Welcome to Scribd, the world's digital library. Read, publish, and share books and documents. See more
Download
Standard view
Full view
of .
Save to My Library
Look up keyword or section
Like this
5Activity
P. 1
Nejlepsi horory roku

Nejlepsi horory roku

Ratings: (0)|Views: 594 |Likes:
Published by Standrs Bandrs
hororové povídky roky
hororové povídky roky

More info:

Published by: Standrs Bandrs on Apr 25, 2010
Copyright:Attribution Non-commercial

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as DOC, PDF, TXT or read online from Scribd
See more
See less

05/26/2013

pdf

text

original

 
Nejlepší horory roku
Věnováno Johnu RieberoviŽivot je náhoda, zničená rozumem
Staré čínské přísloví 
ÚVODÚVOD
 Jsou zde - a nikdynevymizí z vaší paměti
Vítejte při četbě nejlepších hororových povídek roku.
Nejlepší hororopovídky roku
představuobecnou antologii hororu. Příběhy zdeuvedené byly vybrány bez ohledu na námět, způsob zpracování, styl a přístup autora.Najdete zde povídky známých spisovatelů spolu s příběhy od úplně neznámých autorů. Tivšichni našli inspiraci jak v dobře známých, tak i obskurních situacích. Při pročítání povídek
Strana 1 (celkem 127)
 
Nejlepší horory roku
narazíte na tradiční historky o strašidlech, neskutečný teror, poklidnou interpretaci hororu,možná oceníte nové tvůrčí pokusy autorů o přiblížení tohoto žánru. Tento eklekticismus je jedním z důvodů, proč chápeme
Nejlepší hororové povídky roku
 jako jedinečnou výroční antologii, v níž neexistují žádná pravidla ani předem stanovenénáměty, žádná tabu nebo zábava na cizí účet.Hledám jen to nejlepší, stejjako vy, čtenáři. Je docela zama, že hemposledních deseti let, kdy jsem vydal
Nejlepší hororové povídky roku
, se v kritikách akomentářích často objevoval tentýž příběh buď jako nejlepší, nebo jako nejhorší v tomkterém určitém svazku. Inu, každý si jej vyložil po svém. Já osobně jsem si již dříve umínil,že se v chto antologiích nebudu zmiňovat o oceněních, kterých se autom zdeuvedeným dostalo, ale tentokrát porušuji toto pravidlo. Chtěl bych blahopřát DennisuEtchisonovi, který obdržel cenu British Fantasy za nejlepší povídku s názvem „Olympijskýběžec“, a dále Davidu J. Schowovi za cenu World Fantasy, kterou byla oceněna povídka„Červené světlo“. O dalších oceněních už opravdu nebudu hovořit.Stručně řečeno, žánr hororu je nyní právě tak aktivní, jako byl vždycky. Slibuji, že spomocí nových brýlí a transplantace mozku budu dále pátrat po hrůzostrašných požitcích,které má pro nás budoucnost v zásobě jistě na více než následujících patnáct let. Jediným kritériem pro
Nejlepší hororové povídky roku
je dokonalost.A teď mě napadá - že by právě tato skutečnost tvořila hlavní téma antologie?Už je příliš pozdě. Ponořte se proto do čtení 
Nejlepších hororových povídek roku
. Aslibte mi, že se k nim vrátíte i v příštím roce.
Karl Edward Wagner
POPSY - Stephen KingPOPSY - Stephen King
Už samotný fakt, že právě čtete tuto knihu, pravděpodobně znamená, že nebudenutné, abych vám říkal, kdo je Stephen King. Tento autor již napsal celou řadu hororovýchrománů
(
 počínaje
Carrií),
které se staly bestsellery a z nichž mnohé byly zfilmovány. K jeho posledním bestsellerům patří 
It, Misery, The Tommyknockers, The Eyes of the Dragon,
 zatímco
Stand By Me, The Running Man
řadíme mezi poslední úspěšné filmy, natočené podle literární předlohy 
 
autora
.
 Ale vždy tomu tak nebylo. Stephen King se narodil 21. září 1946 v Portlandu (stát Maine), patří tedy ke generaci spisovatelů narozených během druhé světové války nebohned po ní. Jako většina z nás, King celé roky zápasil o živobytí - prodával své povídky, kdese jen dalo, přivydělával si ve farní škole, pracoval v samoobslužné prádelně. Ale to bylo tenkrát, teď je teď. Kingův těžce nabytý úspěch otevřel dveře mnoha dalšímautorům hororových příběhů, stal se pro ně jednak inspirací, jednak důkazem toho, žetento žánr získal nečekanou oblibu u široké veřejnosti. Úspěch vyzývá k napodobování, a proto se mnozí spisovatelé snažili objevit Kingův tajný recept. Ten ovšem neexistuje. King je šťasten, že píše to, co vždycky psát chtěl, a dělá si se svým životem to, co vždycky  zamýšlel. Je rád, když může své čtenáře alespoň trochu zmást. Však posuďte sami:
Sheridan pomalu pojížděl podél celého volného prostoru před nákupním střediskem,když vtom uviděl malé děcko, které se snažilo projít ven hlavním vchodem, přímo podsvětelným nápisem COUSINTOWN. Byl to chlapec, asi pětiletý, s výrazem ve tváři, kteréhosi Sheridan nemohl nevšimnout. Kluk se snažil neplakat, ale k pláči neměl daleko.Sheridan na chvíli zastavil a pocítil známou slabost, vlastně odpor vůči sobě samému.Pokaždé totiž, když unesl nějaké dítě, se tento pocit stupňoval. Poprvé kvůli tomu nespalsnad celý týden. Musel stále myslet na toho zákeřného Turka, který si říkal Wizard, protožemu vrtalo hlavou, co ten asi s těmi dětmi dělá.
Strana 2 (celkem 127)
 
Nejlepší horory roku
„Ale pane Sheridane, vezmu je na projížďku ve člunu,“ reagoval Turek na jeho otázkusvou podivnou angličtinou a usmál se.
 A bude lépe, když se přestanete vyptávat - je to vevašem vlastním zájmu
, říkal ten jeho úsměv jasně.Sheridan se proto již více nevyptával, ale to neznamená, že by jej celá záležitostpřestala zajímat. Přál si, aby mohl couvnout a neměl s tím vším nic společného. Podruhé tobylo stejně zlé … potřetí už ne tak docela … no a počtvrté jej osud dětí a jejich pochybnávyjížďka ve člunu přestaly zajímat.Sheridan vjel se svým vozem na parkoviště přímo před nákupní středisko. Je sicepravda, že místa zde jsou vyhrazena pro auta tělesně postižených osob, ale to Sheridanovinevadilo - měl totiž příslušné povolení viditelně umístěné vzadu, čímž se zbavil jakéhokolipodezření ze strany kompetentních orgánů. A navíc bylo toto místo velice výhodné.
Vždycky sice tvrdíme, že nám nic není, ale neváháme vyzvednout si beze studuoznačení pro tělesně postižené, kdykoli se nám to hodí.
Všechny ty kecy však nemají smysl - Sheridan je v úzkých, a z této kaše jej můževytáhnout pouze to dítě.Vystoupil a šel k děcku, které se rozhlíželo kolem se stále zmatenějším výrazem vetváři. No jo, měl jsem pravdu - je mu asi tak pět až šest let, ale je tak slaboučký. V ostrémsvětle zářivek, které se odráželo ve skleněných dveřích, vypadal chlapec vskutku velmibledý a nemocný. Je docela možné, že byl vskutku nemocný, ale Sheridan si spíše myslel,že je pouze notně vystrašený.Chlapec vzhlížel s nadějí k lidem, kteří vcházeli do nákupního střediska, i k těm, kteří vycházeli obtěžkáni nákupy a tvářili se velice spokojeně.Kluk, oblečený do džínsů a trička, hledal zjevně pomoc - hledal někoho, kdo by si jejvšiml a zeptal se -
 Ztratil ses tátovi, že?
Prostě hledal přítele.
Přišla moje chvíle
, pomyslel si Sheridan a blížil se k chlapci.
 Jsem tady, synku, a chcibýt tvým přítelem
.Už došel téměř k děcku, když spatřil policajta, který hlídal v nákupním středisku a kterýnyní pomalu kráčel směrem k hlavnímu vchodu. Sáhl do kapsy, asi pro balíček cigaret.
Ten blbec
, pomyslel si Sheridan. Ještě že mě neviděl vykládat si s chlapcem. To by bylkonec!Sheridan trochu vycouval a dělal, že hledá něco po kapsách - jako by se chtěl ujistit, ženeztratil klíče. Pohledem přejížděl od chlapce k policajtovi. A ke všemu začal chlapecbrečet - ne naplno, ale velké slzy, které ve světle zářivek z nápisu COUSINTOWN MALLdostaly načervenalý nádech, se kutálely po chlapcových kulatých tvářích.Dívka v informačním boxu mávala na policistu a něco mu říkala. Byla velmi hezká,tmavovlasá, asi pětadvacetiletá, zatímco on byl blonďák s knírkem. Opíral se o lokty ausmíval se na ni - Sheridan měl ten dojem, že oba vypadají jako reklama na cigarety,kterou často vidíte na zadních stránkách časopisů. Je třeba jednat! Sheridan tu téměřumíral nudou, zatímco ti dva se zřejmě dobře bavili. A podívejme - slečna právě vyzývavězamrkala na toho poldu. Ta je ale mazaná!Sheridan se náhle rozhodl chytit příležitost za pačesy. Hrudníček dítěte se otřásal, akdyby ještě začalo brečet nahlas, určitě by si toho někdo všiml. Sheridanovi se sicenelíbilo, že by měl být od toho poldy tak na šedesát stop, ale na druhé straně - pokudnezaplatí do 24 hodin panu Reggiemu, mohlo by se stát, že jej „navštíví“ dva silní pánovéa podají si ho.Šel tedy k chlapci, coby „velký“ muž oblečený do košile a khaki kalhot, se širokou tváří,která na první pohled vypadala laskavě. Sklonil se nad chlapcem, s rukama na kolenou, aklučina zvedl svou bledou a vystrašenou tvář. Oči měl zelené jako smaragdy, jejich barvu ještě zvýrazňovaly slzy, které se v nich třpytily.„Ty ses ztratil tatínkovi, chlapče?“ zeptal se Sheridan laskavě.„Nemůžu najít Popsy,“ odpovědělo dítě a utíralo si oči. „Můj tatínek tu není. Já nemůžunajít P-P-Popsy!“Dítě začalo nahlas vzlykat a procházející žena se ohlédla s určitým znepokojením.„To je v pořádku,“ řekl jí Sheridan a ona pokračovala v cestě. Sheridan vzal chlapce
Strana 3 (celkem 127)

Activity (5)

You've already reviewed this. Edit your review.
1 hundred reads
1 thousand reads
Libor Borák liked this
Libor Borák liked this
vesterose liked this

You're Reading a Free Preview

Download
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->