Sjednocování Evropy

SJEDNOCOVN EVROPY
O hledn evropsk identity a zneuit

mylenky Evropy bez hranic
Josef ma
If it were only that people have diversities of taste, that is reason enough
for not attempting to shape them all after one model. ...The same model of
life is a healthy excitement to one, keeping all his faculties of action and
enjoyment in their best order, while to another it is a distracting burden,
which suspends or crushes all internal life.
J.S. Mill1
No people and no part of the people shall be held against its will in a
political association that it does not want.
Ludwig von Mises2
We should have the courage to state that political cartels working for ex
ante harmonization pose a serious threat to freedom and growth, and that
slogans like, e.g. social dimension, social cohesion, freedom positively
defined (i.e. confused with power) are password to redistributive coercion.
A free society in Europe can be realized only by decentralizing and
privatizing decision as much as possible, by realizing evolutionary
competition at all levels
Gerald Radnitzky3
1
Mill, J. S.: Essays on Liberty, Utilitarism, Liberty, Representative Government, Everyman, Londn 1954,
str. 125
2
Mises, Ludwig von: Nation, State, and Economy, New York University Press, 1983, str. 34
3
Radnitzky, Gerald: European Integration: Evolutionary Competition Against Constructivist Design, The
Mont Pelerin Society General Meeting, 1990, str. 20
2
Whether one likes it or not, it is a fact that the main issues of present-day
politics are purely economic and cannot be understood without a grasp of
economic theory. Only a man conversant with the main problems of
economics is in a position to form an independent opinion on the problems
involved. All the others are merely repeating what they have picked up by
the way. They are an easy prey to demagogic swindlers and idiotic quacks.
Ludwig von Mises4
Nen nov euro-ideologie pouze dalm experimentem?
Petr Miln5
4
Mises, Ludwig von: Bureaucracy, Center for Futures Education, str. 111
5
Miln, Petr: Pl a nadje nov Evropy, Melantrich, 1998, str. 23
3
Obsah
OBSAH................................................................................................................. 4
1. VOD ............................................................................................................. 6
2. EVROPA, SNY O EVROP A POLITIKA .................................................... 14
2.1. Evropa jako sen..............................................................................................................................14
2.2 Geografick hranice Evropy a Evropa ...........................................................................................17
2.3. Evropa jako hra politik.................................................................................................................20
3. EVROPSK SPOLENOST A JEJ MNOHOVRSTEVNOST ..................... 23
3.1. Rst a rozvoj evropsk spolenosti.............................................................................................23
3.2. Politick desintegrace studnice evropsk tvoivosti...............................................................24
3.3. Evropsk zzrak Evropa slav spch.....................................................................................30
3.4. Prmyslov revoluce zatracovan zklad evropskho hospodskho zzraku .................32
3.5 Historick zkoumn, hodnotov soudy a znalost ekonomie....................................................33
3.6 Dsledky rstu modern spolenosti...........................................................................................40
4. JEDNA VLDA PRO EVROPU LKADLO PRO KOLEKTIVISTY........... 43
4.1. Mezivlen snahy o sjednocen Evropy Panevropsk hnut ................................................43

4.1.1 Pnos panevropskho mylen...............................................................................................46
4.2. Z historie pln na vybudovn jednotn Evropy faismus...................................................47

4.2.1. Geopolitika jako modern teorie mezinrodnch vztah.........................................................55
4.2.2. Sttn penze a jednotn mna................................................................................................56
4.2.3. Faistick sociln politika zklad jednotn Evropy............................................................57
4.2.4. Propaganda jako zklad spchu ...........................................................................................57
4.2.5. Nmecko a zemdlsk Francie..........................................................................................58
4.2.6. Od faismu k mskm smlouvm .........................................................................................59
4.2.7. Zvr: 30. a 40. lta siln vlna evropanstv .....................................................................60
4.3. Sovtsk svaz, Rusko a jednotn Evropa...................................................................................61
4.4. Global governance souasn idel svtov levice ...................................................................62
4.5. Zvr nkolik vah nad vizemi jednotn Evropy...................................................................64
5. NOV EVROPSK IDEL CENTRALIZACE A BYROKRATIZACE ........ 68
4
5.1. Centralizace..................................................................................................................................68
5.1.1. Nebezpe demokratizace.......................................................................................................72
5.1.2. Spolen mna krok smrem k centralizaci.........................................................................78
5.2. Byrokratizace ...............................................................................................................................84
5.3. Centralizovan sttn kolstv a vda .........................................................................................91
5.4. Krtk vsuvka: Charta Evropsk identity pklad politick pseudoargumentace..............93
5.5. Dopad centralizace a byrokratizace ...........................................................................................96
6. EVROPSK IDEL ...................................................................................... 99
7. NVRAT DO SVOBODN EVROPY DECENTRALIZACE..................... 108
7.1. Secese zklad svobodn spolenosti .......................................................................................111
7.2. Konkurujc si jurisdikce FOCJ.............................................................................................117

7.2.1. Praktick minimalistick nvrh..........................................................................................121
7.2.2. Maximalistick nvrh uznn plnho prva na secesi......................................................122
8. ZVR BUDOUCNOST EVROPY ....................................................... 123
PLOHA.......................................................................................................... 129
LITERATURA................................................................................................... 134
5
1. vod
Denn jsme zavalovni zprvami o postupu evropsk integrace, o na budouc asti v

tomto procesu a o nessln palet projev evropsk sounleitosti. Masov sdlovac
prostedky o tomto tmatu hovo hned na prvnch stranch i v prvnch minutch svch
zprv. teme poadavky o nutnosti financovn knih z veejnch rozpot na nadnrodn
rovni pro podporu rozvoje styk mezi nrody,6 slyme varovn ped chaosem v ptm
tiscilet, nebude-li ustavena nadnrodn veejn moc, kter bude dbt na rozvoj
ekonomick solidarity,7 pozorujeme rozpad nkolik stalet trvajcho systmu evropskch
nrodnch stt8, sledujeme vojensk peskupovn nejrznjho stupn, a to ve ve
jmnu evropsk identity.9 Pinou takovhoto rozmachu aktivit na evropsk rovni m
dajn bt nezadriteln postup evropsk integrace a obranou proti nebezpe a
nejistot pramenc v okolnm svt nebo v nedalek budoucnosti je pr urychlen tto
integrace, harmonizace prva lenskch zem EU a nadnrodn redistribuce bohatstv.
Je to skuten tak? Je skuten poteba dramatizovat evropsk sjednocovac proces

zmnkami o hrozcm chaosu? Je nutn, aby se na nadnrodn (rozumj evropsk) rovni
provdla redistribun politika? Existuje djinn vvoj, kter nezadriteln spje ke
vzniku evropskho supersttu? A navc, je sjednocovac evropsk proces, kter vyvrcholil
podpisem smlouvy o Evropsk unii v Maastrichtu, jedinm projevem odstraovn
pekek a barir mezi evropskmi stty a projevem spolenho evropskho postupu
6
Evropsk identita je charakterizovna pedevm tm, e je tu jaksi splen pozad, kter jsme pevzali
z historie a kter ns odliuje od Amerian, Asiat a Afrian. ...O Evrop se mluv, ale nic se nedl pro
to, aby se kultury opravdu poznaly. ...Ped dvma lety jsem napsal publikaci o Nmecku. ...Vyla ve tech
jazycch. Takov publikace by mla existovat o vech evropskch kulturch a EVROPA by ji mla
financovat a dbt o jej distribuci.
Evropsk kultury se mus vc poznvat, MF Dnes, 9.4. 1997
7
Sname se zkonstruovat v EU ...komunitu, abychom eili problmy ptho tiscilet, ...pedevm
prosazovnm evropskch zjm a hodnot ve vztahu k jinm oblastem na planetrn vesnice, ...vykroit do
extrovertn orientovan Evropy ... a hjit sv zjmy vi ostatnmu svtu. ...Nyn m pijt as nadnrodnch
nebo postnrodnch demokraci. ...Provme rozvoj ekonomick solidarity..., co vyaduje ustaven nov
veejn moci, je by stla nad nrody. Kdybychom ji chtli konstruovat tak, e vedle sebe polome na dv
st nrodnch entit rznho stihu, koncepc a vliv, bude z toho chaos.
Evropa nen idea, ale iv ddictv, Lidov noviny, 12. 4. 1997
8
Nrodn stt skonil. Je tu nco, co do toho vstupuje a sice skuten evropsk identita.
Nrodn stt skonil, ale nepestanu bt Nmec, k prezident Herzog, Lidov noviny, 14. 9. 1996
9
Jacques Chirac hovoil o nutnosti zalenit do Atlantick aliance evropskou bezpenostn identitu,
...poadoval, aby jin velitelstv pevzal nkter evropsk generl ... a na splnn tohoto poadavku vzal
nvrat Francie do integrovan struktury NATO.
6
v nkterch otzkch? Jsou vbec v tomto procesu pekky mezi evropskmi zemmi
odstraovny?
Chceme pedloit studii, ve kter budeme hovoit o stetech mezi koncepty a nikoli
klikovat mezi paragrafy smluv uzavench mezi evropskmi stty. Chceme si klst
zsadn otzky, na kter nelze najt odpovdi pouhm poukazem na jednu nebo druhou
mezinrodn mluvu. Zajm ns skuten dvod a skuten dopad jednotlivch opaten,
smluv a proces. Zajm ns podstata problm. Nebudeme se proto zabvat
rozhodovacmi procedurami v evropskch institucch, ani poslednmi nvrhy na jejich
reformy. Vechny tyto procesy pedstavuj pouze kosmetick pravy projektu politick
centralizace Evropy a nemn nijak platnost obecnch argument, kter lze v prci nalzt.
ijeme v dob, kdy svtov politika prochz zcela bezprecedentnm vvojem. Po dvou
devastujcch svtovch vlkch pila Evropa definitivn o sv suvernn postaven ve
stedu svtovho politickho dn. Studen vlka s jasn rozdlenmi sframi vlivu
ponechvala Evropu a evropsk problmy ponkud stranou zjmu. O mezinrodnm
uspodn se uvaovalo pouze v perspektiv Pax Americana nebo Pax Sovietica,
alternativy se pli neuvaovaly. V tto atmosfe vidiny pokraujc vlky byl zapoat
jeden z dalch pokus o integraci zpadoevropskch stt.
Povlenou Evropu nejvraznji ovlivnil vvoj, kter byl dovren podepsnm smlouvy o
Evropsk unii v Maastrichtu. Tato smlouva pedstavuje zlom, kter zcela mn charakter
evropskho kontinentu. K podepsn smlouvy dolo jen nkolik mlo let pot, co se
Evropa rozdlen studenou vlkou znovu sjednotila. V tto souvislosti je nutn si klst
otzku, jak spolu tyto dv vci zsadnho vznamu souvisej. Nachzej evropsk
integran procesy sv opodstatnn i dnes? M Evropsk unie, toto dt studen
vlky,10 tento vedlej produkt NATO11, jak uvdj nkte autoi, m oslovit ostatn
evropsk stty, kter se kvli elezn opon integranho procesu od potku neastnily?
Odpovdnost Aliance a Chiracv pohled, Prvo, 23. 4. 1997

10
Znker, Alfred: Die Zukunft liegt im Osten, Zwischen Warschau und Wladiwostok von der Krise zum
Groen Boom, Ueberreuter, Vde 1995, str. 22
11
Ibid. str. 130
7
Nachzme se nejen v dob poevropsk,12 ale tak v dob po skonen stabilnch
podk studen vlky v dob konce djin, 13 v dob, kdy ani vtz studen vlky nem
dostatek sly, aby hrl lohu svtovho hegemona, v dob, kdy se kyvadlo vrac zpt k
novmu propojenmu systmu (neues und interdependentes System) a vzniku nov
nepehlednosti (neue Unbersichtlichkeit).14 Tradin velmocensk politick zpolen je,
zd se, nahrazovno zpolenm na politicko-ekonomick rovin. Geo-politik je pomalu
nahrazovna Geo-konomie.15 Sly nadnrodnho kapitlu a mezinrodnch finannch
trh omezuj operan prostor vld a innost vldnch aktivit. Standardn mechanismy,
kter vldy vyuvaly po desetilet, pestvaj bt pouiteln.
16
Nachzme se na cest k ekonomizaci svtov politiky.
Politickmi teoretiky zdrazovan cesta k ekonomizaci svtov politiky nm nabz

monost vyut obecn platnosti zkladnch atribut kad lidsk innosti a tedy zkon
fungovn vdy o lidskm chovn (jej nejdokonaleji rozpracovanou st je ekonomie),
tj. aplikovat ekonomick nstroje zkoumn spolenosti a tmto zpsobem vysvtlit jevy a
procesy, kter nalzme na pozad rozhodovn ve sfe politiky jak ve vnitrosttnm, tak
v mezinrodnm mtku. Spoleensk vdy, ke kterm se ekonomie ad, maj toti
mnoho shodnch rys a lze pro jejich zkoumn volit podobn metodologick vchodiska
a pstupy.
Pedkldan prce proto metodologicky vychz z princip, ktermi pi zkoumn

spoleenskch vd proslula u ns polozapomenut tzv. rakousk kola.17 Ta se proslavila
prv diskus o zpsobu zkoumn ve spoleenskch vdch (ekonomii), kterou vedla
s pedstaviteli nmeck historick koly na pelomu 19. a 20. stolet (tzv.
Methodenstreit), a zsadnm pnosem k tzv. marginalistick revoluci v ekonomick vd
na konci 19. stolet, kter dala tv modern ekonomii. Za jejho zakladatele je povaovn
12
Patoka, Jan: Evropa a doba poevropsk, Lidov noviny, Praha, 1992
13
Fukuyama, Francis: The End of History and the Last Man, Free Press, 1992
14
Znker, Alfred: Die Zukunft liegt im Osten, Zwischen Warschau und Wladiwostok von der Krise zum
Groen Boom, Ueberreuter, Vde 1995, str. 23
15
Ibid. str. 28
16
Ibid. str. 38
17
Tato prce je proto metodologicky programov protipositivistick (protipopperovsk,
protifriedmanovsk), a tedy nutn apriorn deduktivn a neempirick. Emprie neme toti (opt v duchu
rakousk metody) slouit spoleenskm vdm jako zdroj poznn, ale pouze ilustrovat nkter apriorn
zskan poznatky (viz nap. kapitolu o Chart evropsk identity).
8
Carl Menger (19401921), kter se proslavil svmi Grundstze der Volkswirtschaftslehre
z roku 187118 na poli ekonomick teorie (vetn objevu meznho uitku), ale zrove
svm pspvkem k metodologii spoleenskch vd Untersuchungen ueber der Methode
der Sozialwissenschaften, und der politischen Oekonomie insbesondere z roku 1883.19 Z
pedstavitel rakousk koly proslul mezi jinmi i Ludwig von Mises (18811973), jeho
magnum opus Human Action20 je do souasnosti ojedinlm pspvkem k ekonomick
vd a jej metodologii. Dal z jeho mnoha knih, Theory and History,21 pedkld ir
pohled na vvoj spolenosti obecn a vvoj a piny vvoje evropskho kapitalismu a
mylenky svobody obzvlt se silnm akcentem na metodologick otzky. Asi
nejznmjm autorem rakousk koly je nositel Nobelovy ceny za ekonomii Friedrich
August von Hayek (18991992), kter svm dlem ovlivnil vvoj mnoha vdnch obor a
proslavil se obzvlt rozpracovnm teorie spontnnho du trhu a jej aplikac na vvoj
mnoha instituc modern spolenosti. K dispozici jsou dokonce esk peklady jeho dl:
Kontrarevoluce vdy,22 ti dly knihy Prvo, zkonodrstv a svoboda (Pravidla a d,
Fata morgna sociln spravedlnosti, Politick d svobodnho lidu),23 jeho vlivn
pojednn o penzch Soukrom penze24 a jeho posledn kniha Osudn domlivost25.
Patrn nejdslednjm rakouskm myslitelem byl Murray Rothbard (1926-1995), jeho
dlo sah od ekonomie, k historii, filosofii, politick filosofie a k etice.26 ada autor na
odkaz tchto velikn navazuje v souasnosti.
Rakousk kola m mnoho co nabdnout spoleenskm vdm, obzvlt co se te

metodologickho pstupu. Konzistentn po dobu ji vce ne jednoho stolet nabz
pohled na spolenost oima jednotlivce, kter modern spoleensk vdy nahrazuj
velmi asto makrovidnm svta zaloenm na nejrznjm ohodnocovn a
pomovn spoleenskch uitk, veejnho blaha a nrodnch zjm. Rakousk
18
angl. Menger, Carl: Principles of Economics, Libertarian Press, Inc., Grove City, USA 1981
19
angl. Menger, Carl: Investigations into the Method of the Social Science with Special Reference to
Economics, New York University Press, New York, USA 1984
20
Mises, Ludwig: Human Action, 3. vydn, Fox & Wilkes, San Francisco, USA 1966, (1. vydn z roku
1949)
21
Mises, Ludwig: Theory and History, Ludwig Mises Institute, Auburn 1985
22
Hayek, F.A.: Kontrarevoluce vdy, Liberln institut, Praha 1995
23
Hayek, F.A.: Prvo, zkonodrstv a svoboda, Academia, Praha 1991
24
Hayek, F.A.: Soukrom penze: Potebujeme centrln banku?, Liberln institut, 1999
25
Hayek, F.A.: Osudn domlivost, Omyly socialismu, SLON, 1995
9
kola pesouv akcent zpt na jednotlivce, kter (jako voln bytost) jako jedin doke
ohodnocovat varianty, ze kterch m na vbr, a rozhodovat o uitenosti i pnosu toho
kterho rozhodnut. lovk jedinec je poslednm arbitrem. Spolenost sloen ze
svprvnch, rozhodujcch se a tvrch jednotlivc je teoretiky rakousk koly stavna
proti spolenosti, kter je vnmna jako beztvar hmota, entita, kter m sv vlastn
vnmn uitenosti, sv vlastn priority rozhodovn, svou vlastn morlku, sv vlastn
cle a pn, a to bez ohledu na morlku, cle a pn jednotlivc, kte ji tvo. Rakousk
pstup se vyznauje dslednm nazrnm spoleenskch jev prv z prvn uveden
perspektivy.27
Od samho potku pedstavitel rakousk koly zpochybuj mechanick vnmn

spolenosti, potamo spoleenskch vd, jej pedstavitel v touze vyrovnat se
v preciznosti metodm vd prodnch zapomnaj na nemonost neomezen aplikace
vdeckch metod vd prodnch na procesy probhajc ve spolenosti. Centrln
plnovn v socialistickch zemch ukzalo ve sv nahot absurdnost tchto postup a
namylenost spoleenskch plnova, kte redukc lovka na mechanickou soust
soukol spolenosti, je sleduje sv vlastn cle, chtli vybudovat lep a
spravedlivj svt. Rakout autoi vyslovuj varovn ped takovmto vidnm svta a
systematicky buduj alternativu zkoumn spolenosti z individualistick perspektivy.
Zvltn lohou ekonomie je ukzat lovku, jak mlo ve skutenosti v o tom, co si

pedstavuje, e by mohl dit a plnovat.28
Tento Hayekv posteh se ale zdaleka nevztahuje pouze na ekonomy a ekonomii, ale je
univerzln platn pro kadou vdu, kter chce zkoumat chovn lovka. Je vak
pravdou, e ekonomie ve 20. stolet a ekonomie blahobytu po 2. svtov vlce doshly
v tomto ohledu obzvltnho pokroku. S rozvojem tzv. makroekonomie se lovk jako
zkladn a jedin rozhodujc se jednotka spoleenskho systmu zcela vytratil z centra
pozornosti. Toto vidn umonilo i ostatnm spoleenskm vdm nachzet jist zpsob
26
Vce nap. v ma, Josef: Murray Rothbard v Holman, Robert a kol.: Djiny ekonomickho mylen,
C.H. Beck, Praha, 1999
27
Pro detailnj pojednn o rakousk kole, jejich metodologickch vchodiscch, modernch
pedstavitelch a aplikacch na problematiku hospodsk politiky viz
ma, Josef: Od metodoligickho individualismu k hodnocen hospodskch politik v ihk, Martin
(ed.): Rakousk kola, podhled na trh jako proces, Bulletin esk spolenosti ekonomick, leden, 1999
28
Hayek, F.A.: Osudn domlivost, Omyly socialismu, SLON, 1995, str. 76 (v anglickm originle)
10
ospravedlnn svch doporuen politickm reprezentacm ohledn pijet politickch
pln na vylepen spolenosti. Politick proces evropskho sjednocovn me slouit
jako pklad tohoto vvoje.
Prvnm a zsadnm metodologickm vchodiskem zkoumn spolenosti je tedy

metodologick individualismus. Politick vvoj na evropsk scn od vlky do
souasnosti vidn touto perspektivou nabz zajmav srovnn s oficilnm
vysvtlenm tohoto vvoje, k jeho podpoe je velmi asto vyuvno argument politick
ekonomie hlavnho proudu, ktermi jsou zdvodovna mnoh politick rozhodnut.
Zrove v tomto procesu vypadaj ponkud jinak i vytven instituce, je-li na n
nahleno rakouskma oima. (Vztahem historickho vzkumu a znalostmi
ekonomickch princip se podrobn zaobrme dle v textu).
Dleitm instrumentem analzy rakousk koly je siln akcent na rozlien mezi

prostedky (means) a cli (ends) kad lidsk innosti, kter uvaujeme pi rozhodovn o
jejm uskutenn. Rozliovn mezi tmito dvma kategoriemi umon lpe pochopit
evropsk integran snahy vyjadovan rznm pstupem ke sjednocujc se Evrop. Je
evropsk integrace pedstavovan smlouvami z ma, Maastrichtu a Amsterdamu clem
nebo prostedkem k dosaen njakho cle? Je-li pouze prostedkem, jak m bt cl
tohoto procesu?
Cl evropsk integrace by si kad mohl pedstavit velmi mnoho a evropt politici je

tak pi rznch pleitostech jeden po druhm vyjmenovvaj. Mohou jimi bt: mr,
svoboda, prosperita, sociln soudrnost, sociln spravedlnost, obrana civilizanch
hodnot, protivha silnm Spojenm sttm atp. Pravdpodobn bychom mohli uvst jet
mnoho dalch podobnch pklad, piem kad by uvdl ty cle, kter se nejvce bl
jeho osobn pedstav idelnho svta. Je ale mon jich vech doshnout? Nejsou pes
svou zjevnou ulechtilost nkter z tchto cl pekkou uskutenn cl jinch?
Nenachzme v historii adu ppad, kdy se vldy zem upnuly ke splnn jednoho cle a
po ase jejich oban zjistili, e kvli tomuto cli, jen byl prohlen za celospoleensk,
se mus vzdt mnohch svch svobod, svho majetku, svho rozhodovn o svch
vlastnch prioritch?
11
Takov problm zde samozejm vyvstv a je zcela zjevn, e nkter cle jsou
vzjemn nesluiteln, jin se vzjemn podmiuj. Je tedy teba urovat priority. Je teba
se njak rozhodnout. Je teba volit mezi alternativami, kter vtinou nejsou
kvantifikovateln. Jak zmit svobodu? Jak sociln soudrnost? A hlavn, kdo pesn
me uskutenit dan cl? A mon jet zsadnji: Me si nkdo, nap. vtina
v parlamentu, osobovat prvo silou svch hlas vnutit ostatnm svou prioritu, svou vizi
ideln spolenosti, svou vizi Evropy? Zde opt lze vyut pstup rakousk koly, kter
nm dv vodtko ohledn toho, kdo a jak me init podobn rozhodnut a jak
rozhodovan probh. Rakousk kola m ve svch zkladech pohled na uitek (z
uskutenn njakho rozhodnut) jako na ordinln veliinu. Dokazuje, e fundamentln
charakteristikou uitku je to, e jej lovk neme pesn mit, me jej pouze
srovnvat. Kad tedy me ci (resp. svch chovnm demonstrovat), zda to i ono
rozhodnut pro nj pin vt nebo men uitek.
Rakousk kola tak diskutuje otzku interpersonln komparace a mon aditivity uitk
njakho politickho kroku pro rzn jednotlivce. Pesvdiv ukazuje, e uitek
plynouc z njakho opaten pro rzn lidi nelze stat a poslze se dostat k njakmu
celkovmu celospoleenskmu uitku, kter by pak mohl bt porovnn s celkovm
celospoleenskm uitkem alternativnho politickho rozhodnut, a politick autority by
tak mohly mt monost vybrat tu lep ze dvou uvaovanch variant. Nic takovho
jednodue nen mon. Nelze najt dn zpsob, jak mit spoleensk uitek a tedy jak
smyslupln rozhodovat.
Tm vichni ekonomov ji chpou, e kad opaten vldy vyvolv pi svm
zdvodnn obte, je vychzej ze zkladn vlastnosti lidskho chovn, toti e uitek
lovka je subjektivn kategori a nelze tedy na hodnotov neutrlnm zklad tedy ist
vdecky takov opaten obhjit.
Kdy se dti jsou schopny nauit, e nesm dvat dohromady jablka a hruky, jak
mohou dospl vit, e tyto innosti mohou, jsou-li provdny peliv a podepeny
modernmi vdeckmi metodami, slouit jako pomcka pi vykonvn sttnch
29
aktivit, tedy k nemu, emu se stle blhov k spoleensk volba?
29
Jasay, Anthony de: The State, Liberty Fund, 1998, str. 106
12
Kdyby politick autority chtly skuten rozumt problmm, kter se sna eit, musely
by znt zklady ekonomickho uen. To plat tm vce, m vce se nutnost politickch
opaten zdvoduje ekonomickou nutnost, a ne-li pmo ryz ekonomickou potebou.
Politici pouvaj vdy nkter z aspekt lidskho rozhodovn a lidskho chovn jako
zdroj a dvod svch politickch aktivit. Proto je nutn vdt, jakm zpsobem se lid
rozhoduj a jak projevuj sv preference. Pro kad lidsk chovn plat stejn principy,
kter jsme si prv pedstavili jako zkladn principy ekonomick vdy. Je to proto, e
ekonomie je soust obecnj vdy o lidskm chovn, kterou Ludwig von Mises
nazval praxeologi, a tak se dn spoleensk vda nevyhne konfrontaci s tmito
zkladnmi charakteristikami chovn lid.30
Jak lze tmto pohledem zhodnotit probhajc evropsk integran proces? Jak jsou
hodnoty, kter stvoily Evropu s jejm materilnm i duchovnm bohatstvm? Shoduj se
tyto hodnoty s hodnotami, kter jsou v souasnosti zabudovvny do instituc vznikajc
jednotn Evropy? Hledat odpovdi na tyto otzky nelze bez zamylen se nad
metodologickmi vchodisky, je jsou prazkladem kad spoleensk vdy. Nelze
jednodue a bezmylenkovit pebrat doporuen vd zkoumajcch rzn aspekty lidsk
spolenosti (nap. ekonomie blahobytu) a diskutovat pouze prosazovn tchto doporuen
ve sfe politick, tzn. nelze si a priori vytknout cl vytvoen Evropsk unie a pouze
hledat cesty, jak ho doshnout. Je teba se ptt, kde se vzal onen cl. Lze tento cl odvodit
z pn obyvatel Evropy? Abychom mohli odpovdt na tyto otzky, je zcela
nepostradateln ukzat proces evropsk integrace, proces budovn novch instituc,
ambicizn proces odstraovn hranic mezi evropskmi stty, proces vytven
spolench evropskch politik a proces vytven nov mny za pouit metodologickch
vchodisek, kter pochzej od autor rakousk koly, kter byla prv nastnna.
Proces odstraovn pekek mezi lidmi ijcmi na evropskm kontinent a rozvoj jejich
mrov spoluprce je procesem uniktnm a mnohovrstevnm. Doufme, e tato prce
pome poodkrt jeho jednu malou st.
30
Zkladn pojednn o vlastnostech uitku a moci politik lze najt v eskm jazyce ve stati astn, Dan:
O blahobytu, nsil a paternalismu politik, Laissez-Faire, leden 1999. Pipravuje se tak vydn eseje
Murraye Rothbarda, O uitku v ekonomii blahobytu v idem Ekonomie sttnch zsah, Liberln institut,
2000.
13
2. Evropa, sny o Evrop a politika
2.1. Evropa jako sen
Evropa a idea Evropy odedvna inspiruje intelektuly k vytven viz ohromnho celku,
kter by harmonicky a neruen vzkvtal a rozvjel se ve sv pestrosti a rznosti.
Balzac vzletn hovoil o grande famille continentale, dont tous les efforts tendent je ne
sais quel mystre de civilization.31 Montesquieu hovoil o Evrop jako o nrodu takto:
L'Europe n'est qu'une nation compose de plusieurs.32 esk filosof Jan Patoka
hovo o Evrop jako o velkozem djinn kontinuity.33 I rozbouen 20. stolet dv
vzniknout cel ad romantickch prohlen o svtl budoucnosti v jednotn Evrop i
promarnnch pleitostech v minulosti.
Evropa si pipravila snad na stalet svj neastn osud v okamiku, kdy se spikla
proti Napoleonu Bonapartovi, proti jeho sjednocujcmu zmru. Byla to elezn
mylenka pro sjednocen evropskch stt, pln k velik hospodsk a kulturn
politice evropsk.34
Mylenka, e ekonomick svt i spolenost je ze sv podstaty pli chaotick a

neorganizovan a e je poteba jej vdecky dit, je velmi star a, bohuel, stle silnj.
Jak ukzal asi nejpesvdivji F.A. Hayek, souvis to s neadekvtnm pejmnm metod
vd prodnch do vd spoleenskch. 35 Fascinovn newtonovskou fyzikou ji utopick
socialista Saint-Simon publikoval v roce 1814 sta On the Reorganization of European
Society, or On the Necessity of Grouping Together the Peoples of Europe into One Body
Politic, While Conserving the National Independence of Each, ve kter pin vizi
Evropy, kde matematici a fyzici za pomoci vdeckch metod nenechaj spolenost potcet
se v chaosu, nastol d a stvo prosperitu. V tomto plnu na Evropskou federaci Saint-
Simon navrhoval vytvoen nadnrodn instituce, kter by se s nejednotnost vypodala
31
Balzac: Oeuvres compltes,Calmann-Levy, sv. XXII, s. 248
32
Montesquieu: Monarchie universelle: deux opuscules, 1891, s. 36
33
34
Jirman, Roman Fr.: Nov Evropa a idea svtovho hospodskho plnu, Fnix, Praha, 1938, str. 47
35
Hayek, F.A.: Kontrarevoluce vdy, Liberln institut, 1995
14
tak, e by kad zem sice mla svj parlament, ten by ovem musel uznat nadazenost
spolenho parlamentu, kter by byl nade vemi nrodnmi vldami a kter by svou silou
posuzoval vznikl rozdlnosti.36 V podobnm duchu psal i zakladatel sociologie a otec
kolektivistickho mylen Auguste Comte ve svch On the European Situation, On the
Causes of Its Wars, and On the Means by Which to Put an End to Them. Uskutenn
vize spolen evropsk dopravn politiky, tj. vize velkch veejnch vdaj
k financovn veejnch prac a budovn evropsk infrastruktury, pedstavovala
navrhovan zpsob een evropskch problm.
Mezivlen obdob pineslo zven zjem o evropskou otzku, kter se stvala soust
proslov a vah politik t doby. Zaaly vznikat nvrhy evropskch instituc, o nich se
diskutovalo na nrodnch i nadnrodnch frech. V roce 1924 byla zaloena Panevropsk
unie (viz kapitolu o vzniku panevropskho hnut), Aristide Briand v roce 1930 pednesl
projev na pd Spolenosti nrod, ve kterm navrhoval zzen Evropsk federln unie a
tyto mylenky vtlil do sv knihy The United States of Europe. Mylenka jednotn Evropy
zaala skuten nabrat po 1. svtov vlce na sle.
Ne vichni vak toto naden sdleli. Ludwig von Mises vyzbrojen rakouskm
metodologickm individualismem tehdy varoval ped jednolitou, harmonizovanou
Evropou a za sny o evropsk jednot a vnm mru na evropskm kontinent vidl
nebezpe sttnho paternalismu a rozshl moci sttu, kter bude principiln shodn,
rozmrov vak mnohem vt, ne jak je spojeno s existenc nrodnch stt a stle
rostoucch nrodnch redistribunch schmat.
Prkopnci Panevropy a Spojench stt evropskch vak sleduj jin cle. Neplnuj
novou formu sttnosti, je by se mla podstatou sv politiky odliovat od
dosavadnch, imperialisticky a militaristicky orientovanch stt, ale novou podobu
star imperialistick a militaristick sttn ideje.37
Ani 2. svtov vlka fascinaci vidinou jednotn Evropy neperuila, spe naopak. Faist
a nacist v cel Evrop pipravovali sjednocen Evropy, odstrann pekek obchodu,
vytvoen spolench evropskch zemdlskch a dopravnch politik a dokonce vytvoen
spolen evropsk mny v duchu sv vize Evropy jako velkho evropskho prostoru. Po
36
Oeuvres de Saint-Simon 18681875, sv. I., str. 197
37
Mises, Ludwig von: Liberalismus, str. 117
15
vlce pedstavitel tzv. demokratick Evropy posunuli mylenku sjednocen Evropy jet
dle, ovlivnni znan novou politickou situac v Evrop.
Winston Churchill ji v roce 1946 ve svm znmm projevu v Zrichu prohlsil: We

must build a kind of United States of Europe. Dokonce ani studen vlka, je rozplila
kontinent, nepestala inspirovat politiky na obou stranch elezn opony ke snn o
jednotn Evrop.
Evropa je n spolen dm. ...Dm je to spolen, ale kad rodina m svj vlastn
byt se samostatnm vchodem. Peovat o nj, chrnit jej ped porem i jinmi
pohromami, uinit ho pjemnjm a bezpenjm a udrovat v nm nleit podek
vak mohou Evropan pouze spolen, kolektivn a musej pi tom dodrovat
rozumn normy spolenho souit,38
prohlaoval alegoricky Michail Gorbaov. V tto souvislosti je dobr nezapomnat, e tato

alegorie nebyla sovtskm komunistickm pohlavrm ciz, nebo o spolenm
Evropskm dom hovoil ji Leonid Brenv pi nvtv Bonnu v roce 1981:
Navzdory tomu, co ns rozdluje, stle obvme spolen Evropsk dm.39
Alegorie spolenho evropskho domu je mezi politiky velmi populrn. Zstaneme-li ve

20. stolet a pomineme-li tak ideu spolenho evropskho domu pochzejc od Jiho
z Podbrad a ady ostatnch vldc, nalezneme tuto mylenku jak u Adolfa Hitlera, tak i
velkho nmeckho kancle Konrada Adenauera:
Nam clem je, aby se Evropa stala velkm, spolenm domem pro Evropany,
domem svobody.
I Jan Pavel II. hovo asto o Evropskm spolenm domu a tak o Evrop od Atlantiku
po Ural, m navazuje na generla de Gaulla, kter tento vraz proslavil, kdy hovoil o
uspodn evropskch zleitost po 2. svtov vlce. Na rozdl od ostatnch vzletnch
prohlen (jednota v rznosti, spolen dm i Evropa jako roj: mnoho vel a jeden
jedin let) m v sob toto vymezen geografick aspekt, kter celou diskusi o Evrop
pivd k dal dimenzi Evropy, nut k oputn ryze abstraktnho uvaovn, stav cel
problm ble realit a vybz k zamylen o hranicch Evropy. V tomto okamiku
38
Gorbaov, M.S. : Pestavba a nov mylen pro nai zemi a pro cel svt, Nakladatelstv Svoboda, Praha
1987, str. 175
39
Pravda, 2425. listopadu 1981
16
zanan vznikat poblmy, nebo se zcela zkonit mus objevovat teritoria uvnit i vn
Evropy, zem, kde hojn zmiovan spolen sdlen a ble neuren evropsk hodnoty
a pocit evropsk sounleitosti slbne, poppad miz jejich modelov ist forma a
jasnost. Pape Jan Pavel II. pipomn, e Evropa nen jen evropsk Zpad, ale e
kontinent dch obma plcemi latinskho a ecko-slovanskho kulturnho okruhu.40
Margaret Thatcherov v souladu s tradic pevn britsko-americk vazby nebo tzv. special
relationship hovo dokonce o Europe on both sides of the Atlantic41. Kde tedy Evropa
kon a kde zan?
2.2 Geografick hranice Evropy a Evropa
Mnoha autory je Evropa vymezovna proti Asii.
Od pradvna m Evropa polrn postaven vi Asii. Projevuje se to u v

pedpokldanm vznamu obou nzv. M se za to, e nzvy Evropa a Asie vedou
nazpt k asyrskm slovm ereba asu, kter znamenaj zpad Slunce a vchod
Slunce. Z tto perspektivy stoj proti sob veern zem Zpad a jitn zem
Vchod. Slovo Evropa se poprv objevuje v osmm stolet ped Kristem v
chvalozpvu na eckho boha Apollna, pipisovanm Homrovi. ...Od tohoto
okamiku zan Evropa pijmat svou formu.42
Pot, co zaala i Amerika hrt vznamnj lohu, se k vymezen Evropy vi Asii

pidv jet jej vztah k Novmu svtu Americe.
Vyjdeme-li z tto trojice Asie, Evropa, Amerika meme pesnji popsat ideu
Evropy. V Asii je svazek lovka s duchovnm svtem nm zcela samozejmm,
tam lovk dosud ije v krajin boh. V Evrop pichz lovk na zem, svm
mylenm hled cestu do svta, kter me vnmat svmi smysly. V Americe
...lovka fascinuje materiln svt. Spirituln svt ustupuje do pozad. Evropa le
uprosted. Z tto pozice me oba svty udrovat v rovnovze a na tomto poli napt
rozvjet nco novho. 43
40
Halk, Tom: Vra a kultura, Pokonciln vvoj eskho katolicismu v reflexi asopisu Studie, Zvon,
Praha 1995
41
Thatcher, Margaret: The Path to Power, Harper Collins, 1995
42
Salman, Harrie: Evropa v novm svtle, Evropsk kultura jako sted mezi Vchodem a Zpadem, s
1994, str. 45
43
Ibid. str. 46
17
Je kolem kulturnch historik, aby se zabvali postavenm asijskho lovka v krajin
boh nebo vt mrou fascinace materilnm svtem lid v Americe ne Evrop. Pocit
bezpe stedu a djinn poteba stti se mostem mezi dvma protichdnmi nebo
znesvenmi stranami se vrac neustle ve vech sfrch ivota a projevuje v
nejrznjch formch. Je zcela jist snem kadho politika bti tm jazkem na vahch,
kter me dret svt v rovnovze nebo jej vychlit na stranu, kter mu je bli. Je tak
snem kadho volie bt onm stedovm voliem, kter uruje smr dalho vvoje.
V tto prci si neklademe za cl hledat a popisovat veker vlivy, kter na utven Evropy
psobily od prvn zmnky o tomto tvaru v 8. stolet ped n. l., a opvovat lohu stedu,
kterou v tomto ppad povaujeme pouze za prostedek k niku od vcn analzy a za
pouh lyrick zpesten textu. Soustedme se na odraz zkladnch princip, kter pisply
k ohromnmu rozmachu Evropy v poslednch nkolika staletch evropskmu zzraku
(European Miracle),44 ve struktue evropskch instituc formovanch po 2. svtov vlce.
Zabvme se Evropou v dob poevropsk, v dob, kdy Evropa ztratila pozici
historickho mocenskho tvaru, kter nl nad ostatn svt a nespn se pokusil

ovldnout celou zemi.45
Penechme tedy filosofm, aby traktovali od Platna vzel zkladn evropsk princip
pi o dui, renesann probuzen a perod do planetrnho dneka, a historikm, aby
pojednali o historick evropsk zkuenosti v rznch djinnch epochch. Budeme se
zabvat tm, zdali jsou principy, kter tvo jdro evropskho pnosu civilizaci, jak
evropsk zzrak oznail Gerald Radnitzky, respektovny pi tvorb jednotn Evropy, je
vrchol podepsnm Maastrichtsk smlouvy o Evropsk unii a diskusemi o rozen
tohoto uskupen o nkter stty za eleznou oponou.
Jsme si pln vdomi toho, e vtina studi zuuje problm Evropy na Evropu zpadn.
Hledn spolench hodnot v takto definovan Evrop je sice obtn, ale stle snadnji
uchopiteln tma.
Kulturn a duchovn je vak problm Evropy mnohem sloitj. Je to pedevm

problm vztahu dvou kulturnch okruh v Evrop. Pitom otzka, zda budouc
44
Mont Pelerin Society General Meeting, 1990
45
18
integrovan Evropa bude msk nebo to bude spolen evropsk dm zastupujc
mskou i byzantskou Evropu, je stejn otzkou souasnho stupn integranho
procesu.46
A nejen to. Evropu nen mon zuovat na Evropu zpadn, nen ale nutn vymezovat jej
hranice hranicemi bvalho Sovtskho svazu (jak to in NATO) a nen ani nutn
zastavovat se v tradici de Gaulla ani na Urale (co je hranice, kterou respektuje pi sv
innosti OBSE). Evropa nen obecn pesn definovateln prostor. Nemonost pesnho
geografickho vymezen nepedstavuje ovem pekku pro rozvjen evropsk mylenky
vzjemn spoluprce lid a nrod pi een otzek spolenho postupu ve spolench
evropskch zleitostech. Nen toti pouze jedna evropsk zleitost, kter si me
vydat een zaloen na konsensu evropskch obyvatel. Problm neznajcch pesn
vymezen hranice je cel ada a mon een kadho z nich vyaduje potebu odlin
intenzivn spoluprce. Kde stavt hranici mezi evropskm a cizm? Na Slovensku? Na
Ukrajin? V Turkmenistnu? Tyto otzky jsou bezpedmtn, nebo kad souit lid
vede ke spoluprci. Soused se sousedem bude pravdpodobn vdy eit sv problmy, a
ji kterkoli mezinrodn organizace ozna jednoho z nich za Evropana a druhho za ne-
Evropana. Maj-li bt tzv. celoevropsk politiky politikami sprvnmi, kter t
z evropsk historie a maj na pamti evropskou diverzitu jako zklad evropskho spchu,
pak stejn politiky (vychzejc z respektu k majetku, ivotu a kulturnm odlinostem)
budou pijmny lidmi ijcmi napklad ped Uralem i za nm. Kdyby mly vak bt tzv.
evropsk politiky ovem pouze jistou formou ochranstv jednch ped kulturnmi vlivy a
vrobky druhch, pak tato teze neplat. Jinmi slovy, je-li evropsk politika pouze jinm
nzvem pro politiku zaloenou na dobrovoln spoluprci pi uznn jedinenosti kadho
individua, respektu k prvu a prospnosti konkurence, co se v dalm textu pokusme
dokzat, pak pesn geografick definice evropskho nen zapoteb. Tento problm
pesnho vymezen hranic je obecn a nevztahuje se pouze na vchodn hranice Evropy.
O zpadnch hranicch Evropy se snadnji hovo pouze proto, e Evropu omv

Atlantick ocen, existuje zde tedy pomrn pesn dan zempisn hranice. Podobn je
tomu i na severu a jihu. Vchodn hranice je ale neuriteln. Jeden nrod se svm
46
Lehmannov, Zuzana: Evropsk kulturn paradigma, Nadace Jiho z Podbrad pro evropskou
spoluprci, text k semini Vchova k evropanstv, Kouty, 19. 21.5. 1995, str. 8
19
kulturnm zzemm se vce i mn plynule pemuje v druh, a to tm vce, m vce se
rozvj dlba prce a smna mezi tmito nrody a m men pekky pohybu osob zde
existuj. Jsme si pln vdomi i faktu, e Evropa a jej hranice se dokonce neomezuj ani
na zempisn hranice Evropy, i kdy na kontinentu je jej pirozen domov.47 Proto
budeme o Evrop hovoit jako o oteven spolenosti, kter nem pevnch hranic. Evropa
a evropsk spolenost m vak jist charakteristiky, ze kterch vyrostla a kterm me
dkovat za svj rozkvt.
2.3. Evropa jako hra politik
Nyn se dostvme k tet dimenzi pohledu na Evropu. Nejde zde ji ani o ulechtil vize
velkch myslitel, ani o zleitosti geografick lokalizace, ale o nstroj ke zven
politick moci a prostedek k uskutenn politick centralizace. Jakkoli tedy nem
Evropa pevnch hranic, dostalo se jej sjednocen mezi nejdleitj body politickch
program vtiny evropskch politickch stran. A jeliko se politika obzvlt v tomto
stolet vkrd neustle vce a vce do ivot lid a ovlivuje stle rostouc poet jejich
soukromch rozhodovn, stala se i Evropsk politika kadodenn soust ivot vech
lid na kontinent. Sen o brzk jednot Evropy zmnil jej tv. Z Evropy se stalo
politikum. Z Evropy se stal politick projekt. Evropa se stala hrou politik. Tato hra je
procesem, kter sm sebe akceleruje a ije svm vlastnm ivotem.
Jednm z projev, jen v souasnosti velmi intenzivn pociujeme, je slc tlak

politickch elit, kter spojily celou svou politickou existenci s spnm zakonenm
evropskho sjednocovacho procesu. Cel generace politik pedevm ve Francii a
Nmecku postavily na evropsk politice svou kariru, co plat i pro politiky ostatnch
zem, vetn politik britskch, kte usilovali o evropsk sjednocovn tak, i kdy
v nkterch obdobch dle jinho vzoru ne vtina politik z kontinentu. Nyn jsou vak
z nich ji evropt Komisai tko odliiteln od svch koleg z jinch zem.
Pijmeme-li v vodu zmnnou teorii o ekonomizaci svtov politiky, pak je zajmav

vimnout si jednoho jevu, ke kterm dochz ve svt hospodstv a je m v politice sv
47
Ort, Alexandr: O Evrop a evropanstv, v Co je to, kdy se ekne Evropsk Unie, Centrum pro
demokracii a svobodn podnikn, Praha, 1997, str. 17
20
paralely. Je asto zmiovanou skutenost, e manaei velkch podnik, kte podstatnou
st svho ivota s tmito podniky spojili, asto podlhaj na sklonku sv aktivn kariry
pokuen, zavrit svj ivot manaera nm uniktnm, svtovm, nezapomenutelnm. Je
proto velmi bn, e u pleitosti vznamnch ivotnch jubile nebo odchodu do penze
dochz k ohromnm firemnm fzm a vzniku prmyslovch i jinch gigant, mnohdy
hlavn proto, aby se jmno spnho podnikatele zapsalo do djin. Proti tomu nelze nic
namtat. Dokzal-li nkdo nabzet takov sluby, e bhem svho ivota uspokojil tisce
i miliony zkaznk, jejich pnm se dokzal prun pizpsobovat, pak m pln prvo
naloit se svm majetkem, jak uzn za vhodn.
Politik ale nenabz sluby, kter by nkdo dobrovoln kupoval. Neriskuje ztrtu svho
majetku, kdy se jej sna investovat do nov technologie. Politik vyuv vekerch
prostedk, aby zskal a zvtil moc a mohl tak rozhodovat o osudu majetku ostatnch lid.
Promrh-li v nespnm projektu ohromn sumy penz, vymysl pot pouze nov
zpsob, jak od ostatnch lid zskat prostedky na dal ambicizn projekty (viz vznik
centrlnch bank, konfiskace zlata sttem a proces znehodnocen mn dle v textu, viz
zavdn a zvyovn dan z pjmu, prosazovn deficitnho financovn atd. atd.). Sna-
li se tedy politik zapsat do historie dky svmu velkmu plnu, nelze ci tot, co
v ppad podnikatele. Motivace mohou bt sice podobn, ale podstata celho procesu je
zcela odlin.
Pi tohoto pohledu se proto objevuje jist zdroj obav, zda evropsk sjednocovn nen
pli ovlivovno touhou politik zanechat svou stopu nesmazateln otisknutou na cest
zavrovan velkho evropskho projektu. Snaha politik interpretovat evropsk vvoj
deterministicky, jako proces nevyhnuteln smujc k vytvoen evropskho supersttu, a
prosazovat tuto interpretaci nap. i ve koln vuce, napovd, e k uskuteovn
centralizace Evropy se stalo clem a nikoli prostedkem k njakmu jinmu cli. Tyto
skutenosti musej bt pi hledn dvod a smyslu integrace brny v vahu, chceme-li
tento proces skuten chpat.
Stle citelnj politizace (v tom nejhorm slova smyslu) evropskho integranho

procesu vede k zmrnmu vytven zkratkovitch mylenkovch schmat a stereotyp,
kter celou diskusi o smyslu evropsk jednoty vulgarizuj a dostvaj ji do pozice
21
neptelskho stetu, do situace boje dobra proti zlu. Kad, kdo se vyjaduje k evropsk
otzce je asto oznaovn zastnci evropsk integrace jako dobr nebo patn
Evropan, podle toho zda je pro Evropskou unii maastrichtskho stihu nebo proti.
Stejn schematick vidn svta je znm z dob minulch, kdy podobn nlepky dostvali
patn Nmci nebojujc dostaten proti faismu, nebo pozdji pro obnovu ptelskch
styk se Sovtskm svazem, podobn jako lze nalzt patn komunisty a dobr
komunisty v Sovtskm svazu nebo v eskoslovensku po roce 1968 nebo teba dobr a
patn Ameriany v dob McCarthyho, na jejich tdn vznikl i patin parlamentn
vbor House Committee on Unamerican Activities. Jeliko jsme pesvdeni o
nebezpenosti tohoto zpsobu mylen, pokusme se v tto prci prolomit nejzkladnj
z umlch mylenkovch schmat a vyvrtit nejrozenj mty, kter v otzce Evropsk
unie, jejho vvoje a jej budoucnosti panuj.
22
3. Evropsk spolenost a jej mnohovrstevnost
3.1. Rst a rozvoj evropsk spolenosti
Existuj vjimky, kdy ale prakticky vichni intelektulov jsou zamstnni

nejrznjmi odnoemi sttu, nemlo by bt pekvapiv, e vtina jejich stle
obshlejch prac bude a ji z myslu nebo z nedbalosti sttn propaganda.48
Zkladn otzkou, kterou je teba zodpovdt hned na potku tto kapitoly, je to, co
rozumme pod slovnm spojenm rozvoj spolenosti. Vyjasnn vznamu tohoto pojmu
nm umon dle zkoumat, zda pijet nkterch politickch rozhodnut nebo vytvoen
nkterch instituc rozvoji pispv i nikoli. Nechceme hledat dn striktn empiricky
kvantifikovateln mtko hospodskho i obecn spoleenskho rozvoje. Pro tyto ely
bv asto pouvno velk mnostv indiktor, jako je prmrn dlka ivota, mra
doit se uritho vku nebo veliiny popisujc blahobyt obyvatel (jako nap. nutrin
skladba stravy) a nebo ekonomick makroveliiny typu hrub domc produkt (HDP) i
objem prmyslov produkce.49 Na mnoha mstech v nepebernm mnostv literatury lze
nalzt podobn data a ilustrovat na nich spoleensk pokrok v modern dob. Pro ely
tto prce, kter si neklade za cl zabvat se tmito partikulrnmi statistikami, zvolme
obecnj definici, je nm poskytuje dostaten irok obecn rmec pro zachycen
historickch trend a zkonitost. Tato definice prav, e hospodsk rozvoj pedstavuje
roziovn spektra lidem dostupnch alternativ, a ji se nachzej v pozici

spotebitel nebo vrobc.50
Roziovn mnostv alternativ dostupnch lidem, a ji jsou vrobci nebo spotebiteli

bude tedy nam kritriem spoleenskho rozvoje. I toto dlen je konec konc do znan
mry uml, nebo kad je zrove vrobcem (zbo a slueb v um slova smyslu)
nebo prodejcem sv vlastn prce i kapitlu. Tyto aktivity mu slou k zskn penz
48
Hoppe, H. H.: Natural Elites, Intellectuals, and the State, Ludwig von Mises Institute, 1995, str. 10
49
Pro podrobnj diskusi na tma, pro hrub domc produkt neme bt pouvn k men vkonnosti
hospodstv a lidskho blahobytu viz nap:
ma, Josef: Rozumn potn HDP neme bt ovlivnn vldnmi vdaji, Hospodsk noviny, 30. z
1998 nebo
astn, Dan: Jak je dleit jsat pi rstu HDP, Laissez-Faire, listopad 1999
23
nebo jinho zbo a umouj mu zaadit se do skupiny spotebitel. V cel prce budeme
tedy povaovat kadou instituci a kad opaten, kter zv mnostv lidem dostupnch
alternativ za instituci a opaten pispvajc spoleenskmu pokroku a civilizaci, zatmco
instituce a opaten, kter mnostv dostupnch alternativ sniuj, budeme povaovat za
pokrok omezujc a decivilizan. Jako zdroj znalost nm krom ist teorie poslou i
historie.
Teoretick poznn lidsk psyche a vazby mezi lidskm konnm a jeho

nezamlenmi nsledky nm dovol pochopit spojitost mezi udlostmi a sluitelnost
rznch politickch instituc a spoleenskch struktur. Tmto zpsobem meme
51
vyut studium historie k morlnmu posouzen souasnch udlost.
3.2. Politick desintegrace studnice evropsk tvoivosti
To, e zpad doshl autonomie, se podailo kvli tomu, e dolo k uvolnn a

oslaben politick a nboensk kontroly, m byly vytvoeny podmnky
k experimentovn se zmnami i v dalch oblastech spoleenskho ivota. Rst je
samozejm jistm druhem zmny, a proto rst nen mon tam, kde nen dovolena
zmna. Kad spn zmna vyaduje znanou svobodu experimentu. Zaruen tto
svobody ale vytv u spoleenskch vldc pocit, jako kdyby penechvali jinm
52
moc urovat budoucnost spolenosti.
Zpadn technologick kreativita spov na dvou zkladech: materialistickm

pragmatismu zaloenm na ve, e je ppustn a dokonce chvlyhodn manipulovat
prodou pi uspokojovn ekonomickch poteb, a neustl konkurenci mezi
53
politickmi jednotkami ve snaze o politickou a ekonomickou hegemonii.
Obecn se ji dlouho hovo o prospnosti konkurence v oblasti ekonomick.

Konkurence jako zdroj inovativnosti a obezetnho nakldn s rizikem je mezi ekonomy
brna jako dleit pedpoklad racionlnho fungovn ekonomickho systmu. Pohled na
politick systm pod stejnm zornm hlem je vak zatm nm ne zcela bnm.
50
Bauer, Peter a Yamey, Basil: The Economics of Underdeveloped Countries, Cambridge University Press,
1957, str. 151
51
Bouckaert, Boudewijn: The Roots of our Liberties, On the Rise of Civil Society in the Medieval West,
nepublikovan studie, str. 12
52
Rosenberg, Nathan a Birdzell, L. E. Jr.: How the West Grew Rich, str. 34
24
Existence jedn velk politick autority je zdvodovna potebou vytvoen jistho
rmce, tj. jednotnch pravidel na danm zem z dvodu apriorn poteby autority, kter
zabrn nstupu anarchie v podob hobbesovskho svta, kde lovk lovku vlkem jest
(homo homini lupus est). Poteba centrln autority je tak ji na ponkud ni rovin
abstrakce zdvodovna nutnost spory tzv. transaknch nklad. dajn pr nelze eit
nap. soudn spor, je-li kad zastnn strana subjektem jinho prvnho du, dajn je
teba (jak nm v souasnosti tvrd zastnci Evropsk unie) harmonizovat nejen vi dan,
ale i velikost zsuvek a zstrek, nebo tento problm pr trh (t.j. vrobci) eit neum.54
Opak je pravdou. Konkurence na vech rovnch si zachovv ve ze svch pozitiv, kter

jsou tak jasn viditeln ve sfe obchodu a podnikn, i pi fungovn prvnch systm,
daovch systm nebo vzdlvacch systm. Proto se nyn pokusme v krtkosti ukzat,
e v evropsk historii dochzelo pesn k een podobnch dajn neeitelnch
problm a e dokonce tato konkurence mezi jednotlivmi systmy a jurisdikcemi (nap.
tak v oblasti prva) nikterak vvoji evropsk spolenosti nekodila, nbr tvo zklad
spchu Evropy.
Jak shodn uvd mnoz autoi, tst Evropy bylo v tom, e se ji ve stedovku nepodailo
sjednotit pod jednu politickou autoritu, co byl osud, kter zabrzdil rozvoj nkterch
ostatnch zem a civilizac, jako byla napklad na. Evropa se vyvjela odlin.
Konen desintegrace reln politick moci do rukou ady mstnch baron vytvoila
pleitost pro experimentovn s novmi druhy obchodu a veden vlky. Otevela
55
tak dvee pro rozvoj mst.
Experimentovn s novmi postupy a procedurami je v oblasti obchodu tm

nejdleitjm, co pispv k rstu a rozvoji ekonomick sfry, a historici dokumentuj,
e stejn pozitivn dopad experiment umonil i politickm a prvnm systmm spn
se rozvjet.
Hlavn charakteristiky inovac nejistota, hledn, zkoumn, finann riziko,

56
experimentovn a objevovn umonili rozvoj zpadu.
53
Mokyr, Joel: The Lever of Riches, Technological Creativity and Economic Progress, Oxford University
Press, 1990, str. 302
54
K problmu argumentace tzv. selhn trhu je jet v textu vrtme.
55
56
Rosenberg, Nathan a Birdzell, L. E. Jr.: How the West Grew Rich, str.20
25
Nejistota, hledn novch pstup, snaha pedt konkurenci to byly charakteristiky
stedovkch mst, kter hrla na poli politickm podobnou lohu, kterou hrly firmy a
podnikatel na trhu ekonomickm. Uplatovaly se v nich vrazn prvky dobrovoln
spoluprce, a tak tato paralela me skuten pomoci vysvtlit lohu jejich fungovn ve
stedovk spolenosti.
Feudalismus pedevm umonil vt i men decentralizaci politick moci. Zpadn

Evropa byla ...smsic nespoetnch malch politickch entit... Decentralizace
umonila rozmach prospnch innost, jako nap. hlasovn nohama, podzen
politick moci jistmu konkurennmu tlaku a institucionln konkurenci, je
57
umonila politickm entitm uit se vzjemn ze svch zkuenost.
Stedovk msta nabzela vem svm obyvatelm svobodn status, m lkala dal a
dal lidi, aby se stali obyvateli tchto mst. Fenomn svobodnch mst byl vrazn
dynamizujcm prvkem hierarchick stedovk spolenosti. (Odtud tak vzniklo doposud
v nmin pouvan spojen Stadtluft macht frei.) Rozvoj mst vedl k jejich dalmu
osamostatovn, nebo panovnci asto msta dle podporovali udlovnm dalch
svobod, aby mohli v budoucnu z tohoto generovanho bohatstv erpat dan. 58
Stedovk msta zrove hrla velkou lohu ve vytven vldy prva (rule of law) ve
stedovk Evrop a to zavdnm principu reciprocity. Jestlie pn nesplnil sv
povinnosti, pot ani vazal nemusel dostt povinnostem svm. Vazal ml dle prvo brnit
se proti zachzen svho pna, kter pesahovalo rmec jeho prva. Moc pn tedy nebyla
absolutn, co lze vystopovat v dokumentech jako byla nap. Magna Charta.
Takovto reciprocita je zcela neptomna v pozdjch, vznikajcch teorich sttn

suverenity.59
Politick vvoj v Evrop postupn vedl ke vzniku modernch nrodnch stt a zniku
vyvinuvch se princip, mezi ktermi byl tak princip reciprocity. I po vzniku nrodnch
stt ale stle dochzelo k jejich vzjemn konkurenci, kter tak mohla hrt svou
57
str. 13
58
Pro vce podrobnost o vvoji stedovkch mst viz
Bouckaert, Boudewijn: City Air sets one free. Medieval cities as voluntary political and economic
communities, The Voluntary City, ed. The Independent Institute, San Francisco 1997
59
str. 14
26
nezastupitelnou lohu pi dalm hospodskm rozvoji a zlepovn ivotnch podmnek
obyvatel. Politick fragmentace Evropy tak byla ohromnm zdrojem hospodskho rstu.
Neexistovalo nic jako e, a. s. ...., ale ada konkurujcch si Monarchi, a. s.,

60
Knectv, a. s. a Mstskch stt, a. s.
Takto by se dala charakterizovat struktura spolenosti za pouit modern ekonomick

terminologie. V tomto decentralizovanm systmu evropskch jurisdikc se zaalo vyvjet
modern prvo.
Prvo a jeho vynucovn je pro mnoh spoleensk vdce argumentem pro existenci jedn
monopoln sttn struktury, kter by prvo tvoila a dbala na hledn spravedlnosti. Je jen
mlo teoretik, kte se zabvaj fungovnm decentralizovanho systmu prva a jen
mlo historik, kte fungovn tchto systm sleduj v minulosti. Bez ohledu na to, je
vznam decentralizovan tvorby prvnho systmu zcela zsadn. Nsledujc pas m
krtce dokumentovat fungovn konkurence jako univerzln prospnho principu
zvyovn efektivnosti systmu a to vetn konkurence v oblasti prva. Zrove se
pokusme ukzat, e to byla prv konkurence v oblasti prva, kter stla u vzniku
evropskho zzraku.
Co se te vvoje prva, stedovk se vyznaoval prvem dsledn polycentrickm:

prvn pravidla, prvn nzory, teorie prva, prvn postupy se vyvjely v mnoha
centrech, asto bez teritoriln monopoln sly. Tmito centry byly: papesk kurie pro
kanonick prvo, univerzity pro msk prvo, sekulrn vldci pro feudln prvo,
mstsk magistrty pro mstsk prvo, konsulrn soudy pro komern prvo, nmon
soudy pro nmon prvo. Je zhadou, jak takovto panoptikum center produkujcch
prvo mohlo vst k obecnmu a konzistentnmu uskupen prvnch pravidel
vytvejcch nomos abstraktnho du. Vtina historik prva ovem souhlas, e
bhem tohoto obdob (1073-1400) vznikla tradice prva spolen pro cel latinsk
Zpad. Jakkoli paradoxn to me znt, k formovn evropsk tradice prva dolo
61
v dsledku tohoto polycentrismu a ne jemu navzdory.
Evropsk tradice prva tedy vznikla dky psoben mnoha subjekt. Prvo vznikalo tak,
e neexistovala teritoriln monopoln pozice jednoho druhu prva, co vedlo k neustl
60
61
str. 28
27
konkurenci a stetvn s ostatnmi producenty prva. Toto uspodn siln motivovalo
vechny subjekty k inovativnosti, k pejmn osvdench postup spnjch
konkurent a provdn stle novch experiment. To je pesn to, o em hovo
teoretikov a zastnci tzv. polycentric law, kte povauj pouze takovto systm za
ivouc a vyvjejc se ku prospchu konzument prva.62
Jak je tedy pouen, kter nm dv historie o loze konkurujcch si prvnch systm?

Hroz monopolizovan Evrop, kter spje k vytvoen jedn centrln jurisdikce, njak
nebezpe? Nen snaha o odstrann konkurence z jednoho segmentu trhu protikladem
osvdenho evropskho pstupu? Nen to pouze prvn krok v procesu eliminace
konkurence zosnovan sttn moc, kter v minulosti ji dokzal zvrtit zdnliv
nevyhnuteln vvoj k vt prosperit a zastavil dal rozkvt spolenosti na adu stalet?
Meme sledovat v souasnosti vznik podobnch tendenc, je by bylo mon srovnat

s faktory, kter pivedly respublica Christiana ke padku ve trnctm a patnctm
63
stolet?
S nejvt pravdpodobnost nehroz monopolizace celho souasnho svta. Nen pli

pravdpodobn, e by souasn Spojen stty jako svtov hegemon znovu zkusily cestu,
kterou sledovali stedovc csai Svat e msk nebo nkte papeov, kdy se
pokoueli ovldnout cel tehdej svt. Vytvoen koalice stt, kter by usilovaly o
svtovou hegemonii nen rovn pli pravdpodobn. Proto mylence konkurence hroz
pouze riziko z vytven silnch regionlnch blok, kter by se snaily vzjemn uzavrat
a chrnit si sv domc jurisdikce nejrznjho typu ped konkurenc zvnjku. Nznak
takovhoto vvoje lze pozorovat a Evropa zaujm v tomto procesu velmi vznamn
msto.
Nejvtm nebezpem souasnho mezinrodnho du a nsledn pro pokraovn

globln obansk spolenosti je pravdpodobn formovn silnch regionlnch
blok, jako jsou NAFTA i EU. Takovto bloky, je vznikly paradoxn jako zny
volnho obchodu a pisply vrazn k vytvoen peshraninch obanskch
spolenost, se mohou vyvinout do superstt, ve kterch je zcela potlaena mstn
62
Zkladn vahu o teorii polycentric law a reference na klov dla lze najt v
ma, Josef : Trh je schopen zabezpeit ...i obranu a spravedlnost v ma, Josef (ed.): Prvo a obrana
jako zbo na trhu, Liberln institut, 1999
28
autonomie... Takovto bloky by byly schopny omezit konkurenn tlak na nrodn
stty tm, e by omezily poet center politickho rozhodovn... Takovto
oligopolizace politick moci by nejen zastavila vvoj globln obansk spolenosti,
64
ale tak rozpoutala nebezpenou logiku vlky.
Potvrd-li se tato obava, uke budoucnost. I souasnost ovem naznauje, e zmnn

obavy nejsou lich a nepedstavuj pouh teoretick, nereln vize budoucnosti.
Stedovk msta nm mohou bt vzorem a inspirac jet v jedn oblasti. Tou je obava
mnohch autor, e snaha o omezen konkurence pramen z vvoje politickho systmu
zaloenho na vtinovm hlasovn. Vvoj poslednch stalet ukazuje, e s rstem tzv.
demokratinosti dan spolenosti narst sla vldy, kter vnuje stle vce svho sil
omezen konkurence, vytven pekek obchodu, brnn pohybu lid, vytven
zvltnch privilegi pro domc ekonomick subjekty, vetn garantovn monopolnho
postaven, a upevovn ji zskanch pozic vldy jako jedin teritoriln monopoln
jurisdikce, kter si osobuje prvo rozhodovat o majetku a ivotech lid, ijcch na j
ovldanm teritoriu. Je tedy demokracie hrozbou konkurenci, procesu, kter Evropu
stvoil?65
Jak ns pesvduj historikov, zkuenosti konkurujcch si stedovkch mst a komunit

jasn ukazuj, e navzdory jejich vysok demokratinosti nebyly pokozovny
individuln svobody oban, co se ned tvrdit o etatistickch politikch vld, kter jsou
tolik typick pro demokracii 20. stolet.
Modern masov demokracie se vyvinuly do neovladatelnch, super-

intervencionistickch a fiskln nenasytnch stt blahobytu. To me naznaovat, e
stabiln kombinace mezi individuln svobodou a demokraci nezvis ani tak na
kvalit hlasovacch procedur a fungovn parlamentu, ale na velikosti politick
jednotky... Krtce eeno, historie stedovkch mstskch center je vzvou
ke znovuzaveden konceptu mikro-demokracie a prudhonovskho federalismu do
66, 67
liberln politick filosofie.
63
str. 36
64
str. 36
65
Vce o vztahu svobody a demokracie v samostatn kapitole.
66
Ibid., str. 378
67
Proudhon, Pierre-Joseph: The Principle of Federation, University of Toronto Press, Toronto, 1979
29
Mnohmi autory je v tomto smyslu tedy vyslovovna obava, e uplatovn vtinov
demokracie jako zpsobu vldnut v poetnch komunitch nutn vede k vytven
uniformnch vzorc chovn a vyuvn sttn moci k vynucovn takovhoto chovn i
od tch, kte netvo tzv. vtinovou spolenost. Je proto pravdpodobn, e diverzita
stojc u potk vvoje evropsk spolenosti je vytvenm vy a vy vldn moci
(pesunu pravomoc ze stt na EU) ohroovna a postupn eliminovna. Tm si Evropa
podkopv zklady, na kterch vyrostla a ohrouje svj budouc potencil rozvoje.
3.3. Evropsk zzrak Evropa slav spch
Nen moudr vsadit evropsk ivot na jedinou kartu. ...Vyhnout se tomu bylo
dodneka skrytm spchem Evropy. ...Jestlie to takto pjde dl a postupn bude
rozmanitosti situac ubvat, smujeme pmo k pozdnmu stdiu (mskho)
Impria. To bylo rovn dobou mas a dsiv jednolitosti.68
Z dlouhodobho pozorovn vyplv, e svobodn spolenost pedstavuje vjimku.

Jej vznik je asnou a nepravdpodobnou udlost. Je to kehk a ohroen druh,
kter se objevil v dsledku astn shody historickch nhod. Je to nezaslouen
tst.69
Dky vzniku svobodn spolenosti a konkurenci na vech rovnch zaila Evropa bhem
poslednch dvou set let ohromn nrst blahobytu, kter se dotkl vech, a to nejen v jedn
sti Evropy, kter se jako prvn dotkla plod blahobytu. Bohatstv generovan na jednom
mst se zaalo it vemi smry. Pro k tomu dolo? Co podntilo vznik Evropskho
zzraku?
Hlavnm faktorem bylo takov uspodn instituc, kter umonilo vznik kapitalismu.
Trn mechanismus zaal psobit a koordinovat individuln snaen, lidsk tuby a
poteby. Vyvinul se velmi komplikovan systm vzjemnch vztah mezi lidmi a
institucemi oznaovan Hayekem jako extended order of cooperation,70 jeho sly
dovedly evropskou spolenosti k dosud nevdanmu blahobytu, prodlouen lidskho
ivota a nrstu populace.
68
Gasset, Jos Ortega y: Vzpoura dav, Nae vojsko 1993, str. 28
69
Mont Pelerin Society General Meeting, 1990, str. 2
30
Evropa se vdy vyznaovala velkou mrou konkurence na vech rovnch. Geografick
lenn Evropy neplo velkm sttm a nutilo existujc mal stty ke vzjemn
konkurenci a spoluprci.71
Ekonomick spoluprce rozvjela obchod a vice versa, soupeen mezi sttem a crkv
podpoilo rozvoj tolerance a svobody. Respekt k soukrommu majetku mohl vytvoit
univerzln platn vzorec chovn, kter vytvoil zklad, na nm bylo mon dle stavt
a rozvjet spoleenskou dlbu prce.
Tajemstv spchu le v diverzit, je je nutn k evolun konkurenci. Vedla ke

zkrocen sttu a k respektu prv jednotlivce, co zase vedlo k rstu a bohatstv. Velk
tst Evropy spovalo v tom, e nedolo k centralizaci politick moci.72
Poslednm spchem Evropskho zzraku byla povlen obnova zpadn Evropy. Pot
ji nsledovala cesta ke sttm blahobytu se vemi dobe znmmi negativy. Ludwig
Erhard, otec nmeckho hospodskho zzraku, varoval ji v roce 1958 ve sv knize
Prosperity through Competition ped nebezpemi plynoucmi z tohoto vvoje Evropy.
V nedvn dob jsem byl asto znepokojen mocnm volnm po kolektivn

bezpenosti v sociln sfe... Jestlie tato mnie vyroste, sklouzneme do socilnho
podku, v nm kad bude mt ruku v kapse druhho... Toto vce ne jakkoli jin
tendence pomalu, ale jist zahub opravdov lidsk ctnosti... ...nakonec bude
pravdpodobn nsledovat ne beztdn, ale bezduch, mechanick spolenost.73
Stle vce a vce se tzv. eurosklerza, kter je v poslednch desetiletch

charakteristick zapomnnm na to, co Evropu pivedlo k prosperit a blahobytu.
Navzdory historick zkuenosti se stt zhostil siln redistribun lohy, a tak se stal
instituc, kter v nejmasovjm mtku poruuje vlastnick prva. Vytv tm patn
vzor chovn a demonstruje, e nerespektovn soukromho vlastnictv, netolerance,
tyranizovn menin politickmi (i jinmi) vtinami, zneuvn prva (rozumj prva
70
Hayek, F. A.: Osudn domlivost, Omyly socialismu, SLON, 1995
71
Viz nap. Montesquieu v De l'esprit des lois pe En Asie, il y a toujours eu de grands empires: en
Europe, ceux-ci n'auraient jamais pu subsister. L'Asie a des plaines plus vastes, elle est dcoupe en parties
beaucoup plus tendues par les montagnes et les mers ...en Europe, la division naturelle forme de
nombreuses nations de dimension modeste dans lesquelles le gouvernement selon les lois n'est pas
incompatible avec le maintien de l'Etat... C'est cela qui a form un gnie pour la libert qui rend trs difficile
que chaque partie soit conquise et soumise par une puissance trangre.
72
Radnitzky, Gerald: European Integration: Evolutionary Competition Against Constructivist Design, str.
4
73
Erhard, Ludwig: Prosperity through Competition, Thames and Hudson, Londn, 1958, str. 187
31
silnjho) k tokm na svobodu, majetek a ivoty lid, je vc, kterou prvo umouje.
Bohuel je toto chovn, jak vme z historie, tak nejjistj cestou k chudob, tlaku a
nesvobod.
Nanetst se ukazuje, e obhjci ex ante harmonizace Evropy se nepouili a

nechpou, e respekt k soukrommu vlastnictv a evolun konkurence byly
tajemstvm spchu Evropy .74
3.4. Prmyslov revoluce zatracovan zklad evropskho

hospodskho zzraku
Je jenom mlo udlost v novodob historii Evropy, kter z pohledu veejnosti mly tak
poramocenou reputaci, jako je prmyslov revoluce. Jej dopad na irok masy
obyvatelstva je popisovn v nejtemnjch barvch a tragickch souvislostech. Pklady
nezmrnho lidskho utrpen z t doby maj pesvdiv ilustrovat tragick dsledky
onoho nevdanho hospodskho a spoleenskho perodu a doloit proticivilizan, a
proto protilidsk charakter tto doby.
dob ped prmyslovou revoluc jsou idealizovna a naopak dob spoleenskho

rozmachu po tto dob jsou oznaovna tm za nco samozejmho a pirozenho,
jakoby schopnost dle t, lpe se stravovat, oblkat se a bydlet, uivit bezproblmov
svou rodinu a navc se vnovat kulturnm, spoleenskm i sportovnm aktivitm byla
nm, co automaticky pichz s tm, jak plyne as. irok spoleensk vrstvy snadno
podlhaj tomuto falenmu pohledu a jako samozejmost pijmaj a pot neustle
vyaduj velk mnostv tzv. prv, kter se objevuj v nejrznjch politickch
dokumentech,75 a zjevn dnmi fundamentlnmi prvy nejsou a ani bt nemohou.76
Nelze zapomnat na to, e zkladn historickou normou je chudoba a lidsk utrpen. e

mnohdy nespn hledn zdroje obivy, kter umon pouh peit lovka, je tm, co
74
Radnitzky, Gerald: European Integration: Evolutionary Competition Against Constructivist Design, str.
5
75
Viz nap. Chartu OSN, Evropskou sociln chartu apod.
76
Veker tzv. prva, jako nap. prvo svobodn se vyjadovat, prvo na svobodu tisku, jsou nutn
podskupinou prva na ivot a majetek (prva kadho jednotlivce na nedotknutelnost jeho majetku). Na
tomto mst se ale nebudeme vnovat podrobnmu zdvodnn tohoto postoje a vysvtlovat jeho platnost.
Pro podrobnou diskusi viz asopis Laissez-Faire, ervenecsrpen 1999.
32
tvo djiny vtiny lid na vtin mst svta. Hladomory byly bnou soust ivota a
vykytovaly se tak asto, e pouze ty nejvt z nich byly zaznamenvny.77 V hladu a
bd ili lid od nepamti a jejich situace se po dlouh obdob nemnila. Poet obyvatel
nerostl, lid trpli nemocemi a umrali. Nsledujc pas pibliuje, jak vypadaly ivotn
podmnky Evropan jet ped nkolika mlo generacemi:
Obydlmi stedovkch pracujcch byly chatre stny udlan z nkolika prken

spojench bltem a listm. St a rkos nebo ves slouily k pokryt stechy. Uvnit
dom byla jedna neomtnut mstnost, nebo v nkterch ppadech dv mstnosti, bez
podlahy, stropu, komnu, ohnit nebo postele, a tam il a umral majitel spolu se
svou rodinou a zvaty. Neexistoval dn odpad, dn kanalizace, krom povrchov
kanalizace na ulicch, dn dodvky vody, krom t zskvan z mstsk pumpy, a
dn ani nejzkladnj znalosti hygieny. ito a oves pedstavovaly denn chlb
velk sti evropsk populace. ...Nejistota ivobyt, stdn dob hodovn a dob
hladomor, sucha, bda, hlad, zloin, nsil, mor, kurdje, malomocenstv, tyfus, vlky
a epidemie byly soust stedovkho ivota v takovm rozsahu, jen je dnenmu
78
zpadnmu svtu zcela neznm.
Souasn spolenost prva na kulturn vyit, je historickm excesem, kter me trvat

pouze tak dlouho, dokud nebudou znieny plody krtkho historickho obdob, ve kterm
se lidstvo vzdlilo tto norm (alespo jedna jeho st, je v souasnosti neije v bd a
utrpen), a dokud nebudou odstranny fundamentln pedpoklady, kter tento
hospodsk zzrak stvoily. Vldy evropskch zem kadodenn pracuj na likvidaci
zdroj evropskho zzraku (viz kapitolu Centralizace a byrokratizace), m navazuj na
iny vld, mon veden dobrmi mysly, kter se do tohoto procesu stavn pekek
pokroku zapojily ji ped lety.
3.5 Historick zkoumn, hodnotov soudy a znalost ekonomie
Je tragikomick pozorovat, jakm zpsobem se dnen tzv. demokratick stty ovldan

na jedn stran kolektivistickmi ideologiemi a na druh stran siln artikulovanmi
poadavky mocnch zjmovch skupin z velk sti kvli politicky ovldanm elitm
vypodvaj s problmem vkladu uritch historickch skutenost. Vudyptomn
77
Hazlitt, Henry: The Conquest of Poverty, Foundation for Economic Education, 1973
33
politick aspekt (vtinov princip hlasovn o ohromnm mnostv vc ve spolenosti
ponaje rozpotem akademie vd a kone mnostvm pijmanch student na vysok
koly) zpsobuje, e pevldajc (vtinov a mnohdy myln) pohled na urit historick
epochy m kritick vznam pro budouc vvoj. Pesn v tchto situacch sklzme plody
akceptovanho a uplatovanho principu, kter tvrd, e ke sprvnmu pochopen historie
nen poteba znt vdy, kter zkoumaj lidsk chovn, tj. to, co rakousk kola nazv
praxeologi, a jej podmnoinou je i ekonomie. Mnoz se sna nepetrit poprat, e
znalost ekonomie a ekonomick historie je pedpokladem sprvnho politickho
rozhodovn a opan, tato neznalost se stv potencilnm zdrojem spoleenskch
katastrof.
Vdci a intelektulov asto hovo o tom, e jejich historick vzkum je tzv. hodnotov
neutrln, a proto tvrd, e lze najt jakousi objektivn podobu historick pravdy. Bohuel
tak jako lze jen tko nalzt shodu o skutenm bhu udlost pi posuzovn skutenost
souasnch a nedvno minulch, plat tot jet ve vt me o udlostech, kter se
odehrly ped nkolika destkami i stovkami let. Jak prav F. A. Hayek, hodnotov soudy
a tedy ideologick pstupy se pi posuzovn historie objevit nejen mohou, ale tak mus,
nebo samotn metoda historickho bdn, vbr a zpsob kladen otzek a vznen
problm v sob odr hodnotov prvek.
Tento hlubok vliv, kter maj na dnen politick mnn souasn nzory na historii,
je dnes mon mn chpn ne tomu bylo v minulosti. Jednm z dvod je asi
domnl prvo mnohch modernch historik bt ist vdeckmi a nebt pod
dnm vlivem politickch pedsudk. Nen samozejm spor o tom, e toto je
imperativn povinnost vdce, kter se zabv historickm vzkumem, tj. zjiovnm
fakt. Neexistuje dn legitimn dvod, pro by historikov rznch politickch
pesvden nemli bt schopni shodnout se na historickch skutenostech. Ovem na
samm potku, pi rozhodovn o tom, jak otzky stoj za to si klst, pichzej do
79
hry individuln hodnotov soudy.
78
Prentice, Parmalee E.: Hunger and History, Harper&Bros., 1939, str. 1516
79
Hayek, F.A.: Hayek: F. A (ed.).: Capitalism and the Historians, University of Chicago Press, 1954, str. 4
5, esky Laissez-Faire, kvten 1999
34
Prvnm dlm metodologickm zvrem tedy je, e navzdory dajn hodnotov
neutralit historickho zkoumn, tato innost nutn vychz z individulnch
hodnotovch soud.
Dle je poteba zodpovdt otzku, zda lze hodnotit historii bez toho, ani bychom
ovldali zkladn ekonomick principy a souvislosti. Zde znovu vyvstv otzka, zda
existuje jist souvislost mezi ekonomickou vdou a politickmi rozhodovnmi, kter
maj zohledovat historickou zkuenost a pouovat se z chyb minulosti. Je pekvapiv,
kolik skutenost kadodennho ivota, kter automaticky pijmme jako histori oven
pravdy, nem pradnou oporu ve faktech nebo tato opora pedstavuje pouze st cel
skutenosti. Dkladn a nezkreslen znalost historickch skutenost je tm
nejelementrnjm pedpokladem formovn zdravho veejnho mnn, je vychz
ze skutench historickch zkuenosti.
Kdy nkomu eknete, e jeho politick pesvden jsou ovlivnna jeho nzory na
ekonomickou historii, vtinou vm odpov, e se o ni nikdy nezajmal a nikdy neetl
ani dnou knihu z tohoto oboru. To ovem neznamen, e by podobn jako ostatn
nepovaoval za dan skutenosti mnoh z legend, kter ili v t i on dob autoi
80
pc o ekonomick historii.
Historikov nevyzbrojen zdravou ekonomickou teori a jejm apartem tak pispvaj

velkou mrou k deformovanmu pohledu na historii. A tak se etablovanmi pravdami
kadodenn pispvajcmi k formovn nov a nov, by stle hor a hor legislativy
s nesmrnm vlivem na budoucnost staly vroky o tom, jak odbory mly pozitivn vliv
na hospodsk vvoj, jak dolo ke koncentraci vroby v rukou nkolika monopolist,
proti nim se pot vytvoilo zkonodrstv, kter zabrnilo jejich svtovld81, jak musely
80
Ibid. str. 8
81
Profesor Dominick Armentano ve svm dle pesvdiv ukzal, e za vytvenm ad na potrn
monopol stly zk parciln zjmy konkurennch podnik a firem. Armentano uzavr:
Research has shown that it began with business interests wanting their competitors regulated. That is true
for state-level antitrust. And if you go back into the origins of the Sherman Act, it is clear that less efficient
petroleum competitors wanted to get a federal law to regulate the activities of the supposed petroleum trust.
There is very little controversy about the Federal Trade Act of 1914: small business interests wanted a law
that would come down on large businesses. That is why the law was written. The Robinson-Patman Act that
came out of the Great Depression grew out of special-interest pleading. The U.S. Wholesale Grocers
Association ended up writing the Act itself, and simply got Robinson and Patman to sponsor a law aimed
specifically at A&P.
In short, there was no golden age of antitrust when monopolistic abuse was running rampant in a free
market, and when government stepped in to guard the public interest. Antitrust law has always been legally
35
vznikat centrln banky, aby brnily vzniku inflace a podporovaly rst hospodstv, 82 jak
vldn vdaje vylily Velkou depresi, kter vznikla v dsledku pli volnho
kapitalismu,83 a tak dle v nepebernm mnostv podob.
Vtina lid by byla velmi pekvapena, kdyby zjistila, e vtina toho, co si mysl o
uritch vcech, nejsou proven a uznvan fakta, ale mty, kter vznikly z
politickch dvod, a pot se rozily a dky lidem dobr vle se z nich staly obecn
rozen nzory.84
Nen zde dostatek prostoru vyvracet jedno myln tvrzen za druhm. K tomu bylo mnoha
autory sepsno velk mnostv literatury.85 Na tomto mst se pouze spokojme
s tvrzenm, e pohled oima ekonomick historie ukazuje, e mnoh z tzv. neduh
kapitalismu, pestoe byly tisckrt opakovny a jejich odrazem je i souasn
podoba legislativy v mnoha zemch svta, nevychzej z historickch fakt a jsou
produktem zpolitizovanho pohledu na historii.
Je zajmav pozorovat blzkost nzor a podobnost argumentace modernch bojovnk

proti kapitalismu s klasickm pohledem koryfej komunistickho mylen, kte
idealizovnm (i pepisovnm) minulosti zanali sv toky na existujc spolenost
ambiguous, theoretically untenable, and empirically unwarranted. And let us say we cannot establish that
antitrust originated as special-interest law. The point is that it has been used as special-interest law. That is
the way the law works in practice. v Armentano, Dominick T.: The Anatomy of Antitrust, The Austrian
Economics Newsletter, podzim 1998, str. 89
Podrobnj pojednn o problematice praktick i teoretick aplikace antimonopolnho zkonodrstv viz
nap.
Armentano, Dominick T.: Pro odstranit protimonopoln zkonodrstv, Liberln institut, 2000
Armentano, Dominick T.: Antitrust and Monopoly: Anatomy of a Policy Failure, The Independent Institute,
1982
Armentano, Dominick T.: Antitrust Policy: The Case for Repeal, Mises Institute, 1999
Armentano, Dominick T.: Antitrust Policy: Reform or Repeal, Policy Analysis, . 21, CATO Institute,
1982
Folsom, Burton Jr.: Enterpreneurs vs the State, A New Look at the Rise of Big Business in America 1840
1920, Young Americas Foundation, Reston, Viginia,1987
Rothbard, Murray: Man Economy and State, Mises Institute, 1995
Kirzner, Israel: Jak funguj trhy, Liberln institut, 1998
ma, Josef: Stt, monopoly a hrozba EU, doslov k Armentano (2000)
82
Centrln banky zaaly vznikat jako nstroj panovnka k jednodumu financovn vlek. Jeliko bylo
stle obtnj si vypjit (existovalo komoditn kryt penz, co vytvelo pekky jejich inflanmu
titn), dolo k tomu, e byla vytvoena instituce, kter zskala monopol na emisi penz. Vce o procesu
zesttovn penz dle v textu v kapitole Centralizace.
83
Viz napklad Rothbard, Murray: Americas Great Depression, Sheed and Ward, Inc., 1975
84
Hayek, F. A.: Capitalism..., str. .9
85
Folsom, Burton Jr.: Enterpreneurs vs the State, A New Look at the Rise of Big Business in America 1840
1920, Young Americas Foundation, Reston, Viginia, 1987
Pro metodologickou diskusi viz obzvlt 6. kapitolu Entrepreneurs vs. The Historians.
36
zaloenou na soukromm vlastnictv, dobrovoln smn a svobodnm obchodu.
Historick dezinterpretace kvality ivota dlnk v podn Bedicha Engelse optikou
dnen situace je stle aktuln. Engels tvrd, e ped prmyslovou revoluc
dlnci ili pomrn spokojen a vedli poctiv a pokojn ivot ve v zbonosti a

bezhonnosti. Jejich materiln zzem bylo mnohem lep ne podmnky, v jakch
ili jejich nsledovnci. Nemuseli pracovat pesas, dlali jen to, co sami chtli, a
pesto si vydlali tolik, kolik potebovali. Mli spoutu volnho asu na zdravou prci
na zahrad i na poli, na prci, kter pro n byla zbavou. Krom toho se mohli
astnit zbavy a her se svmi sousedy a vechny tyto hry jako nap. bowling, kriket,
fotbal atd. pispvaly k jejich dobrmu zdrav a sle. Lid to byli vtinou siln a dobe
stavn a fyzickou kondic se vbec (nebo jen mlo) neliili od pracujcch
v zemdlstv. Jejich dti vyrstali na erstvm vesnickm vzduchu a kdy u
pomhali v prci svm rodim, bylo to pouze pleitostn. Otzka osmi i dvancti
hodin prce vbec nepadala v vahu.86
Aby byl falen obrzek krutosti kapitalismu a prmyslov revoluce pln, sta pot
doplnit nkolik hororovch scn ze ivota ivocho dlnictva na okrajch mst. Nebude
na kodu na tomto mst pedstavit pohled a metodu, kter spluje kritria vdeckho
zkoumn. Sprvn analza by mla vypadat asi nsledovn: Za prv je poteba zdraznit,
e podmnky na vesnicch, ze kterch odchzeli lid do mst, byly nesrovnateln hor ne
podmnky dlnictva ve mstech.
Venkovsk chudoba z doby ped prmyslovou revoluc byla nm, co nov mstt
filantropov nemohli chpat, protoe se s tm nikdy nesetkali. Mstskou chudobu,
kterou mli monost bezprostedn vnmat, tedy klasifikovali jako nco novho a
nebvalho.87
Prmyslov revoluce jako zosobnn zla kapitalismu je trnem v oku vech, kte se
nedok smit s tm, e spoleensk systm zaloen na soukromm vlastnictv a dlb
prce je schopen nabdnout irokmu okruhu lid takovou kvalitu ivota, kter byla jet
ped pr lety dostupn pouze nejvym spoleenskm vrstvm a nebo zstvala
nedostupnou i jim. Proto dochz k neustlmu zdrazovn hororovch scn z doby
velk migrace obyvatelstva do mst a tento obraz je dnes doplovn dky modern
86
Engels, Friedrich: The Condition of the Working Classes in England in 1844, citovno podle Ashton, T.
S.: The Treatment of Capitalism by Historians, v Hayek: F. A.: Capitalism and the Historians
87
Johnson, Paul: Neptel spolenosti, Rozmluvy 1999, str. 70
37
telekomunikan technice zbry velkho utrpen obyvatel tzv. rozvojovho svta, kde je
msto rozvrcenmu hospodstv kvli autoritativn reimm loklnch dikttor, nsil a
polapvn zkladnch lidskch prv dvna vina kapitalismu, kter je naopak zaloen na
ct a respektovn ivota a majetku.
Zpadn inteligence nen prosta takovchto nonch mr, kter vznikaj tm, e se
88
siln pocity stetvaj s malou znalost skutench fakt.
Za druh je doloiteln, e vlda svm ponnm vrazn pispla k zabrdn nrstu

ivotn rovn. O zpsobech, jakmi pispl stt a vldn garnitury ke zpomalovn
spoleenskho vvoje, k brnn hospodskmu rozvoji a rozvoji lidsk kreativity jako
zkladnho atributu vedoucmu k vytven novch pleitost a zvtovn svobody
volby, se lovk v literatue pli nedote. Je to tak proto, e k tomu je nutn, aby
historici ovldali zklady ekonomick vdy a mohli rozumt fungovn trh. Sttn
pspvek k tomuto vvoji spoval nap. ve sttn regulaci, v boji sttnch orgn proti
lichv, i kdy postupem doby pibvalo vjimek, kdy pjovn na rok bylo dovoleno,
nicmn a pekonn tohoto reliktu stedovku umonilo masivn rozvoj bankovnictv a
monost pouvn zpjnho kapitlu.89
Je ironi osudu, e onen samotn zzrak, kter nm do souasnosti pinesl

kapitalistick systm, dal vniknout oekvnm, kter se stle zvyuj a vedou
k neuviteln krtkozrak netrplivosti, je hroz tm, e zni systm, kter umonil
existenci tchto oekvn. M-li bt tomuto znien zabrnno, mus bt
zintenzvnno vzdlvn seznamujc se skutenmi pinami ekonomickho
90
rozmachu, a to v doposud nevdanm rozsahu.
K poten chyb vldy, je se rozhodla bojovat proti Francii v zjmu legitimity

krlovsk moci, se pidaly dal omyly: obiln zkony, kter se staly hlavn pinou
hladu a nezamstnanosti, a zemdlsk ochranstv, vinou kterho se obchodn
podmnky obrtily proti vrobcm. Nov vldn systm sociln podpory pak msto
lby nemoc jet zhoril. Vldn omyly se tak podepsaly na een dlnick bytov
otzky ve mstech i na venkov. Speenhamlandsk systm chudinskch dvek a
zkony o trvalm bydliti nejen zdrely vstavbu dom na venkov, ale dokonce
88
De Jouvenel, Bertrand: The Treatment of Capitalism by Continental Intellectuals, v Hayek: F. A.:
Capitalism and the Historians, str.94
89
Vce o problmu lichvy a jejm dopadu na hospodstv viz nap. ibid. str. 4648.
Viz tak Rothbard, Murray: The History of Economic Thought, Edward Elgar, 1995
90
Hazlitt, Henry: The Conquest of Poverty, Foundation for Economic Education, 1973, str. 234
38
vedly k demolici chalup. Ve mstech omezoval bytovou vstavbu chronick
nedostatek stavebnho deva, kter vyvolala vlda rozshlm nmonm programem a
nesmysln vysokmi celnmi poplatky, je uvalila na doven dv.91
Jestlie byla msta zasaena nemocemi, minimln st odpovdnosti pad na

legislativce, kte tm, e uvalili dan na okna, zdraili cenu svtla a vzduchu, a tm,
e zdanili cihly a taky, znesnadnili budovn odpad a kanalizace. Tm, kte hovo
o hororovch podmnkch, kter byly zpsobeny tm, e se asto odpadn voda
mchala s pitnou vodou, a pisuzuj toto, stejn jako adu ostatnch dsivch scn,
dsledkm prmyslov revoluce, by mlo bt pipomenuta zejm skutenost, e bez
ocelovch trubek, kter byly jednm z produkt prmyslov revoluce, by problm lid,
92
je chtj t ve mstech zdravm ivotem, nikdy nebyl vyeen.
Znalost zkladnch historickch skutenost, kter vyplv ze znalosti zklad

ekonomick vdy, je fundamentlnm pedpokladem k pochopen hybnch sil
spoleenskho pokroku a vyvrcen mnohch mt o fungovn spolenosti zaloen na
soukromm vlastnictv, konkurenci a dlb prce.
Vsledky masivnho spoleenskho rozvoje na sebe nedali dlouho ekat. V prbhu 19.
stolet dolo nap. v Britnii, kter touto zkuenost prola jako prvn,
k estnctinsobnmu zven mezd a spoteby, co nem v djinch obdoby.93 Vichni
ostatn ji z jejch zkuenost, vynlez a vrobnch metod mohli erpat, a tak vvoj
v tchto zemch se ji nemusel potkat se vemi nstrahami, kter tento proces pin.
Cesta boulivho rozvoje byla vylapna a sledovat ji bylo pro vechny ji mnohem
jednodu.
S touto zkladn skutenost se ale mnoz nemohou stle smit. Podobn jako Bedich
Engels dal a dal autoi neustle propadaj vizi idylick a bezkonfliktn spolenosti
minulosti, proti n stav pokroucen obraz souasnosti, aby tak popeli veker pnosy
kapitalismu. Dr. Nishan nap. ve sv knize hovo o zlatm vku Britnie, kter nalz na
potku 50.let, kter neblaze proslula tak tm, e v roce 1951 nejvt a zrove posledn
z povstnch londnskch smog pipravil o ivot asi 5000 lid. To se od autora ale
nedozvme. Naopak popisuje tm idylickou spolenost,
91
92
Ashton, T. S.: The Treatment of Capitalism by Historians, v Hayek: F. A.: Capitalism and the
Historians, str. 5253
93
39
kdy jet auto a projektant nevtiskli naim mstm a pedmstm ohyzdn vzhled, kdy
televize neuvdla lovka do polodebilnho stavu a na est hodin denn oblohu
neproezvala svitc letadla a vzduch nebyl zamoen vfukovmi plyny. Lid se
mohli voln prochzet ulicemi a povdat si, ani by na sebe museli hulkat.94
3.6 Dsledky rstu modern spolenosti
Samozejm, e rozvoj dlby prce jako zdroje rozvoje vede ke zmn struktury vroby v
jednotlivch zemch a regionech a e narst objem tzv. mezinrodnho obchodu, co m
dopady na adu lid a vyaduje zmnu jejich chovn a zvyk. Pepravovn vrobk na
velk vzdlenosti ovem neznamen, jak se mnoz sociologov a filosofov domnvaj, e
dochz k njakmu pltvn a bezdvodnmu peven zbo sem a tam a zbytenmu
nrstu nklad spojench s touto pepravou. Technologick pokrok samozejm zvtuje
konkurenci pro tzv. tradin vroby, ale umouje zrove zvten ivotn rovn pro
irok spoleensk vrstvy. Historie nm pin velk mnostv tchto ppad a tm
vdy se ozv stejn odpor tch, kterch se rozvoj novch technologi bezprostedn
dotk, nebo tch, kte se oznauj za intelektuly a kte nechpou koordinan
schopnosti trhu a zkladn principy jeho fungovn.95 Flexibiln spoleensk struktury se
ale s problmy jedn skupiny umj vypodat, a tak v konenm dsledku dochz k
veobecnmu spoleenskmu pokroku. Jako jeden z mnoha pklad me slouit vpd
jihoamerickho dovozu masa do Evropy pot, co nov konzervan metody umonily
poprv pesun na velk vzdlenosti. Tento nov prvek mezinrodnho obchodu ve sv
dob pedstavoval obrovskou zmnu pro cel kontinent a slouil jako velk impuls
budoucmu hospodskmu rozvoji. V dnen tzv. modern spolenosti by pravdpodobn
podobn udlost nastartovala siln politick procesy, kter by ji s nevt
pravdpodobnost zastavily (viz inky Spolen zemdlsk politiky zem Evropsk
unie). Tehdy se ale politika do hospodskho ivota tolik nevmovala, a tak
ekonomick systmy evropskch zem musely projevit svou flexibilitu ku prospchu
evropskch spotebitel.
94
Nishan, E. J.: The Cost of Economic Growth, Londn 1967
95
Pro vysvtlen zkladnch princip fungovn trh viz nap. Kirzner, Israel: Jak funguj trhy, Liberln
institut, 1998 nebo
40
Zemdlstv touto konkurenc trplo, ale spotebitel (konen a posledn arbitr vech
96
otzek tkajcch se ekonomickho vvoje) velmi zskal.
Technologick pokrok hnan konkurenc na vech stupnch spolenosti m na tomto

procesu neoceniteln podl. Dovoz levnho masa pes pl svta, kter byl uveden jako
ilustrativn pklad zmny podmnek obchodu, byl pouze jednou epizodou na tto cest.
Rst hospodstv a zvtujc se ivotn standard nen vc samozejmou. A
kapitalismus zpsobil, e dnes rst a vysokou ivotn rove za samozejmou bereme.
I kdy k tomu zcela jist nedochzelo z charitativnch dvod, bylo to poprv

v djinch, kdy jedna skupina lid zjistila, e je v jejich zjmu pout ve velkm
mtku sv pjmy, aby poskytly monost zskat nov vrobn nstroje, s nimi
97
pracovali ti, kdo si pvodn nebyli schopni obstarat dost pro sv pouh peit.
Nov vrobn postupy a nov techniky financovn vroby uinily kapitalismus velmi
komplikovanm a provzanm systmem. To jet zvilo snahu nkterch politik a
intelektul vnst d do tohoto chaotickho systmu (asto nazvanho
ekonomickou anarchi), vypracovat komplexn pln hospodsk politiky, kter by
spolenost dil. Samozejm se nalo mnoho tch, kte se proti tmto snahm postavili, a
tito lid byli okamit oznaeni za neptele pokroku. Veobecn opovrhovn tmi, kte
se stav proti nesmyslnm megalomnskm politikm, je maj povznst zem na rove
o jej vi m pont vtinou pouze ten, kdo tyto politiky vyhlauje, lze nachzet ji ve
starm m. V roce 301 n. l. vyhlsil Dioklecin veobecn edikt, ve kterm pravil:
Nekontrolovan hospodsk politika je nboenstvm bezvrc a nato vyhlsil

mzdovou a cenovou regulaci, jej nedodrovn bylo trestno trestem smrti. msk
stt se tak poprv pihlsil k promylen hospodsk politice a ta byla patn a
samozejm nefungovala.98
K padku mocnho mskho impria navc siln pispla snaha panovnka o

znehodnocen penz, co byl tehdy (a je a do souasnosti) jeden z nejbezpenjch
zpsob, jak zskat penze k veden vlek nebo kryt ostatnch vldnch vdaj na kor
Hazlitt, Henry: Ekonomie v jedn lekci, Liberln institut, 1999

96
Press, 1990, str. 141
97
Ibid. str. 17
98
Johnson, Paul: Neptel spolenosti, Rozmluvy, 1999, str. 25
41
obyvatelstva.99 Paralely to nejsou nesmysln a vypovdaj mnoho o zdrojch pouen pro
budoucnost. Konec konc plat i to, e v dobch upadajcho mskho impria (tak jako
v mnoha ppadech dnes) poven ve sttn sprv zviselo na schopnosti zvldnout
kvtnat dvorn styl imperilnch dekret.100
99
Viz nap. Friedman, Milton: Za vm hledej penze, Liberln institut, 1997
100
42
4. Jedna vlda pro Evropu lkadlo pro kolektivisty
[Historick prostor], kde se vichni lid Zpadu ct jako ve vlastnm dom, ...se m
okruhem innho a prodlouenho souit. ...Jeden z nejvtch omyl modernho
mylen ...spoval v zmn spolenosti za sdruen, je je zhruba jejm opakem.
Spolenost se neustavuje dohodou rozumnch vl. Naopak, kad dohoda vl
pedpokld existenci spolenosti, lid ijcch spolu, a dohoda tu me spovat
pouze v upesnn jedn i druh formy tohoto souit v pedem existujc spolenosti.
Idea spolenosti jako smluvnho, a tud prvnho shromdn, je tm
nejnerozumnjm pokusem, pi nm se vz zapah ped volsk speen. Chtt, aby
prvo dilo vztahy mezi bytostmi, kter pedem neij ve skuten spolenosti, mi
pipad toton s velice zmatenou a smnou pedstavou o tom, co prvo je.101
V tto kapitole je krtce zachyceno nkolik mylenkovch smr, kter jsou na prvn
pohled velmi odlin, nicmn v otzce ustaven jedn evropsk vldy v otzce
politick centralizace Evropy jsou zajedno. Zdrazujeme, e tato shoda nedl z tchto
mylenkovch smr spojence. Naopak, mnohdy jako v ppad Panevpropskho hnut a
faismu byly nepteli doslova na ivot a na smrt.
4.1. Mezivlen snahy o sjednocen Evropy Panevropsk hnut
Prvn svtov vlka a rozpad tradinho evropskho bezpenostnho systmu, jen nesl
sv plody po vtinu 19. stolet, zpsobil nrst zjmu o mylenku evropsk integrace.
Mnoho intelektul a politik dolo toti k pesvden, e mnohost a jinakost nutn
pin nedostaten d a vede k vlkm. Proto vznikl pln Evropsk celn unie, proto se
do program politickch stran dostal bod, kter hovoil o nutnosti jednotn Evropy.
Nejsilnjm zdrojem mylenky sjednocen Evropy bylo ale v mezivlenm obdob
Panevropsk hnut, kter na svou stranu zskalo i adu pednch politik t doby. Pro
eskho tene me bt zajmav, e eln osobnost a zakladatelem tohoto hnut byl
lechtic, syn rakouskho diplomata a Japonky, Richard hrab Coudenhove-Kalergi, kter
se narodil v Ronspergu (Pobovicch vesnici na umav).
101
Gasset, Jos Ortega y: Evropa a idea nroda, Mlad Fronta, 1993, str. 29
43
Podntem k vybudovn Panevropy byla hrabti Coudenhove-Kalergimu, jak sm uvd,
kniha nositele Nobelovy ceny mru Alfreda H. Frieda Pan-Amerika, kter vyla v Curychu
roku 1910. V tto knize vyzv Fried k vytvoen Pan-Evropy podle americkho vzoru.
Dal zmnku o Pan-Evrop lze nalzt v lnku Berthy von Suttnerov (rozen Kinsk),
kter pochzela tak z ech, je napsala v asopise Die Friedenswarte (zaloenm v roce
1912 prv Friedem) a vyzvali k zaloen Panevropsk unie. Coudenhove poprv pe o
Panevrop v roce 1921 v lnku ei a Nmci, kde pe o poteb tolerance mezi echy
a Nmci a monm pouit tohoto zpsobu souit na teritoriu cel Evropy. Skuten
ucelen nvrh projektu Pan-Evropy sepisuje Coudenhove o rok pozdji v lncch
Vysvobozen Evropya Projekt Panevropy, kter publikoval 17. listopadu 1922, v den
svch 28. narozenin. Pot se na jae 1923 odebral na zmek Wrting, svj program
rozpracoval do knin podoby a zaloil politick hnut. Vize jednotn Evropy mla nejen
vytvoit prosted pro mrovou spoluprci evropskch zem, ale tak vytvoit siln
uskupen proti ruskmu komunismu. (Panevropa nezahrnovala ani Anglii.) Jedin vnj
hranice maj mt smysl. Hranice uvnit Evropy, kter jsou pedmtem tolika spor mezi
evropskmi nrody, se ji nemly posouvat, ale zruit. Mal nrodn stty mly
pedstavovat ir anachronismus a mly se sjednotit do vtho celku. Coudenhove pe:
Korunovac panevropskho sil by byl vznik Spojench stt evropskch podle vzoru
Spojench stt americkch, piem vyzdvihoval decentralistick prvky federace po
zpsobu vcarskho spseenstv.
innost Panevropsk unie, kter mla sdlo ve Vdni, se do roku 1925 omezovala na
Rakousko a Nmecko. Aby se vyhnula obvinnm, e j jde o revizi vsledk vlky,
rozila poslze svou psobnost i do ostatnch zem a Coudenhove jako pedstavitel hnut
se rozjel po pednkovch turn po celm svt. K panevropsk mylence se zaalo
pidvat stle vce pednch politickch pedstavitel. Ministersk pedseda Francie
Herriot se jako prvn inn evropsk politik pihlsil k mylenkm Panevropy a
uskutenn Spojench stt evropskch oznail za sv velik pn. Diskuse na toto tma
se vedla v nmeck parlamentu a byli to nmet socialist, kte ve svm Heidelberskm
programu z roku prohlsili: SPD podporuje vytvoen evropsk hospodsk jednoty,
44
jej poteba se z ekonomickch dvod stala nutnou, a tedy vytvoen Spojench stt
evropskch.102
V roce 1926 se ve Vdni konal 1. panevropsk kongres, kde byl Coudenhove zvolen
mezinrodnm prezidentem.103 O rok pozdji byl estnm prezidentem mezinrodn
Panevropsk unie jmenovn francouzsk ministr zahrani Briand, kter 5. z 1929 ve
svm projevu prohlsil, e je pro zzen urit formy federace evropskch nrod.
Nmeck kancl Stresemann ve sv odpovdi na tento vrok prohlsil: Se v
rozhodnost odmtm politick mylenky zamen proti jinm svtadlm, jako i ve, co
by mohlo vyhlet jako hospodsk autarkie Evropy.104, 105
V noru 1930 pedkld Coudenhove svj Nvrh panevropskho paktu, kter je jeho
jedinm vlastnm nvrhem stavy. Panevropsk unie uskutenila jet nkolik sjezd a
varovala ped komunismem z Ruska i nacismem z Nmecka. To zpsobilo odchod
nkterch levicovch intelektul (Heinrich Mann, Kurt Hiller) a vyvolalo nenvist ze
strany nacist. Jakmile se Hitler dostal k moci, byla Panevropsk unie rozputna a
panevropsk literatura zakzna. innost hnut se pesunula do Spojench stt.
S postupnou porkou nacismu a faismu se ily po Evrop i panevropsk mylenky a

zaala vznikat ada hnut a asopis, kter je prosazovaly (United Europe Movement nebo
Union europene des Federalistes, Evropsk parlamentn unie). Coudenhove byl tak
pizvn, aby pipomnkoval Churchillv slavn curysk projev, jen je povaovn za
zlom ve vvoji mylenky jednotn Evropy.
102
Podle Laughland, John: The Tainted Source, The Undemocratic Origins of the European Idea, str. 120
103
V lednu 1926 vznikl tak Americk kooperativn vbor Panevropsk unie, kter ml zajistit pzniv
postoj USA pro toto hnut.
104
Citovno podle Posselt, Martin: doslov ke knize Coudenhove-Kalergi, Richard N.: Pan-Evropa,
Panevorpa Praha, s. r. o., 1993, str. 112
105
Ludwig von Mises dokumentuje prv na pkladu Stresemanna, jak nsledky mla byrokratizace
nmeckho vzdlvacho systmu na kvalitu univerzitnho vzdlvn a ekonomie obzvl. Mises pe: It
is amazing that Stresemanns doctoral thesis dealt with the conditions of the bottled beer trade in Berlin.
Under the conditions of the German university curriculum this meant that he devoted a considerable part of
his university work to the study of the marketing of beer and of the drinking habits of the population. This
was the intellectual equipment that the glorified German university system gave to a man who later acted as
the Reichs chancellor in the most critical years of German history. Podle Mises, Ludwig von:
Bureaucracy, Center for Futures Education, 1944, str. 86
45
4.1.1 Pnos panevropskho mylen
Mylen zastnc Panevropy se ubralo sprvnm smrem. Byla jim zejm nutnost mru,
harmonie a svobody pro rozkvt evropskho kontinentu. Vyvolvalo v nich hrzu, kdy si
uvdomili, kolik krve se prolilo v Evrop kvli posunm hranic o pouhch nkolik
kilometr. eenm tohoto problmu ale nen administrativn zruen jednch hranic a
vytvoen hranic jinch, jak si Panevropan pedstavovali. Sprvn een spov
v nastolen takov situace, aby nrodn hranice nepedstavovaly pekku ivota pro lidi
v jejich blzkosti. Proto je teba omezit moc sttu. Moc sttu vytvet pekky mezi
lidmi. Lid a jejich politit reprezentanti mus pochopit, e jejich zjmy nejsou v rozporu
se zjmy jinch nrod a jejich mylen nesm ustrnout na bod, kdy se zanou domnvat,
e hranice se mohou ruit pouze tehdy, kdy se jin vytvo kdy tedy dajn koda
plynouc z odstrann jednch hranic bude men ne dajn pnosy z vytvoen hranic
novch.
Nejde tedy snad o to, aby nrody nahradily ovinismus zamen na vlastn nrod
ovinismem zamenm na vt okruh, nbr aby poznaly, e kad druh ovinismu
je nesprvn a e je nyn teba nahradit star militaristick prostedky mezinrodn
politiky novmi mrovmi prostedky, je se zamuj na spolenou prci, a nikoli na
106
vzjemn vlen.
Nechme i nadle promlouvat von Misese, kter pesn identifikuje slab msta
panevropsk mylenky.
Ve se nejlpe ujasn, kdy bereme v vahu obchodn-politickou strnku, je hraje

rozhodujc lohu ve vech tchto projektech. Jak se dnes vci maj, meme
pesvdit Bavora, aby povaoval za sprvn, kdy se mu nkup njakho zbo
zdra jen kvli tomu, aby byla teba v Sasku chrnna nmeck prce. Doufejme,
e se jednou poda ho pesvdit, e vechny snahy o obchodn-politickou autarkii, a
tud veker ochrann cla jsou neeln a nesmysln, a e se proto mus zruit.
Nikdy se vak nepoda pesvdit Polka nebo Maara, aby uznal za sprvn, e m
zaplatit za njak zbo vy ne svtovou cenu, aby Francie, Nmecko nebo Itlie
mohly provozovat ve svch zemch vrobu tohoto druhu. Politiku ochrannch cel lze
tedy opt o pocit nrodn sounleitosti a nacionalistickou teorii nesluitelnosti zjm
jednotlivch nrod, neexistuje vak podobn ideologick zklad pro vybudovn
106
Mises, Ludwig von: Liberalismus, Liberln institut, 1998, str. 117
46
systmu ochrann politiky v unii stt. Je zjevnm nesmyslem rozbt stle vce se
vytvejc jednotu svtovho hospodstv na mal, pokud mono sobstan nrodn
hospodsk regiony. Ale dnes nelze pekonat nacionalistickou politiku uzavrn se
tm, e se nahrad politikou uzavrn se do vtho sttnho tvaru, jen sluuje rzn
nrody do politick unie. Jedin, co me pekonat politiku ochrannch cel a
autarkistick snahy, je poznn jejich kodlivosti a nabyt porozumn pro solidrn
zjmy vech nrod. Kdy se prokzalo, e roztpen jednoty svtovho
hospodstv na mal sobstan zem je kodliv, vyplyne z toho nutn zvr, e je
teba pejt ke svobodnmu obchodu.
Hnut za vytvoen sttnch uni se zrodilo ze sprvnho poznatku o neudritelnosti

veker ovinistick nacionalistick politiky. Ale to, m je chce nahradit, je
neprovediteln... A kdyby bylo dokonce mon doshnout cle panevropskho hnut,
nebyl by svt ani o vlsek lep. Boj spojen kontinentln Evropy proti velkm
svtovm mocnostem mimo jej zem by nebyl o nic mn zkzonosn ne boj
107
evropskch stt mezi sebou.
Panevropskm mylenkm z ve uvedench dvod nelze upt ulechtil cle a pohled

sprvnm smrem. Pi dsledn snaze o dosaen hlavnho cle, kter si panevropsk
hnut kladlo zajitn mru a vytvoen prostoru pro rozvoj evropskho kontinentu
vak mus lovk uinit jet dal krok. Aplikovat univerzln panevropsk model
odstraovn umlch pekek mezi lidmi. Zrove je nutn piznat panevropskmu
zpsobu budovn evropsk federace zdola (po vzoru vcarska) adu pednost oproti
centralizovan vizi Evropy, kterou znme z povlen zkuenosti od otc zakladatel
Evropsk unie.
4.2. Z historie pln na vybudovn jednotn Evropy faismus
V mrov Evrop organizovan jako jednotn celek najdou vechny evropsk stty
sv nleit a zaslouen msto.108
Jsem pesvden o tom, e za padest let ji nebudou lid uvaovat v intencch

zem.109
107
Ibid. 1189
108
Karl Megerle, kter se pod Ribbentropovm vedenm zabval enm informac, uvd tuto mylenku
v memorandu Evropsk tmata, kter bylo napsno pravdpodobn na podzim roku 1941, petitno
47
Nzory o nevyhnutelnosti vybudovn spolen Evropy zaznvaj, jak jsme ji sten
ukzali, od nepamti. Na intenzivn propagovanou a rozpracovanou vizi jednotn Evropy
jsme si ovem museli pokat a do 20. stolet. Mnohm politikm se zalbila mylenka
dal politick centralizace, kter by vedla ke kumulaci dal moci rozhodovat o ivotech
a majetku ostatnch lid na rovni jim jet vzdlenj a stala se tedy moc mn
kontrolovatelnou. Proto se zaali uskutennm tto mylenky intenzivn zabvat a k
propagaci jednotn Evropy zaali vyuvat prostedky sttn propagandy. Prvnm
argumentem, kter je vdy pedloen irok veejnosti, je argument bezpenosti a nutnosti
integrace, aby ji nikdy nedolo k vlenm ptkm.110 Druhm je vdy argument
ekonomick vhodnosti odstrann pekek obchodu a (hlavn!) jednotnho zen
pmch sttnch redistribunch systm (spolen fiskln politika, daov harmonizace)
a spolen zen systm nepm redistribuce bohatstv (spolen inflan politika neboli
systm jedn centrln banky). Nelze tvrdit, tak jak to mnoz propagtoi Evropsk unie
in, e intenzivn snaha o evropskou integraci vetn mohutn propagandy zaala a po
krveprolit 2. svtov vlky, kdy si evropsk nrody uvdomily, e budouc vlce pedejde
pouze snaha o hledn zpsob evropsk integrace.
Jeden pklad za vechny. Prvn vta kapitoly Evropsk integran proces, jeho etapy,
formy a instituce, uveden v knize Co je to, kdy se ekne Evropsk Unie, prav:
O hospodsk integraci se zaalo v Evrop mluvit a po 2. svtov vlce111
Jedn se o zejm historick omyl, i kdy je zcela pochopiteln, e se dnenm

populiztorm EU nechce pli hovoit o tom, e propracovan mylenky zaveden
spolen evropsk mny, spolench evropskch politik (vetn zemdlsk a dopravn)
v Lipgens, Walter (ed.): Documents on the History of European Integration, De Gruyter, Berln a New
York, 1985, str. 95
109
Goebbels, Joseph: Das Europa der Zukunft, projev pro esk novine, 11. z 1940, petitno
v Lipgens, Walter (ed.): Documents on the History of European Integration, De Gruyter, Berln a New
York, 1985, str. 73
110
Vlka se s rostouc moc sttu stala vlkou totln, tj. vlkou, jejm vsledkem bylo vymcen celch
stt i etnik. Viz Hoppe, Hans-Hermann: Soukrom poskytovn obrany, v ma, Josef (ed.): Prvo a
obrana jako zbo na trhu, Liberln institut, 1999
Mises, Ludwig: Omnipotent Government, The Rise of the Total State and Total War, Libertarian Press,
1985
Denson, John V.: The Costs of War, Transaction Publishers, New Brunswick a Londn, 1997
111
Urban, Ludk: Evropsk integran proces, jeho etapy, formy a instituce v kolektiv autor: Co je to,
kdy se ekne Evropsk Unie, Centrum pro demokracii a svobodn podnikn z prostedk programu
PHARE Evropsk komise, Praha, prosinec 1997
48
byly serizn diskutovny mnohmi teoretiky pod ztitou faistick nmeck vldy.
Nechceme-li ovem zamlovat jakkoli nepjemnou historickou pravdu, pak nelze jinak,
ne faistm tento primt piznat. V textu tto kapitoly se dle zmnme o ad konferenc
a teoretickch prac, kter tyto mylenky rozpracovvali a zmnme i lohu a podobu
tehdej europropagandy, kter nebyla nepodobn souasn europropagand pichzejc z
Bruselu.
Mylenka jednotn Evropy pitahovala i bhem 30. a 40. let mnoh politiky, kte
zastvali nzor, e jinakost produkuje chaos a z vybudovn jednotn Evropy si tak uinili
svj program.
Nejen nacist, ale tak faist a kolaboranti mnoha evropskch zem velmi vyuvali
evropskou ideologii k ospravedlnn sv agrese. Nacist, vichist, italt faist a
ostatn strvili adu vlench let (stejn jako oni a jejich duchovn otci ve 30. letech)
pipravovnm sofistikovanch program evropsk ekonomick a politick
integrace112
Faist si pln uvdomovali ekonomick vhody celoevropsk hospodsk spoluprce a

tak nutnou mru pravomoc centrln vldn autority, kter by v jejich zjmu
celoevropsk vci spravovala. Pro stt zaloen na siln centrln moci pedstavovala tato
vize lkavou alternativu uspodn evropskch vc. Samozejm si pedn faistit
politici tak uvdomovali dleitost propagandy (ve kter byli mistry), je mla lidem v
ovldanch sttech vysvtlit, e cel mylenka vyrst z vdom existence nrodnch
kultur a respektu k nim, ale piznv jistou vhu existenci jistch vych evropskch
zjm. Ty mohou bt naplovny pouze pi oputn politik nrodn sobeckosti a
vytvoen vldn moci na vy ne nrodn rovni.
Dvn eurospeak faist je k nerozeznn od pozdj europropagandy:
Tato nov morlka uvnit evropsk rodiny nrod ...mus rovn pedpokldat, i dt
vzniknout postojm odrejcm spolen zjmy nrod Evropy, co se te jejich
politickch a kulturnch zleitost. Spolen zjem Evropy mus mt pednost ped
sobeckmi nrodnmi zjmy.113
112
Laughland, John: The Tainted Source, The Undemocratic Origins of the European Idea, Warner Books,
1997, str. 12
113
Daitz, Werner: Der Weg zur Volkswirtschaft, Grossraumwirtschaft und Grossraumpolitik,
Zentralforschunginstitut fuer nationale Wirtschaftsordnung und Grossraumwirtschaft, Drdany, 1943,
petitno v Lipgens, str. 113
49
Rakousk ministr vnitra z roku 1938 Arthur Seyss-Inquart, kter se pot stal protektorem
v okupovanm Nizozemsku zformuloval evropskou mylenku jako by byla pevzata
z projevu Jacquese Delorse nsledovn:
Mylenka nov komunity, je pesahuje koncept nrodnho sttu, pemn ivotn

prostor, jen nm byl dn histori do novho duchovnho rozmru. ...Nov Evropa
solidarity a spoluprce mezi lidmi, Evropa bez nezamstnanosti, ekonomickch a
mnovch kriz, Evropa plnovn a dlby prce, je m k dispozici nejmodernj
technologie a spolen vybudovan systm obchodu a dopravy pokrvajc cel
kontinent, bude stt na pevnch zkladech a jakmile budou odstranny nrodn
ekonomick pekky, bude ji ekat rychle se zvyujc prosperita.114
Vechny zkladn mylenky, je dajn vznikly a v pozdjch letech (a daly vzniknout

tzv. evropskmu idelu, viz kapitolu 6), jsou v tomto krtkm cittu obsaeny: historie
vystila ve vytvoen novho tvaru, kter bude ji nadle prost starch neduh jako je
nezamstnanost a mnov krize a lid tohoto kontinentu, kte si budou ble ne kdy
pedtm, budou ve svt bez celnch barir a pi koordinaci vzkumu a rozvoje vdy
smovat k prosperit a plnmu rozkvtu lidsk osobnosti, kultury a umn. Jedin, co k
tomuto idelu pr chyb je centrln vlda, kter by se o ve potebn postarala.
Podobn jako dnen propagtoi jednotn Evropy se i faistit propagandist ohnli

mylenkou, e jakmile bude vytvoena jednotn Evropa, vymiz dvod k vlkm na
evropskm kontinentu a zavldne vn klid a mr. Zde je jeden pklad:
Napt a nedvra mezi nrody ztrat v Evrop organizovan na federlnm zklad

svj vznam. Svtov politick vvoj spje nevyhnuteln k vytven vtch
politickch a ekonomickch jednotek.115
Teoretikov jednotn Evropy netvoili pouze malou skupinu v Nmecku, ale nachzeli se
po cel Evrop, napklad mezi italskmi faisty. Camillo Pellizi, kter psobil jako editor
asopisu Civilta Fascista, byl po vylodn spojenc v Itlii kontaktovn leny Movimento
Federalista Europeo, kte chtli dle rozpracovvat z nefaistickch pozic mylenku
spolen Evropy. Poadovali, aby se s nimi podlil o vsledky sv prce o evropsk
integraci. Svou zkladn ideu formuloval takto:
114
Seyss-Inquart, shromdn Auslandsorganisation Nacistick strany, 26. ervence, 1940, petitno v
Lipgens, str. 72
115
Megerle Karl: Positive Themes for Press and Propaganda, 27. srpna 1941, petitno v Lipgens, str. 89
50
Jakmile usekneme hlavu blu, tj. zbavme se konceptu sttn suverenity, nebude ji
vznikat problm hierarchie mezi stty, minimln ne ve sv obvykl podob. K tomu
ale nemus dojt najednou. Lze toho doshnout nepmo, tj. vytvoenm mezisttnch
evropskch organizac, je se budou starat o jist spolen zjmy (smnn kurzy,
dopravn systm, zahranin obchod, atd. a tak o obranu a kolonie).116
Opt vidme, e mylenky, kter se od konce 50. let zaaly realizovat, nebyly v Evrop
pod faistickou kontrolou neznm.
Podobn vdce Britsk faistick unie (British Union of Fascists) sir Oswald Mosley
pokraoval i po vlce v tvrd prci pro evropskou integraci. V roce 1953 zaloil asopis
s nzvem The European a v roce 1958 publikoval knihu Europe: Faith and Plan A Way
Out from the Coming Crises and an Introduction to Thinking as a European. V tto knize
najdeme nsledujc pase, kter maj zdvodnit nutnost integrace Evropy, je je dajn
ohroovna a niena obchodem na svtovm trhu. Vidme zde ve skryt form, e
evropskou propagandou tolik rozehrvan anti-amerikanismus, kter je samozejm
schovvn za ochranu evropskho spotebitele, je vc, kter m sv historick koeny a
nen v Evrop nim novm:
mal nrody jsou zvisl na zahraninch dodvkch surovin pro svou vrobu. Jsou
nuceny platit za tyto dodvky vvozem, je se mus prosadit v konkurenci na
svtovm trhu za podmnek, na kter tyto stty nemaj dn vliv. ... Potebujeme
proto uzaven systm, abychom mohli bt nezvisl na svtovch cench, ale uvnit
oblasti lze zachovat svobodnou ekonomiku.117
Vroky dalho z faistickch ednk ministerstva zahraninch vc dokazuj, e dnes

tolik znm vahy o historick zkonitosti a determinovanosti integrovan Evropy a
nutnosti jej unifikace nebyly ciz ani faistick vizi Evropy, stejn jako nejsou ciz jejm
dnenm propagtorm:
dlba prce do malch a drobnch nrodnch ekonomik a systm komunikace je

pekonan. Nechceme ji dn pasy a vza. Veobecn prosperita Evropy pinese
prosperitu a ekonomickou bezpenost vem svm lenm... Ji se ukzalo, e
116
Pellizi, Camillo: dopisy Ugoberto Alfassio-Grimaldimu, 12. srpna a 4. z 1943, petitno v Lipgens,
str. 195
117
Mosley, Oswald: Europe: Faith and Plan A Way Out from the Comming Crises and an Introduction to
Thinking as a European, Washburn and Sons, Londn, 1958, str. 3940.
51
sjednocovn Evropy pedstavuje nevyhnuteln vvoj v souladu s eleznmi zkony
djin.118
Ani holandsk faismus nezstval stranou. Pispval k rozvjen mylenky tzv. solidarity,
kterou je myleno perozdlovn na celoevropsk rovni s clem financovat sttn vdaje
do infrastruktury, co je v Evrop 2. poloviny 20. stolet nazvno spolenou dopravn
politikou. Takovto pojmn solidarity bylo i kdysi jednm z hlavnch argument ve
prospch evropsk integrace. V tomto duchu vdce holandskch faist prohlsil:
V ekonomii i komunikacch spje vvoj k vytven vtch celk. Po staletch

separatismu a decentralizace pichz znovu doba, kdy si jsou evropsk nrody
vdomy poteby solidarity.119
Sm nmeck f propagandy Joseph Goebbels se intenzivn vnoval diskusi o

evropskch otzkch. Ve svm projevu Das Europa der Zukunft, nezapomnl
pipomenout, nm lidem ijcm na sklonku 20. stolet, znmou mylenku o vzniku
problm, kter je teba eit na vy ne nrodn rovni, z eho m plynout nutnost
integrovan Evropy, aby mohla na tyto nov problmy vyvolan rozvojem technologi
(dnes kme globalizac) uspokojiv reagovat. Odstraovn barir, tj. umlch hranic
mezi nrody, m poslouit jako lkav perspektiva a hmatateln vsledek celho tohoto
procesu.
Zatmco si evropsk nrody uvdomuj stle zetelnji, e mnoh problmy mezi nmi
jsou pouhmi rodinnmi svry v porovnn s velkmi problmy, je je teba dnes eit
mezi kontinenty. ...Znamen to pro vs, e jste se ji stali leny velk e, kter je
pipravena k reorganizaci Evropy, k odstrann pekek, je oddluj evropsk
nrody, aby pro n ji nadle bylo jednodu se vzjemn setkvat.120
Na systematinost pprav nmeckch politik doshnout ve sjednocovn Evropy

hmatatelnch vsledk ukazuje vytvoen plnu na nov d v Evrop, kter je datovn
22. ervna 1940, kdy Goering vydal pkaz k zahjen projektu vedoucho k rozshlmu
ekonomickmu sjednocen Evropy. Zmioval vytvoen pevnch smnnch kurs mezi
mnami jednotlivch zem a markou, zruen celnch barir v Evrop, potebu zvit
vyjednvac slu v obchodnch vztazch vzhledem k ostatnm zemm vn tohoto uskupen
118
Megerle Karl: Positive Themes for Press and Propaganda, petitno v Lipgens, str. 95
119
Mussert, Anton Adriaan: The Dutch State in the New Europe, srpen 1942, petitno v Lipgens, str. 98
120
Goebbels, Joseph: Das Europa der Zukunft, petitno v Lipgens, str. 75
52
a ochranu zemdlstv.121 Krtce na to ednci ministerstva zahrani vypracovali pln
budouc kontinentln ekonomiky, ve kterm byly navrhovny jako alternativy preferenn
cla, celn unie, celn a mnov unie nebo hospodsk unie.122
I Adolf Hitler se vyslovil pro dnes tolik populrn evropskou mylenku harmonizace
systm prva (!) evropskch zem a nutnost konvergence jednotlivch sttnch politik v
jednotn systm, kter je vlastn vem obyvatelm spolenho evropskho domu.
Evropsk nrody tvo v tomto svt jednu rodinu. ...Nen pli rozumn
pedstavovat si, e v takovmto peplnnm dom, jakm Evropa je, je mon, aby si
komunita nrod zachovala dlouhodob rzn legln systmy a rzn koncepty
prva.123
V roce 1942 se konala v Berln konference, kterou podala Unie nmeckch

prmyslnk a podnikatel spolu s Ekonomickou univerzitou a kter nesla nzev
Europaeische Wirtschaftgemeinschaft. Je pozoruhodn, uvd nkte autoi,124 e pes to,
e na tto konferenci vystupovali i mnoz ministi, je jej existence velmi asto opomjena
i v detailn zpracovanch studich o faistick propagand. Tmata tto konference jsou
jako vystien z programu jakkoli dnen konference zabvajc se problematikou EU.
Mezi nzvy pspvk teme nap.: Ekonomick tv nov Evropy, Vvoj smrem
k Evropskmu hospodskmu spoleenstv, Evropsk zemdlstv, Evropsk
prmyslov ekonomika, Nezamstnanost v Evrop, Problmy evropsk dopravy,
Otzky evropsk mny, Smlouvy o evropskm obchodu a hospodstv, Zkladn
otzka Je Evropa geografickm konceptem nebo politickou skutenost?, atd. Je
pozoruhodn, e v otzce mnov unie uvedl profesor berlnsk ekonomick univerzity
Horst Jecht, e jej zaveden je pedasn, nebo by omezilo nezvislost dotench zem.
Na podzim roku 1942 vystil nmeck zjem o ideu Evropy ve vytvoen Evropskho
vboru, kter tvoili vznamn ednci ministerstva zahraninch vc a Institutu pro
studia zahraninch zem. Z iniciativy tohoto vboru vznikl pln vytvoen evropsk
121
Lipgens, str. 578
122
Memorandum pro ministra zahraninch vc z 1. ervna 1940, petitno v Lipgens, str. 61
123
projev v Reichstagu, 7. bezna 1936
124
Laughland, John: The Tainted Source, The Undemocratic Origins of the European Idea, Warner Books,
1997, str. 30
53
konfederace, kter by vykonvala adu innost, je byly doposud vykonvny nrodnmi
vldami. Ribbentrop 21. bezna 1943 pe ve sv nt:
Jsem toho nzoru, jak jsem ji navrhoval Fhrerovi ve sv pedchoz zprav, e

bychom mli v nejblim monm termnu, jakmile doshneme vraznho
vojenskho spchu, vyhlsit v pomrn konkrtn podob evropskou konfederaci.125
Ribbentrop hovoil o dle o spolenm osudu evropskch nrod, o nutnosti zabrnit

dalmu vypuknut vlky a odstrann barir mezi nrody.
V ervnu 1943 byl zveejnn dal pro-evropsk dokument nesouc nzev Zkladn prvky
plnu na vytvoen Nov Evropy. V kapitole Ekonomick organizace Evropy126 je
pedvdno mnoho z toho, co se stalo kadodenn soust prce evropskch ednk o
mnoho desetilet pozdji. Nalzme zde princip preferennho zachzen s evropskmi
stty na kor stt neevropskch, zmnky o evropsk celn unii, evropskm ztovacm
centru a stabilnch smnch kurzech s clem vytvoit mnovou unii, diskusi o harmonizaci
podmnek na trhu prce, harmonizaci socilnho zkonodrstv a mnoh jin.
Opakovan zaznv tak mylenka spolenho budovn infrastruktury, kter spolu

s odstrannm pekek obchodu sn nklady na dopravu a pispje ke
konkurenceschopnosti evropskho zbo, co je nco, co by souasn komisa pro
dopravu, nespn britsk politik Neil Kinnock, nemohl nepodepsat. Citujme alespo
pr vt:
Celn pekky, kter stoj v cest nrstu obchodu mezi leny tto Konfederace, by
mly bt rychle odstranny. ...Podle jednotnho plnu bude vybudovn
vnitroevropsk systm komunikac eleznic, dlnic, vodnch cest a leteckch
cest..127
Dokument dle uvd, e v jednotn Evrop nesm dochzet k dominanci jednoho nroda
nad druhm, ale e jde o vzjemn vztah zaloen na dve a loajalit, kter nahrad
imperiln metody minulho obdob. V podobnm duchu meme na jinm mst st o
125
Ribbentrop, Joachim von: European Confederation, 21. bezna 1943, petitno v Lipgens, str. 1223
126
Frohwein, Hans: Basic Elements of a Plan for the New Europe, 7. ervna 1943, petitno v Lipgens,
str. 137
127
Renthe-Fink, von: Note on the Establishment of a European Confederation, petitno v Lipgens, str.
138
54
nutnosti decentralizace v Nov Evrop, nebo Evropa nesm bt centralisticky zena, ale
jej sprva mus bt provdna na principu decentralizace.128
Samozejm teoretikov jednotn Evropy nezapomnaj ani na mylenku udrovn

nrodnch a regionlnch specifik pi zajitn spolench evropskch zjm a
bezpenosti:
Jejich jednota mus bt tak pevn, aby ji nikdy nemohlo mezi nimi dojt k vlce a
aby mohly bt spolen ochrnny vnj evropsk zjmy. Zrove si musej evropsk
zem zachovat svobodu a nezvislost, aby se mohly vypodat se svmi odlinmi
problmy, nrodnmi koly, a splnit tak radostn a kreativn sv konkrtn funkce
uvnit vtho spoleenstv. Sla a bezpenost Evropy nezvis na nazenm a
nucenm podzen jedn evropsk zem zemi druh, ale na jednot vech.
...Evropsk problm me bt een pouze na federlnm zklad, ke ktermu se
evropsk stty pihls svobodn ze sv vle, je bude vychzet z uznn nutnosti
sjednocen suvernnch stt. Toto spoleenstv lze oznait za evropskou
konfederaci.129
4.2.1. Geopolitika jako modern teorie mezinrodnch vztah
Na zem faistickho Nmecka lze tak umstit vznik do souasn doby modern teorie
mezinrodn politiky, kterou je geopolitika. Mezi zakladatele tto teorie pat Karl
Haushofer, jeho dla jsou uznvna svtovmi teoretiky jako zklad jedn ze kol
mezinrodnch vztah adcch se k tzv. realismu v mezinrodn politice, i kdy se
obvykle pipojuje, e geopolitika je i snadno politicky zneuiteln, jak se to stalo
v nacistickm Nmecku, kde prce geopolitika K. Haushofera poslouily k vdeckmu
zdvodnn nezbytnosti expanze pro zskn ivotnho prostoru.130 Zastnci geopolitiky
byli velmi proevropt, ve smyslu akcentu na spolenou evropskou zahranin politiku a
jednotn evropsk obrann systm, nebo jednotnou Evropu evropsk prostor vidli
jako nutnou protivhu ostatnm prostorm svtovm velmocm (USA, Rusku i
Sovtskmu svazu, Japonsku) a jej rozdroben na mal stty shledvali protikladnm
128
Daitz, Werner: Lebensraum und Gerechte Weltordnung, Grundlagen einer Anti-Atlantikcharta,
Ausgewaelte Aufsaetze von Werner Daitz, De Amsterdamsche Keurkamer, Amsterdam, 1943, str. 218
129
Renthe-Fink, von: Note on the Establishment of a European Confederation, petitno v Lipgens, str.
1523
55
zjmm celho spoleenstv. Jejich zkladn mylenkou bylo vytvoen geopoliticky
signifikantnho prostoru (Reich, EU), kter by zaruoval diverzitu stt i region
spoleenstv a navenek vystupoval jako siln jednotka na mezinrodnm poli.
4.2.2. Sttn penze a jednotn mna
Jedna mna, jak ukeme ne, je zkladnm pedpokladem vytvoen nadnrodn autority,
kter by provdla jednotnou hospodskou politiku. To si stejn jako povlen
projektanti jednotn Evropy uvdomovali i jejich faistit pedchdci. Stabilita spolen
evropsk mny (sk marky) nebyla proto zpochybovna a veker sil bylo
smovno k nutn konvergenci ekonomik, kter pak me vst ke stabilnm smnnm
kurzm a nsledn spolen mn.
Podobn jako architekti povlen jednotn Evropy byli i nacistit reformtoi

pesvdeni o nutnosti zruit penn systm, kter vytv trh, a zavst systm
kontrolovan sttem (nap. tzv. nezvislou evropskou centrln bankou). Faistick
ekonomick expert Werner Daitz byl pesvden, e teorie sttnch penz me najt v
konstrukci novho evropskho mnovho systmu sv reln uplatnn. Pedjmal tak
pozdj vvoj, ktermu dala vzniknout konference v Bretton-Woods, je zaloila
Mezinrodn mnov fond a Svtovou banku dle teori tzv. nov ekonomie, jejm hlavn
pedstavitelem byl lord John M. Keynes. Daitz tvrdil:
v budoucnosti nebude hrt zlato dnou lohu zkladu, na nm by spovaly

evropsk mny, protoe mna nezvis na tom, m je kryta, ale zvis na hodnot, je
je j dna sttem, nebo v tomto ppad hospodskm dem, kter je sttem
kontrolovn.131
Na konferenci v roce 1942 vystoupil k problematice spolen mny i Dr. Bernhard

Bennin, kter tak zastval teorii sttnch penz, a za hlavn cl mnov politiky oznail
(vedle stability kupn sly) plnou zamstnanost. Po vlce se Dr. Bennin stal lenem
nejvyho veden vznikajc Bundesbanky, kde zstal a do svho odchodu v roce 1972.
130
mejkal, Vclav: vod do mezinrodn politiky, 1. dl Teorie mezinrodnch vztah, VE, 1993, str. 43
131
Daitz, Werner: Die wirtschaftliche Neuordnung Europas aus Rasse und Raum, National-sozialistische
Monatshefte, . 126, 1940, str. 10
56
4.2.3. Faistick sociln politika zklad jednotn Evropy
Nmecko se vdy povaovalo za prkopnka v oblasti sociln politiky. Bismarckova

reforma dchodovho systmu, kter m podobu ohromn pyramidov hry,132 dala
podobu dchodovmu systmu celho zpadnho svta po vtinu 20. stolet. Dnes se tyto
koeny evropskho dchodovho systmu spolu se systmy socilnch dvek a dvek v
nezamstnanosti petransformovaly v iroce pojman a ble neuren evropsk
socilnch hodnoty. Faist ve 40. letech vak jet nepouvali tento eufemismus pro
rozshlou redistribuci a upmn hovoili o Nmecku jako vzoru v sociln oblasti pro
ostatn. Nemlili se. Systm, kter pipravovali se vemi svmi klady i zpory se stal
evropskm standardem. V nsledujc pasi nalezneme zkladn mylenky faistick
sociln politiky, kter mohou bt bez nadszky oznaeny za pedzvst Evropsk sociln
charty.
Nmecko nabz svj pnos v sociln oblasti: integrace irokch mas do nrodnho
spoleenstv, sociln politika, rovnost prv, uznn dstojnosti prce a jejch
vsledk, odpovdnost jednotlivce sttu a opan, poskytovn zkladnch poteb,
spravedliv denn odmna za prci, spoleensk solidarita, obnova rodiny a poten
ze svch potomk vechno toto ukazuj nmet lid v dobch mru i vlky.
Aplikace tchto mylenek na vzjemn vztahy evropskch nrod zaru vt mru
sociln spravedlnosti mezi nrody. ...sil je smovno k obnov pojmu osobnost,
soukrom vlastnictv a svoboda nboenskho vyznn.133
Svoboda, prvo na majetek, rovn prva, spravedliv mzdy, sociln zkonodrstv,

spoleensk solidarita atd. stejn ada vzjemn si odporujcch poadavk jako zklad
novho spoleenskho uspodn, kterou meme najt v principilnch dokumentech EU
o tzv. zkladnch lidskch prvech.
4.2.4. Propaganda jako zklad spchu
Lze nalzt mnoho a pekvapiv podobnch drobnch i rozshlejch propagandistickch

akc jak v Evrop 40. let tak i na sklonku 20. stolet. Pklady masov propagandy jako
agitace ve prospch spolen evropsk mny, celoevropsk ochrany trhu ped zplavou
132
Mankiw, Gregory: A Great Pyramid Scheme, Fortune, 13. dubna 1998
133
Megerle Karl: Positive Themes for Press and Propaganda, petitno v Lipgens, str. 878
57
lacinho zahraninho zbo nebo jednotnch standard kvality a harmonizace dan jsme
ji zmiovali. Kdyby u citac nebyl uveden zdroj, nikdo by nebyl schopen rozpoznat, zda
se jedn o citt z nejnovjho projevu pedsedy Evropsk komise nebo vatek z 60 let
starho propagandistickho lnku Joachima Ribbentropa. Lze nalzt ovem i podobnosti
a spolen prvky na mnohem ni rovni. Slogany v tovrnch v okupovan Francii
hlsaly nap. heslo pracujte pro Evropu, ktermu by nedalo prci najt novodob
ekvivalent. Velikonon pohled z roku 1942 ukazuje slepici, na jejich prsou teme npis
Evropa, nae matka, a okolo n vidme kutka s vlajkami nmeckch spojenc. V roce
1993 Evropsk Komise pouila ve sv propagand podobn slogan, kter prav: Matka
Evropa chrn sv dti. Dal faistick pro-evropsk slogany byly nap.: Se svmi
evropskmi kamardy, pod znakem SS, zvtzte nebo zachrnme existenci Zpadu a
udrme duchovn kulturu Francie a Evropy nebo LEurope Unie. Megalomnsk
oslavy nap. zaveden spolen mny EURO nebo nkter slogany souasnch politickch
volebnch kampan se nesou ve stejnm duchu.
4.2.5. Nmecko a zemdlsk Francie
Mylenku nmecko-francouzskho tandemu jako zkladu jednotn Evropy lze tak nalzt
ji ve 40. letech. Sblen tchto dvou zem a jejich spolen sil o jednotnou Evropu
byla vize, kter se obma sttm zdla nsledovnhodn. (Ve samozejm pi dan
politick situaci 40. let.)
V budouc Evrop mus nmeck a francouzsk kultura obohacovat jedna druhou a

touto vmnou mus byt tvoeny nov hodnoty.134
Tato vize zaala mt postupn institucionalizovanou podobu. 24. z 1940 vznikla

skupina, kter nesla jmno Collaboration seskupen usilujc o Evropskou jednotu a
dle byly zaloeny pslun vbory Comit France-Allemagne ve Francii a Deutsch-
Franzsische Gesellschaft , kter mly it mylenku francouzsko-nmeck spoluprce
a smen. Zahjen innosti tohoto spolku se astnil von Ribbentrop a francouzsk
velvyslanec v Berln Andr Franois-Ponchet (jeho syn byl pozdji za Giscarda
francouzskm ministrem zahraninch vc a do souasnosti je hlasitm zastncem
134
V konverzaci mezi von Ribbentropem a Darlanem 11. kvtna 1941, petitno v Lipgens, str. 81
58
evropsk integrace). K en pro-evropskho mylen slouil tto skupin dvojjazyn
asopis Cahiers franco-allemands/Deutsch-Franzsische Monatshefte.135
Francie a Nmecko se mly stt zkladem nov evropsk architektury, kter mla bt
protivhou mocnch Spojench stt. Zcela bez jejich pomoci mla bt vytvoena nov
Evropa nov evropsk dm.136
Zsadn podmnkou francouzsko-nmeckho svazku mlo bt tak uznn specifinosti

francouzskho zemdlstv. Poteba jeho ochrany na celoevropsk rovni byla tak
vyjdena dvno pedtm, ne byly zformulovny zsady Spolen zemdlsk politiky,
kter je jednm z nejvtch hospodskch problm Evropy v 80. a 90. letech. Serizn
se diskutovala mylenka, e evropsk (jeho vtinu tvoilo francouzsk) zemdlstv
mus bt uinno sobstanm (co implikuje potebu pozdji pijatho programu
ochrany evropskho trhu cly, dotace evropskch zemdlc a nsledn een vytvoenho
problmu, co si pot s nadprodukc zemdlskch produkt a neefektivnmi
zemdlci navyklmi na dotace. Zrodky tohoto vvoje tedy spadaj ji do roku 1941.
Evropa pedstavuje ivotn prostor pro francouzsk zemdlstv. ...N trh, n

ivotn prostor, jen mme za humny je jm Evropa. Pipojen se k Evropskmu
spoleenstv je kolem, kterho se musme okamit zhostit.137
4.2.6. Od faismu k mskm smlouvm
Jeliko od 40. let do zakldn prvnch povlench evropskch struktur v letech

padestch neubhlo mnoho asu, nelze si nevimnout nkterch ivotnch osud lid,
kte se stali halasnmi zastnci jednotn Evropy. lenstv Jacquese Delorse
v paramilitantn faistick mldenick skupin Les Compagnons de France je
nepodstatnou i kdy zajmavou informac, ale faistick minulost nap. belgickho
nrodnho socialisty Paul-Henri Spaaka, kter svou zvrenou zprvou z mezivldn
konference z roku 1956 doporuil vytvoen jednotnho trhu a Euroatomu, je hodn
135
Pro vce podrobnost viz Laughland, John: The Tainted Source, The Undemocratic Origins of the
European Idea, kapitola Le Groupe Collaboration and its circle, str. 5262
136
Rheinbaben, Werner von: Vers une Europe nouvelle, Les Confrences du Group Collaboration,
Pa, duben 1941, str. 38
59
pozornosti. Tento lovk, kter v roce 1937 vtzn prohlsil, e hodina belgickho
nrodnho socialismu nastala, kter byl otevenm odprcem kapitalismu a obdivoval
nkter skvl Hitlerovy spchy, se stv jednm z otc-zakladatel budouc EU.
Faistick mylenky na vytvoen velkho sjednocenho prostoru na evropskm

kontinent jsou dnes neskrvan oznaovny za zdroj inspirace evropsk integrace. Jak
bylo ji uvedeno, teorie tzv. geopolitiky, kter je populrn teori mezinrodnch vztah,
byla rozpracovna pednm nacistickm geopolitikem Karl Haushoferem. K jeho odkazu
se hls dnen geopolitikov, kte tvrd, e je poteba dle rozpracovat mylenky
konceptu Mitteleuropa a Haushoferovy geopolitick strategie, kter jsou plodnm
zkladem a inspirac, na nich je mon budovat evropsk mylen a kter jsou nutnou
soust politickho pragmatismu a evropskho mylen v dleit etap evropsk
integrace.138 Nelze samozejm ani zapomnat na rozvjen mylenky spolen evropsk
mny, kter hraje v procesu integrace Evropy zsadn lohu.
4.2.7. Zvr: 30. a 40. lta siln vlna evropanstv
Smyslem tohoto krtkho pojednn o mylence jednotn Evropy, kter tak siln zaznla
jet ped 2. svtovou vlkou a bhem n z st nejpednjch faistickch a nacistickch
pohlavr, intelektul a vdc nejen v Nmecku, ale i v Itlii, Francii, Belgii,
Holandsku, Dnsku a jinch zemch, nen tvrdit, e mylenka spolen Evropy vznikla ve
faistickm Nmecku a jm ovldanch zemch, ale e se jedn o historicky citlivou
epochu, kterou pi studiu budovn jednotn Evropy ve 20. stolet nememe pehldnout.
Lze nalzt ovem tak autory, kte nejen shledvaj vvoj spolen Evropy po vlce jako
pm pokraovn faistick mylenky Evropskho hospodskho spoleenstv, ale
hovo o velk podobnosti i tm identit pipravovanch pln uskutenn vize
spolen Evropy. Tyto mylenky zaznvaj asi nejsilnji od Brit, kte v mylence
pesunu pravomoc z nrodn vldy do Bruselu vid pm rozpor s jejich mnohasetletou
137
Braibant, Marcel: LEurope, espace vital de lagriculture franaise, Les Confrences du Groupe
Collaboration, Pa, z 1941, str. 7
138
Ebeling, Frank: Geopolitik. Karl Haushofer und seine Raumwissenschaft 19191945, Akademie Verlag,
Berln, 1994, str. 2324
60
historickou zkuenost. A tak je mon st napklad nsledujc pkr odsouzen procesu
byrokratick centralizace Evropy:
kat, e Evropsk spoleenstv bylo zaloeno na nacistick vizi Evropy nebo e lze
nalzt jist paralely, by bylo zbyten opatrn tvrzen. Cel evropsk dobrodrustv
je od zaloen Evropskho sdruen uhl a oceli v roce 1951 (a obzvlt po
podepsn smlouvy v Maastrichtu) pesnou kopi nacistick mylenky Evropy.139
Zrove je teba si uvdomit, e historick blzkost vlen a povlen doby vedla

k tomu, jak jsme na nkolika pkladech ukzali, e lid, kte aktivn pracovali na
mylence jednotn Evropy v obdob vlky pod faistickou sprvou, pokraovali v tto
innosti i po vlce vyuvajc svch dvjch znalost a zkuenost, o kterch se pli
nezmiuj. Mon, e by tak bylo uiten napsat knihu o propojen spoleenskch elit
ve Francii a Nmecku, kter by se zamila na vlen a povlen obdob.140 Zrove si
nelze nepovimnout toho, jak jsou si nkter propagandistick hesla a zpsob
argumentace dnes a v dob ped a bhem vlky podobn a jak ji faistit teoretikov
pesn identifikovali tzv. spolen evropsk politiky, kter v poslednch letech pinej
sv trpk ovoce.141
4.3. Sovtsk svaz, Rusko a jednotn Evropa
Sovtsk i rusk politick mylen si koncept jednotn Evropy nebo Spolenho

evropskho domu velmi oblbilo a vidlo v nm zchranu ped, pro n stle neptelskou,
139
Atkinson, Rodney a McWhirter, Norris: Treason at Maastricht, citovno podle vatku The Nazi EEC
and the European Union uveejnnho na internetu www.keele.ac.uk/socs/ks40/eunazi.html
140
Laughland, John: The Tainted Source, The Undemocratic Origins of the European Idea, str. 80
141
Analza faistick ekonomiky a faistick zpsob kontroly soukromho vlastnictv by si zaslouil vlastn
kapitolu, nebo je udivujc, kolik spolench prvk lze nalzt prv v oblasti regulace svobodnho
nakldn s majetkem ve 30. a 40. letech ve faistick Evrop a po vlce s rostouc intenzitou ve vech tzv.
sttech blahobytu. V obou systmech stt povoluje pouze tzv. nominln vlastnictv. Oba systmy
zachovvaj platnost majetkovch titul, ale psn reguluj, co lze s majetkem init. Brn tedy svobodnmu
nakldn s majetkem, co je neoddliteln vlastnost vlastnictv. Jak p Morris a Linda Tannehillovi ve sv
knize (The Market for Liberty, San Francisco, 1993, str. 18): Socialisms je systmem, ve kterm stt vlastn
vrobn prostedky... Faismus je systmem, ve kterm vlda ponechv nominln vlastnictv vrobnch
prostedk v rukou jednotlivc, ale vykonv nad nimi kontrolu pomoc regulujc legislativy a zmocuje se
vtiny prostedk prostednictvm vysokch dan. Ve skutenosti je faismus pouhou subtilnj formou
sttnho vlastnictv, ne je socialismus. Za faismu je vrobcm dovoleno ponechat si nominln vlastnick
tituly a snet veker rizika spojen s podniknm, zatmco vlda m vtinu skuten kontroly a zskv
znanou st zisk (a nepebr dn rizika).
61
masovou kulturou pichzejc z USA a primitivnm kultem nsil a pornografi,
zplavou lacinch cit a przdnch mylenek.142
Spolen Evropa se tomuto zpsobu mylen zdla a pravdpodobn stle zd jakmsi

pokraovnm tohoto procesu (co je mylenka, kterou obzvlt francouzt politit
pedstavitel neustle znovu pinej). Tento pocit je tak intenzvn, e i bval sovtsk
ministr zahrani Eduard evardnaze v roce 1992 prohlsil: Perestrojka vznamn urila
podobu hnut smujc k vytvoen jednotn Evropy.143
Rusko se pi svch imperilnch snahch asto a rdo zatiuje ideou Evropy, kter
vystila ve vytvoen EU, a zdrazuje svou inspiraci EU pi nkterch opatench sv
zahranin politiky v blzkm pohrani. Bhem jedinho dne doshly tyi zem
takovou rove integrace, kter doshly zem Evropsk unie a po mnoha letech,144 ekl
prezident Jelcin na setkn zstupc Ruska, Bloruska, Kazachstnu a Kirgyzstnu a rut
komunist hovo neustle o sdruen bvalch stt Sovtskho svazu po vzoru EU a
pouvaj stejn eurospeak, kter lze slyet od zpadoevropskch pvrenc integrace,
kdy hovo o odstrann hraninch kontrol nebo o vytvoen nkterch spolench
politik tak, aby dti mohly voln cestovat z Kyjeva do Moskvy.145
4.4. Global governance souasn idel svtov levice
Michail Gorbaov ve svm projevu ve Fultonu 7. kvtna 1992 prohlsil, e svt si zan
bt vdom skutenosti, e je nevyhnuteln vytvoit formy globln administrace, kter se
budou astnit vichni lenov mezinrodn komunity.146 Touha po jedn svtov vld
lk kolektivistick autory po stalet. A dnes se ovem tito autoi nauili dovedn
zneuvat jazyka a jejich argumentace zaala bt pitaliv pro irok masy lid.
elem maskovn i promny slov je zmrnit bolest. Zabvme se v podstat

lingvistikou pohody pochopiteln iluzorn nebo by se tak dalo pesnji ci
142
Gorbaov, M. S.: Pestavba a nov mylen pro nai zemi a cel svt, Nakladatelstv Svoboda, 1987, str.
187
143
Hulburt, Heather: Russia, the OSCE and European Security Architecture, Helsinky Monitor, sv. 16, .
2, str. 5
144
Le Monde, 31. bezna 1. dubna 1996
145
Frankfurter Allgemeine Zeitung, 27. jna 1996
146
Thom, Francoise: Les Fins du communisme, Criterion, Pa, 1994, str. 29
62
somosmantikou ili procesem, kterm se navod ospal otuplost citu, kdy
falujeme skuten vznam slova.147
Teorie konvergence kapitalismu a socialismu, siln rozvjen v 60. a 70. letech v

Sovtskm svazu, pouvala stejn argumenty, jak o nutnosti jedn svtov administrace
slyme dnes. Nelze nechat bez povimnut skutenost, e instituce, kter se rozvjenm
tchto teori v Sovtskm svazu zabvala, nesla nzev Institut pro Evropu. Stejn
mylenky konvergence pevaj dle v institucch na obou stranch bval elezn opony
a nejnovji se rozvjej v rmci tzv. teorie tet cesty.148 Tony Blair a Bill Clinton podaj
velk konference o Tet cest a sjednocujc se Evropa vytv komise pro studium
tchto mylenek. The Commission on Global Governance, ve kter zased i Jacques
Dellors (a tak Ji Dienstbier), me tak pedkldat jet odvnj vize budoucnosti a
volat po jedn svtov vld jako dalm kroku po vytvoen jedn vldy evropsk. V
jednom z nejzsadnjch vstup tto komise se dozvdme, e je na ase vytvoit nov
svtov d s novmi institucemi v ele. Ve zprv komise teme:
Ve svt, kter je stle vce vzjemn propojen, ztrcej star koncepty teritoriality,
nezvislosti, a ne-intervence svj vznam.. ...Nazrl as vytvoit globln frum, kter
poskytne vdcovstv v ekonomickch a socilnch oblastech a tak v oblasti ivotnho
149
prosted.
V dalm textu je samozejm hledna njak podoba svtov centrln banky (viz
kapitolu o sttn teorii penz) a v tto souvislosti je zmiovn MMF, jako instituce, kter
by mla dohlet na mezinrodn platby a toky kapitlu, stejn jako na stabilitu smnnch
kurz. Dlouhodob strategick rmec hospodskch politik by pot mohl bt
vypracovn pro celou planetu. Globln zen ekonomiky je serizn nabzeno jako
politick perspektiva nkolika mlo let.
Tedy nic odlinho od starch idel teoretik socialismu o monosti racionlnho

plnovn za socialismu,150 socialistickch pln konvergence a idel jejich souasnch
147
148
Pro odmtnut mylenky tet cesty viz nap. ima, Josef: Kde je konec tet cesty?, Hospodsk
noviny, 18. nora, 1999
149
Our Global Neighbourhood, Report by the Commission on Global Convergence, Oxford, 1995, str.
6970
150
Viz nap. .Mises, Ludwig: Middle of the Road Policy Leads to Socialism, v Two Essays by Ludwig von
Mises, Mises Institute, 1991 nebo v etin Mises, Ludwig: Liberalismus, Liberln institut, 1998, kapitola
II nebo
63
potomk. Explicitn socialist se nesna svj cl a vizi ideln spolenosti tolik maskovat
jako zastnci tetch cest a novch kol pro global governance. Hovo pmo a jsou
schopni v jedn vt shrnout sv cle, ktermi jsou plny pro jednu svtovou vldu. Ta m
bt
pt fz v lidskm vvoji. ...Bhem ptch dvaceti i ticeti let dojde ke vzniku

151
svtov vldy. Je to nevyhnuteln.
ek ns tedy nov svtov podek s novou instituc v ele svtovou vldou. Podobn
mylenky jsou slyet stle astji. Ve spolenm prohlen len parlamentu Francie a
Nmecka nalezneme tvrzen, e uskutenn Hospodsk a mnov unie slou
zkladnm politickm a strategickm clm a jednm z nich je vytvoen novho
hospodskho a socilnho svtovho du.152 (zvraznn pidno)
Nov svtov d s byrokratickmi institucemi zabvajc se globln regulac a

redistribuc, tak jak se to dje na rovni stt blahobytu a nsledn tak na nov vznikl
evropsk rovni, m bt brzy realitou. Mylenka EU je pouhm pilotnm projektem pro
cel svt. To je cl evropskch architekt.
Zakladatel ES, jak ekl Monnet, nezamleli vytvet koalice stt, ale chtli spojit
nrody. Tmto zpsobem sjednocen Evropa (se spolenmi pravidly a
demokratickmi institucemi), byla v jeho och povaovna za pilotn projekt
153
sjednocenho svta.
4.5. Zvr nkolik vah nad vizemi jednotn Evropy

Na spektru zastnc jednotn Evropy s jednotnou administrativou lze jasn dokumentovat
jednu skutenost, kter si ji vimla ada politolog a sociolog. Touto skutenost je
nepouitelnost dlen politickch sil na pravo-lev kle.
Komunist Socialist Liberlov Faist
Mises, Ludwig: Laissez Faire nebo diktatura, asopis Laissez Faire, leden 1999
151
citt presidenta Gorbatchev Foundation Jima Garrisona
citovno podle We are the World?, National Review, New York, 26. nora 1996
152
Frankfurter Allgemeine Zeitung, 11. jna 1995
153
Encyclopaedia Britannica, 1996, heslo European History and Culture, EVER CLOSER UNION?
64
Z takovhoto pohledu na politick nzory by tm implicitn vyplvalo, e
pravicovj liberln pesvden je jakousi slabou formou faismu, zatmco
umrnnj liberl by byl pravicovjm komunistou. Kam na takovto kle zaadit
zastnce politicky centralizovan Evropy?
Evropsk levice stejn jako krajn evropsk pravice (faist a nacist) a ada ostatnch
mylenkovch proud mezi tmito ply povauj evropskou centralizaci za ideln
uspodn moci na evropskm kontinent. Je to z toho dvodu, e mylenka evropsk
jednoty je tak univerzln? Kam se na takto definovan kle politickch nzor m
zaadit lovk zastvajc mylenky politick decentralizace a individuln svobody? Na
pravo-lev kle pro nj nen prostor. Proto je nutn rozit analytick apart pro
monitorovn politickch nzor o dal rozmr, o klu, kter m stupe prosazovan
individuln svobody (m, zda jsou lid pro regulaci svobody projevu nap. regulaci
internetu, regulaci en mylenek povinnou koln dochzku, suverenitu rozhodovn
lovka nap. pouvat i nepouvat bezpenost psy v automobilech, umonn
sttem nekontrolovanho nkupu lk, podstupovn rizikovch medicnskch procedur,
ale i monost nkupu zbran, pornografickch asopis apod. Schma takovhoto
rozdlen typickch politickch nzor, kter je nyn v odborn literatue bn,154
znzoruje nsledujc graf.
Zasahovn sttu do hospodstv
ANO NE
ANO Modern Liberlov
154
Viz vce nap. v Boaz, David: Libertarianism A Primer, The Free Press, 1997 (esky vyd Liberln
institut v roce 2001), kde lze nalzt zkladn pehled o historickm vvoji tohoto pstupu a ukzku testu,
kter lovka zaad do tohoto dvojroznrnho prostoru politickho mylen.
65
Zven svobody socialist
jednotlivce
NE Faist Konzervativci
Tento graf nm konen uke, pro mezi spojenci v boji za politickou centralizaci a
vytvoen evropskho supersttu meme najt stoupence tak rozdlnch politickch
nzor. Pes velkou rozdlnost svho pesvden vak maj jedno spolen. V jednom i
druhm ohledu poaduj silnj stt.
Zasahovn sttu do hospodstv
ANO NE
ANO Pvrenci EU Odprci EU
Zven svobody
jednotlivce
NE Pvrenci EU Pvrenci EU
Zastnci EU jsou zastnci silnho sttu. Jsou pesvdeni, e bez hierarchicky uspodan
spolenosti a nsilnho odstraovn rozdlnost mezi jednotlivmi subjekty (lidmi,
firmami) nazvanho vytvedn spravedlivho konkurennho prosted nelze
doshnout spolenenskho pokroku (viz nsledujc kapitolu). Tento paternalismus se
projevuje jak na poli ekonomickm (nucen produktov standardizace, harmonizace
fisklnch systm, apod.), tak na poli svobod neekonomickch (omezovn svobody it
66
nkter knihy, nutnost povinn koln dochzky, snaha o regulaci internetu atd). nebo
v obou tchto oblastech). Tvrci jednotn Evropy se dostvaj do pozice spoleenskch
inenr, nerespektuj zkladn lidsk prva a pedstavuj proto hrozbu obzvlt pro
stoupence meninovch nzor, lid s meninovm vkusem, lidi i skupiny lid, kter
chtj vst osobit ivot, kter se neshoduje se zpsoby ivota, jen vede vtinov
populace (masy).
Zastnci sttnho paternalismu proto kdykoli uvtaj monost jeho zven. Proto
tleskaj pesunu moci nad majetkem a ivoty oban smrem k njak existujc centrln
autorit sttu, i dokonce zanaj tvoit autoritu novou (od jedince vzdlenj)
jednotnou evropskou administraci, a snait se zkonstruovat svou vizi idelnho svta a
vnutit ji ostatnm.
67
5. Nov evropsk idel centralizace a byrokratizace
5.1. Centralizace
Historie Evropy i zbytku svta ukazuje, jak vznamnou lohu hraje v procesu
spoleenskho vvoje decentralizace a konkurence. Jejich vznam jsme tak ukzali
v kapitole o rstu evropsk civilizace, koenech evropskho prva a historickm vznamu
prmyslov revoluce. V tomto kontextu tak v tto kapitole ukeme, e centralizace je
nosnm tmatem a zkladnm stavebnm kamenem procesu evropsk integrace a
upozornme na nebezpe plynouc z tohoto vvoje. Zkladn otzkou, na kterou je teba
odpovdt, je, zda souasn rozmr zsah sttu do vech sfr spoleenskho ivota
pedstavovan kadou dal strnkou acquis communautaire je udriteln. Ukzali jsme
tak, e souasn blahobyt (alespo jist sti) lidstva je historickou vjimkou, e
historickm standardem je chudoba a strdn. Proto je tak dleit uvdomit si, jak
dvody m souasn vvoj, kter se vyznauje postupnm zvyovnm ivotnho
standardu lid ijcch v kapitalistick spolenosti. Budou-li zklady kapitalismu
podkopny, me se cel z Evropy vzel civilizace rozvrtit, tak jak se to stalo ad
jinch civilizac v historii. Mrov souit a nrst blahobytu nejsou vc danou a navky
zaruenou.
Akoli dnes existuje siln trend k nrstu politick sfry, znme z djin spoustu
pklad, kdy se nastoupen trend vytratil beze stopy, a jsou dvody se domnvat, e
155
dnes se me jednat o stejn ppad.
Pro dal rozvoj spolenosti m klov vznam decentralizace, a to obzvlt ve sfe

zskvn novch znalost a dovednost, a dle ve sfe existence systmu penosu
informac a znalost k tm, kte je umj nejlpe vyut.156 Pro prvn z uvedench
pedpoklad je nutn svoboda experimentu a ke druhmu pedpokladu je nutn fungovn
trhu, resp. cenovho systmu. Modern evropsk stty prosluly obzvlt monopolizac
systmu kolstv (kde se mylenky, znalosti a dovednosti ) a regulac a centralizac
155
68
vdy (kde poznatky vznikaj). Pro vdu je typick, e byla kvli sttem organizovan
regulaci vdeckch pokus ve znan me uzavena do sttnch laborato, co zpsobilo
omezen monosti experimentovat a vedlo a vede k omezovn pleitost nco novho
objevit. Nedochz-li toti ke stetvn odlinch metodologickch pstup,
pravdpodobnost objeven dosud nevyzkouench postup se drasticky sniuje. Pklad
kriminalizace experimentovn s drogami, chemikliemi a biotechnologiemi dokumentuje
toto poznn.
20. stolet se potk se dvma dilematy, s nimi zpas kad doba. Prvn spov ve
skutenosti, e nkter nstroje lze pouvat dlouho ped tm, ne lid pochop pro a
jak funguj. To plat obzvlt ve zdravotnictv a biologickch technologich, kde je
157
empiricistn metodologie (vyzkouej kadou lahviku v regle) stle rozena.
Celou adu konkrtnch pklad dokumentujcch nepzniv vliv modern legislativy

uvedeme v kapitole o byrokratizaci. V tto kapitole se pouze pokusme ukzat na nkter
projevy centralizace, na kter ukazuj sociologov, ekonomov a historici, kte si
uvdomuj nebezpe souasnho vvoje.
Zvyovn moci sttu brzd dvojm zpsobem technologick pokrok. Za prv pmo
sniuje schopnosti spolenosti generovat technologick zmny tm, e stle rostouc poet
lid se nezabv produktivnmi innostmi, je by spoleensk pokrok podpoily, tj. stle
vce a vce jich pracuje ve sttnch slubch, je placeno penzi oderpvanmi
z produktivnho soukromho sektoru a zabv se politickm manvrovnm. Takov
innost je ze sv podstaty neproduktivn a parazitick, nebo eeno slovnkem modern
teorie her:
Politick manvrovn je pinejlepm hrou s nulovm soutem, zatmco

158
technologick zmna je hrou se soutem pozitivnm.
Druhm zpsobem brdn technologickho pokroku je snen monosti objevovat

v dsledku unifikace a centralizace kolstv a vdy tak, jak jsme ji naznaili ve.
156
Jak ve svm slavnm eseji ukzal pesvdiv F.A. Hayek, znalosti neexistuj nikde koncentorvan
v jend mysli, ale jsou rozptlen. Viz Hayek, F.A.: The Use of Knowledge in Society, v Individualism
and Economic Freedom, University of Chicago Press, 1980
157
Press, 1990, str. 146
158
Ibid. 181
69
Ve vtin ppad se zd, e rozptlen moci je celkov pro technologickou zmnu
159
prospn.
Obecn zvr, kter lze tedy z historie i z teorie vyvodit, zn, e m vce inovac a vtho
technologickho pokroku chtj lid doshnout, tm mn moci nad jejich vlastnmi ivoty
jim mus bt odato a peneseno do rukou vldnch ednk.
160
m slab vlda, tm lpe pro inovace.
Souasn snaha o harmonizaci ivota v EU je v pmm rozporu s tm, co nm k

zkuenost. Neexistuje toti jedin sprvn zpsob ivota.161 Lidem ijcm ve svobodn
spolenosti nelze pedepsat, jakou stravu maj povat, jak knihy maj st, jak maj
vychovvat sv dti tak, jak to in modern evropsk stty a nyn tak EU z nadnrodn
rovn. Konformismus a z nj plynouc netolerance je nejvtm neptelem pokroku a
inovac.
Prvnm projevem rostouc politick centralizace a snahy po konformismu je potlaovn

aktivit, kter nepedstavuj vtinov zpsob chovn. Jedn se o kriminalizaci
meninovho chovn a nrst tzv. zloin bez obti (victimless crimes), a se ji jedn o
to, e nkte rodie nechtj poslat dti do sttem ovldanch kol a odmtaj sttn
indoktrinaci, j se dtem dostv bhem povinn koln dochzky; mlad mue, kte
odmtaj vojensk dril a povinnou vojenskou slubu; vdce, kte nechtj bdat ve
sttnch laboratoch a pes zkazy chtj provdt sv experimenty ve svch domech a
sklepch; pstitele koky i konop; jinovrce atd.162 Zkrtka a dobe, jak prav historik:
163
klovm se stv chovn spolenosti k rebelm a deviantm.
Kad autoritativn vlda se sna potlaovat odlin zpsoby chovn. (Vdy u v

Komunistickm manifestu se objevuje poadavek znrodnn majetku vech rebel.164)
159
Press, 1990, str. 180
160
Ibid.
161
Obhjci EU budou na teoretick rovin s nejvt pravdpodobnost trvat na tom, e diverzita je i jejich
clem a e kritika veden z tohoto smru je zcela myln. Pijde-li ovem na skuten politick rozhodnut,
jejich konn vypovd o pravm opaku.
162
Vce o tto problematice v ma, Josef a astn, Dan: Zloiny bez obti, Laissez-Faire, nor 1999
163
Press, 1990, str. 182
164
Pro krtkou analzu problm vznesench v Komunistickm manifestu viz ma, Josef: 100 let
komunistickho manifestu, MF Dnes, 5. jna 1998
70
Pro evropsk postoj k pokroku byla ale vdy charakteristick otevenost novm
mylenkm. Otevenost byla spolenou evropskou hodnotou, i kdy astji byla
uplatovna kvli ekonomick vhodnosti a nikoli kvli tomu, e by ji vichni pijali za
svou.165 Na ppadech z minulosti mnoz historikov dokumentovali, jak piny a
nsledky odlin chovn pro mnoh zem mlo.
Evropan pijmali uiten znalosti bez ohledu na to, jak byl jejich pvod. To
166
asijsk kultury s vjimkou Japonska v 19. stolet neinily.
Velmi astou nmitkou proti tzv. chaotickmu a sttem nekontrolovanmu pijmn

novch technologi je ta, e mus existovat njak sttn autorita, kter bude ovlivovat a
usmrovat pijmn novch technologi tak, aby se njak podadn technologie
nerozila do t mry, aby pot nemohla zabrnit rozen dokonalej technologie, kter
si sv msto na trhu teprve hled. V ekonomii se takov situaci k path dependency. Je
samozejm, e je-li njak vrobek i technologie jednou objevena a rozena, ovlivuje
smr novho technologickho bdn, kter se sna tuto danou technologii rozvinout.
Zrove ovem plat, (1) e nikdo nen schopen ex ante odhadnout smr celho budoucho
vvoje (nato pak vldn vbor nebo jednotliv ednk), a (2) uitenost danho objevu
lze pouze posuzovat podle toho, jak tento uspokojuje pn spotebitel, co mus dnes a
denn dokazovat tm, e jej spotebitel vyuvaj (nakupuj). Pestane-li tak init,
spotebitel se od danho vrobku (dan technologie) mohou odvrtit a zvolit technologii
novou, m mohou bt okovy minulosti petrhnuty. Tato monost oputn nevyhovujc
technologie je ovem mon pouze za jist podmnky. Me k nmu dochzet pouze do t
doby, pokud psobenm sttn moci a snahou o konzervaci danho stavu nedojde k
uzaven proces, kter by mohly na svobodnm trhu vst k vytven konkurenn
technologie. K tomu dochz pijetm kadho dalho zkona regulujcho chovn
jednotlivc i firem, a ji se jedn o zkony na ochranu citlivch odvtv, zkony o
ppustnch metodch genovho inenrstv, zkony na tzv. ochranu ivotnho prosted,
zkony ukldajc standardizaci vrobk, dovoz technologi, ale i obchod s lidskmi
orgny. Evropsk unie se svou zplavou legislativy je ztlesnnm instituce pouvajcch
165
Viz nap. Sowell, Thomas: Conquests and Cultures, An International History, Basic Books, 1998
166
Press, 1990, str. 187
71
irokho spektra nstroj brncch spoleenskmu vvoji zmrnou snahou o centralizaci
a standardizaci.
5.1.1. Nebezpe demokratizace
Nen pravda, e by demokracie byla zabudovan v kapitalismu. Pispv spe

167
k jeho znien.
Evropa se vdy, jak jsme ji ukzali, vyznaovala znanou decentralizac, kter brnila
nashromdn moci v rukou zk skupiny vldc. Moc v rukou vldc sice soustavn
narstala, ale stle existovaly meze vykonvan moci. Svren panovnka nebo daov
revolty nebyly nim vjimenm v ppadech, e vldce vldl pli. Lid zkrtka
rozumli povaze moci. Chpali sv prva, kter jsou dnes obzvlt s rozvojem
demokracie stle mn zeteln.
V souasnosti ji nechpeme procesy, ke kterm dochz, ji neprotestujeme, ji se

nebrnme... Dnes je jako kdykoli ped tm moc v rukou skupiny lid, kte jsou u
moci... Ve, co se zmnilo, je to, e je pro ovldan jednodu zmnit osoby
vykonvajc moc. Z tohoto pohledu se zd, e tm je moc oslabena, protoe lid, kte
rozhoduj o ivot spolenosti mohou bt nahrazeni jinmi dvryhodnjmi lidmi,
kdy si to spolenost peje. Oteven monosti zskn moci vem, kdo k tomu maj
odvahu, ale velmi zjednoduuje nrst moci. Za ancien regime vdy spoleensk
elity, kter vdly, e nemaj anci zskat moc, rychle odsuzovaly i to nejmen
zasahovn tto moci. Nyn ovem, kdy je kad potencilnm ministrem, se nikdo
pli nestar o odstrann adu, do nho me sm jednou kandidovat, nebo
168
pekazit chod mainrie, kterou jednou me sm vyut.
Otzku, jak m kdo prvo, si ji tm nikdo neklade. Demokratick politika vytvoila

phodn podmnky pro oteven boj zjmovch skupin v zkonodrnch sborech, kter
vystil v inflaci legislativy. A tato legislativa zpsobila v prvu podobn chaos, jako
sttn zasahovn a plnovn v ekonomice.
Je paradoxn, e stejn ekonomov, kte v souasnosti podporuj svobodn trhy, se

nenamhaj zvaovat, zda svobodn trh me vytrvat tak v prvnm systmu
zaloenm na legislativ. Skutenost je, e ekonomov jsou zdka prvnky a
naopak, a to pravdpodobn vysvtluje, pro ekonomick systmy na jedn stran a
167
Jasay, Anthony de: The State, str. 144, poznmka pod arou
72
prvn systmy na stran druh jsou obvykle analyzovny oddlen a zdka dny do
vztahu jeden k druhmu... Jestli se nemlm, tak existuje vce ne analogie mezi trn
ekonomikou a pirozenm prvem, stejn jako existuje vce ne analogie mezi
plnovanou ekonomikou a legislativou.169
Podobn jako v ekonomii, existuje tedy i v prvu nesmiitelnost dvou zkladnch pstup
svobody a moci sttu. Autoi rakousk koly nejpesvdivji dokzali, e neexistuje
dn stabiln rovnovha mezi trhem a vldou.170 Je-li proces objevovn prva pouze
jakmsi rozenm trnho procesu objevovn, pak ani stabiln rovnovha mezi
legislativou, jako zstupcem arbitrrnho pstupu k prvu, a svobodn vznikajcm
prvem, nap. zvykovm prvem, neme nikdy bt nalezena.
Nejde tedy o to rozhodnout, jak dobr legislativa m bt pijata namsto t patn.

Jde o to rozhodnout, jestli je individuln svoboda principiln sluiteln se
souasnm systmem zaloenm a zcela identifikovanm s legislativou.171
Uplatnn demokratickch princip, a to na kor respektovn prva na majetek, a

zaveden veobecnho hlasovacho prva (tj. vytvoen instituce, pomoc n mohou
nemajetn rozhodovat o majetku ostatnch) pedstavovalo oteven cesty pro vznik
masovho vyvlastovn a perozdlovn, ktermu proces vtinovho rozhodovn
dodal legitimitu. Kdy socialisty ovldan snmovna francouzskho parlamentu
rozhodovala v roce 1981 o znrodnn bank a velkch prmyslovch podnik rozpoutala
se diskuse o tom, zda nen takov zkon v rozporu s prvem a francouzskou stavou. Do
djin politickho mylen navdy veel vrok socialistickho poslance Andr Laigneho,
jen v rozprav na toto tma pronesl: Mlte se v pohledu na stavn prvo, protoe jste
politicky v menin.172
Demokratick volby ni protikladn vztah mezi vldnoucm a ovldanm... a vedou

k tomu, e oban se domnvaj, e nrst moci sttu znamen pouze nrst vldn
173
schopnosti jim slouit.
168
Jouvenel, Bertrand de: On Power, New York, 1949, str. 910
169
Leoni, Bruno: Freedom and the Law, Nash Publishing, 1972, str. 22
170
Viz nap. Mises, Ludwig von: Laissez faire anebo diktatura, Laissez Faire, leden 1999
171
Benson, Bruce L.: The Impetus for Recognizing Private Property and Adopting Ethical Behavior in a
Market Economy: Natural Law, Government Law, or Evolving Self-Interest, The Review of Austrian
Economics, sv. 6, . 2, 1993, str. 9
172
Podle Jasay, Anthony de: The State, str. 213
173
Ginsberg Benjamin: The Consequences of Consent, 1982, str. 24
73
Odtud byl ji pouze krek k vytvoen tisc stran legislativy, kter jsou produktem boje
zjmovch skupin,174 kter se pesunul z prosted pnosn ekonomick konkurence do
bohatstv nevytvejcho prosted politickch machinac. Ukzalo se, e demokracie se
neli od autokracie, monarchie i oligarchie tm, e by pedstavovala systm svobody na
rozdl od ostatnch nesvobodnch systm, ale e se jedn pouze o jin zpsob techniky
vldnut, kter vyaduje odlin metody, chce-li se nkdo dostat k majetku druhch.175 Ke
zmn veejnho mnn pisplo tak zneuit ekonomick vdy, obzvlt v podob
rozpracovn teorie veejnch statk, kter je zpedmtnnm vtzstv principu sly
vtinov demokratick volby nad striktn vdeckm pstupem teoretik. Pouit tzv.
spoleenskho rozhodnut jako dvodu k teoretick obhajob regulace a pouit sttnho
mocenskho apartu nen nim jinm ne nadazenm sly vtiny nad seriozn analzu
danho problmu zaloenou na respektu k vlastnickm prvm.176
Nrst sttu me bt proto vysvtlen pomoc zmny nzoru mezi ovldanmi. Dve
lid vili, e vlda m vykonvat omezen funkce, eknme pouze poskytovn
bezpenosti. Nyn v, e vlda by se tak mla chopit jinch povinnost, nap.
vroby ponoek a ochrany teovch alej. Jak se ale vld podailo zmnit mnn
veejnosti? Musela nalzt dvody, kter zdvodn zven innosti vldy, je by lid
174
Viz nap. ma Josef: Inflace legislativy ivotn prosted neochrn, Laissez-Faire, erven 1999
175
Vce o problematice demokracie a svobody nap. v Hoppe, Hans-Hermann: A Theory of Socialism and
Capitalism, Kluwer, 1989, str. 220250,
Hoppe, Hans-Hermann: Time Preference, Government, and the Process of De-civilization: From Monarchy
to Democracy v Denson, John V.: The Costs of War, Transaction Publishers, New Brunswick a Londn,
1997
Hoppe, Hans-Hermann: The Western State as a Paradigm: Learning from History v Politics and Regimes,
sv. 30, Transaction Publishers, New Brunswick a Londn,
Jasay, Anthony de: The State, Liberty Fund, Indianapolis, 1998, obzvlt 3. kapitola
Jouvenel, Bertrand de: On Power, New York, 1949
176
Profesor Walter Block vyvozuje tento zvr ze studia dl pednch ekonomickch teoretik v ele
s Charlesem Tieboutem, kter proslul svmi dly o fiskln decentralizaci a daov konkurenci. Block pe:
Perhaps we should reckon with the institution of democracy, for Tiebout cites majority support for As
preference. It is majoritarianism, then, that puts the winning side in the position to label its view a social
judgement. But this is very far indeed from the initial definition of a collective good. If this is all his
argument amounts to, Tiebout might just as well have spared us all the rigmarole about externalities, public
goods, and the fact that As enjoyment leaves B no worse off. All he need have said is that, if and when, for
whatever reason, a majority of the eligible voters decides that any particular good ought to be provided by
the government, why then, so be it. v Block, Walter: Public Goods and Externalities: The Case of Roads,
Journal of Libertarian Studies, sv. 7, . 1, 1983
Pro dvody spchu teorie veejnch statk viz Holcombe, Randal G.: A Theory of the Theory of Public
Goods, The Review of Austrian Economics, sv. 10, . 1, 1997,
viz tak ma, Josef: Trh je schopen zabezpeit... i obranu a spravedlnost, Od francouzsk tradice laissez
faire k americkmu radiklnmu libertarianismu, teorii polycentrickho prva a zaprodanosti intelektul
v ma, Josef (ed.): Prvo a obrana jako zbo na trhu, Liberln institut, 1999
74
pijali. Problm, kter mus vyeit, nebo je-li to nutn objevit obecn dvod, kter
177
spojuje ovldan a vede je k tomu, e svmu vldci pidl vce moci ne dve.
Zvyovat dan nebo provdt vyvlastovn majetku nepmo pomoc inflan emise
penz nelze ovem donekonena. Demokratick proces nar na sv limity. Kupovat si
souhlas uplcenm stle vtho potu lid a vtm perozdlovnm toti m sv meze.
Fungujc demokracie pak vede k rychlejmu stdn vld i vytven velkch koalic,
ovem zklady politiky se nedaj zmnit. Zemdlci stle chtj sv dotace a stejn tak
prmysl a nezamstnan chtj sv podpory, divadla a akademie vd sv vdaje na
kulturu, vzdln a vzkum. Ve spolenost se frustrace a nespokojenost a politici
hovo o blb nlad (Vclav Havel), poppad o morose turbulence (Valery Giscard
dEstaing). Stejn jako dodaten emise penz nedoke zabrnit kolapsu hospodstv
v dobch hyperinflace, nen ani dal perozdlovn lkem pro spolenost degenerujc
pod sttn ochranou a navyklou na perozdlovn velkho rozsahu. I v tto situaci toti
sehrv svou blahodrnou lohu konkurence, v tomto ppad konkurence ostatnch vld.
Ovldan subjekty proto mohou v okamiku, kdy se setrvn pod danou vldn autoritou
stv nenosnm, pemstit na zem, kde vlda vldne lpe, tj. mn. Kde jsou ni
dan, ppadn ni inflace. Mohou se od dan oblasti (zem) odtrhnout zcela (viz
kapitolu vnovanou secesi), zsti (viz koncept FOCJ dle v textu) nebo penst st
aktivit za hranice pesdlit firmu, uloit si penze v jin zemi, investovat do jin zem,
zat pracovat v jin zemi, atd.
Kdykoli se tedy vlda dostane do finannch problm a neme dle zvit dan i
znehodnotit mnu (doshla hranic intenzifikace178), mus hledat cestu, jak omezit
konkurenci ostatnch vld (zabrnit odlivu kapitlu, vzdlan pracovn sly, emigraci)
mus hledat monost extenzifikace sv moci. To je mon provst pouze dvma cestami:
zapoetm vojenskch vboj a obsazovnm neptelskho zem nebo mrovou cestou
dohody s ostatnmi vldami spolupracovat na omezovn konkurence politickm
sjednocovnm. Vsledn politick unie bvalch konkurujcch si stt bude s nejvt
pravdpodobnost trpt vymi danmi ne dve konkurujc si zem, protoe se sn
177
Huelsmann, Joerg Guido: Political Unification: A Generalized Progression Theorem, Journal of
Libertarian Studies, sv. 13, . 1, str. 8283.
178
ibid.
75
konkurence a zv nklady na a ji pln i sten pesdlen ze zem s vymi
danmi do zem s danmi nimi.
To je tak vvoj, kter meme sledovat v zemch sjednocujc se Evropy. Stle se mno
stnosti na konkurenci sousednch zem, a tak dochz k stle vt politizaci hospodsk
sfry pijmn zkon upravujcch jakost a kvalitu vrobk, kter mohou bt vputny
na trh, stejn tak jako pijmn zkon upravujcch, kte lid mohou bt na trh
vputni..
Nmecko se mus vzdt sv mny nmeck marky. Vmnou za to se nmeck

vlda dok schvlen socilnch a technickch standard a standard ivotnho
prosted po cel Evrop.... Vzdn se marky je vysok cena, kterou jsou nuceni
Nmci platit. I pesto ale nkte Nmci (ale ne vichni) na opltku nco zskaj.
Napklad sociln standardy jsou stupkem nmeckm odborovm svazm, kter
chtj zabrnit vstupu lacin zahranin pracovn sly na nmeck trh. Standardy
ivotnho prosted jsou stupkem hnut zelench v Nmecku... Uvalen tchto
179
standard samozejm zv celkov podl sttu na nrodnm produktu.
Ekonomickou terminologi eeno, politick integrace mn systm stimul tak, e lidem

psobcm v politice se otevr vce prostoru k jednn, je jim dve existenc kontrolnch
mechanism umonno nebylo.
179
Ibid. str. 95
76
***
Politick prostedky versus prostedky ekonomick
V demokracii jsou lid podporovni v tom, aby se pokusili zskat v politickm procesu to,
co se jim v ekonomickm procesu zskat nepodailo.
Anthony de Jasay 180
Poznatek, e politika a politick proces me umonit nkterm lidem to, co by se jim

nikdy nepodailo doshnout v situaci, kdy by museli na trhu nabzet sv dovednosti a
schopnosti lidem druhm, kte by je dobrovoln mohli (ale nemuseli) o nich nakupovat,
pinesl do irokho povdom asi nejvraznji Albert Jay Nock ve sv knize Our Enemy
the State. Uvdomn si zkladnho rozdlu mezi zpsobem fungovn trhu, pro kter je
typick harmonie,181 a fungovnm politiky, pro kter je typick pouvn sly,182 je
prvnm krokem k porozumn nebezpe plynoucho z nrstu moci sttu, politick
centralizace, politicky zen harmonizace a byrokratizace, co jsou vechno zkladn
vlastnosti, na kterch je vybudovn projekt evropskho sjednocovn. Dle jet vraznji
vystoup vechna nebezpe, kter s sebou pin pokraujc demokratizace.
Nock pesvdiv ukazuje, e za vekermi spchy, kterch lidstvo doshlo, stoj tzv.
sla spolenosti (social power). Ta je generovna vzjemnou interakc jednotlivc, kte
prostednictvm svobodnho trhu produkuj bohatstv. Stt (state power) na druh stran
nen tvoen dnou produktivn silou, ale veker prostedky, kter m oderpv
spolenosti, m omezuje jej schopnost vytvet dal bohatstv v nejirm slova
smyslu. (Nockovo rozdlen na state power a social power odpovd rozdlen
politick prostedky a ekonomick prostedky, kter provedl dve mimo jinmi i
vhlasn nmeck sociolog Franz Oppenheimer v knize Der Staat (The State), kter je
soust jeho mnohasvazkovho pojednn o spolenosti.)
Jak prav Nock:
180
Jasay, Anthony de: The State, str. 284
181
Viz nap. excelentn analzu harmonie pi dobrovoln smn z pera Frdrica Bastiata, kter i sv
stejn dlo pojmenoval Ekonomick harmonie (Les Harmonies conomique, par Frdric Bastiat, Pa,
Guillaumin, 1850)
182
Viz nap. Rothbard, Murray: Ekonomie sttnch zsah, Liberln institut, 2000 nebo tak od eskho
autora Kinkor, Ji: Stt a trh, Svoboda, 1996
77
Nanetst se jen mlo rozum tomu, e stejn tak jako plat, e stt nem dn sv
penze, nem ani dnou svou moc. Vechnu moc, kterou m, je moc, kterou mu dv
spolenost, plus ta, kterou zsk as od asu znrodnnm z toho i onoho dvodu.
Neexistuje dn zdroj moci, na kter by stt jinak spoval. Vdy, kdy tedy stt
zsk vce moci..., spolenosti zbude o tolik moci mn. Nikdy nelze poslit stt, ani
183
by nedolo k piblin stejnmu vyerpn moci spolenosti.
***
5.1.2. Spolen mna krok smrem k centralizaci
Jak mete ruit nco takovho, kdy my jsme se z vaeho systmu inspirovali pi zavdn ECU?
Nae ECU je evropsk adaptace toho, co jste vy dlali v RVHP.
Jacques Delors184
Spolen evropsk mna je navsost politick, monstrzn projekt, kter nem

v novodobch djinch obdoby. Po oputn zlatho standardu, kter vytvoilo podmnky
pro politicky zen masov oebraovan nejirch vrstev obyvatelstva na celm svt,
nevdan rozvoj tzv. deficitnho financovn vlek a megalomnskch perozdlovacch
program,185 se jedn o nejzvanj krok, kter jet vce omezuje zbvajc
konkurenn tlaky, je nutily vldy k zachovn alespo jist zdrenlivosti pi titn
penz. K ilustraci tohoto vvoje se sta podvat na ohromn nrst inflace ve Spojench
sttech po zaloen centrln banky (viz graf). Pro posouzen dopadu evropsk
centralizace emise penz je tento vvoj velmi inspirujc.
183
Nock, Albert Jay: Our Enemy the State, A Free Life Editions Book, str. 3
184
Podle zznamu, kter otiskl Arkady Volsky v rumunskm asopise Curierul National, 21. z 1994
185
Jerry Jordan, prezident americk Federal Reserve Bank of Cleveland ve sv knize Zmnn loha
centrlnch bank v XXI. stolet (Liberln institut, 1999) pe: Dvodem peruen vazby mezi
nrodnmi mnami a zlatem, jak k nmu dolo ve Spojench sttech a v ostatnch zemch, bylo
odstrann pekky stojc v cest deficitnmu financovn. Ve 20. stolet dolo ke dvma zsadnm
objevm, kter vrazn ovlivnily n ivot. Prvnm je vytvoen centrlnch bank a druhm objeven toho,
e vldy mohou financovat samy svou innost vydvnm dluhopis, obligac, kter nesou rok. Proto tak
Spojen stty ukonily londnsk zlat pool v 60. letech a ukonily smnitelnost dolaru za zlato v 70.
letech. Bylo to kvli nkladm vlky ve Vietnamu a programu Great Society. Vlda se toti chtla
uchlit ke zdann, ke ktermu nen nutn souhlas parlamentu znehodnocen mny, tj. inflaci, aby
mohla financovat sv programy.
78
Vvoj cenov hladiny v USA
v letech 1750-2000
1800,0
1700,0
1600,0
1500,0
1400,0
1300,0
1200,0
1100,0
Index, 1913=100
1000,0
900,0
800,0
700,0
600,0
500,0
400,0
300,0
200,0
100,0
17 17 17 17 17 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 20
0,0 50 60 70 80 90 00 10 20 30 40 50 60 70 80 90 00 10 20 30 40 50 60 70 80 90 00
(Pozn: 1913 zaloen centrln banky: FEDu)

Zdroj: ma, Josef a astn, Dan: Centrln bankovnictv iluzorn vdobytek civilizace, pedmluva ke
knize Rothbard, Murray: Penze v rukou politik, Liberln institut, vyjde 2001
Snenm konkurence mezi emitenty paprovch penz (zavedenm eura) se nebezpe

nepedvdatelnch zsah politick moci do emise penz zvyuje. Vytvoen spolen
evropsk mny, je lze nazvat ekonomickou terminologi sttem organizovanou
oligopolizac svtovho mnovho trhu, je jen dalm krokem v procesu pevzet penz
z pole psobnosti trhu (kde penze vznikly) do pln psobnosti politiky a politik.186 Z
doby pln soukromch a stabilnch plnohodnotnch penz jsme se pesunuli do doby
paprovch penz trpcch nepedvdatelnmi ztrtami hodnoty, je jsou pln pod
kontrolou sttu (centrlnch bank), kter se dle sna uvolnit si ruce, odstranit vechny
pekky stojc v cest jejich diskrnm zsahm vytvoit jednu celosvtovou centrln
banku emitujc paprov penze.187 Nvrhy na harmonizaci monetrnch politik, tj.
centralizovanou celosvtovou (globln) emisi penz (inflaci) ji zaznly od pedstavitel
Francie, Japonska, a dalch zem. Budoucnost uke opodstatnnost tto pedpovdi, ale
186
Sta vzpomenout na non dlouhotrvajc politick diskuse pi rozhodovn o tom, kdo bude stt v ele
Evropsk centrln banky, kdy se nediskutovalo o politice centrln banky, ale o pouhm personlnm
obsazen jednoho postu. Pesto i tento pseudoproblm tm pekazil cel pln na zaveden eura.
187
Pro podrobnou analzu procesu zesttovn penz viz
Rothbard, Murray: What Has Government Done to our Money, Mises Institute, 1990 nebo
Hoppe, Hans-Hermann: How is Fiat Money Possible? or, The Devolution of Money and Credit, Review
of Austrian Economics, sv. 7, . 2, 1994
79
cel vvoj a do souasnosti naznauje, e nejde jen o nepodloen varovn akademik.
Nmeck profesor Kaltefleiter dokld toto tvrzen na nsledujcm pklad:
Kdy bhem mnov krize v lt 1993 navrhl pedseda Evropsk komise Jacques
Delors, aby Nmecko opustilo EMS (kvli sv orientaci na mnovou stabilitu),
ukzalo se, e je pravda to, na co mli analytici podezen ji dlouho. Pro Komisi a
pro adu lenskch stt pedstavuje mnov unie pleitost vytvoit inflaci a situaci,
kdy by dn stt nemohl bt pmo za inflaci obviovn to tak ped lety
pedpovdal Ludwig Erhard.188
Jak jsou tedy dvody zavdn spolen mny? Jeliko v dnm ppad nejde o dvody
ekonomick ekonomicky eeno spolen paprov evropsk mna pedstavuje ppad
centrlnho plnovn189 vysvtlme a ilustrujeme na vrocch hlavnch zastnc eura
dvody politicko-ekonomick.
Zkladn skutenost, na kterou nelze zapomnat, je to, e cel projekt spolen evropsk
paprov mny je budovn na dvou mylnch pedpokladech:
a) penze jsou vtvorem sttu a na nm tak zvis, co penzi bude, a
b) penze jsou nstrojem sttn hospodsk politiky a politiky vbec, tj. nstrojem boje
proti cizm sttm, kdy plat, e m silnj mna, tm lpe, a m vt zem pouv
danou mnu, tm lep konkurenn vhodu m dan oblast (EU) oproti jin oblasti
(USA, Japonsko).
Pedpoklad a) je pokraovnm myln teorie, e penze je to, co vlda za penze

prohls.190 Zakladatel rakousk koly Carl Menger byl jednm z ekonom, kte
nejdslednji vyvrtili tento nzor.191 Jak jsme ji uvedli v jedn z pedchzejcch
kapitol, tento nzor na penze zastvali i faistit mnov teoretici, kte se pokoueli
prosadit zaveden spolen evropsk mny v dob nmeck Tet e (a nkte
idem. Banking, Nation States and International Politics, A Sociological Reconstruction of the Present
Economic Order" v Economics and Ethics of Private Property, Kluwer, 1993
188
Kaltefleiter, Werner: The Role of a Uniting Europe in the International System, str. 6
189
Viz nap. Dowd, Kevin: European Monetary Reform: The Pitfalls of Central Planning, Foreign Policy
Briefing, . 28, Cato Institute, 1993
190
The Mystery of Money, Economic Research Department, Chamber of Commerce of the United States,
Washington, 1953 str. 1
191
Viz Menger, Carl: Principles of Economics, Libertarian Press, Inc., Grove City, USA 1981
viz tak Mises, Ludwig: The Theory of Money and Credit, Liberty Fund, 1980 a dla uveden
v pedchzejcch poznmkch pod arou
80
pokraovali v tomto kolu i ve sv dal karie, nap. v nov zzen Bundesbance).
Penze jsou ale podobn jako jin, v souasnosti zcela sttem kontrolovan systmy
navzdory veker snaze politik produktem trhu.
Penze a prvo mly podobn pvod: oba vznikly spontnn z nikm nezench innost
jednotlivc snacch se doshnout spolench standard vzjemn koordinace. Penze a prvo se
tak vyvjely podobnm zpsobem: Evropan ve stedovku se tili konkurenci v mnovch a
prvnch systmech a to a do doby, kdy monarchie ovldly ob tyto oblasti. Sttn monopoly
v oblasti penz a prva pedstavuj v souasnosti spolen nebezpe: jsou ovldny ednickou
libovl, funguj neefektivn a (jak by dodal cynik) jsou spolen zkorumpovan. Objevila se ale
nov generace teoretik, kte zpochybuj nutnost sttnho monopolu v oblastech penz i prva.
Namsto centrln banky obhajuj systm svobodnho bankovnictv. Namsto sttnho systmu
prva obhajuj pekrvajc se soukrom jurisdikce vystaven svobodn a oteven konkurenci
polycentrick systm prva.192
Pedpoklad b) pedstavuje naprost nepochopen fungovn trhu jako procesu dobrovoln

smny. Dobrovoln smna (penn i nepenn) probh toti mezi jednotlivci a neme
nikdy bt prostedkem zisku jednoho na kor druhho.193 Mezi sebou nesmuj nrody
nebo mnov zny, a tak by mlo zstat na vli kadho jedince, aby se rozhodl, kterou
mnu pro danou transakci zvol. Kdyby jednotlivci a firmy chtli uskuteovat sv
transakce v njak jednotn mn, neexistuje dvod (krom zkon o nucenm
pouvn zkonnho platidla) dn pekka, aby tak uinili. Mnohem logitjm
eenm by bylo, kdyby se vldy nrodnch stt ve sv snaze zavst vt svobodu do
sfry obchodu zruily tato ustanoven194 a nepokoueli se o uzkonn nucenho
pouvn jin mny. Nahrazen nrodnch mn jedinou mnou spolenou nepedstavuje a
192
Bell, Tom W.: Polycentric Law, Humane Studies Review, sv. 7, . 1, zima 1991/92
Tato studie poskytuje zkladn pehled o vvoji teori polycentric law, vetn hlavnch prac v tto oblasti.
Studie je dostupn tak na http://mason.gmu.edu/~ihs/s92review.html
193
Vnmn smny jako procesu, kdy jedna strana zskv na kor druh, velo do ekonomie dky postehu
Ludwiga von Misese jako tzv. Montaignv omyl i Montaignovo dogma. Michel de Montaigne (1533
1592, znm eskm tenm jako autor slavnch Esej, kter do etiny peloil Vclav ern) byl
prvnm z novodobch autor, kter peformuloval starou mylnou doktrnu o smn jako prostedku zisku
jednoho na kor druhch. Ve svm eseji . 22 ilustruje obecnou vlastnost smny na situaci hrobnka, kter
bude tm vce zskvat, m vce lid zeme. Jeden pr zskv pouze tehdy, kdy druh trat. Tato myln
mylenka se stle vrac v nzorech novodobch zastnc protekcionismu a etatist.
194
Jedno z monch een, kter navrhuje F. A. Hayek, je schvlit smlouvu v tomto duchu.:
lensk zem Spolenho vnitnho trhu, pokud mono spolen s neutrlnmi zemmi v Evrop (pozdji
vetn zem Severn Ameriky) by se zavzaly mezisttn dohodou odbourat veker pekky, kter stoj
v cest volnmu pouvn ostatnch mn lenskch zem na zem jinch lenskch stt (a to vetn
81
priori dn nrst blahobytu. Vytven rozlehlch celk pouvajcch z donucen jednu
mnu pedstavuje pozitivn vvoj pouze pro politiky, kte (kvli tomu, e maj pod
kontrolou nstroje mnov politiky) zvt svoji moc a zem, kter maj pod kontrolou.
Diskriminace vech, kte nejsou soust tohoto zem, je pouze dalm logickm krokem
tohoto procesu. Tato uml ochrana jednch na kor druhch je tak nm, co by na
svobodnm trhu nemohlo pevat. Mnoz prozravj politikov, jako tvrce
nmeckho hospodskho zzraku Ludwig Erhard dokzali pedvdat tento vvoj ji pi
zapoet celho projektu.
Zrove pi hodnocen Evropsk platebn unie nesmme pehlet fakt, e tento

systm a jeho praktick aplikace diskriminuje dolarovou oblast. ...Opakovan jsem
195
zdrazoval, e cel tento systm je vystavn na vadnch zkladech.
Nyn dokumentujeme na nkolika vrocch skuten dvody vzniku spolen evropsk

paprov mny, ktermi je, jak prav teorie (a jak jsem krtce naznail v historickm
exkurzu o procesu zesttnn penz), odstrann konkurence tvoen nrodnmi
centrlnmi bankami a vytvoen pedpoklad pro plnou politickou centralizaci Evropy.
Trnem v oku (nenmeckch) evropskch politik byla po dlouh lta relativn psn196
mnov politika Bundesbanky, kterou si vynucovalo nmeck obyvatelstvo, je si stle
uchovv v pamti dv devastujc hyperinflace bhem prvn poloviny stolet. Proto
odstrann vlivu opatrn nmeck veejnosti bylo prvnm krokem celho projektu.
Francouzsk ministr pro Evropu mezi adou jinch politik ekl jasn, e spolen mna
se zavd z toho dvodu, e mme u dost toho bt pedmtem dominance nkoho
jinho.197 m samozejm myslel politiky bratrsk centrln banky Nmecka
Bundesbanky.
Spolen mna tud pedstavuje pouh nstroj politick centralizace. Jak ekl kancl
Helmut Kohl: Chceme politickou unifikaci Evropy. Nebude-li existovat monetrn unie,
zlatch minc) a uvolnit bankovn podnikn pro kadou instituci legln ustanovenou na zem jakhokoli
lenskho sttu. citovno podle Hayek, F. A.: Soukrom penze, Liberln institut, 1999, str. 25
195
Erhard, Ludwig: Prosperity through Competition, Thames and Hudson, 1958, str. 221
196
I pes takto provdnou mnovou politiku Bundesbanky ztratila marka v dsledku inflan emise penz
mezi lety 19501975 53% sv kupn sly. Nap. vldm Francie se podailo doshnout znehodnocen svch
mn o 75%, Itlie o 72%, Velk Britnie o 78%, atd. (Podle Hayek, F. A.: Soukrom penze, Liberln
institut, 1999)
197
Le Monde, 6. nora 1996
82
pak neme existovat ani unie politick, a vice-versa.198 Helmut Kohl nebyl samozejm
jedinm, jeho slova a iny ukazuj na skuten motivy dosaen mnov unie. Karel van
Miert, Evropsk komisa pro konkurenci, kter by ml mt v popisu prce starost o
udren konkurence a boj proti vem monopolm, jejich patrn nejdleitjm a
nejvlivnjm pedstavitelem je monopol na emisi penz, se tak zapojil do obhajoby
evropsk paprov mny:
Jednotn mna je siln federalizujc prvek. Protivnci federln Evropy maj v tomto
pravdu. Jsem pesvden o tom, e euro povede k vytvoen evropsk vldy, kter se
bude zabvat ekonomikou.199
Z proklamovan vhodnosti spolen mny pro vechny obany sjednocen Evropy se

nhle dostvme k podstat vci. Spolenou mnu potebuj politici proto, aby mohli
vytvoit evropskou vldu, kter by se mohla zabvat ekonomikou, tj. regulovat a
perozdlovat, jinmi slovy provdt na celoevropsk rovni vechny tzv. hospodsk
politiky, jejich neblah dsledky jsou znmy z rovn nrodnch stt. Projekt
sjednocen Evropy ale nen, jak se sna jeho obhjci dokzat (a v tom maj pravdu),
pouze projektem ist ekonomickm. Jedn se tak o zahranin politiku, kulturu, prvo
atd. a spolen evropsk mna tedy mus hrt svou lohu i pi centralizaci tchto oblast.
Stv se tak nstrojem, kter umon vytvoen evropsk vldy, kter se bude zabvat
nejen ekonomikou, ale tak vemi ostatnmi oblastmi, v nich pak tak bude moci
dochzet k centralizaci a evropskmu vldnut.
Z toho dvodu me Richard von Weizsaecker upesnit vznam eura pro celoevropskou
zahranin politiku, kter opt ukazuje na skutenost, e politici nehodlaj vrtit penze
zpt tam, kam pat trhu, ale hodlaj je i nadle navzdory veker zkuenosti pouvat
jako politick nstroj v jakkoli oblasti, kter se chtj zmocnit:
Spolen zahranin politika me bt vytvoena pouze skrze spolenou mnu. To, e

si lid zvyknou na spolenou mnu, je jedin mon zpsob, jak doshnout jednotn
zahranin politiky.200
198
V projevu v Rad Evropy, 28. z 1995 podle Laughland, John: The Tainted Source, The Undemocratic
Origins of the European Idea, str. 254
199
V rozhovoru pro asopis Elsevier, Holandsko, 30. srpna 1997
200
Podle Laughland, John: The Tainted Source, The Undemocratic Origins of the European Idea, str. 262
83
Asi nejjasnji hovocm evropskm politikem, kter m jasnou vizi budoucho
vvoje na evropskm kontinentu a nezastr jeho skuten smysl, je prezident
Bundesbanky profesor Hans Tietmeyer. V jeho projevech je opakovan slyet
pesvden, e spolen evropsk mna je pouze prvnm krokem v transferu
pravomoc nov vznikajc federln evropsk autorit, po kterm mus
nevyhnuteln nsledovat dal, a se veker zsadn kroky hospodsk,
sociln i zahranin politiky budou provdt z centrln evropsk rovn.
Proces centralizace vech rozhodovacch pravomoc do rukou politik na
evropsk rovni bude pak zavren.
Evropsk mna povede lensk zem k pesunu jejich suverenity nad finann a
mzdovou politikou, stejn jako nad mnovmi zleitostmi. Je iluz si myslet, e stty
si mohou zachovat autonomii v rozhodovn i o daov politice.201
Slovy lovka navsost povolanho Hanse Tietmeyera, je iluz si myslet, e proces

zaveden spolen paprov evropsk mny ml kdy jin dvod, ne je nastartovn
v zsad nevratnho procesu pesunu pravomoc dle od oban, tzn. na nadnrodn,
evropskou rove, a vytvoen centralizovan evropsk vldy s pravomoc vybrat
evropsk dan. Jejm prostednictvm budou moci evropt politikov vce ne kdy jindy
vzdleni svmu elektortu uskuteovat sv redistribun, inflan a ochransk
evropsk politiky.
5.2. Byrokratizace
Paradoxn vvoj etatismu spov v tom, e spolenost sama chce t lpe a vytv
si stt jako nstroj. Potom vak stt zabr prvn msto a spolenost mus zat t pro
stt.202
Regulace pedstavuj struktury, za kter se lovk schovv v situaci, kdy se vci

203
neda.
Dopad evropsk byrokratizace lze nejlpe dokumentovat na pkladech. Tady je jeden

z nich ilustrativn pklad toho, kam vede vlda byrokracie nad vdou. Tento pklad
201
Citovno podle Portillo, Michael: Democratic Values and the Currency, The European Journal, nor
1998
202
Gasset, Jos Ortega y: Vzpoura dav, Nae vojsko 1993, str. 96
84
nabz evropsk direktiva o pitn vod, kter bez ohledu na vsledky vdy, pedvd
byrokratick zpracovn tmatu toxicity jednotlivch chemikli. Byrokratickou posedlost
regulovat a z n plynouc postupy prce tchto ednk, kter nezajm vda a poznn,
lze shrnout sloganem jedna Evropa, jedna direktiva, jedna maximln ppustn
koncentrace.204 Tady je dkaz:
Direktiva EC o pitn Smrnice Svtov

vod zdravotnick
Chemiklie
maximln povolen organizace
koncentrace v g/l hodnota v g/l
Aldrin 0.1 0.03
Dieldrin 0.1 0.03
Atrazine 0.1 2
MCPA 0.1 2
Molinate 0.1 6
Isoproturon 0.1 9
Alachlor 0.1 20
Pendimenthalin 0.1 20
Bentazone 0.1 30
Pyridate 0.1 100
Zdroj: Neal, Mark a Davies, Christie: The Corporation Under Siege, The Social Affaires Unit, 1998, str. 26
Smnost tohoto ponn nen tm nejhorm, k emu podobn postupy vedou.

Pouijeme-li tento pklad maximlnch ppustnch koncentrac agrochemikli v pitn
vod, lze se domlet, kam tato regulace povede. Jeliko na istotu pitn vody m velk
vliv zemdlstv v dan oblasti, pak je zejm, e m-li bt zachovna stejn ist pitn
voda na zem cel Evropy, nemohou bt pouvan rozdln intenzity hnojen. Jejich
ve toti nezvis na vli zemdlc, nato pak ednk. Jeliko jsou podmnky pro
zemdlstv v rznch regionech rzn, budou zemdlci muset bu zvit ceny svch
vrobk (co se odraz ve vt spoteb dovench produkt), zvit mechanick
203
Neal, Mark a Davies, Christie: The Corporation Under Siege, The Social Affaires Unit, 1998, str. 51
85
obdlvn pdy, a tm jet vce pispt k erozi pdy, nebo rovnou opustit zdroj sv
obivy. Jakkoli varianta se neobejde bez dalho zsahu ednk. Na evropsk rovni
jsou ji naprojektovny fondy, kter ednci budou utrcet na podporu venkova, potrn
regionlnch rozdl, boj proti pokozovn krajiny i ochranu domcch zemdlc ped
zahranin konkurenc. Vsledkem celho procesu je ztrta vlastn schopnosti psobit na
trhu a vytvoen zvislosti na prostedcch plynoucch z veejnch rozpot.
Dynamick spolenost pln odlinost a alternativnch pokus doshnout rozmanitch cl

nen nm, co by vichni bez vhrady vyhledvali. Proti zmnm, kter jedni vtaj,
existuje vdy odpor druhch, kterm tato zmna z njakch dvod nevyhovuje. Vda
samozejm nebyla vjimkou. Nap. v 19. stolet pot, co se zaalo s pasterizac mlka,
bylo vzneno mnoho argument (jejich obecn charakteristiky se nijak neli od
alarmistickch argument dnes):
teplo ni velk mnostv bakteri v mlce, a tak zatajuje dkazy o neistot (argument
istoty a nebezpe)
pasterizace povede k nrstu dtsk mrtnosti (argument nejnevinnj obti)
je patn zasahovat jakmkoli zpsobem do dokonalosti prodnho pokrmu (argument

tvrdc, e zasahovat do prodnch zleitost je nebezpen)205
Na rozdl od souasn praxe ovem nensledovala regulace z pozic sttu nebo skupiny
stt vyvolan tzv. technomorln panikou ze strany byrokrat a aktivist. Nov vdeck
produkt ml anci prokzat svou uitenost na trhu a stal se samozejmou soust naich
ivot.
M-li se spolenost spn rozvjet, pak mus dokzat odolat sebevypjatj rtorice a
nebrnit se poznatkm vdy. Spolenost mus bt mnohovrstevn a flexibiln. Mus mt
schopnost zkouet opakovan nov postupy vroby, mt monost pokusu a omylu.
Spolenost nesm bt ovldna institucemi, kter nejsou ze sv podstaty schopny
pizpsobit se neustle se mncm podmnkm ve spolenosti.206
204
Ibid. str. 27
205
206
Na evropsk rovni me slouit jako odstraujc pklad takovho pstupu tak nap. spolen
zemdlsk politika, kter po dobu dlouhch desetilet mn motivan struktury celho jednoho odvtv
hospodstv na celm evropskm kontinentu.
86
Zkladem vdy je opakovn. Jen proto, e jeden test nebo srie test ped mnoha lety
ukzaly na mon nebezpe, neplyne z toho e toto nebezpe nkdy bylo nebo je.
Upnat se na nejist rozsah znalost v njakm nhodnm bod v minulosti je
207
absurdn, ale je to pesn to, co zkonn pravy dlaj.
Sdlovac prostedky ns neustle zahrnuj dkazy o tom, jak je regulace prospn, kolik
penz a lidskch ivot bylo tmto zpsobem zachrnno. Bohuel tento pstup trp
jednm zsadnm metodologickm nedostatkem. Poukazuje pouze na to, co je vidt, a
stranou nechv utrpen mnoha anonymnch neznmch, kterm regulace zpsobila
nemal kody a mnohdy je pipravila o ivot. To znamen, e stranou zstalo to, co vidt
nen. Jedn se o standardn omyl asto praktikovan v oblasti ekonomick analzy, na
kter v polovin minulho stolet upozornil svm slavnm esejem Frderic Bastiat.208
Tento pklad tak pouil Henry Hazlitt, aby ukzal na zkladn kritrium pro rozlien
dobrho a patnho ekonoma (co obecn plat pro vechny innosti a obzvlt pro ty,
kter spovaj v politickm rozhodovn o utrcen cizch penz).209 Z ist
metodologickho hlediska nelze nikterak vdecky vytvoit sttn administrativn struktury,
v rmci kterch by bylo lze porovnvat rizika pro jednotliv jedince. Riziko je subjektivn
kategorie, a proto pouze lid sami nejlpe ohodnot relativn riziko, kter jim hroz. dn
ednk to za n uinit neme jednak proto, e je to objektivn nemon, a pak tak
proto, e jeho motivace jsou odlin.
210
ednky zajm bezpe ale nikoli bezpe veejnosti, ale bezpe jejich post.
Pedstran snaha ednk chrnit svmi nazenmi ivot, zdrav a bezpenost lid tak
vede k situacm, kter byly v minulosti nemysliteln. Kdyby toti souasn zpsob
regulace platil i v minulosti, nemohlo by se lidstvo tit z mnohch vynlez a objev,
kter pokldme nyn za samozejm a kter lidem velmi ulehily i zachrnily ivot.
Kdyby souasn reim regulace lk platil v dob, kdy byly tyto lky objeveny, lky
jako aspirin (vnitn krvcen), paracetamol (pokozen jater) nebo penicilin
207
208
Bastiat, Frderic: Co je vidt a co nen vidt, Liberln institut, 1998
209
210
Neal, Mark a Davis, Christie: The Corporation Under Siege, The Social Affaires Unit, 1998, str. 52
87
(alergick reakce) by se nikdy nestaly dostupnmi pro spotebitele, ale byly by
211
zakzny jako nebezpen.
Pestoe to asi dn ze zastnc jednotn Evropy nebude ochoten pipustit, je

nepochybn, e EU se sna brnit rozvoji vdy. Na ad pklad, vetn tch ve
uvedench, je zejm, e bez ohledu na nejnovj vdeck poznatky jsou evropt
zkonodrci ochotni a schopni byrokratickmi procedurami znemonit rozvoj nkterch
odvtv vdy a vzkumu a nadekretovat, jak m dle jejich nzoru vypadat kde co, nap.
pitn EUROvoda. Tento pstup samozejm vede nejen k nrstu moci byrokracie
(vznikaj dal a dal evropsk direktivy, kter centralizuj vdeck rozhodovn na
rovni bruselsk byrokracie nap. 90/219/EEC nebo 90/220/EEC v oblasti geneticky
upravovanch organism), ale tak k zaostvn celch vdnch disciplin na zem EU.
Jednm dsledkem tchto absurdnch a nevdeckch regulac je to, e Evropa

v souasnosti zaostv za Spojenmi stty v biotechnologickm vzkumu a vrob.
To se projevuje v mnostv spolenost, kter v tomto oboru na kontinentu funguj.
Spojen stty maj vce ne 1300 a Evropa jen asi 485 takovch spolenost. Spojen
stty dr 65 procent svtovch biotechnologickch patent, cel Evropa m jen 15
procent. Krom toho jsou vdaje na vzkum a vvoj v oblasti biotechnologi ve
212
Spojench sttech tikrt vt ne v Evrop.
Navc se byrokratizac vzkumu cel pvodn vdeck zleitost medializuje a politizuje

takovm zpsobem, e dochz ke vzniku militantnch skupin bojujcch proti mnostv
neopodstatnnch rizik a podporu zskvaj anti-vdeck postoje, kter se nap.
projevuj pod hlsanmi slogany typu No Patents on Life.213
211
Ibid. str. 106. Tento vrok pedstavuje strun a vstin shrnut uen teorie veejn volby, kter zkoum
motivace, jimi jsou vedeni zamstnanci veejnho sektoru pi svch rozhodovnch. Tato kola pesvdiv
ukazuje, e neexistuje nic takovho jako jednn ve veejnm zjmu.
212
213
Neal a Davies nabzej zajmav posteh o vznamu ideologie pi prosazovn mylenek, kterou dobe
pochopili alarmistick a populistick skupiny a kterou velmi znan opomjej zstupci vdeckch kruh:
Industry and the professions must learn the importance and force of ideology and the need to win
ideological as well as market-place battles. It is myopic merely to respond to a particular political climate, to
adjust and trim, and to see the brief changes of the last five or ten years as inevitable, irreversible and bound
to continue. Anyone who doubts this should read the nonsense that academics were writing in the 1940s
about the inevitability of nationalization, in the 1960s about the need for indicative planning and price
controls, or in the 1970s about the triumph of trade union power. It was all nonsense and it did not happen.
It is always possible to change the inevitable. In the light of this it is clearly foolish to be supine in the face
of enhanced regulatory power or the coercive tactics of single interest pressure groups. Industries and
professions should do their own long-term social and political research not mere opinion polling and not
rely exclusively on other institutions for their information and ideas. Much of what the latter provide is mere
88
Byrokratizace spolenosti vede k postupnmu nrstu aktivit, ve kterch maj byrokrat
rozhodujc slovo. V mnoha oblastech v cel spolenosti dochz k tomu, emu
ekonomov kaj crowding-out effect, tj. k tomu, e veejn projekty vytlauj projekty
soukrom. Je tedy nastartovn proces, kdy soukrom iniciativy nejen ve vd a vzkumu,
ale i v oblastech, jako je nap. spoen na dchod, pomoc nemocnm nebo chudm,
zamstnvn emigrant ze zem tetho svta atd. neobstoj v konkurenci sttem
financovanch mamutch systm, kter veker prostedky zskvaj z penz daovch
poplatnk. Ve sttnch systmech se hromad neefektivnosti a korupce, ti, pro kter byly
veejn projekty ureny, se dostvaj do obt, co vede k dalm investicm z veejnch
fond do danch, stle mn a mn efektivnch systm. Soukrom iniciativy, kter jet
nebyly vytlaeny z trhu, pevaj stle obtnji, nebo stle vt a vt st prostedk
je ze soukromch zdroj oderpvna formou dan prv na financovn neefektivnch
veejnch projekt.
Nejde o to, jestli jsou takov dobrovoln uspodn mon tehdy, kdy existuje stt.
Pravdpodobn nejsou, kdy samotn existence sttu vybavuje obanskou spolenost
sniujc se schopnost generovat spontnn obanskou spoluprci. Jde spe o to, e
jsou-li mysliteln a mon ab initio, nen nutn se sttu ochotn poddit.214
Sttem organizovan redistribun programy zpsobuj destrukci obansk spolenosti.

Dochz k tomu, ped m varoval Ludwig Erhard, tj. msto bohatstv pro vechny se
vichni stvaj zvislmi na sttnch redistribunch programech (wealth for all, not
wellfare for all). Lid, kte dve podporovali soukrom aktivity, se tto vlastnosti
pomalu zbavuj (tedy nejen, e chtj mn, ale po odvodu dan jim zbv mn).
Zkuenost ukazuje, e se lid mohou odnauit bt solidrn a td. Veejn program,
kter byl pvodn pedkldn jako program odstraujc mon riziko, e soukrom
zdroje nebudou postaovat na financovn danch slueb, zpsobil, e lid si dan riziko
pestali uvdomovat a stali se zvislmi na penzch, perozdlovanch pes veejn
rozpoty. Pvodn obansk spolenost se pemnila na vemocn stt. Ztotoovn
sttu a spolenosti (state vs. society) je jednm ze zkladnch omyl, kterch se
ideology often anti-producer ideology wrapped in a legitimizing methodology. Neal, Mark a Davis,
Christie: The Corporation Under Siege, The Social Affaires Unit, 1998, str. 11011
214
Jasay, Anthony de: The State, Liberty Fund, 1998, str. 65
89
spoleensk vdy ji po dlouhou dobu velmi asto dopoutj.215 Zrove tak plat, e
lid, kte se stvaj pjemci perozdlovanch prostedk, chpou tyto pjmy jako nco,
na co maj prvo jako nco samozejmho. Pijmn dar od soukromch osob, kter
jsou skutenm projevem spoleensk solidarity, povauj za nedstojn a poniujc.
V prbhu doby dochz ke kumulaci umlho a nepirozenho vvoje v byrokraty

tvoenm prosted v irokm spektru oblast a pvodn vce i mn ctyhodn plny
degeneruj v mamut byrokratick struktury. To se dje na nrodn rovni v systmech
zkonn pravy problematiky vlastnickch prv, v oblasti financovn dchod, systmu
kolstv, ochrany prody apod. v nepebernm mnostv variant. Dojde-li ovem
k prosazen dal politick centralizace tchto systm na nadnrodn rove, vytv se
jet obludnj uml, neivotaschopn systmy, kter nee dn z problm, kter
produkovaly stejn systmy na rovni nrodnch stt. Jedn se pesn o situace, kter
postupn vznikaj pebrnm dalch a dalch pravomoc orgny EU. Navc se ni
vechny smyslupln zpsoby, jak zajiovat efektivitu sttnch systm. Pestvaj toti
existovat ceny za poskytovan sluby, kter by generoval trh. A bez cen, jak nejlpe
ukzali rakout autoi, je kad rozhodnut o vhodnosti njak innosti v zsad
bezdvodnm vrokem, kter jen dle ni trn d a vyvolv chaos.
Po ve uveden analze faktor, kter zpsobuj spoleensk rozvoj a vedou

k formovn flexibilnch spoleenskch struktur, a zpsobu, jak dochz k prorstn
byrokratickch struktur do ekonomiky s formovnm novch instituc a zkonodrstv
Evropsk unie, lze konstatovat, e EU a jej regulace nezvtuje mnostv dostupnch
pleitost pro spotebitele a vrobce. Je-li toto pravdou, pak podle definice
spoleenskho vvoje tak, jak je uvedena v vodu tto kapitoly, nepedstavuje evropsk
integrace zpsobem, kterm je v souasnosti provdna, krok smrem k rozvoji
spolenosti. M-li se evropsk spolenost vrtit na cestu rozvoje, tj. roziovn
dostupnch pleitost pro spotebitele a vrobce, pak mus bt ukonen proces politick
centralizace, regulace a harmonizace.
215
Viz ve v textu poznmka o Albertu Nockovi.
90
Pestoe ijeme uprosted pepychu, o jakm se nemohlo zdt ani nejbohatm
panovnkm minulosti, lid jednaj tak, jako kdyby chtli zabt slepici, kter jim sn
zlat vejce.216
5.3. Centralizovan sttn kolstv a vda
Clem politik je pesvdit velk skupiny obyvatel, e prv ony zskvaj (nebo mohou
zskvat) vce ne ostatn z komplikovanho systmu dotac, dan a daovch lev, cel,
dovoznch licenc a ostatnch podpor sttu. K tomu nesta pouh propaganda a tvorba
skrytch mimorozpotovch fond, pojitn v nezamstnanosti, vymlen
socilnho a zdravotnho pojitn placenho zamstnavateli a nepebernho mnostv
jinch nzv pro dan, je jsou dovedn skryty a zamaskovny. K tto loze je teba
vyut vliv spoleenskch elit uitel a vdc a pimt je, aby se zapojili do innost ve
prospch teori ospravedlujcch sttn zsahy ve vech jejich podobch.
Systematick en mylnch daj pomoc falench statistickch dat je ale slab

odvar v porovnn s jinmi metodami. Pi vytven a propagovn dominantn
ideologie, je je definovna jako ideologie slouc zjmm sttu, je systematick
omyl obecn en nevdom, tj. mnohem efektivnji a trvaleji ne kdyby lo o pouh
lhan. Nap. vlivn koncept tvrdc, e stt je nstrojem v rukou svch oban
nevznikl na dnm ministerstvu propagandy. Uitel vtpujc svm studentm
doktrnu sttu, kter mus poskytovat veejn statky a nutn normy sprvnho
217
obanstv, tak in rdi a upmn.
Na nkolika mstech v textu jsme se ji zmiovali o problmu ekonomickch teori, kter

se sna ospravedlnit aktivn lohu sttu ve spolenosti (obzvlt teorie tzv. public goods
a tzv. merit goods). Uvedli jsme ji tak odkazy na literaturu, kter ukazuje na
nevdeckost tchto teori. Je ovem mnohem zajmavj, podvat se na dvody vzniku a
rozvoje tchto teori, ili na teorii o teorii veejnch statk. Zajmav pohled nabz
profesor Randal Holcombe. Tvrd, e cel systm en podpory tmto mylenkm je sm
sebe vyivujc a podporujc proces, kdy sttem ovldan kolstv zskv od sttu
prostedky na sv psoben, a proto se sna zdvodnit o to vce pomoc tzv. vdeckch
216
Rothbard, Murray: Logic of Action II, str. 190
217
Jasay, Anthony de: The State, str. 2612, poznmka pod arou
91
teori nutnost prv tchto vdaj. Najde se jen mlo tch, kte by se postavili cel tto
mainrii a ohrozili by tak sv dal psoben v akademick obc.218
Vlda zskv, je-li vnmna jako legitimn instituce, protoe pak je mn nkladn pro ty, kte
tvo vldu, pesvdit sv obany, aby se poddili jejmu mandtu. Vlda m tedy vekerou
motivaci vytvoit mezi lidmi dojem, e jej innosti jsou legitimn. Me to uinit vytvoenm
instituc, kter vyvolvaj dojem oddanosti obecn sdlenm pravidlm a vytvoenm
demokratickch proces, kter podporuj dojem veobecnho souhlasu vyjdenho v kolektivnm
rozhodovnm. Vlda me dle zvit svou pedstranou legitimitu pomoc rozvjen propagandy,
je vymv lidem mozky, a tak pispv k pijmn vldnch instituc a proces. Jestlie je
dleit vnmn vldy jako legitimn instituce a jestlie toto vnmn me bt ovlivnno kontrolou
tok mylenek k lidem ovldanch vldou, pak je tak v zjmu vldy zmocnit se instituc, kter
maj vliv na mylen obyvatelstva.... Vldy mohou kontrolovat toky mylenek, ani by kontrolovaly
sdlovac prostedky, jestlie ovldaj vzdlvac systm. Je-li znrodnn vzdlvac systm a
stanou-li se z uitel sttn zamstnanci, zskaj pirozen uitel siln motiv stranit sttu, kdykoli
je to jen mon. Uitel se stvaj nstrojem sttn propagandy a je bn, e tvrd, e koly by
mly vychovat ze student sprvn obany Teorie veejnch statk je produktem akademik,
kte psob v systmu sttem dotovanho vysokho kolstv. Tato teorie slou vlastnm zjmm
vldy a navzdory jejm antiekonomickm zkladm ji uitel a vdci, kte jsou soust sttem
ovldanho systmu, maj motivaci podporovat proto, aby podporovali stt a ten zase dle
podporoval je.219
Sttem ovldan kolstv je tedy nejlepm zpsobem zskn legitimizace pro jakoukoli
vldn aktivitu a pokraujc centralizaci. To je tak dvodem, pro se vldy tolik angauj
pi propagovn nevyhnutelnosti vytvoen Evropsk unie. Proto tak znan st
evropskch fond (nap. PHARE) je urena na propagan kampan, vydvn knih,
podn semin, placen proevropskch ploh v hlavnch asopisech, podn
evropskch letnch kol, udlovn certifikt tzv. evropskch studi na univerzitch atd.
218
V tto souvislosti je zajmav osud profesora von Misese, kter byl v roce 1940 pinucen utci ped
Hitlerem do vcarska (kde se mimo jin spolupodlel na innosti Panevropskho studijnho sted) a pot
do Spojench stt. Jak pe profesor Hoppe v doslovu k Misesovu Liberalismu, Mises byl mezinrodn
vdeckou kapacitou... Zatmco kad evropsk marxista nebo marxovec tet kategorie v tto dob bez
obt nalezl slun akademick postaven, ukzaly Misesovi, nejvtmu teoretikovi liberalismu a
kapitalismu, v samotnm centru kapitalismu americk univerzity i inteligence nelen a nestydat zda.
Mises podobn jako jeho k F. A. Hayek (kter byl ocenn Nobelovou cenou za ekonomii) musel bt
placen ze soukromch nadac a nikdy mu dn americk univerzita neudlila post dnho profesora.
219
Holcombe, Randal G.: A Theory of the Theory of Public Goods, The Review of Austrian Economics,
sv. 10, . 1, 1997, str. 1520
92
Proti dobe organizovan masvn europropagand lze jen tko najt protivhu, nebo,
jak bylo uvedeno, tento proces se vlastnmi silami zintenzivuje a urychluje.
5.4. Krtk vsuvka: Charta Evropsk identity220 pklad politick

pseudoargumentace
Evropsk sjednocovac projekt je ji dalek toho, aby se tvil, e e bezprostedn koly

praktick politiky, tak jako tomu bylo v jeho zatcch. Nyn je ji vytven nov
evropsk oban nov federln Evropy, kter nalz nov msto mezi ostatnmi stty
svta. Ze vech sil se pracuje na nov evropsk vchov, kter m evropsk obyvatele na
tuto novou lohu vyzbrojit patinmi spolenmi evropskmi znalostmi. Mluv-li se o
spolench evropskch hodnotch obecn a jsou-li lid nabdn k toleranci vi
ostatnm, k uen se cizm jazykm, k tomu, aby spolen osud spoluvytveli a nejen jej
trpli, tko lze nco namtnout. Snad jen to, e to vechno lze provdt bez vybrn
dodatench dan a sttnch zsah. Tyto mylenky obsahuje prvn st dokumentu
Charta evropsk identity, kter sice nepedstavuje oficiln dokument EU nejvy rovn,
ale me skvle poslouit jako doklad przdnho politickho dokumentu, kter v sob
zahrnuje snad vechny omyly, kter vahy i evropsk identit mohou obsahovat. Krtk
koment pome omyly a rozpory dokumentu odhalit.
Charta evropsk identity stav proti mylenkm totalitarismu mylenky svobody, prva a
demokracie, vyzdvihuje blahodrnost vzjemnho ovlivovn kultur, vznam vsledk
vdeckho bdn a jejich pouvn ve prospch lidstva, upozoruje na nutnost
kritickho mylen. Dokument hovo o tom, e Evropa nen jen Evropou zpadn, ale e i
stty za eleznou oponou k Evrop pat, ale kvli rozdlen Evropy se na procesu jejho
sjednocovn nemohly podlet.
Dle ovem teme:
Die Vielfalt des europischen Entwicklungprozesses und die Notwendigkeit der

schpferischen Gestalltung unserer gemeinsamen Zukunft erfordern einen fderalen
Aufbau unserer zwischen staatlichen Ordnung, in der ein europisches
220
Cel tato kapitola erp z dokumentu EU Charta der Europischen Identitt viz plohu tto prce
93
Gemeinschaftsgefhl und somit ein gemeinsames Bewutsein der europischen
Identitt entstehen kann.
Implikace je tedy nsledujc. Aby mohlo vzniknout vdom evropsk sounleitosti,

musme vybudovat federln stt. Dleitm krokem k vybudovn evropsk identity bylo
pr pijet Charty zkladnch socilnch prv v roce 1989 a dal posilovn federlnch
struktur. Aby se v tomto evropskm procesu mohlo dle pokraovat, je poteba o
evropsk mylence pesvdit obany. Z toho vyplv, e evropsk identita, z jejho
popudu ji dochz ke sjednocovacmu procesu v Evrop, mus bt vytvoena v nov
budovanm stt pomoc pesvdovn oban tohoto sttu.
K jdru problmu se ovem dostvme a v kapitole nazvan Evropa jako hospodsk a

sociln spoleenstv. Zde se dovdme, e hospodsk rozkvt, kter byl vyvoln
rozvojem volnho obchodu mezi nrody, nesta.
Wirtschaft ist fr die Menschen da, die soziale Zielsetzungen der konomie mssen
erkennbar sein.
Co to pesn znamen?
Zur europischen Identitt gehrt eine vorbildliche Sozialgemeinschaft, die zur einer
solidarischen Aufgabe-, Ressourcen- und Wohlstandsverteilung zwischen allen Teilen
Europas frth. Vordringliches Ziel in der Europischen Union ist die Beseitigung der
Arbeitslosigkeit.
Solidrn perozdlovn zdroj a pjm (blahobytu)? Odstrann nezamstnanosti jako

evropsk cl? Vborn pedsevzet. Bohuel ekonomick vda dvno vysvtlila, e
nezamstnanost nen veliina, kterou by vldn aktivn politika mohla snit a zachovat
pitom svobodn trh prce. Nezamstnanost je toti produktem vld a je zpsobena jejich
zasahovnm na trhu prce. Prv toto zmiovan solidrn perozdlovn je pinou
nezamstnanosti milion lid zem EU.
Velmi odvn psob dal kapitola, kter v prvn vt uvd.
In der heutigen Weltgesellschaft ...trgt die Europische Union eine besondere

Verantwortung.
94
Tato zvltn zodpovdnost pr vyplv z nutnosti aktivn politiky Evropsk unie po
celm svt. Kdyby Evropa nezaala eit svtov problmy, vedlo by to dajn pouze k
chaosu. Jednou z dimenz tto globln odpovdnosti m bt nsledujc:
Sie schliet aber auch handelspolitisch ...ein faires und hilfsbereites Handeln gegen
anderen Weltregionen ein.
Znamen to, e budouc evropsk vlda bude rozhodovat o tom, kter obchod je
spravedliv a kter ne? Maj tvrci tohoto dokumentu pedstavu o tom, co je svobodn
obchod a jak je loha vldy ve svobodn spolenosti? Jestli toto je zosobnn pedstavy
toho, jak
eine grere Verantwortung fr die friedliche Entwicklung der Welt bernehmen,
pak se Evropa z hok kolektivistick zkuenosti jedn sv poloviny pli nepouila.
Zvr dokumentu nejen e shrnuje mylenky ji uveden, ale dv jim jet pregnantnj
podobu. Jak by tedy mla vypadat pesvdiv praktick politika, kter by podpoila
rozvoj evropsk identity?
Hlavnm kolem je vytvoit evropskou stavu, kter by garantovala vechna zkladn

lidsk a sociln prva a
eine gemeinsame Wirtschaft-, Whrungs-, Sozial- und Umweltpolitik, deren oberstes

Ziel sein mu, Arbeit fr alle zu schaffen.
Myslet si, e lze zajistit prci pro vechny pomoc spolen ochrany ivotnho prosted a
sociln politiky, je nemon, lpe eeno vzjemn se vyluujc. Ekonomick vda um
doloit, e nezamstnanost je produktem sociln politiky, proto stanovovat si oba tyto
cle zrove je zcela nesmysln. Nam nejvznamnjm zbom je pr vedle svobody i
sociln spravedlnost. Aby se tato spravedlnost zajistila, potebuje Evropa dle tohoto
dokumentu
moralisch berzeugende politische Gestalt und eine solidarische Politik,
na kterou by mohl bt kad Evropan hrd.
A na zvr:
Wenn das erreicht ist, dann gibt es auch eine strkere europische Identitt.
Snad si alespo nkdo vzpomene na to, e
95
Die Demokratie in der Europischen Union mu fr die Brger erlebbar werden
a tak na to, pro se zhroutil systm budovan sttnmi plnovai v sovtskm impriu.
Bylo to proto, jak se uvd v Chart, e
dort wirtschaftliche Freiheit und Verantwortung des Einzelnen und der Unternehmen nicht mglich
waren.
Dokumenty podobnho typu lze brt pouze jako politick folklr. Jde o deklaraci cl,
kter jsou ve sv kombinaci nesplniteln, ale veejnost si z nejrznjch dvod (nap. i
kvli sttem manipulovanmu vzdlvacmu systmu) peje, aby politick reprezentace o
jejich naplnn usilovaly, a to pesto, e jejich snaha je pedem odsouzena k nezdaru.
Proto je zmnka o tomto dokumentu pouhou ukzkou zpsobu argumentace, kterou lze
najt i v cel ad podobnch dokument. Nen mon na n smyslupln reagovat a
vyvracet je, protoe mylenky v tchto dokumentech jsou natolik protikladn, nevdeck
a nesmysln, e ani jejich autoi patrn dnou seriozn kritiku neoekvali. Jedn se o
ryz politickou deklaraci, kterou je ovem nutn uvst, aby bylo mono ukzat hloubku
argumentace politickch elit.
5.5. Dopad centralizace a byrokratizace
Jak lze velmi dobe pozorovat pi tvorb prvnho prosted EU, je zejm, e
prostedky mocenskho (politickho) boje jsou ji velmi odlin od klasickch pstup.
V podstat dn vznamn politick sla nechce znrodovat prmyslov podniky ani
banky. Nen to proto, e by se etatist zamysleli, uvdomili si absurdnost a nemravnost
svho ponn a rozhodli se zci vlivu nad cizm majetkem, ale proto, e vytven
legislativa posilujc moc byrokrat a provdn demokratick centralizace umouje
mnohem nenpadnji doshnout stejnho cle. Vdy kdo by byl proti nevyhnutelnm
vvojovm trendm a hlub demokratizaci?
Soukrom vlastnictv pestv pedstavovat monost disponovat majetkem, co bylo jeho

defininm rysem. Soukrom majetek je v dsledku inflace legislativy a kvli zsahm
ednk zbavovn sv soukrom podstaty a stv se jakmsi quasiveejnm majetkem.
Majitel obchodu tak neme rozhodnout o tom, komu a jak bude prodvat sv zbo,
majitel restaurace neme rozhodnout o tom, koho zamstn a koho obslou, spotebitel
96
neme za sv penze koupit to, co si peje, pestoe mu je to vrobce schopen a ochoten
nabdnout atd. v nepebernm mnostv ppad.221, 222
Sttn apart uruje to, co povauje za zbo a statky, za kter by lid mli vydvat sv
penze, a pomoc daovho systmu jim odebr st prostedk a financuje tyto sluby
(kolstv, vzkum, alternativn i tzv. nekomern kulturu, veejnoprvn rozhlas a
televizi, tzv. kulturn pamtky, divadeln pedstaven, atd.). K ospravedlnn tohoto kroku
pouv obskurnch teori, jako je napklad teorie veejnch statk nebo teorie tzv. merit
goods, kter popraj vechny obecn atributy vdeckho pstupu.223
Druh zpsob, jakm sttn apart rozhoduje o soukromm majetku, je provdn tzv.
protrnch hospodskch reforem, kter maj vyvolat dojem oputn obsoletnch
pedstav o fungovn spolenosti a piklonn se k pstupu, jen akcentuje lidskou
svobodnou volbu a uznv efektivnost fungovn trhu. Jedn se o revolun prvky
politickch program politik tzv. tet cesty, kte pedstavuj na evropskm kontinent
hnac slu evropsk integrace. Mezi tmito revolunmi kroky, kter jet ped nkolika
lety byly povaovny za tak odvn, e se k nim neodvili ani pedstavitel
konzervativnch politickch stran, nalezneme zejmna (1) zmnu penzijnch systm od
systm sttem organizovan pyramidov hry (systmu prbnho financovn pay-as-
you-go)224 k systmu povinnho dchodovho fondovho systmu a (2) vyuvn kupn
pro hradu vdaj na kolstv (ppadn v systmu ochrany ivotnho prosted i jinch
oblastech).
Oba tyto prvky politickch program ovem nepedstavuj dn zsadn krok zpt
k respektu k soukrommu vlastnictv. Jak sttem siln regulovan systm privilegovanch
penzijnch fond, do kterch musej lid investovat sv spory, tak i pouvn kupon
(namsto penz), za kter lze nakoupit pouze to zbo, kter stt ur (nap. vzdln) a nic
221
ma, Josef: Socialismus zadnmi vrtky, Ekonom, . 35, 1998
ma, Josef: O prvu na diskriminaci, Laissez-Faire, ervenec-srpen 1999
222
Viz poznmku pod arou o problematice nominln vlastnictv jako rysu faistickho systmu v kapitole
4. 2. 7.
223
Merit good (obecn prospn statek) dle definice z Macmillanova slovnku modern ekonomie, Grada,
1998: Komodita, jej spoteba je obecn povaovna za velmi douc. V souvislosti s tmito statky se
uvd tvrzen, e suverenita spotebitele pestv platit a, pokud spotebitel nejsou ochotni nakupovat
adekvtn mnostv tchto statk, mli by bt k tomu donuceni nebo alespo stimulovni... Jedna z variac
uveden argumentace uvd, e jednotlivci dobrovoln deleguj na vldy nebo odborn instituce urit
rozhodnut..., v nich se nect bt kompetentn.
97
jinho, pedstavuje pouze ednky organizovanou hru na trh, kter nikdy neme
nahradit skuten trh, tj. dobrovolnou smnu svobodn se rozhodujcch lid. Stejn jako
hra na trh nemohla zachrnit zastnce centrlnho plnovn, kdy se k n uchlili jako
k monosti, kter mla ve 30. letech pomoci obhjit smysluplnost fungovn plnovanho
systmu.225 Ani jeden z ve uvedench revolunch krok tedy neme, jak je pi
blim pohledu zeteln vidt, pinst vce respektu k soukrommu majetku a omezit
moc ednictva. Naopak pouze dle pispje k zasten skutenho stavu vci, toti e
jet vce prohloub propast mezi vyvolvanou fikc o loze vldy pi ochran prv
oban a skutenou neustle narstajc diskrn moc sttnch ednk nad nominln
soukromm majetkem lid.
224
Viz Mankiw, Gregory: A Great Pyramid Scheme, Fortune, 13. dubna 1998
225
Jedn se o slavnou diskusi o nemonosti centrlnho plnovn mezi pedstaviteli rakousk koly
Misesem a Hayekem a socialistickmi teoretiky Oscarem Langem a Abbou Lernerem. Viz napklad
98
6. Evropsk idel
Evropsk tma se dky pi, kterou mu sdlovac prostedky a politick elity vnuj,
zakoenilo v obecnm povdom veejnosti a mylenka jednotn Evropy, jako produktu
vvoje po podpisu mskch smluv v roce 1957, je prezentovna ve form tez, kter jsou
neustle opakovny a je vtina obyvatelstva pijm jako dan. Po lta budovan
Evropsk idel (THE European Ideal, L'Ideal Europen) je konstruovan nhled na
Evropu a jej historii, kter m vst k nalezen jedinho historickho een evropsk
otzky v podob budovanho evropskho supersttu. Takto vnman evropsk idel je
vybudovn na nkolika mtech, kter se pokusme nyn prozkoumat. Podob a variant
takovchto mt je vce (viz kapitolu Charta evropsk identity), maj vak vdy mnoho
spolenho. V tto kapitole se opeme o variantu, kterou uvd ve sv studi britsk
historik Alan Sked a shrneme zde poznatky rozpracovan v pedchzejcch kapitolch.226
Mtus . 1: Evropsk idel pesahuje nacionalismus. Jeho clem je stty sjednotit a

pedejt tak optnmu vypuknut vlky v Evrop. Oponenti evropskho idelu se sna
Evropu rozdlit na antagonistick skupiny nrod.
Nacionalismus nen nutn podmnn jazykovou jednotou uritho zem. Pklady

vcarska nebo Spojench stt potvrzuj tuto tezi. Snaha o vytvoen Evropy jako
jednotnho prostoru se stejnm zkonodrstvm a hledn pocitu vzjemn sounleitosti,
odlinost od vech vn tohoto uskupen (nroda), pokus o nalezen vznamnjho
postaven v mezinrodn politice atd., se nijak zsadn neli od prbhu vytven
nrodnch stt tak, jak se dlo nap. v Nmecku v 19. stolet. Nejde tedy o pekonn
nacionalismu, ale o jeho aplikaci na nadnrodn rovni.
Na druhou stranu je tak nutn si uvdomit, e nacionalismus nelze ztotoovat se sttem,

a tak nacionalismus nem jen negativa, ale m i sv pozitiva:227 Nrod pedstavuje
dobrovoln spoleenstv lid, kter jim dv urit pocit vlastnho ukotven ve svt, pocit
226
Sked, Alan: Good Europeans?, The Bruges Group, Occasional Paper 4, 1989, str. 4
227
Viz nap. Jasay, Anthony de: Is National Rational?, The Independent Review, sv. III, . 1, 1998
nebo Rothbard, Murray: Nations by Consent: Decomposing the Nation-State, Journal of Libertarian
Studies, sv. 11, . 1, 1994
99
sounleitosti, kter vede k monosti podstoupen jistch obt v rmci zachovn
komunity (a tm v mnoha ppadech pekonv problm ernho pasarstv), zmenovn
rozdl a odlinost v jakmkoli smru uvnit tto komunity a podobn. Nacionalismus
nen poteba vidt pouze jako zdroj konflikt typu 2. svtov vlky vzel z agresivnho
nmeckho nrodnho socialismu a zapojen demokratickch stt do vlench
dobrodrustv, ale tak jako relativn mrov a prosperujc 19. stolet, ve kterm v zsad
v mru spoluexistovaly nejen nrody, ale dokonce i nrodn stty ve svm Evropskm
koncertu. Tento historick vvoj peduril podobu Evropy 20. stolet a jasn odrel
existenci evropsk identity a evropskho vdom. Evropa nen vc, ale rovnovha tvrd
Gasset.228
Navc je zejm, e mezinrodn konflikty nepedstavuj hlavn nebezpe pro svtov

mr. Argumentace pedejt vlce politickou centralizac je proto falen.
Ve tak nasvduje tomu, e se vlka pesunuje z oblasti mezisttn do oblasti

vnitrosttn, kde nabv forem etnickho i rasovho nsil, obansk vlky, nepokoj
apod.229
Nebezpe vypuknut vlky je nutn hledat uvnit politickch celk a je logick, e

centralizace politick moci toto nebezpe jet zintenzivuje. Vytvoen instituc
evropskho supersttu tedy na jedn stran nepekonv nacionalismus, kter ve
skutenosti ani nezbytn nevede k vlenm hrzm, a na druh stran zvyuje odstediv
tendence, kter by v budoucnu mohly vst k rozpadu budovanho centralizovanho sttu,
k nmu v minulosti mnohokrt dolo nebo stle dochz tam, kde se lid stle nesmili s
novm sttnm celkem. Baskov v ETA ve panlsku, Irov v IRA v Severnm Irsku
nebo ji politicky nevznamn skupiny v Texasu a jinch sttech USA jsou toho
pkladem. as, zd se, tyto tendence nee.230
Evropsk nacionalismus nen sm o sob vt zrukou mru, ne jakkoli jin

politick hnut i ideologie. Nen ani zrukou proti budoucm vlkm za nezvislost
nebo civilnm vlkm...231
228
Gasset, Jos Ortega y: Evropa a idea nroda, Mlad Fronta 1993, str. 77
229
ediv, Ji: esk republika v novm strategickm prosted transformace role ozbrojench sil a jej
vnmn spolenost, Mezinrodn vztahy, 1/1997, str. 13
230
Viz dal kapitolu o pednostech uznn prva na secesi.
231
100
Z tto mylenky vychzej i nkter teorie, kter se sna zabrnit odstedivm tendencm
plynoucm z centralizace a hovo o novm uspodn Evropy, kter by spovalo
v souit malch (etnickch) celk. Tyto celky by ve svm vlastnm prostoru mohly
neruen uvat sv autonomie a nevznikala by poteba ozbrojench konflikt.232
Souasn globln rozmr obchodu a toku informac neklade takovmu vvoji pekky.
Konec studen vlky a z toho plynouc znik spolenho neptele vede k obnovovn
potlaovanch konflikt v mnohch evropskch zemch. Dal centralizace moci
navzdory proklamovanmu a lbivmu, bohuel ovem zneuvanmu principu
subsidiarity, jet pravdpodobn zost tyto doutnajc zdroje nepokoj.
Snaha o mr v Evrop je jist snahou douc. Je ovem nutn nepodlehnout klamu, e

Evropa se vyvjela po 2. svtov vlce v mru dky evropskmu sjednocovacmu procesu.
Jednak je pravdou, e nkte autoi obdob studen vlky za obdob mru nepovauj,233
na stran druh nelze nevidt skuten dvod mru v Evrop, kterm bylo rozdlen
Evropy eleznou oponou a ptomnost Rud armdy na jedn a vojsk NATO na druh
stran rozdlen Evropy. Pes pokusy vytvoit evropsk pil NATO, nehrla sjednocujc
se Evropa v tomto procesu klovou roli.
Souasn situace v Evrop je nenormln a absurdn. Je ale jasn, kad v, kde se

nalz demarkan linie a nikdo se pli neobv toho, co se stane. Stane-li se nco
na druh stran elezn opony, nic se nestane na tto stran. Rozdlen Evropy je tedy
povaovno (sprvn i myln) za mn nebezpen ne jakkoli jin uspodn.234
M Evropa po annus mirabilis 1989, kdy skonila studen vlka, konen anci sjednotit
se a rozprostt se na ohromnm teritoriu zahrnujcm i i zla a jej satelity nebo
rozpadem bipolrnho svta jej loha miz, protoe
Evropa nyn chadne, nebo te nestoj za nic. Zkza, zmatek a podvody nutn
obsaen v kadm pokusu o unifikaci nejsou ospravedlniteln jakkoli velkm
budoucm prospchem.235
232
Tettamanti, Tito: Welches Europa? Das Europa der Kaufleute oder das Europa der Brokraten?,
Ammann, Zrich 1994, str. 207
233
Nixon, Richard: The Real War, Warner Books, New York, 1980
234
Aron, Raymond, citovno podle Kissinger, Henry: Diplomacy, Simon & Schuster 1994
235
Micklethwait, Brian: The End of the Cold War and the New European and British Disunionism,
Foreign Policy Perspectives, . 27, Libertarian Alliance, Londn, 1995, str. 2
101
Mon alternativy uspodn Evropy zaloen na respektu k prvu, svobod a
dobrovolnosti pedstavuje dal kapitola.
Mtus . 2: Evropa nen, tak jak kal Bismarck, pouze geografickm pojmem, ale
pedstavuje kulturn jednotu tvoenou sdlenou historickou zkuenost. Tato zkuenost
se postupn navruje. Zaala ji ve starovkm ecku a tvo pak zvltn
civilizovan vvoj pes starovk m, kesanstv, renesanci, osvcenstv a
Francouzskou revoluci a vrchol vytvoenm Evropskho spoleenstv. To brzy vytvo
federln Evropu, kter konen nastol vldu Rozumu ve svt, kter tak zachrn ped
primitivnmi hodnotami americkho materialismu, sovtskho a nskho komunismu,
islmskho fundamentalismu a korupce Tetho svta.
Vrit vybran historick epochy a hledat v nich logickou cestu k ospravedlnn djinnho
posln politicky sjednocen Evropy smyslupln nelze.
Evropa byla asto ve stejnm okamiku domovem mnoha civilizac, co mlo na

lidstvo rzn dopady. Je a pli snadn a ahistorick pedstrat, e lo o kumulativn
a sjednocujc slu.236
Civilizace se nestaj.237
Evropa jako oteven spolenost by byla samozejm velkm pnosem pro vechny sv
obyvatele. Ztotoovat ale njakou institucionln podobu evropskho supersttu s touto
otevenou spolenost nelze. Z pohledu jednotlivce je jedno, zda je mu vldnuto z Prahy,
Pae nebo Bruselu. Argumenty euroskeptik, e pesun rozhodovacch pravomoc do
Bruselu je zbav svobody rozhodovat, je sice platn, jedn se ovem o argument jedn
postien strany ednk, jejich lohu pevezmou ednci jin. Jestlie existujc
evropsk Stt, tak jak o nm hovo Gasset,238 podlehne primitivnm hodnotm
okolnho svta, acquis communautaire ho nezachrn.
236
237
Barraclough, Geoffrey: History in a Changing World, Oxford, 1955
238
Gasset k, e nelze tvrdit, e by se tzv. nezvisl evropsk stty nezvisle rozhodovaly a vyvjely.
Neustle se objevovala hrozba vlky, monost sankc a represli. Bez toho, aby existovala njak
institucionalizovan podoba Evropskho sttu, tento stt de facto existoval.
Existovala tedy evropsk veejn moc a existoval evropsk Stt. Tento stt pouze
nenabyl t pesn podoby, kterou prvnci nazvaj Sttem, kterou vak historici, vce
zaujat skutenostmi ne prvnmi formalitami, nemohou nazvat jinak. Takovto
evropsk Stt byl v minulosti nazvn rzn. V dob Wilhelma von Humboldta se mu
102
Mtus .3: Evropa m kadopdn stt v centru svtovho dn. Amerika je
koneckonc potomkem Evropy. Komunismus ve vech svch formch m sv koeny v
evropskm socialismu a nacionalismus tetho svta je tak produktem evropskho
mylen. V neposledn ad, po vtinu poslednho tiscilet dominovala Evropa svtu v
technologii, ideologii a politice. Z tto pozice Evropa ustoupila a po druh svtov
vlce a je proto zcela pirozen, e by se tto lohy chtla znovu zhostit.
Evropocentrick pohled na svtovou politiku je sice velmi bn, samozejm pedevm

v Evrop, neodr ji vak skuten stav vc na scn svtov politiky. Evropa
bezpochyby byla dky sv hospodsk sle, zmoskm objevm, koloniln expanzi a
rozkvtu vd a umn centrem svtovho dn a exportrem civilizace do zbytku
svta,239 ale s pelomem stolet a po prvn a pedevm po druh svtov vlce se zcela
jasn ukzalo, e tato doba evropsk definitivn pominula. Komunismus i nacionalismus
jsou sice produkty evropskho mylen, to ovem nezakld nutnost, aby se z tohoto titulu
Evropa pasovala na centrum svtovho (politickho) dn na stovky let do budoucnosti.
Rychle rostouc hospodsk a politick sla zem jihovchodn Asie, ny, Indie a
Japonska spolu s rozhodujcm postavenm USA jako jedin zbyl supervelmoci po konci
studen vlky pedstavuje pro obyvatele Evropy novou vzvu a anci. Neschopnost
evropskch nrod vypodat se s produkty svho mylen, kter jako mocn ideologie
pivdj vldy evropskch zem k vtmu paternalismu a etatismu, ukazuje naopak na
slabost evropskho mylen. Pouze nvrat Evropy k jej nejvt zbrani diverzit,
konkurenci a svobod me evropskou civilizaci pozdvihnout (nebo dokonce
zachrnit). Vytvoen centralizovanho evropskho supersttu vak psob proti tmto
evropskm hodnotm.
Mtus . 4: Vytvoen evropsk jednoty po roce 1945 je zsluhou prce nkolika velkch
idealist, v ele s Jeanem Monnetem. Toto sil bylo neustle maeno Velkou Britni,
kalo evropsk soulad a brzy nato, a do prvn svtov vlky, evropsk

rovnovha.
Gasset, Jos Ortega y: Evropa a idea nroda, Mlad Fronta 1993, str. 77
239
Viz nap. Sowell, Thomas: Conquests and Cultures, An International History, Basic Books, 1998
103
kter se neustle snaila zastavit tento nevyhnuteln vvoj smrem k federln
Evrop.
Podvme-li se na povlenou Evropu pozorn, zjistme, e to nebyla ani Francie, ani

Nmecko nebo Itlie, kter nejvce usilovaly o evropskou jednotu sty otc zakladatel
evropsk mylenky: Jeana Monneta, Konrada Adenaura nebo Roberta Shumana.
Vsledkem vlky byla bda a lidsk utrpen. Touha po mru, kter ovldla evropsk
veejn mnn, je ovem nco zcela jinho ne evropsk federalistick smlen.
Na kontinentu bylo vce vlench zloinc ne federalist.240
Tm, kdo byl skutenou hybnou silou budovn jednotn Evropy byly Spojen stty.
Francouzsk politika po 2. svtov vlce nepila okamit s mylenkou podpory obnovy
Nmecka. K tomu dolo a pod tlakem Spojench stt, kter vzaly finann podporu
v rmci Marshallova plnu na provdn politiky vzjemn spoluprce a nikoli politiky
konfrontan ve vztahu k Nmecku.241 Mylenka povlenho budovn Spojench stt
evropskch vznikla jednoduchm pevzetm funknho americkho federalismu a byla
implantovna na druh stran Atlantiku, aby i zde zaala pinet osvden vsledky.
Shumanv pln nebyl upmnm vsledkem ideologickho pesvden. Monnet

poteboval pstup k lacinmu nmeckmu uhl, aby oivil tk prmysl ve Francii, a
chtl Nmcm sebrat z rukou potencil pro monou vlenou vrobu. Italov chtli
pstup k elezn rud ve francouzskm Alrsku a Nmci byli rdi, kdy se s nimi
zachzelo alespo trochu jako s rovnocennm partnerem.242
O Shumanov plnu jako projevu istho evropanstv neme bt e. Samozejm, e

Shuman hovoil o nutnosti volnho pohybu mylenek, zbo a osob, to byl ale postup
vynucen hrozivou zkuenost devastujc vlky. Je veobecn znmo, e prvn povlen
dohody mly plnit velmi praktick el a toti zskat kontrolu nad nmeckou produkc
uhl a oceli.
Zkladnm dvodem... bylo zskat kontrolu nad nmeckm tkm prmyslem. V 50.
letech se na uhl a ocel pohlelo jako na zklad vojensk sly.243
240
241
Bossuat, Gerald: La France, l'aide amricaine et la construction europenne 19441954, Pa, 1992
podle Gerken, Lder (Hrsg.): Europa 2000, Perspektive wohin?, Die europische Integration nach
Maastricht, Haufe, Freiburg, 1993
242
Ibid. str. 17
243
Kaltefleiter, Werner: The Role of a Uniting Europe in the International System, str. 3
104
Nmecko nebylo v postaven, e by se mohlo nvrhm Francie a Itlie vzept. Hlavnm
motivem evropsk integrace byla jednota proti nepteli, obava ze znovu vyzbrojenho
Nmecka, ale hlavn obava z ruskho komunismu.
Hlavnm motivem evropskho sjednocovacho hnut... byla pvodn ochrana

svobodnho evropskho lidu ped sovtskm imperialismem.244
Velmi citovan bonmot vyslovil prvn generln tajemnk NATO, Lord Ismai, kdy
hovoil o clech NATO, co vystihovalo priority cel tehdej evropsk povlen
politiky:
To keep the Americans in, to keep the Soviets out, and to keep the Germans down.245
Mtus . 5: Jestlie se Evropa nesjednot, nebude moci nikdy hrt svou lohu ve svt.
Jednota j pinese jak slu, tak i vliv. m vt, tm lep. Jednota Evrop umon brnit
jej zjmy a zv jej prosperitu.
Zd se, e za vekerou spoleenskou nouz stoj jeden dvod velikost. Jakkoli se to

me zdt zjednoduujc, tuto mylenku pijmeme lpe v okamiku, kdy si
uvdomme, e velikost nebo lpe eeno nadmrn velikost je mnohem vce ne
spoleenskm problmem. Ukazuje se, e je to jeden a zrove jedin problm
prostupujc vekermi vtvory. Kdykoli je nco patn, je to tak pli velk.246
Velikost stt s jejich bohatstvm a prosperitou nijak nesouvis. Co ovem hraje velmi
podstatnou lohu, je ekonomick svoboda. Jak jsme ji ukzali, je teoreticky i empiricky
potvrzeno, e vt ekonomick svoboda (ni loha vldy v ekonomice) vede k vymu
hospodskmu rozkvtu. Hovome-li ovem o politickm vlivu, k tomu je velikost stt
doprovzen hospodskou silou dobrm pedpokladem, nen vak nezbytnost. Na
prvnm mst ovem zstv hospodsk prosperita. Dochz k vvoji, kter je
oznaovn za globln paradox. S rozvojem volnho obchodu, svobodn vmny zbo,
slueb, poznatk vdy a informac ztrcej velk stty (nebo stty vbec?) smysl sv
existence.247 Rozvoj mezinrodn dlby prce zpsobil, e i mal tvary si mohou uchovat
244
Unternehmeninstitut e.V.: Fr ein Europa des Wettbewerbs, Ein ordnungspolitisches Leitbild, 1994, str.
10
245
Citovno podle Kaltefleiter, Werner: The Role of a Uniting Europe in the International System, str. 3
246
Kohr, Leopold: The Breakdown of Nations, E. P. Dutton, New York, 1978, str. xviii
247
Paklie vbec nkdy njak smyslupln dvod mly.
105
svou nezvislost. Nklady politick nezvislosti se z rozvojem volnho obchodu snily,
nebo dolo k omezen zvislosti na velkch tvarech (viz ne).
Mnohem zsadnj otzkou, ne spekulovat nad tm, je-li prosperita pedpokladem vt

politick moci, je, zda maj politici v Evrop vytvoit superstt proto, aby mohli hrt svou
globln roli a Evropa se mohla stt dalm svtovm etnkem?
Boj sjednocenho evropskho kontinentu proti velkm svtovm mocnostem mimo

toto zem by nebyl o nic mn nebezpen ne souasn boj evropskch zem mezi
sebou,248
varoval ji ped lety Ludwig von Mises jako zstupce teoretik spoleenskch vd, kte
hledali politick uspodn zajiujc svobodu a mr. Velikost jako spsu pro
prosazovn evropskch zleitost na svtov politick scn naopak zdrazuje Henry
Kissinger, bval politik, kter tvoil mocenskou politiku a usiloval nikoli o mr a
svobodu, ale o en tzv. americkch hodnot demokracie po svt.
spch evropskch zem spojit se v Evropsk Unii ur jej budouc vliv. Pouze
sjednocen Evropa me dle psobit jako mocnost, rozdlen Evropa na nrodn
stty klesne na rove zem druhoadho vznamu.249
Ohromn moc koncentrovan v rukou velkch hr na achovnici svtov politiky nen

nm, po em by touili lid, kte se maj stt obyvateli stt s globln odpovdnost.
Takov globln odpovdnost vede ke globlnmu psoben armd. Je ovem velmi
problematick oekvat, e politici, kte se uchyluj ke znrodovn majetku svch
oban a omezuj jejich svobody, politici, kte nerozum fungovn trh a nect a
nechrn zklady svobodn spolenosti doma, mohou brnit majetek a ivoty lid na druh
stran planety v situacch, kterm rozumj jet mn ne tm domcm.
Nikdy nesmme zapomnat na to, e pouitm dostaten velkho mnostv sly lze
vyeit kad konflikt a dokonce i vytvoit nrodn identitu. Tento proces me bt
een prostedky, ktermi je k tmto elm vybavena kad spolenost tj. spontnnho
vvoj systmu instituc a pravidel een spor, jejich clem je dbt na upevovn a
ochranu veobecn sdlench hodnot a zkladnch lidskch prv (prvo na ivot, majetek
a svobodu) i kdy nikdo nikdy neme zaruit zcela bezkonfliktn vvoj. Existuje vak
248
Mises, Ludwig von: Liberalism in the Classical Tradition, str. 142
106
jet druh volba. Vyuit zpsob een sttem silou. Za pouit nsil, nejlpe
vtznou vlkou nebo tak clenm nsilm, lze efektivn ze spolenosti vymtit
cizorod prvky a nastolit a vynucovat jeden systm hodnot, kter jsou pro dan
teritorium shledny tmi sprvnmi. Ani bychom se chtli poutt do podrobnj
analzy, uveme pouze jeden dostaten ilustrativn pklad americkou Obanskou
vlku.
Ped americkou Obanskou vlkou se americk Jih povaoval za samostatn nrod se

svou vlastn histori a tradicemi. Stty Severu tyto argumenty ovem odmtaly a
povaovali Jih za zrdce idel Americk revoluce. Vlka zahubila tyto separatistick
mylenky, zniila politick instituce Jihu a zahjila spolen politick vvoj na celm
zem Spojench stt. Vznikla nov identita, kterou dnes tm nikdo nezpochybuje.
Z ve uvedenho vyplv, e i v kad jin situaci lze volit ze dvou monch zpsob
een. Proto i Evropa me bt sjednocena dvma zpsoby vyuitm sil spolenosti
nebo vyuitm moci sttu. Jak bude tedy osud Evropy?
249
Kissinger, Henry: Diplomacy, Simon & Schuster 1994, str. 807
107
7. Nvrat do svobodn Evropy decentralizace
Je-li skupina lid nakaena horekou agrese, brutality, kolektivismu nebo hromadn
blbosti, nen to proto, e by se stala obt patnho veden nebo obt mentln
poruchy. Je to proto, e lidsk bytosti, je jsou tak okouzlujc jako jedinci nebo
v malch seskupench, jsou formovny do pehutnch spoleenskch jednotek jako
jsou davy, odbory, kartely nebo mocnosti.
Kohr, Leopold: The Breakdown of Nations250
Jak je mon, e projekt evropsk integrace, kter je od samho potku budovn a

pedstavovn jako projekt budovan ve jmnu trh, omezen celnch barir a rozvoje
dlby prce, se zmnil v projekt, jeho hlavnmi kroky jsou harmonizace, standardizace a
vren legislativy omezujc voln trh a obchod?
Jedna z monch odpovd je ta, e se od samho potku jednalo o projekt, jen vyuil
liberlnho slovnku k vytvoen struktury, kter pouze penesla vechny problmy
nrodnch stt, je jsou pln politik prahnoucch po dal regulaci (a tedy sv vt
moci), na nadnrodn instituci, kde se tyto problmy pouze staly vtmi a moc politik
jet narostla.
Je zejm, e dolo k vytvoen spojenectv mezi evropskmi technokratickmi

liberly a socialisty, eho mohou bt dobrm pkladem sir Leon Brittan a Jacques
Delors, kte oba souhlas se zavdnm spolen evropsk mny.251
Konen dsledky zneuit mylenky Evropy bez hranic zatm nevidme a meme se
proto jen domlet. Evropsk federalismus teprve vznik, centrln evropsk rozpoty
teprve zanaj narstat, a EUROregulace tak teprve nabr dech (i to vak ji ukazuje na
rozmr tto regulace). Smr budoucho vvoje je nicmn dn a pedvdat vsledky proto
nen tak obtn.
Uveme si nkolik dalch pklad, je je mon oznait za pznan zvolenmu

zpsobu politick integrace.252 Mnoz autoi oznauj tyto regulace za excesy, kter se
250
Kohr, Leopold: The Breakdown of Nations, E. P. Dutton, New York, 1978, str. xviii
251
108
objevuj pi kad snaze regulovat. Pi pohledu na logiku provdn regulace se ovem
domnvme, e se rozhodn o excesy nejedn, nebo tyto zpsoby regulace jsou pln
v souladu z obecnou snahou o centralizaci a politicky zenou harmonizaci. Uveden
pklady proto pat mezi nejlpe viditeln symptomatick pklady aktivit evropskch
regultor.
Evropsk legislativa, kter se m dle logiky svho vzniku zabvat vcmi, je lze jen
obtn eit na nrodn rovn, upravuje mezi jinmi i zpsob komunikace mezi lidmi,
Verbln komunikace mezi enkem a jednm nebo dvma posluchai mus probhat
pomoc krtkch sdlen, frz i skupin slov a/nebo jednotlivch slov253
reguluje bezpenostn pedpisy na celoevropsk rovni, reguluje potraviny, schvaluje

podobu prezervativ, vitamin i hraek...
Kdy EC vidla rozdlnost pslunch zkon lenskch zem, rozhodla se reagovat.

Po mnoha letech vzkum a diskus proto pijala konkrtn direktivu... Je to krok
smrem k evropskmu zkaznkovi.254
ada evropskch dokument hovo o prvech lid na vysokou ivotn rove, ist
ivotn prosted, prvo na prci a kulturn vyit. Lze zde najt v ad podob nepebern
mnostv tzv. prv, kter se p jakmukoli smysluplnmu vznamu tohoto slova. teme
zde tak vty tohoto typu:
Kultura je lidsk prvo, kter mnoho lid nen schopno vykonvat. Je proto povinnost
vech vld ...vytvoit sociln a ekonomick podmnky nutn k tomu, aby se tohoto
prva dokali.255
V roce 1991 pivedl tento pstup stupe evropsk harmonizace do stdia, kdy v direktiv
Vysln bez hranic naizuje dan poet procent dlky vysln, je mus bt vyhrazen
programm vyrobenm v EU. Clem je patrn chrnit evropskho divka ped
primitivnm kultem nsil a pornografi pichzejc z USA, jak ekl Gorbaov. (A to
vechno v dob komunikanch technologi, kter skuten umouj skuten vysln
bez hranic. Vt anachronismus si lze asi jen st pedstavit. )
252
Tato st textu erp ze studie ma, Josef: A New Approach Toward European Integration: The Fifth
Freedom for Europe v Dvok, Viktor a Kaika, Petr (editoi): European Integration In a Changing
World, Stedisko mezinrodnch studi Jana Masaryka, Praha, 1998
253
Council Directive 92/58/EEC
254
Commission of the EC: Toys: Less Innocent than Children, str. 13
109
Vypad to, jako kdyby byla otevena Pandoina sknka. Jakmile politici zanou vydvat
regulace, ped nim se nezastav. Tyto regulace plod dal a ty jet dal a dal.
Vsledky se samozejm dostavuj. Technick zaostvn bylo ji zmnno v kapitole o
byrokratizaci. Mnohem hor je ale to, jakm zpsobem zanaj lid reagovat na vldou
tvoen nepirozen prosted: nkte se pizpsobuj a smiuj s osudem, ostatn v obav
ped vemocnm sttem opoutj sv domovy a sthuj se do ponkud svobodnjch
zem. 50% nmeckch vysokokolk sn o tom, e jednou budou pracovat pro stt jako
sttn zamstnanci a pouze 9% zakld vlastn firmy a pout se do podnikn, co je
oproti dob ped 20 lety hlubok pokles. Tehdy toto slo dosahovalo 20%.256
V podobnm duchu se meme dost, e piblin 50 000 nejlepch francouzskch
vysokokolk opout ron svou zem a odchz do Spojench stt, nebo maj dost
omezujc politiky provdn sttem na trhu prce, prohibitivnch dan a stle vce se
roziujcho tzv. sttu blahobytu.257
Jak jsou vchodiska z tto situace? Je to pedevm nvrat k respektovn prva, tzn.
respektovn ivota a soukromho vlastnictv. To jsou toti jedin politiky, kter mohou
platit univerzln pro vechny lidi na zemi. Vechna ostatn prva jsou pouhou
zstrkou pro perozdlovn provdn politickou moc k vyvolenm od mn
vyvolench. dn jin prvo ne prvo na ivot a majetek se neme oznaovat za prvo
vedouc k obecnmu blahu, nebo vechna ostatn prva pokozuj jedny, aby pilepily
druhm. Jimi dosahovan dobro i blaho, jak jej politici asto oznauj, neme bt
obecn (univerzln), tedy platn pro vechny.
Jak jsme ukzali ve, prvnm pedpokladem k nvratu ke svobodnmu politickmu

uspodn je odstrann centralizace a byrokratizace (zklad, na kterch je vybudovna
politick architektura EU), eho lze doshnout pedevm omezenm demokratizace
vldnut, tj. omezenm monosti hlasovn jednch o osudu soukromho majetku
druhch.258
255
European Commission Report, 1989
256
Drozdiak, William: The German Status Quo, Washington Post, 16. bezna, 1998
257
Borowiec, Andrew: Frances Silicon Valley Generation Flees to U.S., Washington Times, 18. bezna,
1998
258
Hoppe, Hans-Hermann: The Western State as a Paradigm: Learning from History v Politics and
Regimes, sv. 30, Transaction Publishers, New Brunswick a Londn
110
Praktickmi kroky k dosaen tohoto cle jsou optovn uznn prva na secesi za zcela
legitimn prostedek obhajoby prva na svobodu, tj. prva kadho lovka (a tedy i
skupin lid, mst, oblast, nrod) na svobodn nakldn se svm ivotem a majetkem,
jeho variac je (po jistm zdokonalen) i koncept tzv. konkurujcch si jurisdikc (FOCJ),
kter vyvinuli ekonomit teoretici a stoupenci koly veejn volby.
7.1. Secese zklad svobodn spolenosti
Secese zkladn prvo svobodnch lid ve svobodn spolenosti, prvo oban urit si
svou vldu na rovni, o kter sami rozhodnou, je povaovna za hlavnho neptele
evropskch politik.
Mylenka sebeuren nrod je nebezpen pro zklady mezinrodnho du ...Vedla by

k vbun situaci,259 pronesl ministr zahraninch vc Lucemburska Jacques Poos.
Nen lohou Evropskho spoleenstv podporovat nezvislost nrod,260 prohlsil pro

zmnu Roland Dumas, francouzsk ministr zahraninch vc. Francouzsk president
Mitterand podal v beznu roku 1992 konferenci Tribalismus nebo Evropa, ve kter
oznail kadho, kdo je proti evropsk integraci za tribalistu.261 Pokusy inn
nktermi meninami, kter se pokouej o secesi od sttu, ve kterm se nachzej, tvrdit,
e jsou nrodem a e maj nrok na sebeuren, nemaj opodstatnn. ...Sebeuren
neznamen plnou nezvislost262, slyme od dalho z politik. Skuten plat, e prvo
na sebeuren neznamen prvo rozhodovat o svm politickm uspodn? Neznamen
prvo na plnou nezvislost? Co by pak ovem mlo znamenat?
V tto prci jsme ale ji vidli, e za rozkvt kapitalismu vdme prv politick
decentralizaci, kter byla na pekku vytvoen jedin centrln i nrodn moci. Proto
vzkvtala severoitalsk msta nebo secesionistick habsbursk provincie (pozdj
Nizozemsko). Proto, jak si ji viml Ludwig von Mises, kdy hovome o secesi a prvu
na sebeuren, nikdy nelze hovoit o tomto prvu ve vztahu ke sttm. Stt toti ze sv
podstaty neme mt dn prva. Prva mohou mt pouze lid. Oproti tmto prvm stoj
259
Citovno v Almond, Mark: Europes Backyard War, Heinemann, Londn, 1994, str. 32
260
V rozhovoru pro BBC Radio 4, The World at One, 5. ervence 1991
261
Le Monde, 3. bezna 1992
262
editel adu OBSE pro Demokratick instituce a lidsk prva Glover Audrey: National Minorities in
Europe, v Studia diplomatica, sv. XLVIII, .. 3, 1995, str. 5361
111
samozejm omezen, kter vytvej pekky naplnn tchto prv. Lidsk prvo na
ivot je sice ohroovno innost nkterch kriminlnk, kte toto prvo nerespektuj,
nebo teba tak ivelnmi pohromami, kter mohou zpsobit smrt jedn skupiny lid a
hladovn druh, nicmn na prvu na ivot tato nemonost i neschopnost jej obhjit nic
nemn. Podobn snaha o uznn prva na sebeuren, na svobodn vbr politick
asociace, ve kter bude ten kter lovk psobit, me narazit na neschopnost lovka
(nedostatek sly) obhjit toto sv prvo.
Prvo na sebeuren, o nm je e, nen prvem nrod na sebeuren, ale prvem na

sebeuren obyvatel kadho zem dosti velkho, aby tvoilo samostatn sprvn
okres. Kdyby bylo njakm zpsobem mon dt kadmu jednotlivci toto prvo na
263
sebeuren, muselo by se tak stt.
Jakmile je toti uznno prvo na sebeuren, prvo na secesi, nelze najt dnou jinou
logickou hranici, jak urit nejmen jednotku, kter se me k secesi uchlit, ne je
jednotlivec.264 vahy o tom, co je jet mon a co ji ne, jsou vahami technickmi a
monost uplatnn prva na secesi se mn s rozvojem civilizace obecn a rozvojem
technologi zvlt.
Secese jistho zem od stvajcho vtho politickho celku neznamen peruen vech
vazeb mezi lidmi, omezen obchodu a nrst neptelstv. Naopak. Secese toti
neznamen nic jinho ne pesunut moci nad znrodnnm majetkem z vy rovn na
ni, co vytv pznivj podmnky pro kontrolu politick moci a ztuje jej zneuit.
Tko si pedstavit, e by politick sprva na rovni msta i vesnice provdla svm
obyvatelm to, co provdla centralizovan politick moc Sovtskho svazu nebo
eskoslovenska svm obanm. Koneckonc nen teba pipomnat nejsurovj
komunistick zvrstva. Vystame zde i s pkladem souasnm. Jen tko si lze
pedstavit, e by pedstavitel politick moci msta i vesnice provdli kontinuln
vyvlastovn poloviny majetku a bohatstv svch oban (navc se zdvodnnm, e je
to pro jejich vlastn dobro), tak jak to in vyspl evropsk demokratick stty dneka,
a vytvoili tdu tisc a milion zamstnanc tzv. veejnho sektoru, kte by paraziticky
ili z vsledk produktivn innosti zbytku populace. Oban msta by tak okamit
263
Mises, Ludwig von: Liberalismus, Liberln institut, 1998, str. 92
264
Vce o logice secese a otzce prv v Rothbard, Murray: The Ethics of Liberty, Mises Institute, 1998
112
rozpoznali absurdnost instituce, kter by se prohlsila za mstskou centrln banku, zaala
vydvat vlastn paprov penze a nutila lidi pouvat tyto cry papru pomoc zkona
(zkon o zkonnm platidle). Zrove by vichni okamit vidli to, jak ohromn zisky
pin emise paprovch penz tm, kte je tisknou, a pochopili by velmi rychle, e
ustanoven o zkonnm platidle nechrn nikoho jinho ne ty, kte se dostali k politick
moci, je jim umouje zskvat nco za nic tisknout dle vlastnho uven nekryt
paprov penze.265
Vytven vtch a vtch politickch celk (politick centralizace) vtinu vc vzdaluje

lovku do t mry, e to, co je zejm na nzk rovni hned na prvn pohled, se postupn
zastr a lid zskvaj pocit, e dan vc je tak komplikovan, e k jejmu vysvtlen je
teba njak sofistikovan teorie, kter obyejn lid nemohou nikdy rozumt. Zskvaj
tak napklad pesvden, e centrln ady jsou bezpodmnen nutn k jejich ivotu a
e veker nekalosti, o kterch se dozvdaj, jsou zpsobeny tm, e v dobrm systmu se
na jednom mst ocitl patn lovk (poppad, e dan ministr m patn rdce a pouze
nev, co se pesn dje.).
Secese neznamen, e pesun politick moci bude doprovzen uzavrnm se okolnmu

svtu. Prv naopak. Men politick jednotka m mnohem silnj motivace k tomu, aby
zstala oteven a spolhala ve vtm rozsahu na obchod a dlbu prce. m men dan
jednotka je, tm nesmyslnj jsou vahy o sobstanosti v produkci zbo X i dotovn
vvoznho artiklu Y. Pedstavme si msto, kde by se zemdlsk lobby pokusila prosadit
zkon o exportnch dotacch sv neefektivn vroby. Ostatn by okamit vidli, kolik cel
vc stoj a jak m nsledky. (Nikdy by nemohl vzniknout takov projekt jako je spolen
evropsk zemdlsk politika.)
Jeliko hnut za odtren njakho zem vznikaj velmi asto z pocitu, e dan zem je
systematicky exploatovno zbytkem sttu (viz secese holandskch provinci, Slovenska,
265
Ukzkovm pkladem podvodnosti a zneuitelnosti systmu centrlnho bankovnictv na paprovm
standardu je nedvn vvoj v Jugoslvii, kde se prezidentu Miloeviovi podailo uskutenit jeden ze svch
nezapomenutelnch spch. Provedl v letech 19924 druhou nejvt a druhou nejdle trvajc
hyperinflaci v djinch lidstva (m samozejm zcela rozvrtil jugoslvsk hospodstv a pipravil masy
lid o celoivotn spory). Vrcholem hyperinflace byl leden 1994, oficiln msn mra inflace doshla 313
milion procent. Stailo mu politicky ovldnout centrln banku a pot se ji pouze rozhodoval o tom, kolik
nul na bankovky pipe. On a jeho nohsledi byli samozejm tmi, kdo byli u nov emitovanch penz
113
pobaltskch sovtskch republik), pispv secese k vytven harmonie namsto
politickch tenz. Pi politickm oddlen dvou zem je zejm, kdo kolik produkuje a
kolik co stoj. Rozpory a nenvist vznikajc z pocitu, e my na vs doplcme, je
nahrazena vahami typu jestli budete chtt, jsme schopni vm dodat zbo X a rdi
bychom nakoupili zbo Y. Nucen politick integrace je nahrazena oboustrann
vhodnou dobrovolnou spoluprc.
spnost nkterch mench politickch celk je tak zdrojem imitace jejich chovn ze
strany ostatnch. Lid ijc v celku A, kde vlda prosazuje zkony na ochranu trhu prce,
jako je minimln mzda, nemonost vybrat si zamstnance podle vku a diskriminuje
zahranin pracovn slu, velmi brzy zjist, e sousedn politick celek B, kde minimln
mzda neexistuje, zahranin pracovn sla tam me voln pracovat, paklie j nkdo prci
nabdne, a zamstnavatel nejsou svazovni mnoha regulacemi, lpe prosperuje a budou
se proto snait napodobit podobn spn politiky a politick uspodn. Nepoda-li se
jim to v rmci danho politickho celku, odtrhnou se a vytvo si svj vlastn. Proces
napodobovn spnjch zpsob politickho uspodn je jednm ze zkladnch
pnos uznn secese jako legitimnho prostedku politiky a je zkladem spnho
spoleenskho vvoje.266
Vytven mench politickch celk je tak prostedkem k hledn optimln velikosti

komunit snacch se o zachovn a dal rozvoj jistho kulturnho ddictv, mstnch i
nrodnch zvyk, jazyka apod.267 A je to prv centralizovan sprva systmu (pro
vechny povinnho) kolstv a kultury, kter je zdrojem nrodn nesnenlivosti.268, 269
Zajmavm praktickm nvrhem, kter se sna vyut mylenky secese k een vyosten
politick situace, ve kter lze bez problm nalzt veker zmnn negativa, ke kterm
centralizace vede, je nvrh Frances Kendallov a Leona Louwa. Tito svtoznm
prvn, a tak kadou nulu na bankovce mohli promnit v tun zisky nkupy relnch vc za podvodn
penze. Vt podrobnosti lze nalzt v lnku Steva Hankeho ve Wall Street Journal, 28. dubna 1999
266
Vce o kladech secese a vyvrcen hlavnch vtek kritik lze nalzt nap. v McGee, Robert W.:
Secession Reconsidered, Journal of Libertarian Studies sv. 11, . 1, 1994, str. 1133
267
Viz nap. Rothbard, Murray: Nations by Consent: Decomposing the Nation State, Journal of
Libertarian Studies, sv. 11, . 1 (1994)
268
Viz nap. Mises, Ludwig von: Nation, State, and Economy, New York University Press, 1983
269
Viz nap. Hoppe, Hans-Hermann: Small is Beautiful and Eficient: The Case For Secession, Telos, .
107, jaro 1996 nebo
114
bojovnci proti apartheidu v Jin Africe (nkolikrt navreni na Nobelovu cenu za mr)
pili s funknm eenm problm Jin Afriky, kter lze zobecnit a pout i v jinch
zemch.270 Nvrh m dva hlavn body: (1) Prvo na secesi by mlo bt zaneseno v stav
a (2) secese by mla bt unilaterln, tj. nevyaduje souhlas sti populace, od kter se
dan zem odtrhv. Kendallov a Louw pot navrhuj procedury hlasovn, kde uruj
velikost nutn vtiny pro schvlen secese. Proti takto arbitrrn stanovenm mezm je
mon mt adu vhrad (nejde o teoretickou konstrukci, ale o praktick politick nvrh,
jen m mt nadji na schvlen v parlamentu), kter ovem nejsou pro n pstup
podstatn. Dleit je jedno ustanoven v navrhovan Listin prv a svobod, kter
pedstavuje drobn nvrh s monmi dalekoshlmi dsledky. Prav se zde:
Jakkoli vlastnk i vlastnci pozemku, kter se nachz na hranici mezi kantony se

v ktermkoli okamiku me rozhodnout ke zmn hranic tak, aby se jeho pozemek
271
dostal do jurisdikce sousednho kantonu.
Pedstavme si, co by mohl vyvolat takovto bod Listiny prv a svobod. V zemi
s rozdlnm zdannm v rznch oblastech by se otevel prostor pro fungovn daov
konkurence bez toho, aby se lid museli vysthovvat ze svch domov (vote with their
feet). Lid, kte by ili na nesprvn stran hranice, kde by trpli vymi danmi by
mohli vyut svho prva secese (sv jak ekonomov kaj opt-out option) a pejt pod
jurisdikci mn zdaujc sv obany.272 Dostal by se na sprvnou stranu hranice. Tm
by de facto dolo k posunu hranice mezi oblastmi. Je poteba si uvdomit, k emu pesn
dolo. Jeden svrchovan vlastnk se rozhodl, e pro jeho majetek (na hranici) je lep, aby
obrazn eeno zavel vrtka svho plotu na jedn stran pozemku a otevel je (pro
nevtan, ale trpn vbr dan) na stran druh. Jeho ochota prodvat zbo svm
sousedm a jeho ptelsk vztah k nim se nijak nezmnil. Tento vlastnk rozhodl pouze o
Hoppe, Hans-Hermann: The Economic and Political Rationale for European Secessionism, v Gordon,
David: Secession, State & Liberty, Transaction Publishers, 1998
270
Nsledujc pase erpaj z nvrhu Kendalov a Louwa, kter publikovali v knize Kendall, Frances a
Louw, Leon: After Apartheid: The Solution for South Africa, Institute for Contemporary studies, San
Francisco, 1987
271
Kendall, Frances a Louw, Leon: After Apartheid: The Solution for South Africa, Institute for
Contemporary studies, San Francisco, 1987, str. 216
272
Tato procedura m zjevn nedostatky z pohledu respektu k prvm lovka a z toho vyplvajcho prva
na secesi a svobodnou volbu politick asociace. Nicmn tento nvrh je na tomto mst pedstavovn jako
jeden praktick nvrh politicky innch intelektul, kter dokazuje, e diskutovan tma je v jistch
variacch ivm politickm tmatem.
115
svm majetku (kter mu zcela pat) a nijak se nesnail nakldat s majetky ostatnch lid.
Provedl nco, co lze pirovnat ke zmn pojiovny pro svj automobil i zmn
penzijnho fondu. Svm rozhodnutm majitel hraninho pozemku demonstroval, e vol
pro nj vhodnj variantu politickho uspodn, zatmco postaven ostatnch se
nezmnilo. Jejich majetky stoj tam, kde vdy stly a maj sousedy, kter vdy mli.
Co se ale stalo? Posun hranice jurisdikc zpsobil, e majetek dalho lovka se dostal na
hranici a tedy do sfry psobnosti ustanoven Listiny prv a svobod o monosti volby
jurisdikce pro vlastnky majetku na hranicch. Dal lovk se me dostat se svm
majetkem ze patn strany hranice na dobrou. Po nm mohou nsledovat dal a dal.
Jurisdikce, kter je mn snesiteln pro ivoty lid (v porovnn se sousedc jurisdikc) se
zane zmenovat s tm, jak dal a dal lid optuj pro jurisdikci sousedn. Tm kles
zdroj jejch daovch pjm a tedy i moc. Teoreticky me dojt k plnmu vymizen
dan jurisdikce, tedy nemu, emu se ve svt obchodu k bankrot. Cel proces lze
popsat jako (ponkud civilizovanj) alternativu tku vchodoevropskch a
stedoevropskch oban pes vchodn Berln do Berlna zpadnho ped zapoetm
vstavby slavn berlnsk zdi, kdy tisce nejvzdlanjch oban z t patn strany
hranice prchali na stranu dobrou.
Pestoe pijet tohoto nvrhu lze povaovat za realizovateln prvn krek ke

svobodnjmu politickmu uspodn, je zejm, e jeho dopady by mohly bt
dalekoshl. Toto piznn prva vlastnkm majetku ijcch na hranicch jurisdikc, e
jejich majetek (domy, pole, atd.) je skuten jejich a nepat sttu, by vytvoil
prosted, kter by brnilo nadmrnmu zneuvn politick moci politickmi vtinami a
brnilo tm nejvtm nespravedlnostem, kter tak jako v ppad Jin Afriky vedou
k zti a nenvisti. I na tto snaze jihoafrickch politik meme jasn vidt lohu, kterou
hraje secese i prvo na sebeuren pi vypodvn se s dopady politick centralizace a
sttnho zpolitizovanho kolstv.
To, e by vsledn stav svobodnho politickho uspodn, kter by uznalo prvo na

secesi, byl velmi odlin od stavu dnenho, kdy je secesi vemon brnno vldami
nejsilnjch stt svta, je zejm. Nic ovem nenasvduje tomu, e by mlo dojt ke
snen blahobytu lid. Naopak. Monost imitace spnjho uspodn dv veker
116
pedpoklady pro to, aby se blahobyt lid zvyoval mnohem rychleji ne je tomu dnes.
Navc, jak jsme ji uvedli, nelze najt dnou souvislost mezi velikost politickch
jednotek a jejich bohatstvm i blahobytem. Co m ovem zsadn vliv na produkci
bohatstv je ekonomick svoboda. Pklady politicky samostatnch mst pln
integrovanch do svtovho obchodu, by geograficky znan izolovanch (Hongkong,
Havaj) nm mohou bt pkladem. Tato skutenost je teoreticky velmi dobe zdvodnn
a pro ty, kterm pro posouzen dan skutenosti nepostauje apriorn deduktivn
zdvodnn, lze nalzt i empirickou podporu.273, 274
7.2. Konkurujc si jurisdikce FOCJ275
Zpadoevropsk stty se stejn jako ped rokem 1989 koncentruj na pokrok

v procesu integrace zpadn Evropy. Tomuto cli z doby studen vlky obtuj anci
na pokrok integrace celoevropsk.276
Jak jsme ukzali, spoleensk rozvoj, kter m lidem pinst otevrn novch pleitost,
je mohou vyuvat, si vyaduje svobodu. I pedstavitel ady evropskch zem si po
vlce uvdomili, jak pnos by pro jejich zem mlo oteven trh zem sousednch.
Proto tak v ad ppad zbo a komodit pestali hlsat nutnost tzv. sobstanosti a
zaali se spolhat na mezinrodn obchod. adu pznivc si mylenka Evropy bez hranic
zskala tak z toho dvodu, e hlsala prosazen ty zkladnch svobod pohybu uvnit EU
273
Gwarteny, James a Lawson, Robert: Index of Economic Freedom of the World 1997, Fraser Institute,
1997
ma, Josef a Gwartney, James: Svoboda a hospodsk rst, Hospodsk noviny, 4. ervence 1997
274
Tzv. medievalist v tomto ohledu nap. tvrd, e ideln nrodn stt trval pouze piblin 100150 let a
e rozpad stt postupuje postupn s globalizac, kterou stle intenzivnji provme: Svt se mon vrac
ke svmu normlnmu stavu vzjemn se protnajcch mnohonsobnch nzorovch skupin a identit..
Cerny, Philip G.: Globalizace a dal koncepce hledn novch pstup k mezinrodnm vztahm,
Mezinrodn vztahy, 1/1997, str. 19
Svt by se ml tedy vrtit do situace, kdy by se opt skldal z mnostv pekrvajcch se skupin a identit.
Mylenka politick decentralizace a pekrvajcch se jurisdikc je tak zkladem, kter rozvinuli i vcart
teoretici veejn volby systmu FOCJ.
275
Tato kapitola je rozpracovanou verz lnku ma, Josef: O Evrop trochu jinak, Mezinrodn politika,
12/1996
Viz tak ma, Josef: A New Approach Toward European Integration: The Fifth Freedom for Europe
v Dvok, Viktor a Kaika, Petr (editoi): European Integration In a Changing World, Stedisko
mezinrodnch studi Jana Masaryka, Praha, 1998
117
svobodu pohybu zbo, slueb, kapitlu a prce. Jakkoli je, jak jsme ukzali, tento
proces doprovzen ohromnou vlnou regulac a centralizace, zachovv si tato mylenka
jistou intelektuln pitalivost. Je proto zajmav, e navzdory propagovan mylence,
e evropsk sjednocovn je proces daleko ir ne pouh vytvoen ekonomickch
svobod ostatnch sfr se vlna svobod nedotkla. Sfra sprvy vc veejnch, tj.
politick trh, na rozdl od trhu ekonomickho, je vystavna na centralizaci a unifikaci a o
oteven tohoto trhu a o umonn konkurence mezi subjekty na nm psobcm
nenajdeme v vahch o jednotn Evrop ani zmnku. Politick konkurence je mon
pouze teritoriln mezi stty a oban, nerozhodne-li se opustit svou zemi z dvod
jakchkoli , je nucen poddit se dan administrativ. Oban Rakouska tedy podlh
rakouskm adm do t doby, dokud se nerozhodne pesdlit na zem sttu jinho, nap.
SRN. Lze najt njak zpsob, jak rozit koncept ty zkladnch ekonomickch svobod
o svobodu ptou? Lze najt zpsob, jak neuinit evropskou integraci pouze otzkou
ekonomickou, ale umonit, aby lidem ve vech sfrch jejich aktivit nestly v cest dn
pekky k takovmu stupni integrace, jak si pej?
Pedn evropsk teoretik koly veejn volby Bruno Frey se svm kolegou Reinerem
Eichenbergerem z Curysk univerzity pili pi tomto hledn s alternativnm pohledem
na proces evropskho sjednocovn a svm konceptem funknch, pekrvajcch se a
konkurujcch si jurisdikc (Functional Overlapping Competing Jurisdictions FOCJ (ti
fouki)) umouj nov pohled na koncept integrace Evropy.277 sten upravenou
mylenku Freye a Eichenbergera lze doplnit vahy o dleitosti secese, kter byla
pedmtem pedchzejc kapitoly. Zrove tvo tento koncept vedle nvrhu Kendallov a
Louwa dal zpsob, jak v rovin praktick politiky uinit krok k vytvoen svobodnho
politickho uspodn. Dokazuje to opt, e pes vekerou snahu nejhorlivjch zastnc
evropsk integrace maastrichtskho stihu a jejich vklad evropsk mylenky jako
nevyhnutelnho a historicky determinovanho procesu, stle existuj teoretici, kte stavj
alternativn vize svobodn Evropy. V em tedy jejich nvrh spov?
276
Robejek, Petr: Quo vadis Evropo? Mezi integrac zpadn a celoevropskou Finalit Politique nebo
vlka?, Mezinrodn politika, 8/1997
277
Frey, Bruno a Eichenberger, Reiner: FOCJ: Creating A Single European Market For Governments,
Forth Hayek Symposium The Making of Europe: Construction or Evolution?, Brusel, 1996
118
Zavedeme-li pedpoklad monosti existence jurisdikc nikoli teritorilnho charakteru
(jejich pkladem jsou vldy souasnch nrodnch stt), nbr charakteru funknho
(oborovho, tzn. jurisdikc dle vykonvan funkce) meme snadno dojt ke kenmu
rozen svobod o svobodu ptou, je vnese blahodrn vliv konkurence do oblasti trhu
politickho. Tato svoboda vyplv z monosti volby jedn z funknch pekrvajcch se a
konkurujcch si jurisdikc FOCJ. Tyto FOCJ formuj federln systm vldy, kter nen
tvoen shora, ale vznik z vle obyvatelstva zdola dle projevench preferenc. Velikost
kad FOCJ je dna nutnost zajitn jej funknosti, kad FOCJ m charakter vldy a
m tedy i moc vybrat dan.
Svobodn volba kadho obana, ke kter FOCJ se chce v t i on oblasti pihlsit, nem
obdobu v souasnm procesu evropsk integrace. Problm rozdlnho vnmn rychlosti a
mry hloubky integrace tak diskutovan v souasnosti v systmu FOCJ ani nevyvstane
nato, aby bylo nutno vymlet obskurn spojen typu dvojrychlostn i mnohorychlostn
Evropa, tvrd evropsk jdro atp.
V systmu federalismu FOCJ nen problmem, aby nap. obyvatel Alsaska optoval pro
nmeck systm socilnho zabezpeen, systm vzdlvac, je tvo FOCJ sestvajc z
univerzity Freiburg a Karlsruhe a univerzity v Basileji, kter je dokonce vn EU, a zstal
pod FOCJ obrany Francie nebo dokonce FOCJ, kter vojensky brn a pokrv celou
Evropu. Tato idea je v pkrm rozporu s ideou euroregion a je schopn eit velmi
komplikovan situace souvisejc s etnickmi nebo jazykovmi problmy, kter jsou
vyostovny souasnm charakterem nrodnch stt problm separatist na Korsice je
snadno eiteln pi pouit tohoto pstupu, protoe existujc vbunou situaci lze
pohodln urovnat jakmsi stenm odpoutnm od Francie formou vytvoen lokln
FOCJ, pi zachovn ostatnch vazeb.
Zkladn pednost FOCJ je krom monosti projeven svobodn vle oban pi jejm
vbru ekonomick efektivnost, nebo velikost FOCJ me bt pizpsobena rozsahu
poskytovanch slueb: FOCJ pro obranu me pokrvat celou Evropu, FOCJ kulturn
me najt svou optimln velikost na rovni nkolika mst nebo region (nen nutn
uvaovat spojit zem) atd. Funkn, oborov specializace samozejm tak pin
spory vyplvajc z tto specializace a konkurence, projevujc se monost opustit jednu
119
a vstoupit do druh FOCJ, zajist dostatek podnt k zachovn efektivnosti, nebo
vysok nklady a tedy vysok dan vybran jednou z FOCJ zapin bytek jejich len
a situace me vystit i v jej ppadn znik. Takovto ekonomick tlak stvajc vldy
All-Purpose Jurisdictions nepociuj, a jsme proto asto svdky rstu rozpotovch
vdaj zapinnch lobovnm rznch skupin vrobc, vvozc apod.
Souasn systm vldy pitahuje politiky se irokm rozhledem, ale bez specializovanch
znalost a nut je rozhodovat o vcech velmi subtilnch a specilnch, zatmco vldy FOCJ
jsou tvoeny lidmi s zkm profesionlnm zamenm, kte nejsou vystaveni silnm
politickm tlakm.
Jak je jasn vidt, mylenka FOCJ nen a priori v rozporu s existenc njak jednotn
celonrodn politiky a ani s mylenkou jednotn Evropy. Tam, kde je urit funkce vldy
vykonvna v souasnosti efektivn v souladu s preferencemi obyvatel, nen dvod, pro
by vznikl FOCJ nepokrvala zem toton s zemm souasnho nrodnho sttu. Tam,
kde sprva vc veejnch vyaduje celoevropsk nadhled, preference obyvatel povedou k
vytvoen FOCJ zahrnujcch celou Evropu. Pednost FOCJ je projeven a respektovn
svobodn vle a preferenc kadho obana, a tedy prevence vzniku etnickch,
nrodnostnch a jinch podobnch nepokoj, co nen zajitno v souasnosti ve vech
pdech skloovanm termnem subsidiarita, ani systmem organizace vldnch aktivit v
duchu tohoto vgnho principu.278
Pot, co jsme strun popsali nkolik z mnoha vhod, kter federalismus FOCJ poskytuje,
vyvstv samozejm otzka, pro takto efektivn systm vldnut nenalezl dosud ve
svtov politice uplatnn. Hlavnm dvodem je resistence ji etablovanch politickch sil
na politick scn. Konkurenci oproti pohodlnmu it v systmu garantovanho
monopolu si dobrovoln nevybere ani vrobce rohlk, nato pak stedn vlda.
Diverzita, rznorodost a konkurence jsou trnem v oku mnohm politikm, pestoe prv
ony daly vzniknout ohromnmu rozvoji a rozkvtu euroamerick civilizace. Pi pohledu
278
Problmem konceptu subsidiarity, tedy penesen rozhodovn na nejni monou rove, je ten, e (1)
o tom, co je nejni mon rove rozhoduj politick reprezentace, kter se dobrovoln dn
pravomoci nikdy sami nezbav, a tedy subsidiarita mon zabrn i pibrzd proces pesunu pravomoc
vzhru, nikdy ale nezpsob jejich pesun smrem dol; a (2) subsidiarita se vztahuje na vechno krom
tzv. spolench evropskch politik, jejich mnostv stle narst a princip subsidiarity se tak stv
bezvznamnm.
120
na historii Evropy najdeme mnoh uspodn, kter mla charakter nmi popisovanch
FOCJ nap. spolek Hanzovnch mst, kter vzkvtal od 12. do 16. stolet, byl zcela
jasn funkn vldn geograficky nespojitou jednotkou urenou k vytven pravidel
usnadujcch obchod. Pklad ze souasnosti lze najt v existenci vcarskch kanton, v
jejich organizaci snadno objevme mnoho prvk popisovanho federativnho systmu
FOCJ.
Lze ve nastnn model alternativnho federativnho uspodn Evropy uplatnit v

souasnm procesu evropskho sjednocovn? Ekonomick argumenty ve prospch FOCJ
jsou pesvdiv, svoboda volby na politickm trhu nabdnut obanm zd se bti vc
douc, ambice socilnch inenr nejsou zmaeny zavedenm FOCJ, nebo poda-li se
jim oslovit obyvatelstvo ochotn podrobit se jejich experimentm, maj dvee oteven,
lid liberlnho zamen nebudou znsilovni pebujelou sttn administrativou, protoe
mohou zvolit nap. FOCJ poskytovn socilnho zabezpeen na minimln rovni atd.
7.2.1. Praktick minimalistick nvrh
V souasn Evrop nrodnch stt a rodc se federln vldy by bylo mon vytvoit
prostor pro sten zaveden pt svobody. Stailo by pouze ponechat existujc vldn
struktury jako zklad prvnch FOCJ a umonit jejich oteven pro obany ostatnch zem,
tak aby nap. Ital mohl zvolit francouzsk systm socilnho zabezpeen, britsk
systm vzdlvac a ponechat si italskou pi zdravotn. Tento minimalistick nvrh
pot s tm, e pro lovka nebude (bohuel!) mon vyvzat se ze sttnch
zaopatovacch systm. Vechny vldn struktury vech stt zstanou zachovny, pouze
dojde k jejich oteven pro vechny obany Evropy. Je-li Evropa skuten spolen dm
pro vechny Evropany, pak nen dvod brnit obanm ijcm na jedn stran hranice
nenavtvovat koly na stran druh, stejn tak jako bt soust sousednho zdravotnho
systmu. Jsou-li vldy zrukou zajitn du a bezpenosti (o em je pesvdena, jak
se ukazuje, vtina populace), pak i navrhovan stav bude zajiovat stejn d a
bezpenost. Jedinm vsledkem tedy bude vnesen prvku konkurence do celho systmu
politickho trhu a nespokojen oban nebude muset opoutt svou zem jen kvli tomu, e
nen ochoten podrobit se pln stvajc jurisdikci jeho zem. Nedstojn hlasovn
121
nohama ji nebude poslednm zpsobem obrany lovka ped vezahrnujc sttn moc.
Msto fyzickho pesthovn bude postaovat administrativn peregistrovn.
7.2.2. Maximalistick nvrh uznn plnho prva na secesi
Jak nvrh Kendallov a Louwa, tak i nvrh Freye a Eichenbergera umouj lidem ve, co
jim umouje souasn systm sjednocujcch se nrodnch stt, a navc jim dv
monost dodaten volby. Z toho vyplv, e roziuje monosti volby, co je kritrium,
kter jsme v jedn z dvjch kapitol pouili pro definici spoleenskho vvoje. Pestoe
se tedy jedn o vylepen stvajc situace, oba nvrhy pedstavuj pouh prvn nesml
krek k systmu politick svobody. Koneckonc volba mezi dvma systmy tlaku, je
sice lep ne volba nulov, nicmn hovoit o svobodnm politickm systmu ani v jedn
situaci nelze.
M-li tedy systm konkurujcch si a pekrvajcch se jurisdikc zskat podobu

svobodnho politickho systmu, mus bt rozen o monost vyvzn se ze stvajcho
systmu vldnho poskytovn nejrznjch slueb (a to bez ohledu na to, nem-li lovk
volbu dnou i me-li volit mezi nkolika vldami/FOCJ) a zstat bez poskytovn
dan sluby (paklie tuto slubu nepoaduje nap. slubu podpory alternativnm
kulturnm smrm, ji nabz ministerstva kultury) nebo zvolit nov vzniklou nesttn
FOCJ, kter danou slubu nabz levnji, ppadn za stejn obnos nabz slubu lep
(nap. zajitn systmu penzijnho zabezpeen). Kontrakt, do kterho by lid nov
vstupovali, by se ovem liil od stvajcho stavu. Ml by v souladu se smluvnmi
podmnkami umoovat odchod ze systmu, co by vytvelo pro poskytovatele slueb
siln tlak na kvalitu nabzench slueb (co se o souasnch slubch nabzench vldami
ci ned.).
Jak je asi zejm, konsistentn uplatnn poadavku svobodn volby politickho systmu
vede k poadavku na konkurenci mezi vldnmi agenturami a jejich konen odsttnn,
co lze v ekonomick mluv nazvat dslednou privatizac vldnch slueb. Tento logick
zvr je patrn velmi radikln pro ty, kte se nemohou smit s odmtnutm sttnho
vlastnictv v ekonomickch sektorech, kter byly po dlouhou dobu (i kdy ne od svho
122
vzniku) pod pmou kontrolou sttu, jako jsou eleznice, telekomunikace, poty apod.
Logika je ale neprosn. Usiluje-li nkdo o vysledovn hybn sly spoleenskho vvoje,
dojde k zvru, e touto silou je svoboda. Stav-li nkdo proto (zcela sprvn)
ekonomick svobody do pozice zkladnch kamen budoucnosti evropsk integrace, pak
neme odmtnout ani aplikaci stejnho principu v rovin politick. Politickou svobodu
(volbu politick organizace, kter je lovk lenem) ovem nelze zaruit procesem
demokratick vtinov volby (viz kapitolu Nebezpe demokratizace), ale pouze
respektem k ivotu a majetku lovka, ke svobodn vyjden vli kadho lovka a
ctou k dobrovoln uzavenm smlouvm, je lovk uzavel s ostatnmi lidmi. To, e
souasn politick uspodn a snahy o politickou integraci, centralizaci a byrokratizaci
Evropy jsou v rozporu s tmto zvrem, nen logickou vadou ve pedloench
argument.
8. Zvr budoucnost Evropy
Je zvltn, s jakou ochotou tento nrod pitakv nesmyslnm danm lovk

neme snst masit pokrm v obyejnm hostinci, ani by z toho jdla pmo i
nepmo nezaplatil 19 potravnch dan.279
Takto se podivoval v lednu 1659 anglick obchodn jednatel v Haagu George Downing
nad nenormln podobou holandsk hospodsko-politick situace a jeho posteh slou
autorm do souasnosti jako ilustrace toho, pro dolo v Holandsku k retardaci
hospodskch aktivit a zakrovn inovativnosti holandskch vrobc a obchodnk.
Vysvtluj touto skutenost tak to, pro se v Holandsku nevyvinul prmysl a obchod
dve ne v Anglii, pestoe vchoz situace byla veskrze srovnateln. Jakkoli lze zcela
jist nalzt adu dvod, tm nejzsadnjm problmem byla expanze moci sttu, kter
byla reprezentovna vysokmi a hlavn velmi komplikovanmi danmi.
Dovolme si jet jeden krtk exkurz do historie. Je velmi zajmav pozorovat, jak byly
symptomy padku kdysi nejmocnj evropsk zem panlska, a zamyslet se, zda tento
vvoj me slouit jako zdroj pouen pro nai souasnost.
279
Podle Johnson, Paul: Neptel spolenosti, Rozmluvy, 1999, str. 61
123
Naskt se nm pohled na nrod, kter je koncem 16. stolet zvisl na cizincch
nejen kvli dovenm vrobkm, ale i kvli dodvkm potravin, zatmco jeho
vlastn obyvatelstvo zahl, nebo se vnuje hospodsky neproduktivnm
zamstnnm! Hospodsk pomry byly takov, e se lovk stal bu studentem,
280
mnichem, ebrkem nebo byrokratem. dn jin monosti nebyly.
Jsem pesvden o tom, e s jistou rezervou lze ci, e souasn evropsk stty blahobytu
mohou slouit jako ilustrace podobnch spoleenskch pomr. Velikost nezamstnanosti
a velikost neproduktivnho sttnho sektoru je z historickho hlediska rekordn. Mnostv
lid vnujc se neproduktivnm aktivitm je skuten zvratn. Sta si uvdomit, kolik
lid nepracuje, protoe pobr sttn tzv. sociln dvky a tzv. podporu v nezamstnanosti
(ebrci), kolik lid je umle sttem vydrovno v nejrznjch institucch tzv.
vzdlvacho charakteru, kter slou sttu jako nstroj snen nezamstnanosti
(studenti), kolik lid pracuje ve slubch sttu (byrokrati) a kolik lid je opt z penz
vybranch na danch iveno v nejrznjch politickch stranch a politickch institucch
(novodob mnichov c vru). Zcela zeteln plat ekonomm znm zkonitost, e
rozhodne-li se stt podporovat zahliv aktivity obyvatel, mnostv lid, kte se takovm
aktivitm vnuj, naroste.
Dle je poun podvat se na dopady mocensky en centralizace, kter jsou tak

univerzln.
Rozhodnutm mocenskch skupin dolo k zasteen uniformity rasov uniformitou

nboenskou, k nucenmu exilu intelektul a mnoha obchodnch reformtor
vsledkem byla zmna zvdavho a podnikatelskho ducha tmstvm, cenzurou a
indoktrinac.281
e je opt o panlsku 16. stolet, ale peformulovat tento posteh tak, aby pedstavoval
popis souasn situace v Evrop, by pli prce nedalo. Metody mocenskch skupin se
sten zmnily (uniformn nboenstv m nyn podobu en tzv. vtinov
demokracie, kter slou, jak jsme ukzali, jako nstroj k narstajc intenzit
vyvlastovn a odstraovn soukromho charakteru kdysi soukromho vlastnictv),
ale jejich schopnost psobit na tvorbu uniformnho prosted a umlovat jinovrce
zstala zachovna. Pouze technika (vetn techniky moci) umonila pouvat modernj
280
Ibid. str. 57
124
a innj prostedky. Jak jsme ukzali v textu, vsledky jsou velmi podobn. Nov
EUROideologie m podobu vtpovn pokiven podoby tzv. evropskho idelu irokm
vrstvm spolenosti. Tato ideologie slou jako zminka k prosazovn dal centralizace
a byrokratizace spolenosti. Zmna zvdavho a podnikatelskho ducha novodobm
tmstvm a indoktrinac pin vsledky, o kterch jsme v prci tak obshle hovoili.
Evropu opoutj intelektulov, a to jak vdci, tak studenti, spolu s obchodnky a
podnikateli, kte hledaj na jinch kontinentech vce svobody a tolerance ke sv innosti.
Idelem stle rostoucho potu tch, kte zstvaj, je prce pro stt a jeho agentury.
Problmem souasn podoby evropsk integrace je to, e zcela opomj osvden

hodnoty, kter stly za spchem evropsk civilizace tmi jsou tolerance, svoboda a
konkurence na vech rovnch. Sjednocen Evropa bez hranic pedstavuje pro politiky
politick projekt, tj. technick problm, kter se sna eit jako spoleent ineni.
Zsadn pekku v tomto inenrskm a konstruktivistickm pstupu pedstavuj
zkladn elementy, s nimi se m projekt uskutenit myslc, jednajc a rozhodujc se
lid, kte jsou ivmi bytostmi a odmtaj se chovat jako mechanick sti velkho
soukol. Aby sociln a socialistit ineni konen pochopili fundamentln dvody,
pro je jejich projekt odsouzen dve i pozdji k nezdaru, je nutn opakovan ukazovat
na zkladn rozdly v metodologii vd spoleenskch a vd prodnch. Pouze na tto
rovin lze ukzat, e rozdl mezi jednajcmi lidmi jako pirozenmi soustmi
spoleenskch struktur a ozubenmi koly, jako soustmi komplikovanch mechanickch
stroj, m zsadn vznam pro realizaci jist odvnch megapln politik, kte jsou
neustle vce pesvdeni o tom, e bez jejich lskypln pe by spolenost zabedla do
chaosu a nsil. V tto prci jsme na mnoha mstech aplikovali stejn distinkci
pochzejc od Alberta Jaye Nocka (a patrn nezvisle i ady ostatnch) mezi spolenost
a sttem. Pouh porozumn mylence, e kad moc sttu je moc, o kterou stt musel
stt nejprve pipravit spolenost, je postaujc k vyvrcen vech podobnch
katastrofickch viz chaosu a nsil.
Studium lidsk spolenosti, studium filosofie prva a nezasten pohled do minulosti

mus patit do vbavy kadho, kdo chce vynet kategorick soudy o podob politickho
281
Ibid.
125
uspodn spolenosti. Je toti velmi problematick a nebezpen (nezapomnejme, e
mluvme o lidech a nikoli o ozubench kolech) tvrdit nap., e j, coby demokraticky
zvolen politik, jsem stoupencem realistick koly mezinrodnch vztah a z toho dvodu
je tedy nutn Evropu politicky sjednotit, aby byla protivhou mocnm Spojenm sttm a
Rusku.282 Me tato pozice ospravedlovat iniciaci politickho procesu, jeho soust
bude poruovn vlastnickch prv lid, kte maj tu smlu, e ij na zem Francie (i
Evropy)? Existuje njak prvo (krom prva silnjho), kter by mohlo legitimizovat
toto jednn? Maj lid, kte se nechtj podrobit takovmto experimentm (teba
pouze proto, e nejsou zastnci realistick koly mezinrodnch vztah) prvo se jich
neasnit? Maj takovou monost, ani by byli nuceni se vysthovat ze svch obydl a
opustit Evropu? Je takov uspodn douc?
Jeliko povaujeme svobodu rozhodovat o svm ivot za nepopirateln lidsk prvo,283

svobodu, toleranci a konkurenci za zdroje evropskho blahobytu a roziovn lidem
dostupnch monost volby za projev rozvoje spolenosti a civilizace, jsme pesvdeni,
e hledat podobu takovhoto uspodn je douc. Jak je tedy politick uspodn, kde
by takovouto svobodu volby umoovalo?
V prci je takov een pedstavovno. Je jm uznn principu secese. Tento princip

vyplv pmo z prva lovka rozhodovat svobodn o svm ivot a majetku a je proto
jedinm zpsobem, jak nedret lovka v politick asociaci, kterou si nepeje. stenou
aplikac tohoto nezpochybnitelnho univerzlnho principu (kter s sebou samozejm
nese znan technick problmy svho plnho uskutenn) jsou praktick nvrhy na
volbu jurisdikce pro vlastnky majetku na rozhran jurisdikc z pera Kendallov a Louwa a
nvrhy inspirovan mylenkou FOCJ, kter se sna doplnit prvky politick svobody
k vcemn respektovanm svobodm ekonomickm, na kterch stoj alespo teoreticky
vnitn uspodn stvajc Evropsk unie.
282
Viz nap. De Gaulle, kter tvrdil, e evropsk integrace je nutn jako postedek, jak by bylo mon
pedejt nadvld Amerian a Rus. Citovno podle Pryce-Jones, David: European Union A Disaster
in the Making, Commentary, erven 1997
283
Bez ohledu na to, jak je ryze filosofick dsledn zdvodnn tto pozice, toto prvo bude vdy vce na
stran lovka samotnho, jeho prvem se zabvme, ne na stran lovka, kter byl njakmi
mocenskmi politickmi procedurami dosazen do jakhokoli adu.
126
Nejzsadnjm problmem v souasnosti probhajcho postupu evropsk integrace je, e
diskusi na toto tma nerozvj. Liberalismus, se svm drazem na svobodu, mr, prvo a
harmonii, je stle povaovn za nejvt zdroj slabosti Evropsk Unie284 a jeho
ulechtil akcenty jsou nahrazovny atributy politickho zpasu, ktermi jsou netolerance,
nsil a tlak. Proto by tak nemly nikoho pekvapovat dopady tohoto politickho sil o
kontinentln centralizaci a politickou moc. Evropsk centralizace, harmonizace a
regulace zbavuje kadm dnem obyvatele Evropy poslednch zbvajcch nadj na to, aby
nrody sjednocen a svobodn Evropy mohly na svm zem vidt vsledky, kter byly
pro Evropu v minulch staletch typick. Co znamen omezen politick moc, nzk dan
a skuten fungovn trh, se v rostouc me lze dost pouze v historick literatue.
Realita tento zitek ji v Evrop nenabz. Veker sly politik jsou vreny do sil o
dal centralizaci a receptem na kad nespch je zintenzivnn tchto aktivit.
Jedinou alternativou, kterou evropsk vldy vid je vytvoen jednotnho

ekonomickho prostoru, ve kterm bude kad obtkn stejnou slabost, a doufaj, e
Evropa bude schopna na njakou dobu spolen pokulhvat a brnit se vnjm
tlakm.285
Chtj-li se Evropan vrtit k hodnotm, kter Evropu stvoily, musej nikoli vnovat sv
sil tomu, aby jejich politici zabrnili dovozu americkch sojovch bob a levnho
zbo z jihovchodn Asie, odstranili konkurenci obyvatel severn Afriky a vchodn
Evropy, kte nabzej levn svou prci, zakazovali vysln americkch televiznch
seril, brnili vdcm, aby bdali v nesttnch institucch, a hledali dvody, jak
neumonit vznik skuten soukromm kolm, ale musej si uvdomit zkzonosnost
takovho ponn. Musej si uvdomit, e si tmto podezvaj vtev sami pod sebou.
Jakmile si toto uvdom, musej vyvinout veker sil k odstrann instituc, kter
zneuvaj moc a brn rozvoji spolenosti, je by byla zaloena na toleranci, ct
k lovku, respektu k jeho ivotu a majetku. Jen v takov spolenosti vede dlba prce
zaloen na dobrovoln smn k nrstu blahobytu a spoleenskmu pokroku. Lidem se
pouze tak mohou otevrat nov ance, pleitosti a monosti ivota, o kterch se
dvjm generacm ani nesnilo.
284
Mathieu, Jean-Luc: LUnion europenne, Presses Universitaires de France, ada Que sais-je?, Pa,
1994
285
127
***
Je pli pohodln si zoufat, kdy se podvme kolem sebe a vidme, jak jsou vldy po
celm svt a prostedky veejnho mnn v rukou kolektivist prahnoucch po moci.
V n prospch ale pracuje jedn ohromn sla. Svobodn trhy nejen v dlouhm
obdob ale asto i v krtkm obdob zvtz nad moc vld. ...Dokme se znovu
triumfu trhu nad nefunknmi a zlovolnmi plny politik a mezinrodnch
keynesinc..
Murray Rothbard286
286
Rothbard, Murray: Making Economic Sense, Ludwig von Mises Institute, 1995
128
Ploha
129
130
131
132
133
Literatura
Aftalion, Florin: Regulatory Competition, Extraterritorial Powers and Harmonization:

The Case of the European Union, Mont Pelerin Society Meeting, Washington, 1998
Almond, Mark: Europes Backyard War, Heinemann, Londn, 1994
Allais, Maurice: La construction europenne dans le contexte daujourdhui Association

Tocqueville, . 7, jen 1991
Amato, Giuliano a kol.: Is European Monetary Union dead?, The Phillip Morris Institute,
duben 1994
Armentano, Dominick T.: Pro odstranit protimonopoln zkonodrstv, Liberln

institut, 2000
Armentano, Dominick T.: The Anatomy of Antitrust, The Austrian Economics

Newsletter, podzim 1998
Armentano, Dominick T.: Antitrust and Monopoly: Anatomy of a Policy Failure, The
Independent Institute, 1982
Armentano, Dominick T.:Antitrust Policy: Reform or Repeal, Policy Analysis, . 21,

CATO Institute, 1982
Armentano, Dominick T.:Antitrust Policy: The Case for Repeal, Mises Institute, 1999
Anderson, Terry L. a Hill, P. J.: An American Experiment in Anarcho-Capitalism: The

Not So Wild, Wild West, Journal for Libertarian Studies, sv. 3, . 1, 1979
Aron, Raymond: Esej o svobodch, Zkoumn modern civilizace, Bratislava, 1992
Aron, Raymont: Demokracie a totalitarismus, Atlantis, 1993
Ashton, T. S.: The Treatment of Capitalism by Historians v Hayek: F. A.: Capitalism

and the Historians, University of Chicago Press, 1954
Atkinson, Rodney a McWhirter, Norris: Treason at Maastricht,

www.keele.ac.uk/socs/ks40/eunazi.html
134
Balzac: Oeuvres compltes (Calmann-Levy), vol. XXII
Barraclough, Geoffrey: History in a Changing World, Oxford, 1955
Bastiat, Frderic: Co je vidt a co nen vidt, Liberln institut, 1998
Bastiat, Frdric: The State, Foundation for Economic Education, 1996
Bastiat, Frdric: Les Harmonies conomique, par Frdric Bastiat, Pa, Guillaumin,
1850
Bauer, Peter a Yamey, Basil: The Economics of Underdeveloped Countries, Cambridge

University Press, 1957, str. 151
Bell, Tom W.: Polycentric Law, Humane Studies Review, sv. 7, . 1, zima 1991/92
Benson, Bruce L.: The Impetus for Recognizing Private Property and Adopting Ethical
Behavior in a Market Economy: Natural Law, Government Law, or Evolving Self-
Interest, The Review of Austrian Economics, sv. 6, . 2, 1993
Block, Walter: Public Goods and Externalities: The Case of Roads, Journal of
Libertarian Studies, sv. 7, . 1, 1983
Block, Walter: Radical Privatization of the Gold Standard: A Critique of Friedman,

Mundell, Hayek and Greenspan, Managerial Finance, sv. 25, . 5, 1999
Block, Walter (ed.): Economic Freedom: Toward a Theory of Measurement, Fraser

Institute, 1991
Boaz, David: Libertarianism A Primer, The Free Press, 1997
Botie, tienne de la: The Politics of Obedience: The Discourse of Voluntary Servitude,
Free Life Editions, 1975
Boettke, Peter J.: Why Culture Matters: Economics, Politics and the Imprint of History,
http://www.gmu.edu/departments/economics/pboettke/
Bolick, Clint: European Federalism: Lessons from America, IEA Occasional Paper 93,
1994
Borchardt, Klaus-Dieter: European Integration, The Origin and growth of the European
Union, Office for Official Publications of the European Communities, 1995
135
Borowiec, Andrew: Frances Silicon Valley Generation Flees to U.S., Washington
Times, 18. bezna 1998
Bouckaert, Boudewijn: City Air sets one free. Medieval cities as voluntary political and
economic communities, The Voluntary City, ed. The Independent Institute, San
Francisco 1997
Bouckaert, Boudewijn: The Roots of our Liberties, On the Rise of Civil Society in the
Medieval West, dosud nepublikovan studie, str. 1-2
Bradley, John F. N.: Vlka a mr po roce 1945, Victoria Publishing, 1994
Braibant, Marcel: LEurope, espace vital de lagriculture franaise, Les Confrences du

Groupe Collaboration, Pa, z 1941, str. 7
Brittan, Leon a Redwood, John:: European Union: angel or demond?, Financial Times,
16. kvtna 1996
Brooks, David L. (ed.): From Magna Charta to the Constitution, Documents in the
Struggle for Liberty, Fox&Wikes, 1993
Brzezinski, Zbigniew: Bez kontroly, Victoria publishing, 1993
Buchanan, James M.: An American Perspective on Europe's Constitutional

Opportunity, The Mont Pelerin Society General Meeting 1990
Buchanan, James M.: Federalism and Individual Sovereignty, The CATO Journal, Vol.
15, No. 23, 1996
Buchanan, James M: How Can Constitutions Be Designed So That Politicians Who Seek
To Serve Public Interest Can Survive?, Constitutional Political Economy, sv. 4, . 1,
zima 1993
Buchanan, James M.: Hranice slobody, medzi anarchiou a Leviatanom, Archa, Bratislava,
1995
Burstein, Daniel: Euroquake, Europes Explosive Economic Challenge Will Change the
World, Simon&Schuster, 1991
136
Centre for Econommic Policy Research: Flexible Integration: Towards a More Effective
and Democratic Europe, Monitoring European Integration 6, 1995
Cerny, Philip G.: Globalizace a dal koncepce hledn novch pstup

k mezinrodnm vztahm, Mezinrodn vztahy, 1/1997
Clarke, Jonathan G.: The Eurocorps: A Fresh start in Europe, Foreign Policy Briefing
No. 21, CATO Institute 1992
Commission on Global Convergence: Our Global Neighbourhood, Oxford, 1995
Conry, Barbara: The Western European Union as NATO's Successor, Policy Analysis, No.
239, CATO Institute, 1995
Conry, Barbara: U.S. Global Leadership, A Euphemismus for World Policeman, Policy
Analysis, No. 267, CATO Institute, 1997
Coudenhove-Kalergi, Richard N.: Pan-Evropa, Panevorpa Praha, s. r. o., 1993
Cowen, Tyler (ed.): The Theory of Market Failure, A Critical Examination, George
Mason University Press, 1988
Dahrendorf, Ralf a kol.: Friedrich Naumann pspvky k pochopen osobnosti a dla,

Centrum liberlnch studi, 1996
Daitz, Werner: Die wirtschaftliche Neuordnung Europas aus Rasse und Raum,
National-sozialistische Monatshefte, No. 126, 1940
Daitz, Werner: Lebensraum und Gerechte Weltordnung, Grundlagen einer Anti-

Atlantikcharta, Ausgewaelte Aufsaetze von Werner Daitz, De Amsterdamsche
Keurkamer, Amsterdam, 1943
Daitz, Werner: Der Weg zur Volkswirtschaft, Grossraumwirtschaft und Grossraumpolitik,

Zentralforshunginstitut fuer nationale Wirtschaftsordnung und Grossraumwirtschaft,
Drany, 1943
Denson, John V.: The Costs of War, Transaction Publishers, New Brunswick a Londn,
1997
Dienstbier, Ji: Snn o Evrop, Lidov noviny, 1990
137
Dowd, Kevin: European Monetary Reform: The Pitfalls of Central Planning, Foreign
Policy Briefing, . 28, Cato Institute, 1993
Drozdiak, William: The German Status Quo, Washington Post, 16. bezna 1998
Dvok, Viktor a Kaika, Petr (editoi): European Integration In a Changing World,

Stedisko mezinrodnch studi Jana Masaryka, Praha, 1998
Ebeling, Frank: Geopolitik. Karl Haushofer und seine Raumwissenchaft 19191945,

Akademie Veralg, Berln, 1994
Elst, Philip Vander: Pour L'Europe des Patries, Contre l'Etat Europen, Association
Tocqueville, . 8, 1992
Engels, Friedrich: The Condition of the Working Classes in England in 1844
Erhard, Ludwig: Prosperity through Competition, Thames and Hudson, 1958
EU dokument: Charta der Europischen Identitt
Europa 2000, Perspektive wohin?, Die europische Integration nach Maastricht, Haufe,
Freiburg, 1993
European Research Group: A Europe of Nations, Conclusion of the European Research

Group, 1995
Evans, Timothy a Lewis, Russell: Europe at Risk, Bureaucratic Betrayal of the European
Ideal, Adam Smith Institute, 1993
Folsom, Burton Jr.: Enterpreneurs vs the State, A New Look at the Rise of Big Business in
America 18401920, Young Americas Foundation, Reston, Viginia,1987
Frey, Bruno a Eichenberger, Reiner: FOCJ: Creating A Single European Market For
Governments, Forth Hayek Symposium The Making of Europe: Construction or
Evolution?, Brusel, 1996
Friedman, David: Private Creation and Enforcement of Law: A Historical Case, Journal
of Legal Studies, sv. 8., bezen 1979
Friedman, David: Anarchy and Efficent Law v Sanders, John a Narveson, Jan: For and
Against the State, Rowman and Littlefield Publishers, Inc., 1996
138
Friedman, David: Law as a Private Good, http://www.best.com/`ddfr
Friedman, Milton: Za vm hledej penze, Liberln institut, 1997
Fukuyama, Francis: The End of History and the Last Man, Free Press, 1992
Gasset, Jos Ortega y: Evropa a idea nroda, Mlad Fronta 1993
Gasset, Jos Ortega y: Vzpoura dav, Nae vojsko 1993
Gerken, Lder (Hrsg.): Europa 2000, Perspektive wohin?, Die europische Integration
nach Maastricht, Haufe, Freiburg, 1993
Gerken, Lder (Hrsg.): Europa zwischen Ordnungswettbewerb und Harmonisierung,

Europische Ordnungspolitik im Zeichen der Subsidiaritt, Springer-Verlag Berlin
Heidelberg 1995
Ginsberg Benjamin: The Consequences of Concent, 1982
Glover Audrey: National Minorities in Europe v Studia diplomatica, sv. XLVIII, . 3,

1995
Glotz, Peter: Evropsk unie bez iluz, Listy, . 1, 1995
Goebbels, Joseph: Das Europa der Zukunft, projev pro esk novine, 11. z 1940,
petitno v Lipgens, Walter (ed.): Documents on the History of European Integration, De
Gruyter, Berln a New York, 1985
Goebbels, Joseph: Das Europa der Zukunft, petitno v Lipgens, str. 75
Gorbaov, M.S. : Pestavba a nov mylen pro nai zemi a pro cel svt, Nakladatelstv
Svoboda, Praha 1987
Gordon, David (ed.): Secession, State & Liberty, Transaction Publishers, 1998
Gottgried, Paul: Liberalism versus Democracy, Journal of Libertarian Studies, sv. 12, .
2, 1996
Greger, Petr a kol: Co je to, kdy se ekne Evropsk unie, Ministerstvo zahraninch vc
R, 1997
139
Gwarteny, James a Lawson, Robert: Index of Economic Freedom of the World 1997,
Fraser Institute, 1997
Halk, Tom: Vra a kultura, Pokonciln vvoj eskho katolicismu v reflexi asopisu
Studie, Zvon, Praha 1995
Haseler, Stephen a kol.: Is National Sovereignty a Big Bad Wolf?, The Bruges Group,
Occasional Paper 6, 1990
Havel, Vclav a kol.: Intelektulov v Evrop, Francouzsk institut, Praha, 1994
Hayek, F. A.: Soukrom penze, Liberln institut, 1999
Hayek, F.A.: The Use of Knowledge in Society, v Individualism and Economic

Freedom, University of Chicago Press, 1980
Hayek, F.A.: Kontrarevoluce vdy, Liberln institut, Praha 1995
Hayek, F.A.: Osudn domlivost, Omyly socialismu, SLON, 1995
Hayek, F.A.: Prvo, zkonodrstv a svoboda, Academia, Praha 1991
Hayek, F. A.: Knowledge, Evolution and Society, Adam Smith Institute, 1983
Hayek, F. A.: Social Justice, Socialism & Democracy, Center for Independent Studies,
1979
Hayek: F. A (ed.).: Capitalism and the Historians, University of Chicago Press, 1954
Hazlitt, Henry: The Conquest of Poverty, Foundation for Economic Education, 1973
Herbert, Auberon: The Right and Wrong of Compulsion by the State, Liberty Fund, 1978
Hindley, Brian a Howe, Martin: Better Off Out? The Benefits or Costs of EU Membership,
IEA Occasional Paper 99, 1998
Holcombe, Randal G.: A Theory of the Theory of Public Goods, The Review of
Austrian Economics, sv. 10, . 1, 1997
Holman, Robert a kol.: Djiny ekonomickho mylen, C.H. Beck, Praha, 1999
Holmes, Martin: Od msk smlouvy k Maastrichtu, Obansk institut, 1994
140
Hoppe, H. H.: Natural Elites, Intellectuals, and the State, Ludwig von Mises Institute,
1995
Hoppe, Hans-Hermann: Small is Beautiful and Eficient: The Case For Secession, Telos,
. 107, jaro 1996
Hoppe, Hans-Hermann: Soukrom poskytovn obrany, v ma, Josef (ed.): Prvo a

obrana jako zbo na trhu, Liberln institut 1999
Hoppe, Hans-Hermann: The Western State as a Paradigm: Learning from History

v Politics and Regimes, sv. 30, Transaction Publishers, New Brunswick a Londn
Hoppe, Hans-Hermann: Time Preference, Government, and the Process of De-

civilization: From Monarchy to Democracy v Denson, John V.: The Costs of War,
Transaction Publishers, New Brunswick a Londn, 1997
Hoppe, Hans-Hermann: A Theory of Socialism and Capitalism, Kluwer, 1989
Hoppe, Hans-Hermann: How is Fiat Money Possible? or, The Devolution of Money
and Credit, Review of Austrian Economics, sv. 7, . 2, 1994
Hoppe, Hans-Hermann: The Economics and Ethics of Private Property, Kluver Academic
Publishers, 1993
Hoppe, Hans-Hermann: De-socialization in a United Germany, Review of Austrian

Economics, sv. 5, . 2, 1991
Hoppe, Hans-Hermann: The Economic and Political Rationale for European

Secessionism, v Gordon, David: Secession, State & Liberty, Transaction Publishers,
1998
Hoppe, Hans-Hermann: The Political Economy of Monarchy and Democracy, and the
Idea of a Natural Order, Journal of Libertarian Studies, sv. 11, . 2, 1995
Huelsmann, Joerg Guido: Political Unification: A Generalized Progression Theorem,

Journal of Libertarian Studies 13:1, str. 8283.
Hulburt, Heather: Russia, the OSCE and European Security Architecture v Helsinky
Monitor, sv. .6, . 2
141
Hunt, David a kol.: Jobs and Competitiveness: Confronting Europes Dilemma, Philip
Morris Institute, erven, 1994
Jasay, Anthony de: Is National Rational?, The Independent Review, sv. III, . 1, 1998
Jasay, Anthony de: The State, Liberty Fund, 1998
Jirman, Roman Fr.: Nov Evropa a idea svtovho hospodskho plnu, Fnix, Praha,
1938
Johnson, Nevil: Britain and the Community: The right way forward, Center for Policy
Studies, Policy Study, . 133, 1993
Johnson, Paul: Neptel spolenosti, Rozmluvy, 1999
Johnson, Paul: Djiny 20. stolet, Rozmluvy, 1991
Jouvenel, Bertrand de: The Treatment of Capitalism by Continental Intellectuals, v

Hayek: F. A.: Capitalism and the Historians, University of Chicago Press, 1954
Jouvenel, Bertrand de: On Power, New York, 1949
Kaltefleiter, Werner: The Role of a Uniting Europe in the International System,

nepublikovan studie
Kendall, Frances a Louw, Leon: After Apartheid: The Solution for South Africa, Institute
for Contemporary studies, San Francisco, 1987
Kendall, Frances a Louw, Leon: Let the Pople Govern, Amagi Publications, 1989
Kinkor, Ji: Stt a trh, Svoboda, 1996
Kissinger, Henry: Diplomacy, Simon & Schuster 1994
Kohr, Leopold: The Breakdown of Nations, E. P. Dutton, New York, 1978
Komise Evropskch spoleenstv: Evropsk spoleenstv, v soused, 1992
Krejza, Michal: Asociace mezi Evropskm spoleenstvm a eskou republikou, Praktick

prvodce, Publikace Delegace Evropsk komise v esk republice, Victoria Publishing,
1994
142
Kuehnelt-Leddihn, Erik von: Leftism Revisited, From de Sade and Marx to Hitler and Pol
Pot, Regnery Gateway, 1990
Kukathas, Chandran (ed.): Multicultural Citizens, The Philosophy and Politics of Identity,
The Center for Independent Studies, 1993
Lane, Wilder Rose: The Discovery of Freedom, Fox & Wilkes, 1993
Laughland, John: The Tainted Source, The Undemocratic Origins of the European Idea,
Warner Books, 1997
Lehmannov, Zuzana: Evropsk kulturn paradigma, Nadace Jiho z Podbrad pro

evropskou spoluprci, text k semini Vchova k evropanstv, Kouty, 19.21.5. 1995
Leicht, Michael: Fderalismus welches Modell fr Europa: Von der Konfderation zur
Fderation, Schweizer Monatshefte, seit 5, kvten 1997
Leoni, Bruno: Freedom and the Law, Nash Publishing, 1972
Lipgens, Walter (ed.): Documents on the History of European Integration, De Gruyter,

Berln a New York, 1985
Macmillanv slovnk modern ekonomie, Grada, 1998
Machiavelli, Niccolo: Vlada, Praha, 1969
Machlup, Fritz: A History of Thought in Economic Integration, 1977
Mankiw, Gregory: A Great Pyramid Scheme, Fortune, 13. dubna 1998
Mathieu, Jean-Luc: LUnion europenne, Presses Universitaires de France, ada Que

sais-je?, Pa, 1994
McGee, Robert W.: Secession Reconsidered, Journal of Libertarian Studies 11:1, 1994
Megerle Karl: Positive Themes for Press and Propaganda, 27. srpna 1941, petitno
v Lipgens
Menger, Carl: Investigations into the Method of the Social Science with Special Reference
to Economics, New York University Press, New York, 1984
Menger, Carl: Principles of Economics, Libertarian Press, Inc., Grove City, 1981
143
Mezihork, Frantiek: Prvodce evropanstvm, ALDA, 1997
Micklethwait, Brian: The End of the Cold War and the Nes European and British
Disunionism, Foreign Policy Perspectives, . 27, Libertarian Alliance, Londn, 1995
Migu, Jean-Luc: Federalism and Free Trade, IEA, Hobart Paper 122, 1993
Miln, Petr: Pl a nadje nov Evropy, Melantrich, 1998
Mill, J. S.: Essays on Liberty, Utilitarism, Liberty, Representative Government,

Everyman, Londn 1954
Mises, Ludwig von: Bureaucracy, Center for Futures Education, 1944
Mises, Ludwig von: Liberalismus, Liberln institut, 1998
Mises, Ludwig von: Nation, State, and Economy, New York University Press, 1983
Mises, Ludwig von: Laissez Faire nebo diktatura, Laissez Faire, leden 1999
Mises, Ludwig von: Middle of the Road Policy Leads to Socialism, , v Two Essays by
Ludwig von Mises, Mises Institute, 1991
Mises, Ludwig von: Human Action, 3. vydn, Fox & Wilkes, San Francisco, USA 1966,
Mises, Ludwig von: The Theory of Money and Credit, Liberty Fund, 1981
Mises, Ludwig von: Theory and History, Ludwig Mises Institute, Auburn 1985
Mises, Ludwig von: Omnipotent Government, The Rise of the Total State and Total War,
Libertarian Press, 1985
Mises, Ludwig von: Interventionism, An Economic Analysis, Foundation for Economic

Education, 1998
Mokyr, Joel: The Lever of Riches, Technological Creativity and Economic Progress,
Oxford University Press, 1990
Montaigne, Michel de: Eseje, ERM, Praha, 1995
Montesquieu: De l'esprit des lois
Montesquieu: Monarchie universelle: deux opuscules, 1891
144
Mosley, Oswald: Europe: Faith and Plan A Way Out from the Comming Crises and an
Introduction to Thinking as a European, Washburn and Sons, Londn, 1958
Mussert, Anton Adriaan: The Dutch State in the New Europe, srpen 1942, petitno
v Lipgens
Narveson, Jan a Sanders, John: For and Against the State, Rowman and Littlefield
Publishers, Inc., 1996
Neal, Mark a Davis, Christie: The Corporation Under Siege, The Social Affaires Unit,
1998
Nef, Robert: Welche Schweiz inn welchem Europa?, Reflexion, .33, 1994
Nishan, E. J.: The Cost of Economic Growth, Londn 1967
Nixon, Richard: The Real War, Warner Books, New York, 1980
Nock, Albert Jay: Our Enemy the State, A Free Life Editions Book, 1973
Oeuvres de Saint-Simon 18681875, vol. I.
Ogata, Sadako a kol.: Towards a European Immigration Policy, The Philip Morris
Institute, jen, 1993
Olson, Mancur: The Rise and Decline of Nations, Yale University Press, 1982
Oppenheimer, Franz: The State, Fox&Wilkes, 1997
Ort, Alexandr: O Evrop a evropanstv, v Co je to, kdy se ekne Evropsk Unie,

Centrum pro demokracii a svobodn podnikn, Praha, 1997
Ort, Alexandr: Djiny svtov politiky, I. st 19141945, Stedisko mezinrodnch studi

Jana Masaryka, 1992
Ort, Alexandr: Djiny svtov politiky II., VE, 1992
Ort, Alexandr: Dr. Edvard Bene evropsk politik, Stedisko mezinrodnch vztah, 1993
Orwell, George: 1984, Nae vojsko, 1991
Paqu, Harl-Heinz: Does Europe's Common Market Need a Social Dimensio, The Mont
Pelerin Society General Meeting, 1990
145
Patoka, Jan: Evropa a doba poevropsk, Lidov noviny 1992
Patoka, Jan: Kacsk eseje o filosofii djin, Academia, 1990
Pearce, Edward: Machiavelliho dti, Pragmatismus a morlka v inech svtovch vldc

a politik, Nakladatelstv lidov noviny, 1994
Polikn, Ji a kol.: N vstup do Evropsk unie, srie lnk v asopise Listy, . 6,

1995
Portillo, Michael: Democratic Values and the Currency, The European Journal, nor
1998
Posselt, Martin: doslov ke knize Coudenhove-Kalergi, Richard N.: Pan-Evropa,

Panevorpa Praha, s. r. o., 1993
Prentice, Parmalee E.: Hunger and History, Harper&Bros., 1939
Price, Victoria Curzon: 1992: Europe's Last Chance? From Common Market to Single
Market, IEA, Occasional Paper 81, 1988
Price, Victoria Curzon: The threat of Fortress Europe, The Mont Pelerin Society
General Meeting, 1990
Proudhon, Pierre-Joseph: The Principle of Federation, University of Toronto Press,

Toronto, 1979
Pryce-Jones, David: European Union A Disaster in the Making, Commentary, erven

1997
Radnitzky, Gerald: European Integration: Evolutionary Competition Against

Constructivist Design, The Mont Pelerin Society General Meeting, 1990
Renthe-Fink, von: Note on the Establishment of a European Confederation, petitno

v Lipgens
Rheinbaben, Werner von: Vers une Europe nouvelle, Les Confrences du Group
Collaboration, Pa, duben 1941
Ribbentrop, Joachim von: European Confederation, 21. bezna 1943, petitno

v Lipgens
146
Robejek, Petr: Quo vadis Evropo? Mezi integrac zpadn a celoevropskou Finalit
Politique nebo vlka?, Mezinrodn politika, 8/1997
Rosenberg, Nathan a Birdzell, L. E. Jr.: How the West Grew Rich, Basic Books, 1985
Rothbard, Murray: Nations by Consent: Decomposing the Nation State, Journal of

Libertarian Studies, sv. 11, . 1 (1994)
Rothbard, Murray: America Great Depression, Sheed and Ward, Inc., 1975
Rothbard, Murray: Classical Economics, Edward Elgar, 1995
Rothbard, Murray: Logic of Action II, Application and Criticism from the Austrian
School, Edward Elgar, 1997
Rothbard, Murray: Making Economic Sense, Ludwig von Mises Institute, 1995
Rothbard, Murray: Man Economy and State, Mises Institute, 1993
Rothbard, Murray: The Ethics of Liberty, New York University Press, 1998
Rothbard, Murray: Classical Econonics, Edward Elgar, 1995
Rothbard, Murray: Ekonomie sttnch zsah, Liberln institut, vyjde 2000
Rothbard, Murray: What Has Government Done to our Money, Mises Institute, 1990
Rothbard, Murray: Education: Free and Compulsory, Mises Institute, 1999
Rothbard, Murray: For a New Liberty, Fox & Wilkes, 1978
Rupnik, Jacques: Jin Evropa, Prostor, 1992
msk smlouvy, stav mezinrodnch vzth, Praha 1993
Salman, Harrie: Evropa v novm svtle, Evropsk kultura jako sted mezi Vchodem a
Zpadem, s 1994
Schmidhuber, Peter M.: Die Stellung der Regionen in Europa, Politische Heimat und
Entitt ohne Gewicht?, Schweizer Monatshefte, seit 5, kvten 1997
Schmieding, Holger: Europe after Maastricht, IEA, Occasional Paper 91, 1993
147
Schneider, Friedrich: The Federal and Fiscal Structures of Representative and Direct
Democracies as Models for a European Federal Union: Some Ideas Using the Public-
Choice Approach, Journal des Economistes et des Etudes Humaines, prosinec, 1992
Schnieder, Friedrich: La Suisse, modle dune union fdrale europenne, Revue des
Etudes Humaines, erven, 1993
Sked, Alan: Good Europeans?, The Bruges Group, Occasional Paper 4, 1989
Sowell, Thomas: Conquests and Cultures, An International History, Basic Books, 1998
Spooner, Lysander: No Treason: The Constitution of No Authority, Ralph Myles

Publisher, Inc., 1973
ediv, Ji: esk republika v novm strategickm prosted transformace role

ozbrojench sil a jej vnmn spolenost, Mezinrodn vztahy, 1/1997
ma, Josef: Murray Rothbard v Holman, Robert a kol.: Djiny ekonomickho mylen,
C.H. Beck, Praha, 1999
ma Josef: Inflace legislativy ivotn prosted neochrn, Laissez-Faire, erven 1999
ma, Josef : Trh je schopen zabezpeit ...i obranu a spravedlnost v ma, Josef (ed.):
Prvo a obrana jako zbo na trhu, Liberln institut, 1999
ma, Josef a Gwartney, James: Svoboda a hospodsk rst, Hospodsk noviny, 4.

ervence 1997
ma, Josef: Od metodoligickho individualismu k hodnocen hospodskch politik v

ihk, Martin (ed.): Rakousk kola, podhled na trh jako proces, Bulletin esk
spolenosti ekonomick, leden, 1999
ima, Josef: Kde je konec tet cesty?, Hospodsk noviny, 18. nora 1999
ma, Josef: Rozumn potan HDP neme bt ovlivnn vldnmi vdaji,

Hospodsk noviny, 30. z 1998
ma, Josef: A New Approach Toward European Integration: The Fifth Freedom for
Europe v Dvok, Viktor a Kaika, Petr (editoi): European Integration In a Changing
World, Stedisko mezinrodnch studi Jana Masaryka, Praha, 1998
148
ma, Josef: O Evrop trochu jinak, Mezinrodn politika, 12/1996
ma, Josef: 150 let komunistickho manifestu, MF Dnes, 5. jna 1998
ma, Josef: Stt, monopoly a hrozba EU, v Armentano (2000)
ma, Josef: O prvu na diskriminaci, Laissez-Faire, ervenecsrpen 1999
ma, Josef: Socialismus zadnmi vrtky, Ekonom, 35/1998
ma, Josef: Spolen evropsk hodnoty Otzka evropsk identity, Nadace Karla
Englie, text k semini Vchova k evropanstv, Ostrava, 28.29. 6 1996
ma, Josef (ed.): Free Banking, Liberln institut a Centrum liberlnch studi, 1998
ma, Josef (ed.): Prvo a obrana jako zbo na trhu, Liberln institut, 1999
ma, Josef (ed.): Jerry Jordan - Zmnn loha centrlnch bank v XXI. stolet,
Liberln institut, 1999
ma, Josef (ed.): Hans Tietmeyer Euro a zem v transformaci, Liberln institut, 1999
mejkal, Vclav: vod do mezinrodn politiky, 1. dl Teorie mezinrodnch vztah,

VE, 1993
astn, Dan: O blahobytu , nsil a paternalismu politik, Laissez-Faire, leden 1999.
astn, Dan: Pro je dlet jsat pi jsat HDP, Laissez-Faire, listopad 1999
Tannehillovi Morris a Linda: The Market for Liberty, San Francisco, 1993
Tettamanti, Tito: Welches Europa? Das Europa der Kaufleute oder das Europa der
Brokraten?, Ammann, Zrich 1994
Thatcher, Margaret: The Path to Power, Harper Collins 1995
Thom, Francoise: Les Fins du communisme, Criterion, Pa, 1994
Unternehmeninatitut e.V.: Fr ein Europa des Wettbewerbs, Ein ordnungspolitisches

Leitbild, 1994
Urban, Ludk: Evropsk integran proces, jeho etapy, formy a instituce v kolektiv
autor: Co je to, kdy se ekne Evropsk Unie, Centrum pro demokracii a svobodn
podnikn z prostedk programu PHARE Evropsk komise, Praha, prosinec, 1997
149
Valenta, Ji a kol.: Mme nrodn zjmy, stav mezinrodnch vztah, 1992
Vaubel Roland a kol.: A Citizens Charter for Euroepan Monetary Union, The Bruges
Group, Occasional Paper 5, 1989
Vibert, Frank: Europe: A Constitution for the Millennium, Dartmouth, 1995
Voigt, Stefan: European Political Union An Appropriate for Applying Constitutional

Economics to Real-Life Problems?, ORDO Jahrbuch fuer die Ordnung von Wirtschaft
und Gesellschaft, Gustav Fischer Verlag, 1994
Woerner Manfred a kol.: What is European Security after the Cold War?, The Phillip
Morris Institue, prosinec 1993
Znker, Alfred: Die Zukunft liegt im Osten, Zwischen Warschau und Wladiwostok von
der Krise zum Groen Boom, Ueberreuter, Vde, 1995
Zayas, Alfred M.: Nemesis at Potsdam, The Anglo-Americans and the Expulsion of The
Germans, Routledge&Kegan Paul, 1977
Zieleniec, Josef a kol.: K Evropsk unii, dokumenty a komente, Konrad-Adenauer-

Stiftung, 1995
150

Sjednocování Evropy

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Sjednocování Evropy

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

SJEDNOCOVN EVROPY

O hledn evropsk identity a zneuit

Nen nov euro-ideologie pouze dalm experimentem?

2. EVROPA, SNY O EVROP A POLITIKA .................................................... 14

2.1. Evropa jako sen..............................................................................................................................14

2.2 Geografick hranice Evropy a Evropa ...........................................................................................17

2.3. Evropa jako hra politik.................................................................................................................20

3. EVROPSK SPOLENOST A JEJ MNOHOVRSTEVNOST ..................... 23

3.1. Rst a rozvoj evropsk spolenosti.............................................................................................23

3.2. Politick desintegrace studnice evropsk tvoivosti...............................................................24

3.3. Evropsk zzrak Evropa slav spch.....................................................................................30

3.4. Prmyslov revoluce zatracovan zklad evropskho hospodskho zzraku .................32

3.5 Historick zkoumn, hodnotov soudy a znalost ekonomie....................................................33

3.6 Dsledky rstu modern spolenosti...........................................................................................40

4. JEDNA VLDA PRO EVROPU LKADLO PRO KOLEKTIVISTY........... 43

4.1. Mezivlen snahy o sjednocen Evropy Panevropsk hnut ................................................43

4.2. Z historie pln na vybudovn jednotn Evropy faismus...................................................47

4.3. Sovtsk svaz, Rusko a jednotn Evropa...................................................................................61

4.4. Global governance souasn idel svtov levice ...................................................................62

4.5. Zvr nkolik vah nad vizemi jednotn Evropy...................................................................64

5. NOV EVROPSK IDEL CENTRALIZACE A BYROKRATIZACE ........ 68

5.2. Byrokratizace ...............................................................................................................................84

5.3. Centralizovan sttn kolstv a vda .........................................................................................91

5.4. Krtk vsuvka: Charta Evropsk identity pklad politick pseudoargumentace..............93

5.5. Dopad centralizace a byrokratizace ...........................................................................................96

6. EVROPSK IDEL ...................................................................................... 99

7. NVRAT DO SVOBODN EVROPY DECENTRALIZACE..................... 108

7.1. Secese zklad svobodn spolenosti .......................................................................................111

7.2. Konkurujc si jurisdikce FOCJ.............................................................................................117

8. ZVR BUDOUCNOST EVROPY ....................................................... 123

Denn jsme zavalovni zprvami o postupu evropsk integrace, o na budouc asti v

Je to skuten tak? Je skuten poteba dramatizovat evropsk sjednocovac proces

Odpovdnost Aliance a Chiracv pohled, Prvo, 23. 4. 1997

Politickmi teoretiky zdrazovan cesta k ekonomizaci svtov politiky nm nabz

Pedkldan prce proto metodologicky vychz z princip, ktermi pi zkoumn

Rakousk kola m mnoho co nabdnout spoleenskm vdm, obzvlt co se te

Od samho potku pedstavitel rakousk koly zpochybuj mechanick vnmn

Zvltn lohou ekonomie je ukzat lovku, jak mlo ve skutenosti v o tom, co si

Prvnm a zsadnm metodologickm vchodiskem zkoumn spolenosti je tedy

Dleitm instrumentem analzy rakousk koly je siln akcent na rozlien mezi

Cl evropsk integrace by si kad mohl pedstavit velmi mnoho a evropt politici je

2.1. Evropa jako sen

Mylenka, e ekonomick svt i spolenost je ze sv podstaty pli chaotick a

Winston Churchill ji v roce 1946 ve svm znmm projevu v Zrichu prohlsil: We

prohlaoval alegoricky Michail Gorbaov. V tto souvislosti je dobr nezapomnat, e tato

Navzdory tomu, co ns rozdluje, stle obvme spolen Evropsk dm.39

Alegorie spolenho evropskho domu je mezi politiky velmi populrn. Zstaneme-li ve

2.2 Geografick hranice Evropy a Evropa

Mnoha autory je Evropa vymezovna proti Asii.

Od pradvna m Evropa polrn postaven vi Asii. Projevuje se to u v

Pot, co zaala i Amerika hrt vznamnj lohu, se k vymezen Evropy vi Asii

historickho mocenskho tvaru, kter nl nad ostatn svt a nespn se pokusil

Kulturn a duchovn je vak problm Evropy mnohem sloitj. Je to pedevm

O zpadnch hranicch Evropy se snadnji hovo pouze proto, e Evropu omv

2.3. Evropa jako hra politik

Jednm z projev, jen v souasnosti velmi intenzivn pociujeme, je slc tlak

Pijmeme-li v vodu zmnnou teorii o ekonomizaci svtov politiky, pak je zajmav

Stle citelnj politizace (v tom nejhorm slova smyslu) evropskho integranho

3.1. Rst a rozvoj evropsk spolenosti

Existuj vjimky, kdy ale prakticky vichni intelektulov jsou zamstnni

roziovn spektra lidem dostupnch alternativ, a ji se nachzej v pozici

Roziovn mnostv alternativ dostupnch lidem, a ji jsou vrobci nebo spotebiteli

Teoretick poznn lidsk psyche a vazby mezi lidskm konnm a jeho