2004–2008
45
p
ř
ed staletími válka t
ř
icetiletá, ale teprve rok
1
950 znamenal konec
č
in-nosti
ř
ádu. Po poledni 26. dubna došlo k obsazení klášter
ů
a zat
č
ení okolostovky brat
ř
í, kte
ř
í již násilný zásah tušili. Po p
ů
lnoci byli násiln
ě
p
ř
eve-zeni do centraliza
č
ního kláštera v Broumov
ě
nebo p
ř
ímo do interna
č
níhotábora v Želivi. Jen nejstarší kn
ě
ží byli ponecháni u svých kostel
ů
.
Ř
ehol-níci m
ě
li být za
č
len
ě
ni do b
ě
žné spole
č
nosti a vykonávali sv
ě
tská zam
ě
st-nání, samoz
ř
ejm
ě
ta nejt
ě
žší nebo nejpotupn
ě
jší. Klášterní budovy z
ů
stalyopušt
ě
ny. V Kolín
ě
, Litom
ěř
icích nebo Žatci byly do bývalých klášter
ů
umíst
ě
ny školy nebo internáty, v Brn
ě
depozitá
ř
muzea. Tyto domy na tombyly relativn
ě
lépe. Jiné p
ř
evzala armáda (Roudnice, Zákupy) nebo slou-žily jako skladišt
ě
(Fulnek, Horšovský Týn, Sokolov). Armáda pozd
ě
ji bu-dovy opustila, n
ě
které z nich dále p
ř
echázely z majitele na majitele. Až navýjimky se marn
ě
hledalo jejich solidní využití, jak je tomu v n
ě
kterýchp
ř
ípadech dodnes. Tém
ěř
t
ř
etina se jich dostala do katastrofálního stavubez výrazn
ě
jší nad
ě
je na opravu, t
ř
i kláštery byly zbo
ř
eny (Liberec, Marián-ská u Jáchymova, Most). V totalitní dob
ě
se
ř
eholníci, by
ť
roztroušeni pofarách a b
ě
žných zam
ě
stnáních, tajn
ě
scházeli na n
ě
kolika r
ů
zných mís-tech, aby nebyli státní bezpe
č
ností p
ř
istiženi. V roce
1
990 se kone
č
n
ě
mohl
ř
ád za
č
ít znovu probouzet. Nejprve byl z
ř
ízen noviciát ve zrušené fa
ř
ev Újezd
ě
u Uni
č
ova, poté další komunity na p
ů
vodních místech v Praze naHrad
č
anech, v Brn
ě
, Olomouci, Sušici a u kostela sv. Josefa v Novém M
ě
s-t
ě
pražském.
3
V každém
ř
eholním dom
ě
existovala knihovna, v malých hospicíchdrobná, ve významn
ě
jších klášterech v
ě
tší i se zajímavým vnit
ř
ním vyba-vením. U v
ě
tšiny dnes již neexistujících
ř
eholních dom
ů
není snadné cha-rakterizovat knižní sbírky, nebo
ť
se nedochovaly v
ů
bec nebo z nich exis-tuje jen
č
ást. V
ě
tšina p
ů
vodních
ř
eholních dom
ů
byla od svého zrušení zá-sadn
ě
p
ř
estav
ě
na nebo zbo
ř
ena, takže po místnosti knihovny nez
ů
stala anistopa. Pátrání po kapucínských knihovnách je závislé p
ř
edevším na ar-chivních pramenech, kronikách, inventá
ř
ích, dochovaných svazkových ka-talozích. Nacházejí se zejména v Národním archivu v Praze, ale i v jiných
3) Více o vzniku kapucínského
ř
ádu viz Paci
fi
k MAT
Ě
JKA,
Prvopo
č
átky kapucínského
ř
ádu
, Praha, Institut františkánských studií 2002, 2. vyd. 2005, 88 s. O osudu kapucín
ů
v
č
eských zemích pojednávají monogra
fi
e Vav
ř
inec RABAS,
Ř
ád kapucínský a jeho p
ů
so-bení v
Č
echách v
1
7. století
, Praha
1
937,
1
6
1
s.; Paci
fi
k MAT
Ě
JKA,
Ne me
č
em a m
ě
šcemale bezbranností lásky:
400 let kapucín
ů
v
Č
echách a na Morav
ě
. Velehrad, Refugium Velehrad-Roma
1
999,
11
7 s.; Milan M. BUBEN,
Encyklopedie
ř
ád
ů
a kongregací v
č
es-kých zemích, III. díl, I. svazek, Žebravé
ř
ády
, Praha, Libri 2006, 47
1
s.; Dušan FOLTÝNa kol.,
Encyklopedie moravských a slezských klášter
ů
, Praha, Libri 2005, 878 s.;
LexiconCapuccinum : promptuarium historico-bibliographicum Ordinis Fratrum Minorum Capucci-norum (
1
525
–
1
950)
, Romae, Bibliotheca Collegii Internationali s. Laurentii Brundusini,
1
95
1
,
1
868 s; Paci
fi
k MAT
Ě
JKA,
Seznam provinciál
ů
, de
fi
nitor
ů
a ostatních p
ř
edstavenýchsprávních jednotek kapucínského
ř
ádu s historickým sídlem v Praze (a Vídni),
in: Paginaehistoriae
1
4, 2006, s. 259
–
343; Paci
fi
k MAT
Ě
JKA,
Seznamy p
ř
edstavených kapucínskýchklášter
ů
pod
ř
ízených provincialátu v Praze
, in: Paginae historiae
1
3, 2005, s.
1
40
–
269;Josef SVÁTEK,
Organizace
ř
eholních institucí v
č
eských zemích a pé
č
e o jejich archivy,
in:Sborník archivních prací 20,
1
970,
č
. 2 (Zvláštní p
ř
íloha), s. 505
–
599; Pavel VL
Č
EK –Petr SOMMER – Dušan FOLTÝN,
Encyklopedie
č
eských klášter
ů
, Praha, Libri
1
998, 778 s.
Add a Comment