High Quality
Open the downloaded document, and select print from the file menu (PDF reader required).
44
Knihovny kapucínských klášter
ů
v
Č
echácha na Morav
ě
1
Matyáš Franciszek Bajger
ÁD
M
ENŠÍCH BRAT
Ř
Í KAPUCÍN
Ů
JE ZALOŽEN NA
Ř
EHOLI SVATÉHO
F
RANTIŠ
-
ka z Assisi (
11
82
–
1
226) a postupn
ě
se formoval v Itálii na po
č
átku
1
6. století jako d
ů
sledek snahy navrátit se k p
ů
vodním duchovním myšlen-kám a form
ě
života zakladatele. P
ř
es po
č
áte
č
ní nezdary prvních
ř
ádovýchobnovitel
ů
se Ludvíku Tenaglia z Fossombrone poda
ř
ilo roku
1
528 získat odpapeže Klimenta VII. bulu Religionis zelus, kterou byl nový
ř
ád brat
ř
í nosí-cích hrubý šat se špi
č
atou kapucí ustanoven. Z „rodné“ Itálie se postupn
ě
ší
ř
il do celé Evropy, v
č
etn
ě
Č
ech, kde se ovšem ke katolické církvi hlásila jen asi t
ř
etina obyvatel, ostatní byli politickými pom
ě
ry p
ř
ivedeni k protes-tantství. Tridentský koncil proto rozhodl oživit náboženský život ve st
ř
edníEvrop
ě
vysláním dvou církevních
ř
ád
ů
do této oblasti: jezuit
ů
a kapucín
ů
.O p
ř
íchod druhých z nich usiloval již na samotném koncilu arcibiskup An-tonín Brus z Mohelnice. Úsp
ě
šný byl až jeho následovník Zbyn
ě
k Berkaz Dubé projednávající celou záležitost u papeže Klimenta VIII. Na generálníkapitule kapucín
ů
roku
1
599 v
Ř
ím
ě
bylo rozhodnuto poslat do
Č
ech skupi-nu dvanácti brat
ř
í pocházejících p
ř
edevším z benátské provincie. Do jejíhovedení byl ustanoven tehdy již zkušený misioná
ř
Vav
ř
inec z Brindisi.B
ě
hem více než
č
ty
ř
setleté historie kapucín
ů
vzniklo v
č
eských a mo-ravských m
ě
stech celkem 32 konvent
ů
.
2
N
ě
které existovaly
č
i existují jenn
ě
kolik let, jiné p
ř
etrvaly celou tuto dobu, s vynucenou p
ř
estávkou v 2. po-lovin
ě
20. století. Ve vrcholu svého rozkv
ě
tu, konkrétn
ě
roku
1
766, m
ě
la
č
esko-moravská kapucínská provincie 809
ř
eholník
ů
. Sekulariza
č
ní vlna jose
fi
nismu zrušila p
ě
t klášter
ů
a
č
ty
ř
i hospice,
ř
eholní domy m
ě
ly stano-veny maximální dovolený po
č
et
ř
eholník
ů
(tzv. numerus clausus), obvyklenižší než bylo množství jejich obyvatel v p
ř
edchozích desetiletích, takžemnozí kn
ě
ží odešli p
ů
sobit do farností. Po
č
et kapucín
ů
klesl do poloviny
1
9. století na mén
ě
než 250. Od sklonku
1
9. století usilovali kapucíni o svéznovuoživení, pro získání nových
ř
eholních povolání mezi dospívajícímichlapci vznikly p
ř
i klášterech
č
ty
ř
i serafínské školy. Jistá omezení v
č
in-nosti
ř
eholních dom
ů
p
ř
inesla druhá sv
ě
tová válka, podobn
ě
jako t
ř
eba už
1
) P
ř
ísp
ě
vek vychází z autorovy rigorózní práce
Č
eská františkánská knižní kultura :knihovny minorit
ů
, františkán
ů
a kapucín
ů
v pr
ů
b
ě
hu staletí.
Ostrava, Ostravská univer-zita 2008.2) Brno,
Č
eské Bud
ě
jovice,
Č
eský Brod, Fulnek, Horšovský Týn, Chrudim, Jihlava,Kolín, Kyjov, Litom
ěř
ice, Mariánská u Jáchymova, M
ě
lník, Mikulov, Mnichovo Hradišt
ě
,Most, Nám
ě
š
ť
nad Oslavou, Olomouc, Opo
č
no, Praha-Hrad
č
any, Praha-Nové M
ě
sto, Pros-t
ě
jov, Roudnice nad Labem, Rumburk, Sokolov, Sušice, T
ř
ebí
č
, Vyškov, Zákupy, Znojmo,Žatec. Ve 20. století vznikla ješt
ě
komunita v Liberci a Újezd
ě
u Uni
č
ova. Celkem tedykapucíni sídlili, resp. sídlí v
Č
echách a na Morav
ě
na 32 místech.
Ř
2004–2008
45
p
ř
ed staletími válka t
ř
icetiletá, ale teprve rok
1
950 znamenal konec
č
in-nosti
ř
ádu. Po poledni 26. dubna došlo k obsazení klášter
ů
a zat
č
ení okolostovky brat
ř
í, kte
ř
í již násilný zásah tušili. Po p
ů
lnoci byli násiln
ě
p
ř
eve-zeni do centraliza
č
ního kláštera v Broumov
ě
nebo p
ř
ímo do interna
č
níhotábora v Želivi. Jen nejstarší kn
ě
ží byli ponecháni u svých kostel
ů
.
Ř
ehol-níci m
ě
li být za
č
len
ě
ni do b
ě
žné spole
č
nosti a vykonávali sv
ě
tská zam
ě
st-nání, samoz
ř
ejm
ě
ta nejt
ě
žší nebo nejpotupn
ě
jší. Klášterní budovy z
ů
stalyopušt
ě
ny. V Kolín
ě
, Litom
ěř
icích nebo Žatci byly do bývalých klášter
ů
umíst
ě
ny školy nebo internáty, v Brn
ě
depozitá
ř
muzea. Tyto domy na tombyly relativn
ě
lépe. Jiné p
ř
evzala armáda (Roudnice, Zákupy) nebo slou-žily jako skladišt
ě
(Fulnek, Horšovský Týn, Sokolov). Armáda pozd
ě
ji bu-dovy opustila, n
ě
které z nich dále p
ř
echázely z majitele na majitele. Až navýjimky se marn
ě
hledalo jejich solidní využití, jak je tomu v n
ě
kterýchp
ř
ípadech dodnes. Tém
ěř
t
ř
etina se jich dostala do katastrofálního stavubez výrazn
ě
jší nad
ě
je na opravu, t
ř
i kláštery byly zbo
ř
eny (Liberec, Marián-ská u Jáchymova, Most). V totalitní dob
ě
se
ř
eholníci, by
ť
roztroušeni pofarách a b
ě
žných zam
ě
stnáních, tajn
ě
scházeli na n
ě
kolika r
ů
zných mís-tech, aby nebyli státní bezpe
č
ností p
ř
istiženi. V roce
1
990 se kone
č
n
ě
mohl
ř
ád za
č
ít znovu probouzet. Nejprve byl z
ř
ízen noviciát ve zrušené fa
ř
ev Újezd
ě
u Uni
č
ova, poté další komunity na p
ů
vodních místech v Praze naHrad
č
anech, v Brn
ě
, Olomouci, Sušici a u kostela sv. Josefa v Novém M
ě
s-t
ě
pražském.
3
V každém
ř
eholním dom
ě
existovala knihovna, v malých hospicíchdrobná, ve významn
ě
jších klášterech v
ě
tší i se zajímavým vnit
ř
ním vyba-vením. U v
ě
tšiny dnes již neexistujících
ř
eholních dom
ů
není snadné cha-rakterizovat knižní sbírky, nebo
ť
se nedochovaly v
ů
bec nebo z nich exis-tuje jen
č
ást. V
ě
tšina p
ů
vodních
ř
eholních dom
ů
byla od svého zrušení zá-sadn
ě
p
ř
estav
ě
na nebo zbo
ř
ena, takže po místnosti knihovny nez
ů
stala anistopa. Pátrání po kapucínských knihovnách je závislé p
ř
edevším na ar-chivních pramenech, kronikách, inventá
ř
ích, dochovaných svazkových ka-talozích. Nacházejí se zejména v Národním archivu v Praze, ale i v jiných
3) Více o vzniku kapucínského
ř
ádu viz Paci
fi
k MAT
Ě
JKA,
Prvopo
č
átky kapucínského
ř
ádu
, Praha, Institut františkánských studií 2002, 2. vyd. 2005, 88 s. O osudu kapucín
ů
v
č
eských zemích pojednávají monogra
fi
e Vav
ř
inec RABAS,
Ř
ád kapucínský a jeho p
ů
so-bení v
Č
echách v
1
7. století
, Praha
1
937,
1
6
1
s.; Paci
fi
k MAT
Ě
JKA,
Ne me
č
em a m
ě
šcemale bezbranností lásky:
400 let kapucín
ů
v
Č
echách a na Morav
ě
. Velehrad, Refugium Velehrad-Roma
1
999,
11
7 s.; Milan M. BUBEN,
Encyklopedie
ř
ád
ů
a kongregací v
č
es-kých zemích, III. díl, I. svazek, Žebravé
ř
ády
, Praha, Libri 2006, 47
1
s.; Dušan FOLTÝNa kol.,
Encyklopedie moravských a slezských klášter
ů
, Praha, Libri 2005, 878 s.;
LexiconCapuccinum : promptuarium historico-bibliographicum Ordinis Fratrum Minorum Capucci-norum (
1
525
–
1
950)
, Romae, Bibliotheca Collegii Internationali s. Laurentii Brundusini,
1
95
1
,
1
868 s; Paci
fi
k MAT
Ě
JKA,
Seznam provinciál
ů
, de
fi
nitor
ů
a ostatních p
ř
edstavenýchsprávních jednotek kapucínského
ř
ádu s historickým sídlem v Praze (a Vídni),
in: Paginaehistoriae
1
4, 2006, s. 259
–
343; Paci
fi
k MAT
Ě
JKA,
Seznamy p
ř
edstavených kapucínskýchklášter
ů
pod
ř
ízených provincialátu v Praze
, in: Paginae historiae
1
3, 2005, s.
1
40
–
269;Josef SVÁTEK,
Organizace
ř
eholních institucí v
č
eských zemích a pé
č
e o jejich archivy,
in:Sborník archivních prací 20,
1
970,
č
. 2 (Zvláštní p
ř
íloha), s. 505
–
599; Pavel VL
Č
EK –Petr SOMMER – Dušan FOLTÝN,
Encyklopedie
č
eských klášter
ů
, Praha, Libri
1
998, 778 s.
Knihy a d
ě
jiny
46
archivech nebo v Provin
č
ní knihovn
ě
Provincie kapucín
ů
v
Č
R v klášte
ř
ena pražských Hrad
č
anech. Zajímavým a hodnotným zdrojem jsou i vlast-nické poznámky a r
ů
zné p
ř
ípisky v samých knihách.
Jednotn
ě
šed
ě
nat
ř
ené h
ř
bety kapucínských knih s titulem a signa-turou v malovaných bordurách p
ů
vodem z hrad
č
anského kláštera,nyní Provin
č
ní knihovna kapucín
ů
Praha-Hrad
č
any. (foto autor)
Abychom popsali, jak vlastn
ě
vypadá knihovna kapucín
ů
, je nutno senejd
ř
íve zmínit o charakteru tohoto církevního
ř
ádu. Mottem jeho vznikubyl návrat k chudob
ě
. Hlavním úsilím brat
ř
í je asketický duchovní životv co nejužším spojení s Bohem, hlavn
ě
prost
ř
ednictvím modlitby a rozjí-mání. Na rozdíl od starých mnišských
ř
ád
ů
nevlastnili kapucíni žádnýmajetek. Jejich materiální existence byla závislá na pomoci z okolí. Ideálníbylo, pokud se jim poda
ř
ilo v blízkosti konventu nalézt vst
ř
ícného dobro-dince, který se zavázal dávat pravideln
ě
ř
eholník
ů
m ur
č
itý obnos naturá-lií, jako jsou potraviny, d
ř
evo, p
ř
ípadn
ě
fi
nan
č
ní výpomoc. Takovým mece-nášem byl
č
asto majitel místního panství. Závazek vyživovat klášter p
ř
e-cházel d
ě
di
č
n
ě
na potomky,
č
asto již od samotné stavby konventu. V n
ě
-kterých p
ř
ípadech se ale kapucíni museli spolehnout na nejisté a nepravi-delné almužny od m
ě
š
ť
an
ů
nebo nižší šlechty.Kapucíni p
ř
išli do
Č
ech p
ř
edevším jako misioná
ř
i, jejich úkolem bylosloužit prostému lidu. Služba spo
č
ívala v slavení bohoslužeb, ale takév kázáních, zpov
ě
dní
č
innosti a po
ř
ádání r
ů
zných lidových projev
ů
zbož-nosti jako nap
ř
. poutí. Z toho vychází i obsah a vybavení jejich knihoven. Až na výjimky nebyly nijak bohat
ě
zdobené
č
i honosné, stejn
ě
jako celýzbytek kláštera. Jejich ú
č
el byl praktický: poskytovat informace pro conejlepší život s Bohem a službu lidem. Knihovna byla nej
č
ast
ě
ji uloženav n
ě
jaké cele nebo jiné místnosti, která nebyla ú
č
elov
ě
postavena pro ulo-žení knih. Jen ve v
ě
tších klášterech s n
ě
kolika desítkami
ř
eholník
ů
se set-káváme se speciáln
ě
vybudovanými prostorami, pokud se ovšem nalezldobrodinec, který takovou stavbu uhradil.
Add a Comment