Read without ads and support Scribd by becoming a Scribd Premium Reader.
See Premium Plans
 
 - 1 -
Knihy kostela frýdeckého
Geneze knižních sbírek a knižní kultury p
ř 
i dnešní 
ř 
ímskokatolické farnosti ve Frýdku
Matyáš Franciszek Bajger
„Qui non amat libros, aliud amet, necesse est. O ter felices sacerdotes, quorum sola gaudia et deliciae sunt libri“
1)
 
Knižní sbírka vznikající snad tém
ěř 
od po
č
átku p
ř 
i zpravidla katolickém chrámu acírkevní správ
ě
ve Frýdku je fond institucionálního typu, by
ť
úzce provázaný s osobnímiknihami duchovních. Dnes jej lze nazvat jako farní,
2)
nicmén
ě
v chronologickynejvýznamn
ě
 jším popisovaném období, tedy po roce 1654, kdy ve Frýdku spolu s faroufungovalo arcikn
ě
žství, dnešní d
ě
kanát, je žádoucí rozlišit, zda šlo o bibliotéku arcikn
ě
žskou.Na této úrovni by byla srovnatelná s bibliotékami d
ě
kanát
ů
 /arcikn
ě
žství ve Fryštáku av T
ě
šín
ě
, s níž byla provázána, jakkoli zejm. oproti T
ě
šínu z pochopitelného d
ů
vodu nabízelFrýdek jen skromn
ě
 jší fond.
3)
Postavení knižní sbírky jako „d
ě
kanátní” by neznamenalo jen
č
estný titul ale i prakticky rozši
ř 
ovalo její p
ů
sobnost mezi duchovními i laiky, jak je popsánodále. Jako jediný p
ř 
ímý pramen nám k tomu nejlépe poslouží samotné, by
ť
skromnévlastnické p
ř 
ípisy v knihách. V pocházejících ze 17. století se setkáme pouze s uvedenímvlastnictví „frýdeckým kostelem” bez bližšího ur
č
ení. Dv
ě
provenience z 18. století (1742 apost 1719) hovo
ř 
í o náležitosti k farnímu kostelu nebo fa
ř 
e sv. Jana K
ř 
titele. Jako arcikn
ě
žskáza
č
ala být bibliotéka vnímána z
ř 
ejm
ě
až v 19. století. Výslovn
ě
je takto poprvé zaznamenánana dedika
č
ním p
ř 
ípise Skalického fará
ř 
e Skuliny v roce 1818 v 12 svazkovém starozákonnímkomentá
ř 
i
4)
a jednozna
č
n
ě
pak v níže popsaném katalogu knihovny z roku 1844. Zásluhu natom m
ě
l tém
ěř 
jist
ě
fará
ř 
a arcikn
ě
z Josef Karel Schipp, velký milovník i autor knih.
1
BRANDL, M.
Parochus meditans
. 1. vyd. Salzburg : J.J.Prambsteidl, 1714. Zde citováno podle vydání Trnava: jezuitská akademická tiskárna, 1747, s. 20,22. Volný p
ř 
eklad citátu: Kdo nemiluje knihy, nevyhnuteln
ě
milujen
ě
co jiného. Hle, t
ř 
ikráte jsou š
ť
astní kn
ě
ží, jejichž naprostou radostí a pot
ě
šením jsou knihy.
2
Srov. VOBR, Jaroslav.
Tschechische Drücke
. Brno, 2005. s. 11, 26. Vobr
ů
v soupis
č
eských tisk
ů
z Brna jezárove
ň
dosud jedinou prací, která ve svém úvodu stru
č
n
ě
popisuje církevní katolickou knihovnu ve Frýdku.
3
Knihovn
ě
d
ě
kanátu v T
ě
šín
ě
se podrobn
ě
v
ě
novala Weronika PAWŁOWICZ v pracech: Biblioteka Dekanatuw Cieszynie.
Kalendarz Cieszy
ń
ski 1993
, Cieszyn 1992, s. 77-78; Biblioteka Dekanatu w Cieszynie. In
Cieszy
ń
skie ksi
ę
gozbiory historyczne. Materiały z sesji naukowej Cieszyn, 18-20 listopada 1991 r.
Warszawa1993, s. 42-52; U
ź
ródeł Biblioteki Dekanatu w Cieszynie - kolekcja ksi
ę
dza Antoniego Alojzego Löhna,
Pami
ę
tnik Cieszy
ń
ski
, t. 10, Cieszyn 1995, s. 18-24. O rozvoj d
ě
kanátní sbírky ve Fryštáku se zasloužil zejm. napo
č
. 19. stol. místní fará
ř 
a pozd
ě
 jší generální viká
ř 
Mateusz Opolski. Viz SPYRA, Janusz. Wikariusz generalnyks. dr. Mateusz Opolski.
 Dziedzictwo – dodatek 
, 1997, nr.9, s. V. O dalších farních knihovnách ve Slezskuobecn
ě
viz MALECZY
 Ń
SKA, Kazimierza. Ksi
ę
gozbiory parafialne diecezji wrocławskiej w II połowie XVII w.w
ś
wietle protokołów wizytacji ko
ś
cielnych,
Ś 
l
ą 
ski Kwartalnik Historyczny Sobótka
, 1986, R. 41, nr 4, s. 583-598. nebo v obecné stru
č
n
ě
 jší rovin
ě
s odkazy na literaturu o konkrétních knihovnách viz
Ś
WIERK, Alfred.
Ś
la
   ̧
skie biblioteki do pocz
ą 
tku XVI. wieku. In
Studia z dziejów kultury i ideologii ofiarowane Ewie Maleczy
ń
skiej
. Wrocław, 1958, s. 79-89. V moravském prost
ř 
edí se farním bibliotékám nejvíce zatím v
ě
novalRudolf ZUBER v obsáhlé práci
Osudy moravské církve v 18. století. II. díl
. Olomouc : Matice cyrilometod
ě
 jská,2003. ISBN 80-7266-156-6.
4
„oblatus pro Bibl. Archipresbyteratus Friedecensis a p.t. Bernardo Barth. Skulina par. Skalicensi, patriaFridecensi, in visit. canonica 26 aug. 1818“ – p
ř 
ípis na knize Palmet, Augustin. Commentarius litteralis in omneslibros Veteris Testamenti... Wirceburgi 1789-93. 4
o
.
 
 - 2 -Farnost byla založena bezpochyby spolu s m
ě
stem Frýdkem snad ve 20. nebo 30.letech 14. století, což dokládá i gotické jádro chrámu sv. Jana K
ř 
titele z 2. poloviny téhožv
ě
ku. S knižními sbírkami p
ř 
i farních chrámech se ve Slezsku setkáváme nicmén
ě
až v 15.století a vznikaly spíše ve v
ě
tších farnostech ve významn
ě
 jších m
ě
stech a tam, kde existovalyfarní školy.
5)
Tyto podmínky zpo
č
átku, tedy b
ě
hem 14. a
č
ásti 15. století, Frýdek st
ě
ží spl
ň
oval, nicmén
ě
existenci jisté, by
ť
z
ř 
ejm
ě
menší knižní sbírky na sklonku st
ř 
edov
ě
ku tonevylu
č
uje. Zejména když od p
ř 
ibližn
ě
roku 1490 ve Frýdku prokazateln
ě
p
ů
sobil i kaplan au
č
itel (školní mistr),
6)
za
č
lo jist
ě
knih p
ř 
ibývat.
 
Zcela unikátní pohled na knižní sbírku frýdecké církve nám umož
ň
uje inventá
ř 
jejichsvazk
ů
z 22.
č
ervence 1563. Nazvaný jako „Zapis knih kostelnich“ byl po
ř 
ízen do jednéz nejstarších frýdeckých m
ě
stských knih zvané sirot
č
í.
7)
Soupis vznikl se soub
ě
žn
ě
tamtéžzaznamenaným „Zápisem klenot
ů
v kostela frýdeckého“ zaznamenávajícím velké množství liturgických p
ř 
edm
ě
t
ů
a ná
č
iní.
8)
Oba inventá
ř 
e nejcenn
ě
 jších movitostí frýdecké církve,krom
ě
skute
č
nosti, že jsou zaznamenány v m
ě
stské knize, vznikly p
ř 
ímo z iniciativy m
ě
staFrýdku. P
ř 
ímý dohled a odpov
ě
dnost za liturgické nádoby i knihy m
ě
l purkmistr, starší rada am
ě
stský písa
ř 
a inventá
ř 
e byly vyhotoveny za sv
ě
dectví dalších osob, z
ř 
ejm
ě
místníchm
ě
š
ť
an
ů
. Dohled m
ě
sta nad církevním majetkem by nazna
č
oval, že bu
ď
byl fará
ř 
dostinepo
ř 
ádný, post fará
ř 
e z
ů
stal prázdný anebo proti v
ů
li aspo
ň
 
č
ásti m
ě
š
ť
an
ů
obsazenýprotestantským duchovním, což je vzhledem k obecné soudobé konfesní situaci v t
ě
šínskémknížectví nejpravd
ě
podobn
ě
 jší. Sepsání kostelních cenností mohlo souviset s uvoln
ě
ním postufará
ř 
e p
ř 
ed ordinováním luterských duchovních skrze reforma
č
n
ě
lad
ě
né t
ě
šínské knížecí ú
ř 
edníky v kv
ě
tnu 1564.
9)
Z níže rozepsaného obsahu soupisu je ovšem z
ř 
ejmé, že luteránství  již v dob
ě
jeho vzniku zapustilo ve Frýdku ko
ř 
eny.Z cenného pramene se dovídáme, že knih-svazk
ů
napo
č
ítali m
ě
š
ť
ané roku 1563celkem 18, zajímav
ě
 jší než toto
č
íslo je však obsahové složení titul
ů
. Podle nich je dález
ř 
ejmé, že Zápis zahrnoval veškeré knihy bez ohledu na jejich umíst
ě
ní na fa
ř 
e, v sakristii,k
ů
ru apod. Spíše v chrámu bychom tak nalezli misál, graduál (bez uvedení jazyka, z
ř 
ejm
ě
 latinský),
č
eský graduál, pergamenový antifoná
ř 
.Zápis knih kostelních doslovn
ě
uvádí následující tituly:-
 
Liber de vite iesu Christi
10)
 -
 
Missale
5
 
Ś
WIERK,
Ś
la
   ̧
skie biblioteki (cit.), s. 84.
6
Placeni byli díky fundaci zástavního držitele panství Jana Trnky z Ratibo
ř 
an. Viz SCHIPP, Josef K. LiberEcclesiae Fridecensis. 1826 (rkp.), s. 135 (dle paginace v SOkA FM) – Státní okresní archiv Frýdek-Místek(SOkA FM), Farní ú
ř 
ad Frýdek (FÚF), i.
č
. 112 nebo Muzeum Beskyd ve Frýdku, sign. REG 262. Srov. téžPINDUR, David. Historický a správní vývoj katolické církve na Frýdecku v raném novov
ě
ku.
Studia comenianaet historica
, 35, 2005,
č
. 73-74, s. 50; FINDINSKÝ, Karel. D
ě
 jepis farního kostela u sw. Jana K
ř 
titele weFrýdku. Frýdek : K. Findinský, 1876. 53 s.
7
SOkA FM, Archiv m
ě
sta Frýdek, i.
č
. 150, s. 466. Další známé inventá
ř 
e farních knihoven Horního Slezskaz 16. století vzniklé již v pr
ů
b
ě
hu vizitací pocházejí z B
ę
dzina a Czeladzi, viz
 Akta wizytacji dek. bytomskiego i pszy
ń
skiego 1598
. Katowice, 1938, s. 62-63, resp. 66-67.
8
Více o prameni viz PINDUR, Historický a správní... (cit.) nebo AL SAHEB - PINDUR, Nejstarší d
ě
 jiny...(cit.).
9
Více viz PINDUR, Historický a správní... (cit.).
10
Z
ř 
ejm
ě
tzv. „Vita Christi“ dominikánského a posléze kartuziánského magistra teologie Ludvíka ze Saska(Ludoplhus de Saxonia), napsané n
ě
kdy mezi lety 1348 a 1368 spíše komentá
ř 
k evangeliu než biografie. Z
ř 
ejm
ě
 tisk, který se pozd
ě
 ji ztratil. Totéž dílo uvádí sice pozd
ě
 jší vizita
č
ní zápis farnosti a dochovalo se dodness datovaným frýdeckým vro
č
ením „1629“, šlo však až o pa
ř 
ížské vydání z roku 1580. Z absence údaje o autorovilze usuzovat na rukopis nebo prvotisk.
 
 - 3 --
 
Paraphrases Erasmi Ro: super Ep[is]t[ol]as pauli-
 
Eiusdem paraphrases super Iohannem
11)
 -
 
Maior postilla Guilhelmi
12)
 -
 
Graduale-
 
Graduale bohemicum-
 
Calepinus
13)
 -
 
Secunda pars Rosarij Bernhardini de Busti
14)
 -
 
2pars Venerabilis Santij de Porta
15)
 -
 
Legenda Sanctorum alias lombardica historica
16)
 -
 
Sermones pomerij de s[an]ctis hiemales et aestivales-
 
Sermones Pomerij de tempore
17)
 -
 
Mariale
18)
 -
 
Antiphonale ex pergamena-
 
postilla bohemica Sspangebergi
19)
 -
 
Cathechysmus Vrbani Regij
20)
 Záv
ě
re
č
ná poznámka shrnuje celkový po
č
et svazk
ů
: „Summa vssech knih kostelnjch xviij“, ikdyž z explicitního soupisu se zdá být svazk
ů
17. Z nich osm má jasn
ě
katolický charakter alze je považovat za poz
ů
statek bibliotéky p
ř 
ed obsazením fary p
ř 
ívrženci luterství. Farnosti natom z
ř 
ejm
ě
byly, co se tý
č
e zachování knih skrze období reformace lépe než kláštery,nap
ř 
íklad p
ř 
i farním chrámu ve Skoczowie ješt
ě
v 19. století uchovávali misál vytišt
ě
ný
11
Novozákonní komentá
ř 
e p
ř 
edstavují jedno ze základních d
ě
l Erasma Desideria z Rotterdamu (cca 1466-1536),a z
č
ásti díky pozd
ě
 jším revizím díla do n
ě
 j zakomponovat i své sympatie s Martinem Lutherem.
12
V církevním prost
ř 
edí po
č
átku p
ř 
elomu st
ř 
edov
ě
ku a novov
ě
ku zcela b
ě
žná sbírka kázání mistra Guilielmazvaného z Pa
ř 
íže (Guilielmus Parisiensis, zem
ř 
. 1485), rovn
ě
ž velmi záhy vyšla i tiskem.
13
Velmi objemné dílo augustiniána Ambrosia Calepina (cca 1435-40 až 1510/11) p
ř 
edstavuje i v novov
ě
kuvydávaný výkladový slovník reálií i latinských termín
ů
a frází obvykle zvaný Promptuarium linguae latinae neboDictionarium novem linguarum. Nazna
č
uje, že v dob
ě
reformace Frýdek alespo
ň
z
č
ásti zasáhl i humanismusp
ř 
esahující hranice k
ř 
es
ť
anství a teologické v
ě
dy.
14
Dílo františkána Bernardina de Busti, Bernardino (zem
ř 
. cca 1500) bylo obvykle tišt
ě
né s titulem za
č
ínajícím: .Rosarium sermonum predicabilium ad faciliorem predicantium..., takže šlo o sbírku kázání.
15
Autor - dominikán Sancho Porta (cca 1360-1429) napsal n
ě
kolik titul
ů
kázání,
č
asto vydaných tiskem. Zdem
ů
že jít o blíže neur
č
ené souborné vydání Portových promluv, nelze však vylou
č
it ani rukopisnou formu.
16
Dílo Jacoba de Voragine zmi
ň
ují také vizita
č
ní zápisy z let 1697 a 1717, mohlo jít ale o zcela jiný exemplá
ř 
.Dodnes se z
ř 
ejm
ě
nedochovalo.
17
Oblíbená kázání františkánského kn
ě
ze Pelbarta z uherského Temešváru (1435-1504), p
ů
sobícího mj. nauniverzit
ě
v Krakov
ě
i jinde ve st
ř 
ední Evrop
ě
, byla hojn
ě
vydávána ve verzích pro svátky, ned
ě
le i post. Jenmezi lety 1501 a 1520 vyšlo okolo 11 edic jeho kázání o svatých a 12 ned
ě
lních - de tempore.
18
Mohlo jít o sbírku mariánských kázání, jaké nap
ř 
íklad napsal již výše zmín
ě
ný B. Busti. Jelikož v zápise není uveden autor, lze p
ř 
edpokládat, že nebyl ani na prvním list
ě
zaznamenán a mohlo jít o rukopis. Nicmén
ě
 nemuselo jít jen o promluvy, ale t
ř 
eba modlitby
č
i písn
ě
k Pann
ě
Marii, p
ř 
ípadn
ě
teologické traktáty na témamariologie.
19
Dílo luteránce Johanna Spangenberga (1484-1550) vyšlo poprvé
č
esky jako „Postylla cžeská. k vžitku mládežik
ř 
estinaské w zp
ů
sob otázek...“ roku 1546 v Prost
ě
 jov
ě
(Knihopis 15575) a záhy následovaly edice další (srov.Knihopis, v online verzi dostupný na http://www.knihopis.org [cit. 15.9.2009].
20
N
ě
mecký reformátor Urbanus Rhegius (zem
ř 
. 1541) sepsal katechismus v malé a velké podob
ě
, poprvé vyšlyv letech 1535 a 1540, reformátor vévodství Lüneburg.
Search
Search History:
Searching...
Result 00 of 00
00 results for result for
  • p.
    • Notes
    Load more