Welcome to Scribd, the world's digital library. Read, publish, and share books and documents. See more
Download
Standard view
Full view
of .
Look up keyword
Like this
7Activity
0 of .
Results for:
No results containing your search query
P. 1
Sepher Raziel Ha-Malach (CZ)

Sepher Raziel Ha-Malach (CZ)

Ratings: (0)|Views: 306 |Likes:
Published by JanWill

More info:

Published by: JanWill on Aug 09, 2010
Copyright:Attribution Non-commercial

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as PDF, TXT or read online from Scribd
See more
See less

10/28/2013

pdf

text

original

 
  J. Eisenberg
Sefer RazielhaMalach
praktická teurgie a mystika kabalistická
Ahabah
 
 2
OBSAH
ů
.
P
n
.
M
.
.
P
P
Zmenšený p
ř 
etisk prvního
č
eského vydání v
edici Sfinx, redakcí profesora Miloše Maixnera v
ř 
í
1923, svazku 54. Vydalo nakladatelství Trigon v edici Ametyst. Praha 1990.
 
 
 3
ÚVOD
Kniha, kterou tento p
ř 
eklad uvádí poprvé do sv
ě
tové literatury, jest velmi vzácná avýznamná. Již název „
Sefer Raziel haMalach
“ (Kniha and
ě
la Raziela) s
podtitulem, „
 jež byladoru
č 
ena Adamovi, než byl vypuzen z ráje
“, vyjad
ř 
uje jistý mystický obsah. K 
 
tomu p
ř 
istupuje, že i
slovo „raz“ znamená ara
mejsky „tajnost“ a celé jméno „Raziel“ zna
č
íand
ě
la tajemství“. Tatoanonymní kniha považuje se za velmi starou a její
talismayagemmy
(1)
za ú
č
inné prost
ř 
edky
k
dosažení výhod a k 
 
odvrácení r 
ů
zných nehod, jež jsou tam vyzna
č
eny. Na celém východu, zvlášt
ě
 
v
Orientu, používají se v
 
knize „Raziel“ uvád
ě
né mystické recepty a nosí tam popsané talismany.P
ř 
es to však z
ů
stává tato kniha,
 psaná v
ě 
tším dílem aramejsky neznámou širším kruh
ů
m
. S prvním
 právem mohl tudíž první vydavatel textu (Amsterodam
1
70
1
)
(2)
upo
zorniti, že tam, kde tato knihase nachází, panuje št
ě
stí, požehnání, moudré potomstvo, místo to, že nepostihne ani požár atd.
– To
souhlasí úpln
ě
s
všeobecnou vírou. Vnucuje se nám však otázka,
kdo
napsal tuto knihu? Ve
které 
 
dob
ě
byla sepsána?
– Následu jící úvahy jsou s
to,
ř 
ešiti nazna
č
ené otázky:
 Targum
Onkelos
(3)
(aramejský p
ř 
eklad bible z
 
I. Stol.) jest první, jenž jmenuje and
ě
la
 Raziela
(Koheleth. 4., 3.):
voef hašomajm
, atd. „A nebeský pták rozši
ř 
uje zv
ě
st“, tj. and
ě
l Raziel.
Zohar komentuje verš (Berešith 5.): „
To
ť 
jest kniha d 
ě 
 jin Adama
“ takto: „Když Adam meškal v
ráji,
 poslal mu Hospodin and
ě
lem Razielem knihu, jež p
ř 
ináší deset oddíl
ů
svaté moudrosti. Pak p
ř 
edalRafael knihu Adamovi, jenž se s
 
ní zabýval, na
č
ež odevzdal ji Šetovi atd.“ Na jiném míst
ě
dodává
 Zohar Chadaš 
(Terumah): „
Chanoch
našel sv
ě
tlo, jež by Adam ztratil, atd. až and
ě
l mu p
ř 
edal
knihu
schovanou mezi stromy života, atd.“
– Bez pochyby pod vlivem tohoto citátu, vypravujeslovanská verse apokryf knihy „
Chanoch
“ (33., 10.): „Razie
l zachánil Chanocha“ atd. Viz „Jagi
č
,
Slavische Beiträge zu den Biblischen Apokryphen, Wien 1842
(4)
“ Dokladem, že Adam dostaltakovou knihu, jest i talmudický citát (Baba M. 86.): „Vid
ě
l jsem knihu
 Adama
, jež zv
ě
stuje budoucnost atd.“ Pon
ě
vadž „Raziel“ cituje sice Sefer Jeciru a komentuje ji d
ů
kladn
ě
, avšak neknihu de Leona (viz dále), je vid
ě
ti že Zohar jest mladší než „Raziel“. Mimo traktáty Jebamoth,Adoba Zara, Táanith, Pesachim, Chagiga, cituje „Raziel“ známého astronoma Samuela (žil
1
60
-200v „Nahardee“, v Babylonsku) Midraš rabba i Pirke d’rabbi Eliester (8 stol.). Alphabeta d’rabbiAkiba (Tanaita v
Palestin
ě
68
-
1
36 po Kr.) Šiur Koma (po X. stol.), jakož i astrologické spisy Šabthi(Saturn), Hamazaloth (Planety) židovských i nežidovských u
č
enc
ů
, atd. Dle toho možnokonstatovati, že kniha naše byla mezi XI. a XIII. stol. sepsána. Nyní zbývá ješt
ě
zjistiti jméno autora. K 
 
tomu ú
č
elu musíme si zp
ř 
ítomniti obsah knihy. Týž p
ř 
edstavuje, jak bylo již
ř 
e
č
eno, první d
ů
kladn
ě
 jší komentá
ř 
ku knize stvo
ř 
ení a lí
č
í moc praktickémystiky, svatých jmen Božích, talisman
ů
, gemm, konstalace nebeských t
ě
les, vliv hv
ě
zd na osudlidstva atd. Systém Sefiroth (viz dále), u
č
ení o duši atd. se zde však zanedbává. Pro
č
? O
č
ividn
ě
byl
autor stoupencem teurgické a divotvorné
mystiky, jenž dal p
ř 
ednost okultním a spiritistickýmnázor 
ů
m p
ř 
ed neplodnými myšlenkami o Sefiroth atd. Kabbalistou toho sm
ě
ru byl, jak se dále
uvádí, Abraham ben Josef Abu-l-
afia (arabsky = Otec zdaru). Názor tento potvrzuje i okolnost, že
(1)
Slovo „Talisman“ jest totožným s
arabským „Tilsam“ v
témž smyslu. „Gemma“ poch
ází z hebrejštiny „Kamea“ –
vázaní
č
ko.
 
(2)
Isak ben Abraham. Rabín v Amsterodamu.
(3)
„Targum“ znamená hebrejsky „p
ř 
eklad“. „Onkelos“, bývalí pohan jenž p
ř 
estoupil (80 po Kr.) na židovskou víru, p
ř 
ekládal p
ě
t knih do aramejštiny. Tento p
ř 
eklad se jmenuje
„Targum Onkelos“.
(4)
Slavisches Henochbuch. ed. Bonwetsch.

Activity (7)

You've already reviewed this. Edit your review.
1 thousand reads
1 hundred reads
Erling Sanchez liked this
Jaroslav Houdek liked this
claudiota liked this
danilo_agati7005 liked this
danilo_agati7005 liked this

You're Reading a Free Preview

Download
scribd
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->