Jan Amos Komensky A Svobodne Zednarstvi

MASARYKOVA UNIVERZITA
FILOZOFICKÁ FAKULTA
Ústav religionistiky
Magisterská diplomová práce
Jan Amos Komenský a svobodné

zednářství
Barbora Kulihová
Vedoucí práce: Mgr. Milan Fujda, Ph.D.

2009
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně
s využitím uvedených pramenů a literatury.
.....................................................................
2
Děkuji panu Mgr. Milanu Fujdovi, Ph.D. za vedení práce a jeho
cenné rady, panu Prof. PhDr. Jaroslavu Čechurovi, Dr.Sc. za
zpřístupnění archivního materiálu Národního muzea v Praze.
Také děkuji všem, kteří mi při psaní diplomové práce pomohli a
podporovali mne.
3
Obsah
1. Úvod .........................................................................................5
2. Dostupné prameny a zdroje ......................................................7
2.1. Časopis Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva.............................7
2.2. Publikace vyšlé z per svobodných zednářů.......................................11
3. Jan Amos Komenský v periodiku Svobodný zednář..............16
3.1. Rudolf Jordán Vonka a Jan Amos Komenský....................................19
4. Dílo J. A. Komenského a sebevymezení českých zednářů.....25
4. 1. Svobodní zednáři a dílo Jana Amose Komenského..........................26
4. 2. Zednářské lóže a Jan Amos Komenský.............................................36
4.3. Jak byl Jan Amos Komenský vnímán svobodnými zednáři na počátku
20. století..................................................................................................38
4.4. Sebevymezení českého svobodného zednářství..................................40
5. Hledání příčiny sporu o postavu J. A. Komenského mezi

svobodnými zednáři a rosikruciány............................................45
6. Závěr.......................................................................................54
7. Bibliografie.............................................................................57
8. Resumé ...................................................................................62
9. Summary ................................................................................63
10. Přílohy ..................................................................................64
4
1. Úvod
Osobnosti Jana Amose Komenského se již věnovalo mnoho
badatelů. V souvislosti s výzkumem jeho díla vznikla samostatná věda, tzv.
komeniologie1. Jednalo se v podstatě, dnešními slovy řečeno, o
„renesančního muže“, jehož činnost se odrážela v rámci reformy školství,
ve filozofii, v přírodních vědách, v úvahách nad etickými a existenčními
otázkami. Na jeho dílo navázali nejen mnozí filozofové, ale také celá
společenská hnutí. O díle Jana Amose Komenského má jisté povědomí
široká veřejnost, málokdo si je však vědom návaznosti jedné z mnoha
tajných společností - svobodného zednářství - na jeho myšlenky. Z velkého
množství témat spjatých s tímto významným českým rodákem a mnoha
námětů lákajících ke zpracování z oblasti tajných společností, jsem vybrala
otázku zájmu svobodného zednářství o myšlenky a dílo Jana Amose
Komenského.
Práce je věnována problematice návaznosti programu svobodného
zednářství na myšlenky českého teologa, filozofa a pedagoga Jana Amose
Komenského. Přestože žil na přelomu 16. a 17. století a svobodné
zednářství, jako oficiální hnutí vzniká až na počátku 18. století, je
považován svobodnými zednáři za jejich duchovního předchůdce. Cílem
práce je sledovat spojitost svobodného zednářství s dílem Jana Amose
Komenského. Jako primární pramen bude sloužit časopis Svobodný zednář:
Orgán československého zednářstva2, který vycházel mezi léty 1925-1938,
dostupné spisy ze zednářských dílen z první poloviny 20. století, tzn.
publikace zednářské edice Stavba a Trojúhelník a podobná literatura,
vztahující se k tématu, vycházející v dané době. Výběr pramenů vychází
především z faktu, že do přelomu 19. a 20. století nebyla návaznost
svobodného zednářství na dílo Jana Amose Komenského příliš
zdůrazňována. Je zvýšený zájem o postavu Jana Amose Komenského spojen
1
„Komeniologie je rozsáhlá vědní disciplína zabývající se životem a dílem Jana Amose
Komenského. Zahrnuje oblasti filozofické, pedagogické, literárně historické, historické,
knihovědné, filologické, výtvarně historické a další.“ Komeniologie (online). Oddělení pro
studium a edici díla Jana Amose Komenského, FLÚ AV ČR. Dostupné z
http://komeniologie.flu.cas.cz/badani.php (1.8.2009).
2
V následujícím textu již bude používán zkrácený název periodika, tzn. Svobodný zednář.
(viz Příloha I.)
5
s rozvojem československého zednářství a osobním zájmem redaktora
Josefa Vonky či s prohloubením znalostí dějin svobodného zednářství?
V práci se pokusím zhodnotit na kolik svobodné zednářství vychází
z díla Jana Amose Komenského a proč se tato tématika objevuje tak často
v příspěvcích periodika Svobodný zednář. Jelikož práce vychází hlavně
z příspěvků objevujících se v časopisu Svobodný zednář, bude věnována
pozornost především českému prvorepublikovému zednářství. Konkrétně
aspektům Komenského díla, které byly zásadní pro sebevymezení českých
svobodných zednářů a otázce čím mohl přispět k utváření jejich identity.
Bude sledován přístup svobodných zednářů k J. A. Komenskému, tzn., jak
jej zhodnotili, co pro ně představoval a jaký význam jeho životu a dílu
přikládali. Proč právě Jan Amos Komenský byl pro utváření zednářské
identity tak významný?
Jan Amos Komenský je často spojován také s další tajnou
společností, s tzv. Bratrstvem růžového kříže. Práce se také částečně dotkne
této problematiky prostřednictvím úvahy o příčině vzniku sporu o postavu
Jana Amose Komenského mezi rosekruciány a svobodnými zednáři.
Pokusím se nalézt odpověď na otázku, co o situaci okultního hnutí v
prvorepublikovém Československu vypovídají spory o Komenského.
Metodicky bude práce pojata jako příspěvek historickému výzkumu
dějin svobodného zednářství.
6
2. Dostupné prameny a zdroje
V úvodu bylo otevřeno několik témat jejichž řešení a zodpovězení

položených otázek se pokusím nalézt především v časopisu Svobodný
zednář a v publikacích vyšlých z per svobodných zednářů působících na
počátku 20. století. Jelikož se ve většině případů jedná o práci pocházející
přímo z dílny svobodných zednářů, je nutné k těmto zdrojům přistupovat
jako k pramenům a podrobovat je určitému kritickému náhledu. Nejprve je
nutné objasnit o jaký typ periodika a publikací se jedná a jakou úlohu hrály
ve své době.
2.1. Časopis Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva
Časopis Svobodný zednář byl založen z iniciativy Národní Veliké

Lóže Československé Obřadu Skotského Starého i Přijatého3. Jednalo se o
společnost, která vznikla spojením dvou českých zednářských proudů –
filantropického směru, reprezentovaného lóží Jan Amos Komenský4 a na
politické události reagující lóží Národ5, jejíž založení bylo iniciováno
politickým hnutím Mafie.6 Po spojení obou proudů stáli v čele velelóže
především představitelé původní filantropické lóže Jan Amos Komenský.7
Jejich vliv měl jistě dopad na práci celé velelóže a odrážel se v příspěvcích
3
Národní Veliká Lóže Československá Obřadu Skotského Starého i Přijatého vznikla
25. února 1925 spojením lóže Jan Amos Komenský, která pracovala ve svatojánském ritu a
lóže Národ, jež působil v rámci skotského ritu. Zednářství se dělí na dva základní proudy,
tzn. původní anglické, jejíž charakteristickým znakem byli členové z vyšších společenských
vrstev a skotské zednářství s více stupni, které se od původního anglického oddělilo roku
1735. Představenstvo Veliké Národní Lóže Československé Obřadu Skotského Starého i
Přijatého přijalo název Velký Orient. Srov. Martínek, M., „Čeští zednáři v zrcadle věků“,
in: Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993, s. 311; Borovička, M. Tajné
dějiny zednářských lóží. Praha: Ottovo nakladatelství-Cesty, 2002, s. 206-207; Vonka, R.J.
Zednářská symbolika. Praha: Or... 5928-169, Trojúhelník č.1, s. 12-13.
4
Lóže Jan Amos Komenský byla založena dne 12. května 1919 v Praze, její členové se
hlásili k ideovému odkazu J.A. Komenského. Srov. Martínek, M., „Čeští zednáři v zrcadle
věků“, in: Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993, s. 310; Lešehrad, E.
Svobodné zednářství v Československu po převratu. Praha, 1935, s. 5.
5
Lóže Národ byla založena 21. března 1919 na základě působení politických skupin Národ
a Mafie. Její symbolickou činností mělo být připomínání aktivity jejích členů
v protihabsburském odboji. Srov. Ort, P. Svobodné zednářství. Praha: Arista/Epocha, 2001,
s. 74.
6
Tamtéž, s. 70-74.
7
Martínek, M., „Čeští zednáři v zrcadle věků“, in: Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha:
Petrklíč, 1993, s. 311.
7
časopisu Svobodný zednář v podobě důrazu na osobnost Jana Amose
Komenského.
Periodikum vycházelo nepřetržitě od 1. prosince 1925 do roku 1938
formou dvanácti ročníků.8 Redakce časopisu sídlila v Praze a zakládající
zázemí tvořili: Jan Kapras, Julius Myslík a Josef Volf, nakladatelství
zastupoval František Kadeřávek.9 Čtenáře tohoto periodika tvořili výhradně
a pouze členové svobodného zednářství. Prvotní záměr autorů byla čtyři
čísla ročně. Předplatné na rok činilo 20 korun českých. Jedná se o poměrně
vysokou částku na počátku 20. století. Tato cena vypovídá také o složení
lóží svobodných zednářů, což by také vysvětloval zažitý „(...) konsensus, že
svobodné zednářství je elitním až exkluzivním klubem (...). Otázkou ovšem
může být, koho považujeme za společenskou elitu a jak tuto kategorii
vnímali tehdejší zednáři.“10 Odpověď nabízí Antonín Pavel v příspěvku
prvního ročníku Svobodného zednáře:
„Náš řád obrací se především k inteligenci – rozumím

tím inteligenci tvořivou, - neboť chce působit tvořivě na
vývoj veškerého života po všech jeho stránkách. (...)
Naše bratrstvo má tedy být bratrstvím vůdců a podvůdců,
ať jde o vědu, politiku, hospodářský život, umění i
náboženský život. Jde o bratrství řádové nikoli spolkové.
Je usnadněno výběrem, který předem vylučuje lidi
nehodné, což nám ušetřuje mnohé rozpaky. Tento výběr
shromažďuje osobnosti, individuality (...).“11
Cena odrážela nejen nutné existenční nároky časopisu, ale také vrstvu jeho
čtenářů, kteří s největší pravděpodobností představovali československou
prvorepublikovou inteligenci. „Mezi zednáři v našich zemích působila řada
českých podnikatelů, právníků, lékařů a úředníků.“12 Zednáři do roku 1937
8
Nejasnost v počtu ročníků a uplynulých let lze vysvětlit problémy, které doprovázely
vycházení jednotlivých svazků. To znamená, že první ročník vyšel v rozpětí let 1925 až
1927, druhý ročník v rámci let 1927 až 1928 a třetí ročník 1929 až 1931. Ostatní ročníky již
vyšly v rámci jednoho kalendářního roku.
9
Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1925, r. I.
10
Čechurová, J., Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Nakladatelství Libri, 2002, s.
136.
11
Tamtéž, s. 137.
12
Martínek, M., „Čeští zednáři v zrcadle věků“, in: Lennhoff, E. Svobodní zednáři, Praha:
Petrklíč, 1993, s. 306.
8
zakládali různá sdružení, např. sdružení lékařské, učitelů a profesorů,
právnické, pedagogické a národohospodářské kroužky či tiskové sdružení
Stavba.13 Což jasně odráží skladbu lóží a čtenářů periodika.
Jednotlivé svazky dostávali do rukou pouze předplatitelé. Od
druhého ročníku se pokusila redakce vydávat časopis pravidelně pětkrát
ročně a to, vždy 15. den lichého měsíce s výjimkou července, což byly
prázdniny. Pravidelná měsíční perioda nabízela dostatečný čas ke
zpracování kvalitních příspěvků. Přestože počet svazků narostl, cena zůstala
stejná. Jednotlivé sešity byly připraveny k vyzvednutí či zaplacení u
tajemníka dané lóže. V druhém ročníku došlo ke změně vizuální formy
periodika – kromě prohlášení, titulní strany přibyl také obsah, který se
vztahuje ke všem pěti sešitům. Původní záměr redakce, vydávat časopis 15.
dne lichého měsíce se nezdařil, většina z nich pochází z druhé poloviny
lichého měsíce. Časopis se již od počátku potýkal s existenčními problémy,
které vyvrcholily rozhodnutím Velikého Orientu, že každý zednář je
povinen odebírat časopis. Platba byla zahrnuta do členských příspěvků.14
I přes toto nařízení nebylo zabráněno krizi. Třetí ročník časopisu zasáhla
krize, která vyvrcholila změnou v rámci redakční rady. Tato událost také
objasňuje vzniklé zpoždění a tím konečný počet ročníků - dvanáct. Třetí
ročník měl také pět čísel, ale narozdíl od předchozích vyšly dva první
svazky jako dvojčíslo 6. dubna 1929 a zbývající tři svazky opět dohromady
jako trojčíslo až v dubnu roku 1931. Tato velká časová prodleva byla
způsobena rezignací, kterou dosavadní redaktoři a vydavatelé podali v roce
1930. Ta však nebyla Velkým Orientem přijata, místo toho jim bylo
doporučeno, aby přijali pomocníky a dokončili vydání třetího ročníku.15
Redakce, však stále neměla pevné zázemí. Jan Kapras se v této době vzdal
práce v redakci ze zdravotních důvodů. Na jeho místo nastoupil značně
ambiciózní Rudolf Jordán Vonka. Tento muž překypující energií se věnoval
vydání čtvrtého ročníku periodika i přesto, že třetí ročník nebyl dokončen.
Proto dochází k pozoruhodné situaci, kdy svazek ve formě trojčísla třetího
ročníku vychází v dubnu roku 1931 zatímco čtvrtý ročník již v roce 1930.
13
Lešehrad, E. Stručné dějiny svobodného zednářství v našich zemích. Praha, 1937,
s. 95-96.
14
Čechurová, J. Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Nakladatelství Libri, 2002,
s. 240.
15
Tamtéž, s. 240.
9
Ve stejném roce převzal Rudolf J. Vonka oficiální vedení periodika po Juliu
Myslíkovi.16 Byl přesně stanoven program listu.
„Časopis bude shromažďovat stará česká bohemika

masonská. Bude si všímat světového zednářství a to a)
jeho historie, b) jeho dnešních problémů. Bude si všímat
hlasů tiskových a) domácích, b) ze světa (zvenčí i
vlastního). Bude otiskovat hlasy o zednářské literatuře a
zednářskou tvorbu. Přináší zprávy z dílen domácích i ze
světa. Udrží rubriku: Otázky a názory. Pokusí se o
sloupeček z kurzívy. Bude si všímat bibliografie...“17
Tato předsevzetí byla více méně dodržena a odrazila vývoj časopisu k vyšší
kvalitě. Další ročníky již byly v podstatě rozšířeny především o těžko
dostupné aktuality vztahující se ke světovému zednářství, domácím lóžím a
přehledu literatury. Rudof J. Vonka de facto postavil časopis znovu na nohy.
Vedle práce v listu se zasloužil také o vydávání zednářských edicí
Trojúhelník a Stavba, které obsahovaly zednářské práce většího rozsahu a
představovaly témata jimž byla věnována pozornost. U čtvrtého ročníku
došlo k nárůstu počtu čísel, z původně plánovaného počtu devět vyšlo
celkem 12 svazků. Rudolf J. Vonka však dlouhou dobu časopis nevedl. Již v
roce 1933 jej vystřídal literární historik Antonín Hartl. Rudolf J. Vonka se
postupně stáhl z veřejného zednářského života. Položil základ periodika
Svobodný zednář a díky tomu se udrželo až do roku 1938. Časem bylo
obohaceno o několik pravidelných i nepravidelných příloh. V redakční radě
nadále působili František Kadeřávek, Rudolf Konrád a Josef Volf. 18 Antonín
Hartl se ovšem na jaře roku 1938 své funkce vzdal, neboť byl plně
zaměstnán. Periodikum bylo poté distribuováno Vydavatelským a
nakladatelským spolkem Stavba. Funkci odpovědného administrátora
převzal Karel Šváb, redakční rada nefungovala.19 Nefunkčnost rady se
16
Tamtéž, s. 240-241.
17
„LA PNP, f. Rudolf J. Vonka“, citováno dle Čechurová, J. Čeští svobodní zednáři ve XX.
století. Praha: Nakladatelství Libri, 2002, s. 241.
18
Anonym, „Zprávy“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1933, r. VII, č. 9,
s. 166-167.
19
s. 449.
10
pravděpodobně odrazila také v množství příspěvků věnovaných osobnosti
Jana Amose Komenského v posledních ročnících časopisu. V podstatě až na
výjimku20, nebyla tomuto tématu věnována pozornost.
2.2. Publikace vyšlé z per svobodných zednářů
Otázka dějin svobodného zednářství je pro samotné hnutí velmi

důležitá nejen dnes, ale především v období 19. a 20. století. Představuje pro
zednáře určité ukotvení a nalezení sebe sama. Vzhledem k velkému počtu
publikací, jež se věnují historii svobodného zednářství lze usoudit, že tato
otázka hrála vždy primární roli.21 Především českým dějinám svobodného
zednářství se na počátku 20. století věnovalo několik badatelů z řad zednářů.
Velké úsilí věnovali vyvrácení romantických fantazií Josefa Svátka, jehož
některé domněnky jsou již dnes objasněny, avšak silně ovlivnily vnímání
zednářských dějin.22 Josef Svátek nevěnoval pozornost vztahu Jana Amose
Komenského a svobodných zednářů, avšak ověřováním jeho úvah
vyplynuly na povrch nové informace týkající se českých zednářských dějin.
Mezi přední badatele patřil Josef Volf, ředitel Knihovny Národního muzea a
zakládající osobnost časopisu Svobodný zednář. Věnoval se především
dějinám svobodného zednářství v Čechách v období 18. a 19. století. Do
periodika přispěl mimo jiné článkem věnující pozornost hnutí Amici crucis,
ve kterém se snaží vyvrátit reálnou existenci této společnosti.23
20
Brandejs, S. „Erasmus Rotterdamský – Komenský – Spinoza“, Svobodný zednář: Orgán
čsl. zednářstva, 1936, r. X, č. 1, s. 21-22.
21
Mezi léty 1850 až 1914 převažuje česká literatura věnující se problematice svobodných
zednářů nad německou. V období od roku 1887 až po rok 1914 vycházely nepřetržitě knihy
a příspěvky s touto tématikou. Konkrétně českoslovenští zednáři údajně vydali do konce
roku 1937 více než sto publikací věnující se svobodnému zednářství. Srov. Lešehrad, E.
Stručné dějiny svobodného zednářství v našich zemích. Praha: Stavba, 1937, s. 95-96.
22
Josef Svátek uvedl několik nepodložených idejí o dějinách svobodného zednářství.
Nejvíce zakořenila myšlenka, která považuje hraběte Františka Antonína Šporka za prvního
zednáře a pražskou lóži za první ve střední Evropě, kterou rozvíjí ve svém díle Zednáři
(freimauři) v Čechách v XVIII. stol. (Obrazy z kulturních dějin českých, 1891). Tyto ideje
přejali mnozí zednáři na počátku 20. stol., např. Ignác Cornova O výchově sirotků
zednářských (Praha, 1923), s. 12. Na pochybnosti poukazoval např. Fabian Slabý, Hr. F. A.
Špork (Listy filologické 1907). Svátkovy teorie však především vyvrátil ve svých pracích
Josef Volf. Dnešní literatura jeho ideji první české lóže zcela odmítá. Srov. Mašlaň, F.
Dějiny svobodného zednářství v Čechách. Praha: Dědictví Komenského, 1923, s. 45;
Martínek, M., „Čeští zednáři v zrcadle věků“, in: Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha:
Petrklíč, 1993, s. 299-300.
23
Volf, J. „Amici crucis – přátelé kříže“, Svobodný zednář: Orgán čsl. zednářstva, 1932,
r. VI., č. 3-4, s. 40-42; č. 5.-6., s. 69-71; č. 7.-8., s. 103-105.
11
K rozvoji historického bádání o českém svobodném zednářství dále
přispěla čtveřice mužů. Mezi veřejnosti nejznámější patří dekadentní básník,
archivář Zemské banky a nejplodnější autor Emanuel Lešetický z
Lešehradu, známý pod jménem Lešehrad. Sám byl členem několika
diskrétních společností. Ohnisko jeho zájmu bylo velmi široké, věnoval se
dějinám od středověku až po 20. století. 24 Narozdíl od Josefa Volfa se
věnoval také dějinám svobodného zednářství ve 20. století a vydal mnoho
monografií vztahujících se k tomuto tématu. Ve svém díle se také zaměřoval
na osobnost Jana Amose Komenského a na jeho vztah ke svobodnému
zednářství. Jedná se především o publikace Po stopách tajemných
společností (1935); Stručné dějiny svobodného zednářství v našich zemích
(1937) a Tajné společnosti v Čechách: Od nejstarších časů do dnešní doby
(1922). V poslední zmiňované knize Tajné společnosti v Čechách: Od
nejstarších časů do dnešní doby se objevila myšlenka spojení nauky
předchůdců svobodných zednářů – stavitelů chrámů s jinými tajnými
společnostmi (především s rosikruciány) a Českými bratry. Podle
přesvědčení E. Lešehrada mohl být Jan Amos Komenský ovlivněn jako člen
Jednoty Bratrské hnutím stavitelů chrámu a poté svou vlastní činností
ovlivnit později vzniklé hnutí svobodných zednářů.25 Hlavní pozornost však
Lešehrad věnoval rosikruciánům v souvislosti s Janem Amosem
Komenským a jeho snahám vytvořit ideální společnost. Návaznosti
svobodného zednářství na dílo Jana Amose Komenského zmiňoval
v souvislosti s Konstitucemi svobodných zednářů, jejichž hlavním autorem
byl James Anderson. V pozdějším díle Stručné dějiny svobodného
zednářství v našich zemích se již více věnoval problematice vztahu Jana
Amose Komenského a novodobého svobodného zednářství. V ohnisku
zájmu stále zůstával kontakt Jana Amose Komenského s tajnými
společnostmi a to hlavně s rosikruciány. Především dílo Via lucis, které
vyšlo z pera Komenského, považoval E. Lešehrad za „důkaz“, že J. A.
Komenský je předchůdcem svobodného zednářství.26
24
s. 19.
25
Lešehrad, E. Tajné společnosti v Čechách: Od nejstarších časů do dnešní doby. Praha:
SFINX, 1922, s. 27.
26
Lešehrad, E. Stručné dějiny svobodného zednářství v našich zemích. Praha, 1937, s. 18.
12
Dalším významným představitelem a přispěvatelem periodika
Svobodný zednář byl absolvent filozofické fakulty a středoškolský profesor
František Mašlaň. Ve sledovaném periodiku se sice neobjevují články
vztahující se k tématu, které by byly podepsány jeho osobou, i přesto
představuje významného přispěvatele k otázce návaznosti svobodného
zednářství na Jana Amose Komenského. Ve svém díle Komenský a
svobodní zednáři (S přehledem svobodného zednářství v Čechách a s
literaturou zednářskou) (1921) a Dějiny svobodného zednářství v Čechách
(1923) věnoval značnou pozornost tématu návaznosti nauky svobodných
zednářů na dílo Jana Amose Komenského v souvislosti s jeho pansofickými
snahami.
Většina článků týkající se sledované problematiky v časopisu
Svobodný zednář vyšla z pera Rudolfa Jordána Vonky a osoby skrývající se
pod iniciály R. J. V. Lze se domnívat, že se jedná o totožnou osobu, tudíž
třetí osobnost věnující se dějinám svobodného zednářství. Rudolf Jordán
Vonka byl uznávaným komeniologem a úředníkem na ministerstvu
zahraničních věcí. Zednářem se stal až v roce 1926 a již v roce 1930 stál
v čele listu Svobodný zednář. Podobně jako Emanuel Lešehrad měl osobní
zkušenost i s jinými tajnými společnostmi, kterými prošel, např.
martinismus27. Jeho hlavním cílem bylo dokázat přímou návaznost českého
svobodného zednářství na osobu Jana Amose Komenského. „Vonkovo
osobní zaujetí pro zkoumané téma, jež hraničilo s exaltovaností, bylo
očividné již pro řadu jeho současníků zednářů, nicméně za výsledky svého
bádání byl oceněn dokonce i zahraničními cenami.“28 Zprávu o jednom z
ocenění uvedl časopis Svobodný zednář, Francouzské uznání
komeniologické práce br. Vonky.29 Práci J. R. Vonky musíme podrobovat
jisté míře kritiky, neboť jak vyplývá z předchozí věty, byl silně okouzlen
osobností Jana Amose Komenského a jeho dílo je spíše komeniologické
27
Tzv. martinistický řád byl založen roku 1890 francouzským hermetikem známým pod
pseudonymem Papus. Samotný martinismus má svůj základ položen na konci 18. století, ve
snaze Martineze de Pasqually spojit svobodné zednářství s hermetickými kořeny. Jeho žák
Louis Claud Saint Martinem založil tzv. zednářský řád martinistů. Srov. Štampach, I.
„Hermetismus“, Dingir, 2004, č. 3, s. 87; Anonym, „Miscellanea“, Svobodný zednář:
Orgán Čsl. zednářstva, 1934, r. VIII., č. 2, s. 41-42.
28
s. 19.
29
Anonym, „Francouzské uznání komeniologické práce br. Vonky“, Svobodný zednář:
Orgán Čsl. zednářstva, 1933, r. VII., č. 10, s. 209.
13
povahy než studií dějin svobodného zednářství. Přesto představuje
významný pramen ke sledovanému tématu a bude mu věnována větší
pozornost při rozboru příspěvků v časopise Svobodný zednář.
Posledním představitelem významnějších badatelů z řad svobodných
zednářů na počátku 20. století je literární historik a knihovník ministerstva
zahraničních věcí Antonín Hartl. Zajímal se především o kulturně-
historickou oblast v rámci dějin svobodného zednářství a také je autorem
menších článků k dějinám moderního českého zednářství. Je oceňován za
kritický historický přístup.30 Problematice dějin svobodného zednářství a
zednářství všeobecně se věnovalo také mnoho jiných autorů. V periodiku
Svobodný zednář byly otištěny také starší příspěvky dotýkající se
sledovaného tématu, např. článek právníka a profesora Karlovy univerzity
Jaromíra Hanela Jan Amos Komenský (K 28. březnu 1892).31 Jaromír Hanel
byl představitelem první generace českých svobodných zednářů.32
Na konci 19. století byla věnována pozornost vztahu Jana Amose
Komenského a svobodného zednářství nejen ze strany svobodných zednářů,
ale také pedagogů. Důkazem jsou příspěvky otištěné v periodiku Posel
z Budče: týdeník vychovatelský pro učitelstvo národních škol v Čechách, na
Moravě, v Slezsku a na Slovensku 33, jedná se o články Jan Amos Komenský,
domnělý zakladatel učení nynějších svobodných zedníků; dle svého žití a
skutků oceněn S.H. Herzveldem, údem Staré Rady lóže „LÚnion Royal“ 34 a
Ruch o Komenském v Nizozemsku35 či Hrob Komenského v Naardenu36.
30
s. 19-20.
31
Hanel, J. „Jan Amos Komenský (K 28. březnu 1892)“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1934, r. VIII., č. 3., s. 48-50.
32
s. 60.
33
Časopis Posel z Budče: týdeník vychovatelský pro učitelstvo národních škol v Čechách,
na Moravě, v Slezsku a na Slovensku vycházel v období 1870-1909.
34
Anonym, „Jan Amos Komenský, domnělý zakladatel učení nynějších svobodných
zedníků; dle svého žití a skutků oceněn S .H. Herzveldem, údem Staré Rady lóže ‚LÚnion
Royal‘“, Posel z Budče: Posel z Budče: týdeník vychovatelský pro učitelstvo národních škol
v Čechách, na Moravě, v Slezsku a na Slovensku, 1871, č. 47, s. 393-5.
35
Anonym, „Ruch o Komenském v Nizozemsku“, Posel z Budče: týdeník vychovatelský
pro učitelstvo národních škol v Čechách, na Moravě, v Slezsku a na Slovensku, 1871, č. 42,
s. 354.
36
Anonym, „Hrob Komenského v Naardenu“, Posel z Budče: týdeník vychovatelský pro
učitelstvo národních škol v Čechách, na Moravě, v Slezsku a na Slovensku, 1871, č. 46,
s. 391.
14
Z výše uvedeného soupisu autorů věnujících se tématu svobodného
zednářství a J. A. Komenského vyplývá, že byli soustředěni kolem časopisu
Svobodný zednář a s ním úzce spjatou Národní Velikou Lóží
Československou Obřadu Skotského Starého i Přijatého. Výše uvedení patří
mezi nejznámější badatelé a také všichni představovali přispěvatele
periodika Svobodný zednář, který je primárním zdrojem této práce.
V literatuře svobodných zednářů se však také objevují mnozí čeští
komeniologové. Mezi nejvýznamnější patří J. V. Novák, který se postavě
J. A. Komenského věnuje v několika svých knihách, např. Jan Amos
Komenský: Pracovník o budoucí dobro člověčenstva (1920) či J. A.
Komenský, jeho život a spisy (1932), kterou napsal spolu s J. Hendrichem.
Ze zahraničních autorů je nezbytné uvést K. Ch. F. Krause a L. Kellera,
který založil berlínskou ‚Comeniusgesellschaft‘.37 V roce 1810 uvedl
profesor K. Ch. F. Krause z Jeny myšlenku, že James Anderson jako
předlohu Konstitucích použil Komenského spis Panegersia, po něm stejnou
úvahu uvedl v roce 1892 L. Keller.38 Ze zednářských představitelů první
poloviny 20. století, věnujících se dějinám svobodných zednářů a návaznosti
na dílo J. A. Komenského, je třeba zmínit vídeňského zednáře Eugena
Lennhoffa a jeho dílo Svobodní zednáři.39
Výše uvedené prameny představují nejen zdroj informací osobnosti
Jana Amose Komenského ve spojitosti se svobodným zednářstvím, ale také
vytvářejí významný obraz vypovídající o tom, jak svobodní zednáři na
přelomu 19. a 20. století vnímali odkaz J. A. Komenského a co pro ně
představoval.
37
Lennhoff, E., Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993, s. 196-197.
38
R.J.V. z L. : . J. A. K. .: „Čerpal Anderson z Komenského?“, Svobodný zednář: Orgán
Čsl. zednářstva, 1929, r. III., č. 1-2, s. 51.
39
Lennhoff, E. Die Freimaurer, I. vyd. 1929 – Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993.
15
3. Jan Amos Komenský v periodiku Svobodný zednář
Jak již bylo výše uvedeno, svobodní zednáři se zajímali o svou

minulost a původ. Většinou měli však dosti zkreslené či mlhavé podvědomí,
které velmi lehce podléhalo lidovým představám. Problematice vnímání
zednářství v lidovém prostředí se věnoval Josef Volf. Tuto snahu můžeme
sledovat v časopise Svobodný zednář, kde však byla věnována většinou
pozornost pseudolidovým výmyslům, jež otiskoval bulvární tisk s
politickým podtextem.40 O obranu svobodného zednářství se zasazoval
Tomáš G. Masaryk, jehož práce byla také uvedena ve sledovaném
periodiku.41 Tento jeho počin vnímali zednáři jako projev náklonnosti, i
když takto nebyl v prvotním záměru míněn. T.G. Masaryk byl vnímán,
stejně jako jiné významné české osobnosti, jako určitá součást svobodného
zednářství, přestože se nikdy nestal jeho členem. Podobnou strategii
využívali také u jiných postav české i mezinárodní historie. Pověsti o
členství významných osobností šly až za hranice reality. Toto vědomí
představovalo těžký úkol pro zednářské badatele, jenž museli vyvrátit
legendy a najít skutečnou pravdu. Nejznámější a také nejdéle přežívající
legenda se vztahuje k hraběti Františku Antonínovi Šporkovi42, jenž měl
přinést svobodné zednářství do Čech. Za předního zednáře byl považován
například Josef Dobrovský a také jiní obrozenci, na které odkazují názvy
československých lóží. České zednářství podle tradice ideově čerpalo z J. A.
Komenského. Přestože se uznávaný zednář a historik Josef Volf zasloužil o
vyvrácení mnohých legend a napravení omylů, žily zednářské pověsti
nadále v rámci českých lóží.43
Jak již jsem zmínila podle zednářské tradice navázalo ideově hnutí
na dílo Jana Amose Komenského. Největší pozornost tématům souvisejícím
s touto osobností věnoval první ročník časopisu. V každém čísle se objevil
článek věnující se této problematice. V ostatních ročnících intenzita slábla,
přesto se jednalo o poměrně velký počet příspěvků věnujících se přímo
osobnosti Jana Amose Komenského nebo alespoň se jej tématicky
40
Anonym, „Vnikla idea K.u. i mezi lid?“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1931,
r. V., č. 3-4, s. 50-53; Anonym, „Zprávy“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1934,
r. VIII, č. 7, s. 147-150.
16
dotýkajících. Narozdíl od většiny komeniologické literatury, která
představuje nejen konkrétní oblasti Komenského díla, ale také jeho životní
osudy, zaměřovali se autoři článků pouze na určitá témata. Pozornost je
věnována především souvislostem mezi svobodnými zednáři a osobností
Jana Amose Komenského. Objevují se také články ve formách úvah o díle
Jana Amose Komenského, jeho myšlenkách a také humanitním zaměřením
svobodného zednářství, které s ním sdílí.
Pro snadnější zhodnocení je nutné rozdělit příspěvky do skupin.
Obecně lze mezi články sledovat dvě témata s ohledem na sledovaný
předmět, tzn.
1) články týkající se osobnosti Jana Amose Komenského;

2) ostatní příspěvky (týkající se nesledovaných témat jako např.
politické a historické události, referáty z lóží, zprávy ze světa
apod.)
Ad 1) Články týkající se osobnosti Jana Amose Komenského je možné dále

dělit vzhledem k četnosti témat souvisejícími s následujícími předměty:
a) život a dílo Jana Amose Komenského – články vztahující

se čistě k životu a dílu J.A. Komenského, jedná se např. o
Jan Amos Komenský, zakladatel lidového vzdělání44;
b) J. A. Komenský a svobodné zednářství – články
věnované otázce návaznosti svobodných zednářů na dílo
a myšlenky J. A. Komenského (jedná se o nejpočetnější
skupinu příspěvků), např. Čerpal Anderson
z Komenského?45;
41
Masaryk, T.G., „Katolické pověry o zednářství a satanismu“, Svobodný zednář: Orgán
Čsl. zednářstva, 1934, r. VIII, č. 6, 7 , s. 113-117, 139-140.
42
V práci se objevují obě podoby jeho jména, tzn. hrabě František Antonín Špork a také
František Antonín von Sporck.
43
s. 254.
44
J. T., „Jan Amos Komenský, zakladatel lidového vzdělání“, Svobodný zednář: Orgán
Čsl. zednářstva, 1925, r. I., č. 1., s. 10-14.
45
R. J. V. z L. : . J. A. K. .: „Čerpal Anderson z Komenského?“, Svobodný zednář: Orgán
Čsl. zednářstva, 1929, r. III., č. 1-2, s. 51-54.
17
c) lóže Jan Amos Komenský – příspěvky vztahující se
k organizačním záležitostem lóže Jan Amos Komenský a
referáty o její činnosti, např. Jan Amos Komenský46;
d) Jan Amos Komenský a později vzniklé společnosti - zde
lze zahrnout společnost Amici crucis a Rotary či Odd
Fellow, např. Amici Crucis – přátelé kříže47; Rotary a
Komenský48; Odd Fellows49
e) příspěvky jinak související s osobností Jana Amose
Komenského – jedná se o úvahy věnované trojici
významných osobností, které údajně spojuje stejný cíl,
např. Erasmus Rotterdamský – Spinoza - Komenský50 či
zamyšlení nad dobou, ve kterém se zrodilo zednářství, př.
Myšlenkové ovzduší, v němž se zrodilo sv . zed . . .51
f) články zaměřující se na ideál demokracie a humanity –
příspěvky, které se odvolávají na národní dějiny jako
důkaz českého humanitního založení, př. Humanitní
myšlenka52
Z vytvořeného přehledu jasně vyplývají oblasti zájmu svobodných zednářů

na počátku 20. století v souvislosti s osobností Jana Amose Komenského.
V ohnisku zájmu bylo především dílo J.A.Komenského, resp. vliv jeho díla
na současnou podobu svobodného zednářství s ohledem na organizační
strukturu, nauku a cíl hnutí.
Mezi přispěvateli vynikal Rudolf Jordán Vonka, ale mnohé články
nejsou podepsány. Mezi známé autory příspěvků patří zmíněný Rudolf
46
Anonym, „Jan Amos Komenský“, Svobodný zednář: orgán Čsl. zednářstva, 1930, r. IV.,
č. 10, s. 123-124.
47
Volf, J., „Amici crucis – přátelé kříže“, Svobodný zednář: Orgán čsl. zednářstva, 1930,
r. VI., č. 3-4, s. 40-42; č. 5-6, s. 69-71; č. 7-8, s. 103-105.
48
Anonym, „Rotary a Komenský“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1930, r. IV.,
č. 9., s. 106-108.
49
Anonym, „Odd Fellows“, Svobodný zednář: orgán Čsl. zednářstva, 1932, r. VI., č. 7-8,
s. 114-117.
50
Brandejs, S., „Erasmus Rotterdamský – Spinoza – Komenský“, Svobodný zednář: Orgán
Čsl. zednářstva, 1936, r. X., č. 1, s. 21-22.
51
Ulrich, J., „Myšlenkové ovzduší, v němž se zrodilo sv... zed ...“, Svobodný zednář:
orgán Čsl. zednářstva, 1933, r. VII. č. 1, s. 6-7; č. 2., s. 24-25; č. 3, s. 41-42; č. 5-6, s. 74-
76.
52
Wolf, J., „Humanitní myšlenka“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1933, r. VII.,
č. 1, s. 8-9; č.2, s. 18-19; č. 3, s. 34-36.
18
Jordán Vonka, Stanislav Brandejs, Josef Volf, Josef Ulrich, dále se objevují
články podepsány pouze iniciály, jedná se o R. J. V (pravděpodobně Rudolf
Jordán Vonka), J. T.; H.:; F. D. Vzhledem k tomu, že redakce vyzývala své
čtenáře, aby přispívali svými články do časopisu nelze dnes již s přesností
určit autory bez možnosti terénního výzkumu v archivních záznamech
Velkého Orientu. Příspěvky Karla Bohuslava Štorcha53 a Jaromíra Hanela
byly uveřejněny v periodiku Svobodný zednář v rámci snahy redakce
nashromáždit materiál k dějinám svobodného zednářství. V obou případech
se jedná o práci z 19. století, jejich uveřejnění napovídá, že zednářští autoři
první poloviny 20. století navázali na starší práce.
Jelikož hlavním přispěvatelem k tématu Jan Amos Komenský a
svobodné zednářství byl komeniolog, zednář a jistou dobu také šéfredaktor
sledovaného periodika Rudolf Jordán Vonka, bude mu nyní věnovaná větší
pozornost než ostatním autorům příspěvků.
3.1. Rudolf Jordán Vonka a Jan Amos Komenský
Opravdu nejplodnějším přispěvatelem k tématům týkajících se Jana

Amose Komenského byl R. J. V. čili Rudolf Jordán Vonka. Známý
především jako český komeniolog. Z jeho pera vyšlo několik knih
věnovaných Janu Amosovi Komenskému, např. J.A. Komenský a Naarden:
hrob Komenského v Nizozemí (Praha, 1927) nebo Běžec s pochodní:
Myšlenky o Janu Amosu Komenském (Praha, 1940). Sledovanému tématu se
však věnoval především v článcích objevujících se v periodiku Svobodný
zednář. V mnoha svých příspěvcích upozorňuje na myšlenku, že Jan Amos
Komenský je předchůdcem svobodného zednářství. Je přesvědčen, že James
Anderson čerpal z Komenského díla Panegersia, místy až doslovně, při
psaní Konstituce svobodných zednářů. Jeho postoj nejlépe vystihují jeho
vlastní slova:
53
Karel Bohuslav Štorch byl představitelem českých svobodných zednářů v 19. století.
Jako první u nás pravděpodobně upozornil na myšlenky filozofa K. Ch. K. Krause. Srov.
Štorch, K. B., „Komenský a masoni“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1934,
r. VIII., č. 1, s. 10.
19
„Českému národu sluší děkovati za vznik ducha bratrství
a humanity, jenž mohl volně vydýchnouti všestranným
kulturním snažením ve svazu zednářstva, jež objímá celý
svět. Spojovací článek mezi svobodnými obcemi Jednot
Českých Bratří, v nichž nalezl tento duch vyjádření
organisační, a mezi svazem zednářstva, tvoří Jan Amos
Komenský.“54
Z úryvku vyplývá Vonkovo přesvědčení, že svobodné zednářství určitým

způsobem navazuje na Jednotu českobratrskou a jeho až přílišné zaujetí
postavou J. A. Komenského. Také četnost příspěvků týkajících se osobnosti
J. A. Komenského ve Svobodném zednáři pravděpodobně částečně souvisí
s literární plodností R. J. Vonky. Mnohé z nich jsou sice podepsány
pouhými iniciály R. J. V. či také R. J. V. z L. : J. A. K., což by odpovídalo
jménu Rudolf Jordán Vonka z Lóže Jan Amose Komenský.55 Z přibližného
počtu čtrnácti56 sledovaných článků týkajících se bezprostředně osobnosti a
díla J. A. Komenského, figuruje jméno R. J. Vonky nebo jeho iniciál u osmi
příspěvků.
Již v prvním ročníku se objevují jeho autorské články zaměřeny na
život, dílo a vztah J. A. Komenského ke svobodným zednářům. Velmi
zajímavý příspěvek představuje článek věnovaný poslednímu odpočinku J.
A. Komenského, konkrétně se jedná o Ostatky Komenského57, jehož autorem
byl Rudolf Jordán Vonka. Článek se poněkud liší od ostatních, neboť se
nevěnuje vztahu J. A. Komenského ke svobodnému zednářství, ani jeho
dílu. Pozornost je zaměřena na jeho život, resp. na místo jeho posledními
odpočinku. Přesné umístění hrobu J. A. Komenského byla otázka, které se
věnovali badatelé již v dřívějších dobách. Již zmíněný časopis Posel
z Budče: týdeník vychovatelský pro učitelstvo národních škol v Čechách, na
54
R. J. V. „Můstky ke Komenskému“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1926,
r. 1., č. 3, s. 37-38.
55
Jednalo se o běžný zvyk v časopisu Svobodný zednář, mnozí autoři jsou podepsáni buď
prostřednictvím iniciál, zkratek či pseudonymů. Pod vlivem jiných lóží byla tato tradice
postupem času opuštěna. Srov. Čechurová, J. Svobodné zednářství ve XX. století. Praha:
Libri, 2002, s. 239.
56
Do celkového počtu nejsou zahrnuty ostatní články týkající se okrajově Jana Amose
Komenského.
57
Vonka, R.J., „Ostatky Komenského“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1929,
r. III., č. 1-2, s. 44-47.
20
Moravě, v Slezsku a na Slovensku uvádí, že došlo v této oblasti bádání k
navázání kontaktu s nizozemskými komeniology.58 Tento fakt také
připomíná ve svém článku Rudolf Jordán Vonka zmínkou, že roku 1871
pražští učitelé ze spolku Budeč dali podmět k nalezení zapomenutého hrobu
J. A. Komenského.59 Tento článek však napovídá faktu, že Rudolf J. Vonka
byl více komeniologem než-li zednářem v přístupu k osobnosti Jana Amose
Komenského. Toto téma dále rozvinul ve své knize J. A. Komenský a
Naarden: Hrob Komenského v Nizozemí (1927), ve které se věnuje nejen
historii městečka Naarden od jeho počátků, přes dobu reformace, kdy
věnuje pozornost především působení Jednoty bratrské a jednotě valonské,
ale také určitým životním etapám J. A. Komenského, dějinám Nizozemí
v době J. A. Komenského a především hledání a nalezení hrobu toho
českého rodáka.60
Zajímavým úkazem je fakt, že četnost témat související s osobností
J. A. Komenského s nástupem R. J. Vonky jako šéfredaktora klesá. Výjimku
ovšem představuje čtvrtý ročník Svobodného zednáře, který je v oblasti
příspěvků vztahujících k J. A. Komenskému nejbohatší. Jak již bylo
zmíněno, čtvrtý ročník je ve znamení šéfredaktorství Rudolfa J. Vonky, což
jistě značně ovlivnilo podobu a především náplň časopisu.
R.J. Vonka byl členem lóže Jan Amos Komenský, která ideově
vycházela a navazovala na dílo Jana Amose Komenského.
„Pracoval jsem v Komenském rád, představoval sem si

ovšem, že té práce k poznání vedoucí, bude více. Když
jsem objevil, že vycházíme z Komenského, někteří starší
bratří se domnívali, že jde o mou manii, a konečně se i
ohrazovali, abych nevnášel náboženské prvky do díla,
zejména protestantské, abych nechal stranou... Bratr Volf
se mnou souhlasil a trnul, že kolikrát měl dílo
58
Anonym, „Ruch o Komenském v Nizozemsku“, Posel z Budče: týdeník vychovatelský
pro učitelstvo národních škol v Čechách, na Moravě, v Slezsku a na Slovensku, 1871, č. 42,
s. 354; č. 46, s. 391; Anonym, „Hrob Komenského v Naardenu“, Posel z Budče: týdeník
vychovatelský pro učitelstvo národních škol v Čechách, na Moravě, v Slezsku a na
Slovensku, 1871, č. 46, s. 391.
59
r. III., č. 1-2., s. 44-47.
60
Vonka, R.J. J. A. Komenský a Naarden: Hrob Komenského v Nizozemí, Praha: Dědictví
Komenského 1927.
21
Komenského v rukou, že mu ušlo, nač jsem přišel já.
Dobře jsme vycházeli.“61
Ze slov R. J. Vonky jasně vyplývá jeho nadšení dílem od J. A.

Komenského. Pokud opravdu byl staršími členy lóže napomínán, že se
jedná pouze o jeho mánii, proč se zájem o myšlenky J. A. Komenského
objevují také u jiných soudobých zednářů? Pravděpodobně se sice R. J.
Vonka tomuto tématu věnoval viditelněji než ostatní, ale jednalo se o
soudobý znak českého svobodného zednářství. Josef Volf se opravdu také
věnoval dílu Jana Amose Komenského, ale ohnisko jeho zájmu bylo
mnohem širší než Rudolfa Jordána Vonky.
Rudolf Jordán Vonka ve své badatelské činnosti šel tak daleko, že
srovnával dílo J. A. Komenského Panergesia s Konstitucí svobodných
zednářů J. Andersona a snažil se najít znaky, které byl dokázaly, že J.
Anderson opravdu čerpal z díla českého rodáka. Jedná se o příspěvek v
časopisu Svobodný zednář Čerpal Anderson z Komenského?62 Větší
pozornost tomuto tématu bude věnována v podkapitole 4.1. Svobodné
zednářství a dílo Jana Amose Komenského.
Příspěvky Rudolfa Jordána v časopisu Svobodný zednář je možné

rozdělit do několika oblastí podle sledovaného tématu, podobně jak jsem to
již učinila s veškerými články týkající se Jana Amose Komenského v tomto
periodiku.
1. život Jana Amose Komenského;

2. život a dílo Jana Amose Komenského ve vztahu ke svobodnému
zednářství;
3. literatura jiných autorů, která se dotýká daného tématu
okomentována R. J. Vonkou;
4. příspěvky okrajově se dotýkající osobnosti a odkazu Jana Amose
Komenského.
61
s. 178.
62
R. J. V. z L. : . J. A. K., „Čerpal Anderson z Komenského?“ Svobodný zednář: Orgán
22
Je nutné rozlišit články týkající se pouze života J. A. Komenského a ty,
které se vztahují k jeho dílu, neboť R.J. Vonka samozřejmě odkazoval na
životní osudy, kterými J. A. Komenský v dané době procházel a ovlivnily
jeho spisy. Pod první bod lze v podstatě řadit jen jeden jediný příspěvek a to
Ostatky Komenského63, ve kterém je věnovaná pozornost pouze poslednímu
odpočinku českého rodáka a nijak se nedotýká díla a vztahu ke svobodnému
zednářství. Bod číslo 2 je charakteristický pro příspěvky: Můstky ke
64
Komenskému , ve kterém se autor snaží dokázat návaznost svobodného
zednářství na osobnost Jana Amose Komenského prostřednictvím
zednářských dějin a života J. A. Komenského. Následující referát de facto
navazuje na předchozí, jedná se o Můstky od Komenského k zednářství65,
pozornost je již věnována konkrétním symbolům, jenž mělo svobodné
zednářství přijmout z díla J. A. Komenského. Odvážným příspěvkem, který
jistě také patří do této skupiny, je již zmiňovaný článek Čerpal Anderson
z Komenského?66 Periodikum Svobodný zednář mělo také pravidelnou
rubriku nazvanou Literatura, kde se její redaktoři vyjadřovali k různým
knihám a přednáškám. Příspěvky R. J. Vonky v rámci této rubriky bych
zahrnula pod bod číslo 3. Ve vztahu k sledovanému tématu vyšly tři
příspěvky: J. A. Komenský v našich dějinách67 jedná se o komentář
přednášky K. Krofta; Neznámý Komenský68 obsahuje informace o nálezu
dosud neznámého spisu Basuyne (název díla je uveden pouze v holandštině)
J. A. Komenského Otokarem Odložilíkem, samozřejmě opět nechybí
zmínka R.J. Vonky, že svobodné zednářství vychází z děl J. A.
Komenského; Komenský a anglický parlament69 informuje o stejnojmenné
práci Otokara Odložila, uvedené ve sborníku Českou minulostí, pojednává o
pobytu J. A. Komenského v Londýně, jeho díle a kontaktu s Němcem
63
r. III., č. 1-2, s. 44-47.
64
R. J. V., „Můstky ke Komenskému“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1926,
r. I., č. 2, s. 27-28; č. 3, s. 37-38.
65
Vonka, R.J., „Můstky od Komenského k zednářství“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1926-1927, r. I., č. 4, s. 51-53.
66
R. J. V. z L. : . J. A. K., „Čerpal Anderson z Komenského?“ Svobodný zednář: Orgán
67
R. J. V., „Literatura: J. A. Komenský v našich dějinách“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1930, r. IV., č. 6, 7-8., s. 79.
68
R J. V., „Literatura: Neznámý Komenský“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva,
1930, r. IV., č. 6., 7-8, s. 79-80.
69
R. J. V., „Literatura: Komenský a anglický parlament“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1930, r. IV., č. 6, 7-8, s. 80.
23
Samuelem Hartlibem. Do poslední kategorie, tj. příspěvky okrajově se
dotýkající osobnosti a odkazu Jana Amose Komenského bych zařadila
článek Sporck-Komenský-buditelé70, kde je věnována pozornost otázce, zda
hrabě František Antonín von Sporck představuje spojující článek díla
Komenského s dílem národních obroditelů.
Z uvedeného soupisu vyplývá jaká témata R. J. Vonku zajímala. Je
nutné dodat, že téměř ve všech jeho zmíněných článcích se objevuje
upozornění, že Jan Amose Komenský je duchovním předchůdcem
svobodného zednářství nebo alespoň připomenutí, že jeho dílo Pansegria
bylo vzorem pro Konstituce J. Andersona.
70
Vonka, R.J., „Sporck –Komenský-buditelé“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva,
1930, r. IV., č. 3, 4-5, s. 31-32.
24
4. Dílo J. A. Komenského a sebevymezení českých zednářů
Jan Amos Komenský hraje v českém svobodném zednářství zcela

nepochybně velmi významnou roli. Otázkou je však proč tomu tak je, jaký
význam jeho životu a dílu přikládali a čím mohl přispět k utváření jejich
identity.
Problematika spojitosti svobodného zednářství a Jana Amose
Komenského je mnohem složitější než se na první pohled může zdát.
Zednáři odnepaměti věnovali velkou pozornost svým dějinám. V 19. století
narůstá zájem o dějiny svobodného zednářství. Rozvíjí se diskuse, kde a kdy
byla spekulativní71 forma zednářství založena a kterým směrem se šířila.
Jedná se např. o F.-F-B.-Clawela Dějiny zednářství a tajných společností
v starých a pozdějších dobách (1865) či Mr. H. Maarchalka Dějiny Řádu
zednářského v Nizozemsku, jeho koloniích a zemích (1872).72 V obou dílech
se objevují dnes již odmítané ideje. Přesto je vhodné věnovat pozornost
některým myšlenkám. Podle Clawela byli první odchylkou od svobodného
zednářství Moravští Bratři, kteří roku 1739 vytvořili společnost „Řád
zbožných zednářů“ nebo-li Řád zrna hořčičného (název byl odvozen
z evangelia podle Marka). Klenotem řádu byl zlatý prsten, do kterého bylo
vryto: „Nikdo z nás nežije sobě samému.“73 Již mnohokrát zmiňovaný
Rudolf J. Vonka zde opět viděl paralelu s Janem Amosem Komenský, u
kterého můžeme nalézt podobný citát: „Člověk nerodí se sobě samému, ale i
Bohu a bližnímu.“74 V mnoha pracích lze nalézt domněnky, že v případě J.
A. Komenského se jedná o duchovního předchůdce, pomyslného
zakladatele, apod. svobodných zednářů. Nejvytrvalejším obhájcem ideje, že
J. A. Komenský je duchovním zakladatelem svobodného zednářství byl L.
Keller, představitel německo-rakousko-švýcarské teorie, v opozici stál W.
Begemann s myšlenkou, že naopak J.A. Komenský byl pod vlivem
71
Dějiny svobodného zednářství se dělí na dvě období, tzv. operativní a spekulativní
zednářství. Operativní zednářství zahrnuje období stavitelů chrámů, tzv. kamenických
cechů, ze kterých se založením Velké Lóže 24. června 1717 stalo oficiální hnutí
svobodných zednářů, tzv. spekulativní zednářství. Členy již nebyli pouze stavitelé, ale také
vědci, šlechtici, apod. Srov. Kol. Cesty svobodného zednářství. Praha: Petrklíč, 2001, s. 45.
72
R. J. V., „Můstky ke Komenskému“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1925,
r. 1., č. 2, s. 28.
73
Tamtéž, s. 28.
74
Tamtéž, s. 28.
25
svobodného zednářství.75 Podobnou domněnku uvádí ve svém díle
Criegern76, podle které byl J. A. Komenský spíše pod vlivem lóže.
Myšlenka, že byl Jan Amos Komenský členem svobodného zednářství již
byla vyvrácena77, ovšem dle četnosti témat souvisejících s jeho osobou v
periodiku Svobodný zednář, lze usoudit, že hrál významnou roli v zednářství
ještě na počátku 20. století. Podle dostupné literatury, ze sledované doby,
byl Jan Amos Komenský českými zednáři považován za duchovního
předchůdce daného hnutí. Na následujících stranách bude věnována
pozornost dílu Jana Amose Komenskému, resp. spisům, které se objevují v
textech svobodných zednářů a jsou vnímány samotným hnutím jako vzor
pro jejich nauku a cíl. Osobnost Jana Amose Komenského se neodráží
pouze v nauce, ale také v organizační struktuře svobodného zednářství, což
bude přiblíženo v úvaze nad pojmenovávání lóží. Celá práce je zaměřena
hledání spojitosti mezi J. A. Komenským a svobodnými zednáři, proto je
nutné se také zamyslet nad tím, jak byl vnímán českými zednáři na počátku
20. století. Na závěr této kapitoly zvážím sebevymezení svobodného
zednářství ve vztahu k Janu Amosovi Komenskému.
4. 1. Svobodní zednáři a dílo Jana Amose Komenského
Mnoho zednářských badatelů se na počátku 20. století věnuje dílu

J.A. Komenského. Jejich zaujetí touto problematikou má jistě své kořeny
zapuštěny v myšlence, že J. A. Komenský je duchovním předchůdcem
svobodného zednářství. Ve svých příspěvcích a dílech se pokoušejí doložit
inspiraci díly J. A. Komenského při zakládání spekulativního zednářství.
Z velkého množství spisů Jana Amose Komenského se svobodné
zednářství zaměřuje především na dvě díla. Jedná se o spis Via lucis (Cesta
75
Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993, s. 197; Begemann, W., „Comenius
und die Freimaurer“, Berlin 1906, citováno dle Mašlaň, F. Komenský a svobodní zednáři
(S přehledem svobodného zednářství v Čechách a s literaturou zednářskou). Praha:
Dědictví Komenského, 1921, s. 13.
76
Criegern, „J. A. Comenius als Theolog“, 1881, s. 385-94, citováno dle Mašlaň, F.
Komenský a svobodní zednáři (S přehledem svobodného zednářství v Čechách a
s literaturou zednářskou). Praha: Dědictví Komenského, 1921, s. 13.
77
Svobodné zednářství oficiálně vzniká 24. června 1717, Jan Amos Komenský zemřel 15.
listopadu 1670. Z těchto dat lze jasně vyčíst, že mezi oficiálním založením svobodného
zednářství a životem J. A. Komenského leží téměř půl století.
26
světla, Amsterdam 1668) a nedokončené pansofické a vševědné dílo
Obecná porada o nápravě věcí lidských. Lidskému pokolení, předně však
vzdělancům, duchovním a mocným Evropy (De rerum humanarum
emendatione consultatio catholica ad genus humanum, ante alios vero ad
eruditos, religiosos, potentes Europae) (1645-1670). Toto rozsáhlé dílo má
celkem sedm svazků: I. Panegersia (Univerzální probuzení); II. Panaugia
(Univerzální osvícení); III. Pansophia (Univerzální moudrost, Všemoudrost,
Vševěda); IV. Pampaedia (Univerzální vzdělávání, Vševýchova); V.
Panglotia (Univerzální jazyk); VI. Panorthosia (Univerzální náprava,
Všenáprava); VII. Pannuthesia (Univerzální povzbuzení).78 Svobodní
zednáři obracejí svou pozornost především k prvnímu svazku, tj.
Panegersia a třetímu svazku, tzv. Pansophii. Podle jejich přesvědčení byl
autor Konstituce (1723) svobodných zednářů, James Anderson (1679-
1739)79, silně ovlivněn spisy Jana Amose Komenského a také z nich přímo
údajně vycházel. Myšlenka, že J. Anderson čerpal z J. A. Komenského se
objevila již na počátku 19. století. Jak již bylo zmíněno, v roce 1810 uvedl
profesor K. Chr. K. Krause z Jeny domněnku, že J. Anderson jako předlohu
své Konstituce použil spis J. A. Komenského Panegersia80, po něm stejnou
úvahu uvedl v roce 1892 L. Keller.81 James Anderson žil v době, kdy nebylo
zvykem uvádět v díle odkazy na zdroje, přesto podle přesvědčení Rudolfa J.
Vonky a mnoných jiných, je Panegersie82 plná myšlenek, které tvoří
podstatu moderního svobodného zednářství. Aby své domněnky podložil,
78
Kumpera, J. Jan Amos Komenský: Poutník na rozhraní věků. Ostrava: Nakladatelství
Svoboda, 1992, s. 224.
79
Stevenson, D. James Anderson: Man and Mason, (online). Dostupné z:
http://www.scottishrite.org/what/educ/heredom/articles/vol10-stevenson.pdf (3.8.2009).
80
Panegersia vyšla v roce 1666 údajně bez jména autora a vydavatele. R.J. Vonka se
domníval, že J.A. Komenský chtěl zabránit ovlivnění čtenáře jeho jménem, neboť v té době
již byl dobře známý a také se ozývaly hlasy proti jeho spisovatelské činnosti poté, co vydal
knihu Lux e tenebris. V roce 1702 vyšlo druhé vydání v Halle. Vydal jej francouzský
emigrant a hugenot František Buddeus, který poznamenal, že toto dílo J.A. Komenského
vydal z rukopisné pozůstalosti. V roce 1708 v Hamburku vyšlo dílo Theatram
anonymorum, ve kterém je J.A. Komenský označen za autora Panegersie. Srov. R.J.V. z L.:
J. A. K., „Anderson z Komenského?“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.zednářstva, 1929,
r. III., č. 1-2, s. 51.
81
Tamtéž, s. 51; Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993, s. 196.
82
Spis Panegersia napsal Komenský pravděpodobně již během svého pobytu v Anglii. Zde
byl pozván Němcem Hartlibem, aby své myšlenky přednesl před anglickým parlamentem.
J.A. Komenský se domníval, že v Anglii bude moci vzniknout kolegium osvícenců. Jeho
podobu popsal ve svém dalším díle Cesta světla (Via Lucius, Londýn 1641-1642). V jeho
představách to byl sbor, jenž by pečoval o šíření světla vzdělanosti a o předcházení válkám.
Srov. Kumpera, J. Jan Amos Komenský: Poutník na rozhraní věků, Ostrava: Nakladatelství
Svoboda, 1992, s. 77-90; 310.
27
věnoval se rozboru díla J. A. Komenského a komparaci Panegersie a
Konstituce. Došel k názoru, že J. A. Komenský ve svém díle přiznává svou
touhu založit společnosti, která by užívala určitých obřadů, jenž by jímaly
lidskou mysl a povzbuzovaly ducha.83
Nejen Panegersia je významná pro svobodné zednáře. Společné
prvky nacházejí také ve třetím svazku, v Pansophii. Zde J. A. Komenský
mluví o stavbě chrámu moudrosti podle pra-pojetí, norem a zákonů
nejvyššího stavitele světa.84
Sledovaní zednáři na počátku 20. století ve svých dílech věnují
náležitou pozornost návaznosti svobodného zednářství na dílo Jana Amose
Komenského. Dle nejdostupnějších prací se jedná o spisy Rudolfa J. Vonky,
Františka Mašlaně, Emanuela Lešehrada a vídeňského zednáře Eugena
Lennhoffa85. Svou pozornost zaměřovali na několik spisů, kterým se nyní
budu více věnovat.
Velmi často je v dílech českých prvorepublikových zednářů
zmiňována kniha J.A. Komenského Via lucis (Cesta světla, Amsterdam
1668). Jan Amos Komenský v Cestě světla poprvé uvádí své plány na
všenápravu lidstva. Její obsah naznačuje také dlouhý název s podtitulem
Cesta světla dosud vyhledaná a i nadále vyhledávaná to jest promyšlené
pátrání jak v blížícím se soumraku světa úspěšně šířit světlo rozumu,
moudrost, po všech myslích všech lidí a po všech národech.86 J. A.
Komenský spis Cesta světla napsal již v Londýně v období 1641 až 1642,
v tištěné podobě však vyšel až roku 1668 v Amsterdamu. 87 V podstatě řeší
otázku reformy lidstva prostřednictvím určité formy osvícení. Tuto
myšlenku nejlépe vystihují jeho vlastní slova:
83
R.J.V. z L. : . J. A. K., „Čerpal Anderson z Komenského?“ Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1929, r. III., č. 1-2, s. 53.
84
Hanel, J., „Jan Amos Komenský (K 28. březnu 1892)“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1934, r. VIII., č. 3., s. 50.
85
Eugen Lennhoff sice není představitelem prvorepublikového českého zednářství, ale jak
vyplývá z jeho díla Svobodní zednáři (1929) čerpal z prací československých zednářů
působících na počátku 20. stol. Srov. Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993,
s. 197.
86
Komenský, J.A. Cesta světla, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1961.
87
Novák, J.V. Jan Amos Komenský: Pracovník o budoucí dobro člověčenstva, Praha: F.
Topič, s. 44.
28
„K dosažení stanovených cílů všeobecného ozáření
(Panaugie) stanovíme nyní vhodné prostředky. Jsou
celkem čtyři: universální knihy, universální školy,
universální sbor učených mužů a univerzální jazyk.
Všechno to je nové a musí to být novou péčí od základů
vybudováno.“88
Svobodné zednářství se zaměřuje především na myšlenku univerzálního

sboru. J. A. Komenský určil tři podmínky, které by podobné sdružení mělo
naplnit.
„Ať už budou tito věštci universálního vědění kdekoli

(buď ve sdruženích nebo jednotlivě), bude třeba, aby
I. o sobě navzájem věděli

II. seskupili se v nějakém sdružení
I. spojili se pouty neporušitelných zákonů. “89
V době vzniku tohoto díla, tzn. v letech 1640-1642, působil Jan Amos
Komenský v Anglii, kde se podílel na přípravě k založení vědecké akademie
Královské společnosti nauk.90 Ve svých představách však měl na mysli
celosvětovou organizaci, která by zajistila podporu vzdělávání a osvěty,
rozvoje vědy a šíření humanity. Jeho cílem byla reformovaná dokonalá
společnost, jež by byla vyvrcholením dějin.91 Představitelé svobodného
zednářství se hlásí k této ideji a považují založení spekulativního
svobodného zednářství za dosažení výzvy k založení společnosti pro udržení
míru mezi národy a k hlásání ideálu humanity.
Rozbor alegorického spisu Labyrint světa a ráj srdce (1623) se ve
sledovaných textech svobodných zednářů nevyskytuje. Jeho význam
spočívá však ve vlastním obsahu a pravděpodobném zdroji inspirace J. A.
Komenského. Svobodní zednáři rádi poukazují na společné kořeny
s Bratrstvem Růže a Kříže. V tomto případě se jedná o vliv spisů
88
Komenský, J.A. Cesta světla. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1961, s. 96.
89
Tamtéž, s. 113.
90
Floss, P. Jan Amos Komenský: Od divadla věcí k dramatu člověka. Ostrava: Profil, 1970,
s. 153-4.
91
Tamtéž, s. 148-149.
29
německého luterského theologa Johanna Valentina Andreae (1586 - 1654)
na dílo Jana Amose Komenského. Byl zaznamenán písemný styk, ze
kterého vyplývá okouzlení J. A. Komenského osobností J. V. Andreaea.92
Na tento spis mělo především vliv několik děl J. V. Andreaea, vzhledem ke
sledovanému tématu, Peregrini in patria errores (Bloudění cizince ve vlasti,
1618)93, Civis Christianus (Křesťanský občan, 1619) či Reipublicae
Christianopolotanae descriptio (Popis státu zvaného Christianopolis,
1619)94. Odraz inspirace rosikruciány se objevuje v samotném díle,
konkrétně ve XIII. kapitole, která je nazvána Poutník se na Rose-Crucios
dívá.95
S velkou oblibou upozorňují zednářští autoři na vyobrazení určitých

zednářských symbolů na titulních stranách některých děl Jana Amose
Komenského. Přítomnost těchto znaků vyvolala velké diskuse, které již
dříve byly zmíněny, kdo z koho čerpal. Na titulní listu spisu Panegersia z
roku 1702 by měla být vyobrazena palmová ratolest. Přítomnost této rytiny
Emanuel Lešehrad vysvětluje působením Jana Amose Komenského v tajné
společnosti Řád palmy, jejíž symbolem byla palmová ratolest.96 Avšak
František Mašlaň přítomnost vyobrazení palmové ratolesti vysvětluje
naprosto jiným způsobem. „Palma, symbolická značka křesťanských
akademií tehdejších, zdobí titulní obraz tohoto vydání ‚Panegersie‘ a
dosvědčuje, kterým kruhům ležely pansofické snahy Komenského na
srdci.“97 Rozchod názorů autorů působících ve stejné období, kteří své díla
jistě vzájemně znali, je až zarážející. Vysvětlení by mohlo podat
podrobnější zaměření se na dílo obou zednářů. František Mašlaň se
zaměřoval především na dějiny svobodného zednářství, zatímco Emanuel
Lešehrad byl známý svým zájmem o tajné společnosti, což se také odrazilo
92
Škarka, A., „Doslov“, in: Komenský, J. A. Labyrint světa a ráj srdce. Praha: Naše
vojsko, s. 183.
93
Svoboda, 1992, s. 256.
94
Škarka, A. „Doslov“, in: Komenský, J. A. Labyrint světa a ráj srdce. Praha: Naše vojsko,
s. 183.
95
Tamtéž, s. 63-66.
96
SFINX, 1922, s. 49.
97
Mašlaň, F. Komenský a svobodní zednáři (S přehledem svobodného zednářství v Čechách
a s literaturou zednářskou). Praha: Dědictví Komenského, 1921, s. 12.
30
v jeho přístupu k osobnosti Jana Amose Komenského. Ve svých textech
věnuje pozornost především vztahu J. A. Komenského k různým tajným
společnostem.98
K jiným rytinám se již Emanuel Lešehrad nevyjadřoval, zatím co
František Mašlaň, ze kterého čerpal také Eugen Lennhoff, předkládal další,
aby doložil propojení svobodného zednářství s Janem Amosem
Komenským. Podle jeho mínění se jednalo o symboly humanity objevující
se v akademiích 15. a 16. století a u svobodných zednářů. Jako příklad uvádí
spis Pansophiae prodromus (Leyden 1644), ve které je zobrazena královna
moudrosti Panagia, u jejíchž nohou leží bible, úhloměr a kružidlo. 99 R. J.
Vonka nalézá další symboly na úvodním listu třetího vydání tohoto díla.
Konkrétně by zde podle něj měla být olovnice, úhelnice, pravoúhlý hák,
obzorové měřidlo, mistrovská kniha, zavřená i otevřená, ve které se nachází
stavební plán. Sloupy by měly být vyjádřeny skrytě, jeden nese světový
glóbus a na druhém je pozemský glóbus a také by zde mělo býti kružidlo.100
Podobné zednářské symboly, lze podle Františka Mašlaně nalézt také ve
spisu Janua sive introductio in Biblia sacra (1658), kde lze objevit obraz
zlomeného kulatého sloupu stojícího na krychli a v neposlední řadě v díle
Lux e tenebris (1665) (viz Příloha II.) tři sloupy a mystický monogram J. A.
Komenského.101 K dílům Lux in tenebris a Lux e tenebris se také více
vyjadřuje Rudolf Jordán Vonka. Údajně obsahují v ilustracích prvky
zednářských symbolů: kružidlo, trojúhelník, růže, sloupy, jedna z ilustrací
by měla naznačovat tři mládence sedící v řetězu, dále by se zde měl
98
Jedná se např. o již zmíněný Řád Palmy, Bratrstvo Růžového kříže, společnost Societas,
Amici Crucis, apod. Srov. Lešehrad, E.Tajné společnosti v Čechách: Od nejstarších časů
do dnešní doby. Praha: SFINX, 1922; Lešehrad, E. Stručné dějiny svobodného zednářství
v našich zemích. Praha: Stavba, 1937.
99
František Mašlaň neopomene upozornit čtenáře, že bible, úhloměr a kružidlo představují
v nauce svobodného zednářství tři velká světla. Srov. Mašlaň, F. Komenský a svobodní
zednáři (S přehledem svobodného zednářství v Čechách a s literaturou zednářskou). Praha:
Dědictví Komenského, 1921, s. 9.
100
Vonka, R. J., „Můstky od Komenského k zednářství“, Svobodný zednář: Orgán
československého zednářstva, 1926-1927, r. I., č. 4, s. 52.
101
Podle odkazu F. Mašlaň čerpal z děl zahraničního autora L. Keller: Bibel, Winkelmaß
und Zirkel, str. 26-29. Jena 1910. (Otisk z MCG 1908.) L. Keller: Die Brüdeschaft zum
helligen Kreutz und andere Akademien, Logen und Kammern des 17. Jahrhauderrs. (MCG
1911, str. 145.), citováno dle Mašlaň, F. Komenský a svobodní zednáři (S přehledem
svobodného zednářství v Čechách a s literaturou zednářskou). Praha: Dědictví
Komenského, 1921, s. 9.
31
nacházet obrázek beránka jako symbolu vítězství.102 Zatímco František
Mašlaň nevěnoval jiným dílům pozornost, R. J. Vonka upozorňoval na
další, konkrétně na dílo Vestubulum rerum (1658), kde na titulním listě má
být údajně uvedeno sedm stupňů práce. Své domněnky evidentně čerpá z K.
Ch. K. Krause na jehož výklad odkazuje.103 Vzhledem k záměrům práce
není třeba uvádět všechny domněnky Rudolfa J. Vonky. Jedná se o různé
zkratky a obrazce objevující se v díle J. A. Komenského. Snad pouze
poslední zmínka, podle přesvědčení R. J. Vonky je zednářský chrámový
koberec104 totožný s vyobrazením z titulního listu Opera didactica omnia105
(viz Příloha III. a IV.).106 Je evidentní, že Rudolf Jordán Vonka jde ve svých
úvahách mnohem hlouběji než František Mašlaň. Je otázkou, zda J. A.
Komenský opravdu použil výše zmíněné symboly nebo jeho vydavatelé
úmyslně a skutečně.107 Dle uvedených titulních listů v příloze si lze udělat
vlastní představu. Možným vysvětlením může být také až přespřílišná snaha
Rudolfa J. Vonky a jiných soudobých zednářů nalézt spojitost moderního
svobodného zednářství s Janem Amosem Komenským. Jisté je, že se v díle
J. A. Komenského objevují podobné myšlenky, mnohdy také symboly a cíle
jako v programu současného svobodného zednářství.
V textech sledovaných českých svobodných zednářů je kladen důraz
na pansofické108 snahy Jana Amose Komenského, které se objevují hlavně
102
Vonka, R.J., „Můstky od Komenského k zednářství“, Svobodný zednář: Orgán čsl.
zednářstva, 1926-1927, r. I., č. 4, s. 53.
103
Kraus, Die drei altesten Kunsturkunden über die Freimaurerei, citováno dle Vonka,
R.J., „Můstky od Komenského k zednářství“, Svobodný zednář: Orgán československého
zednářstva, 1926-1927, r. I., č. 4, s. 52.
104
Chrámový koberec neboli pracovní koberec je součástí každé dílny, jeho vyobrazení
odráží stupeň, ve které daná dílna pracuje. „Symbolizuje půdorys lidského života;
představuje půdorys Šalamounova chrámu a obsahuje různé symboly.“ Srov. Čechurová, J.
Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Libri, 2002, s. 516.
105
Titulní list tohoto díla tvoří mědirytina vyryta podle předlohy Crispina de Pass, kterou
navrhl údajně sám J.A. Komenský Davidem Loggem. „V popředí je znázorněn sedící autor
u stolu s knihou a glóbem, za ním se otevírají dveře posluchárny se studenty. Po stranách
jsou výjevy šesti lidských činností (sochařství, malířství, zahradnictví, zemědělství,
tiskařství a stavitelství). Horní část rytiny tvoří vyobrazení přírody a vesmíru se Sluncem,
Měsícem a hvězdami a části zvířetníku. Symboliku celého obrazu vysvětlil Komenský ve
spisku Typographeum vivum (Tiskárna živá) ve 4. části ODO.“ Srov. Kumpera, J., Jan
Amose Komenský: Poutník na rozhraní věků. Ostrava: Nakladatelství Svoboda, 1992, s.
274-275.
106
Vonka, R.J. „Můstky od Komenského k zednářství“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1926-1927, r. I., č. 4, s. 53.
107
V uvedených pramenných materiálech nejsou doloženy obrazové důkazy, je na čtenáři,
zda si ověří osobně tvrzení autorů nebo bude jejich slovům věřit.
108
Pansophia je „(...) všeobecná múdrosť, ktorej hlavným cieľom je, aby ľudia mohli
poznať všetko svoje dobro a zlo, aby ‚celé ľudské pokolenie dostalo dokonalý rozum,
32
ve spisu Prodromus pansophiae (Předchůdce vševědy, 1637 Oxford).109
Dalšímu vydání byla připojena obhajoba pansofického programu Conatuum
pansophicorum dilucidatio (Vysvětlení vševědných snah).110 Celý spis je
rozdělen do třech částí. J. A. Komenský vyzývá lid k rozšíření moudrosti,
aby mohly být nastolen opět zlatý věk. Svobodní zednáři se zaměřují na
prostřední oddíl, kde J.A. Komenský „(...) pojednává o způsobu, jak vědění
sestavit v ‚nádherný chrám moudrosti‘.“111 V tomto případě čeští zednářští
autoři odkazují na spis Conatuum pansophicorum dilucidatio. Zdůrazňují
myšlenku, která se objevuje v tomto díle. Jedná se o zmínku o chrámu
moudrosti, jenž je podobný chrámu Šalamounovu a je postaven podle zásad,
které určil nejvyšší stavitel světa, bůh. Představuje naplnění jejich cíle a
touhy. Emanuel Lešehrad se v jednom z příspěvků časopisu Svobodný
zednář, konkrétně v Ke vzniku organisace svobodného zednářství a
zednářského chrámu pokusil čtenářům přiblížit vznik ideje chrámu. Odmítl
myšlenku, že by jeho původ byl židovský. Odkazuje na rosikruciánské dílo
Fama Fratenitatis (1614), za jehož autora považuje Daniela Schwentera a
odvolává se na prof. Kadeřávka.112 Tento spis uvádí „(...) že legendární
Christian Rosencreutz zbudoval Domus Spiritus Saneti (dům Ducha
Svatého, dům božské Moudrosti), aby byl střediskem bratrstva, jež by se
odtud rozcházelo do světa konati charitativní práci.“113 E. Lešehrad ve svém
článku uvádí další údajné členy Bratrstva Růže a Kříže, kteří ve svém díle
pojednávají o stavbě chrámu. Jedná se o Francise Bacona a jeho spis Nová
Atlantis (1621), která obsahuje popis ostrova s dokonalým státem v jehož
středu je Šalamounův dům; Roberta Fludda a jeho dílo Summum bonum
dokonalý jazyk a dokonalé počínanie a aby sa tak dosiahla všeobecná zhoda medzi ľudmi a
a aby sa odstránili... všetky rozpory vos svete.‘“ Vybrané spisy Jana Amose Komenského.
IV. sv. Praha 1956, s. 167, citováno dle Pšenák, J., „Predslov“, in: Komenský, J.A.
Vševýchova. Bratislava: Obzor, 1992, s. 12.
109
J. A.Komenský toto dílo neměl sám v úmyslu vydat. Sepsal jej v letech 1634 až 1636,
kdy by v korespondenčním kontaktu s Němcem S. Hartlibem, který v dané době působil v
Londýně a své myšlenky mu odkryl. S. Hartlib bez vědomí J. A. Komenského tyto ideje
vydal pod názvem Conatuum Comenianorum praeludia (Předehry Komenského snah)
s podtitulem Porta sapientiae reserata (Brána moudrosti otevřená). Srov. Kumpera, J. Jan
Amos Komenský: Poutník na rozhraní věků. Ostrava: Nakladatelství Svoboda, 1992, s.
291.
110
Tamtéž, s. 291.
111
Tamtéž, s. 292.
112
Lešehrad, E., „Ke vzniku organisace svobodného zednářství a zednářského chrámu“,
Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1938, r. XII, č. 5, s. 84-85.
113
Tamtéž, s. 84-85.
33
(1629) a v neposlední řadě texty Jana Amose Komenského Conatuum
pansophicorum dilucidatio a Pansophiae prodromus.114 „Tyto spisy vydal
Komenský v době, kdy byl ve spojení s rosekruciánem Samuelem Hartlibem
v Londýně, jenž se opět stýkal s Eliasem Ashmolem. R. 1646 zřídil pak
Elias Ashmole R.C. v Mason’s Hall v Londýně ‚dům Šalamounův‘, první
chrám svobodných zedníků.“115 Stavba chrámu hraje v zednářské symbolice
významnou roli. Má dvojí úlohu, cílem jedince je vystavět ideální chrám v
sobě samém a vlastní tzv. Šalamounův chrám hraje důležitou roli v
zednářské legendární historii a v samotném iniciačním rituálu.116
Krátce po založení první oficiální zednářské lóže Velké lóže v
Londýně byla sepsána Jamesem Andersonem tzv. Konstituce neboli Book of
Constitutions uveřejněna roku 1723.117 Jak již bylo několikrát zmíněno, jako
první upozornil na souvislosti Konstituce a díla J. A. Komenského profesor
K. Ch. K. Krause z Jeny na počátku 19. století. Na jeho práci poté navázali
mnozí zednářští historikové a komeniologové. Také čeští svobodní zednáři
na počátku 20. století věnovali tomuto tématu značnou pozornost. Emanuel
Lešehrad považuje první část Porady obecné o nápravě lidských věcí
Panegersii spolu s didaktickými spisy za hlavní pramen Konstituce.118 R. J.
Vonka provedl komparaci Konstituce s dílem Jana Amose Komenského,
aby našel společné znaky a dokázal tak teorii, že James Anderson místy až
doslovně čerpal z jeho díla. Jeho činnost odráží snahu českých zednářů
dosvědčit, že svobodné zednářství má duchovní kořeny v Čechách. V
Konstitucích se odráží základ svobodného zednářství. Neobsahují pouze
nauku, ale také mnohé legendy, které se k tomuto hnutí stahují. Mnohé z
nich jsou věnovány problematice původu a vzniku svobodných zednářů. 119
Jednu z nejpodstatnějších rolí hraje ve svobodném zednářství symbol
Šalamounova chrámu. Většina příběhů sebraných v Konstitucích byla
známá již na konci 17. století, stejně tak velmi oblíbeným tématem učenců
114
Tamtéž, s. 84-85.
115
Tamtéž, s. 84-85.
116
Podle legendy je údajným zakladatelem stavitel Hiram, jenž dohlížel na stavbu
Šalamounova chrámu v 10. stol. př.n.l. Organizační struktura stavby, samotná stavba i
příběh hrají primární roli v zednářské symbolice a rituálním životu lóže. Srov. Lobkowicz,
P. F. Legenda svobodných zednářů. Praha: Nakladatelství Ivo Železný, 1996.
117
Ridley, J. Svobodní zednáři. Praha: BB/art, 2004, s. 30.
118
Lešehrad, E. Stručné dějiny svobodného zednářství v našich zemích. Praha: Stavba,
1937, s. 18.
119
34
byl Šalamounův chrám. Byly sepsány obsáhlé latinské texty věnující se této
problematice, z předních osobností lze jmenovat např. matematika a vědce
Isaaca Newtona.120 O zvýšeném zájmu o tuto oblast také vypovídají tajná
společenství, jejichž členové byli mnozí vědci a filozofové.
V jaké formě se tedy odráží myšlenky J.A. Komenského v symbolice

svobodných zednářů? Základní svobodné zednářství je složeno ze tří
stupňovité hierarchie, tzn. učedník, tovaryš, mistr. Svobodné zednářství se
odvolává na dílo Cesta světla, kde J.A. Komenský uvádí sedm stupňů
vývoje lidstva v souvislosti s popisem zednářského třístupňového systému
zasvěcení.121
„Kdo chce býti zednářem, má býti uvědomělý (svobodný)

muž dobré pověsti; má býti pevného životního postavení
a bez úhony. Tuto zásadu hlásal nejeden filosof; zednáři
si připomínají rádi, že ji nacházejí u průkopníka,
duchovního otce zednářství, u Jana Amose Komenského,
hlavně v díle Cesta světla.“122
Uvedená citace české zednářské tvorby se opět odvolává nejen k dílu Jana
Amose Komenského jako představiteli hlavního zdroje nauky, ale také k
jeho osobnosti jako zakladateli svobodného zednářství. Dále klade svobodné
zednářství důraz na pansofické snahy J. A. Komenského a přijímá tak za
svůj cíl jeho myšlenku vytvoření bratrstva, které by dovedlo lidstvo do tzv.
zlaté doby. Podle Karla Boleslava Štorcha, který se v 19. století věnoval
otázce svobodného zednářství, nelze brát myšlenky Jana Amose
Komenského doslovně, neboť jeho návrhy jsou v reálném světě
neuskutečnitelné. Přesto byl také přesvědčen o jistém vlivu spisů Jana
Amose Komenského na svobodné zednářství, i když podle jeho mínění se
zakladatelé novoanglického zednářství odchýlili od ideje J.A. Komenského
„(...) v tom, že kdežto on k napravení obecných lidských záležitostí
obecného též spolupůsobení a veřejnosti vyhledával, oni naopak organisaci
120
Tamtéž, s. 30.
121
Vonka, R. J. Zednářská symbolika. Praha: Or... 5928-169, Trojúhelník č.1, s. 11.
122
Tamtéž, s. 16.
35
masonstva v příliš pevná pouta sevřeli a nejen od veřejnosti upustili, nýbrž i
docela bránu jí zavřeli.“123 Odklon od myšlenek J. A. Komenského také vidí
v tom, že podle jeho mínění novoangličtí zednáři chtěli svou nauku použít v
boji s katolickou církví a protestantismem.124
4. 2. Zednářské lóže a Jan Amos Komenský
S osobností J. A. Komenského není spjata pouze nauka, ale také

organizační struktura. Několik zednářských lóží nese v názvu jeho jméno či
název jednoho z jeho děl. Jedná se především o lóži Jan Amos Komenský125,
dále o lóže jejichž názvy obsahují jména či části jeho děl. Konkrétně
brněnská lóže Cesta světla a ostravská lóže Lux in tenebris. Také v zahraničí
vznikly mnohé lóže nesoucí jméno tohoto českého rodáka, např. v roce 1888
byla v Uhrách založena lóže Comenius, v roce 1910 ve Vratislavi lóže
Comenius zu den drei Säulen, podobně tomu bylo v Rumunsku, kde vznikla
lóže Jan Amos Komenský či ve Spojených státech lóže Komenský.126 V
neposlední řadě je nutné zmínit také britskou Velkou lóži Československa
Comenius.127 Bylo ustanoveno také několik společností, jedná se např. o
Společnost Komenského neboli Comenius Gesellschaft založenou v
Německu v roce 1892 či nizozemský Spolek zednářské mládeže Comenius
ustanovený roku 1914, také ve Spojených státech vzniklo několik
podobných organizací.128 Ze sledovaného období bych ráda také připomněla
zmíněnou Velkou Národní Lóži Československou Obřadu Skotského
123
Štorch, K. B., „Komenský a masoni“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1934,
r. VIII., č. 1, s. 12.
124
Tamtéž, s. 12-13.
125
Lóže Jan Amos Komenský byla velmi významnou českou lóží, založenou jako jednou
z prvních skupinou patnácti českých zednářů pod záštitou Velkého Orientu francouzského,
dne 26. října 1918. Srov. Mišovič, J. Víra v dějinách zemí koruny České. Praha:
Sociologické nakladatelství, 2001, s. 77.
126
1937, s. 79-80.
127
Edvard Beneš a další emigranti založili tuto lóži v roce 1941 v Londýně. Srov. Kol.
Cesty svobodného zednářství. Praha: Petrklíč, 2001, s. 68.
128
1937, s. 79-80.
36
Starého i přijatého, jejíž všechny pražské lóže vykonávaly své práce v
prozatímních místnostech označovaných jako Památník Komenského.129
Proč byly lóže pojmenovány názvy souvisejícími s osobností Jana
Amose Komenského? Odpověď na tuto otázku není snadné nalézt, nejprve
je nutné objasnit jakým způsobem získávaly jednotlivé lóže jména. První
zednářské lóže vznikající v Anglii získávaly název podle hostinců, kde se
jejich členové setkávali. První oficiální lóži na světě, tzn. Velkou Lóži
založily 24. června roku 1717 lóže U husy a rožně, U koruny, U jabloně, U
poháru a hroznu.130 České zednářství bylo v před prvorepublikovém období
z velké míry ovlivněno zednářstvím německým. Zdejší zednářství navázalo
na anglický zvyk pojmenovávat lóže po hostincích. Zavedli však mnohé
odchylky ve formě symbolických vylepšení prostřednictvím přívlastku,
např. korunovaný, či připojení mystického jednociferného čísla (nejčastěji
trojky). Později přibyla také označení pomocí výjimečných vlastností,
zednářských symbolů či osobností.131 Československé lóže preferovaly
názvy odvozené od patronátní lóže, lóže pojmenované po nějakém ochránci,
symbolickém či faktickém patronovi. Většina z nich se programově hlásila k
české reformační tradici a k národnímu obrození.132 Klasickým rysem
československých lóží je název související s národním charakterem a
symboly, z toho vyplývá, že v českém zednářství se odráží vztah k domácí
tradici a historickým a lidským hodnotám.133 Tímto je vysvětleno
pojmenování některých místních lóží, avšak stále není jasné, proč byl J. A.
Komenský natolik klíčový pro české zednářství.
129
Borovička, M. Tajné dějiny zednářských lóží. Praha: Ottovo nakladatelství-Cesty, 2002,
s. 208; Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993, s. 199.
130
Kol. Cesty svobodného zednářství. Praha: Petrklíč, 2001, s. 18.
131
s. 132.
132
Jedná se například o lóže Jan Amos Komenský, Cestou světla, Pravda vítězí, Lux in
tenebris, Ján Milec, Kalich, Petr Chelčický, Oreb Comenius, Tábor, Jan Hus a druhou
skupinu tvoří Josef Dobrovský, Ján Kollár, Pavel Josef Šafařík. Srov. Čechurová, J. Čeští
svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Nakladatelství Libri, 2002, s. 132-133; 425.
133
Tamtéž, s. 133.
37
4.3. Jak byl Jan Amos Komenský vnímán svobodnými zednáři na
počátku 20. století
Silnému ovlivnění svobodných zednářů Janem Amosem

Komenským nenapovídá pouze množství článků a knih věnovaných jeho
osobě. Velmi vypovídající je styl, kterým jsou psány. Většina z nich, dá se
říci snad všechny, neobsahují sebemenší kritiku díla a života J. A.
Komenského. Jeho postoje jsou často jistým způsobem obhajovány a
vysvětlovány z pozice autora. Důraz na postavu Jana Amose Komenského
se v českém zednářském prostředí objevuje již na konci 19. století. Je spojen
s osobností Jaromíra Hanela, jenž byl svobodnými zednáři na počátku 20.
století považován nejen za duchovního vůdce, ale také obnovovatele
svobodného zednářství na sklonku 19. století a podporovatele idejí Jana
Amose Komenského.134 Velkým zastáncem J. A. Komenského byl již
mnohokrát zmiňovaný Rudolf J. Vonka. Mnozí komeniologové v
životopisech Komenského uvádějí jeho sklon k chiliasmu.135 R. J. Vonka,
ale toto tvrzení odmítl přijmout. Zdůrazňoval, že Jan Amos Komenský
nebyl chiliast a neočekával příchod či návrat tisíciletého království
nebeského v návrat hmotný.136
Nejčastěji autoři článků ve Svobodném zednáři upomínají na jimi
přijímaný fakt, že Jan Amos Komenský byl duchovním předchůdcem
svobodného zednářství. Nejlépe tento úkaz vystihuje citace článku Jaromíra
Hanela:
„Br ... Krause (Kunsturkunden II, 2. str. 15) praví o K-ém:

‚Nejlepší výklady o K-ého plánu na zlepšení lidské
společnosti dává jeho Panegersia; avšak místa, která s
novoanglickou konstituční knihou slovně a právě v
nejvíce rozhodujících slovech a větách souhlasí, najdou se
134
1937, s. 41-42; 84;
H.:, „Zprávy: Ke kresbě br... J. Hanela o Komenském“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1934, r. VIII., č. 3, s. 65.
135
Floss, P. Jan Amos Komenský: Od divadla věcí k dramatu člověka. Ostrava: Profil,
1970, s. 46; Novák, J. V. Jan Amos Komenský: Pracovník o budoucí dobro člověčenstva.
Praha: F. Topič, 1920, s. 29.
136
R.J.V. z L. : . J. A. K. .:, „Čerpal Anderson z Komenského?“, Svobodný zednář: Orgán
Čs. zednářstva, 1929, r. III., č. 1-2, s. 52.
38
v Opera didactica, t.j. v jeho vyučovacích didaktických
spisech.‘ Dále vyslovuje (Ibidi. str. 24) domněnku: ‚Ježto
spisy byly obecně známy v celé Evropě, zvláště však v
Anglii, a do učenců tehdejšího věku velmi byly čteny a
promýšleny, jest zřejmé, že zakladatel zduchovnělého
svobodného zednářství, zvláště Anderson a Desaguliers,
vypůjčili si ony základní myšlenky ze spisů K-ého.‘“137
„A tak vidíme, dr ... bb ..., K-ého jako předchůdce K ...

U..., jako zvěstovatele oněch pravd, jejichž ztělesnění my
jako zednáři pokládáme za nejžádoucnější pro spásu
lidstva, a plně náleží tudíž K-ému ve všech Dílnách a
všude, kde se shromažďují bb... k pěstování právě
zednářského, t. j. právě lidského smýšlení, chvíle vděčné
upomínky.“138
Také u J. Volfa najdeme podobné zmínky: „Vliv ideí J. A. Komenského

na soustavu zedn. je nepopíratelný, ale zednáři v Čechách v 18. stol. si toho
nebyli vědomi.“139 Podstatným rozdílem mezi těmito dvěma úryvky je pojetí
vlivu Jana Amose Komenského. Narozdíl od L. Krause, jenž klade důraz na
přijetí J. A. Komenského jako předchůdce, jej Josef Volf vnímá mnohem
střízlivěji. Podobné věty lze najít téměř v každé české zednářské
publikaci na počátku 20. století, jako další příklad slova Emanuela
Lešehrada: „Ostatně je nepopiratelné, že moderní svobodné zednářství
vyprýštilo hlavně z idejí Čecha J. A. Komenského (...)“140 V neposlední řadě
se také k tomuto tématu vyjádřil František Mašlaň, jak uvádí Eugen
Lennhoff k objasnění pojmenování jedné z prvních českých lóží: „První
česká lože dala si zcela přirozeně název ‚Jan Amos Komenský‘. ‚Není
pochyby, že jménem arciučitele národův, který i bez zástěry zednářské byl
137
zednářstva, 1934, r. VIII., č. 3, s. 50.
138
Tamtéž, s. 50.
139
Komentář k dílu Jan Amos Komenský a svobodní zednáři v Čechách. N. IV, 1920, s.
313-5, citováno dle Anonym, „Soupis prací br... Volfa o dějinách sz. zednářství“, Svobodný
zednář: Orgán Čsl. zednářstva,1934, r. VIII, č. 8, s. 154.
140
1937, s. 84.
39
zednářem v nejlepším slova smysle, byl nejkrásněji vystižen program
zednářů českých a zednářů vůbec.‘(Mašlaň)“141
4.4. Sebevymezení českého svobodného zednářství
J. A. Komenský a jeho odkaz byl evidentně významný pro české

prvorepublikové svobodné zednářství. Jeho význam není pouze spojen se
symbolikou, kterou zednářští autoři nacházejí v jeho díle, ale také s otázkou
vlastenectví. V březnu 1930 se uskutečnila slavnostní přednáška u
příležitosti týdne Komenského. Referát přednesl K. Kroft, jak informoval R.
J. V. v příspěvku časopisu Svobodný zednář. V komentáři R. J. V. k referátu
K. Krofta se odráží odpověď na otázku jaký význam měl J. A. Komenský
pro svobodné zednáře.
„Došel k přesvědčení, že naše náboženská a vůbec

kulturní závislost na kultuře německo-protestantské
v šestnáctém století nebyla nám ani tak škodlivá, ani
nebezpečná, jak se mnozí domnívali. Jednota bratrská,
z níž vyšel Komenský, byla svérázná a Komenský místi
aby z kultury německé jen přijímal, celému světu dával, a
to více nežli přijal. Bratrská jednota vyšla z původního
čistého hnutí husitského; jak mravně, tak i literárně si
zachovala samostatnost. V husitském původním duchu
representanti Jednoty způsobili, že byl vydán majestát o
snášenlivosti, v snášenlivosti předhonili Evropu. Potom
právě dílo Komenského je vyvrcholením ducha českého,
jenž se nikdy nevzdával mravního dědictví Husova a
Chelčického.“142
Podle mého názoru J. A. Komenský nepředstavoval pro české

prvorepublikové zednáře pouze duchovního předchůdce tohoto proudu, ale
také český národní symbol. Pro pochopení je nutné uvědomit si národní
141
Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993, s. 196.
142
R. J.V., „Literatura: J. A. Komenský v našich dějinách“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1930, r. IV., č. 6, 7-8, s. 79.
40
vlastenecké snahy 19. až počátku 20. století. Jak bylo vidět v kapitole
věnované problematice pojmenování lóží, kladli čeští zednáři důraz na
národní otázku. Zednářská lóže Jan Amos Komenský byla založena v roce
1919, tzn. brzy po ukončení první světové války a založení samostatného
Československého státu.143 Ve stejném období také vycházely knihy
sledovaných autorů obsahující snahu dokázat návaznost svobodného
zednářství na osobnost Jana Amose Komenského. Období po první světové
válce bylo ve znamení obnovy a zabránění opakování válečných hrůz. Do
popředí se dostal ideál demokracie a humanity. 144 Tento jev můžeme také
sledovat v příspěvcích časopisu Svobodný zednář. Zatímco v první
ročnících, resp. do VI. ročníku se humanitní myšlenka projevuje v podobě
kladení důrazu na osobnost a především dílo Jana Amose Komenského, co
by duchovního předchůdce zednářství, ve zbývajících svazcích dochází ke
změně. Nejviditelnější příspěvky již v VI. ročníku, tj. rok 1932, ale
především v VII. ročníku, tzn. rok 1933, ve kterých je věnována pozornost
humanitním myšlenkám a době, ve které se zrodilo svobodné zednářství.145
Je patrný odklon od zdůrazňování humanity v díle J.A.Komenského a
příklon k univerzální humanitě českého národa. Nyní uvádím několik
citací, ve kterých se odráží sebevymezení českých svobodných zednářů ve
vztahu k Janu Amosovi Komenském.
„(...)u nás ke konci středověku máme Mistra Jana Husa,

který žil i umřel pro svobodu svědomí, že máme Jednotu
bratrskou a jejího zakladatele Chelčického, jenž již téměř
před půltisíciletím jasně formuloval bratrskou lásku,
odpor proti násilí a vyloučení idee mocenské z oblasti
duchové a mravní, a že to byl český král Jiří Poděbradský,
který první navrhl pacifistický svaz národů, tedy přinesl
myšlenku, kterou jeho doba nemohla chápati, myšlenku,
143
Samostatný Československý stát byl vyhlášena 28. října 1918. Srov. Kol. Dějiny zemí
Koruny české II., Praha: Paseka 1995, s. 147.
144
Tamtéž, s. 148.
145
J. V. (L... „Sibi et posteris“), „Zednářství a humanitní ideologie (Výtah z kresby)“,
Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1932, r. VI. č. 5-6, s. 74-76.; Ulrich, J.,
„Myšlenkové ovzduší, v němž se zrodilo sv. . . zed . . .“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1933, r. VII., č. 1, s. 6-7; č. 2, s. 24-25; ,č. 3, s. 41-42; č. 5-6, s. 74-76; Wolf, J.,
„Humanitní myšlenka“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1933, r. VII., č. 1, s. 8-
9; č. 2, s. 18-19; č. 3, s. 34-36.
41
jež předstihla vývoj o několik století. A Komenský snad
po prvé literárně formuloval požadavek věčného míru a
řešení mezinárodních sporů rozhodčími soudy a jeho
pansofické spisy snad po prvé vyslovují myšlenku
světoobčanství, snášenlivosti a jednotnosti celého světa.
Co však vskutku lze nazvati neobyčejným a téměř
jedinečným zjevem, jest skutečnost, že v národě českém
ideje mravní, jež spojujeme s uvedenými velkými jmény,
nejen nezemřely s těmito svými představiteli, nýbrž stále
v národě po celé věky žily, byly připomínány a
pěstovány, v nich nalezlo své zdůvodnění na př. i národní
obrození, na nich spočívala i praktická politika národa
obrozeného, až konečně národ, když ve jménu těchto ideí
došel obnovení státní samostatnosti, na tomto
ideologickém základě zařídil i svůj poměr k jiným
národům v samostatném státě. Tato dlouhá ideologická
kontinuita ve směru humanitním, kterou nelze vysvětliti
jen historickou nahodilostí, nýbrž má zajisté základ v duši
národa, jest snad vskutku specifickým znakem českého
národa, neboť jde tu o vývoj několika staletí, kdežto na
př. ideály francouzské revoluce žijí teprve něco přes sto
let.“146
„(...) tu shledáme jasně, jak tento postoj národa českého

jest příbuzný právě ideálům zednářským, jež spočívají
v podstatě na universálnosti zákonů etiky, na solidaritě
lidstva a na nezdolném optimismu, jemuž stačí cesta,
i když cíl zdá se býti nedosažitelným, jak krásně praví
zednářské Theinovo Credo.“147
„Buďme této shody českého humanitního ideálu se zednářskými zásadami

vědomi v prvé řadě my sami, čeští zednáři, neboť toto vědomí jest ním
posilou a zárukou, že jdeme po cestě pravé.“148
146
Wolf, J., „Humanitní myšlenka“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1933,
r. VII., č. 1, s. 8-9.
147
r. VII., č. 3, s. 35.
148
Tamtéž, s. 36.
42
Otázkou však zůstává, zda za změnou přístupu stojí osobnost
Rudolfa Jordána Vonky, jenž byl známý obdivovatel díla Jana Amose
Komenského, nebo celkového přístupu českých zednářů pod vlivem
dějinných událostí. Rudolf Jordán Vonka působil jako šéfredaktor
Svobodného zednáře do roku 1933, tzn. že pod jeho dohledem bylo
uveřejněno prvních šest svazků VII. ročníku, zbývající čtyři svazky již byly
vydány za působení Antonína Hartla.149 Je nutné ovšem upozornit na fakt, že
citovaný článek J. Wolfa Humanitní myšlenka vyšel ještě za působení R. J.
Vonky. V době šéfredaktorství Antonína Hartla již není tomuto tématu
věnovaná natolik zvýšená pozornost. Výjimku tvoří pouze příspěvek
Jaromíra Hanela, který vyšel v rámci připomínání klasických zednářských
děl a přibližuje nám, jak české svobodné zednářství vnímalo postavu Jana
Amose Komenského na konci 19. století.150
Univerzální pojetí humanity českého národa může být spojeno s
blížící se hrozbou druhé světové války. Obava z politických ideologií, jako
je např. nacismus, fašimus, bolševismus, se odrážela v příspěvcích periodika
Svobodný zednář a to především v již zmíněném článku J. Wolfa Humanitní
myšlenka.151
Je zjevné, že české svobodné zednářství klade velký důraz na
národní minulost a především významné české osobnosti. Dílny, které
vznikaly na počátku 20. století nesly jména vztahující se k české reformační
tradici či osobnostem reprezentujícím české národní obrození. Konkrétně se
jedná o Jana Amose Komenského, Jána Milece, Petra Chelčického, Jana
Husa, Josefa Dobrovského, Jána Kollára, Pavla Josefa Šafaříka. V ohnisku
zájmu nebyly pouze osobnosti, ale také události, místa či hesla, které
připomínaly názvy lóží, např. Oreb Comenius, Tábor, Pravda vítězí či
zmíněná díla Jana Amose Komenského – Cestou světla, Lux in tenebris. 152
Odpověď na otázku proč právě Jan Amos Komenský hraje tak významnou
149
Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1933, r. VII.
150
zednářstva, 1934, r. VIII., č. 3, s. 48-50; H.:, „Zprávy: Ke kresbě br... J. Hanela o
Komenském“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1934, r. VIII., č. 3, s. 65.
151
r. VII., č. 1, s. 8.
152
Čechurová, J. Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Nakladatelství Libri, 2002, s.
132-133; 425.
43
roli pro české svobodné zednářství, můžeme nalézt v díle Emanuela
Lešehrada Stručné dějiny svobodného zednářství v našich zemích, kde
uvádí:
„Novodobé čsl. zednářství hlásí se k Janu Amosovi

Komenskému jako k Janu Křtiteli, předchůdci
svobodného zednářství. Přijímá s přesvědčením
Krauseův objev ideové souvislosti mezi názory
Komenského a zednářskou konstitucí a propracovává
(zejména pracemi J. R. Vonky) tuto souvislost. Toto
nazírání stalo se součástí nejen národně
československého zednářství, nýbrž zednářství v
Československu vůbec, neboť se k němu hlásí četnými
projevy i naši zednáři němečtí a maďarští.“153
Z této citace jasně vyplývá, že české svobodné zednářství se hlásilo k

zednářské tradici návaznosti na myšlenky J. A. Komenského. Vzhledem k
poznámce, že tak nečiní pouze české lóže, ale také lóže německého a
maďarského původu působící v Čechách, lze dojít k názoru, že se nejedná
pouze o aktivitu Velké lóže Československé ovlivněné především činností
lóže Jan Amos Komenský a zednářem R. J. Vonkou, ale o celorepublikový
jev.
153
Lešehrad, E. Stručné dějiny svobodného zednářství v našich. Praha: Stavba, 1937, s. 15.
44
5. Hledání příčiny sporu o postavu J. A. Komenského mezi
svobodnými zednáři a rosikruciány
Význam díla Jana Amose Komenského je všeobecně znám. Jeho

spisy již v renesanční době znala velká část Evropy a jsou citovány dodnes.
Jan Amos Komenský byl silně ovlivněn svými předchůdci a sám přenesl
svůj vliv na své následovatele a současníky. Mnohé tajné společnosti si
nárokují jeho členství či spojení s ním jako předchůdcem. Jeho myšlenky si
nárokuje nejen jeho mateřská církev Jednota bratrská, ale také
rosekruciánské hnutí, svobodní zednáři aj. Na počátku 20. století věnovali
komeniologové velkou pozornost jistému bratrstvu, tzv. Amici Crucis
neboli Přátelé kříže154, jehož pomyslným zakladatelem měl být sám J. A.
Komenský.155 Jak později dokázal Josef Volf, jednalo se pravděpodobně o
neexistující bratrstvo, které vzniklo špatným výkladem podpisu jednoho
údajného člena.156 Vyvrácení jeho reálné existence dosti zpochybnilo teorie
Josefa Svátka o členství hraběte Františka Antonína Šporka ve společnosti
Amici Crucis a tím také jeho vliv na přenesení svobodného zednářství do
Čech.
Položila jsem otázku po pomyslném sporu, který vznikl mezi
představiteli hnutí svobodných zednářů a tzv. rosikruciánů o postavu Jana
Amose Komenského. Během studia pramenů jsem však došla k závěru, že
podobný spor ze strany svobodných zednářů nikdy nevzešel. Nejedná se o
spor členství osoby Jana Amose Komenského, ale o symboly, které se
objevují v jeho dílech. Dříve než se zamyslím nad obrazem tohoto údajného
sporu na počátku 20. století v československé spiritistické scéně, je nutné
154
Hnutí Amici crucis věnoval pozornost především Josef Volf a Emanuel Lešehrad, také
jej připomíná Iqnác Cornova v díle O výchově sirotků zednářských (Praha, 1923), s. 11 a
mnozí jiní. Zmínky o jejich údajné existenci a vyvrácení jejich skutečné existence, však
nalézáme pouze v díle svobodných zednářů a v dílech Josefa Svátka či článku Karla Sabiny
Z osmnáctého století v Květech z roku 1864. Josef Volf podobné ideje zcela vyvrátil
v článcích „Amici crucis – přátelé kříže“, Český časopis historický, 1932, s. 551-561. Srov.
Beránek, J. Tajemství lóží: Svobodné zednářství bez legend a mýtů. Praha: Mladá fronta,
1994, s. 80; 122.
155
SFINX, 1922, s. 50; Mašlaň, F. Dějiny svobodného zednářství v Čechách. Praha: Dědictví
komenského, 1923, s. 4-7.
156
Volf, J., „Amici crucis – přátelé kříže“, Svobodný zednář: Orgán čsl. zednářstva, 1932,
r. VI., č. 3-4, s. 40-42; č. 5-6, s. 69-71; č. 7-8, s. 103-105; Anonym, „Soupis prací br...
Volfa o dějinách sz. zednářství“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1934, r. VIII.,
č. 8, s. 159.
45
objasnit vztah Jana Amose Komenského k oběma těmto esoterickým
proudům. Svobodní zednáři, Bratrstvo Růžového kříže a Jan Amos
Komenský, tato dvě hnutí a osobnost nespojuje pouze esoterické pozadí, ale
také společné kořeny. Na první pohled se tato myšlenka může zdát absurdní,
neboť mezi nimi stojí celá léta. Donedávna byly však vedeny diskuse o
údajném členství Jana Amose Komenského v hnutí svobodných zednářů.
Podobné ideje byly již vyvráceny, přesto představuje Jan Amos Komenský
určitý spojovací článek mezi Bratrstvem růžového kříže a svobodným
zednářstvím.
Trojice Jednota bratrská – Bratrstvo růže a kříže – svobodní zednáři
má na první pohled jen málo společného. Ovšem zednářští autoři na počátku
20. století viděli mnohé společné prvky a úzký kontakt. Nejprve je nutné si
dané společnosti přiblížit především z pohledu zednářských autorů. Než tak
učiním, několik slov pro představení Jednoty bratrské. Zpočátku působila
jako malá sekta v 50. až 60. letech 15. století v Čechách. První bratrskou
obec založil kazatel Řehoř v Kunvaldu z Žamberka ve východních Čechách
roku 1457. Základem nauky hnutí byly demokratické ideály husitů a
myšlenky Petra Chelčického a také silný vliv tzv. valdenského hnutí.
charakteristickým znakem proudu bylo odmítání vyššího vzdělání a
spolupráce se světskou vrchností.157 Změna nastala až na přelomu 15. a 16.
století, do čela se dostal Lukáš Pražský, který prosadil přijímání měšťanů a
šlechty, jenž byli nespokojení s oficiálním náboženstvím (kališnictvím a
katolictvím). Skupina se tak proměnila v sociálně otevřenou církev.158 Podle
Emanuela Lešehrada byla považována Jednota bratrská katolickou církví za
kacíře. Své předsvědčení doplnil slovy: „Stejný nepřítel tedy Jednotu a
Bratrstvo sbližoval, tím spíše, že mnohé ze snah R. C. se krylo se snahami
Jednoty, ba doplňovalo a posilovalo je.“159 E. Lešehrad vnímal Jednotu
bratrskou jako uzavřenou společnost nábožensko-vědeckého rázu a řadil ji
k tzv. přírodním filozofům.160 Charakterizuje ji jako hnutí, které se od svého
počátku snažilo uskutečnit ideál křesťanské obce, zajistit zvelebení českého
157
Svoboda, 1992, s. 14.
158
Tamtéž, s. 14.
159
Lešehrad, E. Po stopách tajemných společností. Praha: Alois Srdce, 1935, s. 49.
160
Tamtéž, s. 49.
46
jazyka, zasazovalo se o rozvoj umění, literatury, přírodních vědy a řemesel.
V podstatě kultury a pokroku českého národa.161 Domnívám se, že
Emanuela Lešehrada jako milovníka tajných společností zaujal především
fakt, že Čeští bratři, přestože se označovali za křesťany a byli příslušníky
vlastních křesťanských obcí, se organizovali v určitém tajném spolku.
Podobně jako ve svobodném zednářství zde byla třístupňová hierarchie:
1. auditoři – tvořili nejpočetnější skupinu, představovali je

posluchači a jejich úkolem bylo připravit půdu pro vlastní práci
bratrstva;
2. bratři – tento stupeň by se dal charakterizovat jako určitá forma
filosoficko-přírodní akademie;
3. dokonalí bratři neboli prefecti – skupina, která představuje
nejvyšší stupeň, tvořili ji pouze zasvěcenci, jejichž úkolem bylo
budování náboženského chrámu a ochrana jeho cílů162
V podstatě takto charakterizuje Jednotu Bratrskou Emanuel Lešehrad. Na

konci první poloviny 16. století byla část Českých bratrů vyhnána z Čech
Ferdinandem, bratrem Karla V. Většina odešla do Polska, kde získala
privilegia díky dissidentského míru v roce 1572. Zbylí členové byli
pronásledováni. Zakládali vědecké kroužky, knihtiskařské dílny a různé
cechy.163 Ke změně došlo za vlády císaře Rudolfa II. (1576-1612), kdy se
členové Jednoty bratrské údajně dostali do kontaktu s rosikruciánským
hnutím, jelikož dvůr císaře byl vyhlášeným místem pro pobyt alchymistů
učenců a umělců. Jak uvádí E. Lešehrad, prostřednictvím vlivu u dvora
Rudolfa II. dosáhla Jednota bratrská různých práv a v roce 1609 jí byla
císařským manifestem udělena zvláštní privilegia.164
Bratrstvo růžového kříže neboli rosikruciáni (Rosae Crucis)
představuje křesťanské mysterijní společenství. Vznik je zasazen na
počátek novověku. Jejich cíl byl ryze sociální a etické povahy – snaha
161
Tamtéž, s. 49.
162
Tamtéž, s . 49.; Borovička, M. Tajné dějiny zednářských lóží, Praha: Ottovo
nakladatelství – Cesty, 2002, s. 44.
163
164
SFINX, 1922, s. 47.
47
vybudovat světské sdružení vědců a dalších myslitelů, odstranit zlo ze všech
polí lidské působnosti a rozsáhlé sociální nápravě podrobit také kulturu a
vědění.165 „Jeho členové mísili reálné poznatky přírodní věd s biblickou
mystikou, okultismem a orientální magii.“166 Bratrstvo Růžového kříže bylo
mezinárodním filozoficko-alchymistickým sdružením, které mělo údajně
připravit obnovu zkaženého světa. Jeho vznik je zasazován do období roku
1610 v Německu. Jejich učení pravděpodobně kolovalo již dříve jako
rukopis, avšak vydáno bylo ve spisu The Universal and General
Reformation of the Whole Wide World roku 1614 v Kasselu v Porýni.167
Jeho obsahem je vyprávění o nalezení hrobu Christiana von Rosenkreutze,
vedle kterého ležely jeho tři knihy. Legenda praví, že Christian von
Rosenkreutz se dožil obdivuhodného věku 106 let, tzn., že se narodil v roce
1384 a zemřel roku 1490 poté, co se vrátil ze svého putování po Východě. 168
Ve svém díle informuje o „(...) vizi budoucího ráje, kde lidé věří v Boha či
Nejvyšší bytost, která nepřikládá sebemenší důležitost hnidopišským
náboženským sporům šestnáctého a sedmnáctého století. Nejvyšší bytosti se
mohou klanět lidé nejrůznějšího vyznání a Ona všem přináší náboženskou
svobodu.“169 Emanuel Lešehrad se domníval, že při zakládání hnutí byli
přítomni také členové templářského řádu. Podle legendy byl Ch.von
Rosenkreutz doprovázen na cestě do Orientu tajemným mnichem, navštívil
také Palestinu, aby se seznámil s tajnými východními naukami (kde dříve
sídlili také templáři). Po návratu do Německa, asi v polovině 15. století,
vytvořil s několika muži bratrstvo.170 Symboly proudu představoval kříž a
růže, hlavní myšlenkou byla stavba ideálního chrámu. Bratrstvo se stalo
velmi rychle módní záležitostí, čemuž napovídá také množství spisů, které
jej oslavovaly, či hanily. Jak k hnutí zpočátku přistupoval filozof Johann
Valentin Andreae není jasné. Často je však zmiňován jeho silný vliv na J. A.
165
Horyna, B.; Pavlincová H. Judaismus, křesťanství, islám. Olomouc: Nakladatelství
Olomouc, 2003, s. 472.
166
Svoboda, 1992, s. 29.
167
168
Tamtéž, s. 24.
169
Tamtéž, s. 24.
170
SFINX, 1922, s. 35.
48
Komenského, pro kterého představoval určitý vzor.171 Často je uváděna
myšlenka, že Ch. von Rosenkreutz je fiktivní postavou a autorem všech tří
spisů je sám německý luteránský teolog J. V. Andreae. J. V. Andreae se od
hnutí distancoval v roce 1616 satirickým spisem Chymische Hochzeit des
Christian Rosenkreuz.172 Podle Emanuela Lešehrada v roce 1620 byla
založena společnost Societas Christiana. Její náplní byla snaha o udržení
pravé evangelické víry a opravdové zbožnosti mezi protestanty, v čele stál
již zmíněný její zakladatel J. V. Andreae. Heslem bylo: pravda, volnost,
láska. V září roku 1628 do této společnosti měl vstoupil také Jan Amos
Komenský.173 Bratrstvo Růže a kříže se během třicetileté války rozpadlo.
„Ovlivnilo však nejen vznik dalších tajných spolků reformě smýšlejících
intelektuálů, ale svým konspirativním charakterem a názory na zřízení
světové říše spravedlnosti a svobody též mladší volnomyšlenkářské hnutí
svobodných zednářů.“174 O kontaktu J. A. Komenského s rosikruciány nás
informuje sám v Labyrintu světa a ráji srdce, podle kterého se seznámil s
rosikruciánským manifestem Fama Fraternitatis Roseae Crucis již v
Herbonu v roce 1612. K jejich myšlenkám a činnosti přistupoval spíše se
skepticismem. Zaujala jej však myšlenka mezinárodní vědecké spolupráce a
projekt neviditelné společnosti učenců.175
Jelikož je práce věnována svobodnému zednářství nebudu k závěru
zacházet do větších podrobností. Pouze bych chtěla nastínit o jakou
společnost se jedná v kontextu s Jednotou bratrskou a rosikruciánským
hnutím. Nejčastěji přijímanou ideou je, že svobodné zednářství navazuje na
cechovní stavitelské spolky. Počátky moderního zednářství jsou spojeny se
zlomem, který nastal v roce 1717. Do tohoto roku se jednalo pouze o
sdružení stavitelů chrámů a členové cechů se scházeli v hostincích. „24.
června 1717 rozhodly čtyři londýnské lóže, to znamená čtyři skupiny
zednářů, že vytvoří federaci založením Velké lóže londýnské.“176 Existence
171
Svoboda, 1992, s. 29.
172
Tamtéž, s. 29.
173
1937, s. 16-17.
174
Svoboda, 1992, s. 29.
175
Tamtéž, s. 29.
176
Kol. Cesty svobodného zednářství. Praha: Petrklíč, 2001, s. 14.
49
nezávislých lóží je dokázaná v Anglii už od 17. století. Podle Emanuela
Lešehrada byla stavitelská sdružení v kontaktu s tajnými společnostmi a to
především s Bratrstvem Růže a Kříže. Obou skupin byli údajně členy také
rosikrucíáni jako Paracelsus, Francis Bacon, Robert Fludd, Michael Maier,
J. Valentin Andreae.177 Spojovací článek mezi všemi třemi společnostmi
představují myšlenky Jana Amose Komenského, především stavba ideálního
chrámu. Přestože je třeba zmínit, že podle E. Lešehrada bylo hnutí Českých
Bratrů v kontaktu se staviteli chrámů, neboť působili zpočátku skrytě pod
rouškou stavebních cechů.178
Podobnosti s tajnými spolky mnozí autoři nacházejí také v Jednotě
bratrské. Z čelních představitelů je již zmiňovaný Emanuel Lešehrad a jeho
kniha Pokus o historii Bratrstva Růže a Kříže ve styku s Jednotou
Bratrskou179. Jisté náznaky lze u E. Lešehrada nalézt také v knize Po
stopách tajemných společností, kde uvádí myšlenku, že Jednota bratrská se
dostala do kontaktu s rosikruciány na dvoře Rudolfa II. 180 Také R. J. Vonka
viděl jisté spojitosti mezi Jednotou Bratrskou a později vzniklými
svobodnými zednáři. „Komenský hlásal mírumilovnost a odpor k válce
podle ducha Jednoty. V duchu jednoty udržoval sdružení své v tajnosti.
Jednota žila skoro celý čas života svého životem podzemním. Bratři se
poznávali podle slovních obratů.“181 Stejně jako Rudolf Jordán Vonka byl
propagátorem myšlenky, že Jan Amos Komenský byl duchovním
předchůdcem, takříkajíc dokonce až zakladatelem svobodného zednářství,
zaměřoval se Emanuel Lešehrad na spojitosti svobodného zednářství s
Bratrstvem Růžového kříže. Snažil se najít odpověď na otázku, kdo byl pro
koho inspirací. Z jeho práce však jasně vyplývá jeho přesvědčení, že Jan
Amos Komenský byl v kontaktu s rosikruciánským hnutím a silně jej
ovlivnil.
177
SFINX, 1922, s. 22.
178
Tamtéž, s. 27.
179
Lešehrad, E. Pokus o historii Bratrstva Růže a Kříže ve styku s Jednotou Bratrskou.
Praha, 1921.
180
181
Vonka, R.J., „Můstky od Komenského k zednářství“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1926-1927, r. I., č. 4, s. 53.
50
„Hlavním, byť s počátku neuvědomělým podporovatelem
a prohlubovatelem snah Bratrstva Růže a Kříže byl Jan
Amos Komenský. Jeho osvětná činnost sbližovala jej s
členy Růže a Kříže, která v něm viděli dědice pravého
ducha, muže ryzích zásad a nezištné povahy, v pravdě
křesťanského, jež má na zřeteli jediné blaho lidstva. (...)
Komenský seznámil se postupně s reformačními cíli
rosekrucianskými, sám pak doplňoval jejich idee
tradičním ideovým bohatstvím českého národa.“182
Emanuel Lešehrad neviděl spojitost mezi oběma hnutími pouze v postavě

Jana Amose Komenského, ale také ve společných dějinách. Domníval se, že
členové rosekruciánského hnutí v 17. století vstupovali do
svobodomyslných zednářských sdružení.183 Otázka vzájemného ovlivnění
těchto skupin byla velmi diskutovaná na počátku 20. století. Svobodné
zednářství bylo přesvědčeno, že jejich mnohé symboly mají rosikruciánský,
pansofický původ.184 Bernhard Beyer-Bayreuth však uveřejnil rituál
pozdějšího bratrstva Zlatého a Růžového kříže (Gold und Rosenkreuzer) a
vyjevily se tak pochybnosti a domněnky, že svobodné zednářství bylo
naopak zdrojem hlavních idejí.185
Sledované periodikum Svobodný zednář se k problematice

rosikruciánů samostatně nevyjadřuje. Zmínky o hnutí se objevovaly v
souvislosti s dějinami svobodného zednářství a to především v období
operativního zednářství nebo s osobností a dílem Jana Amose Komenského.
Důraz byl kladen na nalezení spojovacího článku mezi oběmi hnutími, což
představuje dílo a myšlenky Jana Amose Komenského a na snahu o
zodpovězení otázky, kdo z koho čerpal. Nejplodnějším autorem k této
tématice je již zmiňovaný Emanuel Lešehrad. Nejlépe jeho přesvědčení
shrnují jeho vlastní slova:
182
SFINX, 1922, s. 48.
183
Lešehrad, E., „Ke vzniku organisace svobodného zednářství a zednářského chrámu“,
Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1938, r. XII., č. 5, s. 83.
184
Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993, s. 45.
185
Tamtéž, s. 45.
51
„Zahraniční stavební lože v součinnosti s českými ložemi
staly se tak průkopníky a šiřiteli svobodomyslných ideí a
osvěty, jež nacházely ohlasu a porozumění u Českých
Bratří a jež byly podporovány zejména Bratrstvem Růže a
Kříže, které mělo své přívržence i členy u dvora Rudolfa
II. v Praze, kde se tehdy soustřeďoval vzdělaný svět
evropský.“186
Nelze říci, že by se v literatuře svobodných zednářů na počátku 20.

století řešil určitý reálný spor o postavu Jana Amose Komenského.
Zednářští autoři se zaměřovali na nalezení spojujících článků, které viděli
v symbolech objevujících se v obou společnostech.
Počátek 20. století je ve znamení rozkvětu okultních proudů. Vedle

rozsáhlého díla Emanuela Lešehrada se také rosekruciánskému hnutí a
společnosti svobodných zednářů věnoval Karel Weinfurter. Karel
Weinfurter je představitelem české spiritistické scény první poloviny 20.
století. Jelikož byl K. Weinfurter výrazným představitelem okultního hnutí
odráží se tento fakt také v jeho díle a proto k němu je třeba přistupovat
s určitým kritickým náhledem a pojímat jej jako pramen. Jeho dílo je však
přínosným zdrojem obrazu vnímání Bratrstva Růže a Kříže okultním hnutím
v první polovině 20. století.
Primární zdrojem je jeho práce Tajná tradice a učení bratrů
rosikruciánů (1933), narozdíl od E. Lešehrada se odráží v díle jeho
neobjektivní přístup a nadšení společenstvím. Podstatný rozdíl je v přístupu
k danému proudu. Zatímco Emanuel Lešehrad vnímá rosikruciány jako
reálnou společnost osob, Karel Weinfurter k ní přistupuje zcela jinak.
Bratrstvo Růže a Kříže nevnímá jako jednotné hnutí či skupinu lidí, ale jako
významné osobnosti, které působily samostatně a byly obdařeny určitou
magickou mocí.187 Sám ovšem uznává, že existovaly také „(...) mnohé
napodobeniny této duchovní společnosti ve tvaru lidských lóží, které si
přikládaly a přikládají vysoká jména, vztahující se k tomuto posvátnému,
186
SFINX, 1922, s. 27.
187
Weinfurter, K. Tajná tradice a učení bratrů rosikruciánů. Jablonec nad Nisou: Psyché,
1993, s. 9.
52
neviditelnému Bratrstvu.“188 V jeho naprosto odlišném přístupu se také
odráží vztah k Janu Amosovi Komenskému, resp. o jeho spojení a možném
vzájemném vlivu s rosikruciány se nezmiňuje.
Spojení mezi společností svobodných zednářů a okultním hnutím na

počátku 20. století netvořily pouze sdílené prvky nauky a postava Jana
Amose Komenského, ale také samotní členové. Nejvýraznější osobností byl
zmiňovaný Emanuel Lešehrad, jenž byl spoluzakladatel první pražské
martinistické lóže Aux trois blancs lotos či U tří korunovaných sloupů189,
působil v lóži Simeon jako sekretář a v pražské zednářské lóži Dílo.190
Hledání spojení svobodného zednářství s okultním hnutím počátku 20.
století je uskutečňováno prostřednictvím pramenů vzešlých z prostřední
samotného okultního hnutí, proto je k nim přistupováno s jistým odstupem.
Karel Weinfurter byl označován za člena svobodného zednářství, ale
údajně jim ve skutečnosti nebyl.191 Spíše než obdivovatelem byl kritikem
zednářství. Svobodné zednářství podle něj ztratilo svůj původní cíl a více
než vědě, kultuře, pěstování a uchovávání okultních a mystických nauk se
v jeho době zaměřilo na politiku a dobročinnost. 192 Přesto věnoval tomuto
hnutí velkou pozornost ve svých dílech.
Sledované zdroje neřeší otázku sporu o postavu Jana Amose

Komenského, který mě údajně vzniknout mezi svobodnými zednáři a
představiteli tzv. rosikruciánského hnutí. Vzhledem k tomu, že jsem
neobjevila jiné podklady vztahující se k této problematice, je možné, že se
jedná pouze o vykonstruovanou domněnku, která není historicky podložena.
188
Tamtéž, s. 10.
189
Nelze s určitostí říci, zda se jednalo o zcela martinistickou lóži, nebo zednářskou lóži
martinistického zaměření. Srov. Nakonečný, M. Novodobý český hermetismus. Praha:
Eminent, 2009, s. 318.
190
Tamtéž, s. 318.
191
Sanitrák, J. Dějiny české mystiky: Konec zlaté éry 2. Praha: Eminent, 2007, s. 130.
192
Tamtéž, s. 130.
53
6. Závěr
V úvodu práce bylo otevřeno několik témat prostřednictvím otázek,

na které jsem se pokusila odpovědět. Ze sledovaných příspěvků periodika
Svobodný zednář vyplývá, že postava Jana Amose Komenského hrála na
počátku 20. století významnou úlohu. Jeho osobnost a především jeho dílo
nebylo důležité pouze pro představitelé českého svobodného zednářství, ale
také světového. Význam Jana Amose Komenského pro české zednářství
není spojen jen s tradicí, že se jedná o jejich duchovního předchůdce, ale
také s určitou formou vlastenectví. České zednářství kladlo důraz na fakt, že
myšlenka humanity a stavba ideálního chrámu čili podstata svobodného
zednářství vyšla z českého prostředí a jejím hlavním propagátorem byl
český rodák.
Zvýšený zájem o témata spojená s postavou Jana Amose
Komenského v časopisu Svobodný zednář a v jiných zednářských
publikacích na počátku 20. století, je také do jisté míry ovlivněn snahou
prohloubit znalost českých zednářských dějin. Velkou výzvou pro zednářské
badatele byla práce Josefa Svátka, která obsahovala mnohé dějinné
nepřesnosti i fiktivní ideje. Mnohé z nich byly úspěšně vyvráceny díky práci
Josefa Volfa.
Je evidentní, že nauka svobodného zednářství vychází z myšlenek
Jana Amose Komenského. Dokladem jsou také mnohé zednářské příspěvky,
které se snaží doložit inspiraci autora Konstituce svobodných zednářů
Jamese Andersona dílem Jana Amose Komenského. Tato snaha se odráží
nejvíce v díle Rudolfa Jordána Vonky, ale mnohé znaky najdeme také u
jiných zednářských autorů jako např. František Mašlaň, Emanuel Lešehrad
či ze zahraničních prací Eugen Lennhoff. Je nutné dodat, že všichni zmínění
autoři byli vzájemném kontaktu a působili ve stejném periodiku. Výjimku
tvoří jen Eugen Lennhoff, který však ve své práci odkazuje na dílo Františka
Mašlaně. V podstatě vyplývá, že na spojitost svobodného zednářství s
osobností Jana Amose Komenského se zaměřovala společnost působící v
rámci Velké národní lóže Československé. Zvýšený zájem může být z valné
části ovlivněn faktem, že v čele velkolóže působili především zednáři z lóže
54
Jan Amos Komenský, která se programově zaměřovala na osobnost a odkaz
tohoto českého rodáka.
Jak již bylo zmíněno velkou roli hrálo vlastenectví. Počátek 20.
století je ve znamení vymanění se z vlivu rakousko-uherské monarchie a
založení vlastního Československého státu. Vlna vlastenectví, která se
začala více šířit v době národního obrození dosáhla v zednářských kruzích
vrcholu po založení dvou prvních ryze českých lóží. Její znaky se odrážejí
v názvech a programech jednotlivých lóží, které v této době postupně
vznikaly. Důraz byl kladen na připomenutí významných událostí, českých
osobností, děl apod. Největšího pozornost byla věnována Janu Amosovi
Komenskému, pravděpodobně díky tradici, jež ho považovala za
duchovního zakladatele svobodného zednářství.
Svobodné zednářství se řadí mezi řadu tzv. tajných společností.
Jedním z nich je také Bratrstvo Růžového Kříže, které spojuje s tímto
hnutím nejen esoterické pozadí. Hlavním spojující článek těchto dvou
proudů opět představuje osobnost a především dílo Jana Amose
Komenského. Jeho reálné členství ve svobodném zednářství již bylo
vyvráceno, přesto je dodnes vnímán jako most mezi svobodnými zednáři a
rosikruciány. Blízkost obou proudů se také odráží v prvorepublikovém
okultním hnutí, kdy mnozí svobodní zednáři byli členy obou proudů.
Příkladem je tzv. Řád martinistů, který vznikl synkrezí svobodného
zednářství s rosikruciánstvím. Ze zmiňovaných autorů se k tomuto proudu
hlásili např. Emanuel Lešehrad či Rudolf Jordán Vonka. Předpokládaný
spor o postavu Jan Amose Komenského, který měl vzniknout mezi
představiteli okultního hnutí na počátku 20. století, tzn. svobodným
zednářstvím a rosikruciány, se ve sledovaném periodiku neodráží.
Vzhledem ke studovaným zdrojům lze dojít k názoru, že svobodné
zednářství nevěnovalo podobnému sporu týkajícího se postavy Jana Amose
Komenského pozornost. V souvislosti s rosikruciánským hnutím se
dostávala do ohniska zájmu pouze otázka, kdo z koho čerpal. Nejvýraznější
osobností okultního hnutí na počátku 20. století byl jistě Karel Weinfurter,
jehož práce se věnuje jak svobodnému zednářství tak, a to především,
Bratrstvu růže a kříže. Ani v jeho díle, jako představitele pomyslné druhé
strany, se neodráží zmiňovaný spor. Samotný přístup Karla Weinfurtera k
55
oběma zmiňovaným hnutím je na tolik odlišný od práce zednářských
badatelů, že nelze ani očekávat, že by se podobné otázce věnoval. S velkou
pravděpodobností podobný spor reálně neexistoval a jedná se pouze o
historicky nepodloženou domněnku. Podstatou zůstává fakt, že české
svobodné zednářství se na počátku 20. století vědomě hlásilo k odkazu Jana
Amose Komenského pod vlivem zednářské tradice a českého vlasteneckého
hnutí.
56
7. Bibliografie
Archívní zdroje
• Archív Národního muzea v Praze, inventář Jan Kapras, č. 109 -
Vonka, R.J. Zednářská symbolika Praha: Or... 5928-169, Trojúhelník
č. 1.
Pramenné zdroje
• Cornova, I. O výchově sirotků zednářských. Praha, 1923.
• Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993.
• Lešehrad, E. Po stopách tajemných společností. Praha: Alois Srdce,
1935.
• Lešehrad, E. Stručné dějiny svobodného zednářství v našich zemích.
Praha: Stavba, 1937.
• Lešehrad, E. Svobodné zednářství v Československu po převratu.
Praha, 1935.
• Lešehrad, E. Tajné společnosti v Čechách: Od nejstarších časů do
dnešní doby. Praha: SFINX, 1922.
• Lobkowicz, P. F. Legenda svobodných zednářů. Praha:
Nakladatelství Ivo Železný, 1996.
• Kol. Cesty svobodného zednářství. Praha: Petrklíč, 2001.
• Komenský, J. A. Cesta světla. Praha: Státní pedagogické
nakladatelství, 1961.
• Komenský, J. A. Labyrint světa a ráj srdce. Praha: Naše vojsko.
• Komenský, J. A. Vševýchova. Bratislava: Obzor, 1992.
• Mašlaň, F. Dějiny svobodného zednářství v Čechách. Praha, 1923.
• Mašlaň, F. Komenský a svobodní zednáři (S přehledem svobodného
zednářství v Čechách a s literaturou zednářskou). Praha: Dědictví
Komenského, 1921.
• Vonka, R.J. J. A. Komenský a Naarden: Hrob Komenského
v Nizozemí. Praha: Dědictví Komenského, 1927.
• Weinfurter, K. Tajná tradice a učení bratrů rosikruciánů. Jablonec
nad Nisou: Psyché, 1993.
57
Periodika
Časopis Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva
• Anonym, „Francouzské uznání komeniologické práce br. Vonky“,
Svobodný zednář, 1933, r. VII., č. 10, s. 209.
• Anonym, „Jan Amos Komenský“, Svobodný zednář: orgán Čsl.
zednářstva, 1930, r. IV., č. 10, s. 123-124.
• Anonym, „Miscellanea“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva,
1934, r. VIII., č. 2, s. 41-42.
• Anonym, „Odd Fellows“, Svobodný zednář: orgán Čsl. zednářstva,
1932, r. VI., č. 7-8, s. 114-117.
• Anonym, „Rotary a Komenský“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1930, r. IV., č. 9, s. 106-108.
• Anonym, „Soupis prací br... Volfa o dějinách sz. zednářství“,
Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1934, r. VIII, č. 8, s. 154.
• Anonym, „Vnikla idea K.u. i mezi lid?“, Svobodný zednář: Orgán
Čsl. zednářstva, 1931, r. V., č. 3-4, s. 50-53.
• Anonym, „Zprávy“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1934,
VIII, č. 7, s. 147-150.
• Anonym, „Zprávy“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva,1933,
r. VII, č. 9, s. 166-167.
• Brandejs, S., „Erasmus Rotterdamský – Komenský – Spinoza“,
Svobodný zednář: Orgán čsl. zednářstva, 1936, r. X, č. 1, s. 21-22.
• H.:, „Zprávy: Ke kresbě br... J. Hanela o Komenském“, Svobodný
zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1934, r. VIII., č. 3, s. 65.
• Hanel, G. J., „Ze starších dějin pražského zednářství“, Svobodný
zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1930, r. IV, č. 9, s. 91.
• Hanel, J., „Jan Amos Komenský (K 28. březnu 1892)“, Svobodný
zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1934, r. VIII., č. 3, s. 48-50.
• J. T., „Jan Amos Komenský, zakladatel lidového vzdělání“,
Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva,1925, r. I., č. 1, s. 10-14.
• J. V. (L... „Sibi et posteris“), „Zednářství a humanitní ideologie
(Výtah z kresby)“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1932,
r. VI. č. 5-6, s. 74-76.
58
• Lešehrad, E., „Ke vzniku organisace svobodného zednářství a
zednářského chrámu“, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva,
1938, r. XII, č. 5, s. 84-85.
• Masaryk, T. G., „Katolické pověry o zednářství a satanismu“,
Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1934, r. VIII., č. 6,
s. 113-117; č. 7, 139-140.
• R. J. V., „Literatura: J. A. Komenský v našich dějinách“, Svobodný
zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1930, r. IV., č. 6, 7-8, s. 79.
• R. J. V., „Literatura: Komenský a anglický parlament, Svobodný
zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1930, r. IV., č. 6, 7-8, s. 80.
• R. J. V., „Můstky ke Komenskému“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1925, r. I., č. 2, s. 27-28; č. 3, s. 37-38.
• R. J. V. z L. : . J. A. K. ., „Čerpal Anderson z Komenského?“,
Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1929, r. III., č. 1-2, s. 51-
54.
• Štorch, K. B., „Komenský a masoni“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1934, r. VIII., č. 1, s. 10-13.
• Ulrich, J., „Myšlenkové ovzduší, v němž se zrodilo sv... zed ...“,
Svobodný zednář: orgán Čsl. zednářstva, 1933, r. VII. č. 1, s. 6-7; č.
2, s. 24-25; č. 3, s. 41-42; č. 5-6, s. 74-76.
• Volf, J., „Amici crucis – přátelé kříže“, Svobodný zednář: Orgán
čsl. zednářstva, 1932, r. VI., č. 3-4, s. 40-42; č. 5-6, s. 69-71; č. 7-8,
s. 103-105.
• Vonka, R. J., „Můstky od Komenského k zednářství“, Svobodný
zednář: Orgán československého zednářstva, 1925, r. I., č. 4, s. 51-
53.
• Vonka, R. J., „Ostatky Komenského“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1929, r. III., č. 1-2, s. 44-47.
• Vonka, R. J., „Sporck –Komenský-buditelé“, Svobodný zednář:
Orgán Čsl. zednářstva, 1930, r. IV., č. 3, 4-5, s. 31-32.
• Wolf, J., „Humanitní myšlenka“, Svobodný zednář: Orgán Čsl.
zednářstva, 1933, r. VII., č. 1, s. 8-9; č. 2, s. 18-19; č. 3, s. 34-36.
59
Časopis Posel z Budče: týdeník vychovatelský pro učitelstvo národních
škol v Čechách, na Moravě, v Slezsku a na Slovensku
• Anonym, „Jan Amos Komenský, domnělý zakladatel učení
nynějších svobodných zedníků; dle svého žití a skutků oceněn S.H.
Herzveldem, údem Staré Rady lóže ‚LÚnion Royal‘“, Posel
z Budče: týdeník vychovatelský pro učitelstvo národních škol
v Čechách, na Moravě, v Slezsku a na Slovensku, 1871, č. 47, s. 393-
395.
• Anonym, „Hrob Komenského v Naardenu“, Posel z Budče: týdeník
vychovatelský pro učitelstvo národních škol v Čechách, na Moravě,
v Slezsku a na Slovensku, 1871, č. 46, s. 391.
• Anonym, „Ruch o Komenském v Nizozemsku“, Posel z Budče:
týdeník vychovatelský pro učitelstvo národních škol v Čechách, na
Moravě, v Slezsku a na Slovensku, 1871, č. 42, s. 354; č. 46, s. 391.
Časopis Dingir
• Štampach, I., „Hermetismus“, in: Dingir, 2004, č. 3, s. 87.
Elektronické zdroje a internet

• Komeniologie (online). Oddělení pro studium a edici díla Jana
Amose Komenského, FLÚ AV ČR. Dostupné z
http://komeniologie.flu.cas.cz/badani.php (1.8.2009).
• Stevenson, D. James Anderson: Man and Mason, (online). Dostupné
z: http://www.scottishrite.org/what/educ/heredom/articles/vol10-
stevenson.pdf (3.8.2009).
Sekundární literatura
• Beránek, J. Tajemství lóží: Svobodné zednářství bez legend a mýtů.
Praha: Mladá fronta, 1994.
• Borovička, M. Tajné dějiny zednářských lóží. Praha: Ottovo
nakladatelství-Cesty, 2002.
• Čechurová, J. Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha:
Nakladatelství Libri, 2002.
60
• Floss, P. Jan Amos Komenský: Od divadla věcí k dramatu člověka.
Ostrava: Profil, 1970.
• Kol. Dějiny zemí Koruny české II. Praha: Paseka, 1995.
• Kumpera, J. Jan Amos Komenský: Poutník na rozhraní věků.
Ostrava: Nakladatelství Svoboda, 1992.
• Mišovič, J. Víra v dějinách zemí koruny České. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2001.
• Nakonečný, M. Novodobý český hermetismus. Praha: Eminent, 2009.
• Novák, J. V. Jan Amos Komenský: Pracovník o budoucí dobro
člověčenstva. Praha: F. Topič, 1920.
• Ort, P. Svobodné zednářství. Praha: Arista/Epocha, 2001.
• Ridley, J. Svobodní zednáři. BB/art, 2004.
• Sanitrák, J. Dějiny české mystiky 2: Konec zlaté éry. Praha: Eminent,
2007.
61
8. Resumé
Práce sleduje vztah svobodného zednářství k osobnosti Jana Amose
Komenského. Jejím cílem je vytvořit obraz vnímání Jana Amose
Komenského českými prvorepublikovými zednáři. Hledá odpověď na
otázku, zda je zájem o tohoto českého filosofa, teologa a pedagoga spojen s
rozvojem československého zednářství a s osobním zájmem Rudolfa
Jordána Vonky, nebo je způsoben prohloubením znalostí dějin svobodného
zednářství. V práci se objevují úvahy věnované tématům na kolik svobodné
zednářství vychází z díla J. A. Komenského, proč se příspěvky věnované
jeho osobě objevují tak často v periodiku Svobodný zednář, co pro české
svobodné zednáře představoval a jaký význam jeho životu a dílu přikládali.
Je zvážen možný spor o postavu Jan Amose Komenského vzniklý mezi
svobodnými zednáři a tzv. rosikruciánským hnutím.
Klíčová slova: svobodné zednářství, Jan Amos Komenský, časopis

Svobodný zednář.
62
9. Summary
The thesis follows the relation of Freemasonry to the personage of Jan

Amos Komenský. The aim of the thesis is to depict the way J. A. Komenský
was perceived by Czech Freemasons during the first Czechoslovak
Republic193. The thesis tries to find out whether there is a link between the
interest in the Czech philosopher, theologist and pedagogue and the
development of the Czechoslovak Masonry and Rudolf Jordán Vonka’s
personal interest. Or, whether the interest in Komenský is caused by the
effort to deepen the knowledge of the history of Freemasonry. The thesis
reflects topics such as to what extent is Freemasonry based on the work by
J. A. Komenský, why articles about his personality appear so often in the
periodical Freemason, what he represented for Czech Freemasons and what
importance was attached to his life and work. The thesis also considers the
possible dispute over J. A. Komenský that arose between Freemasons and
the so called Rosicrucian movement.
Key words: Freemasonry, Jan Amos Komenský, periodical Freemason.
193
Refers to the period from 1918 to 1938.
63
10. Přílohy
Příloha I.
Titulní strana prvního čísla časopisu Svobodný zednář: Orgán Čsl.

zednářstva
64
Příloha II.
Titulní list spisu Lux e Tenebris Jana Amose Komenského
65
Příloha III.
Mědirytinový předtitul sebraných didaktických spisů J. A. Komenského

vydaných v Amsterdamu 1657
66
Příloha IV.
Zednářský chrámový koberec
67

Jan Amos Komensky A Svobodne Zednarstvi

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Jan Amos Komensky A Svobodne Zednarstvi

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

MASARYKOVA UNIVERZITA

Magisterská diplomová práce

Jan Amos Komenský a svobodné

Vedoucí práce: Mgr. Milan Fujda, Ph.D.

2. Dostupné prameny a zdroje ......................................................7

2.1. Časopis Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva.............................7

2.2. Publikace vyšlé z per svobodných zednářů.......................................11

3. Jan Amos Komenský v periodiku Svobodný zednář..............16

3.1. Rudolf Jordán Vonka a Jan Amos Komenský....................................19

4. Dílo J. A. Komenského a sebevymezení českých zednářů.....25

4. 1. Svobodní zednáři a dílo Jana Amose Komenského..........................26

4. 2. Zednářské lóže a Jan Amos Komenský.............................................36

4.4. Sebevymezení českého svobodného zednářství..................................40

5. Hledání příčiny sporu o postavu J. A. Komenského mezi

10. Přílohy ..................................................................................64

V úvodu bylo otevřeno několik témat jejichž řešení a zodpovězení

2.1. Časopis Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva

Časopis Svobodný zednář byl založen z iniciativy Národní Veliké

„Náš řád obrací se především k inteligenci – rozumím

„Časopis bude shromažďovat stará česká bohemika

2.2. Publikace vyšlé z per svobodných zednářů

Otázka dějin svobodného zednářství je pro samotné hnutí velmi

Jak již bylo výše uvedeno, svobodní zednáři se zajímali o svou

1) články týkající se osobnosti Jana Amose Komenského;

Ad 1) Články týkající se osobnosti Jana Amose Komenského je možné dále

a) život a dílo Jana Amose Komenského – články vztahující

Z vytvořeného přehledu jasně vyplývají oblasti zájmu svobodných zednářů

3.1. Rudolf Jordán Vonka a Jan Amos Komenský

Opravdu nejplodnějším přispěvatelem k tématům týkajících se Jana

Z úryvku vyplývá Vonkovo přesvědčení, že svobodné zednářství určitým

„Pracoval jsem v Komenském rád, představoval sem si

Ze slov R. J. Vonky jasně vyplývá jeho nadšení dílem od J. A.

Příspěvky Rudolfa Jordána v časopisu Svobodný zednář je možné

1. život Jana Amose Komenského;

Jan Amos Komenský hraje v českém svobodném zednářství zcela

4. 1. Svobodní zednáři a dílo Jana Amose Komenského

Mnoho zednářských badatelů se na počátku 20. století věnuje dílu

Svobodné zednářství se zaměřuje především na myšlenku univerzálního

„Ať už budou tito věštci universálního vědění kdekoli

I. o sobě navzájem věděli

S velkou oblibou upozorňují zednářští autoři na vyobrazení určitých

V jaké formě se tedy odráží myšlenky J.A. Komenského v symbolice

„Kdo chce býti zednářem, má býti uvědomělý (svobodný)

4. 2. Zednářské lóže a Jan Amos Komenský

S osobností J. A. Komenského není spjata pouze nauka, ale také

Silnému ovlivnění svobodných zednářů Janem Amosem

„Br ... Krause (Kunsturkunden II, 2. str. 15) praví o K-ém:

„A tak vidíme, dr ... bb ..., K-ého jako předchůdce K ...

Také u J. Volfa najdeme podobné zmínky: „Vliv ideí J. A. Komenského

4.4. Sebevymezení českého svobodného zednářství

J. A. Komenský a jeho odkaz byl evidentně významný pro české

„Došel k přesvědčení, že naše náboženská a vůbec

Podle mého názoru J. A. Komenský nepředstavoval pro české

„(...)u nás ke konci středověku máme Mistra Jana Husa,

„(...) tu shledáme jasně, jak tento postoj národa českého

„Buďme této shody českého humanitního ideálu se zednářskými zásadami

„Novodobé čsl. zednářství hlásí se k Janu Amosovi

Z této citace jasně vyplývá, že české svobodné zednářství se hlásilo k

Význam díla Jana Amose Komenského je všeobecně znám. Jeho

1. auditoři – tvořili nejpočetnější skupinu, představovali je

V podstatě takto charakterizuje Jednotu Bratrskou Emanuel Lešehrad. Na

Emanuel Lešehrad neviděl spojitost mezi oběma hnutími pouze v postavě

Sledované periodikum Svobodný zednář se k problematice