Veda proti pavedam

(Analogon 24 [3],1998, x-xiii)

Casopis surrealistu jiste neni prostorem, kde by se Clfmky s podobnyrn nazvem a obsahem bezne objevovaly. Jde puvodne 0 autorovu pisemnou pfipravu na rozhlasovou besedu s astronomem Jifim Grygarem. Patrne nekdo z pfatel debatu, ktera sama 0 sobe by stala za analyzu, zaslechl a pozadal Zdefika Neubauera 0 clanek.

Clanek by uz byl asi davno zapomenut, nebyt usmevne pifhody z roku 2005. Tehdy slovenska literarnf revue Knihy a spolocnost uverejnila recenzi L Kapisinskeho na dye Neubauerovy knihy (1998a, 2005). Recenze je ostryrn utokem proti Neubauerovym nazorum, vedenym z pozice "Ieritickeho mysleni", "boje proti pavedam" ave jmenu "zdraveho usudku", jen tfi citaty:

- Autor sa tu celkom nekriticlry nadchjna knihami, ktore, naopak, ini ('Oratane mila) po'Oazuju za pseudo'OedecTry brak, sposobujuci hlasme v mako'Oiciach mladjch citatelb'O eIte viiCSi chaos, nez tam mali predtjm.

- N akoniec 'Oieme, ze spiritualitu a mystiku zanasali do 'Oedy aj geniovia ako Kepler a Newton (dnes sa na to pozerame s pochopenim ako na celkom mile, historicke relikvie). Ale preco to dnes robia »edci s celkom solidnou odbornou reputdciou?

- A eIte k polyhistorickosti autora: Ano, je uzasne rozM.!denj, nesmierne sCihovoriaci aaia 'OsetTrymi jazykmi sveta aid. atd: a tak pekne dokola. Ale mu (a nam tiez) to 'OIetko je?

z nas (AM) napsal do revue repliku a pfi hledanf podkladu k ni padl do ruky tento chinek z Analogonu a nadchnul ho svyrni jasformulacemi. Takze nakonec se v replice Neubauer vlastne hijil vybranymi citaty,

s K(l2! NA TRH.

funguje jako dHv vjraz "neki'estanskY", ktery neznamenal tfeba zidovskY nebo islamsky, ale byl mu podsunut hanlivy bludny, hHsny cl nernravny.

225

Dne 16.ledna 1. P. 1998 byla v radiostudiu Vltava uspofadana v ramci serialu Vida proti pavrJdam debata rnezi Zderikem Neubauerem a Jitfm Grygarem. Oba ucastnici obdrzeli predem od poradatelky a moderatorky H. Tyburcove nasledujici seznam moznych ternat:

1. Co sc odehrava dnes v souvislosti s vedou?

2. Co je oficialni veda, pscudoveda az paveda?

3. Veda a nabozenstvi

4. Postmodernismus - argumentum ad ignorantiam S. Jak se chovat na soucasne urovni poznani

6. Spiknuti sveta Sisyfos proti alternativam

7. Pozadavek kriticnosti a veda

8. Kde je dnes veda, co je scicntismus - co mi vadi na vede

9. Veda VB. paveda

10. Slozeni lidstva na svete - kolikje Indu, Cinanu ...

11. Osobnost, duvera, otazka osobnfho nasazeni

12. Pokora, komunikace, tolerance

V ramci "l'ozmyslene" jsem (Z. Neubauer) zachytil nektere postrehy V doplnene a dotazene podobe predkladarn z:ijemcum nasleteze jako PODKLADY ODPOVEDi, z nichz pochopitelne pfisla

pretfes jen cast - ajdte mensl byla odvysilana (dne 19. {mora 1. P. pfepis skutecne vysilaneho rozhovoru dle Occamovy Bfitvy podr. Libovicky - via dr. Grygar: Dr. Grygar vs. prof. Neubauer - nevi-

jscm, za spravnost nerucim, Do t6~e rubriky jsou pry ulozeny i popfipominky auditur et altera pars. Webova adresa Occcamovy zni http/ /amberl.i~topp.cz/. K tzv. Occarnove bfitve, kterou menny inforrnacni Ietak uvadi jednak podle Egona Bondyho

zasadu, ze se "nem~i mnozit pojmy nad miru bezpodmfnecne k vysvetlenf veci" ci jako pravdepodobne zneni (tam oznace.. ako "latinismus Occam": nezname pojmy nebudtez rozmnozeny], IIJ'JH,.UV,UU tH klasicke forrnulace, z nichZ druha je nejrozsirenejsl:

Pluralitas non est ponenda sine necessitate. Neklast (~j. nepostulonepredpokladar, nezastavat) mnohost bez nutnosti (tj. ncni-Ii to

Principia non sunt multiplicanda praeter necessitatem. Nemnozit (pocatky, vychodiska, zaklady, zasady) bez nutnosti.

227

228

229

_ Frustrafit per plura quod f.lotestfieri per pauciora. Marne (zbytecne) emit skrze vice eeho lze ucinit skrze rnene.

K temto vYs~iznYm formulacim stare dobre scholasticke :-a~.ad! episremologicke uspornosti (legis parsimoniae) jenorn upozornuJl, ze pro kazdy vjkladovY postup, kalkul, soustavu (napf '. po~itacovY system) plati jina ekonomicka kriteria. H1edisko uspornostt a ~amec ne~b~~os: ti vsak urcuje predevSim vee sama: jev, otazka, problem. Odbyt neJakj jev tim, co kdysi J. Obdrzalek nazval argument pros;e vnev~xist?nce ("Ni: takoveho neexistuje"), Ci odmitnout predpoklad, zaver Cl myslenku kritizovaneho autora ci smeru soudem, ktery lze analogicky oznacit za ar- ...•..• gument samozrejme nesmyslnosti (, ... ~oz)e sfa~ozrejme ne~mysl"~, ....••• je jiste vyraz uspornosti sveho druhu: usetn ?raCl s p?c~operu~ a, namahu s myslenim. S Occamovou bfitvou to vsak nema me spo1ecneho.

Oficialni veda: Uz pifvlastek "oficialni" navozuje officium, tudiZ urad, instituci cili ustaveni, spojene s lege artis uznanym spolecenskym postavenim, funkci a poslanim, vybavene autoritou - tedy administrativni pravomoci. Stanislav Komarek totez nazyva "ekleziomo~fni" - to jest cirkevnicky, klerikalni (angl. clerk = urednik; recke .KLEROS = vybrany, vyvoleny, oddeleny, vybaveny zvlastnfmi vysadam~ ~ privilegii; privilegium = privi legium = zbaveni zakonu, tj. vynet! z jejich dosahu). "OficiaIni veda" je veda vyiiata z obecnych zvyklosti . a ?:,avn:i~h n~rem. Vfroky, a soudy vyslovovanejejimjmenem chteji by! necim VlC nez pouhym nazorem: vystupuji jako vypovedi 0 tom, "jak tornu ve skutecnosti je", tedy jako neco, cemu se drive Hkalo ,,2jevena pravda". S touto vedecky zjistenou skutecnosti nesrneji byt ve sporu jine pravdy, poznatky Ci zkusenosti - ba ani postupy a prostredky (vYrobni, lecebne, diagnosticke, detekcni, vychovne ap.). V tomto smyslu by oficialni veda nemela mit v demokratickern state mfsto - prilis to zavani klerikalisrnem; a nejen klerikalismem, nybrz svatym oficiem - ., inkvizici. Jak bychom se tvafili na "oficiaIni umeni"? Marne je dobfe v pameti a nejsou to pekne vzporninky.

Pseudoveda - je proste lZiveda (recke PSEUDOS = lez), tak jako "H'H.ulUl'W_~I": neco, co se za vedu prohlasuje, ackoliv vedou neni, Je to jako pseudoprophaeta - faldny prorok: ten, ktery tvrdi, ze mluvi ·HU'-U'~111 Bozirn, ackoliv ve skutecnosti jeho usty promlouvaj! vlastni pfani, zajmy, postoje, ohledy a zamery, cizf tomu, cemu ei jsou pfipisovany: zajmy rnocenske, politicke, ekonomicke - pozemske. ° pseudovedu se jedna vzdy, kdykoliv jmenem vedy neco, ceho rnotivem neni racionalni poznani skutecnosti zkusenosti k logu.

. . Veda, na rozdil od poznani jinych - praktickych, tvurcich, mysestetickych, politickych - je poznanim, jd je pravo logu, tj.

mysleni, Vedecke poznani je soustavne, kriticke, reflek•. zavazne a odpovedne, tj. schopne vydavat pocet ze svych vY. •. disek a vedorne si mezi sve platnosti. Vysledky tohoto poznani si . narok na obccne uznani, tj, na pfijetf ze strany "obee", tj. spo-

svobodnych, svepravnych a rovnopravnych "spoluobcanu". .. z niZ je odvozena "obeenost" poznatku - jejich uzrianf a obec.•. je zde - sirSi Ci uHf - "odborna verejnost": spolecentech, ktefi se na dancm typu poznani podileji a sdileji shodnou

1. CO SE ODEHRAvA DNES V SOUVISLOSTI S VEDOU?79

Ztraci na obecne prestisi, pfestava byt nezpochybnite1nou hodnotou, .

zdrojem relevantnich pravd, tj. rakovych, na kterych zaIdi, kte~e, .

zavazne - nebot zakladaji spolecny svet,jsou zdrojem porozumelll tu vYchodiskem sebeporozumeni, rarncem vzajernneho p V~da pfestala poskytovat zakladajici mytus (takovy, na jehoz .. vyi3ec'be:c< nou znalost se lze spolehnout, na ktery se lze odvolat), neru jiz si _ conlessio ~ vyznanirn, doslova spolecnou reCi, a tak zdrojem

nych pojmu, vyrazu, predsrav, symbolu, nybri toliko profes~ y ,

ani tou nechce byt - nechce bjt vY:iadfena ve vernakulu (bezne Oddelila se od kultury, tj. mistni c1 narodni formy ucty, vYrazu hodnot, pro-jevu vztahu ke skutecnosti. Ved: }iz ~e . pravdu ve smyslu neskrytosti ~ pravdu, ktera Je nastrojern ni, jeji zajem se soustfedi na zasveti: na to, co je za jevy, nevuntcun abstraktni. Misto nastroju porozumeni dodava dogmata nazory} a thaumata (tj. divy: zazraky techniky).

2. CO JE OFICIALNi VEDA, PSEUDOVEDA AZ PAVE

To co rni ve vYctu chybi, je sarnotna veda. Skutecna, autenticka sebe sarna stale hleda, zpochybnuje - tj. hleda sve alternativnf po a vztahuje se k nim, neni "necim".

230

231

To, ze "nevedeckf' narn nezni neutralne jako tfeba "neevropskf', "netradienf", "nepolitickf', "neziskovf', 0 mnohern vypovida,

k t r

zkuscnost, pfijimajf stejna pravidla tazani, dokazovani a vy a; 0':" am ,

uzivaji totoznych Ci blizkych predstav a pojmu ~ ~ro;nate1n!n:l postupy dochazeji ke srovnatelnym poznatkum, re.semm a zaveru~. Pfedevsim pak se zce1a shoduji v pojeti skuteenostl, kterou zkouffi,aJl, nebo 0 tuto naprostou shodu neustale usiluji. To vse vedcu~ da~~.ho oboru umoznuje svou pravdu sdilet: v tom smyslu jsou obci a .leJ!ch pravda je ohccna, K plnopravnemu obeanstvi patfi vznalo~t ~b:~~ych ustanoveni - spolecnych pravide1 hry. K rnemu obeans~ nak:l. 1 ~o, ze jsem si vedorn, jake obce jsem obeanem, na ja~e ~gore .- ~ereJnem shromazdeni - se podillm, kdo jsou oni spoluobcane, k m~z se ~bracim, s kyrn svuj logos - rec, rozum, us;an,nvenf, hod~otove pomery - sdilim, vu.ei komu mohu sve obcanske naroky uplatnovat, a na koho

se naopak tyto naroky nevztahuji. v 'v.

Pseudovedaje pak poznani neobjektlvni. za,uj~te, neodpovedne, ci-

nici si uvnitf nejakeho vedeckeho spo!ecenstv1 naroky nemlst~e a n?c .......• opravnene. Paveda je pak bud' souz~acna .se "l!ive?ou", n:b~ Jde_O,v~"i deni, ktere se mylne domniva, ze vedou je, ackohv nespliruje kriteria .'.

vedeckosti. r v r I VI" ..•••.•

Obou yfrazu - paveda, pseudovedec(I<t) -: vsak obyva z~:uz~vano .'.

jako nadavky, [deologickc nalepky pro oznacem o~oru a :.amerem, .

re se do nejakeho apriorniho metafyzickeho schematu Cl nevejdou - vzporneiime genetiky, kvantove fyziky nebo 1-·'b';::';;-"'""'''J' .:

jako "burZoaznkh paved". UZiva sejich te! na ~dresu ?va~k, ti, postupu, eest a Cinnostf, ktere ~b.?c Vedall;l1 -: v~vlaste ": ".

smyslu - nejsou, a ani na to neaspl~u,!1. :~k0;'Yml c:n,n~st,ml Cl ,--U,.«JJU •.. za poznanim a zkusenosti je uctivan~, }e.c;m, obd~lavam, vestenf, laska k moudrosti, duchovni usili, komumkace s ~ohem,

dely, svetci, dusemi zemrelych - communio sancto~um" gen~l, rozpoznavani a vyuZivanf moci, ucinkU, sil a kvalit mist, late1~ a mCtu, hledani podob, synehronicit, analogii a k?resp~ndenC1 - souvislosti, ktere v soucasnych objektivnich mapach sveta

svu.j protejsek. V •

N:ildi sem i oznaceni "nevedeckf", ktere je - podobneJ~ko . ceni "paveda" - spinave, iracionalni, eristicke - zle, Funguje asi

jako v minulosti vyraz "nekfesranskf", ktere neznamenalo tansky (tfeba zidovskf, islarnsky atp.), nybri mu byl podsu~ut

vyznam "bludnf', "hrisnf', "nemravnf' (viz "nekfesranske p

3. VEDA A NABOZENSTVI

Naznacil jsem, ze sam vyraz "ofidalni veda" prozrazuje nabozenskou funkci, kterou veda v modernf spolecnosti plni: tj. funkci administratora pravdy a prostfednika spasy - Ci jejich ekvivalenru: zdravi, po-

•. hodli, bohatstvi. I veda je duchovnf mod, a jako kazda duchovni moe . je vystavena neustalemu pokuseni naroku na vylucnost, nebo alespori

na svrchovanost a neomylnost. 0 nabozenske roli vypovidaji oblasti ..••. kompetencnich naroku, kterych sc domaha a here byly vzdy vecf spra.'. vy religiozni: samanske, knezske, cirkevni, stranicke, a tudiz i vedec. •.. ke, Jsou to oblasti vychovy, vzdelani, zdravi (ekvivalent spasy; salus = . ... spasa, zachrana, zdravi), a svetoveho nazoru (kosmologie), spravujicf •••.•• vztah nebe a zeme. Odtud lze pochopit (nikoli omluvit) sklon "ofici"alni vedy" kontrolovat vyuku a medicinu, komicky boj jejich predsta-

. proti mytum vlastni provenience, jako E. T., ufoni, a zejmena

urputnou zast vu.ei svemu vlastnfmu puvodu a zakladu: proti magii a dalsim hermetickym (interpretacnfm) disciplinam,

U«"U~'A"', pifstupum, umenim ap.

je protimluv, Postmoderni hledisko Ci stanovisko sjakyrnkoliv -ismcrn. Pfipona ,,-ismus" oznacuje totiz poproudy a nazory, here si delaji narok na vylucnost a univerzalitu,

jevy jsou pfiznaene pro dobu moderni. Postmoderni filosofie, liteumeni atp. reflektuji a vyjadfuji prave soucasnou situaci konce a s nim i vsech -ismu, Postmodernismem smeji bft nazyvany jenom zertem: proto, ze se zamerujf na tyto eschatologicke rysy soucasnosti: na pfiznaky konce sveta modernity s jeho jistotami,

mozreimostmi, ideologiemi, svetonazory, obrazy a myty, priznacny" proudy, smery a hnuti dob dHvejsich. Nenf divu, ze take soucasesehatologieje v rozporu se stavajicim nabozenstvlm, '"oficialni vedou" - vedou v jeji "nabozenske" funkci. Re1igi6znf vedeckeho poznani - Ci spfse vedeckeho provozu - jako zdroje

232

233

definitivnich pravd a konecnyehjistotje prilis spjata s modernou, prilis je v ni angazovana, pHUs na ni zavisla, nei aby byla prava postmoderni zkusenosti a vnimava k pHznakumjejiho konee.

Konee novoveku neznamena konec objektivni vedy, takjako ani ko-

nee stredoveku neucinil konec kresfanske vife, nybd roliko konec jeji monopolni nadvlady a monolitni podoby: ohlasuje ~ takjako dfive ~ nastup plurality konfesijni a spiritualni; takjako se to pfihodilo nabozenstvi kfesfanskemu s pHchodem novoveku- Obe je vitane a dobre - spasne a ocistne. Na druhe strane vsak neni divu: tak jako oficialni verouka za renesancc byla vtiei eschatologickYm naladarn a hnutim krute nepratelska, tak rna dnes eschatologie postmoderni potize s panujici "veroukou" vedeckou. Proto nutno trvat na duslednem oddeleni vedy od statu: byl by to poctivy postoj, hodny puvodnich idealu vedy,

Tak jako dnesni veda, tak i tehdejsi cirkev odmitala, kacdovaia .

a pronasledovala hlasatele noveho veku - veku Dueha, ktefi oeekavali .

a pozadovali vznik nove, duchovni - tedy "alternativni cirkve" ("ja- . novske" ~ vedle viditelne, .Petrovy"). Tehdy z onoho kvasu vyrostla veda, dnes se v postaveni rehdejsi cirkve ocita zase veda: to se projevuje v postoji vedcu vtiei "spirituaIum" soueasnym ~ hlasatelum N Veku ~ New Age. Tak jako tehdy vychazeli reformatofi jak z Zjeveni, tak ze zjeveni mystiku, tak i dnesni reformatoH vedy se

nak vraceji k dHvejsim, dnes zapomenutYm, opomijenym a ULJL1"'_'--·· nym ("prekonanym") podobam vedy, a zarovei'i se opiraji 0 ("avantgardni") vhledy a zkusenosti vedy (napf z oblasti kvantove

ky) ve snaze zmenit na jejich zaklade dosavadni, nevyhovujici, A"',""""'" bovane pojeti sveta. A take dnes je jim snaset exkomunikaci a vani zc strany vedeckYch autorit, ktere sc snazi stuj co stuj a ~m,,~rl~"';

sve viastni pravde udrzet rradicni kosmickY fad ~ a tim i pofadek, zarucujici vedejeji postaveni, autoritu a moe nad pravdou -.

a dozor nad skutecnostL .

Komicke je, ze postmoderni mysleni se inspirovalo puvodne kou zkusenosti: jeji promenlivostl, historickou podminenosti, i)U'"lUIU' gickou relativitou a leontingenci Cnahodilosti). Minulost vedy je v rozporu s jejim vlastnim predsudkem objektivity ~ tj. s ze veda zjevuje, jak veci jsou, nczavislc na svem tazani, prisrupu, tonomnim yYvoji. (Mluvim 0 "predsudku objektivity", ne 0 objektivity jako zasady a ctnosti nezaujatosti.)

Postmoderna rna snad jedine poselstvi - smesne trivialni: ZV v

nov' . v,, di "( . c .vse

e Je soucasti tra ice V. Belohradsky): tudiz ani objektivni v d k'

poznatky nernaii statut absolutniho, definitivniho zieve~i neisovue ::, e naprost b d'" ~, ~ necim o ezprece entmm, JsouJen novou interpretaci dHve,v'h ,.

JSl 0 ..

PRjde-1i neco, 0 cem ti reknou:

"HIe, to je nooet";

never jim, davno to pred ndmi bylo. Vzpominka na minulost, ta neni

a take na to, co teproe pRj de, nebude vZflOminat nikdo

Z tech, kteff budou pozdlji zit. 80 [Kaz. 1.10-11]

Je z,:~ast?i" zeyvedV~ ve sve ~ce1a absurdni autoiluzi vlastniho pokronepnzna:ra pretrzitost sveho vyvoje, popira radikalni zvraty t

r pa~a?lgmat, kterymi prosla. Veda vesmes povazuje sve zrn~~~ zakomty pokrok v poznani, takze prehliz] ocividny fakt: podmi v_

svou vlastni . 1 'N v ne

ru mtnu OSt1. epfipousti si svou nabozenskou a h -

po ah v hlizi 1 v v er

v u, pre lZl s cutecnost, ze vyrostla z astrologie magie

v • ,~abaly a zejejejich novodobou podobou. Nepfipouiti si ani ze jc spjata se specificky zapadnim vyvojem mysleni v ramci n Vh v

Poznatky .,. d' Y 1 ,e oz . .. maJIJe me smys , a nejsou tudiz prenosne na jine kultu-

a civilizace - protoze nejsou vysledkem jejich yJvoje!

. Fu~or ~ostmodernus (des z postmoderny) ze strany vedcu majdte

.. l~omckou str~n~u. To, c~ zastance vedecke racionality na ,,£110-

.. .•. obvykle ,~eJV1ce pohorsuje, nejsou kupodivu Zidne specific-

postmoder~l v prvky .a rysy soucasneho mysleni, nybd pHznacne

pr::~ ~a~aht;! a triviality - vpravde abecedy filosofickellV·'_'''''n.''·~'''' Cl jeste spise elementarni zasady pojmoveho mysleni Tato ~BC evro~s~e ~zde1anosti, kteryrni by mel byt kazdy vyalespo~v~ gymn~zm, jsou "odpurci postmoderny" z fad vedcu necl~,~eslY:hany~, neh~ra~n~m, nepfijatelnym - a tu-

"' ..... lVl.l<ll.l11111 • ~e vseho, cemu nto hde nerozumejl, je pale vinen

: ze ~ vlas:~i ~?selstviv~losofiekYeh rozboru v takovych "povubee nemuzejit; autori napadanych uvah sc v tom, co je jim

• " v orozurnenl svetu a pfirode dopadla, .

Die me zkusenosti by soucasna uro~e~ P. . wei 19 staled ostudne, Pfipada rru,

lanosti anticke, sti'ed?v~ke; renesancm crjen .

bylo zapomenuta nez zlskano.

predhazovano, ani nepoznavaji a maji pravem pocit, ze jejich odpurci z tad VedCll vec ani necetli. A skutecne: oni ani Cist neumej]! Chybi jim totH schopnost soubezne zmeny v nastaveni zpusobu ctenf, prepfnanf interpretacnich Idieu a pruznc vyladovani vychodisek, vyhmatavanf obzoru, v ramci niche dava ten ktery text smysl, nabfzi prostory, do nichz jeho sdelenl zni. Tato esence gramotnostije pro zapadniho intelektuala natolik bezdecna, ze 0 nijako 0 zvlastni dovcdnosti obvykle vubec nevi a ncdovede si pfedstavit, ze by nekornu - natoz kolcgum na akademic-

. ke pude - mohla schazet! (Nernluvim 0 zadnem tajernnem Ci hlubokem zasveceni; schopnosti disponovat sirsim interpretacnim rejstHkem a pfepinat pHslusnym zpusobem cted rezim je vybavena - s odpustenfml - kazda RNA-polymeraza - "etecka" geneticke informace!)

Postmoderni doba ucinila opet z mysleni a dokonce z filosofie vee vefejnou, To je skutecne pozehnani, ktere otevira verejny prostor kulture a vzdelani. Primitivni reakce vedecke verejnosti i na ty 'nejjednodussi ideje, uvahy a naroky na usudek prozrazuji, jak dalece .se vede stalo cizi a nesrozumitelne sarno mysleni, jak prilis pravdive je ' provokativni "Die Wissenschaft denkt nicht" (veda nemysSvedCi 0 bezednosti a neprcklenutclnosri snowovske propasti mezi .nn''''TT.''' "ku1turami" - vedeckou a humanitni, (Tim vubec nechci rici,

by vetsina vedcu byla nevzdelana: vymluvna a desiva je vsak skutecze nevzdelanosr, analfabetismus, neznalost souvislosti a ztrata . prirozene myslet jsou s povolanim vedce nejen slucitelne, pro jeho uplatneni ve spickorych oblastech vedy pfirno zadoud.

za nasich dnu mohou takovi trpaslici vrhat tak dlouhi stiny, jen dokazuje, se pripozdivti, vzpornina Erwin Chargaff (1971) na sve prvni setkani

. DNA.

, V cern spociva rozdfl? Humanitni vzdelanf spociva v neustalem Q"rl'A''''''''; promenlive a mnohorvame pluralitni povahy pifslusneho ktery je podavan jak diachronicky (historicky), tak synchro(v soucasnych proudech), cimz je neustale pestovan smysl pro soustavy, diskursy, pojmoslovi, vychodiska, postupy a podoby ("transverzalni racionalita" se tomu dnes fika, dHve nepotre-

jmeno: spadala vjedno se vzdelanosti, s bazi gramotnosti). tomu scientific training doslova trenuje jen zcela urCiry zpusob - nekdy velice rafinovany a narocny ("sofistikovanY"), az tenzbytn], stane se druhou pfirozenosti - z triku se stanou

235

236

237

c sleni (V'k ii tornu information processing) i

tiky! Protoze rente zpusob m~s em r~ 1aJ nitou nabyli jeji clenove ..•••...

, v c k etovou dmsporm lwmu , ..

sdileji se siro ou, sv, , v, I Do nej _ tak jako do po- •.•.•

dojrnu, ze je univerzalm a obe:~e .~,~v;:hn texty bez rozdilu. Nenii Citacoveho systemu - pak "naclt~Jl : 'ejichYmysli, vypadajako neko- . i

divu, ie to, co takto leze n~ ,,~omtor } oiadavku "kompatibility", .

herentni blabol. 0 nut~~~~l '; wv~v_,er;~l '~o~ na rozumeru, nemaji, zdai ba ani 0 narocich. ktere 1 jma ~e em va, d sve autopoiesis", wbec .•.•.•

VI vti A hlavne: uzavrenl 0" VI'.

sc, nejmensl pone , . k v sti a zpusob uvazovani ume y, ....•..

VI . k i ... h pristup ke s utecno 1 d

netusi, ja Je JeJlc, 1 V 'h eVta zce1a okrajovy a vzh e em ...•..•.•

, vv' hlediska spo ecne 0 sv ., -v r .

uzce zamereny, z , VVd ckemu poznani vnUCUJl crm

V· r sleni deformovany, e e . v ...

k pnrozenemu ~y . ' k . se snail navlecr i munove- .•..•.

dal tim vetsi umformltu a tento .stejno rOJ .

deckemu spolecenstvi.

5. JAK SE CHOVAT NA SOUCASNE UROVNI POZNANI?i

, An' r en V vedomosti"

I r v oznani" nerozumlm. 1 "urov v

Vyrazu "Ufoven p . v k ' a moderni predstava, ze

nepomuze. Za temito pojrny se tottz s ryv v h orovnat s

, -c « ktera se zvysuje kterou lze beze vse 0 p ,

o "urove~ :.. , ' r (Die me zkusenosti by soucasna

mi poznamJ1Uy~h ,do~ a kultuv; de dopadla vilei vzdelanosti

tfeba porozumem s~e~,:,a. pnr~ v' • l' mu stoleti nstudne: stredovcke, renesancm ~1 Jen VUCl ml~u c ztraceno nti ziskanol)

mi ie bylo neskonale vice zapomenu 0 a dVl ti" tJ'

, k 1 ti" ei vz e anos 1, '

kdybychom mluvili ° " u turnos "0 b r d e' 'puo dy) pak

r dn VtO (na zpuso uro n ,

a vnimavosti k novym po v e u~ h' kou nabyta vedecka O',.,~m,()T.

bylo nutno priznat, ie tzv, skolm do~ 1 ~~ana z ruzny~h klise, nost" , oobvykle pologram~n~st:!os~:fila zpravidla z dust svYch 0

odlitku pravd bez ladu as, au, VYo Nastesti 'i vetsina absorvenn

skladku, ktera je opak~m :~O?re p~d~~zdrila Ci linak ji zustala

skolni dochazky proste 0 OJI a, za 'd' ana

tcena, Pro mne jakozto vedce Je .to vsak s;nu;n: po alV ' tiucinlcnUl

Na druhe strane mne napliiuje radosti, dUhvler:)l~, I chvatne

v ,vk 'h odobach vedy se 0 asuji u ,

ie prave ve spic ovyc Sk v v d h vane kam chce" . A tak z

dobre a moudre pravdy. S utecne: ; uc r .: hI bsvl'm

' -v di novy svet - u ,

odumirajid rradice se taJemn~ ro 1 P 'v tyto tajemne,

ochopenim zabydlena skutecnost. rave na ,

~rojeVY.ie tfeba davat pozor rak jako na vnuknuti.

Jak se chovat? Uchovavat tyto plody skutecne, moudre vedy v srdci svern ~ navzdory tomu, ze se k nim "oficialni veda" nezna, ci zna jen neochotne, vylucujicze svych rad jejich hlasatele. Misto radosti a vstficneho zajmu varuji vedci pied "zneuzitfm vedeckych poznatku" , vyhrazujice si tak monopol na spravny, autoritativni vyklad - tj. vyklad sterilizujid, neutralizujici, bagatelizujid. Takjako dfive se ncsmeji laid podilet na pravdach zjevcni: jsou odkazovani na katecheticke poucky, Ovsernze marn na mysli kvantovou fyziku, ale tez kosmologii, teorii

. informace, logiku - pfed jejichZ "duchovnim zneuzitim" dogmatici nalehave varuji, (0 prevratnych poznatdch v biologii - 0 krervchjsem v rnladi smel tajne a rnlcky snit, vedi dnes toliko zasvecenci: nesetkaly se dosud s vehlasem, jernuz se tesi zkusenost kvantove fyziky, teorie chaosu, informatika, kosmologicke principy ... ) Tomuto vnucovani

.• ucebnicovych odvaru a odpirani tesit se z zivych pramenu vedeckeho poznan! je treba celit,

. . Zijeme v moudre a plodne dobe ~ stastne i pro vedu, ktera rna . konecne pfflezitost stat se zdrojem a nositelkou plurality, nabidkou alternativ, Co marne delat? Vnimat tyto nabidky

jako nova fakta, pfipojena ke starym, ale jako znameni doby, teprve ve svych alternativach - vzajemnyrn zracenim se ruznych a artikulaci - zjevi sve poselstvi, smj duchovni smysl: pravktera se opet stane lidsky, kosmicky, nabozensky relevantni. To pfinese hluhsi porozumeni i dosavadnim vedomostem.

SPIKNUTf SVETA SISYFOS PROTI ALTERNATIVAM

svern nedavnem rozhovoru pro casopis Reflex" jsem na zaklade dojmu z tred ruky jdte opatrne prohlasoval: Kdyby tento sposkutecne usiloval 0 ohranu racionality ve smyslu duslednosti, koherence urCiteho zpUsohu mysleni a poznani, nebylo by nic lepSiho. Mam nepY'ljemnj dojem, ze nejde ani tak 0 snahu zahranit smesovani rUznych ke svetu, ale 0 prosazovani -r:jlucnosti a zavaznosti jednohojedineho, ~ae~ct;;(~no' pfistupu.

se s rnaterialy vydavanymi zrninenym spolkem tento LU'LJL10liV dojem plne potvrdilo. V tom smyslu mi mluvi ze srdce svekolegy Zrzaveho, ktery rovnez nahlMI na soebooou stranku toho(www.jce.vuthr.cz/sisy!os/provolani.htm;kdoneven.at: nahledne

restrikci, otupeni vyhranenosri, Takto se dnes setkava mnozstv] zcela odlisnych zpusobu lidskeho obyvani sveta - tj. obyvani skrze logos: chapani skutecnosti, zpusoby svazani nebe se zemi. Nastalou situaci neni treba chap at jen jako lacinou nabidku typu "psychomarket", nybrz prijmout ji jako piflezitost k pfipomenuti, jak specificky, omezeny, jcdnostranny je nas svet, tolik pysny na svou "urovei'i vedomosti", chcete-li, jak smesne a malicherne je nase pfesvedcenl, ze soucas-

nost nasi zapadni civilizace (od jejichz korenu se svyrn scientistickjm .•. barbarstvim navic odrezavame) je pupkem sveta a vrcholem vyvoje, ze cines uz konecne zname povahu vesmfru, hmoty, zivota, zatimco jeste pokolenf nasich otcu a dedu (rovnez vedou vychovanych a odkojenychl) zfejme jdte tapala v temnotach.

Chopime-Ii se teto prilezitosti a uznarne-li pokorne platnost "ko. pernikovskehn principu" (ze neni privilegovanych mist) i pro oblast poznani, aplikujerne-li jej i pro vesmir znalosti a zkuscnosti lidstva, pak narn to dovoH vnimat moudrost jinych kosrnickych rozvrhu, cer-

.•. pat plnymi dousky nejen z cizich pokladnic, ale i z vlastnich studnic

. zasypanych zapomnenim a nevzdeIanosti.

Je tfeba se naucit vracet k pocatkum naseho vedeni, rozpomenout , na jake otazky byly nase dnesni pfedstavy a znalosti odpovedrni,

tak jim skutecne porozumer, Je nejvyssi cas, abychom si v soucasprolfnani kultur, u vedomi jejich svebytnych pray, tvaH v tvaf kosmickych a nabozenskych zkusenosti lidstva, ktere nam alni civilizace" umoziiu]e, uvcdomili sarna sebe, vlastni povahu

'pfirozcnosr naseho vedenf, Tehdy pozname, nakolik je nase objekvedeni ve sluzbach kratkozrakeho instrumentalniho rozumu bez . okrajove, uzce zamefene a tvaH v tvar h1oubce, bohatstvi a ta· byti bezvyznamne, epizodicke, Iokalni, cfemerni - jako to, co · . prave promita na nasi televizni obrazovce v porneru ke skutecnemu .. GNOIHI SEAurON!

i Jen tak prornenime hrozici kulturni konflikr v pozehnanou pHldi· k vystifzliven] (ze sebeopojeni) a k zmoudfen:L Tehdy budeme mit kulturam a civilizacim - jinym zpusobum obyvani sveta - take t: ne zpredmetnene ZbOZl nasich tvrzeni, nazoru a poznatnasi zkusenost, pfedatelnou od srdce k srdci, intimni zkusejadra skutecnosti, A zejmena si zvykneme a naucime pfijimat.

239

238

11. OSOBNOST, DUVERA, OTAzKA OSOBNIHO NASAZENI

Zejmena jeden veliky nedostatek bychom si meli pfiznat - tvaH v tvar rnonumentum mimoevropske vzdelanosti: Evropa svym durazem na institucionalizaci vzdelani, pravdy a poznani nevytvofila tradici vztahu uCitel/Hk ani v oblasti mystiky a nabozcnstvl, natoz v poznani nebo vzdelani. [en zfidkakdy se objevi naslednictvi mistru - vetSinou jsou bajna ci fingovana (e.g. tradice rosenkrucianska) - az na vyjimky maji vsechny skoly kratkodoby charakter. Vydobytky moudrosti (cf. kodaiiska skola, pral,sk§ lingvisticky krouzek, psychoanalyticka skola Ci fenornenologicka tradice) vzdy nakonec pfipadnou napospas epigonum k rozrnelneni.

To je skoda. Vzdelani totiz nespociva v poznatdch, teoriich, publikadch, skriptech - to jsou jen jeho stopy a symptomy - nybrZ . ve sdilene zkusenosti. Projevuje se ve specifice skol, styhi, zpusobu tazani, vyjadreni bez pozadavku "kanonick§ch transformad", tj. bez naroku je na sebe vzajemne jednoznacne prevadet. Vzdelani je schopnosti komplernentarity, srozumeni, organicke sounalezitosti Ci ekologickeho souladu mezi rozmanitymi podobami racionality a jejich souhry a vzajernne inspirace. V zrcadle jinosti se mi ukaze

ni podoba. Tak i tzv, "vedeck§ kreacionismus" se pro stal zdravou vyzvou k sebeuvedorneni a zdokonaleni. Totez ucinily klasickou geornetrii geornetrie nceukleidovskc; i jejich vznik se s kfecovitym, fanatickyrn, krvave nasilnickym odporern. Upirani ternativam prava na prostor je rnj. vyraz neochoty se v nich Nejde prece 0 to, tyto alternativy neorganicky pfijimat, ale odlisnosti k rozpoznani vlastni urcitosti; to je pfedpoklad k sebe sama do vybrousene podoby drahokamu.

12. POKORA, KOMUNIKACE, TOLERANCE

Cirkev toleruje ty, ktere nemuze znicit (sv. Augustin) - s touto tradici , .• lerance" je treba se rozejit. Ten druhy, ten jiny - protivnik, odpurce·.·

rna by! vice nez snasen: rna se stat prilditosti a vyzvou. ..

je budovani spolecenstvi vytvafenirn sdileneho prostoru. vzajemne rozumeli, musime byt s to pod-stoupit (under-stand), (ver-stehen) odlisny nazor a jiny zpusob mysleni v jejich ~~."."I<"r'';,

240

spat~t predpoklady a souvislosti, v jejichz rarnci davaji ji d b

pray y smysl: postavit se do zkuscnosmth« obzoru kt J:nekPo, 0 ,y

zor poskytuje. ' ery ta ovy na-

SIysel jsern na adresu horneoparn- Kd by .

my museli odeuzdat. v!fechwl> hodnosti d;pl ry. stde mzllz pravdu, tak bychom

bl'k ( ~, • omy, 0 vo at poznatt..· t .

tsace.: zamlceno zustalo: j vt v k ' "'.J, cone, puk tomu vas). . cz 0 vsa marne pravdu my, pfinutirne

Col, je tak obtizne po h . v .., v

.. 'h vv ., .., e opU, ze .llfie zkusenosti se ty'kaif n YV h

.jrne 0, zameruji jmy rozmer Id ., , ;J ece 0

na pozadi odlisne struktury i~~~::l aJ~ ~ t-0~Ob( a~h )vystupujfcieh me soustavy vedomostf (ted' n v' ne~ Ja, a je p~ed po(d)kladem atomove teorie hmoty]? Uvedo ~pr .. f?zdtlne od ulllformni zrnitosti s mym] vlastnimi v roz . . mit sr, z: ~oznatky a zavery, ktere jsou odlisne klade ' v v ~O~~l, ~sou odpovedmi na zcela odlisne otazky -

ne, resemmJlllych problema .. k fi

ty poznatky, z nichz se sklada vedeni me? - jma ormulovanych, nd

Astronornieje prumetem vesmiru do klasickeh . ,

stOTU. Tato optika zjevila ul,asn r v • vI? geo~etf1ckeho pro-

. .,. e vee1, otevre a neeekane obzor v

nOSH. J me souvislosn se vsak v t 't l' v 'l' '; • . y a moz-

P r v e 0 zv astnt formalni projek ,.,

rave astronomie by meta neco VdV 0' , . r ,) cr ztrace.l1.

b ich • ve et 0 ruznych optikach f I v 'h"

arvae ,ruznosti zpracovani dat kalkulech 0 Y h'" a esnyc

k' . ' ,prumetee ,ktere davaif

s rytym souvislostem, vztahum a predmetnostem... ~

241