NÁVRH A KALIBRACE VOLTMETRU

1) URČENÍ HODNOTY ODPORU VINUTÍ CÍVKY NEZNÁMÉHO MĚŘÍCÍHO PŘÍSTROJE :

Sestrojíme obvod pro určení odporu vinutí neznámého měřícího přístroje.
(klas. zapojení pro měření malých odporů)

(100 Ω)

Pomocí regulace reostatu nastavíme plnou výchylku přístroje, přičemž rozsahy měřících
přístrojů volíme tak, aby bylo dosaženo největší výchylky u obou přístrojů
Změřené údaje zaneseme do tabulky:
U & I & UMV – měří se
RV – je vnitřní odpor V pro daný rozsah:
RV = rozsah * vnitř. odpor (v Ω/V)
RX – vnitřní odpor neznámého V, vypočítá se
ze vztahu:
RX= (viz schéma)

RP – hodnota předřadného R, vypočítá se ze

vztahu:
RP = RX
kde UMX je max. rozsah VX (10V)
2) KALIBRACE VOLTMETRU:
Sestrojíme obvod pro kalibraci neznámého měřicího přístroje

= odporová dekáda s nastavenou

hodnotou RP

Pro ověření správnosti návrhu předřadného odporu nastavíme na kalibrovaném Voltmetru

hodnotu napětí 10 V. Na neznámém měřicím přístroji by měla být shodná hodnota (tj. taktéž
10 V).Pokud se tak nestane provedeme změnu hodnoty předřadného rezistoru tak, aby na
obou přístrojích byla stejná výchylka, tj.10 V.
Postupně nastavujeme na kalibrovaném Voltmetru požadované hodnoty.
(Měření provádíme jak vzestupně tak i sestupně)
Z naměřených hodnot vypočítáme průměrné hodnoty US a hodnoty korekce UK.

USV = měření vzestupně

USS = měření sestupně
US = průměr z obou měření
UK = UX – US (odchylka od skut. Hodnoty)

∆TP = 1
Korekční křivka : δU =
Osa X - UX; Osa Y - UK
 NÁVRH A KALIBRACE MILIAMPÉRMETRU
1) URČENÍ NÁVRH STEJNOSMĚRNÉHO MILIAMPERMETRU PRO ROZSAH 15 mA :
Sestrojíme obvod pro měření odporu stejnosměrného miliampérmetru Ohmovou metodou

(100 Ω)

(180 Ω)

Na měřeném milivoltmetru nastavíme maximální výchylku napětí a odečteme hodnotu

proudu protékajícího milivoltmetrem.
Tabulka pro měření Rozsah U I Ri
[mV] [mV] [mA] *Ω+ RI= nečekaně 
odporu milivoltmetru: 300 300 1,36 220,6
Návrh bočníku:

Rb = Rm RM = odpor milivoltmetru pro rozsah 300 mV

n = násobek rozsahu milivoltmetru
n= IV = proud protékající milivoltmetrem při plné výchylce 300 mV
I = požadovaný rozsah milivoltmetru

2) OVĚŘENÍ NÁVRHU STEJNOSMĚRNÉHO MILIAMPÉRMETRU :

Sestrojíme obvod pro ověření návrhu stejnosměrného miliampérmetru
Přesnost navrženého miliampérmetru ověříme tak, že na odporové dekádě nastavíme
hodnotu odporu bočníku určenou z výsledků měření odporu Ohmovou metodou. Na přesném
miliampérmetru nastavíme hodnotu proudu 15 mA. Podle potřeby upravíme hodnotu odporu
bočníku.
Naměřené hodnoty zapíšeme do tabulky: IM – hodnota proudu naměřená kalibrovaným miliampérmetrem
IS ↑ – skutečná hodnota proudu při sestupném měření
IS ↓ – skutečná hodnota proudu při vzestupném měření
IM [mA] 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

IS↓ [mA] 0,0005 0,995 1,9992 2,99 3,999 5,025 6,0005 7,001 8 8,98 9,98 10,99 11,98 13,05 14,05 15

IS↑ [mA] 0,001 1,002 1,996 2,998 4,006 5,005 6,01 7,005 8,01 9 10,02 11,01 12,02 13 14,01 15,02

I PRUM [mA] 0,0008 0,9985 1,9976 2,994 4,0025 5,015 6,0053 7,003 8,005 8,99 10 11 12 13,025 14,03 15,01

∆I [mA] 0,0008 0,0015 0,0024 0,006 -0,0025 -0,015 -0,0053 -0,003 -0,005 0,01 0 0 0 -0,025 -0,03 -0,01

∆IMAX [mA] 0,03

∆I = IM - IS
δIMAX [%] 0,2
∆IMAX = největší abs. chyba
δIMAX = mA
Korekční křivka:
Osa X - IM
Osa Y - ∆I

2
 MĚŘENÍ AMPLITUDOVÝCH CHARAKTERISTIK INTEGRAČNÍHO A DERIVAČNÍHO ČLÁNKU
1) POSTUP:
Parametry dvojbranů určíme tak, že změříme hodnotu odporu rezistoru a kapacitu
kondenzátoru. Ze změřených hodnot určíme časovou konstantu τ a mezní frekvenci f m.
τ= fm=
Schéma:

Přenos integračního a derivačního článku

X
AU = 20*log [dB] f=10 *fm X f/fM

|Aint|=20log [dB]

|Ader|=20log [dB]

Graf:

3
 MĚŘENÍ AMPLITUDOVÉ A FÁZOVÉ CHARAKTERISTIKY DERIVAČNÍHO ČLÁNKU
1) POSTUP:
Parametry dvojbranů určíme tak, že změříme hodnotu odporu rezistoru a kapacitu
kondenzátoru. Ze změřených hodnot určíme časovou konstantu τ a mezní frekvenci f m.
τ= fm=
Schéma

V1&V2 jsou dva kanály

DSO

AU = 20*log [dB]

|Ader|=20log [dB]

Amplitudová charakteristika:

4
 MĚŘENÍ AMPLITUDOVÉ A FÁZOVÉ CHARAKTERISTIKY INTEGRAČNÍHO ČLÁNKU
2) POSTUP:
Parametry dvojbranů určíme tak, že změříme hodnotu odporu rezistoru a kapacitu
kondenzátoru. Ze změřených hodnot určíme časovou konstantu τ a mezní frekvenci f m.
τ= fm=
Schéma

AU = 20*log [dB]

|Aint|=20log [dB]

Amplitudová charakteristika:

5
 MĚŘENÍ AMPLITUDOVÉ A FÁZOVÉ CHARAKTERISTIKY WIENOVA ČLÁNKU
1) POSTUP:
Změříme parametry součástek a dopočítáme tabulku parametrů Wienova článku.
Sestrojíme obvod pro měření přenosové charakteristiky Wienova článku.

τ=
f m=
Změříme hodnotu napětí U1 a U2 při daném násobku mezní frekvence a určíme velikost
fázového posuvu ϕ.
Dopočítáme hodnotu napěťového přenosu a hodnoty pro výpočet z parametrů obvodu.
Naměřené a z nich vypočítané hodnoty výpočet z parametrů obvodu |A|=
f [Hz] U1 [V] U2 [V] A ϕ *°+ A ϕ *°+

51 15,3 0,48 0,03 87 0,03 87

A = U2/U1 ϕ =-arctg

6
 MĚŘENÍ VLASSTNOSTÍ STEJNOSMĚRNÝCH ZDROJŮ
1) POSTUP:
Změřit napětí zdroje naprázdno4
Měřící obvod pro měření zatěžovací charakteristiky

↓I V
RZ =

Se Zenerkou… ! Analog. MP !

7
 MĚŘENÍ VLASTNÍ INDUKČNOSTI CÍVEK BEZ MAGNETICKÉHO OBVODU
1) POSTUP
Schéma pro měření odporu cívek STEJNOSMĚRNÝM NAPĚTÍM (?ověřit votpormetrem?)

Přepojit na 50 Hz spočítat impedanci (?ověřit RLC metrem?)

Vypočítat vlastní indukčnost (ověřit)
Z rozměrů cívky:

kde

Z = U/I
XL=
L  oveřit výpočtem z konstrukce cívky

8
 MĚŘENÍ KAPACITY KONDENZÁTORŮ
1) POSTUP:
Sestrojíme obvod pro měření kapacitní reaktance.

Pro každý kondenzátor provedeme měření na napětích 6; 12; 18 a 24V. AC

Kondenzátor U [V] I [mA] δU [%] δI [%] C [nF] δC [%] ∆C [nF] CMAX [nF] CMIN [nF] δU= δUrdg+
24 5,112 0,604 0,996 678,0 1,60 10,8 683 673
δI= δIrdg+
18 3,804 0,606 1,063 672,7 1,67 11,2 678 667
C1 12 2,542 0,608 1,193 674,3 1,80 12,1 680 668
δC= δU + δI
6 1,3068 0,602 0,877 693,3 1,48 10,2 698 688
∆C= C
Průměr - mezní hodnoty 679,6 1,64 11,1 685 674 CMAX = C +
CMIN = C -
Odečítáme hodnoty napětí a proudu v plném rozsahu displeje.
Výslednou kapacitu kondenzátoru lze tedy odvodit ze vztahu:

Ověřit RLC metrem (zase s rozborem chyb)

Kondenzátor C [nF] δC [%] ∆C [nF] CMAX [nF] CMIN [nF]

9
 MĚŘENÍ SÉRIOVÉHO REZONANČNÍHO OBVODU
1) POSTUP:
RLC měřičem ELC-133A určíme indukčnost cívek, kapacitu kondenzátoru
a odpory vinutí obou cívek. Ze změřených údajů dopočítáme rezonanční kmitočet f R.
fR=
Sestrojíme měřící obvod pro měření na sériovém rezonančním obvodu

Generátor
s čítačem

Nastavíme hodnotu výstupního napětí generátoru UG na hodnotu 3V a provedeme měření

frekvenční charakteristiky pro dané kmitočty.
Činitel jakosti rezonančního obvodu:
Q=

10
 MĚŘENÍ IMPEDANČNÍ CHARAKTERISTIKY REPRODUKTORU
1) POSTUP:
multimetrem změřit odpor reproduktoru
sestrojit měřící obvod: ↓Nevím proč, ale analog. (USSR)

Z=

11
 MĚŘENÍ VZÁJEMNÉ INDUKČNOSTI
1) MĚŘENÍ VZÁJEMNÉ INDUKČNOSTI SÉRIOVÝM SPOJENÍM CÍVEK:
multimetrem změřit odpor obou cívek…
změřit impedanci

LA =L1+L2+2M
LB = L1+L2-2M

2) MĚŘENÍ VZÁJEMNÉ INDUKČNOSTI MĚŘENÍM VSTUPNÍHO PROUDU A VÝSTUPNÍHO NAPĚTÍ

(VOLTMETREM A AMPÉRMETREM)
zapojení:

M=

12