Professional Documents
Culture Documents
I.
Výchozí rámec etického kodexu
1. Zakladatelé nové pravicové politické strany mají v Česku v podstatě jen dvě možnosti:
a) buď založit velmi zásadovou, liberální, pravicovou stranu, oslovující menšinově pravicové a
většinově levicové intelektuály (tedy ty levicové, kteří ovšem s reálnou levicí, a zvláště s jejími
reprezentanty nechtějí nic mít, neboť jim připadají málo intelektuálští). Tedy něco jako bývalou
Občanskou demokratickou alianci (ODA), která by se sice jakž takž držela nad pěti procenty přízně
a přesto by přinášela svým politikům nemalý benefit: ať už ve vládě, či v opozici, nenesli by v
podstatě žádnou odpovědnost, zato veškeré funkční požitky
b) Druhou možností je pak založit novou pravicovou stranu, která by časem nahradila dnešní ODS,
a vždy usilovat o volební výhru. Zakladatelé této politické strany ovšem musí mít opět k dispozici
zdatného lídra a hlavně program, který osloví alespoň 35 procent voličů. A tady jsme u hlavního
problému v tomto historicky rovnostářském státě, v němž většina občanů, a to včetně části
podnikatelů, je větší či menší měrou přímo existenčně závislá na přerozdělování všeho druhu, a
proto bude vždy raději volit "čitelnou" levici, u níž mají "svoje jisté".
(Zdroj: LN, 5. 12. 2008, Desatero vzniku nové pravicové strany, autor MIROSLAV MACEK,
publicista a bývalý místopředseda ODS)
"Moc v demokratickém systému tedy není jen pouze záležitostí politických elit (dimenze 2a), ale do
analýzy musíme zahrnout také ostatní elity (ekonomické, správní, kulturní či vzdělanostní a
mediální)"
Česká veřejnost rozděluje podle CESES 2005 (str. 241) politické aktéry takto:
Analýza VB:
b) Dohody s vyšším stupněm politické elity – magistrát HMP může MČ odsvěřit majetek, blokovat
velkou část rozhodnutí – vláda na MČ není možná bez akceptace vlády magistrátní. Podmínkou
akceptace je:
I. hmotné očekávání jako u koaličních partnerů, především oblast územního rozvoje (Projekt SG
Smíchovské nádraží, Investice Navatypu, ING Nádraží střed)
II. garance neohrožování dominantního postaveni ODS v Praze, včetně respektování (neostřelování)
vedení města
III. blokace historického hledání odpovědnosti elit na trase MČ – magistrát
IV. Nenechat se vtáhnout do boje o moc elit ve vyšší úrovni (magistrát, vláda), nevymezovat se
negativně vůči spojencům např. FD v magistrátu
c) respekt ekonomických super elit, které ovlivňují a)b), který lze získat jedině obchodní zkušeností
s ověřením schopnosti držet slovo
d) respekt (podle Macka) "vrstvy podnikatelů, která je větší či menší měrou přímo existenčně
závislá na přerozdělování všeho druhu“ = místní podnikatelé, ale i jiné typy elit (ředitelé škol,
školek, divadel, neziskových organizací – např. naděje, městské policie….) očekávající garanci
zachování jejich jistot a výhod, které v šedé zóně mají
2. Míra svobody našeho rozhodování je dána velikostí naší vlastní ekonomické a politické moci –
čím jsme mocnější, tím můžeme systém více ovlivňovat. Z druhé strany platí, že ekonomická i
politická stagnace vede ke snižování vlivu, neboť systém elit ekonomických i politických směřuje k
oligopolům. Konkrétně je patrné, že budoucnost patří bipartijnímu systému politiky, stejně jako již
dnes se snižuje množství SBS na trhu, a zároveň 40% zakázek SBS zadává veřejný sektor. Z toho
plyne:
a) VV musí zvyšovat svá aktiva (rozsah a kvalitu týmu, úroveň i rozsah svého marketingu…) =)
zvyšování nároků na ekonomické zdroje
b) ABL, má-li růst, neobejde se bez 40 % sektoru veřejné správy determinované progresy korupce a
protekcionalismu
c) Ze všeho výše uvedeného vyplývá nutnost v nezbytně minimální formě maximalizovat
synergické efekty ekonomické a politické moci, kterou nelze ani reálně oddělit!
d) Zaměřit se pouze na klíčové a efektivní projekty podle vzorce 80% zisků tvoří cca 20% klientů,
přenechat méně významné projekty menším hráčům.
e) Teorie elit souvisí s teorií tvorby společenských sítí, ty vznikají na základě ekonomické, funkční
a osobní souvztažnosti osob. Žádný prvek sítě dobrovolně tuto síť nenaruší, pokud se nedostane do
sítě o stupeň výhodnější nebo naopak je síť z venku přetržena.
3. Gerhard Schulz ve své knize Společnost prožitku vydané v roce 1992 předložil kulturně –
sociologickou studii podloženou rozsáhlým empirickým materiálem. Základní teze je orientace na
prožitek daná růstem životního standardu od poloviny 60. let minulého století (získání volného
času, peněz, techniky, mobility). Přestala platit ekonomická kritéria užitku (cena, kvalita, kvantita)
= do popředí vystupuje psychofyzický akt prožitku vyvolaný konzumem zboží a služeb ==
orientace jednotlivce od vnějšího k vnitřnímu prožitku. Otázka jednotlivce zní „co vlastně chci",
jedinec je zvyklý, že nabídka neustále roste, neboť předpokladem intenzivního prožitku jsou nové
podměty==)stále více prožitků ve stále kratším čase?
Schulz rozlišuje 5 sociální prostředí a tradiční sociální třídy považuje za přežilé. Nově sociální
prostředí diferencuje dle věku a vzdělání:
a) Prostředí úrovně: osoby nad 40 let, vzdělané, záleží jim na kariéře, prezentaci bohatství. Mají
rádi neregionální tisk, vážnou hudbu a vysokou kulturu.
b) Prostředí integrace: osoby nad 40 let, méně vzdělané – strach z nového, ambice se přizpůsobit.
Nemají vlastní atributy, jen kopírují ostatní.
c) Prostředí harmonie: osoby nad 40 let, nevzdělané - převládá zde touha po bezpečí, snaha vyhýbat
se konfliktům. Atributy jsou bulvární tisk, filmy o přírodě, bestsellery, zábavná hudba.
d) Prostředí seberealizace: méně než 40 let, vzdělaní – radost z experimentu, narcismus – vzor
chování, přemítání, akce.
e) Prostředí zábavy: méně než 40 let, nevzdělaní – vyhledávají akční napínavé prostředí
3. Boom značky pro rychlou orientaci - předpoklad kvality prožitku
4. Smysl života si každý musí definovat sám pro sebe
5. Neakceptace biologického stárnutí a nespokojenost s dosavadním průběhem života
II.
Hodnoty VB
1. Respekt k celospolečenské odpovědnosti – sociálnímu altruismu
Moderní sociologie (antropologie) zná termín sociální altruismus neboli opak egoismu. Upozorňuje
na to, že každý člověk má svoje osobní zájmy a cíle, ale pak cítí, resp. ví, a je vychováván k
respektování a k potřebě investovat do zájmů celospolečenských, do kterých pokud by každý
neinvestoval, skončí společnost rozkladem – anarchií, na které prodělají všichni. Naopak platí, že
osobní blahobyt roste s blahobytem společnosti, kdy blahobyt společnosti je závislý na její
vyspělosti dané mj. vymahatelností práva, rovností před zákonem, investicemi do sociálního smíru,
investicemi do vědy, vzdělání, infrastruktury a jinými investicemi státu, které jsou ekonomickým
jmenovatelem sociálního altruismu. Jinak: Čím bohatší jedinec, tím větší sociální odpovědnost ve
společnosti?
3. Aplikované hodnoty VB
Dříve jsem se domníval, že sociální altruismus má v mé pozici tři stupně:
- Bezpečnostní manažer pro naše zákazníky == poctivě se snažím chránit jejich zájmy a tím
prospívám společnosti jako celku v její specializaci, efektivním fungování, vymáhání práva
- Generální ředitel = odpovědnost za spokojenost zaměstnanců a manažerů, užitečnost ABL jako
celku ve svém profesním měřítku = kultivace trhu, užitečnost zákazníkům
- Akcionář = investice zisku do něčeho užitečného = politika - snaha o lepší řízení věcí veřejných na
P1 = jako opozice plníme – zastrašováním vládnoucí elity jí nutíme pod konkurenčním tlakem k
odpovědnějšímu chování
Dnes politika a ekonomická moc splývají čím dál více naplňujíce myšlenku universálnosti elit –
vzájemné podmíněnosti ekonomické a politické moci, kdy je o to obtížnější hledání účelu a jím
svěceného prostředku (peníze plodí moc a moc plodí peníze).
K individuálním hodnotám patří ekonomická víra ve směřování ekonomiky k monopolům.
Konkurenční prostředí se zmenšuje - silnější pohlcují slabší. Proto je nezbytností za hranicí
Paretovy teorie cirkulace elit směřovat k posilování ekonomické, sekundárně politické moci. Např.
zakázky získávají vždy ti „nejlepší“ – největší obratem, počtem zaměstnanců, ziskem, teritoriální
působností (např. hrozí středoevropské tendry).
Z výše uvedeného vyplývá pro naplnění hodnotové odpovědnosti hledat sociální altruismus ve
všech dílčích aktivitách našeho snažení a neoddělovat ekonomickou a politickou moc a z ní
plynoucí odpovědnost.
2. Výběrová řízení - VV se hlásí k teorii minimálního státu – veřejné správy a proto maximum
činností, služeb outsourcují. Čím méně úředníků, tím lépe. Výběr dodavatelů se řídí následujícími
pravidly:
a) Guru odpovědné za danou oblast odpovídá za kvalitativní výběr spolehlivého partnera, který
naplní očekávání, včetně pravidel uvedených v odst. 1c)
b) Guru s partnerem musí připravit věcný záměr, který obsahuje (vizi – tj. vysvětlení přínosu
projektu = sociální altruismus, misi – logický postup dosažení cíle, ekonomickou analýzu =
zhodnocení ekonomické smysluplnosti projektu = úspory, zvýšení příjmů obce, zdroje financování,
limity = rizika, nedostatky, slabiny, odůvodnění dodavatele – proč on= kvality, přínos, výhody,
garance loajality a spolehlivosti, selektivní pravidla výběru vycházející z kvalit dodavatele)
c) Kontrola věcného záměru ekonomická – ekonomické guru musí ověřit, zda obec na tento záměr
má peníze a zda ekonomická analýza výhodnosti je správná, dále společně s guru doplňuje a
verifikuje kvalitativní = selektivní parametry a typ výběrového řízení a zařazení typu záměru v
kategorii:
1. záměr servisní – výběr spolehlivého dodavatele bez ekonomického zájmu (AK, auditor, poradci
na speciální problematiku) = vitální servis, který guru potřebuje ke své činnosti
2. záměr tvůrčí bez ekonomického prospěchu VV – kde musí existovat naprostá jistota maximální
ekonomické výhodnosti – především musí jít o záměry, kde uspokojení potřeb občanů je limitní,
nedostatečné a prospěch občana je zcela hmatatelný – např. jednoznačně sem patří záměry: správa
míst DPS, DD, LDN, sociálních bytů, všech typů přímých dávek občanům včetně grantové politiky,
úřad.
3. záměr tvůrčí standardního charakteru s ekonomicky stanoveným prospěchem VV (tajemník)
4. záměr koaličního partnera či jiného subjektu ve smyslu odst.1c)
Ekonomická analýza výhodnosti tendru je dána:
- ideálně ekonomicky nejvýhodnější podmínka pro případy 2) c) 2.
- cena stanovena tak, že vybraný subjekt se přizpůsobuje nejnižší ceně, tzv. last call (např. na
základě cenového průzkumu, na základě úpravy rozsahu díla atd.) podmínka pro případy 2)c) 1. a 3.
4.
- cena je průměrná - tržní podmínka pro případy 2)c)4.
- cena je maximálně o 10% nad cenou tržní - podmínka pro výjimky vždy schvalované Koncepční
radou VV
c) Bezpečnostní kontrola dodavatele - bezpečnostní ředitel ověří spolehlivost dodavatele –
zabránění provokace = návaznost na konkurenci, policejní bezúhonnost, ověření ekonomické
stability, ověření prezentovaných skutečností
d) Věcný záměr schvaluje Koncepční rada VV
e) Při splnění bodů a)-e) je tendr vypsán za následujících podmínek:
- Tendr u všech typů výběrových řízení musí být legální, nevystavující žádného člena týmu riziku
trestněprávní odpovědnosti za pochybení. Zvýhodnění partnera je dáno nastavením selektivních
podmínek a splněním ekonomických předpokladů záměru.
- Tendr musí být maximálně transparentní (viz. Tabulka LT – maximální zveřejnění, včetně
hodnotících kriterii)
7. Povinnosti a kompetence VB
- Navrhovat členy Koncepční rady VV
- Svolávat a řídit Koncepční radu VV
- Vynucovat chování členů Koncepční rady VV v souladu s tímto Kodexem