Sir Arthur Conan Doyle

Mstitel (Studie v arlatov)

Znn tohoto textu vychz z dla Mstitel tak, jak bylo vydno v nakladatelstv Vilmek v roce 1907 (DOYLE, Artur Conan. Mstitel. Z angl. peloil Jos. Pachmayer. Praha: Vilmek, 1907. 253 s.). Dal pbhy Sherlocka Holmese naleznete online na www strnkch Mstsk knihovny v Praze: www.mlp.cz/sherlockholmes. Elektronick publikovn pbh Sherlocka Holmese je spolenm projektem Mstsk knihovny v Praze a www.digiBooks.cz.

OBSAH
Z PAMT MUDRA JANA H. WATSONA........................................................4 SHERLOCK HOLMES............................................................................................4 DEDUKN VDA. ..............................................................................................12 TAJEMSTV SAD LAURISTONSKVCH..........................................................22 CO VYPRAVUJE JAN RANCE............................................................................33 NAE NVT ZJEDNV NM NVTVNKA........................................................40 TOBI GREGSON DOKAZUJE, CO DOVEDE................................................48 SVTLO V TEMNOT.........................................................................................57 KRAJ SVATCH. ...............................................................................................66 NA VELK PLNI ALKALICK. .......................................................................66
KVT Z UTAHU. .......................................................................................................76

JAN FERRIER HOVO S PROROKEM. ............................................................83

TK ZA SPSOU IVOTA.........................................................................................88

ANDL MSTITEL............................................................................................97 DAL PAMTI MUDRA JANA H. WATSONA. .........................................107 VZE.................................................................................................................107 ZVREK. ..........................................................................................................118

I. Z PAMT MUDRA JANA H. WATSONA.

I. SHERLOCK HOLMES. 1887 nabyl jsem hodnosti doktora lkastv na universit londnsk a odebral jsem se do Netley, abych asten byl kursu pro vojensk lkae. Doplniv tam svoje studie, byl jsem jak obvykle pidlen jako vpomocn lka ptmu pluku Northumberlandskch stelc. Pluk byl t doby posdkou v Indii a dve, neli jsem jej mohl dostihnouti, vypukla druh afgansk vlka. Kdy jsem pibyl do Bombaye, zvdl jsem, e mj sbor pronikl ji soutskami a e vnikl ji hluboko do zem neptelsk. Nsledoval jsem jej vak s mnohmi jinmi dstojnky, kte byli v podobnm postaven jako j. Podailo se mi dostihnouti neruen Kandaharu, kde shledal jsem se se svm sborem a ihned ujal jsem se novch svch povinnost. Toto vojensk taen pineslo est a poven mnohm, mn vak pouze pohromy a netst. Byl jsem od sv brigdy oddlen a pesazen k pluku Berkshirskmu, u nho konal jsem slubu v osudn bitv maiwandsk. Byl jsem rann na rameni kul, kter rozttila kost a zavadila lehce o cvu pod kln kost. Byl bych padl jist do rukou krvelanch Ghazi, kdyby nebylo bvalo oddanosti a odvahy, projevench mou ordonanc, Murrayem, kter hodil mne na kon pouvanho jako soumara a unikl se mnou astn opt k adm britskm.

Roku

Muen bolest a seslbl dlouhmi trapami, byl jsem dopraven s velikm trainem trpcch do nemocnice pestawrirsk. Zde jsem se zotavil a podailo se mn nabyti alespo tolik sil, e jsem mohl se prochzeti po hradbch a vyhvati se na verand, kdy tu byl jsem zachvcen zimnic, touto kletbou naich drav indickch. Po cel msce ivot mj visel na nitce, a kdy konen jsem se opt vzpamatoval a poal se uzdravovati, byl jsem tak seslbl a tak zmoen, e lkask rada vojensk rozhodla, e nesm se odkldati ji ani den s mm nvratem do Anglie. Byl jsem tedy odesln nazpt po vojensk lodi Orontes i pistal jsem za msc na pstavn hrzi portsmouthsk se zdravm nenapraviteln znienm, ale s dovolenm otcovsk na vldy ztrviti ptch devt msc pokusy, zda by se mn zdrav snad pece jen nevrtilo. Neml jsem pbuznch ani znmch v Anglii, a byl jsem proto voln jako ptk ili tak voln, jak mi to dovoloval denn pjem jedencti shilling a esti penc denn. Za takovch okolnost touil jsem ovem po Londn, velkm tomto ohnisku, kter pitahuje neodolateln vechny povalovae a lenochy z cel e. Tam jsem zstal po njak as v soukromm hotelu na Strandu, ije na zda bh, bez elu, bez pohodl, a vydvaje penz tolik, kolik jsem jich ml, nepochybn vce jet, neli jsem jich ml. Finance m ocitly se v tak ubohm stavu, e jsem brzy se pesvdil, e bu musm opustiti hlavn msto a zapadnouti nkam na venkov, anebo e musm zmniti pln svj zpsob ivota. Zvoliv posledn, zdraznil jsem rozhodnut sv ihned tm, e jsem opustil hotel, a e jsem si vyhledal obydl mn okzal a mn npadn. V t den, kdy jsem dospl k rozhodnut tomu, stl jsem v pivnici Criterion, kdy tu nkdo zaklepal na m rm. Obrtiv se, poznal jsem mladho Stamforda, kter slouval pode mnou. 5

Vidti ptelskou tv v nesmrn divoin Londna, jest vdycky milou vc, zvlt pro mue osamlho. V dobch minulch Stamford nebval nikdy mm zvltnm milkem, ale nyn uvtal jsem ho s nadenm a on rovn zdl se bti poten, e mne vid. Ve sv radosti pevelik Dodal jsem ho, by posvail se mnou v Holbornu, i odjdli jsme tam spolen v droce. Co jste to inil, Watsone? dl Stamford v nelenm divu, kdy jsme drkotali oivenmi ulicemi londnskmi. Jste huben jako tyka a oplen jako mouenn. Vylil jsem mu strun dobrodrustv sv, a sotva jsem dokonil, u jsme byli u svho cle. Nebotko! pravil soucitn, kdy byl vyslechl netst m. A co chcete te initi? Ohldnouti se po bytu, odtuil jsem. Zkoum lutiti problm, je-li mono dostati slun byt za rozumnou cenu. Soudruh mj podotkl: To podivn vc, jste dnes ji druh mu, jen uil vrazu toho vi mn. Tzal jsem se: A kdo byl prvnm muem tm? lovk, jen pracuje v luebn laboratoi v nemocnici. Stoval si dnes rno, e neme najiti nikoho, kdo by si najal s nm na polo pkn byt, kter nalezl, ale kter jest pli drahm pro jeho mec. Pro Bh! zvolal jsem. Peje-li si skuten nkoho, kdo by sdlel s nm byt i njemn, hodm se mu j nejlpe. A i j budu radji mti spolenka, neli bti sm. Mlad Stamford pohldl na mne udiven pes sklenku vna. Po t pravil: Neznte Sherlocka Holmesa. Snad byste nestl o to, aby byl stlm spolenkem vam. Pro? Co mte proti nmu? nepravm, e by bylo nco proti nmu; jest jenom ponkud podivnskm ve svch nzorech nadencem pro jist vdeck smr. Jinak vak, pokud ho znm, jest dosti slunm muem. Prohodil jsem: 6

Posluchaem lkastv, myslm. Nikoliv nemm ostatn ani potuchy o tom, emu se chce vnovati. Myslm, e jest dosti honn v anatomu; v lub m vdomosti prvnho du, ale pokud vm, neposlouchal lkastv soustavn. Studium jeho bylo vbec nestl a vstednho rzu, za to vak nashromdil si mnostv vdomost mimodnch, jimi byl by pekvapil i sam professory. A netzal jste se ho nikdy, jak m zmry? tzal jsem se. Nikoliv, nen muem, z nho by snadno dalo se nco vyzvdti. Akoliv dovede bti velice sdlnm, napadne-li jej tak rozmar. Odtuil jsem: Pl bych si setkati se s nm. Mm-li bydleti s nkm, dm pednost mui klidnch zvyk a zabranmu do studi. Nejsem jet dosti siln, abych snesl mnoho hluku nebo rozilen. Ml jsem dost obojho v Afganistanu, ne abych nechtl si pohovti pro zbytek svho ivota. Jak mohl bych se s tmto vam ptelem setkati? Spolenk mj odpovdl: Jsem jist, e jest ve sv laboratoi. Bu tam nebv teba po cel tden, anebo pracuje tam od rna do veera. Libo-li vm, zajedeme si tam po svain! Pojedeme, svolil jsem a hovor zaboil k jinm pedmtm. Opustive Holborn, zamili jsme k nemocnici. Stamford sdlil se mnou nkolik dalch podrobnost o mui, jej jsem chtl mti za spolubydlitele. Pravil: Nesmte mne vak krati, nesnesete-li se s nm. Nevm o nm nic vce, neli jsem zvdl, setkav se s nm tu a tam v laboratoi. Vy sm jste navrhl takov spolubydlen, i nesmte initi zodpovdn mne. J odpovdl: Nesneseme-li se, bude snadno se rozlouiti. A dodal jsem, podvav se oste na soudruha: Zd se mi, e mte njakou zvltn pinu, myti si ruce. Jest povaha chlapka toho tak straliv, anebo co vlastn? Jen nebute nesmlm, ven s tm! Spolenk zasmv se, odvtil: 7

Nen snadno vysloviti nevysloviteln. Holmes jest, ne aby se mi lbil, pli vdecky zaloen. Lze ci: do krajnosti chladnokrevnm. Chtl bych viti, e by byl schopen dti teba i pteli petku nejnovjho vegetabilnho alkoloidu, nikoli ze zlho myslu, to se v, nbr jen z dychtivosti zvdti, jak mlo by to pesn inky. Abych byl vak spravedliv, myslm, e on by byl hotov, sm dvku tu vzti. Zd se, e m pmou ve pro pesn a naprost, urit poznvn. To zcela dobe. Ano, jen kdy to vak nen pehnno. Pehn-li se to vak tak, e v pitevn bije do tl hol, zd se to bti pece jen ponkud podivnm. e bije do tl? Ano, aby se pesvdil, jak siln se ozv buen do mrtvho tla. Vidl jsem to na vlastn oi. A pece tvrdte, e nen posluchaem lkastv. Ne, nen! Bh v, na vlastn studuje. Ale, jsme ji zde, i muste si sm o nm utvoiti sudek. ka to, zamil se mnou do zk uliky. Proli, jsme malm vchodem, jm se vstupovalo do kdla nemocnice. Byla to znm msta pro mne; i nepoteboval jsem nijakho vdce, kdy jsme vystupovali po blch kamennch schodech a kreli chodbou s oblenmi stnami, do n otvraly se tmavohnd dve. Skorm na jejm konci odbooval od n nzk klenut prchod a vedl k luebn laboratoi. Byla to komnata vysok, vrouben a cel vyplnn bezetnmi lahvemi. irok, nzk stolky byly rozestaveny kolem, a na nich jeily se zkoumavky a pekapovadla i mal Bunsenovy lampy s modrmi plpolavmi plamnky. V jizb byl jen jeden student, kter sklnl se nad vzdlenjm stolem, pohrouen jsa zcela ve svou prci. Pi zvuku krok naich otoil se a vyskoil s vkikem skuten radosti. Konen jsem to objevil! Konen objevil! zvolal na mho spolenka, be k nm se zkoumavkou v ruce. Objevil jsem zkoumadlo, kter se sr hoemoglobinem a nim jinm! 8

Kdyby byl objevil zlat dl, nemohla ziti vt radost z jeho rys. Dr. Watson pan Sherlock Holmes, pravil Stamford, pedstavuje ns. Jak je vm? pravil srden, stisknuv ruku mou silou, kterou bych u nho nikdy nebyl tuil. Byl jste v Afganistanu, jak vidm, pravil Holmes. Jak to u kozla vte? tzal jsem se, uasnuv. Smje se, jakoby pro sebe, Holmes odtuil: O to te neb! Te b o hoemoglobin. Zajist pochopujete sm dleitost tohoto objevu. Odtuil jsem: Pro luebnky jest zajist velmi dleitm. Ale prakticky - - - Coe, mui, vdy jest to nejpraktitj objev za cel lta! Nevidte-li, e skt nm neomyln zkoumadlo pro krvav skvrny? Jen se podvejte! Chytil mne v horlivosti sv za rukv a pivedl ke stolu, u nho byl pracoval. Opatme si trochu erstv krve, pravil. I vbodl dlouh sdlo do svho prstu a vymakal krpj krve do chemick zkoumavky. A nyn pileju k tto troce krve litr vody. Vidte, e sms ta m vzhled ist vody. Pomr krve k vod me bti jen jako 1:1,000.000. Nicmn nepochybuji, e obdrme charakteristickou reakci. ka to, vhodil do ndoby nkolik blch krystal a potom ulil nkolik kapek prhledn tekutiny. Ihned obsah nabyl kaln, mahagonov barvy, a na dn ndobky utvoila se zahndl sraenina. Zatleskav rukama, zvolal Holmes: Ejhle, ejhle, co vy o tom soudte? a dval se sm radostn jako dt, je dostalo novou hraku. Podotkl jsem: Zd se to bti velmi choulostiv zkoumadlo. Velkolep, velkolep! Star zkoumadlo kvajakov bylo proti tomu velmi neurit a nespolehliv. Tot plat o mikroskopickm zkoumn krvinek. Jest bezcennm, zvlt, jsou-li skvrny nkolik hodin star. Toto zkoumadlo vak zd se inkovati stejn dobe, a krev jest star i nov. Kdyby bylo bvalo dve objeveno, sta lid, 9

svobodn se prochzejcch te po zemi, bylo by ji pykalo za zloin svj. Zamumlal jsem pouze: Opravdu? Zloinn ppady jsou napod hlavn od toho odvisl. lovk bv podezvn ze zloinu asto cel msce po jeho spchn. Prdlo neb aty jeho bvaj prozkoumny, a hnd skvrny objeveny na nich. Jsou-li to skvrny od krve, od blta, od plsn, aneb od ehokoliv? To jest otzka, kter pomtla mnohho znalce, a pro? Ponvad nebylo spolehlivho zkoumadla. Nyn mme zkoumadlo Sherlockovo, i nebude nadle ji nesnz v pin jeho. Oi jeho zazily krsnm leskem, kdy tak mluvil i poloil ruku na srdce a uklonil se, jakoby zstupm tleskajcm, kter snad ji v duchu vidl. Musm vm gratulovati, prohodil jsem, jsa velice pekvapen jeho nadenm. Vzpomeme jen na ppad von Bischoffv ve Frankfurt minulho roku. Bischoff byl by bval jist poven, kdyby bylo existovalo toto zkoumadlo. A co Mason z Bradfordu, povstn Mller a Lefevre z Montpelieru a Samson z New Orleansu? Mohl bych jmenovati jet celou adu ppad, v nich by zkoumadlo to mohlo bti rozhodujc. Stamford zasmv se pravil: Zd se, e mte cel kalend zloin v malku. Mohl byste vydvati noviny o vcech tch, a mohl byste je nazvati Policejn noviny minulosti. Holmes odtuil: Bylo by to jist zajmav ten! Pi tom dal si na jakousi spleninu na prstu nplast, a pokraoval, obrtiv se ke mn s smvem: Musm bt dbalej, nebo prm se neustle v samch jedech. ka to, ukzal mi ruku. Poviml jsem si, e jest cel pokryta podobnmi nplastmi a poplena silnmi ravinami. Stamford usedl zatm na vysokou trojnoku, postril druhou nohu ke mn a dl Holmesovi: Pili jsme sem k vli urit zleitosti. Tento mj ptel peje si vyhledati njak doup, a vy jste si stoval, e nemete najiti nikoho, kdo by chtl s vmi spolubydliti. Soudil jsem tedy, e bude dobe, vs oba dohromady svsti. 10

Holmes zdl se bti poten mylenkou, e bude moci byt sdleti se mnou. Prohodil: Padl mi do oka jist byt v Bakersk ulici, kter by se nm obma jist dobe hodil. Nebude vm vak vaditi vn silnho tabku? J sm koum siln lodn tabk, odtuil jsem. Ach, to dobe! Obyejn mvm plno luebnin v byt a leckdy experimentuji. Nebude vm to vaditi? Nikterak. Slyte vak jet o jinch mch vadch. Zaberu se nkdy do hloubn a neotevru sta po cel dny. Nemuste vak z toho souditi, e jsem njak bruoun. Jest teba nechati mne v dob takov jen v klidu a jsem potom zase hodn. A z eho mte vy se mn vyznati? Jest dobe, kdy dva mui vd to nejhor o sob dve, neli ponou spolu iti. Zasml jsem se tomuto kovmu vslechu. Chovm si tn buldo, pravil jsem, a nemohu snsti dnho hluku, nebo m nervy jsou oteseny. Vstvm velice pozd a jsem do krajnost ln. Mm jet celou adu neest, ale tyto jsou hlavn. Potte hru na housle tak mezi hluk? Odpovdl jsem: To zvis od houslisty. Pkn hra na housle jest darem bom patn hra jest- - - To ve v podku! zvolal Holmes, smje se vesele. Myslm, e meme vc pokldati za vyzenu. Toti, bude-li se vm byt zdti pjemn. Kdy si jej prohldneme? Zastavte se ztra pro mne odpoledne, pjdeme pospolu a ve vydme, odvtil Holmes. Dobr, tedy odpoledne, dl jsem, a stiskl jsem mu ruku na rozlouenou. Zanechali jsme ho u prce mezi luebninami a zamili jsme oba k mmu hotelu. Zastaviv se nhle a obrtiv se k Stamfordovi, tzal jsem se: Mimochodem eeno, jak zvdl on, u bla, e jsem pibyl z Afganistanu? Soudruh mj usml se zhadn. 11

To, to prv jest jeho zvltnost. Pemnoz lid pli by si vdti, jak on pijde vemu na kloub. Ach, jest v tom tedy tajemstv? zvolal jsem, mna si ruce. To skuten velezajmav! Jsem vm velmi povden, e jste ns spolu svedl. Vte, e se k, e studovat lovka dl mue. Stamford loue se, odvtil: Muste jej tedy studovat. Shledte vak, e jest velmi sloitm problmem. Chtl bych se vsaditi, e nevyzvte o nm mnohem vce, neli jin vyzvdli. S Bohem! S Bohem! odpovdl jsem, a loudal jsem se k svmu hotelu, zaujat jsa velice svou novou znmost. II. DEDUKN VDA.

Setkali jsme se druhho dne, jak jsme se umluvili, a prohldli jsme

byt v Bakersk ulici, 22, I. B., o nm byl on mluvil pi na schzce. Byt ten sestval ze dvoj pohodln lonice a z jednoho velikho vzdunho salonu pkn zazenho, osvtlovanho dvma irokmi okny. Byt byl vhodnm v kadm smru, a ine, byla-li na dv osoby rozdlena, byla tak mrn, e jsme uzaveli njem hned na mst a e jsme byt ihned pevzali. Jet tho veera dal jsem tam odnsti sv vci z hotelu a druhho dne rno Holmes nsledoval mne s nkolika vaky a tlumoky. Den neb dva byli jsme z plna zamstnni vykldnm svch pedmt a co mono nejvhodnjm jich rozestavenm. Potom teprve poali jsme se v bytu dn usazovati a pozvolna se pizpsobovati novmu okol. S Holmesem nebylo nepjemno iti. Byl klidn a zvyk pravidelnch. Zstval po dest zdka kdy vzhru a obyejn kdy jsem se probudil, bval ji po sndan, ano i z domu.

12

Nkdy strvil svj den v luebn laboratoi, nkdy v pitevn a nkdy tu a tam na dlouhch prochzkch, je zavdly ho do nejnich tvrt msta. Nikdo nedovedl ho pedstihnouti v energii, kdy zmocnila se ho chu po prci. Avak tu a tam propadl reakci a po cel dny lehal na pohovce v salon, proneje sotva tu a tam slovo a nepohnuv ani svalem od rna do veera. Za takch dob vdal jsem v och jeho tak sniv przdn vraz, e byl bych ho podezval, e jest oddn narkotickm prostedkm, kdyby mrnost a prostota celho jeho ivota nebyly vyluovaly takov mnn. Tdny mjely, ale zjem mj pro nj a zvdavost moje, jak jest vlastn cl jeho ivota, postupn vzrstaly a se prohlubovaly. Jeho skuten osobnost a zjev byly dle toho, aby vzbudily pozornost i zcela nahodilho pozorovatele. Co do vky pesahoval est stop a byl tak neobyejn vyzbl, e zdl se bti jet vym. Oi jeho byly ostr a pronikav, krom onch mezidob ztrnulosti, o nich jsem se byl prv zmnil, a jeho ostr, jestb nos dodval celmu jeho vrazu rznosti a rozhodnosti. elisti jeho byly hranat a siln vynvajc, jak bv u lid odhodlanch. Ruce jeho byly neustle poskvrnny inkoustem neb luebninami, ale hmat jeho byl neobyejn jemn, jak jsem asto mohl pozorovati, kdy zachzel s kehkmi, prodozpyteckmi svmi nstroji. ten pokld mne snad za nenapravitelnho povalovae, doznvm-li, jak velice mu ten vzbudil zvdavost moji a jak asto snail jsem se prolomiti mlelivost, kterou zachovval ve vem, co se ho tkalo. Dve vak, ne pronese o mn soud, budi pipomenuto, jak bezelnm byl mj ivot, a jak mlo bylo vc, je mohly buditi moji pozornost. Zdrav moje zakazovalo mi toulky, leda e by bylo poas neobyejn pzniv, a neml jsem ptel, kte by mne byli navtvovali a ruili jednotvrnost mho dennho ivota. 13

Za tchto okolnost uvtal jsem iv tajemstv, kter vznelo se kol mho soudruha, a ztrvil jsem mnoho asu pokusy, abych je rozlutil. Na lkae nestudoval. On sm odpovdaje k otzce m, potvrdil Stamfordovo mnn v tto vci. A nezd se tak, e byl by poslouchal njak pednky, je byly by mu mohly zjednati njak vdeck stupe, aneb je byly by mu otevely brnu do uenho svta. Avak horlivost jeho pro jist studia byla pozoruhodn a v mezch mimodnch byly znalosti jeho tak neobyejn pln a zevrubn, e sledovn jich pmo naplnilo mne obdivem. Jist dn rnu nepracoval by tak krun a nehledl by docliti tak pesnch vdomost, kdyby neml uritho cle na zeteli. Ti, kdo tou pro kratochvli, zdka kdy vyniknou pesnost svch vdomost. A dn lovk neobtuje mysl svou podrobnostmi, nem-li dobrho dvodu, aby tak inil. Nevdomosti Holmesovy byly stejn zvltn, jako jeho vdomosti. Ze souasn literatury, filosofie a politiky, jak se zd, neznal nieho. Kdy citoval jsem mu jednou Tome Carlyla, tzal se pmo naivn, kdo to byl, a co vykonal. Pekvapen moje doshlo vak vrcholu, kdy jsem nhodou zvdl, e nezn Kopernkovy teorie a nic o slunen soustav. e by tehdy v devatenctm stolet vyskytnuti se mohl lovk, kter by nevdl, e zem to se kol slunce, zdlo se mi tak neobyejnm, e nemohl jsem tomu ani uvili. Holmes dl, vida moje pekvapen, s smvem: Zd se mi, e se tomu divte. Nyn vak, kdy to vm, uinm ve mon, bych to opt zapomnl. Byste to zapomnl! Jal se vysvtlovati: Vidte, myslvm si vdy, e jest mozek lidsk jako podste, i muste je vyplovati takovmi zsobami, jak se vm hod. Poetilec nabral by tam velik chamrad, jak by se mu po ruce ocitlo, tak e by, co by mu bylo prospno, vytlaeno bylo aneb aspo promchno s mnostvm jinch vc, tak e by st ml co prospno vdy pohotov. Nue, chytr pracovnk jest velmi bedliv 14

toho, co si uchyst ve svm podste mozkovm. Nechce tam mti nic krom svch nstroj, je mu pomhaj v jeho dle, tch ovem m potom bohat vbr a m je i v dokonalm podku. Jest chybou mysliti, e mal ten prostor m prun stny a e lze je rozthnouti libovoln. V dsledku toho veho nadejde jednou as, kdy za kad prstek vdomost zapomenete nco, co jste znal dve. Jest tedy nanejve dleito, byste nenahromadil neuitench vc, pro n by prospn byly vystrnadny. Ale slunen systm, zaprotestoval jsem. Co u bla ten pro mne znamen? peruil mne Holmes netrpliv. Vy pravte, e obhme kol slunce. Kdybychom obhali kol msce, neinilo by to ani za gro vtho rozdl pro mne ni pro ely moje, Chtl jsem se ho ji optati, jak to ely jsou, avak cosi v jeho chovn povdlo mi, e by otzka moje byla mu nevtna. Pemtal jsem vak o krtkm naem hovoru a snail jsem se vyvoditi z nho svoje dsledky. Byl mi ekl, e nechce zskati nijakch vdomost, je by nesouvisely s ely jeho. Musily tedy vechny vdomosti, jich nabyl, bti jemu prospn. Vypotal jsem ve vlastn mysli sv vechny ty rzn obory, o nich mn ji dokzal, e jest neobyejn dobe do nich zapracovn. Vzal jsem tuku a zaznamenal jsem je. Musil jsem se bezdn usmti tomuto dokumentu svmu, kdy jsem byl s nm hotov. Zde jest: Sherlock Holmes jeho meze duevn 1. Vdomosti z literatury dn. 2. ,, z filosofie dn. 3. z hvzdstv dn. 4. z p o l i t i k y mal. 5. z botaniky rozlin. Zn dobe belladonnu, opium a vbec jedov rostliny a jich vtaky. (Z praktickho zahradnictv nezn nieho.) 15

6. Vdomosti z geologie nkter praktick, ale obmezen. Rozezn na prvn pohled rzn druhy pdy od sebe. Po vychzkch ukzal mi bltiv skvrnky na spodkch svch a ekl mi dle barvy a stavu jich, v kter sti Londna kterch nabyl. 7. Vdomosti z luby hlubok. 8. ,, z anatomie pesn, ale nesoustavn. 9. Znalost sensan literatury nesmrn. Zd se, e zn kadou podrobnost z kad hrozn udlosti, pihodiv se v tomto stolet. 10. Hraje dobe na housle. 11. Jest velmi zkuenm v zpase na hole, v boxerstv i v ermu, 12. M dobrou, praktickou znalost britskch zkon. Kdy dospl jsem tak daleko ve svm seznamu, hodil jsem jej zoufale do ohn. Budu-li moci jen zvdti jinak, kam m chlapk ten tm, e hled spojit veker dokonal ty vdomosti a objeviti povoln, pro n jich potebuje dl jsem sob sm nebudu potebovati ji, bych se pokouel takto se toho dovdti. Zmnil jsem se svrchu, jak vidm, tak o Holmesovch schopnostech ve he na housle. Hra ta byla velmi pozoruhodn, ale vstednho rzu, jako jin Holmesovy vkony. Dovedl hrti skladby, i nesnadn skladby, jak vm dobe, nebo na dost moji zahrl i nkter Mendelssohnovy psn i jin oblben skladby. Avak kdy byl zanechn sm sob sammu, zdka kdy oddal se hudb v pravm slova toho smyslu, a zdka kdy pokusil se zahrti znmou njakou arii. Opraje se veer nazpt o keslo, pivral oi a pohrval smycem na zda bh po strunch housl, je si na kolena poloil. Nkdy zvuky byly souzvun a melancholick. Nkdy byly fantastick a vesel. Odrely zajist jasn mylenky, je se ho zmocovaly, avak zdali hudba napomhala tmto mylenkm, aneb zdali hra byla prost vsledkem rozmaru neb fantasie, nemohl jsem rozhodnouti. Byl bych se bouil proti tmto slm, je vhnla mne do zoufalstv, kdyby nebyla bvala obyejn zakonena tm, e zahrl

16

rychle vdy na to celou adu oblbench mch ari, jako malou nhradu za onu zkouku m trplivosti. Po prvn tden nemli jsme nvtvnk, i poal jsem ji souditi, e mj soudruh neml ptel prv tak, jako j. Potom vak zhy shledal jsem, e ml mnoh znmosti, a to v nejrznjch tdch spolenosti. Byl tu zvlt mal, cel seloutl muk s oima tmavma a s tv jak krysa, kterho pedstavil mn jakoto pana Lestrada, a kter k nmu pichzel tikrt neb tyikrt za tden. Jednou z rna navtvila jej mlad dvka, elegantn obleen, a byla u nho hodinu nebo jet vce. Tot odpoledne piel ouml nvtvnk se edm vlasem, vypadajc jak idovsk vetenk, jen zdl se bti velice rozilen, a hned po nm nsledovala star ena se selapanmi stevci. Jindy ml staik gentleman s blmi vlasy rozhovor s mm soudruhem, a po druh zase eleznin zzenec ve sv aksamitov uniform. Objevilo-li se nkter takov individuum, Holmes vyprosil si obyejn, bych mu penechal samotnmu salon, a abych se uchlil do lonice. Omlouval se obyejn, e mn zpsobuje tuto nepjemnost. Potebuji pro sv zleitosti dnes tto komnaty, kal, nebo tito lid jsou mmi klienty. Opt naskytla se mi pleitost, abych se ho otzal z prma, a opt jemnocit mj zabrnil mi bych nutil cizho mue, aby se mn svil. Domnval jsem se v t dob, e m njakou zvltn pinu, aby se o vci nezmioval, ale on sm brzy rozptlil mylenku tu tm, e zpma bez zvltnho podntu rozhovoil se o tomto pedmtu. Bylo 4. bezna; mm dobrou pinu, zapamatovali si datum to. Vstal jsem ponkud dve, neli obvykle, i shledal jsem, e Sherlock Holmes nebyl hotov jet se svou sndan. Hospodyn byla tak uvykl mmu pozdnmu vstvn, e nebyl pro mne pichystn jet ani pbor, ani kva pipravena. Nerozumn jsa pohnvn, zazvonil jsem a dal jsem sen najevo, e ekm.

17

Potom zvedl jsem svj asopis se stolu a pokouel jsem se ukrtiti si jm as, zatm co soudruh mj pojdal hltav, ale mlky obloen svj chlb. Hlavika jednoho z lnk byla zakrtnuta tukou, a j pirozen peltl jsem jej svm zrakem. Nzev jeho, ponkud pepiat, znl: Kniha ivota; v lnku dl se pokus, ukzati, jak mnohmu bystr pozorovatel mohl by se nauiti pesnm a soustavnm zkoumnm veho, co mu do cesty pijde. lnek vzbudil mou pozornost pozoruhodnou smsic pemoudelosti i nesmyslnosti. sudky lnku zdly se mi mti podklad dosti siln, a byly dosti souvisl, avak konen zvry zdly se mi za vlasy pitaeny a pepiaty. Pisatel troufal si poznati z okamitho vrazu, z jedinho kubnut sval, aneb z jedinho pohledu oka nejvnitnj mylenky lovka. Klam, skrvn byly podle nho nemon ped tm, kdo byl vycvien v pozorovn a v analyse. Zvry jeho byly tak neomyln, jako mnoh tvrzen Euclidova. Tak pekvapujcmi zdly se bti zvry tyto nezasvcenm, e neli nauili se postupu, jakm on dospl k zvrm tm, musili ho pokldati za arodje. Pisatel pravil: Z krpje vody me logicky usouditi lovk, b-li o Atlantick ocen neb o Niagaru, ani je vidl, aneb ani je slyel. Tak jest ivot velikm etzem, a jeho povahu lze ji poznati, znme-li jeden lnek jeho. Jako jin umn, vdu dedukn analysy lze si osvojiti jedin dlouhm a trplivm studiem, ale ivot nen dlouhm dost, by smrtelnk doshl v nich nejvy dokonalosti. Dve, neli obrt se zpytatel k morlnm a duevnm strnkm kolu, kter sktaj nejvtch nesnz, nech pone tm, e osvoj si jednodu problmy, nech setk-li se s nkterm jinm smrtelnkem, nau se jedinm pohledem poznvati ivot lovka toho, jeho zamstnn neb povoln. Teba zdl se bti vcvik takov chlapeckm, on zostuje pozorovac schopnosti, a nau kam se dvati a na co se dvati. Z neht lovka, z rukvu jeho kabtu, 18

z jeho bot, z kolenou jeho spodk, z mozol na jeho ukazovku a palci, z jeho vrazu, z lmeku jeho koile z kad z tchto vc jasn lze objeviti povoln lovka. 2e by pak povolan pozorovatel, spojil-li je vechny v jeden etz, chybil v sudku svm, jest naprosto neuvitelno. Jak to nevslovn vast! zvolal jsem, hodiv asopisem na stl. Neetl jsem jakiv v ivot takovch duevnch odpadk! Co jest? tzal se Sherlock Holmes. Ach, mnm tento lnek, dl jsem, usednuv ke sndan a ukzav likou na asopis. Vidm, e jste jej ji etl, an jste ho zakrtl. Nepoprm, e jest psn svin. Zlob mne vak pece. Jest to zejm pouh theoretisovn njakho lenocha, njakho povalee, jen pohodln sed ve svm kesle a ke vechna hezk tato paradoxn uen v odlouenosti svoj pracovny. Praktickho nen v tom vak za mk. Vidl bych ho rd vstrenho do vozu III. tdy na podzemn na drze, a slyeti, co tomu k, kdyby byl dn, aby povdl povoln vech svch spolucestujcch. Vsadil bych tisc proti jedn, e by toho nedovedl. Holmes odtuil klidn: Prohrl byste. lnek ten psal jsem ostatn j sm. Vy? Ano. Mm smysl pro pozorovn i pro odvozovn. Theorie, je jsem tuto vyslovil, a kter zdaj se vm bti tak chimrick, jsou v pravd do krajnosti praktick, tak praktick, e od nich zvis pt mj chlb. Jak to? tzal jsem se bezdn. Nue, mm vlastn svoje povoln. Myslm, e jsem v nm ve svt samojedinm toho druhu. Jsem dobrovolnm poradnm detektivem, rozumte-li dobe tomu. Zde v Londn mme mnostv sttnch detektiv a mnostv soukromch detektiv. Kdy tito nevd kudy kam, pichzej ke mn, a j snam se uvsti je na pravou stopu. Pednesou mi veker okolnosti ppadu, a j obyejn jsem s to, bych s pomoc sv znalosti historie zloinu ppad jim vyjasnil. Jest velik podobnost mezi zloiny, a znte-li vechny podrobnosti tisce z nich, bylo by zvltn, abyste nemohl rozlutiti tisc a jeden z nich. Lestrade jest detektivem, chvaln znmm. A pece pi poslednm padlatelskm ppadu ocitl se v pln temnot, a to pivedlo ho ke mn. 19

A ostatn nvtvy? Nejvce jich bylo ke mn poslno soukrommi detektivnmi agenturami. Jsou to vesms lide, kte se ocitli v njak tsni a pej si njakho vyjasnni, Naslouchm jejich vyprvn, oni naslouchaj mm poznmkm a j potom seberu do kapsy svou odmnu. Odtuil jsem: Mnte tm, e mete vy rozlutiti zhadu, kterou nedovedli rozlutiti jin lid, akoliv oni znali kadou podrobnost? Tak jest! Mm jaksi asto prav tuen o kli zhady. Tu a tam naskytne se ppad sloitj. Potom musm vyraziti ven a podvali se na vci vlastnma oima. Vidte, e mm celou zsobu vlastnch vdomost, jich uvm pi lutn problmu, a kter obdivuhodn usnaduj mj kol. Ona pravidla dedukn vyjden v onom lnku, kter vzbudil vai nelibost, jsou v praxi pro mne neoceniteln. Pozorovatelsk schopnost jest mn pmo vrozena. Zdl jste se bti pekvapen pi prvnm naem setkn, kdy jsem vm ekl, e pichzte z Afganistanu. Nkdo vm to nepochybn ekl. Nikterak! J poznal, e jste z Afganistanu piel. Dlouhm zvykem a cvikem mylenky m tak rychle letly mou hlavou, e dospl jsem k zvrku, ani byl jsem si vdom lnk mezi tm. Ale takov lnky mylenkovho etzu existovaly. Postup sudk mch byl tento: Zde jest pn, lkaskho typu a zrove vzhledu vojenskho. Piel zajist z kraj tropickch, nebo tv jeho jest temna, ale nen to pirozen ple jeho, nebo zpst jeho jest blostn. Prodlal mnoho trap i nemoc, nebo vyzbl tv jeho jasn to prav. Lev rm jeho bylo zranno. Jesti tato jeho ruka jako devn dr ji nepirozenm zpsobem. Kde v krajinch tropickch mohl anglick, vojensk lka prodlati mnoho trap, kde mohla bti ruka jeho zranna? Zejm v Afganistanu. Cel pochod mylenkov netrval ani vteinu. Podotkl jsem tedy, e jste piel z Afganistanu a vy jste nad tm uasl. Dl jsem usmvaje se: Jest to zcela jednoduch, jak to vysvtlujete vy. Pipomnte mi Dupina z novell Edgara Allana Poea. Nemyslil jsem, e takov osobnosti existuj i mimo novelly. Sherlock Holmes povstal a zaplil si dmku. 20

Po t podotkl: Myslte zajist, e mi lichotte, kdy mne porovnte s Dupinem. Avak v mnn mm byl Dupin schopnost mnohem nich. Onen trik, vpadati po tvrthodinnm mlen do mylenek ptele poznmkou asn ppadnou jest pli okzal, ale i povrchn. Dupin ml jaksi analytick naden, zajist; ale nebyl nikterak takov zvltn zjev, jak jej Poe mnil podati. etl jste dla Gaboriauova? tzal jsem se. Hov Lecoq va idei o detektivu? Sherlock Holmes pokril posmn nosem a dl hlasem skoro hnvivm: Lecoq byl mizern hudla. Jedin vlastnost jeho vyadovala uznn: jeho energie. Ale mn bylo pi etb Gaboriauovy knihy a nevolno. Belo o to, zjistiti totonost neznmho vzn. Byl bych tak uinil ve tyiadvaceti hodinch. Lecoq poteboval na to est msc i vce. lovk aby napsal zvltn knihu pro detektivy, by nauil je, emu maj se vyhbati. Byl jsem skorm rozhoen tm, e mluvil tak velkopanskm tnem o dvou postavch, je mn byly mil. Pikroil jsem k oknu a dval jsem se do iv ulice. V duchu jsem si dl: lovk tento snad jest velmi chytrm, ale jest jist i velmi domlivm. Holmes vak pokraoval rozmrzele: V naich dobch nen vru ji ani zloin ani zloincv. Co jest to pltno, pinese-li si lovk mozek pro nae povoln? Vm, e mm cosi v sob, co by mohlo uiniti jmno m slavnm. Nebylo jet mue, kter byl by k odhalovn zloin pinesl takovou zsobu vdomost a takov nadn vrozen jako j. A vsledek? Nen vlastn ani zloin, je by se odhalovati musily, nanejve b o nkolik hudlaskch lotrovin s pohnutkami tak prhlednmi, e prohldnou je dokonce i na editelstv policejnm. Byl jsem napod jet rozmrzen pepiatm slohem tohoto rozhovoru. Myslil jsem proto, e jest nejlpe zmniti rozhovor.

21

Vdl bych vru rd, co chce tento lovk, tzal jsem se, ukzav na statnho, vedn obleenho mue, kter pechzel pomalu po druh stran ulice, dvaje se dychtiv po slech. Ml velikou modrou oblku v ruce, a nesl zejm njak dopis. Holmes prohodil: Mnte zajist onoho pensionovanho nmonickho sergeanta? To opt chlubivost a chvstn, pomyslil jsem si v duchu. Holmes v dobe, e nemohu kontrolovati jeho tvrzen. Sotva mylenka ta probleskla mou hlavou, mu, na nj jsme se dvali, zahldl slo naich dve a ji kvapil nap pes ulici. Slyeli jsme siln zabuen na dvee, dut hlas dole a tk kroky po schodech. Pro pana Sherlocka Holmesa, pravil, vkroiv do pokoje a doruiv dopis mmu pteli. Tuto byla pleitost vyvsti mho ptele z domlivosti. Tzal jsem se pchozho nejroztomilejm hlasem: Smm se vs, mj mil, tzati, jak jest vae zamstnn? Odtuil nevrle: Posluha, pane! Uniformy nenosm, protoe jest ve sprvce. A bval jste? tzal jsem se s lehkm, zlomyslnm pohledem na mho soudruha. Sergeantem v krlovsk nmon pchot, pane! Srazil paty dohromady, zvedl ruku na pozdrav a odeel. III. TAJEMSTV SAD LAURISTONSKVCH.

Doznvm, e jsem byl znan pekvapen tmto novm dkazem praktick strnky soudruhovch theori. Vnost moje pro jeho analytick schopnosti znan vzrostla. Zstalo vak v m mysli jet skryto podezen, e cel vc byla episodou pedem nastrojenou, abych byl uveden v as, akoliv vymykalo se mmu pochopen, jak po ertech byl by el toho, mne oklamati.
22

Kdy jsem se podval na Holmesa, doetl prv dopis a oi jeho nabyly onoho przdnho bezlesklho vrazu, kter svdil o jeho duevnm zahloubn. Jak u bla jste to odvodil? tzal jsem se. Odvodil? Co? odtuil Holmes, jakoby nechtl rozumti. e mu ten jest nmonm sergeantem na pensi. Nemm as k ertm, odvtil soudruh prudce. Potom dodal vak s smvem: Promite m nevldnosti. Peruil jste nit mch mylenek, ale snad jest tomu tak dobe. Nejste skuten schopen poznati, e mu ten jest nmonm sergeantem? Ne, opravdu ne! Bylo snze poznati to, neli vysvtliti, jak jsem to poznal. Kdybyste byl podn, abyste dokzal, e dva a dva jsou tyi, bylo by to pro vs snad dost nesnadno, a pece jste si tm jist. I pes ulici mohl jsem vidti, velikou modrou kotvu vtetovanou na hbetu jeho ruky. To ukazovalo na moe. Ml pi tom vojensk dren tla a licousy pmo podle pedpisu. To svdilo o nmonictvu. Jevil jist sebevdom, a jist velitelsk rz. Musil jste pozorovati sm zpsob, jakm drel svou hlavu, a jakm mval svou hol. Usedl, ctihodn to mu, prostednho vku podle tve, vesms to fakta, kter musila vzbuditi ve mn mnn, e byl sergeantem. To podivuhodn! zvolal jsem. To zcela vedn, dl Holmes, akoliv soudil jsem z jeho vrazu, e mu mj obdiv a moje pekvapen lichot. ekl jsem vm ped chvl, e nen ji nijakch zloinc, ale zd se, e jsem se mlil podvejte se na toto. Hodil mi list, kter posluha pinesl. Jake? zvolal jsem, kdy jsem na list pohldl, to straliv! Zd se skuten, e se to vymyk vednm ppadm. Nechtl byste mi list ten jet jednou pesti nahlas? Dopis znl takto: Drah mj Sherlocku Holmese! Zl vc pihodila se dnes v sle 3. v Lauristonskch sadech na Brixtansk td. Dnes v noci o 2. hodin jeden z naich mu, nalzaje se na obhldce, vidl tam svtlo, a jeliko dm byl przdn, 23

soudil hned, e se tam dje nco nepravho. Nalezl dvee oteveny a v preln sni, kde nen nbytku, nalezl tlo jakhosi mue, dobe obleenho. V jeho kapse shledal lstek se jmnem: Enoch J. Drebber, Cleveland, Ohio, Spojen Stty Severoamerick. Neudala se dn loupe, ani zejmo bylo vbec, jakm zpsobem smrt mue toho stihla. V komnat jsou stopy krvav, ale na tle mue nen ran. Nevme t, jak mu ten dostal se do przdnho domu. Cel affra jest vbec zpsobil vyvolati v mysli jen zmatek. Mete-li pijti ped dvanctou hodinou, naleznete mne tam. Zanechal jsem vechno v statu quo, dokud Vy se nerozhodnete. Nebude-li Vm mono pijti, napi Vm zevrubnji podrobnosti, i budu pokldati za velikou ochotu od Vs, vyslovte-li mi svoje mnn. V oddan Tobi Gregson. Gregson jest z nejilejch detektiv z policejnho editelstv. On a Lestrade jsou metlou vech zlosyn. Jsou oba ipern a energit, ale pece jen prostedk vednch a hanba vednch. A kad z nich m sv konky. Jsou rliv na sebe, jako dv krsky. Bude to vanda, je-li sveno obma vyetovn onoho ppadu. Divil jsem se klidu, s jakm on zprvu tu pijal. Jist, nelze ztrceti ani okamiku! zvolal jsem. Sejdu dol a objednm pro vs povoz. Nejsem si jist, zdali mm vbec jeti. Jsem nenapraviteln lenoch, jak kdy chodil po tto zemi to jest, kdy mne lenoen zachvt, nebo nkdy dovedu bti i dosti ilm. Vdy jest to pece pleitost, po jak jste touil. Mj mil, co vak mm z toho? Kdy i rozlutm zhadu, mete bti jist, e Gregson, Lestrade a spolenk osvoj si vechnu zsluhu. To jest tm, e j jsem osoba needn. Ale vdy on vs podal, abyste mu pomohl? Ano. On v, e jsem schopnj ne on, a piznv mi to. Avak radji dal by si uznouti jazyk, ne aby to piznal tet osob. Nicmn podvejme se tam. Budu jednati na vlastn vrub. Vysmji se jim alespo, kdy nic jinho. Pojme! 24

Pehodil si svrchnk a pospchal, aby ji byl venku dkaz to, e nhl zchvat energie vymanil jej z jeho apatie. Vezmte klobouk! pravil. Pejete si, abych el s vmi? Ano, nemte-li nic lepho na prci. Minutku na to sedli jsme oba v droce a ujdli o pekot k Brixtonsk td. Bylo mlhav, zamraen jitro a tmavohnd zvoj zdl se vzneti se nad vrcholy dom, vypadaje jako odraz bltivho roucha ulic dole pod nm. Soudruh mj byl v nejlep nlad a klbosil o houslch kremonskch a o rznosti mezi stradivrkami a amatkami. J sm byl tich, nebo poas chmurn a trudn ppad, do nho jsme byli zapleteni, tsnil mou mysl. Na konec pravil jsem, peruiv Holmesovy muzikln rozbory: Nezd se, e byste pli pemlel o ppadu vm svenm. Odtuil: Nevm o nm jet nic uritho. Jest hlavn chybou, uvaovali dve, neli veker okolnosti jsou znmy. Mate to sudek. Brzy budete znmi vechny okolnosti, pravil jsem, ukazuje prstem do pedu. Tamo jest Brixtonsk tda, a nemlm-li se, onen dm jest to. Tak jest. Zastavte, droki, zastavte! Byli jsme jet asi sto yard neb vce vzdleni od domu, avak Holmes nalhal na to, abychom vystoupili, i dokonili jsme tud pky svou cestu. slo 3 v Lauristonsk zahrad sktalo zlovstn, ano hroziv vzhled. Byl to jeden ze ty dom, kter stly ponkud do zadu do ulice, a z nich dva byly obydleny, dva byly przdny. Tyto posledn dva zely ped nmi s troj adou przdnch, smutnch oken, je byly pusty a bez ozdob, krom toho, e tu a tam lstek k pronajmut zasvtil jako blmo na zakalen ploe. Mal zahrada, porostl rozptlenmi vhonky uschlch rostlin, dlila kad z obou dom od ulice, a byla rozdlena zkou stezkou zaloutl barvy, je sestvala zejm ze smsice blta a oblzk. Vude bylo mokro, nebo po celou noc bylo prelo. 25

Zahrada byla vroubena zdkou z cihel, vysokou ti stopy, a zakonenou nahoe devnmi, piatmi latmi. O zdku tu opral se statn policejn strnk, obklopen malm hloukem zevloun, kte napnali je a namhali oi v marn nadji, aby zahldli nco z toho, co se dje uvnit. Myslil jsem si, e Holmes vraz ihned do domu, a okamit se vniv zabere do zkoumn tajemstv. Ale zdlo se, e nen nieho tak dalek, jako toho. S vrazem lhostejnosti, kter chvlemi zdla se mi hraniiti na affektovanost, plouil se soudruh mj po chodnku ulice a dval se jakoby bezeln na zemi, na oblohu, na protj domy, i na adu latk. Kdy konil tuto na pohled ledabylou obhldku, dal se pomalu na stezku, aneb lpe, vkroil na pruh trvy, vroubc stezku tu a upraje oi sv k zemi. Dvakrt stanul, a jednou vidl jsem ho usmvati se a slyel jsem, jak vykikl uspokojenm. Bylo mnoho stop na mokr jlov pd, avak, jeliko strnci dve pechzeli sem a tam, nebylo mono pochopiti, jak by soudruh mj chtl nco z nich zvdti. Avak jeho schopnost, rychle ve postihovati byla oividn, take nemohl jsem pochybovati ji, e vid mnoho, co mn zstv skryto. U dve domu setkali jsme se s muem vysok postavy, blostn tve a s vlasem jak len, kter, dre zpisnk v ruce, kvapil nm vstc a stiskl vroucn ruku mmu soudruhovi. Jest to opravdu hezk od vs, e jste piel, pravil. Nechal jsem vechno nedotknuto, a pijdete. Krom tohoto, odpovdl mj ptel, ukzav na stezku. Kdyby stdo buvol bylo pebhlo tudy, nebyla by pda vce rozlapna. Nen pochyby, Gregsone, e jste uinil si vlastn sv zvrky dve, neli jste to dovolil? Detektiv odtuil vyhbav: Ml jsem co initi pespli uvnit domu. Kolega mj, pan Lestrade, jest zde. Spolhal jsem se na nj, e d on zde pozor. Holmes podval se na mne a pozvedl smn sv obrv. Pravil vak: 26

Jdou-li po stopch dva tac mui jako vy a Lestrade, nezbv zde pro tetho mnoho ji hledati. Gregson mnul si ruce sebevdom. Myslm, e jsme vykonali, co jsme vykonati mohli, odpovdl. Jest to vak ppad zcela neobyejn, a vm, jakou zlibu mte pro takov ppady. Nepijeli jste sem v droce? tzal se Sherlock Holmes. Nikoliv, pane! Ani Lestrade? Pojme tedy a podvejme se na dokumenty. S touto na pohled nesouvisc poznmkou Holmes veel do domu sledovn Gregsonem, jeho tv jasn jevila div jeho. Krtk chodba s podlahou z holch prken a zapren vedla do kuchyn a do vedlejch mstnost. Dvoj dvee otvraly se na prvo a na levo. Jedny z nich byly zejm uzaveny ji po mnoho tdn. Druh vedly do jdelny, ve kter se prv tajupln affra udla. Sherlock Holmes veel do vnit s onm mocnm rozechvnm, kter vyvolv ptomnost smrti. Byla to irok, tverhrann komnata, kter zdla se bti tm vt pi nedostatku veho nbytku. Leskl, ale hrub aloun zdobil stny, jevil vak msty skvrny od plsn, a tu a tam velik jeho pruhy odlouply se a visely dol, odkrvajce lutou za nimi omtku. Naproti dvem byl krsn krb se msou z napodobenho blho mramoru. V jednom kout tkvl zbytek svky z ervenho vosku. Jedin okno bylo tak zapinno, e svtlo vnikalo dovnit jenom matn a nejist, dodvajc vemu kalnho odstnu, kter byl sesilovn jet vce silnou vrstvou prachu, kter pokrvala cel byt. Vechny tyto podrobnosti zpozorovali jsme a pozdji. T chvle moje pozornost byla upoutna na jedinou chmurnou nepohnutou postavu, kter leela nataena na podlaze, zrajc s oima przdnma, nevidoucma ke stropu vybledlch barev.

27

Byl to mu asi tiatyicetilet neb tyiatyicetilet, prostedn postavy, irokch ramen, s kadeavm, ernm vlasem a s krtkm, jeatm vousem. Obleen byl v tk, soukenn kabt a vestu, ve svtl spodky a lmec i manety beze skvrny. Cylindr pkn a leskle vykartovan leel na zemi vedle nho. ruce jeho byly zaaty, pae jeho od tla odtaeny a nohy skreny, tak jakoby jeho smrteln zpas byl bval velmi krut. Na stuhl tvi jeho tkvl vraz hrzy, a jak se mi zdlo, i zt v t me, jak jsem to nevdal nikdy na lidsk tvi. Zl, straliv zkiven tve, sdruen s nzkm elem s tupm nosem a vynvajc elist, dodvalo mui tomu jakhosi opiho vzezen, kter sesleno bylo jet zkroucenou, nepirozenou jeho polohou. Vidl jsem smrt v mnohch tvarech, avak nezjevila se mi nikdy v stralivjm vzhledu neli v tomto tmavm, chmurnm obydl, kter vedlo na jednu z hlavnch tepen pedmstskch st Londna. Lestrade, vyzbl jako vdy, a jako nitka stl ve dvech, a pozdravil mho soudruha i mne. Prohodil ihned: Tento ppad zpsob hodn hluku, pane, pekonv vechno, co jsem kdy vidl. A j vru nejsem verej. Gregson se ozval: A nen nijakho kle k zhad. Nijakho, souhlasil Lestrade. Holmes pikroil k tlu, a pokleknuv, zkoumal je bedliv. Jste jisti, e nen opravdu dn rny na nm? tzal se, ukazuje k etnm skvrnm a kalum krve kolem dokola. Naprosto jisti! zvolali oba detektivov. Potom ovem krev tato nle druh osob nepochybn vrahu, a-li byla tu spchna vrada. Pipomn mi to okolnosti, souvisc se skonem Van Jausenovm v Utrechtu r. 1834. Je vm znm ppad ten, Gregsone? Ne, pane. Ml byste si o nm nco pesti, skuten byste ml. Nic novho nen pod sluncem. Ve u bylo nkdy dve. 28

An mluvil, prsty jeho hbit sunuly se po mrtvm tle rychle sem a tam, hmatajce, tisknouce, at rozepnajce a bdajce, kdeto zrak jeho nabyl opt onoho vrazu, jakoby kamsi do daleka se uprajcho, jej jsem byl u u nho pozoroval. Tak rychle byla prohldka tato vykonna, e sotva kdo byl by mohl stopovati pesnost a zevrubnost, s jakou byla provdna. Poslze piichl ke rtm mrtvho mue a potom podval se na podeve jeho koench botek. Nebylo s nm opravdu hnuto? otzal se. Nic vc, neli bylo nutno, abychom ho my prohldnouti mohli. Mete ho nyn odnsti do umrl komory, ekl Holmes, nevm, co by se mohlo z tla jeho jet poznati. Gregson ml truhlu a tyi mue po ruce. Na jeho zavoln vstoupili do komnaty. Mu byl zvednut a vynesen. Kdy jej zvedali, jaksi prstnek padnuv na zemi, zazvonil, a zakutlel se po podlaze. Lestrade zvedl jej a zadval se na tajuplnm pohledem. A zvolal: Byla tu ena! Jest to ensk snubn prsten. ka to, drel jej na dlani. Seskupili jsme se vichni kolem nho a dvali jsme se na nj. Nemohlo bti pochyby, e tento krouek z ryzho zlata zdobval nkdy prst nevstin. Gregson se ozval: To komplikuje vc. A Bh v, byla komplikovna ji dost ped tm! Holmes namtl: Nemyslte, e to vc spe zjednoduuje? Z pouhho dvn se na prsten nezvme nic. Co jste nalezli v kapsch? Mme to vechno zde, pravil Gregson, ukzav na malou hromdku pedmt na jednom dolnm stupnku schod. Zlat hodinky . 97163 od Barranda v Londn, zlat etz Albertova vzorku, velmi tk a solidn pracovan. Zlat prsten s odznakem zednskm. Zlat jehlice buldo hlava s rubny msto o. Pouzdro z rusk ke na navtvenky, navtvenky se jmnem Enoch J. Drebber z Clevelandu, co souhlas 29

s monogramem E. J. D. na prdle. dn tobolka, avak penze voln v kapsch obnosem sedmi liber tincti shilling. Kapesn vydn Boccacciova Dekamerona se jmnem Josef Stangerson na prvnm listu. Dva listy jeden s adressou na E. J. Drebbera, a jeden na Josefa Stangersona. A na jakou adressu? Na Americkou Banku na Strandu, kde mly zstati leeti, a by byly vyzvednuty. Oba jsou od plavebn spolenosti Guionovy, a tkaj se plavby jejich lod z Liverpoolu. Jest jisto, e neastn mu ten chystal se vrtiti se do New Yorku. Ptral jste po onom mui Stangersonu? Gregson dl: Ovem jsem tak ihned uinil. Poslal jsem nvt do vech list, a jeden z mch lid odebral se do Americk Banky, ale jet se nevrtil. Telegrafoval jste do Clevelandu? Ano, dnes rno. Jak jste stylisoval svj dotaz? Vypoetli jsme vechny okolnosti a dodali, e bychom byli povdni za kadou informaci, je by nm mohla prospti. Nevydal jste si zprv o uritm bodu, kter zdl by se vm bti neobyejnm? dal jsem za zprvy o Stangersonovi vbec. Nic vce? Nevidte dn okolnosti, od n zd se cel ppad zviseti? Budete opt telegrafovati? ekl, jsem vechno, co jsem ml ci, odtuil Gregson uraenm hlasem. Holmes usml se sm pro sebe, ale zdlo se, e chce pronsti njakou poznmku, kdy tu Lestrade, jen zstal v sni, zatm co my na chodb vedli tento rozhovor, objevil se opt na scn, mna si ruce spokojen a okzale. Pravil: Pane Gregsone, uinil jsem prv objev nanejve dleit a kter byl by bval pehldnut, kdybych nebyl bval stny bedliv prohldl. 30

Oi muka toho zajiskily se, an mluvil, i bylo zejmo, e jest zachvcen nejvym, a tlumenm radostnm rozilenm nad tm, e objevil njak vroubek proti svmu kolegovi. Pojte sem, pravil, odkvapiv do komnaty, kde ovzdu zdlo se bti pjemnj od t doby, kdy pern jej obyvatel byl odeel. A te postavte se sem! Rozehl sirku o svoji botu a pidrel ji ke stn. Podvejte se sem, pravil vtzoslavn. Podotkl jsem ji, e papr byl msty se stn odpadal. V tomto pak kout komnaty odloupla se ho zvlt velik tverhrann st, take bylo tu vidti hrubou omtku. Na holm mst tom namrnuto bylo krvavmi psmeny jedin slovo: RACHE Detektiv zvolal hlasem vyvolavae, stojcho ped boudou s velikmi divy svta: Co o tom soudte? Bylo to pehldnuto, ponvad npis se nalzal v nejtemnjm kout komnaty a nikoho nenapadlo se tam podvati. Vrah, aneb vraedkyn napsala to vlastn krv. Podvejte se, zde jest jet stopa krve, jak kapala po zdi. To vyluuje mylenku na sebevradu. A pro byl tento kout vyvolen pro onen npis? Povm vm i to. Podvejte se na tuto svku na mse krbu. Byla rozsvcena v on dob, a kdy byla rozsvcena, bylo zde nejsvtlej msto stny. Rozehl sirku o svoji botu a pidrel ji ke stn A co znamen vc ta t e , kdy jste npis nalezl? tzal se Gregson pohrdliv. Co to znamen? To znamen, e pisatel chtl napsati ensk jmno Rachel, avak e byl vyruen dve, neli mohl to dokoniti. Vzpomete si na m slova, a ppad bude vyjasnn, shledte, e ena jmnem Rachel mla s ppadem tm co initi. Nen tu nic k smchu, pane Sherlocku Holmese. Jste jist ipernm a moudrm, ale kdy jeden cestu raz, druhmu se jde u snze za nm. Prosm o prominut, dl mj soudruh, kter, propuknuv ve smch, muka pobouil. 31

Mte zajist zsluhu, e jste prvn objevil tuto vc, a jak jste ekl, vechno nasvduje tomu, e npis napsn byl druhm astnkem tajupln non affry. Neml jsem vak jet as, prozkoumati tuto komnatu, avak uinm tak nyn s dovolenm vam. ka to, vythl rychle z kapsy mtko a na stuze velik, okrouhl, znamenit zvtovac sklo. S dvma tmito nstroji pechzel komnatou, nkdy se stav, jindy poklekaje, a jednou poloil se i na bich s tv k zemi. Byl tak zcela zaujat svm kolem, e se zdlo, e zapomnl zcela na moji ptomnost, nebo ehtal se a hovoil sm k sob po celou tu dobu neustle, proneje vkiky, vzdychaje a hvzdaje a mluv k sob slova povzbuzen a nadje. Tak, jak jsem se dval na nj, podoben byl rozhodn istokrevnmu, dobe vycvienmu jezevku, kdy pobh v ped a v zad houtinou, kue v dychtivosti sv, a objev opt ztracenou stopu. Po dvacet minut i dle pokraoval v ptrn svm, me co nejbedlivji vzdlenost mezi stopami, kter zstvaly pro mne naprosto neviditelny, a nkdy pikldal mtko sv ke stnm zpsobem pro mne stejn nepochopitelnm. k se, e duch m nevyerpatelnou zpsobilost pro prci, na n mu zle, prohodil s smvem. Jest to sml definice, ale na detektivn dlo se hod. Gregson a Lestrade sledovali vkony svho soudruha amateura se znanou zvdavost a trochu i s pohrdlivost. Nepochybn nedovedli oceniti fakt, kter j poal jsem si ji uvdomovati, e nejmen vkony Holmesovy byly nameny k uritmu praktickmu cli. Oba otzali se: Co soudte o vem, pane? Pipravil bych vs o zsluhu rozlutn zhady, kdybych si troufal vm k nmu dopomoci, odtuil ptel mj. Konte kol svj tak dobe, e bylo by koda, kdyby se vm nkdo ml do vci mchati. Hlas jeho znl pi tom sarkasticky. Po t dodal: Povte mi, jak vae ptrn postupuje. Bude mne potom titi, kdybych vm mohl 32

nm prospti. Zatm pl bych si promluviti se strnkem, kter nalezl tlo. Mete mi povdti jeho jmno i adressu? Lestrade podval se do svho zpisnku a pravil: Jmenuje se Jan Rance. Nen te ve slub. Najdete ho v sle 46 ve dvoe Audleyov, Kennington Park Cate. Holmes zaznamenal si adressu. Pojte, doktore, pravil potom. Pjdeme a podvme se k nmu. Po t pokraoval, obrtiv se k obma detektivm: Stala se zde vrada, a vrahem byl mu. Byl vy neli est stop, byl v kvtu ivota, ml na svoji vku pomrn mal nohy, na nohou boty hrubho tvaru, nikoli piat, a kouil trichinopolsk doutnk. Pijel sem s obt svou v droce, do kter byl zapraen jeden k, jen ml ti star podkovy a jednu novou na pedn noze. Nepochybn vrah byl kvetouc tve a nehty na prstech prav jeho ruky byly velmi dlouh. Jest to nemnoho znmek o jeho osobnosti, ale snad vm prospj. Lestrade a Gregson podvali se navzjem na sebe s nedvivm smvem. Prvn se tzal: Byl-li mu zavradn, jak se to stalo? Jedeme, odtuil Holmes sen, a zamil ke dvem. Obrtiv se vak v nich, dodal: Jednu jet vc, Lestrade: Rache jest nmeck vraz pro pomstu, neztrcejte tedy asu shnnm se po njak Rachelce. Vysteliv si takto, opustil sv soudruhy, kte zstali v komnat s otevenmi sty. IV. CO VYPRAVUJE JAN RANCE.

Byla

jedna hodina, kdy jsme opustili dm . 3 v sadech Laurestonskch. Holmes dovedl mne k nejblimu telegrafnmu adu, odkud odeslal dlouh telegram.

33

Potom najmul droku a nadil, aby ns dovezla na adressu, kterou nm dal Lestrade. Potom prohodil: Nic nen nad to, jako kdy lovk shldne okolnosti ppadu z prvn ruky. V duchu jest mn ppad ji v pravd jasnm, avak, nevad, zvme-li, co lze jet vyzvti. Naplujete mne asem, Holmese, dl jsem. Nejste si jist bezpeen vemi podrobnostmi, jak jste je byl uvedl. Holmes odtuil: Naopak, mlka nen tu mon. Prvn vc, kterou jsem pozoroval pi svm pchodu, byla, e droka zanechala dvoje koleje rznho rzu. Nue, po cel tden a do minul noci neprelo, a kola, kter zanechala tak hlubok koleje, musila sem pijeti tud minul noci. Byly tam i stopy podkov, a jeliko zez jedn podkovy byl jasnj neli ostatnch t, bylo jasno, e jedna podkova byla nov. Jeliko droka byla zde na to teprv, kdy d poal a nikoliv teprve v hodinch rannch v posledn pin mm daj Gregsonv, sleduje z toho, e musila zde bti v noci a tud e pivezla ob osoby tyto do domu. To zd se bti dosti jednoduch, pravil jsem. Avak jak jste zvdl muovu vku? Vka mue v devti ppadech z desti zvis od dlky jeho stopy. Jest to dost jednoduch vpoet, avak bylo by zbyteno, abych vs trpil v tomto ppad sly. Znal jsem dlku stopy mue toho z jlu z vn i z prachu uvnit sn. Avak nemusil jsem se ani potati s tm. Pe-li toti njak mu na stnu, vede jej pouh pud k tomu, aby psal nad rovn o svch. Nue, npis byl prv est stop nad podlahou. To ve tedy bylo pravou hkou, pravou dtskou hkou. A jeho vk? tzal jsem se. Nue, me-li mu nkter rozkroiti se tyi a pl stopy bez nejmen nmahy, neme zajist bti vyilm, svadlm a seloutlm lovkem. Takovou vak byla ka kalue na zahradn cest, kterou zejm on pekroil. Koen botky obely kalu a boty se irokmi pikami ji pekroily. V tom vem pece nen dnho tajemstv. Uvm prost pi zjevech obyejnho ivota nkolik onch pokyn pro pozorovn a dedukci, za n pimlouval jsem se 34

v onom lnku. Jest nco, co se vm v tvrzench mch jet jevilo podivnm? Dlouh nehty a trichinopollsk doutnk, odtuil jsem. Npis na stn napsn byl ukazovkem muskm, smoenm do krve. Lupou svoj zpozoroval jsem, e na omtce bylo pi tom rychle krbnuto, co by jist nebylo se stalo, kdyby nehet mue toho byl osthn. Sebral jsem trochu popela, rozsypanho na zemi byl temn barvy a prnat a takov popel pochz od doutnk, robench v Trichinopolli. Konal jsem zvltn studia o popelu doutnkovm, a dokonce napsal jsem i monografii o pedmtu tom. Lichotm si, e dovedu rozeznati na rz popel kadho znmho druhu doutnku neb tabku. A prv znalost takovch podrobnost rozeznv se obratn detektiv od typu Gregsonova a Lestradova. A co kvetouc tv? tzal jsem se. Ach, to bylo vce jen tak troufale vysteleno, akoliv nepochybuji, e trefil jsem i tu na prav. Ale nesmte se mne tzati na to v nynjm stavu affry. Pejel jsem si rukou elo a prohodil jsem: V hlav m pmo to v. m vce myslm na to, tm tajuplnj jev se mi vc. Jak pili tito dva muov a-li to byli dva muov do przdnho domu? Co se stalo s drokem, kter je vezl? Jak mohl jeden mu donutiti druhho, aby poil jedu? Odkud byla krev? Jak byl el vraha, kdy nebelo o loupe? Jak dostal se tam prsten enin? A pedevm, pro druh mu napsal nmeck slovo Rache dve, neli se vzdlil? Piznvm, e nevidm nijak monosti, aby fakta ta uvedena byla v souhlas. Soudruh usml se a pisvdil. Shrnujete sen, ale dobe nesnze situace. Jest mnoho jet temnho v affe t, akoliv jdro jej jest mi ji jasn. Pokud se te objevu nebohho Lestrada, byl to jen pouh uskok, aby uvedena byla policie na nepravou stopu, i aby bylo podezen uvaleno na socialism a tajn spolenosti. Vrada nebyla vykonna Nmcem. Slovo napsno bylo, poviml-li jste si, vabachem. Nue, skuten Nmec pe nyn skoro veskrze latinkou, take meme ci, e npis nebyl psn Nmcem, nbr neobratnm napodobitelem jeho, kter udlal vce ne teba. Byla to pouh lest, aby vyetovn 35

svedeno bylo do nepravch kolej. Nemohu vm vak nyn vce o ppadu ci, doktore! Vte, e kouzelnk nebud ji pozornosti, jakmile vyloil sv triky; a kdybych povdl vm vce o method sv prce, dospl byste na konec k nzorm, e jsem vlastn jen zcela obyejnm lovkem. Odpovdl jsem: Tak nikdy souditi nebudu, nebo piblil jste detektivn umn tak blzko k vd exaktn, jak jen vbec blzko j pivedeno bti mohlo. Mj soudruh zardl se radost pi mch slovech a pi vnm zpsobu, jakm byla pronesena. Podotkl jsem ji, e byl velmi citlivm, zalichotilo-li se jeho umn, jako dvka bv citlivou, zalichotilo-li se jej krse. Musm vm povdti jet jinou vc. Koen boty a boty se irokmi pikami pijely v te droce a krely pospolu po stezce tak ptelsky, jak jen mono. Podle veho oba lid li ruku v ruce. Kdy ocitli se uvnit, pechzeli sem a tam, aneb lpe eeno, patentn koen botky stly, botky se irokmi pikami pechzely sem a tam. Mohl jsem isti ve to z prachu, a mohl jsem isti tak, e kdy on pechzel, stval se stle rozilenjm. To dokazuje stle ir jeho rozkroen. Mluvil napod, a vmlouval se do stle vt zuivosti. Potom tragedie nadela. ekl jsem vm nyn vechno, co vm sm, nebo ostatek jest pouh pedpoklad a domnnka. Mme vak dobr zklad pro dal prci, zklad, z nho meme vyjiti. Musme si vak pospiti, nebo peju si jiti na koncert, abych slyel proslulho Normana. Hovor tento veden byl zatm, co droka nae ujdla dlouhou adou pinavch ulic a hroznch uliek pnch. V nejpinavj a v nejhroznj z nich drok n nhle zastavil. Tamhle jest Audleyv dvr, pravil, ukzav k zk mezee, mezi dlouhou adou vednch, cihlovch stn. Najdete mne zde, a se vrtte. Audleyv dvr nebyl vbivm mstem. Uzk chodba vedla ns do tverhranu, dldnho dladicemi, kol nho rozkldaly se pinav byty. 36

Prodrali jsme se mezi skupinou rovn pinavch dt, a mezi adami vybledlho, rozvenho prdla, a jsme pibyli k slu 46., ke dvem, kter ozdobeny byly zkm pruhem mosaze, na nm vryto bylo jmno Rance. Na dotaz svj zvdli jsme, e strnk jest v posteli, i byli jsme uvedeni do mal pedn jizby, bychom na nj pokali. Piel rychle, ale zdl se bti potud pohnvn, e byl vyruen ze spnku. Podal jsem zprvu svou u na editelstv, pravil. Holmes vyal pl souvereignu z kapsy a pohrval si jm zamylen. Odpovdl: Myslili jsme, e bude lpe, uslyme-li ve z vaich st. Upraje oi na mal zlat kotouek, Odtuil: Budu velmi poten, budu-li vm moci povdti vechno, co jen mohu. Vyprvjte jenom, jak sm umte, co a jak se pihodilo. Rance usedl na nnkovou pohovku, a svratil sv obo jakoby byl odhodln neopominout nieho ve svm vyprvn. Pravil: Povm vm vechno od potku. Sluba m sah od desti v noci do esti hodin rno. V jedenct hodin byla rvaka u blho jelena, ale krom toho byl pi m obhldce klid. V jednu hodinu poalo preti, a j setkal jsem se s Jindichem Murcherem, kter ml obhldku na tvrti Hollandskho sadu, i stli jsme pospolu na rohu ulice Henriettiny, hovoce. Nhle byly asi dv hodiny neb nco pes kdy napadlo mne, e bych se ml podvati, je-li ve v podku v Brixtonsk td. Bylo tam pusto a jen spousty blta. Nepotkal jsem duiky po celou cestu, pouze jedna neb dv droky mne pedjely. Tak jsem se plouil, mysle si v duchu, jak vhod byla by tvrtinka hork jalovcov, kdy tu nhle zblesk svtla padl mi do oka, a to z okna onoho domu. Vdl jsem, e dva domy pi Lauristonskm sadu byly przdny, vinou samotnho jich majitele, kter nechtl v nich nechat zaloiti dnou stoku, akoliv posledn obyvatel, kter bydlil v nich, zemel na tyfus. 37

Byl jsem tud sm zaraen, kdy jsem spatil svtlo v jednom okn, a pomyslil jsem si ihned, e se tam dje nco nepravho. Kdy jsem piel ke dvem - - - Zastavil jste se, a potom vrtil jste se zpt k zahradnm dvkm, peruil soudruh mj strnka. Pro jste tak uinil? Rance kubl prudce sebou a podval se na Holmesa s krajnm divem ve svch rysech. I pravil: Ano, to pravda, akoliv sm Bh v, jak jste to mohl vyzvdti, Nu, kdy jsem piel ke dvem, bylo v dom tak ticho, tak pusto, e jsem myslil, e nebylo by zle, kdyby nkdo el se mnou. Nebojm se nieho na tomto svt, ale pomyslil jsem si, e by to mohl bti duch onoho lovka, jen zemel na tyfus, prohleje stoky. Pi mylence t obrtil jsem se zpt ke vrtkm zahradnm, bych se poohldl, nespatm-li nkde jet Murcherovu svtilnu, avak nebylo pamtky ani po nm ani po jinm. Nebylo nikoho na ulici. Ani iv duiky, pane. Ba ani psa ne. I vzmuil jsem se, vrtil se a otevel jsem dve. Uvnit bylo ve ticho, i vstoupil jsem do komnaty, kde hoelo svtlo. Blikala tam svce, stojc na mse krbu, svce z ervenho vosku, a pi svtle jejm jsem vidl Vm ve, co jste vidl. Peel jste nkolikrt sn, poklekl jste u tla, potom proel jste domem a pokusil jste se otevti dve kuchyn, a potom Rance vyskoil s tv vytetnou a s podezenm ve svch och. Rozkikl se: Kde jste byl skryt, e jste ve to vidl? Zd se mi, e vte vce, ne byste vdti ml! Holmes zasml se a hodil svou navtvenku pes stl strnkovi. Nezatknete mne snad pece pro vradu! ekl. Jsem jenom jeden ze ps, a nejsem vlkem! Pan Gregson, anebo pan Lestrade za to ru. Pokraujte, pokraujte jen! Co jste uinil potom? Rance usedl opt, ani pozbyl svho tajuplnho vrazu. Vrtil jsem se k vrtkm a zapskal jsem na palku. Pivolal jsem tm Murchera a jet dva. 38

Byla ulice przdn? Ano. Pokud b o podezel. Co tm mnte? Tv strnkova rozklebila se k smvu. Vidl jsem mnoh opilce za svho ivota, pravil, ale nikdy tak pod obraz bo zpitho, jako tohoto chlapa. Byl u vrtek, kdy jsem se vrtil, opraje se o lat, a zpval z plnch plic americkou hymnu nrodn nebo nco takovho. Nemohl vak skorm ani stati na nohou, za to vm rum. Jak to byl mu? tzal se Holmes. Rance zdl se bti ponkud pozloben tmto odboenm. Byl to, pravm vm, lovk opil nad mru. Byl bych ho dopravil jist na strnici, kdybych nebyl bval zaujat zcela jinmi vcmi. Nepoviml jste si jeho tve, jeho obleku? peruil jej Holmes netrpliv. Byl bych si jich jist poviml, kdybych byl vidl, e ho j a Murcher musme vzti mezi sebe. Byl to chlap postavy velmi vythl, erven tve, doln st ml zahalenou - - - To se na vlas hod! zvolal Holmes. Co se stalo s nm? Mli jsme co dlati bez nho, odtuil strnk rozmrzele. Vsadil bych se ostatn, e dom pece dobe trefil. Viml jste si dobe, jak byl obleen? Ml hnd svrchnk. Ml bi v ruce? Ne, nikoliv. Musil ho tedy nechati nkde, zamumlal soudruh mj. Neslyel jste neb nevidl jste droku po tto scn? Nikoli. Soudruh mj povstav a bera klobouk svj pravil: Tuto jest pl souvereignu pro vs. Lituji, Rance, e nikdy se v povoln svm nepovznesete. Hlava vae hodila by se spe tak jen za ornament. Mohl jste si dneska v noci zjednati poven na seranta. Mu, kterho jste ml tm v rukou svch, byl muem, kter m kl k tajemstv tomu v rukou, a jeho hledme. Nemlo by elu, te se s vmi o tom pti. Pravm vm, e jest tomu tak. Pojte, doktore! 39

Odeli jsme spolu ke sv droce, zanechave svho informtora, nevivho, ale pece zejm sklenho. Toho hlupka a neiky! zvolal Holmes hoce, kdy jsme jeli zpt k svmu bytu. Pomysl-li lovk, e ml takov kromobyejn ky a e nedovedl jich vyuiti! Mn je ve napod temno. Jest pravda, e popis mue toho hod se na pedstavu, kterou jste si uinil o druhm astnku affry. Ale pro by se vrtil do domu, kdy jej byl opustil? Toho zloinci obyejn neinvaj. Prsten, mj mil, prsten to byl, jen pivedl ho zpt. Nemme-li jinho prostedku lapiti ho, aspo tento prsten me nm bti dobrou nstrahou. Mn padne do rukou, doktore, vsadil bych dva proti jedn, e mi do rukou padne. Dkuji vm za to ve. el jsem hlavn k vli vm, nebti tedy vs, byl bych piel o nejlep studii, jak se mi kdy naskytla: o studii o arlatovch barvch, vite. arlatov nitka vrady thne se celm bezbarvm pedivem ivota, a povinnost na jest, objeviti ji, osamotiti ji a odhaliti kad jej kousek. A nyn k svain! A potom poslechneme si koncertistku Normanovou. Jest velkolep ve vem. Jake zn ta pkn skladba Chopinova, kterou hraje tak vten? Tra-la-la-lira-lira-lay. Opev se nazpt v droce, tento chrt spletitch affr, prozpvoval si jako skivnek, zatm co j pemtal a hloubal o mnohostrannosti povahy lidsk. V. NAE NVT ZJEDNV NM NVTVNKA.

Rann nae vprava byla pespli pro moje slab zdrav, i byl jsem odpoledne velmi unaven. Holmes odebral se sm na koncert, a j ulehl na pohovku a snail jsem se usnouti na nkolik hodin. Marn vak snaha! Mysl m byla pli rozilena onou phodou, a nejpodivnj domysly a vmysly v n klily. Pokad, kdykoliv jsem zavel oi, vidl jsem ped sebou keovit zkiven, opi zjev zavradnho mue.
40

Tak pochmurn byl dojem, kterm tv ta na mne psobila, e jsem shledval nesnadnm, bych ctil nco jinho, ne vdnost k tomu, kdo mue toho odklidil se svta. Jestlie tedy lidsk rysy prozrazovaly neesti nejhorho druhu, byly to jist rysy Enocha J. Drebbera z Clevelandu. Nicmn uznval jsem, e spravedlnosti mus se stti zadost, a e nzkost a nemravnost obti nen omluvou v och zkona. m vce myslil jsem na domnnku svho soudruha, e onen mu byl otrven, tm neobyejnj se mi zdla. Pamatuji se, jak piichl k jeho rtm i nepochyboval jsem, e objevil nco, co vedlo jej k jeho mylence. Krom toho, nebyl-li to jed, jen zpsobil smrt mue toho, co mohlo to bt, kdy nebylo na nm ran, ni stop po rdouen? A na druh stran krev to byla, kterou byla podlaha tak hust zbrocena? Nebylo znmek zpasu, ani ob mla njakou zbra pi sob, j byla by mohla odprce svho zraniti. Pokud veker otzky tyto byly nerozeeny, ctil jsem, e spnek nepimkne se tak snadno k naim vikm, ani k mm, ani k Holmesovm. Jeho klidn, sebevdom chovn pesvdovalo mne vak, e utvoil si ji vklad, kter vysvtloval vechna fakta, akoliv j nemohl se ani na okamik domysliti, co by to mohlo bti. Bylo velmi pozd, kdy se vrtil take jsem pochopil, e koncert nemohl ho zadreti tak dlouho. Jdlo bylo ji dvno na stole, ne piel. Kdy usedl, pravil: Bylo to pmo velkolep. Pamatujete se, co Darwin ekl o hudb? Tvrd, e schopnost hudbu produkovati i oceovati byla v lidstvu dvno ji ped schopnost mluvy. Snad jest to prv tm, e hudba psob na ns tak hluboce. Jsou to neurit upomnky v naich duch na ona mlhav stolet, kdy svt byl jet ve svm dtstv. To trochu sml mylenka, podotkl jsem. Mylenky nae mus bti tak sml, jako proda, maj-li bti v pravd vkladem prody, odpovdl Holmes. A dodal: 41

Co vak vm jest? Nevypadte dobe. Brixtonsk affra vs asi velice rozruila. Dl jsem: Abych pravdu ekl, ano. Byl bych myslil, e jsem otuilejm po sv afganistansk vprav. Vidl jsem vlastn sv soudruhy v bitv Maiwaudsk rozsekan na kusy, ani to otslo mmi nervy. Pochopuji to. Jest tajemstv v tto affe, kter rozncuje obrazotvornost. Kde nen obrazotvornosti, nen hrzy. Vidl jste veern noviny? Nevidl. Podvaj pkn obraz o affe. Nezmiuj se o faktu, e kdy mu byl zvedn, ensk snubn prsten padl na zem. Ale jest dobe, e noviny tak nein. Pro? Holmes odpovdl: Podvejte se na toto nvt. Poslal jsem dnes rno po affe do kadch novin toto nvt. Hodil mi noviny a j se podval na oznaen msto. V rubrice Nlezy byl insert ten na prvnm mst, a znl takto: NALEZEN byl na Brixtonsk td dnes rno mezi pivnic u blho jelena a mezi Hollandskmi sady snubn prsten z ryzho zlata. Mono si jej vydati u doktora Watsona v Bakersk ulici . 221. B. a to mezi osmou a devtou hodinou veern. Holmes dodal: Odpuste mi, e jsem uil vaeho jmna. Kdybych byl uil jmna svho, nkter z onch hlupk poznal by, o jde, a pl by si bti pibrn do zleitosti t. Odtuil jsem: To sprvn. Avak pijde-li nkdo na zklad tohoto insertu, j prstenu nemm. Soudruh podvaje mi prsten, pravil: ano, mte. Tento proke mi stejnou slubu, jest vrn napodoben. A kdo myslte, e pijde na zklad vaeho insertu? Kdo jin, ne mu v hndm kabt, ptel n s kvetouc tv, a botami se irokmi pikami? Nepijde-li on sm, pole jist svho spoluvinnka. 42

Nebude to pokldati pli za nebezpen? Nikterak. Je-li mj nzor na ppad ten sprvn, a mm vechnu pinu viti, e tomu tak, mu ten odv se radji veho, ne aby ztratil onen prsten. Podle mho nzoru ztratil jej, kdy pekroil Drebberovo tlo, ale nepostrdal ho v dob t. Kdy opustil dm, objevil ztrtu a kvapil nazpt, avak shledal, e policie dm u obsadila, dky vlastn jeho chyb e toti nechal svci rozsvcenou. Musil se tud tviti opilm, aby odvrtil podezen, vyvolan tm, e se objevil u vrtek osudnho domu. Vmyslete se nyn do postaven mue toho. Pemlel-li o vci, zajist mu napadlo, e mohl ztratiti prsten tak na cest, kdy byl opustil dm. Co potom uin? Podv se zajist dychtiv do veernch list, neshled-li svj prsten mezi vcmi nalezenmi. Oko jeho jist padne na insert. Bude cel rozradostnn. Pro by se obval lky? V jeho och nebude dvodu, pro by prsten ml bt uvdn v souvislost s vradou. Mu ten pijde jist. Uvidte ho za hodinu. A potom? tzal jsem se. , mete mn ponechati, bych si to vydil s nm. Mte njak zbran? Mm svj star vojensk revolver a nkolik patron. Mu ten bude zajist veho zoufalstv schopen. Uinil byste lpe, kdybyste zbra vyistil a nabil. Akoliv j chopm se lovka toho zcela nenadle, jest dobe bti na vecko pipraven. el jsem do sv lonice, a dil jsem se podle rady jeho. Kdy jsem se vrtil s pistol, stl byl ji poklizen a Holmes zabval se ji zamilovanm svm pobrnkvnm na housle. Osnova se zauzluje, pravil, kdy jsem vstoupil. Obdrel jsem prv odpov na svj americk telegram. Nzor mj na vc byl sprvn. A jak to byl nzor? tzal jsem se dychtiv. Housle moje budou hrti tm lpe, budou-li mt nov struny, podotkl Holmes. Vlote si svou zbra do kapsy. Pijde-li chlapk ten, mluvte na jako obyejn. Ostatek ponechte mn. Nepolekejte ho pohledem pli ostrm. Jest te osm hodin, dl jsem, podvav se na hodinky. 43

Ano, bude tu nepochybn v nkolika minutch. Otevte dvee lehounce. Tak to bude dobe! Vstrte kl zevnit! Dkuji vm! Zde jest neobyejn star kniha, kterou jsem nalezl na jedn pihrdce vera De Jure inter Gentes kter uveejnna byla v Lutychu v Nizozem r. 1642. Karel ml hlavu jet na ramenou, kdy tento mal svazek s hndm hbetem vyel. Kdo byl tiskaem? Filip de Croy, tak stoj v knize, a u to byl kdokoli. Na prvnm listu napsno jest inkoustem hodn vybledlm Ex libris Guliolmi Whyte. Pl bych si vdti, kdo byl tento Vilm Whyte. Nepochybn njak prvnk XVII. stolet. Jeho psmo m takov rz. Tuto vak, myslm, pichz u n mu! Nkdo toti prudce zazvonil, an Holmes mluvil. Soudruh mj povstal zlehounka, a postril stolici svou smrem ke dvem. Slyeli jsme sluku pejti chodbou i ostr zaskpnut zvory, kdy otvrala dve domovn. Bydl zde doktor Watson? tzal se hlas jasn, ale skorm ostr. Nezaslechli jsme odpovdi sluiny, avak dvee se uzavely a nkdo poal vystupovati po schodech. Kroky byly nejist a potciv. Vraz pekvapen mihl se tv mho soudruha, kdy naslouchal krokm tm. Kroky blily se zvolna chodbou a nkdo zaklepal slab na dve. Na moje vyzvn Dle, msto vnivho mue, kterho jsme ekali, staik, vrsit ena pibelhala se do komnaty. Zdla se bti oslepena nhlou z svtla, ped n se zakmitnuv, a kdy se nm poklonila, stanula, mikajc na ns kalnma oima a hledajc v kapse sv nervosnmi, tesoucmi se prsty. Podval jsem se na svho soudruha, ale tv jeho obestela se vrazem tak uboze zklamanm, e musil jsem se vemon pemoci, abych zachoval svoji vnost. Bba vythla veern list a ukzala na insert. Uklonivi se znovu, pravila potom: Toto mne sem pivedlo, dob pnov! Zlat snubn prsten, nalezen v Brixtonsk td, pat m dcei Se; rka provdna jest teprve dvanct msc. Manel jej jest stewardem na lodi Spojench Stt. Co by ekl on, kdyby piel dom, a nalezl ji 44

bez prstenu, sm Pn Bh v. Jest prudk dost, kdy jest v nejlep nlad, co teprv, kdyby byl mnoho pil! Prosm, pnov, ona la dnes v noci do cirkusu s Jest to tento prsten? tzal jsem se. Staena vykikla: Bohu budi dkovno! To bude mt Sra dnes v noci radost. Ano, to jej prsten! Vzav tuku, otzal jsem se: Jakou mte adressu? slo 13 v Dunkanov ulici, ve tvrti Houndsditch. Jest to hezk kousek cesty odtud. Brixtonsk tda nele mezi Houndsditchem a cirkusem, pravil Holmes oste. Star ena otoila se a podvala se byste na Holmesa svma zarudlma oima. Pn tzal se mne na moji adressu. Sra bydl v sle 3 na Mayfieldov nmst v Peckhamu. A vae jmno?- - - Moje jmno jest Sawyerova jej jmno Dennisova, nebo provdala se za Tome Dennisa, ilho, stzlivho hocha, pokud je na moi, a dn steward ve spolenosti nevyrovn se jemu. Ale je-li na behu a naskytnou-li se mu eny a plenka Zde jest prsten, pan Sawyerova, peruil jsem staenu na pokyn svho soudruha. Jest jasno, e prsten pat dcei va, a jsem rd, e jej mohu vrtiti prav majitelce. Mumlajc mnoh dk, a ujiujc svou vdnost, staena vsunula prsten do kapsy a oupala se opt se schod dol. Sotva odela, Sherlock Holmes vyskoil a vbhl do sv komnaty. Vrtil se v nkolika vteinch, obleen jsa v ulstr a ve vysok nkrnk. Pjdu za n, pravil. Jest nepochybn jeho spoluvinnic, a dovede mne k nmu. Pokejte na mne. Sotva dve domovn zapadly, Holmes byl ji se schod. Podvav se oknem, vidl jsem ji kreti pomalu po druh stran, kdeto pronsledovatel jej stopoval ji v nevelk dlce. Pomyslil jsem si: 45

Bu cel jeho vklad byl nesprvn, aneb bude te doveden do samotnho stedu tajemstv. Nepoteboval ani mne dati, abych ekal na nj, nebo jsem ctil, e bylo by mi nemono usnouti, dokud bych nezvdl vsledek jeho dobrodrustv. Bylo skorm devt hodin, kdy odeel. Neml jsem ani potuchy o tom, jak dlouho asi bude pry, avak zstal jsem sedti umnn, pokuuje z dmky a listuje ve strnkch Murgerova ivota Bohm. Deset hodin minulo, kdy slyel jsem kroky sluiny, ubrajc se do sv lonice. Jedenct odbjelo, kdy zaslechl jsem silnj kroky hospodyn, smujc k tmu cli. Bylo skorm ji dvanct, kdy jsem uslyel ostr zvuk Holmesova kle. Okamik na to vstoupil; poznal jsem ihned podle tve jeho, e neml spchu. Ostatn vesel rozmar a rozmrzelost zdly se mezi sebou zpasiti o pevahu, a prvn nhle zvtzilo, i vypukl v srden smch. Sklesnuv do stolice, zvolal: Nechtl bych za cel svt, aby na policejnm editelstv o tom zvdli. Nadrobil jsem jim toho tak, e by mne nenechali nikdy ani vyslechnouti konec. Mohu si vak dovoliti smti se, nebo vm, e a se konec s koncem sejde, bude to s nimi stejn dopadati. Co se stalo? tzal jsem se. , nedlm si z toho nic, e musm povdti sm nco proti sob. Ona babizna nela dlouho, kdy tu poala kulhati a jeviti kadm hnutm, e m nohy rozbolavn. Nhle zastavila se a zavolala si droku, je jela prv kolem. Hledl jsem dostati se k n na blzko, abych zaslechl jej adressu, ale nemusil jsem bti ani tak starostliv, nebo kiela ji dost hlasit, aby ji bylo slyeti a na druhm konci ulice: Jete k slu 13., Duncanova ulice, tvrt Houndsditch! To zan jti do opravdy, pomyslil jsem si a zachytl jsem se vzadu droky. To umn, v kterm se kad detektiv mus vyznati. Odjeli jsme, a nikde jsme se nezastavili, a jsme dojeli do zmnn ulice. 46

Seskoil jsem dve, neli jsme dojeli ke dvem domu, a plouil jsem se ledabyle pomalu, ulic. Vidl jsem, jak droka zastavila. Ko seskoil, vidl jsem, jak otevel dvka, a jak stoj tam pln oekvn. Nikdo nevylezl! Kdy jsem ho dostihl, hmatal jako div uvnit po sedtku v droce a ulevoval si nejjemnjm vbrem klen, jak jsem kdy slyel. Nebylo ani stopy po jeho pasaru, ale bojm se, e bude to trvati hezkou jet dobu, neli dostane sv cestovn! Peptave se v sle 13. shledali jsme, e dm pat poctivmu alounku, Keswickovi, a e ani jmno Sawyerova ani Dennisova jaktiv tam nikdo neslyel. Zvolal jsem, uasnuv: Nemyslte snad pece, e ona potciv, slab baba byla s to, vyskoiti z vozu, kdy se pohyboval, ani jste to vidl vy nebo ko? ert vem babu! zvolal Holmes rozlcen. Baby byli jsme my, kdy jsme se tak dali tahati za nos. Byl to zajist mlad mu, a jak il, a jak nevyrovnateln herec! Byl pmo nedostiiteln ve svm vystoupen. Vidl zajist, e byl sledovn i uil onoho prostedku, aby nm vyplil rybnk. To dokazuje, e mu, za nm se honme, nen tak osamocen, jak jsem si myslil, nbr e m ptele, kte jsou hotovi, nco pro nj riskovati. A nyn, doktore, vypadte hodn ztrmcen. Radm vm, jdte spt. Ctil jsem se skuten nanejv unaven, i poslechl jsem vzvy jeho. Zanechal jsem Holmesa sedcho ped dohovajcm ohnm, a dlouho jet za svho bdn v noci slyel jsem stlumen, melancholick steny jeho housl, an hloubal stle jet nad neobyejnm problmem, kter si umnil rozeiti.

47

VI. TOBI GREGSON DOKAZUJE, CO DOVEDE. druhho dne byly plny zprv o Tajupln affe Brixtonsk, jak ji pezvaly. Vechny mly dlouh zprvy o n, a nkter dokonce i cel vodn lnky. Nkter informace v nich byly pro mne nov. Mm jet ve svm portefeuillu etn vstiky a vatky o ppadu tom. Podvm zde tres z nich: Day1y Telegraph poznamenal, e v historii zloinu zdka kdy naskytla se tragedie, kter by jevila podivnj okolnosti. Nmeck jmno obti, nedostatek velik jin pohnutky a pern npis na stn, ve to ukazovalo pr k tomu, e zloin spchn byl politickmi uprchlky a revolucioni. Socialist maj mnoh odvtv v Americe, a mu ubit nepochybn poruil jich nepsan zkony a byl jimi stopovn a skolen. Kdy jet asopis uinil narky na Vehmgericht, na aqua tofanu, na karbone, na markzku de Brinvilliers, na theorii Darwinovu, na uen Malthusovo a na Ratcliff-Highwaysk vrady, zakonil lnek dtklivm napomenutm vldy, aby lpe bdla nad cizinci v Anglii. Standart piinil poznmky o faktu, e vstelky a pehmaty proti zkonu dj se hlavn za liberln vldy. Usmrcen byl americk gentleman, kter bydlil po nkolik tdn ve hlavnm mst. Ubytovn byl v pensiontu pan Charpentierov na terase Torquaysk ve tvrti Camberwellsk. Doprovzen byl na cestch svch sekretem svm, panem Josefem Stangersonem. Oba rozlouili se s majitelkou pensiontu ve tvrtek, dne 4. a odjeli na eustonskou stanici, aby zastihli rychlk liverpoolsk. Byli vidni potom pospolu na perronu.

Noviny

48

Nic vce nev se o nich, a tlo Drebberovo nalezeno bylo, jak vzpomenuto, v przdnm dom na Brixtonsk ulici, nkolik mil od Eustonu. Jak Drebber dostal se tam a jak dokonal, to jsou otzky, zahalen pr v pln tajemstv. Nen pranic znmo o tom, kde Stangerson prodlv. T ns, psal list dle, e pan Lestrade a Gregson z policejnho editelstv jsou poveni vyetovnm ppadu toho i lze oekvati s dvrou, e tito chvaln znm policejn ednci rychle zjednaj svtlo v tto zleitosti. Daily News podotkly, e nen pochybnosti o tom, e zloin byl politickho rzu. Despotism i nenvist vi vem svobodm, jimi prodchnuty jsou vldy na kontinentu, mly za nsledek, e zapudily na behy nae znan poet mu, kte byli by bvali vbornmi obany, kdyby nebyli roztrpeni vzpomnkou na ve, co musili podstoupiti. Mezi mui tmito jest velmi psn zkonnk cti, jeho kad poruen trestno jest smrt. Dje se ve, aby vyptrn byl tajemnk Stangerson, aby zjistily se nkter zvltnosti ve zvycch a v ivot zesnulho. Velik krok byl uinn, e objeven byl dm, ve kterm Drebber bydlil a objev ten dkovati slu zcela ostrovtipu a energii pana Gregsona z policejnho editelstv. Holmes i j etli jsme pi sndani tyto zprvy, je jej pobavily. ekl jsem vm ji, cokoliv se stane, e to bude pipoteno za zsluhu Lestradovi a Gregsonovi. To zvis na tom, jak se vc jet obrt. , vy naivn, od toho to nijak nezvis. Bude-li mu polapen, bude to piteno za zsluhu jich vkon. Unikne-li, bude to na vzdor jich vkonm. Cokoliv se stane oni budou mti vdy sv stoupence. Un sot trouve toujours un plus sot qui ladmit, prav francouzsk pslov. Co po ertech se to dje? zvolal jsem, nebo v okamiku tom bylo slyeti mnoho krok v chodb a na schodech, je provzeny byly hlasitmi vrazy nevole, pronenmi na hospodyn. 49

To bakersk divise detektivn moci policejn, dl mj soudruh vn, a sotva to doekl, vrazilo do pokoje pl tuctu nejpinavjch a nejotrhanjch ulinkv, jak kdy jsem v ivot zahldl. Pozor! zvolal Holmes ostrm tonem, a est malch, pinavch lotk postavilo se do jedn ady jako est umazanch soch. Pt polete ke mn jedin Wigginsa se zprvou a ostatn nech ekaj na ulici. Nalezl jste, Wigginsi? Ne, nic jsme nenalezli, pane, dl jeden z hoch. Neekal jsem, e byste tak brzy nalezli. Muste dle vytrvati. Zde vae odmna. Podal kadmu shilling. Nyn jdte, a pijte brzy s lep zprvou. Kynul rukou, a oni odbhli po schodech ji jako stdo krys, a v nejblim okamiku slyeli jsme ji hlasy jejich na ulici. Jedin takov chuas vykon vce, neli tucet skutench policist, podotkl Holmes. Pouh pohled na edn osobu zavr lidem sta. Tito kluci vniknou vak vude a sly vechno. Jsou jako jehly, a co jim schz, jest jenom organisace. Tzal jsem se: Pouvte jich v Brixtonskm ppad? Ano, b o jednu vc, kterou chci zjistiti. Jest to pouh otzka asu. Hal, te uslyme nco novho s pdavkem ukojen pomstychtivosti. Tamhle pichz Gregson s vrazem kodolib blaenosti v kadm rysu sv tve. A jist pro ns, to vm. Ano, stanul u ped domem. A veel ji dovnit!. Zvonec prudce zazvonil, a v nkolika vteinch detektiv s krsnm vlasem stoupal ji po schodech, bera ti schody najednou, a vrazil do naeho pokoje. Mj drah, volal, tiskna lhostejnou ruku Holmesovu, gratulujte mi! Objasnil jsem cel ppad, jest jasn jako den. Stn zkosti, jak se mi zdlo, mihl se vraznou tv mho soudruha. Holmes se tzal: Myslte, e jste na prav stop? Na prav stop! Mme mue u pod zvorou! A jeho jmno? 50

Artur Charpentier, poddstojnk v lostvu Jejho Velienstva, zvolal Gregson slavnostn, mna si ruce, a nadmaje tve. Sherlock Holmes si oddechl, a napt jeho ulevilo si smvem. Usednte a okuste jeden z tchto doutnkv, pravil. Rdi bychom vdli, jak jste toho doclil. Chcete whisky a vodu? Jak vm libo, odvtil detektiv. Rozilujc zkouky za minulch dvou dn znavily mne pln. Ne tak ani tlesn nmaha, nbr rozumte zajist napt duevn. Ocente to zajist, pane Sherlocku Holmese, nebo pracujeme oba mozkem. Prokazujete mn pli mnoho cti, dl Holmes vn. Povzte mi vak pedevm, jak jste dospl k tomuto pevzcnmu vsledku. Detektiv usedl do kesla a jal se s rozko kouiti doutnk. Po t pleskl se nhle do stehna v krajnm rozradostnn. Zrove zvolal: prm nejvt jest v tom, e Lestrade, kter pokld se vdy za tak bystrho, hnal se pod jet za falenou stopou. Hon se za tajemnkem Stangersonem, kter vak nem se zloinem nic vce initi, neli narozen rob. Nepochybuji ostatn, e ho ji polapil. Pomlen toto lehtalo Gregsona tak, e sml se, div e se smchy nekuckal. A jak vy jste objevil kl zhady? , povm vm to ve. Ovem, doktore Watsone, jest to jen mezi nmi. Prvn nesnze byla, jak zjistili pedchoz ivot onoho Ameriana. Leckdo byl by snad ekal, a by dotazy a nvt byla zodpovdna, aneb a by t astnci affry sami vystoupili vped a informace dobrovoln poskytli. To vak nen zpsob Tobie Gregsona. Pamatujete se na klobouk, lec podle mrtvoly? Holmes odtuil: Ano, byl koupen od Johna Unterwooda a syn v . 129 v td Combewellsk. Gregson podval se na Holmesa, jakoby byl spadl s nebe. Dl: Neml jsem ani potuchy, e jste si to poznamenal. Byl jste tam? Nikoliv. 51

Aj, vykikl Gregson, a bylo vidti, e se mu ihned ulevilo, nemte nikdy opomenouti dn pleitosti, by zdla se bti sebe podzenj. Velikmu duchu nen nikdy nic malikm, odtuil Holmes zamylen. Nue, el jsem k Unterwoodu a tzal jsem se ho, prodal-li klobouk takov velikosti a podoby. Nael to ihned v knihch. Poslal klobouk panu Drebberovi, bydlcmu v pensiontu pan Charpentierov na Torquaysk terase. Tak jsem zvdl jeho adresu. Holmes zamumlal: To bylo ipern, velmi ipern! Detektiv pokraoval: Navtvil jsem pan Charpentierovou. Shledal jsem ji velmi bledou a zarmoucenou. Dcera jej byla v komnat neobyejn hezk to dvtko; mla zarudl oi a rty jej se chvly, kdy jsem s n mluvil. Neuniklo mi to. Poal jsem ctiti, e tu nco vzne. Znte ten pocit, pane Holmese, pijde-li lovk na pravou stopu jaksi ono chvni v nervech? Slyela jste o tajupln smrti vaeho poslednho hosta, pana Drebbera z Clevelandu? tzal jsem se pan. Matka pikvla, zdla se bti neschopna slova. Dcei vytryskly slzy z o. Ctil jsem nyn vce jet ne dve, e tito lid vd nco o vci t. Ptal jsem se dle: V kolik hodin odjel pan Drebber z vaeho domu ke vlaku? Odpovdla, ale hlas dusil se j v hrdle rozilenm: V osm hodin. Tajemnk jeho pan Stangerson pravil, e odjdj dva vlaky, jeden v 9 hod. 15 min. a druh vil hodin. On chtl stihnouti vlak prvn. A tehdy vidly jste ho naposled? Straliv zmna udla se se eninou tv, kdy jsem vyslovil tuto otzku. Obliej jej zesinal pln. Trvalo to nkolik vtein, dve ne mohla pronsti jedin slovo: Ano. Kdy tak uinila, slovo to znlo chraplav a nepirozen. Nastalo na okamik ticho, a potom promluvila dcera klidnm, jasnm hlasem: Nikdy, matiko, neme z nepravdy vzejiti nic dobrho. 52

Dla: Bume upmn k pnu tomu. Vidly jsme pana Drebbera jet jednou. Pan Charpentierova vzkikla: Odpus ti milosrdn Bh! Zalomila rukama nad hlavou, a sklesla nazpt na stolici. A dodala: Zabila jsi svho bratra! Dvka odtuila pevn: Artur sm bude radji, ekneme-li pravdu. Prohlsil jsem na to: Uinte nyn nejlpe, povte-li mi vecko. Nejhor jsou vci zpola napovzen. Nevte, co vechno ji vme. Matka zvolala poznovu: Zodpovdnost padne na hlavu vai, Alice! Obrtivi se pak ke mn, dodala: ,eknu vm vechno, pane. Nemyslete si, e rozilen m plyne ze strachu, e by syn mj skuten ml vinu ve straliv t affe. Jest naprosto nevinen. Strach mj plyne z toho, e ve vaich och, neb jinch mohlo by se zdti, e jest kompromitovn. To jest vak jist nemon. Jeho ulechtil povaha, jeho povoln, jeho pedchoz ivot ve to vyluuje takovou domnnku. Odpovdl jsem: Ulevte srdci svmu vyznnm vech okolnost. Od toho zvis ve, a je-li syn v nevinen, nestane se mu nic zlho. Snad Alice uinila bys lpe, kdybys ns nechala o samot, dla matka. Dcera se vzdlila. Matka pokraovala: Nemla jsem, pane, v myslu, ci vm ve, avak, kdy neboh moje dcera to prozradila, nezbv mi nic jinho. Kdy jsem se vak rozhodla mluviti, eknu ve a nieho neopomenu. Jest to nejmoudej od vs, dl jsem. Pan Drebber byl u ns skorm ti tdny. On a jeho tajemnk pan Stangerson cestovali po kontinentu. Povimla jsem si npisu Koda na lstcch nalepench na jejich vacch, je dokazovaly, e oba tam dleli naposled. Stangerson byl klidn, zdreliv lovk, ale jeho zamstnavatel smutno dost byl zcela jinho chovn. Byl 53

hrubch mrav a div po svm zpsobu. Hned v noci po svm pjezdu, opil se a bda a opravdu nelze ci, e by po dvanct hodin ve dne byl kdy stzliv. Jeho chovn k slukm bylo a pli voln a dvrn. Nejhor bylo, e brzy osvojil si stejn chovn i k m dcei Alici a mluvil s n nejednou zpsobem, ktermu na tst nevinnost jej brnila rozumti. Tu a tam chytl ji a objal urliv to chovn, kter vlastn tajemnk jeho vytkl mu jakoto nedstojn. Tzal jsem se: Pro jste vak to ve trpla? Myslm, e jste se mohla zbaviti svch host, kdybyste chtla. Pan Charpentierov zardla se pi m zcela pochopiteln otzce. K bych ho byla odbyla hned v den, kdy piel, pravila. Bylo to vak siln pokuen. Platili po libe kad den trnct liber v tdnu, a toto jest nejhor sezona. Jsem vdova, a hoch mj pi nmonictvu stl mne mnoho. Bla jsem se, bych neztratila onch penz. Jednala jsem dle nejlep sv vle. Posledn jeho in byl vak pesplin i dala jsem mu nsledkem toho pokyn, aby ns opustil. Proto tak se vzdlil. A dle? Srdci mmu se ulevilo, kdy vidla jsem ho odjdti. Mj syn jest nyn prv na dovolen, avak neekla jsem mu nic z toho veho, nebo povaha jeho jest vniv a jest neobyejn oddn sv seste. Kdy jsem uzavela dvee za Drebberem, zdlo se mi, e bm spadlo s m mysli. Bohuel dve, ne hodina minula, zacinkal zvonec a pan Drebber se vrtil. Byl velice rozilen a zejm a bda zpit. Vnikl do komnaty, kde jsem sedla se svou dcerou, a uinil jakousi zmatenou poznmku o tom, e zmekal vlak. Obrtil se potom k Alici a pede mnou j navrhl, aby uprchla s nm. Jste plnolet, pravil, a dn zkon neme vm v tom zabrniti. Mm penz dost a jsem tdr. Nedbejte zde tto star eny, ale prchnte ihned se mnou. Budete iva jako princezna. Neboh Alice byla tak polekna, e odskoila od nho, ale on chytil ji za ruku a snail se thnouti ji ke dvem. Vykikla jsem, a v okamiku tom Artur veel do pokoje. Co se stalo potom, nevm ji dobe. Slyela jsem klen a neuritou vavu 54

rvaky. Byla jsem pli podena, ne abych byla pozdvihla hlavu. Kdy konen jsem vzhldla, stl Artur ve dvech, smje se, a drel hl v ruce. Chlap ten jist ns u nebude znepokojovati, pravil. Pjdu za nm a uvidm, co dl dle. S tmi slovy vzal klobouk a kvapil ulic dol. Druhho dne slyeli jsme o tajupln smrti Drebberov. Pan Charpentierov, dodal Gregson, vyprvla ve to, mnohdy umlkajc, mnohdy vzdychajc. Nkdy mluvila tak tie, e jsem sotva porozuml jejm slovm. Zaznamenal jsem si krtce ve, co ekla, aby nebylo mon dn nedorozumn. Jest to skuten rozechvvajc, dl Holmes a zvl. Co se stalo potom? Detektiv pokraoval: Kdy pan Charpentierov zmlkla, pochopil jsem, e cel ppad zvis na jedinm bodu. Utkvv na ni pronikav oima, m j dociluji vdycky u en nleitho inku, tzal jsem se j, v kterou hodinu syn jej se vrtil. Odpovdla: Nevm. Jake, nevte? Nikoliv. Ml vlastn kl, a otevel si tedy sm. U jste spaly? Ano. Kdy jste ly spt? Kol jedencti hodin. Syn v byl tedy venku aspo dv hodiny? Ano. Je mono, e tak tyi nebo pt? Ano. Co dlal po celou tu dobu? Nevm, odpovdla, ale zbledla jako stna. Po tomto piznn matin nebylo teba mnoho u vykonati. Vyzvdl jsem, kde jest poruk Charpentier, vzal jsem s sebou dva policejn ednky a zatkl jsem ho. Kdy jsem se dotkl ramene jeho a radil mu, aby el klidn s nmi, odvtil nestoudn: Jsem si jist, e mne zatkte k vli skonu niemy Drebbera. Neekl jsem mu o tom ani slova, take jeho prohlen jest co nejpodezelej. Opravdu? pravil Holmes, Poruk ml u sebe jet tkou hl, kterou ml dle tvrzen matky sv, kdy nsledoval Drebbera. Byl to siln dubov klacek. 55

Jak jest zvr v z toho veho? Nue, mj sudek jest, e poruk Artur sledoval Drebbera a do Brixtonsk tdy; kdy ocitl se tam, dolo mezi nimi k nov hdce, za n Drebber udeen byl hol, snad do sti tla, kde se nalz aludek, a rna ta usmrtila jej, ani zanechala stop. Prelo v noci tolik, e nikdo nebyl na ulici, a tu poruk zathl tlo sv obti do przdnho domu. Pokud se te svky, krve, npisu na stn a prstenu, jsou to vechno nepochybn lky, aby policie byla uvedena na nepravou stopu. Vborn! dl Holmes povzbuzujcm hlasem. Skuten, Gregsone, stoupte stle vc a vce. Musme z vs nco udlati. Musm sm sob dti chvlu, e jsem to dobe provedl, odpovdl detektiv hrd. Mlad mu chtl se pokusiti o prokzn sv neviny ka, e kdy sledoval Drebbera njak as, tento si ho poviml a najal si droku, aby mu unikl. Za sv cesty dom setkal pr se s jednm soudruhem z lodi a dlouho se s nm prochzel. Byv tzn, kde soudruh ten bydl, nebyl s to, by dal uspokojivou odpov. Soudm, e vechny okolnosti ppadu vborn se k sob hod. Div mne nepopadne smch, pomyslm-li na Lestrada, kter hon se po neprav cest. Bojm se, e mnoho nepod. Pro Boha, vdy pichz on sm. Byl to skuten Lestrade, kter stoupal po schodech, zatm co jsme spolu mluvili, a kter vstoupil nyn do komnaty. Jistota a kepkost, kter jevvaly se jindy v jeho zjevu, vymizely. Tv jeho jevila vzruen a nepokoj a at jeho byl v nepodku a poblcen. Piel zejm nakvap, by se poradil s Holmesem. Spativ vak svho kollegu, zdl se bti na rozpacch a zamrail se. Stl uprosted komnaty, nervosn pohrvaje svm kloboukem a nevda, co m initi. Jest to zcela neobyejn ppad, pravil poslze, jest to affra zcela nepochopiteln. Ach, uznvte to konen, pane Lestrade! zvolal Gregson vtzoslavn. Myslil jsem, e dospjete i vy k tomu nzoru. Podailo se vm vyptrati tajemnka Stangersona? 56

Tajemnk, Josef Stangerson, odvtil vn Lestrade, byl v Hallidayov soukromm hotelu dnes rno kol est hodiny zavradn. VII. SVTLO V TEMNOT.

Zprva, kterou nm Lestrade pednesl na uvtanou, byla tak nhl

a tak neoekvan, e jsme j byli vichni ti ohromeni. Gregson vyskoil ze sv stolice a porazil skleniku, v n byl zbytek whisky s vodou. Dval jsem se mlky na Holmesa, jeho rty byly stisknuty a vka pivena. Tak Stangerson, zamumlal. Osnova zapd se vce a vce. Byla dost zapedena a zapletena ji dve, zahuel Lestrade, ohleje se po stolici. Avak zd se mi, e jsem piel k jaksi vlen porad. Jste si jist touto zprvou? zamumlal Gregson. Lestrade odtuil: Pichzm prv z jeho pokoje, J prvn objevil, co se stalo. Slyeli jsme Gregsonv nzor na vc tu, podotkl Holmes. Chtl byste nm povdti i vy, co jste vidl a vykonal? Nemm nic proti tomu, odtuil Lestrade, usedaje. Piznvm se upmn, e jsem soudil, e Stangerson byl zapeden do smrti Drebberovy. Tento nov obrat dokzal mi, e jsem se pln zmlil. Avak jsa zcela zaujat mylenkou onou, umnil jsem si vyptrati, co se stalo s tajemnkem. Oba vidni byli pospolu na stanici eustonsk po pl devt veer, dne 3. t. m. rno. Ve dv hodiny rno Drebber nalezen byl mrtev v Brixtonsk td. Hlavn otzkou pro mne bylo, co dlal Stangerson mezi pl devtou hodinou a do vrady, a co se stalo s nm potom. Telegrafoval jsem do Liverpoolu popis lovka toho, a dal jsem, aby mli na muce lidi, vstupujc do americk lodi. I jal jsem se hledati po vech hotelech a bytech, pronajmanch v okol Eustonu. Jak vidte, soudil jsem, e kdy Debber a spolenk jeho se odlouili, pirozenm inem poslednho bude, hledati nocleh nkde v okol a zajeti na stanici zase hned ptho jitra. 57

Nepochybn dohodli se pedem ji o njakm mst, kde se setkaj, podotkl Holmes. Tak tomu tak bylo. Strvil jsem cel verej veer hlednm, ale bez spchu. Dnes rno poal jsem asn znovu a v osm hodin dojel jsem k hotelu Hallidayov, v ulici Little George. Na mj dotaz, bydl-li tam pan Stangerson, pisvdili mn ihned. ekli: Jste nepochybn onen pn, jeho ek. Cek njakho pna u po dva dny. Kde jest te? tzal jsem se. Nahoe ve sv posteli. Chtl, abychom ho vzbudili a v devt hodin. Pjdu nahoru a vyhledm ho, ekl jsem. Myslil jsem, e nhl m objeven otese jm, a e svede ho k njakmu neprozetelnmu vroku. Podomek nabdl se, e mi uke jeho komnatu. Byla v druhm poschod a vedla k n zk chodba. Podomek ukzal mi dve a ji sestupoval dol, kdy tu spatil jsem nco, co zachvlo mnou pes dvacetilet m zkuenosti policejn. Zpod dve vytkal mal, rud pramnek krve, kter vinul se chodbou a utvoil na druh stran na kraji chodby malou kalu. Vykikl jsem a podomek se vrtil. Div neomdlel, kdy krev spatil. Dvee byly zaveny na vnitn stran, avak opeli jsme se rameny a vyrazili jsme je. Okno v komnat bylo oteveno, a pod nm, cel skroucen, spovalo tlo mue v nonm odvu. Byl mrtev nadobro, a to ji del dobu, nebo dy jeho byly ztuhl a studen. Kdy jsme tlo jeho obrtili, podomek poznal v nm mue, kter najal komnatu pode jmnem Josef Stangerson. Pinou smrti byla dlouh dka, kter vzela v lev stran tla a pronikla nepochybn srdce. A nyn vyskytuj se okolnosti nejpodivnj. Co myslte, e napsno bylo nad zavradnm muem? Ctil jsem, jak mn zamrazilo po tle v jaksi pedtue nastvajc hrzy a to jet dve, neli Holmes odpovdl. Slovo Rache, napsan psmeny krvavmi, pravil. Ano, tot slovo, dl Lestrade hlasem, kter chvl se dsem. 58

Na chvli jsme vichni zmlkli. Bylo cosi tak methodickho, nepochopitelnho ve skutcch neznmho vraha a to dodvalo nov pernosti jeho zloinu. Nervy m, a dosti otuil na poli vlenm, chvly se, kdy jsem na to pomyslil. Lestrade pokraoval: Vrah byl vidn. Roznae mlka ubraje se tudy za svitu k mlkrn, musil kreti ulikou, kter vede od chlv na zadn stran hotelu. Poviml si, e ebk, kter obyejn tam leval, pistaven byl k jistmu dokon otevenmu oknu v poschod. Kdy mlka dle popoel, ohldl se a vidl njakho mue sestupovati po ebku. Sestupoval tak klidn a tak beze veho skrvn, e roznae pomyslil si, e jest to njak tesa neb truhl, zamstnan v hotelu. Nepoviml si ho valn, nbr v prost sv mysli pomyslil si, e lovk ten trochu asn dal se do prce. Pokud se lovk ten pamatuje, vrah byl vysok postavy, ml zarudlou tv, a byl obleen v dlouh, hnd kabt. Zstal v komnat kratinkou dobu, nebo nalezli jsme krvavou vodu v umyvadle a stopy na runku, kde otral nepochybn svj n neb dku. Podval jsem se na Holmesa slye popis vraha, kter souhlasil tak pesn s popisem, jej on sm byl podal. Nebylo vak ani znmky rozradostnn neb uspokojen na jeho tvi. Nenalezli jste nic v pokoji, co by mohlo vsti na stopu vraha? otzal se. Nic. Stangerson ml Drebberovu tobolku u sebe v kapse, ale zd se, e to bylo obvyklo mezi nimi, jeliko on obyejn vechno platval. Bylo v n osmdest liber, ale nieho nebylo vzato. Nech jakkoliv byly pohnutky tchto neobyejnch zloin, loupe to jist nebyla. V kapse zavradnho mue nebylo dnch papr ni zpisnk, krom jednoho telegramu z Clevelandu, zaslanho ped mscem a obsahujc slova: J. H. jest v Evrop. dn jmno nebylo pipojeno k telegramu. Holmes se tzal: A nebylo tam ji nieho jinho? Nikoliv, nic dleitho. Romn, kter mu ten etl ped spanm, leel na stolici a dmka leela vedle nho. Na stolku stla sklenice 59

vody, a na mse okna mal katulka od masti, obsahujc nkolik pilulek. Holmes vyskoil se stolice s radostnm vkikem. Posledn lnek mho etzu objeven! zvolal naden. Ppad mj jest pln! Oba detektivov pohldli na s asem. Soudruh mj dl potom dvrn: Mm nyn v rukou svch vechny nitky, kter tvoily osnovu tu. Jest teba jen doplniti jet nkolik podrobnost, ale jsem si jist vemi hlavnmi okolnostmi od t doby, kdy Drebber odlouil se od Stangersona na stanici, a po nalezen mrtvoly Stangersonovy, jako bych je byl vidl sm na vlastn oi. Podm vm dkaz tchto svch vdomost o ppadu. Vzal jste ony pilulky? Lestrade vyav malou, blou katulku, odtuil: Mm je s sebou. Vzal jsem je, i tobolku i telegram. Mm v myslu, uloiti je bezpen na policejn stanici Vzal jsem je zcela nahodile, nebo musm ci, e pilulkm tm nepikldm nijak dleitosti. Dejte je sem, dl Holmes. A nyn, doktore, jsou toto obyejn pilulky? Zajist e nebyly. Byly ed perleov barvy, mal, kulat, a proti svtlu prhledn. Prohodil jsem: Z jejich svtlosti a prhlednosti ml bych souditi, e jsou rozpustitelny ve vod. Holmes podotkl: Zajist jsou. Dojdte nyn laskav dol, a pineste malho jezevka, kter tak dlouho ji jest nemocen. Vte, e vera nae hospodyn vs dala, abyste uinil konec jeho utrpen. Zael jsem dol a pinesl jsem psa nahoru v nru. Tk jeho dech a sklenn jeho oi dokazovaly, e nen dalek svho konce. enich jeho, bl ji jako snh, svdil ostatn, e u dvno minul obvyklou lhtu vku psho. Poloil jsem psa na poltek na koberec. 60

Rozznu nyn pilulku na dv, dl Holmes, a vythnuv nok, uinil tak. Jednu poloviku dme opt do schrnky pro budouc ely. Druhou polovici chci dti do tto sklenice, v n jest vody na kvovou liku. Vidte, e n ptel doktor m pravdu, a e se rozpout okamit. To me bti velmi zajmavo, pravil Lestrade uraenm tonem mue, kter pochopuje, e mu kyne vsmch. Nevidm vak, co to m initi se smrt Stangersonovou. Jen trplivost, pteli, jen trplivost! Uvidte vas, e to m nco s n initi. Pidm nyn trochu mlka, aby mchanice byla chutnj, a podme-li toho psu, poznme, e to poije ihned. ka to, nalil tekutinu ze sklenice na mistiku, ji postavil ped jezevka, kter ji rychle poil. Holmesovo vn ponn pesvdilo ns tak dalece, e jsme vichni mlky tu sedli, sledujce napnav psa a oekvajce njak ohromujc inek. Avak, jak se zdlo, dn se nedostavoval. Pes leel dle nataen na polti, dchaje namhav, avak po svm napit patrn ne lpe a ne he. Holmes, kdy minuta za minutou nsledovaly; jevil ve tvi sv nejhroznj rozmrzelost a zklamn. Hryzl sv rty, bubnoval prsty o stl a jevil vechny znmky nejkrajnj netrplivosti. Tak velik bylo jeho pohnut, e jsem ml upmn starost o nj, zatm co oba detektivov posmn se usmvali, nejsouce nijak rozmrzel nad nezdarem mho ptele. Poslze vyskoiv prudce se stolice, a pechzeje pokojem sem a tam, Holmes zvolal: Neme to bti nijak pouh nhoda. Jest nemono, aby to byla pouh nhoda! Pilulky, proti nim obracelo se moje podezen v ppad Drebberov, byly nalezeny skuten po smrti Stangersonov. A pece neinkuj. Co to znamen? Cel etz mch sudk neme bti klamnm. To nemono! A pece nebohmu psu nen he. Ah, konen jsem na to pipadl, konen! Vykiknuv radost, Holmes spchal ke katulce, vyal jinou pilulku, rozzl ji na dv, jednu polovici dal do vody, pidal mlka a podal to jezevku. 61

Sotva e jazyk neastnho zvete smoil se v tekutin, cel tlo psa zachvlo se keovit, a ji spovalo zde ztuhl a bez ivota, jakoby bylo usmrceno bleskem. Holmes oddechl si z hlubok a otel si pot s ela. Ml jsem mti vce vry, pravil. Ml jsem vdti, e, jestlie fakt njak zd se piti dlouh ad vvod, dokazuje jen, e teba hledati pro nj jin vklad neli ten, jen by pevnmu etzu dedukc odporoval. Ze dvou pilulek v tto katulce jedna byla jedem krajn smrtcm, a druh zcela nezvadn. Ml jsem to vdti dve jet, neli jsem katulku spatil. Toto tvrzen bylo tak pekvapujc, e jindy byl bych nevil, e jest Holmes stzliv. Avak tuto spoval mrtv pes, dkaz to, e domnnka Holmesova byla sprvnou. Zdlo se mi, e mlha ve vlastn mysli m zvolna se rozptyluje, i poal jsem nabvati by jet matnho a nejasnho nzoru o pravd. To ve zd se vm bti podivn, ponvad jste opomenuli pi potku vyetovn ppadu postihnouti dleitost jedinho, skutenho kle tajemstv, kter se vm naskytlo. Mn plo tst, e jsem jej postihl, a vechno co se udlo od t doby potvrdilo moji pvodn domnnku a bylo v pravd logickm jejm dsledkem. Od t chvle vci, kter vs pekvapovaly a ppad pro vs tm vce zatemovaly, mn rozjasovaly mysl vc a vce a upevovaly m zmry. Jest to klam, zamovati neobyejnost s tajemstvm. Nejobyejnj zloin jest asto nejtajemnjm, ponvad neskt dnch novch znmek, z nho by dedukce mohly bti uinny. Vradu tuto bylo by neskonale nesnadnji rozeiti, kdyby tlo obti bylo spovalo prost na cest bez onch nezvyklch a sensanch okolnost, kter ji uinily pozoruhodnou. Neobyejn ony podrobnosti daleky toho, aby uinily ppad nesnadnjm, usnadnily spe jeho een. Pan Gregson, kter naslouchal proslovu tomu se znanou netrplivost, nemohl se dle pemoci. Slyte, pane Holmese, pravil, jsme hotovi piznati vm, e jste ipern mu a e mte sv vlastn methody. Ale nyn jest nm teba vce, ne pouh theorie a pouhch vklad a rozklad. B o to, zmocniit se pachatele. J el cestou svou, a zd se nepravou. Mlad 62

Charpentier nemohl bti zapeden do druh tto affry. Lestrade honil se za svm muem a jak se zd, tak neprvem. Dlal jste narky zde, dlal jste narky tam. A zd se, e vte vce neli my, avak nadeel as, kdy, jak ctme, mme prvo ji tzati se vs pmo, co o affe t vte. Mete nm povdti jmno pachatele? Lestrade dodal: I j musm ci, pane, e Gregson m pravdu. My oba se snaili, a oba bez spchu. Podotkl jste nejednou ji od t doby, kdy jsem nalezl druhho zavradnho, e nyn znmy jsou vm vechny okolnosti. Nebudete nm jich tedy zajist ji zamlovati. I j poznamenal: Odkldati jet dle zaten vraha znamenalo by umoniti mu, by spchal njak nov zloin. Tak dolhali jsme vichni, an Holmes jevil znmky nerozhodnosti. Pechzel dle po pokoji s hlavou svenou a s vky polopivenmi, jak bvalo zvykem jeho, byl-li zabrn do mylenek. Nhle stanuv a podvav se na ns, pravil: Vrah nen nkolik. Vc tu mete pokldati za vylouenou. Tzali jste se mne, znm-li jmno vraha. Ano, znm. Pouh jmno jest vak mlo u porovnn s monost vzthnouti ruku na nj. Doufm uiniti tak velmi zhy. Mm dobrou nadji, e doshnu toho vlastnmi opatenmi, avak jest to vc, kter vyaduje velmi opatrnho postupu, nebo mme co initi s muem velmi zchytralm a troufalm, kter podporovn jest, jak jsem ml pleitost se pesvditi, jinm, stejn chytrm. Pokud mu ten nem potuchy, e jest podezen proti nmu, jest mono zmocniti se ho. Avak jakmile nabude nejmenho podezen, zmn svoje jmno, a zmiz okamit mezi tymi milliony obyvatelv velikho tohoto msta. Ani bych se chtl dotknouti vaich cit, musm ci, e pokldm mue toho za cl vymykajc se moci edn policie, a proto nedal jsem vs za podporu. Nebudu-li mti spch, padne ovem za to vechna hana na mne. Ale na to jsem pipraven. Nyn jsem vak hotov slbiti vm, e v tom okamiku, kdy budu vm moci uiniti sdlen, ani bych ohrozil svoje kombinace, uinm tak. 63

Gregson a Lestrade nebyli ani za mk uspokojeni tmto prohlenm, tm mn pohrdlivou narkou o policejnch detektivech. Prvn zaervenal se a po konky svch lnnch vlas, kdeto oi druhho zasvtily zvdavost i pomstychtivost. Ale nemli asu promluviti, nebo kdosi zaklepal na dve a mluv mladch ulinkv, Wiggins, vsunul do pokoje bezvznamnou a neistou postavu svou. Libo-li, pane, pravil, vjev si rukou do vlas nad elem, mm dole povoz. Jsi dobr hoch, pravil Holmes lichotiv. A bera pr ocelovch pout z jedn zsuvky, obrtil se k detektivm a dodal: Pro nezavedete tento vzorek u vs na policii? Podvejte se, jak krsn se zavraj. Tm v jedinm okamiku! Lestrade odtuil: Star vzorek jest dosti dobr. Jen kdybychom mli mue, ktermu bychom pouta mohli nasaditi! Vborn, vborn, dl Holmes, usmvaje se. Nech drok pome mi snsti zavazadla. Jdi pro nj, Wigginse! Pekvapilo mne, e soudruh mj mluvil, jakoby se chystal na cestu, akoliv mi neekl ani slova o tom. V pokoji byl velik vak i vythl jej a poal svazovati jej emeny. Byl horliv tm zamstnn, kdy drok vstoupil do komnaty. Pomozte mi, droki, sthnouti tyto emnky, dl Holmes, klee na zavazadlech svazovanch a neobraceje ani hlavy. Mu pistoupil s vrazem ponkud nedvivm a potmilm, a sklonil sv ruce, aby pomohl. V okamiku tom ozvalo se ostr tesknut, zainen kovu, a Sherlock Holmes vztyil se opt na rz. Zrove zvolal se zcma oima: Pnov, dovolte mn, bych vm pedstavil pana Jeffersona Hopea, vraha Enocha Drebbera a Josefa Stangersona! Cel vc pihodila se v okamiku a tak rychle, e neml jsem ani asu dobe si ji uvdomiti. Pamatuji se podnes dobe na scnu tu, na vtzoslavn pohled Holmesv, na znn povenho jeho hlasu, na drokovu uaslou, 64

divokou tv, kdy se dval na leskl okovy, je jako kouzlem objevily se na jeho rukou. Vteinu neb dv tvoili jsme skupinu nehybnch soch. Potom se zuivm, nelnkovanm rykem vze vykubl se z pevn ruky Holmesovy a vrhl se do okna. Devn paen i sklo povolilo, avak dve, neli mohl proskoiti oknem, Gregson, Lestrade i Holmes vrhli se na jako chrti. Strhli jej zpt do komnaty, a nyn poal straliv zpas. Tak siln a zuiv byl mu ten, e opt a opt setsl ns vechny tyi se sebe. Zdl se mti keovitou slu mue v epileptickm zchvatu. Tv a ruce jeho byly straliv rozdrsny stepinami skla, ale ztrta krve nezmenila jeho odpor. Teprve, kdy podailo se Lestradovi, dostati se mu rukou pod tek, jm ml krk ovzn, a zpola jej zardousiti, pesvdili jsme jej, e vechen zpas jest marn, avak nectili jsme se bezpenmi, dokud jsme nespoutali i nohy jeho stejn pevn jako jeho ruce. Uinive tak, povstali jsme cel zmoeni a udchni. Sherlock Holmes dl: Mme jeho povoz po ruce, poslou nm, abychom ho dovezli na policejn editelstv. A nyn, pnov, pokraoval s roztomilm smvem, kdy dospli jsme tajemstv na kloub, bude mi jen vtno, budete-li mi klsti jakkoliv otzky, i nemuste se obvati, e bych odpral na n odpov.

65

II. KRAJ SVATCH.

I. NA VELK PLNI ALKALICK. stedu velik severoamerick pevniny nalz se vyprahl, nevldn pou, kter po mnoh lta slouila za hrzi proti postupu civilisace. Od Sierry Nevady a k Nebrasce a od eky Yellowstonsk a na sever Kolorada na jihu rozkld se jedin kraj smutku a ticha. V pochmurnm obvodu tom nem vak proda jednotnho rzu. V kraji tom jsou vysok hory, snhem na vrcholcch pokryt, i temn a zasmuil dol. Bystr tu plynou eky, je t se rozeklanmi roklemi; rozkldaj se tu t obrovsk pln, kter v zim pokryty jsou snhem a v lt slanm, alkalickm prachem. Cel kraj ten vak podruje svj spolen rz neplodnosti, nehostinnosti a bdy. Nen obyvatelv v tto zemi zoufalstv. eta nkterho kmene tu a tam proraz krajem tm, hledc dosci jinch mst pro lov svj, avak i nejsmlej ze statench jsou rdi, maj-li straliv pln ty s o, a ocitnou-li se opt na svch prrich. Vlk skrv se mezi kei, luk vzn se, tepotaje kdly, tce ve vzduchu, a neohraban ed medvd pl se temnmi roklemi a shn se po potrav, jakou vbec jen mezi skalinami tmi me nalzti. To jsou jedin osaml obyvatel tchto divoin. V celm svt nen snad smutnjho pohledu, neli pohled se severnho svahu Sierry Blancy. Pokud oko jen dohldne, rozkld se velik, ploch pl, cel pokryt velkmi skvrnami alkalickmi a porostl msty pouze skupinami zakrslch, vyprahlch k rovin. Na samm kraji obzoru zved se dlouh etz vrch s rozeklanmi, jakoby skvrnitmi vrcholy, snhem pokrytmi. 66

Ve

V cel velik rozloze onoho kraje nen ivota, ba ani nieho, co by ivot pipomnalo. Nen ptka v obloze kovov modr, nen pohybu na kaln, ed zemi nade vm jest ticho, naprost ticho. Napnej sluch jak me, ani pamtky po zvuku neusly v cel ir t divoin, nic ne ticho, pln, srdce pekonvajc ticho. ekli jsme, e nen na ir plni nieho, co by ivot pipomnalo. Avak doslova to pece pravda nen. Dvme-li se ze Sierry Blancy, vidme stezku, proraenou pout, stezku, vinouc se do dli, a ztrcejc se v mlhavm obzoru. Jest rozjeta kolejemi a rozlapna nohami mnohch dobrodruh. Tu a tam rozptleny jsou bl pedmty, je lesknou se ve slunci, a odrej se od temnjch vrstev alkalickch. Piblite se jen a zkoumejte. Jsou to kosti: nkter velik a hrub, jin men a jemnj. Prvn nleely volm, druh lidem. Na patnct set anglickch mil lze sledovati tuto pernou, karavann cestu, lze ji sledovati ji dle ostatk po tch, kte padli zde na sv vprav. tvrtho kvtna 1847 stl tam, osaml cestujc, rozhleje se po kraji vylenm. Zjev jeho byl takovm, e mohl bti nazvn geniem anebo dmonem kraje toho. Pozorovatel byl by jist nesnadno rozhodl, je-li bli tyictce neb edestce. Tv jeho byla vyzbl a divho rzu, snd, jak pergamen tuh ke jeho napjata byla tsn pes jeho vynvajc kosti. Dlouh, hnd jeho vlas a vous byly msty problal; oi mue toho byly hluboce zapadl a svtily nepirozenm leskem, zatm co ruka jeho, svrajc puku, mla sotva vce masa neli pouh kostra. Stoje tak, opral se mu ten o svou zbra a pece siln jeho postava a hranat jeho kosti svdily o mun a siln konstrukci. Avak jeho vyzbl tv a jeho aty, je visely tak voln se seschlch jeho d, svdily, pro mu ten ml zjev tak zestrl a zchtral. Mu ten umral umral hladem a zn. Sestoupil lopotn do rokle a znovu vzhru v marn nadji, e nalezne vody. 67

A nyn velik soln pl rozkldala se ped oima jeho, a za n dalek psmo pustch hor bez jedink rostliny neb stromu, kter by nasvdovaly vlhkosti zem. V celm irokm kraji tom nebylo ani zblesku nadje. Dval se na sever, na vchod, na jih i na zpad divm, zpytavm svm zrakem, a potom uvdomil si, e konec jest jeho pouti, a e zde, na tto vsp vyprahl, jest mu zemti. Pro ne zde prv tak dobe jako v mkkm loi ped dvaceti lety, zamumlal, kdy usedal na balvany. Dve neli se poloil na zemi, odloil zbytenou puku i velik ranec, svzan edm tkem, kter, nesl zaven pes prav sv rameno. Zdl se bti ponkud tkm na jeho slu, nebo kdy jej spoutl, balk dopadl trochu prudce na zem. Ihned ozvalo se ze edho balku lehounk zapn a prodrala se z nho drobn bytost s jasnma, hndma oima a s dvma malma rukama. Uhodil jste mne, pravil dtsk hlas vytav. Opravdu? odvtil mu ltostiv. Jist vak nerad. ka to, mu rozbalil hnd shawl a vythl z nho dvtko asi ptilet, jeho nn stevky a hezk rov suknka s malou pltnou zstrkou svdily o pi matin. Dt bylo bled a utrmcen, ale zdrav jeho pae a noky svdily, e trplo mn, neli jeho druh. Jak jest ti nyn? tzal se mu zkostliv, nebo dvtko mnulo si dosud rozcuchan zlat kadee, kter pokrvaly zadn st hlavy jeho. Polibte mne sem, a se to zahoj, pravilo s dokonalou vnost, ukazujc mu na msto, kde bylo udeeno. Tak to dlvala i mamika. Kde jest mamika? Mamika odela! Ale spat ji, myslm, zhy opt. Odela! hnvalo se dvtko. To jest pkn, kdy nedala ani s Bohem vdycky to kala, i kdy la k tetice, a nyn jest u pry ti dny. Ale to jest stran sucho v stech! Nen vm tak tak? Co pak tu nen ani vody, ani nieho k sndku? 68

Nen, nen, drahouku! Bu jen trpliv jet chvilenku a potom bude ve dobe. Opi si hlavu o mne, takhle, a bude se ctiti silnj. Nen snadno mluviti, kdy rty jsou vyprahl jako ke, ale myslm, e jest lpe povdti, jak se vci maj. Co jsi to sebrala s sebou? Krsn vci, hezouk vci! zvolalo dve naden, zvedajc dva leskl lomky osinku. A se vrtme dom, dm je bratru Bobeovi. Uvid zhy krsnj vci, pravil mu s vrazem dvry. Pokej jen chvilenku. Chtl jsem ti vyprvti jet pamatuje se, jak jsme opustili eku? Oh, ano! Nue, spolhali jsme, e dojedeme zhy k jin ece, avak byla njak chyba bu v kompase bu v map, aneb Bh v v em. eka se neobjevuje, anebo voda odtekla, vechna odtekla, krom pr krpj pro tebe, kter zstaly jen k vli tob a a Ano, ano, a vy nemohl jste se ani umti, peruila hovocho vn druka jeho, zrajc na zachmuen jeho obliej. Ano, ani napti. A pan Bender byl nejprve schvcen a nemohl dle, a potom klesl Indin Pete, a potom pan Mack Gregor, a potom Johny Hones, a potom, drahouku, i tvoje mamika. Mamika mn tedy tak zemela! vzkiklo dvtko, a skrylo tve ve sv zstrce, plac usedav. Ano, vichni odeli na onen svt, a j pomyslil potom, e by mohla bti voda v tomto smru, i zvedl jsem t na rameno a klusali jsme sem pospolu. Nezd se, e by se nadje ta splnila. Zbv pro ns sotva jak nadje. Myslte, e umeme taky? tzalo se dt, zdrevi vzlyk svj a pozvedajc zaslzenou tv. Myslm, e nm nic jinho nekyne. Pro jste to neekl dve? pravilo dt smjc se vesele. Tolik jste mne polekal. Ale nyn kdy zememe, budeme zase s mamikou pospolu. Bude, drahouku, bude! A vy tak! Povm j, jak jste byl ke mn tuze dobrm. Vsadila bych se, e bude ekati na ns u brny nebes s velikm dbnem vody a s hromdkou pohankovch kol, opeench po obou 69

stranch a jet teplch, jak Bobe i j rdi jsme je jdvali. Jak dlouho to jet bude trvat? Nevm opravdu nevm. Oi mue upeny byly na severn obzor. Na modr klenb nebes objevily se ti skvrny, kter vzrstaly co do velikosti kadm okamikem tm vce, m vce se blily. Brzy nabyly tvaru t velikch hndch ptk, kte krouili nad hlavami obou poutnk a potom posadili se na skalisko nad nimi. Byli to luci, dravci zpadu, jich let jest pedzvst smrti. Kohoutkov a slepiky! zvolala mlad dvka vesele, ukazujc na zlovstn ptky, zatleskavi rukama, aby se zvedli. Udlal Pn Bh i tuto krajinu? Ovem, e udlal, dl prvodce jej pekvapen ponkud jej neoekvanou otzkou. Pn Bh udlal kraj tam dole v Illinois a udlal i Missouri, pokraovalo dvtko. Myslila bych, e udlal kraj tento nkdo jin. Nen udln nikterak tak pkn. Zapomnli na vodu a stromy. Co bys ekla tomu, kdybych ti ekl, abys se pomodlila? tzal se mu ostchav. Vdy nen noc, odtuilo dvtko. To nevad. Nen to pravideln, avak Pn nebude na to hledti. A bude to, jakobys se chystala na loe. Bude kati modlitbiku, jakou jsi se modlvala kad noci ve voze, kdy jsme byli na plni. Pro nekte sm njakou modlitbiku? tzalo se dt s udivenma oima. Mu odtuil: Zapomnl jsem ji. Nekal jsem modlitbiky od t doby, kdy jsem byl jen zpola tak velk jako jest tato runice. Ale myslm, e na modlitbu nen nikdy pozd. Ty bude ji pedkvati, j budu s tebou se modliti a budu t doprovzeti. Kleknete si tedy i vy, a j taky, pravilo dvtko, i poloilo k elu tomu shawl na zemi. Muste ruce takhle sepnouti. Poctte, e je vm blaze pi tom. Byl by to bval zvltn pohled, kdyby tam byl bval nkdo jin ptomen neli jen luci; tsn vedle sebe na zkm shawlu kleeli dva poutnci: mal, vatlav dt a bezstarostn, otuil dobrodruh. 70

Buclat tvika a jeho divok, hranat obliej obrtily se spolen k nebi bez mrku v prosb ze srdce vychzejc, v prosb k on bytosti uctvan a obvan, j stli te oba tv v tv, zatm co oba hlasy jejich, jeden tenk a jasn, druh hlubok a drsn, pojily se v modlitb za milost a odputn. Modlitba jejich byla ukonena, i usedli opt ve stnu balvanu a dt usnulo, ustlavi hlavince sv na irokch prsou svho ochrnce. On bdl nad n, nad spnkem jejm po njak as, ale prodn zkon zvtzil i nad nm. Po ti dny a po ti noci nebyl si dopl klidu ani odpoinku. Zvolna vka zavela se nad znavenma oima, hlava klesala ne a ne na prsa, a ed vous muv smsil se se zlatmi kadeemi, druky, a oba spali t spnek hlubok a beze sn. Kdyby byl poutnk bdl jen pl hodiny jet, zvltn pohled byl by se naskytl jeho om. Daleko na krajnm pruhu pln alkalick zvedl se jakoby mal kotou prachu, velmi lehounk nejprve a sotva rozeznateln od mlh vzdlench, avak pomalu zvedaje se v a ve, il se, a nabyl tvaru urit ohranienho mraku. Mrak ten rostl stle, a bylo zejmo, e mohl bti zpsoben toliko velkm mnostvm pohybujcch se tvor. V rodnjch mstech byl by pozorovatel soudil, e bl se jedno z onch velikch std bison, kte pasou se na prrich. To bylo vak zejm nemono v tto neplodn divoin. Kdy vr prachu pihnal se ble k osaml vsp, na n oba ztracenci odpovali, vozy pokryt pltnem a postavy ozbrojench mu ponaly vystupovati z mlhy a cel zjev ukzal se bti velikou karavanou, ubrajc se k zpadu. Ale jakou karavanou! Kdy pedek jej dostihl pat hor, konec jej nebylo vidti jet na obzoru. Pmo pes nesmrnou pl thla se bludn ada voz a kar, jezdc i pk. Nesetn byly eny, je potcely se pod bemeny, a dti, je cupaly podl voz aneb vyhlely zpod bl krytby jejich. 71

To zejm nebyla dn tlupa pisthovalc, nbr spe njak koovn kmen, kter byl puzen tsn okolnost, aby si vyhledal novou zemi. Jasnm vzduchem ozval se neurit hukot a umot z velik tto massy lid, skpot kol a ehot kon. A hlasit byl hukot ten, nestail probuditi dva znaven poutnky, nahoe odpovajc. V ele karavany jelo asi dvacet neb vce vnch muv, tve jakoby kovov, odnch ve hrub at a ozbrojench pukami. Kdy dostihli pat vspy, stanuli ke krtk rad. Prameny jsou jist v prvo, brat, pravil jeden mu se zajem pyskem, hladce oholen a se edm vlasem. V prvo od Sierry Blancy dostihneme tedy brzy Rio Grande, pravil druh mu. Tet zvolal: Nebojte se o vodu. Ten, jen vytrysknouti kzal vod ze skly, neopust svj vyvolen nrod! Amen, amen, odpovdli vichni. Chystali se nastoupiti znovu cestu svou, kdy nejmlad z nich, a se zrakem nejbystejm, vykikl a ukzal k rozeklan vsp nad nimi. S vrcholu zasvtil jim vstc mal rov at, odreje se jasn a urit od edch skal za nimi. Pi pohledu tom vichni seskakovali s kon a chpali se puek, kdeto zloha jezdc pikvaila, aby poslila ped voj. Slovo rudokoci bylo na vech rtech. Zde neme bti valn poet Indin, pravil obstrl mu, kter zdl se veleti pedvoji. Minuli jsme sdla kmene Pavho Oka, a nen kmen jinch zde, dokud nepekrome velehor. Jeden z ety se tzal: Mm se podvati ku pedu, brate Stangersone? A j, a j? kielo tucet jinch hlas. Nechte svch kon dole a my pokme zde, odpovdl star mu.

72

V okamiku mlad mui sestoupili, uvzali sv kon a vystupovali po srznm svahu, kter vedl k cli, jen vzbudil jejich zvdavost. Kreli rychle a tie s dvrou a prozetelnost vycviench hldek. Stre na plni dole mohly je vidti spchati od skly ke skle, a jejich postavy jasn proti obloze se objevily. Vedl je mlad mu, kter nejprve byl zpsobil poplach. Nhle sledovatel jeho vidli jej prudce zvednouti ruce, jakoby byl pekonn asem, a dostihnuve ho, byli dojati stejn pohledem, kter se jim naskytl. Na mal prostoe, kter zakonovala neplodn pahrbek, byl osaml obrovsk balvan a pod nm spoval mu vysok postavy, dlouhho vousu, rys otuilch, ale neobyejn vyzbl. Klidn jeho tv a pravideln dech dokazovaly, e pevn sp. Vedle nho spovalo dcko, objmajc blmi, buclatmi rukami pevnou ji muovu, a zlatovlas hlavinka oprala se o sametov kabtec na jeho prsou. Rov rty dcka byly pooteveny, odhalujce adu zoubk jak snh blch, a roztomil smv pohrval jejmi dtskmi rysy. Neohraban mal noky jej, skryt v blch punokch, a jemn stevky s lesklmi peskami sktaly zvltn kontrast oproti dlouhm, vyzblm dm jejho spolenka. Na kraji skly, nad zvltn touto dvojic stli pod jet ti luci ve slavnostnm oekvn sv obti, ale pi pohledu na pchoz vznesli se nhle do vzduchu za pronikavho skeku zklamn. Kik dravc tch vzbudil oba spe, kte zrali v asu kol sebe. Mu zapotcel se na nohou a podvali se dol na pl, kter byla tak beztn, kdy spnek ho pemohl, a kterou nyn prochzela obrovsk skupina lid a zvat. Tv jeho nabyla vrazu nedvry, kdy se tak dval, i petel si oi kostnatou rukou. Zamumlal: To asi to, emu kaj delirium! 73

Dt stlo vedle nho, drc se lemu jeho kabtu a nekajc nieho, ale dvalo se kolkolem udivenma oima. eta vysvoboditelv pesvdila zhy oba zbloudil, e objeven jej nebylo dnou illus. Jeden z mu zvedl malou dvku na sv ramena kdeto druz dva podprali vyzblho jejho sou druha, aby mohl sestoupiti k vozm. Poutnk vysvtloval: Moje jmno jest Jan Ferrier. J a malik zbyli jsme jedin z jedenadvaceti cestovatel. Vichni ostatn zemeli zn a hladem tam na jihu. Nkte se tzali: Jest to vae dt? To si myslm, e jest te mou! zvolal tzan rozhodn. Jest mou, protoe jsem ji zachrnil. dn mu mi ji neodejme. Jest ode dneka Luci Ferrierovou. Kdo jste vy, pokraoval, dvaje se zvdav na sv statn, sluncem oehl zachrnce, je vs tak mnoho! Jeden z mladk dl: Skorem deset tisc. Jsme pronsledovan dti bo vyvolenci andla Meroni. O nm jsem nikdy neslyel, dl poutnk. Zd se, e vyvolil si vs pknou hromadu. Jeden mu ozva! se vn: Neertujte o tom, co jest svato. Jsme z tch, kte v v ono svat poselstv, je psno bylo egyptskm psmem na desky tepanho zlata, kter byly vydny v Palmye Josefu Smithovi. Pili jsme z Nauvoa ve sttu Illinois, kde jsme zaloili svj chrm. Hledme tulek ped nsilnmi mui a ped bezbonost, teba v samm srdci pout. Jmno Nauvoo vzbudilo zejm urit vzpomnky ve Fernierovi. Pravil: Vidm, e jste Mormoni. Soudruzi odpovdli jako jedinm hlasem: Ano, jsme Mormoni. A kam jdete? 74

Nevme, Ruka bo vede ns v osob naeho Proroka. Muste k nmu. ekne, co se m stati s vmi. Doli zatm k pat hory a byli obklopeni celm zstupem poutnk bledmi enami mkkho vrazu silnmi, smjcmi se dtmi a starostliv, vn hledcmi mui. Mnoh ozval se mezi tmito vkik asu i soucitu kdy vidli tl mld cizinky a schtral tlo cizincovo. Prvod obou nestanul vak, nbr ubral se dle v ped, nsledovn velikm zstupem Mormon, a doshli vozu, kter vynikal svou velikost, ndherou i pravnost svho vzhledu. est kon bylo k nmu pipaeno, kdeto k druhm pouze dva neb tyi kon. Vedle koho sedl mu, jemu nemohlo bti vce, ne ticet let, ale jej mohutn hlava a rozhodn vraz oznaoval jako vdce. etl v tlust knize, vzan v hndm hbetu, avak kdy se zstup blil, odloil ji stranou a naslouchal pozorn len episody. Potom obrtil se k obma zbloudilm. Pravil jim tonem slavnostnm: Meme vs vzti s sebou jen tenkrte, pijmete-li vyznni nae za sv. Nechceme mti vlk ve svm stdu. Lpe by bylo, kdyby vae kosti blely se v tto divoin, ne abyste stali se malou skvrnou hnilobnou, kter asem zkaz cel ovoce. Chcete s nmi za tchto podmnek? Pjdu s vmi za kadch podmnek, dl Ferrier s takovm zancenm, e ani vn, star lid nemohli potlaiti smvu. Pouze vdce zachoval svj psn, vn vraz. Pravil: Vezmte jej k sob, brate Stangersone. Dejte mu jsti a pti, a dtti rovn. kolem vam budi, nauiti jej vem lnkm na vry. Zdreli jsme se vak dost dlouho ji! Ku pedu, na Sin, na Sin! Na Sin, na Sin! volal zstup Mormon, a slova ta nesla se podl cel karavany, pechzejce z st do st, a odumrala s temnm hukotem ve velik dlav. Za praskotu bi a za skpotu kol velik vozy hnuly se, a cel karavana vinula se opt ku pedu. 75

Star, jemu oba pobhlci byli sveni, dovedl je k svmu vozu, kde bylo jdlo pro n pipravenou Zstanete zde, pravil. V nkolika dnech vzpamatujete se ze svch nav. Zatm pamatujte si, e nyn a na vdycky nlete naemu nboenstv. Brigham Young tak pravil, a on mluvil hlasem Josefa Smitha, kter mluv hlasem bom. II. KVT Z UTAHU. Nen tuto na mst zaznamenvati zkouky a strdn, je sneti musili vysthoval Mormonov, ne dospli ke konenmu svmu cli. Od beh Mississippi k zpadnm svahm Skalnch hor probjeli se s houevnatost, je nem rovna v djinch. Divoi a drav zv, hlad, ze, nava a nemoc pekka kad, jakou proda jim klsti dovedla ve to pekonvno bylo s anglosaskou vytrvalost. Avak dlouh cesta a hrzy se hromadc otsly srdcem i nejsilnjch mu z nich. Nebylo jednoho, kter by nebyl klesl na kolena u vrouc modlitb, kdy konen spatili pod sebou irok dol Utahsk, zalit slunen z, a kdy zvdli ze rt svho vdce, e toto jest zem zaslben, a e tato panensk pda na vdy m bti jejich. Young zhy ukzal, e jest obratnm sprvcem i zrove rznm nelnkem. Mapy nakresleny, i pipraveny nrysy, jimi nartnuto pt msto. Vechny farmy kolem byly vymeny a pikzny v pomru ke stavu a schopnostem kadho jednotlivce. Obchodnk uveden ve svj obchod a umlec ve sv povoln. Ulice a nmst msta vyvstvaly jako kouzlem. Kraj kolem odvodovn, rozdlovn meznky, zasvno obil, vymovny lesy, tak e cel kraj v ptm lt zazil zlatem peninch klasv. Dailo se vem v podivn tto osad. A nade vm velik chrm, kter zdili ve stedu msta, zvedal se vysoko a iroko. 76

Od prvnho svitu a po konec soumraku klepot kladiv a skpot pily neustaly nikdy ozvati se kol velebn budovy, kterou vysthovalci zdili Tomu, jen zdrvy je provedl mnohm nebezpem. Oba ztracenci, Jan Ferrier a mal dvtko, je sdlelo s nm osud jeho a pijato bylo za dceru jeho, provzeli Mormony a na konec velik pouti jejich. Mal Lucie byla vezena dost pjemn ve voze starho Stangersona, v tulku to, kter sdlela se temi enami onoho Mormona a s jeho synem, tvrdojnm dvanctiletm hochem, prudk mysli. Vzpamatovavi se s lehkost dtstv z rny, zpsoben j smrt matinou, stala se brzy milkem en a smila se s novm ivotem ve svm pohyblivm, pltnem pokrytm domov. Mezitm Ferrier, zotaviv se z trap svch, vynikl jako uiten vdce a nenavn lovec. Tak nabyl rychle vnosti svch novch soudruh, e kdy doshli konce sv pouti, bylo jednohlasn uznno, e m bti opaten kusem zem nanejmn stejn velikm a stejn rodnm jako kad jin osadnk, krom Younga sama, a krom Stangersona, Kemballa, Johnstona a Drebbera, kte byli tymi hlavnmi starmi. Na pozemku takto nabytm Ferrier vystavl si velik staven, k nmu pistavoval lty tolik, e zmnilo se asem v prostorn letohrad. Byl muem praktickm, bystrch in a obratnch rukou. elezn konstituce jeho dovolovala mu od rna do veera orati a obdlvati pozemky. Takto farma a vechen jeho majetek rostly neobyejn. Po tech letech vedlo se mu lpe, neli jeho sousedm, v esti letech byl zmonm, v devti letech bohatm, a v dvancti letech nebylo ani pl tuctu mu v celm Solnm Jezernm Mst, kte by se byli mohli mu vyrovnati. Od velikho vnitrozemnho jezera a ku vzdlenm horm Wahsatchskm nebylo jmna znmjho nad jmno jeho. Jedna jedin vc vak byla, kterou drdil nedtklivost svch souvrc. 77

dn dvod, dn pesvdovn nepohnuly jej, aby si zdil enskou domcnost po zpsobu svch soudruh. Neuvdl nikdy dvodv pro trval ten odpor, nbr spokojil se rozhodnm a neoblomnm trvnm pi svm pedsevzet. Nkte vinili ho proto z vlanosti k pijatmu nboenstv, a jin z chtivosti nahromaditi jmn a z odporu proti vdajm. Jin opt mluvili o njak bval lsce a o dvce krsnch kade, kter pr utrpila se na bezch Atlantickho ocenu. A byl dvod jakkoliv, Ferrier zstal psnm mldencem. V kadm jinm ohledu podizoval se nboenstv nov osady, a zskal si jmna pravovrnho a pmho mue. Lucie vyrstala v dom jeho, a podporovala adoptivnho otce svho ve vech jeho podnicch. Sv vzduch horsk a blahodjn vn smrkv nahradily dvtku chvu i matku. Rok za rokem vyrstala a slila, tve jej rovly vc a vce a krok stval se prunjm. Mnoz poutnci na cest, je thla se podl farmy Ferrierovy, ctili ovati v mysli sv mnoh mylenky zapomenut, kdy vidli thlou dv postavu jej cupati peninmi poli, aneb kdy potkali ji sedc na otcov divokm koni, a ponajc si pi tom vem s lehkost a pvabem pravho dvete Zpadu. Tak poup rozkvetlo v kvt a toho roku, kdy otec jej stal se nejbohatm z farm, rozkvetla i ona jako krsn vzor enstv americkho, tak krsn, jak s t bylo lze nalzti na celm tichomoskm svahu. Nebyl to vak otec, kter poprv objevil, e dt rozvinulo se v enu. Bv tak zdka v takovch ppadech. Tajupln zmna ta jest pli jemn a pli postupn, ne aby mohla bti mena uritmi daty. A na nejmn dvka sama v o n, a zvuk hlasu njakho neb dotyk n ruky zachvje srdcem jejm a a pozn ve smsi hrdosti a bzn, e probuzena jest v n nov a bohat povaha. Mlo jest tch, kter nemohou si pipomnati tak den a drobn tak pbh, kter zvstoval jim zoru novho ivota. V ppadu Lucie Ferrierovy okamik ten byl vn dost, nehled i k dalmu vlivu na jej osud a na osud mnohch jinch. 78

Bylo tepl ervnov jitro a Svat poslednho soudu byli ile pi prci jako vely, jich oul byli pijali za svj odznak. V polch a na ulicch ozval se t ruch lidskho piinn. Po zapren silnici defilovala dlouh ada mezk s tkmi bemeny, smujc veskrz k zpadu, nebo zlat horeka byla vypukla v Kalifornii a cesta tam po soui vedla mstem Vyvolench. Tu a tam hnna stda ovc i vol, pichzejc s okolnch pastvin a ubrala se proudy pisthovalc na nekonen jich cest, je znavila stejn lidi i kon. Vekerm pestrm tmto davem projdla tryskem a s obratnost dokonalho jezdce Lucie Ferrierova; tv jej zardla se jzdou a dlouh katanov vlas vll za n. Mla od svho otce njak posln v mst, i kvapila tam jako mnohdy ji ped tm. s celou nebojcnost mld, myslc pouze na kol svj, a na to, jak jej vykon. Dobrodruhov cestou zapinn dvali se na ni s divem, ano i necitn Indinov, cestujc se svmi koeinami, slevili ve svm obvyklm stoicismu, aby se obdivovali krse bled dvky. Dostihla ji vnjch st msta, kdy shledala cestu uzavenu velkm stdem skotu, hnanm s pastvin as pl tuctem divoce vyhlejcch past. Ve sv netrplivosti snaila se pekonati pekku tm, e vehnala kon do zdnliv mezery mezi stdem. Sotva vak tak uinila, zvata semknula opt za n svj kruh, a ona byla tak uzavena pln v pohybliv proud divokch vol s dlouhmi rohy. Uvykl zachzeti se skotem, nebyla polekna, nbr uila kad pleitosti popohnati kon v nadji, e proraz pece stdem. Na netst rohy jednoho ze zvat zavadily a nhodou i mysln prudce o bok kon, a poplaily jej a k potrhlosti. Vzepjal se okamit na zadnch nohou, zaiev zuiv, vzpnaje se a kopaje, e byl by shodil i cvienho jezdce. Situace byla nanejve nebezpen. Kadm sklesnutm zpt rozilen zve dopadalo na rohy, a ty pobdaly ho k novmu lenmu zmtn. 79

Dve snailo se jen, aby udrelo se aspo v sedle, nebo sesmeknut bylo by znamenalo stralivou smrt pod kopyty tkopdnch a polekanch zvat. Jsouc nezvykl nhlm nehodm, poala pociovati zvra a ruka jej, drc uzdu, poala ochabovati. Oslepena i mrakem prachu a mnostvm zmtajcch se zvat byla by snad ji zoufale zanechala vech dalch pokus o zchranu, kdy tu vldn hlas po boku jejm ohlsil j pomoc. V tomt okamiku pevn, snd ruka zachytla kon za uzdu, a vynutivi si cestu stdem, vyvedla zhy dvku z nho ven. Neublila jste si, sleno, doufm? pravil uctiv jej ochrnce. Podvala se na tmavou, sndou jeho tv, a zasmla se vesele. Pravila vak nevinn: Jsem straliv polekna. Kdo by si byl pomyslil, e Poncho tolik se popla pouhm stdem vol? Dkujte Bohu, e jste se udrela v sedle, pravil mu vn. Byl to jinoch vysok postavy vzhledu dost divokho; sedl na silnm, plavm koni, i obleen byl v hrub odv lovce, a pes rm ml pehozenou dlouhou puku. Potom pokraoval: Myslm, e jste dcera Jana Ferriera. Vidl jsem vs vyjdti z jeho domu. A ho uvidte, otate se, pamatuje-li se na Jeffersona Hopea ze Saint Louis. Je-li to t Ferrier, otec mj a on bvali spolu velmi za dobe! Neuinil byste lpe, kdybyste piel otzat se ho sm? pravila dvka rozmarn. Jinoch zdl se bti poten vzvou tou a tmav oi jeho zazily radost. Pravil: Uinm tak, ale byli jsme dva msce v horch, a nejsme nikterak vystrojeni na nvtvy. Mus ns tedy pijmouti tak, jak jsme. Dvka odtuila: M vechnu pinu bti vm vden, zvlt kdy mne m tolik rd. Nebyl by toho nikdy peil, kdyby byla zvata mne udupala. Soudruh jej dl: Ani j bych to nebyl snad peil. 80

Vy? Nevidm, jak by se to mohlo vs dotknouti. Vdy nejste ani nam ptelem! Mlad tv mladho lovce zasmuila se tak nad slovy tmi, e Lucie dala se hlasit do smchu. Dvka dla: Nemyslila jsem to tak. Nyn ovem jste ji nam ptelem. Muste ns navtviti. Nyn vak musm odjeti rychle, nebo by mn otec nesvil ji dnou zleitost. S Bohem! S Bohem! odtuil jinoch, nadzvednuv svj klobouk a skloniv se nad malou jej rukou. Dvka otoila kon a lehnuvi ho bikem, odcvlala po irok silnici, mizejc ve zvednuvm se prachu. Mlad Jefferson Hope jel dle se svmi soudruhy zasmuil a mleliv. On a druzi jeho dleli v horch Nevadskch, hledajce stbro, i vrtili se do Solnho msta v nadji, e opat si dosti kapitlu, aby titi mohli z loisek, kter objevili. Byl jako ostatn zcela zaujat vc tou, a nhl onen ppad pivedl mylenky jeho do zcela jinch kolej. Pohled na krsnou, mladou dvku, upmnou, cele sv jako vnky ze Sierry vanouc, rozechvl vbun, nezkrotn jeho srdce a do jeho hloubi. Kdy zmizela z jeho dohledu, uvdomil si, e nastala krise v jeho ivot, a e ani spekulace se stbrem ani cokoliv jinho nebude pro nj tak dleito, jako toto nov kouzlo v ivot, zajmajc vechnu jeho mysl. Lska, je vzklila v jeho srdci, nebyla nhlm, mizivm rozmarem chlapeckm, nbr divokou, a prudkou vn mue siln vle a nezkrotn povahy. Byl uvyklm mti spch ve vem, co podnikal. Psahal si v duchu, e nepovol v tto vci, a-li lidsk vle a lidsk vytrvalost me tu mti spchu. Navtvil Ferriera jet veer a potom opt a opt, a byla tv jeho na farm nejznmj. Ferrier, uzavraje se ve svm dol a zaujat zcela prac, nemohl zvdti mnoho o svt okolnm za poslednch dvanct let. Jefferson dovedl mu povdati o nm, a to zpsobem, kter zajmal Lucii stejn jako jejho otce. 81

Bval zlatokopem v Kalifornii a mohl vyprvti mnoho podivnch histori, o bohatstv zskanm i ztracenm v onch divokch, a pece jen blahch dnech. Bval i zleskem, harcovnkem, dolovatelem stbra i obdlavatelem pdy; kdekoliv boun dobrodrustv kynula, Jefferson honil se za nimi. Brzy stal se milkem starho farme, kter dovedl vmluvn hovoiti o jeho ctnostech. Za takovch pleitost Lucie mlvala, avak zardl jej tv a jej jasn, blaen zrak ukazoval jasn, e nen ji vldkyn svho srdce. Poestn jej otec snad nepozoroval pznak tch, avak nezstaly jist nepovimnuty muem, kter si zskal jej lsky. Jednou letnho veera cvlal Hope cestou a stanul u vrtek. Lucie stla ve dvech a vyla jemu vstc. Jinoch pehodil uzdu pes plot a vstoupil na stezku. Pojav ob jej ruce do svch a dvaje se nn do jejch o, pravil: Musm pry, Lucie; nepodm vs nyn, abyste la se mnou, avak budete ochotna jiti se mnou a se vrtm? A kdy to bude? tzala se rdc se a smjc se. Za dva msce nejdle. Pijdu a podm o ruku tvou, drahouku. Nikdo neme se ji postaviti mezi ns. A otec? tzala se. Otec ji svolil s podmnkou, e se nm v dolech dobe daiti bude. V tto pin vak nemm nejmench obav. Ach, ovem, kdy otec a vy ve jste ujednali, neteba nic ji ci, zaeptala Lucie, a skryla tv svou na irokch jeho prsou. Bu s Bohem, dky, jest tedy rozhodnuto! pravil drsn, skloniv se a polbil ji. m dle bych zstal, tm krutj bylo by louen. ekaj na mne v roklin. S Bohem, drahouku mj, s Bohem. Ve dvou mscch mne uvid! Promluviv to, odtrhl se od n, a vyvihnuv se na kon, odcvlal rychle, neohleje se ani zpt, jakoby se bl, e by ochabl ve svm rozhodnut, kdyby se ohldl po t, ji opoutl. Lucie stla u vrtek, dvajc se za nm, a zmizel j z dohleda. Potom vracela se zpt do domu, jsouc t chvle nejastnj dvkou v celm Utahu. 82

III. JAN FERRIER HOVO S PROROKEM.

Ti tdny minuly od t doby, kdy Hope a soudruzi jeho odjeli ze

Solnho msta. Ferrierovo srdce zasmuilo se vdy, kdykoliv pomyslil na nvrat jinochv a na hrozc ztrtu adoptovanho dtte. Jasn a astn jej tv smiovala ho vak s tm vce, neli by mohl to uiniti jakkoliv dvod. Ji dve se rozhodl celm svm odhodlanm srdcem, e nic by ho nepimlo, aby svolil, by dcera jeho provdala se za nkterho Mormona. Satek takov nepokldal za satek, nbr za hanbu a klesnut. Nech soudil cokoliv o uen mormonskm, v tto vci byl neoblomnm. Musil si vak dti pozor na sta, nebo vysloviti nepravovrn nzor bylo v onch dnech v zemi Svatch nebezpeno. Ano, nebezpeno. Tak nebezpeno, e i nejsvtj troufali si nboensk nzory sv pouze eptati s dechem zatajenm, bojce se, aby nco, co vyklouzlo rtm jejich, nebylo kiv vykldno, a aby neuvalilo na n nhl tresty. Pronsledovan stali se nyn sami pronsledovateli, a to pronsledovateli nejstranjmi. Ani inkvisice v Seville, ani nmeck wehmgericht ani tajn spolenosti italsk nebyly s to, by uvedly v pohyb tak mocn stroj, jak vrhal stn na stt Utahsk. Jeho neviditelnost a tajuplnost, s jakou byl spojen, inila organisaci tu dvojnsob stralivou. Zdla se bti vevdouc a vemohouc a pece nic nebylo vidti ani slyeti. lovk, kter vystoupil proti crkvi, zmizel, a nikdo nevdl ji, zda se nkam odebral, aneb co ho stihlo. ena jeho a dti ekaly ho doma, avak otec nevrtil se ji nikdy, aby jim povdl, jak pochodil v rukou tajnch svch soudc. Ukvapen slovo, ukvapen in nsledovny byly znienm a pece nikdo nevdl, jak povahy byla straliv moc, je se vznela nad nimi.

83

Jak div, e mui odchzeli v samm strachu a zkosti a e v samm stedu pouti neodvili se zaeptati pochybnosti, je je tsnily. Nejprve neznm, straliv ta moc obrtila se proti vzdorujcm, kte, pijave mormonskou vru, pli si potom zvrtiti ji. Poet dosplch en idl a mnohoenstv bez enskch osadnic, je by se mohly pivbiti, bylo skuten planou doktrinou. Podivn povsti poaly kolovati, povsti o zavradnch pisthovalcch a o pepadench, oloupench tborech v krajch, kde Indin nebylo nikdy vidti. Nov eny objevily se v harmech Starch, eny, kter chadly a plakvaly, a v jich tvch tkvly stopy nesmazatelnch hrz. Opodn poutnci na horch mluvili o etch ozbrojench mu, maskovanch, tajuplnch, mlenlivch, kte mhali se kol nich v temnotch. Tyto slechy a povsti nabvaly podstaty a uritch tvar, a byly potvrzovny a znovu potvrzovny, a vyhranily se v urit jmno. Podnes v dalekch zkoutch Zpadu i jmno Danite Band ili Andl Mstitel jest jmnem pernho, zlovstnho zvuku. Lep poznn organisace, kter mla tak straliv dsledky, zvilo spe, neli zmrnilo hrzy, kter budila v myslch lidu. Nikdo nevdl, kdo nleel k tto nemilosrdn spolenosti. Jmna pachatelv tchto skutkv krvavch a nsilnch, vykonanch jmnem nboenstv, udrovna byla v hlubokm tajemstv. Dvn ptel, jemu jste projevili sv pochybnosti o proroku a jeho posln, byl jednm z tch, kte pili v noci ohnm a meem vykonati trest. Bl se proto kad i svho souseda, a nikdo nemluvil o tchto vcech, teba je ml na srdci. Jednoho krsnho jitra Ferrier chystal se vybrati se na sv penin pole, kdy tu slyel cvaknouti kliku ve vrtkch, a podvav se oknem, spatil otylho mue prostednho vku a s vlasem ryavm, pichzejcho po stezce. Srdce jeho div nezastavilo svj tlukot, nebo nebyl to nikdo jin, neli velik Brigham Young sm. 84

Chvje se nebo vdl, e nvtva tak vt pro nj mlo dobrho Ferrier kvapil ke dvem pozdraviti mormonskho nelnka. Tento pijal vak chladn jeho pozdrav a nsledoval ho s psnou tv do pokoje pro hosty. Brate Fernere, pravil usedaje, a hled oste na farme z pod svch svtlch as, vrn nai vc osvdili vm skuten ptelstv. Ujali jsme se vs, kdy jste hynul v pouti, sdleli jsme potraviny s vmi, dovedli jsme vs zdrva do Vyvolenho dol, poskytli jsme vm pknou st pdy, a umonili jsme vm, byste bohatl pod ochranou na. Jest tomu tak? Ferrier odtuil: Jest tomu tak. Za to ve kladli jsme vm jen jednu podmnku: abyste pijal pravou vru, a abyste se poddil v kadm smru konm jejm! To jste slbil uiniti, ale toho, jak prav veobecn zvst, nedbte. Jake toho nedbm? tzal se Ferrier, zvednuv ruce sv, jakoby se chtl hdati. Nepispval jsem k spolenmu fondu, nechodil jsem do chrmu, nepracoval jsem- - - ? Ohldnuv se kol sebe, Young se tzal: A kde jsou vae eny? Zavolejte je, rd bych je pozdravil! Ferrier odtuil: Jest pravda, e jsem se neoenil. Avak en jest mlo, a jsou mnoz, kte maj na n vt nrok, neli j. Neil jsem vak osamle, ml jsem dceru, kter mn obstarvala moje poteby. Vdce Mormon odvtil: O va dcei chci prv mluviti. Vyrostla ve skuten kvt Utahu a nalezla zalben v och mnohho, kter stoj vysoko v na zemi. Ferrier v duchu zahoekoval. Vypravuj se historie o n, kterm bych nechtl radji ani viti historie, e jest zasnoubena jakmusi pohanu. To jest nepochybn jen klep zlch jazykv. Jak zn tinct pikzn v zkonnku Josefa Smitha? Provdej kadou dvku prav vry za jednoho z vyvolench, nebo, kdyby provdna byla za pohana, spchala by tk hch. 85

Tomu-li tak, jest nemono, abyste vy, kter vyznvte svatou vru, dovolil sv dcei, by ji poruila. Ferrier neodpovdl, ale pohrval si nervosn s jzdeckm svm bikem. Tato jedin vc. mus bti zkoukou cel va vry tak bylo rozhodnuto ve Svat rad ty. Dvka jest mlad i nechceme, aby se provdala za edivce, ani ji zbaviti chceme veker volby. My Star mme mnoh heifer, avak mus bti postarno tak o nae dti. Stangerson m syna a Drebber m syna a kad z nich by rd uvtal dceru vai ve svm dom. Nech vol mezi nimi. Jsou mlad, bohat a prav vry. Co tomu kte? Ferrier mlel chvli s obom svratnm. Poslze pravil: Dopejte nm asu. Moje dcera jest velmi mlad doshla teprve sotva vku, zpsobilho k oddavkm. Young povstvaje zvolal: Mj si tedy msc na rozmylenou. Po lht t nech nm odpov. Prochzel ji dvemi, kdy se nhle obrtil s tv zardlou a s oima blskajcma. Pi tom zahml: Bylo by lpe pro vs, Johne Ferriere, i pro ni, aby kostry vae blaly se nyn na Siere Blance, ne abyste stavli slabou vli svoji proti rozkazm Svat rady ty! S hrozivm posunkem sv ruky vyel ze dve a Ferrier slyel tk kroky jeho skpati po kamennit stezce. Farm sedl jet s hlavou openou o loket, pemleje, jak by ml vc tu vyjeviti sv dcei, kdy tu jemn ruka poloila se na ruku jeho. Vzhldnuv, vidl Lucii stti vedle sebe. Jedin pohled na bledou, postraenou tv jej pesvdil jej, e byla slyela ve. Odpovdajc na pohled jeho, dla: Nemohu za to. Hlas jeho zaznval celm domem. Ach, ote, ote, co mme uiniti? 86

Pithnuv ji k sob a pohladiv ji tkou, hrubou rukou svou po katanovch vlasech Ferrier dl: Nelekej se sama pespli. Njak se ji rozhodneme. Nect, e by oslbla tv nklonnost pro onoho mladka? Vzlykot a stisk ruky byly jedinou jej odpovd. Ovem, e nect. A nebyl bych ani rd slyel, kdybys ekla, e ano. Jest to hoch k pomilovn a kesan, kter vc plat, ne tito lid pes veker jich kzn a modlen. Ztra ubr se jedna vprava do Nevady, i polu mu obratn zprvu, aby zvdl, v jak svzeli jsme se ocitli. Musil bych znti patn mue toho, kdyby nebyl zde s rychlost blesku. Lucie zasmla se pes slzy sv otcov vrazu. Pravila: Pijde-li, d nm sm nejlep radu. Bojm se jen o vs, ote drah. Jest slyeti jest slyeti takov straliv historky o osudu tch, kte se opeli proroku. Stihlo je vdy nco hroznho. Otec odpovdl: Avak my jsme se mu neopeli. Bude dost asu chystati se na boui, a tak uinme. Mme msc ped sebou. Ku konci jeho, myslm, bude nejlpe, kdy zmizme z Utahu. Opustiti Utah? Jinho nic nezbude. Budeme hledt zpeniti z farmy co nejvce a ostatn nechme bti, Abych pravdu ekl, Lucie, nen to poprv, co na to myslm. Nehodlm plaziti se ped dnm lovkem, jako in tito lid ped svm nadutm prorokem. Jsem Amerianem svobodnm, a tohle ve jest pro mne nco novho. Jsem tuze star, ne abych se uil nemu jinmu. Pijde-li zuiti proti tto farm, nalezne cestujc, ustupujc v opanm smru. Avak nedovol nm odejiti. Pokej, a Hope pijde, uvidme, jak to zadme. Zatm netrap se, milku, a necho s oima uplakanma, nebo bude Young vce nalhati na mne, uvid-li to. Nen tu eho se bti, ani jakhokoliv nebezpe. Ferrier pronesl tn slova ta tonem plnm dvry, nicmn dvka povimla si toho, e vnoval nezvyklou pi pevnmu 87

zavrn dve v noci, a e peliv vyistil a nabil starou puku, kter visela na stn jeho lonice. IV. TK ZA SPSOU IVOTA.

Rno po tomto hovoru s mormonskm prorokem, Ferrier odebral

se do Solnho Msta a naleznuv tam znmou osobu, kter chystala se do Nevady, svil j dopis pro Hopea. Psal v nm mladmu mui o nebezpe, kter jim hrozilo a jak nutno jest, aby se brzy vrtil. Uiniv tak, ctil, e se mu v mysli ulevilo, a vrtil se se srdcem lehm. Kdy se blil k sv farm, byl pekvapen, vida dva kon pivzan ke sloupm vrtek. Jet vce pekvapen byl, kdy, vstoupiv, nalezl dva mladky v pokoji pro hosty. Jeden dlouh, bled tve, sedl v kesle, nohy maje poloen na stole. Druh, mu s b j, s hrubou, nadmutou tv, stl v okn, s rukama v kapsch, a hvzdal si njakou lidovou pse. Oba kynuli Ferrierovi, kdy vstoupil, na pozdrav, a mu, sedc v kesle, poal hovor. Pravil: Mon, e ns jet neznte. Toto jest syn Starho Drebbera, a j jsem Josef Stangerson, kter cestoval jako hoch s vmi pout, kdy Pn vzthl ruku svoji a pibral vs k vrnmu stdu. Jako uin se vemi nrody, a uzn za dobr, pravil druh mladk hlasem huhavm. Peml pomalu, ale peml neobyejn dobe. Ferrier uklonil se chladn. Tuil ji, kdo oba nvtvnci jeho jsou. Pili jsme, pokraoval Stangerson, na pokyn svch otc dati za ruku dcery va, nebo kad z ns jist jest dobrm dost pro vs i pro ni. Jeliko j mm pouze tyi eny, a bratr Drebber m jich sedm, zd se mi, e nrok mj jest silnj. 88

Druh vzkikl: Ne, ne, brate Stangersone, neb te o to, kolik en mme, nbr o to, kolik jich me kad mti. Otec mj pedal mn nyn sv mlny a j jsem bohat. Druh pravil liv: Avak vyhldky moje jsou lep. A Pn odvol otce mho, dostane se mi jeho tovrny na zpracovn ko potom budu j vam Starm a budu vym v crkvi. Mlad Drebber zazubil se na svj obraz v zrcadle a namtl: Bude na dvce, aby sama rozhodla. Ponechme vechno jej volb. Ferrier stl pi hovoru tom pokuuje ve dvech a st se pemhaje, aby nezkusil svho jezdeckho bie na zdech obou nvtvnk. Slyte, pravil poslze, pistoupiv k nim. A moje dcera vs pozve, mete pijt opt, ale dve a vs ji nespatm! Oba mlad Mormonov podvali se na nj s asem v och. Zpas jejich o dvku byl nejvy ct pro nj a pro jeho dceru. Ferrier vzkikl: Tuhle jsou dv cesty z pokoje: dvee a okno. eho z nich hodlte pouit? Snd jeho tv vypadala tak divoce a huben jeho ruka tak hroziv, e nvtvnci jeho vyskoili a rozhodli se pro rychl stup. Star farm nsledoval je ke dvem. Vzkate mi, a se dohodnete, kter z vs m to bti, volal za nimi posmn. Stangerson rozkikl se zuiv: Budete pykati za to. Opel jste se proroku a Rad ty. Budete toho litovati a do konce ivota. Mlad Drebber volal: Ruka Pn tce dopadne na vs. On vyvstane a zashne vs ranou svou. Ponu tedy radji j s ranami, zvolal Ferrier zuiv a byl by vybhl nahoru pro puku, kdyby ho Lucie nebyla zachytla za ruku a zadrela ho. 89

Dve, neli mohl se j vyvinouti, bylo slyeti dupot kopyt koskch: oba muov ocitli se mimo jeho dosah. Tch mladch fukavch lotr! pravil, straje si pot s ela. Vidl bych tebe radji ve hrob, neli abych t dal, m dt, jednomu z nich. Tak j bych se radji ve hrob vidla, odvtila dvka odhodlan, ostatn Jefferson bude zde ji zhy. Ano. Nebude to ji dlouho trvati, neli pijde. m dve, tm lpe, nebo nevme, jak bude nejbli jejich krok. Byl skuten nejvy as, aby pispchal nkdo na radu i ku pomoci, kdo by k nim zpsobilm byl aby pispchal na pomoc munmu starmu farmi i adoptovan dcei jeho. V cel historii osady nebylo takovho pkladu pm neposlunosti vi autorit Starch. Byly-li men chyby trestny tak psn, jak teprve byl by osud takovho arcibuie! Ferrier vdl, e jeho jmn a postaven nebude ho nijak chrniti. Jin, stejn znm a stejn bohat jako on byli odstranni ped nm, a statky jejich sveny crkvi. On byl muem statenm, ale chvl se ped neuritmi, temnmi hrzami, je vznely se nad nm. Kadmu znmmu nebezpe byl by dovedl hledti pevn do o, avak tato neuritost jej rozechvvala. Skrval vak obavy sv ped dcerou, a tvil se, jakoby si z vci t nic nedlal, avak ona bystrm okem lsky vidla jasn, e jest mu nevolno. Oekval, e dostane njak vitky neb pokrn od Younga pro sv chovn, a nemlil se, akoliv pilo neoekvanm zpsobem. Ptho rna nalezl k svmu pekvapen mal, tverhrann lstek, pipchnut k pikrvce lon pmo nad svmi prsy. Na nm bylo napsno smlmi, okzalmi psmeny: 29 dn jest dno vm k pokn a potom- - - Pomlky mly vznam stralivj, neli jakkoli pm hrozba. Jak vstraha ta dostala se do jeho pokoje, to naplovalo Ferriera zmatkem i strachem, nebo sluebnictvo spalo ve vedlejm domku a dvee i okna byly dobe uzaveny. 90

Smkl papr a neekl nic dcei, avak vc otsla celm jeho srdcem. Tch 29 dn bylo zejm na et msce, kter mu Young slbil. Jak sla i odvaha mohla ho chrniti proti nepteli, vyzbrojenmu moc tak tajuplnou? Ruka, kter pipchla lstek ten, mohla mu probodnouti srdce, a nebyl by vdl ani, kdo ho usmrtil. Jet vce byl poden ptho dne. Sedli u sndan, kdy Lucie s vkikem pekvapen ukzala vzhru. Ve stedu stropu napsno bylo, nepochybn ohoelou hol, slo 28. Dcei jeho bylo to nesrozumitelno a on j toho neobjasnil. V noci t posadil se s pukou na str a bdl. Nevidl, neslyel nic, a pece rno velik 27 vymalovna byla na vnj stran dve. Tak den nsledoval po dnu, a kdy jitro pilo, mohl bti jist, e ohls se neptel jeho, a e na nkterm npadnm mst bude oznaeno, kolik dn jet zbv mu z msce milosti. Nkdy osudn slo objevilo se na stnch, jindy na podlaze, nkdy na malch lstcch, pipevnnch na zahradnch dvkch neb na plotu. Pi veker sv bdlosti Ferrier nemohl objeviti, odkud denn vstrahy ty pochzej. Strach, kter byl pmo povrenho rzu, zachvtil jej pi pohledu na n. Byl neustle cel vyden a nepokojn, oi jeho mly vraz tvan zve. Ml jet jen jednu nadji pro ivot, a to byl pchod mladho lovce a paste z Nevady. 20 dn skleslo na 15, 15 na 10, avak nebylo zprv o neptomnm. Den po dni mjel, a posud nebylo o mladku pamtky. Kdykoliv ozval se na silnici klusot kon, neb kdykoliv honec volal na stdo svoje, star farm spchal k vrtkm, mysle, e pomoc konen pichz. Poslze, kdy z 5 dn zbyly 4, a ze 4 zbyly 3, srdce jeho pozbylo v nadje na tk. 91

Sm a s obmezenou svoj znalost hor, kter obklopovaly osadu, vdl, e jest bezmocnm. Nejastji navtvovan silnice byly psn steeny a chrnny, a nikdo nemohl projiti jimi bez rozkazu od Rady ty. A se obracel kam chtl, nevidl cesty, kterou by unikl hrozc rn. Avak star mu neochabl ani na okamik ve svm rozhodnut, pykati radji ivotem, neli by svolil k tomu, v em vidl zneuctn sv dcery. Sedl sm jednoho veera zahloubn nad svmi starostmi a hledaje marn vchodit z nich. Rno dne toho bylo se objevilo slo 2 na stn domu, pt den ml bt posledn z povolen lhty. Co se stane? Velik neurit a straliv domysly naplovaly jeho mysl. A dcera jeho co se stane s n, a on odejde na onen svt? Co nebylo nijakho vchodu z neviditeln osnovy, kter se kol nho stahovala? Klesl hlavou na stl a zaplakal pi mylence na vlastn svou malomocnost. Co to bylo? V tichu noci slyel lehounk krbn, velmi tich, ale pece jasn rozeznateln v tich noci. Pichzelo ode dve domu. Ferrier piplil se do chodby a naslouchal napjat. Na nkolik okamik bylo ticho, a potom opatrn zvuk se opakoval. Kdosi zejm klepal zlehounka, na jednu z desek dve. Byl to plnon vrah, kter piel provsti vraedn pkazy tajnho soudce? Aneb byl to agent njak, aby ohlsil, e nadeel posledn den milosti? Ferrier ctil, e okamit smrt byla by lep, neli nejistota vn, kter drsala jeho nervy i jeho srdce. Vyskoiv v ped, otoil zvoru a otevel dvee. Venku bylo ve ticho a pokojno. Noc byla krsn a hvzdy zily jasn nad jeho hlavou. 92

Mal zahrdka rozkldala se ped oima farmovma, zahrazen plotem a vrtky, avak ani tam ani na cest nebylo vidti lidsk bytosti. Oddechnuv si, Ferrier podval se v bravo v levo, a kdy nhodou zrak jeho padl k nohm, i vidl k asu svmu mue, lecho na zemi s nohama a rukama pln roztaenma. Byl tak rozilen pohledem tm, e opel se rychle o stnu, a e chytl se rukou za hrdlo, aby potlail vkik, kter ji ji dral se mu z nho. Prvn mylenkou jeho bylo, e lec mu jest njak zrann neb zmrajc lovk, avak, kdy se podval lpe, vidl, e se tento plaz dl, po zemi do chodby s rychlost a tichost hada. Jakmile se vak ocitl v dom, vyskoil, zavel dvee, i ukzal uaslmu farmi smlou tv, odhodlan vraz Jeffersona Hopea. Mj ty Boe, zvolal Ferrier. Jak jste mne podsil! Pro pichzte takm zpsobem? Dejte mi potravy, pravil druh chraplav. Neml jsem po osmatyicet hodin asu jedinho sousta pojsti. Vrhl se na studen maso a na chlb, kter leely jet od veee na stole, a sndl je hltav. Da se Lucii dobe? tzal se, kdy ukojil svj hlad. Ano, ona nev nieho o bezprostednm nebezpe. To dobe. Dm jest steen na vech stranch. Proto jsem k nmu pouze plazil. By byli sebe bystej, nejsou byst dost, aby pistihli lovce washoeskho. Ferrier ctil se bti jinm muem, kdy uvdomil si, e m oddanho spojence. Chopil se ruky mladho mue, ruky osmahl do hnd, a stiskl ji srden. Jste lovk, na nj mono bti hrdm. Nen jich mnoho, kte by pili sdleti s nmi nebezpe a zkosti nae. Dobe jste to ekl, odtuil mlad mu. Mm ctu k vm, ale kdybyste byl sm zapleten do vci t, myslm, e bych si to dvakrt rozmyslil dve, neli bych vstril hlavu do takovho vosho hnzda. Vede mne k tomu osud Lucie, a dve, neli j by nkdo ublil, musilo by bti o jednoho Hopea v Utahu mn. Co uinme tedy? 93

Ztra jest posledn v den, a nebudete-li jednati jet dnes v noci, jste ztraceni. Mezek a dva kon moji ekaj v Orl roklin. Jak mnoho penz mte? Dva tisce tolar ve zlat a pt tisc v bankovkch. To sta. Mm tak tolik. Musme proraziti do msta Carson horami. Vzbute radji ihned Lucii. Jest dobe, e sluhov v dom nesp. Zatm co Ferrier se vzdlil a pipravoval dceru svou na cestu, Hope sebral veker jdla, je mohl nalzti, do malho vaku a naplnil kamenn dbnek vodou, nebo vdl dobe z vlastn zkuenosti, e pramen v horch jest nemnoho, a e jsou daleko od sebe vzdleny. Sotva e byl hotov s ppravami, vrtil se farm s dcerou, ji pln obleenou a pipravenou na cestu. Milenci pozdravili se vele ale krtce, nebo minutky byly drah, a mnoho musilo se jet vykonati. Hope mluvil klidn, ale rozhodn jako nkdo, kdo jest si vdom velikosti nebezpe, ale m srdce z ocele, aby dovedl jim elit. Pravil: Musme vyraziti ihned. eln a zadn vchod jsou steeny, ale pi nleit opatrnosti dovedeme uniknouti postrannm oknem pes pole. Za svitu budeme mti ji polovici poho za sebou. A co, budeme-li zadreni? tzal se Ferrier. Hope klepl na pabu revolveru, kter vynvala v pedu z jeho at. Bude-li jich mnoho proti nm, vezmeme dva neb ti s sebou, pravil s pernm smvem. Shasli vechna svtla uvnit domu, a z okna setmlho Ferrier dval se pes pole, je mu nleela kdysi a kter ml opustiti nyn na vdy. Dlouho trvalo to, ne se probojoval k tto obti, ale pomylen na est a tst dcery jeho vyvilo velikou ltost nad znienm jmnm. Ve vypadalo tak klidn a blaze, i stromy tie evelc i irok, mleliv pruh obil, i bylo nesnadno uv ti, e duch vrady vzn se kolem. 94

Avak bled, a odhodlan tv mladho lovce dokazovala, e za svho pchodu k domu vidl dosti, aby byl o tom pesvden. Ferrier nesl vak se zlatem a bankovkami, Hope skrovnou zsobu potravin a vody, kdeto Lucie nesla mal raneek, obsahujc nkolik vlastnch jejch malikost. Pooteveve okno velmi lehounce a bedliv, ekali, a tmav mrak zatemn jet vce noc, a potom druh po druhu vstoupili do zahrdky. S dechem ztajenm a schouleni plouili se na p, a dostihli stnu plotu, kterm plili se a k otvoru plotu, jen otvral se na itn pole. Sotva dostihli msta toho, mlad mu chopil oba soudruhy a sthl je opt do stnu, kde zstali leeti, chvjce se. Dobe bylo, e stl cvik o na prrii dodal Hopeovm om bystrosti rys. On i ptel jeho zaslechli, sotva se schoulili, jen nkolik yard od sebe cosi jakoby melancholick houknut horsk sovy, na bezprostedn z velik blzkosti odpovdla jin sova. V tomt okamiku temn postava neuritch rys vynoila se z otvoru, do nho chtli vstoupiti, a pronesla optn alostn houknut, signl to, na kter druh mu vystoupil rovn z temnoty. Prvn, kter zdl se bti velitelem, dl druhmu: Ztra o plnoci, a Whippor-Will zavol tikrt. Dobr! odtuil druh. Mm to ci bratru Drebberovo? Povz to jemu a po nm jinm. Devt k sedmi! Sedm k pti! opakoval druh, a ob postavy odkvapily rznm smrem. Zvren slova jich byla zejm njakm signlem a odpovd na nj. V okamiku, kdy kroeje jich v dlce doznly, Hope vyskoil, pomohl soudruhm otvorem, vedl je poli kvapem co nejvtm, podpraje dvku a zpola ji i nesa, kdykoliv sla jej zdla se ochabovati. Rychle, rychle, vyrazil chvlemi ze sebe. Prochzme prv adou str. Vechno zvis od spchu. Rychle v ped! Jakmile ocitli se na silnici, postupovali rychle. 95

Jen jednou potkali nkoho, a proto vklouzli naschvl do pole, aby vyhnuli se poznn. Dve ne dostihli msta, lovec odboil na patnou a zkou stezku, kter vedla k horm. Dva temn a rozeklan vrcholy leskly se nad nimi v temnot a soutska, kter thla se mezi nimi, pezvna byla Orlm Kannem, kde ekali na n kon. S neomylnm pudem Hope razil si cestu mezi velikmi balvany a eitm vyschl bystiny, a doli k odlehlmu zkout, zakrytmu skalami, kde vrn zvata byla uvzna. Dvka posazena na mezka, a star Ferrier se svm pennm vakem na jednoho z kon, kdeto Hope vedl druhho kon po srzn a nebezpen stezce. Na to rozevela se ped nimi cesta, dsiv pro ty, kdo nebyli zvykl vidti produ v nejdivoejch tvarech jejch. Na jedn stran velik heben horsk, vystupujc vovit nad nimi 1000 neb vce stop, ern, pern a hroziv, s dlouhmi ediovmi sloupy na svm rozeklanm povrchu, podobajcm se ebrm njak zkamenl pery. Na druh stran znemoovala divok smsice balvan a trosek skalnch vechen postup; mezi obma thla se nepravideln stezka, msty tak zk, e musili postupovati po indinskm zpsobu jeden za druhm, stezka tak bdn, e jenom jezdci vycvien mohli po n proniknouti. Nicmn pes vechna nebezpe a nesnze srdcm uprchlk bylo volnji v nich, nebo kadm krokem vzrstala vzdlenost mezi nimi a mezi stralivm despotismem, ped nm prchali. Brzy mli vak zvdti, e nalzali se jet v pravomoci Svatch. Dostihli nejdivoej a nejsmutnj sti soutsky, kdy tu dvka vzkikla zdena a ukzala vzhru. Na skle visc nad stezkou stla, odrejc se tmav a jasn od nebe, osaml str. Spatila je ihned, jako oni spatili ji, a jej vojensk vzva Stj, kdo to? houkla tichou roklinou. Cestujc do Nevady, dl Hope s rukou svou na puce, je visela na jeho sedle. 96

Vidli, jak vzdlen str pikld prst ke spoutce puky sv, a jak dv se pronikav dol, nespokojena jich odpovd. S m dovolenm cestujete? Ferrier odpovdl: S dovolenm svat tyky. Mormonsk zkuenosti jeho nauily jej, e jest to nejvy autorita, na ni se me odvolati. Devt k sedmi! zvolala str. Sedm k pti! odpovdl Hope rychle, vzpomenuv si na signlovou odpov, kterou byl zaslechl v zahrad. Jdte dle a Pn bu s vmi! odpovdl hlas s hoejka. Za str stezka se rozila, a kon mohli cvlati tu klusem. Kdy se uprchlci ohldli zpt, spatili osamlou str oprajc se o puku, a poznali, e peli krajn mez vyvolenho nroda, a e svoboda leela ped nimi. V. ANDL MSTITEL. noc cesta jejich vedla spletitmi soutskami po klikatch, skalnatch stezkch. Nejednou zbloudili, ale Hopeova dokonal znalost hor umonila jim nalzti opt prav smr. Kdy rno zasvitlo, obraz neobyejn, a divok krsy rozkldal se ped nimi. Na vech stranch obklopovaly je vysok vrcholy pokryt snhem, a vyzrajc druh druhu pes rm do, dalekch obzor. Tak pkry byly skaln tesy po kad stran jich, e modn i smrk zdly se bti zaveny nad hlavami jejich, a e zdlo se, jakoby jedin zavanut vtru musilo je dol na n sraziti. A strach ten nebyl pln jen illus, nebo neplodn dol bylo hust pokryto stromy, balvany, kter byly do nho spadaly. Prv kdy dolm se ubrali, sjel balvan jak hrom po skalch dol s teskem, kter odrel se ozvnou v tichch roklch a podsil znaven kon k novmu cvalu. 97

Celou

Kdy slunce vylo zvolna nad obzor, vchodn snhov vrcholky velikch hor rozehly se postupn za sebou jako lampy pi slavnosti, a vechny rdly se a hoely. Velkolep divadlo vzpruilo srdce uprchlk a dodalo jim nov energie. U divok bystiny, kter vytkala z temn rokle, zastavili a napojili konej sami pak na rychlo posndali. Lucie a otec jej byli by rdi dle odpoinuli, avak Hope byl neprosn. Pravil: Jsou tto chvle jist ji na na stop. Vechno zvis od naeho spchu. Po cel ten den prodrali se soutskami a z veera vypotali, e byli pes 30 mil vzdleni od svch neptel. Za noci zvolili pat penvajcho tesu, kde skly sktaly ponkud ochrany ped ostrm vtrem, a tam, schoulive se k sob, aby se zahli, osvili se nkolikahodinnm spnkem. Dve vak, neli den zasvitl, vstali a vydali se opt na pou. Nespatili nijak stopy pronsledovatelv, a Hope poal mysliti, e vyvzli ji pln z dosahu straliv organisace, kterou si byli proti sob popudili. Znal vak patn, jak daleko elezn pst ta zasahuje, jak brzy dopadne na n, aby je zdrtila. V polovici druhho dne jejich tku skromn zsoba potravin chlila se jim ke konci. Lovec netrpil se vak tm pli, nebo mohl loviti zv v horch, a asto ji ped tm v pin svch poteb ivotnch zvisel od sv puky. Vyvoliv si kryt kout, sebral nkolik uschlch vtv a rozdlal ohe, aby se soudruzi jeho zahli, nebo byli nyn skorm pt tisc stop nad moem a vzduch byl ostr, ano mraziv. Pivzav kon, a dav Lucii s Bohem, pehodil puku pes rm, i jal se hledati, co by mu padlo do rny. Ohldnuv se jet zpt, spatil starho mue a mladou dvku, schoulen nad plpolajcm ohnm, zatm co tr zvat stlo bez hnut v pozad. Potom vystupujc skla zakryla mu pohled na n. 98

Krel nkolik mil (anglickch) rokl za rokl bez spchu, akoliv podle stop na ke strom a podle jinch znmek soudil, e jsou etn medvdi v okol. Konen po dvou neb tech hodinch marnho hledn pomyslil, zoufaje si ji, na nvrat, kdy pohldnuv vzhru, spatil nco, co radostn mu srdce rozechvlo. Na vynvajcm cimbu skalnm, 300 neb 400 stop nad nm, stlo zve, podobn ponkud ovci, ale ozbrojen prem ohromnch roh. Kozoroec (blig-horn) tak se zove zve to stl nepochybn na stri za stdo ostatn, neviditeln lovci, avak na tst obrcen byl hlavou v opan smr a nevidl ho. Lee obliejem k zemi, s pukou o skalisko openou, Hope mil dlouho a bedliv, neli spou stiskl. Zve se vzepjalo, zapotcelo se na kraji propasti a shroutilo se do dol. Koist byla pli tk, ne aby ji mohl nsti, i spokojil se tm, e uzl jedno stehno a st boku. S touto trofej na rameni lovec pospchal aby se vrtil po svch stopch, nebo veer se ji blil. Sotva e vak vydal se na cestu, ji uvdomil si novou, velikou nesnz. V dychtivosti sv minul daleko rokliny, kter mu byly znmy, i nebylo snadno vyptrati znovu cestu, kterou se byl bral. dol, v kterm se nalzal, dlilo se a opt dlilo v mnoh rokliny, kter byly tolik navzjem si podobny, e bylo nemono rozeznati je od sebe. el dolm celou mli neb vce, a piel k horsk bystin, o n byl jist, e j nevidl nikdy ped tm. Jsa pesvden, e dal se nepravou cestou, pokusil se jiti jinudy, ale s tmt vsledkem. Noc blila se rychle, a byla ji skorm tma, kdy ocitl se v soutsce mu povdom. Ani tu nebylo snadno dreti se na prav stop, nebo msc nevyel jet a vysok tesy na kad stran zatemovaly rokle vc a vce. 99

Ten bemenem a znaven nmahou, plouil se, avak vzpruovalo jej pomylen, e kad krok pivd ho bl k Lucii, a e pin s sebou dosti, aby zabezpeil pro ni potraviny na zbytek jejich cesty. Piel nyn k st soutsky, ve kter je byl zanechal. I v temnot mohl rozeznati krajn obrysy tesv, kter ji obkliovaly. Ptel, tak si pomyslil, oekvaj jej asi zkostliv, nebo byl neptomen ji skoro pt hodin. Ve sv radosti piloil ruce k stm a znaje hojn ozvny dol, zavolal hlasit hal jako signl, e pichz. Zmlkl potom a ekal odpov. Neozvala se dn mimo vlastn jeho vkik, kter odrel se od chmurnch, tichch roklin, a donen byl zpt k jeho sluchu v bezetnm opakovn. Vykikl opt hlasitji neli dve, a opt ani epot nedoel zpt od ptel, je byl opustil ped tak krtkm asem. Neurit, nevslovn strach zmocnil se ho, i kvapil vped jako len, upustiv vzcnou koist ve svm rozechvn. Kdy se zahnul za sklu, spatil zplna msto, kde byl ohe rozdln. Zbyla tam nyn ji jen doutnajc hromdka popelu, je zejm od jeho odchodu nebyla rozdmychovna. Tot mrtv ticho vldlo jet kolem dokola. Se strachem, jen mnil se v skutenou hrzu, letl Hope vped. Nebylo ivho tvora kolem zbytk ohn; zvata, mu, dvka ve zmizelo. Bylo a pli jasno, e pihodilo se njak nhl a straliv netst za jeho neptomnosti, netst, je stihlo je vechny, a nenechalo za sebou nijak stopy. Ohromen ranou tou a tm jsa beze smysl, Hope ctil, jak se mu hlava to a opel se o puku, aby nepadl. Byl vak muem inu, a vzpamatoval se rychle z doasn sv malomocnosti. Vzav poloshoel kus deva z doutnajcho ohn, rozdmchal jej v plamen a jal se obhleti mal tbor. 100

Pda kolkolem byla rozlapna kopyty kon; velik eta jezdc zejm dostihla uprchlk, a smr stop jejich dokazoval, e vrtili se po t opt k Solnmu Mstu. Odvezli s sebou oba jeho ptele? Hope byl skorm ji pesvden, e tak uinili, kdy tu oko jeho padlo na jist pedmt, a kad nerv zachvl se v nm pi pohledu tom. Ponkud stranou od tbora byla mal hromdka zarudl zem, kter jist nebyla tam dve. Kdy mlad lovec se piblil, spatil, e vraena byla do hromdky ty, na n pipevnn byl kus papru, zasazen do vidlicovitho jejho roztpen. Npis na papru byl krtk, ale povdl ve: JAN FERRIER dve osadnk Solnho Jezernho Msta, zemel 4. srpna 1860. Star, avak statn mu, jej byl vidl jet krtce ped tm, odeel tud na vnost, a toto byl cel jeho nhrobn npis. Jefferson Hope rozhldl se divoce kolem, nen-li tam i druhho hrobu, ale nevidl nieho. Lucie byla unesena zpt tmito stralivmi pronsledovateli, aby naplnila osud j uren, aby uvznna byla v harmu syna nkterho starho. Kdy jinoch nabyl jistoty o jejm osudu a o vlastn malomoci zabrniti mu, pojal pn, aby tak on odpoval se starm farmem na jeho poslednm, vnm lku. Avak i tu jeho duch inn a iv vybavil se z omrzelosti ivota, je plyne ze zoufalstv. Nezbylo-li mu nic jinho, mohl aspo zasvtiti ivot svj pomst. S nezkrotnou trplivost a vytrvalost Hope ml i houevnatou pomstychtivost, kterou snad si osvojil od Indinv, mezi nimi byl il. Kdy stl u ohn smutn dohovajcho, poctil, e al jeho ukojiti by mohla jen pln a stejn odveta, zjednan vlastn rukou 101

na jeho neptelch. Rozhodl se, e silnou svou vli a svou nenavnou energii vnuje tomuto elu. Zachmuen a bled vrtil se k mstu, kde upustil koist, a rozdmychav doutnajc ohe, upekl si z n dosti, aby stailo mu to na nkolik dn. Svzal krmi tu do raneku, a pes svou navu rozhodl se, ubrati se horami nazpt po stopch Andl Mstitel. Po pt dn trmcel se pky a znaven soutskami, kter byl projel ji na koni. V noci ukryl se vdy ve skalch a dopl si jen nkolik hodin spnku. Avak ped svitem byl opt na nohou. estho dne dostihl Orlho Kaonu, z nho poala neblah pou jejich. Odtud mohl vidti sdlo Svatch. Znaven a skorm vyslen opral se o puku a smle pohrozil vyzblou rukou tichmu mstu, iroce pod nm rozloenmu. Kdy se tak dval, poviml si, e vlaj tam prapory v hlavnch ulicch, a vidl i jin znmky slavnostn. Pemlel jet, co by to mohlo bti, kdy tu zaslechl klusot kon a vidl jezdce, k nmu se blcho. Kdy se piblil, poznal v nm Mormona, jmnem Coupera, jemu byl prokzal rzn sluby. Kdy jezdec dojel k nmu, oslovil ho tud za elem, aby zvdl, co se stalo s Luci. Jsem Jefferson Hope, pravil. Pamatujete se na mne pece? Mormon podval se na s netajenm pekvapenm bylo skuten nesnadno poznati v tomto roztrhanm, rozcuchanm poutnku s tv pern bledou a s divokma, hnvivma oima varnho, mladho lovce z dvjch dn. Kdy se vak pesvdil o jeho totonosti, pekvapen mue zmnilo se v as. Jste lenm, e jste piel sem, pravil. I mne me to stti ivot, uvid-li mne nkdo hovoiti s vmi. Vydn byl zatyka proti vm, a to Radou ty, protoe jste podporoval Ferriera v jeho tku. 102

Nebojm se jich, ani jejich zatykae, pravil Hope vn. Vy jist nco vte o vcech tch, Coupere. Zapsahm vs vm, co jest vm drah, abyste mn odpovdl na nkter otzky. Byli jsme vdy dobrmi pteli. Pro Bh, neodprejte mi odpov! O b? tzal se Mormon, ale nebylo mu valn volno. Mluvte vak rychle. I skly maj ui a stromy maj oi. Co se stalo s Luci Ferrierovou? Byla provdna vera za mladho Drebbera. Opete se mui rychle, opete se. Nen ve vs ivota. Nedbejte toho, dl Hope slabm hlasem. Zbledl jako stna a sklesl podl kamene, o nj se byl opral. Provdna, pravte? Provdna vera to znamenaj prapory na svatebnm dom. Byla hdka mezi mladm Drebberem a Stangersonem, kdo ji m dostati. Oba byli v et, kter je pronsledovala, a Stangerson zastelil jejho otce, co, myslilo se, zjednv mu vt nrok na ni. Avak kdy pednesli spor ped radu, Drebberova strana byla tam silnj, a Prorok odevzdal dvku jemu. Neml by ji vak nikdo dlouho, nebo etl jsem vera smrt z jej tve. Vypad spe jako duch, a ne jako ena. A nyn odjedete? Ano, odjedu, dl Hope, zvedaje se svho sedtka. Tv jeho byla jakoby vytesna z mramoru, tak ostr a tvrd byl vraz jeho, kdeto oi jeho svtily neblahm ohnm. Kam pojedete? Hope odtuil: Na tom nesejde. A pehodiv zbra pes rm, zael zpt do rokliny a dle do nitra hor, k doupatm dravc. Nebylo mezi nimi od nynjka dravce tak nebezpenho jako byl on. Pedpov Mormonova naplnila se a pli. Zdali byla to straliv smrt otce jejho, aneb inek satku s nenvidnm, k nmu byla donucena slovem Lucie nepovznesla ji hlavy, nbr chadla a zemela do msce. Jej otupl manel, kter oenil se s n hlavn, aby nabyl majetku Ferrierova, nejevil velikho alu nad svou ztrtou, avak ostatn jeho 103

eny oplakvaly ji a dlely u mrtvoly jej v noci ped pohbem, jak jest u Mormon zvykem. Byly seskupeny kol mar v prvnch hodinch rannch, kdy tu k nevslovnmu zden a asu dvee se nhle otevely a mu divokho vzhledu a do snda oehl, v roztrhanch atech vrazil do komnaty. Bez jedinkho slova neb pohledu na sedc eny pikroil k nm, blostn postav, kter halila kdysi istotnou dui Lucie Ferrierovy. Skloniv se nad n, pitiskl rty sv s pietou na chladn jej elo a potom, chopiv se jej ruky, sal snubn prsten s jejho prstu. Nesm bti pohbena s nm! zvolal s hnvivm rykem a dve, ne eny mohly uiniti poplach, sebhl se schod a zmizel. Tak neobyejn a tak rychl byla episoda ta, e strcov sami nebyli by ji skorm ani uvili, ani jin o n pesvdili, kdyby nebyla bvala zbyla nepopirateln skutenost, e zlat krouek, kterm byla oznaena za nevstu; zmizel! Po nkolik msc Hope toulal se mezi horami, veda podivn, divok ivot a rozplameuje svou vnivou touhu po pomst. Cel historie vyprvly se v mst o mui, kter potuluje se za loupe v okol msta, a kter byl postrachem i odlehlch horskch rokl. Kdysi proltla kule oknem Stangersonovm, a rozteskla se o ze jen asi stopu od nho. Pi jin pleitosti, kdy Drebber ubral se pod jakmsi skalnm tesem, velik balvan shroutil se mu nad hlavou, a on unikl straliv smrti jen tm, e sehnul se rychle k zemi, take balvan pes nj peletl. Oba mlad Mormonov poslze objevili pinu stlch tch tok na svj ivot a vedli optn vpravy do hor v nadji, e zajmou aneb usmrt svho neptele avak vdycky bez spchu. I rozhodli se potom z opatrnosti nevychzeti nikdy sami aneb po soumraku, a dvali stci sv domy. Po njak dob mohli zanechati tchto opaten, nebo nic nebylo ji vidti, ani slyeti o jejich nepteli, i doufali, e as ochladil jeho pomstychtivost. 104

Ale tomu nebylo tak, naopak as ji jet rozdmchal. Povaha lovcova byla tuh a nepovoln, a nade vm vtzc mylenka pomsty ovldla ji tak, e nebylo v n msta pro jin city. Lovec vak byl pedevm rozvnm. Uvdomil si brzy, e i elezn konstituce jeho nemohla by odolati neustlmu napnn sil. Ster nebezpe a nedostatek vydatn potravy jej oslabovaly. Kdyby zemel jako pes nkde v horch, co by bylo z jeho pomsty? A pece smrt tak jist by ho stihla, kdyby il takto dle. Ctil, e by tak hnal vodu na mln svch neptel, a proto, a nerad, vrtil se do starch dol Nevadskch, aby poslil sv zdrav a aby nashromdil dosti penz, kter by dovolily mu sledovati cl jeho bez velikho odkn. myslem jeho bylo iti tak nejdle rok, ale kombinace nepedvdanch okolnost zabrnila mu opustiti doly skorm po pt let. Na konec doby t vak vzpomnka na kivdy a touha po pomst byly v mysli jeho stejn ivy, jako za on pamtn noci, kdy stl u hrobu Ferrierova. Pestrojen a pod cizm jmnem vrtil se do Solnho Msta, nedbaje, co hroz vlastnmu jeho ivotu, a ptraje, zda by mohl dosci toho, co pokldal za spravedliv. Tam ho ekaly zl zprvy. Ve vyvolenm nrod nkolik msc ped tm udla se roztrka, nebo nkte mlad lenov crkve vzbouili se proti autorit Starch. A vsledkem bylo odtren se jistho potu nespokojenc, kte opustili Utah a stali se pohany. Mezi nimi byl i Drebber a Stangerson, ale nikdo nevdl, kam se odebrali. Tvrdilo se, e Drebber zpenil velikou st svho majetku a e odjel jako zmon mu, kdeto soudruh jeho, Stangerson, byl muem pomrn chudm. Avak nebylo nic znmo o jejich pobytu. Mnoh mu, a mstiv, zanechal by v mylenky na pomstu vi takm nesnzm, ale Jefferson neochabl ani na okamik.

105

S malm jmnm, je ml, a je rozmnooval vemonm zamstnnm, jak jen mohl najti, cestoval od msta k mstu po Unii, hledaje svch neptel. Rok za rokem mjel, ern vlas jeho proedivl, avak on putoval jet zem jako lidsk chrt, s mysl upenou na jedin cl, jemu zasvtil ivot. Konen jeho vytrvalost byla odmnna. Byl to jen jeden pohled na jednu tv v okn, ale jedin ten pohled povdl mu, e Cleveland v Ohiu pechovv mue, kter pronsledoval. Vrtil se do svho bdnho obydl s dopodrobna promylenm plnem na proveden pomsty. Ale nhodou Drebber dvaje se z okna, vyetl vradu z jeho o. Kvapil k soudci, provzen Stangersonem, kter byl se stal jeho soukromm tajemnkem, a dovodil tam, e ivotu jejich hroz nebezpe ze rlivosti a zti starho soupee. Jet tho veera byl Hope uvznn, a nejsa s to, by sloil zruky, byl vznn po nkolik tdn. Kdy konen byl osvobozen, shledal dm Drebberv przdnm: Drebber a tajemnk jeho odejeli do Evropy. Opt byla pomsta zmaena a opt nahromadn nenvist podncovala Hopea, aby pokraoval v pronsledovn. Nebylo vak penz, i musil se po njakou dobu vrtiti do prce, stdaje kad dollar na pt cestu. Na konec nastdav dosti, aby ivot obhjil, odejel do Evropy a stopoval neptele sv od msta k mstu, umouje cestu svou vemi monmi prostedky, ale uprchlk nikde nedostihl. Kdy dojel Petrohradu, oni odjeli do Pae; a kdy dojel tam za nimi, zvdl, e se vydali prv do Kodan. Do dnskho hlavnho msta pibyl opt o nkolik dn pozdji, nebo odebrali se ji do Londna, kde konen jich dostihl ve sv tvanici. O tom, co se tam stalo, bude nejlpe citovati vlastn vyprvn starho lovce, vcn zaznamenan v zpiscch doktora Watsona, jim za tolik ji dkujeme. 106

III. DAL PAMTI MUDRA JANA H. WATSONA.

I. VZE. Zuiv odpor naeho vzn zejm neznamenal jeho nenvist k nm, nebo kdy shledal se pemoenm, usml se na ns pvtiv a projevil nadji, e v zpase nikomu z n neublil. Podotkl k Holmesovi: Myslm, e mne chcete dovzti na policejn stanici. Povoz mj jest pede dvemi. Uvolnte-li m nohy, sejdu dol sm. Nemohu se tak snadno nadzvednouti, jak tomu bvalo druhdy. Gregson a Lestrade vymnili pohledy, jakoby poznmku tu pokldali pmo za drzou, ale Holmes dal na slovo vzn a rozvzal utrk, kterm byl mu svzal nohy kol kotnk. Vze povstav nathl nohy, jakoby se chtl pesvditi, e jsou skuten volny. Vzpomnm si, e kdy jsem se na dval, napadla mne mylenka, e jsem zdka kdy vidl silnjho mue; tmav, sluncem oehl tv jeho mla vraz odhodlanosti a energie, je zdly se bti stejn mohutn jako sla jeho osobn. Podvav se na mho spolubydlcho, s nelenm obdivem vze pravil: Je-li uprzdnno msto pro policejnho nelnka, uznvm, e vy jste pro n zpsobilm. Zpsob, jakm jste mne stopoval, byl by nejlepm doporuenm. Holmes dl obma detektivm: Bude dobe, pjdete-li se mnou. J mohu povoz diti. Dobr a Gregson me se posaditi se mnou dovnit. A vy t, doktore. Zajmal jste se o ppad, i mete se k nm pipojiti. 107

Souhlasil jsem rd, i sestoupili jsme vichni pospolu. Vze neuinil pokusu o tk, nbr vstoupil klidn do povozu, jen bval jeho, a my vstoupili za nm. Lestrade vyskoil na kozlk, lehl kon biem a dovezl ns velmi rychle k cli. Vstoupili jsme do mal komnaty, kde policejn inspektor zaznamenal jmno naeho vzn a jmna muv, z jich zavradn byl obvinn. ednk ten byl muem ji blch vlas, neschopen pohnut, muem, jen konal sv povinnosti mechanicky a otuple. Pravil: Tento vze bude postaven ped soudce bhem tohoto thodne. Pejete si, pane Jeffersone Hope, ji ped tm nco ci? Musm vs vak upozorniti, e vae slova budou zaznamenna a e jich bude po ppad uito proti vm. Mm toho dosti na srdci, odtuil vze zvolna. Peji si pnm vechno povdti. Inspektor tzal se: Neponechal byste si to radji pro len? Nedojde na len se mnou! odtuil vze. Neteba vm dvati se tak udiven. Nepomlm na sebevradu. Jste doktorem? obrtil tmav sv oi s tmto dotazem ke mn. Odvtil jsem: Ano, jsem! Polote tedy ruku svou sem! pravil, usmv se a ukazuje spoutanma rukama k prsoum. Uinil jsem tak a uctil jsem ihned neobyejn siln buen a hnut uvnit. Stny prsou zdly se chvti a tsti jako chatrn budova, pracujeli uvnit mocn stroj. V tichu komnaty mohl jsem slyeti mocn buen a huen, je zdlo se vychzeti z tho zdroje. Zvolal jsem: Jake, vdy mte vdu cvn! Klidn dl vze: Tak tomu kaj. Byl jsem minulho tdne u doktora a on ekl mi, e praskne to v nkolika dnech. Po ltu pr se to horilo. Zjednal 108

jsem si to pr plinou nmahou a nedostatenou vivou v horch Solnho jezera. Vykonal jsem dlo sv, i nezle mi na tom, kdy odejdu na onen svt, ale zanechal bych rd njakou zprvu o tom, co jsem vykonal, by nebylo mne vzpomnno jako sprostho vraha. Inspektor a oba detektivov mli mezi sebou trapn rozhovor, jeli vhodno mui tomu dovoliti, by vyprvl svou historii. Prv se tzal: Soudte, doktore, e kyne bezprostedn nebezpe? Odvtil jsem: Zajist! Inspektor dl: V tomto ppad jest jasnou na povinnost, bychom pijali jeho vpovdi. Jest vm libo, pane, podati nm sdlen sv, ale musm upozorniti vs znovu, e bude protokolovno. Usednu si s vam dovolenm, dl vze, a uskutenil hned slovo sv. Ona tlesn vada znavuje mne velmi, a ptka ped pl hodinou zhorila mj stav. Jsem na pokraji hrobu a tud nejsem v nlad, vs obelhvati. Kad m slovo bude pravdou naprostou, a nebude pro mne mti ji dnch nsledk, jak pouijete mch slov. ka to, Hope opel se o stolici a poal nsledujc zajmav vyprvn. Mluvil klidn a methodicky, jakoby soudil, e udlosti, je vypravuje, jsou zcela vedn. Mohu ruiti za pesnost ne uvedenho vyprvn, nebo byl mi pstupen Lestradv zpisnk, do nho slova vzova byla zanena pesn tak, jak byla pronena. Nezle vm jist na tom, pro jsem nenvidl ony dva mue, pravil. Sta, e zavinili smrt dvou lidskch bytost otce a dcery a e tm propadli vlastnm svm ivotem. Po ase, kter uplynul od jejich zloinu, bylo nemono docliti potrestn jejich ped ktermkoliv soudem. J vak vdl o vin jejich, i rozhodl jsem se, bti soudcem, porotcem i popravm vm zrove. Vy byste tak sami uinili, kdyby bylo jen trochu munosti ve vs, a kdybyste byli na mm mst. Dvka, o n jsem se zmnil, mla se provdati za mne ji ped 20 lety. Byla nucena provdati se za tho Drebbera, a srdce jej nad tm puklo. Sal jsem snubn prsten s jejho prstu, kdy zemela, i 109

pisahal jsem si, e zmrajc oi jeho mus utkvti na prstenu tom, a e posledn jeho mylenky mus platiti zloinu, za nj byl potrestn. Nosil jsem prsten s sebou a stopoval jsem Drebbera i jeho spoluvinnka dvma kontinenty, a jsem je dostihl. Myslili, e mne znav, ale nedoclili toho. Zemru-li vak ztra, jak jest pravdpodobno, zemru u vdom, e dlo moje jest vykonno, a to dobe vykonno. Zahynuli mou rukou. Nezbv mi ji nic, v co bych doufal, a nic, po em bych touil. Byli bohati a j chud, i nebylo pro mne snadno stopovati je. Kdy jsem dojel do Londna, kapsa moje byla skoro przdna. Doznal jsem si, e se musm nm iviti. Jezditi a diti kon jest pro mne tak zcela pirozenm jako choditi a proto obrtil jsem se na sprostedkovatele povoznk, i obdrel jsem v brzku msto. Odvdl jsem majiteli povozu kad tden urit obnos, a ve, co bylo pes, mohl jsem podreti pro sebe. Bvalo zdka kdy nco pes, ale dovedl jsem vdy nco uspoiti. Nejlepm kolem pro mne bylo vyznati se v mst, nebo uznvm, e ze vech bludi, je kdy byla vymylena, toto msto jest nejvce s to, by lovka zmtlo. Ml jsem vak mapu s sebou, a kdy jsem jednou zjistil msta hlavnch hotel a ndra, vyznal jsem se u dobe. Trvalo to njakou dobu, neli jsem zvdl, kde bydl oba mui, ale ptral jsem a ptral, a jsem je konen dopadl. Bydlili v pensiontu Cambervillu na druhm behu eky. Kdy jsem je nalezl, byl jsem si ovem jist, e jsou mn vydni na milost a nemilost. Nechal jsem si narsti vous, i nebylo obavy, e by mne poznali. Chtl jsem je stopovati a sledovati, a by se mi naskytla vhodn pleitost k inu. Byl jsem odhodln, nenechati jich u uniknouti. Pes to vak mli opt tento mysl. Ale nech zamili kamkoliv, byl jsem jim vdy v patch. Nkdy sledoval jsem je v povoze svm, nkdy pky ale prvn zpsob byl nejlep, nebo tak nemohli mn aspo zmizeti z dohledu. Takto vak mohl jsem nco si vydlati jen pouze asn rno nebo pozd veer, take jsem poal zstvati dluen svmu pnu. Avak nedbal jsem toho, jen kdy jsem mohl ruku vzthnouti na ony mue, po em jsem tolik dychtil. 110

Byli vak dosti zchytral. Nejspe mli njak tuen, e jsou stopovni, nebo nevychzeli nikdy sami a nikdy v noci. Po dva tdny jezdil jsem za nimi a nikdy jsem nevidl od sebe odlouen. Drebber sm byl vdy pl dne opilm, ale Stangersona nebylo mono uspati v jistotu. Stehl jsem je asn i pozd, ale nikdy nenaskytl se mi ani stn pleitosti. Nepozbyl jsem vak odvahy, nebo cosi mi pravilo, e hodina pro n ji udeila. Bl jsem se pouze, e ta ilka v mch prsou mohla by prasknouti dve, a e by dlo m zstalo nevykonno. Poslze jistho veera projdl jsem se ped Taparskou terasou, kde bydlili, kdy vidl jsem pijeti droku k jejich dvem. Rychle byla do n snesena zavazadla, a po chvilce vstoupili do n Drebber a Stangerson a odejeli. lehl jsem kon svho a udroval jsem je v dohledu svm, jsa rozmrzel, nebo bl jsem se, e zmn svoje obydl. Na eustonsk stanici vylezli. I podal jsem jistho hocha, by mi kon podrel, a nsledoval jsem je na perron. Slyel jsem, jak t se na liverpoolsk vlak; vrtn odpovdl, e jeden prv odjel, a e jin pojede a za nkolik hodin. Stangerson zdl se bti tm velice rozilen, ale Drebbera zdlo se to spe titi. Dostal jsem se ve smsici lidu tak blzko k nim, e mohl jsem slyeti kad slovo mezi nimi. Drebber pravil, e m vyditi jakousi malikou, soukromou zleitost a e chce-li soudruh jeho na ekati, zhy zase k nmu se vrt. Soudruh jeho inil mu vitky a pipomenul mu, e si slbili, dlti vdy pospolu. Drebber odpovdl, e b o vc deliktn, a e mus pi n bti sm. Nezaslechl jsem, co Stangerson ekl, ale druh propukl v klen a pipomenul soudruhovi, e nen nim vc, neli placenm sluhou, a e nesm si dovoliti nco mu diktovati. Tajemnk nechal tedy vci t, a vyjednal si s nm pouze, e kdyby zmekal posledn vlak, musil by ho vyhledati v Holydeov pensiontu, nae Drebber odpovdl, e bude na perron opt ped jedenctou, i vyel ze stanice. Okamik, na kter ekal jsem tak dlouho, konen nadeel! Ml jsem neptele sv ve sv moci. 111

Pospolu mohli se navzjem, brniti, avak jednotliv byli mi dni na pospas. Pes to nejednal jsem ukvapen. Pln mj byl ji hotov. Nen dnho ukojen pomsty, nem-li ubliovatel asu uvdomiti si, kdo jest, jen ho skolil, a pro ho stihla odveta. Zadil jsem si plny svoje tak, abych ml pleitost vyrozumti mue, kter mn ublil, e star hch jeho vydal mn ho v ruce. Nhoda chtla tomu, e nkolik dn ped tm jist pn, kter prohlel si nkolik dom v Brixtonsk td, ztratil kl od jednoho z nich v mm voze. Kl ten byl poadovn nazpt jet tho veera, a tak byl vrcen. Avak zatm zjednal jsem si otisk jeho a dal jsem si zhotoviti duplikt. S klem tm ml jsem pstup alespo na jedno msto ve velkm tom mst, kde jsem mohl si bti jist, e nebudu vyruen. Jak dostati Drebbera do domu toho, bylo vak nesnadnm problmem, kter ml jsem nyn rozeiti. On krel ulic a veel do dvou nebo t prodejen plenky, a v posledn z nich dle prodlel. Kdy vyel z n, potcel se, a byl zejm velice zpit. Pmo proti mn stla droka, i najmul ji. Nsledoval jsem ho pak v patch, take hlava mho kon byla po celou cestu jenom na yard od jeho kon. Projeli jsme po Waterlooskm most, a cele mle ulic, a k mmu divu ocitli jsme se opt ped pensiontem, kde bydlval. Nemohl jsem se domysliti, za kterm elem se vrac, ale stanul jsem rovn asi 100 yard od domu. On veel dovnit, a droka jeho odejela. Podejte mi sklenici vody, libo-li. Rty moje hovorem vyschly. Podal jsem mu vodu a on ji vypil. I pravil: Te jest mi lpe. Nue, ekal jsem asi tvrt hodiny neb dle, kdy tu uvnit ozval se lomoz, jakoby tam lid spolu zpasili. Nhle otevely se dve a objevili se dva muov. Jeden byl Drebber a druh byl mladk, jeho nevidl jsem nikdy ped tm. Tento drel Drebbera za lmec, a kdy se ocitli na prahu, stril jm a kopl ho tak, e odletl do stedu ulice. Pse! volal, hroze mu jet hol. J vs naum, ureti poctiv dve! 112

Byl tak rozlcen, e jsem myslil, e zbije Drebbera i svm kyjem, avak ibal potcel se a vrvoral ulic tak rychle, jak jen nohy mu staily. Drebber pospchal a k nro, a potom, spativ mj vz, najal jej a vsedl dovnit. Dovezte mne k Holydeov pensiontu! pravil. Kdy jsem ho ml tak hezky ve svm koe, srdce mi poskoilo radost, take jsem se obval, e mn chor cva praskne. Jel jsem pomalu, pemleje, co by bylo nejlpe uiniti. Mohl jsem ho zavzti daleko za msto, a potom na oputn nkter cest si s nm ve vyditi. Byl jsem o tom skorm u rozhodnut, kdy on rozeil sm problm ten. Touha po pit zachvtila ho opt, i nadil mn, abych zastavil ped prodejnou gina. Veel dovnit ka mn, abych ekal na nj. Zstal tam, a zavrali, a kdy se vrtil, byl zpit ji tak nadobro, e jsem vdl, e mm ho pln ve sv moci. Nemyslete si, e jsem ho mnil zabiti chladnokrevn. Bylo by i tak stalo se spravedlnosti zadost, ale nedovedl jsem se tak dalece pekonati. Mezi etnmi povolnmi, kter jsem ml na potulnm svm ivot v Americe, byl jsem jednou vrtnm a poklizeem v laboratoi v kolleji v Yorku. Jednoho dne professor pednel o jedech, a ukazoval studentm jaksi alkaloid, jak ho on nazval, kter vylouil z jistho jihoamerickho jedu povho, a kter byl tak siln, e nejmen dvka jeho okamit usmrtila. Ukldal jsem lhev, v n byla tato ppravka uzavena, a kdy vichni odeli, vzal jsem si trochu z nho. Byl jsem dosti dobr luebnk, a tak alkaloid ten vtlil jsem do malch rozpustitelnch pilulek, kadou pilulku vloil jsem do katulky s podobnou pilulku ze katulek tch, kdeto j poil bych zb-kdy pistihnu sv chlapky, kad mus si vzti jednu pilulku ze katulek tch, kdeto j sndl bych zbvajc. Tak musila bti ppravka m smrtonosn, ale velik st mn kodliv, neli stelba skrze tek. 113

Od toho dne ml jsem svoje pilulky vdycky u sebe, a te nadeel as, kdy jsem jich ml uti. Byla skorem jedna hodina, a bouliv, smutn noc; vtr vl prudce a lilo se v proudech. Jako bylo chmurno venku, tak veselo bylo mn v nitru, ano tak veselo, e bych byl vykikl samou radost. Jestlie nkdo z vs, pnov, touil a trpil se nm po dlouhch dvacet let, a potom nhle toho doshl, potom, jen potom pochopte m city. Zaplil jsem si doutnk a kouil, abych poslil sv nervy, avak ruce m se chvly, a v spncch bouila mi krev rozilenm. Kdy jsem tak jel, vidl jsem starho Ferriera a rozkonou Lucii dvati se na mne z temnoty, a usmvati se na mne, a to tak jasn, jako vidm ve v tomto pokoji. Po celou jzdu tkvli mi ped oima, kad po jedn stran kon, a jsem zastavil u domu v Brixtonsk td. Nebylo vidti lovka a neslyeti jedinho zvuku, krom elestn det. Kdy jsem se podval do koru, vidl jsem Drebbera, celho schoulenho a spcho spnkem opilch. Zatsl jsem jm za rameno. Pravil jsem: Jest as, abyste vystoupil. Dobr, droki, odvtil. Myslm, e se domnval, e jsme dojeli k pensiontu, jak si pl, nebo vystoupil bez dalho slova a nsledoval mne zahrdkou. Musil jsem kreti vedle nho a podprati ho chvlemi, nebo byl jet trochu opil. Kdy jsme pili ke dvem, otevel jsem je a uvidl jsem ho do pedn sn. Dvm sv slovo, e po celou cestu otec a dcera kreli ped nmi. Jest tu pekeln tma, pravil, tpaje kol sebe. Bude hned svtlo, pravil jsem, rozehnuv sirku a s n i svku voskovou, kterou jsem s sebou pinesl. A nyn, Enochu Drebbere, pokraoval jsem, obrtiv se k nmu, a pidrev svtlo k vlastn tvi sv, kdo jsem j? 114

Podval se na mne na okamik kalnma oima opilce, a potom vidl jsem, jak v nich kmitlo se zden, a jak zkivilo ocelovou jeho tv dkaz to, e mne poznal. Zapotcel se zpt s tv zesinalou, vidl jsem, e pot vystoupil na jeho ele, zatm co zuby jeho cvakaly. Pi pohledu tom opel jsem se o dvee, a sml jsem se dlouze a hlasit. Slchal jsem vdycky, e pomsta je sladk, ale nevil jsem nikdy v takovou rozko due, jak se mne nyn zmocnila. Vy pse, pravil jsem mu, honil jsem vs od Solnho Msta a do Petrohradu a vdycky jste mi unikl. Nyn bude aspo vaemu putovn konec, nebo bu vy a nebo j nespatme ztra slunce vychzeti. Podsil se jet vce, kdy jsem tak mluvil, i etl jsem s jeho tve, e mysl, e jsem len. A snad byl jsem jm na okamik. Tepny ve spncch mch bily jak perlky, i myslm, e byl by mne stihl njak zchvat, kdyby mn nebyla vytryskla z nosu krev, m se mi ulevilo. Co myslte nyn o Lucii Ferrierov? tzal jsem se, uzavev dvee, a mvaje mu klem ped tv. Dlouho ekal na vs trest, ale konen vs stihl. Vidl jsem, jak rty jeho chvj se zbable pi mch slovech. Byl by jist kemral o svj ivot, ale vdl dobe, e jest to marn. Chcete mne zavraditi? vykoktal. Tuto neb o vradu, odpovdl jsem. Kdo mluv o vrad, vztekl pse? Ml jste smilovn s milkem mm, kdy jste ji odvlkli od ubitho otce a zavlkl ji do svho nestoudnho a kletho harmu? J nezabil jejho otce! vykikl on. Byl jste to vak vy, kter jste zlomil jej nevinn srdce! zvolal jsem, vsunuv mu krabiku ped oi. Nech Nejvy soud mezi nmi! Volte a jezte! Smrt jest v pilulce jedn a ivot v druh. Vezmu tu, kterou vy nechte. Uvidme, je-li spravedlnost na zemi, i vldne-li nmi pouh nhoda. Choulil se a uhbal se, kie divoce, a prose o milost, avak vythl jsem svj n a pidrel jsem mu ho k hrdlu, a poslechl. 115

Potom spolkl jsem pilulku druhou, a stli jsme pak mlky minutu i vce tv v tv, bychom vidli, kter m ti a kter zemti. Zapomenu-li nkdy pohledu, kter rozestel se tv jeho, kdy prvn bolesti prozradily mu, e jed jest v jeho trobch? Zasml jsem se, kdy jsem to vidl a pidrel jsem mu Luciin snubn prsten ped oima. Jen na okamik vak, nebo inek alkaloidu jest velmi rychl. Keovit bolest zkivila jeho rysy i vzepjal ruce prudce ped svou hlavou, zapotcel se a potom se skekem svalil se celou thou na zemi. Pevrtil jsem ho svou nohou a poloil jsem mu ruku na srdce. Nehbalo se, byl mrtev. Krev inula se mi z nosu, avak nevmal jsem si toho. Nevm, m to bylo, e mne najednou napadlo, abych psal krv tou na ze. Snad to byla njak kodolib mylenka, abych uvedl policii na nepravou stopu, nebo byl jsem t chvle vesel a rozmarn mysli. Vzpomnl jsem si, e v New Yorku nalezen byl jaksi Nmec mrtev s npisem Rache nad sebou, a e noviny soudily tehdy, e vradu spchaly asi tajn spolenosti. Myslil jsem si: co zmtlo New Yorany, zmate i Londany, i smoil jsem prst ve vlastn krvi sv a napsal jsem slovo ono na vhodnm mst na stn. Potom vrtil jsem se k vozu, i shledal jsem, e noc jest jet velmi boulivou. Popojel jsem kousek dle, kdy vsunul jsem ruku do kapsy, kde obyejn jsem nosval Luciin prstnek, i poheil jsem jej. Byl jsem tm ohromen, nebo byla to jedin pamtka, kterou jsem ml po n. Pomysliv si, e jsem jej ztratil, kdy jsem se shbal nad tlem Drebberovm, zajel jsem zptky, a zanechav svj vz v pn ulici, el jsem smrem k domu. Chtl jsem se radji odviti veho, neli ztratiti prstnek. Kdy jsem pibyl tam, padl jsem pmo do nrue policejnho strnka, kter z domu vyel, a zhostil jsem se podezen jeho jen tm, e jsem se tvil bti pln zpitm. Tak dokonal Enoch Drebber. 116

Ve, co jsem s nm uinil, musil jsem jet uiniti se Stangersonem, abych splatil cel dluh. Vdl jsem, e bydl v Hollydeyskm pensiontu, i hal jsem na cel den, ale on nevychzel. Myslm, e tuil nco, kdy se mu Drebber neobjevoval; bylt Stangerson zchytral a stle na stri. Myslil-li vak, e mne tak odvrt od hn u dve, mlil se velice. Brzy jsem vyptral, kter bylo okno jeho lonice, a asn z rna vyuil jsem toho, e sloeny byly ebky v ulice za hotelem a vnikl jsem tak ped Vzbudil jsem ho, i ekl jsem mu, e udeila hodina, kdy se m zodpovdati za ivot, kter odejmul tak dlouho ped tm. Vylil jsem mu, jak Drebber zemel a ponechal jsem mu tut volbu mezi otrvenou a nezvadnou pilulkou. Msto aby pouil monosti zchrany, kter mu tu byla dna, seskoil s loe a chytl mne za hrdlo. V sebeobran probodl jsem mu srdce. Bylo by to bvalo v kadm ppad stejn, nebo Prozetelnost nebyla by jist dovolila, by zloineck jeho ruka vyvolila nco jinho, ne jed. Zbv mi ji mlo, co mm jet ci, a jest to dobe, nebo chystm se ji k odchodu. Jezdil jsem s drokou njak den, hodlaje se pidreti j povoln toho, dokud bych neuhospodail si tolik, abych se mohl vrtiti do Ameriky. Stl jsem na dvoe, kdy tu jaksi otrhan chlapec ptal se, je-li tam drok jmnem Jefferson Hope, a pravil, e jaksi pn v Bakersk ulici peje si jeho droky. el jsem k nmu, netue nic zlho, a prvn, co jsem zvdl, bylo, e mi tento mlad mu nasadil na rz na ruce nramky, je se tak rychle zavely, jako dn jin. To jest cel moje historie, pnov. Mete pokldati mne za vraha, avak j soudm, e jsem jen vykonavatelem spravedlnosti zrovna tak, jako vy.

117

Tak rozechvvajc bylo vyprvn muovo a ponn jeho inilo takov dojem, e zstali jsme sedti mlky a pohroueni v mylenky. Dokonce i detektivov z povoln, a otupl ji vi vem detailm zloinu, zdli se zajmati se iv o historii lovka toho. Kdy skonil, sedli jsme po nkolik minut poheni v mlen a ticho, kter bylo rueno jenom krbnm tuky Lestradovy, jen dokonoval posledn tsnopisn vty onoho len. Sherlock Holmes poslze pravil: Jen v jedn vci pl bych si jet vysvtlen. Kdo byla vae spoluvinnice, kter pila si pro prsten inserovan? Vze kvl na mho ptele se ertovnm smvem. Pravil: Mohu prozraditi vlastn sv tajemstv, ale nemohu strhnouti jin lidi do netst. etl jsem insert v, i pomyslil jsem si, bud e to bude lka, anebo e to bude skuten prsten, po kterm jsem touil. Ptel mj odvil se dobrovoln pesvditi se. Myslm, e vykonal to velmi ipern. O tom nen pochyby, dl Holmes upmn. A nyn, pnov, prohlsil inspektor vn, form zkona mus bti vyhovno. Ve tvrtek bude vze postaven ped soud, i budete podni za svdectv. Zatm budu j za nj zodpovdati. ka to, zazvonil a Jefferson Hope byl odveden dvma strnky, kdeto mj ptel a j vyli jsme z policejn stanice a odejeli jsme drokou do Bakersk ulice. II. ZVREK. jsme vichni vyzvni, abychom se ve tvrtek dostavili ped soud, ale kdy tvrtek nadeel, nebylo ji nijak pleitosti ke svdectv. Nejvy soudce pejal onu vc, a Jefferson Hope povoln byl ped soud, kde mlo se mu dostati naprost spravedlnosti.

Byli

118

V noci po jeho polapen praskla vdu cvn, i byl nalezen rno na posteli sv cely s tichm smvem na tvi, jakoby ve chvli svho umrn byl se mohl dvati nazpt na ivot uiten a na dobe vykonan dlo. Gregson a Lestrade budou cel zoufal nad jeho smrt, pravil Holmes, kdy jsme hovoili ptho rna o vci t. Nevidm, e by se byli piinili pli o jeho zaten, odpovdl jsem. Soudruh mj opil hoce: Co inte na tomto svt, neznamen mnoho. Hlavn jest, co dovedete namluviti svtu, e jste vykonal. A po chvli pokraoval veseleji: Ale na tom nesejde. Nebyl bych chtl postrdati za nic ppadu toho. V mm souboru nebylo dosud ppadu lepho. Bylo v nm nkolik nanejv zajmavch okolnost, a byl jinak jednoduch. Jednoduch! zvolal jsem. Ano, lze ho st jinak oznaiti, dl Holmes, usmvaje se mmu divu. Dkazem vnitn jednoduchosti jeho jest, e jsem mohl vzthnouti ruku na zloince ve tech dnech bez velik jin pomoci. To pravda, dl jsem. Vysvtlil jsem vm ji jednou, e co jest neobyejn, bv spe vodtkem neli pekkou. M-li se lutiti njak problm druhu toho, hlavn vc pi tom jest, aby lovk dovedl zptn odvozovati. To velmi uiteno, ale lid obyejn to nedlaj. Ve vednch afferch ivota jest obvyklejm vyvozovati smrem ku pedu, a tu obyejn zanedbv se ono zptn odvozovn. Tch, kte vyvozuj syntheticky, jest padest na jednoho, kter odvozuje analyticky. Dl jsem: Piznvm se, e nedovedu dobe sledovati vai mylenku. Oekval jsem to. Pokusm se, dovedu-li ji vyjasniti. Vtina lid, vylte-li j etz udlost, ekne vm, jak bude asi nsledek. Dovedou udlosti ty uspodati si ve sv mysli, a usouditi z nich, e nco se mus stti. Jest vak mlo lid, kte, kdy byli vm povdli vsledek, byli by schopni vyvolati z vlastnho vnitnho uvdomn, jak kroky vedly k vsledku tomu. Tato schopnost to byla, kterou 119

jsem mnil, kdy jsem mluvil o zptnm ili analytickm odvozovn. Rozumm, dl jsem. Nue, toto byl ppad, v nm vm byl dn vsledek a v nm ve ostatn musil jste hledati sm. Dovolte mi ukzati nyn rzn stupn v mm vyvozovn. Ponu od potku. Piblil jsem se, jak vte k domu pky a s mysl pln prostou vech dojm. Poal jsem pirozen prohlenm cesty. Tam, jak jsem vm ji vyloil, vidl jsem jasn koleje vozu, kter, jak jsem zjistil dalm vyetovnm, musil tam pijeti za noci. Pesvdil jsem se podle nepatrn e kol, e to byla droka a nikoliv soukrom povoz. Obyejn londnsk droka jest mnohem mn prostorn neli brougham gentlemanv. To bylo mn prvn oporou. Potom krel jsem pomalu zahradn stezkou, kter na tst byla z jlov pdy, hodc se zvlt pro otisk stop. Vm jist jevila se pouhou rozlapanou smsic mokrho blta, ale pro moje vycvien oko kad stopa na jejm povrchu nco znamenala. Nen dnho odvtv detektivn vdy, kter bylo by tak dleito a zanedbvno jako umn vykldati stopy. Na tst kladl jsem vdycky velkou vhu na to, a astm cvikem jsem si umn, to pln osvojil. Vidl jsem stopy tkch nohou strnk, a vidl jsem tak stopy dvou lid, kte proli prvn zahradou. Bylo snadno ci, e oni byli prvn, nebo msty jejich stopy byly pln smazny kroky jinch lid, po nich krejch. Pak podn byl druh lnek mho etzu, kter mn povdl, e non nvtvnci byli dva co do potu, jeden pozoruhodn vkou svou (jak jsem usoudil podle dlky krok) a druh elegantn odn, jak jsem mohl souditi podle malho, elegantnho otisku, zanechanho jeho botkami. Kdy jsem vstoupil do domu, posledn tento mj sudek byl potvrzen. Mu s pknmi botkami leel pede mnou. Vradu, a-li spchna byla vrada, vykonal tedy mu vysok postavy. Na mrtvole nebylo rny, ale vraz rozilen v jej tvi pesvdil mne, e mu ten pedvdal svj osud dve, neli tento ho zdrtil. 120

Mui, kte mrou srden vadou neb nhlou, pirozenou pinou, nejev nikterak rozilen ve sv tvi. Piichnuv ke rtm mrtvho mue, objevil jsem lehkou, zakyslou vni na nich a pipadl jsem na mylenku, e mu byl vnucen jed. e mu byl vnucen, usoudil jsem opt z nenvistnho a polekanho vrazu jeho tve. Methodou vlunou dospl jsem k tomuto vsledku, nebo jin hypothesa nebyla by dovedla vysvtliti fakta. Nemyslete si, e jest to mylenka neslchan. Vnucen jedu nen nijak novinkou v letopisech zloin. Kad toxikolog v dobe o ppadech Dolskho v Odse a Leturiera v Montpelieru. A nyn pila na adu velik otzka pohnutek. Loupe nebyla elem vrady, nebo nic nebylo odneseno. Belo tedy o politiku nebo o enu? Otzka ta se mi naskytla. Chlil jsem se od prvn k druh. Politit tonci jsou zpravidla rdi, e dlo vykonali na rz a prchaj. Tato vrada vykonna byla naopak s velkm rozmyslem a ppravami a pachatel zanechal stopy po cel komnat, co dokazovalo, e byl tam dosti dlouho. Byla to zajist z soukrom a nikoliv politick, kter dala podnt k pomst tak methodicky vykonan. Kdy objeven na stn npis, byl jsem utvrzen jet vce ve svm mnn. Vc ta byla zejm lkou. Kdy byl nalezen prsten, otzka byla rozhodnuta. Vrah uil ho zejm, aby pipomnl sv obti enu mrtvou nebo neptomnou. Proto tzal jsem se pana Gregsona, peptal-li se ve svm telegramu, zaslanm do Clevelandu, po njak zvltn udlosti v dvjm ivot Drebbrov. Odpovdl, jak se pamatujete, zporn. Potom prohldl jsem pokoj velmi bedliv, i byl jsem utvrzen tm ve svm mnn ohledn vky vrahovy, pi em dodaten zvdl jsem i podrobnosti o trichinopolskm doutnku a o dlce vrahovch neht. Dospl jsem tak ji k zvru, jeliko nebylo dnch stop zpasu, e krev na podlaze nepochybn se vyinula z vrahova nosu pi jeho rozilen. Poviml jsem si, e krvav stopy souhlasily se stopami jeho noh. Bv zdka, e by lovk poal takto rozilenm 121

krvceli, leda, je-li pli krevnatm, i troufal jsem si z toho souditi, e zloinec byl nepochybn muem silnm s krevnatou, kvetouc tv. Udlosti ukzaly, e jsem soudil sprvn. Opustiv dm, pikroil jsem k tomu, co Gregson zanedbal. Telegrafoval jsem policejnmu nelnku v Clevelandu, omezuje dotazy sv na okolnosti, je by se snad byly pojily k satku Enocha Drebbera. Odpov byla rozhodujc. Povdla mi, e Drebber dovolal se j jedenkrte ochrany zkona proti svmu starmu soupei v lsce, jmnem Jeffersonovi Hopeovi, a e t Hope jest nyn v Evrop. Vdl jsem nyn, e mm kl k tajemstv ve sv ruce, a zbval jen kol, polapiti vraha. Byl jsem si ji dve jist, e mu, kter veel do domu s Drebberem, byl zrove muem, kter dil droku. Stopy na ulici mn dokazovaly, e k zajel k domu zpsobem, kter byl by bval nemonm, kdyby nkdo byl ho ml na starosti. Kde mohl tedy bti ko, neli uvnit domu? A bylo tak nesmyslno pedpokldali, e lovk zdravch smysl byl by mohl provsti zloin dobe rozven ped oima tet osoby, kter byla by ho jist zradila. Nad to, kdy musil jsem pepokldati, e jist lovk chtl druhho stopovali Londnem, bylo na snad, e neme voliti k elu tomu lepho prostedku, neli aby stal se drokskm kom. Vechny tyto vahy dovedly mne k nezdolnmu pesvden, e Jeffersona Hopea nutno hledati mezi komi metropole. Byl-li jm, nebylo piny souditi, e pestal jm bti. Naopak, s jeho stanoviska soud, nhl zmna zajist by upoutala na pozornost. Byl by nepochybn jet aspo po njak as vykonval dle svoji slubu. Nebylo tak piny souditi, e by si byl osvojil ciz jmno. Pro byl by tud zmnil sv jmno v zemi, kde nikdo neznal jeho pedchoz ivot? Organisoval jsem tud svj detektivn sbor poulinch hochv, a vyslal jsem jej soustavn ke kadmu majiteli droek v Londn, a vysldili mue, po nm jsem dychtil. Jak se jim to zdailo a jak jsem toho rychle vykoistil, jest jet v iv va pamti.

122

Zavradn Stangersona byl ppad zcela neoekvan, jemu vak st bylo by se dalo zabrniti. Vradou tou nabyl jsem pilulek, jejich existenci jsem ji dve pedpokldal. Jak vidte, cel vc jest etzem logickch dsledkv bez peruen a bez zvady. To podivuhodn, zvolal jsem. Zsluhy vae mly by bti veejn uznny. Ml byste uveejniti zprvu o ppadu tom. Nechcete-li, uinm tak j Uite, co vm libo, doktore, pravil Holmes, I pokraoval: Podvejte se sem. A podal mi noviny. Bylo to Echo z tho dne, a zprva v nm, na kterou mi ukzal, byla vnovna ppadu, o nj nm belo. Znla: Obecenstvo ztratilo sensan ltku nhlou smrti mue, jmnem Hopea, kter byl v podezen, e zavradil pny Enocha Drebbera a Josefa Stangersona. Podrobnosti o ppadu tom nepochybn nebudou nikdy znmy, akoliv jsme informovni z pramene velmi dobrho, e zloin byl vsledkem dvnho, romantickho sporu, v nm lska a mormonism mly lohu. Zd se; e ob obti nleely ke Svatm poslednho dne, a Hope, zemel vze, pochzel takt ze Solnho jezernho msta. Neml-li vak ppad jinch vsledkv, ukzal nm aspo zpsobem velmi jasnm obratnost naeho policejnho sboru detektivnho, a bude pouenm cizincm, e uin lpe, budou-li vyizovati spory svoje doma, a nebudou jich peneti na britskou pdu. Jest veejnm tajemstvm, e zsluha za ipern toto zaten nle zplna chvaln znmm ednkm policejnho editelstv, pnm Lestradovi a Gregsonovi. Mu polapen byl, jak se proslch, v bytu jistho pana Sherlocka Holmesa, kter sm jako amateur projevil jist talent pro umn detektivn, a kter, maje takov uitele, me doufati, e asem doshne i jistho stupn jejich dovednosti. Doufme, e obma ednkm dostane se njakho vyznamenn jakoto zaslouenho uznn jejich slueb. Sherlock Holmes zvolal, smje se: 123

Neekl-li jsem vm to ihned, kdy jsme poali ppad vyetovati? To vsledek cel na studie o barvch arlatovch: abychom zjednali lidem vyznamenn. Nic nedl, odpovdl jsem. J zaznamenal vecka fakta ve svch zpiscch a obecenstvo se o nich dov. Zatm muste se spokojiti s vdomm spchu, jako onen msk skrblk: Populus me sibilat, at mihi plaudo Ipse domi simul ac mimmos contemplar in arca.

124