Read without ads and support Scribd by becoming a Scribd Premium Reader.
See Premium Plans
 
Èást druháŽENA STAROVÌKÁ 
 
I.ŽENA, RODINA A LÁSKA V PATRIARCHÁLNÍ DOBÌ
Vznik soukromého vlastnictví a pøedevším shromažïování bohatství v rukoujednotlivých mužù, rozkvìt rodiny jako absolutního mužova panství roztrhala, jakjsme vidìli v první èásti tohoto díla, prastará rodová pouta, rod pøestával existovatjako hospodáøská pospolitost a jeho hospodáøským dìdictvím se stala rodina.Pøestával existovat i jako organizaèní politická jednotka a na jeho místo nastoupilstát. Z kmenového státu válkami a dobýváním postupnì vznikal národní stát a státníživot se stal charakteristickým znakem nového kulturního stupnì, civilizace, v nížpatriarchálnì organizovaná rodina zcela ovládla celou geneonomii, jak to nazýváMüller-Lyer1. Jde tedy o souhrn tìch sociologických jevù, které pøímo èi nepøímosouvisejí s lidským rozmnožováním.Všechny národy, které dosáhly prvního stupnì civilizace, staøí Peruánci aMexièané, staøí Japonci i Èíòané, Asyrobabyloòané, Egypané, Indové, Peršané,Øekové a Øímané v dobì svého rozkvìtu a románsko-germánské národyve støedovìku aj. byly organizovány už v patriarchálních rodinách.Témìø o všech tìchto národech se však dá øíci a zároveò historicky dokázat, žeprošli pøíbuzenskou epochou.V Atice (poloostrov na vých. starého Øecka) sídlily pùvodnì ètyøi rodové
fýly 
,kmeny, z nichž se každý dìlil na tøi
frátrie
s tøiceti rody. Tìchto dvanáct frátrií prýdokonce tvoøilo dvanáct samostatných obcí. Nejstarší ústavou Atiky i jiných øeckýchstátù byla rodová organizace, stmelená spoleènými náboženskými obøady na poèestbožstva, které Iónové (praobyvatelé Atiky) pokládali za prvního pøedka a kterémìlo vlastní jméno, dále spoleèným pohøebištìm, vzájemnými dìdiènými právy,vzájemnou pomocí, obranou a spravedlností, vzájemným snubním zøízením, kterézavazovalo napøíklad k sòatku s osiøelou dcerou nebo dìdièkou, spoleènýmèásteèným majetkem, vlastním
archontem
(staroøecký doživotní èlen rady starších)a pokladníkem.Ale Helénové (Øekové), které nám vykreslil Homér, byli už na pøechoduk patriarchálnímu státu.Podle staré atické povìsti sjednotil Theseus onìch dvanáct obcí v jeden národ,jehož hlavním mìstem byly Atény (také psáno Athény), a bez ohledu na rodovouorganizaci ho rozdìlil na tøi tøídy:
eupatridy 
(šlechtu),
geomory 
(sedláky) a
demiurgy 
(øemeslníky), pøièemž bohatým patricijským rodinám podle zákona vyhradil všechnyvyšší úøady. Je jisté, že v dobì pøed Solonem byli eupatridové vùèi ostatnímu lidujednotnou privilegovanou tøídou a náležitì tìžili ze svých výsad. Zrušili království,aby mohli jako bohatí velkostatkáøi a páni obchodu vykoøisovat lid lichváøstvím azmocòovat se jeho pùdy. Vláda šlechty dosáhla vrcholu v dobì drakonskéhozákonodárství (podle jména Drakon, který dal v Aténách r. 621 pø. Kr. sepsat starézvykové právo a zavedl tvrdé tresty). Domnìlý tyran Peisistratos se ujal lidu a zahnalpoèetné rodiny eupatridù. Solonovo zákonodárství znamenalo vítìzství „lidu“ az Atén udìlalo republiku, i když vybudovanou na principu otroctví.Obdobná situace byla i v Øímì.Podle tradice se zde sjednotily tøi kmeny, složené z tøi sta rodù s podobnýmiprávy a povinnostmi, jaké jsme poznali u Indiánù a Atéòanù; celek spravovala rada
 
rodových pøedstavitelù (
senatus romanus
), národní shromáždìní (
comitia curiata
)a vojenský velitel, král (
rex 
). Potomci èlenù senátu se nazývali patricijové, ti takézrušili království a založili republiku, která jim dala do rukou všechnu moc aumožnila jim získat obecní pùdu do soukromého vlastnictví. V Latiu (historickéúzemí ve stø. Itálii, osídlené Italiky) byla pùda pùvodnì spoleèným vlastnictvímkmene. Ale už v historické dobì existoval v Øímì soukromý majetek obèanù,
agri privati
, a rozsáhlé pozemky patøící všemu lidu,
ager publicus
. Soukromá pùda všakještì nemìla tak velký význam, byla to jen takzvaná dvì jitra (
bina jugera
) potøebnána dùm, dvùr a zahradu. Tvoøila takzvané heredium, dìdiènou pùdu. Všechnaostatní pùda byla spoleèným vlastnictvím.
Heredium
, jako pøídìl u Sparanù, byloneodcizitelné, nebo znamenalo nevyhnutelné sídlo pro rodinu a pøedat hose pokládalo až do posledních dní republiky za hanbu. Heredium však rodinuneživilo: musela obhospodaøovat èást obecní pùdy a pást na obecních pastvinách.Takovou agrární ústavu mìli i staøí Rusové a staøí Germáni.Obecní pùdu si mohli patricijové volnì pøivlastnit, to znamená, že každý prosebe mohl obhospodaøovat její libovolnou èást, pokud dodržoval urèité pøedpisy.Nebyla jeho soukromým vlastnictvím, jen držbou, teoreticky kdykoliv odvolatelnou.V praxi však patricijové užívali obdìlávanou pùdu stále, nebo nestanovili urèitoulhùtu, kdy je tøeba pùdu vrátit, a pùda, kterou okupovali, nabyla takového rozsahu,že její èást mohli pøenechávat takzvaným klientùm za èást výnosu. Pozdìji jinechávali obdìlávat otroky, když po vítìzných válkách vzrostl jejich poèet. Kromìtoho mìli právo pást svùj dobytek na obecních pastvinách za jistý poplatek senátu,s nímž však obyèejnì pøíliš nepospíchali.Plebejci nemìli okupaèní právo na obecnou pùdu. Rozdìlovali jim však pøídìly,vìtšinou, jak se zdá, po sedmi jitrech, která mìla staèit k obživì rodiny. Protožev Øímì neexistovalo periodické rozdìlování pozemkù jako ve slovanských agermánských obcích, musel Øím neustále dìlit pùdu, nebo plebejci si své pøídìlydlouho neudrželi. Naproti tomuto rozkladu hospodáøské pospolitosti však v øímskégentì trvala ještì dlouho rodová solidarita. Rodoví druhové si navzájem pomáhaliv problémech, celý rod ruèil za dluhy svého èlena, vykupoval zajatého, platil pokutuza odsouzeného. Rody nakonec tvoøily alespoò náboženské obce.U jiných árijských národù (Árijci, Árjové jako jeden národ, Indoíránci, árijcizastarale jako pøíslušníci skupiny národù mluvících indoevropskými jazyky, zde jevýraz „árijský“ používán bez podtextu rasistických teorií, proto zùstáváponecháván) najdeme také rodové organizace, které dokazují, že prošlypøíbuzenskou epochou. U starých Indù to byla
sapinda
, u Skotù
klan
, u Irù
sept
,u Jihoslovanù
zadruga
, u Rusù
mir 
atd.V celém Velkém Rusku, to znamená na onom nesmírném území, kterése rozprostírá za Dnìprem a ve kterém žilo tøicet až pìtatøicet milionù lidí, bylapùda, nepatøící korunì nebo šlechtì, nedìlitelným vlastnictvím obce. Zásadnì mìlkaždý plnoprávný mužský obyvatel nárok na stejný díl pùdy, jejíž vlastníkem bylmir. Za starých èasù se pùda obdìlávala spoleènì, pozdìji ji dìlili, a sice každýšestý, jinde každý dvanáctý nebo patnáctý rok, nejèastìji každý devátý rok, a tolosováním. Mir byl rod, jehož èlenové se pokládali za potomky spoleèného otcerodu. V pøípadì úmrtí se nedìlilo podle stupnì pøíbuznosti, ale dìdili dospìlíèlenové miru, nedospìlé dìti byly vylouèeny2.U národù s neárijskými (tedy nikoliv indoevropskými) jazyky najdeme starérodové organizace u Hebrejcù, Èíòanù, Japoncù, Egypanù, Mexièanù atd.
Search
Search History:
Searching...
Result 00 of 00
00 results for result for
  • p.
    • Notes
    Load more