Bastiat Zakon

book svoboda a pravo 06.
qxd
30.3.2007
11:49
Strnka 291
DODATEK
ZKON
FRDRIC BASTIAT
Dolo k zvrcen zkona! A policejn moc sttu byla zvrcena spolen s nm! Zkon, km, se nejen odvrtil od svho patinho cle, ale zaal sledovat cl zcela opan! Zkon se stal zbran vech druh chamtivosti! Ani by zabraoval zloinu, zkon sm je vinen zlem, kter by ml trestat! Pokud je toto pravda, jde o vnou vc a morln povinnost mi nakazuje upozornit na ni sv spoluobany.
IVOT JE DAR OD BOHA

Vlastnme jeden dar od Boha, kter v sob zahrnuje vechny ostatn, a sice ivot fyzick, intelektuln a mravn ivot. Ale samotn ivot nen schopen zachovat sm sebe. Stvoitel ivota nm svil odpovdnost za jeho ochranu, rozvoj a zdokonalovn. Proto nm tak poskytl soubor zzranch schopnost a umstil ns do samho stedu rznorodch prodnch zdroj. Uitm naich schopnost tyto prodn zdroje pemujeme na vrobky, kter pouvme. Tento proces je nezbytn k tomu, aby ivot mohl plynout svm urenm smrem. ivot, schopnosti, vroba jinmi slovy individualita, svoboda, vlastnictv to je lovk. Tyto ti dary od Boha, i pes vychytralost a lstivost poli-
291
book svoboda a pravo 06.qxd
30.3.2007
11:49
Strnka 292
tickch vdc, pedchz veker legislativ a jsou j nadazeny. ivot, svoboda a vlastnictv neexistuj proto, e by lovk stvoil zkony. Prv naopak existence ivota, svobody a vlastnictv pedchzela tomu, co pimlo lovka zkony vytvoit.
CO JE ZKON?
Co je tedy zkon? Je to kolektivn organizace prva jednotlivce na legitimn ochranu. Kad z ns m pirozen prvo od Boha brnit svou osobu, svobodu a sv vlastnictv. To jsou ti zkladn podmnky pro ivot a zajitn kterkoli z nich je pln zvisl na zajitn ostatnch dvou. Nebo co jinho jsou nae schopnosti neli rozen na osobnosti? A co jinho je vlastnictv neli rozen naich schopnost? Jestlie m kad prvo na ochranu by i s pouitm sly sv osoby, svobody a svho vlastnictv, vyplv z toho, e skupina lid m prvo sdruovat se a uvat spolench sil k neustl ochran tchto prv. Princip kolektivnho prva dvod jeho existence a oprvnnosti je tedy zaloen na prvu jednotlivce. A spolen ochrana tohoto kolektivnho prva neme logicky mt dn jin el ne ten, kter zastupuje. Tm pdem neme-li jednotlivec oprvnn ut slu proti osob, svobod i vlastnictv nkoho jinho, potom je ze stejnho dvodu neoprvnn i kolektivn uit sly k zabit a znien svobody nebo vlastnictv jednotlivc i celch td. Takovto zneuit moci by ve vech ppadech odporovalo naemu pedpokladu. Sla nm byla dna k ochran naich individulnch prv. Kdo se odv tvrdit, e sla nm byla dna ke znien stejnch prv naich bratr? Jeliko dn samostatn jednajc jednotlivec neme oprvnn ut sly ke znien prv druhch, nevyplv z toho snad logicky, e stejn princip mus platit tak pro kolektivn uit sly, kter nen nic jinho neli organizovan sdruen sil individulnch? Pokud ano, neme bt nic jasnjho ne nsledujc tvrzen: Zkon je organizace pirozenho prva na legitimn ochranu. Nahrazuje slu jednotlivce silou kolektivn, kter m vykonvat pouze to, k emu je oprvnna sla jednotlivce a na co m pirozen prvo: ochraovat ivot, svobodu a vlastnictv; zachovvat prva kadho a zajiovat, aby spravedlnost vldla nad nmi vemi.
292
30.3.2007
11:49
Strnka 293
SPRAVEDLIV A TRVAL VLDA

Pokud je nrod vybudovn na tchto zkladech, domnvm se, e mezi lidmi bude pevldat d, a to jak v mylen, tak i v inech. Domnvm se, e takovto nrod by ml nejjednodu, ochotn uznvanou, hospodrnou, omezenou, neutiskujc, spravedlivou a trvalou vldu, a u by byla jej politick forma jakkoli. Pod takovouto vldou by kad vdl, jak jsou jeho monosti a za co je zodpovdn. Za pedpokladu, e jednotlivci budou vldou respektovni, e jejich prce bude svobodn a e plody jejich prce budou ochraovny ped nespravedlivmi toky, nebude mezi nimi a vldou dnho sporu. Kdy se nm bude dait, nebudeme muset za svj spch dkovat vld. A naopak, pokud budeme nespn, nepomyslme na to, e bychom z naeho netst vinili vldu, stejn tak jako ji farm nevin z krupobit i mraz. Existence vldy bude pociovna pouze prostednictvm nedocenitelnho dobra v podob bezpenosti, kterou bude takto pojat vlda zajiovat. Dle meme ci, e se nae poteby a jejich uspokojovn budou dky nezasahovn vldy do soukromch zleitost samy pirozen vyvjet. Neuvidme chud rodiny, hledajc vzdln namsto chleba. Neuvidme msta, obvan na kor zemdlskch oblast, ani zemdlsk oblasti, obvan na kor mst. Neuvidme obrovsk pemsovn kapitlu, prce a obyvatelstva, zapinn legislativou. Zdroje na existence jsou tak tmito vldou nazenmi pesuny vystaveny nejistot a riziku. A navc tyto zkony zatuj vldu stle vt zodpovdnost.
PLN PEVRCEN ZKONA

Bohuel, zkon ji nezajiuje pouze to, co by ml. Pekroil sv hranice a nestalo se tak jen v nkterch nedleitch a spornch zleitostech. Zkon doel mnohem dle, psobil v pmm protikladu ke svmu vlastnmu elu. Byl pouit k vymcen spravedlnosti, kterou ml zachovvat; k omezen a znien prv, kter ml respektovat. Zkon pedal kolektivn slu do rukou bezohlednch lid, kte si pej vyuvat jednotlivce a jejich svobodu a vlastnictv, ani by se vystavovali riziku. Tm se z loupen stalo prvo. A legitimn ochrana se stala zloinem, aby mohla bt trestna. Co vedlo k tomuto zvrcen zkona? A jak jsou jeho dsledky? K zvrcen zkona dolo vlivem dvou naprosto rozdlnch pin: tup hrabivosti a falen dobroinnosti. Povzme si o prvn z nich.
293
30.3.2007
11:49
Strnka 294
OSUDN SKLON LIDSTVA

O vlastn ochranu a vlastn rozvoj usiluj vichni lid. Pokud by se vem povolilo neomezen uvat svch schopnost a voln nakldat s plody sv prce, spoleensk pokrok by byl nepetrit a nepolevujc. Ale existuje jet dal sklon, kter je spolen vem lidem pokud mohou, chtj t a prosperovat na kor druhch. To nen ukvapen obvinn a ani nevychz ze zatrpkl a nelaskav due. Historick prameny poskytuj dkazy o jeho pravdivosti: neustl vlky, masov sthovn, nboensk tlak, vudyptomn otroctv, nepoctivost v obchod a monopoly. Tato zhoubn touha m svj pvod v samotn povaze lovka v jeho primitivnm, veovlivujcm a nepotlaitelnm instinktu, kter jej pohn k uspokojovn svch poteb s nejmen monou bolest.
VLASTNICTV A LOUPE
lovk me t a uspokojovat sv poteby pouze nepetritou prac, neustlm uvnm svch schopnost k opracovn prodnch zdroj, kter je pvodem vlastnictv. Ale tak plat, e lovk me t a uspokojovat sv poteby pivlastovnm a spotebovvnm produkt prce druhch, kter jsou pvodem loupee. Jeliko se lovk ve sv pirozenosti sna vyhbat bolesti a jeliko prce sama o sob je bolest , vyplv z toho, e se lovk uchl k loupen pokad, kdy to pro nj bude snadnj ne prce. Djiny nm to ukazuj dosti jasn. A za tchto podmnek jej neme zastavit morlka ani nboenstv. Kdy potom loupen skon? Ustane, a kdy bude pro lovka bolestnj a nebezpenj ne prce. Potom je zejm, e patinm elem zkona je uvat kolektivn slu k vymcen tohoto osudnho sklonu k loupen. Vechna opaten zkona by mla ochraovat vlastnictv a trestat loupen. Zkon je vak obvykle tvoen jednm lovkem nebo jednou tdou lid. A jeliko zkon neme psobit bez schvlen a podpory vldnouc moci, mus bt tato moc svena tomu, kdo zkony vytv. Tento fakt spolen s osudnm sklonem uspokojovat sv poteby s nejmenm monm silm, kter existuje v nitru lovka, vysvtluje tm vestrann zvrcen zkona. A tak je snadn pochopit, jak se zkon stv nepemoitelnou zbran nespravedlnosti, ani by ji zabraoval; pro zkonodrce vyuv zkon v rzn me k nien osobn nezvislosti ostatnch lid pomoc otroctv, jejich svobody tlakem a jejich vlastnictv loupenm. To ve je provdno ve prospch toho, kdo zkon vytv, a mrn k moci, kterou dr v rukou.
294
30.3.2007
11:49
Strnka 295
OBTI LEGLNHO LOUPEN

lovk se pirozen bou proti nespravedlnosti, jej je obt. Je-li tedy loupen vedeno zkonem ve prospch tch, kte zkon vytvej, vechny oloupen tdy se sna poklidnmi nebo revolunmi prostedky dostat k tvorb zkon. A podle toho, jak moc jsou tyto oloupen tdy osvcen, navrhnou ve snaze zskat politickou moc realizaci jednoho ze dvou naprosto odlinch cl. Buto chtj legln loupen zastavit, anebo se na nm podlet. Bda nrodu, v nm pevld ten druh ze jmenovanch cl a v nm se velk poet obt leglnho loupen jednou chop moci zkony vytvet! Ne tato situace nastane, legln loupen je vedeno pouze nkolika jedinci, avak dotk se vtiny lid. Tak to obvykle bv tam, kde je zkonodrn moc koncentrovna v rukou nkolika osob. Jakmile se vak toto prvo stane veobecnm, lid se sna vyeit sv protichdn zjmy veobecnm loupenm. Namsto toho, aby ze spolenosti nespravedlnost vykoenili, uin ji veobecnou. Jakmile oloupen tdy zskaj politickou moc, zavedou systm odvetnch opaten vi jinm tdm. Legln loupen nezru (k tomu nemaj dostatek rozumu), namsto toho svou ast na nm napodobuj sv zl pedchdce, a to i pesto, e je proti jejich vlastnm zjmm. Jako by bylo nutn, aby si kad pedtm ne nastane vlda spravedlnosti protrpl krut trest; nkte pro spchan zlo a nkte pro nedostatek rozumu.
NSLEDKY LEGLNHO LOUPEN

Pro spolenost nen nic horho ne pemna zkona v nstroj loupen. Jak jsou nsledky tto pemny? Popis by si vydal mnoho stran, musme se tedy spokojit s upozornnm jen na ty nejnpadnj. Pedevm se ze svdom vech vytrat rozdly mezi spravedlnost a nespravedlnost. Pokud nejsou uznvny zkony, dn spolenost neme existovat. Nejbezpenj zpsob, jak zadit, aby byly zkony uznvny, je vytvoit je tak, aby byly pro spolenost pijateln. Jsou-li zkon a morlka ve vzjemnm protikladu, oban je postaven ped krutou volbu buto ztrat smysl pro mravnost, anebo respekt ped zkonem; volbu mezi stejn velkmi tragdiemi, mezi nimi je obtn si vybrat. Podstatou zkona je udrovat spravedlnost. V myslch lid je dokonce zkon a spravedlnost jedno a tot. V ns vech existuje siln sklon vit, e ve, co je legln, je t legitimn. Toto pesvden je mezi lidmi tak rozen, e myln povauj urit vci za spravedliv jen z toho dvodu, e je
295
30.3.2007
11:49
Strnka 296
takovmi uinil zkon. Aby se loupen pro lidsk svdom stalo spravedlivm a posvtnm, sta, aby jej nadil a schvlil zkon. Otroctv, omezovn a monopoly nachzej sv obhjce nejen mezi tmi, kte z nich maj uitek, ale i mezi tmi, kte jimi trp.
OSUD NEKONFORMNCH
Pokud vyjdme pochyby vi mravnosti tchto instit, tvrd se o ns smle: Jste nebezpen inovtor, utopista, teoretik a podvratnk; chcete rozbt zklady, na kterch je spolenost zaloena. Pokud studujete etiku nebo politologii, narazte na organizace poadujc po vld, aby vda nebyla nadle vyuovna vhradn z pohledu volnho obchodu (svobody, vlastnictv a spravedlnosti), jako tomu bylo doposud, ale aby tak zohledovala fakta a zkony, kter reguluj francouzsk prmysl (fakta a zkony, kter jsou v rozporu se svobodou, vlastnictvm a spravedlnost); a aby se profesoi na vldou dotovanch pracovitch psn zdrovali sebemenho zpochybovn platnch zkon.236 Pokud tedy existuje zkon, kter schvaluje otroctv, monopoly, tlak i loupee v jakkoli form, nesm bt nikdy zmnn. Nebo lze jej snad zmnit, ani by se popinila cta, kterou vyvolv? A krom toho etika a politologie mus bt vyuovny z hlediska tohoto zkona za pedpokladu, e je spravedliv prost proto, e je to zkon. Dal dsledkem tohoto tragickho pekroucen zkona je to, e pikld plin vznam politickm vnm a konfliktm, a politice vbec. Toto tvrzen mohu dokzat tiscerm zpsobem, ale pro ilustraci se omezm jen na tma, o kterm v posledn dob pemlel kad: veobecn volebn prvo.
KDO M SOUDIT?
Nsledovnci Rousseanovy mylenkov koly kte se povauj za velmi pokrokov, ale kter j povauji za zpodn o dvacet stolet se mnou nebudou v tomto souhlasit. Ale veobecn volebn prvo uijeme-li tohoto slova v jeho nejpesnjm smyslu nen jedno z tch nedotknutelnch dogmat, jejich zkoumn i zpochybovn je zloinem. Ve skutenosti lze proti veobecnmu volebnmu prvu vznst vn nmitky.
236
General Council of Manufacturers, Agriculture and Commerce. 6. 5. 1850.
296
30.3.2007
11:49
Strnka 297
Pedevm slovo veobecn v sob skrv hrub omyl. Ve Francii ije 36 milion lid. Aby se tedy volebn prvo stalo veobecnm, muselo by bt 36 milion voli. Ovem volebn systm umouje volit nejvce 9 milionm lid. Ti osoby ze ty jsou vyloueny. A jsou vyloueny prv touto tvrtou osobou, kter zastv princip neschopnosti jakoto dvod pro omezen volebnho prva ostatnch. Veobecn volebn prvo tedy znamen veobecn volebn prvo pro ty, kte jsou schopn volit. Avak zstv tato faktick otzka: Kdo je schopn volby? A jsou to pouze meniny, eny, mentln postien a pachatel zvanch zloin, kter bychom mli oznait za neschopn?
DVOD, PRO JE VOLEBN PRVO OMEZENO

Podrobnj studium odhal pinu, kvli n je volebn prvo zaloeno na principu neschopnosti. Spov v tom, e voli nevol pouze za sebe, ale za kadho. Nejir a neju volebn systm jsou si v tomto smru podobn. Li se pouze ve vymezen neschopnosti. Nen to odlinost v principu, ale pouze v me jeho uplatnn. Podle republikn zastvajcch eckomskou filosofii zskv lovk volebn prvo pi narozen. Zabrnme-li tedy enm a dtem volit, dopoutme se nespravedlnosti. Pro nemohou volit? Jeliko jsou povaovni za nezpsobil. A pro je nezpsobilost dvodem pro vylouen? Protoe vsledkem voleb netrp pouze sm voli; protoe kad hlas se dotk vech a ovlivuje je; protoe lid ve spolenosti maj prvo poadovat uritou ochranu zkon, na kterch zvis jejich blahobyt a existence.
ODPOV ZN: OMEZIT ZKON

Vm, jak lze na toto odpovdt a jak nmitky lze vznst. Ovem sem rozebrn takovhoto sporu nepat. Rd bych jen poznamenal, e spor o veobecnm volebnm prvu, kter znekliduje, rozruuje a pevrac nrody (stejn jako vtina dalch politickch otzek), by tm zcela ztratil svj vznam, kdyby zkon byl vdy tm, m by bt ml. Pokud by se zkon omezoval pouze na ochranu vech osob, vech svobod a vekerho vlastnictv; pokud by zkon nebyl nic vce ne organizovan sdruen prv jednotlivc na vlastn ochranu; pokud by zkon byl pekkou a trestal veker tlak a loupen je pravdpodobn, e bychom my, oban, diskutovali o rozsahu volebnho prva?
297
30.3.2007
11:49
Strnka 298
Bylo by potom pravdpodobn, e by rozsah volebnho prva ohrooval to nejvzneenj dobro, veejn mr? Je pravdpodobn, e by tdy nezpsobil volit usilovaly se v horlivost o zskn tohoto prva? A je pravdpodobn, e by ti, kte volebn prvo maj, protestovali proti jeho rozen? Pokud by se zkon drel svho patinho cle, jeho vznam by byl pro vechny stejn. Nen snad jasn, e za tchto okolnost by ti, kte volili, nemohli zpsobit nesnze tm, kte nevolili?
OSUDN MYLENKA LEGLNHO LOUPEN

Ovem pedstavte si, e byl zaveden tento hrozn princip: Pod zminkou organizace, zen, ochrany, nebo podpory bere zkon vlastnictv jedn osob a dv je osob druh; zkon odebr majetek vem a dv jej nkolika buto farmm, tovrnkm, loam, umlcm nebo komediantm. Stane-li se tak, kad tda bude nsledn chtt vyut zkon ve svj prospch. Tdy nezpsobil volit se budou vehementn doadovat svho volebnho prva a radji zpevrt spolenost, ne by jej nezskaly. Zejmna ebrci a tulci vm budou tvrdit, e maj nesporn prvo volit. eknou vm: Nememe si koupit vno, tabk nebo sl, ani bychom nezaplatili da. A st z tto dan je podle zkona pedna formou vsad nebo podpor lidem, kte jsou bohat ne my. Jin vyuvaj zkona ke zvyovn cen chleba, masa, eleza nebo odv. Protoe vichni ostatn vyuvaj zkon ve svj prospch, my bychom jej tak rdi vyuvali. Poadujeme od zkona prvo na sociln pomoc, kter bude podlem chudch na veobecnm loupen. Abychom toho doclili, musme bt volii a zkonodrci, abychom si mohli ve velkm zajistit almunu pro nai tdu, stejn jako jste si zajistili ochranu ve velkm pro vai tdu. Nekejte nm, ebrkm, e to ve udlte za ns, e nm pihodte 600 000 frank, jak navrhuje pan Mimerel, abyste ns uklidnili, jako kdybyste psovi hzeli kost k ohryzvn. My mme jin cle. A krom toho chceme jednat sami za sebe, tak jako jin tdy jednaj samy za sebe. Co mete na tento argument odpovdt?!
ZVRCEN ZKON JE PINOU KONFLIKTU

Kad se bude chtt podlet na tvorb zkona (buto aby leglnmu loupen pedeel, nebo ho k nmu pouil), a to tak dlouho, dokud jej bude mon vyut i k jinm ne patinm elm k naruen vlastnictv namsto jeho ochrany. Politick otzky budou vdy rozhodujc, pevldajc a vezahrnujc. U bran Zkonodrnho palce se bude odehrvat boj a bitva uvnit bude
298
30.3.2007
11:49
Strnka 299
nemn zuiv. Nen poteba zabvat se francouzskm a anglickm zkonodrstvm, abychom toto vechno vdli; k nalezen odpovdi toti sta pochopit problm. Je vbec nutn dokazovat, e toto ohavn zvrcen zkona je neustlm zdrojem nenvisti a spor; e smuje k rozbit spolenosti jako takov? Pokud ano, podvejme se na Spojen stty (roku 1850). Nen dn jin zem, ve kter by byl zkon vce omezovn a ve kter by vce zajioval to, co m, toti ochranu svobody a vlastnictv vech. A zd se, e prv z tohoto dvodu neexistuje stt se stabilnjm spoleenskm dem. Ovem i ve Spojench sttech lze najt dva pouze dva problmy, kter vdy ohroovaly veejn mr.
OTROKSTV A CLA PEDSTAVUJ LOUPE

Jak jsou tyto dva problmy? Jedn se o otrokstv a cla, ke kterm dochz i pes ducha republiky Spojench stt a kter pevzaly charakter lupie. Otrokstv pedstavuje zkonn naruen svobody. Ochrann clo pedstavuje zkonn naruen vlastnictv. Nejzajmavj ale je, e tento dvojnsobn legln zloin bolestn ddictv Starho svta by mohl bt (a taky pravdpodobn bude) jedinou okolnost, kter povede k padku Unie. Pro srdce spolenosti nen nic bolestivjho ne to, e se zkon stane nstrojem nespravedlnosti. A pokud to m hrzn dsledky pro Spojen stty kde dolo k zvrcen zkona pouze v ppad otrokstv a cel , jak pak mus bt jeho dsledky pro Evropu, kde se zvrcen zkona stalo principem?
DVA DRUHY LOUPEN

Pan de Montalembert (politik a spisovatel), kter pijal mylenku obsaenou ve slavnm prohlen pana Carliera, ekl: Musme vst vlku proti socialismu. Podle definice socialismu zastvan panem Charlesem Dupinem tm mnil: Musme vst vlku proti loupen. Ale o jakm loupen hovoil? Existuj toti dva druhy loupen: legln a nelegln. Nemyslm, e nelegln loupen kter trestn prvo definuje, pedvd a trest lze nazvat socialismem. Nen to druh loupen, kter systematicky ohrouje spolenost v jejch zkladech. Krom toho vlka proti ileglnmu loupen neekala na pokyn tchto pn; byla vedena od pradvna. I Francie, dlouho pedtm, ne roku 1848 dolo k norov revoluci (a ne byl objeven samotn socialismus), mla k tomuto elu policii, soudy, strce, vzen, hla-
299
30.3.2007
11:49
Strnka 300
domorny a popravit. Zkon sm vede tuto vlku; m pn a nzor je, e takovto postoj k loupen by ml zkon zastvat vdy.
ZKON OCHRAUJE LOUPE

Ale ne vdy jej zastv. Zkon nkdy loupe ochrauje a podl se na n. A tak jsou ti, kte z n maj prospch, ueteni hanby, nebezpe a vitek svdom. Zkon do jejich rukou vkld cel apart soudc, policie a vzestv a umouje jim zachzet s obt pokud se brn jako se zloincem. Krtce eeno, legln loupen existuje, a prv o nm pan de Montalembert hovo. Toto legln loupen me pedstavovat pouze malou skvrnu na platnch zkonech. Je-li tomu tak, nejlepm eenm je tuto skvrnu bez e a zbytenho rozruchu odstranit a to i pes protesty zainteresovanch.
JAK ROZEZNAT LEGLN LOUPE

Ale jak lze tuto legln loupe odhalit? Dosti jednodue. Podvejte se, zda zkon bere uritm osobm to, co jim pat, a dv to jinm osobm, kterm to nepat. Podvejte se, zda zkon znevhoduje jednoho obana na kor druhho tm, e in nco, co oban init neme, ani by spchal zloin. Bez odkladu tento zkon zrute, jeliko to nen pouze zlo samo o sob, ale tak plodn zdroj pro dal zla, nebo podncuje mstu. Jestlie takovto zkon kter me bt vjimkou nen zruen ihned, lehce se roz a vyvine se v systm. Osoba, kter dky tomuto zkonu zskv, si bude trpce stovat a bude obhajovat sv nabyt prva. Bude tvrdit, e je povinnost sttu chrnit a podporovat odvtv, ve kterm psob, a e tato opaten sttu prospvaj, jeliko ochraovan odvtv disponuje vtmi prostedky a plat vy mzdy chudm pracujcm. Nenaslouchejte tmto sofismatm. Pijet takovchto argument zabuduje legln loupen do celho systmu. Ve skutenosti se tak ji stalo. Deziluz dneka je snaha obohatit vechny na kor vech ostatnch; zeveobecnit loupen pod zminkou jeho organizovn.
LEGLN LOUPEN M MNOHO JMEN

Legln loupen lze uskutenit nekonen mnoha zpsoby. Tm pdem mme nekonen mnoho nvrh na jeho organizovn: cla, protekcionismus, otrok-
300
30.3.2007
11:49
Strnka 301
stv, zamstnaneck vhody a podpory, progresivn zdann, veejn koly, zaruen zamstnn, zaruen zisky, minimln mzdy, prvo na podporu, prvo na pracovn nstroje, bezron vr a tak dle a tak dle. Vechny tyto nvrhy maj nco spolenho legln loupen a jako celek vytv socialismus. Podle ve uvedenho je socialismus zkladem doktrny. A jak jinak lze proti socialismu bojovat ne napadnutm tto doktrny? Pokud tuto socialistickou doktrnu shledvte chybnou, absurdn a patnou, odmtnte ji. A m vce bude chybn, m absurdnj a hor bude, tm snadnj ji bude odmtnout. Chcete-li bt dmysln, zante vymcenm kad steky socialismu, kter se vloud do va legislativy, co nebude snadn.
SOCIALISMUS JE LEGLN LOUPEN

Pan de Montalembert byl obviovn, e chtl proti socialismu bojovat nsilm. Ml by bt zprotn tohoto obvinn, nebo jasn ekl, e vlka proti socialismu mus bt vedena v souladu se zkonem, ct a prvem. Copak ale pan de Montalembert nevid, e se dostal do zaarovanho kruhu? Chcete elit socialismu s pouitm zkona? Ale sm socialismus se opr o zkon. Socialist chtj uskutenit legln, a nikoli nelegln loupen. Socialist stejn jako vichni ostatn zastnci monopol chtj uinit ze zkona svou zbra. Jestlie je zkon na stran socialismu, jak me bt proti nmu pouit? Jakmile je loupen uzkonno, soudy, policie a vznice jej nemohou zastavit. Spe je pravdpodobn, e si je zavol na pomoc. Zabrnte proto socialismu podlet se na tvorb zkon? Zabrnte mu ve vstupu do Zkonodrnho palce? Pedvdm, e neuspjete, dokud bude legln loupen hlavnm pedmtem legislativy. Je nelogick a ve skutenosti i absurdn pedpokldat nco jinho.
MUSME SE ROZHODNOUT
S otzkou leglnho loupen se musme vypodat jednou provdy a na vbr mme ze t monost: 1. Vtina olupuje meninu. 2. Kad olupuje kadho. 3. Nikdo nen olupovn nikm. Musme zvolit mezi omezenm loupenm, veobecnm loupenm a dnm loupenm. Zkon se me ubrat jen jednm z tchto t smr. Omezen legln loupen: Tento systm pevldal, kdy bylo omezeno volebn prvo, brnil vpdu socialismu.
301
30.3.2007
11:49
Strnka 302
Veobecn legln loupen: Tento systm ns ohrouje od t doby, co se volebn prvo stalo veobecnm. Vtiny se po jeho zskn rozhodly formulovat zkony na stejnm principu leglnho loupen, jen byl pouit jejich pedchdci. dn legln loupen: Toto je princip spravedlnosti, klidu, du, stability, harmonie a logiky. Do sv smrti budu hlsat tento princip plnou silou svch plic (kter je bohuel pli mal).237
PRAV FUNKCE ZKONA

Bume upmn, lze od zkona poadovat vce ne odstrann loupen? Me bt zkon kter nutn vyaduje pouit sly rozumn vyuit pro cokoli jinho ne ochranu prv vech? Odmtm, e by to bylo mon, ani by dolo k zvrcen zkona a nsledn tak k pouit sly proti prvu. Toto je ten nejsmutnj a nejnelogitj spoleensk zvrat, jak si lze jen pedstavit. Musme souhlasit s tm, e prav een tak dlouho hledan v oblasti spoleenskch vztah je obsaeno v tchto jednoduchch slovech: Zkon je organizovanou spravedlnost. Je dleit poznamenat, e zajitn spravedlnosti zkonem ili silou znemouje pouit zkona (sly) k zajitn jakkoli lidsk innosti, a ji je to prce, dobroinnost, obchod, zemdlstv, prmysl, vzdlvn, umn nebo nboenstv. Kdyby zkon kteroukoli z nich zajioval, nevyhnuteln by dolo k znien jeho podstaty spravedlnosti. Nebo je snad mon ut slu proti svobod oban, ani by byla naruena spravedlnost?
LKAV VBNIKA SOCIALISMU

A dostvme se k nejpopulrnjmu omylu na doby. M se za to, e nesta, aby zkon zajioval pouze spravedlnost; mus t zajiovat dobroinnost. Nesta, e nm zaruuje svobodn a nensiln pouvn schopnost pro fyzick, intelektuln a mravn rozvoj; poaduje se, aby sm zkon rozioval blaho, vzdln a mravnost celho nroda. Toto je lkav vbnika socialismu. A znovu opakuji: Tyto dv lohy zkona si navzjem protie. Musme si mezi nimi vybrat. Oban neme bt souasn svobodn a nesvobodn.
237
V dob vzniku tohoto dla F. Bastiat ji vdl, e umr na tuberkulzu. Zemel bhem jednoho roku pozn. pekl.
302
30.3.2007
11:49
Strnka 303
VYNUCEN BRATRSTV ROZBJ SVOBODU

Pan de Lamartine mi jednou napsal: Vae doktrna je pouze polovina mho programu. Vy jste se zastavil u svobody, j pokrauji a k bratrstv. Odpovdl jsem: Druh polovina Vaeho programu rozbije tu prvn. Podle m nelze dobrovolnost od bratrstv oddlit. Nechpu, jak me bt bratrstv legln vynuceno, ani by byla legln zniena svoboda, a tm pdem i legln polapna spravedlnost. Legln loupen m dva koeny. Jeden z nich, jak jsem ji ekl, je lidsk chamtivost; tm druhm je pedstran dobroinnost. Myslm, e bych na tomto mst ml pesn vysvtlit, co mnm slovem loupen.238
LOUPEN NARUUJE VLASTNICTV

Slova loupen neuvm, jak je obvykl, v dnm vgnm, neuritm, piblinm i metaforickm smyslu, ale ve smyslu vdeckm k vyjden opaku vlastnictv. Je-li st majetku jedn osoby pedna bez jejho souhlasu a bez odkodnn, buto silou anebo podvodem jin osob, km, e dochz k poruen vlastnictv, toti loupen. Tvrdm, e prv tomuto by ml zkon vdy a vude zabrnit. Jestlie se tak nedje a jestlie zkon sm loupen vykonv, tvrdm, e se stle jedn o loupen, avak vzhledem ke spolenosti a bohatstv je toto poruen prv jet hor. V takovmto ppad je ovem osoba, kter z nj m prospch, uetena odpovdnosti. Odpovdnost zstv na stran zkona, zkonodrce a na stran spolenosti samotn. V tom spov politick nebezpe. Lituji, e slovo loupen je urliv. Marn jsem se snail nalzt slovo neurliv, protoe bych nikdy a u vbec ne nyn nechtl do naich spor zavst vraz, kter by nkoho popuzoval. A a ji mi vte i nikoli, prohlauji, e nehodlm kritizovat ni mysly i mravnost, nbr pedstavu, o jej chybnosti jsem pesvden; systm, kter se mi zd nespravedliv; a nespravedlnost, kter je natolik nezvisl na lidech a jejich snaen, e z n maj vichni prospch, ani by si jej pli, a zrove kvli n trp, ani by vdli pro.
238
Francouzsk ekvivalent, uvan Bastiatem, je spoliation. Pozn. pekl.
303
30.3.2007
11:49
Strnka 304
TI SYSTMY LOUPEN
Nezpochybuji upmnost tch, kte obhajuj protekcionismus, socialismus a komunismus. Pokud tak nkdo in, me za to politika nebo strach. Musm vak zdraznit, e protekcionismus, socialismus a komunismus jsou v podstat stejnou rostlinou ve tech stadich vvoje. Meme jen poznamenat, e legln loupen je viditelnj za komunismu, protoe k nmu dochz ve vech oblastech, a za protekcionismu, protoe zde je loupen omezeno pouze na urit skupiny a odvtv.239 Vyplv z toho tedy, e ze t jmenovanch systm je socialismus nejmlhavj a nejnerozhodnj, a tm pdem nejupmnj stadium vvoje. Ale upmn nebo neupmn, mysly osob se zde nezabvme. Vlastn jsem ji zmnil, e legln loupen je zaloeno sten na dobroinnosti, akoliv se jedn o falenou dobroinnost. S tmto vysvtlenm nyn pezkoumejme, co znamen, odkud pochz a k emu vede oblben snaha doshnout veobecnho bohatstv prostednictvm veobecnho loupen.
ZKON PEDSTAVUJE SLU

Kdy u zkon zajiuje spravedlnost, socialist se ptaj, pro by tak nemohl zajiovat prci, vzdln a nboenstv. Pro by nemohl bt zkon vyuit pro tyto ely? Jeliko by tm dolo ke znien spravedlnosti. Musme mt na pamti, e zkon pedstavuje slu; neml by tedy pekroit legitimn hranice pouit sly. Jestlie zkon a sla zajiuj spravedlnost, nic nenaizuj, ale pouze zabrauj nsil. Nepokozuj nikoho, chrn svobodu a majetek vech. Maj obrann charakter a stejnou mrou chrn prva vech.
239
Pokud je zvltn privilegium vldn ochrany proti konkurenci monopol udleno ve Francii pouze jednomu odvtv, napklad elezstv, jedn se o tak zejm legln loupen, e neme mt dlouh trvn. A z tohoto dvodu se vechna ochraovan odvtv chovaj stejn. Organizuj se takovm zpsobem, aby vyvolala zdn, e reprezentuj vechny pracujc, tm vak pouze chtj legln loupen zamaskovat.
304
30.3.2007
11:49
Strnka 305
ZKON JE NEGATIVN KONCEPT

Nekodnost zkonnch opaten a legitimn ochrany je evidentn; jejich uitenost je samozejm; a oprvnnost neme bt zpochybovna. Jak jednou poznamenal mj ptel, tento negativn koncept zkona je tak pravdiv, e tvrzen elem zkona je nastolit vldu spravedlnosti nen pln pesn. Mlo by bt eeno, e clem zkona je zabrnit vld nespravedlnosti. Ve skutenosti je to nespravedlnost, a ne spravedlnost, kter existuje sama o sob. Spravedlnosti je dosaeno, pokud nedochz k nespravedlnosti. Pokud zkon pomoc svho nezbytnho zstupce sly zavede regulaci prce, vyuovn, nboensk vry i pesvden, nen ji nadle negativn, ale na lid psob pozitivn. Vle lidu je nahrazena vl zkonodrce; iniciativa lidu je nahrazena iniciativou zkonodrce. Lid potom ji nepotebuj diskutovat, porovnvat a plnovat; ve za n uin zkon. Pro lovka se inteligence stane zbytenou; pestane bt lovkem; ztrat svou osobnost, svou svobodu a svj majetek. Zkuste si pedstavit regulaci prce zavedenou ntlakem, kter nepedstavuje naruen svobody, nebo nsiln pesun majetku, jen nen naruenm vlastnictv. Pokud nen mon odstranit protimluvy z ve uvedench tvrzen, musme dojt k zvru, e zkon nen schopen zajistit prci a prmysl bez toho, ani by se dopustil nespravedlnosti.
POLITICK PSTUP
Pozoruje-li politik spolenost ze sv uzaven kancele, je pekvapen ohromnou nerovnost, kterou spat. Lituje nuzotu, kter je tolik mezi naimi bratry a kter v kontrastu s pepychem a bohatstvm vypad jet nuznji. Mon by se tento politik ml zeptat sm sebe, zda souasn pomry nebyly zpsobeny nejen dvj dobyvanost a rabovnm, ale tak nedvnm leglnm loupenm. A ml by uvit nsledujc: Jeliko si vichni lid pej blahobyt a dokonalost, nen existence spravedlnosti dostaujc pro to, aby povzbudila veker sil nutn k pokroku a zajistila nejvy monou rovnost? Nebylo by to v souladu s individuln odpovdnost, kterou ns obdail Bh, abychom si vybrali mezi nectnost a ctnost, ili mezi trestem a odmnou? Ovem politici takto neuvauj. Jejich pozornost je obrcena k organizacm, asociacm a dohodm leglnm i zdnliv zkonnm. Pokouej se napravit zlo tak, e roziuj a ochrauj samotnou pinu tohoto zla: legln loupen. Vidli jsme, e spravedlnost je negativn koncept; otzkou ale je, jestli existuje alespo jedno z pozitivnch zkonnch opaten, kter neobsahuje princip loupen?
305
30.3.2007
11:49
Strnka 306
ZKON DOBROINNOSTI
kte: Mme zde nemajetn a obracte se na zkon. Ale zkon nen prs, kter se sm napluje mlkem. Ani laktan cvy zkona nejsou plnny mlkem z pramene lecho mimo spolenost. Do sttn pokladny neme vstoupit nco ve prospch jedn osoby nebo jedn tdy, ani by to tam jin osoby nebo jin tdy byly pinuceny vloit. Pokud by si kad vybral ze sttn pokladny tolik, kolik tam vloil, nedochzelo by k leglnmu loupen. Ovem to by potom bylo mon pomoci tm, kte strdaj, nebyla by podporovna rovnost pjm. Zkon me slouit ke zrovnoprvnn pouze tehdy, kdy jednm bere a druhm dv. Jestlie se tak dje, zkon se stal nstrojem loupen. Stejnm zpsobem nahldnme na ochrann cla, dotace, zaruen zisky, zaruen zamstnn, podpory a levy, veejn vzdlvn, progresivn zdann, bezplatn vr a veejn prce. Zjistme, e jsou vdy zaloeny na leglnm loupen, toti organizovan nespravedlnosti.
ZKON A VZDLN
kte: Existuj lid, jim se nedostv vzdln a obracte se na zkon. Ale zkon nen pochodn vzdlanosti, kter by vyzaovala sv svtlo mezi lidi. Zkon psob ve spolenosti, kde nkte vzdlni jsou a nkte ne; kde se nkte potebuj uit a nkte mohou vyuovat. Pokud jde o vzdln, mme na vbr ze dvou monost: Zkon buto svobodn vzdlvn umon a nebude do nj zasahovat, anebo jej uin povinnm a bezplatnm, a to tak, e vybere dostatek prostedk k zaplacen uitel jmenovanch vldou. Ve druhm ppad se ovem zkon dopout leglnho loupen, naruuje svobodu a vlastnictv.
ZKON A ETIKA
kte: Existuj lid, kte jsou nectnostn a ateistit a obracte se na zkon. Ale zkon je sla. A je snad poteba zdrazovat, jak nsiln a neinn je pouit sly ve vcech mravnosti a nboenstv? Socialist, i pes vechnu jejich jeitnost, se jen st vyhnou tomu, aby nevidli hrznost leglnho loupen, kter je nsledkem takovhoto systmu a takovchto snah. Ovem co udlaj? Chyte ho skryj ped druhmi a zejmna ped sebou samotnmi za lbiv slova jako bratrstv, rovnost, podek a spojenectv. A jeliko my poadujeme od zkona tak mlo pouze
306
30.3.2007
11:49
Strnka 307
spravedlnost , socialist z toho usuzuj, e bratrstv, rovnost, podek a spojenectv odmtme, a nazvaj ns individualisty. Ale ujistme socialisty, e zavrhujeme vynucen podek, a nikoli pirozen podek. Zavrhujeme ty formy spojenectv, kter jsou nm vnuceny, nikoli svobodn spojenectv. Zavrhujeme vynucen bratrstv, nikoli opravdov bratrstv. Zavrhujeme umlou rovnost, kter pouze zbavuje individuln odpovdnosti; nezavrhujeme pirozenou rovnost lid ped Bohem.
ZMATEN TERMN
Socialismus, podobn jako starodvn mylenky, ze kterch pramen, zamuje vldu se spolenost. A tak pokad kdy kritizujeme uritou vldn aktivitu, socialist dojdou k zvru, e odmtme onu aktivitu jako takovou. Nesouhlasme se vzdlvnm, kter poskytuje stt. Socialist potom tvrd, e jsme proti jakmukoliv vzdlvn. Nesouhlasme se sttnm nboenstvm. Socialist potom tvrd, e nechceme vbec dn nboenstv. Jsme proti sttem vynucen rovnosti. Socialist potom tvrd, e jsme proti jakkoli rovnosti. A tak dle a tak dle. Je to tot, jako kdyby ns socialist obvinili, e nesouhlasme s tm, aby lid jedli, protoe nesouhlasme s pstovnm obil, kter by zajioval stt.
VLIV SOCIALISTICKCH AUTOR

Jak vbec politici doli k zvru, e lze vytvoit takov zkon, kter by produkoval to, co neobsahuje bohatstv, vdu, nboenstv, a v kladnm slova smyslu, prosperitu? Je to dky vlivu naich modernch autor pcch o veejnch zleitostech. Souasn autoi zejmna ti patc k socialistick mylenkov kole zakldaj sv rzn teorie na jedn spolen hypotze: Rozdluj lidstvo do dvou skupin. Lid veobecn s vjimkou autora tvo prvn skupinu. A autor sm tvo tu druhou a nejdleitj skupinu. Toto je jist ta nejpodivnj a nejjeitnj pedstava, kter se kdy zrodila v lidskm mozku. Tito autoi vychz z pedstavy, podle n lid nedisponuj dnmi rozliovacmi schopnostmi; dnmi podnty k jednn. Pedpokldaj, e lid jsou inertn hmota, pasivn stice, nehybn atomy, pinejlepm druh vegetace bez jakhokoliv zjmu na zpsobu sv existence. Pedpokldaj, e mohou bt tvarovni vl a vlivem jin osoby do nespotu rznch forem, vce i mn symetrickch, estetickch a dokonalch.
307
30.3.2007
11:49
Strnka 308
Navc ani jeden z tchto autor se nerozpakuje pijmout pedstavu, e on sm s titulem organiztora, objevitele, zkonodrce nebo zakladatele pedstavuje tuto vli a vliv, tuto univerzln motivujc slu, tuto tvoivou moc, jejm vzneenm poslnm je utvoit z tchto roztrouench materil osob spolenost. Socialistit autoi nahlej na lidstvo stejnm zpsobem jako zahradnk na sv stromy. A prv tak jako zahradnk nladov tvaruje stromy do tvaru pyramid, slunenk, kostek, vz, vj a jinch forem, tak i socialistick autor podle nlady formuje lidstvo do skupin, sekc, center, subcenter, bunk, pracovnch skupin a dalch variac. A prv tak jako zahradnk potebuje sekery, vyvtvovac hky, pily a nky k tvarovn svch strom, tak i socialistick autor potebuje slu, aby zformoval spolenost, a tu mohou poskytnout pouze zkony; celn zkony, daov zkony, zkony o podporch a zkony o kolstv.
SOCIALIST SI CHTJ HRT NA BOHA

Lidstvo podle socialist pedstavuje surovinu, ze kter m bt utvoena urit forma spolenosti. A kdyby nhodou mli o spchu t i on formy urit pochybnosti, doadovali by se, aby jim byla ponechna mal st lidstva na experimentovn. Tato populrn mylenka o vyzkouen vech systm je iroce znma, stejn tak jako jeden socialistick vdce, kter po stavodrnm shromdn poadoval, aby mu poskytlo mal okres se vemi obyvateli, na kterm by si mohl vyzkouet sv experimenty. Stejnm zpsobem postupuje vynlezce, jen nejdve konstruuje model a pak stroj v pln velikosti; i chemik obtuje st chemikli farm zase st osiva a pdy za tm elem, aby si svou mylenku vyzkouel. Ale uvate ten obrovsk rozdl mezi zahradnkem a jeho stromy, mezi vynlezcem a jeho strojem, mezi chemikem a jeho prvky a mezi farmem a jeho osivem! Socialista se ovem se v upmnost domnv, e pln stejn rozdl je mezi nm a lidstvem! Nen divu, e politici v devatenctm stolet nahlej na spolenost jako na uml vtvor zkonodrcovy geniality. Tato mylenka ovoce klasickho vzdln uarovala vem intelektulm a znmm autorm v na zemi, kterm se vztah mezi lidmi a zkonodrcem jev stejn jako vztah mezi hlnou a hrnem. Krom toho, i kdyby socialist lidskmu srdci uznali schopnost jednat a lidskmu intelektu schopnost rozhodovat , budou v jejich och tyto dary od Boha zhoubn. Budou pesvdeni o tom, e kdyby se jimi lidstvo dilo, smovalo by neodvratn k zhub; a e kdyby zkonodrci umonili lidstvu
308
30.3.2007
11:49
Strnka 309
nsledovat sv sklony, namsto nboenstv by pevldal ateismus, namsto vzdlanosti by pevldala nevzdlanost a namsto vroby a smny by pevldala bda.
SOCIALIST POHRDAJ LIDSTVEM

Natst vak, kaj tito autoi, Nebesa obdarovala urit osoby vldce a zkonodrce sklony pesn opanmi, a to nejen pro jejich dobro, ale t pro dobro celho svta! Zatmco lidstvo smuje ke zlu, zkonodrce kr k dobru; zatmco lidstvo postupuje smrem k temnot, zkonodrce tou po osvcen; zatmco lidstvo je taeno k nectnosti, zkonodrce je pitahovn ctnost. A jeliko jsou socialistit autoi pesvdeni, e prv takovto pomry panuj ve spolenosti, poaduj pouit sly k tomu, aby sklony lidstva nahradili sklony svmi. Otevete-li kteroukoli knihu o filosofii, politice nebo historii, s velkou pravdpodobnost se pesvdte, jak hluboce je v na zemi zakoenna tato mylenka dtko klasick vzdlanosti a matka socialismu. V kad z nich se pravdpodobn dotete, e lidstvo je pouh neten hmota, kter od sttn moci pijm ivot, uspodn, mravnost a prosperitu. A jet he, bude se tam tvrdit, e lidstvo smuje do zhuby a me bt zachrnno pouze magickou rukou zkonodrce. Klasick konvencionalismus vdy zastval nzor, e v pozad pasivn spolenosti stoj skryt sla nazvan zkon i zkonodrce (nebo jinm nzvem, jen se vztahuje k urit osob nebo osobm s nezpochybnitelnm vlivem a moc), kter pohybuje, d, obohacuje a zdokonaluje lidstvo.
OBRANA PRACOVN POVINNOSTI

Podvejme se nejdve na citaci z Bossueta (vychovatel fr. korunnho prince na dvoe Ludvka XIV.): Jedna z vc, kter byla vtpena (km?) do mysl Egypan ponejvce, bylo vlastenectv Nikdo nesml bt pro stt neuiten. Zkon kadmu piadil jeho zamstnn, kter bylo pedvno z otce na syna. Nikdo nesml mt povoln dv anebo je mnit Existovala ovem innost, k n byli nuceni vichni: studium zkona a moudrosti. Neznalost nboenstv a politickch regulac zem nebyla omlouvna za dnch okolnost. Navc kad zamstnni bylo pidleno (km?) uritmu okrsku... Jedna z nejlepch vlastnost dobrch zkon byla ta, e kad byl vy-
309
30.3.2007
11:49
Strnka 310
uovn (km?) k jejich dodrovn. V dsledku toho byl Egypt pln bjench vynlez a nic, co by mohlo ivot uinit snadnm a poklidnm, nebylo zanedbvno. Lid tedy podle Bossueta nejsou schopni nic vymyslet. Vlastenectv, prosperita, vynlezy, hospodaen, vda to ve je lidem dno prostednictvm zkon a vldc; lid se jim jen mus poddit.
OBRANA OTCOVSK VLDY

Bossuet pokrauje a tak daleko, e svm pojetm sttu jako zdroje veho pokroku obhajuje Egypany ped obvinnm, e odmtali zpasen a hudbu. ekl: Jak je nco takovho mon? Vdy tato umn byla vynalezena Trismegistem (jen byl dajn kanclem egyptskho boha Osirise). V ppad Peran Bossuet tvrd, e ve pichz shry: Podpora zemdlstv byla jedna z prvnch povinnost vldce... Stejn jako existovaly ady pro zen armdy, existovaly i ady pro zen zemdlskch prac... Peran byli naplnni ohromnou ctou k vldnouc autorit. A o ecch, kte byli neobyejn chyt, Bossuet tvrd, e postrdali smysl pro osobn odpovdnost; podobn jako psi a kon, sami by nikdy nebyli schopni vymyslet ani ty nejjednodu hry. ekov, od prody inteligentn a odvn, byli zulechtni krli a osadnky z Egypta, od kterch se piuili fyzickm cvienm, beckm, koskm a vozatajskm zvodm... Ovem to nejlep, co od Egypan pevzali, byla poslunost a ochota nechat se vychovvat zkony pro spoleensk dobro.
310
30.3.2007
11:49
Strnka 311
MYLENKA PASIVNHO LIDSTVA

Nelze zpochybnit, e podle tchto klasickch teori (obhajovanch souasnmi uiteli, spisovateli, zkonodrci, ekonomy a filosofy) ve, eho lid doshli, pochz ze zdroje, jen le mimo n samotn. Jako jin pklad vezmme Fenelona (arcibiskup, autor knih a uitel burgundskho vvody). Fenelon zskal klasick vzdln a byl vychovn k obdivu antiky, navc byl svdkem moci krle Ludvka XIV. To ve jej pimlo pijmout mylenku, e lidstvo by mlo bt pasivn; e jeho smla a prosperita ctnosti a nectnosti maj pinu ve vnjm vlivu psoben zkona a zkonodrc. A tak jsou v jeho dle, Utopia of Salentum, lid se vemi svmi zjmy, schopnostmi, tubami a vlastnostmi podzeni absolutnmu rozhodovn zkonodrce. A u je problm jakkoli, lid o nm nerozhoduj sami; in tak vldce, jen je vylen jako due tto beztvar masy lid, kter tvo nrod. Ve vldci sdl vechna moudrost, pedvdavost, pokrok a princip uspodn. Tm pdem na nm zstv i veker odpovdnost. Cel desetina Fenelonovy knihy Telemachus toto dokazuje a ten se o tom me pesvdit sm. J se spokojm s citovnm nhodn vybranch pas tohoto slavnho dla, ktermu bych v jakmkoli jinm ohledu vzdal poctu jako prvn.
SOCIALIST IGNORUJ ROZUM A FAKTA

Fenelon pipisuje veobecn blahobyt Egypan nikoli jejich vlastn moudrosti, nbr moudrosti jejich krl, a in tak s obdivuhodnou naivitou, tolik typickou pro klasiky: A obrtme zrak na kterkoli beh, vidme bohat msta a venkovsk sdla rozloen v nejphodnjch mstech; pole, kter jsou vdy obdlvan a kter kad rok pokrv zlatav obil; louky pln std; dlnky, kte se prohbaj pod thou ovoce, je zem tde rozdv tm, kdo ji obdlvaj; paste, jejich jemn tny flten a pal se rozeznvaj okolo. astni, k Mentor, jsou lid veden moudrm krlem Pozdji mi Mentor ukzal spokojenost a nadbytek, kter panovaly v celm Egypt, kde lze napotat dvacet dva tisce mst. Obdivoval dobr zzen policie; spravedlnost, je psobila ve prospch chudch a proti bohatm; sprvnou vchovu dt, kter je vedla k pesnosti a pracovitosti, rozvaze a lsce k umn a vzdlanosti; pesnost, s jakou byly vedeny vechny nboensk obady; nesobeckost a vysok poadavky
311
30.3.2007
11:49
Strnka 312
na est, upmnost k lidem a bohabojnost, ve kter kad otec vychovv sv dti. Nikdy nepestal obdivovat prosperitu zem. astni, kval, jsou lid veden moudrm krlem takovmto zpsobem.
SOCIALIST CHTJ VLDNOUT LIDEM

Fenelonova idyla na Krt je jet lkavj. Skrze Mentorova sta dodv: Ve, co vidte na tomto pekrsnm ostrov, je vsledkem psoben Mnovch zkon. Vchova, kterou nadil dtem, in jejich tla siln a robustn; odmala se u hospodrnosti a pracovitosti. Veker smyslov poitky byly povaovny za kodliv pro tlo a ducha, a tak se jim nepovoluj dn jin radosti ne ctnost a snaha o zskn slvy... Trestaj se zde ti druhy hch, kter jinde zstvaj nepotrestny: nevdk, pokrytectv a chamtivost. Okzalost a marnotratnost trestny bt nemus, obyvatel Krty je toti neznaj Drah nbytek, okzal odv, pozlacen palce a honosn oslavy jsou zakzny. Tmto zpsobem pipravuje Mentor svho ka na to, aby mohl nepochybn s nejlepmi mysly tvarovat a ovldat lid z Ithaky. A aby jej pesvdil o moudrosti tchto mylenek, recituje sti Utopia of Salentum. Takto si utvme nae prvn politick nzory! U ns zachzet s lidmi, stejn jako Oliver de Serres240 u farme peovat o rodu.
KRSN JMNO PATN MYLENKY

A nyn se podvejme, co k tomuto tmatu me ci velk Montesquieu: Aby se udrel obchodn duch, vechny zkony mu mus jt na ruku. Tyt zkony, kter rozdluj majetek rovnomrn podle toho, jak roste obchodem, mus kadmu obanu zaruit patin blahobyt, aby mohl pracovat jako jin, a nedovolit, aby bohat lovk nabyl takovho jmn, e by nectil potebu pracovat, aby je udrel nebo jet zvtil.
240
Oliver de Serres bv pezdvn jako otec francouzskho zemdlstv, zejmna dky jeho spn knize Le Theatre DAagriculture Et Mesnage De Champs. Pozn. pekl.
312
30.3.2007
11:49
Strnka 313
Take zkony ns maj zbavit vekerho bohatstv! Akoli je v demokracii skuten rovnost oban ve stt, pece je tak nesnadn ji zavst, e by ani nebyla vhodn plin pesnost v tto vci. Sta, kdy se zavede census, kter do jist mry zmrn nebo stanov rozdly; potom maj zvltn zkony za kol urovnat tyto nesrovnalosti tm, e ukldaj bohatm dan a pinej chudm levu. A opt narme na pedstavu, e zisky by mly bt vyrovnvny prostednictvm zkona, tj. pomoc uit sly. V ecku existovaly dva druhy republik. Prvn z nich, Sparta, byla vojensk, druh, Athny, obchodn. V t prvn bylo poadovno, aby oban byli neinn; v t druh byla podporovna lska k prci. Povimnme si geniality tchto zkonodrc. Tm, e znevili vechny zddn mravy pomoc slouen vech obanskch ctnost , vdli pedem, e svt bude obdivovat jejich moudrost. Lykurgos spojil krde se smyslem pro spravedlnost, nejt otroctv s nejvt svobodou a nejvt krutost s nejvt umrnnost, a zajistil tak svmu mstu trvalou bezpenost. Zdlo se sice, e z nj vypudil veker bohatstv a umn, obchod, penze a e mu odal ochranu; vdy tam byli tak ctidostiv, ale ti nemli nadji, e si polep. Existuj tam tak pirozen city, ale neexistuj tam city mezi dttem a otcem, manelem a manelkou. A pece je touto cestou Sparta vedena Lykurgem k velikosti a slv. Neobyejn vliv podobnho sttnho zzen, kter jsme vidli u ek, jsme mohli spatit i v na zkaen a zkorumpovan dob, kdy jeden estn zkonodrce vychoval nrod, e se v nm estnost jev nm tak pirozenm, jako byla statenost u Sparan. William Penn je pravm Lykurgem, akoli upednostuje mr zatmco Lykurgos upednostoval vlku , podobaj se jeden druhmu tm, e mli na sv spoluobany neobyejn vliv, e museli pemoci mnoho pedsudk a e museli pekonat mnoho vn.
313
30.3.2007
11:49
Strnka 314
Jin pklad (utven spolenosti pro jej vlastn dobro zkonodrci) nm me poskytnout Paraguay.241 Mnoz pokldali vldu v Paraguaji za zloin spolenosti, kter vid jedin blaho v radosti z moci; jist bude vdy krsn ovldat lidi, ale musme je tm uinit astnmi. Ti, kte budou chtt zavst podobn zzen, budou muset zavst spolen vlastnictv, jak je tomu v Platnov republice; ctu k bohm, kterou Platon vyadoval; odstup od cizinc, aby byly zachovny mravy; a obchod sttn a ne soukrom, m se podpo vdy a umn bez pepychu, a kad bude mt, co potebuje, a nebude po niem touit.
HROZN MYLENKA
Ti z vs, kte podlehli obyejn zaslepenosti, mon zvolaj: Montesquieu to ekl! Tud je to velkolep! Je to vzneen. Co se m te, odvm se vyjdit svj nzor. Pravm: Coe! Vy mte odvahu nazvat to vzneenm? Je to hrozn a odporn! Ve uveden citace z Montesquieuho prac ukazuj, e jedinci, svoboda a vlastnictv lidstvo samotn pro nj pedstavuj pouze materil pro zkonodrce, kte na nm uskuteuj svou moudrost.
VDCE DEMOKRAT
A co k tomuto tmatu k Rousseau, nejvt pedstavitel demokrat? Akoli je podle nj struktura spolenosti zaloena na obecn vli, vc ne kdokoli jin zastv hypotzu naprost pasivity lidstva vi zkonodrci. Ale je-li pravda, e velik vldce je lovkem vzcnm, jak je tomu s velikm zkonodrcem? Kne m jen sledovat vzor, kter zkonodrce navrhl. Jeden je mechanikem, kter vynalezl stroj, druh je jen dlnkem, kter jej sestavil a uvedl v pohyb.
241
Oblast, kter byla tehdy znma jako Paraguay, zabrala mnohem vt zem ne zabr dnes; byla koloni jezuit, kte usadili indiny do osad, a ochrnili je tak ped brutalitou chtivch dobyvatel. Pozn. pekl.
314
30.3.2007
11:49
Strnka 315
A jakou roli v tom vem hraj lid? Jsou pouze strojem, kter je uvdn do pohybu. Nebo jsou snad povaovni za materil, ze kterho je stroj vyroben? Mezi zkonodrcem a vldcem tedy existuje stejn vztah jako mezi odbornkem na zemdlstv a farmem; a vztah mezi vldcem a jeho poddanmi je stejn jako vztah mezi farmem a jeho pdou. Jak vysoko pak mus bt postaven politik, kter vldne nad samotnmi zkonodrci a kter je u jejich vlastnmu emeslu takto porouiv: Chcete-li tedy stt upevnit, piblite k sob pokud mono krajnosti; netrpte ani lidi bohat, ani ebrky. Je vae zem nerodn nebo pro obyvatele zem pli mal? Obrate se k prmyslu a emeslm. Jejich vrobky vymnte za potraviny, kter vm chybj. Mte bohat roviny a rodn svahy, ale nedostatek obyvatel? Vnujte vekerou svou pi rolnictv, kter rozmnouje poet lid, a zapute emesla, kter by jen dokonila odlidnn zem. Zaujmte rozshl a pstupn pobe? Pokryjte moe lomi, pstujte obchod a plavbu. Budete t skvle, avak krtce. Svlauje moe na vaich bezch jen nepstupn skaliska? Zstate barbary a ivte se rybami. Budete tak t klidnji a jist astnji. Meme tedy ci, e krom zsad, je jsou spolen pro vechny nrody, obsahuje v sob kad nrod njakou pinu, kter seazuje tyto zsady zvltnm zpsobem a in tak jeho zkonodrstv vhodnm jen pro nj. Tak pro Hebrejce a pozdji pro Araby bylo hlavnm elem nboenstv, pro Athany vdy, pro Kartgo a Tyr obchod, pro Rhodos nmonictv, pro Spartu vlka a pro m ctnost. Autor Ducha zkon na spoust pklad ukzal, jakm umnm d zkonodrce sttn zzen smrem ke kadmu tomuto elu Jestlie se vak zkonodrce zml v pedmtu a zvol zsadu, kter neplyne z pirozen povahy vci, jestlie jedna zsada smuje k otroctv a druh ke svobod, jedna k bohatstv a druh k populaci, jedna k mru a druh k dobvn..., stt se bude neustle otsat, a se zni nebo zmn a vldy se opt chop nepemoiteln pirozenost. Avak pokud nen mon zabrnit, aby pirozenost optovn zskala nadvldu, pro Rousseau nepipust, e zkonodrce nebylo teba ani tehdy, kdy k tomu dolo poprv? Pro nen s to pochopit, e kdy se lid budou dit
315
30.3.2007
11:49
Strnka 316
pouze svmi instinkty ani by Lykurgus, Soln nebo Rousseau, kte se mohou snadno mlit, museli zashnout , tak budou obdlvat pdu tam, kde je rodn, a pstovat obchod tam, kde je irok a pstupn pobe.
SOCIALIST POADUJ KONFORMITU

A je to jak chce, Rousseau vkld do rukou tvrcm, vdcm a kontrolorm spolenosti obrovskou zodpovdnost. Poaduje od nich zejmna toto: Ten, kdo se odv dt nrodu stavu, m se tak ctit schopnm zmnit takka lidskou pirozenost, zmnit kadho jedince, kter sm o sob je celkem dokonalm a samostatnm, v soust vtho celku, od nho tento jedinec jaksi obdr svj ivot a sv byt. M bt schopn zmnit lidskou pirozenost, zdokonalit ji, nahradit fyzickou a nezvislou existenci, kterou jsme vichni dostali od prody, existenc dl a mravn.242 Je teba, aby lovku odal jeho vlastn sly a nahradil je silami, je jsou mu ciz. Uboh lidsk povaha! Co by se stalo s lidskou dstojnost, kdyby byla svena nsledovnkm Rousseaua?
ZKONODRCI TOU FORMOVAT LIDSTVO

Podvejme se nyn, co k tmatu formovn lidstva zkonodrcem pe Raynal: Zkonodrce mus nejprve zvit podneb, toti podneb a pdu, jeliko zdroje, kter m k dispozici, uruj jeho povinnosti, a tak se nejdve mus zabvat svm krajem. Lid pi moskm pobe mus mt zkony vhodn pro moeplavby... Jedn-li se o vnitrozem, zkonodrce se mus rozhodovat podle druhu a rodnosti pdy...
242
Podle Rousseaua je existence spoleenskho lovka sten v tom smyslu, e je pouze soust spolenosti. Pokud si takto sm sebe uvdomuje a uvauje a ct jako soust celku , stv se mravnm. Pozn. pekl.
316
30.3.2007
11:49
Strnka 317
Genialita zkonodrce se uke zejmna pi perozdlovn vlastnictv. Obecn plat, e pi zaloen nov kolonie v kterkoli zemi by mli vichni obdret dostaten velk pozemek pro to, aby se mohli postarat o sv rodiny... Na neobdlanm ostrov, kter obvte s dtmi, sta ponechat semena pravdy vyklit spolen s vvojem rozumu... Ovem kdy pesdlte nrod s uritou histori do nov zem, umn zkonodrce se projev v tom, e lidem povol zastvat pouze ty kodliv nzory a zvyky, kter mohou bt vyleny a napraveny. A pokud nechcete, aby tyto nzory a zvyky petrvvaly, zajistte pro druhou generaci obecn systm veejnho vzdlvn. Vldce nebo zkonodrce by neml nikdy zaloit kolonii, ani by pedem vyslal moudr mue, kte by vzdlvali mlde... V nov kolonii m uvliv zkonodrce na vbr z nkolika monost, jak oistit zvyky a chovn lid. Pokud je ctnostn a geniln, pda a lid, kter m k dispozici, inspiruj jeho ducha k vytvoen takovho uspodn spolenosti, kter autor knih neme pedem vytyit zcela urit, jeliko nutn podlh nestabilit hypotz, kter maj mnoho podob a jsou komplikovny nespotem okolnost, je je obtn pedvdat a detailn urit.
ZKONODRCI ROZHODLI, JAK DIT LIDSTVO

Raynalovy instrukce zkonodrcm tkajc se zen lidstva lze porovnat se slovy profesora zemdlstv, kter vyuuje sv studenty: Farm se nejdve mus zabvat podnebm. Jeho zdroje uruj jeho povinnosti, nejdve se tedy mus zabvat svm krajem. Jestlie je pda jlovit, mus dlat to a to; je-li psit, mus jednat jinak. Farm, kter chce istit a vylepovat svou pdu, me vyuvat vech monost. A pokud je dostaten zrun, svj pln pizpsob hnojivu, kter m k dispozici. Profesor neme tento pln zcela jasn vytyit pedem, a to proto, e podlh nestabilit hypotz, kter maj mnoho podob a jsou komplikovny nespotem okolnost, je je obtn pedvdat a detailn urit. , vzneen autoi! Prosm nezapomnejte, e tento jl, psek a hnojivo, se ktermi tak arbitrrn nakldte, jsou lid! Jsou vm rovni! Jsou to inteligentn a svobodn lid tak jako vy sami! I oni zskali od Boha schopnosti pozorovat, plnovat, myslet a rozhodovat sami za sebe!
317
30.3.2007
11:49
Strnka 318
DOASN DIKTATURA
A co si o zkonech a zkonodrcch mysl Mably? (V pasch, kter pedchz tu ne citovanou, Mably navrhuje, aby se zkony zanedbvnm bezpenosti postupn staly opotebovanmi.) tene oslovuje nsledovn: Za tchto okolnost je zejm, e vldn pravomoci jsou ochabl. Dodejte jim sil a zlo bude zaehnno... Myslete mn na trestn chyb a vce na odmovn toho, co potebujete. Takovmto zpsobem navrtte do va republiky energii mld. Svobodn lid o svou svobodu pili prv proto, e tento postup neznali! Ovem pokud zlo postupuje tak rychle, e je bn vldn opaten nemohou vylit, potom vytvote mimodn tribunl s doasnmi, avak znanmi pravomocemi. Pedstavivosti oban muste utdit silnou rnu. Podobn Mably pokrauje i v dalch dvaceti svazcch. Dky tomuto druhu uen vychzejcho z klasickho vzdln nastv doba, kdy se chce kad povit nad lidstvo, a to proto, aby jej mohl utvet a vst podle svho uven.
SOCIALIST CHTJ ROVNOST MAJETKU

Nyn z pedmtu zkonodrce a lidstvo vyzkouejme Condillaca: Mj vladai, inspiruj se Lykurgem nebo Solnem. A ped tm, ne dote tuto esej, rozptyl se vytvenm zkon pro divochy v Americe i Africe. Pipoutej tyto koovnky ke stlm domovm, nau je hldat stda... Pokus se o zdokonalen spoleenskho uvdomn, kterm je obdaila proda... Pinu je k vykonvn povinnost... Trestej smyslov poitky, aby jim byly nepjemn. Bude pot svdkem, jak se tito divoi dky vem tvm zkonm zeknou nectnost a osvoj si ctnosti. Vichni lid mli zkony. Ale jen nkte byli astn. Pro? Protoe sami zkonodrci tm vdy ignorovali, e clem spolenosti je spojit rodiny spolenm zjmem. Nestrannost v zkon sestv ze dvou vc: nastolen rovnosti majetku a rovnosti dstojnosti vech oban... m vt rovnost zkony nastol, tm budou pro obana vzcnj... Kdy jsou si vichni lid svm majetkem a dstojnost rovni a kdy zkony neumouj tuto rovnost naru-
318
30.3.2007
11:49
Strnka 319
it , jak me bt lovk zlkn hrabivost, ctidostivost, marnivost, zahlkou, lenost, zvist, nenvist nebo rlivost? To, co jsi se dozvdl o republice ve Spart, by mlo pomoci s odpovd na tuto otzku. dn jin stt neml zkony vce v souladu s dem prody: s rovnost.
OMYL SOCIALISTICKCH AUTOR

Ve skutenosti nen nijak pekvapiv, e v prbhu 17. a 18. stolet bylo lidstvo povaovno za inertn hmotu, pipravenou pijmout ve uspodn, podobu, energii, pohyb, ivot od velkho vldce, velkho zkonodrce nebo velkho gnia. Tato stolet byla toti zaloena na studiu antiky. A antickm idelem v Egypt, Persii, ecku i m je pedstava, e nkolik lid utv lidstvo podle svch rozmar, a to bu pomoc uit sly nebo podvodem. To ovem nedokazuje, e tento stav je douc. Vypovd to jen o tom, e kdy se lidstvo a spolenost zdokonaluje, lze pirozen oekvat, e omyl, nevzdlanost, despotismus, otroctv i povrivost budou tm vt, m dle se v historii vrtme. Ve citovan autoi se nemlili, kdy popisovali antick instituce jako takov, ale mlili se, kdy je nabzeli k obdivu a napodoben budoucm generacm. Nekritit a dtint konformist povaovali vzneenost, dstojnost, mravnost a tst v umlch spolenostech antickho svta za zaruen. Nepochopili, e vdomosti zskvme a roziujeme v prbhu asu a e pmo mrn tomuto rstu znalost se mon stav na stranu sprvnho a spolenost zskv vldu sama nad sebou.
CO JE SVOBODA?
Jak je ve skutenosti politick boj, jeho jsme svdky? Nejedn se o nic jinho ne o instinktivn snahu vech lid doshnout svobody. A jak je tato svoboda, jej samotn jmno rozbu srdce lovka a ots svtem? Nen to spojen vech svobod svobody vyznn, vzdlvn, sdruovn, tisku, prce a obchodu? Krtce eeno, nespov svoboda kadho lovka v uvn jeho vlastnch schopnost, nepokozuje-li tm ostatn? Nespov svoboda v odstrann vekerho despotismu i toho leglnho? A konen, nespov svoboda v omezen zkona pouze na ochranu prva jednotlivce na legitimn ochranu; na trestn nespravedlnosti? Musme piznat, e snaha lidstva doshnout svobody je ve velk me maena, a to zejmna ve Francii. Dje se tak pedevm dky zhoubn touze
319
30.3.2007
11:49
Strnka 320
zskan studiem antiky, je je spolen vem naim autorm, kte se zabvaj vcmi veejnmi. Chtj se povit nad lidstvo, aby jej mohli utvet a vst podle sv fantazie.
DOBROINN TYRANIE
Zatmco spolenost bojuje za svobodu, tito slavn lid, kte se sami stav do jejho ela, jsou naplnni duchem 17. a 18. stolet a peml pouze o tom, jak ji poddit sv vlastn dobroinn tyranii. Podobn jako Rousseau chtj pinutit lidstvo, aby poslun snelo jho veejnho blahobytu, kter si vysnili ve svch pedstavch. Platilo to zejmna v roce 1789. Jen co dolo ke krachu starho reimu, spolenost se poddila dalm umlm uspodnm, je maj spolen zklad: vemohoucnost zkona. Poslechnme si mylenky nkolika autor a politik tohoto obdob: SAINT-JUST: Zkonodrce rozhoduje o budoucnosti. Dobro lidstva je v jeho rukou. Je na nm, aby vytvoil lidstvo takov, jak si peje. ROBESPIERRE: elem vldy je usmrovat fyzick a mravn sly nroda tak, aby bylo zachovno obecn blaho. BILLAUD-VARENNES: Lid, kte by se chtli navrtit ke svobod, mus bt znovu petvoeni. Obrovsk moc a rzn jednn jsou poteba k rozbit starch pedsudk, ke zmn starch zvyk a zvrhlch cit, k omezen zbytench poteb a znien zakoennch nectnost... Oban, Lykurgova nekompromisn psnost vytvoila pevn zklad republiky ve Spart. Slab a dviv povaha Solna uvrhla Athny do otroctv. Tato analogie v sob skrv veker umn vldnout. LE PELLETIER: Uvm-li, jak daleko dola spoleensk degradace, jsem pesvden, e je nutn provst celkovou regeneraci, a pokud se takto mohu vyjdit, vytvoit novho lovka.
320
30.3.2007
11:49
Strnka 321
SOCIALIST POADUJ DIKTATURU

Opt se tvrd, e lid nejsou nic jinho ne surovina. Nerozhoduj o svm vlastnm rozvoji; nejsou toho schopni. Podle Saint-Justa je toho schopen pouze zkonodrce. Lid jsou takov, jak je zkonodrce chce mt. Podle Robespierra, kter doslovn kopruje Rousseaua, zkonodrce zan tm, e ur cl, v nm nastane obecn blahobyt. Vlda pak mus jen usmrnit fyzick a mravn sly lovka tak, aby tohoto cle bylo dosaeno. Bhem tohoto usmrovn se oekv, e nrod bude zcela pasivn. A podle uen Billauda-Varennese by lid nemli mt dn pedsudky, dn city a dn touhy, vyjma tch, kter jsou schvleny zkonodrcem. Jde a tak daleko a tvrd, e psn morlka jednotlivc je zkladem republiky. Ovem pokud je zlo tak velk, e jej nemohou zastavit bn vldn opaten, Mably pro rozen mravnosti navrhuje diktaturu. Vytvote, k, mimodn tribunl s doasnmi, avak znanmi pravomocemi. Pedstavivosti oban muste utdit silnou rnu. Toto uen nebylo zapomenuto, poslechnme si Robespierra: Princip republiknsk vldy je ctnost a prostedek k zaveden ctnosti je teror. V na zemi chceme dosadit morlku za sobectv, poctivost za slvu, principy za zvyky, povinnosti za slunost, vldu rozumu za tyranii mdy, pohrdn nectnost za pohrdn bdou, hrdost za drzost, velkoduchost za jeitnost, lsku ke slv za lsku k penzm, dobr lidi za dobr spolenky, zsluhy za intriky, genialitu za ikovnost, pravdu za tpyt, arm tst za nudu poitk, velikost lovka za malost velikch, tdr, siln a astn lidi za lidi dobe zaloen, frivoln a degradovan; v krtkosti pejeme si dosadit veker ctnosti a zzraky republiky za veker nectnosti a absurdity monarchie.
AROGANCE DIKTTOR
Jak vysoko nad ostatn se zde Robespierre povyuje! A vimnme si arogance, s jakou hovo. Nespokoj se s pnm probudit lidskho ducha. Ani nic takovho od spodan vldy neoekv. Ne, on sm petvo lidstvo, a to pomoc teroru. Tato spousta shnilch a protikladnch tvrzen je vyjmuta z Robespierrova pojednn, ve kterm si klade za cl vysvtlit morln principy, ktermi by se mla dit revolun vlda. Poznamenejme, e Robespierre nepoaduje diktaturu proto, aby bylo mon odvrtit ciz invazi nebo porazit neptelsk skupiny. Diktaturu poaduje spe k tomu, aby mohl pomoc teroru zavst v zemi
321
30.3.2007
11:49
Strnka 322
jeho vlastn mravn principy. k, e toto opaten m bt pouze prozatmn, pedchzejc nov stav. Ale ve skutenosti nepoaduje nic mn ne pouit teroru ve Francii ke znien sobectv, cti, zvyk, konformismu, mdy, jeitnosti, lsky k penzm, dobrch spolenk, intrik, ikovnosti, smyslnosti a bdy. Dokud Robespierre nedokon tyto zzraky, jak je phodn nazv, nedopust, aby znovu vldlo prvo.243
NEPM CESTA K TYRANII

Obvykle vak tito pnov reformtoi, zkonodrci a autoi prac o vcech veejnch nechtj lidstvu vnutit bezprostedn tyranii. Ach ne, na takovto upmn jednn jsou pli mrn a lidt. Na pomoc si berou zkon a pomoc nj chtj tohoto despotismu, tohoto absolutismu, tto vemohoucnosti doshnout. Chtj vlastn jenom tvoit zkony. Abych ukzal, jak obecn je rozen tto vstedn mylenky ve Francii, musel bych zde citovat nejen cel prce Mablyho, Raynala, Rousseaua a Fenelona spolen s dlouhmi ryvky z Bossueta a Montesquieua , ale tak kompletn zpisy ze schz Konventu. Neuinm tak; pouze na n tene odku.
NAPOLEON POADOVAL PASIVITU LIDSTVA

Nijak samozejm nepekvapuje, e tat mylenka vzbudila zalben u Napoleona. Horliv ji pijal a energicky se j dil. Podobn jako chemik, Napoleon povaoval Evropu za ltku urenou ke svm pokusm. V prav as se ovem ukzalo, e tato substance je velmi vbun. Na Svat Helen, kde piel tm o vechny iluze, uznal, e v lidstvu pece jen njak ta iniciativa existuje; a svoboda u pro nj nebyla tak velkm neptelem. To mu vak nezabrnilo, aby ve sv zvti nepouil svho syna o tom, e vldnout znamen it mravnost, vzdln a prosperitu. Nyn u snad nen nutn citovat nzory Morellyho, Babeufa, Owena, Saint-Simona i Fouriera. Nicmn uvdm nkolik vatk z knihy Louise Blanca o zajitn prce: Podle naeho plnu je moc zdrojem hybn sly spolenosti.
243
V pvodnm francouzskm textu se Bastiat na tomto mst pozastavuje a hovo ke vem lidumilm a rdobyvldcm nsledovn: Oh, vy uboh stvoen! Pejete si ve reformovat! Pro ale nezanete u sebe? Tento kol by pro vs byl dostaten.
322
30.3.2007
11:49
Strnka 323
Uvaujme tedy takto: Hybn sla spolenosti by mla bt zajitna plnem Louise Blanca; jeho pln by ml bt spolenosti vnucen; a spolenost, o kter se hovo, je lidstvo. Jinmi slovy, lidstvo by mlo zskat hybnou slu od Louise Blanca. Odpovte: Lid ovem mohou tento pln svobodn pijmout, nebo jej naopak odmtnout. Nepochybn, lid mohou svobodn pijmout nebo odmtnout radu, od kohokoli chtj. Ale takovmto zpsobem Louis Blanc neuvauje. Oekv toti, e jeho pln bude uzkonn, tedy nastolen silou. Podle naeho plnu je pouze teba, aby stt schvlil pracovn zkony (nic vc?), jejich prostednictvm se prmyslov pokrok me a mus uskutenit pln svobodn. Stt v podstat jenom umst spolenost na svah (to je ve?) a ta dky pirozenmu fungovn zavedenho mechanismu a samotnou vhou vc sklouzne dol. Ale jak tento svah pana Louise Blanca vypad? Nevede k propasti? (Ne, vede ke tst.) Jestlie m pravdu, pro se spolenost na onen svah nevyd sama? (Protoe spolenost nev, co chce, mus se j k tomu pomoci.) Co j k tomu pome? (Moc.) A kdo tto moci dod hybnou slu? (Pece vynlezce mechanismu, v tomto ppad pan Louis Blanc.)
ZAAROVAN KRUH SOCIALISMU

Z tohoto kruhu nikdy neunikneme: pedstava neinnho lidstva a moci zkona, jen pouv velk vldce k zchran lidstva. Jakmile se spolenost ocitne na svahu, bude svobodn? (Jist.) Co je tedy podle pana Louise Blanca svoboda? Jednou provdy, svoboda nespov jen v uznn prv, ale tak v moci lovka, kter mu umouje vyuvat a rozvjet schopnosti pod vldou spravedlnosti a ochranou zkona. To nen dn bezvznamn rozlien; jeho vznam je hlubok a jeho dsledky je tk odhadnout. A tak shodneme-li se na tom, e lovk k tomu, aby byl opravdu svobodn, mus mt moc k vyuvn a roziovn svch schopnost, vyplv z toho, e kad lovk m nrok poadovat od spolenosti takov vzdln, kter mu to umon. Vyplv z toho tak, e kad lovk m nrok poadovat od spolenosti vrobn nstroje, bez kterch by nebyla lidsk innost pln efektivn. Jak se me cel spolenosti dostat nezbytnho vzdln a vrobnch nstroj, nezajist-li je stt?
323
30.3.2007
11:49
Strnka 324
Svoboda je tedy moc. Z eho tato moc sestv? (Z toho, e jsme vzdlvni a e dostvme vrobn nstroje.) Kdo m vzdln a vrobn nstroje poskytovat? (Spolenost, kter je vem dlu.) Jak m spolenost poskytnout vrobn nstroje tm, kte je nevlastn? (Pece prostednictvm sttu.) A kde je stt zsk? Nech si ten tuto otzku zodpov sm. Nech si t uvdom, eho bychom se dopustili.
DOKTRNA DEMOKRAT
Podivn jev na doby kter pravdpodobn ohrom nae potomky je doktrna zaloen na tchto tech hypotzch: naprost netenost lidstva, vemohoucnost zkona a neomylnost zkonodrce. Tyto ti mylenky tvo posvtn symbol strany, kter se povauje za dokonale demokratickou. Obhjci tto doktrny se tak zavazuj bt solidrn. Jde-li o demokratinost, vkldaj v lidstvo neomezenou vru. Ale jde-li o solidrnost, lidstvo u nich nen nic vc ne blto. Podvejme se podrobnji na tento protiklad. Diskutuje se o politickch prvech? Vol se zkonodrce? V tom ppad demokrat tvrd, e lid maj instinktivn moudrost; e jsou obdarovni tou nejdokonalej bystrost; e jejich vle je vdy sprvn; e obecn vle se neme mlit; a e volby nemohou bt pli veobecn. Nikdo nen za svou volbu odpovdn. Vle a schopnost volit moude jsou povaovny za samozejm. Neijeme snad v dob osvcenstv? Mohou se lid zmlit? Maj snad bt neustle dreni na vodtku? Nezskali snad prva dky svmu sil a obtavosti? Nepodali snad jasn dkaz sv inteligence a moudrosti? Nejsou snad schopni rozhodovat sami za sebe? Nev snad sami, co je pro n nejlep? Nevyspli? Existuje tda nebo lovk, kter by byl tak odvn, e by se povil nad lidstvo, aby za nj mohl rozhodovat? Ne, nikoli, lid jsou a mli by bt svobodn. Pej si samostatnost a tak ji budou mt. Ale kdy je zkonodrce nakonec zvolen demokratv tn projevu se podstatn zmn. Nrod je opt pasivn, neten a neschopn; kdeto zkonodrce se stane vemohoucm. Nyn je na nm, aby podncoval, dil, pomhal a organizoval. Lid se mu mus pouze poddit. Nastala doba tyranie. Lid, kte bhem voleb byli tak moud, tak mravn, tak dokonal, nyn nejsou nieho schopni; a pokud ano, svm ponnm si jen ukod.
324
30.3.2007
11:49
Strnka 325
SOCIALISTICK POJET SVOBODY

Ale nemla by bt lidem ponechna sten svoboda? Pan Considerant ns vak ujistil, e svoboda vede nevyhnuteln k monopolu. My vme, e svoboda znamen konkurenci. Ale podle pana Louise Blanca je konkurence systm, kter ruinuje obchod a hub lid. To je tak dvod, pro jsou lid zabjeni a oebraovni tm vce, m vt je jejich svoboda (Mon ml pan Louis Blanc pozorovat vsledky konkurence napklad ve vcarsku, Holandsku, Anglii nebo Spojench sttech.) Louis Blanc nm t k, e konkurence vede k monopolu, a vyvozuje z toho, e nzk ceny vedou k cenm vysokm; e konkurence udl z vroby destrukci; e konkurence vysuuje prameny kupn sly; a e konkurence zpsobuje jak nrst vroby, tak i pokles spoteby. Z toho vyplv, e svobodn lid vyrbj proto, aby nespotebovvali; e svoboda pedstavuje pro lidstvo tlak a lenstv; a e pan Louis Blanc s tm mus nco udlat.
SOCIALIST SE OBVAJ VECH SVOBOD

Inu, jakou svobodu by zkonodrci mli lidem povolit? Svobodu vyznn? (Pokud by se tak stalo, nkte by tto pleitosti vyuili a stali by se ateisty.) Nebo svobodu vzdlvn? (To by pak ale rodie mohli platit profesorm, aby uili jejich dti nemravnostem a nesmyslm; krom toho pan Thiers k, e kdyby bylo vzdlvn ponechno svobodn, pestalo by bt nrodnm a nae dti by se uily mylenkm Turk anebo Hind; kdeto bude-li vzdlvn podlhat tto zkonn tyranii, budou nae dti mt to tst, e zskaj vzneen mylenky man.) A tak tedy svobodu prce? (Ale ta by pece vedla ke konkurenci, kter zpsobuje nadvrobu, oebrauje podnikatele a hub lidstvo.) Mon svobodu obchodu? (Kad ovem v a zastnci ochrannch cel to dokazuj znovu a znovu , e svoboda obchodu oebrauje kadho, kdo se na n podl, a e je nezbytn ji potlait, aby bylo mon prosperovat.) A co takhle svobodu shromaovn? (Opravdov svoboda je ale podle socialist s dobrovolnm shromaovnm v rozporu; a tak ji socialist omezuj prv proto, aby pinutili lidstvo k opravdu svobodnmu shromaovn.) Svdom socilnch demokrat tedy neme povolit lidem dnou svobodu. V toti, e pro lidstvo je pirozen kret smrem k degradaci a netst. Je tedy poteba zkonodrce, jen pro lidi stvo takov pln, kter je ochrn ped nimi samotnmi. Tento zpsob mylen ns pivd k dleit otzce: Jestlie jsou lid tak
325
30.3.2007
11:49
Strnka 326
neschopn, tak nemorln a tak nevzdlan, jak politici naznauj, pro je potom volebn prvo tak vehementn ochraovno?
MYLENKA NADLOVKA
Zmry tchto ochrnc lidstva vyvolvaj dal otzku, na kterou jsem se jich asto ptal a kterou, pokud vm, dosud nezodpovdli. Jestlie jsou pirozen sklony lidstva tak patn, e nen bezpen povolit lidem svobodu, jak je mon, e sklony tchto ochrnc jsou vdy dobr? Nepat snad tak zkonodrce a jejich zstupci k lidsk rase? Nebo v snad, e jsou sami stvoeni z lep hlny ne ostatn? Staraj se o spolenost, kter by se bez jejich pomoci nevyhnuteln tila ke svmu znien, a to proto, e lidsk instinkty jsou tak zvrcen. Zkonodrci se tento sebevraedn kurs sna odvrtit a pokouej se ukzat lidstvu rozumnj smr; Nebesa je tedy musela obdarovat inteligenc a ctnostmi, kter je povyuj nad zbytek lidstva: je-li to pravda, nech sv kvality dokou. Zkonodrci chtj bt pasti a po ns poaduj, abychom byli jejich stdem. Takovto uspodni ovem vyaduje, aby byli ve sv pirozenosti nadazeni zbytku lidstva. Zcela jist tedy mme nrok poadovat, aby nm tuto nadazenost prokzali.
SOCIALIST ODMTAJ SVOBODNOU VOLBU

Vimnte si prosm, e jim tmto neuprm jejich prvo na vynalzn spoleenskch uspodn, prvo na jejich propagaci a obhajobu, ani prvo na jejich vyzkouen na nich samotnch (na jejich vlastn nklady a riziko). Ale uprm jim prvo na vnucovn tchto pln prostednictvm zkona sly a prvo na zaveden dan, pomoc kterch by je financovali. Netrvm na tom, aby se zastnci rznch mylenkovch smr proudhonist, cabetist, fourierist, universitarist a protekcionist vzdali svch nzor. Trvm pouze na tom, aby se vzdali t pedstavy, kter je jim spolen, a sice e ns mohou pinutit k souhlasu s jejich spoleenskmi nvrhy, jejich skupinami, jejich bankami a bezplatnm vrem, jejich ecko-mskm konceptem morlky a jejich regulac obchodu. dm jen, aby nm bylo umonno pokud tyto plny budou v rozporu s naimi nejlepmi mysly i svdomm rozhodnout se; aby nm nebyly vnucovny, a ji pmo nebo nepmo. Zkonodrci ale poaduj aby mohli sv plny uskutenit pstup k danm a k sle. Nejen e je tento poadavek nsilnick a neoprvnn, ale
326
30.3.2007
11:49
Strnka 327
navc z nj vyplv, e zkonodrce je neomyln a lidstvo naopak neschopn. Pokud se vak lid nedovedou rozhodovat sami za sebe, pro se potom vede tolik e o veobecnm volebnm prvu?
PINA FRANCOUZSK REVOLUCE

Tento rozpor v mylen bohuel potvrzuj i fakta. Byli to prv Francouzi, kte vedli vechny ostatn evropsk nrody pi zskvn jejich prv nebo pesnji, jejich politickch poadavk. To vak nezabrnilo tomu, aby se nestali nejovldanjmi, nejzenjmi, nejutlaovanjmi a nejvykoisovanjmi lidmi v Evrop. Francouzi se navc neustle obvaj pchodu revoluce, co je ovem za tchto podmnek docela pirozen. A dokud politici nezavrhnou mylenku, kter byla tak dobe vyjdena panem Louisem Blancem, a sice e moc je zdrojem hybn sly spolenosti; dokud lidstvo se svmi pocity zstane pasivn; dokud se bude domnvat, e nen mon rozit sv tst a svou prosperitu pomoc sv vlastn inteligence a sil; dokud lovk bude oekvat ve od zkona; ve strunosti bude-li pro ns vztah obyvatel a vldy stejn jako vztah oveek a paste, dn zmny se nedokme.
PLIN MOC VLDY

Jestlie tyto mylenky pevauj, odpovdnost vldy je obrovsk. tst a smla, bohatstv a chudoba, rovnost a nerovnost, ctnosti a nectnosti ve zvis na politick sprv, kter ve d a ve vykonv, a tud je i za ve odpovdn. Jsme-li astni, m vlda nrok na nai vdnost; avak pokud ns suuje bda, vinu nese takt vlda. Nejsou tm pdem oban a jejich vlastnictv v rukou sttu? A nen tak zkon vemocn? Vytvo-li vlda monopol na vzdlvn, mus vyslyet pn otc rodin, kte tmto ztratili svou svobodu; a pokud zstanou tato pn nesplnna, je to chyba? Reguluje-li vlda prmysl, zavazuje se tm, e zajist prosperitu; jinak by bylo nesmysln regulace zavdt. Ovem pokud pot prmysl neprosperuje, je to chyba? Naru-li vlda rovnovhu obchodu zavedenm cel, mus dohldnout, aby to obchodu opravdu prosplo. Ale jestlie se namsto bohatstv dostav chudoba, je to chyba? Poskytne-li vlda ochranu nmonmu obchodu vmnou za jeho svobodu,
327
30.3.2007
11:49
Strnka 328
zavazuje se, e jej uin ziskovm; a pokud se stane bemenem pro daov poplatnky, je to chyba? Ve Francii je za vechny problmy dobrovoln odpovdn vlda. Nen tedy pekvapiv, e kad jej nespch zvtuje hrozbu dal revoluce. A co se doporuuje jako een? Donekonena zvtovat pravomoci zkona, toti odpovdnost vldy. Ale pokud se vlda zave kontrolovat a zvyovat mzdy, a nen toho schopna; pokud se vlda zave podporovat vechny nezamstnan dlnky, a nen toho schopna; pokud se vlda zave pjovat bezron penze vem vitelm, a nen toho schopna; pokud, eeno slovy pana de Lamartina, o kterch s ltost musme prohlsit, e vzela prv z jeho pera: Vlda je pesvdena, e jej funkc je osvtlovat, rozvjet, roziovat, posilovat, oduevovat a posvcovat dui lidstva, a nen-li toho veho schopna, co potom? Nen snad zejm, e po kadm vldnm nespchu kter je bohuel vce ne pravdpodobn je revoluce nevyhnuteln?
POLITICK VDA A EKONOMIE

(Navrame se nyn k tmatu, o kterm jsem ji byl strun psal v vodu tohoto pojednn: ke vztahu politiky a ekonomie politick ekonomie.244) Ekonomie je ve sv podstat vdou, kter zjiuje, zda jsou zjmy lidstva harmonick i protikladn, a logicky mus bt vyvinuta jet pedtm, ne me bt zformulovna vda politick, kter ur patin funkce vldy. Bezprostedn pot, co je rozvinuta vda ekonomick, a na samm potku formulovn vdy politick mus bt zodpovzeny tyto veledleit otzky: Co je zkon? Co by zkon ml bt? V jakch oblastech by ml psobit a jak jsou jeho hranice? Kde kon pravomoc zkonodrce? Nevhm s odpovd: Zkon pedstavuje spolenou slu, kter je organizovna tak, aby psobila jako pekka nespravedlnosti. Strun eeno, zkon je spravedlnost.
PRAV FUNKCE LEGISLATIVY

Zkonodrce nem absolutn moc nad na osobnost a nad nam vlastnictvm. Nae existence a existence naeho vlastnictv pedchzela existenci
244
Bastiat vnoval rozvinut mylenek obsaench ve tech vtch tohoto odstavce dal ti knihy a nkolik lnk. Pozn. pekl.
328
30.3.2007
11:49
Strnka 329
zkonodrce. Jeho funkc je pouze zaruit nm a naemu vlastnictv bezpenost. Funkc zkona nen omezovat nae svdom, mylenky, vli, vzdln, nzory, prci, obchod, talent a nae proitky. Jeho funkc je ochraovat svobodn uvn tchto prv a zajistit, aby toto uvn nebylo nikm omezovno. Jeliko zkon vyaduje pouit sly, me psobit pouze tam, kde je jej pouit nezbytn. To je spravedlnost. Kad jednotlivec m prvo pout slu na legitimn ochranu. Z toho dvodu me bt spolen sla je je pouze organizovanou kombinac sil jednotlivc pouita ke stejnmu elu; a neme bt legitimn uita k jakmukoliv jinmu elu. Zkon zajiuje prvo jednotlivce na ochranu sebe sama, kter existovalo jet pedtm, ne byl zkon schvlen. Zkon je spravedlnost.
ZKON A DOBROINNOST NEN TOT

Zkon by neml nikoho utlaovat ani loupit majetek, i kdyby se tak dlo ve jmnu dobroinnosti. Jeho elem je ochrana osob a vlastnictv. Rovn nen pravda, e zkon psob dobroinn, nedochz-li k utlaovn a loupen; to bychom si protieili. Zkon vdy psob na osoby a jejich vlastnictv; a jestlie psob jinak, ne e je ochrauje, nutn dochz k naruovn svobody a vlastnickch prv. Zkon je spravedlnost. Nen nic jednoduho, jasnjho, pesnjho a vymezenjho. Kad oko to me spatit a kad mysl to me pochopit. Spravedlnost je toti miteln, nemnn a stl; nic vc, nic m. Pokud pekrote tuto hranici pokud se pokuste udlat zkon nboenskm, bratrskm, rovnostskm, dobroinnm, prmyslovm, kolskm nebo umleckm ocitnete se ztraceni na nezmapovanm zem, v neuritosti a nejistot, v Utopii i, v horm ppad, v nkolika utopich, piem kad z nich bude usilovat o zskn moci nad zkonem, aby nm jej mohla vnutit. Bratrstv a dobroinnost toti nem na rozdl od spravedlnosti pesn hranice. Pokud je jednou pekrote, jak daleko zajdete? A kde se zastav samotn zkon?
329
30.3.2007
11:49
Strnka 330
JIST CESTA KE KOMUNISMU

Pan de Saint-Cricq by rozil svou dobroinnost pouze na urit vrobce; poadoval by po zkonu, aby kontroloval spotebitele ve prospch vrobc. Pan Considerant by podpoil pracujc; zkon by pouil, aby jim mohl zaruit minimum oacen, ubytovn, stravy a vech ostatnch ivotnch nezbytnost. Pan Louis Blanc by ekl s patinm odvodnnm , e tyto minimln zruky jsou pouhm potkem plnho bratrstv; ekl by, e zkon by ml poskytovat vrobn nstroje a bezplatn vzdln vem pracujcm. Jin lovk by si poviml, e i v tomto uspodn stle existuje prostor pro nerovnost; poadoval by, aby zkon poskytl kadmu i v t nejnepstupnj vesnici luxus, literaturu a umn. Vechny tyto nvrhy jsou jistou cestou ke komunismu; ze zkonodrstv se pak stane ve skutenosti se ji stalo bojit fantazie a hrabivosti kadho z ns.
ZKLADY STABILN VLDY

Zkon je spravedlnost. A toto tvrzen me bt zkladem jednoduch a trval vldy. Pochybuji o tom, e by se za vldy, je se omezuje na potlaovn nespravedlnosti, vynoila jakkoliv mylenka na revoluci, vzpouru i povstn. Takovto reim by zajistil nebvalou prosperitu a jej rozdlen tm nejrovnjm zpsobem. Co se te lidskho trpen a strdn, kter jsou od lidstva neoddliteln, nikoho by ani nenapadlo, e by z nich obvioval vldu. Jsou-li pravomoci vldy omezeny pouze na potlaovn nespravedlnosti, je jej odpovdnost za nae trpen a strdn stejn jako odpovdnost za zmny poas. Povstali snad nkdy lid proti odvolacmu soudu jen proto, aby si zajistili vy mzdy, bezplatn vr, vrobn nstroje, pzniv cla nebo nov zamstnn? Kad si je dokonale vdom toho, e takovto vci nejsou v pravomoci odvolacho soudu, a pokud by vlda zajiovala jen to, co skuten zajiovat m, kad by si brzy uvdomil, e to nen v pravomoci zkona jako takovho. Ale vytvote zkony podle principu bratrstv tvrte, e vechno dobro i zlo pochz ze zkona; e zkon je odpovdn za veker netst jednotlivc a za nerovnost mezi nimi. Otevete tm dvee nekonenm stnostem, zlob, problmm a revolucm.
330
30.3.2007
11:49
Strnka 331
SPRAVEDLNOST ZNAMEN ROVN PRVA

Zkon je spravedlnost. A bylo by znan podivn, kdyby zkon mohl bt jet nco jinho! Nen snad spravedlnost zkon? Nejsou snad prva pro vechny stejn? Jakm prvem m zkon nut, abych se pizpsobil socilnm plnm pana Minerela, pana de Meluna, pana Thierse nebo pana Louise Blanca? Pokud k tomu m zkon morln prvo, pro potom nepinut tyto gentlemany, aby se poddili mm plnm? Je rozumn pedpokldat, e m proda neobdarovala dostaten velkou pedstavivost, potebnou k vysnn m vlastn utopie? Ml by si snad zkon vybrat jednu utopii z mnoha a vloit vekerou veejnou moc vldy pouze do jejch slueb? Zkon je spravedlnost. A oponujme tm, kte tvrd, e toto pojet zkona, kter je ateistick, individualistick a bezohledn, pozmn lidstvo k obrazu svmu. Toto je absurdn zvr, hodn pouze tch obdivovatel vldy, kte v, e zkon je lidstvo. Nesmysl! V snad tito obdivovatel, e svobodn lid pestanou jednat? Kdy nm energii nedod zkon, znamen to, e energii nebudeme mt vbec? Pokud zkon bude zajiovat pouze svobodn uvn naich schopnost, znamen to, e nedovedeme tyto schopnosti vyut? Pedpokldejme, e nm zkon nevnut dnou formu nboenstv i sdruovn, metody vzdlvn, regulace prce, regulace obchodu nebo dobroinnosti, vyplv z toho snad, e pot okamit sklouzneme k ateismu, samotstv, nevzdlanosti, bd a hrabivosti? Jestlie jsme svobodn, vyplv z toho, e ji vce nebudeme uznvat moc a dobrotu bo? e si ji nebudeme navzjem pomhat? e nebudeme milovat nae nespn bratry? e nebudeme studovat tajemstv prody? e nebudeme usilovat o zdokonalen sebe sama?
CESTA K DSTOJNOSTI A POKROKU

Zkon je spravedlnost. A prv za vldy spravedlnosti za vldy prva, pod vlivem svobody, bezpenosti, stability a odpovdnosti si kad lovk uvdom svou opravdovou hodnotu a dstojnost. Pouze za vldy spravedlnosti bude lidstvo dve i pozdji vedeno bom plnem ke spodanmu a mrovmu pokroku. Domnvm se, e uvauji sprvn, nebo zabvm-li se jakoukoli otzkou (a ji nboenskou, filosofickou, politickou nebo ekonomickou, tkajc se prosperity, mravnosti, rovnosti, prva, spravedlnosti, pokroku, odpovdnosti, spoluprce, vlastnictv, prce, obchodu, kapitlu, mezd, dan, populace, financ, nebo vldy, bez ohledu na to, kde zanu svj vzkum), vdy dojdu ke stejnmu zvru: een problm lidskch vztah nabz svoboda.
331
30.3.2007
11:49
Strnka 332
DKAZ
A nepotvrzuje nm to snad nae zkuenost? Pohleme na cel svt. Ve kterch zemch ij nejpoklidnj, nejmravnj a nejastnj lid? V tch zemch, kde zkon do soukromch zleitost zasahuje nejmn; kde je existence vldy pociovna nejmn; kde m jednotlivec nejvt monosti, nejvt vliv a kde me svobodn vyjdit sv nzory; kde je moc vldy nejomezenj a nejjednodu; kde jsou dan nejmen a nejrovnj; kde maj jednotlivci a skupiny nejvt odpovdnost a kde se dky tto odpovdnosti neustle zlepuje mravnost nedokonalch lid; kde jsou obchod, shromaovn a spolovn nejmn omezovny; kde se nsiln nepesouv prce, kapitl a obyvatelstvo; kde se lid nejvce d svmi pirozenmi instinkty; kde jsou lidsk vynlezy nejvce v souladu s bomi zkony; ve strunosti: nejpoklidnj, nejmravnj a nejastnj lid jsou ti, kte se d nsledujcm principem: Akoli lid nejsou dokonal, veker nadje spov ve svobodnm a dobrovolnm jednn, kter neporuuje zkon, kter m (i pomoc sly) slouit pouze k zajitn veobecn spravedlnosti.
TOUHA VLDNOUT DRUHM

Nemohu se vyhnout zvru, e na svt existuje mnoho velkch lid zkonodrc, ochrnc, dobrk, vdc, otc nrod a tak dle a tak dle. Mnoho lid se povyuje nad zbytek lidstva, aby ho mohli organizovat a chrnit a aby mu mohli vldnout. Mete namtnout: Ale vy sm dlte tot. Pravda. Ovem muste piznat, e jednm naprosto odlinm zpsobem; pokud se pidm k reformtorm, bude to pouze za elem pemluvit je, aby nechali zbytek lidstva na pokoji. Nepohlm na lidi tak, jako Vancauson pohlel na svj stroj. Jako fyziolog pijm lidsk tlo takov, jak je, stejn tak i j pijmm lidstvo takov, jak je. Toum ho pouze studovat a obdivovat. Mj pstup k ostatnm lze dobe ilustrovat tmto pbhem jednoho slavnho cestovatele: Jednoho dne se octl uprosted divokho kmene, kde se prv narodilo dt. Dav vtc, mg a mastik vyzbrojench kruhy, hky a provazy jej obklopil. Prvn ekl: Dokud nerozm jeho nosn drky, nikdy neuct vni dmky mru. Druh ekl: Pokud neprothnu jeho un boltce a k ramenm, nikdy nebude slyet. Tet ekl: Dokud nezeikmm jeho oi, nikdy nespat slunen svtlo. tvrt ekl: Dokud neohnu jeho nohy, nikdy nevstane. A pt ekl: Dokud nezplotm jeho lebku, nikdy se nenau myslet.
332
30.3.2007
11:49
Strnka 333
Stop, zakiel cestovatel, co Bh in, dobe in. Nesnate se vdt vce ne On. Bh obdaroval toto kehk tlko orgny a ty se rozvinou a vyrostou samy, sta je jen pouvat a ponechat svobod.
VRAME SE KE SVOBOD
Bh dal lidem ve potebn pro naplnn jejich osud. Poskytl nm jak spoleenskou, tak i lidskou formu. A spoleensk orgny lid jsou vyvinuty tak, aby se samy harmonicky rozvjely v istm ovzdu svobody. Pry s mgy a organiztory. Pry s jejich krouky, etzky, hky a kletmi! Pry s jejich umlmi systmy! Pry s vrtochy vldc, jejich projekty zespoleentn, jejich centralizac, jejich cly, jejich sttnmi kolami, jejich sttnm nboenstvm, jejich bezplatnm vrem, jejich bankovnm monopolem, jejich regulacemi, jejich omezenmi, jejich moralizac, jejich snahou nastolit rovnost pomoc dan. A nyn, pot co zkonodrci a dobrodinci tak nespn zavedli do spolenosti tolik systm, pro neskon tam, kde mli zat: zavrhnutm vech systm. Nech vyzkou svobodu, jeliko svoboda je dkazem vry v Boha a Jeho dlo.
333

Bastiat Zakon

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Bastiat Zakon

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

book svoboda a pravo 06.

IVOT JE DAR OD BOHA

book svoboda a pravo 06.qxd

book svoboda a pravo 06.qxd

SPRAVEDLIV A TRVAL VLDA

PLN PEVRCEN ZKONA

book svoboda a pravo 06.qxd

OSUDN SKLON LIDSTVA

book svoboda a pravo 06.qxd

OBTI LEGLNHO LOUPEN

NSLEDKY LEGLNHO LOUPEN

book svoboda a pravo 06.qxd

General Council of Manufacturers, Agriculture and Commerce. 6. 5. 1850.

book svoboda a pravo 06.qxd

DVOD, PRO JE VOLEBN PRVO OMEZENO

ODPOV ZN: OMEZIT ZKON

book svoboda a pravo 06.qxd

OSUDN MYLENKA LEGLNHO LOUPEN

ZVRCEN ZKON JE PINOU KONFLIKTU

book svoboda a pravo 06.qxd

OTROKSTV A CLA PEDSTAVUJ LOUPE

DVA DRUHY LOUPEN

book svoboda a pravo 06.qxd

ZKON OCHRAUJE LOUPE

JAK ROZEZNAT LEGLN LOUPE

LEGLN LOUPEN M MNOHO JMEN

book svoboda a pravo 06.qxd

SOCIALISMUS JE LEGLN LOUPEN

book svoboda a pravo 06.qxd

PRAV FUNKCE ZKONA

LKAV VBNIKA SOCIALISMU

book svoboda a pravo 06.qxd

VYNUCEN BRATRSTV ROZBJ SVOBODU

LOUPEN NARUUJE VLASTNICTV

Francouzsk ekvivalent, uvan Bastiatem, je spoliation. Pozn. pekl.

book svoboda a pravo 06.qxd

ZKON PEDSTAVUJE SLU

book svoboda a pravo 06.qxd

ZKON JE NEGATIVN KONCEPT

book svoboda a pravo 06.qxd

book svoboda a pravo 06.qxd

VLIV SOCIALISTICKCH AUTOR

book svoboda a pravo 06.qxd

SOCIALIST SI CHTJ HRT NA BOHA

book svoboda a pravo 06.qxd

SOCIALIST POHRDAJ LIDSTVEM

OBRANA PRACOVN POVINNOSTI

book svoboda a pravo 06.qxd

OBRANA OTCOVSK VLDY

book svoboda a pravo 06.qxd

MYLENKA PASIVNHO LIDSTVA

SOCIALIST IGNORUJ ROZUM A FAKTA

book svoboda a pravo 06.qxd

SOCIALIST CHTJ VLDNOUT LIDEM

KRSN JMNO PATN MYLENKY

book svoboda a pravo 06.qxd

book svoboda a pravo 06.qxd

book svoboda a pravo 06.qxd

book svoboda a pravo 06.qxd

SOCIALIST POADUJ KONFORMITU

ZKONODRCI TOU FORMOVAT LIDSTVO

book svoboda a pravo 06.qxd

ZKONODRCI ROZHODLI, JAK DIT LIDSTVO