Svět Průmyslu Speciál 2/2011

Veletrhy Brno, a.s.
Vstavit 1
647 00 Brno
tel.: +420 541 152 926
fax: +420 541 153 044
e-mail: msv@bvv.cz
translog@bvv.cz
www.bvv.cz/msv
www.bvv.cz/translog
3.7. 10. 2011
Brno Vstavit
Nejdleitj udlost eskho prmyslu inovace a trendy v klovch
oborech: strojrenstv, elektrotechnika, energetika, automatizace, plasty,
doprava, manipulace, skladovn, balen a logistika.

Zaregistrujte se ped svou nvtvou
veletrhu, uette as a penze! www.bvv.cz/msv
6. mezinrodn
veletrh dopravy
a logistiky
www.bvv.cz/translog
53. mezinrodn
strojrensk
veletrh
MSV 2011
www.bvv.cz/msv
5.6. 10., pavilon D
Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 3 specil 2/2011
Veletrh, zejmna kdy je nejvt vestedn Evrop, lze
tak povaovat za cosi jako lakmusov paprek ilosti
produkce aobchodu. Kdy ekonomika skomr, mlokdo
m nladu apenze nato, aby nkde vzahrani sv zbo
vystavoval nebo jin okukoval. Navc to ani nedv smysl.
Naopak, kdy jde ve dobe, chu iprostedky nato, aby
se vrobci namezinrodnm fru pedvedli ahledali nov
kontakty, tu zaruen je.
Podle editele Mezinrodnho strojrenskho veletrhu
Jiho Rouska na leton 53. ronk pijede potkem
jna do Brna vce vystavovatel ne loni i pedloni.
Vracej se frmy, kter se veletrhu zastnily naposledy
ped dvma lety. Tradin astnci roziuj sv vstavn
plochy. Vtina hal vstavit vetn nejvtch pavilon
je u zaplnna.
Podvoulet pestvce se vBrn opt uskuten projekt
JobFair. Jde o akci, kter reaguje na novou poptvku
zamstnavatel pokvalifkovanch pracovncch. Jejm
clem je zprostedkovat kontakty mezi zamstnavateli
vrznch prmyslovch oborech auchazei ozamst-
nn vetn student.
Pedpokldan poet astnk brnnskho veletrhu,
rozsah mezinrodn asti, etnost expozic, to ve svd
o tom, e v esk republice, Nmecku, Polsku, Itlii,
Rakousku, Maarsku aSlovensku se ekonomika zan
slibn vyvjet aprmysl roste.
Ministr prmyslu a obchodu Martin Kocourek se u
tak nechal slyet, e tuzemsk strojrenstv je vdobr
kondici astoj si dobe ivporovnn se svtem. Podailo
se mu spn pestt problematick roky 2008 a2009.
Statistiky ukazuj, e vcelm oboru strojrenstv vroce
2010 stouply ve srovnn s pedchozm rokem trby
o19 procent. Drme tedy strojam ijejich brnnskmu
veletrhu palce.
Autorsk prva vykonv vydavatel. Publikovn, petitn i en obsahu nebo jeho st jakmkoli zpsobem v eskm i jinm jazyce bez pedchozho psemnho souhlasu
vydavatele je zakzno. Publikace obsahuje ilustran obrzky afotografe Dreamstime, Stock.XCHNG. Tyto obrzky jsou pouity vsouladu slicenc. asopis vyuv informan banky TK.
fredaktor: Kateina Urbanov (ku@svetprumyslu.cz)
Vedouc i nzer tn ho a marketi ngovho oddl en :
Marek Rottenborn (mr@svetprumyslu.cz)
I nzer tn oddl en : Zuzana Dosoudilov, Ji tolc, Ilona imarov,
JosefBeran, Ji Dohnal, Veronika Maitnerov, Vladislava Tatarov,
JanKahnek
Marketi ngov oddl en : Andrea Hetmnkov, Ing.Monika Keov,
Ing.Barbora Svtlkov, Ing.Jana Vojtkov, Lucie Koarikov
Pedseda redakn rady: Mgr.Luk evk (ls@svetprumyslu.cz)
Redakce: PhDr.Romana Moares (redakce@svetprumyslu.cz)
Extern publ i ci st: Barbora ancov, Adam Hodman, Ing.Ivan Jemelka,
Dana D. Dakov
Jazykov prava: Hana Roubalov
P prava i nzer tn ch podkl ad: Martin Straka, Elveko CZ s.r.o., Mgr.Hana Uhrkov,
Ing.Zdenk Bezina
Grafi ck prava, sazba, pedti skov p prava a ti sk:
Smart Connections, s. r. o. (grafka@svetprumyslu.cz), H.R.G. spol. s.r.o.
Adresa vydavatel stv :
Smart Connections, s. r. o., Radnin 231/4, 78701 umperk, I: 27854647
Cena j ednotl i vho vti sku: 89 K | 3,2
Pedpl atn: informace podv aobjednvky pijm SEND Pedplatn, spol. sr. o.,
Velbku 1800/77, 19300 Praha 9 Horn Poernice | www.send.cz
Regi stran sl o: MK R E 18823
I SSN: 1804-3925
Uzvrka sl a ke dni : 11. 9. 2011
sl o vydn : specil 2/2011
Svt Prmyslu je prmyslov magazn vychzejc nazem R kad dva msce aje publikac vydavatelstv Smart Connections, s. r. o., provozovatele
informanho serveru www.svetprumyslu.cz.
Lakmusov paprek
oiven ekonomiky
obsah
/ editorial
Lakmusov paprek oiven ekonomiky ........................................................................................... 3
eu / ozvny zBruselu
Kam smuje zahranin obchod? K otevenosti zahraninch nebo evropskch trh? ................... 6
/ zameno na
Energetika a suroviny .............................................................................................................. 7
Stavebnictv ................................................................................................................................. 9
Stojrenstv ................................................................................................................................. 10
/ svt, Evropa a my
Na Ground Zero se ile stav, rny z 11. z ale jen tak nezmiz .................................................. 14
Hackei napadli Twitter NBC, vydali zprvu o toku na New York
Rusko chce pt rok prodat 15 procent v ropnm gigantu Rosnf ............................................. 16
Saab pod novou dost o ochranu, odbory chtj dat o bankrot ............................................. 16
Soud v Nmecku potvrdil zkaz prodeje novho tabletu od Samsungu ........................................ 17
/ report
MSV 2011 opt v celm arelu brnnskho vstavit .................................................................. 18
14. ronk EXPORTN CENY DHL UNICREDIT ..................................................................................... 22
Frum o trendoch a oakvaniach v logistike na Slovensku SLOVLOG ........................................... 30
/ spolenosti ajejich rozvoj
KD GROUP, a. s........................................................................................................................ 32
KD ELEKTROTECHNIKA, a.s. |Jedinen polovodiov aplikace ....................................... 34
KD Nov energo a.s. | Kandidt obhajoby tradic ................................................................ 38
Brano Group a.s. | Dynamick spolenost s dlouholetou tradic ............................................. 42
FTE automotive Czechia s.r.o. | Vynikaj nejen spojkovmi systmy ................................. 52
Chropysk strojrna, a.s. | Generan obmna ve strojaskm pojet ................................ 56
KARSIT HOLDING, s.r.o. | pikov vrobky nejen pro automobilky ..................................... 62
Huisman Konstrukce, s.r.o. | Svtov jeby i vrtn soupravy ........................................... 66
Prvn brnnsk strojrna, a.s. | Specialista na kotle je z Brna ............................................ 72
ZPS SLVRNA, a.s. | Odlitky hlavn pro strojrensk prmysl ........................................... 76
PILANA a.s. | Nstroje pro devo i kov ........................................................................................ 78
editelstv silnic a dlnic, Zvod Praha | Dlnice jsou nstrojem evropsk integrace ..... 82
editelstv silnic a dlnic R | SD Zvod Brno ns vleuje do Evropy ............................. 88
SMP CZ, a. s. | Bude i u prvnho PPP projektu v R .................................................................... 90
Doprastav, a.s. | Na pici stavebnho pelotonu ..................................................................... 94
STRABAG s.r.o. | Pedn dopravn stavitel
PSV a.s. Uhersk Ostroh | Dodavatel betonovch vrobk s tradic i viz ....................... 106
SLOVNAFT MONTE A OPRAVY a.s. | Pod kdly petrochemickho obra ................. 110
EXCON Steel, a. s. | Kde jin kon .......................................................................................... 116
EZ Energo, s.r.o. | Modern vroba elektiny a tepla ........................................................... 120
EZ Energetick sluby, s.r.o. | Provozovn a drba energetickch hospodstv ........ 124
EZ Distribun sluby, s.r.o. | Sprvce drt a stor ................................................... 126
ELEKTRRNA POERADY EZ, a. s. | Ppadn problmy
s dodvkami ruskho plynu provoz PPC neohroz .......................................................................... 130
VEOLIA VODA ESK REPUBLIKA, a.s. | Veolia Voda je partnerem vce jak
1 300 eskch mst a obc ............................................................................................................... 138
GEFCO esk republika | Logistick een ze srdce Evropy............................................... 140
DB Schenker | Dodavatel inteligentnch logistickch een pro prmysl .............................. 144
LINEA NIVNICE, a.s. | Zdrav i chutn npoje pro kadho ................................................... 148
STUDENT AGENCY, s.r.o. | Vlaky doplnily lut autobusy .................................................. 150
/ svt se mn ............................................................................................. 154
Ped 20 lety zaala ra mobilnch telefon v esku / Stavba Pentagonu,symbolu vojenstv USA,
zaala ped 70 lety / Vroba prvn Oktvky zaala ped 15 lety
/ rozhovor ...................................................................................................... 156
Ing. Pavel Juek, Ph.D. Pod ve mn ije stroja
Hackei napadli v ptek 9. z 2011
twitterov et americk televizn
stanice NBC a vyslali pes nj fale-
nou zprvu, e na mst toku na
New York z 11. z 2001 havarovalo
unesen letadlo. Oznmila to posti-
en stanice, kter vzpt svj et
vypnula, aby zamezila en falen
informace.
str.15
str.100
Firma Strabag pat na sloven-
skm trhu mezi progresivn rychle
se rozvjejc firmy, vysvtluje
Ing. Vlastislav lajs, generln
editel STRABAG s.r.o., se sdlem
v Bratislav. Vyuv zkuenosti,
technickou a ekonomickou pomoc
nadnrodnho koncernu sv ma-
tesk spolenosti, jako i synergii
dceinch a servisnch frem.
STRABAG s.r.o.
Pedn dopravn stavitel
str.156
Majitelem a pedsedou pedsta-
venstva BRANO GROUP, a.s., je
Ing. Pavel Juek, Ph.D. Historie
spolenosti sah a do roku 1862,
dnes se zabv vrobou komponen-
t pro automobilov prmysl. Pavel
Juek zastv adu dalch funkc,
mimo jin je napklad viceprezi-
dentem Svazu prmyslu a dopravy
R a Sdruen automobilovho...
Ing. Pavel Juek, Ph.D.
Pod ve mn ije stroja
Hackei napadli Twitter NBC, vydali
zprvu o toku na New York
6 specil 2/2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz
Ozvny z Bruselu
eu
Kam smuje
zahranin obchod?
K otevenosti
zahraninch nebo
evropskch trh?
e je esk ekonomika zvisl naexportu
do Nmecka a zbytku EU, je nesporn.
Do Evropy smuje 85 % vvozu, z toho
do Nmecka plnch 70 %. S poslenou
evropskou obchodn politikou ale ubv
nstroj, jak meme podmnky eskho
exportu pmo ovlivovat. Mnoho bila-
terlnch obchodnch ujednn je nahra-
zovno evropskmi dohodami ovolnm
obchodu. Je tedy nasnad, e zkladn
podmnkou spn podpory exportu
eskch frem je koherentn nastaven
evropskch anrodnch politik ajejich n-
stroj. Oto se ji nkolik let velice spn
sna Ministerstvo prmyslu a obchodu
R. Kad dleit rozhodnut nebo po-
zici konzultuje s tmi nejpovolanjmi
seskmi frmami ajejich asociacemi.
R se tak postupn stv navzdory sv
stedn velikosti respektovanm partne-
rem vevropskch obchodnch jednnch.
Sta to ale kposlen evropsk konkuren-
ceschopnosti?
Pro hrdho Evropana je obtn si to
piznat (podotkm, e pro Ameriana
je to prakticky nemon!), ale my u
nejsme hlavn ekonomickou mocnost
svta, kekter budou vichni pistupovat
s nleitm respektem a ctou. Pokud
evropt vyjednavai najednn snou
zmn otzku ochrany autorskch prv,
budou se nt partnei smt. Co zato?
bude znt jejich otzka. Nato nai vyjed-
navai pipraveni nejsou. Jak co za to?
Jde pece oautorsk prva, WTO amezi-
nrodn ochranu! Ale kdy se oprostme
od naich hodnot a idel, zjistme, e
nemme n co naopltku nabdnout.
Kad en hodnot se pece mus eko-
nomicky vyplatit. Zmiovan Amerian
to vd velice dobe. Ame jt oochranu
autorskch prv nebo i bohulib en
demokracie aboj sterorismem vzemch.,
kde se nhodou t dleit nerostn
suroviny.
Evropsk frmy volaj vrmci jednn svel-
kmi zahraninmi partnery posmluvnm
zajitn rovnho pstupu k veejnm
zakzkm. Jakkoli to zn logicky, je to
spe utopie. Jednotn trh veejnch za-
kzek neexistuje ani vrmci EU. Vrmci
studie oexportu realizovan vlt 2011
sagenturou napodporu obchodu Czech-
Trade, byl zhoren pstup zahranin
frmy k veejnm zakzkm vytipovn
jako hlavn barira na trhu ve vech 6
zkoumanch zemch Belgii, Bulharsku,
Itlii, Nmecku, Rumunsku a panlsku
(cel studie k dispozici na serveru Bu-
sinessInfo.cz). Jak bychom tedy mohli
vyadovat rovn pstup odpartner, jako
je Kanada, USA, Japonsko nebo na?
Nejprve si musme zamst ped vlastnm
prahem azpohledu eskch frem by
se nm to s ohledem na geografckou
strukturu naeho exportu vyplatilo.
Znamen to tedy, e je evropsk ekono-
mika odsouzen kestagnaci? Rozhodn
ne! Musme se ale zamit na struktu-
rln zmny, obory spidanou hodnotou,
hlavn obchodn partnery avrazn libe-
ralizovat nae trhy. erstv uplatovan
dohoda s Jin Koreou pispv k rstu
evropskho HDP 0,08 %. Kdyby se povedlo
dojednat jej obdobu s USA, evropsk
HDP by vzrostl o 1 %. M tedy opravdu
cenu otevrat jednn se zemmi, jako
je Ukrajina, Moldvie a Gruzie? Otaznk
nasprvnm mst. Pokud nm ten inves-
tovan as nebude chybt jinde, mon
ano. Bhem krtk doby bude 30 % sv-
tovho ekonomickho rstu pochzet
z ny. Mon nemme potencil na to,
aby se na vrazn podlela na naem
ekonomickm rstu. Nesmme ale pro-
marnit anci, aby se nae frmy podlely
teba nasouasnm rstu ny!
Michal Kadera, editel CEBRE
(zaloeno CzechTrade,
HKR, SP aKZPS)
Energetika a suroviny
EK nem nmitek proti
vtrnkm u sasko-
esk hranice
Evropsk komise nem nmitek proti
poli s vtrnmi elektrrnami, kter vy-
rostlo nakopci Kom vka (tak Kom
hrka) u esko-sask hranice. Podle eu-
rokomisae pro ivotn prosted Janeze
Potonika projekt nem vznamn vliv
na ivotn prosted v Sasku, informuje
dnes sask denk Schsische Zeitung.
Tamn obansk iniciativa Gegenwind
(Protivtr) se zvry nesouhlas.
Podle Evropsk komise vtrnky naKom
hrce nedaleko Teplic vyrostly vsouladu
sevropskou legislativou, informoval podle
saskho listu poslanec zaKesansko-de-
mokratickou unii (CDU) ve Spolkovm
snmu Klaus Brhmig.
Toto stanovisko pr poslanec obdrel
odPotonika, jen poukzal nato, e pi
posuzovn vlivu zazen naivotn pro-
sted nebyly shledny dn smrodatn
dopady na ivotn prosted spolkov
zem Sasko. Ztohoto dvodu tak esk
ady nemly povinnost svj postup kon-
zultovat snmeckou veejnost.
Nmeck obansk sdruen Gegenwind
poadujc demont vtrnch elektrren
vak nen se zprvou spokojeno. Pi posu-
zovn nebyly vyslyeny esk organizace
ochrnc ivotnho prosted, upozornil
mluv obansk iniciativy Frank Legler.
Nepochopiteln je podle Leglera i to,
e EU nevzala vpotaz zvltn charakter
krajiny. Vtrnky toti byly vztyeny vev-
ropsk oblasti ochrany ptk, kde plat, e
se stav prosted nesm zhorit vdsledku
stavebnch projekt.
Obansk iniciativa Gegenwind se ne-
chce nechat Potonikovou reakc odradit.
Jakmile pr bude mt phranin msto
Krupka opt akceschopn veden, chtj
si aktivist prohldnout pslun stavebn
plny. Maj toti dajn poznatky otom,
e se vstavba vtrnk pln nedrela.
Krom toho Legler douf, e vbudoucnu
se spoluprce s eskou stranou zlep.
Pt ter se toti sejde spolen n-
mecko-esk komise pro ivotn prosted,
nan nmeckou delegaci povede ministr
ivotnho prosted Norbert Rttgen. Ten
pr bude prosazovat informan politiku
podle nmecko-nizozemskho vzoru. N-
mecko a Nizozemsko si vymuj infor-
mace ovech projektech, kter se plnuj
vevzdlenosti pti kilometr odhranic.
Prvn esko-polsk
plynovod Stork zahj
14. z provoz
Mezi Polskem a eskem bude 14. z
zprovoznn prvn spolen vysokotlak
plynovod nazvan Stork. Spoj plyn-
rensk soustavy obou zem a umon
dodvky zemnho plynu obma smry.
Stavba deseti kilometr potrub naesk
stran si vydala sedm milion eur (asi
171 mil. K), piem polovinu nklad
zaplat Evropsk energetick pln pro
rozvoj (EEPR), informoval mluv spole-
nosti Net4Gas, kter v esku provozuje
s ptench plynovod, Milan epka.
Plynovod u je dokonen a je provozu-
schopn od1. z. Jeho provoz slavnostn
zahj premii eska aPolska Petr Neas
aDonald Tusk. Plyn zane potrubm prou-
dit bezprostedn po slavnostnm ote-
ven. Zpotku bude plyn proudit odns
do jinho Polska, pozdji se plynovod
bude vyuvat pro oba smry, ekl epka.
Hranin stanice plynovodu Stork je vpol-
skm Tn, naeskm zem je traov
uzvr vChotbuzi naKarvinsku. Sttn
hranici plynovod pekonv zhruba plki-
lometrovm podvrtem pod hranin ekou
Ol apod silnicemi aelezninmi tratmi
na obou jejch stranch. Provozn tlak
plynu bude 6,3 MPa. Stavba plynovodu
zaala vbeznu.
EEPR slou kpodpoe rozvoje evropsk
plynrensk soustavy. Smyslem je snit
zvislost nadodvkch plynu zRuska. Ev-
ropskou unii kvtm investicm doplyno-
vch soustav jejch len donutilo nkolik
kriz, bhem kterch Rusko peruovalo
dodvky tto suroviny pro odbratele
vEU.
Firma Net4Gas je vhradnm dritelem li-
cence napepravu zemnho plynu vesk
republice. Disponuje st plynovod pesa-
hujc 3600 km. Net4Gas pat doskupiny
RWE. Na polsk stran plynovod Stork
stav spolenost Gaz-System.
Vemex dokonil
pevzet RSP Energy
Plynrensk spolenost Vemex dokonila
nkup 51 procent akci RSP Energy, kter
bude pejmenovna naVemex Energie.
Domcnostem a malm podnikatelm
bude frma dodvat plyn i elektinu, in-
formovala esk plynrensk unie.
Vemex, kter ovld rusk Gazprom, pro-
stednictvm akvizice roziuje sv aktivity
naprodej elektiny atak se nov orien-
tuje nadomcnosti. Vtinovm vlastn-
kem RSP Energy byl dosud vcarsk RSPE
Holding, za kterm stoj rut a izraelt
investoi. Firma v souasnosti prodv
elektinu aplyn vce ne 16000 zkaznk.
Zskn spolenost Vemex kontroln
sti akci RSP Energy je velmi serizn
strategick krok, kter vznamn roz-
obchodn innosti frmy. Navc jde
o prvn ppad, kdy frma kontrolovan
Gazpromem prodv vzahrani napmo
elektrickou energii aplyn obyvatelstvu,
uvedl Vasily Dinkov, jednatel Vemexu.
Vemex se podl zhruba osmi procenty
nadovozu plynu doeska asousted se
nadodvky velkm prmyslovm podni-
km ajinm obchodnkm. Alternativn
dodavatel elektiny a plynu RSP Energy
loni vytvoil zisk ped zdannm 5,3 mi-
lionu korun.
Stt chce stavt nov
jadern elektrrny
Prvn nvrh Sttn energetick koncepce
zdlny Ministerstva prmyslu aobchodu
(MPO) pot s tm, e v budoucnu ma-
sivn vzroste podl jadern energie. Ze
souasnch 20 terawatthodin (TWh) by se
mnostv energie zjdra mlo postupn
vnsledujcch 50 letech zvit nejmn
ptkrt. Pokud by esko pln koncepce
dodrelo, zem by na jadern elektin
fungovala nejmn z80 procent. Konen
nvrh koncepce m MPO vld pedloit
dokonce roku.
Nyn vznikaj jednotliv pracovn verze
eventulnch scn, kter se opraj
odopady doHDP amezinrodn konku-
renceschopnosti, ekl ministr prmyslu
Martin Kocourek.
Koncepce pedstavuje ti cesty, kudy se
m esk energetika ubrat. Dv verze
potaj s prolomenm tebnch limit
hndho uhl. Kocourek u dve ekl, e
bude pesvdovat vldu, aby se rozhodla
pro verzi s prolomenm tby. Vechny
varianty nicmn potaj smasivnm n-
rstem vroby jadern energie. Nejvt
a dvojnsobn nrst jadern elektiny
se oekv v letech 2025 a 2030; tedy
vdob dostavby druhho bloku Temelna.
Koncepce pot vroce 2060 se spotebou
kolem 80 TWh, esko by tak vyrblo a
dvojnsobek toho, co spotebuje. Ko-
courek tvrd, e pebytek by se pouval
k napjen elektromobil, kter by v t
dob mly bt rozen. Podle zdroje
obeznmenho stvorbou koncepce by se
vak elektina prodvala tak dozahrani.
Pokud bychom nechtli, aby se energie
exportovala, tak nebudeme chtt, aby
tady jadern elektrrny stly, ekl zdroj.
A osud ostatnch energetickch zdroj?
Podle jednoho z nvrh koncepce se
poroce 2030 pln zru vroba energie
z fotovoltaiky. Vznam zbytku obnovi-
telnch zdroj se zapedpokladu dnen
rovn technologi nebude zvyovat. Kon-
cepce tak pot spostupnm sniov-
nm zvislosti narop azemnm plynu.
Nov koncepce se tak stav do zcela
opan pozice, ne ve kter se nachz
sousedn Nmecko, kter se po havrii
japonsk elektrrny Fukuima rozhodlo
doroku 2022 odpojit vechny sv jadern
elektrrny. To by tak mohlo esk plny
zhatit. Vbec si nedoku pedstavit,
e Nmci stavbu jadernch elektrren
vesku umon, ekl energetick analytik
J&T Michal nobr.
EZ instaloval
16 500 chytrch
elektromr, letos
chce dvojnsobek
Energetick spolenost EZ dosud na-
instalovala svm odbratelm mezi tu-
zemskmi domcnostmi 16500 chytrch
elektromr, kter maj pispt keten
energie. Do konce roku frma instaluje
celkem 33000 tchto pstroj, informoval
mluv EZ Jan Bene.
Chytr elektromry umouj dlkov
odeitateln men spoteby elektrick
energie. Do st pedvaj informace
o spoteb energie a zdroj podle toho
me regulovat dodvky. Systm m etit
spotebu energie a zvit spolehlivost
energetick st. Podle odbornk se vak
takov opaten patrn projev zdraenm
konen ceny elektiny.
Elektromry frma instaluje v Pardubi-
cch, Jemanicch aveVrchlab. EZ chce
v rmci projektu zjistit, jak se pstroje
budou chovat vrelnch podmnkch st.
Pak budou ppadn rozeny dodalch
oblast.
Podle EZ je zatm pli brzy naodhady
toho, jak chytr elektromry zdra elek-
tinu. Na zklad zjitnch dat o spo-
teb ale chce frma zkaznkm stmito
pstroji nabdnout odpovdajc tarif.
Zkaznk se tak bude moci rozhodnout,
zda bude energii odebrat v tak zvan
pice, nebo mimo ni, apodle toho me
ppadn uetit, ekl Ondej Mamula,
vedouc projektu chytrch elektromr
spolenosti EZ.
Chytr elektromry instaluje tak Prask
energetika. Zatm jich umstila nkolik tisc
vpraskch domcnostech aobchodech.
Zavdn chytrch elektromidel souvis
se smrnic Evropsk unie, kter pot
s tm, e v roce 2020 by 80 procent do-
mcnost disponovalo chytrmi midly.
Zavdn novch micch systm je
ale podmnno ekonomickm posou-
zenm dlouhodobch nklad apnos
pro trh ajednotlivho spotebitele. Toto
vyhodnocen se velenskch zemch EU
uskuten do podzimu roku 2012, svm
zjitnm donj pispje iEZ.
Systm chytrch elektromr by ml vbu-
doucnu vcel R zajistit napklad lep
regulaci piek spoteby, rychlej ob-
noven dodvek elektiny poporuchch
nebo umonit takzvan ostrovn provoz.
O ppadnm plonm rozen insta-
lac chytrch elektromidel rozhodne
po posouzen ekonomickch dopad
na zklad Nrodn studie energetick
efektivnosti Ministerstvo prmyslu aob-
chodu.
Energetika a suroviny
Stavebnictv
Stavbai dokonili
tah mezi dlnic
D1 a Popvkami
na Brnnsku
Stavbai dokonili rekonstrukci silnice
mezi dlnic D1 a Popvkami na Brnn-
sku. Tah vede pobl brnnskho auto-
motodromu a je zejmna v termnech
mezinrodnch motoristickch kln velmi
vyten. Z pvodn silnice zmizely na-
vc ulov kostky, kter nahradil asfalt.
Stavba stla kolem 50 milion korun, ekl
Leo Verner ze spolenosti Skanska, kter
opravu silnice zajiovala.
Provoz nanov silnici bude mn hlun.
Zv se i bezpenost, protoe vozovka
byla rozena o stoupac pruh. Stavbu
komplikovaly problmy spodlom. Tyto
komplikace se nm podailo technicky
vyeit, uvedl Michael Wolf, editel zvodu
Morava jih Skanska a.s.
Prvn auta projedou kompletn zrekon-
struovanou silnic v pondl, kdy bude
tak zruena objzdn trasa veden vt-
inou po dlnici D1. Investorem stavby
je Jihomoravsk kraj. Stavai museli kvli
rozen komunikace namsto navzt ne-
celch 17 tisc metr krychlovch nsyp.
Stavbou roku 2011
chtj bt kampusy,
ryb pechod i nmst
Mezi nominacemi na titul Stavba roku
2011 se i letos objevila pestr skladba
objekt. O pze odborn poroty se
uchz napklad nov vysokokolsk
arely, rodinn dm, vodn elektrrna
s rybm pechodem nebo opraven n-
mst. Veejnost me zrove do3. jna
hlasovat nainternetu vsouti onejlep
praskou stavbu roku 2011. Oznmila to
dnes ABF Nadace pro rozvoj architektury
astavitelstv.
Stejn jako v pedchozch letech je i le-
ton devatenct ronk soute uren
pro vechny objekty bez rozlien druhu
stavby nebo ve nklad vynaloench
najej pozen. Sout je vypsna napod-
poru kvalitn komplexn realizace staveb-
nho dla, odhrub stavby a poemesln
detail, uvedli organiztoi.
Podmnkou pro pihlku do soute
oStavbu roku bylo dokonen auveden
doprovozu nebo zkolaudovn vobdob
odervna 2010 doletonho kvtna.
Titul Stavby roku zsk pt objekt bez
rozlien poad. Vybere je odborn porota
vele sarchitektkou Radomrou Sedlko-
vou. Vyhlen vsledk soute se usku-
ten 3. jna v Sentu v rmci ptho
ronku Dn stavitelstv aarchitektury.
Nov energetick
smrnice podle
firem zmn esk
stavebnictv
Tuzemsk stavebnictv asouvisejc obory
ekaj velk zmny kvli evropsk smrnici
oenergetickch sporch, jej pravidla
bude muset esko vptch letech zat
dodrovat. Firmy oekvaj nov obchodn
pleitosti, mon nastane ipeskupovn
sil natrhu. Nasetkn snovini to dnes
uvedli vedouc pedstavitel esk rady
pro etrn budovy.
Smrnice bude mt obrovsk vliv nasta-
vebn prmysl po nkolik nsledujcch
dekd, ekl editel rady Boris Zupani.
Firmy, kter se tm nezaobraj dnes,
nebudou umt splnit nov parametry
zanzkch nklad, dodal pedseda ped-
stavenstva rady Petr Vogel.
Nov pravidla vychzej z loni pijat
smrnice Evropsk komise o energe-
tick nronosti budov. Norma k, e
do31. prosince 2018 mus lensk stty
EU zajistit, aby vechny nov budovy u-
van avlastnn orgny veejn sprvy
mly tm nulovou spotebu energie.
Odkonce roku 2020 se tomuto standardu
budou muset poddit vechny nov bu-
dovy. Prvn velk zpsnn stavebnch
aenergetickch norem ale esko ek u
odroku 2013, poznamenal Vogel.
Oekvan implementace evropsk
smrnice o energetickch sporch
zrychl trend smujc k ekologickmu
stavn. To, co bylo ped pti lety z-
nou vjimkou adnes je dky souvisejcm
vym nkladm nastavby povaovno
spe za nadstandard, se do konce de-
kdy m dky legislativ stt standardem,
ekla TK editelka KPMG esk republika
Blanka Dvokov.
Firmy zanaj vpovinnch energetickch
sporch vtit ekonomickou pleitost.
Podle mluvho rady pro etrn budovy
Jaroslava Pamika otom vypovd ipoet
len rady. Ujejho zaloen ped dvma
roky bylo zhruba 13 spolenost, nyn
rada sdruuje kolem 90 frem odstavitel
pes architekty a napklad po vrobce
spornch technologi i rovek.
esk rada pro etrn budovy nyn vespo-
len komisi se zstupci Ministerstva pr-
myslu aobchodu, ministerstva ivotnho
prosted aHospodsk komory R pi-
pravuje zpsob, jakm se nov normy
uvedou vesku doivota, ekl Zupani.
Klov pro rozvoj spornho stavn toti
podle odbornk bude, jak psn budou
normy vpraxi nastaven. Psnost poa-
davk mus bt nastaven tak, aby nedo-
lo ktomu, e sraz nabdku apoptvku,
sdlil Vogel. Plin nroky vyadujc
nadmrn investice by podle nj mohly
mt zcela opan efekt anaopak staveb-
nictv zbrzdit.
Ekonom alen Nrodn ekonomick rady
vldy Miroslav Zmenk ji dve spo-
tal, e pechod k vym energetickm
standardm by esku vptch 25 letech
mohl pinst a 223 miliard korun. Ped-
pokladem vpotu je mimo jin ron rst
cen energi oti procenta.
Propagovat sporn stavn chce rada
prostednictvm zapojen do Svtovho
tdne etrnho stavebnictv, kter se
v Praze v podob rznch pednek
asemin uskuten od19. do23. z.
Strojrenstv
Americk Gardner
Denver vybuduje
v Brn centrum slueb
pro Evropu
Americk vrobce kompresor, erpadel
a dmychadel Gardner Denver plnuje
investici v Brn. Vybuduje zde centrum
sdlench slueb pro Evropu. Zamstnat
chce do konce roku 2013 kolem stovky
lid, uvd vldn agentura CzechInvest.
Podle CzechInvestu vlo dorekonstrukc
kancel, pozen nbytku ankupu in-
formanch technologi kolem 20 milion
korun. Dalch 7,5 milionu korun m Gard-
ner Denver pipravench nanbor novch
zamstnanc avzdlvn.
Gardner Denver se ped budovnm no-
vho centra rozhlel i v dalch zemch
stedn a vchodn Evropy, napklad
vPolsku, Bulharsku i Rumunsku, uvedl
generln editel agentury CzechInvest
Miroslav Kek. Podle investora je R
atraktivn zem. Dky novmu centru
budou fnann procesy vna organizaci
mnohem efektivnj alpe zen, uvedl
viceprezident a fnann editel spole-
nosti Michael M. Larsen.
Gardner Denver je pednm svtovm
vrobcem komplexnch technickch
vrobk, jako jsou kompresory, mem-
brnov erpadla admychadla pro pr-
myslov, medicnsk, environmentln,
dopravn adal zazen. Dle se zabv
vrobou erpadel vyuvanch v petro-
lejskch odvtvch a dalch zazen
pro penos kapaliny, jako jsou npln
dorunch abrzdovch pevodovek nebo
pro petrochemick apotravinsk pr-
mysl. Loni mla frma obrat piblin 1,9
miliardy dolar. Firma byla zaloena vroce
1859, m kolem 40 vrobnch mst.
Spolenosti Pramet
Tools loni vzrostly
trby i zisk
Spolenosti Pramet Tools, kter se zabv
mimo jin vrobou bitovch destiek pro
soustruen, frzovn, vrtn apipjen,
loni vzrostly trby zaprodej vlastnch v-
robk a slueb o 31,1 procenta na 1,2
miliardy korun. Hospodaen umpersk
frmy skonilo v minulm roce istm
ziskem 175,3 milionu K, vroce 2009 to
bylo 68,7 milionu korun.
Losk hospodsk vsledky firmy,
kter m obchodn poboky napklad
na Slovensku, v Nmecku, Itlii, Maar-
sku, Rusku, Brazlii an, pozitivn ovliv-
nily podle jejho veden rsty prodej
a sporn opaten realizovan v letech
2008 a2009 vdsledku svtov hospo-
dsk krize.
Rst prodej v destkch procent za-
znamenaly vechny poboky, nejvtho
absolutnho rstu bylo dosaeno vRusku,
nejvtho procentnho rstu vn, In-
dii a Brazlii. Hlavnm trhem spolenosti
zstv R, kde se rst projevil vedruh
polovin roku 2010.
Spolenost Pramet Tools mla na konci
loskho roku celkov aktiva 1,53 mili-
ardy korun, jej vlastn kapitl obnel
762 milion K aciz zdroje 771,8 milionu
korun. Vroce pedchzejcm ciz zdroje
spolenosti dosahovaly 747,4 milionu K.
Firmu Pramet Tools s.r.o., kter loni za-
mstnvala v prmru 709 lid, stopro-
centn vlastn vdsk Pramet Scandi-
navia AB.
Esab Vamberk loni
zvil trby o tvrtinu
na 4,4 mld. K
Vrobce svaovacch materil Esab Vam-
berk loni zvil trby o26 procent na4,38
miliardy korun. Popoklesech treb vle-
tech 2008 a 2009, kter byly ovlivnn
svtovou hospodskou kriz, se tak frma
opt vrtila krstu. Zisk podnik loni zvil
o17 procent na246 milion korun. Esab
je soust seskupen vIrsku sdlc spo-
lenosti Charter International.
Losk rst podniku zajistily vedle ode-
znvn svtov krize investice, kter loni
frma zvila vce ne dvojnsobn na202
milion korun. Kladn se projevila izmna
obchodnho modelu skupiny ESAB vEv-
rop, kter vambereck frm pinesla
snen zsob hotovch vrobk, lep
penn toky a odbourn rizik s pohle-
dvkami polht splatnosti. Letos frma
pot sdalmi investicemi dorozen
vroby, napklad nerezovch drt,
uvedlo veden frmy vevron zprv.
Z exportu Esab Vamberk loni utril 3,5
miliardy korun, co pedstavovalo podl
na celkovch trbch 80 procent. Pr-
mrn poet zamstnanc podnik loni
snil oti procenta na666 lid.
Jihostroji loni stoupl
tynsobn zisk na 30
milion korun
Vrobci hydraulickch prvk aleteckch
komponent, velensk spolenosti Jiho-
stroj, loni stoupl tm tynsobn zisk
na 30,3 milionu korun. Trby za prodej
vlastnch vrobk aslueb vzrostly o1,4
milionu na473,1 milionu korun. Vyplv
to zvron zprvy spolenosti zveejnn
veSbrce listin.
Divize hydrauliky doshla loni treb
za vlastn vrobky 295 milion korun.
ist trby divize byly o zhruba 30 pro-
cent vy ne v roce 2009, kdy se pln
projevovala hospodsk krize. Vsledek
je ale na rovni 60 procent treb dosa-
ench v roce 2008, uvd frma ve sv
vron zprv.
Loni divize vyrobila zhruba 152000 er-
padel, meziron o 30 procent vce, ale
o 40 procent mn ne v letech 2007
a 2008. Tehdy frma produkovala kolem
250 000 kus erpadel ron. Leteck
divize doshla treb narovni roku 2009,
kolem 148 milion korun.
Jihostroj zvil export meziron o 28
procent na216,6 milionu korun. Nejvy
nrst vvozu zaznamenal doUSA, ato
o 40 procent. Letos by ml doshnout
maxima exportu do Spojench stt
vesv historii. Spolenost vyv zhruba
polovinu sv produkce.
Loni spolenost investovala dostroj aza-
zen 18,3 milionu korun. Letos pot
sinvesticemi 40 a 50 milion korun.
Letos chce frma zvit meziron trby
o12 procent audret ziskov hospodaen
narovni minulho roku. Chce tak zvit
export optinu.
Motorpal loni pes
rst treb vykzal
ztrtu skoro 146
milion K
Strojrensk spolenost Motorpal loni
zvila trby zavlastn vrobky asluby
v mezironm porovnn o vc ne po-
lovinu na 998 milion korun. Pesto jej
hospodaen skonilo se ztrtou skoro
146 milion K. Svym rstem vroby
stouply nklady, problmy podniku pso-
bilo tak posilovn esk koruny.
Podnik, kter se zabv vrobou vsti-
kovacch zazen pro dieselov motory,
zamstnval nakonci minulho roku pes
1 500 lid. Vrobn nklady loni stouply
kvli naven potu pracovnk. Vroce
2009, kdy kvli hospodsk krizi nastal
velk propad ve vrob, tak Motorpal
vrazn omezil drbu a preventivn
opravy stroj. Loni u ale podle veden
spolenosti nebylo mon tyto nklady
odkldat. V oblasti obchodu Motorpal
loni posiloval svoji pozici v Blorusku.
Nepodailo se vak realizovat st treb
znovch projekt.
V roce 2009 podle vron zprvy trby
Motorpalu za vlastn produkci inily
na 659 milion K, zatmco v roce 2008
pevily 1,3 miliardy.
Motorpal pat mezi nejvt vrobn pod-
niky naVysoin, jeho zvody funguj
vJihlav, Jemnici, Batelov aveVelkm
Mezi. Klovmi produkty jsou podle
vron zprvy vstikovac erpadla, vsti-
kovae a trysky pro vzntov motory,
vrobky pro automobilov prmysl apro-
dukty pesnho strojrenstv. Zpohledu
akcionsk struktury je Motorpal eskou
spolenost. Jeho akcie najmno vlastn
tyi fyzick osoby.
Konsorcium Contor
zsk rakouskou
skupinu A-Tec
Mezinrodn konsorcium Contor zsk
rakouskou strojrenskou skupinu A-Tec,
on odletonho jara usilovala esko-slo-
vensk investin skupina Penta. Vtzn
konsorcium se skld z nkolika frem,
kter si skupinu rozeberou po stech.
Dokonce z slo 210 milion eur (vce
ne 5,1 miliardy korun), kter budou
pouity k restrukturalizaci dluhu. A-Tec
se do insolvennho zen dostala loni
vjnu.
nsk holding Wolong zsk vechny
akcie skupiny A-Tec v bance ATB Aus-
tria. Solstice International Investments
dostane veker akcie holdingu Mine-
rals&Metals a PalmSquare International
pak odA-Tecu koup elektrrnu Voitsberg.
Prodej frmy A-Tec, kter je odloskho
roku insolventn, provzely vzjemn
spory mezi lidmi zPenty afem A-Tecu
Mirko Kovatsem. Podle serveru je roz-
hodnut A-Tec defnitivn, Pent zbv u
jedin monost rozhodnut napadnout
soudn.
Podle objemu je insolvence frmy A-Tec
tet nejvt vrakousk povlen histo-
rii. Kovats nakonci loskho roku frmu
zethlil a zaal shnt investora, kter
by zaplatil dluhy azachrnil znaku ped
znikem.
Jako dvod pdu svho impria uvedl
editel Kovats nepoveden projekt elek-
trrny budovan v Austrlii, ve kterm
dcein frma A-Tec utopila miliony eur.
Dalm dvodem byly nsledky fnann
krize. Pitom u v prvnm pololet leto-
nho roku vykzal zethlen A-Tec ist
zisk 24,6 milionu eur. Jet vprvnm po-
lolet roku 2010 ml pitom koncern ztrtu
deset milion eur.
Zakladatelem konsorcia Contor je dlouho-
let zamstnanec A-Tec Thomas Schtti,
co nahrvalo spekulacm, e je Contor
frma nastren Kovatsem. A-Tec Indus-
tries AG je mezinrodn frma se sdlem
veVdni zapsan navdesk burze. Za-
mstnv dohromady 5800 lid vEvrop,
USA iAsii.
V plzeskch ulicch
testuj trolejbus koda
pro italsk Cagliari
Nov nzkopodlan trolejbus uren
pro italsk msto Cagliari zan testo-
vat v plzeskch ulicch koda Electric.
Plzesk vrobce spolu s frmou Solaris
Strojrenstv
dod naSardinii 16 kus dvanctimetro-
vho trolejbusu zazhruba 84 milion K.
Deset voz bude pedno dokonce roku,
zbylch est kus vnoru 2012, ekl Milan
Norek, manaer projektu ze kody Electric.
V plzeskch ulicch budou nyn ov-
eny jzdn vlastnosti vozidla, pot pi-
jdou naadu homologan zkouky, kter
budou z velk sti probhat v Cagliari,
dodal. Vroba trolejbus fniovala ver-
venci asrpnu vPlzni. koda Electric do-
dala kompletn elektrovzbroj azajiuje
celkovou mont voz, kter jsou pln
nzkopodlan avybaven dieselgener-
torem, dky nmu mohou jezdit imimo
trolejov veden.
VCagliari jezd 30 trolejbus znaky Fiat,
kter maj sv nejlep lta zasebou. Pl-
zesk vozy nahrad polovinu vozovho
parku a je monost zskat v budoucnu
tendr naobnoven druh poloviny, dodal
obchodn manaer Pavel Kuch. U nyn se
navil kontrakt z15 na16 kus.
Obyvatel sardinskho Cagliari se nese-
tkaj se kodovckmi produkty poprv.
U 3,5 roku jezd vostrovnm mst devt
tramvaj vyrobench v plzesk kod
Transportation. Jedn se o nzkopod-
lan, obousmrn, ptilnkov tram-
vaje KODA 06 T, kter spn zdolvaj
nron tern. Cena jedn tramvaje se
pohybovala od 45 do 55 milion K dle
vybaven, lo oprvn export dozem z-
padn Evropy.
koda Electric, vrobce elektrickch po-
hon atraknch motor pro lokomotivy,
pmstsk vlakov jednotky, metro, tro-
lejbusy, tramvaje, dln vozidla, plnuje
letos utrit 3,1 miliardy K, o400 milion
vce ne loni. Rst zajist hlavn velk
poptvka potrolejbusech, kterch podnik
vyrob a 140, meziron o tetinu vce,
adle vy vroba elektrickch pohon
i mrn nrst traknch motor. Trvale
ziskov frma s tm 800 zamstnanci
loni inkasovala zatrolejbusy 40 procent
treb, zatrakn motory aelektrick po-
hony shodn po30 procentech.
Plzesk koda
JS mla za leton
pololet vy zisk
i trby
Plzesk koda JS, dve Jadern strojren-
stv, mla za leton pololet vy proft
itrby. Hrub zisk inil 315 milion korun,
o15 milion K vce oproti plnu. Podnik
chce letos doshnout zisku 711 milion
korun, meziron tm dvojnsobnho.
Zaest msc utril 2,5 miliardy K, ode-
set procent nad pln. Meziron nrsty
jsou uvech kategori, ekl fnann editel
Jan Kleisner.
Podnik, kter ml loni nejlep rok vhis-
torii akciov spolenosti od roku 1999,
neuvedl, o kolik procent meziron po-
slil zisk itrby. Podle Kleisnera by polo-
letn srovnn nebylo relevantn, protoe
zaloskch est msc ml mlo realizo-
vanch zakzek.
Letos plnujeme hrub zisk 711 milion
korun, loni to bylo pes 365 milion korun.
Trby maj letos init 4,4 miliardy korun,
uvedl. Trvale ziskov podnik, kter vlastn
rusk strojrensko-metalurgick skupina
OMZ, loni zvil meziron trby o 17
procent na 4,57 miliardy K, 73 procent
produkce lo naexport. Tak letos vyveze
kolem 70 procent produkce, ekl gene-
rln editel Miroslav Fiala.
Podle mezinrodnch etnch standard
IFRS mla frma loni ist zisk pes 283
milion K, meziron o46 procent vy.
Nrst zisku zajiuje vy efektivita, tedy
vrazn rst produktivity a treb na za-
mstnance.
Pes polovinu zakzek bude jako loni tvo-
it inenring jadernch elektrren, zhruba
tetinu vroba jadernho zazen azbytek
servis provozovanch jadernch zdroj.
Dvno u nejsme jen vrobn tovrnou,
vysvtlil Fiala. Firma zaloila divizi servisu
s 200 lidmi. Jejmi hlavnmi zkaznky
jsou nyn jadern elektrrny Dukovany
aTemeln, jim frma zajiuje kompletn
servis jadernch st vech esti blok.
Inenring reprezentuje hlavn dostavba
3. a4. bloku jadern elektrrny Mochovce,
tedy zakzka zavce ne deset miliard ko-
run, adruh etapa obnovy dicch akon-
trolnch systm v Dukovanech za 4,5
miliardy K, co je nyn nejvt zakzka
jadern energetiky vesku, kter potrv
doroku 2015. Podnik m dohodnut kon-
trakty zavce ne 14 miliard K nadal ti
roky. Navc se uchz onov velk projekty
naelektrrnch vTemeln, Dukovanech
aJaslovskch Bohunicch. Nejvt letos
dohodnutou zakzkou za vce ne pl
miliardy korun je podle Fialy dodvka
linernch krokovch pohon regula-
nch ty reaktoru apalivovch m pro
Zporoskou a Chmelnickou elektrrnu
naUkrajin.
ANVI TRADE s.r.o.
Beovsk 1273/1, 104 00 Praha 10 - Uhnves
tel.: 271 096 610, fax: 241 482 127
e-mail: anvitrade@anvitrade.cz, www.anvitrade.cz
Podlahoviny pro transport
12. ronk mezinrodnho veletrhu Czech Raildays se stal
jedinenou pehldkou novinek zoboru drn dopravy
Ve dnech 14. 16. ervna se arel ost-
ravskho nkladovho ndra prom-
nil podvanct na rozlehl vstavit,
aby umonil tradin prezentaci vrobk
pro oblast drn techniky a slueb pro
poteby eleznin a mstsk kolejov
dopravy. Pro odbornou, ale ilaickou ve-
ejnost ji neodmysliteln akce umonila
podobu t dn zhldnout to nejnovj,
co frmy zamen na drn dopravu
v cel sv i nabzej; pochopiteln
prioritu hraje pravideln prakticky cel
esk eleznin prmysl, co ovem ani
vnejmenm neznamen, e by zahranin
frmy hrly psloven druh housle.
Tak leton ronk se zapsal dostatistik
lichotivmi sly pedstavujcmi 167 pre-
zentovanch frem a(pes 24hodinovou
stvku vdoprav, je zashla posledn den
veletrhu) 6526 nvtvnk.
Ale k samotnmu veletrhu. Nejen ado-
vho nvtvnka, jen nem za kon-
krtnm clem, pochopiteln jako prvn
zaujmou exponty na kolejch. V tomto
ohledu rozhodn bylo naco se dvat. To
nejnovj zastupovala hned dv vozidla
v ele vstavit lokomotiva Vectron
193.923 (Siemens) veverzi pro napov
soustavy 15/25 kV, svkonem 6400 kW
arychlost 200 km/h, j aktuln dispo-
nuje mnichovsk leasingov spolenost
Railpool, advouvozov push-pull (vratn
souprava sdicm vozem taen / tlaen
lokomotivou) pro slovensk eleznice,
zastoupen dicm vozem 951.002 avlo-
enm vozem 051.004 (KODA VAGONKA).
Logo spolenosti KODA bylo zastoupeno
rovn nadalm expontu lokomotiv
363.5004 (KODA TRANSPORTATION). Jde
o v poad tvrtou lokomotivu pedsta-
vujc pestavbu cel skupiny 30 vozidel
pvodn ady 163 spolenosti D Cargo.
Novinkou byl rovn dic vz ady Bfh-
pvee 80-30 z produkce frmy Pars nova
(dcein spolenost KODA TRANSPOR-
TATION). tynpravov vz 2. tdy sv-
ceelovm oddlem vznikl komplexn re-
konstrukc osobnho vozu ady Bdt379 (ex
Btme). eskm drahm bude postupn
dodno celkem 34 tchto voz.
Premiru si naCzech Raildays odbyl iprvn
zcelkem 33 voz RegioShuttle RS1 (Sta-
dler) vbarvch D, podlouhch 13 letech
prvn nov vyroben vozidlo motorov
trakce pro zajitn dopravy na eskch
regionlnch tratch. Vystaven expont
s oznaenm 840.001 je uren pro Libe-
reck kraj; krom nj budou vozidla ztto
srie nasazena tak vKraji Vysoina.
Mimodnou pozornost zpsobila tak
lokomotiva Gravita (Voith), ato jak svou
samotnou ptomnost, tak ierstv avi-
zovanou aktivitou frmy LEO Pool (divize
novho eskho dopravce LEO Express),
je nejen tyto lokomotivy anejen ze sor-
timentu frmy Voith nabz kpronjmu.
Jednm zpravidelnch vznamnch vysta-
vovatel vozidel je spolenost CZ LOKO.
Ta byla letos zastoupena hned nkolika
vozidly, a to i dky samostatn expozici
D Cargo. Soust vlastn expozice byla
rekonstruovan lokomotiva 750.707 pro
D, kter jich do kvtna ptho roku
obdr celkem 19. Lokomotiva 741.262
spolenosti D Cargo prola krom re-
motorizan kry tak dl pestavbou
kapoty sclem zlepen pracovnch pod-
mnek strojvedoucho. Dal pestavbu
pedstavovala lokomotiva 742.701 (pro-
vozovatel D Cargo). Vynechat nelze ani
dv vozidla z jin kategorie, a to strojn
vytahovk prac SVP 60.2 auniverzln
vozk MUV 74.001.
Ponkud nezvyklm expontem byla lo-
komotiva 714.010. Vpodn spolenosti
VTKOVICE Doprava (veitelskm tmu
s D, D Cargo, CZ LOKO, VT aV)
lo ji odruh expont vozidla zkatego-
rie oznaovan CNG, tedy s plynovm
pohonem.
Kdalm vznamnm expontm patily
lokomotiva Maxima 30CC 263.003 a v-
sypn vz Faccns (LEGIOS), EU07A-495
(expozice ZNTK Olenica, PKP IC) aosobn
vz Bmnopuz 1251 (PKP IC), osobn vozy
Bdghmeer aBdgteer (OS Trnava), ada
specilnch nstaveb na nkladnch vo-
zech spolenosti D Cargo, tramvaj Va-
rioLF+ (Pragoimex), dv nzkopodlan
vozidla elektrobus SOR EBN 10,5 atro-
lejbus Cegelec/BOGDAN T701.15, minibus
nabzi podvozku Iveco Daily (SKD TRADE)
aada dalch.
Bohuel vyhrazen prostor neumo-
uje vyjmenovat vechny vystavovatele
apedstavit zplavu jejich vrobk zahr-
nujc oblast komponent pro vozidla,
infrastrukturu, na drbu kolejovho
svrku, atd., atd. Jen jejich pouh vet je
dlouh aproto zde nemohu ne odkzat
na statistiky na veletrnm webu www.
raivolution.net.
Stejn jako kad rok byly soust ve-
letrhu samozejm tak doprovodn
odborn akce - vzk spoluprci sMini-
sterstvem dopravy dvoudenn konference
NOV SMRY veleznin doprav aod-
born semin Trendy voblasti infrastruk-
tury akolejovch vozidel 2011.
Nazvr nezbv snad ne dodat, e 13.
ronk Czech Raildays se kon vednech
19. 21. 6. 2012.
Ing.Stanislav Zapletal
manaer veletrhu Czech Raildays
Svt, Evropa a my
Nanewyorskm Ground Zero vsouasnosti panuje nejilej stavebn ruch odteroristickho toku, kter zde 11. z 2001 zniil dv ve Svtovho
obchodnho centra. Rny ponm jsou namst ipodeseti letech stle patrn ajen tak nezmiz. Kdy bude hotov ambicizn rekonstrukce, najejm
konci se najinm Manhattanu bude tyit hned est v novho Svtovho obchodnho centra, se neodvauje odhadovat ani starosta New Yorku
Michael Bloomberg.
Je nato jet brzo. Doznan mry zle naekonomice, ekl vestedu zahraninm novinm. Dodal ale, e navzdory souasn recesi v vto, e to
nebude trvat dlouho ae nov budovy zskaj njemce. Jako prvn vlatovku vyzdvihl vydavatelstv Cond Nast, kter ji oznmilo zmr pesthovat
se zTimes Square dove One World Trade Center, je by mla bt hotov pt rok.
Vsouasnosti ji m 80 zkonench 104 pater apodle Bloomberga nyn pibv jedno nov patro tdn. Budova vznikajc vseverozpadnm rohu
obho stavenit, dve zvan Freedom Tower, bude nejvy budovou vNew Yorku. Hotov by pitom mla bt ji pt rok. Padest pater zplnovanch
72 ji m iv Four World Trade Center vprotilehlm jihovchodnm rohu stavebn plochy. Otevt by se mla pt rok napodzim.
Jedinou budovou znovho centra, kter ji stoj, je Seven World Trade Center, kter stoj mimo vlastn plochu, kde se stav. Otevela se vkvtnu 2006
anyn je ji tm kompletn pronajat. Nejvt otaznk naopak stle vis nad v slo dv. Datum jejho dokonen bude znm, a se tam poda
zajistit njemce.
Obnova msta dlouho pelapovala namst. Mohly zato spory anejasnosti mezi majitelem pozemku, jm je Pstavn sprva stt New York aNew
Jersey, ainvestorem Larrym Silversteinem, jen m pozemky pronajat. Mnoho zdosavadnch stavebnch prac tak nebylo vidt, protoe se ode-
hrvaly vpodzem. Krom inenrskch st se tu napklad buduje ob dopravn uzel, vnm se protne 11 linek metra arychlodrha zNew Jersey.
editel pstavn sprvy Chris Ward, kter je jednou zdleitch hybnch sil souasnho stavebnho ruchu, proto dn nastaveniti pirovnv kob he
mikdo, kdy se dotknete jedn vci azrove se tm dotkte ineho jinho. Musm ct, e bhem nkolika poslednch let jsme se vthle he hodn
zdokonalili, podotk Ward. Podle Silversteina se tak nyn poprv od11. z 2001 pracuje navech stech novho Svtovho obchodnho centra.
Rozvren komplexu je dlem architekta Daniela Libeskinda. Podle nj je obnova msta projevem optimismu, e budoucnost bude dobr, pestoe ji
ohrouje mnoho hrozeb. Kdy jsem pemlel otomto mstu, pemlel jsem osymbolech, kter nm kad den pipomenou, co se tu stalo, protoe
kad den je svm zpsobem vrom, ekl novinm.
Nov Svtov obchodn centrum by podle nj mlo symbolizovat tot, co pro tisce imigrant pijdjcch doNew Yorku symbolizovaly Spojen
stty svobodu. Rozvren novch v se proto inspirovalo plameny napochodni, kterou dr vruce Socha svobody. V One World Trade Center je
zase vysok 1776 stop (zhruba 541 metr) apipomn tak rok vyhlen americk nezvislosti.
Namst zrove vedle novch budov bude ptomn ihistorie. Vmst zklad pvodnch dvojat Svtovho obchodnho centra zniench nrazy
dvou letadel unesench teroristy se vden destho vro toku vnedli oteve pamtnk tragick udlosti. M podobu dvou velkch ndr kopru-
jcch zklady dvojat. Pojejich zhruba devt metr vysokch stnch bude stkat voda dotvercovho otvoru nadn. Mezi ndremi stoj budova
muzea vnovanho tokm, kter zahj provoz vz ptho roku.
Vbudovch Svtovho obchodnho centra vroce 2001 zahynulo 2752 lid. Pachatel tehdy unesli celkem tyi letadla americkch spolenost. Prvn
dva stroje narazily domrakodrap Svtovho obchodnho centra vNew Yorku, tet dobudovy Pentagonu veWashingtonu. tvrt letoun se ztil
nedaleko Pittsburghu. Celkem oivot pilo 2982 lid vetn 19 nosc.
Na Ground Zero se ile stav, rny z 11. z ale jen tak nezmiz
15 specil 2/2011
Hackei napadli Twitter NBC, vydali zprvu o toku na New York
Hackei napadli vptek 9. z 2011 twitterov et americk televizn
stanice NBC avyslali pes nj falenou zprvu, e namst toku naNew
York z11. z 2001 havarovalo unesen letadlo. Oznmila to postien
stanice, kter vzpt svj et vypnula, aby zamezila en falen
informace.
Aktuln! Ground Zero bylo napadeno. Havaroval tam let slo 5736,
je podezen, e byl unesen. Dal zprvy podle vvoje, znla falen
zprva naTwitteru, kter se mezi uivateli zaala rychle it. V dal
zprv se kodesln pihlsila skupina hacker The Script Kiddies, pot
byl twitterov et NBC doasn odpojen.
NBC potvrdila, e jej et byl napaden. Spolupracujeme sTwitterem
na nprav situace a upmn se omlouvme za zden, kter mohl
tento bezohledn anezodpovdn in vyvolat, uvedla stanice vtiskovm
prohlen.
Odesln falen zprvy odsoudila idal americk mdia. asopis The
Business Insider in oznail zanechutn ert naet 11. z, bloggerka
zdenku The Washington Post pak zprvu hacker popsala jako obzvl
okujc akrutou.
VNew Yorku aveWashingtonu panuj velmi psn bezpenostn opaten
u pleitosti destho vro teroristickch tok, pi nich zahynulo
tm 3000 lid. ady varovaly, e maj vrohodnou, by nepotvrzenou
hrozbu, e se teroristick s Al-Kida pokus vro zneut k dalmu
toku.
Nen to poprv, co skupina The Script Kiddies napadla twitterov et
velkho americkho mdia. V ervenci se tmto hackerm podailo
odeslat zTwitteru zpravodajskho portlu Fox News falenou zprvu
ozavradn prezidenta Baracka Obamy; ivtomto ppad to byl ert.
The Script Kiddies vznikli odtpenm odhackersk skupiny Anonymous.
Ta loni v prosinci provedla napklad toky na karetn asociace Visa
a MasterCard, letos v ervenci zase oznmila, e pronikla do systm
Severoatlantick aliance a zmocnila se dvrnch daj o rozsahu
jednoho gigabitu.
Svt, Evropa a my
Zadluen vdsk automobilka Saab chce bojovat osv peit avpondl pod novou
dost osoudn ochranu ped viteli. Chce tak pedejt kroku fremnch odbor, kter
hodlaj podat nvrh nakonkurz frmy pt tden. Veden Saabu v, e jeho odvoln
pesvd soud orelnosti plnu zskat nov penze odnskch partner.
Saab se vetvrtek posunul bl kbankrotu, kdy mu vdsk soud zamtl dost oochranu
ped viteli avyjdil pochybnosti omonosti frmy zskat nov penze kpeit. Firma
nem u adu msc penze naprovoz azasrpen nevyplatila ani mzdy. Pokud se maj
odbory dostat k nevyplacenm penzm ze sttnho pojiovacho fondu, mus bt
frma bu vreimu ochrany ped viteli, nebo bude zaazena dokonkurznho zen.
Odborov svaz Unionen, kter zastupuje administrativn pracovnky Saabu, je rozhodnut
udlat krok kvyhlen bankrotu Saabu. Musme zashnout bhem nkolika pracov-
nch dn, ekl prvn poradce odbor Martin Wastfelt. Svaz vrobnch zamstnanc IF
Metall dal najevo, e pok jet pes vkend, poaduje ale rychl een otzky mezd.
Podn ksoudu pedpokldme vpondl, ekl Victor Mueller, vkonn f nizozemsk
frmy Swedish Automobile, kter je vlastnkem Saabu. Saab se chce odvolat kjinmu
soudu proti tvrtenmu zamtavmu rozhodnut soudu okresu Vanersborg. Mueller
dodal, e odvoln by mlo odpovdt naotzky prvnho soudu ohledn monosti zskat
fnance naprovoz odnskch frem, kter se vervnu dohodly nainvestici doSaabu.
vdt komenttoi aanalytici u velk ance nazchranu automobilky sedestiletou
histori nevid. Ukonete to trpen hned, vyzv titulek dnen zprvy listu Dagens
Nyheter. Koho neoslepuj vechna ta krsn slova o prvotdn znace s kultovnm
statusem apikovou tovrnou, neme nevidt, e Saab je jako podnik nah, napsal
ekonomick list Dagens Industri.
Swedish Automobile uzavela dohody odlouhodobm fnancovn Saabu snskmi
spolenostmi Zhejiang Youngman Lotus Automobile aPangda Automobile Trade, Peking
vak zatm tmto frmm nedal potebn povolen kinvestici apodle pozorovatel m
ohledn Saabu jin zmry. Mluv se o tom, e namsto tchto frem by na radji
vSaabu vidla vt automobilky, jako sttn BAIC nebo Great Wall Motor.
Saab pod novou dost o ochranu,
odbory chtj dat o bankrot
Moskva 9. z (TK) Rusko chce vptm roce prodat podl 15 procent
vesv nejvt ropn frm Rosnf zavce ne 200 miliard rubl (118,7
miliardy K). Prodej m bt soust irho privatizanho programu,
vrmci kterho chce zem doroku 2014 zskat zprodeje sttnho majetku
40 miliard USD (707,6 miliardy K). Uvedl to dnes ednk ministerstva
hospodstv.
Krom Rosnfti plnuje Rusko rovn vptm roce prodat podl deset
procent v druhm nejvtm vrovm stavu v zemi VTB, tvrtinu
vdopravci Sofkomfot a4,1 procenta venergetick frm FSK.
Plnujeme, e pjmy zprivatizace, kter pmo poteou dofederlnho
rozpotu, budou 300 miliard rubl vroce 2012, 380 miliard rubl vroce
2013 a475 miliard rubl vroce 2014, oznmil editel oddlen majetku
pi ministerstvu Alexej Uvarov.
Rusko rovn uvauje osten privatizaci monopoln eleznin spole-
nosti RZhD vroce 2014. Poroce 2012 plnuje snit podl vespolenosti
Uralvagonzavod, jednou zmonost je nabdka podlu 25 procent minus
jedna akcie naburze.
Rusko chce pt rok prodat 15 procent v ropnm gigantu Rosnf
Soud v Nmecku potvrdil zkaz prodeje novho
tabletu od Samsungu
Soud vzpadonmeckm Dsseldorfu dnes potvrdil
zkaz prodeje nejnovjho potaovho tabletu
od Samsungu v Nmecku. Uznal nmitku ame-
rickho konkurenta Apple, e jihokorejsk frma
okoprovala jeho populrn tablet iPad. Podle agen-
tury DPA nesm nmeck divize Samsungu tablety
vykazujc podobnost siPady nabzet dokonce vcel
Evrop. Jihokorejsk spolenost oznmila, e se
odvol.
Dsseldorfsk soud zakzal prodej tabletu Samsung
Galaxy Tab 10.1 v Nmecku u ve svm pedb-
nm nlezu zkonce srpna. Opaten ale platilo jen
dodnenho dne.
Podle pedsedajc soudkyn se Samsung pi kon-
struovn tabletu dostaten vizuln neodliil
od produktu Applu. Poukzala pitom na stejn
pstroje odfrem Asus, Acer aToshiba, kter podle
n dokazuj, e je to mon. Zstupci Samsungu
argumentovali studiemi tablet spolenosti, kter
byly zveejnny jet ped registrac designovch
prvk iPadu. Soudkyni vak nepesvdili.
Jihokorejsk matesk frm proto zakzala v N-
mecku prodvat tablety, kter vykazuj podobnosti
skonkurennmi zazenmi odApplu, pod n spad
pravohl formt se zaoblenmi rohy azakulacenou
zadn st. Pro nmeckou dceinou spolenost
Samsungu tento zkaz plat celoevropsky. Podle
agentury AP se zkaz ale tk jen prodeje pmo
od vrobce. Pokud distributoi zskaj Galaxy Tab
10.1 odjinud, mohou ho vNmecku nabzet.
Nmeck pedbn opaten pvodn platilo tak
ve vtin zem Evropsk unie. Kvli prvnm ne-
jasnostem ho ale tamn justice pozdji omezila jen
naNmecko.
Jihokorejsk vrobce kvli tomu nemohl pedstavit
svou novinku na prestinm berlnskm veletrhu
elektroniky IFA, kter skonil tento tden. Z nj
podalm rozhodnut dsseldorfskho soudu musel
sthnout i svj tablet Galaxy Tab 7.7, vi nmu
m Apple stejn vhrady jako kjeho vt obdob.
Podle DPA se popis soudem zakzanch prvk hod
inatento model.
Americk spolenost tvrd, e ploch penosn po-
tae odSamsungu svm vzhledem poruuj regis-
trovan design iPad, kter si Apple nechal vEvrop
patentovat vroce 2004. Prvn pe vNmecku je jen
jednou zady, kterou oba pedn vrobci komuni-
kan a zbavn techniky v rmci konkurennho
boje ve svt vedou. Apple u dve Samsung ze
stejnch dvod zaaloval vUSA, vAustrlii nebo
naposledy vJaponsku. Jihokorejsk frma odpov-
dla sri protialob. Celkem vedou ob frmy podle
DPA vsouasnosti 19 soudnch spor.
Ty dal se tkaj itechnickho vybaven asoftwaru
tablet achytrch mobilnch telefon. Podle expert
to souvis snstupem internetovho gigantu Google
dotohoto odvtv, nebo konkurenti Applu vybavuj
sv pstroje pevn jeho operanm systmem
Android.
53. mezinrodn strojrensk veletrh
probhne vtermnu 3. a 7. jna 2011
jako nejvznamnj prmyslov pehldka
podan vnovch lenskch zemch Evropsk unie.
Zjem oast opt stoup avtina vstavnch ploch vetn
nejvtch pavilon je ji vyprodna.
MSV 2011 opt v celm
arelu brnnskho
vstavit
Veletrh reflektuje
oiven ekonomiky
Ppravy jsou ji vplnm proudu aregist-
rujeme vysok zjem oast. Poloskm
ronku, kter odrel zanajc ekono-
mick oiven, je to dal svdectv pozitivn
nlady prmyslovch frem, konstatoval
editel MSV Ji Rousek. Zrove potvrdil,
e poet pihlek je ji dnes vad obor
vy ne loni, piem stle pichzej nov.
Vracej se vystavovatel, kte se MSV z-
astnili naposledy vroce 2008, tedy ped
ekonomickou kriz, A ; nkte tradin
astnci roziuj sv vstavn plochy. Vt-
ina naich hal vetn nejvtch pavilon
P, VaF je zaplnna tm doposlednho
msta, upesnil.
Zjem oveletrh koresponduje spozitivnm
vvojem ekonomiky arstem prmyslov
vroby nejen v esk republice, ale tak
vNmecku avcelm regionu stedn Ev-
ropy. Tahounem domcho exportu jsou
vedle automobilovho prmyslu pede-
vm strojrenstv aenergetika.
Pavilon P bude patit
kovoobrbcm
strojm
Nejvt vstavn hala ve stedn Evrop
se ji potet stane hlavnm prezentanm
centrem nosnho oboru obrbc atvec
stroje. Nvtvnci se mohou tit nazatm
nejvy poet strojnch expont v ele
s novinkami pednch tuzemskch i sv-
tovch vrobc. Pestoe se letos nekon
specializovan veletrh obrbcch atve-
cch stroj IMT, rozsah objednan vstavn
plochy vtomto oboru ji nyn pekrauje
skutenost minulho ronku, tj. veletrhu
IMT 2010. Oiven vestrojrenskch obo-
rech, o kterm se dnes hodn mluv, je
skutenost azeteln se projevuje vzjmu
oast, komentoval situaci Ji Rousek.
Pro vystavovatele ji neplat dn pra-
vidla omezujc prezentaci stroj, take
producenti chtj pedstavit potencilnm
klientm to skuten nejzajmavj ze
sv nabdky. Jsou avizovny ji ikonkrtn
strojn exponty, kter v Brn uvidme.
Napklad spolenost Kovosvit MAS bude
prezentovat svoji novinku roku ptios
multifunkn centrum MCU 630VT 5X
smonost soustruen.
Mezi vystavovateli, kte vesrovnn slo-
skem podstatn zvtuj sv expozice, na-
jdeme spolenosti jako STROJRNA TYC,
ITAX PRECISION, AGIE CHARMILLES nebo
DK machinery. Kfrmm, kter naMSV vy-
stavovaly naposledy vroce 2008 aletos se
vracej, pat napklad MIKRON MORAVIA
(obrbc stroje), FEIN elektronradie (ob-
rbc a tvec stroje, nad), DAYTON
PROGRESS (normalizovan dly pro tvec
stroje) nebo spolenost SEMACO (obrbc
stroje), kter se MSV zastnila naposledy
vroce 2005.
V oborovm celku Obrbc a tvec
stroje, svaovac technika, povrchov
pravy anad se zrove pedstav nej-
vce novk. Nejzajmavj premirou
bude ast spolenosti YAMAZAKI MAZAK
Central Europe. S nabdkou obrbcch
stroj doBrna poprv pichzej tak spo-
lenosti RIPRON, S.O.S. DIFAK, MACMA-
TIC, MAIER CE, PELUG-TECH nebo Pavel
Pardovsk. K zahraninm premirovm
astnkm pat napklad anglick Eclipse
Magnetics Ltd (brusiva) nebo nmeck
spolenost Peiseler (nstroje pro obrbn).
Klov obory ronku
Tak vystavovatel vdalch branch hled
dobudoucna svtm optimismem achtj
se chopit novch pleitost, kter pin
ekonomick oiven. K nejpoetnji za-
stoupenm oborovm skupinm budou
opt patit Materily a komponenty pro
strojrenstv, kde ve srovnn se dvma
poslednmi ronky vzroste ast frem
i rozsah pronajat plochy. Vbec poprv
se MSV zastn napklad italsk ocelsk
podnik MARCEGAGLIA, kter v rozshl
expozici pedstav svou nabdku svaova-
nch ocelovch trubek a rour. Obdobn
sortiment bude prezentovat tak dal
premirov astnk Benteler Distribution
Czech Republic. K novkm pat tak
spolenost LubTec s nabdkou centrln
mazac techniky nebo nmeck frma Oiles
Deutschland dodvajc kluzn loiska.
Tak voboru Materily akomponenty pro
strojrenstv poadatel registruj vznamn
roziovn expozic nejmarkantnjm
pkladem je spolenost VTKOVICE, kter
si pronajm stnek oploe 300 m
2
. Spo-
lenost MORAVIA STEEL svoj expozic
opt obsad cel pavilon H. Velkorysejm
zpsobem se letos hodlaj prezentovat
tak dal podniky, mezi nimi napklad
spolenost SCHWER FITTINGS, jej jed-
natel Tom Rpar nm ekl: Nevynechali
jsme MSV ani vdob krize, co bylo samo-
zejm nron, ale myslm, e se nm ast
vyplatila. Pro zkaznky jsme nezmizeli
z trhu a letos vystavujeme zase ve vt
pard ne vminulch dvou letech. Spo-
lenost SCHWER FITTINGS vBrn pedstav
mj. i novou nabdku rouben pro velmi
nron technologie na rozvody istch
plyn, svysokou tsnost aodolnost proti
agresivnm mdim.
Zvystavovatel materil asoustek, kte
se brnnskho veletrhu zastnili napo-
sledy v roce 2008, se letos vracej mimo
jin frmy SCHAEFFLER CZ, VK LOISKA,
KOVOBEL, VISIMPEX nebo rakousk spo-
lenost GRAESSNER.
Knosnm oborm MSV dlouhodob pat
tak plasty, gumrenstv achemie. Ji lo-
sk veletrh vDsseldorfu ukzal, e krize
v tomto odvtv je minulost a vzhledem
k dynamickmu rstu automobilovho
aelektrotechnickho prmyslu jako hlav-
nch odbratel poptvka po plastik-
skch technologich dle stoup. Vznamn
vystavovatel, jako KUBOUEK, PLASTO-
CHEM nebo WITTMANN BATTENFELD me-
ziron roziuj plochy, vracej se napklad
frmy MAPRO aMOLD-MASTERS. Ze zahra-
ni poprv vystavuj slovensk MIKON,
ADDIPLAST zFrancie nebo izraelsk spo-
lenost POLYMER GVULOT. K tuzemskm
novkm oboru pat Plastiksk klastr
afrma G-FIX prmyslov lepidla aaerosoly.
Dalm oborem, kter ji dnes zaujm
vt plochu ne na minulm ronku,
jsou Pohony, hydraulika a pneumatika.
Potech letech opt vystavuje spolenost
FESTO snabdkou pneumatickch prvk,
pkladem spolenosti roziujc plochu
je CHARVT Group aknovm astnkm
pat rakousk GKN Service Austria voboru
hydraulick prvky asystmy.
Pehldka
progresivnch
technologi
Letonk ronk se primrn zabv t-
matem efektivity prmyslov vroby.
Do poped se dostvaj nov een pro
spornj vyuit vstup, snen spo-
teby energie amateril, atm izven
konkurenceschopnosti. Nabdka tchto
progresivnch technologi se zdaleka ne-
tk jen energetiky, ale proln se vemi
obory, nicmn prv v oborovm celku
Energetika asilnoproud elektrotechnika
oekvaj poadatel zajmavou ast.
Poprv bude regulrnm vystavovatelem
rusk spolenost Atomexpo v oboru ja-
dern energetika aponkolika letech se
naMSV vrac spolenost Phoenix-Zeppelin,
divize Elektro, s nabdkou elektrocentrl.
Nebude chybt ani esk svaz zamstna-
vatel venergetice, odborn garant oboru,
kter na svm stnku bude zastupovat
lensk frmy a odborn koly. Zastn
se tak doprovodnho programu natma
Strategie pro konkurenceschopnou, udr-
itelnou abezpenou energetiku.
MSV 2011 opt v celm arelu
brnnskho vstavit
V oboru Ekotechnika si zaslou pozor-
nost premirov ast spolenosti CAMFIL
FARR, co je svtov jednika ve vrob
a vvoji vzduchovch fltr a een pro
istn vzduchu.
Zajmavm faktem, kter rovn potvrzuje
pozitivn vvoj ekonomiky, je historicky
nejvy ast fnannch instituc bank,
pojioven a leasingovch spolenost
v oborovm celku Vzkum, sluby a in-
stituce.
Zbv dodat, e zamen letonho ro-
nku na optimalizaci nklad a zefektiv-
nn prmyslov vroby dopln soubn
podan 6. mezinrodn veletrh dopravy
alogistiky Transport aLogistika snabdkou
pokrokovch een pro oblast zsobovn,
skladovho hospodstv, manipulace, ba-
len adistribuce zbo.
Vracej se zahranin
vystavovatel
Prmyslov trh stedn Evropy roste afrmy
ze zpadn Evropy, ale tak zdalch st
svta chtj vyut nov obchodn plei-
tosti. Velmi ns t zven zjem pmch
zahraninch vystavovatel, ato zejmna
zNmecka, Slovenska aItlie, konstatoval
v tto souvislosti Ji Rousek. Nvtvnci
se tentokrt seznm snabdkou ady v-
znamnch frem, kter v Brn jet nikdy
nevystavovaly, ale ct, e prv letos nastal
ten sprvn as kproniknut nanov trhy.
Jednm ze zahraninch vystavovatel, kte
se MSV zastn vbec poprv, je globln
psobc spolenost BS&B Safety Systems
se sdlem vNizozem, kter vyvj avyrb
speciln soustky atechniku pro men
aregulaci tlaku.
Tradin nejvce pihlek poadatelm
pichz zNmecka, ato pedevm vobo-
rech obrbc atvec stroje amaterily
akomponenty pro strojrenstv. Dv destky
nmeckch vystavovatel se na veletrh
hls poprv a celkov nmeck ast
pekon losk ronk jak potem frem,
tak obsazenou plochou. Opt se chtj
rozshle prezentovat jednotliv spolkov
zem, kter chystaj ofciln asti se za-
stoupenm destek frem zrznch prmy-
slovch obor. Nejvt expozice budou
mt Bdensko-Wrttembersko aBavorsko,
nsleduj Hesensko, Durynsko a po pe-
stvce se do Brna vracej tak spolkov
zem Sasko aPorn-Falc.
Jinm zajmavm nvratem je vcarsk
ofciln ast, kterou organizuje Obchodn
komora vcarsko esk republika. Dal
vcarsk frmy vystavuj samostatn, ato
zejmna voboru kovoobrbc stroje, mezi
nimi napklad SWISSTOOL Export Gruppe
nebo TEXIMP. Narozshlm stnku spole-
nosti Alfeth Engineering bude spoluvysta-
vovat celkem osmnct frem ze vcarska,
Nmecka, Itlie, Francie aIndie.
Ofciln stnky, kter zeteln ukazuj, ja-
kou vhu jednotliv zem MSV pikldaj,
vBrn otevou tak dal zem. Tradinm
garantem slovensk asti je Ministerstvo
hospodstv SR, rakouskou ast zatiuje
Obchodn oddlen Rakouskho velvysla-
nectv afrancouzskou Francouzsko-esk
obchodn komora. Kzajmavostem ronku
pat plnovan ofciln ast Bloruska
a dokonce dva velk stnky proexport-
nch instituc zTurecka, kter dokumentuj
souasn boom tto nov ekonomick
mocnosti. Samozejm nebudou chybt
ani mimoevropt vystavovatel, mezi nimi
pibylo zejmna frem zIndie any.
Partnerskou zem MSV
2011 je Polsko
Ji tvrtm rokem nabrnnskm veletrhu
pokrauje tradice partnerskch zem, kte-
rmi se postupn staly Nmecko, Sloven-
sko, Rakousko aletos Polsko vsouasnosti
tet nejvznamnj obchodn partner
esk republiky. Ztitu nad polskm part-
nerstvm pevzal ministr hospodstv Pol-
sk republiky Waldemar Pawlak ajeho ad
vznamnm zpsobem podpoil ast pol-
skch vystavovatel naletonm MSV. Tento
veletrh byl zaazen mezi devatenct akc,
nanich letos stt hrad polskm frmm 50
procent nklad (maximln 150 000 K).
Polsko bude mt naletonm MSV ofciln
expozici umstnou vcentrlnm pavilonu
V a jej soust bude i vstava prmys-
lovho designu. V rmci projektu Polsko
partnersk zem MSV 2011 probhnou
tak bilaterln doprovodn akce v ele
sdruhm ronkem esko-polskho hospo-
dskho fra, kter se poprv uskutenilo
vroce 2010 vprostorch Polskho velvy-
slanectv vPraze.
Prmysl hled mlad
odbornky...
... a poadatel Mezinrodnho strojren-
skho veletrhu vychzej jeho potebm
vstc. Podvoulet pestvce zde opt pro-
bhne projekt JobFair, kter reaguje nano-
vou poptvku zamstnavatel pokvalifko-
vanch pracovncch. Poobdob stagnace
se znovu zan projevovat nedostatek mla-
dch odbornk vestrojrenskch ijinch
oborech, co je znmkou pokraujcho
oiven. JobFair m pomoci tento problm
eit, vysvtlil Ji Rousek. Smyslem pro-
jektu JobFair, kter se uskutenil naposledy
pi MSV 2008, je zprostedkovat kontakty
mezi zamstnavateli v rznch prmys-
lovch oborech a uchazei o zamstnn
vetn student.
Zrove na veletrhu pokrauje atraktivn
Sout mladch stroja v programovn
CNC obrbcch stroj, kter se naminu-
lch roncch setkala s velmi pznivm
ohlasem. Organiztorem je Svaz stro-
jrensk technologie a mlad soutc
vypracovvaj pmo na mst v asovm
limitu program podle zadanho vkresu.
Ty nejlep vsledky jejich prce se rovnou
uplatn navystavench strojch avherci si
odvezou obrobek vyroben dle vlastnho
programu.
Dotetho ronku vstoup projekt Transfer
technologi ainovac veletrn kontaktn
centrum sprezentac vysokch kol ajejich
vdecko-vzkumnch kapacit nabzench
prmyslu. Technick univerzity ajejich v-
zkumn centra dostanou prostor vpavilonu
A1 aopt zde nebudou chybt ani zahra-
nin vystavovatel, mezi nimi napklad
Nmeck spolkov ministerstvo vzdlvn
avzkumu.
14. ronk EXPORTN CENA DHL UNICREDIT
pod ztitou agentury CzechTrade
ZVIDITELNTE SV EXPORTN SPCHY
PIHLASTE SE DO SOUTE!
Zapojte se do 14. ronku Exportn ceny DHL UNICREDIT, ve kter se ji vce ne 14 let udluj prestin ceny
exportn orientovanm malm a stedn velkm frmm v esk republice s drazem
na jejich vznam pro eskou ekonomiku.
Sout pod ztitou vldn agentury CzechTrade vm nabz zajmav srovnn s ostatnmi exportry
a zviditelnn va frmy u odborn i ir veejnosti.
Vtzov navc zskvaj atraktivn ceny od vznamnch partner Exportn ceny DHL UNICREDIT.
Vichni pihlen exporti zskaj zajmav benefty:
ADVOKTN KANCEL NOVICK A MEJZLK jedna prvn konzultace zdarma.
COFACE prvnm 10 pihlenm exportrm poskytne informace o 3 vybranch spolenostech.
KOMPASS Czech Republic s.r.o. slevov certifkt na sluby ve vi 3000 K + DPH.
ESK INFORMAN AGENTURA IA pedplatn elektronickho manaerskho zpravodajskho pehledu na 5 tdn.
VYDAVATELSTV SMART-MEDIA ron pedplatn asopis Svt prmyslu a pedplatn Trade Investment na dva roky.
ast na Klubovch setknch exportr.
Pihlaste se do soute jet dnes prostednictvm www.exportnicena.cz
ast v souti je bezplatn, pro pihlen uvete zkladn daje o va frm a jejm exportu.

Uzvrka pihlek do soute je 21. jna 2011 ve 12:00 hodin.
Soutn kategorie
Mal spolenost
Stedn velk spolenost
Exportr regionu Krlovhradeck kraj
Exportr teritoria Spoleenstv nezvislch stt
Nejspnj klient CzechTrade
Dal ocenn
Zvltn ocenn CzechTrade za exportn inovaci roku
ZAKLADATEL GENERLN PARTNER ZTITA ODBORN GARANT
PARTNEI
MEDILN PARTNEI
POADATEL
AGENTURA HELAS
Gr ECo JLT Czech Republ i c s.r.o.
M A G A Z N T D E N K U P R O F I T
PBS ENERGO, a.s.
Parn aexpanzn turbny m dosvta
Soute Exportn cena DHL jsme se
vloni zastnili poprv, vysvtluje
Ing. Frantiek k, pedseda pedsta-
venstva a generln editel PBS ENERGO,
a.s., se sdlem veVelk Btei. A hned
spn, dodv asopis Svt prmys-
lu: spolenost PBS ENERGO si odnesla
ze soute dokonce dv ceny: prvn
v kategorii Malch a stednch firem
a prvenstv v kategorii Exportr regionu
Vysoina.
1. Pro jste se vlastn do soute
zapojili, co bylo spoutcm momen-
tem?
Pispla ktomu skutenost, e jsme dlou-
holet klienti spolenosti DHL, dle e
jsme se vminulosti zastnili nkolika akc
exportn agentury CzechTrade. Jednou
jsem mezi bnmi informacemi nael
oznmen o souti, piznm se hned
m zaujala. Jsem soutiv typ, chtl
jsem zjistit, jak si stojme natuzemskm
trhu v porovnn s frmami z jinch od-
vtv, navc mne pitahovala monost
zajmavho zhodnocen na exportn
zdatnosti, protoe nm se v roce 2009
dailo, export jsme navili oproti roku
2008 desetinsobn. Pitom nae frma
tehdy mla zasebou jen 4letou historii,
vznikla vroce 2006 zdivize turbn spole-
nosti Prvn brnnsk strojrny Velk Bte,
kter je nam 51procentnm akcionem.
Pro plnost 49 % naich akci vlastn KD
NOV ENERGO Praha.
2. Jak u jsem avizoval, v souti
jste zskali dv ceny Jak si to vy-
svtlujete?
Myslm si, e rozhodl n ji zmiovan
desetinsobn nrst exportu. Jde ov-
jimen vsledek, domnvm se, e jej
nen mono doshnout jen pi njak
kontinuln vrob, pokud by frma teba
nemla vyloen nov vysoce spn
produkt. Dle jsme mli tst, e vsou-
ti byl vybrn region Vysoina, tm jsme
se mohli stt iabsolutnmi regionlnmi
vtzi.
3. Jak jste vtzstv pijali, vy, spolu-
pracovnci, zamstnanci?
To, e jsme vyhrli dv ceny, byl pro mne
ok. Pekvapil jsem tm inae akcione,
kte ona asti vsouti nevdli. Spo-
lupracovnci izamstnanci pijali vtzstv
velmi pozitivn, stalo se pro ns uritm
motivanm initelem do budoucnosti.
Blzk i vzdlenj okol zaznamenalo
mediln zveejnn vsledk soute, ato
pedevm dky televiznmu vystoupen
naT24, ale tak vlncch vodbornch
asopisech. Potilo m, e otom vdli
inai stvajc apotenciln zkaznci.
4. V vrobn program zn pro
laika trochu sloit: vroba parnch
a expanznch turbn
Vsouasn dob roste poptvka poko-
generanch jednotkch po spolen
vrob elektiny atepla, kter m znro-
dohospodskho a environmentlnho
hlediska mnoho vhod. Jako palivo pro
vrobu pry kotlch, v naem ppad,
slou vtinou biomasa.
Osobn bych nai innost charakterizoval
slovy: zajiujeme nvrh, vrobu, servis
azkouky parnch, kondenzanch aex-
panznch turbn a nhradnch dl. Cel
cyklus odobjednn a povlastn uveden
doprovozu se pohybuje unovch stroj
od14 do20 msc, uopakovanch stroj
dojednoho roku.
Kspchu vsouti nm dopomohla za-
kzka nae nejvt kondenzan turbna
ovkonu 8,5 MW vyroben pro znmou
slovenskou celulzku a paprnu Mondi
Business Paper SCP vRuomberku.
Nedvno jsme dodali turbnu doBioelekt-
rrny Kutn Hora, kter bude zprovoznna
dokonce roku.
5. Jak jste spokojen s dosavadnmi
vsledky v letonm roce?
Shospodskmi vsledky letonho roku
budeme maximln spokojeni, odhadu-
jeme, e vrobu navme oproti roku
2010 asi trojnsobn. Zletonch export-
nch vc bych pipomnl dodvky pro
naeho minoritnho akcione KD NOV
ENERGO, jde opohonovou kondenzan
turbnu doRuska. Dle se podlme nado-
dvce proudovch motor pro nskho
partnera pes nai druhou mateskou
spolenost. Krom toho jsme provedli
opravy nkolika turbn a dodali nkolik
sad nhradnch dl.
6. Zahrajme si na vizione Kam
bude smovat PBS ENERGO za rok,
pt i deset let?
Zpohledu exportu si myslm, e souasn
boom venergetice bude nkolik let pokra-
ovat, pokud se ovem radikln nezmn
situace nastavenm patnch kritri
v hodnocen i oceovn vroby elek-
trick energie. Jinak vefrm pipravujeme
opaten, rdi bychom se dostali dozem
bvalho Sovtskho svazu, nechceme
se spolhat jen na tuzemsko. Nadle se
vak soustedme na stvajc partnery,
a ji jsou z Polska, Ukrajiny, Maarska,
Bulharska nebo z dalch balknskch
zem. Zajmav se jev i Uzbekistn, kde
vak rozvoj brzd nejasn fnancovn.
PBS ENERGO, a.s.
Parn aexpanzn turbny m dosvta
V loskm 13. ronku soute Exportn
cena DHL UniCredit zazila firma 1
Witos s.r.o. zTince. V kategorii Malch
spolenost obsadila druh msto. Svj
dvod asti v souti jednatel i majitel
spolenosti v jedn osob Jaromr Witos
vysvtluje prost: Chtl jsem si jen
ovit, jak si nae firma na trhu stoj
na zklad nezvislch objektivnch
kritri. A najednou jsme byli druz
1. Jak vy osobn a vai zamstnanci
jste toto vborn ocenn pijali?
Bylo to pro m, respektive pro ns velk
pekvapen, samozejm spojen sdob-
rm pocitem. Myslm si, e podobn
ocenn mus povznst nadui kadho.
Pesvdil jsem se otom, e to nedlme
tak patn ae moje flozofe podnikn je
postavena dobe. Pipomnm, e my jsme
vlastn chrnn dlna, take zamstn-
vm hendikepovan lidi. Nechci se nikoho
dotknout, ale musme si uvdomit, e
vkonkurenci zdravch lid nai postien
doshli vynikajcho vsledku.
2. Mon trochu zludn subjek-
tivn otzka: Projevilo se vae v-
born umstn njak ekonomicky
v chodu rmy?
Vtinu naich odbratel tvo zkaznci
ze zahrani, take pm ekonomick
dopady se nedaj zmit, specifkovat.
3. V vrobn program se d zaste-
it krtkm konstatovnm: prodej
hutnho materilu Vedle toho
se vak hovo o obchodu s komo-
ditami: trk, kamenivo, dolomit,
uhl, koks, vpno, stavebn materil,
a o slubch: poradenstv, telekomu-
nikace, IT, logistika aj. Pletu se?
Vmi vyjmenovan komodity i sluby
souvisej s vvojem frmy. Na trhu p-
sobm tm 15 let, bhem tto doby
jsem se zabval rznmi aktivitami, zaal
jsem informanmi technologiemi, vro-
bou potaovch sestav, zpracovnm
informac, dat, penos, jednm znaich
vznamnch partner byla teba TK,
pozdji jsem se soustedil na obchodn
innost, spojenou sporadenstvm, vetn
zahraninho, pitom mi pomohla znalost
poltiny, nsledn jsem prodval trk,
kamenivo, pozdji do hut dolomitick
vpenec, uhl, koks, vpno. Ztoho veho
se postupn objevila nae posledn ak-
tivita prodej hutnho materilu. Ostatn
innosti se dostvaly dotlumu, nkter
zmizely pln. Kad dal krok mch pod-
nikatelskch aktivit vak ml sv logick
zdvodnn.
4. Kter spchy z posledn doby
(roku), kter se na zisku ocenn
podlely, byste rd pipomnl?
Nechtl bych vyzvedvat jednotliv
konkrtn obchodn partnery, protoe
pro ns je kad zkaznk dleit, teba
iten, kter odns koup jen kilo hutnho
materilu. Vme toti, e kdy bude spo-
kojen, zapl roku i rok se me vrtit
aodebrat vt mnostv. Jinak zalosk
rok jsme mli obrat pes 108 milion ko-
run. Letos frma svj rst jet zrychlila,
kdy za pouh prvn tyi msce jsme
utrili 50 milion. Pitom 99 procent v-
dlku nm generuje export.
5. Jak nejdleitj cle si kladete
na leton rok i nejbli lta?
Cl je jednoznan een problematiky
hendikepovanch lid, pesnji eeno
zamstnvn tchto lid, jejich integrace
do standardnho ivota. Tohle je moje
priorita. Vsouvislosti stm bych rd pi-
pomnl n podl na portlu www.eSe-
znam.cz, kter je vnovn poradenstv
zdravotn znevhodnnm obanm.
Vysvtlujeme jim, e mt urit hendikep
jet neznamen konec svta i ivota.
Prost na prvnm mst je u ns lo-
vk, teprve potom realizace obchodnch
vc. Nejsp eknete, e to nen normln,
na jedn stran pomoc postienm,
na druh stran spn obchodovn,
ano skloubit ob aktivity vyven do-
hromady se neobejde bez schopnost.
6. A vae ivotn vize?
Chci nadle prosazovat pomoc zdravotn
hendikepovanch. Spolupracuji pitom
ispolskou aslovenskou stranou. Rd bych
vybudoval centrum pro hendikepovan,
kte by nejen lepili i skldali krabiky, ale
vytveli nco hodnotnjho. Pesvdili
by sebe iokol, e jsou schopni vydlvat
penze.
V univerzlnm regionlnm centru pro
hendikepovan by ve bylo pod jednou
stechou: logistika, pracovn dlny, pora-
denstv. U jsem se byl napodobnm pro-
jektu podvat, ale vm, e je to u opln
jinch penzch ne frma, jakou zatm
provozuji. Myslm ale, e by na takov
regionln centrum mohl pispt i stt,
protoe by to pomohlo urit snit ne-
zamstnanost tady naKarvinsku.
1 Witos s.r.o.
Prodvaj hutn materil
MEDUSE DESIGN, s.r.o.
Svtov uniktn vodn dmky
Protoe pedloni jsme mli docela
spn rok a doshli pomrn slunho
naven obratu, tak jsme si ekli, pro
to nezkusit, a ono z toho nakonec bylo
tet msto, tak vysvtluje ast sv
firmy v souti Exportn cena DHL
UniCredit MgA. Jakub Lana, fde-
signr a spolumajitel MEDUSE DESIGN,
s.r.o., Brno.
1. Naznail jste, e v loskm 13.
ronku jste v uveden souti obsa-
dili v kategorii Malch spolenost
tet msto
Jak jsem ji zmnil, dky dotaen nko-
lika zahraninch zakzek se nm poda-
ilo doshnout zajmavho exportnho
nrstu. Nicmn nutno podotknout,
e tyto vsledky jsou dny pedchozm
mnohaletm obchodnm silm apozvol-
nm budovnm dvry vna originln
designovou znaku, posilovnm Meduse
Design brandu, kter se postupn stal sy-
nonymem pro absolutn svtovou piku
vkomodit vodnch dmek.
2. m si spch vysvtlujete, v em
jste jedinen?
N spch je prv dan na jedine-
nost. Jedinenost een 600 let zaitch
pedstav ovodn dmce ajejich transfor-
mace dosouasnho funknho designu
azrove prvenstvm pi vstupu natrh.
Design koncept a prvn modely medz
jsem vytvoil ped skoro devti lety jet
pi svm studiu na vysok kole. Tehdy
dn konkurence vlastn neexistovala,
byla to neekan dra na trhu, kter si
kala ovyplnn.
Dle naeho vzoru je dnes ji v tomto
segmentu vce frem, ale stle si drme
prvenstv. Na hlavn silou je originalita,
uniktn design, inovativn technick e-
en, interaktivita, perfektn funknost,
precizn emesln zpracovn.
To vecko umouje to hlavn a tm je
poskytnout klientovi maximln zitek.
Jde oto, aby posezen udmky bylo str-
hujc stejn jako projka Lamborghini
nebo Ferrari.
3. Jak jste vtzstv proval vy
osobn, nsledn pak vai spolupra-
covnci i zamstnanci?
Tak urit m osobn imho spolupart-
nera Jiho Starho to potilo. Povce ne
estiletm pracovnm maratnu, obzvl
vobdob fnann krize je pjemn vidt,
e bte sprvnm smrem. Nepikldm
tomu ale njak zvltn vznam, je to jen
mal dl spch nacest zavytyenmi
cly. Tohle je bh nadlouhou tra.
4. Pomohlo vm vznamn ocenn
njak zviditelnit vai remn
znaku a aktivity spolenosti?
Bohuel vt zjem mdi a tedy veej-
nosti jsme zatm nezaznamenali. Domn-
vm se, e to bylo zpsobeno umstnm
a na tetm mst a mdia se pochopi-
teln zajmala vprv ad ovtze.
5. Kdosi v vrobn program cha-
rakterizoval lakonicky: vyrb sklo
a keramiku. Je tomu opravdu tak,
nebo se pletu? A mete uveden
konstatovn trochu rozvst? (Vedle
va rmy jsem toti zahldl
3 anglick nzvy: pipes, light,
smith)
Kdo alespo letmo prohldl nai produkci,
neme nic podobnho tvrdit, protoe
keramika se v naem sortimentu nevy-
skytuje naprosto vbec. Ovem kvalitn
sklsk prce opravdu zkladnm atribu-
tem naeho vrobnho portfolia je.
Filozofe MEDUSE DESIGN stav nainova-
tivnm kombinovn tradinch emesel,
zejmna umleckho kovstv a run
foukanho skla, se souasnmi hi-tech v-
robnmi technologiemi apostupy. Presti
malosriov produkce zvyuj limitovan
ady aindividuln pstup kmimodnm
poadavkm klienta. Dky tomuto propo-
jen zskv nae tvorba zcela originln
anadasov vraz.
Krom Meduse Pipes, kolekc vodnch
dmek, mme vsortimentu ikovan in-
terirov doplky Meduse Smith advou-
metrov interaktivn svtidla Meduse
Lights, ale ty jsou vsouasnosti odsunuty
navedlej kolej.
6. Pololet roku 2011 je ji za nmi
Jak se vm da plnit leton koly,
zejmna v exportu? A co vs ek
(jak cle si kladete) do konce roku
a v ltech nsledujcch?
Tento rok jsme se pedevm soustedili
naexpanzi naich vrobnch kapacit aroz-
iovn pracovnho teamu, abychom byli
schopni plnit rostouc poptvku.
Dal prioritou, kterou jsem tento rok eil,
bylo vytvoen nov, cenov dostupnj
kolekce vodnch dmek, kter by byla
schopna uspt i na trzch, kde se dra
kolekce dosud pln neuchytily. Souasnou
nejexkluzivnj emeslnou adu Craft
a jednodu nerezovou kolekci Sepia
dopluje tedy nov kolekce Nautila. Jedn
se okoncept drtnch stojan vnkolika
barevn svch provedench vkombinaci
se samostojnm sklennm korpusem
a barvu mncm osvtlovacm modu-
lem. Funkn hardware (lauchy, kotel,
konektory...) je pro ob kolekce Sepia
iNautila stejn.
Co se exportu te, vedle permanentn
rostoucho zjmu onae vrobky nazem
postsovtskch republik se nm vtomto
roce podailo rozit distribuci vevtm
mtku do USA a zd se, e do konce
roku i dky pozvoln pozitivnmu vvoji
podepeme kontrakt s partnery nko-
lika zem Middle East regionu. Vplnu je
isohledem napichzejc Nautila kolekci
vce rozit nae aktivity ivEvrop. Dal
regiony jsou dlouhodob vjednn adost
tko se takto obecn popisuj jednotliv
pokroky.
26 specil 2/2011
KODA JS a.s.
Konsorcium MIR.1200 je jednm
z uchaze v tendru na dostavbu tetho
a tvrtho bloku jadern elektrrny
Temeln. Ldrem konsorcia je plzesk
KODA JS, dalmi leny jsou spolenosti
ZAO Atomstrojexport a OKB Gidropress.
Ing. Josef Perlk byl nedvno jmenovn
novm editelem projektu dostavby
Temelna.
1. Pane Perlku, mete nm jako
nov editel projektu dostavby Teme-
lna piblit nadchzejc fzi pprav
na oteven tendru?
Vbrov zen bude ofciln oteveno
na podzim tohoto roku, kdy spolenost
EZ, jakoto investor projektu, pedlo
vem uchazem ofciln zadvac do-
kumentaci. Bhem roku 2012 by pak mli
vichni kandidti zpracovat apedloit sv
nabdky. Mm hlavnm kolem je zajistit,
aby konsorcium MIR.1200 pipravilo kva-
litn nvrh, kter vyjde vstc poadavkm
zadavatele izjmm sttu, ato lpe ne
konkurence.
Investor dostavby se ji vyjdil, e jednm
z hlavnch kritri pro vbr vtznho
uchazee budou cena aposkytnut know-
-how kprovozovn elektrrny. My jsme
pesvdeni, e nemn dleitou roli by
pi rozhodovn mla sehrt imra zapo-
jen eskho prmyslu. Temelnsk tendr
je u s ohledem na svj fnann objem
historickou zakzkou. Jadern strojren-
stv m vR dlouhou tradici azaslou si
strategickou podporu, isohledem napro-
bhajc ekonomickou krizi. Povaujeme
proto dostavbu Temelna zajedinenou
anci dt co nejvce pleitost eskm
frmm, a to nejen prostednictvm jed-
norzovch subdodvek, ale ibudovnm
dlouhodobch partnerstv pro dodvky
jadernch celk doelektrren pocelm
svt.
2. Mete nm ct, m se li
nabdka MIR.1200 od svch konku-
rent v tendru na dostavbu jadern
elektrrny Temeln?
Tch odlinost je vce. Zaprv ji zmnn
vrazn orientace na esk a slovensk
prmysl. Nabdka konsorcia MIR.1200
umouje vrobu vekerho zkladnho
zazen v esk republice, co umon
doshnout vce ne 70 % podlu domcho
prmyslu nadodvkch, ato pi relnm
zohlednn poadavku nanejvy kvalitu
dodvek, co je nedlnou podmnkou pro
ast eskch spolenost v dodavatel-
skm modelu nabdky MIR.1200.
Ldrem konsorcia MIR. 1200 je spole-
nost KODA JS, kter stla uzrodu esk
jadern energetiky. Jsme jedin subjekt,
kter dlouhodob spolupracuje seskmi
inenrskmi avrobnmi spolenostmi
am tedy narozdl odnaich konkurent
na co navazovat. Jsme tak jedin, kdo
naemu prmyslu skt jasnou perspek-
tivu dobudoucna. Uspjeme-li vtendru,
plnujeme temelnsk model konsorciln
spoluprce replikovat vdalch projektech
v zahrani a zapojit esk a slovensk
prmysl dojejich realizace. Otom vem
vtuto chvli intenzivn jednme napklad
se Svazem prmyslu adopravy, kter je
reprezentativnm zstupcem podnikatel-
Instalace tlakov ndoby dojadern elektrrny Mochovce naSlovensku
Instalace vnitn sti reaktoru pro
reaktor typu EPR finsk jadern
elektrrny Olkiluoto
skch zjm prmyslu vR, ale isnaimi
partnery v konsorciu MIR.1200, kde se
tento zmr t velk podpoe.
Dal odlinost anespornou vhodou vi
naim konkurentm je technologie VVER,
kterou nae konsorcium nabz. Jedn se
otechnologii solidn etablovanou vR.
Byla pouita navstavbu jadernch elek-
trren Dukovany aTemeln am solidn
zzem nejen vdomcch frmch, kter se
podlely najejich realizaci, ale iveskch
vzkumnch institucch.
Jde vak v prv ad o technologii s je-
dinenmi bezpenostnmi vlastnostmi.
Fukuimsk udlosti ns utvrdily vdle-
itosti vysokch bezpenostnch nrok
pi vstavbch jadern energetickch
zazen. VVER je charakteristick kom-
binac nkolika nezvislch atechnicky
odlinch pasivnch aaktivnch bezpe-
nostnch prvk, kter vrazn posiluj
bezpenost apomhaj pedejt tkm
nsledkm havri.
3. Hovoil jste o nutnosti podpo-
rovat esk jadern prmysl. Tendr
vak nen velk. Pomhte mu
i jinak?
Jadern prmysl se neobejde bez kvali-
fkovanch expert. Vechch zanme
bohuel pociovat jejich nedostatek.
Odpovd jsou investice dotechnickho
vzdlvn. koda JS ji adu let spo-
lupracuje se Zpadoeskou univerzitu
vPlzni, Technickou univerzitou vLiberci,
sVysokou kolou bskou technickou
univerzitou Ostrava nebo eskm vyso-
km uenm technickm v Praze. Pod-
porujeme vzdlvac programy voblasti
jadern energetiky navysokch kolch,
kam vyslme adu odbornk zfrmy jako
extern pednejc. Minul akademick
rok 2010/2011 popatncti letech znovu
otevela Katedra energetickch stroj
azazen Zpadoesk univerzity magis-
tersk obor Stavba jadern energetickch
zazen. Podporujeme i talentovan jed-
notlivce. Nadan studenti mohou vespo-
lenosti zskvat zkuenosti jako stist
apod odbornm vedenm fremnch spe-
cialist zpracovvat diplomov prce.
Vme, e to ve pome zvyovat poet
kvalifkovanch strojnch inenr a e
nkter znich snad budeme moct pivtat
jako nov zamstnance vna spolenosti.
4. Spolenost KODA JS je pednm
vrobcem a dodavatelem jadernch
zazen nejen u ns, ale i pro jadern
elektrrny v zahrani. Na jakch
klovch projektech jste se v posled-
nch letech podleli?
Zcela klovou je pro ns zakzka realizo-
van v rmci projektu Dostavby JE Mo-
chovce 3&4, kde je spolenost KODA JS
jednm z pti hlavnch dodavatel pro
tento projekt azodpovd zakompletn
dodvku esti zkladnch provoznch sou-
bor jadernho ostrova vetn primrnho
okruhu atransportn-technologick sti.
Minul rok jsme tak instalovali tlakovou
ndobu na3. bloku jadern elekrrny Mo-
chovce naSlovensku, 4. blok bude usta-
ven vtomto roce. Tento projekt umonil
na spolenosti vznamn rozvoj naich
inenrskch dovednost i vybudovn
systmu inenringu aproject manage-
mentu nap dodavatelskm modelem,
co je pro projekt dostavby JE Temeln ta
nejlep deviza.
Spolenost KODA JS se astn jako doda-
vatel jadern energetickch zazen ady
vznamnch projekt navstavbu nebo
dostavbu jadernch elektrren vesvt.
DoFinska jsme dodali vnitn vestavbu re-
aktoru typu EPR, tzn. vrobu vnitnch st
reaktoru aoprnho krouku. Nazklad
vynikajcch referenc ztohoto projektu po-
depsala KODA JS tak kontrakt navrobu
vnitnch st reaktoru pro prvn blok nov
budovan nsk jadern elektrrny Tchaj-
-an. Pro stejn typ reaktoru EPR veFrancii
vyrbme sofstikovan zazen pro vyv-
en vyhoelho paliva.
Rd bych tak zmnil ocenn, kter nae
spolenost KODA JS zskala nedvno
ze strany spolenosti GE Energy Hitachi
Nuclear Energy zavynikajc prci naeho
technickho tmu pi vrob ainstalaci
dvou komplet utahovku svornk hlav-
nho prubovho reaktoru druhho bloku
jadern elektrrny Lungmen naTchaj-
-wanu. Tyto, ale idal zakzky navrobu
adodvku jadern energetickch zazen,
prokazuj nai pipravenost adlouholet
zkuenosti vtomto oboru.
Spolenost KODA JS:
stla u zrodu esk a slovensk jadern energetiky
je jednou z pednch inenringovch a vrobnch spolenost se zkuenostmi
z vstavby a servisu jadernch elektrren s celosvtovou psobnost; za dobu sv
existence dodvala firma inenring, zazen a servis pro jadern elektrrny, v-
zkumn reaktory a sklady vyhoelho jadernho paliva ve stedn a vchodn Evrop,
Skandinvii, Francii, Nmecku, USA a na Dlnm Vchod
v roce 2009 se spolenost KODA JS stala ldrem konsorcia MIR.1200 (ZAO Atomstroj-
export, OKB Gidropress) pro projekt dostavby jadern elektrrny Temeln 3 a 4.
Generln editel spolenosti: Ing. Miroslav Fiala
editel projektu dostavby jadern elektrrny Temeln 3, 4: Ing. Josef Perlk
Ing.Josef Perlk, nov editel KODA JS
pro dostavbu JE Temeln
Utahovk svornk vka ndoby reaktoru druhho
bloku JE Lungmen naTchaj-wanu
rma s tm
50letou tradic, kter uskuteuje dodvky
v oblasti automatizace technologickch
proces. Vlastn een dodv pedevm
pro jadernou energetiku, klasickou
energetiku, povrchovou tbu a dopravu
surovin, distribuci plynu, dopravu a
prmyslov procesy. Jadern energetice
pispvme vce ne tyicet let adou
realizovanch projekt. Spolenost se
v tehdejm eskoslovensku historicky
svmi dodvkami podlela na vstavb
jadernch elektrren Jaslovsk Bohunice,
Dukovany, Mochovce a Temeln.
V souasn dob se vzhledem k nutnosti
a potebm trhu zamujeme na obnovy
systm kontroly a zen (dle SK) pro
primrn i sekundrn okruh a pomocn
provozy. Vznamn aplikan zkuenosti
z jadern energetiky zskala spolenost
ZAT a.s. pi realizaci obnovy SK JE
Dukovany 4 440MW (R), JE Temeln 2
1000MW (R), JE Jaslovsk Bohunice II 2
440MW (SR), JE Chmelnick 2 1000MW
KOMPETENCE ZAT V JADERN ENERGETICE
(Ukrajina), JE Jihoukrajinsk 3 1000MW
(Ukrajina), JE Rovensk 1 1000MW
(Ukrajina), JE Zporosk 3 1000MW
(Ukrajina).
V oboru jadern energetiky rozvjme
spoluprci pedevm s dodavateli
technologickch st a sledujeme
souasn trend v rozvoji novch
technologi. Jednou z vznamnch
spolupracujcch spolenost je i KODA
JS a.s., kde probh velmi zk spoluprce
s odbornky v oblasti zen pohon
LKP-M pro VVER 1000, kter logicky
vystila nejen ve spoluprci v oblasti
systm pro zen pohon regulanch
kazet HRK reaktor VVER 440, ale i v
aplikaci zkuenost zskanch v tomto
oboru pi nvrhu dalch subsystm
systmu kontroly a zen reaktor typu
VVER. Dalm z spch spoluprce je
krom ve uvedenho zen pohon
i men hladiny v reaktoru.

Mezi v souasn dob dodvan
systmy zajiujc bezpenostn
funkce kategorie A, B, C a N dle SN
IEC 61226 pat:
- RRCS - systm ovldn havarijnch
a regulanch kazet HRK,
- SGPS - ochrann systm parogenertor,
- PCS - technologick potaov
informan systm,
- RVLIS - systm men hladiny v
reaktoru,
- IN-CORE - systm sledovn stavu
aktivn zny reaktoru,
- SBB - systm pro Blokovou dozornu,
- SBE - systm blokov vlastn spoteby,
- SBN - systm pro Nouzovou dozornu,
- SBP - systm pro zen primrnho
okruhu,
- SBS - systm pro zen sekundrnho
okruhu,
- SBT - systm pro zen turbosoustroj.
Soust realizovanch dodvek je
komplexn inenring ZAT a.s, zahrnujc
zejmna koordinaci a zen dodvanch
innost a subdodvek, projekn
zpracovn poadavk zkaznk a
veker souvisejc sluby. Podle rozsahu
dodvky spolenost ZAT a. s. zajiuje
sluby, kter obsahuj konzultace,
zpracovn Basic a Detail design, analzy
spolehlivosti, V&V procesy, vrobu
a kompletaci dicch systm vetn
jejich instalace na stavb, kolen
a poprodejn servis.
Na zklad zskanch zkuenost z
realizace ve uvedench projekt
a sledovn trend v rozvoji jadern
energetiky, vyhodnocujeme a rozvjme
nae technick i legislativn een.
Spolenost ZAT a.s. systematicky
pipravuje pozici, kter j umon uplatnit
se pi oekvanm rozvoji jadern
energetiky v tuzemsku i zahrani.
V souasn dob ZAT a.s. implementuje
v projektu dostavby JE Mochovce blok
3,4 dal generaci dicch systm
s pracovnm nzvem SandRA.
Kontakt:
SDLO SPOLENOSTI:
ZAT A.S.
K PODLES| 54l - 26l 80 PBRAM
TEL.: +420 3l8 652 ll1
E-MAIL: ZAT@ZAT.CZ
PRACOVIT PLZE
ZAT A.S. - PSECK l6 - 326 00 PLZE
TEL.: +420 377 438 ll1
E-MAIL: PLZEN@ZAT.CZ
www.zat.cz
S L O V L O G
5
S L O V L O G
5
Akcia organizovan skupinou
A u t o m o t i v e v s . F M C G
V om sa li logistika automobilovho priemyslu a rchlo-
obrtkovho tovaru? A o ich spja? Na to vm odpovedia
odbornci z oboch oblast. Zdieajte informcie, sksenosti,
ute sa tie najlepie postupy z inch odborov...
P o z n a j t e k o l e g o v
]EUDQGH
Aj ke z inch oblast, predsa vetkch spja to ist logisti-
ka. Stretnite sa s kolegami z brande, zoznmte sa, vymete
si sksenosti. Neformlne kontakty vm mu asto pri-
nies viac ako tie pracovn.
D v e p a n e l o v d i s k u s i e
o trpi slovenskch autodopravcov? Ak s dopady zv-
enia cestnej dane? A ako zefektvni svoje logistick toky?
Preo je automotive logistika inpirciou ostatnm? Aj na
tieto otzky vm odpovedia interaktvne panelov diskusie.
K a m s a n o r m l n e
n e p o z r i e t e
Nvtevy logistickch centier, kde sa ben smrtenk ako
dostane. Vyuite prleitos a pote sa pozrie, ako prebie-
haj cross-dockov opercie v novom hube Dachser Slova-
kia i logistick opercie v centre Gebrder Weiss.
PRE ZVIDITENENIE VAEJ
FIRMY KONTAKTUJTE
MICHAELA HALVOV
+ 4 2 1 9 11 2 8 4 3 6 9
michaela.halvova@atoz.sk
WWW.SLOVLOG.SK
2 4 . 2 5 . N OV E M B RA 2 0 11
PA R K IN N DA N UB E
H OT E L B R AT IS L A VA
Za podpory Partner registrcie pecilni partneri
business mixera
Medilni partneri
FRUM OTRENDOCH A OAKVANIACH
V LOGISTIKE NA SLOVENSKU
Ani tento rok nebude chba popredn
logistick podujatie SLOVLOG. Piaty
ronk vznamnho jesennho kongresu
predstav tmy Ako prebieha logistika
v sektore FMCG a o m spolon s proce-
som v automobilovom priemysle? Prte
sa pozriet 24. novembra 2011 do brati-
slavkho Park Inn Danube hotelu, o je
nov vo vaej brandi a ak trendy sa
daj v najbliej buducnosti oakva.
Nakongres plynulo nadviae X. Logistick
Business Mixer, ktor v prjemn nefor-
mlne atmosfre so pecilnym progra-
mom hier, sa azbavy sp idelne
podmienky pre networking a nadvzo-
vanie novch obchodnch kontaktova.
150 logistickch manarov fra LOVLOG,
200 logistickch profesionlov naX. Lo-
gistickom Business Mixeri - to s relne
sla kongresu SLOVLOG 5.
Tohtoron u piaty ronk vak ponkne
alie horce tmy, ktor zaujm kadho
logistika. Pote, diskutujte, nadvzujte
kontakty a zbierajte skusenosti a ute
sa tie najlepie postupy v logistike a aj
zinych odborov.
Vpiatok 25. novembra pre vs pripravu-
jeme v rmci fra SLOVLOG exkluzvne
nvtevy logistickch centier a tentoraz
sa pozrite na cross-dockov opercim
vNovom hube Dachser Slovakia i nalogi-
stick opercim vcentre Gebrder Weiss.
Tohtoron kongres SLOVLOG 5 partner-
sky podporili tieto spolonosti:
Partner konferennho programu je spo-
lenost GrECo International.
pecilni partneri X. Logistickho Busi-
ness Mixera sa stali spolonosti Point-
Park Properties aD.H.S. Data, Hardware,
Software.
Partner registrcie fra SLOVLOG 5 aj
X. Logistickho Business Mixera je spo-
lonost Combitrading.
Del i ver i ng sol ut i ons.
Dopej t e si komf or t kompl exnost i nai ch sl ueb.
DB Schenker j e j ednm z pednch svt ovch poskyt ovat el i nt egrovanch l ogi st i ckch een. Jako j eden t m
pracuj eme nepet ri t ve vce ne 130 zemch svt a s j edi nm cl em zvi t ef ekt i vi t u va l ogi st i ky. Dky t omu vm
meme nabdnout ucel en pepravn et zec z j ednoho zdroj e zahrnuj c pozemn, el ezni n, l et eck a nmon
pepravy. Nae prof esi onl n l ogi st i ck sl uby umouj real i zovat i nej nronj l ogi st i ck proj ekt y.

Ji 20 l et vm poskyt uj eme kompl exn l ogi st i ck sl uby v esk republ i ce.
www.dbschenker.com/ cz
ATRAKTIVN PROGRAM PRO
LOGISTICKOU INSPIRACI
lN8PlRAcE ~ NE1LEP8l PlPA00V 8100lE
Inspirujte se, jak vytvoit to nejlep logistick een pro sebe,
resp. pro sv zkaznky.
INOVACE CESTA KE KONKURENCESCHOPNOSTI
Prv LOG-IN je jedinou akc v esk republice zamenou na
inovace v logistice.
K0N1AK1Y ~ V21ARY 1AK0 2KLA0
Diskuse, nov kontakty, nov obchodn pleitosti, poslen
stvajcch vztah vznamn zstupci eskho logistickho trhu,
relnch 350 astnk.
10. Ll810PA0 2011, R01EL
AMBA88A00R ~ 2LA1 R08A, PRARA
Pod jednou stechou workshop i Logistick Business Mixer,
ve v jeden den a na jednom mst. Krsn secesn prostory
hotelu Ambassador Zlat Husa vytv ideln prosted pro
networking.
Konferenn program zan po obd ve 13.00 hodin.
Bezprostedn po skonen konferennho programu kolem
18.30 hodin se naplno rozbh zbava a networking na
Logistickm Business Mixeru. Program pokrauje do pozdnch
nonch hodin.
Pl11E 8E PE8V0cl1 10. 11. 2011
2Vl0l1ELN1E 8V00 FlRM0
NA NE1PRE81l2N18l
L00l81lcK AKcl P002lM0l
VSTUP ZDARMA PRO UIVATELE
LOGISTICKCH SLUEB VETN XV. BUSINESS
MIXERU
Kontaktujte:
LUCIE BATALOV
event manager
+420 731 800 390
l uci e.bat al ova@at oz.cz
PARTNEI WORKSHOPU GENERLN PARTNEI BUSINESS MIXERU
MEDILN PARTNEI
SPECILN PARTNER
WORKSHOPU
PARTNER
REGISTRACE
PARTNER
BUSINESS
MIXERU
SPECILN PARTNEI
BUSINESS MIXERU
Akce organizovna skupinou
Pro ve o akci nalistujte:
WWW.LOG-IN.CZ
TYROS LOADING SYSTEMS CZ
investment trade
OC E N E N I
KD GROUP, a. s.
O spolenosti KD GROUP, a. s., jsme
hovoili s Ing. Janem Musilem, CSc.,
pedsedou pedstavenstva a generlnm
editelem.
Mete strun popsat historii skupiny
KD GROUP?
Historie frmy KD sah do roku 1854.
U zrodu frmy stli dva vznamn lid,
vynikajc technik Ing. enk Dank
a skvl technik a pot prmyslnk
dr.h.c.Ing. Emil Kolben. Souasn jmno
existuje od roku 1927, kdy vznikl nzev
eskomoravsk-Kolben-Dank. Zaj-
mav je skutenost spoluprce E. Kolbena
sA. Edisonem. Kolben stejn jako N.Tesla
byl prkopnkem stdavho proudu, vt
dob avantgardnho een, emu se
prv Edison bhem zk spoluprce
s Kolbenem hodn dlouho brnil. Byl
to prv Emil Kolben, kter pesvdil
Edisona operspektiv stdavho proudu.
Odsvho vzniku byly postupn produkty
asluby KD vrozsahu odzdravotnick
techniky pes elektroniku, silnoproudou
elektrotechniku, turbiny, kompresory,
automobily, lokomotivy, tramvaje, tanky,
letadla, dodvky elektrren aprmyslo-
vch provoz, sportovnch hal atd. do-
dvny do vtiny zem svta na vech
kontinentech. To byla doba hlavn mezi
prvn svtovou vlkou a osmdestmi
lty minulho stolet. Devadest lta
minulho stolet avnich proveden pri-
vatizace ansledn obdob mly vrazn
negativn vliv navvoj auspodn frmy,
nov perspektivn ra startuje vobdob
let 20022004.
Jak mte portfolio zkaznk
doma?
Voblasti energetiky to jsou nap. v-
znamn elektrrensk a teplrensk
spolenosti, dodvme nap. pro EZ
a Dalkii. Kvalitn projekty mme pro
teplrny velkch a malch eskch
mst. Dobrm pkladem je spn
dodvka jednoho znejmodernjch
energetickch kogeneranch blok
vEvrop vyuvajcch spalovn bio-
masy pro Plzeskou teplrenskou.
Jsme t dodavatel energetickch
zazen atechnologi pro frmy zob-
lasti chemickho, metalurgickho
a tebnho prmyslu, dodvme
energetick zazen nezvislm v-
robcm elektrick energie a tepla.
Jsme spn jako dodavatel lo-
klnch kogeneranch energetic-
kch blok, vnedvn dob jsme pedali
do provozu dva takov projekty a v re-
alizan fzi mme jeden tento projekt.
V oblasti plynu a ropy je nam zkaz-
nkem nap. RWE Transgas. V segmentu
infrastruktura dodvme technologick
provozn soubory nap. pro Prask do-
pravn podniky (metro atd.), pro hl. msto
Praha jsme dodavatel technologickho
vybaven tunelu Blanka. Vrazn poet
ledovch ploch avnitnho vybaven sta-
din R m kompresorovou stanici, chla-
zen, slaboproud asilnoproud zazen,
klimatizaci, diagnostiku, zabezpeovac
systmy a dal technologie t z KD
GROUP.
A co Slovensko ?
NaSlovensku je vsouasn dob nam
nejvtm zkaznkem elektrrensk
spolenost SEENEL, konkrtn Jadern
elektrrna Mochovce, zde se podlme
nadostavb 3. a4. bloku dodvkou hlav-
nch provoznch soubor vsekundrnm
okruhu JE. Dle to je plynrensk pod-
nik SPP, kde mme ast v rekonstrukci
a modernizaci. Kvalitnm projektem je
t vnedvn dob kontrahovan lokln
energetick kogeneran zdroj s plyno-
vmi motory pro COGEN Bratislava West.
Jak je tomu v exportnch destinacch?
V zahrani se orientujeme pevn
na trhy SNS, tam smuje ca 6570 %
naeho exportu. Zkaznky jsou znm
giganty zoboru plynu aropy, nap. Gaz-
prom aLukoil. Vnedvn dob jsme do-
konili 2 kompresorov stanice pro Lu-
koil, vsouasn dob probhaj montn
prce kompresorov stanice Portovaja
v destinaci Vyborg pro frmu Gazprom.
V tomto mst je rusk plyn vtlaovn
pod moem doEvropy, jde oproduktovod
Nord Stream, resp. Severnyj potok. Dalmi
zkaznky jsou nap. Rosnf atd.
Dalmi zkaznky jsou metalurgick kom-
plexy, chemick zvody atd. Pkladem
kvalitnho projektu je dnes dodvka z-
vodu navrobu kyslku pro metalurgick
gigant MMK Magnitogorsk. Kompreso-
rov soustroj dodvme pro prmyslov
komplexy nap. Kirii, Kstovo, naUkrajin
pro donck Jenakijevo.
Rozbhme nov projekty dodvek lokl-
nch energetickch kogeneranch zdroj
splynovmi motory nebo plynovmi tur-
binami.
Perfektn referenc jsou nae dodvky
fltran kompenzanch zazen atech-
nologi napjen prmyslovch provoz
a hlubinnch dol. Tyto technologie
mme nov patentovan, znamenaj
snenou spotebu el. energie azrove
zvyuj jej bezpenou dodvku. Iproto,
resp. prv proto jsme pronikli s tmito
dodvkami vsouasn dob doFrancie,
pro holding Theis Group.
VTurecku jsme aktivn vdodvkch pro
energetiku. DoTurecka prostednictvm
holdingu Vtkovice coby hlavnho kontrak-
tora budeme dodvat strojovnu tepeln
elektrrny Adularija.
Dle vTurecku pro soukromou tureckou
energetickou frmu 3S projektujeme pa-
roplynovou elektrrnu. VTurecku dlme
t men, ale zajmav projekt primrn
regulace frekvence elektrick st sclem
zajitn penosov kompatibility se st
EU. Pro oblast energetiky a metalurgie
dodvme doAsie, pedevm doIndie,
ny aBanglade.
Dal destinac, pedevm pro segment
plyn aropa, je arabsk svt anov severn
Afrika.
Zashla vai rmu krize, v jakm m-
tku?
Ano, mnoho zkaznk zmnilo, resp. zru-
ilo nebo oddlilo sv investin plny,
asto neekan bez oznmen dopedu.
To se projevilo poklesem naich treb
proti business plnu, vroce 2009 to bylo
o 5 %, ve 2010 skoro o 20 %, v letonm
roce to bude cca o15%. Rok 2012 by ml
bt nvratem doplnovanch sel.
Dobr je to, e pes pokles treb se po-
dailo udret pln provoznho hospod-
skho vsledku.
Rok minul byl negativn ovlivnn tak
tm, e ml bt, ale nebyl hlavnm faktu-
ranm rokem v rmci naich technolo-
gickch dodvek pro tunel Blanka. Je zde
znm zpodn, kter znamen vrazn
asov posun vnaich dodvkch, kter
pijdou na adu a pot, co svoji prci
dokon frmy stavebn.
Propoutli jste?
Ne ve vztahu k ekonomick recesi. Ne-
ustle vak vefrmch b proces zkva-
litovn pracovnch pozic a tm. Je
pravda, e spe nabrme, resp. pote-
bujeme nabrat. Profese kvalitnch pro-
jektant, project a site manaer jsou
vrazn nedostatkovm zbom.
Dlali jste njak kroky proti dopadm
krize?
Stejn jako dlme neustle. Stle je d-
raz nankupn proces, risk management
a procesn controlling. Pod vnujeme
pozornost vvoji asnaze bt produktov
napoadovan rovni. Neustle se sna-
me optimalizovat kvalitu a zvyovat
vkonnost jedince a pracovnch tm.
Je pochopiteln, e recese byla dobrm
zdvodnnm, pro ve uveden vci
dlat spodstatn vt razanc.
Jak vyhldky v zkladnch slech m
vae rma v roce 2011?
Objem nov zakontrahovanch platnch
projekt bude v hodnot cca 6,8 mili-
ardyK. Tak, jak ji jsem ekl, oekvme
pokles treb oproti plnu, tud bude to
pod 5 miliard K.
Kolik m vae rma zamstnanc?
Poprodeji segmentu polovodie vcar-
sk frm ABB vroce 2010 je to dnes cca
1050 lid.
Jak je dnes struktura skupiny KD
GROUP?
Skupinu tvo frmy KD PRAHA DIZ, KD
NOV ENERGO, KD ENERGY, KD ELEKTRO-
TECHNIKA aPacovsk strojrny.
Co dlte pro zven konkurence-
schopnosti?
Tlak na nkladovou optimalizaci, pe
o stl zlepovn technick a provozn
performance naich produkt, komplex-
nch dodvek a zkaznickch slueb.
Draz na vzdlvn lid a jejich moti-
vaci. Aplikace dslednho fnannho
a procesnho controllingu, systemati-
nost. Klademe draz na zkvalitovn
stylu a zpsobu prce v oblasti vlastn
obchodn innosti. Tlame na kvalitu
produktu prostednictvm technickch
ankladovch inovac. Prodvat mus cel
frma, ne pouze obchodnci.
Ume nae lidi, e vdnm ppad ne-
sm pouze sledovat situaci avvoj kolem
sebe a mt pocit, e je ve hrozn tk
akolem nich je plno objektivnch pin
pro prohry. Musme dlat vc, ne se jen
spn brnit.
Shrnuto soustedme se, resp. szme
nati hlavn soutn kon konkurence-
schopnosti 1. lid, 2. cena, 3. kvalita.
Pipomete njak spch skupiny
KD GROUP v posledn dob.
Urit vyprojektovn, stavba a pedn
do plnho provozu kogeneranho bio-
masovho bloku v Plzni. Splnili jsme
asov harmonogram a pekonali jsme
smluvn provozn parametry. Postavili
jsme jeden znejmodernjch takovch
blok vEvrop.
Vyvinuli jsme, patentovali azskali ocenn
na dvou elektrotechnickch veletrzch
pro fltran kompenzan zazen. Tmto
zpsobem mme technologii, kter umo-
uje dodvat el. energii spodstatn men
spotebou sdokonalou spolehlivost nap.
do metalurgickch provoz, pro MHD
dopravu, pro velk pohony hlubinnch
dol atd.
spn dokonujeme dodvku kom-
presorov stanice pro Gazprom v rmci
plynovodu Nord Stream. Patme mezi
nejspolehlivj dodavatele velkch pro-
voznch soubor pro jadernou elektrrnu
Mochovce.
Podepsali jsme kontrakt na dodvku
strojovny uheln elektrrny doTurecka
za1,3 mld. K, vtomto projektu je hlav-
nm dodavatelem frma Vtkovice Power
Engineering.
spn probhla stavba zvodu nav-
robu kyslku pro velk metalurgick kom-
plex vRusku.
Personln editelka na spolenosti KD
Praha DIZ se umstila na druhm mst
vsouti Personln editel roku 2010.
Vsouti nejlepch strojrenskch frem
vminulm roce jsme vR obsadili 3. po-
zici.
spn se rozjd kontrakty vsegmentu
lokln kogeneran zdroje s plynovmi
motory, jejich koncept jsme inenrsky
vyvjeli cca 1,5 roku. V tomto segmentu
realizujeme v souasn dob tyi pro-
jekty.
Jak nov plny mte pro tento rok?
Plnujeme vrazn rozit nae psoben
v Rusku a na Slovensku, budeme tam
navyovat nae personln kapacity.
Investice pjdou pedevm do pro-
jeknch innost, do SW a HW, chceme
posilovat personln. Finance pjdou
t do vvoje kompresor a segmentu
silnoproud elektrotechniky. Pipravu-
jeme novou experimentln laborato pro
vzkum avvoj kompresor.
V em tkv spch va spolenosti?
Urit vtradici, kter sah doroku 1854.
Jmno aznaka KD zn vzahrani pe-
devm jako synonymum spolehlivosti.
Musm vak ct, e je dobr mt skvlou
minulost, podstatnj vak je dobr per-
spektivn budoucnost. Znamen to mt
kvalitn lidi, modern produkt, komplexn
projekn engineering, dobrou realizaci,
spolehliv partnerstv abezchybnou ko-
munikaci se zkaznky, fexibilitu aschop-
nost naruit tradici slueb natrhu. Clem
je, aby nai zkaznci byli nejen spokojen,
ale tak pozitivn pekvapen a na z-
klad tohoto mohli it informaci, jak
jsme dob.
Podporujete njak charitativn pro-
jekt?
Ano, pispvme na dm senior Sue
Ryder.
Jak dlouho psobte ve rm jako ge-
nerln editel?
Odnora 2007.
Co Vs do rmy pivedlo?
Nabdka aprostor mnit frmu se skvlou
eskou znakou smrem k rstu a hlav-
nmu cli bt spnou evropskou frmou
pro oblast investinch celk vsegmen-
tech energetika, plyn a ropa, infrastruk-
tura.
Barbora ancov
KD ELEKTROTECHNIKA, a.s.
Jedinen polovodiov aplikace
Jsme spolenost, kter se zabv
vrobou elektrotechnickho zazen,
zejmna mniov techniky, a to pro
oblasti, jako jsou energetika, hlubinn
doly, tk strojrensk zvody, doprava,
ekologie, vysvtluje Ing. Michal Divn,
generln editel KD ELEKTROTECHNIKA,
a.s. A dodv: Specializujeme se na tzv.
zakzky na kl, dlme speciality,
nikoli hromadnou produkci. Historie
spolenosti je vce ne 80let, dr toti
kontinuitu s dvjm KD. Podailo se
nm udret a rozvinout vechny hlavn
vrobkov smry a pozice vybudovan
na tuzemskm i zahraninm trhu,
upesuje Ing. M. Divn.
1. Patte do prmyslov skupiny
KD GROUP. Jak v n mte posta-
ven, m se lite od ostatnch?
Jsme jedinen nebo vjimen tm, e
mme vvoj, projekci, konstrukci, vrobu,
veker obchod a servisn sluby kom-
pletn zajitn vrmci na frmy. Vnu-
jeme se vvoji adodvkm zazen, kter
je pomrn autonomn, avak ve vazb
teba navrobky KD Nov Energo, vy-
rbjc kompresory, mme synergii vob-
lasti spolench dodvek regulovanch
pohon. Nae zazen tak me fguro-
vat vnkterch celcch, kter dodv KD
Praha DIZ, v tomto ppad jsme jejich
subdodavatel.
2. Mte dlouholetou tradici ve v-
voji a vrob elektrotechnickho
zazen, zejmna polovodiovch
aplikac. Co si mm za termnem
polovodiov aplikace konkrtn
pedstavit?
Polovodiov aplikace je zazen, kter
umouje pemovat jednu formu elek-
trick energie na jinou, kter je vhodn
pro urit el. Mme pomrn irok
spektrum aplikac.
Jednou z oblast pouit jsou elektrick
regulovan pohony, napklad tnch
stroj, vlcovenskch stroj, velkch
ventiltor, erpadel, kde je poteba re-
gulovat otky stroj tak, aby se etila
elektrick energie, pedevm v dob,
kdy stroj nemus jet tzv. napln obrtky,
nebo kde regulaci kesv funkci vyaduje
pohnn technologie. Konkrtn pklad
utnch stroj: pedstavte si vtah, kter
transportuje hornky nebo vyten ma-
teril na povrch, tam je poteba citliv
regulovat dynamiku chodu stroje, jde
o jeho zabrzdn, zastaven a optovn
rozjezd.
Druhou oblast jsou optimalizace kvality
energetickch st. Dnen zkaznci, zvl
velc odbratel typu elezren, plat pe-
nle zazpsobovn negativnch jev pi
odbrech elektiny ze st, ty toti vad jak
jinm zkaznkm, tak EZu arozvodnm
zvodm. Nae zazen jim umouje
nekvalitu odbru elektiny odstranit.
Tm minimalizujeme jejich penalizaci.
Dal oblast naich aplikac se tk za-
zen, kter slou pro regulaci napt pro
elektrofltry, funguj naprincipu elektro-
statickho odluovn zdroje. Vpodstat
jde o odluovae poplku v klasickch
uhelnch elektrrnch, teplrnch, e-
lezrnch, apod. Smyslem je odstranit i
minimalizovat mechanick stice vypou-
tn vkoui zkomn.
Dleitou oblast jsou trakn aplikace,
kter mn stdavou elektrickou energii
ze st nastejnosmrnou, zn jsou pak na-
pjeny trolejbusy, tramvaje, metro i vlaky.
Krom uvedench standardnch typ m-
ni se zabvme ispecialitami. Jednm
zpklad me bt zazen, kter napj
tzv. tokamak. Pro pokusn technologick
centrum Akademie vd R, FP vPraze
Vizitka:
pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku:
Sdlo: Kolbenova 936/5e, 190 00 Praha 9, esk
republika
Zaloen spolenosti: 1999
Poet zamstnanc: 80
Obor podnikn: strojrenstv, vroba elektrotechnic-
kho zazen
Management:
Generln editel: Ing. Michal Divn
Obchodn editel: Ing. Ivan Mal
Technick editel: Ing. Michal Kloutvor
Jedinen polovodiov aplikace
jsme vyrobili speciln mni, kter umo-
uje napjen tokamaku, kter slou pro
jadernou fzi.
3. Dal by se uvst kupkladu jeden
produkt, pstroj, stroj, zazen, kter
je nejspnj, nejprodvanj i
nejdanj mezi klienty?
Jedno takov zazen, kter mimochodem
zskalo v r. 2010 ocenn ZLAT AMPR
navstav AMPR, mme napklad na-
sazen naeskch drahch: je to mni,
kter optimalizuje napt v trakn sti.
Zkusm to vysvtlit: pokud jede lokomo-
tiva potrase, tak mimo jin svm provo-
zem zpsobuje vznik tzv. jalovho vkonu,
a ten drhy vnmaj negativn, protoe
jsou zanj penalizovny odenergetik.
Nae nov zazen pmo nanapt 27kV,
bez transformtoru, je schopno kom-
pletn redukovat zmiovan negativn
efekt lokomotivy na s. R je pokryta
4050 kusy takovchto zazen anachz
uplatnn ivzahrani.
4. Nabzte technicky optimln
een zohledujc minimalizaci
celkovch nklad. Jakmi konkrt-
nmi kroky naplujete tento slib,
prohlen?
Nae frma se zabv pedevm kusovou
vrobou. Mme uritou stavebnici, pro-
stednictvm kter jsme schopni stavt
namru jednotliv mnie. Protoe jsme
men frma, nen pro ns tk vrobek
uzpsobit konkrtnmu pn zkaznka.
Projednvme kad ppad individuln,
tzn. zskme odklienta pesn poadavek,
jak by chtl sv een naplnit, dme mu
doporuen dle naich zkuenost, pot
mu udlme optimalizaci jeho nvrhu
anamru mu zhotovme to, co potebuje.
Mme opanou flozofi ne teba nkter
frmy globlnho charakteru, kter vyr-
bj zazen jaksi pes koprk avtinou
nejsou ochotny nco mnit, zatmco my
se vdy sname pizpsobit podmnkm
zkaznka. Avtom je nae vhoda.
5. Pohybujete se jen na eskm trhu,
nebo mte i za hranice? Kam a jak
se vm to da?
esk trh pro ns pedstavuje zhruba asi
40 % zakzkovho obratu. Hlavn st
naich zakzek m dopmho i nep-
mho exportu (nepm export znamen,
e vrobek dodme njakmu eskmu f-
nalistovi aspolen snm potom uvdme
zazen do provozu nkde v zahrani).
Jedn se o stty bvalho Sovtskho
svazu, tj. Rusko, Ukrajina, Blorusko, po-
tenciln Kazachstn. Ale u se orien-
tujeme i naVietnam, nu a nov tak
naTurecko. V poslednch letech se nm
podailo dostat i na zpadn trh, teba
doFrancie, ate jednme snam nmec-
km partnerem o dodvkch regulova-
nch elektrickch pohon. Zjiujeme, e
nai konkurenti vzpadnch zemch zskali
tm monopol a tamn zkaznci jsou
rdi, objev-li njakou dal frmu, kter
jim nabdne obdobn zazen dokonce
zalukrativnjch podmnek.
6. Ji tolikrt omlan krize Jak
jste se s n vyrovnali?
Tm, e jsme orientovan skuten nasvj
speciln byznys a i zpsob, jak zakzky
zskvme, tak ns krize a tolik nepo-
stihla. Krize postihla pedevm takov
frmy, co se vnuj konfekci. Nae pipra-
vovan projekty jsou dlouhodobjho
charakteru, trvaj rok i dva, a co pede-
vm specializuj se naspory elektrick
energie. A v dob krize je poteba et-
it. Dokonce jsme schopni zkaznkovi
poskytnout fnancovn, pokud je jeho
projekt ivotaschopn. Pklad: teba mu
dodme fltran kompenzan zazen,
on zaplat pouze st, aby tak nesl rizika.
Vt st ceny vak splc postupn a
zspor. Take: nae sporn tma se d
ivdob krize snadno obhjit.
7. Ekonomick otzka: Jak jste hos-
podaili za rok 2010?
Co se te vkon, tak 250 milion korun
pro nai spolenost, kter mla v roce
2010 piblin 80 pracovnk, je stan-
dardn vsledek. Spolenost mla velice
dobrou pozici v cash fow, nemli jsme
dnou vrovou zt, hospodame
zvlastnch zdroj. Da se nm rovn ge-
nerovat zisk, kter je zhruba vrovni 10 %
zobratu. Objem produkce byl loni onco
ni, ne jsme plnovali, ale zase se nm
podailo dodat vc spe sofstikovanjch
zazen, kter byla ziskutvornj. eknu
to lidov: podailo se nm prodat mn
eleza avce rozumu.
8. A co rok leton, ppadn blzk
budoucnost?
Pokud jde ostrategii frmy, tak jsme pi-
praveni rozvjet nai flozofi orientace
na speciality. Dokladem toho je i vvoj
novho sofstikovanho mniovho sys-
tmu INVERT, jeho prvn pedstavitel
zskal i v letonm roce ocenn ZLAT
AMPR, a pedstavuje jeden z hlavnch
pil naeho budoucho byznysu. Ctme
konkurenci zny, ale izrozvjejcho se
vchodnho trhu, kde se nov formuj
frmy, kter u maj vlastn vrobky apod-
statnou vhodu si ponechvaj jsou
levnj. Drme se tak dalho trendu:
krom vlastnho vrobku muste zkaz-
nkovi nabdnout komplexn een, tzn.
vetn projektu, monte, servisu, fnan-
covn atd.
Myslm si, e ekonomick parametry roku
2011 budou lep ne ty zroku 2010, ikdy
ne njak zvratn. Bohuel jsme vsituaci,
jako kad rok, e nejvc kontrahujeme
vdy a v druh polovin roku, protoe
jsme vzni na privtn sfru, kde tak-
t probhaj plny a jejich schvalovn,
a vichni jsou dnes opatrn, ekaj jak
bude, take otlej se sputnm objedn-
vek. J jsem optimista vm, e leton
rok dopadne lpe ne losk jak zhlediska
treb, kde bychom mli atakovat hranici
300 mil. K, tak iodpovdajcho zisku.
9. Mte njak zvren poselstv?
Ml bych takovou teku. Myslm si, e
obecn vdnenm m dl vc globalizova-
nm svt maj perspektivu takov frmy,
kterm se poda prodvat sv vlastn
know-how. Firma, kde pracuj hlavn ruce,
ta se d velice rychle pemstit do jin
zem, kde budou lep podmnky, kdeto
know-how, kter vznik dlouholetm p-
sobenm technik, vvoj a lid, kte
nco dok voblasti specilnch een,
to se jednodue penet ned. Vtom spo-
v hlavn hodnota vlastnho produktu
frmy. Take doporuen eskm frmm
zn nevyrbt konfekci.
KD Nov energo a.s.
Kandidt obhajoby tradic
Pojem KD psob na naem i zahrani-
nm trhu vce ne 80 let. Dve slavn,
dnes trochu tajemn znaka vznikla
v roce 1927 a sjednocovala obory v ob-
lastech strojrenstv a elektrotechniky.
Spolenost, nesouc toto jmno, si vdy
zakldala na schopnosti mt zkaznky
po celm svt. Pokraovatelem tto
tradice je firma KD Nov Energo, a.s.,
kter zamstnv 350 zamstnanc
s ronm obratem cca 1,5 miliardy K.
O souasnch a budoucch plnech firmy
hovo Ing. Jan Rika, jej generln
editel.
Myslm, e n podnik je pravm pokra-
ovatelem mylenky zakladatel znaky
KD. Vyrbme strojrensk aelektrotech-
nick zazen a krme tak ve stopch
svch pedchdc. N domc trh nm
jak v minulosti, tak i v souasnosti ne-
umouje se pln realizovat a rozvjet.
Oslovujeme proto pedevm zahranin
klientelu. Tento vvoj m stle rostouc
trend.
mysl je jasn, mt zkaznky skuten
pocelm svt. To je hlavn smr akol
pro rst frmy, kter se sousted pede-
vm na produkci a export kompreso-
rovch soustroj. Elektrotechniku repre-
zentuje zejmna vroba rznch typ
a proveden elektrickch motor a ge-
nertor.
Nam hlavnm vrobkem jsou kompre-
sorov soustroj dodvan jako funkn
celek. Dodvme pedevm soustroj
sradilnmi apstovmi kompresory, ale
i s kompresory roubovmi. K pohonu
vyuvme vlastn elektrick motory, nebo
pohony dle poadavk zkaznka, vetn
plynovch a parnch turbn. Nezbytnou
soust zazen jsou systm kontroly
a zen, ucpvkov a mazac systm,
pevodovka, chladie atp. Jedn se z-
sadn okvalitn nakupovan komponenty
odrenomovanch specializovanch frem.
Samozejmost je, e dodvka zahrnuje
potebnou dokumentaci, sluby spo-
jen s mont, uvedenm do provozu
a odbornm zakolenm obsluhy. Nae
kompresory tvo zklad novch vrob-
nch technologi nebo zkladn prvek
rekonstruovanch ainovovanch zazen.
Vizitka:
KD NOV ENERGO, a.s.
Sdlo: Klekova 1947, Praha 9, PS 190 02
esk republika
Zaloen spolenosti: 24. listopadu 1999
Poet zamstnanc: 350
Obor podnikn: strojrensk vroba
Ron obrat spolenosti: 1,5 mld. K
Management:
Generln editel: Ing. Jan Rika
Obchodn editel: Ing. Stanislav Novotn
Vrobn editel: Ing. Radka Nezbedov
Export smr vchod
Nedvno frma zskala ti kontrakty nado-
dvku kompresor pro podniky vRusk
federaci. Jde o nkoliktou objednvku
dozem bvalho Sovtskho svazu. Spe-
cializace smrem navchod m svou lo-
giku, nebo vychz zdobrch zkuenost
zkaznk svrobky znaky KD.
Vsouasnosti je to skuten n hlavn
segment trhu. Mme vynikajc refe-
rence vmetalurgii, chemickm prmyslu
avprmyslu na zpracovn ropy aplynu.
V posledn dob sem pat i energe-
tika. Jedn se pedevm o dotlaovac
kompresory paliva pro plynov turbny
v blocch plynovch a paroplynovch
elektrren.
Pro energetick bloky dodvme ivelk
elektromotory k erpadlm a ventilto-
rm, ale isynchronn genertory mench
vkon.
Udret si postaven a vylepovat jej vy-
aduje hlavn dobr vztahy s klienty.
Proto se KD Nov Energo, jako zkaz-
nicky orientovan frma, pln koncentruje
na poteby odbratel, aby pro n pi-
pravila takov een, je uspj vsouboji
skonkurenc. Ata je dnes vobou oborech
znan. Jak jsou nejastj poadavky
zkaznk naprovoz kompresor aelek-
trickch stroj?
Je toho celkem hodn. Jedn se pede-
vm o nzkou energetickou nronost
pro dosaen garantovanch parametr
stlaovanho plynu. Uelektrickch stroj
je to innost a pomr hmotnosti a v-
konu. Nelze pehldnout ani poadavky
naprovozn prunost, vysokou spolehli-
vost abezpenost provozu vnronch
a specifckch provoznch podmnkch.
Vznamnou roli sehrvaj ikrtk dodac
termn asamozejm zajmav cena.
Zkaznicky
orientovan vvoj
Ajak je dnen trend? Zvyovn uitn
hodnoty zazen zastlho tlaku nasni-
ovn ceny, k Ing. Rika. Pro frmu
to znamen optimalizovat jednotliv kon-
strukn uzly sdrazem na technick po-
adavky trhu aznalost een konkurence.
Vtomto smru je nezbytn se oprat ov-
sledky vlastnho technickho vvoje.
Novinek je ada. Sname se bt vepice
zejmna voblasti radilnch kompresor
atam je nespornou inovac tzv. pevodov
kompresor. Nabz een, umoujc op-
timln nvrh radilnch kompresorovch
stup zpohledu innosti akompakt-
nosti dodvky. V budoucnu by toto e-
en mohlo nahradit i nkter instalace
pstovch kompresor. U tch se zase
zamujeme naproveden, kter spluje
poadavky naistotu akvalitu stlaova-
TECHSEAL s.r.o.
pedstavuje profesionln sortiment v oboru utsovn
a nam pstupem je:
PORADIT nejvhodnj een utsnn
kvalitn VYROBIT a dodat prmyslov tsnn
podpoit sprvnou MONT pro dlouhou ivotnost spoje s protokolem pro
systmov postupy
na vydn je monost KONZULTACE u zkaznka
jako prvn v R poskytujeme KOLEN ODBORNHO PERSONLU
v evropskm standardu EN 1591-4 utsnn prubovch spoj
zdarma poskytujeme v laboratoch firmy Loctite ZKOUKY lepen
Vme, e na utsovn jsou kladeny vysok nroky z hlediska funknosti a zrove ivotnosti.
Prv s kvalitn tsnost pmo souvis spory provozovatele zazen na ztrtch mdi a pitom
jsou snena rizika ppadnch bezpenostnch a ekologickch problm a pot.
tel.: 270 003 622-3, www.techseal.cz
ernokosteleck 128 (Zelen dm u EUROPARKu), 102 00 PRAHA 10 - trboholy
V dodavat el
ORLVHNDVWURMQtFKVRXiVWt
ZZZDGR]F]
HVKRSDGR]F]
KD Nov energo a.s.
Kandidt obhajoby tradic
nho plynu. Tak se zabvme mylen-
kou dodvat kompresorov soustroj bez
nutnosti olejovho mazacho systmu,
tzn. een bez mechanick pevodovky
anamagnetickch loiskch. Domnvme
se, e toto een bude vblzk dob velice
dan, mimo jin i z dvodu etrnosti
kivotnmu prosted.
Vvojov oddlen frmy se zabv opti-
malizac ztrt pi proudn vkompresoro-
vch stupnch, jako je tomu uostatnch
proudovch stroj. Vyuv pitom mo-
dernch vpotovch metod potaov
simulace, zaloen na CFD a FEM a v-
sledkem je digitln prototyp.
Pomoc tchto metod vytvme geome-
trii novch konstruknch uzl aadu mo-
dulovch een. Nejsme sriov vrobce,
tud nevyrbme funkn prototyp, ale
kombinac digitlnho modelu aexperi-
mentlnho men namodelech dosahu-
jeme optimlnho een. Tato innost je
hlavn npln vvoje, ale pmo ovlivuje
nabdkovou innost ansledn ikvalitu
vrobnch podklad.
TENEL R s.r.o.
Klnovick 1621, 250 82 valy
tel.: +420 281 981 0018, fax: +420 281 981 002
info@tenel.cz
www.tenel.cz
tenel.cz
tenel.cz
Budc systmy
Vroba statickch a bezkartovch budcch systm pro genertory i motory 0,1 500 MW
Mikroprocesorov regultory Tenel TE-5402 a TE-5301
Vkonov polovodiov mnie vlastn vroby s vyuitm polovodi Siemens- Eupec
Dodvky komponent buzen odbuzovae, AVR, mnie, ochrany buzen
Ochrany genertor, motor, transformtor, linek
Dodvky ochran vetn projektu, monte do rozvade, oiven a zkouek na zkuebn TENEL.
Uveden do provozu u koncovho zkaznka
Dodvky ochran SEL nebo SIEMENS
Polovodiov rotorov spoute
Uren pro asynchronn kroukov motory 0,1-5 MW v dolech, lomech, paprnch, cementrnch,
v aplikacch psovch dopravnk, drti, mln a kompresor
Modern polovodiov vrobek zen mikroprocesorovm regultorem
Regulace ostrovnch provoz
Dodvky a vroba automatik pro ostrovn provozy a paraleln chod genertor
Modern mikroprocesorov regultory TE-5402
Automatiky najet, odstaven genertoru v zvislosti na odebranm vkonu elektrrny.
Automatick zen odbru podle vkonu genertoru
mentrnch,
L. ENEL
Strojrensk um pro
firemn boom
Firma se tak zabv vrobou specilnch
elektrickch stroj. Jak si v tto oblasti
vede?
V souasn dob smujeme vrobu
specilnch stroj navybaven zkueben
a experimentlnch pracovi. Mezi ta-
kov zazen pat tak pikov vdeck
pracovit. Vroce 2008 jsme zkonstruovali
a dodali pro Akademii vd R stav
fyziky plazmatu tfzov akumulan syn-
chronn genertor pro napjen zazen
Tokamak.
Dal nabdkou z oblasti strojrenstv je
monost obrbn velkch st skn
a rotor. Pro vyvaovn rotor vlastn
frma zazen znaky Schenk. Tato innost
je soust portfolia fremnch slueb.
Vyvaujeme rotory kompresor, turbn
a elektrickch toivch stroj do hmot-
nosti 20 tun pi maximlnch otkch
20000/min. Tato sluba je velice dan,
protoe kapacity u ns i v Evrop jsou
vtto kvalit omezen.
Vznamn podl na spchu frmy m
ikvalita pozrunho servisu, schopnost
provdn modernizac a rekonstrukc
vlastnch zazen izazen konkurennch
vrobc.
Souasnost a nedvn minulost zna-
menaly oslaben investic v metalurgii
a chemii. Naopak dolo k nrstu zak-
zek v ropnm prmyslu a energetice.
Tomu jsme museli pizpsobit obchodn
strategii a pijmout zakzky menho f-
nannho objemu vesrovnn napklad
sdodvkami velkch dmychadel pro vy-
sok pece. Logicky jsme se intenzivnji
zamili narozen azkvalitnn servisn
innosti anainovace stvajcch zazen.
Proslulost zavazuje
Proces vroby zce souvis s dostate-
nm potem potebnch odbornk.
Tak v KD Nov Energo je podle slov
pana editele po nich velk poptvka.
Pinu vid hlavn vtom, e vminulosti
nebyly strojrenstv aelektrotechnika p-
li populrnmi studijnmi obory voch
mladch lidi.
To se samozejm odrazilo i na nedo-
statku naich kmenovch zamstnanc
takzvan stedn generace. Vm ale, e
souasn stav se zmn a pithneme
erstv absolventy donaich ad. Zatm
tuto situaci eme spoluprac sexternmi
frmami, univerzitami ainstitucemi doma
ivzahrani.
Z hlediska personlnho chce frma po-
slit oblast vvojovch a konstruknch
innost. Investuje pedevm dorozvoje
vpotovch metod a jejich ovovn,
souasn hled nov techniky aobchodn
manaery pro poslen obchodn innosti.
Clem je dosaen lepho postaven
nanaich tradinch trzch, ale hledme
itrhy nov. Povaujeme zkaznka zad-
leitho partnera pi tvorb na obchodn
strategie. Dobudoucna plnujeme inves-
tovat domodernizace vrobn zkladny,
kter bude lpe odpovdat potebm
a technick rovni nmi navrhovanch
vrobk.
Adam Hodman
- J0 meni - akreditovan zkusebni
laborato (pistroj ZESS C0NTUPA C2)
- 0odvky specilniho hutniho materilu
- Hydraulika a pneumatika rmy
PAPKEP
- Specilni sroubov stroje SUPEP80LT
- Teon a polotovary z teonu
- Pruziny
- Loziska
- 8ezazbestov tsnni
- Termoizolani bezazbestov materily
- Kompenztory
- Tsnici technika CAPL0CK
- 0odvky specilnich armatur
a erpadel
- Kloubov hidele
- Pohony firmy TAKT0VAT
- Elektrick zaizeni 8P00K HANSEN
- 0dstraovae vodniho kamene
- Specilni prostedky pro udrzbu
- Vazaci systmy
- Software pro izeni udrzby
- 0odvky vkresovch nhradnich dil
- 0odvky a slzby pro AUT0V0T7E

1DHQDEtGND
NIAPA s.r.o., 28. jna 165, .p. 68, 70 00 Dstrava - har. Hory
teI.lfax: 56 624 756, Ing. V. usovsk, busovsky@niara.cz, teI.: 608 80 05
V souasnosti tvo zklad vrobnho programu spolenosti KD CHLAZEN, s.r.o. pro-
dukce tlakovch zazen a kompresorovch soustroj chladicch okruh pedevm pro
obor chlazen v zemch EU, vroba chladicch a kompresorovch jednotek vetn di-
cho systmu pro prmysl, zimn stadiony a vroba specilnch, procesnch jednotek
pro chemick a petrochemick prmysl. Vrobky spolenosti jsou dodvny formou
kusovho prodeje nebo formou generln dodvky celho technologickho celku.
KD CHLAZEN, s.r.o.
Ndran 631
565 01 Choce
tel.: +420 465 796 610
fax: +420 465 796 444
ckd@ckdchlazeni.cz
www.ckdchlazeni.cz
PRMYSLOV VMNKY
Lty proven kvalita
Vzduchotechnick jednotky
Klimatizace
Ventiltory
Prmyslov vmnky
www.janka.cz
Brano Group a.s. dynamick
spolenost s dlouholetou tradic
Firma Brano Group a.s. navazuje na in-
nost firmy Brano a.s., jej historie sah
a do roku 1862. Jde stle o ryze eskou
spolenost, kter podnik pevn v au-
tomobilovm prmyslu a pat k len-
skm firmm Sdruen automobilovho
prmyslu esk republiky. O souasnosti
firmy i jejch budoucch vhledech jsme
hovoili s majitelem Brano Group a.s.
Ing. Pavlem Jukem, Ph.D.
Kdy rma vznikla, kter udlosti byste
oznail za nejdleitj?
Brano je frma sdlouhou tradic, vznikla
vroce 1862. Meznkem je urit rok 1927,
kdy frmu pebr americk spolenost
YALE and Town Manufacturing Co., Stam-
pford, co je velmi znm spolenost,
kter tehdy penesla doUSA patent hyd-
raulickch zavra, znmch Brano zavr
samo. Ten patent hydraulickho zavrae
toti skuten vznikl v esk republice
na pd Brana a nsledn byl rozen
spolenost YALE do USA a do celho
svta. Vznamn je urit rok 1950, kdy
Brano zaalo vyrbt prvn zmky pro
automobilov prmysl, ajist irok 1992,
kdy zaala privatizace frmy Brano. Ta byla
dokonena v roce 1995, Brano se v t
dob vce zamilo naautomobilov pr-
mysl, vroce 1999 vznikla skupina Brano
Group, a.s., vznikaly dal dcein spole-
nosti, frma se zaala roziovat poEvrop
inadal kontinenty.
Jak se v prbhu existence mnila n-
pl vroby?
Nazatku, vroce 1995, kdy jsem se stal
generlnm editelem, tvoily zhruba
polovinu produkce frmy vrobky pro
automobilov prmysl adruhou polovinu
pak vroba zdvihacch zazen, zavra
Vizitka:
BRANO GROUP, a.s.
Sdlo: Opavsk 1000, 747 41 Hradec nad Moravic,
esk republika
Poet zamstnanc: 2096
Obor podnikn: automotive
Ron obrat spolenosti: 3 500 000 000 K
Management:
Pedseda pedstavenstva,majitel:
Ing. Pavel Juek, Ph.D.
Generln editel: Ing. Jan Pcha, MBA
dodavatel
kvalitnch
komponent
pro prmysl
IVP - METAL s.r.o., U Gumovky 748
463 34 Hrdek nad Nisou
Tel./Fax: 485 140 660, Mobil: 603 153 162
E-mail: ivp@proposgroup.cz
w w w.pr oposgr oup.c z
Automobilov a textiln prmysl
Konstrukce a vroba stroj a zazen
Modernizace stroj a zazen
Elektronika, dc systmy
Servisn innost
Vroba ppravk
Obrbn
Zmenick kovovroba
Dodavatel eznch
a odmaovacch kapalin
info@tlab.cz
www.prumyslovamaziva.cz
sriov vroba dI na zakzku
Iisovn ohbn obrbn

HavIckova 751
269 01 Rakovnk
teI. 313 512 774
e-maiI: inveco@tiscaIi.cz
Vvoj, konstrukce adodvky
technologi pro lakovn alepen pro
automobilov prmysl vR,
SR aRusk federaci.
Design, construction and deliveries
of technologies for painting
and application of sealants and
adhesives for automotive industry in
CR, SR and Russian Federation.
Partner of BRANO GROUP
www.graco-media.cz
MEDIA LIBEREC s.r.o., Liberec-Praha-Frentt p. R., Telefon: +420 602 439 298
MEDIA SK s.r.o., Bratislava OOO MEDIA ENGINEERING, Moskva
aslvrenskch vrobk. Orientace, kte-
rou jsem zaal vroce 1995, pomr radi-
kln zmnila, zhruba 90 % produkce tvo
vroba pro automobilov prmysl, 10 %
zdvihac mechanismy, zavrae aslvren-
sk produkce, kter jde mimo automo-
bilov prmysl. A samozejm i rst byl
postaven na automobilovm prmyslu,
vroce 1995 byl obrat asi 420 mil. K, vnej-
lepch letech to byly ji vce ne 4 mld.
K, v dob krize sice mn, ale letos by
ml n obrat init opt cca 3,5 mld. K.
Pro srovnn, tehdy mla frma asi 900 za-
mstnanc, nyn jich m 2300, zpotku
jsme dodvali dly jen pro kodu, dnes
pat donaeho portfolia tm vechny
automobilky.
Jak vrobky tvo zklad vaeho port-
folia, kter jsou doplkov?
Samozejm rozhodujc trby jsou posta-
veny nazmkovch systmech, autozve-
dcch apedlech, nicmn nkter sti
portfolia se mn podle aktuln poptvky.
REPON spol. s r.o.
Dlouholet dodavatel galvanickch
uprav pro spolecnost BRANO GROUP
a jinych vyrobc dil pro
automobilovy prmysl.
Technol ogi e:
- zavsove zinkovani do delky +,2 m
- hromadne zinkovani
- zinkovani zinkoslitiny
- zavsove niklovani a chromovani do delky + m
- slitinova laze zinek - nikl
- elox tvrdy i dekorativni
- cernni ocele
Zavody: Nachod, Nove Nsto nad Netuji, Zatec
Kontakt: obchod@repon.cz, tel.: 608 863 1S7
www.r epon.cz
n -
8 C L n C C-
Lu C

>W
n n C
1
L
k

E

www.antra-ostrava.cz
Spolenost Antra spol.s r.o. :
bohat zkuenosti v oblasti prmyslovho itn: tryskn
suchm ledem, itn parnmi vysokotlakmi istii, pouit
vkov techniky
pe o prmyslov podlahy: odmaovn, itn specilnmi
prmyslovmi ppravky, pouit nanotechnologie, emulze podlah
polymernmi vosky odolnmi proti zaten
celorepublikov psobnost, velk potencil pracovnk,
kvalita proveden prce
roubrna Turnov, a.s.
Bezrucova 788
511 23 Turnov
tel.: ++20 +81 ++0 111
e-mail: obchod@sroubtu.cz
www.sroubarnaturnov.eu
60 let
, a.s.
- vyroba vykresovych sroub, podlo-
zek a soustruzenych dil
- tepelne zpracovani - pevnosti 8.8,
10.9, 12.9 a cementovani
- povrchove upravy zinek-chromat
a zinek-nikl
- logistika
Vroba zpustkovch vkovk z uhlkovch,
legovanch i nerezovch ocel do hmotnosti 3 kg.
Soustruen a frzovn vkovk na CNC strojch.
Jamn 48
588 27
www.swrjihlava.cz
e-mail: sedo@swrjihlava.cz
tel.: +420 567 277 007
tel. + fax: +420 567 277 107
SWR JIHLAVA spol. s r. o.
Jamn 48, 588 27
POVRCHOV PRAVA KOV:
Galvanick zinkovn v kysel lzni
zvsov
hromadn
s nslednou transparentn pasivac (bez CrVI)
Fosftovn na bzi zinku (Znph) a manganu (Mnph)
DELTACOLL utsovac lak, kter vrazn zvyuje korozn
odolnost zinkovanch dl
GALVAN CZ s.r.o. , Odersk 687 , 702 00 Ostrava - Pvoz
Tel.: +420 724 087 566, fax: +420 596 136 590
galvan@volny.cz, www.galvan.cz
Firma m certikovan
systm jakosti dle norem: ISO
9001:2008, ISO/TS 16949:2009.
V esk republice mte zvody a pra-
covit na nkolika mstech, kde a m
se zabvaj?
Brano m osm takzvanch Strategic Bu-
siness Unit (SBU), to jsou mal divize,
vprvn se vyrb dven systmy zmky
napedn azadn kapotu, zmky sedaek
azmky bonch dve aada dalch v-
robk. Dal npln vroby jsou automo-
bilov zvedky nkov nebo ypsilonov,
jsme nejvt evropsk vrobce zvedk,
nae ron produkce se pohybuje kolem
4,5 mil. kus. Dal divize je vJilemnici
Commercial Vehicles, uitkov vozy, zde
vyrbme tlumie a topen, to je hlavn
sortiment pedevm pro autobusy an-
kladn vozy a dal uitkov vozidla, na-
pklad vysokozdvin vozky apodobn.
zpustkov kovrna
Forge FERRUM FORM Ltd
Gesenkschmiede FERRUM FORM GmBH
FERRUM FORM, spol. sr. o.
Vroba zpustkovch vkovk
o hmotnosti 0,1 - 12 kg
793 36 Mal Morvka . 13
tel. 554 273 094, fax 554 273 224
e-mail:info@ferrumform.cz, www.ferrumform.cz
certikt - SN EN ISO 9001:2009
certikt vrobce dle AD 2000 W0 a ES 97/23
KOMPLEXN ZPRACOVN PLECHU
POMOC CNC TECHNOLOGI
www.l aser -t ech.cz
- vroba soust tvenm za studena na Iisech 6 630 tun
- dokonovac operace na vIiscch obrbnm
- vIcovn zvit
- vroba soust tvenm za studena na Iisech 6 630 tun
- dokonovac operace na vIiscch obrbnm
- vIcovn zvit
J-VST, s.r.o.
Jedovnick - vroba soust tvenm
www.j-vst.eu, teI., fax: 541 222 63
Provozy: Kyjov, teI. 518 616 24
hedIovice, teI. 572 54 742
J-VST, s.r.o.
Jedovnick - vroba soust tvenm
www.j-vst.eu, teI., fax: 541 222 63
Provozy: Kyjov, teI. 518 616 24
hedIovice, teI. 572 54 742
Vroba zmk do dve Lisovn z plech a mont Vvoj a konstrukce
www.hobes.cz
autodl dle ISO/TS 16949:2002, podporovanm vlastn nstrojrnou
zkaznick poadavky.
FESTA SERVIS spol. s r.o.

se sdlem Olomouc,
eleznin 7, PS: 779 00
tel.: 585 153 742
tel., fax: 585 153 750
e-mail: festa@festa.cz
www.festa.cz
/
"
#
.
&
galvanick zinkovn zvsov
max. rozmr 3,8 x 1,2 x 0,6 m!
galvanick zinkovn v bubnech
drobn materil
prkov lakovn mal srie
max. rozmr 4,0 x 1,2 x 1,5 m
prkov lakovn linka NORDSON
max. rozmr 2,0 x 1,0 x 0,5 m
DECORAL systm, aplikace vzor,
deva, kamene, mramoru na kovov
a hlinkov vrobky
dlka 6 m, ka - 1,2 m
montn prce povrchov upravench dl
FIRMA S DLOUHOLETOU ZKUENOST V OBORU POVRCHOVCH PRAV.
Dritel certiktu ISO 9001 : 2000
UNIRON s.r.o. - strojrensk
frma, kter se zabv
kovovrobou pro automo-
bilov a tebn prmysl.
Nabzme vrobu dl a polotovar z plech a svitk. Hlavnm clem
spolenosti je profesionln pstup zamen na uspokojen poteb
naich zkaznku, vysok kvalita dodvanch vrobk a materil,
komplexn realizace
zakzek v aktulnm
ase a pznivch
cenovch relacch.
Spolenost MORA-TOP s.r.o. navzala na tradinho vrob-
ce MORA Moravia a od roku 2005 vyrb v novm zvod
v Uniov. Vrobn program rozila a nyn nabz nstn-
n plynov kotle SIRIUS, METEOR PLUS, elektrick kotle
ELECTRA KOMFORT, ELECTRA LIGHT a prtokov ohva-
e vody VEGA. Spolenost klade draz na zajitn kvality
v souladu s certikty dle ISO 9001:2001, jeho je nositelem
od roku 2002.
Dsledkem hospodsk krize byla utlumena vroba topn
techniky a bylo teba najt strategickho partnera. Tm se
stala esk spolenost Brano Group.
Vize managementu je pokraovat v rozvoji dlouholet tradice
eskho vrobce, udret a rozvjet pozici znaky na dom-
cch a zahraninch trzch. Pro spolenost je dleit uspo-
kojit poadavky nronho zkaznka a vyhledvn novch
smr v topn technice. Tm reaguje na trendy ve vstav-
b jako jsou nzkoenergetick domy. Pro domy s tepelnou
ztrtou pod cca 6 kW nebo pro domy s krbovou vlokou je
vhodnm eenm vytpn kotlem ady ELECTRA, kter je
vjimen nabzenmi funkcemi, kvalitou zpracovn a dlou-
hou ivotnost.
Dky irokmu rozsahu lze vytpt soustavy od 25 C do 80 C,
tedy i systmy s podlahovm topenm. Provoz je etrn k i-
votnmu prosted.
Varianta ELECTRA Komfort je urena
pro vytpn v otopnch soustavch
s tepelnmi ztrtami do 22,5 kW (nz-
koenergetick domy, byty a rekrean
objekty). Me tak slouit jako zlo-
n zdroj pro modern systmy vytpn
(s tepelnm erpadlem, solrn syst-
my, krby a krbovmi vlokami apod.).
Pro sostikovan systmy je v nabdce
i zjednoduen verze ELECTRA Light.
Vhody ve volb elektrickho kotle jsou nzk poizovac n-
klady, jednoduch instalace, snen sazba pro odbr elek-
trick energie a ekologick pnos.
Jednotka Electra 05 Electra 06 Electra 0S Electra 09 Electra 12 Electra 15 Electra 1S Electra 24 Electra
Komfort Komfort Komfort Komfort Komfort Komfort Komfort Komfort Light
Jmenovity tepelny vykon kW +,S 6 7,S 9 12 1S 18 2+ 7,S
Nodulace vykonu kW 1,S 2,0 2,S 1,S 2 2,S 2 2,S 2,S
Elektricka si
Hlavni jistic elektroinstalace $ 3x10f1x2S 3x16f1x32 3x16f1x+0 3x16 3x20 3x2S 3x32 3x+0 3x16f1x+0
Expanzni nadoba l NE
Hmotnost kotle kg 36,S 36,S 36,S 38 38 38 39,S 39,S 19
Rozmry(vyskafsikafhloubka) mm 62Sf370f22S
8
6S6f+S0f3+S
3x230f+00+N+PEfS0 Hz
www.moratop.cz
Chceme Vm pedstavit novou technologii:
SERVOMECHANICK FINEBLANKING LIS
FEINTOOL XFT 2500 SPEED,
kterou budeme instalovat 10/2011.
Tato kompletn technologick linka pro ns pedstavuje
dal vznamn krok v oblasti pesnho stihu
/neblanking/ a souasn se stv i premirou pro
esko, Slovensko a dal zem vchodn Evropy
NOV TECHNOLOGIE
NOV MONOSTI SERVO POHONU:
- Voln programovateln rychlost a prbh zdvihu
- Jedinen monost simulace sil v nstroji
- Vznamn zkrcen as pro oteven a zaven nstroje
- Zkrcen brzdn drhy pohyblivho stolu
- Zajien procesn spolehlivosti a stability
ANC COMPONENTS s.r.o., t. T. Bati 1970, 760 01 Zln, tel. 577 522 704, www.anccomponents.cz
Firma CNC invest, s.r.o. m dlouholetou tradici v dodvkch pikov obrbc a mc techniky. V souasn dob dosahuje obchodnho obratu vce ne 200 milion K (cca 8,0 milionu EUR). V roce 2007 vznikl holding
firem zasteench firmou CNC Invest Group, s.r.o., a to firem: CNC invest, s.r.o., jejich napl je nkup a prodej obrbcch stroj a psluenstv, CNC Service, s.r.o. s npln provdn instalac, servisu, kolen, atd.
obrbcch stroj a mc techniky.
Pedmtem innosti firmy je poradensk innost, vypracovn komplexnch technologi, zajitn dodvek stroj s CNC zenm, odmovacch systm a komunlnch midel. Centrla firmy je v Praze v arelu CNC
Invest Group, kde jsou kancele veden spolenosti, administrativy, oddlen nkupu a distribuce stroj a psluenstv. Souasn je zde umstna i pedvdc hala dodvan obrbc a mc techniky v. kolicho
a konzultanho stediska. V centrle firmy je rovn umstno oddlen nkupu a distribuce nhradnch dl a veden servisnho oddlen v. skladu nhradnch dl. Servisn pi provd 8 vlastnch servisnch technik
psobcch v rmci esk republiky a 2 smluvn partnei. Servis je zajiovn v intervalu 24 hod. po nahlen poadavku na servisn zsah.
Firma CNC invest, s.r.o. je vhradnm zastoupenm spolenosti Okuma. Ta je pednm svtovm vrobcem obrbcch stroj, kter jsou dokonalm spojenm inovanch mylenek z oblasti mechaniky, elektro-
niky a elektrotechniky v jeden ideln celek. Vysok technick rove, kvalita a spolehlivost svd o irokch monostech vyuit stroj tohoto typu v prmyslu. Se strojem je standardn dodvn patentovan
koncept teplotn stabilizace stroje, a tak antikolizn systm.
Mezi nae nejvt zkaznky s potem stroj OKUMA nad deset pat mimo jin spolenosti BRANO Group; DAKO-CZ; Kovololis Hedvikov a.s.; Sates s.r.o.; ZKL Brno a.s.
CNC invest, s.r.o. CNC invest SK, s.r.o.
Polygrafick 679a/16 Brnianska 2
108 00 Praha 10 911 05 Trenn
tel.: +420 272 088 911 tel.: +421326586 056
fax: +420 272 088 920 fax: +421 326586056
www:cnc-invest.cz www: cnc-invest.sk
email: cnc@cnc-invest.cz email:office@cnc-invest.sk
Vtme Vs ve svt modernch technologi obrbn
Nstrojrna je tvoena dvma zvody
vOlomouci avHradci nad Moravic, vyrb
nstroje, ppravky, jednoelov stroje
pro frmu ipro externho zkaznka zhruba
vpomru 50 : 50. Dal diviz je slvrna,
ta vyrb tak zhruba 50 % odlitk pro
skupinu a 50 % pro jin zkaznky, dle
je vZub nov modern vybaven divize
plast, zaloili jsme ji zhruba ped pti
lety. Jedna z diviz vyrb tak pedly
a pky runch brzd a posledn, vlastn
pvodn divize, vyrb zdvihac mecha-
nismy (hevery, planetov kladkostroje,
zdvihac mechanismy pro prmyslov
pouit nap. v dolech, pro nejiskiv
proveden atd) azavrae, tedy pvodn
sortiment frmy Brano, nicmn sten
pracuje i pro automobilov prmysl. To
jsou zkladn divize Brana, pak mme
dalch asi devt dceinch spolenost
zahranin Brano Baolu, spolenost,
kterou jsme zaloili vn, letos bychom
tam mli dokonit vstavbu tovrny,
pak Brano Bel v Jihoafrick republice,
kde bychom letos mli zahjit sriovou
vrobu, pak 100% dcein spolenost
Branoros, kde vyrbme zmky pro rusk
trh, spolenost Brano Wagenheber, kter
je vlastnkem licenc, nebo jsme koupili
naeho konkurenta ve vrob zvedk,
avtto spolenosti vlastnme veker pa-
tenty, kter posvt mme. Dodomcch
dceinch spolenost pat Branomarket,
Brano Slovakia, Aftermarket a Brano IT,
kde vyvjme divizn informan systm
sclem vnovat se iexternm zkaznkm.
Obchodn zastoupen mme veWolfs-
burgu, kde mme technickou aobchodn
kancel, stejn jako v Detroitu, nebo
knaim zkaznkm pat iGM.
Kolik procent vroby jde na export
a do jakch zem, jak hlavn odbra-
tele mte doma?
DELTACOL
Speciln povrchov prava - namen do laku
Deltacoll vrazn zven korozn odolnosti
galvanicky pozinkovanch dl (neobsahuje
estimocn chrm - Cr
6+
)
Chromovn (dekorativn i tvrd Cr)
Niklovn zvsov i bubnov
Zinkovn bubnov a zvsov
Chromtovn Al v roztoku Alodine
Po Po Po o Po Po Po Po PPo PPP vr vr vr vr vr vr vr vr vr vrr vr vrr vrrr vr vr vr vrch ch cch chhhh ch ch chhhh ch ch ch ch ch ch ch ch cch cch ch chhov ov ov ov ovvvv ovvv ovvvvvvvvvv ovvvvvvv ov ovvv ov ov ov ovv p p p p p p p p p p p p p p p p p p p p pppra ra raaaaaa ra rra ra ra raaavvvva va va va va vaaa vaa va va va vaa va vaa vaaaa vvaaa kkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkooov ov oovv ov ov ov ooov ov ov ov ov ov ov Povrchov prava kov
Firma m certikovan systm dle norem:
ISO 9001:2008, ISO/TS 16949:2009 a EMS 14001:2004
DELTACOL CZ s.r.o.
Odersk 687
702 00 OSTRAVA - Pvoz
esk republika
tel.: +420 585 153 511
fax: +420 585 153 515
e-mail: deltacol@brano.eu
www.deltacol.cz
AAuto CZ t CZ
I SO/TS 16949
Vroba sedadel a dl pro
automobilov prmyslu na
zklad dokumentace
zkaznka:
dlen
tvarovn
svaovn
lakovn
mont
C.I.E.B. Kahovec, spol. s r.o.
Provozovn . 1002035694,
Dlnick 53
561 12 BRANDS NAD ORLIC
tel.: +420 465 519 311, fax: +420 465 544 491
e-mail: cieb@cieb.cz; www.cieb.cz
l
o
i
s
k
a
a pslu
e
n
s
t
v
t
e
c
h
nick p
ry
o
le
je a maziv
a
o
b
a
lo
v mate
ria
l
y
n
a
d a nstro
j
e
v
r
o
b
k
y
p
ro peno
s
v
k
o
n
u
o
c
e
lov vro
b
k
y
www.komaindustry.cz
KOMA - Industry s.r.o.
Rusk 41
706 02 Ostrava-Vtkovice
Czech Republic
Tel.: +420 595 952 436
Fax: +420 595 952 725
info@komaindustry.cz
servis
KOMA Trade
Divize zabezpeuje dovky zbo svtovch vrobc v oblasti loisek, ropnch produkt, ocelovch polotovar v-
robk, tsnn a pry, obalovch a vzacch materil, nad a nstroj, pil, hydraulickch a pneumatickch prvk.
KOMA Servis
Divize spolupracuje s vznamnmi spolenostmi v cel esk republice, ale i v zahrani. Zastupuje na trhu v-
znamn producenty jako je nejvt vrobce hydraulickch komponent na svt firma PARKER HANNIFIN, pikov
vrobce vmnk tepla a odstedivek, vznamn vrobce mazacch komponent SKF. Divize projektuje, vyrb
a servisuje hydraulick systmy, mazac systmy a hydraulick vlce.
Produkty tchto vrobc a kvalita na prce dokladovan naimi referncemi pedstavuj pro nae obchodn partnery
dleit moment pi rozhodovn o budouc spoluprci.
KOMA Technologick centrum
Divizie pro vvoj a vzkum novch konstruknch een a technologi a s tm spojench inovanch krok v oblas-
tech diagnostickch zazen pro praktivn drbu stroj a zazen, diagnostickch a mcch zazen hydraulickch
systm a automatizovanch zakldacch systm.
KOMA Parking
Oddlen Automatickch parkovacch systm (dle jen APS) e technologii a vstavbu parkovacch dom s pota-
ov zenm automatizoovanm procesem zaloen a vyloen voozidla pomoc sofistikovanho technologick zazen.
KOMA Strojn obrobna a svaovna
Koma Industry s.r.o. nabz zcela novou obrobnu vybavenou CNC soustruhy, vodorovnou vyvrtvaku stolovou,
radiln vyvrtvaku, psovou pilou a svaovn automatem pod tavidlem CaB300M.
www.otsukabrano.com
OTSUKA BRANO s. r. o.
eleznin 570/6
779 00 Olomouc-Chvlkovice
Spolenost Otsuka Brano s. r. o. se neustle sna
vylepovat sv technologie, poskytovat nejlep
produkty na trhu, pispt k prosperit spolenos-
ti a zajistit standardn ivotn rove pro vechny
zamstnance. Hlavnm pedmtem na innosti
je vvoj a vroba pk run brzdy a pedlovch
stroj pro automobilov prmysl.
www.seven-k.cz Seven-K, s.r.o., Pivovarsk 171, 561 69 Krlky, tel.: +420 465 382 267, +420 775 564 707, info@seven-k.cz
Nov povrchov prava na eskm trhu
Firma Seven-K, tradin dodavatel povrchovch prav vetn chemickho niklovn, zavd nyn ve spoluprci s rmou Ato-
tech novou povrchovou pravu kompozitnm materilem chemick nikl teon. Povrchov prava GemENi Nior 11 PF
spojuje vysokou tvrdost a otruvzdornost chemickho niklu s vysokou kluznost teonu. GemENi Nior 11 PF nalezne vyuit
v oblastech, kde je zapoteb nzkho koecientu ten souasn s vysokmi mechanickmi vlastnostmi povlaku.
FAVEX, s. r. o.
Hradisk 98, 687 08 Buchlovice
tel.: +420572411530, fax: +420572557731
email: info@favex.cz
www.favex.cz
Trubky bezev a svaovan
Jklovy proly
Nerezov materily
Export import
Pesn dlen materilu
Velkoobchod
hutnm
materilem
Spolenost FAVEX s. r. o. je dritelem certiktu jakosti dle ISO 9001:2009/EN ISO 9001:2009
P
e
d
s
t
a
v
e
n

s
p
o
l
e
n
o
s
t
i
FERBO s.r.o.
Spolenost FERBO s.r.o. byla zaloena v roce 2001 a jej aktivity ply-
nule navazuj na dlouholet zkuenosti svch zakladatel a pracovnk.
Hlavn aktivity spolenosti spadaj do nsledujcch oblast:
Vkup a zpracovn kovovho odpadu
Dodvky vstupnch surovin do slvren
Dodvky odlitk pro odbratele z R a EU
Odborn poradenstv a spoluprce se slvrnami
Informace o spolenosti
Sdlo spolenosti Kontaktn informace
Ing. Jindich Krl
tel. + 420 602 763 190
kral@ferbo.cz
Ing. Miroslav Hettych
tel. + 420 602 521 513
hettych@ferbo.cz
www.ferbo.cz
Naexport jde zhruba 85 % produkce, pi-
em 70 % tvo evropsk zem, 15 % pak
USA ana, zbvajcch 15 % tvo koda
aostatn tuzemt zkaznci.
Jak se vypodvte s konkurenc, co
zkaznkovi nabzte?
Nae vrobky jsou postaveny na vvoji,
my jsme vdy chtli bt vvojov partner,
mme 150 vvoj azachovvme kon-
kurenceschopnost nejen voblasti vvoje,
mme zavedeny imetody tto produkce.
Na velkou pednost je skutenost, e
mme klov technologie napklad
nstrojrnu, kde jsme schopni vyrobit
v podstat ve i ve vrob za sebou
zaazeny technologie, kter jsou klov
pro adu vrobk, dky tomu jsme schopni
velmi rychle reagovat nazmny poptvky.
Zamili jsme se navc navelmi modern
technologie, a to je na velkou konku-
renn vhodou.
Vae rma se umisuje na pednch
pkch nejrznjch prestinch
sout, jak vliv maj tato umstn
na image rmy?
Image nen vautomobilovm prmyslu
pli dleit, vliv nazakzky nem. Ale
me to bt dvod, pro jsou zamst-
nanci pyn na to, e pracuj v nejvt
esk frm vautomobilovm prmyslu.
Setkvm se pravideln isdchodci, kte
jsou pyn, e pracovali vBranu ae Brano
m dnes takov jmno.
Jak velk prostedky vkldte do v-
voje novch vrobk a jak investice
chystte do budoucna?
Investice dovvoje se li vzhledem kjed-
notlivm divizm, pohybuj se vrozsahu
mezi 3 a 11 % obratu pslunho SBU,
vprmru jde asi o4,5 %. Pokud jde oin-
vestice, mme pomrn irok investin
pln, nyn jsme koupili nejmodernj
devtios CNC na zdvihac mechanismy
azavrae, zdvodu dlouhodobho pe-
visu zakzek chystme rozen slvrny
vtto dob pro ni kupujeme technologie
zaasi 40 mil. K, dky nim zdvojnsobme
jej kapacitu. Potme tak svznamnm
rozenm divize plast, protoe i tam
mme velk kapacitn problmy achtli
bychom modernizovat a rozit vnitn
prostor nstrojrny, technologii zde
mme modern, ale chyb nm prostor.
Chceme tak vybudovat kolic centrum
pro dlnky, kde budeme mt modern
technologie azazen. Je to nezbytn, ne-
bo rove naeho odbornho kolstv se
drasticky propadla amusme dokolovat
lidi pmo vevrob.
Dana D. Dakov
FTE automotive Czechia s.r.o.
Vynikaj nejen spojkovmi systmy
Skupina FTE m v souasn dob
deset vrobnch zvod, z nich pt je
v Evrop (ti v Nmecku a po jednom
v esku v Podboanech a na Sloven-
sku v Preov), ti v Americe (po jed-
nom v USA, Mexiku a v Brazlii) a dva
v n, vysvtluje Ji Malkus, editel
FTE automotive Czechia s.r.o. se sdlem
v Podboanech. A hned dopluje: Navc
se v souasn dob v Preov rozbh
Joint Venture s dnskou spolenost SBS
. Skupina FTE zamstnv celosvtov
kolem 3 200 pracovnk.
1. Mohl byste podobnm zpsobem
pedstavit tak v vlastn zvod
v Podboanech?
Prvn aktivity a studie v souvislosti
s novm zvodem FTE v Podboanech
probhly vroce 2005, tento rok lze tak
prakticky pokldat za datum zaloen
esk spolenosti. Vlastn fyzick vroba
se rozbhla a koncem roku 2006. Ado-
dejme, e hned spn, vem pokra-
ujeme vdy n obrat de facto znuly
vroce 2006 vzrostl vminulm roce nadv
miliardy korun. Dnes mme piblin 500
zamstnanc.
2. Zajmalo by m vae postaven
v rmci FTE Nesedte nkde tzv.
v koutku?
Podboany jsou, co se te obratu, tetm
nejvtm zvodem FTE, apokud jde opo-
ty zamstnanc, tak druhm nejvtm
podnikem. Nae role tedy vdnm p-
pad nen zanedbateln, nehrajeme tzv.
druh housle. Jsme prost dleit.
3. Z otevench zdroj jsem zjistil
tento poznatek: pi otvrn vaeho
zvodu bylo eeno, e bhem esti
let by se mla u vs proinvestovat
vce ne jedna miliarda korun Je to
pravda? Jak se vyvj nvratnost tto
investice, je v tzv. ernch slech?
Ano, FTE uskutenilo smluvn pislben
investice. I pes splnn objem investic
Vizitka:
FTE automotive Czechia s.r.o.
Sdlo: esk republika, Podboany
Zaloen spolenosti: 4. jna 2005
Poet zamstnanc: 530
Obor podnikn: vroba komponent pro autobilov
prmysl
Ron obrat spolenosti: 2 100 000 000 K
Management:
editel zvodu: Ji Malkus
bude do zvodu v Podboanech dle
investovno. Mohu zodpovdn ct, e
frma v Podboanech stoj na stabilnch
zkladech, oem je pesvdeno inej-
vy veden FTE.
4 Podvejme se ble na v vrobn
program Vyrbte brzdov a spoj-
kov komponenty pro automobilov
prmysl, nebo se pletu? Zn to pro
mne pli abstraktn, mohl byste
je ble popsat?
Odpov navai otzku trochu rozm.
Vrobou se v Podboanech rozum dv
zkladn oblasti: prvn je obrbn kom-
ponent, kam spad tskov obrbn
hlinku a galvanovna. Druhou st je
mont, kde vyrbme napklad centrln
vypnac loisko spojky, spojkov veden,
brzdov hadice, brzdov posilovae, frek-
venn modultory atd.
Hlavnmi zkaznky naeho nejdleitj-
ho produktu, tj. centrlnho vypnae
loisek spojky, jsou spolenosti General
Motors, Ford, Mercedes a Renault. Jed-
notliv komponenty dodvme do cel
skupiny FTE. Udalho nezanedbatelnho
segmentu brzdovch hadic aposilova
brzd pat k naim stejnm zkazn-
km spolenosti Daimler a koncern VW
vetn kody Auto. Rd bych podtrhnul,
e v naem nejdleitjm produktu,
spojkovch systmech, je FTE vsouasn
dob jednikou naevropskm trhu.
5. Pedpokldm, e vs jako doda-
vatele produkt pro automobilov
prmysl postihla krize Jak siln?
Mete charakterizovat jej prbh
ve rm? propos: mte ji (rozu-
mjte krizi) u za sebou?
Krize zaala zhruba napomez jna alis-
topadu roku 2008. Donutila ns kzsad-
nmu omezen vroby, navc jsme museli
propustit zhruba 50 zamstnanc (tehdy
jsme jich mli cca 400). Cel rok 2009 byl
jednoznan krizov, ale dky pemstn
dalch technologi zNmecka jsme vt
st proputnch zamstnanc opt
pijali dopracovnho pomru. Kezlomu
dolo a vposledn sti roku 2009. Vroce
2010 u byly odvolvky prakticky vnor-
mlu, take losk rok bych ji zaadil mezi
spn. Adnes, tj. letos, mohu konsta-
tovat, e bojujeme (vtom dobrm slova
smyslu) s velkou poptvkou, kapacity
mme naplnn. Zroku 2011 jsme mli
trochu obavy, ale vsledky uplynulch
msc dokzaly, e ve b velmi dobe.
Vechny vrobky SSI SCHFER
tvo ucelen skladovac systm
SSI SCHFER dodv een na mru jak pro
mal, tak velk rmy s rzn nronmi
pedstavami na skladovou logistiku. Jedno-
duch pestavitelnost systmu a irok sorti-
ment vrobk umouj rst skladu spolen
s va rmou.
Dky skladovmu systmu SSI SCHFER vm
navrhneme nejoptimlnj een, z kom-
binace velkho mnostv druh pepravek
a rznch typ regl a po vysoce automati-
zovan, potaem zen zakladae.
SSI SCHFER s.r.o., Ke Smchovu 21, 154 00, Praha 5 - Slivenec
www.ssi-schaefer.cz
TEL: +420 251 171 130
FAX: +420 312 662 593
EMAIL: prodej@ssi-schaefer.cz
* Orbiter
* Regly na pojzdnch
podvozcch
SSI SCHFER - ve potebn pro efektivn
zen intralogistiky z jedn ruky
55 specil 2/2011
Jsme zce navzni nakoncern VW, kter
si klade zacl stt se svtovou jednikou,
aztoho proftujeme.
6. Vae vroba mi pipad techno-
logicky nron. Mte dost kvali-
kovanch sil v Podboanech? Pece
jenom, jedn se o msto, jeho poet
obyvatel je pod deset tisc
Pracovnch sil mme k dispozici dosta-
tek. V podstat vechny frmy v Podbo-
anech, umstn vprmyslovm arelu,
proly kriz amusely zkonit redukovat
poty zamstnanc a FTE z toho svm
zpsobem proftuje. Zdrazuji ale, e
se to tk zejmna dlnickch profes.
Pote mme se zajitnm odbornk
z oblasti obrbn, takov lid na mst-
nm trhu prce prost nejsou. Proto jsme
li vlastn cestou, zaali jsme odbornky
vzdlvat sami, ato vespoluprci suili-
tm vChomutov, kde jsme n personl
prohnali trninkem strojrenstv atech-
nologie obrbn. Zskali tam spolehliv
zklady potebnch znalost. Vzjemnou
spoluprci s uilitm hodlme prohlu-
bovat inadle, pesto se ale vbudoucnu
vc soustedme rovn na vzdlvn
pmo vnaem vzvod. Vytipovali jsme
si pracovnky, kte maj vhodn potencil.
Dvme anci naim osvdenm zamst-
nancm, kte psob v souasn chvli
teba jen napozici obsluhy stroje. Te u
vlastn mme zpracovan harmonogram
apln internho vzdlvn.
Vzdlvn bych vyzvedl jet tak vjin
souvislosti. V minulosti veker jedno-
elov stroje, poizovan na monte,
zabezpeovala nae centrla vNmecku.
Podboany prost dostaly kompletn pi-
praven projekt s celm vybavenm, tj.
se vm, co potebujeme. Dky intenziv-
nmu vzdlvacmu programu technolog
meme realizovat n pln na nkup
jednoelovch stroj ve vchodn Ev-
rop. sten se oprostme odnaeho
kompetennho centra vNmecku abu-
deme eit jednotliv koly a projekty
samostatn. Zatmto elem bylo vPod-
boanech zzeno oddlen industrial engi-
neeringu. Vsouasn dob vnm mme
ji pt odbornk.
7. Jak cle si kladete jako rma v le-
tonm roce? Mete pipomenout
nkter konkrtn?
Byly rozbhnuty aktivity voblasti indus-
trial engineeringu, nap. objednvnm
jednoelovch stroj naloklnm trhu,
kter jsem zmioval. V tto souvislosti
samozejm pracujeme na rozvoji kva-
litnch dodavatel. Intenzivn se vnu-
jeme vzdlvn, o em jsem ji tak
hovoil, narok 2011 oproti roku 2010 se
vynaloen stky dotto oblasti tm
zdesetinsobily. Ve vzdlvn pjdeme
jak intern, tak extern cestou.
Rozjdme aktivity zamen nazethlen
vroby, na integraci vrobnho systmu
FTE. My jsme jednm z prvnch zvod,
kter nov metodiky zavd. Stvme se
pilotnm zvodem pro celou Evropu, kde
se metodiky a implementace otestuj
ajakmile obstoj, vyuijeme je vdalch
zvodech skupiny FTE.
8. A mte i ekaj vs njak no-
vinky?
Myslm si, e je vhodn se zmnit jet
ojedn vci. Pi rozjezdu naeho novho
zvodu vPodboanech uns psobila po-
mrn velk st pracovnk zNmecka.
Dky trvalmu transferu know-how, ne-
ustlmu personlnmu rozvoji a vzd-
lvn pracovnk jsme mohli vtinu
manaerskch pozic obsadit pevn
loklnmi (eskmi) manaery. Tento ma-
nagement se t vysok dve ze strany
koncernovho managementu vNmecku.
Pesn pro vs.
Mapal C&S s.r.o.
Pesn nstroje
Precision tools
Tel.: +420 326 397 797
E-mail: info@cz.mapal.com
www.mapal.cz
Jsme pedn dodavatel pesnch obrbcch
nstroj pro skupinu FTE.
Chropysk strojrna, a.s. Generan
obmna ve strojaskm pojet
Mnoho otc sn o tom, e synov pjdou
v jejich stopch. Poda-li se takovou
ideu naplnit v oblasti strojrensk
vroby, je to kumt. V pbhu rodiny Ku-
delovch, spojen s akciovou spolenost
Chropysk strojrna, najdete oboj.
Frantiek Kudela pat k zakladatelm
firmy, nslednk Robert dnes tetm
rokem d sm celou fabriku. Ta letos
oslav 20 let innosti na eskm trhu.
Jak byly a jsou v och pokraovatele
rodu, kter to s otcem thne ji vc jak
12 let?
Nae spolenost sdl v bvalm arelu
Technoplastu. Kdy byl tento podnik pri-
vatizovn, tehdy se o jeden z jeho z-
vod rovnomrn ,podlilo 20 akcion.
Prvn tyi roky byly krut, frma splcela
vr vevi 30 milion korun amoc se j
nedailo. Tatnek tehdy zamstnan uji-
nho subjektu ji dotoval ze svch vdlk
avloen investice vymoval zapodly.
Kdy v letech 19956 doshly hranice
60 %, zaal vefrm pracovat jako editel.
Odt doby jsme se zobratu 22,5 mil. eur
dostali a kstce 25 mil. eur, kterou jako
obrat plnujeme pro leton rok.
Automobilov
zmrtvchvstn
Chropysk strojrna byla zaloena Zakla-
datelskm plnem ojednorzovm zalo-
en akciov spolenosti dne 23. 12.1991.
Zastaral technologie ji pi startu pipra-
vily ovechny klienty zplastikskho pr-
myslu, situace vyadovala nov vrobn
Vizitka:
Chropysk strojrna, a.s.
Sdlo: esk republika, Chropyn
Poet zamstnanc: 210
Obor podnikn: dopravn strojrenstv
Ron obrat spolenosti: 600 mil. K
Management:
Generln editel: Robert Kudela
Divizn editel: Roman Navrtil, Stanislav Sedlek,
Petr Barto, Jan Pokorn, Marek Dostl
program. Firma vsadila naautomobilov
prmysl apodle toho inaurit portfolio
slueb.
Dodvme zazen pro svaovny amon-
te, hlavn pro automobilov prmysl.
Jde o automatick, respektive robotov
linky na svaovn dl automobil, na-
pklad podlahy i postranice auta. Vp-
pad montn a manipulan techniky,
na zklad vlastn konstrukce a vvoje,
realizujeme projekty pro rzn celky
Frontend, Kokpit, npravy, agregty
Kaktivitm pro automobilov prmysl t
pat kontroln ppravky, tj. dly, na kte-
rch se kontroluje kvalita dodvanch
st doautomobil.
Firma neprodukuje sriovou vrobu.
Pesto j pojmy, jako automatizace i
robotizace, to znamen technologick
pojet vroby, kter se dnes v mnoha
prmyslovch odvtvch vyuv stle
astji, nejsou ciz.
Pi na innosti vytvme jednoelov
zazen. Jedn se oroboty, kter pracuj
v automobilkch, take my vlastn au-
tomatizujeme nae zkaznky. Nejvt-
m nam klientem je koda Auto, kde
vsouasnosti mme velkou objednvku
pro svaovnu v Mlad Boleslavi, tajc
linku zhruba o 160 robotech. Zrove
zajiujeme zakzku vzvodu frmy koda
v Kvasinch na Rychnovsku, v nm se
montuj vozy Superb aYeti. Posilujeme
tam vrobn linky, nebo denn produkce
neustle roste.
Investore, bu vdy
ve stehu!
Bez potebnch technologi by ale pod-
nikn Chropysk strojrny bylo nemysli-
teln. Deset let musela vechny vydlan
penze investovat do novho strojnho
parku a vsledkem je, e dnes m nej-
modernj technologie odpednch v-
robc, jako Trimill, DMG i Wenzel.
Namtkou mohu jmenovat teba ob-
rbc stroje, jsou to vtinou 5os vy-
sokopesn stroje pro rzn velikosti
obrobk. Vposlednch tech letech jsme
donich vloili zhruba 5060 milion ko-
run. Dal skupinu tvo mic stroje, ne-
bo veker vrobky, kter odns odch-
zej, bvaj vybaveny micm protokolem
anastaveny napesn hodnoty. Investice
se nezastavily ani dnes, vymnili jsme
i nkter star CNC stroje za mnohem
vkonnj.
A jako by toho nebylo dost, potkem
letonho roku zkomplikoval frm pod-
nikatelsk zmry por podniku Remiva,
sdlcho vestejnm arelu. Istouto pe-
kkou se vak frma vyrovnala se ct.
Vsate na kvaIitu...
...jako Chropysk
www.trimiII.cz
Firma TRIMILL, a.s., je esk vrobce CNC obrbcch center se sdlem
ve Zln.
Stroje TRIMILL se vyznauj portlovou konstrukc typu horn gantry s uni-
ktnm, vcensobnm vedenm pn a svisl osy (BOX-IN-BOX). Tato kon-
cepce umouje zkaznkm, pevn z ad nstrojren, vyut jejich ma-
ximln tuhost a pesnost ke splnn stle se stupujcch nrok na kvalitu
lisovacch nstroj a forem.
Portly TRIMILL jsou vyrbny ve t-, pti- i vceosm proveden od rozmr
1 100/1 000/700 mm do cca 10 500/4 500/1 400 mm.
st hal, kter vlastnme, pmo soused sfrmou Remiva,
take tch se por dotkl. Jedna hala shoela, nadruh
byla pokozena stecha. Vdob, kdy por vypukl, jsme
tam mli instalovanou st linky, jej dodvka byla na-
plnovna naprzdniny, take lo opomrn nronou
zchrannou akci, abychom staili ped roziujcm se
ohnm ve vyklidit akody byly minimln.
Hotovho lovka na trhu
nekoupte
Vsouasn dob probhaj jednn spojiovnou. Firma
dostala zlohu na pojistn plnn, k tomu probhaj
bourac prce azrove snimi iprojekn innost, aby
vyhoel objekty byly co nejdve nahrazeny. Na tom
m spolenost eminentn zjem, podnikat je poteba,
zvlt, kdy hospodsk krize pomalu ustupuje. Jak si
frma bhem n vedla?
Kriz jsme proli velice dobe. Obrat nm klesl asi o40 %,
co se tk na vroby, ta bela pod na100 %. Omezili
jsme kooperace ankupy aveker nae kapacity vyuili
na100 %. Zvolen model hospodaen pinesl pozitivn
vsledky. V dob, kdy se ceny pohybovaly nzko, jsme
byli schopni nakupovat nov technologie, nov stroje.
Stejn tak se nm dailo zhlediska nboru novch pra-
covnk, kterch byl ped tm natrhu nedostatek. Krizi
tud hodnotme jako velk pnos pro frmu, v rmci
jejho chodu lo odocela oistn obdob, nebo jsme se
zbavili nkterch ,nnos, nepotebnch pro podnikn.
Mezi nnosy ale rozhodn nepat kvalitn zamstnanci.
Naopak, kad frma stoj na jejich existenci. Slova ge-
nerlnho editele spolenosti jsou jen obrazem dan
skutenosti.
Vsouasnosti zamstnvme 220 lid atroufnu si ct, e
nemme dn patn pracovnky, jen velmi dobr. Prv
dky krizi jsme propustili ty, kte nestaili naemu vrob-
nmu tempu, anov trh nabzel, take se nae zamstna-
neck zkladna velice zkvalitnila. Soubn stm vefrm
probh proces dokolovn, kter fnancujeme jednak
DYTRON s.r.o. Tel: +420 555 531 111
Internet: www.dytron.cz E-mail: sales@dytron.cz
DYTRON s.r.o. Tel: +420 555 531 111
Internet: www.dytron.cz E-mail: sales@dytron.cz
Zkuen tm specialist pro oblast vvoje, zefekvnn pedvrobnch etap,
pro sprvu dokumentace a integraci s vrobnmi i ekonomickmi systmy,
Vm pin een v podob nov uniktn technologie ENOVIA V6 vyuva-
jc zdrojovch dat ze vech dostupnch nvrhskch a designerskch
nstroj. Nabzen een jsou pipraven pro vechny prmyslov segmenty.
Chcete zajist konkurenceschopnost Vaich vrobk a rychlou reakci
na poptvku zkaznka?
Je pro Vs vzkum a vvoj dleit a vte, jak mete lpe zroit
znalos pracovnk vvoje?
Zajm Vs, jak lze zkrt vvoj a ppravu vroby?
Chcete zefekvnit vvoj a cel ivotn cyklus vrobk?
Vte, e je mon integrace PLM a ERP systmu nap. na rovni
kusovnkovch struktur?
Chcete mt jistotu, e pracujete vdy s aktuln dokumentac?
Zajm Vs spoluprce vvoj v rznch lokalitch na jednom
vrobku v prosted 3D?
Chcete lpe vyut intelektuln vlastnictv Va spolenos?
Cte prostor ke zven kvality Vaich vrobk a chcete pomoci
s prosazenm realizace opaten?
DYTRON s.r.o. je dlouhodobm partnerem spo-
lenosti Chropysk strojrna a. s. v oblasti na-
sazen a vyuit CAD/CAM aplikac CATIA pro kon-
strukn prce a ppravu program obrbcch
center, vetn kolen a nsledn podpory. Bez-
vkresovou komunikaci mezi technickm se-
kem, technologickou ppravou vroby a dlnami
zajiuj prohlec nstroje ENOVIA. Spoluprce
mezi obma firmami byla navzna v roce 2008
a i nadle se spn rozvj.
Spolenost Stryker Osteosynthesis vyrb nejmodernjmi metodami sou-
stky pro zdravotn techniku nejvy kvality s pkladnou produktivitou.
Pokrok ve zdravotn technice dnes umouje spnou lbu komplikovanch
zlomenin. Implantty, jako nap. destiky, heby a rouby, a pslun nstroje
jsou ji dvno soust kadodenn praxe chirurg, a jejich poteba neustle na-
rst. Jako jeden z pednch vrobc takovch produkt el spolenost Stryker
Osteosynthesis stejnou mrou narstajcm vrobn-technologickm poadav-
km partnerskou spoluprac se spolenost DMG. Vysok stupe automatizace
a dsledn nasazen 5osch obrbcch center to jsou jen dva charakteristick
rysy perspektivn vroby zdravotn technickch produkt ve spolenosti Stryker
Osteosynthesis.
Nejmodernj frzovac centra a propracovan automatizan een utv-
charakter kadodenn vrobn praxe ve spolenosti Stryker Osteosynthesis
v nmeckm mst Freiburg. Frank Ristl, vedouc strojnch dlen, zamstna-
n v tomto podniku od r. 1998, vstin shrnuje lozoi spolenosti Stryker:
Od konkurence se chceme odliit pokrokovmi vrobnmi postupy.
Pozadm tto perspektivy je trval rst v oblasti zdravotn techniky. Na jedn
stran roste poteba vysoce kvalitnch produkt, na druh stran je na vrobce
vyvjen obrovsk tlak na sniovn nklad. Tuto situaci lze zvldnout pouze st-
le produktivnj vrobou tchto soustek.
Produktivn s pti osami a automatizac
Jako dlouholet zkaznk spolenosti DMG sz Stryker Osteosynthesis ji od r. 1996 na prkopnick obrbc centra tohoto
ldra svtovch trh. astnme se vdy v ele, kdy jde o nasazovn novch technologi, dopluje Frank Ristl. To plat jak pro
5os simultnn obrbn, tak i pro produktivn automatizan een. Nejnovj projekty spojuj tyto dv technologie pro dal
zkrcen procesnho etzce.
Automatizace vroby se dlouho projevovala pouze v manipulaci s paletami. Tento pstup nakonec vyadoval dal upnut pro
obroben spodn strany obrobku. Nov pstupy nyn umouj automatizovanou manipulaci jak s paletami, tak i s jednotlivmi
dly. S tmto eenm asto vysta jedin upnut pro vrobu komplexnch dl. Frank Ristl vyjmenovv pednosti tto metody:
Minimln vedlej asy a maximln produktivita. Logickm dsledkem tto lozoe je bezobslun provoz frzovacch stroj
pes noc a o vkendech. To jsme zavedli ji v r. 1998, vzpomn si Frank Ristl.
Automatick manipulace s paletami a obrobky se v zvod Stryker Osteosynthesis nyn poprv realizuje ryzm eenm znaky
DMG. Ve Freiburgu bude zanedlouho instalovno obrbc centrum HSC 55 linear, doplnn automatizanm eenm od spo-
lenosti DMG Automation. Oproti dvjm kombinacm stroj DMG a automatizace EROWA nyn Stryker Osteosynthesis t
z vhod dodvky z jedin ruky. Podnik takto protuje hned nkolikerm zpsobem: Mme jednoho kontaktnho partnera, ne-
potebujeme pdavn rozhran a nvrh je konzistentn a prchoz, vypotv Frank Ristl nejdleitj aspekty. Navc je cel
komplexn balk velice specicky uzpsoben potebm zkaznka.
Pro pechod na stroj HSC vid vedouc oddlen rovn dobr dvody: Stabiln, termosymetrick konstrukce centra HSC 55
linear zaruuje jet vy pesnost a dal zven dynamiky obrbn.
Flexibiln s univerzlnmi obrbcmi centry
Ve dvou svch zvodech, ve Freiburgu a v Mlheim-Stettenu, nyn Stryker Osteosynthesis provozuje deset 5osch frzovacch
stroj DMU 50 eVo linear a jedno 3os obrbc centrum ady DMC. Budoucnost pat 5osmu simultnnmu obrbn, k
Frank Ristl k potencilnm dalm investicm v dalch letech. Mnohostrannost tchto stroj je zde rozhodujcm argumentem,
protoe irok produktov spektrum rmy Stryker Osteosynthesis jen implantt vyrb ron 2,5 milion vyaduje exibiln
nasazen obrbcch center.
Vedle etnch implantt zahrnuje portfolio spolenosti Stryker Osteosynthesis i nstroje potebn pro operace. Jednm z ti
zvodu Freiburg je vroba ndob, ve kterch se implantty desinkuj. Tyto komplexn dly se dky modernm frzovacm strojm
vyrbj z plnho materilu za mn ne 30 minut. Pak u se pouze nanese speciln prkov povrchov prava, kter optima-
lizuje odolnost ndob.
V hledku: kontinuln rst
V prbhu let se spolenost Stryker Osteosynthesis vyvinula ve vznamn stedisko tskovho obrbn koncernu Stryker. Mo-
dern strojn park a pokrokov een vroby jsou vzorov, a tak se podnik v rmci regionu Breisgau t pslun prestii. Frank
Ristl je pesvden, e jeho podnik i v budoucnosti zstane konkurenceschopn a udr si svou pozici v koncernu. Kadoron
rst obrat a pravideln roziovn personlu tato oekvn potvrzuj.
Stryker Osteosynthesis
NSKOK DKY NEJMODERNJM
AUTOMATIZANM EENM
www.osteosynthesis.stryker.com
ze zskanch dotac, jednak z vlastnho
kapitlu. Vzdlvn lid dnes rozhodn
pat ke klovm aktivitm podnikaj-
cch subjekt. Vrobn prostedky se daj
nakoupit, ale zskat kvalitn pracovnky
nanaem trhu nen snadn. Ctme flosofi,
e dob lid vefrm mus mt jistotu, e
jejich prce je stabiln ajist. Ato se tk
i,erstvch vysokokolk, kte nejsou
pro praxi vyuiteln, a u zhlediska po-
tebnho jazykovho vybaven, pokud
jde ostrojainu, i pipravenosti dopraxe,
kter je tak pomrn nzk.
Vsledkem pro firmu je fakt, e kdy
pijm do pracovnho procesu vysoko-
kolky, mus si je stejn vychovat podle
svho podnikovho zamen, a u zpo-
hledu vysoce kvalifkovanch lid k ob-
sluze stroj avrobnch technologi, nebo
veden projekt. Take vichni tito lid
prochzejc frmou vn postupn rostou.
Stejn jako v och Ing. Roberta Kudely
roste irove eskho strojrenstv.
Podnikov meta?
Dobt evropsk trn
Pociuji hlavn velk rozdl mezi jeho
tv v90. letech minulho stolet asou-
asnost. Ten pozitivn vvoj je vidt.
V 90. letech bylo esk strojrenstv, co
se tk produkt, vyloen zaostal apod-
niky byly spe vrobnami jednotlivch
www.unitrade.autodoprava.com
Od roku 1991 se zabvme mezinrodn kamionovou do-
pravou specializujc se na pepravy do zem EU. Pepra-
vy realizujeme pedevm prostednictvm vlastnho vo-
zovho parku tajcho 20 taha s plachtovmi nvsy
o dlce 13,6 m. Veker vozidla maj vybaven ADR pro
pepravu nebezpench nklad. Zajiujeme tak pe-
pravy vzk spoluprci sjinmi smluvnmi dopravci. Na
silnou strnkou je spolehlivost, zodpovdnost a kvalita
nabzench slueb, kter jsou poskytovny nepetrit
24 hodin denn.
spol. s r.o.
UNITRADE
dl pro poteby zpadn Evropy. Postu-
pem asu se vak situace zlepovala asou-
asn technologie jsou nejen vyrbny,
ale i vyvjeny v esk republice. Posun
oddodavatele nazklad njak vkre-
sov dokumentace k vrobci vlastnch
technologi je opravdu znt.
Aje to znt inasamotnm ponn spo-
lenosti, kter se vesvm oboru zaadila
kepice vR mezi deset prestinch frem
automobilovho prmyslu vEvrop. Nen
divu. V jejm ele stoj rodinn tandem,
jen frmou ije ada se mu naplovat jej
strategii iveker ptilet vize, ikdy tyto
nemaj nic spolenho se socialistickmi
ptiletkami. Jak tedy ek Chropysk
strojrny budoucnost?
Nam poslednm dlouhodobm clem
bylo stt se ve svm oboru nejlepm
podnikem z vchodnho bloku v rmci
zpadn sti starho kontinentu. Troufnu
si tvrdit, e se nm to podailo splnit. Nae
ambice tak zkonit vzrostly. Ped sebou
nyn mme kol zaujmout pozici nejlep-
ho evropskho dodavatele zazen,
kter dodvme.
Adam Hodman
Ocelov konstrukce hal
Ocelov konstrukce most a lvek
Ocelov konstrukce pro technologick zazen a linky
Ocelov konstrukce pro stavebn vrobu
Zaloen frmy se datuje k 3. 12. 1992 zpisem do ivnostenskho rejstku u okresnho
ivnostenskho adu Zln jako fyzick osoba: Ing. Alois Kol Kovovroba.
Hlavnm pedmtem podnikn byla pedevm drobn zmenick vroba, vroba
transportnch manipulanch prostedk pro vrobce izolanch skel a vrobce oken
nejen z tuzemska, ale i zahrani.
Zmenick vroba se postupem asu zaala rozvjet a mimo vrobu drobnch
zmenickch vrobk, transportnch a manipulanch prostedk pro izolan skla
a okna zaala frma vyrbt komplexnj technologick celky. Vrobn innost frmy se
zaala orientovat pedevm na vrobu a monte ocelovch konstrukc nejen pro
stavebn a technologickou vrobu, ale i na komplexn halov objekty.
Od roku 1994 psob frma ve vlastnch vrobnch prostorch v prmyslovm arelu
v Otrokovicch.
Se stle rostoucm objemem vroby se frma v roce 2003 petransformovala
na spolenost s ruenm omezenm.
V dubnu 2010 byla spn dokonena certifkace frmy pro vydn Osvden
o zpsobilosti pro vrobu a mont ocelovch konstrukc tzv. Velkho prkazu
zpsobilosti. Na zklad toho jsme schopni realizovat jakoukoliv ocelovou pop.
zmenickou konstrukci dle pn zkaznk v nejvy kvalit.
Systmov integrtor v oblasti automatizovanch systmov
riadenia
Ininiering, plnovanie a analza nkladov
Vvoj a projekcia mechanickch ast zariaden (Inventor,
STEP)
Vvoj a dodvka dopravnkovej a manipulanej techniky
Elektroprojekcia (EPLAN, Autocad)
Vvoj softvru pre PC a PLC (Siemens, Moeller, Phoenix
Contact)
Programovanie robotov Offline (ROB-CAD)
Programovanie robotov Online (ABB, Fanuc, KUKA, Motoman)
Vizualizcia procesov (InTouch, WinCC, ProTool,
Control Web)
Vroba rozvdzaov a elektrick intalcie
Tvorba projektovej dokumentcie
kolenia
Servis a drba zariaden
www.atec-at.sk
Star Prievozsk 2
821 09 Bratislava
Slovensk republika
ATEC automatizacna technika, s.r.o.
KARSIT HOLDING, s.r.o.
pikov vrobky nejen pro automobilky
Na viz je bt pikovm dodavatelem
v automobilovm prmyslu, vysvtluje
Ji Grubner, editel divize Auto, KARSIT
HOLDING, s.r.o. a dodv: Vyrbme
pevn lisovan, svaovan a lakovan
dly pro velk automobilky a pro jejich
subdodavatele. Jsme multitechnologic-
k firma, kter nabz z jednoho msta
komplexn vrobky a sluby. Firma
KARSIT HOLDING byla zaloena v roce
1992 a jedn se o eskou kapitlovou
spolenost.
1. Dokete z va dnes ji tm
20let historie vythnout jednu,
dv i ti dleit udlosti, kter se
vznamn zapsaly do vvoje rmy?
Urit. Napklad v roce 1994 byla po-
stavena kataforzn lakovna Eisenmann
v t dob to byla druh nejvt la-
kovna vrepublice, pot vekod Auto.
Odroku 1998 vrmci diverzifkace vyr-
bme krom vrobk pro automotive tak
zahradn techniku a zahradn traktory.
K jednomu z nejdleitjch moment
dolo vroce 2002, kdy byl tzv. nazelen
louce postaven pln nov zvod Karsit
Lisovny se supermodern lisovac a sva-
ovac technologi.
2. Viml jsem si na webovch strn-
kch, e vae divize m 6 zvod:
Jarom, Pbram, Dvr Krlov nad
Labem, Nstrojrna Postelmov,
KARSIT LISOVNY, KARSIT MATA-
DOR Mete je v krtkosti pedsta-
vit podle dleitosti?
Zanae klov zvody bych oznail dva:
Jarom a Karsit Lisovny. V nich mme
tit naich technologi, navc vzvod
Jarom je i centrla cel spolenosti,
kter zajiuje krom ekonomickch
i obchodn technick sluby pro nae
zkaznky aiostatn zvody.
Karsit Lisovny je, jak u jsem uvedl, nejmo-
dernj zvod veskupin. Mme vnm
supermodern lisovnu kovovch dl, t-
kou hydraulickou linku esti lis Schuller
Hydrap dotone 1 000 tun adovelikosti
nstroj 3 2 metry. V Karsitu Lisovny
jsou dle dv vysoce vkonn lisovac
linky Mller Weingarten do tone 450
tun a 630 tun a o velikosti nstroje do
3 1,2 metru. Mme tam tak modern
svaovnu nazadn sedky pro Citron C3
Picasso, vlince je est pracovi anaka-
dm pracoviti jsou dva roboty, take
jde o12 svaovacch robot vlince. Linka
zpracovv vlisky vyrbn pmo v li-
sovn, zde se svauj dokonen podoby
zadnch sedk apot se lakuj.
Zvod Jarom je vznamn tm, e tady
mme dv lakovny, kataforzn aprko-
vou ob vyhovuj standardm automo-
tive. Kataforzn lakovna slou pevn
kvytven protikorozn ochrany vlisk,
prkov lakovna zase vytvenm po-
vrchov barvy uruje vzhled vrobk.
Jinak je tady jet mal lisovna asvaovna,
mont zahradn techniky.
3. Mete se podobn strun zm-
nit o dalch zvodech?
V Pbrami se vyrbj lisovan a sva-
ovan dly zejmna z tvench drt
a ohbanch trubek. V souasn dob
tam pipravujeme nov vznamn pro-
jekt pro skupinu VW. Jinak se vPbrami
jet vyrbj vfukov systmy, dod-
vme je hlavn do spolenosti Faurecia
nebo sten jako nhradn dly pmo
naprodejn trh.
Zvod Dvr Krlov vyrb zahradn tech-
niku, zahradn traktory a zahradn run
sekaky. Nam nejvtm zkaznkem je
americk spolenost Toro.
ANstrojrna Postelmov? Protoe, ato
jsem ji rovn pipomnal, jsme multi-
technologick frma, tak si zakldme
natom, e ivtinu nstroj jsme schopni
vyrbt vevlastnch zvodech, take vy-
rbme lisovac avstikovac nstroje, ato
zhruba z 50 % pro vlastn potebu, 50 %
produkce je ureno pro extern zkaznky.
4. Kam m vae produkty (R,
Evropa nebo svt)? Kdo jsou vaimi
hlavnmi zkaznky (jednoho jste u
jmenoval)?
Obecn se d ct, e vrobky Karsitu jsou
ureny pro oblast automotive anae v-
robky kupuje vtina velkch automobi-
lek vEvrop, ato buto napmo, co je
zejmna koncern VW, koda Auto, Audi,
Seat, Scania, nkladn vozy, Iveco, auto-
busy. Jinak zsobujeme tak vznamn
prvododavatele automobilovho prmy-
slu, jako jsou Benteler, Faurecia, Denso,
Inteva, Johnson Controls, Magna, Treves.
Posledn jmenovan, tedy Treves, je pro
ns velmi vznamn, protoe pro nj vy-
rbme rozsahem nejvt projekt zadn
sedaky pro Citron C3 Picasso. Pro pl-
nost snad mohu pipomenout, e Treves je
francouzsk spolenost, psob globln
naautomobilovm trhu am montn
zvod veDvoe Krlov.
Zoblasti zahradn techniky pipomenu, e
dodvme vrobky pedevm naevrop-
sk trh, jedn se ozem zpadn Evropy:
naimi nejvtmi zkaznky jsou Toro,
Ama, Beal, Axxom apod.
5. Poadavky na vrobce se stle
zpsuj, bez kvalitnch subdodvek
a vstupnch surovin byste nemohli
sami vytvet kvalitn vrobky
Proto: mohl byste se k dodavatelm
ble vyjdit?
Vizitka:
Sdlo: esk republika, Jarom
Poet zamstnanc: 931
Obor podnikn: automobilov prmysl, zahradn
technika, doprava
Ron obrat spolenosti: 1,9 mld. K
Management:
Generln editel: pa Frantiek
editel divize Auto: Grubner Ji
Obchodn manager: Javrek Jan
KD
pl aneta
nvrhy pevodovch skn
Nae spolenost byla zaloena v roce 2005 jako nstupce
rmy Ing. Vclav Kejdana. Jako prvn aktivity byly zakzkov
obrbn, vroba, konstrukce a dodvka planetovch pevo-
dovek pro atypick vyuit. S postupem asu byla nabdka
rozena i o ostatn druhy pevodovek, veobecnou strojn
konstrukci i vrobu v kooperaci.
www.kdplaneta.cz
s.r.o.
Ano vztah sdodavateli je pro ns velice
dleit apodstatn ovlivuje tak nae
vsledky. Nam nejvtm dodavatelem
je Outokumpu jedn se o skandinv-
skou spolenost s pobokou v esku:
dodv nm nerezov plech pro vfukov
systmy. Dal dodavatele pipomenu
i s jejich produkty jsou to frmy: Thys-
senKrupp (plech navlisky pro lisovan
dly a pro hlubokotan dly), Pragmet
aFerona (ocelov plech), Benteler (trubky
pro drky pstrojovch desek avfukov
systmy), Voestalpine apod.
6. Pootome list Populrn
otzka krize Zvl citeln
zashla zejmna automobilov
prmyslu, a vy s nm mte hodn
spolenho Take: jak siln vs
krize zashla?
Krize ns samozejm zashla co se te
produkt jak pro automobilov prmysl,
tak teba zahradn techniky. Rd bych
upesnil, e ns krize neovlivnila vroce
2008 ani vroce 2009, naopak my jsme
v roce 2009 mli rekordn trby. Bylo
to zpsobeno nbhem dvou dlouho-
dob pipravovanch projekt: v roce
2009 jsme zahajovali sriov dodvky
pro zadn sedadla Citron C3 Picasso
a v oblasti zahradn techniky mont
runch sekaek pro spolenost Toro.
Oba projekty nm velmi pomohly, na-
vc vroce 2009 jet zkaznci odebrali
nasmlouvan mnostv vrobk, take
jsme v tom roce dokonce oproti ped-
chozmu roku trby navili. Vzahradn
technice se uns krize projevila a vroce
2010, byly peplnn sklady, vyrblo se
vrazn mn.
7. Rok 2010 mte ji po hospod-
sk strnce urit vyhodnocen
Jak vypadal v vkaz zisku a ztrty?
Vroce 2010 se obrat spolenosti vevech
oblastech pohyboval narovni 1,9 mili-
ardy korun. Spolenost je trvale ziskov,
ostatn nic jinho si ani nememe
dovolit, protoe, jak vichni vd, smyslem
a clem kadho podnikn je vytvet
zisk, aby se spolenost mohla dle rozv-
jet. Na druhou stranu ns, jako vechny
ostatn podniky, trp vvoj kurzu, vvoj
cen materilovch nklad, energi
Na tohle ve musme reagovat a hledat
potenciln zlepen, abychom udreli
trvalou ziskovost.
8. Podvejme se na rok leton, tj.
2011, ppadn lta nsledujc Jak
byste charakterizoval vae hlavn
koly, plny, cle (vetn inovac,
investic, novinek)?
Vsouasn dob, jak u jsem kal, pat
knejzajmavjm projektm pprava pro
novou platformu VW, tj. vroba drtnho
sedku. V souvislosti s tmto projektem
jsme hodn investovali do technologi,
konkrtn do oblasti svaovn, tven,
ohbn drt, dle pipravujeme mo-
dernizaci prkov akataforzn lakovny.
V oblasti zahradn techniky modernizu-
jeme ob ady naich stroj, navc tak
tady pipravujeme nov projekty, stroje
nabzi pohonu 4x4 aternn proveden
zahradnch traktor.
Jinak nam clem je, abychom se rozvjeli
proto chceme meziron dosahovat
rst treb minimln o5 %. Vme, e doba
ipoadavky naich zkaznk se neustle
zpsuj, nato musme ahodlme reago-
vat, proto paraleln zvyujeme nae in-
tern nroky, optimalizujeme produktivitu
prce, vechny pracovn postupy apod.

KOMPLEXN SLUZBY
PRO POVRCHOV PRAVY
dodvky ntrovch systm PPG
technick servis
outsourcing Iakoven
www.mega.cz, dpu@mega.cz
teI.: 566 550 925, fax: 566 550 898
pikov vrobky nejen pro automobilky
9. Chtl byste jet vce popsat akti-
vity KARSIT Holdingu?
Krom aktivit v oblasti Automotiv, tj.
dodvek pro evropsk automobilov
prmysl, pikov technologie lisovn,
svaovn alakovn, vroby zahradnch
traktor (5 000 ks), zahradnch sekaek
(15 000 ks), je sla spolenosti KARSIT
Holding pedevm vdiverzifkaci svch
podnikatelskch aktivit.
Vedle divize Auto pracuje divize Slueb,
dokter spad zemdlsk vroba adal
rozvojov programy. Napklad a.s. KAR-
SIT Agro hospoda navce ne 4 000 ha
zemdlsk pdy azapispn modern
zemdlsk techniky vykazuje pijateln
hospodsk vsledky voblasti zemdl-
skch komodit, ale i v chovu masnho
skotu Charolais, prasat avznamn pjem
je z dodvek mlka od krav z Holtn-
skho rodu.
Spolenost KARSIT Agro se pipravuje
nadal vznamn modernizace ainves-
tin vstavby, pedevm pak namodern
posklizovou linku abioelektrrnu ov-
konu 2 MWh.
Vedle tchto aktivit spolenost KARSIT
Holding vlastn dopravn aspedin frmu
KARSPED, kter zajiuje dopravu vlast-
nch vrobk zdivize Auto zkaznkm,
ale i pepravu pro jin partnery. Tm
30 nzkopodlanch velkoobjemovch
taha Mercedes Acros spluje postrnce
objemu ivhy pepravovanho zbo po-
adavky itch nejnronjch zkaznk.
Posledn aktivitou divize Slueb jsou kon-
ferenn ahotelov sluby se sportovnm
vyitm (tenis, squash, bowling, ftnes),
relaxem (sauna, mase, bazn), kon-
gresovm slem pro cca 200 osob, kter
reprezentuje arel K-Triumf veVelichov-
kch. Vsouasn dob probh realizace
dostavby, kter umon rozen ubyto-
vn o dalch 40 pokoj, nkolik kon-
ferennch salonk, wellness, rozen
restaurace a teras a to ve s vhledem
dokrsn prody soborou pln zve.
K-Triumf vytv dal servisn nabdku pro
sv klienty poplatkov odlovy jelen,
dan, mufon zve ve svch oborch
a honitbch, sportovn stelbu na bate-
rii a skeetu na asfaltov tere, monost
zhldnut vcviku zvodnch parkuro-
vch kon.
10. Mte njak zvren posel-
stv, dleitou mylenku?
Automobilov prmysl je krsn, ale z-
rove tvrd. Podmnky i konkurence se
neustle pitvrzuji astav ped ns nov
a nov vzvy, kter musme eit, a tm
ns zrove nut bt lep alep.
Huisman Konstrukce, s.r.o.
Svtov jeby i vrtn soupravy
Jsme soust nizozemsk nadnrodn
skupiny Huisman Equipment, kter je sil-
n technicky orientovanou spolenost,
konkrtn na vvoj a vrobu specilnch
zdvihacch zazen, sloucch nap.
k lodn peprav obrovskch nadroz-
mrnch celk, nmonch systm
pro pokldku a manipulaci s potrubm
v rznch moskch hloubkch, vrtnch
technologi pro ropu a zemn plyn, dle
na rzn speciln projekty pro nron
a rizikov operace, vysvtluje Bc. Ro-
man Stankovi, MBA, editel spolenosti
1. Spadte pod spolenost Huis-
man. Zajmalo by m, jak mte
vy jako esk rma Huisman Kon-
strukce v jejm rmci postaven?
Rozhodn patme mezi dleit pile
cel skupiny. Pro nai mateskou spole-
nost, kter m sdlo blzko Rotterdamu,
jsme dleitm vvojovm a vrobnm
centrem. V podstat naprost vtina
z toho, co se kompletuje v matesk
spolenosti, pochz tady odns zeska.
Nai lid intenzivn komunikuj acestuj
zavlastnmi vvojovmi akonstruknmi
pracemi, zce spolupracuj s konstruk-
nm oddlenm v matesk spolenosti,
stejn tak inai technit pracovnci nad-
lenskch provozech, ppadn technick
management cestuje posvt.
2. Provozovna Huisman Kon-
strukce, s.r.o., byla otevena ve Sviad-
nov (nedaleko Ostravy) v roce 1997.
Mohl byste pipomenout dleit
okamiky ve va 14let historii?
Pipomnl bych tyi etapy.
Prvn etapou byla doba, kdy jsme za-
nali jako relativn mal frma o30 lidech.
Pechzeli jsme navrobu aspecializaci
voblasti hlavnch nosnch ocelovch kon-
strukc. Tehdy jsme byli pasivnmi pjemci
know-how.
Druh etapa se vztahuje kroku 2000, kdy
jsme oteveli konstrukn oddlen vR.
Nezstali jsme jen u tvorby a produkce
dlensk dokumentace, ale vypracovali
jsme se na rove designovch skupin,
kter se vznamn podlej na tvorb
vech zazen.
Vizitka:
Sdlo: Sviadnov, Moravskoslezsk kraj, esk
republika
Zaloen spolenosti: 15. dubna 1997
Poet zamstnanc: 430
Obor podnikn: tk strojrenstv
Management:
Generln editel: Bc. Roman Stankovi, MBA
Vrobn editel: Ing. Marek Jandaka
Tet etapu bych umstil do roku 2006
k vrob ocelovch konstrukc, vetn
dlen materil, svaovn apovrchovch
ochran, jsme pidali montn a testo-
vac innost. Zvili jsme tm kompletnost
ikomplexnost na produkce.
tvrtou etapou vlastn zavme vsou-
asn dob. Masivn investujeme vpr-
myslov zn Sviadnov uFM. Dokonuje
se pprava klovch investic do mon-
tnch hal a administrativnho zzem,
kter nm umon zvit a dle poslit
souasnou hi-tech produkci. Prvn fze
vstavby ji byla zahjena.
3. Na vrobu jakch produkt
se specializuje Huisman Kon-
strukce, s.r.o.? Jde jenom o pro-
dukty, nap. pedestln jeby nebo
vrtnou soupravu LOC400, nebo je
toho vc?
Samozejm toho navrhujeme avyrbme
vc. Zmiovan dva produkty vyrbme
jako kompletn, tj. pedvme je zkazn-
km jako otestovan zazen, je spluj
vechny mezinrodn normy pro dan
prmysl.
Jinak se podlme navrob kly jeb,
tzn. tk speciln zvedac techniky pro
pozemn anmon prmysl. Mon jste
zachytil, e jsme se podleli nanejvtm
jebu snosnost 5000 tun pro nmon
vyuit.
Pipomnl bych tak pokldkov systmy,
kdy pro ns byla zlomov dodvka pro
holandskou spolenost Heerema v roce
2001. lo o komplexn a technologicky
vyspl a inovacemi propracovan sys-
tm pokldky potrub na mosk dno
do extrmnch hloubek. Tm nae frma
potvrdila svou dominantu nasvtovch
trzch prv vtto oblasti.
Vposledn dob mme strategick zmr
stt se pednm dodavatelem v oblasti
vrtnch technologi pro nmon pr-
mysl apodzemn vrtn pro ropu, zemn
plyn ageotermln vrty. Pracujeme teba
natechnologich pro obrovsk vrtn lod,
vetn toho, e matesk frma formou
joint venture dod iplavidlo. Jednm zna-
ich pmch zkaznk je Shell.
4. Mohl byste mi jako laikovi jed-
nodue vysvtlit, k emu napklad
slou ji zmiovan pedestln jeb
i vrtn souprava LOC400?
Pedestln jeb vynik svm konceptem,
vechny navijky, veker strojn zazen
m skryty ve svm tle, nem klasick
protizva astrojn stroj nen vystaveno
agresivnmu moskmu prosted, navc
jeb zabr napalub velmi mlo msta.
Kad metr tveren napodobnch lo-
dch je toti extrmn drah. Efektivn
a thl design vetn vysok nosnosti
pat kpednostem naeho vrobku.
Vrtn souprava LOC400 slou keklasic-
kmu vrtn teba dohloubek a 6 kilo-
metr, vppad nalezi ropy, zemnho
plynu i pro geotermln vrty. Souprava
je pedstavitelem nov generace stylu
vrtn, kter nahrazuje tradin zpsoby,
je pln automatizovan, kontejnerizova-
teln, tzn. velmi snadno pepraviteln,
ahlavn kombinuje vsob dva systmy
vrtn: jak klasickmi vrtnmi tyemi, tak
stzv. panicemi. Souprava m thl de-
sign, vkonn aekologick systm, kter
je elektrifkovan. Jej mimodn atributy
umon vrtat i v hust osdlen oblasti,
napklad iuprosted msta.
vroba a montz
servis a drzba
pesn strojn opracovn
Provdme vrobu a montz ocelovch konstrukc, strojnch
a technologickch zazen, zsobnk, ndrz, fltracn za-
zen pro energetick a chemick prmysl, podlme se na v-
rob dl pro vrtn zazen a speciln zdvihac techniku.
Specializujeme se na vyhrazen tlakov a plynov zazen,
tepeln vmnky a tlakov celky. Poskytujeme servis parnch
a horkovodnch kotl, parovod, veskerch potrubnch roz-
vod technickch a topnch plyn.
Disponujeme sirokm strojnm parkem pro pesn strojn
opracovn vcetn horizontlnch vyvrtvacek typu WHN 13.
Plnme standardy CSN EN SO 9001 a CSN EN SO 3834,
pro export jsme oprvnni vyrbt staticky i dynamicky nam-
han konstrukce podle DN 18800 a DN 15018. Komplexn
poskytovn sluzeb, nadstandardn kvalita, plnn termn
a spokojenost zkaznka je nasim prvoadm clem.
Technomont Fr dek -Mst ek s.r.o.
w w w.t echnomont .c z
FERRMON
Leetnsk 701/47, 719 00 Ostrava-Kunice
Tel. 596 237 746-8, E-mail: info@ferrmon.cz
www.ferrmon.cz
Vroba, oprava, servis, monte ocelovch konstrukc a technologie,
proveden povrchov ochrany, rektifkace jebovch drah.
Wirpo s.r.o., Kikova 68, 612 00 Brno
tel.: +420 543 250 727-9 fax: +420 543 250 730
wirpo@wirpo.cz www.wirpo.cz www.svarak.cz
Materily a technologie pro svaovn, navaovn,
rov stkn a zen pedehevy
Trubikov drty pro svaovn a navaovn Stein-Megafil
; Stein-TOPCORE

Pln drty a elektrody pro svaovn a navaovn Zander Schweisstechnik;
TRADER S.p.a.
Sluby v oblasti tepelnho zpracovn
Ve spoluprci se spolenost Weldotherm Czech s.r.o. zajiujeme tepeln
zpracovn pomoc mobilnch jednotek pmo u zkaznka.
ELORA GROUP S.R.O. STAVEBN FIRM A ZABVAJC SE
uCuvkAMl 80M?SLCv?CP S1AvL8
!AkC S1AvL8nl A81nL8 ll8M? PulSMAn kCnS18ukCL S8C
CSk?1u!LML kCMLLxnl 8LSLnl Cu 8C!Lk1CvL 8l8Av? AZ
C vLAS1nl 8LALlZACl v 1CM1C 8CCL 8CvulML 8C 1CPC1C
nASLPC ZkAZnlkA v?S1Av8u nCvL LAkCvn? nCvL MCn1Znl
PAL? AuMlnlS18A1lvnl 8uuCv? S A8kCvlS1LM 8C CSC8nl
Au1CMC8lL? A 8CZSl8Lnl vnl18C A8LLCv?CP kCMunlkACl
www.eloragroup.cz
GROUP s.r.o.
Konstrukn materily
Uzaven profily (jekly) EN10210,
EN10219
Bezev trubky dle EN 10210, EN10216
Podln svaovan trubky dle EN 10219,
EN10217
Pesn svaovan trubky a profily
EN 10305-1,-2, -3, -5
Hydraulika
Chromovan pstn tye pstnice
Honovan trubky pro vrobu hydraulickch
vlc
Vysokotlak hydraulick trubky trubiky
na hydraulick veden
Hydraulick komponenty
Potrub, fitinky, ventily, armatury a nerez
ASTM A-312/A-999 v jakostech 304L a 316L
ASTM A-312 / ASME SA-312 v jakostech 304L, 316L a 321L
Brno,
Studnka,
Hradec Krlov,
ilina
www.trubkyajekly.cz
tel.: +420 532 123251
Mezi nejvznamnj v minulosti realizovan zakzky pro tuzemsko pat dodvky OK. pro Autosalon Opel a fit-
centrum p. Olgy pkov Praha-Libe, EZ ARNA Ostrava, Makro Olomouc, Celnice Chotbuz, vroba panic pro
firmu Zakldn staveb Praha a adu dalch.
Npl prce ale z pevn sti tvoily dodvky OK. pro zahranin odbratele prostednictvm firem Progress
Valask Mez, Armako Opava, D5-Tinec, Moravsk Monte s.r.o. a Motor Luina s.r.o.
V souasn dob krom realizace tuzemskch zakzek, dodvek OK. pro developersk stavby Slovensko atd. je
hlavnm odbratelem a stlm zkaznkem holandsk firma psobc v R, Huisman Konstrukce s.r.o., kter napl-
uje vrobn kapacity na firmy tm z 80 %.
5. Kam m vae vrobky, pouze
za hranice (Evropa, svt), nebo
nco zstv i v esku? Jak je
po nich poptvka a jak maj na trhu
spch?
Nae vrobky m zejmna na globln
celosvtov trhy (Nizozem, Spojen stty,
Brazlie, Singapur atd.). Vesku vzsad
nemme odbytit, tady je vyuitelnost
omezen. Pesto je pro ns evropsk trh
zajmav, me k tomu pispt i Polsko,
pokud se potvrd informace ozsobch
zemnho plynu.
Spolenost je velmi spn, dokonce
i v dob krize jsme udreli tempo pro-
dukce. Kdy svt zaznamenval urit
otesy apoklesy, my dky tomu, e vypl-
ujeme technologicky nron oblasti,
navc sdlouhodobmi investinmi celky,
projekty toti trvaj rok dva, jsme to n-
ron obdob peklenuli, ani bychom
zaznamenali njak zsadn zmny. Na-
opak vprbhu krize se nm podailo
dokonce kapacity navit.
Poptvka ponaich zazench postupn
roste, ato vcemn kontinuln, podle
toho, jak se vyvj trh, kter peliv sledu-
jeme. Nae technologie smujeme teba
idooblasti obnovitelnch energi. Coby
technologick partner dokeme nabd-
nout speciln een vpodob pikov
manipulan techniky pro obrovsk vtrn
turbny namoi.

H
L
H

D
i
v
i
z
e
vrob
a
o
.
k
.
,

s
.
r
.
o
.
vrobce ocelovch konstrukc
a zmecnickch prvk
innost frmy pod obchodnm jmnem HLH Divize vroba O.K., s.r.o. byla
zahjena dne 5.8.1999. Vznikla slouenm tech drobnch frem, kter voboru
vroby ocel. konstrukce na naem trhu postupn psob od r. 1994. Spolen
pak od roku 1997.
Vyrbme veker druhy ocelovch konstrukc budov pro prmysl i soukrom
sektor vobjemu do 100 t. msn. (dle typu konstrukce).
w w w .h l h .c z
w w w .h l h .c z
6. Hospodsk vsledky za rok
2010 ji mte vyhodnoceny. Daj se
charakterizovat? S m jste byl spo-
kojen, ppadn nespokojen?
Konkrtn hospodsk vsledky vm
bohuel sdlit nemohu. Ale mohu kon-
statovat, e jsme ekonomicky spn
frma, ziskov spolenost proto jsme
schopni izsadn investovat dorozvoje
jak uns, tak vesvt.
Spokojen jsem rozhodn s tm, jakm
zpsobem dokou nai lid nanaprosto
srovnateln svtov rovni nabdnout
svou odbornost aschopnosti, nronmu
celosvtovmu trhu pln konkuruj. To
nm umouje dal rozvoj a dv per-
spektivu.
Nepli spokojen jsem s tm, e se nm
neda zskat dostaten mnostv kvalif-
kovanch pracovnk pro n obor, kter
je nron naodbornost. Proto se sname
hodn investovat do odbornho rstu.
Pracovnky nejenom vzdlvme, ale
svaence - opracovani - lakovani - montaz
hal - montaz a servis jeab - nakladni
autodoprava - servis osobnich automobil
HOPAX s.r .o.
Nadrazni 106, 78+ 01 Cervenka
tel.: ++20 S8S 3+1 106, fax: + +20 S8S 3+1 8S3
e-mail: hopax@hopax.cz
www.hopax.cz, www.hopax.eu, www.hopax.info
podlej se instalan naprojektech vza-
hrani, jezd naste apod., atak kvali-
tativn rostou. Kad, kdo tady pracuje,
zav rychl odborn rst. Nae poa-
davky jsou vysok, zamstnanci mus bt
schopni samostatn prce, umt se profe-
sionln rozhodovat, nst zodpovdnost.
7. Jak mte koly, plny, cle,
ppadn vize na leton rok i lta
nsledujc?
Mme ped sebou anyn prochzme ji
zmiovanm silnm investinm progra-
mem. Dokonce letonho roku bychom
chtli postavit prvn etapu zzem haly pro
montn prce, co nm umon zajistit
vy kompletnost akomplexitu pi vyso-
km standardu kvality. Pozdji bychom
na to chtli navzat dal etapou, chys-
tme se rozit montn zzem odal
stupe. Plny u se pipravuj, projekn
innost ji tak b. Vize je takov, e
bychom mli bt vvojov zase ojeden
stupe v chceme vyrbt stle nro-
nj zazen.
9. Mte njak zsadn poselstv?
Chtl bych zdraznit potebu zamst-
nanc, plnujeme nrst 200 lid. Jedn
se zejmna ovysoce kvalifkovan zamst-
nance. Netk se to vak jen zkuench
lid, anci maj tak absolventi, napklad
v oblasti konstrukce, tam si je sami vy-
chovvme arozvjme. zce spolupracu-
jeme stechnickmi stednmi avysokmi
kolami vregionu. Zjem mme ostrojn
inenry, hydro-elektro-inenry, pro-
gramtory dicch systm, inspektory
kvality, servisn inenry, na dlenskch
provozech pak ostrojn mechaniky, spe-
cialisty pro mont hydrauliky, elektro.
Vme, e je poteba se zamit naobory
s vysokou pidanou hodnotou. Nejsme
dn lacin montn dlna, ale spole-
nost, kter vytv pleitost pro odbor-
nky, kte jsou uplatniteln nacelm svt.
Ato si myslm, e je nco, co region anae
zem potebuje dlouhodob.
www.controltest.cz
Prvn brnnsk strojrna, a.s.
Specialista nakotle je zBrna
Je teba ct, e Prvn brnnsk strojrna
je jednou z nejstarch strojrenskch
firem nejen u ns, ale i v irm mtku.
Svj pvod odvozuje od zmenick
dlny zaloen p. Johanesem Reifem
v roce 1814 ve lapanicch, tj. za ti roky
tomu bude ji 200 let. Firma se postupn
rozvjela jednak v oboru textilnch stroj
a hlavn pak v oboru prmyslovch
parnch kotl a turbn. V prvn polovin
minulho stolet byla ve svm oboru
jednm z evropskch center s pobokami
veVdni, Budapeti atd. I v nsledujcch
desetiletch se adila ke pice evrop-
skch podnik. Za dobu sv existence
spolenost dodala vce ne 5 000 parnch
kotl, 1 600 parnch turbn a pes 400
turbn spalovacch.
Tradin znaku Prvn brnnsk strojrny ne-
sou tak Prvn brnnsk strojrna Teb, a.s.,
aPrvn brnnsk strojrna Velk Bte, a.s. Ty
jsou vak dnes zcela samostatnmi akci-
ovmi spolenostmi. Vminulosti tvoily
vechny ti spolenosti jeden subjekt,
kterm byla Prvn brnnsk strojrna. Nyn
m kad znich jinho majitele, respek-
tive jin akcione avztahy mezi nimi jsou
pouze obchodn. Vjimku tvo prv jen
pouvn znaky Prvn brnnsk stro-
jrna, kterou mohou na zklad zvltn
smlouvy pouvat ispolenosti vTebi
aVelk Btei.
Vdevadestch letech prola spolenost
kupnovou privatizac. Vroce 1993 zalo-
ila spolen podnik scelosvtovm lea-
drem voboru energetickho strojrenstv,
a to spolenost Asea Brown Boveri ze
vcarska pod nzvem ABB Prvn brnn-
sk strojrna (ABB PBS). Pozdji svj podl
ve spolenm podniku prodala. Z ABB
PBS se stal ABB ENS (ABB Energetick
systmy), kter vdalch letech peel pod
spolenost ALSTOM a Austrian Energy
(vroba kotl) apod spolenost Siemens
(vroba turbn).
V uritm obdob pouvala spolenost
nzev Prvn brnnsk strojrna Brno DIZ.
Zkratka DIZ znamenala dodavatelsko-
Vizitka:
Prvn brnnsk strojrna, a.s.
Sdlo: esk republika, Brno
Zaloen spolenosti: 1. 12. 1990
Poet zamstnanc: 50
Obor podnikn: komplexn dodvky teplrenskch
zazen
Management:
Generln editel: Ing. Vladimr Koudelka
Technick editel: Ing. Vladimr Kroa
-inenrsk zvod, tedy podnik posky-
tujc komplexn dodvky. PBS si jej dala
dosvho nzvu koncem devadestch let
zobchodnch dvod, aby zdraznila svj
inenrsk charakter. Ped dvma lety se
pak vrtila kesvmu pvodnmu nzvu.
Spolenost je dnes ist inenrskou spo-
lenost, m pes 50 vlastnch zamst-
nanc aspolupracuje sadou externch
specialist a subdodavatel. Zhruba 60
procent pracovnk frmy m vysokokol-
sk vzdln. Vysok kvalifkace spojen
se zkuenost je pro nae produkty rozho-
dujc, zdraznil generln editel spole-
nosti Ing.Vladimr Koudelka. Jak dodal,
zkuench a kvalifkovanch odbornk
je dnes na pracovnm trhu nedostatek.
Vpedchzejcch letech toti, vsouvislosti
zredukc domcho prmyslu aexportu,
vrazn klesla poptvka poinenrskch
projektech z oblasti strojrenstv. Firmy,
kter se vnovaly tto innosti, zanikly
nebo omezily svoji innost a specialist
odeli dojinch oblast prmyslu. eme
to tak, e pijmme dva a ti absolventy
ron z Vysokho uen technickho
vBrn asami znich vychovme odbor-
nky, uvedl Koudelka.
Vkony spolenosti nejsou kontinuln,
ale kolsaj podle rozpracovanosti jednot-
livch projekt ajejich rozsahu. Vposled-
nch letech se trby spolenosti pohybuj
kolem 150 a 200 milion korun ron,
vletonm roce to bude pes 250 mil. K.
Firma tvo dostaten zisk nato, aby j to
umoovalo dal rozvoj.
Meme ct, e n obor je kvli redukci
eskho ievropskho prmyslu vkrizi u
patnct let. ada investinch zmr,
kter by pro PBS znamenaly mon za-
kzky, byla kvli ekonomick recesi odlo-
ena. Kpmmu dopadu krize poslednch
t let nafrmu ale nedolo, konstatoval
generln editel.
PBS je komplexnm dodavatelem pe-
devm energetickch a teplrenskch
investinch celk. Jedn se oucelen do-
dvky odzpracovn projektu pouveden
do provozu, zejmna pro prmyslovou
energetiku a teplrenstv. Jdry realizo-
vanch projekt jsou jednotky stednch
vkon.
Hlavnm produktem PBS jsou kotle.
Soust dodvky je ale tak veker p-
sluenstv. Firma dodv de facto celou
kotelnu. Komplexn dodvku tvo krom
samotnho kotle napklad idoprava pa-
liva kekotli, vyveden pry zkotle, hospo-
daen se kvrou adalmi odpady, kter
vznikaj pi spalovn, vodn hospodstv,
izolace vech zazen, elektroinstalace a-
dic systm. Takovou ucelenou dodvku
Prvn brnnsk strojrna vposledn dob
realizovala kupkladu pro spolenost
Dalkia esk republika v jejm zvod
Teplrna Krnov. Pedloni tam byl uveden
doprovozu nov kotel uren pro stopro-
centn spalovn biomasy (bez jakkoli
stabilizace jinm palivem) ojmenovitm
vkonu 35 tun pry zahodinu, kter slou
pro vrobu tepeln aelektrick energie.
Ve sv dob se jednalo o nejvt kotel
tohoto typu aparametr vcel esk re-
publice. Podobn vroce 2004 PBS dodala
zlon zdroje tepla pro Elektrrnu Opato-
vice. Tyto horkovodn kotle nazemn plyn
alehk topn olej slou jako nhrada p-
padnho vpadku dodvek pry zvlastn
elektrrny v Opatovicch pro vytpn
Hradce Krlov aChrudimi. Vletech 2003
a 2006 postavila spolenost dva kotle
na spalovn biomasy, kad o vkonu
55 t pry/hod. pro zkaznky na nro-
nm nmeckm trhu. Vestejn dob pak
dokonila auvedla doprovozu dva bloky,
kad ovkonu 64 MW vrnu.
Vsouasn dob PBS realizuje vstavbu
kotl spalujcch biomasu v arnovici
naSlovensku, vKutn Hoe avDomora-
dicch ueskho Krumlova.
Spolenost m vesv nabdce zpracovn
studi, investinch zmr aprovdcch
projekt zapouit modernch projekto-
vch akonstruknch systm. Intenzivn
se tak zabv vzkumem avvojem no-
vch technologi spalovn paliv poch-
zejcch zobnovitelnch zdroj.
Podle editele Koudelky je PBS softwarov
ihardwarov vybavena nato, aby mohla
poskytovat sv sluby nanejvy rovni.
Za tm elem vytv tmy specialist
zamen na konkrtn koly. Na jejich
een tyto tmy spolupracuj zejmna
se Strojn fakultou Vysokho uen tech-
nickho v Brn. Nejedn se pitom jen
o vzkum a vvoj, ale i bn projekty,
pro jejich realizaci je teba napklad
namodelovat proces spalovn.
Spolenost pichz natrh skotli nabio-
masu vlastn konstrukce, kter byly vyvi-
nuty za fnann podpory z prostedk
MPO vevkonov ad 22 a 55 tun pry
zahodinu. Parn kotel je obvykle koncipo-
vn jako kotel sdvma vertiklnmi mem-
brnovmi tahy asjednm nechlazenm
tahem. Je vybaven rotem spohazovnm
paliva navren vespoluprci samerickou
frmou DSC Detroit. Parametry kotle jsou
optimalizovny dle konkrtnch podm-
nek vteplrn zkaznka aslou pede-
vm pro vysoce efektivn kombinovanou
vrobu tepla aelektrick energie. Proces
spalovn je automatizovn.
Spolenost se zabvala vvojem kotl
naspalovn rznch druh biomasy. Jak
devn tpky, tak fytomasy, kontami-
novan biomasy ajinch obnovitelnch
Firma UNIMAN Engli, s.r.o. se sdlem ve Velkm Tresnm v okrese r
nad Szavou vznikla v roce 1995 spojenm inovan aktivity konstrukn a inenrsk kancele ing. Karla Englie s emeslnou a technologickou
potenc vrobn zkladny bvalho podniku SIGMA ve Velkm Tresnm. Prv spojenm mnohaletch zkuenost v oboru zdvhac a manipulan
techniky konstrukn kancele a kvalikovan strojrensk vroby vznikla velmi zajmav nabdka een problm v oblasti manipulace s materilem
podle pn zkaznka na nejvy mon technick rovni od nvrhu a po konenou mont.
Firma m ve svm logu slona jako symbol citu, inteligence a sly a prv tyto vlastnosti maj charakterizovat jej potencil a souasn i nabdku. Motto
rmy je: Vai prci umme uchopit, zvednout, otoit, peklopit a penst, a to rma napluje jako sv posln.
Firma UNIMAN m oprvnn k vrob vyhrazench zdvhacch zazen, je dritelem Velkho sveskho prkazu SLV Saarbrcken a je certi-
kovna podle SN EN ISO 9001:2001. Firma UNIMAN rovn spluje kvalikan pedpoklady stanoven 2b zkona 199/94 Sb. v platnm
znn o zadvn veejnch zakzek.
www.uniman.cz
V PARTNER V DODVKCH INVESTINCH CELK
ENERGETIKA PLYNRENSTV VODRENSTV CHEMIE
ARMATURY SERVOPOHONY POTRUB
www.armast.cz
EN
DIN
ASME
GOST
Komplexn dodvky pro investin vstavbu
PTD CZ, s.r.o.
s. armdy 1081, 684 01 Slavkov u Brna
provozovna: Nkovice, tel.: 544 220 725, fax: 544 220 735
e-mail: info@ptd.cz
www.ptd.cz
JANKA ENGINEERING s.r.o.
Tel.: (+420) 251 088 777
Fa: (+420) 251 088 840
janka@janka.cz
www.janka.cz
c
h
la
d
i
e

v
o
d
k
u
p
a
r
n
o
h
v
a
e
vmnky
do potrub
okrun chladie
chladc svazky
chladie transform
tor
Firma UNIMAN je zamena zvlt navrobu zdvhacch amani-
pulanch zazen aspeciln uchopovac techniky, dle zazen
pro stavebnictv, strojrenstv, logistiku anatechnick pstupy
kespecilnm vkovm pracm. Vtina dodvek jsou technickm
eenm zadn manipulace s bemeny a ostatn jsou dodvky
katalogovch vrobk. Vsouasn dob frma vce, jak 30 % sv
vroby exportuje dozem Evropy iAsie. Firma UNIMAN Engli, s.r.o.
zvtzila vroce 2009 vprestin souti Firma roku Vodafone pro
region Vysoina avcelosttnm hodnocen esk Republiky se
umstila na7. mst
Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz
paliv. Zkouky nakotle svkonem 22 a 55 tun pry zaho-
dinu jsou ji ukoneny, ekl Koudelka. Jak poznamenal,
dal perspektiva jejich prodeje je zvisl na rozhodnut
politik, zda biomasa pat knadjnm palivm budouc-
nosti, nebo ne. Jej produkce je sice dan kapacitou prody
vuritm mst, ale narozdl odropy nebo plynu jej psun
je zaruen. Investice dotvorby biomasy jsou pak srovna-
teln snklady naroziovn tby uhl, jeho kvalita tak
jako tak kles.
PBS tak projektuje adodv kotle pro paroplynov elek-
trrny naodpadn teplo zaplynov turbny ovkonu 5 a
80 MW. Kotle jsou horizontlnho proveden, vodotrubn,
jedno- a ttlak. Koudelka zmnil, e paroplynov cyklus se
vposlednch letech zaal vyuvat tak vkompresorovch
stanicch, kter pohn plyn vplynovodech. Kompresory
jsou toti pohnny plynovmi turbnami a vznikl od-
padn spaliny lze vyut k sekundrn vrob elektrick
energie. PBS se zastnila vbrovho zen natakovto
projekt pro rakouskho zkaznka asrovnateln projekty
lze oekvat ijinde.
PBS rovn nabz olejoplynov kotle na spalovn top-
nho oleje aplynu ovkonech 50300 tun pry zahodinu
ahorkovodn kotle ovkonech nad cca 20 MW. Parametry
tchto kotl jsou stanoveny dle konkrtnch provoznch
podmnek vteplrnch provozovatel.
PBS zajiuje provozovatelm kotl teplrenskho aelek-
trrenskho typu opravy arekonstrukce jejich stvajcch
zazen. Krom toho se zabvala tak provdnm rekon-
strukc aopravami parnch turbn, repasovnm turbnovch
zazen a retroftem i servisem energetickch zazen.
Podle Koudelky ale tato sluba pestv bt zajmav,
protoe vtina teplren nebo elektrren vyuv pro tyto
ely mstn frmy, kter jsou dobe obeznmeny slokln
technikou atechnologi. Turbny nejsou nosnou st na
innosti apostupn odtchto aktivit ustupujeme, dodal
Koudelka.
Prvn brnnsk je aktivn v oblasti ekologie a ochrany
ivotnho prosted. Jak Ing. Koudelka vysvtlil, pi pri-
mrnm spalovn fosilnch paliv v kotlch vznikaj oxidy
sry a dal kodliv zplodiny. Snahou PBS, jako vrobce
modernch kotl, je zaprv co nejvce omezit produkci
tchto kodlivch ltek azadruh snit naminimum jejich
nik do ovzdu. istotu primrnho spalovn e PBS
sama, sekundrn problmy spojen s fltrac, odsenm
apodobn vespoluprci sdodavateli tchto zazen.
Spolenost je dnes soust Energetickho aprmyslovho
holdingu, a.s. Spoluprce sdalmi podniky tto skupiny
pin adu synergickch efekt, kter dle zvyuj akce-
schopnost afexibilitu pi realizaci nronch energetickch
projekt.
Ing.Ivan Jemelka
Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz
Di amond Power
Cent r al & East er n Eur ope
a Di amond Power Inter nati onal , Inc. company

wwwww..dddi aammmonndddppower -cee.com
www.di amondpower -cee.com
esen pro cistn kotl zobrazovn vysokch teplot a
kamerov systmy ovldac prvky a systm diagnostiky
speciln technologie cistn regeneracnch kotl
sluzby a programy pro zlepsen vkonu aftermarket
nhradnch dl
Spolecnost Diamond Power Central and Eastern Europe s.r.o.
pomh esit i ty nejslozitjsi zalezitosti spojen s cistnim
kotl. Kombinuje zdroje ze vsech mezinarodnich jednotek
skupiny Diamond Power tak, aby poskytli zakaznikm co
nejlepsi, podprn a proIesni tm a uz reaguji na ukoly
spojen s novmi zaizenimi nebo vyhodnocuji pilezitosti
pro zlepsovani vkon stavajicich instalaci; poskytuje
stavu spalovani i v narocnch podminkach.
n v o l a p s y k n m d o p s j n v i t k e f e o m e j z a a v i l a p n z R
. y k v a d a z o p s j n c o r n e l t s e i g r e n e e c b o r v a n u o d a l k
m e j o v z o r t u o n d l v z y n m z o t y t k a j v r e w o P d n o m a i D
novch esen a sluzeb, nebo zlepsovnm efektivnosti
stvajcch zazen vse s ohledem na poteby zkaznk.
Diamond Power Central & Eastern Europe s.r.o. psobi
v uzk spolupraci se zakazniky v Polsku, Slovensku, Cesk
republice, Maarsku, Rumunsku a Bulharsku. Pebiraji
odpovdnost za podporu vvozc z tto oblasti, a uz jejich
konecn projekt existuje kdekoliv.
Diamond Power Central & Eastern Europe s.r.o.,
zalozena v roce 2008, je divizi spolecnosti Diamond
Power International Inc. celosvtov uznavanho lidra
trhu ve vsech aspektech cistni kotl a odpopilkovani.
Diamond Power International Inc. Ohio, USA, s vice nez
80 pobockami, servisni podporou, distribuci a vrobnimi
kapacitami v USA, Nmecku a Svdsku s vice nez 1 600
zamstnanci po celm svt.
Spolehliv dky svm zku ueenostem.
Pr Preeferovan pro vkon.
ZPS SLVRNA, a.s.
Odlitky hlavn pro strojrensk prmysl
Jsme slvrna, kter se svou 90letou
tradic dnes pat k nejmodernjm
slvrnm ve stedn Evrop, specializu-
jc se na vrobu odlitk z ed a tvrn
litiny ve vhov kategorii 30 kg a 10
tun, uvedl v vodu interview Eugeniusz
Szturc, mstopedseda pedstavenstva
a editel spolenosti, ZPS SLVRNA,
a.s., Zln.
1. Hovote o 90let tradici Jak
tomu mm rozumt, lze to vysvtlit,
kdy podle obchodnho rejstku jste
vznikli 16. 2. 1993?! Na co i koho
navazujete?
Prvn zmnky o slvrensk innosti
ve Zln sahaj na zatek 20. let minu-
lho stolet, kdy si frma Baa, tehdej
vrobce obuvi, zdila slvrenskou dlnu
pro vrobu nhradnch dl pro obuvnick
stroje.
2. A tam jsou vae koeny?
Ano, jist. Ostatn tak, jako prakticky
u vtiny vtch frem tady v oblasti
Zlnska, tm kad z nich m koeny
vbaovskch tovrnch.
3. Nicmn, jak jsem uvedl, podle
obchodnho rejstku jste vznikli
v roce 1993 Nebo to bylo sloitj?
Ano v prbhu kuponov privatizace
vznikla z pvodnho sttnho podniku
ZPS nae matesk spolenost ZPS, a.s.,
ze kter jsme byli vroce 1993 vylenni
spolu s ostatnmi obslunmi provozy
jako 100% dcein frmy ZPS, a.s.
4. Pojme jet k dneku Jste
leny skupiny Tajmac Group Jak
v n mte postaven?
ZPS SLVRNA, a.s., je nejvt dcerou
Tajmac ZPS, a.s. Slvrna zajiuje klov
dodvky odlitk pro jej strojrny. Podl
nadodvkch pro mateskou spolenost
in piblin 20 % na produkce, zbylch
80 % zajiujeme prostednictvm naich
tuzemskch azahraninch zkaznk.
5. Jet bych se vrtil ke skupin
Tajmac Group Pece jenom: ona
mus mt rozhodujc slovo ve vaem
vvoji, nebo se pletu?
Samozejm je tady standardn vztah
mezi matkou adcerou, kdy matesk
spolenost nazklad rozhodnut valn
hromady defnuje prostednictvm statu-
trnch orgn vizi adal smovn frmy.
Nadruhou stranu je tady vak dostaten
svoboda vjednn akompetence vroz-
hodovn managementu frmy, zajiujc
prunost aefektivnost vzen spolenosti.
6. Jak jste ekl v vodu, speciali-
zujete se na vrobu odlitk z ed
a tvrn litiny. Jak jsou trendy mezi
obma skupinami? A co je ziskovj?
V souasn dob dochz k postupn
zmn podlu odlitk zed atvrn li-
tiny. ZPS SLVRNA, a.s., byla pvodn
technologicky urena pro vrobu odlitk
ze ed litiny, dnes pevld trend, co se
te poadavk na materil, smujc
ktvrn litin. Tento trend vychz zpo-
adavk konstruktr, kte se dle mho
nzoru chovaj i trochu vce alibisticky,
protoe tvrnou litinu vyaduj i u v-
robk, pro kter by byla dostaujc ed
litina. Pro pedstavu ped 10 lety byl
podl tvrn litiny nana produkci dov
vjednotkch procent, vsouasn dob je
to u kolem 40 %.
Co se tk ziskovosti jednotlivch pro-
dukt, tak nejzajmavj pro ns jsou v-
robky, ukterch je nejvt pracnost, tzn.
ty nejsloitj, kter vak dky technologii
umme vyrobit rychle. Obecn plat m
vy kryc pspvek zajednotku asu, tm
vt vsledn fnann efekt.
7. Trochu kacsk otzka, ale: d
se konkrtn pojmenovat jeden pro-
dukt, kterho vyrbte nejvc, pin
vm nejvy zisk?
Vsouasn dob tvo nejvt podl vna-
em portfoliu zkaznci ze strojrenskho
a energetickho prmyslu, pro n vy-
rbme napklad: zkladny pro pesn
strojrenstv, vetenky, upnac prvky, pe-
vodov skn turbn arychlovlak, skn
hydromotor, tlesa ventil a mnoho
dalch. Pokud bych ml vyzdvihnout
ty nejziskovj, potom bych se zm-
nil nap. olopatkch erpadel, ukterch
jsou vysoce nadstandardn poadavky
na vnitn jakost a jejich vrobu jsme
spn zvldli.
8. Nabzte komplexn sluby, co si
za nimi mm pedstavit v souvis-
losti s jednotlivmi pracoviti mo-
delrna, slvrna, obrobna, labo-
rato, zkuebna? Mete je popsat,
charakterizovat?
V okamiku, kdy po ns zkaznk poa-
duje vrobek, je na povinnost dodat
ho ve fnln podob s tm, e vechny
innosti jsou, pokud mono, zajitny pod
jednou stechou. Nazatku posoudme
appadn poradme druh materilu, ze
kterho m bt vrobek vroben, vetn
ppadnch konstruknch korekc. N-
sledn ve vlastn modelrn vyrobme
model, kter je pizpsoben na tech-
nologii, co velmi usnaduje cel pro-
ces. Po odlit, odlitky podle poadavk
zkaznk obrobme na na obrobn
nebo ppadn odlitky, u kterch je vy-
adovan pesnost vsetinch milimetru,
obrobme umatesk spolenosti Tajmac
ZPS. Hotov odlitky mus splovat poa-
davky nachemick sloen, mechanick
vlastnosti, vnitn strukturu apod., jejich
proven je kolem prv laboratoe
a zkuebny. Laborato navc kontroluje
ikvalitu vech vstupnch surovin, tak aby
byla zabezpeena kvalita vyrbnho
materilu.
9. Kam smuj vae produkty?
Podl exportu se pohybuje narovni 55 %.
Podstatn st naich produkt zstv
v Evrop, hlavnmi odbrateli jsou N-
mecko, Itlie, vcarsko, Anglie, vd-
sko, Norsko, Izrael. st produkce putuje
doUSA. Marketingov aobchodn aktivity
dynamicky roziujeme.
10. Trochu jin aktuln tma Jak
jste si napklad poradili s kriz?
Krize zashla slvrnu vdruh plce roku
2008, kdy cel obor klesl vprmru o50
a 60 %, uns konkrtn o55 %. Slvrna
musela pijmout tvrd sporn opaten,
tj. snen potu zamstnanc, snen fx-
nch nklad, hledn spor vtechnologii,
atd. Jedinm pozitivem tohoto obdob
bylo sniovn cen vstup, take jsme
mohli vychzet vstc naim zkaznkm.
Kodeznvn krize zaalo dochzet vpolo-
vin roku 2010, kdy se obchod zaal znovu
rozjdt. Vsouasnosti meme konsta-
tovat, e jsme na80 % vkonu roku 2007.
11. Mete vnovat vt pozornost
hospodaen v roce 2010?
etn rok 2010, kter pro ns vzhledem
ksouladu smateskou spolenost dc
se etnm rokem skonil k30. 9. 2010, byl
pro ns jet veznamen tlumu, ikdy
jsme ji zaznamenvali znmky oiven.
Poklesu treb, v porovnn s obdobm
ped kriz, odpovd i celkem vrazn
ztrta, je dosahuje du destek milion.
12. Pedpokldm, e leton rok
bude optimistitj
Urit ano. Jak jsem pedeslal, vloskm
roce ji dochzelo k postupnmu oi-
vovn zejmna na strojrenskm trhu.
Kapacita slvrny je cca 15000 tun odlitk
ron, co byla i produkce v roce 2007.
Vsouasn dob jsme narovni 12000
tun, pro zajmavost, vdob krize to bylo
7000 tun odlitk. Ztoho je patrn velmi
intenzivn nrst produkce, a tm i pro-
dej. Tento nrst produkce ssebou nese
velmi vrazn tlak nazajitn fnancovn
zven rozpracovanosti, pohledvek
iskladovch zsob. Vzhledem kochot
bank aktivnji se podlet nafnancovn
poteb frem jsme nuceni si toto zajistit
zvlastnch zdroj azdroj naich obchod-
nch partner.
13. Pipravujete njak zajmav
novinky teba v technickm rozvoji?
Posledn vt investice, ve vi 40 mil.
K, byla ukonena nazatku roku 2009
modernizac tryska, kter nm dnes
umouj tryskat odlitky odlce 6 metr
avze 15 tun. Letos jsme podili tryska
pro men odlitky apipravujeme investici
pedevm dosnen emis zna kupo-
lov pece.
14. Mte jet v rukvu njakou
dal dleitou informaci nebo
libstku?
Nenazval bych to libstkou Ale je
vc, kter ns v poslednch letech trp,
amyslm si, e se tk vech slvren. Jde
omodel sttnho vzdlvn. Stle astji
se potkme stm, e mnostv lid, kte
jsou vzdlan voboru slvrenstv nebo
hutnictv, ale i strojrenstv, rok od roku
kles astm kles ipoet kol poskytuj-
cch toto vzdln. Vposledn dob byla
nap. uzavena slvrensk prmyslovka
vBrn. Odbornk, kte budou schopni
pevzt na tafetu, je abude velmi mlo.
Vdy absolventy vysokch odbornch
kol potme najednotliv kusy.
Samostatnou kapitolou je uovsk vzd-
lvn voboru tak to prakticky zaniklo.
V republice u nenajdete vun obor
slva, model, a kdy, tak pouze tam,
kde si frmy vzdlvn zajiuj samy.
Tento problm bude pro slvrny m
dl palivjm. Jestli tedy chceme roz-
vjet hutn a strojrenskou tradici, kter
tady vR bezesporu je, nemli bychom
naoborov vzdlvn zapomnat, resp.
nemly by zapomnat zainteresovan
sttn instituce.
Nakonec budou muset vzdlvn za-
jiovat frmy samy, tak jak to u dlaj
vsouasnosti, kdy rekvalifkuj absolventy
obchodnch akademi, hotelovch aeko-
nomickch kol a u je slvrenskmu
emeslu, ale zd se mi, e je to zbyten
ztrta asu pro vechny strany.
Vizitka:
ZPS - SLVRNA, a.s.
Sdlo: esk republika, Zln, Malenovice
Poet zamstnanc: cca 380
Obor podnikn: slvrna ed a tvrn litiny
Management:
Generln editel, jednatel: Ing. Eugeniusz Szturc
Obchodn editel: Jan Zbsk, MBA
Vrobn editel: Ing. David Pacola
Vrobce anorganickch pojivovch systm pro slvrny.
t7QSPWP[VTQPMFOPTUJ;14TMWSOBBTKFTQOQPVWOOOPW
QPKJWPWTZTUN%&4*-"-5FOUPTZTUNQJOKFEOP[OBOFLPOPNJDL
BFOWJSPONFOUMOWIPEZPQSPUJTSPWOBUFMONPSHBOJDLNBBOPSHBOJD
LNQPKJWN
- Nabizime moznost zkousek apllkace naslch produkt vprovozech slevaren
anasledne dodavky tchto system dle pesnych pozadavk zakaznik.
- Dalsi produkty spolenostl vodni sklo a. s.:
sodna adraselna vodni skla, llthna vodni skla, metaslllkaty, kololdni oxld
kemllty (TOS|L, 8lndzll), prmyslova odmasovadla, ztekucovadla, soda
ablkarbonat.
Kontakt:
p.Padek Prchal, tel.: 60258985l
p.Martln vitek, tel.: 732379246
emall: vltekQvodnlsklo.cz
www.vodnisklo.cz
PILANA a.s.
Pilana nstroje pro devo i kov
Firmy skupiny Pilana se ad k nejvtm
evropskm vrobcm kvalitnch ocelo-
vch nstroj. O souasn innosti i bu-
doucm vvoji jsme hovoili s pedsedou
pedstavenstva spolenosti Pilana a.s.,
Ing. Jim Michalem.
Kdy rma vznikla, jak meznky v jejm
vvoji povaujete za nejdleitj?
U v roce 1934 byla zaloena Prvn mo-
ravsk tovrna na pily a nstroje, letos
je to tedy 77 let, kdy se tady v Huln
zaalo vyrbt nad a nstroje pro e-
meslnky. Vsouasn dob se ale orientu-
jeme hlavn nanstroje pro prmyslov
odbratele, pvodn vroba pro eme-
slnky pedstavuje mn ne 3 % sou-
asn produkce. Kvznamnm meznkm
vexistenci frmy pat znrodnn podle
Beneovch dekret vroce 1945, ponm
podnik zskal nov nzev Pilana. V roce
1958 ztratila frma samostatnost pi
reorganizaci prmyslu byla zaazena jako
vrobn zvod pod Nad Praha, pozdj
NAREX Praha. Poroce 1990, kdy se NAREX
rozlenil namen podniky, jsme se znovu
vrtili knzvu Pilana. Vroce 1990 vznikla
Vizitka:
PILANA a.s.
Sdlo: Ndran 804, Huln
Poet zamstnanc: 20
Obor podnikn: pronjem nebytovch prostor,
dodvky energi
Ron obrat spolenosti (2010): 139 441 tis. K
Management:
Generln editel, jednatel, pedseda pedstavenstva:
Ing. Ji Michal
Pilana akciov spolenost. Posledn, z-
vren etapa se uskutenila vroce 1992,
kdy probhla privatizace avznikla skupina
frem, kter vnaem arelu vyrbj n-
stroje pod znakou Pilana. Uspodn
z privatizace trv vcemn do dneka.
Vletech 2000 a 2007 bylo toto propojen
frem nejtsnj cel skupina mla spo-
len obchod, kter zajiovala Pilanaa.s.
Protoe jsou ale produkty jednotlivch
frem pomrn rozdln a spolenosti
potebovaly vrostouc konkurenci rozvjet
pm kontakt s koncovmi zkaznky,
posedmi letech se tedy obchodn znovu
osamostatnily.
Jak je struktura spolenosti?
Varelech Huln aZborovice, kter spra-
vuje Pilana akciov spolenost, podnik
deset frem vevrob nstroj nadevo
akov. Okol ns vnm jako jeden subjekt
Pilana, ikdy to organizan tak nen.
Jste stle ryze eskou rmou bez za-
hraninho kapitlu?
Pouze jedna ze spolenost, kter podnik
v arelu, m 100% ast zahraninho
kapitlu, vechny ostatn frmy jsou vlast-
nny eskmi majiteli.
Kter vrobky i sluby tvo zklad
portfolia a kter jsou doplkov?
Ji jsem se zmnil oemeslnickm nad
jako prapvodnm sortimentu, ten je vak
dnes u opravdu okrajov. Zklad nyn
tvo nstroje pro prmyslov zpraco-
vn kov a deva. Objemov pevauj
nstroje na devo, nicmn v celkov
produkci se vce frem z arelu zabv
vrobou nstroj anad nazpracovn
kov. U devonstroj jsou stejnm
sortimentem hoblovac aspeciln noe,
kter pedstavuj ron zhruba 400 mil.K
obratu, dal vznamnou polokou jsou
kotoue na devo s SK pltky, kde jde
oron obrat dov 120 a 130 mil. K,
pak jsou to ostatn nstroje na devo
katry, strojn listy Znstroj nakov se
v Pilan tradin vyrb listy do runch
istrojnch pil, kotouov i segmentov
pily. Celkov se jedn opomrn irok
portfolio, kter se stle vyvj vzvislosti
napoadavcch trh azavdn novch
zpsob opracovn deva akovu.
Mete popsat modern technologie,
kter pi vrob vyuvte?
Vposlednch letech dolo kvelkmu tech-
nologickmu posunu, vtina vrob dve
zaloench namechanickm opracovn
dnes vychz ztechnologi ezn laserem,
velk technologick skok jsme udlali
ivtepelnm zpracovn vyuvme va-
kuov aprbn pece, vysokofrekvenn
kalen, co jsou pomrn nov techno-
logie. Co se te konenho opracovn,
mme napklad velmi dobou technologii
pro vkonn brouen ploch aCNC stroje
natskov obrbn aosten. Nae spo-
lenosti jsou zhlediska vybaven, myslm,
nadobr evropsk rovni.
Kolik procent vrobk vyvte a kdo
jsou vai nejvt zahranin odbra-
tel?
Poet zkaznk je vdu tisc, vyvme
dopiblin 70 zem. Orientujeme se pe-
devm nastedn avchodn Evropu plus
Rusko. Zamen na zem bvalho v-
chodnho bloku je dno historicky, Pilana
byla soust svazku obdobnch frem
vrmci RVHP asv zbo natchto trzch
p,BMUHFXBM[UFS#BOETUBIM
p8BSNHFXBM[UFVOELBMUHFXBM[UF#MFDIF
p$PMESPMMFETUFFMTUSJQ
p)PUSPMMFEBOEDPMESPMMFETIFFUTQMBUFT
Phone: +49 (0) 211 31086 0
Fax: +49 (0) 211 31086 32
info@staudestahl.de
XXXTUBVEFTUBIMDPN
Spolehliv partner
pro profesionly v osten pil a nstroj
www.vollmer-group.com | www.vollmer.cz | www.korinek-kk.cz
PILANA a.s.
Pilana nstroje pro devo i kov
realizovala prostednictvm podnik za-
hraninho obchodu. Dobr jmno znaky
Pilana se ve stedn a vchodn Evrop
udrelo. Dnes ale velkou st produkce
vyvme idozpadn Evropy, pomrn
vznamn podl tvo idodvky naDln
vchod, do ny i Austrlie. Objemov
men st vvozu zatm smuje doUSA
aJin Ameriky. Podle jednotlivch spole-
nost je celkov objem exportu mezi 50a
90 % jejich vkonu. Celkov vyvme
ron zbo za30 mil. eur.
Je problmem konkurence z Asie?
V n mme sv zastoupen a situaci
sledujeme zblzka. V souasn dob ale
podle naich informac smuje vvoj
v n spe ke zvyovn cen, zpouj
se dodvky. Situace je tam sloit kapa-
city, kter tam byly vybudovny, nevyrb
na pln vkon, nebo nemaj elektrick
proud. Take nsk konkurence nm sice
dojist mry komplikuje ivot, ale neohro-
uje ns. Naopak postupn oekvme
Jsme siln partner, kdykoliv ns potebujete
Financujeme: Stroje a zazen | High-tech technologie | Projekty vyuvajc obnoviteln zdroje | Dopravn
techniku auta, letadla, lod, autobusy, vagony
www.rl.cz | www.nancovanivozu.cz
Expert na rovnac techniku
ARKU Maschinenbau GmbH
Baden-Baden / Germany
Telefon +49 (0) 72 21 / 50 09-0
info@arku.de, www.arku.de
po vyrovnn
prprava materilu
z cvek
pro profilovac
linky
linky pro podln

a prcn delen
linky pro
podvn
materilu k lisum
rovnn dlu
FlatMaster dosahuje vynikajcch vsledku pri rovnn

vysekvanch, laserem a plamenem delench dlu
pred
FlatMaster
rada rovnacch stroju

pro plechov dly tloutky 0,5 - 60 mm


opan trend e nae zbo bude vn
stle vce konkurenceschopn.
Dotkla se spolenosti krize? Jak se vy-
rovnvte s reces?
Mme tst, e se dky naemu irokmu
portfoliu vrobk recese neprojevila na-
rz. Nejprve se do krize dostaly spole-
nosti vyrbjc nstroje na devo, pot
vrobci nstroj nakov, smrnm zpo-
dnm pak dodavatel pro vrobce stroj.
Sortimenty byly postieny poklesem
od5do70 %, ale nyn se d ci, e toto
obdob vechny frmy v arelu spn
pekaly. Koncem roku 2010 byly objemy
vroby narovni ped kriz. Dky sporm
vyly frmy z recese fnann stabilizo-
van adokonce itechnologicky poslen,
protoe nkter konkurenn evropsk
spolenosti zanikly a nm se podailo
levn odkoupit jejich strojn vybaven.
Podlte se na charitativnch progra-
mech i podporujete njak region,
v nm se vae provozy nachz?
Podporujeme pedevm men regionln
organizace azjmov spolky.
Jak velk objem investic vkldte
do modernizace rmy?
Dlouhodob se sname investovat zpt
asi polovinu zisku, zaposledn rok to bylo
vobou arelech kolem 100 mil. K. s-
ten lo o nkup novch technologi,
vloni jsme tak investovali do oblasti
spory energi zapojili jsme se dopro-
gramu zamenho nasniovn nklad
aomezen spoteby energi jak natopen,
tak navrobu.
Kam smuje vvoj rmy, v em vidte
budoucnost?
Stvajc potencil frmy budovaly tyi
generace lid. Imy preferujeme dlouho-
dobou prosperitu a rozvoj podnikn.
Zazkladn prvek spchu povauji rozvoj
technologi, bez nj se produktivita ned
zvyovat. Sname se udret i pracovn
msta, nebo zamstnvme asi 800 pra-
covnk z naeho regionu a ctme vi
nim zodpovdnost.
Kterou z oblast povaujete za nejd-
leitj propagaci, vvoj, zskvn
a podporu vzdlvn zamstnanc,
obchodn politiku?
Klov jsou pro frmu kvalifkovan pra-
covnci. Dalm dleitm prvkem je sta-
bilita podnikatelskho prosted, to vak
nememe nijak ovlivnit. Azatet je to
u zmnn technick vvoj aplikace
novch poznatk atechnologi vpraxi.
Dana D. Dakov
editelstv silnic a dlnic, Zvod Praha
Dlnice jsou nstrojem evropsk integrace
editelstv silnic a dlnic, Zvod Praha,
je nejvt zvod sttn pspvkov or-
ganizace editelstv silnic a dlnic, z-
zen Ministerstvem dopravy a spoj R.
Zvod Praha m na starosti vstavbu
dlnic v echch a dle vstavbu i dr-
bu silnic prvn tdy vetn rychlostnch
komunikac na zem Stedoeskho
kraje. Zvod m proto tyi seky. sek
vstavby silnic, sek vstavby dlnic,
Provozn sek a Ekonomick sek.
Zvodu Praha bylo celkem na vstavbu
a opravy komunikac pidleno ze Stt-
nho fondu dopravn infrastruktury,
z Evropsk unie, z vr a z provoznch
prostedk vletonm roce tm devt
miliard korun. Loni to bylo 11,5 miliardy.
Zvod m 84 zamstnanc, z toho pi-
blin 45 procent znich m vysokokolsk
vzdln. Ostatn maj vtinou stedn
kolu atm vichni disponuj dlouho-
letou prax voboru.
Kvalita dlnin st zsadn ovlivuje
zjem investor odanou lokalitu. Krom
toho zempisn poloha esk republiky
peduruje nai zemi k tomu, aby byla
tranzitn. Pokud budeme mt kvalitn
infrastrukturu, meme na tom jen vy-
dlat. Destky miliard dovstavby dlnic
se investovat vyplat, uvme-li vechny
vhody, kter to pinese vetn kom-
fortu abezpenosti dopravy, ekl editel
Zvodu Praha Ing. Ji Mayer. Podle nj
vtina zns u asi m zkuenost stm,
jak se jede po modern dlnici, kter je
navc vybavena kvalitnm informanm
systmem. Pipojil jet, e velk stavby
jako dlnice jsou asto realizovny izpro-
stedk Evropsk unie, protoe dlnin s
je tak vznamnm nstrojem evropsk
integrace.
Zvod Praha realizuje destky staveb.
Jedn se ostavby novch silnic prvn tdy
iopravy tch stvajcch, pedevm vak
buduje dlnice vesk sti sttu, jako je
D8 vesmru Lovosiceehlovice nebo D3
vJihoeskm kraji. Zvod Praha pipravuje
rovn modernizaci dlnice D1. Velmi v-
znamnou rozestavnou silnic je obchvat
Kolna i Lbeznic.
asto se jedn se o relativn velk in-
vestice. Vstavba dlnice D8 pedsta-
vuje asi 12 miliard korun. D3 je piblin
seky s poplatkem
- od uveden do provozu
- v prbhu roku 2011
seky bez poplatku
seky s poplatkem
Dl ni n znmk y (casov zpoplatnn)
Stav k 1.1.2011
za 10 miliard. Zprovoznn st okruhu
kolem Prahy, takzvan R1, byla posta-
vena za20miliard korun. Nadruh stran
nkter opravy silnic pedstavuj tak
pomrn mal mnostv penz v du
destek nebo stovek tisc.
Zvznamnch staveb zhlediska zlepen
dopravn situace to znamen uveden
doprovozu, lze jmenovat ji zmnn ob-
chvat Lbeznic nasilnici I/9, kter byl zpro-
voznn koncem ervence letonho roku,
ast obchvatu Kolna nasilnici I/38, jen
bude zprovoznn tak jet letos. Vroce
2011 bude dle uveden doprovozu sek
dlnice D8 mezi kiovatkami Lovosice
aBlinka. Jihoesk dlnice D3 by mla bt
dokonena vroce 2013. Modernizace n-
kterch sek dlnice D1 by mla zat ji
vptm roce. NaD1 je kladen nyn velk
draz. Vptm roce bychom proto urit
chtli alespo nkter seky realizovat.
To bude zatek cel modernizace D1
odMiroovic poKvalku, spovajc sice
v rozen, ale nikoli o dal jzdn pruh.
Pro bn provoz zstanou k dispozici
pruhy dva, konstatoval Mayer.
Investorem staveb je stt. editelstv silnic
a dlnic esk republiky jej v tto roli
zastupuje. To znamen, e pipravuje in-
vestin zmr, organizuje zemn rozhod-
nut, stavebn povolen, provd stavebn
dozor pocelou dobu vstavby anakonec
zajiuje kolaudaci. Projektanty adodava-
teli je irok kla organizac, kter jsou
vybrny nazklad vbrovch zen dle
pslunho zkona.
Povolovac proces s sebou nese adu
problm. Jedn se napklad o vkup
pozemk. Pi realizan fzi se setkvme
tak sadou obt. Ty lze ale eit opera-
tivn anezasahuj tak zsadn dopara-
metr staveb jako zmnn povolovac
proces. Pi nm je vzhledem kplatn legis-
lativ nkdy velmi sloit najt een pro
danou stavbu. Stavebn zkon nerozliuje
Tradice profesionalita kvalita
DLNICE, POZEMN KOMUNIKACE VECH TYP
MOSTY MONOLITICK A PREFABRIKOVAN
VODOHOSPODSK STAVBY
EKOLOGICK STAVBY
POZEMN STAVBY
PROTIHLUKOV STNY
INENRSK ST
REKULTIVACE
IVIN SMSI
DRCEN KAMENIVO
BETONOV SMSI
SILNIN PREFABRIKACI
kroupova 719
500 02, Hradec Krlov
telefon: 495 842 111
email: reditelstvi@msilnice.cz email: reditelstvi@msilnice.cz
www.msilnice.cz
REALIZUJEME: DODVME: 5lDLO EDlTEL5TVl:
Znakon, a. s.
Sousedovice 44
386 01 Strakonice
tel. 383 321 445, fax 383 322 553
e-mail: info@znakon.cz, www.znakon.cz
Silnice Horovsk Tn a.s.
Nad rybnkem 40, 346 01 Horovsk Tn
IO: 45359164, DI: CZ45359164,
Telefon: 379 410 301, Fax: 379 422 795
velikost stavby. Mon by stlo zazamy-
len omezen potu rozhodnut, kter
povolovac proces vnkterch ppadech
velmi protahuj, uvedl Mayer.
Cena zakilometr dlnice byla pedmtem
kritiky politik i veejnosti. Ing. Mayer
k tomu ekl, e v posledn dob se ne-
setkal sfundovanou studi, kter by po-
rovnvala cenu jednoho kilometru nov
postaven dlnice vjednotlivch zemch.
Z hlediska prmrn ceny je to velmi
sloit vc alze ji vykldat itak, jak si rzn
zjmov skupiny pej. Vkadm ppad
relevantn jsou vak jen pepoten data,
oitn odjednotlivch vliv, kter jsou
vkadm konkrtnm ppad jin, a u
se jedn ovlivy technick, nebo daov
apodobn, mn Mayer. Jak dodal, krom
toho uns jsou velmi sloit geologick
ageografck podmnky, nakter projekt
mus reagovat. Stavba dlnice vechch
vyaduje relativn hodn tunel amost.
Proto je velmi komplikovan porovnvat
cenu zajeden kilometr dlnice postaven
u ns s kilometrem postavenm jinde
bez podrobn akvalifkovan studie. Po-
kud ale chceme cenu za jeden kilometr
snit, je mon zmnit odpovdajcm
zpsobem projektovou dokumentaci.
Lze redukovat poet podjezd, nadjezd,
most, vjezd atak dle, vysvtil Mayer
adodal, e natakovm een se pracuje.
Nad jednotlivmi projekty byly vytvoeny
supervize, jejich kolem je optimalizace
projekt tak, aby splnily svj el, avak
co mon nejspornji.
Krach nskho een stavby dlnice
v Polsku podle Mayera ukzal, e vbr
zhotovitele pouze podle ceny nemus
bt ideln een. Pi vbru zhotovitele
pro stavbu dlnice je toti jet teba
mt jistotu, e budou dodreny pslun
termny akvalita. Sout nazhotovitele
tak dleit zakzky by mla bt trans-
parentn. Pokud nkter zastnn
subjekty vyuvaj dotan politiky ma-
teskch stt, pak takov sout neme
bt spravedliv.
Piblin jedna tvrtina a jedna tetina
aktivit Zvodu Praha je vnovna opra-
vm silnic a dlnic. Do opravy dlnic se
letos vZvod Praha investovalo piblin
750 milion korun. Pro renovace adrby
silnic prvn tdy ve Stedoeskm kraji
stka inila vce ne 500 milion korun.
Tato silnin s je vevelmi patnm stavu.
Prostedky na opravu a drbu nebyly
vminulosti dostaten sohledem nahus-
totu tto st a jej zaten a st. Aby
se zastavilo prbn zhorovn stavu
silnin st, bylo by naopravy nutno vy-
naloit cca 1 miliardu ron akdosaen
znatelnho zlepen v relativn krtk
dob dokonce zhruba dvojnsobek dosud
pidlovan stky. Navc, vdruh polo-
vin loskho roku byly opravy zastaveny
anebyla provedena drba ped zimou.
V letonm roce fnannch prostedk
tak mnoho nen, uzavel Mayer.
Ing.Ivan Jemelka
editelstv silnic a dlnic, Zvod Praha
Dlnice jsou nstrojem evropsk integrace
DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. sr. o.
Masarykovo nmst 5/5
70200 Ostrava Moravsk Ostrava
tel.: +420 595132011
fax: +420 595132081
s.bijok@dpova.cz, info@dpova.cz
www.dpova.cz
SILNICE, MOSTY, INENRSK ST
DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r. o. je projekn, inenrsk a konzultan rma
se specializac a zkuenostmi pi vstavb a rekonstrukcch dlnin a silnin st,
v projektovn dopravn st mst, v een problematiky v oboru dopravnho inenrstv
a v projektovn vodnch staveb. Projekty jsou eeny komplexn, vetn inenrsk innosti.
Projektov, inenrsk akonzultan organizace
Dritel certifkt systmu jakosti dle
SN EN ISO 9001:2001 aSN EN ISO 14001:2005
Drzitel certiktu jakosti dle CSN EN ISO 9001, 14001, OHSAS 18001.
Nabzme komplexn sluzby pi pprav a realizaci vsech druh staveb, tzn.:
spoluprace pi vytvaeni investicniho zamru investora,
obstaravani a vedeni projekt,
zajistni uzemniho rozhodnuti a stavebniho povoleni,
organizovani soutzi na vbr dodavatel,
zemmicsk prace,
technick dozor investora,
kolaudace stavby a jeji pedani uzivateli,
studijni provovani vyuzitelnosti pozemk.
Na Morani 3/360
128 00 Praha 2
tel.: 236 083 202
Iax: 236 083 204
e-mail: idsids-praha.cz
http://www.ids-praha.cz
ZKUSEN PARTNER - ZRUKA KVALITY
nievelt
Labor Praha, spol. s r.o.
Spolenost NIEVELT-Labor Praha, spol. s r.o. je nezvislou akre-
ditovanou laborato pro zkouen materil pro vstavbu dopravn
infrastruktury. Spolenost m v souasn dob sedm pracovi
(laborato) po cel esk republice. V roce 2007 byla zaloena
dcein spolenost na Slovensku (NIEVELT-Labor Slovakia s.r.o.)
a v roce 2010 dcein spolenost v Polsku (NIEVELT-Labor Polska
Sp. z o.o.) se stejnm rozsahem slueb.
Nabzen rozsah slueb:
zkouen zemin, kameniva, cementovch beton, asfaltovch
pojiv a asfaltovch sms
zpracovn potench zkouek typu asfaltovch sms
zpracovn prkaznch zkouek recyklovanch sms
diagnostika vozovek (men nosnosti zazenm FWD /
HWD, georadarov men [GPR], odbry jdrovch vvrt do
hloubky a 10 m, provdn digitlnho snmn stavu povr-
chu, aplikace vsledk do systm hospodaen s vozovkou)
navrhovn zpsob a technologi oprav vozovek
konzultan a projektov innost
vdecko-vzkumn innost
Spolenost psob na eskm trhu od roku 1993.
Houdova 18, 158 00 Praha 5
Tel.: +420 267193402, Fax: +420 267193400
E-mail: office@nievelt.cz
www.nievelt.cz
lenstv INFRAM a.s. v odbornch sdruench:
esk asociace konzultanch inenr CACE, dnho
lena EFCA a FIDIC
esk betonsk spolenosti
Sdruen pro sanace betonovch konstrukc International
Concrete Repair Institut se sdlem v USA
esk silnin spolenost
Spolenost je zapsna do Seznamu kvalifikovanch dodava-
tel MMR R
INFRAM a.s.
vznamn dodavatel editelstv silnic a dlnic R
Spolenost INFRAM a.s. d a kontroluje vznamn zakzky
dopravn infrastruktury v esk republice i v zahrani. Hlav-
nmi domcmi zkaznky jsou Ministerstvo dopravy, silnin
a dlnin spolenosti, eleznin organizace, obce i soukrom
klienti. Prostednictvm svch dceinch spolenost operuje
INFRAM a.s i na Slovensku, v Bulharsku i v Rumunsku. Pro sv
zahranin klienty zajiovala zakzky i v Nmecku, Chorvatsku,
Rakousku Francii a Irsku.
EN ISO 9001:2009, EN ISO 14001:2005
OHSAS 18001:2008
Pelukov 1407, 198 00 Praha 9
tel.: 281 940 151, 602 272 418
e-mail recepce@infram.cz
www.infram.cz
editelstv silnic a dlnic Zvod Brno
(SD Brno) je jednm z vznamnm dis-
lokovanch tvar celosttn organizace
editelstv silnic a dlnic R (SD). Tato
spolenost je sttn pspvkovou orga-
nizac zzenou Ministerstvem dopra-
vy R. Zkladnm pedmtem innosti
organizace SD je vkon vlastnickch
prv sttu k nemovitostem tvocm
dlnice a silnice I. tdy. Dle zabezpee-
n sprvy, drby a oprav dlnic a silnic
I. tdy a zabezpeen jejich vstavby
a modernizace.
Zvod Brno je lenn na4 seky sek
vstavby silnic, sek vstavby dlnic, eko-
nomick sek aprovozn sek. seky v-
stavby silnic adlnic jsou dle rozdleny
naprojektov tmy podle realizovanch
staveb D1, D47, R52 aR43, R49 aR55,
Velk mstsk okruh aMal astedn pro-
jekty. Ekonomick sek zahrnuje trnu,
zakzkov oddlen amajetkovou sprvu
Rozpoet investinch akc pipravova-
nch Zvodem Brno se bl asi k6 miliar-
dm korun. Rozpoet pro opravy je zatm
asi 190 milion korun, pro drbu silnic I.
td 105 milion korun. Akce neinvestin
povahy maj pidleno asi 192 milion
korun.
Vzvod pracuje 76 zamstnanc, znich
piblin polovina je vysokokolsky vzd-
lan stechnickm zamenm, ostatn pak
maj stedn odborn vzdln.
Vrmci budovn dlnin st SD Brno
realizuje vstavbu dlnice D1 v seku
Krom vchod kovice a dlnice
D47. Vstavba D47 byla po mnohale-
tch ppravch zahjena v roce 2004
avsouasn dob je ji zprovoznn sek
od Lipnku nad Bevou a po Bohumn
adokonujeme posledn sek odBohu-
mna nasttn hranice sPolskem, uvedl
editel zvodu Zdenk Pnek. SD Brno
rovn realizuje stavbu obchvatu Bohu-
mna v seku I/67 BohumnSkeo,
kter sD47 souvis. Souasn se dokon-
uje i vstavba rychlostn komunikace
R55 SkalkaHuln.
Nazem msta Brna jsme letos dokonili
rozshlou opravu silnice I/52 BrnoRaj-
hrad ajako soust pipravovanho vel-
kho mstskho okruhu Brna realizujeme
dv stavby, a to tunely Dobrovskho B
aMK Dobrovskho Svitavsk radila,
dodal Pnek.
Investorem tchto staveb je editelstv
silnic adlnic R.
Podle Pnka vstavba vech sek dlnice
D47 vetn esti souvisejcch pivad
pedstavuje investici 60 miliard korun.
Jak Pnek konstatoval, realizace seku
D1 Krom vchod kovice byla za-
hjena v roce 2008 a bude dokonena
v ptm roce. Vstavba dlnice D47
zapoala v roce 2004 a jej fnalizaci lze
pedpokldat rovn vptm roce. Vroce
2012 by mla bt dohotovena tak stavba
R55 SkalkaHuln odstartovan v roce
2008. Letos byla dokonena oprava sil-
nice I/52, kter byla realizovna odroku
2008. Pnek jet pipojil, e vstavba
tunel Dobrovskho byla zahjena vroce
2006 adokonen se oekv vroce 2013.
Podobn potek realizace MK Dobrov-
skho Svitavsk radila byl vroce 2009
ajej ukonen by mlo bt vroce 2012.
Modernizace dlnice D1, jak ji bylo uve-
deno vtisku, patrn probhne vetyech
editelstv silnic a dlnic R
SD Zvod Brno ns vleuje do Evropy
etapch am celkem pijt na23 miliard
korun. Pot se isvyuitm evropskch
penz. V roce 2012 SD po letech p-
prav zahj 1. etapu modernizace dlnice
napti secch ocelkov dlce 40 kilome-
tr. Zvod Brno se bude podlet natech
znich. Jedn se otyto seky: Vtrn Je-
nkov Jihlava vdlce 8,5 kilometru, dle
Lhotka Velk Bte vdlce 8,9 kilometru
a tak Velk Bte Devt K v dlce
5,7 kilometru. V prosinci tohoto roku se
oekv, e probhnou potebn stavebn
zen apt rok vbeznu by mohly bt
zahjeny stavebn prce.
Od pvodn velkorysej varianty roz-
en dlnice pocel jej dlce nati pruhy
vobou smrech bylo zasovch ifnan-
nch dvod uputno. Souasn een
bude poskytovat pro idie dlnici vnov
kvalit. Vozovka dostane nov povrch
spravou sniujc hluk anavtin mst
dojde kjejmu rozen o75 centimetr,
uvedl Pnek. Podle jeho nzoru toto roz-
en zaru, e pi uzaven jedn poloviny
dlnice se d jezdit s vyuitm odstav-
nho pruhu dl vedvou pruzch vkadm
smru. Dlnice by mla bt tak vybavena
novmi bezpenostnmi prvky amoder-
nm telematickm zazenm, kter bude
idie informovat okolonch nebo patn
sjzdnosti. Jak doplnil, doba oprav dlnice
D1 bude spovat nazajitn fnancovn
jednotlivch etap.
Nejvtm nam problmem je nedo-
statek penz. Musme upravovat harmo-
nogramy vstavby vzvislosti navi pi-
dlench prostedk a realizace staveb
se tak me prodluovat. V nkterch
ppadech to me vst ikdoasn kon-
zervaci stavby. K tomuto vak natst
pistupujeme jen velmi vjimen, pi-
znal Pnek.
Ktakzvanmu nsk een podotkl, e
se v Polsku pli neosvdilo, nicmn
snaha o nalezen cest ke sniovn cen
vstavby dlnic trv. Jak ale podtrhl, je
nutn klst draz nadobrou kvalitu dla
a nastavit podmnky se zhotoviteli tak,
aby zaruovaly dokonen staveb v po-
adovanch termnech akvalit.
Podle nj cenu dlnic ovlivuj geologick
ageografck podmnky zem, nklady
namajetkoprvn vypodn avnemal
me tak poadavky astnk sprvnch
zen. V souasn dob ale vnujeme
pedkldanm projektm velkou pozor-
nost ausilujeme onalezen skuten op-
timlnch een, aby se ceny zakilometr
dlnice snily, zdraznil Pnek.
Poznamenal tak, e pslun zkonn
prava pitom nen pli vstcn. Vd-
sledku toho dochz ke zpomalen p-
pravy a tm prodraovn celkovch
nklad stavby. Souasn legislativa
napklad umouje jak vlastnkm po-
zemk dotench stavbami, tak rznm
obanskm sdruenm blokovat proces
ppravy staveb dlouh roky. Nkter
stupn ppravy je pak nutno opakovan
aktualizovat nebo zahjit pln znovu. To
samozejm stavby mimo jejich zpoma-
len iprodrauje, posteskl si Pnek.
Upozornil pitom, e kvalitn dlnin s
m velk vliv nazjem investor. Nebo
m dostupnj lokalita je, tm je o ni
vt zjem. Troufnu si tvrdit, e inves-
tice do rozvoje dopravn infrastruktury
je vsouasnm svt nezbytnost, mnil
Pnek. Krom toho, podle nj, dlnin s
je tak nstrojem evropsk integrace, pro-
toe asi nejlpe se lze pipojit kezbytku
Evropy prv kvalitn dlnin st. Navc,
pmou mrou sjej kvalitou, roste bez-
penost ipohodl idi.
drba dlnic a nkterch rychlostnch
silnic je pmo zajiovna SD. Provd se
oddubna dojna jako letn drba ajako
drba zimn vobdob listopad a bezen.
Letnmi pracemi jsou pedevm opravy
vozovek, most, dopravnch znaek, n-
try ocelovch konstrukc, odvodnn,
sekn trvy, istn a klid odpovek,
drobn zemn prce, impregnace beto-
novch vozovek, zizovn vodorovnho
znaen, itn kanalizace a podobn.
Zimn obdob je charakteristick zvlt-
nm pracovnm nepetritm provozem,
kter zajiuje pohotov odklzen snhu,
nled anmraz zvozovek. Pro tyto prce
jsou pouvny speciln mechanismy
a chemick materily. drba a opravy
ostatnch silnic I. td je celoplon zaji-
ovna Sprvami SD. drba a opravy
silnic II.aIII. td jsou zajiovny jednot-
livmi kraji.
Pokud jde oopravy silnic, tak kdybych to
ml vyjdit fnannm objemem, vnu-
jeme jim asi pt procent objemu fnan-
nch prostedk, ktermi n zvod dispo-
nuje. Toto slo je vak mrn zkreslujc,
nebo nezahrnuje nklady naopravy dl-
nic nazem Moravy. Opravy dlnic jsou
v kompetenci seku spadajcho pmo
pod generln editelstv, vysvtlil Pnek.
Vletonm roce je zatm Zvodu Brno pi-
dleno naopravy asi 190 milion korun.
Pnek ekl, e nen pln jednoduch
uvst pesn poet opravench kilometr,
protoe velk st oprav probh jako
lokln opravy nejhe postiench mst.
Tyto kousky se tko staj. st oprav
pak probh jako souvisl opravy, kdy se
ji pracuje s vtmi seky komunikac.
Zve uveden stky jde asi 65 milion
korun na opravu piblin 12 kilometr
silnic I. tdy, 65 milion korun naopravu
most a60 milion korun naopravy kod
po zim. Tato stka vak nemus bt
konen. Finann prostedky naopravy
komunikac bvaj pidlovny vevlnch
adokonce roku pedpokldme, e dojde
kdalmu pidlen prostedk, upesnil
Pnek.
Ing.Ivan Jemelka
SILNICE ELEZNICE
VODA EKOLOGIE
DOPRAVOPROJEKT BRNO
projektov a inenrsk institut pro dopravn a ekologick stavby
www.dopravoprojekt.cz
V PARTNER V ZIMN
DRB KOMUNIKAC
R
www.sulsa.cz
SMP CZ, a. s. bude iuprvnho
PPP projektu vR
Historie spolenosti SMP CZ sah a
do roku 1953, kdy dne 1. ledna byl
u pedchdce tto firmy Stavby silnic
a eleznic Praha zzen Speciln zvod
pro inenrsk konstrukce z pedpjatho
betonu. Po reorganizaci podniku se jako
zvod 2 Stavby silnic a eleznic podlel
na vznamnch komunikanch stavbch
a rozvoji mostnch technologi.
K osamostatnn pod novm nzvem
Stavby most Praha dolo k 1. 4. 1990
aod5. 5. 1992 je podnik akciovou spole-
nost. Prvn rok novho tiscilet byl irokem
zmny nzvu akciov spolenosti Stavby
most Praha naSMP CONSTRUCTION, a. s.,
podle rozhodnut pedstavenstva. Zmna
nzvu nebyla pouze formln, souvisela
srozenm nabdky stavebnch innost,
realizovanch spolenost. Dnem 1. 8. 2005
byla vrmci squeeze-out (zskn 100 %
vlastnictv mateskou spolenost VINCI)
zruena frma SMP CONSTRUCTION, a. s.,
a jej majetek pevzala frma SMP CZ, a.
s. Vsouasn dob pat tato spolenost
podle statistickch daj mezi patnct
nejvznamnjch stavebnch spolenost
vR.
Jedinm akcionem SMP CZ, a. s., je sku-
pina VINCI, divize Construction.
Clem spolenosti SMP CZ, a. s., bylo roz-
en portfolia stavebn innosti onov
obory konkrtn stavby vodohospo-
dsk, podzemn aprmyslov.
Ji od roku 2000 zahjila spolenost
svou innost v oboru podzemnch sta-
veb adodnen doby realizovala nkolik
sek praskho metra na trase IV.C
seky votevench vkopech, podlela se
subdodavatelsky navstavb tunelu Mr-
zovka, Panensk, Jihlava a rekonstrukci
stanice metra C Vltavsk po povodnch.
Vsouasn dob se podl navstavb tu-
nelu Blanka vpraskm vnitnm okruhu.
Dalm oborem, do kterho spolenost
vstoupila, je obor vodohospodskch
staveb. Zdokonench staveb je mon
uvst nap. rekonstrukci zrubnch zd
uvvaru pehrady Orlk, rekonstrukci sti
plavebn komory esk Kopisty, vstavbu
pehrky nabystin Huiv potok, pro-
tipovodov opaten Prahy vKarln, re-
konstrukci praven vody Hradit aSou
i rekonstrukci istren odpadnch vod A,
Nov Bor aVarnsdorf.
Poslednm oborem, kde SMP CZ zaala
psobit, je oblast prmyslovch staveb.
Konkrtn se jedn oobnovu elektrrny
Vizitka:
SMP CZ, a. s.
Sdlo: Evropsk 1692/37, 160 41 Praha 6,
esk republika
Poet zamstnanc: 750
Obor podnikn: stavebnictv dopravn, vodohos-
podsk, podzemn a prmyslov stavby
Ron obrat spolenosti za rok 2010: 3 485 mil. K
Management:
Generln editel: Ing. Martin Doksansk
Obchodn editel: Ing. Jan Jech
Vkonn editel: Ing. Vclav Krauz
vTuimicch, kde spolenost rekonstruuje
vznamnou st tto dleit energetick
stavby.
Rozhovor o palivch tmatech
s generlnm editelem spolenosti
SMP CZ, a. s., Ing. Martinem
Doksanskm.
Jak byste popsal vvoj stavebnho pr-
myslu dopravnch staveb v posled-
nch letech a jak vidte budoucnost?
Jako pechod z as rozmail hojnosti
do obdob tivho nedostatku, pede-
vm voblasti novch zakzek.
Tu nejbli budoucnost nevidm rov.
Prmysl sice hls ji oiven, pedevm
ten automobilov, ale aby se zaalo zve-
dat istavebnictv, musel by ten, kdo d
tento stt, zat vnmat propad stavebn
produkce jako opravdov problm pro
hospodaen sttu jako celku. Pi hlubm
celkovm propadu stavebn vroby me
bt efekt provzanosti na dal obory,
jako je vroba stavebnch hmot, doprava,
sluby apod. skutenm celospoleen-
skm problmem (mm tm na mysli
pedevm nezamstnanost a s n spo-
jen neefektivn zvyovn vdaj sttu).
Bohuel nm pocit, e n problm nen
ve skutenosti v takto irokm pohledu
vnmn.
Kdybyste ml tu pravomoc, co byste
z hlediska sttn politiky udlal jinak?
Za prv bych smyslupln, s rozumem,
ale se v rozhodnost co nejdve upravil
legislativu. Tzn. pedevm veker zkony
souvisejc slegislativn ppravou staveb,
stavebn zkon azkon ozadvn veej-
nch zakzek. Pipravovan novela tohoto
posledn jmenovanho zkona nepot
nikoho, myslm, e nejmn budouc in-
vestory. Vhradn orientace na nejni
nabzenou cenu pinese vdlouhodobm
horizontu nejvt problmy prv i in-
vestorm (zpohledu provoznch nklad
anklad naopravy pouplynut zruk).
Zadruh bych nastavil pevn rozpotov
pravidla pro stt a dle i dlouhodob
zkonem zakotven plny rozvoje pro
jednotliv stavebn obory s horizontem
alespo deseti let (nap. pro dopravn
infrastrukturu, bytovou vstavbu, zvazky
sttu voblasti likvidace historickch eko-
logickch zt apod.)
Zatet bych se nad rmec tchto dlou-
hodobch strategickch pln vytvo-
ench pro normln asy zamyslel nad
proinvestin doplkovou strategi sttu
vobdob ekonomick krize. Tm myslm
nap. poslen rozpot SFDI v takovm
obdob namsto jejich omezovn.
A za tvrt bych zavedl zkon o sttn
slub. To aby se navzdory turbulent-
nmu stdn vld arznch politickch
stran umoci zajistilo to, e chod azen
ministerstev ajinch sttnch ad bude
profesionalizovn, stabilizovn alogicky
dlouhodob smrovn.
Platebn morlka investor se pr zhor-
uje. Zaznamenali jste tento trend i vy
a jak se chystte uinit opaten?
Smutn je to, e pkladem pro neplatie
se stal istt, nap. vdopravn infrastruk-
tue dochzelo v uritm obdob k z-
mrnmu zpoovn plateb navzdory
tomu, e SFDI netrplo nedostatkem
fnanc. Ano, situace se zhoruje, vichni
zamstnanci zodpovdn zafnann toky
uSMP museli zintenzivnit svou prci vtto
oblasti.
S
t
a
v
m
e

j
i
n
a
k
.

'
H
W
D
L
O
Q
pozemn st avit elst v

inzenrsk sLavby a sL
komplexn regenerace byLovch dom
projekn a energeLick sluzby
developersk projekLy
v rmci komplexn obnovy elekLrrny 1usimice ll zajisujeme pro
spolenosLi SMP CZ a.s. a Skoda Praha lnvesL s.r.o. dodvku LchLo
sLavebnch celk.
komplexn obnova elekt rrny Tuimice II
- sLavebn sL pro blok 2 a 22
-vmnkov sLanice - neprchoz kanl 2.eLapa
- prchoz kanl 2.eLapa
NEPRO st avebn s.r.o.,
LocisL 682, 48 5 KlsLerec nad Oh, Lel. 474 88 68, email. inlo@neprosLavebni.cz
SpolecnosL je drziLelem cerLilkL C5N N I5O 900l, I5O l400l, OH5A5 l800l
w
w
w
.
n
e
p
r
o
s
t
a
v
e
b
n
i
.
c
z
Zahradn a stavebn innost www.gardenline.eu
Sdlo: ekov 405/ 13 | 412 01 Litom ice
Provozovna: Na Valech 784 | 412 01 Litom ice
Tel. / Fax: (+420) 416 532 656
SN EN ISO 9001:2009
SN EN ISO 14001:2005
SN BOZP OHSAS 18001:2008
Stavebnch zakzek ubylo a bude ub-
vat nejspe i nadle. Jak konkrtn
dopady to m na zamstnance a rmu
globln?
Jako asi vechny frmy v naem oboru
jsme byli nuceni pistoupit k realizaci
spornch opaten. Nkter jsou pro
SMP prospn, jin, kter nap. souvis
sredukc potu zamstnanc, jsou nep-
jemn. Dle dochz k tomu, e se nae
mostask elita musela smit s tm, e
namsto vstavby komplikovanch roz-
shlch estakd jsme rdi, kdy mme
pleitost opravit jednopolov most pro
obec XY. A e se na pechodnou dobu
bude muset st z nich peorientovat
inarealizaci jinch druh staveb.
Nstup krize ns, ptte-li se na to glo-
bln hledisko, posunul kir spoluprci
a etnjm kontaktm se zahraninmi
partnery. Ato nejen ze skupiny, dokter
spo|. s r.o
vrch||ckeho 735, 415 01 1ep||ce
te|. 417816811, |nlo|possolt.cz, www.|possolt.cz
Procesn nkladov zen stavebnch rem
I POS
Komplexn informan a dic systm, umoujc provzan zpracovn
vekerch technickch i ekonomickch informac k minimalizaci rizik stavebn
rmy a zaveden procesnho nkladovho zen ke sniovn nklad staveb.
vancurova 1u46
3u0 01 1abor
te|.: 361 256 464
Be|ohorska 81
110 00 Praha 10
te|.: 271 732 245
Zvonarka 16
617 00 Brno
te|.: 543 254 067
Pr|cna 2u3
736 01 Hav|rov - Mesto
te|.: 6u6 81u 787
Kontakty:
e-mail: info@opbh21.cz
mobil: 608 399 991, 774 426 360
OPBH 21
www.opbh21.cz
Nase sdruzeni OPBH 21 citajici sest hrem se zabyva stavebnimi pracemi, facility
managementem, housekeepingem, udrzbou objekt, uklidem a dalsimi emesly.
Zajisujeme stavebni sluzby v rozsahu zivnosti ,Provadni staveb. Provadime za-
teplovaci systemy, vykopove prace, bouraci prace, rekonstrukce koupelen a dalsi
zakazky. Zajistime take kompletni uklidove sluzby, poskytujeme technicke sluzby,
nap. opravy vody, topeni, plynu, atd.
Jednim z nasich nejvyznamnjsich partner je spolecnost SNP CZ, a.s., se kterou
spolupracujeme jiz 3 roky. Jednou z poslednich akci je vystavba protipovodove
stny v Praze S-Zbraslavi.
Krle Jiho 1323
390 02 Tbor
Telefon: + 420 381 253 271
Fax: + 420 381 253 271
E-mail: bvtrans@seznam.cz
www.bvtrans.cz
Dlouholet partner spolenosti SMP-CZ v oblasti dopravy.
Zajiujeme pedevm pepravu nadmrnch nklad,
vnitrosttn a mezinrodn dopravu, spedici, zasilatelstv,
jebnick prce.
0K-beton, s.r.o. GREUiYROEDSUR9DH]iNODG\
www.dkbeton.cz
7roba a rozvoz betonovch smsi
erpni betonovch smsi
Samonivelani podlahov potry
Prodej drtk do betonu
patme, tj. VINCI, kde jsme nalezli mnoho
zajmavch sesterskch spolenost nap.
v oborech sanac elezobetonovch
konstrukc, jejich pedpnn, v oblasti
jadern energetiky, spalovn odpad
apod. Naimi partnery se staly idal ev-
ropsk technologick spolenosti pro
oblast vodohospodskou ienergetickou.
A tak jsme se zaali vn pipravovat
naexpanzi dozahrani, dozem bvalho
vchodnho bloku.
Nov stavebn zakzky by mly bt
s nimi rozpoty. Projev se to podle
vaeho nzoru na kvalit staveb?
Jednoznan, u jsem to kal v jedn
z pedchozch odpovd. Novelizac z-
kona o zadvn veejnch zakzek na-
staven vhradn preference ceny vev-
brovch zench veejnch investor
nastran jedn anedostatek prce uzho-
tovitel nastran druh povede kesnio-
vn kvality prac nasamou hranu, khle-
dn substituc v podob nejlevnjch
materil, technologi atd. V konenm
dsledku tato strategie nepin efekt
auspokojen nikomu ani zadavatelm
ani dodavatelm. Mli bychom mt napa-
mti, e uritou vyvenost mezi renom
spolenosti, kvalitou produktu ajeho ce-
nou uplatuje kad zns ipi bnch
nkupech pro domcnost. Tak pro by se
veejn zadavatel ml chovat jinak!
Vae firma vytv nejen mostn
a ostatn stavby, ale vnuje se i v-
stavb ve vodohospodstv. Jak
podl z pohledu zisku spolenosti in
jednotliv obory?
To se takto ned dlit. V kadm druhu
staveb, kter realizujeme aje jich mnohem
vc ne jen dopravn avodohospodsk
stavby, jsou stavby proftabiln iproble-
matick. Sname se, aby tch druhch
bylo prezov co nejmn, co se nm
vposlednch letech docela dailo. Celkov
ist hospodsk vsledek v loskm
roce peshl 5 %.
Jakm smrem se chce vydat SMP CZ
do budoucna? Jak mte plny?
Ji jsem je naznail. Sname se zskat
vdomosti, zkuenosti a partnery pro
nov oblasti, nov druhy staveb. Mezi n
pat rzn formy energetickho vyuvn
odpad, oblast jadern energetiky, nov
technologie pro dopravn stavby apod.
Mme zjem pipravit se inaalternativn
monosti fnancovn staveb mme to
tst, e meme bt uprvho realizova-
nho dopravnho PPP projektu nazem
esk aSlovensk republiky, chceme pi-
pravit nabdky spolufnancovn staveb
sttnm nebo municiplnm investorm
do kolaudace staveb, pokusme se pi-
pravit model developersky realizovanch
prmyslovch projekt pro soukrom in-
vestory. Dle se pipravujeme naexpanzi
dozahrani natrhy vpostkomunistickch
vchodoevropskch zemch. Intenzivn
pracujeme na akvizici jedn specializo-
van spolenosti z R. A tak bych mohl
pokraovat. Je toho mnoho.
Na co jste za dobu svho psoben
na pozici generln editele nejvce
pyn? Co byl pro vs nejobtnj
kol?
Snam se nebt pyn. k se, e pcha
pedchz pd Pokud bych ml ale ci,
z eho mm nejvt radost, tak pak je
to ze vztah aatmosfry vSMP akvality
naich zamstnanc. To je nadje pro
budoucnost spolenosti!
Jarmila noblov
Spolenost HST Hydrosystmy s.r.o. je dodavatelem technologickch
celk pro oblast vodnho hospodstv. Do vrobnho programu pat
zazen pro istrny odpadnch vod, kanalizan objekty, deov
zdre, erpac stanice, pehradn hrze a dal vodohospodsk
objekty. Nabzme innosti od zpracovn projektovch dokumentac
po dodvky technologickch celk na kl.
HST Hydrosystmy s.r.o., koln 14, 415 01 Teplice
tel.: +420 417 560 561, fax: +420417560562
info@hydrosystemy.cz, www.hydrosystemy.cz
se sdlem v Tuimicch 19, 432 01 KADA
tel.: 471 113 201, e-mail: energo@energotusimice.cz
Spolenost je zaazena do seznamu provench dodavatel z hlediska poadavku
EZ,a.s.na systm jakosti. V rmci obnov KO ETU II, KO EPR II, se podl na kompletn
projektov dokumentaci, technologick a stavebn elektroinstalaci a zajiuje kompletn
dodvky elektro pro stavebn a technologick objekty.
Nabzen innosti:
Kompletn projektov prce VN, NN v.rozvad,
Instalace, Monte, Opravy, drba, Servis, Revize elektro
Dodvky fotovoltaickch elektrren na kl
Rekonstrukce zazen elektro do i nad 1000 V v objektech tdy A i B
Dodvky a monte zazen elektro novch technologickch zazen do i nad
1000 V
Vroba rozvad do 1000 V, Men osvtlen, Technick, poradensk a kon-
zultan innost
kolc innost
www.energotusimice.cz
Dopravn a kolejov stavby
Sazesk 3270/2a, Praha 10
www.hanswendel.cz
vroba a mont
betonsk vztue
Luick 13
471 25 Jablonn v Podjetd
zavedly a udruj
systm managementu jakosti
SN EN ISO 9001:2001
tel./fax: 487 521 140
mobil: 608 885 211
e-mail: mont@montocel.cz
www.euroregin.montocel.cz
Doprastav, a.s.
Na pici stavebnho pelotonu
Tm edest let aktivn psob na slo-
venskm stavebnm trhu podnik
Doprastav Bratislava. Udret si dlouho-
dob eln postaven je nron kol, ze-
jmna v dob okoenn hospodskou
kriz. Pesto firma vraznji pronik
i do dalch zem. Krom R jde hlavn
o Polsko, Maarsko, Rumunsko i trochu
vzdlenj zerbajdn. Nejen o turbu-
lentnm prosted hovo Svt prmyslu
s Ing. Jnem Zhradnkem, obchodnm
editelem spolenosti.
Mete strun piblit aktivity va
spolenosti?
Nam stabilnm hlavnm zamenm
je vstavba infrastrukturnch projekt,
zejmna realizace staveb dlnic a rych-
lostnch komunikac, silnic, modernizace
eleznic arozshlch vodohospodskch
dl, jako jsou vodovody, kanalizace aOV.
Doprastav je frma sronm obratem 300
a 400 mil. eur, vposlednch 5 letech svce
ne 1800 zamstnanci. Krom nosnch
vrobnch zvod, kapacitn specializova-
nch nadlnice avtinu mostnch tech-
nologi, toto portfolio dopluj dopravn
mechanizan zvod, vroba prefabri-
kt, ocelovch konstrukc apedpnac
technologie. Prostednictvm dceinch
spolenost vlastnme vrobu kameniva,
betonovch sms, asfaltovch techno-
logi, jako i specializovan technologie
zakldn a technologie elezninho
svrku. Pro plnost rozsahu podnikn
spolenosti je teba uvst ifrmy nasprvu
majetku adevelopersk aktivity.
Etablovn podniku na trhu zvis
do znan mry na pracovn sle. Ta je
nkdy nekvalitn a vykazuje vysokou
uktuaci. Jak jste na tom u vs?
Ztohoto pohledu se spolenost jev zatm
dobe, pracovn sla navzdory znanmu
uvolnn pracovnk zaposlednch 12 m-
sc je kvalifkovan aje vzna najednot-
liv technologie, a u jde otechnologii
letm betone, dodvku amont pre-
fabrikovanch most, pedpnn, tech-
nologie budovn konstrukce vozovky
i obsluhu sloit mechanizace astroj.
Mohu potvrdit, e natechnologick kapa-
city zatm mme zabezpeenou kvalitn
pracovn slu.
Fluktuace se vna frm pohybuje vstan-
dardnch slech, k udren inface pra-
Geodetick prce vinvestinej vstavbe (zameranie zemia pre
projekt, vytyovanie stavieb, kontroln merania poas vstavby,
zameranie skutonho vyhotovenia stavieb ku kolaudcii apod.)
innos hlavnho geodeta stavby
Vyhadvanie azameranie ininierskych siet
Deforman vkov apriestorov merania
Mapovanie v2D a3D predrealizan aporealizan
Zkladn mapy dianc v3D
Interaktvne vizualizcie 3D mp (virtulne mapy) aprojektov
Prce vkatastri nehnutenost (geometrick plny,
vecn bremen, vytyovanie hranc pozemkov)
Zameriavanie objektov pre informan systmy
Racianska 71
832 59 Bratislava
Tel.: 004212-44458342
Fax: 004212-44635772
E-mail: sigeo@netax.sk
S GEO S GEO
www.sigeo.sk
Vizitka:
Doprastav, a.s.
Sdlo: Drieov 27, 826 56 Bratislava, Slovensk
republika
Poet zamstnanc: 1 800
Obor podnikn: stavebnictv
Ron obrat spolenosti: 300400 mil. eur
Management:
Generln editel: Ing. Duan amudovsk, CSc.
Obchodn editel: Ing. Jn Zhradnk
Vrobn-technick editel: Ing. Alexander Menyhrt
Doprastav, a.s.
covn sly urit pomohlo nkolik stabilizanch postup.
Management spolenosti pijal nazatku krize celou adu
systmovch opaten, tkajcch se zefektivnn proces,
jako vbr materil, vbr subdodavatel, zen stavebn
vroby, pprava zakzky, sprva majetku akone pravou
kalkulac nklad.
Souasn situace rozvoji stavitelstv nepeje. Projevily
se negativn vlivy i na vsledcch spolenosti Doprastav?
Ano. Jsem pesvden, e krize zashla kadou stavebn
spolenost, nevyhnula se ani nm. Jak u jsem naznail,
museli jsme snit stavy zamstnanc, zefektivnit organizan
strukturu i dic procesy. Do budoucna je nutn jet vce
optimalizovat procesy zen ppravy azen projekt stavby.
V prosperit spolenosti se krize projevila ve snen ob-
ratu ahospodskch vsledk jako logick dsledek jejch
dopad. Obrat meziron poklesl o zhruba 15 %, snen
hospodskho vsledku bylo jet vraznj.
Nedostatek prce apolovin vyuitelnost kapacit vtiny f-
rem m nanaem trhu zansledek cenovou vlku dodavatel.
Krizi nelze pekonat, pokud spolenosti budou pokraovat
vsebezniujcm sniovn cen vsoutch. Dnes se to dje u
zcela bn, nabdky jsou pedkldny velmi asto pod rovn
nklad. Takov postup zaru slovenskmu stavebnictv
pln kolaps vnejblich 23 letech.
Jak si zatm vedete letos, i vzhledem k tomu, e plnujete
v tomto roce doshnout vt objem vkonu v zahrani
pro pokles domcch zakzek?
Na slovenskm stavebnm trhu petrvv nzk poptvka
veejnch iprivtnch zakzek, piem kapacity frem jsou vy-
uity jen na50 a 60 %. Navzdory znanm monostem fnan-
Spolonos s ruenm obmedzenm OSFER s.r.o. vznikla
v roku 1991 za elom poskytovania sluieb v oblasti
vodorovnho dopravnho znaenia. Od roku 2007 sme
lenom medzinrodnej skupiny Cleanosol Aktiebolag,
vdsko. V roku 2000 spolonos poiadala o certifkciu
ISO, ktor da 31. janura 2001 zskala, nsledne zaviedla
a aplikuje systm kvality poda normy. V sasnosti
m spolonos vydan certifkt poda normy STN EN
ISO 9001:2009 / ISO 9001:2008. OSFER s.r.o. je druhou
najvou spolonosou na Slovensku. Vodorovn
dopravn znaenie aplikujeme rznymi spsobmi poda
poiadaviek investora:
hlavn innos:
||+.|c|e \|l - .tr|e|+ae l+r|ea
.tra|tar1|ae \|l - e.ejt|et|e.e m+ter|1| t+ .taeea+
+|e|e t+ tej|+
|ejeae le||e
.eeea r|ee|teae l+r|
retae l+re|ae eet|eae
jreelerme.+ae le||e +t.
doplnkov sluba:
ee.tr1aea|e aelaa|ae|e
+|e|e ee+.ae|e ta+ea|+ lrete.+a|m
Spolonos OSFER s.r.o. je hlavnm
subdodvateom pre Doprastav a.s. od roku 1998.
Vodorovn dopravn znaenie vykonvame pre:
. N1reea1 e|+a|a1 .je|eae., +... (N|:) -
e|+a|ce + rc||e.tae |emaa||1c|e
z. |a.e.t|a1 ..t+.|+ + .jr1.+ c|e.t (|\:t) - ce.t |. tr|ee
1. \..|e atemae ce|| (\t) - re|ea1|ae ce.t ||. + |||. tr|ee
1. Ieeaet||.e m+|.tr1t m|e.t
!. N+ .t+.|1c| jre .je|eae.t|. :tr+|+ ..r.e.,
|are.|+ te.t +..., |at|a|er.|e .t+.| +..., |ejr+.t+. +...
. |+r|e.|.|1 - e|c|eeae ceatr1,
erj+c|e .t+a|ce, .aatrejeea||e.e +re1| + jee.
www.osfer.sk
KOMPLETN RI EENI A
V E L E K T R OT E C HNI K E
9
projekcia, elektromonte bez
obmedzenia naptia, revzie
9
vroba rozvdzaov NN
9
slaboprdov intalcie
9
vstavba fotovoltickch elektrrn
9
prenjom transformanch stanc
www.bbfelektro.sk
Kontakt:
BBF elektro s.r.o.
Radlinskho 17/B
052 01 Spisk Nov Ves
Komatsu ist der weltweit fhrende Full-Liner
hinsichtlich Modellpalette, Qualitt und Tech-
nologie: Unsere neuen ECOT3 Motoren ent-
sprechen schon jetzt den Emissionsvorschriften
EU Stufe IIIA, bei optimaler Kraftstoffefzienz
und berragender Leistung. Die laufend weiter
verbesserten SpaceCab-Fahrerkabinen bie-
ten in jeder Hinsicht berragenden Komfort
und hchste Sicherheit. Und mit der Kom-
trax-Satellitenberwachung von Betriebs-
daten und Maschinenstandort knnen Sie
nachts beruhigt schlafen.
Call the experts Ihr Komatsu-Partner infor-
miert Sie gern.
Call the experts
Alle Rechte vorbehalten. Nur fr Werbezwecke.

Kuhn Baumaschinen GmbH Zentrale Eugendorf, Gewerbestrae 7, A-5301 Eugendorf bei Salzburg
Telefon: 0043 (0)6225 8206 0 Telefax: 0043 (0)6225 8206 47 e-mail: ofce-bm@kuhn.at

www.kuhn.at
Zavolajte svojho pecialistu
(Vetky prva vyhraden. Len pre reklamn ely.)
Kuhn-Slovakia, s. r. o., 851 01 Bratislava, Kaukazsk 2, tel.: 02/6383 8509, 6383 8517, tel./fax: 02/6381 1097, e-mail: komatsu@kuhn.sk
Kuhn-Bohemia a.s.,155 00 Praha 5- Stodlky, Jeremiova 947, tel.:+420 251613264, fax.:+420 251610211, e-mail: komatsu@kuhnbohemia.cz
Komatsu je poprednm dodvateom kompletnej
rady stavebnch strojov, i ide o sortiment, kvali-
tu i technolgiu. Nae motory ECOT3 zodpove-
daj emisnm predpisom Eurpskej nie stupa
IIIA pri optimlnej innosti paliva a zvenmu
vkonu. Stroje pouvaj alej vylepen kabny
typu SpaceCab
TM
, ktor ponkaj v kadom oha-
de nadpriemern komfort a vysok bezpenos.
So satelitnm sledovacm zariadenm prevdzko-
vch dt a polohy stroja KOMTRAX
TM
mete
kudne spa.
......Zavolajte svojmu pecialistovi a V Komatsu
partner Vs bude rd informova.
Doprastav, a.s.
covn projekt zfond EU voperanch
programech ni poptvka vsegmentech
inenrskch avodohospodskch sta-
veb petrvv ji druhm rokem. Ztohoto
dvodu jsme nuceni vce se orientovat
nazahranin trhy. Jestlie ped 3 a 5 lety
tvoil obrat stavebn vroby v zahrani
maximln 10 % celkovho obratu, vroce
2010 to bylo 30 % aletos objem zakzek
vcizin in ji pes 60 % celkovho ob-
ratu, co je vhistorii Doprastavu poprv.
Kter zakzky v souasnosti realizujete
(tuzemsk i zahranin)? Nakolik jde
o sttn sektor a nakolik o soukrom
realizace?
Vroce 2011 zdlninch zakzek natrhu
R realizujeme ve sdruen stavbu D1
JablonovStudenec, II. etapa, a dokon-
ujeme stavbu R1 arnovicaaovsk
Podhradie, II. etapa. Tak realizujeme 2
zakzky modernizace eleznic, jmenovit
SR ilina Krsno nad Kysucou aNov
Mesto Zlatovce. Z privtnch investic
stavme komplex dopravn infrastruktury
Lamask brna pro Pentu avrobn z-
vod Sungwo pro korejskho partnera.
V zahrani stavme rozshl investice,
krom R realizujeme stavby ivPolsku,
Maarsku azerbajdnu. VPolsku sdo-
mcm partnerem Polimex Mostostal
stavme seky dlnic a rychlostnch sil-
nic, konkrtn A1 SonicaMacjejw, A4
SzarowBrzesko, S69 Bielsko BialaZy-
wiec, A4 RzeszowJaroslaw a A1 Stry-
kowTuszym. V Maarsku jsme v tomto
roce zahjili vstavbu eleznice v seku
KolenfeldTrnok avzerbajdnu rekon-
struujeme sek silnice S6 TagyjevSahil.
Pi takov struktue zakzek pochopi-
teln pevld sttn sektor, kter se podl
na naich zakzkch z 88 %, zbvajcch
12 % jsou zakzky soukromho sektoru.
Jak vy, jako odbornk, vidte produk-
tivn model vstavby dlnic? Jakou roli
by v nm mlo hrt soutn prosted
pi vbru poadovanho een?
Produktivn, respektive efektivn model
pozen stavby dlnice i rychlostn ko-
munikace umouje ivsouasnosti platn
zkon oveejnch zakzkch, ato je vbr
uchazee pes ekonomicky nejvhod-
nj nabdku, spouitm vcekritriovho
hodnocen. Mezi dal kritria (uveden
v zkon o veejnch zakzkch) pat
krom ceny nap. kvalita, technick een,
zkuenosti suchazeem, lhta vstavby
a jin. Zamezit asti v souti frmm
bez technologickho vybaven, bez re-
ferennch staveb areferenc odbornch
zamstnanc cestou prekvalifkace kri-
tri by mlo bt samozejmost vkad
souti. Mlokter zinvestor vak tento
postup vyuv, postupuje vevech sou-
tch pes kritrium nejni ceny, atm
umouje tzv. dealerm zneuvat ve-
ejn soute.
Co si myslte o vstavb dlnic formou
PPP projekt?
Pokud poteba fnannch prostedk
na rozshl projekty vysoce pevyuje
monosti sttu isprostedky zfond EU,
jev se postup pes PPP, tedy formu ve-
ejnho a soukromho partnerstv, jako
jeden zvhodnch postup. Tento postup
vppad nastaven spravedlivch podm-
nek smlouvy avyvenosti rizik pro ob
strany me bt pro stt efektivn.
Budoucnost slovenskmu stavebnictv
by mly pinst veejn zakzky. Vidte
to stejn, nebo mte jin nzor?
Oiven slovenskho stavebnictv vidme
tak pouze prostednictvm veejnch
zakzek. Aby se tento pedpoklad stal
skutenost, mus tomu pedchzet d-
sledn a kvalitn pprava inenrskch
staveb, ato dlnic, rychlostnch komuni-
kac, silnic, eleznic i vodohospodskch
staveb. Je nutn vyut potencil tchto
projekt, zaazench dooperanch pro-
gram, fnancovanch zveejnch zdroj
azfond EU, ale svylouenm zbytenho
politikaen a spekulac. Nastartovat
slovensk stavebnictv mohou vptm
roce jen velk infrastrukturn projekty.
Svyuvnm fond EU vak souvis zmi-
ovan odbornost zadavatel avyuvn
legislativnho rmce vprocesu nkupu pro
umonn podnikn seriznm aodborn
zdatnm frmm.
V jakm svtle vidte budoucnost va
rmy ve vhledu 2 a 3 let?
Nejt je vdy ten konkrtn rok, tento-
krt je to rok 2011. Vnejblim obdob 6
a 9 msc se rozhodne, zda budeme mt
vnejblich letech dostatek zakzek in-
frastrukturnch projekt, abychom mohli
inadomcm trhu dostaten vyut nae
kapacity. Nezvis to jen odns, rozhodu-
jc mrou se mus ooiven slovenskho
stavebnho trhu piinit investoi. Jejich
kolem vnejblim obdob je, aby pipra-
vili dostatek veejnch sout takovch
projekt.
Adam Hodman
STRABAG s.r.o.
Firma Strabag pat na slovenskm trhu
mezi progresivn rychle se rozvjejc
firmy, vysvtluje Ing.Vlastislav lajs,
generln editel STRABAG s.r.o., se
sdlem v Bratislav. Vyuv zkuenos-
ti, technickou a ekonomickou pomoc
nadnrodnho koncernu sv matesk
spolenosti, jako i synergii dceinch
a servisnch firem. M osvden zpsob
personln i mzdov politiky.
Vizitka:
STRABAG s.r.o.
Sdlo: Mlynsk Nivy 61/A, Bratislava 825 18,
Slovensk republika
Poet zamstnanc: 530
Obor podnikn: vstavba dlnic, cest, zpevnnch
ploch, sportovnch zazen a zazen pro voln as,
zabezpeovac a ochrann stavby, veden kanalizac,
ekologick stavby, eleznin stavby, vstavby
a rekonstrukce most, vodohospodsk stavby,
vstavba tunel, leti a testovacch drah
Ron obrat spolenosti: 164 463 541 (rok 2010 )
Management:
Jednatel, generln editel: Ing. Vlastislav lajs
1. Vae spolenost je soust kon-
cernu STRABAG SE
Firma Strabag psob po celm svt,
skld se zpodnikatelskch oblast, kter
jsou rznho zamen, proln se z-
kladn rozdlen na dopravn, pozemn
ainenrsk stavby. My patme dosekce
dopravnch staveb, spolen seskem vy-
tvme jednu podnikatelskou oblast. Jin
jsou podnikatelsk oblasti vRakousku
dv avNmecku ti, dal jsou zam-
Cistiarne odpadovych vd,
bazny, |apae o|ejov, |apae tukov, atypy z p|astu
Vroba, montz, serv|s (8tavebn 22, ..}, Te|: 048|471 9 11, fax: 048|471 9 13
cistiarn splaskovch odpadovch vd
cistiarn priemysel odpadovch vd
plastovch sorpcnch lapacov olejov
plastovch lapacov tukov
plastovch baznov s vybavenm
plastovch akumulacnch ndrz, zmp
galvanickch van, atypov z plastov

Predaj
PP polotovarov - plast, dosiek z PP, PVC, HPS
plast. rr a tvaroviek z PP, RPE (rozvod vody)
vodoinstal. materil (batrie, potrubia, fltre)
kanal. rr, tvaroviek a tlakovch rozvodov z PVC
cerpacej techniky, vodrn
hadicovej zhradnej techniky
splachovac systm na obmurovanie - Geberit
skrutiek, hmozdiniek, objmok
Vsetky nase vyrobky
ma] platn certih katy
pre 8lovensk republikul
95$=1d=$9<GRPRYkLVWLN\YRGRPHUQkDFKW\DED]kQ\
Preda]ne:
Banska Bystrica: 8tavebna 22, tel.: 048/47169 34, fax: 048/471 69 35
Kontakt: Bansk Bystrica, Stavebn 22,
Tel.: 048/471 6911, fax: 048/471 69 13,
www.bbaqex.sk, e-mail: bbaqex@bbaqex.sk sk
Sluby:
mont metalickch telekomunikanch siet
mont optickch telekomunikanch siet
monte elektrorozvodov NN
monte elektrorozvodov VN
monte verejnho osvetlnia
zemn prce
kanalizcie
vodovody
Kontaktn daje:
Sdlo spolonosti: Spojstav spol. s r.o., Sadov 9, 052 01
Spisk Nov Ves, Slovensk republika
tel. ./fax: + 421 53 44 111 77 / + 421 53 44 122 58
e-mail: spojstav@ke.telecom.sk
Prevdzka: Spojstav spol. s r.o, Napjadl 9, 040 12 Koice
tel. ekonom. sek : + 421 55 729 26 31
Techn. sek : + 421 55 729 26 32
fax: + 421 55 678 01 02
e-mail: spojstav@spojstavke.sk
Spolonos m zaveden systm manarstva kvality poda normy STNENISO 9001:2009/ISO 9001:2008, systm
environmentlneho manarstva poda normy STN EN ISO 14001:2005/ISO 14001:2004 a systm manarstva
bezpenosti a ochrany zdravia pri prci poda STN OHSAS 18001:2009 na oblasti vykonvania ininierskych
stavieb a monte kbelovch rozvodov.
VUIS ZAKLADANIE STAVIEB s.r.o.
e-mail: vuis@vuis.sk tel.: 02/6824 9425, 6353 1005
Dodavame geosynteticke materialy s moz-
nosou pouzitia pre stavby cestne, tune-
love, pozemne, zeleznicne, vodohospodar-
ske, erznej ochrany a pre skladky odpadov.
Ponukame technicke poradenstvo a staticke
posudenia.
- geotextlie netkan
- geotextlie tkan
- geotextilie vysokopevnostne
- drenazne geokompozity
- protierzne materialy
- geomreze
- vystuz do asfaltovych vrstiev
- geobunky
- oporne mury z betonovych tvarnic
- vystuzene nasypy
HALTRADE s.r.o.
Ivansk cesta 15
821 04 Bratislava
tel.: ++219037071S0
++2191171S218
e-mail: oas@nextra.sk
H A L T R A D E s.r.o.
T H
eny teba napozemn stavitelstv. Kad
oblast m sv zstupce vpedstavenstvu,
my, jako dopravn stavby esko aSloven-
sko, vnm mme dva leny.
2. Jak vsledky dosahujete vy,
jako slovensk rma STRABAG s.r.o.,
v koncernu?
Vrmci koncernu esko-slovensk podni-
katelsk oblast dosahuje relativn velice
dobrch vsledk, ato stabiln u pon-
kolik let. Samozejm trh v Nmecku i
v Rakousku je podstatn vt. U ns je
to jin: na Slovensku z hlediska vroby
apokldky obalovanch sms ovldme
zhruba 32 % trhu, vesku je to piblin
28 %. NaSlovensku vyrobme piblin 1,9
milion tun obalovanch sms, vesku
se vyrob zhruba 6,9 milion tun. Vm-
tku celho Strabagu jsme ovem jednou
zmnoha podnikatelskch oblast.
3. Struktura STRABAGU je pomrn
sloit, ale pr velmi exibiln
a inn Mete v kostce pedsta-
vit servisn a dcein spolenosti?
Servisn frmy pomhaj operativn za-
jiovat innosti, kter jsou spolen pro
vechny podnikatelsk oblasti. Napklad
mme tyto frmy: BRVZ, zajiuje etnic-
tv pro vechny spolenosti Strabag, TPA,
zajiuje zkuebnictv, nkter zkouky se
provd jak nadopravnch ainenrskch
stavbch, tak inapozemnm stavitelstv,
co vede kspoe pracovnk avt efek-
tivit, BMTI, star se o veker strojov
park, vetn jeho nkupu.
Dcein spolenosti dotvej efekt celho
koncernu, svou innost vytvej jakousi
synergii. Pkladem jsou frmy: ZIPP, kter
je dvojkou na slovenskm trhu pozem-
nho ainenrskho stavitelstv (pro za-
jmavost: Strabagu svkony pouze vsil-
ninm stavitelstv pat zhlediska vech
vkon tet pozice naslovenskm trhu.
Seteme-li vkony ZIPP aStrabagu, pak
pat n koncern kldrm Slovenskho
stavebnictv.), Slovasfalt, vyrb obalovan
smsi (vlastn naSlovensku 15 obaloven
a v podstat 90 % vroby dodv prv
slovenskmu Strabag), Frischbeton, vyrb
betonov smsi, provozuje rozshlou s
naSlovensku ivesku, Bitunova, zajiuje
vrobu avyuit asfaltovch emulz, SAT,
zabezpeuje frzovn astabilizaci zemin,
OAT, opravuje trhliny a pracovn spoje
STRABAG s.r.o.
MOZAIK, spol. s r.o.
Podzhradn 8
SK-94657 Svt Peter
+421 905 645 627
jlacho@mozaiksp.sk
www.mozaiksp.sk
MOZAIK, spol. s r.o.
&>
MK:=<B:
C>SKNDHNDO:EBMR
Rodinn firma s kamenrskou tradciou od roku 1946
a realizciami v regine strednej Eurpy (SR, CR, HU, DE)
Mont a dodvka prrodnho kamea
dlaby, mry, obklady, prvky drobnej architektry...
asfaltovch vozovek, izolace atsnn spr
mostnch objekt, adal.
Jet bych dodal, e servisn frmy idce-
in spolenosti funguj ipro ciz frmy.
4. Patte k pednm slovenskm
poskytovatelm slueb v oblasti
dopravnho stavitelstv Kdo jsou
investoi a kter vae vkony pevl-
daj z hlediska objemu a zisku?
ekl bych to vpodstat takto: investor je
pro ns promnn, ato ovlivuje ispek-
trum poadovanch vkon. D se ct,
e znjakch 4080 procent to me bt
sttn investor, ale jsou lta, kdy dlme
pedevm pro privtnho investora.
Rovn ziskovost je velice promnliv
aned se urit, ukterch innost dosahu-
jeme nejlepch vsledk. Podotkm, e
mme iprodlen stavby, tch se samo-
zejm sname vyvarovat. Ale vdnenm
tvrdm konkurennm prosted, kter
vldne na Slovensku, je situace kompli-
kovan.
Navc vsledek stavby ovlivuje tak
vvoj cen zkladnch surovin a mate-
ril. Rizikem je, e se vytendruje stavba
amte pevn stanoven jednotkov ceny
pocelou dobu vstavby, ato vdob, kdy
nevte, kolik bude ztra stt ropa, asfalt,
cement, vztu atd. tak tohle je opravdu
problematick. Odhad pro dobr konen
ekonomick efekt se mnohdy podob
zbonmu pn nebo vtn zkilov
koule
5. Kter akce vloni patily k vaim
nejvznamnjm? Pedpokldm,
e k nim zahrnujete i oteven
novho seku rychlostn silnice R4
Svidnk
V loskm roce jsme na Slovensku rea-
lizovali celou adu vznamnch staveb.
Uvedu jen nkolik konkrtnch pklad:
sek dlnice naPovsk Bystrici, stavba
Menguovce Jnovce D 1 2.sek, ob-
chvat obc Oany aFiga, rychlostn silnice
R 2 ze Zvolena doKoic.
Co se te Svidnku, tam byly sloit geo-
logick pomry aekl bych inkter ne-
Firmy TUBAU, a.s., aStrabag, a.s. spolupracuj voblasti pecilneho zakladania odzaiatku
podnikania naslovenskom trhu..
Realizovali sme spolu pecilne zakladanie nastavbch:
- R2 Oany preloka cesty
- Preloka cesty II/520 Nov Bystrica - Oravsk Lesn
- D1 Vrtier - Sverepec, 2.sek km 4,900-9,595
- PPP2 Rchlostn cesta R1 Nitra - Tekovsk Nemce
Pouit boli technolgie vtanch pilt, CFA pilt, mikropilty, kotvy, tetovnice, odvodo-
vacie vrty astriekan betn.
Taktie sme spolu realizovali menie stavby vrmci cestnho adianinho programu.
S frmou ZIPP Bratislava spol. s.r.o., ktor je sasou frmy Strabag, a.s., mme dlhoron
pracovn vzahy. Okrem dianinho a cestnho programu spolupracujeme pri vstavbe
priemyselnch apolyfunknch komplexov avsasnosti pri vstavbe Aglomercia aod-
vodnenie OV trovo.
TUBAU, a.s.
Generlne riaditestvo: Bytick 89, 010 09 ilina, Slovensk republika
tel: +421 41 723 55 85, +421 41 707 70 21, fax: +421 41 723 59 00
Sdlo spolonosti: Pribylinsk 12, 831 04 Bratislava, Slovensk republika
tel.: +421 2 49 11 53 51, fax: +421 2 49 11 53 52
tubau@tubau.sk zakladanie@tubau.sk tunely@tubau.sk www.tubau.sk
TUBAU, a.s., Divzia pecilne zakladanie
Divzia podzemnch stavieb
a jeho dcrske spolonosti:
DOPRASTAV EXPORT s. r. o.
GRAVEL Land, s.r.o.
ZEDA Beton, a. s.
TUBAU,a.s., realizuje:
Tunely, tlne, achty, kanalizan zberae a pretlanie
Piltov zklady
p vekopriemerov pilty vtan a CFA
Vrtn a injekn prce
p injektovan mikropilty, horninov kotvy
p zemn klince
p paenie striekanm betnom
p zporov paenie
p injekn vrty tesniace clony, spevovanie podloia
p odvodovacie horizontlne vrty
p prdov injekt
Realizcia podzemnch stien
p podzemn tesniace steny
p podzemn kontrukn steny prefabrikovan/monolitick
p podzemn piltov steny kontrukn/tesniace
p tetovnicov steny trval a doasn
p injektovan podzemn steny
Projekn innos
Vroba trvalch lanovch kotiev s technickm osvedenm
Vlastnme kompletn strojn a technologick vybavenie
Zamestnvame odborn a kvalikovan personl
dostatky vpprav stavby projevilo se
to i komplikacemi v zvru stavby, kdy
dolo k sesuvm pdy, kter se musely
sanovat, stabilizovat. Tyto problmy vak
nebyly nanaem seku stavby.
6. A emu se vnujete v souasn
dob?
Nae nejvznamnj stvajc stavba je
narychlostn silnici R 1, prce tam zaji-
ujeme vrmci PPT projekt nam in-
vestorem je frma Eurovie. Dal vznamn
stavba je na elezninm koridoru Tren-
iansk Tepl Belua, kde jsme vesdru-
en dalch ty frem. Zapomenout bych
neml ani napivad Kemarok.
7. Neodpustm si subjektivn otzku:
Mte dost zakzek?
Nemohu vm dt pauln odpov. Po-
dotkm ale, e nenajdete stavebn frmu,
kter by ekla, e m dost zakzek Jest-
lie se nm poda zskat zakzku, musme
vyhodnotit nasazen vlastnch kapacit.
V ppad, e to nesta oslovme jin,
hlavn men frmy. Pesto: na flozof je,
abychom vpodstat 6080 procent prac
realizovali vlastnmi kapacitami. Zatm se
nm to da.
8. Pootome list k ekonomice
Nakolik se projevila krize ve va
spolenosti?
Krizi jsme poctili, myslm si, e ji jet
mon poctme vptch letech. Ikdy vi-
dm situaci naSlovensku naprosto vjinm
svtle ne vesku. Tam se vechny vt
projekty nadopravnch stavbch vpod-
stat zastavily vlivem neastn politiky
Vta Brty, kter prost vyhlsil, e chce
stavebn frmy nechat vyhladovt ato
se mu vesku svm zpsobem podailo.
Te jsem vak slyel pedsedu strany Vci
veejn Radka Johna, kter prohlsil, e
chtj dorozpotu vesku dt dalch 20
miliard, aby nebyly dry vsilnicch. Je to
politika ode zdi kezdi
NaSlovensku je situace jin, tady vpod-
stat vznikl pomrn znan propad za-
kzek, protoe sice byly pipraveny ti
obrovsk balky PPP projekt, ale realizuje
se pouze jeden, dal dva byly zrueny,
respektive v souasn dob se znovu
tendruj. Protoe vesku pli prce nen,
tak hodn tamjch frem se sna sou-
tit na zdejm trhu, tm vytvoily siln
konkurenn prosted, co se z naeho
pohledu negativn projevilo inacench.
Pipoteme-li ktomu problematick vsle-
dek ceny cel stavby vzhledem kmonm
pohybm vcench vstupnch materil,
STRABAG s.r.o.
otom jsem se ji zmioval, zapotme-li
vechna rizika, infaci atd., tak mnohdy
nemme anci nkterou stavbu prost
zskat. Pokud do toho tak zvan jdeme,
jsme nuceni riskovat, ato se me nega-
tivn projevit navsledn kvalit stavby.
Neodolm, abych nepipomnl jeden za-
jmav fakt: naSlovensku pipad najed-
noho lovka vroba obalovanch sms
zhruba vevi 360 kilogram, vesku je to
tm 700 kilogram, ale napklad vRa-
kousku jsou to 2 tuny. Mon tady mete
najt odpov naotzku, pro jsou nae
silnice neustle sam dra aneopraven.
Ve je otzkou pstupu: vynakldejme
fnann prostedky nejenom navstavbu,
opravy adrbu, ale inapreventivn opat-
en, kter zabrn potencilnmu vzniku
vtluk i jinch poruch silnic. Prost je
teba se vznamnm zpsobem starat
osilnice, ipokud jet vypadaj dobe. Na-
vc vtto fzi vynalote celkov vrazn
men fnann prostedky, ne kdy tyto
preventivn drby a opravy neudlte
vas.
Nedvno ns navtvil nmeck ministr
dopravy, ekl, e vNmecku 50 % fnan-
nch prostedk vnuj naopravy adrbu
a50 % navstavbu nov st. Rozeberete-
-li situaci naSlovensku, ale ivesku, tak se
velice pekotn buduj nov silnice adl-
nice, nebo v echch budovaly, ne se
zastavily, ale pouze zanedbateln penze
se vnuj naopravy adrbu. Ansledky?
Nekvalitn silnin s.
Musm pipustit, e naSlovensku je snaha
tuto situaci zmnit. Ji v tomto roce se
maj vynaloit znan prostedky prv
na opravy a drbu. Uvidme, protoe
je to otzka dlouhodob politiky, nikoli
jedn vldn garnitury, tj. jedno volebn
obdob. Bez dlouhodob koncepce se
prost neobejdeme.
9. Jak hodnotte sv hospodsk
vsledky za rok 2010. A eho muste
doshnout v roce letonm?
Zhospodskho pohledu hodnotme rok
2010 pomrn pozitivn. Jsme jednou
zmla frem, kde vlastn oproti roku 2009
dolo knrstu stavebnho objemu, ikdy
hospodsk vsledek nm mrn poklesl.
Pipoteme-li ktomu hospodskou krizi,
myslm si, e losk rok opravdu nedo-
padl patn. Slovensk Strabag doshl
obratu 164 milion euro, jsme tet frmou
ze vech stavebnch spolenost podle
stavebnch vkon. N hospodsk v-
sledek byl zhruba ve vi 7 milion 300
tisc euro, co bych ekl, e je pimen
vsledek.
Vroce 2011 pedpokldme obrat dov
vevi 140 milion euro ahospodsk
vsledek asi 4 miliony 300 tisc euro. Je
to nae pn, samozejm skutenost
se me liit podle toho, jak se rok 2011
bude prakticky a reln vyvjet. Te se
zastujeme velkch sout, kter pro-
bhaj naSlovensku vsouvislosti sji zmi-
ovanmi dvma zruenmi balky PPP
projekt Poda-li se zahjit vechny
stavby, tak si myslm, e naSlovensku by
mohlo bt relativn hodn prce.
Samostatnou otzkou jsou hospodsk
vsledky, zisky apod., protoe se souasn
pikroilo k tzv. lutmu FIDICu, podle
nho vlastn zhotovitel zajiuje i pro-
jektovou dokumentaci, tm pdem se
na nj pesouvaj i veker rizika s jejm
zhotovenm. Pipotme-li jet ktomu
faktor pevn ceny nacelou dobu vstavby,
tak situaci hodnotm tak, e rizik nastran
zhotovitele je velmi hodn. Sttn investor
m tendenci rizika ze svho pohledu mini-
malizovat, tm se vak stv pomr obou
stran, tj. investora a zhotovitele, velice
nevyven, veker rizika se vsouasn
dob pesouvaj navrub zhotovitele.
10. Mte njak zvren posel-
stv, pozitivn informaci?
V souasn dob jsem poten vvo-
jem na slovenskm trhu, kter vypad
podstatn lpe ne naeskm. Promite
mi to, ale oba trhy, krajiny, se neustle
srovnvaj, tento trend je ddictvm ji
zminulosti.
Jinak mm pnm je, aby se realizovalo
co mon nejvc staveb azrove aby co
nejdve mohly slouit vem motoristm,
protoe si myslm, e jakkoliv oteven
dalho novho seku dlnice i silnice je
pozitivn vnmno veejnost avraznm
zpsobem zvyuje bezpenost silninho
provozu.
PSV a.s. Uhersk Ostroh Dodavatel
betonovch vrobk stradic iviz
PSV a.s. Uhersk Ostroh, spolenost
s vce ne padestiletou histori, je
tradinm dodavatelem betonovch
vrobk pro stavebnictv se zamenm
na dopravn, tedy eleznin i silnin,
a pozemn stavby. Ty zahrnuj krom
jinho i revitalizaci panelovch dom,
vstavbu prmyslovch a obchodnch
center, ekologick stavby a podobn.
O souasnosti i budoucm rozvoji firmy
jsme hovoili s generlnm editelem
Ing. Janem Spevkem.
Jak je historie rmy, kter obdob po-
vaujete za stejn?
Firma vznikla ped 60 lety azadobu sv
existence prola pomrn dlouhm vvo-
jem. Vnovodob historii byla dleitm
okamikem urit privatizace apak zmna
vlastnka, kdy frmu koupila panlsk
spolenost OHL Madrid azaala vykon-
vat sprvu majoritnho akcione. To jsou
dleit meznky, tkajc se petven
frmy. Zhlediska ivota aekonomiky frmy
je to obdob odroku 2009, tedy obdob
krize, co je pro frmu zvan astejn
tma, se kterm se doposud potkme.
Jak se od doby jejho vzniku zmnila
npl vroby?
Kdy hovome otch 60 letech existence,
napotku byla frma pvodn zaloena
jako elov zazen Ministerstva dopravy
pro vrobu trk, kameniva aprefabri-
kt pro budovn elezninch trat. Z-
kladnm vrobkem se brzy staly eleznin
prace, a to nejdve pn eleznin
prace ansledn ivhybkov eleznin
prace. Dle se vyrbly prefabrikty
pro budovn ostatnch staveb naelez-
nici nstupi, odvodovn, zpevo-
vn svah kolem elezninho tlesa.
V novodob historii se vroba rozila
oprotihlukov stny adal prvky, kter
jsou dnes bn uplatovny vdoprav-
nch projektech. Asi vroce 2002 jsme se
rozhodli pro uritou diverzifkaci vroby,
zaali jsme se proto zabvat zakzkovou
produkc pro pozemn stavitelstv, kon-
Vizitka:
PSV a.s.
Sdlo: Tebzskho 207, 687 24 Uhersk Ostroh,
Zlnsk kraj, esk Republika
Poet zamstnanc: 556
Obor podnikn: vroba betonov prefabrikace,
provdn staveb, obchod s elektinou
Ron obrat spolenosti: 1 078 mil. K (2010)
Management:
Generln editel: Ing. Jan Spevk
editel seku dopravnch staveb:
Ing. Mojmr Nejezchleb
Vedouc odboru nancovn a ekonomiky:
Ing. Vlastimil tefnek
krtn skelety pro vrobn haly, nkupn
centra i bytov domy, v roce 2009 jsme
zaali vyrbt imonolitick skelety. Tyto
stavebn prvky nejen vyrbme, ale imon-
tujeme aasto fnalizujeme icel stavby.
Souasn realizujeme istavebn zklady.
Tm se zmnil pomr na produkce, kdysi
byla vraznou majoritou vroba pro elez-
nici, dnes je pomr vroby pro eleznici
avroby pro ostatn stavebn sektor tm
vyrovnn.
Jak je rozsah elezninch staveb
v souasnosti?
V ppad elezninch staveb zstv
npl vroby v podstat stejn, jen se
zmenilo mnostv kdysi jsme vyrobili
1,3 mil. prac zarok, nyn je to maximln
150200 tisc kus. Vznamnou polokou
je vroba vhybkovch prac. Pvodn
se uns pouvaly devn, my jsme ped
16 lety zavedli vrobu betonovch v-
hybkovch prac, dodvme je tradin
naesk aslovensk trh anco mlo tak
vyvme. Tak, jak se stavebnictv vyvj
aprojektanti vymlej nov vci, sname
se vyrobit ve, co navrhnou, respektive pi-
chzme tak snovmi npady, ale objem
produkce kles, nebo konkurenn frmy
vyrbjc prefabrikaci vstupuj i do na-
eho sortimentu, konkuruj nm. A dky
tomu, e jsou vtinou soust velkch
frem, kter stav eleznin trat a kori-
dory, dostvaj se snze ke konenmu
zkaznkovi zhotoviteli trat, take tam
n podl posledn dobou vrazn kles.
Souasn se dky tto oteven konku-
renci vrazn sniuj ceny, kter jsou velice
asto nahranici rentability.
Snate se tedy prosadit se na trhu ji-
nak
Sname se prosadit novmi vrobky
akonstrukcemi, kvalitou, inovacemi ice-
nou, ale krom toho nabzme zkazn-
km tak dal sluby, servis, technickou
pomoc, dleit je i samozejm dodr-
ovn smluv a termn, nezbytn jsou
idostaten vrobn kapacity zhlediska
rychlosti dodvek.
Jak velk st vrobk je urena pro
vvoz?
Vvoz betonovho zbo je velmi kom-
plikovan, protoe cena zakilogram be-
tonovch vrobk je vzhledem k cen
zadopravu relativn velmi nzk. Rdius
vzdlenosti rentabilnho dovozu je proto
vtinou maximln 300 km. Unkterch
levnjch vrobk, teba zmkov dlaby,
kde je navc vrobc na trhu hodn, je
rdius pouze 50 km. as odasu vyvme
vhybkov prace naSlovensko, doBul-
harska aSrbska, prace pak doBulharska,
Maarska anaSlovensko.
Mete ble charakterizovat dodvky
pro silnin stavby?
V silninch stavbch se pouvaj nae
protihlukov stny, co je ale sortiment
vposledn dob utlumovan, nebo jed-
nak se stv snadnm clem pi hledn
spor ve vstavb, jednak vznikaj n-
zory, e psob ruiv vprod ivokol
lidskch sdel. Pak jsou to zdrn sys-
tmy svodidel, zde nabzme pomrn
omezen sortiment, kter bychom ale
chtli rozvjet azvit tak nae monosti
na trhu. Dle jsou to drobn prefabri-
kty uren pro komunikace niho
stupn chodnky, napojovac komuni-
kace apodobn. Vznamnm vrobkem
jsou naopak pedpnan mostn nosnky
a dodlky 36metr, kter vyrbme vna-
em zvod vLiticch, ale ivtto oblasti je
velk konkurence avroba se vzhledem
k omezovn investic do infrastruktury
rok odroku sniuje.
Zabvte se i revitalizac panelovch
dom a podlte se na budovn eko-
logickch staveb
formy na stavebn hmoty a betonsk zbo / msrny betonovch sms,
doprava betonu vetn podvsn / automatizace vrobnch proces /
manipulan a zvedac technika pro stavebnictv
zpracovn / realizace / vroba / mont stroj, zazen a konstrukc
www.maptech.cz
MAPTECH s.r.o., V Podles 379, Grygov
tel.: 585 393 285, 603 537 407-9
e-mail: info@maptech.cz
To je celkem zajmav oblast. Revitali-
zace panelovch dom akonkrtn lodi,
kter byly soust tchto panelovch
dom a mly velk statick problmy,
jsme zaali vR dlat jako jedni zprvnch.
Vdnen dob tedy hlavn vyrbme, ale
imontujeme betonov lodie knkterm
typm panelovch, ale icihlovch dom.
Bu vymujeme star, nevyhovujc
a asto i ivotu nebezpen, ppadn
u dom, kter nemaj ani balkny ani
lodie, lodie pistavujeme. Tm se velmi
zv standard bydlen, nebo jde oroz-
en bytu smrem do prody. Tomuto
segmentu vroby se velmi vnujeme, ji
se objevila izde konkurence, ale myslm si,
e vtomto oboru jsme nejvtmi posky-
tovateli vrobk islueb vrepublice. asto
realizujeme cel projekt od stavebnho
nvrhu a projektov dokumentace pes
zaloen stavby a po postaven lodi,
vppad zjmu zkaznka ivetn kom-
pletnho zateplen a ostatn revitalizace
celho domu, kdy dal innosti dlme
v rmci subdodvek, ale zakzku jako
frma celou zasteujeme. Tyto realizace
povaujeme zavelmi viditeln prvek na
innosti, rekonstrukce zvyuje uitnou, ale
iestetickou hodnotu panelovch dom,
miz jejich uniformita a stv se z nich
individuln bydlen. Pi fnancovn je
mon vyut inkter zdotanch pro-
gram EU nebo R, pokud je prv kdis-
pozici. Pokud jde o ekologick stavby,
zde realizujeme pedevm ji zmnn
monolitick stavby vany adal stavebn
sti nastavbch istiek odpadnch vod,
doekologickch staveb meme zaadit
i regulace potok vyrbme speciln
panely naobloen beh, ktermi me
prorstat trva apodobn.
Jak velk objem prostedk vkldte zpt
domodernizace frmy?
Kadoron investujeme zpt do frmy
prostedky dove odpis, co je zhruba
C@?<58<9F
4?41F1D5<
;1=5>9F1
>1@xCD?<5D=
XXXDNTUFSLD[
PSV a.s. Uhersk Ostroh Dodavatel
betonovch vrobk stradic iviz
6080 mil. korun. st smuje naeen
ekologickch problm, st dobezpe-
nosti aochrany zdrav tyto oblasti jsou
pro ns zsadn. st vnujeme na ob-
novu nebo modernizaci stroj azazen,
forem, vpoetn techniky. Dovvoje in-
vestujeme ve dvou linich jednak jde
ovvoj pro intern potebu frmy, jednak
eme vvoj vkooperaci sVUT Brno as-
ten isVUT Praha. Ten se tk naich
specilnch technologi a ve velk me
i betonu a novch smr v technologii
betonu vbec, uplatnn technologi etr-
njch kivotnmu prosted, zpracovn
odpad, kter se daj pi vrob betonu
vyut, co je vhoda pro ns ipro ivotn
prosted.
Jak investice chystte do budoucna
a do jakch oblast?
Plnovan investice jsme vsouasn dob
do urit mry omezili, neerpme ani
zmnnou celou stku, protoe nam
primrnm zjmem je zdrav frma. Vtuto
chvli budouc investice velmi peliv zva-
ujeme, ato nejen tuzemsk, ale izahra-
nin, tkajc se dceinch spolenost
na Slovensku a v Bulharsku. Vhledov
ns zajmaj i trhy v Evrop, kter jet
nejsou zcela obsazeny napklad inadle
Balkn apodobn.
Kter aspekty povaujete za nejdlei-
tj, pokud jde o budouc rozvoj rmy?
Kdy vezmeme v potaz kontext evrop-
skho trhu imstn konkurenci, musme
pracovat na tom, abychom i v tchto
podmnkch umli obstt v konkurenci
a vytvoit takovou rentabilitu, kter by
byla pijateln ipro nae akcione. Ces-
tou pro dosaen tchto cl je odpovdn
kvalitn prce na vech secch innosti
spolenosti vedouc kvysok produktivit
agarantovan kvalit. Ktomu, abychom
tohoto mohli dosahovat, potebujeme
kvalifkovan loajln odpovdn tm
pracovnk, kte budou ochotni se dle
zlepovat a vzdlvat, co jim je v na
spolenosti umoovno. Samozejmost
na cest k spchu mus bt orientace
napoteby zkaznk plnit jeho poa-
davky komplexnji ne jin, dve ne jin,
vlep kvalit, zalep cenu, slepm servi-
sem. Pokud toto dokeme a budeme
mt tu potebnou dvku tst, vm, e
uspjeme.
Dana D. Dakov
Tekaz s.r.o., zvod Prefa Servis,
navrhuje, vrb a dodv technologie
a formy pro panelrny (formovac
technika, pedpnn, vrobn linky,
vahadla, jeby), OK, jebov drhy,
technologick zazen pro skladovn
sypkch hmot a dal.
www.tekaz-prefaservis.cz www.tekaz-prefaservis.cz
SLOVNAFT MONTE A OPRAVY a.s.
Pod kdly petrochemickho obra
Kdy v roce 1895 radn Bratislavy udlili
souhlas k vstavb rafinrie minerl-
nch olej, netuili, e zavdali pinu
pro vznik dleitho stedoevropskho
centra zpracovn ropy. Dnes je vem
znm jako Slovnaft, soukrom subjekt
s technologickm pikovm vybavenm
a mezinrodn podnikatelskou struk-
turou, vetn dceinch spolenost.
Jednou z nich je i Slovnaft monte
a opravy a.s. O ponn firmy, coby
lnku v soukol ropnho giganta, hovo
Ladislav Molnr, zstupce generlnho
editele.
Sdlme v arelu podniku Slovnaft jako
jeho stoprocentn dcein spolenost.
Nahldneme-li dohistorie provzanosti
pekraujc jedno stolet, pe se vn pe-
devm odlouhodob innosti drbsk
organizace ve prospch rafnrie a pet-
rochemick vroby. Od roku 1993 jsme
samostatnou akciovou spolenost, kter
vznikla slouenm nkolika dceinek Slov-
naftu avdnen podob m 450 zamst-
nanc. Nae hlavn zkaznky pedstavuj
sestersk spolenosti matesk frmy.
Zkladem je
spolehliv zzem
S histori podniku jsou spojen i ma-
jetkov pomry a struktura majitel,
vychzejc ze smlouvy o strategickm
partnerstv smaarskou spolenost MOL,
uzaven na potku tetho milnia.
Krealizaci jednoho ze strategickch cl
Slovnaftu zapojen aasti vregionln
konsolidaci sektoru zpracovn ropy pi-
spv t mozaika pracovnch povinnost
frmy Slovnaft monte aopravy.
Pro poteby matesk frmy provdme
specializovan innosti. Pat k nim v-
roba aopravy stroj azazen, instalace
a opravy elektrickch stroj a pstroj,
poskytovn technick pomoci atak po-
radensk aexpertn innost. Vedle denn
,rutiny, kterou je zabezpeen komplex-
nho servisu, preventivnch apodpornch
innost pro vrobn jednotky Slovnaftu,
zajiujeme irealizaci jejich generln re-
vize (GR). Vpravidelnch intervalech knim
dochz ve vtm rozsahu na zklad
dlouhodobho plnu vypracovanho
nazklad legislativnch, technologickch
poadavk . Letos jsme vdubnu dokonili
GR napti tchto zazench, kter se svou
velikost arozsahem vykonanch innost
ad mezi ty men.
Pedchoz generln revize se tkala 12 v-
robnch jednotek vtho rozsahu. Vsou-
asn dob u se frma pipravuje narok
2012, kdy ji ek pomrn velk realizace
tchto oprav jak pro rafnrii, tak pro pet-
rochemickou divizi. Vyjmenovan aktivity
ale pedpokldaj dostatek odbornk.
Zkladem spchu kad spolenosti,
oto vce t na, kter poskytuje spe ciln
sluby, je dostatek odbornk. Abychom
splnili tento poadavek, musme jed-
noznan investovat do kvalitnch lid
adoneustlho vzdlvn. Pokraujeme
vevyhledvn avbru talent zvyso-
kch kol, kterm poskytujeme pracovn
pleitosti smonost dalho odbornho
aosobnho rozvoje.
Ve ve vlastn reii
Natomto mst je teba zdraznit, e spo-
lenost, kter ke zvyovn odbornho
rstu vyuv rzn vukov programy,
je ryze soukromm subjektem asystm
dokolovn probh bez sttnch dotac.
Tato politika se vztahuje inazabezpeo-
vn zakzek.
esk kvalita s mezinrodn
tradic
prmyslov itn technologic-
kho zazen s pouitm vysoko-
tlakho vodnho paprsku
itn skladovacch ndr
itn kanalizanch a potrub-
nch d
vmna npln kolon, sui, re-
aktor a manipulace s katalyz-
tory vetn likvidace pouitch
npln
likvidace havri
ezn reaktorovch slitk
chemick itn technologick-
ho zazen
ezn za studena
Buchen Ekoservis s.r.o.
Vrchlickho 600, 435 11 Lom u Mostu
tel./fax : 00420 476 744 127
www.buchen.estranky.cz
e-mail: buchen.eko@iol.cz
Devadest devt procent vech innost
nebo slueb, kter vykonvme, smuje
dovnit Slovnaftu. Pouze sporadicky pra-
cujeme pro extern prosted, kde koordi-
nujeme sluby azdroje navkon innost,
kter jsou potebn, na sttnch zakz-
kch se nepodlme. Dan skutenost
vychz z koncepce a strategie, uren
na spolenost.
Roli koordintora frma rovn zastv
vppad komplexnho servisu elezni-
nch vozidel, ktermu se vnuje vrmci
svch slueb pro mateskou spolenost.
Co tato sluba v och pana Molnra
vechno obn?
Provdme opravy a drbu podvozk
kolejovch vozidel. V prv ad revize,
druhotn pak, nazklad nlez ztchto
kontrol, zajiujeme samotnou opravu
a drbu, ale jen sten vlastnmi ka-
pacitami. Vrmci tto innosti zsti jen
koordinujeme a kontrolujeme vkon
naich subdodavatel, a to i z ech i
Polska. V rmci souhrnnho servisu se
vnujeme irevizm aopravm voz, kter
jsou vechny vevlastnictv Slovnaftu. D-
leitou innost je itn elezninch
cisteren varelu Slovnaftu Bratislava.
Pro tyto ely frma disponuje modern
vybavenou montn dlnou. Nejen ona,
ale idal pikov technologie se podlely
natom, e veSlovnaftu monte aopravy
proily obdob hospodsk krize bez
vtch vkyv.
Myslm si, e jsme celkem slun peko-
nali t obdob let 20082010. Dojist
mry negativn trendy aextern prosted
ns pinutily, abychom jako frma nali ity
posledn rezervy v jejm fungovn jak
znkladovho hlediska, tak izpohledu
efektivnho zen. Zcelho krizovho ob-
dob jsme nakonec vyli silnj ne ped
tm, nebo frma byla nucena sledovat jak
y p
Provdme:
- aplikace metody akustick emise pi tlakovch zkouskach, pechodovch rezimech
a pi provozu na tlakovch nadobach, potrubnich uzlech a konstrukcich
- dodavka monitorovacich systm akustick emise pro monitorovani tlakovch nadob
a za izeni (sledovani rozvoje deIekt a monitorovani netsnosti)
- inspekce svar , tlakovch nadob a konstrukci metodou MMM
- tenzometricka a vibracni meni
- expertni a poradenskou cinnost v oblasti strojnich a stavebnich konstrukci a material
- stanoveni zbytkov zivotnosti po dlouhodobm provozu
- specialni meni napjatosti pi dynamickm namahani
C
E
R
TIFIKOV
N
O
C8N EN 8O
9 0 0 1 : 2 0 0 9
ZS
1893/ 2011
PREDTE8T
Pr e Di Test di cti on agnosti c i ng
Pr edikce Diagnostika Testovani
Preditest s.r.o.
Novodvorsk 1010/14
140 02 Praha
Tel.: +420 261 341 801-3, Fax: +420 261 341 807
E-mail: inIopreditest.cz http://www.preditest.cz
SLOVCEM spol. s r.o.
T +421 (0) 34 7722917
F +421 (0) 34 7723438
E slovcem@slovcem.sk
www.slovcem.sk
erpadl - znenie spotreby energie
vmnky - odstrnenie bimetalickej korzie
ndre - zvenie ivotnosti
prruby - egalizcia
vysoko tlakov piestov erpadl
s tlakom p = 300 MPa
erpadl a agregty na istenie
tlakovou vodou 280 MPa,
vrtane kompletnho prsluenstva:
pitole, hadice, trysky, ventily,
rotan trysky, samohybn dzy,
pancierov hadice, pieskovacie
injektory, rotan hlavice at.
erpadl na dopravu abrazvnych
mdi, tvz.sllury pumpy
erpadl na dopravu kvapalnch
plynov, napr. CO
2
tlakovacie erpadl
- run s tlakom do 100 MPa,
- elektromotorov do 300 MPa
URACA
20 r ok ov na t r hu
20 r ok ov pr e Vs
AQUACLEAN, s.r.o., Bratislava
AQUACLEAN
s.r.o.
vhradn zastpen
rmy URACA
pre R a SR
Bratislava
tel./fax: 02/52 495 312
tel: 02/52 444 938
e-mail: aquaclean@netax.sk
www.aquaclean.sk
dodva
vykonva servis
opravy a servis erpadiel, agregtov
a prisluenstva
poskytuje sluby
skky a istenie vodnm
lom do 2500 barov
rezanie materilov vodnm lom
- h|tre, ke|a
- rrke ttk
- akae pece, reakter
- )meaa|k tep|a, t6ache ch|a6|e
- tareace rataae haa|aehe epraceaa|a
- t|ake, aet|ake a akae aa6eh t ah||ke-
)ch, ake a[ aastea|t|ck)ch mater|a|e
- ekekapac|ta sk|a6eac|e aa6rIe
- aa6stah Ie|eta|a)ch c|sterae)ch ete
- 6e6aka |aest|a)ch techae|q|| aa k
- 6|aqaest|ck a 6efekteskep|ck |aaest|
e-ma||: |qer.|a||kzsam-meta|chem.sk www.samstre[e.sk
STROJE A MECHANIZMY, a. s.
|rea6tka MlIk|CklM 8rat|s|aa
qaraat seke[ ka||t stre[arskch )rehke
a s|aI|eh pre Vaia chm|a.
www.reflow.sk
Systmov rieenia merania hladiny, prietoku, tlaku
a detekcie plynov pre priemysel a vodn hospodrstvo
Reflow spol. s r.o. ~ Bojnick 3 ~ 831 04 Bratislava
tel.: 02 / 4463 3772, 3 ~ fax: 02 / 4445 1809 ~ e-mail: reflow@reflow.sk
vlivy, tak rezervy, nakter vminulosti ne-
kladla tak velk draz. Dle toho isoudm,
e nm obdob hospodsk recese, ikdy
jet probh, tolik neublilo.
Racionln budoucnost
firmy
Dalo by se ci, e zaposledn obdob m
spolenost vyitn portfolio. V jeho
obsahu nechyb ani sluby na zklad
vyuit produkt informan technologie,
napklad na opravy rotanch stroj i
vodvtv men adiagnostiky.
Nedestrukn metody technick diagnos-
tiky velmi asto vyuvme vpodob tzv.
vibrodiagnostiky urotanch zazen, dle
nasazujeme metodu termovize pro mo-
nitorovn zazen pracujcch vprosted
s vy teplotou. Pro potrubn rozvody
se nm hod schopnosti videoendosko-
pie, se stle populrnjm ultrazvukem
zase zvldme rzn men, teba stn
ndob u potrub. S celkovm vyuitm
diagnostickch metod je samozejm
spojeno nasazen potebnch softwaro-
vch prostedk, tm i nemalch fnanc
pro inovace modernch technologi astro-
jovho parku.
Uveden aktivity ukazuj na promyle-
nou fremn politiku. Vt je myleno rov-
n na narstajc poadavky ochrany
ivotnho prosted ze strany Evropsk
unie, zvlt kdy spolenost pracuje
v prosted, kde se zpracovvaj ropn
produkty.
Bezpenost pi prci aenvironmentln
bezpenost mus bt vefrmch, jako je
nae, na prvnm mst. Veden spole-
nosti usiluje ododrovn legislativnch
poadavk ohledn bezpenosti prce
aochrany zdrav pracovnk aivotnho
prosted tm, e uplatuje vechny z-
sady prevence pi zajitn tchto poteb.
Spolonos TES Armatry, s. r. o., bola zaloen v roku 2009 na uspokojenie technickch a materilnych poiadaviek pre
investin projekty a pre potreby drbrskych a opravrenskch spolonost z oblasti chemickho priemyslu, plynrenstva,
vodohospodrstva a energetiky.
Poslanm spolonosti je uspokoji potreby zkaznka tak v primrnej oblasti, dodvka materilu, ako aj v sekundrnej oblasti sluieb, technick poradenstvo a rieenie, ako aj
projektovanie a nvrh rieenia vzniknutho problmu priamo u zkaznka.
Filozofiou spolonosti TES Armatry, s. r. o. je vytvra partnersk vzahy, kde sa problm zkaznka stva naim problmom vzvou, ktorho rieenm zvyujeme spech
a spokojnos zkaznka.
Spolonos TES Armatry, s. r. o. sa zaober hlavne priemyselnmi armatrami: posvae, guov uzvery, klapky /regulan a sptn/,
uzatvracie, regulan, redukn, krtiace a sptn ventily, ich prsluenstvom a hutnm materilom: rry, fitting a prruby. Podieala sa
na vrobe a dodvke posvaa s dvojitm klinom 4/300Lbs pre spolonos SLOVNAFT a. s. pre vrobn jednotku FCC, ktor bola vyho-
toven za elom zvenia ivotnosti posvaa na prepravu katalyztora a svoj el aj spene splnila.
Adresa: TES Armatry, s. r. o., Vlie hrdlo 1, 824 12 Bratislava, Potov adresa: TES Armatry, s. r. o., P.O.BOX 38, 820 03 Bratislava
Telefn/Fax: +421 2 4524 1676, Mobil: +421 915 560 423, E-mail: info@tesarmatury.sk www.tesarmatury.sk
Vykonvme pravideln audity ohledn bezpenosti prce
izhlediska ochrany ivotnho prosted. Myslm, e ,HSE
povdom naich koleg je na vysok rovni, intern
technick a bezpenostn pedpisy spluj i ty nejvy
evropsk standardy v rmci petrochemickho prmyslu
azsadn vdy promptn zareagujeme, pokud dojde kn-
jak diskrepanci mezi stanovenmi cli arealitou voblasti
HSE. Vkadm ppad jde ovelmi dleitou adynamickou
st ivota na spolenosti, aproto j vnujeme patinou
pozornost.
Pozornost frma Slovnaft monte aopravy samozejm
vnuje iblzk budoucnosti jejho ponn. Naco se tedy,
podle slov zstupce generlnho editele, spolenost orien-
tuje vobdob dvou a t let?
Pro rok 2012 pipravujeme generln odstvky svelkm
rozsahem. Nyn se zabvme detailn ppravou, abychom
je za msc a pl zvldli. Od proveden akce toti zvis
bezproblmov chod vrobnch jednotek Slovnaftu. Tak
chceme uskutenit nkolik investinch akc pro nae
klienty. Hlavnm clem je splnit stanoven vkonnostn
ukazatele, kterm dominuje zabezpeen mechanick
dostupnosti vrobnch jednotek Slovnaftu Bratislava.
Dojej strategie pat ipokraujc hledn novch talent,
stejn jako fnann podpora nkterch technologickch
projekt. Jsem pesvden, e itateln vize a strategie
aoteven postoj napoli trvale udritelnho rozvoje jsou
pro spolenost velice dleit amou j prospt. Krom
toho vyvolvaj vzjemnou dvru mezi zkaznky, ak-
cioni, zamstnanci aprv frmou.
Adam Hodman
Stavba a prenjom leenia
Ofce:
Slovnaft, a.s. arel
Mobil: 0905/257 894
Tel./fax: +421 2 45524513
E-mail: assa@nextra.sk
w w w . a s s a p r o f i . s k
Certikovan spolocnos:
STN EN ISO 9001:2001, OHSAS 18001:2007
istenie potrub vysokotlakovm
vozidlom vybavenm pecilnymi
zariadeniami
Mechanick istenie potrubia
Kompletn ininiering
TV monitoring
Spracovanie informci TV moni-
toringu
Nvrh optimlneho rieenia sancie
potrubia
Oprava zastenia prpojok v kanalizcii
HUT profil
Oprava kanalizci krtkymi vlokami
SHORT liner
Vedenie stavieb
Sancia cht
Zvranie PE potrub a tvaroviek
Sancie potrub bezvkopovmi tech-
nolgiami: INSITUFORM
hadicov
relining, RELINING, REDUCT-LINER
Mierov 23, 920 01 Hlohovec, SK

tel.: +421 33 7369 111, +421 33 7369 130, fax: +421 33 7369 121
insituform@insituform.sk, www.insituform.sk
tepeln a chladov izolcie
klampiarske prce
stren krytiny z lakovanch plechov
hydroizolcie plochch striech
Therma K.M., spol. s r.o.
Ruov dolina 27, 821 09 Bratislava
tel.: +421-2-5341 5761, fax: +421-2-5341 5761
mobil: +421-903 512 543, +421-903 512 544
e-mail: therma@stonline.sk
Drite certifiktu STN EN ISO 9001:2008
Drite certifiktu OHSAS 18001:2007
ALSTOM Slovakia, s.r.o.
Prievozsk 4
821 09 Bratislava
Tel.: +421 2 3225 1000
Fax.: +421 2 5720 6000
andrea.chrappa@alstom.com
www.alstom.com
EXCON Steel, a. s.
Kde jin kon
Krom know-how rozvjenho nepe-
trit vc jak 140 let m EXCON Steel
oproti konkurenci nskok i v realizovn
zakzek v irokm spektru materil
a od rozmr, kter pro vtinu firem
v oboru pedstavuj maximum jejich
vrobnch kapacit.
Spolenost byla zaloena v roce 1869
pod nzvem Prvn esk akciov stro-
jrna avprbhu dalch stolet fungovala
pod rznmi nzvy. Od zatku 50. let
minulho stolet se stala soust kon-
cernu koda akrtce nato soust ZV
Hradec Krlov, kde byla vedena jako
ZV Chemie. Vroce 1998 tuto st kou-
pil rakousk Bhler HDT, kter ji pivedl
dokonkurzu avroce 2002 ji odsprvce
konkurzn podstaty koupila prask spo-
lenost EXCON, kter je nyn majoritnm
akcionem. Jedn se pouze oesk kapi-
tl. Odledna 2003 nese spolenost nzev
EXCON Steel,a. s. Zamstnv 320 a 350
pra-
covnk, nebo podle
poteby najm extern svee. Obrat se
pohybuje ron okolo 800 mil. K.
Oseznmen sproduktovm portfoliem
spolenosti jsme podali obchodnho
editele Ing.Vladimra Dittricha: EXCON
Steel je pedevm vrobcem tlakovch
apart, zaprv pro energetiku, zadruh
pro chemii a petrochemii. Jedn se
Vizitka:
EXCON Steel, a.s.
Sdlo: Sokolovsk 187/203, 190 00 Praha 9
Provozovna: Kampelkova 758/4, 501 01 Hradec
Krlov
Zaloen spolenosti: 15. ledna 2003
Poet zamstnanc: 266
Obor podnikn: strojrenstv; vrobce zazen pro
chemick, petrochemick prmysl a energetiku
Ron obrat spolenosti (za rok 2010): 558 mil. K
Management:
Generln editel, jednatel: Ing. Ji Olansk, MBA
Obchodn editel: Ing. Vladimr Dittrich
Vrobn editel: Ivan Svoboda
o aparty pro chemick provozy a pro
rafnerie, jako jsou reaktory, kolony, te-
peln vmnky adal aparty nazpra-
covn ropy. Dodvky pro energetiku
tvo vysokotlak ohvky, parn bubny,
odplynovae napjec vody, utilizan
kotle a aparty na vyuit odpadnho
tepla. Dodvkami se podlme napklad
na obnov tuzemskch elektrren Led-
vice, Prunov aJE Dukovany. Natyto pro-
jekty dodvme pro spolenost KODA
Power vysokotlak ohvky pry.
Dalm nosnm programem je vroba
specilnch velkch svaenc, kter tvo
nosn rmy vtrnch elektrren. Tato v-
roba je pro ns zajmav z dvodu jej
sriovosti, kde se na rozdl od vroby
apart jedn o opakovanou vrobu.
Nam klientem je vznamn nmeck
frma dodvajc vtrn parky umstn
jak nasoui, tak inamoskm dn.
Dle vyrbme i speciln tk ocelov
konstrukce, kde ztch znmjch to byla
nap. kopule Sazka Areny v Praze nebo
nosn oblouky zasteen stanice metra
Praha-Stkov. Oba tyto projekty zskaly
vletech 2005 a2009 ocenn odEvropsk
asociace ocelovch konstrukc (ECCS).
VPALKY A PEZY
Z NEREZAVJCCH OCEL
A NIKLOVCH SLITIN
w
w
w
.
m
y
j
a
c
q
u
e
t
.
c
o
m
/
s
r
o
/
9RGQtSDSUVHN
3LOD
3OD]PD
JACQUET S.R.O.
Podnikatelsk 539
CZ / 190 11 Praha 9 - Bchovice
T 420 257 !93 405 /////////
F 420 257 !93 444
j.sro@myjacquet.com
www.myjacquet.com/sro/
NEREZAVJC OCELI
Tlousky od 2 do 150 mm
NIKLOV SLITINY
Tlousky od 2 do 30 mm
www.zvuservis.cz
stedn velk strojrensk frma
90 zamstnanc
3 vrobn divize ve 3 vrobnch halch o celkov
vme vce ne 6000 m
2
:
nstrojrna
provoz strojrensk vroba
generln opravna
stedn velk strojrensk frma
90 zamstnanc
3 vrobn divize ve 3 vrobnch halch o celkov
vme vce ne 6000 m
2
:
nstrojrna
provoz strojrensk vroba
generln opravna
www.zvuservis.cz
EXCON Steel, a. s.
Kde jin kon
Vrobn zvod m rozlohu necelch
30000 m
2
krytch ploch se 7 vrobnmi
halami vybavenmi jeby o nosnosti
do 200 tun, co umouje expedovat
tk aparty: Napklad nejt apart
pro francouzskou JE Flamanville 3, kter
jsme expedovali pes Mlnk po Labi
a dle z Hamburgu po moi, ml hmot-
nost 262 tun. Byl rozdlen na3 vlcov
sti sprmrem 5 metr, pibliuje jet
vrobn monosti Ing.Dittrich.
Gr je v exportu
Export m a 70% podl naobratu spole-
nosti. EXCON Steel vyv docelho svta.
Krom Evropy dodval aparty doRuska,
ny, Malajsie, Thajska, arabskch zem
atd. Nejmn se prosazuje naamerickm
kontinentu. Do Severn Ameriky zatm
dodval jen omezen, vsouasnosti m
kontrahovan aparty doVenezuely.
Hlavnmi klienty jsou zahranin frmy,
ponejvce EPC kontraktoi fungujc jako
generln dodavatel, nap. UHDE, AL-
STOM, Borsig, Technip atd., jim pro jejich
projekty dodv EXCON Steel jednot-
liv aparty na kl, dle jsou to pm
uivatel, jako rafnerie nebo chemick
zvody. Objem pmch dodvek tvo
pouze cca15 % zcelkov expedovanho
mnostv arealizuj se vtinou pro rusk
trh.
Zvznamnch dodvek bych uvedl, e
jako asi jedin frma uns jsme dodvali
aparty dofrancouzsk jadern elektrrny
Flamanville 3, kter je spolu sfnskou Ol-
kiluoto momentln jedinou evropskou
jadernou elektrrnou vevstavb, kde se
aplikuje tzv. EPR tlakovodn reaktor tet
generace. Dal velk aparty jsme dod-
vali naprojekt obnovy zpracovatelskch
kapacit pro irck rafnerie Daura aBasra,
kam se expedovaly kolony na destilaci
ropy pes eskou spolenost TECHNO-
EXPORT, a.s., pibliuje oblast zakzek
Ing.Dittrich.
Tradice a nadstandard
Pldruhho stolet fremnch zkuenost
a irok nabdka vetn produkt nad-
standardnch rozmr odliuj EXCON
Steel od konkurence: Na konkurenn
vhodou je pomrn irok kla zpraco-
vvanch materil idky tradici frmy ivy-
uvan historick know-how vevrob.
Zamujeme se na velk tk aparty,
kter mnoho frem vyrobit nezvldne.
Jejich monosti bn kon na 40 a
50 tunch, kde my se naopak sname
zanat. Krom bn uhlkat oceli vy-
rbme i ze specilnch ocel, jako jsou
tepeln odoln oceli, vysoce legovan
oceli s obsahem chromu a austenitick
oceli. Pracujeme i s neeleznmi kovy,
zejmna se specilnmi slitinami niklu,
a jsme schopni zpracovvat i titan.
Na vechny tyto materily mme PQR,
tedy oven svaovac postupy. Z v-
robn technologickho hlediska jsme
schopni skruovat plechy zastudena, tzn.
ohbat avyrbt znich vlcov ndoby
aplt a dotlouky 170 mm. Disponu-
jeme vlastnm know-how azkuenostmi
se svaovnm tlustostnnch ndob me-
todou SAW svaovn pod tavidlem pi
zkm kosu. Dle mme zvldnutou
metodu elektrostruskovho nvaru, kde
nazkladn chrom-molybdenov materil
navaujeme 48mm nerezovou vrstvu.
Toto m uplatnn vtlakovch procesech
probhajcch vevysoce korozivnm pro-
sted, vypotv Ing. Dittrich vrobn
monosti adopluje: Oproti konkurenci
mme tak vlastn materilovou laborato,
kter je schopna provdt jak mechanick
zkouky, chemick rozbory, tak ikorozn
testy vetn metalografckch zkouek.
Laborato je na na spolenosti zcela
nezvisle certifkovan podle evropskch
norem, co j umouje provdt exper-
tizy ipro extern zkaznky.
Jen za sv
Veker investice doprovoz, kter se po-
hybuj ron vdestkch mil. K, si EXCON
Steel fnancuje zvlastnch prostedk, ne-
bo dotace se jejich oblasti vroby zatm
vyhbaj. Spolenost tm kontinuln
obnovuje strojn park. Nejvznamnjmi
investicemi z poslednch dvou let jsou
nkupy trojvlce na skruovn tlustch
plech a horizontln frzy v hodnot
cca 40 mil. K.
Strak siln koruny
Jako vtin vrobc orientovanch
naexport dl spolenosti EXCON Steel
nejvt starosti pohybliv kurz eura apo-
silovn koruny: Pro ns jako pro expor-
try by bylo samozejm ideln, kdyby-
chom platili eurem, nebo s kurzovmi
riziky se potkme dnes adenn. Nkter
aparty mme kontrahovan sdodacmi
lhtami 10 a 16 msc, akdy koruna
posl, sta pr destek hal, je to vmi-
lionech eur velmi znt. Pi velkch zakz-
kch si samozejm kurz pojiujeme, ale
jsou to zase nklady navc, vysvtluje
Ing. Dittrich a dodv: Hospodskou
krizi jsme tm nepoctili dky naemu
specilnmu zamen a tak tomu, e
energetiku, pro ni v poslednch letech
dodvme ve zven me, krize tolik
nepostihla. Vroce 2008, kdy krize zanala,
se nm podailo nasmlouvat rekordn
objem zakzek blc se 1,5 mld. K, co
nm pomohlo bez obt pekonat dal
roky. Kde se ovem krize projevila vrazn,
byla chemie a zpracovatelsk prmysl.
Odtamtud poptvky tm nechodily.
Zuzana Ottov
EZ Energo, s.r.o.
Modern vroba elektiny a tepla
V ervnu 2010 byl v rmci divize
vroba EZ zzen tvar Kogenerace
s clem vyhledvat obchodn pleitosti
a vyuvat potencil trhu v oblasti
kombinovan vroby elektiny a tepla
(KVET), vysvtluje Ing. Michal Rzyman,
generln editel EZ Energo, s.r.o.
Nslednm logickm krokem bylo vy-
budovn efektivn struktury zajiujc
provoz tchto zdroj. Po analze trhu se
Skupina EZ rozhodla spolupracovat se
spolenost Tedom, kter je v tuto chvli
v oblasti provozovn malch kogene-
ranch jednotek ldrem trhu. Na rozdl
od tvaru Kogenerace, kter nadle
vyhledv a rozvj obchodn pleitosti
v mal kogeneraci, je EZ Energo, s.r.o.,
zameno vhradn na vstavbu a pro-
voz kogeneranch jednotek. Clov ale
tyto dv entity splynou.
1. Lze strun nkolika vtami
shrnout podstatn informace o va
rm EZ Energo, s.r.o. (posln,
funkce atd.)? Jakou roli hraje mino-
ritn vlastnk, tj. TEDOM a.s.?
Firma EZ Energo je spolenm podni-
kem skupiny EZ a spolenosti Tedom.
Firma Tedom se kombinovanou vro-
bou elektiny atepla zabv ji dlouhou
dobu. Skupina EZ se rozhodla natento
trh aktivn vstoupit. Nemus tak zanat
nazelen louce. Toto spojen tedy pineslo
synergii dlouholetch zkuenost voblasti
provozovn kogeneranch jednotek,
fnann stability apotebnho potencilu
pro dal rozvoj.
2. Nechci bt pli didaktick, nic-
mn vodem by pece jenom bylo
vhodn vysvtlit slovo kogenerace
(ne kad jeho vznam pesn zn).
Kogenerace je spolen vroba elektiny
a tepla. V naem ppad pouvme
kespolen vrob spalovac motor, kter
pohn genertor. Ten vyrob elektrickou
energii a teplo vznikl v motoru pou-
vme pro vytpn. Krom kogeneranch
jednotek vyuvme vnaich provozech
tak kotle nabiomasu azemn plyn.
Vhodou kogenerace je zejmna jej
innost. Kogeneran jednotky dok-
ou vyut kolem 90 procent energie
v palivu. Take jejich vroba je ekono-
mick. Oproti oddlen vrob elektiny
atepla nespotebujete toho paliva tolik.
Aodtoho se odvj dal vhoda, ueten
ili nesplen palivo et ivotn prosted,
zdroj produkuje men mnostv emis
CO
2
a tuhch zneiujcch ltek, take
provoz je tak ekologicky etrnj. Proto
tak mohou projekty mal kogenerace
vyuvat monosti spolufnancovn in-
vestice ze strukturlnch fond Evropsk
unie zamench naochranu ovzdu.
V neposledn ad se jedn o spotebu
elektiny a tepla v mst jeho vroby,
take nezatujete tolik distribun sou-
stavy, atm odpadaj ztrty pi transportu
energi.
3. Pro koho jsou ureny kogene-
ran jednotky? Kolik jich u mte
v provozu, jak dlouho a jak jsou
s nimi zkuenosti?
Kogeneran jednotky se uplatn vude
tam, kde je vdosahu zdroj zemnho plynu
apravideln spoteba tepla. Naspoteb
tepla je potom navzna vroba elek-
tiny. Elektinu toti nemuste celou spo-
tebovat, jej pebytky prost pedte
dodistribun soustavy. Jednotka me
pracovat jen nkolik hodin denn, elek-
tinu pedte do st a teplo akumulu-
jeme nacelodenn spotebu. Vehe jsou
rzn modely, jednotka me pracovat
www.fabricom.cz objevme znovu energii
Vstavba, oprava a servis kabelovch veden a vzdunch veden
NN a VN do 110 kV, monte kabelovch armatur do 35 kV, vstavba
a opravy trafostanic, revize elektro zazen NN a VN, vstavba a servis
zazen veejnho osvtlen (VO) a mstnho rozhlasu (MR).
Projektov oddlen zajiuje kompletn zpracovn projektovch
dokumentac energetickho zazen pro EZ a. s. a zpracovn
projektov dokumentace na VO + MR pro obce a msta, vetn
veejnoprvnho projednn za stavebn ad.
V oboru stavebnch innost provdme realizace a rekonstrukce
nejen prmyslovch , ale i bytovch vstaveb a regenerace
panelovch dom.
Npln tto divize jsou dodvky inenrskch st, vodovod,
kanalizac, plynovod a horkovod, jejich vstavba a rekonstrukce
vetn akutnch zsah pi havarijnch situacch.
www.mat ex.or g
(QHUJRPRQWH
6WDYHEQSUFH
,QHQUVNVWDYE\
DNRPXQLNDFH
3URMHNFH
EZ Energo, s.r.o.
Modern vroba elektiny a tepla
jen st roku, ve zvis na konkrtnm
vyuit tepla.
Obecn oslovujeme msta, obce, pro-
vozovatele centrlnho zsobovn tep-
lem (CZT), prmyslov arely a tovrny,
nemocnice, sportovn arely, ubytovac
zazen, skupiny administrativnch i
obytnch dom.
V souasnosti EZ Energo disponuje 17
provozovnami sinstalovanm tepelnm
vkonem 106 MW. Krom standardnch
kotl na zemn plyn a biomasu je zde
provozovno 45 kogeneranch jednotek
sinstalovanm elektrickm vkonem 12
megawatt.
Nejstar kogeneran jednotky provozo-
van frmou Tedom jsou vprovozu ji pes
15 let. S pravidelnou drbou dosahuje
ivotnost kogeneranch jednotek destek
tisc provoznch hodin.
4. Mete m pesvdit konkrt-
nmi argumenty, pro bych si ml
jako f subjektu (nap. obec, msto,
provozovatel CZT, prmyslov rma,
nemocnice, kola, sportovn arel)
zavst kogeneran jednotku?
Spoluprac snmi zskte kvalitnho do-
davatele tepla, kter zajist modernizaci
vaeho tepelnho hospodstv bez nut-
nosti vaich vlastnch investic asgaranc
dlouhodob stabiln avhodn ceny. Na-
vc mte monost chrnit v majetek
ped ppadnmi vpadky elektrick st.
Jednoznanmi argumenty jsou vak nae
referenn zakzky obdobn velikosti
a charakteru, jak poadujete. V oblasti
kogenerace pro msto i kolsk zazen
meme pedstavit napklad n pro-
voz veZrui nad Szavou, kde provozu-
jeme kombinovanou vrobu ji nkolik
let. Veker investice do rekonstrukce
apropojen dvou zdejch samostatnch
soustav centrlnho zsobovn teplem
ve vi 60 milion korun byly hrazeny
nmi. Vymnily se parn rozvody zatep-
lovodn a souasn dolo k propojen
dvou soustav pvodnho centrlnho
zsobovn. Tak bylo nutn vybudovat
domovn vmnkov stanice. Co se tk
zdroje tepla, tak vkoteln vyrostly kotle
nabiomasu akogeneran jednotky. Nov
byl vybudovn centrln dic dispeink.
Dky tomu bylo dosaeno 30% zven
innost energi aron spory emis CO
2

pes 8000 tun.
Cel systm zsobuje teplem mstskou
bytovou zstavbu, kolsk zazen apr-
myslov arel bvalho obuvnickho
podniku Szavan. Tepeln instalovan
vkon v soustav in 14,24 megawattu
aelektrick 864 kilowatt. Vloskm roce
zkaznci odebrali 48465 gigajoul tepla
akogenerace vyrobila 2257572 kilowatt-
hodin elektiny.
5. Mal odboka odbornho cha-
rakteru: daly by se vysvtlit fyzikln
jednotky MWe a MWt, kter se v sou-
vislosti s vkonem pouvaj? (Pece
jenom kupkladu jednotka MWh je
znm vem.)
Kogeneran jednotka slou k vrob
elektrick energie a tepla, proto se u n
uvd jej vkon elektrick (MW sdolnm
indexem e) avkon tepeln (MW sdol-
nm indexem t). Jednotka MWh (me-
gawatthodina) nen jednotkou vkonu,
ale jednotkou energie. Psmeno h tady
nen indexem ujednotky vkonu MW, ale
vyjden veliiny asu.
6. Jak sloit (i nkladn) jsou tech-
nologie souvisejc s kogeneranmi
jednotkami? Jak je jejich ivotnost?
Kdy se investice vrt (doba nvrat-
nosti)?
Vzsad se nejedn osloit technologie.
Spalovac motor, kter pohn genertor,
tvo srdce kogeneran jednotky. Dopl-
nno je pak psluenstv jako tepeln
a spalinov vmnky, olejov ndr,
rozvad i pipojovac rozhran k zem-
nmu plynu aelektrick sti. Dle odbrov
tepeln kivky pak bv aplikovna aku-
mulan ndr.
ivotnost kogeneranch jednotek zvis
na jejich provozu a pravideln drb.
Nae kogeneran jednotky jsou vprovozu
ji pes 15 let, piem nvratnost inves-
tice se pohybuje cca do10 let.
7. Mete pohovoit o pedpo-
kldan ekonomick vkonnosti
va spolenosti? Jak bude vypadat
(hypoteticky) v vkaz zisku a ztrt
za rok 2011 (alespo podle plnu)?
Vygenerujete zisk? Jak mte cle?
Vkonnost EZ Energo je stabiln, vychz
zji provozovanch projekt avkadm
roce sv existence pedpokldme dosa-
en kladnho hospodskho vsledku.
Vnsledujcch letech rovn plnujeme
masivn akvizin ainvestin pln.
8. EZ, a. s., m velmi pozitivn a ak-
tivn vztah k ochran ivotnho pro-
sted. S jakou trokou do mlna
pispje EZ Energo?
Jak jsem ji uvedl, snen emis CO
2
atu-
hch zneiujcch ltek je podstatou
kogenerace. Kad n provoz tedy ron
pin vznamn zlepen ivotnho pro-
sted pro mstn obyvatele.
Tak vnovch projektech je ekologizace
provoz primrnm stimulem, kter mus
bt doprovzen ekonomikou provoz. Ak-
tivn proto vyuvme spolufnancovn
naich investic ze strukturlnch fond
Evropsk unie zamench na ochranu
ovzdu. Veker tyto pijat dotace pak
tak zlevuj ceny tepla pro koncov z-
kaznky.
9. Mal kogenerace jsou jednm
ze ty pil strategick iniciativy
Skupiny EZ s nzvem FUTUR/E/
MOTION, Energie ztka. Take: jakou
bude mt budoucnost energie z ko-
generace? Jak vidte vhled (vize)
na 5, 10 a 20 let?
Kogenerace obecn bude hrt vznam-
nou roli v energetickm mixu. Vyuit
primrnho paliva v maximln mon
me bude jist vznamn podporo-
vno. Mal kogenerace (jednotky od100
do5000MWe) tak podpo cl energe-
tiky lokln vysoce energeticky inn
zdroje, kter stabilizuj distribun s
aumouj jej efektivnj fungovn.
EZ Energetick sluby, s.r.o. Provozovn
a drba energetickch hospodstv
EZ Energetick sluby, s.r.o., poskytuje
sluby provozovn a drby v oblasti
energetickch hospodstv prmy-
slovch podnik zejmna v Ostrav
v oblasti prmyslovch Vtkovic, ale
i v podnicch v rznch koutech repub-
liky. Poskytuje tak komplexn sluby
v oblasti provozovn systm veejnho
osvtlen v destkch mst a obc po cel
republice. Je poradcem i dodavatelem
optimlnch een projekt energetic-
kch spor podle poteb zkaznk.
N zbr podnikn je velmi irok do-
dvme podnikm vechna mdia, je po-
tebuj pro svoji vrobu, mimo elektrick
energie. Namtkou to jsou komodity, jako
zemn plyn, konvertorov plyn, stlaen
vzduch, provozn ipitn voda, provozu-
jeme kanalizan s vetn vlastn istiky
odpadnch vod, k jednatel agenerln
editel spolenosti Ing.Martin Koch.
Jejmi nejvznamnjmi podnikovmi
zkaznky jsou spolenosti Vtkovice Ma-
chinery Group, EVRAZ Vtkovice Steel,
Tineck elezrny, Colorlak, EZ, Pivovar
Velk Popovice. Veejn osvtlen spole-
nost provozuje vevce ne 100 mstech
aobcch pocel esk republice.
V souasn dob je pro distributory
elektiny velmi aktuln konkurenn
boj, kter se na eskm trhu nov velmi
vyostuje. Pipravovali jste se na tuto
situaci dopedu?
Nae spolenost je dodavatelem energe-
tickch komodit pro podniky v dosahu
na lokln distribun soustavy voblasti
Vtkovic ivnkterch dalch energetic-
kch hospodstvch. Neobchodujeme
selektinou ani nejsme jejm distributo-
rem, a proto ppadn konkurenn boj
mezi tmito dodavateli nehodnotm.
Jak se boj o stvajc a nov zkaznky
projevuje na aktivitch rmy?
Pro ns to neznamen dnou zmnu,
sname se udret stvajc zkaznky azs-
kat nov zkaznky tm, e nakupujeme
jednotliv komodity natrhu zastandard-
nch podmnek, avak tak, abychom mli
naim zkaznkm co nabdnout. Dod-
vme zemn plyn, ale ijin komodity, kter
prmyslov podniky potebuj.
Projevuje se vt konkurenn pro-
sted i na tom, e mte na stole vce
nabdek od obchodnk s energiemi?
Urit ano, protoe dolo k liberalizaci
trhu s vekermi energiemi. My provo-
zujeme svou lokln distribun soustavu
atady nm pslun regulan ad mluv
do toho, jak distribun poplatky m-
eme tovat naim zkaznkm nebo
konkurennm dodavatelm za pouit
naich st, ale v oblasti nkup energi
nejsme omezeni. Konkurence natrhu je
velk a pro ns je urit pozitivum, e
dokeme nakupovat zavhodn ceny,
abychom mli zkaznkm co nabdnout.
Pedpokldm, e v ppad elektiny
a plynu mte povinnost nakupovat
od EZu jako jejich dcein spole-
nost
Takto se to ned ct, nakupujeme tam,
kde je to nejvhodnj.
Mte tedy i jin dodavatele elektiny,
ne je EZ?
Neobchodujeme s elektinou. Aktuln
nakupujeme elektinu odsestersk spo-
lenosti EZ Prodej, ato pouze pro vlastn
Ing.Martin Koch
Funkce: jednatel a generln editel
Narozen: 1959
Rodina: enat, 2 dti
Vzdln: Finance a bankovnictv
na Obchodn-podnikatelsk fakult
Slezsk univerzity (1994) a silnoprou-
d elektrotechnika na Strojn a elek-
trotechnick fakult VB-TU Ostrava
(1983)
Hobby: golf, bky, cestovn, rodina
spotebu, napklad pi vrob stlaenho
vzduchu, kter pak dodvme naim z-
kaznkm.
U plynu je pedpokldm situace
stejn, dodavatelem je EZ...
Ne, nakupujeme iodjinch dodavatel,
akoliv skupina EZ m zakrtkou dobu
po vstupu na trh s plynem ji nemal
trn podl.
Nejen esk rmy zashla ekonomick
krize, a proto hledaj spory tak ve v-
dajch za energie. Ctte vt zjem
o vae sluby, ne tomu bylo napklad
ped dvma lety?
Poteby prmyslovch podnik jsou spe-
cifck anen to jen ododvkch energi.
Vy zjem je oenergetick spory. Firmy
zjiuj monosti a hlavnm problmem
vdob recese je, e nemaj dostatek pro-
stedk nainvestice. Pro n by byl ideln
projekt, kter by nkdo proinvestoval
aony by jej nsledn splcely vnkolika
ptch letech.
Daj se takov projekty nancovat
ve spojen s bankovnmi stavy?
Urit ano, zvis nanvratnosti konkrt-
nho projektu.
Myslte si, e se esk rmy obecn
ji nauily hospodrn nakldat se
spotebou energi?
Urit jsou tlaeny k sporm ekono-
mickou realitou. Je to pln jin situace
ne ped deseti nebo dvaceti lety. Tomu
napomh iskutenost, e jsou dostupn
nov modern technologie, kter dve
na trhu bu nebyly vbec, anebo byly
za vrazn vy poizovac ceny. Pokud
nkter frmy investovaly do systm
pinejcch energetick spory ji ped
kriz, tak dnes ztoho proftuj amaj mno-
hem men starosti sudrenm nklado-
vch poloek ne ty, kter to zanedbaly.
Pokud se tk zajitn energetickch
slueb pro obce, jakch spor se zde
d doshnout?
V posledn dob se v oblasti veejnho
osvtlen stvaj velmi populrnmi nov
technologie nabzi LED (Light-Emitting
Diode). Tuto technologii jsme ji instalo-
vali vnkolika obcch, ale odezva zjejich
strany nen jednoznan. Charakteris-
tika takovho osvtlen je toti jin ne
utradinho osvtlen. Je zde sice neza-
nedbateln spora v provoznch nkla-
dech, ale tyto lampy svt jinak. Pr byly
zaznamenvny i nehody, kdy idi pi
tomto osvtlen dostaten dobe nevi-
dl chodce tsn ped okamikem jeho
vstupu napechod pro chodce.
Vy byste tedy zatm LED technologii
nedoporuil?
Tyto diody veveejnm osvtlen nepo-
chybn maj budoucnost, i kdy zatm
snimi nemme jednoznan zkuenosti.
Je to jako skadou novinkou. Zle hodn
na kvalit komponent, kter je ovem
pmo mrn jejich cen.
Vnmte znan konkurenn boj v ob-
lasti realizace veejnho osvtlen?
Urit ano, je zde vce frem, kter se tto
innosti vnuj. Nejsme zatm ldrem
na trhu a jet uvidme, jak spn se
nae podnikn vtto oblasti bude dobu-
doucna rozvjet. Rozhodn n potencil
nen zdaleka vyerpn.
Petr Pohorsk
Stavebn innost provdn staveb a jejich zmn
Hlavn innost rmy je soustedna na opravy a rekonstruk-
ce prmyslovch objekt, vstavbu a rekonstrukce obyt-
nch budov a RD, pravy komunikac, vkopy pro inenr-
sk st a nsledn konen pravy ternu.
Mezi nae nejvznamnj smluvn partnery pat
EZ, Teplrna Vtkovice
Jn MELI MERI
meri-melis@seznam.cz
www.meri-melis.euweb.cz
STEMONT JS s. r. o.
Hbitovn 281, 346 01 Horovsk Tn
www.stemontjs.cz
EZ Distribun sluby, s.r.o.
Sprvce drt a stor
Pi vysloven jmna EZ si vtina lid
pedstav elektrrny, ppadn story
a drty. Prav drty zajiuj, aby elekt-
ina doputovala z elektrren a do firem
a domcnost. Jejich s je mimodn
hust, pat do n i pes 3 000 km veden
velmi vysokho a zvl vysokho na-
pt, kter je podepeno vce ne 12 000
story po celch echch.
Mt trvale pehled ovech distribunch
zazench azajistit veker potebn in-
nosti s tm souvisejc je nron kol,
zvlt v ppadech akutnch poruch.
Proto Skupina EZ v jnu 2005 zaloila
svou 100% dceru, frmu EZ Distribun
sluby (dle jen DS) se sdlem vOstrav.
Zregionlnch distribunch frem don
pelo 2 200 zamstnanc, aby v rmci
projektu VIZE 2008 zefektivnilo prci no-
vho subjektu azrove zlepilo sluby
pro klienty.
V reii Evropsk unie
Z nzvu spolenosti vyplv, e zaji-
uje pedevm distribun sluby tedy
provoz, odstraovn poruch a drbu
aopravy nazazen distribun soustavy
navech napovch hladinch vrmci
Skupiny EZ. Vtomto smru je jejm nej-
vtm zkaznkem dal dcerka EZ
Distribuce. Obdobn innosti vykonv
Z
d
r
o
j

E
Z
,

a
.

s
.
Z
d
r
o
j

E
Z
,

a
.

s
.
t pro provozovatele penosov soustavy
(EPS) ijin subjekty, zejmna vobjektech
aregionech, kde nasebe zazen navazuj
nebo spolu jinak souvis.
Centralizac svench innost dochz
kvznamnm sporm akmnohem vy
efektivnosti vpodob sjednocen aopti-
malizace jednotlivch proces amench
nrok napoet pracovnch mst. Krom
spor nklad matesk spolenost
provedla pravu kvli tomu, e zkon,
vychzejc ze smrnice Evropsk unie,
odmajitel distribunch frem poadoval
oddlen aktiv, je se zamuj nadistri-
buci a prodej. Vsledkem byl pechod
dominantnho opertora naholdingovou
strukturu, sluujc ve dodvou samostat-
nch frem. Prvn znich prodv elektinu
zkaznkm, druh spravuje distribun
s. Jej soust je i DS, v souasnosti
dynamicky se rozvjejc dodavatel svyso-
kou rovn kvality poskytovanch slueb.
Ty realizuj vysoce motivovan, bezpen
a ekologicky jednajc pracovnci, kte
vyuvaj pikov know-how k co nej-
rychlejmu odstrann jakkoliv poruchy.
ELEKTROMONTN PRCE
DRBA OCHRANNCH PSEM VEDEN
STAVEBN PRCE
VROBA OCELOVCH KONSTRUKC
ING. MARTIN SLEZK
Kozinova 5241, 722 00 Ostrava-Tebovice
Z
d
r
o
j

E
Z
,

a
.

s
.
www.ren.cz
company spol. s r. o.
Z
d
r
o
j

E
Z
,

a
.

s
.
Spolenosti holdingu LESS a.s. nabzej
komplexn sluby pro vlastnky a sprvce les
obchod se dvm
sazenice lesnch i okrasnch devin
dopravu nejen kulatho dv
zpracovn dv ve vlastnch provozech (stavebn i truhlsk ezivo, lamely)
palivov dv
lepen polotovary (okenn hranoly, sprovky)
energetick vyuit biomasy
rekultivace
kompletn pi o zahrady, parky a veejnou zele
dal sluby a vrobky
Podrobn informace
najdete na
www.less.cz
www.dribo.cz
Firma DRIBO, spol. s r.o., se zabv
vrobou a prodejem elektrickch pstro-
j a rozvad VN (6,3 - 38,5 kV)
a dodvkami systm dlkovho
ovldn st VN.
Skupin EZ je tradinm partnerem
prv v oblasti dodvek tchto zazen
a u pro venkovn nebo vnitn pouit.
FFFFFFFFFiiiiiiirrrrrrrrmmmmmmmmaaaaaaaa DDDDDDDDDRRRRRRRRRRIIIIBBBBBBBBBOOOOOOOO,,, sp sp sp sp sp sp p sp sp ssp sppol l ol ol ol ool ol ol. ssssssssss rrrrr.o .o .oooo... rrrrrr ,,, ssssssssseeeeeeeee zzzzzzzzzzzaaaaaabbbbbbbbbbbbbbvvvvvvv
vvvvvvv vvvvvvvvv rrrrrrrr b obb ob obb ob obb ob ob obb oboooooooouuuuuuu aaaaaa ppppppppppprrrrrrrrr d odd od oddd od od odddej ej ej eej ej ej eej ej ej ejeeeeeeeeeeeemmmmmmmel el eel el eel el el el el kk ekk ek eek ek ek eek ekktr tr tr tr tr tr tr tr tr ttt ic iic ic ic ic ic ic icckkkkkkkkkkkk kkkkkkkkkkk ccccccccchhhhhhhhhh pppppppppppppssssssssttttttttttroo ro ro rro rrr -----
jjjjjjjjj aaaaaa rrrooooooozzzzzzzvvvvvvvvv zzzzzz dd ad ad ad ad ad ad ad addddd VVVVVVVVVVVVVVVNNNNNNNNNNNN (6 (6 (666 (6 (6 (66 (6 (6,,,,3333333 -- 338 38 38 38 38 38 38 38 3888 38,,,55555555555 kkkkkkkkkVVVVVVVVVVV kkkkkkkk ))))))
aaaaa ddo do ddo do do do doo do d ddddddddddddddvvvvvvvvvka kka kka ka ka ka kkka k mmmmmmmmiiiiiiii sy sy syyy sy sy syyyysssssss t t t t tt t t t tmmmmmmm dd d d d dd d d d dd d dlk lkkk lkk lk lk lk lk lk l oooooooo kkkk vvvvvvvvhhhhhhhhhhhhhoooooooo
ooooooooovvvvvvvvvvl l l l l l llddddddddddddnnnnnnnnn sssssssst t t t t t t t t t VVVVVVVVVVVVVNNNNNNNNNNNNN...
Sk SSkk Sk Sk Sk Skk Sk Sk Sk S uuuuuuuuupppppppppppiiiiiiiiiiinnnnnnnn E E E E E E E EZZZZZZZZZZ jjjjjjjjjjjeeeeeeeeeee tr tr tr tr tr tr ttr tr tr d ad ad ad ad ad ad ad addddiiiiiiinnnnnnnmmmmmmmm pppppppppparr ar ar ar ar aartttttttt rrrrrrr nnnnnnneeeeeeeeeeerrrrrrreeeeeemmmmmmmm
pppppppppprrrrrrrrvvvvvvvv vvvvvvvvvv b ob ob ob ob ob ob ob ob oblllllllllaaaaaassssssssstttttttttttiiiiii ddo ddo do do do ddo do do d ddddddddddddvvvvvvveeeeeeeeekkkkkkkkkkk t t t t t t t t t t tccccccccchhhhhhhhhhttttttttoooooooooo zzzzzzzzzzz a a a a a azzzzzzzzz eeeeeeeeennnnnnnn
aaaaaaaaa uuuuuuuuu pppppppprrrrrrrrrrooooo vvvvvvvvvveeeeeeeeennnnnnnkkkkkkkkkkkkkoooooooo kkkkk vvvvvvvvnnnnnnnn nnnnnnn bb ebb ebbb eb eeb eb eb eb eb ebooooooooo vvvvvvvvvvvnnnnnnnniit it it it ittttnnnnnnnn pppppppppoooooooouuuuuuuuuit it iit it t it it tt..
Firma DRIBO, spol. s r.o., se zabv
vrobou a prodejem elektrickch pstro-
j a rozvad VN (6,3 - 38,5 kV)
a dodvkami systm dlkovho
ovldn st VN.
Skupin EZ je tradinm partnerem
prv v oblasti dodvek tchto zazen
a u pro venkovn nebo vnitn pouit.
AZ Elektrostav, a.s.
Nymburk, Bobnick 2020
info@az-elektrostav.cz
www.az-elektrostav.cz
ELTRAF, a.s.
Kralice 49
eltraf@eltraf.cz
www.eltraf.cz
Stavby elektrickch zazen od A do Z
Projekce, vstavba, opravy, revize elektrickch veden a trafostanic
Vroba elektrickch rozvd
Projekce, mont, opravy a servis optotelekomunikanch veden
Vroba transformanch stanic
Vroba skn pro technologie FVE a kogenerace
Vroba elektrickch rozvd
Firma Stavum psob v oblasti stavebnictv od
specializuje na provdn staveb pro resort ener-
getiky. Do vrobnho programu pat vstavba,
pop. rekonstrukce, rozvoden 110400 kV, zklad
stor veden VN 35400 kV, spnacch stanic
a dalch souvisejcch staveb v rmci R.
Kontakt:
STAVUM, spol. s r.o., 440 01 Louny, esk 180, tel./fax:
415654934, 415654156, email: stavum.louny@tiscali.cz
Technologie ztka d
dneek
U velk spolenosti, jakou pedstavuje
DS, je nezbytn mt srozumiteln ajed-
noduch organizan schma, kter jasn
defnuje apiazuje zodpovdnosti zav-
sledky dan oblasti. Takov innost se
dnes ji neobejde bez pomoci modernch
informanch systm, nezbytn vak je
i sprvn tm lid, kter m touhu rst
azlepovat se.
Zkladnm stavebnm kamenem celho
expertnho systmu frmy je dynamick
plnovn. Ojeho funkcionalitu se star
technick informan systm, kter ne-
petrit vyhodnocuje daje ovzniklch
poruchch, operativnch poadavcch,
plnovanch odstvkch aaktuln pro-
vdn drb. Zuvedenho fundamentu
vychz innost dalch softwarovch apli-
kac. Napklad Workforce Management
Systm (WMS) slou pro inn zen
innosti pracovnch et vternu. Ktomu
zuitkovv vsledky projekt Start zdo-
mova aLokalizace vozidel za vyuit
systmu GPS. Vznamnm milnkem je
t men vkonnosti jednotlivch pro-
ces pes celou spolenost, jeho vstupy
jsou podkladem pro dal optimalizaci,
zvyovn kvality aefektivity poskytova-
nch slueb.
Tak nasazovn novch technologi apra-
covnch postup pat k hybnm silm
zlepovn slueb zkaznkm, nebo jsou
zrukou neustlho atrvalho zvyovn
spolehlivosti distribun st. V prvnm
ppad jde teba o diagnostiku, kter
nedestruktivnmi metodami umouje
sledovat trendy strnut ajejich prosted-
nictvm stanovit mru spolehlivosti elek-
trickch kabel a pstroj (transform-
tor, vypna apod.). Vppad druhm
lze zase mluvit kupkladu o prci pod
naptm nanapov rovni velmi vyso-
kho azvl vysokho napt.
Lid pod naptm
Prci pod naptm zabezpeuj zkuen
elektromonti sdostatenou prax naza-
zench bez napt. Jedn se hlavn opre-
ventivn prohldky adrbov zsahy, -
zen dem preventivn drby. Dle jeho
regul jednou zarok provedou pochoz re-
vizi cel linky, zkontroluj stav stor, vo-
di, izoltor astav ochrannho psma.
Jedenkrt zatyi roky zase pijde naadu
men uzemnn uvytipovanch stor,
kde se vminulosti namily nevyhovujc
hodnoty. A jednou za osm let prolezou
monti vechny story a prohldnou
jak konstrukci storu, tak prvky, patc
kveden. Vevech ppadech funguj jako
prvn pomoc, lokalizovan poruchy, je-li
to vjejich silch, odstran. Pokud ne, mus
pijt keslovu smluvn partnei.
Spravovanch 3 069 km veden na vce
ne 12000 storech pocel R tvo jen
st celkov st, oetovan frmou DS.
Ta je dna mnostvm od asi 10 000 km
v rozvinut dlce u veden velmi vyso-
kho napt (VVN), 67000 km venkovnch
ikabelovch veden vysokho napt (VN)
a potakka 100000 km veden nzkho
napt (NN). Poty podprnch bod jsou
vdu stovek tisc uVN avce ne jeden
milion u veden NN. A to nen zdaleka
ve: je teba jet zapotat transforman
aspnac stanice, kter frma rovn vpl-
nm rozsahu spravuje.
Pro se vlastn opravuje vysok napt
pmo zaprovozu? Jde okvalitu dodvky
elektrick energie, kde kad peruen pi
plnovanch innostech je zkaznkem
vnmno velmi negativn. Stl psun
energie samozejm vytv zisk, souasn
zlepuje image a celkov vnmn spo-
lenosti. Ato je pro Skupinu EZ, vetn
dcerky DS, jedna znejvych devz.
Adam Hodman
Z
d
r
o
j

E
Z
,

a
.

s
.
Arel elektrrny Poerady, kter vlastn
polosttn spolenost EZ, je mstem
provozu nejen stvajcch pti uhelnch
blok o celkovm instalovanm vkonu
1 000 MW, ale i stavby paroplynov elek-
trrny. Celkov vkon paroplynovho
cyklu (PPC) bude 838 MW a palivem bude
zemn plyn. zen EIA bylo ukoneno
v z 2009, zemn rozhodnut bylo
vydno v z 2010, stavebn povo-
len v beznu 2011 a zahjen stavby
probhlo zatkem dubna letonho
roku. Uveden do zkuebnho provozu se
plnuje na konec ervna 2013.
Pedevm ovstavb novho PPC hovoili
pro Svt prmyslu Ing.Frantiek Strach,
editel elektrrny Poerady a Ledvice
a Ing. Ji ingl, vedouc projektovho
tmu Paroplynov cyklus Poerady
EZ, a.s.
Svt prmyslu (SP): Znamen vstavba
paroplynov elektrrny snahu o diver-
zikaci palivov zklady vyuvan
EZ?
Ing. Frantiek Strach (FS) Je to urit
snaha o rozen palivov zklady vyu-
van EZem. Spolenost zatm dn
paroplynov cyklus neprovozuje. Tato
technologie se jev jako nejoptimlnj
monost vroby energie vedle ji provozo-
vanho portfolia. Zrove je to ekologick
zdroj, kter spluje vechny parametry,
kter legislativa vyaduje.
SP: Energetick uhl se t v esk
republice i v sousednm Polsku, jsou
i dal monosti dovozu napklad
z Ukrajiny. Nebylo by proto lep inves-
tovat do stavby uhelnch elektrren,
kter pi pouit souasnch nejmoder-
njch technologi neznamenaj tak
vrazn zsah do ivotnho prosted,
jak tomu bylo v minulosti?
FS: Stavba elektrrenskho bloku nabzi
uhl zle najeho dostupnosti. VEZ byl
schvlen zmr vybudovat nov zazen
vLedvicch, kde se stav nov uheln blok
ovkonu 660 MW, napalivo ze soused-
nho dolu Blina.
SP: V lednu 2009 hlavn dodavatel
plynu do Evropy rusk Gazprom peru-
il dodvky plynu na kontinent, mohla
by podobn situace naruit chod PPC
Poerady?
FS: Projekt se zvaoval vdob, kdy vmi
zmnn situace nastala aveden spole-
nosti EZ samozejm tuto skutenost
vzalo na vdom jako jedno z monch
rizik. Vesk republice vt dob kd-
nmu vznamnmu omezen spoteby
ELEKTRRNA POERADY EZ, a. s.
Ppadn problmy sdodvkami ruskho plynu provoz PPC neohroz
Veolia Voda esk republika je nejvt spolenost na eskm vodohospo-
dskm trhu. Poskytujeme sluby 1300 obcm a mstm a zajiuje vodn
hospodstv pro vce ne 40 prmyslovch podnik.
V rmci svch slueb zajiuje Veolia Voda esk republika:
provoz zazen na pravu a rozvod pitn vody a uitkov vody pro
technologick procesy (pravny vod),
provoz zazen na odveden a itn odpadnch vod (kanalizan st
a istrny odpadnch vod),
provoz zazen na likvidaci odpad (skldky odpad),
drbu a opravy vodohospodsk infrastruktury prmyslovch podnik.
Skupina Veolia Voda provozuje pmo vodohospodsk zazen prmyslovch
partner formou outsourcingu nebo zajiuje extern vrobu a itn odpadnch
vod na ji provozovanch zazench. Vedle toho poskytuje prmyslovm part-
nerm adu dalch vodohospodskch slueb s vyuitm vysoce odbornho
zzem (nap. laboratorn sluby, drba, projekn a technologick sluby).
Clem outsourcingu je mimo jin optimalizace vrobnch proces partnera
a sniovn provoznch nklad pi maximlnm respektovn ochrany zvaz-
nch legislativnch poadavk a ivotnho prosted.Ve skupin Veolia Voda
funguje tm specialist, kter se problematikou outsourcingu zabv centrl-
n pro eskou a Slovenskou republiku.
Od roku 2011 pat mezi vznamn partnery, pro kter zajiuje Veolia Voda
v R sluby v oblasti drby a oprav, vrobce a dodavatel elektrick energie
spolenost EZ, a.s. Veolia Voda R se prostednictvm sv nejvt spole-
nosti Prask vodovody a kanalizace, a.s. zastnila vbrovho zen na za-
jitn oprav a drby zazen logickho celku vodn a kalov hospodstv
na klasickch elektrrnch. Tendr ve spoluprci se svm klovm partnerem
v oblasti drby a oprav vodohospodsk infrastruktury, spolenost esk
voda Czech Water, a.s., zskala a sluby v uveden oblasti zaala poskyto-
vat zatkem roku 2011.
Do tohoto outsourcingovho projektu byly zahrnuty lokality Dtmarovice, Po-
erady, Mlnk, Tisov, Hodonn, Po a Dvr Krlov. V rmci poskytova-
nch slueb jsou zajiovny innosti souvisejc s drbou a opravami zaze-
n slouc k dodvkm surov vody do elektrren a k prav na poadovanou
kvalitu pro poteby ostatnch technologickch celk. Takto upraven voda se dle vyuv v chladcm okruhu,
k vrob demineralizovan nebo zmken vody a k itn odpadnch a splakovch vod. Komplexn opravy
a drba technologickch zazen pedstavuje zajitn provozuschopnho stavu kompletnho zazen logickho
celku vodn a kalov hospodstv. Na realizaci provdnch innost dohlej vedouc pracovnci, kte provdj
koordinaci vlastnch dodvek s ostatnmi subdodavateli. Vlastn dlensk kapacity, pomoc kterch zajiujeme
drbsk a opravrensk innosti, umouj prun reagovat na poadavky provozu. V ppad vt poteby
zajiovanch innost, nap. dodvky souvisejc s vstavbou novho zdroje apod., jsou nai pracovnci pipraveni
nastoupit k realizaci dle monost a poadavk provozu.
V souasnosti je clem realizovanho projektu z pohledu spolenost Veolia Voda R, respektive Prask vodovody
a kanalizace, a.s. a esk voda Czech Water, a.s., stabilizace provdnch innost v oblasti oprav a drby
a v t souvislosti rozen o dodvky v investin oblasti.
Na zklad pozitivn hodnocen spoluprce pat mezi nae cle tak monost rozen poskytovanch slueb
na dal lokality elektrren provozovan spolenost EZ, a.s.
Zdroj: www.veoliavoda.cz Prask vodovody a kanalizace, a.s.
plynu nedolo. Spoteba R byla pokryta
zvnitnch zsob.
Pokud by se situace mla v budoucnu
opakovat ve vtm rozsahu, musel by
EZ ppadn vpadek pokrt jinmi do-
stupnmi zdroji.
Ing.Ji ingl (J): Ktomu bych jen dopl-
nil, e se pot vdohledn dob sdostav-
bou plynovodu Nord Stream , kter by ml
dodvky plynu doEvropy diverzifkovat,
aipokud to nebude realizovno adolo
by kzastaven dodvek zRuska, tak velc
spotebitel jako PPC by zstali odpojeni
azdroje vnitnch zsob by byly pouity
pro zsobovn maloodbratel. Projekty
typu PPC se vak stav nadobu minimln
25 let ateoretick monost, e napklad
jednou zapt let dojde kzastaven chodu
zazen na pechodnou dobu, neme
realizaci zastavit.
SP: Je mon napklad krtkodob
nahradit rusk dodvky z plynovodu
dovozem kapalnho plynu?
J: U PPC je tak vysok spoteba plynu,
e to mon nen. Navc uPPC se pot
ipi bnm provozu, e dochz ktech-
nickmodstvkm.
FS: Peruen dodvek se navc nedje ze
dne naden, obvykle se otchto probl-
mech v minimln msc dopedu alze
se nato pipravit.
SP: Z jakho dvodu byl pro stavbu PPC
vybrn arel v Poeradech?
FS: Pedevm to bylo zdvodu dostup-
nosti stavenit varelu elektrrny atak
blzk dostupnosti tranzitnho plynovodu,
ppojka je vzdlen piblin 1 500 metr.
J: Vuveden vzdlenosti 1,5 km odelek-
trrny Poerady vedou ti potrub tranzit-
nho plynovodu, jeden oprmru 1 000
milimetr adva oprmru 900 milimetr.
Pro tranzitn plynovod nen nae spo-
teba dn zt, protoe jeho kapacita
je obrovsk.
SP: Mte spotnu ekonomickou n-
vratnost projektu?
FS: Samozejm. Nyn by nebylo serizn
kat, jestli to bude 5 nebo 20 let, protoe
to bude zvisl nacench plynu vdob
uveden doprovozu apodobn. Projekt je
vak zadobu sv ivotnosti ekonomicky
nvratn. Jinak by veden spolenosti jeho
realizaci neschvlilo.
SP: Jak je z pohledu investora rozdl
mezi PPC a uhelnou elektrrnou?
J: Zhlediska ppravy je to stejn. Muste
pipravit podnikatelsk zmr, schvalovac
procesy, propotat ekonomickou nvrat-
nost. Potud je to stejn, ale dle se tyto
projekty li. Investin je PPC mnohem
levnj ne uheln blok, doba vstavby
je krat, ato ztoho dvodu, e ada kom-
ponent je ji pivezena hotovch. Ty se
pak smontuj dojednoho celku. Mont
je proto jednodu arychlej. Pokud se
tk samotnho provozu podokonen,
je PPC nkladov nronj.
SP: Li se proces schvalovn stavby pi
posouzen vlivu na ivotn prosted?
J: Proces je podobn, ale hlavn rozdl
spov vtom, e PPC je kivotnmu pro-
sted daleko etrnj. Pokud mm bt
konkrtn, tak PPC neprodukuje kyslink
siiit a emise prachu, a pokud se tk
kyslinku uhliitho, je jeho produkce
vesrovnn suhelnou elektrrnou teti-
nov. Zhlediska vypoutn oxidu dusku
jsme nadesetinovch hodnotch oproti
uhelnmu bloku.
ELEKTRRNA POERADY EZ, a. s.
Ppadn problmy sdodvkami ruskho plynu provoz PPC neohroz
obchodn ekonomick informan systmy pro energetiku
monitoring a zen vroby elektrren a teplren v relnm ase
pprava a certifikace zdroj pro poskytovn podprnch slueb
optimalizace technologickch proces
systm pro on-line sledovn tok energi a hodnocen provozu
simulan systmy a trenarov technika
garann a speciln men vodnch elektrren
vroba specilnch elektronickch jednotek, modul a zazen
P r a c u j e me s e n e r g i
OSC, a.s. , Stakova 18a, P.O.Box 111, 612 00 Brno
tel.: +420 541 643 102, fax: +420 541 643 109
e-mail: osc@osc.cz, www.osc.cz
Spolenost METROPROJEKT Praha a. s. je zpra-
covatel realizan projektov dokumentace sta-
vebn sti nov vznikajcho paroplynovho zdroje
880MWe v Elektrrn Poerady.
METROPROJEKT Praha a. s. na zklad dlouholetch
zkuenost s projektovou innosti z energetickho, sta-
vebnho i dopravnho odvtv zskal prestin zakzku
stavebn sti uniktnho projektu v R paroplynov-
ho zdroje elektrick energie 880MWe.
Nov elektrrna vyrst v arelu uheln elektrrny Po-
erady v jihovchodnm okraji Mosteck pnve v z-
padnm pat eskho stedoho, kde balek sta-
vebn sti svm rozsahem zajiuje vstavbu budov
a inenrskch st pro provoz a technologii vroby.
Z fotograe je patrn mont hlavnho vrobnho blo-
ku, kde bude vedle parn a spalovacch turbn umstna
tak veker technologie i kancelsk prostory. Zkla-
dem pro vrobn blok je ocelov konstrukce, kter je
opltna kazetovm systmem s tepelnou a hlukovou
izolac. Vnitn dispozice jsou navreny dle poteb pro-
vozu novho paroplynovho zdroje.
Zpracovatel dokumentace z Metroprojektu museli
rozlousknout zejmna sloit oek vzjemnch koor-
dinac rozmrnch stavebnch konstrukc s technolo-
gickm zazenm naeho stavebnho balku (elektro,
zdravotn-technick instalace, vzduchotechnika, tope-
n, men a regulace, stabiln hasic zazen atd.) s pro-
fesemi z ostatnch technologickch balk, zejmna
strojnho zazen.
Soust naich prac byly i vnj inenrsk st, kter
jsou pro provoz elektrrny nezbytn, jako jsou vodo-
vodn a kanalizan ppojky, osvtlen arelu a vnj
okruh kabelovch kanl. Soust dokumentace byly
i pravy zpevnnch a zatravnnch ploch a vsadba
nov zelen.
A pracovnci Metrostavu a dalch dodavatelskch -
rem penesou vechny mylenky a npady projektant
do reality, mla by v roce 2013 stt v Poeradech nov
elektrrna, jej vizualizaci mete vidt na obrzku.
Pro celou rmu METROPROJEKT Praha a.s. je zkue-
nost s projektem a vstavbou elektrrny vysoce mo-
tivujc a zrove i povzbuzujc do dalch zakzek
a prce v energetickm a stavebnm prmyslu.
Jaroslav Janeek
hlavn inenr projektu
SP: Vlastn stavba se m realizovat
v prbhu 27 msc. Pro jste si sta-
novili takto pomrn krtkou dobu
a jak nron podle vs bude skloubit
vechny nutn dl projekty, aby nedo-
lo ke zpodn?
J: Zaali jsme 29. bezna a v letonm
roce chceme dokonit stavebn pipra-
venost, aby v ptm roce mohla zat
mont technologie. Samotn mont
PPC v arelu elektrrny je nepomrn
krat ne jeho vroba vdodavatelskch
zvodech. Pedpokldme, e prvn zap-
len plynov turbiny by se mlo realizovat
v listopadu 2012. U uhelnho bloku tak
rychl vstavba nen mon.
SP: Na potku rozhovoru jste zmnili,
e EZ zatm dn PPC neprovozuje,
sbrali jste proto zkuenosti z obdob-
nch projekt v zahrani?
J: Na zklad referennch doporuen
naich dodavatel jsme se inspirovali
podobnmi projekty abyli jsme se tedy
podvat vepanlsku, Nmecku aDnsku.
SP: Generlnm dodavatelem PPC je
koda Praha Invest. Do jak mry o v-
tzstv tto spolenosti rozhodl fakt, e
uhelnou elektrrnu Poerady stavla
koda Praha v letech 1970 a 1977?
J: Souasn koda Praha Invest je
do znan mry jin spolenost ne ta,
kter stavla tuto elektrrnu ped onmi
40 lety. Je to vak dcein spolenost
EZu, kter m zkuenosti se stavbou
blok vTuimicch aLedvicch, kde je rov-
n generlnm dodavatelem. Pro projekt
PPC vPoeradech byla vybrna, abychom
zroili jej zkuenosti aknow-how ztchto
staveb.
SP: Elektrrna Poerady zatm vyrb
teplo jen pro potebu vlastnho pro-
vozu. Budete po dokonen PPC do-
dvat teplo i rmm a domcnostem?
FS: V okol Poerad nen dn vhodn
odbratel, jsou zde jen men obce, kter
ocentrln zsobovn teplem vminulosti
nemly zjem. sten probhla jejich
plynofkace. Dodvky tepla v nzkch
objemech obvykle nelze v ekonomicky
pijatelnch nkladech/cench realizovat
zdvodu vysok investice.
SP: Stvajc uheln elektrrna Poe-
rady prola v letech 1990 a 2000 roz-
shlm modernizanm programem.
Plnujete po 15 letech od jeho skonen
dal investice?
FS: Nezbytn budou investice do tech-
nologi, zajiujcch ekologick provoz
blok elektrrny. To znamen pedevm
odsen aopaten pro snen produkce
kyslinku dusku. Ve bude podzeno
zajitn provozu vsouladu sevropskou
legislativou voblasti ivotnho prosted.
Petr Pohorsk
VEOLIA VODA ESK REPUBLIKA, a.s.
Veolia Voda je partnerem vce jak 1 300 eskch mst aobc
Veolia Voda je jednm z nejvtch provo-
zovatel veejnch vodovod a kanali-
zac v esk republice. Pro 3,68 milionu
obyvatel zajiuje pm zsobovn
pitnou vodou a dle odkanalizuje a ist
odpadn vody pro 3,21 milionu lid.
V souasn dob je Veolia partnerem
vce jak 1 300 eskch mst a obc a v R
obsluhuje vce jak 40 prmyslovch
zkaznk. V celosvtovm mtku
zsobuje divize Veolia Water 100 mil.
obyvatel pitnou vodou z veejnho vodo-
vodu a zajiuje odkanalizovn a itn
odpadnch vod pro 71 mil. obyvatel!
Jak m spolenost Veolia portfolio
zkaznk doma a v zahrani?
Zpohledu portfolia zkaznk je vhodn
rozliit dv zkladn innosti, ktermi se
zabv divize Veolia Water. Vesk repub-
lice je dominantn provozn st divize
Veolia Voda, je se zabv provozovnm
vodohospodskho majetku, ato jak pro
dominantnho zkaznka msta aobce,
tak ipro prmyslov zkaznky. Druhou
divizn st je Veolia Water Solutions and
Technologies (v R vystupuje pod jm-
nem VWS Memsep). Ta se zabv vvojem
a dodvkami inovativnch vodohospo-
dskch technologi dominantn pro
prmyslov zkaznky, ale i pro munici-
pality. Obecn jsme tedy schopni se oja-
khokoliv zkaznka komplexn postarat,
a to od identifkace problmu, ppravy
projektu, vstavby, zajitn zkuebnho
provozu a potrval provoz, uvedl gene-
rln editel spolenost Veolia Voda R, a.s.
Ing.Martin Bernard MBA.
Zashla spolenost Veolia Voda krize,
v jakm mtku?
Dopady krize se projevily zejmna vseg-
mentu prmyslovch zkaznk, a to ji
vroce 2009 pkladem me bt spole-
nost Severoesk vodovody akanalizace,
kde znamenal pokles pouze u jednoho
zkaznka snen celkov fakturace ot-
m 2 %. Pesto je oblast poskytovn vo-
dohospodskch slueb relativn stlou
astabiln innost, pomrn mlo ovliv-
nnou vkyvy kriz. Samozejm jsme na-
startovali proces zvyovn efektivity na
innosti, ato vad soubnch projekt.
Vyuvme proto isynergii sostatnmi di-
vizemi skupiny Veolia Environnement vR
nap. voblasti nkup. erpme podnty
pro sniovn nklad azvyovn efek-
tivity t odzamstnanc azavedli jsme
proto sdlen portl IDEO, kde spn
Vizitka:
VEOLIA VODA ESK REPUBLIKA, a.s.
Sdlo: esk republika, Praha
Zaloen spolenosti: 1996, v tomto roce koupila
Vodrnu Plze, dve Vivendi Water, poslze Veolia
Water, pak Veolia Voda
Poet zamstnanc: 5329
Obor podnikn: vodovody a kanalizace
Ron obrat spolenosti za rok 2010: 13,8 mld. K
Management:
Generln editel: ing. Martin Bernard, MBA
Finann editel: Ing. Petr Mrkos
Technick editel: Ing. Ondej Bene, Ph.D., MBA, LL.M
npady hodnotme aposkytujeme nap
nejenom R, ale celosvtov, popsal ge-
nerln editel spolenosti Veolia Voda.
Jak jsou vae hospodsk vsledky
za rok 2010 a jak hospodsk vy-
hldky ekte v roce 2011?
Vroce 2010 doshla skupina Veolia Voda
vesk republice obratu vevi 545 mi-
lion , piem provozn hospodsk
vsledek byl 57 milion . Rd bych pi-
pomenul, e vznamn st naich aktivit
spov v oblasti stavo-montnch in-
nost a v poskytovn dalch vodohos-
podskch slueb mimo regulovan trh
provozovnm vodovod akanalizac. Pe-
devm natomto poli jsme poctili dopady
krize, jako ostatn vichni podnikatel
vtomto oboru. Nicmn virmci naeho
core business dochzelo kpoklesm v-
kon, kter jsme zaznamenali pedevm
uprmyslovch klient. Nejvnj byla
situace v oblasti chemickho prmyslu.
Zatmco stavo-montnm innostem
se ji zan opt dait, poklesy spoteby
uprmyslovch zkaznk jsou vad p-
pad trval. Vroce 2011 oekvme sta-
bilizaci hospodskch vsledk piblin
narovni roku 2010. Nepedpokldme
dn vznamn zmny ana prioritou je
neustl zvyovn kvality poskytovanch
slueb, vysvtlil Ing.Martin Bernard MBA.
Muste nkdy elit tokm vandal,
kte chtj napklad pomoc chemi-
kli zneistit pitnou vodu?
Bhem poslednch 10 let dolo knkolika
ppadm vniku doarel spitnou vodou,
kter jsme evidovali, nikdy ovem sclem
ovlivnit kvalitu vody. Vzhledem kpouva-
nmu zabezpeen zdroj jsme vak vdy
okamit informovni a ve spoluprci
sPolici R se da ppady efektivn eit.
Hlavnm problmem objekt tak zstv
vandalismus akrdee kov vevybranch
lokalitch, nap. steckm kraji. Vandalov
se sousteuj tak na ji nevyuvan
objekty azdroje aobas se tak stane, e
krom betonovch st nen ji co likvido-
vat, konstatoval generln editel Bernard.
Jak opaten dlte pro to, aby pitn
voda byla ped podobnmi vandaly
chrnna?
Opaten jak naadministrativn, tak iope-
rativn rovni. Administrativn provdme
pravideln vyhodnocovn rizik (vrmci
psobnosti cel spolenosti, tedy jak pro
pitnou vodu, tak inap. pro vodu odpadn)
aaplikujeme postup postupnho snio-
vn i pln eliminace rizika opatenmi
(provoznmi, investinmi). Je vak zapo-
teb vnmat, e instalace komplexnho
zabezpeen je velmi nkladn a her-
metick uzaven vech objekt by zna-
menalo zsadn dopad docen vodnho
astonho. Pesto jsou dleit objekty
elektronicky zabezpeeny, jako napklad
hlavn pravna vody pro Prahu elivka,
zmnil generln editel Veolia Voda.
Co kte na plny vldy zvit DPH, jak
se na tento krok pipravujete?
Pipravovan krok bude mt zcela jist
dal negativn dopad naspotebu pitn
vody uzkaznk, kte nejsou pltci DPH
tedy na bn spotebitele. Bohuel
jsme nechtnmi svdky neustlho po-
klesu kadoron spoteby pitn vody,
kdy imezi rokem 2009/2010 vna sku-
pin dolo kpoklesu fakturace ovce jak
2 %. Pedpovdi oodeznn hospodsk
krize aoptovnmu nvratu kpvodnm
spotebm jsou bohuel fkc aopaten
nastran prmyslovch zkaznk idoba
novch a vysoce efektivnch spotebi
vody znamen, e tento pokles se jen
tak nezastav. Naven DPH tedy bude
znamenat bez diskuze dal impuls pro
sniovn spoteby tchto zkaznk, a
se nkladov jedn o poloku ni ne
nap. ty zamobiln telefon nebo elek-
trickou energii. Starosti nm tak dl
nvrat nkterch individulnch zkaznk
kvlastnm studnm stm, e veejn vo-
dovod zstv jako zloha. Ovem tato
situace znamen problm pro ostatn
zkaznky vlokalit, kte inadle nesou
spolen fxn nklady. Legislativa ovem
brn inn aplikaci pevn sloky tarifu
omezenm maximlnho podlu na20 %,
ekl Ing.Martin Bernard, MBA.
Jak kroky dlte pro to, abyste byli co
nejkonkurenceschopnj?
Klem k zvyovn konkurenceschop-
nosti je pro ns neustl benchmarking
na innosti atedy porovnvn jak nan-
rodn, tak i mezinrodn rovni. Mimo
nastaven vnitnch systm zen spole-
nosti dle plnn vkonnostnch ukazatel
mme zaveden komplexn systm fnan-
nho, technickho apersonlnho reporti-
ngu. Pravideln hodnocen vsledk nm
tak umouje kontrolovat plnn nastave-
nch cl aplnovat opaten pro eliminaci
problm. Hlavn moto na spolenosti
ovem i nadle zstv do more with
less, co ve volnm pekladu znamen
realizovat vce innosti svyuitm menho
mnostv zdroj. Vpersonln oblasti to
je tedy napklad pklon kautomatizaci
souasn se snenm potu pracovnk
pi souasnm nrstu jejich kvalifkace,
sdlil generln editel.
Co plnujete na leton rok a tak v del-
m asovm horizontu?
Urit budeme pokraovat v pprav
anabzen novch slueb jak naim smluv-
nm partnerm, tak i konenm zkaz-
nkm s clem zvit jejich spokojenost
azrove vyrovnvat propady proftabi-
lity. Zamme se i na dal optimalizaci
na innosti ve stvajcch mstech p-
soben a tento posun budeme sledovat
pomoc modernch technik uhlkov stopy
i LCA. Co se te akvizic, tak urit bu-
deme chtt rst inadle vEvrop obdobn
jako v minulm roce, kdy do portfolia
provozovanch lokalit pibyla nap. Sofe
i Bielsko-Biaa, uzavel generln editel
Veolia Voda.
Barbora ancov
informan a dc systmy dodvky technologickch celk
optimalizace zen erpacch stanic, vodojem a OV
stanice aktivn katodick ochrany
monitoring pehrad a vodnch tok
projektov a inenrsk innost
Tele Data Control, spol. s r. o.
Pod Jarovem 2236/6, 130 00 Praha 3
www.tdc.cz
GEFCO esk republika logistick
een ze srdce Evropy
Vce ne 60 let poskytuje skupina GEFCO
vekerou pchoz a odchoz logistiku pro
PSA Peugeot Citron. Dky tto jedine-
n zkuenosti a dky tomu, e skupina
chpe do hloubky nejsloitj prmys-
lov otzky, je GEFCO schopna postarat
se o zkaznky v mnoha jinch prmys-
lovch odvtvch, jako jsou dodavatel
v automobilovm prmyslu, elektronika
a maloobchod. Silke Humphrys hovoil
s Bruno Rivoallanem, vkonnm edite-
lem GEFCO esk republika, o innostech
spolenosti v tto zemi a jejch budou-
cch oekvnch.
Strategie GEFCO je zaloena naposkyto-
vn integrovan logistiky pro prmys-
lov sektor. Jej vchoz krdo Logistika
pro vrobce odr ambici skupiny: bt
v ele poskytovatel logistiky pro pr-
mysl, snm se budou ostatn srovnvat.
Spolenost jedn jako architekt logistic-
kch een pro sv zkaznky tm, e po-
skytuje logistick inenring apepravn
plny. Krom toho poskytuje slubu zen
dodavatelskho etzce, kter zahrnuje
multimodln dodavatelsk zdroje, zkaz-
nick tmy alogistick innosti, ame
tak zvldnout plnou klu pepravnch
alogistickch operac.
GEFCO zahjilo svou innost vesk re-
publice vroce 2003 avroce 2005 otevelo
sv zastoupen adepo vKoln. Zde jsou
umstny hlavn pejmac prostory pro
zbo, 24hektarov parkovit aut apro-
story pro ppravu vozidel, kde se uskute-
uje myt apprava pro dodvky vesk
republice. Spolenost se zabv vemi
aspekty logistiky vautomobilovm pr-
myslu, vetn skladovn, postprodukce,
dodvek nhradnch dl adodvky vo-
zidel pocel Evrop imimo ni. Vletech
2009/10 zskala spolenost sv certifkty
ISO 9001 a14001 adnes provozuje in-
nost natech mstech vrmci republiky,
dle m editelstv v Praze, zamstnv
Vizitka:
GEFCO ESK REPUBLIKA s.r.o.
Sdlo: esk republika
Poet zamstnanc: 290
Obor podnikn: doprava, zaslatelstv, logistick
sluby
Ron obrat spolenosti: 1 900 mil. CZK
Management:
Generln editel: Bruno Rivoallan
Obchodn editel: Wilfried Catalanotti
Vrobn editel: Petra Lippertov, Martina Kholov
www. jpspedition.cz jpspedition@jpspedition.cz
JP Spedition & Transport s.r.o.
Lobeek 732
278 01 Kralupy nad Vltavou
tel.: +420 737 246 660
mezinrodn a vnitrosttn doprava a spedice
specializace na stty Francie a Beneluxu
mezinrodn a vnitrosttn nkladn doprava
peprava nebezpench odpad dle ADR
transport - spedice - skladovn
cokoli
kdykoli
w
w
w
.
v
y
d
r
u
s
.
c
z
kamkoli
tel.: +420 465 631 517
VYDRUS spol. s r.o., Plynrensk 384, 561 69 Krlky
GEFCO esk republika logistick
een ze srdce Evropy
290 zamstnanc avroce 2010 mla obrat
79 milion eur, piem podnikne cca
44000 dodvek ron. Ze svho provoz-
nho msta v esk republice obsluhuje
GEFCO irokou klu jak mezinrodnch,
tak mstnch klient pro pchoz iodchoz
logistiku, piem poskytuje irokou klu
een odleteck pepravy a popepravu
eleznin nebo silnin.
Vkonn editel Bruno Rivoallan uvedl:
Dky naemu dlouhodobmu vztahu
sPSA jsme velmi siln vautomobilovm
sektoru a pracujeme s nejvznamnj-
mi vrobci vetn Toyoty, GM, BMW
aVolkswagenu. Nyn se vak zamujeme
nadiverzifkaci auplatujeme zkuenosti
aznalosti, kter jsme zskali, vjinch pr-
myslovch sektorech, jako je vroba, elek-
tina a vstavba. Vystavli jsme v esk
republice velmi silnou s ajsme nyn na-
pklad zapojen dodovozu zbo FMCG,
m pitahujeme pozornost spolenost,
kter vyaduj komplexn logistick een
pro svj dovoz.
Ziskov rst
Strategie GEFCO pro ziskov rst je zalo-
ena navynikajcch klientskch vztazch,
kvalit slueb aglobln kapacit tyto
faktory pomohly vytvoit ze spolenosti
hlavnho evropskho hre, kter m
plny expandovat dle na nov trhy
vetn Bloruska, Kazachstnu, Turecka
aStednho vchodu. Skupina sleduje am-
bicizn cle, ktermi jsou rst obratu na8
miliard eur vroce 2020 z3,5 miliardy eur
doprava (34 vlastnch vozidel)
spedice
skladovn (terminly v Brn a st nad Orlic)
expresn zsilky
tel.: +420 543 427 511, info@donautrans.cz www.donautrans.com
Spolenost DONAU Trans Est CZ, spol. sr.o. byla zaloena
vroce 1999 se zamenm naFrancii. Kuspokojen naich
partner vyuvme dva terminly vesk republice - tyto
terminly zajiuj slubu 24 hodin ajeden terminl vPa-
i, blzko letit CDG. Mezi tmito terminly zajiujeme
pravidelnou sbrnou slubu. Komunikaci se zkaznkem
jsme schopni vst v jazyce anglickm, francouzskm,
nmeckm, slovenskm, maarskm.
BC LOGISTICS s.r.o.
Objzdn 1628, 765 31 Ot rokovice
e-mail: bcl@bcl.cz
tel.: 577 514 425, f ax: 577 933 816
poboky: Praha - 0|omouc - 1rnava (5K)
Skladovn
v|astn sk|adovac p|ochy 150 000 m
2
Doprava
vce nez 120 v|astnch vozde|
Spedice
export - mport, zboz AUP
Celn deklarace
odborn s|uzby zkaznkm
Logistika
specck operace se zbozm a poradenstv
Road Feeder Services
vznamn evropsk |etst
www.bcl.cz
vroce 2010. Zkaznci postupn stle vce
oceuj globln stlost naich slueb,
vysvtluje pan Rivoallan. Poskytujeme
tyt standardy slueb, komunikace ain-
nosti na kadm trhu, co je z hlediska
zkaznka uklidujc. V esk republice
doufme, e dle upevnme nai vedouc
pozici poskytovnm rznch ainovativ-
nch een; napklad pro objednvn
dodvek ji nepouvme papr, nbr
elektronick prostedky, azkaznci mo-
hou sledovat stav svch dodvek kdykoli
on-line.
Z geografckho hlediska neme bt
esk republika umstna pro nae in-
nosti lpe, pokrauje pan Rivoallan. Tm,
e zaujm vEvrop takto centrln pozici,
stala se osou pro shromaovn sous-
tek vevchodn Evrop ajejich dodvn
do zpadn Evropy, a opravdu to plat
inaopak.
Trendy a plny
Odpovdnost za ivotn prosted a sn-
en uhlkov stopy je nadle vznam-
nm problmem, kter bere GEFCO velmi
vn. Zkaznci poaduj logistick een
ptelsk ivotnmu prosted a GEFCO
dodruje psn pravidla vevci dopadu
jejch innost menm uhlkov stopy
vztahujc se k peprav. Klienti mohou
kdykoli poadovat sla tkajc se emis
uhlku jejich vlastnch dodvek prosted-
nictvm micch technik, kter GEFCO
implementovala do svho operanho
systmu.
Dal faktor, kter odr odpovdnost
GEFCO k ivotnmu prosted, je vvoj
stle multimodlnj logistiky, m se
stle vce dlkovch cest uskuteuje
po eleznici, piem silnice je vyuita
pouze pro nkolik poslednch kilometr
docle. Pan Rivoallan to komentuje takto:
Trend zamujc se nazelenou logistiku
rozhodn neslbne; umisujeme nae
zsilky navlaky pro del cesty, zejmna
doRuska. Poslednm lnkem bude muset
bt vdy kamion, ale emise znan redu-
kujeme nachzenm alternativ k silnin
peprav, kdykoli je to mon.
Se solidnm fnannm zkladem, skvlou
zkaznickou zkladnou a ambiciznmi
plny rstu se spolenost jev jako dobe
pipraven pro dosaen cl, kter si sama
stanovila. Z fnannho pohledu se vra-
cme zpt narove ped kriz, vysvtluje
Rivoallan. Dky na siln zkaznick z-
kladn, na inenrsk kapacit anaemu
mezinrodnmu zbru jsme schopni vy-
tvoit spory zrozsahu ainvestovat dono-
vch technologi, zamstnanc ana st.
Pokud jde onai budoucnost, pro GEFCO
se nyn jev jako zn.
Silke Humphrys
Sdlo spolenosti:
PSOTA transport s.r.o.
Chvalovice 81
CZ-669 02 Znojmo
www.psota-znojmo.cz
Provozovny:
Znojmo Dobick 6, +420 515 210 540-5,+420 724 294 524
Pardubice Prmyslov 387, +420 466 610 158, +420 602 376 778
Teplice Bohosudovsk 459, +420 602 487 452 tuzemsk a mezinrodn peprava osobnch, uitkovch a nkladnch vozidel
111 osobnch vozidel pepravovanch souasn na nstavbch Eurolohr a Kssbohrer
peprava nkladnch vozidel na specilnm nvsu
peprava novch i ojetch a havarovanch vozidel
odtahov a vyproovac sluba
Boleslavsk 375, 288 02 Nymburk tel.: +420 325 516 282, fax: +420 325 516 283
e-mail: info@havetrans.cz www.havetrans.cz
PEPRAVA VOZIDEL
DB Schenker Dodavatel inteligent-
nch logistickch een pro prmysl
Za logistickou spolenost
DB Schenker odpovd editel spo-
lenosti Ing.Tom Holomouck.
V oboru, ve kterm psobte, je
siln konkurence. Dky emu se
vm da bt stlic, a to nejen
na tuzemskm trhu?
Mezi hlavn siln strnky DB Schen-
ker pat komplexnost logistickch
slueb, know-how nap prmyslo-
vmi odvtvmi a uniktn celosv-
tov pokryt. Dky tomu dokeme
inteligentn kombinovat jednotliv
mdy peprav se skladovou logisti-
kou tak, aby vsledn logistick een
bylo efektivn pro zkaznka, ale tak
napklad ohledupln vi ivotnmu
prosted. Nae celosvtov s ve 130
zemch svta navc umouje realizovat
takov een tm kdekoliv nasvt.
Kolik zbo ron pepravte?
Vminulm roce jsme posilnici, pomoi
a letecky pepravili pes 750 tisc tun
zbo. Piblin stejn objem pepravila
inae eleznin divize DB Schenker Rail
vesk republice. Vroce 2010 jsme mezi-
ron navili poet pepravench zsilek
o ohromnch 40 %, co bylo na jedn
stran zpsobeno hospodskm oive-
nm a na druh stran snenm potu
subjekt vnaem oboru vobdob krize,
co pineslo zven zjem onae sluby.
Takov npor jsme dokzali zvldnout
jednak dky zven produktivity prce
ajednak dky zven stavu zamstnanc,
kterch v souasnosti zamstnvme
pes800.
Projevila se v objemu zakzek njak
hospodsk krize? Pokud ano, jak
jste uinili opaten?
Ekonomick krize je ji dlouho za nmi
amy se dvme dopedu. Njak dozvuky
krize pece jenom petrvvaj ivsouas-
nosti. Jedn se napklad o nzk mare
vnaem oboru, kter zpsobil velk kon-
kurenn boj a poteba frem masivn
sniovat nklady. Unkterch konkuren-
nch spolenost klesla cena pepravnch
slueb dokonce pod rove relnch n-
klad. To vedlo kdeformaci cen apoklesu
mar nasam dno. Stouto situac se bude
odvtv logistiky jet dlouho potkat.
Nm se vuplynulch dvou letech podailo
zefektivnit chod frmy, zvit produkti-
vitu prce, a tm konkurenceschopnost.
Ve sniovn nklad a cen jsme nikdy
neli pod rove, kter by degradovala
kvalitu naich slueb. Nejenom dlouho-
dob udritelnost, ale neustl zvyovn
kvality je uns naprvnm mst.
Tak jsme vsadili na odvtv spotebn
elektroniky, kter krizi dobe odolalo,
aidky tomu jsme dokzali krizi spn
pekonat avyli zn poslen.
Na jak spchy jste nejvce pyn?
Jeden znaich spch je losk rok 2010.
Poprv vhistorii jsme doshli obratu pes
ti miliardy korun a pepravili rekordn
objem zbo. Nejvt nrsty jsme zazna-
menali voblasti eleznin pepravy, kde
se trby a objemy zvily ptinsobn.
To koresponduje snam dlouhodobm
zmrem pevst st nklad ze silnic
naeleznici.
Vletonm roce slavme dvacet let naes-
km trhu. Zanali jsme zde vroce 1991
jako mal spedin spolenost se dvma
pobokami ajedencti zamstnanci. Dnes
patme ke pice eskho logistickho
trhu sronm obratem ti miliardy korun,
st osmncti poboek vevech regionech
republiky a800 zamstnanci. Navc jsme
soust jedn z nejvtch dopravnch
skupin nasvt Deutsche Bahn.
Velkm spchem zposledn doby vob-
lasti kontraktan logistiky bylo zahjen
provozu evropskho distribunho centra
pro vedouc spolenost voblasti sve-
stv ESAB vPardubicch. Vrmci rozsh-
lho projektu se nm podailo implemen-
tovat do logistickho een ve vtm
rozsahu eleznin pepravu. Tm nejenom
etme zkaznkovi nklady, ale souasn
etme esk silnice a ivotn prosted
vPardubickm kraji.
Co vm dl nejvt vrsky na ele?
Krom ji zmiovanch nzkch mar
se aktuln potkme s nedostatkem
dopravnch kapacit voblasti silnin n-
kladn dopravy. Oekvme, e se tento
nedostatek vhlavn spedin sezn, co
je tet a tvrt tvrtlet, jet vce pro-
hloub. Dvodem je, e spousta dopravc
bhem krize ukonila podnikn, auta
propadla leasingovm spolenostem
nebo je frmy prodaly. Natrhu u neexis-
Vizitka:
SCHENKER spol. s r.o.
Sdlo: K Vypichu 1087, 252 19 Rudn u Prahy
Poet zamstnanc: 800
Obor podnikn: full-service v logistice
Ron obrat spolenosti (2010): 3,03 mld. K
Management:
editel spolenosti: Ing. Tom Holomouck, MBA
editel sprvnho seku, prokurista: JUDr. Vladimr
Handl
Obchodn editel: Ing. Lubor Lepi
editel provozu - logistika: Ing. Zdenk Kapar
editel provozu - peprava: Ing. David Marti
Personln editelka: Mgr. Katarna Smrekov
Ekonomick editel: Ing. Jn Liptk
editel seku IT: Ing. Ji Koutnk
DB Schenker Dodavatel inteligent-
nch logistickch een pro prmysl
tuje dvj naden pro nkup vozidel
abez dlouhodobch kontrakt nechtj
dopravci nijak dramaticky roziovat svj
vozov park. Radost nm t nedl rst
cen vstup, pedevm pohonnch hmot,
mtnho aposilujc koruna, kter psob
protiexportn.
Mete se pochlubit njakmi technic-
kmi vymoenostmi, kter nejsou ani
mezi konkurenc a tak bn?
V loskm roce jsme oteveli dva nov
terminly se eleznin vlekou, v Brn
a Pardubicch. Tet eleznin vleku
mme u naeho terminlu v Novm Ji-
n. V dnen dob je tm uniktn,
kdy se nov terminl vybav eleznin
vlekou zadestky milion korun. My jsme
se ale rozhodli ve vt me kombino-
vat silnin a eleznin pepravu a tyto
vleky jsou dkazem, e to myslme vn.
spn logistick projekt pro zkaznka
ESAB vPardubicch potvrzuje, e zapojen
eleznin pepravy dodistribunho e-
en me bt efektivn pro zkaznka, ne
jenom pnosn pro ochranu ivotnho
prosted. Vlaky zde ron nahradme
5 000 kamionovch nvs a uetme
40 % emis CO
2
.
Dal oblast, ve kter jsme v posledn
dob aktivn amezi konkurenty uniktn,
je sledovn prbhu peprav zsilek po-
moc specilnch mobilnch aplikac. Vle-
tonm roce jsme takov aplikace nabdli
majitelm telefon iPhone aBlackBerry.
Jak vidte budoucnost logistickho trhu
v esk republice za 10 let?
Trh projde koncentrac. Logistick trh je
dnes jednm ztrh snejvt konkurenc,
psob zde tisce subjekt, od malch
dopravc k velkm nadnrodnm logis-
tickm spolenostem. Trh je tm pdem
nepehledn aceny ikvalita se pohybuj
virokm rozmez.
Budoucnost dodavatelskch etzc je
vzapojen eleznice, ato nejen zekologic-
kch, ale pedevm zkapacitnch dvod.
Firmy budou stle vce outsourcovat
innosti, kter pmo nesouvis s jejich
hlavnm podniknm vetn logistiky.
Dvodem jsou jednak spory zrozsahu
ajednak stupovn poadavk zkaznk
nakvalitu, servis, fexibilitu.
Tempo globalizace se zpomal, frmy se
budou vce soustedit naokoln trhy ne
nadodvky dozmo. esk frmy se vce
zam na vchodn Evropu a sousedn
Polsko.
ZABALME VE, NA EM VM ZLE
www.pilous-packaging.com
PILOUS spol. s r. o.
289 37 Loue 28
Jak mte plny do budoucna?
Pedevm pokraovat vezvyovn kva-
lity naich slueb azkaznickho servisu.
Natuzemskm trhu se budeme soustedit
naposlen voblasti celovozovch peprav
a upevnn na pozice v oblasti elez-
ninch peprav, k emu mme dobe
nakroeno. Ji dnes dokeme v nkte-
rch smrech nabdnout eleznici jako
konkurenceschopnou alternativu pozem-
nch peprav. Se eleznic souvis i n
cl voblasti ochrany ivotnho prosted,
atm je sniovn emis CO
2
zna innosti
o20 % doroku 2020.
Tak plnujeme v nejblich letech v-
stavbu novho sdla spolenosti acentrl-
nho pekladit vRudn uPrahy. Celkov
plocha pozemku bude piblin 80000 m
2

ainvestin nklady se budou pohybovat
okolo 0,5 mld. korun. Krom toho jsme
letos rozili logistick centrum vPardu-
bicch o novou halu. Tyto investice vak
budou pravdpodobn nadel as po-
sledn. Chceme se soustedit naprunost
uvnit organizace ismrem kzkaznkm.
Nae s vesk republice ji nyn t 18
poboek scelkovou skladovou plochou
100000 m
2
.
Jarmila noblov
LINEA NIVNICE, a.s.
Zdrav i chutn npoje pro kadho
Linea Nivnice, a.s., se specializuje na v-
robu npoj ji 65 let. Firma s vhradn
eskm kapitlem dky sv vhodn po-
loze na Slovcku v podh Blch Karpat
zsobuje svmi produkty jak eskou, tak
i Slovenskou republiku. O souasnosti
i plnech a vhledech firmy do budoucna
jsme hovoili s pedsedou pedsta-
venstva spolenosti Ing. Gabrielem
Slanicayem.
Vae spolenost m za dobu sv exi-
stence ji pevn msto na trhu. Kter
meznky v jejm vvoji povaujete
za nejdleitj?
Firma Linea Nivnice vznikla vedruh vln
kupnov privatizace transformac Slo-
vckch konzervren, Uhersk Hradit,
zvod 1, do Obchodnho rejstku byla
zapsna k1. 1. 1994 anavazuje najejich
tradici. Dleitm meznkem byl samo-
zejm 17. listopad 1989 a pak tak ji
zmnn rok 1994, kdy bylo souasn
rozhodnuto otom, e se spolenost bude
zabvat tak balenm ovocnch v. My
jsme do t doby vyrbli ovocn vna,
sirupy a lihoviny a zpracovvali jsme
ovoce nakoncentrt, kter jsme prodvali
jako polotovar. Aprv vroce 1994 jsme
tento polotovar zaali fnalizovat balenm
ovocnch v doobal frmy Tetra Pak.
Za uplynulch 17 let jsme se postupn
vypracovali do role ldra, v souasnosti
jsme nejvtm vrobcem ovocnch v
anektar vR.
Dal meznky m nenapadaj, ale proces,
kter dle ovlivnil ns jako frmu vyrb-
jc npoje i cel potravinsk byznys,
byl masivn vstup obchodnch etzc
vdruh polovin 90. let. Tm se zmnila
struktura odbratel, zmenil se takzvan
nezvisl trh, mimochodem v t dob
velmi podkapitalizovan snedobytnmi
pohledvkami. Tyto etzce sem pinesly
alespo platebn schopnost, ikdy nzk
ceny.
Jak je struktura vaich vrobk, kter
druhy ovoce jsou stejn a kter z nich
naopak spe doplkov?
Ve struktue naich produkt, jak jsem
ji zmioval, tvo nejvt st produkce
ovocn vy, nektary anpoje, pak n-
sleduj sirupy, ovocn vna, ovocn dtsk
pesndvky a pt segment tvo liho-
viny. Vedle toho zpracovvme ovoce
naovocn koncentrty, konkrtn jablka
a vin. Jsme nejvtm zpracovatelem
ovoce vR, zarok zpracujeme 18 a 20 ti-
sc tun jablek. Dovme samozejm tak
polotovary ztropickho ovoce adalch
druh, kter zde nerostou, ze zem celho
svta, napklad zBrazlie, Spojench stt,
Thajska, Vietnamu, Indonsie, Chile, pa-
nlska, ny atak dle.
Jak provozy jsou pro vai vrobu ne-
zbytn?
Vedle ji zmnnho zpracovn tuzem-
skho ovoce na koncentrty plnme
piblin 250 druh vrobk najedencti
balicch linkch, z toho je est balicch
linek nakartonov obaly frmy Tetra Pak,
ti naPET lahve adv nasklo. Ron vy-
produkujeme pes 70000 tun vrobk.
Projevila se ve va rm njakm zp-
sobem krize a nsledn recese? Jestlie
ano, jak typy opaten jste byli nuceni
udlat?
Krize spoteby se projevila zejmna vroce
2010, letos oekvme obrat klepmu,
vsledky za prvn tvrtlet letonho
roku tomu tak nasvduj. eili jsme
pedevm zamstnanost, protoe nae
vroba poklesla ojedenct procent. Ne-
chtli jsme vak tento problm eit pro-
poutnm u ns jde o specializovan
provozy se kolenmi zamstnanci, kte
svou profesi ovldaj, akdybychom je pro-
pustili, pozdji bychom mli problm je
znovu hledat. Take jsme zavedli zkrcen
pracovn tden, zamstnanci dostvali
za voln ptky edest procent mzdy,
navc s perspektivou nvratu do prce
vplnm rozsahu. Dal zsadn opaten
jsme dlat nemuseli.
Jak byste charakterizoval jednotliv
produkty, kter mte v portfoliu?
Ve kterch ppadech pouvte kon-
zervanty?
Zkladem na produkce a na chlou-
bou jsou prodn ovocn vy anektary
znaky HELLO. Co se te spoteby tchto
produkt vtuzemsku, mrz ns, e uns je
obvyklej dt si nasndani kvu namsto
sklenice ovocn vy. Vesk republice
spotebujeme ron dvanct litr ovoc-
nch v naosobu, vsousednch zemch
je to vak teba ityicet litr. Pokud jde
okonzervanty, pouvme je vomezen
me pouze tam, kde nen mon vrobek
balit asepticky velmi mrn tedy konzer-
vujeme ovocn npoje. Avak vechny
ovocn vy a nektary jsou nekonzer-
vovan, protoe jsou asepticky zabalen,
dtsk viva se steriluje, sirupy jsou kon-
zervovny cukrem, lihoviny samozejm
dn konzervanty nepotebuj.
Co je hlavn pednost va rmy v kon-
kurennm prosted, co nabzte z-
kaznkovi?
Na nejvt pednost je skutenost, e
zpracovvme produkt takkajc od ja-
blka pokrabici. e je to cel vrobn et-
zec, proces svelkou pidanou hodnotou.
Nadruhm mst bych zmnil dlouholetou
tradici aztoho plynouc nezbytn fortel
naich lid.
Jak asto investujete do novch, mo-
dernch technologi a do vvoje?
Ron investujeme piblin ticet a tyi-
cet milion korun, ato zejmna donovch
technologi a vrobnch linek. Vtinou
nahrazujeme star linky modernmi, pe-
devm jde o obalov inovace o nov
zpsoby balen apodobn, souhrnn je
lze zaadit do inovac pro zven kom-
fortu spotebitel. Pokud jde ovvoj, tam
vznikaj destky novch vrobk s rz-
nmi pchutmi a kombinacemi ovoce
apodobn.
Jakm smrem bude smovat spole-
nost v nejblich letech?
Pokud jde o nae cle, chceme i nadle
zstat eskou nezvislou frmou aslouit
zkaznkovi, nabzet mu irok sortiment
zajmavch akvalitnch produkt svelmi
dobrm pomrem kvalita cena.
Dana D. Dakov
Pro Brenntag CR s.r.o. je potravinsk prmysl jednm znejdleitjch prmys-
lovch odvtv vesk republice. Vhodn umstn regionlnch sklad zajiuje
snadnou dostupnost pro vechny klienty vna zemi arychl dodvky produkt
a naich slueb. Nabzme irok spektrum funknch potravinskch psad,
kter jsou vyrbny pro potravinsk obory uveden ne:
ovoce a zelenina
prmysl koncentrovanch potravin
mlkrensk prmysl
npojov prmysl
zpracovn tuk
pekrenstv
vroba cukrovinek
maso, drbe a ryby
Brenntag CR s. r. o.
Mezi vozy 1850
193 00 Praha 9
Tel.: 283 096 111
Fax: 281 920 589
E-mail: food@brenntag.cz
www.brenntag.cz
Vizitka:
LINEA NIVNICE, a.s.
Sdlo: esk republika, Nivnice
Poet zamstnanc: 250
Obor podnikn: vroba npoj
Management:
Generln editel: Ing. Gabriel Slanicay
Obchodn editelka: Barunka Hrabnkov
Vrobn editelka: Ludmila Hrakov
N I V N I C E
STUDENT AGENCY, s.r.o.
Vlaky doplnily lut autobusy
Skupina Student Agency je pedn esk
a stedoevropsk pepravn skupina
s ronm obratem ve vi piblin
4,5 miliardy K. Ron, pedevm svmi
lutmi autobusy, peprav na pravidel-
nch a nepravidelnch linkch vce ne 5
milion cestujcch. Je nejvtm prodej-
cem letenek na eskm trhu s podlem
vym ne 20 % a jednikou v oblasti
organizace jazykovch a pracovnch po-
byt pro esk obany v zahrani. Pod
znakou Orbix pat tak mezi nejvt
poskytovatele cestovnch slueb pro
firemn klientelu.
Dovolen i vlaky
V roce 2010 Student Agency vstoupila
se znakou dovolena.cz na trh prodeje
dovolenkovch zjezd adalch slueb
a bhem nkolika mlo msc se stala
nejrychleji rostoucm subjektem s nej-
vtm podlem prodanch exotickch
zjezd. Vletonm roce vstoupila natrh
pravideln eleznin dopravy a od z
zaala provozovat dlkov vlaky InterCity
RegioJet natrase mezi Prahou aOstrav-
skem. Vroce 2012 dopln svoje pepravn
aktivity voblasti eleznin dopravy opro-
voz regionlnch vlak na Slovensku
na trase Bratislava Dunajsk Streda
Komrno.
Propojovn vhod
Kad innost Student Agency je klov
astoj zan destky a stovky tisc zkaz-
nk. Skupin se da souasn jej jed-
notliv aktivity propojovat ve prospch
zkaznka smonost dt mu dal vhody.
Napklad zkaznci, kte si zakoup do-
volenkov zjezd, maj monost vyut
zvhodnn pepravy fremnmi lutmi
autobusy na odletov letit, stejn tak
je zajitn pro klienta dal servis vza,
ubytovn i zapjen automobilu.
Rekordn obrat
Cel skupina Student Agency zazname-
nala v roce 2010 ze vech svch aktivit
rekordn obrat ve vi 4,5 miliardy K.
V mezironm srovnn se jedn o rst
obratu vevi 10 %. Zisk skupiny Student
Agency zarok 2010 nen auditovn, nic-
mn byl napodobn rovni jako vroce
2009, kdy doshl 100 milion K. Skupina
Student Agency tak nezaznamenala v-
razn dopady ekonomick krize. Dailo se
j udret vysokou ziskovost adle zvyuje
svj obrat. Zajeho nrstem stoj zejmna
vstup na trh dovolench a zjezd pod
znakou dovolena.cz.
Recept na spch
Vzhledem k tomu, e Student Agency
je dopravce, kter nen nikterak vzn
napjem sttnch dotac aveker sluby
poskytuje zcela na vlastn komern ri-
ziko, mus bt velmi orientovn naspory
a racionalizaci nklad. Peliv se zva-
uje vynaloen sebemenho nkladu
a management si vdy pokld otzku,
zda opravdu je nezbytn tyto penze vy-
naloit a jak pispj k dalmu rozvoji
podnikn. Student Agency se zrove
me opt o uniktn fremn kulturu,
kter stoj namotivovanch, vevaln me
mladch lidech, kte dok dt doveho,
co dlaj, maximln nasazen atak kus
svho srdce. To je urit zsadn rozdl,
kter je pak vidt navsledku podnikn.
Smr eleznice
Rozen aktivit dotak specifck oblasti,
jakou bezesporu eleznice jsou, je podle
managementu Student Agency logick
vystn rstu apodnikn voblasti pe-
pravy cestujcch. Pot, co se jej autobusy
staly fenomnem, rozhodovalo se, jak se
posunout dl. Student Agency se chopila
ance zmnit zait kli, kter si zkaznci
se eleznic spojuj. Nen pr nejmen
dvod, pro by vlak ml bt pinav,
palubn personl by se neml usmvat
anaeleznici by neml existovat bn
dostupn standard slueb, kter cestujc
znaj zjinch oblast svho ivota.
Vstup naeleznici pitom je vak mnohem
obtnj, ne je vstup dojinch oblast
podnikn. Skupina Student Agency si
STUDENT AGENCY, s.r.o.
Vlaky doplnily lut autobusy
prola celou adou fz navc sloitjch
oto, e patila kprvnm, kdo se snail ma-
sivn ukrojit zpodlu sttnho dopravce.
ada vc pitom vbec pes deklarace
oliberalizaci nebyla vbec nastavena,
jako by ani nikdo nikdy nepotal s tm,
e pijde nkdo dal, kdo bude chtt
provozovat vesk republice eleznin
dopravu.
Destky boj
ivot skupiny Student Agency iprosazo-
vn podnikn byly ajsou nekonenm
bojem proti nesmysln administrativ,
rozhazovn veejnch fnanc a za pro-
sazovn voln soute vpodnikn zna-
menajc pro zkaznka monost vybrat
si lep avhodnj een. Samozejm
nkter bitvy byly zsadn a ovlivnily
nejen fremn podnikn nadel dobu. lo
zejmna osystmov nastaven podm-
nek pro podnikn. Jin byly pak soust
danho okamiku api zptnm pohledu
se mohou nsledn zdt mn podstatn.
Nabdka RegioJet
eleznin dopravce RegioJet zahjil 7.z
prodej jzdenek na sv dlkov vlaky,
kter vyjely na trasu HavovOstrava
OlomoucPardubicePraha v pondl
26. z. Zaala startovac fze projektu
s temi spoji v kadm smru. Dal
rozen nabdky spoj pak nastane
v prbhu jna. Cestujc si mohou
kupovat jzdenky, a to jednak on-line
na strnkch www.regiojet.cz, nebo
na ktermkoli prodejnm mst Student
Agency vesk republice. Nkup jzdenek
DOPLKOV VBAVA AUTOBUS

l edni ce, kvovary

kuchyky znaky FRENZEL

cent rl n vysavae, ve 24 V
Sol Bus servi s, spol . s r. o.
U St adionu 157
266 01 Beroun
t el . : 774 565 131, 602 259 996
f ax: 311 625 988, 311 610 795
e-mail : servis@sol bus-servis. cz
www. sol bus-servi s. cz
Uniktn autobusy VOLVO-Irizar
pro Student Agency
Volvo Truck Czech s.r.o.
Obchodn 109, estlice
251 01 any u Prahy
tel.: +420 271 021 111
www.volvobuses.com
Spolenost Volvo Bus Corporation prostednictvm svho zastoupen v esk republice mla est dodat v prvnch
tdnech msce srpna 2011 prvn autobusy na podvozcch Volvo B13R vybavench karosri panlskho nstavbe
Irizar vznamnmu autobusovmu dopravci evropskho formtu spolenosti Student Agency.
Pedstaven autobusy jsou vsledkem jednoletho sil vech zastnnch stran, dodavatel i zkaznka, spolenosti Stu-
dent Agency. Ve svm proveden jsou naprosto mimodn. Jedn se toti o prvn autobusy na podvozcch Volvo karosovan
panlskm nstavbem Irizar pro zkaznka v Evrop mimo panlsko, navc se pikovou rovn vnitn vbavy. Jsou poui-
ty speciln koen sedaky designovan na mru Student Agency, kad se zabudovanm systmem palubn zbavy Funtoro
s monost volby vlastnch program.
Autobusy v dlkch 15 m a s pepravn kapacitou 63 sedcch cestujcch maj velmi elegantn vnitn i venkovn design a na prvn
pohled zaujmou svmi futuristickmi tvary. Podvozek s typovm oznaenm Volvo B13R
poskytuje cestujcm kvalitn jzdn komfort prostednictvm vzduchovho provn
a nezvislm zavenm pedn npravy. idii ocen zejmna velk toiv moment
motoru v irokm rozsahu otek, jako i mechanickou pevodovku s automatem
azen I-Shift. Funkce ESP (Electronic Stability Program) je samozejmm
standardem. Parametry vozidel jsou v souladu s loso Volvo:
valita-Bezpenost-Ohleduplnost k ivotnmu prosted.
Autobus je spojenm vdsk spolehlivosti, kvality a bezpenosti s tradinm panl-
skm designem. Je vybaven nejmodernj technikou pro pjem satelitnch progra-
m a mobilnm internetovm pipojenm vetn individulnho napjen vlastnch po-
ta. Toto naprosto uniktn vozidlo je prkopnkem v modernm pojet cestovn.
je mon tak vpoboce RegioJet napra-
skm Hlavnm ndra. Dal poboky
oteve RegioJet vPardubicch, Olomouci,
Ostrav (Svinov ahlavn ndra) avHa-
vov postupn. VHranicch naMorav,
st nad Orlic aZbehu naMorav bude
prodej jzdenek navlaky RegioJet prob-
hat vespoluprci sproviznm partnerem.
Vnabdce jsou atraktivn ceny. Vkombi-
naci s bezplatnou kreditovou jzdenkou
natrasu OstravaPraha ji za230 K nebo
OlomoucPraha za 190 K. S otevenou
jzdenkou si pak me zkaznk podit
jzdenku natrasu OstravaPraha za295 K
azOlomouce doPrahy za220 K. Slevu ze
zkladnho jzdnho 25 % dostanou pi n-
kupu napoboce dritel In-karet/RailPlus
stejn jako dalch slevovch karet RailPlus.
Vlaky RegioJet tak pinej pelom
ve slubch. Za rezervaci msta neplat
zkaznk nic navc. Cestujc mohou vy-
ut ady slueb zdarma, dal si mohou
zakoupit zazvhodnn ceny. Soupravy
jsou azeny jako ptivozov s celkovm
potem mst cca 240 vjednotdovm
proveden. Poet mst vjednom voze in
48. V kadm voze bude ptomen len
palubnho personlu; vozy maj jak vel-
koprostorov, tak oddlov uspodn
(kup po4 a6 mstech). 190 mst vsou-
prav je namasivnch koench keslech
pouvanch evropskmi dopravci vprvn
nebo business td. Vichni cestujc maj
bhem cesty nrok nansledujc sluby:
servis stevardky nebo stevarda vkadm
voze (nakadch cca 50 cestujcch), pln
klimatizovan prosted, bezplatn pi-
pojen kinternetu prostednictvm wi-f,
tepl astuden npoje zdarma vetn
luxusn kvy znaky Illy; dal vbrov
oberstven dostupn zanzkonkladov
ceny, denn tisk, zeslen signl pro ko-
munikaci mobilnmi telefony opakovai
tzv. repeatery, ppojku k230 Vadal.
Slovensk eleznice
Se slovenskm ministerstvem dopravy
skupina Student Agency podepsala
smlouvu, kter j umon na Slovensku
provozovat devt let regionln eleznin
dopravu. Na Slovensku to lo, pitom
vesku se vlilo lta Je to ponkud
kurizn, ale Slovensko neudlalo pr nic
jinho, ne e naplnilo dikci evropsk
legislativy a nemlo s tm jakkoli pro-
blm. Podobn jako pi zaveden eura
i prosazen odvnch ekonomickch
reforem si Slovensko zvolilo cestu, kter
znamen pnos pro jeho obany amo-
nost zskat lep een dopravy zamn
penz. V esk republice kraje udlaly
ve pro to, aby nevypsaly vbrov zen,
vad ppad ani nereagovaly naexis-
tujc nabdku a samy se tak pipravily
omonost posoudit, zda namsto starho
nkladnho regionlnho vlaku neexis-
tuje lep a levnj monost, jak rychle
svm obanm zlepit dojdn doprce,
dokoly i zazbavou. NaSlovensku ji
pt rok oban uvid, jak me vypadat
kvalitativn skok v regionln doprav
vpraxi, ae napklad internetov pipo-
jen vregionlnm vlaku stejn jako dal
sluby nen nic, co by bylo nereln.
Nstup konkurence
Ve naznaen spch RegioJet je prv-
nm krokem na dlouh cest nstupu
konkurence naeleznice. Pestoe nkter
vci jet nejsou pln vyjasnny, manage-
ment Student Agency ocenil konstruktivn
pstup eskch drah vad vc drhy
iskupina postupovaly poprv. A u se to
tkalo umstn prodejnch mst novho
dopravce vestanicch D, sdlen nklad
naprovoz stanin infrastruktury i mo-
nosti vyut dalho vybaven, kter jsou
zapoteb pro zajitn provozu, ale zatm
jsou pouze v majetku D bez existence
jakchkoli pravidel pro vyuit dalmi
subjekty. D se hovoit ospolenm hle-
dn cesty, jak nastavit pravidla pro dal
fungovn trhu veleznin doprav ato
ipro dal subjekty, kter naeskou elez-
nici vbudoucnosti urit pijdou.
Svt se mn
Ped 20 lety zaala ra
mobilnch telefon
v esku
Pstroj velikosti men kabelky, miziv
signl aplatba izapchoz hovory. Itak
vypadaly potky mobilnch telefon
vesku. Provoz prvn st mobilnch te-
lefon vtehdejm eskoslovensku ana-
logov st EuroTel NMT (nafrekvenci 450
MHz) byl v tehdejm eskoslovensku
sputn ped dvaceti lety, 12. z 1991.
Zatmco ve svt byly telekomunikace
dky zavdn mobilnch st jednm znej-
vce se rozvjejcch a tak nejvdle-
njch odvtv, vesku se dlouhch pt
let jednalo o exkluzvn a velmi drahou
zleitost. A doroku 1996, kdy se natrhu
konen mohla objevit konkurence, vyu-
valo mobiln telefony pouze asi 55000 z-
kaznk. Vinou monopolu, kter vlda dala
spolenosti EuroTel (ta byla spolenm
podnikem americk frmy Atlantic West
aesk monopoln telekomunikan spo-
lenosti SPT Telecom), se napklad jet
vroce 1995 dal nejlevnj mobil saktivac
podit za neuvitelnch 35 000 korun
(tedy vce ne tyi tehdej prmrn
hrub msn mzdy) azakadou minutu
hovoru si spolenost potala 12 korun.
Zmnu k lepmu pineslo a zavdn
novch st GSM (nafrekvenci 900 MHz)
ahlavn vstup konkurence natrh vroce
1996. EuroTel ml licenci naprovozovn
systmu GSM pislbenou odsamho za-
tku. Vz 1996 mu vyvstala konkurence
vpodob spolenosti RadioMobil, kter
zahjila provoz sv st Paegas. Natrhu se
inek projevil okamit, ceny ly prudce
dol, nabdka slueb se postupn rozio-
vala. esko se zhy zaadilo mezi nejdy-
namitji se rozvjejc telekomunikan
trhy svta.
Stavba Pentagonu,
symbolu vojenstv
USA, zaala ped 70
lety
Pentagon, v matematice ptihelnk, je
ji destky let nzvem budovy sdla Mini-
sterstva obrany Spojench stt avirm
smyslu je slovo vnmno ijako cel resort
obrany a symbol americkho vojenstv.
Velkoryse pojat budova dostala nzev
podle svho tvaru. Zkladn kmen stavby
byl poloen ped sedmdesti lety, 11. z
1941. Dokonena byla vlednu 1943.
Tuto dajn nejvt administrativn bu-
dovu svta, kter stoj vemst Arlington
vtsnm sousedstv Washingtonu, navrhl
architekt George Bergstrom. Pentagon
m sedm pater (ztoho pt nadzemnch)
atvo jej pt soustednch ptihelnk.
Jedna strana nejvtho znich m pes
200 metr. Jednotliv strany kadho
zptihelnk propojuj vkadm pate
ti chodby, je jsou dohromady dlouh
tm 30 kilometr. Budova m pes 116
tisc metr tverench plochy a pojme
zhruba 26 000 zamstnanc. Uprosted
je nmst ovme 20000 metr tve-
rench. Cel komplex obklopuj ob par-
kovit pro zhruba 9000 aut. SWashing-
tonem Pentagon spojuje s dlnic, metro
aautobusy, pky se knmu vpodstat
dojt ned.
Ped deseti lety, 11. z 2001, vden 60.
vro zahjen stavby, se stal Pentagon
jednm zter teroristickch tok une-
senmi letadly, pi nich byly znieny mra-
kodrapy Svtovho obchodnho centra
vNew Yorku. VPentagonu tehdy zahynulo
189 lid 64 na palub letadla (z toho
pt nosc) a125 uvnit budovy. Oprava
ponien budovy stla 740 milon dolar.
seznam inzerent
ADOZ, s.r.o................................................................... 39
ALSTOM Slovakia, s.r.o. .............................................. 115
ANC Components, s.r.o. ................................................ 48
ANTRA, s.r.o. ............................................................... 44
ANVITRADE s.r.o. ......................................................... 12
AQUACLEAN, spol. s r. o. ............................................. 113
ARCON Technology s.r.o................................................ 35
ARKU Maschinenbau GmbH ......................................... 80
ARMAST, s.r.o. ............................................................. 74
ASSA pro, spol. s r.o. ................................................ 115
ATEC automatizan technika s.r.o. .............................. 61
AZ Elektrostav, a.s. .................................................... 128
B + V Trans s.r.o. .......................................................... 92
BB AQEX s.r.o. ............................................................ 101
BBF elektro s.r.o. ......................................................... 96
BC LOGISTICS s.r.o. ..................................................... 142
BESTAR Stahlhandelsges. Remscheid mbH ................... 81
Brenntag R s.r.o. ...................................................... 149
Buchen Ekoservis s.r.o. .............................................. 111
C.I.E.B. Kahovec, spol. s r.o. .......................................... 49
CNC invest, s.r.o. .......................................................... 48
Controltest, s.r.o. ........................................................ 71
Czech Raildays ............................................................ 13
esk voda Czech Water, a.s. ................................... 131
eskomoravsk trk, a.s. .......................................... 107
KD Chlazen s.r.o. ....................................................... 41
DELTACOL CZ s.r.o. ........................................................ 49
Diamond Power Central & Eastern Europe s.r.o. ............ 75
DK-beton, s.r.o. ........................................................... 92
DMG Czech s.r.o. ......................................................... 59
DONAU Trans Est CZ, spol. s r.o. ................................... 142
Dopravoprojekt Brno a.s. ............................................. 89
DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r.o. ........................... 84
DRIBO, spol. s r.o. ...................................................... 128
DYTRON s.r.o. .............................................................. 58
ELORA GROUP s.r.o. ...................................................... 68
EMONTAS, s.r.o. ......................................................... 125
ENERGO Tuimice s. r. o. ............................................... 93
Exportn cena DHL ....................................................... 22
FABRICOM CZ a.s. ....................................................... 121
FANS, a.s. .................................................................. 109
Favex s.r.o. ................................................................. 50
FERBO s.r.o. ................................................................. 50
Feroza, s.r.o. ................................................................ 61
FERRMON, spol. s r.o. ................................................... 67
FERRUM FORM, spol. s r.o. ............................................ 46
FESTA SERVIS spol. s r.o. ............................................... 47
FORESTER SERVIS, s.r.o. .............................................. 128
FORMPROJEKT, spol. s r.o. ............................................ 51
GALVAN CZ s.r.o............................................................ 45
GalvanKo s.r.o. ............................................................ 46
Gardenline, s.r.o. ......................................................... 92
HALTRADE s.r.o. ......................................................... 101
Hans Wendel spol. s r.o.& Co., k.s .................................. 93
HAVETRANS s.r.o. ....................................................... 143
Hennlich Industrietechnik, spol. s r.o. .......................... 43
HLH Divize vroba o.k., s.r.o. ........................................ 69
HOBES, spol. s r. o. ....................................................... 47
HOPAX s.r.o.................................................................. 70
HST Hydrosystmy s.r.o. ............................................... 93
HST TECHNOLOGIC s.r.o. ............................................... 45
INFRAM a.s. ................................................................. 86
Ing. Frantiek Konek - K+K ....................................... 79
Ing. Ji Novk ............................................................. 43
Ing. Martin Slezk-Dragon ......................................... 127
Insituform - Huln Rohrsanierungstechniken, s.r.o. ..... 115
Inenring dopravnch staveb a.s. ................................ 85
IPOS-SOFT spol. s r.o. ................................................... 92
IVP-Metall s.r.o. ........................................................... 43
Jacquet s.r.o. ............................................................. 117
Jn MELI MERI ......................................................... 125
JAN PATENKA A SYN, spolenost s ruenm omezenm .... 142
JANKA ENGINEERING s.r.o. ........................................... 41
JANKA ENGINEERING s.r.o. ............................................ 74
JP Spedition & Transport s.r.o. .................................... 141
J-VST, s.r.o. .................................................................. 47
KB .............................................................................. 21
KD planeta s. r. o.......................................................... 63
KO-KA, s.r.o. .............................................................. 139
KOMA - Industry s.r.o. ................................................. 49
KOMPEL, s.r.o. ............................................................. 36
KORUS EU a.s. .............................................................. 55
KUHN - SLOVAKIA s.r.o. ................................................. 97
KVATRO - PRAG s.r.o. .................................................... 92
LAKOVNA HAJDK s.r.o. ................................................ 48
LASER-TECH, spol. s r.o. ................................................ 46
LEADER TECHNOLOGY spol. s r.o. ................................. 112
Less&Forest, s.r.o. ...................................................... 128
LOG-IN ........................................................................ 31
Ludk Pavera .............................................................. 44
M - SILNICE a.s. ............................................................ 83
Mapal C&S s.r.o. .......................................................... 55
MAPTECH s.r.o. .......................................................... 107
MATEX HK s.r.o. .......................................................... 121
MAXiTRANS s.r.o. ....................................................... 119
MEDIA LIBEREC, s.r.o. ................................................... 43
MEGA a.s. .................................................................... 64
METROPROJEKT Praha a.s. ......................................... 135
METROSTAV a.s. ..................................................132, 136
MGM, spol. s r.o. ......................................................... 67
MICROWELL, spol. s r. o. ............................................. 111
Mont Ocel Hanus s.r.o. ................................................. 93
MORA-TOP s.r.o. ........................................................... 47
MOZAIK, spol. s r.o. .................................................... 102
MSV ..............................................................................2
NEPRO stavebni s.r.o. ................................................... 91
NIARA s.r.o. ................................................................. 41
NIEVELT-Labor Praha, spol. s r. o. .................................. 86
OSC, a.s. .................................................................... 134
OSFER, spolonos s ruenm obmedzenm, Koice ....... 96
OTSUKA BRANO s.r.o. ................................................... 49
PILOUS spol. s r.o. ...................................................... 147
Pontex, spol. s r.o. ....................................................... 87
PREDITEST s.r.o. ......................................................... 112
PSOTA transport s.r.o. ................................................ 143
PTD CZ, s.r.o................................................................. 74
PYXIS TRADE s.r.o. ...................................................... 113
R E P O N spol. s r.o. ..................................................... 44
Raieisen - Leasing, s.r.o. ............................................ 80
Reow spol. s r.o. ...................................................... 114
REN company, spol. s r.o. ........................................... 127
SEVEN - K, s.r.o. ........................................................... 50
SCHENKER spol.s r.o. .................................................... 31
Sigeo spol. s r.o............................................................ 95
Silnice Horovsk Tn a. s. ............................................ 84
SLOVCEM spol. s r. o. .................................................. 113
SLOVLOG ..................................................................... 30
Solbus servis, spol. s r.o. ............................................ 152
SPOJSTAV spol. s r.o. Spisk Nov Ves ........................ 101
SSI SCHFER s.r.o. ....................................................... 54
Staudestahl GmbH ...................................................... 79
STAVUM, spol. s r.o. .................................................... 129
Steel Partner a.s. ......................................................... 45
STEMONT JS s.r.o. ....................................................... 125
STOW R, s.r.o. .......................................................... 147
STROJE A MECHANIZMY a.s. ........................................ 113
SULSA, s.r.o. ................................................................ 89
SWR JIHLAVA, spol. s r.o. .............................................. 45
KODA JS a.s. ............................................................... 27
roubrna Turnov, a.s. ................................................. 45
T E K A Z, s.r.o., zvod Prefa Servis .............................. 108
Technomont Frdek-Mstek s.r.o. ................................. 67
TECHSEAL s.r.o. ............................................................ 39
TELE DATA CONTROL, spol. s r.o. .................................. 139
Tenel R, s.r.o. ............................................................. 40
TES ARMATRY s.r.o. .................................................. 115
THERMA K.M., spol. s r. o. ........................................... 115
T-LAB, s.r.o. ................................................................ 43
TOS VARNSDORF a. s................................................... 158
TRIMILL, a.s................................................................. 57
TUBAU, a.s. ............................................................... 103
UNIMAN ENGLI, s.r.o................................................... 74
UNIRON s.r.o. ............................................................... 47
UNITRADE, spol. s r.o. ................................................... 61
V U I S - ZAKLADANIE STAVIEB s.r.o. ............................. 101
V Y D R U S spol. s r.o. ................................................. 141
VAN LEEUWEN PIPE AND TUBE s.r.o. .............................. 68
Vodn sklo, a.s. ............................................................ 77
VOLVO ....................................................................... 157
Volvo Truck Czech s.r.o. .............................................. 153
WIRPO s.r.o. ................................................................ 68
ZAT a.s. ................................................................. 28, 29
ZEZ SILKO, s.r.o. ........................................................... 37
ZNAKON a.s. ................................................................ 84
ZVU Servis a. s. ......................................................... 117
Vroba prvn Oktvky
zaala ped 15 lety
Ped 15 lety, 3. z 1996, byla slavnostn
zahjena vroba prvn generace kody
Octavia. Model, kter jako prvn kodovka
pouval podvozek pevzat odkoncernu
Volkswagen, pitom prokzal neuvi-
telnou ivotnost. Pot, co automobilka
v roce 2004 pedstavila Octavii druh
generace, toti zstala ta jednikov
i nadle v nabdce. Jako lacinj vari-
anta se pod oznaenm Tour vyrbla
a do loskho listopadu. Celkem tak
vyrobila mladoboleslavsk frma na 1,4
milionu octavi prvn generace.
Octavia znamenala pt let pot, co n-
meck vrobce piel doMlad Boleslavi,
pro tradin eskou automobilku pslib
svtlch ztk. Pouvala podvozek, ale
i dal osvdenou koncernovou tech-
niku, adky konstrukci karoserie nabzela
napomry ni stedn tdy neobvykle
velk zavazadlov prostor. Tm si zskala
pze nejen eskch chalup, ale z-
kaznk pocelm svt, ocenn odbor-
nk zskala ivBritnii, kde dve mli pro
kodovky jen slova posmchu.
V roce 1998 automobilka pedstavila
kombi s jet vtm kufrem a kdy se
oest let pozdji chystala natrh Octavia
druh generace s hranatjmi liniemi,
oslavovala kodovka ji milion prodanch
octavi. Odroku 2008 se vyrb dkladn
faceliftovan druh generace, kterou na-
venek odpvodn verze odliuj zejmna
velk pedn svtlomety. Pvodn Octa-
via II, kter se vyrbla vletech 2004 a
2008, se pak loni stala zkladem nov
Octavie Tour.
Ing.Pavel Juek, Ph.D.
Pod vemn ije stroja
pvodu, kter si sm vyslou-
il. Nakonec ji absolvoval
mezi nejlepmi.
Vidt vnepjemnm kladn
doke iuroku 1990, kdy ho
vyhodili ze zvodu Brano,
kam nastoupil v roce 1982
jako inenr. V revolunch
dobch frmu dil nov e-
ditel, se kterm se prost
neshodl. Odeel zakldat
katedru managementu
a podnikn do Ostravy.
Tam se pihlsil doprojekt,
kter mu umonily dostat se
do zahrani a tam studo-
vat. Napklad kolu Erasma
Rotterdamskho v Holandsku, London
Business School v Anglii a dal Tak
vedle strojainy nabral ekonomickho
vzdln, vnm nsledn zskal dokto-
rt. Ale hlavn umonilo mu to zskat
nadhled nad svtem, co mu pomohlo
pi privatizaci azen frmy Brano.
Rno mne bud manelka, respektive jej
budk, asi kolem pl est, ona je rann
pte. Pokud zstvm ve fabrice, jet
polehvm, vstvm kolem est hodiny.
ek-li m sluebn cesta, budm se mezi
druhou aptou hodinou. Pohygien cvi-
m, zpravidla tyikrt do tdne, mm
seroubovanou pte, tak abych se udr-
el vkondici. Moje sndan je standardn
mlko, chleba asr. Sndm doma. M-
lokdy se pitom dvme nazprvy, radji
diskutujeme otom, co ten den koho ek.
Nkdy vnuji pozornost zprvm opoas
asituaci natrzch. Doprce se oblkm
konzervativn, beru si oblek a kravatu.
Pouze vptek si to vefrm odlehme,
nosme dny akoile.
Doprce chodm zsadn pky, vdy ji
mm zaplotem Vhlav ji mm pro-
mtnut harmonogram dennch povin-
nost. Vkanceli jsem mezi 7.15 a 7.30.
Piju aj, kafe si dvm a v devt, tu si
maily, svolvm schzky. Jet ped nimi
vak obhnu fabriku. Dopoledne je pro
mne typick ito, e kontroluji statistiku,
jakm zpsobem se vyrblo. Jsem lo-
vk, kter se nespokoj jenom sobecnmi
sly, rd poznvm detaily. Spolupracuji
tak s vvoji na novch projektech,
inovacch, a ji konstruknch, techno-
logickch i vrobnch. Pod ve mn
ije klasick stroja. editelovn na m
v podstat v uvozovkch dve zbylo
Vzen zastvm tvrdou disciplnu, kter
nem daleko ke stylu zen cukr a bi.
Lid si nato zvykli, kdybych zmnil svoji
Maj i t el em
a pedsedou pedstavenstva BRANO
GROUP, a.s., je Ing.Pavel Juek, Ph.D.His-
torie spolenosti sah a do roku 1862,
dnes se zabv vrobou komponent
pro automobilov prmysl. Pavel Ju-
ek zastv adu dalch funkc, mimo
jin je napklad viceprezidentem Svazu
prmyslu adopravy R aSdruen auto-
mobilovho prmyslu.
Narodil se vBrn aletos napodzim oslav
sv 55. narozeniny. Vbec se nan ale ne-
ct, apotvrd to kad, kdo ho zn zjeho
hlasu ivystupovn i siln energie. Jak
sm k, kadho takzvan utah, a u
jde o jzdu na kole, bhn po kopcch
nebo, promite, teba ipit.
Je astn potet enat, vzal si Lenku,
o22 let mlad enu. Ssmvem tvrd, e
se mu lb mlad baby. M tyi ikovn
dti, ti vlastn (30, 26 a22 rok), ajedno
vyenn, Kristnku (11 let), shumornou
nadszkou k, e jde ovlenou koist.
Jako sprvn tovrnk bydl Pavel Juek
hned zaplotem svho zvodu vBrance.
Rekonstruoval dm, bval chudobinec,
a v nm ije s manelkou, Kristnkou
asrodinou maneliny sestry vetn jej
babiky. M irok srdce. Vivot se d
mylenkou T. G. Masaryka: Nebt se ane-
krst. Druhm moudrem, kter ho vede,
je: Co t nezabije, to t posl.
Ani jeho neminuly zsadn ivotn zlomy.
V minulm reimu se mohl zpotku
jen vyuit, protoe jeho tatnek byl tzv.
pliv oportunista, aspo tak to ml
napsan v kdrovch materilech. Tato
ivotn zkouka v nm vyvolala silnou
touhu studovat. Jako dlnk absolvoval
prmyslovku svbornmi vsledky, vyso-
kou kolu mu u komunist tak zarputile
neodprali, ale to jen dky dlnickmu
pracovn charakteristiku, byli by z toho
nervzn. Navc psnost nejdv uplat-
uji sm nasebe, proto mi lid v.
Naobd chodm jako vichni zamstnanci
dostandardn jdelny, pokud tedy mm
as. Jsem spoleensk tvor, take tam jdu
se spolupracovnky, akdy jsem nhodou
sm, tak si k nkomu pisednu. Obdy
beru jako pracovn, s lidmi si povdm,
vdy se spoustou znich si tykm, ctm
se jako v rodin. Jm pomrn rychle.
Mezi m oblben jdla pat ryby, zvina,
houby, sry navechny zpsoby.
Odpoledne zpravidla probhaj indivi-
duln rozhovory sjednotlivmi manaery
a editeli dceinch spolenost. V prci
konm mezi estou a sedmou hodinou.
Doma si v podveer tu noviny, v sedm
hodin se zanu dvat nazprvy. Pokud se
nejedu projet nakole, ppadn nejsem
nabadmintonu, kter hraji dvakrt tdn.
Kmm nejvtm konkm ale pat l-
tn. Dr mne u pt let. Pilotn zkouky
jet nemm, prost to asov nesthm,
atak ltm sinstruktorem.
Veee standardn va manelka. Vzhle-
dem ktomu, e se musm dret, tak te
spe pipravuje dlenou stravu, asto
mme zeleninu. Na chylkou jsou vna.
Vlt pijeme vtinou bl, pak je prolo-
me ervenm, vzim upednostujeme
vna erven.
Spt chodme vtinou mezi destou aje-
denctou hodinou. Mezitm mi v hlav
probhne rekapitulace probhlho dne
amentln pprava naden pt. Usnm
rychle, rd si tu, ale dost asto nestam
knihu ani otevt anebo si petu jednu
strnku. Te mm rozetena Ti pn
odRoberta Fulghuma. Mezi m oblben
autory pat tak Hermann Hess, autor
magickho dla Stepn vlk, nebo Sebastian
Bach ajeho dla Iluze, Pruka Mesie i
Most pes navdy.
www.volvobuses.com
volvo buses. driving quality of life
Hybridn autobus Volvo 7700 je modern
mstsk autobus vyuvajc hybridn pohon.
Po ronm provozu meme potvrdit, e hybridn
pohon, pro tento typ provozu pin sporu
a 35% paliva. Jedn se o informace
oven prax a nikoli jen o plan sliby
z testovacch laborato.
Ekonomick pnos in a 35% uspoenho
paliva, co znamen tak stejn snen
mnostv emis. Pipotejte jet vy
kapacitu cestujcch a velmi tich provoz
a najdete vjimenho pracovnka
do pehutnch ulic naich mst.
Kontaktujte ns ji dnes a dozvte se mnohem
vce informac o hybridnm autobusu
Volvo 7700 na www.volvobuses.com.
uetEte a 35%
s HYBRIDN
TECHNOLOGI

Svět Průmyslu Speciál 2/2011

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Svět Průmyslu Speciál 2/2011

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Veletrhy Brno, a.s.

FESTA SERVIS spol. s r.o.

a Di amond Power Inter nati onal , Inc. company

linky pro podln

FlatMaster dosahuje vynikajcch vsledku pri rovnn

rada rovnacch stroju

pozemn st avit elst v

Alle Rechte vorbehalten. Nur fr Werbezwecke.

Mierov 23, 920 01 Hlohovec, SK

You might also like