materialy na nauku

OBCHODNÍ NAUKA

Vymezení pojmu a obsahu trhu

- v tržním mechanismu - rovnováha na základě nabídky a poptávky

- obchod je výsledek tržně peněžních vztahů mezi výrobci a spotřebiteli / vztah mezi statky a potřebami/

potřeby – neomezené, odrážejí specifika ekon.subjektů

statky– volné/ voda, vzduch/, veřejné / policie, justice, chodníky/, vzácné

- nejdůležitější součást tržní soustavy – ekonomický systém:
- struktura výroby/ co vyrábět?
- alokace výrobnách zdrojů/ jak, jakým způsobem, z čeho?

-distribuční systém/ pro koho?

koordinace ekonomického systému:

- pravidly, na základě zvyklostních práv

- direktivně centrálním plánováním

- tržním mechanismem – nejlepší, ale ne zcela optimální

Tržní prostředí – charakteristika:

-obchodní společnosti a ostatní podnikatelské subjekty

- obchodní operace(vazby, vztahy)
- obchodní technologie (logistika, marketing)
- možnosti zahraničního obchodu

Tržní subjekty = jednotlivci, kteří tvoří navzájem skupinu
- domácnosti – základní prvek poptávky – potřeb
- základní prvek nabídky – statků
- rozpočtové organizace/ příspěvkové, veřejnoprávní – školy, zdravot.zař./ – prvky nabídky i poptávky

- stát – koordinátor

Vazby mezi těmito subjekty jsou ve směně - obchodu

-vazba mezi výrobci a spotřebiteli – nabídka statků a poptávka spotřebitelů :

filtrace potřeb – podmíněná výrobou produktů s urč.vlastnostmi
filtrace potřeb - podmíněná důchody ekonom.subjektů
filtrace potřeb – podmíněná cenou zboží

skutečná poptávka

- u výrobců nutná také znalost klasického marketingu / zkoumá zboží, cenu, odbyt, místo prodeje, propagaci a podporu

prodeje/
- vazba mezi výrobci a státní administrativou – dotace, subvence státu, daně podniků
- vazba mezi domácnostmi a rozpočtovými organizacemi – občané platí daně do rozpočtu – organizace poskytují statky
- vazba mezi podniky a rozpočtovými organizacemi – podniky obchodují s organizacemi, platí daně
- vazba státu s rozpočtovými organizacemi – dotace, subvence, organizace platí daně státu

Vznik a vývoj obchodu

TRH- původně vymezení místa, kde se prodávající a kupující scházeli za účelem směny výrobků

- dnes obecně označujeme pojmem trh směnný vztah mezi poptávkou a nabídkou a současně mezi kupujícím a

prodávajícím :

kupující a prodávající – jsou subjekty trhu/ osoba jak fyzická tak právnická-podnik, organizace/

nabídka (S) – objem nabízeného zboží a služeb, které je v daném místě a čase předmětem trhu a tvoří

nabídku; vyžaduje se plynulost nabídky a aktivní činnost ve vztahu k poptávce/ aby u kupujících vyvolal

potřebu a následně i poptávku/

poptávka (D) – projevuje se reagováním na nabídku a zájmem koupit nabízené zboží a služby, je daná

množstvím peněz, které obyvatelstvo a organizace vydají na spotřebu a úrovní cen => nejdůležitější

ekonomický činitel – ovlivňuje nabídku i poptávku – cena se neustále se mění

Členění trhu

podle předmětů

trh spotřebního zboží

trh investičním zbožím/ pozemky a porosty na pozemcích, nemovitosti/

1

trh služeb

z časového hlediska – trh minulý, současný

územně

trh domácí
trh vnitřní/ vnitřní obchod/
trh zahraniční

Rozeznáváme:

trh prodávajících/ dodavatelů – objem nabídky je menší než poptávky, ceny obvykle rostou

trh kupujících/ odběratelů – objem nabídky je větší než poptávky, ceny obvykle klesají

rovnováha na trhu se vyznačuje přibližně vyrovnaností nabídky a poptávky; nabídka působí na intenzitu poptávky, ovlivňuje ji
a působí na uspokojení potřeb obyvatelstva, ovlivňuje ceny a tím působí na sebe sama, je žádoucí, aby nabídka dočasně
převažovala nad poptávkou

⇒

subjekty zpravidla reagují na cenu tak, že vyšší cena (P) podněcuje k vyšší nabídce (S) a obráceně

spotřebitelská poptávka – dána koupěschopností obyvatel a je určována:

kupními fondy, odvozených z příjmů a důchodů obyvatelstva
úrovní cen na trhu příslušného zboží, případně substitučních a komplementárních výrobků či služeb
účastí a podílem naturální a společenské potřeby
dále také osobnost kupujícího/ osobní potřeby a záliby/

Kupní fond – zjišťuje se z bilance peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva/ mzdy a platy + prodej zeměd.a ostatních produktů

+ příjmy ze soc.zabezpečení + ost.příjmy(ze zahraničí, výhry, výběry vkladů) – daně, dávky, poplatky a vklady u bank –
výdaje za komunální služby/
Kupní fond + nákupy hosp.a jiných organizací = celkový kupní fond

maloobchodní obrat – prodej spotřebního zboží obyvatelstvu a organizacím pro konečnou osobní spotřebu
velkoobchodní obrat – za účelem dalšího prodeje
podnikový obrat – podnik se zabývá jak velkoobchodem tak maloobchodem

Tržní mechanismus

- základem je tržní chování všech ekonomických subjektů, založené na soutěži/ konkurenci/ a řízené zákony a předpisy, tržní
chování předpokládá tvůrčí práci
- zabezpečuje statickou rovnováhu prodeje, ale je schopen zajistit i dynamickou rovnováhu/ v čase/
- je ohromným informačním a motivačním systémem/ cena přenáší informaci, vytváří podnět pro jednání výrobců i
spotřebitelů/

Typy konkurence:cenová – snaha výrobců přilákat kupujícího snižováním cen

necenová – snaha získat zákazníka necenovými metodami/ kvalita, novinky, image atd/

- dokonalá konkurence – výrobek, podnikatel, obchodník či spotřebitel nemá vliv na tržní cenu => teoretická abstrakce,
v hosp.životě neexistuje
- nedokonalá konkurence – důsledek monopolu/ na trhu pouze jeden prodávající/

ve skutečnosti se vytváříoligopoly/ vedle malých a středních podniků existuje několik velkých výrobců, kteří vytvářejí

podstatnou část produkce a mezi sebou konkurují/ - na trhu dominuje několik málo prodejců

Administrativní monopol – vznikl na základě administrativně vzniklé koncentrace; odstranit buď opět administrativně, vytvořit

rozumné protimonopolní předpisy nebo připustit zahraniční konkurenci na našem trhu

Cenový systém

každý statek má na trhu cenu jako i výrobní faktory/ práce, půda, kapitál/ mají svou cenu

tržní mechanismus vytváří rovnovážnou soustavu cen na základě nabídky a poptávky

Plní 3.základní funkce:

přenos informací – o potřebách, zálibách, o disponibilních zdrojích, o výrobních možnostech

vytváří podnět pro výrobce i spotřebitele – nejlepší výrobní metody

2

distribuuje důchody

Nedostatky použití trhu – tržní mechanismus vede k diferenci výrobků a vytváří nedokonalou konkurenci a monopolní trhy;

v ekonom.životě převažuje monopolní konkurence – nejen mezi výrobci téže produkce, ale i mezi odvětvími/ každý výrobek

má řadu substitutů/

Externality

- vznikají působením trhu jako vedlejší nechtěný produkt trhu

pozitivní – z obchodní transakce mají užitek i jiné subjekty než prodávající a kupující

negativní – nějaký subjekt je transakcí poškozován či mu vznikají dodatečné náklady z ekonom.aktivit jiných subjektů a tyto

náklady mu nejsou hrazeny/ spotřebitel – znehodnocování živ.prostředí, vody, vzduchu; neúměrně nákladné reklamy/

- trh není schopen podněcovat výrobu veřejných statků/ dálnice podpora výzkumu, zabezpečování zdraví atd
- tržní ekonomika vede k nerovnoměrnému rozdělování důchodů a majetku – extrémní bohatstvíx chudoba
- tržní ekonomiky trpí výkyvy především z krátkodobého hlediska/ šoky/
- v tržních ekonomikách dochází k rychlejšímu snižování nákladů v odvětvích poskytujících hmotné statky než v odvětvích
produkujících veřejné i osobní služby
- v soudnictví, obraně, policejním systému, vzdělávání, zdravotnictví, ekologii, kultuře a umění nepřináší použití tržních
motivací nejlepší výsledky
- důsledek tlaku tržního mechanismu – alkoholismus, kouření, drogy

3 funkce vlády dle ekonomické teorie ve vztahu k fungování trhu:

1. zabezpečování podmínek pro fungování tržního mechanismu

a. minimalizace negativních důsledků monopolu

b. odstraňování nebo kompenzace externalit

c. zabezpečení dostatečného množství veřejných statků

2. zabezpečování spravedlivého fungování tržního mechanismu v mezích přijatých pravidel

3. zajišťování stability systému

Rozdělení struktury trhu z hlediska:

teritoriálního – některé zboží se prodává na omezeném trhu města, nebo kraje, státu, jiné na celém světě

komoditního – řada trhů nesčíslných druhů zboží a služeb

Dále můžeme rozlišovat:
trh zboží či statků
trh služeb
trh inovací
trh kapitálu
trh práce
trh peněz

Potřeby

- pro uspokojení potřeb je nutné :

znalost zboží a druhu služeb
zabezpečení prodejní sítě
znalost pracovníků a obchodní technologie

- na chování zákazníka působí osobní vlivy/ potřeby zjevné a skryté, vnímavost, živ.styl, zkušenosti / a mezilidské vztahy/ vliv
rodiny, kultury apod./
- spotřebitel je dnes diferencován zpravidla podle příjmů

potřeby podleMaslowova/ pyramida/ – hierarchicky uspořádané
1. fyziologické potřeby/ hlad, žízeň, zima…/
2. potřeby jistoty/ ochrana před nebezpečím/
3. sociální potřeby/ spolupatřičnost k určité skupině lidí/
4. potřeby uznání, sebevědomí, poznání a postavení ve společnosti

5. potřeby seberealizace

dělení potřeb podleHerzbe rgera
nezbytné/ nutné k zachování životních a sociálních funkcí člověka/
zbytné/ uspokojují se tehdy jsou-li uspokojeny nezbytné – za účelem sebeuspokojení, povzbuzení/
luxusní/ přepychové, exkluzivní – rozhodující finanční situace a vyspělost ekon.subjektů/

3