DP_práce

1 Úvod

V současnosti je životní prostředí zatěžováno velkým množstvím plynných emisíz organických odpadů všeho druhu. K jejich omezení přispívá zavádění takovýchenergetických zdrojů, jako je anaerobní fermentace vlhkých organických materiálů a posléze jímání bioplynu. Zároveň se využívají pro energetické účely. Význam anaerobnífermentace vlhkých organických materiálů je následující:

Obr. 1.1 Význam anaerobní fermentace vlhkých materiálů

Zdroj: PASTOREK, Z. – KÁRA, J. – JEVIČ, P.: Biomasa – obnovitelný zdroj energie. Praha: FCC Public, 2004. 288 str. ISBN 80-86534-06-5

Při zpracování odpadů je nutné dodržovat daná legislativní ustanovení zákona č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a všech prováděcích vyhlášek vydaných MŽP k tomuto zákonu a jejich inovací. Při uvádění vyfermentovanéhosubstrátu na trh je nutné se řídit ustanoveními zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, veznění zákona č. 308/2002 Sb. A všech souvisejících prováděcích vyhlášek Mze,vydaných k tomuto zákonu.Všechny členské země EU jsou zavázány k postupnému omezování skládkováníorganických odpadů. Pro ČR platí požadavek snížit množství organických odpadů2

produkce kvalitních organickýchhnojivanaerobní fermentacevlhkých organickýchmateriálů bioplyn: doplňkovýzdroj energiezlepšeníživotního prostředí

ukládaných na skládky na 75 % v roce 2013, na 50 % v roce 2016 a na 35 % v roce2020 v porovnání s rokem 1995. (PASTOREK – KÁRA - JEVIČ, 2004)Hlavní důvody pro využití anaerobní fermentace organických materiálů zezemědělství, lesnictví, komunálního hospodářství a venkovské krajiny jsou: produkcekvalitních organických hnojiv, získání doplňkového zdroje energie a zlepšení pracovního a životního prostředí.Cílem této práce je navrhnout optimalizované složení materiálu na vstupu dofermentoru z hlediska obsahu C : N (optimální hodnota C : N = 20 - 30 : 1), dále využítvíce druhů materiálů ze zemědělství i komunálního hospodářství a zvýšit intenzituvýroby bioplynu v 1 m

3

užitného prostoru fermentoru.3

2Současný stav řešení anaerobní fermentace v ČR a vesvětě

2.1 Přehled bioplynových stanic v ČR

Vzorem při výstavbě bioplynových stanic v zemědělství v ČR bylo Dánsko.Bioplynové stanice na zpracování tekuté kejdy a slamnatého hnoje byly v ČR realizovány již na několika místech. V tabulce 2.1 a 2.2 jsou uvedeny některéinformativní hodnoty provozovaných stanic na zpracování kejdy a slamnatého hnoje.(TRNOBRANSKÝ, 2006)

Tab. 2.1 Bioplynové stanice v ČR na zpracování tekuté kejdy

Stanice

TřeboňKladrubySkalicePlevniceTrhovýŠtěpánov

Fermentovanýmateriálkejda prasatkejda prasatkejda prasatkejda prasatkejda prasat a jatečný odpadTeplota fermentace40°C40°C37°C35 - 40°C35 - 40°CObjem fermentoru3000 m

3

1020 m

3

2160 m

3

500 m

3

700 m

3

Počet fermentorů22241Doba zdržení16 - 26 dní26 dní23 dní24 dní26 dníPřevládajícíkonstrukční materiálželezobetonželezobetonkovkovkovDenní produkce bioplynu4200 m

3

2500 m

3

2700 m

3

1800 m

3

1000 m

3