jin archeologie

Pro zanikla Velk Morava?

Nov pohled na star tma
Roku 883 vpadl moravsk panovnk Svatopluk s vojskem, kter shromdil ze vech slovanskch zem, do podunajsk Panonie spravovan vchodofranckm vvodou Arnulfem a do zkladu ji zpustoil.
z Maar, nen dvod zpochybovat. O jeho pinch nm vak k stejn mlo jako tvrzen, e znik Zpadomsk e njak souvisel s vpdy barbar. Stojme-li o hlub pochopen kolapsu, musme si nejprve poloit otzku, na jakch ideologickch, socilnch a ekonomickch principech vlastn fungovala soudrnost Velk Moravy, kdy mohla zmizet ze scny djin v tak krtkm ase a bez pokusu o obnovu. Je vak teba zdraznit, e kad pokus o rekonstrukci vnitnch pomr velkomoravsk spolenosti je s ohledem na nedostatek psemnch a mnohoznanost archeologickch pramen nevyhnuteln odsouzen k (vce, i mn vdommu) vsazovn dostupnch informac do modelovch koncepc odvozench z jinch ran stedovkch spolenost i kulturn antropologie. POTE RANCH STT Promnu, kterou v 9. stolet prodlala spolenost na zem dnen Moravy a zpadnho Slovenska lze bez nadszky opatit pvlastkem civilizan. Jet na sklonku 8. stolet se tato oblast zejm nijak vrazn neodliovala od jinch zpadoslovanskch region. Pro strunou socio-politickou charakteristiku zdejch pomr dnes pravdpodobn zvolme termn nelnictv, vypjen ze slovnku kulturn antropologie. Zkladnm organizanm principem v tchto spoleenskch systmech jsou pbuzensk vztahy. Moc elity, kter prozatm nedisponuje innm donucovacm apartem je omezena na nkter specifick oblasti jako je nap. organizace obrany a kontrola dlkovho obchodu a kultu. Ji ve tictch letech 9. stolet vak vystupuje ze tmy jaksi Mojmr, kter pileuje k jdru vznikajcho tvaru s centrem na dolnm toku eky Moravy Nitransko a pijm spolu s moravskou elitou kesanstv. Dramatick spoleensk zmny, o nich bohuel

Ivo TEFAN

dy toto taen ji nsledujcho roku opakoval, mla bt jeho armda tak velk jak poznamenv znepokojen franck letopisec , e na jednom mst bylo vidt pechzet jeho vojsko od vchodu a do zpadu slunce. Svatoplukovo sebevdom bylo na mst: o tyi roky dve zskal od papee Jana VIII. pro sv panstv arcibiskupstv v ele s Metodjem a papeskm listem byl osloven prestinm titulem unicus fillius. V prbhu ivota se mu navc podailo ovldnout velkou st stedn Evropy. Ji o ti desetilet pozdji v dob invaze Maar do stednho Podunaj vak tvar, kter jsme si pivykli nazvat Velkou Moravou, nhle miz piblin po stolet existence z politick mapy Evropy. Nhl nezjem dobovch autor m svj pozoruhodn odraz i v archeologickch pramenech hlavn centra na ece Morav s nkolika tisci obyvateli tpytc se zlatem a stbrem jsou opoutna, jejich mohutn opevnn nejsou obnovovna, zdej kostely zanikaj. Uebnicov konstatovn, e znik Moravy njak souvis s expan-

psemn prameny ml, zejm vrazn akcelerovala porka Avar Karlem Velikm a nsledn navzn intenzivnch kontakt s franckm prostedm. Na Morav tak vznikaj zklady podstatn sloitjho socilnho uspodn, kter obvykle oznaujeme novodobm termnem stt. Vtina historik se dnes shoduje v tom, e k zajitn dlouhodob stability takovch tvar bylo nezbytn splnit nkolik podmnek. Pedevm musela spolenost akceptovat legitimitu vldy jedn dynastie a umonit j, aby prostednictvm sprvnho apartu organizovala odevzdvn hospodskch pebytk, kter byly z velk sti znovu investovny do kontroly obyvatelstva, dolo tedy ke zven slo-

V Chorvatsku vznik v 9. stolet podobn tvar jako na Morav. Uniktn kamenn deska baptisteria ze Splitu nabz pedstavu o sebeprezentaci ran stedovkch panovnk (pravdpodobn 11. stolet).

Ivo TEFAN (nar. 1978) psob v stavu pro pravk a ranou dobu djinnou Filozofick fakulty Univerzity Karlovy. Vnuje se archeologii ranho stedovku. stefanivos@seznam.cz

DJINY A SOUASNOST 3|2011

41

 jin archeologie

LITERATURA I. tefan, Great Moravia, Statehood and Archaeology. The Decline and Fall of One Early Medieval Polity, in: J. Machek (ed.), Praktische Funktion, gesellschaftliche Bedeutung und symbolischer Sinn der frhgeschichtlichen Zentralorte in Mitteleuropa, Studien zur Archologie Europas, Bonn, v tisku; J. A. Tainter, Kolapsy sloitch spolenost, Praha 2009, T. tefanoviov D. Hulnek (eds.), Bitka pi Bratislave v roku 907 a jej vznam pre vvoj strednho Podunajska, Bratislava, 2008; J. Machek, Ran stedovk Pohansko u Beclavi: munitio, palatium, nebo emporium moravskch panovnk?, Archeologick rozhledy 57, 2005, s. 100138; W. Pohl V. Wieser, Der frhmittelalterliche Staat Europische Perspektiven, Wien 2009; J. emlika, Expanze, krize a obnova ech v letech 9351055 (K systmovm promnm ranch stt ve stedn Evrop, in: esk asopis historick 93, 1995, s. 205222.

itosti spolenosti. Pi tom nezbytn dochzelo k bolestnmu petrhvn starch vazeb rodovou elitu nahrazuj ednci a z pvodn svobodnch obyvatel se stvaj poddan. Necitliv utahovn roubu tak mohlo cel projekt zhatit hned na potku. Pedevm proto vtina ranch stt v prvn fzi intenzivn expandovala navenek a panovnk se svou druinou dil vojensk operace a zajioval perozdlovn vlen koisti, piem vedle toho pozvolna budoval sttn infrastrukturu. V tchto souvislostech je teba zejm vnmat ohromujc i knete Svatopluka (871894), kter ale ve skutenosti nebyla nim vce ne volnm konglomertem vce, i mn samostatnch zem. Zvislost na vnjch zdrojch inila tyto politick organismy kehkmi a nhl zmna podmnek mohla vst k turbulencm, kter vystily buto v jejich kolaps, nebo v reorganizaci zamenou na exploataci vlastnho zem. Klovou otzkou tedy je, do jakho stadia na tto pomysln cest mezi nelnictvm a sttem Velk Morava dospla. Mme nkolik dvod domnvat se, e j ve skuten stabilizovan stt nebylo souzeno dorst. Nezpochybnitelnm prvkem stability Moravy 9. stolet byla (i kdy nkolikrt zven peruen) kontinuita vldnouc dynastie oprajc se o sakrln legitimaci spojenou od tictch let 9. stol. s kesanskou ideologi. I kdy moravsk panovnk zpravidla vystupoval na mezinrodnm poli jako suvern, jeho moc pramenila z monosti aktivovat zdroje uvnit vlastn spolenosti. Hlavn roli v tom jist sehrvala elita, kter prosazovala a legitimizovala panovnkovu autoritu. dn z dobovch psemnost bohuel nek to zkladn: na em se jej moc zakldala. Na zklad rozboru archeologickch pramen ale meme pedpokldat, e velkomoravskho panovnka jet neobklopovala uzaven vrstva ednk i pozemkov lechta, nbr spe nepli stabiln vojensk druina usdlen pedevm na hlavnch hradech. Dleit jev pro pochopen velkomoravsk spolenosti pedstavuj hroby se zbranmi na pohebitch psluejcch k bnm venkovskm sdlitm, kter dnes

v rodnch oblastech jin Moravy registrujeme tm na kadm katastru. Vme, e pinejmenm ve druh polovin 9. stolet Moravan organizovali kadoron vpady do sousednch region. Nesmme pitom zapomenout, e psemn prameny zachycuj pevn jen ty za jin hranici. Vedle profesionlnch jednotek se jich tedy zejm ve velk me astnilo i ozbrojen venkovsk obyvatelstvo, kter netvoilo pouze druhoadou pchotu, ale tak jzdu. Kdo ale byli tito ozbrojen venkovan? Piklnm se k variant, e lo pedevm o reprezentanty loklnch rodovch uskupen. Mimo centra tedy dosud pravdpodobn pevldalo osobn svobodn obyvatelstvo, jeho vyuvn panovnickm apartem bylo znan limitovno. Lokln komunity ale ji bezpochyby byly zateny nktermi povinnostmi, jako odevzdvn kadoron dan z mru i podlem na vstavb opevnn hradi. Pochopen toho, m vlastn Velk Morava byla, zce souvis s pochopenm smyslu rozshlch hlavnch hrad tsncch se ze sprvnho hlediska nelogicky na dolnm toku Moravy a Dyje nedaleko soutoku s Dunajem. Ten v 9. stolet tvoil dleitou evropskou obchodn tepnu. Po Dunaji se podle celnho tarifu z Raffelstetten plavili jak drobn bavort obchodnci se sol, tak id a dal profesionln kupci smujc na trh Moravan, kte mli u Lince platit clo jak z otrok, tak z jinch vc. Druh dleit obchodn cesta zanala na nejvznamnjm stedomoskm trhu v Bentkch, jeho rozkvt souvisel s obchodnm prostednictvm mezi Evropou a vzkvtajcm arabskm svtem, pekraovala Julsk Alpy a v Podunaj konila u antickho Carnunta nedaleko Bratislavy, kde se napojovala na Dunaj a jej posledn destinac byla prv dnen Morava. Po n putoval Konstantin s Metodjem pi svm prvnm odchodu z Moravy, i jak vyprv ivot sv. Nauma moravt kn prodan po smrti Metodje na Morav idovskm obchodnkm, kte je dopravili do Bentek, kde byli natst vykoupeni byzantskm diplomatem. Ano, lze se domnvat, e nejdleitjm obchodnm artiklem Moravan byli prv lid za-

jman pi pravidelnch vpravch do dosud nechristianizovanch slovanskch oblast, kte zejm asto konili na trzch arabskho svta. Co ale bylo jejich protihodnotou? Obrtme-li pozornost k archeologickm pamtkm, upoutaj ns na prvnm mst hrobov nlezy charakteristickch zlatch a stbrnch perk, z nich alespo st byla vyrobena na Morav. Barevn kovy se zde ale v 9. stolet s velkou pravdpodobnost netily. Za import lze povaovat i st luxusnch zbran a drah ltky dochovan na kovovch pedmtech. Po zniku Velk Moravy tyto pedmty z hrobovch invent miz. Jak znmo, moravt panovnci nedospli k rab vlastn mince. Prozatm j toti asi ani nebylo teba. Velk st komodit a mezi nimi pedevm ty prestin se dosud pohybovala v rmci ekonomie obdarovvn. Zkladem sociopolitick integrity velkomoravskho systmu byla zejm sloit pemna vlen koisti v prestin pedmty, kter panovnkovi zptn slouily k zajiovn loajality profesionln druiny i bnho obyvatelstva, kter se prozatm celho podniku astnilo do jist mry dobrovoln. Zd se, e to, co meme skuten nazvat Velkou Moravou, se ve skutenosti sousteovalo do nkolika rozshlch aglomerac hlavnch hradi, kter byly souasn stednmi kasrnami, dlnami, centry crkevn organizace, dlkovho obchodu, perozdlovn i reprezentanmi sdly panovnka a nejvy elity. S jistou nadszkou lze Velkou Moravu oznait za parazitn organismus, kter til ze sv pozice na rozhran kesanskho Zpadu a dosud nechristianizovanho slovanskho svta. Neuralgickm mstem celho systmu vak byla oblast okolo dnen Bratislavy, kde se Morava otevrala svtu. KONEC STARHO PODUNAJ V prbhu vce ne dvacetilet vldy Svatopluka se pomrn nevelk panstv prvnch Mojmrovc na krtk as promnilo ve velk tvar zabrajc podstatnou st stedn Evropy. Vrazn se ovem zvtila jen sfra zemn hegemonie Moravan, oblast suverenity, jej budovn vdy vyadovalo ob-

42

DJINY A SOUASNOST 3|2011

jin archeologie

rovsk investice do infrastruktury, se ale za tak krtk as rozit nemohla. I formln ovldn rozshlho teritoria bylo podmnno organizan nronm vydrovnm velk armdy. Do vboj a zsobovn center byli zapojeni i pslunci venkovskch komunit v jdru zem, za jejich loajalitu ale musel panovnk zejm dosud poskytovat protihodnotu. Vybudovn a udren center vyadovalo zvyovn investic do sloitosti. Jejich vnosy vak dosud byly pro vechny zastnn strany uspokojiv. Prvn vnou krizi jist pedstavovalo odtren voln pipojench zem a nstupnick boje po smrti Svatopluka roku 894. To citeln omezilo psun tribut, avak velikost vojenskch posdek a sprvnho apartu dimenzovanho na podstatn vt tvar zstala stejn. Zastaven vnjch zdroj mohlo vyvolat nespokojenost nejen v adch knec druiny, ale i mezi svobodnmi Moravany, kterm se kooperace na sttu pestala vyplcet. Mojmrovi II. se zejm podailo situaci do jist mry stabilizovat a lze pedpokldat, e dve i pozdji by nebt dalch udlost dolo k obnoven expanze. Pokud by se tak nestalo, Moravu by zejm brzy ekala podobn strukturln krize jako echy na pelomu 10. a 11. stolet, i Polsko o nkolik desetilet pozdji. Pedznamennm definitivnho konce byly pro Moravu ji udlosti roku 899/900. Tehdy podnikaj Maai, kte v osmdestch letech pronikaj do Karpatsk kotliny, dv taen do Itlie, a hroziv ji vydrancuj. Bezpochyby putuj prv po bval jantarov stezce, kterou v dsledku svho nslednho usazen v Panonii uin a do bitvy na Lechu roku 955 neprchodnou. Tm je uzavena artrie spojujc Moravu s bentskm trhem. Problmy s Maary se sna Mojmr II. rychle vyeit mrem s Bavory roku 901, kter ji o rok dve rovn postihlo maarsk drancovn. Celn zkonk z Raffelstetten ukazuje, e spojen Moravy dunajskou cestou s Bavorskem bylo jet okolo roku 904 v provozu. To vak mlo velmi rychle skonit. Rozhodujc bitva u Bratislavy roku 907, v n zahynula podstatn st vchodofranck lechty, m za nsledek pm ovld-

nut dnenho Vdeskho lesa Maary a vrazn padek cel Vchodn marky a po eku Eni. Co se dlo v t dob na Morav, nevme. Jist je jen to, e se Moravan osudov bitvy u Bratislavy roku 907 ji nezastnili. Jednoznan archeologick doklady dobvn mme pouze z Mikulic. Maai se kadopdn na Morav neusadili. Jak jsme ukzali ve, prv oblast okolo Bratislavy na soutoku Moravy a Dunaje mla pro spojen hlavnch moravskch center se svtem zsadn vznam. Roku 907 je vak na adu dlouhch desetilet zcela odznut psun vech prestinch komodit proudcch sem z jihu a ze zpadu. Socioekonomick systm Moravy zaloen na sloit transformaci vlen koisti v loajalitu tm kolabuje. Rozshl hradit napojen na Dunaj najednou ztrc opodstatnn a zanaj upadat. Trval ptomnosti Maar k tomu vbec nebylo zapoteb. Hypoteticky sice nebyl problm nadle lovit otroky nkde na v povod Visly, nebylo je ale komu prodat. Starou elitu kontrolujc tok exkluzivnch komodit (pokud by skuten byla vyvradna pi maarskch vpdech) mohla sice nahradit jin nobilita, nebylo u ovem co kontrolovat. Vleklmi vnitnmi konflikty po smrti Svatopluka i pedpokldanmi stety s Maary pravd-

podobn Morava pila o vtinu rezerv umoujcch peklenout krtkodob krize. Vyhldky na obrat zporn ekonomick bilance vak byly v roce 907 v nedohlednu. Investice do velkomoravskho projektu ji nebyla rentabiln ani pro integrujc elitu, ani pro bn obyvatelstvo, v jeho och pozbyly elity svou legitimitu. Kolaps energeticky nronch sprvnch a vojenskch struktur pro nj mohl bt v tto situaci dokonce osvobozenm. K celkov restrukturalizaci systmu ji jednodue chybly jak prostedky, tak motivace. Nitransko se postupn stalo integrln soust arpdovskch Uher. Pslunci druiny moravskho panovnka jist nesdleli jeden osud. st mohla pejt na stranu Maar, st poslit druiny eskch knat, a to jist pedevm stedoeskch Pemyslovc, kte udrovali s moravskm panovnkem zk kontakty ji v osmdestch letech 9. stolet. Ti, kte zstali, pesouvaj tit Moravy dle na sever zem. Rozkvt Olomouce v 10. stolet zejm nebyl nhodn lze pedpokldat, e leela na nov transevropsk obchodn magistrle pesunut kvli Maarm dle na sever, kter spojovala panlsk chalfty s vchodem pes Prahu a Krakov. Jejmi pny ovem ji nebyli Moravan, ale prask knata.

V prbhu vce ne dvacetilet vldy Svatopluka se pomrn nevelk panstv prvnch Mojmrovc na krtk as promnilo ve velk tvar zabrajc podstatnou st stedn Evropy sloen ovem pouze z voln pipojench zem (podle J. Dekana).

RESUM This artikle brings a new view on the fall of Great Moravia on begining of 10th century. The Great Moravia in 9th century didnt come to stadium of stabilized state. The main reason of this collapse can be seen in definitely hungarian occupation of central Podunaj in 907, which closed important trade channels for long time.

DJINY A SOUASNOST 3|2011

43