Martin Pulec Raelinit

Vznik raelinit
V kotlin s malm odtokem nebo v nin me dojt k nahromadn vody (ledovcov, deov). Pokud v ndri zane rst raelink, doke ji spolu s odumelmi stmi dalch rostlin zcela zaplnit. V horn sti iv raelink pirst, a spodn st odumr a zadruje nadbytenou vodu. Pokud raelink peroste nad rove hladiny, vyuv odumelou st k zsoben a transportu vody. Takto dochz k posunu hladiny nad okoln tern a vzniku raelinnch ok. Pi okraji raelinit je ve vod rozputno mal mnostv minerl, smrem k jeho stedu vak koncentrace rychle kles a hodnota pH stoup. Vpnk zcela chyb, protoe se dobe rozpout a rostliny jej rychle pijmaj.

Ekologie raelinnho lesa:

podmen rovinat polohy a mrn ternn sneniny, kde hladina podzemn vody alespo st roku stagnuje tsn pi povrchu pdy raelinn lesy se vyskytuj ve srkov bohatch oblastech a na minerln chudch horninch. pdy zpravidla raelinn, ale na mstech regenerace po bval tb raeliny bvaj mlk zraelinl pdy na minerlnm podlo

Rostliny raelinnch les

Nedostatek ivin a extrmn vodn reim zpsobuj, e zde peij jen nenron druhy a dorstaj se podstatn mench rozmr, ne v jinch lokalitch!
lesy jsou rozvolnn, tvoen smrkem (Picea abies), borovicemi (Pinus rotundata, P. sylvestris, P. pseudopumilio), bzou (Betula pubescens) a topolem (Populus tremula) (pokryvnost do 50 %, vka 510 m)
keov patro tvo zmlazujc deviny stromovho patra, jen ojedinle jsou pimeny kee kruina olov, vrba uat (Frangula alnus a Salix aurita) bylinn patro je nezapojen, tvoen hlavn keky (Andromeda polifolia, Calluna vulgaris, Ledum palustre, Oxycoccus palustris s. lat., Vaccinium spp.) a suchopry (Eriophorum spp.) mechov patro kryje zpravidla 50100 % pdnho povrchu, pevauj raelinky (Sphagnum spp.) a dle se vyskytuj druhy rod Aulacomnium, Dicranum, Polytrichum aj.

Slatinn a pechodov raelinit

slatiny a raeliny jsou zsobovan podzemn vodou obohacenou o vpnk a kationty, jejich obsah kles od vpnitch slatini pes nevpnit mechov slatinit k chudm pechodovm raelinitm.
Vskyt souvis s postupem sukcese
slatinn i pechodov raelinit najdeme na pramenech a okrajch vodnch ndr pechodov raelinit jsou tak na minerln bohatch okrajch vrchovi v tzv. laggu (zamoken okraje raelinnch jezrek), vznikaj v sten odtench neodvodnnch vrchovitch

Rostliny slatin a pechodovch raelini

osticovomechov porosty s velmi dobe vyvinutm mechovm patrem (pokryvnosti a 90 %) kee jen vzcn (Frangula alnus, Salix spp., Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea) bylinn patro podle druhu dominantn ostice dorst vky 2070 cm pedevm ostice (Carex echinata, C. flava s. lat., C. nigra, C. panicea, C. rostrata aj.) a suchopry (Eriophorum angustifolium a E. latifolium), ale vyskytuj se i jin traviny a pesliky mechov patro me bt tvoeno raelinky i dalmi mechy prokoenn je hlubok jen 20 a 30 cm

Fauna Raelini a slatin:

1) uovka hladk* Coronella austriaca 2) zmije obecn** Vipera berus 3) jetrka ivorod* Lacerta vivipara 4) jetrka obecn* Lacerta agilis 5) tetvek obecn* Tetrao tetrix 6) myivka horsk* Sicista betulina
**kriticky ohroen druh; 1 2

*siln ohroen druh

Raelinit
Vrchovit vchoz rostlina pH reakce pdy oblast vzniku zdroj vody ptomnost ivin raelink kysel podhorsk horsk pevn srky nzk Pechodov raelinit raelink, ostice kysel svahov, doln prameny nzk Slatinit ostice neutrln a zsadit ninn prameny vysok

Ohroen typ prodnho stanovit soustava Smaragd

44.A

Biotop
R3.2 L9.2A L10.1 L10.2 L10.3 L10.4

Bezov a jehlinat raelinn lesy

Vrchovit s kle Raelinn smriny Raelinn beziny Raelinn brusnicov bory Suchoprov bory kontinent. raelini Blatkov bory Oteven vrchovit

51.1

Pirozen vrchovit

R3.1 R3.3 R3.4

Vrchovitn lenky
Degradovan vrchovit Vpnit slatinit s maic pilovitou Lun pnovcov pramenit Lesn pnovcov pramenit Vpnit slatinit Mezotrofn vegetace bahnitch substrt Nevpnit mechov slatinit Pechodov raelinit

53.3 54.12

Porosty maice pilovit Minerln prameny Bohat slatinit Pechodov raelinit

M1.8 R1.1 R1.3

54.2 54.5

R2.1 M1.6 R2.2 R2.3

54.6

Spoleenstva bahnitch den

R2.4

Zraelinl pdy s hrotnosemenkou blou

Vrchovit s kle
vysokohorsk oblasti sukcesn navazuj na oteven vrchovit souvisl zapojen borovice klee nebo b. raelinn

Raelinn smriny
od 500 m n. m. ve na extrmn zamokench pdch a okrajch vrchovi v rozvolnnm stromovm pate raelinnch smrin roste smrk ztepil a bzy, v podmench smrinch t jedle blokor

Raelinn beziny
gleje a kysel raelinn pdy ve zvodnlch ternnch sneninch i na okrajch raelini rozvolnn lesy s bzou pitou, borovic lesn, ol lepkavou a pms nenronch listn

Raelinn brusnicov bory

zvren sukcesn stadium na vrchovitch nich poloh
odvodovnm rozvolnnch blatkovch a borovch vrchovi

borovice lesn s pimenm smrkem ztepilm nebo bzou v kontaktu s blatkovmi bory i borovice blatka

Suchoprov bory kontinentlnch raelini

dk porosty borovice lesn, borovice tvo i keov patro, kde je pimen smrk ztepil hladina podzemn vody bhem roku vrazn kols

Blatkov bory
srkovou vodou sycen raelinit, hloubka pes 2 m, podzemn voda nekles pod 30 cm pod povrch borovice blatka, pimeny mohou bt borovice lesn nebo jej kenec s blatkou (Pinus digenea), smrk ztepil a mn asto bza pit

Oteven vrchovit
srkovou vodou zsoben horsk raelinit, iv vrstva se dostala mimo dosah povrchov a podzemn vody na porost raelink vzny nzk keky (Vacciniaceae) a tak nkolik mlo druh travin, vzcn vstupuje na vrchovit borovice kle

Vrchovitn lenky
na otevench vrchovitch, pechzej v su vyveniny nevysychaj, pouze v extrmn suchch sezonch me dojt k vraznmu poklesu vodn hladiny, pi dlouhodobjm vyschnut zanikaj na okrajch jsou raelinn koberce a porosty ostic

Degradovan vrchovit
vrchovit, na nich dolo k pechodnm zmnm kvli odten sti raeliny nebo pechodnmu poklesu vodn hladiny

Vpnit slatinit
ploch doln i svahov pramenitn raelinit, po cel rok zsobovan vodou bohatou na Ca2+ a dal ionty v dolnch slatinitch jde asto o zazemnn tky a vodn ndre, v nich vznikaly vrstvy jezern kdy osticovomechov vegetace, chorovit rostliny

Mezotrofn vegetace bahnitch substrt

bahnit sedimenty mlkch stojatch vod, mrtv n ramena, polozazemnn rybnky a svtliny mokadnch olin

porosty s pevahou irokolistch bainnch bylin, vzcnji ostic

Nevpnit mechov slatinit

pramenitn raelinit a raelinn louky s rznou mocnost raeliny, asto s pms jlu nebo psku zraelinl subalpnsk pramenitn a jezrka osticovo-mechov raelinit

Pechodov raelinit
doln i svahov pramenitn raelinit, okraje vodnch ndr, sten odten partie a laggy vrchovi osticovo-raelinkov vegetace

Martin Pulec Raelinit