Prakticka Elektronika 1997-12

N ROZHOVOR
RONK II/1997. SLO 12 V TOMTO SEIT

N rozhovor ........................................................... 1 Znte yoktosekundu? .............................................. 2 Nov ip TDA4862 .................................................. 2 ELO SYS `97 Trenn ............................................. 3 AR seznamuje: Antnn jednotka California pro pjem vysla v psmu MMDS ....................... 4 Mikrovlnn GaAs vkonov zesilova CGY92 ........ 5 1 MW ze Slunce ...................................................... 5 Nov knihy .............................................................. 5 AR mldei: Zklady elektrotechniky (pokraovn) ................... 6 Jednoduch zapojen pro voln as ........................ 8 Informace, Informace .............................................. 9 Poplan zariadenie do auta ................................ 10 Tester tranzistor v Darlingtonov zapojen .......... 12 Napov konvertor ICL7660 ................................ 13 Blikajc vnon stromeek ................................... 14 Elektronick hodiny MidraTime 1 .......................... 16 IO ady U240x pro nabjen lnk NiCd a NiMH (doplnk) ............................. 19 Rychlonabjee akumultor NiCd a NiMH ........... 20 Ppk na 220 V ..................................................... 22 Tranzistorov pr v proveden SMD ..................... 23 Alkalick akumultory RAM .................................. 23 Stavme reproduktorov soustavy III ..................... 24 Inzerce ...................................................... I-XLIII, 48 Obsah ronku ................................................ A a D Objednvka ....................................................... XLIV Mal katalog .......................................................... 25 Barevn TVP z ernoblho typu Saturn, Neptun nebo Uran ................................................. 27 Sonda pro men vf napt ................................... 30 CB report ............................................................... 32 PC hobby .............................................................. 33 Rdio Nostalgie .................................................. 42 Z radioamatrskho svta .................................... 43
Sing. Vladimrem Zichem, editelem firmy Nippon CEC s. r.o., kter je vhradnm zstupcem znm japonsk firmy Sanyo.
Mj prvn kazek v roce 1967 byl od firmy Sanyo. Pozdji jsme pstroje Sanyo znali pouze z vklad Tuzexu. Dnes se vak jej vrobky bn objevuj na naem trhu. Jak je vlastn historie tto firmy?
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fred.: Lubo Kalousek, OK1FAC, redaktoi: ing. Josef Kellner (zstupce fred.), Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Jaroslav Belza, sekretarit: Tamara Trnkov. Redakce: Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 25 K. Pololetn pedplatn 150 K, celoron pedplatn 300 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky a pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel./fax: (02) 24 21 11 11 - l. 284), PNS. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 525 45 59 - predplatn, (07) 525 46 28 - administratva. Predplatn na rok 330,- SK, na polrok 165,- SK. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24211111 - linka 282, tel./fax: 24 21 03 79. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./ fax (07) 525 46 28. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Internet: http://www.spinet.cz/aradio Email: a-radio@login.cz Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409
AMARO spol. s r. o.
Japonsk firma Sanyo bylo zaloena ji v roce 1947. Prvnm vrobkem firmy bylo dynamo na kolo. V roce 1952 zaala vroba prvnho tranzistorovho rdia a pak v roce 1953 vroba a prodej praek. V roce 1956 se rozbh produkce elektrickch ventiltor a ohva. Firma Sanyo se krom finlnch vrobk ji od svho vzniku orientovala tak na masovou vrobu soustek, v roce 1958 zaala produkce tranzistor nejen pro vlastn vrobu, ale i pro dal vrobce spotebn elektroniky. V roce 1959 zan vroba televizor ve velkm. V tme roce se firma stala mimo jin nejvtm vvozcem tranzistorovch rdi. Firma Sanyo se v dalch letech velmi rychle rozrstala a to byl tak potek mnoha dalch vrobk - ledniky, mrazniky, akumultory (ty znaj velmi dobe nai modeli), barevn televizory, telefony atd. V souasn dob je firma Sanyo gigantem v elektronickm prmyslu s vrobnmi zkladnami v mnoha zemch svta (nap: Velk Britnie, panlsko, na, Indie, Mexiko, Malajsie, Thajsko, USA, Hongkong, Austrlie). Samozejm nejdleitj jsou tovrny a centra v Japonsku - v potu nkolika destek. Jako jedna z mla firem tohoto typu je Sanyo orientovno na vrobky nezatujc ivotn prosted jako jsou slunen lnky, bezfreonov klimatizace a ledniky, akumultory. Z velkho mnostv vrobk, kter Sanyo dnes vyrb, lze jmenovat: klimatizace, multimediln zazen, videoprojektory, penosn navigan systmy, kompresory, akumultory, zazen pro supermarkety, lkask hlubokomrazc boxy, kompletn sortiment spotebn elektroniky, prmyslov televize, optick disky, digitln fotoaparty, bl technika a dal a dal. Sanyo je tak jednm z nejvtch vrobc kancelsk techniky a bezdrtovch i bezrovch telefon. Sanyo je prakticky nejvt vrobce laser pro snmn CD na svt - tm se stoprocentn pravdpodobnost najdete laserov snmae Sanyo v pehrvach CD vech svtovch vrobc. Jak ji bylo eeno, ohromn zbr Sanya zahrnuje finln vrobky i sou-
stky a prv v mnoha klovch komponentech je Sanyo dodavatelem pro svtov vrobce a v tchto komponentech dosahuje absolutn svtov piky. Jedn se zejmna o displeje z tekutch krystal, polovodiov soustky, laserov snmae, kompresory, magnetrony, prmyslov akumultory atd. Vzhledem ke kvalit tchto komponent a jejich mnohamilinovm vrobnm srim a tm i vhodn cen jsou tato zazen pouvna ve vrobcch vech znmch svtovch producent. Firma Sanyo letos slav 50. vro svho vzniku a stle dr krok s modernmi technologickmi postupy a zastuje se mnoha zajmavch projekt. Tak nap. v loskm roce se vydal japonsk moeplavec p. Horie na osamlou cestu pes Tich ocen na lodi pohnn elektinou, vyrbnou pouze slunench lnk. A dodavatelem tchto lnk a akumultor byla prv firma Sanyo.
Jak jsou v souasn dob nejvt priority firmy Sanyo?
V souasn dob se firma Sanyo zamuje na dv koncepce podnikn: ist energie a Multimdia. Koncept ist energie zahrnuje jak tvorbu novch zdroj energie, tak systm etcch energii souasnou. Pkladem jsou solrn systmy pro pouit v domcnostech a v kancelch, kdy okna a stny domu jsou pokryty prhlednmi solrnmi panely, kter zskvaj energii pro osvtlen a kancelskou techniku. Pstup firmy Sanyo k multimdim spov v nabdce vrobk jako je nap. disk DVD s tynsobnou hustotou zznamu, na kter je mon zaznamenat a dv hodiny videozznamu. V loskm roce byla pedstavena veejnosti dal uniktn technologie v reprodukci obrazu - trojrozmrn zobrazovn pomoc televizn obrazovky a trojrozmrnch displej. Tato technologie okamit upoutala pozornost veejnosti. Jednou z pednost tohoto systmu je monost konverze dvojrozmrnho zznamu v trojrozmrn, kter umouje sledovn vech nahrvek trojrozmrn. Trojrozmrn displej LCD umouje sledovat trojrozmrn obraz bez pouit jakchkoliv specilnch brl. Nikdy ped tm nebyla trojrozmrn televize tak skuten.
Jak do tchto skutenost zapad firma Nippon CEC s. r. o.?
Od roku 1963 je exkluzivnm zstupcem firmy Sanya na eskm a slovenskm trhu japonsk firma Nichietsu, kter v roce 1993 zaloila sesterskou japonsko-eskou firmu NIPPON CEC s. r. o. jako vhradnho zstupce firmy Sanyo pro eskou a Slovenskou republiku. Ze svho centra v Praze d vekerou innost v obou republikch a dosahuje nejvt-
Praktick elektronika A Radio - 12/97
Obr. 1. Digitln fotoapart Sanyo VPC-G200
sobnou rychlost s neskreslenm zvukovm doprovodem. Systm pracuje tak, e vynechv msta bez zvuku, take koment je zcela srozumiteln.
Zmnil jste se tak o hldacch kamerovch systmech?
Firma Sanyo vyrb cel sortiment dl pro profesionln hldac kamerov systmy od nejrznjch kamer a objektiv (samozejm dlkov ovldanch) pes pepnae kamer a po zznamov zazen. Zde bych se chtl konkrtn zmnit o videomagnetofonu TLS-2100P. Tento pstroj m krom vech bnch funkc i tzv. asosbrn zznam (anglicky time lapse), co je zznam se zmenenm potem snmk za sekundu. V tomto reimu je umonna dlka zznamu a 960 hodin na bn psek VHS (E180). Vhodnost tohoto videomagnetofonu pro hldn je zejm. ho obratu hlavn prodejem spotebn elektroniky, klimatizanch zazen, prmyslov televize, mikrovlnch trub, akumultor a bezrovch telefon. Samozejmost je hust servisn s po cel republice, kter zajiuje stoprocentn opravitelnost vech vrobk Sanyo dodvanch na n trh (tyto sluby nm zajiuje firma FC service s. r. o. - prask adresa: ulice Svornosti 25, Praha 5, tel. (02) 57 31 43 53). dme se heslem, e ve mus bt opraveno. V ppad, e nap. nelze z jakhokoliv dvodu vrobek opravit v zkonn lht, dostv zkaznk vrobek nov. Opravujeme nejen nov vrobky, ale jsme schopni dodat nhradn dl a opravit vrobek star i vce ne 15 let. Obrat firmy Nippon se kadm rokem zvtuje jak dky pln novm vrobkm (jako je nap. v souasn dob digitln fotoapart), tak dky faktu, e firma Sanyo kadoron kompletn inovuje svj sortiment vrobk. V tomto trendu nemn Sanyo polevit a ji dnes vyvj vrobky pro 21. stolet, pedevm opt v oblastech ist energie a multimdi.
Jak technick novinky pro tento rok pouv firma Sanyo v technice audio - video? Zmnil jste se o digitlnch fotoapartech?
U pikovch vrobk (televizn pijma 28WP1, v SYS F450) je vestavn dekodr Dolby ProLogic Surround Sound, kter s pomoc t pdavnch reproduktor (soust dodvky) vytv prostorov realistick zvuk pmo ve vaem obvacm pokoji. V systmech hifi je nov vyuvn aktivn trozmrn prostorov zvuk SRS. Tento nov systm vytvo prostorov zvuk pouze se dvma reproduktorovmi soustavami a umouje tak slyet stereofonn zvuk po celm prostoru a ne jen v jednom mst. V hifi vch jsou vestavny mnie t kompaktnch desek. U videomagnetofon pouv funkci Super Sports Revue. Tento vynlez firmy Sanyo umouje sledovat napklad sportovn programy s 2 a 16ntera giga mega kilo mili mikro nano piko femto atto zepto yokto 10 12 109 106 103 10-3 10-6 10-9 10-12 10-15 10 -18 10-21 10-24
V souasn dob jsou v nabdce dva typy digitlnch fotoapart. Prvn z nich m rozlien 640 x 480 bod (VPC-G200), druh (VPC-X300EX) 1024 x 768 bod. Fotoaparty maj TFT dvoupalcov displej LCD. Data do potae se penej komprimovan (JPEG) pes sriov rozhran RS232C. Pstroje jsou napjeny ze 4 alkalickch tukovch lnk nebo ze sovho adaptru a maj monost doprovodit kad obrzek 6sekundovm zvukovm doprovodem. VPC-G200 je vybaven pamt Flash 4 MB, do kter se vejde 60 obrzk v plnm rozlien. VPC-X300EX pouv extern pamov karty a m navc v rozlien VGA (640 x 480) monost digitlnho zvten obrzku.
Co ci zvrem? Peji vm, aby se vrobky se znakou Sanyo na naem trhu dobe zabydlely.
Pipravil ing. Josef Kellner
Znte yoktosekundu?
Nanosekundov apikosekundov laserov spektroskopie (nap. slaserovm systmem YAG) je pro odbornky skuten pojem. Ofemtosekundch - ve spojen sultrakrtkm asovm jevem - jste jist ji slyeli jako oterawattovch laserech (nap. pi experimentech sjadernou fz). Velektronice se zatm tyto pojmy nevyskytuj, vostatn technice vak ano, ikdy ne bn. Proto byla pouvan stupnice pedpon kzkladnm mezinrodnm jednotkm dle rozena jak smrem nahoru, tak dol. Dle uveden tabulka je ji inovovna. Zatm nov ppony nezasahuj do naeho elektronickho oboru, ale kdo v jak dlouho. zetta 10 21 exa 1018 peta 1015
Nov ip TDA4862
Pro elektronick pedadnky aspnan sov zdroje vyvinula firma Siemens nov integrovan obvod PFC (Power Factor Control), kter se vyznauje velkm stupnm funknost, vnitnm filtrem anbhovm zapojenm, jako ivelkou provozn spolehlivost virokm rozsahu provoznch
teplot. Nov ip, oznaen TDA4862, je vhodn pedevm jako obvod PFC pro elektronick pedadnky vzivkovch svtidlech, pro proudov napjec zdroje vosobnch potach amonitorech adle pak pro mnie pracujc vzvrnm smru. Nov ip pracuje jako regultor se irokm rozsahem vstupnch napt od 90 do 270 Vbez pepnn asvkonovm initelem 0,98. Zenergetickho hlediska pracuje ip zvl sporn aspolehliv virokm teplotnm rozsahu od -40 do +150 C, jeho proudov spoteba je pouze max. 8 mA. Obvod TDA4862 dovoluje cenov pstupn aplikace, nebo jeho velk funkn schopnosti vyaduj pouze nkolik mlo vnjch soustek. ip obvodu je dodvn bu vplastovm pouzdru PDIP-8-1, nebo vmalm spornm plastovm pouzdru PDSO-8-1 soznaenm TDA4862G. S
Informace Siemens HL22 1296.018
3. ronk veletrhu elektrotechniky, elektroniky a energetiky
ELO SYS 97 Trenn
Pod garanc Ministerstva hospodstv SR, Svazu elektrotechnickho prmyslu SR, Fakulty elektroniky a informatiky STU Bratislava, Slovenskch elektrren a. s. a Slovenskho elektrotechnickho svazu se konal ve dnech 22. a 24. 10. 1997 na trennskm vstaviti mezinrodn kontraktan veletrh ELO SYS 97. Zastnilo se ho celkem 155 vystavovatel, z toho 22 z R. Vtina zahraninch firem se prezentovala na veletrhu prostednictvm svch slovenskch zstupc. Soubn s veletrhem probhala konference Elektrotechnika a energetika 97".
Jako nejspnj expont veletrhu vybrala porota multimediln barevn TV pijma CTV 288 MULTIMEDIA, vrobek OVP Orava, s. r. o. Trsten. V TVP je vestavn pota s CPU Intel Pentium 150 MHz, 16 MB EDO RAM, mechanikou CDROM a faxmodemovou kartou. Software je Windows 95. Ploch obrazovka Philips m hlopku 70 cm, krom standardnho dlkovho ovldn je vybaven ergonomickou klvesnic. Cena CTV 288 je asi 80 000 korun, zruka 3 roky a prvnch 100 kus bylo vyrobeno a prodno bhem listopadu.
Titul Elektrotechnick vrobek roku 1997" byl udlen sad modul technologie LON (LONWORKS - Local Operating Net-work, ili mstn operan st) bratislavsk firmy PPA Controll, zastoupen firmou PPA-C&CS, Lipt. Mikul (tel.: 00421/ 849/522 260 nebo 514 040). Vyuit nachzej Lonworks v energetice, doprav, zbraovch systmech, robotice, lkask diagnostice atd. Na snmku je model inteligentn" budovy, v n je z dispeerskho a monitorovacho centra zeno osvtlen v budov, vytpn, klimatizace, ochrann zazen, signalizace, kontrolovn vstup a pohyb osob atd.
Pozoruhodn npad rozvj Stedn prmyslov kola elektrotechnick v Preov. Tato SPE zaala podnikat: Ti zamstnanci ve spoluprci s uiteli vyvjej, vyrbj a poslze prodvaj elektrotechnick pstroje jako nap. napjec zdroje, didaktick elektrotechnick laboratoe, vukov montn panely apod. Zisk z tto produkce je vyuvn na nkup vybaven koly. Na veletrhu ELO SYS 97 porota udlila estn uznn jejich vysokonapov zkouece VNS 496 (napjec napt 230 V, vstupn napt do 4 kV, max. vstupn proud 70 mA, hmotnost 23 kg). Adresa koly: SPE, Plzesk 1, 080 47 Preov, tel. (091) 721 649, fax (091) 732 344.
Pod sloganem TOP npady do TOP dizajnu BOPLA" vystavovala zbo firma ELING Nov Dubnica, kterou nai teni konstrukti dobe znaj jako kadoronho sponzora Konkursu PE-AR. ELING dodv bohat sortiment konstruknch systm, prvk, a sknk plastovch i kovovch, pro pstroje stoln, run, panelov, modulov, nestandardn atd.
Magnet - Press Slovakia je firmou, kter se star o distribuci asopis na Slovensku. Na vstav ELO SYS prezentovala tak asopisy Praktick elektronika A Radio, Konstrukn elektronika A Radio a Stavebnice a konstrukce - A Radio. Pro svoje tene pod Magnet-Press Slovakia zajmavou vnon sout, jej podmnky najdete v PE-AR 11/97 na s. LIII. OK1PFM
SEZNAMUJEME VS
Antnn jednotka California pro pjem televiznch vysla v psmu MMDS
Celkov popis
Antnn jednotka, o n bych se v dnenm testu chtl zmnit, byla ji pomrn podrobn popsna v letonm sle PE 6/97. V tomto testu bych rd upesnil jej praktick pouit, monosti pjmu a optimlnho propojen s ostatnmi pouvanmi pijmacmi prvky. Jak je ji znmo, v nkolika velkch mstech na republiky jsou vyslny programy nkterch vysla specilnmi vyslacmi antnami na kmitotech v okol 2 GHz. Rd bych jen zopakoval, e napklad v Praze je tento signl en z vyslac ve na ikov a obraz je vysln na estncti kanlech v norm D/K. To znamen, e kmitotov odstup jednotlivch kanl je 8 MHz. Nosn kmitoet zvukovho doprovodu je vak vysln v norm B/G, tedy 5,5 MHz od nosn obrazu a stereofonn, ppadn dvouzvukov doprovod, je 5,5 a 5,74 MHz od nosn obrazu. Zpsob vysln je zcela ekvivalentn standardnmu pozemnmu en televiznho signlu. Pijmac jednotka se skld z antny typu YAGI, na n navazuje zesilova pijmanho signlu, pak nsleduje smova a konvertor s dalm zesilovaem, kter produkuje ji konvertovan signly v rozmez 151,25 a 271,25 MHz. Tyto signly tedy zabraj vech sedm televiznch kanl ve III. televiznm psmu (175,25 a 223,25 MHz), dle jsou vyuity ti televizn kanly v psmu CATV I (151,25 a 167,25 MHz) a est kanl v psmu CATV II (231,25 a 271,25 MHz). Obsazeno je tedy celkem estnct televiznch kanl. Vzhledem k tomu, e na pijmac stran jde o kmitoty velmi vysok (piblin 2 GHz), je nutn pro perfektn pjem splnit podmnku, aby na vyslac antnu byla v mst pjmov antny pokud mono pm viditelnost. Antnn jednotka je dodvna v zavaenm obalu a skld se ze t dl: ze zkladn jednotky, obsahujc kompletn antnn a elektronickou st, z antnnho direktoru v podob tye se soustednmi kotouky a z chytu se zajiovacm roubem, sloucm k pipevnn antny na svislou ty. K napjen je vak navc potebn zdroj, podle vrobce o napt 16 a 24 V, kter vak nen soust dodvky. Protoe je napjec napt vedeno k antnn elektronice tmt souosm kabelem, kterm je pivdn signl z antny k televizoru, je potebn jet prvek, kter oddluje napjec zdroj od vf signlu (tento prvek nen soust dodvky). Na tlese antnn jednotky je rouben pro konektor typu F pro pipojen antnnho svodu (a souasn i napjen elektronick sti antny). nejmench problm pout stabilizovan napjec zdroj 12 V, kter je bn v prodeji. Antnn elektronika odebr ze zdroje piblin 215 mA, take lze zvolit stabilizovan napjec zdroj pro odbr proudu vt ne asi 250 mA (ppadn libovoln vt). Takov stabilizovan zdroj stoj u nejrznjch prodejc kolem 250 K. Tyto zdroje jsou zstrkovho proveden a maj navc pepnateln vstupn stabilizovan napt. Pro napjen elektroniky antny jet potebujeme tzv. napjec vhybku, co je oddlova vysokofrekvenn a stejnosmrn sloky. Tuto vhybku zapojme do antnnho svodu a na jej odboku pak pipojme vstup napjecho napt. Uritm problmem by se mohlo zdt splnit poadavek optimlnho nasmrovn pijmac antny. Protoe se jedn o vceprvkovou smrovou antnu, je samozejm jej nasmrovn nutn, ale toto nasmrovn nen ani zdaleka kritick. Jak jsem si v praxi ovil, naprosto postauje pouh optick nasmrovn na vyslac antnu. Proto je tak antnn jednotka smrovateln pouze ve vodorovnm smru a nikoli ve smru svislm. To, pi splnn poadavku, e antnn jednotku namontujeme na svislou ty, zcela postauje. Dleit vak je nastaven antny vzhledem k mstn polarit vyslanho signlu. Antnn jednotku lze na svislou ty montovat ve dvou polohch, kter jsou na zadn stn tto jednotky oznaeny jako V 1 a H 1 a vzjemn svraj hel 90 . V mst pjmu vyhledme a pouijeme tu polohu, v n bude pijman signl zeteln lep. Pokud m uivatel zjem pouze o pjem pozemnch vysla, pak je pro nj (napklad v Praze) nejjednodu pijmat vechny vyslae pouze touto antnou a pipojen antnnho svodu je pak zcela jednoznan, protoe pvodn antnu me zruit. Jestlie si vak uivatel peje (opt napklad v Praze) pijmat signly ty hlavnch vysla (T 1, T 2, NOVA a PRIMA) bnou antnou a antnou MMDS pijmat pouze ostatn vyslae, pak nen vhodn pout ke slouen signl z obou antn univerzln irokopsmov sluova, ale podstatn vhodnj je pout psmov sluo-
Funkce pstroje
Na zatku by bylo vhodn vysvtlit si, jak lze antnu instalovat a co instalac tto antnn jednotky zskme. Nejprve je tedy nutn splnit zkladn podmnku, kter poaduje, aby bylo z msta umstn pijmac antny vidt na antnu vyslac. Pokud by tato podmnka nebyla splnna, vsledn obraz by byl, podle okolnost, mn i vce zaumn. Jak jsem vak zjistil, tak napklad stromy v cest signlu, pokud to ovem nen cel les, zhoruj signl jen mlo. V pochybnch ppadech pjmovch podmnek doporuuji, aby si ppadn zjemce nejprve antnu jakmkoli zpsobem zapjil a podle zjitnho vsledku se teprve rozhodl ke koupi. Souasn je tak rozhodujc, jak poadavky bude mt uivatel na kvalitu obrazu. Dle je nutn podit si k antn napjec zdroj. To by se snad na prvn pohled zdlo bt velmi jednoduch, v praxi vak zjistme, e tomu tak nen. Jednoduch, levn a pro tento el vhodn napjec zdroj s vstupnm naptm 16 a 24 V (jak pedepisuje vrobce) toti nen nejen u ns, ale ani v zahrani bn na trhu. Zaal jsem se proto touto otzkou ble zabvat a dospl jsem k zajmavmu zjitn, e elektronika antnn jednotky pracuje naprosto bezpen ji od rovn napjecho napt asi 10 V. Kontroloval jsem ti antnn jednotky, kter pracovaly od 10,1 V, 10,2 V a 10,0 V. Pro napjen lze tedy bez
Kmitoet [MHz] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 151,25 159,25 167,25 175,25 183,25 191,25 199,25 207,25 215,25 225,25 231,25 239,25 247,25 255,25 263,25 271,25
Vysla HBO RTL SUPER MAX VH 1 MAX 1 MARKZA DSF PRO 7 EUROSPORT VTV MTV INFO PRIMA NOVA T 2 T 1
Obvykl programy filmov veobecn veobecn hudebn prodn veobecn sportovn veobecn sportovn veobecn hudebn informace veobecn veobecn veobecn veobecn
Jazyk etina nmina etina etina sloventina nmina nmina anglitina sloventina etina etina etina etina etina
129e .1,+<
va, kter vzjemn oddluje psmo VHF a psmo UHF. Tmto zpsobem jsou pak dostaten potlaena ppadn moar v obraze, kter by mohla vzniknout interferenc signl vysla na nich kmitotech se signly vysla na vych kmitotech. A nyn se dostvme k tomu, co je nm tato antnn jednotka schopna poskytnout. Jak jsem se ji v vodu zmnil, popisovan antnn jednotka umouje zachytit vechny televizn vyslae, kter v tchto estncti kanlech vyslaj. Pro informaci uvedu v tabulce souasn stav (z jna 1997), aby si mohl ppadn zjemce uinit reln obraz, co me oekvat. Nemm bohuel dn zvazn informace o budoucnosti tohoto vysln, avak hovo se o tom, e by mlo bt v nepli zmnn podob realizovno nejmn do roku 2000 (spe vak jet dle).
Zvr
Zda je pro nkoho nabdka program uvedench vysla vhodn nebo ne, mus posoudit ppadn zjemce sm. Pro ty, kte maj monost drui-
covho pjmu, nebude zejm zajmav duplicitn pjem druicovch vysla a mohou tedy uvaovat pouze nad monost pjmu vysla HBO, MAX 1 nebo SUPER MAX, ppadn dvou slovenskch vysla VTV a MARKZA. To ve, nepotm-li nklady na instalaci, bude stt o nco mn ne 6000 K. Nejdleitj otzkou vak patrn bude, zda m zjemce monost umstit antnn jednotku tak, aby vidla na vyslac antnu. Pokud by tomu tak nebylo, nebylo by mon jednoznan zaruit perfektn pjem a bylo by asi poteba ve pedem nejdve dkladn vyzkouet. Antnn jednotku, kterou jsem zkouel, zapjila firma TES elektronika, 251 68 Kamenice 41 (tel/fax: 0204/ 672 188). Ta ji tak prodv za 5500 K (me dodat i napjec vhybku) a m i zsilkov prodej. Stabilizovan zdroj 12 V lze zakoupit v nejrznjch prodejnch s elektrotechnickmi soustkami piblin za 240 a 260 K. Instalace je podle mho nzoru tak jednoduch, e ji zvldne kad, alespo trochu technicky zdatn osoba. Adrien Hofhans veletrnho arelu. I kdy i pi plnm slunci pokryje tento solrn gigant jen 4 % pikov spoteby arelu, je tato investice povaovna za vznamn signl, dkaz ekologick koncepce konanch akc a expont monost modern fotovoltaiky. Jak uvd obchodn vedouc dodavatelsk firmy, solrn systm tto velikosti by v zemch tetho svta, kde o slunen svit nen nouze a elektrick energie je vyuvna zvlt pro osvtlovn, by mohla nap. dodat 50 W do 20 000 domcnost, napjet 500 lkaskch pracovi nebo 500 000 lidem dodat napjenm erpadel 40 l vody denn. Cel systm dod firma Siemens Solar GmbH, kter pat z 51 % Siemens AG a 49 % Bavorskm elektrrnm. Solrn lnky pochzej ze zvodu v Camarillo (USA), do modul se kompletuj v Nmecku. Zkuebn provoz zan na podzim 1997, kompletn dokonen se plnuje na bezen 1998. Doba ivota systmu vybavenho rozshlou kontroln elektronikou bude asi 20 let. JH Elektronik 5/97, s. 14
WEIL's CD ROM, volume 2, vydala firma WEIL - elektronick soustky ve spoluprci s nakladatelstvm BEN - technick literatura, 1 nosi CD ROM, obj. slo 910042, MC 995 K.
Jedn se o CD ROM s 1569 katalogovmi listy nejpouvanjch elektronickch soustek, vetn zapojen vvod vech existujcch pouzder. Program je uren pro vechny verze Windows. CD navc obsahuje software pro konstruktry elektroniky. Katalogov listy: kompletn TTL logika, CMOS 4000B, pehledov katalogy diskrtnch soustek Motorola, nejpouvanj OZ, kompartory, pevodnky AD a DA, obvody pro napjec zdroje, audio obvody (Philips, SGS-Thomson), vkonov zesilovae OVERTURE, obvody PLD firmy AMD, DC-DC pevodnky LT, PLL synteztory Motorola, obvody pro telekomunikace (Philips, Motorola), Software: PALASM 4 (nvrh obvod PAL, GAL a PALCE), MACH (nvrh CPLD obvodu typu MACH), Switcher CAD (nvrh zapojen spnanch zdroj), MicroPower Switcher CAD (nvrh zapojen spnanch zdroj s malou spotebou), Filter CAD (nvrh zapojen monolitickch filtr).
1 MW ze Slunce
Na stechch esti paviln novho veletrnho arelu v Mnichov bude vybudovna nejvt nmeck solrn elektrrna, kter bude mt pikov vkon 1 MW. Plocha 7750 m 2 bude pokryta 7812 moduly s celkem 656208 monokrystalickmi solrnmi lnky zhotovenmi novou technologi TOPS (Texture Optimized Pyramidal Surface). Jejich povrch je strukturovn do mikroskopickch pyramid opatench innou antireflexn vrstvou, take vyhlej zcela tmav. Moduly typu SM130-L tvoen 84 lnky poskytuj pikov vkon 130 W pi innosti 14,5 % . Podailo se rovn navrhnout spolehliv zsuvn pipojen modul. Orientace modul na jih s nklonem 28 umouje zachytit bhem roku maximln mnostv slunen energie. Pomoc t stda 330 kW, funknch v zvislosti na spoteb se, zskan stejnosmrn napt 420 V mn na stdav napt 400 V, kter je pes transformtor dodvno do st 20 kV
PC Electronic Plus Volume 3, vydala americk firma Most Significant Bits, 1 nosi CD ROM, obj. slo 750083, MC 695 K.
Pokud budete vybrat vhodn drek pod stromeek, doporuujeme toto tet vydn ervrovho cdka pro elektrotechniky. Obsahuje mnostv vukovch program, program pro analzu obvod, nvrh obvod, kreslic programy a mnoho dalho uitenho elektronickho softwaru, celkem necelch edest program. Strun z obsahu: Morse Code Practice, Square Wawe Generator, Logic Circuit Analysis, DC Circuit Analysis, Radio Test, Hardware Book, CircuitMaker, ElektroCAD, TurboSim, Digital Challenge, DCSolve, DeltaCAD, Triode RF Power Amplifiers, Multimedia Logic Simulator, CD ROM si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, Praha 10, 100 00, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Slovansk 19, sady Ptatictnk 33 Plze; Cejl 51, Brno. Adresa na Internetu: www.ben.comp.cz
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Zklady elektrotechniky
VI. lekce
Nejprve sprvn odpovdi na kontroln otzky z . 11: 1a - 2a - 3b - 4c - 5a - 6a - 7b - 8c - 9b - 10ac signlech vysokch kmitot by paraleln spojen rezistor-cvka byl odpor nejvt a rovnal by se prakticky odporu rezistoru, zatm co pro stejnosmrn proud by tato kombinace pedstavovala vlastn zkrat. Do vah bychom ovem museli tak zahrnout fzov posuv mezi proudem a naptm, take nememe mluvit jen o tzv. innch (nesprvn ohmickch) odporech, ale o tzv. zdnlivm odporu, impedanci (tj. odporu pro stdav proud), kterou oznaujeme Z. Pochopiteln existuje pesn matematick vyjden vztahu vlastnost soustek v obvodech stdavho proudu, nm vak jde zatm pouze o to, pochopit princip. Paraleln spojen cvka-kondenztor Zcela zvltn situace nastv, spojme-li paraleln cvku a kondenztor. Podvejme se na obr. 46, kter znzoruje takov paraleln obvod, navc s monost nabjet kondenztor. Obr. 46. Pi pepnut pepnae do polohy 1 se kondenztor C nabije na napt Ub. Po pepnut do polohy 2 se naopak vybj pes cvku L. Elektrick energie nahromadn v kondenztoru se mn v energii magnetickou, nebo prchodem proudu se kolem cvky vytvo magnetick pole. V t chvli, kdy bude kondenztor vybit, je magnetick energie cvky i elektromagnetick pole kolem cvky nejvt a zane se zmenovat. Zmnou elektromagnetickho pole se ve vodii zane indukovat napt opan polarity ne mlo to, kter elektromagnetick pole vyvolalo. Kondenztor se tmto naptm bude nabjet naptm s opanou polaritou, ne byla pvodn polarita kondenztoru. Meme si to pedstavit jet jinak: Spojme-li nabit kondenztor a cvku, prochzej vodiem elektrony. Jakmile se kondenztor vybije, elektrony prochzej setrvanost dle a kondenztor se nabj. Cel dj se opakuje, ale s opanou polaritou. Kdyby nebylo ztrt (stejnosmrn odpor vinut cvky, svody v kondenztoru, silory magnetickho pole neprochzej vechny cvkou), pak by napt kondenztoru bylo pi kadm jeho nabit stejn, jako bylo pvodn napt Ub, jen by se zmnila jeho polarita. Obvod by nepetrit kmital, neboli osciloval. Kombinaci cvka-kondenztor kme proto kmitav neboli oscilan, pp. rezonann obvod. Naznaen pklad je ovem jen teoretick. Ve skutenosti vdy k njakm ztrtm dochz a amplituda kmit se postupn zmenuje (viz obr. 47a
Obr. 47.
Spojovn pasivnch soustek

Ve vtin elektronickch pstroj se setkvme pedevm se temi soustkami, o nich (o kad samostatn) jsme zde ji pojednvali. Jsou to rezistory, kondenztory a cvky (induknosti). V souhrnu jim kme pasivn soustky, nebo samy o sob nejsou schopny generovat (vytvet) uiten signl. K tomu je musme jet doplnit dalmi, tzv. aktivnmi prvky, kter jsou schopny signl zesilovat a o nich zde bylo pojednno v pedchozch dvou kapitolch: tedy elektronkami nebo tranzistory. V radiotechnice se setkvme se zesilovai, na kter klademe mnohdy protichdn poadavky. U nkterch zesilova (nap. urench pro zesilovn akustickch signl) se sname, aby zeslen bylo pokud mono stejn v celm rozsahu akustickch kmitot a dokonce jet o mnoho ve, u zesilova pro vysok kmitoty - nap. pro rdiov vlny - mme vtinou zjem co nejvce zeslit pouze signl jednoho kmitotu, kter vybrme z celho spektra rdiovch vln. K ovlivnn kmitotovho prbhu (charakteristiky) zesilovae obecn uvme kombinaci pasivnch soustek - nap. rezistor-kondenztor, cvka-kondenztor ap. Jak se bude nap. chovat paraleln kombinace rezistorkondenztor? Podvejme se na obr. 45. Obr. 45. Pro stejnosmrn proud jako by tam kondenztor nebyl a velikost prochzejcho proudu bude zviset vhradn na odporu rezistoru. Jakmile pejdeme do oblasti stdavch proud, rezistor svj odpor nemn, ovem u kondenztoru je tomu jinak. Chov se jako rezistor s tm menm odporem, m je vy kmitoet signlu, prochzejcho obvodem. Vsledn odpor paralelnho spojen R a C je tedy siln zvisl na kmitotu. Nejmen odpor bude mt tato kombinace pi signlech vysokch kmitot. Kdybychom paraleln spojili rezistor a cvku, bylo by tomu naopak. Pi
a 47b). Abychom vyrobili netlumen kmity, museli bychom do obvodu neustle energii dodvat, ale o tom si vce ekneme pozdji v kapitole o osciltorech. Poet kmit oscilanho obvodu za sekundu je charakteristick pro kad takov obvod a je dn induknosti cvky a kapacitou kondenztoru. Matematickmu vyjden tohoto vztahu kme Thomsonv vzorec, kter zn: 1 fo = [ Hz; H, F ] 2 p L.C co je vzhledem k jednotkm velmi nepraktick. Pokud budeme dosazovat jednotliv veliiny v jejich bn pouvanch jednotkch, a to: kmitoet v MHz, induknost v mikrohenry a kapacitu v pikofaradech, dostvme vzorec podstatn jednodu: 25 330 fo = [ MHz; H, pF ] L.C Podobn jako u Ohmova zkona meme pi znalosti dvou veliin vypotat tet (odpor, napt, proud), u Thomsonova vzorce meme vypotat kmitoet, induknost nebo kapacitu. Podobn jako spojujeme rezistory paraleln nebo sriov, meme i cvku a kondenztor spojit paraleln pak vykazuj tzv. paraleln rezonanci, nebo sriov a mluvme o sriov rezonanci. Vlastnosti obou obvod jsou vak rozdln. Nejmarkantnj je prv rozdl v impedancch obou obvod. U sriovho obvodu je impedance pi rezonanci minimln (nulov), jinak eeno - sriov obvod naladn na rezonann kmitoet m pro prochzejc proud tohoto kmitotu prakticky zkrat, zatm co u paralelnho obvodu je impedance maximln (nekonen velk). V zvorkch uveden daje jsou opt jen teoretick, nebo u sriovho obvodu se bude vdy projevovat odpor vinut cvky, zatm co u paralelnho svody v kondenztoru (v jeho dielektriku). Pohybujeme-li se v oblasti velmi vysokch kmitot (destky a stovky MHz nebo i vce), plat vztahy, o kterch jsme doposud pojednvali, pochopiteln i tam. Ale konstrukce vyso-
Praktick elektronika A Radio -12/97
kofrekvennch zazen je mnohem sloitj ne je tomu nap. v oblasti akustickch kmitot, u bnch zapojen logickch obvod ap. Zsadn plat, e neexistuj ist induknosti, tj. cvky, ani ist kondenztory, ba dokonce i na rezistory se musme dvat jako na soustky, kter nemaj pouze odpor, ale i induknost pvod, ty zase maj vzjemnou kapacitu atd. Jednotliv zvity cvky maj mezi sebou kapacity, kondenztory maj induknost pvod, polepy kondenztor jsou vzjemn fixovny izolantem, v nm tak existuj ztrty, navc se valn vtina uvedench nedoucch vlastnost soustek mn s kmitotem, nkdy s teplotou a pi dlouhodobm pozorovn mnohdy i s asem. Vazby obvod O vazb obvod (rezonannch obzvlt) hovome tehdy, jestlie energie z jednoho obvodu pechz alespo sten do obvodu druhho. Nejastji mluvme o vazb a) pm neboli galvanick,. b) kapacitn, c) indukn, d) kapacitn-indukn, e) odporov, f) transformtorov. U galvanick vazby (obr. 48) jsou obvody pmo propojeny. Jako pklad meme uvst vazbu antny s ladnm obvodem, kdy se antna pmo pipoj na ladn obvod. Vhodou je maximln penos energie, nevhodou siln vzjemn ovlivnn.
kter se prolauj ve velkm rozsahu. Odporov vazba a transformtorov vazba se pouvaj pedevm u pstroj nf techniky, nap. zesilova ap. eknme si jet nco o kapacitn a indukn vazb, protoe s tmi se budeme setkvat u vf obvod velmi asto. Obvody s obma druhy vazeb jsou na obr. 51a a 51b.
Obr. 51. Pi indukn vazb vznik kolem primrn cvky L1 promnn magnetick pole. st induknho toku zasahuje do sekundrn cvky L2 a st napt z cvky L1 se indukuje do cvky L2. Tomuto jevu kme vzjemn induknost; tato veliina se oznauje psmenem M. Velikost napt indukovanho v cvce L2 zvis jednak na pomru zvit mezi L1 a L2 a tak na vzjemn vzdlenosti obou cvek. Je-li vzjemn vazba velmi mal (kme tak, e vazba je voln), je i indukovan napt mal, obrcen pi vazb tsn bude indukovan napt velk. Kdy budeme mit napt U 2 na sekundrnm obvodu osciloskopem a do primrnho budeme pivdt napt sice s konstantn amplitudou (tj. stle stejn velk), ale budeme mnit jeho kmitoet, bude mt kivka na obrazovce podle stupn vazby rzn prbh. Pi mal vzjemn vazb bude kivka nzk, mluvme o podkritick vazb (obr. 52a). Budeme-li vzjemnou vazbu zvtovat (piblme ob cvky), pak se amplituda napt bude a do uritho bodu zvtovat. Takov vazb, pi kter je amplituda nejvt, kme kritick vazba (obr. 52b). Pi dalm zvtovn vzjemn vazby (pibliovn obou cvek) se ji amplituda nezvtuje, vrchol kivky se zane roziovat s malm prosedlnm
uprosted. Tehdy mluvme o vazb nadkritick (obr. 52c). Naprosto stejnho jevu bychom doshli, kdybychom pi kapacitn vazb cvek msto jejich pibliovn zvtovali kapacitu vazebnho kondenztoru (obr. 51b). Jet jedn veliiny, s n se setkte pi prci s cvkami, si v dnen lekci musme povimnout. Je to tzv. initel jakosti cvky, kter oznaujeme psmenem Q. Pro dan kmitoet jej meme vyjdit matematicky: wo L Q = (= woRoC) . Ro Vyjdeno slovn to bude srozumitelnj: Je-li cvka zapojena v obvodu stdavho proudu, pak na n namme urit napt. Kdy obvod s touto cvkou (s uritou induknost) pivedeme do rezonance pipojenm co nejkvalitnjho kondenztoru, pak se men napt zvt. Pomr tchto dvou napt oznaujeme Q a nazvme jej initel jakosti. Bn lze u cvky doshnout pi kmitotu 1 MHz initele jakosti 50 a 150. Jak zvis tvar rezonann kivky na initeli jakosti, je znzornno na obr. 53.
Obr. 48.
astji se pouv kapacitn vazba (obr. 49), kter se ovem vyznauje znanou zvislost na kmitotu (signly vych kmitot jsou peneny lpe). Kapacitn vazba se obvykle pouv u obvod ladnch na jeden kmitoet, nebo stupe vazby se d ideln nastavit.
Obr. 49. Nejastji se vak setkvme s indukn vazbou, pedevm u rezonannch obvod. Ta vznik vzjemnou induknost cvek, kdy silory magnetickho pole jedn cvky zasahuj do cvky druh (obr. 50). Velmi dobr vsledky pin kombinovan vazba kapacitn indukn v obvodech,
Obr. 53. Rezonann kivka obvodu s cvkou s initelem jakosti Q = 200 (a) a Q = 50 (b)
Zkladn pojmy z radiotechniky

A doposud jsme se zabvali teori a zklady innosti (krom nvrhu na sestrojen jednoduchho zdroje z transformtoru) jednotlivch pasivnch i aktivnch soustek, kter se pouvaj v elektrickch a elektronickch obvodech. Jejich vhodnm propojenm meme sestavit jednotliv sti, z nich se skldaj nap. vyslae nebo pijmae - v dalch stech tohoto serilu se pesuneme se z oblasti zklad elektrotechniky do zklad radiotechniky. (Pokraovn)
Obr. 50.
Obr. 52. (U obr. c nen sprvn stedn ohyb kivky, tzv. prosedln, tak ostr, jak je pro nzornost nakresleno)
Jednoduch zapojen pro voln as

Univerzlny napjac zdroj V amatrskej praxi asto potrebujeme rzne jednosmern a striedav naptia, priom na vstupnom konektore nezle. Takmto napjacm zdrojom sa javia sieov napjae (adaptry) s jednosmernm volitenm naptm a prepnanm polarity. Takto napjae vo vyrbanch radch pre prdov zaaenie 300, 500 a 1000 miliamprov s bene k dostaniu. Pre experimentlne amatrske ely je najvhodnej napja pre prdov zaaenie 1000 mA, u ktorho prevedieme menie pravy. Pvodn prepnanie polarity vstupnho jednosmernho naptia prepnaom nebudeme pouva, lebo tto zmenu polarity meme prevdza zmenou vstupnch vodiov. Prepna polarity pouijeme ako prepna voby jednosmernho alebo striedavho vstupnho naptia. K prave bol pouit napja typu FIAST A.C - D.C ADAPTOR 57 DC 1000 mA, ktorho schmatick zapojenie je na obr. 1 vavo (vrazne vyznaen). Pvodn spojenie kontaktom prepnaa PP do kra, tj. prav doln s avm hornm a prav horn s avm dolnm prerume (prekrabanm plonho spoja medzi tmito kontaktami) a pridme prepojovac vodi na prepojenie pravho dolnho kontaktu prepnaa vstupu PV (vyznaen iarkovane) k vvodu PN prepnaa voby vstupnho naptia. Tak zskame prepnanie jednosmernho a striedavho vstupu VU (obr. 1 vpravo, nevrazne znaen). Pri pohade na zapojenie je vavo zvolen jednosmern a vpravo striedav vstup naptia. Symboly jednosmernho a striedavho prdu si vyzname na ttky zo samolepky a prilepme ich po stranch pky prepnaa vstupu PV (obr. 2). Za elom napjania rzneho vyvjanho (pokusnho) zariadenia plastov krytie napjaa odskrutkovanm tyroch samoreznch skrutiek s krovmi drkami zo strany prvodu krytia uvonme a odeberieme jeho horn as. Z dolnej asti krytia vyberieme plastov tvarovku s vvodovm dvojvodiom a prevedieme nasledovn zmeny (pravy). Do hornej asti krytia Obr. 2.
Obr. 3. prevtame dva otvory vyznaen na obr. 3. Pvodn dvojvodiov vstup skrtime na dku 100 mm, konce odizolujeme a prispjkujeme ich na kbelov ok, ktor si pripravme z mosadznej retiazky pouvanej na pripevnenie ztky na uzatvranie odtoku van v kpeniach. Retiazku rozoberieme tak, e lnok roztvorme a vyberieme. Vybrat lnok vyrovnme a vyklepeme VE na kovovej podloke a do jazkovch otvorov ihlovm pilnkom kruhovho tvaru vypilujeme zaoblenie ZE. Potom lnok v strede predelme, m zskame dve kbelov ok PO. Potom na ok PO prispjkujeme vodi, na ktor sme nasunuli 20 mm dlh ksky plastovch hadiiek PH tak, aby na oku bola aj as izolcie vodia, a prispjkujeme na pripojovacie oko PO. Spjkovan miesta liehom oistme a hadiky PH presunieme a nastrme NE na pripojovacie oko. Hadiky zmenuj ohyb vodiov a tak brnia ich prelamovaniu. Postup je znzornen na obr. 4. Cez pripojen oko PO prestrme mosadzn skrutku M3 x 10 mm s podlokou, ktorej driek prestrme otvorom OS v kryt, na vynievajcu skrutku nastrme podloku a naskrutkujeme
ttkom zo samolepky ozname kladn pl jednosmernho vstupu poda obr. 3 veda kladnej svorky. Na vstupe svorky upravenho napjaa pripojujeme pri experimentovan dva samostatn vodie na jednom konci opatren okami PO, na druhom konci odizolovan (obr. 5). Odizolovan konce mme k zariadeniu prispjkova. Na zostvajci dvojvodi s konektormi od napjaa pripojme ok PO a pomocou nich pripojme konektory k upravenmu napjau (obr. 6). PriObr. 5. tom dvame pozor na sprvnu polaritu. Tmto zakonenm napjame z upravenho napjaa ben spotrebie. V zvere pripomnam, e na upravenom napjai prepna PV (prepna vstupu) sli na vobu jednosmernho alebo striedavho vstupnho
Obr. 6. naptia. Vekos tohoto vstupnho naptia sa vol prepnaom PN (prepna velikosti naptia). Prpadn zmenu polarity konektorovho vstupu prevdzame zmenou oiek PO na svorkovnici. Navrhovan prava roziruje doterajie vyuitie napjaa s doterajou jeho innosou. Pouit symboly V - pripojovacia vidlica napjaa, Tr - sieov transformtor, PN - prepna vekosti naptia, SD - svietiv dida, R - predraden rezistor, D1 a D4 - usmerovacie didy, C - kondenztor, PP - prepna polarity, Vj - vstup jednosmern, PV - prepna vstupnho naptia, VU - vstup univerzlny. Vstupn naptia upravenho napjaa naprzdno s:
Dielok 3 4,5 6 7,5 9 12 Naptie [V] jednosmern striedav 7,9 6,2 10,2 8,0 12,5 9,7 14,6 11,2 16,7 12,8 21,6 16,2
Obr. 4. maticu M3 a priskrutkujeme ju ku krytiu. Na vynievajcu as skrutky alej nastrme dve mosadzn podloky a naskrutkujeme vlcov maticu s vrbkovanm (dosta v predajniach ijacch strojov). Tm je prava napjaa ukonen. Potom horn a doln as krytia spolu spojme a zoskrutkujeme.
Duan Lok Smrakov spna Pretoe obubujem jednoduch zapojenia a mnoh, o ste uverejnili, som si postavil, tak i ja chcem prispie jednm zapojenm. Bude sa jedna o smrakov spna, ktor sa d prepn
Obr. 1.
na denn reim. Hod sa na osvetlenie schodia alebo chodnka pred rodinnm domom. Popis zapojenia Pri dennom svetle je fotorezistor Rf osvetlen, na vstupe hradla H1 je 1, na vstupe 0, vstup hradla H2 je op na 0, vstup je na 1. V takomto zapojen je to denn spna, ale ak pridme k hradlu H2 hradlo H3, tak sa funkcia invertuje. ie, ak fotorezistor bude osvetlen a bude zaraden hradlo H3, triak nezopne, priom ak fotorezistor je zaclonen, na vstupe je 1 a triak zopne. K siastkm Rf - fotorezistor, R2 - trimer, R3, C3 - predlovac len (uplatuje sa pri smrakovom spnai, ke je cel spna vonku a auto, ktor m zapnut reflektory a prechdza okolo, neme takto simulova denn svetlo). Zoznam siastok Rf WK 65060 popr. aj in, alebo fototranzistor KP... R2 trimer 100 kW, TP 015, me ma aj men odpor (napr. 47 kW, nastavujeme s nm citlivos R3 3,3 MW R4 2,2 kW R5 560 W R6 470 kW C1 100 nF/400 V
Obr. 1. Schma zapojenia C2 C3 C4 C5 T1 Te1 L1 IO1 IO2 DM IO3 Po1 220 F/25 V 1 F/16 V 100 nF (keram.) 100 F/16 V BC546 (KC..., BC...) KT207/600 LED 3 alebo 5 mm 78L012 MOC3020 B250C500 CD4093 5A-F Po2 D1 Pr 0,5 A - F 1N4148 trojpolohov prepna
Upozornenie: Pozor, cel zapojenie je vodivo spojen so sieou, v iadnom prpade nezasahujte do spnaa, ke je zapnut! Fotorezistor by nemal by smerovan na svetlo iarovky. Marek Tth
Kubn, S.; Ondr ek, J.; Munzar, M.: 100 praktickch konstrukc. SCT: Praha 1997. 367 stran, 100 zajmavch zapojen. V knize jsou shrnuty podklady pro 100 konstrukc, urench k praktickmu vyuit. Kniha je doplnna temi disketami a deskou CD ROM (nejsou v cen knihy). Uveden zapojen byla sten pevzata ze zahranin literatury a upravena pro domc podmnky, ada zapojen je pvodnch. Ke vem konstrukcm byly navreny desky s plonmi spoji a zapojen byla v jednom nebo vce kusech ovena. Ke kad konstrukci, kter jsou oslovny od 001 do 100, je v knize uvedeno schma zapojen, popis funkce a ppadn zkladn technick daje, pedloha pro vrobu desky se spoji, plnek pro osazen desky, rozpiska soustek a vpis programu, kter je uloen v pamti EPROM nebo v mikropotai, pokud jsou tyto prvky pouity. Pi vvoji zazen byla zskna ada poznatk a zkuenost, kter jsou v knize tak uvedeny:
- jak si doma vyrobit kvalitn desku se spoji, - kde si nechat vyrobit mechanick dly a jak na potai zhotovit podklady, - kde si nechat vyrobit ttek pednho a zadnho panelu a jak na potai zhotovit podklady, - kde si nechat zhotovit profesionln desky s plonmi spoji a jak na potai zhotovit potebn podklady, - seznam dodavatel soustek, dalho materilu a slueb, spojench s konstrukc a vrobou pstroj. Protoe v knize nen mono uvst podrobn podklady pro vrobu prokovench plonch spoj, jsou vrobn podklady pro vechny desky s oboustrannmi spoji a prokovenmi drami zapsny na disketch 1 a 2. Podklady se vyhledaj podle extenz, kter jsou shodn s sly konstrukc. NA disket 3 jsou uvedeny v binrn a hexadecimln form obsahy pamt EPROM, programy pro mikropotae PIC a navazujc programy pro pota PC. Na nosii CD ROM je uveden obsah cel knihy a obsahy disket 1 a 3. Textov soubory jsou ve formtu WRITE, vechny obrzky (vetn schmat) ve formtu TIFF (podklady pro vrobu desek s plonmi spoji s rozlienm 600 dpi). Knihu, diskety i CD ROM je mon objednat na adrese: SCT Tineck 650, 199 00 Praha 9 - Letany, zznamnk (02) 8544006 Kniha stoj 289,- K, diskety 1, 2, 3 - 479,- K, disketa 3 - 99,- K, 1 a 2 - 99 ,- K
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst Vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33 (starman@bohem-net.cz,
staram@srv.net; http://www.srv.net/~staram/starman.html), v n si lze prostudovat, zapjit i pedplatit cokoli z bohat nabdky knih a asopis, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (nejen elektrotechnickch, elektronickch i potaovch - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. Tentokrt bychom vs chtli seznmit s jednm nejprestinjch americkch elektronickch asopis, kter je vydvn organizac americkch inenr, The Institute of Electrical and Electronics Engineers, svtoznm pod zkratkou IEEE. V sle, kter jsme mli k dispozici, je nosnm lnkem kvalifikovan rozbor stavu a perspektiv vech obor elektroniky. V kadm ppad by ml asopis znt kad, kdo se z profese elektronikou zabv. Pro neleny IEEE je ron pedplatn 175 dolar.
Poplan zariadenie do auta

Ing. Martin Brestovi
V poslednom ase sa stalo takmer nutnosou chrni si automobil i motocykel pred krdeou. Po sksenosti so zlodejom autordi som postavil poplan zariadenie (alej PZ) poda AR A9/93. Od toho asu boli uverejnen alie PZ, o potvrdzuje aktulnos tejto tmy. Po ase som sa rozhodol navrhn PZ, ktor bude obvodovo o najjednoduchie, cenovo prijaten, odstrni niektor nedostatky (ako napr. skryt vypna, ktor sa d pri troche trpezlivosti vysledova pri vypnan i zapnan majiteom) a bude ma vie monosti vyuitia. R17 a R18, u ostatnch vvodov nie s potrebn. leny RC na vstupoch 5 a 7 a 10 a 14 potlaj ruiv impulzy, napr. od zapaovacej sstavy. Didy D3 a D7 chrnia vstupy IO1 pred kladnm naptm vym ako 5 V. D1 oddeuje filtran kondenztory od napjania. Vaka tomu krtky vpadok alebo pokles naptia (napr pri skrate do vyplenia poistky) nespsob retart obvodu a vymazanie predvolenho kdu zRAM. Tranzistory T1 a T2 pracuj ako spnae, pri rovni log. 0 na prslunch vstupoch. Cez T1 (T2) sa otvor T3 (T4) a tm sa zopne rel i sirna. Dida D9 chrni tranzistor T4 pred nap. pikami pri vypnan rel. Tranzistor T5 pripja vvod P1.5 na 0 po priloen +12 V na vstup F. Tento vstup pouijeme napr. na sledovanie spnacej skrinky. Ovldacie tlaidl s pripojen na port P3.2 a 4. Pre pouitie PZ v dome i na inom pevnom stanoviti je mon cez oddeovaciu didu pripoji zlon batriu 9 a 12 V do bodu Y. Vyhovie aj dotikov batria 9 V. Aby sa nevybjala batria pri normlnej prevdzke, mus by napjacie naptie v tomto prpade asi o 1 V vyie ako naptie batrie. Pouitm tzv. IDLE mdu (md so znenou spotrebou) je kudov odber typicky len 4 mA. Pri tom viu as prdu spotrebuje stabiliztor IO2. Prklad zapojenia v automobile je na obr.2. V priestore motora bva asto vemi vysok vlhkos. Pri intalcii do takho prostredia je vhodn pripoji vstup F cez rezistor pribline 47 kW na vvod . 4 zem.
Hlavn rty
w riadenie jednoipovm 8 bitovm mikrokontrolrom Atmel 89C2051; w ovldanie pomocou troch tlaidiel umiestnench napr. na palubnej doske; w vypnutie postupnm stlaenm tlaidiel v predvolenom porad, napr.: 1 (rozumie sa prv tlaidlo), 2, 3, 3, 2, 2; w dka kdu a 30 miest; w kd je mon kedykovek zmeni, je uloen vo vntornej RAM; w es nezvislch vstupov; w kad vstup je pecifick, s definovanm oneskorenm alarmu a dobou trvania alarmu;
w vstup na sirnku a rel; w napjacie naptie 12 V; w odber v kudovom stave pod 5 mA.
Popis zapojenia
Schma je na obr. 1. Jadro celho PZ tvor IO1, mikrokontrolr z rodiny 8x51 89C2051. Vstavan pam flash (PEROM) vrazne zjednoduuje cel zapojenie a dosku splonmi spojmi. Signalizan LED je priamo cez obmedzovac rezistor R6 pripojen na vvod P3.7 IO1. Maximlny prd do jednoho vvodu IO je a 20 mA. Vstupy A a F s pripojen na port P1 a to P1.0 a P1.5 . Vvody P1.0 a P1.1 vyaduj extern pull up rezistory
Pouit siastky
IO1 pre pouitie v aute i motocykli mus by oznaen ako 89C2051PI (pre priemyseln rozsah teplt -40 a+85C). Pre domce pouitie postauje prevedenie Commercial PC(0...+70 C). Tranzistor T4 s maximlnym kolektorovm prdom 1 A vyhovuje pre vetky ben typy sirn. Pozor na odlin usporiadanie vvodov u typov BC 63x. Od krytlu X1 (4 MHz) je odvoden asovanie vetkch innost, pri pouit krytlu s inou frekvenciou sa merne skrtia alebo predia vetky asy. Na mieste T1, T2 mme poui takmer kad univerzlny PNP, podobne T5 - NPN. Didy D3 a D7 s univerzlne Si. Rel Re je ubovon typ na 12 V=, DPS som sa snail navrhn tak, aby sa dali poui rzne typy. Ako tlaidl s vhodn o najkvalitnejie mikrospnae. Na mieste signalizanej LED doporuujem poui LED s vekou svietivosou. Doska s plonmi spojmi
Obr. 1. Schma zapojenia
Obr. 2. Prklad zapojenia v automobile
Obr. 3. Doska s plonmi spojmi PZ
Obr. 4. Rozloenie siastok na DPS a rozloenie siastok s na obr. 3 a 4. Na obr. 5 je fotografia hotovho modulu. stlaen sa ozve zo sirny krtky pp (70 ms), signalizuje prijatie tlaidla a uloenie do pamti. Hoc s len 3 tlaidl, kombinci je vemi vea. Desa seknd od poslednho stlaenia sa natavanie kdu skon, LED zhasne a ozve sa pp. Ak nhodou pri prevdzke vypadne napjacie naptie (zl kontakt napj. vodia a pod.), ktor spsob vymazanie kdu z RAM, ostane LED svieti trvale a upozoruje na tto skutonos. PZ prejde do mdu IDLE a spotreba sa zmen asi na 4 mA, toto je kudov stav stav vypnutia. Stlaenm vetkch troch tlaidiel naraz sa PZ zapne, ozve sa pp a LED blik s frekvenciou asi 2,5 Hz, so striedou 1:1. Spust sa asovanie na 20 seknd, PZ mono teraz do uplynutia 20 s vypn stlaenm ktorhokovek tlaidla. So zatvranm dver i kufra sa nijak nemusme ponha. Po uplynut tejto doby IO1 otestuje stav tchto dvoch vstupov (B a E). Ak je niektor znich aktvny (v rovni log. 0 spojen so zemou), tak LED zhasne a PZ ak na ich zatvorenie. Po zatvoren sa ozve pp a po ukudnen otrasovch snmaov (asi za 2 s) IO1 otestuje stav vstupov pre otrasov snmae (C a D). Tento stav (zopnut alebo rozopnut) sa alej berie ako ich kudov stav. Vaka tejto funkcii mono na tieto dva vstupy pripoji rzne druhy snmaov, alebo ho poui ako vstup pre sluku uren na rozpojenie pri nechcenej aktivite. PZ prejde do strneho mdu, LED blik pomaly s frekvenciou asi 0,7 Hz a striedou svieti:nesvieti - 2:5. Kontroluj sa vetky vstupy a tlaidl. Po aktivovan niektorho vstupu sa oznmi podprogramu informcia o oneskoren a dke trvania alarmu poda toho, ktor vstup ho vyvol. Signlom pre alarm je aj stlaenie nejakho tlaidla (oneskorenie 10 s, alarm 50 s). Po aktivovan niektorho vstupu sa ozve pp a LED sa trvale zasvieti. Dostali sme sa a ku zverenmu mdu alarm mdu. Zane sa odpotavanie asu oneskorenia spustenia sirny. Natavaj sa tlaidl - vypnac kd. Po uplynut asu oneskorenia sa spust alarm, zapne rel a tm sa rozpoj napr. prvod k zapaovacej cievke, napjanie riadiacej jednotky zapaovania a pod. Samozrejme tlaidl sa testuj aj v tomto stave a je mono alej (ak sme to ete nestihli) vloi vypnac kd. Na tomto mieste sa bliie zmienim o spsobe natavania tlaidiel. Vypnac kd je uloen od adresy 30h. Vetky tlaidl sa testuj, i je nejak stlaen. Ak no, porovn sa s tm, ktor sa m prve stlai. Ak je sprvne, nata sa do porovnvacieho registra(r0) slo odpovedajce aliemu tlaidlu, inak sa nata slo prvho tlaidla a je treba zaa zadva kd odznova. Na sprvne natanie by mohlo ma (a aj m) vemi nepriazniv vplyv zakmitvanie - viacnsobn zopnutie a rozopnutie kontaktov pri uvonen tlaidla. Preto sa alie tlaidlo nenata, km neuplynie asi
Funkcia vstupov
A vstup reaguje na spojenie s nulou (-pl batrie), oneskorenie 10 s, doba trvania alarmu 30 s. B vstup reaguje na spojenie s 0. Vhodn na zadn a predn kufor. Oneskorenie 0,4 s; doba alarmu 50 s. C univerzlny vstup, ktor si zist na zaiatku strneho mdu (vi text alej), i je snma v kudovom stave zopnut alebo rozopnut. Mono sem pripoji sluku uren na preruenie, paralelne zapojen spnae spnajce na zem (0), alebo otrasov snma. Oneskorenie 0,4 s; doba alarmu 15 s. D rovnako ako C. Oneskorenie 0,4 s; doba alarmu 30 s. E vstup reaguje na spojenie s 0, oneskorenie 10 s; alarm 50 s. Vstup je vhodn na pripojenie napr. ku dvernm spnaom vntornho osvetlenia. F jedin vstup, ktor reaguje na spojenie s kladnm napjacm naptm 12 V. Pouijeme napr. na spnaciu skrinku. Oneskorenie 0,4 s; doba alarmu 50 s.
Funkcia PZ a innos programu

Po pripojen napjacieho naptia sa trvale zasvieti LED. Mono zaa postupne stla tlaidl v takom porad, v akom chceme PZ neskr vypna, teda napr. 3, 2, 1, 3, 3, 2. Pri kadom
100 ms od uvonenia poslednho. Ak zadme kd sprvne, nasleduje skok do vypnutho (kudovho) stavu, zhasne LED a vypne sa rel (kontakty 1 a 2 sa spoja). Po uplynut doby alarmu nasleduje nvrat do strneho mdu. Nakoniec, pre informciu, e sme mali nejakho nvtevnka alebo sa mono omylom zapol otrasov snma (a bolo by treba ho nastavi na meniu citlivos), jedna drobnos. Ak prde al podnet pre alarm, ozve sa trojit pp a nasleduje skok do alarm mdu.
Zver
Takmer cel PZ je mono, okrem IO1 a sirny, skontruova zo uflkovch zsob. Aj napriek pouitiu mikrokontrolra, na jeho stavbu netreba ma prakticky iadne vedomosti z tejto oblasti a domnievam sa, e je vhodn aj pre mierne pokroilch amatrov. V prpade zujmu som ochotn naprogramova vlastn (40 Sk), alebo zasla hotov naprogramovan obvod (230 Sk).
R12, R13, R14 18 kW R17, R18 82 kW C1 470 F/25 V C2 100 F/25 V C3 100 nF, keramick C4 10 F/6 V C5, C6 33 pF, keramick C7 a C14 68 nF, keramick D1, D9 1N4004, KY130, 132,... D2 BZX85/18V, KZ260/18 D3 a 8 1N4148, KA 262, ... D10 BZX 83, 85/4,7V, KZ 260/5V1 a pod. T1, T2 BC556,7,8,9, KC307,8,9 , ... T3, T4 KC637,8,9, BC637,8,9 T5 BC546,7,8,9,
KC 237,8,9,... IO1 ATMEL 89C2051 IO2 78L05 X1 krytl 4 MHz Re vi text tvorit svorkovnica 4 kusy LED 1 kus
Pouit literatra
[1] Katalgov listy obvodov Atmel 89C2051. [2] Levick, D. a kol.: Mikroprocesorov technika, nvody na cvienia. Technick Univerzita v Koiciach. [3] Babk, M.; Chldek, L.: Architektura a technick vlastnosti jednoipovch mikroadi 8051. Tesla Eltos.
Zoznam siastok
R1 33 W R2 150 kW R3, R4, R5, R7 a R11, R15, R16 470 W R6 270 W
Obr. 5. Fotografia hotovho modulu
Tab. 1. Vpis programu pre mikroprocesor vo fomte Intel-HEX (http://www.spinet.cz/aradio/poplasne.hex) :02000000802E50 :0400030000C289327C :10003000D201758911D28CC2B7780479307B32E550 :10004000B0308D12C28DB93002800BDB097700D23F :10005000B71201EB801944E3F460E4F7091201EBF5 :100060007B32C28D308DFDC28DD8F9780480D0D21C :10007000B7C28DC28CC28E43A881438801758701A7 :1000800075A800D2B7780A7A057C007DFF7E647F70 :100090000AD201D20575810F758911D28CD28EE4F6 :1000A000E5B0541C308D06C28DD80280C270F07845 :1000B00005C28DE5B0541C70B6308DF7C28D1201AB :1000C000EB308DFDC28DDFF97F0AE5B044E3F470BB :1000D0009E308DF6C28DB2B7DEF0758C00758D0046 :1000E0007E64780AE59044EDF470F9C28D1201EB5C :1000F000308DFDC28DD8F97805A2925004D20380CC :1001000002C203A2935004D2048002C204C28D2012 :1001100095067F0579FA807230030920920B7F02E1 :10012000794B806630920280F530040920930B7F72 :10013000027996805530930280F520910F758C00DE :100140002091CA308DFA7F0279FA803E20940F7593 :100150008C002094B8308DFA7F3279FA802C209070 :10016000067F3279968023E5B044E3F47F3279FA52 :100170007018308F98C28FDA94B200A20092B72024 :1001800000047A0280877A0580831201EBC2B77877 :1001900030AB308023E5B044E3F46015758D64C264 :1001A0008FBC0014B503E87CFF08E6FBE6602D80F9 :1001B000E4308F04C28F7C00BDFF09308DD7C28D23 :1001C000DFD37D00C297C296308DCAC28DD9C67D5D :1001D000FF7C00D297D296C20102010D7C007DFF08 :1001E000D297D296D201D2B702006FC296758CB464 :1001F000C28D308DFDC28DD29620011DD2D37804E0 :10020000758C78D202308DFDB202A2029296C28D18 :0A021000758CB4D8F0D296C2D32248 :00000001FF
Tester tranzistor v Darlingtonov zapojen

Tyto tranzistory (jedn se vlastn o jednoduch integrovan obvod) nelze zkouet bnmi zkouekami, protoe ve sv struktue obsahuj navc dva rezistory a diodu, viz obr. 1. Odpor, kter lze namit mezi bz a emitorem, bv podle typu 2 a 15 kW. Jednoduch tester pro tranzistory vDarlingtonov zapojen na obr. 2 byl otitn vpolskm asopise [1]. Po zasunut tranzistoru n-p-n do testeru a pepnut pepnae do sprvn polohy (n-p-n) nesvt dn LED. StiskObr. 1. Vnitn zapojen integrovanho Darlingtonova tranzistoru neme-li tlatko, rozsvt se D2. Po pepnut pepnae do polohy p-n-p mus svtit LED D1 trvale, protoe proud prochz pes vnitn diodu tranzistoru. Pro tranzistory p-n-p pracuje ppravek stejn, jen D1 a D2 si vzjemn prohod funkci. Testerem lze tak zjistit polaritu neznmho tranzistoru. Zasuneme-li do Obr. 2. Jednoduch tester tranzistor v Darlingtonov zapojen ppravku bn tranzistor, a zvolme-li pepnaem opanou polaritu ne m testovan tranzistor, nerozsvt se dn LED. JB [1] widerski, K.: Tester tranzystorw Darlingtona. Radioelektronik Audio Hi-Fi Video 8/97, s. 39.
Integrovan obvod ICL7660 je vyrbn celou adou vrobc, jako nap. Intersil nebo Maxim. Lze jej pout vude, kde je teba vyrobit zkladnho napt stejn velk zporn napt pi nepatrn spoteb obvodu (asi 200 a 500 mW) atm ivysok innosti pevodu (a 98%). Obvod lze pout nap. vdigitlnch voltmetrech nebo pro symetrick napjen operanch zesilova. Pi vstupnm proudu 20 mA se zmen vstupn napt asi o1 V. me zlepit innost peplovn ?? kondenztor. Jeliko se pi snen taktovacho kmitotu zvt reaktance tchto kondenztor, musme zvtit jejich kapacitu. Pi pouit vzesilovach je teba si uvdomit, e nzk taktovac kmitoet me zpsobit nepjemn ruen. Tomu zamezme pivedenm externho taktovacho signlu do vvodu 7 pes rezistor sodporem 1 kW. Taktovacm signlem jsou to pravohl impulsy srozkmitem ovelikosti napjecho napt proti zemi. Pokud tuto monost nevyuijeme, pipojme kvvodu 7 rezistor sodporem 10 kW proti napjecmu napt. Zvlnn zskanho zpornho napt urme podle nsledujcho vzorce: Ub = fosc x Iout / C2 , kde je Ub je zbytkov zvlnn vmV fosc taktovac frekvence vkHz Iout vstupn proud vmA C2 kapacita kondenztoru C2 vF Pi taktovacm kmitotu 10 kHz, vstupnm proudu 10 mA akondenztoru 10 F je tedy zbytkov zvlnn vstupnho napt asi 10 mV. Dioda oznaen Dx je ochrann. Pouijeme ji tehdy, pokud je napjec napt vt ne 3,5 V. Pouijeme-li obvod fy Maxim, meme tuto diodu vynechat.
Napov konvertor ICL7660
Popis funkce
Funkce obvodu je zejm zobr. 1. Spnae S1 aS3 se spnaj souasn spchodem kladnho taktovacho impulsu, zatmco spnae S2, S4 jsou pes invertor spnny pi zpornm taktovacm impulsu. Kondenztory C1 aC2 jsou pipojeny k obvodu extern. Pi sepnutch spnach S1 a S3 se nabj kondenztor C1 na kladn napjec napt. Jsou-li sepnuty spnae S2 a S4 je kondenztor C1 proti zemi peplovn asouasn pipojen paraleln ke kondenztoru C2, kter je zC1 nabjen. Tm vznik na svorce -U zporn napt. Spnae ve vnitn struktue obvodu jsou typu MOS ato S1 aS3 s kanlemP,S2 a S4 s kanlemN.
Zvstup symetrickho napt lze odebrat jen mal proud. Taktovac kmitoet je standardnch 10 kHz. Pi proudu do zte 10 mA se zmen vstupn napt o1 V. Dal zapojen na obr. 4 ukazuje, jak zskat symetrick napt 5 V z baterie9 V. Kondenztorem na vvodu 7 je snen taktovac kmitoet na 1 kHz (nabjec kmitoet je tedy 500 Hz), proto byly zvoleny kondenztory C1 aC2 skapacitou 100 F. Ob vstupn napt jsou stabilizovna obvody 78L05 a79L05. Vstupn proud utohoto zapojen me bt a 40 mA. Na obr. 5 je bezeztrtov dli napt. Kondenztor C1 se stdav pipn paraleln k C2 nebo C3. Napjec proud je proti vstupnmu piblin polovin. Na obr. 6. je innost a napjec proud konvertoru z obr. 3 v zvislostina vstupnm proudu do zte (bez Dx).
Technick data obvodu

Proudov odbr: typ. 110 A. Rozsah napjecho napt: 1) vvod 6 nezapojen, pouita dioda Dx: 3,0 a 10 V, 2) vvod 6 spojen se zem a zapojena dioda Dx: 1,5 a 3,5 V, 3) vvod 6 nezapojen, bez Dx: 3,0 a 6,5 V. Vstupn odpor pi Iout = 20 mA): typ. 55 W. Taktovac kmitoet: typ. 10 kHz. Obvod ICL 7660 obdrte na dobrku na adrese: ELEKO Z. Kotisa, Pellicova 57, 602 00 Brno. Cena obvodu je 56 K plus nklady na potovn. Zdenk Kotisa
Obr. 1. Funkce obvodu ICL7660 Vvod 6 (Low voltage) je pipojen na zem pi napjecch naptch mnch ne 3,5 V, aby se kompenzovaly bytky napt na obvodu. Je-li napjec napt vt, zstane vvod 6 nezapojen. Uspodn vvod ukazuje obr. 2. Taktovac kmitoet 10 kHz (odpovd nabjec frekvenci kondenztor 5 kHz) me bt snen pipojenm externho kondenztoru na vvod 7 proti napjecmu napt. Tak nap. pipojenm kondenztoru 10 pF se sn taktovac kmitoet na 8 kHz, pi 100 pF na 1 kHz, pi 1 nF na 110 Hz, atd. Toto
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Nezapojen Kondenztor +pl Zem Kondenztor -pl Vstup zpornho napt Vvod LV (nzk napt) Extern kondenztor osciltoru nebo vstup externho taktovn 8. Kladn napjec napt
Pklady pouit
Na obr. 3 je zapojen pro zskn zpornho napt -5 V pi napjen +5 V.
Obr. 3. Napov invertor
Obr. 5. Bezeztrtov dli napt
Obr. 2. Zapojen vvod obvodu.
Obr. 4. Zdroj napt 5 V z baterie 9 V
Obr. 6. innost a napjec proud v zvislosti na vstupnm proudu
Blikajc vnon stromeek

Rzn pestrobarevn blikajc svtlka pat posledn dobou ke koloritu vnoc. Npad na uvedenou konstrukci jsem nael v americkm asopise Popular Electronics [1]. Tam popsan zapojen vyuvalo obvod LM3909, kter je vak pomrn drah. Proto jsem radji pouil podstatn levnj znm asova 555.
Popis zapojen
Zapojen stromeku je velmi jednoduch, schma je na obr. 1. Jeho zkladem je blika s oblbenm asovaem 555 v nejjednodum monm zapojen. Blika d est svtivch diod, z nich pouze D3 a D6 jsou na stejn desce s plonmi spoji. Pro snadnj pochopen funkce je na obr. 2 vnitn blokov zapojen integrovanho obvo-
du. Signl z vstupu IO (vvod 3) je piveden pes rezistor R1 na kondenztor C1. Po pipojen napjecho napt se na vstupu IO objev napt, kter se bl kladnmu napjecmu napt. Vtto dob LED nesvt. Kondenztor C1 se pes rezistor pomalu nabj tak dlouho, dokud napt na nm nedoshne 2/3 napjecho napt. Pak se peklop vnitn kompartor K1 a klopn obvod typu R-S, v blokovm schmatu
Obr. 1. Schma zapojen jedn desky blikajcho stromeku
Obr. 2. Vnitn blokov schma obvodu 555
IO oznaen KO. Napt na vstupu IO se zmen k nule a LED se rozsvt. Kondenztor C1 se te vybj pes rezistor R1 do vstupu IO. Kdy se napt na kondenztoru C1 zmen na 1/3 napjecho napt, peklop se kompartor K2 a klopn obvod R-S se uvede do pvodnho stavu. Napt na vstupu IO se zvt, LED zhasnou a kondenztor se zane opt nabjet. Cel cyklus se periodicky opakuje, napt na C1 se pohybuje v rozmez od 1/3 do 2/3 napjecho napt. Napov rovn 1/3 a 2/3 napjecho napt pro kompartory K1 a K2 jsou nastaveny rezistory uvnit IO. V blikai nebylo pouito obvykl sloitj zapojen asovae svybjecm tranzistorem. To m sice mnohem lep stabilitu kmitotu, je vak o jeden rezistor sloitj. Stabilita kmitotu nen u tto konstrukce dleit.
+9 V GND
Obr. 3. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek
Pro zjednoduen byl vyputn i obvykl kondenztor, zapojen mezi vvod 5 IO a zem (vvod 1). Vzhledem k vtmu proudovmu odbru LED nen vhodn asova 555 v proveden CMOS. Kapacita kondenztoru C1 a odpor rezistoru R1 ovlivuj kmitoet blikn. Aby stromeek blikal pokud mono nepravideln, zvolme pro kadou vtev jin odpor rezistoru R1. U sestavenho vzorku jsem R1 zvolil 82, 100, 120, 150, 180 a 220 kW. K vstupu IO jsou pipojeny svtiv diody pes rezistory R2 a R3. Tyto rezistory omezuj proud, prochzejc svtivmi diodami. Pi napjecm napt 9 V prochz diodami proud asi 10 mA. Tento proud vyhov pro vtinu bnch LED. Pouijete-li LED s men svtivost lze odpor rezistor R2 a R3 zmenit na 150 W. Proud diodami se zvt asi na 20 mA. Jinou monost, jak zvtit jas LED, je zvtit napjec napt na 12 V. Naopak, pouijeme-li LED uren pro proud 2 mA, zvtme odpor rezistor R2 a R3 na 1 a 1,5 kW. Svtiv diody D3 a D6 jsou umstny na stejn desce s plonmi spoji jako dic asova. Diody D2 a D5 jsou umstny na nsledujc desce, diody D1 a D4 pak na dal. Diody jsou sprvn propojeny spjenm jednotlivch desek s plonmi spoji. Jeden asova pak d blikn LED na tech deskch. Dioda na vrcholu stromeku svt trvale a je napjena pes rezistor R4. Tato dioda a rezistor jsou osazeny pouze na jedn desce. Mimo desky s plonmi spoji je jet zapojen kondenztor C2 paraleln ke zdroji napjecho napt. Tento kondenztor zabrauje vzjemn synchronizaci asova. Jeho kapacitu volme co nejvt. Pouijeme-li k napjen stabilizovan zdroj, nen C2 poteba.
pojka J3 je nutn jen u desky, na kter je osazena D7. Je tak teba propojit pjec ploky pro pipojen napjecho napt (+9 V a GND). Drou v ploce prostrme kousek drtu, na obou stranch jej ohneme a pipjme. Vvody LED pedem zkrtme asi na 8 mm. Svtiv diody jsou zapjeny obkromo na kraji desky tak, e anoda diody je pipjena ze strany soustek a katoda ze strany spoj. Katoda je uvtiny diod vyznaena seznutm okrajem. Barvy diod vybrme nhodn, snaha o pravideln uspodn je spe na kodu. Mme-li osazeny vechny desky, spjme je k sob. Propojenm sousednch ploek kapkou cnu zajistme mechanick i elektrick spojen. Na konec pipojme kousek kablku k plokm pro pipojen napjecho napt (+9 V a GND) a pipojme kondenztor C2. Protoe jeden asova d LED na tech deskch, je minimln rozumn stromek se temi osazenmi deskami. Vzorek na fotografich je sestaven na esti deskch s plonmi spoji. Pi vtm potu desek se ji dostanete hrotem pjeky ke stedu jen s obtemi. Maximln poet desek lze odhadnout na 8 a 10. Nakonec lze vloit mezi jednotliv desky paprov trojhelnkov krytky, aby se ponkud zakryl surov vzhled vrobku.
Jako nmt pro ikovn ruce uvdm dal mon zjednoduen. Jako osciltor lze toti pout samoblikajc LED [3]. Zapojme-li do srie samoblikajc a jednu nebo nkolik obyejnch LED, budou blikat vechny diody. Pak se zapojen zredukuje na pouh propojen LED. Schma neme bt jednodu, viz obr. 5.
Obr. 5. Pouit samoblikajc LED Aby svtivmi diodami tekl dostaten proud, je teba ponkud vt napjec napt. Pro zapojen z obrzku, kdy jsou v srii se samoblikajc LED zapojeny ti obyejn, je vhodn napjec napt 12 a 15 V.
Seznam soustek
Soustky osazen na jedn desce splonmi spoji. Jejich poet se nsob potem pouitch desek s plonmi spoji. R1 R2, R3 C1 IO1 D1 a D6 68 a 270 kW, viz text 330 W 10 F/16 V NE555 LED 5 mm libovoln barvy deska s plonmi spoji Dal soustky jsou v celm stromku jen jednou: R4 D7 C2 470 W a 1 kW LED libovoln barvy 2200 F/16 V (1000 a 10000 F), je pipojen mezi pvody napjecho napt a umstn mimo desky s plonmi spoji.
Napjen
K napjen je vhodn pout zdroj napt s malm vnitnm odporem, nejlpe stabilizovan zdroj. Praktitj je pout sov adaptr. Tyto adaptry obsahuj jen sov transformtor, usmrova a filtran kondenztor snevelkou kapacitou, ppadn jen sov transformtor. Takov adaptr je vhodn doplnit jednoduchm stabiliztorem napt, nap. s obvodem 7809 podle obr. 4. Kondenztor C2 pak pouijeme pro napt 25 V a zapojme jej ped stabiliztor. Adaptr by ml mt na vstupu napt 11 a 18 V pi zaten proudem asi 150 mA.
Mechanick konstrukce
Jak se ukzalo, asov nejnronj je opilovn desek splonmi spoji do danho tvaru. Pi prav desky splonmi spoji je teba peruit obrysov rmeek desky mezi pjecmi plokami, ppadn desku opilovat i srmekem. Pjec ploky jsou toti na okrajch a obrysov rmeek by zpsobil vzjemn zkraty. Na vnitn stran desky, v mstech, kde budou desky spjeny k sob, srazme hrany desky tak, aby mla tvar . Soustky jsou osazeny ze strany oznaen strana soustek. Mimo R4 jsou vechny ostatn rezistory, integrovan obvod a kondenztor pjeny ze strany spoj. Pro osazen jsem pouil miniaturn elektrolytick kondenztor. Pouijete-li kondenztor se standardnmi rozmry, umstte jej naleato vedle IO. Nezapomete zapojit drtov propojky. Propojku J2 je teba zapjet nad desku, nebo na propojku navlknout kousek silikonov burky, aby spoje pod propojkou nebyly zkratovny. Pro-
Podklady pro vrobu desek s plonmi spoji jsem pedal firm Kohout (tel. 7813823 nebo 4728263), u n lze desky objednat. Ostatn soustky lze koupit bn v prodejnch s elektronickmi soustkami.
Zvr
Zhotoven stromeku nezabere vce ne jedno podzimn odpoledne a vm, e tato jednouch konstrukce pot nejen mnoho bastl, ale pedevm jejich dti. Popis byl zmrn podrobnj, aby jeho stavbu zvldl i zatenk. Jedinou zludnost mohou bt snad jen opan pipjen svtiv diody.
Literatura
[1] Panosh, R.: Build The LED-Tric Christmas Tree. Popular Electronics December 1994, s. 33. [2] 555 - univerzln IO. Amatrsk radio ada B 5/94. [3] Okurek, B.: Koncov svtlo ke kolu 2. Amatrsk Radio A7/94, s. 22.
Obr. 4. Pomocn stabiliztor k sovmu adaptru
Elektronick hodiny MidraTime 1

Miroslav Drozda
Zapojenie tchto hodn vzniklo v podstate ako oddychov kontrukcia, na sprjemnenie vonch chv bastlenm. S to mono trochu netradin digitlne hodiny as je zobrazovan displejom LED a hodiny, ako je zvykom jedenajpolmiestnym sedemsegmentovm zobrazenm s 12 hodinovm cyklom, minty s 24 segmentovm zobrazenm s krokom 2,5 minty. Hodiny s riaden krytlom a s osaden benmi obvodmi CMOS.
Nastavovanie asu hodn sa prevdza dvoma mikrospnami a to Pomal a Rchly chod vpred. Hodiny alej umouj zlohovanie z batrie pri vpadku siete 220 V~. Popis zapojenia Na napjanie hodn sa pouva ben adaptr (transformtor) s vstupnm striedavm naptm 12 V a so zaaitenosou do 200 mA. Striedav naptie sa privdza na usmerova - mstik s didami D1 a D4. Usmernen naptie je filtrovan kondenztorom C1. Pri normlnej prevdzke by malo na C1 by naptie asi 13 a 15 V. Na stabilizciu naptia pre obvody hodn bol pouit monolitick stabiliztor IO1 (7805). Jeho vstupn naptie je upraven odporovm deliom R1 a R2, ad sa regulova odporovm trimrom R2 vrozsahu napt 5 a 11 V. Vstup stabiliztoru je blokovan kondenztorom C2. Naptie zo stabiliztoru alej prechdza didou D5, ktor zabrauje sptnmu toku prdu do stabiliztora v prpade napjania hodn zo zlonho zdroja pri vpadku napjania zo siete. Dida D6 sli kobdobnmu elu, t.j., aby nedochdzalo kneiadcemu dobjaniu zlonej batrie BAT pri normlnej prevdzke hodn pri napjan zo siete. Na mieste didy D6 je vak dobr poui typ s malm bytkom naptia v priepustnom smere. Obvody hodn maj pri normlnej prevdzke napjacie naptie 9 a 9,5 V a to v zvislosti od poadovanho jasu displeja. Odber je v rozmedz 80 a 120 mA a zvis taktie aj od potu rozsvietench segmentov displeja. V zlohovacom reime, pri napjan z batrie BAT je napjacie naptie 3 V a odber klesne zhruba na 70 a 80 A. Vlastn elektronika hodn je preveden obvodmi CMOS. Osciltor hodn je riaden krytlom X1, doladenie jeho frekvencie je mon zmenou kapacity kondenztora C6. Zmenenie kapacity znamen zvenie frekvencie = zrchlenie chodu hodn a naopak. Osciltor vyuva hradiel z IO2 a vhodn predptie osciltorovho hradla je dosiahnut zapojenm rezistoru R3 medzi vstupom a vstupom hradla. IO2 alej za hradlovm osciltorom obsahuje 14stupov binrny ta, avak v danej aplikcii sa vyuva len prvch 10 stupov ako delika 210. Na vstupe Q10 je kdispozcii signl ofrekvencii 32 Hz. Ten sa vedie alej na al 14stupov binrny ta IO3. Didami D7 a D10, zapojenmi medzi vstupmi Q7, Q8, Q10 a Q13 a vstupom Reset, je upraven jeho modul tania na 4800. Na vstupe Q1 je signl o frekvencii 16 Hz, na vstupe Q5 je signl ofrekvencii 1 Hz a na vstupe Q12 je signl s peridou 2,5 minty. Spomenut signly z tohoto taa sa ved na mikrospnae Pr1 a Pr2, ktormi sa nastavuje as zobrazen hodinami. Pr1 prepna pomal chod vpred (frekvencia 1 Hz), Pr2
Obr. 1. Zapojenie hodn
rchly chod vpred (frekvencia 16 Hz). Signl speridou 2,5 minty sa vyuva na normlny chod. Signl z vstupu Q5 je ete vyveden na tranzistor T1, ktor bud LED didy D14 a 17, zobrazujce sekundov intervaly (dvojbodka pri klasickch hodinch). Zmikrospnaov Pr1 a Pr2 sa vedie potom signl na klopn obvod D (IO4a), ktor vzorkuje signl na vstupe D frekvenciou 32 Hz privedenou na hodinov vstup CLK. Tento obvod sli na oetrenie zkmitov vzniknutch pri prepnan mikrospnaov Pr1 a Pr2. Z vstupu Q klopnho obvodu D (IO4a) sa alej signl vedie na tae mint IO7 aIO8. S to tvorstupov Johnsonove tae s smimi vstupmi. Obvod IO8 je zapojen ako ta smodulom 6, to je dosiahnut prepojenm vstupu Q6 so vstupom Reset. Pri dosiahnut rovne H na vstupe Q6 dochdza k vynulovaniu obvodu. Obvod IO7 je zapojen ako ta smodulom 4, vstup Q4 m prepojen so vstupom Reset. Celkov modul 24 = 24 segmentov na zobrazenie daja mint je dosiahnut sinom 6x 4. Preto je as displeja zobrazujca minty buden multiplexne. Signly zvstupov Q0 a Q5 obvodu IO8 (krok 2,5 minty) s vyveden na vkonov invertory IO9, ktor budia katdy LED. Signly z vstupov Q0 a Q3 obvodu IO7 (krok 15 mint) s vyveden na tranzistory T3 a T6, ktor budia andy LED (didy D54 a D129). Prenos z obvodu IO8 na al obvod IO7 je z vstupu CO obvodu IO8 a je priveden na vstup CLK obvodu IO7. Za tami mint potom nasleduj tae hodn, obvody IO5 a IO4b. Obvod IO5 je tvorstupov obojsmern binrny/dekadick ta s predvobou, obvod IO4b je klopn obvod D, tto dvojica je zapojen ako ta s modulom 12. Obvod IO5 je zapojen ako dekadick ta vpred a zana ta od hodnoty 1, modul 12 je dosiahnut zapojenm did D11 a D13 medzi vstupy Q obvodu IO4b, Q1 aQ2 obvodu IO5 a vstupy R obvodu IO4b aPL obvodu IO5. Pri dosiahnut hodnoty 13 sa ta nastav na hodnotu 1. Nakoko obvody IO4b a IO5 maj rozdielne oneskorenie zvstupu na vstup, je nutn obvod IO4b spomali, aby sa ta IO5 sprvne nastavil. To sa rob pripojenm parazitnej kapacity na vstup kondenztor C8. Prenos z obvodu IO5 na nasledujci obvod IO4b je z vstupu CY obvodu IO5 na vstup CLK obvodu IO4b. Na vstupy Q1 a Q4 obvodu IO5 je alej pripojen prevodnk z BCD na sedemsegmentov displej (IO6), na ktorho vstupy Qa a Qg s pripojen LED didy D26 a D53, zobrazujce jednotky hodn. Na vstup Q obvodu je pripojen alej tranzistor T2, ktor bud LED didy D18 a D25, zobrazujce desiatku hodn. Zostavenie a oivenie Hodiny s postaven na obojstrannej doske s plonmi spojmi, na jednej strane sa na-
Obr. 2. Obrazec dosky s plonmi spojmi zo strany riadiacej elektroniky a rozmiestnenie siastok. Siastky s spjkovan zo strany spojov
Obr. 3. Obrazec dosky s plonmi spojmi zo strany displeja a rozmiestnenie siastok. Siastky s spjkovan zo strany spojov
chdza LED displej a z druhej strany vlastn obvody hodn; siastky s montovan povrchovou montou. Ete pred osadzovanm vytipujeme vhodn miesto na doske plonho spoja, kde vyvtame otvor, kadia potom budeme vies drty na prepojenie displeja s riadiacou elektronikou. Pri osadzovan je lepie zaa stranou displeja. Najprv skrtime prvody pouitch LED na poadovan dku. Je vhodn poui ktomu nejak vhodn prpravok, aby sme dosiahli rovnak vku ostrihanch LED. Na spjkovanie zsadne pouvame mikrospjkovaku poda monosti regulovaten, didy neznaj dlh tepeln namhanie. Potom osadme siastkami stranu obvodov hodn. Jednotlivm siastkam pritom musme vhodne prispsobi vvody, naprklad vvody IO zahneme o 90o, nakoniec vetko zadrtujeme - prepoje medzi obidvoma stranami, pripojenie mikrospnaov. Po vizulnej kontrole meme prikroi kvlastnmu oiveniu. Trimer R2 nastavme na minimlny odpor a pripojme napjanie 12 V. Je dobr, ak si v tejto fzi oivovania pripojme do prvodu napjania miliampermeter pre kontrolu odberu. Potom zaneme trimrom R2 pozvone zvyova naptie a na tak rove jasu displeja, ak nm vyhovuje. Ak je vetko v poriadku, didy D14 a D17 by mali blika vrytme 1Hz. alej vyskame rchly a pomal chod nastavovania asu. Ostva u len doriei mechanick as hodn. Najjednoduchie rieenie je poui na predn panel erven organick sklo a samotn hodiny osadi do rry zPVC vhodnho priemeru. Na zadn panel pripevnme zlon batrie, najlepie tukov alkalick, ktor vydria niekoko rokov, a mikrospnae pre nastavenie asu. Rozpiska pouitch siastok pre elektronick hodiny R1 R2 R3 R4, R5 R6 R7, R8, R9 R10 C1 C2 C3, C4, C5 C6, C7 C8 IO1 IO2 IO3 IO4 IO5 IO6 IO7, IO8 IO9 T1 a T6 D1 a D5 D6 D7 a D13 D14 a D129 820 W, TR212 1 kW, TP009 10 MW, TR214 82 kW, TR212 39 kW, TR212 330 W, TR212 47 W,TR212 1 000 F/16 V, TF008 10 F/15 V, TE984 47 nF, TK782 82 pF, TK754 1 nF, TK724 MA7805P 4060 4020 4013 4029 4543 4022 4049 KC238 KY130/80 GAZ51 KA261 7ks VQA14 116ks
32,768 kHz
(V ptm sle budou popsny jednoduch hodiny s velkm displejem, sloenm z LED)
X1
(krytl)
IO ady U240xx pro nabjen NiCd a NiMH

Odpovdi na dotazy, doplky a opravy
Prvn st lnku o obvodech ady U240xx byla uveejnna v sle 10/97. Obsahovala krom vodu a porovnn vlastnost jednotlivch obvod t detailn popis obvod U2407B a U2405B. Druh st lnku v sle 11/97 obsahovala popis obvod U2402B, U2400B, U2403B a poznmku o U2401B.
Mimodn zjem ten nejenom o samotn soustky ale i o problematiku nabjen akumultorovch lnk obecn ns vyprovokoval k sepsn nsledujcch dk a nevyluuje ani dal pokraovn. Sami teni by se mohli zapojit se svmi zkuenostmi a snvrhy vlastnch zapojen, vyuvajcch speciln obvody ady U240xx firmy TEMIC. poznamenat, e teplota nabjench akumultorovch lnk by se podle nkterch pramen nemla pi nabjen zvtit o vce ne 10 C. Pokud se pekro nastaven teplotn rozsah v prbhu nabjen, rychl nabjen se okamit ukon a bude indikovno pslunm zpsobem (nabjen bude pokraovat pouze ve form udrovacho dobjen). Tento stav bude trvat i pi poklesu teploty do povolench mez. Lze jej zruit signlem RESET na vvodu Ubatt nebo vyjmutm akumultorovho lnku. Poznmka 5 Se vemi v lnku uvedenmi zapojenmi s obvody U2402B, U2405B a U2407B lze nabjet i vce akumultor souasn. Je teba jen zajistit (nastavenm odporovho dlie RB1, RB2), aby napt na vvodu Ubatt bylo vdy men ne 4 V. Pi napt vtm ne 5 V na tomto vvodu se generuje vnitn RESET obvodu. Poznmka 6 Je teba poznamenat, e nejlep zpsob nabjen a vybjen akumultorovch lnk je pravdpodobn po jednom. Dvodem je v praxi vdy rozdln kapacita jednotlivch akumultorovch lnk a to i stejnho typu. Vrobce bateri (pack) pravdpodobn pi sestavovn td jednotliv akumultorov lnky podle skuten kapacity. Pi nabjen nkolika akumultorovch lnk s nestejnou kapacitou v srii se nutn mus lnek s nejmen kapacitou pebjet. Pi vybjen se me naopak i peplovat a pokodit.
Odpovdi na dotazy ten

Poznmka 1 Obvody typu U2402B a U2405B jsou pln kompatibiln s jednou vjimkou. Tou je monost nabjet pouze jedinn akumultorov lnek. Obvod U2405 m funkci pedformtovn, kter trv asi 10 minut. Po tuto dobu tee do akumultorovho lnku() jen proud uren rezistorem RB1 (PE 11/97, obr. 11 na str. 28). Po tto dob obvod zkontroluje, zda je napt na vvodu 9 (Ubatt) vt ne 1,6 V. Pokud je napt men, zane blikat erven LED a obvod setrvv v tomto stavu (nabjen proudem, urenm odporem RB1), dokud akumultor nevyjmeme. Poznmka 2 Pi pouit jakhokoli obvodu pro vybjen mohou vznikat problmy pi okamitm pepnut z vybjen na nabjen. Na akumultoru se zane relativn prudce zvtovat napt a obvod me nabjen ukonit u po nkolika minutch. Tomu lze zabrnit pouitm obvod U2405B a U2407B, kter maj fzi pedformtovn, nebo, jak se domnvme, nastavenm vtho konenho napt vybjenho akumultoru. To by nemuselo vadit, protoe doba vybjen jednoho akumultoru z napt nap. 1,1 V na doporuovanch 0,9 V je relativn krtk vzhledem k celkov vybjec dob (zvl pro men vybjec proudy). Toto zatm nebylo zkoueno v praxi. Poznmka 3 Tranzistor pouit pro vybjen mus bt peliv vybrn s ohledem na povolenou vkonovou ztrtu a povolen maximln kolektorov proud, poppad je mon pout vhodn chladi. Poznmka 4 I u zapojen s obvodem U2407B (PE 10/ /97, obr. 7 na str. 28) lze samozejm pout hldn teploty nabjench akumultor. Vpoet je stejn pro obvody U2402B, U2405B a U2407B, jen sla vvod jsou jin (rovnice jsou na str. 29 nad tab. 2). Odpor termistoru nebyl u nabjeek uveden zmrn. Byly uvedeny pouze vzorce, podle kterch lze odpor termistoru urit. Obecn plat, e napt na vvodu 8 SENSOR (U2402B) mus leet uvnit intervalu, kter je na spodn mezi uren napovm dliem RT2, RT3 (vvod Tmax) a na horn mezi pevnm naptm 4 V (generuje se uvnit obvodu). Pokud budeme znt odpor termistoru pro ob krajn teploty, lze pslun odpory spotat podle vzorc uvedench v lnku. Jenom pro plnost si dovolujeme
tou od 200 mAh do 1,2 Ah, co je rozhodn mimo dle uveden doporuen rozmez a nen hodno nsledovn. 1) V tab. 1 jsou doporuen kmitoty osciltoru pro obvod U2402B-C (1C znamen nabjen proudem v A rovnm kapacit akumultoru vAh). 2) Doporuen postup pi pesnm nastaven kmitotu podle pouvanch akumultor (pro obvod U2402B-B vdy, U2402B-C v ppad poteby): Akumultor zformujeme jednm nabjecm-vybjecm cyklem: lnek mus bt nabjen proudem 1C a do okamiku ukonen nabjen zaregistrovnm zmny -dU. Proto nastavme kmitoet osciltoru piblin asi na 3000 a 4000 Hz (nap. Rosc=68 kW, Cosc=4,7 nF). Akumultor vybijeme proudem 1C do napt 0,9 V/lnek. Optimln kmitoet urme takto: Akumultor znovu nabjme urenm nabjecm proudem. Zmme napt U1 zhruba v polovin nabjec doby lnku, zjitn v pedchozch krocch. Zmme napt U2 pesn za 1 minutu po zmen U1. Spotme kmitoet osciltoru fosc = 27300 x (U2-U1); [Hz; V] a spotme odpor Rosc [kW]
5RVF =
Cosc [nF] zvolme a fosc [Hz] dosadme. Doplnk 2 - verze obvodu U2402B Obvod U2402B je vyrbn ve 2 verzch. Jsou oznaeny U2402B-B a U2402B-C. Obvody jsou pln kompatibiln, funkn se vak li podle tab. 2. Doplnk 3 - dal znaen obvod Pokud se u oznaen nabjecch obvod ady U240xx setkte spsmeny FL nebo FP, jedn se o varianty obvod v pouzdrech pro plonou mont (SOIC8, SOIC16 nebo SOIC20). Funkn jsou zcela toton s obvody v pouzdrech DIP.
- - &RVF , IRVF &RVF

Oprava
Do zapojen s IO U2407 (obr. 7 na str. 28) v PE 10/97 se bohuel pes vekerou pi vloudila chyba, kter zpsob, e zapojen neme fungovat. Obvod bude svitem LED indikovat, e teplota je mimo nastaven rozsah. Chybu lze odstranit pipojenm novho rezistoru mezi vvody 7 (Sensor) a 13 (Uref) obvodu U2407B. Vhodn odpor je nap. 5,6 kW, pak na vvodu 7 bude napt asi 1 V. Za upozornn na tuto chybu dkujeme pozornmu teni. Zvrem bychom chtli podkovat vem tenm, kte nm pomohli svmi pipomnkami vyjasnit nkter nepesnosti i nejasnosti spojen s problematikou nabjecch obvod ady U240xx. Za dal pipomnky, rady a upozornn budeme samozejm velmi vdni. Obvody ady U24xx s vjimkou verze U2402B-B (dodv se pouze U2402BC) lze sehnat v ASICentrum s.r.o., Novodvorsk 994, 142 21 Praha 4; tel. (02) 4404 3478, 4404 3365; fax: (02) 4722164. e-mail: asic-prg@login.cz, www.asicentrum.cz Ing. Ldia Konick, Ing. Jan Velich
Doplky
Doplnk 1 - nastaven kmitotu osciltoru V lnku nebylo zatm uvedeno nic o osciltoru a jeho nastaven. Pro plnost dodejme, e na postavenm vzorku nabjeky s obvodem U2402B jsme proudem asi 350 mA (s fzovm zenm tyristoru, fo=800 Hz) bez problm nabjeli lnky s kapaciTab. 1. Doporuen kmitoty osciltoru pro obvod U2402B-C
Nabjec proud
0,5C 1C 2C 3C
Kmitoet osciltoru 0,5 x 800 = 400 Hz 1 x 800 = 800 Hz 2 x 800 = 1600 Hz 3 x 800 = 2400 Hz
Tab. 2. Verze obvodu U2402B
Parametr nebo funkce Ukonujc nabjen Cyklus udrujcho nabjen Rozhodovac rove pro rozpoznn -dU -dU kritrium pro konec nabjen ve fzi ukonujcho nabjen
Verze C 20 minut 5,12 s nabjen/ /1310 s klid 12 mV 3 po sob jdouc men zakzno
Verze B 5 minut 0,32 s nabjen/ /5,12 s klid 18 mV 3 po sob jdouc men povoleno
Rychlonabjee akumultor NiCd a NiMH

Bohumil Novotn
Ekonomick dvody vedou ke stle astjmu pouvn malch akumultorovch bateri namsto klasickch suchch lnk. Tak ztohoto dvodu cel ada akumultor NiCd iNiMH vrn kopruje velikost atvar pvodn ady. Dobjen je posledn dobou eeno tak, aby cel proces byl co nejvce automatizovn. Clem tohoto pspvku je popsat konstrukn een nabjeky zen procesorem U2402B nebo U2407B.
kde Rx = R2, R3 nebo R4 a R9 = 10 kW, UBmax je maximln napt na baterii (na 1 lnek je Umax = 2 V), U10max je maximln napt na vvodu . 10 (5 V). Protoe teplotn snma nen vtomto zapojen pouit, jsou pslun vstupy Tmax aTmin zapojeny tak, aby neovlivovaly funkci nabjeky. Vstup vntnho operanho zesilovae vvod . 5 afzov kontrola napt vvod . 4 jsou zapojeny na bzi dicho tranzistoru T2. Tranzistor T1 spn nabjec proud pes diodu D5. LED indikuj stavy nabjee podle nsledujc tabulky: Tab. 1. Indikace nabjen obvodu U2402B
Zelen erven svt blik nesvt nesvt Stav baterie nen vloena, nesvt nabjen ve vrcholov fzi a udrovac nabjen nesvt svt blik rychl nabjen teplota mimo povolen rozsah, jin zvada vadn baterie, zkrat
Rychlonabje akumultor NiCd aNiMH sU2402B

Hlavn soustkou je integrovan obvod U2402B vpouzde DIL, obsahujc procesor pro rychl dobjen akumultor NiCd aNiMH. Zprvodn dokumentace bylo vybrno jedno znejpouvanjch zapojen - jeho schma je na obr. 1. Obvod pracuje ve tech rznch nabjecch reimech, piem kzen vyuv nabjec charakteristiky akumultoru. Nabjen je ukoeno automaticky pi charakteristickm poklesu napt na nabjench lncch. Vprvn fzi probh vlastn nabjen skrtkm pestvkami pro intern men napt. Dlka periody nabjen smenm je 20,48 s. Pestvka nabjen 2,56 s, ztoho ve druh polovin 1,28 sse m napt. Prvn polovina pestvky slou ktzv. napov stabilizaci akumultoru. Druh fze vrcholov nabjen probh vposledn tvrtin nabjen, ale mn ne 20 minut. Vtto fzi je nabjen krat aprodleva del. Tato fze nsleduje automaticky, jakmile je vnitnm menm zjitna. Nabjen je 5,12 szperiody 20,48 s. Tet fze - udrovac - se vyznauje krtkm sekem nabjen adlouhou prodlevou. Nabjen je 5,12 s, klid 1310,72 s. asov seky jsou zeny vnitnm osciltorem, nastavenm rezistorem
R12 akondenztorem C6 na kmitoet 800 Hz. Nabjec proud IB je dn odporem rezistoru R1 ze vztahu:
,
%=
UHI =
% W !
Referenn napt Uref = 0,16 Vje nastaveno uvnit IO na druhm vstupu operanho zesilovae. Bylo vyzkoueno pepnn velikosti nabjecho proudu podle doplkovho zapojen na obr. 2.
= ' 6 .
Obr. 2. Pepnn nabjecho proudu Nabjec proces je zastaven (resetovn), je-li na vvodu . 10 napt Ub men ne 0,1 avt ne 5 V. Pi vyjmutm AKU je resetovac napt pivedeno pes R8 aR9. Vppad pipojen nkolika nabjench lnk je velikost tohoto napt upravena dliem pepnanm P1. Odpory rezistor lze vypotat ze vztahu:
Nabjen baterie by vokamiku pipojen na nabje nemla mt men zstatkov napt ne 0,8 V. Vopanm ppad nemus bt sputn nabjec proces, ikdy zelen LED indikuje bliknm stav nabjen. Tento nedostatek lze odstranit pouitm novho obvodu soznaenm U2405B, kter se mi podailo sehnat avkrtk dob m bt uveden na trh. Utohoto obvodu je navc integrovn speciln startovac algoritmus, kterm je dosaeno pedformovn iulnk vybitch pod 0,8 V. Zapojen vvod obou IO je shodn afunkce podobn, take sta na desce s plonmi spoji vymnit IO (vhodn je ji od zatku pout objmky). Tabulka pro indikaci stav dvma LED je pro U2405B ponkud odlin: Tab. 2. Indikace nabjen obvodu U2405B
Zelen erven nesvt blik svt nesvt nesvt nesvt nesvt nesvt svt blik Stav baterie nen vloena rychl nabjen vrcholov a udrovac nabjen teplota mimo povolen rozsah, jin zvada vadn baterie, zkrat
5[ = 5 8 PD[ 8% PD[ - 8 PD[
Obr. 1. Schma rychlonabjeky s obvodem U2402B
Indikaci zapnut st je mono eit nap. pouitm kolbkovho spnae shmatnkem prosvtlenm vestavnou doutnavkou. Tak plat zsada, e napjec napt ze zdroje mus bt vt ne maximln napt nabjen baterie. Zvrem lze dodat, e rychlonabjen akumultor se sintrovanmi elektrodami lze svit jen podobnm automatm, kter zajist ukonen nabjen apejdou na dobjen udrovac. Vnitn zen obvod je mnohem sloitj, ne bylo popsno. Pro vnj
Obr. 3. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek pro nabjeku s obvodem U2402B
zjemce oteorii doporuuji erpat zfiremn katalogov dokumentace.
Mechanick sestava
Nabje je realizovn na jedin desce splonmi spoji obr.3. Sov transformtor je do desky zasazen, je mono jej vyrobit bu podle dle uvedenho navjecho pedpisu, nebo koupit hotov aupravit. prava koupenho transformtoru spov vodstrann pvodnch uchycovacch helnk avmn ty svornk. Ob varianty byly
na vzorcch odzkoueny srovnocennm vsledkem. Mechanick proveden je patrn zobr. 5 a fotografi. Deska s plonmi spoji je upevnna pes tyi rozprn sloupky dlky 10 mm na nosn tyhrany zduralu 8 x 8 mm. Pedn panel snpisy nese sov spna, pstrojov roubovac zdky, indikan LED apepna potu lnk vetn rezistor R2 a R4. Na zadn stn je umstna miniaturn sov zsuvka aminiaturn pojist-
kov pouzdro. Zadn stnu je mono zhotovit bu pmo ze ebrovanho materilu apout jako chladi pro tranzistor T1, nebo ebrovan materil svkonovm tranzistorem pipevnit pes rozprn sloupky kzadn stn. Tranzistor T1 je spojen skostrou bez sldov podloky. Proto je nutno potat stm, e kostra nabjee nen spojena ani se zem, ani sjednm plem vstupu, ale skolektorem T1! Skka ve tvaru obrcenho Uje zperforovanho plechu. Dno je rovn perforovno. Msto pryovch noek poslouilo plkulov tsnn uren pvodn kvodovodnm baterim. Upevnno je roubkem M 3,5. Npisy jsou zhotoveny suchmi obtisky Propisot azafixovny nstikem istho laku ze spreje.
Rozpiska pouitho materilu

Rezistory (nen-li uvedeno jinak, miniaturn typ) R1 0,2 W /3 W R2 51 kW R3 16 kW R4, R5, R9 10 kW R6, R8 1 kW R7 10 W R10 82 kW R11 2,2 kW R12 330 kW R13 100 kW R14 24 kW Kondenztory (elektrolytick jsou svvody nastojato) C1 10 F/35 V, elektrolyt.
Obr. 4. Fotografie vnjho proveden nabjeky
Obr. 6. Fotografie vnitnho proveden nabjeky
Obr. 5. Mechanick sestava nabjee a), pedn panel b) a zadn panel c) C2, C3, C5 C4 C6 C7 IO1 T1 T2 D1 a D5 D6 D7 1 F/50 V, elektrolytick 220 F/25 V, elektrolyt. 4,7 nF, TK724 220 nF, TC205, 215 U2402B KD649 KC237 1N5402 a 08 (3A) LED 3 zelen LED 3 rud Ostatn soustky pstrojov zdka roubovac - ern pstrojov zdka roubovac - erven miniaturn pojistkov pouzdro miniaturn sov zsuvka kolbkov spna st pepna potu lnk WK53336 pstrojov knoflk, objmky pro LED pryov noky, 4 ks Materil zAl slitiny 8x8 mm - od fy ALUPA na kontaktnm tel. 040/38295
Ppk na 220 V
Toto zapojenie som pouil v kvovare. Mm tak jednoduch, len so sieovm vypnaom, a tak som ho doplnil signalizciou dovarenia kvy. Ppk je pripojen paralelne ku termostatu, ktor vypna topn teleso pri prehriat - temperovanie, o je signalizovan ppanm. K vlastnmu zapojeniu myslm e netreba iadny vklad, jednoduchie som to nevedel spravi. Perioda preruovania je asi 250 ms, frekvencia 2 a 3 kHz. Miroslav Drozda
Polovodiov soustky
Transformtor primrn vinut: 1650 z, 0,18 mm, sekundrn vinut: 102 z, 0,67 mm, jdro: plechy EI20 x 25 nebo koupen transformtor (upraven pro vsazen do desky splonmi spoji) typ JNC-E2025 220 V/12 V- 1,7 A, 20 VA - vrobce a.s. ELEKTROKOV Znojmo
Pouit literatura
[1] Prvodn dokumentace obvodu U2402B, zskan od fy ASICentrum s.r.o. [2] Amatrsk radio , ada A, . 1/96, s. 20 a 22. Pokraovn. V ptm sle uveejnme popis nabjee s obvodem U2407B.
Obr. 1. Zapojenie ppka Pozn. red.: Zapojen je galvanicky spojeno se st nelze je proto doporuit zanajcm konstruktrm.
TRANZISTOROV PR V PROVEDEN SMD

Firma Philips reagovala ji ped asem na poadavky po nf tranzistorech v miniaturnch pouzdrech pro povrchovou mont vvojem a poslze i nabdkou tranzistor v pouzde SOT-323. Souasnm pokraovnm tohoto trendu jsou dv modifikace tranzistorovch dvojic ve stejn velkm pouzdru, pochopiteln s vce vvody. V 6vvodovm SOT-363 jsou oba tranzistory oddlen, ve druh variant pouzdra, SOT-353, jsou ji sten intern propojen. Toto pouzdro m 5 vvod a usnaduje nap. realizaci rozdlovch nebo kaskdnch zesilova. Vzhled pouzdra a vnitn struktury nkterch typ, kter jsou souhrnn uvedeny v pipojench tabulkch, jsou patrn z obrzku. Pro zpracovn signl nzkch frekvenc jsou kdispozici dvojice tch vodivost; komplementrn dvojice jsou zaloen na osvdench tranzistorech BC847/857. Dal pedpokldan pouit je v univerzlnch nf zesilovach, ppadn pro spnac funkce. Pro irokopsmov aplikace slou
pouzdra s dvojic tranzistor BFx505 pro pracovn proud okolo 5 mA nebo s BFx520 pro 20 mA. Pi vtch dodvkch me bt dodn zkaznkm i pr pro 40 mA (tranzistor BFx540). Vhodou tchto soustek jsou velmi blzk pracovn charakteristiky obou tranzistor, co je vhodn prv pro rozdlov a kaskdn zesilovae. Zmenen parazitnch vliv vi konstrukcm z jednotlivch tranzistor pzniv ovlivuje frekvenn vlastnosti realizovanch obvod. Dodvky tchto tranzistor v R zajiuje firma E2000 Setron s. r. o., Slvask 744/1, 194 00 Praha 9, tel. (02) 861142, tel./fax (02) 81861442. SMD transistors as a pair. Setron news . 21, bezen 97, s. 4.
Alkalick akumultory RAMTM

Na naem trhu se objevuj nov typy alkalickch akumultor - RAM TM (opakovan pouiteln manganoalkalick). Oproti manganoalkalickm primrnm lnkm jsou schopny nabjen (100 a 600 cykl) a pitom maj stejn vstupn napt. Akumultory RAM maj rozdln vlastnosti od akumultor NiCd: - Jmenovit napt je 1,5 V. - Nemaj pamov efekt. - Maj vt poten kapacitu (tukov AA 1500 mAh). - Skladuj se v nabitm stavu, take jsou vdy pipraveny k okamitmu pouit. - Skladovatelnost pln nabitch lnk je a 5 let. - Maj men vybjec proudy. Maximln kapacita 1500 mAh je udvna pro 125 mA (pi 500 mA - 800 mAh). Nejsou proto pli vhodn nap. do camcorder, avak vborn se hod nap. do walkmen, elektronickch her, pijma, hodin, dlkovch ovlada apod. - Ms se pro n pouvat speciln nabjeky s omezenm napt na 1,65 V (pi vtm napt vznikaj v lnku plyny) a s pedepsanou nabjec kivkou. Dostaly se nm do rukou tukov akumultory od kanadsk firmy BIG (Battery Innovation Group). Dodvaj se spolu s rychlonabjekou zenou mikroprocesorem (vstup a 1,5 A) pro 4 lnky. Jeden lnek stoj 67 K (vetn DPH), rychlonabjeka stoj 1187 K (vetn DPH). Kad si proto me lehce spotat, za jak dlouho se mu tato investice vrt, kdy
Obr. 2. Charakteristiky akumultoru

nebude muset kupovat pomrn drah primrn alkalick lnky. Nabjeky i lnky RAMTM dodv u ns firma Fulgur Battman spol s r. o., Slovkova 6, 602 00 Brno, tel.: (05) 4124 3544-6, fax: 4124 6471.
Obr. 1. ez alkalickm akumultorem
Stavme reproduktorov soustavy (III)

RNDr. Bohumil Skora
Zatm jsme se zamili hlavn na zleitosti okolo vkonu, a to jak po strnce elektrick (zde se jedn spe o pkon), tak po strnce akustick (akustick vkon a nkter jeho omezen). Dalm zkladnm parametrem reproduktorov soustavy, kter s vkonem zce souvis, je impedance. Ono se vlastn tak docela o parametr nejedn. Pro reproduktorov soustavy se uvd tzv. nominln neboli jmenovit impedance. Udv se v ohmech jako jist seln daj - nejastji 4, 6 nebo 8 W - a reproduktorovou soustavu ani tak nepopisuje jako spe zaazuje do kategorie beden ty nebo jinoohmovch. Ve skutenosti je vak impedance reproduktorov soustavy fyzikln veliina, kter se matematicky popisuje velmi komplikovan a pouze dky nkterm zjednoduujcm trikm se pesn popis d nahradit popisem s pomoc ehosi jako kmitotov charakteristiky, pesnji eeno zvislosti komplexn impedance na kmitotu. Vchozm pojmem je odpor, co je druh nejzkladnj elektrick veliina. Pipomeme si, e pro potebu definice fyziklnch jednotek je zkladn veliinou proud. Odpor je to, v em se pi prtoku proudu elektrick energie pemuje v jinou formu energie (zpravidla teplo). Jeden ohm je definovn jako odpor, ve kterm se pi prtoku proudu jeden ampr za jednu sekundu pemn v teplo energie jednoho joulu (neboli pemuje se vkon jeden watt). Napt se pak nsledn odvozuje s pomoc proudu a odporu - jeden volt je napt, kter vznikne pi prtoku proudu jeden ampr odporem jeden ohm. A pedchoz vahy pedpokldaj, e velikost napt je v kadm okamiku jednoznan urena velikost proudu, co je vyjdeno Ohmovm zkonem ve znmm tvaru U = I . R (U je napt, I proud a R odpor). Jak je veobecn znmo, skuten svt se podle zjednoduench teori nechov, co v ppad reproduktorovch soustav a Ohmova zkona plat velmi dkladn. Zde toti naprosto nefunguje zjednoduen na jednoznan vztah mezi okamitou hodnotou napt a okamitou hodnotou proudu. Vztah mezi asovm prbhem napt a asovm prbhem proudu je nutn zkoumat globln (omlouvm se za tuto ponkud ooupanou floskuli). Pokud vyjdme okamit hodnoty proudu a napt pro danou reproduktorovou soustavu (nebo jin elektrick spotebi) a dan budic signl (proud spotebiem tekouc) jako jist funkce asu, pak mezi tmito funkcemi ji jednoznan matematick vztah existuje. Ten vak nen mon popsat jednoduchm vzorekem typu Ohmova zkona v zkladnm tvaru, ale jedn se o rovnici s diferencilnmi opertory na obou stranch. S pouitm ve citovanch matematickch trik lze tuto rovnici pevst na rovnici algebraickou, ve kter se vak objevuj komplexn (ppadn imaginrn) sla. Symbolicky je pak mon i nadle pouvat tvar zpisu obvykl u Ohmova zkona, namsto odporu R se vak objevuje impedance Z, kter ji nen jednoduchou konstantou, nbr komplexnm algebraickm vrazem (tzv. lomen racionln funkce s komplexnm argumentem). Rovn U a I je nutn chpat pouze symbolicky, spe jako pipomnku toho, e pvodn lo o napt a proud. Situace se ponkud zjednodu, pokud se nezajmme o obecn asov prbhy, nbr jen o prbhy harmonick (sinusov, kosinov nebo nco mezi). Potom forma Ohmova zkona plat v tom smyslu, e za U a I dosazujeme efektivn hodnoty pslunho napt a proudu. Ve vyjden impedance se objevuje algebraick funkce kmitotu s komplexnmi koeficienty a do formy Ohmova zkona za odpor dosazujeme absolutn hodnotu tto funkce pro dan kmitoet. D se tedy napsat: Uef = Ief . |Z|, piem obecn vyjden impedance Z jako funkce kmitotu m tvar Z = Z 0 . (a 0 + a 1 jf + a 2 f 2 + a 3 jf 3 + ...)/ /(b 0 + b 1 jf + b 2 f 2 + b 3 jf 3 + ...). Z0 je konstanta, kter zodpovd za to, aby cel vraz pro impedanci ml
|Z |
Obr. 1.
Znom rezonance kmitoet
rozmr odporu. Koeficienty ai a bi jsou pak bezrozmrn reln sla, jejich konkrtn hodnoty vyplvaj z vlastnost reproduktorov soustavy (spotebie), f je kmitoet a j je imaginrn jednotka. Absolutn hodnota se odvod pomoc pravidel pro potn s komplexnmi sly. Pokud si tato pravidla pamatujete, vte tak, e krom absolutn hodnoty je komplexn slo popsno tzv. argumentem, kter m charakter hlu. Dleit je, e argument impedance uruje fzov posuv mezi proudem a naptm. Pokud se nkomu tento vklad zdl pli sloit, doporuuji mu zapamatovat si alespo tyto zkladn skutenosti: 1. Obecn impedance m rozmr odporu, nen to vak odpor. 2. Ohmv zkon plat pi obecn impedanci pro proud a napt s harmonickm asovm pbhem o jistm kmitotu v tom smyslu, e efektivn hodnota napt je pmo mrn efektivn hodnot proudu, piem konstantou mrnosti je absolutn hodnota komplexn impedance pro dan kmitoet. V praxi se impedance reproduktorov soustavy udv nejastji kivkou zvislosti absolutn hodnoty impedance na kmitotu. Nejjednodum ppadem je impedance jednoho dynamickho reproduktoru v uzaven nebo zcela oteven (nap. deskov) ozvunici. Kmitotov zvislost jej absolutn hodnoty m typick prbh s jednm maximem, jednm minimem a povlovnm nrstem smrem k vym kmitotm. Zjednoduen je to naznaeno na obr. 1. Maximum odpovd rezonannmu kmitotu reproduktoru, kter zpravidla omezuje oblast pouitelnosti reproduktoru zdola. Je uren mechanickmi vlastnostmi reproduktoru a zpsobem jeho monte (druh a velikost ozvunice). Minimln velikost impedance dosahovan nad tmto kmitotem by mla bt udvna jako jmenovit impedance reproduktoru (Znom), zpravidla se vak udv impedance ponkud vt. esk norma poaduje, aby absolutn hodnota impedance reproduktoru v pracovnm psmu neklesala pod 75 % jmenovit impedance (tento poadavek plat i pro reproduktorov soustavy, kter ovem zpravidla maj charakter prbhu podstatn sloitj). Velikost impedance pi rezonanci me bt i vce ne o d vt ne jmenovit impedance, nap. reproduktor o jmenovit impedanci 8 W me mt pi rezonanci impedanci vt ne 100 W a pesto je ve v podku. Pod rezonannm kmitotem se impedance zmenuje a pibliuje se stejnosmrnmu odporu kmitac cvky reproduktoru. U vysokch kmitot se impedance zvtuje vlivem induknosti kmitac cvky. Tento nrst je ale zpravidla mn strm, ne by odpovdalo prost induknosti, jej impedance (induktance) je kmitotu pmo mrn. To je zpsobeno ztrtami v eleze magnetickho obvodu, kter kmitac cvku obklopuje. Elektrick vlastnosti dynamickho reproduktoru, pokud jde o impedanci, je mon vyjdit nhradnm schmatem, ktermu se podrobnji budeme vnovat pt.
(Pokraovn pt)
Barevn televizor z ernoblho TVP typu Saturn, Neptun nebo Uran

(s. patent . 278 664)
Antonn Kapara
Dvj pslov zasa strom, zplo syna a postav dm se poda splnit mlokomu. Prvn dv podmnky by lo splnit sradost, ale tet, vdob velkho rozvoje elektroniky, by se mlo pemnit na postav si barevn televizor. Mezi amatrskmi konstrukcemi se televizor neobjevil snad od edestch let, od dob pana Lavanteho a Rambouska. Snad proto, e je to konstrukce pli sloit. Sami posute naskt se posledn pleitost, jak sestrojit co nejjednodueji klasick barevn televizor sestaven zmodul. Kdy jsem poprv vidl schma televizor ady Saturn, zdl se mi sov impulsn zdroj pro ernobl televizor velkm pepychem. Pi praktickm zapojen bez problm pracoval i vbarevnch televizorech. Pak jsem odzkouel modul OMF ztelevizoru Saturn vbarevnch televizorech obraz byl knerozeznn. Zvuk se na barevn a ernobl nedl, modul vertiklnch rozklad tak dn pravy nepotebuje. Take zernoblho televizoru pro stavbu naeho barevnho, kter se d pouvat i jako monitor kjednoduchmu potai, lze pout vechno, krom skn televizoru sobrazovkou, modulu videa, vn transformtoru a modulu S (synchronizace). Vyuitm zbylch soust se zsk 60 % dl barevnho televizoru zadarmo. Po mnoha experimentech se podailo modul Snavrhnout tak, e zkladn deska s plonmi spoji se nemn. Nkolik set takto zhotovench televizor ji est let spolehliv funguje sminimln poruchovost a obraz je srovnateln sbnmi sriov vyrbnmi televizory. Zsluhu na tom m pedevm pouit obrazovka s hlopkou 37 cm typu A33PCR01X01, kter dosud slou vpstrojch Brok, vyrobench ped vce ne deseti lety! Tak skn Brok byly pouvny, ale pozdj srie jsem ji montoval do modernch ernch skn urench pro typ OTF C347 (nyn vak stoj 800 K), pestoe se zd, e asi typu Saturn se tam nevejde. Musm pipomenout, e na rozdl od b televizoru m barevn dva moduly P a G, umstn na mal desce s plonmi spoji a pipojen esti vodii ktelevizoru temi kobrazovce (RGB ) a temi kovldn (jas, kontrast, barva). Takto zapojen televizor je chrnn patentem . 278664 (vpodstat jeho modul S) a byl prodvn po dobu esti let bez jakkoliv reklamy (!) vrozmez cen 4.9005.900 K jako druh televizor do domcnosti nebo monitor pro mal pota a hry se zrukou dva a ti roky. Byl tedy dobe proven jen mal procento mlo njakou zvadu (pvodn tranzistor SU160 pp. SU161). Kdo se rozhodne pro stavbu tohoto vdnho a nenronho televizoru, m monost zakoupit si sadu dl pmo u majitele patentu. Podle zrunosti si samotn pestavba vyd asi plden a den. Televizory Saturn, Neptun a Uran se vyazuj zprovozu z 90 % pro slabou obrazovku. Lze je tedy snadno zskat (sbrny, inzert, opravi...J sm jsem takto sehnal 500 ks pevn na okrese UH). Celkov bylo tchto televizor prodno vbval SR 250.000 kus. Vtinou jsou jet vdren majitel. Pi stavb naeho barevnho televizoru se nebudeme zabvat teori.
Pracovn postup
Sk sobrazovkou nechme ve sbrn, asi sovldnm vyfoukme kompresorem, demontujeme vn transformtor a vechny soustky od chladie tranzistoru SU160 (161) vpravo smrem k napjecmu zdroji, krom kolk (pin) Z1 a cvky L4 (rozmr vodorovn, pohled zezadu). Dle demontujeme vkonov rezistory R5, R26, doutnavku Tl1, trimr P1, rezistory R12, R13, R23, R15, R17 a diody D1, D2. Vyjmeme vechny moduly i kanlov voli a ve oistme lihem strochou rozputn kalafuny. Sejmeme kryt OMF
(6PN05295) a jedin trimr nastavme na 10 a 11 hodin (AVC). Pak namontujeme zpt vf dl (kanlov voli), modul zvuku a modul vertiklnch rozklad. Jedinm problmem je navrtn otvor pro vn transformtor ELDOR 1142.0635, ukterho se odstihnou pi pohledu zespodu (potno od mezery ve smru hodinovch ruiek) kolky slo 2, 4, 6, 8 a 9. Kolk . 5 pihneme kplochmu vvodu odpotenciometr a pipjme tak, aby nebrnil dosednut vn transformtoru na desku s plonmi spoji. Odlomme dv plastov pchytky, take zvn transformtoru vynv jen pt vvod. Pro tyi znich musme vyvrtat dry vdesce s plonmi spoji. Vvod .1 zapadne do dry po vvodu zpvodnho vn transformtoru (nejni, vedouc kR26). Zasazenm vvodu .1 upravenho vn transformtoru do tto dry vychz vvod . 10 na spoji pro kondenztor C13, asi 23,5 mm od vvodu . 1, kde meme vyvrtat dru o prmru 1,1 a 1,2 mm. Zasazenm transformtoru do obou dr lze zjistit polohy zbylch t vvod. Kolem vyvrtanch dr oistme kryc lak spoj. Dru pro vvod . 5 jemn rozme nahbnm vrtku a ze strany soustek ji zahloubme vc ne ostatn vrtkem o prmru 6 a 8 mm (hrany srme svrtkem vruce). Oistme t asi 5 mm zemnicho spoje, kter je nejble otvoru po trimru P1. Chladi tranzistoru SU160 (161) meme (i stranzistorem) sestihnutm snit khornmu otvoru zhora od ohybu (kvli vychylovacm cvkm obrazovky). Zde chci upozornit na opravu pjench mst, kter utohoto televizoru zpsobovala nejastj zvady. Jsou to pedevm vvody elektrolytickho kondenztoru na desce zdroje (nutno propjet) a R27 (oistit, pocnovat, zapjet). Nyn meme osadit vkonov rezistor R26 33 a 47 W/6 W odpor nen kritick (nebo je mon pout tlumivku) a rezistor R5 18 W/4 W odpor nutno dodret. Oba rezistory zablokujeme kondenztory proti zemi. R26 konden-
Obr. 1. Sada dl ped mont do skn OTF 347
ztorem 10 F na napt 160 a 250 V, zemnic vvod prostrme otvorem po P1 a pipjme na pedem oitn zemnic spoj, kladn vvod kondenztoru co nejne kdrku rezistoru. Rezistor R5 blokujeme kondenztorem 220 F/25 V, kladn vvod kdrku R5. Vzsuvce Z3 osadme chybjc pin. Zemnic pin (prostedn) pro modul Spemstme pes jeden kolk na volnou zem a zapjme. Na pozici C11 osadme kondenztor s kapacitou 8,2 nF na napt 1500 V. Na pozici C14 zapjme kondenztor s kapacitou 3,9 a 4,7 F na napt 100 V jednm vvodem na msto pvodnho C14, druh vvod vak vyhneme smrem ven a pipjme pmo na nejbli vvod cvky L4. Msto kondenztoru C12 zapojme rezistor 1,5 a 1,8 kW (sta miniaturn tvrtwattov) a paraleln knmu kondenztor 22 nF/25 V (keramick). Tyto dv soustky lze zapjet i ze strany plonch spoj. Zapjme vn transformtor a zajistme jej lepidlem (tak desku chladie). Ze strany plonch spoj dobe izolovanm vodiem propojme msta, kde pvodn byl R21. Holm vodiem dlky asi 12 mm propojme voln vvod . 3 vn transformtoru svolnm okem zbylm po pvodnm transformtoru a plonm spojem vedoucm kR23. Tak jednoduch vn dl neml ani pvodn ernobl televizor. Holm drtem propojme stedn vvod Z2 skrajnm vvodem Z2, kter vede na stedn vvod Z5. Izolovanm vodiem propojme msta, kde byl pvodn R17. Od spojky S4 izolovanm vodiem propojme pin v zsuvce pro modul S, kde byl pvodn R 15. pravu modulu S by lo jen zt popsat. Upraven a nastaven modul S zaslm na dobrku za 250 K i samostatn vcen je zahrnut i patentov poplatek. T desku s plonmi spoji, na kter jsou pak moduly P a G (ztelevizor Orava 416, Brok apod.) je lpe koupit hotovou (50 K). Pesto pikldm obrazec plonch spoj tto desky (obr. 3). Desku osadme piny. Dva propojen kolky (zem) se shoduj se dvma zemnmi na deskch P i G. Odstihneme t krajn zobky, jinak desky ne-
lze zasunout. Kzapojen je vhodn pout barevn drty. Postavme-li osazenou desku tak, e vvody 15 na zasunutch deskch P a G budou smovat nahoru, pak na desku P, vvod 15, je pipjen jen jedin drt (bl), kter vede na zkladn desku kprostednmu kolku Z7 (videosignl). Dlka vech vodi je asi 30 cm. Zvvodu 15 desky G vede hnd drt na krajn vvod po zsuvce Z5 krezistoru R25 (napt 140 V). Vvod 14 desky G je pipojen na +12 Vzsuvky Z8 - krajn kolk u S3. Zvvod 12 a 13 desky G vede zelen drt na Z8 posledn kolk ukraje desky na zem. Bude-li Z8 osazena originln pedvolbou se zsuvkou, nepjme pmo na kolky, ale ze spodu. Vvod 11 desky G je modrm vodiem pipojen na modul Spmo na katodu diody vedouc kR17. Vvod 2 modulu G je lutm drtem veden na prostedn kolk Z5 (omezen jasu pes spoj Z2 na vvod 7 vn transformtoru, kter je pipojen pes rezistor a kondenztor na zem). Vvody R, G, B se spoj vodii spslunm oznaenm na objmce obrazovky k rezistorm R201, R202 a R203. Prvn mka (G1) obrazovky (vvod . 5) je na objmce uzemnna propojenm kolku na zem, kter je u tchto patic oznaena slem 4. Tuto zem propojme o nco tlustm izolovanm drtem dlky asi 20 cm se zem na zkladn desce otvorem pro P1 nebo na voln kolk cvky L4, kterou zaroubujeme (e obrazu). Zvvodu 9 na objmce obrazovky je pipojen rezistor 1,5 a 2,5 W/1 W na zem objmky obrazovky (vvod 4). Odpor rezistoru je nutno vyzkouet tak, aby obrazovka mla sprvn havic napt. To je velmi dleit, ale tko miteln amatrskmi pstroji napt je odvozeno z vn transformtoru. Osvdilo se nastaven havicho napt tak, aby obrazovka havila stejn jakotovrnou vyroben televizor. Druh konec haven z vvodu 10 je spojen vodiem dlouhm asi 25 cm do otvoru pro R23 na zkladn desce, tsn u chladie. Ze zsuvky Z6, zkolk vedle prostednho, vedou dva drty dlky 35 cm na reproduktor (8 a 16 W, ve stavebnici je ji vestavn do skn).
Obr. 2. Hotov televizor bez zadnho krytu ve skni Mnes
Jeliko se zdrojem se nedoporuuje manipulovat a provdt pravy, meme pouze zkontrolovat C15 a nastavit P1 asi na 3 hodiny (nastaven velikosti vstupnch napt) a P2 asi na 1 a 2 hodiny (elektronick pojistka). Funkce hlasitost, jas, kontrast, barevn sytost a AFC se ovldj stejnosmrnm naptm 0 a 12 V.K ovldn pouijeme paraleln spojen potenciometry s odporem 10 kW slinernm prbhem (N). Bylo vyzkoueno t vestavn pedvolby ADRC- 5/331, kter umouje dlkov ovldn televizoru. Tm se vak televizor prodra asi o1400 K a pi pohotovostnm reimu je znan namhn sov transformtor, napjejc integrovan obvod zdroje (je nutn jeho vmna za silnj). Kpedvolb ADRC je piloen nvod na jej zapojen, ten vak plat pro pijmae Mnes a Brok. Tuto pravu doporuuji jen pokroilejm. Pro odzkouen televizoru meme pout pvodn pedvolbu digitln (vstup pro zobrazen sla se pipojuje pes rezistor asi 300W na tlumivku L10 nebo L11 na modulu P podle barvy). Ovldn hlasitosti 0 a 12 Vje pivedeno na Z7 krajn kolk na opan stran od R 25. Zasunutm pedvolby zpvodnho televizoru na stejn msto (Z8) a zasunutm Z9 (u digitln i Z4) je ovldn hotov. Pes zsuvku Z9 se pivd na potenciometry napt +12 V a zem a dva signly pro zen AFS (lev krajn potenciometr a spna). Zbv propojit vychylovac cvky. Pokud pouijeme pvodn pvody i ze zsuvkou Z3, pak na tuto zsuvku musme pipjet rezistor 270 kW/1 W (prava napt) a to jednm koncem na voln, oitn oko vtto zsuvce a druhm k blmu vodii. Na vvody vychylovacch cvek obrazovky A33PCR01X01 se pipoj vpoad odzadu zleva modr drt (zem), lut, zelen a bl. Ze zsuvky Z3 jde pak od modrho pvodu vodi asi 15 cm dlouh, kter pipjme na voln vvod dobastlenho odporovho trimru upravenho modulu S. Vodiv povlak obrazovky (stnn) se uzemn neizolovanm lankem, protaenm zrohu do rohu a na spodn stran napnanm pruinou. Toto zemnn je spojeno se zem na objmce obrazovky. Zvn transformtoru zapojme spodn vvod (ten) na objmku obrazovky krezistoru R205, ke ktermu rovn pipojme kondenztor asi 2 a 5 nF/600 V na zem. Zrove spodn trimr vn transformtoru pootome zlev krajn polohy o 15 a 20 doprava. Sprvn nastaven UG2 je takov, kdy pi oten trimrem doprava se obraz ztrat, vrtme se pootoenm doleva a obraz nasko smrnou rezervou doleva, aby ani ve tm nebyly vidt ikm ry a obrazovka la spolehliv zhasnout (men napjen je obtn pro rzn amatrsk midla). Pro rukov midlo svnitnm odporem 20 kW/Vje namen napt asi 200 V. Tlust drt vn transformtoru (osten) pipjme kobjmce obrazovky po mechanickm zpevnn provleenm na pohybliv pvod, kter opatrn zasuneme do objmky obrazovky (jde tce). Osten vychz tm ke krajn poloze, avak
obrazovka ost na 100 %. Pvod vn obtome asi dvakrt kolem tchto pvod a upevnme votvoru obrazovky. Pvod 220 V pro zdroj vedeme pes pvodn odruovac len sochrannm rezistorem na sov spna. Sovou ru pouijeme zsadn novou. Rozloume se srodinou, sepeme zv a meme zapnout nejlpe samotn zdroj, na kterm nastavme asi 140 V, ostatn napt budou asi 17 a 24 V. Jeli ve vpodku, zapojme Z1, potenciometr zvuku sthneme na 1/3 a potenciometry jasu, kontrastu a sytosti nastavme tm na maximum (vvody od bc vedou do modulu G na vvody oznaen J, Ka S). Do pvodu od potenciometru jasu je dobr vpjet miniaturn rezistor s odporem asi 33 a 47 kW. Vmodulu G bude mt P4 (kontrast) nastaven bec asi na 9 hodin (nejve 12 h) pi pohledu od zsuvky jas, kontrast, sytost. I bez schmatu zkontrolujeme pvod napt 140 V a to, zda projde pes propojku na Z3 (pi vytaen odpojuje vn radji nezkouet za chodu), dle na R26 a pes vn transformtor na kolektor SU160 (SU161). Na kolektoru tranzistoru se vytv napt 1 kV, proto spoje mus bt dostaten vzdleny od zem (vvod . 10 vn transformtoru a propojka R21). Po zapnut televizoru se objev um a obrazovka bude zrnit. Prostednm trimrem na modulu V vertiklnch rozklad rozthneme obraz pes celou obrazovku. Je to dleit, protoe sdruen synchronizan impuls je zvisl na velikosti napt na vertiklnch vychylovacch cvkch. Bude-li vertikln rozmr mal nebo bude-li vadn modul V, neobjev se na obrazovce vodorovn ra, m se zabrn znien obrazovky. Po naladn televiznho signlu zkontrolujeme napt na D3 (12 V). Televizor spolehliv pracuje i pi napt 11,3 V (D3 je zbyten). Po pl hodin provozu kontrolujeme teplotu chladi mohou bt tepl, ne vak hork. Vhorm ppad zmme pi odpojenm kolektoru (ve zdroji a pi vytaen pojistce) ohmmetrem tranzistory SU160 (SU161). Vzvrnm smru maj mt co nejvt odpor (nkdy vak chod ipi odporu vzvrnm smru 1 kW!). Takto vadn tranzistor vymnme za BU508A (BU508AF). Opatrnm vyhnutm vvod bze a emitoru do pravho hlu je lze pout na msto pvodnho SU160 (SU161). AFC mono dit run naptm 0 a 12 V na kolku 1 Z9 po odpojen kolku2 Z9 od zem. Tento spoj se rozpoj po oteven dvek u nkterch pedvoleb. Televizor nem demagnetizaci obra-
zovky. Obrazovka se mus odmagnetovat run. Lze pout demontovan vychylovac cvky zernoblho televizoru, krajn dva vvody spojme a na zbvajc dva pipjme starou sovou ru. Cvku pouvme maximln 3 vteiny zahv se. Je zajmav, e po letech provozu nebylo teba obrazovku demagnetovat. Pro umstn asi do skn C347 musme demontovat t plastov rmeek kolem asi. Nejhor je jako vdy prvn kus. Poruchovost pi provozu je zanedbateln, vdy podle odbornk se tam nem co pokazit. Polovina vech zvad byla zpsobena tranzistory SU, zbytek modul G pevn TDA3505, vjimen A255D. Z500 vyrobench televizor nebyl ani jednou vadn vn transformtor (za 6 let provozu), obrazovka pouze 4x. Modul je dostatek a jsou levn. Moduly OMF, zvuku a vertiklnch rozklad prodv za 50 K nap. Etros Uhersk Brod, kde jsou zajitny i skn C347. Synchronizaci (dren obrazu) lze ovlivovatna modulu S zmnou pidanho rezistoru 1 kW mezi R17 a C8 za jin s odporem od 100 W do 2 kW. Je-li obraz posunut dol, je mon jej posunout nahoru pidnm rezistoru sodporem asi 1 kW pipjenm na +24 Va jednu stranu vertiklnch vychylovacch cvek. Do strany lze posouvat obraz trimrem P1 na modulu S, trimrem P2 nastavujeme dkov kmitoet (ikm pruhy). Neoznaen trimr (100 kW) na modulu S nastavuje rove sdruenho synchronizanho impulsu a jen vjedn poloze (asi 10 a 11 hodin) jde obraz barevn. Manipulace sobrazovkou je zmenena na minimum vestavnm do skn. Zdroj je galvanicky oddlen od st a je zkratuvzdorn (pi zkratu se vypne). Ladn me bt i amatrsk. Vceotkov potenciometr 100 kW zapojme na stabiliztor 30 VsIO1 na zkladn desce (tet kolk od zem na Z8), bec potenciometru na Z8 druh kolk na opan stran od zem. Senzorov ovldn, kter ke kad stavebnici pidvm, je mon umstit t na horn stranu zadnho krytu. Cenna je jen sov ra. Televizor lze pouvat jako zdroj televiznch signl, mf kmitotu obrazu a zvuku, kmitot 15 625 a 50 Hz a jako zkoue televiznch obrazovek (napojit nkolik objmek, prodlouit vvody vychylovacch cvek, atd.). Zdroj se d vyut jako samostatn, dobe stabilizuje od 180 do 250 V sovho napt. Zdroj byl t pestavn na 24 V (3 A), prava
vak vyaduje pevinout transformtor, zamnit tranzistor apod. Ve potebn ke stavb televizoru promenou barevnou obrazovku A33PCR01X01 se zrukou jeden rok spolu supravenm a nastavenm modulem S, objmkou, impulsnmi kondenztory, vn transformtorem ELDOR 1142.0635 (nebo obdobnm), deskou s plonmi spoji pro desky barev (moduly P a G), moduly P a G (ztelevizor ady 416 a 430), potenciometry, teleskopickou antnou a skn, ve kter je ji obrazovka vestavna vetn podrobnjho nvodu lze objednat na dobrku za 4.500 K + potovn asi 100 K na adrese: Antonn Kapara, Hradisk 396, 687 25 Hluk; tel. 0632/ 581398. Na stejn adrese budou tak poskytnuty potebn informace. Je pipraveno 200 kus komplet tto stavebnice, piem pevn st vak bude distribuovna pt rok.
Zvr
A pro vlastn televizor stavt? Pro chodit na ryby, kdy vobchodech jsou jich pln mrazky? Zkuste znmm, dtem nebo vnouatm darovat barevn televizor, kter jste sm stavl! To m docela zvuk, nemyslte?
Kdy k nm piel do redakce pan Kapara nabdnout svj lnek, setkal se zprvu s nedvrou. Ona toti mylenka na pestavbu televizoru z ernoblho na barevn je na prvn pohled pinejmenm len. Pan Kapara ns vak pesvdil, e to mon je. Slovo dalo slovo a zanedlouho jsme do redakce dostali sadu dl, v podstat stavebnici nabzenou na zvr lnku. Sestavit televizor mi trvalo ponkud dle ne je uvedeno v lnku, mon tak proto, e vnitek televizoru jsem naposledy vidl ped dvnmi asy. Nebudu vs napnat ono to opravdu funguje. Nemn pekvapiv bylo, e mi televizor pracoval na prvn zapojen! Kvalita obrazu pitom ped mnoh sriov vyrbn pstroje. Popis je dostaten podrobn, aby stavbu zvldl kad stedn zdatn elektronik. Stavebnici nelze doporuit zatenkm. Spe ne nedostatek znalost je v tomto ppad na zvadu men zrunost a nedostaten pratick zkuenosti. Nevte-li, pijte se podvat do redakce PE, kde je ke shldnut mnou vlastnorun sestaven kus. Belza Obr. 3. Deska s plonmi spoji pro pipojen modul dekodru barev P a G (1:1)
Sonda pro men vf napt

Ing. Oldich Novk
Linern pevodnk stdavho vf napt na stejnosmrn napt s velkm dynamickm rozsahem, jinmi slovy dokonal detektor, je vtanm doplkem multimetr pro oblast vf techniky. Vrobci slicovch multimetr dodvaj jako zvltn psluenstv vf mic sondy - nap. Hewlett-Packard 34301A RF Detector Probe je urena pro multimetry se vstupnm odporem 10 MW. V kmitotovm rozsahu 100 kHz a 700 MHz m vf napt 0,25 a 50 V s pesnost 1 a 3 dB pi vstupn kapacit 5 pF s pevodem napt 1 : 1 (efektivn hodnota).
Tyto jednoduch detektory pracuj linern pouze v oblasti pikov detekce, proto nemohou svou citlivost konkurovat specilnm vf milivoltmetrm, vyuvajcm vzorkovn, nebo rozdlovm detektorm s regulan smykou. Ty jsou ovem obvodov nronj a dra. een, kter dovol zvtit citlivost vf sondy vce ne o d (s malmi nklady) bylo uvedeno v [1]. Tato koncepce byla ovena a realizovna formou univerzln pouiteln mic sondy pro bn multimetry, jej zapojen je na obr. 1. Pracovn bod bnho paralelnho detektoru s Schottkyho diodou D1 je posunut konstantnm proudem tekoucm z rezistoru R1 do oblasti na charakteristice diody asi 160 mV/1,5 A. Tm je vrazn zvtena innost detekce malch napt, ovem je nutn se vyrovnat s ptomnost 160 mV na vstupu detektoru bez vstupnho signlu. K tomu slou tm shodn zapojen komparan detektor s diodou D2 a rozdlov zapojen operanho zesilovae s jednotkovm ziskem IO1a. Tato prava souasn potlauje vliv velkho teplotnho initele napt detekn diody, trimrem P1 vyvaujeme detektory a souasn ofsety vech operanch zesilova na nulov vstupn napt bez menho signlu. Vstup zesilovae IO1a (pi velkch mench naptch rovn jejich vrcholov rovni) se vtv do invertujcch vstup nsledujcch zesilova: IO1b upravuje ziskem menm ne 1 (trimrem P2) jednotkov pevod efektivn hodnoty vf napt na ss napt. Zesilova IO1c je opaten ve zptnovazebn vtvi paraleln kombinac diody D3 a rezistoru R13, m je jeho zeslen napov zvisl. Jestlie se amplituda menho signlu zvtuje od nuly, m IO1c nejprve velk zeslen dan pomrem R13/R10, avak jak se postupn dioda D3 otvr, zeslen se zmenuje a tm k nule pi velkch signlech. Dl vstupnho napt IO1c z bce P3 pivdme na nein-
Obr. 1. Schma zapojen vf sondy
vertujc vstup IO1b a tak zvtujeme citlivost pro mal signly a roziujeme dynamick rozsah detektoru. Posledn zesilova IO1d pouze obrac polaritu, abychom zskali kladn vstupn napt. K napjen operanch zesilova slou baterie 9 V doplnn mniem +9 V/-9 V IO3 a stabiliztorem +5 V IO2 pro pracovn bod detektor. Pouit Schottkyho diody BAR19 omezuj svm zvrnm naptm 4 V mic rozsah na vf napt asi 2,5 V. Vbr jinch typ nem vznam, nebo s danm napjenm a s ohledem na pokles napt baterie nelze zpracovat amplitudy pevyujc 5 V. Je vhodn vybrat diody se shodnmi charakteristikami v oblasti malch proud. Z dvod mal spoteby byl zvolen operan zesilova TL064 a msto bnho stabiliztoru 78L05 sporn typ LP 2950CZ-5.0, take celkov odbr z baterie je bez menho signlu men ne 1,4 mA, pi vf napt 2 V na vstupu men ne 4 mA. Konstrukce sondy je na obr. 2. Deska s plonmi spoji podle obr. 3 je pipjena na ela a bonice z kuprextitu. Spodn a horn kryt (z hlinkovho plechu 0,5 mm) jsou tsn nasazeny na bonice mezi ela bez dalho upevnn. Pro realizaci micho hrotu byl obtovn pr konektor BNC, jejich dl pravy vyplvaj z obr. 4. Kovov tleso panelov zsuvky BNC bylo na eln i zadn stran zkrceno, vnitn kontakt odstrann a teflonov izolant posunut vped. Hrotov kontakt z kabelov vidlice BNC byl prodlouen spjenm s mosaznou kulatinou a ztuha zaraen do izoltoru. Takto upraven konektor je nutn ped sestavenm sondy zaroubovat do pednho ela matic s otvorem kle 10 mm. Na vynvajc st konektoru lze nasunout prunou objmku se zemnm spojem. Abychom mohli bez improvizac mit sondou na konektorech BNC, vytvome ze zbyl kabelov vidlice BNC potebn vnj vodi: ze zkladnho tlesa konektoru odstranme izolant a zkrcenou zadn st, po naezn lupenkovou pilkou, naprume pro spolehliv kontakt. Po zasunut tohoto adapteru do ve uvedenho micho konektoru je vstup sondy tvoen regulrn vidlic BNC - a na monost fixace vzjemnho spojen bajonetovou matic. Pokud na toto nereflektujeme, sta jakkoliv mic hrot izolovan upevnn v pednm elu. Obvod micho detektoru je pipjen s maximln zkrcenmi pvody podle obr. 2. Kompenzan dioda D2 je umstna dost blzko diody D1, aby se teplotn vlivy uplatovaly shodn a pitom nebyla ovlivnna vstupnm signlem. Nulovac vceotkov trimr P1 je ovldn malm roubovkem z pednho ela. Tpolohov dvouplov posuvn pepna P1 dovoluje t kontrolovat napjec napt pipojenm multimetrem.
Kalibrace se uskuteuje na nejnim (jet bez poklesu pesnosti) menm kmitotu 10 kHz spolehlivm stdavm milivoltmetrem. Po vyrovnn nuly trimrem P1 nastavme pi napt na vstupu 2 V trimrem P2 na vstupu 2 V, piem bec trimru P3 je na zemnm konci odporov drhy. Pot se signlem 100 mV na vstupu opravme trimrem P3 vstupn daj na 100 mV. Obnovme 2 V na vstupu, opravme P2 a ppadn postup jet zopakujeme. Obr. 5 ukazuje vslednou kalibran kivku se zetelnou nelinearitou pod 30 mV, tam musme potat s chybou a 20 % menho napt. Sonda je pouiteln od nkolika mV, pokud obas opravme nulu. Vysokofrekvenn vlastnosti byly oveny pipojenm sondy na vstup 50 W signlnho genertoru pi nkolika mench rovnch v rozsahu do 500 MHz. Vsledek ukazuje obr. 6. Vstupn impedance nebyla mena, nicmn praktick men prokzala obecn platn zmenovn impedance s rostoucm kmitotem od nkolika destek MHz a rovn se zmenujcm se menm naptm. Porovnn se sondou multimetru TESLA BM 518 vyznlo ve prospch brnnskho vrobku - na stovkch MHz zatovala jeho sonda mn men objekt. Pomrn velk vazebn kapacita detektoru (10 nF) dovoluje sice mit s pijatelnou chybou od 1 kHz, ale vyaduje uritou opatrnost zejmna pi pipojovn k menm obvodm, aby se nezniila detekn dioda.
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
Literatura
[1] Hickman, I.: Tweaking the diode detector. Electronics World + Wireless World. nor 1995, s. 122 a 6.
Seznam soustek
R1, R2 3,3 MW
R2 1,8 MW R3 8,2 MW R4 0,68 MW R6, R7, R8 10 MW R9, R13, R15, R17 0,1 MW R10, R11 2,7 kW R12, R14 39 kW R16 47 kW R18, R19 10 kW P1 10 kW, trimr vceot. PM19KO10 (GM) P2 100 kW, TP 095 P3 47 kW, TP 095 C1, C2, C3 10 nF, ker. C4, C5 100 nF, ker. C6, C7, C8 10 F/16 V D1, D2, D3 BAR19 Thomson Microel. (GM) IO1 TL064 IO2 LP2950CZ-5.0 Nat. Semicond. (ERA Comp.) IO3 ICL7660 (GM) P1 pepna posuvn 2-pl., 3 pol. Obr. 5. Kalibran kivka vf sondy Obr. 6. Kmitotov zvislost sondy do 500 MHz
Obr. 3. Uspodn vf sondy
Obr. 4. prava konektor BNC pro vstup sondy
Doplky, kritiky a glosy k pedchzejcm CB reportm

Z nvodu na antnn filtr v CB reportu v PE-AR 9/97 (s. 32) se bohuel vytratil jeden dleit daj, za co se tenm omlouvm. Ob cvky pouit v tomto filtru jsou shodn. est zvit lakovanho drtu o 2 mm je navinuto na 12 mm. Navinutou cvku rozthneme tak, aby jej vsledn dlka byla 22 mm. Zdenk vb Jindra Macoun, OK1VR, v reakci na CB report v PE-AR 9/97 napsal: Pi v ct k literrnmu sil autora nemohu nereagovat na nkter chyby a nepravdy, kter publikuje: Nejlepch parametr doshnete pouze dodrenm jmenovit dlky vodi, pe autor ve svm pspvku. Co to je jmenovit dlka vodi?! Odborn terminologie tento pojem nezn. Autor toti povauje za jmenovitou dlku vodi rezonann dlku napjecho souosho kabelu. Uveden jmenovit dlky jsou ve skutenosti nsobky celch plvln (odpovdajcch stednmu kmitotu psma CB) na souosm kabelu s PE dielektrickou izolac (jeho initel zkrcen je 0,66). Napjee tchto dlek se nazvaj rezonannmi a maj pouze tu vlastnost, e penej (transformuj) impedanci v pomru 1:1. Pokud je antna pizpsobena, nem pouit rezonannch dlek napjee o impedanci 50 W dn smysl. Pokud antna pizpsobena nen, nezlep se pizpsoben rezonann dlkou. Jak zde bylo ji nkolikrte napsno, vyuvaj se rezonann dlky napjee zpravidla tehdy, li-li se impedance antny a vstupn impedance vyslae od charakteristick impedance kabelu, nap. pi pouit kabelu s impedanc 75 W. Rezonann dlka takovho kabelu penese impedanci antny (50 W) beze zmny na vstup vyslae (50 W), take PSV na jeho vstupu bude roven 1. Je-li PSV=1,0 a pesto stanice siln heje, znamen to, e mte pravdpodobn zkratovan kabel - a dle daj PSV=1,0 je pak vsledkem nedokonalho mie PSV (SWR) - Je-li PSV=1,0 jde o optimln pizpsoben a nikoli o zkratovan kabel, to by bylo PSV=, pokud ovem nejde o zkrat na kabelu mezi vstupem vyslae a reflektometrem. V takovm ppad vak reflektometr (pesnji indiktor odraenho vkonu) neukazuje PSV=1 (minimum), ale docela obyejnou nulu, protoe jm vbec dn vkon neprochz a vysla pak me siln" ht, protoe nen zaten antnou. PSV=1 pak tak nen vsledkem nedokonalho mie. V pipojench tabulkch jsou tak nkter nepesn i nesprvn daje. Tak nap. hodnotm PSV nelze jednoznan pisuzovat uritou impedanci. Pi PSV=2 me bt impedance jak 100 W, tak 25 W, ale t 50 W 35 W (indukn nebo kapacitn). OK1VR Petr, OK2VOP, se k obsahu na rubriky vyjdil prostednictvm PR v brnnsk BBS OK0PAB a vbec ns neetil (vyjmme): Vydavatel asopis, kter si kupuj amati, v pochopiteln snaze zvit poptvku a tm i nklad zavdj rzn rubriky pro CBke. Napklad v A Radiu to vak vedlo k nemu, co se nesluuje vbec s nim, nato s ham-spiritem. Objevuj se tam toti vyloen nvody, jak poruovat Povolovac podmnky a jak brousit do amatrskch psem! Pro pklad A Radio . 8/97 na stran 32 pod hlavikou CB report v lnku O sbku na disket" doporuuje sbkm objednat disketu s nzvem Provoz a technika CB - SSB" a hned v vodn kapitole se na disket hovo o praktickch poznatcch potebnch pro prvn kroky provozem SSB (Q-kodex, prefixy zem, psmo majk 28 MHz), kapitola tet te diskety pak popisuje radiostanice President (tum, e dn z nich nen homologovna a nkter zvldnou cel psmo 28 MHz).
Zanajcm ,sbkm 2
A Radio . 9/97 v podobnm duchu pokrauje. Na s. 32 pod hlavikou CB report je lnek Zanajcm sbkm". Hned po druhm odstavci nsleduje tabulka stanic, kter si me zanajc sbk koupit. Ji zbn pohled do vtu stanic d zkuenmu vdt, e se nejedn o pehled CB stanic, ale o pehled TRX, kter se pouze jako CB tv, ale psmo 40 kanl je u nich jen jakousi nepodstatnou st toho, co um. Kdy u se nkde dky absenci psnj zkonn konkretizace ohledn prodeje podobnch stanic takov zazen prodvaj, nemus se tomu dlat reklama. Je to toti jedna z cest, jak se naprost analfabet bhem 24 hodin dostane na AMA band a zane si tam zizovat domc telefon. Pak to pokrauje zzenm CB paketu a za pr stokorun (co dnes me stt star 145 MHz ruka) se dostane CimBlista i na PR." O posouzen tchto pipomnek jsme podali naeho dlouholetho spolupracovnka a odbornka v oboru radiostanic CB, Vojtcha Vorka, OK1XVV: OK2VOP spojuje dv odlin vci - rubriku CB report a reklamu na disketu obchodnka se stanicemi CB z Hradecka. Mimochodem na tuto disketu jsme dostali vice zpornch referenc a OK2VOP m asi pravdu - mlo tam bt upozornn, e redakce A Radia nezodpovd za obsah diskety a poruovn pslunch pedpis, ale tm t disket udlte reklamu mnohem vt. V kritizovanm seznamu (PE-AR 9/97, s. 32) jsou vyjmenovny jako pklad pedevm radiostanice schvlen, tedy opaten (a opatiteln) Rozhodnutim o technick zpsobilosti a certifikanm ttkem (seznam bude vhodn aktualizovat). Stanice schvlen jsou napklad DNT FORMEL 1, DNT RALLYE, ELIX DRAGON CB-407, DANITA 1240, DANITA 1540 atd., kter se vbec nedaj pout k naruen amatrskho psma a k vysln mimo u ns vymezen psmo CB. Ostatn schvlen radiostanice jsou zen procesorem, kter umouje modifikaci kmitotovho rozsahu jen po nedovolenm vnitnm zsahu uivatelem. Pkladem je ELIX DRAGON SY-101, ELIX GIANT, DNT ZIRKON, Allamat 295, 296 atd., nov stanice ELIX K-22, ELIX K-535, ELIX 77S, DNT MICRO, ELIX WINNER. Nkter radiostanice President jsou bohuel kmitotov roziiteln i vnjm zsahem. Radiostanice PRESIDENT Lincoln nen pvodn CB stanice, ale transceiver pro 28 MHz a nen pro CB psmo vbec homologovna a me ji dret a provozovat jen dritel radioamatrsk licence. Radiostanice PRESIDENT George sice existuje ve verzi 40 k FM a je schvlena pro CB, ale uvnit m i AM a SSB a rozen kmitotov rozsah - jednodue lze vysln na nepovolench kanlech a druhu provozu aktivovat - navc se zvt i vkon. Radiostanice ALAN 87 nejsou povoleny pro CB vbec - maj 240 kanl. Obecn se ustupuje od radiostanic, kter nejsou vyrobeny pro esk trh. Nejenom e jsou podstatn dra dky profitu ciz firmy, ale maj i jin nrodn CB normy a u ns a v jinch zemch CEPT je nelze provozovat ani vlastnit. Principiln po internm zsahu uivatelem mohou bt zdrojem ruen a naruen jakkoliv vyslae, sta jen nap. vymnit teba krystal 10,240 MHz v syntze a stanice pak vysl na kmitotu a s kanlovm krokem, kter je definovn jen krystalem, kter tam naruitel zapjel. Domnvm se, e nejvtm nebezpem pro CB psmo jsou anonymn vlastnci a provozovatel neschvlench - nehomologovanch CB stanic a pdavnch zesilova. OK1XVV
Ad Jednoduch modem pro PR-CW-RTTY-SSTV-FAX

Zveejnn schmatu a popisu tohoto modemu v . 9/1997 na s. 31 pineslo redakci PE-AR i mne dom mnostv telefont, prakticky se stejnm dotazem: pro chyb ve schmatu propojen vvodu RXD s modemem. Dopustil jsem se zejm neomluviteln chyby(?), kdy krom schmatu jsem do popisu zaadil i pehlednou tabulku, znzorujc, kde na potai nalezneme jednotliv signly na 25kolkovm a kde na 9kolkovm portu (co byla skuten informace navc, pro sestrojeni modemu nepotebn, ale mnohdy hledan). Vvody RTS a DTR jsou pouity jako zdroj napt pro modem po usmrnn diodami. Vvod GND - zem snad tak neni kontroverzn, vvod TXD - je vyuit zcela v duchu pravidel pro signl odchzejci z potae k modulovn vyslae a zskn pp. signlu k ovldn PTT. Pro je jako vstupnho vvodu vyuito DSR (a ne RXD), je otzka programu. Vvod RXD prost u tohoto zapojen nen vbec vyuit. Ujituji vechny, e jsem (pro RTTY s programem HAMCOMM) tento modem odzkouel a funguje zcela spolehliv! Je tak vyrbn a dodvn pod nzvem HAMCOMM modem (bez prvnho OZ). Po del dob jsem modem znovu oivil, abych zjistil, co me zpsobit, e nkomu pes svou jednoduchost nepracuje pro pjem. A) - V programu HAMCOMM je standardn nakonfigurovno pipojen na COM2! B) - RTTY se poslouch v poloze FSK pepnae mdu na transceiveru, u jednoduch musme pout md SSB/LSB a ladit na pomrn vysok tn (2125/2295 Hz prvn OZ je psmov propust!), pi pouit CW filtru a CW mdu tyto signly neprolezou. PKTMON se mi konen podailo sehnat (nezkouel jsem!), JVFAX i HAMCOMM mm ji dle a mohu je vechny pp. zjemcm zaslat, pokud mi polou disketu a SASE (co znamen zpten oblku s napsanou adresou a vylepenmi znmkami). Moje adresa: Ing. Ji Peek, OK2QX, Riedlova 12, 750 02 Perov.
Redakce se omlouv za chybu v obr. 2, kde je v nkresu rozloen soustek na desce obrcena dioda D5. Jej sprvn zapojen je ve schmatu na obr. 1.
Obr. 5. Schma zapojen pijmae E16
Leteck radiostanice FuG 16

(Pokraovn)
Jaroslav ubert
Pohled na patici zespodu
Nov proveden nf dlu
Pijma byl devtielektronkov superhet s preselektrorem, ladn tynsobnm ladicm kondenztorem - viz obr. 5. Zvltnost ladicho kondeztoru bylo, e statory vech ty sekc byly vyfrzovny z jednoho kusu a mly tedy zemn potencil, iv byly jednotliv rotory na keramick kalitov ose. Dal pozoruhodnost bylo potlaen zrcadlovho pjmu nkolika zpsoby: Vysokm mezifrekvennm kmitotem (3,1 MHz), ladnm preselektorem a jet k tomu soubn ladnm odlaovaem zrcadlovho kmitotu (jednou sekc otonho ladicho kondenztoru). To jednoznan dokld kvalitu konstruknho een tto stanice! Vysla byl dvouelektronkov, prvn elektronka tvoila tzv. ECO osciltor, pracujc na polovinm kmitotu s n-
sobiem (2x) v jejm anodovm obvodu (obr. 6 - viz pt pokraovn). Druh elektronka byl koncov stupe s nf modulac do dic mky. Celou stanici napjel jednokotvov rotan mni U 17 (anodov napt pro pijma 210 V/90 mA, zvl pro vysla 450 V/ 165 mA a jet zporn pedpt pro koncov stupe vyslae -160 V/10 mA). Chytrm doplkem stanice FuG 16 zvlt pro jednomstn stihae - byl ZVG 16 (Zielflugvorsatzgerat), kter v ppad poteby z pijmae vytvoil radiopolokompas", kter pilotovi umonil pm let k pijman stanici, tedy na matesk letit, a pi soubojov honice zabloudil kamkoliv! Ruka indiktoru AFN 2, kter ukazovala vlevo - pmo - vpravo dovedla pilota bezpen dom. (Dokonen pt)
Ing. R. Vclavk, OK2XDX, u pijmae Meteosat
Pamtn QSL lstek speciln holick stanice OK5H Maj zvukov vstup, monost pipojen sluchtek a telegrafnch kl (vetn squeeze), zznam a pozdj reprodukci vlastnho vysln atd. Informace na praskm tlf. sle (02) 854 01 55. Nai krtkou prochzku letonmi ,Holicemi zakonme u stnku firmy EMGO z Dobr u Frdku-Mstku. Ta se specializuje na vvoj a vrobu radioamatrskch a elektronickch stavebnic. Pro poteby radioamatr, kolnch laborato, krouk v domech dt a mldee atd. vyvinula mic pstroj 8bitov pevodnk AD/DA nazvan ADDA junior" pro osobn potae IBM PC XT/AT/ 386/486 a k nmu adu pdavnch modul jako nap. teplomr a nf zesilova, genertor funkc, modul pro men voltamprovch charakteristik polovodiovch diod aj. Jako samostatnou stavebnici dodv EMGO pijma meteorologickch snmk, vtznou konstrukci loskho ronku Konkursu PEAR autora OK2XDX. Podrobnosti na tel. (0658) 601 471. Rovn s produkc EMGO vs jet seznmme. K prostudovn jsme si pivezli dom Sbornk, kter obsahuje na dvacet provoznch a technickch pspvk a pehledovch map a tabulek. Plzesk firma GESELECTRONICS nm vnovala svj nov nabdkov katalog elektronickch soustek pro rok 1998, kter m pes 200 stran a ve 25 kapitolch nabz ve od rezistor pes IO, speciln soustky, stavebnice, zdroje, nad a po antny a rdiov zazen. Katalog mono objednat na tel.: (019) 72 59 131, fax: (019) 72 59 161. Do kalende si mete poznamenat, e pt setkn - Holice 98" se kon ve dnech 28. a 29. 8. 1998. Sponzorem setkn je jako kadoron redakce asopisu Praktick elektronika A Radio. pfm, dva
Prochzka radioamatrskou exhibic
Holice 97
V ptek odpoledne 29. srpna 1997 pivtal pan starosta msta Holic Ladislav Effenberk na radnici zstupce eskho radioklubu, Zvzu slovenskch rdioamatrov, nmeckho DARC a dal hosty z Holandska, Anglie, Rakouska a R. Jeden z astnk besedy, profesionl v obchodu s elektronikou, tam pronesl zajmav posteh: Od ostatnch podobnch akc a vstav se holick setkn li tm, e tu panuje rodinn atmosfra." Posteh je to vstin, ale pipusme, e v dn rodin se nemaj vichni navzjem v lsce a nejsou vichni spokojeni. Proto jsme mezi asi 3300 astnky letonho holickho setkn zaznamenali i nevrl poznmky na adresu poadatel i nkterch vystavovatel. Soudm vak, e hlavn pinou nespokojenost byl nepjemn a vytrval d, kter leton 8. ronk ,Holic trochu poznamenal. Nicmn v halch a kulturnm dom jsme vidli a slyeli opt mnoho zajmavho. Permanentn spch sklzel dopisovatel naeho asopisu Ing. Radek Vclavk, OK2XDX, se svm pijmaem a interfejsem pro pjem informac z meteosatelit (viz PE-AR 3 a 4/97, stavebnici pstroje dodv firma EMGO - viz dle), kter byl v provozu v jedn z kluboven po celou dobu setkn. V sousedn mstnosti bylo mono shldnout provoz v sti PR a prohldnout si prototyp minitransceiveru erk pro PR rychlost 9600 Bd pro psmo 430 a 440 MHz (rovn od OK2XDX, nvod bude zveejnn v PE-AR). Speciln stanice OK5H umonila zjemcm vyzkouet si v praxi japonsk transceiver s obrazovkou" ICOM IC-756 ve spoluprci s PA 1000 W a antnou 4EL quad (zapjili sponzoi Allamat, TESLA Vimperk a BALEX SF). Bhem tvrthodinky v psmu 14 MHz CW jsem vak pile-up nevyvolal a pot byl nesmlouvav dohlejcm opertorem vypoklonkovn. (Stanice OK5H navzala v psmech KV i VKV bhem setkn asi 500 spojen, z toho 90 pchozmi hosty, z nich kad obdrel pamtn QSL.) Malm zjmem v ptek, ale o to vtm v sobotu lze charakterizovat pednku s praktickmi ukzkami od Jana Przeczka, OK2UFY, z enova na tma Nzkofrekvenn filtry pro CW a SSB". Autor pednky, ale i konstrukc nf filtr (nap. SDX11) s sebou pivezl pro nzornost KV transceiver, vlastn vzorky nf filtr s DSP a pro srovnn i DSP filtr americk firmy MFJ. Z Przeczko-
vy dlny (firma Speciln elektronika, tel.: 069-62 57 235) jsme mli monost vidt tak mi LC s mikroprocesorem PIC, automatickm pepnnm rozsah a kalibrac do 1 mF a 100 mH (rovn s vrobky OK2UFY vs asopis PE-AR seznm podrobn). Uneseni i unaveni fantastickm pokrokem radiotechniky se nyn pesume do vstavn haly do stnku . 41 s npisem CIBEL elektronika. Tam Alois Vesel a Petr Kadlec pedvdj historickou radiotechnickou databzi na CD ROM. Databze nese jmno German Military Radio II WW" (doprovodn text je anglicky) a obsahuje podrobn popis 338 nmeckch spojaskch zazen, pouvanch ve 2. svtov vlce. Vtina z pstroj je doprovzena obrzky z originlnch manul. CD ROM je doplnn ukzkami ze sbrky H. Becka, nejvznamnjho sbratele komunikan techniky v SRN a filmovmi sekvencemi z dobovch urnl, zamenmi na spojovac techniku. Nepochybn vynikajc pomcka pro sbratele a majitele historickch rdi. Podrobnj informace zskte na E-mail: pkadlec@hotmail.com. Sousedn stnek pat firm PC Program z Prahy, kter se vnuje programovn specilnch aplikac. V Holicch prezentuje pvodn esk vukov programy ady AVITR (Audio VIzuln TRenary) pro ppravu ke zkoukm na radioamatrskou koncesi. Demoverzi si me kad odnst zdarma s sebou dom. Programy AVITR vyuuj pedevm Q-kodex, zkratky, prefixy a pjem i vysln telegrafie do rychlosti 200 PARIS. Detail z pedvdcho pracovit PR. V provozu byl nd s rychlou linkou 38 400 Bd podle S53MV v psmu 1,2 GHz na BBS OK0PHL. Zrove se zkouel user (uivatelsk vstup) v psmu 430 MHz rychlost 9600 Bd s transceiverem TEKK. Na snmku vidte prototyp transceiveru erk pro PR 9600 Bd pro psmo 430 MHz OK2XDX
Strun podmnky nkterch KV zvod
Kalend zvod na leden

1.1. 1.1. 3.1. 4.1. 6.1. 13.1. 13.1. 17.1. 18.1. 18.1. 18.1. 27.1. 27.1. AGCW Contest 144 MHz 16.00-19.00 AGCW Contest 432 MHz 19.00-21.00 Cont. Romagna (I)* 50 MHz 09.00-17.00 Cont. Romagna (I) 144 MHz 07.00-15.00 Nordic Activity 144 MHz 18.00-22.00 Nordic Activity 432 MHz 18.00-22.00 VKV CW Party 144 MHz 19.00-21.00 S5 Maraton 144 a 432 MHz 13.00-20.00 Provozn VKV aktiv 08.00-11.00 144 MHz-10 GHz AGGH Activity 08.00-11.00 432 MHz-47 GHz OE Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00 Nordic Activity 50 MHz 18.00-22.00 VKV CW Party 144 MHz 19.00-21.00
vem OK/OM peje WACRAL - sdruen kesanskch radioamatr

Zkatka WACRAL je utvoena z World Association of Christian Radio Amateurs and Listeners. Tato organizace byla zaloena v r. 1957 reverendem Arthurem Shepherdem, G3NGF, pvodn jako sdruen radioamatr - metodist. Brzy zaala roziovat svoji psobnost a dnes je ekumenickm spoleenstvm kesanskch radioamatr z celho svta. Poslnm WACRAL je it kesansk ptelstv mezi radioamatry; organizuje Activity Days, m svoje rdiov st, pod konference, vydv diplomy a tvrtletnk WACRAL Newsletter. WACRAL je pidruena k britsk RSGB, spolupracuje s FCF (Freundeskreis Christlicher Funkamateure) a dalmi radioamatrskmi organizacemi. Na psmu poznte leny WACRAL podle telegrafnho pozdravu 501", na SSB vm popej Gods richest blessing". slo 501 je soutem nm znmch telegrafnch pozdrav 73, 88, dle 99 (ve Velk Britnii m zcela odlin vznam ne u ns, a sice Good health") a 100 (God bless"). Do 501 zbv jet 141, co je slo psn God be with you until we meet again" ze skotskho zpvnku. V esk reublice je koordintorem spoluprce s WACRAL Josef Ptek, OK1UNE, na nho se zjemci o innost a lenstv ve WACRAL mohou obrtit. Adresa: J. Ptek, Misijn centrum, Apolinsk 10, 128 00 Praha 2; PR: ok1une@ok0prg.cze.eu E-mail: Josef@priest.com http://www.qsl.net/ok1une Podmnky radioamatrskho diplomu WACRAL: Zkladn diplom je vydvn za spojen (poslechy) s deseti leny WACRAL bez ohledu na psma a druh provozu; bronzov, stbrn a zlat nlepka je za 25, 35 a 70 spojen. Speciln nlepka Heavenly Pilot" je za spojen s 5 leny WACRAL, kte jsou duchovnmi. Cena diplomu nen uvedena, podrobnosti sdl a formul dosti zasl Steve Nicholls, G0JFM, 117 Derby Rd., Eastleigh, Hampshire SO50 5GT, UK.
Merry Christmas
Podrobn podmnky zvod vyhlench RK byly postupn zveejnny v PE-AR 2 a 10/97. Veobecn podmnky zvod na VKV byly naposledy zveejnny v PE-AR 8 a 9/96. Upozornn: *za nzvem zvodu znamen, e zvod bude pravdpodobn beze zmny v ase, ale vzhledem k tomu, e tento materil je psn koncem listopadu 1997, nen vyloueno, e poadatel na konci r. 1997 vyhlsi zmny podmnek. Bude-li to mon, budou zmny vas ohleny, pinejmenm ve vyslni OK1CRA, pp. v sti PR. OK1MG
AGCW QRP-Winter-Contest pod kadoron prvn cel lednov vkend AGCW. Zvod se na vech psmech 3,5-28 MHz mimo WARC, telegraficky, ve tdch: VLP do 1 W vkonu (nebo 2 W pkonu), QRP do 5/10 W, MP (moderate power) do 25/50 W, QRO nad 50 W pkonu (tyto stanice mohou navazovat spojen jen se stanicemi pracujcmi ve tdch VLP, QRP, MP). Z celkov doby zvodu je teba minimln 9 hodin odpovat - jedna st mus bt nejmn v dlce 5 hodin, zbytek libovoln. Je povoleno mt v provozu pouze jeden vysla a pijma, nebo transceiver. Vzva do zvodu - CQ QRP TEST. Kd je sloen z RST a po. sla spojen, lomtka a zkratky tdy, ve kter stanice zvod. Od stanic, kter se neastn zvodu, sta pijmout RST. Bodovn: spojen QRP s VLP nebo QRP, VLP s QRP a mezi VLP 3 body, ostatn spojen 2 body. QRO-QRO se nehodnot. Nsobie: kad zem DXCC na kadm psmu. Pi vyhodnocen bude poet bod upraven podle denk dolch od protistanic. Denky odelete do konce ledna na adresu: Luck Noack, DL4DRA, Hochschulstr. 30/702, D-01069 Dresden, BRD. V denku se doporuuje popsat pouit zazen. POZOR! V zvod nelze pouvat pro vysln klvesnici nebo vyslat pomoc potaovho programu! Japan International DX Contest m za cl umonit co nejvt poet spojen s JA stanicemi v rznch prefekturch. Zatek je vdy jednu (dv pro Low Band CW) hodinu (UTC) ped 2. celm vkendem v msci a konec za 48 hodin v nedli, a to: Low Bands (LF CW) v lednu 22.0022.00; High Bands (HF CW) v dubnu 23.00-23.00; Phone v listopadu 23.00-23.00. Nae stanice mohou pracovat nejve 30 hodin z cel doby zvodu, jednotliv odpoinkov seky mus bt minimln jednu hodinu dlouh a mus bt na sumrnm listu vyznaeny. Psma pro Phone 3,7 a 28 MHz, pro LF CW 1,9 a 7 MHz (JA 1907,5 a 1912,5 kHz), HF CW 14 a 28 MHz. Na WARC psmech se nezvod. Kategorie: 1) Jeden opertor - vkon pes 100 W a) vechna psma, b) jedno psmo; 2) jeden opertor - vkon do 100 W (Low Power) a) vechna psma, b) jedno psmo; 3) vce opertor; 4) Maritime Mobile. U vech kategori vyjma vce opertor plat, e v jednom asovm seku me bt vysln pouze jeden signl. U stanic pracujcch na jednom psmu jsou vtny daje o spojench z jinch psem, pokud takov navzaly. Stanice s vce opertory mohou zmnit psmo a po 10 minutch provozu, vyjma skoku na jedno jin psmo, pokud spojen d nov nsobi. Japonsk stanice pedvaj kd sloen z RS(T) a sla prefektury (01-50), ostatn RS(T) a slo zny CQ. Platn jsou vhradn spojen s japonskmi stanicemi a hodnot se v psmu 160 m tymi body, v psmu 80 a 10 m dvma body, na ostatnch psmech jednm bodem. Nsobii jsou jednotliv japonsk prefektury a ostrovy Ogasawara, Minami-Torishima a Okino-Torishima na kadm psmu zvl. Denky v obvykl form, sum mus obsahovat vpoet vsledku, oznaen kategorie, jmno a plnou adresu velkmi psmeny, pestvky v celkov dlce 18 hodin. estn prohlen v tomto znn: All contest rules and regulations for amateur radio in the country of operation have been observed. JIDX Contest committee decision is the final. Denk s vce ne 200 spojenmi na psmu nebo 500 spojenmi vbec mus obsa-
Kalend zvod na prosinec 1997 a leden 1998

13.12. OM Activity CW/SSB 13.-14.12 ARRL 10 m Contest MIX 14.12. AMA Sprint CW 20.-21.12. Croatian CW Contest CW 20.-21.12. International Naval MIX 20.-21.12. EA DX CW Contest CW 28.12. Canada Contest MIX 1.1. Happy New Year Contest CW 3.1. SSB liga SSB 3.-4.1. AGCW Winter QRP CW 3.-4.1. RTTY Roundup RTTY 4.1. Provozn aktiv KV CW 5.1. Aktivita 160 SSB 10.1. OM Activity CW/SSB 10.1. YL - OM Midwinter CW 11.1. YL - OM Midwinter SSB 11.1. DARC 10 m Wettbewerb MIX 12.1. Aktivita 160 CW 17.-18.1. Posluchask zvod 18.1. HA DX contest CW 24.-25.1. CQ WW 160 m DX Cont. CW 24.-25.1. French DX (REF Contest) CW 24.-25.1. Europ. Community (UBA) SSB 31.1.-1.2. YL-ISSB QSO Party CW Worldradio DXathlon celoron UBA SWL Competition celoron 05.00-07.00 00.00-24.00 05.00-06.00 14.00-14.00 16.00-16.00 16.00-16.00 00.00-24.00 09.00-12.00 05.00-07.00 15.00-15.00 18.00-24.00 05.00-07.00 20.00-22.00 05.00-07.00 07.00-19.00 07.00-19.00 09.00-12.00 20.00-22.00 12.00-12.00 00.00-24.00 22.00-16.00 06.00-18.00 13.00-13.00 00.00-24.00
Vlevo star znak WACRAL, vpravo souasn, pouvan od r. 1997
Podmnky zvod uvedench v kalendi najdete v pedchozch roncch ervenho AR nebo v uvedench slech PE-AR: SSB liga a Provoz. aktiv AR 4/94, OM Activity PEAR 2/97 (as uveden v kalendi je sprvn), Aktivita 160 PE-AR 6/97, ARRL 10 m a Int. Naval AR 11/94, Canada Contest PEAR 6/96 (adresa pro denky: RAC, 720 Belfast Road, Suite 217, Ottawa ON K1G 0Z5 Canada). Happy New Year PE-AR 12/96, ale pozor, zmna adresy: Antonius Recker, DL1YEX, Gustav-Mahler-Weg 3, D-48147 Muenster, BRD. DARC 10 m PE-AR 12/96, HA-DX Contest a UBA Contest AR 12/95. Nezapomete odeslat hlen do celoronch sout Worldradio a UBA SWL - podmnky najdete v PE-AR 1/96. REF Contest a CQ WW 160 m budou v lednovm sle PE-AR 98.
hovat i seznam protistanic v abecednm poad. Denk ve form ASCII vetn sume je mono zaslat i E-mailem na adresu: jidx@iijnet.or.jp, odkud obdrte i vsledky. Vtzov kategori v kad zemi dostane diplom, stanice s vce ne 10 % bod vtze diplom o asti, stanice, kter nave spojen se vemi prefekturami (01-47; ve uveden japonsk ostrovy nejsou podmnkou), speciln diplom na zklad seznamu tchto stanic, mus vak zaslat 1 IRC. Denky a sum plus 1 IRC zaslejte na adresu: JIDX PHONE/LFCW/HFCW Contest, c/o FIVENINE Magazine, P. O. Box 59, Kamata, Tokyo 144, Japan do konce msce nsledujcho po zvod. YL-OM Midwinter Contest je podn ve dvou stech: telegrafn v sobotu, fonick v nedli druh vkend v lednu. Zastnit se mohou vichni vetn poslucha. Je povolen provoz pouze stanicm s jednm opertorem. Nejsou povolena spojen crossband a vechna spojen mus bt navzna z jedn lokality. Vzva do zvodu: YL stanice volaj CQ contest (pi CW CQ TEST, navazuj spojen jak s YL tak s OM stanicemi), OM stanice volaj CQ YL a navazuj spojen vhradn s YL stanicemi. Vymuje se kd sloen z RS nebo RST, oznaen zem a slo spojen od 001 (YL stanice od 2001). Spojen na SSB a CW se sluj samostatn. Bodovn: CW a SSB st se potaj samostatn, tak denk je teba zaslat pro kadou st na zvltnm
list. Spojen s YL stanic se hodnot pti body, spojen s OM stanic temi body. Spojen se stejnou stanic lze opakovat na jinm psmu. Souet bod za spojen se vynsob celkovm potem zem, se ktermi bylo navzno spojen, bez ohledu na psma. Posluchai odposlouchvaj pouze spojen YL stanic a za kad odposlouchan spojen si potaj 5 bod, znaku protistanice vak mus zaznamenat. Nsobie stejn jako u vyslacch stanic. Denky s obvyklmi daji (kad nsobi vyznait!) s uvedenm pouitho vkonu mus bt podepsny opertorem (opertorkou) a mus bt odeslny nejpozdji 9.2.1992 na adresu: MIDWINTERCONTEST, P. O. Box 262, 3770 AG Barneveld, Netherlands. QX Aktivita 160 SSB 1998: Na zklad przkumu zjmu v adch OK/OM radioamatr o sout tohoto typu v psmu 160 metr vyhlauje esk radioklub prvn ronk soute Aktivita 160 SSB. Doba konn: leden a prosinec, vdy prvn pondl v msci, od 21.00 do 23.00 hod. mstnho asu. astnci: OK - OL - OM stanice. Psmo: 160 metr, sek 1860 a 1910 kHz. Provoz: SSB. Vzva: Aktivita 160" nebo vzva zvod". Kd: RS a okresn znak. Kategorie: vyslai - podle povolovacch podmnek, posluchai (SWL). Bodovn: OK, OL, OM stanice 1x za zvod = 1 bod. SWL za poslech stanice 1x za zvod = 1 bod. Mus bt pijaty ob znaky a pedan kd poslouchan stanice. Nsobie: rzn okresy, s ktermi bylo pracov-
no 1x za zvod a vlastn, pokud nebylo QSO s jinou stanic tho okresu. Vsledek: souin bod za spojen a potu rznch okres. Hlen: mus obsahovat poet spojen, poet nsobi (okres), vpoet vsledku, znaku stanice, datum zvodu nebo slo kola. Adresa vyhodnocovatele: OK1KZ, Pavel Konvalinka, Fetekova 544, 181 00 Praha 8. Celoron poad bude sestaveno z vsledk vech msnch kol. Hodnocena bude kad stanice, kter ped alespo jedno hlen. Prvn ti stanice v kad kategorii obdr diplom. Vsledky budou oznamovny ve vysln stanic OK1CRA, OK5SCR, OK5SMR a v asopise AMA Magazn. Uzvrka je vdy 14 dn po msnm kole. Hlen je mono pedat vyhodnocovateli na KV psmech SSB i CW, v psmu 2 m, telefonicky v pracovn dny mezi 7.00-15.00 h na tlf. . (02) 2498 2738, dle je mono pout st PR, ppadn pst na ve uvedenou adresu vyhodnocovatele. Hlen je rovn mono pedat zprostedkovan. Poznmka k souti Aktivita 160 CW: Podmnky soute A-160-CW, platn pro ronk 1997, zstvaj v platnosti beze zmny i pro rok 1998. OK1KZ Opt zde mme konec roku a slu se podkovat amatrm, kte se ozvali (alespo poadavkem na tmata, kter by je zajmala). Rozumy ovem erpme pedevm ze zahraninch pramen, jako jsou asopisy CQ-DL, Radio Communication, QST, CQ, SM-QTC, Radio HRS, QTC, Radio Rivista, Break-In a ada dalch, jak se nm nepravideln (nkter) dostanou na stl. V posledn dob jsou to i blorusk a
Pedpov en KV na prosinec 1997

Pestoe pohled na slunen disk bhem letonho z pesvdiv ukazoval, jak se jedenctilet cyklus slibn rozjd, pidreli jsme se pro vpoet prosincovch pedpovdnch kivek niho konce intervalu pedpovdanch hodnot, konkrtn R12=30. Pipoteme-li navc stoupajc dynamiku vvoje dj na Slunci a obvykle men aktivitu magnetickho pole Zem, meme v pznivjch dnech msce oekvat rove podmnek en vrazn lep, ne jak ji ukazuj pipojen diagramy. A dle, jeliko del noc na severn polokouli Zem znamen men tlum dolnch oblast ionosfry do vtiny smr, je vhodn upozornit na del psma krtkch vln - mj. i proto, e se z nich ji zan ada vzcnjch stanic sthovat na psma vy a napesrok je tam ji teba tak asto nenajdeme. Speciln pak k nejdelmu krtkovlnnmu (asto spe stedovlnnmu) psmu stoedestimetrovmu je eln poznamenat, e podmnky en se zlepuj asto v protifzi k psmm ostatnm. Zajmav a dobr oteven do vzdlenosti DX tu budeme moci mnohdy pozorovat jet dlouho po potku geomagnetickch poruch, degradujcch vodem psma horn. Z nich se bude iroce otevrat nejen dvactka, ale velmi slun i psmo 18 MHz a v lepch dnech patnctka. Dlka oteven na kmitotech nad 20 MHz na del vzdlenosti (vyjma jin smry) bude ale obvykle krtk. Minul pehled jsme ukonili zmnkami o vzestupu slunen aktivity v poslednch dnech srpna a o vronu plazmy do meziplanetrnho prostoru 29. srpna v 23.32 UTC. Dal stedn mohutn erupce probhla 2. z v 12.30 UTC. Podmnky en krtkch vln sice vrazn kolsaly, ale dky zvten slunen radiaci a prosazen se seznnch vliv s pchodem podzimu pevldalo jejich zlepovn. Vzestup nejene pokraoval, ale jet se zrychlil. Po tmsn pestvce se vyvinulo pr energeticky vznamnjch erupc a na tvorb velmi dobrch podmnek en mla lv podl skutenost, e geomagnetickch poruch bylo mlo. Nrst slunen aktivity ml obvykl dsledek ve tvarunkolika (natst kratch) poruch magnetickho pole Zem (okolo 3. 9., 10. 9., 12. 9., 18. 9., 21. 9. a 28. 9.). K oekvanm erupcm stedn mohutnosti dolo a ve druh polovin msce: 17. z v 11.43 a v 18.03 UTC, le nejvt a nkolik hodin trvajc se odehrla 24. z mezi 02.43-06.15 UTC. Jen dky jej poloze na vchod od centrlnho meridinu jsme nezaili vt geomagnetickou poruchu. Tu vyvolal a dal vron slunen plazmy do meziplanetrnho prostoru 27. z ve form intenzivn geomagnetick poruchy 1. jna. Vsledky poruch ve zmnch podmnek en krtkch vln nebyly dky krtkosti jejich trvn a souasn dostaten slunen radiaci nijak hlubok. Jejich rove byla vtinou nadprmrn dobr, v globlnm mtku nejlep 25.-26. 9. Ji 24. 9. odpoledne byla na 15 MHz dobe slyet stanice WWV (pozor na geoalert vdy 18 minut po cel hodin) a 25. 9. jsme mohli slyet majk 4U1UN na 14 100 kHz i pi vkonu 1 wattu. S pomoc sticov ionizace vznikly ionosfrick vlnovody ve vych zempisnch kch, take jsme na 15 MHz v 18 h UTC slyeli nejen WWV, ale i havajsk WWVH. Oilo i patnctimetrov psmo, napklad signly japonskch stanic 27. 9. dopoledne. V synchronn sti majk IBP pichzel denn po dlouh hodiny krtkou i dlouhou cestou signl novho majku ZL6B zMastertonu poble Wellingtonu. Dobe slyet bylo i tm vech trnct majk zbvajcch (pro technick pote v z chybl 4X6TU) a na vech pti psmech, asto i s vkonem 0,1 wattu jsme bn slyeli OH2B a CS3B. Pro pt lta je koda, e ji nen vprovozu bavorsk DL0IGI, kter byl na 28 205 kHz se svmi 100 watty zMt. Predigstuhlu slyiteln i pzemn vlnou na vtin
zem DL, OK a OE. Svou innost definitivn ukonil ZL2MHF, kter vptch letech maxima ji neuslyme na 10 ani na 6 metrech. Zato byl ale uveden do provozu dal synchronn majk ITU, vyslajc ve tyminutovm cyklu pod volacm znakem VL8IPS zDarwinu na stejnch kmitotech jako LN2A ze Stavangeru. Oba tyto majky pouvaj vkon 750 W a kmitoty jsou 5471,7 kHz (kde zan cyklus VL8IPS), 7871,6, 10 408,6, 14 406,6 (kde startuje v celou hodinu LN2A) a 20 946,7 kHz a tak stle dokola (LN2A zan na 14 406,6 kHz). Popsan zijov prbh opt dokresluj pipojen denn hodnoty. V Pentictonu, B. C. byl zmen slunen tok 93, 92, 93, 93, 96, 98, 102, 119, 116, 115, 109, 109, 108, 103, 98, 95, 93, 88, 88, 88, 85, 89, 92, 93, 89, 89, 88, 87, 90 a 88 (v prmru 96,2) a v observatoi ve Wingstu stanovili indexy geomagnetick aktivity Ak 6, 5, 26, 18, 6, 11, 5, 16, 17, 21, 10, 20, 10, 14, 11, 8, 14, 19, 5, 7, 18, 13, 6, 5, 4, 6, 17, 12, 7 a 12 (v prmru 11,6). Prmrn zijov slo skvrn, publikovan SIDC, bylo R=51,3 (v ervenci a srpnu to bylo pouze 10,5 a 24,7 - vzestup byl tedy pokad vce ne dvojnsobn!) a za leton bezen jsme vypoetli R12=13,8. OK1HH
ukrajinsk bulletin pro radioamatry, schzej ji dlouhodob informace z jihoamerickho kontinentu, kter jen sten supluje panlsk verze asopisu CQ. Pokud se dozvte o nem, co by mohlo podle vs zajmat i ostatn amatry, zalete materil na OK2QX, kter pro vs tuto rubriku pipravuje, nebo pmo do redakce. QX
Pravidla OK-Maratnu
Celoron sout pro klubovn stanice, OK a posluchae
V zjmu provozn zrunosti opertor a soustavn prce na psmech vyhlauje esk radioklub - RK - spolen s eskm posluchaskm klubem - CLC ji 23. ronk celoron soute OK - Maratn. Vichni astnci, kte maj povolen k vysln pod vlastn znakou, budou zaazeni do pslun kategorie podle tdy koncese. Posluchai sout ve dvou samostatnch vkovch kategorich. Budeme velice rdi, kdy se do soute zapoj nejen vechny aktivn klubovn stanice, ale tak jednotliv opertoi klubovnch stanic. Vem zjemcm na podn zdarma zalu tiskopis msnho hlen a tabulky zem DXCC a okres esk a Slovensk republiky, do kterch mete ihned od zatku soute zaznamenvat spojen s novmi zemmi a okresy. Tyto tabulky vm znan usnadn evidenci pro vpoet dosaench bod v danm msci. Nikdo se proto nemus obvat obtnho vypotvn bod.
O em p jin radioamatrsk asopisy ?

CQ DL 9/1997, Baunatal, SRN: Skautsk tbor po prv s amatrskm vyslnm. Poznmky k zkonu o amatrskm vysln. Soudn spor o antnn stor. K biologickm inkm elektromagnetickch pol a vln. Nvrh novch doporuen ITU: kodliv vyzaovn. Pedzesilova pro UHF 0,5 a 2,5 GHz. Pedpov en krtkch vln programem Propagation Wizard. Drky antn pro mobiln provoz na KV. Klova s pamt II. Vudyptomn tranzistor. Tak ve Francii nov pedpisy pro amatrsk vysln. FUNK 9/1997, Baden-Baden, SRN: Co meme ekat od amatrskho vysln (koment k novmu zkonu). Pijma NRD-345 (10 kHz a 30 MHz). Test transceiveru C510E (2 m a 70 cm). Schmata CMOSPLL 4046. Jednoduch nkolikapsmov antny. E1sbrka program z elektroniky pro Windows 3.1 a Windows 95. Rozdlen proudu na drtovch antnch a jeho dsledky. Tacho (mi rychlosti) pro elektronick kle. Jednopsmov QRP transceiver OHR100. Rozloiteln penosn Yagi pro 2 m. O pedpovdi podmnek. Amatrsk vysln a Internet. Bezpenost u elektrickch a elektronickch pstroj. Novinka: Pager v amatrskm provozu. QST 8/1997, Newington, USA: Cvky si zhotovujte sami (zejmna cvky pro antnn leny a vf zesilovae)! Snadn zpsob, jak pijmat povtrnostn mapy z druic. Dlkov ovldn pepnae antn. Nebesk hon na liku - COSPAS a SARSAT, ptrac a zchrann druicov systmy. Vka antny je dleit! Nkolikapsmov vertikln antna Cushcraft R7000 (10-40 m). Pehled penosnch krtkovlnnch pijma. Start Phase 3D odloen. RADCOM 8/1997, Herts., UK: Prvn rok pokus na 73 kHz. Smrovky s jedinou oporou. Zklady pota. Jednoduch dvouprvkov quad na 6 m. Transceiver Yaesu FT-920 pro KV+50 MHz. Stavebnice transceiveru pro 80 m. CW filtr pro dvoupsmov superhet. Jednokanlov soutn zazen stanice G3HEJ (7 MHz). Hlun televizory. CQ AMATEUR RADIO 9/1997, Hicksville, USA: Linern mi sly pole Palomar PFS-1 (1,8-150 MHz). Reflektometry. Run transceiver na 2 m Alinco DJS11T. Jak zat na 6 m (dipl, rm, Yagi, quad). 6L6, elektronka, kter zmnila rdio. Zkuenosti s QRP. Rady zatenkm. Problmy s paket radio (interfejs, odborn termny apod.). RADIOHREN & SCANNEN 10/1997, Baden-Baden: IFA 97 - totln digitln. Digitalizace a obsah program. Rozhlas v psmu 4 m. Pjem z druic skenerem. Na stri amatrskch psem proti vetelcm. Skenery a bezrov telefony - jak je mono odposlouchvat telefonovn. Bylo jednou....Radio Berlin International. Pokusy s DAB. Nov skener Alinco DJ-X10 (100 kHz-2 GHz). Radio Data System. CQ HAM RADIO 9/1997, Tokio: Jak vyrobit dipl (napjen uprosted koaxilem, balun). Desetiprvkov rmov antna pro 1200 MHz. Polovin oton dipl pro 3,5 MHz. Pokusy s antnou tvaru AWX pro 3,5 MHz. Oton dipl o pln dlce pro 7 MHz. roubovicov antna pro 7 MHz. Rmov antna pro 21 MHz. Rmov antna pro 14-28 MHz. Cubical quad pro 14-28 MHz. Zahnut dipl modelovan na potai. Oton dipl pro 21 MHz. Antna dvojit D" pro 21 MHz. Oton dipl pro 24 MHz. ikovn vertikln antna pro mobiln provoz. Jak udlat antnu pro 50 MHz. Nov zpsob een zmenenho diplu. Simulace antny pro Windows 95. Transceiver pro 7 MHz napjen jednou suchou bateri 9 V. Dlnopisn demodultor pipojen k televizoru. IC-PCR 1000: pijma v potai. Mobiln transvertor 430-1200 MHz. J. Dane, OK1YG
zaazeni soutc, kte maj koncesi tdy B a A. Budou se jim zapotvat pouze uskutenn spojen pod vlastn znakou. Nezapotvaj se jim poslechy. 7. TOP TEN. Do tto kategorie bude v prbhu roku a na zvr soute vyhodnocovatelem zaazeno vdy 10 nejspnjch astnk v absolutnm poad bez rozdlu kategori. Bodovn KV - QSO/poslech CW - 3 body, SSB 1 bod, RTTY - 5 bod. VKV - QSO/poslech CW - 5 b., SSB 3 b., FM direct 3 b., FM pevd 1 bod. Spojen s jednou stanic na kadm psmu lze zapotat pouze 1x denn jednm druhem provozu. Posluchai mus mt v denku zaznamennu tak znaku protistanice a report. Posluchai do 15 rok si veker body nsob 2x. Pdavn body: 100 bod za ast v kadm zvod (posluchai si body potaj pouze tehdy, pokud je v zvod hodnocena tak kategorie SWL). 30 bod pro kategorie klubovn stanice" a posluchai" - za kadho opertora, kter nave na klubovn stanici alespo 30 QSO v msci, vetn zvod. 100 bod za kadou novou zemi DXCC jednou za sout na KV. 200 bod za kadou novou zemi DXCC jednou za sout na VKV. 50 bod za kad nov okres R i SR jednou za sout na KV. 50 bod za kad nov okres R i SR jednou za sout na VKV. 30 bod za kad nov prefix jednou za sout na KV. 100 bod za kad nov velk tverec QTH jednou za sout na VKV (nap. JO79, JN70). Seznam zkratek zem, okres, tverc a prefix uvdjte na zadn stran msnho hlen. Msn hlen Msn hlen se vypot tak, e se setou body za spojen + pdavn body v danm msci. K tmto bodm se pipote dosaen celkov vsledek z minulho msce. Toto je pak celkov vsledek za soutn msc. V msci lednu se dn body z minulho msce nepipotvaj. V prvnm hlen kad astnk soute uvede sv jmno a pjmen, datum narozen, kategorii, ve kter m bt hodnocen, a adresu, na kterou mu bude zaslna vsledkov listina. Hodnocen bude provedeno za kad msc a celkov za rok. Bodov vsledek, uveden na poslednm zaslanm msnm hlen, je souasn celoronm vsledkem soutcho. V souti bude hodnocen kad astnk, kter bhem roku zale hlen alespo za 1 msc. Kad astnk soute mus podepsat estn prohlen. Organiztor soute si me vydat stanin denk soutcch ke kontrole. Msn hlen zaslejte nejpozdji do 20. dne nsledujcho msce na adresu vyhodnocovatele: OK2-4857, Josef ech, Tyrova 735, 675 51 Jaromice nad Rokytnou. Soutc na prvnch tech mstech vech kategori v celoronm hodnocen
Podmnky soute
Sout oprobh kadoron v dob od 1. ledna do 31. prosince. Sout se na vech KV/VKV psmech vemi druhy provozu. Soute se mohou zastnit tak zahranin radioamati. Kategorie 1. Posluchai a posluchaky star 18 let. Do tto kategorie budou zaazeni pouze ti posluchai, kte nemaj vlastn vyslac koncesi. Do soute se jim zapotvaj i spojen, uskutenn na klubovn stanici, vetn pdavnch bod. Tato spojen mus mt potvrzena od VO klubovn stanice nebo jeho zstupce. 2. Posluchai a posluchaky do 18 let, rovn bez vlastn koncese. Do soute se jim tak zapotvaj spojen z klubovn stanice, vetn pdavnch bod. 3. Klubovn stanice. Do tto kategorie budou zaazeni i posluchai, kte pracuj spolen pod jednou znakou (nap. OKL 1000). 4. OK-D. Do tto kategorie budou zaazeni soutc, kte maj koncesi tdy D. Budou se jim zapotvat uskutenn spojen na VKV a dle odposlechy z psem, kde nemohou vyslat (tedy vechna psma KV). Odposlechy mus bt vedeny zvl v posluchaskm denku. Nepotaj se spojen, uskutenn v klubovn stanici. 5. OK-C. Do tto kategorie budou zaazeni soutc, kte maj koncesi tdy C. Budou se jim zapotvat uskutenn spojen na psmech, kde mohou vyslat, (tedy VKV a KV 1,8 - 3,5 - 10,1 - 21 28 MHz) a dle odposlechy z psem, kde nemohou vyslat (ostatn KV psma). Odposlechy mus bt rovn vedeny zvl v posluchaskm denku. Nepotaj se spojen, uskutenn v klubovn stanici. 6. OK-B+A. Do tto kategorie budou
obdr diplom, ppadn i vcnou cenu, podle finannch monost poadatel. Soutc na prvnch tech mstech kategorie TOP TEN obdr vcnou cenu. Tme se na vai ast. Peji vm hodn spch a mnoho vzcnch spojen v celoron souti OK - Maratn.
Prosba o pomoc
Napsal mi jeden star radioamatr z okresu Olomouc, kter se v mld zabval radioamatrskou innost. Postupn u nho vak pevldl zjem o fotografovn a tomuto konku se vnoval podstatnou st svho ivota. V roce 1996 vak ml tkou autonehodu a je nyn odkzn pouze na lko nebo ppadn na idli. S fotografovnm je konec a tak si vzpomnl na radioamatrskou innost, kter by se chtl znovu vnovat. Emil se obrac na vechny radioamatry s prosbou o pomoc. V, e se mu poda najt nkterho radioamatra, kter by mohl vymnit pijma na KV nebo VKV psma za zazen fotokomory, zvtovky a fotoaparty. Pokud mu mete pomoci, napite mu prosm na adresu: Emil tok, Vojnice 90, 783 46 Tetice, ppadn ho navtivte osobn. Peji vm hodn spch v soutch a tm se na vae dal dopisy. 73! Josef, OK2-4857
Cena dkov inzerce: za prvn dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K. Elektronika v lncch na disket 3,5" databzov seznam lnk s elektronickou a elektrotechnickou tmatikou po optovnm letonm doplnn obsahuje seznam lnk z asopis A-Radia ady A: Praktick elektronika, . B: Konstrukn lektronika, . C: Stavebnice a konstrukce a plohy ELECTUS 97". Dle z KTE-Rdio plus - magaznu elektroniky, AMA magazinu, radioamatrskho asopisu a z pvodnho Amatrskho radia ady A i B. Disketu s takto doplnnm seznamem lnk, kter v uvedench asopisech vyly do konce roku 1997, na dobrku 296 K vetn potovnho zasl Kamil Dont, Pod sokolovnou 5, 140 00 Praha 4. OPRAVUJI REPRODUKTORY vech zahr. zna., soustavy - do auta. Vadn kmit. cvky a okrajov gumy. M. Ledvinka, Na vysoin 664, 104 00 Praha 10 - Uhnves, tel.: (02) 703 641.
stroje na vrobu plonch spoj:

loptick vrtaka WESSEL, otky do 60 000, nutn stlaen vzduch, cena asi 30 000 K; lkartovaka jednostrann, psov pohon, uzaven okruh vody, pvodn cena asi 80 000 K, nyn za 30 000 K; l program pro optimalizaci dat pro CNC vrtaky, cena asi 500 K (ceny orientan). SEMACH, Nerudova 8, 757 01 Valask Mezi tel.: (0561) 24 638, 0602-721 022; fax: (0651) 614 396. Internet: http: // www.de.anet.cz/semach
Prodme
Praktick Konstrukn
elektronika A Radio
Ronk II, 1997
fredaktor Lubo Kalousek
Stavebnice a konstrukce - A Radio

Ronk I, 1997
LEGENDA: Prvn slo oznauje strnku, slo za lomtkem seit. msk slice oznauj oblky pslunch seit, pp. zaazen v inzertn ploze asopisu; DPS znamen, e v lnku je deska s plonmi spoji, M" oznauje lnek v modr ad - Konstrukn elektronika A Radio, " lnek ve lut ad - Stavebnice a konstrukce A Radio, E" lnek v roence ELECTUS. Nen-li seln daj doplnn psmenem, jedn se o lnek v zkladn ad Praktick elektronika A Radio.
INTERVIEW, REPORTE, KOMENTE, RZN

N interview s V. Koubou z fy Pijmac technika ................................... 1/1, II/1 s M. Ciboldim z fy OMEGA ................................................ 1/2, II/2 s Ing. J. Pchou, z partnersk spolenosti Samsung Electronics ......................................................... 1/3, II/3 s M. Farkou z fy MIFA ........................................................ 1/4, II/4 s M. Mnkem z fy Ryston Electronics s. r. o. .................... 1/5, II/5 s M. Filipovou z fy ELLAX s. r. o. ....................................... 1/6, II/6 s F. Vyskoilem z fy SPAUN electronic ............................. 1/7, II/7 s P. Kotrem ze spolenosti TES elektronika .................. 1/8, II/8 s M. Toninatim z fy Italtronic .............................................. 1/9, II/9 s Ing. P. Krejm z fy ANTECH s. r. o. ........................... 1/10, II/10 s Ing. J. Pincem, CSc., z fy MIKROKOM s. r. o. ........... 1/11, II/11 s Ing. V. Zichem z fy Nippon CEC s. r. o. ............................... 1/12 Vsledky Konkursu PE 1996 o nejlep elektronick konstrukce ............................................. 3/1 Vyhlen Konkursu PE-AR 97 o nejlep radioamatrsk konstrukce ....................................... 3/3 ComNET PRAGUE 97 ............................................................... 3/8 Tech Ed 97 ............................................................................... 35/8 Co novho v elektronice 1997 ................................. 3/9, 3/10, 3/11 ELO SYS 97 Trenn ............................................................... 3/12 Mezinrodn setkn radioamatr ve Vysokch Tatrch ....... 1/1M pikov mic technika v elektronice ................................. 41/2M ELEKTRA 97 ............................................................. 42/2M, II/2M MOTOROLA - jeden z gigant ................................... 81/3M, II/3M Pozvnka na INVEX - COMPUTER 97 ................... 121/4M, II/4M Digital se pedstavuje ............................................... 161/5M, II/5M HOLTEK se pedstavuje ...................................... 201/6M, II, III/6M
MIC TECHNIKA
Logick sonda (DPS) ............................................................... 14/2 Zkoue tranzistor (DPS) ....................................................... 15/2 Citliv zkoueka napt a obvod ............................................. 8/3 Pipojen fluorescennho displeje ........................................... 21/4 Pesn kmitoet z televize (DPS) ............................................. 23/4 Paket signl genertor (DPS) .................................................. 13/5 ta 1300 MHz (DPS) ............................................................. 16/5 Integrovan proudov zesilova a monitor ............................... 29/5 Teplotn senzory a spnae ...................................................... 29/6 Pouit modulu ADM 2000 jako vstupnho pstroje k univerzlnmu men .............................................................. 7/7 slicov hodiny s vekm displejom (DPS) ............................ 14/7 Kmitotov a fzov kompartor (DPS) ................................... 19/7 Tbarevn panelov voltmetr BICV-01 (DPS) ......................... 18/8 Krystalem zen genertor 1 Hz .............................................. 22/8 slicov multimetry ................................................................. 28/9 Digitln mi zrychlen ......................................................... 26/10 Jednoduch tester (DPS) ......................................................... 8/11 Pomrov mi kapacity (DPS) ............................................ 12/11 Tester infraervench diakovch ovldaov (DO) (DPS) ..... 13/11 Znte yoktosekundu? ............................................................... 2/12 Tester tranzistor v Darlingtonov zapojen .......................... 12/12 Elektronick hodiny Midra Time 1 (DPS) ............................... 16/12 Sonda pro men vf napt (DPS) ......................................... 30/12 Kompartory (DPS) ............................................................... 93/3M Testery napovch rovn (DPS) ......................................... 94/3M Mic pstroje, doplky a zkoueky (DPS) ...................... 103/3M Nebn men bnch operanch zesilova .............. 108/3M ta do 1,3 GHz (DPS) ................................................. 2/1, II/1 Wattmetr s LM13700 (DPS) .................................................. 12/1 Miliohmmetr k DMM (DPS) ................................................... 18/1 Teplotn idlo (DPS) .............................................................. 27/1 Pesn teplotn senzor LM35 ................................................. 29/1 Teplotn idlo k DMM (DPS) .................................................... 8/2 Mi impedance reproduktor (DPS) .................................. 22/2 Nastaviteln dli kmitotu ...................................................... 35/E
ANTNY, ANTNN ZESILOVAE, PSLUENSTV

H 2000 Flex - nov souos kabel i pro psma VHF, UHF a SHF ...................................................................... 42/2 Pozicionr P39 pre satelitn antny s DO (DPS) .................... 21/3 Pro a jak mme SV (PSV) .............................. 32/4, 32/6, 42/7 CB autoantna zcela zadarmo ................................................. 32/8 Poznmky k antnnm ladicm lenm .................................... 31/9 Pozicionr POZ-128 pro zen naten satelitnch antn (DPS) ........................... 14/11 Antnn jednotka California pro pjem televiznch vysla v psmu MMDS ........................................................................ 4/12 Smrov antna pro psmo 430 a 440 MHz ........................ 36/E
Praktick elektronika A Radio - 12/97 A
NF TECHNIKA, ZZNAM ZVUKU A OBRAZU, ELEKTRONICK HUDEBN NSTROJE, BAREVN HUDBA

Nf pedzesilova (DPS) .............................................................. 9/1 prava zesilovae Zetawatt 1420 .............................................. 8/2 Genertor zvuku zbran (DPS) ................................................... 8/3 Genertor zvuku sirn (DPS) ..................................................... 7/4 Nf zesilovae s SMD (DPS) ..................................................... 16/4 Bezrov sluchtka PHILIPS SBC HC 710 ........................... 3/7 Vkonov zesilova 2x 350 W (DPS) ......................................... 9/7 Videodekodr SVC 96 (DPS) ................................................... 20/7 Pedzesilova pro mikrofon s kompresorem dynamiky (DPS) ............................................. 26/8 Nf zosilova s hybridnm IO 2x 150 W (0,007 %) (DPS) ...... 18/9 Miniaturn nf filtr ........................................................................ 24/9 Audio-video selektor AVS1 (DPS) .......................................... 18/10 KA22235 - 5psmov grafick ekvalizr ................................ 22/10 Stavme reproduktorov soustavy ................... 25/10, 24/11, 24/12 Radiomagnetofon s pehrvaem CD Philips AZ 8051 ........... 4/11 Osmipsmov ekvalizr a analyztor spektra, zen mikroprocesorem (DPS) ................................. 3/1M Nf zesilova, zen mikroprocesorem (DPS) ....... 30/1M , 111/3M Dal zapojen nf zesilova (DPS) ....................................... 83/3M Doplky k hudebnm nstrojm (DPS) .................................. 90/3M Obvody pro klvesov nstroje a rytmick genertory ....... 221/6M Obvody pro zpracovn a nahrvn ei a zvuk ............... 225/6M Automatick loudness" (DPS) ................................................ 4/0 HIFI zesilova 150 W s TDA7294 pro 8 a 16 W zt (DPS) ...................................................... 9/0 Mi korelace stereofonnho signlu (DPS) ........................ 23/1 Zesilova do auta 2x 12 W (DPS) ........................................... 5/2 Mixn pult MC 1202 (DPS) ................................................. 10/2 Filtr pro subwoofer (DPS) ...................................................... 19/2 Mi impedance reproduktor (DPS) .................................. 22/2 MIDRAWATT - stereofnny nf zosilova 2x 25 W (DPS) ..... 30/E
ROZHLASOV A TELEVIZN PIJMAE, PIJMAC TECHNIKA, PJEM SIGNL Z DRUIC, PROFESIONLN VYSLAC TECHNIKA, ZAZEN OVLDAN RDIEM, TELEFONY, FAXY
Dlkov ovldan prodluovac kabel ........................................ 4/1 Nov vrobky firmy Optoelectronics ........................................ 40/1 Zkladn informace o systmu WXSAT ................................... 28/2 Infomapa 4.0 a GPS ................................................................. 31/2 Televizor Philips 29PT8302 ........................................................ 4/3 Pijma a interfejs pro pjem meteosatelit (DPS) ........ 9/3, 27/4 Dtsk radiostanice .................................................................. 28/3 Minipijma VKV s automatickm ladnm (DPS) .................. 11/4 Bezkontaktn identifikan systm TIRIS (Texas Instruments) ....................................................... 30/4 Televizn pjma OTF ORAVA 63M500 a 63M501 .................. 3/5 Dekodr Teletextu pro PC (DPS) ............................................... 9/5 Pijma/vysla dlkovho ovldn TMS3637 (DPS) ............ 20/5 Pjem stacionrnch meteosatelit (DPS) ..................... 22/5, 19/6 Faxov pstroj Panafax UF-S1 .................................................. 3/6 TV vysln v psmu MMDS ..................................................... 22/6 prava pijmae DCF77 .......................................................... 26/6 Pijma VKV s plonmi cvkami (DPS) ................................. 27/6 Jednoduch interkom ............................................................... 13/7 Kmitotov syntza pro pijmae FM (DPS) ........................... 27/7 Zkuenosti se stereofonnm TV genertorem TVIGI-2 .............. 2/8 Digitln zamova rdiovch signl v rozsahu 200 a 3000 MHz ....................................................... 3/8 Interkom" ................................................................................... 9/8 Vstupn jednotka VKV 88 a 108 MHz (DPS) ......................... 23/8 slicov stupnice pro TV pijma se zobrazenm na obrazovce (DPS) ........................................ 27/8 Bezrov telefonn pstroj Daewoo TOP DCP-1000 ............. 4/9 Stedovlnn pmozesilujc pijma Mini-power" ..................... 8/9 Stereofonn pijma AM/FM (DPS) .......................................... 15/9 Dekodr teletextu s vlastnm zenm ....................................... 26/9 Automobilov pijma s pehrvaem CD Philips RC 948 RDS ................................................................. 4/10 Vf moduly 433 MHz ................................................................ 24/10 Multimediln televizor z Oravy .............................................. 34/10 Skener Yupiteru MVT7100/Stabo XR100 .............................. 42/10 Mikrovlnn GaAs vkonov zesilova CGY92 (DPS) .............. 5/11 Barevn televizor z ernoblho typu Saturn, Neptun nebo Uran ............................................. 27/12 Obvody pro telekomunikan zazen ................................. 213/6M Navigan pijmae GPS v praxi ....................................... 1/E, II/E Kmitotov syntza pro tuner VKV (DPS) .............................. 19/E Prijma na VKV 88 a 108 MHz (DPS) .................................. 52/E
ZDROJE, MNIE, REGULTORY

Mnie ss napt pracujc na principu nbojov pumpy ......... 20/1 Nabje akumultor Charge Manager 2000 ............................. 4/2 Spnan stabiliztory napt ..................................................... 24/2 Jednoduch asov spna ...................................................... 27/2 Nabje autobateri ................................................................... 17/3 Intervalov spna (DPS) .......................................................... 18/3 Sov kontrolka dvoubarevn blikajc (DPS) ......................... 22/4 Oprava impulznho zdroja s TDA4605 .................................... 12/5 Regultor napt pro alterntor 120 (DPS) .............................. 7/6 Dva zdroje (5 a 12 V, 12 a 18 V/500 mA) (DPS) ................. 15/6 Proudov zdroj pro karty PCMCIA ........................................... 21/6 Univerzln nabje akumultork .............................................. 8/7 Zdroje dvojitho napt ............................................................. 23/7 Nabjeka akumultor (DPS) .................................................. 24/7 Automatick rychlonabjee akumultor ANSMANN ............... 4/8 Univerzln dvoukanlov nabjeka bateri NiCd, NiMh a Pb (DPS) ................................................ 10/9, 30/10 Trojkanlov asov spna AT2000 (DPS) ........................... 10/10 Tukov akumultory NiCd od firmy Panasonic s kapacitou ji 1000 mAh ....................................................... 21/10 IO ady U240xB pro nabjen lnk NiCd a NiMH .... 27/10, 28/11 Zdroje s nabjekou pro radiostanici CB ................................ 32/10 Lithiov nabjec baterie mohou mt poadovan tvar ............. 5/11 Inteligentn" baterie .................................................................. 5/11 Nov olovn akumultory Panasonic ................................... 18/11 Regulcia otiek magnetofnovho motoreka ................... 19/11 Budi/pijma linky RS-232 jako mni ss napt ................. 27/11 Nov ip TDA4862 .................................................................... 2/12 1 MW ze Slunce ....................................................................... 5/12 Univerzlny napjac zdroj ....................................................... 8/12 Napov konvertor ICL7660 ................................................. 13/12 IO ady U240xx pro nabjen NiCd a NiMH ............................ 19/12 Rychlonabjee akumultor NiCd a NiMH (DPS) ................. 20/12 Alkalick akumultory RAMTM ................................................ 23/12 Nabjee, odpojovae a vybjee akumultor (DPS) .......... 98/3M Obvody pro napjec zdroje ................................................ 163/5M Nabjeka AKU s automatikou (DPS) ................................. 195/5M Stmvae - obvody pro zen jasu rovek ......................... 219/6M Stabiliztory a detektory napt ........................................... 229/6M Budie LED .......................................................................... 231/6M Sinusov genertor na bateriov provoz (DPS) .................... 12/0 Stabilizovan impulsn zen zdroj 0 a 20 V/2,5 A (DPS) ... 39/E Univerzln nabjeka akumultor NiCd (DPS) ..................... 55/E
JAK NA TO? - ZAJMAV ZAPOJEN

Svteln zvisl osciltor CMOS ............................................. 19/2 Osciltor s LM3909 .................................................................. 16/2 Osciltor s JFET ....................................................................... 16/2 Funkce Hold" u obvodu ICL7107 ............................................ 13/4 Detektor vodivch kapalin LM1830 a jeho pouit ................... 31/4 Nhrada Isostatu mikrospnai .................................................. 7/5 Dva dobr npady ...................................................................... 7/5 Napjen diod LED ................................................................... 12/5 Naptm zen elektronick potenciometr ............................... 14/5 Fliov kondenztory ............................................................... 25/5 Svtic flie ................................................................................ 28/6 Rel s ekonomickm provozem ................................................. 9/9 asov spna do sklepa ........................................................... 9/9 Tester tranzistor v Darlingtonov zapojen .......................... 12/12
Praktick elektronika A Radio - 12/97 B
RZN APLIKOVAN ELEKTRONIKA, ELEKTRONIKA VE FOTOGRAFII, PRO MOTORISTY, MODELY, HRAKY

Porn hlsi ............................................................................. 4/1 Ozdobn lucerna s infrapasvnm idlem Australia" ................. 5/1 Elektronick pouta .................................................................... 8/1 Spna osvtlen s pyrosenzorem (DPS) ................................. 13/1 Jednoduch autoalarm (DPS) .................................................. 16/1 Mixer pro modele (DPS) ........................................................ 18/1 Elektronick kdov zmek (DPS) ................................. 21/1, 17/2 Elektronick hodiny SMD (DPS) ................................................ 9/2 Indiktor hladiny vody (DPS) .................................................... 13/2 Programovateln pokojov termostat (DPS) .................. 20/2, 26/3 Genertor zvuku zbran (DPS) ................................................... 8/3 RC expandr (DPS) .................................................................. 14/3 Hrajc nonk (DPS) ................................................................. 16/3 Cyklova pro strae s 555 ...................................................... 20/3 Dtsk radiostanice .................................................................. 28/3 Ultrazvukov odpuzova hlodavc (DPS) .................................. 7/4 Elektrick ohradnk (DPS) .......................................................... 8/4 Hrajc hrac kostka (DPS) ........................................................ 18/4 Prostorov zabezpeovac zazen SAIB-1 (DPS) .................. 15/5 Diodov had trochu jinak ............................................................ 8/6 stedna zabezpeovacho zazen ZZ238K (DPS) ................. 9/6 Cykloalarm (DPS) ..................................................................... 24/6 Imobilizr a alarm pro mopedy ................................................. 25/6 Signalizace nevypnutch svtel ............................................... 30/6 Teplotn spna (DPS) ................................................................ 7/7 slicov hodiny s vekm displejom (DPS) ............................ 14/7 asov spna pro temnou komoru s asovaem 555 ............ 18/7 asov rel ............................................................................... 29/7 Spna motoru vtrku chladie (DPS) ...................................... 8/8 Efektn vianon blika .............................................................. 8/8 Cyklovae pro Felicii a Favorit (DPS) ...................................... 13/8 Spout zadnho strae pi ostikovn (DPS) ..................... 15/8 Jednoduch svteln poutae pro vnon osvtlovac soupravy (DPS) ..................................................... 25/8 Bezpenostn majek - blika (DPS) ....................................... 8/9 Ovlda slnench kolektorov (DPS) ....................................... 23/9 Kdov spna (DPS) ............................................................... 8/10 Univerzln hlda s malou spotebou ...................................... 8/10 Kdov zvonek se zmkem a svtlem (DPS) ........................ 15/10 Elektronick hrac kostka se 4017 ........................................... 8/11 Pstupov systm PS-01 (DPS) ............................................ 10/11 Digitln hodiny - modul RFT 70514N .................................... 20/11 Zazen pro inn probuzen (DPS) ..................................... 22/11 Smrakov spna .................................................................... 8/12 Poplan zariadenie do auta (DPS) ....................................... 10/12 Blikajc vnon stromeek (DPS) ......................................... 14/12 Elektronick hodiny Midra Time 1 (DPS) ............................... 16/12 Ppk na 220 V ....................................................................... 22/12 Vpravd modern fotoapart .................................................. IV/5M Fotoapart na pomez audio-video a PC .............................. IV/5M Efektov genertory ............................................................ 208/6M Stmvae - obvody pro zen jasu rovek ......................... 219/6M Obvody pro senzory PIR ..................................................... 224/6M Jednoduch autoalarm (DPS) ................................................. 7/0 Zpoova vnitnho osvtlen pro automobil (DPS) ............ 11/0 asova pro akvaristy (DPS) .................................................. 9/1 Indiktor vlhkosti pdy (DPS) ................................................ 20/1 Plai krtk (DPS) ................................................................... 2/2 Detektor kov (DPS) ............................................................. 26/2
VPOTY OBVOD, NOV MATERILY, NOV TECHNIKA A TECHNOLOGIE, POUIT NOVCH PRVK
Nov supersvtiv LED ............................................................. 19/1 Mal katalog ................................................... XXXIX/1, 25/4, 27/5, XXXIX/6, 25/7, XXXI/8,XXXIX/9, LV/11, 25/12 Pehled logickch IO ................................................................ 25/1 Obvody s fzovm zvsem .......................................... 26/1, 25/2 Elektronick potenciometry DALLLAS SEMICONDUCTOR 2 ............................................. 28/1 Nkolik novinek od National Semiconductor ............................. 3/2 Mikromechanick akcelerometr od firmy Motorola .................. 13/2 Nov procesor Pentium MMX ................................................... 17/3 Vkonov GaAs tranzistory FET .............................................. 24/3 TSS400 - procesor pro zpracovn analogovch signl ........ 30/3 Konstrukn katalogy elektronickch soustek na CD-ROM . 10/4 Bezkontaktn identifikan systm TIRIS (Texas Instruments) ....................................................... 30/4 Kemkov tranzistory SMD pro kmiitoty 10 GHz a vy ...... 17/7 Nov stabiliztor napt .............................................................. 3/8 elezoprachov toroidn tlumivky ............................................. 16/8 Hybridn IO Sanyo rady STK ................................................... 21/8 Proudov zesilovae 400 MHz MAXIM .................................... 25/9 Operan zesilovae pro 25 MHz ............................................. 25/9 Kdov zmek .......................................................................... 30/9 Cvkov sady NEOSID ........................................................... 21/11 Tranzistorov pr v proveden SMD ....................................... 23/12 Potaov simulace elektronickch obvod ........................ 43/2M Nebn men bnch operanch zesilova .............. 108/3M Psmov zdr s neideln induknost .............................. 199/5M
SLICOV A VPOETN TECHNIKA

Zesilova s programovatelnm zeslenm ................................ 17/1 UCT520 - mikropota/terminl do kapsy ............................... 25/3 Program pro PC - ARRL Radio Designer ................................. 43/3 Dekodr Teletextu pro PC (DPS) ............................................... 9/5 Protel Easytrax - nvrh desek s plonmi spoji ....................... 31/6 Modul displeje a klvesnice (DPS) ........................................ 25/11 Doplky k osobnm potam (DPS) ................................. 100/3M Mikropota a terminl UCT520 (DPS) .............................. 123/4M Obvody pro periferie PC ...................................................... 217/6M Mikroprocesory .................................................................... 218/6M Pouit PC k dicm elm .................................................... 41/E Vyuit paralelnho portu potae PC ..................................... 43/E Jednoipov mikropotae AT90S.. ....................................... 44/E PC HOBBY Internet ............ 31/1, 33/2, 31/3, 35/4, 35/5, 35/6, 35/7, 36/8,36/9, 35/10, 34/11, 35/12 Microsoft Image Composer ...................................................... 33/1 CD-ROM ................ 34/1, 35/2, 35/3, 38/4, 38/5, 38/6, 39/7, 40/12 Potae proti barirm ............................................................ 38/1 tensk klub Plus ..................................... 39/1, 39/2, 39/3, 41/4, 41/5, 41/6, 41/7, 41/8,41/9, 41/10 Infomapa 4.0 a GPS ................................................................. 31/2 Jednoduch a lacn prevodnky na paraleln port .................. 34/3 Analyztor sriovej linky ........................................................... 33/4 PC do dlan .............................................................................. 33/5 Mulltimediln anglitina ........................................................... 33/6 Potaov elektronick slovnk ............................................... 33/7 Elektronick publikovn ........................................................... 33/8 Zpracovn videa v PC ............................................................. 33/9 WINDOWS 98 .......................................................................... 35/9 INTERCAST ........................................................................... 33/10 Technologie DVD ................................................................... 31/11 Matematick dlna (Mathcad 7) .............................................. 33/12
Praktick elektronika A Radio - 12/97 C
POKYNY A POMCKY PRO DLNU

prava mikropjeky .................................................................. 8/2 Odizolovn vf lanek ................................................................... 8/3 Prstrojov skrinky typu UNIMAS ............................................. 40/3 erven flie pro displej LED - a zdarma .................................. 7/4 Nepjiv kontaktn pole .............................................................. 8/6 Digitln pjeka (DPS) ............................................................ 10/8 Utopenou elektroniku - nezahazujte! ........................................ 24/8 Zkoueka plonch spoj ....................................................... 24/9 Tester tranzistor v Darlingtonov zapojen .......................... 12/12
TECHNIKA A METODIKA RADIOAMATRSKHO SPORTU; CB

Selektivn volby pro radiostanice CB ....................................... 41/1 koln rdiov s v psmu CB ................................................. 41/1 Povolovac podmnky - pn, diskuse, realita a monosti ...... 42/1 Q-kdy a zkratky .................................................... 45/1, 46/4, 47/9 Stavebnice radioamatrskch zazen Hands Electronics .................................................................... 45/1 Radioamatrsk druice Phase 3-D .............................. 40/2, 42/3 Z korespondence naich ten (DTMF) ............................... 42/2 Monitorovac systm IARU (MS) a jeho problematika ............. 43/2 Program pro PC - ARRL Radio Designer ................................. 43/3 Co je to MVT? ........................................................................... 44/3 Selektivn volba pro CB (DPS) ................................................. 14/4 Druicov provoz ............................................................ 43/4, 43/5 Dlkov ovldn DTMF (DPS) ................................................ 30/5 Novinka od firmy YAESU - transceiver FT-920 ....................... 32/5 Novinky mezi radiostanicemi CB ............................................. 42/5 Skauti a radioamati ............................................................... 47/5 Selektivn volba DTMF s displejem BESPR-96-1.2 (DPS) ...... 16/6 DX provoz na VKV odrazem od Es .......................................... 43/6 Elektronick telegrafn kl (DPS) ............................................ 30/7 Novinky z radioamatrsk techniky ......................................... 45/7 Konvertor 50 a 52/28 a 30 MHz (DPS) ................................. 30/8 Nen kopec jako kopec! ............................................................ 32/8 Zprva ze zem VE7 ................................................................ 43/8 Roste obliba radioamatrskch stavebnic ............................... 47/8 Jednoduch modem pro PR-CW-RTTY-SSTV-FAX (DPS) ..... 31/9 Zanajcm sbkm ................................................ 32/9, 32/12 Zasedn IARU a nkter jej doporuen ................................ 43/9 Zvodme s potaem ............................................................. 45/9 Pro tolik rachotu okolo paketu? ................................ 43/10, 44/11 40. narozeniny JOTA .............................................................. 44/10 Jednoduch pravy stanice ALLAMAT 295 ........................... 40/11 Mikroprocesorov zen transceiveru FM pro 145 MHz spojen s generovnm subtn CTCSS ............................... 41/11 Zplavy oima radioamatra .................................................. 43/11 Prochzka radioamatrskou exhibic Holice 97 .................... 43/12 WACRAL - sdruen kesanskch radioamatr .................. 44/12 Transceiver FM4 pro psmo 145 MHz (DPS) .................. 5/E, III/E Co je CCW - Coherent Continuous Wave .............................. 59/E Pestavba radiostanice VR 21 pro psmo 430 a 440 MHz (DPS) ......................................... 60/E
LNKY PRO MLDE

Zklady elektrotechniky .................. 6/1, 6/2, 6/3, 5/4, 5/5, 5/6, 5/7, 6/8, 6/9, 6/10, 6/11, 6/12 Ke knize Zkladn elektronick obvody a zazen (pro ky prmyslovch kol)" ......................... 25/1, 8/2 Mlde a radiokluby ...... 45/1, 46/4, 47/5, 47/8, 47/9, 47/11, 46/12 Nov knihy pro zatenky i pokroil .................................... 7/11
RUBRIKY
Nov knihy ............................... 5/1, 5/2, 12/2, 5/3, 4/4, 47/4, 32/5, 4/6, 47/6, 4/7, 5/8, 31/8, 5/9, 5/10, 48/10, 5/11,5/12 Z radioamatrskho svta .................. 42/1, 43/2, 44/3, 43/4, 43/5, 43/6, 44/7, 43/8, 43/9, 43/10, 43/11, 43/12, II/1M O em p jin radioamatrsk asopisy ............ 46/1, 47/2, 46/4, 46/5, 47/6, 47/7, 46/8, 47/9, 46/10, 46/11, 46/12 OK1CRA ................................................................................... 47/2 Informace, informace . 7/4, 7/5, 8/6, 8/7, 9/8, 9/9, 9/10, 9/11, 9/12 teni nm p ............................................................... 8/5, 42/8 Recenze: Sto praktickch konstrukc ....................................... 9/12
HISTORIE
Radioamatrsk muzeum v Gteborgu ................................... 41/3 70 let od prvnho dlkovho televiznho penosu ..................... 41/3 Silent key OK2OQ .................................................................... 42/4 Svdkov minulosti .................................................................. 42/6 Radioamatrsk muzeum ve Vancouveru ............................... 43/7 Zmrtvchvstni Hanzelkovy modr Tatry T805 ........................ 44/7 Ped 50 lety byla zaloena firma HEATHKIT ........................... 42/8 K potkm televize ................................................................. 42/8 Talianske vojensk rdiostanice so slukovmi antnami ...... 42/9 Telegraf, telefon, rdio, kdysi i dnes ........................................ 9/10 Leteck radiostanice FuG 16 ..................................... 42/11, 42/12
OPRAVY A DOPLKY KE STARM LNKM V PE-AR

Desky s plonmi spoji pro doplky k tai (PE 12/96) (DPS).. 29/3 Poznmka k lnku Nabjeka NiCd s nezvislm vybjenm" z PE 7/96 .......................................... 25/1 Jednoduch nabje NiCd (PE 10/96) ........................................ 7/2 Zjednoduen napjen antnnho zesilovae (PE 10/96) ........ 8/3 Obvody s fzovm zvsem (PE AR 2/97) ................................ 8/3 ta (PE AR 5/96, 12/96) (DPS) ............................................. 29/3 Nf pedzesilova (PE 1/97) ......................................................... 8/5 Scrambler (PE 5/96) ................................................................... 8/5 Spna osvtlen s pyrosenzorem (PE 1/97) ............................. 8/5 Univerzln nabjeka akumultor NiCd (ELECTUS 97) .......... 8/5 Senzorov a dlkov ovldan spna a regultor osvtlen (AR A8/95) ................................................................... 8/5 Cyklova pro Felicii a Favorit z PE-AR 8/97 .......................... 23/10 Zesilova 2x 350 W z PE-AR 7/97 ......................................... 23/10 Jet jednou k lnku Vkonov zesilova 2x 350 W" z PE 7/97 .............................................................. 21/11 Ad Jednoduch modem pro PR-CW-RTTY-SSTV-FAX" (PE-AR 9/97) ........................ 32/12
Praktick elektronika A Radio - 12/97 D

Prakticka Elektronika 1997-12

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 1997-12

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK II/1997. SLO 12 V TOMTO SEIT

Praktick elektronika A Radio

Praktick elektronika A Radio - 12/97

Obr. 1. Digitln fotoapart Sanyo VPC-G200

Informace Siemens HL22 1296.018

Praktick elektronika A Radio - 12/97

3. ronk veletrhu elektrotechniky, elektroniky a energetiky

ELO SYS 97 Trenn

Praktick elektronika A Radio - 12/97

Praktick elektronika A Radio - 12/97

Praktick elektronika A Radio - 12/97

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Spojovn pasivnch soustek

Praktick elektronika A Radio -12/97

Zkladn pojmy z radiotechniky

Praktick elektronika A Radio -12/97

Jednoduch zapojen pro voln as

Praktick elektronika A Radio -12/97

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio -12/97

Poplan zariadenie do auta

Obr. 1. Schma zapojenia

Obr. 2. Prklad zapojenia v automobile

Praktick elektronika A Radio - 12/97

Obr. 3. Doska s plonmi spojmi PZ

Funkcia PZ a innos programu

Praktick elektronika A Radio - 12/97

Obr. 5. Fotografia hotovho modulu

Tester tranzistor v Darlingtonov zapojen

Praktick elektronika A Radio - 12/97

Napov konvertor ICL7660

Technick data obvodu

Obr. 3. Napov invertor

Obr. 5. Bezeztrtov dli napt

Obr. 2. Zapojen vvod obvodu.

Obr. 4. Zdroj napt 5 V z baterie 9 V

Obr. 6. innost a napjec proud v zvislosti na vstupnm proudu

Praktick elektronika A Radio - 12/97

Blikajc vnon stromeek

Obr. 1. Schma zapojen jedn desky blikajcho stromeku

Obr. 2. Vnitn blokov schma obvodu 555

Obr. 3. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek

Praktick elektronika A Radio - 12/97

Obr. 4. Pomocn stabiliztor k sovmu adaptru

Praktick elektronika A Radio - 12/97

Elektronick hodiny MidraTime 1

Obr. 1. Zapojenie hodn

Praktick elektronika A Radio - 12/97

Praktick elektronika A Radio - 12/97

Praktick elektronika A Radio - 12/97

IO ady U240xx pro nabjen NiCd a NiMH

Odpovdi na dotazy ten

-   - &RVF ,    IRVF &RVF

Tab. 2. Verze obvodu U2402B

Praktick elektronika A Radio - 12/97

Rychlonabjee akumultor NiCd a NiMH

Rychlonabje akumultor NiCd aNiMH sU2402B

5[ = 5 8 PD[ 8% PD[ - 8 PD[

Obr. 1. Schma rychlonabjeky s obvodem U2402B

Praktick elektronika A Radio - 12/97

zjemce oteorii doporuuji erpat zfiremn katalogov dokumentace.

Rozpiska pouitho materilu

Obr. 4. Fotografie vnjho proveden nabjeky

- - &RVF , IRVF &RVF

5[ = 5 8 PD[ 8% PD[ - 8 PD[