Prakticka Elektronika 1998-09

N ROZHOVOR
Nae transformtory maj pezkouen z rznch zem: nap. VDE - Nmecko, UL - USA, CSA - Kanada, Fimko - Finsko, Semko - vdsko, SEV - vcarsko a tak EZ - esk republika.
Ve kterch zazench se vae vrobky nejvce pouvaj?
RONK III/1998. SLO 9 V TOMTO SEIT

N rozhovor ............................................................. 1 Pesn senzory teploty .............................................. 2 Senzor natoen krtic klapky ................................... 2 AR seznamuje: Bezrov mikrofon Philips SBC MC 600 .................................................. 3 Vytvoen uml zem spnanm kapacitnm invertorem ............................................... 4 Nov knihy ................................................................ 4 AR mldei: Bastlme .............................................. 5 Jednoduch zapojen pro voln as .......................... 6 Informace, Informace ................................................ 7 Termostat s digitlnm zobrazenm ........................... 8 Vkonn melodick genertor .................................. 11 Logickm obvodm bude stait napjen 2,5 V ............ 11 Touch007 - prevodnk kdu Dallas DS1990A na sriov kd ............................... 12 Detektor proudn vzduchu ...................................... 13 Nzkofrekvenn zesilova hifi 2x 40 W .................... 14 Minitransceiver erk pro penos dat (dokonen) ... 18 Digitln stereo ECHO/HALL (Dokonen) ................ 20 Zvonek s definovanou dobou peruovanho tnu a optickm indiktorem ....................... 23 Vvojov deska pro P SX (1) ................................. 24 Inzerce ....................................................... I-XXXII, 47 Domc poplachov zazen ................................... 26 Zariadenie na tanie obsahu pamti telefnnych kariet ......................................... 28 Ohrieva sptnch zrkadiel pre Favorit ................. 28 Stavme reproduktorov soustavy XII ...................... 29 Poruchy modulu G v TVP TESLA C 416 .................. 30 Nevedn jednoduch stabilizovan zdroj t napt .. 31 Vhodn nhrady za nevyrbn tranzistory ................. 31 Rdio Historie ....................................................... 32 PC hobby ................................................................ 33 CB report ................................................................. 42 Z radioamatrskho svta ....................................... 43
s panem Klausem Dieterem Hahnem, editelem firmy HAHN - Elektrobau GmbH.

Mohl byste nm strun pedstavit vai firmu?
Firma Hahn Elektrobau GmbH sdl v mst Hungen ve Spolkov republice Nmecko, zabv se vvojem, vrobou a prodejem malch transformtor, tlumivek, penosovch len, cvek s feritovm jdrem a dalho vinutho zbo. Podnik zamstnv nyn zhruba 300 pracovnk ve vrob i ve sprv a pracujeme na ploe asi 6000 m2.
Kdy a jak byla vae firma zaloena?
Nae transformtory spluj dky velkmu rozsahu vkon a dky dodatenm bezpenostnm rezervm tm kad poadavek na funkn bezpenost a dlouhodobou pouitelnost v nejrozmanitjch oborech a skupinch vrobk jako nap.: bl technika, prmysl osazovn desek s plonmi spoji, prmyslov elektronika, spotebn elektronika, topen a regulace, sdlovac technika, osvtlovac technika.
Mohl byste piblit tenm, co jsou transformtory ady RAST-5?
Firma HAHN Elektrobau GmbH byla zaloena 21. 4. 1949, pvodn jako navijrna kotev elektromotor. Opravovali jsme elektromotory a genertory, provdli elektroinstalace a prodvali domc spotebie. V z 1969 jsme zaali vyrbt mal transformtory. V roce 1971 jsme ji museli podnik rozit a od t doby zaznamenv nae firma stl nrst.
Mete strun charkterizovat v sortiment vrobk?
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit: Eva Kelrkov. Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10, sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 25 K. Pololetn pedplatn 150 K, celoron pedplatn 300 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky a pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 525 45 59 - predplatn, (07) 525 46 28 - administratva. Predplatn na rok 330,- SK, na polrok 165,- SK. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 525 46 28. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Internet: http://www.spinet.cz/aradio Email: a-radio@login.cz Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409
Vyrbme mal transformtorky v rznch velikostech: EE20, EI30, EI38, EI42, EI48, EI54, EI60, EI66 atd. Nabzme tedy standardn produkty, avak vyrbme i transformtory speciln podle pn zkaznka.
Jak reagujete na nov poadavky trhu a na technologick vvoj?
V naem podniku je oddlen vvoje se tymi spolupracovnky, kte se zabvaj novm vvojem. erpaj podnty z trhu i od naich zkaznk a zapracovvaj je do naich novch vrobk. Sname se bt s vvojem naich transformtor na souasn pikov rovni.
Norma ISO900x je i v esk republice jednm z pedpoklad uplatnn na trhu. Spluje vae firma poadavky tto normy?
Nae transformtory oznaovan jako RAST-5 pedstavuj v oboru vroby transformtor jedinen zpsob pipojen, kter umouje vrobci pstroje, zejmna v bl technice, doshnout nov rovn bezpenosti monte a souasn vrazn snit montn nklady. Transformtory jsou opateny jednoduchm variabilnm konektorovm systmem pro paraleln zapojovn podle VDE 0627-PM906. Mont jednotlivch konstruknch skupin je pi pouit tchto transformtor podstatn jednodu a trv jen 2/3 pvodnho asu. Kabelov forma se pouze zasune na primrn a sekundrn stran. Odpad doposud nutn pjen a utahovn roub, ppadn nasouvn jednotlivch koncovek vodi. Kdovan konektory s vedenm zajiuj nejvy montn bezpenost. Zmna pipojovacch vodi a konektor je i pro laika prakticky nemon. Kabelov forma je vyrobena strojn, co pedstavuje dal sporu nklad. Transformtory RAST-5 nabzme ve vkonech od 10 do 100 VA. Transformtory jsou pirozen vakuov zalvan kvalitn elektroizolan pryskyic podle podmnek izolan tdy ta70/B a podlhaj stoprocentn kusov kontrole.
Ve kterch zemch mte sv zastoupen?
Nmeck zkuebn stav VDE vydal firm HAHN Elektrobau GmbH v jnu 1996 certifikt o splnn systmu zen kvality podle ISO9001:1994. Oven tohoto systmu probhlo u ns spn v z 1997.
Ve kterch znmch zkuebnch jsou zkoueny vae vrobky?
Nae firma je zastoupena samozejm po cel Evrop, ale i v nkterch zmoskch zemch. Konkrtn mme zastoupen v nsledujcch zemch: Belgie, Dnsko, Finsko, Francie, Velk Britnie, ecko, Izrael, Itlie, Japonsko, Nizozem, Norsko, Rakousko, vdsko, vcarsko, panlsko, esk republika, USA.
Jak prodvte v R a kde si lze vae transformtory koupit?
AMARO spol. s r. o.
Praktick elektronika A Radio - 9/98
V Praze ns zastupuje firma FK technics s. r. o., tam si mohou vichni zkaznci nakoupit nae transformtory. Firma FK technics m od r. 1997 t svou kancel ve Slovensk republice.
Jak zkaznky mte v esk republice? Jak byste charakterizoval souasn esk trh?
losti s dalm rozvojem elektrotechnick vroby u vs. Mme dobr pocit, e elektrotechnika se v esk republice rozvj i pes nkter nepzniv makroekonomick signly z posledn doby a jsme velmi optimistit. Pochopiteln vme i o esk konkurenci, kter dky levn pracovn sle nabz nkdy pomrn nzk ceny.
Co od vs hlavn me zkaznk oekvat?
Zjemci mohou erpat z internetov strnky http://www.hahn-trafo.de a samozejm u naich zastoupen nebo pmo u ns.
Jak mte plny do budoucnosti?
K naim nejvznamnjm zkaznkm pat firmy Siemens a ETA, krom tchto velkch zkaznk mme jet celou adu zkaznk mench co do potu odebranch kus, kte rdi a opakovan vyuvaj skutenosti, e jsme jeden z mla vrobc, kter vede sklad hotovch vrobk a meme plnit dodvky v objemu do 1000 kus prakticky obratem. Na eskm trhu ctme jet urit rezervy a oekvme dal rozvoj obratu v souvis-
Pedevm velmi dobrou kvalitu. V na firm plat heslo: Kvalita, kterou nabz firma HAHN, mus budit dvru. Tmto heslem se vichni dme. Dle klademe draz na pesnost dodvek a sluby zkaznkm. Sname se splnit kad pn naeho zkaznka.
Kde lze zskat bli informace o vaich transformtorech?
Chceme dle rst spolen s naimi zkaznky. Nabzme techniku orientovanou na budoucnost. V naem novm zvod, kde jsme zahjili vrobu v ervenci 1998, budeme vyrbt pedevm mnie a vazebn leny do pulsnch sovch zdroj, v tto oblasti vidme dleitou st na budoucnosti. Nae vrobn linky opout denn zhruba 40 000 transformtor a toto slo se bude dle zvyovat.
Dkujeme vm za rozhovor a pejeme brzk splnn vech cl.
Pipravil ing. Jan Holub a ing. Josef Kellner
Pesn senzory teploty

Americk firma TelCom Semiconductor pedstavila dva nov polovodiov senzory teploty oznaen TC1023 a TC 1024. Jedn o se pesn pevodnky teplota/napt s monost uveden do spornho reimu (Shutdown). Pi teplot 25 C je zaruena maximln chyba 2 K. Typ TC1023 je uren pro mic rozsah -20 a +100 C a jeho vstupn napt je pmo mrn teplot. Pi men teplot nich ne 0 C je teba spojit vstup stahovacm (pull-down) rezistorem se zdrojem zpornho napt. Druh senzor m ir oblast men teploty a sta mu jedin napjec napt. Pi -40 C je na vstupu
100 mV, pi +125 C 1750 mV. Vce se lze dovdt na internetov adrese http:// www.telcom-semi.com. Elektronik 3/1998, s. 89.
Senzor natoen krtic klapky s drhou z vodivho plastu

Nov potenciometrick senzor hlov polohy uren pro automobilov prmysl vyvinula firma Panasonics Car Electronics Group. Jeho pednost je vborn spolehlivost, dlouh ivotnost v pracovnch teplotch -40 a 130 C, a to pi
zhruba o 30 % mench rozmrech ne stvajc typy. Senzory jsou pedevm ureny pro pevod hlu natoen krtic klapky motoru na elektrick napt pro jednotku dic vstikovn paliva. Senzor, co je v tomto ppad velmi dleit, dobe odolv i psoben mechanickho kmitn a rz. Celkov odpor snmacho potenciometru je 1,2 kW, stejnosmrn napjec napt 5 a 16 V. Pochopiteln je mon ho vyut i v jinch oblastech, kde je obdobn dleit velk odolnost vi psoben vliv vnjho prosted. Automotive Engineer 2/1998, s. 12.
JH
NEZAPOMETE, e ji 18. z je uzvrka
Konkursu PE A Radia 1998

Podrobn podmnky viz PE A Radio 3/1998, s. 3.
SEZNAMUJEME VS
Bezrov mikrofon Philips SBC MC 600

Celkov popis
Pro dnen test jsem vybral zazen, o kter, alespo podle mho nzoru, me bt vuritch kruzch uivatel mikrofon znan zjem. Jde o run mikrofon, kter je spijmac st spojen bezdrtov (rozhlasovm signlem) a umouje tak svmu uivateli naprosto voln pohyb bez ohledu na to, jak pekky se mezi mikrofonem a pijmac st nalzaj. Spodobnmi (asto zcela miniaturnmi) mikrofony se setkvme prakticky denn v nejrznjch televiznch relacch. Tento mikrofon, na rozdl od tch miniaturnch, kter jsou pouvny napklad vtelevizi, m vyslac st integrovanou pmo do svho tlesa, take nevyaduje, aby jeho uivatel ml kdesi na zadn sti obleku pipevnnou krabiku obsahujc vysla. Krom toho napklad umouje, aby ho jeho uivatel bezproblmov pedal jin osob, co u mikrofon s oddlenou vyslac st nen mon. To me bt vmnohch ppadech pouit i uritou vhodou. Mikrofon tedy pedstavuje (i s integrovanou a tedy nevynvajc antnou) kompaktn celek. Na boku jeho tubusu jsou dva ovldac prvky. Jednak je to posuvn spna a vypna napjen integrovanho vyslae, jednak dolaovac prvek, kter je realizovan otonm kulovm vrchlkem, mrn vynvajcm nad povrch tlesa mikrofonu. Po odroubovn spodn vlcov sti tubusu je pstupn prostor, kam se vkld napjec devtivoltov baterie. V tomto prostoru je t pepna kvolb vyslacho kanlu. Napjen vyslae, umstnho vtlese mikrofonu, se zapn zmnnm posuvnm spnaem a zapnut stav je indikovn erven svtc diodou. Tato dioda souasn indikuje stav napjecho zdroje, protoe v okamiku, kdy se toto napt zmen pod 6 V, dioda tm skokov zhasne. Odbr vyslac sti je pi napjecm napt 9 Vpiblin 30 mA. Pijmac st m tvar plochho, mrn vydutho kotoue, do nho se zaroubuje krtk antnka, pipoj napjen a vstup pijmac sti se propoj se vstupem nslednho zesilovae. Vstupn signlov napt ztto pijmac sti je prakticky vrovni vstupnho napt standardnch mikrofon, take zazen je nutn k zesilovai pipojit do vstupu, kter je uren pro mikrofon. Na pijmac sti je rovn prvek pro ppadn doladn pijmanho kmitotu, kter je vyeen zaputnm otonm regultorem. Pijmac st je napjena ze sovho zdroje, kter je tvoen transformtorem a usmrovaem, integrovanmi vsov zstrce. Napjec napt pijmac sti je 12 V.Nen-li kdispozici svteln s, lze samozejm pout i nhradn napjen z jakhokoli jinho zdroje, kter produkuje stejnosmrn napt 12 V, napklad zakumultoru automobilu. Odbr pijmac sti je pi tomto naptrovn asi 30 mA. Ve vyslac sti (vmikrofonu) a tak i v pijmac sti lze pro penos zvolit jeden ze dvou kmitotovch kanl, kter jsou kdispozici a kter jsou oznaeny jako CH.A a CH.B. To umouje pout na stejnm mst a ve stejnou dobu i dva shodn typy mikrofon, ani by se jejich signly vzjemn ruily.
Dosah vyslae: 15 a 30 m (vemi smry). Vstupn nf napt: 8 mV. Napjen vyslae: 9 V. Napjen pijmae: 12 V. Kmitotov rozsah: 80 a 16 000 Hz. Pomr signl/um: >60 dB. Citlivost mikrofonu: -55 dB. Zkreslen signlu: <0,5 % (THD).
Funkce pstroje
Jak jsem se ji vvodu zmnil, me bt tento bezrov mikrofon pi mnohm pouit velmi praktick a eln. Je samozejm, epijmac st mikrofonu mus bt propojena se vstupem pro mikrofon na zesilovai, protoe pro vybuzen napklad linkovho vstupu by bylo jej vstupn napt nedostaten. Nejprve jsem vyzkouel penosov vlastnosti tohoto mikrofonu. Pitom jsem zjistil, e i kdy prvkem na mikrofonu zkusme pelaovat vyslac kmitoet vcelm rozsahu tohoto regultoru, penen signl zstv stle vpln kvalit a nikterak se nemn. To bylo pro mne velmi pjemnm pekvapenm, protoe pi nedvnch zkou-
Technick daje
Systm penosu: Kmitotov modulace. Kmitotov rozsah kanlu A: 434,4 a 434,7 MHz. Kmitotov rozsah kanlu B: 433,2 a 433,5 MHz. Vyzen vkon: 0,5 mW.
kch malch reproduktorovch soustav (pro reprodukci zvuku Surround), kter byly eeny rovn jako bezrov, bylo teba vyslac i pijmac st vzjemn naladit pomrn velmi pesn, jinak pi ne zcela pesnm naladn obdobnmi regulanmi prvky se pozorovateln zhorovala kvalita penosu. U zmnnch bezrovch reproduktorovch soustav bylo vzjemn naladn navc pozorovateln nestabiln, co mlo za nsledek, e se s postupujcm asem kvalita penosu mnila a bylo teba vzjemn naladn opravit. Velmi pjemnm zjitnm bylo, e jsem podobn jev u tohoto mikrofonu pi jeho zkouen ani vjednom ppad nezaznamenal. Dle jsem si ovil, e signl vyslac i citlivost pijmac sti jsou natolik velk, e zajiuj dosah signlu ze vzdlenosti a nkolika destek metr, a to i vppad, e mezi mikrofonem a pijmac st jsou pekky vytvoen napklad nkolika zdmi. Ve vech uvedench ppadech byla kvalita penosu bez jakchkoli zvad. Mikrofon lze, vzhledem kjeho kmitotov charakteristice, bezproblmov pout pi vech hlasovch projevech, to znamen pi penosu mluvenho slova anebo pi zpvu a tmto elm odpovd t jeho kmitotov charakteristika. Pi penosu signl hudebnch nstroj by pochopiteln zleelo na tom, jak draz bychom kladli na rove penosu nejhlubch kmitot. Domnvm se vak, e pouit bezrovho mikrofonu by se v takovch ppadech pouit ani nejevilo jako pli eln. Pokud by ml bt tento mikrofon pouit pi dletrvajcch produkcch, lze jen doporuit, aby byl, vzhledem k pomrn velkmu odbru proudu vyslac sti zdevtivoltov kompaktn baterie (kter in tm 30 mA), pouvn alkalick typ, kter mikrofonu zajist del dobu provozu. Pro vrobce bych ml pouze dv doporuen. U pipojenho zesilovae (nebo jinho zazen) je teba pout
vkadm ppad mikrofonn vstup, co ponkud omezuje (poppad komplikuje) monosti vyuvn tohoto mikrofonu, protoe ne vechny amatry pouvan zesilovae jsou mikrofonnmi vstupy vybaveny. A pitom by bval stail jen naprosto jednoduch zesilovac stupe, aby bylo toto zazen pipojiteln na bn linkov vstupy, ktermi jsou vybaveny prakticky vechny zesilovae. Druh doporuen je spe formln a tk se skutenosti, e vpijmac sti nen dn prvek pro umlen umu proppad, e se intenzita pijmanho signlu zmen pod pijateln minimum. Vtakovm ppad toti zane pijma produkovat velmi nepjemn um. Je vak teba ci, e vbnm pouit, kdy vzdlenost mezi mikrofonem a pijmac st nen vysloven nadmrn, takov ppad nenastv a e by se tedy jednalo pouze o mimodn nepzniv ppady.
129e .1,+<
Zvr
Zvrem mohu jen znovu opakovat to, co jsem ji ekl na zatku tohoto testu. Pouit bezrovho mikrofonu povauji vmnohch ppadech za velmi uiten a domnvm se, e by se o tento pstroj mohlo nalzt nemal mnostv zjemc. Po nejrznjch zkoukch jsem zjistil, e je jeho funkce naprosto uspokojiv, penos bezchybn a bhem zkouek se nevyskytly dn poruchy. Jako zvltn pednost bych zdraznil stabilitu naladn vyslacho a pijmacch dlu, kter u obdobnch zazen, urench pro amatrsk pouit, bv nkdy ponkud problematick. Pstroj by ml bt doven a prodvn firmou Philips a jeho pedbn stanoven cena vprodejn tto firmy by mla bt piblin 3900,- K. Vporovnn scenami obdobn eench profesionlnch mikrofon je to, podle mho nzoru, cena zcela pijateln. Adrien Hofhans
(max. 25 mA), je innost vt ne 90 %, co je zajmav pro bateriov napjen obvody. Tento obvod poskytuje stabilnj napt ne jednoduch dli a je innj ne jeho kombinace s oddlovacm stupnm s OZ. Nevhodou je samozejm zvlnn rostouc s proudem zte. Maximln vstupn napt obvodu je 5,5 V. JH [1] Millward, T: Inverter forms high-efficiency rail-splitter. EDN 1. srpna 1997, s. 98.
Schommers, A.: Elektronika tajemstv zbaven - Kniha 1: Pokusy se stejnosmrnm proudem, vydalo nakladatelstv HEL, 112 stran A5, obj. slo 120933, 98 K.
Nov edice je urena spe zatenkm amladm zjemcm o elektroniku. Jak jinak byste chtli poznat zklady elektroniky ne tm, e si ve osobn vyzkoute. Nemuste se bt, e nco zapojte patn, protoe vechny obrzky jsou tak nzorn, e to snad ani nelze splst. Co vm tedy tato prvn kniha z edice pin? Poznte, jak tee proud, co je to napt, co baterie, jak vypad pkov vypna zevnit, co zmte multimetrem, co znamen slovo odpor, tranzistor, dioda a kondenztor ajak ve skutenosti vypadaj a jak se na vkresech kresl. Pokusy obsaen v knize je mon za pr minut sestavit z dl, je lze vtinou koupit za pr korun v kadm obchod s elektronikou. Zvltn dovednosti, napklad pjen, nejsou nezbytn. Zkrtka, tato kniha by mla bt vam prvodcem pi studiu a pokusech. Knihu lze doporuit vem, kte chtj pochopit zklady elektroniky a samostatn zat stavbu elektronickch obvod.
Vytvoen uml zem spnanm kapacitnm invertorem

S dobrou innost lze vytvoit bipolrn napjec zdroj s pomoc napovho invertoru se spnanmi kondenztory pracujcho na principu nbojov pumpy. Pouit nalezne zvlt tehdy, kdy je teba do systmu napjenho pevn jedinm napjec naptm vlenit nkolik IO napjench bipolrn. Po pipojen napjen je kondenztor C2 pipojovn stdav do srie s akumulanmi kondenztory C3, C4 a C5, C6, take na nich je napt UOUT = 0,5 UIN. Je-li zt mezi svorkami UIN a UOUT a UOUT a 0 stejn, odebr IO1 jen asi 36 A. Pokud se zt li, mus pepnan kondenztor C2 dodat navc pslun proudov rozdl tak, aby platilo U OUT = 0,5 U IN . Jsou-li odebran proudy vt ne 1 mA
Hallenga, U.: Mal vtrn elektrrna - nvod ke stavb, vydalo nakladatelstv HEL, 64 stran A5, obj. slo 150288, 68 K.
Kniha pin nvod ke stavb mal vtrn elektrrny srotorem oprmru 2,2 m, vetn kompletn vkresov dokumentace. Zazen se d snadno alevn postavit aza pznivho vtru poskytuje elektrick vkon 200 a 500 W, co je vhodn knapjen chat achalup nebo kdoplnn solrnch zazen. Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1, Slovansk 19, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno. Adresa na Internetu: www.ben.cz. Zsielkov sl. na Slovensku: Bono, Jun trieda 48, 040 01 Koice, tel. (095) 760430.
Obr. 1: Nbojov pumpa umon efektivn zskn dvojho napjecho napt
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Seril o zkladech elektrotechniky skonil, nov seril pipravujeme. V tomto sle bych chtl zanajcm radioamatrm a konstruktrm poskytnout nkolik rad, aby jim jejich konek pinesl co nejvt poten. Bastlen je lidov nzev pro innost radioamatra konstruktra, pravdpodobn podle vtvor, zhusta nevbnho vzhledu, kter pi tom vznikaj. Myslm si, e jeho elem by mla vprvn ad bt radost z osvojen znalost a praktickch zkuenost, teprve potom zhotoven njakho zazen i pstroje. K bastlen si vak musme vytvoit vhodn podmnky a podit njak vybaven. Snad nejdleitj je pracovn koutek, ve kterm si mete nechat rozdlanou prci do druhho dne, ppadn do doby, ne se k n mete vrtit. Ideln je msto, chrnn ped malmi dtmi, kde zavete dvee a je uklizeno. V panelovm dom to me bt nap. komora. Vidl jsem ji mnoho vyhovujcch een, nap. pracovn desku (stl) umstnou ve skni. Jeden mj ptel se zase zadil ve sklep. Pobl pracovnho stolu by mla bt zsuvka, aby bylo kam pipojit pjeku, ppadn i mic pstroje. Druh pjeky zvolte tak, aby se vm s n dobe pracovalo. Mn vyhovuje transformtorov (pistolov) pjeka, znm vak konstruktry, kte dvaj pednost odporov pjece (mikropjece). Kpjen potebujete jet cnovou pjku (cn), tavidlo (nejastji kalafunu) a houbiku nebo hadk na oistn hrotu pjeky. Cnovou pjku a kalafunu seenete v prodejnch selektronickmi soustkami nebo u vrobc desek s plonmi spoji. Pjen pat mezi zkladn dovednosti kadho konstruktra. Pokud neumte dobe pjet, nikdy se vm nepoda sestavit spolehliv fungujc zazen. Pjen si mete natrnovat na star desce s plonmi spoji (nap. z njakho vraku), do kter budete pjet kousky drt, ppadn vyrbt drtov propojky. Pracovn koutek je teba vybavit jet dalm nadm. Nejastji budete potebovat pinzetu, tpac a ploch klet a sadu roubovk. Dal nad (svrk, pilnky, pilku, zvitnky...) zvolme podle uven. Pomckou, kter se mi nesmrn osvdila, je seit, do kterho si kreslm schmata a zapisuji poznmky. Nepouvejte voln listy papru, ani kroukov blok. To skvl zapojen, kter jste vyzkoueli minul tden a poznamenali si je na voln list papru, u mon nikdy nenajdete. Seitu se mnohem he me stt, e bude omy-
Bastlme
lem vyhozen. Chronologick poad zpisk, alespo tu a tam opatench datem, vm umon se i po del dob vrtit k rozdlan konstrukci. To mi nap. dnes umon opravit nebo vylepit star pstroj nebo dothnout dvacet let star npad. Neodmyslitelnou soust bastlskho koutku jsou elektronick mic pstroje. Mon nkter nadence zklamu, ale i s jen nkolika jednoduchmi pstroji se daj dlat zajmav konstrukce. Pevnou st konstrukc jsem zhotovil s jednoduchmi pstroji, kter jsem si vtinou sm vyrobil. Bude-li zjem, mohu v tto rubrice nkter z nich popsat. Zkladnm pstrojem je univerzln mic pstroj - multimetr. Pro vtinu men nm vyhov jednoduch slicov multimetr, kter se dnes d podit za nkolik set korun. Umon nm mit stejnosmrn napt a proudy a elektrick odpor. Stdav napt um mit jen v jednom nebo dvou rozsazch. Teprve dra pstroje m stdav napt a proudy ve vce rozsazch. Vtinou vak stejn m stedn hodnotu signlu, kter je (nap. odporovm dliem) pepotna a zobrazena jako efektivn. To vyhov pouze pi men napt (proudu) se sinusovm prbhem. A pstroje za mnoho tisc korun m skutenou efektivn hodnotu (jsou oznaeny True RMS). slicov multimetr se hod pouze kmen stlch nebo jen pomalu se mncch napt a proud. Na rozdl od rukovch pstroj je vak i ten nejlevnj mnohem pesnj. I kdy prvn pokusy meme provdt s bateriemi, mnohem vhodnj je napjec zdroj. Napjec zdroj si, na rozdl od multimetru, meme snadno vyrobit. Ten je vak zpravidla napjen ze st, a tak jeho stavbu mohu doporuit jen zkuenm a znalm konstruktrm. Natst existuje jednoduch een, vhodn i pro zatenky. Pouijeme tovrn vyrbn sov adaptr (transformtor do zdi) doplnn stabiliztorem napt. Konstrukci takovho zdroje si popeme v nkterm zptch sel PE. Dalm uitenm pstrojem je genertor signlu. J pouvm dva jednoduch genertory: genertor signlu s obdlnkovm prbhem, schopnm budit logick obvody, a genertor signlu s harmonickm (sinusovm) prbhem. Lze pouvat i tak zvan genertor funkc, kter m navc jet vstup signlu s trojhelnkovm prbhem. I genertor signlu si lze pomrn snadno a levn vyrobit. Nebude sice tak precizn jako tovrn vrobek, pro mnoh men vak dobe poslou. Jak budeme roziovat sv znalosti a konstruovat stle sloitj pstroje,
budou se nm hodit i dal pstroje. Velmi praktickm pstrojem je osciloskop. I ten nejjednodu jednokanlov s rozsahem do nkolika MHz nm proke neoceniteln sluby. Jeden pohled na kivku zobrazenou osciloskopem nm asto prozrad vc, ne zdlouhav men jinmi pstroji. Osciloskop se sice d amatrsky vyrobit za zlomek ceny novho vrobku, nen to vak rozhodn prce pro zatenky. Klovm problmem je sehnn vhodn obrazovky (vetn krytu!) a mechanick konstrukce pstroje. Doporuuji vm pokusit se jej nejdve sehnat v njakm bazaru nebo na inzert. Dlouh lta jsem pouval amatrsky zhotoven osciloskop, sten vestavn do krabice od bot. Teprve nkolik kopanc od obvod napjench vysokm naptm mne pesvdilo vestavt jeho upravenou verzi do solidn skky. ta je pstroj, uren pedevm pro men kmitotu. Nkdy umouje mit tak periodu a stdu signlu a dobu trvn njakho dje. Kvalitn ta si mete zhotovit nap. podle nvodu v PE 5/97 na stran 16. Pi konstrukci nf zesilova, pedzesilova, ekvalizr, magnetofon atd. se neobejdete bez nf milivoltmetru. Akoli se d pomrn snadno amatrsky vyrobit, nejvtm problmem je dnes asi obstarn kvalitnho rukovho midla. Digitln zobrazen je podle mho nzoru v tomto ppad zcela nevhodn. Pro konstrukci vf zazen upotebte mi rezonance (GDO), rzn vf genertory a vlnomry. Pro prci s logickmi obvody je dleitou pomckou logick sonda. Sonda by mla nejen ukzat logick rovn L, H a neurit stav pro obvody TTL i CMOS, ale i prodlouit krtk impulsy tak, aby je bylo mono sondou sledovat. Pracovn koutek je dobr vybavit tak zdrojem nf signlu (star rozhlasov pijma, magnetofon) a jednoduchm nf zesilovaem. Nezapomeneme samozejm na poliky a pihrdky na nad, soustky, pstroje a rozpracovan vrobky. Poslednm pstrojem, o kterm se zmnm, je osobn pota (PC). Ten nemus bt umstn v bastlskm koutku, pesto nm poskytne nedoceniteln sluby. Na potai si nap. v simulanm programu meme vyzkouet nkter zapojen, ani bychom je museli fyzicky sestavit. Na potai si meme tak nakreslit schma zapojen a navrhnout desku s plonmi spoji. Po pipojen na Internet jsou snadno dostupn katalogov listy prakticky vech bnch integrovanch obvod a dalch soustek, pi troe hledn si lze sthnout i lecjak zajmav program. Jaroslav Belza
Jednoduch zapojen pro voln as

Blikajc vnon roviky
Zakoupil jsem v trnici vnon blikajc rovky - stovku rovek zapojench v pti etzcch po dvaceti podle obr. 1. Prvn rovka v kadm etzci je blikac, tj. obsahuje bimetalov spna vyhvan vlknem rovky, kter periodicky peruuje napjec proud etzce. Po prvnch Vnocch jsem zjistil, e to nen ono. Takov zbsil blikn se hod spe na diskotku ne na Vnoce. r rovky blikat) a je teba udlat vbr. Vbr je nejlep dlat v relnch podmnkch pomoc adaptru, kter se vlo mezi vybranou rovku a jej objmku. Adaptr obsahuje diodu Dx, plastov drk (patici) rovky a objmku pro vybranou rovku. Drk a objmka jsou spolu propojeny dvma vodii, dioda Dx je pipojena mezi tyto vodie. Adaptr mus bt izolovan, proto jej vestavme nap. do pouzdra stavebnice z Kinder vajka. Pokud nemme monost vbru, je teba blikac rovku zateplit. Posta nap. opatrn vloit mezi blikac rovku a jej prsvitn plastov drk kousek toaletnho papru nebo blikac rovku tepeln svzat se sousedn rovkou. Protoe jsem chtl mt diody Dx1 a Dx5 kulturn schovan (dn pvsky k blikacm rovkm), rozhodl jsem se je umstit do spodnch st drk vybranch blikacch rovek. prava blikac rovky je pomrn jednoduch. Je nutn opatrn odznout konec drku rovky, do vzniklho prostoru mezi vvody rovky vloit diodu a elektrody diody pipjet k vvodm rovky. Myslil jsem si blhov, e si dostaten malou diodu vyberu v rozrstajcm se vbru SMD soustek, ale krut jsem se mlil. Nakonec se mi osvdila vlastn miniaturizace diody. Vezme se dioda KY130/900 (nikoliv z ady 1N4007 - maj sice men pouzdro, ale vt krystal), vvody se zkrt na dlku asi 1 cm a v ruce (v kletch se rozlom) se pouzdro diody obrous na brusce do tyhrnku tak malho, a se na plokch zane objevovat krystal (brrr... - pozn. red.). ka pouzdra mus bt zmenena natolik, aby bylo mono rovku s diodou zasunout do objmky. Potom se utpnou pvody diody tsn u pouzdra a opt v ruce se dioda obrous na potebnou dlku. Krystal nemus bt v polovin dlky vleku, proto pi brouen sledujeme elo diody, jak se mn profil pvodu (kdo nev, o em je e, a si rozklepnutm pouzdra obna jeden krystal s pvody). Nakonec se vvody diody i blikac rovky zlehka pocnuj, ve se spj a je hotovo. Kdo chce vyut vechny monosti, kter nabz prava blikac rovky s diodou, zhotov si jist skku ovladae. Ovlada dovoluje nastavit nsledujc druhy provozu: - rovky vypnuty,
Obr. 1. Blikajc vnon roviky Po zapemlen jsem doel k zvru, e nejjednodu je zpomalit blikn a zmenit svteln kontrast svcenm na jednu a dv plvlny sovho napt (pi blikn se mn jas rovek mezi polovinm a plnm). Doshne se toho pemostnm blikacch rovek diodami Dx1 a Dx5 (viz obr. 1). Pi sepnutm bimetalovm spnai v blikac rovce svt rovky etzce naplno. Pi rozepnutm bimetalovm spnai protk do etzce rovek pes diodu Dx pouze jedna plvlna proudu a rovky svt zhruba polovinm jasem. Protoe je blikac rovka pemostna diodou Dx, prochz j pi sepnutm bimetalovm spnai pouze polovin proud. Tm se zmen vyhvn bimetalovho spnae a blikn se zpomal. Zde je teba upozornit, e ne kad blikac rovka si pemostn diodou nech lbit (pi zmenenm vyhvn bimetalovho spnae pestanou nkte-
- rovky svt trvale na jednu plvlnu proudu (slab), - rovky svt trvale na dv plvlny proudu (naplno), - rovky blikaj na jednu plvlnu proudu (zhasnuto/slab svit), - rovky blikaj na dv plvlny proudu (zhasnuto/pln svit), - rovky blikaj na jednu/dv plvlny proudu (slab/pln svit). Schma zapojen ovladae je na obr. 2. Sovou rou s vidlic K1 se pivd do ovladae sov napt, do zsuvky K2 se pipojuj vnon rovky. Spna S1 je hlavn spna, kterm se zapn sov napt, spnaem S2 se pepn jednocestn nebo dvoucestn usmrnn, pepnaem S3 se pepn usmrnn nebo stdav napt a pepnaem S4 se pepn polarita usmrnnho napt. Piazen jednotlivch druh provozu uritm kombinacm pepnut pepna je nutno zjistit zkusmo, protoe zle na polarit diod v blikacch rovkch a na polarit pvodu k rovkm. Ovlada je vestavn v nzk litov instalan dvojkrabici. V jedn polovin dvojkrabice je namontovna sov zsuvka K2, pod kterou vychz z krabice sov ra s vidlic K1. Na druhou polovinu krabice je piroubovno vko, na kterm jsou umstny spna a pepnae S1 a S4. Jako S1 a S4 jsou pouity pkov dvojplov pepnae tuzemsk vroby. Pojistka F1 pro proud 1 A je vloena do rovho pouzdra. Drobn soustky jsou pipjeny mezi vvody pepna. Kondenztor C1 je odruovac a m kapacitu 10 nF/275 V/50 Hz, diody D1 a D4 jsou typu KY132/600 nebo 1N4007. rovky a vechny soustky ovladae jsou pmo spojeny se st, a proto je nutno dodrovat veker zsady bezpenosti prce. K. Moravec
Zkoueka funkce elektroventil se solenoidem

Popisovan zkoueka je urena pro testovn elektroventil napjench stejnosmrnm naptm 24 V. Zkoueka indikuje zmnu magnetickho pole solenoidu (= cvky) ventilu, kter vznikne pi zapnut nebo vypnut napjecho napt ventilu. Nen tedy nutn odpojovat napjec konektor ventilu a mit pivdn napt. Zapojen zkoueky je na obr. 3 a je velmi jednoduch. Magnetick pole solenoidu elektroventilu se snm cvkou L1. Pi zmn magnetickho pole se v L1 indukuje zkmit napt, kter je zeslen tranzistory T1 a T2 a je indikovn LED D1. Pro dosaen zeteln indikace je pouita D1 typu HER - erven s velkou svtivost (HER = high efficiency red). Pedpt bze T1 se nastavuje trimrem P1 tak, aby v klidu byla D1 zhasnut. Tvar zkmitu napt indukovanho v L1 zvis na smyslu vinut L1 a na tom, zda bylo napt na ventilu zapnuto nebo vypnuto. Proto m bliknut D1 pi zapnut nebo vypnut napt na ventilu rznou intenzitu. Zkoueka je napjena naptm 4,5 V z ploch baterie a odebr napjec
Obr. 2. Ovlada pro blikajc roviky
proud 4 a 6 mA. Napjen se zapn spnaem S1 a je indikovno zelenou LED D2 s malm pkonem (tzv. LED s proudem 2 mA). Jako pouzdro zkoueky je pouit obal od ploch kapesn svtilny. Pvodn reflektor je odstrann a otvor je zakryt deskou z ern plastick hmoty o tlouce 2 mm. Z desky vynvaj indikan LED D1 a D2. V pouzdru je vloena napjec ploch baterie a v prostoru pod reflektorem je umstna deska s univerzlnmi plonmi spoji o rozmrech 38 x
Obr. 3. Zkoueka funkce elektroventil se solenoidem
21 mm, na kter jsou pipjeny soustky zkoueky. Jako spna napjen S1 je pouit pvodn vypna svtilny. Cvka L1 je navinuta na feritov tyce o prmru 8 mm a dlce asi 45 mm a m 400 a 500 zvit mdnho lakovanho drtu o prmru 0,15 mm. Cvka L1 je zalita vhodnm tmelem do silonov trubky o vnitnm prmru 11 mm a celkov dlce 65 mm a je tak vytvoena snmac sonda. Sonda je pipevnna vn pouzdra svtilny na jeho horn (nejmen) stn a vynv z pouzdra podobn jako antna mobilnho telefonu. Takov umstn sondy je nutn proto, aby bylo mono cvku L1 dostaten piblit k elektroventilu. Zkoueku pouvme tak, e sondu pilome na solenoid elektroventilu a pi zapnut nebo vypnut napt na ventilu LED D1 blikne. Zkoueka reaguje do vzdlenosti asi 10 mm mezi solenoidem a sondou. Zkoueka chod ji od napjecho napt 3 V, take nen problm ji postavit jet men - ve tvaru tuky - a napjet ji temi knoflkovmi lnky. Podobnou zkoueku lze zakoupit asi za 500,- K, nklady na popsanou zkoueku vak nepeshnou stku 50,- K! Jaroslav Vborn
Oprava
V pspvku Multiton s 555, otitnm v tto rubrice v PE 7/98, byl omylem uveden zrcadlov otoen obrzek desky s plonmi spoji. Omlouvme se a pedkldme sprvn obrzek.
Obr. 3. Deska s plonmi spoji Multitonu
NOV KNIHY PRO ZATENKY I POKROIL

Malina, V.: Poznvme elektroniku IV. Nakladatelstv KOPP esk Budjovice 1998, 224 stran. Vsouasn dob vychz ji 4. dl velmi spn ady knih Poznvme elektroniku, uren pedevm pro mlad a zanajc zjemce o elektroniku. Autor je zkuen pedagog, kter adu let vede zjmov elektronick krouky. Prvn kapitola vychz vstc tenm, kte se chtj orientovat v rozshl ad polovodiovch prvk, a to jak bnch, tak i mn pouvanch (varistor, transil, trisil, optoleny...). Jedn se o 15 prvk s rznmi zapojenmi i konkrtnmi typy soustek s hlavnmi parametry. Druhou kapitolu uvtaj pedevm motorist. Pin vechny potebn informace o nabjen olovnch akumultor a pslunch nabjekch. Dosud u ns nebylo toto tma takto pehlednm zpsobem zpracovan. Tm se stv zajmavm i pro nepli zkuen zjemce. Podle podrobnho stavebnho nvodu, kde nechyb ani nastavovn a zkouen zkladnch obvod, si zjemce doke postavit jednoduch a spolehliv nabje s tyristorovou regulac. V souvislosti s tm se ten seznm s postupem odruovn a s bnmi odruovacmi leny. Tet kapitola se zabv budii LED. Jednoduch stavebn nvody s A277D a LM3914 umouj stavbu indiktoru napt sdeseti LED diodami. Hod se nejen do kadho nabjee, nbr i k trval indikaci napt v palubn sti automobilu. Knihu vyuij pro jej srozumitelnost a pehlednost pedevm jednotlivci, kte nemaj monost sdruovat se vkroucch elektroniky. Pnosem je vak i pro krouky, kter vnich naleznou mnoh, co pouij pi sv innosti. Vneposledn ad poslou i ve kolch km a studentm ksnadnjmu pochopen koln ltky nebo utdn, ppadn rozen znalost. Cena knihy vetn DPH je 119,- K. Knihu lze objednat na adrese Nakladatelstv KOPP, umavsk 3, 370 01 esk Budjovice, tel./fax: 038 - 64 60 474,
e-mail: knihy@kopp.cz, URL: http://www.kopp.cz.
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33 (starman@bohem-net.cz, staram@srv.net; http://www.srv.net/~staram/starman.html), v n si lze prohldnout ukzkov sla a pedplatit jakkoliv
asopisy z USA a prostudovat a zakoupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i potaov nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. asopis Microwaves & RF je uren pro vvojov pracovnky v oboru vych kmitot. V recenzovanm ukzkovm sle asopisu jsou mj. lnky informujc o slicovch obvodech radaru, kter zlepuj kompresi impuls, o inteligentnch antnch pro celulrn st, o zkaznickch varaktorovch diodch, o simulaci mikropskovch vyzaova atd. a ada zajmavch inzert. asopis je msnk (v listopadu vychzej dv sla) formtu A4, m prmrn 284 stran a je titn barevn na kdovm pape. Pedplatn pro zahrani na jeden rok je 135 US dolar, jedno slo stoj v USA asi 6 dolar.
Termostat
s digitlnm zobrazenm
Ing. Petr Sysala
Pesn termostat je uitenm pstrojem jak v domcnosti (teba na vrobu jogurt), tak v drobnm i velkm podnikn. Pro ppadn zjemce je zde dal variace na toto tma v podob pesnho termostatu s digitln indikac men teploty i teploty dan. mA, proto posta transformtor 2,7 VA a stabiliztory 78L05 a 79L05. Pro napjen obvodu rel je napt odebrno ped stabiliztorem kladn vtve. Zdroj napt U1 je tvoen senzorem IO4 pipojenm pes R5 na +5 V. bytek napt na snmai je impedann oddlen operanm zesilovaem IO2a. Just senzoru je mon trimrem PT1. Zdroj U2 tvo stabiliztor IO5, jeho napt je zvteno zesilovaem s IO3b na 2,7315 V na jeho vstupu (vvod 7). Pokud by se trimr 10 kW nedal pout pro pesn nastaven, je na desce msto pro rezistor Rx v sriov kombinaci s trimrem. Ob napt U1 a U2 jsou vedena na vstupy operanho zesilovae IO2a, na jeho vstupu je rozdl napt odpovdajc teplot ve C. Poadovan daj termostatovan teploty je jako napt 0 a 2,5 V vytvoen na jednoduchm stabiliztoru s rezistorem R8 a Zenerovou diodou ZD1 (pokud je nkdo pobouen teplotn stabilitou takovho stabiliztoru, me pout LM336). Paraleln potenciometr na diod svm bcem snm potebn napt. Po oddlen sledovaem IO1a je ho mono mit po pepnut pepnae SW1 na digitlnm midle. Napt ze sondy (U3) a napt z nastavovacho obvodu (U4) je porovnvno v kompartoru, na kterm je potebn hystereze nastavena trimrem PT2. Ta me bt v konen hodnot nkolik desetin a nkolik destek stup. Spnac obvod tvo tranzistor T1 s cvkou rel v obvodu kolektoru. Paraleln s cvkou rel je zapojena indikan dioda, jej proud je zen odporem rezistoru R11. Zle na
vod
Termostat je postaven na dvou zkladnch soustkch s potebnmi vlastnostmi v zvislosti na teplot. Snmaem je obvod LM335 (LM135), co je teplotn zvisl zdroj proudu. Jeho charakteristika, vnitn zapojen a graf zvislosti na teplot je na obr. 1. bytek napt na zdroji proudu je mono pmo mit voltmetrem se zobrazenm v slicov form ve K. Pro nae kraje je bnj zobrazen ve C, k emu nm dopome druh klov st teplotn kompenzovan napov norml LM336 (LM136). Tento obvod je zdrojem konstantnho napt 2,5 V, kte-
r po zeslen na 2,7315 V (0 C) je pouito k vytvoen potebnho napt kmen skuten teploty termostatovanho objektu ve C.
Popis
Na blokovm schmatu na obr. 2 je mono sledovat funkci celho zazen. Napt U1 je naptm ze snmae teploty (sondy) a jeho velikost je 2,7315 V pi 0 C. Napt U2 je stl napt 2,7315 V, teplotn kompenzovan. Ob napt jsou ve zdroji U3 odetena, co slou k pevodu daje teploty ve K na C. Vstupn napt U3 je ji vedeno do kompartoru k dalmu zpracovn. Potebnou teplotu je mono nastavit potenciometrem Nastaven. Vstupem obvodu regulace teploty je napt U4 v rozmez 0 a 2 V, opt veden do napovho kompartoru. Ten ji s nastavenou hysterez (psmem necitlivosti) dv na svm vstupu povel vkonovmu lenu (rel) k sepnut i rozepnut. Pepnaem SW1 je mono volit na pipojenm digitlnm midle sledovn men nebo nastavovan teploty v slicov form. Celkov schma je na obr. 3. Cel pstroj je napjen symetrickm naptm 5 V ze zdroje ve standardnm zapojen. Celkov pkon zazen je du
a)
LM335Z LM336Z/2,5 (ze spodu)
b)
c)
d)
Obr. 1. Vnitn zapojen obvodu LM335 (a), pipojen do obvodu (b), zapojen vvod pouzda (c) a graf zvislosti na teplot (d)
Obr. 2. Blokov schma termostatu
Obr. 3. Schma zapojen termostatu pouit LED, jak proud budete poadovat a podle toho zvolte odpor R11. Na vstupu oddlovae mench napt IO3a je odporov dli tvoen rezistory R12 a R15. Jeho dlic pomr je 10:1 (100/10 kW). Mic modul s citlivost 200 mV bude tedy mit max. 2 V, co by teoreticky odpovdalo 200,0 C. Prakticky pouiteln rozsah je 0 a asi 120 C (idlo je polovodiov), podle daj vrobce je doporuovan rozsah 0 a 70 C. rolujeme napt zen potenciometrem P1, mlo by se pohybovat v rozsahu od 0 do asi 2,5 V. V poloze nula ovme tento daj na pipojenm digitlnm modulu pepnutm pepnae SW1. Just senzoru je mon pomoc ledov tt s pepnaem SW1 v poloze men skuten teploty. Ovit nastaven se mi podailo lkaskm (digitlnm) teplomrem, teplota varu vody nen vhodn pro pesn daj je teba ji pepotat na nadmoskou vku. Potebn psmo necitlivosti nastavujeme pomalm otenm nastavovacm potenciometrem kolem teploty senzoru (pokojov teplota). V krajn poloze (vvod . 1 IOa) je hystereze nulov a rel slyiteln zabzu pi spnan i rozpnn. V poloze opan je ji necitlivost tak velk, e se pro vtinu el zejm neuplatn. Kontrola celho nastaven je mon pi nastaven na teplotu mrn vy, ne je klidov pokojov teplota, a prstem idlo oteplujeme. Termostat spolehliv spn a vypn podle zvolen hystereze. Na obr. 5 je celkov propojovac schma. Upozoruji na nutnost pout dvouplov spna sovho pvodu a pouit ochrannho vodie (tilov pvod). Cel pstroj je vestavn do krabiky BOPLA E 440 VL podle obr. 6 (pokud se smte s cenou rovnajc se obsahu skky). Tato krabika je vybavena postrannmi otvory a po umstn snmae na desku lze vyrobit prostorov termostat. Tak jej lze spolu s topenm i klimatizac pout v mstnostech, kde je teba udrovat teplotu v danm rozsahu. Na skce je pipevnna vestavn zsuvka pro pipojen zenho spotebie, konektorem jack 3,5 mm je pipojena sonda a prchodkou je veden sov pvod. Celkov propojen by ml zkontrolovat revizn technik s oprvnnm pro prci s naptm do 1000 V. Pouit modul digitlnho voltmetru s ICL7106 je mono vyrobit podle dve uveejnnch zapojen nebo koupit hotov. Jeho popis a zapojen povauji za ji ponkud keovitou snahu o zven ppadnho honore. Popis stavby modulu lze nalzt nap. v [1] nebo hotov modul objednat v [2].
Stavba a oiven
Desku s plonmi spoji po oitn a odvrtn osadme drtovmi propojkami, rezistory (krom R12 a R14) a diodami (obr. 4). Pokraujeme podle vky soustek trimry, tranzistory, kondenztory a integrovanmi obvody. Pokud osadte do desky potenciometr P1, ovte si smr nastaven dan teploty ve smyslu oten hodinovch ruiek (hdel ve smru spoj na DPS). Transformtor je ve vkonov ad 2,7 VA od PS Electronic, ostatn soustky vyhovuj ve velikostech od vech dodavatel. Oiven sestv z kontroly napt stabiliztor +5 a -5 V. Napt U2 kontrolujeme pomoc pesnho digitlnho voltmetru. Na vvodu . 7 IO3b m bt napt 2,7315 V. Po oven tohoto napt meme pipojit digitln modul voltmetru a trimrem, zapojenm msto R12 a R14, na displeji modulu vyvolme zobrazen 2,732. Odpor trimru slome z rezistor s vhodnm odporem a tyto rezistory zapjme do desky s plonmi spoji. Na vvodu . 1 IO1a zkont-
Seznam soustek
R1 2,2 kW R2, R11 1 kW R3, R4, R6, R7, R9 100 kW R5 470 W R8 680 W R10, R15 10 kW R12 6,8 kW R13 1,2 kW R14 82 kW PT1, PT2, PT3 PT10VE010 (10 kW) P1 PC16MLK001 (1 kW/N) C1, C2 1000 F/16 V C7 100 F/6 V C3, C4, C5, C6 100 nF, keram. D1, D2, D3, D4 1N4007 D6, D7 1N4148 D8 LED erven ZD1 BZX83V002.7 T1 BC547C IO1, IO2, IO3 LM1458 (TL062, TL082, TL358) IO4 LM335Z (LM135) IO5 LM336Z/2,5 (LM136)
IO6 IO7 Tr Re
78L05 79L05 220/2x 6 V/2,7 VA RELE3206L06V (Pozor na klidov stav kontakt) pojistkov drk SHH2 2 kusy Ostatn dly: Vestavn zsuvka 250 V/10-16 A Kolbkov spna dvouplov 250 V/5 A Kolbkov pepna Modul digitlnho voltmetru 200 mV srmekem Skka BOPLA E440VL Pvod 250 V tilov, 2 m jack 3,5 mm zsuvka, zstrka
Obr. 4. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek (nahoe) Obr. 5. Celkov propojovac schma (vpravo) Obr. 6. Umstn pstroje v krabice BOPLA E 440 VL (dole)
Literatura
[1] Universelles LCD-DVM-Modul. Elektor 3/92. [2] Elektroinzert 5/96, s. 4 a 5.
nov znaka mdi CD-R

CD-R mdia se znakou ZERO si nechv vyrbt esk firma Zero spol. sr. o. (Turnovskho 263, Praha 10). Disky s monost zpisu a osminsobnou rychlost jsou vyrbny ve stejn tovrn (RITEK) jako disky Traxdata, kterm se barvou povrchu aktivn vrstvy a zpsobem potisku velmi podobaj. Jedenct disk v paprovch scch sprhlednm oknkem je dodvno vplastov krabice. Krabika zabr na polici msto asi jako ti bn krabiky sCD. Takov een sice zhor pehlednost, avak uspo hodn prostoru. Cena pro konenho spotebitele vetn DPH je 49 K/ks, resp. 490 K za celou krabiku. JB
ZERO
Vkonn melodick genertor

Stanislav Kubn
Popsan vkonn melodick genertor s integrovanm obvodem M66T (HT3810-21) vyuv pro zajitn dostaten velkho akustickho vkonu piezoelektrick sirny, uren pvodn pro zabezpeovac zazen. Ped vnocemi se v nkolika obchodech se soustkami objevila velmi levn piezoelektrick sirna s akustickm vkonem pes 100 dB.
Napadla m mylenka, e by bylo mon vnitn mni se dvma piezoelementy tto sirny vyut pro zeslen signlu melodickch genertor ady M66T. prava je velmi jednoduch. Vnitn genertor kolsavho tnu sirny nahradme melodickm genertorem M66Txx. V sirn je pouito pro generovn kolsavho tnu obvodu CD4069CN. Obvody CMOS ady 4000 maj napjec napt 2,4 a 15 V (nkter typy a 18 V). Melodick genertory ady M66T maj napjec napt 1,3 a 3,3 V. Integrovan obvod CD4069CN v sirn je napjen pes rezistor 470 W a ochrannou diodu 1N4148 proti zemi (0 V). Tento zpsob napjen chrn integrovan obvod CD4096CN ped peplovnm napjecho napt (viz obr. 1.).
zelen
stoj asi 25,- K. Piezoelektrickou sirnu (tituln obrzek) lze zakoupit v Praze (COMPO), Plzni (RAVOS), Ostrav (HADEX) nebo Pardubicch (ELTIP) za 80 a 90,- K.
Logickm obvodm bude stait napjen 2,5 V

Obr. 2. zelenou diodu LED, katodou vlevo (delm vvodem vpravo). - Paraleln k diod LED pipjme podle obrzku melodick genertor M66T. Pi pohledu na npis na melodickm genertoru je vvod vlevo +U napjec napt, prostedn vvod GND (0 V) a prav vvod vstup zvukovho signlu. Vstup zvukovho signlu je veden na horn vvod rezistoru (nalevo od integrovanho obvodu sirny). - Horn vvod rezistoru, na kter je pipjen prav vvod melodickho genertoru, odtpneme tpakami od desky s plonmi spoji. Spodn vodi ke spoutcm kontaktm utpneme u desky (na obrzku vyobrazeno dvma kky). Voln konec hornho vodie ke spoutcm kontaktm pipjme k pravmu vvodu rezistoru, vpravo dole na desce sirny. Napjec napt vkonnho melodickho genertoru je 3 a 12 V. Proudov odbr je zvisl na velikosti napjecho napt a typu pouitho melodickho genertoru a je maximln 100 mA. Na msto melodickho genertoru M66T lze pout pmho ekvivalentu obvodu HT3810C a Y a HT3821C a Y. Tyto obvody lze zakoupit napklad u plzesk firmy RAVOS, kde Obr. 3. Aliance pro nzkovoltov logick obvody, do n se spojily firmy Fairchild, Motorola a Toshiba, oznmila nedvno vznik nov rodiny logickch obvod s napjenm 2,5 V oznaen VCX. M vyjt vstc poadavkm zkaznk na logick obvody napjen malm naptm a s malou spotebou, kter plynou z tendence napjen modernch mikroprocesor 2,5 V. Nov rodina, vznikl spolenm vvojem t firem, bude na vstupech i vstupech kompatibiln se systmy napjenmi 3,6 V i plnovanmi pro 1,8 V. Je pitom rychlej - zpodn prchodu signlu je o 2 ns krat ne u klasickch logickch obvod CMOS 2,5 V. Nvrhi tak budou moci snze obvodov zvldnout pechod k technologii 1,8 V. Nov rodina m sice s klasickou technologi CMOS spolenou malou spotebu, je vak rychlej a jej spoteba je zhruba 1/500 spoteby bipolrnch obvod. Limitujc pro bipolrn technologii logickch obvod je hodinov kmitoet 100 MHz a napjen 2,5 V. Prvnmi leny nov rodiny jsou obvody 74VCX16244, 74VCX16373, 74VCX16245 a 74VCX16374, uren pro desktopy a mobiln potae, servery a pracovn stanice. Zmnn aliance vznikla v roce 1993 s clem standardizace pt generace nzkonapovch CMOS logickch obvod, aby byla trhem rychle pijata. 2,5-V-Logikfamilie VCX. RFE 11-/97, s. 8. JH Obr. 4.
Obr. 1. Obr. 2. ukazuje doplnn zapojen o zelenou diodu LED, kter zmenuje napjec napt na velikost asi 1,7 V. Toto napt je ji vhodn pro napjen melodickho genertoru M66T. K desce s plonmi spoji sirny se dostaneme odroubovnm ty roub na spodn stran. Na obr. 3. je vidt osazen desky s plonmi spoji piezosirny ped pravou a na obr. 4. po prav. - K diod 1N4148 (vlevo pod integrovanm obvodem) paraleln pipjme
Touch007 - prevodnk kdu Dallas DS1990A na sriov kd

Ing. Simon Szilrd
V Praktickej elektronike bolo u viackrt publikovan vyuitie procesorov Dallas Touch Memory (alej len TM) ako identifikan zariadenia rzneho typu. Nasledovn lnok sa zaober prevodom identifikanho kdu TM do osobnho potaa typu PC cez sriov linku RS232C. Pouitie tohoto prevodnka umouje jednoduchm spsobom vyui monosti TM, bez nutnosti ovldania jednovodiovej komunikcie typickej pre tieto procesory. Prevodnk bol pvodne kontruovan na zadvanie kdu TM do programu pre dochdzkov systm s rznym prstupovm prvom do jednotlivch objektov. Napjanie prevodnka me by v rozsahu od 7 do 20 V, priom odber pri 9 V nepresiahne 7 mA, teda me by napjan priamo z pomocnch signlov (DTR a RTS) sriovho portu osobnho potaa. Krtky popis procesorov Dallas
a) Vyrbaj sa v rznych mechanickch vyhotoveniach, s rznymi elektronickmi vlastnosami. Pre ns je zaujmav obvod s oznaenm DS1990A, ktor je vo vyhotoven ako ploch gombkova batria s priemerom cca 18 mm a vkou bu 3 mm (typ F3), alebo 5 mm (F5). b) DS1990A m dva vvody. Komunikcia s obvodom sa deje nasledovnm spsobom: 1. pripojme naptie +5 V cez rezistor cca 1 - 5 kW na kladn pl na dobu 100 ms, 2. pretame kd z DS1990A cez kladn pl protokolom DALLAS. zporn napjacie naptie je zskan z vvodu TxD linky RS232C PC. Na p.3 LM324 zskame referenn naptie cca 2 V na zelenej LED dide HL3. Toto naptie je porovnvan s naptm z vvodu 2 mikroprocesora (TxD). Pri vysielan sprvy je sriov kd vysielan prve z tejto piky mikroprocesora. Obvod IO4 je vo funkcii watchdog, t.j. stri sprvny chod programu. Okrem toho zabezpeuje signl reset pre mikroprocesor pri nbehu napjacieho naptia, alebo pri prpadnom zablden programu. Integrovan obvod ADM705 na vvode WDI (p. 6) do cca 1,6 s mus dosta krtky impulz od mikroprocesora. In na vvode RES generuje resetovac impulz dky cca 200 ms, ktor po invertovan tranzistorom VT1 resetuje mikroprocesor. Komunikcia s nadriadenm systmom je len jednostrann, a to z Touch007 do nadriadenho systmu (do PC). Touch007 po priloen
TM preta jeho kd a okamite vyle do nadriadenho systmu jednu sprvu. V prpade, e TM je priloen dlhiu dobu, Touch007 opakovane vysiela sprvu s frekvenciou asi trikrt za sekundu. Sprva sa sklad zo synchronizanho znaku, z obsahu sprvy a z kontrolnho stu. Formt vysielania jednotlivch bjtov je v tvare ASCII. Parametre sriovej komunikcie s: 9600, 8, N, 1. Procesory DS1990A okrem svojho kdu poskytuj ete kd typu procesora (01 pre vetky DS1990A) a intern CRC (na kontrolu sprvnosti pretania kdu z TM, v naom prklade je to CF). Sprvu doplnme ete kontrolnm stom (set prvch 18 znakov sprvy) a znakmi <CR> <LF>, aby sa sprva dala pohodlne sledova na obrazovke PC, ubovonm zobrazovaom sriovej linky. Prklad: Pretame procesor s kdom 0000013C101F. Sprva sa sklad z nasledovnch poloiek: K= synchronizan znaky 01 typ procesora (DS1990A) 1F 6. byte z kdu 10 5. byte z kdu 3C 4. byte z kdu 01 3. byte z kdu 00 2. byte z kdu 00 1. byte z kdu CF intern CRC 03 kontroln set pre nadriaden systm <CR> nvrat vozka <LF> nov riadok Celkov sprva: K=011F103C100000CF03<CR><LF> t.j. v decimlnom tvare s vysielan nasledovn bjty: 75, 61, 48, 49, 49, 70, 49, 48, 51, 67, 49, 48, 48, 48, 48, 48, 67, 48, 51, 13, 10
Funkn popis zariadenia Touch007

Schma zapojenia zariadenia Touch007 je na obr. 1. Zkladom zariadenia je mikroprocesor firmy Atmel 89C2051, s prslunm programovm vybavenm. Stabilizovan naptie 5 V sa zskava z pomocnch signlov sriovho portu PC stabiliztorom naptia 78L05. Napjacie naptie mikroprocesora 89C2051 je cca 3,8 V, ktor zskame z 5 V zdroja zaradenm dvoch do sri zapojench did. Znenm napjacieho naptia sme minimalizovali prdov odber mikroprocesora. alm faktorom ovplyvujcim odber mikroprocesora je doba aktvneho behu programu, ktor je minimalizovan. Procesor je vlastne aktvny iba niekoko ms po priloen DS1990A a iastone pri vysielan znakov. Z celkovho asu cca 98 % strvi mikroprocesor v reime IDLE (reim znenho odberu). Prevodnk rovne sriovej linky z mikroprocesora je rieen operanm zosilovaom LM324, ktor je napjan symetrickm naptm, priom
Kontrukcia
Doska s jednostrannmi plonmi spojmi (obr. 2) je navrhnut do krabiky Elbox 64x58x35 mm s krytm IP65 pre priemyseln pouitie. Na krabike z bonej strany je vyfrzovan otvor pre ko-
Obr. 1. Touch007
nektor Canon 9, ktorho zapojenie je preduren na priame zasunutie do PC. Z praktickho hadiska sa pouva aj prepojovac kbel medzi PC a Touch007, pomocou ktorho Touch007 meme umiestni aj do vzdialenosti 10 m od PC. Dotykov miesto je rieen originlnou mechanickou siastkou od firmy Dallas v preveden DS9092. Samozrejme sa nevyluuje vyhotovenie inho dotykovho miesta, i pouitie cenovo vhodnejej krabiky. Indikcia je rieen dvoma didami LED. lt LED dida (HL2) blik s frekvenciou 1 Hz a signalizuje prtomnos napjacieho naptia. Zelen LED dida (HL1) sa rozsvieti pri spenom pretan kdu z TM na cca 100 ms. Osadenie a oivenie: didy a odpory osadzujeme nastojato, LED HL1 a HL2 poda typu krabiky na krtke vodie. Konektor Canon 9 najprv upevnme na bok krabice a potom spojme vodimi s doskou plonho spoja. Pred osadenm IO3 a IO4 skontrolujme napjacie naptia.
Obr. 2. Doska s plonmi spojmi Touch007 v meradle 1 : 1 a osadenie dosky siastkami v meradle 1,72 : 1
Zoznam pouitch siastok

Rezistory (miniatrne) R1 33 kW R2 4,7 kW R3,R4 2,2 kW R1 33 kW R5 3,3 kW R6 100 W R7 330 kW Kondenztory C1 220 F/16 V, elektrolyt. C2 100 F/6.3 V, elektrolyt. C3 10 nF, keramick C4, C5 33 pF, keramick C6 22 F/6.3 V, elektrolyt. Polovodie VT1 KC237 D1, D2,D3, D4 1N4148 HL1, HL3 nzkoprkonov zelen HL2 nzkoprkonov erven IO1 78L05 IO2 LM324 IO3 89C2051 IO4 ADM705 IO5 BYW5.8 Ostatn doska s plonmi spojmi krabika Elbox 64x58x35 mm konektor Canon 9 do panela, zsuvka
K vstupu kompartoru je pipojena svtiv dioda D1, kter zhasnutm indikuje proudc vzduch. Trimr R5 m bt nastaven tak, aby se pi klidnm vzduchu LED D1 prv rozsvtila. Na bci R5 je v tom ppad napt o nco men ne na rovce. Kdy zane vzduch proudit, ochlad vlkno rovky a odpor rovky se zmen. Tm se zmen napt na rovce pod velikost napt na bci R5, kompartor peklop a D1 zhasne. Jako idla jsou vhodn rovky o jmenovitm napt 4 a 6,3 V a jmenovitm proudu du stovek mA. Zde je voln prostor pro experimentovn a zkouen citlivosti a vhodnosti rznch rovek. Pi odstraovn baky ze rovky se nesmme poranit a nesmme pokodit vlkno. Osvdilo se zabalit rovku do hadku a baku rozlmat utahovnm ve svrku. Bezpen maximln proud, kterm lze napjet rovky s odstrannou bakou, je asi jedna tvrtina a jedna tetina jejich jmenovitho proudu. Potebn velikost proudu se podle typu rovky na-
Programov vybavenie
Zkladn programov vybavenie je napsan pre operan systm MS DOS, ako aj pre Windows 3.1, a Windows 98. Tieto programy s uren len na ukku pretania kdu. Vo verzii Windows, natan string je k dispozcii aj inm programom cez DDE premenn.
DS9092 prtlan miesto samolepka na predn panel prepojovac kbel medzi Touch007 a PC Touch007 je k dispozcii v zsielkovej slube firmy KhaMon na adrese: KhaMon Slnen 12 903 01 Senec Slovensko tel../fax: 00 42 1/07/(4) 592 34 06. Cena kompletnho vrobku bez DPH je 1.750 SK Cena osaden a oiven dosky s plonmi spojmi (bez DS9092, kbla, krabice) je 730 SK + potovn (bez DPH) Cena IO Dallas Touch Memory DS1990A s driakom 109 SK. Dobierky do eskej rebubliky s vybavovan nam eskm dealerom.
stavuje zmnou odporu rezistor R1 a R2. Pi odporech rezistor R1 a R2 uvedench na schmatu dodv IO1 proud asi 60 mA. Skuten proud rovkou je vhodn zkontrolovat amprmetrem. Detektor je napjen naptm 12 V. Vzhledem ke znanmu odbru proudu je vhodn pout k napjen sov zdroj.
Zver
Tento vrobok vyvinula firma KhaMon, pre disperske a dochdzkov systmy a pvodne bola uren na priame pripojenie k osobnm potaom. Po mench pravch zapojenia je mon Touch007 pripoji k ubovonmu zariadeniu, alebo pouva samostatne na identifikciu osoby.
Detektor proudn vzduchu

Detektor pouv jako idlo proudn vzduchu rovku s odstrannou bakou. idlo pracuje na principu vyhodnocovn zmny odporu vlkna rovky, kter je ochlazovno proudcm vzduchem. Zmna odporu vlkna je dosti vrazn, nap. rovka 6,3 V/150 mA m za studena vnitn odpor 4 W, zatmco pln rozsvcen m odpor 40 W. To pedstavuje desetinsobn zvten odporu vlkna! Schma detektoru je na obr. 1. idlo proudn vzduchu - rovka Z1 s odstrannou bakou - je napjena ze zdroje konstantnho proudu, kter je realizovn tsvorkovm stabiliztorem IO1 typu 78L05. Stabiliztor poskytuje mezi svmi svorkami O a G napt Us = 5 V a dodv do rovky proud o piblin velikosti Iz = Us/(R1&R2). Napt na rovce, jeho velikost je zvisl na sle proudu vzduchu, se vyhodnocuje kompartorem IO2. Kompartor porovnv napt na rovce s naptm z bce trimru R5, kterm se nastavuje citlivost detektoru.
Popular Electronics, July 1998, s. 52
Obr. 1. Detektor proudn vzduchu
Nzkofrekvenn hifi zesilova 2x 40 W

Ing. Zdenk Ztopek
Mnoho radioamatr se na m vposlednm obdob obracelo sprosbou, abych navrhnul stavebnici plnho nf zesilovae tdy hifi, kter by byl postaven na minimu desek s jednostrannmi (pokud mono) plonmi spoji a jeho vroba by byla i vamatrskch podmnkch vcelku bezproblmov. Uritmi pravami pedchzejcch konstrukc vznikl nf hifi zesilova, kter m dostaten akustick vkon, velice mal intermodulan zkreslen, dobr odstup signl/um, vstupy pro nkolik zdroj nf signlu s elektronickm pepnnm a pitom nen pli sloit. Tento nf zesilova existuje vnkolika variantch podle pouitch koreknch IO (LM1036, LM1040 a TDA4292) a vkonovch IO (LM3886, TDA7294 a TDA1514A). Zde pedkldm nvod na stavbu varianty s mn znmmi a pitom velmi dobrmi IO typu TDA4292 (SIEMENS) a TDA1514A (PHILIPS). Popsan zesilova je relativn jednoduch a jsou v nm pouity bn dostupn a levn modern soustky.
Popis zapojen
Vechny obvody popisovanho zesilovae jsou umstny na tech deskch s jednostrannmi plonmi spoji. Na prvn desce jsou vechny stupn zesilovae a napjec zdroj. Na druh desce jsou obvody elektronickho pepnae funkc s pslunmi ovldacmi tlatky. Tet deska obsahuje obvody stereofonnho indiktoru vybuzen vetn diod LED pskovch zobrazova. Rozdlen zesilovae do t desek je eln z konstruknch dvod proto, aby bylo mono desku se zesilovaem umstit na dno skky zesilovae a desky pepnae funkc a indiktoru vybuzen na pedn panel. Pepnn funkc lze ppadn vyeit mechanickmi pepnai a indiktor vybuzen meme vypustit. Poad nsledujcho popisu obvod zesilovae odpovd tomu, jak by mla postupovat stavba zesilovae, aby nenastaly nsledn pote pi oivovn a nastavovn.
Deska zesilovae
Jako prvn si popeme a osadme soustkami desku se vemi stupni zesilovae a s napjecm zdrojem. Schma zapojen desky je z rozmrovch dvod rozdleno na tyi samostatn obrzky, kter na sebe navazuj. Na obr. 1 je pepna vstup, na obr. 2 je korekn zesilova, na obr. 3 je vkonov zesilova a na obr. 4 je napjec zdroj. Obrazec plonch spoj a rozmstn soustek na desce jsou na obr. 5. Popis i osazovn desky zaneme napjecm zdrojem (obr. 4), kter je rozdlen na st silovou, dodvajc nestabilizovan napt pronapjen vkonovho zesilovae, a na st pomocnou, kter napj dic obvody.
Technick daje
Sinusov vkon: min. 2x 40 W pi 0,2 % harm. zkreslen. Kmitotov charakteristika: 30 Hz - 30 kHz/1dB. Zatovac impedance: 4 W. Ochrana reproduktoru: proti ss napt a zkratu na vstupu.
Pebuzen vstup: min. 16 dB. Vstupn citlivost: gramofon. vstup - 2,5 mV/47 kW, linern vstupy - 100 mV/100 kW. Odstup signl/um: linern vstupy - min. 65 dB, gramofon. vstup - min. 62 dB. Indikace vkonu: pskov LED indiktor slogaritmickou stupnic.
Obr. 1. Pepna vstup
Obr. 2. Korekn zesilova Sov napt 230 V/50 Hz je pivdno pes kolbkov sov spna a tavnou trubikovou pojistku PO1 na primrn vinut toroidnho transformtoru TR1. Mezi vvody primrnho vinut transformtoru je zapojen odruovac kondenztor C100. Sekundrn vinut TR1 se skld ze silovhovinut 2x 16 V/100 VA a z pomocnho vinut 2x 15 V/8 VA. Stdav napt 2x 16 V ze silovho vinut je pivdno na dvojcestn symetrick usmrova tvoen diodami D5 a D8. Proud odebran z usmrovae je maximln 3 A, ale pro snen vkonovho namhn jsou pouity diody pro zaten 5 A. Usmrnn napt je vkladn vtvi vyhlazovno elektrolytickmi kondenztory C2 a C3 a keramickm kondenztorem C13, vzporn vtvi elektrolytickmi kondenztory C10 a C11 a keramickm kondenztorem C12. Naprzdno je na kondenztorech C3 a C11 napt +25 V a -25 V. Kapacita kondenztor je dostaten na to, aby pi pikch proudovho odbru vkonovho zesilovae vrazn neklesalo napjec napt. Stdav napt z pomocnho vinut je dvoucestn usmrnno diodami D9 a D10, pro zven filtranho inku je usmrova doplnn RC lnky R17, C18 a R18, C19. Usmrnn napt je vyhlazeno elektrolytickm kondenztorem C16 a je stabilizovno plastovm stabiliztorem IO1 na velikost 15 V. Aby stabiliztor nekmital, je zablokovn kondenztorem C17 a dvma keramickmi kondenztory C* o kapacit 100 nF, kter jsou pipjeny k vvodm stabiliztoru na stran plonch spoj. Dal filtran obvody pomocnho napjecho napt 15 V jsou nakresleny na obr. 1. Napt 15 V je filtrovno lnkem R20, C25, C14 a aktivnmi filtry (nsobii kapacity) s tranzistory T301 a T5. Na emitorech tranzistor m bt napt asi 12 V, ppadn odchylky odstrante zmnou odporu rezistor R409 a R32. K osazenmu zdroji pipojme stdav napjec napt a oivme ho. Ped dalm osazovnm nesmme zapomenout vybt elektrolytick kondenztory C3 a C11 zkratovnm jejich svorek. Dalm krokem po osazen a oiven napjecho zdroje je osazen vkonovho zesilovae (obr. 3). Popeme si zde nap. prav kanl vkonovho zesilovae. Nf signl je pivdn pes oddlovac elektrolytick kondenztor C59 na neinvertujc vstup 1 IO121. Vstupn odpor zesilovae je uren odporem rezistoru R59. Proti zkmitm a pro zven stability je na vstup pipojen jet keramick kondenztor C121. Napov zeslen zesilovae je nastaveno pomrem odpor zptnovazebnch rezistor R62 a R61 na velikost 30. Mezi vvody 3 a 4 IO121 je zapojen elektrolytick kondenztor C51, kter spolen srezistorem R60 vytv asovou konstantu pro funkci STANDBY a opodn pipojen reproduktorovch soustav ke koncovmu stupni. S ohledem na elektronickou ochranu proti ss napt na vstupnch svorkch je tato konstanta volena tak, aby ihned po zapnut zesilovae byl vkonov zesilova vestavu MUTE (zahrazen prchod nf signlu). Pro zvten vnitnho pracovnho napt v IO121 je v zesilovai zavedena rezistory R63 a R65 a kondenztorem C54 kladn zptn vazba (bootstrap). Vblzkosti IO121 je napjec napt blokovno elektrolytickm kondenztorem C15 a keramickmi kondenztory C40, C41. Na vstup zesilovae je zapojen obvykl Boucherottv len R65, C55 pro zajitn stability vnadakustickm psmu. Symetricky napjen zesilovae maj tu nevhodu, e vppad poruchy se me na reproduktor dostat jedno znapjecch napt. Reproduktor vtom ppad lupne, vyd nepjemn zpach a vydechne naposled. Tak vokamiku zapnut a vypnut zesilovae zatuj velmi siln reproduktor stejnosmrn napt. Proti ohroen reproduktoru ss naptm je pouita elektronick ochrana. Obvod ochrany zpouje pipojen reproduktoru k zesilovai po zapnut napjen asi o 3 s (o dobu nutnou pro ustlen ss napt) a odpojuje reproduktor, kdy se na vstupu zesilovae objev ss napt. Napjen elektronick ochrany je odvozen z kladnho napjecho napt +25 V vkonovho zesilovae a je stabilizovno Zenerovou diodou ZD51 na velikost asi 10 V. Pi zapnut napjecho napt se zane pes rezistor R55 pomalu nabjet elektrolytick kondenztor C56. Doshne-li stejnosmrn napt na C56 rovn cca 2 V, oteve se pes T51 a omezovac rezistor R57 tranzistor T52 a sepne rel RE51, kter pipoj reproduktor na vstup zesilovae. Zpodn mezi zapnutm napjen a sepnutm rel je asi 3 s a lze je upravit zmnou kapacity kondenztoru C56. Vt kapacita znamen del zpodn a naopak. Napov piky, vznikl pi vypnn proudu cvkou RE51, jsou potlaeny diodou D54. Pro zmenen napovho namhn cvky rel je vobvodu rel zapojen srec rezistor R50. Pro zjiovn nedouc ss sloky vstupnho napt zesilovae je toto na-
Obr. 3. Vkonov zesilova pt pivdno do obvodu ochrany pes rezistor R51 a je filtrovno bipolrn zapojenmi elektrolytickmi kondenztory C57 a C58. Stdav sloka vstupnho napt zesilovae nem dky velik asov konstant filtru na funkci ochrany dn vliv. Stejnosmrn sloka vstupnho napt zesilovae sepne pes diodu D51 nebo D52 podle sv polarity tranzistor T54 nebo T53. Tm se vypne tranzistor T52, odpadne rel RE51 a reproduktor se odpoj od zesilovae. Teprve za dobu, danou asovou konstantou R51, C57 a C58, se reproduktory optovn pipoj kvkonovmu stupni. Po osazen soustek obou kanl vkonovho zesilovae obvody oivme. Po pipojen sovho napt bychom mli namit vkad vtvi silovho napjecho napt (+25 V, -25 V) klidov proud asi 100 mA a asi po 3 sekundch, kdy by mlo bt slyet tlumen, ale pesto postehnuteln cvaknut vrel, by se mlo pohybovat stejnosmrn napt na vstupnch svorkch koncovho zesilovae (tj. na svorkovnici RK1 a RK3) vrozmez 0 a 20 mV. Ped pipojenm na s nesmme zapomenout upevnit vkonov operan zesilova pes izolan sldovou podloku natenou silikonovou vazelnou kdostaten dimenzovanmu chladii. Pokud nenamme uveden hodnoty, je nutn okamit zesilova vypnout a zat hledat pinu problmu. Nejastj zvadou bv nedostaten pipjen vvod 8 vkonovch IO nebo rezistory R9 a R59. Pokud je ve vnaprostm podku a chladi se nadmrn neohv, meme vyzkouet koncov stupe dotekem prstu na vstupy zesilovae, kdy bychom mli v reproduktorech slyet brum. Zesilova je dostaten stabiln a jeho uveden do chodu by nemlo init dnch pot. Tetm krokem stavby desky zesilovae je osazen a oiven koreknho zesilovae (obr. 2). Korekn zesilova vyuv mn znm, ale velice dobr integrovan obvod TDA4292 vroby SIEMENS, kter je svmi parametry a funkcemi velice podobn vrobku LM1040 od firmy National Semiconductor. IO TDA4292 je na naem trhu troiku obtnji ksehnn, ale dodavatel AME Hradec Krlov mi je bez podstatnch pot zabezpeil. Vhoda obvodu spov vtom, e m ji vsob vnitn vestavnou fyziologickou regulaci hlasitosti a rozen stereofonn bze - funkci WIDE. Tyto funkce je mono velice snadno elektronicky ovldat, o em
Obr. 4. Napjec zdroj
Obr. 5a. Obrazec spoj zesilovae bude zmnka vpopisu desky elektronickho pepnae funkc. Nf signl nap. levho kanlu je veden z pepnae vstup (IO402) pes oddlovac elektrolytick kondenztor C23 do pedzesilovae (na neinvertujc vstup 5 operanho zesilovae IO652B). Napov zeslen pedzesilovae (asi 11) je nastaveno rezistory R653 a R654. Zptnovazebn dli je galvanicky oddlen elektrolytickm kondenztorem C22. Kmitotovou charakteristiku pedzesilovae v nadakustickm psmu upravuje keramick kondenztor C34, kter vak vmnoha ppadech ani nen potebn. Mohou se vak vyskytnout operan zesilovae, kter tuto kmitotovou kompenzaci budou potebovat, a proto je na tuto monost nadesce s plonmi spoji pamatovno. Na neinvertujc vstup IO652B je zavedeno oddlovacm rezistorem R651 pedpt z dlie R652, R656, zablokovanho elektrolytickm kondenztorem C21. Pro dosaen malho zkreslen uitenho signlu, dostaten odolnosti zesilovae proti pebuzen a zabezpeen malho umu by nemlo efektivn napt zpracovvanho signlu na vstupu pedzesilovae pekroit 1 V. Ppadn jin poadovan zeslen pedzesilovae lze pohodln nastavit zmnou odporu rezistor oznaench hvzdikou (R654 a R674) - zvtenm odporu se zmenuje zeslen signlu a naopak. Z pedzesilovae je nf signl veden pes oddlovac svitkov kondenztor C653 na vstup 4 monolitickho koreknho zesilovae IO2 ji zmnnho typu TDA4292. IO2 pouv kzen svch funkc promnn stejnosmrn napt, kter se na ovldac vstupy zavd z potenciometr P651 a P654. Kmitoet zlomu kmitotov charakteristiky je u hloubek nastaven svitkovm kondenztorem C654, u vek svitkovm kondenztorem C656. IO2 je kmitotov kompenzovn rezistorem R619 a svitkovm kondenztorem C659. Fyziologick prbh ovldn hlasitosti zajiuj svitkov kondenztory C529, C530 a rezistory R622 a R623. Vstupn korigovan signl je pes oddlovac elektrolytick kondenztor C657 a ochrann rezistor R24 odvdn do koncovho stupn. Kvli sprvn polarizaci kondenztoru C657 je vobvodu vloen rezistor R30. Pro zmenen prniku nedoucch ruivch napt do zpracovvanho signlu jsou zaazeny do cest ovldacch signl filtran RC lnky - R660, C660, R670, C670 atd. Rozsah ovldn hlasitosti je zmenen rezistorem R661, kter zvtuje napt na zemnm vvodu potenciometru P651 na asi 0,8 V. Hlasitost nen ovldna od -80 dB, ale od -60 dB, co v praxi bohat vyhovuje. Tm se stv regulace jemnj a plynulej. K filtraci vnitnch napt je kvvodu 13 IO2 pipojen elektrolytick kondenztor C627. Pokud tento kondenztor nen dostaten nabit, obvod nepracuje sprvn a vznikaj nedefinovan stavy, zkreslen signlu a rzn pazvuky. Spnn funkce rozen stereofonn bze (W = WIDE) se dje jednoduchm spojenm vvodu 18 IO2 se zem pes spnac tranzistor T7. Obdobn se zapn uzemovnm vvodu 8 IO2 tranzistorem T6 funkce fyziologick regulace hlasitosti (F). Stavebnice popsanho zesilovae bez skky a trafa TR1 stoj 2600,- K plus potovn 89,- K. Psemn objednvky zaslejte na adresu: Marie Ztopkov , Pionr 828/2, 708 00 Ostrava Poruba. Ppadn dotazy volejte autorovi Ing. Z. Ztopkovi na tel./fax.: 069/6628184 v dob od 20 do 21 hod.
(Dokonen pt)
Minitransceiver
pro penos dat erk
(Pokraovn) Nyn meme osadit vechny zbvajc soustky, tedy pijma, pedzesilova (SMD soustky jsou zapjeny ze strany spoj) a PLL pijmae. Na vstup z TRXu (emitor T5) pipojme osciloskop nebo pes jednoduch nf zesilova (napklad s LM386) reproduktor. Mme-li k dispozici modulovan genertor na 455 kHz, pipojme jej pes oddlovac kondenztor na vvod 7 IC4 a demodulan obvod C23, L5 naladme na nezkreslen signl. Bez genertoru sta naladit L5 na maximln um. Trimrem P2 vyzkoume innost DCD. Stejnm zpsobem, jako se nastavoval synteztor vyslae, oivme i synteztor pijmae. Vstupn kmitoet kontrolujeme na vvodech 13 nebo 14 IC2 (za oddlovacmi kondenztory C28 a C29), d se jemn korigovat pomoc C38. Zle na parametrech kupovanho krystalu, tedy na zatovac kapacit Cl (viz seznam soustek). Pro nastaven vstupnch obvod je nejlep pout odpovdajc genertor s nastavitelnm atenutorem. F3 potom ladme na nejmen um v demodulovanm signlu. Lze tak vyut vestavnho S-metru MC3362, kter je k dispozici na vvodu 10. Je to proudov vstup, kter poskytuje 4 a 12 A. Sta tedy zapojit mikroamprmetr msto R24 nebo si postavit jednoduch pevodnk proud-napt s operanm zesilovaem (obr. 9) a ladit na maximum vchylky. Msto genertoru lze pout i protistanici, a u to je profesionln TRX s tlumovm lnkem, i pmo antna namen na nd. Sta se domluvit se
Ing. Radek Vclavk, OK2XDX, Ing. Pavel Lajner, OK2UCX

sysopem svho ndu a ten vm me na dlku zaklovat vysla ndu. Nastaven pak probh stejn, jako bylo uvedeno ve. Tm je cel nastaven TRXu ukoneno. rove modulanho napt je vhodn dostavit a ve spojen s konkrtnm modemem.
Mechanick strnka TRXu

Nyn meme vestavt cel TRX do odpovdajc krabiky. Pro prvn prototyp byla pouita vborn krabika firmy BOPLA, kterou u ns dodv firma ELING Bohemia. Pesn typov oznaen je UNIMAS U110, objednac slo 26110000. Dle inzerce v AR 3/97, str. 40 nabzela firma radioamatrm krabiku za speciln zvhodnnou cenu HOBBY 169 K bez DPH, co povaujeme vzhledem k jej kvalit za pakatel. TRX lze samozejm vestavt i do jin krabiky, kter sice bude o pr korun levnj, ale i levnjho vzhledu. Zastvme nzor, pokud m zazen vypadat a mme se na nj celou dobu dvat na stole, mus se nco investovat do krabiky. Z naich zkuenost s krabikami firmy BOPLA meme zaruit, e za vynaloen penze dostanete vrobek opravdu kvalitn a kad sebehor bas-
tl v n bude alespo vypadat profesionln. Novou verzi miniTRXu jsme navrhovali opt na mru krabikm BOPLA, tentokrt jsme pouili ALUBOS. Jedn se o Al obdlnkov profil s ernou povrchovou pravou, do kterho se zasune deska s plonmi spoji, a na profil se nasad eln a zadn krytka. Opt tm zazen zsk naprosto jin, profesionln vzhled. Rozhodn pot, kdy se nhodn znm zastav, podv se na zazen a prohls: ...to je hezk, kdepak jsi to koupil a kolik to zazen probh stlo? Na elnm panelu je vhodn umstit LED indikujc vysln (erven), pjem (zelen) a DCD (lut). Na zadnm panelu je umstn BNC konektor pro pipojen antny a konektor Cannon 9 (samice), na kter jsou vyvedeny vechny signly, vetn napjen. Je vhodn dodret nsledujc slovn vvod: 1-vstup modulace (TXAF), 3-PTT, 4-+12 V, 5-vstup z demodultoru (RXAF), 6a9-GND.
Co, kde a za kolik

V TRXu je pouito nkolik soustek, kter nejsou bn dostupn v obchodech s elektronickmi soustkami. Zvlt integrovan obvody v proveden SMD je mon zakoupit pouze v destkch kus, kter tvo balic jednotku. Velmi patn se shn i koncov tranzistor a mezifrekvenn filtr. Helix filtr F3 a vechny kostiky na cvky se mi podailo zajistit dky firm ELSY, Arel V Bchovice-B22, PS 190 11 Praha 9, tel. (02) 644 03 54. Kostiky ji byly na strnkch PE-AR inzerovny (PE-AR 11/1997) a helix filtr se
Obr. 9. Posilova S-metru
Obr. 10. Schma zapojen vyslae
Obr. 11. Schma zapojen pijmae
Obr. 12. Osazovac vkres, strana soustek, skut. rozmr 130x75 mm
d zakoupit i v kusovm mnostv v cen kolem 300 K. Firma nabz i dal komponenty firmy NEOSID. Filtr 455B je mono obdret u firmy EMGO, Arel VH, 739 51 Dobr. Demodulan cvku je mon si zhotovit sm nebo ji zakoupit u firmy Conrad i EMGO. PIN diody jsem zakoupil u SOS Electronic, nabz je i GESELECTRONIC nebo PS Electronic v cench kolem 15 K. Koncov tranzistor nabz firma GES-ELECTRONIC za asi 350 K. Tranzistory BRF96S nebo TS jsou k sehnn vude v cen kolem 20 K, ATF41586 nabz GM Electronic za 30 K, stejn tak jako ostatn komponenty. Krys-
taly si lze nechat zhotovit u firmy KRYSTALY, Okrun 1144, Hradec Krlov a stoj kolem 100 K. Problm zstv se zakoupenm IO MC3362DW SMD a MC13176. Zatm jsem je nikde nevidl v kusovm mnostv, ale teba je nkter z firem nabdne v kusovm mnostv i irok veejnosti. Jedn se o velmi uiten a zajmav integrovan obvody. Nen bohuel v mch silch zakoupit velk mnostv obvod a pak je po kusech nabzet zjemcm stejn tak, jako zajiovat a rozeslat desky s plonmi spoji. Podkovn: Rdi bychom na zvr podkovali naim spolupracovnkm, kte
nm pi konstrukci TRXu pomhali. Konkrtn Ing. Milanu Samkovi z Brna za pomoc pi nvrhu vyslae a zhotoven fotografi a pi mnoha konzultacch kostruknch problm, panu Zdekovi Krejmu za superrychl zhotoven prototypovch desek s plonmi spoji, Ing. Milanu Gtterovi, OK1FM, a Ing. Karlu Hejdukovi za pomoc pi zajiovn nkterch soustek. Velk dk pat tak firm CEA Product Boskovice, tel. (0501) 455 555 za pomoc pi vrob zkuebnch desek s plonmi spoji. Urit pomohou s vrobou desek pro vae zazen i vm. (Dokonen pt)
DIGITLN STEREO ECHO/HALL

Ing. Jindich Tlg, Ing. Petr olc, Pavel Hlvka
(Dokonen)
ECHOTOP EASY, CLASSIC A CADILLAC
hrvno a po uplynut zadanho zpodn je sepnut HOLD. To znamen, e efekt pehrv vai sekvenci a vy mte prostor na vlastn hru. Pozn.: Funkci nelze zkouet v reimu programovn.
Programovn ve funkci Hall

V ppad Echotopu se nejedn o klasick Hally, avak o kombinaci Hod. par. 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Funkce dn Opakovn silnho signlu Pehrn uloenho vzorku Reakce na LED A (-20 dB) B (-6dB) C (0 dB) D (+6 dB) A (-20 dB) B (-6 dB) C (0 dB) D (+6 dB) A (-20 dB) B (-6 dB) C (0 dB) D (+6 dB)
Obsluha - zkladn reim

Pipojte vstup a vstup. Pipojte napjen (pozor na velikost a polaritu napt). Displej by ml nejprve zobrazit znak -, pak slo naposledy zvolenho programu, ppadn se rozsvt i LED HALL. Pokud se tak nestalo, zkontrolujte napjen a pokus zopakujte. Zkontrolujte, zda indiktor vybuzen reaguje na vstupn signl. Potenciometr GAIN nastavte tak, aby se pi nejsilnjch signlech (siln der do struny, vkik do mikrofonu) rozsvcovala erven LED +6 dB. Pi nedostatenm vybuzen se zhor pomr signl/um. Pi pebuzen bude signl zkreslen. Pokud indiktor nereaguje pi dn poloze potenciometru, hledejte chybu na vstupu. Zapnte zesilova. Tlatky UP, DOWN a ECHO/ /HALL zvolte poadovan program. Tlatkem ON/OFF zapnte efekt a mete hrt. Pozn.: Pokud efekt pepnte v aktivnm stavu, vypne se pechodn na dobu 0,5 a 2 s. Ta slou k vyprzdnn pamti a k dokonen pechodovch dj.
(pro reim programovn plat erven popis na pednm panelu) Stisknte tlatko HOLD a drte jej asi 3 s do doby, ne zane blikat LED A (spodn) na indiktoru vybuzen. Efekt se automaticky zapne a vypne se HOLD, reim efektu Echo i Hall zstv beze zmny a displej zobrazuje hodnotu parametru Delay.
Reim programovn (Pouze pro Classic a Cadillac)
Programovn ve funkci Echo

Parametr 1: Doba zpodn (delay). Mn se v krocch tlatky UP a DOWN, 25 ms do 1 s, pop u varianty Classic a Cadillac do 2 s, nsledujc velikost zpodn je piblin o 30 % vt ne pedchoz. Parametr 2: Doba zpodn mezi kanly (stereo) 1/128, 1/32, 1/8 aktulnho zpodn. Parametr 3: Spoutn vstupnm signlem (gate). Podmnka sputn je splnna, kdy se pi he rozsvt nastaven dioda LED indiktoru. Zde si mete vybrat tyi reimy prce: - dn speciln funkce. - Opakovn pouze silnho signlu. Efekt mus bt vypnut. Jakmile vystoup indiktor na poadovanou rove, efekt navzorkuje signl, pehraje jej a opt se vypne. - Pehrn uloenho vzorku. Pedem si nahrajte njak zvuk, stisknte tl. HOLD a vypnte efekt. Pi rozsvcen nastaven LED indiktoru je uloen zvuk pehrn. Vzorek ve skutenosti trvale koluje v pamti, avak protoe je efekt vypnut, signl nen slyet. V dob, kdy se efekt zapne, bude vzorek pehrn nap. od poloviny do konce a pak od zatku do poloviny. - Sputn Hold. Zapnte efekt. Ve chvli, kdy zanete hrt (vst. signl doshne nastaven intenzity), je ve na-
Automatick sputn HOLD
Funkce HOLD
Vyberte typ efektu (nejlpe dlouh echo). Zante hrt, pak rychle stisknte tlatko HOLD. Efekt bude zaznamenan zvuk opakovat a vy mete hrt nap. slo. Pokud chcete tuto funkci pouvat astji, je vhodn vyvst si extern pedl nebo pouvat spoutn vstupnm signlem (Classic, Cadillac). Tlatky UP a DOWN mete mnit rychlost pehrvn v nkolika krocch (harmonizer). Rychlost peladn mezi nsledujcmi kroky je dna asovou konstantou rozmtn (viz reim programovn). Echa do 0,5 s a vechny hally mete pouze zpomalovat, dlouh echa i zrychlovat.
dvou nebo t rzn dlouhch Ech. Tm se tt zvuk a efekt je tak Hallu podobn. Parametr 1: Doba zpodn (delay). Dlku zpodn nelze jednoznan urit, nebo je zvisl na typu Hallu a zpsobu mchn (nsledujc dva parametry). Pohybuje se asi od 8 do 550 ms, nastaviteln v 15 krocch. Parametr 2: Typ Hallu. (type) Na vbr je 12 typ s rznmi pomry zpodn. Parametr 3: Zpsob stn (addition) Hodn. param. 1 2 3 Zpsob stn E2 + E3 E1 + E2 E1 + E2 + E3
Obr. 22. Ovldac a indikan prvky
Programovn spolench parametr pro funkci Echo i Hall

Parametr 4: Frekvence rozmtn (Modulation frequency). Pro efekty typu chorus, flanger a podobn je nezbytn uloen signl rozmtat, to znamen plynule mnit rychlost pehrvn a zvuk vlastn rozlaovat. To lze nastavit od 0,1 do 25 Hz, nebo rozmtn vypnout. Hodnota parametru 1 2 3 4 5 6 7 8 asov konst. rozmtn 10 ms 30 ms 100 ms 500 ms 1s 2s 5s 10 s
Obr. 24. Zadn panel
Parametr 5: asov konstanta rozmtn. (Time constant) Vtina podobnch efekt m frekvenci a hloubku rozmtn. Echotop je een tak, e poadovan vzorkovac frekvence se mn skokov, pak nsleduje obvod, (fzov zvs), kter tuto frekvenci
postupn dohn. Proto parametr Hloubka rozmtn nen realizovn a je nahrazen parametrem asov konstanta rozmtn. To je vlastn rychlost zmny vzorkovac frekvence. Tato vlastnost zjednoduuje nastavovn, protoe zmna dvou parametr je ponkud komplikovan a vede ke patnm vsledkm. V tomto ppad je asov konstanta nco jako mra rozladn, kter je na frekvenci rozmtn nezvisl. Pro odbornky je uvedeno nkolik prbh na obr. 23. asov konstanta - Classic asov konstanta - Cadillac Hodn. par. 1 2 3 4 asov konstanta rozmtn 10 ms 300 ms 1,5 s 10 s Blik LED
mnit a tm urit, pod jakm slem programu chcete upraven efekt mt. Hotov upraven efekt ulote dlouhm stiskem tlatka HOLD (tlatko drte tak dlouho, dokud blikaj vechny LED na indiktoru). Pokud pustte tlatko dve, obnov se pvodn nastaven efekt a vechny vae pravy se ztrat.
Obnoven pednastavench hodnot

Odpojte efekt od napjen. Stisknte tlatko ECHO/HALL. Pipojte napjen a tlatko drte po dobu, kdy displej zobrazuje znak -. Pak budou programy s slem 0 a 15 pro Echo i Hall nastaveny tak, jak byl efekt naprogramovn pi vrob, zbyl programy, tj. 16 a 19, zstanou zachovny tak, jak jste je naprogramovali.
C, D C, D C, D C, D
Zadn panel - obr. 24.

1. INPUT - Jack 6,3 - pvod vstupnho signlu. 2. OUTPUT - Jack 6,3 - stereo vstup (pika lev kanl, krouek prav kanl). 3. REMOTE - Jack 6,3 - vstup externho ovldn. 4. POWER - Napjen 12 a 20 V/ /250 mA.
Optimln asov konstanta
Parametr 6: Zptn vazba (Feedback). Parametr, kterm se nastavuje pomr hlasitost mezi dvma po sob jdoucmi dozvuky. Hodnota 0 znamen pouze jedno opakovn, kad dal hodnota poet opakovn zvtuje. U Hall, u kterch se st nkolik dozvuk, vznik pi silnjm nastaven feedback rozkmitn. Parametr 7: Mix originln-zpodn signl (Mix). Zde volte pomr mezi hlasitost originlnho a zpodnho (efektovho) signlu. Pi hodnot 1 je slab efektov signl, ten se a do hodnoty 6 zesiluje, pak slbne originln signl, pi hodnot 8 je na vstupu pouze signl zpodn. Pozn: Parametr 6 a 7 je pouze u verze Cadillac, zbyl verze se obsluhuj potenciomery. Parametr 8: Uloen. (Store) Zobrazuje slo programu, do kterho bude vae nastaven uloeno. Pi vstupu do programovn je hodnota tohoto parametru rovna slu aktulnho programu. Parametr mete samozejm
Pipojen nonho ovldn

Pokud efekt pouv hudebnk, je pi hran velice nepohodln a nkdy dokonce nemon efekt zapnat a pepnat. Proto m Echotop vyveden vstup na non ovldn. Na pipojen vech tlatek sta pouze 2 vodie (klasick mono ra jack-jack). Funkce se vol zaazovnm rezistor ped spnae, viz obr. 25. Funkce ON//OFF je eena tak, e nen teba nic zaazovat, a proto je mon pout profesionln vyrbn pedly. Pozor. Pedl mus obsahovat tlatko, nikoliv vypna nebo pepna. Kolik a kter funkce budou ovldny z vnjku, zle na uivateli, dleit je pouze piblin dodret odpor rezistoru.
Dlouh asov konstanta (jemn rozmtn)
Krtk asov konstanta (Intenzivn efekt) Obr. 23. Prbh asovch konstant (fp - poadovan vzork. frekvence, fv - skuten vzork. frekvence, fr - frekvence rozmtn, tc - asov konstanta) Obr. 25. Pipojen nonho ovldn
Seznam soustek
ECHODESK - zkladn soustky pro vechny ti varianty Rezistory R1, R2, R3 56 kW, typ 1206 R4, R17, R20, R59, R75 330 W, typ 1206 R5 39 kW, typ 1206 R6, R13, R16, R7, R10, R9, R14, R15, R18, R21, R28, R41, R42, R50, R51, R58 10 kW, typ 1206 R12, R49 150 kW, typ 1206 R19, R22 33 kW, typ 1206 R72, R73, R74 10 W, typ 1206 R37, R38 15 kW, typ 1206 R11, R24 1,5 kW, typ 1206 R8, R31, R32, R34, R43, R52, R64 22 kW, typ 1206 R30, R35, R36, R69, R70 2,7 kW, typ 1206 R23, R25, R26, R27 330 kW, typ 1206 R29 3,3 kW, typ 1206 R33, R57 4,7 kW, typ 1206 R71 680 W, typ 1206 R53, R65 6,8 kW, typ 1206 P1 100 kW/E, TP 160A Kondenztory C4 22 pF, KERKO C8 100 nF, KERKO C21 1,0 nF, typ 1206 C3 1,5 nF, typ 1206 C1, C6, C9, C19, C31, C32, C34 100 nF, typ 1206 C15, C16A, C16B 15 nF, typ 1206 C20 2,2 nF, typ 1206 C7, C11 220 pF, typ 1206 C5, C10 22 nF, typ 1206 C14 2,2 F/50 V, RAD C2, C13, C27, C29 4,7 F/50 V, RAD C33, C35, C36 470 F/10 V, RAD C26 1000 F/25 V, RAD C12, C37 47 F/10 V, RAD Polovodiov soustky D1, D2, D3, D4, D6, D9 1N4148 D11 SB130 (160) D12 5,6 V/0,5 W D13 6,8 V/0,5 W T1, T2, T3, T4 BC817, SMD T5 BC807, SMD IC1, IC3 TL072 IC2, IC10 TL074 IC19, IC20 DRAM41256 - 100 ns (OKI) IC17 4015 IC4 74LS74 IC14, IC15, IC16 4019 IC7, IC8, IC9 4066 IC11, IC13 4520 IC5 4013 IC12 4526 IC18 74HC4049 U1 7810S, TO220, izolovan U2 79005S, TO220, izolovan Ostatn soustky CON8 Zsuvka napjec do PCB CON5, CON6, CON7 Zsuvka stereo JACK6,3 do PCB Objmky na IO8, 2 ks Objmky na IO14, 7 ks Objmky na IO16, 10 ks
pro verzi EASY osadme dle nsledujc soustky R63 330 W, typ 1206 R66 4,7 kW, typ 1206 P2 25 kW/N, TP 160A P3 2x 25 kW/G, TP 163A pro verzi CLASSIC osadme dle jet nsledujc soustky R48 150 kW, typ 1206 R44, R45, R55 10 kW, typ 1206 R39, R40 15 kW, typ 1206 R60, R61 22 kW, typ 1206 R56, R62, R63 330 W, typ 1206 R54, R66 4,7 kW, typ 1206 R46, R47 6,8 kW, typ 1206 R67, R68 2,7 kW, typ 1206 C24 1,0 nF, typ 1206 C22 100 nF, typ 1206 C17, C18A, C18B 15 nF, typ 1206 C23 2,2 nF, typ 1206 C28, C30 4,7 F/50 V, RAD D5, D10 1N4148 IC6 4013 IC21 DRAM 41256 - 100 ns (OKI) P2 25 kW/N, TP 160A P3 2x 25 kW/G, TP 163A CON9 lita zsuvkov lmac - 2 pin CON4 lita zsuvkov lmac - 7 pin Objmka na IO14 Objmka na IO16 pro verzi CADILLAC osadme dle jet nsledujc soustky R48 150 kW, typ 1206 R44, R45, R55 10 kW, typ 1206 R39, R40 15 kW, typ 1206 R60, R61 22 kW, typ 1206 R56 330 W, typ 1206 R54 4,7 kW, typ 1206 R46, R47 6,8 kW, typ 1206 R67, R68 2,7 kW, typ 1206 C24 1,0 nF, typ 1206 C22 100 nF, typ 1206 C17, C18A, C18B 15 nF, typ 1206 C23 2,2 nF, typ 1206 C28, C30 4,7 F/50 V, RAD D5, D10 1N4148 IC6 4013 IC21 DRAM 41256 - 100 ns (OKI) CON2, CON3 lita zsuvkov lmac 5pin CON1 lita zsuvkov lmac - 7pin Objmka na IO14 a IO16 ECHOCLAS R1 1 MW, typ 1206 R2 680 W, typ 1206 R3 150 kW, typ 1206 R4 100 kW, typ 1206 R5 56 kW, typ 1206 R6 330 kW, typ 1206 R7 22 kW, typ 1206 R8 470 kW, typ 1206 C1 15 nF, typ 1206 C3 18 pF, typ 0805 C4 100 nF, typ 1206 C2 470 F/10 V, RAD D1 3,6 V/0,5 W IC1 4046 IC2 4051 IC3 4015 CON 1 lita hlov 1. lmac - 7 pin CON 2 lita hlov 1. lmac - 2 piny Objmky na IO16, 3 ks
ECHOPOT R1 1 kW, typ 1206 R2, R9, R16, R24 680 W, typ 1206 R3 56 kW R4, R11 10 kW, typ 1206 R5, R12 6,8 kW, typ 1206 R6, R13 4,7 kW R7, R14, R18 3,3 kW, typ 1206 R8, R15, R21 1,8 kW, typ 1206 R10, R17, R25 330 W, typ 1206 R19, R22 1,5 kW, typ 1206 R20 2,7 kW, typ 1206 R23 1 kW, typ 1206 R26 150 kW, typ 1206 R27 33 kW, typ 1206 C1 15 nF, typ 1206 C3 18 pF, typ 0805 C4 100 nF, typ 1206 C2 470 F/10 V, RAD D1 3,6 V/0,5 W IC1 4046 IC2, IC4, IC5, IC6 4051 IC3 4015 CON 1 lita hlov 1. lmac - 7pin CON 2, CON 3 lita hlov jednoad lmac - 5 piny Objmky na IO16, 5 ks ECHOPAN R1 a R4, R6, R11, R12, R22 1,0 kW, typ 1206 R7 22 kW, typ 1206 R5, R8 10 kW, typ 1206 R9 4,7 kW, typ 1206 R10 2,7 kW, typ 1206 R13 - R21 470 W, typ 1206 R23 3,3 kW, typ 1206 C1, C2 18 pF, typ 0805 C3, C4 100 nF, typ 1206 C5 15 nF, typ 1206 C6 220 pF, typ 1206 C7 47 F/10 V, RAD D1, D2 LL4148, SMD D3 4,7 V/0,5 W LD1, LD6, LD7 LED 3 mm erv. LD2, LD3, LD4, LD5 LED 3 mm zelen LD10 VQE24E X1 8 MHz T1 BC807, SMD IC1 74LS164 IC2 ST62T60, PROM TL1 a TL5 tlatko ECHO Objmka na IO20 Objmka na IO16 Objmka 40 (precizn), 1/2 ks Mechanick dly pro vechny verze Knoflk ed na hdelku 4 mm pro variantu EASY a CLASSIC, 3 ks pro variantu CADILLAC, 1 ks Samolepic noiky kulat, prmr 11 mm, 4 ks Pedn panel EASY Pedn panel CLASSIC Pedn panel CADILLAC Zadn panel - vechny varianty Krabika U-SB1
Zvrem
I kdy je hotov zazen tm 2x dra ne sada kompletnho materilu, vetn panel a plastov krabiky,
Zvonek s definovanou dobou peruovanho tnu a optickm indiktorem

Lze ho pout i tam, kde nemme pstup k napjecmu transformtoru. Sta zvonkov tlatko peklenout sprvn plovanou diodou D1. Kladn plvlna, kter pes mi prochz, nabj kondenztory C3 a C5, z nich jsou napjeny dal obvody. Stisknutm tlatka se zpornou plvlnou nabije C2, na dlii R1, R2 klesne napt na nulu a impulzem pes C4 se spust monostabiln klopn obvod IO1. Naptm na jeho vstupu je napjen indiktor provozu LED1, peruova a zdroj tnu. Po zeslen v T2 je peruovan tn zaveden do telefonn sluchtkov vloky. P1 nastavme tak, aby po stisknut tlatka zaznlo 6 celch tn. Optick indiktor provozu je zapojen jako pepnac. V klidu svt LED1 zelen, pi provozu erven. Usnaduje to orientaci v ppad, e mmetakovchto zvonk vedle sebe nkolik a jsou ovldny z rznch mst. Zelen svit diody me slouit v noci jako orientan svtlo. Dlouhodob stisknut tlatka nem na innost zvonku dn vliv, nebo i tehdy zazn poze 6 celch tn. Celek je zamontovn v krabice od polohovae pach Sorbex, pouanho v chladnikch. Zdenk Pcha Obr. 2. Deska s plonmi spoji
Obr. 1. Schma zapojen
doporuujeme vem, kte se nect na stavbu pomrn sloitho zazen, zakoupit si radji hotov vrobek. Jednak se zruka vztahuje na cel vyzkouen vrobek a zrove neztrcte monost mt kompletn technickou dokumentaci a pln pochopit vechny funkce, a tak vrobek co nejlpe pout. Cel vrobek si samozejm mete vyzkouet v na prodejn v Lindauerov ul. . 10, Plze, tel. (019) 22 77 14. Funkce zazen byla rovn testovna redaktorem asopisu Muzikus a vsledek testu byl uveejnn v dubnovm sle 1997. Pro dosaen co nejlepho odstupu signl/um je potebn efekt optimln vybudit. Indiktor vybuzen by ml pi normlnm signlu poblikvat na rovni 0 dB a pi pikch +6 dB. Dky limitru se nemuste pli obvat pebuzen efektu. Problematikou digitlnch zpoovacch zazen jsem se s mnoha pe-
stvkami zabval nkolik let (J. T.), a chtl bych podkovat J. Suchmu z Klatov za cenn podnty na potku tto prce. Kompletn sada materilu vetn desek, pednho a zadnho panelu, krabiky EASY 1990 K, CLASSIC 2390 K, CADDILAC 2690 K. Desky s plonmi spoji: Echodesk 192 K, Echopan 57 K, Echoclass 23 K, Echopot 27 K. Naprogramovan mikroprocesor EASY 490 K, CLASSIC 590 K, CADILLAC 650 K. Pedn panely - (otvory, barva, dvoubarevn potisk) EASY 146 K, CLASSIC 146 K, CADILLAC 146 K, zadn panel pro vechny varianty 122 K,
plastov skka 126 K, tlatko 8 K, Hotov vrobky vetn nvodu EASY 3600 K, CLASSIC 4200 K, CADILLAC 4600 K, vhodn adaptr 300 mA 190 K. Vechny ceny jsou vetn DPH. Uveden materil i vrobky nebo jen nkter komponenty je mon objednat nebo pmo zakoupit v nov specializovan prodejn na adrese : EsoTop spol. s r. o. Lindauerova 10, PLZE, tel./fax (019) 22 77 14. Zrove bychom vs rdi pozvali do tto nov prodejny s elektronickmi soustkami (klasick i SMD mont. V na prodejn mete vyut samoobslunho vbru soust na terminlu, kde si mete sami v klidu pipravit seznam soust, kter potebujete.
Vvojov deska pro mikropotae SX (1)

Ing. Ji Martnek, Ing. Jan Netuka
Vvojov desky jsou osvdenm pomocnkem pi seznamovacch, ovovacch i vnch aplikanch pracch s mikroprocesory a integrovanmi (jednoipovmi) mikropotai. Dvojnsobn uitek pinej vvojov desky soustkm, kter jsou uvdny na trh, a to tm spe, nabzej-li spolen navc i jednodu a investin mn nron zavdn a ladn uivatelskho programovho zabezpeen. Prv takovou dvojici tvo nov mikropotae SX a popisovan vvojov deska. Mikropotae SX
vodn informace o ad 8bitovch integrovanch mikropota (dle jen mikropota) SX firmy Scenix Semiconductor Inc. byly ji uvedeny v [1]. Zopakujme zde strun nejdleitj a vlun charakteristiky prvnch dvou len tto ady s architekturou jako RISC - obvod s oznaenm SX18AC a SX28AC. Oba jmenovan typy jsou navreny tak, aby byly funkn, programov a vvodov sluiteln s mikropotai PIC16C5X. Piazen signl vvodm pouzder DIP u obvod SX18AC (jako PIC16C54/56) a SX28AC (jako PIC16C55/57) popisuje obr. 1. Pro uloen programu vak oba SX nabzej pam FEPROM (Flash) s organizac 2048 x 12 bit. Statick pam RAM m rozsah 136 bajt. Navc pibylo 10 instrukc (do celkovho potu 43), kter mohou pinst zvten innosti programovho kdu. Novinkou je i rychl a jednoznan odezva na peruen od internho asovae/tae a od (a osmi) vnjch signl. Mezi uniktnmi vlastnostmi obvod SX stoj na prvnm mst vpoetn vkon. Jeho horn hranice le u 50 milion instrukc za sekundu (MIPS) dky tomu, e synchronizan kmitoet me bt a 50 MHz a e tm vechny instrukce jsou provdny v jednom synchronizanm cyklu. Pouze instrukce pro vtven programu potebuj 3 cykly. Prv na dostatku vpoetnho vkonu je zaloen koncept, jeho clem je zjednoduit ivot uivatelm obvod SX obecn i tvrcm aplikanho programovho vybaven zvl. Spov ve vytven pdavnch funkc, vlastn virtulnch pdavnch obvod (virtual peripherals),
6;
SU88 V88 I8 ! " # $ % & ' ( ! " # !' !& !% !$ !# !" !! ! ! ( ' & % $ H8GS PT8 PT8! S8& S8% S8$ S8# S8" S8! S8 S8 S7& S7% S7$
ist programovmi prostedky. Touto cestou mohou bt nap. realizovna nejrznj rozhran mikropotae SX nebo prun nahrazeny vnj, aplikan zvisl funkn bloky. Knihovna virtulnch pdavnch obvod, avak i podrobn technick data obvod SX18AC a SX28AC (vetn popisu instrukc), jsou dostupn prostednictvm adresy http:// www.mite.cz v sti Internet. Mezi tymi alternativnmi zdroji synchronizanho signlu, kter pipadaj v vahu u mikropota SX, je tak intern osciltor RC s kmitotem 4 MHz, kter me bt snen programovatelnm dlenm 1 : 2 a 1 : 128. Ostatnmi monostmi nastaven synchronizanho kmitotu jsou zevn pipojen lnek RC, piezokeramick rezontor nebo tradin krystal. Aplikan linky obvodu SX18AC (brny RA, RB) i obvodu SX28AC (navc brna RC) jsou samozejm programovateln jako vstupn nebo vstupn, vstupn mohou bt navc definovny pro rozhran TTL nebo CMOS. Ve druhm ppad je rozhodovac rove rovna polovin napjecho napt, co usnaduje spojovn s analogovmi signly. Ti linky jsou navc sdleny se vstupy a vstupem internho analogovho kompartoru. Zbv jet dodat, e nominln rozsah napjecho napt mikropota SX18AC a SX28AC je 3,3 V a 6,25 V, byl vak omezen na 4,5 V a 6,25 V u obvod z potench vrobnch sri.
tegrovan vvojov systm SX Key, kter pochz z dlny firmy Parallax, Inc. SX Key navazuje pmo na ip mikropotae SX prostednictvm jeho vvod OSC1, OSC2, UCC (VDD), a GND (VSS). K pipojen slou miniaturn sonda (rozmry 43 x 10 x 5 mm) s kabelem a zsuvkou pro spojen s rozhranm COM potae PC. Druhou st systmu SX Key tvo programov vybaven pro pota PC s operanm systmem Windows 95 nebo Windows 98, kter integruje editor, peklada asembleru SX, zavad kdu a ladic prosted. Zjednoduen eeno, aplikan program pro mikropota SX tak me bt jednm kliknutm myi potaem PC peloen, zaveden do pamti FEPROM a sputn. Ponaje sondou v proveden rev. E a programovm zabezpeenm ver. 0.6, jsou systmem SX Key tak podporovny nejdleitj ladic postupy (nap. krokovn programu nebo bh programu se zastavenm na urenm mst), kter dosud byly vyhrazeny pouze emultorm mikroprocesor a mikropota. Vzhledem k tomu, e se ladic monosti vvojovho systmu SX Key budou dle roziovat, je eln sledovat aktuln stav na ji ve uveden adrese http://www.mite.cz. S oekvnm je zatm spojen zpsob pouit sondy SX Key ve prospch vych programovacch jazyk, kter jsou nepochybn jednm z dalch pspvk k rychlmu a snadnmu (a tedy i levnmu) vytven uivatelskch program pro mikropotae SX. Nezodpovzenou otzkou tak zstv uplatnn samotnch obvod SX v dal generaci mikropota splnnch pn [2].
Vvojov deska EB4SX

Vvojov deska EB4SX, jej zapojen, proveden a pouit bude podrobn pedstaveno ve druh sti pspvku, je urena a pizpsobena aktulnmu i budoucmu vyuit vvojovho systmu SX Key. Relnou zkuenost s deskou EB4SX i se systmem SX Key mohou zskat nvtvnci stnku C236 (MITE Hradec Krlov, s. r. o.) v pavilonu E-II na MSV 98 v Brn.
Literatura
[1] SX - vce ne nejrychlej 8bitov mikropotae. Sdlovac technika 46, 1998, . 3, s. 27. [2] Netuka, J.: UCB/PIC-2: mikropota splnnch pn. PE 3/1996, s. 23 - 25. (Pt dokonen)
Vvojov systm SX Key

Jak ji tak bylo v [1] uvedeno, nedlnm protjkem mikropota SX je in-
6;
S6! S6" SU88 H8GS BI9 S7 S7 S7! S7" ! " # $ % & ' ( ' & % $ # " ! S6 S6 PT8 PT8! V88 S7& S7% S7$ S7#
BI9 I8 S6 S6 S6! S6" S7 S7 S7! S7" S7#
Obr. 1. Piazen signl vvodm pouzder DIP mikropota SX18AC a SX28AC
Obr. 2. Sonda vvojovho systmu SX Key
Ven teni, bohuel ns dvoulet inflace donutila od 1. 1. 1999 zvit ceny naich asopis. Pro nae pedplatitele vak nabzme zvhodnn ceny pedplatnho, vetn plohy Electus.
OBJEDNVKA PRO ESKOU REPUBLIKU

Zvhodnn pedplatitelsk cena naich titul - 26 K/vtisk (bn cena 30 K)
Praktick elektronika A Radio - msnk ron pedplatn 312,-- K ks od sla .......... Konstrukn elektronika A Radio - dvoumsnk ron pedplatn 156,-- K ks od sla .......... Stavebnice a konstrukce A Radio - dvoumsnk ron pedplatn 156,-- K ks od sla .......... ELECTUS `99 - ploha PE pedplatn 30,-- K (bn cena 50 K) ks od sla ..........
Pokud ji vyuvte naich slueb, neobjednvejte, pedplatn vm bude prodloueno automaticky. Pi kompletn objednvce vech asopis - ron spora 116,-- K. Potovn je hrazeno vydavatelem. Poskytujeme mnostevn slevy pi hromanch objednkch. Pjmen:.............................................................................. Jmno: ......................................................... Adresa:............................................................................................................... PS: ............................. Organizace dopln nzev firmy:................................................................................................................... IO:............................... DI:.................................. Tel./fax:....................................................................
Zalete AMARO spol. s r. o., na adresu: Radlick 2, 150 00 Praha 5, Tel./fax: (02) 57 31 73 13
Pre naich predplatiteov za pvodn ceny aj v roku 1999!!!

Praktick elektronika A Radio Konstrukn elektronika A Radio Stavebnice a konstrukce A Radio
ron predplatn (... ks) od . ..... v cene 330,- Sk (12 sel) ron predplatn (... ks) od . ..... v cene 165,- Sk (6 sel) ron predplatn (... ks) od . ..... v cene 165,- Sk (6 sel) Ak uhradte ron predplatn do 15. 12. 1998, napriek zveniu cien titulov, Vm garantujeme ceny z roku 1998. Predplatn predlujeme automaticky, ak itate 2 mesiace vopred odber nezru.
OBJEDNVKA PRE SLOVENSK REPUBLIKU
ELECTUS `99 - prloha PE (marec, 80 strn)

... ks v cene 36,- Sk za 1 kus (cena len pre naich predplatiteov - ben cena bude 60,- Sk)
Meno a priezvisko: ......................................................................... Adresa: ........................................................................................... Pre organizcie: IO: ............................................................. DI: ............................................................. Da: ............................................................. PS: .............................................. Podpis:............................................ Peiatka:
Adresa:
Magnet - Press Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava
u k ouk tom v p ra otoeme ob P l za
Domc poplachov zazen

Ing. Emil Pez
Zazen je ureno ke zvukov signalizaci neoprvnnho vniknut do chrnnho prostoru (bytu, obytn mstnosti, sklepa, gare, skladu apod.). Jeho vhodou, v porovnn s profesionlnmi vrobky, jsou krom vrazn nich poizovacch nklad mal rozmry, jednoduchost pipojen i obsluhy, spolehlivost, intenzivn zvukov signalizace a minimln klidov spoteba. Jeho funknost ovilo trval zapojen pi ochran sbratelskch cennost po dobu tm jednoho roku. Profesionln estetick vzhled je dn vestavnm do univerzln krabiky z ern plastick hmoty.
genertor. Tato doba je urena k vypnut zazen po pchodu uivatele do objektu. asova signlu zabezpe trvn signlu melodickho genertoru po dobu 3 minut, co sta ke vzbuzen pozornosti uivatele, ale zbyten neobtuje okoln obyvatele. Zeslenm signlem je buzen reproduktor.
Popis zapojen
Schma zapojen je na obr. 2. Zapnutm zazen spnaem S je okamit pivedeno napjec napt na vvody IO1b krom vstupu 8, na nm po dobu dobjen kondenztoru C8 pes rezistor R8 je mal napt, m se aktivuje blokovac asova. Dobu trvn blokovacho impulsu uruje odpor rezistoru R9 a kapacita kondenztoru C10. Dlky impuls vech asova zapojen lze zmnit zmnou hodnot R a C podle tab. 1. Tranzistor T3 je po dobu blokovn oteven kladnm naptm pivedenm z vstupu 9 asovae pes rezistor R10 do bze. Nulo-
Zkladn technick daje

Napjen: ze zvonkovho transformtoru (vinut 5 V), ppadn ze zlon baterie napt 4,5 a 6 V. Spoteba podle pouitho zdroje:
Druh zdroje Baterie Akumultor 6,0 V 3,5 mA 2,2 mA 105 mA 190 mA Zv. transformtor 7,2 V 4,9 mA 3,2 mA 125 mA 230 mA
dobu 1,5 minuty znemon aktivaci asova spnacch obvod i melodickho genertoru. Tato doba umon uivateli ppadn oputn chrnnho prostoru. asova zpodn aktivace opl minuty po naruen ochrann zny spust asova signlu a melodick
Napt 4,5 V Proud po 2,6 mA zapnut Proud pi 1,5 mA aktivaci Proud pi poplachu: Rz = 8 80 mA 145 mA Rz = 4
Proud obvody spna: spnacch 7 A, rozpojovacch 40 A. Maximln odpor veden a senzor: spnacch 4,7 k, rozpojovacch 2,2 k. Zpodn aktivace snma po zapnut: 1 min. Zpodn poplachu po reakci senzor: min. Trvn poplachovho signlu: 3 min. Svteln indikace: aktivace senzor a stavu poplachu. Rozmry: 90 x 35 x 65 mm. Hmotnost: 105 g.
Obr. 2. Schma zapojen Tab. 1. Piblin doba trvn impulsu MKO s obvodem C555
Odpor rezistoru R C = 100 F C = 220 F 100 k 1/4 min 1/2 min 330 k 3/4 min 1,5 min 470 k 1 min 2 min 1 M 2 min 4 min 1,5 M 3 min 6 min 2,2 M 5 min 10 min
Princip innosti
Uskupen zkladnch funknch celk zazen je patrn z blokovho schmatu na obr. 1. Zapnutm napjen je sputn blokovac asova, kter po
Obr. 1. Blokov schma pstroje
vac vstupy 4 IO1a i IO2 jsou tranzistorem T3 pipojeny na zem a LED D1 napjen pes rezistor R11 nesvt. Skonen doby nulovn a aktivn stav obou IO indikuje rozsvcen D1. Sepne-li se senzor pipojen ke svorkm SV1, proud prochzejc rezistorem R1 oteve tranzistor p-n-p T1. Na jeho emitorovm rezistoru R3 zanikne klidov kladn napt. Rozpojenm senzor pipojench v srii ke svorkm SV2 oteve proud prochzejc rezistorem R5 v klidu uzaven tranzistor n-p-n T2, na jeho kolektorovm rezistoru R6 vznikne maximln bytek napt. Kondenztory C1, C3 ve vstupech spnacch tranzistor eliminuj vliv indukova-
nch napovch impuls, vznikajcch pi provozu rznch elektrickch spotebi. Zpornmi hranami impuls zkondenztor C2, C4 pivedenmi na vstup 6 IO1a je sputn monostabiln klopn obvod a na vstupu 5 se objev kladn napt po dobu, urenou odporem rezistoru R7 a kapacitou kondenztoru C10. Po skonen tto doby kondenztorem C11 penesen zporn impuls na vstup 2 (m v klidu kladn pedpt), spust asova trvn signlu IO2. Kladn napt z vstupu 3 je pouito jako napjec napt IO3. Napt je pivedeno pes rezistor R14 a je omezeno stabilizanm inkem dvojice diod LED D2, D3 a filtrovno kondenztorem C14. Svtiv dioda D2 indikuje stav poplachu. Kondenztory C5, C9 a C12 filtruj napt pomocnch vstup IO. Druh signlu melodickho genertoru, jeho provozn reim stanov odpor rezistoru R15, lze volit drtovmi propojkami u vvod 1 a 6. Vstupn signl je rezistorem R16 veden do pedzesilujcho tranzistoru n-p-n T4 a z jeho kolektoru pmo do bze vkonovho p-n-p Darlingtonova zesilovae T5. Pipojen emitoru na kolektor T5 zavd innou zpornou zptnou vazbu, stabilizujc provozn podmnky zesilovae vkonu. Vstup pro reproduktor je na svorkovnici SV3. Vstupn vkon lze v irokm rozsahu mnit odporem rezistoru R17 a pipojenm emitoru T4 na spolen vodi. Odpor rezistoru R16 nesm bt men ne 10 k. Odpory rezistor ve schmatu omezuj maximln pkon tak, aby se ani pi pouit reproduktoru s impedanc 4 nepetil napjec zvonkov transformtor. Zdrojov st se vstupem na svorkovnici SV5 vyuv ke dvoucestnmu usmrnn integrovan mstek U. Dva vyhlazovac kondenztory byly zvoleny z rozmrovch dvod (men vka). Kondenztory C7 a C17 omezuj monost vlivu impulsnch poruch pronikajcch ze st, zejmna pi pouit zvonku. Spna S je jedinm ovldacm prvkem zazen. Ke svorkm SV4 lze pipojit zlon baterii, jej napt mus bt nejmn o 1/2 V men, ne stejno-
smrn napt z usmrovae za stavu poplachu. V opanm ppad by byl pstroj napjen z baterie a nikoli ze sovho zdroje. Nepouijete-li zlon baterii, lze svorek SV4 vhodn vyut pro napjen specilnch senzor (infra, otesovch, zvukovch apod.). Vtakovm ppad se dioda D4 nahrad oddlovacm rezistorem a dopln se filtran kondenztor, pro kter je na desce s plonmi spoji msto.
ptm a kolektorem). Tm cel napjec napt se mus objevit na R3 pi zkratovn SV1 a na R6 pi rozpojen SV2. Do pl minuty po tchto konech nsleduje zvukov signalizace. Pezkouen deska zazen se tymi roubky upevn do univerzln skky z plastick hmoty typu U-KM35B, jej eln a zadn panely se opat otvory podle obr. 5.
Sestaven
Soustky zazen jsou umstny na jednostrann pltovan destice s plonmi spoji (obr. 3) s rozmstnm podle obr. 4. Po osazen objmek pro IO, mstku a propojovacch vodi je eln pjet soustky po funknch celcch od konce. Po zapjen soustek a kontrole usmrovae lze ovit funknost osazenho nf zesilovae. Pi dotyku na vvod 3 objmky IO3 se z reproduktoru ozve vrazn brum a jm prochzejc stejnosmrn proud je 50 a 80 mA. Po zapjen R14, R15, D2, D3, C14 a vloen IO3 do objmky se pivedenm napjecho napt na vvod 3 objmky IO2 uvede melodick genertor do provozu. Zmnou odporu rezistoru R17 se nastav pkon zesilovae a propojkou se zvol poadovan druh signlu. Po zapjen soustek psluejcch IO2 a vloen IO2 do objmky se krtkodobm spojenm vstupu 2 s nulovm vodiem aktivuje asova signalizace. Tm je mono ovit, ppadn zmnou odporu rezistoru R13 upravit dobu jejho trvn. Nsledn se osad soustky obvodu IO1 a tranzistor T3. Pi zapnut napjecho napt se mus rozsvtit LED D1 bez vloenho IO1 do objmky ihned, pi vloenm IO1 a po uplynut 1 min. Po krtkodobm spojen vstupu 6 IO1 se spolenm vodiem pi svtc D1 se do pl minuty mus ozvat zvukov signalizace. Po zapjen soustek tranzistorovch spna T1 a T2 se pi rozpojench svorkch SV1 a zkratovanch svorkch SV2 nam na rezistorech R3 a R6 nulov napt (mezi napjecm na-
Zvr
Zcela bezpen, snadno amatrsky zhotoviteln zazen profesionlnho vzhledu s jednoduchou obsluhou umouje levn zabezpeit byt, prostor se sbrkami, sklep nebo gar. K tomu lze vyut tm libovoln poet paralelnch spnacch a sriov zapojench rozpojovacch mechanickch nebo magnetickch senzor. Dky minimlnm rozmrm je mon ve vtin ppad zazen umstit pmo do rozvodn skn bytu. Pi delm veden k senzorm se pouije tenk stnn kabel.
Seznam soustek
Rezistory: R1, R4 R2 R3, R6 R5, R7 R8, R12, R17 R9, R15 R10 R11 R13 R14 R16 Kondenztory: C1, C3 C2, C4, C7, C11 C5, C9, C12 C6, C10 C8 C13 C14 C15, C16 C17 5,6 k 470 k 15 k 100 k 27 k 330 k 10 k 1,7 k 1,5 M 680 12 k 6,8 nF 33 nF 10 nF 220 F/16 V 1 F/50 V 100 F/16 V 4,7 F/50 V 470 F/16 V 100 nF
Polovodiov soustky: T1 BC557 (BC327-40) T2 a T4 BC547 (BC338-40)
Obr. 3. Deska s plonmi spoji
Obr. 4. Rozmstn soustek
Zariadenie na tanie obsahu pamti telefnnych kariet

Telefnne karty, pouvan v eskej republike, s pecilne 256bitov sriov pamti vyroben technolgiou NMOS. Tento typ kariet sa pouva napr. aj vo Franczsku. Inm typom telefnnych kariet s 128bitov karty, pouvan v ttoch ako s Nemecko, vdsko, ale aj Slovensk republika. Tieto karty maj in spsob kdovania potu jednotiek a in zapojenie vvodov, ako aj asov diagramy. Pre zaujmavos treba doda, e existuj aj 512bitov karty, ktor sa pouvaj vGrcku. Na obr. 1 je schma jednoduchho zariadenia, ktor umouje ta obsah pamti telefnnej karty na potai PC pomocou priloenho programu. Program je napsan v jazyku Pascal a d sa spusti a skompilova prekladaom TURBO PASCAL 7.0. Komunikcia prebieha poda asovho diagramu 256bitovej karty. Pre in typ kariet (napr. slovensk - 128bitov) je nefunkn! Program prehadne vypisuje na obrazovke potaa datov oblas 32 bytov v binrnom a hexa mde, zobrazuje zakdovan informcie: - Nzov krajiny, z ktorej karta pochdza, - poet jednotiek na novej karte, - poet zostvajcich jednotiek na karte. Zariadenie sa pripja k potau cez paraleln port LPT1 uren pre pripojenie tlaiarne. Napjanie 5 V je vyveden z konektoru pre klvesnicu. Pri prci s tmto vyvedenm naptm treba zamedzi nhodnmu skratu, ktor spsob neprjemn reset potaa. Vhodn konektor na kartu je nutn vyrobi vlastnmi prostriedkami, nie je bene dostupn. Inak je stavba zariadienia ahko reprodukovaten. ho tranzistora p-n-p mono pripevni bez izolanej podloky a priechodiek na nosn hlinkov profil - zjednodu sa mont a zlep prestup tepla. Cena pouitho tranzistora je zanedbaten. Pred montou treba vypi za okraj zrkadlo. Pri nich teplotch okolia je riziko pokodenia prichytiek, odporam predohria zrkadlo napr. fnom. Povolenm tyroch skrutiek uvonme plastov teleso sbowdenmi a alch tyroch skrutiek kryt od hlinkovho nosnka. Vspodnej asti telesa vyvtame otvory pre vkonov tranzistor (obr. 2). Styn plochy potrieme siliknovou pastou (povrch nosnka nie je idelne rovn) a pripevnme tranzis-
Presn asov diagram 256bitovej karty a popis obsahu pamti neuvdzam - bol zverejnen v AR 9/95. MB Pouit literatra: Phrack Magazine 18. Pozn. red. Obslun program lze sthnout pes internet na http:/www.spinet.cz/aradio/reader.pas
Obr. 1. Jednoduch zariadenie pre tanie obsahu pamti telefnnej karty tor vvodmi od zrkadla. Pre rezistor je potrebn pod jednu maticu vloi spjkovacie oko. Kvli prevleeniu prvodnho vodia (min. 2,5 mm2) treba demontova alnenie dver, vntorn a vonkaj spodn kryt ovldania zrkadla a postrann plastov kryty pri podbehoch. Vodi zpravej strany pripojme nakonektor H5 poistkovej skrinky (kbielemu vodiu), vodi zavej strany naprieben konektor 176 D3 (k iernemu hrubmu vodiu). Oznaenie plat pre model 1993. Ohrev sptnch zrkadiel sa zapna sasne sohrevom zadnho okna. Poda poadovanho efektu mono upravi odpor budiaceho rezistora. pln ohrev (najm zadnho okna) oderpva znan mnostvo energie, me spsobi zvenie spotreby a o1dl/ 100 km, preto ho treba pouva len vnevyhnutnej miere. Ing. Vladimr imr
Ohrieva sptnch zrkadiel pre Favorit

Ohrieva sptnch zrkadiel pre kodu Favorit sa dodva len ako zvltna vbava. Zatia som sa nestretol spvodnm rieenm, amatrske pravy spovali vpouit vkonovch odporov, iaroviek alebo ohrievacch teliesok zodporovho drtu. Predkladm itateom overen vlastn spsob rieenia ohrevu sptnch zrkadiel, ktor vyaduje len vyvtanie tyroch otvorov. Elektrick zapojenie (obr. 1) je vemi jednoduch. Naohrievanie je vyuit tranzistor KD61x (napr. KD615), intenzitu ohrevu ovplyvuje odpor vbze. Toto rieenie umouje kedykovek prispsobi parametre ohrevu individulnym poiadavkm. Puzdro vkonovT5 D1 D2 D3 D4 U1 IO1 IO2 IO3 BD680 (BD678) HLMP 4740, LED 5 mm, 2 mA, zelen HLMP 1700, LED 3 mm, 2 mA, erven HLMP 4700, LED 5 mm, 2 mA, erven 1N4001 B380C800, usm. mstek C556 C555 UM3561
Obr. 1. Ohrieva objmka DIL6 - 1 kus objmka DIL8 - 2 kusy objmka DIL14 - 1 kus objmky LED 5 mm - 2 kusy krabika U-KM35B (90x35x65 mm) - 1 kus
Seznam pouit literatury

[1] Hs: TESLA alarmic. Amatrsk Radio ada A . 4/83, s. 131. [2] Macko, J.: Jednoduch poplan zariadenie do auta. Amatrsk Radio ada A . 9/93, s. 10. [3] Payer, V.: Bezpenostn zazen. Amatrsk Radio ada A . 1/93, s. 20. [4] Kov, P.: Zabezpeovac zazen ZZ1. Amatrsk Radio ada A . 4/94, s. 9. [5] Souek, J.: Poplan zazen. Ama-
Ostatn soustky: SV1, SV2, SV3 svorkovnice ARK 505/2 (3 kusy) SV4, SV5 svorkovnice ARK 120/2 (2 kusy) S pkov jednoplov pepna P-B070B
Obr. 5. pravy panel krabiky trsk Radio ada A . 11/95, s. 13. [6] Ustohal, P.: Otesov spna. Amatrsk Radio ada A . 11/95, s. 29. [7] Soustky pro elektroniku. Katalog GM electronic ervenec 1996.
Stavme reproduktorov soustavy (XII)

RNDr. Bohumil Skora
Vhybky jsou tma takka nevyerpateln a ovem znan dleit. N seril vak nen jen o nich, a tak se s nimi dnes rozloume pojednnm na tma vcepsmovho uspodn. Dvoupsmov een reproduktorov soustavy se neobejde bez kompromis, z nich ten v hifi oblasti nejastji pijman a vcelku nejmn problematick je ob vkonu na nzkch kmitotech. To je dno, jak ostatn z pedchozho vkladu vyplv, tm, e u dvoupsmov soustavy mus basov mni fungovat i jako stedov, nsledkem eho neme bt pli velk a tud neme na nzkch kmitotech produkovat pli velk akustick vkon. Pozor, nejde o amplitudovou charakteristiku, ta me sahat i dosti hluboko, ani o elektrick watty napsan na typovm ttku, nbr jen a jen o skuten vyzen akustick vkon. Nejpmoaej cestou k vtmu akustickmu vkonu je pouit basovho mnie s vtm prmrem, tedy zpravidla 20 a vce cm. To obvykle znamen nutnost pout samostatn stedotnov mni a tm - povaujeme-li dvoupsmovou konstrukci za jaksi filosofick vchodisko - i rozdlen signlu dolnho psma na psma dv, na vlastn basy (zpravidla do 300 a 800 Hz) a stedy (od uveden frekvence k dlic frekvenci vysokotnovho mnie, co je obvykle 2 a 5 kHz). Mon jsou samozejm i uspodn ty a vcepsmov, pouvaj se vak celkem zdka a zde se jimi zabvat nebudeme. Existuj v zsad dv hlavn monosti, jak zkonstruovat tpsmovou vhybku. Prvn z nich je praktickou realizac prv popsanho logickho postupu. Vezmeme prost dvoupsmovou vhybku a na vstup jedn jej vtve pipojme dal dvoupsmovou vhybku. Podle pedchozho textu by se tato druh vhybka pipojovala na vstup stedobasov sekce pvodn dvoupsmov vhybky (blokov schma na obr. 1a). Je vak mon - a nkdy je to i vhodnj hlavn z hlediska fzovch charakteristik - udlat to obrcen, tedy navrhnout prvn vhybku na dlen basy/stedy a na stedov (ppadn stedovkov vstup) pivsit vhybku pro dlen stedy/vky (obr. 1b). Zkladnm problmem tohoto uspodn v obou jeho variantch je to, e jeden z vstup prvn vhybky je zaten vstupem druh vhybky. ekli jsme si toho dost o neblahm vlivu kmitotov zvislosti zatovacch impedanc na funkci vhybek, pokud jde o chovn impedance reproduktoru. A d se samozejm oekvat, e dva reproduktory v souinnosti se soustkami vhybky vyprodukuj nco impedann jet divoejho. Teoretick odvozen pro stejn velk odporov zte na vech vstupech je pomrn jednoduch, pokud druh vhybka spluje podmnku tlumu 3 dB na dlic frekvenci - pak je toti jej vstupn impedance kmitotov nezvisl. Pro vpoet soustek meme pout tyt vzorce jako pro vpoet dvoupsmov vhybky, musme vak potat s tm, e pi pouit reproduktor z relnho svta budeme muset hodn mit a hodn hodnot korigovat. Druh varianta een by se dala oznait jako hvzdicov. Vhybka se v tomto ppad skld ze t filtr, jejich vstupy jsou spojeny a tvo tak vstup vhybky (blokov schma na obr. 2). Soustavu filtr tvo dolnopropustn filtr s mezn frekvenc odpovdajc dlen basy/stedy, hornopropustn na frekvenci dlen stedy/vky, a konen psmov, pokrvajc psmo sted. Doln a horn propust se d eit klasicky opt s pouitm vzorc pro dvoupsmovou vhybku. S psmovou propust je to vak trochu sloitj. V zsad pro jej konstrukci existuj dv monosti. Prvn Obr. 3a. Psmov filtr pro vhybku 6 dB na oktvu
b)
c)
Obr. 3b,c. Kaskdn psmov filtry pro vhybku 12 dB na oktvu
Obr. 4. Psmov filtr pro vhybku 12 dB na oktvu odvozen ze Zobelova filtru je tvoena kaskdnm spojenm doln propust - horn propust anebo tot v opanm poad. Mon uspodn pro strmost 6 a 12 dB na oktvu jsou na obr. 3a, b, c. Soustky je opt mon potat podle vzorc pro dvoupsmov vhybky, u varianty se strmost 12 dB na oktvu to vak vtinou nedopadne nejlpe a je nutn korigovat, piem optimalizac kmitotov charakteristiky obvykle dospjeme k velmi nevhodnmu prbhu kmitotov zvislosti vstupn impedance filtru i cel vhybky. Existuje vak alternativa, kter je z hlediska impedannch pomr vhodnj, a ta je znzornna na obr. 4. Jedn se o uspodn vychzejc z klasick teorie filtr (Zobelovy filtry). Jeho nevhodou je pouze ponkud nronj a he srozumiteln technika vpotu (podrobnosti tentokrt vynechme), co je asi dvodem pro to, e se pli asto nepouv, i kdy pi sprvnm nvrhu jsou jeho vlastnosti jednoznan lep ne vlastnosti kaskdnho filtru. Obecn se d ci, e nvrh tpsmov vhybky je podstatn nronj ne nvrh vhybky dvoupsmov. Poskytuje sice vt prostor pro vyrovnn nedostatk reproduktor, tpsmov een umouje doshnout mench zkreslen a vtch zatitelnost, pro jeho optimalizaci je vak potebn dkladn znalost teorie a tak hodn zkuenosti, o mic technice nemluv, take - d se na nm podstatn vce zkazit. (Pokraovn pt)
a)
b) Obr. 1a, b. Dv mon varianty tpsmov vhybky v kaskdnm uspodn
Obr. 2. Tpsmov vhybka v hvzdicovm uspodn
Poruchy modulu G v TVP TESLA C 416

Ing. Milo Milec
lnok pojednva o poruchch modulu G (C416) a ich odstrnen. V popisovanch obvodoch s napjacie naptia 200 V, 600 V, 7 500 V, 24 500 V, ktor s za uritch okolnost ivotu nebezpen. Preto tento lnok nie je uren pre amatrsku verejnos. Je vlune uren pre servisnch pracovnkov, ktor problematiku oprv z pohadu rznych aspektov ovldaj.
Modul G, televznych prijmaov (TVP) rady C 416, je osaden integrovanm obvodom MDA3505.Tento obvod je, okrem inho, vybaven automatickou regulciou zvernho bodu (ARZB) obrazovky. Vaka ARZB sa aj napriek rznym vlyvom (teplotn vplyvy, nerovnomern strnutie jednotlivch systmov obrazovky,...), dosahuje bezchybn iernobiely obraz. Toto je nutn podmienka pre kvalitn reprodukciu farebnho obrazu. V svislosti s modulom G mu nasta v reprodukcii obrazu rzne poruchy: 1. Obrazovka nejas. 2. Obraz m prli vek jas, priom nie je zafarben do niektorej z farieb R,G,B. 3. V obraze chba jedna farba. 4. V obraze prevlda zafarbenie (chba biela). 5. Obraz vykazuje poruchy v regulcii jasu, kontrastu a farebnej stosti. 6. Obraz je normlny, avak sa nhodne rozjas. V rozjasenom obraze vidie sptn behy a je zafarben do niektorej z farieb. Po vypnut a zapnut TVP nabehne normlny obraz.
K jednotlivm prpadom porch

1. Pokia obrazovka nejas, vizulne skontrolujeme i eravia katdy, zmeriame naptie obrazovky Ug2, skontrolujeme i m obrazovka naptie vn (posta sa rukou dotkn spredu tienidla obrazovky, pri slabom elektrizovan vn be. Pokia mme pochybnosti, treba vn zmera vn sondou). Ak sme v tchto obvodoch nezistili iadnu poruchu, zmeriame voltmetrom naptie na pikch R, G, B modulu G, odkia id farebn vodie na dosku obrazovky. V prpade e nameriame naptia vie ako 150 V, s koncov stupne R, G, B zablokovan. Nsledne zmeriame naptie na emitore tranzistora T9 (nzkoohmov zdroj naptia). M by okolo 6,6 V. Ak je
Obr. 1. as pvodnho zapojenia modulu G
Obr. 2. Upraven zapojenie
podstatne vie, zmeriame aj naptie bze T9 a urme i T9 nie vadn. Pokia je obvod s T9 dobr, zmeriame naptia na pikch IO1 (MDA3505), poda servisnho nvodu. Overme obvod regulcie jasu a osciloskopom zmeriame priebeh impulzu SCI na pike 11 modulu G, alebo pike 10 IO1. Z tchto meran urme, i je vadn IO1, niektor siastka v jeho okol, alebo je porucha mimo modulu G. 2. Ak m obraz prli vek jas, znime vokajmi prvkami jas a kontrast na minimum, aby netrpela obrazovka. Zmeriame naptie U g2 , i nedolo vplyvom poruchy k jeho nadmernmu nrastu. Potom zmeriame naptia na pikch R, G, B modulu G. Ak s nzke, asi 30 V, zmeriame naptie na emitore T9. V prpade e je podstatne menie ako 6,6 V, skontrolujeme obvod tranzistora T9. Pokia sme poruchu nezistili, vypneme TVP a odpojme farebn vodie zo piiek R, G, B modulu G, vedce na dosku obrazovky. TVP op zapneme a vizulne skontrolujeme, i je tienidlo tmav. Ak nie je, je porucha v obvodoch obrazovky. Pokia je tienidlo obrazovky tmav, meranm jednosmernch napt na module G urme, i je porucha na tomto module. Skontrolujeme obvody regulcie jasu, kontrastu a i m impulz SCI predpsan priebeh. 3. V tomto prpade sa orientujeme predovetkm meranm jednosmernch napt na module G. Spravidla ide o preruenie drhy bza emitor tranzistora T41 (T61, T81). Ak nameriame naptie bza emitor vie 0,75 V, potom je vadn prslun tranzistor. Pokia s jednosmern pomery v poriadku, zmeriame osciloskopom vstupn signly RY, BY a meranm jednosmernch napt na IO1 urme poruchu. 4. Treba rozli, i porucha neustle trv, alebo ide o poruchu poda bodu . 6. Op zmeriame naptia na pikch R, G, B modulu G. V prpade prevldajcej farby ide o nzke naptie na prslunej pike. Me s o zvod kondenztorov C15, C16, C17, prpadne vadn tranzistor T42, T62, T82, alebo s vadn siastky v obvodoch tchto tranzistorov. Meranie jednosmernch napt je postaujce pre jednoznan urenie poruchy. 5. Meranm jednosmernch napt a ich zmien na pikch jas, kontrast, farebn stos urme poruchu a spsob odstrnenia. 6. V tomto prpade je vhodn postupova nasledovne. Jas a kontrast nechme nastaven na prevdzkovch hodnotch. Idelny je vstupn signl MONOSKOP. Poruchu je vak mon uri aj pri benom vysielan, v prpade zberov s malou zmenou strednho jasu obrazu. Farebn stos nastavme na nulu, aby bol obraz iernobiely. Zmeriame naptia na pikch R, G, B modulu G. Pokia sa vzjomne lia o viac ako 30 %, ide o poruchu, ktor vyvol rozpad ARZB. Zmeran naptia si zapeme. TVP vypneme a za-
Nevedn jednoduch stabilizovan zdroj t napt

Zapojen na obr. 1 pedstavuje jednoduch stabilizovan napjec zdroj se dvma integrovanmi obvody, kter dodv mimo vstupn napt 2,5 V (UO3) jet pepnateln bipolrn napt 5 V, 10 Vnebo 15 V(UO1 = UO2) smonost odbru zatovacho proudu ze vech t vstup do 20 mA (tedy -IO1 = -IO2 = -IO3).
Obr. 1. Zapojen stabilizovanho zdroje napt 2,5 Vat stabilizovanch pepnatelnch bipolrnch napt 5 V, 10 Va15 V
Jako zdroj referennho napt slou zvltn integrovan obvod TLE2425 (IO1), kter zajiuje vstupn napt 2,5 Vsvysokou pesnost. Polovina dvojitho operanho zesilovae TLE2062 (IO2-1) pracuje jako neinvertujc zesilova, jeho zesilovac initel je mon nastavit pomoc pepnae P na velikost 2, 4 nebo 6, m dostaneme na vstupu UO1 kladn vstupn napt. Druh polovina dvojitho operanho zesilovae (IO2-2) psob jako invertor se zeslenm -A= 1 ajeho vstup UO3 dodv napt zporn stejn velikosti jako vstup UO1. Tolerance vstupnch napt je dna pesnost zdroje referennho napt (obvodu IO1), napovou nesymetri obou operanch zesilova, pesnost rezistor R1 a R6. Je-li jejich tolerance maximln 0,25 %, meme pedpokldat pesnost vstupnho napt kladnho izpornho okolo 1 %. Zapojen se napj bipolrnm stejnosmrnm naptm 22 V. Oba integrovan obvody jsou vrobky firmy Texas Instruments. Pouij-li se obdobn integrovan obvody jinch vrobc, dostane konstruktr mrn odlin vstupn napt. Ovem integrovan obvod TLE2425 nem znmou pmou nhradu. Popsan zdroj je vestrann uiten pi laborovn soperanmi zesilovai avvoji elektronickch zapojen vbec. S [1] Aplikan zprva TLE2425 Texas Instruments. P3. Bece trimrov P8, P9, a P10 pripoji na piky 28, 4, 2 poda obr. 2. Pomocou tchto trimrov nastavme naptia na pikch R, G, B modulu G, ktor sme namerali pred poruchou a ktor sme si zapsali. Vizulne zhodnotme zafarbenie iernobieleho obrazu do prslunej farby a malou zmenou trimrov P8, P9 i P10 nastavme iernobiely obraz. Treba si uvedomi, e pri tejto poruche sa farebn zafarbenie obrazu men s nastavenm jasom. Preto trimre nastavujeme pri prevdzkovom jase a kontraste po tepelnom ustlen obrazovky! V zvislosti od starnutia obrazovky sa me sta, e asom musme zmenou P8, P9, i P10 znovu nastavi iernobiely obraz. Pretoe TVP rady C 416 dovaj, mu nasta aj atypick poruchy vrtane studench spojov, i preruench spojov apod. Na zklade vlastnch sksenost neodporam rieenie opravy vmenou modulu G za in. Kad modul je nastaven na prslun obrazovku v konkrtnom prijmai. Pri vmene modulu za in musme tento nastavi poda servisnho nvodu. Samotnou opravou modulu sa vyhneme situcii, e zskame modul zo servisnej siete, ktor m skryt poruchu (na om meme len prerobi).
Vhodn nhrady za nevyrbn tranzistory

ada vrobc ru ve vrob neperspektivn, zastaral nebo mlo pouvan typy tranzistor anahrazuje je modernjmi soustkami. Nsledujc tabulka uvd pehled vhodnch nhradnch typ nkterch vysokofrekvennch a vkonovch tranzistor. S TYP Nhrada Vysokofrekvenn tranzistory BFQ163 BFQ166 BFQ233 BFQ236 BFQ233A BFQ236A BFQ234 BFQ232 BFQ253 BFQ256 BFQ253A BFQ256A BFQ254 BFQ252 BFQ263 BFQ266 BFQ263A BFQ266A BFQ268 BFQ262 Vkonov tranzistory BU1708A nen BUV47 BUW12 BUV47A BUW12A BUV48 BUW13 BUV48A BUW13A BUV89 nen BUV90 nen BUV90F nen BUX86 BUX86P BUX87 BUX87P BUX100 nen TIP49 BUX84 TIP50 BUX85 Pri opravch zsadne pouvame siastky predpsanch hodnt a pokia nejde o doitie prijmaa, v iadnom prpade nemenme zapojenie prijmaa, ktor je overen a schvlen.
menme navzjom farebn vodie dvoch piiek (medzi modulom G a doskou obrazovky) a sce, zo piky, kde sme namerali najmenie naptie (niie o 30 % voi ostatnm dvom) a piky s normlnym naptm (okolo 100 V). TVP zapneme a op zmeriame jednosmern naptia. Tentoraz vak meriame priamo na jednotlivch katdach na doske obrazovky. Pokia sa jednosmern pomery na katdach obrazovky nezmenia, ide o poruchu v obrazovke (zvod katdy, strata emisivity). Ak sa jednosmern pomery prenes do druhej katdy, ide o poruchu v module G a treba bliie lokalizova miesto poruchy. V prpade poruchy obrazovky urme druh poruchy a zhodnotme situciu. Je mon vmena obrazovky, oprava obrazovky zvltnym regeneranm prstrojom, prpadne prava modulu G pre pvodn obrazovku, ke ide o doitie prijmaa. Po konzultcii s majiteom sa rozhodneme pre konkrtny postup. V prpade doitia prijmaa je vhodn: - Rozpoji obvod sptnej vzby ARZB odpojenm jednho vvodu rezistoru R36. - Prispjkova doplujce trimre P8 P9, a P10 s odporom 22 kW a 47 kW na modul G. Trimre prispjkujeme zo strany plonho spoja na piky trimrov P1, P2,
Zver
Uveden postup meme vyui aj v inch modeloch TVP, kde je pouit integrovan obvod MDA3505. Zapojenie koncovch stupov R, G, B bva samozrejme odlin. Preto sa aj niektor poruchy trochu odline prejavuj. Napr: TVP TESLA RUBN C391D m oproti C416 ir pracovn rozsah ARZB, preto je u tchto TVP porucha poda bodu .6 menej ast. Na druhej strane sa v tchto TVP aleko astejie vyskytuj poruchy typu zvod kondenztorov (C58, C57, C56), strata kapacity, preruen drha bza emitor tranzistorov koncovch stupov R, G, B, poruchy obrazovky a poruchy zdroja naptia VT1 (na doske obrazovky).
Pouit literatra
[1] TESLA ORAVA: Technick informcie . 51 a . 54, Color 416.
Radiolokace v Japonsku za II. svtov vlky

Ing. Ji Polvka, CSc.
vod
Zatmco vvoj radiolokace ve Velk Britnii a Spojench sttech je podrobn dokumentovn v mnoha lncch a monografich vydanch po II. svtov vlce, je dosud velmi obtn zskat njak informace o tom, jak se radiolokace vyvjela nap. v Japonsku. Prvn patent, tkajc se detekce lod pomoc rdiovch vln, pochz z roku 1911, avak bhem prvn svtov vlky nebylo dost dvod vyvjet zazen k detekci lod i letadel rdiovmi vlnami. Vzhledem k velkm vojenskm spchm Nmecka v ponorkov vlce se ve Velk Britnii vnovalo mnoho sil vvoji akustickho deteknho zazen pro zjitn ponorky. I to se osvdilo v prbhu II. svtov vlky. Po I. svtov vlce vak vojent experti zejmna rozvinuli leteckou techniku bombardovn a po nstupu faist v Nmecku po r. 1933 prv vvoj leteck zbran upozornil okoln stty na nov vn nebezpe. Byly vyvinuty systmy akustick detekce letcch letadel a zejm jen ve Velk Britnii dolo k prvnm pokusm o radiolokaci na vdeck bzi. Znm Chain Home, kter pracoval na vlnov dlce 15 m (20 MHz), byl pes vechny nevhody hlavnm fungujcm zazenm, schopnm na potku vlky v roce 1939 varovat ped svazy bombardr odltajcch z Nmecka smrem k Britnii. Mohutn rozvoj letectva v Nmecku tak zpsobil soustedn sil na vvoj dokonalejch zazen pro radiolokaci letadel z letadel a z lod, jako i detekce lod z lod. Byl vynalezen dutinov magnetron, kter jako zdroj vysokho impulsnho vkonu na centimetrovch vlnch dovolil konstruovat adu systm s velkm rozlienm, kter mohly bt neseny i na sthacch letadlech. Dky spoluprci Velk Britnie se Spojenmi stty tak bhem vlky zaznamenaly radioloktory vech monch variant obrovsk rozvoj. Hlavnm rysem radiolokanch zazen je jejich vhodnost k obran proti letadlm, ppadn ke zjitn lod i za optickm obzorem, v noci a za patn viditelnosti. Z tchto dvod nebyl rozvoj radiolokace v Nmecku a Japonsku pli podporovn, protoe tyto zem se pipravovaly na tonou vlku, pi n v tehdejm pojet strategie nebylo dost dvod financovat mlo znmou techniku, kter neslibovala podstatn vhody vojenskm tonm operacm.
Obr. 1. Strnka z bloku Dr. E. Asariho, kter za vlky absolvoval japonskou kadetn technickou kolu a s nm je autor v kontaktu. Peklad popisu: st 3. Men vzdlenosti rdiovm pstrojem. Pro men vzdlenosti letadel pilepte na stntko obrazovky mtko vzdlenosti. Potom urete odrazy od cl a porovnejte mtko s obrazem: skuten vzdlenost je polovina souinu rychlosti svtla a asu na obrazovce. Na obr. 1 jsou uvedena dv mtka pro dv doby opakovacho kmitotu pstroje: pro rozsah do 150 a do 300 km. a) vyslan puls, b) odrazy od okol, c) um pijmae, d) odrazy od okolnch hor, e) odraz od letadla, f) pt vyslan impuls st 4. Men smru cle rdiovm pstrojem Otejte pijmac antnou tak, abyste doshli nejsilnjho odrazu od cle, potom pette smrov hel kvapenm, e Britov pouvali tveici Yagiho antn v psmu pravdpodobn 200 MHz. Vysla radioloktoru pouval protitaktn triodov osciltor s vkonem okolo 2 kW v impulsu a jendoduch pijma s vyhodnocenm signlu ze dvou pr antn na osciloskopu. Dal koist dajn byl na Japonci okupovanch Filipnch radioloktor vyroben ve Spojench sttech, le podrobnosti o tom nejsou k dispozici. Je pravdpodobn, e po prozkoumn popsanch koistnch pstroj zskali Japonci pedevm inspiraci k dalmu vvoji. Oni sami se vak nijak neobvali bombardovn Japonska, a proto zejm dn obrann radioloktory nevyvjeli. Vdli pece, e k pouit letadel na vzdlenosti, obvykl v pacifick oblasti, mus mt tonk mateskou letadlovou lo a neekali, e by proti nim samm nkdo podobnou zbra v dohledn dob vyvinul a pouil. Dolo vak k tomu velmi brzy. Zd se, e podobn jako Britov, i Japonci ctili potebu mt lodn radioloktor, kter doke odhalit ptomnost lodi ve tm a za patn viditelnosti. Rovn se zd, e - na rozdl od Nmecka - Japonci byli ve vvoji nmonch radioloktor pomrn spn a alespo nkter japonsk vlen lodi radioloktor mly a pouvaly. (Dokonen pt)
Radiolokace v Japonsku
Japonsk lostvo, letectvo i pozemn vojsko zapoaly rozshl vlen operace v n v roce 1937. Ostatn velmoci nechaly nu na pospas, pouze si vyhrazovaly vlastn nezastnnost. To se jim dailo a do roku 1941, kdy se Japonci po snadnch spch v n ctili dosti siln napadnout britsk kolonie - Hongkong a Singapur, prakticky ve stejn den, kdy zatoili na Pearl Harbour na Havaji. Jak se zd podle dostupnch zprv, japonsk armda a letectvo nemly a nepotebovaly radiolokan zazen a Japonci byli proto pekvapeni, kdy se jim v Singapuru podailo zajistit nepokozen protiletadlov svtlomety navdn radioloktorem. Tato britsk zbra mla slouit k naveden zhasnutho svtlometu na letadlo a pak jej rozsvtit. Tm mla bt chrnna obsluha svtlometu a zlepena innost protiletadlov baterie. Japonskm tonkm se dokonce podailo dky zrad jednoho britskho vojka, lena obsluhy, zskat i popis a nvod k pouit. Ve (vetn vojka) bylo pevezeno do Japonska ke zkoumn. Teprve v roce 1994 byl vyptrn dosud ijc bval japonsk dstojnk, kter potaj uchovval pr strnek z pvodnho britskho nvodu. Pro japonsk specialisty bylo pr tehdy pe-
PC HOBBY
INTERNET - CD-ROM - SOFTWARE - HARDWARE
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
K INTERNETU VS PIPOJ
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMOU SPINET
INTERNET
Tma dnen rubriky mon nkoho pekvap - esk rozhlasov stanice na Internetu. Svoje webov strnky m na Internetu nejen veejnoprvn esk rozhlas, ale i vtina soukromch stanic. Najdete na nich zkladn informace o stanici, jejm dosahu, podmnkch inzerce, programovm schmatu ap. V nkolika ppadech si dokonce mete stanice na Internetu iv poslechnout.
Nejkvalitnj a nejobshlej jsou strnky eskho rozhlasu (vech jeho stanic) a poslech Radiournlu na Internetu si nezad s kvalitou bnho stedovlnnho vysln. iv vysln nabzej na Internetu istanice Eldordio, Evropa 2, Karyon a Kiss Hdy. Chcete-li tyto stanice (amnoho stovek dalch v celm svt) poslouchat, potebujete k tomu Real Audio Player, program, kter si mete zdarma sthnout z www.real.com. Webov strnky rozhlasovch stanic jsou nejrznj kvality. Mnoh jsou dlouhodob ve stavu rozpracovanosti a nabzej nefunkn odkazy. Nkte tvrci zase nehled na as (a penze) nvtvnk a vybavuj strnky bohapsniek, organizovny soute a na tch nejspnjch u lze najt i reklamn prouky rznch firem. Zkuste si to sami - budete mt cel veer co dlat! Tabulka internetovch adres je na dal stran.
Na Internetu najdete i grafy sledovanosti rozhlasovch stanic
tou grafikou a obrzky, na kter ekte dlouh destky vtein i s rychlm modemem. Na vtin strnek jsou vedeny ebky posluchai nejdanjch
Real Audio Player k poslouchn zvukovch poad na Internetu
Webov strnky eskch rozhlasovch stanic

AZ Rdio COUNTRY Radio ESK ROZHLAS Eldordio HIT Rdio PUBLIKUM Radio 1 Radio APOLLO Radio ATTACK! Radio BONTON Radio CITY Radio CRYSTAL Radio ERN HORA Radio DIANA Radio EURO K Radio EVROPA 2 Radio FM PLUS Radio FREKVENCE 1 Radio HELLAX Radio KAROLNA Radio KARYON Radio KISS HDY Radio KISS MORAVA Radio KISS PROTON Radio KROKODL Radio LIFE Radio LIMONDOV JOE Radio POHODA Radio PROFIL Radio PROGLAS Radio RELAX Radio ROKKO Radio SPRINT Radio STYL Radio UMAVA Radio TRIANGL Radio VOX Radio WEST - EVROPA 2 Radio ZLAT PRAHA Radio ZLN Regionln studio Ro Brno Regionln studio Ro Plze www.azradio.cz/ www.ecn.cz/country/ www.cro.cz/ www.eldoradio.cz/ www.publikum.cz sunsite.mff.cuni.cz/prague/culture/rock/Radio1/ www.inext.cz/apollo/default.htm attack.evropa2.cz/ radio.bonton.cz www.city.tnet.cz/ www.radiocrystal.cz/ www.no-crack.cz/business/cerna_hora/index.htm www.diana.cz/ www.kadel.cz/eurok/index.htm www.evropa2.cz/ www.fmplus.cz/ www.edi.cz/kod/win/f1/f1.htm www.proinfo.cz/wwwpages/hellax/ www.central.cz/karolina www.karyon.cz/ www.kis.cz www.kissmorava.cz www.pwp.cz/kiss_proton www.krokodyl.cz/ www.radio-life.cz/ www.joeradio.cz/ www.olomoucke-forum.cz/pohoda/index.html www.ebinfo.cz/profil/ www.proinfo.cz/wwwpages/proglas/proglas.html relax.regionet.cz/index.html www.rokko.cz www.radiosprint.cz/ styl.asysijd.cz/ www.central.cz/sumava www.pvtnet.cz/www/triangl/ www.vox.cz/ www.west.cz/ www.zlatapraha.cz/ www.radiozlin.cz www.inet.cz/bin/cnv/cz/vbp-cz/4/cro.html?=win www.dolphin.cz/crp/
Obas se stv, e ne vechny zvukov karty jsou opravdu stoprocentn kompatibiln s obma nejpouvanjmi operanmi systmy, Windows 95 a Windows NT. Nkdy se nedostatky neprojev na prvn pohled - karta nap. dobe pehrv osmibitov zvuky ale problmy nastanou se estnctibitovmi. A tak vm po vlastnch zkuenostech meme doporuit jednu takovou, kter je bezproblmov a pitom kvalitn a levn - Montego A3D Xstream od firmy Turtle Beach.
Zvukov karta Montego na sbrnici PCI vyhovuje vem nrokm a potebm stedn nronho uivatele multimdi na potai. Kvalitn osmnctibitov pevodnky a vzorkovn a 48 kHz umouj perfektn istou reprodukci i nahrvn vech zvuk, kter mete v bn praxi potebovat. Karta e vtinu innost vlastnm hardwarovm vybavenm a nezatuje tak tm vbec procesor potae. Podporuje hern standard Direct Sound aspn se uplatn u vech her pro Windows a u vtiny pro MS DOS. Specialitou je podpora prostorovho zvuku, tzv. Aureal A3D Positional Sound. Tato funkce je stle astji vyuvna u novjch her. Zvuk slyte ze vech stran, tj. nejen zprava a zleva, ale i shora, zdola, zezadu. Montego umouje souasn nahrvn i pehrvn bez jakhokoliv omezen a s jakmikoliv (samozejm i rznmi) vzorkovacmi kmitoty (sampling rate). Podporuje tak pln duplexn telefonovn na Internetu (m i samostatn vnitn konektor pro pipojen vstupu i vstupu modemu). Ke kart Montego je dodvno krom potebnch ovlada pro Windows 3.x/95/98/NT4/NT5 i bohat softwarov vybaven. Na doprovodnm CDROM najdete Audio Station 2 (pehrva CD, WAV, MIDI - klasick v), MIDI sekvencer Voyetra MIDI Orchestrator Plus, digitln audio editor AudioView, editor parametr MIDI, Jam Grid - interaktivn nstroj pro tvorbu hudby ve formtu MIDI, hudebn hry, multimediln diagnostick programy a bohat vbr zvukovch soubor ve formtech WAV a MIDI. Minimln poadavky na pota procesor Pentium 75 MHz a lep (uplatnn a vsledn efekt A3D a wavetable syntzy vak roste s rychlost procesoru a pro maximln vkon se doporuuje procesor 200 MHz MMX), 16 MB RAM, asi 12 MB msta na pevnm disku pro aplikan software, jeden voln slot sbrnice PCI, mechanika pro CDROM, sluchtka nebo reproduktory svlastnm zesilovaem. Kartu Montego A3D Xstream nm prodala firma B.L.A. elektronika & servis, Americk 39, Praha 2, www.bla.cz (na INVEXu 98 stnek B102 pav. E1).
audio procesor stereo vstup z CD vstup a vstup pro modem dal stereo vstup konektor SPDIF 64hlas wavetable syntza
vstup pro mikrofon vstup stereo
vstup stereo
rozhran MIDI MPU-401 konektor pro joystick
A3D prostorov zvuk pln duplex konektor (hardwarov) pro pdavn wavetable modul
rozhran pro PCI Bus Master
Technick daje
Sbrnice: Kompatibilita: Hern kompatibilita: Pevodnky: PCI Bus Master se 48-kanlovm rozhranm DMS, plug & play Windows 3.x/95/98/NT4/NT5 vechny standardn hry pod Windows a vtina her pod DOS 18-bitov A/D a D/A s odstupem signl/um > 92 dB, hardwarov konvertor pro vzorkovn Zkreslen: lep ne -92 dB (0,005%) Stereofonn peslechy: -89 dB/100 Hz, -90 dB/1 kHz, -87 dB/10 kHz Kmitotov prbh: 20 Hz a 20 kHz 1 dB Digitln zpracovn: hardwarov pln duplexn pro souasn nahrvn i pehrvn pi pln ce psma a rznm vzorkovn pro nahrvn/ pehrvn, 16 digitlnch hardwarovch smova pro zpracovn prbnch nf signl (streams) z PCI Vzorkovn: a 48 kHz, 16 hw vzorkovacch konvertor pro zpracovn prbnch digitlnch signl o rznch vzorkovacch kmitotech bez nrok na zaten CPU potae A3D: prostorov A3D zvuk, rychlej potae zvrazuj efekt Vstupy: vnj - mono dynamick nebo kondenztorov mikrofon, stereo linka, vnitn - stereo, CD, modem Vstupy: vnj - stero linka (sluchtka, reproduktory), vnitn - modem (pro hlasov telefonovn) Syntetizr wavetable: 64-hlasov syntza, 4 MB vzork uloench v pamti PC s Dynamic Voice Exchange, konektor pro roziovac kartu MIDI: hardwarov rozhran MPU-401 pes konektor joysticku Joystick: podpora standardnch analogovch i digitlnch joystick S/PDIF Expander Port: k pipojen ppadn doplkov karty pro zznam a pehrvn ist digitlnho audiosignlu
intern vstupy: vstup telefon mono vstup stereo vstup stereo z CD mikrofon stereo vstup volba zdroje pro zznam rozen wavetable rove 18bit AD konektor MIDI joystick 64-hlas wavetable syntetizr 18bit DA vstup. mixer
vstup telefon mono
stereo vstup (sluchtka) regulace hlasitosti
PCI Bus-mastering, audio akcelertor 4MB vzork v PC RAM sbrnice PCI
transceiver S/PDIF
konektor S/PDIF
Blokov schma zvukov karty Montego A3D Xstream firmy Turtle Beach
esk grafick vektorov editor Zoner Callisto 3 je cenov atraktivn alternativou k populrnm zahraninm kreslicm programm jako je nap. CorelDraw. Je pro nj charakteristick jednoduch a promylen ovldn, kter bere zetel i na zanajc uivatele potae. Navazuje na grafick editory Zebra pro MS DOS a pro InView a na spnou verzi Callisto 2.0.
Zoner Callisto je nstrojem k tvorb vech grafickch dokument a do rozmru 2,5 m x 2,5 m (tak velk dokument tiskrna obvykle nevytiskne, ale lze ho sestavit slepenm z potebnho potu dostupnch formt a to um Callisto zadit). Dokumenty mohou mt i vce stran, take v editoru lze tvoit nap. firemn prospekty, oboustrann letky a dal podobn tiskoviny. Me obsahovat geometrick tvary, ry, text, tabulky a importovan nebo naskenovan bitmapov obrzky. Vloen bitmapov obrzek lze pmo v editoru i upravovat (jas, kontrast, barevn sloky a nkter efekty). Principiln jde ale o vektorov editor a tomu odpovd i jeho bohat vybaven nstroji ke vkldn geometrickch objekt. Lze vkldat obdlnky s rzn tvarovanmi rohy, krunice, kruhov oblouky a vsee, mnohohelnky ahvzdy. Pomoc linek a kivek lze pak s tmto vybavenm nakreslit prakticky cokoliv. Zoner Callisto nabz dva textov nstroje jeden odstavcov pro psan a vkldn delch text, jeden umleck, kter um tvarovat text podle libovoln kivky a rozloit ho na grafick prvky, s ktermi lze pak dle pracovat jako s grafikou. M i vlastn nstroj pro tvorbu tabulek. Uivatelsk prosted editoru je koncepc velmi podobn systmu Microsoft Office a Callisto me bt jeho vhodnm doplkem pro tvorbu grafiky. Pracovn okno lze rozdlit a na 4 oblasti, piem kad me zobrazovat jinou strnku nebo stejnou strnku v jinm mtku i pohledu. Callisto je pln 32-bitov aplikace a podporuje technologii OLE jako server i klient. Vyuv ivlastn technologii SmartFresh k rychlmu pekreslovn pracovn plochy. Krom grafickho editoru jsou soust produktu jet dal dva programy Zoner Media Explorer a Zoner Viewer. Media Explorer je grafickou variantou Przkumnka z Windows, Viewer je prohle obrzk vtiny pouvanch formt. Zoner Callisto 3 pin oproti pedchoz verzi mnoho rznch zdokonalen. Pat mezi n nap.: l Pechody mezi objekty (blending), kter umouj nap. mkk stny a jin zajmav efekty. l Vyhlazovn hran (antialiasing), uiten zejmna pi tvorb malch obrzk pro Internet.
l Transparentn bitov mapy (obrzky s prhlednm podkladem), umoujc snadnou tvorbu kol. l Prhlednost a prsvitnost, nastaviteln plynule v rozsahu 0 a 100% a promnn v rznch mstech danho objektu. l Podpora oblbench pdavnch modul (plug-in) standardn specifikace firmy Adobe (lze nap. vyuvat vtinu efektovch modul pro program Adobe Photoshop). l Export do PostScriptu, vhodn pro profesionln aplikace, ale i nap. pro pevod do formtu PDF (Adobe Acrobat). l Tvorba vektorov grafiky, obrzk aanimac formtu SGC pro Internet. l Petahovn barev stylem drag and drop.
l Pi pesunovn objekt je vidt jejich tvar (nejen rmeek). l Podpora Microsoft IntelliMouse srolovacm kolekem. Zoner Callisto je uren pro operan systmy Windows 95/98 a NT4. Vyaduje pota s procesorem typu alespo 486, 8 MB RAM a 10 MB volnho msta na pevnm disku. Podrobn informace a demoverzi programu lze najt na webovch strnkch www.zoner.cz. A ta v vodu zmnn atraktivn cena in 2292 K. Produkt nm poskytla firma Zoner software s. r. o., Koelusk 5, 602 00 Brno (e-mail info@zoner.com) a lze ho vidt i na jejich stnku . 004 v hale C na veletrhu Invex 98 v jnu v Brn.
Vechny ti tyto vektorov obrzky jsou vytvoen v editoru Zoner Callisto
WINDOWS 98 JSOU NA SVT

(Pokraovn) Nov verze operanho systmu Microsoft Windows 98 byla oficiln uvedena na trh v ervnu letonho roku. Protoe jde o operan systm pro nejir vyuit se zamenm na kvalitn podporu multimdi a komunikace, rozhodli jsme se vs s jeho vlastnostmi a funkcemi podrobn seznmit. Popis jsme rozdlili do pti zkladnch oblast Prce se soubory a s Internetem, Multimdia, Komunikace, Zrychlen prce a Nastavovn potae. V minulm sle jsme psali o prci se soubory a Internetem a zaali jsme o multimdich - to tentokrt dokonme a pidme komunikace a zrychlen prce.
Podpora vce monitor Windows 98 um obslouit pracovn plochu na nkolika (a osmi) monitorech (libovoln velikosti a rozlien), pipojench k jednomu potai. Zatmco vm na jednom monitoru nabh zvolen webov strnka, mete mt na druhm oteven textov editor a nco pst, ppadn na dalm sledovat televizn zprvy. Pi hran hry mete mt na jednom monitoru vhled z okna, zatmco na druhm mte pohodln vechny ovldac prvky, nebo mapu ap. Umouje to optick porovnvn rznch vkres, panoramatick zobrazen velkch dokument, pohledy z rznch stran (pi hrch, ale i projekn prci), souasn pohled na webovou strnku a jej zpis v kdu HTML atd.
Chcete vdt cokoliv dalho o Windows 98? Jist to najdete na webovch strnkch Microsoftu
Podpora DVD DVD ROM, nov typ kompaktnho disku, pojme 7x a 26x vce informac ne klasick cdko. Dky tomu se na nj nap. vejde celoveern film v pln kvalit se stereofonnm zvukem v nkolika rznch jazycch a dalmi doplujcmi informacemi. Microsoft Windows 98 je prvn operan systm s plnou podporou technologie DVD i vyrbnch mechanik pro DVD. Na DVD lze distribuovat jakkoliv typ digitln informace interaktivn software, hry, referenn publikace (encyklopedie, knihovny), multimediln projekty. Oproti videokazet m DVD vhodu okamitho pstupu do kterhokoliv msta nahranch dat. Umouje tak nap. sledovn dje z volitelnho pohledu (shora, zleva, zprava), samozejm pokud byl zznam tak natoen. Vzhledem k jeho velk kapacit lze mt na jednom DVD nkolik rznch zvukovch doprovod a libovoln mezi nimi pepnat v relnm ase. Protoe informace na DVD jsou uloeny ve specilnm formtu, je zapoteb je pi pehrvn dekdovat. Windows 98 podporuje hardwarov dekodry od firem Toshiba, Quadrant a Luxenor. Podpora MMX, AGP, DIRECT X To co ped lety umoovaly v oblasti multimdi jenom pikov potae, zvldne dnes obyejn PC s podporou operanho systmu Microsoft Windows. Pro lep multimediln vkon podporuje Windows 98 grafickou sbrnici AGP (Accelerated Graphics Port), kter pin realistickou rychlou 3D grafiku tm, e pmo zpstupuje uritou st systmov pamti multimedilnm aplikacm. Pln je vyuvna technologie MMX firmy Intel, kter ury-
chluje audio a video sadou specilnch instrukc procesoru. Do Windows 98 je zabudovna i technologie DirectX 5.0, kter dle pibliuje potaov hry skutenmu proitku.
Zrychlen prce
Aplikace pod Windows 98 se rychleji startuj, systm se snze udruje, m vt vkon a rychleji se zavr. Byl uinn prvn krok k samodrb systmu v pota pob optimln s minimem vaeho sil dky automatizovanm drbskm nstrojm. Zsluhou zdokonalen alokan tabulky soubor (File Allocation Table FAT) hospoda systm lpe s prostorem na pevnm disku a mte tak kdispozici vce msta. Navc je zde i Windows Update, online rozen Windows 98. Po pipojen vaeho potae pes Internet k tomuto rozen je systm otestovn a doplnn v ppad poteby vemi doplky, aktualizacemi, novmi ovladai ap.
Rychlej spoutn a bh aplikac

Spoutn aplikac, obzvlt tch rozshlejch, zabr as. Vichni jsou s tm asi smeni, ale pesto by uvtali, kdyby to bylo krat. Windows 98 tomuto skrytmu pn vychz vstc - spout aplikace v prmru o 36% rychleji ne Windows 95. Operan systm Windows 98 automaticky sleduje , kter aplikace nejastji pouvte, a ukld si na pevn disk informace o potebnch souborech apoad jejich nahrvn do pamti. Je to jako by ve va kanceli nkdo pod obchzel a sledoval, kter sloky a dokumenty asto potebujete, a neustle pracoval na tom, abyste je mli vdy pi ruce. Organizace potebnch soubor je pitom prbn, tzn. m astji njakou aplikaci pouvte, tm rychleji se bude spoutt.
Nastaven dvou (i vce) monitor v pslunm dialogovm okn
Kad monitor mus mt svj grafick adi (kartu) PCI. Kad monitor me mt nastaveno rzn rozlien, zobrazovac schma i opakovac kmitoet (refresh rate).
Tak jak se na vaem pevnm disku postupn hromad rzn nepotebn soubory, vkon vaeho potae kles. Aby v pota pracoval na plno, chce to obasnou drbu systmu a uklizen pevnho disku. To ale vyaduje as, tm del, m dle jste svj pota zanedbvali. S Windows 98 u na to nemuste myslet. Windows Maintenance Wizard vyhledv vechny nepotebn soubory, informuje vs o nich a v ppad vaeho souhlasu je vymae. Zkladn ti lohy drby defragmentaci disku, skenovn disku a uklzen disku vykonv systm pravideln a automaticky a v pota tak me pracovat stle na pln vkon.
Jednoduch instalace a konfigurace

Pechod z Windows 95 na Windows 98 je snadn a rychl. Mnostv uivatelskch vstup do instalanho procesu je vrazn sneno a jsou vechny soustedny na zatek. Jednou zadte poadovan informace a pak mete jt dlat nco jinho a operan systm se nainstaluje, ani byste museli instalaci celou pozorn sledovat a cokoliv v jejm prbhu potvrzovat. Budou pouita vae stvajc nastaven akonfigurace z Windows 95. To umon vaemu systmu identifikovat star hardware a nastavit jeho kompatibilitu s ostatnmi komponenty, celou instalaci zvldnout rychleji a tm bez va asti, v prvn fzi identifikovat zazen Plug and Play a redukovat tak problmy s detekc hardwaru. Chcete-li, mete sledovat prbh instalace v informanm pruhu a prbn vidte, kolik asu jet instalace potebuje.
se musely dlit na dv nebo vce logickch jednotek) resp. posouv ho a nkam na 2000 GB. Informace jsou na pevnm disku ukldny v tzv. clusterech. FAT je nco jako obsah v knce obsahuje seznam soubor, uloench na pevnm disku, a jim psluejcch cluster (tj. kde fyzicky na pevnm disku je soubor uloen). Operan systm se pak vdy podv do FAT, aby vdl, kde m kter soubor hledat. FAT32 je zdokonalen verze FAT16, umoujc formtovn (a tedy evidovn) i prostoru vtho ne 2 GB pod jednm oznaenm disku. FAT32 pouv men clustery, ne FAT16, co m za nsledek efektivnj vyuit prostoru obzvlt na velkch discch v prmru zskte s FAT32 na pevnm disku a o 28% vce vyuiteln pamti. V disk mete pevst z FAT16 na FAT32 po instalaci Windows 98 zmnnou konverzn utilitou. Je nutn si pi tom uvdomit, e Windows 98 neobsahuj dn nstroj pro ppadn zptn pevod na FAT16.
S programem Outlook Express mete v elektronick pot pouvat pln formtovan a graficky upraven dokumenty
postavikm dodvat i vraz tve, gesta a libovoln pohyby ve vymezenm 3D prostoru.
Videokonference
Konferenn software NetMeeting vm dv monost tv v tv komunikovat se spolupracovnky, pteli nebo rodinnmi pslunky v celm svt a pitom to prakticky nic nestoj. S tmto softwarem mete telefonovat pes Internet po cel planet, jsou-li ob strany vybaveny kamerou, mete se pitom i vidt, mete pracovat na stejnm dokumentu, kreslit obma stranm pstupn nrtky, a to ve ve dvou i vce astncch. Samozejm si pi tom mete i obousmrn poslat soubory.
Komunikace
Internet se stle bouliv rozvj a co bylo ped dvma roky horkou novinkou, je ji dnes dvno pekonno. Proto ioperan systm Windows 98 pin adu novch komunikanch nstroj, umoujcch vyuvat nkter sofistikovanj monosti Internetu.
Elektronick pota a diskuzn skupiny

S celm svtem mete komunikovat s programem Outlook Express, vestavnm do Windows 98. Mete pouvat kompletn grafickou pravu HTML, vlastn pozad zprvy, obrzky, iv odkazy ap. Snadno do nj pevedete sv stvajc adrese i pijatou potu z programu, kter jste pouvali doposud. Samozejm mete pouvat dvj program i Outlook Express souasn a bhem asu zjistit, kter vm lpe vyhovuje.
Windows Media Player

Nov Media Player umouje sledovat multimediln obsah prbn bhem jeho nahrvn z Internetu nemuste tedy nejprve ekat, a se (obvykle dlouh) soubory penesou, abyste si je mohli prohldnout. Je to ideln technologie k penen semin, kolen, vukovch pednek ap. pes Internet i v podnikovm intranetu. Na webovch strnkch Microsoftu je tento nov Media Player zdarma k staen i pro uivatele Windows 95.
Rychlej zavrn systmu

Operan systm Windows 98 se zavr vrazn rychleji, ne jeho pedchdce. Ve Windows 95 se vechny ovladae ped uzavenm systmu odinicializuj, tj. uvedou se do zkladnho stavu. To trv njakou dobu. Pi zavrn Windows 98 jsou vechny ovladae ponechny v pracovnm stavu, zaven proto probhne mnohem rychleji. Ze stejnch dvod se zrychl i start systmu, protoe vyuije ji inicializovan ovladae.
Nstroje pro tvorbu a publikovn vlastnch webovch strnek

Windows 98 obsahuje FrontPage Express, nstroj pro tvorbu vlastnch webovch strnek nebo editovn stvajcch dokument HTML. Zabudovan prvodce - Personal Home Page Wizard vs povede krok za krokem. Snadno vytvote tabulky a upravte jejich obsah. Do svch webovch strnek mete pidvat formule (obsahujc textov pole, zakrtvac polka, rozbalovac menu, obrzky ad.), kter nvtvnci vypln a odelou na vai adresu. V tom vem vm pomohou i pipraven ablony a prvodci. FrontPage Express podporuje vechny pikov internetov technologie Java Applet, JavaScript, Plug-In a ActiveX.
Lep vyuit pevnho disku s FAT32

Kad asi znte nepjemn pocity, kter ve vs vzniknou pi hlce, e na disku nen dostatek msta k proveden poadovan operace. S dvaaticetibitovou utilitou pro FAT32 z Windows 98 se pravdpodobnost takov hlky vrazn sn. FAT32 alokuje diskov prostor mnohem efektivnji ne pedchoz verze FAT. Me vm to u vtch disk uetit a stovky megabajt a pi vyuit defragmenttoru disku se me i zeteln zkrtit as spoutn aplikac. FAT32 dle ru omezen maximln kapacity u velkch disk (dve
Chat dopisovn v relnm ase

Vybaven pro tento typ komunikace (pete si s nkm na obrazovku jakobyste spolu mluvili) vm ve Windows 98 umouje volbu pro klasick textov komunikace, komiksov zpsob se zvolenou postavikou (kde se vymovan text objevuje v bublin u jednotlivch postaviek), nebo virtuln prostorov 3D krlovstv pro osobn rozhovor (VChat) zde mete svm
Hotov strnky pak mete jednodue publikovat pome vm v tom opt prvodce - Web Publishing Wizard.
Personal Web Server

Microsoft Personal Web Server pemn jakkoliv pota sWindows 98 na webov server. Je uren pro vvoje a zdatn uivatele PC a umouje sdlet informace z vaeho potae na Internetu nebo v podnikovm intranetu. Za tm elem muste mt trval pipojen do Internetu nebo k podnikovmu intranetu, v ppad Internetu jet i registrovanou vlastn domnu v DNS.
FrontPage Express je soust Windows 98 a umouje vm navrhovat a publikovat vae vlastn webov strnky
V tomto dialogovm okn volte defragmentaci pevnho disku
Nastaven osobnho webovho serveru ve Windows 98
Nastavovn potae
Stejn jako auto, i v pota bude pracovat lpe, kdy ho obas doladte. Ve Windows 98 je mnoho rznch funkc, kter pomhaj udrovat v pota na maximlnm vkonu, aasto to udlaj zcela automaticky bez va asti.
z WIndows neodeli spisovn, protoe to me zpsobit chyby v systmu soubor na pevnm disku. Jinak ho mete spustit kdykoliv z nabdky Start. Kontroluje a opravuje nsledujc data na pevnch discch, disketch, RAM discch a pamovch PC kartch: l alokan tabulky soubor (FAT16 a FAT32) l nzvy soubor l struktury souborovch systm l stromovou strukturu adres l fyzickou zznamovou vrstvu l nzvy, strukturu, kompresi a oznaen virtulnch disk vytvoench kompresnmi programy DriveSpace 3 nebo DoubleSpace Disk CleanUp pomh uvolnit msto na vaem pevnm disku tm, e vyhledv soubory, kter by bylo mon smazat: l soubory v odpadkovm koi l doasn (temporary ) soubory l soubory uloen bhem prohlen webu a dle ji nepotebn l z Internetu nahran komponenty ActiveX l informan soubory WIndows pro deinstalaci Nabdne vm seznam vech tchto soubor a vypot, kolik volnho msta byste jejich smaznm na disku zskali. Na vs pak zstane rozhodnut, kter soubory se smaou a kter si na disku jet nechte.
Windows Maintenance Wizard

V eskm pekladu Prvodce drbou potae - utilita, kter automaticky naplnuje a zajiuje pravideln dolaovn systm, nco jako automatick drb. Automaticky spout a ovld ti ji dve zmnn samostatn programy - Disk Defragmenter, ScanDisk a Disk Cleanup. Me ale stejn dobe ovldat dal programy a utility od jinch vrobc. Disk Defragmenter uspod soubory na pevnm disku tak, e k nim m systm rychlej pstup. Postupem asu, bhem prce s potaem, se tvo soubory a jin se zase maou a nov soubory, ukldan do volnch mst na disku, jsou pak fyzicky uloen na nkolika rznch mstech. Pota si jejich sti sice um najt a bezchybn je spojit, nicmn trv to dle, ne kdyby mohl pest cel soubor z jednoho msta. Disk Defragmenter peorganizuje soubory na disku tak, e jsou jednak pokud mono vcelku, a navc tak, aby byly soubory, patc ke stejnm aplikacm, co nejble sebe.
V tomto okn volte uklzen disk a sledujete jeho vsledky
System File Checker

Kontrolor systmovch soubor je nstroj, kter obnovuje pokozen nebo pozmnn systmov soubory. Operan systm je tvoen velkm mnostvm soubor a mnoho z nich je vyuvno i dalmi aplikacemi. Obas se pi instalaci nov aplikace me stt, e nahrad nkter ze stvajcch soubor jejich starmi verzemi. Ve Windows 95 bylo obtn na nco takovho pijt a situaci napravit. System File Checker je nov nstroj, kter ovuje integritu celho vaeho operanho systmu. (Dokonen pt)
Dialogov okno pro zajitn integrity systmovch soubor
ScanDisk zajiuje, e pevn disk spolehliv uchovv vae data. Kontroluje soubory, adrese a fyzick povrch pevnho disku, zda v nich nejsou chyby. Pokud njak chyby najde a je mon je odstranit je, udl to. ScanDisk se automaticky spout nap. v ppad, e jste
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMOU MEDIA TRADE a PIDLA Data Processing
CD-ROM
Obsahem dvou CD-ROM pod nzvem Vrtulnk 4 jsou multimdia a hry. Prvn CD-ROM s nzvem MULTIMDIA obsahuje zvuky, animace, grafiku avylepen Windows. Je zde 2000 soubor MIDI, 160 MB soubor WAV, pes 2000 obrzk, pes 50 MB videa a animac, spoie obrazovky, 130 MB Themes, 30 MB pozad na pracovn plochu ankolik uitench utilit. Druh CD-ROM je vnovn vhradn hrm a je jich zde bohat vbr.
Pestr paleta obrzk a fotografi je peliv roztdn podle nr - na sv si pijdou pznivci fantasy a sci-fi (sbrka obrzk hyperrealistickho male Borise Vallejo, sms obrzk rznch autor s tmatikou Dungeons & Dragons, fantasy svt male Dona Maitze, lahdka pro tene aznalce Tolkienovch knih - tm 40 MB peliv sesbranch obrzk a ilustrac k jeho celoivotnmu dlu, spousta kvalitnch obrzk z potaovch her, mnostv fotografi a nkres helikoptr, krsn sbrka fotografi podmoskho ivota, stereogramy - trojrozmrn obrzky vystupujc ze zdnliv nic nekajc grafiky aj.) Mte-li ji okoukan stardardn pozad pracovn plochy Windows, najdete zde mnoho novch originlnch nvrh a to vrozliench 1024x768, 800x600 i 640x480 i zcela nov a originln etie obrazovky pro Windows 95 a mnoho tzv. themes, co je vybaven pro zmnu stylu uivatelskho prosted Windows 95 (tzn. zvuky, pozad, ikony, etie aj.). Je zde inkolik velice kvalitnch nhrad obrazovek pi startu i ukonen Windows 95. Pro milovnky hudby je na CD vce ne 2000 MIDI soubor ze vech hudebnch nr (to jsou stovky hodin hudby) a zvukov soubory WAV. Mezi uitenmi programy na tomto prvnm CD-ROM jsou: ACDSee 2.23 95 (oblben prohle obrzk snad vech formt), PicaView 32 1.21 (utilitka pro prohlen obrzk), Adobe Acrobat Reader 3.0 (nstroj pro prohlen a tisk PDF soubor), Windows Comander (oblben souborov manaer), Servant Salamander 1.51 (dobe naprogramovan esk manaer soubor, kter v sob ideln spojuje vhody Nortona i Przkumnka), Microangelo 2.1 (kvalitn program pro prci s ikonami a kurzory), Logo Master 3.0 (program pro vmnu startovacho i ukonovacho obrzku Windows 95), Theme Weaver 1.06 (mn styl themes pracovn plochy Windows 95), Multimedia Xplorer (program pro prohlen a poslouchn mnoha typ multimedilnch soubor vetn film a animac), Xing MPEG Player 3.30 (znm pehrva MPEG soubor, zvldne i soubory typu *.dat a *.mp3), Quick Time Easy (pehrva soubor *.mov), WinAmp 1.91b (asi nejznmj a nejpouvanj pehrva soubor *.mp3), GoldWave 4.00 (pehrva a konvertor snad vech znmch formt zvuku), Jet-Audio 3.12 (graficky i funkn perfektn pehrva zvukovch soubor vetn *.mp3), DirectX v.5.0 CZ, DirectX v.5.0 US, Visual Basic Runtime 5.0 (runtime knihovna pro programy ve Visual Basicu verze 5.0), WinRar 2.02 (oblben 32-bitov kompriman program pro Windows 95), WinZip 6.3 (oblben kompriman program pro Windows), WinArj95 (dal znm aob-
lben kompriman program), F-Prot 2.28b (jednoduch ale vkonn antivirov program), Virus Scan (jeden z nejinjch anejznmjch antivirovch program). Druh cdko Vrtulnku 4 je vnovno vhradn hrm a vemu kolem nich. Perlou je pln hrateln komern hra BATTLE CRUISER 3000 A.D., na sv si ale pijdou milovnci vech dalch druh her: Akn hry: Blood (akn hra typu DOOM se spoustou humoru), Outlaws (3D akce stmatikou Divokho zpadu), Shadow Warrior (akn stleka), Dreams to Reality (3D akn adventure ze svta sn), Doom 2 (absolutn klasika aknho nru pepracovan pro systm Windows 95). Logick hry a hky: Boovie (clem je pemstit uren pedmt na sprvn msto), Fancy Jiggler (puzzle), Lose Your Marbles (zajmav hra s kulikami), Teazle (sada jednoduch her a hek k procvien intelektu i postehu), Virtual Jiggsaw (puzzle s obrzky se svten tematikou), Fillets (vynikajc esk logick hra - inkuj ryba Mulder a ryba Scullyov. Tam nkde venku je een ...), Riskuj ! (poveden elektronick podoba soute televize NOVA). Pinbally, flippery: Extreme Pinball (star, ale velmi kvalitn pinball), SlamTilt (graficky velmi pitaliv pinball). Ploinov hry: Claw (klasick ploinovka se skvlou grafikou a pirtskou tmatikou), Jazz Jackrabbit (nov dobrodrustv znmho zelenho krlka). Simultor: Chcete si vyzkouet pocity pilota galaktickho kinku? Battlecruiser 3000 je pln verze vesmrnho simultoru pro nron propracovan do nejmench detail s obrovskmi monostmi. Sportovn hry: FIFA 98 (zatm posledn verze fotbalu od mistr tohoto oboru Electronic Arts), Golden Tee Golf (jedinen
zpracovan simultor golfu s pekvapiv jednoduchm ovldnm). Strategie: Husita (velmi dobr poinek eskho hernho prmyslu - mete hrt za Husity i Kiky), Total Annihilation (jedna z nejlepch strategi na trhu pevyujc vysoko bn prmr v tomto oboru). Hry zbavn: Pie Bill Gates BILL, Dogz 2, Lode Runner, Manic Miner, Sonic 3D, Virtua Squad 2, Brickanoid, Bubble Puzzle 97, WinPac 2, Pacman 3D. Zvodn hry: Interstate 76 (honika vautech s ostrou stelbou), Need for Speed 2 (zvody superrychlch stroj). Specil: Speciln pro milovnky aknch 3D her jako jsou Duke Nukem 3D, Quake i Quake2 je zde kolekce novch level, automatickch bojovnk, konverz amnoho dalch specialitek pro tyto hry. Pokud neovldte anglitinu a pesto byste si rdi zahrli nkterou z komernch her, najdete na tomto CD-ROM nkolik patch, po jejich nainstalovn s vmi budou hry komunikovat esky.
o o
mm zjem o nezvazn zasln nabdky vukovch a zbavnch titul MEDIA trade objednvm CD-ROM Vrtulnk 4 za zvhodnnou cenu 445 K (sleva 10%)
Jmno: Adresa:
MEDIA trade CZ s. r. o.
Riegrovo nm. 153, 767 01 Krom tel./fax 0634 331514, 330662, 26645
www.cd-rom.cz INVEX98: stnek C-4, pav. E
Nkdy je prce a a alovk si potebuje trochu odpoinout aodreagovat se. Pro ktomu nevyut pota? Mete si bezpen zaltat sthakou, vydit si ty s mimozemany, zazvodit si s ef jednikou, stt se piraou a snst spoustu vc Zapojte sv svaly, obratnost imozek do boje snepteli. Vychutnejte si chu vtzstv! Tolik z vodu k dvojitmu CDROM Hrv rj - Akn hry. Najdete na nich:
3D Dudes (pranice vektorovch pank ve virtulnm svt), 4 Generation (klasick 2D stleka), Abuse200 (2D skkaka), Adventures of MicroMan (2D skkaka), Alien Cabal (3D stleka ve mst pro jednoho hre), Alien Carnage (Zem je tm obsazena vetelci, kte chtj pemnit lidstvo na otroky), Amok (3D akn hra, v n pilotujete svoji ponorku), Antagony (klasick televizn stleka), Arcade America (domc obludky se zoufale sna probudit svho pna Joeyho), Armor Command (ochrate svou kolonii a anihilujte neptele), Armored Fist 2 (umon vm velet ozbrojen jednotce sloen z nejnovjch bojovch tank M1A2 Abrams), Astro Rock 2000 (stleka ve stylu Invaders), AstroFire (probjte se pes 75 rovn asteroid a neptelskch lod), Avenger (vesmrn stleka pro jednoho nebo dva hre), Backlash (3D science fiction akn hra pro DOS), Balls of Steel (realistick arkdov hra typu pinball), Commanche Gold (velmi realistick simultor bojovho vrtulnku), Descent: FreeSpace - The Great War (akn vesmrn simultor, pipomn hru Wing Commander), Formula 1 97 (simultor zvodn Formule 1 m oficiln licenci FIA/ FOCA), Grand Prix Legends (zvodn hra nabit legendami), Heavy Gear (3D stleka), Judge Dredd Pinball (pinbal inspirovan Judge Dreddem), Monster Track Madness II (stvte se pilotem ternnho vozu a vyrte do boje), Montezumas Return (Pharao Tomb v 3D proveden!), Motorhead (rychl zvodn hra jako Ultimate Race Pro nebo Megarace), N.I.C.E.2 (atraktivn simultor zvodnch aut), Plane Crazy (velmi rozporn pijat zvodn hra), Sabre Ace (jako pilot proudovho letadla zkoute zvrtit prbh nejvtho vlenho konfliktu padestch let), Team Apache (technologicky nejdokonalej simultor vrtulnku
Hrv rj jsou dv cdka pln aknch her
Disk 1
= SHAREWARE
Apache), Ultimate Race Pro (jedna znejlepch zvodnch her posledn doby).
Disk 2
Astro3D (hra o dobvn vesmru), BattleZone (oivte si BattleZone v 3D prosted), Bloobs (akn hra sprvky logiky), Blood (okultn hra), Brickanoid (zahrajte si inteligetn hru stylu arcade), Bubble Puzzle 97 (vzruujc hra pln barev, ve kter vystelujete barevn bubliny), Carmageddon (uzvote sv neptele ksmrti), Croc: Legend of the Gobbos (pomozte Crocovi zachrnit obyvatele ostrova Gobbo), Crusader: No Regret (ndhern interaktivn hra - je pm a nsiln), Defiance (je i pro ty, kdo maj rdi obtnj akn hry), Defiance ZD Giveaway Edition (vystlejte vechny neptelsk tere), Die By The Sword (zvednte svj me a dostate dui z tla ork a kostlivc), Duke Nukem 3D (akn adventure hra s hrznmi proporcemi), DXBall (hra typu Breakout), Dynamite Joe (hra stylu arcade se smyslem pro humor), Forsaken (jedna z nejlpe vyhlejcch 3D aknch her vbec), Future Fighters (bojov hra pro dva hre), G-Police (lette ve futuristick policejn helikopte a brnte msto ped tonky na zemi a ve vzduchu),
Chub Gam 3D Directors Cut (3D stleka), Incoming (novtorsk akn hra), Interstate 76 (hra, ve kter ov klasick hra Car Wars), Interstate 76 Arsenal (demo dvou novch mis pro hru Activisions Interstate 76), Jazz Jackrabbit 2 (pokraovn nejlep arcade hry roku 1995), Jedi Knight: Dark Forces II (vldnete svtelnm meem), Jedi Knight: Mysteries of the Sith (fenomn ryt Jedi pokrauje), Juggernaut Corps: First Assault (vysoce intenzivn obtn hra stylu odstelte je), Keep Your Cool (hrajete roli Doris, ulpnut zamstnankyn), Last Bronx (3D bojov hra ve stylu Street Fightera), Microsoft Outwars (hote si na zda svj raketov batoh a rozdrte je vechny), Nightmare Creatures (znite skryt zlo vLondn roku 1830), Piranha Panic (budete piraou a snte spoustu vc), Pop! The Balloon Dog Puzzle Game (provedete balnovho psa Popa skrz nstrahy na jeho cest na msc), Powerboat Racing (sednete za volant jednoho z dsivch vodnch stroj), Quake II (nov standard stleky), Quiver (zachrate planetu ped vetelci podobn Quake a Duke Nukem), Redline Racer (motocyklov zvodn hra), Roar (okouzlujc nov akn hra), Sentinels of Ceth (ochrate krystaly Cethu - arcadov hra), Space Rocks 3D (odpalujete pry rotujc asteroidy v krsn nakreslen he), Swarm (skvl 2D akn hra), TOCA Touring Car Championship (automobilov zvody svtov tdy), Ultimate Darts (realistick ipky na PC).
Hrv rj
S tmto kupnem zskte u firmy
pidla
Ve he Armor Command ochrnte svoji kolonii a znite neptele
Data Processing
Nad strnmi 4545, 760 05 Zln 5
na CD-ROM slevu 5%
Od CB k radioamatrm
V ervnu 1998 vyla v nakladatelstv BEN-technick literatura v Praze v 1. vydn kniha pod nzvem Od CB k radioamatrm. Autorem knihy je dlouholet radioamatr a spolupracovnk na redakce Ing. Ji Peek, OK2QX. Tento autor vydal v minulosti ji adu pruek pro radioamatry; tato nejnovj navazuje na knihu Metodika radioamatrskho provozu na krtkch vlnch. Pruka je urena uivatelm CB psma a zanajcm radioamatrm a je koncipovna podle pepokladu, e provoz CB a poslech na psmech jsou pedstupnm k radioamatrskmu vysln. Provozu CB je z celkovch 190 stran vnovno pmo asi 30, ale vechny strany ostatn poslou zjemcm o CB jako dobr uebnice. Kniha je rozdlena do 8 hlavnch kapitol, obsahujcch zkladn informace z oboru vetn nejdleitjch u ns platnch pedpis. 1. kapitola: Zatky na CB (generln povolen 9/1995); 2. kapitola: Radioamati a vysln na radioamatrskch psmech (en rdiovch vln; vysla, pijma a transceiver; radioamatrsk znaky, zkratky a Q-kdy; pevde; QSL-lstky; zkouky); 3. kapitola: Amati - vyslai (vyhlka . 390/1992 Sb.; provoz na VKV; loktory; tsov voln; digitln druhy provozu); 4. kapitola: Telegrafn abeceda a jej vuka (kompletn metodick nvod, jak se nauit pijmat a vyslat morseovku); 5. kapitola: Radioamatrsk provoz na KV psmech (vzory radioamatrskch spojen telegrafnch i fonickch v rznch jazycch; hamspirit; provoz DX a v stch); 6. kapitola: Ionosfra a en elektromagnetickch vln (vliv slunen innosti; pedpovdi en); 7. kapitola: Radioamatrsk zvody (veobecn podmnky zvod; zvody podan eskm radioklubem; celoron mezinrodn kalend zvod; radioamatrsk diplomy). 8. kapitolu tvo tabulkov st knihy zahrnujc pehled zem DXCC, srie volacch znaek pidlench ITU jednotlivm sttm (doplte si srii 9AA-9AZ Croatia, kter nedopatenm vypadla) a pehled okresnch znak R a SR, pouvanch v radioamatrskm provozu. Knihu je mono zakoupit za 199 K nebo objednat v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel.: (02) 782 04 11, 781 61 62, fax: (02) 782 27 75. Dal prodejny: Slovansk 19, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno. Zsilkov sluba na Slovensku: Bono, Jun trieda 48, 040 01 Koice, tel.: (095) 760 430. Internet: www.ben.cz -dva
Nezitn pomoc
V rubrice CB report v PE-AR 7/98 podal o pomoc n dopisovatel Lubo, OK1ACP, pi shnn schmatu CB radiostanice CLEAN TONE. Jeho dosti promptn vyhovl ten Carbol z Karvin. Redakce mu dkuje za pomoc a zveejuje opltkou jeho prosbu: potebuje displej k radiostanici CLEAN TONE (dvojslovka LED bez desetinnch teek, spolen anoda, vka 10 mm) a mf filtr 455 kHz, nap. CQ33-455HT. Kontakt prostednictvm redakce.
O em p jin radioamatrsk asopisy?

QST 5/1998, Newington, USA: Triumf vpravy PACSAT k severnmu plu. Basic Stamp, levn dlkov ovlada stanice. Oton antna V-Yagi pro 40 m. Masivn kompaktn atenutor. Vyistte si vae signly psmovmi filtry. Rozhovor se Steve Watermanem, K4CJX. The Cube Tamer, levn zdroj 12 V, 1 A. Vezmte si paket rdio a proijte dovolenou ve vlaku! Vf transceiver Kachina 505 DSP (pro pouvat k ladn knoflky, kdy mme Windows?). Penosn transceiver Cherokee AH50 pro 6 m. O klovn zpornho pedpt. Pomoc amatr pi torndu na Florid. BREAK-IN 6/1998, Christchurch, Nov Zland: Mluvte s lidmi o amatrskm vysln! Wattmetr s linern digitln stupnic pro VHF. Technologie komunikace na obecn kole. Jak pracuje monitoring. Zprvy z velmi dlouhch vln. Zprvy spolenosti pro zachovn amplitudov modulace. FUNK 6/1998, Baden-Baden. Nov pehledov pijma JRC NRD-545DSP. Zkouky ladicho lenu SG-230 (1,8 a 30 MHz). Mobiln transceiver President George pro CB a 10 m. Windows 95 zazen pro amatry ve start menu. Dvousmrn pepna HF/video. Leptn desek s plonmi spoji. Jednoduch zkuebn genertor pro 0,3 a 30 MHz. Kompaktn PA s FET od DL9AH. Na bicyklu s KV a VKV. Jednoduch tnov genertory morseovky. Zvukov technologie ukazuje signly, jak vypadaj. Antna pro 10, 15 a 20 m. Transver-
tor ke KV transceiveru pro pevod signlu do psma 144 MHz. Amatrsk provoz na CD-ROM. Stanice SAQ s 200 kW na 17.2 kHz. U ptel v Africe. Amatrsk provoz a Internet. Karl Hille: Pod jinm sluncem. PRACTICAL WIRELESS 5/1998, Dorset, Velk Britnie: Zklady rdia: Zesilova a detektor. Ve vlce a v mru - pstroje tajnch agent. Alinco DX-77. Stolet amatrskch pstroj. Skuten rdio v miniatue. Antny v akci (nov vrobky, informace). Vertikln nebo horizontln? Antna Bobtail pro 430 MHz. LY96BDX, velk rdiov svtek (zitky z cesty). Run transceiver GDP-430. Jak to udlat prakticky (vyven napjee, vyven ladic len, pizpsobovac len Z). Lampy a vinobran (vojensk pstroje z II. svtov vlky). RADIOAMATER 3/1998, Beograd. Kvantita nebo kvalita? Transvertor 144/14 MHz. Transvertor na 50 MHz. Hmota a energie (teoretick vaha). Radioamatrsk antny - dilema s parabolou. Rdiov signly z Titaniku. Sanson-Flamstedv vpoet vyzaovacho diagramu antny. Nvrhy filtr. Co je paket rdio? Pravidla pouvn digitln komunikace v radioamatrskch psmech. Rubrika DX, soute. Portrty amatr: YT1AA. FUNKAMATEUR 6/1998, Berlin. 30 grafickch karet a jejich technick monosti. ZL7DK, Chatham Island 1998: Expedice k protinocm. Vyplat se pro krtk vlny: Transceiver Alinco DX77E. Kapitola o provozn technice QRP. Knigs Wusterhausen - rodit nmeckho rozhlasu. Podmnky en krtkch a stednch vln na Inter-
netu. Poplatku podroben volac znaky v provozu PR CB? Kurs programovn AVR-AT90S1200. Displej LED se sriovm tvodiovm zenm. inn stavebnice: Indiktor zneitn ovzdu. Digitln kmitotov subtrakce. Ovlada vtrn v krabice. Nabjee bateri ICS s ICs. Odposlechov tok - kontrolor naslouch. Men kapacit s hodinkami a s voltmetrem. Indikace kmitot vestavna: Stroboskop s ist blmi LED. Mic pstroje a mic postupy: Osciloskopy. Elektronick kl s variabiln textovou pamt. Koncov ladn pro Lowe HF-225 Europa. Vf detektor. Paket pes druici s IC-821H. Fishermanv dipmetr. Stavebn skupina Roger-K pro transceiver SSB a AM. Synteztorem zen paket transceiver 9k6/70 cm. Ing. J.Dane, OK1YG
Stan s pracovitm SSB ve veernm svtle
CW stanice pro 10, 18 a 24 MHz. U kle Urs, HB9ABO

me. Pt rno v 07.30 hod. dostvme erstvou zprvu o poas. Minulou noc ml vtr rychlost v nrazech a 55 uzl, tedy tm 100 km/h. patn poas - pod tm se zde rozum: svt slunce, trochu mraky, teplota 28 C, ale: siln vtr, kter dokonce uprosted skalisek odfoukv bl koruny vln. Eric s pomocnky provizorn opravuje lodn krtkovlnn transceiver. Posdka m velkou radost, e jejich KV rdio opt funguje. Tak je mono opt navzat rdiov spojen s Port Louis a dostat nejnovj zprvy o poas na moi. Nezmnn hlen o poas je v 11.00 hodin. Jsme zablokovni. Nsleduje spolen porada s kapitnem. Je tu nvrh vrtit se na Raphal zptky, protoe nm dochz potravinov zsoby. Hlasujeme a rozhodneme se zstat na mst. Pr zatvrzelc si to neme odpustit a mezi hlavnm storem a vlajkovm storem nathnou dipl na 20 m. Pak instaluj na zadn palub na stole nov FT-847 s runm klem. Krtce ped prvnm volnm CQ si uvdomujeme, e nae licence ped 2 dny propadla! Take jsme se vichni stali nechtn SWL a demonstrujeme posdce amatrsk rdio a KV rozhlas. Celou noc trv velice bouliv poas. K rnu je trochu klidnji, poas se zlepuje. Kapitn Pierre se rozhoduje vyplout. Pochutnvme si na sndani - jet v zvt ostrova. Pozdji jsou jen suenky a voda. Bouliv poas stle trv. Tet noc na lodi je pro nkter z ns u dlouh, jeliko lo se stle houp. Obas vlny naklonily lo tak, e Christine HB9BQW, dokonce jednou vypadla z postele. 21. kvtna piplouv lo Umbrina II v 11.00 hod k pstavn hrzi v Port Louis.
Expedice na St. Brandon - 3B7RF

Urs Hadorn, HB9ABO
Pod vedenm Karla Heinze, HB9JAI, pracoval tm sestvajc z Seewoosankara 3B8CF, Urse HB9ABO, Erika HB9ADP, Huga HB9AFH, Kurta HB9AFI, Willyho HB9AHL, Josefa HB9AJW, Renho HB9BQI, Christine HB9BQW, Hanse Petera HB9BXE, Yoshi JA3IG, George K5KG a Waltera W7SE, po dobu 10 dn v kvtnu 1998 z jednoho ostrova v Indickm Ocenu... (Psno pro PE-AR 30. 7. 1998)
Na cest
Cesta zaala dvanctihodinovm letem z Curychu na Mauritius. Nsledujc den jsme nakldali nai lo v pstavu Port Louis, 900 kg nkladu z HB9 a dal 2 tuny materilu, pozenho na mst. Umbrina II, 25 m dlouh jachta, ns mla za 24 hodin dopravit na St. Brandon. Kvli patnmu poas - vlny byly 6 a 7 m vysok - plula rychlost sotva 10 uzl. Vtina skupiny dostane moskou nemoc; po 30hodinovm houpn zakotvujeme ped ostrovem Raphal. Za vysokho vlnobit pekldme materil z lodi do rybskch lun s vnjm motorem a dopravujeme zbvajcch 500 m k mlkmu psitmu behu. Rybi nm pomohli vylodit a odnosit to nejdleitj zbo. Stany na span jsme stavli a za tmy.
a zahjen provozu stanic SSB. Prvn spojen na SSB navazuje Karl v 15.50 hod. na 20 m s IT9ESW. Jsme astni, e te ve funguje podle naich pedstav.
Vedn den na Raphalu

Od ptku 8. kvtna se pracuje naplno na vech tyech stanicch. Pile-up je nepedstaviteln. Za hodinu dlaj ty tyi stanice prmrn 200 QSO. Dky ventiltorm je vedro jako v saun ve stanech snesitelnj. Nkdy vtr tak lomcuje pltnem stanu, e ve sluchtkch je sotva co slyet. Lhev s pitnou vodou je stle po ruce - prv tak jako kl a mikrofon. Sname se ,brt i slab stanice. Po tyech hodinch soustedn je vystdn nutn. Jeliko neexistuje dn pesn mapa ostrova, pemuje Urs ostrov kompasem s pouitm satelitn navigace. Sladk voda je tady nedostatkovm zbom, mus se sem pivet lod, pokud nen dostatek deov vody, kter se schytv do cisteren. Pro myt a osobn hygienu sta zcela mosk voda. K itn zub pouvme stoln vodu a ped jdlem si dopvme luxus, e ruce myjeme vodou z cisterny.
QTH St. Brandon

Souostrov St.-Brandon (neboli Cargados Carajos) v Indickm ocenu sestv z 22 korlovch ostrov patcch k ostrovn republice Mauritius. Je neobydlen a pro rozmanitost tam ijcch ptk a ryb je vyhleno prodn rezervac pod ochranou OSN. Nam QTH je ostrov Raphal, velk asi 200krt 300 m, na 16 26' j. . a 59 37' v. d. Nachz se tam meteorologick stanice a rybsk zkladny.
Zpten cesta
V pondl 18. 5. v 05.00 hod je budek. Pakovn veho a nalodn. Na lodi ns ek nemil pekvapen. Pro patn poas nememe odplout. Po del diskusi se rozhodne, e prozatm poplujeme a k le du Sud. A potud nejsou problmy, protoe jsme v zvt ostrov. Kapitn Pierre plul jet nkolik mil na jih do otevenho moe, ale musel obrtit pro siln vlnobit a siln nrazov vtr. Dvakrt jsme ,chytili dvojitou vlnu, take lo se nahnula a o 40 stup. Zakotvujeme proto zpadn od le du Sud a tam penocuje-
3B7RF QRV
Dal den zizujeme kulat stan pro pracovit CW a instalujeme dv telegrafn stanice, zatmco se souasn pro n montuj antny. Eric je specialista pes pstroje, Kurt a Willy se jako tm zabvaj ,yaginami, Urs a Hugo postav Battle Creek. V 18.52 navazuje Karl prvn spojen CW s HA5ZM na 15 m. Pak se vrhaj telegrafist do pile-upu, kter bude trvat 24 hodin ptch 11 dn. 7. kvtna nsleduje stavba stanu pro SSB
Byl to ,fofr
Pile-up na 3B7RF byl podle oekvn tak velk, e jsme ,jeli jen split provozem. Dk tomu jsme mohli pracovat i se stanicemi s vkonem 100 W a diplem, a dokonce i s nktermi QRP stanicemi. Stle jsme doporuovali protistanicm irok split: PSE QSX UP 5 TO 20. Ne vichni sledovali tyto pokyny, ale ty, kte se jimi dili - asto velmi slab stanice jsme mohli bez pot slyet a taky s nimi pracovat.
Disciplna protistanic
Nejukznnj jako vdy byli Japonci, na druhm mst Amerian, oveme s vjimkami. Vichni jsme si vimli, jak disciplinovan pracovaly ukrajinsk a rusk stanice. Z pozice 3B7 jsme mli na Evropu a na Ameriku stejn natoen smrovky. Tato okolnost zpsobovala, e evropsk signly byly zpravidla hlasitj neli ty z USA. Take jsme asto museli vslovn volat: CQ USA ONLY, EU PSE STANDBY. Toto stl upozorovn po kadm QSO pineslo sice pijatelnou disciplnu evropskch stanic, ale poet spojen neme bt potom nikdy takov, jako v provozu se samotnmi Ameriany nebo s Japonci. Nae elezn dslednost - kad zapoat spojen dokonit, ns stla mnoho asu. Zdvoilm, ale rozhodnm postojem se nm vak dailo dostat pile-up pod kontrolu. Nejmn ve dvouch dnech jsme slyeli na 7013,7 kHz pirta, kter volal CQ DE 3B7RF UP, zatmco my vyslali na 7007 kHz. Tko ct, kolik lid na to naletlo. Jet nesnadnj je pochopit, co ten dotyn svm jednnm zamlel. Snad e mu lo jen o report? Tady je: 599.
Jako nejlep een se brzy ukzaly 4hodinov sluby. Vtinou si kad mohl vybrat, kdy a kde chce pracovat na kter stanici (SSB nebo CW). Rozdlovnk byl pravideln vypracovn pl dne pedem, take jsme mohli reagovat na ionosfrick podmnky a dit se co nejvce podle pn radioamatr ve svt. Zkladn daje o en vln pro volbu psem obstarvali George, K5KG, Walter, W7SE, a Kurt, HB9MX. Na nstnce jsme mohli tedy studovat rozdlovnk, podmnky en vln, zprvy pilotnch stanic i jdeln lstek.
enostech doporuujeme tento provoz pedem natrnovat.
Veden logu
Pro veden logu jsme pouvali CT, contestov program od K1EA. Kadou z pti stanic jsme vybavili jednm PC Compaq. Kad pota byl napojen na transceiver dicm kabelem. Abychom pedeli problmm, vznikajcm mezi pti stanicemi o vkonu 1 kW a potai, upustili jsme od propojen pota mezi sebou. Data z jednotlivch pota jsme stahovali denn ve stejnou dobu na diskety. Na jinm potai jsme vechny jednotliv logy svedli dohromady. Kad veer jsme vsledn denn log vyslali pes satelit na hlavn pilotn stanici v Evrop, Albertovi, HB9BGN. Albert pedval opt dl tato data obma internetovm serverm v Lucernu a v Kanad.
Vsledky a statistika
Celkem vce ne 53 000 naich QSO zahrnuje vechny zny CQ a 150 zem DXCC. Statistiku naich spojen vidte v tab. 1. Poty navzanch spojen do jednotlivch zn CQ odpovdaj hustot amatrskch stanic na svt, resp. dosaitelnosti z 3B7; zny s vce ne 1000 spojenmi viz tab. 2. Zbvajcch 2000 QSO pipad na ostatnch 32 zn, piem se znou 34 jsme navzali jen jedin spojen. S mnoha stanicemi jsme navzali spojen na vce ne jednom psmu (tab. 3).
QSL-informace
Nae potovn adresa: HB9RF, Postfach 37, CH-6319 Allenwinden, vcarsko Na lstky zaslan pes bureau odpovdme urit. QSL poslan pmo budou pmo zodpovzeny, jestlie pilote patin zpten porto; jinak budou odpovzeny pes bureau. Podmnky pro pm zasln: SAE + 1 IRC nebo 1 US $ (Evropa); SAE + 2 IRC nebo 2 US $ (ostatn).
Pilotn stanice
Provoz s dvma opertory

Idea: Dva opertoi u jednoho transceiveru poslouchaj souasn na rznch kmitotech a podle situace jeden z nich vysl. Jeliko Yaesu FT-1000MP tuto monost nabz, vyzkoueli Hugo s Ursem tuto variantu 16. 5. 98 od 04.0008.00 UTC na 15 metrech. Stanice byla vybavena tak, aby kad opertor ml svj PC, svj kl i stereo sluchtka. Klovac signly obou PC a obou kl byly paraleln vedeny k FT-1000MP. Hlavn VFO je zablokovn na vyslacm kmitotu 21 024 kHz. Hugo sed vpravo a lad pi zapnutm RX CLAR svj pijmac sek asi od 21 026 a do 21 033,9 kHz. Urs prohledv se SUB-VFO horn st pile-upu; pesahovn je mon. Po prvn CQ odpovd ten z opertor, kter prvn zachytil celou volac znaku protistanice. Po skonenm spojen a TU se vynechv pokyn UP jako vzva k vysln. Msto toho nave druh opertor hned dal QSO, napklad HB9HC 599. Toto stdn pochopiteln nen povinn. Oba opertoi jsou pesvdeni, e takto navzali vce QSO, ne kdyby stejnou dobu pracoval kad sm. Po zku-
Albert, HB9BGN, a Kurt, HB9MX, nm byli k dispozici jako hlavn piloti. Kurt pozoroval DX dn na psmech v Evrop a Albert zprostedkovval spojen s nmi na St. Brandon pes Inmarsat. Dal piloti Gerry, W6TER, Lyndon, VE7TCP, Fernando, 4F3CV, a Kimihiro, JH3GRO, byli ve spojen E-mailem s hlavnm pilotem. HB9BGN dval tuto zplavu hlen dohromady a podle poteby ji pro ns filtroval. Tak jsme si denn v 17.00 hodin vymnili informace a pi tom pedali n aktuln log.
Technika
Oba vyslac stany - pro SSB i CW jsme mohli postavit asi 200 m od sebe. Pes tuto relativn malou vzdlenost bylo vzjemn ruen nepatrn. Ti antny Yagi stly pmo na behu, s patou storu asi 1 m nad moem, ti na pevnin, kus dl od behu ostrova, asi o 1 m ve. Podailo se nm postavit ob vertikln antny pro doln psma pesn jako z uebnice: Korly poset rovn pda le asi na rovni hladiny moe. Radily antny Battle-Creek leely i pi odlivu stle ve vod. Ob antny mly obzor od zpadu pes sever na vchod zcela voln (nejvt podl svtov amatrsk populace - vidno z 3B7 - se nachz v tomto rozsahu horizontu). Genertory leely ve vzdlenosti 45, resp. 30 m od vyslacch stan, co se ukzalo dostaujc. Pro provoz CW a SSB jsme pouvali tyi transceivery FT-1000MP od Yaesu a jako rezervn zazen jsme mli dva FT-920. Jako koncov zesilovae byly nasazeny dva PA Ameritron AL80BX a dva VL-1000, ty pro WARC psma. Transceivery byly s koncovmi zesilovai propojeny pes psmov filtry. Pi zmn psem jsme oceovali pln automatick chovn polovodiovch koncovch stup VL-1000. Antny jsme volili tak, e jsme vrazn oznaen konce souosch kabel run pipojovali k poadovanmu PA. Stanice pro RTTY sestvala z jednoho PC s Plusterm-software, jednoho modemu SCS PTC II a jednoho transceiveru FT-920. Bhem provoznho dne RTTY byl koncov stupe SSB stanice pro psma WARC pouit pro RTTY. (Dokonen pt)
Sluby a rozdlovnk
kol spoval v tom, aby dv CW stanice, dv SSB stanice a nkdy i stanice RTTY byly souasn obsluhovny 14 opertory po dobu 10 dn 24 hodin denn. Vedle toho je ale nezbytn jet ada dalch innost jako vaen, pran, drba genertor proudu, antn a stanic, zabezpeen chodu tbora, pe o sanitrn zazen atd. Tab. 1. Band 160 m SSB 0 CW 511 RTTY 0 Total 511 Tab. 2. Zone QSO Tab. 3. Poet psem: 1 2 Stanic: 8847 3083 3 1865 4 1319 14 15 14 428 13 137 80 m 0 2231 0 2231 40 m 1915 2976 0 4891 30 m 20 m 0 4638 1707 5124 0 296 1707 10 058
17 m 15 m 3336 4829 4809 7315 0 477 8145 12 621
12 m 2974 4553 0 7527
10 m 2004 3961 0 5965
Total 19 696 33 187 773 53 656
25 5 9797 4903
4 16 3422 3221
3 1112
20 1016
5 950
6 672
7 411
8 301
9 163
Kvalifikan zvod v telegrafii 1998

Pracovn skupina pro sportovn telegrafii pi RK oznamuje, e kvalifikan zvod v telegrafii se bude konat ve dnech 10. a 11. 10. 1998 v Holicch. A nyn trochu lidtjm tnem. Telegrafn zvody se u ns nekonaly ji 5 let, vechny vkonnostn kvalifikan tdy u propadly, lid telegrafn netrnoval a hlavn svt el dl a kope se dle jinch pravidel. Nemlo by smyslu zvodit podle starch pravidel, kdy nm dnes nestoj nic v cest (krom nedostatku penz), abychom mohli mit sv sly s telegrafisty z celho svta a ne jen s tmi hodnmi. Take meme zapomenout na n samochyt, zato kamenem razu je nov disciplna, takzvan PRACTISING, kter se skld ze dvou program, a sice PED a RUFZ. V PEDu se jedn o simulovan zvod na psmu a v RUFZ o zachycovn volacch znaek na PC. To je nutno natrnovat. Oba programy jsou dosaiteln na paketu v rubrice AMASW (mon je pesuneme po dohod se sysopy do rubriky HST, kde jsou uloena t pln pravidla). Pro ty, kte nemohou na paket, uveden programy pepi na zaslanou disketu, ppadn polu i pln pravidla . Pro prvn informaci nsleduje velice strun vtah z pravidel: Kategorie: A - juniorky do 20 rok, B - junioi do 20 rok, C - eny, D - mui, E - seniorky od 40 rok, F - senioi od 40 rok. Soutn disciplny: a) pjem, b) vysln, c) praktick program. Soutc je povinen zastnit se vech t discipln. Hodnocen je jen text, kter neobsahuje vce ne 5 neopravench chyb a 15 opravench chyb. U sout II.stupn nen poet chyb a oprav omezen. Pjem: texty se vyslaj nsledujcmi tempy PARIS: Stupe soute Psmena slice Smen text I. 100-270 120-350 80-200 II. 40-180 50-200 40-120 Vysln: Soutc vysl vdy po dobu 60 vtein text psmen, text slic a smen text. Praktick program: Texty pro disciplnu praktick program jsou generovny programy RUFZ od DL4MM a PED od JE3MAS na potach standardu IBM PC. Disciplna m dv sti: Pjem radioamatrskch volacch znaek, piem soutc maj dva pokusy k pijet 50 znaek generovanch programem. Poten tempo je 100 PARIS pro kategorie junior a 150 PARIS pro ostatn kategorie. Pjem pile-up: Soutc maj dva pokusy, k hodnocen bude pijat pokus s lepm vsledkem. Soutc navazuj nejvy mon poet spojen po dobu 5 minut. Menu programu mus bt nastaveno takto: Contest type: CQ WW. Training type: pile up trainer (no contest). Callsign: optional. Serial number: optional. Transmitting mode: keyboard or paddle. Pile up level: medium. Number of stations: 4. Bandwidth: 4 kHz. Po startu programu me soutc s pouitm kursorovch klves (up/down) upravit tempo vysln/pjmu ve stupnch po 10.
Nevm jak to bude s penzi, ale Holice jsou rozumn dostupn ze vech smr a nklady na ubytovn a stravovn by mly bt asi 200 K. Snad eskmu radioklubu nco zbude i na telegrafii a bude to levnj. Nemohu tady zveejnit cel pravidla, ale zjemcm je rd zalu, jak jsem uvedl. Je m mono kontaktovat na PR v BBS OK0PPR, nebo na m znm adrese, viz ne. Pozvnky znmm firmm zalu. Nov zjemci a ti, na kter jsem zapoml nebo neml jejich adresu, se mohou smle pihsit bu na RK nebo na m adrese. Pijte, bude legrace! Kontakt. adr.: Adolf Novk, Slezsk 107, 130 00 Praha 3, tel. QRL (02) 791 17 54, byt (02) 673 12 141. 1ao
10.10. OM Activity CW/SSB 04.00-06.00 10.-11.10. VK-ZL Oceania Cont.CW 10.00-10.00 10.10. EU Sprint CW 15.00-18.00 10.-11.10. Concurso Iberoam. SSB 20.00-20.00 11.10. ON Contest 80 m CW 07.00-11.00 11.10. VFDB-Z Contest CW 12.00-16.00 12.10. Aktivita 160 CW 19.00-21.00 17.10. Plzesk pohr CW/SSB 05.00-06.30 17.-18.10. Worked all Germany MIX 15.00-15.00 17.-18.10. Jamboree on the Air CW i SSB 18.10. 21/28 MHz RSGB Cont. CW 07.00-19.00 18.10. Asia-Pacific Sprint CW 12.30-14.30 24.-25.10. CQ WW DX Cont. SSB 00.00-24.00 25.10. LF CW WAB Contest CW 09.00-18.00 Zmna asu je z 24. na 25. 10. !! Concurso Iberoamericano se kon vdy o vkendu ped 12. jnem - od soboty 20.00 UTC do nedle 20.00 UTC. Nae stanice mohou zvodit v kategorich: B) jeden opertor, D) vce opertor. U kategorie D) je ppustn pouze jeden vysla. Zvod probh v psmech 1,8 a 28 MHz vhradn fone provozem a vymuje se kd sloen z RS a sla spojen od 001. Bodovn: 3 body za spojen se stanicemi latinskoamerickch a panlskch zem (viz seznam dle) a 1 bod za spojen se stanicemi libovolnch jinch zem. Nsobii jsou jednotliv latinskoamerick a panlsk zem na kadm psmu podle seznamu: CE, CO, CP, CR, CT, CX, C3, C9, DU, EA, HC, HI, HK, HP, HR, HT, KP4, LU, OA, PY, TG, TI, XE, YS, ZP, 3C a tak dal DXCC zem, kter k nim politicky pat (HK0, PY0 ap.). Posluchai mohou jednu stanici odposlouchat maximln v 15 % vech odposlouchanch spojen, ale mezi poslechy jedn a te stanice mus bt zaznamenn poslech alespo pti jinch stanic. Poslech kad stanice z latinskoamerick nebo panlsk zem se hodnot temi body. Denky zalete nejpozdji do msce po zvod na adresu: CQ Radio Amateur, Concepcion Arenal 5, 08027 Barcelona, Spain. Kad stanice, kter nave alespo 50 spojen, obdr diplom. Plzesk pohr - tento zvod navazuje na tradici zvodu Plzesk prazdroj a pod jej radioklub OK1OFM vdy tet sobotu v jnu. Probh ve dvou samostatn hodnocench etapch: v psmu 80 m a v psmu 2 m. Podmnky pro psmo 80 m: Zvod se kon kadoron tet sobotu v jnu od 06.00 do 07.30 UTC v kategorich MIX, CW a posluchai. Druh provozu: CW a SSB v kmitotovch segmentech 3520-3570 a 3700-3775 kHz. Bodovn: za CW spojen 2 body, za SSB spojen 1 bod. S kadou stanic je mon navzat jedno CW a jedno SSB spojen. Spojen se stanic poadatele (OK1OFM) se hodnot dvojnsobn. Pedv se RS nebo RST + libovoln dvoumstn slo, kter se nesm bhem zvodu mnit. Celkov vsledek se rovn prostmu soutu bod za spojen. Upozornn: platn jsou pouze spojen s astnky zvodu. Denky zaslejte nejpozdji do 10. listopadu na adresu vyhodnocovatele: OK1DRQ, Pavel Pok, Sokolovsk 59, 323 12 Plze. Stanice na prvch tech mstech obdr diplomy a vtzn stanice v jednotlivch kategorich a ev. dal vylosovan podle potu dolch denk vcn ceny od sponzora zvodu.
Kalend zvod na jen

3.-4.10. IARU R.I.-UHF/Micr. Cont.1) 432 MHz-76 GHz 6.10. Nordic Activity 144 MHz 10.-11.10. LY VHF Contest* 144 MHz 11.10. LY UHF Contest* 432 MHz 11.10. LY SHF Contest* 1,3 GHz 11.10. VERON Autumn Cont. (PA)* 144 MHz-10 GHz 11.10. Contest di Grosseto (I) 50 MHz 13.10. Nordic Activity 432 MHz 17.10. Veneto Contest (I) 144 MHz 2 17.10. Plzesk pohr ) 144 MHz 18.10. Veneto Contest 432 MHz a ve 18.10.Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 18.10. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 18.10. OE Activity 432 MHz-10 GHz 24.10. Cita di Caserta Cont. (I) 50 MHz 25.10. Cita di Caserta Contest 144 a 432 MHz 27.10. Nordic Activity 50 MHz 14.00-14.00 17.00-21.00 21.00-01.00 01.00-03.00 03.00-05.00 07.00-15.00 08.00-18.00 17.00-21.00 07.00-15.00 08.30-10.30 07.00-15.00 08.00-11.00 08.00-11.00 07.00-12.00 07.00-17.00 07.00-15.00 17.00-21.00
Veobecn podmnky pro zvody na VKV viz AMA 6/95 a PE-AR 8-9/96. 1 ) Podmnky viz PE-AR 9/97 a AMA 1/97, denky na OK1PG; 2 ) podmnky viz rubrika KV. * nen potvrzeno poadatelem. Zvod 3. a 4. jna 1998 se celm nzvem jmenuje: IARU Region I. - UHF/ Microwave Contest. OK1MG
Kalend zvod na z a jen

14.9. Aktivita 160 CW 19.00-21.00 19.9. OK-SSB zvod SSB 05.00-07.00 19.-20.9. Scandinavian Activity CW 15.00-18.00 20.9.*** IARU Amateur International Radio Day *** 26.-27.9. CQ WW DX Contest RTTY 00.00-24.00 26.-27.9. Elettra Marconi MIX 13.00-13.00 26.-27.9. Scandinavian Activity SSB 15.00-18.00 3.10. SSB liga SSB 04.00-06.00 3.10. EU Sprint SSB 15.00-18.00 3.-4.10. VK-ZL Oceania Cont.SSB 10.00-10.00 3.-4.10. Fernand Raoult Cup MIX 12.00-12.00 4.10. Provozn aktiv KV CW 04.00-06.00 4.10. ON Contest 80 m SSB 07.00-11.00 4.10. 21/28 MHz RSGB Cont. SSB 07.00-19.00 5.10. Aktivita 160 SSB 19.00-21.00
Podmnky pro psmo 2 m: Zvod se kon kadoron tet sobotu v jnu od 08.30 do 10.30 UTC v kategorich radioamati-vyslai, posluchai. Zvod se provozem CW, SSB a FM (spojen pes pevde nejsou platn), s kadou stanic plat jedno spojen bez rozdlu druhu provozu. Bodovn: za jeden km peklenut vzdlenosti se pot jeden bod, pi CW spojench dva body. Celkov vsledek je dn soutem bod za spojen. Kd: RS nebo RST + libovoln dvoumstn slo + vlastn QTH loktor. Upozornn: platn jsou pouze spojen s astnky zvodu. Denky zaslejte nejpozdji do 10. listopadu na adresu vyhodnocovatele: OK1DRQ, Pavel Pok, Sokolovsk 59, 323 12 Plze. Stanice na prvch tech mstech obdr diplomy a vtzn stanice v jednotlivch kategorich a ev. dal vylosovan podle potu dolch denk vcn ceny od sponzora zvodu. Worked all Germany (WAG) Contest se kon vdy tet vkend v jnu, zatek je v sobotu v 15.00 a konec v nedli rovn v 15.00 UTC. Zvod probh od 1,8 do 28 MHz (mimo WARC), a to CW i SSB provozem, v kategorich: stanice s jednm opertorem, stanice s jednm opertorem QRP (max. 10 W input), vce opertor s jednm vyslaem, posluchai. S kadou stanic je mon na kadm psmu
pracovat SSB i CW provozem. Vymuje se kd sloen z RS(T) a poadovho sla spojen, nmeck stanice pedvaj RS(T) a DOK. Kad spojen s nmeckou stanic se hodnot temi body. Nsobii jsou jednotliv psmena z DOK (nap. C12 je nsobi C) na kadm psmu zvl. Posluchai si hodnot kadou novou zaznamenanou znaku nmeck stanice jednm bodem na SSB, temi body na CW. Je mon jednu a tut stanici zaznamenat na kadm psmu jednou CW a jednou SSB provozem. Jedna stanice me bt jako protistanice zapsna maximln v 10 ppadech. Denky se zaslaj nejpozdji do 30 dn po zvod na adresu: Klaus Voigt, DL1DTL, Postfach 72 04 27, D-01023 Dresden, BRD. OK2QX
kterou dl manaera F6FNU, do svch diplom.
Cena dkov inzerce: za prvn dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K. Koupm 8749, 8bit. procesor s oknkem i pouit, cca 10 ks. Tel. 0206-624739. Prodm konektory 40x10 A/380 V, zlacen, pr 150 K. BNC na kabel 10 K, panel 8 K, T-kus 20 K. CANNON 25p roh do PS 10,3 mm 5 K, 9pol. 3 K, metal. kryt 7 K. Samoez. kon. PFL 34 3 K, PSL 34 10 K. Odru. tlumivky WN.., TD..., izostaty 0,50. Seznam cca 1000 poloek zaleme na disket (35,-), zdarma nahrajeme na vai disketu. E-mail: rtg@mnet.cz. Tel. 0206-624739. R. Tengler, eskobratrsk 357, 276 01 Mlnk. Prod. pij. METEOSAT: parab. 1,2 m, konv., pedzes. opravit, za 4000 K. Tel.: (02) 900 41 838, ve. Prodm VHF , CD, CD video a DVD disky, nap.: ABBA, Aqua, Beatles, Bad Boys Blue, Boney M, Bee Gees, Nirvana, I. Maiden, J. Priest, Sabrina, F. Fox, M. Talking, M. R. Prezident, rum sbrku. Tel.: (0636) 320 448. Koupm hifi stereo videorekordr Panasonic NVF65EE HQ. Dle CD pehrva MC-900, 902, 911. Tel.: (0636) 320 448. Homolog. elektron. signln zazen uren pro paraleln signalizaci k telef. pstr. do hlunch provoz, instal. mimo telef. stanici, oven v mnoha vtch i mench zvodech, vyrb, dodv a bli informace poskytne: VEDAS, Bany 52, 417 63 p. alany.
l A do konce z budou pracovat nkter portugalsk, azorsk a madeirsk stanice s prefixem, kde slo bude 98, u pleitosti vstavy EXPO 98. Zskte-li 30 bod, kvalifikujete se k zskn diplomu; pokud tento poet bod splnte na tech psmech, bude vm vydna pamtn plaketa. Za spojen s CT98EXPO je 10 bod, za CT98REP 5 bod, za ostatn stanice 2 body. Diplom i plaketa budou vydny zdarma, ale vydavatel pros o zasln 2 IRC na potovn. dosti adresujte na: REP Awards Manager, P. O. Box 2483, 1112 Lisboa Codex, Portugal. l Organizace REF vydala upozornn, e neuznv QSL od dn stanice pro
Pedpov podmnek en KV na z
Prmrn slo skvrn za leton erven se vyplhalo na 70,5 a jeho vyhlazen hodnota R12 za losk prosinec doshla 39,2. Stav ionosfry odpovdal ve vtin dn ervna hodnotm R12 nad 60, na potku msce ale jen okolo 50 a v nejpznivjch dnech okolo 16. ervna to bylo R12 kolem 70, kdy nae mrn optimistick pedpov souhlasila nejlpe. A protoe potme s dalm rstem, byly pipojen diagramy spoteny z R12=92. Magickou stovku, okolo n se zanaj pravideln a iroce otevrat vechna psma KV, mme tedy na dosah. Sporadick vrstva E, obvykle kralujc v letnm obdob nad hornmi psmy KV (a dolnmi psmy VKV), ns letos zklamala. Nejene jej sezna zaala pozdji, ale jej vliv byl mal. V z ns ji tento leton trend nebude muset tolik trpit, protoe se nejkrat psma KV budou otevrat i bez vlivu Es. Sn by to ale bylo lep, jinak destka obivne opravdu jen v lepch dnech. Pravideln, do vtiny smr a ve vcehodinovch intervalech se bude otevrat patnctka, do jinch smr psmo 24 MHz. Aurorln psy a transpolrn trasy budou pravidelnji dobe prchodn pro kmitoty do 18 MHz. Tento prmrn obraz zijovch podmnek je ale negativn poznamenn doznvnm lta v prvn polovin msce a dozn vraznch a pznivch zmn zejmna ve dnech okolo rovnodennosti. Vpehledu meme vodem jet jednou zabdovat nad nedostatenou aktivitou Es, co vadilo v prbhu WPX contestu. Shortskipy se ale konaly o den dve, znovu 2. 6. a jet bhem geomagnetick poruchy 3. 6. Dle psobil hlavn vzestup slunen aktivity. Zajmavm jevem byl dlouh vbek s protuberanc a vronem plazmy do meziplanetrnho prostoru (ve smru lehce mimo ekliptiku) zjihozpadnho okraje slunenho disku 2. 6. ped 15. h UTC. Vjeho sousedstv byly dv a ti koronln dry a tak nepekvapila porucha magnetickho pole Zem s potkem 5. 6. v 09.41 UTC a vrcholem o den pozdji. Kladn fze, podpoen vzestupem aktivity Es, probhala jet vsobotu 6. 6. dopoledne a dky j byla a do 10.00 UTC otevena trasa na zpadn pobe USA vpsmech 14 a 18 MHz obma cestami - krtkou i dlouhou. K tomu jsme jet mohli slyet majk ZL6B na 14 100 kHz s vkonem 0,1 W. Zporn fze probhla o den pozdji. Smrnm pispnm Es nebyla tak zl - otevena byla vechna psma KV, by nejkrat jen na jih. Celkov pokraujc zlepen skolsavjm prbhem bylo pak znt zejmna 8. a 10. kvtna. Informace o protuberanci (vtrysku sice relativn chladn slunen plazmy, ale tentokrt a do ctyhodn vzdlenosti jednoho milionu kilometr) z 2. 6. se dostala do ruky novinm a zejmna televiznm reportrm. Ti ji pkn nafoukli, udlali z protuberance erupci a pipsali j rzn dsiv nsledky v nejblich dnech. Skuten zajmavou byla ale jin zprva: krtce ped vronem byl pozorovn pd dvou komet Kreutzerovy skupiny (pilhav pojmenovanch jako Romeo a Julie) prv do jihozpadnho kvadrantu slunenho disku. Jako obhajiteln se jev bt hypotza, e lo o spoutc vliv pro nsledujc urychlen a vron plazmy. Dal geomagnetick poruchy (10. 6. a 14. 6.) se projevily spe negativn. Poerupn smyky nad zpadnm okrajem slunenho disku vyvolaly Dellingerv jev 16. ervna smaximem v 18.42 UTC. Sporadick vrstva E oila 11. 6. vpodveer a znovu se zaala vce projevovat 16. 6. Maximum aktivity bylo jin od Alp a nad Stedomom a od ns pipadaly vvahu hlavn jin a jihozpadn smry. Ovlivnila hlavn en vpsmech DX a na 6 metrech, o em svd i reporty majku OK0EK v Kromi (JN89QG) na kmitotu
50 011 kHz zejmna zAnglie a Skandinvie. Za povimnut stlo jet pkn okno na Japonsko 13. 6. mezi 15-17 UTC na 15 metrech, pokraujc jet na 18 a 14 MHz. Krtk rann porucha 14. 6. (K=5 v 3-6 UTC) byla znt na tepotavjm signlu W6WX, pesto se ale i po n konalo oteven na Japonsko na 15 metrech. Na dal oiven erupn aktivity navzaly geomagnetick poruchy 23.-24. 6. - a konen 26. 6., kter znamenala posledn ervnov zhoren. Po n nsledoval a do potku ervence pzniv a stabiln vvoj. Na zvr zbvaj obvykl seln hodnoty. Prmrn slunen tok vervnu byl 108,4 s.f.u., jakoto prmr dennch hodnot 100, 105, 113, 112, 115, 115, 113, 117, 112, 112, 112, 112, 111, 102, 100, 104, 101, 100, 99, 101, 102, 101, 96, 105, 106, 109, 115, 122, 119, 121. Stav geomagnetickho pole, reprezentovan dennmi indexy Ak zWingstu: 4, 10, 23, 8, 14, 27, 18, 10, 11, 18, 6, 8, 6, 14, 10, 10, 4, 6, 14, 19, 16, 12, 11, 20, 16, 32, 6, 4, 4, 4, prmr in 12,2. OK1HH

Prakticka Elektronika 1998-09

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 1998-09

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK III/1998. SLO 9 V TOMTO SEIT

s panem Klausem Dieterem Hahnem, editelem firmy HAHN - Elektrobau GmbH.

Praktick elektronika A Radio

Praktick elektronika A Radio - 9/98

Pesn senzory teploty

Senzor natoen krtic klapky s drhou z vodivho plastu

NEZAPOMETE, e ji 18. z je uzvrka

Konkursu PE A Radia 1998

Bezrov mikrofon Philips SBC MC 600

Praktick elektronika A Radio - 9/98

Vytvoen uml zem spnanm kapacitnm invertorem

Obr. 1: Nbojov pumpa umon efektivn zskn dvojho napjecho napt

Praktick elektronika A Radio - 9/98

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Praktick elektronika A Radio - 9/98

Jednoduch zapojen pro voln as

Zkoueka funkce elektroventil se solenoidem

Obr. 2. Ovlada pro blikajc roviky

Praktick elektronika A Radio - 9/98

Obr. 3. Zkoueka funkce elektroventil se solenoidem

Obr. 3. Deska s plonmi spoji Multitonu

NOV KNIHY PRO ZATENKY I POKROIL

e-mail: knihy@kopp.cz, URL: http://www.kopp.cz.

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 9/98

LM335Z LM336Z/2,5 (ze spodu)

Obr. 2. Blokov schma termostatu

Praktick elektronika A Radio - 9/98

Praktick elektronika A Radio - 9/98

nov znaka mdi CD-R

Praktick elektronika A Radio - 9/98

Vkonn melodick genertor

Logickm obvodm bude stait napjen 2,5 V

Praktick elektronika A Radio - 9/98

Touch007 - prevodnk kdu Dallas DS1990A na sriov kd

Funkn popis zariadenia Touch007

Praktick elektronika A Radio - 9/98

Zoznam pouitch siastok

Detektor proudn vzduchu

Popular Electronics, July 1998, s. 52

Obr. 1. Detektor proudn vzduchu

Praktick elektronika A Radio - 9/98

Nzkofrekvenn hifi zesilova 2x 40 W

Obr. 1. Pepna vstup

Praktick elektronika A Radio - 9/98

Praktick elektronika A Radio - 9/98

Obr. 4. Napjec zdroj

Praktick elektronika A Radio - 9/98

Praktick elektronika A Radio - 9/98

Ing. Radek Vclavk, OK2XDX, Ing. Pavel Lajner, OK2UCX

Mechanick strnka TRXu

Co, kde a za kolik

Obr. 9. Posilova S-metru

Obr. 10. Schma zapojen vyslae

Praktick elektronika A Radio - 9/98

Obr. 11. Schma zapojen pijmae

Obr. 12. Osazovac vkres, strana soustek, skut. rozmr 130x75 mm

Praktick elektronika A Radio - 9/98

DIGITLN STEREO ECHO/HALL

ECHOTOP EASY, CLASSIC A CADILLAC

Programovn ve funkci Hall

Obsluha - zkladn reim

Reim programovn (Pouze pro Classic a Cadillac)

BI9 I8 S6 S6 S6! S6" S7 S7 S7! S7" S7#