Prakticka Elektronika 1999-09

N ROZHOVOR
RONK IV/1999. SLO 9 V TOMTO SEIT

N rozhovor ............................................... 1 Referenn zdroje napt s velmi malm teplotnm driftem .................. 2 Nov generace regultor napt s malm bytkem napt ................... 2 AR seznamuje: Bezrov sluchtka Philips SBC HC 120 .................... 3 Rychl OZ s malou spotebou ..................... 4 Nov knihy ................................................... 4 AR mldei: Zklady elektrotechniky ........... 5 Jednoduch zapojen pro voln as ............. 6 Informace, Informace ................................... 7 TIMER 5 ...................................................... 8 Modul spnanho zdroje 5 V ...................... 10 Rychle rychlonabjeka .............................. 11 ipov karty prakticky ............................... 12 Potlaen rezonance vkovho reproduktoru ............................ 15 Programtor pamt ady 93Cxx ................ 16 Linern trimr simuluje logaritmick pi zen zeslen ................... 18 Potlaen ruen v psmu 10 kHz a 30 MHz ....................... 19 Televizn tuner T-1 ..................................... 22 Inzerce .......................................... I-XXXII, 48 Stavme reproduktorov soustavy XXIV ..... 25 1 MB SRAM (nejen) pro DIMM-PC ............ 26 Muzikantsk boxy pro blzk poslech ......... 28 Z opravskho sejfu ................................. 31 CB report ................................................... 32 PC hobby ................................................... 33 Rdio Nostalgie ....................................... 42 Z radioamatrskho svta ......................... 43
spanem Udo Reinholdem, editelem firmy EBT Optronic GmbH & Co. KG pro prodej vrobk firmy Kingbright.
Kingbright je jako vrobce optoelektronickch soustek znm na eskm trhu ji od roku 1992 pedevm dky aktivit firmy FK technics. Mohl byste nae tene ble seznmit shistori a souasnost firmy Kingbright?
Kancel firmy Kingbright v SRN (Issum) stek od zkracovn vvod a po sloit ohbn a vbr (nap. podle svtivosti). Tyto sluby jsou eskm zkaznkm dostupn prostednictvm firmy FK technics.
Je znmo, e firma Kingbright m velmi rozshl vrobn program. Mete se zmnit o nem zajmavm ze souasn aktuln nabdky?
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit: Eva Kelrkov. Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10, sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 30 K. Pololetn pedplatn 180 K, celoron pedplatn 360 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky a pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 444 545 59 - predplatn, (07) 444 546 28 - administratva. Predplatn na rok 444,- Sk, na polrok 228,- Sk. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 444 506 93. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Internet: http://www.spinet.cz/aradio Email: a-radio@login.cz Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409
Firma Kingbright Electronic Co. Ltd byla zaloena vbeznu roku 1980 v Taipei. Vroce 1989 vznikla poboka Sunscreen Company Limited vHong Kongu a byla zahjena vroba vShen Zenu na nsk pevnin. Vroce 1990 jsme oteveli nai americkou poboku Kingbright USA Corp., kter je prodejn centrlou pro cel americk kontinent. Vroce 1991 zahjila innost nae kancel vmalajskm Kuala Lumpuru, odkud organizuje prodej v jihovchodn Asii. Od roku 1997 je vprovozu dal vrobn zvod v Shen Zenu se specializac na vrobu displej. Kingbright m vlastn nstrojrnu a lisovnu plastickch hmot se tymi lisy. Celkov poet zamstnanc je vsouasnosti asi 2100.
Jak je organizovn prodej a distribuce vEvrop a vesk republice?
Ji od roku 1985 m Kingbright sv generln zastoupen v Nmecku, jeho psobnost zahrnuje celou Evropu. Je to firma EBT Optronic GmbH & Co. KG a jej divize Kingbright. VBad Drkheim m EBT Optronic evropsk centrln sklad vrobk Kingbright a nabz rovn vlastn sluby. Ji od roku 1992 spolupracuje Kingbright spn sfirmou FK technics, kter je autorizovanm distributorem jejch vrobk vesk republice.
Piblite nm laskav, co jste myslel slovy vlastn sluby firmy EBT Optronic.
Mme skuten velmi rozshl program soustek LED. Jednm z hlavnch obor jsou LED pro povrchovou mont. Nabzme 22 rznch pouzder SMT a mme tedy kompletn a snad nejrozshlej program LED pro povrchovou mont ze vech vrobc, reagujeme tak spn na stle rostouc poadavky zkaznk. Dal vznamnou oblast jsou standardn diody LED a tzv. supersvtiv diody LED. Zde nabzme mimodn rozshlou paletu rznch tvar od prmru 1,8 do 20 mm, ktomu pistupuj zvltn netypick tvary a okrajov produkty jako pravohl, tvercov, trojhelnkov diody LED, diody LED splochm vrcholem, s postrannm vyzaovnm, blikajc, s vestavnm rezistorem a dal. Srovnnm snabdkami ostatnch vrobc lze zjistit, e mme prakticky nejrozshlej program specilnch okrajovch vrobk voboru LED. Zajmavm oborem je nae skupina dvoubarevnch LED. Vnaem evropskm katalogu (nyn mete u firmy FK technics zskat eskou verzi katalogu - viz II. strana oblky) mme 49 typ, co je zcela urit zajmav ve srovnn skonkurenc. Dleit skupiny jsou rovn svtiv sloupce, infraerven optoelektronick soustky a tzv. clustery - skupiny LED vjedinm vtm pouzdru.
Co nabz Kingbright vdnes tak modern bl barv? Vyrbte ji ble svtc diody LED?
EBT Optronic m vBad Drkheimu vlastn vkonn automat na pskovn soustek a me prun reagovat na poadavky evropskho trhu. Ktomu nabz EBT Optronic dal pravy sou-
Momentln probhaj u na firmy zvren testy. Ble svtc dioda
AMARO spol. s r. o.
JUMBO LED DLC-2 o prmru 20 mm
Praktick elektronika A Radio - 9/99
Cluster 52 mm s 50 LED
LED je vrobn velmi nron, a proto vnujeme probhajcm testm mimodnou pozornost. Bl LED Kingbright bude uvedena na trh jet v tomto roce.
Firmu Kingbright znme i jako vrobce segmentovch a maticovch displej. Piblite nm laskav tak tento sortiment.
Rovn meme na pn dodat displeje servenmi difznmu segmenty a servenm povrchem, a tak displeje s oranovmi difznmi segmenty a soranovm povrchem. Zelen svtc segmenty se na pn dodvaj sernm povrchem a zelenmi difznmi segmenty. Vnabdce firmy Kingbright je mnostv ekvivalent kbnm typm jinch vrobc jako Temic, Siemens, HP, Q.T., Liteon a dalch. Nabdka je doplnna dvou, t a tymstnmi displeji, alfanumerickmi displeji, maticovmi prvky a nov t ipkou pro vybaven vtah.
Co pipravuje Kingbright v nejbli budoucnosti?
Jak postaven m podle vs firma Kingbright na mezinrodnm trhu?
Mme pomrn rozshlou nabdku displej. Dodvme displeje o vce znaku od 7 mm do 181 mm. Vechny displeje Kingbright maj ed povrch a bl difzn segmenty, co je dnes standard. Navc meme dodat na pn zkaznka bez pplatku vechny typy displej tak sernm povrchem.
Evropsk zastoupen Kingbright vydalo nov katalog prvk pro indikaci stavu desky s plonmi spoji. Jedn se o diody LED vplastovm drku. Nabdka zahrnuje jednotliv diody LED o prmru 3 a 5 mm, prvky se dvma, temi, tymi a deseti diodami LED vad. Vtomto katalogu uvdme tak drky, objmky a distann sloupky pro mont diod LED. potebuj dn vstupn kondenztor a jsou chrnny proti peplovn.
Na tuto otzku nen jednoduch odpov. Podle mezinrodnch studi pat Kingbright do skupiny velkch globlnch vrobc. Vroce 1996 jsme se ji adili tsn za vrobce, jako jsou Hewlett-Packard, Stanley, Siemens, Matsushita, Rohm, Toshiba, Sharp a Citizen a podleli jsme se na svtovm trhu asi tymi procenty. Z vznamnho zven na vrobn kapacity meme usuzovat, e dnes ji patme mezi pt nejvtch svtovch vrobc.
Dkujeme za zajmav rozhovor.
Pipravil ing. Jan Holub a ing. Josef Kellner.
Referenn zdroje napt s velmi malm teplotnm driftem

K nejlepm referennm zdrojm napt pat bezesporu obvody vyrbn firmou Linear Technology (http:// linear-tech.com). Tak je tomu i v ppad obvodu LT1460, kter poskytuje vstupn napt 2,5; 5 nebo 10 V s max. odchylkou 0,2 % (0,075 %) pi vstupnm proudu 20 mA a s teplotnm driftem 2.10-5/C (1.10-5/C). Prvn proveden je v pouzde SOT-23, druh DIP, SO-8, MSOP nebo TO-92. Vlastn spoteba obvodu je 160 mA. Obvody ne-
Nov generace regultor napt s malm bytkem napt

Pod oznaenm AnyCAP pin Analog Devices (http://analog.com) na trh nov linern regultory napt, kter dky nov, patentov chrnn obvodov architektue udruj stabiln vstupn napt v typickch hodnotch, jako nap. 2,7 V; 3,3 V a 5 V s velkou
pesnost a pi velmi malm rozdlu mezi vstupnm a vstupnm naptm. Postauje jim jedin dal soustka, vstupn kondenztor pro zajitn stability o mal kapacit 0,47 F (dve obvykle 10 F) a navc bez zvltnch poadavk na jeho ekvivalentn sriov odpor (ESR). Nov regultory AnyCAP ady ADP330x potebuj men plochu nejen pro sebe (pouzdra SOT-23, SO-8, TSSOP-14), ale i flie pro odvod ztrtovho tepla a zlep vyuit napjecch bateri. Nap. regultor ADP3307 poskytuje vstupn proud 100 mA pi bytku pouhch 0,08 V. Tenikou na dortu je vstupn varovn signl o brzkm poklesu vstupnho napt, omezen vstupnho proudu a velmi mal vlastn odebran proud. JH
Nezapomete, e 17. 9. je uzvrka KONKURSU 1999!

Podmnky v PE 3/99, navc kad astnk dostane CD ROM 1998
Stle si mete objednat ronk 1997 a 1998 PE a KE na CD ROM

SEZNAMUJEME VS
Bezrov sluchtka Philips SBC HC 120

Celkov popis
Nen nejmenho sporu o tom, e bezrov sluchtka maj oproti sluchtkm, kdy je uivatel nucen propojit se se zdrojem signlu kablkem, podstatn pednosti. Pokud je tento kablk veden prostorem, kterm se napklad prochz, pak nejen e pek, avak me o nj prochzejc osoba zakopnout a pak obvykle nco pokod. Bu sluchtka, z nich kablk vytrhne, nebo zstrku zdroje signlu atd. V kadm ppad je ast pouvn takovch sluchtek pinejmenm z uvedench dvod nepjemn. Rovn je teba zdraznit, e kvalita sluchtkov reprodukce je zvisl prakticky pouze na kvalit pouvanch sluchtek a nikoli na zpsobu penosu signlu, protoe vechny dnes pouvan zpsoby penosu: kabelov, bezrov infraervenmi paprsky nebo bezrov rozhlasovm signlem jsou vdy schopny penst signl v poadovan kvalit. Je tomu ji vce ne dva roky, kdy jsem uveejnil test bezrovch sluchtek, u nich byl signl penen rozhlasovm signlem v psmu stovek MHz. To mlo samozejm sv vhody, avak v praxi se objevovaly t nevhody. Vhodou byla ta zkladn pednost, e signl ze zdroje byl zachytiteln tak v sousednch mstnostech a e tedy rzn pekky v jeho cest k pijmac sti nemohly pjem nikterak ruit. Poslucha tedy mohl bez problm chodit napklad po byt, bt v jinm pokoji, dokonce se i znan vzdlit a pjem byl stle mon. Tento zpsob penosu vak u mnohch takto eench sluchtek, kter byla nabzena na trhu, s sebou mnohdy pinel rzn problmy. Nezdka se napklad objevovalo zhorovn kvality pjmu, protoe nebylo mon trvale zajistit potebn souhlas kmitotu nosn vyslae s kmitotem, na kter byl naladn pijma, take se kvalita signlu asto z tohoto dvodu zhorovala postupn a pijma bylo teba prbn dolaovat. Nkte vrobci podobnch sluchtek tuto otzku vyeili napklad automatickm dolaovnm kmitotu u pijmae, avak to ve celou sestavu pochopiteln prodraovalo. A nebyly ani vjimky, kdy podobn sluchtka komunikovala na nepovolench kmitotech, co mohlo zpsobovat dal pote, jako napklad ptomnost ruen z jinch zdroj signlu anebo opan ruen jinch signl. Rozdly mezi sluchtky s obma zpsoby penosu signlu jsou vak i v jejich cen. Firma Philips napklad nabz sluchtka, pouvajc rozhlasov penos v cenovm rozmez 3000 a 5000 K, zatmco sluchtka, pouvajc infraerven penos nabz tat firma v cenovm rozmez 1500 a 2000 K. A i tato skutenost me u mnoha zjemc hrt vznamnou roli. Pro dnen test jsem tedy vybral sluchtka, kter pouvaj penos stereofonnho signlu obvyklejm optickm zpsobem, a to v infraervenm spektru. Jak ji bylo eeno, m to vhodu pedevm v trval kvalit signlu, samozejm pokud poslucha na vyslac systm vid. Pjem je sice v nkterch ppadech mon, i kdy je signl odraen, avak tento stav ji nen spolehliv a nelze ho technicky pesn definovat. Z toho vyplv, e komu nevad, e kdy odejde do vedlej mstnosti, signl zmlkne, jsou pro nj (i z hlediska poizovac ceny) sluchtka s penosem infraervenmi paprsky rozhodn vhodnj. Vrame se vak k popisovanm sluchtkm SBC HC 120. Jejich vyslac dl je opaten funkc ALC (Automatic Level Control), kter zajiuje, e vyslac dl me bt napjen vstupnm signlem ve velmi irokm napovm rozmez, ani by byl zkreslen. Sluchtka jsou vybavena funkc MUTE, kter pi ztrt vstupnho signlu, napklad pi oputn mstnosti, penos zablokuje, take ve sluchtkch zstv naprost ticho. Na eln stran vyslacho dlu jsou svisle umstny tyi infraerven vyslac diody. Na zadn stran vyslacho dlu jsou: zsuvka pro pipojen kablku od napjecho adaptru, pevn pipoje-
n pvodn kablk pro propojen s vstupem vstupnho nf signlu. Pro toto propojen jsou k dispozici bu zstrka JACK 3,5 mm nebo zstrka JACK 6,3 mm. Dle je zde zsuvka pro propojen vyslacho dlu krtkm kablkem se sluchtky pro nabjen akumultor ve sluchtkch a poslednm ovldacm prvkem na vyslai je posuvn spna napjecho napt. Na sluchtkch je rovn posuvn spna napjecho napt, dle pak regultor hlasitosti a zsuvka k propojen s vyslaem pro nabjen akumultor ve sluchtkch. Na levm sluchtku jsou jet dv kontrolky, z nich erven indikuje zapnut pijmae ve sluchtkch a zelen indikuje nabjen akumultor. Ve sluchtkch jsou pouity dva akumultory typu AAA (mikrotuky) s kapacitou 220 mAh. O dob provozu s pln nabitmi akumultory nen v nvodu k obsluze dn zmnka.
Zkladn technick daje podle vrobce

Systm penosu: Infraerven paprsky. Nosn kmitoet: 2,3 MHz (lev kanl), 2,8 MHz (prav kanl). Modulace: Kmitotov. Napjen vyslae: Sov adaptr 12 V/200 mA. Napjen pijmae: 2 akumultory AAA (mikrotuky).
Kmitotov rozsah: 20 a 20 000 Hz. Odstup s/: 50 dB. Zkreslen: 0,5 % (THD). Peslech mezi kanly: 40 dB. Upozornn Na krabici pstroje jsem vak nalezl ponkud odlin technick daje, i nkter daje navc, kter kaj, e: kmitotov rozsah je 18 a 22 000 Hz, dosah vyslae je 7 m, doba provozu sluchtek s jednm nabitm akumultoru (NiCd) je minimln 15 hodin.
Funkce pstroje
Jak jsem se ji v vodu zmnil, u tohoto typu sluchtek nejsou naprosto dn pote se vzjemnm naladnm, a tak je propojen s vyslaem zcela stabiln a bezchybn, samozejm pokud nepejdeme do jin mstnosti. Vhodou popisovanch sluchtek je v kadm ppad pouit niklokadmiovch akumultor, kter lze dobjet, ani bychom je museli ze sluchtek vyjmat. To sice cel zazen, jak ji bylo eeno, pi nkupu ponkud prodrauje, avak pi astjm provozu se nm tato investice mnohokrt vrt, protoe si nemusme pravideln a v pomrn krtkch intervalech kupovat nov napjec lnky bnho typu. Je sice pravdou, e si lze do kadch obdobnch sluchtek dokoupit niklokadmiov akumultorky, ale pak si jet musme podit vhodn nabje. Ped nabjenm pak musme akumultorky nejprve ze sluchtek vyjmout, vyjmut akumultorky nabt v pslunm nabjei a pak je opt do sluchtek vrtit. Zde je to ve jednodu a ji pipraven. Jedinou men nevhodou u popisovanch sluchtek je skutenost, e vyslac st mus uivatel vdy ped pouitm sluchtek zapnout a po pouit opt vypnout. Dra proveden bezrovch sluchtek bvaj toti vybavena automatickm zapnnm vyslacho dlu. Tento dl se automaticky zapoj v okamiku, kdy se na vstupu vyslae objev signl ze zdroje zvuku. A asi pt a deset minut po odeznn poslednho zvukovho signlu ze zdroje se vysla opt automaticky vypne. Takov prava je ovem komplikovanj o pslun dodaten obvody ve vyslacm dlu a to mus samozejm zkaznk tak zaplatit. U popisovanch sluchtek je teba vysla vdy zapnout a vypnout run, avak o to jsou tak levnj.
Pro zajmavost jsem si zkontroloval odbr vyslacho dlu ze st pi zapnutm vyslai a ten in mn ne 2 W. Z toho plyne, e spoteba zstv zcela zanedbateln i v takovm ppad, e bychom nechvali vysla trvale zapnut. Proti tto variant rovn nelze technicky naprosto nic namtat. Zkontroloval jsem t odbr pijmac sti ve sluchtkch, a zjistil jsem, e v provozu odebr ze zdroje asi 15 mA. To, pi kapacit akumultor typu AAA (220 mAh), skuten odpovd dob provozu asi 15 hodin. daj o dob provozu, kter je uveden na krabici, je tedy zcela reln. V kadm ppad vak lze doporuit vypnout pijmac st vdy, kdy sluchtka nepouvme, nebo 15 hodin nen pli dlouh provozn doba. Jet bych chtl vak upozornit na to, e pi vybitch akumultorech lze samozejm do sluchtek nouzov vloit a pout i bn such lnky typu AAA. Je vak jasn, e v takovm ppad tyto lnky nesmme nikdy nabjet.
NOV KNIHY
Schommers, A.: Elektronika tajemstv zbaven - Kniha 3: Pokusy s slicovou technikou. Vydalo nakladatelstv HEL, 152 stran A5, obj. slo 120953, 128 K.
Dal dl ptidln edice pro zanajc elektroniky. V tto tet knize obsahujc opt mnoho experimentlnch zapojen se dozvte ve podstatn o slicov technice. Pokusy nejsou dn sloit konstrukce, avak jednoduch zapojen, kter se daj sestavit z levnch, snadno dostupnch materil. Pi prci na tomto dlu se ukzalo, e i nejmodernj zazen, napklad pevodnky D/A a A/D, se daj realizovat jednoduchmi prostedky. Nicmn vtina zapojen m pouze demonstran charakter. Vychzej pevn z obvod aplikovan slicov techniky a jsou i po peten knihy mnohostrann pouiteln. Mnoho radosti ze ten a pedevm experimentovn!
Zvr
Vrobci bych pouze doporuil, aby daje, kter uvd v nvodu, a kter uvd na krabici pstroje, vzjemn sjednotil. I kdy rozdly v kmitotovm rozsahu, kter je v nvodu 20 a 20 000 Hz a na krabici 18 a 22 000 Hz, nejsou nijak velk, v kadm ppad to vak u zkaznka me vyvolat uritou nedvru a podiv se, e si vrobce tyto vzjemn nesouhlasc daje ani nezkontroloval. Kvalitu poslechu lze samozejm hodnotit pedevm subjektivn a rozhodn se na n nepodl penosov cesta, rozhoduj pouze vlastnosti sluchtek. Mohu jen konstatovat, e se mi tato kvalita poslechu jevila jako velmi dobr. Rd bych jet pipomenul, e pokud si uivatel k vyslai tto sestavy pikoup dal sluchtka (s typovm oznaenm SBC HC 125), ppadn levnj s typovm oznaenm SBC HC105 (kter nemaj monost dobjet vloen akumultory), me samozejm provozovat libovoln mnostv sluchtek s jednm vyslaem. Pro bezrov sluchtka SBC HC 120 stanovila firma Philips doporuenou cenu 1492 K. Adrien Hofhans drech MSOP-8 a SSOP-8 potebuj vi obdobnm SO pouzdrm polovin plochu desky s plonmi spoji. Souhlasn vstupn napt me doshnout potencilu o 200 mV menho, ne je potencil zem. Vstup se k nmu me piblit a na 1 mV. Napov nesymetrie je pouze 0,75 mV s teplotnm koeficientem 5 V/K. Rychlost pebhu je 0,5 V/s, klidov napjec proud jednoho zesilovae je max. 350 A. Pracovn rozsah teplot (prmyslov) je -40 a + 85 C. JH
Frejlach, K.: Radioamatrsk druicov komunikace. Vydal autor vlastnm nkladem, 184 stran A5, obj. slo 120990, 129 K.
V knize jsou uvedeny informace potebn pro telegrafn, fonick a digitln provoz zprostedkovan radioamatrskmi druicemi. V vodn sti je pehled o historii radioamatrskch druic s krtkou charakteristikou vech druic. V sti tkajc se urovn polohy a drhy druic jsou uvedeny ti metody; od nejstar vyuvajc grafick pomcky Oscarlocator, pes pouit daj ze st BBS paket rdia po pouit programu TRAKSAT. Podrobn informace jsou podny o antnch vhodnch pro druicovou komunikaci, o jejich pizpsoben a pepnn, uvedeny jsou i dal poadavky na vybaven radioamatrskch stanic. Dle je vysvtlena spoluprce s analogovmi druicemi pro telegrafn a fonick provoz, vetn dekdovn telemetrickch daj vyslanch telegraficky z tchto druic. Ze specilnch program urench pro pjem a zobrazen telemetrickch daj je uvedeno pouit programu P3TLM. Podstatn st publikace se zabv digitlnm provozem. V vodu tto sti jsou vysvtleny protokoly PACSAT BROADCAST a FTL0 a dle je uveden obshl popis program PB, PG a WISP pouvajcch tyto protokoly pro komunikaci s druicemi typu UOSAT a MICROSAT. Publikace je zakonena pehledem pipravovanch radioamatrskch druic, podrobnm pehledem aktivnch druic a slovnkem terminologie pouvan v druicovm provozu. V samm zvru jsou obsaeny informace o tom, kde nakoupit vybaven pro druicov provoz a jakm zpsobem lze zskat potebn programy. Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; Mal nmst 6, Hradec Krlov, e-mail: knihy@ben.cz, Adresa na Internetu: http://www.ben.cz. Zsielkov sl. na Slovensku: Anima, anima@dodo.sk, Tyrovo nbr. 1 (hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (095) 60 03 225.
Rychl operan zesilovae s malou spotebou

Operan zesilovae z ady microAmplifier OPA237 firmy Burr-Brown jsou ureny pro napjen jedinm naptm +2,7 a + 36 V. Vyrb se pouzdra s jednm, dvma nebo tymi OZ. Pouzdro s jednm OZ, SOT-23-5, zabr na desce proti obvyklmu SO-8 o 70 % men plochu. I nsobn verze v pouz-
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Hrtky s logickmi obvody
Kad potebuje obas sestavit zazen, realizujc (alespo zsti) logick funkce. Tam, kde se dve pouvala vhradn zapojen s logickmi obvody, dnes stle astji nalezneme programovateln jednoipov mikropotae. Mikropota umon vtinou doplnit zazen jistou inteligenc a dalmi, asto zbytenmi funkcemi. Pesto lze i s jednoduchmi a levnmi logickmi obvody sestavit zajmav zapojen. Zskte pitom znalosti a nvyky, kter se pi pozdj prci s mikropotai budou hodit. Rozhodl jsem se uvst v tto rubrice nkolik jednoduchch zapojen s logickmi nebo smenmi obvody, realizujcch zajmav funkce. Zmrn to nebudou cel hotov zapojen, ale spe jejich sti, ec njak problm. Typy logickch obvod podle technologie vroby byly uvedeny v tto rubrice pomrn nedvno. Dovolte mi se k tomuto rozdlen vrtit z pohledu radioamatra bastle. Logick obvody TTL zkladn ady (nap. 7400) seenete dnes jen ve vprodejch. Tyto obvody maj relativn velkou spotebu. Hod se snad jen k vyzkouen jednoduchch zapojen a rznm pokusm. Obvody TTL LS (nap. 74LS00) maj mnohem men spotebu proudu a jsou zpravidla i rychlej. Stejn jako obvody TTL maj ve sv struktue bipolrn tranzistory n-p-n. Naproti tomu obvody obvody HC a HCT jsou vyrobeny technologi CMOS a obsahuj polem zen tranzistory obou vodivost. Akoli maj tyto ady jinak definovny logick rovn a doporuen rozsah pracovnho napt, jsou prakticky shodn. Mete proto bez obav nahradit nap. obvod 74HC74 obvodem 74HCT74, ani by bylo teba v zapojen cokoli mnit. Obvody HC a HCT maj v klidu zanedbatelnou spotebu. Obvod odebr proud jen tehdy, mn-li svj stav. Pi pechodu z rovn L do H a naopak jsou na krtk okamik oteveny oba tranzistory, co se v odbru proudu projev jako krtk proudov pika. Proto je vhodn zapojit u kadho obvodu (nebo mal skupiny obvod) k napjen blokovac kondenztor. Zcela vyhov miniaturn keramick kondenztor 100 nF. Odbr obvodu je do jist mry pmo mrn kmitotu impuls, se ktermi pracuje. Pi vysokch kmitotech je odbr proudu obvod HC a HCT vt, ne u obvod TTL LS. Obvody HCT jsou navreny tak, aby jejich napjec napt a logick rovn odpovdaly ad TTL. Bez problm vak pracuj ve stejnm rozsahu napjecch napt (vtinou ji od 1,5 V) jako ada HC, kter je ostatn vyrbna stejnou technologi. Naprost vtina obvod se vyrb v ad TTL LS, HC i HCT. Obdobn oznaen obvody (nap. 74LS132, 74HC132 a 74HCT132) maj shodnou funkci a shodn zapojen vvody. V mnoha ppadech lze v zapojen nahradit obvod TTL LS obvodem ady HC i HCT a naopak. Stle astji lze koupit obvody vylepench ad 74. Ty maj ve svm oznaen navc pidno psmeno A nap. 74ALS00. Dal velkou adou jsou obvody, jejich oznaen zan slem 40 nebo 45. Tyto obvody jsou vyrobeny odlinou technologi CMOS a vyaduj vt napjec napt. Akoli v tto ad jsou obdobn druhy obvod (hradla, klopn obvody, tae, dekodry ...), zapojen vvod a slovn obvod je odlin. Maximln pracovn kmitoet tchto obvod je asi 5x ni ne u obvod ad 74.... Vechny obvody CMOS, a u z ady HC, HCT nebo 4000 maj pmo v sob zapojeny ochrann diody ke vem vstupnm a vstupnm vvodm viz obr. 2. Na vstup lze proto pivst signl pouze v rozsahu napjecho napt. Je-li napt o 0,3 V vt nebo men, oteve se jedna z ochrannch diod. Obvody lze podle mch zkuenost bez obav pjet pistolovou pjekou, nesm vak na nich pi pjen bt napjec napt. U obvod TTL nebo TTL LS se nezapojen vstup chov, jako by na nj byl piveden signl s rovn H. U obvod CMOS je teba pipojit vechny nepouit vstupy ke kladnmu nebo zpornmu napjecmu napt. Takto oetit je teba i vstupy nepouitch hradel i st obvodu. Obvody CMOS jsou schopn pracovat ve velkm rozsahu napjecch napt a pro napjen zazen s nimi lze pout i nestabilizovan napjec zdroj. Velikost napjecho napt m znan vliv na rychlost obvod. Pi malm napjecm napt jsou obvody mnohem pomalej. Vstupn tranzistory v obvodech HC a HCT maj v sepnutm stavu mnohem men odpor ne obvody ady 40... Lze je proto zatit vtm proudem. Nkter vlastnosti jednotlivch ad obvod jsou v tab. 1. Nkdy se obvody jednotlivch ad rzn prolnaj. V adch 74HC a HCT chyb analogov multiplexery. Ty jsou vak v ad 40... Napklad osmikanlov multiplexer 74HC4051 se vyrb stejnou technologi jako ostatn obvody HC, m napjec napt a logick rovn jako ostatn obvody tto ady, avak zapojen vvod a funkce odpovd obvodu 4051. Podobn se v proveden HC a HCT vyrb jet nkolik dalch ikovnch obvod z ady 40... Omlouvm se za tento del vod, pt se ji opravdu budeme vnovat zapojenm s logickmi obvody. VH (pokraovn pt)
Obr. 1. Vnitn zapojen dvojvstupovho hradla NAND logickho obvodu TTL ( 7400)
Tab. 1. Napjec napt a logick rovn zkladnch ad logickch obvod. Vechny ady pouvaj tzv. pozitivn logiku, tj. log. rove L je blzk 0, rove H pak kladnmu napjecmu napt. Vvody napjecho napt se u ad 74.. zna GND (zem, 0 V) a UCC (kladn napjec napt). U ady 40.. je vvod pro 0 V oznaen USS (nebo VSS), kladnho napjecho napt UDD (VDD) a je-li pouito zaporn napjec napt, zna se UEE (VEE)
ada log. obvod TTL (74..) TTL L S (74LS ..) 4,5 a 5,5 0 a 0,8 V HC T (74H C T..) 4,5 a 5,5 0 a 0,8 V HC (74HC ..) 2 a 7 0 a 30 % U C C C MOS (40.. a 45..) 3 a 15 (18) 0 a 30 % U DD
N apjec 4,75 a 5,25 napt [V ] L ogick rove L 0 a 0,8 V
Obr. 2. Vnitn zapojen invertoru CMOS
L ogick 2,4 V a U C C 2,4 V a U C C 2,4 V a U C C 70 a 100 % U C C 70 a 100 % U DD rove H
Jednoduch zapojen pro voln as

Malina, V.: Poznvme elektroniku - Elektronika v domcnosti. Nakladatelstv KOPP esk Budjovice 1999, 208 stran.
Knihu uvtaj vichni zjemci, kte sv znalosti uplatuj pi modernizaci svho domcho prosted. Ve tech kapitolch zde teni naleznou celou adu nmt, asto formou stavebnch nvod (vetn obrazc plonch spoj). I. kapitola se zabv domcmi zvonky - od tradinch a po zvonky s integrovanmi obvody (elektrick gongy HT2811, SAB123, melodick genertory UM512-2, UM948-3, efektov genertory HT2887D a UM3561). Nezapomn se tu na spnn zvonk (i ze spolenho zvonkovho rozvodu), na napjee, zesilovae, elektroakustick mnie a senzorov zvonkov tlatka. II. kapitola seznamuje s domcmi telefony a jejich zapojenm. Ukazuje, jak nahradit sov zdroje galvanickmi lnky, jak zmnit vyzvnn pomoc melodickch obvod. Podrobn se zabv vstupnmi panely (elektrick vrtn) k domcm telefonm. Pekvap netradinm vyuitm vstupnho panelu k hlasit komunikaci uvnit bytu (podrobn stavebn nvod). III. kapitola je vnovna interkomm a jejich zapojenm od jednoduchch a po duplexn. Nabz se vyzkouet interkom pro spojen mezi mstnost a vstupnmi dvemi s vyuitm stvajcho zvonkovho veden. Do interkom jsou ureny integrovan zesilovae MBA 915, LM386, TDA2822M (stavebn nvody). ten se seznm s mstkovm zesilovaem s TDA2822M a s jeho vyuitm mimo interkom. V knize je soustedno mnoho praktickch zapojen s vkladem, srozumitelnm i zatenkm. Proto se do realizace mohou pustit i mn zkuen zjemci. Cena knihy vetn DPH je 119,- K. Knihu si mete objednat (vetn vech starch dl ady Poznvme elektroniku) na adrese: Nakladatelstv KOPP, umavsk 3, 370 01 esk Budjovice, tel./fax: 038 -646 04 74, e-mail: knihy@kopp.cz. Kompletn nabdku naleznete na internetu na adrese http://www.kopp.cz.
Indiktor napt baterie 3 V

Indiktory napt bateri kontroluj napt vtinou ve dvou stupnch zpsobem baterie dobr/patn. Problm vak me nastat pi poadavku jemnj kontroly a v ppad malho napt baterie (3 V). Z tchto dvod vznikl dle popsan indiktor, kter kontroluje prbn napt baterie 3 V pi maximln vlastn spoteb 3 mA. K indikaci je pouito t LED a indiktor m i pi pouit bnch soust mal rozmry. Je proto vhodn pro dodatenou vestavbu do vech zazen, kter podobnou kontrolu vyaduj. Zapojen indiktoru je na obr. 1. Indiktor se skld ze t identickch stup, tvoench tranzistory T1 a T3. Kad tranzistor je pes svoji diodu (D4, D6 a D9) ovldn naptm z pslunho odporovho dlie, kter je pipojen k napt baterie 3 V. Po sprvnm nastaven tchto dli svt LED D3 pi napt baterie 2,6 V a vtm, LED D2 v rozmez napt 2,1 a 2,6 V a LED D1 v rozmez napt 1,8 a 2,1 V. Diody D5, D7 a D8 zajiuj, aby v danm rozmez napt svtila pouze jedna LED. Zapojen je principiln zcela prhledn a nen zapoteb k nmu cokoliv vce dodvat. Na obr. 2 je obrazec plonch spoj a rozmstn soustek na desce s plonmi spoji. Desku osadme naped bez rezistor R4, R8 a R12 a bez diod D5, D7 a D8. Vechny rezistory a st diod je osazena do desky nastojato. K nastaven indiktoru potebujeme stabilizovan zdroj, jeho vstupn napt kontrolujeme slicovm multimetrem. Zdroj pipojme k indiktoru msto baterie. Msto rezistoru R12 pipojme odporov trimr o odporu asi 33 k, kter nastavme prv tak, aby pi napt zdroje 3 V LED D3 svtila a pi napt 2,5 a 2,6 V pohasla. Postupujeme opatrn, nastaven nen pli ostr. Potom trimr odpojme od
desky indiktoru a jeho odpor zmme multimetrem. Namen odpor se sname sestavit pomoc dvou paraleln zapojench rezistor, na kter je na desce msto. Nejlpe se to poda tak, e zvolme odpor jednoho z rezistor nejbli vt (z ady E12 nebo E24) ne je potebn (zmen) odpor a zkusmm paralelnm pipojovnm druhho rezistoru s rznmi, podstatn vtmi odpory, poadovan odpor co nejpesnji dostavme. Obdobn nastavme odpor rezistoru R8 tak, aby pi napt 2,5 a 2,6 V LED D2 svtila a pi napt 2,0 a 2,1 V pohasla. Nastaven odporu rezistoru R4 je nekritick, pi napt 2,1 V mus LED D1 svtit a pi napt 1,7 a 1,8 V mus zcela zhasnout. LED D1 mus bt vhradn erven barvy (erven LED maj ze vech LED rznch barev nejmen napt, potebn pro rozsvcen), aby indikace pracovala a do hranice napt 1,7
Obr. 2. Obrazec plonch spoj a rozmstn soustek na desce indiktoru napt baterie 3 V
Obr. 1. Indiktor napt baterie 3 V
a 1,8 V. Pi menm napt nesvt ji dn LED (baterie 3 V je hluboce vybit). Po nastaven odporovch dli pipojme diody D5, D7 a D8 zajiujc, aby svtila vdy jen jedna LED. Svtivost LED meme ovlivnit zmnou odpor rezistor R2, R6 a R11, musme si vak uvdomit, e tmto zsahem se mn i proudov spoteba celho indiktoru. Popsan indiktor byl vestavn do malho reportnho magnetofonu, kde ji pes rok slou k pln spokojenosti uivatele.
Seznam soustek
R1, R5, R9 R2 R3, R7, R10 R4, R8, R12 R6 R11 C1 T1 a T3 D1 D2, D3 D4 a D9 15 k, metal. 82 , metal. 10 k, metal. viz text 180 , metal. 560 , metal. 100 nF/12 V, keram. BC238 (KC238) erven LED 2 mA (mal pkon) zelen nebo lut LED 2 mA (mal pkon) 1N4148 (KA206) Daniel Kalivoda
Obr. 3. Svteln spna Pi spnn zte o vtm vkonu musme namontovat triak na chladic ebro. Pi stavb, oivovn a provozu svtelnho spnae je nutno vzt v vahu, e obvod je spojen galvanicky se st! Zdenk Hjek en cvkou L1, dvojitm varikapem D1 a kondenztory C2 a C5. Cvka L1 m 3 zvity mdnho lakovanho drtu o prmru 0,5 mm a m prmr 6 mm. Kmitoet se dolauje roztahovnm zvit cvky a ppadn zmnou potu zvit. Dvojit varikap lze nahradit dvma jednoduchmi varikapy, nap. KB109. Na varikapy se pes oddlovac rezistor R2 pivd modulan napt pmo z elektretovho mikrofonu MI1. Jako antna slou drt o dlce nkolika dm, pipojen na emitor T1. Vysla je napjen z miniaturn alkalick baterie B-L1028 ( 10 x 28 mm) naptm 12 V. Odbr proudu je asi 2,4 mA, take vysla me bt v nepetritm provozu mnoho hodin.
Radioelektronik Audio-HiFi-Video 1/1999
Miniaturn vysla FM
Vysla je uren pro penos zvukov modulace na vzdlenost nkolika destek metr. Kmitoet vyslanho signlu le v rozhlasovm psmu FM, aby bylo mon pjmat signl bnm pijmaem s rozsahem FM. Stavebnice popisovanho vyslae se prodv v Polsku, u ns se vak vysla legln pouvat nesm. Schma vyslae je na obr. 4. Zkladem vyslae je osciltor s tranzistorem T1 v zapojen se spolenm kolektorem. Pracovn bod T1 je nastaven odporovm dliem R3, R4 a emitorovm rezistorem R5. Kmitoet osciltoru (88 a 108 MHz) je uren rezonannm obvodem, kter je tvo-
Svteln spna
Jako spna osvtlen pi soumraku se osvdil obvod na obr. 3., kter autor ji nkolik rok pouv. Pes etzec srecch rezistor (R2 a R6), kter je zakonen rezistorem LDR (R7) se svteln zvislm odporem a ke ktermu jsou pipojeny kondenztory C1 a C2 pro fzov posun, se pes diak ER900 ovld triak BT136/600. Pi dennm svtle je odpor LDR asi 400 a 600 . V tomto stavu je bytek napt na LDR tak mal, e triak nesepne. Za tmy se odpor LDR zvt a tm se zvt i bytek napt na LDR na rove, potebnou k sepnut triaku. Pipojen LED D1 indikuje sepnut stav. Vechny rezistory jsou metalizovan 0,6 W (velikost 0207 podle katalogu GM Electronic), kondenztory jsou fliov na napt 100 V, LED D1 je erven, rezistor LDR je podle vlastnho vbru.
Oprava
V PE 7/99 v lnku Jednoduch kdov spna na str. 6 a 7 jsou na obr. 7 tlatka TL5 a TL12 chybn zapojena paraleln, zatmco sprvn maj bt zapojena do srie. tenm se omlouvme.
Obr. 4. Miniaturn vysla FM z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. Knihu Analog Electronics: An integrated PSpice approach, jejm autorem je T. E. Price, vydalo nakladatelstv Prentice Hall v roce 1997. Kniha pedstavuje vod do problematiky analogovch obvod s vyuitm simulanho programu PSpice. Nejprve jsou popsny aktivn soustky - diody, tranzistory a integrovan obvody, pak nsleduj kapitoly o zesilovach a jejich kmitotovch charakteristikch, osciltorech, filtrech, napjecch zdrojch atd. s mnostvm eench pklad. Kniha m 706 stran textu s mnostvm obrzk, m mkkou oblku a v R stoj 3084,- K.
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33 (Internet: http://www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net), v n si lze pedplatit jakkoliv asopisy z USA a zakoupit cokoli
TIMER 5
Ing. Pavel Hla
Timer 5 je tkanlov asov spna, kter umouje nastavit minutu, hodinu, den a msc sepnut a rozepnut kontaktu rel samostatn pro kad kanl. Lze tedy nastavit as zapnut a vypnut a t elektrickch spotebi s rozlienm 1 minuty na dobu a jednoho roku dopedu. Krom toho je mon navolit pro kterkoliv kanl reim kadodennho zapnut a vypnut v nastavenou hodinu a minutu.
V dsledku pouitho algoritmu vpotu podmnek pro sepnut rel nen mon nastavit as sepnut pes zmnu roku v normlnm reimu a as sepnut pes plnoc v reimu kadodennho spnn. Pouit rel maj kontakty dimenzovny pro spnn sovho napt do proudu a 5 A. Pstroj vznikl na zklad poteby ovldat elektrick spotebie v rekreanm objektu, kam dojdm v nepravidelnch, avak pedem znmch asovch intervalech. Clem bylo mt monost naprogramovat alespo na jeden msc dopedu postupn zapnut dvou akumulanch kamen a elektrickho bojleru v patinm asovm pedstihu ped plnovanm pjezdem. Krom tohoto zkladnho uren me pstroj nalzt i celou adu dalch vyuit, nap. lze naprogramovat kadodenn spnn vybranch spotebi (svtla, rozhlasovho pijmae, magnetofonu apod.) v uritou dobu a vytvoit tak iluzi ptomnosti osob i v oputnm byt. Kadodenn spnn je mon zkombinovat s jinm vstupem a tak nastavit kadodenn spnn od uritho data, nap. na dobu jednoho tdne nebo jen nkolika dn. Rozlien asovho daje pro sepnut: 1 minuta. Zatitelnost vstup: max. 5 A/250 V. Poet vstup: 3. Napjec napt: ss nebo st 7 a 12 V. Proudov spoteba: asi 15 mA. Mechanick rozmry: 73 x 93 x 15 mm.
Popis funkce
Pi normlnm provozu je na tymstnm displeji prbn zobrazovn aktuln as s monost zvolit zobrazen hodin a minut, msce a dne v msci, roku a dne v tdnu, nebo minut a sekund. Pi zobrazen dne v msci a msce (jak pi normlnm chodu, tak i v reimu nastavovn hodnot relnho asu i hodnot pedvoleb) svt pro snaz orientaci indikan LED s oznaenm DATE. Chod hodin je indikovn dvojic LED, blikajc v rytmu 0,5 Hz. K nastaven aktulnho asu i pedvoleb slou celkem tyi tlatka. Zkladem celho pstroje je obvod DS1302 firmy DALLAS, co je obvod relnho asu, uchovvajc ve svch registrech stav sekund, minut, hodin, dne v msci, msce, dne v tdnu, a roku a to i s ohledem na pestupn roky. Krom registr pro uchovn daj kalende a registr pro jejich zen je v tomto obvodu
Charakteristick daje
Uren pstroje: programovateln spnn spotebi a na 1 rok. Obr. 1. Schma pstroje
umstno jet 31 osmibitovch registr, pouitelnch jako pam RAM, kter jsou v tto aplikaci vyuity pro ukldn daj pro pedvolby jednotlivch kanl. Soust obvodu je i programovateln dobje zlonho napjecho zdroje, kter umouje v uritch mezch volit velikost dobjecho proudu a maximlnho napt pro zlon zdroj. Pi normlnm provozu je tedy zlon zdroj automaticky udrovn v nabitm stavu a pi vpadku napjecho napt je zajitn chod vnitnch hodin a vechny hodnoty nastaven v pedvolbch zstanou uchovny. Vzhledem k nepatrn spoteb obvodu je doba provozu na zlon zdroj s pouitm akumultorem prakticky neomezen.
Cel asov spna je zen mikrokontrolrem PIC16C55, kter periodicky te asov daj z obvodu RTC a zobrazuje jej na tymstnm displeji. Pitom je stle porovnv s hodnotami pedvoleb pro vechny kanly a pi splnn podmnek pro zapnut kanlu sepne pslun rel. Po zapnut jsou na displeji zobrazeny minuty a hodiny relnho asu. Stisknutm tlatka DI je mon cyklicky pepnat zobrazen dne v msci a msce, dne v tdnu a roku, nebo vtein a minut. Pi zobrazen dne v msci a msce svt LED DATE. Stisknutm tlatka SET se dostaneme do reimu nastavovn hodnot relnho asu, kdy slice na displeji svt znateln menm jasem, vyjma poslednho msta. Stisknutm tlatka SHIFT se pesune vysvcen msto o jednu pozici doleva (ppadn ze tvrtho msta opt na prvn). Stisknutm tlatka INCREMENT je mon zvyovat hodnotu vysvcenho msta, piem je nutn si uvdomit, e tae vech mst pi nastavovn maj modul 10 a je tedy mon nastavit i nesmysln daje (nap. nult msc, nebo sedmdestou minutu apod.) Stejn jako pi normlnm chodu hodin lze i v reimu nastavovn stisknutm tlatka DI cyklicky pepnat dvojice zobrazovanch registr hodiny + minuty, den v msci + msc, den v tdnu + rok a sekundy + minuty. Opt pi navolenm zobrazen dne v msci a msce svt LED DATE. Optovnm stisknutm tlatka SET se opust reim nastavovn a nastaven daje vech registr, uchovvajcch hodnoty asu, se zap do vnitnch registr obvodu RTC. Stisknutm tlatka PRESET pi normlnm chodu hodin se dostaneme do reimu nastavovn pedvoleb pro jednotliv kanly. Na displeji se objev 0-on, co znamen monost nastavovat as sepnut pro kanl . 0. Stisknutm tlatka SHIFT se postupn objevuj nvt 0-OF, 1-On, 1-OF, 2-On,
2-OF a pak opt 0-On atd. Nyn se meme stisknutm tlatka PRESET vrtit zpt do zobrazovn asu, nebo stisknutm tlatka SET navolit md nastavovn pedvoleb, kdy se objev nastaven daj minut a hodin pro sepnut (pro nvt On), nebo rozepnut (nvt OF) pslunho kanlu (0, 1, 2). Stejn jako pi nastavovn relnho asu je posledn msto zobrazovno s vtm jasem a lze tlatkem INCREMENT zvyovat jeho hodnotu a tlatkem SHIFT posouvat vysvcen msto a tak nastavovat postupn jednotky minut, destky minut, jednotky hodin a destky hodin. Stisknutm tlatka DI se pepne do zobrazen dne v msci a msce (co je indikovno svitem LED DATE) a stejnm postupem lze nastavovat jednotky dn, destky dn, jednotky msc a destky msc. Jin daje (sekundy, den v tdnu a roky) se v reimu pedvoleb nenastavuj a dalm stisknutm tlatka DI se vrtme na zobrazen minut a hodin. Opt je teba dbt sprvnho nastaven, nebo vechny tae pedvoleb umouj nastavit i nelogick hodnoty. Nastavme-li na mst msc a dn v msci daj 00 00, spn pslun rel denn v dob podle nastavench minut a hodin. Po sprvnm nastaven se stisknutm tlatka SET nastaven daje zap na pslun msto pamti pedvoleb a na displeji se zobraz opt nvt s slem nastavovanho kanlu (nap. 0-On). Nyn meme bu pokraovat v nastavovn pedvoleb s tm, e tlatkem INCREMENT navolme poadovan slo kanlu a opakujeme ve popsan postup, anebo skonit nastavovn a stiskem tlatka PRESET se vrtit na zobrazen relnho asu (hodin a minut). Nestiskneme-li bhem jakhokoliv nastavovn daj nkter z tlatek bhem doby deseti sekund, vrt se automaticky do reimu zobrazen asu, ani by zapisoval daje do registr obvodu RTC.
Obvodov een
Cel pstroj je zaloen na vyuit obvodu RTC IC2 typu DS1302 firmy DALLAS, ker pomoc tvodiov sbrnice komunikuje s dicm mikrokontrolrem IC1 typu PIC16C55. Osciltor mikrokontrolru posta typu RC, protoe pesnost asovho daje je dna samotnm obvodem RTC, kter pracuje s vlastnm krystalem X1. Tento krystal by ml mt podle doporuen vrobce obvod RTC kapacitu 12 pF. Vtina dostupnch krystal (nap. z digitlnch hodinek nebo ze star desky potae) tento poadavek nespluje a zkuenost ukazuje, e pi pouit tchto krystal se hodiny ponkud pedchzej (asi o 1 minutu za msc). Tento nedostatek je mon odstranit pipojenm kondenztoru C6 s kapacitou nkolika pF, kterm lze kmitoet dothnout. Pouijeme trimr vhodnch rozmr, nebo jako nhraku dvojici zkroucench, lakem izolovanch vodi o dlce asi 6 cm (tento nhrakov trimr pak ladme postupnm zkracovnm dlky vodi). Mikrokontrolr svm programem neustle te asov daje z obvodu RTC a multiplexem je zobrazuje na tymstnm displeji LED O1 a O4. Pro zachovn monosti buzen segment displeje pmo z vstup mikrokontrolru je nutn pout typy s malm pkonem. Pi rozsvcen jednotlivch mst se zrove dotazuje na stav tlatek TL1 a TL4, pomoc nich je mon ve popsanm zpsobem nastavovat poadovan daje. Stisknut tlatka je doprovzeno akustickm signlem (ppnutm piezoelementu PI1). Jako indikace chodu hodin blikaj pi normlnm provozu v rytmu 0,5 Hz diody D2 a D3. Pi ten porovnv aktuln asov daj s daji nastavenmi v registrech pedvoleb a podle toho spn, ppadn rozepn pslun rel Re1 a Re3, pipojen na vstupy
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
Modul spnanho zdroje 5 V

Ing. Pavel Hla
Pro stabilizaci napjecho napt se stle nejastji pouvaj linern stabiliztory. Jsou cenov dostupn, lze je snadno sehnat pro vechna bn pouvan napt v nkolika vkonovh adch. Jejich aplikace je velmi jednoduch a s jejich funkc obvykle nebvaj dn pote. Tyto dvody jsou zejm tak pinou jejich masovho rozen. Urit problmy mohou nastat, zane-li v aplikaci hrt roli innost stabiliztoru nebo nm zane vadit ztrtov vkon spojen s nutnost zabezpeit nleit chlazen. V takovchto ppadech je vhodn pout nkter typ nespojitho regultoru. Tyto obvody pracuj na principu nbojov pumpy nebo jako spnan zdroje a dosahuj innosti i vce ne 85 %. Oproti linernm stabiliztorm poskytuj monost i vzestupn transformace napt. Vvoj obou tchto technologi doznal posledn dobou znanho rozmachu a zabv se jm mnoho firem. Za nejdokonalej a nejpropracovanj obvody lze asi povaovat produkty firmy Maxim, kter problematice nespojitch regultor vnuje pomrn znan procento svho vvojovho a vrobnho potencilu. Mezi cenov nejdostupnj obvody bezpochyby pat obvod MC34063 od firmy Motorola, kter m v sob integrovny tm vechny prvky potebn pro innost spnanho regultoru a vysta tud s minimem vnjch soustek. Obvod lze podit za cenu okolo 30 K a dodv se jak v pouzdru DIP8, tak i v proveden SMD. Pro pouit stabiliztoru s tmto obvodem mikrokontrolru pes budic tranzistory T1 a T3. Obvod s tranzistorem T4, rezistory R15, R16 a R17 a diodou D7 tvo jednoduch kompartor, kter slou k nulovn mikrokontrolru pi poklesu napjecho napt. V napjec vtvi je zaazen diodov mstek D1, kter spolu s filtranm kondenztorem C3 umouje pout pro napjen i stdav napt. Obvod IC3 stabilizuje napjec napt na 5 V. Na mst zlonho zdroje B1 je mon pout akumultor NiCd zskan ze starho motherboardu. Z hlediska kapacity na nj nejsou kladeny dn velk nroky, protoe odbr samotnho obvodu RTC je du A. Pesto je vhodn akumultor ped zapjenm zformovat nkolika cykly nabit a vybit proudem o velikosti piblin 5 mA. jsem navrhl modul, kter se mi velmi osvdil a jeho pouit me usnadnit prci i jinm konstruktrm. Modul je uren pro vstupn napt 5 V, lze ho vak jednodue zmnou dlicho pomru odporovho dlie upravit i pro jin napt. (Pi dodren podmnky, e vstupn napt je men, ne napt vstupn.) Vstupn napt se me pohybovat v rozsahu 8 a 30 V. Regultor s tmto obvodem lze navrhnout i jako vzestupn, zapojen je vak ponkud odlin. Schma je na obr. 1, na obr. 2 je deska s plonmi spoji. Modul nezabere o mnoho vce msta, ne linern stabiliztor v pouzde TO 220. Maximln proud, kter lze z tohoto modulu odebrat, a innost obvodu zvis na proveden cvky L1. Optimln induknost cvky podle doporuen vrobce je 220 H, pi kter lze z obvodu odebrat proud i vce ne 0,5 A, a dosaen innost je lep Obr. 1. Schma pstroje
ne 75 %. V zapojen lze pout induknosti v pomrn irokm rozmez hodnot (s spchem jsem vyzkouel induknosti od 150 H a do 2 mH). Vyhov napklad cvka zhotoven na toroidnm jdru s vnjm prmrem 10 mm z hmoty H21. Pro induknost cvky asi 220 H ji navineme 28 zvity vodiem o prmru 0,4 mm.
R1 L1 UIN +5 V D1 C2
+ C1 R3 R2
+ C3
pouit miniaturnch tlatek o rozmrech 6 x 6 mm, jejich hmatnky bude nutn ve vtin ppad prodlouit (vborn se pro tento el hod kovov maktka starch propisovacch tuek). Piezoelement PI1 je pipojen do desky s plonmi spoji zapjenm vhodn zkrcench vvod a mechanicky pipevnn pomoc dvou roubk M2 a distannch podloek vky asi 3 mm. Pi osazovn desky nesmme zapomenout na dv drtov propojky, kter musme zapjet jet ped osazenm obvod (ppadn objmek) IC1 a IC2. Rezistor R12 je typ pro povrchovou mont, a je proto pipjen ze strany spoj. Pro pipojen vodi napjen i vstup spnae jsou pouity roubovac svorky typu ARK210/2.
Mechanick konstrukce
Cel pstroj je postaven na jedn desce s jednostrannmi plonmi spoji o rozmrech 73 x 93 mm a me bt buto pouit ve form modulu jako soust jinho zazen, nebo vestavn do samostatn krabiky vhodnch rozmr. Plon spoj je navren pro
Seznam soustek
R1 a R8 R9 a R11 R12 R13 R14 R15 R16 R17 1 k 22 k 3,9 k (SMD) 100 k 3,9 k 3,3 k 18 k 47 k
R18 2,7 k C1 18 pF, keram. C2 10 F/16 V C3 220 F/16 V C4, C5 100 nF, keram. C6 trimr viz text D1 B800 diodov mstek D2, D3 LED 3 mm, . nzkop. D4 - D6 KA222 D7 3V9/400 mW D8 LED 3 mm z. nzkop. X2 32 768 Hz hodinkov IC1 PIC16C55RC IC2 DS1302 IC3 A7805 O1 a O4 H101 T1 a T3 BC546 T4 BC558 Pi1 KPT1540W Re1 a Re3 JV12K Tl1 a Tl4 1720D miniaturn tlatko 6 x 6 mm S1 a S4 svorky ARK210/2 B1 B-Z3A65 Naprogramovan PIC lze objednat za 300 K na adrese: Ing. Pavel Hla, Jabloov 2, 106 00 Praha 10, tel.: (02) 755 16 72; e-mail: hupa@post.cz.
Rychle rychlonabjeka
Ing. Radek Vclavk, OK2XDX
Kdy se mi po dvou letech odporouely akumultory v run radiostanici a j zjistil, e originln akupack stoj pes 2000 K, zaal jsem pemlet, jak tuto situaci levn vyeit. Natst se do originlnho akupacku velo 6 akumultor velikosti AA typu NiMH. Abych ml radiostanici vdy k dispozici, chtl jsem si postavit (co nejjednodu) rychlonabjeku.
Na kadm z uveejnnch zapojen se mi vak nco nelbilo. Jednou to byla velk sloitost zapojen, zbyten velk pouzdro integrovanho obvodu, nutnost stabilizovanho napjecho zdroje apod. A jsem nael obvod MC33340, kter byl pro mj el ideln. Nem cenu podrobn opisovat katalogov list, zjemci jej najdou napklad na Internetu [1], co je vyhledvac strnka firmy Motorola. Mezi hlavn rysy pat: - zastaven nabjen pi poklesu napt na akumultoru (negative slope detection); - programovateln asova 1 a 4 hodiny; - kontrola teploty baterie; - kontrola napjecho napt; - irok rozsah napjen 3 a 18 V. O tom, e se jedn o pomrn komplexn obvod, svd poet 2512 tranzistor na ipu. Integrovan obvod MC33340 pouv dva reimy nabjen, rychl a udrovac. Z rychlho nabjen do udrovacho reimu obvod pejde, pokud napt na akumultoru zane klesat. Tato metoda jak ukonit nabjen ji byla nkolikrt na strnkch PE popsna. Jako zlon metodu zastaven rychlho nabjen lze pout bu peteen vestavnho asovae nebo pekroen teploty akumultoru. Intern asova lze naprogramovat v 7 krocch od 71 do 283 minut pomoc vvod T1 a T3 (NZ - nezapojen): T3 NZ NZ NZ NZ GND GND GND T2 NZ NZ GND GND NZ NZ GND T1 NZ GND NZ GND NZ GND NZ as [min] 283 247 212 177 141 106 71 U svch akumultor pouvm prv nejdel asov limit. Pouit termistoru NTC se mi zdlo pli sloit a vyadovalo 3ilov kabel k akupacku. MC33340 snm napt akumultoru pes vvod VSEN. Pokud je na nm napt mezi 1 a 2 V, zane rychlonabjec reim. Pi napt pod 1 V, co me znamenat vadn lnek, nebo pi napt >2 V (nepipojen akumultor) zstv obvod v reimu udrovacho nabjen. Jako vkonov soustka je s vhodou pouvn stabiliztor LM317, take k napjen sta obyejn nestabilizovan zdroj (jeho soust je i usmrova B1 a C3). Prv toto zapojen mi pipadalo na cel nabjece jako nejzajmavj. Odpad tak nutnost dalho spnacho tranzistoru v srii s akumultorem. Napjen obvodu nesm pekroit 18 V. Vsledn jednoduch zapojen je na obr. 1. Dli R1, R2 je nutn urit podle potu nabjench lnk (pro napt 1 a 2 V na VSEN, viz ve). Vztah je jednoduch: R1 = R2[(Vaku/VSEN) - 1]. Odpory rezistor R1 a R2 volme du destek kiloohm. Nabjec proud v rychlm reimu zvis na typu akumultoru a d se vypotat: If = 1,25/R6. R6 dimenzujeme na vkon P = 1,25.If. Proud v udrovacm reimu by se ml pohybovat mezi 0,03 a 0,05 CA (jmenovit kapacita akumultoru) a je uren: Iu = (Vin - 0,5 - Vaku)/R5. Dioda LED D4 signalizuje stav nabjen. Pi rychlm nabjen blik asi 1x za 1,4 s, pi udrovacm reimu svt trvale. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek jsou na obr. 2. Obvod je
dodvn jak v pouzde DIP8 (suffix P), tak i v proveden SMD (suffix D). Byl jsem limitovn i mstem, take jsem pouil verzi SMD. Regultor IC2 je umstn na malm chladii. Desku s plonmi spoji si samozejm kad me navrhnout podle svch poteb. J se snail o co nejmen rozmr, abych mohl desku vestavt do malho napjecho adaptru. Co dodat? Nabjeka pracovala na prvn zapojen bez nutnosti nastavovn. Cel lnek najdete i na m strnce http://www.qsl.net/ok2xdx, vetn vkres desky s plonmi spoji. Dodavateli obvod firmy Motorola jsou napklad GES Plze nebo Macro Weil Praha, nkter se daj zakoupit u firmy Phobos ve Frentt pod Radhotm. Firma EMGO (Arel VH a. s., 73 951 Dobr) pislbila nachystat pro zjemce sadu soustek, bli informace na 0658/601 471, nebo www. emgola.cz, e-mail: emgo@iol.cz.
Literatura
[1] Katalog firmy Motorola na Internetu http://design-net.com/cgi-bin/dlsrch.
Obr. 1. Zapojen rychlonabjeky s MC33340.
Obr. 3. MC33340 na stran spoj
ipov karty prakticky

Vladimr Va, OK1FVV
S ipovmi kartami (smartcard) se setkvme prakticky denn. Nejastji s telefonnmi kartami i SIM kartami mobilnch telefon GSM, pop. kartami pouvanmi v dekodrech satelitnch pijma. Krom toho se pouvaj i pro adu dalch aplikac, zejmna v souvislosti s bezpenost systm, objekt apod., nap. v bankovnictv. Pestoe je oblast ipovch karet zajmav i pro amatry, na strnkch AR byly zatm publikovny jen dva pspvky [1], [2] vnovan tece telefonnch karet. V obou lncch je popisovn zpsob peten obsahu pamti telefonn karty pomoc paralelnho portu potae PC a jednoduchho programu napsanho v jazyce Turbo Pascal pro DOS. To, co v obou lncch chyb, je popis mechanick sti teky. Clem nsledujcho lnku je ukzat jednoduchou mechaniku teky ipovch karet snadno vyrobitelnou amatrskmi prostedky, dle mechaniku simulru ipov karty a zapojen jednoduchho interfejsu mezi tekou ipov karty i simultoru ipov karty a sriovm portem COM1 nebo COM2 osobnho potae PC. Vzpomnan telefonn karty ve sv podstat nejsou pravmi smart-kartami, nebo neobsahuj dn procesor. Vtina souasnch ipovch karet (nap. SIM karty GSM) procesor obsahuje a se svm okolm komunikuje prostednictvm protokolu ISO 7816 [3]. Struktura karty je patrn z obr. 1. Na svm ipu maj tyto karty jednoipov mikroprocesor, kter je schopen sm provdt vce i mn sloit vpoty. Mezi tyto vpoty velmi asto pat schopnost zaifrovat nebo deifrovat data pomoc kle, kter je uloen na kart, co dv tomuto typu karet znan monosti pro kryptografickou autentizaci nebo pro realizaci platebnch transakc. Karta je spojena s vnjm svtem konektorem. Akoli standard ISO 7816-2 definuje 8 kontakt tohoto konektoru, v praxi se z nich vyuv jen 5 nebo 6. Dva z tchto kontakt (Vss a Vcc) slou pro napjen karty. Karta je vdy napjena extern a pro napjen se pouv napt 5 V. Kontakt reset slou pro resetovn procesoru karty. Kontakt I/O je pouit pro vstup a vstup dat z karty. Kontakt CLK slou jako vstup externch hodin pro procesor a referenn kmitoet pro vstup a vstup pes kontakt I/O. Standard ISO 7816 pedepisuje pouit externch hodin s kmitotem 3,5795 MHz a penosovou rychlost 9600 Baud. U nkterch karet je mono pozdji kartu peprogramovat pro pouit jinho hodinovho kmitotu a jin penosov rychlosti toto peprogramovn ale vechny karty neumj a karta nemus vdy pracovat spolehliv. Kontakt Vpp je uren pro piveden vtho napjecho napt, kter je nezbytn pro zpis a mazn pamt EPROM a EEPROM. V modernch kartch se tento kontakt ji nevyuv, protoe tyto karty si potebn programovac napt generuj samy na ipu z napjecho napt. Mimo interfejsu pro styk s vnjm svtem obsahuje procesorov ipov karta mikroprocesor a pamti. V souasn dob m pevn vtina ipovch karet 8bitov mikroprocesor s instrukn sadou kompatibiln bu s jednoipovmi mikroprocesory Intel nebo Motorola. Pokud m karta provdt kryptografick operace s veejnm klem, kter jsou znan vpoetn nron (nap. pomoc algoritm RSA
Obr. 1. Vnitn struktura ipov karty
Obr. 2. Penos jednoho slova
nebo DES), je vybavena specilnm hardwarovm koprocesorem pro operace modulrn aritmetiky s velkmi sly. Pam bv v ipov kart rozdlena na nkolik oblast, kter jsou realizovny rznou technologi. Karta obsahuje pam RAM, kter pi vyjmut karty ze teky ztrc svj obsah a slou pouze pro uloen doasnch vsledk pi vpotech. Kapacita tto pamti u vtiny karet nepevyuje 512 byte. Dal oblast pamti bv realizovna pamt ROM, kter je nepepisovateln a obsahuje operan systm a nkdy tak samotnou aplikaci karty. Kapacita tto pamti bv nkolik kilobyte, vjimen i nkolik mlo destek kilobyte. Posledn st pamti je provedena technologi EEPROM a je elektricky programovateln a mazateln. Na rozdl od pamti RAM si vak pamatuje informace i po vytaen karty ze teky a obsahuje dleit informace aplikace. Nyn ji vme, e kartu d procesor, kter je spravovn operanm systmem. Zbv doeit otzku, jak je mon s tmto systmem komunikovat. K tomu slou prv protokol 7816, pomoc nho se kart zaslaj pkazy a pijmaj jej odpovdi. Vzhledem k tomu, e v ppad normy ISO 7816 je definovno pomrn irok spektrum monost, jak se me dan karta chovat, je teba, aby zazen komunikujc s kartou (univerzln terminl) mlo njakou monost zjistit, jak typ karty a od jakho vrobce do nj byl prv zasunut. K tomuto elu je definovna pomrn propracovan udlost RESET, jej soust je generovn bloku dat oznaovanho jako Answer-to-Reset, kter dopodrobna popisuje charakteristiky pslun karty. Tk se to samozejm jen vlastnho komunikanho kanlu. Informace o konkrtnm operanm systmu zde u obsaeny nejsou. U naprosto neznm karty tedy nen mon urit, jak pkazy pouv a jak je jejich smantika. Vrame se vak nyn k udlosti RESET. Jedin, co mus terminl o zasunut kart vdt, je, zda pjde o synchronn i asynchronn druh penosu. Vtina karet, s ktermi se setkvme, komunikuje asynchronn. Zpsob resetovn takov karty je nsledujc: pot, co je karta zasunuta do terminlu, je pipojeno napjec napt a na vstup CLK je piveden stabiln hodinov signl v rozsahu jednoho a pti MHz. Signl RES je udrovn na rovni logick nuly. Asynchronn karta, reagujc na nulovou rove na vvodu RES, by jako reakci na tento stav mla zat nejpozdji do 40 000 hodinovch cykl s vyslnm dat Answer-to-Reset. Pokud se tak nestane, pak terminl pedpokld, e karta resetuje na rove H, take nastav RES = H a znovu poskytne 40 000 hodinovch cykl k tomu, aby zareagovala. Pokud se ani potom nic nestane, pedpokld se, e karta neodpovd asynchronnmu ISO 7816 a terminl ji vrt jako neplatnou. Pro ppad spnho resetu plat, e
Obr. 3. Terminl DumbMouse
Obr. 4. Terminl Season vvod RES by ml v prbhu dal komunikace zstat v takovm stavu, v jakm dolo k udlosti RESET. Jet se podvme na to, jak vlastn asynchronn penos pes vvod I/O vypad. Penos jednoho slova je vidt na obr. 2. Stejn jako v ppad ostatnch sriovch penos definuje norma dva zkladn stavy na veden, a to znaku (Z) a mezeru (A). Pokud je veden v klidovm stavu, potom je na nm signl znaka. V ppad, e na veden prv nkdo vysl, potom na nm me bt bu mezera, nebo znaka podle toho, jak bit zprvy je prv vysln. Komunikace je obousmrn, ale vdy plat pravidlo, e karta vysl data teprve v okamiku, kdy ji k tomu terminl njakm zpsobem vyzve (reset, pkaz pro OS, apod.). Plat pravidlo, e jak terminl, tak i karta jednoznan vd, kdo bude vyslat nsledujc datov slovo. Na otzku, jak takovou kartu pipojit k PC, lze odpovdt, e teoreticky vzato by mlo bt mon vytvoit interfejs mezi rozhranm RS232 a protokolem 7816-3. Konen to jde nejen teoreticky, nebo ada jednoduchch terminl pracuje prv tmto zpsobem. Takovmi terminly jsou nap. DumbMouse [4] na obr. 3, Season [5], [8] na obr. 4, i Asim [7], [8] na obr. 5.
Obr. 5. Terminl Asim Musme si uvdomit nkolik zkladnch skutenost. Je nutn pizpsobit rovn signl (RS232 pouv V.28, zatmco 7816 pouv TTL), co by ml bez problm obstarat nap. obvod typu MAX232. Dle je teba potat s tm, e provoz je poloduplexn, take je teba signly RxD a TxD z potae vhodnm zpsobem spojit na stran karty a navc zavst dodatenou logiku, zamezujc pjem terminlem vyslanch znak. Dle je teba uvit, e penosov kmitoet karet se me mnit, zatmco bn obvody UART pracuj na pomrn fixnch kmitotech. Asi nejschdnj cesta vede pes volbu takovho krystalu, aby penosov kmitoet byl 9600 b/s. Dle je teba na konci penench znak pouvat dva stop bity. Obdobn meme tento interfejs pouvat ke sledovn komunikace nap. mezi telefonem GSM a kartou SIM. Pro telefony Motorola vyhovuje penosov rychlost 8736 b/s. Pokud porovnme zapojen interfejsu mezi PC a ipovou kartou, pop. mezi zazenm, pro kter m PC spolu s interfejsem kartu simulovat, zjistme, e nejsnadnj bude pout interfejs s MAX232. Zrove vidme, e rzn interfejsy se li navzjem pouitm dicch signl RS232. Pokud zvolme urit interfejs, meme ho bez pravy
pouvat jen s nktermi programy. V ppad, e chceme pouvat jeden interfejs pro co nejir spektrum aplikac a s rznmi programy, je lep postavit univerzln interfejs s propojkami nastavitelnmi podle pouit aplikace a SW tak, aby zapojen bylo elektricky ekvivalentn tomu, co poaduje pslun SW. Porovnnm zapojen rznch interfejs, doplnnm o spojky a krystalov osciltor dostaneme zapojen na obr. 6. Interfejs lze pes D1 napjet ze zdroje 5 V, nebo je mon pout vt napt 9 a 15 V. V tom ppad osadme stabiliztor IO4. Jednostrann deska s plonmi spoji na obr. 7 je navrena tak, aby byla snadno zhotoviteln odkrbnm dlicch ar ostrm nstrojem. Rozloen soust ukazuje obr. 8. Ke konektoru K2 se prodluovacm kabelem d pipojit bu mechanika teky ipov karty nebo deska s plonmi spoji (obr. 9) tlouky 0,8 mm (i ten), kterou lze zasunout do mobilnho telefonu v ppad, e chceme simulovat SIM kartu, pop. upravovat SW mobilnho telefonu. Mechaniku teky lze zhotovit i amatrsky se skromnm dlenskm vybavenm. Za zklad slou zkladn deska z izolanho materilu, nap pertinaxu podle obr. 10. Z tohoto materilu nejprve odzneme destiku 80 x 120 x x 100 mm. Pot uprosted n zhotovme podln lbek asi 26 x 3 nap. frzovnm. Listem pilky na kov vypilujeme dva zezy tak, abychom vytvoili prostor pro zasunut ipov karty. Pro odzkouen rozmr tto desky pouijeme teba starou telefonn kartu. Dleit je dodret jen rozmry souvisejc s rozmry karty a umoujc pimen pohyb ipov karty v drce. Krom toho nen nutn pout frzovn lbku a msto toho lze zkladn desku zskat seroubovnm t dl, k jejich zhotoven nm sta pilka a vrtaka. Potebujeme jet vyrobit dva drky kontakt z jednostrann pltovanho kuprextitu. Na destice odkrbme prouky mdi tak, abychom zskali ploky k pipjen kontakt, viz obr. 11. Jako tyto kontakty se ukzalo nejsnadnj vyut kontakty pouvan nap. v konektorech pro pipojen propojovacch kabel a mechaniky FD 5 ". Pot, co zhotovme drky kontakt a pipjme k nim kontakty, pipevnme drky k zkladn desce teky. Pitom je dobr v drku vloit starou telefonn kartu a drky kontakt umstit do takov polohy, aby se kontakty dotkaly pslunch ploek na kart a teprve v tto poloze pipevnt drky, tj. otvory pro pipevnn drk kontakt vyvrtat a po nalezen jejich nejvhodnj polohy. Dva otvory na okraji zkladn desky slou k pipevnn drku konektoru CANON, jde o konektor K3 z obr. 6.
Obr. 6. Interfejs pro pipojen ipov karty Obr. 7 a 8. Deska s plonmi spoji (dole) a rozmstn soustek
Obr. 9. Deska s plonmi spoji adaptru pro simulaci ipov karty Dleitou st teky i simultoru ipov karty je i programov vybaven. Jeho vydatnm zdrojem je Internet. Odzkouel jsem nap. ASIM v. 3.1 pro simulaci SIM GSM karty [6], [7] s telefonem Motorola TX770, kter mi zbyl po skonen smlouvy s Paegasem, a jedin, co po skonen smlouvy uml, bylo vypsn zprvy UNREGISTRED SIMM CARD. Nyn se simultorem karty SIM um nap. zjistit ptomnost a slu signlu jak Paegasu, tak Eurotelu. Obdobn lze s programem MEDIT v. 3.03 provdt zmny v firmware telefon Motorola. K obma programm je t k dispozici zdrojov kd v Turbo Pascalu. Krom Internetu jsou oba tyto programy umstny v rubrice GSM v PR BBS. Soust programu Asim v. 3.1 je i A3A8 GSM autentizace, take by tento program pi znalosti Ki a IMSI (vznam tchto konstant viz literatura) mohl pracovat jako klonovan SIM GSM karta. Jak zjistit tyto konstanty, bylo diskutovno v [5], kde je t odkaz na program SIMSCAN, kter umouje pest Ki bhem nkolika hodin ze SIMM karty v tece. IMSI samozejm podstatn rychleji. Program byl uveejnn opt vetn zdrojovho kdu, tentokrt v MS VisualC++. Obdobn informace dostane kad i na hackerskch strnkch www.ccc.de. Budi
Obr. 10. Mechanick st teky ipovch karet nm to ponauenm a radji nikomu nepjjme GSM telefon s SIM kartou. Pokud by se dostal do nepovolanch rukou, stailo by tekou karty zjistit Ki a IMSI na SIM karty. To by pak takov osob umonilo volat na n et i po vrcen telefonu a SIM karty. Pro pokusy se tenm i zapisovnm do ipov karty, a to nejenom GSM SIM karty, meme zkusit i SW z [4]. Ten je opt k dispozici vetn zdrojovho kdu v C a Perlu, a to jak pro Linux, tak pro Windows.
Obr. 11. Sestava kontakt [5] Klma, V., Rosa, T.: Karta a jej kl. CHIP . 8/98, s. 115. [6] http://www.g7hid.demon.co.uk/motorola.htm. [7] http://www.tele-servizi.com/Janus/ motpages.htm. [8] http://www.hackwatch.com/~koolek. [9] Rosa, T.: Kdy se ekne Smartcard. CHIP . 5/97 a 8/97. [10] Klma, V.; Rosa, T.: GSM pod tlakem klonovn. CHIP . 7/98, s. 134. [11] Maty, T.; Pitner, T.: GSM - bezpenost a principy ustaven spojen. Conect! . 5/96, s. 66. [12] Klma, V.; Rosa, T.: Dvrnost a ifra v GSM. CHIP . 9/98, s.148. [13] Maty, V.: Bezpenost GSM. Computerworld . 34/98, s. 18. [14] Hanek, P.: ipov karty. Computerworld . 31/98, s. 15. [15] Hanek, P.: Bezpenost ipovch karet. Computerworld . 32/98, s. 16.
Literatura
[1] Kotas, J.: Telefonn karty. AR A9/ 95. [2] N.B.: Zariadenie na tanie obsahu pamti telefnnych kariet. Praktick elektronika 9/98, s. 28. [3] http://nic.funet.fi/pub/doc/telecom/ phonecard/chips/iso7816.txt. [4] http://cuba.xs4all.nl/~hip/dumbmouse.html.
Potlaen rezonance vkovho reproduktoru

V modernch reproduktorovch soustavch se pouv mnoho kompenzac. Jednou z nich je kompenzace impedann charakteristiky mnie. V literatue se uvd pedevm kompenzace basovho reproduktoru, avak mnoho profesionlnch soustav m i kompenzaci reproduktoru vkovho. Zvlt star typy vkovch reproduktor (bez chladcho ferrofluidu kter tak tlum mechanick rezonance) maj na rezonannm kmitotu (1 a 1,5 kHz) peven na impedann charakteristice. To me zpsobit snen dlcho kmitotu. Proto je vhodn pout kompenzaci (obr. 1), kter tuto rezonanci potla. Zvlt je dobr pout kompenzaci, pokud vkov reproduktor pracuje blzko rezonannho kmitotu, ppadn pokud pouijeme vyhbku s malou strmost (6 dB/okt), nebo pokud pedpokldame vt zaten reproduktoru.
L = 0,1592QesRe/fs , R = Re + (Qes + Re)/Qms , kde Re je stejnomrn odpor reproduktoru, fs rezonann kmitoet, Qe elektrick initel jakosti a Qms mechanick initel jakosti. Problm je ale v tom, e u mnoha vkovch reproduktor neznme initele jakosti. Potom meme pout piblin vztahy: C = 0,03003/fs L = 0,02252/(fsfsC) Rezistor Rc pouijeme s odporem odpovdajcm jmenovit impedanci. Pokud mme monost mit impedanci, meme s odporem rezistoru experimentovat. I pi pouit piblinch vzorc je vykompenzovn reproduktoru dobr. Kompenzaci doporuuji hlavn u vhbek prvnho du (-6 dB/okt). Michal Kellner
Obr. 1. Schma kompenzanho obvodu Kompenzan obvod vypoteme podle tchto vztah: C = 0,1592/(ReQesfs) ,
Programtor pamt ady 93Cxx

Ji Nmec
Velmi asto je poteba v mikroprocesorovch systmech zlohovat data tak, aby byla uchovna i po vypnut napjecho napt. K tomu slou pamti EEPROM (electrically erasable programmable read only memory - elektricky mazateln a programovateln pamti). Nen-li tchto dat mnoho, je vhodn pout pamti s men kapacitou a takov, kter obsad co mon nejmn vvod portu mikroprocesoru. Dnes existuje na trhu nkolik druh takovchto pamt. Jedn se o tzv. sriov pamti EEPROM a jednotliv druhy se li kapacitou a hlavn komunikan sbrnic. Dle v lnku budou popsny pamti ady 93Cxx.
startbit (log. 1). Jednotliv operan kdy jsou dle podrobnji popsny a rozepsny v tabulce. READ (read - ten adresy pamti) - po vysln startbitu a operanho kdu se zape adresa, kter m bt petena. Zapisuje se od nejvyho bitu po nejni. Po vysln adresy pejde DO do rovn log. 0, kter zna, e dalm generovnm vzestupn hrany na SK bude zobrazen nejvy bit pslun adresy na DO. Tto instrukci nemus pedchzet instrukce EWEN. EWEN (erase/write enable - povolen mazn/zpisu dat) - pam po zapnut napjen se automaticky uvede do stavu, kdy nen mon zapisovat nebo mazat a lze z pamti pouze st. Je-li poteba do takto zakzan pamti zapsat data (nebo ji mazat), mus se nejprve vykonat instrukce povolen mazn/zpisu, jinak instrukce zpisu/mazn nebude pamt pijata. Jestlie je jednou zpis (mazn) povolen, zstane pam v tomto stavu, dokud nebude vykonna instrukce EWDS nebo pam nebude odpojena od napjen. EWDS (erase/write disable - zkaz mazn/zpisu dat) - tato instrukce m pesn opan vznam ne instrukce EWEN. Je vykonna vdy po kadm pipojen pamti k napjen. Po vykonn tto instrukce je mon z pamti pouze st. ERASE (erase - smazn adresy) - do pamti se nejprve vyle startbit a operan kd, potom adresa od nejvyho bitu po nejni. Nsledovn je poteba uvst CS do rovn log. 0 (minimln na 250 ns) a pot znovu do rovn log. 1. Pi mazn adresy je generovn signl BUSY (stav zaneprzdnn pamti) na vstupu DO (log. 0). spn proveden instrukce je signalizovno stavem READY na vstupu DO (log. 1). Protoe pam je typu EEPROM, budou po smazn jednotliv bity adresy nastaveny na rove log. 1. WRITE (write - zpis na adresu pamti) - po vysln startbitu a operanho kdu se nejprve zapisuje adresa a potom data, kter budou na adresu zapsna (adresy a data se vyslaj opt od nejvyho bitu po nejni). Po vysln nejniho bitu dat je poteba uvst CS do stavu log. 0 (po dobu minimln 250 ns) a znovu povolit CS (log. 1). Zapisovn je signalizovno stavem BUSY na vstupu DO (log. 0), proveden je oznmeno stavem READY na vstupu DO (log. 1). ERAL (erase all - smazn cel pamti) - tato operace uvede vechny bity pamti do stavu log. 1 (smae). Nejprve se vygeneruje startbit a operan kd. Potom je poteba, aby se signl CS uvedl do stavu log. 0 (minimln na 250 ns) a znovu do stavu log. 1 (povolen). Provdn instrukce bude signalizovno stavem BUSY (log. 0), proveden instrukce stavem READY (log. 1) na vstupu DO.
Popis pamt
Pamti ady 93Cxx jsou vyrbny v 8vvodovm pouzde, s kapacitou 1 kb (93C46), 2 kb (93C56, 93C57) a 4 kb (93C66). Lze je organizovat v reimu se kou slova 8 nebo 16 bit. Potom poet jednotlivch adres je 128/ 256/512 pro 8bitov nebo 64/128/256 pro 16bitov reim. Z toho vyplv, e lze tyto pamti vyuvat ve spojen s 8bitovm nebo 16bitovm mikroprocesorem. Reim se vol pivedenm pslunho napt na vstup ORG. Je-li na tento vstup pivedeno napjec napt (log. 1), pam bude pracovat se kou slova 16 bit, pipojme-li na tento vstup zem (log. 0), bude pam pracovat se kou slova 8 bit. S okolm pam komunikuje tymi vvody (jedn se o tzv. sbrnici MICROWIRE). Jsou to: vstup povolen obvodu CS (chip select); vstup hodin SK (serial clock), kter reaguje na vzestupnou hranu; vstup dat do pamti DI (data input) a vstup dat z pamti DO (data output). Pamt lze pipojit k mikroprocesoru vemi tymi vvody. V praxi se vak astji pouv zapojen, ve kterm se vvody DO a DI spoj (je to mon, protoe DO pechz do stavu vysok impedance).
Obvod m i vvod oznaovan vrobcem DC (dont connect), kter se nezapojuje. Je to vstup, kter slou pro testovn pamti vrobcem.
Elektrick parametry
Pam me pracovat s relativn malm napjecm naptm (1,8 V), ale m to jist omezen, protoe potom nen mon pouvat nkter instrukce. Vrobcem je zaruovn 1 milin zapisovacch nebo mazacch cykl na jednu adresu a doba uchovn dat je minimln 100 let. Maximln odebran proud ze zdroje by neml pekroit 5 mA. Nen-li aktivovn vstup povolen pamti, je odebran proud dokonce zmenen a na pouhch 5 A (pi napt 1,8 V a na 0,1 A). Jednotliv parametry se mohou znan liit, protoe tuto adu pamt vyrb vce vrobc, a proto je poteba podrobnj daje erpat z jejich katalogovch list.
Instrukce pamti
Pam m sedm instrukc. Kad instrukce, kter se m provst, mus bt oznmena tzv. operanm kdem. Operanmu kdu mus pedchzet
Obr. 1. Rozloen vvod pamti ady 93Cxx (nahoe)
Obr. 2. Vnitn struktura pamti ady 93Cxx (vpravo)
WRAL (write all - zpis dat do cel pamti) - po vysln startbitu a operanho kdu se vyslaj data, kter budou na vech adresch pamti. Zpis se provede po uveden CS do stavu log. 0 (minimln na 250 ns) a optovnm uvedenm do stavu log. 1. Vykonvn instrukce bude signalizovno stavem BUSY (log. 0), proveden instrukce stavem READY (log. 1) na vstupu DO. Instrukce ERAL a WRAL je mono pout pouze tehdy, je-li pam pipojena na napt minimln 4,5 V. Proveden jednotlivch instrukc je nzornj z asovch prbh a tabulky. Jak je patrn, pamti 93C56 a 93C57 maj sice stejnou kapacitu, ale adresuj se jinak. Z toho vyplv, e nejvy bit adresy u pamti 93C56 m hodnotu log. 0.
Tab. 1. Instrukce pamt ady 93Cxx

Instrukce SB READ EWEN EWDS ERASE WRITE ERAL WRAL 1 1 1 1 1 1 1 Op. kd
Adresa 93C46 x8 x 16 Adresa 93C57 x8 x 16 Adresa 93C56(93C66) x8 A8 - A0 x 16 x8 Data x 16
10 A6 - A0 A5 - A0 A7 - A0 A6 - A0
A7 - A0 D7 - D0 D15 - D0
00 11xxxxx 11xxxx 11xxxxxx 11xxxxx 11xxxxxxx 11xxxxxx 00 00xxxxx 00xxxx 00xxxxxx 00xxxxx 00xxxxxxx 00xxxxxx 11 A6 - A0 A5 - A0 A7 - A0 A6 - A0 01 A6 - A0 A5 - A0 A7 - A0 A6 - A0
A8 - A0 A8 - A0 A7 - A0 A7 - A0 D7 - D0 D15 - D0
00 10xxxxx 10xxxx 10xxxxxx 10xxxxx 10xxxxxxx 10xxxxxx 00 01xxxxx 01xxxx 01xxxxxx 01xxxxx 01xxxxxxx 01xxxxxx D7 - D0 D15 - D0
x - stav, za kter je mono dosadit cokoliv (log. 1 nebo log. 0)
Programtor pamt ady 93Cxx

Pi odlaovn systm s mikroprocesory jsem velmi postrdal zazen, kterm bych mohl kontrolovat stav pamti typu 93Cxx. asto jsem si kladl otzku, jestli mikroprocesor uloil data nebo jestli te ty sprvn daje. Z tohoto dvodu jsem si postavil jednoduch programtor tto ady pamt. Programtor je pipojen k paralelnmu portu PC a data jsou vyhodnocovna jednoduchm programem napsanm nap. v Pascalu. Protoe jsem chtl vyut cel paraleln port, rozhodnul jsem se programtor osadit dvma bloky urenmi pro komunikaci s tmito pamtmi.
pipojeny na vstupn datov vodie, vstupy DO jsou pipojeny na vstupy SELECT a PE paralelnho portu. Pozn.: Programtor je naprosto jednoduch, proto jeho sestaven zvldne i naprost zatenk. Na desce s plonmi spoji se nalzaj celkem ti propojky. Ty je poteba zapjet jako prvn.
Popis komunikace a LPT

Programov lze pracovat s programtorem nap. v Pascalu. K tomu se pouv instrukce pro prci s portem port[$378]. V hranatch zvorkch je uvedena adresa, se kterou se bude pracovat (u LPT jsou to adresy 378, 379, 37A hexadecimln). K programtoru jsem vytvoil v jazyce Pascal jednoduch program, kter je zcela voln k dispozici spolu s manulem a technickou dokumentac pamt 93Cxx a 59Cxx od firmy ATMEL. Jako ukzku prce s pamt 93C46 a mikroprocesoru ady 51 jsem poskytnul programy napsan v assembleru tohoto mikroprocesoru.
Popis zapojen
Programtor je napjen z externho zdroje. Napt 5 V potebn pro sprvnou komunikaci s LPT je zskno stabiliztorem 78L05. Pipojen externho zdroje je signalizovno pomoc LED. Protoe pamti maj pomrn mal odbr proudu ze zdroje, lze napjen zapojit pmo na datov vodi. Nepovauji vak toto een za pli astn, protoe paraleln port PC (oproti sriovmu portu) nem proudovou ochranu a mohlo by se pokodit komunikan rozhran. Sprvnou polaritu pipojen externho zdroje zajiuje dioda D1. Z tohoto dvodu mus bt extern napt nejmn 8 V. Povolen pamti CS je signalizovno rozsvcenm LED. Svit LED tak zna, e se s pamt komunikuje. Vstupy CS, SK, DI a ORG jsou
Zvr
Nakonec bych se jet strun zmnil o pamtech ady 59Cxx. Jsou to pamti velmi podobn pamtem ady 93Cxx. Vyrbj se v proveden 59C11/ /22/13 (1 kb, 2 kb, 4 kb). Jejich nevhodou je to, e signl READY/BUSY je generovn na specilnm vstupu a pro zapojen to znamen, e tento vstup zabere dal vvod mikroprocesoru. S pamt ady 59Cxx se komunikuje obdobn, ale operan kd je tybito-
Obr. 4. Schma programtoru
Obr. 3. asov prbhy jednotlivch instrukc
Tab. 2. Zobrazen adres $378 a $379 po pipojen programtoru k LPT adresa $378
ORG2 DI2 SK2 CS2 ORG1 DI1 SK1 CS1
adresa $379
DO1 DO2
v narozdl od dvoubitovho u pamt ady 93Cxx. Popis pamt byl zpracovn podle voln dostupnch materil firmy ATMEL na internetov adrese www.atmel.com. Pozn. red.: Program najdete tak na www.spinet.cz/aradio/as93cxx.arj Tento lnek m slouit jako nvod k individuln vrob, jakkoliv komern vyuit nebo publikace kterkoliv sti programtoru je vzno psemnm svolenm autora. Autor nenese zodpovdnost za kody zpsoben nesprvnou manipulac s tmto zazenm.
Rozpis soustek
R1 R2, R3 C1 C2, C3 D1 D2 D3, D4 IO1 Konektory: SV1 DIL1, DIL2 390 680 100 F/25 V 100 nF 1N4007 5 mm (zelen) 3 mm (erven) 78L05 CANNON25 (kolky, do desky s pl. spoji 90 ) napjec konektor precizn objmka DIL08
Obr. 5. Deska s plonmi spoji programtoru a rozloen soustek
Linerni trimr simuluje logaritmick pi zen zeslen

Odporov trimry jsou asto pouvan soustky a existuj v ad nejrznjch proveden. dn z nich vak nedl nic jinho, ne obvykl nastaven odporu v linern zvislosti na natoen hdele. To pin problmy v aplikacch, ve kterch je nutn nastavit poadovanou veliinu v irokm rozsahu. Pokud by nap. pro nastaven zeslen v rozsahu 0 a 10 000 byl pouit 10otkov potenciometr, znamen kad otka zmnu zeslen o 1000 a kad stupe natoen prstek v zeslen asi 3. Je-li reln nastaven polohy asi 3 a 4 , je minimln zmna zeslen asi 10, co pro zeslen okolo 1000 pedstavuje 1 %, pro zeslen 100 u vak 10 %. Kdyby byly k dispozici trimry s logaritmickm prbhem odporov drhy, bylo by mon nastavit zeslen s konstantnm rozlienm v celm rozsahu nastaven. Takov trimry vak neexistuj.
G=
P R2 R3 P R3 = R1 R2(1 P ) R1(1 P ) .
a)
b)
Obr. 1. Linern potencimetr ve zptn vazb simuluje logaritmick nastaven zeslen. Varianta b) m velkou vstupn impedanci. Pokud je nutn penos stejnosmrnho signlu, nahrad se C1 zkratem V zapojen na obr. 1 se lze i s linernm potenciometrem logaritmickmu prbhu piblit. V ppad obvodu na obr. 1a plat pro zeslen:
Zajmavou vlastnost tohoto vztahu je chovn vrazu P/(1-P). Je-li v ppad zapojen na obr. 1a pomr odpor R3/R2 = 100 a P = 0,5 (stedn poloha jezdce), je G = 100. Hodnota P = 0,01 poskytne G = 1,01, P = 0,1 znamen G = 11, pi P = 0,9 dostaneme G = 900 a pi P = 0,99 je G = 9900. Nejprve se zvol podle velikosti vstupnch proud a ky psma odpor R2. Pro R3 se pouije stejn odpor jako pro R2 a R1 = R 2 / GMAX . Pokud nen nutn penos stejnosmrnho signlu, je vhodn zaadit do obvodu vazebn kondenztor C1, kter zamez zesilovn vstupn napov nesymetrie (ofsetu) OZ. Pro zvolen mezn kmitoet f 0 mus bt kapacita C1 vt ne GMAX / 2R 2f 0 . V nkterch aplikacch me bt vstupn impedance zesilovae zapojenho podle obr. 1a pli mal. Pokud me bt minimln zeslen 1, lze pout zapojen z obr. 1b. JH [1] Woodward, W. S.: Linear potentiometer implements logarithmic gain control. EDN 23. jna 1997, s. 129.
Potlaen ruen v psmu 10 kHz a 30 MHz

Ing. Josef Jansa
V souvislosti s blcm se vstupem esk republiky do EU a s tm spojenm postupnm pejmnm evropskch norem nabv pro nae vrobce a obchodnky stle vt vznam i poadavek elektromagnetick kompatibility vech vyrbnch, dovench a prodvanch elektrotechnickch vrobk, stanoven zkladn smrnic EMC Directive 89/336/EEC a nazenm vldy . 169/1997 Sb. Zatmco teorie EMC ji byla na strnkch naich odbornch asopis diskutovna pomrn zevrubn, nebude publikovanch praktickch poznatk z tto oblasti asi nikdy nazbyt. Tento pspvek si proto klade za cl seznmit odbornou veejnost s technikou potlaen ruivch proud, cch se po veden - tedy s jednou z dlch problematik EMC. Obecn
Elektronick pstroje jsou obecn citliv vi ruen, kter je me zcela vyadit z innosti. Mimodn citliv jsou vi ruen nap. slicov zazen. Zrove jsou vak tyto pstroje mnohdy samy zdrojem ruen, a to zvlt, obsahuj-li polovodiov a mechanick spnae, kolektorov motory, rychl slicov i vysokofrekvenn obvody apod. Periodicky se opakujc spnan dje generuj irokopsmov diskrtn spektrum ruivch napt, kter sah daleko do vf oblasti. Toto ruen se od svho zdroje na kmitotech asi do 30 MHz pevn po vedench, nad tmto kmitotem pak hlavn prostorem jako zen. Pedmtem naeho zjmu bude oblast prvn, v n mimodn dleitou roli hraje sov pvodn kabel. Po sovm pvodu se ruen bu symetricky, kdy ruiv proud tee obdobn jako napjec proud po fzovm vodii L do pstroje a po nulovm N zpt ke svmu zdroji, nebo nesymetricky, kdy obecn rozdln ruiv proudy teou do pstroje po fzovm i nulovm vodii a zpt jsou ke svmu zdroji odvdny ochrannm vodiem PE. V prvnm ppad vznik ruiv napt mezi vodii L a N, ve druhm pak mezi L a PE i mezi N a PE. Zvltnm ppadem nesymetrickho en ruen, kter m vznam z micch dvod, je en asymetrick, kdy jsou ruiv proudy v L a N vodii zcela shodn a ve fzi. V praxi se vtinou vyskytuj kombinace uvedench en.
Sov filtr
kolem sovho filtru je potlait ruen, kter do pstroje pronik po sovm pvodu nebo jeho je naopak pstroj pvodcem, pod poadovanou rove. Z hlediska funkce je pro jeho umstn nejvhodnj pechod mezi kabelem a krytem pstrojem - proto se tak jednoduch filtry pro mal proudov zaten mnohdy vestavuj pmo do pstrojovch zsuvek a vidlic, s nimi tvo jeden konstrukn celek. Jin, vesms sloitj i rozmrnj filtry jsou bu dodvny v kompaktnm proveden s lankovmi i kolkovmi vvody, nebo je lze sestavit podle individulnch poadavk z jednotlivch komponent. Sov filtr, jeho zkladn a zrove i nejpouvanj zapojen je na obr. 1, je konstruovn jako pasivn typl typu doln propust. Jeho vazen do sovho pvodu zpsob na vych kmitotech vrazn impedann nepizpsoben, jeho dsledkem je reflektovn ruivho vkonu zpt ke zdroji ruen. Filtr psob obousmrn, tj. zeslabuje jak ruen vnikajc ze st, tak i ruen psoben samotnm pstrojem. Jeho zkladnmi prvky jsou kondenztory tdy X mezi vodii L a N, kondenztory tdy Y mezi vodii L, N a PE a dvojit prou-
dov kompenzovan tlumivka induknosti 2x LN vazen do pvod L a N. Obvykl hodnoty a proveden jednotlivch prvk filtru jsou nsledujc: C X - destky nF a jednotky F na jmenovit napt nejmn 250 V a pikov pulzn napt podle poadovan tdy a kategorie pept (viz EN 132 400). Jejich prraz by v bezpenm pstroji neml zpsobit raz elektrickm proudem. Velikost kapacity nen teoreticky ohraniena, me vak mt vliv na jalovou sloku celkovho odbru pstroje. CY - Jednotky a destky nF v bezpenostnm proveden na jmenovit napt nejmn 250 V a pikov pulzn napt podle poadovan tdy a odolnosti proti pept (viz EN 132 400). Jejich prraz me vst k razu elektrickm proudem. Kondenztory Y protk tzv. nikov proud, jeho ppustn velikost zvis na bezpenostn td pstroje a jeho pouit. asto pouvan kapacita 2 a 3 nF pro nikov proud do 0,5 mA pitom vyhov pro vechny aplikace vyjma lkask elektroniky. U vtiny bnch zazen s ppustnm nikovm proudem do 3,5 mA lze kapacitu CY zvtit a na 22 nF - vdy je vak nutn mt na pamti, e pi porue vodie PE me za uritch okolnost nikov proud protkat tlem obsluhy. Pi pouit nkolika kondenztor Y ve vcensobnch filtrech je dle nutn si uvdomit, e se kapacity CY a tedy i nikov proudy staj. LN - Jednotky a destky mH na feritovm toroidnm jde s velkou permeabilitou (mn vhodn i na bezmezerovm skldanm) na jmenovit napt 250 V a prrazn napt 1500 V (viz VDE 0565). Prraz tlumivky by v bezpenm pstroji neml zpsobit raz elektrickm proudem. Velikost induknosti nen teoreticky omezena, limitujcm faktorem jsou vak obvykle rozmry tlumivky pi jej poadovan proudov zatitelnosti. (Stejn bezpenostn poadavky plat i pro ne zmnn dvojit tlumivky na elezoprachovm toroidnm jde.)
Filtr pi symetrickm ruen

Pi symetrickm en, kdy je ruiv proud superponovn na napjec proud, psob kondenztory X vi ruen jako sten zkrat. Proudov kompenzovan tlumivka se z podstaty sv funkce [1] vi napjecmu a tedy i symetrickmu ruivmu proudu teoreticky vbec neuplatn, prakticky vak meme uvaovat jej rozptylovou induknost LR, kter je piblin 200krt men ne jmenovit induknost L N. Kondenztory Y, jejich kapacita je dov men ne kapacita kondenztor X, meme zanedbat pln, take cel filtr lze zjednoduit do nhradnho schmatu podle obr. 2. Protoe je velikost rozptylov induknosti dna pouitou kompenzovanou tlumivkou a ovlivnit ji prakticky
Obr. 1. Zkladn zapojen sovho filtru
Obr. 2. Filtr pi symetrickm ruen
Obr. 3. Rozen zapojen filtru nelze, je zejm, e je v ppad nedostaujcch odruovacch vlastnost filtru nutn zvtit kapacitu kondenztor X - v praxi pouvan mez je asi 1 F. Symetrick tlum lze dle zvit zvtenm inn induknosti v obvodu, tj. zaadit za kompenzovanou tlumivku vhodn dimenzovanou dvojitou nekompenzovanou tlumivku s elezoprachovm jdrem, jej induknost destek a stovek H je vi napjecmu proudu a tedy i symetrickmu ruen inn. V ppad dostatku msta lze tuto dvojitou tlumivku nahradit i dvma samostatnmi tlumivkami jednoduchmi, kter jsou navc funkn i pi asymetrickm i nesymetrickm en, by je jejich induknost jen zlomkem hodnot dosahovanch tlumivkami proudov kompenzovanmi. Schma takto rozenho filtru je na obr. 3, piem nhradn schma podle obr. 2 zstv v platnosti s tm, e hodnota LR zahrnuje rovn induknost LF tchto dodatench tlumivek. (RO, na obr. 3 rkovan, je vybjec rezistor kondenztor X - jeho uvan velikost je 470 k a 1 M.) ast a zvlt pi odruen fzov zench tyristorovch a triakovch regultor i velmi inn je t pouit jen jedn jednoduch elezoprachov tlumivky s relativn velkou induknost nkolika mH ve vodii L.
Oproti tomu kapacitu CY kvli velikosti nikovho proudu obvykle pli zvtovat nelze. Dal doporuovanou monost potlaen asymetrickch ruivch proud, cch se po ochrannm vodii, je zapojen jednoduch toroidn feritov tlumivky s induknost stovek H a jednotek mH do PE vodie, m se vlastn vysokofrekvenn oddl zem napjec od zem pstrojov - viz tlumivka LO v rozenm filtru na obr. 3 rkovan. Protoe peruen tto tlumivky me vst k razu elektrickm proudem, jsou na ni kladen bezpenostn poadavky velmi psn - nejmen ppustnou dimenz je proud 16 A pi prezu vinut nejmn 1 mm2 a odporu pod 62 m.
Filtr pi nesymetrickm ruen

Pi nesymetrickm en se bude v zvislosti na rozdlu okamit velikosti ruivch proud ve vodich L a N proudov kompenzovan tlumivka chovat vi tmto proudm jako induknost, jej velikost se pohybuje nkde mezi jmenovitou a rozptylovou hodnotou. Na okamit velikosti ruivch proud zvis i inek kondenztor X. Znamen to, e vlastnosti filtru pi nesymetrickm en jsou promnlivou a obtn definovatelnou smsic ve diskutovanho chovn pi en asymetrickm a symetrickm. V praxi se proto pro zjednoduen uvauje obvykle pouze ruen asymetrick.
Men filtr
Schopnost filtru potlait ruen se obvykle prezentuje kivkou kmitotov zvislho vlonho tlumu, kter je znmm vztahem A U = 20.log(U vst/U vst ) definovn jako v decibelech vyjden pomr velikosti ruivho signlu ped a po prchodu filtrem. Filtr, kter pi men nen zaten pracovnm proudem, je pitom pes oddlovac odporov tlumov lnky vazen do standardn mic linky 50 . Takto definovan podmnky nejsou sice pln srovnateln s relnmi a znan promnnmi pomry v praktickch aplikacch, umouj vak snadn a objektivn porovnn vlastnost jednotlivch filtr navzjem. Pi znmch vsledcch men ruen vyvjenho i testovanho pstroje metodou popsanou nap. ve [2] je tak mon urit, o kolik je poteba zvtit tlum filtru v urit kmitotov oblasti a tedy i snze a rychleji nalzt obvodov a ekonomicky optimln konen zapojen filtru. V katalozch vrobc odruovacch filtr nalezneme nejastji kivky asymetrickho tlumu (common mode), kter lze mit pomrn snadno v zapojen podle obr. 5a. Mn asto je uvdn i tlum symetrick (differential
Filtr pi asymetrickm ruen

Pi asymetrickm en nen na kondenztorech X dn ruiv napt, take jsou vi ruen neinn a meme je zanedbat. Pln se naopak uplatn induknost proudov kompenzovan tlumivky a kapacita kondenztor Y, kter odvdj ruiv proudy do vodie PE. Cel filtr z obr. 1 tak lze zjednoduit do nhradnho schmatu podle obr. 4. Je zejm, e v ppad nedostaujcch odruovacch vlastnost filtru lze bu zvtit induknost tlumivky, nebo, nen-li to z dvodu proudov zte tlumivky i z jinch dvod (nap. plin zstavn rozmry vt rozmrov ady) mon, zaadit dal kompenzovanou tlumivku tho typu.
mode), jeho men je v dsledku nutnosti pout irokopsmovch symetrizanch len podstatn obtnj a mn pesn - obr. 5b. Nesymetrick tlum se pravdpodobn z dvod ve zmnn nejednoznanosti nem, by nkter firmy tuto monost teoreticky uvdj - nap. jako asymetrick men s jednou vtv filtru ukonenou standardn impedanc (assymetric measurement, one branch terminated by Z) - obr. 5c. Veker v tomto pspvku uvdn prbhy vlonho tlumu byly zmeny na micm pracoviti firmy PMEC umperk, na nm lze za standardnch podmnek stanovit oba druhy tlumu a do velikosti 70 dB, a to v kmitotovm psmu 10 kHz a 20 MHz. Vzhledem k tomu, e mezi 20 a 30 MHz u mench prvk ji z hlediska potlaen ruen k dnm vznamnm jevm nedochz, lze v ppad poteby vtinu namench prbh a do 30 MHz bez velk chyby extrapolovat. Pi asymetrickm uspodn je v celm uvedenm kmitotovm rozsahu dosahovno chyby men do 2 dB, co potvrdilo i srovnn vsledk men nkolika pracovi. Pi symetrickm uspodn je v psmu 100 kHz a 1 MHz odhadovan chyba men rovn asi 2 dB, mimo toto psmo se chyba v zvislosti na impedanci menho objektu zvtuje (opt odhadem) a k 5 dB na obou hraninch kmitotech. Protoe se v prbhu prac ukzala uitenou schopnost stanovit symetrick tlum i za ve uvedenou hranici 70 dB, byl v nkolika ppadech standardn mic etzec mrn oizen s clem posunout tuto mez co mon nejv. Vsledkem je zvten nejvy miteln velikosti tlumu o asi 10 dB, a to za cenu vnesen men dodaten nepesnosti (odhadem do 2 dB) nad 70 dB. Men tlumu kolem 80 dB je zatm mez monost danho pracovit. Na hornm okraji menho psma, tj. nad asi 5 MHz, je ji pi pesnch mench nutn dodrovat hlavn
Obr. 4. Filtr pi asymetrickm ruen
Obr. 5. Men vlonho tlumu filtru
zsady vysokofrekvennch konstrukc, jako jsou krtk zemnic vzdlenosti, co nejkrat vvody soustek, minimln vazebn kapacity apod. - a to jak menho objektu, tak i micch ppravk. V opanm ppad se mohou na nejvych kmitotech liit vsledky z rznch pracovi i o mnohonsobek uvedench chyb. Protoe se u rozmrnjch filtr, navc mnohdy zalitch hmotou s relativn permitivitou podstatn vt ne jedna, obvykle nelze vyvarovat venkovnch pvod (a nkdy i vnitnch spoj) nezanedbateln dlky, li se obvykle na vych kmitotech namen tlumy tchto filtr od prbh tlumu filtr sestavench ve fzi vvoje z tch soustek metodou vzdun monte. Vzhledem k tomu, e je vak z hlediska ruen v naprost vtin ppad kritickou oblast psmo nejnich kmitot a nad 5 MHz ji problmy tm nenastvaj, nejsou v praxi ve uveden vysokofrekvenn chyby obvykle nijak podstatn. Pestoe pslun normy pedepisuj pro men ruen cho se po veden kmitotov psmo 150 kHz a 30 MHz, m se kivky vlonho tlumu filtr v praxi poslednch let bn ji od kmitotu 10 kHz. Je to logick, nebo si sta uvdomit, e nap. zkladn harmonick modernch spnanch zdroj mnohdy znanho vkonu le obvykle v psmu 40 a 100 kHz. Doln kmitoet 10 kHz je proto dodrovn i na pracoviti PMEC umperk - samozejm s vdomm zmnn men pesnosti symetrickho men.
Obr. 6. Asymetrick vlon tlum dvojitch proudov kompenzovanch tlumivek PMEC
Obr. 7. Asymetrick vlon tlum Y - kondenztor TESKA a FILTANA
Namen hodnoty, jejich rozbor a pklad nvrhu filtru

S clem poskytnout vvojovm pracovnkm urit praktick vodtko byla zmena cel ada vlonch tlum jednotlivch prvk i celch filtr z nich sestavench. Souasn byly na zklad tchto men jako modelov pklad navreny dv varianty univerzlnho filtru pro odruen pstroj s odbrem max. 150 W a povolenou velikost nikovho proudu do 0,5 mA. Na obr. 6 jsou souhrnn zobrazeny typick prbhy asymetrickho vlonho tlumu toroidnch proudov kompenzovanch tlumivek do plonch spoj rozmrovch ad 101 a 104 firmy PMEC umperk. Je patrn, e zatmco vlon tlum v oblasti pod vlastnm rezonannm kmitotem tlumivky podle oekvn roste spolu s jej jmenovitou induknost, v oblasti nad touto rezonanc nejsou ji rozdly tak markantn a pi kmitotech nad asi 2 MHz se jednotliv prbhy ji vcemn pekrvaj. (Impedance tlumivek je zde vrazn kapacitnho charakteru). Mezi jednotlivmi rozmrovmi adami pitom nejsou z hlediska vlonho tlumu dn vznamnj rozdly
Obr. 8 Pklady tlumu asymetrick sti filtru - stejn tak existuje velmi dobr shoda mezi tmito kivkami a hodnotami namenmi na nkolika rznch vzorcch ekvivalentnch tlumivek ady SIEMENS B8272x a VOGT DK. (Drobn zjitn rozdly lze pist irokmu rozptylu permeability a ztrtovho initele pouvanch feritovch jader.) Pro vbr tlumivky proto plat, e je vhodn volit tlumivku s co nejvt jmenovitou induknost, piem je ovem nutn brt v vahu t jmenovit proud tlumivky - viz tab. 1 (v ptm sle). Z rozmrovch dvod bv tud konen volba asto kompromisem mezi velikost induknosti a jejmi mechanickmi rozmry. Na obr. 7 jsou souhrnn zobrazeny prbhy asymetrickho vlonho tlumu nkolika srovnatelnch vzork kondenztor Y, a to typu TSK 37 100 nF + 2x 2n5 firmy TESKA JIHLAVA, FC 255 4419 100 nF + 2x 2n7 firmy FILTANA Velk Beranov a KNB 2520 2n7 a KNB 2520 4n7 tho dodavatele. Prvn dva typy jsou kombinovan kondenztory XY v jednom pouzdru, zbyl dva jsou samostatn typy Y. Je patrn, e metalizovan polypropylenov kondenztory ady KNB maj lep vlastnosti ne MP kondenztory pouit v kombinacch XY (men parazitn induknost a vy Q), nebo dosahuj v dan frekvenn oblasti ponkud lepch vsledk - to ostatn potvrzuj i jejich katalogov data [3]. (Dokonen pt)
Televizn tuner T-1

Stanislav Kubn
Televizn tuner T-1 umouje pjem televiznch program na frekvencch 140 a 862 MHz, pjem stereofonnho zvuku v norm B/G (nap. HBO) a monofonnho zvuku v norm D/K (nap. T1). Monosti pouit televiznho tuneru T-1
- Ideln doplnk regenertoru R-1 [2]. Kvalitn obraz a stereofonn zvuk TV programu HBO (MMDS). - Poslech pouze zvukovho doprovodu TV program. Vhodn nap. pro program MTV. - Doplnn televizor, kter maj funkci obraz v obraze (PIP), avak maj pouze jeden tuner. - Lze pout v ppad, e v televizor neme pijmat programy v psmu urenm pro kabelovou TV. Vstup externho napjen/proudov zaten: 16 V/300 mA (napjen R-1 [2]).
Nsledujc tabulky ukazuj zapojen modulu tuneru a funkci jednotlivch pepna. Zapojen modulu tuneru Vvod 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Funkce vstup mf nesymetrick napjen +12 V nepouit napjen VHF I-II +12 V vstup ovldn citlivosti 0,7 a 7,5 V napjen VHF III +12 V vstup ladn 0,5 a 30 V napjen UHF +12 V zem
Popis zapojen (obr. 1)

V zapojen je pouit modul hyperbandovho tuneru (typ 285 107 SEZ) a dva integrovan obvody firmy Philips pro zpracovn obrazu a zvuku. Zkladn zapojen obou integrovanch obvod naleznete v [1] i s popisem funkce. Pro zjednoduen konstrukce je filtr PAV F1 zapojen jednoduchm zpsobem bez dalho obvykle pouvanho zesilovacho stupn, pouze mezi modul tuneru a IO1. Dal zapojen obvod je standardn. Televizn tuner je napjen ze sovho transformtoru, kter m dv sekundrn napt. Prvn napt pouvme pro napjen modulu tuneru (+12 V), integrovanch obvod IO1 a IO2 (+5 V) a napjen ladicch obvod modulu tuneru (+27,5 V). Druh napt je vyvedeno a pouito pro napjen regenertoru R-1 [2]. Cel konstrukce m jedin nastavovac prvek, kterm je cvka L1.
Funkce jednotlivch pepna Pepna S1 S2 S3 S4 Funkce pepnn psma VHF a UHF pepnn pedvolby (CH2) a ladn (CH1) zapnn AFC pepnn zvuk. normy B/G, D/K
Zkladn technick parametry

Napjec sov napt: 230 V. Pkon: max. 6 W. Vstup videosignlu (mv): CINCH 1 V/0,05 , zaten max. 75 . Vstup audiosignlu (rms): 2x CINCH 0,5 V. Pijman frekvence: 140 a 862 MHz. Zvukov normy: B/G 5,5 MHz a 5,74 MHz, D/K 6,5 MHz.
Osazen desky s plonmi spoji (obr. 2)

Nejprve zapjme drtov propojky. Pak pokraujeme od nejnich soustek k nejvym. Stabiliztorm ped pipjenm piroubujeme chladie. Na IO1, IO4 a na filtr F1 pouijeme objmku (st objmky pod IO). Mezi pepnae S1 a S4 a desku pipjme kablky o dlce asi 10 cm.
Obr. 1. Schma zapojen
Obr. 2. Deska s plonmi spoji S209
proel nejen zvuk, avak i dostaten kvalitn obraz. Pouijeme-li nevhodn filtr, me bt reprodukce zvuku patn, nebo bude rozosten obraz (prakticky vyzkoueno). Obr. 3. Cvka L1 Cvku L1 tvo 7 zvit CuL o prmru 0,27 mm a vyrobme ji podle obr. 3 ze sady MT 263 prodvan v GM. U cvky nepouijeme feritov hrnek. Jdro cvky zaroubujeme tak, e lcuje horn st feritovho jdra s hornm krajem kostiky. Do desky nejprve zapjme kostiku s cvkou a pot nasadme a zapjme kryt. Transformtor piroubujeme dvma rouby M3x 15. Zatm neosazujeme modul tuneru a nevkldme ani IO1, IO4 a F1 do objmek.
Mont do krabiky
Desku vlome do krabiky a tukou ozname 4 montn body v rozch desky. Do krabiky vyvrtme 4 dry o prmru 3,2 mm. Do pednho a zadnho panelu vyvrtme dry podle obr. 4. Pro napjen ze st pouijeme dvouilov sov kablk se zastknutou zstrkou. Pslunmi otvory v zadnm panelu prothneme sov napjec kablk a kablk pro napjen regenertoru R-1. Kablk pro napjen regenertoru pipjme k bodm s oznaenm GNDEXT a +16VEXT. Na druh konec pipjme napjec konektor 2,5 mm (zem na kolku). Na oba kablky nasadme prchodky a kablky upevnme v zadnm panelu ve vzdlenosti asi 15 cm od desky. Na pedn panel piroubujeme potenciometr P1 a pepnae S1 a S4 tak, aby nastaven pepna odpovdalo vyznaen poloze podle obr. 4. Sezneme distann sloupky KDR a desku souasn se zadnm panelem pipevnme podle obr. 5. Nasadme pedn panel. Diodu D13 vytvarujeme tak, aby vynvala z pednho panelu. Piroubujeme horn kryt krabiky. Poznmka K televiznmu tuneru T-1 lze pipojit nkter moduly mechanick nebo elektronick televizn pedvolby nabzen firmou Kerr [3]. (Nevm, kter typy jsou vhodn.)
Obr. 5. Upevnn desky v krabice
deska
Oiven
Pipojme sov napjec napt. Kontrolujeme napjec napt +5 V, +12 V a +27,5 V. Pokud je ve v podku, odpojme napjen, zapjme modul tuneru a do objmky vlome IO1. Pipojme napt. K modulu tuneru pipojme kvalitn zdroj televiznho nekdovanho signlu. Pepna S1 nastavme na UHF, pepna S2 nastavme na ladn potenciometrem P1, pepna S3 nastavme do polohy AFC vypnuto (mezi R19 a R21). Osciloskopem mme na vvodu 8 modulu tuneru. Ladme potenciometrem, a se objev oblka pijmanho signlu. Potenciometrem nastavme nejsilnj kanl, kter najdeme. Do objmky vlome filtr F1. Osciloskopem mme na vstupu IO1 vvod 7. Ladme cvku L1, a uvidme na osciloskopu televizn signl. Signl na vstupu K1 pivedeme na videovstup televizoru. Cvku L1 naladme tak, aby pi proladn potenciometrem P1 byl obraz na obrazovce co nejdle. Pokud mme naladno, nastavme co nejkvalitnj obraz a zapneme AFC. (Obraz by neml zmnit kvalitu.) Nyn naladme cvku L1 tak, aby byl obraz kvalitn, co nejostej a aby nebyl nim ruen. Mme naladno! Do objmky vlome IO4 a zkontrolujeme kvalitu zvuku. Pokud jsme pracovali peliv, je obraz i zvuk kvalitn. Je vak nutn pout sprvn filtr F1. Ten mus bt pro frekvenci 38,9 MHz a mus mt takovou ku psma, aby
Seznam soustek
R1 R2, R15 R3, R16, R29 R4 R5 R6, R10, R24, R25 R7 R8 R9 R11, R12 R13 R14 100 k 10 k 1 k 12 k 390 560 330 270 4,7 k 75 680 1,8 k
R17 220 k R18 220 R19 a R22 22 k R23 27 k R26, R27, R28 2,2 k P1 100 k, PM-534 P2 100 k, PM19K C1, C7, C28, C29 47 F/16 V C2, C4 100 nF C3, C16, C20, C21, C22 2,2 F/50 V C5, C8 47 nF C6, C10 470 F/25 V C9, C11 470 F/50 V C12 470 F/16 V C13, C31 100 F/50 V C14, C17, C24 10 F/25 V C15, C23 10 nF C18 10 F/35 V C19 15 nF C25, C26, C27 22 nF C30L 8,2 pF C30 1 F/50 V D1 BZY85V7,5 D2 a D11 1N4001 D12 BZY85V036 D13 LED 3mm R T1 BC548C IO1 TDA9800 (Kerr) IO2 7812 IO3 7805 IO4 TDA9821 (Kerr) IO5 TL431 K1, K2, K3 SCJ-0358B F1 PAV38,9MHzB/G (GES) F2 SFE6,5 F3, F5 SFE5,5 F4, F6 SFE5,74 (GES) L1 MT263-251nH, viz text L2 15 H S1, S2, S3 P-KNX1 S4 P-KNX2 TR1 WL712-2 TUNER 285107SEZ (ELLAX) CH1, CH2 DO1 chladi H1 objmka 16 H2 objmka 20 H3 objmka 14 - upravit pro F1 KR1 U-KP7 krabika
Literatura
[1] Katalogov listy TDA9800 a TDA9821 Philips Semiconductors. [2] Kubn, S.: Regenertor synchronizan smsi videosignlu R-1. PE 8/99. [3] Kerr elektronik. Katalog s. 273.
Obr. 4. Pedn a zadn panel pstroje (1 : 2)
Zvrem
V nkterm z dalch sel uveejnm ppravek k regenertoru R-1 pro vysokofrekvenn pravu vech kanl pijmanch antnou MMDS souasn. Dle pdavek pro automatick pepnut v ppad zmny stejnosmrnho posunut signlu. Sledujte strnky http://web.iol.cz/sct.
Stavme reproduktorov soustavy (XXIV)

RNDr. Bohumil Skora
Obr. 3. Minule jsme uvedli nkter mechanismy, kter vedou ke vzniku zkreslen pi innosti reproduktoru. Poslednm z nich byla superpozice pole, vybuzenho signlovm proudem, na pole permanentnho magnetu, vznikl tak, e intenzita magnetickho pole generovan proudem indukuje v magneticky vodivm materilu plovch nstavc pdavn indukn tok. Vsledn efekt je takov, e kmitac cvka je vtahovna do mezery magnetickho obvodu nezvisle na polarit signlovho proudu. Materil plovch nstavc je vak vodiv tak elektricky. V dsledku toho se v nich promnnm magnetickm polem indukuj viv proudy, kter vytvej vlastn magnetick pole, a to se opt superponuje na pole permanentnho magnetu. Interakc tohoto pole s polem kmitac cvky vznik sla, kter m snahu cvku z mezery magnetickho pole vypuzovat. Jeho efekt je tedy v jistm smyslu opan oproti pedchozmu popsanmu efektu a m tendenci jej sten (nkdy i zcela) kompenzovat. Vechna uveden ruiv pole jsou ovem zvisl na vchylce a tak na kmitotu, take vsledn zkreslen je rovn znan zvisl na kmitotu a obecn narst s vchylkou (i kdy v ojedinlch ppadech tak tomu nemus pro jist rozmez vchylek bt). Jak konkrtn charakter ta i ona sloka zkreslen m, zvis na konstrukci magnetickho obvodu - nap. u sloky zpsoben vivmi proudy je rozhodujc rozloen materilu plovch nstavc podl osy systmu a pi dokonal symetrii by tato sloka obsahovala pouze lich harmonick. Mal zkreslen reproduktoru se tedy v praxi dosahuje hlavn tm, e rzn sloky nelinearit se do jist mry (a v zvislosti na kmitotu) navzjem kompenzuj, a jak dalece se to poda, zvis na invenci a trplivosti konstruktra a vrobnch monostech. Existuj rzn triky, umoujc nkterou ze sloek zkreslen potlait. Jednm z nich je ji uveden pouit zkratovacho prstence. Viv proudy lze omezit zvtenm elektrickho odporu plovch nstavc, jak to dl napklad firma ATM, kter pouv plov nstavce ze spkanho prkovho eleza s malou elektrickou vodivost. Problm je v tom, e odstrannm jednoho ruivho efektu se me zmenit vzjemn kompenzan inek jednotlivch zdroj nelinearity a vsledkem me bt zhoren vlastnost reproduktoru, take cel een se mus pojednat velmi komplexn. Sud harmonick lze potlait tak dvojinnm uspodnm pohonu membrny nebo membrn, a to buto symetrickm eenm pohonnho systmu reproduktoru, kter u svch pikovch model zavedla firma JBL, anebo lze pi konstrukci reproduktorov soustavy pout dva reproduktorov mnie, obrcen proti sob, co, pokud je mi znmo, poprv pouila firma KEF. V tomto ppad jsou mon dv varianty, a to protismrn sriov (protismrn tandem - obr. 1) a protismrn paraleln (obr. 2). Avak jet nen vemu trpen konec. Zdrojem zkreslen nen jen nedokonalost magnetickho obvodu a omezen vchylky membrny zvsem. Dosti vznamnm zdrojem zkreslen me bt tak neregulrn chovn t sti zvsu membrny, kter dr okraj membrny (okrajov vlnka), a tak membrny samotn. Pedpokldejme, e okrajov vlnka m prez tvaru kruhovho oblouku (pesnji vlastn sti prstencovho povrchu) a pedstavme si, co se dje pi vychlen vlnky z rovnovn polohy, jak je to naznaeno na obr. 3. Z obrzku je (snad alespo trochu) patrn, e pi vchylce obma smry je vlnka natahovna smrem ke stedu, ppadn ose membrny. Je tedy vlastn v radilnm smru buzena silou, je je vdy orientovna k ose a jej smr je tedy odvozen od dvojcestn usmrnn vchylky. Me se stt, e na nkter frekvenci (pop. vce frekvencch) prunost vlnky spolu s jej hmotnost vede ke vzniku rezonance a v takovm ppad se vrazn zvt zkreslen sudmi harmonicObr. 2.
kmi v blzkosti tto frekvence (setkal jsem se s ppadem, kdy to bylo nejen slyet, avak radiln kmity vlnky byly dokonce i vidt). Okrajov vlnka me bt zdrojem tak jinch typ zkreslen a nen vylouen, e tyto efekty v dvj dob zpsobily nedvru ke gumkm, jak se obecn reproduktory s touto konstrukc okrajovho zvsu nazvaly. Rezonann efekty je mon potlait vhodnou volbou materilu (nap. pnov polyetylen), vechny sloky zkreslen vlnky se vak odstranit nedaj a trochu paradoxn je, e lpe se po tto strnce chovaj reproduktory starch konstrukc s vcensobnou vlnkou, poppad s takzvanm zvsem B, co jsou dv men vlnky vedle sebe. Pokud jde o zkreslen samotn membrny, existuj dva zkladn typy. Pedevm je membrna namhna na ohyb, ostatn ohybov kmity membrny neoddliteln souvisej s jej funkc, jak ji bylo dve uvedeno. Ohybov kmity maj nelinern charakter a, co je jet hor, chybov sloky vznikl ohybovmi kmity nemus bt v harmonickm vztahu k zkladnmu kmitotu. A dle, v souvislosti s tuhost okrajovho zvsu a jeho setrvanost, spolu se setrvanost samotn membrny, je cel membrna namhna na vzpor, co me vst ke vzniku takzvanho subharmonickho zkreslen, tj. takovho, u nj je kmitoet chybovho signlu zlomkem (nejastji polovinou) budicho kmitotu. To by ji byl trochu del vklad, podotknme jen, e problm subharmonickho zkreslen se e pouitm membrny nerozvinutelnho tvaru, tedy nikoli pesnho kuele, nbr neho blzkho spe rotanmu hyperboloidu (tzv. NAWI - membrna). Nu, a kdy vechno shrneme, pedstavme si, e subharmonick mohou mt vlastn harmonick ... atd., tak zjistme, e reproduktor je vlastn mal technick zzrak, jeho vcemn uspokojiv funkce je vsledkem urputnho boje konstruktr s prodnmi zkony. (Pokraovn pt - Pokraujeme smrem k bednm...)
Obr. 1.
1 MB SRAM (nejen) pro DIMM-PC

Petr Hojsa, Jan Netuka
Technika a programovn osobnch pota PC se staly soust irok znalostn zkladny. Nen proto divu, e sl snaha uplatnit potae PC i na mstech, kde jet nedvno dominovaly 8bitov mikropotae, tj. ve vestavnch (embedded) aplikacch. Vytvoit aplikan programov vybaven pohodlnji, rychleji a levnji je vskutku pjemn (a souasn lze dodat, e nijak nedostin) perspektiva. Nejmen PC
Pedstavu vestavnho potae PC vak rozhodn nevyvolvaj ani klasick zkladn desky (pinejmenm dky svm rozmrm, navc s nejist pipojenmi pdavnmi kartami), ani prmyslov proveden (ta pedevm cenou). Obr. 1 jist nabz pimenj een - pedstavuje jeden z modul nov koncepce (mikro)pota PC, typ DIMM-PC/386-B. Architektura DIMM-PC se viditeln vyznauje pedevm ctyhodnmi rozmry modulu (68 x 40 x 6 mm) a zlacenmi plokami (pmho) konektoru. Tento konektor slou ke spojen modulu DIMM-PC s aplikan zvislm zbytkem vestavnho mikropotae prostednictvm drku (zsuvky) DIMM144 na hlavn desce s plonmi spoji. I kdy mikropota DIMM-PC/386-B na obr. 1 nepat mezi nejvkonnj typy mezi dnes dostupnmi moduly DIMM-PC, v kadm ppad u nj nalezneme vechny podstatn prvky kompletnho a se standardem PC sluitelnho potae: procesor 80386SX s taktovacm kmitotem 33 MHz, rozen systmov BIOS (s konfiguranmi daty v pamti EEPROM), tradin ta i adie peruen, DMA a klvesnice, a 2 MB pamti DRAM a 2 MB pamti FEPROM (Flash), hodiny relnho asu (RTC) a adi sbrnice ISA. Dle jsou v modulu DIMM-PC/386 integrovny pamti FEPROM (Flash) a adie rozhran COM1, COM2, LPT1, pro disketovou mechaniku a IDE pro diskovou jednotku. Signly vech zmnnch rozhran, ale i signly sbrnice ISA a dal signly (nap. vstup pro nezbytn bzuk potae PC) jsou pivedeny na kontakty ji ve zmnnho pmho konektoru. Nkolik kontakt je vyhrazeno napjecm naptm: jednak jedinmu hlavnmu v rozmez 4,75 V a 5,25 V (spoteba asi 300 mA pi taktovacm kmitotu 33 MHz), jednak zlonmu pro RTC (jmenovit hodnota 3 V nebo 3,6 V). Velkou slubu proke uivateli modul DIMM-PC vvojov deska DIMM-PC/ADA2, kter je opatena mj. zsuvkami pro moduly DIMM-PC a konektory pro pipojen aplikanch obvod i bnch periferi pota PC. Vechny podrobnosti o mikropotai DIMM-PC/386-B, o jeho vkonnjch sourozencch (t z kategorie 486), o pdavnch modulech (VGA, Ethernet aj.) i obecn o standardu DIMM-PC jsou dostupn na adrese http://www.mite.cz v sti Internet.
Obr. 2. Deska SRM104

se zlohovanm napjenm. Jej proveden (pod jmnem SRM104), kter je pedevm ureno pro spojen s ji pipomenutou vvojovou deskou DIMM-PC/ADA2, pedstavuje obr. 2. Vvojov deska nabz pro systmov rozen modul DIMM-PC zaveden rozhran PC/104, na n je prodlouena jejich sbrnice ISA. Na schmatu zapojen pdavn desky SRM104 (obr. 3) m odpovdajc konektor PC/104 oznaen XC1. Pipojen PC/104 a dva ze ty normou definovanch montnch otvor roziuj monost uplatnn desky SRM104 i mimo oblast DIMM-PC. Pam SRAM s kapacitou 1 MB (1024 KB) vytvej na SRM104 dv bn pouzdra DIL32 po 512 KB (poz. DS1 a DS2, zde z produkce Samsung). Vzhledem k rozsahu adresovacho prostoru mikropota DIMM-PC/386 a k jeho systmovmu vyuit neme bt cel 1 MB pamti SRAM pstupn vcelku. Prostednictvm pidan sprvy je pam rozlenna na 64 blok s ji vrazn men kapacitou 16 KB (64 x 16 KB = 1024 KB). Voln oknko 16 384 adres (hexadecimln 0 a 3FFFH) pro pstup (zpis/ten) do kadho bloku me bt v adresovacm prostoru mikropotae DIMM-PC/386 nalezeno snadnji. Pomoc v tomto smru poskytuj propojky X1 a X3, kter uivateli dvaj zkratovnm jedn z nich na vbr ze t alternativnch zkladnch adres D0000H, D4000H nebo D8000H, od n ve pak bude blok umstn (nap. od D0000H do D3FFFH). Souasn mus bt eeno, jakm zpsobem sprva pamti vybr blok (slo od 0 do 63), kter m bt v adresovm oknku vidt. Dje se tak zpisem 6bitovho sla bloku (hexadecimln 0 a 3FH) do registru, pro nj m sprva pamti vyhrazenu adresu (nebo sek nkolika adres pi neplnm dekdovn) v pamovm prostoru I/O (vstup/vstup). Aby se i v tomto ppad vylouila kolize s ji obsazenmi adresami I/O, jsou na desce SRM104 pipraveny propojky X4 a X6 pro volbu mezi temi seky tveic adres 224H..227H, 264H..267H a 2A4H..2A7H. Sprva pamti je na desce SRM104 vytvoena s pouitm programovatelnho logickho obvodu CPLD typu PZ5032 (Philips, poz. DD1) a dekodru 74AHC138 (poz. DD2). Po odpojen napt UCC = 5 V jsou pouzdra pamt SRAM 512 KB napjena z lithiovho lnku typu CR2032 (poz. GB1, napt 3 V, kapacita 170 mAh). O pepnn se star dvojice Schottkyho diod BAR43C (poz. VD1). Aby bylo spolehliv rozeznno neppustn mal napt UCC, je zapojen na desce SRM104 doplnno dohlecm obvodem DS1233 (Dallas, poz. DD3) s rozhodovac rovn typ. 4,625 V a tak dvma tranzistory BSN20 (Philips, poz. VT1 a VT2). Tranzistory za tchto okolnost blokuj vbrov signly /CS1 a /CS2 a zamezuj tak pokozen obsahu pamovch obvod DS1 a DS2.
Pamti jsou rzn

Klov postaven maj ve vestavnch mikropotach pamti, dnes a na vjmky pamti polovodiov. Dva druhy, dynamick pam RAM (DRAM) a elektricky mazateln programovateln pam ROM v technologii Flash (FEPROM), jsou pouity, jak ji bylo zmnno, i v mikropotaovch modulech DIMM-PC. Pam DRAM slou, stejn jako v bnch potach PC, jako pam operan, tj. pro uloen provdnch program a promnnch s daty. Maj adu vhod (hlavn je pzniv pomr kapacita/cena), avak i vznamn omezen - ztrcej data po odpojen napjecho napt. Energetick nroky na oberstvovn dat navc nejsou pimen obvyklm zlonm zdrojm (mal akumultor NiCd nebo lithiov lnek). V pamtech FEPROM naproti tomu data zstvaj uchovna nezvisle na napjen. Proto mohou mt v mikropotach DIMM-PC funkci polovodiovho ekvivalentu diskov pamti (Flash disk) a stejn tak schopnost pracovat s programovmi i datovmi soubory. (Pat k ostatnm pednostem modul DIMM-PC/386, e je dodvn s instalovanm operanm systmem DR-DOS v FEPROM, sluitelnm se standardem MS-DOS.) Pitom je vak teba mt na zeteli, e i pamti FEPROM maj svoji Achillovu patu. Je j konen (minimln) poet cykl mazn/zpis, kter mohou bt s jistotou bezchybn provedeny. Zmnn omezen vyluuje, aby byly pamti FEPROM vyuity jako vyrovnvac, nap. pi penosu dat se zrukou, e se za dnch okolnost data neztrat i nezjistiteln neporu (transakn penos). Vezmeme-li v potaz ji pipomenutou nestlost a nezlohovateln napjen pamt DRAM, vychz jedin een: pro potebu transaknch penos vybavit mikropota DIMM-PC vhodnou vnj pamt.
SRAM pome
Obr. 1. Mikropotaov modul DIMM-PC/386 (1 : 1)
Nemme-li opustit oblast pamt polovodiovch, mus bt pdavnou vnj pamt pro moduly DIMM-PC statick SRAM
Obr. 3. Schma zapojen
Obr. 4 Rozmstn soustek na desce SRM104
Bn zachzen
Pouze kvli zjednoduen pomineme vyuit desky SRM104 jako souborovho zazen. Ilustraci programov obsluhy karty SRM104 (nap. v prosted operanho systmu DR-DOS mikropota DIMM-PC) podv nsledujc procedura ZapisUsek pro pepis dat z pole Data512 (ureno druhm parametrem) do seku pamti SRAM dlky 512 B, kter je definovn prvnm parametrem Adresa. (Procedura pedpokld, e jsou na desce SRM104 zkratovny propojky X1 a X4. Odpovdajc konstanty jsou v textu procedury pouity pro lep nzornost.) procedure ZapisUsek (Adresa: longint; Data512: array of byte); var ZaklAdrUseku, I: word; begin port[$224] := Adresa shr 14 and $3F; {slo bloku ve SRAM} ZaklAdrUseku := Adresa and $3E00; {prvni adresa ve SRAM} for I := 0 to 511 do
end;
mem[$D000:ZaklAdrUseku + I] := Data512[I]; {data do SRAM}
Odkazy
Mikropotae DIMM-PC: http://www.mite.cz Specifikace PC/104: http://www.pc104.org Pam SRAM KM684000: http://intl.samsungsemi.com Integrovan obvod CPLD PZ5032: http://www-eu2.semiconductors.com Integr. obvod DS1233: http://www.dalsemi.com
Konzultace k pouit mikropota DIMM-PC a desky SRM104 poskytne MITE Hradec Krlov, s.r.o., mj. i ve stnku 236, pav. E-II na MSV 99 nebo ve stnku 114, pav. D na veletrhu INVEX-COMPUTER 99.
Muzikantsk boxy pro blzk poslech

Karel Rochelt
Tento lnek chce upozornit uivatele muzikantskch (ozvuovacch) reproduktorovch box na specifick problm, kter vyplv z rznch monost, jak tyto boxy pouvat. Osvtlen tto problematiky jist me vst v mnoha ppadech ke zlepenmu ozvuen poadovanch prostor.
Tento lnek se tak obrac zejmna na mlad zjemce o tuto techniku, kte nemaj prakticky dnou monost zskat informace v tto oblasti. Myslm si, e v odbornm tisku je totln nedostatek novch a kvalitnch informac v tomto oboru a sporadicky se vyskytujc publikace z minulosti jsou zastaral a neaktuln. Soust tohoto lnku jsou tedy i praktick nvody a rady pro stavbu takovch box. mysln zde nenajdete mnoho teorie pro konstrukci tchto box, je zde spe kladen draz na obecn principy a z nich plynouc dsledky. Existuje cel ada uivatel tzv. profesionlnch ozvuovacch reproduktorovch soustav nazvanch asto muzikantsk boxy, kter se potk s problmem, e tyto boxy nespluj (i pes svoji velkou zatitelnost, parametry inzerovan vrobcem a ani cenu) poadavky na kvalitn ozvuen mench prostor, jako jsou men diskotky a tanen sly s rozmrem parketu piblin 7 x 7 a 12 x 12 m. Je zcela lhostejn, jestli se jedn o ozvuen men barov hudebn skupiny nebo o produkci na diskotce. Do tto kategorie pat tak boxy, kter se pouvaj hlavn jako pposlechy pro hudebnky na jeviti. Takovm boxm bv vytkn pedevm velmi agresivn a neiteln zvuk, kter unavuje, a dle to, e nelze homogenn ozvuit celou poadovanou ozvuovanou plochu - vkov tny jsou slyet pouze v pmm smru ped boxy a ji mal odchylka od tohoto smru m za nsledek prudk pokles tchto kmitot. Cel ada uivatel si pro tyto sv poteby podila reproduktorov boxy, uren pro ozvuen velkch prostor, a to bu nkupem hotovch box, nebo vlastn vrobou. Jsou to vtinou tzv. kompaktn boxy, kter jsou eeny jako dvoupsmov nebo tpsmov reproduktorov kombinace. Pevn st vrobc se sna vyrobit boxy s co nejvt innost (oznaovan jako citlivost) - to znamen, aby co nejvt st pivedenho vkonu byla pevedena ve zvuk. Mimo zatitelnosti, podle kter posuzuje kvalitu box vtina laik, je tento daj tak pro vtinu alespo sten seznmench uivatel nejdleitj. Protoe to vrobci vd, sna se citlivost v horm ppad pouze deklarovat na pape, v lepm ppad opravdu u nabzench box doshnout. Zde vak nastv zsadn problm. Tyto boxy mus bt vdy osazeny tak basovm nebo stedobasovm reproduktorem, kter ovem zpravidla nen schopen doshnout vt citlivosti ne 94 a 98 dB na frekvenci 100 Hz, o nich frekvencch nemluv, protoe zde vlivem omezen monosti vchylky membrny je citlivost jet men. To znamen, e pi pivedenm vkonu 1 W doke hrt tento reproduktor na frekvenci 100 Hz hlasitost 94 a 98 dB ve vzdlenosti 1 m. Tato citlivost je dna mechanickmi monostmi vchylky a velikost membrny a vlastn konstrukc magnetickho systmu, u kterho je citlivost zpravidla mrn velikosti a kvalit magnetu. Vt citlivosti na nich kmitotech nelze prakticky zajistit z mechanickch dvod, protoe by musela membrna pi vtch penench vkonech vykonvat pohyby velikosti dov blc se 10 cm, co nelze ve vrobn praxi doshnout. Profesionln reproduktory maj maximln monou vchylku omezenou tuhost zvsu membrny v dech milimetr, centimetrov vchylka je mon pouze u nejvtch basovch reproduktor 15" (40 cm) a 18" (50 cm). Toto je nutn z dvodu velkch penench vkon, kde by se velk vchylka projevila zejmna na velmi krtk ivotnosti reproduktoru. Ta by se pak potala na hodiny, ne by se zcela zniily zvsy membrny a ta by ztratila veden cvky ve vzduchov mezee magnetickho systmu. U stedotnovch knusovch reproduktor lze doshnout u nejkvalitnjch reproduktor citlivosti a 100 dB, solidn standard le vak spe u 98 dB. Vkov a stedovkov reproduktory, kter jsou vyrobeny jako tlakov horny, mohou doshnout citlivosti a asi 115 dB. Tento daj je vak platn spe pro samotn vkov horny s penenm psmem nad 5000 Hz, stedovkov horny s pouitm nad 3000 Hz maj citlivost max. asi 108 dB, typicky okolo 102 dB. Reproduktorov box s BGS 40 + HTH 8.7 A vysloven kvalitn stedotnov horny s rozsahem 800 a 5000 Hz mohou doshnout citlivosti maximln 102 dB. Z ve uvedenho je tedy patrn, e pokud vrobce uvd u kompaktnch box citlivost nad 98 dB, je tento daj bu nepravdiv, nebo namen za nekorektnch podmnek (nap. 4ohmov boxy men podle podmnek pro 8ohmov boxy maj o 3 dB vt citlivost), anebo je uvdna maximln citlivost na vych kmitotech, kde jsou boxy osazeny reproduktory hornov konstrukce. Prmrn citlivost celch box je pochopiteln men. Mus bt tedy vichni vrobci nenapraviteln podvodnci, kte neum vyrobit kvalitn boxy s vyrovnanm frekvennm prbhem? Zcela jist ne. V praxi ozvuovac techniky nastv toti jev, kter si v domcch podmnkch poslechu reprodukovan hudby nememe vbec uvdomit. A to, e se vzrstajc vzdlenost od reproduktorov soustavy se jinak mn pokles vnman hlasitosti na vych kmitotech oproti poklesu hlasitosti na nzkch kmitotech. Pokles na vych kmitotech se jev se vzrstajc vzdlenost jako vt ne na kmitotech nich. To je dno fyziklnmi vlastnostmi en zvuku, kdy se pochopiteln men poet molekul vzduchu vkovch tn snze zabrzd vlivem ten ve vzduchu, ne velk mnostv molekul vzduchu penejc nzk kmitoty. Proto lze ci, e kmitoty okolo 10 000 Hz budou ve vzdlenosti 20 m utlumeny o 3 dB vce ne kmitoty nzk. V praxi se to vak subjektivn me zdt mn, protoe se st energie odr od stn a stropu mstnosti, nicmn i tak si kad me ovit pravdivost tohoto jevu vzdalovnm se od hrajc reprobedny. m ni kmitoty, tm se rozdl tlumu mezi nimi a vymi kmitoty zmenuje. Z tohoto tedy vyplv, e pokud vlastnme kompaktn boxy, kter maj citlivost na stednch a vysokch kmitotech vt o 3 a 5 dB, jsou vhodn pro ozvuovn velkch sl a ven-
kovnch prostor, kde jsou posluchai nejmn 10 m od reprobox. Tady lze namtnout - pokud tyto boxy pouijeme pro blzk poslech, tak si jednodue sthneme stedn a vysok kmitoty na mixnm pultu. Bohuel, jist ada z vs v, e tudy cesta nevede. Sice se zmen pomr vysokch kmitot, avak zvt se nesrozumitelnost, protoe potebn uiten signl sice bude potlaen, avak nepotebn signl zkreslen celho etzce aparatury zstv. Nebudeme si zde nalhvat, e tm vichni pouvaj pikov pstroje a tady problm nen - opak je pravdou. Skoro vichni si pej zesilovae co nejvkonnj a pitom za mlo penz, to sam plat o ostatn aparatue, kde cena hraje vznamnou roli. Je jasn, e pokud tyto pstroje nemaj bt drah, nkde se to mus projevit - a to pedevm na horch parametrech danch pstroj. Ne e by se nedaly pouvat, avak pece jenom se to dost projevuje na vslednm zvuku, a m je jich vce za sebou, tm vce se zkreslen zvtuje. Co je zkreslen? Nic vc, ne nsobky zkladnho kmitotu, kter se projev jako dal signlov zkmity, kter z rznch technickch pin vznikaj v kadm pstroji zpracovvajcm zvukov signl. Jejich velikost vzhledem k pvodnmu signlu je zvisl na kvalit danho zazen. Take i z kmitotu 100 Hz hrav vyprodukujeme celou adu dalch kmitot v celm slyitelnm psmu. Lidsk ucho m tu vlastnost, e pokud sly dva tny, me bt ten vy vdy o nco slab aby byl slyet (m je rozdl kmitot vt, tm me bt i vy kmitoet slab) s tm, e dokonce pokud je tento pomr ponkud vt ve prospch vyho tnu, nen ni tn vbec vnmn - nastv tzv. maskovn zvuku (pokud mme u reproboxu pli zdraznn stedovkov reproduktor a ten tedy plynule nenavazuje na basov, budeme stle slyet jakoby mlo bas, i kdy se bude moci membrna basovho reproduktoru ultat). Proto tedy u box s hlasitj stedn a vkovou sekc bude stle vce slyet kmitoty zkreslen (po vyrovnn korekcemi), ne u box s vyrovnanm frekvennm prbhem, kter se nsledn projev jako hor srozumitelnost. Z tchto poznatk tedy meme shrnout poadavky na ozvuovac boxy
uren pro blzk poslech. Tyto boxy mus mt pedevm vyrovnan frekvenn prbh z hlediska pomru nzkch a vysokch kmitot. Citlivost na vych kmitotech by nemla bt vt ne o 2 dB oproti citlivosti v basov oblasti. Dalm problmem je jet nezmnn problm smrovosti vyzaovn reproduktor na vych kmitotech. asto vrobci osazuj boxy tlakovmi reproduktory s kulatm zvukovodem. Tento zvukovod sice zaruuje velkou citlivost reproduktoru, bohuel na kor toho, e je velmi smrov a vyzaovac hel je 30 a 40 stup. To nemus vadit u ozvuovn velkch prostor, kde je vtina poslucha tm v pmm smru od reprobox. Pi ozvuovn malch prostor je to vak hlavn pinou nevyrovnanho ozvuen potebn plochy. Proto mus bt u reprobox pro blzk poslech pouit bezpodmnen vkov nebo stedovkov reproduktor typu horna s tvarovanm zvukovodem do tvercov nebo obdlnkov formy, kter maj potom vyzaovac hel v horizontlnm smru minimln 90 stup - tzv. constant directivity horn. Tady je potom zarueno, e i velk odchlen od osy reprobox nepinese dn velk pokles hladiny vych kmitot. Dalmi praktickmi poadavky jsou dobr pepravitelnost, kter je zvisl hlavn na velikosti samotnch box, aby se daly pohodln bez problm umstit do jakhokoliv automobilu. V neposledn ad je teba vyrobit tyto boxy tak, aby bez problm vydrely rzn nrazy pi nakldn a nehrozilo pokozen reproduktor. V nsledujcch odstavcch jsou popsny ti typy ozvuovacch reproduktorovch box, splujc poadavky blzkho poslechu. Jsou mon pochopiteln dal kombinace s reproduktory jinch znaek, tyto uvdm, protoe jsou oven vlastn prax. Protoe pro ozvuen mench prostor nen teba penet a tak velk vkony, pokud nechceme pivodit poslucham trval pokozen sluchu, je vhodn zvolit dvoupsmov kombinace, kter maj nkolik vhod. Pedn nejsou tak velk a jsou vrobn jednodu, take jsou i podstatn levnj pi pouit kvalitnjch reproduktor. Pro prvn verzi byly zvoleny reproduktory Visaton BG 30 NG a HTH 8.7.
Obr. 1. Rozmry reproduktoru VISATON HTH 8.7
BG 30 NG je 12" (30 cm) stedobasov reproduktor s prmrem cvky 50 mm se zatitelnost 150/250 W (standardn/hudebn pkon) a udvanou citlivost 95 dB. V basreflexov skni o vnitnm objemu 56 litr lze tuto citlivost doshnout ji na 100 Hz. Kmitotov rozsah je pak podle normy DIN od 60 Hz (pokles o -8 dB). Celkov lze zaadit tento reproduktor do stedn jakostn skupiny vzhledem k prmru koe, jeho zvukov kvality jsou vzhledem k cen (2480 K) na velmi slun rovni. Lze ho pout a asi do 4000 Hz bez problm s bytkem hlasitosti na stednch kmitotech. Jako vkov reproduktor je zde a i v ostatnch ppadech pouita velmi kvalitn (vzhledem k cen) vkov horna VISATON HTH 8.7 (1850 K) s tvarovanm zvukovodem s vyzaovacm hlem 90 x 60 stup. Jej citlivost je 106 dB v rozsahu 2500 a 15 000 Hz. M fenolovou membrnu s cvkou 25 mm, kter m zatitelnost menou podle DIN 200/300 W s pedazenou vhybkou 5000 Hz se strmost 12 dB/okt. Pochopiteln tepeln zatitelnost je vzhledem k prmru cvky maximln 20 W, stejn jako u vech vkovch reproduktor s tmto prmrem cvky. Pokud tedy najdete v dajch k vkovmu reproduktoru se stejnm prmrem cvky daj vt ne 20 W, je to vdy meno s njakou frekvenn vhybkou (solidn vrobci uvdj, s jakou). Smrov chovn je v horizontln rovin na vynikajc rovni a i zvukov kvality jsou dky velmi vyrovnanmu kmitotovmu prbhu a malmu zkreslen velmi dobr. S tmito reproduktory tedy meme vyrobit pomrn mal boxy s venkovnmi rozmry 45 x 60 x 35 cm s tm, e pedn stna bude zaputna 30 mm, aby se mohla ped reproduktory pipevnit ochrann m, a u pes celou pedn stnu nebo pouze pes basov reproduktor (vkov horna ochrannou mku vzhledem ke konstrukci bezpodmnen nepotebuje). Frekvenn vhybka je navrena se strmost 12 dB/okt. s vyrovnnm impedance basovho reproduktoru lenem RC. Vkov vtev obsahuje sriov srec rezistor hlasitosti, kter zaruuje lep navzn k basovmu reproduktoru ne odporov dli. Dlic kmitoet je stejn jako v dalch ppadech 3000 Hz. Tyto boxy lze oznait jako velmi dobr standard, jsou vhodn pro ozvuen mench barovch skupin a mench diskotk s velmi dobrm pomrem kvalita/cena. Vhodn napjec zesilova k tmto boxm by ml mt vkon asi 200 W na kanl pi 4ohmov zti. Pokud vyadujeme lep zvukovou kvalitu zejmna v oblasti nich kmitot, je tu druh monost osazen. Skn box zstvaj stejn, mn se pouze osazen basov sti reproduk-
Obr. 3. Zapojen vhybky BG 30 NG + HTH 8.7 strukce box tto kategorie. Frekvenn vhybka je tak se strmost 12 dB/okt., je vak bez lenu RC u basovho reproduktoru a vkov oblast pouv k upraven hlasitosti vkovho reproduktoru odporov dli s rezistory 5,1 a 6,8 . Pokud zaadme ped kondenztor 3,3 F navc do srie rezistor 2,2 , utlumme vkov reproduktor o dalch 2,5 dB, a tak vyrovnme frekvenn prbh pro nae poteby blzkho poslechu. Pokud pouvme boxy pro rzn prosted, meme tento rezistor pemosovat spnaem a zskat tak boxy, u kterch lze tlum variabiln mnit podle poteby. Boxy tak zskaj univerzlnj pouit pi minimlnch pdavnch nkladech. Tmto zpsobem lze upravit pevnou st obdobnch hotovch box rznch znaek s tmito problmy pi ozvuovn. Pro 8ohmov vkov reproduktor znamen kad 1 zapojen v srii ped vkovou vtv frekvenn vhybky piblin 1 dB tlumu hlasitosti. Vyhovujc odpor tohoto rezistoru je tedy zpravidla v rozmez 1,5 a 4,7 . Tyto boxy oproti pedchozm verzm lpe penej nejhlub kmitoty (dky vtmu prmru membrny). Kmitotov rozsah je podle DIN 50 - 20 000 Hz. Dsledkem vt membrny je vak ji patrnj mrn pokles v ni stedn oblasti, kter ale nen nijak kritick a v praxi se znateln neprojevuje. Vhodn zesilova pro tyto boxy je asi 300 W na kanl pi zti 4 . (Dokonen pt)
Obr. 2. Frekvenn prbh vhybky BG 30 NG + HTH 8.7 torem EMINENCE EM 12-300. Tento reproduktor z ji vy cenov kategorie (4290 K) m cvku s prmrem 76 mm s udvanou zatitelnost RMS 300 W (obdoba hudebnho pkonu podle DIN) a citlivost 103 dB. Tuto citlivost dosahuje vak pouze na vych kmitotech v okol 2 kHz. I tak lze s tmto reproduktorem vyrobit boxy s velmi dobrou citlivost 98 dB v celm psmu ji od 100 Hz. To je vzhledem k velikosti reproduktoru velmi dobr vsledek. Oproti pedchoz verzi je tu monost vych penench vkon pi celkovm zlepen zvukov kvality ve stedobasovm psmu. Frekvenn vhybka zstv prakticky shodn, pouze se zmenuje tlum vkovho reproduktoru tak, aby vhodn navazoval na stedobasov. Tyto boxy ji pat do vy kvalitativn kategorie. Vhodn napjec zesilova me mt vkon a asi 300 W na kanl pi 4 ohmech. Posledn verz je dvoupsmov box osazen ve stedobasov oblasti 15" reproduktorem stedn kvalitativn rovn VISATON BGS 40 (4020 K) s prmrem koe 403 mm. M cvku s prmrem 60 mm se zatiitelnost podle DIN 200/300 W. Citlivost tohoto reproduktoru udv vrobce 98 dB. Tento nvrh je originlnm nvrhem firmy VISATON a jeho konstrukce je pedstavitelem spe box pro poslech z velk vzdlenosti. Ukeme si vak na nm, jak lze boxy upravit tak, aby vyhovovaly i poadavkm pro ozvuen mench prostor. Reproduktor 15" vyaduje pochopiteln pro svoji dobrou innost vt vnitn objem skn. 90 litr je vak ji pro tento reproduktor dostaten velk objem a prakticky tak lze zkonstruovat boxy, kter vlastn rozmrov opisuj velikost pouitch reproduktor. Vsledn rozmry jsou 48 x 60 x 42 cm pi zaputn pedn stny o 30 mm. Citlivost tchto box je ve stedopsmov oblasti do 4000 Hz asi 96 dB, v oblasti nad 4000 Hz se zvtuje a na 100 dB - to je ukzka bn kon-
Obr. 4. Frekvenn prbh vhybky EM 12-300 + HTH 8.7
Obr. 5. Zapojen vhybky EM 12-300 + HTH 8.7
Z opravskho sejfu
www.servisman.com
Internet je bezedn ndoba informac z jakhokoli oboru lidsk innosti. Ji dnes zde najdeme prakticky vechno, co potebujeme. Jen umt hledat. Kdo nco dl a sna se to dlat vn, ten se bez nj ji neobejde. A tak i my - elektronici - brouzdme po sti st hledajce informace o novch soustkch, aplikan listy (datasheet), adresy prodejc a mnoho dalch, pro ns nezbytnch informac. Profesionln servisn technici byli dosud odkzni na loven technickch informac v rznch hledach a ztrceli tak drahocenn as prohledvnm webovch strnek vrobc, tenm informac o tradici firmy, potu zamstnanc atd. Trvalo zpravidla dosti dlouho, ne se dobrali informac, kter pvodn potebovali zjistit. Mnohdy ani ke svmu cli nedorazili a ztratili se v zplav daj, kter Internet poskytuje. Vdli sice, e tam nkde ty informace urit jsou, nedokzali se k nim vak dostat. Je konec tmto trapm. Na Internetu se objevila strnka www.servisman.com. Zde me kad oprav audio a video techniky zjistit prakticky ve, co potebuje ke sv prci. V prvn ad jsou to schmata zapojen. Vtinou odstraujeme zvadu vyskytujc se v obvodech kolem njakho integrovanho obvodu. Znme vtinou vrobce IO (bv vyznaen na pouzdru), avak neznme aplikan zapojen. Zapojen zjistme po vbru vrobce na strnce Datasheet. Zde jsou cesty k aplikanm listm vech znmch vrobc IO. Jednotliv vrobci jsou umstni podle abecedy v pehledn tabulce. Adresy URL jsou smrovny tak, aby se objevily rovnou strnky datasheet, ppadn strnky se zadnm vbru podle nzvu IO. Tm jsme ueteni prohrabvn titulnch stran vrobc, kam se stejn meme podvat ze strnky, kter se nm oteve, nebo vdy je nkde uveden nvrat na hlavn strnku. Vbr je bu poskytnut tabulkou, kam se vlo daje o nzvu, nebo sti nzvu, nap. TDA3845T nebo 3845.. atd. Tlatkem SEARCH pak spustme vyhledvn IO. Na nkterch strnkch je vyhledvn oznaeno symbolem lupy, na kterou je teba kliknout. Po probhnut strnek rznch vrobc zjistte, e maj vechny podobn systm rozmstn informac. Samotn aplikan listy jsou skoro ve vech ppadech poskytovny ve formtu .pdf. Ten je iteln programem Adobe Acrobat Reader, kter lze zskat nap. staenm z adresy www.adobe.com nebo je obsaen na CD ROM Praktick elektroniky. K oprav zvady posta v mnoha ppadech pouze aplikan listy. Dal odkaz obsahuje informace o dodavatelch nhradnch dl audio - video. Jejich strnky jsou pak vtinou vybaveny objednvkovmi systmy apod. V dalm odkazu se meme pepnout na strnky katalogu servisnch manul (SM), o nm ji byla na strnkch Z opravskho sejfu e. Meme si zde sthnout databzi seznamu SM, kter jsou k dispozici. V tomto seznamu je uveden vrobce, nzev pstroje (typ), druh zazen a cena SM. V katalogu SM si potom mete zkusit sthnout pipravovan soubory SM ve formtu .pdf, nebo vybrat a zvazn objednat
SM formou dobrky. Souasn si mete odzkouet systm s pedplatnm pro stahovn soubor .pdf v budoucnu. V odkazu Moduly pro konverzi zvuku se pepnete na strnky www.teselektronika.cz, kde zskte informace o vyrbnch modulech pro monofonn i stereofonn pstroje, vetn cen. Dle jsou zde nvody pro zapojen tchto modul. Dodavatel obrazovek jsou pod odkazem Obrazovky. Dozvme se zde, kde obrazovky nakoupit, ppadn zskat repasovan. Pod dalm odkazem je uveden Seznam opraven (asi 1 000), kam mete i vy pidat svoj adresu. Seznam je rozdlen podle abecedy a vyhledv se v nm pomoc tlatek. Na tto strnce je i Inzerce opraven, kde lze nabdnout nevyuit zsoby nhradnch dl audio - video. V Technickch novinch nalezneme lnky tkajc se novjch pstroj. Jsou zde i zapojen nkterch micch pstroj, ve ve formtu .pdf. Najdeme v nich dle popis nkterch zajmavch pstroj pro servisy, zkuenosti oprav, veobecn zsady pro pravu zvukovch norem u televizor a videomagnetofon, rzn schmata zapojen konvertor do pstroj a dozvte se zde, jak pokrauj prce na katalogu servisnch dokumentac. Dal odkazy ns pepnou na dodavatele micch pstroj a antnn techniky. Posledn tlatko nm oteve strnku zajmavost na Internetu, a se ji vce i mn tkaj naeho oboru. Meme si tady napklad zmit rychlost pstupu dat ke svmu potai, ppadn zjistit, kde je cesta ucpan. Je zde i jednoduch nvod, jak si prohldnout nejnavtvovanj strnky Internetu a ada dalch zajmavost. istotu strnek, kter jsou ve formtu .html, hld pes REX, potkvajc na kad strnce. Zkuste kliknout i na nj Pavel Kotr
Nov CB radiostanice DANITA 1608
(Pokraovn z PE-AR 8/99; dokonen na str. 42)
Obr. 1. Schma zapojen radiostanice Danita 1608
PC HOBBY
INTERNET - CD-ROM - SOFTWARE - HARDWARE
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
V tchto dnech uvd Microsoft na esk trh lokalizovanou novou verzi sv populrn kancelsk sady aplikac Microsoft Office 2000. Obsahuje ji tradin ve standardn variant textov editor Word 2000, tabulkov procesor Excel 2000, prezentan grafick program PowerPoint 2000 a plnovac program aklient elektronick poty Outlook 2000, navc pak v rozench variantch Publisher 2000 pro tvorbu bulletin, pozvnek a podobnch drobnch grafickch publikac, nov program PhotoDraw 2000 pro prci s vektorovmi i bitmapovmi obrzky, databzov program Access 2000 a program pro tvorbu a sprvu webovch strnek FrontPage 2000.
Hlavn oblast zdokonalen a rozen oproti pedchzejc verzi (Office 97) je spoluprce a sdlen informac prostednictvm webu. Nov produktivn styl prce, integrujc zkladn nstroje osobn produktivity s webovou podstatou intranetu a Internetu, usnaduje jednoduch a pmoar sdlen informac a spoluprci s ostatnmi. Office 2000 usnaduje vyuit podnikovho intranetu k pstupu kdleitm obchodnm informacm aposkytuje i nov analytick nstroje, kter umouj uivatelm lep a rychlej rozhodovn. Software je snadno a intuitivn ovladateln. Poskytuje nov rovn inteligence a pizpsobivosti, zrychluje prci a umouje zskat lep vsledky s menm silm. Microsoft Office 2000 je softwarov komplet pro ty, kdo pracuj s informacemi a vdomostmi, vyuvajc web pro zjednoduen a zrychlen vech proces a vzjemnou spoluprci lid asdlen informac mezi nimi. Nabz mnoho novch a zdokonalench funkc nkter jsou specifick pro jednotliv jeho aplikace, nejdleitj jsou vak v nov verzi ty, kter se dotkaj vech obsaench aplikac. Dokumenty, vytvoen ve vech jeho aplikacch vyjma Access 2000 zstvaj bez konverz pln kompatibiln s pedchoz verz Office 97.
Novinky v OFFICE 2000
Pehled novch ainovovanch funkc

Microsoft Office si zskal bhem let postaven nejefektivnjho souboru aplikac pro tvorbu dokument, komunikaci a analzy obchodnch informac. Jeho vstupy se postupn pesouvaj z paprovch dokument na webov strnky intranetu nebo Internetu.
Spoluprce a sdlen informac prostednictvm webu

Office 2000 umouje vyuvat podnikovch webovch intranet v potaovch stch jako spolenho pracovnho prostoru, kde mohou jeho uivatel publikovat, sdlet informace, spolupracovat, zpracovvat spolen dokumenty. Za tm elem byl do vech aplikac Office 2000 zabudovn formt HTML jako rovnocen zkladn formt dokument (vedle dosavadnch pouvanch binrnch formt). Uivatel tak mohou tvoit a sdlet svoje dokumenty pro web stejn snadno a stejnmi nstroji, jako doposud dokumenty titn. Vechny vytvoen dokumenty lze pak snadno prohlet v bnch (voln ench) internetovch prohlech, jejich pjemci tedy nemus mt na potai aplikace, v kterch byly dokumenty vytvoeny.
mohou bt obsaeny pmo v souboru HTML. l HTML je zkladnm formtem Schrnky (Clipboard). Office pouv HTML jako hlavn formt pro Schrnku, co usnaduje a zrychluje vmnu dat mezi aplikacemi a prohleem.
ce automaticky kontroluje integritu odkaz a vazeb a odstrauje nedostatky. l Prce s rznmi jazyky. Office 2000 ukld soubory s odpovdajcm jazykovm kdovnm, take v jakkoliv jazykov verzi prohlei se vdy zobraz sprvn znaky z originlnho dokumentu. Podporuje nov mezinrodn webov protokoly pro respektovn rznch jazyk.
Jednm z nstrojovch panel jsou Nstroje st WWW. Umouj snadnou a intuitivn tvorbu dokument pro web.
Tvorba a publikovn dokument HTML

l HTML jako rovnocenn formt dokument. Aplikace Office 2000 mohou otevrat a ukldat soubory ve formtu HTML s velkou pesnost na stejn rovni, jako ve svch pvodnch formtech (*.doc, *.xls, *.ppt, *.mdb). l Funkce Office jsou ve formtu HTML zachovny. Vechny dvj inov funkce jednotlivch aplikac Office jsou po uloen a znovuoteven dokument ve formtu HTML zachovny. Obrzky jsou ukldny ve svm pvodnm formtu (pro snadn editovn) azrove i ve formtu zobrazitelnm vprohlei a na webu (GIF nebo JPG). l Ukldn v HTML. Kopii zpracovvanho dokumentu lze kdykoliv pslunm tlatkem uloit ve formtu HTML pmo na webov server. l ablony a Tmata. Je k dispozici ada tmatickch grafickch een aablon, pouitelnch ve vech aplikacch a koordinovanch s Microsoft FrontPage (software pro tvorbu webovch prezentac, je soust Office 2000 Premium). l Ukldn doprovodnch soubor. Aplikace Office inteligentn ukldaj vechny doprovodn soubory (grafiku, obrzky, zvuky, video), kter ne-
V jednom dokumentu lze pst i kontrolovat pravopis v rznch jazycch
l Automatick volba formtu obrzk. Office 2000 automaticky vol pi ukldn v HTML vhodn formt obrzk (GIF nebo JPEG) podle jejich grafickho obsahu. Pokud se obrzky voriginlu dotkaj nebo pekrvaj, jsou pi ukldn do HTML sdrueny do jedinho souboru.
Spoluprce prostednictvm Internetu

Z tohoto seznamu volte pouhm zakrtnutm, kter nstroje chcete mt na panelu (obdobn zpsob konfigurace je u vech nstrojovch pruh a panel)
l Web Page Preview. Z kad aplikace Office 2000 lze pslunm tlatkem zobrazit prv zpracovvan dokument ve webovm prohlei, a to i dve, ne byl vbec uloen ve formtu HTML. l Zdokonalen prce s odkazy (hyperlink). Snaz ovldn vazeb aodkaz vlastnmi nstrojovmi panely usnaduje tvorbu, editovn, sledovn a odstraovn hyperlink v dokumentech. Pi ukldn dokument Offi-
l Spoluprce na dokumentech. Uivatel mohou pidvat k dokumentm svoje komente a pipomnky, ato dokonce i pmo do konkrtnho msta dokumentu. Je-li dokument umstn na webu ve formtu HTML, me ho takto opipomnkovat vce uivatel. l Sledovn zmn v dokumentech. Uivatel si mohou zajistit, e budou automaticky informovni o jakchkoliv zmnch v tch dokumentech, o kter se zajmaj. l On-line spoluprce. Integrace skonferennm softwarem Microsoft NetMeeting umouje uivatelm vrelnm ase souasn sdlet s dalmi spolupracovnky konkrtn dokument aspolen ho upravovat. l en prezentac. Uivatel mohou prostednictvm intranetu rozeslat svoji prezentaci (doplnnou ppadn i hlasovm komentem nebo i videoklipy), kterou si pjemci zobraz v internetovm prohlei.
Analytick nstroje pro kvalitnj rozhodovn

Rozen dialogov okno pro vkldn vazeb a odkaz (hyperlink)
l Strnky pro pstup k datm. Tato nov funkce roziuje databzov aplikace do podnikovho intranetu vytvenm webovch databz v rmci prohlee. Informace lze tak sdlet rychleji a efektivnji ne dve a informace z databz mohou bt obsaeny v kterkoliv webov strnce.
Prvodce kontingenn tabulkou vm nabdne volbu vchozch dat a formu jejich zpracovn - novinkou je zpracovn do grafu, kter se prbn (stejn jako kontingenn tabulka) aktualizuje
l Rozen monosti Kontingenn tabulky (PivotTable). Nov uivatelsk rozhran usnaduje tvorbu a manipulaci s polky tabulky pmo vpracovn strnce Microsoft Excel. Zdat kontingenn tabulky lze tvoit pmo i grafy, kter se okamit pizpsobuj vem zmnnm vstupnm datm. l Snaz penos dat z webu do Excelu. Nov dialogov okno usnaduje tento proces a umouje rychlou nslednou analzu dat z webu intranetu v Excelu. l Propojen do firemnch databz. Mnoho novch nstroj umouje zskvn dat ze vech typ velkch podnikovch databz. Specializovan Prvodci tyto procesy usnaduj azrychluj.
vanch adres. Je zde i ikona Historie, kter zobraz poslednch 20 soubor, se ktermi bylo pracovno. l Tlatko Zpt. V dialogovch oknech Otevt a Uloit je k dispozici zprohle znm tlatko Zpt, kterm se lze snadno a rychle vrtit k dve otevenm adresm. l Pizpsobiv nabdky (menu). Nabdky se automaticky pizpsobuj tak, aby umoovaly co nejrychlej pstup k nejastji pouvanm polokm. Na zklad technologie IntelliSense se zobraz nejdve vdy jen hlavn poloky dan nabdky, a po chvli se automaticky (nebo na podn) roz na pln poet.
l Rychl pepnn dokument. Kad oteven dokument m svoje samostatn tlatko na Pruhu loh Windows (obvykle u spodnho okraje obrazovky). Lze tak rychle pepnat mezi otevenmi dokumenty. l Pstup k elektronick pot. Elektronick pota v Office 2000 je integrovna se vemi aplikacemi Office 2000. Tlatko na standardnm nstrojovm pruhu (v kad aplikaci) pid ke ktermukoliv souboru hlaviku elektronick poty a soubor lze tak snadno odeslat. l Rychl prava nstrojovch pruh. Umstn a odstrann jednotlivch funknch tlatek z nstrojovch pruh je velmi rychl a jednoduch. l Nov vcensobn schrnka. Schrnka (clipboard) nyn umouje uloen a 12 rznch objekt a vbr z nich pi vkldn.
Do Schrnky lze nyn uloit a 12 rznch objekt a samostatn s nimi pracovat
Programovn
l Spolen architektura pro tvorbu doplk. Vvoji mohou tvoit integrovan een na bzi Office pomoc doplk (add-in) na unifikovan bzi. l Microsoft Office Anti-Virus API. Office poskytuje rozhran (API) pro skenovn na ptomnost vir spaen s dialogovm oknem Otevt soubor (File Open). To umouje ostatnm vrobcm skenovat dokumenty Office ped jejich otevenm. l Digitln podpisy maker. K zajitn bezpenosti a dvryhodnosti mohou vvoji podpisovat makra vytvoen ve Visual Basic for Applications jako zruku, e neobsahuj viry. l Zdokonalen Visual Basic. VOffice 2000 je obsaen nejnovj verze Visual Basic for Application 6.0, kter je konzistentn se standardnm programovacm jazykem Visual Basic. l Microsoft Script Editor. Office 2000 me bt pouit k vvoji skript aklientskch een na bzi HTML.
l Zdokonalen vyhledvn grafiky. Pi vbru obrzk z Galerie klipart jsou k dispozici nov vyhledvac nstroje jako nap. Najt podobn klipy. Obrzky lze organizovat v libovolnch skupinch. Do dokumentu se umst pouhm petaenm my. l Zachovn pvodnho formtu. Pi vkldn obrzk z Galerie klipart je obrzek vloen v originlnm formtu (nen konvertovn do BMP).
Snadn instalace a sprva

Office 2000 poskytuje nov nstroje pro instalaci a sprvu a vn do tto oblasti vy inteligenci a produktivitu. Bhem upgradu Office 2000 identifikuje pedchoz verzi Office a nabdne jej kompletn odstrann a uvolnn co nejvtho prostoru na pevnm disku. Jednotliv aplikace a jejich komponenty lze instalovat podle vlastnch poteb a tehdy, kdy je uivatel potebuje. Pedbn jsou nainstalovny pouze odkazy a ikony, aby bylo zejm, e funkce jsou k dispozici. Z pedchoz verze Office zstane zachovno maximum individulnch nastaven. Office 2000 automaticky detekuje a odstrauje zjitn chyby v systmovch souborech a v ppad poteby je znovu nainstaluje. Na podn lze testovat a v ppad poteby opravit i mn dleit soubory, jako jsou ablony, fonty ap. (Dokonen pt)
Osobn produktivita
Mnoho drobnch zdokonalen m Office 2000 v bnch ovldacch postupech a prvcch. l Otevrn soubor. Uivatel nyn uvid v dialogovm okn pehledn o50% vce soubor. l Pm pstup do vybranch adres. V dialogovm okn pro otevrn soubor je po lev stran pruh, do kterho lze umstit ikony nejastji pouPi rozbalen nabdky (menu) se nejdve zobraz strun verze s nejastji volenmi polokami, po chvli se pak automaticky roz na pln poet poloek
l Pizpsobiv nstrojov pruhy. Stejn jako nabdky se automaticky upravuj i sestavy tlatek na nstrojovch pruzch.
Univerzln bezdrtov propojen
Letos v lt, pesn 26. ervence, oznmilo pt zakldajcch len zjmov skupiny Bluetooth - Ericsson, IBM, Intel, Nokia and Toshiba - oficiln uveden specifikace Bluetooth 1.0. Ped pr lety doly pedn firmy v oblasti pota a telekomunikac k zvru, e stav techniky umouje nhradu kabelovch propojen levnm energeticky nenronm radiovm spojenm. Zaaly pracovat na vvoji a definovn univerzlnho standardu pro tento el. Ve uveden ohlen je prvnm oficilnm vsledkem tto prce.
Bhem poslednch nkolika let se penosn potae zmenily z objemnch kufk na lehk a tenk knihy a jejich vkon se vyrovnal vkonu stolnch PC. Rovn bezdrtov telefony prodlaly vvoj od rozmrnch zazen se zkladnmi funkcemi po bohat vybaven pstroje do kapsiky u koile. Potae do ruky u definitivn nahradily paprov kartotky a adrese. Vude se vytvej potaov st. Vechny tyto pstroje nyn zvyuj nai produktivitu i n akn radius. Bylo by krsn mt monost je vechny propojovat velice operativn, bez kabel adalch pdavnch zazen, a nechat je vzjemn spolupracovat. Zjmov skupina Bluetooth (krom v vodu vyjmenovanch pti zakldajcch firem m dnes ji pes 500 len) zaala pracovat v roce 1996 na vvoji a definovn univerzlnho standardu pro tento el zkladnmi poadavky byl penos hlasu a dostaten rychl, spolehliv a bezpen penos dat, velmi nzk nklady, mal (nastaviteln) spoteba energie, vyuit kmitot amodulace pstupnch v celm svt. Projekt dostal stejn jako skupina pracovn nzev Bluetooth. Bluetooth je globln specifikace pro bezdrtov propojen - oteven specifikace pro bezdrtovou hlasovou i datovou komunikaci, zajiujc chrnn okamit (ad hoc) propojen ve stacionrnch i mobilnch potaovch a komunikanch prostedch. Vyuv levn rdiov propojen na krtkou vzdlenost, ve potebn je zabudovno v jedinm mikroipu 9 x 9 mm.
Bluetooth
mikrovlnn trouby. Dekdovn je optimalizovno pro neuspodan prosted. Technologie Bluetooth vyuv kmitoty v psmu 2,4 GHz, kter je celosvtov uvolnno jako bezlicenn. Binrn kmitotov modulace zjednoduuje transceiver a pouv se asov duplexn schma pro pln duplexn penos. Datov penos je asi 1 Mb/s. Zkladn pouvan penosov protokol je kombinac pepnn obvod apaket. Lze rezervovat msto pro synchronn pakety. Kad paket se vysl na jinm kmitotu. Paket obvykle zabr jeden slot, me vak bt prodlouen a ptinsobn. Bluetooth me penet asynchronn datov kanl, a ti simultnn synchronn hlasov kanly nebo kanl, kter souasn pe-
Podrobn informace, novinky a seznam vech zastnnch firem zjmov skupiny Bluetooth najdete na internetov adrese www.bluetooth.com
Pehled technologie
Technologie Bluetooth umouje nahradit mnostv specilnch kabel, propojujcch navzjem rzn zazen mezi sebou, jednou univerzln radiovou linkou s krtkm dosahem. Pi zabudovn tto technologie nap. do notebook a mobilnch telefon nebudou zapoteb nepjemn kabely, pouvan dnes k jejich propojen. Podobn mohou bt vybaveny tiskrny, kapesn potae, stoln potae, faxy,
klvesnice, joysticky a prakticky jakkoliv dal digitln pstroje. Krom osvobozen vech tchto pstroj od propojovacch kabel zajiuje technologie Bluetooth ale i univerzln propojen do stvajcch datovch st, jejich rozhran a mechanismus vytven malch operativn tvoench st (skupin) zazen propojench nezvisle na stvajcch pevnch sovch strukturch. Technologie byla navrena pro prci vprostedch peplnnch nejrznjmi radiovmi signly a vyuv rychl potvrzovn a zmny frekvence (hopping scheme) k zajitn robustnosti aspolehlivosti. Radiov moduly na bzi tto technologie mn kmitoet po kadm pijatm nebo odeslanm paketu, aby se zamezilo interferenci s jinmi signly. V porovnn s jinmi systmy, pracujcmi s technologi rozprostenho spektra, pouv technologie Bluetooth typicky krat pakety a rychlej zmny kmitotu. To rovn omezuje ruiv vliv zazen jako jsou nap.
n asynchronn data a synchronn e. Kad hlasov kanl penese na synchronn hlasov lince 64 kb/s. Asynchronn kanl zajiuje bu symetrickou linku 432,6 kb/s, nebo asymetrickou linku 721 kb/s v jednom smru a 57,6 kb/s ve zptnm smru. Systm s technologi Bluetooth se skld z radiov jednotky (Radio), jednotky pro zen linky (Baseband), sprvy linky a softwarovch funkc.
Pouvan pojmy
l Piconet soubor zazen propojench doasn technologi Bluetooth. Me obsahovat dv a osm zazen. Vechna pipojen zazen maj stejn implementace, po vytvoen tto pikost vak po dobu trvn propojen jedno (libovoln) z nich pevezme dic funkci. l Scatternet vce nezvislch anesynchronizovanch pikost (piconet) tvo scatternet.
l Master unit (dic jednotka) zazen zapojen v piconetu, jeho hodiny a sekvence zmn kmitotu jsou pouity k synchronizaci ostatnch zazen. l Slave units (podzen jednotky) vechna zazen v piconetu, kter nejsou dic. l Mac address - tbitov adresa pouvan k rozlien jednotlivch zazen propojench do piconetu. l Parked units zazen v piconetu, kter jsou synchronizovan, ale nemaj svoji MAC adresu. l Reimy Sniff a Hold zazen synchronizovan v piconetu se mohou pepnout do spornho reimu se snenou aktivitou.
Technick specifikace rdiovho spojen

Pijma Citlivost IP3 CP1dB oboustrann mf ka psma C/I co-channel (0,1% BER) C/I 1MHz (0,1% BER) C/I 2MHz (0,1% BER) C/I AWGN (0,1% BER) In-band image rejection Vysla nominln vkon mon nastaven vkonu modulan index TX carrier offset vkon na pilehlm kanlu potlaen signl mimo vyslan psmo asov pomry pesnost referennho asovae L 500kHz L 2MHz as pepnut mezi kanly as pepnut pjem/vysln -70 dB -16 dBm -26 dBm 1,0 MHz 11 dB -8 dB -40 dB 18 dB 20 dB 0 dBm -30 a +20 dBm 0,28 a 0,35 <75 kHz -20 dBm 50 dB 20 ppm -89 dBc/Hz -121 dBc/Hz 220 s 220 s
Topologie st
Systm Bluetooth podporuje spojen point-to-point (mezi dvma body) i point-to-multipoint (z jednoho bodu do mnoha bod souasn). Doasn me bt ustaveno a propojeno vce piconet souasn, piem jsou od sebe odlieny rznmi sekvencemi zmn kmitotu (frequency hopping sequence). Vichni uivatel uritho piconetu jsou synchronizovn touto sekvenc. Pln duplexn datov penos v rmci vcensobn piconetov struktury s10 pln zatenmi nezvislmi piconety je vce ne 6 Mb/s.
Vytvoen sovho propojen

Dokud nejsou vytvoena dn propojen do piconetu, jsou vechna zazen ve vykvacm reimu. V tomto reimu nepipojen jednotka pravideln kadch 1,28 sekundy naslouch. Pokad, kdy se zazen probud, poslouch v rozsahu 32 kmitot, definovanch pro jeho jednotku (poet tchto kmitot je v rznch geografickch regionech rzn, ve vtin zem je zmnnch 32). Procedura propojen je sputna ktermkoliv zazenm, kter se tak stv masterem. Spojen je vytvoeno zprvou PAGE jeli adresa ji znm, nebo INQUIRY snsledujc PAGE, je-li adresa neznm. V zkladnm stavu PAGE vyle dic jednotka sadu 16 identickch zprv na 16 rznch kmitotech definovanch pro pipojovan podzen (slave) zazen. Nedostane-li dnou odpov, vyle tot na zbvajcch 16 kmitotech. Maximln doba potebn k tomu, aby se dic jednotka (master) spojila s dalm zazenm (slave), je dvojnsobek tzv. probouzec periody, tj. 2,56 s, prmrn potebn doba je polovina tto periody, tj. 0,64 s. Zprva INQUIRY je typicky pouvna pro vyhledvn zazen, vybavench technologi Bluetooth, jako jsou nap. veejn tiskrny, faxy a podobn zazen s neznmou adresou. Je velmi podobn zprv PAGE, ale me vyadovat jeden cyklus navc pro shromdn vech odpovd. Pokud nen zapoteb penet data, mohou jednotky propojen v piconetu pejt do spornho reimu (s nzkou spotebou energie). dic jednot-
Penos ei
Hlasov kanly pouvaj ke kdovn Continuous Variable Slope Delta Modulation (CVSD) a nikdy neopakuj hlasov pakety. Metoda CVSD byla vybrna pro svoji robustnost ve zpracovn ztracench nebo pokozench hlasovch vzork. Pi vtm umu na pozad dochz k vtmu ruen, ale jet pi vce ne 4% chyb je e zcela srozumiteln.
Radio
Vyslac rozhran technologie Bluetooth je postaveno na nominlnm vyzaovn 0 dBm. Je v souladu se smrnicemi PCC pro psmo ISM a vkonem do 0 dBm. Rozprosten spektra umouje vysln ve vech zemch svta svkonem a 100 mW. Rozprosten spektra zajiuje peskakovn vyslacho kmitotu (hopping) v 79 stupnch po 1 MHz mezi 2,402 a 2,480 GHz. Vzhledem k mstnm pedpism je toto psmo v Japonsku, Francii a panlsku zeno. Zen se pepn softwarov. Maximln rychlost zmn kmitotu (frequency hopping rate) je 1600 zmn za vteinu. Nominln dosah signlu je 10 cm a 10 m, zvenm vyslacho vkonu ho vak lze rozit a na vce ne 100 m.
ka pepne ostatn zazen do reimu HOLD, pi kterm pracuje pouze intern asova. O pepnut do reimu HOLD mohou podat i podzen jednotky. Penos dat se obnov okamit po zruen reimu HOLD. Reim HOLD se vyuv pi propojovn nkolika piconet nebo pi spoluprci se zazenmi typu snma teploty. Existuj jet dal dva sporn reimy, SNIFF a PARK. V reimu SNIFF naslouch podzen jednotka v piconetu v delch intervalech, co sniuje jej pkon. Interval je programovateln v rmci pouit aplikace. V reimu PARK zstv zazen synchronizovno s piconetem, ale nepodl se na provozu. Zaparkovan zazen daj k dispozici svoje adresy MAC a pleitostn naslouchaj provozu dic jednotky za elem resynchronizace a sledovn hromadnch zprv. Pokud jde o sporu energie, je nejvt v reimu PARK, pak HOLD a nakonec SNIFF.
Typy linek a paket

Typ linky uruje, jak typy paket na n mohou bt pouity. Technologie Bluetooth podporuje dva typy linek: l linky typu Synchronous Connection Oriented (SCO), pouvan zejmna pro penos ei, l linky typu Asynchronous Connectionless (ACL), pouvan zejmna pro paketov penos dat. Rzn dvojice master-slave stejnho piconetu mohou pouvat rzn typy linek a tyto typy se mohou bhem relace libovoln mnit. Kad typ linky podporuje a 16 rznch typ paket. tyi z nich jsou dic pakety a jsou
Baseband
Baseband popisuje specifikaci t sti hardwaru, kter je urena ke zpracovn digitlnho signlu linkovho adie Bluetooth, kter obsahuje zkladn penosov protokoly a dal potebn low-level linkov rutiny.
stejn pro linky SCO i ACL. Oba typy linek pouvaj pro duplexn provoz asov Time Division Duplex (TDD). Linka typu SCO je symetrick a typicky je urena pro hlasov provoz. Pakety SCO jsou vyslny v rezervovanch intervalech. Je-li navzno spojen, mohou ob jednotky (master i slave) poslat pakety nezvisle na sob. Jeden paket na lince SCO umouje penos dat i ei, piem pi pokozen se znovu vysl pouze jeho datov st. Linka typu ACL je paketov orientovan a podporuje symetrick i asymetrick provoz. dic jednotka uruje ku psma linky a rozdluje ji mezi jednotliv zazen piconetu. Podzen jednotky mohou vyslat data pouze tehdy, jsou-li k tomu vyzvny. Linka ACL podporuje i hromadn zprvy od dic jednotky vem podzenm jednotkm v piconetu.
Oprava chyb
Technologie Bluetooth definuje ti zpsoby opravy chyb - 1/3 rate Forward Error Correction code (FEC), 2/3 rate Forward Error Correction code FEC aAutomatic Repeat Request (ARQ) pro data.
Autentifikace a ochrana
rove baseband poskytuje mechanismy k zajitn ochrany uivatele a informac na fyzikln rovni. Autentifikace a kdovn je implementovno shodn do vech zazen, co je nutn vzhledem k ad hoc vytven doasnch st (piconet). Spojen mohou vyadovat jednostrann nebo oboustrann ovovn (autentifikaci), nebo ho nevyaduj. Autentifikace je zaloena na algoritmu vzva/reakce. Je klovou slokou kadho systmu Bluetooth aumouje uivatelm vytvet zabezpeen domny mezi jednotlivmi osobnmi zazenmi (nap. umon uivatelovu notebooku komunikovat pouze s jeho vlastnm telefonem). Kdovn se pouv k zajitn chrnnho spojen. Bluetooth pouv etzce slic vhodn pro implementaci do kemkovch ip s tajnmi kli o dlce 40 nebo 64 bit. Prci s kli zajiuje vy softwarov vrstva. Smyslem bezpenostnch mechanism Bluetooth je zajitn patin rovn ochrany pro tento typ propojen na krtk vzdlenosti v globlnm prosted. Uivatel, vyadujc z njakch dvod dokonalej ochranu, mohou pout innjch bezpenostnch mechanism v sovch transportnch protokolech a aplikanch programech.
tele slueb vyuv slueb linkovho adie (Link Controller, LC). Poskytovan sluby: l Vysln a pjem dat. l Dotazovn nzvu. LM m inn prostedky ke zjitn/pedn nzvu nebo identifikanho sla zazen vdlce a 16 znak. l Dotazovn adresy linky. l Sestaven spojen. l Autentifikace. l Vyjednn a nastaven typu linky (data/hlas). Typ linky lze bhem spojen mnit. LM rozhoduje o aktulnm rmci penosu podle penench paket. l Nastaven zazen do reimu SNIFF. V tomto reimu jsou prodloueny intervaly mezi aktivitami podzen jednotky poslouch pouze kadch M cykl, kdy M vyjedn LM. dic jednotka me zahjit penos pouze vuritch asovch oknech rozmstnch v pravidelnch intervalech. l Nastaven zazen do reimu HOLD. V reimu HOLD se et napjen vypnnm pijmae na del dobu. Kterkoliv zazen me linku znovu probudit, prmrn doba reakce je asi 4 vteiny. To je definovno LM a zajitno linkovm adiem. l Nastaven zazen do reimu PARK, pokud nepotebuje komunikovat ale m zstat synchronizovno. Probouz se v pravidelnch intervalech a poslouch za elem resynchronizace se zbytkem piconetu a detekce zprv PAGE.
bou navzjem bezproblmov komunikovat. Vechna zazen vybaven technologi Bluetooth mus bt schopn se navzjem poznat a nathnout pslun software, potebn k rozpoznn vech funkc, kter detekovan zazen podporuje. Spoluprce na aplikan rovni vyaduje identick protokolov registry. Rzn kategorie zazen vybavench technologi Bluetooth (PC, kapesn potae, nhlavn sluchtka, celulrn telefony ap.) maj rzn nroky. Nebudete nap. asi nikdy oekvat, e sluchtka Bluetooth budou vybavena adresem. Potebuj bt vybaven odpovdajcm radiovm obvodem, zpracovnm nzkofrekvennho signlu aprotokoly k detekci kompatibilnch zazen. Vce funkc se bude oekvat od celulrnch telefon, kapesnch pota a notebook. K zskn potebnch funkc vyuije softwarov vybaven Bluetooth existujcch specifikac jako jsou OBEX, vCard/vCalendar, Human Interface Device (HID) a TCP/IP. Vzjemn kompatibilita zazen bude vyadovat, aby vyhovovala jednak specifikaci Bluetooth, jednak existujcm protokolm. Softwarov rmec zahrnuje konfiguran a diagnostick utility, detekci zazen, emulaci propojen (kabelu), komunikaci s perifriemi, hlasovou komunikaci, vmnu objekt pro telefonn seznamy a vizitky, sov protokol.
Vyuit
Specifikace Bluetooth pedpokld, e radiov moduly budou bu integrovny pmo do penosnch pota, telefon a dalch zazen, nebo knim budou pipojeny extern. Takto vybaven potae by mohly mt napklad funkce dlkovho pipojen k potaovm stm prostednictvm st GSM, vmny elektronickch vizitek mezi notebooky, kapesnmi potai amobilnmi telefony, synchronizace di s notebooky a mobilnmi telefony ap. Technologie Bluetooth je nezvisl na pouitm operanm systmu potae anen vzna ke ktermukoliv z nich.
Softwarov rmec
Zazen s technologi Bluetooth by mla splovat poadavky zkladn interoperability. Pro nkter pstroje se vak poadavky roz z pouhho radiovho spojen a penosovch protokol na protokoly a vmnu objekt na rovni aplikac. Pro jin pstroje, jako nap. nhlavn sluchtka s mikrofonem, budou zase naopak poadavky znan men. Clem celho programu Bluetooth je, aby vechna zazen s logem Bluetooth byla schopn mezi se-
Sprva linek
Softwarov vybaven Link Manager (LM) zahrnuje nastaven linky, autentifikaci, konfiguraci linky a dal protokoly. Link Manager vyhled LM na zazench v dosahu a komunikuje s nimi protokolem LMP (Link Manager Protocol). K zajitn sv lohy poskytova-
Pesn znn kompletn specifikace Bluetooth si mete sthnout z www.bluetooth.com
Firmy Orange a Gity uspodaly v lt v Praze pednku na tma mobiln telefonie. Podtitul pednky byl Story of Joseph & Mary - byla o blzk budoucnosti (do 10 let) a lo o velmi zajmavou vizi. Zkuste si pedstavit takov jeden den v roce 2005 - sledujete Josefa, 39 let, enat, dv dti, plat vhorn sti stedn vrstvy, miluje fotbal, hudbu a cestovn. A vyuv virtulnho potaovho asistenta.
Josef s oblibou komunikuje, jako ostatn vichni v roce 2005. Pouv zazen firmy Orange - takovou malou nunici, nenpadnou, neobtujc, nepotebujc nabjen ani drbu (viz obrzek). Fantazie? Zatm. Josef m svho virtulnho asistenta. Jmenuje se Mary, je to potaov asistent, me bt kmkoliv, ale Josef m v oblib Mary - je j 25 let, mluv pjemnm hlasem, um pobavit a m perfektn vslovnost. Virtuln asistent je stedem Josefova ivota. Kdy Josef rno vstv, bud ho pochopiteln Mary - k mu kolik je hodin, jak je den (verej veer byl nron, a tak asto nevme co je vbec za den), jak bude poas a pro by vlastn ml vstvat. Potom pedt Josefovi dol e-maily, oznamuje mu stavy na tech a ekajc platby (tuhle st Josef nesn stejn jako kdy ho Mary rno bud), sna se ho i pobavit a pout mu njakou muziku - Josef m rd Sinatru, Mary tedy stahuje z Internetu oblben album Sinatry a pmo (bezdrtov) ho ukld do domcho hifi centra. Potom u Mary konen zapn kvovar. Josef m do prce. Mezitm ho Mary upomn, e jeho matka m pt tden narozeniny. Josef narozeniny nesn, Mary mu doporuuje alespo poslat kvtiny - e to snadno, pes Internet, a platba jde pmo z jeho kreditn karty. O doruen u se starat nemus. Josef se pt na dopravn situaci, Mary doporuuje jet vlakem, dlnice jsou peplnn a provoz pomal. Josef, prskajc a nadvajc, jde na vlak. Ve vlaku s pomoc Mary zan pracovat. Mary mu pehrv vzkazy a Josef telefonuje - spojuje ho pochopiteln Mary apomh mu ppravou dleitch informac. Dokonce mu doke pomoci i tlumoenm pi jednn s jeho nskm obchodnm partnerem. Josef dor do kancele, i tam mu virtuln asistent pomh. Vyhledv pro Josefa potebn data z databz, dotazuje se centrln databanky, zajiuje mu rezervaci letadla pro ztej cestu. Vechno je propojen se vm, technologie Bluetooth (viz lnek na pedchozch strnkch) propojuje ledniku, pota, opka topinek, svtlo v pokoji, klimatizaci, dvee a dokonce i Josefovo auto. Mary je uiten i v okamiku, kdy Josef sed do auta. Jede na obchodn schzku. Pr ulic ped clem zan bloudit a neme najt domluven restaurant. Mary pomoc GPS (systm pro fa, e tch pr krok dojde pky. Mezitm Mary zjiuje, e autu dochz olej - zve tedy servisn firmu a zatmco Josef bude v restauraci jednat, autoservis dopln olej a podv se pomoc zabudovanho potae i na stav ostatnch st auta. Joe pechz do restaurace, klient ji ek. Mary Josefa informuje o oblbench jdlech klienta a pipomn mu dleit daje pro jednn. Ve probh hladce. Po spnm jednn Mary pod potebn zznam podle Josefova dikttu a zad jeho rozesln spolupracovnkm. Josef se vrac zpt do kancele, Mary ho mezitm informuje o dn v politice a sportu a kurzech akci na burze. Upozoruje Josefa na nutnost zajt na kontrolu k lkai a po odsouhlasen (za mohutnho nesouhlasnho mumln) rovnou dojednv termn. Je veer, Josef chce vidt Titanic 3. Mary pes Internet kontaktuje Fox, kupuje za pr dolar kompletn Titanic sprvem na ti shldnut, pen ho do pamti Josefova domu a pot pout na projekn televizi. Josef si nakonec jet rekapituluje, co bude dlat pt den, a jde spt. Stleptomn Mary hld bezpenost jeho domova, napojen na bezpenostn systm vyhodnocuje situaci a v ppad poteby kontaktuje policii i pornky.
Virtuln asistentka Mary
Vimnte si jednoho spolenho prvku vtto vizi - mnoho telefonnch hovor je zcela eliminovno. Josef nemusel volat lkai, nemusel volat ani autoservis, objednn kvtin probhlo bez telefontu a ada dalch aktivit tak - ve realizoval jaksi vudyptomn informan systm reprezentovan virtulnm asistentem - Mary.
uren pesn polohy pomoc satelit) zjist, kde prv je, a navede ho sprvn krestauraci. Obvykl problm - nen kde zaparkovat. Mary vyhled nedaleko voln parkovit a pesvd Jose-
Spolenost Orange, nejvt provozovatel digitln st mobilnch telefon ve Velk Britnii, ohlsila v ervenci vytvoen konsorcia s clem zastnit se soute o tet licenci provozovatele mobilnch telefon v esk republice. Konsorcium, zaregistrovan jako Orange a.s., spojuje spolenost Orange a eskou spolenost GiTy, kter je nejspnj eskou ryze soukromou firmou v oblasti telekomunikac a datovch penos.
INTERNET
Nejvt udlost lta bylo bezesporu zatmn Slunce dne 11. srpna. Pro ty, kdo se na nj chtli teoreticky pipravit, bylo (a je) na Internetu bohat informac, nkres i mapek. Na adrese www.hermit.org/eclipse1999 jsou velmi srozumiteln a nzorn vysvtleny veker okolnosti zatmn Slunce, popsny jeho typy a je zde idatabze vech zatmn za poslednch 5000 let (bylo to celkem 11897 zatmn, z toho 3190 plnch, kad
rok nastvaj prmrn dv odnkud ze Zem pozorovateln zatmn Slunce). Dal velmi dobe vybaven msto pat NASA a je na http://eclipse99.nasa.gov. Na obou mstech najdete i mnostv dalch odkaz. A pro ty, kdo nemli as se podvat nebo mli zataeno, jsou zde i obrzky a videozznamy.
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMOU MEDIA TRADE
CD-ROM
losti 3D zobrazovn v jednotlivch rozliench), Cinema 4D Benchmark (test vkonu CPU a grafick karty v prosted programu Cinema 4D), GL Clock 4.6 (trojrozmrn hodiny), WinTune 98 3.3 (klasick benchmarkov program pro Windows 9x a NT).
Rozshl kolekce vybranho voln enho softwaru, umoujcho vytvet, upravovat i editovat obrzky, videosekvence a fotografie. Najdete zde nstroje k tvorb i prav trojrozmrnch scn, objekt nebo 3D animac, prohlee, testovac programy i posledn referenn ovladae grafickch karet. Jsou rozdleny do nsledujcch 10 kategori: Zobrazen 3D
Vbr program pro tvorbu i pravu trojrozmrnch (3D) scn, objekt nebo animac. Vyberou si zde jak uivatel, kte s 3D programy nikdy nepracovali, tak i zkuen tvrci mnoha projekt. Mezi 18 programy najdete i: 3D Magic 1.10 (program uren pro tvorbu 3D npis a text), 3DEM 7.0.1 (program pro modelovn skutench nebo imaginrnch 3D tern a ppadnou animac jejich prlet), 4D Builder 0.99 (nov editor pro tvorbu 3D objekt, pro DirectX 5.x), Bryce 3D (program pro tvorbu agenerovn 3D svt, krajin, ostrov a jinch objekt), Cinema 4D (jeden z nejlepch 3D raytracingovch a animanch program pro modelovn scn, uren pro profesionly i zatenky), Cyber Motion 3D design 2.02 (profesionln program pro modelovn a animaci 3D objekt), Realism 3D 1.5 (real-time interaktivn 3D program pro snadn modelovn rznch budov a jejich okol), Render Soft Illusionae 2.0 (progrmek pro generovn fotorealistickch textur s pehlednm grafickm prostedm), Rhino Ceros (jeden z poslednch prstk do rodiny profi-program pro tvorbu 3D scn a animac), Soft CAD 3D 1.16 (profesionln program CAD pro zanajc architekty a nvrhe), Tree Designer 1.0 (modelovac program pro generovn 3D strom), TrueSpace 4.1 (jeden z nejznmjch editor pro tvorbu, renderovn a animaci 3D model), Ulead Cool 3D 2.5 (nejnovj verze vynikajcho editoru, pouvanho pevn k tvorb grafiky a efekt pro webov strnky), WinPlace 8.1 (freewarov aplikace pro tvorbu a prci v 3D prosted pro VRML 2.0).
Editory
Rozshl kolekce 25 program pro tvorbu, pravu i editaci obrzk, videosekvenc, fotografi a internetovch strnek. Najdete mezi nimi: HAIR studio (interaktivn tvorba es), Adobe Photoshop 5.0 (bitmapov editor Adobe), Adobe Image Ready (komplexn prosted pro ppravu webov grafiky), Adobe Image Styler (software pro webovou grafiku), Adobe Premiere 5.0 (program pro profesionln editaci a stih videosekvenc), Bit Morph 3 (program pro morphing dvou obrzk freeware), Fractal Dreams 1.0 (program pro generovn fraktl), JPEG Optimizer 3.06 (program pro optimalizaci obrzk JPEG), Lview Pro (grafick editor podobn znmmu Paint Shop Pro), PaintShop Pro 5.01 (jeden z nejlepch sharewarovch editor obrzk), Ulead Web Razor Pro 1.0 (balk program
Screen Capture
tyi programy ke snmn jednotlivch obrzk zprogram, kdy nefunguje klasick Print Screen. Mezi nejlep pat bezesporu HyperSnap v 3.30 - profesionln stahova neboli tak tpa obrazovek, patc ke pice ve svm oboru. Dle zde najdete CaptureEze 6.06 (snma se standardnmi
pro pravu internetovch strnek), Web Creator 1.1 (program pro rychl a snadn vytven grafiky pro internetov strnky), Web Graphic Optimizer 4.01 (optimizer uren hlavn pro pravu obrzk na webovch strnkch).
GRAFIKA A DESIGN
Ovladae grafickch karet
funkcemi), InWorld Pandashop 2.3 (stahova obrazovek a jednoduch editor pro jejich okamitou pravu), Print Screen Deluxe 4.0A (jednoduch a rychl snma obrzk). Kolekce referennch ovlada od nejznmjch firem pro grafick karty do Windows 95 a 98. Jsou to ovladae pmo od vrobc grafickho ipu, kter jsou asto spolehlivj ne ovladae vrobce grafickch karet. Najdete zde: ovladae pro znm grafick akcelertory s ipem 3Dfx Voodoo, 3Dfx Voodoo Rush, 3Dfx Voodoo 2 a3Dfx Banshee, pro grafick karty Permedia 1 a Parmedia 2, pro grafick karty ATI Rage 128 a ATI Rage Pro, pro vechny karty s ipem I740 od Intelu, pro grafick karty firmy Matrox - Milenium, Milenium G200, Mystique a Mystique G200, pro grafick akcelertory Riva 128, Riva 128ZX, Riva TNT a Riva TNT 2, pro grafickou kartu PowerVR, pro kartu Rendition V2X00, pro grafick karty firmy S3 s ipem S3 Trio 3264, S3 Trio 64V+, S3 Virge, S3 Virge GX2 a S3 Savage 3D.
Animovan GIFy a prezentace

Jedenct program pro tvorbu animovanch GIF a ppravu multimedilnch prezentac. Najdete mezi nimi: 3D Digital Photo Galery 1.0 (digitln 3D galerie, kde lze zvlastnch fotografi vytvet 3D mstnosti a prostory podle libosti), Creator Pro 1.2 (programtorsk nstroj pro tvorbu profesionlnch interaktivnch prezentac), Multimedia Platypu (program pro tvrce multimedilnch interaktivnch prezentac), Navarasa Multimedia 2.4 (vytven sofistikovanch prezentac s pouitm inovativnch technologi hypertextu), Ulead GIF Animator 3.0 (rychl, vkonn a vizuln orientovan editor animovanch GIF), Xara 3D 3.03 (program pro tvorbu 3D psem).
Benchmarky
Sada pti testovacch program pro zjitn vkonu cel sestavy PC v grafickch aplikacch a 3D programech: 3D Mark 99 MAX (obshl testovac program zamen na kompletn 3D subsystm pes Direct 3D), BUZZ 3D Benchmark (zkouen rych-
Prohlee a pehrvae
Vbr 17 prohle a pehrva nejrznjch formt - nap.: ACDSee 2.4 (nejlep a nejoblbenj prohle obrzk snad vech existujcch formt), Flip Album 3.0 (vynikajc katalog, kter zobrazuje obrzky jako animovan klasick album), Irfan View32 3.0 (vceelov prohle obrzk, s pehrvaem AudioCD), Media Player (kvalitn a univerzln multimediln pehrva od Microsoftu), Multimedia Manager (prohlen obrzk, pehrvn audio/video klip mnoha formt), Photo Base Deluxe 1.62 (katalog fotografi), Photo album 98 2.5 (elektronick podoba fotoalba s monost vkldn doplujcch daj), VivoStatic 2.1 (pehrva animac s monost vytven vlastnch playlist).
Utility a Ostatn
V kategorich Utility a Ostatn pak najdete dalch skoro 30 uitench grafickch ijinch program, kter se nedaly zaadit do pedchozch kategori - nap. Microangelo 98 (program pro tvorbu a pravu icon, kurzor a animovanch kurzor), Avast 3 (antivirov program), Acrobat Reader 4 (pro prohlen a tisk soubor PDF),WinAmp 2.22 (pehrva soubor MP3) ad.
KUPN
na slevu pi objednvce do 30. 9. 1999 Modr blesk - grafika a design 250 K (msto 275 K)
Jmno Adresa
MEDIA trade CZ s. r. o. Riegrovo nm. 153, 767 01 Krom

tel. 0634/331514
Galerie obrzk
Celkem 107 obrzk, vytvoench pevn v programech z tohoto CD-ROM (Cinema 4D, TrueSpace atd.).
Sto let od narozen

Pravoslava Motyky, OK1AB
Ing. J. Dane, OK1YG @ OK0PPR.#BOH.CZE.EU
(Dokonen) Nemn pozoruhodn jsou i pijmae, se ktermi Pravoslav Motyka sv pokusy konal. Jeden pijma ml doma v byt na rohu ulic Skoepky a Pertna, p. 355 (Praha 1), druh na pracoviti v Lucern, resp. u firmy ETA, kam nastoupil v druh polovin ervence 1925. U zpisu o spojench se Z2AC a s PR4JE je ve staninm denku poznmka, e bylo pouito dvoulampovho pijmae. Lampy (od roku 1938 se k elektronky) jsou tynoikov triody se stejnosmrnm havenm 4 V. Antna je vzna indukn k ladicmu obvodu tvoenmu otonm kondenztorem se tylistovm rotorem a vmnnou cvkou, namontovanou na spolenm ,soklu s cvkou zptnovazebn i antnn. Zptn vazba je zena vzduchovm otonm kondenztorem o vt kapacit, a sice 300 cm2, v pF by to bylo 1,11krt vc. Jedna sada cvek je pro krtk, druh pro stedn vlny. Ladic obvod je pipojen na mku detekn elektronky paraleln kombinac rezistoru a kondenztoru. Nf zesilovac stupe je pipojen pes transformtor. Na panelu jsou pipevnny ovldac knoflky obou kondenztor se stupnicemi, dva knoflky potenciometr k regulaci havicho napt elektronek a jeden knoflk k ovldn napt pro zesilovac stupe. K pertinaxovmu panelu o rozmrech 330x170 mm jsou piroubovny dv devn postranice, kter nesou vodorovnou pertinaxovou destiku nahoe s cvkami a elektronkami, vespod s ostatnmi soustkami. Celkov rozmry pijmae, kter nen vestavn do skky, in 330x170x x170 mm. Motyka s nm pracoval i v dalch letech, kdy vyslal jako CSOK1 a ECOK1 a jet i po zkouce v roce 1930, kdy dostal koncesi a vo-
Motykv pijma z konce 20. let lac znaku OK1AB. Meme ho vidt i na fotografii ham shacku OK1AB pod seznamem amatr vysla v jeho legendrn chat na parcele 610/5 v Praze-Branku, v kolonii U fotovny (viz PE-AR 8/99, s. 43). Pravoslav Motyka, OK1AB, se narodil 20. ledna 1899 v Praze. Byl prvnm, kdo popularizoval zatkem dvactch let v naem, tehdy jedinm, odbornm asopisu Radioamatr zahranin poznatky o prci amatr na krtkch vlnch. Jako jedin u ns slyel americk stanice v transatlantickm testu v dob, kdy lo o peklenut Atlantickho ocenu, a o svch poznatcch informoval veejnost. V roce 1924 navzal (s Holandskem) prvn spojen eskoslovenska se zahranim na krtkch vlnch. Byl prvn, kdo navzal rdiov spojen eskoslovenska (nejen amatrsk, nejen krtkovlnn, ale vbec) s Amerikou a s Novm Zlandem. Vyvjel nadlidsk sil k vytvoen organizan struktury amatrskho vysln. U neije a v mstech, kde stvala jeho vyslac chata, se dnes rozkld sdlit Novodvorsk. Pravoslav Motyka byl zakladatelem naeho hnut. Amerian si v pamtky Hirama Percy Maxima a jeho amatrsk znaka W1AW se stala volac znakou oficilnho vysln ARRL. Rusov ct pamtku vynikajcho radiotelegrafisty a pednho radioamatra Ernsta Krenkela, RAEM. A co my?
P. Motyka (vpravo) pi sledovn transatlantickch pokus na KV. Omlouvme se za patnou kvalitu kopie fotografie, tm 70 let star
CB radiostanice DANITA 1608

(Dokonen ze str. 32) Zajmav je funkce digitlnho Smetru. Displej stanice vrobce vyuil i jako jednoduch indiktor signlu. Pi pjmu v ppad oteven umov brny displej indikuje periodicky za 12 s relativn slu signlu S3, S5 a S9. I kdy je daj jen informativn, stanice tto tdy nebvaj indikac sly signlu vybaveny vbec. Pro ty, kte by si chtli pipojit extern S-metr, je pro nj na zadn stn vyveden konek tor. Samozejmost je i konektor pro extern reproduktor. Pepnat kanly je mono jak na mikrofonu, tak i otonm elektronickm ovldaem na panelu. CB radiostanice DANITA 1608 m i funkci skenovn ovldanou tlatkem na mikrofonu. Stiskem knoflku otonho adie lze navc rychle zvolit bezpenostn 9. kanl. Mikrofonn konektor je celokovov robustn s aretac a dostatenm pojitnm proti vytren kabelu. Jeliko je ji konen i u ns povolen provoz paket rdio na CB psmu, uvdme i zapojen vstupnho konektoru stanice DANITA 1608 pro pipojen modemu (obr. 2). Stanice DANITA 1608 se na n trh dostane piblin v z a jej prodejn cena se bude pohybovat okolo 2690 K, co je pjemn u stanice renomovanho vrobce s procesorem a dobrm vybavenm. OK1XVV
Obr. 2. Zapojen konektoru stanice DANITA 1608
Diplom Rozhledny esk republiky
Rozhledna Dd u Berouna, JN79AX, byla v r. 1893 zbudovna Odborem Klubu eskch Turist a Spolkem Okralovacm v Beroun. Cimbu je v nadmosk vce 540 m V lt letonho roku oilo nebvale radioamatrsk psmo FM 145 MHz. Zpsobil to radioklub tt, OK1KST, vyhlenm diplomu Rozhledny esk republiky, kterm se pesn strefil do radioamatrsk provozn poptvky i motivace. Diplom se vydv ve dvou tdch pro radioamatry vyslae a v jedn pro rdiov posluchae. Lze jej zskat na zklad splnn dle uvedench podmnek a dosti o jeho vydn. Cl diplomu: Navtvovat a navazovat radioamatrsk spojen z rozhleden, kter se nalzaj na zem esk republiky a jsou uvedeny na map rozhleden, kterou vydala firma B.A.T. Program s. r. o., Ronov p. R., 1. mje 1000. Poadatel: Radioklub tt OK1KST, Dlouh 689, 411 08 tt. Sponzor: Ofsetov tiskrna WENDY s. r. o., Kokonsk 1615, 276 01 Mlnk. Manaei diplomu: OK1VPY, OK1UPU. Technick podmnky diplomu 1. Spojen lze uskutenit na vech radioamatrskch psmech vemi povolenmi druhy provozu se stanicemi na zem R. 2. Spojen uskutenn pes aktivn pozemn pevde a bhem jakhokoliv zvodu jsou neplatn. 3. Spojen obsahuje znaku, report, jmno a QTH (vslovn uvst oficiln nzev rozhledny). 4. Spojen s tout stanic je mon opakovat, avak z jin rozhledny.
hledny je zisk 10 bod a za kad dal spojen s ostatnmi stanicemi je zisk 1 bod. Diplom - tda SWL - posluchai: 1. Za odposlech prvn stanice z nov rozhledny je zisk 10 bod a za odposlech ostatnch stanic z te rozhledny je zisk 1 bod. K zskn diplomu je nutno nasbrat 100 bod v kad soutn td a zaslat dost o vydn diplomu s piloenm vpisem ze staninho denku. dost o vydn diplomu zaslejte na adresu: Tiskrna WENDY s. r. o., Zdenk Fot, OK1UPU, Kokonsk 1615, 276 01 Mlnk. Diplom bude pedvn zdarma na rznch radioamatrskch setknch. Zjemcm o zasln potou bude tovno pouze potovn a baln. OK1UPU
9.-10.10. VK-ZL Oceania Contest CW 9.10. EU Sprint CW 9.-10.10. Concurso Iberoamericano SSB 11.10. VFDB-Z Contest CW 11.10. Aktivita 160 CW 16.10. Plzesk pohr CW i SSB 16.-17.10. Worked all Germany MIX 16.-17.10. Jamboree on the AirCW i SSB 17.10. 21/28 MHz RSGB Contest CW 17.10. Asia-Pacific CW Sprint CW 25.10. LF CW WAB Contest CW 30.-31.10. CQ WW DX Contest SSB
10.00-10.00 15.00-18.59 20.00-20.00 12.00-16.00 19.00-21.00 05.00-06.30 15.00-15.00 07.00-19.00 12.30-14.30 09.00-18.00 00.00-24.00
5. Spojen je mon t uskuteovat z nov postavench rozhleden, kter nejsou uvedeny v seznamu. Ty budou prbn doplovny. 6. Do diplomu lze zapotat navzan spojen po 1. 6. 1999. Bodov ohodnocen Diplom - tda SPECIL - vysln pouze z navtvench rozhleden (/mobil nebo /portable): 1. Stanice vyslajc z rozhledny nebo jej tsn blzkosti si zapote 10 bod za kadou novou rozhlednu, kterou navtv a z kter nave alespo 1 radioamatrsk spojen. Za kad dal spojen s ostatnmi stanicemi si zapote 1 bod. 2. Za kad navzan spojen z rozhledny na jinou rozhlednu s novou stanic je zisk 10 bod. Diplom - tda ZKLADN - vysln z libovolnho QTH: 1. Pi vysln z rozhledny - bodov ohodnocen jako v td SPECIL. 2. Z libovolnho QTH: - za navzn prvnho spojen se stanic z nov roz-
Kalend zvod na jen

2.-3.10. IARU R.I.-UHF/Micr. Cont.1) 432 MHz-76 GHz 5.10. Nordic Activity 144 MHz 9.-10.10. LY VHF Contest 144 MHz 10.10. LY UHF Contest 432 MHz 10.10. LY SHF Contest 1,3 GHz 10.10. VERON Autumn Contest (PA) 144 MHz-10 GHz 10.10. Contest di Grosseto (I) 50 MHz 12.10. Nordic Activity 432 MHz 16.10. Veneto Contest (I) 144 MHz 17.10. Veneto Contest 432 MHz a ve 17.10. Provozn VKV aktiv 144 MHz-10 GHz 17.10. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 17.10. OE Activity 432 MHz-10 GHz 23.10. Cita di Caserta Cont. (I) 50 MHz 24.10. Cita di Caserta Cont. 144 a 432 MHz 26.10. Nordic Activity 50 MHz 14.00-14.00 17.00-21.00 21.00-01.00 01.00-03.00 03.00-05.00 07.00-15.00 08.00-18.00 17.00-21.00 07.00-15.00 07.00-15.00 08.00-11.00 08.00-11.00 07.00-12.00 07.00-17.00 07.00-15.00 17.00-21.00
Letn as na zimn se mn z 30. na 31. jna 1999!! *) V provozu bvaj stanice ze vech 58 kalifornskch okres. Termny bez zruky, jsou porovnny s pedchozm rokem a internetovmi informacemi SM3CER. Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech erven ady PE-AR: SSB liga, Provozn aktiv 1/98, OM Activity 2/97, Aktivita 160 6/97, Elettra Marconi minul slo PE-AR, Concurso Iberoam. a WAG 9/98, OK-SSB a CQ WW DX Contest RTTY 8/97, SAC 8/98. Strun podmnky nkterch zvod Plzesk pohr - tento zvod pod radioklub OK1OFM vdy tet sobotu v jnu (letos 16. jna) v psmu 80 m od 05.00 do 06.30 UTC, v kategorich MIX, CW a posluchai. Druh provozu CW a SSB v kmitotovch segmentech 3520-3570 a 3700-3775 kHz. S kadou stanic je mon navzat jedno CW a jedno SSB spojen. Za telegrafn spojen jsou 2 body, za SSB 1 bod. Spojen se stanic poadatele (OK1OFM) se hodnot dvojnsobn. Pedv se RS nebo RST a libovoln dvoumstn slo, kter se nesm bhem zvodu mnit. Celkov vsledek se rovn prostmu soutu bod za spojen. V ppad rovnosti bod rozhoduje vt poet bod v prvnich 30, resp. 60 minutch zvodu. Platn jsou pouze spojen s astnky zvodu. Denky zaslejte pes PR na OK1DRQ, nebo potou na adresu Pavel POK, OK1DRQ, Sokolovsk 59, 323 12 Plze nejpozdji do 10. listopadu. Stanice na prvnch tech mstech v kad kategorii obdr diplomy, stanice s nejvym potem bod - (pozor - me to bt i poslucha!) zsk vcnou cenu od sponzora zvodu, kterm je letos opt Agentura Barevn slon. VK-ZL Oceania DX Contest - navazuj se spojen jen se stanicemi Ocenie. Kd je RS(T) a poadov slo spojen ponaje 001. Spojen se hodnot v psmu 160 m 20 body, v psmu 80 m 10 body, v psmu 40 m 5 body, v psmu 20 m 1 bodem, v psmu 15 m 2 body a v psmu 10 m 3 body. Nsobii jsou prefixy stanic z Ocenie na kadm psmu zvl. Denky separtn za CW a SSB, kad psmo na zvltn list. Hodnoceny budou kategorie: jeden op. - vechna psma, jeden op. - jedno psmo, vce op. - vechna psma a posluchai. V denku vyznate kad nov prefix, kter dv nsobi. Je teba uvst skre, dosaen na kadm psmu (zskan poet bod za spojen, poet nsobi a vsledn poet bod), celkov vsledek je soutem bod dosaench na jednotlivch psmech. Posluchai zapisuj spojen, kter navazuj stanice z Ocenie. Denky zaslejte letecky v sud lta na adresu NZART VK-ZL-O Contest Manager, John Litten, ZL1AAS, 146 Sandspit Road, Howick 1705, New Zealand, v lich lta na WIA Manager, Peter Nesbit, VK3APN, c/o WIA, Box 300, Caulfield South, Victoria 3162, Australia, nejpozdji msc po zvod, na oblku vyznate CW nebo SSB. Je mon je zaslat i na disket pod systmem DOS v ASCII form. Diplomy se dvaj
Veobecn podmnky pro zvody na VKV viz AMA 6/95 a PE-AR 8-9/96. 1) Podmnky viz PE-AR 9/97 a AMA 1/ /97, denky na OK1PG. Zvod se celm nzvem jmenuje: IARU Region I. - UHF/ Microwave Contest. OK1MG
Kalend KV zvod na z - jen

18.9. 18.-19.9. 20.9. 25.-26.9. 25.-26.9. 25.-26.9. 2.10. 2.-3.10. 2.-3.10 2.10. 2.-3.10. 3.10. 3.10. 4.10. 9.10. OK-SSB zvod SSB 05.00-07.00 Scandinavian Activity CW 15.00-18.00 *** IARU Amateur International Radio Day CQ WW DX Contest RTTY 00.00-24.00 Elettra Marconi MIX 13.00-13.00 Scandinavian Activity SSB 15.00-18.00 SSB liga SSB 04.00-06.00 Fernand Raoult Cup MIX 12.00-12.00 California QSO Party *) MIX 16.00-22.00 EU Sprint SSB 15.00-18.59 VK-ZL Oceania Contest SSB 10.00-10.00 Provozn aktiv KV CW 04.00-06.00 21/28 MHz RSGB Contest SSB 07.00-19.00 Aktivita 160 SSB 19.00-21.00 OM Activity CW/SSB 04.00-06.00
Petr Pick, OK1APY, vysl z rozhledny Dd. Pouv kanlov transceiver Philips a na stce rozhledny antnu podle DF2PY
samostatn za provoz CW a SSB nejlepm stanicm z kad zem. RSGB 21/28 MHz Phone Contest pod RSGB vdy v nedli prvho celho vkendu jna. Navazuj se spojen se stanicemi na britskch ostrovech vyjma GB v rozmez 21 150 a 21 350 a 28 450 a 29 000 kHz vhradn radiotelefonnm provozem. Zmna z jednoho psma na druh je povolena po 10 minutch provozu. Kategorie (pro ns): d) OPEN - bez omezen; e) RESTRICTED (pouit PR je zakzno, povolen vkon max. 100 W, na kad psmo jen antna s jednm prvkem ve vi maximln 15 m; f) QRP vkon max. 10 W; h) posluchai (astnk nesm mt vlastn licenci k vysln). Vymuje se kd sloen z RS a poadovho sla spojen, stanice britskch ostrov pedvaj RS, slo spojen a zkratku oblasti (dve hrabstv). U poslucha plat, e jednu a tut protistanici je mon uvst v denku a po poslechu dvou jinch protistanic, vyjma ppadu, e stanice poslouchan je novm nsobiem. Kad spojen se hodnot temi body, nsobii jsou na kadm psmu jednotliv oblasti. Pozor, zahranin stanice mus mt potvrzen o lenstv v nrodn organizaci, kter je lenem IARU. Denky mus mt odeslac raztko nejpozdji 3. 12. a zaslaj se na adresu: RSGB HF Contest Committee, c/o G3UFY, 77 Bensham Manor Rd., Thornton Heath, Surrey CR7 AF, England, nebo E-mailem na: hf.contests@rsgb.org.uk RSGB 21/28 MHz CW Contest m shodn podmnky se zvodem RSGB 21/28 MHz Phone, ale probh vdy v nedli tet cel vkend v jnu, zvod se jen telegraficky v psmu 21 MHz mimo sek 21 075-21 125 kHz. Termn k odesln denk je 17. 12. VFDB Z Kontest se kon 3x do roka, v psmech 80 a 40 m SSB st druhou sobotu v noru, CW druhou sobotu v jnu - od 12.00 do 14.00 na 40 m psmu, dal dv hodiny na 80 m psmu. Druhou sobotu v ervnu je pak smen provoz (CW i SSB) prv dv hodiny na 145 MHz, druh dv na 435 MHz. Kategorie: jeden op., vce op., posluchai. Pedv se RS(T) a DOK, nae stanice po. slo spojen od 001. Spojen se stanic s DOKem Z se hodnot pti body, pleitostn VFDB stanice deseti body, jin stanice po jednom bodu. Nsobi 10 dv kad DOK Z na kadm psmu. Denky zalete do 14 dn po zvod na adresu: Bernhard Neuser, DK1HI, Blumenstr. 42, 48282 Emsdetten, BRD. QX
Pedpov podmnek en krtkch vln na z

Prmrn sla slunench skvrn R za leden a ervenec 1999 byla 62,4, 66,1, 69,1, 63,9, 106,3, 137,4 a 113,5. Posledn vyhlazen hodnota, kterou meme spotat, je za leton leden: R12 = 82,5. Pro z jsme pedpovdn diagramy spotali z pedpokldanho R12 = 135 (co by mohlo vyjt, kdy se nm te vzestup slunen aktivity tak pkn zrychlil). Ilustrativn jsou i prmrn hodnoty slunenho toku za leden a ervenec 1999: 140,6, 142,1, 126,3, 117,3, 148,4 (opravte si prosm v minulm sle), 170,0 a 165,6. Pechod od lta k podzimu v ionosfe znamen vrazn vzestup pouitelnosti krtkovlnnch psem pi kad rovni slunen aktivity, nejen pi vysok slunen aktivit. Nyn by mohl bt jej trend navc jet pevn stoupajc, co je dal pzniv faktor. A nejvce, co bychom si snad mohli pt, je, aby se ob selo
v obdob rovnodennosti (co vypad nadjn). To by se pak (pokud by souasn neprobhala magnetick boue) mohly vyvinout jedny z nejlepch podmnek roku. I beztoho bude ale v prvn polovin z dn s letnm charakterem vvoje valem ubvat, aby se ve druh polovin ji tm nevyskytly. Spolu s tm bude pibvat i dn, kdy budou postupn vechna psma krtkch vln stle lpe pouiteln ke spojenm v globlnm mtku. Vrame se nyn k analze letonho ervna, kdy dle pokraoval vzestup slunen aktivity. Dostavil se navzdory zvolna pevldajcmu pesimismu ohledn dalho monho vraznjho rstu a vsledn indexy byly nakonec dostaten blzko pvodn pedpovzenm - a dlouhodob pedpovdi tud lpe platily. Psobiv byla zejmna zmna charakteru vvoje, v nm vymizely del a hlub poklesy a vlivem ionosfrick hystereze se vsledn podmnky en krtkch vln postupn dostaly na velmi dobrou rove. inek trvajc dostaten vysok rovn slunen radiace byl tak podpoen faktem malho mnostv poruch magnetickho pole Zem, kter v kladnch fzch asto en jet mrn vylepovaly. Vjimkou byly nevhodn naasovan poruchy v noci z 2. na 3. ervna a ve dnech 4.-5. ervna, sten i odpoledne 7. ervna. Jinak lo o lep prmr v rmci monost letn ionosfry nad severn polokoul Zem (relativn proti ltm pedchzejcch rok byly sice podmnky en krtkch vln nadprmrn, proti jaru byly ale hor a pro nronj, zejmna transpolrn trasy, nevaln). Z prvn poloviny ervna byly nejhormi dny 8. 6. a zejmna 9. 6., kdy se projevil vliv vysokorychlostnho slunenho vtru od polrn koronln dry, vzan na rozhran sektor meziplanetrnho magnetickho pole, kterm Zemkoule prv prochzela. Od 10. 6. bylo patrn postupn zlepen, kter s mrnm kolsnm pokraovalo a do 14. 6. Pak se kolsn vrazn zvtilo psobenm geomagnetick poruchy s nhlm potkem 15. 6. v 13.07 UTC. Souasn zaalo od 15. 6. dochzet na Slunci k menm stednm erupcm. Dal vvoj byl klidn, erupc i geomagnetickch poruch
bylo mn a oekvan porucha okolo 20. ervna dokonce odpadla pln. Chybjc porucha je obvykle signlem, e se nco chyst, co platilo i tentokrt. Od 22. 6. dospl vvoj aktivn skupiny skvrn na vchodn polovin slunenho disku k produkci stedn mohutnch erupc, 23. 6. s doprovodem vronu plazmy do meziplanetrnho prostoru. Erupce zpsobily nhl ionosfrick poruchy (neboli Dellingerovy jevy) v celm psmu KV (slab z nich jen mezi 3-25 MHz). Podmnky en krtkch vln pitom byly postieny jen minimln a krtce, spe jim prospla zven slunen radiace, take byly vtinou nadprmrn dobr - zejmna mezi 18.-21. 6. Nsledovaly rekordn ve relativnch sel slunench skvrn i intenzity slunenho rdiovho umu a slun byly i souasn probhajc magnetick boue ji od 26. 6. Po nich nsledovalo ponkud pekvapiv postupn uklidnn od 29. 6. (akoli na Slunci probhaly erupce v mstech, odkud bv Zem astji zasahovna). Postupn absence poruch pi vysok rovni slunen radiace zpsobila, e se podmnky nejene dle nezhorovaly, ale byly od 29. 6. opt nadprmrn dobr. Stav ionosfry odpovdal podle informac USAF v dubnu hodnotm R12ef mezi 60 a 90. Bhem kvtna vystoupilo R12ef nad 100, kterto hladina se dlouho drela. V zvru kvtna pak nad 120, 1. 6. nad 130 a 8. 6. nad 140. Od 13. do 18. 6. se drel kolem 130, pot index spadl k 120 a 25. 6. ji opt odpovdal R12ef nad 130, nae se vtinou drel nad touto hodnotou. Uzavrme pehledem dennch men za erven 1999. Prmrn slunen tok 170 s.f.u. byl spoten z dennch hodnot 176, 173, 174, 171, 164, 168, 158, 157, 165, 161, 165, 168, 168, 168, 159, 153, 147, 147, 139, 152, 146, 162, 168, 185, 201, 200, 207, 197, 191 a 210. Stav geomagnetickho pole ukazuj indexy Ak z Wingstu 10, 10, 8, 11, 6, 6, 7, 14, 17, 6, 6, 7, 6, 4, 8, 9, 10, 10, 6, 4, 4, 3, 8, 8, 5, 21, 30, 28, 11 a 4, jako i jejich (opt pomrn nzk a o klidnm vvoji svdc) prmr 9,6. OK1HH
O em p jin radioamatrsk asopisy

QST 4/1999, Newington. DX, tajfun a msn svit... Ogasawara. Odeel krl Hussein. Technologie plon monte - i vy s n mete pracovat! Jak lnky, jak baterie do vaeho zazen? irokopsmov vf zesilova s levnmi vkonovmi MOSFET. Mal kompaktn penosn pstroj pro kontrolu QRP zazen. Nov digitln systmy (Hell, PSK 31). Nov ra kontroly amtrskho vysln americkou edn organizac FCC. Nov tiscilet a amatrsk rdio. Kouotron, opravy polovodi v polnch podmnkch. Jak opravit rdio. Dvouprvkov antna pro 10 m. Krtk vod do PLL. FM transceivery Maha-Rexon RL-501, RL-115 a RL-112 (VKV, FM, penosn). Digitln nf filtry pro jasnou e. Historie Collins KWM-2 na videozznamu. ast amatr na zchrannch pracch pi torndu v Arkansasu a Tennessee. Pedpovdejte si sami podmnky en. RADCOM 5/1999, Herts, Velk Britanie. Analystor FM spektra. Ron seznam IOTA 1999. Digitln injekn systm PicnMix (zakonen: odskok mf, provozn postup, sled klovn, pepnn psem, ovldn druhho VFO, ladn, displej, ovldn pamt atd.). Bi s integrlnm zesilovaem. irokopsmov zesilova od PA1ABR. Vypnn zbytkovch a bludnch proud. vod do pizpsoben gama. Rukvov antny. DXy s jiskrovou telegrafi (vzpomnky lodnch telegrafist). VFO/budi pro vlnu 2300 m. HiFi a plon spoje. Ladn kruhov antny a kruhov antny pro VKV/ /UKV. BREAK-IN 3-4/1999, Christchurch, Nov Zland. ZL9CI, expedice na ostrov Campbell. Vazebn optick leny, nov pohled na nkter star problmy. Klovac ip K10. Transceiver Kachina 505DSP. PSK31. CQ DL 5/1999, Baunatal. Den otevench dve v centru pro amatrsk vysln. Dlkov en srozumitelnji. 59+ na elektrovodn sti. Hrze hroz protrenm (diktatura trhu?). Zitky letitnho radioopertora. DARC na internetu. Sbrka QSL-lstk: Zvod s asem. Men nebo simulovn? Nejmen mobiln pstroj svta. Rusk klub Robinson. Dovolen v Argentin: Koncese bez problm. Hodiny vcarsk firmy Swatch a psmo 2 m. A-2000, software analyztoru spektra. Vybje akumultor NC. Spnac hodiny pro vysla v rdiovm zamovn. Program BS pro penos velkho mnostv dat ve Windows. Jednoduch automatick pepnn pjem/vysln pro PA. Magnetick antny v zvodech. Nov ovldac program pro skener AR3000A. Doplnn spodnho postrannho psma SSB u inkurantnch pstroj. Vznam zkratek AFH, AGAF, Conveniat, DIG, EFA, EUDXF, EVU, FiB, FGF, FiH, HSC, IdcF, IGARAG, IOTA, ITHE. Ochrana proti blesku. Vc o CCW, C-BPSK a PSK 31. ZL9CI - expedice na Campbell Island. Vsledky s jednoduchmi prostedky: Provoz pes druice RS. Zasedn sysop v Engen. Paket rdio na dovolen. Rozbalen reportu PSK31. RADIOHOBBY 3/1999, Kyjev. Dvn ert Nikolaje Kabanova se stal skutkem (k 65. vro rusk radiolokace). Nov technika a technologie. DX-klub Radiohobby. PSK31 - zejm neuviteln. Prvn sout PSK31. Pehledov krtkovlnn irokopsmov antna. Jednoduch SSB vf modem pro KV transceiver. irokopsmov zesilova ke KV stanici druh kategorie. Aktivn psmov filtr VLF pro transceiver s pmm zeslenm. Uzly na provazech. Transceiver Kenwood TK-270/278. Elektronika agenta 007. Napjen luminiscennch lamp ze zdroj o malm napt. Pstroj pro zznam te-
lefonnch hovor. Stabilitron jako zt. Informace o CLC5665 fy National Semiconductor. Integrln stabiliztory napt. Impulsn nf zesilova tdy D Philips TDA8920 2x50 W. Senzorov regultor vkonu K145AP2. Pstroj na zkouen tranzistor. Nezhasnuteln nf zesilova do automobilu. Vroba tlumivek o malch rozmrech. Schmata Dolby S. Kompenztor akustickch kabel pro zesilovae Technics SE-A900s. Elektronkov technologie High-End. Jednoduch tranzistorov korekn zesilova pro magnetofonov hlavy. Levn a precizn kombinovan mi rovn. Mrn zesilova s plynulou amplitudovou charakteristikou a s tranzistory BSIT. Yamaha N7000, 2 kW, na osmi ohmech, s mstkovm vstupem. Vnj ovlada pro IDE CD-ROM. Zajmavosti pi pouvn ovlda PIC. Mikroschmata v internetu. Propojeni fidonet-internet. FUNKAMATEUR 7/1999, Berlin. Tajemstv ifrovn: PGP v praxi (PGP = Pretty Good Privacy). Mininotebooky s maximln dobou provozu. TL5A - signl ze srdce Afriky. DA0HQ po tet mistrem svta. Yaesu FT-100, dvanctipsmov transceiver pro vechny druhy provozu jakoto autordio. Zdail pekvapen: Run transceiver IC-T81E pro tyi psma 6 m a 23 cm. QSL lstky vyprvji djiny: Ped 75 lty prvn koncese na amatrsk vysln v Nmecku. Velmi dlouhovlnn stanice SAQ jako muzeum. Nov smr v evropskm pronikn do kosmickho prostoru? Kad zatek je lehk: Od CB k amatrskmu vysln. Y2K - velk tesk? Test pro rok 2000: Program Tic-Toc. Jednoduch men impedanc. Pdavn modul EAP k potai: zen pstroj. Mi kapacit. Ultrazvukov varovn pstroj. Kondenztory Gold Caps a u nikdy vc akumultory a baterie? Psmov filtr LC, vytvoen vazbou paralelnch oscilanch obvod. Vlastnosti a en rdiovch vln. Transceiver KV/VKV/UKV IC-706MKIIG (katalogov list). Dvoupsmov prun transceiver DJ-V5E pro VKV/UKV (katalogov list). Aktivn smykov pijmac antna. Uren Q cvek dvojitm rozladnm. Fishermannv -lnek jako filtr. Pmosmujc typsmov pijma SSB. Vkldn dat do TMS320C50 (Texas Instruments) bez potae. CQ ZRS 4/1999, Ljubljana. XXVII. konference Svazu radioamatr Slovinska. P49V, Aruba, vysnn lokalita. Situace slovinskch pevd v beznu 1999. Stanice 30 m QRP, pijmac st. Marker, mi kmitotu pro speciln analyztor. Amatrsk televize: Identifiktor video VID2G. Amatrsk druice v beznu 1999. Ing. J. Dane, OK1YG
Radioamati v Anglii se pipravuj na oslavy roku 2000; toho toku by mli vichni pouvat znaku s prefixem 2K. Ohlaovan monost vyslat z USA bez zkouek je ji skutenost! FCC oznmil, e dvj recipron povolen k vysln ji nen potebn a jedin dokumenty, kter mus mt radioamatr u sebe, je platn pas a originl radioamatrskho povolen, kter bylo vydno ve stejn zemi, kde byl vydn pas. Od 7. 6. 1999 ji tuto vhodu mohou vyuvat i nai a slovent radioamati; byla sjednna ji dve, ale ekalo se na podepsn dokumentu v Evropskm kmitotovm sted (ERO) se sdlem v Kodani. V souvislosti s uznvnm licenc CEPT se v zahranin literatue setkte tak se zkratkou IARP (International Amateur Radio Permit) - co je jednoduch povolen vydvan v zemi adatele k radioamatrskmu provozu v zemch, kter podepsaly dohodu obdobnou CEPT, ale s nzvem CITEL. K tmto zemm pat Argentina, Brazlie, Peru, Uruguay, Venezuela, USA a Kanada. I zde jsou dv tdy, v podstat shodn s tdami CEPT. Nmeck klub DIG oslav 10. 10. t.r. 30 let od svho zaloen. koda jen, e jeho aktivity se v poslednch letech zamuj pevn na vzjemn navazovn spojen mezi leny, zatmco pvodn cl, kter byl shodn s clem americkho CHC klubu, tzn. pomhat si pi plnn podmnek diplom z celho svta, zstv ponkud stranou. Japonsk premir Keizo Obuchi je ji od roku 1975 radioamatrem a mon byste ve sv sbrce QSL lstk nali i jeho lstek se znakou JI1KIT.
Vstava TELECOM 99 se bl
Pinesli jsme vm ji 2x informace o svtov vstav telekomunikac, kter se kon v enev. Ta leton bude v prostorch vstavit PALEXPO ve dnech 10.-17. jna a tentokrte bude mt multimediln zamen, nebo jej soust bude i vstava Inter@ctive 99. Poadatelem je ITU a doporuujeme ast kadmu, kdo se o telekomunikan techniku zajm. To, co se na vstav pedvd, jsou skuten pikov technologie vech pednch svtovch vrobc a nikde jinde nen pleitost vidt je takto pohromad... QX
Cena dkov inzerce: za prvn tun dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K.
Prodm KV TCVR TEN-TEC model 561 CORSAIR II LINE. Jedn se o kompletni sestavu, v. zdroje, ext. VFO, CW filtr, stoln mike, doplnnou o audio filtr firmy AUTEC. Cena za komplet 55 000 K. Dle prodm 3el YAGI pro psmo 14 MHz za 3300 K. Podrobn informace zalu na vydn. Tel: (0633) 634139, 0602-767161, E-mail: hauer@elkom.anet.cz Prodm plynule reg. toroid. autotrafo typ ESS 110, P 125 V - 250 V, S - 1 - 250 V, 5 - 10 A. Tel. po 15 hod.: (0465) 584176. Koupm 2 ks oton pepna TS121 nebo 122, 2 pakety, 12 poloh, do desek s plonmi spoji. Tel.: (069) 681 6982. Spch.
Silent key
22. 6. 1999 jsme se naposledy rozlouili s Pavlem, OK1WPK, na Lesnm hbitov v Psku.
Diplomy
Vtina radioamatr tou po uritm zhodnocen sv innosti. Zvlt zanajc radioamati, pro kter je dosaen spch povzbuzenm do dal innosti. Takovm povzbuzenm me bt dobr umstn v zvod nebo zskn njakho radioamatrskho diplomu. Diplom je ve svt vydvno velik mnostv. Mete je zskat za ast v zvodech a soutch nebo na zklad pedloench QSL lstk, kter jste zskali za navzan spojen s radioamatry nebo za poslech jejich stanic. Prohldnte si zsoby vaich QSL lstk a zcela urit ji najdete QSL lstky, potebn k zskn nkterho z diplom, kter dle uvdm a kter by nemly chybt ve sbrce trofej zanajcho radioamatra vyslae i posluchae: S6S Tento diplom vydv RK - esk radioklub za oboustrann spojen se vemi kontinenty jednm druhem provozu a nlepky za jednotliv psma. HAC - Heard all Continents Vydv poslucham japonsk organizace JARL za odposlech stanic na vech kotinentech. S - DX Vydv RK - esk radioklub i poslucham ve tech tdch. Zkladn tdu za QSL lstky od stanic z 20 okres esk republiky a 20 zem DXCC. HEC - Heard European Countries Vydv holandsk organizace VERON poslucham za QSL lstky z 15 evropskch zem. DUF - Diplm de lUnivers Francophone vydv francouzsk organizace REF i poslucham ve 4 tdch. Zkladn diplom DUF1 za QSL lstky z 5 zem DUF na 5 kontinentech. ADXA - Asian DX Award vydv i poslucham japonsk organizace JARL za QSL lstky nejmn ze 30 zem Asie. DDFM- Diplme des Dpartements Franais de la Metropole vydv francouzsk organizace REF i poslucham, zkladn diplom za QSL lstky z KV psem ze 40 rznch francouzskch departement a na VKV za 20 rznch departement. Z dalch diplom, k jejich zskn je ji teba vtho mnostv QSL lstk, uvdm nsledujc: Diplom 100 S Tento diplom vydv RK i poslucham, zkladn diplom za QSL lstky od 100 rznch stanic OK. Diplom W 100 OM vydv i poslucham Slovensk zvz rdioamatrov, zkladn diplom za QSL lstky od 100 stanic ze Slovenska. DLD - Deutschland Diplom vydv nmeck organizace DARC i poslucham za QSL lstky z rznch Pavel, OK1-28524, doma u svho zazen
nmeckch odboek (dok). Zkladn diplom je za QSL lstky ze 100 dok. KV Gold Award Diplom vydv CLC - esk posluchask klub i radioamatrm vyslam ve tech tdch za QSL lstky z rznch zem DXCC na vech KV psmech. Kad zem DXCC se na kadm psmu hodnot 1 bodem. Zkladn diplom je za 100 bod. DXLCA - DX Listeners Century Club Vydv anglick organizace RSGB poslucham za QSL lstky z rznch 100 zem DXCC. Nlepky se vydvaj za kadch dalch 25 zem a za poslechy jednm druhem provozu. UBA SWL Champion Vydv belgick organizace UBA poslucham i koncesovanm radioamatrm za QSL lstky od stanic ze 100 zem DXCC ze vech kontinent, za vechny belgick provincie + 20 dalch ON stanic. Koncesovan radioamati mus pedloit navc QSL lstky od 20 belgickch poslucha. Podrobn podmnky zde uvedench diplom jsou uveejnny v knize Radiomatrsk diplomy, kterou vydal esk radioklub v r. 1995. Ppadnm zjemcm pesn podmnky diplom, kter dnes v rubrice uvdm, mohu poslat.
Z va innosti
Dnes vm piblm innost posluchae Pavla Hlka, OK1-28524, z Domalic. S radioamatrskou innost se seznmil prostednictvm svho uitele OK3CNP nyn OK2DA, Zdeka Veselho na stedn kole v Novm Meste nad Vhom. Pavel se zapojil do innosti v klubovn stanici OK3KAS jako opertor. Po odchodu ze koly se vbec radioamatrskou innost nezabval. Znovu se vak k radioamatrsk innosti vrtil shodou okolnost na Silvestra 1997, a nyn piln dohn, co za vce jak deset rok zamekal. V souasn dob s ptelem Pavlem Zajkem, OK1-22672, a pod vedenm vedoucho opertora Stanislava Vlka, OK1VN, obnovuj aktivitu klu-
bovn stanice OK1KDO v Domalicch v psmech krtkch i velmi krtkch vln. Jako poslucha Pavel doma pouv zazen domc vroby a pijma R309. Antnu typu LW dlouhou 84 metr. V prbhu roku 1998 se pravideln zastoval domcch zvod SSB liga, Aktivita 160 m CW i SSB zvodu a dalch. Pln se zapojil do celoron soute OK - MARATN 1998 a v tto souti zvtzil. K jeho dalm spchm pat 7. msto v 17. International SWL Contestu, vtzstv v eskm pohru a v Plzeskm pohru. spn se rovn zastnil zahraninch zvod, napklad CQ WW 160 CW i SSB, CQ WPX SWL SSB, CQ WW SWL Challenge CW i SSB a dalch. Za minul rok odposlouchal mnoho vzcnch spojen, za kter ji obdrel nsledujc QSL lstky: 7X2RO na psmu 1,8 MHz, TT8AM na 3,5 MHz, ZL7DX na 10 a 18 MHz, V8JA, KG4WD, 7Q7HB, 3DA5A, VR2KF, 9V1WW na 21 MHz, JY9QJ na 24 MHz a 9X0A na 28 MHz. Za jeden rok sv innosti m potvrzeno 56 zem DXCC ze vech svtadl. Diplom jet mnoho nem, ale k tm, kterch si cen, pat Diplom k 50. vro zaloen radioamatrsk organizace v Izraeli, dle Diplom Bratislava a SLOVAKIA. Radioamatrsk innost Pavla velice zajm a pokud m chvilku volnho asu, kter nemus vnovat rodin, nasad si sluchtka a poslouch. Vedle radioamatrsk innosti m jet dal zliby a tak hraje aktivn kopanou. Vem radioamatrm Pavel vzkazuje, e kdy zaal poslouchat na psmech, pestal kouit a bude rd, kdy ho budou dal, zvlt mlad radioamati nsledovat. Peje vm hodn zdrav, tst, vzcnch spojen a vem poslucham peje hodn trplivosti a vytrvalosti. Peji Pavlovi jet hodn spch a spn sloen zkouek na tdu C, na kter se pipravuje. Tm se na vae dal dopisy. Pite mi na adresu: Josef ech, OK2-4857, Tyrova 735, 675 51 Jaromice nad Rokytnou. 73! Josef, OK2-4857

Prakticka Elektronika 1999-09

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 1999-09

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK IV/1999. SLO 9 V TOMTO SEIT

Praktick elektronika A Radio

Momentln probhaj u na firmy zvren testy. Ble svtc dioda

JUMBO LED DLC-2 o prmru 20 mm

Praktick elektronika A Radio - 9/99

Jak postaven m podle vs firma Kingbright na mezinrodnm trhu?

Referenn zdroje napt s velmi malm teplotnm driftem

Nov generace regultor napt s malm bytkem napt

Nezapomete, e 17. 9. je uzvrka KONKURSU 1999!

Stle si mete objednat ronk 1997 a 1998 PE a KE na CD ROM

Bezrov sluchtka Philips SBC HC 120

Zkladn technick daje podle vrobce

Praktick elektronika A Radio - 9/99

Rychl operan zesilovae s malou spotebou

Praktick elektronika A Radio - 9/99

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

N apjec 4,75 a 5,25 napt [V ] L ogick rove L 0 a 0,8 V

Obr. 2. Vnitn zapojen invertoru CMOS

L ogick 2,4 V a U C C 2,4 V a U C C 2,4 V a U C C 70 a 100 % U C C 70 a 100 % U DD rove H

Praktick elektronika A Radio - 9/99

Jednoduch zapojen pro voln as

Indiktor napt baterie 3 V

Obr. 1. Indiktor napt baterie 3 V

Praktick elektronika A Radio - 9/99

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 9/99

Praktick elektronika A Radio - 9/99

Obr. 2. Deska s plonmi spoji

Praktick elektronika A Radio - 9/99

Modul spnanho zdroje 5 V

Obr. 2. Deska s plonmi spoji

Praktick elektronika A Radio - 9/99

Obr. 2. Deska s plonmi spoji

Obr. 1. Zapojen rychlonabjeky s MC33340.

Obr. 3. MC33340 na stran spoj

Praktick elektronika A Radio - 9/99

ipov karty prakticky

Obr. 1. Vnitn struktura ipov karty

Obr. 2. Penos jednoho slova

Praktick elektronika A Radio - 9/99

Obr. 3. Terminl DumbMouse

Praktick elektronika A Radio - 9/99

Praktick elektronika A Radio - 9/99

Potlaen rezonance vkovho reproduktoru

Praktick elektronika A Radio - 9/99

Programtor pamt ady 93Cxx

Obr. 1. Rozloen vvod pamti ady 93Cxx (nahoe)

Obr. 2. Vnitn struktura pamti ady 93Cxx (vpravo)

Praktick elektronika A Radio - 9/99

Tab. 1. Instrukce pamt ady 93Cxx

x - stav, za kter je mono dosadit cokoliv (log. 1 nebo log. 0)

Programtor pamt ady 93Cxx

Popis komunikace a LPT

Obr. 4. Schma programtoru

Obr. 3. asov prbhy jednotlivch instrukc

Praktick elektronika A Radio - 9/99

Obr. 5. Deska s plonmi spoji programtoru a rozloen soustek

Linerni trimr simuluje logaritmick pi zen zeslen

Praktick elektronika A Radio - 9/99

Potlaen ruen v psmu 10 kHz a 30 MHz

Filtr pi symetrickm ruen

Obr. 1. Zkladn zapojen sovho filtru

Obr. 2. Filtr pi symetrickm ruen