Prakticka Elektronika 1999-12

Praktick elektronika A Radio - 12/99
RONK IV/1999. SLO 12

N ROZHOVOR
Praktick elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, reda-
ktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM,
ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc., sekre-
tarit: Eva Kelrkov.
Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10,
sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 30 K.
Pololetn pedplatn 180 K, celoron ped-
platn 360 K.
Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Objednvky a pedplatn v R zajiuje
Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov,
Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS.
Objednvky a predplatn v Slovenskej repub-
like vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o.,
P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07)
444 545 59 - predplatn, (07) 444 546 28 - ad-
ministratva. Predplatn na rok 444,- Sk, na
polrok 228,- Sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno es-
kou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov
6005/96 ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2,
150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./
/fax: (02) 57 31 73 10.
Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slo-
vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,
tel./fax (07) 444 506 93.
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.spinet.cz/aradio
Email: a-radio@login.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409
AMARO spol. s r. o.
V TOMTO SEIT

s panem ing. Milanem Gollem, ob-
chodnm editelem firmy FC servi-
ce, kter se zabv hlavn pro-
dejem vpoetn techniky od firmy
Compaq.
Co by se dalo ci ve zkratce o ta-
kovm gigantu, jakm bezesporu
Compaq je?
Spolenost Compaq Computer Cor-
poration byla zaloena v noru 1982 a
v listopadu tho roku uvedla na trh prv-
n penosn pota s procesorem Intel
8088. Spolenost vykzala za prvn ob-
chodn rok obrat pes 100 mil. dolar,
co je americk rekord. V ptm ob-
chodnm roce byl obrat spolenosti ji
1,22 miliardy dolar, co je nejrychlej
pekroen hranice 1 miliardy obratu ze
vech firem na svt. V roce 1996 dodal
Compaq, jako prvn potaov spole-
nost na svt, miliont intelovsk server.
Opravdu jen mlo firem na svt se
me pochlubit podobnmi daji.
Distribun kanl zaal Compaq bu-
dovat v esk a Slovensk republice
v roce 1991, kdy jmenoval pt autorizo-
vanch distributor. V roce 1994 je zalo-
en Compaq Computer s. r. o. jako po-
boka v esk republice.
Jak a pro jste se dostali k firm
Compaq? Pedpokldm, e pota-
e no-name ji nebyly to prav.
My jsme zaali se spolenost Compaq
spolupracovat v roce 1996, protoe jsme
ctili potebu dobrho technickho zzem
velkho vrobce. Bylo nm jasn, e s po-
tai no-name dlouho nevystame.
Od roku 1996 jsme se tedy stali auto-
rizovanm dealerem Compaq v oblasti
stolnch pota a server ni tdy.
Na jae letonho roku, kdy Compaq
ohlsil akvizici spolenosti Digital Equip-
ment, se vak podmnky spol uprce
zmnily a spolenost Compaq se rozhodla
podstatn zkvalitnit svj prodejn kanl.
Kdo chtl zstat v prvn lize, ml ter-
mn do 30. 9. 1999 pro zskn mezinrod-
n platnho certifiktu ASE (Accredited
Systems Engineer). Pro ns to znamenalo
vzvu: bu se dostaneme mezi vyvolen,
nebo zapadneme v edi davu. Vsledek
u nai zkaznci znaj - vechny poa-
davky kladen spolenost Compaq jsme
splnili ji v polovin z.
Pokud budeme chtt probrat sorti-
ment, musme asi zat u server?
Zkaznci vtinou velmi dobe vd,
jak je cena jejich dat. Informace, dnes
vtinou uloen ve form potaovch
dat na serverech, jsou nejcennjm
majetkem kad spolenosti. Compaq
se vnuje dlouhodob vvoji server In-
tel. Kad rok uvd na trh nov techno-
logie, funkce a dly, kter nejen zvtuj
vkon server, ale zrove zvyuj za-
bezpeen proti vpadkm a poruchm.
Jako pklad je mon uvst technologii
Hot Plug PCI, kter umouje vmnu
32 a 64bitovch sovch karet za pln-
ho provozu serveru.
V poslednm tvrtlet roku 1998 nesl
podle daj IDC kad tet prodan ser-
ver s procesorem Intel v R logo Com-
paq.
Nejmenm zstupcem server Com-
paq je Proliant 400. Je to jednoproceso-
rov server vhodn pro men firmy nebo
pro pracovn skupiny vtch firem. Je
vhodn pro pipojen do 50 stanic. Pro-
liant 400 nabz serverov een za cenu
desktopu.
Nejmenm dvouprocesorovm serve-
rem je Compaq Proliant 800. Nabz pi-
pojen a ty diskovch a dvou psko-
vch jednotek a celkov vy vkon a
roziitelnost. Podporuje a 1 GB RAM.
A co vt firmy?
Pokud jste vt firmou, kter m
vt poet st ani c a bude provozo-
vat men databzov server nebo
teba aplikace z oblasti Internet/Intranet,
E-commerce, Exchange Server, Remote
Access a podobn, potom je Compaq
Proliant 1600 pro vs ten prav. Tento
server podporuje hot-pluggable disky
(vmna za provozu) a spolen s adi-
em diskovho pole mohou zabrnit ztr-
t dat pi porue jednoho z disk.
Pro nronj zkaznky je Compaq
Proliant 3000 s velkou roziitelnost a
s dodatenmi prvky zlepujcmi cel-
kov zabezpeen dat. Operan pa-
m me bt rozena a na 4 GB a
intern podporuje a 10 hot-pluggable
disk. Proliant 3000 je certifikovn i pro
SAP.
Prvn z ady typrocesorovch ser-
ver je Proliant 5500. Nabz vkon a
ty procesor Intel Pentium III Xeon.
Jedn se o cenov nejdostupnj ser-
ver nejvy tdy od firmy Compaq.
Compaq Proliant 6500 je prvn server
v ad Compaq s hot-pluggable PCI.
To jej peduruje k nasazen do aplikac
v prosted 7x 24 (poadovan spolehli-
vost 7 dn v tdnu po 24 hodin).
Nov osmiprocesorov architektura
Profusion, vyvinut firmami Compaq a
Intel (Corollary), nabz podnikovm z-
kazn km st upovat el n vkon pro
nejnronj aplikace, doplnn zve-
nou spolehlivost a menmi nklady na
potaov sl uby. Osmiprocesorov
servery Compaq Proliant pedstavuj
nejlep een pro rozhodujc podnikov
aplikace. Nabzej nejlep vkon, ceno-
vou efektivitu, stupovatelnost a sluby
a podporuj serverov aplikace, zalo-
en na jakchkoli standardech. Tato
technologie je aplikovan v nejdokona-
lejch serverech Compaq Proliant 8000
a 8500.
Se serverem Compaq se dostv
zdarma:
Compaq SmartStart - e prvotn in-
stalaci serveru z pohledu HW a SW.
Compaq Inside Manager (CIM) - moni-
toruje jednotliv potae v sti.
Pedporuchov zruka - na procesory
Intel Pentium, disky a pamti zakoupen
od Compaqu.
Automatic Server Recovery - kad ser-
ver je natolik chytr, e rozezn stav,
kdy se zakousl, a sm se restartuje.
Tlet zruka se zsahem u zkaznka
- pro vechny servery Compaq.
Velmi znm jsou tak notebooky
Compaq. Jak je souasn nabd-
ka?
Rozshl nab dka not ebook j e
u firmy Compaq samozejmost. Mete
N rozhovor ................................................... 1
AR seznamuje: Pehrvae obrazovch
a zvukovch desek Philips DVD ..................... 3
Nov knihy ....................................................... 4
AR mldei: Zklady elektrotechniky ............. 5
Jednoduch zapojen pro voln as .............. 6
Informace, Informace ..................................... 7
Zabezpeovac zazen ................................... 8
Men vtch odpor a kapacit
ne je rozsah multimetru .............................. 11
Bezdrtov domovn zvonek
s digitlnm kdovnm ................................ 12
Programovateln teplotn kontrolr
TMP01 a jeho praktick aplikace ................. 15
Pripojenie dynamickho mikrofnu
ku zvukovej karte PC ..................................... 18
Motoalarm ..................................................... 19
zen tlumov lnek ................................ 20
Hledai poklad - opt bylo ivo .................. 21
Mic pevodnk ............................................ 22
Stavme reproduktorov soustavy XXVII ...... 24
Inzerce .............................................. I-XXXVI, 48
Obsah ronku 1999 ............................... A a D
Teplotn zen chlazen procesoru ............ 25
Digitln audiopam Kecal 3 (dokonen) .. 26
10 zajmavch zapojen ................................. 28
Automatick spna obhovho
erpadla stednho topen .......................... 31
Oprava k lnku Univerzln
zbleskov jednotka z PE 8/99 ................... 31
CB report ....................................................... 32
PC hobby ....................................................... 33
Rdio Historie ............................................ 42
Z radioamatrskho svta ........................... 43
Stle si mete objednat ronky 1997 a 1998 PE a KE na CD ROM
si vybrat nov notebook podle vlastnos-
t, kter jsou pro vs nejdleitj.
S modelem Compaq Armada 7800 si
vyberete maximln vkon procesoru In-
tel Pentium II/366 MHz, 64 MB RAM, dis-
plej TFT s hlopkou 14,1 " a HDD 14
GB. Mete zvolit, jak zazen si dte
do sl otu. Zda mechani ku DVD nebo
FDD, druh HDD nebo pdavnou baterii.
S notebookem Armada 7400 kombi-
nujete penositelnost, vkon a dokova-
telnost (pouit msto desktopu). Tento
mimodn tvrn podnikov notebook
poskytuje vkon a znamenitou pouitel-
nost na cestch a pln ekvivalent desk-
topu v kanceli.
S typem Armada 6500 volte maxi-
mln vkon a pipojitelnost - tento note-
book je dodvn s nejnovjmi a nej-
modernjmi technologiemi.
Armada 3500 je velmi lehk note-
book. Noste s sebou jen to, co skute-
n potebujete.
Ve v jednom - to je zkladn charak-
teristika notebooku Armada 1700. Je ur-
en pro obchodnky, kte jsou asto na
cestch a potebuj mt informace po
ruce. Mete volit vkon procesoru (In-
tel Pentium II/266 a 366 MHz), veli-
kost pamti i HDD. Tento notebook m
integrovan sov adaptr a modem
a dle vestavnou disketovou mechani-
ku, hard disk a jednotku CD ROM.
Compaq Armada 1500 je na opan
stran ady ne Armada 7800. Je to no-
tebook, ve kterm jsou aplikovan mno-
halet zkuenosti firmy Compaq za velmi
pijatelnou cenu. Je dodvn s proceso-
rem Intel Celeron a s displejem CTFT
nebo CSTN.
V posledn dob se stle vce pro-
sazuj kapesn potae handhel-
dy (s klvesnic) a palmtopy (bez
klvesnice). Pokud vm, tak Com-
paq nezaostv?
Compaq C-Seri es j e prvn profe-
sionln handheld PC. Je mal, lehk,
me bt pouvn kdekoliv a je vyba-
ven obshlou sadou uitench vlast-
nost, kter jsou vhodn pro pouvn
mobilnch systm. Dky operanmu
systmu Microsoft Windows CE mete
pokraovat v pouvn oblbench kan-
celskch aplikac.
Compaq C-Series je vybaven Micro-
soft Pocked Word, Excel, Outlook, Power-
Point i Internet Explorer. Nemuste pou-
vat my. Na ernobl nebo barevn
di spl ej s rozl i enm 640 x 240 bod
mete rovnou pst. Vae poznmky
pak jednodue a spolehliv penesete do
vaeho PC v kanceli. Nechce se vm
pst nebo to zrovna nej de? Nevad.
Svoje mylenky si mete nahrt pes
vestavn mikrofon.
Integrovan modem 33,6 Kbps umo-
uje i vzdlen pipojen. A cel tahle
vc m rozmry pouze 10 x 18,6 x 3,4 cm
a vhu asi 400 g.
Druhou lahdkou je palmtop Com-
paq Aero 2100. Tento mal pstroj
(jen 8,5 x 13,4 x 2 cm, vha 260 g) m
velkou budoucnost. Je uren k indivi-
dulnmu pouit a znsobuje vae mo-
nosti mimo kancel. Je vybaven reflexnm
displejem TFT s viditelnm zobrazenm
6,13 x 8,17 cm v rozlien 240 x 320
bod a 256 barev. Standardn je osa-
zen pamt 8 MB RAM s monost roz-
en a na 24 MB. Pokud se tk vstup-
nch zazen, s Aero 2100 se domluvte
pomoc svtelnho pera nebo displeje
citlivho na dotyk. Rovn je vybaven
zznamnkem hlasu. Aero 2100 je vyba-
ven portem IrDA (infraerven), srio-
vm portem a voliteln tak modemem
56 Kbps nebo pdavnm rozenm pro
bezdrtovou komunikaci pomoc mobil-
nho telefonu, ppadn pdavnou pa-
mt Flash. Operan systm Microsoft
Windows CE pro barevn palmtopy tdy
PC zajiuje bezproblmov chod.
Compaq Aero 2100 je navren tak,
aby usnadnil ivot i v nejvce kritickch
situacch. Mete penet zprvy elek-
tronick poty a mt pstup do st ve
va kanceli. Take kdekoliv jste, jste
v kontaktu.
Myslm, e nm ze sortimentu po-
ta ji zbvaj pouze potae na
stl - desktopy?
Desktopy Compaq lze rozdlit do t
zkladnch kategori: potae pro celou
rodinu, potae pro men firmy, pota-
e pro vt podniky a korporace.
Protoe osobn potae dnes pro-
chzej velmi rychlm vvojem, asto se
nov technologie udr na trhu pouze
nkolik msc. Vkon a kapacita po-
ta roste stle rychlejm tempem. N-
kte zkaznci poaduj posledn novinky,
jin dvaj pednost provenm stan-
dardm dostupnm v delm asovm
obdob. Tomu se pizpsobuje i produk-
tov ada Compaqu.
Do prvn skupi ny pat po t ae
s obchodnm nzvem Presario. Jsou to
multimediln potae pro uivatele,
kte vyuvaj Internet, vukov pro-
gramy, hraj rdi hry apod. Compaq
Presario 5420 je osazen procesorem
AMD-K6-2/400 s 512 kB pamti cache
druh rovn a pamt 64 MB RAM, roz-
iitelnou a na 768 MB. Standardn je
dodvn disk 4,3 GB, mechanika 1,44 MB
a CD ROM 32x. Zajmavost je multime-
diln klvesnice s horkmi klvesami
pro rychl spoutn pednastavench
aplikac, nebo pro pstup na Internet.
Soust bal en j e tak barevn i n-
koustov tiskrna Lexmark 3200, Micro-
soft Windows 98, Microsoft Works 4.5
a mnoho dalho programovho vybave-
n.
Do druh skupiny pat potae Pro-
signia 311 a Prosignia 312. Jedn se
o potae s velmi zajmavou cenou a
pitom mte monost vyut vech zruk
a vhod, kter vm poskytuje velk v-
robce s perfektnm technickm zzemm.
Tyto potae jsou dodvny s proceso-
ry Intel Celeron i Intel Pentium II.
Do tet skupi ny se ad potae
DeskPro EP a DeskPro EN. Ob ady
DeskPro EP a EN jsou osazeny proceso-
ry Pentium II, pracujcmi na frekvenci
350 a 450 MHz, Pentium III na frek-
venci 450 a 650 MHz, ni modely
jsou osazeny procesory Celeron 466 MHz.
Modely s procesorem Pentium III vy-
uvaj nejnovjho chipsetu Intel 810E,
u kterho systmov sbrnice (tzv. Front
Side Bus) pracuje na frekvenci 133 MHz.
Vechny modely jsou osazeny grafickmi
kartami, pipojenmi pes rychl roz-
hran AGP. irok vbr grafickch karet
zahrnuje jak zkladn videokarty s pa-
mt 2 MB, tak vkonn akcelertory 3D.
Standardn jsou vyuvny disky s tech-
nologi SMART, vetn pedporuchov
zruky, tzn. uivatel/administrtor je vas
upozornn monitorovacm systmem na
blc se poruchu disku a zrove m
zkaznk prvo v rmci zruky vymnit
tento dosud zcela funkn disk za nov.
Vechny modely ady Compaq DeskPro
jsou pln lokalizovny pro eskou re-
publ i ku, vetn operanho systmu
Windows 95 CZ a Windows NT 4.0 Work-
station CZ, klvesnice a esk dokumen-
tace.
Jet bych se chtl zeptat na
monitory?
Monitory Compaq se vyrbj v n-
kolika adch, podle zpsobu a nro-
nosti pouit: S pro standardn pouit,
V optimln pomr cena/vkon, P pro
nejnronj poadavky (nap CAD a
DTP) a ploch monitory LCD TFT.
Sortiment tedy obsahuje monitory
s technologiemi CRT i TFT a velikosti
hlopky obrazovky od 15" a do 24".
Monitory jsou vybaveny funkc OSD (On
Screen Menu) pro pesn nastaven.
Vechny monitory spluj poadavky
TCO95, mnoh monitory spluj i TCO99,
MPRII a dal. V posledn dob jsou pro
mnoho zkaznk zajmav ploch moni-
tory LCD TFT, a to nejen pro sporu
msta na pracoviti, ale hlavn pro per-
fektn nemihotav obraz a velmi mal
emise. Typick pedstavitelem je Com-
paq TFT5000 Flat Panel Display. Tento
neuviteln tl (osmina hloubky srov-
natelnho monitoru CRT) a lehk (mn
ne polovin hmotnost) monitor 15" je
mon otet z vodorovn do svisl po-
lohy.
Co ci zvrem?
Compaq je dnes opravdu gigantem
mezi spolenostmi vyrbjcmi vpoet-
n techniku. Pehled, kter jsem zde
uvedl, samozejm nen pln, chyb pra-
covn stanice, zazen storage-works,
superservery a ada dalch. Compaq je
spolenost, kter nevyrb jen pota-
e, je dnes spolenost, je uruje stan-
dardy a nabz komplexn een. een
pro mal i velk spolenosti.
Kdo by ml zjem o bli informace
(nap. o cench), me se informovat
u na firmy na adrese: FC service s. r. o.,
U starho stadionu 3, 153 00 Praha 5.
Tel.: 02/57 91 06 25; fax: 02/57 91 18 34;
e-mail: fc@fc.cz.
Dkuji vm za rozhovor.
Pipravil ing. Josef Kellner.

Compaq C-Series
SEZNAMUJEME VS
Pehrvae obrazovch
a zvukovch desek Philips DVD
Celkov popis
Firma Philips nabz v souasn dob
ti typy stolnch pehrva video a au-
diodesek, a to: DVD 710, DVD 750 a
DVD 950. Tyto pstroje se od sebe neli-
ve vnjm proveden, li se pouze
komfortem obsluhy, vybavenm a samo-
zejm tak cenou. Protoe jsou vech-
ny ti typy na pohled zcela shodn, zvolil
jsem pro tituln fotografii pouze obrzek
stednho typu DVD 750.
Vechny popisovan typy pehrva-
jsou vybaveny dvma laserovmi sn-
macmi jednotkami a umouj reproduk-
ci obrazovch desek typu DVD, Video
CD, Audio CD. Jejich snmae spolehli-
v registruj jak tovrn CD, tak i indivi-
duln nahran CD-R a CD-RW. Jeden
z hlavnch rozdl spov v tom, jak do-
vedou jednotliv pstroje zpracovvat
doprovodn zvuk u reprodukovanch fil-
m. Levnj pstroje DVD 710 a DVD
750 nemaj vnitn dekodr zvuku Dolby
Digital a pro reprodukci zvuku tohoto
systmu vyaduj vnj zesilova nebo
pijma AV s tmto dekodrem. Pstroj
DVD 950 je ji vybaven vnitnm deko-
drem Dolby Digital.
Typy DVD 750 a DVD 950 maj opro-
ti typu DVD 710 napklad navc druhou
zsuvku SCART, dle jsou vybaveny
zsuvkou pro pipojen sluchtek a re-
gultorem hlasitosti reprodukce ve slu-
chtkch a maj t funkci Zoom, kter
umouje zvten obrazu. Tyto typy
maj jet navc nkolik drobnch funk-
c, napklad ti stupn zrychlen repro-
dukce.
Hlavn technick daje podle
vrobce
Monost reprodukce:
DVD, VCD, CD, CD-R, CD-RW.
Typ laserovho snmae:
Dvojit polovodiov AlGaAs.
Vlnov dlka: 650 m (DVD),
780 m (VCD a CD).
Hrac doba ( 12 cm):
135 min (jedna vrstva),
240 min (dv vrstvy),
270 min (1 vrstva, ob strany),
480 min (2 vrstvy, ob strany).
Televizn standard:
625 dk, 50 Hz (PAL),
525 dk, 60 Hz (NTSC).
Digitln komprese: MPEG 2 (DVD),
MPEG 1 (VCD).
Vodorovn rozlien (50 Hz):
500 linek (DVD),
350 linek (VCD).
Svisl rozlien (50 Hz):
575 linek (DVD),
290 linek (VCD).
Vestavn dekodr:
MPEG 1, 2; Dolby Digital
(pouze u DVD 950).
Vstup CVBS: Ano.
Zsuvky SCART (RGB): 1 (DVD 710),
2 (DVD 750 a DVD 950).
Zsuvka S-Video:
Pouze DVD 750 a DVD 950.
Vstup pro sluchtka:
Regulace hlasitosti sluchtek:
Optick vstup audio:
Vstup audio 5.1: Pouze DVD 950.
Napjen: 100 a 240 V.
Pkon: 20 W.
Rozmry ( x v x h): 44 x 7 x 31 cm.
Funkce pstroj
V PE 7/98 jsem uveejnil obshl l-
nek, kter se tkal problematiky televiz-
nch pijma se standardn a se iro-
kou obrazovkou. K tomu se ji dnes
nechci v detailech vracet, avak povau-
ji za velmi potebn zmnit se o uritch
problmech, kter se vyskytuj pi repro-
dukci film u televizor se standardnmi
i se irokmi obrazovkami.
Naprost vtina novodobch film
(k jejich sledovn je prv irokohl
obrazovka doporuovna, protoe ke
sledovn jinch poad nem dn d-
vod ani smysl) m pomr stran obrazu
bu 2,35 : 1 nebo 2,55 : 1. Ve standard-
nm televiznm pepisu se tyto filmy pro-
mtaly (a dodnes promtaj) tak, e v pln
ce obrazu jsou promtny obvykle pou-
ze vodn (ppadn koncov) titulky,
piem jsou v horn i doln sti obra-
zovky samozejm tmav pruhy, zatmco
film je pak promtn v pln vce obra-
zu, take vsledn obraz m sice ob
krajn postrann sti odznut, avak
obraz vypluje celou obrazovku. V mno-
ha ppadech se vol t urit kompro-
mis, kdy je obraz velikost upraven tak,
e jsou po jeho stranch odznuty jen
men sti. Tmav pruhy v horn i doln
sti obrazovky sice nezmiz, ale jsou
men a vsledn obraz je pece jen vt-
, ne kdyby byl promtn v pln ce.
Tento zpsob (lidov nazvan olcora-
ma podle jednoho z jeho prvnch pr-
kopnk) byl kdysi pouvn v mnoha ki-
nech, kter promtala irok filmy a
dosud nemla irok pltna. Pi nate-
n film se dodnes db na to, aby tit
scny nebylo nikdy zcela v okrajovch
oblastech, avak pesto se me stt
(a tak se ji stal) extrmn ppad, kdy
dva lid sedli proti sob v levm a pra-
vm ele dlouhho stolu. Tyto osoby
bylo sice slyet, ale nebylo je vidt. Vi-
dt byl v tto scn jenom stl.
irok obrazovka vak m zatm
nemnn pomr stran obrazu 1,77 : 1.
Z toho plyne, e chceme-li takov film
sledovat na televizoru se irokou obra-
zovkou a mt obrazovku vkov zcela
zaplnnou, nikdy nememe takov film
vidt v jeho originln ce. U irok te-
levizn obrazovky s hlopkou 82 cm je
svisl rozmr obrazu piblin 37 cm.
ka celho obrazu (uvaujeme-li po-
mr stran filmovho obrazu) by vak
musela bt 37 x 2,35 = 87 cm, ppad-
n 37 x 2,55 = 94 cm, co bohuel zda-
leka nen k dispozici, protoe maximl-
n ka obrazu je u tto obrazovky jen
66 cm.
Z pvodn ky filmovho obrazu tedy
mus bt v prvnm ppad odznuto
21 cm, v druhm ppad 28 cm. To zna-
men, e obrazu bude na kad stran
ve vodorovnm rozmru chybt 10,5 cm,
ve druhm ppad 14 cm. Obraz navc
bude, vzhledem ke sv vce 37 cm, co
do velikosti osob a objekt odpovdat
obrazu na televizoru s hlopkou obra-
zovky 63 cm, avak irokohl efekt
(a o ten zejm jde) bude proti originlu
v kin znan men. Rd bych zde je-
t pipomenul, e televizory se irokou
obrazovkou a s hlopkou 82 cm jsou
u tho vrobce k dostn v rozmez cen
60 a 100 tisc korun, co nen prv
poloka zanedbateln, a tyto televizory
jsou tedy tm dvakrt tak drah jako
pstroje se irokou obrazovkou o hlo-
pce 72 cm. Obrazovka s hlopkou
72 cm m vku obrazu piblin 32 cm a
tak celkov zobrazen pedmt a osob
odpovd televizoru s hlopkou 55 cm.
NOV
KNIHY

Krejik, A.: Modern spnan
zdroje programem Micropower
SwitcherCAD. Vydalo nakladatel-
stv BEN technick literatura
v edici Navrhnte si. 112 stran
A5, obj. . 120989, 149 K.
Program Micropower SwitcherCAD je ur-
en pro rychl navrhovn spnanch zdroj,
napjench na vstupn stran pevn
z bateri a akumultor. Vzhledem k tomu,
e cel program je v anglick verzi, jsou
v cel tto publikaci uvdny k eskm
ekvivalentm anglick originln nzvy pro
snaz hledn a ovldn tohoto programu.
Prvn kapitola popisuje vlastn program,
jeho jednotliv rolety, pkazy a monosti,
kter nabzej jednotliv dialogov okna. Ve
druh kapitole jsou probrna programem
doporuen zapojen, kter jsou vak vz-
na na dostupnost pouitch integrovanch
obvod v R. Tet kapitola uvd nkter za-
jmav zapojen s obvody, kter v souas-
nosti nejsou na trhu v R a lze je dovzt in-
dividuln. Krtk tvrt kapitola je vnovna
vyuit programu z jinho hlediska - jako si-
multoru ivotnosti baterie. Je uveden n-
vod, jak simultor vyut v obecn aplikaci
zatovn baterie.
Malina, V.: Poznvme elektroni-
ku - Elektronika v domcnosti.
Vydalo nakladatelstv Kopp, 208
stran A5, obj. . 120993, 119 K.
Ve tech kapitolch zde naleznete celou
adu nmt, asto formou stavebnch nvo-
d, vetn vkres desek s plonmi spoji.
Autor se zabv domcmi zvonky od tradi-
nch a po zvonky s integrovanmi obvody,
jejich rznm spnnm, zdroji a zesilovai,
seznamuje s domcmi telefony, jejich za-
pojenm, zdroji a vstupnmi panely k dom-
cm telefonm. V zvru se vnuje interko-
mm a typm jejich zapojen. Do stavby se
mohou pustit i mn zkuen zjemci.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na do-
brku v prodejn technick literatury BEN, Vnova
5, 100 00 Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62,
fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Jindisk 29,
Praha 1, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51,
Brno; Mal nmst 6, Hradec Krlov, e-mail:
knihy@ben.cz, adresa na Internetu: http://
www.ben.cz. Zsielkov sl. na Slovensku: Anima,
anima@dodo.sk, Tyrovo nbr. 1 (hotel Hutnk),
040 01 Koice, tel./fax (095) 6003225.
Pokud vak budeme k reprodukci fil-
m pouvat televizor se standardn ob-
razovkou s hlopkou napklad 72 cm,
bude situace jet hor. U takovho te-
levizoru se nm obraz zobraz v ce,
kterou nemme monost zmnit, a tato
ka in 54 cm. Vka obrazu pak bude
pouhch 21 cm. Tm bude zobrazen
osob a objekt odpovdat velikost obra-
zu na televizoru s obrazovkou o hlo-
pce 36 cm a to je ji opravdu velice
mlo. O pouit televizor s menmi ob-
razovkami ne 70 cm se radji ani ne-
zmiuji.
Chtl bych jen doplnit, e jsem sle-
doval film Apollo 13 na standardnm te-
levizoru s hlopkou obrazovky 85 cm
a e vka obrazu na tomto abnormln
velkm televizoru byla 27 cm. A na tu
minimln vku, kter bohuel odpov-
dala velikosti objekt a osob na televizo-
ru s obrazovkou o hlopce 50 cm, byl
samozejm obraz ve vech smrech
perfektn.
Ve uveden skutenosti by si mli
dobe uvdomit vichni, kdo si chtj tyto
nov reprodukn pstroje podit. Vzhle-
dem k tomu, e tyto pehrvae nelze
prozatm vyuvat k zznamu, co pova-
uji za hlavn a velmi podstatn nedosta-
tek, jsou jejich majitel odkzni vhrad-
n na pjovny nebo prodejny hotovch
film, a to pevn novch, vtinou
aknch film, co me tak mnohm
trochu vadit. Tyto filmy jsou vesms i-
rokohl, a je proto teba t upozornit
na to, e pi kombinaci s televizorem, je-
ho hlopka obrazovky je 72 cm a po-
mr stran 4 : 3, me bt uivatel v-
sledkem i znan zklamn. Doporuoval
bych proto, aby si kad zjemce ped
definitivn koup pehrvae DVD (libo-
voln znaky) zobrazen filmovho obra-
zu vyzkouel na televizoru s tou velikost
obrazovky, kterou m doma, aby vdl,
jak bude vsledek a co ho ek.
To jsem se zmnil o obrazov sti
DVD. Zbv vak jet zvukov st.
Dky modern technice m zde poslu-
cha monost zajistit si ke sledovanmu
filmu, samozejm podle toho, jak je film
vybaven, a estikanlov doprovodn
zvuk. Tento zvuk je ve velmi dobr
kvalit a je doplnn vemi s tm souvi-
sejcmi zvukovmi efekty. Proti tomu
nelze mt zsadn dn nmitky, ale
je si teba uvdomit, e vsledn zvuko-
v vjem je zvisl jednak na poslecho-
vm prostoru, jednak na potu poslu-
cha.
Jak kad nvod k obdobnmu za-
zen doporuuje, mus si poslucha (n-
vody hovo vdy v jednotnm sle) pro
optimln dojem (pomoc specilnho
testovacho signlu) sedit jednotliv
kanly tak, aby se mu reprodukce vech
pouitch reproduktor jevila ve zcela
shodn hlasitosti. To vak pochopiteln
plat pouze pro jednoho jedinho poslu-
chae. Protoe vak vtinou bv v mst-
nosti poslucha vce, neme ji bt
tato podmnka splnna a vnmn smru
zvukov informace je u tch, kte nese-
d pesn uprosted, mn i vce naru-
eno. Obzvlt v tch ppadech, kdy
dal divci nesed zcela tsn u sebe,
lze vsledn zvukov efekt povaovat za
st vyhovujc. A protoe mstnost, kde
sledujeme televizi, obvykle upravujeme
podle zcela odlinch hledisek, ne je
poslech vcekanlovho televiznho zvu-
kovho doprovodu, me bt i vsledn
zvukov dojem velmi problematick. A to
zcela opomjm ten zkladn princip,
v nm se li sledovn film v dom-
cm prosted od sledovn filmu ve vel-
km kin, kde irok obraz kryje tm
celou eln stnu slu. A tak kdy v do-
mcm prosted slym zvuk kdesi za
sebou, ppadn vlevo i vpravo a pi-
tom se dvm na pl metru irok (tedy
relativn malik) obrzek, kter je dva
metry pede mnou, jev se mi to jako vel-
mi nepravdiv. teni mi snad odpust,
e jsem si dovolil tuto malou vahu nad
nejmodernj technikou, kterou nm
pinej vrobci, kte ovem mus stle
vymlet, vyrbt a tak prodvat nov
vrobky.
Ale zpt k technick strnce tchto
pehrva. Vechny jmenovan p-
stroje zcela spluj poadavky na velmi
kvalitn obraz i velmi kvalitn zvuk a t
spluj vechny funkce inzerovan v-
robcem.
Drobn pipomnky bych ml pouze
k mimodn zrychlen reprodukci obra-
zu (32x), co um DVD 750 a DVD 950.
Zrychlen reprodukce (nazvan search =
= vyhledvn) vak nen realizovna
tak, jako jsme byli zvykl u videomagneto-
fon, avak jsou pi n postupn zobra-
zovny krtk stojc obrazy. Tyto zasta-
ven obrazy ovem sti filmu zkonit
vynechvaj a hledme-li tmto zpso-
bem njakou krtkou scnku, pak ji lze
snadno peskoit. Kad film je sice roz-
lenn na jednotliv kapitoly, co jsou
oslovan seky, kterch m jeden film
piblin kolem ticeti. To nm vak mno-
ho nepome, protoe bhem sledovn
filmu se jednotliv kapitoly (natst) ne-
zjevuj, a tak v takovm ppad lep
slubu proke asov dlen filmu, kte-
r probh (obdobn jako u videomag-
netofon s tzv. relnm asem) prb-
n. Kapitoly pak mohou bt vhodn
pouity jen k pedbnmu rychlmu vy-
hledn urit oblasti filmu, pokud se
ovem v jejich nzvech dokete zorien-
tovat.
Zvr
Co ci zvrem? Byl bych velmi ne-
rad, kdyby nkdo m faktick hodnocen
bral jako kritiku novho systmu DVD.
Naopak, tvrdm, e jde o mimodn za-
jmav a pnosn systm, jen mi trochu
vad, e jsou v reklamch trvale zdraz-
ovny jeho neobyejn pednosti a ni-
kde se nikdo nedote ani slovo o p-
padnch sti nnch strnkch cel ho
problmu. A proto jsem se v tomto p-
spvku pokusil o nestrann a doufm,
e dosti objektivn zhodnocen jak klad,
tak i ppadnch zpor, kter vechny re-
klamy a propagan tiskoviny pochopi-
teln nekaj.
Jinak mohu jen konstatovat, e vech-
ny ti pstroje jsou po technick strnce
v naprostm podku, a e jejich obraz
na televizoru je na mj vkus sice trochu
mal, avak zato po vech strnkch
perfektn. Zjemce si tedy me voln
vybrat ten pstroj, kter mu jak cenov, tak
i vlastnostmi nejlpe vyhovuje, protoe,
jak jsem ji ekl, kvalita obrazu i zkladn-
ho zvuku je u vech zcela rovnocenn.
Popisovan pehrvae nabz firma
Philips v nsledujcch doporuench
cenovch relacch: DVD 710 za 16 990 K,
DVD 750 za 19 990 K a DVD 950 za
22 990 K. Uvdn ceny jsou samo-
zejm ji vetn DPH.
Adrien Hofhans
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
Hrtky
s logickmi
obvody
Obvody s tlatky - pokraovn
Nkdy je pouit dvou tlatek k ovl-
dn stavu obvodu dosti neikovn.
V takovm ppad pouijeme bistabil-
n klopn obvod ovldan jednm tla-
tkem. Jedno z monch zapojen je
na obr. 15. Funkce obvodu je velmi jed-
noduch. Tlatko je proti zkmitm
oeteno rezistorem R1, kondenzto-
rem C1 a Schmittovm klopnm obvo-
dem H1 (viz tak obr. 9). Nsleduje
klopn obvod typu D (4013), zapojen
jako dlika dvma. Pi kadm stisku
tlatka je na hodinov vstup CLK pi-
veden jeden impuls a klopn obvod
zmn stav vstup. Podobnm zpso-
bem mete pout msto klopnho
obvodu D i obvody J-K.
Obr. 15. Obvod zapnout/vypnout
s jednm tlatkem
Jinak zapojen obvod je na obr. 16.
K sestaven tohoto bistabilnho obvo-
du sta dva invertory, dva rezistory a
kondenztor. Pedstavte si, e na v-
stupu je rove L. Kondenztor C1 se
nabj pes rezistor R1 prakticky na pln
napjec napt, tj. je na nm rove
H. Stiskneme-li nyn tlatko, penese
se toto napt na vstup IO1a. Protoe
nabit kondenztor je tvrd zdroj
napt ne vstup IO1b, zmn se lo-
gick rove na vstupu z L na H a vz-
pt je pidrena signlem z vstupu
IO1b. Na vstupu se toti zmn logic-
k rove za dobu, kterou logick sig-
nl potebuje, aby proel obma inver-
tory. Pustme-li nyn tlatko, zane se
kondenztor C1 vybjet (nebo nabjet)
z vstupu IO1a na opanou logickou
rove. Protoe nabjen kondenzto-
ru trv mnohem dle ne peklopen
obvodu, nemaj ppadn zkmity kon-
takt tlatka vliv na funkci obvodu.
Dal bistabiln klopn obvody ovl-
dan jednm tlatkem naleznete v PE
7/99 na stran 6.
Na obr. 17 je obvod se dvma tla-
tky a taem. Doplnte-li zapojen o
analogov multiplexor a s rezistor,
mete jej pout nap. k ovldn hla-
sitosti nf zesilovae. ta t nahoru
nebo dol podle toho, kter tlatko
bylo stisknuto. Stikneme-li nap. tlat-
ko nahoru, zmn se logick rove
na vstupu H1 z L na H. Na rezistoru
R4 se objev krtk impuls, kter pro-
jde hradly H2 a H3 na hodinov vstup
CL tae. ta t nahoru, protoe
na vstup U/D je pivedena rove H
pes rezistor R2. Dot-li ta do sta-
vu, kdy m na vstupech QA a QD
sam rovn H (nebo chcete-li F he-
xadecimln, 1111 binrn i 15 deka-
dicky), objev se na vstupu CY (pe-
nos) rove L. Touto rovn se
zablokuje hradlo H2. Dot-li ta a
nahoru, nem ji dal stisknut tlat-
ka dn efekt.
Obr. 16. Obvod zapnout/vypnout
s jednm tlatkem sestaven
z invertor
Obr. 17. ta nahoru/dol ovldan dvma tlatky
Podobn obvod pracuje i pi stisku
tlatka dol. Po stisku Tl2 se pive-
de na vstup U/D rove L a ta se
piprav na tn dol. Zkmity tla-
tka zde nevad, avak smr tn
mus bt nastaven dve, ne pijde
hodinov impuls. Hradla H1 a H3 vy-
generuj impuls obdobn, jako pi stis-
ku tlatka nahoru. Impuls na vstup
CL tae mus pijt pozdji ne na
vstup U/D. Zpodn je zajitno rezis-
torem R3 a kondenztorem C2. Vstup
CY je pi tn dol aktivn, pokud je
na vstupech QA a QD rov L, tj.
ta dotal do nuly. I v tomto ppad
je dal tn znemonno, protoe
dal impulsy jsou zablokovny hra-
dlem H2.
Na zvr tto sti si ukeme je-
t jedno zapojen, kter sice neobsa-
huje dn integrovan obvody, logic-
k obvody j sou vak sestaveny
z tranzistor a diod.
Na obr. 18 je zapojen klvesnice
s 16 tlatky. Na vstupu je kd tlat-
ka v binrnm tvaru a signl, e bylo
stisknuto tlatko. Klvesnice je ure-
na pro pipojen k obvodm CMOS.
K zakdovn tlatka jsou pouity lo-
gick leny z tranzistor a diod. Proto-
e na pechodech diod a tranzistor
vznik bytek napt, je poteba zvolit
vt napjec napt (alespo 5 V), ji-
nak by signly na vstupech nemuse-
ly mt logick rovn v patin tole-
ranci. VH
(Pokraovn pt)
Obr. 18.
Hexadecimln
klvesnice.
Tranzistory a diody
mohou bt jakkoli
univerzln typy.
Vechny rezistory
mohou mt stejn
odpor, nap. 47 k
Jednoduch zapojen
pro voln as
Obr. 1. Zdroj symetrickho stabilizovanho napt
Jednoduch zdroj
symetrickho
stabilizovanho napt
Kdy u ns vznikla poteba jedno-
duchho zdroje symetrickho stabili-
zovanho napt, zaujalo ns schma
v asopise Konstrukn elektronika
5/97, kter nen sloit a umouje
sestrojit cel zdroj ze uplkovch
zsob.
Popis zapojen
Schma zdroje je na obr. 1.
Sov transformtor TR1 vyhov ja-
kkoliv s vstupnm naptm 2 x 20 V a
proudem do 1 A. V na konstrukci
jsme pouili transformtor na dvoji-
tm jdru C 20 001. Stejn tak m-
eme pout i transformtor na jdru
typu EI nebo M. Podmnkou je pouze
zachovat potebn pkon - asi 45 VA,
tomu odpovd prez eleznho j-
dra asi 7 cm
2
.
Napt ze sekundrnch vi nut
transformtoru jsou usmrnna dv-
ma dvoucestnmi usmrovai s dio-
dami D1 a D4. Vyhov jakkoli diody
s proudem alespo 1 A, nap. star
typ KY132 nebo ji novj 1N4007.
Ruen potlauj tyi keramick kon-
denztory C1 a C4 s kapacitou od
15 do 100 nF.
Usmrnn napt j sou vyhl a-
zena dvma kondenztory C5 a C6
o kapacit 5000 F/50 V, kter jsou
umstny mimo desku s plonmi
spoji. Pro uspokojiv vyhlazen by
staila i men kapacita. Pokud pou-
ijeme kondenztory C5 a C6 novj-
ho typu s radilnmi vvody, je vhod-
n je zapjet pmo do desky.
Vyhlazen napt jsou stabilizov-
na a ovldna znmmi integrovan-
mi obvody LM317 a LM337 (IO1, IO2),
jejich innost a katalogov zapojen
ji bylo mnohokrt publikovno.
Velikost vstupnch napt uruj
odpory rezistor R1, R2, R3, R4 a po-
tenciometr P1 a P2. Rezistory R1 a
R2 vybereme s co nejvt shodou
odpor. Odpory rezistor R3 a R4
jsou voleny s ohledem na minimln
vazebn proud (podle vrobce).
Potenciometrem P1 se ovld v-
stupn napt v rozsahu od 1,2 V a
do maxima, urenho velikost napt
na vyhlazovacch kondenztorech.
Odporovm trimrem P2 se vyvau-
je shoda (a na znamnko) obou v-
stupnch napt. Odpor tri mru P2
me bt vt ne pedepsanch
100 , nastaven je pak ale hrub.
Stabiliztory jsou blokovny tymi
keramickmi kondenztory o kapa-
cit 100 nF, zapojenmi co nejble
k vvodm IO. Kondenztory C11 a
C12 dodaten filtruj vstupn napt.
Ped vnjm naptm chrn ob
vtve zdroje diody D5 a D8 a rezisto-
ry R5 a R6. Diody mus bt dimenzo-
vny na proud alespo 1 A. Pojistky
PO1 a PO2 jist zdroj ped zkratem na
vstupu a jsou max. 1 A (nejsou vak
nutn).
Zdroj je mono doplnit kontrolkou
zapnutho stavu. Nejvhodnj je
LED zelen barvy v drku v elnm
panelu, kterou pes rezistor o vhod-
nm odporu pipojme paraleln k vy-
hlazovacmu kondenztoru C5.
Stabiliztory lze chladit chladii,
umstnmi na desce s pl onmi
spoji nebo lze jako chladi pout hli-
nkovou zadn stnu skky zdroje a
stabiliztory propojit s deskou krtk-
mi kablky.
V popisovanm zdroji byly pouity
profilov chladie, kter jsou spolu
s IO umstny na desce. Profilov
chladie lze v ppad poteby nahra-
di t deskami z hl i nkovho pl echu
o tlouce 2 mm.
Konstrukce a oiven
Vtina soustek zdroje je ums-
tna na desce s j ednostrannmi
plonmi spoji. Obrazec spoj a roz-
mstn soustek na desce je na
obr. 2. Vechny vvody J1 a J12 jsou
opateny ntovacmi pjecmi oky
nebo kontaktnmi kolky.
Otvory v desce vrtme podle poui-
tch soustek, chladi a pjecch
oek nebo kolk. Otvory pro uchycen
desky pizpsobme podle skky.
Po osazen a pipjen soustek
usmrovae zkontrolujeme napt
na vyhlazovacch kondenztorech C5
a C6. To nesm pesahovat 35 V, co
je nejvy dovolen vstupn napt
stabiliztor. Pak doplnme a zapj-
me ostatn soustky. Pi zapojovn
potenciometru P1 dbme na to, aby
se jeho odpor pi oten doprava
zvtoval.
Po vizuln kontrole zapojen des-
ky pipojme transformtor a dva mul-
timetry na vstup. Mme vstupn
napt a trimrem P2 nastavme sy-
met ri i . Sna me se o maxi ml n
pesnost v celm rozsahu napt.
Nastavenou polohu trimru P2 zajist-
me jeho zakpnutm voskem.
Desku se soustkami vestavme
do vhodn skky, do kter upevn-
me tak sov transformtor. Tvar
skky a jej velikost nejsou kritick.
Na pedn panel umstme sov sp-
na S1, kontrolku zapnutho stavu,
potenciometr P1, pojistkov pouzdra
(PO1, PO2) a vstupn svorky. Poten-
ciometr P1 opatme velkm knofl-
kem s ryskou, pod kter umstme
stupnici. Stupnici ocejchujeme podle
skuten zmen velikosti vstupn-
ho napt. Pouit vestavnho m-
idla (voltmetru) nen nutn.
Zdroj neskrv dn zludnosti a
pi peliv prci a pi pouit dobrch
INFORMACE, INFORMACE ...
Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce
knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1,
tel./fax (02) 24 23 19 33 (Internet: http://www.starman.net,
E-mail: prague@starman.bohemia.net), v n si lze
pedplatit jakkoliv asopisy z USA a zakoupit cokoli
z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v An-
glii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy
i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i po-
taov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva
a 14 %.
Knihu The SCSI Bus & IDE Interface s podtitulem Pro-
tokoly, aplikace a programovn, jejm autorem je Fried-
helm Schmidt, vydalo nakladatelstv Addison-Wesley
v roce 1998 ve druhm vydn.
Kniha je urena konstruktrm a vvojovm pracovn-
km, kte navrhuj perifern zazen k potam, vetn
PC, pracovnch stanic apod. a potebuj podklady (hard-
ware a software) pro nvrh interface SCSI a IDE.
Kniha m 396 stran textu s velkm mnostvm ob-
rzk a tabulek a je k n piloena disketa 3,5 s daty.
Kniha m mkkou oblku a v R stoj 1711,- K.
soustek pracuje na prvn zapojen.
Pro vyzkouen reprodukovatelnosti
byl o spn post aveno nkol i k
kus zdroj z uplkovch soustek
bez vbru.
Zvr
Zapojen nepovaujeme za d-
nou originalitu, ale mme za to, e
pi minimlnch nkladech spln pro
zanajc bastle svj el.
Seznam soustek
R1, R2 5,6 k
R3 86
R4 100
R5, R6 10 k
P1 5 k (4,7 k)/lin.
P2 100 , trimr
C1, C2,
C3, C4 15 nF, keram.
C5, C6 5000 F/50 V (viz text)
C7, C8,
C9, C10 100 nF, keram.
C11, C12 220 F/25 V
D1, D2, D3,
Obr. 2. Obrazec plonch spoj a rozmstn soustek na desce zdroje symetrickho stabilizovanho napt
D4, D5, D6,
D7, D8 KY132 (viz text)
IO1 LM317
IO2 LM337
Pojistkov pouzdro REMOS - 2 ks, n-
tovac pjec oka NT-N-2 x 3, chladie
- 2 ks (viz text), pstrojov zdky - 3 ks,
sov vypna dvouplov - 1 ks, kont-
rolka zapnutho stavu LED s drkem,
sov ra s vidlic (FLEXO) 3 x 1 mm
2
,
deska s plonmi spoji . PE125.
Literatura
[1] Barto, K.: Obvody pro napjec
zdroje. Konstrukn elektronika A Ra-
dio 5/1997.
[2] Firemn literatura National Semi-
conductors.
Upozornn
Pracujeme se sovm naptm,
a proto pi oivovn dodruje-
me bezpen vzdlenosti!
B. Sobotka, M. Kulhnek
Odpjen soustek SMD
K odpjen soustek SMD jsem si
zhotovil jednoduch ppravek z m-
dnho drtu o prmru 1,5 mm
(obr. 3). Ppravek upnm do tlska
elektrick pjeky 20 W msto pvod-
nho hrotu. Konce ppravku jsou leh-
ce naprueny a pi naht je pitlam
na soustku. Soustka zstane
stisknuta mezi hroty a lze ji tak snad-
no penst mimo desku s plonmi
spoji.
Obr. 3. Hrot k pjece k odpjen
soustek SMD
rezistor
cn
deska
1,5
a
s
i

3
0
podle
soustky
tleso
pjeky
J. treit
Strun popis
zkladn vlastnosti zazen:
- napjec napt 5 V,
- klidov proud < 20 mA,
- 8mstn kd,
- kd pro vypnut sirny,
- optick indikace stavu 2x LED,
- komunikace: grafick LCD,
- akustick signalizace,
- 4x smyka okamit poplach,
- 4x smyka zpodn poplach,
- vstup: sirna 12 V,
- bezpotencilov vstup (kontakty
rel spnac i rozpnac) 250 V/6 A,
- zpodn odchod/pchod 1 a 99 s
nezvisle nastaviteln,
- dlka poplachu 1 a 99 min.,
- hlen o potu naruen.
Monosti nastaven uivatelem:
- volba 8mstnho kdu,
- as odchodu 1 a 99 s,
- as pchodu 1 a 99 s,
- as sirny 1 a 99 minut.
Obsazen port:
P2.0 a P2.6 klvesnice
P0.0 a P0.7 data displej
P1.0 a P1.3 vstupy okamit
poplach
P1.4 a P1.7 vstupy zpodn
poplach
P3.0 sirna vnitn
P3.1 sirna venkovn
P3.2 piezomni
P3.4 indikace erven LED
P3.5 indikace zelen LED
P3.6 E signl pro displej
P3.7 RS signl pro displej
Popis zapojen
Celkov schma zapojen je na
obr. 1. Cel zazen d mikroprocesor
Atmel AT89C51 IO1 a je napjeno na-
ptm 5 V pipojenm na svorky SV1 a
SV2. Kondenztory C4 a C5 blokuj
napjec napt. Vstupy smyek SV7 a
SV16 jsou galvanicky oddleny tyn-
sobnmi optoleny IO3 a IO4 a pive-
deny na port P1. Pi galvanickm od-
dlen meme k napjen smyek
pout jak stejnosmrn, tak stdav
napt. Na port P1.0 a P1.3 jsou pi-
pojeny 4 smyky pro okamit poplach,
na port P1.4 a P1.7 4 smyky pro zpo-
dn poplach. Pokud nevyuijeme
vechny smyky, lze osadit desku
s plonmi spoji pouze jednm IO s tm,
e jej umstme podle pouitch smy-
ek, viz fotografie na obr. 4. Existuj 3
monosti zapojen jednoho optolenu:
Jedna smyka zpodn + 3 okami-
t, nebo 2 + 2, nebo 3 zpodn + 1
okamit. Rezistory R11 a R18 vol-
me v zvislosti na napjecm napt
smyek tak, aby vstupn proud optole-
nu byl minimln 1,5 mA. Pi napt
Zabezpeovac
zazen
Jaromr Hamek
Zabezbeovac zazen je ureno pedevm k ochran byt a mench
rodinnch dom, u nich sta zabezpeit vchodov dvee, ppadn nko-
lik dalch vstup (balkn, okno apod.). Pi pouit mikroprocesoru je i pi
komfortn obsluze zazen velmi jednoduch a cenov dostupn.
Obr. 1. Schma poplanho zazen
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
pro poplan zazen
Obr. 3. Rozmstn soustek na
desce s plonmi spoji a pipojen
do obvodu
vstup rel
vstup pro sirnu
5 V
zpodn poplach okamit poplach
12 V je odpor sriovho rezistoru
4,7 k.
Rezistor R10 nastavuje na portu P1
log. rove 1. Smyky mohou bt ak-
tivn v sepnutm nebo rozepnutm sta-
vu. Rozhodujc je okamik pechodu
zazen do aktivnho stavu, ve kterm
program ulo stav portu P1 do pamti
a ten porovnv se stavem P1 pi dal-
m testovn.
Pro zadvn kdu je k portu P2 pi-
pojena telefonn klvesnice K1, typ
TS 525 00 11. Pout lze jakoukoliv kl-
vesnici zapojenou podle obr. 1. Veke-
r instrukce a probhajc operace jsou
zobrazovny na maticovm displeji IO2
TM 162 DBA1. Bez pravy programu
meme pout jakkoliv displej s or-
ganizac 2x 16 znak zen adiem
HD44780. Zmnou odporu rezistoru R4
upravujeme kontrast displeje LCD. Pie-
zomni Sp1 pipojen na port P3.2 in-
dikuje akustickmi signly stlaen tla-
tka kl vesni ce a nkter stavy
zazen. Porty P3.0 a P3.1 ovldaj si-
rny. Vstup portu P3.0 spn tranzis-
tor T1 a T2, na kter pipojme sirnu
s napjecm naptm 12 V, nap. typ
KPE 1200. Pouitm zlonho zdroje je
zajitna funkce sirny i pi vpadku s-
ovho napt. Tranzistory T3 a T4 ze-
siluj signl portu P3.1 pro sepnut rel
Re1 s bezpotencilovm vstupem na
svorkch SV4 a SV6, na kter me-
me pipojit nap. venkovn sirnu na
220 V apod.
Nastaven
Po zapnut napjecho napt prove-
de program inicializan st, jej ukon-
en indikuje akustick signl dlouh
2 s. Displej zobraz NASTAVENI. Do
reimu nastaven pejdeme stlaenm
tlatka PROG, po kterm displej zob-
raz ZADEJTE NOVY KOD. Pi zad-
vn kdu je kad stlaen tlatka in-
dikovno akustickm signlem 0,25 s
a zadan msto je zobrazeno na dis-
pleji *. Po zadn 8mstnho kdu se
zobraz npis POTVRDTE KOD. Opt
zadme kd, program oba kdy porov-
n a v ppad shody ukon zadvn
kdu npisem KOD OK. Zelen LED
svt. V ppad chybnho kdu se ozve
akustick signl v dlce 1 s a displej
zobraz: POZOR POZOR CHYBNY
KOD a po 1s pauze ZADEJTE KOD.
Po sprvnm zadn kdu pokrauje-
me nastavenm dalch daj. Na dis-
pleji se zobraz ZADEJTE CAS OD-
CHODU. as odchodu je doba mezi
zadnm odchodovho kdu a aktivac
systmu, bhem kter musme opustit
objekt. Meme nastavit od 1 s do 99 s,
piem as 1 s zadme jako 01. Stla-
enm tlatka PROG potvrdme as a
zrove pejdeme k nastaven dalch
daj. Displej zobraz npis ZADEJTE
CAS PRICHODU. as pchodu je pro-
dleva pro zpodn poplach, bhem
kter musme zadat kd. Nastaven je
v rozsahu 1 s a 99 s. Nastavenm a
potvrzenm tlatkem PROG se dosta-
neme k poslednmu daji. Displej zob-
raz npis ZADEJTE CAS SIRENY.
Meme nastavit as od 1 minuty do
99 minut. Nastavenm a potvrzenm
ukonme programovn. Displej zob-
raz NASTAVENI OK, po 2 s se npis
smae a zazen je pipraveno k pro-
vozu. Proces nastaven daj meme
optovn vyvolat tlatkem PROG, po-
kud nen systm v aktivnm stavu. Na-
staven asy zstanou uloeny v pa-
mti, pokud se neperu napjen.
Proto je nutn zlohovat napjen aku-
multorem.
Obsluha
Pi odchodu aktivujeme zazen za-
dnm kdu a jeho porovnnm s k-
dem, kter je uloen v pamti. Po stla-
en tlatka KD displej zobraz:
ZADEJTE KOD. Zadme 8 sel kdu
a program porovn oba kdy. V ppa-
d shody displej zobraz: KOD OK AK-
TIVUJI SYSTEM. Po 2 s se zobraz
npis: NA SHLEDANOU ODCHOD DO
xx s, podle nastavenho asu. Po uply-
nut asu (odpoet je zobrazovn na
displeji) je systm aktivovn a displej
zobraz: SYSTEM AKTIVOVAN. Ozve
se akustick signl dlouh 1 s a zane
svtit erven LED a zelen zhasne. Po
3 s se vymae displej a program pe-
jde do ekac smyky, ve kter testuje
port P1 a klvesnici. Pi chybnm kdu
di spl ej zobraz: POZOR POZOR
CHYBNY KOD a po 2 s ZADEJTE
KOD. Opakujeme zadn kdu.
Okamit poplach
Poplach indikuje akustick signl 5x
0,3 s. Displej zobraz: OBJEKT NARU-
SEN AKTIVUJI ALARM a spust sir-
ny. Po uplynut nastaven doby sirna
vypne a systm zstv v aktivnm sta-
vu. Svt erven LED.
Zpodn poplach
Poplach indikuje akustick signl 5x
0,3 s. Displej zobraz: OBJEKT NARU-
SEN ALARM ZA xx s. Bhem tto doby
musme zadat kd. Displej zobraz: ZA-
DEJTE KOD. Zadme kd, a pokud je
sprvn, na displeji se objev: KOD OK
SYSTEM VYPNUT. erven LED
zhasne, zelen zane svtit a alarm je
vypnut. Po 3 s displej zobraz: POCET
NARUSENI x. slo udv, kolikrt byl
naruen systm bhem na neptom-
nosti od posledn aktivace. Za narue-
n se povauje situace, pi kter se
spust sirna. Pokud je kd zadn pat-
n, displej zobraz: POZOR POZOR
CHYBNY KOD. Po 2 s ZADEJTE
KOD. Pokud zadte 2x za sebou chyb-
n kd nebo nezadte kd bhem na-
staven doby, displej vype: AKTIVUJI
ALARM a je zapnuta sirna. Po uply-
nut nastaven doby sirna vypne a
systm zstv v aktivnm stavu. er-
ven LED svt.
Vypnut sirny
Houkajc sirnu meme vypnout
8mstnm kdem, kter je zadn trvale
v programu. Postupujeme jako pi od-
chodu, pouze kd je jin.
Pokyny pro mont
Cel zazen je realizovno na jed-
n desce s plonmi spoji o rozmrech
135 x 100 mm (obr. 2), na kter jsou
umstny vechny soustky krom kl-
vesnice a diod D1, D2, viz obr. 3. Nej-
prve zapjme 4 drtov propojky. Dle
osazujeme a pjme od nejnich sou-
stek postupn k vym. Rezistory,
diody, kondenztory, trimr, objmku pod
IO1, piezomni Sp1, integrovan ob-
vody IO3 a IO4, konektory ARK. Jako
posledn pipjme na desku rel. Dis-
plej LCD je uchycen nad desku tymi
distannmi sloupky dlky 15 mm. Pro-
pojen je 14 lmacmi konektorovmi
kolky, kter jsou zapjeny do desky dis-
pleje. V zkladn desce je zapjen jed-
noad konektor s dutinkami, do kterch
Obr. 4. Osazen deska zabezpeovacho zazen
>
jsou konektorov kolky zasunuty. Pod
displejem je mikroprocesor IO1. Pro
snadnou manipulaci a pozdj mon
peprogramovn je nasunut v precizn
objmce. Svorky SV7 a SV16, R11 a
R18 a IO3 a IO4 osadme podle potu
pouitch smyek. Cel zazen je
umstno v krabice vlastn konstrukce
o vnjch rozmrech 200 x 110 x
x 30 mm. Deska s plonmi spoji je pi-
roubovna ke spodnmu vku krabi-
ky na 4 distannch podlokch dlky
5 mm (obr. 5). Klvesnice je pilepena
ve vzdlenosti 17 mm od zadn desky
na vlastnch distannch sloupcch. Pi
pouit jin klvesnice pouijeme di-
stann sloupky takov dlky, aby byla
dodrena vzdlenost 17 mm. V hornm
vku krabiky jsou dva obdlnkov ot-
vory pro displej a klvesnici a otvory pro
LED. Vvody diod D1 a D2 prodlou-
me kablkem asi na 10 cm z dvodu
odnmn elnho vka. K napjen ce-
lho zazen lze pout jakkoliv zdroj
napt 12 V pro odbr 350 mA. Napt
pro centrln jednotku je stabilizovno
na 5 V. Napt 12 V slou pro napjen
sirny a smyek. Pro zlohovn je
vhodn akumultor 12 V/1,2 Ah.
Seznam soustek
R1 3,3 k
R2, R3 330
R4 PT6HK010
R5 4,7 k
R6, R8 18 k
R7,R9 470
R10 8x 47 k
R11 a R18 viz text
C1, C2 33 pF
C3 10 F/25 V
C4, C5 100 nF/63 V
D1 LED erven
(L-HLMP-1300)
D2 LED zelen
(L-HLMP-1503)
D3 a D5 1N4148
D6 1N4007
T1, T3 BC327
T2, T4 BC337
IO1 AT89C51, naprogramovan
IO2 LM1602E-TGR
IO3, IO4 PC844
X1 12,000 MHz
Sp1 KPE 112
RE1 RELEH100FD05
SV1 a SV16 ARK500/2
dist. sloupky pod displej M3 x 15, 4 ks
dist. sloupky pod desku s pl. spoji
M3 x 05, 4 ks
objmka precizn DIL40PZ, 1 ks
objmky pro LED, 2 ks
konektor. kolky lmac
ASS01538Z, 1 ks
dutinkov lita, 1 ks
Naprogramovan mikroprocesor
mete objednat na tel. 0619/523577.
Zvr
Zazen pouvm ve svm byt ji
dle ne 1 rok k pln spokojenosti a jed-
noduchou obsluhu zvldly i m dti.
Pouit literatura
[1] Pejchal, S.: Monolitick mikropo-
tae.
[2] Skalick, P.: Mikroprocesory ady
8051.
[3] Katalogov listy ATMEL.
Obr. 5. Sestaven pstroj bez krytu
>
Informativn je mon zmit kon-
denztory s vt kapacitou, ne je
rozsah multimetru, pouitm sriovho
zapojen znmho kondenztoru Cz
(s kapacitou co nejbli maximlnmu
rozsahu multimetru) s menm kon-
denztorem Cx. Vsledn kapacita Cv
je vdy v rozsahu multimetru. Nezn-
mou kapacitu kondenztoru Cx je
ovem nutno vypost z jednoduchho
vzorce. Pro vslednou kapacitu Cv se-
riovho zapojen neznmho konden-
ztoru Cx a jet zmitelnho kondez-
toru Cz plat:
Cz Cx
Cx.Cz
Cv
+
=
;
pravou dostaneme
1
Cv
Cz
Cz
Cx
=
.
Men vtch odpor a kapacit
ne je rozsah multimetru
Pklad: Max. rozsah multimetru pro
men kapacity je 20 F. Kondenztor
s nejvt kapacitou, kter mm k dis-
pozici a je multimetrem zmiteln m
kapacitu 10 F. Zmm ho multimet-
rem (Cz= 9,98 F) a zapojm do srie
s neznmm kondeztorem Cx (pozor
na polaritu u elektrolytickch konden-
ztor, zapojuj se jako baterie v srii).
Nyn zmm vslednou kapacitu Cv
sriov kombinace Cz a Cx. Ta je Cv =
8,63 F. Neznm kapacita Cx je tedy:
0,16
9,98
1 1,16
9,98
1
8,63
9,98
9,98
Cx = =
=

62,3 F
Neznm elektrolytick kondenz-
tor ml pravdpodobn jmenovitou ka-
pacitu 50 F s kladnou toleranc kapa-
city.
Podobn zmme rezistory s velkm
odporem. V tomto ppad pouijeme
paralen kombinaci znmho zmitel-
nho rezistoru Rz a neznmho rezis-
toru Rx. Vsledn odpor Rv paraleln
kombinace Rz a Rx je multimetrem
zmiteln. Pak vypoteme Rx podle
vzorce:
1
Rv
Rz
Rz
Rx
=
Pklad: Maximln rozsah multimet-
ru pro men hodnoty odporu je 2 M.
Nejvt,multimetrem zmiteln rezis-
tor Rz, kter mm k dispozici je 1 M.
Zmm Rz (0,95 M) a potom vsled-
n odpor Rv paraleln kombinace Rz a
Rx. (Rv = 0,798 M). Neznm rezis-
tor Rx m pak odpor:
0,19
0,95
1 1,19
0,95
1
0,798
0,95
0,95
Rx = =
=
5 M
Neznm rezistor ml odpor 5 M.
Ing. Ji Forejt
VdekodruM1D-BLjeintegrovni
melodickgong,unhojemonostv-
bruzedvoumelodi.Kvalitazvukuje
podstatn vy ne u bnch melo-
dickchgenertornabzenchnana-
em trhu. Dky digitlnmu kdovn
meme mnit adresu a tm zabrnit
vzjemnmu ovlivovn stejnou sou-
pravou umstnou vblzkosti (nap.
usoused).
Zvonekbylnavrenvedvouprove-
dench. U prvnho je kladen draz na
nzkoucenu,aprotobylacelvfst
navrenazdiskrtnchsoustek.Do-
sah u tto varianty je maximln 30
metr. Vdruhm ppad jsem pouil
kvalitnmodulyodfirmyAUREL,kter
pracuj na kmitotu 433,92 MHz. Tyto
modulymajdosaha100 m(ivce).
Nevhodoujepomrnvysokcena
modul,kterjenaopakvyvenadob-
roustabilitoukmitotuipivelkchtep-
lotnchvkyvech.
Popis levnj varianty (1)
Vysla
Schma zapojen vyslae je na
obr. 1,rozmstnsousteknadesce
s plonmi spoji je na obr. 2. Deska
splonmi spoji vyslae m rozmr
36x36 mm.Moduljeurenprovesta-
vndokrabicstandardnchvypna.
Ve vyslai pouit kodr M1E je
vpouzdruDILs18vvody.Adresase
nastavujespojenmodpovdajchov-
vodu (1 a 8) sespolenm vodiem
(zem).Vvodem13metevybratjed-
nuzedvoumelodi.Pokudjevvodne-
zapojen, ozve se zpijmae melodie
BIM-BAM,pispojenvvodusezem
senastavmelodieBIM-BIM.
Totonastavenlzenap.pout,po-
kudmtedvavyslaeakadmchce-
te signalizovat nco jinho. Jeden
zpkladmebtpouitjednohovy-
slae u venkovnho zvonku (nastav-
memelodiiBIM-BAM)adruhvysla
bude pouit jako vnitn signalizace
nap.unemocnholenarodiny.Dal-
mpklademjepouitudvouvcho-
durodinnhodomku.Podlemelodie
poznte, jestli vm nvtva zvon od
hlavnhovchoduneboodzahrady.Ajis-
tsenajdeadadalchdvodpropo-
uitdvojmelodie.
TranzistorT1vevyslaijezapojen
jakovfosciltor.Rezonannobvodje
tvoencvkouL1akondenztoremC4.
Pokudbudemepouvatvcevysla
kjednomu pijmai, je teba nahradit
C4kapacitnmtrimrem,abybylomo-
no naladit vechny vyslae na stejn
kmitoet.Cvkajevyleptnanadesce
s plonmi spoji, co znan zjedno-
duujeceloumont.Stabilitakmitotu
jeipinzkchteplotchprotentoel
vyhovujc.
IndikanLEDjezapojenavpvodu
napjenasvtpivysln(tlatkostla-
eno). Vysla je napjen bateri 9 V.
Odbrzbateriepivyslnje1,1 mA.
Baterie vydr ve vyslai i nkolik let,
nebouitakdostmalodbrjepou-
ze po dobu vysln, tj. stlaen tlat-
ka.
Bezantnyjedosahvyslaemaxi-
mln30 m.Pokudbystechtlidosah
zvtit,pipojtedobodumezicvkuL1
Bezdrtov
domovn zvonek
s digitlnm kdovnm
Tom Flajzar
Smysl zazen je zejm nen teba natahovat drty, je mon snadno a
rychle mnit polohu vyslae i pijmae a v neposledn ad meme za-
zen pout k bezdrtov signalizaci nap. u starch a nemocnch lid.
V nsledujcm lnku bych vs chtl seznmit se zajmavm zapojenm
bezdrtovho zvonku vyuvajcho integrovan obvody M1E (vysla) a M1D-
BL (pijma). Tyto integrovan obvody vyrb firma M-TEC ELECTRONIC.
Obr. 1.
Vysla pro
bezdrtov
zvonek
Obr. 2. Deska s plonmi spoji pro vysla z obr. 1
Obr. 3. Pijma bezdrtovho zvonku
atlumivkuL2(vizobr. 1)krtkouant-
nu o dlce asi 8 cm. Jako antna po-
stalibovolndrtnap.standardn
zvonkov o prmru 0,5 mm. Tmto
zpsobemjsmepizkouendoclilido-
sahu70 mvevolnmprostoru.
Pijma
Superreakn detektor pijmae je
tvoentranzistoremT1arezonannm
obvodemL1skapacitnmtrimremC1.
Vzduchov cvka L1 m 1,5 zvitu, je
samonosn, navinuta smaltovanm
drtemoprmru0,5 mm.Vnitnpr-
mrcvkyje5 mm.Nfsignljezakon-
denztoremC6(4,7 F)zeslenhradly
H1 a H2 a tvarovn hradly H3, H4 a
H5. Zvstupu H5 je ji logick signl
vedennavstupdekodru.
Obvod 4069U obsahuje estici ne-
zvislchinvertor(H1aH6),kterne-
maj na vstupech oddlovae. Proto
jsouvhodnipropouitvanalogovm
zapojen.
U dekodru je kmitoet osciltoru
nastavenrezistoremR13.Zmnouto-
hotorezistorujemonomnitrychlost
avkugongu.PizmnodporuR13
jevaknutnodpovdajcmzpsobem
zmnitiodporrezistoruR2vevyslai.
Melodickvstupzdekodru(vvod
. 12) je zeslen tranzistory T2 a T3 a
vyvedennareproduktor.
Pijmajenapjennaptm3 V,kli-
dov odbr proudu je nejve 1 mA.
Knapjen mete pout bu baterie
(kvalitnlnkyvydrasi2500hodin),
nebosovadaptr.Druhvariantaje
vhodnvppad,epijmabudesta-
bilnumstnnastejnmmst.
Osazen a oiven soupravy
Zapojenvyslaejevelmijednodu-
ch a nevyaduje dn zvltn ko-
ment.Poosazensoustkamipod-
leobr.2pekontrolujte,zdasenkter
spoje nezkratovaly cnem. Cvku L1,
kterjevyleptnanadescesplonmi
spoji,doporuujipocnovattenkouvrst-
voucnu.Piprvnmpipojenjedobr
zmitiodbrprouduzbaterie.Tenby
mlbtasi1,1 mAamlabysvtitLED.
Desku s plonmi spoji pijmae
osatepodleobr.4.Obaintegrovan
obvody umstte radji do objmek
(prozatmneosazujteIO2).Takt,jako
u vyslae, pekontrolujte desku, ne-
jsou-linannjakzkraty.
Pioivovndoporuujinejprvena-
laditvfstpipojenmnfzesilovaena
vstup H3 (vvod . 2). Zde mus bt
slyetistum.Nynpiblitevysla
a zapnte jej. Kapacitnm trimrem C1
vpijmaijejnalatetak,abyvpipo-
jenmzesilovaibylslyetdatovpe-
nos.Potomvzdaltevyslaasi2 mod
pijmaeastejnmpostupemjejjem-
n dolate. Po naladn cvku L1 za-
kpnte nap. voskem, aby se vlivem
otes nerozladila. Na vstupu hradla
H5(vvod.10)musbtstdajcse
logick signl. Pokud tomu tak je,
vypntepijma,zasuteIO2aznovu
jej zapnte. Nyn by mlo bt ve
Obr. 4. Deska s plonmi spoji pro pijma z obr. 3
Obr. 8. Deska s plonmi spoji pro pijma z obr. 7
Obr. 5. Vysla bezdrtovho zvonku s vf modulem
Obr. 6. Deska s plonmi spoji pro vysla z obr. 5
Obr. 7. Pijma bezdrtovho zvonku s vf modulem
vpodkuabezdrtovzvonekbyml
btfunkn.
Pijmabynemlbtumstnvblz-
kostizdrojruen,jakojenap.po-
ta, televize, mikrovlnn trouba atd.
Mesetmpodstatnzmenitdosah
celsoupravy.
Popis varianty 2
Vysla
U vyslae pli mnoho odlinost
nen (obr. 5). Pouze samotn vysla
nen tvoen diskrtnmi soustkami,
ale kvalitnm vyslacm modulem TX-
SAW433/s.
Dosahjemondlezvtitprodlou-
enm antny (pipojenm vodie do
boduANT).
Pijma
Upijmae(obr.7)jsouvechnyvf
obvodyitvarovaintegrovnynamo-
duluRX-NB/k.Topodstatnzjednodu-
uje celou mont a zaruuje lep
technickparametry,nevepopsa-
nzapojenpijmaezklasickchsou-
stek.
Antna o dlce 8,5 cm (17 cm,
34 cm)sepipojujedoboduANT.
Napjenttovariantyje4,5a6 V
aklidovodbrzezdrojeje2,7 mA.Pi
napjen zbaterie by bylo vhodnj
poutmodulysmenspotebouNB-
05M (1,2 mA) nebo NB-05L (0,6 mA).
Tytomodulyjsouvakoncodra.
Pi pouit vf modul od firmy AU-
REL odpad jakkoliv nastavovn,
nebomodulymajjiodvrobcezaru-
enkmitoet433,92 MHz.Takteplot-
nstabilitaipivelkmrozdluteplotje
velmidobr.
Ihnedpoosazendeseksplonmi
spoji(obr.6a8)apodkladnkontro-
lememepipojitnapjecnapt.
Nastaven adresy
Uvyslaeiupijmaeseadresa
nastavujepropojenmodpovdajcch
vvodsezem.Tytovvodyjsouna
descesplonmispojioznaenyps-
menyAaH.Vevyslaiivpijmai
mus bt vdy nastavena stejn ad-
resa.
Seznam soustek,
varianta 1
Vekerrezistoryjsouvminiaturnm
proveden 0204 srozte 5 mm. Kon-
denztoryjsoukeramicksroztev-
vod2,5 mm.
Vysla:
R1 33k
R2 160k
C1,C2 10nF
C3 5,6pF
C4 8,2pF
L1 viz.text
L2 tlumivka1,5H
T1 BF199
IO1 M1E
LED 3mm,erven2mA
klipsprobaterii9 V
tlatko
deskasplonmispoji
Pijma:
R1 82k
R2 68k
R3 5,6k
R4 4,7k
R5 1k
R6 10M
R7 270k
R8 2,2M
R9,R12 470k
R10 220k
R11 47k
R13 160k
R14 330k
R15 10k
C1 trimr1,8a22pF(zelen)
C2 33pF
C3,C7,C9 150pF
C4 1,5nF
C5,C10,C13 10nF
C6,C8 4,7F/10V
C11 100F/10V
C12 100nF
L1 viz.text
L2 tlumivka1,5H
D1 1N4148
T1 BF199
T2 BC559
T3 BC549
IO1 CMOS4069U(H1aH6)
IO2 M1D-BL
reproduktor 8a16
plastovkrabika
konektorpronapaje
deskasplonmispoji
Seznam soustek,
varianta 2 (s vf moduly)
Vysla:
R1 1k
R2 160k
C1,C2 10nF
IO1 M1E
TXmodul TX-SAW433/s
tlatko
napjecklipsprobaterii9V
LEDlibovoln
deskasplonmispoji
Pijma:
R1 330k
R2 160k
R3 10k
C1 100nF
C2 22F/10V
C3 4,7F/10V
C4 10nF
T1 BC559
T2 BC549
IO1 M1D-BL
RXmodul RX-NB/kviztext
reproduktor8
plastovkrabika
deskasplonmispoji
Vf moduly AUREL dov ENIKA
NovPaka.
Bezdrtovzvoneksiveformsta-
vebnicemeteobjednatnaadrese:
FLAJZAR,Hlinick262,69642Vracov,
tel.:0629/628596,628629.
E-mail: flajzar@flajzar.cz, Kompletn
nabdkastavebnicnawww.flajzar.cz.
Cenavyslae(varianta1)je160,-K,
cenapijmae(varianta1)je280,-K,
cenavyslae(varianta2)je269,-K,
cenapijmae(varianta2)je399,-K.
Je kdispozici tak hotov vrobek
vkrabice (jak vysla, tak i pijma)
zacenu550,-Kv.DPH(varianta1).
Lze tak zakoupit samotn integrova-
nobvody(M1EaM1D-BL).
Stavebnice,kromkompletnsadysou-
stek,deskysplonmispoji,navinu-
t cvky L1 a reproduktoru obsahuje i
edoukrabikupropijmasmkami
proreproduktorakonektorpropipoje-
nsovhoadaptru.
Obr. 9 a 10. Fotografie osazen desky vyslae a pijmae s vf moduly
Programovateln
teplotn kontrolr TMP01
a jeho praktick aplikace
Karel Barto
Teplotn kontrolr TMP01 od firmy Analog Devices je velice flexibiln ob-
vod, obsahujc na svm ipu pmo integrovan teplotn senzor pro snm-
n teploty okol, dle zdroj referennho napt a dic a vyhodnocovac ob-
vody. M celkem ti vstupy: jeden s vstupnm naptm mrnm absolutn
teplot, dal dva poskytuj informaci, kter signalizuje sledovanou teplotu
ni nebo vy, ne je nastaven rove. Pro termostatick zen vysta-
te s jednm obvodem.
U obvodu lze nastavit vechny pra-
hov rovn i hysterezi pmo uivate-
lem podle konkrtnch poadavk. Pro-
to si jist zaslou pozornost a nalezne
sv uplatnn jak v amatrskch, tak i
profesionlnch zazench. K tomu by
krom podrobnho popisu funkce mlo
poslouit i nkolik dle uvedench prak-
tickch aplikac.
V Praktick elektronice 6/97 byl na
stran 29 uveejnn lnek Teplotn
senzory a spnae, popisujc teplotn
kontrolry ady TC620/TC621 a TC626,
jejich vrobcem je firma Teledyne
Components. lnek se setkal s po-
mrn velkm kladnm tenskm
ohlasem, avak popisovan obvody -
jinak velice zajmav a v praxi jist dob-
e vyuiteln - maj jednu malou chybu,
za kterou ale nemohou - a to, e jsou
na naem trhu obtn dostupn. Ob-
vod TMP01 je velice podobn obvodu
TC620 a je v R bez problm sehna-
teln u autorizovanch distributor fir-
my Analog Devices.
Integrovan obvod TMP01 je teplot-
n kontrolr, generujc na jednom svm
vstupu napt, jeho velikost je mr-
n absolutn teplot, a na dalch dvou
vstupech je k dispozici dic signl,
signalizujc snen a zven okoln
teploty vzhledem k nastaven rovni.
Obvod TMP01 je firmou Analog Devi-
ces vyrbn v osmivvodovch pouz-
drech DIP a SO (Small Outline pro po-
vrchovou mont). Zapojen vvod je
patrn z obr. 1, na kterm je rovn
zakresleno vnitn blokov zapojen
obvodu.
Zkladem obvodu TMP01 je zdroj
referennho napt typu bandgap
v kombinaci se dvma provanmi
kompartory. Referenn zdroj dodv
konstantn vstupn napt 2,5 V s vel-
mi malm teplotnm koeficientem (drift
typicky -10 ppm/C) a na jeho druhm
vstupu je zrove k dispozici napt
VPTAT mrn absolutn teplot (zkrat-
ka PTAT znamen Proportional To
Absolute Temperature - proporcionl-
n absolutn teplot). Vstupn napt
m pesn teplotn koeficient 5 mV/K a
jeho jmenovit velikost je 1,49 V pi tep-
lot +25 C.
Jeliko je vstup obvodu TMP01 ka-
librovn v kelvinech, je mono na v-
stup pipojit jednoduch obvod s ope-
ranm zesilovaem zapojen podle
obr. 2. Toto jednoduch zapojen pe-
vd napt VPTAT na vstupn daj,
kter me bt ten pmo na displeji
digitlnho voltmetru. Zmna vstupn-
ho napt o 10 mV zde pitom odpov-
d zmn teploty o 1 C. Protoe zes-
len obvodu je 2, je pevodn pomr
v tomto ppad 10 mV/C namsto p-
vodnch 5 mV/K. Napklad namen
teplot +80 C odpovd napt 800 mV
na vstupu V
OUT
. Pdavn operan
zesilova OP177 je zapojen jako dife-
renn a vhodnou vol bou odporu
rezistor ve zptnovazebn smyce je
dosaeno, e pi teplot 0 C je refe-
rennm naptm VREF eliminovno
vstupn napt VPTAT. Vstupn napt
V
OUT
se tedy pi teplot 0 C rovn nule.
Kondenztor 10 pF ve zptn vazb
zabrauje monmu vzniku oscilac. Pi
pouit rezistor s toleranc 1 % je chy-
ba men ne 10 mV, neboli 1 C. Pi
poadavku na jet vt pesnost mo-
hou bt do srie s obma rezistory
100 k zaazeny odporov trimry pro
pesn nastaven.
Obr. 1. Zapojen vvod a vnitn blokov schma obvodu TMP01
Celkov pesnost vstupnho nap-
t VPTAT v celm rozsahu mench
teplot je zachycena v grafu na obr. 3.
Pro lep pedstavu a orientaci je na
obr. 4 znzornna zvislost mezi v-
stupnm naptm VPTAT a daji ve F,
C a K. Jak je z tohoto grafu vidt, tak
1 C se rovn 1 K + 273,15.
Kompartory, na jejich vstupy je
napt VPTAT pipojeno, je porovnva-
j s naptm, nastavenm externmi re-
zistory na vstupech. Rezistory uruj
prahov rovn pro peklopen kompa-
rtor. Vstupy kompartor jsou s ote-
Obr. 2. Pevod na napt mrn
teplot ve C
Obr. 3. Graf pesnosti vstupnho napt
VPTAT v celm rozsahu mench teplot
venm kolektorem a vdy jeden z nich
je aktivovn tehdy, kdy je pekroen
jeden z pednastavench prahovch
daj. Pi sledovan teplot pekrau-
jc hodnotu nastavenou na vstupu SET-
HIGH je aktivn vstup OVER, pi sle-
dovan teplot ni, ne je hodnota
nastaven na vstupu SETLOW, je ak-
tivn vstup UNDER.
Jednotliv body, urujc aktivaci
kompartor, se uivatelsky pesn
nastavuj pevnmi rezistory nebo poten-
ciometry, pipojenmi jako napov d-
li napjen z vstupu referennho
napt V
REF
. Pi vtch vrobnch sri-
ch nabz vrobce monost tyto rezis-
tory umstit pmo na ipu obvodu
TMP01 (na obr. 1 jsou zakresleny r-
kovan).
ve pak se kompartor peklop zpt,
deaktivuje vstup s otevenm kolek-
torem a odpoj vstup bufferu dodva-
jc hysterezn proud. Potebnou veli-
kost hystereznho proudu pro danou
teplotn hysterezi vypoteme:
I
HYS
= I
VREF
= 5 A / C + 7 A
Takto pi referennm napt V
REF
=
=2,5 V a zatovacm odporu od
357 k ve (pro vstupn proud 7 A
nebo men) by byla teplotn hystereze
nulov. Pouit zatovacho rezistoru
s jet vtm odporem pouze zmen
vstupn proud pod 7 A, ale nem ji
na funkci obvodu dn vliv.
Pi aplikaci obvodu TMP01 s pevn
urenmi prahovmi teplotami pro akti-
vaci jednotlivch kompartor postupu-
jeme nsledovn:
1) Zvolme poadovanou teplotn hys-
terezi.
2) Vypotme hysterezn proud I
VREF
.
3) Zvolme jednotliv teplotn body, pi
jejich dosaen budou aktivovny
kompartory.
4) Vypoteme odpory jednotlivch re-
zistor R1 a R3 v napovm dli-
i, potebnm k zskn dicho na-
pt pro vstupy kompartor
SETHIGH a SETLOW.
Hysterezn proud I
VREF
vypotme
snadno - napklad pro teplotn hyste-
rezi 2 C je hysterezn proud I
VREF
=
=17 A. Vel i kost di cho napt
V
SETHIGH
a V
SETLOW
pro vstupy kom-
partor SETHIGH a SETLOW je ur-
ena koeficientem vstupnho napt
VPTAT, kter je 5 mV/K = 5 mV/(C +
273,15). To odpovd napt 1,49 V pi
teplot +25 C. Pak vypotme odpo-
ry rezistor R1 a R3 s ohledem na
zvolen teploty T
SETHIGH
a T
SETLOW
.
Pi pekroen tchto teplot se aktivuj
kompartory, protoe bylo dosaeno na-
stavenho prahovho napt V
SETHIGH
a V
SETLOW
na dicch vstupech SET-
HIGH a SETLOW. Napt V
SETHIGH
a
V
SETLOW
jsou vlastn referenn napt
vstup kompartor. Velikost napt
V
SETHIGH
, V
SETLOW
a tomu odpovda-
jc odpory rezistor R1, R2, R3 vypo-
tme pomoc nsledujcch rovnic:
V
SETHIGH
= (T
SETHIGH
+ 273,15) (5 mV / C)
V
SETLOW
= (T
SETLOW
+ 273,15) (5 mV / C)
R1 = (V
VREF
- V
SETHIGH
) / I
VREF
=
= (2,5 V - V
SETHIGH
) / I
VREF
R2 = (V
SETHIGH
- V
SETLOW
) / I
VREF
R3 = V
SETLOW
/ I
VREF
Celkov souet odpor rezistor
R1 + R2 + R3 pitom odpovd poteb-
nmu zatovacmu odporu referen-
nho zdroje, aby z nj mohl odebrat
pesn uren hysterezn proud (I
VREF
).
Alternativn, zvlt v ppad pote-
by dynamickho vcerovovho ze-
n, me bt dic napt pro vstupy
SETHIGH a SETLOW dodno i z v-
stupu uivatelsky naprogramovanho
digitln-analogovho pevodnku nebo
mikrokontrolru.
Jestlie oba nebo jeden ze vstup
SETHIGH nebo SETLOW nepouv-
me, mus bt pslun kompartor vy-
azen z innosti. Nevyuit vstup SET-
HIGH proto v tomto ppad pipojme
ke kladnmu plu napjecho napt,
nevyuit vstup SETLOW pipojme
k zemi propojenm se sousednm vvo-
dem GND. Vstupy kompartor mo-
hou zstat nezapojeny.
Teplotn kontrolr TMP01 me bt
napjen ze zdroje jednoduchho napt
v rozsahu od 4,5 do 13,2 V a jeho kli-
dov proudov odbr je typicky 400 A
pi 5 V, co odpovd celkovmu pko-
nu 2 mW.
V mnoha aplikacch pi snmn a
zen teploty jsou vyadovny rzn
zpsoby spnn zte. K ovldn
zapnut topnho tlesa pi poklesu tep-
loty pod minimln nastavenou mez,
k jeho optnmu vypnut, nebo k zapnu-
t motoru ventiltoru pi teplot pesa-
hujc maximln nastavenou mez mo-
hou bt pmo pouity vstupy OVER
(vvod 6) a UNDER (vvod 7) obvodu
TMP01. Vstupy UNDER a OVER jsou
v konfiguraci s otevenm kolektorem.
Jeliko je obvod TMP01 uren pede-
vm pro pesn men teploty, nem-
e jeho vnitnmi spnai protkat velk
proud, aby se ip, na kterm je spole-
n se spnai integrovn i teplotn sen-
zor, neohval. Aby nebyla podstatn
zkreslena informace o men teplot,
Obr. 4.
Zvislost mezi
vstupnm
naptm
VPTAT a daji
ve F, C a K
Celkovm odporem napovho
dlie pipojenho ke zdroji referen-
nho napt, respektive zatovacm
proudem vstupu referennho napt
je urena teplotn hystereze. Teplotn
hystereze znamen poet stup pe-
sahujc pvodn nastavenou hranici
teploty, kter je potebn k tomu, aby
pedtm aktivovan kompartor byl vy-
nulovn a jeho vstup deaktivovn.
Hysterezn profil obvodu TMP01 je na
obr. 5. Proud I
VREF
z vstupu referen-
nho napt V
REF
je proto tak naz-
vn hysterezn proud. Hysterezn
proud z vnitnho proudovho zrcadla
je piveden na buffer, pracujc jako
analogov spna. Pot, co je nasta-
ven teplotn hranice pekroena a
kompartor aktivovn, pipoj se i v-
stup bufferu. Z jeho vstupu tee proud
pslun polarity, kter vytvo na in-
ternm rezistoru 1 k hysterezn offse-
tov napt, pitajc se k napt na
vstupu kompartoru. Vstup kompar-
toru tedy zstane sepnut a do doby,
kdy napt na jeho vstupu (nyn s veli-
kost odpovdajc napt VPTAT tep-
lotnho senzoru setenho s hysterez-
nm offsetovm naptm) nepoklesne
na pvodn nastavenou hodnotu. Tepr-
Obr. 5. Hysterezn profil obvodu
TMP01. Hystereze je shodn pro oba
kompartory
Obr. 6.
Pipojen rel
ml by bt proud vstup men ne
20 mA. Proto nen mono vstupy
OVER a UNDER budit nkter druhy
zte pmo, ale jako vkonovho sp-
nae je nutno pout rel, vkonov
tranzistor MOSFET, IGBT, tyristor nebo
triak. Jak eit pipojen tchto navz-
jem odlinch jednotlivch prvk k ob-
vodu TMP01, ukazuj nsledujc zapo-
jen na obr. 6 a 9.
Na obr. 6 je k vstupu OVER obvo-
du TMP01 pmo pipojeno jazkov
rel. Hlavn zetel musme klst v tom-
to ppad na to, aby proud cvkou rel
nepeshl doporuench 20 mA. Proud
cvkou dostaneme vydlenm napt
cvky jmenovitm odporem vinut. Pi
spnn zte induknho charakteru,
kterm cvka rel je, vznikaj krtk na-
pov piky s inverzn polaritou, kte-
r by mohly pokodit vstupn obvody.
Z toho dvodu je paraleln k cvce rel
pipojena komutan dioda 1N4001.
Pi pouit rel pro spnn vtch
vkon je odpor vinut cvky rel mal,
a tomu odpovd i vt potebn budi-
c proud. Na obr. 7 je zapojen s poui-
tm externch tranzistor. Pi aktivnm
vstupu OVER je tranzistor 2N1711 ro-
zepnut a proudem do bze pes rezis-
tor 4,7 k je sepnuta dvojice tranzis-
tor TIP110 v Darlingtonov zapojen.
Msto tranzistoru v Darlingtonov za-
pojen lze stejnm zpsobem pipojit i
tranzistor typu IGBT. V tomto zapojen
je vstup na kolektoru tranzistoru
TIP110 identick se stavem na vstu-
pu OVER obvodu TMP01. Vyputnm
prvnho tranzistoru 2N1711 zskme in-
verzn funkci.
Pro pipojovn rznch typ stejno-
smrnch zt s vtm proudovm
odbrem jsou s oblibou pouvny v-
konov tranzistory FET. Pipojen v-
konovho tranzistoru MOSFET s ka-
nlem vodivosti P k vstupu UNDER
obvodu TMP01 ukazuje obr. 8. Pi se-
pnutm vstupu UNDER je napt na
hradle vkonovho tranzistoru MOS-
FET piblin 0,6 V, a jeliko se jedn
o typ s kanlem P, jeho napt U
GS
bv obvykle v rozmez od -2 do -5 V,
je tmto tranzistor sepnut a topn tle-
so (Heating Element) pipojeno k na-
pjecmu napt.
Na obr. 9 je zakresleno pipojen tri-
aku jako vkonovho spnacho prvku.
Triak je dobrou alternativou k rel pi
spnn zte napjen stdavm
naptm. Pro galvanick oddlen -
dicho obvodu TMP01 od zen vko-
nov sti, napjen pmo z elektro-
rozvodn st, a buzen triaku slou
optolnek MOC3020 nebo MOC3041.
Kdy zapojme svtivou diodu mezi
spojen vstupy OVER a UNDER a
kladn pl napjecho napt podle obr.
10 dostaneme indiktor, signalizujc e
se sledovan teplota nachz mimo roz-
sah, jeho spodn hranice (minimln
teplota) je nastavena vstupem SET-
LOW a horn hranice (maximln teplo-
ta) je nastavena naptm na vstupu
SETHIGH. Pi teplot mimo jeden ko-
nec rozsahu je aktivovn vdy jeden
z obou vstup OVER nebo UNDER a
indikan LED se prchodem proudu
(jeho velikost je dna napjecm nap-
tm a odporem rezistoru v srii s LED)
rozsvt. Na tomto mst je pro vraz-
nj signalizaci vhodn pout blikac
LED. LED me bt rovn vynechna
a vstup zakonen rezistorem pro zs-
kn logickho signlu pro ovldn za-
zen, nebo me bt pipojen nkter
z vkonovch spnacch prvk popsa-
nch ve. S rezistory R1 a R3 uve-
denmi na obr. 10 je zvolen teplotn
psmo 10 C se stedem pi pokojov
teplot 25 C, take vstup UNDER je
aktivovn pi snen sledovan teploty
pod 15 C, zatmco vstup OVER je ak-
tivovn pi jejm zven nad 35 C.
V ruenm, zejmna prmyslovm
prosted, bv pi vtch vzdlenos-
tech penos pesnho analogovho sig-
nlu velice obtn. Nicmn pi peno-
su diferencilnho signlu symetricky
dvma signlovmi vodii je mono in-
dukovan ruiv signl pomrn in-
n potlait. Ruiv signl, kter se po
trase veden indukuje souhlasn do
obou signlovch vodi, je na stran
pijmae, vzdlenho od msta me-
n, zpracovvn operanm zesilova-
em s velkm initelem potlaen vstup-
nho souhlasnho napt (CMRR -
Common Mode Rej ecti on Rati o).
V tomto stupni je velice inn potla-
en, piem nesymetrick (men)
signl zstane v pvodn, nezmnn
podob. V zapojen na obr. 11 je vstup-
n signl z vstupu VPTAT obvodu
TMP01 (napt mrn namen tep-
lot) pemnn na symetrick a z v-
stup dvou operanch zesilova ob-
saench v integrovanm obvodu
OP297 je dle po symetrickm veden
veden a na vzdlen msto zpracov-
n. Zde je na vstupu diferenciln pij-
ma s obvodem AMP03, kter vynik
velkm initelem potlaen souhlasn-
ho vstupnho napt (CMRR = 95 dB) a
malou vstupn napovou nesymetri.
Pokud napt z vstupu VPTAT ob-
vodu TMP01 nebudeme z njakch
dvod vyhodnocovat digitlnm volt-
metrem, v mikroprocesoru po zpraco-
vn pevodnkem A/D nebo jinm za-
zenm s napovm vstupem, meme
v ppad poteby k vyhodnocen tep-
loty pout ta a zapojen na obr. 12.
Jedn se o pesn pevodnk napt/
/kmitoet s obvodem AD654, kter byl
pro tuto funkci firmou Analog Devices
speciln vyvinut. Vhodou tohoto za-
pojen tak je, e vstupn signl je na-
Obr. 7.
Spnn vtch vkon
bnmi bipolrnmi
tranzistory
Obr. 8. Pipojen vkonovho tranzistoru
MOSFET k vstupu UNDER obvodu TMP01
MOC3020
Obr. 9. Zapojen pro zen triaku a
galvanick oddlen
>
vc velice imunn proti ruen, jeliko je-
dinou dleitou informac je zde kmito-
et. Na vstupu (vvod 1) obvodu
AD654 je k dispozici vstupn pravoh-
l signl, jeho kmitoet F
OUT
je mr-
n velikosti vstupnho stejnosmrnho
napt. Kmitoet vstupnho signlu
F
OUT
vypotme z nsledujc rovnice:
( ) T
IN
OUT
C R R
V
F
2 1 10 +
=
.
Pi pmm propojen vstupu VPTAT
obvodu TMP01 se vstupem pevodn-
ku AD654 j e tepl otn koefi ci ent
5 mV/C a citlivost 25 Hz/C se ste-
dem na kmitotu 7,5 kHz, odpovdaj-
cm teplot 25 C. Odporov trimr R2
je potebn k nastaven absolutn pes-
nosti obvodu AD654. Jestlie na konci
linky chceme kmitoet pevst zpt na
stejnosmrn napt, pouijeme k to-
muto elu obvod AD650 zapojen jako
pesn pevodnk kmitoet/napt.
Uveden zkladn aplikace a popis
teplotnho kontrolru TMP01 by mly
poslouit k blimu seznmen a vlast-
nmu nvrhu zapojen s tmto velice fle-
xibilnm obvodem a k jeho irmu vyu-
it a ji v amatrskch nebo profesio-
nlnch konstrukcch. Popis nkolika
dalch teplotnch senzor a kontrol-
r vetn jejich praktickch aplikac
bude obsaen v seit Konstrukn
elektroniky se zajmavmi zapojenmi
rznch integrovanch obvod, kter
chyst redakce PE.
Literatura: Analog Devices - Low
Power, Programmable Temperature
Controller TMP01.
Obr. 11.
Diferenciln penos
signlu na velk
vzdlenosti
Obr. 12. Pevodnk teplota/kmitoet s obvody TMP01 a AD654
Obr. 10. Indiktor s LED signalizujc sledo-
vanou teplotu mimo nastaven rozsah
>
Mikrofnov vstup zvukovej karty
bva prispsoben na pripojenie elekt-
retovho mikrofnu (obr. 1). Ak chce-
me na takto vstup pripoji star dyna-
mick mikrofn, je potrebn slab signl
zosilni. Pre zvukov kartu BTC 1857A
som pouil jednostupov predzosilo-
va poda obr. 2. Toto jednoduch za-
pojenie nepotrebuje napjac zdroj, pre-
toe mikrofnov vstup zvukovej karty
je opatren pracovnm odporom pre
elektretov mikrofn (av rezistor na
Obr. 1. Mikrofnov vstup zvukovej karty PC Obr. 2. Pripojenie dynamickho mikrofnu ku zvukovej karte PC
Pripojenie dynamickho mikrofnu
ku zvukovej karte PC
obr. 1), pripojenm na napjacie nap-
tie. V zosilovai tento rezistor tie vy-
uijeme ako pracovn odpor v kolekto-
rovom obvode tranzistora KC239.
Kondenztor 0,47 F je miniatrny tan-
talov.
Toto jednoduch zapojenie oivme
mimo pota pomocou plochej batrie
4,5 V. Kolektor pripojme cez rezistor
s odporom 12 k na kladn pl. Na ko-
lektore tranzistora KC239B (=290)
som nameral naptie 1,9 V a celkov
prd bol 0,2 mA. Tieto daje je mon
upravi zmenou odporu rezistora med-
zi kolektorom a bzou tranzistora. Pri
konenom vyhotoven je vhodn zo-
silova tieni a spoje musia by o
najkratie. Pri pouvan neumiestuje-
me dynamick mikrofn do tesnej blz-
kosti monitora, aby nahrvan zvuk
nebol ruen frekvenciou vertiklneho
rozkladu. Hlasitos nahrvania nasta-
vme v ovldacom programe.
Na zver ete treba pripomen pra-
vidlo, e pri prpadnom meran alebo
manipulcii na zosilovai pripojenom
k potai musme sa najprv zbavi sta-
tickej elektriny, aby sme prpadnm v-
bojom nezniili pota.
Ing. Ladislav Jsaj
Popis zapojen
Zapojen alarmu je na obr. 1. Inte-
grovan obvod 555 CMOS je zapojen
jako MKO a je spoutn sestupnou
hranou. Po zapnut se obvod zabloku-
je a do doby, ne se nabije konden-
ztor C4 pes rezistor R3 a zvt se
napt na vstupu R - reset. Tm zaru-
me e se alarm nespust ji pi zapnu-
t. Po uplynut tto doby je alarm pln
aktivn. Po otesu se idlo zkratuje a
na vstup alarmu se pivede zem. Se-
stupn impuls se penese pes konden-
ztor C3 na spoutc vstup TR - trig-
ger. Na vstupu Q - output se objev
kladn napt, m se oteve tranzis-
tor T1 a spust pipojen sirna (nebo
smrov svtla). Tento stav zstane a
do doby ne se nabije kondenztor C6
pes rezistor R4 a vzroste napt na
vstupu THR - threshold (zmnou R4 a
C6 se mnn doba poplachu). Pot se
MKO peklop a tranzistor se uzave,
C6 se pes vstup DIS - discharge opt
vybije a tm je obvod opt pipraven
k dalmu poplachu.
Otesov idlo
Postup zhotoven otesovho idla:
Pl idla je zhotoven z hlinkov nebo
mdn trubky o dlce 70 mm a pr-
mru 30 mm. Vhodn je i pl od kon-
denztoru ze zivky, nebo m ji za-
slepen dno. Na dno trubky pilepme
magnet o prmru 20 mm. Celkov
prez idlem je nakreslen na obr. 2a
na obr. 3 je znzornno horn vko.
Vko vyrobme z kousku kuprextitov
desky. Do n uprosted provrtme dru
o prmru 3,5 mm a pes otvor pipj-
me matku M3 a prokrbneme kruho-
vou mezeru, aby byla matka odizolo-
vna od pouzdra. Z tenkho plechu
vystihneme vodiv psek s chyty
jako na obr. 4 a spjme jej v prstnek,
kter navleeme pes druh magnet
(prmr tak 20 mm). Zahneme p-
chyty a na del konce pipjme pru-
n tvrd drtek (o prmru 0,3 mm). Do
roubu M3 vyvrtme v doln sti dru,
jej prmr zvolme podle pouitho
drtu. Na roub naroubujeme dal
matku M3 (bude pouita jako kontra-
matka). roub naroubujeme do v-
ka, drkou prothneme drtek s mag-
netem a pipjme. Dlka drtu mus
bt takov, aby pi pln zaroubova-
nm roubku byla vzdlenost mezi
magnety asi 2 mm. Jako posledn krok
pilepme vko k plti a roubkem na-
stavme citlivost.
Jednm vvodem idla je kostra, dru-
hm je nastavovac roubek. Vvody
zstanou rozpojeny a do doby, ne se
vlivem otesu nebo nklonu magnety
Motoalarm
Martin Macek
Zapojen je sestaveno z jednoho integrovanho obvodu 555 CMOS a
vlastnorun zhotovenho otesovho idla. Alarm nem dn odchodo-
v ani pchodov zpodn, jeliko se ovld skrytm vypnaem nebo
vypnaem se zmekem. Zapojen se d pout jak pro motorky tak pro
kola a spolehliv pracuje i s napjecm naptm 6 V.
proti sob neudr a pohybliv magnet
s kovovm pskem se dotkne plt
idla. Tm se oba ply idla spoj.
Oiven
Oiven celho pstroje je velice
jednoduch pstroj mus bt funkn
hned na prvn zapojen. Otesov i-
dlo namontujeme na pedn vidlice
nebo ke svtlometu. Skryt vypna
meme schovat u pstrojov desky
a sirnku napklad pod pedn kapo-
t.
Zvr
V zapojen mete tak pout oby-
ejn obvod 555. Pak je vak zapote-
b zmnit hodnoty nkterch sous-
tek a tak se velice podstatn zvt
odbr celho zapojen. Pouijete-li
malou piezosirnu, lze vymnit i tran-
zistor T1 za jin, mn vkonn typ.
mackmartin@post.cz
Obr. 1. Schma motoalarmu
Obr. 2. Otesov idlo
Obr. 3. Vko otesovho idla
Obr. 4. Vodiv psek k magnetu
Ped njakm asem jsem ml telefo-
nt ze Slovensk republiky s dotazem:
Mme u ns vykrvac televizn vysla,
kter je asi pebuzen a m men syn-
chronizan impulsy, co zpsobuje zkres-
len obrazu pi nahrvn na videomagne-
tofon. Byl by schopen v regenertor tyto
impulsy zvtit?
Odpov znla: Mon ano, ale ve va-
em ppad bych vak volil jin een.
Je teba oddlit synchronizan impulsy
(kter jsou men, msto 30 % pouze 15 %)
a analogovm multiplexerem pak pepnat
signl s velikost 100 % pro videosignl
bez synchronizace a 115 % pro synchroni-
zan impulsy.
Ubhla njak doba a j jsem obdrel
dk s radou, jak toto eit vysokofrekvenn
cestou - zenm tlumovm lnkem TVUC.
Popis zapojen
zen tlumov lnek m ti stupn.
Kad ze stup m stejn prchoz tlum,
asi 3 a 4 dB v psmu 100 a 600 MHz.
Na vstupu meme zskat ti rovn vf
signlu. Pivedenm log. 1 na vstup 100 %
zskme signl pouze s tlumem zesilova-
e s tranzistorem T4. Pivedenm log. 1 na
vstup *B % zskme signl s tlumem da-
nm odporovm dliem R1/R2 + R3 a
tlumem zesilovae s tranzistorem T5. Pi-
vedenm log. 1 na vstup *A % zskme sig-
nl s tlumem danm odporovm dliem
R1 + R2/R3 a tlumem zesilovae s tran-
zistorem T6. Rezistory R1, R2 a R3 volme
podle vlastnch poadavk.
* Vyuil jsem jednoduch universln zapo-
jen a navrhl zmny R1, R2 a R3 pro vyuit
modulace signlu z antn MMDS.
Zesilova je napjen stejnosmrnm
naptm +5 V. Tlumivky L1 a L3 slou jako
obchvat pro stejnosmrn napjen an-
tnnho pedzesilovae nebo konvertoru.
prava regenertoru R-1 pro pipojen
k zenmu tlumovmu lnku je na obr. 1.
Mont
Do krabiky PS1, do mst, ve kterch
budou vvody pro konektory K1 a K2, vyvr-
tme a vypilujeme otvory, zaroubujeme
do nich K1 a K2. Do bon stny vyvrtme
otvory pro pvod napjen a pvody di-
cch signl. Do krabiky zapjme osaze-
nou desku s plonmi spoji.
Pi pipojovn k R-1 je velmi dleit
pipojit krabiku co nejble k vodii 0 V d-
lie napt s TDA2030. Jinak bude v obra-
ze siln ruen. I pi velmi peliv prci
vak zstv v obraze ruen, kter je ale
sotva viditeln.
Problmem me tak bt posuv obrazu
(a o 0,5 a 1 s) proti synchronizanm impul-
sm, zpsoben zpodnm na pijmacm
tuneru. To se me liit podle typu tuneru a
obrazov mezifrekvence atd. Blokov sch-
ma etzce T-1, R-1, TVUC je na obr. 2.
zen
tlumov lnek
Stanislav Kubn
zen tlumov lnek (TVUC) slou k dynamickmu zen
tlumu vysokofrekvennho signlu. Pouv se v zazench, ve
kterch jsou kladeny velk nroky na rychlost pepnn tlumu a
nen poteba velk pesnost tlumu.
Obr. 1. prava regenertoru R-1 pro
pipojen k zenmu tlumovmu
lnku
Seznam soustek
R1 *33 , 1206 SMD
R2 *30 , 1206 SMD
R3 *68 , 1206 SMD
R4, R5, R6 390 , 1206 SMD
R7 82 , 1206 SMD
R8, R9 56 , 1206 SMD
R10, R11, R12 1 k, 1206 SMD
R13, R14, R15 22 , 1206 SMD
C1, C9, C11 10 nF, 1206 SMD
C2, a C8, C10 330 pF, 1206 SMD
D1 ZD30
D2, D3, D4 1N4148 SMD
T1, T2, T3 BC846 SMD
T4, T5, T6 BFR93 SMD
K1, K2 CVP-272D
L1, L2, L3 TL.1,5 H
PS1 U-AH101
Deska S211
Sledujte aktuln informace na Internetu:
web.iol.cz/sct nebo web.telecom.cz/sct.
Obr. 2. Blokov schma etzce
T-1, R-1, TVUC
Obr. 3. Schma zapojen
zenho tlumovho lnku
Hledai poklad
- opt bylo ivo
V Tachov se konalo ve dnech 17. a 19. z
1999 setkn hleda poklad, v jeho rmci byly
uspodny ji osm mezinrodn zvody a druh mi-
strovstv esk republiky v detekci kov.
Poadatelem byl ji tradin Klub hleda HP Ta-
chov spolu s Asociac hleda esk republiky,
mstskm kulturnm stediskem a okresnm muzeem.
Na zvoditi U minerlky se ji v ptek selo n-
kolik destek hleda, kte si vzjemn vymovali
u tborku zkuenosti v hledn, ukazovali nalezen
pedmty a pedvdli technick vybaven - hledae
kovovch pedmt.
Vlastn zvody se konaly v sobotu a soutilo se
ve dvou disciplinch: sportovn kategorie A, ve kter
je nutn v asovm limitu 30 minut vyhledat ve vylo-
sovanch polch s rozmry piblin 5x 10 metr de-
set oznaench a pedem zakopanch mosaznch
plk s rozmry 20x 20 mm (vyhrv ten, kdo vyhle-
d a vyhrabe nejdve vech deset tverek, je to
tedy zvod na as a leton vtz byl hotov ji za ti a
pl minuty) a v kategorii B, co je hledn zakopanch
neplatnch minc na voln ploe. asov limit je ten-
tokrt 60 min a hodnot se poet nalezench minc,
kterch bylo na hledacm poli 150x 250 m zakopno
v zemi 2550 kus.
Vyhlen vtz mistrovstv esk republiky se
konalo pmo po zvodech na louce U minerlky, a to
zvl ve tech kategorich: eny, mui, a dorost. Slav-
nostn vyhlen vtz mezinrodnch zvod se pak
konalo na veernm sezen v mstnm kin Me.
V nedli pokraovalo setkn volnou soutn ka-
tegori C, tedy hledn pedmt v pedem zvolenm
zajmavm prostoru za ptomnosti odbornch pra-
covnk. Tentokrt se nejedn o pedem mysln za-
kopan pedmty, nbr o opravdov poklady, letos
v oblasti U Skl - americk a nmeck munice
z konce druh svtov vlky, zbytky z bitvy u Tacho-
va v roce 1427 a spousty dalch kovovch pedmt,
kter se za posledn stalet nahromadily v na rodn
matice zemi.
Zvod a mistrovstv se zastnilo celkem 75 z-
vodnk (28 ech, jeden Slovk, 42 Nmc, dva Ra-
kuan a dva Anglian). Zvodcch en bylo devt.
Setkn hleda poklad a hlavn zvody ve sportov-
nm hledn jsou ojedinl jak v Evrop, tak i ve svt.
Je znmo, e se podaj v Anglii a pak a v Austrlii.
Podle potu astnk a hlavn jejich nrodnost-
nho sloen by se mohlo v ptm roce, pravdpo-
dobn opt v z, konat i evropsk mistrovstv hleda.
Zjemci o tento zajmav sport elektronickho
hledn kovovch pedmt a jinch poklad mohou
zskat dal informace na adrese: Klub hleda HP,
Frantiek Soukup, koln 1373, 347 01 Tachov.
JOM + JRC
Obr. 4. Deska s plonmi
spoji zenho tlumovho lnku
Obr. 5. Fotografie
zenho tlumovho lnku
Obvodov schma pevodnku je na
obr. 1. Zkladnmi soustkami jsou
jednoipov mikropota AT89C2051,
(viz [1]), analogov-digitln pevodnk
TLC549 (viz [2]) a pstrojov zesilo-
va AD620 (viz [3]). Ostatn soustky
tvo napjec zdroj, genertor refe-
rennch napt a obvody sriovho
rozhran.
Napt z tenzometrickho mstku
(asi 0,5 a 9,3 mV) je filtrovno leny
RC a zesleno integrovanm pstrojo-
vm zesilovaem AD620. Zeslen (asi
150) je ureno odporem 330 a je
mon je tmto odporem upravit podle
pouitho snmacho prvku. Zeslen
signl je obvodem AD620 dle super-
ponovn na piveden konstantn na-
pt (piblin 1,0 V). To je zskno
z nkolikansobnho napovho d-
lie a impedann oddleno opera-
nm zesilovaem. Takto upraven sig-
nl je veden na vstup pevodnku AD.
Pevodnk umouje nastavit rozsah
menho napt nezvisle jeho spod-
n a horn mez pivedenm dvou refe-
rennch napt RefL (asi 1,1 V) a RefH
(asi 2,7 V). Ob tato napt jsou od-
vozena z tho napovho dlie a
impedann oddlena. Napt RefL a
RefH jsou v uritch mezch nastavi-
teln desetiotkovmi odporovmi
trimry, ktermi lze cel pevodnk ka-
librovat, nastavit nulu a maximum.
Pi pouit pevodnku s jinm typem
snmae je nutno pomrem odpor
v dlii a zeslenm micho zesilova-
e doshnout stavu, kdy se napt na
vstupu mn v zvislosti na menm
signlu v mezch definovanch obma
referennmi naptmi. Podle doporu-
en vrobce pevodnku AD je vak
nezbytn, aby rozdl mezi obma refe-
rencemi byl vdy vt ne 1 V. Vstup
pevodnku pedpokld tyvodiov
pipojen micho mstku, ten me
bt tvoen kombinac rezistor s kon-
stantnm odporem a rezistor s odpo-
rem zvislm na rznch fyziklnch
veliinch (teplota, tlak, poloha, osvt-
len...). Mon je i pm pipojen zdro-
je napt, nap. micho termolnku.
Pro men vtch napt je mono ce-
lmu pevodnku pedadit odporov
dli, pro stdav napt je potebn
usmrova.
Mic pevodnk
Petr Tma
Snma - pevodnk - pota, to je standardn uspodn pro stle as-
tji se objevujc poadavek potaovho men a nslednho zpracov-
n rznch fyziklnch veliin. Pspvek se zabv pevodnkem pro zpra-
covn signlu z tenzometrickho snmae mechanick sly, kter dv data
do libovolnho potae pes jeho standardn sriov rozhran. K pevod-
nku lze pipojit i adu jinch snma s elektrickm vstupem. Pevodnk
je jednodeskov, je napjen 220 V, napjen, vstup a vstup jsou vzjemn
galvanicky oddleny, rozlien pevodnku je 8 bit. Na vstupu vysl pe-
vodnk data 100x za sekundu.
Obr. 1. Zapojen micho pevodnku AD
Obr. 2.
Deska s plonmi
spoji pro pevodnk
v mtku 1:1 a
rozmstn soustek
na desce
Tab. 1. Vpis programu mikropotae v pevodnku
CSN equ P1.7 ; Definice signl sriovho rozhran AD pevodnku
CLK equ P1.5 ; CSN - Chip Select Negovan, CLK - Hodinov signl ...
DAT equ P1.6 ; sriovho rozhran, DAT - Datov vstup DA pevodnku
org 0000H
ljmp Res ; Po RESETU
org 000BH
ljmp Ti0 ; Po aktivaci peruen od asovae Timer 0
Res: mov SP, #08H ; Umstn zsobnku
mov TMOD,#21H ; Timer 1 nastavit do 8-bit samoobnovovacho reimu
; Timer 0 nastavit jako 16-bit asova
mov TH1, #246 ; Rychlost komunikace 4800 Bd pro krystal 18.432 MHz
mov TL1, #246 ; Rychlost komunikace 4800 Bd pro krystal 18.432 MHz
mov TCON,#50H ; Timer 0 a Timer 1 spustit
mov TH0, #196 ; Timer 0 Perioda innosti pevodnku - 10 ms
mov TL0, #0
mov SCON,#40H ; 8-bit UART, pjem znak nepovolen
mov IE, #82H ; Povolit peruen od Timer 0
setb TI
clr CLK ; Vchoz nastaven signl rozhran CLK, CSN a DAT
setb CSN
setb DAT
sjmp $ ; Dynamick STOP programu
Ti0: mov TH0, #196 ; Obnovit hodnoty asovae Timer 0
mov TL0, #0 ; Peruit znovu za 10 ms
mov R0, #0 ; Nulovat akumultor pro 64 men (lsb)
mov R1, #0 ; Nulovat akumultor pro 64 men (msb)
mov R6, #64 ; Men opakovat 64x
REP: clr CSN ; Start pevodnku
nop
nop ; asov prodleva
clr A
mov R7, #8 ; Z AD pevodnku penst 8 bit
CYC: setb CLK ; Nbn hrana hodinovho signlu
mov C, DAT ; ten datovho vstupu AD pevodnku
rlc A ; Datov bit do stadae Acc
clr CLK ; Sestupn hrana hodinovho signlu
djnz R7, CYC ; Nen-li peneseno 8 bit, pak opakovat
setb CSN
clr C
mov R7, #30 ; Prodleva mezi dvma pevody
djnz R7, $
mov R2, A ; Pidat men k soutu
mov A, R0
add A, R2 ; Souet v nim du
mov R0, A
jnc G ; Podmnn ...
inc R1 ; ... inkrementace vyho du
G: djnz R6, REP ; Nen-li zmeno 64x, pak men opakovat
mov A, R1 ; Dlit souet slem 64 (posuv vpravo o 6 bit)
rl A
rl A
mov R1, A
mov A, R0
anl A, #11000000B
rl A
rl A
orl A, R1
jnb TI, $ ; ekat, a sr.port bude voln pro vysln
clr TI
mov SBUF,A ; Pedat data k vysln
reti
Sriov rozhran pevodnku AD
TLC549 nen kompatibiln se standard-
nm rozhranm pota, a tak jedno-
ipov mikropota psob zejmna
jako pevodnk mezi dvma sriovmi
rozhranmi. Na jednu stranu poskytuje
pevodnku AD vechny dic signly
a sleduje jeho datov vstup, na dru-
hou stranu v pravidelnch taktech vy-
sl smrem k potai data podle stan-
dardu RS232. Kad byte vyslan
k potai, binrn vhov kd sla 0
a 255, pmo pedstavuje informaci o
vstupnm analogovm signlu. Vraz-
n nepomr datovch propustnost
obou sriovch rozhran dv mikro-
potai dostatek asu, aby vykonal 64
fyzickch men pevodnkem AD a
vypotal jejich aritmetick prmr
v rmci jedin periody innosti celho
pevodnku.
Sriov port potae, s nm pe-
vodnk spolupracuje, mus bt nasta-
ven na komunikan rychlost 4800 Bd,
pro 8 datovch bit bez parity a 1 stop
bit. Komunikace probh po tyech
vodich, spolen vodi GND, datov
TxD ! RxD a dvma vodii je napjen
tranzistorov budic obvod rozhran.
Pro kladn napjen +12 V se pouv
log. 0 signlu DTR, pro zporn -12 V
klidov log. 1 signlu TxD rozhran
potae.
V tab. 1 je vpis programu dicho
mikropotae. V hlavnm programu se
konfiguruje mikropota definovnm
hodnot jeho funknch registr, po t
je program zastaven przdnou neko-
nenou smykou (sjmp $). Vekerou
dal innost pak mikropota prov-
d pi periodick aktivaci peruen
(100 Hz). Nejprve je 64krt zmeno
vstupn napt AD pevodnkem, pi-
em zskan data jsou akumulovna
v registrovm pru. Pot je souet
vydlen 64 peformtovnm dat a na-
konec cykl u j e j eden byte, kter
v binrnm vhovm kdu vyjaduje
vslednou hodnotu, pedn k vysln
asynchronnm sriovm rozhranm
mikropotae.
Pro pevodnk byla navrena deska
s plonmi spoji, jej motiv je zobrazen
na obr. 2. Deska je jednostrann
s nkolika drtovmi propojkami.
Popsan pevodnk je zazen ur-
en pro nepli nron aplikace. I
pi zachovn popsanch jednodu-
chch princip innosti lze parametry
pevodnku zlepit. Nap. pouit pe-
vodnk AD lze nahradit jeho desetibi-
tovou variantou (viz [2]) a zvtit tak
rozlien pevodnku. Pro penos da-
tovch slov o vce ne osmi bitech je
pak nutn pout sloitj protokol
s prvky synchronizace, ppadn i za-
bezpeit data. Pro dosaen vy ko-
munikan rychlosti by bylo nutno po-
ut rychlej optron, ten vak vyaduje
lep napjen ne to, kter lze zskat
ze signl sriovho portu potae.
Stabilitu pevodnku lze zlepit poui-
tm kvalitnjho napjecho zdroje
s vtm transformtorem a stabiliz-
torem, nap. 7805. I uveden relativn
jednoduch een vak dobe vyhov
pro adu pouit doma, v prmyslu a
v laboratoi.
Literatura
[1] CD-ROM DATA BOOK. CD ROM -
October 1977. Atmel (tak na
http://www.atmel.com).
[2] Designers Guide and Databook,
Mixed-Signal & Analog. CD ROM -
July 1997. Texas Instruments (tak
na http://www.ti.com).
[3] Designers Reference Manual. CD
ROM - Winter 97/98. Analog Devi-
ces (tak na
http://www.analog.com).
Pozn. red.: Vpis programu si m-
ete tak sthnout po Internetu z re-
daknch strnek na adrese
www.spinet.cz/aradio/adprev.zip
RNDr. Bohumil Skora
Stavme reproduktorov
soustavy (XXVII)
Tak jak je to s tmi membrnami,
mil Cimrmane? Kdo etl pozorn
pedchzejc dly (anebo je informo-
vn odjinud), ten zn odpov podlo-
enou alespo kvalitativn. Pro sku-
ten dobrou reprodukci potebujeme
membrny nejmn dv. Jedna mus
bt dost velk, aby dokzala vyzit
basy, a druh zase dost mal, aby ne-
mla problmy u vek.
Zsadnm problmem u vek je
toti jednak hmotnost kmitacho syst-
mu, kter nesm bt pli tk, pokud
m dosahovat rozumn citlivosti, a
jeho rozmry tak nesmj bt pli
velk, aby jeho kritick frekvence le-
ela alespo nkde kolem 10 kHz. Po-
kud by mla leet u 20 kHz, vychzel
by prmr membrny kolem 1 cm, a
to u je trochu mlo s ohledem na citli-
vost (pro, to si ekneme pozdji). Zd
se, e vysokotnov reproduktory s pr-
mrem membrny 19 a 25 mm ped-
stavuj rozumn kompromis. Pokud
jde o stedy, je to s dvma reprodukto-
ry tak jen kompromis, avak vtinou
se d njak zadit, aby se o tuto ob-
last vk s baskem njak ro-
zumn podlily. Ti nejskalnj hifist
jsou ostatn pesvdeni, e m mn
reproduktor, tm lpe, a maj svm
zpsobem pravdu. Je toti eln,
aby psmo zhruba 300 Hz a 3 kHz
vyzaoval jeden mni. Toto psmo je
dleit pro tvorbu barvy zvuku a lo-
kalizaci, take pokud je m na starosti
jedin mni (u dvoupsmov sousta-
vy basov), me bt vsledn zvuko-
v dojem velmi konkrtn a kompaktn.
Nutno ovem podotknout, e plin
konkrtnost a kompaktnost se nemus
kadmu lbit, protoe dv mn v-
raznou iluzi zvukovho prostoru, take
nkte vrobci dlaj speciln opate-
n pro to, aby dojem prostorovosti zv-
raznili - samozejm na kor pesnosti
lokalizace atd. Inu, nkdo rd vdol-
ky Avak zptky k membrnm.
Nebude na kodu, kdy se trochu vr-
tme k otzce vyzaovac impedance.
Minule jsme si ekli, e zaten
membrny vzduchem, do kterho vy-
zauje, se d popsat akustickou vyza-
ovac impedanc, tvoenou sriovm
spojenm hmotnostn a odporov slo-
dukn chovn kmitac cvky). Mon
to vechno vypad tak trochu jako
hraikaen, avak nhradn schma-
ta se mohou napklad pout v nkte-
rm z program pro analzu obvod a
o chovn reproduktoru se pak me-
me dozvdt dosti podstatn vci jen
na zklad znalosti jeho mechanic-
kch parametr.
Z tohoto hlediska je zajmav do-
zvdt se nco o vlivu ozvunice na
(zpravidla) basov reproduktor. To se
cestou nhradnho schmatu d zrov-
na eit pomrn snadno. Tuhost
vzduchu v ozvunici se projev jako
pdavn sriov kapacita ve schma-
tu na obr. 1, po pepotu pak jako p-
davn paraleln induknost na obr. 2.
Ztrty zpsoben vyplnnm ozvuni-
ce tlumicm materilem pope dal
sriov odpor na obr. 1 (a samozej-
m dal paraleln na obr. 2). Pokud je
ozvunice tlumicm materilem vypl-
nna jen zsti, meme to interpreto-
vat tak, e pdavnou sriovou tuhost
rozdlme na dv paraleln sloky a do
srie s jednou z nich zapojme odpor,
co se v elektrickm schmatu ale
radi pibrzdme.
Na obr. 3 je nhradn schma bas-
reflexov ozvunice, ve kterm jsou
tentokrt ji jen slovn popsny jed-
notliv sloky. seln hodnoty se daj
odvodit z parametr ozvunice a re-
produktoru, pot je vak s hodnotami
tlumicch odpor, kter se proto vti-
nou jen odhaduj nebo obchzej za-
vdnm rznch initel tlumen.
V j ednodu verzi nhradnho
schmatu podle obr. 2 se d celkem
snadno zjistit i vyzen akustick v-
kon. Ten odpovd vkonov ztrt na
odporu (Bl )
2
/R
MP
. U basreflexu by to
bylo sloitj, tam se toti staj
akustick tlaky signlu vyzenho
membrnou a signlu vyzenho
ntrubkem, piem je nutn mt na
pamti, e ntrubek je buzen opanou
stranou membrny a tud v opan
polarit.
Vc je o to komplikovanj, e vy-
zaovac parametry ntrubku jsou
vztaeny k jeho polomru a pslun
hodnoty ve schmatu se mus zjio-
vat pepotem. Avak do takovch po-
drobnost nebudeme zabhat. Basre-
flexov otvor - jak vidno - uvaujeme
tak jako membrnu, kter vyzauje ty
nejni kmitoty, take kdy postav-
me dvoupsmovou soustavu s basre-
flexem, mme vlastn jakoby ti mem-
brny. A vte nebo nevte, ve firemn
literatue jsem se kdysi u jist docela
obyejn mal basreflexov soustavy
od jist velmi znm firmy setkal s tvr-
zenm, e se jedn o velmi novtorsk
een akusticky tpsmov soustavy!
Obr. 1.
Obr. 2.
Obr. 3. (Re - odpor kmitaky, Mm - hmotnost
kmitacho systmu, Cm - poddajnost kmitacho
systmu, Rm - mechanick tlumen kmitacho
systmu, R1, C1 - sloky vyzaovac impedance
membrny, L1 - poddajnost netlumen sti
ozvunice, L2 - poddajnost tlumen sti
ozvunice, R2 - tlumen ozvunice,
R3, C3 - sloky vyzaovac impedance
basreflexovho otvoru (resp. vystn
ntrubku), C4 - hmotnost vzduchu v ntrubku,
R4 - ztrty v ntrubku vznikl proudnm
vzduchu)
ky, piem pro kmitoty dostaten
ni, ne je kmitoet kritick, je odpo-
rov sloka pmo mrn druh moc-
nin kmitotu. Na mechanickou stranu
se tyto sloky pevdj transformac
v pomru S
2
, kde S je plocha mem-
brny. Membrna je kruhov o polo-
mru r, jej plocha je r
2
a tak se nm
na mechanick stran objev sriov
spojen hmotnostn sloky:
m
MR
= 8 . r
3
. /3 a odporov sloky
R
MR
=
2
.
3
. r
4.
/(2.c
0
).
Zatm je to stle jet dosti abs-
traktn, avak kdy se trochu bl pod-
vme na vraz popisujc hmotnostn
sloku, zjistme, e se vlastn jedn
o vyjden hmotnosti vzduchu o obje-
mu odpovdajcmu vlci s polomrem
r a vkou 8r/3. To je tak zvan spo-
lukmitajc sloupec vzduchu, o kterm
jsme se ji zmiovali a se kterm se
setkme jet vcekrt. Mechanick
sloky vyzaovac impedance bychom
mohli doplnit do nhradnho schmatu
reproduktoru, avak pod je tu ta ne-
pjemn zleitost s kmitotov z-
vislm odporem. Existuje vak jedno
elegantn een, kterm se j meme
vyhnout. Meme toti sriov spojen
prv uvedench mechanickch im-
pedanc nahradit hmotnostn impe-
danc paraleln spojenou s odporem,
piem plat, e hmotnost je t jako
v pvodnm sriovm zapojen. Odpor
je vak jin, je kmitotov nezvisl a
jeho hodnota je dna vrazem:
r
MP
= 128.r
2
.c
0
/(9).
Kdyby popsan zmna platila pes-
n, pak by dostaten vysoko nad kri-
tickou frekvenc mla na mechanickou
stranu pepoten vyzaovac impe-
dance piblin charakter odporu o veli-
kosti rovn r
MP
. Plat to vak jen zsti,
odporov charakter impedance sku-
ten dosti pesn m, jeho hodnota
se vak bl souinu r
2
c
0
.
S tm si vak nemusme lmat hla-
vu. Jednak se paraleln spojen hmot-
nosti a odporu vbec ned fyzikln
realizovat (funguje to jen v modelu),
jednak se nad kritickou frekvenc vy-
zaovn reproduktoru d v praxi jin-
mi pravidly, uplatuj se zde vlastn
ohybov kmity membrny, difrakn
jevy na okrajch reproduktoru a tak
dle a tak dle. Podstatn je, e pro
nzk kmitoty meme sestavit n-
hradn schma reproduktoru, jeho
mechanick st m podobu podle
obr. 1 a po peveden gyrtorem na
stranu elektrickou dostaneme schma
podle obr. 2 (zde zanedbvme in-
(Pokraovn pt:
Kam s tmi membrnami?)
Jsem si vdom toho, e rznch
chladicch systm a podpor chlazen
procesor je ji mnoho, ale systm,
kter vm chci nabdnout, m vi n-
kterm jinm systmm vhodn zkom-
binovanou mru hlunosti s efektivitou
chlazen. Zrove me obsluha PC
sledovat indikaci tepelnho stavu pro-
cesoru a momentln chladic stupe.
V ppad, e procesor bude dlouho-
dob nemrn zatovn v rozmez
maximlnho vkonu, me obsluha
pepnout z teplotn zenho stavu do
stavu trvalho maximlnho chladicho
vkonu.
Technick daje
Napjen: +5 V, +12 V.
Spoteba: 12 V/240 mA a 360 mA
(podle chladicho vkonu
a potu pipojench ventiltor),
5 V/max 1 A.
Rozsah teplot: 10 C a 120 C.
Prtok vzduchu: min. 35 m
3
/h;
max. 70 m
3
/h.
Popis zapojen
IO1 s pilehlmi soustkami a MOS
tranzistory tvo mni pracujc s kmi-
totem 68 kHz. Mni zvtuje napt
12 V z PC napjecho konektoru na
napt asi 22,5 V, kter se potom sta-
bilizuje stabiliztorem IO2. Vstupn
napt tohoto stabiliztoru je zeno
teplotnm idlem Tc1 a pohybuje se
v rozsahu 10,5 a 15,4 V. Tmto nap-
tm je pmo napjen ventiltor. Venti-
ltory s napjecm naptm 12 V jsou
schopny dlouhodob snst pekroe-
n napjecho napt a o 30 % a tm i
zven jmenovitch otek. Zapojen
je mono zatit proudem a 1 A.
Zvislost vstupnho napt stabili-
ztoru na teplot je vzhledem k typu
pouitho teplotnho idla tm line-
rn, a proto je meme pout jako sig-
nl pro indikaci teplotnho stavu pro-
cesoru. Zkl ad i ndi ktoru tvo
tynsobn kompartor LM339N. In-
vertujc vstupy jsou pipojeny na refe-
renn napt 5 V z napjecho konek-
toru PC. Jednotliv komparan rovn
jsou nastaveny odporovmi dlii
v neinvertujcch vstupech tak, aby na-
pov skok mezi komparanmi rov-
nmi byl 1 V. Jednotliv komparan
rovn jsou nastaveny na 12, 13, 14 a
15 V (takto je indiktor nastaven na in-
dikaci pouze od 35 % maximlnho
chladicho vkonu nahoru. Nastaven
komparanch rovn zvis na pote-
b uivatele). Dioda D5 je pmo pi-
pojen k napjecmu napt ventilto-
ru, indikuje nm jeho chod a zrove
tvo prvn dlek indikan stupnice.
Pepna P1, zapojen do dicho
vstupu stabiliztoru IO3, slou k pe-
pnn funkce ventiltoru z teplotn -
zenho na maximln a zpt. Pi pe-
pnut na maximln chladic vkon svt
v indiktoru vechny diody. Zapojen
je navreno pro LED s malm pko-
nem (2 mA). Pi pouit standardnch
LED je teba zmenit odpor rezistor
R7 a R10 a R15. Rezistory R11 a
R14 lze pak nahradit propojkou. V p-
pad, e nkomu nebude maximln
chladic vkon stait, me pipojit
k osazenmu ventiltoru paraleln dal-
a do maximlnho ztovho prou-
du 1 A.
Regultor ventiltoru jsem postavil
na univerzln desce s plonmi spoji,
a proto neuvdm nvrh desky. Jako
nejvhodnj msto pro uloen celho
chladicho systmu se mi jevila voln
zsuvka pro 5 mechaniku, kde jsem
upevnil elektroniku i ventiltor se s-
nm a odvodem vzduchu k procesoru.
Sn ventiltoru st v pedem pipra-
venm otvoru v zaslepovacm krytu
mechaniky. Tam jsou t umstny di-
ody indiktoru a pepina. Otvor v za-
slepovacm krytu pro sn by ml bt
maximln mon velikosti, aby venti-
ltorem mohl proudit k procesoru do-
statek vzduchu. Pokud jsou ve skni
potae vyuity vechny 5 zsuv-
ky, meme k uchycen tto konstruk-
ce vyut voln ISA slot. Otvor k sn
ventiltoru potom bude na zadn stra-
n skn. K vrob vzduchovho
tunelu od sn k ventiltoru a z nj
k procesoru lze vhodn pout vzdu-
chotsnou tkaninu nebo tu igelit.
Takto meme chladit i nap. peh-
vajc se grafickou kartu nebo ipset
zkladn desky.
Podle mne je tato konstrukce jed-
noduch, nenron, nenkladn a
dobe fungujc, ale fantazii se meze
nekladou, take jakkoli modifikace ji
zle jen a jen na kadm z vs.
Pozn. redakce.: Zapojen by bylo mo-
no zjednoduit vyputnm stabilizto-
ru s IO2 a stabiliztor s IO3 zapojit p-
mo na vstup mnie. Vstupn napt
lze jednodue omezit zapojenm Zene-
rovy diody mezi vvod 1 IO3 a zem. Ma-
ximln vstupn napt pak bude sou-
tem napt Zenerovy di ody a
referennho napt stabiliztoru, kter
je 1,25 V. Pro maximln vstupn na-
pt 15 V vyhov Zenerova dioda s na-
ptm okolo 14 V. Pi tto prav lze
tak vypustit rezistor R4. Stabiliztor
IO3 bude tak teba opatit vtm chla-
diem, protoe na nm bude vt by-
tek napt.
JB
Chlazen procesoru
zen teplotou
Roman Dorotk
Ke stavb tohoto chladicho systmu mne vedly dlouhodob problmy
s pehvnm procesoru po jeho petaktovn a nadmrnm zatovn a
tak fakt, e v uzaven skni potae nedoshnete by sebelepm za-
zenm (pokud pomineme tzv. potaov ledniky od firmy KRYOTECH a
nkter pmo montovan chladic systmy s pmm vstupem vzduchu
k chlazen procesoru) kvalitn minimln hlun vmny vzduchu.
Obr. 1.
Zapojen regultoru
ventiltoru pro chlazen
PC s indikac teploty
Digitln audiopam
Kecal 3
Martin ihk, OK1UGA
Mechanick proveden krabiky z-
mrn neuvdm, nepovauji se za tolik
mechanicky zrunho, abych mohl nko-
mu radit. J mm krabiku vyrobenou
tak, e eln a zadn panel jsou spojeny
hlinkovmi hranolky, ke kterm je pi-
roubovna zkladn deska skrz otvory
na krajch desky.
Deska ovldn je umstna za el-
nm panelem a soustky, kter se na n
nachzej, prochzej otvory v elnm
panelu. Tlatka, kter jsem pouil, jsou
krtk, a proto bylo teba na soustruhu
vytoit prodluovac hmatnky. Ty pro-
chzej elnm panelem a dosedaj na
tlatka. Aby hmatnky nevypadly,
je st, kter prochz panelem, o asi 1
a 2 mm ten ne zbytek hmatnku. Pro
dostatenou mechanickou pevnost je
deska ovldn v hornch rozch k eln-
mu panelu piroubovna pes distann
sloupky.
Oiven a nastaven
Vzhledem k pouitm soustkm je
oiven velmi snadn. Pokud jste neud-
lali chybu pi osazovn desek nebo
v propojovacm kabelu k TCVRu, mlo
by ve fungovat na prvn zapojen.
Kdy mte ve hotovo, pipojte z-
kladn desku na napjec napt. V des-
ce prozatm nechte przdn objmky pro
ISD1020 a procesor. Mte-li v objmce i
LM386, nechte przdnou i jeho objmku.
Ovte, e funguje stabiliztor napt a
na jeho vstupu je skuten 5 V. Pak
vypnte napjen a zasute LM386. Na
jeho vstup pipojte genertor a vyzkou-
ejte funknost zesilovae. V nouzi na to
sta i naslinn prst. Osciloskopem
ovte ptomnost obdlnkovho signlu
na vstupu NE555. Jeho kmitoet by ml
bt regulovateln potenciometrem P5
v rozsahu asi 70 Hz a 3 kHz. Nakonec
pekontrolujte napjec napt na objm-
kch pro ISD1020 a procesor a napt
na pinech, na kter je pivedeno 5 V pes
odpory 10 k.
Pokud je ve v podku, vypnte
napjec napt a zasute oba obvody
do objmek. Odebran proud by v klidu
neml pekroit asi 40 mA. Te u by
Kecal ml bt pln funkn. Zkuste na-
hrt njak krtk text a pehrt ho tlat-
kem TEXT. Trimrem P4 nastavte vhodn
buzen textu pro zesilova a trimrem P3
rove zvukov signalizace. Bez pipoje-
nho TCVRu ovte, e procesor gene-
ruje signl PTT a pepn rel RE1. Os-
ciloskopem zkontrolujte, e je generovn
roger beep a nastavte ho trimrem P6 na
minimln rove. Na minimln rove
nastavte trimrem P2 i modulaci z ISD
1020.
Pipojte TCVR s antnou do uml
zte. Prosm nezkouejte trplivost
poslouchajcch DX-man nastavovnm
Kecala v okol 144,300 i 432,200 MHz,
jist by vm mrn eeno nepodkovali.
Pokud mte na TCVRu indiktor vstup-
nho vkonu, je nastaven snadn. Trim-
rem P2 nastavte rove modulace stej-
nou jako jako pi buzen mikrofonem.
Trimrem P6 nastavte rove signlu ro-
ger beep. Pokud mte v TCVRu nf i vf
kompresor, mus bt pi nastavovn vy-
pnut, abyste mohli sprvn porovnat
rove z mikrofonu a Kecala. Tm by
mlo bt nastavovn ukoneno a me-
te Kecala zat pouvat.
Obr. 5. Rozloen soustek
na zkladn desce
(Dokonen)
:0A00000002001A1200FE7581093299
:10001300120114758109321201897590FD75A88545
:1000230030940830950530960201237D0A75E0006F
:1000330012015C20940224012095022402209602DE
:100043002404B40106120126120077B40206120139
:10005300261200A3B404061201261200BEB4030341
:100063001200ECB4060C12012612012C1201261206
:1000730000C40123790130D5027902D2B57D14126F
:10008300015CC297D291C2B5C2B77D6412015CD242
:10009300B720B1FDD9E5D2B5120132D297C2912270
:1000A300758944758C00758A00120077C28DD28CD5
:1000B300308DFDC28D1200770200AF7901120089E5
:1000C30022C2B5C2B0C2B730B10A3095FA12018963
:1000D3001201262212012612012C12012612012CD2
:1000E3001201263095FD0200D03094FDB2D530D5F3
:1000F3000612012612012C12012632C2971201891F
:1001030030B2FD7D0A12015C30B2F0120132D29797
:1001130022120189209703120132D29730B3FD12C4
:100123000126227D5012017A227D3212015C223097
:100133009206309304120142227DFF120169227D4F
:10014300AA1201697D2512015C7D381201697D25A2
:1001530012015C7DAA12016922120162DDFB227E7B
:10016300FA0000DEFC227ED0D292DEFEC2927ED066
:10017300DEFEDDF2D292227EA6C290DEFED2907E19
:10018300A6DEFEDDF222D2B5D2B1D2B0D2B7C28D95
:03019300C29122F4
:00000001FF
Vpis programu procesoru
Vpis je ve formtu Intel-HEX. Nevy-
luuji, e se program bude dle vyvjet
podle poadavk, kter budou pi prak-
tickm pouvn vzneseny. V ppad
zjmu po uveejnn tohoto lnku roze-
lu aktuln verzi programu do radioa-
matrskch BBS v sti paket rdia. Moje
domovsk BBS je OK0PHL, rd pijmu
jakkoliv opodstatnn nvrhy na vylep-
en programu, nehodlm ale dlat na
zakzku kadmu uivateli zmny, kter
nebudou pnosn i pro ostatn zjemce.
Obr. 7. Deska s plonmi spoji ovldn
Obr. 6. Rozmstn soustek na desce ovldn
Seznam literatury
[1] Meduna, Jaroslav, OK1DUO: Digitl-
n audiopam. Sbornk Holice 1993.
[2] Jablotron - firemn podklady k obvodu
VTK 688.
[3] Skalick, Petr: Mikroprocesory ady
8051. BEN.
Hz dB
200 -12,00
300 -13,00
400 -14,60
500 -15,90
600 -16,80
700 -17,20
800 -17,20
900 -17,10
1000 -16,70
1100 -16,20
1200 -15,10
1300 -13,30
1400 -11,50
1600 -10,50
2000 -13,00
2500 -23,00
3000 -46,50
Namen charakteristika doln propusti
v Kecalovi 3. Meno pstrojem Protek
506 (mil OK1UGA dne 5. 12. 1997):
Seznam soustek
C1, C2 22 pF
C10, C16, C19, C30 1 F
C11 4,7 F
C12,C15,C25-C27 100 nF
C13, C14 220 nF
C17, C20 470 nF
C18 47 F
C21 5 F
C22 56 nF
C23 100 F
C24, C28, C29, C33 1 nF
C3 15 nF
C4 68 nF
C6, C8 220 F
C9, C31, C32 100 nF
D10 LED 5 mm lut
D2 KY132
D1, D3-D6, D11 KA261 nebo KA206
D8 LED 5 mm erven
D9 LED 5 mm zelen
IO1 AT89C2051
IO2 LM386
IO3 ISD1020
IO4 NE555
IO5 DS1833
IO6 7805
JP1-JP6 potaov jumpery
K1-K5 konektor jack 3,5
L1, L2 22 mH
L3-L5 220 H
M1 elektretov mikrofon
P1 potenciometr 10k/G
P2-P4, P6 10 k
P5 potenciometr 68k/N
Q1 krystal 12 MHz
R12 470 k
R13, R15, R16, R19 1 k
R1-R7, R10, R11 10 k
R14, R21, R26, R27 10 k
R17 68 k
R18, R23, R24 470
R21 10
R22 680
R28 100 k
R6, R25 1,5 k
R8, R20 1 k
R9 100
R100 47 k
RE1 rel G5V1 12 V
RN1 odporov s 10 x 10 k
T1, T3 BC307
T2, T5 BC237
T4 BD139
TL1-TL6 tlatko
Vpis programu procesoru v hexadecimlnm tvaru
Oprava
ten A-Radia ze Slovenska m
upozornil na chybu ve schmatu za-
pojen Kecala, kter jsem si neviml
(PE-AR 10/99, s. 11). Chyba spo-
v v prohozen dvou vvod kontak-
t rel. Vstup na R7 a vstupn
zdku MIC m jt z pepnacho kon-
taktu a na C30 m vst kontakt, kte-
r je v klidu rozepnut. Na DPS je
zapojen v podku.
Vroba penosnch radiopojtek u
ns v poslednch deseti letech prakticky
ustala - jinak je tomu nap. u soused
v Polsku. Tam nap. firma PPHU Polska
s.c. prv dala na trh run transceiver
s vkonem 2 W pro 420-450 MHz, podle
reference s dobrmi technickmi para-
metry, kter si vzhledov nezad s ob-
dobnmi vrobky renomovanch firem.
as od asu pinme informace o
zajmavch stavebnicch, na kterch by
se mohli uit i zanajc amati. To, co
se nyn objevilo v inzertn sti asopisu
QST, to zde jet nebylo. Je to pln
stavebnice transceiveru Elecraft K2 pro
psma 160-10 m a provoz CW i SSB. 2x
VFO umouje split provoz, stupnice
ukazuje destky Hz, transceiver um
QSK a m t pamov kl. Ve, co je
nutn k uveden do provozu, je soust
stavebnice. Stavebnice samotn se pro-
dv v nkolika verzch, ta nejjednodu-
je pro CW provoz a 10 W (QRP) za
asi 550 $. Bli na WWW.elecraft.com
QX
Regultory hlasitosti
Regultor hlasitosti je soust prak-
ticky kadho elektroakustickho za-
zen. U jednoduchho zesilovae nebo
pijmae se zpravidla pouv poten-
ciometr s logaritmickm prbhem.
Zazen s vy kvalitou reprodukce
(nebo se snac do tto kategorie za-
adit) pouvaj tzv. fyziologick zen
hlasitosti. Lidsk sluch nen toti stejn
citliv pro signly rznch kmitot.
Zejmna pro slab zvuky je pro signly
nzkch a vysokch kmitot mnohem
mn citliv ne pro signly stednch
kmitot. Fyziologick regultor pracu-
je tak, e m je nastavena men hla-
sitost, tm vce zdrazuje signly nz-
kch a vysokch kmitot.
Obr. 1. Fyziologick regultor hlasi-
tosti s potenciometrem bez odboky
Pro regultor hlasitosti se zpravidla
pouvaj speciln potenciometry s jed-
nou nebo nkolika odbokami. Nkolik
rezistor a kondenztor pipojench
k odboce (odbokm) potenciometru
vytvo dan prbh regulace hlasi-
tosti. Potenciometr s odbokou je vak
soustka, kter se dnes ji velmi ob-
tn shn. Navc se dnes stle astji
pouvaj rzn elektronick nhrady
potenciometru, a ty odboku na odpo-
rov drze (v tomto ppad spe od-
boku z ebku rezistor ve struktue
integrovanho obvodu) tak nemaj.
Obr. 2. Zapojen regultoru hlasitosti
v zesilovai Au/Ra
Podailo se mi najt dv zapojen,
kter pouvaj pro fyziologick regul-
tor hlasitosti potenciometr bez odbo-
ky. V zesilovai pak meme pout
bn dostupn levn potenciometry.
Zapojen na obr. 1 bylo otitno v a-
sopise Electronics World + Wireless
World. Nevhodou zapojen je, e hla-
sitost nelze nastavit na nulu. Regul-
tor podle obr. 2 pochz ze zesilovae
Au/Ra eskho konstruktra Jiho Jan-
dy.
Electronics World + Wireless World .
1/99, s. 54.
Zapojen zesilovae Au/Ra.
tlumov lnek
nastaviteln po 1 dB
tlumov lnek na obr. 3 m vstup-
n i vstupn impedanci 50 . Meme
jej pout pi mench vyadujcch
pesn nastaven tlumu, nebo jako v-
stupn dli pro rzn genertory sig-
nlu. Zvolme-li vhodn typ pepna
s malmi kapacitami mezi vvody, m-
eme tlumov lnek pout pro kmi-
toty a nkolik destek MHz.
Electronics Now 6/99, s. 7.
Levn a pesn
genertor impuls
0,5 a 1 Hz
Pro genertor impuls pouijeme
desku s elektronikou z analogovch
hodin zench krystalem. Tyto hodiny
maj elektromagnet, kter je kadou se-
kundu vybuzen krtkm impulsem
opan polarity, ne ml impuls pe-
del. Elektromagnet poot kotvou,
jej pohyb se pen na pevody a ru-
iky hodin. Cvka elektromagnetu je
pipojena k jednoduch dlice zen
krystalem. Pokaz-li se takov hodiny,
bv zvada vtinou v mechanick
sti.
Na obr. 4 je genertor impuls
s kmitotem 0,5 Hz. Na vstupu dli-
ky snmme impulsy, kter jsou pak tva-
rovny na signl s pravohlm prb-
hem a stdou 1:1. Ke tvarovn se
pouv Schmittv klopn obvod s ob-
vodem C555. Vhodou tohoto obvodu
je, e peklpc rovn jsou dosti pes-
n 1/3 a 2/3 napjecho napt. Signl
snmme z vvod pro cvku hodin. Na
vstupu klopnho obvodu se objevuj
impulsy s rovn +1 a +4 V, protoe dru-
h vvod pro cvku je upnut rezistory
R1 a R2 na polovinu napjecho nap-
t, tj. 2,5 V. Jistou nevhodou je, e pro
napjen dliky potebujeme zvltn
zdroj. Odpojme-li vak pvodn cvku
hodin, je napjec proud dliky zane-
dbateln. Meme ji pak trvale napjet
malm knoflkovm lnkem, kter vy-
dr nkolik let.
Obdobn je zapojen genertor im-
puls 1 Hz na obr. 5. K tvarovn sig-
nlu se v tomto ppad pouvaj dva
kompartory, zapojen jako oknkov
kompartor. Horn kompartor na ob-
rzku reaguje na kladn impulsy na v-
stupu hodinovho obvodu, doln kom-
partor na impulsy zporn. Protoe
pouit kompartory maj vstup s ote-
venm kolektorem, meme jejich v-
stupy jednodue spojit. V uvedenm
zapojen pracuj do spolenho rezis-
toru R6. V originlnm zapojen byly
pouity dva ze ty kompartor obvo-
10 zajmavch
zapojen
Obr. 3. tlumov lnek
Obr. 4.
Genertor
impuls 0,5 Hz
du LM339. Pokud nevte, jak zbvajc
dva kompartory vyut, mete pou-
t obvod LM393.
Vstupn signl na vstupu hodino-
vho obvodu, na vstupu obvodu 555
z obr. 4 a na vstupu kompartor
z obr. 5 je na obr. 6.
Obr. 6. Prbh signl
v zapojench z obr. 4 a 5
Electronic Now 6/99, s. 4.
Genertor impuls
s periodou 1 den
Ke generovn signlu se v zapoje-
n na obr. 7 pouv fotorezistor, kter
reaguje na zmnu osvtlen bhem
dne. Protoe odpor fotorezistoru se
mn podle osvtlen, mn se tak
napt na rezistoru R1. Filtran lnek
R2, C1 odstran ruiv impulsy v p-
pad dlouhch pvod a zajist, e
obvod nebude reagovat na rychl zm-
ny osvtlen. Signl z fotorezistoru se
tvaruje oblbenm obvodem 555. Ten
je zapojen jako Schmittv klopn ob-
vod. Peklpc rovn jsou 1/3 a 2/3
napjecho napt. Velk hystereze
opt o nco omez monost falenho
peklopen obvodu. Za klopnm obvo-
dem je jet zapojen ta. Zptnou
vazbou z vstupu Q7 do vstupu RE-
SET je jeho cyklus zkrcen tak, aby
tal jen do 7. Na kadm z pouitch
vstup (Q0 a Q6) je impuls vdy je-
den den v tdnu.
Fotorezistor je teba peliv umstit
nejlpe mimo byt tak, aby nemohl bt
ve dne zastnn a v noci naopak osvt-
len veejnm osvtlenm nebo svtly
projdjcch automobil. Vhodnou cit-
livost nastavme zmnou odporu rezis-
toru R1.
Electronic Now 5/99, s. 3.
Obr. 5. Genertor impuls 1 Hz
Obr. 7.
Genertor
impuls
s periodou
1 den
Nabjen alkalickch
akumultor
Alkalick akumultory (RAM) se po-
uvaj stle vce. Vrobci jejich vlast-
nosti stle zlepuj a nov typy umo-
uj i nkolik set nabjecch cykl.
Vlastnosti akumultor RAM jsou po-
nkud odlin od vlastnost akumul-
tor NiCd. Krtce je porovnejme:
! Akumultory RAM maj vt vnitn
odpor, srovnateln s bnmi alka-
lickmi lnky. Nejsou proto vhod-
n do hraek a pstroj s velkm
odbrem proudu.
! Maj mnohem men samovybjen.
Nabit vydr i nkolik let.
! Na rozdl od akumultor NiCd, kte-
r je vhodn ped nabjenm zcela
vybt, aby se zabrnilo degradaci
elektrod lnku a pamovmu jevu,
se mohou akumultory RAM kdykoli
dobjet. Naopak, dobjen jen ste-
n vybitho akumultoru vznamn
prodlou dobu jeho ivota.
! Kapacita akumultor RAM se se
vzrstajcm potem nabjecch cyk-
l postupn zmenuje, na rozdl od
akumultor NiCd, jejich kapacita
se mn jen mlo.
! Akumultory RAM neobsahuj t-
k kovy a jsou etrnj k ivotnmu
prosted.
Akumultory RAM se standardn
nabjej konstantnm naptm 1,6 V.
Nabjec proud se postupn zmenuje.
Zmenen nabjecho proudu pod uri-
tou velikost signalizuje nabit lnek.
lnek me bt nabjen libovoln dlou-
ho. Nkdy se pro urychlen nabjen
pouv nabjec napt 1,65 nebo i
1,7 V. U nkterch nabjeek se dokon-
ce nabjec napt mn v prbhu na-
bjen. Pouit vtho nabjecho napt
vak me zkrtit dobu ivota akumu-
ltoru.
Na obr. 8 je zapojen nabjeky, do-
dvan s akumultory znaky BIG. Za-
pojen me bt inspirac pro konstruk-
ci vlastn nabjeky.
Pedpokldejme, e tranzistor T1 je
oteven. Vstupn napt stabiliztoru
LM317 je rezistory R1 a R2 nastaveno
na 1,6 V. K vstupu stabiliztoru jsou
paraleln pipojeny nabjen lnky.
Nabjec proud akumultor prochz
tak rezistorem R9 a pi vtm proudu
i diodami D7 a D8. Je-li proud dosta-
ten velk, je tranzistor T2 oteven a
zkratuje bzi T3 se zpornm napje-
cm naptm. Poklesne-li nabjec proud
pod asi 100 mA, bude bytek napt na
rezistoru R9 men ne 0,6 V. Tranzis-
tor T2 se uzave, T3 oteve a rozsvt
se LED D9, signalizujc nabit akumu-
ltory. Nevhodou tto jednoduch in-
dikace je rozdln citlivost pi rznm
potu nabjench lnk. Pi nabjen
pouze jednoho lnku bude nabjeka
signalizovat jeho nabit mnohem dve,
i kdy nebude akumultor jet zcela
nabit. Svtiv dioda D10 signalizuje pi-
pojen nabjeky k rozvodn sti.
Oddlen usmrova pro nabjec
a signalizan st nabjeky umou-
je ponechat lnky v nabjece i pi je-
jm odpojen od st. Pi vpadku na-
pjen se toti tranzistor T1 uzave a
odpoj odporov dli R1, R2 od aku-
multor. Jist mal napt se objev i
na kondenztoru C1 (projde zpt pes
stabiliztor). Akumultory jsou pak vy-
bjeny v podstat jen svodovm prou-
dem kondenztoru C1.
Pi konstrukci nabjeky je teba do-
dret pouze pomr odporu rezistor R1
a R2 tak, aby vstupn napt bylo 1,6 V.
Hodnoty ostatnch soustek nejsou kri-
tick a mete pout nejbli v ad.
Diody D1 a D8 jsou typu 1N4001 nebo
podobn. Originln tranzistory lze na-
hradit libovolnmi univerzlnmi n-p-n,
nap. typu BC... nebo KC...
vstup
dliky
vstup
C555
obr. 4
vstup
LM339
obr. 5
Obr. 8. Nabjeka BIG pro alkalick akumultory
T1 a T3 = 2N3904
D1 a D8 = 1N4001
Telefonn
FM retransltor
Zazen na obr. 9 umouje bezdr-
tov penos telefonnho hovoru. K na-
pjen vyslae a jeho modulaci se vy-
uv napt telefonn linky. K pjmu
signlu se pouv bn FM pijma.
Dosah vyslae je 50 a 100 m. Cvka
L1 m 8 zvit a je navinuta samonos-
n na trnu o prmru 4 mm drtem o
prmru 0,5 mm. Vysla naladme roz-
tahovnm nebo stlaenm zvit cv-
ky. Antna je dlouh 30 a 50 cm. Ze-
nerova dioda chrn vysla ped
peptm pi vyzvnn telefonu.
Vysla se moduluje zmnou pracov-
nho bodu tranzistoru pi zmn nap-
jecho napt. Optimln pracovn bod
je vak pro kad typ tranzistoru pon-
kud odlin, a tak pi nhrad originl-
nho tranzistoru KT3102 nap. typem
BF199 nebo BF240 nezbude, ne tro-
chu experimentovat. Pracovn bod m-
eme upravit zmnou odporu rezistor
R1 a R3.
Vysla je napjen bytkem napt
na rezistoru R5. Diody D1 a D4 zaji-
uj sprvnou polaritu napjecho napt
pro vysla.
Zapojen tto tnice uvdme jen
jako zajmavost. Jej pouvn nen
dovoleno, protoe poruuje pedpisy
hned dvakrt nen dovoleno pouvat
vyslae neschvlen T, stejn tak
jako pipojovat nehomologovan za-
zen k telefonnmu veden.
3/99, s. 27.
Detektor piblen
Zazen na obr. 10 nevynik velkou
citlivost, je vak velmi jednoduch.
Me slouit jako jednoduch alarm
(nebo jeho st), ppadn jako bezdo-
tykov spna nap. v reklam.
Invertory IO1a a IO1b jsou zapojeny
jako osciltor. Zptnovazebn konden-
ztor je tvoen do srie zapojenmi kon-
denztory C1 a C2. Mezi tyto konden-
ztory je zapojena deskov antna.
Kapacitnmi trimry C1 a C2 je nastaven
takov pracovn bod osciltoru, aby kmi-
tal bez velk rezervy - po piblen ruky
k antn je zptn vazba natolik zat-
ena parazitn kapacitou, e osciltor
vysad.
Signl z osciltoru je piveden pes
kondenztor C3 na dvojcestn usmr-
ova s diodami D1 a D2. Kmit-li os-
ciltor, je na kondenztoru C4 velk
napt, kter invertor IO1c vyhodnot
jako rove H. Na vstupu invertoru je
mal napt a tranzistor T1 je uzaven.
Po piblen ruky (nebo jinho vodiv-
ho pedmtu) k antn osciltor pesta-
ne kmitat a kondenztor C4 se rychle
vybije proudem prochzejcm rezisto-
rem R2. Na vstupu invertoru se objev
napt (rove H) a tranzistor T1 se ote-
ve proudem prochzejcm R3. V p-
pad alarmu je v kolektoru tranzistoru
zapojen bzuk nebo sirna. Pro jin
ely mete pout vhodn rel.
Vbr soustek nen kritick. Dio-
dy 1N914 mete nahradit libovolnmi
diodami KA... nebo bn dostupnmi
1N4148. Tranzistor mus vydret proud
prochzejc bzukem (rel), jinak
me bt libovolnho typu s vodivost
n-p-n. Pro mal proudy (do 100 mA) to
me bt nap. BC238, BC548 apod.
Pro vt proudy vyhov BC328 (do
500 mA) nebo BC639 (do 1 A).
Zdvojova napt
Mni na obr. 11 meme pout pro
zvten napt z olovnho akumul-
toru 6 nebo 12 V. Pi napjen z aku-
multoru 12 V je vstupn napt 24 V
a zatovac proud me bt 1 A. in-
nost mnie je asi 80 %. Mni se me
hodit nap. modelm pi nabjen v-
celnkovch sad akumultor z auto-
baterie v ternu. Za tm elem pak
me bt za mni pipojena nabje-
ka se specilnm dicm obvodem nebo
jen zdroj konstantnho proudu.
Obr. 9.
Telefonn
retransltor
Podobn mnie se asto konstru-
uj s asovaem 555, kter je doplnn
vkonovmi tranzistory, nebo se pou-
vaj drah speciln obvody. Zde uve-
den zapojen mnie pouv jako os-
ci l tor i vkonov prvek obvod
TDA2004, kter je uren pro nzkofrek-
venn stereofonn zesilovae. Mnie
jsou vlastn dva, protoe obvod m dva
kanly. Jsou zapojeny paraleln, aby
bylo mono odebrat z vstupu vt
proud.
Obvod se rozkmit zavedenm zpt-
n vazby kondenztory C1 a C4. Kmi-
toet mnie je asi 5 kHz. Zmnit jej
mete pravou kapacit C1 a C4.
Usmrovac diody jsou typu Schottky.
Krom uvedench BYS26-45 mete
pout i levnj 1N5822. Nevad-li o
nco men vstupn napt, lze pout
jakkoli rychl diody, nap. BY399.
Integrovan obvod dosti zahv, pi
maximlnm vstupnm proudu 1 A je
na nm ztrta asi 4 W. Opatme jej pro-
to chladiem ten by ml mt tepeln
odpor men ne 5 K/W.
Elektor 9/95, s. 68.
Jaroslav Belza
Obr. 11.
Zdvojova napt
(DC/DC mni)
s obvodem
TDA2004
Obr. 10.
Detektor piblen
Schma spnae je na obr. 1. Za-
zen se skld v podstat ze dvou s-
t, kter jsou realizovny ze starch a
znmch obvod 555. Prvn st je a-
sova a drouhou je teplotn spna, kte-
r jsem si vypjil z AR PE 7/97. Jako
idlo je pouit termistor typ K164 NK
100, jen je bn k dostn v prodej-
nch GM electronic.
Tlatko S1 je dvouplov. Pi jeho
stisknut pemost jedna jeho polovina
kontakty rel Re1, m se pivede na-
pjec napt na elektroniku spnae.
Druh st tlatka pak odstartuje a-
sova. Ten sepne Re1, take po roze-
pnut tlatka je asova v provozu, co
je indikovno svitem LED D6. Stoup-
ne-li do nastaven doby teplota vody
v kotli, sepne teplotn spna (IO3) rel
Re2, kter spust motorek erpadla.
innost erpadla je indikovna svtivou
diodou D7 (kontakty Re2 jsou ve sch-
matu zakresleny u motoru erpadla).
V tom okamiku se z vstupu IO3 do-
stane zporn napov rove pes
R8 a D9 na vvody . 6 a 7 (prh a
vybjen), kde pomalu vybj kondenz-
tor Cx a zabrauje jeho nabjen.
A teplota vody opt poklesne, tep-
lotn spna vypne erpadlo a na v-
stupu IO3 se objev kladn napov
rove, kter se vak na nabjen Cx
neprojev prv dky D9. Ten se opt
zane nabjet a po uplynut nastave-
nho asu vypne asova pvod na-
pjecho napt. Stoupne-li vak do t
doby opt teplota nad nastavenou ro-
ve, spna opt sepne erpadlo a kon-
denztor Cx se vybije.
asov konstanta (doba mezi vy-
pnutm erpadla a vypnutm celho za-
zen asovaem) se nastavuje trim-
rem P1 nebo kondenztorem Cx.
Doporuuji tuto dobu nastavit na jed-
nu a dv hodiny. Jak ji bylo uvede-
no, tlatkem Tl1 se cel proces odstar-
tuje, tlatkem Tl2 se me kdykoliv
ukonit. Teplota pi n se sepne i ro-
zepne erpadlo se d P2 (25-30 C).
Proveden idla
idlo jsem se snail instalovat bez
sebemenho zsahu do teplovodnho
rozvodu. Nakonec jsem snma umstil
do jmky rtuovho teplomru, jm je
kad kotel vybaven (viz obr. 2). Pro pi-
pojen snmae je teba pout tenk vo-
die, aby bylo mono idlo a teplomr
do jmky nacpat. Teplomr se tak oproti
sv pvodn poloze zvedne o pr mili-
metr, ale to men pli nezkresl.
Zazen je samozejm mono re-
alizovat i s slicovm teplomrem, ale
do kotelny je to asi zbyten komfort.
Uveden zazen je bezpen, jed-
noduch a spolehliv, ale pesto je do-
Automatick spna
obhovho erpadla
stednho topen
Jan Bachok
Mm clem bylo vytvoit co nejjednodu a pokud mono tak co nej-
levnj zazen pro spnn teplovodnho erpadla stednho topen. Mno-
hokrt se toti stane, e pitopme-li si na noc a rno zapomeneme vy-
pnout erpadlo, je toto erpadlo zapnuto zbyten nkdy i cel den.
poruuji doplnit obyejnm mechanic-
km spnaem pro manuln ovldn
erpadla, nebo napklad v zim se
top ve dne v noci, a proto je zbyten,
aby byl zapnut i automatick spna.
Seznam soustek
R1 100 k
R2 470 k
R3 12 k
R4, R8 1 k
R5 82 k
R6, R7 680
R9 10 k
P1, P2 100 k
C1 220 F/25 V
C2, C3 100 nF
C4 22 nF
C5 4,7 F
Cx 2200 F, uruje as
D1 a D4 1N4001
D5, D8, D9 1N4148
D6, D7 LED
T1 BC557
IO1 7812
IO2, IO3 NE555N
Transformtor 230 V/12 V, 2,4 VA
Rel Re1, Re2 LUN 12 V
Tl1 dvouplov tlatko
(na 250 V)
Tl2 jednoplov tlatko
Po1 podle odbru (0,4 A)
Po2 200 mA
termistor K 164 NK 100
Obr. 1. Zapojen automatickho spnae obhovho erpadla
Onr. 2. Umstn teplotnho idla
Oprava k lnku
Univerzln zbleskov
jednotka z PE 8/99
Na desce s plonmi spoji spout-
cho modulu (obr. 6., str. 19) je teba
doplnit spoj od vvodu . 1 obvodu 555
na zem. Za upozornn na tuto chybu
dkujeme panu Jankovi z Kysuckho
Novho Mesta.
Oprava k lnku Jedno-
duch impulsn nabjeka
NiCd z PE 11/99
Deska s plonmi spoji na obr. 3 byla
omylem otitna zrcadlov pevrcen.
Za chybu se omlouvme.
Souprava VOX ALINCO EME-13
Je podobn pedchoz souprav, ale
sluchtko se zasouv pmo do zvukovo-
du pro co nejtsnj akustickou vazbu -
souprava proto nen zmnn mezi n-
ktermi uivateli (z hygienickch dvod
- penos chorob a parazit prostednic-
tvm cirkulace unho mazu), vyhov ale i
v hlunm prosted. Ideln zejm i pro
provoz v motorovm vozidle, pokud se
nastav men citlivost mikrofonnho ob-
vodu pro vylouen nedoucho spnn
elesty a hlukem vtru.
TEK V-250, s pravou napjen ALINCO
EME-15 v pilb).
B - Vhodnj een, s vtm dosa-
hem, men, ale nutnost radioamatrsk
koncese (a dodrovat Radiokomunikan
d, co se te obsahu spojen v radioa-
matrskm psmu - pozn. red.). Pout
malou a odolnou (i proti stkajc vod)
radiostanici ALINCO DJ-S41, homologo-
vanou v radioamatrskm psmu 70 cm
(430 a 440 MHz, funkn a do 470
MHz), kter umouje pm propojen
se soupravou VOX EME-15, opt v pil-
b, i stanice ppadn umstna na pil-
b.
Kdy vyete pipojen a napjen
VOXu, je mono pout i subminiaturn
homologovanou dvoupsmovou stanici
ALINCO DJ-C5 velikosti kreditn karty,
kterou by bylo mono umstit tak pmo
na pilbu, a tm by byl zaruen maximln
dosah soupravy.
Ppadn pout duplexn dvoups-
movou radiostanici ALINCO DJ-G5, kte-
r by umoovala pln duplexn provoz
CROSS-BAND mezi dvojic astnk
bez nutnosti pepnn pjem/vysln.
Bylo by vhodn takovou stanici napjet
z externho zdroje (6 a 14 V), aby byl
umoen dlouhodob provoz. Je mi ale
jasn, e z takovho obsazen direktnch
kmitot obzvlt na psmu 2 m nebu-
de mt radost dn radioamatr, proto
bych doporuil vyuvat jen nejmen v-
kon (destky mW) a pout spe zatm
mlo obsazen ,,plkanly.
C - Tm dokonal een. Pout
radiostanici v psmu 170 nebo lpe
449 MHz, homologovanou pro pouit na
kmitotech GP a vybavenou povinnou
certifikan nlepkou a Rozhodnutm o
technick zpsobilosti a doplnnou p-
mo soupravou VOX (z ady ALINCO
EME...). Takovou stanici me provozo-
vat zdarma a bez povolen kad, na
tchto zajmavch kmitotech ji vznikaj
podobn diskusn kluby a krouky jako
na CB (a navc se nepotkaj s ruenm).
Soupravy VOX
k radiostanicm CB
K dispozici je celkem 10 kmitot v tch-
to psmech a dosah je s kvalitn stanic
vynikajc (pi idelnch podmnkch i
stovky km). Lze snadno vyuvat voleb
CTCSS nebo DTMF, ktermi bvaj sta-
nice pro tato psma vybaveny.
Nemohu si odpustit poznmku - po-
kud zkoute pout pro tento provoz ra-
diostanici, urenou pvodn pro provoz
v psmu 2 m, citlivost tto stanice je
zpravidla na konci displejovho rozsa-
hu mnohem men, vkon a innost
koncovho stupn mal a antna nela-
d. Vsledkem je mnohem me dosah
(asi 10x i vcekrt), ne u stanice uren
prv pro kmitoty GP (ALINCO DJ-180,
DJ-1000, DJ-480) nebo u stanice se
vstupy pelaovanmi soustavou varika-
p v celm rozsahu (ALINCO DJ-190,
DJ-191).
OK1XVV
Schma zapojen
soupravy VOX ALINCO
Souprava VOX EME-13 ALINCO
Souprava VOX EME-15 ALINCO
(Dokonen)
Souprava VOX ALINCO EME-15
Tato souprava je urena pro skryt
noen - klopov miniaturn mikrofon a
sluchtko pmo ve zvukovodu. Tato
souprava je hlavn vyuvna bezpe-
nostnmi agenturami, lze ji vestavt i do
ochrann pilby motoristy a jist by vyho-
vla i pro uvaovan el (jzdu na moto-
cyklu).
Elektrick zapojen vech VOX sou-
prav ALINCO je shodn (viz obr.). Na
ovldacm panelu souprav je potencio-
metr umoujc regulaci citlivosti a pe-
pna run/automatick provoz. Napje-
n (asi 3 a 6 V pi nepatrnm odbru
nkolika mA) je eeno z pipojen stani-
ce ALINCO pes stereofonn konektor
2,5 mm, kdy na stedn pl konektoru
je pivedeno napjec napt. Pi pouit
u CB radiostanice lze vyut VOX sou-
pravu INTEK V-250, kter m vlastn na-
pjen (2 lnky velikosti AAA), nebo
lpe upravit mikrofonn konektor v radio-
stanici (z monofonnho na stereofonn a
pivst napjen asi 5 V na stedn plo-
ku konektoru) pro pouit souprav ALIN-
CO ady EME.
J sm vidm pi een problmu ko-
munikace nastnn tenem ti mon
een:
A - Mn vhodn, ale levnj - pou-
t run CB radiostanici ve spojen
s VOX soupravou (bez pravy VOX IN-
PC HOBBY
INTERNET - CD-ROM - SOFTWARE - HARDWARE
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, "/,., alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
0I0 0 818LM
Radio Data System - RDS - je systm uren k penosu doplkovch informac v stch radiovch vysla
VKV FM. Jeho zkladnm elem je penos dat urench k identifikaci pijmanho okruhu (nzev stanice),
automatickmu pelaovn pijmae na zvolen programov okruh, penos krtkch textovch zprv,
dopravn hlen a rdiov paging, penej se vak i dal zajmav daje. RDS pouv ji vtina VKV
FM vysla nejen v zahrani, ale i u ns. Dekdovat zkladn daje umj nkter touto funkc vybaven
tunery a pijmae, ale protoe lze signl RDS z tuneru vyvst, lze jej potom dekdovat v bnm osobnm
potai. Potebn software je voln en a dostupn na Internetu. Tento lnek by ml k pokusm s RDS
poskytnout zkladn daje.
Radio Data System (podle vd-
skho nvrhu) vyel v roce 1976 vtz-
n z vyhodnocen nkolika nvrh na
penen doplkovch daj v rozhla-
sovm vysln FM na VKV v Evropsk
rozhlasov unii EBU (European Broad-
casting Union). Zaveden byl poprv
v roce 1987 v Irsku, Francii a vdsku.
Prvn autoradio, vybaven dekodrem
RDS, vyrobila vdsk spolenost Vol-
vo. V dalm roce byl Radio Data Sys-
tem postupn zaveden v Rakousku,
Belgii, Dnsku, Nmecku, Itlii a Velk
Britnii, v roce 1989 pak v Portugalsku,
Nizozem, Norsku a vcarsku. V sou-
asn dob pouv RDS prakticky
cel Evropa i mnoho dalch mimoev-
ropskch zem.
daje jsou v RDS zakdovny dife-
rencilnm kdovnm a penej se
rychlost 1187,5 bit/s dvoustavovou
fzovou modulac PSK na kmitotu 57
kHz (viz obr. 3 na dal stran). ka
psma datovho toku RDS je omezena
kou, kter je k dispozici, tj. 2,4 kHz.
Rychlost penosu byla stanovena jako
nsobek 57 kHz a tm i nsobek pilot-
nho kmitotu 19 kHz. Pevnm fzo-
vm vztahem s pilotnm kmitotem se
zabrauje tomu, aby nedolo k ppad-
nmu ruen vyslanho programov-
ho stereofonnho signlu.
Nejvt prvek struktury vyslanch
dat m nzev skupina a m 104 bit.
Kad skupina se skld ze 4 blok po
26 bitech. Kad blok obsahuje infor-
man slovo a kontroln slovo. Kad
informan slovo m 16 bit, kad
kontroln slovo m 10 bit. Vechna
informan slova, kontroln slova, binr-
n sla nebo hodnoty binrnch adres
maj svj nejvznanj bit (m.s.b),
kter se vysl jako prvn (viz obr. 1).
Proto posledn bit vyslan v binrnm
sle nebo adrese m vhu 2
0
.
Penos dat je pln synchronn
a v celm systmu nejsou dn me-
zery mezi skupinami a bloky.
Obr. 1. Zkladnm prvkem struktury
signlu RDS je skupina, m celkem
104 bit, rozdlench do 4 blok
Obr. 2. Rozdlen skupiny na
bloky a umstn typ informac
a kontrolnch slov v jednotlivch
blocch
Bloky jsou v kad skupin identi-
fikovny ofsetovmi slovy A, B, C, pp.
C a D, pidanmi do blok 1, 2, 3 a 4
v kad skupin.
Zatky a konce datovch blok
mohou bt v dekodru pijmae roz-
poznny tak, e dekodr kontrolujc
chyby zjist s vysokm stupnm spo-
lehlivosti posuv blokov synchronizace
stejn jako pdavn chyby. Systm
blokov synchronizace se stv spo-
lehlivm dky pidn ofsetovch slov
(kter slou rovn k identifikaci blok
uvnit skupiny). Tato ofsetov slova na-
ruuj cyklickou povahu zkladnho k-
du, take v modifikovanm kdu neve-
dou cyklick posuvy kdovch slov ke
vzniku jinch kdovch slov.
Kontroln slovo je zbytek po dlen
mnoholenem + 10-bitov binrn et-
zec (offset). Mnoholen je dn vra-
zem :
x
10
+ x
8
+ x
7
+ x
5
+ x
4
+ x
3
+ 1
Podrobnji viz SN EN 50067 Spe-
cifikace rdiovho datovho systmu
(RDS).
Sluby systmu RDS
Sluby systmu RDS lze rozdlit do
t skupin. Prvn skupinu tvo nezbyt-
n nutn informace, na kter jsou bez-
prostedn vzny dal aplikace - jsou
to informace PI a PS. Druhou skupinu
tvo informace, kter jsou od systmu
poadovny, a to AF, TP, TA a DI. Tet
skupinu tvo vechny zbvajc infor-
mace.
Typ skupiny je uren ptibitovou ad-
resou GA, umstnou na zatku dru-
hho bloku. K dispozici je pouze 16
monost, protoe jeden bit slou
k rozlien mezi variantami A a B (sku-
piny typu 0A a 15A nebo 0B a 15B).
Zsadn je v prvnm bloku kad sku-
piny k rychl identifikaci programu kd
PI a v druhm bloku kad skupiny po-
stupn typ skupiny GA (5 bit), indika-
ce dopravnho vysln TP (1 bit) a typ
programu PTY (5 bit). Zbvajc ms-
to v druhm, tetm a tvrtm bloku je
obsazeno v zvislosti na typu skupiny
(viz Tab. 1). Skupiny mohou bt vysl-
ny v libovolnm poad. Zle na dle-
itosti t kter informace, jak asto bu-
dou opakovny skupiny, kter ji obsa-
huj.
Vet slueb RDS:
PI (Program Identification) - iden-
tifikace programu. 16-ti bitov kd iden-
tifikace sttu, oblasti a stanice, kter
vysl dan program. Prvn tyi bity
identifikuj stt (vzhledem k omezen-
mu potu monost je tento kd spole-
n pro vce stt, esk republika spo-
lu s Alrskem, Estonskem, Kyprem,
Irskem a dalmi m kd 2, tj. 0010).
Dal tyi bity charakterizuj oblast po-
kryt (viz Tab. 2). Dalch 8 bit pak tvo-
referenn slo programu a odliuj
programy vyslan ve stejn oblast po-
kryt. Kd nen uren pro pm zobra-
zovn a je piazen ke kadmu jed-
notlivmu programu, aby mohl bt odli-
en od ostatnch program.
Obr. 3. Kmitotov struktura rozhlasovho signlu VKV FM a umstn RDS
v jeho rmci
PS (Program Service) - nzev pro-
gramu. Nzev programu je uren jen
k zobrazen na displeji pijmae . Dl-
ka je 64 bit tj. 8 alfanumerickch zna-
k podle normy ISO 646.
AF (Alternative Frequencies) - al-
ternativn kmitoty. Seznam (seznamy)
alternativnch kmitot dalch vysla-
, penejcch tent program v te
oblasti pjmu nebo v sousedcch ob-
lastech. Umouje pijmam vybave-
nm pamt peladit se podle tchto
seznam ppadn na jin silnj vys-
la se stejnm programem.
TP (Traffic-program identifica-
tion) - identifikace dopravnho vysln.
Tento bit indikuje, e pijman stanice
vysl informace pro motoristy (doprav-
n hlen). Me bt vzat v vahu pi
automatickm ladn stanic.
TA (Traffic - Announcement iden-
tification) - identifikace dopravnho
hlen. Tento bit indikuje, e je prv
peneno dopravn hlen. Na tento
signl me reagovat autordio teba
tm e zv hlasitost, pejde z pohoto-
vostnho reimu, peru pehrvn
CD nebo kazety nebo se pelad z ji-
nho programu kter nepen do-
pravn informace.
DI (Decoder Identification) - iden-
tifikace dekodru. Pepnac signl in-
dikujc, kter ze 16 monch provoz-
nch md (nebo jejich kombinac) de-
kodru je vhodn pro pouit ve spo-
jen s prv vyslanm programem.
PTY (Program Type) - typ progra-
mu. Identifikan slo, urujc prv
vyslan nr programu (z 32 mono-
st, viz Tab. 3). Tento kd navc umo-
n, aby pijmae a zznamov zaze-
n, kter jsou k tomu pizpsobeny, rea-
govaly pouze na programov poloky
danho druhu. slo 31 je ureno
pro indikaci alarmu.
RT (Radiotext) - radiotext. Slou
pro penos rznch text a informac
o dlce a 64 znak, kter se mohou
zobrazit na displeji. U autordi, kde je
zobrazen nedouc z bezpenost-
nch dvod, me bt radiotext pouit
k ovldn synteztoru ei.
M/S (Music/Speech switch) - pe-
pna hudba/e. Dvoustavov signl,
kter poskytuje informaci, zda se vysl
hudba nebo e. Signl m pijmam
umonit, aby byly vybaveny dvma
oddlenmi regulacemi hlasitosti (pro
hudbu a pro e). Poslucha si pak
me nastavit pomr hlasitost vyho-
vujc jeho individulnm poslechovm
nvykm.
PIN (Program Item Number) - s-
lo programu. Tento signl umouje
pijmam a magnetofonm reagovat
na jednotliv programy podle pednas-
taven (napklad nahrt njak poad
- obdoba televiznho VPS).
EON (Enhanced Other Networks)
- informace o dalch stch. Tato na-
bdka se me pout k aktualizaci in-
formac o jinch programech (uloe-
nch v pijmai) ne o programu nala-
dnm. O kadm takovm programu
mohou bt peneny informace tka-
jc se alternativnch kmitot, nzvu
programu, dopravnho programu a na-
vc programovho obsahu a programo-
v poloky. Vazba na odpovdajc pro-
gram existuje prostednictvm pslu-
n identifikace programu. Informace
o spojen, sloen ze ty datovch
prvk, poskytuje prostedky, pomoc
nich me bt nkolik program brno
typ obsah blok
1 2 3 4
ve identifikace programu PI
typ skupiny GA
identifikace dopravnho vysln TP
typ programu PTY
0 nastavovn a pepnn PI TA, MS, DI AF PS
1 slo poadu PI RT RT PIN
2 radiotext PI RT RT RT
3 informace o dalch stch PI ON ON ON
4 asov signl PI CT CT CT
5 transparentn datov kanl PI TDC TDC TDC
6 uivatelsk aplikace PI IH IH IH
7-14 zatm nedefinovno PI UA UA UA
15 rychl pepnn PI TA, MS, DI PI RT
Tab. 1. Typy skupin RDS
pijmaem jako jedin program bhem
obdob, v nm se pen spolen
programov obsah.
TDC (Transparent Data Channel)
- transparentn datov kanl. Me bt
vyuit pro penos alfanumerickch zna-
k vetn jednoduch mozaikov gra-
fiky, nebo pro penos potaovch
program a podobnch dat neure-
nch k zobrazovn.
IH (In-House applications) - uiva-
telsk aplikace. Data, kter se dekduj
pouze uvnit dan rozhlasov organi-
zace. Nkter pklady jsou identifikace
pvodu vysln, dlkov pepnn
nebo paging zamstnanc. O pouit
kdovn me rozhodnout kad roz-
hlasov organizace samostatn.
CT (Clock-Time and date) - as
a datum. Podle doporuen CCIR m-
e bt penen as v UTC a modifi-
kovan julinsk den (MJD). V pijmai
me bt as peveden na as lokln
a julinsk den na datum a zobrazeny
na displeji.
RP (Radio Paging) - rdiov pa-
ging. Umouje jednosmrn alfanu-
merick paging. Maximln dlka alfa-
numerick zprvy je 80 znak, nume-
rick zprvy 10 nebo 18 znak.
slo Znaka Oblast anglicky Oblast esky
0 L Local mstn program
1 I International mezinrodn program
2 N National celosttn program
3 S SupraRegional nrodn program
4 R1 Region #1 regionln program 1
A R7 Region #7 regionln program 7
B R8 Region #8 regionln program 8
C R9 Region #9 regionln program 9
D R10 Region #10 regionln program 10
E R11 Region #11 regionln program 11
F R12 Region #12 regionln program 12
kd typ programu
0 undefined nedefinovn
1 News zprvy
2 Current Affairs aktuality
3 Information informace
4 Sport sport
5 Education vzdlvn
6 Drama rozhlasov hry
7 Culture kulturn zprvy
8 Science vda
9 Varied rzn
10 Pop Music populrn hudba
11 Rock Music rockov hudba
12 Easy Listening Music poslechov hudba
13 Light Classical Music lehk klasika
14 Serious Class. Music tk klasika
15 Other Music ostatn hudba
kd typ programu
16 Weather poas
17 Finance finann zprvy
18 Childrens Progr. programy pro dti
19 Social Affairs spoleensk udlosti
20 Religion nboenstv
21 Phone In komunikace s posluchai
22 Travel cestovn
23 Leisure voln as
24 Jazz Music jazz
25 Country Music country hudba
26 National Music lidov hudby
27 Oldies Music star lgry
28 Folk Music psniky
29 Documentary dokumentrn poady
30 Alarm Test test vstrah
31 Alarm vstrahy
Tab. 3. Typy programu (PTY) podle kdovch sel
Tab. 2. Oblast pokryt (druh tyi bity v kdu PI)
Existuj jet dv speciln sluby:
EWS (Emergency Warning Sys-
tem) - systm tsovch vstrah. Vy-
hrazeno pro kdovn tsovch zprv,
kter nemohou z dvodu utajen bt
pln popsny. Tyto zprvy budou vys-
lny pouze v ppadech krajn tsn
a budou vyhodnocovny zvltnmi
pijmai, kter se automaticky pelad
na kanl penejc pslunou iden-
tifikaci.
TMC (Traffic Message Channel) -
kanl dopravnch zprv. Je uren pro
kdovan penos specilnch doprav-
nch informac.
Dekdovn RDS
pomoc PC
Pro uivatele osobnho potae se
nabz monost pipojit signly RDS
k PC a v nm pohodln dekdovat
vechny penen daje, i ty, kter se
v rozhlasovch pijmach nezobrazu-
j. Signly RDS zskte z libovolnho
tuneru pro VKV FM (s RDS), nebo
nap. ze zazen RDS Manager, co je
doplnk k pijmam, kter RDS neu-
mj, nabzen zsilkovou slubou
firmy Conrad za 50 DM (objednac slo
314005-66). Propojte je se sriovm
portem PC jednodue pomoc t vodi-
(viz Tab. 4).
COM Canon 9 Canon 25 RDS
GND (zem) 5 7 zem
DSR 6 6 Data
CTS 8 5 Clock
Tab. 4. Pipojen signl RDS na vvody
sriovho portu PC
V tabulce 5 na dal stran je uve-
den seznam asto pouvanch inte-
grovanch obvod pro detekci RDS
v pijmach pro VKV a sla jejich v-
vod, na kterch jsou signly RDS Da-
ta a Clock (a zem), kter je zapoteb
pivst na sriov port potae. Pokud
najdete ve svm pijmai vce obvod
z tto tabulky, pouijte demodulator,
pop. Sync/correction.
Pro RDS Manager firmy Conrad, ve
kterm je pouit IO SAA6579T (jako
IO3), jsou potebn daje v Tab. 6.
RDS kde
zem drtov propojka BR2
Data rezistor R4, smrem k IC3
Clock rezistor R6, smrem k IC3
Tab. 6. Kde najdete signly RDS v RDS
Manageru od firmy Conrad (viz t obr. 4)
Obr. 4. Detail desky se soustkami
RDS Manageru s vyznaenm msta se
signly RDS
Tab. 5. sla vvod, na kterch jsou signly RDS u integrovanch obvod pijma
Signly RDS, vyveden z pijma
nebo RDS Manageru, jsou v rovnch
TTL (0 a +5 V), zatmco PC pracuje na
sriovm portu se signly podle normy
V.24, tedy 3 a 15 V. Pro propojen
je tedy poteba pout pevodnk rov-
n, nap. integrovan obvod MAX232
(nebo jakkoli IO xxx232). Je nutn dt
pozor na polaritu (fzi) signlu - obvody
xxx232 posouvaj fzi o 180 stup
(obracej polaritu) a je tedy ped vstupy
nutn pedadit invertory. Bezpenj
pro pokusy s PC je galvanick oddlen
obou zazen (optokoplery), aby ne-
dolo k ppadnmu pokozen obvod
sriovho portu. Jednodu a vyzkou-
enou alternativou (zdroj DXR na we-
bovch strnkch s. DX-klubu) je pro-
pojen pes sriov kondenztor, kter
zarui stejnosmrn oddlen, ale pro-
jdou pes nj stdav signly - data.
Vyhov obyejn elektrolytick konden-
ztor (nikoliv tantal) kapacity 2 - 10 PF,
kter se zapoj kladnm plem k vstu-
pu dekodru RDS a zpornm plem
na konektor sriovho portu potae
(jsou poteba samozejm dva konden-
ztory, jeden pro signl Clock a druh
pro Data). Zem se propoj pmo. V-
vody RDS (clock, data a zem) je vhod-
n vyvst na miniaturn konektor, nap.
jack 3,5 mm stereo, zabudovan do
zadnho panelu tuneru nebo RDS Ma-
nageru.
Pro dekdovn RDS na PC existu-
je nkolik voln itelnch program.
Jako pklad uvdme zkladn infor-
mace o programu RDS 2.0.
Program RDS v2.0
Program slou k dekdovn vys-
ln RDS pomoc potae PC. Je na-
psn v Turbo Pascal 7.0 (Borland) a je
postaven na programu od Dr. Ing. Mar-
tina Ohsmanna. Tento program me
kad jednotlivec voln pouvat, ale
nesm bt pouit komern.
Pro dekdovat RDS vysln po-
moc PC? Dekduje rychleji ne bn
dekodry v pijmach a lze vyhodnotit
i slab signly, kter jsou na bnch
zazench nedekdovateln. Zobrazu-
je podstatn vce informac ne bn
dekodry v pijmach. Program lze
vybavit dalmi funkcemi podle indivi-
duln poteby.
Nkter stanice vyslaj mnc se
daje (PI a PS kd). V programu lze
nastavit proceduru, pi kter jsou m-
nc se daje azeny za sebe a lze je
tak snadno prohlet. Program vyhod-
nocuje tak skupiny 0, 1, 2, 4, 6, 7 a 14
(viz Tab. 1). Program vyhodnocuje i -
daj kvality signlu RDS. V doln sti
obrazovky se ukazuje graficky i v pro-
centech. V prav horn sti obrazovky
jsou hodiny, kter ukazuj as. Vech-
ny pijman a dekdovan daje lze
uloit do souboru.
V programu lze nastavit:
z port (COM1 nebo COM2), na kte-
r jsou pipojena data z pevodnku,
z poet chyb, kter maj bt opra-
veny,
z kolik mus program pijmout stej-
nch PS a PI kd za sebou, ne se
daj uke na obrazovce. Pi nekvalit-
nm signlu plat, e m vy hodno-
ta se zde nastav, tm je vt jistota,
e zobrazen daj je sprvn.
z jak dlouho m bt zachovna
synchronizace. Pokud se nastav vy-
sok hodnota, tak i pi slabm signlu
zobrazen daje vydr na monitoru.
Po peladn na jinou stanici se ale
mus dlouho ekat, ne nasko nov
daje.
z pokud stanice vysl vce PS k-
d (jaksi nhrada radiotextu), zobra-
zuj se vedle sebe.
z mazn opakovanch AF. Nkte-
r stanice (vyslajc metodou B) vysla-
j jeden urit alternativn daj kmito-
tu vcekrt. Pi zapnut tto volby se
opakovan daje nezobrazuj, aby byl
pehled krat.
Adresa autora tohoto programu: Jo-
chen Zeitler, Leuchauer Siedlung 35,
D-95326 Kulmbach, SRN.
Zdroje:
www.csdxc.cz
hw.cz
www.rds.org.uk
www.frankenteam.de
www.hrt.hr ...a dal.
IO funkce Data Clock zem
CCR911 RDS-PC 2 8 16
LA2230 demodultor 17 18 12
LA2231B demodultor 17 18 12
LA2231M demodultor 17 18 12
LC6543H-4154 RDS-PC 5 6 18
LC6543H-4600 RDS-PC 5 6 18
LC7071NM Sync/Correction 6 5 17 (2,3)
LC7073M Sync/Correction 6 5 17 (2,3)
LC7074M Sync/Correction 6 5 17 (2,3)
LC7074NM Sync/Correction 6 5 17 (2,3)
PMR001B demodultor 5 4 11
SAA6579T demodultor 2 16 11
SAA7579T demodultor 10 9 8
SAA7701 demodultor/ DSP 61 60 5,22,50,51
SAF7579T demodultor 10 9 8
SDA1000 demodultor 11 10 1
STK3110M demodultor 8 7 4
STK3120L demodultor 8 7 4
STK3120M demodultor 8 7 4
TDA7330 demodultor 13 12 5
TDA7330AD demodultor 13 12 5
TDA7330BD demodultor 13 12 5
PC1346CE demodultor 12 11 4
PC1346GS demodultor 12 11 4
PD17102G RDS-PC 29 2 33,7
hybrid ...234 demodultor 13 10 8
hybrid ...276,
203,278,201 demodultor 18 7 11
Obr. 5. Obrazovka programu RRDS pro dekdovn RDS v osobnm potai (MS-DOS)
KUPN
na slevu pi objednvce do 31. 12. 1999
Modr blesk - kterkoliv titul
250 K (msto 275 K)
MEDIA trade CZ s. r. o.
Riegrovo nm. 153, 767 01 Krom
tel. 0634/331514
Jmno
Adresa
TVCapture98
televizni karta do osobniho poitae
Televizn obraz mete mt na obrazovce bu v tomto
elegantnm rmeku, nebo zcela bez rmeku
Ovlada obslunho programu karty AVerMedia TVCapture98 v potai m jako
obvykle tvar runho dlkovho ovldn. Aby nezabral na obrazovce pli mnoho msta,
lze ho zmenit ve tyech stupnch - nejdve uberete displej, pak vtinu funknch tlatek
a nakonec i seln tlatka.
Dlkov ovlada
televizn karty
z zz zz podporuje VGA do rozlien 1024 x 768
z zz zz 181 kanl vetn kabelov televize
z zz zz automatick skenovn vech kanl
z zz zz souasn preview obrzk ze 16 kanl
z zz zz digitalizovan nahrvn a pehrvn videa
z zz zz formt YUV 4:2:2 s RGB 32, 24, 15
z zz zz vstup antna, composit video, S-video
z zz zz pln vybaven dlkov ovlada
Pout pota obas jako dru-
h televizor me bt velmi v-
hodn, protoe nezabr dn
msto navc. Mete tak pi pr-
ci teba jen zbn sledovat zpr-
vy nebo podobn poad, nevya-
dujc plnou pozornost. Vraznou
vhodou je, e si mete sti sle-
dovanho programu (video nebo
jednotliv obrzky) zaznamenat
na pevn disk a vracet se k nim,
pop. je pout ke sv prci.
Televizn karta TVCapture98 firmy
AVerMedia se krom zvunjho jm-
na vrobce nim vrazn neli od dal-
ch podobnch karet na naem trhu.
Nabz pohodlnou obsluhu a 181 tele-
viznch kanl (vetn kabelov televi-
ze), jejich automatick nastaven a po-
zdji kdykoliv automatick skenovn
bu jen obsazench nebo vech kan-
l. Velikost okna na obrazovce pota-
e lze nastavit plynule v nkolika rz-
nch rozliench obrazu. Me mt bu
grafickou podobu televizoru (viz obr-
zek), nebo je zcela bez rmeku. Kro-
m televiznho signlu, pivedenho na
antnn konektor karty (75 :) mete
pipojit i videorekordr nebo kameru,
a to bu na vstup composite video, ne-
bo S-video. Ovldn vech bnch
funkc umouje standardn dlkov
ovlada (viz obrzek) - jeho protjkem
na stran potae je infraerven sen-
zor, pipojen do konektoru karty (mus
tedy na sebe vidt).
Krom pehrvn a nahrvn tele-
viznho signlu umouje TVCaptu-
re98 ve spoluprci s jakoukoliv po-
taovou kamerou i komunikaci pro-
stednictvm modemu s podobn vy-
bavenm protjkem, jaksi videotele-
fon. Na doprovodnm CD-ROM je k to-
mu pslun softwarov aplikace, lze
ale pout i Microsot NetMeeting a po-
dobn aplikace dalch vrobc.
Televizn kartu TVCapture98 nm
k vyzkouen poskytla firma MEDIA
trade s. r. o., kter je rovn jejm dis-
tributorem.
.>CIP .>CIP
.>CIP .>CIP .>CIPMYS S KOLEKEM
Bezdrtov my nen zase a takov novinka,
nkte asijt vrobci ji takovto zazen v minu-
lch letech na trh uvedli. V kombinaci s revolunm
kolekem je vak zejm prvn, a to pmo od Micro-
softu, co je zrukou kvalitnho proveden.
My je klasick, nen v n zatm tedy pouit technologie
skenovn povrchu bez pohyblivch st, kterou pouil Mi-
crosoft u jin svoj letos uveden myi. Jej spojen s pota-
em je rdiov, dvoukanlov (vt podrobnosti nebyly za-
tm zveejnny), pekky na pracovnm stole tedy nevad,
m pracovat spolehliv a do vzdlenosti 1,5 m od pijmac
krabiky. Ta se pipojuje do bnho sriovho portu.
O vhodch a monostech koleka bylo ji napsno dost
a kdo ho jednou zkusil, nedovede si my bez nj u ani ped-
stavit. Vtinou se pouv k posunovn pozice v dokumentu
nebo ke zvtovn i zmenovn zobrazen.
koleko pro snadn skrolovn
koleko
pro pohodln
zvtovn
digitln rdiov pijma
pro my
zven
ergonomick
konstrukce
(C>IP (C>IP
(C>IP (C>IP (C>IPWindows
Operan systm, vyvjen k tomu
elu vytvoenou diviz (Microsoft Con-
sumer Windows Division), je zamen
hlavn do nsledujcch ty oblast:
z Jednoduchost. Prost funguje.
Od okamiku zapnut osobnho po-
tae by o operanm systmu uivatel
prakticky neml vdt a pesto by m-
lo vechno fungovat tak, aby ml ze
svho potae co nejvt uitek.
z Digitln multimdia a hry. Mil-
lennium by ml usnadnit tvorbu, pe-
hrvn i ukldn co nejirho spektra
multimedilnch produkt (hudba, foto-
grafie, video, hry) a umonit optimln
proitky pi potaovch hrch.
z Domc potaov st. Nov
operan systm bude umt snadno
propojit vce pota v domcnostech
(v USA m ji 15 milin domcnost
dva a vce pota) a ppadn i dal
inteligentn hardware do potaovch
st s vhodami, kter to pin (nap.
sdlen informac, sdlen spolenho
pipojen k Internetu, sdlen tiskrny,
skeneru ap.).
z Internet. Umonn snadnho
pstupu k Internetu a jednoduch vy-
hledvn poadovanho obsahu a in-
formac je zkladn prioritou tohoto
novho operanho systmu.
Operan systm Millennium bude
podporovat koncept Easy PC, kter
hodlaj rzn vrobci hardwaru uvst
v ptm roce. Jeho zmrem je po-
skytnout bnm spotebitelm pota-
e, kter se budou tak snadno nasta-
vovat, udrovat a ovldat, jako nap.
televizor nebo rozhlasov pijma. Bu-
de podporovat i univerzln pipojovn
perifri prostednictvm USB, myi
s vce tlatky a internetov klvesnice
s pdavnmi tlatky pro ovldn pro-
hlecch funkc.
Nov lidov Windows by mla pi-
jt na trh u v ptm roce 2000.
Zatkem podzimu uvolnil Microsoft verzi beta 1 produktu s pra-
covnm nzvem Millennium, m zahjil dal etapu ve spoluprci
s partnery a testery na vvoji operanho systmu pro domc uiva-
tele osobnch pota.
M Miorosoft monopol ?
Velk proces, kter v USA ve-
de proti Microsoftu ministerstvo
spravedlnosti a 17 stt USA, se
zejm chl k zvru. Jde v nm
o to, zda Microsoft zneuil svho
monopolnho postaven, zejmna
v ppad, kdy zabudoval inter-
netov prohle do svho ope-
ranho systmu Windows a vy-
adil tak ze hry dal firmy, kter
chtly podobn software pro-
dvat.
Soudce oblastnho soudu Thomas
Jackson zveejnil v listopadu svuj n-
lez v tto vci. Jeho obsah se do zna-
n mry li od toho, co od nj oekvali
experti. Dv toti za pravdu alujc
stran a tm jednoznan konstatu-
je, e Microsoft zneuv monopolnho
postaven na trhu. Uvd, e Microsoft
pokodil zkaznky tm, ze zahrnul we-
bov prohle do operanho systmu
Windows a tm neospravedlniteln
ohrozil stabilitu a bezpenost opera-
nho systmu.
Spolenost Microsoft prohlsila, e
nlezy oblastnho soudu v antitrustov
kause s ministerstvem spravedlnosti
nereflektuj neobyejnou konkurenci
a inovaci v softwarovm prmyslu
a skutenost, e spotebitel se rozho-
duj pro nejlep produkty na trhu.
Microsoft dle prohlsil, e spolenost
bude pokraovat v obhajob princip
prva na inovace.
S plnm respektovnm soudu ne-
souhlasme s mnoha jeho nlezy a v-
me, e nakonec americk prvn sys-
tm uzn, e akce a inovace Microsoftu
byly poctiv a legln a byly pro spote-
bitele, n prmysl i celou ekonomiku
Spojench stt obrovskm pnosem,
ekl Bill Gates. Nlez soudu konstatu-
je, e Microsoft pispl k zdokonalen
kvality prohlecho softwaru pro Inter-
net, snil jeho cenu a zvil jeho do-
stupnost, z eho mli spotebitel ui-
tek. Microsoft je odhodln tuto zlei-
tost doeit estnm a zodpovdnm
zpsobem, a zajistit pitom ochranu z-
kladnch princip spotebitelsk volby
a monosti inovace produkt. Podsta-
tou celho tohoto ppadu je posouze-
n, zda spn americk firma me
pokraovat ve zdokonalovn svch
produkt ve prospch spotebitel. To
je pesn to, co Microsoft dlal vyvje-
nm novch verz operanho systmu
Windows s vestavnou podporou pro
Internet. Microsoft je spn proto, e
ns vedou ty nejzkladnj hodnoty
Ameriky inovace, integrita, sluba
zkaznkm, partnerstv, kvalita. Sou-
tme tvrd, ale frov.
Ob strany se nyn mohou k nle-
zm vyjdit a vynesen konenho
rozsudku se oekv potkem roku
2000.
msn.oom
INTERNET
Centrum osobnch zprv
(Message Center). Poskytuje
integrovan pohled na vae on-
line komunikace (pokud jste klienty
MSN, tj. nap. mte schrnku elektro-
nick poty hotmail,

je zdarma). Vidte
zde vechnu dolou potu, ppadn
kontakty v relnm ase, vae diskuzn
skupiny, kdo z vaich ptel je mo-
mentln on-line.
Lid a komunity. Zde si me-
te vytvoit svoje osobn msto
na webu s bohatm vybavenm
komunikanmi nstroji - vlastnmi
strnkami HTML, fotoalbem, nstn-
kami na vzkazy, textovou komunikac
(chat). Vechno se pohodln a rychle
obsluhuje a tvo a je to perfektn ms-
to na setkvn se s vaimi pteli na
Internetu.
Messenger Service (doruo-
vatelsk a spojovac sluba).
Odtud mete rychle a bezpe-
n navzat kontakt s ktermkoliv z va-
ich ptel, kter je zrovna on-line, ode-
slan vzkazy a zprvy lze formtovat,
najdete zde nejnovj zprvy, podporu
pro Microsoft Passport, indikaci nov
dol poty. Vechno si nastavte tak,
aby to vyhovovalo prv vaim pote-
bm (podporuje 26 jazyk).
Nakupovn. Novou slubou je
zde MSN eShop. Elektronick
obchod je zamen hlavn na
to, aby zkaznkm pomohl snadno na-
jt, co potebuj, snadno se rozhodnout
a snadno nakoupit. Spolupracuje
s mnoha renomovanmi elektronick-
mi obchody na Internetu (vetn nap.
Amazon.com), nabz informace o pro-
duktech, recenze od nezvislch insti-
tuc, spotebitelsk testy. Passport
Wallet za vs dopluje vude vae
platebn daje a zajist jejich bezpen
penos po Internetu.
Search - vyhledvn. Moder-
n funkce, vyuvajc technolo-
gie Microsoft IntelliSense, po-
moc kter analyzuje co a jak hledte
a zohledn tyto trendy v poskytnutch
vsledcch vyhledvn.
Kadodenn obsah a sluby.
Pstup k aktulnmu obsahu,
kter je nkolikrt denn aktu-
alizovn. Lze si podle vlastnho zjmu
nastavit, jak informace vs nejvce za-
Vstupn strnka webovch slu-
eb Microsoftu, msn.com, dozna-
la na podzim kompletn rekon-
strukce. Je z n rychl a pehled-
n pstup ke vem slubm a jej
npl si me kad uivatel pi-
zpsobit svm potebm. Z toho-
to jedinho msta lze sledovat
nejnovj zprvy, hovoit se zn-
mmi a seznamovat se s novmi
pteli, platit ty, nakupovat,
hrt si ... ve pod heslem Every-
day Web, kadodenn web, ms-
to, kter se hod kad den na-
vtvit. V jednotlivch oblastech
vstupn obrazovky najdete:
jmaj - mohou to bt aktuln svtov
udlosti, nebo vvoj na burze, kursy
akci nebo sportovn vsledky ap. Lze
vybrat z vce ne 100 informanch
modul a pizpsobit si rozloen i ba-
revn ladn strnky.
Uivatelsk zloky. Umo-
uj jednm uknutm pstup
k nejbnjm on-line innos-
tem (e-mail, nkupy, vyhledvn, ko-
munikace, osobn finance ap.).
Tak jako titn kniha ped nkolika sty lety od zkla-
d zmnila vzdlvn a kulturu, bude mt Internet zklad-
n dopad na vzdlvn a sociln postoje cel generace,
kter dnes vyrst z dtskch let.
Internetov generace ti narozen po roce 1994 re-
prezentuje dnes mn ne 10% populace. Ale bhem
nkolika let, jak se tato generace dostane do kol, bude
to u pomalu jedna tetina. Z nich se stanou v ptch
letech vzkumn pracovnci, pedn osobnosti prmyslu
i vldnch instituc bude to prvn generace, pro kterou
bude Internet takovou samozejmost, jako pro nai gene-
raci televizor.
Technologie sama o sob nezv pro internetovou
generaci pleitosti ke vzdlvn i jinm innostem.
Obohat ale proces jejich vzdlvn, poskytne nov moc-
n vyuovac nstroje a vytvo propojen studijn komu-
nity, kde uitel, rodie, studenti, veejn knihovny a ml-
denick kluby mohou spolupracovat na vybudovn
nov budoucnosti vzdlvn a vce monost volby pro
nai mlde.
Ji dnes zaal Internet mnit zpsob, kterm se dti
u, studuj a sbraj informace. V nkolika mlo ptch
letech budeme vidt mnoho dalch zmn, kter roz
svt vyuovn daleko za hranice dnench kolnch lavic.
Budou to zmny jako:
- domc koly bez papru a seit,
- internetov portly propojujc koly a domovy, kter
umon rodim, uitelm a studentm vmnu informa-
c, komunikaci a spoluprci online,
- elektronick knihy (eBooks), kter umon nosit se-
bou destky i stovky knih v jednom malm pstroji,
- stle sofistikovanj online metody vzkumu a v-
voje ve vech oborech, kter studentm otevou nov
svty informac,
- individualizovan studijn plny a monosti uit se
(studovat) kdykoliv a kdekoliv.
Bude to generace, pro kterou bude Internet kado-
dennm prostedkem komunikace, zskvn novch p-
tel, nakupovn a zbavy.
S tmito monostmi pichz zrove i zodpovdnost
pro technick prmysl, pro uitele i pro rodie.
Potebujeme udlat vce pro to, aby uitel umli vyu-
vat modern techniku ve prospch student. Pestoe
90% veejnch kol (v USA) m pstup k Internetu, za-
tm pouze 20% uitel se ct bt pipraveno k vyuvn
dostupn techniky. Jednm z krok v tomto smru bude
kolen uitel ve vyuvn techniky jako soust jejich
profesn ppravy i dokolovn.
V tomto roce investuje Microsoft 24 milin USD v soft-
waru i finannch prostedcch na podporu kolen uitel
v celch Spojench sttech. Minul msc jsme na Inter-
netu spustili Microsoft Classroom Teacher Network
voln pstupnou s pro profesn rozvoj uitel.
Je rovn zapoteb, aby uitel spolupracovali s v-
robci modernch technologi na tvorb vysoce kvalitnho
smysluplnho digitlnho obsahu. Tmto smrem m ta-
kov produkty Microsoftu jako Encarta Encyclopedia
a Encarta Africana.
Zatmco pro pstup internetov generace k technolo-
gim jsou klov koly, prmyslov spolenosti a dal
mohou prostednictvm knihoven, komunitnch center
a dalch neziskovch organizac zajiovat, aby kad
dt, kter chce nebo potebuje pota a Internet, k nmu
bylo pipojeno.
Meme rodim a uitelm pomhat i poskytovnm
nstroj jako jsou softwarov filtry a dal prostedky, kter
jim umon informovan rozhodovat o tom, jak zkue-
nosti jejich dti na Internetu zskaj.
Generace i bude prvn generac, kterou bude provzet
Internet na kadm kroku jejich ivota. Jak efektivn jim
umonme toho vyut, to ovlivn budoucnost na spole-
nosti na mnoho dalch generac.
Bill Gates: Generaoe i
Online galerie klip
http://cgl.microsoft.com/clipgallerylive
Soust kancelsk sady program Microsoft Office
je i pomocn program Clip Gallery. Pomh udret podek
a usnadnit vyhledvn v tzv. klipech, co jsou pevn
mal ilustran obrzky, mohou to bt ale i velk obrzky,
zvuky i videosekvence. Klipy se daj vyhledvat pomoc kl-
ovch slov, kategori, nebo pouhm prohlenm. Jako on-
line doplnk tohoto programu provozuje Microsoft na svm
webovm mst ivou galerii klip. Je zde nkolik set tisc
(!!) obrzk, roztdnch do mnoha kategori, a prbn
pibvaj nov. Mete si zde najt a sthnout zdarma na
svj pota cokoliv potebujete. Klipy si prohlte v malch
nhledech a u tch, kter chcete, zakrtnete tvereek. Kdy
u mte vybrno, stisknete Download a vybran klipy se vm
nahraj pmo do programu Clip Gallery. Odtud je pak mete
vybrat a umisovat do dokument, kde je chcete mt. Prak-
ticky pitom nepijdete do styku s nzvy pslunch soubor.
Pokud by vm to vadilo (mn ano), najdete je v adresi
\Program Files\Common Files\Microsoft Shared\clipart\...
www.spinner.oom
www.form.oz
www.oliok2learn.oom
www.vltava2000.oz
Toute po vlastnm internetovm obchodu a ne-
chcete utrcet desetitisce korun msn za jeho
vytvoen a udrovn? Nebo snad u mte inter-
netov obchod a ke spokojenosti vm chyb pouze
zkaznci? Vechno e dosud uniktn projekt
eskho Internetu - internetov obchodn centrum
Vltava2000 (www.vltava2000.cz). Kad si v nm
me zcela zdarma otevt svj vlastn internetov
obchod. Vltava2000 vychz z nejstarho obchodu
na eskm Internetu - Vltavy (www.vltava.cz). I v
obchod tedy me tit ze slavnho jmna a kom-
fortnho obchodnho systmu.
Slovn hka nzvu tohoto msta click2learn = click to
learn vystihuje podstatu tohoto msta - je to nabdka dlko-
vch vzdlvacch kurz a kolen po Internetu. Nejda-
nj jsou z oboru pota - kurzy HTML,Oracle 7, Excel
97 - ale v nabdce je i irok spektrum kurz z finannictv,
etnictv, marketingu, prce s lidmi a dalch obchod-
nch dovednost. Je to i inspirace pro nae pomry - kdy
se na eskm Internetu objev prvni takovto tuzemsk
instituce? Internet nabz pro podn dlkovch kurz
perfektn monosti...
V minulm sle jsme vs seznmili s produktem Form-
Filler pro pohodln elektronick vyplovn formul, a to
jak vlastnch, tak bn pouvanch. Doplujeme to in-
formac, e vrobce tohoto softwaru nabz na svch we-
bovch strnkch www.form.cz ve formtu PDF vechny
bn formule, pouvan sttn sprvou, a to zcela
zdarma.
Firma
MagicWare
nabz na svch
webovch
strnkch
zdarma vechny
bn formule
pouvan
sttn sprvou
Pokud vm obrzek vpravo nepipad jako webov strn-
ka, mte pravdu. Je to grafick podoba sputnho pro-
gramu Spinner. Program (je zdarma) m jedin el - spo-
lupracovat na webu se serverem www.spinner.com. V-
sledkem je, e mete poslouchat hudbu. K dispozici je
pes 100 kanl nejrznjch nr, z kterch si mete
vybrat podle svho vkusu. Tedy jaksi internetov rdio.
Kvalita samozejm odpovd bn penosov rychlosti
28,8 kb/s, je to tzv. streaming, tzn. e nic pedem nena-
hrvte, poslouchte rovnou online. Preferovan kanly
si mete pedvolit na nkolik velkch tlatek, pokud se
vm poslouchan skladba lb, penesete se jednm
uknutm do obchodu Amazon.com, kde si pslun CD
mete zakoupit.
(Dokonen)
Podle F. Fraka, OK1FR, byl vys-
la Zemskho vojenskho velitelstv
(ZVV) Obrany nroda dvouelektronko-
v a mohl pracovat na zkladnch i
harmonickch kmitotech pouitho
krystalu. Vkon byl dajn 50 W, na
osazen elektronkami ani na jin tech-
nick podrobnosti si ale ji OK1FR ne-
vzpomnl.
ZVV Morava si organizovalo vlastn
rdiovou s s podzenmi krajskmi
velitelstvmi. V Ostrav opatili stanice
Vclav Kopp, OK2PP, a Svatomr Ka-
dlk, OK2KE (obr.2). Oba sv vlaste-
neck sil zaplatili ivotem. V beznu
1940 byli zateni, V. Kopp byl nacisty
zavradn pi stannm prvu 4. 10.
1941 (ustanoven stannho prva se
na nho nevztahovalo, protoe byl ve
vazb ji dvno ped jeho vyhle-
nm!), Kadlka popravili 8. dubna
1943.
V. Kopp postavil pijma a vysla
(z nf zesilovae). Pi domovn prohld-
ce u S. Kadlka a jeho pbuznch
zabavilo gestapo krtkovlnn pijma,
nedohotoven vysla, vlnomr, dal
pstroje, soustky a komern pij-
ma Iron. Fotografie ani popis p-
stroj se asi nedochovaly.
Pro KVV Obrany nroda v Uher-
skm Hraditi postavili v lt 1939
po jednom vyslai hodin Daniel
z Uherskho Hradit a Karel imk,
OK2CP, ze Zlna. imk se taky pod-
lel na krtkm (jednodennm) vcviku
asi esti bvalch vojenskch radiote-
legrafist, kter uspodalo uhersko-
hradisk velen ON u hostinskho
pa ve Zln Kudlov. K. imka za-
tklo gestapo 23. srpna 1940, 13. srp-
na 1942 byl odsouzen k patncti le-
tm vzen. Zemel, patrn na zpal
plic, ve vzesk nemocnici kznice
Brieg 7. kvtna 1944.
Kromskmu A. Brtovi, OK2BA,
sice ani gestapo ani soud neprokzaly
ilegln innost, pesto piel na sa-
mm sklonku vl-
ky o ivot. Byl
zaten 21. listopa-
du 1939 po udn
spol upr acovn -
kem z krom-
sk radiostanice J.
Hoejm z Chro-
pyn. Ten uvedl,
e Brta poslou-
ch zahranin
rozhlas a e asi
stav vysla. N-
meck vedouc
stanice oznail
Brtu za zarytho
echa, nebo ten
se s nm pel na-
pklad o kultue
eskho nroda
a o udlostech
v Praze 28. jna
a 15. (17.) listopa-
du 1939. Pi do-
movn prohldce
Brtovi zabavili
jen rzn komer-
n pijmae (po-
sledn z nich zn. Telegrafia T 33 si
koupil v prodejn F. Vlaska, OK2UD,
asi za 1700 korun) a rzn soustky.
Dva vyslae, kter jako koncesion
od roku 1935 vlastnil, odevzdal 15. 3.
1939. Dne 28. kvtna 1940 byl odsou-
zen k vzen v dlce 8 msc, po
uplynut tto doby vak proputn ne-
byl, ale vleli ho po rznch koncent-
ranch tborech a k smrti (k ppa-
dm V. Koppa a A. Brty bych ml asi
doplnit nco o nacistick justici a sou-
asnm voln bvalch eskch
Nmc po spravedlnosti; soudn te-
n s trochou prvnho vdom si jist
sudek ale udl sm. V.H.).
Od prosince 1939 do lta 1942 za-
bavilo gestapo nejen domcm odbo-
jovm organizacm, ale i jednotlivcm
na zem protektortu nejmn 21
provozuschopnch vysla, 13 vys-
la nedokonench a 14 pijma. U
dalch patncti zazen nen uvede-
no, o jak pstroje se jednalo. Dle
byly zabaveny nemal finann pro-
stedky, uren k zajitn stavby sta-
nic, a mnostv rznch soustek pro
stavbu vysla a pijma.
Radiostanice
domcho odboje I.
Radiostanice
domcho odboje II.
V roce 1940/41 mla organizace
potovnch zamstnanc v myslu po-
stavit pro Petin vbor Vrni zstane-
me (PVVZ) 30 vysla a 15 pijma
pro prci na krtkch vlnch v psmu
40 m. Podle pvodnch vah mly bt
vyslae osazeny elektronkou 6L6 a
zdroj elektronkou 83 nebo 86. Ani je-
den typ se vak nepodailo opatit
v dostatenm mnostv, a tak jako
nhrady mly bt pouity dostupn
typy 4654, AX1 nebo AX2. Finann
prostedky na stavbu pstroj ve vi
nejmn 77 tisc korun poskytl JUDr.
Karel Bondy, prototyp vyslae a pij-
mae postavil radiomechanik Alois
Janata a potovn adjunkt Zdenk
Splensk, OK1PZ. Pi zatkn v a-
dch PVVZ koncem jna 1941 dajn
pstroje vhodili do Vltavy, ivoty jim to
vak bohuel nezachrnilo.
Stoj za zmnku, e vrobu ticeti
kus sovch transformtor a stej-
nho potu tlumivek pro vyslae za-
dal koordintor stavby stanic Jan Weil
(pod vymylenou zminkou) pes Ing.
Oenka jako regulrn zakzku
s uvedenm technickch parametr
praskm elektrotechnickm firmm
Bellton Eduarda Prokopa a Dose-
dl. (Musm dodat, e pro inenra
Oenka to byl asi nejprve docela
vhodn keft; Bellton mu dodal
transformtory v cen 320 K za jeden
kus, ten je ale toval Weilovi po 495
korunch! V.H.)
(Dokonen pt)
OK1HR Obr. 2. Svatomr Kadlk, OK2KE, popraven nacisty 8. 4. 1943
Obr. 3. Vysla PVVZ
Firma ALINCO zejm zcela vn poml na ovldnut
sti trhu s krtkovlnnmi transceivery, zatm v t nejni ce-
nov td. Jej posledn model DX-77E (pouze KV psma 1,8
a 28 MHz, samozejm vetn WARC) m skuten vborn
parametry - nap. ICp 3. du +12,6 dBm na psmu 80 m a
+17,3 dBm na psmu 20 m (pi zapnutm vf pedzesilovai o
8 dBm mn), as pepnut pjem/vysln 20 ms (pi FM
8 ms), take vyhovuje i pro AMTOR. Obdobn model firmy
YAESU - FT-840 m lep dynamick rozsah, ale hor ICp.
Pro srovnn - v Anglii se nyn DX-77E nabz za 600 liber, za-
tmco FT-840 byla doposud za 660 liber - po nabdce firmy
ALINCO la i cena zazen YAESU dol.
OK2QX
Ml jsem pleitost vyzkouet transceiver ALINCO DX-77E
v praktickm provozu v jnu a listopadu 1999 s antnou GP
typu R7, spnanm napjecm zdrojem DAIWA 15 V/30 A a bez
dalch zesilova v elektromagneticky kompatibiln nronm
QTH v praskm sdliti epy (JO70DB). Za tu dobu s nm na-
vzala nae rodina nkolik set spojen pevn telegrafnm
provozem v psmech 40 a 10 m, se vemi svtadly, v OK/
/OM DX contestu a v mnoha pile-upech (antnu pro doln ps-
ma nm t. zniili vandalov). Vysla transceiveru m vkon
100 W s monost pepnout na omezen vkon 10 W. Zde jsou
nkter zkuenosti:
Je pro dnen dobu pznan, e telegrafie (CW) a veker
telegrafn vymoenosti DX-77E jsou v manulu transceiveru
popisovny prakticky a na poslednm mst. To ovem nic ne-
mn na skutenosti, e CW je stejnm radioamatrskm
druhem provozu a e jsme byli s transceiverem ALINCO DX-
-77E v telegrafnm provozu velmi spokojeni. Manul (v angliti-
Nov KV transceiver ALINCO DX-77
n) je mimodn nzorn a obsluha transceiveru podle nj
snadn.
DX-77E umouje provoz typu QSK, oznaovan dnes
jako full break-in, dle semi break-in nastaviteln v sedmi
asovch stupnch a od vrobce nastaven auto break-in,
jeho prodleva by se podle informac v manulu mla plynule
mnit podle nastaven telegrafn rychlosti. S nam klem
vak byla stle stejn (asi 1 s, co je hodn), take jsme zvolili
semi break-in na 3. stupni, co vyhov v bnm provozu i
v pile-upu. Provoz QSK je velmi ist a kdo si v nm libuje,
mus bt spokojen.
Ocenili jsme ovldn transceiveru pi provozu split, kter
velmi jednodue umouje sledovat, pp. mnit pijman i vy-
slac kmitoet.
Ten nejdleitj praktick poznatek: pijma transceiveru
ALINCO DX-77E je dobe odoln proti irokopsmovmu
prmyslovmu ruen, kterho neustle pibv a kter nm
v minulosti s jinmi transceivery asto zcela znemonilo komu-
nikaci se slabmi stanicemi. Pijma m plynul rozsah od
500 kHz do 30 MHz.
V souvislosti s posuzovnm rznch transceiver vak ne-
lze nevzpomenout vroku Milana, OK2BHV: ...hlavn je to ru-
kama a uima.
K transceiveru DX-77 je mono doplnit toto psluenstv,
vyrbn firmou ALINCO: run nebo automatick antnn tu-
ner, elektronick telegrafn kl (6 a 50 WPM), mf telegrafn
filtr 500 Hz, interfejs pro PC, napjec zdroj, jednotku CTCSS
aj.
K provoznm zkoukm zapjila transceiver DX-77E re-
dakci PE-AR spolenost ELIX, Klapkova 48, 182 00 Praha 8 -
Kobylisy, tel./fax (02) 689 04 47 - viz inzertn ploha v tomto
sle PE-AR. Cena transceiveru DX-77E je kolem 30 000 K,
podle slov vrobce je affordable, s m mono souhlasit..
OK1PFM
Z displeje je dobe patrno, co DX-77E um. Ti znaky vpravo naho-
e ukazuj druh provozu (LSB, USB, CWL, CWU, FM, AM), T ozna-
uje provoz s jednotkou CTCSS, zeslen RF je iditeln ve tyech
stupnch, NAR je CW nf filtr 500 Hz, LOW je vkon 10 W, RIT se
rozlauje o 1 kHz
Velk interaktivn przdniny - expedice kolem svta
esk radioamatrsk nadace OK-DX Foundation se podl
na expedici kolem svta, kterou pod agentura AIK Press
pro pacienty dtsk onkologie prask nemocnice v Motole.
Expedice odstartovala 26. jna 1999 a je ve spojen s dtmi
jednak pes internet, kde je mono sledovat jej cestu na adre-
se www.lifebook.cz, jednak prostednictvm radioamatr.
lenem expedice je Michal Horeck, OM2DX, kter ze zem
CEPT pouv znaku /OK5DX. Bhem listopadu a prosince
expedice navtv Skandinvii a Pobalt (ve Stockholmu jim u
vykradli automobil, transceiver natst zachrnili), v r. 2000
bude pokraovat na ostatnch kontinentech. Na snmku vlevo
Rozmry DX-77:
54x9,5x23 cm, vha 3,8 kg
vpoped zstupci hlavnch sponzor . Zbuzek (ALCATEL),
Ing. J. Menl (Global One) a Dr. M. Smutn (koda Auto), za
nimi u mapy S. Zeler, OK1TN, a M. Horeck, OM2DX. Na pra-
vm snmku MUDr. J. Kouteck, DrSc., pednosta Kliniky dt-
sk onkologie Fakultn nemocnice v Motole s malmi pacienty,
z nich nkte se expedice rovn krtkodob pmo zastu-
j jako zpravodajov. Krom internetovch strnek vychz pro
dti pi tto pleitosti tak titn asopis Lifebook - nvtv-
n kniha obyvatel zemkoule.
pfm
Kalend zvod na leden
1.1. AGCW Contest 144 MHz 16.00-19.00
1.1. AGCW Contest 432 MHz 19.00-21.00
2.1. Contest Romagna (Italy)*50 MHz 09.00-17.00
3.1. Contest Romagna 144 MHz 07.00-15.00
5.1. Nordic Activity 144 MHz 18.00-22.00
16.1. S5 Maraton 144 a 432 MHz 13.00-20.00
17.1. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
17.1. AGGH Activity *432 MHz-47 GHz 08.00-11.00
17.1. OE Activity * 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00
Podmnky jednotlivch zvod, vyhla-
ovanch eskm radioklubem, byly po-
stupn zveejnny v asopise Praktick
elektronika-A Radio 2 a 10 v roce 1997
a v AMA magaznu 1/1997. Veobecn
podmnky pro zvody na VKV byly napo-
sledy zveejnny v asopise Praktick
elektronika-A Radio 8 a 9/1996.
Upozornn:
* za nzvem zvodu znamen, e z-
vod bude pravdpodobn beze zmny
v ase, ale vzhledem k tomu, e tento
kalend je psn koncem listopadu
1999, je mon, e poadatel na konci
roku 1999 vyhls zmny podmnek.
Bude-li to mon, budou ppadn zm-
ny vas ohleny, pinejmenm ve vys-
ln OK1CRA, ppadn v sti PR.
OK1MG
Kalend zvod
na prosinec a leden
13.12. Aktivita 160 CW 20.00-22.00
17.12. AGB Contest CW/SSB 20.00-22.00
18.-19.12. International Naval MIX 16.00-16.00
18.-19.12. Croatian CW Contest CW 14.00-14.00
18.-19.12. UFT Contest CW viz etapy
26.12. RAC Canada Contest MIX 00.00-24.00
Worldradio DXathlon celoron
UBA 365 Day Contest celoron
1.1. New Year Contest (AGCW) CW 09.00-12.00
1.1. SSB liga SSB 05.00-07.00
1.-2.1. AGCW Winter QRP CW 15.00-15.00
1.-2.1. ARRL RTTY Roundup DIGI 18.00-24.00
2.1. Provozn aktiv KV CW 05.00-07.00
3.1. Aktivita 160 SSB 20.00-22.00
7.-9.1. Japan Int. DX Low Band CW 22.00-22.00
8.1. OM Activity CW 05.00-05.59
9.1. Old New Year Contest CW/SSB 05.00-09.00
8.1. OM Activity SSB 06.00-07.00
8.-9.1. UFT Contest 160 m CW viz podm.
9.1. YL-OM Midwinter CW 07.00-19.00
10.1. YL-OM Midwinter SSB 07.00-19.00
10.1. DARC 10 m Wettbewerb MIX 09.00-12.00
11.1. Aktivita 160 CW 20.00-22.00
15.1. LZ open Contest CW 12.00-20.00
15.-16.1. Posluchask zvod 12.00-12.00
16.1. HA DX Contest CW 00.00-24.00
22.1. WAB 160 m SSB 19.00-23.00
28.-30.1. CQ WW 160 m DX Contest CW 22.00-16.00
29.-30.1. French DX (REF Cont.) CW 06.00-18.00
29.-30.1. Europ. Community (UBA) SSB 13.00-13.00
Podmnky nkterch zvod v kalen-
di najdete v uvedench slech ped-
chozch ronk erven ady PE-AR:
SSB liga a Provoz. aktiv 1/98, OM Activi-
ty 2/97, Aktivita 160 CW 6/97 a SSB 12/
97, International Naval 11/98, Croatian
CW 11/97, CQ WW 160 m a REF Con-
test 1/98, AGCW-QRP a Japan Int. 12/
97, HA DX a EC (UBA) 1/99. O celoron
souti Worldradio DXathlon (viz PE-AR
1/96) nemme za posledn dva roky
dn informace.
Strun podmnky
nkterch KV zvod
UBA 365 Day contest: Ponvad poslu-
chask dlouhodob zvod UBA zskal
ve svt vt popularitu,
rozhodla se ji v loskm
roce UBA uspodat tuto
sout i pro amatry-vysla-
e. elem je bhem kalen-
dnho roku navzat maxi-
mum spojen s rznmi
zemmi DXCC na rznch
radioamatrskch psmech.
Kategorie: 1 = SSB md, 2
= CW md, 3 = RTTY md, 4 = mix, tzn.
CW, RTTY i SSB dohromady. Zapot-
vaj se vechna KV psma vetn
WARC, kad spojen s kadou zem se
hodnot jednm bodem. Pedbn hl-
en se zaslaj k 31. 3., 30. 6. a 30. 9.
Zvren hlen, kter mus obsaho-
vat zem seazen podle bnch prefi-
x, mus registrovat znaku stanice, kmi-
toet v MHz, md, datum, as (UTC),
RST pro slyenou/pracovanou stanici a
konen znaku, se kterou poslouchan
stanice pracovala - u vysla vlastn
znaku. Hlen a konen denk se za-
sl na adresu: The Contest Manager
Patrick de Wever, Roy de Blicquyalan
80, B-3970 Leopoldsburg, Belgium.
AGCW Happy New Year Contest je-
podn kadoron 1. 1.
od 09.00 do 12.00 UTC jen
telegraficky v psmech
3,5, 7 a 14 MHz. Nen po-
voleno pouvat pota
nebo elektronick kl
s klvesnic, pouze run
nebo automatick kl s pastikou. Kate-
gorie 5 - 50 - 250 W vkonu a poslucha-
i. Pedv se RST a slo spojen, le-
nov AGCW navc sv lensk slo.
Kad spojen se hodnot jednm bodem,
nsobi je poet spojen se leny
AGCW. Denk do konce ledna na adre-
su: Antonius Recker, DL1YEX, Gustav-
Mahler-Weg 3, D-48147 Mnster, BRD.
YL-OM Midwinter - v tomto zvod
navazuj spojen OM jen s YL stanicemi,
YL se vemi. Fone a CW se hodnot jako
samostatn zvody. Spojen s YL 5
bod, (YL s OM 3 body), nsobie jed-
notliv zem DXCC bez ohledu na ps-
ma. Denky do msce na: Midwinter-
contest, P. O. Box 262, 3770 AG
Barneveld, Netherlands.
QX
16. ervence 1999 na M v Loticch
se poprv podepsali spolenm jm-
nem Jirka Stank, OK1UKY, a Dana
Frzlov, OK1IFD, oba lenov radi-
oklubu OK1KOB ve Dvoe Krlov. Za
svdky jim byli Lda a Josef Krylovi,
OK2XQG a OK2VQG.
Pejeme jim hodn pohody.
Historick tabulky
Stle eviduji historick tabulky prv-
nch spojen na VKV z OK a obas m o
n i nkdo pod. Dnes nm chyb st-
le evidence 1. spojen na vech VKV
psmech s bvalmi republikami Jugo-
slvie, a to:
S5 - Slovinsko po 26. 6. 1991;
T9 - Bosna a Hercegovina po 15. 10.
1991;
Z3 - Makedonie po 8. 9. 1991.
Do 1. 1. 1993 plat do tabulek i spoje-
n z OK3. Od tohoto data plat i spojen
mezi OK a OM jako spojen s novou
zem. Ani zde se nikdo nepihlsil na
dnm psmu. Pokud mte pocit, e
jste byli prvn, nevhejte a zavolejte, fa-
xujte, napite to na korespondenn ls-
tek nebo do PC a odelete na adresy:
Jan Franc, OK1VAM, V rovinch 894/
117, 140 00 Praha 4 tel: 02/83842548,
fax 02/83842325,
e-mail: franc@softlink.cz
Za svoji osobu mohu dt na vdom,
e jsem udlal spojen se Z32VB, a to
20. 6. 1999 v 11.11 UTC pi vskytu Es.
Byl nkdo rychlej?

Radioklub OK1KIR je stle velice il
na EME, v posledn dob zvl v psmu
5,6 GHz, kde navzali dal prvn spojen
z OK:
LX1DB 20. 7. 1999
ZS6AXT 09. 10. 1999
OH2AXH 31. 10. 1999
zdrav Honza, OK1VAM
Pedpov podmnek
en KV na prosinec
Stanoven ve vchozho indexu pro vpoet
prosincovch pedpovdnch kivek nadle nen
jednoduch loha a rznmi metodami zskvan
pedpovdi z jednotlivch zdroj se proto znan
li. Nejni R
12
pochzej z bruselskho SIDC a
udvaj R
12
= 116 pi pouit klasick metody a 127
pro metodu kombinovanou. Optimistitj jsou
sla z australskho IPS Radio and Space Servi-
ces s R
12
= 137,3, resp. slunenm tokem 187.
Vechny prameny udvaj chybu 18. My s ohle-
dem na kontinuitu vvoje zvolme pro prosinec R
12
= 130, statisticky odpovdajc slunenmu toku
172 s.f.u. Vrchol 23. cyklu je nadle oekvn b-
hem roku 2000 a je prakticky jist, e pjde o cykl
sice nadprmrn, ale pece jen o nco ni, ne
vtina cykl poslednch.
Na tomto mst je vhodn pipomenout, e pro
vysloven naruen dny pedpovdn grafy vce-
mn neplat. Na druh stran meme potat
s tm, e takovch dn bude mn ne v minulch
mscch. O jak sla se v danm okamiku
mme opt, lehce zjistme bu poslechem stanic
Blahopejeme!
QST 8/1999, Newington. V Daytonu
kon dal dekda. Digitln DX-expedice
do ny a do Mongolska. Pizpsoben
astatickho mikrofonu D-104 k modernm
transceiverm. Dekodr CW na principu
PIC16F84. Inteligentn dlkov ovlada
DTMF. Telegrafn kl s dvojitou pkou.
Arktick sen. Jehla ve vysokofrekvenn
kup sena (analza potaem). Miliwatty:
Meze, kter mete prozkoumat. Jak je
kmenov rdiov systm? Dvoupsmov
Kenwood TH-D7A. Terminlov program
Kantronics Pac Term 98. 75 GHz vstupuje
do knihy rekord. DX: Ostrov Annobon.
Shromdn YLs v Daytonu.
RADIOAMATER CQ YU, vlen
slo, Beograd. Na barevn oblce je fo-
tografie poru, zpsobenho bombardo-
vnm. Tm cel obsah je vnovn in-
nosti radioamatr v souvislosti s akcemi
vzdunch sil NATO. Technick lnky po-
jednvaj o stojnku a o zamovn.
BREAK-IN, 7-8/1999, Christchurch,
Nov Zland. Revize trbinov UKV-an-
tny. DX-expedice: North Island. Zprva
z konference 1999 v Canterbury. Plnov-
n psem. Digitln provoz. Na dlouhch vl-
nch. Informace o druicch. Vc morseov-
ky pes pota! Pehled amatrskch
asopis. en odrazem od roj Leonid.
RADCOM 9/1999, Herts. RSGB zlep-
ila vuku morseovky. Zanme na vf
psmech. Udlejte si z vaeho dipmetru
signln genertor! Mikrovlnn subsyst-
my. Vesmrov, vertikln polarizovan
antna pro 145 a pro 435 MHz. Jak je nej-
lep dlka napjee? Promnn cvky fir-
my ATU pro vkon 100 W na KV. ,Amat-
en ve vdskm stylu. vod do
slunench index. Snadno postaven
transceiver pro 80 m. Co nebylo u ns vy-
nalezeno (pstroje z vlky aj.). RSGB a
konvence IOTA.
CQ ZRS 8/1999. Ljubljana. ZRS ve
Friedrichshafenu na Ham Radio 1999. Pat-
nct setkn oldtimer ZRS. Pravidla pro
zskn diplomu S59DAU. Setkn s radio-
amatry v jin Indonsii. Paket rdio
S54DF. Paket rdio S55YCV. QRP exedi-
ce DL/S53MA/P. CQ TEST S53DS WPX
CW 1999. Zvody SCC RTTY. Beacon 99.
Informace o rdiovm zamovn. QRP
vysla na 30 m. Pjem informac z druice
Meteosat. Jak upravit kemenn krystal?
WWV a WWVH, i dobe slyitelnho majku
DK0WCY a nejpohodlnji pkazem SH/WWV
v DX-clusteru. Pjde-li ve podle oekvn, bu-
dou sla slunen aktivity vy a geomagnetick
aktivity v prosinci ni - a tud podmnky en
celkov lep, ne v minulch mscch. Zejmna
celkov poet naruench dn by mohl proti minu-
lm mscm klesnout. Meteorickm rojem, kter
(sice mlo, ale pece) ovlivn ionosfru, budou Ge-
minidy okolo 14. 12.
Oteven hornch psem budou sice v prosinci
do vtiny smr krtk, ale s vjimkou smr se-
vernch existovat budou a ve smru rovnobek
budou mlo postiena tlumem. Ionosfrick vlno-
vody jsou sice dleitj pro psma doln, ale dky
jim se meme v celm rozsahu dokat nejednoho
pekvapen, zejmna bhem kladnch fz poruch.
Prmrn sla slunench skvrn R za erve-
nec a jen 1999 byla 113,5, 93,7, 70,9 a 116,4.
Dosadme-li je do vzorce pro vpoet vyhlazen
hodnoty R
12
, vyjde za leton duben 85,4. Msn
prmry slunenho toku byly v srpnu a jnu po-
stupn 170,8, 135,8 a 164,9 a denn men 248,4
s.f.u. z 28. 8. zstv rekordem 23. cyklu.
Po srpnovm oiven nsledoval v prvn polo-
vin z podle oekvn pokles slunen aktivity.
Byl sice od 10. 9. vystdn rstem, ale ten se ne-
jen zhy zastavil, ale dokonce nastoupil pokles. I
slunen erupce se vyskytovaly spe slab, i kdy
od 21. 9. erupn aktivita opt vzrostla. Geomag-
netick pole bylo naruen 7. 9. a zejmna 12.-13.
9., relativn klidnmi byly dny 5. 9. a ppadn i 11.
9. Podmnky en byly proto velmi promnliv.
Zhoren jsme zaznamenali 8. 9., 11. 9. a od 13. 9.
po relativnch zlepench v kladnch fzch poruch
7. 9., 10. 9. a vcemn i 12. 9.
Poruchy se opakovaly 22. 9. odpoledne, kdy
se Zem dostala do oblasti s rychle vanoucm slu-
nenm vtrem od okraj slunench koronlnch
dr. Podmnky en se nato rapidn zhorily a jen
dky pznivm seznnm zmnm v atmosfe,
obvyklm okolo rovnodennosti, stailo uklidnn
24.-26. 9. k vraznmu zlepen. Pitom dobe
prochzely nap. signly majk KH6WO a
JA2IGY - druhho z nich na vech pti psmech.
Negativn inky nsledujcch geomagnetickch
bou 26.-30. 9. pot podpoil pokles slunen radi-
ace, trvajc do 27. 9.
Stav ionosfry, kter odpovdal v dubnu hod-
notm efektivnho sla skvrn R
12ef
mezi 60 a 90,
stoupl bhem kvtna nad 120 a v ervnu kolsal
mezi 140 a 120. Rekordnch 156 doshl 10. 7. a
nsledoval nvrat pod 120 koncem ervence.
V srpnu nejprve kolsal mezi 130 a 140 a pot
klesal do 20. 8. a na R
12ef
= 60. Nsledo-
val postupn rst nad 110 od 30. 8. s nsledujcm
velmi pomalm poklesem ke stovce do 10. 9.. Dal-
sestup dospl navzdory rstu slunen aktivity
v naruenm vvoji 15. 9. na 73. Teprve pot za-
aly boue odeznvat a R
12ef
krtce rostl na 101 a
do 20. 9. Nsledoval postupn pokles do 24. 9. a
na 72 a navzdory poruchm se od 27. 9. dostavil
optn vzrst do intervalu 89-98.
Zvrem pinme pehled dennch men
za z 1999. Tentokrt ponkud ni prmrn
slunen tok 135,8 s.f.u. byl spoten z dennch
hodnot 163, 157, 139, 131, 122, 119, 112, 107,
107, 122, 123, 141, 155, 156, 155, 158, 158, 152,
149, 145, 147, 140, 137, 132, 125, 123, 124, 126,
125 a 125. Stav geomagnetickho pole ukazuj in-
dexy A
k
z Wingstu: 21, 10, 13, 13, 8, 8, 20, 8, 10,
18, 12, 33, 36, 21, 17, 24, 16, 10, 11, 13, 15, 48,
24, 4, 4, 24, 41, 26, 29 a 27 a velkou etnost po-
ruch znovu dokazuje jejich vysok prmr 18,8.
OK1HH
O em p jin
radioamatrsk asopisy
Silent key
29. srpna 1999 zemel ve vku
56 let Karel Sokol, OK1DKS,
len radioklubu OK1KIR. Byl ak-
tivn na KV i VKV, ped nedv-
nem obdrel mj. diplom za 3000
USA counties. Na snmku jej vi-
dte v mstnosti QSL sluby, kam
chodil pravideln pomhat.
est jeho pamtce.
Posluchai nyn mohou vyuvat
nov SW produkt s nzvem SHACK-
LOG. Ten je nyn v nov verzi rozen i
o modul denku pro posluchae k zazna-
menvn jimi odposlouchanch spojen.
Umouje i pjem informac z clusteru,
bli informace si mete vydat na in-
ternetov E-mailov adrese:
shacklog@aol.com.
Autorem programu je G3PMR.
Americk FCC nyn povolila radioa-
matrm na dva roky pokusy provozem
SSB a RTTY na kmitotech mezi 5100 a
5450 kHz s vkonem max. 200 W do di-
plu. Mon bude zajmav sledovat je-
jich pokusy, dobrm indiktorem podm-
nek je na 5070 kHz stanice WWCR
v Nashville, teoreticky je mon pokusn
vysln zachytit od plnoci asi po dobu
dvou hodin.
Od 1. jna letonho roku do 31.
bezna roku 2000 budou vechny novo-
zlandsk stanice pouvat prefix ZM
(v odvodnn se k k oslav pecho-
du do novho tiscilet, co ovem bude
pravda a pi pechodu z roku 2000 do
roku 2001).
QX
Informace o amatrsk televizi. Stav ama-
trskch druic v ervenci 1999. Radioa-
matrsk diplomy.
Josef Dane
Eritrea se obas ji objevuje i na radi-
oamatrskch psmech. Z potku pou-
valy stanice odtamtud vyslajc prefix
9ER (9ER1TB a 9ER1TA pouvala zn-
m radioamatrsk dvojice, manel
Carl, WB4ZNH, a Marta, WN4FVU).
Eritrea le v africkm rohu mezi 12.
a 18. stupnm severn ky a od roku
1890 byla italskou koloni. V t dob pat-
ila k prmyslov nejrozvinutjm st-
tm africkho kontinentu. Italy po 2.
svt. vlce vymnili Anglian a v roce
1952 byla Eritrea vyhlena pod patro-
nac OSN federlnm sttem, ovem
uvnit hranic Etiopie. Zpotku si ucho-
vala uritou autonomii, ale nakonec byla
v roce 1962 csaem Haile Selasiem pro-
hlena za 14. etiopskou provincii. To
vyvolalo vleklou obanskou vlku, trvaj-
c tm 30 let.
V dubnu 1993 byla optovn vyhle-
na jej nezvislost po nrodnm referen-
du, kdy 99,8% obyvatelstva hlasovalo
pro nezvislost na Etiopii. I v souasn
dob vak stle probhaj obasn pe-
stelky na hranicch mezi vojsky Eritreje
a Etiopie.
zem Eritreje m asi 120 000 km
2
a
stt m asi 3 miliny obyvatel. Jej seve-
rovchodn hranice tvo 800 mil pobe
Rudho moe s vce jak 355 ostrovy.
Hlavnm mstem je Asmara, lec na
nhorn planin asi 2400 m nad moem,
a majc asi 400 000 obyvatel (z nich
60 000 bylo v roce 1994 HIV pozitiv-
nch).
Ve mst Nakfi, kde je technick
kola asi se 120 studenty, je aktivn sta-
nice E3DX - stvajc platn prefix pid-
len Eritreji od ITU je E3. Kad nvtv-
nk je vtan - zem potebuje i tu malou
sumu dolar, kter zsk z cizineckho
ruchu, a tak ani zskn radioamatrsk
licence nen problm.
Na konci jna 1998 navtvilo Eritreu
nkolik radioamatr. Prvn byl Jacky,
ZL3CW. Ten pod znakou E31AA vyslal
z hlavnho msta Asmary. Pracoval hlav-
n provozem CW na WARC psmech.
Pot navtvil Eritreu Zolli, HA5PP. Ten
pod znakou E30HA navzal asi 7000
spojen provozem SSB. Potkal se tam
tak s Jackym, kter mu pomohl postavit
nkolik drtovch antn pro spodn ps-
ma. Tak vertikln antnu na 40 metr,
Eritrea - nejmlad a nejchud africk zem
ale Zolli neml dost koaxilnho kabelu,
aby ji mohl pouvat. Zolli musel naas
Eritreu opustit, ale chtl se vrtit s lep-
m vybavenm. Konen 5. 11. 1998 po
nkolikadennm zpodn, kter zapii-
nily celn orgny Eritreje, zaala dlouho
oekvan expedice osmi radioamatr.
Pvodn mli pouvat znaku E31DX.
Kdy vak tuto znaku nedostali, zaali
pouvat znaku jednoho z opertor.
Pod znakou E30GA mli v provozu vt-
inou souasn 3 stanice na nkolika
psmech. Pracovali s Evropou dokonce i
na 6 metrech. Bhem 13 dn provozu,
kdy pracovali vemi druhy provozu, na-
vzali 35 412 spojen na vech ps-
mech. QSL za tuto expedici vyizoval
K4JDJ. Posledn den provozu mli jed-
notliv opertoi monost pracovat pod
vlastnmi znakami. Napklad Franz,
DJ9ZB, pracoval pod svoj znakou
E30BA. E30CA byl NF6S, E30DA byl
I8NHJ. E30EA - EA8AFJ, E30FA -
N5VL, E30GA - KO4RR, E30IA -
IV3FSG, E30JA - WD4NGB. Za tato
spojen poadovali QSL na svoje domc
znaky.
OK2JS, OK2QX
Ronk IV, 1999
fredaktor Ing. Josef Kellner
Stavebnice a konstrukce - A Radio
Praktick
Konstrukn
elektronika A Radio
Ronk III, 1999
LEGENDA: Prvn slo oznauje strnku, slo za lomtkem seit. msk slice oznauj oblky pslunch sei-
t, pp. zaazen v inzertn ploze asopisu; DPS znamen, e v lnku je deska s plonmi spoji, M oznauje
lnek v modr ad - Konstrukn elektronika A Radio, lnek v lut ad - Stavebnice a konstrukce A Ra-
dio, E lnek v roence ELECTUS. Nen-li seln daj doplnn psmenem, jedn se o lnek v zkladn ad
Praktick elektronika A Radio.
INTERVIEW, REPORTE, KOMENTE, RZN
N interview
s Luborem Grigorescu z fy AGB elektro a HR Diemen ............................. 1/1, II/1
s Klausem Tammem z fy PTR MESSTECHNIK ....................................... 1/2, II/2
s ing. Davidem Krejcrkem z fy Cooper Bussmann .................................. 1/3, II/3
s Jim Pejcharem z fy AV Elektronik ........................................................ 1/4, II/4
s Dr. Jonathanem L. Shindo z fy Epson Europe Electronics GmbH ......... 1/5, II/5
s pracovnky fy GES-ELECTRONICS ....................................................... 1/6, II/6
s plk. gt. Ing. Ladislavem Grabowskim, OK1FQ ...................................... 1/7, II/7
s Jasonem Hammondem z fy TS Component Ltd. .................................... 1/8, II/8
s Udo Reinholdem z fy EBT Optronic GmbH & Co. KG ............................ 1/9, II/9
s Gary Esnalem z fy IKUSI-Angel Iglesias, S. A. .................................. 1/10, II/10
s Jim Bernkem z fy Panasonic Industrial Europe GmbH .................. 1/11, II/11
s. Ing. Milanem Gollem z fy FC service ................................................. 1/12, II/12
A
Vsledky konkursu PE 1998 o nejlep elektronick konstrukce .................... 2/1
Ronk 1998 na CD ROM ............................................................................... 3/1
Slovnek technickch skratiek (akronymov) ................................................ 23/1
Vyhlen konkursu PE-AR na nejlep radioamatrsk konstrukce
v roce 1999 ............................................................................................... 3/3
Prahex 99, Bratex 99 ..................................................................................... 3/5
Novinky a perspektivy elektroniky 99 ...................................................... 3/6, 3/7
Hledai poklad - opt bylo ivo ................................................................. 21/12
Ronk 1997 na CD ROM ..................................................................... 3/8, 1/4M
Ronk 1998 na CD ROM ............................................................................ 1/1M
Amper 99 .................................................................................................... III/3M
AFCEA pod pro studenty zajmavou sout ......................................... 40/6M
MIC TECHNIKA
Zkoueka polovodiovch pechod ............................................................. 7/1
Mi elektrickho pole (DPS) ....................................................................... 14/1
Univerzln logick sonda ............................................................................... 8/1
Jak potat bubliny a pomal proudn plynu elektronicky ............................ 21/1
Teplomr k multimetru .................................................................................. 28/1
Sonda HCMOS (DPS) ..................................................................................... 8/2
Univerzln ta 1300 MHz LCD (DPS) ......................................................... 9/3
Ohmmeter so irokm meracm rozsahom (DPS) ......................................... 15/3
Drobn, avak uiten pomcka - proudov sonda ...................................... 6/4
Zapojen pevodnku s obvodem NE555 (DPS) .............................................. 7/4
Doplky k tai 1300 MHz LCD ................................................................... 22/4
Genertor signlu pro men intermodulanho zkreslen (DPS) ................. 23/5
Men osvtlen digitlnm multimetrem....................................................... 13/7
Programovateln prtokomr (DPS) ............................................................. 14/7
Men varikap multimetrem ........................................................................ 21/7
Indiktor napt baterie 3 V (DPS) .................................................................. 6/9
Multimetr CEM DT-9606 ............................................................................... 3/10
Kontrolka s LED ............................................................................................ 5/10
Digitln barometr (DPS) ........................................................................... 16/10
Praktick hlda teploty (podruh) (DPS) .................................................... 23/10
Odtac hodiny pro konec roku 1999 a 2000 zen DCF77 (DPS) ........... 26/10
Integrovan senzor teploty s A/ pevodnkem........................................... 29/10
Pevodnky signlu s digitlnm vyvaovnm micho mstku ................... 2/11
Tester operanch zesilova ....................................................................... 7/11
Napaovan platinov idla teploty Pt100 ................................................... 19/11
Tvarova pro programovateln mi spoteby (DPS) ................................ 22/11
Men vtch odpor a kapacit, ne je rozsah multimetru ........................ 11/12
Programovateln teplotn kontrolr TMMP01
a jeho praktick aplikace ............................................................................. 15/12
Mic pevodnk (DPS) ............................................................................... 22/12
tlumov lnek nastaviteln po 1 dB ........................................................ 28/12
Levn a pesn genertor impuls 0,5 a 1 Hz ............................................. 28/12
Veobecn mic a regulan technika ....................................................... 3/1M
Obvody pro men elektrickho vkonu (pkonu) a energie
v sti 230 (115) V, 50 (60) Hz ..................................................................... 11/1M
Mi prraznho napt polovodi .......................................................... 39/3M
Adaptr pro men vodivosti ..................................................................... 36/4M
Mi rovn vf signlu s NE604A ............................................................. 39/4M
Analogov pam maximlnho napt ...................................................... 29/6M
Nejjednodu ppravek pro men malch odpor .................................. 29/6M
Ppravek pro men malch odpor stdavm proudem ......................... 30/6M
Funkn genertor s obvodem MAX038..................................................... 31/6M
Ppravek pro men teploty ...................................................................... 32/6M
Univerzlny ta (DPS) .................................................................................. 5/E
Obvody pro men neelektrickch veliin ..................................................... 16/E
Univerzln obvod MH117 pro tae impuls
s pedvolbou a nastavenm ..................................................................... 46/E
Digitln teplomr a termostat DS1620 ......................................................... 54/E
Ppravek pro men kondenztor SMD ..................................................... 56/E
Sac mera rezonancie 80 a 120 MHz (DPS) .............................................. 60/E
Oddlovac zesilova pro analogov multiplexery ........................................ 3/1
Omezova signlu ........................................................................................ 4/1
Jednoduch TTL genertor ......................................................................... 14/1
Pevodnk pomru dvou napt na kmitoet ................................................ 17/1
Pevodnk ky impulsu na stejnosmrn napt ........................................ 18/1
Pevodnk pikovho napt impulsu na ku impulsu.............................. 19/1
Pevodnk pro VU-metr se irokm rozsahem............................................. 20/1
Hlda minima a maxima hladiny kapaliny .................................................. 21/1
Ppravek pro zobrazen charakteristik tranzistor na osciloskopu (DPS) ... 14/3
Teplotn norml (DPS) .................................................................................. 6/4
Hold adaptr pro klasick voltmetr (DPS) ..................................................... 8/4
Impulsn genertor s nastavitelnou stdou (DPS) ....................................... 10/4
Jednoduch genertor puls (DPS) ............................................................ 17/4
Jednoduch peladiteln osciltor (DPS) .................................................... 20/4
Pevodnk absolutn hodnoty s indikac polarity (DPS) ............................... 22/4
Kmitotov norml 19 kHz (DPS) .................................................................. 6/5
Genertor tnovch blok (DPS) .................................................................. 8/5
Tester krystal (DPS) .................................................................................. 10/5
Tester operanch zesilova (DPS) ........................................................... 12/5
umov genertor (DPS) ............................................................................ 25/5
Indiktor vky hladiny (DPS) ..................................................................... 12/6
Genertor minutovch puls (DPS) ............................................................ 19/6
Jednoduch logick sonda TTL (DPS) ....................................................... 22/6
NF TECHNIKA, ZZNAM ZVUKU A OBRAZU, ELEKTRONICK HUDEBN NSTROJE,
BAREVN HUDBA
ROZHLASOV A TELEVIZN PIJMAE, PIJMAC TECHNIKA,
PJEM SIGNL Z DRUIC, PROFESIONLN VYSLAC TECHNIKA,
ZAZEN OVLDAN RDIEM, TELEFONY, FAXY
FM tuner TES 25S (DPS) .............................................................................. 16/1
Bezrov digitln telefon Siemens Gigaset 2010 ....................................... 3/2
Pager PG-3 pro penos na 27 MHz ............................................................... 25/2
Automobilov pijma PHILIPS RC 312 ......................................................... 4/3
MC3362, MC3363 kon ............................................................................... 14/3
Zesilova pro psmo UHF .............................................................................. 6/4
Pijma faksimile v psmu KV (40 m) (DPS) ......................................... 9/4, 18/5
Infraovlada IR-1 (DPS) ................................................................................ 16/4
Servisn dokumentace pro oprave ............................................................. 28/4
Kapesn TV genertor PAL (DPS) .................................................................. 9/5
Jednoduch rdio FM na akumultor (DPS) ................................................. 14/6
Jednoduch konvertor pro Meteosat (DPS) .................................................... 8/7
Zazen pro odposlech (DPS) ....................................................................... 16/7
Stereofonn mstkov zesilova s minimem soustek (DPS) ....................... 6/2
Vkonov zesilova na principu kov impulsn modulace (DPS) ....... 9/1, 14/2
Stavme reproduktorov soustavy ............................. 24/1, 27/2, 26/3, 24/4, 25/5,
24/6, 24/7, 28/8, 25/9, 25/10, 24/11, 24/12
Nf zosilova 4x 25 W pre automobil s IO TDA7384A (DPS) ....................... 18/3
Vacuum tube amplifier 400 W - zesilova s elektronkami ............................. 20/3
Zesilova pro osobn poslech hudby ............................................................... 6/4
pravy stereofonnch pstroj ...................................................................... 28/4
CD-ROM jako samostatn pehrva zvukovch CD (DPS) ......................... 14/5
Akustickk skaka ....................................................................................... 8/6
Jednoduch akukstick spna (DPS) ............................................................. 8/6
Nf zosilova 2x 150 W s koreknm predzosilovaom (DPS) ..................... 9/6
isti optiky pehrva CD Philips SBC3510 ................................................ 4/7
Zvten hlasitosti melodickho genertoru .................................................... 6/7
Zvten vkonu nf zesilovae (DPS) ........................................................... 31/7
Digitln kamkorder PANASONIC NV-DA1EG................................................ 4/8
Modul videodekodru SVC profi (DPS) ......................................................... 12/8
Regenertor synchronizan smsi videosignlu R-1 (DPS) ........................ 20/8
Bezrov sluchtka Philips SBC HC 120 .................................................... 3/9
Potlaen rezonance vkovho reproduktoru .............................................. 15/9
Linern trimr simuluje logaritmick pi zen zeslen ................................... 18/9
Muzikantsk boxy pro blzk poslech ................................................. 28/9, 18/10
Spna, kter pipoj reproduktory se zpodnm (DPS) ............................... 5/10
Reproduktorov soustavy BESIE I ................................................................ 7/10
Hudebn minisystm Philips FW 890 ............................................................ 3/11
Elektronick metronm (DPS) ....................................................................... 6/11
Reproduktorov boxy pro domc kino ....................................................... 16/11
Nf zosilova 2x 10 W Midrawatt 3 (DPS) .................................................. 25/11
Pehrvae obrazovch a zvukovch desek Philips - DVD........................... 3/12
Regultory hlasitosti .................................................................................... 28/12
Inovovan verze hifi zesilovae 2x 40 W (DPS) ............................. 35/2M, III/2M
Nf zesilovae (DPS) ..................................................................................... 3/3M
Zesilovae pro subwoofer (DPS) ............................................................... 26/3M
Vhybka pro subwoofer ............................................................................. 31/3M
Barevn hudba (DPS) ................................................................................ 32/3M
Blikae (DPS) ............................................................................................. 34/3M
B
Bateriov stereofonn zesilova ................................................................. 28/4M
Odpojova sluchtek .................................................................................. 28/4M
Pehrvac zesilova pro magnetofon s mikrokazetami ............................. 29/4M
Zesilova pro sluchtka (DPS) ..................................................................... 3/6M
High-End zesilova pro sluchtka (DPS) ..................................................... 4/6M
Pedzesilova pro elektrickou kytaru (DPS) ................................................. 7/6M
Zesilova pro kytaristy (DPS) ....................................................................... 8/6M
Experimenty s umlou hlavou (DPS) ......................................................... 12/6M
Sustain (DPS) ............................................................................................ 13/6M
Penosn zesilova Busker (DPS) ............................................................. 15/6M
Indiktor pebuzen (DPS) .......................................................................... 19/6M
Jet jeden indiktor pebuzen (DPS) ...................................................... 21/6M
Rel ovldan videosignlem .................................................................... 21/6M
Univerzln vstupn zesilova ..................................................................... 22/6M
Zesilova 60 W s kvalitou CD (DPS) .......................................................... 23/6M
Akustick spna s inteligenc .................................................................... 25/6M
Zdroj stereofonnho signlu zvuku pboje Pacifickho ocenu ................. 26/6M
Vysla pro penos nf signlu po sovm veden ......................................... 9/1
Pijma FM pro penos nf signlu po sovm rozvodu .............................. 11/1
AM pijma pro sov rozvody .................................................................. 13/1
Univerzln korekn zesilova (DPS) ........................................................... 2/2
Rozboova pro video (DPS) ........................................................................ 4/2
Zpoovac linka s obvodem BBD (DPS) ................................................... 27/2
Stereofonn pedzesilova (DPS) .................................................................. 2/3
Koncov zesilova (DPS) .............................................................................. 4/3
pikov indiktor pro reproboxy (DPS) ..................................................... 18/3
Elektronick gong (DPS) ............................................................................. 25/3
Nzkoumov pedzesilova (DPS) ............................................................. 29/3
Horn propust ptho du (DPS) ................................................................ 26/4
Elektronick tpsmov vhybka (DPS) ....................................................... 4/5
Subsonick indiktor (DPS) ........................................................................ 16/5
Kytarov pedzesilova ............................................................................... 20/5
Sirna s tranzistorem MOS (DPS) .............................................................. 28/5
Wah-Wah box pro kytaru (DPS) .................................................................. 30/5
Pedzesilova s malm zkreslenm (DPS) .................................................... 2/6
Automatick spna vkonovho zesilovae (DPS) .................................... 14/6
Miniaturn pijma pro Meteosat (DPS) .......................................................... 9/8
Miniaturn vysla FM ...................................................................................... 7/9
Televizn tuner T-1 (DPS) ............................................................................. 22/9
Pmozesilujc pijma AM (DPS) .............................................................. 32/10
Telefonn FM retransltor ............................................................................ 30/12
Vysokofrekvenn technika - zajmav IO .................................................. 17/2M
Jednoduch KV pijma Modell 1054 pro zatenky .......................... 37/4M
40 let vysln z Kleti ................................................................................... III/4M
Miniprijma VKV 88 a 108 MHz - MID2831 (DPS) ..................................... 62/E
Konvertor pro dlouh vlny ........................................................................... 15/1
Obvod pro obousmrnou komunikaci (DPS) ............................................... 27/3
Dva telefony na jedn lince (DPS) .............................................................. 15/4
ANTNY, ANTNN ZESILOVAE, PSLUENSTV
Trik s antnou ................................................................................................. 7/2
Men elektrickch parametr antn ............................................................ 21/2
Pote s okolm pi stavb antn 2 ................................................................ 32/3
innost neviditelnch antn ...................................................................... 30/4
MFJ 259B - nov model analyztoru SV .................................................... 43/7
Aktivn pijmac antna pro amatrsk psma 160a 80 m ........................ 38/4M
Aktivn antna pro FM rozhlas (DPS) ......................................................... 38/4M
Mikrovlnn dly a antny pro penos vf energie
na dm, cm a mm vlnch ......................................................................... 3/5M
Amatrsk mikrovlnn antny Pavla ra, OK1AIY .................................... III/5M
Celovlnn smyky - antny typu QUAD ........................................................ 65/E
CUBICAL QUAD v radioamatrsk praxi (jak na to) ..................................... 67/E
A jet jeden QUAD na rozlouenou... ......................................................... 80/E
Aktivn antnn zesilova .............................................................................. 2/1
VPOTY OBVOD, NOV MATERILY, NOV TECHNIKA A TECHNOLOGIE,
POUIT NOVCH PRVK
Ako dimenzova polovodie? ........................................................................ 25/4
Maticov transformtory pro napjec zdroje
velkch stejnosmrnch proud.............................................................. 18/6
Optimalizace odporovho dlie potaem ................................................. 20/7
Rychl operan zesilovae s malou spotebou .............................................. 4/9
MAX809/MAX810 - obvody pro generovn signlu RESET ...................... 15/11
Nov supersvtiv LED .............................................................................. 23/11
Praktick nvrh osciltoru s obvodem NE612 ............................................ 34/6M
Nov druh svtivch diod ............................................................................... 15/E
Systm znaen integrovanch obvod ........................................................ 57/E
Katalogov list LF398 .................................................................................. 25/1
Katalogov list MC1496 .............................................................................. 28/1
POKYNY A POMCKY PRO DLNU
Odsvaka cnu s vysavaem ......................................................................... 8/1
Stiskem zapni, stiskem vypni ......................................................................... 13/2
Atypick skrutkova ......................................................................................... 7/7
Bezdotykov pjen ........................................................................................ 13/7
www.servisman.com ..................................................................................... 31/9
Odpjen soustek SMD ............................................................................. 7/12
Oprava pjeky ............................................................................................. 61/E
ZDROJE, MNIE, REGULTORY
Laboratorn stabilizovan zdroj P230R51D ..................................................... 4/1
Jednoduch napjec zdroj ............................................................................. 5/1
Jednoduch impulsn regulovateln zdroj ....................................................... 7/1
Integrovan senzor proudu zabrn nejhormu ............................................ 15/1
Vpoet usmrovae sovho zdroje ......................................................... 26/1
Zdroj stabilnch 3,3 V z baterie Li-ion nepotebuje induknost ...................... 10/2
Varta na Internetu ......................................................................................... 16/2
Ochrana zte ped peptm ..................................................................... 31/2
Akumultory, kter jsou jin ............................................................................ 5/3
Netradin zvada u LM317 .......................................................................... 17/3
Nkolik novinek od Maxima .......................................................................... 2/4
Mi kapacity akumultor (DPS) ................................................................ 14/4
Zkuenosti s alkalickmi akumultory ............................................................. 4/5
Spnan stabiliztor napt 2,2 a 17 V/5 A (DPS) ........................................ 21/5
Maticov transformtory pro napjec zdroje
velkch stejnosmrnch proud.............................................................. 18/6
Impulsn provoz prodlou ivot napjec baterie .......................................... 20/6
Jak na zkratovan lnky NiCd ..................................................................... 30/6
Usmrova pro impulsn stabiliztor ........................................................... 31/6
Jednoduch vybje ...................................................................................... 21/7
Inteligentn akupak a napjec zdroj pro run radiostanice (DPS) ................ 25/7
Impulsn regulovan zdroj svtla s konstantn svtivosti ................................. 3/8
Periodick spna s asovaem CMOS 4541 ................................................. 7/8
Ochrana proti peplovn napjecho napt ................................................. 7/8
Stabiliztor s regulac proudu .......................................................................... 8/8
Ochrann obvod umon krtkodob proudov piky ................................. 11/8
Supertenk lithiov baterie ............................................................................ 24/8
Referenn zdroje napt s velmi malm teplotnim driftem .............................. 2/9
Nov generace regultor napt s malm bytkem napt ............................ 2/9
Modul spnanho zdroje 5 V (DPS) ............................................................... 10/9
Rychle rychlonabjeka (DPS) ...................................................................... 11/9
Potlaen ruen v psmu 10 kHz a 30 MHz .................................... 19/9, 13/10
Signalizace pro nabje akumultor NiMH s MAX713 ............................... 15/10
Lithiov polymerov akumultory s tloukou 3,6 mm ................................ 17/10
Pesn proudov odvd .......................................................................... 29/10
Pamov efekt akumultor NiCd ............................................................. 30/10
Novinky ve vvoji malch NiCd a NiMH akumultor.................................. 31/10
Jak napjet vce svtivch diod v srii zdrojem 5 V ..................................... 15/11
Jednoduch impulsn nabjeka NiCd a primrnch lnk (DPS) .............. 28/11
Nbojov pumpa s minimlnm zvlnnm vstupu ...................................... 29/11
Jednoduch zdroj symetrickho stabilizovanho napt (DPS) .................... 6/12
Nabjen alkalickch akumultor ................................................................ 29/12
Zdvojova napt ......................................................................................... 30/12
Obvody pro indikaci a ochranu pi pept i podpt
a dohledov obvody (supervizory) ....................................................... 20/1M
Zajmav integrovan obvody - regulan technika ...................................... 3/2M
Laboratorn zdroj (DPS) ............................................................................. 35/3M
Nabjeky s konstantnm naptm (DPS) ................................................... 36/3M
Sov spnac systm II (DPS) .................................................................... 3/4M
Ekvalizr pro stejnosmrn ventiltory ...................................................... 34/4M
Akustick indiktor vpadku st ................................................................ 34/4M
Ochrana tfzovho motoru ...................................................................... 39/6M
Modulov nabjeky akumultor.................................................................. 20/E
Netradin vyuit obvodu LM317 .................................................................. 64/E
Jednoduch nabjeka akumultor ............................................................. 6/1
Indiktor przdn baterie .............................................................................. 7/1
Prodlouen doby ivota baterie 9 V ............................................................. 8/1
Tester kapacity baterie .................................................................................. 8/1
Signalizace vybit akumultoru pro modele (DPS) ................................... 20/1
Nabjeka akumultor s U2400 (DPS) ...................................................... 13/2
Kempinkov mni napt (DPS) ................................................................ 16/2
Vkonov mni s TL497 (DPS) ................................................................. 23/2
Mni z 12 V pro zivku (DPS) .................................................................. 25/2
Mni napt z +12 V na -5 V (DPS) ........................................................... 29/2
Napjec zdroj pro zesilova (DPS) .............................................................. 7/3
Elektronick zt (DPS) .............................................................................. 9/3
Tester bateri (DPS) .................................................................................... 22/3
Univerzln napjec zdroj (DPS) .................................................................. 2/4
Napjec zdroj se snmnm napt (DPS) .................................................. 13/4
Tranzistorov invertor napt (DPS) ............................................................ 24/4
Pstrojov zesilova s napjenm 3 V ........................................................ 25/4
Precizn usmrova (DPS) ........................................................................ 28/4
Jednoduch zdroj 10 A (DPS) ....................................................................... 2/5
Hlda napt akumultor (DPS) ............................................................... 24/5
Zdvojova napt (DPS) .............................................................................. 29/5
Spna nouzovho osvtlen (DPS) .............................................................. 4/6
Napov regultor s extrmn nzkm bytkem napt I (DPS) .................. 9/6
Napov regultor s extrmn nzkm bytkem napt II (DPS) ............... 11/6
PWM regultor 12 V/2 A (DPS) ................................................................... 21/6
Zlon zdroj pro bezdrtov telefon (DPS) ................................................ 27/6
RZN APLIKOVAN ELEKTRONIKA, ZABEZPEOVAC TECHNIKA, ELEKTRONIKA
VE FOTOGRAFII, PRO MOTORISTY, MODELY, HRAKY
Modelsk blika (DPS) ............................................................................... 13/1
Blikajc svtlo ............................................................................................... 28/1
Uhlkov otrasov sonda ................................................................................ 6/2
Senzor otisk prst ....................................................................................... 10/2
Regultor teplovodnho erpadla slunenho kolektoru (DPS) .... 17/2, 23/3, 19/4
Vstran majk (DPS) ................................................................................... 7/3
Soumrakov spna a detektor li ................................................................... 7/3
Levn a inn imobilizr (DPS) ..................................................................... 7/3
Kdo dv? ....................................................................................................... 31/3
Kamerov moduly ........................................................................................... 3/4
Indiktory napt pro automobil (DPS) ..................................................... 5/4, 7/5
asov spna PIC pro fotokomoru (DPS) .................................................... 26/4
Svteln pouta s tbarevnou LED............................................................... 27/4
Hlda zavench dve chladniky .................................................................. 7/5
Elektronick cvrek ....................................................................................... 13/5
Systm pro ovldn vrat (DPS) ........................................................... 26/5, 21/6
Digitln fotografick pstroj Olympus 840L .................................................... 4/6
Kapacitn spna ............................................................................................. 7/6
zen elektrickho kotle (DPS) .................................................................... 16/6
Dalch pt bistabilnch obvod ovldanch tlatkem .................................... 6/7
Jednoduch kdov spna ............................................................................. 6/7
Impulsn regultor pro modelovou eleznici .................................................... 7/7
Men osvtlen digitlnm multimetrem....................................................... 13/7
Spna motorku pro leteck modele (DPS) ................................................ 22/7
Univerzln zbleskov jednotka (DPS) ........................................................ 18/8
Detektor pohybu s minimln spotebou ........................................................ 24/8
Servotester zen PC (DPS) ........................................................................ 25/8
Svteln spna ............................................................................................... 7/9
TIMER 5 (DPS) ............................................................................................... 8/9
Netradin blika ........................................................................................... 5/10
Pltnk ........................................................................................................... 6/10
Elektronick ultrazvukov palka na psa .................................................... 6/10
Schodiov spna s prodlouenm nastavenho asu (DPS) .................. 20/10
Vstran bzuiak ......................................................................................... 6/11
Znovu jednoduch kdov spna ................................................................. 7/11
Periodick asova (DPS) ............................................................................ 8/11
Kdov zmek (DPS) .................................................................................. 10/11
Schodiov asov spna, tentokrt jinak (DPS) ..................................... 13/11
Hadi nebo tak bc svtla (DPS) .......................................................... 21/11
Zabezpeovac zazen (DPS) ..................................................................... 8/12
Bezdrtov domovn zvonek s digitlnm kdovnm (DPS) ....................... 12/12
Motoalarm ................................................................................................... 19/12
Genertor impuls s periodou 1 den ........................................................... 29/12
Detektor piblen ....................................................................................... 30/12
Automatick spna obhovho erpadla stednho topen ....................... 31/12
Dlkov ovldn I svtlem...................................................................... 29/2M
Lodn sirna ............................................................................................... 35/3M
Elektronick hrac kostka ........................................................................... 30/4M
Hrac strojek ............................................................................................... 30/4M
astn sla .............................................................................................. 32/4M
Jednokanlov IR ovldac souprava ........................................................ 32/4M
Monitor telefonn linky ................................................................................ 33/4M
Hleda elektrickho veden ........................................................................ 35/4M
asov spna s pesnm nastavenm asu po minut ............................. 36/6M
asov spna s 555 .................................................................................. 37/6M
Semafor pro modelovou eleznici .............................................................. 37/6M
Kdov spna ........................................................................................... 38/6M
esticp hvzda (DPS) ............................................................................. 38/6M
Infraerven diakov ovldanie INFRA81 (DPS) ......................................... 29/E
ComZel potaov programovaten ovldanie koajiska (DPS) ................. 32/E
Programovateln automaty PA 44 a PA 82 (DPS) ........................................ 38/E
10 zapojen s obvodem LM3909 ................................................................... 52/E
Detektor kov ................................................................................................ 53/E
Jednoduch autoalarm.................................................................................. 2/1
Vyhledva automobilu ................................................................................. 4/1
Detektor smru pohybu ............................................................................... 20/1
Elektronick hrac kostka ............................................................................ 22/1
Prodluovk pro IR ovldn (DPS) ............................................................ 6/2
Automatika pro zadn stra (DPS) ............................................................. 10/2
Booster pro digitln eleznici (DPS) ........................................................... 20/2
Detektor sovho veden (DPS) ................................................................. 12/3
Elektronick posteh pro 8 hr (DPS) .................................................... 20/3
Jednoduch detektor kov (DPS) ............................................................... 14/5
Zesilova pro PIR idlo (DPS) ..................................................................... 18/5
Bc svtlo (DPS) ..................................................................................... 22/5
idlo vlhkosti (DPS) .................................................................................... 26/5
Jednoduch kdov zmek (DPS) ................................................................ 6/6
Ultrazvukov spna - vysla/pijma (DPS) .............................................. 16/6
Jednoduch optick spna (DPS) .............................................................. 24/6
Detektor sovho veden (DPS) .................................................................... 25V
Spna s magnetickm kontaktem (DPS) .................................................... 28/6
C
TECHNIKA A METODIKA RADIOAMATRSKHO SPORTU, CB
LNKY PRO MLDE
RUBRIKY
HISTORIE
OPRAVY A DOPLKY KE STARM LNKM
Z radioamatrskho svta.......................................... 43/1, 45/2, 43/3, 43/4, 43/5,
44/6, 43/7, 44/8, 43/9, 44/10, 43/11, 43/12
Kondenztory, jejich vlastnosti a pouit ............................................. 6/1, 5/2, 6/3
Mlde a radiokluby .................................................................... 47/2, 47/9, 47/11
Znaen elektronickch soustek a schematick znaky ................................ 4/4
Logick (slicov) obvody ........................................................... 4/4, 6/5, 6/6, 5/7
Oprava k lnku Stroboskop z PE 12/98 ........................................................ 4/2
K lnku Soumrakov spna z PE 11/98 ..................................................... 17/3
Oprava k lnku Modelsk blika z PE AR1/99 (DPS) ................................ 4/4
Niekoko poznmok k lnku Zesilova s elektronkami z PE 3/99 ............... 31/5
...k lnku Zesilova s elektronkami (PE 3/99) .............................................. 31/5
innost neviditelnch antn (PE-AR4/99) ................................................... 28/6
Kontroverzn modem (PE-AR 9/97) ................................................................. 28/6
Ptistavov indiktor napt (PE-AR 5/99) ........................................................ 7/7
Z ohlas na seril CB reportu Nkolik jednoduchch vysla
pro psmo CB .......................................................................................... 42/7
Jednoduch kalibrtor (DPS) .......................................................................... 29/1
Kvalifikan zvod v telegrafii Holice 1998 ...................................................... 43/1
Nkolik jednoduchch vysla malho vkonu pro psmo CB ............ 42/1, 32/2,
32/4, 32/5, 42/6
Na expedici v bakorch a spoza kamen........................................................ 43/2
JY1 - silent key ................................................................................................ 43/3
Zase jedna pevratn novinka ...................................................................... 31/4
Zkladn transvertor pro psmo 432 MHz (DPS) ............................................ 25/6
Jak je to s provozem paket rdio na psmu CB? ............................................ 42/6
QSL-routes ........................................................................................................ 4/6
Palestina - nov zem DXCC ......................................................................... 44/7
Modem Manchester 2400 bps (DPS) .............................................................. 29/8
Digitln provoz na psmu CB povolen ........................................................... 42/8
Nov CB radiostanice DANITA 1608 ..................................................... 42/8, 32/9
eskoslovensk radiosvt .............................................................................. 32/1
Nrodn technick muzeum ............................................................................ 42/2
Popov nebo Marconi? ............................................................................ 42/3, 42/4
Elektronky - renesance nebo nostalgie? ......................................................... 30/5
Sptnovzobn prijma - preo nie? (DPS) ................................. 42/5, 43/6, 32/7
Historie se s drobnmi modifikacemi opakuje... .............................................. 32/7
Sto let od narozen Pravoslava Motyky, OK1AB .................................. 43/8, 42/9
D
Elektronika pro nejmen .............................................................................. 22/5
Vysln po drtech (DPS) .............................................................................. 6/8
Hrtky s logickmi obvody ................................................... 5/9, 4/10, 5/11, 5/12
Nov knihy ........ 3/1, 4/2, 5/3, 8/4, 5/5, 32/6, 30/7, 5/8, 4/9, 6/9, 9/10, 4/11, 4/12
Informace, informace... 8/1, 7/2, 8/3, 6/4, 8/5, 8/6, 7/7, 8/8, 7/9, 6/10, 7/11, 7/12
O agentovi A 54 trochu jinak ............................................................ 43/10, 42/11
Radiostanice domcho odboje I ...................................................... 42/11, 42/12
Radiostanice domcho odboje II ................................................................ 42/12
Djiny penosu zprv na dlku ............................. 2/1M, II/1M, 1/2M, II/2M, 1/3M,
II/3M, 2/4M, II/4M, 1/5M, II/5M, 1/6M, II/6M
Od Elstru pes enka k RDM-12 ......................................................... 1/E, II/E
SLICOV A VPOETN TECHNIKA
Multiplexn buzen displeje LED mikrokontrolrem ......................................... 22/1
Mikroterminl MT8 (DPS) ................................................................................ 11/2
Obousmrn interfejs k portu EPP u PC ......................................................... 28/2
Jsou ipov karty bezpen? ............................................................................ 2/3
UCB/PIC-2SX: stle vt vkon ..................................................................... 25/3
AudioPort (DPS) .............................................................................................. 27/3
Programtor jednoipovch mikropota Atmel AT89C51 (DPS) ................ 12/5
Internet v kapse nebo ve vaem potai ........................................................ 17/5
PHC reader (DPS) .......................................................................................... 29/6
Interface pro virtuln realitu (DPS) ................................................................. 14/8
ipov karty prakticky (DPS) .......................................................................... 12/9
Programtor pamt ady 93Cxx (DPS) .......................................................... 16/9
1 MB SRAM (nejen) pro DIMM-PC (DPS) ....................................................... 26/9
Pripojenie dynamickho mikrofnu ku zvukovej karte PC............................. 18/12
Teplotn zen chlazen procesoru .............................................................. 25/12
PC hobby
Geobze - profesionln mapy pro bn uivatele ........................................ 33/1
AutoPC............................................................................................................ 36/1
Internet 2 ......................................................................................................... 37/1
Informace pro prci se softwarem Microsoftu ................................................. 38/1
EuroPlus+REWARD ....................................................................................... 33/2
Internet ..... 35/1, 35/2, 35/3, 36/4, 38/5, 35/6, 39/7,36/8, 40/9, 39/10, 38/11, 39/12
Microsoft Creative Writer 2 .............................................................................. 37/2
Kancel roku 2000 ......................................................................................... 38/2
CD-ROM ............ 40/1, 40/2, 40/3, 40/4, 41/5, 38/6, 41/7, 39/8, 41/9, 41/10, 41/11
SHAREWARE ............................................................................... 41/1, 41/2, 41/3
Domc stih videa ............................................................................... 33/3, 36/7
esk Microsoft publisher ............................................................................. 38/3
Age Empires ................................................................................................. 33/4
Galvanick oddlen linky RS232 ................................................................. 39/4
CeBIT 99 Hannover ...................................................................................... 33/5
VISIO TECHNICAL ....................................................................................... 33/6
AutoRoute Express 2000 .............................................................................. 33/7
Nov supermy Microsoft IntelliMouse Explorer ........................................... 35/7
Levn televizn karta do PC .......................................................................... 38/7
Pehrvae MP3 ........................................................................................... 33/8
Pozor na BackOrifice 2000! .......................................................................... 38/8
Novinky v OFFICE 2000 .................................................................... 33/9, 35/10
Univerzln bezdrtov propojen Bluetooth ................................................. 36/9
Virtuln asistentka Mary ............................................................................... 39/9
Vypad to jako Windows,
ale funguje to na potach ji od AT286, 386 ... ................................. 33/10
Windows DNA 2000 .................................................................................... 37/10
Kamera k PC pes USB .............................................................................. 38/10
Aktivn dokumenty ....................................................................................... 33/11
Nov hry od Microsoftu ............................................................................... 35/11
AVerKey 300 ............................................................................................... 36/11
FormFiller .................................................................................................... 37/11
TVCapture98 ............................................................................................... 37/12
Rdiov my ............................................................................................... 38/12
Lidov Windows .......................................................................................... 38/12
M Microsoft monopol? ............................................................................... 38/12
Setkn Holice 99 ......................................................................................... 44/8
Diplom Rozhledny R.................................................................................. 43/9
Digitln audiopam Kecal 3 (DPS) ..................................... 10/10, 30/11, 26/12
Pehled homologovanch zazen pro CB v R........................................ 42/10
esk asociace klub CB .......................................................................... 42/10
Holice 1999 ................................................................................................ 44/10
Soupravy VOX k radiostanicm CB ............................................... 32/11, 32/12
Levn pijmac konvertor pro psmo 50 MHz ........................................... 32/6M
Telegrafn vysla 3 W pro psmo 18 MHz ............................................... 33/6M
S-metr s pskovm zobrazovaem s LED ................................................ 35/6M
Holice 99 ...................................................................................................... III/M
Pijma pro psmo 144 a 146 MHz (DPS) ................................................ 73/E
Expedice na ostrov St. Bandon ..................................................................... III/E
K lnku Domc poplachov zazen z PE 9/98 ....................................... 27/8
Zkuenost ze stavby PIC-LC metru z PE 3/98 .............................................. 27/8
K lnku Spna osvtlen pyrosenzorem z PE 1/97 .................................. 27/8
K lnku KA22235 5psmov grafick ekvalizr z PE 10/97 ...................... 27/8
Doplky k poplanmu zazen z PE12/97 ................................................ 23/11
Oprava k lnku Kapesn TV genertor PAL z PE 5/99 ........................... 23/11
Oprava k lnku Univerzln zbleskov jednotka z PE 8/99 ................... 31/12
Oprava lnku Barevn hudba z KE 3/99 ................................................ 40/4M

Prakticka Elektronika 1999-12

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 1999-12

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Praktick elektronika A Radio - 12/99

RONK IV/1999. SLO 12

You might also like