KNIHOVNA SVOBODN KOLY VD HERMETICKCH SV. II.

Egyptsk hieroglyfy
a jejich filosofie
Napsal Pierre de Lasenic

UNIVERSALIA, PRAHA 1935

slba

Obsah
vodn poznmka vod ..................................................................... 3 5 7 9 10 11 11 12 12 14 15 15 16 16 17 17 18 19 22 26 29 30 33 39 43 45 ...................................................................................... ...............................

I. Egyptsk hieroglyfy a jejich gramatick zklady

Hieroglyfy, jejich definice a vznam ........................................... Hieroglyf v irm slova smyslu ................................................. Hieroglyf v um slova smyslu ................................................. Psmo veobecn ................................................................... Znaky psma ....................................................................... Znaky fonetick ................................................................... Znaky slovn ....................................................................... Determinativa ...................................................................... slovky ............................................................................ Osobn zjmena ................................................................... Jmno podstatn ................................................................... Jmno pdavn .................................................................... Sloveso .............................................................................. Poznmky ke skladb vt ......................................................... II. Egyptsk hieroglyfy a jejich filosofie .............................................

Hieroglyfick prvky se zetelem na jejich esotern vznam .................. Hieroglyfick prvky v nboenskm esoterismu .............................. III. Egyptsk hieroglyfy: slovnk ......................................................

Obrazov tabulky ................................................................. Legenda k tabulkm .............................................................. Seznam eskch vznam ........................................................ Seznam transkribovanch vznam ............................................. Bibliografick rej stk ...............................................................

vodn poznmka
Knka tato, je jest vatkem z dla obshlejho, jest pouhou reakc na iv zjem o esotern prvky hieroglyfickho psma egyptskho. Vydna byla jako informativn pruka, nebo legenda k piloenmu slovnku a m slouiti pouze k veobecn orientaci v obrazovm psm staroegyptskm. Skld se ze ti dl: I. II. Gramatick zklady, obsahujc hlavn pravidla mluvnick, Filosofie hieroglyf esotern jejich pojet, je nem s oficieln vdeckou egyptologi nieho spolenho, III. Slovnk. Z technickch dvod nebylo mono v dle prvnm a druhm otiskovati pslun znaky a slova v pvodnm tvaru; proto nahrazeny jsou odvolnm na hieroglyfick tabulky dlu tetho, to jest slovnku, pi em arabsk slo zna sloupec svisl, psmeno pak vodorovn dek zmnnch tabulek, kde lze na text vztahujc se slova a znaky snadno vyhledati. AUTOR.

vod
V ptm tiscilet ped potkem na chronologie existovala v severn Africe ji rasa dokonale pipraven, sjednocen a tak dalece inteligentn, e mohla nastoupiti historickou epochu vyvinut lidsk kultury. Touto rasou byla rasa erven Egypan, obvajc dol Nilu, je podle hlavnho msta Menoferu a podle mstnho boha, jen slul Ptah, bylo nazvno Hekoptah, ecky Aigyptos, pozdj Egypt. Egyptsk kalend zaveden byl podle astronomickch vpot roku 4241 p. Kristem v krajin kolem Memfidy a Heliopole, a roku 4190 stal se Meni krlem Hornho a Dolnho Egypta. Egypan psali znaky obrzkovmi, psmem ideografickm nebo hierogl yfickm, je pozdji stalo se psmem posvtnm a udrelo se a do konce XVI. stolet na ry. Rozlutn hieroglyfickch znak podailo se vak a teprve v dob nov francouzskmu egyptologovi Champollionovi. Champollion a jeho kola, kter se vak omezila na analytick studium text bez ohledu na jejich vnitn, esotern vznam, setkala se se znanm potem odprc nejen z ad esoterik, ale i svch vlastnch. (M. A. Moret, Cons. au Muse Guimet, A. Cayet ,atd.) Podle esotern hypotzy byl Egypt koloni rasy erven, atlantsk. Tento pedpoklad me nm osvtliti adu otzek dosud nejasnch: rasa zvan domorod, je vyspla k nejvymu stadiu neolitick civilisace, okupovala dol nilsk. Rasa ciz, jet vysplej, neznmho pvodu, ovldla pedchoz a zaloila kolem Abydu svoji i. A touto novou rasou byli pravdpodobn Egypan. Odkud pili? Jejich jazyk a psmo jsou ji dokonale upraveny, p znaky, je nazvme hieroglyfickmi, psmem, je nen ji ve stadiu primitivnm, nbr dosplo k psmenm a slabikm. Jet ve XII. dynastii jsou v Egypt znmy a popisovny tyi zkladn rasy: 1. 2. 3. 4. Rotenu, nebo Egypan v pravm slova smyslu, rasa erven. Manu, lut s orlm nosem, pvodu asiatskho. Nahau, ern s vlnitmi vlasy. Tamahu, bl s oima modrma, kte pili z Lybie a ostrov v moi Stedozemnm.

Porovnme-li pak hieroglyfy perunsk s pvodnmi egyptskmi, atlantsk pvod krlovsk rasy v Egypt stv se vce ne pravdpodobn. Atlantis byla podle esoternho uen i kolbkou rasy na, rasy arijsk, hieroglyfy jsou tedy i nejstarm znmm psmem, je derivovalo pmo z arijsk pravlasti Atlantidy. A na tomto dvod spov i nezbytnost znalosti hieroglyf pro esoterika, filosofa a filologa. Vtina symbol, a u filosofickch nebo nboenskch a hlavn svtov filosofick idey skryty jsou ve sv pvodn esenci v egyptskch legendch a jejich symbolickm psmu, kter vychz ji z V. tiscilet ped potkem kesansk chronologie. A tak poctivm studiem hieroglyf mono souasn studovati i kulturu a inician komplexy esoterismu egyptskho, kter jest klem ke skrytm prvkm vech nboenstev a mytologi pozdjch.

I.

Egyptsk hieroglyfy
a jejich gramatick zklady

Hieroglyfy, jejich definice a vznam. Hieroglyfy v um slova smyslu rozumme znaky obrzkovho psma egyptskho, jeho uvalo se pozdji hlavn k obadnm nboenskm a pamtnm npism v Egypt. V irm slova smyslu zna hieroglyf vyjden urit pravdy nebo mylenky cestou symbolickou tak, aby byla iteln jen zasvcencm bez ohledu na jejich nrodnost a jazykovou pslunost. ekli jsme, e hieroglyfy jsou psmem obrzkovm; sdluj tedy tenovu chpn svj smysl v pedstavch, pmo, bez prostednictv mozkovho akustickho centra. K usnadnn chpn pokusme se objasniti tuto zsadu schematicky:

Pi normlnm ten slov napsanch modern abecedou, uvdj se v innost ti hlavn mozkov centra: 1. centrum optick (pmo spojen se zrakem), 2. centrum fonetick (pmo spojen se sluchem a mluvidly), 3. centrum apercepn (chpavost, vnmavost). Tato ohniska jsou od sebe vzjemn do jist mry neodvisl, jak lze se snadno pesvditi pozorovnm svch vlastnch mylenkovch pochod: meme za uritch podmnek mluviti, myslce souasn na vc zcela odlinou, nebo pozorovati njak jev a vyjadovati ve stejn dob mylenky, je s nm nemaj nieho spolenho. Latinkou psan slovo vyjaduje pmo pouze vslovnost, nikoliv vak ideu. (Tato vzna jest zvukem.) teme-li njak slovo (viz obr. 1), mus obraz napsanho bti pedn centrem 1. centru 2., kde mn se na pedstavu vslovnosti, zvuku, a tato sdlovna jest dle bu mluvidlm nebo centru . 3., apercepnmu, je tuto zvukovou pedstavu mn v pedstavu skutenou, obrazovou. V prvm ppad, kdy teme hlasit, centrum . 2. pedv pedstavu vslovnosti pmo mluvidlm; me nastati tak zvan ten bezmylenkovit, kdy neuvdomujeme si ani obsah a pedstavu toho, co pedtme; centrum slo 3. jest vypnuto. ten hieroglyficky psanho slova podmiuje vak psoben na centrum . 3., apercepn, tedy imaginativn vybaven pedstavy (obraz 2).

Nehled ke zjednoduen mylenkovho procesu pi vnmn obsahu tohoto psma, monost

neptomnho ten snena jest v tomto ppad na minimum, a asociace a syntza ide neme tm bti zamnna za syntzu slov a imaginovanch shluk psmen, jak se asto v ppad prvm zcela mimovoln stv. A toto jest jedna ze zkladnch hodnot hieroglyfickho psma. Mylenka, kter nen imaginovna v ideogramech jest metafysicky bezcenn. Slovo, kter neevokuje ideu nem o nic vt hodnotu, ne neartikulovan zvuk divokho zvete. Obrazy a symboly in hieroglyfick psmo psmem ideografickm. A ideografismus vede sm o sob automaticky svm psobenm na lidsk mylen k syntetinosti a k pmmu vztahu plnu hmotnho a mentlnho s plny vymi. Kad z nrod pak mrn s pemnou svho ideografickho psma na psmo alfabetick stval se analytickm na kor schopnost syntetisanch. Hieroglyfy jsou tedy psmem inicianm, jeho podstata jest esotern zdvodnna. Hieroglyf v irm slova smyslu. Chceme-li zaznamenati uritou mylenku nebo zkon, meme tak uiniti dvma metodami: 1. bnm psmem alfabetickm, 2. symbolicky, nebo hieroglyficky. Tak na pklad prvn vta Smaragdov desky: Jest pravdiv, e to, co j est dole j est j ako to, co j est nahoe, aby se naplnil y zzraky j edin vci. Tento zpsob transkripce bude pstupn kadmu, kdo zn psmo a pslun jazyk, ale ideograficky nebude dokonalm. Symbolick nebo hieroglyfick psan tto vty nebude naproti tomu pstupn kadmu mozku, nbr pouze tm, kte maj speciln vzdln a vy inteligenci, ale bude srozumiteln bez rozdlu vem lidem tohoto druhu, a ji jsou nrodnosti jakkoliv.

Tento znak, symbolick, me ale proti pedchozmu zpsobu transkripce bti ten jako vechny jin tohoto druhu obrcen: Jeden (prvn), universln zkon vc dolej ch j est zkon o analogich, vzni kl z popudu hoej ho (duchovna). A on j est pravdou zemskou, kter s vt i na nebi. Podobn, veobecn znm hieroglyfick symbol jest tak zvan hexagram. Skld se ze dvou rovnostrannch trojhelnk, kter svou podobou oznauj vzjemn pomr tchto analogi: hmotno, trojhelnk dolej, jest zrcadlovm obrazem duchovna; (trojhelnk hoej). (Viz obraz 4a.) Povaha tchto dvou obrazc dv jasn tuiti jejich smrovou tendenci: duchovno, tendence stoupav, hmotno, klesajc. Spojeny v jeden celek dvaj tyto dva trojhelnky pravideln symetrick a estetick celek, hexagram (obr. 4b), kter symbolisuje ivot, co jest rovnovha, i spojen duchovna s hmotnem. Pokud tyto dva triangly jsou spojeny, udruje se hexagram (symbolicky eeno) nad zemskou hladinou, tedy ije; jejich oddlenm nebo rozlouenm vznik dekomposice, rozklad, trojhelnk hoenn vystupuje a dolej kles do zem, hmoty, co zna smrt.

Opeme-li v hexagramu kruh (obr. 4c), symbol vnosti, vznik hieroglyf vnho ivota: spojen ducha a hmoty jest v nekonenu, nebo zkonem nekonena. Jest samozejmo, e smysl

10

symbolickch prvk v tomto ppad mono nahraditi rznmi protiklady jako dobro a zlo, den a noc, klad a zpor atd. Hieroglyf v um slova smyslu. Hieroglyfick psmo egyptsk zahrnovalo v sob oba shora zmnn zpsoby psan: obsahovalo znaky hlskov i ideografick symboly. Tak spojovalo v sob egyptsky napsan slovo hieroglyf hlskov nebo sylabick i hieroglyf ideografick neboli determinativ. K snadnjmu pochopen uvdme pklad aplikovan na etinu: mli bychom na pklad napsati slovo koruna; jako znaky hlskov zvolme proto obrazy vc, je zanaj hlskami, z nich volen slovo jest sestaveno: kl, ryba, n (viz obraz 5a). Ponvad ale k r n mohlo by znaiti i slova jin, byly-li by dosazeny jin samohlsky, zakonen jest cel hieroglyf jet znakem symbolickm (III. b), jinak zvanm determinativ.

Tedy: v obraze 5b znak I. jest pkladem znaku sylabickho, II. znaku hlskovho a III. determinativnho. Podle schmatu v obr. l a 2 mohly by psobiti znaky I. a II. v obraze 5 uveden pi ten podle drhy 123 znak slo III., ale vdy podle drhy 132. Psmo veobecn. Podle hlavnch obdob vvoje jazyka egyptskho, dlme egypttinu na 5 nsledujcch hlavnch td: 1. staroegypttina, t. j. vdeck a literrn e chrmov, je od svho pvodu udrela se a do doby msk. 2. lidov e stedn e. 3. lidov e e nov, ili novoegypttina. 4. e demotick, lidov e eck doby Egypta, je mla i svoje psmo. 5. e koptick, mluven v kesansk dob Egypta a psan typy eckmi. Psmo v jazycch 14 sestv pouze ze souhlsek, jako tm vechna orientln psma. Ji od nejstarch dob jednotliv hieroglyfick znaky byly zkracovny v bnm rychlm psan, a tak vzniklo psmo, zvan hieratick, kter vak od pvodnho hieroglyfickho neli se vce, ne nae typy titn od psanch psmenek. Psmo hieratick postupem asu rozpadlo se na dva druhy, to jest sestvalo bu z pouhch od sebe oddlench pevnch znak, nebo mnilo se v bnou kursivu, ve kter byla mnohdy i cel slova ve vt spojovna. A tato kursiva dala konen vznik tak zvanmu psmu demotickmu. Tolik pouze ke veobecn informaci; ze shora uvedench druh jazyka a psma egyptskho vzali jsme si v tomto pojednn za kol zbn studovati pouze jazyk staroegyptsk a psmo hierogl yfick, pvodn, a to alespo tak dalece, aby tomu, kdo prostudoval tuto pruku, bylo umonno sti zkladn a bn znaky pomoc piloenho otitnho slovnku. Hieroglyfick psmo sestv z obraz nstroj, rostlin, zvat, lid nebo prodnch jev a nebeskch tles. Poet jeho znak jest znan, ale k potenmu ten posta znaky, je uvdme v tomto dlku. Smr ps ma el pvodn od shora dol; pozdji z prava nalevo a mnohdy, podle vdeckho

11

nzoru, z dvod dekorativnch, bylo psno i z leva napravo. Se zetelem na modern zvyk psti z leva napravo, udruje se v pepisu text tento smr latince analogick. Uren smru, jakm bylo psno jest jednoduch; hlaviky figurek textu jsou vdy obrceny k zatku dky (viz obr. 6).

Kaligrafick pravidla staroegyptskho psma vyadovala rmovati jednotliv slova do pravohelnk, jmna krl pak do splotlch ovl. Znaky psma. Podle etymologickho vvoje dlme hieroglyfick znaky na ti hlavn tdy: 1. Znaky slovn nebo znaky obrazov v pravm slova smyslu, to jest ony, je vyjaduj samy o sob urit slovn pojem. Pozdji byly vedle toho t asto uvny i pro napsni slov jinch, je obsahovala stejn souhlsky. 2. Znaky fonetick, je vyjaduj pouhou slabiku nebo hlsku a mohou tud bti: a) sylabick, to jest slabiky vyjden jednm znakem (potem pes 120 podle Bergera). b) alfabetick, to jest abecedn psmena (kolem 24). 3. Znaky deter minati vn nebo deter minativa, je postavena za foneticky vypsanm slovem oznauj smysl. Gramaticky s ohledem na vznam a skladbu tchto znak, vychzejce od nejjednoduch ke sloitjm, adme hieroglyfick prvky nsledovn: 1. Znaky fonetick: a) abecedn, b) sylabick. 2. Znaky slovn. 3. Deter minati va. 1. Znaky fonetick (hlskov). a) Abecedn. Pvod znak abecednch nutno pirozen hledati ve znacch figurativnch, to jest slovnch. Vznikly asi v dob, kdy lidstvo ponalo si uvdomovati potebu zaznamenvn vslovnosti u jednotlivch pojm, jakmile bylo pozorovno, e tato se vlivem asu, prosted a ras sousednch mn. A tak urit mnostv pojmovch obraz bylo vyhledno, aby mohla bti sestavena abeceda. Kdeto ideogramy vznikly logickm postupem asov poteby, abecedn psmena byla vytvoena zpsobem zcela konvencionelnm, jsouce pravdpodobn dlem jakhosi vdeckho kongresu na potku Star e. Bylo vzato urit mnostv ideogram, je representovaly veobecn znm pojmy a bylo ureno, e tyto budou uvny od tohoto okamiku vhradn jako hodnoty hlskov, je u kadho z nich byla urena prvn psmenou slova, kter v egypttin odpovdalo pslunmu znaku. Tak na pklad: zvora, egyptsky ses, zvolena pro psmeno S. sta, ru, pro psmeno R, vody, a, pro psmeno , had, det, pro psmeno D atd. Vzhledem k tomu, e pesnou hranici mezi druhy jednotlivch znak nelze vymeziti, jeliko mnohdy pechz jedna tda do druh, bylo sestaveno nkolik typ hieroglyfickch abeced a index; ve starch edicch nkter charaktery, dnes pokldan za sylabick, byly povaovny za hlskov.

12

Abeceda zdola uveden jest sestavena synteticky podle uebnice Ermanovy a Bergerovy, z nich posledn m pvod v pracch Champollionovch. Slab souhlsky. (Samohlsky.) A, odpovd hebrejskmu ALEF a jest nejslab ze vech psmen; jet v kopttin bylo povaovno za plnou hlsku. Obraz, z nho vznikla tato psmena, pokldn byl myln za orla, jest to vak urit druh supa mrchoravho. Pepisovno bv psmenou nebo a; korespondujc hebrejsk znak jest pravdpodobn takt ALEF. Obrazov prvek tto hlsky jest rkosov list. A, podle Ermana hebrejsk AJIN, podle Bergera ALEF. Jako AJIN bylo toto psmeno uvno v dob persk, v koptickm vak zna ALEF. Semitsk VAU, dvojit W, podle Ermanna, U podle Bergera. Novj znak pro toto psmeno zaveden v nov i byl:

Siln souhlsky. Znaky uvan k vyjden psmena J v psmu nov e. Znak druh uvn byl vtinou k vyznaen tohoto psmene uprosted slova; prv psmeno ast ji v koncovkch; v npisech ze star e vyznaovalo dvojit I. Hebrejsk souvztanost JOD.

N; novj znak pro toto psmeno:

etymologick souvztanost: NUN.

F. Berger pepisuje toto psmeno t jako W a porovnv je se semitskm FE, Erman vedle toho s BETH. Obrazov prvek tohoto znaku je pl. B podle Ermana, B nebo V podle koly Champollionovy. Odpovdajc znak v hebrejtin BETH. P. Etymologicky odpovd FE. M, etymologick souvztanost: MEM pozdj znak pro toto psmeno byl: V penesenm slova smyslu GS, to jest strana, foneticky M. R nebo L koresponduje s hebrejskm E a LAMED. Berger ad do tto kategorie t znak jen jest jinak sylabickm RW nebo AR. H hebrejsk HE. H; siln H, aspirovan, etymologicky paraleln s CHETH. CH, hebrejsk CHETH, oba znaky vyslovuj se jako ostr ch. V pepisu oznaujeme v tto knize prvn znak CH, druh CH (podtren). Pvodn jejich

13

rozlien jest dnes neznmo; pro psmeno prv zaznamenv jet Champollionova kola ten jako X nebo KH. S, nepzvun. S, pzvun; pvodn diferenciace tchto psmen jest neznma; v dob Nov e mla ji stejnou vslovnost. . V nejstarch dobch, kdy egyptsk psmo nemlo specilnho znaku pro H, byla tato hlska pepisovna tmto psmenem. Etymologicky podob se semitskmu IN. K. Jako hebrejsk KAF nebo QOF podle Bergera, jen je pepisuje tak psmenou Q. K, jako hebrejsk KAF. G, GHIMEL podle Bergera. T, ensk hlska, semitsk TETH nebo TAU. T, modifikace hlsky pedchoz, v pozdj dob v mnohch slovech s touto zamovan. D, pro znak prvn, D pro znak druh: TETH nebo CADE. V novjch hieroglyfickch npisech bv mnohdy prv znak nahrazovn pvodnm starm tvarem psmene T. Tm by byla vyerpna hieroglyfick abeceda. Egyptsk psmo skld se vtinou ze souhlsek, prv tak jako hebrejsk, arabsk a jin psma orientln. Aby vak jednotliv slova byla vbec vysloviteln, vkld modern egyptologie mezi jednotliv souhlsky msto neznmch samohlsek psmeno E a slab souhlsky nahrazuje tak, e te A a A jako a, jako i nebo e, W jako u (viz kapitola slab souhlsky). Jest samozejmo, e tato vslovnost nen sprvn, nbr jest pouze pomocnm prostedkem k umonn etby. b) Znaky sylabick. Vedle znak abecednch uv hieroglyfick psmo i znaek tak zvanch sylabickch nebo slabikovch, kter ji od svho vzniku byly pokldny za znaky ist fonetick. V zklad sylabick znaky jsou dva nebo vce znak alfabetickch, spojench v jednom hieroglyfu. Kdo chce sti hieroglyfick psmo mus znti alespo hlavn z tchto znak: konc na A, na W a nkolik jinch dleitjch. Ostatn, je jsou uvedeny v piloenm slovnku nau se bhem asu automaticky. Znaky konc na A. (Viz tabulky ve slovnku.) AA 15k HA 8n CHA 9n SA 18g BA 6n CHA 7r DA 16p CHA 23p MA 16f SA 6p SA 18f SA 16c A 8k TA 19h TA 7a. Znaky konc na W: AW 17r IW 5g NW 16e/2 SW 8d HW 6b NW 19a RW 22r W 7f. Rzn: HN 8l MN 20h MS 9b WN 5m IN 7n MR 16i SN 13o. 2. Znaky slovn. Znaky slovn, nebo symbolick byly nejpvodnjmi hieroglyfy a jejich vznik a uvn pon ji v dobch pedhistorickch. Jejich podoba zobrazovala pvodn pedmty, je mly vyjadovati.

14

Podle zpsobu, jm tyto ideogramy traduj jednotliv pojmy, meme je dliti na ti hlavn tdy: I. Znaky p m, je svm obrazem pmo oznauj smysl slova: obliej HR (3s), oko IRT (3u), dm PR (10m), strom IMA (7u) atd. II. Symbolick, to jest ony, kter vyjaduj urit abstraktn pojmy obrazem konkrtnch pedmt, je je symbolisuj: noc. GRH (9g), jti IW (5c), vldnouti, vldce, vldkyn HKA (15d) atd. III. Znaky s vznamem penesenm. Jsou to obyejn pvodn znaky pm, je slou ve druh ad t k vyjden slov, kter maj stejn poad a druh hlsek: oko IRT, me znaiti t IR, to jest initi; dm PR, PR vyjti; strom IMA, IMA sladk atd. Vtina slovnch znak nebv vak psna samostatn i kdy se jedn pouze o vyjden jejich vznamu. Dvojhlskov slova p se obyejn slovnm znakem, k nmu se pipojuje jet koncov psmeno podle vslovnosti, u delch slov ob psmena posledn, u nkterch dokonce vedle slovnho znaku fonetick vslovnost bv cel vypsna. Jen mlo slovnch znak zstv bez jakkoliv fonetick ppony. Pklady pro slovn znaky s f onetickmi dodat ky: VSR siln (24e1), CHPR bti, existovati (24e2), ANCH ti (24f1), NFR dobr (24f2). ist foneticky bvaj psna pouze slova, kter ideografickho znaku nemaj. 3. Determinativa. Determinativn znaky slou k ulehen ten slov, sestavench z fonetickch znak; jsou jakmsi druhem veobecn poznmky na konci kadho neobvyklejho slova, poznmky, je m veobecn oznaiti asi smysl vznamu foneticky vyjdenho. Determinativn znaky se tedy netou, nbr slou pouze k povzbuzen pedstavivosti tene a k usnadnn ten. Pklady: 10m: dm, 2b: mu, 3a: ena, 2c: innost stn (mluviti, zpvati jsti, pti atd.), 5c: jti, 20i: vc, nebo vraz abstraktn atd. K oznaen irokho pojmu, jej vyjaduje determinativ, zakreslovno jest mnohdy plurln znamnko, sestvajc ze t krtkch kolmic, pod determinativn znak. Pklad: 24b, HKAW vldcov, 24c HRW dny. M-li se naproti tomu smysl determinativnho znaku siti, bv podkreslovn jedinou kolmic; tot plat i o substantivech, je jsou vyjdena jednm znakem (24d). slovky. a) Zkladn: WA 1 CHA 1000 MT 10 DBA 10.000 AT 100 HFN 100.000

Vslovnost dalch slovek: 2: SNVJ, 3: CHMT, 4: FDW, 5: DWA, 6: SIS, 7: SFCH, 8: CHMN, 9: PSD. Pi psan sloench sel vt slovka stoj vdy ped men; pklad: 24a napsan slo stoticetjedentiscptsetdvacetti 131.523. Data a daj e hodin bvaj pravideln kreslena jednikami vodorovnmi. Dul, to jest slo dv, daje mry a asu ponechvaj potan v gramatickm singulru, ostatn sla nebo poet pedpokldaj u potanho tvar plurln.

15

b) adov slovky tvo se koncovkou NW. SNNW druh, MTNW dest.

Osobn zjmena: Dlme na ti hlavn tdy: 1. Absolutn, je svou formou jsou nejstar, a bvaj uvna jako objekt, v nkolika mlo ppadech jako subjekt. 2. Ppony, zjmena, kter pipojena ke jmnm podstatnm pedlokm a slovesm vyjaduj vlastnictv, nebo subjekt. Pklad: MR milovati; miluji MR-J; miluje MRK; syn: SA; mj syn SAJ, jeho syn SA-F atd. Zj mena abs olutn, novjho tvaru, je jsou vlastn novmi osobnmi zjmeny. Osobn zjmena absolutn (24ikl, 19; novj vzory b). WJ j N my TW ty (musk TN vy TM ty (ensk) SW on SN oni, ony. SJ ona ST ono Ppony: (24gh, 18) J j K ty (musk) T ty (ensk) F on S ona N TN SN my vy oni

Tyto tvary bvaj bu psny za determinativ slova, na nj se vztahuj, ale mnohdy koncovka prvn osoby singulru chyb a bv vyjdena determinativem tak zvanm osobnm. (Osobn determinativy: 2b, 2c, 3a, atd.) Nov tvar zjmen absolutnch (24m, n, 17). INK j (1. osoba plurlu neznma) NTK ty (musk) NTTN vy NTT ty (ensk) NTF on NTSN oni NTS ona Tento tvar zjmena byl uvn k vyjden osobnho, samostatnho j, ve vznamu absolutn subjektivity. Jmno podstatn. Podle koncovky podstatnho jmna rozeznv staroegypttina dv pohlav, masculinum a femininum. Posledn kon obyejn psmenou T. V zsad substantiva psan v singulru a konc na W, jsou rodu muskho; jinak veobecnho znaku pro masculinum tento jazyk nem. slo mnon oznaovno bylo pponou W u rodu muskho, u femininina, je konilo v singulru znakem T, bylo pak k vyjden plurlu toto W vloeno mezi substantivum vlastn a jeho ensk koncov znak. Pklad: HN otrok, sluha. HNT otrokyn, sluka, HN-W otroci, sluhov, HNW-T otrokyn sluky. Nehled k tomu, e zmnn koncovka W oznaujc plurl ve staroegyptskch textech a do konce Stedn e byla tm vdy vypsvna, krom ppad, kdy substantivum nebylo psno znaky fonetickmi, nebo konilo-li v jednotnm sle na W, v psm mnon slo vyjadovno bylo i jinou

16

metodou: U substantiv, je se psala pouze jednm slovnm znakem trojnsobnm opakovnm tohoto znaku, u ostatnch bu tikrte napsanm determinativem, nebo tak zvnu trojrkou, umstnou za determinativnm znakem. Pro dul plat pravidla podobn pedchozm; pvodn konil psmenou J, pozdji vak z egypttiny tm pln vymizel; k oznaen dulu slova jednoznakov psala se dvojmo, fonetickmi znaky vypsan zdvojovala determinativ nebo uvno dvou rek za determinativnm znakem, analogicky jako u plurlu rek t. Ke konci Stedn e oznaovn pohlav a potu, jak shora bylo popsno, pestv se vak pomalu uvati, jeliko se stv zbytenm, zavedenm len: PA (masculinum) TA (femininum) a NA (plurl), je kladou se ped substantivum a jejich ideov peklad lze asi piblin vyjditi takto: Ten z ..., Ta z ... a Ti, Ty z .... Genitiv vyjaduje se temi zkladnmi znaky: NJ (24o2), NJT (24o3) a NJW (24p1). Prv znak nemus bti bezpodmnen uit, aby byl genitiv vyjden. Pklad: PR PTH dm Ptahv, nebo PR NJ PTH dm Ptahv; zna tedy tento star adjektiv pinleejc. Druh slvko NJT: (ta) jeho, svho, HMT NJT SNF pan jeho bratra, tet slovo NJW: SNW NJW HMTF, co zna: brat jeho pan. Jmno pdavn. Tvo se hlavn koncovkou J; tam, kde koen je ensk a kon enskm znakem T, spojuje se tato koncovka ve slabiku TJ. Odvozuje-li se adjektivum od koene rodu muskho, jeho koncovky jsou: J pro singulr masculina, JT pro singulr feminina, JW pro plurl masculina a JWT pro plurl feminina. Adjektiva odvozen od koene enskho rodu tvo se pak koncovkami: TJ singulr masculinum, TJT singulr feminina, TJW plurl masculina (znak 6h) a TJWT pro plurl feminina (dva znaky T). Pklad tvoen adjektiv: NTR Bh, NTRJ bosk, NTR Bh, NTR JT bosk, HR nahoe, HRJ nahoe se nalzajc, M v (uvnit), IMJ nalzajc se uvnit. Sloveso. Sloveso, jako tm u vech orientlnch jazyk, jest nejkomplikovanj st egyptsk gramatiky; omezme se pouze na citovn hlavnch tvar slovesnch, pokud tyto maj pm vztah k problmu naeho dla. Pravideln egyptsk slovesa jsou thlskov; chylky ve skloovn vyskytuj se u tchto jen tehdy, kdy z tchto hlsek, nkter jest psmenou W, J nebo A. Vedle toho existuj t slovesa dvojhlskov nebo vce ne thlskov, rovn nepravideln. Vyjden asu nen v egypttin pli siln. Obyejn omezuje se na ti zkladn doby, ale innost a trpnost ve vznamu jednotlivch sloves jest naproti tomu velmi oste rozliena. Pravideln asovn sloves dociluje se pipojenm zjmenov ppony ke koeni verba. Pklad: SDMJ slym, SDMK sly, SDMTN slyte, SDMF on sly. Jestlie vak jest subjekt substantivem, neuv se koncovky dn: SDM STN krl sly. Shora uveden forma jest obyejn obojetn, to jest inn i trpn, pm vyjden pasivity me se opsati koncovkou T nebo TW, kter na konci slovesa, ale vdy ped osobnmi zjmennmi pponami vyjaduje trpnost, nebo tak neosobn tvar my a nkdo. (Francouzsk on, nmeck man.) Tato forma je platn pro vechny druhy slovesn. Jinm pozoruhodnm zpsobem zaktivovn slovnho koene jest uit pedpony S. Pklady: CHR padati, SCHR poreti; NFR bti krsnm, SNFR initi krsnm, CHPR bti, SCHPR ploditi atd. Bylo-li sloveso jin tdy ne shora uveden tvar, to jest, mlo-li vce nebo mn psmen neli ti ve svm koenu, nebo obsahovalo-li toto nkter z citovanch tdu mncch psmen, stv se slovesem nepravidelnm, je podlh cel ad odchylnch pravidel, dosud jet vdecky u vech tvar nezbadanch. Dal modifikac tvaru pravidelnch sloves, jest ppona JN a ppona N k jejich koeni; prvn dv slovesu zvltn draz, druh vyjaduje dokonenou innost. Pklad: SDMNF on slyel; SDMJNF zaslechl. Na potku hieroglyfickch npis setkvme se t asto s imperfektnm, nebo perfektnm

17

tvarem pravidelnch sloves, je jsou uita tmto zpsobem, aby upoutala pozornost na urit bezprostedn za nebo ped slovesem vypsan dj, nebo zmnnou vc. Tento imperfektn tvar tvo se pomocnm slovesem IW (jest), postavenm ped vlastn sloveso; tvar perfektn jest pak tent jako pedchoz, jene mezi koen slovesa a jeho pponu vloeno jest psmeno N. Pklad: IW SDMJ jest, stalo se (e slym) (imperfektum). IW SDMNJ slyel jsem (perfektum). Toto jest, stalo se, me bti vyjdeno i pomoc slovesa WN (5m, 22n), kterto tvar jest mnohem pvodnj a star: WN SDMF on sly nebo WN SDMNF on slyel. W z pomocnho slovesa WN bv ve Stedn i nahrazovno znakem AHA co zna stti; tedy vstal a (slyel), jin obdobn tvar uv pomocnho slovesa IR to jest dlati (3u) atd. Pkladem nepravidelnho slovesa jest MRJ milovati; tet osoba singulru tohoto slovesa MRJF zna jako u ostatnch miluje nebo aby miloval a jeho emfatick drazn forma MRRF miluje nebo bude milovati. Sloen futurn tvar slovesa slyeti by znl pak asi nsledovn IWK, R SDM; bude slyeti. Dal velmi pozoruhodnou a velmi astou slovesnou formou staroegypttiny jest tak zvan tvar relativn. Jest to v zklad pemna participia v substantivum pomoc ppony W pro masculinum, T pro femininum. Tak MRRT bude znaiti milujc (ena), MRRW milujc (mu); SDMW slyc (mu), SDMT slyc (ena) atd.; v rozenm vznamu MRRWK ten, jeho miluje, MRRT STN ta, kterou krl miluje: krlova milenka; SDMT NTR ta, kterou Bh sly, nebo tak to, co Bh sly. Tyto relativn formy mohou bti uity nejenom jako samostatn substantiva, ale i v relativnch vtch. Infinitiv, neurit zpsob nem u pravidelnch sloves dn koncovky. Pvodn bylo to jmno podstatn s veobecnou platnost slovesa. U sloves koncch na J nebo W m koncovku enskou (T). Ve vt stoj jako jmno podstatn, jako subjekt nebo st genitivu. Znak HR (24d1) oznauje souasnost a mohli bychom jej opsati v pekladu vrazem mezitm co. Imperativ neml pvodn v singulru dnou koncovku, v plurlu konil na J, ve stedn i pak na W; mnon slo imperativu bv tak oznaovno kolmou trojrkou (24o1). Pet rozeznv staroegypttina inn a trpn a u kadho z tchto tvar jet skonenou nebo nedokonenou innost. U sloves koncch na J, nebo W, tvo se podle nsledujcho vzoru: miluje: MRR (nedokonen dj), MR (dokonen); milovn MRR (nedokonen dj), MRJ (dokonen dj). Poznmky ke skladb vt. Postaven slov ve vt jest velmi pevn a stl, zachovvajc vdy poad jak nsleduje: sloveso a subjekt, objekt, dativ. (Vyjden pedlokou N.) Adjektivum stoj vdy za substantivem; tedy na pklad vta: Krsn postava egyptsky musila by se napsati v obrcenm podku: IRW NFR. Napsali-li bychom tuto vtu obrcen, znaila by Krsn postavou. Jmna boh a krl a jejich tituly jsou ve vt postaveny vdy na zatek, m slovosled se ponkud neobvykle mn a pi ten nutno pirozen brti tento fakt v vahu a nalzti sprvn poad. Tolik veobecn o gramatickch zkladech egyptskch hieroglyf.

18

II.

Egyptsk hieroglyfy
a jejich filosofie

Nevte mn, posta mi, kdy si vm sm. Z klebk svtlo nez, ony jenom hyzd tve vrskami hlouposti. Nechpejte mylenku a zstanete navdy otroky kosm ivota, kter ji zrodily.... Nevm v lidstv, ale v jeho ducha vm, nevm v soudnost, ale vm ve vnou Pravdu. Pro Pravdu jsem psal a ne pro omylnou soudnost stm zdttlho lovka, kter kritisuje povzlety svho mld, sed nadut na kup mechanickch hraek, na kter jest tak nevslovn hrd.... Sel, ediv, vn a imposantn ale jen pro sebe nebo z jeho bezzubch st tr taslav idtko exaktnho realismu, jen m spasit svt, a z nho skapv dlouh, vlknit, impotentn slina na blou nprsenku socilnho pokrytectv.... A povadl lce pna prody zardvaj se nekonenou pchou nad komfortem, kterm dovedl po tak dlouhch ltech morn prce vybaviti svoji pozemskou jdelnu.... Podvm se snad jinak pes propast nkolika tiscilet, ne pedpisuje mda intelektuelnch smr na doby. Vm o tto sv chyb, je jest vn vn hledajcch nespokojenc, vn dnes nemravnou a po prvu i zavrenhodnou. Pro dneek pardon! Ale a jednou zub asu zmn mdu naich nzor, kdo v, zda pranovan vstelky verejka nestanou se pravdou souasnosti?....

21

1. Hieroglyfick prvky se zetelem na jejich esotern vznam. Na potku tohoto dlka, v kapitole definujc hieroglyfy, poznamenali jsme, e synthetisan schopnosti toho kterho nroda jsou zvisl na hieroglyfick hodnot jeho psma. Energetick in slova na mentalitu jednotlivch lidskch kolektiv podle kvality jeho ei le bezesporn v jeho hlskovch prvcch a pomrnm jeho usuelnm uvn. Tento inek jest zvisl pedevm na pedstavch, je jednotliv hlsky automaticky vyvolvaj, na possismu ml uvcch orgn a konen na chvn nebo vibracch, jimi vysloven hlska na lovka psob. Zmnn vlivy na prvn pohled zdly by se bti mlo zvanmi; uvme-li vak jejich systematick a nesslnkrte za lidskho ivota se opakujc psoben, vyloume pedem nmitku o malichernosti studia esoternch prvk ei a dojdeme k pesvden, e psan a mluven slovo, je realisuje v lovku i bez pispn jinch exoternch impuls jaksi vnitn, imaginativn svt, jest mohutnm a nepmm modifiktorem lidskch poin, a peet, je verifikuje originalitu nrod a ras pcch do velk knihy djin lidsk kultury. A tak mohli bychom studovati symboli ku, f ysick inek a tonifi kaci jazykovch prvk ei, a u jsou to hlsky nebo cel slova. Symbolika dna jest jejich psmennm tvarem, fysick inek jejich vslovnost, sten i obrazem, jm jsou zaznamenvny a tonifikace jejich vznamovm zbar ven m; v danm ppad, tedy v hieroglyfech tonifiktory jsou znaky determinativn, jejich zamovn jest velmi ast a zkony, podle kterch se dilo, nejsou modern vd dosud znmy. Analogick a rozen pravidla platila by pro cel texty se zetelem na jejich obsah; k symbolice prvk pistupuje v tomto ppad jet symbolika obsahov, fysick inek akcentuje se rytmem a vznamov zbarven me pivsti k samostatn linii, je podbarvuje vlastn text. A tak pichzme k psmm tak zvanm esoternm, posvtnm, je byla uvna adepty tm vech velikch kulturnch nrod starho vku; esotern smysl vloen do textu, jinak nezvadnho a na prvn pohled zcela profnnho, byl srozumiteln pouze tomu, kdo pochopil nebo komu byl sdlen jeho tajn kl; sanskrtsk a nsk nboensk psma jsou takto konstruovna, nehled k idovsk kabbale, kter podle kabbalist m troj smysl: doslovn, historick (paut), morln (dru) a mystick (sod) a d se deifrovati tymi metodami. Ale Sefer Jecira, stejn spis kabbalistick literatury, dlo, kter mlo tak obrovsk vliv na kulturu zpadn, jest bez ohledu na redakce pozdjch generac zejm pvodu egyptskho. Egyptsk doktrny a egyptsk esoterismus podvn jest v tomto dle lidu israelskmu hebrejskmi literami, je v zklad jsou transkripcemi hieratickho psma egyptskho, ovem svm vznamem a ifrou transkripcemi dokonale zmnnmi, aby byl zakryt pvod jejich tvaru i skryt vnitn npln. Jsou egyptsk hieroglyfy dvojvznamovm psmem? Jest velmi pravdpodobn, e tato otzka vyvol jen trpn smv egyptolog, pesto, e tito sami oteven piznvaj, e vtina text a vnitn jejich smysl se dosud porozumn vymyk a e bude poteb jet mnoho destek let usilovn prce, ne bude mono dopracovati se k jdru vci. Modern skeptick nmitky, oprajc se o myln nzor, podle nho sta Egypan nevymanili se z primitivnho, fetiistickho ovzdu povry, neobstoj vak ped kritickm studiem jejich legend, kter a dodnes nebyly dnou theogoni pekonny, nbr uvny a zpracovvny dle v rznch obmnch. Zatvrzel poven nazrn dnenho lovka na starovk kultury neme je sniti, nbr nanejve pesvditi nestrannho ducha o neschopnosti zaujatho kritika, kter padaje v prach ped technickmi zzraky, nevid propast, kter jej dl od hero dob minulch, jejich ela dovedla a mohla se skloniti jen ped boskm principem a zkonem boskm, a u si je pedstavovali jakkoliv. Vise sn, manifestace extas i ivot mylenek tradoval se lidsk pedstavivosti vdy v obrazech a symbolech. A tyto obrazy daly pvod vem ideografickm systmm psma, jejich prvky ji samy o sob interpretan tvrlivost pivedly lovka k vyuit tto vlastnosti v psmu vlastnm. Theologick symboly hieroglyfick jsou imitativnmi obrazy vesmrov organisace; Jamblichos ve svm dle O mystrich egyptskch pe, e prvky psma posvtnho (tedy hieroglyfickho) byly popisovny a ueny v bnm jazyce. Z toho zejm vysvt, e znalost bnho psma mla pedchzeti studiu hieroglyf a e tyto jsouce psmem posvtnm, kterm takka nezmnn psalo se po nkolik tiscilet, mly i posvtn, esotern el, vznam a uit a nebyly pouhmi nahodilmi obrazy pedmt, je jinak se foneticky vypisuj. Studujeme-li podrobnji piloen slovnk, dojdeme k poznn, e skoro kad z

22

hieroglyfickch znak me bti bu fonetickm, nebo figurativnm, nebo symbolickm. Podle Goulianof-a (Antiq. gypt., str. 546) fonetickou funkci zastv znak tehdy, kdy teme jen poten psmeno nebo slabiku jeho jmna, figurativnm stv se, pedstavuje-li urit pedmt vyjditeln slovem, relativn odvislm od smyslu vty, v n jest postaven a Symbolickm jest vdy, kdy stoj samostatn, to jest vdy, kdy hieroglyfick znak, a jest jednoduch, nebo sloen, tvo oddlenou legendu, kter bv vdy paronymem zamlench vraz nebo slov. Jinm kryptografickm prostedkem me bti i zmnn smru psma, co bv pokldno obyejn za reakci na dekorativn pravidla. Zmnou smru jest mono vyjditi: 1. 2. 3. 4. proloen text, poznmku, to jest s pedchozm textem pouze zdnliv ucelenou vtu, zvratn smysl pedchozho textu, soust textu jinho, s nm dv esotern deifraci.

Dvod ke zmnnm manipulacm, kabbalistick metody, jako paut, dru a sod v to potaje, nutno pedevm hledati ve snaze skrti ped profnnm davem a tud i zneuitm bu urit jazykov a psmenkov kombinace, je byly obyejn jmny nebo atributy bomi a vysloveny nebo pedstaveny inkovaly intensivn na psychu lidskou nebo skryt sly prodn, nebo skrti dokonce i cel vty, vyjadujc zkony a pouky, je mly zstati neveejnmi. Kl ke zmnnm slovm spoval pedevm ve znalosti vztahu jednotlivch slovnch prvk s pedstavami, na n byly vzny, jejich azen a jejich symbolick mohutnosti. Slovo podle esoternho uen vyvolv pedstavu a tato oivena mylenkou stv se tvr silou. Proto Sefer Jecirah a mnoho jinch analogickch posvtnch text vech nrod a vech dob interpretuje stvoen sly a psmeny a proto i kesansk evangelium sv. Jana pon slovy: Na potku bylo SLOVO. A SLOVO bylo u Boha a Bh byl SLOVO. To ve bylo na potku u Boha a vechny vci skrze SLOVO uinny jsou ... Dva legendrn sloupy, pozdji nazvan Jakin a Boaz, je dal podle tradice postaviti alamoun do svho universlnho chrmu ivota a je symbolisovaly dva protichdn nezbytn principy a projevy sil, smru a usmrovatele, proudu a pehrady, svtla a tmy, a kter pozdji pijaty byly do symboliky zednsk a nkterch tajnch spolenost, maj svj pvod v egyptskch svatch sloupech Zedskch a mohou bti i aplikovny na prvky kad posvtn ei i psma. Nebo jako vechno lidsk i bosk stvoen mus i psmo diti se vnm zkonem protiklad, m-li existovati a m-li evokovati iv slovo. Kad vyspl kultura a jej vdn opr se o abecedu, a nrod, kter odvozoval svoji evoluci z esoternch prvk nadsmyslna, vytvoil per analogiam i psmo, jeho znaky jsou souasn i ideogramy, skldajc mocn pantakl vnho zkona. Psmena jsou dvojho druhu: samohlsky (v jazycch orientlnch tak zvan souhlsky slab) a souhlsky; prvn zna neohranienou slu ivly druh jsou jejich hranicemi, usmrovateli, modifiktory. Slab souhls ky; ivly: analogicky tyem ivlm prodnm (sfinx) maj hieroglyfy tyi slab souhlsky, odpovdajc naim samohlskm: dva znaky etymologicky souvztan hebrejskmu psmenu Alef: obraz supa a obraz rkosovho listu; jeden, etymologicky ajin: nastaven ruka a jeden slab W nebo U; znak: mlad kepelka: A: sup: agresivn, rychl, pohybliv a bystr ptk byl symbolem aktivn musk sly projevujc se i muskou aktivn samohlskou; mohli bychom ji oznaiti +S. A: nastaven, berouc, dajc nebo pijmajc ruka jest opak znaku pedchozho: sla druhem stejn, ale opan polarisace; ensk, pasivn, tedy S. Mezi obma tmito extrmy stoj pak sla neprojeven, nepolarisovan, budouc nstroj toho nebo onoho smru:

symbolicky: rkosov kvt, kter se skln podle zvanu vtru, a u jest to z t nebo on strany a jen se me projeviti teprve jako nstroj urit polarisace; tedy + nebo S.

23

Dal samohlska U nebo W, symbolisovan mladou kepelkou, zna slu indiferentn na rozdl od znaku pedchozho ji

polarisovanou, ale je jest ped nebo na potku svho projevu a nen mono jet definovati jej kladnou nebo zpornou tendenci; obrazn: u vylhl kepelky nelze dosud na prvn pohled zjistiti pohlav, ale toto jest ji ureno. Vvoj sly zeteln se jev t ve znaku druhm, rozvinujc se hlemovit spirle:

Esotern npl ty znak osvtluje i jasn paralelu genetickho mythu o Atumovi v theogonii nsk.*) Na potku bylo Pravodstvo, tedy S, a z nho povstal bh Atum. Bh ale se projevuje, jak jest mono ze zmnn legendy vyvoditi, psobenm aktivn sly ve sv vlastn pasivn podstat. Jest tedy silou +S a S, rozlienou ve sv pvodn esenci S a uvedenou v innost. Toto dlen S na zkladn ply opakuje se i v symbolick legend GebNutov. Podle zkona o analogich, citovanho v Hermov Smaragdov desce, byl pak Egypt a jeho djiny posuzovny jako symbolick obraz stvoen. A z tohoto hlediska mono i vysvtlovati in kn Menoferskch, kte po ideovm sjednocen hornho a dolnho Egypta ztotonili nebo zamnili starobylho, neosobnho Nuna, Pravodstvo s personifikovanm bohem Ptahem, silou, kter nen vce amorfn, nehybnou hmotou (obrazn eeno), nbr oboustrann polarisovanm ivm projevem. Esotern pr vky souhlskov. J: dvojnost. H: hrdeln hlska: prvek v egypttin nejvce uvan; projev innosti z nitra vychzejc; pklad: HAT potek: H vnitn, z nitra vyvrajc, A: sla aktivn, T plodiv ensk odraz. Esotern definice: potek jest odraz aktivn sly nitra. S: stahujc, koncentricky usmrujc princip; obrazov prvek: zvora, u novjho znaku obvaz. V zklad zvuk s, pipomn rychle unikajc, usmrnnou slu; znak S opaten symbolem innosti (nohy 11p), odpovd vznamu pospchati, chvtati. Jin sloen hieroglyf (16b2) s druhm S znakem poukazuje takt na svravou zuujc a ostc vlastnost tohoto principu: zna nstroj na brouen. : pohyb, symbolisovan vodami; tedy pohyblivost, nestlost, labilnost; znak M (21p) jti, to jest do jist mry personifikovan princip pohybu, jej zoveme chz. N: etymologicky hebrejsk nun. Symbol hladiny vodn (Nun, Neptun), praltka, prapvod, zmna, ale tak rozklad v tuto praltku. Druh novj znak pro tot psmeno koruna dolnoegyptsk. N spojuje se asto s W nebo I: Nun bh Pravodstva, thotnho novou emanac. Gramaticky vyjaduje negaci, jako tm u vech pbuznch jazyk; esotern tato negace symbolisuje jedenct, lovku nedefinovateln a nepochopiteln zkon nebyt, vedle deseti pedchozch, definovatelnch, je tvo nboensk desatera. M: hlska temn, pasivn, saturnsk; (noc, sova), pozdj znak oteven, vydvajc; symbol temnho prvku: MR chaos; M: temn neurit pasivita, A: sla, R opakovn; tedy opakovn neurit, nejasn sly. MWT: matka; neurit, temn sla ensky (T) se rozvinujc. MR: milovati: trval psoben temn, nejasn sly. T: ensk znak, ensk koncovka, princip pitahujc, chpav (18m T uchopiti) receptivn, ale i plodiv, odrejc. Pklad (13o) SN bratr: dvojit odraz psmene T. F: princip plynul, voln, elastick, trval sly. Pklad (12c): NF dech: N prapina, F plynut. FA nsti: F plynul psoben, A sla.
*)

Filosofie Egyptsk kultury od tho autora, kap. o Egyptsk knize mrtvch. 24

B: princip pohybu, vslednice vnitnch impuls: BK pracovati: B pohyb, K ob: obtovan pohyb. R: princip trvale psobc, rozruujc: RE slunce, nebo jeho bh; RWD rsti, R rozruen, W vvin, D obmezen. P: hmota, tyivelnost, tyrozmrnost; p. PR: dm. P hmotn obvod, R trvn. K: soustedn, ob: KN siln; soustedn prily. KRRT jeskyn, dra, otvor: K soustedn, R stl psoben; tedy: stl soustedn stl feminity (T). K: pasivn, indukn soustedivost: KJ jin; KA duch: pasivn soustedn sla. G: musk princip; psoben zdola nahoru; obrazov prvek: podloka, nebo stojan na ndoby. GRT konjunkce: G musk psoben zdola, R trval innost T ensk prvek. GS vlen moc: G podklad, S koncentrovan, staen, ukznn sla. CH: smr, usmrnn, rotovn sly. CHPR bti: CH usmrnn sla. P ve tyrozmrnu, R trvale psobc. CHPRW postava: trvale psobc usmrnn sla ve tyrozmru se vyvinuje (W). CHM nevdti: CH usmrniti M do temna. CH: oddlen, separace sly; pklad: CHART vdova; separace (CH), A musk sla, R trvalost, T enstv. Tedy separace musk sly od trvajcho enstv. D: obmezen: DPT lo, to jest obmezen pasivn (T), hmoty (P). DM jmenovati: obmezen neuritho, temnho (M). D: hranice, ohranien; ostej vraz pedchozho: DT vnost, to jest ensk, pasivn, tedy dn hranice. DW patn: ohranien vvoje (omezenost); DRW hranice: stl trval ohraniovn vvoje, rozvoje, nebo ohranien trvalosti vvoje. DS samotn: ohranien, urit sla, atd. V esoternm dlen nutno brti v vahu 22 psmennou abecedu vetn znaku L (22r) a Q, pi em posledn psmeno odpovd znaku 23e pedchozho azen. Takto zskan abeceda dl se pak na rzn skupiny podle kvality sil jejch prvk; tak na pklad kabbala pevzala z Egypta nsledujc tdn: ti psmena zkladn (matky), sedm dvoj itch a dvanct j ednoduchch. To ovem jest pouh schma, do nho vadili israelt esoterikov prvky zcela odlin od egyptskch. Jinak znaky fonetick nebo alfabetick posuzovan jako takov v legendch foneticky psanch, mohou t podle poteby figurovati i symbolicky s ohledem na celou legendu a jej esotern vznam. Znaky s ylabick zahrnuj v sob pravideln, jak bylo ji v gramatick sti napsno dv alfabetick hlsky, je jsou spojeny v jednom znaku. Tento jeden znak zna i jeden psmenkovmi prvky nerozdliteln pojem. Pklad: (7a) znak TA nem bti rozkldn do prvk T a A, nbr ten v celku, jako samostatn hlska, jejm pvodnm vznamem bylo asi mld nebo mlad ptk, co vysloveno samostatn jako pojem, znlo asi jinak. Pesto, posuzujeme-li sylabickou tuto hlsku pedchozm klem, neodporuje tomuto vznamu, a jej nedefinuje. T ensk prvek, A sla aktivn; tedy: z enskho prvku vyvrajc aktivn sla. (Jin slabika: PA (6u) pvodn vznam myln ltati; pro tuto innost jest jin, bezpen ji definujc znak i determinativ. Rozbor hlskovch prvk bezpen koriguje tento omyl, a vznam pesn nedefinuje: P hmota, projevujc se aktivn innost, A aktivn silou, nikoliv vak dokonalou innost; tedy pvodn PA znailo snahu po ltn, v irm obratu touhu po vzletu, nikoliv vak ltn samo. Obraz tohoto znaku sm zejm pedstavuje pte jet nedokonale opeen, vlastnho ltn neschopn. Znaky slovn o n kolika vznamech nezdaj se mti spojitost jen fonetickmi analogiemi, jak u egyptologie, ale i analogiemi esoternmi, vnitnmi. Pklad: (12k) pvodn znak pro HTP ob zna i HTP odpovati; ale ob i odpoinek jsou pasivnmi, enskmi projevy. Jin znak chrobk CHPR zna t bti: oba pojmy daj se spojiti analogii stl rotace nebo pohybu, tedy i ivota hmoty. A tak postavili-li bychom vechny znaky pm proti vem jejich penesenm vznamm, mohli bychom si snadno dokzati tak grandiosn synthetisan schopnosti tvrc hieroglyfickho psma egyptskho, e sami st chpeme jen st jeho esotern npln. Pro vypisovn psmen za znaky slovnmi v hieroglyfickm psm vda nezn dosud pravidla a

25

v bezpen jen tolik, e ist foneticky bvaj psna slova, kter nemaj ideografickho znaku; jinak u vtiny pipojuje se posledn psmeno, u nkterch dv, u jinch fonetick vslovnost bv pak cel vypsna. Filosoficky tento problm zd se vak bti eitelnm. Pklad: znak 23e2 zna CHPR, to jest bti. Pro pe se dole jet R, kdy znak sm o sob toto R ji obsahuje? Aby bylo zdraznno trvn, jeho znakem jest R. R hlska abecedn tedy v tomto ppad stv se jakmsi determinativem. Analogicky 24f1 ANCH ti; pipojeno N a CH: N prapvod, prahmota, je rotuje, je se pohybuje, (CH). Tedy takto napsan slovo ti nelze aplikovati na rzn slovn paraboly, nbr jen ve vznamu ti jako opak pojmu bti mrtev. Dal pklad: NFR (24f2) krsn: F: plynulost, elastinost, R trvn; krsn jako plynul, trvale elastick nebo plynule vibrujc, tedy ladn. Deter minati v sm o sob uvn jest v hieroglyfech podle pravidel, je nejsou dosud egyptologii do detailu znma. K jednomu a tmu slovu v rznch vazbch a ppadech uvny jsou asto i rzn determinativn znaky. Toto zamovn jest ale ve skutenosti pesn uzkonno a nen nhodn, nbr jest odvisl od vznamovho zbarven slova: determinativ jest uvn pravideln jen tam, kde slovo samo o sob foneticky vypsan neposta k vystihnut danho s myslu, to j est, chtl -li psa fonetick text, vyj aduj c ir poj em ne by bylo v danm ppad doucno, pesnj i vyznaiti. Horapollon podv o tto otzce dosti pesn informace. Tam, kde se jednalo o texty zvlt dleit, oznaovali egyptt kn slovo ervenm jazykem, ervenm okem nebo rukou; jazyk uroval partii slova, kter udvala vslovnost, oko, nebo ruka je vznam. Pesnost a dkladnost, zkostliv pekreslovn (i v penesenm slova smyslu mnno), oficielnch chrmovch text v dob ped padkem egyptsk kultury jest tomuto nrodu vlastn. Kad rka a kad figurka jest na svm mst a m svj speciln vznam do posledn podrobnosti; abstraktn pojem, jen m i svj znak (20i) pesn jest rozliovn od pojm konkrtnch, forma, je jest v psmu zobrazovna, jest zdvodnna do krajnosti tak, e stv se ivm obrazem; vypotati vechny pleitostn podrobnosti utven a azen slovnch prvk znamenalo by popsati cel folianty, a jejich uit bylo by i tak znemonno dnenmu lovku, kter nechpe a nem geniln schopnosti adaptace a plodn fantasie pravkch obyvatel dol Nilu. I poloha znak m svou logickou pinu: data a daj e hodin byla v slovkch kreslena pravideln jednikami vodorovnmi (viz gramatickou st). Tedy as, jen jest nespotateln bnm zpsobem, na nj nelze ukzati, as, jen ubh; as, jen jest nezastaviteln a plyne jako po hladin vodn oznaovn jest jednikami vodorovnmi... A vme, e v tomto plynoucm ase ne snad jet dnes ale jednou jist se nau lid lpe sti mezi dky tohoto psma a pochop, jak mnoho a mnoho tisc let intelektulnho a duchovnho vvoje jest zapoteb, aby velk sny, velik ideje a velk utrpen vn bloudcho lovka posunula jazek vah Vnosti o jeden stupe dle ke kulminanmu bodu universln rovnovhy, ktermu byli rud rytci posvtnch hieroglyf tak blzko ji ped esti tisci lty . . . Hieroglyfick prvky v nboenskm esoterismu. Hieroglyfick psmo a jeho esotern prvky, je byly podkladem veobecnho vdn starho Egypta, jsou trojho druhu a mohly bti uity i temi zpsoby. Tmto systmem dosaena byla pm analogick spojitost mezi ideou, formou a slovem. Idea byla obsaena v psmenu, psmeno ve form a forma ve slov. Forma pak personifikovala ideu v boskch pedstavch a jmna tchto pedstav obsahovala symboly sel, psmen, slov a pojm. Zkonem tchto analogi vznikly esotern genetick konstrukce, kter nebyly dosud dnou teogoni pozdj pekonny, nbr opakovaly se po cel vky v rznch obmnch, jako paprsky jednoho a tho slunce, spjat tajemnm akordem souladu. A lidsk duch, jen zakotvil u beh nadsmyslna, dk tmto analogim, objevil v slech, hlskch a slovech nov svty a nov bostva, idely, kter stly za zkm obzorem prostoru a asu nevdomho davu. V desce abakov, kter jest pozoruhodnm dokladem teologie menofersk a je jest dnes

26

uloena v Britskm museum pod slem 797, lze sti pozoruhodnou pas: Oi hled, ui poslouchaj, nos vdechuje vzduch a vechno pivdno jest k srdci. Srdce pak vytv vechna rozhodnut a jazyk sdluje jeho mylenku. On vytvoil vechny bohy, Atuma i jeho Devatero. Vechna bosk slova povstala z mylenky srdce a rozkazu jazyka... A nen-li tat pravda skryta ve druhm a tetm veri druh kapitoly kabbalistick Sefer Jeciry? ... Dvacet dv zkladn psmena; On je oznail, vytesal, spojil, zvil a zamnil; jimi utvoil veker stvoen a ve, co utvoeno bti mlo. Dvacet dv zkladn psmena: jsou vyznaena v hlase, vytesna v duchu a pipoutna k stm na pti mstech... Vynlez svat ei a hieroglyfickho psma pipisovali Egypan bohu Thotovi a kle k tajemstv sly slov, psmen a sel skryty byly podle legendy v jeho knize knize Thotov. Tuto knihu domnval se odhaliti P. Kircher v t. zv. Isidin tabulce, j vlastnil kdysi znm kardinl Bembo. Ve svm dle Oedipus Aegyptiacus podv Kircher jej kopii, ale ji na prv pohled jest zejmo, e uen jesuita v tomto ppad se mlil, spolhaje pli na genia svho tvrlivho ducha a sv podivuhodn nadn k syntze. Ve skutenosti dmysln pepracovanou knihou Thotovou je kabbalistick Sefer Jecira, ili Kniha o utven, dlo, jeho st odhaduje tradice na tyi tisce let, co zd se potvrzovati i astralogem v jeho textu obsaen a kter pozoruhodn navazuje na arkana Sefirotsk, analogicky vystupujc v staroegyptsk legend nskho sloen. Krt obsah textu tohoto egyptskho pravzoru vtiny pozdjch genes jest asi tento: Na potku bylo Pravodstvo, NUN, Z nho vyel zpad, bh ATUM, ATUM byl pak troj jedinou bytost: CHEPRER, RE, ATUM, Oplodnil pak svoji enskou podstatu aktivnm principem a zrodil boha OV-A a bohyni TEFNUT. Tito mli pak dv dtky GEB-A a NUT-U. Geb, bh svt a jeho sestra, bohyn Nut, nebesk vesmr, milovali se vak pli a setrvvali ve stlm objet, take dtky, je zrodili, ihned byly rozmakny. Kdy uvidl to jejich otec ov, zelelo se mu dtek, je se mly naroditi a aby je zachrnil ped smrt, postavil se na Geba a vyzdvihnul Nutu do ve, kde ji dr stle. Tak umonno bylo Nut zploditi tyi dtky: syny USIREVA a SUTECHA a dcery ESETU a NEBTHETU. Usirev pojal pak za manelku Esetu, Sutech Nebthetu. Svm synm rozdlil ov panstv nad svtem stejnmi dly. Sutech, jen byl ale rliv na oblbenost svho bratra, zabil ho a roztrhal jeho mrtvolu. Eset shledala vak vechny sti tla svho mrtvho manela, dala tlo balsamovati bohem ANUPEVEM, snesla se pak na n v podob holubice, poala, a porodila Hora. Tm kon legenda zmnnho devatera, je pedstavuje zde otitn kresba. Postavy boh nsleduj systematicky podle citovan legendy, NUN-em nahoe ponaje, SUTECHEM (dole vpravo) kone. (Spodn ti symboly jsou Pouhmi nznaky abstraktnch Jev.) Hebrejsk slovo Sefiroth zna doslovn slo; kabbalisticky pak odlesky nebo projevy boskho svtla a jeho tvr prily, kter svmi emanacemi zpsobila vznik nebo stvoen svt a ivota. Prvnm nepotanm zkladem sefirotick soustavy jest NUN, bh pravodstva, nebo Pravodstvo samo; jeho kabbalistickou analogi jest En Sof, indick Nirvna, Parabrahma, Nepoznateln, Nezobraziteln a Nepedstaviteln, metafysick Byt, je nsledujcm sefirotem pechz do metafysickho Dn. Toto absolutno vyjaduje egyptsk esoterismus zdvojenm psmene N ve slov NUN. N, gramatick i energetick zpor, symbol nuly, je existuje, ale zna nic, nebo tak vnost, vystihuje dokonale tento pojem; zdvojen tohoto psmene dv pak pomyslnou dvojku, symbol schopnost

27

enskch. NUN ale svm potenm psmenem vyjaduje t urit definovateln pojem: pravodstvo; tento obraz jest oprvnn se zetelem na genetick dn nsk legendy. Chtli-li bychom vak vyjditi neznm potek vnitn hodnotou egyptskho psma bylo by nutno nahraditi zkladn psmeno tohoto slova znakem M; vzniklo by tak slovo MUM nebo MU, je se sice, pokud jest nm znmo v egyptsk sefirotice nevyskytuje (zna vodu), ale setkvme se s nm mimo jin v textu posvtn knihy May, napsan ped temi a pl tisci lety a uloen dnes v Britskm museu. Pisatel l tam znien Prapevniny, kolbky lidstva, ji nazv MU. Prvn potanou sefirou jest ATUM, zpad, koruna a tedy i trojjedin Bh: Atum, Re, Cheprer Kether kabbalist, most mezi absolutnem a ostatnm dnm, souhrn veho ivota. Anagramy sloek tohoto trojjedinho jmna mluv jasn svm vznamem: CHPR bti, stti se; RCH vdti; RA slunce; T otec; MWT matka; MW voda, atd. Ohniv nebe, Coelum empyreum, vn trvajc a vn strnouc a znovu se rodc slunce jest jeho exoternm symbolem. Sefira druh, tvr slovo, moudrost, egyptsk W, kabbalistick Chochma, zna prvn sfru pohyblivou; exotern W byl bohem vtru, primm mobile, ili prvn pohyb () smujc k vvoji (W). TEFNUT, tebuna hebrejsky: tet sefira, symbol rozumnosti, obraz hvzdnho prostoru v eterick podstat; Tefnut, inteligence realisuje ve svm nitru sefiru pedchoz, muskou, ov, Logos, tvr slovo, je cl k evoluci. Symbolick psmenn typ tohoto enskho bostv jest F, plynulost, volnost, elastinost, m se li od sefiry nsledujc. Geb (hebrejsk Gedul) Nut, Eset, Nebthet, Usirev a Sutech symbolisuj pak dalch est sil, kter pozdj esoterismus nazval planetrnmi. Usirev a Sutech jsou pak vedle toho mytickm symbolem sloup Zedetskch, analogickch s onmi v chrmu alamounov (Jakin a Boaz), o nich se zmiuje pozdj verse kabbalistick. Posledn sefira, Malkuth, odpovdajc egyptskmu Horovi, nebyla zahrnuta do nskho devatera, nbr navazuje na sfru pozemskho ivota, jeho jest symbolem. Deset sefirot pedchozch vetn Nun pedstavovalo nedefinovatelnou praslu a jej zkladn odlesky a promtnuty na sfru pomyslnou, projevuj se deseti sly a jim odpovdajcmi deseti psmeny. Zbylch 12 psmen promt se do sfry Horovy, nebo-li sfry zemsk a jsou symbolisovna dvancti atributy, kter pivd tohoto boha k dokonalosti: Har-sopdev, Harm-em-achet, Har-pechrod, Har-achti, Har-si-Eset, Har-en-mutef, Har-nez-her-jotef, Har-it, Har-chenti-jerti, Harnez-jotef, Har-sem-tavi a Har-ver. Zmnn Horv cyklus stoj ve znamen dvou psmen: Q (K), esoternho symbolu sla ti, jeho kryptogramem jest oko, RT, ili pasivn ensk innost, pojtko tohoto cyklu s cyklem pedchozm. Druh psmeno P representuje kvadraturu nebo tyi prodn ivly symbolisovan tymi syny Horovmi: Amset, Dmutef, Hepi a Kebehsenuf. Tak byla konstruovna pvodn Thotova kniha, kter stala se nrodu israelskmu posvtnou tradic v kabbale. Moj sm piznv, e id pi svm tku z Egypta vzali s sebou posvtn ndoby Egypan; prost alegorie, kterou me vysvtliti kad, kdo jen trochu vnikl do symboliky hieroglyfick: ndoby znaily tajemstv azen a posloupnosti pojm a ide, tajemstv, je bylo tak dokonale okoprovno v kabbalistick literatue podle vzoru egyptskho, e nebti mistrn zmny hlskovch prvk, ob posvtn psma byla by toton. Znak pro zmnnou ndobu, symbolisujc azen (19a) ve sv sylabick hodnot te se jako NW; postaven za slovky zkladn, in je adovmi a ve vznamu slovnm zna HNW, to jest vnitn... Tak jako hvzdy zasazeny jsou nad pozemskmi bouemi, plody lidskho genia pekonvaj vky zmn. Zda uvdomuje si lovk, touc moudrost vk, kter dv chpati nessln tajemstv, odpran profnnm a drd je ke snm o vnm ivot, jej pvod a st?... Nen snad mnohdy ji jenom nkolika generacemi zakalen tradice i tam, kde nae chab intuice vid potek? Neinspirovaly snad znaky K a P fysick sfry knihy Thotovy genia Pythagorova k definovn zkladnch geometrickch zkon? Kde koen impulsy naich reflexivnch gest a spontnnch ide? Kdo dovede si pedstaviti variaci nekonench drah ducha, vypstovanho v jinch podmnkch? Nen snad bytosti, je by umla odpovdti. A velik nesmrteln pravdy, je byly snny dvno a dvno ped nmi, odvaj novou formou svoji podstatu a znovu matou drdiv mozky lidsk sobeckmi sny o autorstv a originlnosti...

28

III.

Egyptsk hieroglyfy
Slovnk

30

31

32

Legenda k tabulkm
Zkratky: det. fon. p. v. sl. s. z. zkr. determinativ, fonetick vslovnost znak jakoto hodnot hlskovch nebo sylabickch, penesen vznam slovnho znaku, slovo, nebo znak z nkolika jednoduchch sloen, slovn znak, determinativn znak, jen se uv samostatn t jako znak slovn nebo zkratka slova, jinak foneticky vypisovanho. ensk postavy. 3a det. ena; I. a II. os. sing. f. 3b det. thotn; zkr. BKA thotn 3c p. v. IRJ na nkom (nem) se nachzejc 3d det. ctihodn neboka 3e det. roditi; zkr. MS roditi 3f det. chva, vychovatelka Bostva 3g det., zkr. Osiris, WSRW 3h det. zkr. PTH Ptah 3i det. zkr. IMN Amon 3k det. zkr. RA Re 3l det. zkr. ST Set 3m det. zkr. DHWTJ Thot 3n det. zkr. MAAT Maat, MAAT pravda 3o det. zkr. Eset 3p det. zkr. Nebthet sti lidskho tla 3r s. z. TP hlava, DADA hlava; p. v. TPJ prvn det. hlava 3s s. z. obliej, HR, p. v. HR na, fon. HR 3t det. vlasy, barva ,smutek; zkr. N vlasy 3u s. z. IRT oko, MAA vidti; p. v. IR initi, dlati, fon. IR, det. vidti 4a det. oko, vidti; fon. AN 4b det. plakati, zkr. RM plakati 4c det. bosk oko, zkr. WDAT bosk oko 4d det. MAA vidti 4e s. z. CHNT nos; p. v. CHNT vpedu; det. nos, dech, radost; zkr. FND nos 4f s. z. sta; fon. RA, R 4g zkr. RA sta 4h s.z. SPT ret, s.z. SPR ebro, p.v. SPR zdaiti se 4i det. co z tla vytk 4k s. z. MDW hl, kyj, p. v. MDW mluviti 4l s. z. SCHN, odejmouti, p. v. SCHN stti se, det. obejmouti 4m s. z. KA duch, fon. KA 4n s. z. N ne; NIWTJ nem, nemaje; fon. N (NN), det. negace, zpor

Musk postavy: 1a det. vysok, plesati, zkr. KA vysok, HA plesati 1b det. taniti 1c det. modliti se, prositi, zkr. DWA, modliti se, IAW, cena 1d (beti) fon IN 1e det. sjednotiti zkr. KS, sjednotiti 1f det. padnouti; zkr. CHR padnouti 1g det. padnouti 1h det. sti 1i s. z. HW, tlouci, bti 1k det. innost se vztahem na slu 1l s. z. velk SR kne; SMSW star 1m det. star; zkr. IAW star. SMSW star 1n s. z. HWS stavti 1o s. z. KD stavti 1p det. vyzdvihnouti 1r fon. KS 1s det. krl, zkr. ITJ krl 1t det. dt, zkr. CHRD, fon. HWN, HN, pozdji NW 1u det. ctihodn nebotk 2a p. v. PS ndhern 2b det. mu; l os. sing. zkr. mu. 2c det. innost se vztahem na sta 2d s. z. HH velk poet 2e det. DWA modliti se, vzvati 2f det. odpovati 2g det. HN velebiti, oceovati 2h s. z. WAB ist, knz 2i s. z. SAT darovati vodu 2k s. z. HAP, skrvati 2l det. skrvati, zkr. IMN skrvati 2m det. neptel ,smrt; zkr. CHFTJ neptel 2n s. z. MA vojn; det. vojn 2o det. zajatec, barbar 2p det. naloiti, stavti; zkr. ATP naloiti, FA nsti, KAT prce 2r det. ctihodn nebotk 2s det. ctihodn osoba; I. os. sing. 2t s. z. SAW hlda, SAW hldati; fon. SAW 2u det. krl

33

4o s. z. CHN veslovati, fon. CHN 4p s. z. AHA bojovati; fon. AHA 4r s. z. A pae; DJ dti; fon. A 4s s. z. MH loket; RMN pae; p. v. RMN nsti; det. pae, vechna innost run; zkr. GRH 4t 1. s. z. DJ dti 2. s. z. MJ, DJ dti 3. s. z. HNK vnovati 4u det. innost se vztahem na slu; zkr. NCHT siln 5a s. z. BAH phallus, vpedu; fon. MT; det. musk; zkr. TA musk, KA bk 5b s. z. HMT, ena; fon. HM 5c s. z. IW jti, NMT kreti; det. jti; zkr. AK 5d s. z. GRG liti (pasti) p. v. GRG vystrojiti, vybaviti, GRG le 5e det. maso; zkr. HA dy, IWF maso Ssavci 5f det. bk; zkr. KA bk 5g (nov narozen mld) fon. IW 5h det. kozle; zkr. IB zniti 5i s. z. BA posvtn beran; CHNM bh Chnun; p. v. BA due 5k det. bh akal podoby; zkr. INPW Anubis, Anupev 5l s. z. ST bh Sutech; det. dsiv 5m fon. WN Zvec dy 5n s. z. CHNT hadice, p. v. CHN vnitn; fon. CHN 5o det. krk, polykati 5p s. z. HAT pedek, potek 5r s. z. PH konec; p. v. PH docliti, doshnouti; fon. PH, KFA 5s s. z. WPT, fon. WP 5t AT hodina 5u p. v. IAWT ad 6a s. z. AB roh; p. v. AB naproti, fon. AB; det. roh 6b (kel) s. z. IBH zub, fon. BH, HW; det. zub 6c p. v. opakovati WHM, det. zvec noha 6d s. z. IDN ucho; SDM slyeti, p. v. IDN zastupovati, det. ucho, slyeti 6e det. zvata 6f s. z. ST stleti 6g s. z. IWA kus masa; p. v. IWA ddic; ISWJ nhraka, det. maso Ptci 6h fon. TJW 6i fon. NH 6k s. z. HR Hor 6l s. z. NRT sup, MWT bohyn Mut; p. v. MWT matka, fon. NR, MT, det. sup 6m p. v. GM nalzti; fon. GM 6n p. v. BA due; BK, BJK pracovati, fon. BA, BK 60 p. v. IACHW letiti, lesknouti se 6p s. z. SAT kachna; p. v. SA syn, fon. SA (divok kachna) p. v. GB bh Geb; (husa) det. HTM;

det. ptci a hmyz 6r (komoran) p. v. AK jti dovnit 6s s. z. WR vlatovka; p. v. WR velk, fon. WR 6t s. z. MNT mal ptk; det. mal, patn; zkr. NDS mal R mal 6u s. z. PA ltati (?), fon. PA (snaha po ltn) 7a s. z. TA mlad ptk, fon. TA 7b det. bh, krl 7c sl. MJ dal (dti), fon. M 7d p. v. SND bze, strach sti ptk 7e det. ltati, kdlo 7f s. z. WT pero; fon. W; det. pravda; zkr. MAAT pravda 7g zkr. SA, syn; det. vejce, bohyn Plazi 7h p. v. AA mnoho 7i p. v. KM ern; fon. KM 7k det. had, bohyn 7l det. dmon 7m det. erv Ryby 7n fon. IN 7o det. ryba, hnus 7p p. v. BS pivsti, zavsti do... 7r p. v. CHAT tlo, fon. CHA Hmyz 7s s. z. BJT vela; p. v. BJTJ krl dolnho Egypta 7t s. z. CHPR brouk, chrobk; p. v. CHPR bti. Rostliny 7u s. z. IMA strom; p. v. IMA sladk; det. strom 8a s. z. CHT devo; fon. CHT; det. devo, strom 8b 1. s. z. RNPT rok; TR as; p. v. RNP kvsti 2. s. z. TR as; det. TJ, MRJ 8c 1. RNPT rok 2. RNP kvsti 8d p. v. STN krl hornho Egypta; fon. SW. 8e p .v. KMA hrti (hudba); s. z. KMA jih 8f s. z. NCHB pupen; p. v. bohyn NCHBT a msto NCHB 8g fon. NN 8h sl. I jti 8i s. z. SCHT pole; fon. SM 8k s. z. A pole, IACHT zplava, fon. A 8l fon. HN, ISW; det. rostlina 8m p. v. AABT ob 8n det. mol, sever; fon. HA 8o det. mol, baina, sever; zkr. IDH moly v delt, MHT, sever 8p det. Horn Egypt 8r p. v. WAD zelen 8s det. kvtina; fon. WN zkr. WNM jsti 8t s. z. HD kyj; p. v. HD bl, fon. HD

34

8u p. v. WD rozkazovati; fon. WD 9a s. z. CHSF toiti vetenem; p. v. CHSF hjiti 9b p. v. MS poraditi; poraditi; fon. MS 9c det. hrozny, vinice 9d p. v. BNR sladk, datle; det. RD rsti 9e s. z. NDM Svatojnsk chlb; p. v. NDM sladk Nebesk tlesa, zem a voda. 9f s. z. PT nebe; HRT nebe; p. v. HRJ nahoe; det. nebe, nahoe; zkr. HAJT sl 9g det. noc; zkr. GRH noc 9h s. z. RA slunce, bh Slunce; det. slunce, as; zkr. HRW den. 3. RA (ti Re) slunce jako bh 9i p. v. HNMMT lid; det. paprsky, ziti; zkr. WBN svtiti 9k det. d 9l s. z. THN blesk; det. d, patn poas 9m s. z. SPD trojhelnk; p. v. SPD pipraviti, SPDT ps hvzda (Sirius) 9n s. z. CHA jti nahoru, vychzet; fon. CHA 9o s. z. IAH msc, IBD msc (asov) 2. IBD msc (jen asov) 9p s. z. SBA hvzda, DWA, jitenka, DWAT podsvt; p. v. DWA vzvati; fon. SBA 9r s. z. TA zem, krajina; fon. TA; det. krajina 9s s. z. DW vrch; fon. DW 9t s. z. IACHWT horizont 9u 1. det. zem 2. det. zem; zkr. IDB behy 3. det. zem; ohranien omezen as 10a s. z. WAT cesta; det. WA bti daleko; det. cesta, msto; zkr. MTN cesta 10b s. z. SPT kraj, ddina, HSP ddina, det. dly krajiny, zem 10c det. zrn 10d sz. MW voda, vody 10e s. z. MR vody; p. v. MR milovati, fon. MR (pozdji M); det. vody 10f s. z. A, moe, MR vody; fon. ; det. moe, voda 10g p. v. SN jti okolo SN, stejn 10h p. v. IACHWTJ oba horizonty 10i det. BJA 10k fon. CHA Budovy a sousti budov. 10l s. z. NWT msto; det. msto 10m s. z. PR dm; p. v. PR vyjti; fon. PR; det. budova 10n sl. PBT R CHBW ob mrtvm 10o s. z. CHT vt dm 10p sl. HTNTR chrm 10r s. z. AHA palc 10s sl. HT AAT zmek 10t s. z. WSCHT palcov dvr 10u det. tvrz, opevnn 11a p. v. MR jmno Egypta; fon. HR, NM 11b sl. HTHR bohyn Hathor 11c det. ze; zkr. INB ze, SBTJ hrad

11d det. rozboit 11e det. brna 11f det. vrchn soudce, nejvy soudce 11g p. v. HAP ukrti; zakrti; fon. HAP, HP 11h det. pyramida 11i det. obelisk; zkr. TCHN obelisk 11k s. z. CHKR okrasa 11l s. z. SH klenut sl; p. v. HB svtek slavnost; det. sl 11m s. z. HB slavnost 11n s. z. AA dvee; det. otevti; fon. AA 11o det. schody, vystupovati 11p sl. IS pospchati, SB pechzeti; MS pineti 11r s. z. TS uzel; fon. TS 11s s. z. MN bh Min; 1. vesvat 11t fon. KD 11u sl. NBT-HT bohyn Nebthet Lod a jejich dly 12a p. v. WHA 12b p. v. CHRW hlas; det. veslo 12c s. z. TAW vtr; NF dech; det. vtr, vzduch 12d det. da, poplatek; zkr. HM da 12e p. v. AHA stti; fon. AHA 12f det. loka, jeti; zkr. WIA lo 12g det. pevrhnouti, pevrtiti 12h p. v. SP obdreti, pijmouti; fon. P, SP 12i det. plaviti se; zkr. CHNT plaviti se na proudu (najeti na ...) Domc nad 12k s. z. HTP ob, p. v. HTP odpovati 12l s. z. WDH jdeln stl 12m p. v. CHR pod 12n zkr. CHRT-HRW denn 12o fon. HN 12p fon. IS 12r s. z. sloup IN; fon. IN 12s det. aty, odv, zkr. MNCHT (aty) 12t det. stn; zkr. CHABT stn 12u p. v. WDA urovnati 13a s. z. IST sedtko; p. v. IST Isis 13b s. z. WTS nostka; fon. WS 13c det. leeti; zkr. SDR spti 13d det. rakev 13e p. v. IAT msto 13f p. v. DBA nahraditi; fon. DBA 13g s. z. MDR lisovati 13h s. z. WTS zdvihnouti 13i p. v. MAA pravda Chrmov nad 13k p. v. NTR bh; det. bh 13l sl. CHRT-NTR posmrtn e 13m det. olt; zkr. CHAWT olt 13n s. z. SMA vnitnosti (?); p. v. SMA sjednotiti 13o p. v. SN bratr; fon. SN 13p s. z. DD posvtn sloup 13r p. v. IMJ v nem se nachzejc; fon. IM

35

13s fon. WN; zkr. WNM jsti 13t s. z. SAT bohyn vdn 13u p. v. IAB nalevo, vlevo Oblek a perky 14a det. vnec; zkr. MH vnec 14b s. z. WTJ pera k ozdob hlavy 14c s. z. zemdlec IHWTJ; fon. IAH, IH 14d det. oblek; zkr. HBS oblek 14e s. z. NS jazyk; p. v. MR pedstaven; fon. NS 14f sl. p. v. SCHM mocn, CHRP vsti; zkr. NHM hudebn nstroj 14g s. z. N kruh 14h p. v. DMD sjednotiti 14i s. z. MNIT hudebn nstroj 14k fon. KAP, KP 14l s. z. TBT sandl 14m p. v. APR nedopaten 14n p. v. IMN vpravo, IMNT zpad, WNM vpravo 14o s. z. CHWT ocas, korouhvika 14p p. v. poklad (peetn vleek) 14r p. v. poklad; det. pee CHTM pee 14s det. opasnice (zstra); zkr. NDWT opasnice 14t p. v. STT jmno zem, krajiny; bohyn Setet; fon. ST 14u s. z. NT koruna dolnoegyptsk, DRT, koruna dolnoegyptsk; BJTJ krl dolnho Egypta; fon. N (pozdj znak) 15a s. z. CHPR ozdoba hlavy 15b s. z. HDT koruna hornoegyptsk 15c det. koruna obou Egypt 15d s. z. HKA vldnouti 15e s. z. WAST ezlo; fon. WAS, WS 15f p. v. WSR siln 15g p. v. WAST Thby 15h p. v. AWT mal zve(?) Zbran 15i det. neptel, cizinec; zkr. AAM Asiat, THN Libyan, NHSJ negr; det. hoditi, hzeti, KMA a TN vychvalovati se 15k p. v. AA velik; fon. AA 15l p. v. CHT, tlo, trup; fon. CH 15m s. z. PDT luk; det. luk 15n s. z. SR p, SCHR dojiti; fon. SWN, SN 15o s. z. PDT luk; p. v. PD roziti 15p det. vz; zkr. WRRJT vz 15r s. z. DBH nad 15s p. v. RS procitnouti 15t p. v. TPJ prvn 15u det. MNJ 16a det. ezati 16b s. z. SM nstroj k brouen no; p. v. SM eznk, SM vsti 16c p. v. SA za, vzadu; fon. SA Rzn nad 16d det. zamknouti 16e fon. NW

16f fon. MA 16g p. v. TJT dl 16h det. tlouci; zkr. HW tlouci 16i p. v. MR milovati; fon. MR 16k p. v. ITM bh Atum, TM dokoniti; fon. TM 16l p. v. BJA ruda, asnouti 16m s. z. HB pluh; p. v. PRT plody, roda, NA skladit; fon. HB; det. orati 16n fon. TJ 16o det. kovy, tk minerly; zkr. HSMN kov 16p fon. DA (vrtk) 16r fon. HM 16s (dlto) p. v. MR nemocn, MR pyramida; fon. MR 16t fon. AB 16u p. v. ND mlti, fon. ND 17a (harpuna) p. v. WA jedna; fon. WA 17b p. v. NT bohyn Neith 17c p. v. KS kost, KRS zakopati, pochovati; fon. KRS; det. kost, trubice. 17d p. v. MS nsledovati 17e p. v. NB zlato; fon. NB 17f sl. HD stbro 17g sl. WSM slitina stbra a zlata 17h s. z. s; p. v. SCHT tkti 17i " Pletivo 17k s. z. STA thnouti 17l fon. S; det. vzati 17m p. v. WGA 17n fon. N 17o det. sek; zkr. ARF vek na lidlo; fon. GB 17p p. v. IMACH hodnost 17r p. v. AW daleko; fon. AW 17s p. v. SAH pistti, pivzati, zakotviti 17t det. vzati; zkr. ARK skoniti 17u p. v. MH plniti; fon. MH 18a p. v. D brti; fon. D 18b p. v. AND zdrav; fon. AND 18c p. v. SNT zklad, nrys 18d fon. WA 18e p. v. RWD rsti; det. AJ, AR 18f p. v. SA ochrana 18g p. v. SA ochrana 18h fon. SK 18i p. v. WAH klsti 18k p. v. WDN ob, WDN vha 18l s. z. PCHR obkrouiti, DBN obkrouiti, WDB obrtit, otoiti, KAB vnitn 18m sl. IT uchopiti 18n p. v. WT zavinouti; det. balsamovati, smrt, det. potati; zkr. poet. Ndoby 18o p. v. BAST jmno msta; det. mas 18p p. v. HS chvliti 18r det. chladn; KB, KBH chladn 18s p. v. HN majestt, velienstvo, HN otrok

36

18t p. v. CHNT naped, vpedu 18u p. v. CHNM sjednotiti 19a fon. NW; det. KD, ND ndoba, tekutina; zkr. CHNW vnitn 19b sl. IN pinsti 19c s. z. WAB ist, knz 19d AB ist, pedchoz forma, je ztratila psmeno W 19e det. mlko 19f s. z. IB, srdce; det. srdce 19g det. vno 19h fon. TA 19i p. v. HMT m 19k p. v. MJ (star tvar MR) stejn, rovnocenn jako ..., fon. MJ 19l p. v, WSCH daleko; HNWT pan; fon. AB 19m det. ohe; kr. NSR 19n fon. BA (t znak pro dui) 19o p. v. DR hranice; fon. DR 19p p. v. NB pn, NB vechno; fon. NB; podkld se v psm pod odznaky moci 19r p. v.? ena 19s det. slavnost; zkr. HB slavnost 19t s. z. IT obil, jemen; det. obil 19u p. v. NST, trn; fon. G Obtn dary 20a det. chlb 20b s. z. TA chlb; fon. T 20c s. z. PAWT obtn chlb; p. v. PAWT pravk; det. chlb 20d p. v. PSDT novotina, prvotina 20e s. z. SP hromada zrn 20f p. v. RDJ dti (t DJ) Hudebn, psac a jin pomcky 20g (psac nad) s. z. SCH psti; zkr. NAA pestr, SNAA letiti 20h (achov hra) p. v. MN zstati; fon. MN 20i det. abstraktn pojem 20k p. v. NFR dobr, krsn 20l (hrac kmen) det. IBA 20m s. z. GAW, sak; det. GAW 20n p. v. SIA poznati; fon. SIA 20o s. z. ST sistrum Rzn znaky a symboly 20p p. v. MDT hloubka 20r det. dliti, potati, lmati; zkr. BN rzn 20s p. v. KN dokoniti; det. DADAT 20t det. nbytek; det. HRJT dsiti 20u det. dliti, rozdlovati 21a s. z. RN jmno 21b s. z. BA due (viz t 19u) 21c s. z. NB sfinx 21d sl. HN-KA knz pohebn obadnk 21e p. v. zelen; (stonek papyrusu) symb. svesti 21f s. z. DWA uctvati (symb. rann modlitba) 21g det. krokvice (rovnovha)

21h p .v. ANCH ti; (ivot symb.) 21i symbol ivota (stylisace 21h) 21k symbol bohyn Eset (Isis) 21l s. z. DD posvtn sloup (symbol Usirv) 21m posvtn sloup ZD; symbol ducha, trvn a svtla 21n symb. zen (vstupu vchodu) ivota (slunce) 21o symbol sjednocen 21p sl. M jti (symbol pohybu vod) 21r p. v. GB: zemsk bh Geb 21s si. HTP ob bosk, Horova 21t s. z. SBK bh Sobk 21u s. z. NB-TJ ochrann bohyn dvou Egypt, majitel jeho korun (symbol dvou sfr) Zkladn znaky alfabetick 22a fon. A 22b fon. I, (J) 22c s. z. A ruka, DJ dti; fon. A 22d fon. II (J) 22e det. dul; fon. J 22f fon. W 22g zkr. NT; s. z. AT (?) 100; fon. W (pozdji) 22h fon. F 22i fon. B 22k fon. P 22l fon. M 22m fon. M; p. v. GS strana 22n fon. N 22o fon. N (pozdji) 22p s. z. RA sta; fon. RA, R 22r fon. RW, AR, podle Champolliona L 22s fon. H 22t fon. H 22u fon. CH 23a p. v. CHT tlo, trup; fon. CH 23b fon. S (zvora) 23c fon. S (pska, obvaz) 23d s. z. A, jezero, vody, fon. ; det. jezero, voda 23e fon. K; det. jsti; zkr. WMN jsti (Q) 23f p. v. NST trn; fon. G 23g fon. K 23h fon. T 23i fon. T 23k s. z. DRT ruka; fon. D 23l s. z. DT had; p. v. DT tlo; fon. D slovky 23m s. z. WA jedna 23n p. v. MD deset 23o s. z. AT sto 23p s. z. CHA lotosov list; p. v. CHA tisc; fon. CHA 23r s. z. DBA prst; p. v. DBA deset tisc 23s s. z. HFN pulec; p. v. HFN sto tisc 23t sl. SNNW druh 23u sl. MTNW dest

37

Rzn slova a tvary gramatick 24a sl. 131.523 24b sl. HKAW vldcov 24c sl. HRW dny 24d 1. RA sta; 2. HR obliej; 3. PT obloha 24e 1. WSR siln; 2. CHPR bti 24f 1. ANCH ti; 2. NFR dobr 24g 24 p1 gramatick tvary (viz odv. I. dlu) 24p2 sl. STN DJ HTP krl dv ob (staroeg. magick obtn formule) 24r sl. CHT vzadu 24s sl. BNW fnix 24t sl. RN jmno 24u sl. CHWFW Chufu (e. Cheops)

38

Seznam eskch vznam

obsaench v legend k tabulkm
a 22a, 22c abstraktn (pojem) 20i Amon (bh) 3i Anubis (bh) 5k Anupev (bh) viz Anubis Asiat 15i Atum (bh) 16k TM b 22i balsamovati 18n barbar 2o barva 3t Bat (msto) 18o bze 7d baina 8o, 8n beran 5i beti 1d bl 8t bti 1i blesk 9l bohyn 7g, 7k bojovati 4p brna 11e brti 18a bratr 13o brouk 7t brus 16b behy 9u budova 10m bh 7b, 13k bk 5a, 5f bti 7t, 24e cena 1c ctihodn osoba 2s cesta 10a as 8b omezen 9u ern 7i erv 7m initi 3u innost 1k, 2c, 4s, 4u ist 2h, 19c, 19d d 23k, 23l daleko (bti) 10a, 17r, 19l da 12d darovati 2i dti 4r, 4t, 7c, 20f, 22c datle 9d ddic 6g ddina 10b dech 4e, 12c dlati 3u dliti 20r, 20u dmon 7l den 9h denn 12n dest 23u deset 23n deset tisc 23r dsiti 20t dsiv 51 d 9k, 9l dl 16g dt 1t, MS dny 24c dobr 20k, 24f docliti 5r dojiti 15n dokonalost TM dokoniti 16k, 20s doshnouti 5r devo 8a druh 23t dul 22e duch 4m, 21m dm 10m; vt 10o palcov 10t due 5i, 6n, 21b dutina KRRT, TPHT dvee 11n Egypt 11a, 21k; Horn 8p, Doln 14u Eset (bohyn) viz Isis f 22h fnix 24s g 23f Geb (bh) 6p, 21r h 22s, 22t had 7k, 23l hadice 5n hjiti 9a Hathor (bohyn) 11b hzeti 15i hlas 12b hlava 3r hlda 2t hldati 2t hloubka 20p hmyz 6p hnus 7o hodina 5t hoditi 15i hodnost 17p Hor (bh) 6k horizont 9t horizonty oba 10h hornina 16o hrad 11c hranice 19o hrti 8e hromada 20e hrozny 9c hl 4k hvzda 9p ch 22u, 33a chladn 18r chlb 20a, 20b, obtn 20c Chnum (bh) 5i chrm 10p chrobk 7t Chufu (cheaps) 24u chva 3f chvliti 18p I 22b II 22d Isis 3o, 13a, 21k J 22d, 22e jazyk 14e jemen 19t jedna 17a, 23m jeti 12f jezero 23d jih 8e jsti 8s, 13s, 23e jti 5c, 8h, 21p; dovnit 6r; okolo 10g jitenka 9p jmno 21a, 24t k 23e, 23g kachna 6p klsti 18i knz 2h, 19c, 19d, 21d kne 1l konec 5r korouhvika 14o koruna dolnoegyptsk 14u; hornoegyptsk 15b, obou Egypt 15c kost 17c kozle 5h kov 16o kreti 5c krajina 9r, 10b krl 1s, 7b, 2u; Dolnho Egypta 7s, Hornho Egypta 8d krl dv ob 24p krsn 2a, 20k krk 5o krokvice 21g kruh 14g kdlo 7e kvsti 8b, 8c kvtina 8s kyj 4k, 8t l 22r lmati 20r lesknouti se 6o letiti 6o, 20g ltati 6u, 7e lev, vlevo, nalevo 13u le 5d leeti 13c Libyan 15i liti (pasti) 5d lid 9i lisovati 13g loka 12f loket 4s lotos 23p luk 15m, 15o luna 9o m 22l, 22m Maat (bohyn) 3n majestt 18s mal 6t maso 5e, 6g mast 18o matka 6l MWT

39

m 19i msc 9o msto 10l milovati 10e, 16i Min (bh) 11s msto 10a, 13e mld 5g mlko 19e mlti 16u mluviti 4k mnoho 7h mocn 14f mol 8n, 8o modliti se 1c, 2e moe 10f Mut (bohyn) 6l mu 6b S n 22n, 22o na 3c, 3s nbytek 20t ndhern 2a ndoba 19a nahoe 9f nahraditi 13f nhraka 6g najeti (na nco) 12i nalzti 6m naloiti 2p naproti 6a naped 18t nrys 18c nad 15r nsledovati 17d nstroj (hudebn) 14f, 14i ne 4n nebe 9f neboka 3d nebotk 1u, 2r Nebthet (bohyn) 3p, 11u nedopaten 14m negace 4n negr 15i Neith (bohyn) 17b nem 4n nemocn 16s neptel 2m, 15i nsti 2p, 4s noc 9g noha 6c nos 4e nostka 13b novotina 20d obelisk 11i obdreti 12h obejmouti 4l HPT ob 8m, 12k, 18k, mrtvm 10n,

bosk 21s obil 19t obkrouiti 18l oblek 14d obliej 3s, 24d obloha 24d obrtiti 18l obraz CHNTJ ohradnk (poh.) 21d ocas 14o oceovati 2g odv 12s odpovati 2f, 12k ohe 19m ochrana 18f, 18g SA oko 3u, 4a, IRT; bosk 4c okrasa 11k olt 13m opakovati 6c opasnice 14s opevnn 10u orati 16m Osiris (bh) 3g WNN-NFRW otevti 11n otoiti 18l otrok 18s ozdoba hlavy 15a p 22k padnouti 1f palc 10r STP-SA pn 19p pan 19l paprsky 9i pae 4r, 4s pee 14r pero 7f, ozdoba 14b pestr 20g pevnost 10u phallus 5a plakati 4b plaviti se 12i plesati 1a plniti 17u plody 16m pluh 16m potek 5p poet: velk 2d, zkrc. 18n potati 18n, 20r IP pod 12m podsvt 9p pochodovati 17c pojem (abstraktn) 20i poklad 14p, 14r pole 8i, 8k polykati 5o poplatek 12d

poraditi 9b pospchati 11p poznati 20n prce 2p pracovati 6n BK pravda 7f, 13i pravk 7f, 13i pravk 20c prav, vpravo 14n procitnouti 15s prositi 1c prst 23r prvn 15t, 3r TPJ prvotina 20d pedek 5p pedstaven 14e pechzeti 11p pevrtiti 12 g pevrhnouti 12g pijti IWT pijmouti 12h pineti 11p, 19b pipraviti 9m pistti 17s pivzati 17s pivsti 7p psti 20g ptci 6p Ptah (bh) 3h ptk mal 6t, mlad 7a pulec 23s pupen 8f pyramida 11h, 16s, MR q 22k r 22p radost 4e rakev 13d Re (bh) 3k ret 4h roditi 3e roh 6a rok 8b, 8c rostlina 8l rovnocenn 19k rozboiti 11d rozdlovati 20u rozkazovati 8u roziti 15o ruda 16l ruka 22c, 23k rsti 9d, 18e rzn 20r ryba 7o ezati 16a eznk 16b s 23b, 23c

sek (t na lidlo) 17o sak 20m sl 9f, 11l; klenut 11l sandl 14l sedtko 13a Seth (bh) 3l, 5l Setet (bohyn) 14t sever 8n, 8o sfinx 21c schody 11o sla 1k siln 4u, 15f, 24e Sirius 9m sistrum 20o s 17h, 17i sti 1h sjednotiti 1e, 13n, 14h, 18u symbol 21o skladit 16m skoniti 17t skrvati 2k sladk 7u, 9d, 9e slavnost 11l, 11m, 19s slina (a ve co z tla vytk) 4i sloup 12r, 13p; posv. 21l, 21m slunce (nebo jeho bh) 9h slyeti 6d smrt 2m, 18n smutek 3t Sobk (bh) 21t soudce (vrch.) 11f spti 13c srdce 19f star 1l, 1m IAW st IAWT stti (se) 4l, 12e stavti 1n, 1o, 2p stejn 10g stejn 10g, 19k stn 12t sto 22g, 23o sto tisc 23s 131.523 24a stoupati 9n strach 7d strana 22m stbro 17f stleti 6f strom 7u, 8a stl 12l sup 6l Sutech viz Seth svtek 11l

40

svatoj. chlb 9e svat 11s svtlo 21m svest 21e svtiti 9i syn 6p, 7g SA 23d aty 12s p 15n patn 6t t 23h, 23i thnouti 17k taniti 1b tekutina 19a thotn 3b tlo 7r, 15l, 23a, 23l Thby 15g Thot (bh) 3m tisc 23p tkti 17h, 17i tlouci 1i, 16h toiti 9a trubice 17c trn 19u trup 15l, 23a trvn 21m tvrz 10u u viz w uctvati 21f dy 5e ucho 6d uchopiti 18m ukrti 11g roda 16m urovnati 12u ad 5u Usirev viz Osiris sta 4f, 4g, 22p, 24d uzel 11r v (nem) 13n vha 18k vzati 17l, 17t vdova CHART velebiti 2g velienstvo 18s velk 1l, 6s, 15k veslo 12b veslovati 4o vsti 14f, 16b vdn (bohyn) 13t vdti RCH vnec 14a vnovati 4t vidti 3u, 4a, 4d vinice 9c vno 19g vtr 12c vldcov 24b

vldnouti 15d vlasy 3t vlatovka 6s vnitn 5n, 19a vnitnosti 13n voda 10d, 10e, 23d vojn 2n vpedu 5a, 18t vrtiti IJ vrch 9s vstupovati 6r vechno 19p vz 15p vybaviti 5d vychzeti (si.) 9n vychovatelka 3f vychvalovati se 15i vysok 1a vystrojiti 5d vystupovati 11o vyzdvihnouti 1p vzadu 16c, 24r vzduch 12c vzvati 9p w 22f, 22g zhrob 13l zajatec 2o zklad 18c zakopati 17c zakotviti 17s zakrti 11g zmek 10s zamknouti 16d zpad 14n zplava 8k zpor 4n zen 21n ziti 9i zastupovati 6d zavsti 7p zavinouti 18n zboiti 11d zdaiti se 4h zdrav 18b zdvihnouti 13h ze 11c zelen 8r, 21e zem 9r, 9u, 10b zemdlec 14c zlato 17e zrn 10c, 20e zub 6b zstati 20h zvata 6e zve mal 15h asnouti 16l ebro 4h ena 3a, 5b, 19r ezlo 15e

idle 13a ti 21h ivot 21i, 21n zniti 5h

41

Seznam transkribovanch vznam

obsaench v legend k tabulkm
A 22a AB 16t AJ 18e AR 18e AT 5t ATP 2p AW 17r A 2r, 22c AA 11n, 15l AABT 8m AAM 15i AB 6a, 19d, 19l AHA 4p, 10r AHA 12e AK 5c, 6r AN 4a AND 18b ANCH 21h, 24f ARF 17o ARK 17t AA 7h AWT 15h B 22i BA 5i, 6n, 19n, 21b BAH 5a BAST 18o BJA 10i, 16l BJK 6n BJT 7s BJTJ 7s, 14u BH 6b BKA 3b BK 6n BNR 9d BNW 24s BS 7p D 23k DBH 15r DBN 18l DJ 4r, 4t, 20f, 22c DMD 14h DRT 14u DWA 1c, 2e, 9p, 21f DWAT 9p D 23l DA 16p DADA 3r DADAT 20a DBA 13f DBA 23r DD 21l DHWTJ 3m DRT 23k DT 23l DW 9s F 22h FA 2p FND 4e G 19u, 23f GAW 20m GB 6p, 17o, 21r GM 6l GRG 5d GRH 4s, 9g GS 22m H 22s HB 16m HN 2g HRW 9h, 24c HWS 1n H 22t HA 8n HA 1a, 5e HAP 2k, 11g HAT 5p HB 11l, 11m, 19s HBS 14d HD 8t, 17f HDT 15b HFN 23s HH 2d HKA 15d HKAW 24b HM 5b, 12d, 16r HMT 5b, 19i HN 1t, 8l, 12o, 18s HN-KA 21d HNK 4t HNMMT 9i HP 11g HR 3s, 6k, 24d HRJ 9f HRJT 20t HRT 9f HS 18p HSMN 16a HSP 10b HT-AAT 10s HT-HR 11b HT-NTR 10p HTM 6p HTP 12k, 21s HW 1i, 6b, 16h HWN 1i, 6b, 16h HWN 1t CH 22u CHA 10k, 23p CHA 9n CHABT 12t CHAWT 13m CHFTJ 2m CHNT 4e, 12i, 18t CHPR 7t, 24e CHPR 15a CHR 1f CHRP 14f CHRW 12b CHSF 9a CHT 10o, 24r, 8a CHTM 14r CHWFW 24u CHWT 14o CH 15l, 23a CHA 7r CHAT 7r CHKR 11k CHN 4o, 5n CHNM 5i, 18u CHNT 5n CHNW 19a CHR 12m CHRD 1t CHRT-HRW 12n CHRT-NTR 13l CHT 15l, 23a I 8h, 22b IAB 13u IAH 9o, 14c IACHT 8k IACHW 6o IACHWT 9t IACHWTJ 10h IAT 13e IAW 1c, 1m IAWT 5u IB 19f, 5h IBA 20l IBD 9o IBH 6b IDB 9u IDH 9o IDN 6d IH 14c IHWTJ 14c IM 13r IMA 7u IMACH 17p IMJ 13r IMN 2l, 3i, 14n IMNT 14n IN 1d, 12r, 7n, 19b INB 11c INPW 5k IR 3u IRJ 3c IRT 3u IS 11p, 12p ISW 8l ISWJ 6g IST 13a IT 19t ITJ 1s ITM 16k IT 18m IW 5g IWA 6g IWF 5e J 22e (I) 22b K 23e KA 1a KAB 18l KB 18r KBH 18r KD 1o, 11t, 19a KMA 8e KRS 17c KS 1r, 17c K 23g KA 4m, 5f, 5a KAP 14k KFA 5r KM 7i KP 14k KS 1e L (RW) 22r M 22l, 22m, 7c, 10e MA 16f MAA 3u, 4d MAA 13i

43

MAAT 3n, 7f MDW 4k MD 23n MDR 13g MDT 20p MH 14a, 4s, 17u MHT 8o MJ 4t, 7c, 19k MN 11s, 20h MNCHT 12s MNIT 14i MNJ 15u MNT 6t MR 10e, 10f, 11a, 14e, 16i, 16s, 19k MRJ 8b MS 11p MS 3e, 9b MA 2m MT 5a, 6l MTNW 23u MTN 10a MW 10d MWT 6l N 4n, 14u NN 4n, 8g NAA 20g NB 17e, 19p, 21c NB-TJ 21u NBT-HT 11u ND 16u, 19a NDM 9e NDS 6t NF 12c NFR 20k, 24f NHM 14f NH 6i NHSJ 15i NCHB 8f NCHBT 8f NCHT 4u NIWTJ 4n NM 11a NMT 5c NR 6l NRT 6l NS 14e NSR 19m NST 19u, 23f NT 14u, 17b NTR 13k NW 1t, 16e, 19a, 22n, 22o NWT 10l P 22k PA 6u PAWT 20c PD 15o PDT 15m, 15o

PH 5r PCHR 18l PR 10m PRT 16m PRT R CHRW 10n PSDT 20d PTH 3h Q (K) 23e R 4f, 22p RA 4f, 4g, 24d RA 3k, 9h, 22p RD 9d RDJ 20f RM 4b RMN 4s RN 21a, 24t RNP 8b, 8c RNPT 8b, 8c RS 15s RW 22r RWD 18e S 23b SA 6p, 7g, 18f, 18g SAT 6p SAT 2i SAW 2t SB 11p SH 11l SCH 20g SCHN 4l SMA 13n SN 10g, 15n SP 20e ST 20o S 23c SA 16c SAH 17s SBA 9p SBK 21t SBTJ 11c SDR 13c SDM 6d SCHM 14f SCHT 8i, 17h SCHR 15n SIA 20n SK 18h SM 8i SMSW 1l, 1m SN 13o SNAA 20g SND 7d SNNW 23t SNT 18c SPD 9m SPDT 9m SPR 4h SPT 4h, 10b

SR 1l SAT 13t SM 16b ST 3l, 5l, 6f STN 8d STN-DJ-HTP 24 p2 STT 14t ST 14t STA 17k 10f, 23d A 8k, 10f, 23d AT 22g, 23o BN 20r D 18a M 21p MS 17d N 14g, 17n NA 16m NDWT 14s NT 22g P 12h PS 2a R 6t SP 12h S 17l SR 15n W 7f WT 7f WTJ 14b T 20b, 23i TA 9r, 19h, 20b TCHN 11i TJ 8b, 16n TJT 16g TJW 6h TM 16k TR 8b TP 3r TPJ 3r, 15t T 23h TA 5a, 7a TAW 12c TBT 14l THN 9l, 15i TN 15i TS 11r W 22f WA 10a, 18d WAD 8r WAH 18i WAS 15e WAST 15e, 15g WAT 10a WA 17a, 23m WAB 2h, 19c WBN 9i WDA 12u WDH 12l

WDN 18k WD 8u WDAT 4c WDB 18l WGA 17m WHM 6c WHA 12a WIA 12f WN 5m, 8s, 13s WNM 8s, 13s, 14m, 23e WP 5s WPT 5s WR 6s WRRJT 15p WSRW 3g WS 13b, 15e WSCH 19l WSCHT 10t WSM 17g WSR 15f, 24e WT 18n WTS 13b, 13h

44

Bibliografick rejstk
Berger Ph.: Hist. Ecrit. Antiquit. Paris. Erman Adolf: gyptische Gramatik. Berlin. Fontane M.: Les Egyptes. Paris. Champollion J. F.: Prcis du systme hiroglyphique des anciens Egyptiens. Paris. Lasenic Pierre: LEsotrisme de la Culture Egyptienne. e. p. Paris. Loret Victor: Manuel de la Langue Egyptienne. Paris. Papus: Prem. Elements de Lecture de la Langue Egyptienne. Paris.

45