Prakticka Elektronika 2005-12

1
Praktick elektronika A Radio - 12/2005

Ing. Tom Navrtil
RONK X/2005. SLO 12
V TOMTO SEIT
sIng. Tomem Navrtilem, zstup-
cem vedoucho technickho odd-
len, lenem vvojovho tmu, ma-
naerem jakosti a spolenkem
firmy RYSTON ELECTRONICS s. r. o.
Jak vnmte jako technik a v-
voj stav elektroniky v posled-
n dob?
Netroufm si hodnotit oblast spotebn
elektroniky, jako jsou teba mobiln telefo-
ny. Tam se na zklad poadavk trhu da
vyrbt vobrovskch srich. Tyto vrob-
ky jsou bezesporu tahounem moderniza-
ce vroby a novch technologi, pouvaj
se zkaznick obvody, co je opodstatn-
no prv velkou sriovost. Tlak trhu na
zmenovn rozmr, hmotnosti a spote-
by pi stle vtm vkonu dokzal vyvolat
vosobnch potach a mobilnch telefo-
nech takov pokrok, okterm jsme ped
deseti lety jen snili.
Pro vtinu eskch vrobc je vak
tento trh vpodstat uzaven, anebo se jed-
n o outsourcovanou nmezdn vrobu
a mont vdaov pobdkov zn s lev-
nou pracovn silou. Neznm dnho es-
kho vrobce mobilnch telefon. Audio-vi-
deo oblast je jen pro fajnmekry a proti
svtovm gigantm nem mnoho anc.
Jeliko se mimo jin zabvme vvo-
jem elektronickch vrobk pro tuzemsk
vrobce, a to hlavn v oblasti telekomuni-
kac a prmyslov a speciln elektroniky,
dovolm si vyjmenovat nkolik hlavnch
trend ve standardnch soustkch a
vrobnch technologich, se ktermi se
opravdu setkvme a na n jsme museli
reagovat.
Je to neustl inovace zavdn no-
vch typ a ad soustek, zmenovn
spoteby, zrychlovn procesor a sbr-
nic, software ve vem a zasovn ve-
ho, zvtovn integrace a specializace
vrobc, nov vrobn technologie, minia-
turizace, nov poadavky, nap. na elek-
trickou bezpenost a odruen, bezolov-
natost a ekologii.
Rychl inovace typ znamen potebu
technick informovanosti je nutno mt
aktuln i star katalogy a aplikan listy.
Stle rychlej a sloitj obvody pin-
ej nutnost sprvnho nvrhu desek
splonmi spoji s pihldnutm k napje-
n, signlov integrit a chlazen. Ped
deseti lety se mlokdo zabval u mikro-
procesor impedannm pizpsobenm
spoj, dnes je to nezbytn.
Rychl toen inovac vak pin
obrovsk problm, a tm je uspchan a
nedostaten dokumentovn skutench
vlastnost nebo chyb soustek. Setkali
jsme se s velmi sloitm obvodem, kter
ml pes stovku chyb silicon errata a
unho se neustl e obj evuj dal
spoznmkou, e se nebudou opravovat.
Kdy je chyba u popsna, d se sn po-
tat. Hor je to, pokud vrobci nestojte
za to, aby se svmi o tyto informace
podlil.
Velkou mdou je do nvrhu HW za-
komponovvat i SW a sovost (nkdy
itam, kde to nen nezbytn). Brzo bude
inteligentn soust LAN kad zsuvka
230V a mikrovlnka. Pi konstrukci je nut-
no potat u stle vce soustek sjejich
programovatelnost a souasn s testo-
vnm.
U novch soustek je nutno respekto-
vat nov technologie jejich pouzden a -
dit se technologickmi poadavky sklado-
vn a monte. Povrchov mont je ji
standardem, ale nkter pouzdra (BGA)
smnoha sty vvod nen tak jednoduch
pjet. Bezolovnat technologie zvtuj po-
adavky na odolnost pouzder na teplotn
oky, jsou zde asto protichdn poadav-
ky na suchost a antistatiku pi skladovn.
Chcete-li produkovat vrobky vyznau-
jc se kvalitou, muste ji do jejich vvoje
zahrnout i poadavky na jej men, tedy
testovn, evidenci a zptnou vysledova-
telnost vrobk, servis po cel jejich tech-
nick ivot. To plat zvl pro aktualizaci
software nebo obsahu programovatelnch
logickch obvod.
A jsou zde rostouc, a nkdy a hrani-
c s absurditou, poadavky na bezpe-
nost a odruen podle evropskch ped-
pis a rovn poadavky na ekologii:
obsah kodlivch ltek a po uplynut
technick doby ivota recyklaci vrobku.
Troufnu si tvrdit, e ada tchto poadav-
k m zklad ne technick, ale idealistic-
k, e je to pokus oumlou obchodn ba-
riru. Dle je to samozejm zdroj vdlk
pro rzn radily a konzultanty, spotebo-
vvajc evropsk dotace. Myslm, e
vkonenm dsledku tchto pedpis
dojde kdalmu odlivu vroby do zn
slevnou pracovn silou.
Jak tedy postupujete pi vvoji?
Nae firma si tyto poadavky uvdomuje
a odpovdn se je sna plnit. Naim z-
kaznkm se sname poskytnout za jejich
penze to nejlep. Prvn na ad je zad-
n. Pro ns to znamen pln porozumt
potebm zadavatele ve vech ohledech,
nkdy ho samotnho dovst ktomu, aby
si je formuloval. Otzka na tlo je nap-
klad: Kolik kus ron chcete vyrbt? Od-
pov m dalekoshl dsledky nejen pi
vbru soustek podle ceny.
Dal soust tto technicko-ekonomic-
k analzy problmu je odhad nrok na
vpoetn vkon vHW a SW sti. K to-
mu je zpravidla teba nastudovat adu tech-
nickch norem a dohodnout se se zkaz-
nkem, do jak mry je nutno je dodret.
N rozhovor ............................................ 1
Svtozor ................................................... 3
AR mldei: Zklady elektrotechniky ......... 4
Jednoduch zapojen pro voln as........... 6
Vnon bliktka - programovateln
efektov pole LED..................................... 9
Korekn zesilova s TDA7313D ............ 12
Dlkov ovldn libovolnm
mobilnm telefonem................................. 15
Vf genertor s priamym
slicovm syntenztorom (DDS) ............ 16
Digitln zen odpor ............................. 19
Automatick zapnn PC........................ 20
estimstn dvoukanlov ta
2x 50 MHz s jednm PIC16F84 ............... 23
Nov knihy .............................................. 24
Inzerce...................................... I-XXVIII, 48
Obsah ronku ................................. A a D
Zpoova vnitnho
osvtlen automobilu ............................... 25
Riadenie krokovch motorov .................... 26
prava standardnho telefonnho
pstroje na domc telefon ...................... 28
Zajmav pijma s lambda diodou ......... 29
Predzosilova s Dolby B ....................... 30
Falen autoalarm................................... 32
PC hobby ................................................ 33
Rdio Historie ....................................... 42
Z radioamatrskho svta ....................... 45
Praktick elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,
r edaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Kelrkov.
Redakce: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 31 73 14.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje Prvn novinov spolenost a. s. a
soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastou-
pen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.media-
servis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej re-
publike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
ustekova 10, 851 04 Bratislava - Petralka;
korepondenci a P. O. BOX 169, 830 00
Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33
- predplatn, (02) 67 20 19 21-22 - asopisy;
email: predplatne@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci pijm redakce - Michaela Jirkov,
Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11,
tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR E 7409
AMARO spol. s r. o.
2
Jako pklad si vezmme sriovou lin-
ku. Kad PC ji m, a snad nejvce kabe-
l na svt je typu peken COM ka-
bel. Ale chcete-li dodret standard (a je
otzka JAK standard), muste zapojit ne
ti, ale devt drt. Anebo dvacet pt?
Jednm z naich pravidel je proto KISS:
Keep it small and stupid. Tedy: konstruk-
ce mus bt bez zbytenost a bt pim-
en svmu elu. To plat pro elektroniku
i pro programov vybaven.
Musm se piznat, e ne vdy se nm
da toto pravidlo dodret. Sami si asto
radji nechme njakou tu rezerviku pro
ppadn pozapomenut nae nebo ciz,
anebo teprve za provozu odkryt dodate-
n poadavky.
Velmi dleitou soust zadn je me-
chanika. Nejvt problmy nemme se
samotnou elektronikou, ale skrabikami,
upevnnm, drky, zkrtka mechanickou
konstrukc. Mechanika hodn souvis se
sriovost. Pi velk srii meme vzletn
uvaovat o vlastnch plastovch dlech.
Kdy vak dlte unikt, muste pout,
co dm dal.
Jakmile je jasn zadn, je pl prce
hotovo. Muste se u jen rozhodnout,
jak soustky chcete a mete pout,
kolikavrstvou desku s plonmi spoji a
vjak td pesnosti pout a jak bude
osazovac technologie. To je asto dno
vrobn situac zkaznka.
Po nakreslen schmatu se seznam
spoj (netlist) penese do nvrhu plon-
ho spoje. kolem nvrhe je, aby s da-
nmi omezenmi a urujcmi informace-
mi (nap. rozmstn konektor a dr)
ostatn soustky optimln rozmstil a
zaroutoval spoje, a to ve s respektov-
nm nvrhovch pravidel, tkajcch se
tloutk a dlek spoj, vzdlenost a dal-
ch podmnek (napklad vztahy mezi
spoji nebo tdami spoj navzjem). Tato
innost je tak sloit, e zatm dn pro-
gram, se kterm jsme se setkali, ji neu-
dl tak dobe jako kvalitn nvrh. My
natst mme Vclava Svobodu. Autorou-
ter sice tu prci nkdy tak zvldne, ale
neoptimln: mon nathne vechny
spoje, ale nadl zbyten kliky a dry.
Po dokonenm nvrhu se mus ve
zkontrolovat a vygeneruj se data pro v-
robu desky s plonmi spoji. Vprvnm po-
kusu vyrobme dva vzorky, na nich se
ov funkce a kter se pedaj program-
torm. Ti vlepm ppad ji maj pipra-
venu verzi programu kladn. Pak trv
zpravidla msce, ne ve funguje a je
otestovno. Po zaznamenn chyb zjit-
nch pi ladn se provede nov koleko
nvrhu a chyby se vnm oprav. Snad ni-
kdy se nm nepodailo nic napoprv.
To nejsnaz je njak vvoj zat a
nechat se unet fantazi. Podstatn t
je ve dodlat, zdokumentovat a pedat.
Zde urit plat znm pravidlo 80/20. N-
kolikrt jsme si ho prakticky ovili a pi-
znm se, e pod jet neumme dopedu
odhadnout, jak dlouho vvoj bude trvat a
kolik bude stt prce a penz. Jedna v-
mluva je, e vvoj je tm umleck a
nepedvdateln innost. Je na n nco
pravdy, ale neomlouv ns za pekrao-
vn termn a rozpot. Chybami se u-
me, nic lepho nemajce. dn z dostup-
nch informanch systm nedoke
postihnout mnostv vc, kter se mohou
pokazit. Take stle asto krom CAD
systm pouvme tuku a papr a k si-
multoru pjeku a osciloskop.
Jak jste se dostali kvyvjen
elektroniky?
Nen tomu zas tak dvno, co jsme jako
mlad pioni sJirkou Matrasem, dalm ze
spolenk, navtvovali Mstskou stanici
mladch technik v Praze, kde jsme se se-
znmili s velkm uitelem Edou Smut-
nm, kter t byl plodnm autorem ln-
k vtomto asopise.
Ten nm dal kolu vvoje elektroniky,
zn stle erpme a sname se ji pedat
naim pomocnkm z ad student. Kon-
ek se nm stal prac a pedmtem podni-
kn. Nezapomnme, e lovk se mus
stle uit, a tak s trochou nostalgie skladu-
jeme a obas prohlme Ideas for Design
z roku 1972 nebo skripta z teorie automa-
tickho zen.
Na co se nyn zamujete?
RYSTON ELECTRONICS je firma zab-
vajc se distribuc elektronickch soustek
a vvojem a vrobou elektronickch sys-
tm. Ob tyto sti zce spolupracuj.
Nae tma je vvoj nronch syst-
m pro telekomunikace, sbr, ukldn a
zpracovn dat, men, diagnostiku a -
zen, napjecch zdroj a podobn. N-
ronost spov v respektovn soubhu
poadavk zadavatele na mal rozmry,
odolnost teplotn, klimatickou, proti vibra-
cm a otesm, bezpenost, uivatelsk
komfort, rozumnou cenu, vyrobitelnost,
opravitelnost a likvidovatelnost. Nkdy t
vodotsnost a podobn.
Technick oddlen na firmy m, kro-
m vvoje a malovroby, kol testovat a
ovovat soustky z naeho prodeje. Pi
testovn reklamovanch soustek nebo
ovovn ekvivalent soustek od rz-
nch vrobc jsme narazili na nejeden ne-
uviteln rozdl v chovn zdnliv stej-
nch soustek (podle oznaen), a to
mimo katalogem zaruovan podmnky
iuvnit jejich rozsahu.
Vytvoili jsme si ke spolenmu uitku
technick a obchodn sti na firmy ur-
it informan zzem z okruhu vrobc
soustek, kter distribuujeme: u stan-
dardnch soustek mme opravdu boha-
tou knihovnu jak v paprov, tak elektro-
nick form. Prodejn sklad nm dv vce
ne dostaten sortiment soustek a
konstruknch prvk.
Sname se bt kvalitnmi dodavateli
materilu pro vrobu tak, aby nai zkaz-
nci byli zprotni starost se shnnm,
termny a technickmi informacemi. Aby-
chom se ktomuto cli piblili, zavedli jsme
a neustle zlepujeme systm zen ja-
kosti podle normy ISO 9001:2000. I pes
nkter chyby vm, e poet spokoje-
nch zkaznk poroste i v budoucnu.
Udrujeme a rozvjme okruh vrobc
vysoce kvalitnch soustek, kter sice
pln nejsou v centru spoteby, ale pesto
jsou nepostradateln pro vrobu: napklad
vrobci magnetickch jader a soustek:
VACUUMSCHMELZE a MAGNETICS. Jen
s kvalitnmi a dobe navrenmi indukn-
mi soustkami je mono vyrbt spor-
n, spolehliv a neruc zdroje a mnie.
S jinmi vrobci soustek ns pout
dlouholet partnerstv a t snaha poskyt-
nout zkaznkm kvalitn (pravdiv) infor-
mace o soustkch, kter jim dodv-
me. Jsou to napkl ad vrobci LED
soustek LEDTECH nebo EOI. V zat-
ku spoluprce jsme je povaovali za dal
montnky LED ip a jejich katalogy sne
zcela pikovmi hodnotami jsme brali
jako katalog bnho vrobce. Sasem
jsme vak zaali zjiovat, e katalogy
vrobc mnohem zvunjch jmen jsou
a pli optimistick, zatmco daje na-
ich vrobc maj krealit blzko.
Ze snahy porovnat skuten, ne kata-
logov daje s jinmi vrobci vznikly za
morn analytick prce Petra Souka a
znanch vdaj na mic techniku pe-
kvapiv vsledky. ertem to nazvme
Uvdn mt a povr na pravou mru.
Jednou z povr napklad je, e LED jsou
vn nepepl se. Ukzalo se vak,
e ivotnost nkterch diod (doba, za ni
se podstatn zmen jejich svtivost) za
podmnek tm bnch je pomrn krt-
k, vextrmnm ppad jen tden.
To, co je vppad jedn LED zapje-
n nkde na desce s plonmi spoji mo-
no zanedbat, se stane velmi kritickm,
kdy uvaujete obrazovku z LED se stati-
sci diod nkde na sportovnm stadionu a
kad rozdl vbarv, intenzit nebo sm-
rov vyzaovac charakteristice, ne mezi
jednotlivmi soustkami, ale mezi vrob-
nmi aremi, je hned znt.
Hlavn se vak pokldme za iroko-
sortimentnho dodavatele. N sortiment
se podle poadavk zkaznk za 14 let
rozrostl od integrovanch obvod praktic-
ky kcelmu spektru elektronickch sou-
stek, vetn nkterch konstruknch.
Navazujeme nov kontakty a spolupra-
cujeme skvalitnmi vrobci soustek
zcelho svta. Neklademe si vtomto ohle-
du omezen na urit zem. Kvalitn a
uns nepli znm jsou napklad vrob-
ci zJaponska. I kdy maj voblib odli-
n pouzdra nebo znaen, zd se nm na-
pklad distribuce firmy ROHM zajmavou.
Ji nkolik let prodvme tak tradin
spolehliv rel a tepeln tiskrny Fujitsu
Takamisawa a nov t rel od nsk fir-
my Hongfa, kter se vposlednch letech
vypracovala na eln msto voboru.
Draz na kvalitu klademe t proto, e
se setkvme spokusy falovat soust-
ky vetn jejich balen. Padlatel nejen
zAsie dosahuj vtomto oboru tm do-
konalosti, ale na ve se pijde. Nkdy teba
dky jejich neznalosti latinky. Ale vn - to
znamen, e na vstupn kontrolu nakupo-
vanho materilu je teba se soustedit.
Kde vidte msto va firmy
vbudoucnu?
ijeme vmncm se svt. Uvdomu-
jeme si, e cesty se zkracuj. ada na-
ich zkaznk pekonala jazykovou bari-
ru a nauila se nakupovat soustky ve
svt. Cestu kdalmu rozvoji vidme ve
zvyovn kvality naich slueb zkazn-
km jak vkvalit dodvn soustek, tak
v technick podpoe.
Tko meme konkurovat mezinrod-
nm obrm ve vem, ale vnem ano.
Vpochopen toho, co nai zkaznci a
asto souasn ptel potebuj a oe-
kvaj.
Pracujeme na systmu propagace a
prezentovn zajmavch soustek zkaz-
nkm, a to ve fzi ppravy vvoje, kdy si
nvrhi vybraj klov prvky nejen pod-
le ceny a dodacch dob, ale i podle kvality
technick podpory a dokumentace.
Dkuji Vm za rozhovor
Pipravil Ing. Jaroslav Belza
3
Ostej obraz
do mobilnch fotoapart
Firma Agilent uvd nov CMOS
obrazov snma s rozlienm 1,3 me-
gapixel. Charakteristickm rysem
tohoto snmae jsou vylepen vlast-
nosti snmacch prvk, umoujc do-
shnout ostej obraz s vrnjmi
barvami za vech svtelnch podm-
nek. Snma nalezne uplatnn nejen
v mobilnch telefonech, ale tak v po-
taovch, medicnskch a prmys-
lovch aplikacch. Nov technologie
vyuv ke snmn matici fotodiod
p-n 3,3 m s desetkrt menm u-
mem za tmy a s vt citlivost k mod-
r barv.
Snma Agilent ADCC-3960 je pln
integrovan systm, kter na jedinm
ipu sdruuje snmac prvek CMOS,
10bitov pevodnk A/D a procesor,
umoujc kompresi obrazu do for-
mtu JPEG. Snma me zpracovat
15 snmk za sekundu v plnm rozli-
en 1280 x 1024 bod, resp. 30 snm-
k v rozlien VGA.
Dvojit a tynsobn CMOS
operan zesilova LTC6241
LTC6241 a LTC6242 od firmy Li-
near Technology jsou dvojit a ty-
nsobn operan zesilovae, vyzna-
ujc se nzkm umem, malou
vstupn nesymetri, rail-to-rail vstu-
pem a stabilitou pi jednotkovm ze-
slen. Vstupn proud je 1 pA. V roz-
sahu kmitot 0,1 a 10 Hz je rozkmit
ekvivalentnho vstupnho umovho
napt jen 550 nV. Je zaruovn um
men ne 10 nV/Hz pi 1 kHz. ka
psma je 18 MHz a rychlost pebhu
10 V/s. Rozkmit vstupnho napt je
jen o 30 mV men ne napjec na-
pt. To je 3 nebo 5 V, verzi HV lze
napjet naptm a 5,5 V.
Obvod LTC6241 se vyrb v 8pino-
vm pouzde SO a pro miniaturn p-
stroje v tiny DFN pouzde. LTC6242
je dostupn v pouzde SSOP se 16
vvody v pouzde DFN 5 x 3 mm.
Mikrokontrolry MSP430 maj
spotebu pod 0,5 A!
Nov mikrokontrolry od firmy Te-
xas Instruments Incorporated ady
MSP430F20xx se vyznauj velmi
malou spotebou a velkm vkonem.
Jsou ideln pro aplikace s bateriovm
napjenm, kter maj pracovat po
desetilet. Procesory maj v reimu
standby spotebu jen 500 nA dky uni-
ktnmu VLO (very low-power) osci-
ltoru integrovanmu na ipu. Ke sv
funkci pak nepotebuje dn extern
soustky. Me bt pouit nap.
vpornch detektorech, domcch
termostatech a jinch zazench pra-
cujcch po dlouhou dobu bez vm-
ny bateri. Procesor m architekturu
RISC a vkon a 16 MIPS. Je vyba-
ven vnitnm programovatelnm osci-
Nejmen pijma DO na svt
Pijmac moduly se dvma fotodi-
odami srie RPM5500 vyvinut firmou
ROHM jsou ureny pro povrchovou
mont a s rozmry 2,4 x 2,5 x 8 mm
v pstroji zabraj pouze 1/16 msta
oproti bn pouvanm modulm.
Pi jejich vvoji firma vyuila zkue-
nosti zvroby modul IrDA. Jsou
vhodn pedevm do stle mench
a tench mobilnch pstroj. Snma-
c oky jsou orientovny bu do stra-
ny, nebo vzhru. Spoteba modul je
pouze 0,95 mA pi 5 V. Vyrbj se pro
bn pouvan kmitoty 36,7, 37,9
a 40 kHz. Vzorky jsou ji nabzeny za
250 jen (asi 55 K).
ltorem, stabilnm pi zmn napt a
teploty. Do pln funknho stavu se
probud do 1 s. Spoteba obvodu
zvis na kmitotu a je 250 A na ka-
d MIPS. Napjec napt je 1,8 a
3,6 V. Procesory se vyrbj s 1 a
16 kB ROM a 128 a 512 B RAM a
10bitovm pevodnkem A/D.
Displeje natisknut
na krabicch?
Siemens oznmil nov barevn
displeje, kter je mono natisknout na
papr nebo lepenku a kter jsou tenk
a ohebn a mohou bt vloeny do
knih, asopis, ppadn natitny na
nlepkch, jzdenkch nebo teba
ishrou na krabici s cereliemi. Dis-
plej pouv substance, jej barva se
mn podle elektrickho nboje. Pi-
druen elektronick obvody by mohly
pouvat polovodiv plasty a bt ti-
tny zrove s displejem. Pedpokl-
d se, e tato nov technologie by
mohla bt komern vyuita u v roce
2007. Odhadovan doba ivota tako-
vho displeje je nkolik msc.
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
4
Zesilovae
stranzistory
(Dokonen)
Ochrann obvody vkonovch
zesilova
Ochrann obvod pouv k odpoje-
n reproduktoru nejastji rel. Rel
vak asem strne, kontakty mohou
zkorodovat nebo se oplit. Odpor se-
pnutch kontakt se asem zvtuje a
navc me bt zvisl na prochzej-
cm proudu. V extrmnch ppadech
me bt vliv odporu kontakt rel po-
znateln i na poslech. Nkte konstruk-
ti se proto sna pouit rel vyhnout
bu tm, e zesilova dnou ochranu
nem, ppadn je dosti netradin,
jako nap. ochrana s triakem v minu-
lm dlu. Monost je vak vce. Msto
rel lze pout napklad i tranzistor
MOSFET. Vkonov tranzistory maj
dnes odpor v sepnutm stavu jen n-
kolik miliohm. Vzpt vak naraz-
me na problmy nov tranzistory
MOSFET spnaj sice proud v obou
smrech, ale v zvrnm smru se
uplatuje substrtov dioda. Ta zp-
sobuje, e rozepnut tranzistor v jed-
nom smru proud nevede, v druhm
(inverznm) vak ano. Na tranzistoru
pak vznik bytek napt 0,5 a 1 V
stejn jako na jakkoliv jin kemko-
v diod. Abychom dostali obousmr-
n spna, je nutno pout dva sriov
zapojen MOSFET. Tyto tranzistory je
teba spnat, a to na potencilu, kter
se mn podle okamitho napt
vstupnho signlu. Natst pro tyto
ely meme pout fotovoltaick op-
tolen. To je soustka, kter m na
vstupn stran LED tak jako vtina
bnch optolen, na vstupu vak
nem fototranzistor (fototyristor, foto-
diodu...), ale baterii fotovoltaickch
lnk. Pivedeme-li na LED tohoto op-
tolenu proud, LED osvt fotolnky
a na vstupu optolenu se objev na-
pt. Samozejm je vstupn proud
optolenu nepatrn, avak na sepnut
tranzistoru MOSFET to sta. Optolen
zajist dokonal galvanick oddlen
bez nutnosti pout pomocn napjec
zdroj. Vsledn obvod je na obr. 91.
Vkonov tranzistory maj spojeny v-
vody source a gate, k vvodm drain
je pipojen vstup vkonovho zesilo-
vae a reproduktor. Optolen bud z-
rove oba tranzistory. Ve schmatu
jsou naznaeny i substrtov diody
vkonovch tranzistor. K buzen op-
tolenu lze pout stejn obvod jako
kzen rel msto cvky rel se za-
poj LED optolenu v srii s omezova-
cm rezistorem.
Skalnm pznivcm vrnho zvuku
vak me v cest audiosignlu vadit
i spna MOSFET. Pak lze ochrann
obvod zapojit tak, e v ppad poru-
chy vkonovho zesilovae se odpoj
jeho napjen. Ke spnn napjecho
napt se opt nejvc hod spnac tran-
zistory MOSFET. Pouije-li se k jejich
buzen fotovoltaick optolen, mohou
bt oba s kanlem N, viz obr. 92.
Uspnae napjecho napt se vak
pouit exotickho optolenu meme
snadno vyhnout. Upraven obvod je na
obr. 93. Vzapojen je pro spnn klad-
nho napjecho napt pouit MOS-
FET s kanlem P, kter je pro stejn
spnan proud dra a m vt od-
por v sepnutm stavu. Nen-li na bzi
tranzistoru n-p-n pivedeno napt, jsou
oba bipolrn tranzistory uzaveny a re-
zistory v jejich kolektorech neprotk
dn proud. Oba vkonov tranzis-
tory MOSFET jsou uzaveny a zesilo-
va nen napjen. Pi normln funkci
zesilovae jsou vechny tranzistory
oteveny. Zenerovy diody omezuj na-
pt na gate MOSFET, protoe to me
bt obvykle nejve 20 V, zatmco tran-
zistor je ji zcela oteven pi napt 8
a 12 V.
Ochrann obvod vypnajc napje-
c napt mus bt zapojen jinak ne
obvod odpnajc reproduktor. Odpoje-
nm napjecho napt toti pomine
stejnosmrn napt na vstupu zesi-
lovae, pina vypnut. Ochrann ob-
vod tedy mus mt pam, aby napje-
n vkonovho zesilovae zstalo
odpojeno do zsahu obsluhy nebo vy-
pnut celho pstroje.
Obr. 91. Ochrann obvod
reproduktoru s tranzistory MOSFET Obr. 94. Obvod zen ventiltoru se temi idly - termistory NTC
Obr. 93. Obvod odpojujc napjec
napt vkonovho zesilovae
Obr. 92. Odpojen napjecho napt
s MOSFET
Vkonov zesilovae je tak teba
chladit - pro domc pouit si vysta-
me s pasivnm chladiem, profesionl-
n zesilovae pouvaj chlazen pod-
poen ventiltorem. V zsad lze
kzen ventiltoru pout stejn obvod
jako pro chlazen CPU pota PC.
Na obr. 94 je zapojen spnae venti-
ltoru. Od zapojen pro PC se odliuje
temi snmai teploty a pouitm ven-
tiltoru na sov napt, kter je sp-
nan triakem. Lze samozejm pout
i bn ventiltor na 12 V, kter se za-
poj do kolektoru T2 msto R4 a optro-
nu, a sov st se zcela vypust. Ter-
mistory se umst na kritick msta
zesilovae a trimry se nastav teplota,
pi kter se ventiltor rozto.
VH
5
Spouitm obvodu 74153, ve kte-
rm jsou integrovny dva tyvstupo-
v multiplexery, lze postupem popsa-
nm minule realizovat dv kombinan
logick funkce dvou promnnch. Pi-
dme-li ovem jeden invertor, me-
me realizovat i funkce t promnnch,
jak ukazuje obr. 93, na kterm je zob-
razeno zapojen obvodu 74153 ve
funkci pln jednobitov staky. (N-
vrh a funkce jednobitov staky byly
podrobn popsny vPE 8/2005.) Pro
snaz pochopen tohoto zapojen je
znovu uvedena pravdivostn tabulka
pln jednobitov staky (tab. 47).
Vstup C
I
slou kpenosu z pedcho-
zho stupn, zatmco vstup C
O
slou-
kpenosu do dalho stupn sta-
ky. Je zejm, e na multiplexeru
meme adresovat pouze tyi vstu-
py. Kad vstup D
0
a D
3
tedy bude
zastupovat dva dky vpravdivostn
tabulce. Napklad vstup D
0
bude vy-
brn pi adresch C
I
BA = 000 (prvn
dek tabulky) i C
I
BA = 100 (pt -
Obr. 93. Schma zapojen pln
jednobitov staky spouitm IO
74153 (viz pravdivostn tabulka 47)
Obr. 94. Funkn schma a rozmstn vvod demultiplexer 74138 a 74155.
Napjen: U
CC
pin 16, GND pin 8
Tab. 47. Pravdivostn tabulka pro
jednobitovou plnou staku
Digitln technika
a logick obvody
Multiplexery a demultiplexery
(Pokraovn)
Vt pringl
(Pokraovn pt)
dek). Vstupn funkce me bt pi-
tom definovna tymi zpsoby:
a) vobou ppadech bude na vstu-
pu log. 0,
b) vobou ppadech bude na vstu-
pu log. 1,
c) pro C
I
BA = 000 bude na vstupu
log. 0, zatmco pro C
I
BA = 100 zde
bude log. 1,
d) pro C
I
BA = 000 bude Y = 1 a pro
C
I
BA = 100 bude Y = 0.
Vppad a) pipojme pslun
datov vstup multiplexeru (v tomto
ppad D
0
) krovni L a vppad b)
krovni H. Bude-li logick funkce de-
finovna podle c), sta vstup pipojit
na signl C
I
a vppad d) k inverto-
vanmu signlu C
I
. Vsouladu
stab. 47 tedy pipojme vstup D
0B
krovni L a D
3B
krovni H (C
O
nab-
v vprvnm a ptm dku log. 0 a
ve tvrtm a osmm log. 1). Vstupy
D
1B
, D
2B
, D
0A
a D
3A
pipojme na sig-
nl C
I
, protoe v pslunch dvoji-
cchdk se stejnmi hodnotami A a
B nabvaj funkce stejnch hodnot
jako C
I
. Vstupy D
1A
a D
2A
je nutn
pipojit na invertovan signl C
I
, pro-
toe ve druhm a estm dku a ve
tetm a sedmm dku m funkce Y
opanou hodnotu ne C
I
.
Obr. 94 ukazuje funkn schma a
rozmstn vvod dvou dekodr/
/demultiplexer. Obvod 74138 lze po-
ut bu jako dekodr tbitovho bi-
nrnho kdu na kd 1 z8, nebo jako
osmikanlov demultiplexer. Obvod je
vybaven temi vstupy uvolnn ,
a E
3
, znich prvn dva jsou aktivn
vrovniL a tet vH. Ve funkci deko-
dru slou vstupy E kaktivaci a de-
aktivaci obvodu. Jak je patrn
zobr. 94, vstupy uvolnn jsou uvnit
obvodu pipojeny k hradlu AND, tud
mus bt , a E
3
= H, aby
byl obvod uvolnn. Vstupy obvodu
a jsou invertovan, a proto je
aktivn vstup (vybran adresou na
vstupech A
2
, A
1
a A
0
) vrovni L, za-
tmco ostatn vstupy maj rove H.
Vppad, e je obvod blokovn (tj.
na nebo nen rove L nebo na
E
3
nen rove H), vechny vstupy
maj rove H.
Ve funkci demultiplexeru jsou data
pivedena na jeden ze vstup uvoln-
n , nebo E
3
. Zbvajc vstupy
uvolnn mohou slouit kblokovn
demultiplexeru. Vppad, e data
vstupuj do E
3
, rove na vstupu vy-
branm adresovmi vstupy A
2
, A
1
a
A
0
bude invertovan. Zvolme-li
nebo , vstupn data budou mt stej-
nou rove jako vstupn.
Integrovan obvod 74155 obsahu-
je dva dekodry dvoubitovho binr-
nho kdu na kd 1 ze 4, kter lze
pout jako tykanlov demultiple-
xery. Funkce obvodu 74155 je obdob-
n jako u obvodu 74138, proto si ji
popeme jen velmi strun. Ve funk-
ci dekodru mus pro vstupy uvolnn
platit: E
1A
= H a , jinak bude
dekodr sindexem A blokovn. Pro
normln funkci dekodru B mus bt
, . Vstupy jsou opt ak-
tivn vrovni L. Dekdovan vstup
m tedy rove L, zatmco na ostat-
nch vstupech je rove H. Je-li de-
kodr blokovn, vechny vstupy maj
rove H. Dekodry maj spolen
adresov vstupy A
0
a A
1
, oba tedy
dekduj stejnou hodnotu (tj. u obou
dekodr jsou aktivovny vstupy se
stejnmi selnmi indexy za pedpo-
kladu, e jsou oba dekodry uvoln-
ny).
Ve funkci demultiplexeru se data
pivdj na jeden ze vstup uvolnn
E
1x
nebo E
2x
. Druh vstup uvolnn
me slouit kblokovn demultiple-
xeru. Adresov vstupy A
1
a A
0
vol
vstup pro penos dat. U demultiple-
xeru s indexem A meme volit mezi
pmm a invertovanm vstupem dat.
Vprvnm ppad zvolme jako vstup
dat a E
1A
pipojme na rove H.
Pro negovan vstup pivedeme data
na vstup E
1A
a vstup pipojme na
rove L.
6
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS
Ptkopla
Bylo prakticky prokzno, e kon-
strukce Kunoplae, kterou jsem po-
psal v pedchozm mm pspvku na
toto tma v PE 1/2005, se pln osvd-
ila. Nutno vak zdraznit, e pstroj
mus bt zapnut nepetrit, jinak si
hav mysl, e klid je pokynem k n-
vratu na vyklizen pozice.
V posledn dob dky modernm
stavebnm technologim se nepjem-
nm spolenkem majitel novch
dom stv dendrocopus, neboli
strakapoud. Bhv pro si oblbil per-
forovn fasd s polystyrenovou izo-
lac a spn el snahm o vy-
puzen, jako by se naplovalo, e na
ptky jsme krtk. Le i ptci se boj,
a to hlavn krahujc a potolek, a tak
se nabz een - napodobit hlasy
tchto dravc njakm elektronickm
genertorem.
Opt jsem pouil dva lavinov ge-
nertory, jak ze schmatu na obr. 1
vyplv. Prvn s tranzistorem T1 kmi-
t s pilovitmi kmity s frekvenc ko-
lem 10 Hz a prostednictvm potencio-
metru P1 ovlivuje druh genertor
s tranzistorem T2, kter vyrb kmity
kolem 6 kHz s monost mnit jejich
kmitoet potenciometrem P2. Na emi-
toru T2 je stdav mezivrcholov
napt U
pp
asi 7 V a do tohoto msta
lze pipojit 6 kus piezomni typu
4FE562 29 nebo podobnch, kter po
obvodu domu zavsme asi metr pod
okap, pop. co nejble u naatmu
dlu pilnho ptka. Vzjemnm na-
stavenm potenciometr se d sku-
ten doshnout zvuku napodobujc-
ho kik potolky.
Pokud by se s uvedenmi hodno-
tami soustek nepodailo generovat
poadovan zvukov efekty, lze jed-
nodue mnit kapacity kondenztor
C1 a C2 a do pln spokojenosti.
Protoe cel pstroj obsahuje
pouze osm soustek, je mon jej
zapojit na oprnch bodech nebo na
njak desce s univerzlnmi plon-
mi spoji.
Na rozdl od hlodavc maj ptci
pouze denn smny, dokonce je po-
zorovno, e zanaj kad den ve
stejnou rann hodinu, a pokud jsou
vyrueni, kodolib pokukuj z nja-
kho ji zapoatho tunelu. Sta
proto plaen zapnout rno ped od-
chodem do prce a vypnout po se-
tmn.
U poui tch mni , kter se
vyskytuj jako sluchtka v telefonech,
jsem mil vlastn kapacitu, kter
se pohybuje kolem 50 nF, u typ
4FE610 09 a PKM34EW kolem 37 nF.
Nejvt typ piezomnie ml pr-
mr 48 mm a kapacitu 80 nF. Ke
zvten sly zvuku je vhodn mnie
umstit teba do przdnch plecho-
vek od piva.
Napjec napt 15 V zskme jed-
nocestnm usmrnnm stdavho
napt 12 V z transformtoru a filtrac
kondenztorem 100 F/35 V, nebo
zdvojenm napt 8 V z vstupu zvon-
kovho transformtoru.
Lubo Matysek, OK1ACP
Neobvykl nabjeka
Nejrznjch nabjeek pro vech-
ny mon typy akumultor bylo ji
zveejnno nespoet. Nkdy mme
ovem problm, jak nabjet akumul-
tor, kdy mme k dispozici jen stejn
napt, jak je jeho nominln napt.
Na prvn pohled by se zdlo, e
v takovm ppad nikdy nelze doclit
pln nabitho stavu, ale opak je prav-
dou. Nabjeka podle obr. 2 nen
sice vhodn k nabjen velkch
akumultor, ale vysta pro rzn
paky. Zapojen nabjeky je odzkou-
eno pro akumultory 12 V, kter
jsou nejbnj, ale s uritou obm-
nou ji lze aplikovat i na jin napt.
Obr. 1. Ptkopla
S vhodou ji lze vyut nap. na dovo-
len, nemme-li k dispozici jin zdroj
ne akumultor v automobilu.
Schma na obr. 2 vychz ze za-
pojen, kter publikoval WA7ARK a
nsledn se objevilo v evropskch
asopisech. Integrovan obvod typu
555 (IO1) kmit na asi 3,3 kHz a na
vstupu (vvod 3 IO1) dv obdln-
kov signl s rozkmitem blzkm na-
pjecmu napt (12 V). Trvn vyso-
k rovn impulsu je asi 0,2 ms, na
nzk rovni setrvv asi 0,1 ms.
Pes rezistor R3 se pivd obdln-
kov napt na bze dvou komple-
mentrnch tranzistor - vyhov i star
germaniov typy s povolenm kolek-
torovm proudem vtm ne 1 A (od-
zkoueno s AD161- NPN/AD162

- PNP).
Jako diody zdvojovae D1 a D2 pou-
ijeme nap. nejbnj 1N4001.
Pi nzk rovni napt na T2 je
elektrolytick kondenztor C3 spojen
pes T2 se zpornm plem zdroje a
pes D1 s kladnm naptm, take
kdy uvaujeme bytky napt na D1
a na T2, nabj se piblin na 11 V.
Jakmile se vstup IO1 dostane do vy-
sok rovn, oteve se tranzistor T1
a k napt na kondenztoru C3 se pi-
te napt pichzejc pes T1 ze
zdroje. Do zte, kterou bude nab-
jen akumultor, tee pes rezistor R4
proud asi 150 mA. O nco vce to bude
za jzdy automobilu pi vtm vstup-
nm napjecm napt - asi 180 mA.
Kondenztor C4 ani nen nutn, pou-
ze ponkud zaobluje vzestupnou a
sestupnou hranu nabjecch impuls.
Zmnou odporu rezistoru R4 me-
me nastavit i men velikost nabjec-
ho proudu. LED D3 indikuje, e do
akumultoru protk proud. Bez z-
te namme v bod A proti zemi
napt asi 18 a 20 V. S velikost ka-
pacity kondenztoru C3 si mete za-
experimentovat a optimalizovat ji na
zklad men maxima nabjecho
proudu (pi uritch pouitch sou-
stkch T1, T2, C3 atd.).
V posledn dob jsem vidl ob-
dobn schma s obvodem MAXIM.
Obr. 2. Neobvykl nabjeka
7
Za cenu, za kterou je takov obvod
k dostn, tchto nabje postavte
alespo pt.
Podle Radioamator YU 1/2005
zpracoval QX
Elektronick
pepna polarity
Pi men stejnosmrnho napt
rukovm midlem nastane pro-
blm, kdy se zmn polarita me-
nho napt. Pak musme prohodit
mic pvody nebo manipulovat se
zvltnm pepnaem polarity.
Uveden problm elegantn e
popisovan elektronick pepna po-
larity. Pi obou polaritch vstupnho
napt (v rozsahu 10 V) je na v-
stupu pepnae vdy kladn napt
o velikosti absolutn hodnoty vstupn-
ho napt. Souasn je indikovna
polarita vstupnho napt dvma dio-
dami LED.
Aby bylo mon posoudit vlastnos-
ti pepnae, byl zkonstruovn a pro-
men. Fotografie vzorku je na obr. 4.
Popis funkce
Schma elektronickho pepnae
polarity je na obr. 3. Pepna pracuje
na principu pesnho usmrovae
s operanmi zesilovai (OZ). Byly
pouity OZ typu Bi-FET (TL082), kte-
r maj tm nekonen vstupn od-
por, a zajiuj tak ideln funkci ob-
vodu.
Men napt je ze vstupnch
svorek J1 a J2 pivdno na nein-
vertujc usmrova kladn polarity
s OZ IO1A a diodou D1 a na invertu-
jc usmrova zporn polarity s OZ
IO1B a diodou D2. Usmrnn vstup-
n napt m vdy kladnou polaritu a
z vstup usmrova (z katod diod
D1 a D2) je vyvedeno na vstupn
svorky J3 a J4.
Kdy je vstupn napt kladn,
dioda D1 vede a dioda D2 je zaven.
Proto je OZ IO1A aktivn a OZ IO2 je
v zporn saturaci. OZ IO1A porov-
nv napt na vstupu a vstupu
usmrovae a dv diod D1 tako-
Obr. 5. Obrazec plonch spoj
elektronickho pepnae polarity
(m.: 1 : 1, rozmry 49,5 x 41,9 mm)
Obr. 6. Rozmstn soustek
na desce elektronickho pepnae
polarity
Obr. 4. Deska s plonmi spoji
elektronickho pepnae polarity
Obr. 3. Elektronick pepna polarity
v pedpt, aby ob napt byla pes-
n shodn.
Pi zporn polarit vstupnho na-
pt je dioda D1 zaven a vede dio-
da D2. Proto je tentokrt aktivn OZ
IO1B a v zporn saturaci je OZ
IO1A. OZ IO1B porovnv prosted-
nictvm zptnovazebnho dlie se
soustkami R2, R5 a P1 napt na
vstupu a vstupu usmrovae a
dv diod D2 takov pedpt, aby
ob napt byla pesn opan. Pes-
n dlic pomr 2 : 1 zptnovazeb-
nho dlie se nastavuje preciznm
trimrem P1. Odporem 39 k rezisto-
ru R2 je uren vstupn odpor usmr-
ovae zporn polarity a tm tak
celho pepnae polarity.
Vstupn napov nesymetrie OZ
zpsobuje, e si oba usmrovae
nepedvaj funkci pi pesn nulo-
vm vstupnm napt, ale pi vstup-
nm napt o velikosti tto nesymet-
rie. Vzhledem k tomu, e typick
vstupn napov nesymetrie poui-
tho typu OZ je asi 5 mV a pitom
rozsah vstupnho napt je 10 V, je
zpsoben chyba 0,05 %, co je vi
pesnosti rukovho midla, kter je
pipojeno za pepna polarity, zcela
zanedbateln (bn rukov midla
maj pesnost 0,5 a 2,5 %).
Rezistorem R1 je chrnn vstup
OZ IO1A, rezistor R8 oetuje zbytko-
v proudy diod D1 a D2.
Dleitou soust pepnae je
obvod indikujc polaritu vstupnho
napt. Jako informace o polarit je
vyuito zporn saturan napt na
vstupu OZ IO1A nebo IO1B. Zpor-
nm saturanm naptm se spnaj
pes omezovac rezistory R3 a R4
tranzistory PNP T1 a T2, v jejich
kolektorech jsou zapojeny indikan
LED D4 (zelen, svt pi zporn po-
larit vstupnho napt) a D3 (erve-
n, svt pi kladn polarit vstupnho
napt).
Pepna polarity je napjen stabi-
lizovanm symetrickm ss naptm
12 V ze sovho zdroje. Napjec
proud z kladn napjec vtve je
asi 4 mA a ze zporn napjec vtve
asi 10 mA.
Konstrukce a oiven
Pepna polarity je zkonstruovn
z vvodovch soustek na desce
s jednostrannmi plonmi spoji. Ob-
razec spoj je na obr. 5, rozmstn
soustek na desce je na obr. 6.
Na desce jsou dv drtov pro-
pojky. OZ IO1 je zasunut v precizn
objmce, aby bylo mon vybrat kus
s minimlnmi vstupnmi napovmi
nesymetriemi obou dlch OZ.
Zapojenou desku oivme. Zapo-
jen nen zludn a mlo by ihned
sprvn pracovat.
Po pipojen napjecho napt
pivedeme na vstup promnn napt
s volitelnou polaritou z laboratornho
zdroje. Digitlnm multimetrem (sta
3,5mstn) ovme, e pi kladnm
vstupnm napt je s rozdlem nkoli-
ka mV na vstupu i vstupu pepnae
shodn napt. Pi zporn polarit
8
Tmatem asopisu Konstrukn
elektronika A Radio 6/2005,
kter vychz souasn s tmto
slem PE, jsou uiten zapo-
jen z dlouholet praxe II. aso-
pis obsahuje nvody na stavbu
jednoduchch i sloitjch nab-
je, nf zesilova, micch p-
stroj a zbavn elektroniky.
! Upozorujeme !
vstupnho napt (o velikosti nap.
-8 V) pak nastavme trimr P1 tak,
aby na vstupu i vstupu pepnae
bylo pesn opan napt.
Dle ovme funkci LED indikuj-
cch polaritu. Vlivem vstupn napo-
v nesymetrie svt i pi odpojench
vstupnch svorkch jedna z LED. Po
piveden i velmi malho vstupnho
napt (nkolika mV) by se vak mla
rozsvtit pslun LED. Po piloen
prstu na vstup je zavdno stdav
brumov napt a svt ob LED s po-
lovinm jasem. Pokud m pouit
IO1 pli velkou vstupn napovou
nesymetrii, zkusme ho vymnit za
jin kus.
Na realizovanm vzorku pepna-
e byl menm oven pouiteln
rozsah vstupnho napt, linearita a
chovn pi peten vstupu velkm
naptm. Vechna men byla usku-
tenna pi napjecm napt -12,008
a +12,202 V.
Pi vstupu pepnae naprzd-
no bylo pi vstupnm napt +12,2
a -12,2 V vstupn saturan napt
+10,973, resp. +10,871 V.
Pi vstupu pepnae zatenm
odporem 10 k bylo pi vstupnm na-
pt +12,2 a -12,2 V vstupn satu-
ran napt +10,534, resp. +10,564 V.
Zatovac odpor 10 k pedstavuje
typickou zt pepnae, kterou je
rukov midlo s mrnm vnitnm
odporem 1 k/V.
Pouiteln rozsah vstupnho na-
pt je omezen saturac vstupu a je
asi 10,4 V. Zvislost vstupnho
napt U
VST
na vstupnm me-
nm napt U
VST
pi vstupu zate-
nm odporem 10 k ilustruje tab. 1.
Z uvedench hodnot je vidt, e line-
arita pepnae je velmi dobr. Roz-
sah vstupnho napt meme dle
zvtit tak, e pouijeme napjec na-
pt 15 V.
Pi peten vstupu se pepna
nezni (oveno do 30 V), pouze
Tab. 1. Vstupn napt U
VST
elektronickho pepnae polarity v zvislosti na
vstupnm menm napt U
VST
pi vstupu zatenm odporem 10 k a nap-
jecm napt -12,008 a +12,202 V
U
VST
[V]
U
VST
[V]
-10,415
+10,421
-10,007
+10,012
-3,002
+2,999
0,000
+0,003
+2,999
+3,003
+10,006
+10,010
+10,416
+10,420
pi vstupnm napt zpornjm ne
-12 V zhasnou ob LED.
Seznam soustek
R1, R2 39 k/1 %/0,5 W, metal.
R3, R4 10 k/1 %/0,5 W, metal.
R5 33 k/1 %/0,5 W, metal.
R6, R7 2,2 k/1

%/0,5 W, metal.
R8 100

k/1

%/0,5

W,

metal.
P1 10

k, trimr 20 otek
(PM19)
C1, C2 22 F/16 V, radiln,
subminiaturn
D1, D2 1N4148
D3 LED erv., 3 mm, 2 mA
D4 LED zel., 3 mm, 2 mA
T1, T2 BC558B
IO1 TL082 (DIP8)
objmka precizn DIP8 (1 kus)
deska s plonmi spoji . KE02C0
Elektronika Praktyczna, 9/1997
Testovac genertor
1 V/1 kHz s nepatrnou
spotebou
asto popisovanou konstrukc
v mnoha elektronickch asopisech je
genertor sinusovho signlu o kmi-
totu 1 kHz s rovn asi 1 V, kter je
uren k testovn rznch audioza-
zen a elektroakustickch etzc.
Schma jednoho z ady tchto
pstroj je na obr. 7. Jedn se o kla-
sick nf genertor s Wienovm mst-
kem, kter ke stabilizaci amplitudy
generovanho signlu (a tm i k do-
saen sinusovho tvaru kmit) vyu-
v nelinern charakteristiky kem-
kovch diod 1N4148 (D1, D2).
Zvltnost popisovanho gener-
toru je velmi mal napjec proud, e-
ho je dosaeno tm, e jako aktivn
prvek je pouit operan zesilova
(OZ) CMOS typu TLC271 (IO1). Ten-
to OZ m v zapojen podle obr. 7
Obr. 7. Testovac genertor 1 V/1 kHz s nepatrnou spotebou
spotebu pouhch 20 A, take des-
tikov baterie 9 V, ze kter je ge-
nertor napjen, by mla teoreticky
vydret 25 000 hodin. Aby se udrela
co nejmen spoteba genertoru,
maj vechny rezistory co nejvt od-
por blc se hranici pouitelnosti
(1 M apod.).
Generovan kmitoet je urovn
Wienovm lnkem, kter je tvoen
rezistory R1 a R4 a kondenztory
C1 a C2 a je zapojen v obvodu klad-
n zptn vazby OZ. Rezistory R3 a
R4 jsou souasn vyuity jako d-
li, kter vytv pedpt (rovn
polovin napjecho napt) pro ne-
invertujc vstup OZ. Wienv lnek
je filtr typu psmov propust, kter
m na svm rezonannm kmitotu
nulov posuv fze a nejvt penos
napt (rovn 1/3).
S hodnotami soustek Wienova
lnku podle schmatu byl u realizo-
vanho vzorku namen generovan
kmitoet 889 Hz. Pokud bychom chtli
doshnout kmitotu pesn 1 kHz,
museli bychom pimen zmenit
hodnoty soustek lnku. Konden-
ztory C1 a C2 mus bt stabiln kera-
mick monolitick z materilu NPO.
Amplitudu generovanch kmit
stabilizuje nelinern dli napt
v obvodu zporn zptn vazby OZ.
Dli je tvoen rezistory R5 a R8,
trimrem P1 a diodami D1 a D2. Trim-
rem je nastaveno takov zeslen OZ,
aby OZ s rezervou kompenzoval ztr-
ty ve Wienov lnku, tj. zeslen ne-
patrn vt ne ti. Po rozkmitn ge-
nertoru zanou diody oble omezovat
sinusov signl a kmity se ustl na
takov amplitud, pi kter OZ zesilu-
je zkladn harmonickou pesn 3x.
Trimrem P1 se tedy nastavuje ampli-
tuda i zkreslen generovanho signlu
(pi vt amlitud je vt zkreslen).
V pvodnm prameni je uvedeno,
e genertor zapojen podle schma-
tu na obr. 7 m nelinern zkreslen
asi 10 % pi efektivnm vstupnm
napt 1 V. Zkreslen je zejm zp-
sobeno malou rychlost pebhu OZ
pi napjecm proudu 20 A, protoe
po pipojen vvodu 8 IO1 k zporn-
mu plu napjen se zvt napjec
proud na 0,64 mA a zkreslen pokles-
ne na asi 0,7 % (pi efektivnm v-
stupnm napt 1 V).
Elektor, 7-8/1998
9
ekl jsem si, e postavm bliktko
sloen zvtho potu LED zapoje-
nch tak, aby bylo mon jednodu-
chm tlatkovm nastavenm defino-
vat, kdy se m jak LED rozsvtit,
pop. zhasnout a tm vytvet nejrz-
nj obrazce, jako jsou hadi, hvz-
diky, sloupce, psmena atd.
Ztohoto principu vychz i nsled-
n konstrukce vnonho stromeku.
Technick daje
Poet diod LED:
max. 56 (u stromeku jen 53).
Napjen: 5 V (4,5 a 6 V).
Odbr proudu: 10 mA.
Rozmry:
vka 64 x 38 mm (LED pole),
vka 115 x 110 mm (stromeek).
Popis zapojen
Zapojen je dky mikroprocesoru
PIC16F628A velmi jednoduch. Dio-
dy LED jsou zapojeny do matice 7 x 8
LED, tj. celkem 56 LED (u stromeku
jen 53 LED). U procesoru 16F628A je
brna RA5 (vvod 4) nastavena trva-
le jako vstup, co jsem vyuil pro te-
n tlatek. Ta jsou druhou stranou
zapojena na jednotliv sloupce (u LED
pole na dky), take vdob, kdy
nen rozsvcena dn dioda LED, se
postupnm pipnnm rovn GND
na jednotliv tlatka testuje, zda n-
kter znich nen stisknuto. Pokud
ano, je provedena odpovdajc funkce.
Do srie sLED jsou zapojeny
pedadn rezistory R1 a R8 s odpo-
rem 47 . Rezistory chrn LED a
vstupn porty procesoru zejmna v oka-
miku, kdy by sezastavil program a
trvale sepnuly nkter diody. V pro-
vozu nejsou poteba, protoe diody
LED svt jen zlomek sekundy a tyto
impulsn nrazy dioda LED i proce-
sor peij.
Vnapjen je zaazen jen jeden
kondenztor C1100 nF, nebo se
pedpokld, e zazen bude nap-
jeno zbaterie. Pokud byste ho nap-
jeli ze sovho zdroje, pouijte kvalit-
n, stabilizovan zdroj napt 5 V.
Popis funkce
Vdy svt jen jedna LED, ale rych-
lost pepnn je tak velk, e nae
oko dky sv setrvanosti vid cel
obrazce, stejn jako vnmme obraz
na televizn obrazovce.
Princip rozsvcovn LED je velmi
jednoduch. Procesor 16F628 m
128 B pamti EEPROM, ve kter
jsou vjednotlivch bajtech uloeny
daje o tom, kter LED se m rozsv-
tit nebo zhasnout. Protoe mme
pole 7 x 8 LED, sta pouze 6 bit na
uren polohy LED (souadnice) a je-
den bit definuje, jestli se m LED roz-
svtit nebo zhasnout. Posledn 8. bit
je voln.
Po zapnut napjen procesor po-
stupn nat jednotliv bajty z pa-
mti EEPROM od adresy 00h a do
posledn 7fh. Pokud nen pam zapl-
nna cel, zastav se ten na prvnm
przdnm bajtu, aby se neztrcel as
tenm cel pamti. Vdy nate hod-
notu a odpovdajc LED bu rozsvt,
nebo zhasne. Rychlost ten a tm
pdem rychlost rozsvcovn LED lze
Vnon bliktka
- programovateln
efektov pole LED
Tom Flajzar
Vasopisech a na Internetu najdeme stovky rznch zapojen
nejrznjch bliktek, had, ps, sloench z diodLED, vyu-
vajcch vtinou njakho integrovanho obvodu CMOS. Vech-
ny maj jedno spolen - zpsob a posloupnost rozsvcovn LED
diod je vtinou dna pevnm propojenm na desce s plonmi
spoji, maximln lze mnit smr a rychlost blikn.
Obr. 1.
Schma
zapojen
pole LED
10
regulovat, v normlnm provozu (NE
v programovacm reimu) tlatky + a -.
Po vyerpn obsahu pamti nebo
potu naprogramovanch krok LED
zhasnou a cel cyklus se opakuje od 1.
LED. Potom, v provozu, pi regulaci
rychlosti tlatky + a - mme k dispo-
zici i funkci trvalho rozsvcen napro-
gramovanho obrazce.
Programovn
Programovn neboli uloen ob-
razce je velmi jednoduch. Delm
podrenm tlatka PROG a do
doby, kdy se rozsvt dioda LED1, se
dostanete do programovacho rei-
mu. Nyn tlatky + a - najedete na
diodu LED, kter se m rozsvtit jako
prvn ve vmi uvaovanm obrazci.
Jakmile jste nakrokovali na poado-
vanou diodu LED, stlaenm tlatka
PROG seulo prvn krok do pamti.
Dle postupujete stejn - pomoc tla-
tek plus a mnus najedete na poa-
dovanou LED a stisknete PROG, tm
jste uloili dal krok atd. Stav diody
LED - svt/nesvt nastavujete tlat-
kem S/N. Pokud poadujete, aby LED
zhasla, stisknete tlatko S/N (svt/
/nesvt). Odpovdajc dioda LED za-
Obr.2
Schma
zapojen
vnonho
stromeku
ne blikat (tm je signalizovno pro-
gramovn jejho zhasnut). Ulote
opt tlatkem PROG.
Program mete kdykoliv uloit
opt delm podrenm tlatka PROG
na dobu asi 3 sekund. Pokud vyer-
pte kapacitu pamti (128 krok),
programovac reim se automaticky
ukon. Po ukonen programovacho
mdu zane bet obrazec podle va-
eho programu.
Obr.4 Deska
s plonmi spoji
stromeku
(POZOR! Soustky
ze strany spoj, LED
jsou zdruh strany!)
11
Osazen desky
s plonmi spoji - LED pole
Deska LED pole je oboustrann,
prokoven, spotiskem ze strany spo-
j, take osazovn je velmi pjemn
a jednoduch. Nejprve doporuuji
osadit rezistory SMD, potom diody
LED. Na desce je orientace diody
oznaena psmeny Ka A. A je anoda,
tedy plus, Kje katoda. LED mete
posadit na desku na doraz a opatrn
zapjet. Nepehvejte - dioda se
me pokodit! Po osazen LED zb-
v objmka, tlatka, kondenztor C1
(ten je drtov srozte 2,5 mm) a
napjec vodie. Veker soustky
krom LED jsou ze strany spoj (ze
strany potisku).
Osazen desky
s plonmi spoji - vnon
stromeek
Strojov vyznut desky do tvaru
stromeku a zelen maska dodv
cel konstrukci pkn vzhled. Nebylo
ji cenov pijateln udlat i tuto des-
ku oboustrannou sprokovenmi ot-
vory, proto je jen jednostrann, co
s sebou pin nutnost nkolika dr-
tovch propojek. Ty doporuuji osadit
jako prvn. Drtov propojky ponech-
te i s izolac, aby nevznikaly zkraty.
Propojky stejn jako veker dal
soustky krom diod LED jsou osa-
zeny ze strany spoj. To proto, aby
nekazily pkn vzhled stromeku
pi pohledu na pedn stranu. Po osa-
zen vech propojek doporuuji osa-
dit C1, kter je umstn pod objmkou
IO1. Na zvr rezistory, tlatka a p-
vodn napjec vodie. LED doporu-
uji osadit opt na desku na doraz,
ale opt pozor na jejich pehvn pi
pjen.
Po dkladn kontrole pipojte zdroj
s napjenm5 V a omezenm proudu.
Napjec napt me bt vrozsahu
4,5 a 6 V. Pokud si objednte proce-
sor od ns, bude vpamti nahrn
i prvotn program blikn. Ten pak
mete kdykoliv zmnit naprogramo-
vnm vlastnch obrazc.
Seznam soustek
R1 a R8 47
(u stromeku sdrtovmi vvody,
u LED pole SMD 0805)
R9 10 k
(u stromeku sdrtovmi vvody,
u LED pole SMD 0805)
C1 100 nF, keram.
IO1 16F628AP
(naprogramovan procesor)
LED1 a LED56
(LED53) LED 3 mm, 2 mA
TL1 a TL4 mikrotlatko, nap.
P-B1720 (GM)
Deska LED pole - CTV1 (prokoven
spotiskem)
Deska stromeek - STROMEK1 (jed-
nostrann spotiskem)
Obr. 3. Deska s plonmi spoji pole
(POZOR! LED jsou na opan stran
ne ostatn soustky!)
Ob konstrukce si jako staveb-
nici mete objednat na adrese
FLAJZAR, s.r.o., nmst Svobody
424, 696 81 Bzenec. Tel.: 518 628
596, mobil: 776586866. Cena sta-
vebnic je jednotn 349,- K.
Mete si tak objednat pouze na-
programovan procesor za 150,- K.
12
Popis zapojen
Jednotliv sti zesilovae a jejich
vzjemn propojen jsou vblokovm
schmatu na obr. 1.
Zklad zapojen tvo IO TDA7313.
Jedn se o korekn zesilova ovl-
dan sriovou sbrnic dvma vodii.
Umouje pipojen a t volitelnch
vnjch vstup, digitln ovldn
hlasitosti, hloubek a vek. Pivdn
signl rozdl na pedn a zadn ste-
reofonn kanl, piem lze ovldat
hlasitost kadho ze ty vstup sa-
mostatn.
Obvod je dostupn jak v klasic-
km pouzdru, tak i v proveden SMD.
J jsem pouil SMD verzi obvodu. Ta
je cenov dostupnj (prodv se
asi za polovin cenu) a vzhledem
k malm rozmrm pstroje je i v-
hodnj (viz fotografie na obr.2).
Zkladn zapojen integrovanho
obvodu odpovd doporuenmu za-
pojen, kter udv vrobce v katalo-
govm listu. Pro piveden signlu na
vstupy obvodu jsem zvolil ti stereo-
fonn konektory JACK 3,5 mm. Kad
pivd signl na jeden ze t progra-
mov volitelnch vstup. Ty jsou od-
dleny od obvodu kondenztory s ka-
pacitou 2,2 F. Je vhodn pout
kondenztory tantalov, pro men
nroky vak vyhov i elektrolytick (ty
jsem pouil vzapojen j). Stejnm
zpsobem jako vstupy jsou vyvedeny
i vstupy samostatn pro pedn a
zadn kanly.
dicm obvodem celho zazen
je mikroprocesor 89C4051. Ten ovl-
d samotn obvod TDA7313 a dle
pak tak uivateli pstupn prvky,
jako jsou ovldac tlatka a osmi-
mstn dvoudkov displej LCD. Tla-
tka jsou zapojena jako klvesnice
3x 2 dky pro vt sporu vvod
mikroprocesoru.
Protoe za elnm panelem nebylo
mnoho msta, volil jsem displej bez
LED podsvcen, jeho vka je pod-
statn men a pi vhodnm nastave-
n kontrastu je tak dobe viditeln.
Vedle klvesnice je umstna dioda
LED signalizujc zapnut celho ko-
reknho zesilovae. Procesor komu-
nikuje tak spamt EEPROM 24C02,
kter slou kuchovn pednastave-
nch hodnot.
Pi een napjen jednotlivch
prvk zesilovae je teba dbt na
dobr oddlen analogov a digitln
sti, aby nebyla analogov st ru-
ena pracovn frekvenc mikroproce-
soru skmitotem kolem 10 MHz
(podle zvolenho krystalu). Ztohoto
dvodu jsou ob sti spojeny pouze
dvma datovmi vodii a napjenm
pes mal tlumivky svlastnmi stabi-
liztory pro analogovou a digitln
st. Vnapjen je pro zmenen za-
hvn stabiliztor pouita Zene-
rova dioda, na kter vznikne mal
bytek napt, pi kterm se jet ne-
zaheje, ale zmen teplotu stabiliz-
tor. Tento problm lze tak vyeit
pouitm transformtoru snim v-
stupnm naptm. J jsem ml vak
transformtor 18 V - a tak jsem ho
vyuil. Mte-li vak transformtor s ni-
m naptm, lze pak nahradit diodu
drtovou propojkou. Zem jsou tak
oddleny a jsou spojeny pouze jednou
cestou pobl zdroje na desce s plo-
nmi spoji. Vtina spoj by nemla
obsahovat pravohl zalomen, pro-
toe vtakovch mstech se nejlpe
do cesty indukuje ruiv signl.
Samotn napjen jsem volil ze s-
ovho zdroje, kter je umstn na
desce co nejdle od analogov sti.
Pstroj je k sti pipojen dvojlinkou do
konektoru K6. Veker sov veden
je uzaveno cestou, kterou lze spojit
s uzemnnm zsuvky a jet obkl-
en zem samotnho zazen.
Konstrukn uspodn
Zazen se skld ze dvou de-
sek s plonmi spoji spojench pra-
vohlmi lmacmi litami SV2 a
SV3 (viz obr. 3).
Hlavn deska je ke krabice uchy-
cena tymi roubky. Pedn deska je
posazena co mon nejtsnji na
hlavn desku. Aby mohla dokonale
dosednout, jsou vjej spodn hran
vyznuty zezy, do kterch zapadaj
hlaviky roub upevujcch hlavn
desku. Displej LCD je kelnmu pa-
nelu pipojen tak pomoc lmac li-
ty, tentokrt vak pm. Vele kra-
biky jsou vyvrtny otvory pro tlatka
Korekn zesilova
sTDA7313D
Jaromr k
Zesilovae velektrotechnice vdy byly a stle jsou vdnm t-
matem pro zanajc i pokroil elektrotechniky. Nedvno se mi
do ruky dostal integrovan obvod TDA7313D a j jsem se rozhodl
postavit korekn zesilova, kter by pln vyuval monost zm-
nnho obvodu. Nkter jeho zkladn parametry jsou vypsny
vtabulce 1.
Tab. 1.
Zkladn
parametry
TDA7313
Obr. 1.
Blokov
schma
Obr. 2, 3.
13
(prmr je asi o 8 mm vt ne pr-
mr tlatka, aby bylo mon tlatka
stlait) a otvor pro diodu LED. Otvor
pro displej je vyznut tak, aby se
tam veel a nebyly vedle nj mezery
(viz obr. 4). Lmac litou se pak pi-
poj tak, aby byla jeho pedn st asi
o 0,5 mm vnoen veln desce.
Vzadn desce jsou umstny ot-
vory pro pt konektor JACK a jeden
napjec konektor vlevm hornm
okraji. Zkladn deska je uloena do
plastov krabiky KP3, kter je snadno
penosn, protoe zn nevedou d-
n napevno pipojen kabely, vechny
jsou pipojen pes konektory. Na ped-
n panel je vhodn umstit potisk p-
stroje bu paprov, nebo, jako v mm
ppad, stranov pevrcen natit-
n na flii a piloen na podkladov,
tak potitn papr (viz tituln foto-
grafie).
Programov vybaven
a ovldn
Pi zapoet stavby jsem si jako
hlavn podmnku kladl snadn ovl-
dn pstroje splnm vyuitm mo-
nost obvodu TDA7313. Tomu jsem
tak pizpsobil ovldac program
procesoru. Po sputn na displeji
pejede dvoudkov uvtac text a
spatncti znaky na dek. Ihned pot
se iniciuje nastaven odpovdajc
stavu ped poslednm vypnutm,
vetn aktivnho vstupu a jeho vlast-
nost. Na LCD se zobraz zkladn
nabdka snzvem aktivnho vstupu
vlevo nahoe(viz obr. 6). Vtuto chvli
lze pomoc tlatek Menu listovat
mezi nastavenmi parametry vybran-
ho vstupu (Celkov hlasitost, Hloub-
ky, Vky, Hlasitosti jednotlivch ka-
nl), jejich symboly se zobraz
vpravm hornm rohu (Vo, Hl, Vy,
LP, PP, LZ, PZ). Hodnoty vybranho
parametru lze mnit tlatky Set. Pi
jejich stisknut se zmn hodnota
o mal krok a pi dren o krok vt.
Stisknutm tlatka Mode se pepne
na nsledujc vstup a nastav para-
metry, kter byly zvoleny pi posled-
nm sputn tohoto vstupu.
Pokud je tlatko Mode dreno del-
dobu (asi 1 s), vyvol se nabdka
nastavujc vnkolika oknech vlast-
Obr. 4. Rozmstn a velikosti otvor velnm a zadnm panelu krabiky
Obr. 5.
Schma
zapojen
Obr. 6. daje na displeji
Obr. 7. Hlavn deska s plonmi spoji (96 x 82 mm)
14
nosti danho vstupu (Vstupn citli-
vost, Nzev vstupu, Zap/Vyp funkce
Loudness, Zmna vodnho, pop.
konenho textu na displeji LCD).
Pohyb a zmny vnabdce jsou na-
prosto stejn jako vzkladnch vlast-
nostech. Zmny nastaven vstupu se
potvrd optovnm stiskem tlatka
Mode a nastavovn se vrt zpt na
msto, odkud se podmenu vyvolalo.
Poslednm jet nezmnnm tla-
tkem je StBy. Pi jeho stisku se p-
stroj zapne nebo vypne do klidovho
stavu. Vt chvli se odpoj vechny vstu-
py i vstupy. Pepnut do nebo z klido-
vho stavu je doprovzeno vodnm
nebo zvrenm bcm textem.
Program umouje uivateli zad-
vat ptimstn nzev pro kad vstup,
dvoudkov patnctimstn text
vodnho a konenho hlen a na-
staven parametry kadho vstupu.
Tyto hodnoty se zapisuj do pamti
EEPROM, a proto jsou data zachov-
na i po odpojen zelektrick st. N-
kter data se vak ukldaj a po pe-
chodu do StBy mdu. Proto je dobr
ped odpojenm od elektrick st nej-
dve pstroj do tohoto mdu uvst.
Seznam soustek
R1, R4 5,6 k
R2, R3, R7, R8 1,2 k
R5 470
R6 5 k, vceot.
L1, L2 1 mH/axiln
C1 a C9, C22,
C29, C30 2,2 F, tantal.
C10 470 F/35 V
C11 100 F/35 V
C12 a C15,
C18 a C21 100 nF, keram.
C16, C17 33 pF
C23 22 F
C24, C25 2,7 nF, keram.
C26, C27 100 nF, keram.
C28 1 F, axiln
D1 5V6
D2 a D5 1N4148
D6 LED 5x 2 mm
IO1 AT89C4051
(program na www.aradio.cz)
IO2 TDA7313D
IO3 24C02
IO4, IO5 7805
LCD1 MC0802A
T1 a T6 tlatko 12 mm
SV1 svorkovnice 3p.
SV2 lmac lita 7x 2, 90
SV3 lmac lita 4x 2, 90
SV4 lmac lita 8x 2, pm
K1 a K5 zdka JACK 3,5mm, stereo
K6 mini zsuvka 230 V/1 A
X1 12 MHz
Tr1 15 V, 3 VA (200 mA)
Poj1 32 mA
Oivovn
Pi monti soustek doporuuji
nejdve osadit st napjecho zdro-
je a pot za dodren vech bezpe-
nostnch zsad (pracuje se se so-
vm naptm) ovit sprvnou funkci
zdroje a velikost obou napjecch na-
pt. Tm lze pedejt mnoha nsled-
nm problmm.
Po oven funkce napjecho zdroje,
zapojen vech ostatnch soustek a
propojen jednotlivch desek zpso-
bem, kter je patrn z fotografi, lze
pistoupit ksamotnmu oivovn.
Bhem nho by nemly nastat dn
vt problmy. Pokud by nesvtila
dioda na panelu, zkontrolujte jej po-
laritu. Jestlie LED svt, ale nepracu-
je LCD nebo nastavovn tlatky,
zkontrolujte zapojen digitln sti a
mikroprocesoru. Pokud by ve fungo-
valo, avak nic nehrlo, promte si
zapojen analogov sti sIO2.
Postup pi oivovn je velmi jed-
noduch. Jakmile se pstroj zapne, trim-
rem R6 se nastav poadovan kontrast
displeje. Po prvnm sputn nebude
naprogramovan pam 24C02. Je
tedy nutn uloit nzvy vstup, vod-
nho a konenho hlen. Pot se
zazen vynuluje pechodem do sta-
vu stand by a nazpt. Po optov-
nm zapnut se nastav parametry
kadho vstupu, pepne se do stavu
stand by a nsledn se odpoj s.
Po dalm pipojen ksti je ji zaze-
n pln funkn.
Zvr
Korekn zesilova m velice dob-
r vlastnosti (viz tak tab. 1). Po prv-
nm sputn jsem zjistil, e se m
obavy, zda nebude signl ruen osci-
ltorem mikroprocesoru nebo zdro-
jem umstnm pmo na desce, ne-
potvrdily. Celkov nklady na stavbu
pstroje se pohybuj kolem 500 K.
Pokud by to vak nkdo dlal stejnm
zpsobem jako j (co je doma, to se
pot), me vystait i s300 K.
Pro bli informace m lze kon-
taktovat na JOOF@seznam.cz. Zde
lze tak objednat naprogramovan
procesor (100 K + potovn) a po-
potisk krabiky.
Obr. 8. Deska s plonmi spoji displeje
Obr. 9. Pedn ttek
Obr. 10.
Pohled
do pstroje
15
Popis konstrukce
Libovoln mobiln telefon sta po-
loit vedle modulu popsanho dlko-
vho ovldn. Telefon nen s dlko-
vm ovldnm nijak propojen, proto
me bt pouit opravdu libovoln
typ, klidn i spokozenm displejem
nebo klvesnic. Sta jen, aby byl
zasovan, a aby bylo mon na
nj zavolat. Jakmile na mobil zavolme,
citliv vysokofrekvenn zesilova vy-
hodnocuje elektromagnetick pole
vyslan mobilnm telefonem. Mikro-
procesor zpracovv impulsy na v-
stupu tohoto zesilovae a podle na-
stavenho pracovnho mdu ovld
vstupn rel.
Vbr mme znkolika pracov-
nch reim:
- rel dr jen po dobu vysln (vy-
zvnn), dokud nen ukoneno hla-
sovou schrnkou (tu lze vypnout)
nebo opertorem;
- rel je krtkm prozvonnm zapnu-
to, delm vypnuto;
- rel sepne pouze na nastavenou
dobu a pak odpadne - impulsn reim.
Lze nastavit tyi asy: 0,8 s; 10 s,
5 minut, 60 minut.
Samotn ovldn je bezplatn,
jedin, co musme zajistit, je napjen
zazen, vppad dlouhodobho po-
uvn nabjen mobilu trvalm pi-
pojenm nabjeky, co sice nen
ideln, ale je to nejjednodu, a ak-
tivn slo, na kter se d volat. Do-
poruuji pout nejlevnj SIM kartu
od Eurotelu, kterou pak mete 1x za
rok a pl dobjet tm nejlevnjm GO
kupnem. Jen jedenkrt za ti msce
by ml bt uskutenn placen tele-
fonn hovor, aby opertor nevyhod-
notil slo jako neaktivn a nezruil
kredit, nsledn pak nezablokoval
i slo. Pokud vak mme telefon
nap. na chat kovldn topen
nebo erpadla, nic nebrn tomu jej
vna ptomnosti bn pouvat.
Vzdlenost mobilnho telefonu od
desky s plonmi spoji by mla bt
max. 5 cm.
Zkladn technick daje
Nap. napt: 12 V (3 a 5 V - viz text)
Odbr proudu vklidu: 5 mA.
Odbr proudu max. (dr rel):
max. 80 mA.
Vstup:
pepnac kontakt rel 250 V/3 A.
Spolupracujc typy telefon:
libovoln typ GSM.
Rozmry desky: 95 x 35 mm.
Popis zapojen
Signl vyslan mobilnm telefo-
nem je zachycen cvkou L1 a pes
kondenztor C1 je piveden na bzi
zesilovacho tranzistoru T1. Tento
stupe m velk zeslen, kter je dno
rezistorem R2 zapojenm mezi bzi a
kolektor T1. Signl zeslen prvnm
stupnm je piveden pes oddlovac
kondenztor C3 10 nF na druh zesi-
lova T2. Vstup zdruhho zesilova-
cho stupn je piveden na vstup 10
mikroprocesoru IO1 PIC16F630. Jed-
n se o mikroprocesor s pepisovatel-
nou pamt FLASH o velikosti 1 kB.
Vklidu je na vstupu zesilovae lo-
gick rove H, jakmile zesilova pi-
jm signl zmobilnho telefonu, jsou
zde zporn impulsy. Cvka L2 potla-
uje ni kmitoty, hlavn 50 Hz ze
st, kter by mohly zesilova ovliv-
ovat nebo dlkov ovldn necht-
n spoutt.
Jakmile jsou na mikroprocesor
pivedeny zporn impulsy ze zesilo-
vae, je sputno asovn, kter je
signalizovno pomocnou diodou LED1
(REC GSM). Tato prvn asov smy-
ka m odfiltrovat krtkodob elektro-
magnetick pole mobilnho telefonu,
nap. jen pi zasovn nebo pjmu
SMS zprvy. Na to samozejm dl-
kov ovldn reagovat nesm.
Pokud je vysln telefonu del
ne asi 5 s, jedn se o platn ovlda-
c povel, kter je vyhodnocen podle
nastavenho pracovnho mdu. Ten
se nastavuje pepnaem DIP 1 a 2
podle nsledujc tabulky:
Pracovn md 1
Po vyhodnocen pjmu rel sepne
a dr, dokud vyzvnn neukonme
nebo dokud nen ukoneno vstoupenm
do hlasov schrnky nebo opertorem.
Pracovn md 2
Asi nejpouvanj reim, kdy
meme dlkov bezplatn rel zap-
Dlkov ovldn
libovolnm
mobilnm telefonem
Tom Flajzar
Popsan dlkov ovldn umouje ovldat libovoln spote-
bi prostednictvm st GSM. Konstrukce se li od ostatnch po-
dobnch DO tm, e pouit mobiln telefon me bt libovolnho
typu. Pedevm lze vyut velmi levn bazarov telefony, klidn
i srozbitm displejem. Za sepnut spotebie prakticky na libovol-
nou vzdlenost, nap. topen na chat apod., nezaplatte ani korunu.
Obr. 1.
Schma
zapojen
16
nat i vypnat. Zapnut rel je krtkm
prozvonnm, vypnut rel je vyzv-
nnm dlouhm. Vtomto reimu jsou
pouity dal dv pomocn diody
LED2 (TIME ON) a LED3 (TIME
OFF). Zobrazuj nm, zejmna ve
fzi zkouen, jednotliv asov pro-
dlevy pro zapnut a vypnut. Vyzvn-
me tedy, nejprve se rozsvt LED1
jako signalizace pjmu, po asi 5 se-
kundch (asi dvou zazvonnch) se
rozsvt LED2 (TIME ON) signalizujc,
e nyn uplynula prvn prodleva pro za-
pnut. Pokud zavsme, rel je sepnuto.
Chceme-li rel vypnout, zavolme
znovu na telefon poloen vedle dl-
kovho ovldn. Opt je nejprve roz-
svcena LED1 (pjem GSM), po asi 5
vteinch LED2 (TIME ON) a po asi
12 sekundch, co jsou asi tyi za-
zvonn, je rozvcena LED3 (TIME
OFF) signalizujc uplynut asu pro
vypnut. Nyn hovor ukonme a rel
odpadne.
Pracovn md 3
Pokud chceme jen vygenerovat
impuls nebo sepnout rel na urit
as, nap. pi spnn erpadla, tope-
n apod., je zde prv tento reim.
Po vyhodnocen pjmu rel sepne
a je sputn asova, kter rel roze-
pne po nastaven dob. Ta se nasta-
vuje pepnai 4 a 5 podle nsledujc
tabulky.
Rel je spnno tranzistorem T3.
Signalizan LED4, kter svt, kdy
rel dr, je zapojena do bze vsrii
srezistorem R10. Uet se tm jeden
rezistor. Cvka rel je napjena z 12 V,
aby nebyl zbyten zatovn stabili-
ztor IO2. Ten napt 12 V stabilizuje
na 5 V nutnch pro napjen mikro-
procesoru. Dioda D3 chrn zapojen
ped peplovnm napjecho napt.
Po vyputn stabiliztoru a rel
(ponechn otevenho kolektoru),
lze zapojen napjet i nim naptm
od 3 do 5 V.
Uveden poet vyzvnn a asy
jsou orientan. Je nutn to vyzkou-
et ve va oblasti a svam operto-
rem. To plat zejmna pro pracovn
md 2, kde je as zapnut (TIME ON)
teba dodret. U nkterho opertora
to mohou bt dv zazvonn, u jinho ti.
Konstrukce
Zazen je postaveno na jedno-
strann desce s plonmi spoji s vy-
leptanmi cvkami, take nen teba
je navjet. Osazen je velmi jednodu-
ch, na desce je jedna drtov pro-
pojka. Soustky nenechvejte na
pli dlouhch vvodech, zejmna ty
ve vstupnm zesilovai. Mikroproce-
sor vlote do objmky. Vrozch jsou
tyi otvory o prmru 3,2 mm pro
pipevnn desky (pes distann
sloupky).
Oiven
Zapojen je velmi jednoduch a
nevyaduje dn nastavovn. Po
osazen doporuuji velmi dkladnou
kontrolu. Nejprve pipojte napjec
napt bez procesoru a zmte, zda
za stabiliztorem je 5 V. Nyn napje-
n vypnte a vlote procesor. Po za-
pnut a piblen vyslajcho mo-
bilnho telefonu kdesce by se mla
rozsvtit LED1 (REC GSM).
Upozornn:
Zeslen vstupnho dlu je dno
odporem rezistor R2 a R4 a je vyho-
vujc naprost vtin mobilnch te-
lefon - vem, kter jsme pi vvoji
konstrukce zkoueli a byly vzdleny
od desky do 5 cm (mnoho typ Sie-
mens, Ericsson, Nokia apod.). Pokud
byste potebovali vzdlenost upravit,
lze zmnit zeslen prv tmito rezis-
tory. Sta mnit pouze R4. Pokud
odpor rezistoru zvte, zvtte zes-
len a tm vzdlenost, kdy jet mo-
dul vyhodnocuje elektromagnetick
vlnn z telefonu. Pokud odpor rezis-
toru R4 snte, zmente i dosah.
Hodnoty rezistor bude mon teba
upravit i vmstech svelmi slabm
signlem, kde telefon vysl vtm
vkonem. Vpraxi jsme vak i tuto si-
tuaci provovali a modul fungoval
stle spolehliv se stejnm odporem
R4100 k. Take tato informace je
spe pro plnost.
Doporuen vzdlenost je okolo
5 cm. Pokud by bylo zeslen vstupn-
ho dlu pli velk a modul by reago-
val na telefon zvt vzdlenosti,
mohlo by senechtn sepnout jinm
mobilem vblzkosti.
UPOZORNN
Protoe se jedn o univerzln
dlkov ovldn, kter me bt
ovldno zlibovolnho telefonu, ne-
pouvejte je vppadech, kdy by ne-
chtn sepnut spotebie mohlo zp-
sobit kody nebo ublen na zdrav!
Seznam soustek
R1 dodaten vyputn
R2 6,8 a 10 M
R3 220 k
R4 100 k
R5 33 k
R9 10 k
R6, R7, R8, R10 1 k
C1, C3 10 nF
C2, C4, C6, C7 100 nF
C5 220 F/6 V
C8 470 F/16 V
D1 1N4007
D2 1N4148
LED1, LED2, LED3 3 mm, lut
LED4 3 mm, zelen
T1, T2, T3 BC546A
IO1 PIC16F630P
naprogramovan mikroprocesor
IO2 78L05
SW1 DIP pepna tynsobn
Objmka pro IO1
Deska s plonmi spoji DOGSM1
SV1 svorkovnice dvojit, rozte 3,5 mm
SV2 svorkovnice trojit, rozte 5 mm
Re1 rel RAS 12 V
L1, L2 vyleptny na desce
Stavebnici si mete objednat
za 350,- K na adrese: FLAJZAR,
Hlinick 262, 696 42 Vracov. Tel.:
518628596, 776586866. E-mail:
flajzar@flajzar.cz.
Lze objednat i samostatn na-
programovan procesor, ppadn
provst pravy programu na pn.
17
DDS moduly lze vyui napr. ako:
- loklne osciltory pre rdiostanice;
- univerzlna preddelika so zlomko-
vm deliacim pomerom;
- genertor exotickch hodinovch
frekvenci pre slicov obvody;
- genertor digitlnych signlov s ria-
ditenou striedou;
- genertor svemi jemnm krokom
ladenia, naprklad pre meranie para-
metrov nhradnej schmy krytlo-
vch rezontorov;
- nastavovanie frekvennch filtrov;
- ladenie medzifrekvennch obvodov;
- mal merac vysiela.
Hardvr modulov bol rozdelen do
logickch celkov sohadom na do-
siahnutie maximlnej univerzlnosti.
Toto umouje pripoji DDS modul
naprklad ku jednoduchmu mikro-
kontrolru pre amatrske pouitie,
alebo k rchlemu FPGA obvodu pre
asovo nron pecifick aplikcie.
Cel genertor bol navrhovan
tak, aby sa dosiahol rozumn kom-
promis medzi dosiahnutmi technic-
kmi parametrami anronosou
kontrukcie. Vkontrukcii som sa
snail poui len bene dostupn s-
iastky, ktor boli vybrat na zklade
meran ich elektrickch parametrov
(dleit hlavne pre vysokofrekven-
n as). Bohuia, oblas, vktorej sa
ale nesm robi kompromisy, s kva-
litn dosky s plonmi spojmi. Modu-
ly zosilovaa, atenutora a riadenia
s postaven na dvojvrstvovch do-
skch sprekovenmi otvormi. Z d-
vodu vysokch pracovnch frekven-
ci DDS ipu je na zachovanie sign-
lovej integrity nutn poui aspo
trojvrstvov dosku. Nvrh je ale op-
timalizovan tak, aby mala len mini-
mlne nutn rozmery, take ostva ce-
novo prstupn aj pre domceho kutila.
Technick parametre modulov (tj.
aj genertora) boli zvolen triezvo,
tak, aby boli dosiahnuten adobre
reprodukovaten aj vdomcich pod-
mienkach. Vetky deklarovan para-
metre boli skutone dosiahnut as
podloen meraniami.
Vrobn podklady na dosky s plo-
nmi spojmi bud vone stiahnuten
apo dohode sfirmou Printed bud
taktie vetky dosky dostupn for-
mou dobierky.
Princp genercie
signlov metdou priamej
slicovej syntzy
Princp genercie signlov pomo-
cou priamej slicovej syntzy je zn-
my u niekoko desaro. A prudk
rozvoj digitlnej techniky azvenie
rchlosti slicovo analgovch pre-
vodnkov oniekoko rdov umonili
vytvori priame slicov synteztory
pikovch parametrov v integrova-
nej forme, ktor s cenovo prstupn
aj pre amatrske vyuitie.
Priamy slicov synteztor pred-
stavuje slicovo riaden osciltor.
Vstupom takhoto osciltora s hod-
noty vriadiacom registri avstupom
je frekvencia, ktor zodpoved tejto
hodnote. Tvar vstupnho signlu je
definovan vyhadvacmi tabukami
vipe synteztora. Vina DDS i-
pov generuje snusov priebeh.
Akumultor fzy
Zjednoduen princp innosti
priameho slicovho synteztora je
znzornen na obrzku 1. Obvod
DDS pozostva zakumultora fzy,
prevodnka fza/amplitda a vstup-
nho D/A prevodnka. Vzhadom na
to, e snus je nelinerna funkcia, je
zloit signly tohoto tvaru generova
priamo. Preto DDS genertory pracu-
j ako sprimrnou veliinou sfzou.
Tto vdy narast linerne sasom
aahko sa teda spracovva slicov-
mi obvodmi. Akumultor fzy obsa-
huje informciu ookamitej fze v-
stupnho signlu, ktor sa kadm
tikom hodinovho signlu inkre-
mentuje okontantu reprezentovan
riadiacim slovom.
Cel perida snusovho signlu
2 je rozdelen na 2
M
krokov, kde M
je poet bitov riadiaceho slova. Ria-
diace slovo uruje vekos inkremen-
tu ako celoseln nsobok elemen-
trneho kroku fzy. m je riadiace
slovo vie, tm rchlejie rastie
fza agenerovan frekvencia je vy-
ia.
Vstupn frekvenciu priameho s-
licovho synteztora meme teda
vyjadri ako:
f
OUT
= N/2
M
.f
REF
(1),
kde N je riadiace slovo, M poet bitov
riadiaceho slova af
REF
referenn
frekvencia.
Zprincpu fungovania akumulto-
ra fzy vyplva vemi dleit vlast-
nos priamych slicovch syntez-
torov - fzovo spojit ladenie. Pri
akejkovek zmene ladiaceho slova
zane fza len rchlejie/pomalie
narasta, o spsob okamit a spoji-
t prechod na nov frekvenciu (obr. 2).
Zprincpu fungovania akumulto-
ra fzy taktie vyplva aj pre niektor
aplikcie negatvna vlastnos - v-
stupn frekvencia me by jedine ra-
cionlnym nsobkom vstupnej frek-
vencie (faktor N/2
M
vo vzahu 1).
Vf genertor
s priamym slicovm
synteztorom (DDS)
Ing. Daniel Valch, PhD.; Ing. Tom Dresler
Prudk rozvoj elektroniky, ktorho sme vposlednch rokoch
svedkami, prina stle komplikovanejie archlejie obvody.
Aby sme boli schopn stakmito obvodmi pracova, potrebujeme
tie vkonnejie vybavenie. Cieom tohoto lnku je poskytn
strun vod do problematiky priamych slicovch synteztorov
nasledovan kontrukciou univerzlnych modulov, zktorch sa
d postavi signlov genertor na bze DDS. Tento njde uplat-
nenie nielen medzi rdioamatrmi, ale naprklad aj vdigitlnej ko-
munite ako univerzlny zdroj hodinovch signlov.
Obr. 1. Princp innosti priameho
slicovho synteztora
Obr. 2. Fzovo spojit prechod
na nov frekvenciu. Horn krivka
znzoruje signl prepnajci
frekvencie, doln je vstup DDS
18
Vpraxi to me naprklad znamena,
e vstupn frekvencia me by bu
9 999 999,999 998 Hz alebo 10 000
000,000 002 Hz. Nikdy vak nie pres-
ne 10 000 000,000 000 Hz. Meme
kontatova, e pre vinu aplikci to
nepredstavuje problm, ale v niekto-
rch kritickch aplikcich, kde je po-
trebn plne presn nsobok vstup-
nej frekvencie, je potom potrebn
poui klasick fzov zvesy.
Prevod fza - amplitda,
istota spektra
vstupnho signlu
Vstup zakumultora fzy je pri-
veden do prevodnka fza-ampli-
tda, ktorho lohou je previes in-
formciu ookamitej fze na prd,
alebo naptie zodpovedajce genero-
vanmu priebehu. Vpriemysle sa
takmer vlune pouvaj genertory
snusovho priebehu, ale vo ve-
obecnosti me by generovan u-
bovon priebeh. Prevodnk fza-am-
plitda je najastejie realizovan
pamou ROM suloenm priebe-
hom generovanej funkcie.
Poslednm lnkom reazca je
slicovo-analgov prevodnk, ktor
prevdza vypotan hodnotu gene-
rovanej funkcie na analgov naptie
alebo prd. Prve na D/A prevodnk
sa klad vysok kvalitatvne poia-
davky a je kritickou asou celho
synteztora. Vzhadom na to, e ide
oklasick slicovo-analgov pre-
vod, mus by splnen Nyquistovo kri-
trium (vo vchodnom bloku znme
ako Shanon-Kotenikova teorma), tj.
signl mus by vzorkovan miniml-
ne dvojnsobnou frekvenciou ak m
jeho najvyia harmonick zloka.
Pokia teda chceme generova vyso-
kofrekvenn signly, vemi ahko sa
dostaneme do oblasti prevodnkov
spoadovanou rchlosou stoviek
Msps a jednotiek Gsps.
istota spektra generovanho sig-
nlu je primrne uren bitovm roz-
lenm DA prevodnka DDS ipu.
Poet bitov vstupnho D/A prevod-
nka je parameter, ktor uruje pres-
nos, sakou sa podar zrekontruova
vstupn (snusov) signl, ateda
istotu vstupnho spektra DDS ge-
nertora. Zterie spracovania sign-
lov je chyba spsoben digitalizciou
analgovho signlu prevodnkom
s konenm potom bitov znma ako
kvantizan um. Vkon kvantizan-
ho umu je vypotaten a pomer v-
konu uitonho signlu ku kvanti-
zanmu umu SQR (v dB) vyjadruje
vzah:
SQR = 1,76 + 6,02B (2),
kde B je rozlenie prevodnka v bi-
toch.
Tento vzah bol vak odvoden
pre signly splnou amplitdou. Po-
kia prevodnk pracuje so signlom
smenou amplitdou, hodnota SQR
sa alej zhoruje, lebo vkon kvanti-
zanho umu ostva kontantn,
ale vkon uitonho signlu je men.
Vzah (3) zohaduje aj amplitdu
uitonho signlu:
SQR = 1,76 + 6,02B + 20log(A) (3),
kde Aje pomer amplitd generovan-
ho signlu k plnmu rozsahu.
Bene pouvan ipy DDS s
osaden prevodnkmi s rozlenm 10
a 14 bitov. Vtab. 1 je hodnota SQR
vypotan pre niekoko typickch bi-
tovch rozlen apracovnch para-
metrov DDS ipov.
Kvantizan um vak nie je jedi-
nm zdrojom neiadcich signlov na
vstupe priameho slicovho synte-
ztora. Ak by mal ma prevodnk fzy
na amplitdu (obr. 1) rovnak poet
stavov ako akumultor fzy, vemi
ahko by sme sa dostali ku vyhad-
vacej tabuke ovekosti niekokch
gigabajtov. Takto tabuka vak nie
je potrebn alen as najvych bi-
tov akumultora fzy sa privdza do
vyhadvacej tabuky azvyok sa
jednoducho ignoruje. Hodnota okam-
itej fzy sa takto zaokrhuje, m
sa do vstupnho signlu pridvaj
periodicky sa opakujce chybov sig-
nly, ktor vo frekvennej oblasti
predstavuj alie neiadce spek-
trlne iary (obr. 4, signly oznaen
slom 12).
Presn mechanizmus vzniku tch-
to signlov je pomerne obsiahly aje
ho mon njs naprklad v [2]. Zver
pre uvatea je ten, e istota spek-
tra vstupnho signlu sa d ovplyv-
ova starostlivou vobou ladiaceho
slova. Pre niektor hodnoty m spek-
trum znan mnostvo neiadcich
signlov apre niektor hodnoty tieto
signly nevznikaj vbec.
Celkov istotu vstupnho spek-
tra vyjadruje parameter SFDR (Spu-
rious Free Dynamic Range). Zaha
vetky neiadce signly vspektre
avyjadruje rozdiel medzi najvyou
amplitdou uitonho signlu a am-
plitdou najvyej neiadcej zloky
vspektre vstupnho signlu synte-
ztora.
Rekontrukcia vstupnho
analgovho signlu
Ako u bolo spomenut vsekcii
o istote spektra DDS, vstupom
synteztora je D/A prevodnk. Na
jeho vstupe preto njdeme okrem
generovanho signlu cel spektrum
signlov, ktor poda vzorkovacej
terie vznikaj zrkadlenm generova-
nho signlu okolo celoselnch n-
sobkov vzorkovacej frekvencie teo-
reticky a do nekonena. Zmeran
spektrum vstupnho signlu synte-
ztora AD9858 je na obr. 3. Obvod
pracoval na hodinovej frekvencii (f
REF
)
100 MHz ageneroval signl s frek-
venciou 20 MHz. Spektrum je zobra-
zen od nuly do 1,8 GHz.
Na vstupe D/A prevodnka preto
mus by pouit rekontrukn filter,
ktor zabezpe vber len poadova-
nho generovanho signlu. Pri kla-
sickej aplikcii obvodu DDS predpo-
kladme generovanie signlov s
frekvenciou od 0 do f
REF
/2. Vtomto
prpade je teda nutn poui rekon-
trukn filter typu doln priepus,
ktor videlnom prpade potla vet-
ky signly sfrekvenciami vymi
ako f
REF
/2. Vber relneho filtra po-
tom zvis od konkrtnej aplikcie.
Srelnymi filtrami je tak mon zs-
ka pouiten signly do pribline
30 % vzorkovacej frekvencie.
Vzhadom na to, e spektrum v-
stupnho signlu obsahuje mnostvo
produktov D/A prevodu, je mon
vhodnou vobou vstupnho filtra vy-
bra aj in as spektra agenerova
signly vovea irom psme ako
0 a f
REF
/2. Na obr. 4 je zven
as spektra meranho syneztora
od nuly do 400 MHz.
Na Internete je mon njs cel
radu aplikanch poznmok o tomto
pracovnom mde synteztora. Na kon-
Tab. 1. Teoretick hodnoty pomeru uitonho signlu k umu pre rzne typy
DDS ipov a pracovnch mdov.
Obr. 3. Zmeran spektrum
vstupnho signlu synteztora
AD9858
19
ferencii VO vBratislave vroku 2000
sme skolegom Labancom publikovali
prcu Vyuitie vych mdov v pria-
mej slicovej syntze frekvencie [1].
Prehad dostupnch IO DDS
Zrejme najvznamnejm hrom
na trhu priamych slicovch synte-
ztorov je firma Analog Devices (AD).
Tab. 2 poskytuje strun prehad do-
stupnch obvodov od AD rozdele-
nch do svisejcich skupn aj s ich
zkladnmi parametrami.
Referencie
[1] Labanc, A.; Valch, D.: Vyuitie
vych mdov vpriamej slicovej
syntze frekvencie. Bratislava, 2000.
lnok je prstupn na adrese http://
www.balu.sk/skola/svoc2000.pdf.
[2] Firemn literatra Analog Devices:
A Technical Tutorial on Digital Signal
Synthesis. www.analog.com/Uploa-
dedFi l es / Tut or i al s 450968421
DDS_Tutorial_rev12-2-99.pdf.
(Pokraovanie nabudce)
Obr. 4. Detail spektra do 400 MHz
Jednotliv spektrlne iary
predstavuj signly sfrekvenciami:
1 - zkladn md f
OUT
= 20 MHz
2 - zrkadlov frekvencia f
REF
- f
OUT
= 80 MHz
3 - potlaen hodinov frekvencia f
REF
= 100 MHz
4 - zrkadlov frekvencia f
REF
+ f
OUT
= 120 MHz
5 - zrkadlov frekvencia 2.f
REF
- f
OUT
= 180 MHz
6 - potlaen hodinov frekvencia 2*f
REF
= 200 MHz
REF
+ f
OUT
= 220 MHz
REF
- f
OUT
= 280 MHz
9 - potlaen hodinov frekvencia 3.f
REF
= 300 MHz
REF
+ f
OUT
= 320 MHz
REF
- f
OUT
= 380 MHz
12 - neiadce produkty syntzy
Tab. 2. Prehad DDS obvodov od firmy Analog Devices
Obvod, jeho zapojen je na obr. 1, me
poslouit nap. jako programovateln zt
pi zkoukch zdroj nebo men kapacity
bateri. Protoe jej lze ovldat z portu mikro-
potae, by to nen podmnkou, umouje
to nap. programovat prbh takov zkou-
ky. dic 8bitov slovo se pivd na vstupy
B1 a B8 pevodnku D/A DAC08, z jeho
vstupu je po prav signlu pevodnkem
proud/napt tvoenm IO2A buzen MOS-
FET T1, kter tvo zenou zt zdroje pi-
pojenho na svorky J1 a J2.
Proud I
O
, kter j prochz, je snmn
pomoc paraleln zapojench rezistor R8A
a R8B a po zeslen vzniklho bytku nein-
vertujcm zesilovaem o zeslen A vytvoe-
nm z IO2B je signl veden zpt na refe-
renn vstup IO1. Pro vstupn proud IO1
plat:
I
OUT
= U
O
/R1 = (U
I
/R6).(N/256) =
= (I
O
.R8.A/R6).(N/256),
kde N je dekadick ekvivalent dicho slova
pivedenho na digitln vstupy IO1. Vstup-
n odpor obvodu je dn vztahem:
U
O
/I
O
= (R1.A.R8/R6).(N/256),
kde A = (R10 + R11)/R11
Jsou-li signly na vech vstupech IO1
na rovnch L, tedy N = 0, je vnj obvod
zaten odporem asi 5,5 , pi N = 255,
kdy jsou na vstupech rovn H, je to asi
255 .
Kondenztory C3 a C4 uruj ku
psma dicho obvodu. Tranzistor T2 p-
sob jako proudov pojistka, aktivovan
Digitln
zen odpor
vppad, doshne-li bytek na R8A, R8B
hodnotu U
BE(ON)
, kdy se T2 oteve. Samozej-
m, v zvislosti na napt na zti me bt
nutn opatit T1 chladiem nebo po prav
vstupnch parametr volit jin vkonnj
tranzistor.
JH
[1] Casanellas, F.: Digitally programmable
resistor serves as test load. EDN 3. bezna
2005, s. 76.
Obr. 1. Digitln
programovateln
zt
U
I
20
Zapnn a vypnn osobnho po-
tae se zdrojem ATX je eeno zce-
la elektronicky, take je ho mon
snadno zautomatizovat. Zdroj podle
standardu ATX je vybaven pomoc-
nm zdrojem +5 V s proudem kolem
1 A, kter je trvale v provozu, samo-
zejm v ppad zapnut sovho
spnae vzadu na zdroji. Napt toho-
to zdroje je pivedeno na zkladn
desku na vvod vtinou oznaen
+5VSB na konektoru ATXPWR.
Zapnut/vypnut hlavnho zdroje je
eeno pivedenm/odpojenm tohoto
napt na vvod vtinou oznaen
PWR_OK na konektoru ATXPWR.
Na zkladn desce je obvod zapnn
een v pevn logice a zejm se li
podle typu desky. V tomto obvodu
jsou eeny jednotliv zpsoby zap-
nn PC, take se jednotliv typy de-
sek mohou i znan liit v monos-
tech zapnn napjen.
Vypnut je velmi dobe eeno na
rovni operanho systmu, take je
pro vypnut k dispozici nepebern
mnostv program. Zapnut je vraz-
n nronj, protoe ho nelze eit
pouze na rovni programovho vyba-
ven, ale je nutn podpora od zklad-
n desky. Napklad zkladn deska
ASUS P4P800-X podporuje zapnut
od obvodu pesnho asu RTC, ex-
ternho modemu, karty PCI, klvesni-
ce a myi. Obvod RTC umouje za-
pnout PC v jeden nastaven as, a to
bu pravideln, nebo pouze jednou,
navc nastavovat tento as je nutn
pmo v BIOSu, co je znan ne-
praktick. Zapnut od karty PCI umo-
uje napklad start od sov karty,
co je u samostatnho domcho PC
nepouiteln. Zapnut od klvesnice
a myi se v m konfiguraci nedailo
zprovoznit a zapnut od externho
modemu jsem nezkouel. Nakonec
zbv klasick zapnac tlatko na
ele skn, co je normln spnac
tlatko pipojen mezi vvod vti-
nou oznaen PWRBIN a zem na
systmovm konektoru desky.
Nastavovn obvodu RTC za bhu
operanho systmu e napklad
program Auto power-on & Shut-down,
kter ovem podporuje jen nkter
zkladn desky. Vrobci zkladnch
desek pouvaj rzn obvody RTC a
nesdluj organizaci registr, take je
znan problm napsat podobn pro-
gram dostaten univerzln. Poa-
davek na univerzlnost een tedy
vede k vyuit zapnacho tlatka a
njak pomocn elektroniky.
Obvodov een
Elektronick st byla eena s mi-
kropotaem Atmel 89C4051 a roz-
hranm USB, viz obr. 1. Rozhran
USB je eeno s obvodem FT232BM,
co je pomrn jednoduch obvod
realizujc sriov rozhran na USB.
Obvod je zapojen podle [1] (obr. 5 a 7).
Signly sbrnice USB jsou pivedeny
na ploch konektor H1. Cel obvod je
napjen z rozhran USB pes odruo-
vac tlumivku L1 a je bohat osazen
blokovacmi kondenztory.
Z obvodu rozhran U1 jsou dle
pouity pouze signly RXD, TXD a
SLEEP. Signly RXD a TXD jsou sig-
nly klasickho sriovho rozhran,
kter jsou zapojeny do sriovho roz-
hran mikropotae. Signl SLEEP
indikuje suspend reim rozhran
USB, take pi vypnutm hlavnm
zdroji PC je v log. 0. Tato rove sig-
nalizuje mikropotai monost za-
pnout PC a zrove blokuje pro-
stednictvm hradla U5 nedouc
vypnut PC.
Mikropota je ve zcela jednodu-
chm zapojen. Krom klasicky pi-
pojenho sriovho rozhran je vyuit
port P3.2 k pipojen signlu SLEEP,
k portu P3.3 je pipojen zapnac signl
ON a k portu P1.5.-7. synchronn s-
riov rozhran obvodu RTC. Mikro-
pota pracuje na pomrn nzkm
kmitotu 3,6864 MHz, protoe byla
dna pednost zmenen pkonu
ped vpoetnm vkonem. Mikro-
Automatick
zapnn PC
Kamil Kosturik, Ale Vobornk
Automatick zapnn PC je pomrn nedoeenou funkc
osobnch pota. Je velk problm zajistit zapnn PC v nepra-
videlnch asech, napklad pro nahrn programu prostednic-
tvm TV karty, jak je to mon u klasickho videa. Tato konstrukce
se sna alespo sten tento dluh napravit.
Obr. 1. Schma
zapojen
21
pota je nulovn obvodem U4, jeho
signl t blokuje hradlo U5, aby ani
pi startu mikropotae nemohl bt
nhodn zapnut PC. Toto opaten
brn nhodnmu zapnut PC pi ob-
noven napt +5VSB, tj. pi obnoven
napjen 230 V/50 Hz.
Zapnn PC je realizovno spna-
cm tranzistorem MOSFET T1. Tento
tranzistor by ml mt snen praho-
v napt, aby spolehliv spnal od
TTL signlu z hradla U5. V zapojen
byl vzhledem k dostupnosti a pijatel-
nmu pouzdru SMD pouit pomrn
vkonn typ IRF7413. Samozejm je
mon pout i vrazn slab MOS-
FET, bipolrn tranzistor bych ovem
vzhledem k saturanmu napt ne-
doporuoval.
Ke konektoru J1 je pipojeno tla-
tko na elnm panelu skn, spna-
c tranzistor je k nmu pipojen para-
leln. Ke konektoru J2 je pipojen
prodluovac kabel zapojen do sys-
tmovho konektoru zkladn desky
do pozice uren pro tlatko napje-
n. Signly ON, SLEEP a RESET
jsou sloueny v tvstupovm hradle
NOR U5, kter bud spnac tranzis-
tor T1.
Jako RTC obvod byl pouit pomr-
n snadno dostupn obvod DS1302
od firmy Dallas viz [2]. Tento obvod
krom obvod relnho asu obsa-
huje jet 31 B zlohovan pamti
RAM a obvod zen napjen. Vn
obvodu je nutn zapojit jet krystal
32,768 kHz a zlohovac napjec
zdroj. Pesnost asu obvodu (dan
vrobn pesnost krystalu) nen pli
velk (4 s/den), ale vzhledem k po-
uit je dostaten.
Obvod relnho asu obsahuje
registry sekund, minut, hodin, dne,
msce, dne v tdnu, rok a dic re-
gistr nastavujc ochranu proti zpisu.
Vechny registry jsou v tvaru BCD,
take roky pracuj pouze v rozsahu
100 let, co nen na zvadu.
Obvod zen napjen umouje
plynul pechod mezi normlnm na-
pjenm VCC2 a zlohovanm VCC1.
Zlohovac zdroj me bt pes tento
obvod dobjen, piem lze nastavit
dobjec odpor (2, 4, 8 k) a jednu
nebo dv sriov diody. Dobjen se
nastavuje pes TRICKLE CHARGE
registr. Jako zlohovac zdroj je mo-
n zvolit akumultor, kondenztor
nebo lithiovou baterii. Obvod m p-
kon pi provozu ze zlohovacho
zdroje men ne 1 A, take z kapa-
citnho hlediska vyhov vechny. Byla
zvolena lithiov baterie, protoe m
del ivotnost (10 let) ne akumul-
tor a nehroz vybit pi delm vpad-
ku sovho napjen jako u konden-
ztoru.
Praktick een
Vechny soustky jsou umstny
na jedn oboustrann desce s plo-
nmi spoji s rozmry 97,7 x 47,3 mm.
Vtina soustek je v proveden
SMD pipjen ze strany spoj. Kla-
sick soustky byly pouity v ppa-
d obtn dostupnosti SMD. Proce-
sor je v proveden DIP v objmce, aby
byl snadno reprogramovateln. SMD
soustky byly vybrny co nejvt,
aby je bylo jet mon snadno ru-
n pipjet, jen obvod rozhran U1 je
v menm pouzde s rozte vvod
0,8 mm.
Vechny soustky jsou dostupn
u GM Electronic. Konektory H1, J1 a
J2 jsou pouze na jedn krat stran
v proveden na leato, protoe deska
je urena k monti do volnho slotu
3,5 palce bn pouvanho pro
pevn disky. Deska se do slotu upev-
uje prostednictvm dvou do prav-
ho hlu ohnutch plech. Sta oce-
lov pozinkovan plech tl. 0,75 mm
bn pouvan na okapy. Na ped-
vrtan upevovac otvory je vhodn
pouze pipjet matky M3 pro snad-
nou mont do skn. Desku by bylo
22
mono vrazn zmenit, ale bylo by
to samoeln, protoe je nutn ji
namontovat dovnit PC, kde je dosta-
tek msta.
Instalace
Instalace do PC nen pli kompli-
kovan. ada zkladnch desek kro-
m 2 a 4 port USB na zadn stran
obsahuje jet 2 a 4 pdavn porty
vyveden USB vdy po dvou na jed-
noduch konektory dovnit skn. Na
tyto porty se napojuj kabely ke ko-
nektorm USB na eln stran PC.
Pokud jedna polovina tohoto konek-
toru je voln, sta udlat jednoduch
propojovac kabel pro USB. Doporu-
uje se pout stnn tyilov kabel
uren pro USB, stnn pipojit ke
GND pouze na jedn stran a konek-
tory typu KONPC-SPK-4 pipjet
nebo nalisovat. V ppad neptom-
nosti volnho pdavnho portu USB
je nutn se pipojit do portu USB na
zadn stran. Propojovac kabel po-
tom mus bt del, na jedn stran
mus mt klasick konektor USB A.
Do skn je ho poteba prostrit n-
jakm otvorem v zadn stn. Dle je
nutn zajistit napjen portu USB ze
zdroje +5VSB, co se dl patinou
propojkou na zkladn desce. K pro-
pojen systmovho konektoru a ko-
nektoru J2 je nutn vyrobit propojovac
kabel opaten konektory KONPC-
SPK-2 na obou stranch.
Ped pipojenm do PC je mon
doporuit alespo sten odzkou-
et desku na njakm laboratornm
zdroji +5 V, kdy lze zkontrolovat na-
pjen jednotlivch obvod, celkov
pkon by ml bt do 35 mA a kmitn
na vech krystalech. Po pipojen ka-
belu USB (PC vypnuto) a zapnut by
mlo nov zazen zat indikovat a
hledat ovlada. Aktuln ovlada
VIRTUAL COM PORT (VCP) je nutn
pedem sthnout z Internetu ze str-
nek vrobce obvodu rozhran USB, viz
[3] a rozbalit. Ovlada pro Windows
podporuje operan systmy Win-
dows 98/98SE/2000/ME/XP. Tak by
mly bt k dispozici ovladae pro
MAC OS-8 a OS-9, MAC OS-X, Li-
nux 2.40 a vy. Po nainstalovn
ovladae by se ve Sprvci zazen
pod adie sbrnice USB ml objevit
USB Serial Converter a pod Porty
(COM a LPT) by se ml objevit USB
Serial Port (COMx). Ve vlastnostech
USB Serial Port (COMx) pod Port
Setting je nutno nastavit penosovou
rychlost na 19200 Bd, poet bit na
8, bez parity, 1 stop bit a bez zen
penosu. V Advanced Settigs je mo-
no zmnit piazen COM a nkter
dal parametry. V ppad, e je ve
v podku, jednoduch nastavovac
program [4] by ml zazen nalzt a
normln spolupracovat.
Programov vybaven
Programov vybaven se skld
ze t st - dicho programu mikro-
potae, ovladae USB rozhran a
nastavovacho programu pod Win-
dows. Pomrn jednoduch dic
program mikropotae byl vytvoen
v jazyce C a je umstn v [4].
dic program se skld z jedno-
duchho hlavnho programu a nkoli-
ka jednoduchch funkc a je cel ulo-
en v souboru WakeUp1.C51. Mrn
upraven definice registr jsou v klasic-
km hlavikovm souboru W4051A.H.
V hlavnm programu po nezbytnch
iniciacch se kadch 60 s nat ak-
tuln as, nat nejbli as startu,
aktivuje zpracovn externho pkazu
a startuje PC sepnutm tranzistoru T1
na 1 s. asovn zajiuje ta T0
prostednictvm peruovac funkce ti-
mer0 aktivovan kadch 0,1 s. Ve vol-
nm ase je procesor v spornm re-
imu.
Funkce send, receive a peruo-
vac funkce sriovho rozhran RSint
zajiuj zpracovn externch pka-
z. Peruovac funkce RSint zpraco-
vv pouze pijat znaky, kter ukl-
d do bufferu buff_io o hloubce 32
znak. Po pijet ukonovacho znaku
CR nebo LF je v hlavnm programu
aktivovno zpracovn dolho pka-
zu funkc receive. Funkce receive zn
tyto pkazy:
- R - test ptomnosti - pouze vrt 0;
- SA dd.mm.20yy hh:mm:ss - nastav
aktuln as funkc write_clk a vrt 1;
- GA - vrt aktuln as pes funkce
read_clk a out_time;
- SS p dd.mm.20yy hh:mm:ss - na-
stav as startu pes funkce bcd_sec,
write_ram a vrt 1;
- GS p - vrt nastaven as startu
pes funkce read_ram, sec_bcd a
out_time.
Na neznm pkaz vrt 9, vznik-
ne-li chyba parametru, vrt 8. as je
potn od roku 2000 a p je pole asu
startu od 0 do 6. Vysln odpovdi je
pmo eeno ve funkci send.
Funkce write_clk/read_clk slou
k zpisu/ten aktulnho asu do ob-
vodu RTC. as je pedvn pes pole
buff_work. Funkce out_time pevd
pouze asov daj z pole buff_work
do tvaru vhodnho pro vysln a
ukld do pole buff_io. as v poli
buff_work je uloen v BCD tvaru od-
povdajcm tvaru v obvodu RTC.
Funkce bcd_sec/sec_bcd pevd
mezi BCD tvarem asu a integrlnm
asem. Integrln as je piblin po-
et sekund od 1. 1. 2000. Tyto funkce
nerespektuj pestupn roky. Funkce
write_ram/read_ram slou k zpisu/
/ten asu startu do RAM pamti ob-
vodu RTC. as startu je ukldn v in-
tegrlnm tvaru pro sporu msta a
snadnj zpracovn. Zlohovan
pam RAM v obvodu RTC je rozd-
lena do 7 blok po 4 B, do kterch se
ukldaj asy startu, take je mon
uloit 7 as startu a 3 B jet zbvaj
pro njak dal vyuit. Intergrln
as je vhodn tak pro snadn po-
rovnn a uren nejbliho asu
startu, kter je potom porovnvn
s aktulnm. Funkce wDS/rDS slou
k zpisu/ten bytu do obvodu RTC.
Mikropota nen vybaven rozhra-
nm SPI, take je nutn synchronn
sriov rozhran realizovat progra-
mov.
Nastavovac program pod Win-
dows je umstn v [4] a je velmi jed-
noduch, take nevyaduje bli po-
pis.
Zvr
Toto een automatickho startu
PC me usnadnit een mnoha do-
sud jinak obtn eitelnch loh.
Nevhodou je nutnost zsahu do
hardware PC, co by mla vyvit
univerzlnost a otevenost een.
Obvodov een je mon snadno
doplnit o dal obvody a rozit tak
funkce. Napklad pidnm konfigu-
ran pamti EEPROM k adii roz-
hran USB je mon pout DLL
ovlada a potom aplikan program
nepsat pro standardn port COM, ale
napsat ho pmo na mru. V ppad
poteby vtho potu naprogramo-
vanch as startu je mon k mikro-
potai pipojit jet dal sriovou
EEPROM pam (93C86 ~ 512 star-
t).
Samozejm nejlepm eenm je
standardizace ji v PC vestavnho
RTC, potom na Internetu bude nepe-
bern mnostv program ecch
tuto problematiku. Kontakt na autora
je vobornik@ket.zcu.cz.
Seznam soustek
R1, R2 27 , 1206
R3 1,5 k, 1206
R4 470 , 1206
R5 33 , 1206
C1 10 nF, 1206
C2 47 F/16 V
C3, C4, C5,
C9, C10, C13 100 nF, 1206
C6 33 nF, 1206
C7, C8 27 pF, 1206
C11, C12 33 pF, 1206
H1 S1G4S + 2 * KONPC-SPK-4
J1, J2 S1G2S + 2 * KONPC-SPK-2
L1 feritov tlumivka
T1 IRF7413
U1 FT232BM
U2 DS1302
U3 AT89C4051-24PI
U4 MCP101-475TT
U5 74HC27, SMD
BAT1 CR2032
Drk baterie BH2032
XT1 6 MHz
XT2 3,6864 MHz
XT3 32,768 kHz
Literatura
[1] http://www.ftdichip.com/Documents/
DataSheets/ds232b17.pdf.
[2] http://pdfserv.maxim-ic.com/en/
ds/DS1302.pdf.
[3] http://www.ftdichip.com/Drivers/
FT232-FT245/VCP/Win/R9052154.
zip.
[4] www.aradio.cz/programy.html.
23
Tento poadavek byl vyeen po-
moc dvoukanlovho tae, kter
se zapoj jednm kanlem kBFO a
druhm kanlem kVFO. Frekvence
se pak vzjemn pitaj nebo ode-
taj podle toho jestli poadujeme USB
nebo LSB signl. Vsledkem je pak
zobrazen kmitotu, kter je prv
naladn. Men frekvence je zobra-
zovna spesnost 100 Hz, co na-
prosto vyhovuje. Samozejm lze
toto zazen pout jako samostatn
ta kmen krystal, kmitot os-
ciltor, kporovnvn frekvence a ji-
nch zazen, ve kterch potebuje-
me zjistit kmitoet. Vstupn citlivost je
od 50 mV do 2 V max. Cel zazen
odebr ze zdroje 60 mA. U nkterch
zazen (transceiver) me stupnice
ruit. Toto ruen lze jednodue od-
stranit pedazenm oddlovae sig-
nlu (obr. 3 a 4).
Popis zapojen
Men signly jsou pivdny do
bz tranzistor KF524, kde jsou ze-
sleny a tvarovny na piblin logic-
kou rove. Dle jsou tyto signly pi-
vdny na vstupy hradel IO 74HC00,
kter slou jako pepna vstupnch
signl. Pepnn je zeno proce-
sorem PIC16F84A/20. Tyto men
kmitoty jsou dle vedeny do proce-
soru, kter ob frekvence nate a ulo-
si je do pamti. Frekvence jsou
zobrazovny kad zvl, a to podle
toho, kter zbod (A, B, C) je prv
pipojen kzemi. Pokud nen se zem
spojen dn zbod, pracuje zaze-
n jako jednokanlov ta. Spoje-
nm bodu C se zem se zobraz druh
estimstn
dvoukanlov ta
2x 50 MHz sjednm
procesorem PIC16F84
Oldich Je, OK2PIC
Konstrukce estimstnho dvoukanlovho tae 2x 50 MHz
sjednm procesorem PIC16F84 je postavena na jednostrann des-
ce s plonmi spoji. Cel zazen vzniklo na popud radioamatr,
kte si chtli postavit svj vlastn TRX a potebovali st daj
o naladn frekvenci na displeji sdosti velkou pesnost.
Obr. 1. Schma zapojen Obr. 2. Deska s plonmi spoji
24
men frekvence (druh kanl).
Spojenm bodu A se zem se men
frekvence vzjemn setou a spoje-
nm bodu B se zem se vzjemn
odetou, (VFO + BFO nebo VFO - BFO)
u transceiveru. Tyto frekvence jsou
natny vintervalu 0,2 s a neustle
zobrazovny. IO 4051 je pouze po-
mocn obvod pro ovldn displeje.
Desetinn teky za druhou a p-
tou slic jsou zobrazovny pomoc
tranzistor BC547 a BC557 + dvou
diod 1N4004 (1N4005). Pokud bude
zazen napjeno naptm 5 V, ne-
mus se osazovat stabiliztor 78L05.
Vechny IO, vetn displeje jsou usa-
zeny do objmek. Pozor na ti drtov
propojky. Vechny soustky jsou
bnho typu, a to ztoho dvodu, e
se souskami SMD um mlokdo
pracovat.
Pouit displej m oznaen BX-
M322RD-zelen, nebo BX-M326RD-
erven a je ho mon zakoupit u GM
asi za 100 K. Pokud by nkdo chtl
realizovat displej ze samostatnch
slicovek, me zobjmky pro displej
vyvst vvody a zapojit slicovky tak,
aby pracovaly vmultiplexnm provozu.
Kdyby nkdo poteboval vy m-
enou frekvenci, tak lze ke vstupm
pedadit dliku deseti a pak bude
ta mit asi do 600 MHz, ovem za
pedpokladu, e dlika um tuto frek-
venci zpracovat.
Toto zazen nem dn zlud-
nosti, a pokud budou osazeny vech-
ny soustky sprvn, tak pracuje na
prvn zapojen. Vtai je pouit pou-
ze jeden nastavovac prvek (kapacitn
trimr 25 pF), kterm dostavme kmi-
toet krystalu tak, aby men daj
byl co nejpesnj.
Postup
Nejdve osadme 3 kusy propo-
jek, pak osadme a zapjme vechny
rezistory. Potom doporuuji osadit
vechny objmky IO i displeje a pak
ostatn soustky.
Pokud je spoj osazen bezchybn,
tak ta pracuje na prvn zapojen.
Na vstup tae pipojme kmitoet
zgenertoru nebo jakkoliv jin zn-
m kmitoet a kapacitnm trimrem
nastavme tento daj na displeji.
Naprogramovan procesor, sta-
vebnici nebo osazenou a oivenou
desku tae si lze objednat na in-
ternetov adrese oldajez@cbox.cz,
nebo na telefonu 556 301 240.
Seznam soustek
R1, R4 100
R2, R5 82 k
R3, R6 1,2 k
R7 a R15 330
R16, R17,
R18, R19 1 k
R20 330
R21 2,7 k
C1, C2 3,3 nF
C3 22 pF
C4 5 a 25 pF
C5, C7, C8 100 nF
C6 47 F/10 V
D1, D2 1N4004
T1, T2 KF254
T3, T4, T5,
T6, T7, T8, T9 BC557
T10 BC547
IO1 PIC16F84A/20
IO2 74HC4051
IO3 74HC00
IO4 MA78L05
Tl tlumivka 10 H
XTAL 10 MHz
Displej BX-M322RD zelen
(nebo BX- M326RD erven)
Objmky na IO
Seznam soustek
oddlovae pro jeden kanl
R1 560 k
R2 47
R3 330
R4 1,2 k
R5, R6 10 k
R7 180
C1, C5 27 pF
C2, C4, C7, C8 100 nF
C6 10 nF
T1 BF245
T2, T3 BF199
IO1 78L09
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobr-
ku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5,
100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax
2 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1,
sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; eskobratrsk
17, Ostrava, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Inter-
netu: www.ben.cz. Zsielkov sluba v SR: Anima, ani-
ma@dodo.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Nrodnou
bankou SR), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6011262.
Prochzka, M.: Antny - ency-
klopedick pruka. 3. vydn,
nakladatelstv BEN - technick
literatura, 384 stran B5 + CD,
vzan, obj. . 121227, MC 499 K.
Od prvnho vydn a dotisku v roce 2001
uplynuly ji tyi roky a ti roky a cel nklady
byly rozebrny.
V pravd obrovsk rst popularity mobil-
nch telefon, nkter spchy elektronickho
prmyslu (mikrovlnn spoje, pasivn ra-
diolokace atd.), vetn mimodnho pokro-
ku v pedagogickm prosted vysokch kol,
to ve naznailo, e by bylo dobr doplnit
stvajc, dnes ji vyprodanou encyklopedic-
kou pruku o dal hesla pekrvajc zm-
nn rozvoj mobiln komunikace, pop. o sti
z mikrovlnn techniky pro specializovan ra-
dioamatry.
Ve 3. aktualizovanm vydn byla ada
pvodnch hesel doplnna, upravena nebo
nov zaazena, vetn plohy s nomogramy.
Tit knihy se mrn pesunulo na dopro-
vodn CD, kter mimo jin obsahuje:
- Uniktn programy pro vpoet antn, pro-
gramy, kter maj slouit pedevm pro
urychlen a zjednoduen nvrhu a analzy
bnch antn uvanch v psmech metro-
vch a kratch vln.
- Ucelen vbr z modrch konstruknch
AR, kter byla v minulch letech vnovna
problematice antn a vf technice.
- Ve spoluprci s VUT FEL byla problema-
tika doplnna animacemi dynamicky znzor-
ujcmi chovn elektromagnetickho pole
v blzkosti diplu. Dvaj tak jist podstatn
nzornj a pstupnj informace ne ana-
lytick een Maxwellovch rovnic.
oddlovae
Obr. 3.
Schma
zapojen
oddlovae
25
Na strnkch asopis bylo v mi-
nulosti popsno nkolik rznch za-
pojen. Nenael jsem vak takov,
kter by pln vyhovovalo mm ped-
stavm. Proto jsem se rozhodl pro
nvrh vlastnho.
Technick daje
Napjen: 12 V (- pl ukosten).
Klidov odbr: max. 0,6 mA.
Pipojen:
paraleln kdvenmu spnai.
Max. spnan pkon: 10 W
(2 x sufitov rovka 12 V/5 W).
Nastaviteln zpodn: asi 10 a 20 s
(doba je zvisl na spnan zti).
Rozmry (v krabice): 63 x 42 x 22 mm.
Okamit zhasnut: piveden +12 V
pi zapnut zapalovn.
Popis funkce
Zapojen se skld ze t st.
Prvn st tvo monostabiln klopn
obvod. Ten je sloen z T1, T2, R1 a
R3, P1 a C1. Po rozepnut dvenho
spnae se zane nabjet kondenz-
tor C1. Tranzistory T2, T4 a T5 jsou
oteveny. Rychlost nabjen konden-
ztoru, a tedy doba svitu rovky se
d odporem rezistor R1, R2 a trim-
ru P1 pes tranzistor T1.
Druhou st tvo vstupn spnac
obvod R4, T4 a T5. Soustky D1 a
C2 slou kpostupnmu pomalmu
uzavrn vstupnho tranzistoru a
tm i kpostupnmu zmenovn jasu
rovky a do jejho plnho zhasnu-
t. Dokud je tranzistor T2 oteven,
protk pes jeho pechod emitor-ko-
lektor proud, kondenztor C2 je vybi-
t a tranzistor T4 je pln oteven.
Oteven je i vkonov tranzistor T5.
rovka svt plnm jasem. Po uply-
nut nastavenho asu se tranzistor
T2 uzave. Tranzistor T4 vak zstane
oteven a pes jeho emitor se zane
nabjet kondenztor C2. Jakmile na-
pt na nm doshne saturan hod-
noty tranzistoru T4, zane se tento
tranzistor pomalu pivrat. Pivrn
tranzistoru T4 zpsob i pivrn
tranzistoru T5. To zpsobuje postup-
n pomal zmenovn jasu rovky.
Po plnm nabit kondenztoru C2
jsou tranzistory T4 a T5 pln uzave-
ny a rovka nesvt. Dioda D1 m za
kol okamit vybt kondenztor C2
pi oteven dve (sepnut dvenho
spnae). Pro vyblokovn funkce po-
stupnho pomalho zhasnn rov-
ky posta, kdy se neosad soust-
ky C2 a D1.
Tet st m za kol po otoen
kle ve spnac skce a zapnut za-
palovn okamit (s plynulm snio-
vnm jasu) zhasnout rovku osvt-
len interiru vozu. Tuto funkci jsem
navrhl, aby osvtlen interiru nerui-
lo idie, jestlie u trefil klem do
zapalovn. Obvod tvo rezistory
R5, R6, ochrann Zenerova dioda
ZD1 a tranzistor T3. Po zapnut zapa-
lovn je na svorce konektoru CN1-1
napt 12 V. Pes rezistor R6 se ote-
ve tranzistor T3. Pes nj se okami-
t nabije kondenztor C1. To m za
nsledek uzaven tranzistoru T2. Za-
ne se nabjet kondenztor C2 a po-
malu uzavrat vstupn tranzistory.
rovka osvtlen interiru vozu po-
malu zhasn. Pokud nejsou osazeny
soustky C2 a D1, zhasne ihned po
uzaven tranzistoru T2.
Zvr
Zapojen je velmi jednoduch a
postavit ho zvldne i zatenk.
Hodnoty soustek nejsou nijak kri-
tick a lze experimentovat, take za-
zen lze vyrobit cel ze uplko-
vch zsob. T1 a T4 mohou bt li-
bovoln univerzln. Pouze T5 mus
bt vkonov.
Vppad dotazu lze kontaktovat
autora na martin.stajgr@jaknato.cz.
Upozornn:
Zpoova vnitnho osvtlen auto-
mobilu je podle Vyhlky 341/2002 Sb.
o schvalovn technick zpsobilosti
a o technickch podmnkch provozu
vozidel na pozemnch komunikacch
Ministerstva dopravy a spoj ze dne
11. ervence 2002 elektronick p-
sluenstv vozidla, kter podlh
schvalovn. Do vozidel lze instalo-
vat pouze schvlen psluenstv.
Zpoova vnitnho osvtlen ne-
proel pslunou zkuebnou a nen
schvlen pro provoz na pozemnch
komunikacch!
Seznam soustek
R1 8,2 k
R2 22 k
R3, R5, R6 10 k
R4 1 k
P1 10 k, PT10LV
C1 4,7 F/25 V
C2 22 F/25 V
D1 1N4148
ZD1 18 V/0,5 W
T1 a T3 BC547
T4 BC557
T5 BD243
CN1 ARK500/3
Krabika U-SEB2
Zpoova vnitnho
osvtlen automobilu
Martin tajgr, DiS
Zpodn zhasnn osvtlen interiru automobilu pat v sou-
asn dob u novch voz mezi standardn vybaven. U tch star-
ch tato uiten funkce chyb.
Obr. 1.
Schma
zapojen
26
Ak som chcel, aby motor stl, mu-
sel som tlaidlo dra. T ist situ-
cia vznikla pri zmene smeru toenia.
Pri otoen potenciometrom do kraj-
nch polh sa motor prestal toi
azaalo s nm len cuka. Navye sa
motor vemi rchlo zaal hria. Po ta-
komto vsledku som nemohol tvrdi,
e motor je v100 % stave. Viadnom
prpade vak nechcem porovnva u
spomnan zariadenie stm, o som
zhotovil.
Na vod spomeniem niekoko
vlastnost krokovch motorov. Stator
motora obsahuje jednosmern vinu-
tia, ktor mu by buden pomocou
jednosmernch impulzov na pre-
menn polaritu. Zmenami smeru
prdu vjednotlivch vinutiach doch-
dza kpreplovaniu jednotlivch plo-
vch prov. Postupn preplovanie
vjednom smere vytvor toiv mag-
netick pole, ktor sa me meni po
krokoch, alebo vuritch otkach.
Kotva zpermanentnho magnetu sa
vdy nato poda polarity poa stato-
ra. Smer postupnch krokov je mo-
n zmeni poradm prdovch impul-
zov. Krokov motory menia elektric-
k riadiace impulzy na presn
postupnosti krokov bez prenosovej
chyby, take nevyaduj sptn kont-
rolu polohy. Zuvedenho vyplva, e
si vyaduj pecilnu riadiacu elektro-
niku.
Popis zapojenia
Zariadenie, ktor uvdzam, m
vetky predpoklady pre kvalitn otes-
tovanie krokovch motorov, ale aj pre
trval prevdzkov nasadenie. Cel
zariadenie, ako aj spolon uzly vinu-
tia motora s pripojen cez svorky na
+12 V. Zkladom je mikroprocesor
AT90S2313 spolonosti ATMEL. Ob-
vod napjania pre mikroprocesor je
tvoren didou D1, stabiliztorom IC1
akondenztormi C1 a C3. Mikropro-
cesor m obvod resetu tvoren D6
aR10. Vstupy s vytvoren piatimi
tlaidlami S1 a S5, pripojenmi cez
pull-up rezistory. Tieto pripjaj log. 0.
Vstupy s spnan tyrmi vkonov-
mi spnacmi tranzistormi MOSFET T2
a T5, ktor s buden cez rezistory
priamo mikroprocesorom. Tranzisto-
ry s ovldan signlom v rovni
log. 1. Didy D2 a D5 slia na po-
tlaenie napovch piiek pri induk-
nej zai. Krokov motor je pripoje-
n cez 6-pinov litu typu SPL. Piny
1 a2 s pripojen priamo z napjacej
svorky +12 V. almi tyrmi pinmi s
pripojen jednotliv vinutia krokov-
ho motora na tranzistory. Kad tran-
zistor vybud len jednu fzu, ostatn
s neaktvne. To je vemi dleit pre
sprvne riadenie krokovho motora.
Taktie zle na tom, aby frekvencia
budenia vinut nebola prli vysok.
Me nasta stav, pri ktorom sa mo-
tor to, ale u pri malej zai sa ro-
tor prestane toi. Ply statora nie s
toti natoko zmagnetizovan aby pri-
tiahli rotor dostatonou silou.
Pre ovldanie motora som napsal
dve verzie programu pre mikrokont-
rolr.
Popis funkcie RKM_V 1.0
Vetky funkcie s dan programom
v mikroprocesore. Po pripojen nap-
jacieho naptia sa motor otestuje.
Pomalou rchlosou, frekvenciou asi
1 Hz urob tyri kroky vavo asp.
Tmto s skontrolovan vetky vinu-
tia motora aich sprvna postupnos.
Vtomto mde s vetky tlaidl ne-
aktvne. Odber prdu je 280 mA, ale
to zvis od konkrtneho motora. Po
skonen testu program ak na stla-
enie S2 (tart vavo) alebo S3 (tart
vpravo). Tu je aktvny len mikropro-
cesor atak sa zariadenie nachdza
vstave najmenej spotreby, ktor je
13 mA. Po stlaen S2 sa zane mo-
tor ota doava sfrekvenciou asi
2 Hz, tj. najniia rchlos. Po stlae-
n S3 sa motor zane ota doprava
tie prinajniej rchlosti. Vtchto
dvoch mdoch je mon stlaenie S1,
ktor znamen STOP acyklus sa za-
stav, ak sa na stlaenie S2, S3. Ak
nechceme zastavi otanie motora,
meme stlai S5 aprejs na druh
rchlos, pri dlhom dran a na tretiu
najvyiu, tu sa motor rovnomerne
ota. Pri kadej rchlosti je mon
stlai STOP. Pri druhej rchlosti m-
Riadenie
krokovch motorov
udovt Babuk
Vuplkovch zsobch mm zopr krokovch motorov zo star-
ch koprovacch strojov atlaiarn. Vyuil som preto prv mo-
nos ako ich odska azhotovil som ovlda poda AR 7/2004.
Zapojenie som realizoval na kontaktnom poli, ale vsledok nebol
pre ma prijaten.
Obr. 1.
Zapojenie prpravku pre riadenie
krokovch motorov
27
eme stlai S4 aprejs na prv rch-
los, alebo S5 aprejs na tretiu. Tak-
e, po teste s aktvne len tlaidl S2,
S3, pri prvej rchlosti S1 aS5, pri dru-
hej S1, S4 aS5 apri tretej S1, S4.
Popis funkcie RKM_V 2.0
Programov rieenie tejto verzie
bolo navrhnut tak, aby bolo mon
zvoli poet krokov, ktor m motor
vykona. Po resete zadme tlaidla-
mi S1 a S4 binrnu kombinciu, kto-
r ur poet cyklov. Pomocou tlai-
diel meme zada maximlne 15
cyklov. Tlaidlo S5 sa pri zadvan
binrnej kombincie chov ako po-
tvrdzovacie. alej u funguje len ako
TART. Ak nezadme iadnu binrnu
kombinciu astlame tlaidlo S5,
vykon sa 21 cyklov. Hne po potvr-
den navolenej hodnoty vykon mo-
tor zodpovedajci poet cyklov. Takto
si skontrolujeme sprvnos zadania.
Potom je aktvne u len tlaidlo S5.
Ostatn nemaj iadny vplyv na in-
nos zariadenia. Najmenie mon
pootoenie motora (jeden cyklus) je o
30 stupov. Binrna hodnota 6 zna-
men otoenie o180 stupov. Hod-
note 12 zodpoved jedna cel ot-
ka. Motor sa ota len jednm sme-
rom.
Kontrukcia aoivenie
Doska s plonmi spojmi je navrh-
nut ako jednostrann. Vtanie odpo-
ram maximlne vrtkom 0,8 mm,
pre D1, tranzistory anapjacie svor-
ky 1 mm. Zapojenie m jednu drto-
v prepojku, ktor treba prispjkova
ako prv. Na pozciu procesora pri-
spjkujeme precznu objmku. Pred
vloenm obvodu zmeriame naptie
+5 V za stabiliztorom na pinoch 20
a10. Ak je vetko vporiadku, vlo-
me naprogramovan procesor do ob-
jmky azariadenie pripojme na zdroj.
Pri bezchybnej kontrukcii a progra-
movan by malo pracova bez probl-
mov na prvkrt.
Zver
Kvli vekej spoahlivosti a pres-
nosti nastavenia s krokov motory
pouvan pre riaden pohony, dia-
kov riadenia, ako aj vinch oblas-
tiach riadiacej aregulanej techniky.
Popsan zariadenie je vemi jed-
noduch aobsahuje minimum sias-
tok. Je odskan na motore s kro-
kovm uhlom 7,5 aodporom vinutia
47,4 . Pre komern vyuitie a pr-
padn otzky kontaktujte autora na
adrese murgas@tbb.sk. Obidve ver-
zie programu s k dispozzii na
www.aradio.cz.
Zoznam siastok
R1 a R4 100
R5 a R9 4,7 k
R10 2,2 k
C1 47 F
C2, C3 100 nF
C4, C5 33 pF
Q1 10 MHz
D1 1N4004
D2 a D6 1N4148
T2 a T5 BUZ11A
IC1 AT90S2313
IC2 78L05
S1 a S5 P-B1720C
X1 ARK305 2P
SV1 PRSL20
Obr. 2 a 3. Doska s plonmi spojmi obvodu pre riadenie krokovch motorov a osadenie dosky siastkami
Obr. 4 a 5. Fotografie osadenej dosky a dosky s pripojenm krokovm motorom
28
Orientan zapojen modernho

standardnho telefonu svyznaenm
prav (rkovan) a ppojnch bod
pro pravu (psmena vrmeku) je na
obr. 1.
Prakticky je zmeno, e zvonek se
zapn pi napt asi 14 V na vstupu
diodovho mstku, kter bv sous-
t integrovanho obvodu, a vypn pi
napt 10 V. Proudov odbr pi 20 V
je maximln 3 mA. Hovorov obvod
pracuje od napt asi 5 V na lince a
proudu asi 5 mA. Se zvtujcm se
naptm proud obvodu rychle roste,
chov se podobn jako Zenerova dio-
da. Napjen je vhodn zapojit spe
jako zdroj proudu.
Pro vyuit pstroje jako domc
telefon musme zajistit fungovn
zvonku na protj stran a napjen
hovorovho obvodu. Snail jsem se,
aby vechny pravy byly co nejjedno-
du. Sohledem na malou proudo-
vou spotebu, etnost a obvyklou dobu
telefonovn (nikoliv randn po te-
lefonu) jsem navrhl napjen zmal
baterie 9 V (s vhodou kupuji levn
alkalick baterie vmarketech LIDL)
vsrii s rezistorem R1, kter nastav
pracovn proud vlince asi na 10 mA.
Vt napt pro zazvonn zsk-
vm pomoc kondenztoru C1, kter
je vklidu pipojen paraleln kbaterii
a stisknutm vyzvncho tlatka se
zapoj do srie sn. Vzhledem kmal
proudov spoteb zvonku vydr te-
lefon ztohoto obvodu zvonit i nkolik
sekund (podle kapacity C1), po uvol-
nn tlatka se kondenztor znovu na-
bije a meme zvonit dl. Dioda za-
pojen paraleln ke kondenztoru
preventivn brn jeho peplovn,
pokud by tlatko bylo sepnuto na
hodn dlouhou dobu, a zapojen se
bez n spolehliv obejde. Pitom re-
zistor vsrii sbateri omezuje jak na-
bjec proud kondenztoru C1, tak p-
padn zkratov proud vlince nebo
zkrat na kontaktu Tl1a.
Pokud je jeden telefon vyzvednut,
tee linkou pi napjen naptm 9 V
proud men ne 1 mA, co je odbr
integrovanho obvodu zvonku na pro-
tj stran. Zvonek pitom nezvon
m pli mal napt. Kondenztor C2
nen nutn, jeho pouit je vhodn
pouze pi vtm odporu rezistoru R1
a mal hlasitosti ve sluchtku protj-
ho pstroje. Rezistor R1 tvo na-
pov dli svnitnm odporem ho-
vorovho obvodu protjho telefonu,
pi odporu R = 300 a 600 nen vliv
C2 pli vrazn.
Napjec obvod do telefonu pipo-
jme mezi body A a B (spoj mezi nimi
perume), doplnme pipojen C, kte-
r zkratuje hovorov obvod bhem vy-
zvnn na protj telefon. Tm se
uet asi 4 V zpracn zskanho na-
pt pro zvonek.
Zbv upravit pipojen zvonku
pes sriov obvod RC mezi vidli-
covm pepnaem a diodovm mst-
kem zvonku (bv uvnit integro-
vanho obvodu) zapojme rezistor
sodporem nap. 560 . Slou pouze
jako ochrana a nen nezbytn. Msto
nj lze sriov obvod RC i pouze zkra-
tovat.
Do vhodnho msta telefonu ums-
tme vyzvnc tlatko nebo pkov
pepna bez aretovan polohy (sm
se vrac). Baterii meme umstit do
pstroje, bv tam dost msta a bate-
rie (zejmna alkalick) vydr obvyk-
le dlouho. Pouze je nutn pi jej v-
mn demontovat kryt, a vmna
baterie proto nen tak pohodln. Tak
lze vyut ppojnou ru a krajn kon-
takty konektoru telefonu. Ppojn
body D a E zapojme msto vvod
baterie a baterii nebo jin napjec
zdroj potom pipojme do krabiky,
kam bude telefon napojen.
Dva takto shodn upraven pstro-
je propojme pekenm vedenm:
jsou-li ob sluchtka zvednuta, ob
baterie mus bt vsrii, nikoliv proti
sob! Telefony lze propojit i rovnm
vedenm (je-li to technicky nezbytn),
pak ale musme ve druhm pstroji
otoit polaritu baterie, diody a elekt-
rolytickch kondenztor. Obecn na
polarit baterie nezle, vlastn tele-
fon um dky diodovm mstkm ob
polarity.
Obsluha telefonu je jednoduch:
zvedneme sluchtko a tlatkem za-
zvonme. U zvoncho telefonu pouze
zvedneme sluchtko a meme hovo-
it. Jsou-li oba telefony zaveny, ob
baterie jsou zcela odpojen. selni-
ce sice tak funguje, vtomto ppad
vak pouze na ozdobu bez praktick-
ho vznamu.
Hodnoty pouitch soustek ne-
jsou kritick. Napjen je rovn mo-
n volit virokch mezch, pouze mu-
sme potat snsledujcm:
prava standardnho
telefonnho pstroje
na domc telefon
Lubomr Winter
Kamard mne podal o radu, jak jednodue a levn udlat nco
jako domc telefon. Navrhl jsem pravu souasnho standardn-
ho telefonnho pstroje, kter se u zan leckde povalovat bez
uitku. prava je vyzkouena na telefonu Aneta (snad nejbnj
dnen typ), znho jsou zskny i namen daje. Prakticky lze
pout jakkoliv dnen telefon, vprincipu je zapojen vdy velmi
podobn.
Obr. 1. Zjednoduen zapojen standardnho telefonnho pstroje
s vyznaenmi ppojnmi body
Obr. 2. Obvod doplnn do telefonu
pro pouit jako domc telefon
29
Odpor rezistoru R1 volme tak, aby

linkou protkal proud asi 10 mA (nen
kritick): za kad jeden volt napje-
cho napt nad 5 V (bytek na hovo-
rovm obvodu) pidme 100 odpo-
ruR1. Je teba si uvdomit, e pi
propojen telefon mme vobvodu
sice 2x napjec napt, ale tak i od-
por obou rezistor R1. Souasn
me nastat vhodn okamik pro po-
uit kondenztoru C2, jeho dovolen
napt volit podle skutenho nap-
ovho bytku na rezistoru R1 nebo
jednodue podle napjecho napt.
Pro vyzvnn je vce variant podle
skuten velikosti napjecho napt:
1. Ve uveden zapojen nebude
zvonit pi napt pod 7 V (slun
vybit baterie 9 V) nedoshne se
startovacho napt pro obvod
zvonku.
2. Napjen podle ve uvedenho
popisu (mezi 7 a 14 V) protj
zvonek zvon pouze pi stisknut
tlatka.
3. Pokud bude napjec napt v roz-
mez asi 14 a 18 V, vynechme
soustky Tl1a, C1, D a propoj-
me baterii B (napjec zdroj) p-
mo na bod A (jakoby pemostme
kontakt od baterie pes Tl1b). Po
zvednut sluchtka je na lince na-
pt asi 10 a 14 V, zvonek jet
nezvon. Stisknutm tlatka pe-
mostme hovorov obvod (body A
a C), tm zrume bytek napt 4 V
a na linku se dostane vce ne
14 V protj zvonek zvon. Po-
zor! Zvon i po uvolnn tlatka,
nebo napt na lince se nezmen
pod 10 V; zvonn perume za-
venm sluchtka!
4. Napjec napt je vt ne 18 V.
Zapojme pouze baterii B (zdroj)
vsrii srezistorem R1 mezi body
A a B (bez tlatka). Protj zvo-
nek zvon pokad, kdy zvedne-
me sluchtko, co nemus bt vdy
douc.
5. Zapojenm Zenerovch diod do s-
rie s hovorovm obvodem nebo
iobvodem zvonku lze nastavit te-
lefon na irok rozsah napjecho
napt. Zapojen lze tak napjet
pouze jednm sovm zdrojem (m
pak trval mal odbr obvod zvon-
ku pi napt menm, ne spust
zvonn). Vyzvncm tlatkem
zkratujeme svj telefon (nejlpe
body A, C) a zvonme jen pi vyv-
enm telefonu, aby druh zvonil.
Poznmka: Vnujte pozornost nesta-
bilizovanm zdrojm smalou zt,
pokud je pouijete knapjen telefo-
nu. Typick asijsk pepnateln zdroj
m pi nastaven 12 V naprzdno v-
stupn napt a 25 V! Jako vhodn
napjec zdroj msto baterie by mohl
bt pouit nap. stabilizovan nap-
je 12 V/100 mA od antnnho zesilo-
vae.
Seznam soustek
pro jednu stanici
R1 390
R2 560
C1 1000 F/16 V, elektrolytick
C2 10 F/16 V, elektrolytick
D univerzln dioda (1N4001)
Tl1 tlatko se dvma pepna-
cmi kontakty, bez aretace
B baterie 9 V
telefonn pstroj
Zajmav pijma
s lambda diodou
Patrn jste u vidli zapojen rz-
nch osciltor nebo dokonce mie
rezonance (dip-metru) s lambda dio-
dou. Proto se omezm pouze na vy-
svtlen, e lambda dioda je obvod,
sestaven zpravidla ze dvou tranzis-
tor J-FET (obr. 1), kter vykazuje ne-
gativn odpor a tm doke rozkmitat
ladn obvod. Nkter zapojen jed-
noduchch osciltor, kter jsem tak
zkouel, vidte na obr. 2. Obyejn se
pouv kombinace dvou J-FET, ale
kolega Ramon Vargas (kter pracuje
na univerzit v Lim v oboru teleko-
munikace) navrhl zapojen, kter po-
uv kombinaci J-FET a bipolrnho
tranzistoru. Zapojen pouil v pijma-
i pro stedn (i dlouh) vlny. K zes-
len signlu je vyuita oblast zpor-
nho dynamickho odporu, kter
lambda dioda vykazuje v oblasti mezi
2 a 6 V. Ladn obvod je bn: feri-
tov tyka s vinutm a ladic konden-
ztor, ovem zatlumen odporem
10 k, bez kterho obyejn nejde ro-
zumn nastavit stav ped rozkmit-
nm. (Obdobn pouvaj rezistor i za-
pojen dip-metr, pokud pracuj
vtchto psmech.) Jako nf zesilova
lze pout prakticky jakkoli zesilova
se vstupnm odporem vtm ne 5 k
pi kmitotu 1 kHz. Zvrem bych je-
t dodal, e navete-li na ladic ob-
vod venkovn antnu, nesmte zapo-
menout na to, e pokud se obvod
rozkmit, bude logicky vyslat signl
do okol a tak by mohl ruit pjem ji-
nm poslucham stejn jako kad
Obr. 1.
Lambda dioda
se dvma
tranzistory
J-FET
zptnovazebn pijma! Tranzistor
MPF102 mete nahradit tranzistorem
BF245B, tranzistor 2N3906 pak typem
BC557B. Ladic kondenztor a ferito-
vou antnu seenete nap. u firmy
Tipa (www.tipa-czech.com) u firmy
Hadex (www.hadex.cz).
-jse-
Obr. 2. Nkolik osciltor s lambda diodou
Obr. 3. Pijma pro stedn vlny
Obr. 4. Voltamprov charakteristika
lambda diody pouit v pijmai
stranzistory 2N3819 a BC558B
30
Popis zapojenia
Kamart ma poiadal, aby som mu
zhotovil jednoduch predzosilova,
ktor by napojil medzi hlavu magne-
tofnu azvukov kartu potaa. al-
ou jeho poiadavkou bola redukcia
umu nahrvky. Mnostvo sasnch
prehrvaov nem vyveden vstup
ajedinou monosou je nahrvanie
cez slchadlov vstup, o nie je naj-
idelnejie rieenie. Schma zapoje-
nia je na obr. 1. Srdcom celho zapo-
jenia s integrovan obvody
TA7668BP firmy Toshiba aHA12046
od firmy Hitachi. Vstupn signly pra-
vho aavho kanlu s veden cez
vzobn kondenztory C27 aC32 na
vstup integrovanho obvodu IC3.
Obvod tvor prv stupe predzosilo-
vaa. Blokov schma tohto obvodu
je znzornen na obr. 2. Jedn sa
odvojit predzosilova s ALC a funk-
ciou mute. Umouje ako prehrva-
nie, tak aj zznam. Pre jednoduchos
zapojenia som vyuil len as obvo-
du. Vstupn signl avho kanlu je
veden na neinvertujci vstup pred-
zosilovaa pin 7 obvodu IC3. Jeho
zosilnenie je uren rezistorom R19.
Zosilnen signl alej pokrauje na
pin 5. To ist plat aj pre prav kanl.
Napjanie obvodu je prostrednctvom
pinu 16. Zosilnen signl zpinu 5 po-
krauje cez trimer P1 a vzobn kon-
denztor C21. Trimrom P1 nastavu-
jeme vstupn rove signlu. alm
stupom predzosilovaa je integro-
van obvod IC2. Bohuia, blokov
schmu tohto obvodu som nemohol
zohna. Obvod pln funkciu redukcie
umu prostrednctvom systmu Dol-
by B. Systm spova v mernom
zoslaben kmitotovho spektra,
vktorom pri danej rovni psob um
najviac ruivo. Systm funguje za
podmienky, e potlaen spektrum
bolo poas nahrvania zdraznen.
Tto funkcia sa vobvode aktivuje sp-
naom S1. Pokia je prepna spoje-
n so zemou, na pine 11 obvodu IC2
je nulov naptie anzkofrekvenn
signl prechdza cez obvod bez zme-
ny. Vopanom prpade, po prepnut
prepnaa S1, sa cez rezistory R13
aR15nabije kondenztor C20 s n-
slednou aktivciou redukcie umu. V-
stupn signly avho apravho ka-
nlu s vyveden na vzobn
kondenztory C1 aC2. Zapojenie
mvlastn napja, aby sme se vyhli
komplikcii s ruenm od motoreka.
Klasick zdroj stabilizovan obvodom
IC1 na 9 V napja obidva integrova-
n obvody ajeho prtomnos signali-
zuje svit LED L1.
Kontrukcia a oivenie
Oivenie anastavenie tohto zaria-
denia by pri pouit kvalitnch s-
Predzosilova
sDolby B
Bc. Michal Danek
Zapojenie vzniklo za elom archivcie audiokazetovch psok
prostrednctvom PC. Nzov napoved, e zariadenie sli ako sn-
mac predzosilova medzi kazetovm magnetofnom azvukovou
kartou potaa. Vekou prednosou je potlaenie umu zznamu
systmom Dolby B.
Obr. 1. Schma zapojenia
predzosilovaa
31
pojte bu so vstupom zvukovej karty,
alebo vstupom ubovonho zosil-
ovaa. Z dvodu dosiahnutia maxi-
mlneho odstupu ruivch napt je
vhodn oddeli napjaciu as pred-
zosilovaa apohonu mechaniky.
Zabrnenm prepojenia zem elektro-
niky apohonu sa vyhneme rueniu
komuttora motoreka. Transform-
tor umiestnime o najalej od snma-
cej hlavy azabrnime tak vplyvu roz-
ptylovho poa. Kazetu vlome do
nho prehrvaa. Trimrami P1 aP2
nastavme na tak maximlnu rove
signlu, aby sme na vstupe predzo-
silovaa sme zabrnili jeho prebude-
niu. Zrove je potrebn dodra aj
vyvenie kanlov. Najinnejie po-
tlaenie umu je, ak pri frekvencii
1 kHz signl dosahuje naptie 1 V za
trimrami P1 aP2.
Ak zapojenie nefunguje
Vprpade, e aj po pusten nahrv-
ky na vstupe nedostaneme oakva-
n signl, voltmetrom skontrolujme
naptie za stabiliztorom. Nameranm
naptia 9 V potvrdme sprvnu funk-
nos zdroja. Napjanie skontrolujeme
aj na pine 16 uobvodu IC1. Namera-
n naptie nesmie by menie ako 6 V.
iastok, pozornej monti akontrole
pred prvm zapnutm nemalo skse-
nmu kontruktrovi robi problmy.
Siastky tohto zapojenia je vhodn
vybra spresnosou do 5 %. Dbajte
hlavne na sprvnu orientciu puzdier
integrovanch obvodov asprvne
plovanie elektrolytickch kondenz-
torov, did astabiliztora. Pred osa-
denm ostatnch komponentov je
vhodn osadi siastky napjacieho
zdroja aoveri predtm pre istotu jeho
bezchybn funknos zmeranm na-
ptia na vstupe stabiliztora IC1. Po
osaden vetkch siastok sa pre-
svedte, i sa na plonom spoji nevy-
skytuj iadne skraty. Ak je vetko
vporiadku, pripojte na vstup pred-
zosilovaa magnetofnov hlavu
tienenm vodiom. Na kvalitnom
magnetofne si nahrajte nahrvku
smaximlnou rovou. Vstup pre-
Obr. 2. Vntorn truktra obvodu TA7668BP
Obr. 3.
Doska s plonmi
spojmi predzosilo-
vaa
Obr. 4.
Osadenie dosky
splonmi spojmi
predzosilovaa

32
Po kontrole napjania odspjkujte
trimre P1 a P2 aoverte sprvnu funk-
nos osadench obvodov osobitne.
Pouit siastky
R1, R4, R8, R10 47 k
R2, R9 8,2 k
R3, R6 10 k
R5, R7, R15 3,3 k
R11, R12 22 k
R13 4,7 k
R14 33 k
R16 1 k
R24 220
R23 2,2 k
R18, R20 100
R17, R22 150 k
R19, R21 33 k
P1, P2 47 k, trimer
C1, C2, C21, C22 2,2 F/10 V
C3, C4 33 nF
C5, C7, C10, C12 1 F/10 V
C6, C11 330 nF
C8, C13 18 nF
C14, C18,
C35, C36 4,7 nF
C9, C15 1 nF
C16, C19, C20,
C27, C32 4,7 F/10 V
C29, C28 100 F/10 V
C17 220 F/10 V
C23 1000 F/25 V
C24 1000 F/10 V
C33, C34 18 pF
C25, C30 47 F/10 V
C26, C31 82 pF
IC1 7809
IC2 HA12046
IC3 TA7668 BP
T1, T2, T3, T4 BC550
D1, D2, D3, D4 1N4001
L1 LED 3 mm, zelen
S1 spna ALPS
TR1 230/12 V, 2 VA,
EI 30/15,5
Jednoduch zapojen na obr. 1

slou pro oklamn ppadnho lupi-
e. Zkladem je astabiln klopn ob-
vod sintegrovanm obvodem 555.
Svtv dioda pipojen na vstup
klopnho obvodu vydv krtk z-
blesky po vypnut zapalovn. O to,
aby LED blikala jen po vypnut zapa-
lovn, se star tranzistor T1. Jeho
stav je ovldn proudem do bze ze
spnae zapalovn. Pi vypnut zapa-
lovn je tranzistor T1 vypnut a asta-
biln klopn obvod je vinnosti. Po se-
pnut spnae zapalovn se T1 oteve
a zablokuje spoutc vstup (trigger)
integrovanho obvodu. Vstup IO je
na rovni log. 1 a LED1 neblik.
len R5, D1 chrn IO ped nap-
ovmi pikami zelektrick instala-
ce automobilu.
Cel zazen je postaveno na des-
ce splonmi spoji o rozmrech
38 x 27 mm (obr. 2), rozmstn sou-
stek je na obr. 3. Rozmry desky
jsou pizpsobeny krabice KM-01. In-
tegrovan obvod me bt v provede-
n CMOS nebo bipolrn. Tranzistor je
libovoln univerzln NPN, svtiv dio-
da je bn erven, me bt
isvelkou svtivost. Zenerovu diodu lze
nahradit nap. typem KZ260/16V.
Kmitoet blikn je ovlivniteln
zmnou soustek. Dlka svitu LED
zvis na R4 a C1 a pi pouitch sou-
stkch in asi 100 ms. Dlka me-
zery zvis na R3+R4 a C1 a je asi
2 s. Pro ppadnou pravu as uv-
dm vztahy:
mezera = 0,7 x (R4+R3) x C1
svit = 0,7 x R3 x C1
Falen autoalarm
Svtiv dioda je umstna na vidi-
telnm mst na palubn desce. Des-
ku splonmi spoji doporuuji oetit
oboustrann pjecm lakem, aby se
vylouil vliv ppadn zkondenzovan
vlhkosti. Pvodn vodie volte s dob-
rou izolac nap. SY nebo SYA 0,5 mm.
Seznam soustek
R1, R2 10 k
R3 1,2 M
R4 68 k
R5 100
R6 680
C1 2,2 F, elektrolytick
C2 47 nF, keramick
D1 BZX08516V
(nebo podobn typ)
LED1 erven (20 mA)
T1 BC546 (nebo podobn)
IO 555
Tom Tlskal
Obr. 1.
Zapojen falenho
autoalarmu
Obr. 2 a 3.
Deska
splonmi
spoji a
rozmstn
soustek
na desce
33
POCTACE
a INTERNET
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
DOMCNOST NA STI
Jet ped nkolika lety byly vahy o lednice i prace pipojen k Internetu povaovny spe za
vzdlenj budoucnost. Vechno se vak rozvj velmi rychle a rzn vzorov projekty digitlnch byt
a dom jsou k vidn ji i v na republice. Propojovn veho monho do st komunikanm protokolem
TCP/IP po vzoru Internetu se stalo velmi populrn a potebn komponenty dky velk poptvce jsou
stle levnj. Dky sv univerzlnosti a veobecn kompatibilit je dnes potaov s vhodn i pro
dlkov ovldn ehokoliv.
Vzhledem k popularit a rozen
bezdrtovho pipojen k potaov s-
ti, tzv. Wi-Fi, lze tak realizovat i bezdr-
tov dlkov ovldn. Pokud tedy ovl-
dan spotebie pipojte jakmkoliv
zpsobem ke spolen potaov sti,
doshnete na n odkudkoliv, kde se
k tto sti lze pipojit. Vyuijeme-li tech-
nologie webovch strnek, lze vytvoit
jednoduch ovldac skripty a pipojen
spotebie ovldat z libovolnho pota-
e bez jakhokoliv zvltnho potebn-
ho programu pouze z webov strnky
na domcnosti. Je-li tato potaov
s souasn pipojen k Internetu,
mete si pak doma rozsvtit teba
z druhho konce svta.
S nkterm z mnoha dostupnch
kapesnch pota (PDA) vybavench
Wi-Fi tak zskvme univerzln dlko-
v ovlada, kterm se d ovldat coko-
liv v domcnosti, co je pipojen k po-
taov sti a emu jsme vytvoili jedno-
duchou ovldac webovou strnku.
Pokud bude v domc potaov
sti navc trvale v provozu alespo jeden
pota, meme ho vyut k automa-
tickmu vykonvn rznch funkc
men a udrovn teploty v jednotli-
vch mstnostech, asovmu naprogra-
movn topen, svcen, vytahovn ro-
let ad., k odesln mail nebo SMS na
n mobil, pokud nkde dojde k ne-
douc zmn ap.
K potaov sti lze pipojit i samo-
statn webov kamery a odkudkoliv se
pak dom i podvat a ji na spc
dt nebo jenom na dm nebo zahradu,
je-li ve v podku.
I mnoho dnench mobilnch telefo-
n ji disponuje webovm prohleem
a neomezen pipojen k Internetu pes
mobil stoj okolo 700 K msn nen
to nejmn, ale nen to nedostupn.
A pak to mete mt vechno trvale na
34
povel ve sv kapse, a se sami pohy-
bujete kdekoliv.
Jak spotebie pipojit?
Mon jste si zaali pedstavovat,
e kad svtidlo nebo topidlo a dal
ovldan spotebie bude nutn pipojit
pes njak sriov port a rel k b-
nmu potai a ten bude muset bt
trvale zapnut (a huet). To by pli
praktick nebylo a vyuit by zstalo
v rovin teoretickch vah. Jsou vak
miniaturn integrovan obvody, kter
umouj pipojit jakkoliv digitln ne-
bo analogov snma pop. ovldac
rel pmo k potaov sti, a jet
obsahuj mal webov server, kde se
vytvo jednoduch ovldac webov
strnka. Maj mnoho rznch vstup
i vstup a maj v potaov sti svoj
adresu stejn jako potae. Dovolte
se na n tedy jednodue tak, e do b-
nho internetovho prohlee v kte-
rmkoliv potai, pipojenm do stejn
st, zadte tuto jejich specifickou ad-
resu (obvykle v seln podob typu
http://192.168.2.100, vytvote-li si na
n standardn odkaz, mete ho jakkoliv
pojmenovat a selnou adresu zase za-
pomenout).
Nevhodou zmnnch integrova-
nch obvod je kupodivu hlavn jejich
miniaturnost bn vybaven radio-
amatr nen schopen s takovm obvo-
dem zachzet (m po obvodu destky
vvod vzdlench od sebe nejve
1 mm). Nezbv tedy ne se uchlit
k hotovm modulm, kde je ji ve za-
pojeno a vvody pro idla, rel, napje-
n a pipojen k potaov sti maj ji
pijatelnj rozmry. S jednm takovm
modulem a postupn i s jeho pouitm
vs chceme seznmit v tomto lnku
jmenuje se Charon II.
Charon II
Obr. 1. Schma zapojen modulu Charon II
Obr. 2. Blokov schma zapojen
modulu Charon II
Obr. 3. Zkladn rozmry a rozmstn
vvod modulu Charon II
Modul Charon II je uren pro ve-
stavbu do vlastnch zazen, pro kter
e pipojen do potaov st typu
Ethernet. Je v nm pouit mikroproce-
sor ATmega128 - Atmel AVR. Veker
kd (firmware) je psan v programova-
cm jazyku C a je pln kompatibiln
s voln enm projektem Ethernut.
Cena na naem trhu je pod 3000 K.
Projekt Ethernut vznikl v Nmecku.
Jeho snahou je implementace sovch
technologi do rznch zkaznickch
zazen. Veker informace o projektu,
zdrojov kdy a schmata jsou dostup-
n na webov adrese www.ethernut.de.
Systm je navren pro souasn zpra-
covn vce loh, dynamickou sprvu
pamti, pstup k periferim pomoc ov-
lada, m implementaci protokolo-
vho zsobnku TCP/IP a standardnch
sovch protokol a slueb.
Pouit operan systm (Nut/OS
Real-Time Operating System) je vce-
lohov operan systm s kooperativ-
35
Obr. 4. Zapojen oddlovacho transform-
toru pro pipojen do potaov st
Obr. 5. Zapojen, vzhled a rozmry oddlovacho transformtoru LF1S022
Rozhran pro ethernet B
(transformtor oddlen od konektoru RJ45)
Rozhran pro ethernet A
(transformtor integrovan s konektorem RJ45)
Modul Charon II
Vstupn/vstupn porty
(8 I/O vvod nastavitelnch pes TCP/IP)
Pevodnk RS-232/TTL
(pevod napovch rovn TTL na RS-232)
nm multitaskingem a systmem zen
priorit. Je podporovan dynamick
sprva pamti. Jednotliv lohy lze
dynamicky vytvet a ukonovat za b-
hu programu. Je implementovna pod-
pora asova, systm zprv, fronty
Na modulu Charon II jsou zpstup-
nny pro aplikace vechny dleit
vvody mikroprocesoru krom adresn
a datov sbrnice. Na destice je krom
mikroprocesoru umstn tak etherne-
tov adi RTL8019AS 10 Mb/s, umo-
ujc pes transformtor pipojen do
ethernetu, a 32 kB pamti SRAM RAM.
Mikroprocesor sm disponuje vkonem
10 MIPS, m 128 kB pamti FLASH,
4 kB RAM, 4 kB EEPROM a dvojic roz-
hran UART.
Rozhran modulu Charon II:
10 Base-T ethernet
2x USART
1x JTAG
1x SPI
2x TWI (kompatibiln s I
2
C)
osmikanlov 10bitov ADC
1x analogov kompartor
2x PWM
2x ta/asova
Modul Charon II me fungovat jako
webov server, ukldajc data zskan
z perifernch obvod do webov strnky,
kterou pak lze z libovolnho msta st
(v ppad Internetu prakticky odkud-
koliv) prohlet bnm internetovm
prohleem, nebo me fungovat jako
klient a protokolem telnet se dovolat
na jakkoliv webov server (sputn
teba na osobnm potai). Pomoc
protokolu telnet ho lze rovn ovldat
a nastavovat. Modul pracuje se stan-
dardnmi dicmi pkazy v datovm
kanlu podle obecn platn normy
RFC2217. Pouv tzv. NVT (Network
Virtual Terminal).
Od potaov st je modul galva-
nicky oddlen transformtorem, obsa-
hujcm i filtry specifick pro konkrtn
adi (v tomto ppad RTL8019AS).
Doporuen zapojen a transformtory
jsou na obr. 4 a 5 na tto strnce
samostatn transformtor v pouzde
DIL14 (YCL 20F001N nebo Bothhand
FS2022) nebo transformtor zapouz-
den spolen s konektorem RJ45
(LF1S022). Na obr. 6 je patrn zpsob
vlenn modulu do aplikace (pipojen
k potaov sti a portm).
(Pokraovn)
udlost a jednoduch systm soubor.
Pstup k perifrim mikroprocesoru je
een pomoc ovlada jednotlivch
zazen (UART, RTL8019, ). Nad
slubami operanho systmu lze snad-
no vytvet vlastn aplikace. Nut/Net je
nadstavbou Nut/OS a implementuje do
projektu Ethernut protokolov zsobnk
TCP/IP.
Na rozdl od osobnch pota je
v takovmto zazen omezen vpoet-
n a pamov kapacita. Je podporov-
na prce s UDP a TCP sokety a jsou
implementovny protokoly ARP, IP,
ICMP, UDP, TCP, TELNET, DHCP,
DNS, HTTP, TFTP a PPP.
Aplikace pro modul lze vyvjet na
platform MS Windows nebo Linux. Pro
ob platformy je k dispozici instalan
balk, obsahujc zdrojov kdy, doku-
mentaci a programy potebn k okami-
tmu zahjen vvoje. Je k dispozici
i kvalitn voln dostupn kompiltor
AVR GNU C.
Obr. 6. Propojen modulu Charon II
s aplikacemi
36
SOFTWARE PRO VPOET ANTN
V minulm sle v lnku o antnch pro Wi-Fi jsme napsali, e vroba antn je jednou z poslednch
domn radioamatrskho bastlen tch opravdovch technickch pokus a vlastnho zkoumn.
Shodou okolnost m podobn vrok na svm webu kanadsk radioamatr Al Legary, VE3SQB konstatuje,
e dky miniaturnm obvodm a povrchov monti si dnes u radioamati mohou tko sami vyrbt
sv zazen a e zatm jet pln pro radioamatry pstupnou oblast techniky zstvaj nvrhy a kon-
strukce antn. Ji tm sto let se radioamati (asto spnji ne profesionlov) sna vymyslet
a navrhnout antnu sn malou, jednoduchou a innou. Mon se to povede prv vm a pokud
ne, budete mt aspo radost z vlastnorun postaven antny.
Aby vyel vstc tm, kte rdi expe-
rimentuj ale neradi potaj, vytvoil
adu velice jednoduchch a praktickch
program pro vpoty nejrznjch
typ antn. Vechny je nabz ke staen
zdarma na svch webovch strnkch
www.ve3sqb.com. Programy jsou tvo-
en ve Visual Basicu a potebuj proto,
aby na potai byly instalovny poteb-
n knihovny ty tam vak obvykle jsou,
a pokud ne, lze je vechny zskat plnou
instalac programu Quad2002. dn
z program nezapisuje nic do registr
Windows a nikam nic neinstaluje (ob-
vykle je to pouze jedin spustiteln sou-
bor, nkolik program vyaduje dal
soubory, umstn ve stejnm adresi.
Z potae se daj snadno kompletn
odstranit prostm smaznm soubor.
Programy jsou vtinou ve tvaru
tabulky nebo vkresu, do kterch vypln-
te nebo vyberete poadovan daje
a po klepnut na tlatko Calculate (Vy-
potat) se v ostatnch polkch objev
vypotan hodnoty. Velice rychle tak
mete experimentovat mnit vstupn
daje a sledovat jejich vliv na konen
vsledky.
Pednastaven hodnoty pouvaj
desetinnou teku msto desetinn rky
a pokud to neopravte, program ohls
Error 13 a zave se. Dohldnte proto,
aby vechny hodnoty, kter vkldte
nebo ponechvte, pouvaly desetin-
nou rku. Tm vechny programy
umouj volbu vkldn rozmr v pal-
cch nebo centimetrech, u nkterch lze
konverzi vsledk do metrick soustavy
provst nsledn.
Al pe, e jeho specialitou jsou
antny typu QUAD. K nvrhu standard-
nho quadu podle ovench pruko-
vch vzorc pro napjen souosm ka-
belem 50 vytvoil program SQUAD
(squad.exe, 80 kB, viz obr. 1). Verze
QUAD2002 (quad2002.zip, 1,8 MB, viz
obr. 2) je upravena podle mnoha poku-
s W3GNR, kter zjistil, e lich poet
prvk je innj ne sud a vyzkou-
mal vliv prmru vodi. Tato verze by
mla bt nejlep pro KV a VKV quady
s mn prvky. Nakonec vyvinul jet
dal svoji verzi programu QUADv3
(quadv3.zip, 2 MB, viz obr. 3) optimali-
zovanou specilnmi modelovacmi
programy, co umonilo upravit pvod-
n vzorce pro maximalizaci zisku. Pro-
gramem navren antny jsou pi stej-
nm zisku o 30% men tprvkov
quad dosahuje zisku asi 9,4 dB a ka-
dm dalm prvkem se zisk zvtuje asi
o 0,9 dB. Uvd, e zisk quadu je vdy
men, ne zisk antny yagi se stejnm
potem prvk, m ale jin vhody. Obr. 1. Program SQUAD pro vpoet standardn antny typu Quad
Obr. 2. Verze QUAD 2002
Obr. 3. Nejdokonalej QUADv3
Programy si sthnete z webovch strnek VE3SQB
37
O koaxilnm diplu, nazvanm t
Bazooka, pe Al, e je to nejlpe utajo-
van antna. Na dipl je velmi iroko-
psmov, lze ji instalovat horizontln
nebo jako inverted V a jej impedance
je blzk 50 . Pot ji program Ba-
zooka (coaxdpl.exe, 536 kB, viz obr. 4).
Loaded dipol je dipl, jeho rozmry
jsou zkrceny pouitm prodluovacch
cvek pot ho program Loaded di-
poles (lodip.zip, 1,4 MB, viz obr. 5).
Mezi nejznmj smrov antny
pat antny typu Yagi. Poskytuj maxi-
mln zisk ale vyaduj pesn doladn
podle potu prvk. Jejich rozmry po-
t program Yagi (yagi.exe, 60 kB, viz
obr. 6).
Obr. 4. Program Bazooka pro nvrh
koaxilnch dipl
Obr. 5. Program Loaded dipoles
Obr. 6. Program pro vpoet populrnch
smrovch antn Yagi
Program Verticals (vert.zip, 1,5 MB,
viz obr. 7) pot dlku zie, radil
a ppadn hodnoty cvek a kondenz-
tor pro sedm typ vertiklnch antn.
Antny Quagi oznauje autor jako snad
nejlep spojen obou zkladnch typ,
antn typu quad a yagi. Maj zisk antn
yagi a vhody quad. Z rznch prak-
tickch konstrukc vytvoil Al pomoc
modelovacho programu software
QUAGI pro jejich vpoet (quagi.exe,
48 kB, viz obr. 8). Nemn zajmav
jsou detnkov antny. Pouvaj se
pevn jako pijmac, ale jsou pod-
ceovny mohou pokrt vce psem
souasn a maj vt zisk ne bn
vertikly. A plat to pro pjem i pro vy-
sln. Vypot je program Discone
(discone2002.exe, 260 kB, viz obr. 9).
Obr. 7. Vpoet vertiklnch antn
Obr. 8. Program pro antny Quagi
Obr. 9. Detnkov antny pot Discone
Antnu J-pole udlte rychle a snad-
no a funguje velice pkn. Dleit je
sprvn zpsob pipojen souosho
kabelu. Pvodn antna je napjena
vedenm o impedanci 200 a 600 .
Program J-pole (j-pole.exe, 504 kB, viz
obr. 10, 11) vypot ve potebn a ob-
sahuje i pesn nkres proveden (i pro
vcepsmov antny).
Obr. 10. Vpoet antny typu J-pole,
na dalm obrzku (obr. 11) je pklad
tpsmov antny pro 144, 220 a 430 MHz
Obr. 11. Tpsmov antna J-pole
Antna nazvan Skyhopper byla
pojmenovna podle svho vzhledu
odvozenm ze slova grasshopper (lun
kobylka). Je to v podstat nahoe i dole
oteven quad. Tyto konstrukce byly
pouvny u drtovch antn pro krtk
vlny. Antna funguje jako sfzovan pr
vertikl a standardn horizontln yagi.
Je to velmi slibn antna pro dal
experimenty jej vpoet umouje
program Skyhopper (sky2002.exe, 328
kB, viz obr. 12).
Obr. 12. Vpoet antny Skyhopper
Nejvt zisk a smrovost ze vech
antn maj paraboly. Vzhledem ke svm
rozmrm jsou pouvny na vych
kmitotech. Jejich konstrukce je mno-
Obr. 13. Program pro vpoet parabol
38
hem snaz, ne by se zdlo. Podle
technik se kad del prun nosnk
pi tlaku na jedn stran prohne do tvaru
paraboly, eho lze vyut k jej kon-
strukci. Podrobnji je cel konstrukce
antny i s vpotem popsna v progra-
mu Parabolics (para.exe, 596 kB, viz
obr. 13).
V dobch velkho rozkvtu oban-
skch radiostanic (CB) byla komern
vyvinuta antna nazvan PDL-II. Je to
quad napjen dvma souosmi kabely,
schopn pracovat vertikln i horizon-
tln. Jeho tajemstvm je, e pouv
k napjen skldan dipl. To dv ant-
n vt zisk, ne m jednoduch quad.
Pro snaz pizpsoben byly smyky
skldanho diplu nahrazeny prvky ve
tvaru V. Antna je dobr k experimen-
tovn pome vm k tomu program
Dipole driven Quad (pdl.exe, 428 kB,
viz obr. 14).
Obr. 14. Vpoet antny PDL-II
Dal zajmavou komern antnou
je SuperScanner. Tato antna vyzauje
do t kvadrant bez pouit rottoru.
Pomoc rel se jedin napjec veden
pepn k jednomu ze t prvk nebo
ke vem souasn. Propojky z kabelu
Obr. 15. Antna SuperScanner
virtuln prodluuj neaktivn dva prvky
a ty pak funguj jako reflektory. Ant-
na je velice citliv na zmny dlky prvk
a jejich vzdlenosti. Pouijte program
SCAN (scan.exe, 620 kB, viz obr. 15).
Dobrm nmtem pro experimen-
ty je i Quadrifilar Helicoildal Antenna
(QHA) je to vesmrov antna, po-
uvan pro pjem z meteorologickch
druic. Je mal, m velmi nzk hel
vyzaovn a a dvojnsobn zisk oproti
vertiklu. Program QHA (qha.exe, 236
kB, viz obr. 16) nabz 6 variant jejho
nvrhu.
Obr. 16. Vpoet antny QHA
Vesmrovou antnu s kruhovou
polarizac asto pouvaj vyslae FM
rdi. Domc stacionrn pijmae
obvykle maj horizontln antny, zatm-
co penosn pijmae maj obvykle
antny vertikln. Na zklad vlastnch
vzkum rznch pouvanch antn
navrhl Al dv svoje konstrukce. Prvn
z nich m stejn zisk jako QHA, ale jej
konstrukce je mnohem snaz, protoe
drobn odchylky v rozmrech nemaj
na rozdl od QHA vrazn vliv na jej
Obr. 18. Druh varianta antny
Obr. 17. Antna s kruhovou polarizac
sprvnou funkci. Pro jej vpoet slou
program CirPol (cirpol.exe, 232 kB, viz
obr. 17).
Druh antna je konstrukn jet
jednodu, m pouze dva zahnut prv-
ky. Nen tak vkonn jako prvn typ,
pesto je zajmav k dalmu experi-
mentovn. K vpotu slou program
CirPol OMNI (sqbomni.exe, 392 kB, viz
obr. 18).
Velmi jednoduchou vynikajc sta-
cionrn vertikln antnou je omniquad.
Jej hlavn vhodou je extrmn ka
psma. Pesn dodren rozmr nen
pro funkci antny kritick. Lze ji vyro-
bit z trubek nebo z tlustho drtu. Mezi
t- a tystrannou verz je minimln
rozdl v zisku a vyzaovn, ale ty-
strann verze se lpe pizpsobuje
k napjei. Program pro vpoet antny
je OmniQuad (omniquad.exe, 192 kB,
viz obr. 19).
Nejdokonalej smrovou irokop-
smovou antnou je jist logaritmicko-
periodick antna. Me poskytnout
bu vysok zisk v jednom psmu, nebo
pijateln zisk v nkolika psmech. Na
krtkch vlnch m znan rozmry
a je proto konstrukn velmi nron.
Snaz je u konstrukce pro psma 50
a 144 MHz. Autor pe, e ji ale vyzkou-
el s 13 prvky pro psma 1,8 a 50 MHz
a fungovala byla 40 m irok, 105 m
dlouh a zaven na tech storech.
Skoro kilometr pouitho drtu pso-
bil impozantn a sousedi se pr na nj
dvali podezrav Logaritmicko-pe-
riodickou antnu vm spot program
LPDA (lpda.exe, 56 kB, viz obr. 20).
Obr. 20. Logaritmicko-periodick antna
Obr. 19. Vpoet Omniquadu
(Dokonen pt)
39
TECHNICK ZAJMAVOSTI
USBscope50
Miniaturn jednokanlov digitln
vzorkovac osciloskop s psma a
75 MHz, kter se pipojuje k USB portu
potae. Umouje pouvn stan-
dardnch micch sond i sdruovn
nkolika kus do vcekanlovho za-
zen.
USBscope m nsledujc zklad-
n vlastnosti:
ekvivalentn vzorkovac
kmitoet a 1 GHz,
kmitotov rozsah 75 MHz,
3000 vzorkovacch bod,
vertikln rozlien 8 bit,
asov zkladna od 4 ns
do 4 s/dlek ve tyech krocch,
spoutn nbnou nebo
tlovou hranou signlu,
reim spoutn AUTO,
NORMAL nebo jednotliv,
vstupn impedance 1M/16 pF,
stdav nebo stejnosmrn
vazba,
vstupn citlivost 30 mV/dlek,
300 mV/dlek, 3 V/dlek,
ve vstupn sond lze zaadit
dli 1:10,
vstup obdlnk 1 kHz, 3 V
pro kompenzaci sondy,
vstup BNC, pipojen k PC
rozhranm USB 1.1 (2.0),
souasn mohou bt pipojeny
a 4 kusy USBscope50,
napov odolnost vstupu
BNC proti USB 300 V,
napjen pmo z USB
(200 mA) z PC,
indikace napjen pomoc LED,
obslun software s monost
ukldn namench dat,
rozmry asi 100 x 30 x 18 mm,
cena asi 9500 K bez DPH.
USBscope50 lze skldat do skupin
pomoc specilnch konektor, kter
umouj vzjemnou synchronizaci
jednotlivch osciloskop tak, aby bylo
mon vytvoit plnohodnotn ekviva-
lent vcekanlovho osciloskopu.
Manul k USBscope50 si mete
sthnout z adresy:
www.hw.cz/pdf/USBscope50ug.pdf
Mic karta LabJack
LabJack U12 je spolehliv a robust-
n USB zazen pro sbr dat a ovldn
s jednoduchou obsluhou. M osm dva-
nctibitovch analogovch vstup, dva
analogov vstupy, 20 digitlnch vstu-
p/vstup a jeden 32bitov ta.
Zkladn vlastnosti:
8 jednoduchch a 4 diferenn
12bitov analogov vstupy,
rozsah analogovho vstupu
10 V,
PGA se zisky 1, 2, 4, 5, 8, 10,
16 nebo 20 V/V,
a 8000 vzork za sekundu
v mdu Burst a 12 000 vzork
za sekundu v mdu Stream,
Rel na litu DIN
Jednoplov nebo dvouplov rel
s pepnacm kontaktem na DIN litu.
Odpor cvky je 220 , odebran proud
pi napt 12 V je 54 mA. Rel umouj
pmo spnat stdav napt a 250 V,
10 A (tj. a 2 kW), co posta prakticky
pro libovolnou domc aplikaci. Rel
mohou bt bezpen umstna v rozv-
di spolu s jistii. Cena je 199 resp.
299 K.
Teplotn idlo
Levn teplotn idlo pipojiteln pes
rozhran 1-Wire (ti vodie - napjen
+/- a data). Pipojovac kabel by nml
bt del ne 20 metr a rozhran nen
ureno pro del veden v prmyslovm
prosted. Na stejn veden lze paralel-
n pipojit a 10 tchto idel, kad m
svj jedinen identifikan kd.
Rozsah men teploty je -55C a
+125C, pesnost +/- 0,5 C v rozsa-
hu -10C a +85C, jinak +/-2C, roz-
lien 0,1C, rychlost men asi 1x za
vteinu. idlo je v mosazn trubice
dlouh 50 mm opaten zvitem M8.
Cena asi 420 K bez DPH.
Podrobnj informace:
http://new.hw.cz/Produkty/ART1157
-Poseidon---SNMP-teplomer.html
2 analogov vstupy,
20 digitlnch vstup/vstup
(a 50 Hz na vstup/vstup),
32bitov ta,
Watchdog,
USB 2.0/1.1,
k jednomu USB hostiteli lze
pipojit a 80 zazen LabJack,
kompletn ovldn softwarem
bez propojek a pepna,
napjen pmo z USB,
DAQFactory Express Software
(Win2000/XP), LabVIEW Vis,
12 digitlnch vstup/vstup
je pipojeno na konektor
DB-25, ostatn vvody jsou na
svorkovnici zazen,
pracuje s Windows 98SE, ME,
2000 nebo XP,
velikost asi 100 x 150 x 25mm,
cena asi 3950 K bez DPH.
Podrobnj informace a manul
najdete na:
http://new.hw.cz/Produkty/Obecne-
produkty/ART1275-USB-merici-karta-
LabJack-U12.html
http://new.hw.cz/Produkty/Obecne-
produkty/ART1276-Software-pro-Lab-
Jack-U12.html
http://labjack.com/files/LabJack_
U12_Quickstart_Guide.PDF
Mic karta LabJack U12
USBscope50
o rozmrech
100x30x18 mm !
Jednoplov
a dvouplov
rel
na litu DIN
Levn teplotn idlo
40
(Dokonen)
UDLEJTE SI SVJ WEB
Po pehledu vech zkladnch zna-
ek jazyka HTML jsme v serilu popsali
pouvn kaskdovch styl a pesn-
ho umisovn (tzv. pozicovn) vech
komponent na webovch strnkch.
Dosud zskan informace vm umon
jednoduchm zpsobem vytvoit hez-
k vlastn soukrom webov strnky.
Dal na webovch strnkch pou-
van techniky a technologie ji nejsou
zdaleka tak jednoduch a jsou v pod-
stat klasickm programovnm. Jejich
by jen strun vklad (pedpokldajc
alespo zkladn vuku programovn
obecn) by pi stvajcm rozsahu dvou
strnek jednou za msc vydal na mno-
ho dalch let. Proto jsme se rozhodli
vzhledem k vaim dosavadnm ohla-
sm a uvedenm okolnostem seril
v tomto sle ukonit. V dnen sti
uvedeme informaci o skriptech a Mac-
romedia Flash a nabdneme vm nko-
lik odkaz na internetov zdroje pro
vae dal ppadn vzdlvn.
Skripty
Monost dynamickho chovn vne-
slo do webovch strnek pouvn
skript. Jsou to v podstat potaov
miniprogramy od bnho softwaru
se ale li mnoha omezenmi, rychlost
a potebou interpretru, kter jejich z-
pis (zdrojov kd) pevede do poa-
dovanch innost. Skripty samozejm
umouj i interaktivn chovn webo-
vch strnek.
Skripty mohou pracovat jak na stra-
n webovho serveru (kde jsou webov
strnky umstny), tak na stran webo-
vho prohlee, kde si strnky uivatel
prohl. Teoreticky mohou bt skripty
zapsny v jakmkoliv programovacm
jazyku, protoe jde o interpretovan
programy, mus bt ale samozejm za-
jitna jejich interpretace. S definice-
mi jazyka HTML nemaj skripty v pod-
stat nic spolenho jazyk HTML
disponuje v souvislosti s nimi pouze
znakou <SCRIPT></SCRIPT> pro
vloen skriptu do dokumentu HTML.
Na stran webovho prohlee se
v souasn dob pouvaj skriptovac
jazyky JavaScript, JScript a VBScript.
VBScript je vytvoen na bzi programo-
vacho jazyka Microsoft Visual Basic,
stejn tak JScript je produktem Micro-
softu oba podporuje pouze webov
prohle Internet Explorer ve Windows
od Microsoftu. JavaScript je nezvisl
na operanm systmu a podporuj ho
v souasnosti vechny bn webov
prohlee.
Skripty na stran prohlee maj
nkolik zkladnch vlastnost:
jsou interpretovny pmo we-
bovm prohleem na uivatelov po-
tai (neprovd se tedy peklad zdro-
jovho kdu skriptu),
zdrojov text skript je obsaen
cel uvnit konkrtnho dokumentu
HTML nebo v samostatnm souboru,
kter je staen do prohlee spolu
s webovou strnkou,
promnn pouvan ve skriptech
nemus bt explicitn deklarovny,
odkazy na objekty jsou sledovny
a v okamiku, kdy k nim provdn
skriptu dojde prohle tedy pedem
neme zkontrolovat, je-li skript v po-
dku a funkn,
bh skript je vzhledem ke svmu
interpretovn pomalej ne bh stan-
dardnch program,
v dokumentu HTML me bt
skript umstn kdekoliv (v tle nebo
v zhlav), je vyvoln pomoc svho
jmna nebo ID, v jednom dokumentu
me bt uloeno souasn i nkolik
skript (i v rznch jazycch) na rznch
mstech,
Web www.jakpsatweb.cz je o tvorb, drb a zlepovn inter-
netovch strnek, jsou zde zklady HTML, CSS, Java Scriptu ad.
Dlna dobrho stylu na www.wellstyled.com pin postupy
a een v HTML, CSS a JavaScriptu
jazyk JavaScript rozliuje mal
a velk psmena, jazyk VBScript nikoliv.
Nejznmjmi skriptovacmi jazyky
interpretovanmi na stran webovho
serveru jsou CGI, ASP a v posledn
dob hlavn populrn PHP.
Z ve uvedenho tedy vyplv, e
vechny skriptovac jazyky jsou v pod-
stat programovacmi jazyky a pro pr-
ci s nimi je zapoteb pochopit a nauit
se zklady programovn a potom i spe-
cifick monosti toho kterho progra-
movacho jazyka.
Flash
Macromedia Flash je svtovm stan-
dardem pro tvorbu a distribuci interak-
tivnho a multimedilnho obsahu. Pro-
stednictvm tto technologie lze vytv-
et poutav internetov prezentace,
reklamn kampan, obchodn nebo vu-
kov aplikace, on-line hry i interaktivn
video. S trochou nadszky lze ci, e
s pomoc tto technologie lze uskutenit
vtinu npad a pedstav. Disponuje
irokou paletou funkc pro tvorbu dyna-
mickho grafickho i textovho obsa-
hu. Mezi zajmav funkce pat podpora
externho natn zvuk ve formtu
MP3, obrzk ve formtu JPG, mo-
nost zobrazen streamovanho videa,
zpracovn a prce se soubory ve for-
mtu XML, snadn spoluprce s PHP
skripty a mnoho dalho.
Uveden funkce jsou mon pede-
vm dky vlastnmu programovacmu
jazyku Action Script.
Vraznou pednost technologie
Macromedia Flash je zejmna jej nez-
vislost na operanm systmu. Jednou
vytvoenou aplikaci tak lze pout na
potach s operanm systmem
Windows, Linux, v kapesnch pota-
ch vech typ a v posledn dob
i v mobilnch telefonech.
41
.
Knihovna skript na http://java.tatousek.cz obsahuje mnostv
bezplatnch i placench skript pro webov strnky i diskuze k nim
Mnostv tip i hotovch een z oblasti kaskdovch styl najdete
na webu KnihovnaCSS - http://css.interval.cz
Snad nejbohat zdroj vuky a referenc (v anglitin) vech webo-
vch technologi - HTML, XHTML, CSS, XML, JavaScript, DHTML,
ASP, PHP, SQL, .NET, Flash a mnoha dalch najdete na webu
www.w3schools.com
Zajmav lnky a tutorily, vuka programovn a hlavn bohat
diskuzn fra na vechna tmata z programovn a webovch tech-
nologi jsou na serveru www.builder.cz
lnky, recenze, tipy z oblasti softwaru, technologi i designu jsou
na webu www.webtip.cz, provozovanm populrnm serverem
www.grafika.cz (zde jsou i diskuzn fra)
Pkn web uren vem, koho zajm tvorba webovch strnek
a ve souvisejc, tvo Petra Vtrovsk na www.webtvorba.cz -
jsou zde mimo jin i pruky XHTML a CSS a vod do PHP
Dal uiten adresy: www.quirksmode.org, www.webstandards.org/act/acid2/test.html, www.saila.com/usage/tips,
www.pixy.cz/pixylophone/vyber.html, www.kit.vslib.cz/~satrapa/docs/wwwprikl/, www.webreference.com/html/refer-
ence/specs/, www.w3.org/TR/html401/index/attributes.html, www.w3.org/TR/html401, www.wsabstract.com/script/
cutindex11.shtml, www.javascriptkit.com, www.webreference.com/tools/javascript/, www.stunicholls.myby.co.uk/,
www.stylegala.com, www.csszengarden.com, www.positioniseverything.net, www.dithered.com/css_filters/css_only/
42
Otzkou v nadpise zan obvykle
kontakt nvtvnk s opertory stanice
HB9O ve vcarskm muzeu dopravy
v Lucernu. (Ta zmna O s nulou se vt-
inou vyjasn pi dalm rozhovoru.)
vcarsk svaz radioamatr USKA
provozuje v tomto muzeu radioamatr-
skou stanici HB9O. Muzeum dopravy
(Verkehrshaus der Schweiz) je jednm
z nejnavtvovanjch muze v zemi.
Stanice HB9O se nachz v hale Ko-
munikace muzea a je obsluhovna v te-
r, v sobotu a v nedli dvma opertory.
Ptilenn skupina radioamatr je zod-
povdn za stl provoz stanice (drba,
opravy, kolen a sluby opertor, vvoj,
kontakt s vedenm muzea). Stanice je
tvoena tymi vyslacmi pracoviti, v-
stavn st a tzv. informanm kioskem.
Pracovit ATV/Individual je vybaveno
pro pjem ATV (amatrsk televize)
v psmu 13 cm. Videopepnaem je
mono volit mezi pjmem ATV, TV kame-
rou na stee nebo parabolickou antnou
pro satelitn pjem. Individual znamen,
e opertoi na tomto pracoviti mohou
pouvat svoje vlastn pstroje (transcei-
ver, kle, PC atd.), kter si pinesou
s sebou. K tomu elu jsou tam pvody
antn, ovldn antnnch rottor a na-
pjen 230 V~ a 13,6 V.
Na pracoviti VHF/UHF je v provozu
transceiver ICOM IC-910H na 2 m, 70 cm
a 23 cm pro rzn druhy provozu. Dle je
na tomto pracoviti transceiver Kenwood
TM-D700E pro spojen pes mstn pe-
vde. Pomoc potae je mono mj.
pedvst nvtvnkm, jak se transcei-
ver IC-910H ovld na dlku.
Na digitlnm pracoviti slou ICOM
IC-746 pro provoz na KV. K tomu pslu-
n pota umouje velk poet rznch
digitlnch druh provozu, jako i SSTV
na KV psmech. K provozu v sti paket
rdia na 2 m a 70 cm je tu transceiver
TM-D700E.
RDIO HISTORIE
Na pracoviti KV je k dispozici Drake
TR-7A (pro pamtnky) a Yaesu FT-920,
oba pro provoz CW a SSB.
Antny: Dipl Kelemen na 80, 40 a
30 m, smrovka Hy-Gain TH-11DX na 20
a 10 m, smrovka 2 m/70 cm, vesm-
rov zi F61 na 6 m, vesmrov zi
VX4000 na 2 m/70 cm/23 cm a vesm-
rov zi X-50 na 2 m/70 cm. Vechny
antny s vjimkou diplu jsou umstn
45 m nad zem na stee vkov budovy
muzea.
Dleitou st HB9O je informan
kiosek. Umouje nvtvnkm interak-
tivn ve tyech jazycch se informovat
o amatrskm rdiu. Jedn se o dva po-
tae s dotykovou obrazovkou. Oba in-
forman programy b samostatn v ot-
vrac dobu muzea, tzn. i mimo dny, kdy
jsou vyslae stanice HB9O v provozu.
Z obsahu informanho kiosku: co je
amatrsk rdio, zvukov pklady rz-
nch druh provozu, dlkov zen pij-
ma ICOM PCR-1000 s mnoha pedpro-
gramovanmi kanly, interaktivn ncvik
CW atd.
Pohled do haly kolejov dopravy Zvodn auto Dufaux eneva 1905 (150 km/h)
Takhle se brodily konspen tramvaje pi povodni 22. a 23.
srpna roku 1905
Letoun Convair CV990 Coronado HBICC na sv posledn cest
2. ervna 1975 - do muzea!
Co je to H B devadest?
vcarsk muzeum dopravy v Lucernu
Urs Hadorn, HB9ABO
aneb
Pijma pro vechna psma na dotyko-
v obrazovce v kiosku
43
Kiosek pitahuje mnoho divk. Bu
je to tm, e m tak zajmav program,
nebo e jsou tam dv msta k sezen, to
se d tko urit. Vstavn st nabz
nstnky se zkladnmi informacemi
o technice, fyzice a radiokomunikanch
pedpisech, skku s radioamatrskmi
staroitnostmi a stnu s QSL-lstky.
Elektronick zen stanice zabezpe-
uje mj., e kad transceiver je vdy pi-
pojen na sprvnou antnu, e pslun
ovlada zen antnnch rottor je pipo-
jen, e nikdy nejsou dva transceivery za-
pnuty na stejnm vlnovm rozsahu (KV
nebo VKV/UKV) atd. Pijat nf signly
jsou peneny do reproduktor, take
nvtvnci mohou sledovat radioamatr-
sk provoz, i kdy opertor pracuje se
sluchtky. Podobn jsou obrzky z ope-
rtorskch pota koprovny na obra-
zovky na stn nad vyslacm pracovi-
tm.
Infrastruktura informan techniky se-
stv z pti pota, kter jsou propoje-
n st LAN (PC KV, PC VKV, dva PC in-
formanho kiosku a server PC).
Webov kamera ukazuje pes den na
internetu aktuln obraz stanice HB9O.
Smrovka TH-11 DX s balnem Hiflyer
Obraz stanice HB9O snman webovou kamerou. Vlevo vzadu
vstavka, vlevo vpedu dva informan kiosky, vpravo tyi
vyslac pracovit
Pracovit HB9O zleva: Individual, VKV, digitln a KV
Pohled z balnu na muzeum, dole vpravo KV smrovka HB9O
Vyslac pracovit pro KV
Pracovit VKV
Informan prameny
Dopravn muzeum:
www.verkehrshaus.ch/fr/information/
aktuell/index.php
E-mail: info@verkehrshaus.org
Zodpovdn skupina HB9O:
hb9o@uska.ch
WebCam HB9O:
http://212.243.95.82/
USKA:
www.uska.ch
44
Vojensk tajemstv II. svtov vlky
Rdiov vybaven
nmeckch ponorek
Rudolf Balek
(Pokraovn)
Vdesetipolohovm karuselu pijma-
e E381S (obr. 32) jsou pro psma 1 a
5 kov vinuty nestnn cvky vf lan-
kem pro zlepen initele jakosti Q. Cv-
ky pro dal psma 6 a 10 jsou vlco-
v, vinut vjedn vrstv. Vechny cvky
nemaj dolaovac jdra (!). Ladic kon-
denztory jsou dvojit a dva duly:
v mkovm a anodovm obvodu elek-
tronky (1). Jedn se o vf zesilova typu
ladn mka (ladn anoda). Pro ps-
ma 1 a 5 jsou kondenztory svt ka-
pacitou (prvn dvojice je spojena para-
leln), pro psma 6 a 10 s men
kapacitou. Poznamenejme, e hodnoty
soust nejsou voriginln dokumenta-
ci uvedeny patrn zdvodu utajen.
Kondenztory jsou na spolen ose
a pepnaj se automaticky i s dolaova-
cmi trimry (pro jemn doladn) s pe-
pnutm rozsahu pslunmi kontakty na
karuselu. Knoflk ladn je vpravo naho-
e na ovldacm panelu, knoflk dolad-
n korekce je vedle vlevo od micho
pstroje.
Neosvtlen stupnice je rozdlena
na 200 dlk. Dv cejchovac stupnice
slo/stupnice/kmitoet jsou pehledn
umstny na vku krytu.
Citlivost pijmae, udvan podle
dvjho hlediska, je pro vstupn nf
signl o velikosti 1 V na zatovacm
odporu 4 k a pi pjmu A1 v pznivm
ppad vstupn vf napt 0,5 V [1]!
V nepznivm ppad asi 50 V. Pi t-
novm provozu jsou odpovdajc hod-
noty modulace smodulanm indexem
30 % asi 1,5 a 90 V.
Selektivitu vidme z charakteristik
(obr. 33). Vprvnm ppad se jedn
o pijman kmitoet 2070 kHz (rozsah
5), vodorovn osa udv rozladn v %,
kolm osa stupnice velikost vstupnho
napt vV. Druh ppad je pi kmito-
tu 10 400 kHz (rozsah 8). Selektivita je
uvedena tak, e pi rozladn pijmae
o pl procenta klesne vstupn napt
pi kmitotu 2070 kHz na 1/8, pi kmito-
tu 10 400 kHz na 1/75. O vlastnm u-
mu se v dokumentaci nemluv, pedpo-
kldejme, e by mohl bt max. 30 %.
Elektronky jsou haveny z olovn-
ho akumultoru (2x 2 V) s odbrem
proudu 0,35 A, such anodov baterie
dodv napt 100 V pi odbru 0,022 A.
Pot se se strnutm baterie, a proto
je pidna dal monost zven napt
na 150 V. Zporn mkov pedpt je
tak zanodov baterie (dve bn
zpsob) sodbokami -1,5 Va -4,5 V.
Reostatem O (72) se nastav havic
proud za kontroly analogovm micm
pstrojem N (73). Stisknutm tlatka na
voltmetru se pepne rozsah do 150 V.
Dvouplov vypna A (39) uvd pij-
ma do chodu. Za pozornost stoj vf tlu-
mivky 40 a 41 ve havicch obvodech
vstupnch elektronek, vsrii se havicm
vlknem pedstavuj tlumov lnek.
Vppad nouze vpadku napt
selhn baterie nebo akumultoru me
bt pijma pepojen na provoz krysta-
lov pijma tak, e se ke vstupn cv-
ce (32) pipoj na svorky L krystalov
detektor (galenit, letnec olovnat -
- PbS, sirnk olovnat, mon i sirutor),
obvod je sice zatlumen, ale samozej-
m, e pjem zvis tak na velikosti
vstupnho vf signlu z antny, mrn
vkonu vyslae. Do zdek M se pipoj
,vysokoohmov sluchtka, ppadn
mikroamprmetr a zmknutm vypna-
e (42) se me ladit a poslouchat.
Obr. 32. Pijma E381Szepedu bez krytu: 1 karusel s nestnnmi cvkami vf
vstupnch obvod; 2 slovan stupnice, 200 dlk; 3 prvn dvojice ladicch
kondenztor; 4 nf elektronka 45 (viz schma na obr. 31, PE 11/05, s. 43); 5
elektronka audionu 2; 6 koncov zesilova, elektronka 46; 7 vstupn vf
elektronka 1; 8 dolaovac kondenztory trimry; 9 ochrann doutnavka.
Antnn zdky A1 a A2 jsou na zadn stran pijmae vlevo
Obr. 33. Kivky selektivity pijmae
E381S (selektivita schopnost pijma-
e pijmout dan signl a potlait sig-
nl nedouc). Graf nahoe: selektivi-
ta pro kmitoet 2070 kHz (psmo
rozsahu 5). Vodorovn osa (zkladna)
udv rozladn kmitotu vprocentech,
kolm osa udv velikost vstupnho
vysokofrekvennho napt v mikrovol-
tech od 10 do 5000 V. Doln graf: je
pro rozsah 8 a kmitoet 10400 kHz,
kolm osa udv velikost vstupnho
vf napt v mikrovoltech od 10 do
10 000 V. Rozladn je udno tak
v procentech na vodorovn ose
(Dokonen pt)
45
Stan|ce RF1301 m km|toctov
rozsah 30,0 az 87,975 MHz pi| odstu-
pu kan|u 25 kHz, coz dv ce|kem
2320 km|toctovch moznost. By|a vy-
v|nuta z po|sk vo|ensk rad|ostan|ce
RADMOR 3501 a |e p|n kompat|b||n
sd|e popsanou stan|c RF13. Modu-
|ace |e km|toctov (F3E) a muze pra-
covat bud s|mp|exn, nebo po|odu-
p|exn a pienset bud ana|ogov
s|gn|, ana|ogov s|gn| |ntern d|g|t|-
n zakdovan, nebo piedem pi|pra-
ven krtk zakdovan zprvy (pro-
voz v mdu FLASH). Nap|en stan|ce
|e z bater|e 7,2 V (pracu|e pi| napt
v rozmez 6,5 az 9,5 V) a bater|e vydrz
10 h provozu pi| pomru 1.1.8 (pi|em.
.vys|n.pohotovostn stav). Vkon |e
standardn 1 W s moznost piepnut
na 0,1 W, s pip. |ntern pravou muze
dodat az 3 W. Nf zes||ovac m vkon
i|d|te|n do 0,2 W. Sie psma |e pi|
provozu fone 400 az 2500 Hz, pi| pie-
nosu dat 10 Hz az 9 kHz. Hmotnost
1 kg a rozmry stan|ce |sou 91 x 217 x
x 44 mm. Stan|ce se ov|d dvma t|a-
ctky a dvma piepnac|, m vestavn
reproduktor a m|krofon a 9 kan|u |ze
piedem nastav|t a piepnat.
Rozmrov vts |e rad|ostan|ce
RF13, kter m km|toctov rozsah a
da|s techn|ck da|e - pokud se tce
kan|u a druhu provozu - ste|n |ako
typ RF1301. Jen vkon (5 W, pip.
zmensen na 0,2 W) m vts a tomu
odpovda| | rozmry komp|etu - 205 x
x 252 x 83 mm. Da|s od||snost |e v na-
p|en - nom|n|n napt |e 12 V. Ex-
tern m|krote|efon m tak d|sp|e| se
zobrazenm km|toctu a t|actka k ov|-
dn ne|du|ez|t|sch funkc. Dodv se
| verze RF13P, kter m vestavn |ak
m|krofon, tak reproduktor. V|astn trans-
ce|ver m hmotnost 2,7 kg a b|ok bate-
r| 2,5 kg. Je vhodn pro umstn v mo-
b||nch prostiedcch, kde bv casto
dop|nn zes||ovacem - bud ve verz| RF
1325 s vkonem 0,2 - 5 - 25 W, rovnz
s nap|ecm naptm 12 V, nebo ve
verz| RF1350, zes||ovac m zde vkon
50 W a |e konstruovn pro nap|ec
napt 27 V. Jako vsechny pop|sovan
rad|ostan|ce, | tato |e vodotsn do
h|oubky 1 m (| vproveden s vestav-
nm m|krofonem a reproduktorem).
Ke kontro|e |sou vyrbny ruzn do-
p|ky, napi. KZ13 (obr. 4) s|ouz ke
kontro|e funkc a parametru ce| iady
RF13, vcetn typu RF1325 a RF1350.
Muze oviovat napi. vf vkon, proudo-
v odbr, mi|t c|t||vost pi||mace, funk-
c| akust|ckch souprav, vstupn napt
apod.
S|oz|t|s a ieknme dokona|e|s
pienosnou stan|c |e typ RF1302. Dky
pouz|t modernch prvku umozu|e da-
|eko vce funkc oprot| RF1301, | kdyz
pouzv ste|n ,futr|. Od||su|e se na
prv poh|ed vtsm d|sp|e|em a 12t|a-
ctkovou k|vesn|c. Tuto stan|c| pi|
provozu |ze ve|m| tzko z||st|t, nebot
krom d|g|t|nho uta|ovace hovoru
(ten m RF1301 tak) vyuzv spec||-
n druh uta|en provozu - tzv. ,frequen-
cy hopp|ng (FH), pi| kterm se pod|e
piedem zadanho a|gor|tmu mn km|-
tocty, na kterch stan|ce vys|. U tto
rad|ostan|ce |e to 100x za sekundu,
takze pi| pos|echu na |ednom km|toctu
se ozv |en |emn praskn. A pon-
vadz |e prob|emat|ck z||st|t, na kterch
km|toctech stan|ce vys|, |e tm tak
omezena moznost mys|nho rusen.
Navc |e stan|ce schopna automat|cky
vyh|edvat vo|n, nerusen kan| (free
channe| search - FCS) a muze tak
komb|novat provoz FH a FCS.
Tato stan|ce m navc rozsien
km|toctov rozsah 30 az 108 MHz, FM
modu|ac| a vo||te|n odstup |ednot||-
vch kan|u 25, 12,5 nebo 6,25 kHz
s tm, ze piednastav|t |ze 10 kan|u a
dva kan|y |ze trva|e mon|torovat. V-
kon stan|ce |e tak vts - 2 W s moz-
nost snzen na 0,2 W, sie psma
300 az 3000 Hz pro fon|ck provoz a
10 az 11 000 Hz pro pienos dat. Rd|c
stan|ce st m moznost kdyko||v ovi|t
autent|cnost |ednot||vch stan|c v st|,
navc zv|stnm t|actkem |ze kdyko||v
nastaven stan|ce zrus|t, takze v pipa-
d za|et nepite|em ne|ze stan|c| zneu-
zt pro piedvn fa|esnch zprv.
Provoz FH vyzadu|e, aby vsechny
stan|ce zapo|en v st| by|y piedem na-
programovny a synchron|zovny.
Synchron|zac| s| stan|ce udrzu|e | pi|
vypnut ne|mn po dobu 42 hod|n,
pokud |e pi|po|ena ke zdro|| - pi| vm-
n zdro|u synchron|zace vydrz ne|m-
n 25 sekund. Data |e mozn pienset
pomoc externho modemu, a to az do
rych|ost| 16 kB/s. Pokud se nevyuzva|
spec||n funkce a rozsien km|toctov
rozsah, |e tato stan|ce p|n kompat|b||-
n s typem RF1301.
Pos|ednm vki|kem techn|ky |e ra-
diostanice RF20, opt ve skin| prak-
t|cky shodn s puvodn RF1301, hmot-
nost |e vcetn bater| 1,15 kg. Je|
km|toctov rozsah |e 25 az 146 MHz
rozd|en do ctyi piepnate|nch pod-
rozsahu. HF (25 az 30 MHz), VHF1
(30 az 108 MHz), VHF2 (117 az 140
MHz) a VHF3 (140 az 146 MHz - ze by
mys|e|| | na rad|oamatry?), pi|cemz
v podrozsahu VHF2 (tzv. |eteck ps-
mo) |e provoz AM s kan|y s odstupem
8,33 kHz, na ostatnch podrozsazch
provoz FM kan|ov s odstupem kan-
|u 25 - 12,5 - 6,25 kHz. Vkon 2 W na
FM, 1 W na AM. l tato stan|ce |e
schopna pracovat bud na pevnm
km|toctu, nebo vyuzvat moznost| FH a
FCS. Umozu|e tak se|ekt|vn komu-
n|kac| dvou stan|c v |edn st| a kontro-
|u, zda vsechny stan|ce zapo|en v st|
|sou ,domc. Pochop|te|n rovnz
obsahu|e d|g|t|n uta|ovac hovoru (ve
vo|ensk hantrce ,maskovac hovo-
ru). Pi| provozu v subpsmu VHF2
automat|cky mon|toru|e nouzov km|-
tocet 121,500 MHz. Mechan|ck a k||-
mat|ck odo|nost stan|ce odpovd
standardu MlL-STD-810E.
pikov
komunikan technika
v na armd
Obr. 3. Zesilova 50 W typu ZV13,
uren kad RF13
(Pokraovn)
(Dokonen pt)
Obr. 4. Provozuschopnost je nutn
provovat i vpolnch podmnkch,
k emu slou tester zkladnch
funkc KZ13
46
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Pota v ham-shacku XXV
Informan systmy ns provzej na
kadm kroku a radioamati nejsou vjim-
kou sp naopak, nebo svj informan
systm mli jet v pedinternetovch do-
bch. Tento systm se vyuv k pedvn
informac, kde co vysl, a jeho domcm
prostedm bvalo paket rdio (PR). Popis
tohoto systmu vylo koncem 90. let nko-
lik. Od t doby se vak situace v mnohm
velmi zmnila. DX cluster ji nen omezen
na paket rdio, ale dnes se vtina informa-
c prostednictvm Internetu a jeho po-
moc se i pipojuj uivatel. Tomu se pi-
zpsobuje i styl pouvn DX clusteru
zatmco v dobch vhradnho en infor-
mac st PR bylo nutn brt v vahu ome-
zen, dan jej malou propustnost a skute-
nost, e DX cluster tvoil kolem 60 %
zte st PR.
Ne se pustme do touln po tto
zvltn informan sti, pipomeme si n-
kolik zkladnch pojm:
l Nd (uzel) je mstem, kam se pipojuje
uivatel a kter je i vstupem vkldanch in-
formac a vstupem informac, cch se
po clusteru.
l Spot je vlastn informace o vskytu DX
stanice, obsahujc znaku stanice a frek-
venci, kde pracuje. Frekvence bv uvede-
na s pesnost na stovky Hz. Spot me ob-
sahovat i doplujc informace, nap. daje
o QSL manaerovi, zpsob prce (QSX UP
apod.), jmno opertora, QTH, loktor atd.
Systm dopluje znaku autora spotu a as
jeho vloen.
l Anonce krtk textov sdlen libovol-
nho obsahu, uren stanicm na loklnm
ndu, ppadn vem stanicm, pipojenm
ke clusteru.
l WWV, pp. WCY info aktuln infor-
mace o stavu ionosfry a magnetosfry,
pochzejc ze stanice WWV, resp.
DK0WCY. Obsahuje zpravidla hodnotu slu-
nenho rdiovho toku na vln 10,7 cm a
aktuln hodnoty index A a K.
l WX info informace o poas. Obsahuje
vtinou teplotu a tlak v uritm mst, kte-
r se zpravidla uvd ve form loktoru.
Slovo cluster v anglitin oznauje
chumel, chuchvalec, shluk. Ve spojitosti
s PR znamen, s jistou mrou nadszky,
shluk vzjemn propojench nd PR. V-
raz shluk sice napovd cosi o nhodnm,
a chaotickm uspodn, prav opak je
vak pravdou - DX cluster lze sp oznait
za velmi sofistikovan systm, umoujc
on-line penos dleitch provoznch infor-
mac. Tato specializovan BBS, pracujc
v reimu on-line, vznikla z poteby mt mo-
nost si v co nejkratm ase vymovat in-
formace o vskytu vzcnch stanic DX.
Uhldat vechna psma a vechny druhy
provozu souasn nen mon. Pokud ale
spoj DXmani sv sil a vymn si vzjem-
n informace o tom, kde se co zajmavho
momentln nachz, lze toho udlat vce.
DX cluster umouje, aby informaci, kterou
zadal jeden astnk, ve velmi krtkm
ase obdreli vichni ostatn. Systm lze
tak vyut k pedvn informac o QSL
manaerech, plnovanch expedicch
apod. DX cluster lze vyut tak v zvo-
dech, kde me bt cennou pomckou
nap. pi vyhledvn nsobi, pi jeho po-
uit je vak nutn respektovat urit pravi-
dla, o kterch se zmnme dle.
Z mnoha rznch dvod nebylo dve
vhodn, aby byl poet vzjemn propoje-
nch uzl (nd) st PR pli velik. Teh-
dej software umooval nap. nastaven
potu hop, tedy potu dalch uzl, do
kterch se informace roz, a tato funkce
byla hojn vyuvna. S pipojenm nd,
kter byly zrove pipojeny k Internetu, se
do stedoevropskho subclusteru zaaly
it spoty z USA a Japonska, co se stalo
pedmtem kritiky ady uivatel, podle je-
jich nzoru nen mon takov spoty vyu-
t, protoe v jeden okamik je v Evrop
slyet nco jinho, ne v zmo. Naume-
-li se cluster sprvn pouvat, me bt
vt poet spot vhodou lze zskat lep
pehled o podmnkch en, zjistit, kter
evropsk stanice jsou v uritch mstech
slyet, a tak si porovnat vyhldky na spojen
apod.
Zpsoby pouit DX clusteru
Cluster meme pouvat dvojm zp-
sobem bu jako nstnn noviny, co
sta, pokud chceme jen zskat pehled
o dn na psmech, o podmnkch en
nebo pokud rove naeho technickho vy-
baven neumouje dal vyuit spot
k ovldn transceiveru, rottor apod. Dru-
hm zpsobem je pjem dat z clusteru do
staninho denku i zvodnho programu a
jejich vyuit pro ovldn transceiveru,
pp. dalch periferi, pipojench k pota-
i.
Prvn zpsob je vhodn pro prvn se-
znmen s funkc clusteru. Tmto zpso-
bem se ke clusteru meme pipojit jak
z programu, sloucho jako stanin denk,
tak v mnoha ppadech pes webov roz-
hran pomoc bnho prohlee interneto-
vch strnek. Msto obshlho vysvtlov-
n se meme rovnou pipojit. Vhodnm
mstem je evropsk cluster DX Summit,
kter provozuje finsk radioklub OH2AQ
(OH0AAQ) a najdeme ho na adrese:
http://oh2aq.kolumbus.com/dxs/
Po pipojen se objev vodn obrazovka
(obr. 1), na kter lze zvolit, jak spoty a
kolik jich poadujeme. V doln sti se auto-
maticky objev informace o slunen a geo-
magnetick aktivit, tedy hodnoty slunen-
ho rdiovho toku na 10,7 cm a aktuln
hodnoty index A a K.
V lev sti si zvolme druh a poet
spot, na obr. 1 bylo zvoleno 50 spot ze
vech KV psem. Na konci seznamu na-
jdeme informaci o tom, e seznam se obno-
vuje kadou minutu. Stejnm zpsobem si
meme zvolit zobrazen anonc, kter se
zobraz v samostatnm rmu. Nabdka na
lev stran umouje filtrovn podle p-
sem nebo druh provozu. Velmi zajmavou
funkc je vyhledvn v databzi spot
(Spot Database Search), kter umouje
vyhledat informace o konkrtn stanici.
Obr. 1. DX Summit OH2AQ najdete na adrese http://oh2aq.kolumbus.com/dxs/
Praktick vyuit
DX clusteru
(Pokraovn) RR
47
Kalend zvod
na prosinec 2005
a leden 2006 (UTC)
17.12. OK DX RTTY Contest RTTY 00.00-24.00
17.12. RAC Canada - zimn MIX 00.00-24.00
17.12. Russian 160 m, AGB Party CW/SSB 21.00-23.00
17.-18.12. Croatian CW Contest CW 14.00-14.00
17.-18.12. International Naval MIX 16.00-16.00
25.12. RAEM Contest CW 02.00-10.00
26.12. DARC Xmas CW/SSB 08.30-11.00
31.12.-1.1. Original QRP Winter CW 15.00-15.00
2006: UBA - celoron sout - viz propozice
1.1. AGB New Year CW+SSB 00.00-01.00
1.1. HA Happy New Year CW+SSB 00.00-21.00
1.1. SSB liga SSB 05.00-07.00
1.1. SARTG New Year RTTY RTTY 08.00-11.00
1.1. New Year Contest (AGCW) CW 09.00-12.00
2.1. Aktivita 160 SSB 20.30-21.30
6.1. World QRP Party all 00.00-24.00
7.1. Provozn aktiv KV CW 05.00-07.00
7.1. OM Activity CW, SSB 05.00-07.00
7.1. EUCW 160 m Contest CW 20.00-23.00
7.-8.1. ARRL RTTY Roundup DIGI 18.00-24.00
8.1. EUCW 160 m Contest CW 04.00-07.00
8.1. DARC 10 m Wettbewerb MIX 09.00-10.59
9.1. Aktivita 160 CW 20.30-21.30
14.1. Old New Year Contest CW/SSB 05.00-09.00
14.1 YL-OM Midwinter CW 14.00-20.00
Kalend zvod
na leden 2006 (UTC)
1.1. AGCW Contest 144 MHz 16.00-19.00
1.1. AGCW Contest 432 MHz 19.00-21.00
3.1. Nordic Activity 144 MHz 18.00-22.00
8.1. FM Contest 144 a 432 MHz 09.00-11.00
15.1. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
15.1. AGGH Activity 432 MHz-47 GHz 08.00-11.00
15.1. OE Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00
14.1. PSK Test PSK 00.00-24.00
14.-15.1. NA QP CW 18.00-06.00
15.1. YL-OM Midwinter CW 08.00-14.00
21.-22.1. HA DX Contest CW/SSB 12.00-12.00
21.-22.1. NA QP SSB 18.00-06.00
28.-29.1. CQ WW 160 m DX Contest CW 00.00-24.00
28.-29.1. French DX (REF Contest) CW 06.00-18.00
28.-29.1. European Community (UBA) SSB 13.00-13.00
Podmnky vech zvod uvedench
v kalendi (uvdme pouze ty, kterch se
mohou zastnit i nai radioamati) jsou
na internetov adrese www.aradio.cz.
Od 26. 12. do 6. 1. vyhlauje RSGB
vnon aktivitu k zskn diplomu
WAB. Podrobn podmnky na webo-
vch strnkch WAB.
Adresy k odesln denk pes Internet
(adresu si ovte ped odeslnm, mn se
asto v posledn chvli ped zvodem)
AGB N. Y.: eu1eu@qsl.net
AGCW QRP: qrp-test@agcw.de
AGCW New Year: hnyc@agcw.de
ARRL RTTY: RTTYRU@arrl.org
CQ 160 m: 160cw@kkn.net
Croatian: hrs@hztk.tel.hr
DARC 10 m: 10m-contest@darc.de
EUCW 160 m: f5yj@qsl.net
HA DX: contest@enternet.hu
HA HNY: ha5oj@radioklub.puskas.hu
Int. Naval: g3lik@dormic.freeserve.co.uk
Midwinter: jkoekkoek@freeler.nl
NA QP CW: cwnaqp@ncjweb.com
NA QP SSB: ssbnaqp@ncjweb.com
New Year AGCW: hnyc@agcw.de
OK DX RTTY: okrtty@crk.cz
RAC: canadawinter@rac.ca
(ASCII text v ploze)
REF: cdfcw@ref-union.org
Russian 160 m: contest@radio.ru
SARTG N.Y.: sm7bhm@svessa.se
UBA: berger@cyc.ucl.ac.be
Xmas: Xmas@darc.de
QX
Vzpomnky konstruktra - OK2JI
Z galerie ikovnch radioamatrskch rukou
(Pokraovn)
Nov TRX-8 ml dv VFO, jednu digitln a
jednu analogovou stupnici, dve zmnn 14n-
sobn pkov filtr a velmi kvalitn vcensobn fil-
try pro SSB a CW vnf sti zazen. Zazen
umoovalo provoz na 432 a 1296 MHz a pipoje-
n dalho externho transvertoru. Vmm ppad
to byl transvertor na 50 MHz, kter jsem postavil, a
v roce 1992 na tomto psmu navzal prvn spoje-
n. Protoe jsem TRX-8 pouval asi do roku 1997
zejmna vzvodech zpechodnho stanovit a
v polnch podmnkch ze stanu, byly dic oscil-
tory termostatovny, co bylo zejmna nutn pro
23 cm. Vkon TRXu byl na 70 cm 25 W, na 23 cm
8 W. I s tmto zazenm bylo navzno mnostv
spojen vobou psmech a dosaeno dobrch
umstn. Dal, TRX-9 byl mal transceiver uren
pro spojen s transvertorem DD9DU a pouil jsem
jej pi men antn a pi Provoznm aktivu, kdy
jsem nepouval agregt, ale baterie. Pro men
zvody z /p jsem navrhl i dal TRX-10, kter byl
opt pro 70 cm, ale pro ladn nebyl pouit PLL,
nbr promnnou kapacitou rozlaovan a nso-
ben x-tal osciltor. Zazen m velmi dobrou is-
totu signlu a sCF300 na vstupu i dobrou citlivost
a odolnost. Na smovach RX i TX je pouit vy-
ven smova QN75601. Pro PA stupe byl
pouit hybridn M57716 a vstupn dosaen v-
kon je 20 W. Toto zazen bylo pouito tm ve
vech zvodech a do roku 2004, kdy bylo nahra-
zeno novm vkonnm transceiverem TRX-12
(strun popis pt).
Zazen TRX-8, kter jsem adu let pouval
pro 1296 MHz, bylo ji svmi parametry zastaral,
a tak jsem se rozhodl pro stavbu novho transver-
toru pro toto psmo ve spojen s mf transceiverem
YAESU FT-290RII, kter jsem si pro tento el po-
dil. Podvjch zkuenostech sruenm psma
23 cm pronikajcmi signly zpsma 2 m jsem volil
zatek laditeln mf na 146 MHz, co FT-290
umouje. Podle toho jsem zvolil i kmitoet
1150 MHz pevnho osciltoru. Pouil jsem x-tal
71,875 MHz a nsobil jej 16x. Osciltor je termo-
statovan, nebo cel transvertor je umstn na
storu a tm i vystaven zmnm okoln teploty.
Pro zskn frekvenn istoty osciltorovho sig-
nlu byly vposlednch dvou nsobich pouity
Hellical filtry vlastn konstrukce, jako i na vstupu a
vstupu zkladnho transvertoru. Vstupn obvod
byl opaten HEMTem ATF54143 pro zajitn dob-
r linearity, stejn tak i ve smovai byl pouit pa-
sivn vkonov smova SRA2010MH, kter vak
vyaduje znanou rove osciltorovho signlu.
Jako vkonov stupe jsem pouil vrobek
DL2AM se dvma hybridy Mitsubishi M57762
o vkonu 40 W. Transvertor po nastaven a zm-
en vykazoval velmi dobr parametry a asi ve
dvou zvodech jsem jej odzkouel ve spojen
s FT-290. Pokad
jsem vak byl zklamn
vsledkem, kter byl asi
o 1/3 hor, ne jsem
byl zvykl z provozu se
starm TRX-8. Nejhor
bylo pomal ladn a
pechod z SSB na CW,
vetn mlo odolnho
vstupu. V blzkosti sil-
nch stanic zanikaly
slab signly, zejm
z dvodu hor signlo-
v selektivity a funkce
AVC. Se zazenm se
dalo pracovat, ale pro
dobr umstn z tako-
v kty, na kterou jez-
dm, to nestailo. Nezbylo nic jinho, ne si mezi-
frekvenn TRX udlat sm.
Tak zaal vznikat TRX-11. Navrhl jsem kmito-
tov pln tak, aby TRX pracoval ve dvou rozsa-
zch, kter zanaly na 144 a 146 MHz. Bylo tm
mono zazen pout sPA stupnm jako samo-
statn TRX na 2 m a vtomto sloen jej i dodnes
pouvm. Nechci dle podrobnji popisovat tento
TRX, ale mechanika a elektrick zapojen vzhle-
dem k monosti pouit novch obvodovch prvk
byly opt o nco sloitj, vetn nastaven jed-
notlivch obvod a celk. Jako hlavn prvek sign-
lov selektivity byl opt pouit ji dve uveden
14xtalov pkov filtr. Zkuenosti z dvjch
konstrukc se potvrdily a vzniklo opt zazen
s vbornmi parametry. Byl opt navren nov
PLL a vstup RX osazen FETem CF300, kter za-
ruuje pomrn dobrou linearitu a citlivost zaze-
n. Smovae pro samostatnou cestu signlu RX
a TX jsou typu SRA-1H a SRA-1. Vstupn vkon
je asi 200 mW linernho signlu SSB pro buzen
transvertoru 23 cm a 2 m linernho PA o vstup-
nm vkonu 30 W. Stupnice je digitln. TRX-11
pouvm ve spojen s transvertorem na 23 cm
i dnes s velmi dobrm umstnm v zvodech.
Obr. 25. Pohled na
rozestavn TRX-11
Ve vzpomnkch konstruktra OK2JI jsme dospli do souasnosti. Proto jsme pesu-
nuli zvr serilu z rubriky Rdio Historie do rubriky Z radioamatrskho svta.
(Pokraovn)
OK1MG
48
A+A - plastov krabiky aj. ........................................... XV
ABE TEK - technologie pro DPS ................................ XXII
AEC - TV technika ....................................................... XIX
AGB - elektronick soustky .................................. XXVI
AME - elektronick pstroje a soustky ................. XXIV
AV-ELMAK - elektronick pstroje .............................. XIII
AXL - zabezpeovac systmy aj. ................................ XII
A.W.V. - zdroje ............................................................. VII
ASIX - vvojov prostedky a programovn ........... XXVI
BEN - technick literatura.......................................... XXIII
BOHEMIA HOUSE - elektronick pstroje ... XVIII, XXVI
BS ACOUSTIC - reproduktory a reprosstavy ............ XIII
BUEK - elektronick soustky ................................. VIII
COMPO - elektronick dly ........................................... XII
CONTI elektro - reklamn efektov osvtlen ............ XVIII
DEXON - reproduktory ................................................. XX
DIAMETRAL - zdroje a pjeky ..................................... III
ELEKTROSOUND - plon spoje, el. soustky aj. ..... XI
ELETECH - internetov obchod ............................... XXVI
ELEX - elektronick soustky aj. .............................. XXII
ELFA - optoelektronick idla.................................... XVIII
ELCHEMCO - chemie pro elektroniku...................... XXVI
ELIX - radiostanice ......................................................... V
ELNEC - programtory aj. ............................................ XV
ELPRO - spjkovacia a osadzovacia technika ......... XVIII
ELTIP - elektrosoustky............................................... XI
EMPOS - mic technika .............................................. IV
Seznam inzerent v PE 12/2005
ERA components - elektronick soustky .................. XX
FISCHER - elektronick soustky .............................. XII
Flajzar - stavebnice a kamery ....................................... IX
FULGUR - baterie, akumultory, nabjeky apod. ......... X
GES - elektronick soustky ........................................ II
GM electronic - el. soustky ............................. XVI, XVII
Hanzal Josef - BitScope ........................................... XXVI
HP - prmyslov elektronika - vroba mech. prvk ...... XI
JABLOTRON - zabezpeovac a dic technika ............. I
KONEKTORY BRNO - konektory .............................. XVIII
KONEL - konektory ........................................................ XI
KOTLIN - indukn snmae ......................................... XV
L&I - elektronick soustky...................................... XVIII
MEDER - rel ............................................................... XIX
NEDIS - elektronick prvky....................................... XXVI
P & V - vinut dly ........................................................ XIII
PaPouch - mic a komunikan technika.................... XI
PH servis - opravy a prodej PHILIPS ........................... XII
PHOBOS - elektronick mnie a sirnky ..................... X
PMEC - elektronick soustky ................................... XIX
SNAGGI - nabdka LED ........................................... XXVI
T.E.I. - Formica............................................................. XV
TECHNIK PARTNER - konstr.soustky .................. XVIII
Televizn sluba NOVA - nhradn dly a DO k TV ..... XIV
TIPA - elektronick soustky ....................................... VI
UTILCELL - men veliin ......................................... XXII
VADAS - el. soustky - zsilkov sluba.................. XXII
Ronk X, 2005
fredaktor Ing. Josef Kellner
Praktick
Konstrukn
elektronika A Radio
LEGENDA: Prvn slo oznauje strnku, slo za lomtkem seit. msk slice oznauj oblky pslunch seit,
pp. zaazen v inzertn ploze asopisu; DPS znamen, e v lnku je deska s plonmi spoji, M oznauje l-
nek v modr ad - Konstrukn elektronika A Radio, E lnek v roence ELECTUS. Nen-li seln daj doplnn
psmenem, jedn se o lnek v zkladn ad Praktick elektronika A Radio.
INTERVIEW, REPORTE, KOMENTE, RZN
N rozhovor
s Ing. Frantikem Kem, CSc. o speciln mic technice
z nabdky firmy EMPOS ................................................. 1/1, II/1
s ing. Rudolfem Valoukem, obchodnm editelem firmy DOE,
o novinkch v sortimentu EPCOS ................................. 1/2. II/2
s panem Guy Laszlo, editelem firmy
Inova Computers Kaufbeuren....................................... 1/3, II/3
s vedoucm produkt-manaerem firmy GM Electronic,
ing. Jim Kopelentem..................................................... 1/4, II/4
s Ing. Martinem Pekou, editelem Spezial Electronic ......... 1/5, II/5
s ing. Karlem Vyoralem, pedsedou pedstavenstva
Elektronick soustky CZ, a. s. .................................. 1/6, II/6
s ing. Oldichem Plkem, editelem firmy Alfatronic............ 1/7, II/7
s ing. Michalem Rafajem, jednatelem firem ELING Bohemia s. r. o.
Kunovice (R) a ELING s. r. o. Nov Dubnica (SR) ..... 1/8, II/8
s ing. Pemyslem Hejdukem z firmy Micronix o novinkch
v mic technice ........................................................... 1/9, II/9
A
MIC TECHNIKA
estikanlov teplomr (DPS) ................................................. 16/1
Genertor impulzov pre testovanie modelrskych serv .......... 5/2
Indiktor vysokofrekvennho
elektromagnetickho pole (DPS) ......................................... 6/2
Fukomr (DPS) ...................................................................... 11/2
TAKZVAN dlkov detektory kov .................................... 16/2
Digitln tlakov idlo MS5534 ........................................ 18/2, 19/3
Mera krytlovch rezontorov do 24 MHz (DPS) ............... 23/2
Rozmtan genertor 10,7 nebo 5,5 MHz ................................. 9/3
Zkoue tranzistor .................................................................. 9/3
Genertor WOB70 s monost rozmtn (DPS) .... 10/3, 18/4, 17/5
Digitln wattmetr (DPS) ............................................................. 8/4
Lavinov genertory ............................................................... 31/5
Indiktor anodovho napt (DPS) ............................................ 7/6
Jednoduch mic obvod pro Pt 100 ..................................... 12/6
Hleda vadn rovky ............................................................ 22/6
Zdroj nhodnho impulsnho signlu (DPS) .............................. 5/7
Monitor modulace amatrskho vyslae .................................. 6/7
Ppravek pro men vf vkonu (DPS) ............................ 8/7, 18/8
Osciltory s prvky se zpornm dynamickm odporem ........ 31/7
Tester diod ................................................................................. 7/8
Indiktor stavu pojistky .............................................................. 7/8
Jednoduch tester vkonovch tranzistorov MOSFET ......... 5/10
Stereofonn indiktor piek nf signlu ................................... 7/10
Multifunkn hodiny (DPS) ......................................... 21/10, 31/11
Teplomr s wolframovm teplotnm idlem............................. 6/11
Tester LED (DPS) .................................................................... 6/11
s ing. Pavlem Krejm o hotelovm systmu vHotel a dalch
novinkch v nabdce firmy Antech spol. s r. o. ...... 1/10, II/10
se zstupcem firmy Fulgur Battman
panem Aleem Ondrovikem................................... 1/11, II/11
s Ing. Tomem Navrtilem, zstupcem vedoucho
technickho oddlen, lenem vvojovho tmu, manaerem
jakosti a spolenkem firmy
RYSTON Electronics s. r. o. .................................... 1/12, II/12
Vsledky Konkursu PE 2004
o nejlep elektronick konstrukce ...................................... 3/1
Ronk 2004 na CD ROM ................................................. 3/3, 2/2M
Naskenovan ronky 1996 a 1998 na CD ROM .......... 3/3, 2/2M
Vyhlen konkursu PE na nejlep elektronick
a radioamatrsk konstrukce v roce 2005 ........................ 4/3
Veletrh elektroniky AMPER 2005............................................... 3/6
Displeje natisknut na krabicch? ............................................ 3/12
Sac mi 150 MHz (DPS) ...................................................... 9/11
Mi kapacity elektrolytickch kondenztor ...................... 26/11
Elektronick pepna polarity (DPS) ....................................... 7/12
Testovac genertor 1 V/1 KHz s nepatrnou spotebou ........ 8/12
Vf genertor s priamym slicovm syntenztorom (DDS) .. 16/12
estimstn dvoukanlov ta
2x 50 MHz s jednm PIC16F84 (DPS) .............................. 23/12
Tester krystal (DPS) ................................................ 37/1M, IV/1M
Impulsn genertor (DPS) ..................................................... 24/3M
ta (DPS) ........................................................................... 29/3M
Programovateln genertor (DPS) ....................................... 33/3M
Genertor signlu lambda sondy (DPS) .............................. 15/5M
Tester lambda sondy (DPS) ................................................. 15/5M
Tester vstikovacch ventil (DPS) ...................................... 17/5M
Mi doby vstiku (DPS) ..................................................... 18/5M
Mi kapacity autobaterie (DPS) ......................................... 19/5M
Indiktor napt autobaterie (DPS) ....................................... 22/5M
Indiktor vybit autobaterie (DPS) ......................................... 25/5M
Zkoueka pro autoelektrike (DPS) .................................. 26/5M
pikov usmrova s malm driftem ............................... 40/5M
Nejjednodu vf genertor .................................................. 40/5M
Vf milivoltmetr (DPS) ................................................................ 21/E
Sbra dat (DPS) .................................................................... 26/E
Detektor elektromagnetickho smogu (DPS) .......................... 32/E
Digitln teplomr zobrazujc
minimum a maximum s idlem DS1721S (DPS) ................. 39/E
Univerzln asova (DPS) ..................................................... 42/E
POKYNY A POMCKY PRO DLNU
Zariadenie na vrobu dosiek
s plonmi spojmi fotocestou (DPS) ................................. 28/4
Tvorba desek s plonmi spoji naehlovacmi fliemi ............ 32/4
Rsovac jehla z jehlovho pilnku ............................................ 7/5
Star elektorlytick kondenztory a datum vroby ................ 15/6
Pozor na nkter lut multimetry
ady 830 (M-830B, DT-830...) ......................................... 17/10
Katalogov daje vybranch feromagnetickch materil ... 8/2M
NF TECHNIKA, ZZNAM ZVUKU A OBRAZU, ELEKTRONICK HUDEBN NSTROJE,
BAREVN HUDBA
ROZHLASOV A TELEVIZN PIJMAE, PIJMAC TECHNIKA,
PJEM SIGNL Z DRUIC, PROFESIONLN VYSLAC TECHNIKA,
ZAZEN OVLDAN RDIEM, TELEFONY, FAXY
ANTNY, ANTNN ZESILOVAE, PSLUENSTV
TECHNIKA A METODIKA RADIOAMATRSKHO SPORTU, CB
B
Context GSN - dlkov ovlada,
komunikujc pomoc SMS (DPS) .......................................... 9/1
prava satelitnho pozicionru Nokia (DPS) ........................... 28/1
Od krystalky k audionu a mon i dl ............................ 31/1, 31/2
Novinka, kter obletla svt -
stoln telefon GSM GDP-02 Grand ................................. 48/3
Zobrazova tnov volby (DPS) ............................................ 25/4
Kmitotov syntza pre FM tuner (DPS) ................................ 26/8
Kabelov booster (DPS) ........................................................... 6/9
Pseudostereofonn telegrafn adaptr (DPS) ......................... 6/10
Bezdrtov termostat (bezdrtov rel) (DPS) ................... 14/10
dic obvod pro subwoofer (DPS) ......................................... 20/1
Modul digitlnho potenciometru s PT2256 (DPS) ................... 30/1
HLASA - hlasov ovlada (DPS) ........................................... 8/2
Minizosilova do auta aj PC (DPS) ........................................ 28/2
Elektronick pepna audiosignlu s DO (DPS) ..................... 15/3
Symetriztor stereofonnho audiosignlu (DPS) ...................... 5/5
Modul priestorovho zvuku (DPS) .......................................... 23/6
Mezi zesilovaem a reproduktorovou soustavou .................. 17/7
estikanlov zesilova PCA 51 (DPS) ................ 8/8, 17/9, 25/10
Spoutn pdavnho blesku (DPS) ....................................... 16/9
Akustick nvt z hracho dopisu ........................................ 5/10
Hlasov modul (DPS) ............................................................... 8/10
Sony XCI-SX1 - inteligentn kamera ........................................ 3/11
iPod nano - nov pehrva mp3 od firmy Apple ................... 3/11
Zatky amatrskho vysln ................................................ 44/1
Galerie ikovnch radioamatrskch rukou: Simon, G3LQR . 45/1
Leden/nor 2005 - Megaexpedice 3Y0X................................ 45/1
Pota v ham-shacku ....................... 46/1, 46/2, 46/3, 46/4, 46/5,
46/6, 45/7, 47/8, 46/12
esk radioklub m nov veden ............................................ 47/1
Expedice Kergueleny - bezen 2005 ...................................... 45/2
Tabulka zvod na VKV v roce 2005 .................................... 47/2
Oscar ......................................................... 45/3, 45/5, 45/8, 46/11
Ppravek pro men vkonu QRP vysla ............................. 7/4
Nezadriteln ICOM ................................................................. 45/4
Dal expedice na ostrovy Vanuatu ....................................... 45/4
Feromagnetick materily ve vf obvodech .......................... 3/2M
Symetrizan lnky ............................................................. 25/2M
Vf irokopsmov transformtory ...................................... 32/2M
Praktick konstrukce toroidnch cvek .................................. 34/2M
18. duben 2005 - jako kadoron
Svtov den radioamatr ............................................... 47/4
Expedice na ostrov Saint Paul - CY9 ...................................... 47/5
Chyst se expedice na atol Kure............................................ 45/6
Sout dt a mldee v elektrotechnick tvoivosti ....... 46/7, III/7
Vtejte v Holicch 26. a 27. srpna 2005 ................................. 45/8
6. mistrovstv svta v rychlotelegrafii ..................................... 46/8
Nov vrobky firmy ALINCO ................................................... 45/9
Rekonstrukce majku OK0EA na ern hoe ....................... 45/10
Expedice na ostrovy Tonga, Samoa a Niue ......................... 47/11
Radioamatrsk Babyln, ale bez zmaten jazyk -
XVI. setkn HOLICE: 26. a 27. srpna 2005 ................. 58/E
pikov komunikan technika v na armd ......... 45/11, 45/12
Dlkov ovldn libovolnm mobilnm telefonem (DPS) ....... 15/12
prava standardnho telefonnho pstroje
na domc telefon ............................................................ 28/12
Zajmav pijma s lambda diodou ....................................... 29/12
Radiostanice PMR 446................................................. 3/4M, IV/4M
Dnen spojov prostedky v na armd ......................... 1/E, II/E
Pijmac konvertor 7 na 144 MHz ............................................ 19/E
Univerzln peladiteln nf filtr
pro rdiovou komunikaci (DPS) ........................................ 46/E
Pklady pouit feromagnetickch materil (DPS) .............. 36/2M
Antny k run radiostanici INTEK MT-2020P ...................... 33/4M
Kalibrtor S-metru (DPS) ...................................................... 36/5M
Filtr prezence (DPS) ................................................................ 7/11
Hlasov vstup (nejen)
k meteostanici podruh a jinak (DPS) ............................. 12/11
Nf zesilova s tranzistory ThermalTrak
TM
(DPS) ................................ 16/11
Zpodn pipojen reproduktor a sleep (DPS) ............... 29/11
Ostej obraz do mobilnch fotoapart................................. 3/12
Korekn zesilova s TDA7313D (DPS) ................................ 12/12
Predzosilova s Dolby B (DPS) ........................................... 30/12
Aktivn vhybky pro reproduktorov soustavy ..................... 3/1M
Zesilova 12 W do automobilu (DPS) ....................... 39/1M, IV/1M
Elektronkov pedzesilova pro hudebnky ......................... 40/1M
Nzkofrekvenn zesilovae (DPS) ...................................... 20/6M
Videoinvertor ........................................................................... 20/E
VPOTY OBVOD, NOV MATERILY, NOV TECHNIKA A TECHNOLOGIE,
POUIT NOVCH PRVK
Negistor sestaven z tranzistor ........................................... 32/7
Vkonov a SMD odruovac tlumivky ................................. 20/10
NCS25xx - operan zesilovae 110 a 200 MHz
s proudovou zptnou vazbou .......................................... 3/11
TDA21801 - levn obvod pro zen ventiltoru
ve vkonovch zdrojch ................................................... 3/11
ZXCT1011 - pesn men prochzejcho proudu ............... 3/11
Tlumivky EPCOS ...................................................................... 3/11
Mikrokontrolry MSP430 maj spotebu pod 0,5 A! ................. 3/12
Dvojit a tynsobn CMOS operan zesilova LTC6241 .. 3/12
Nejmen pijma DO na svt ................................................ 3/12
Program pro nvrh jednofzovch sovch transformtor
se vzduchovm chlazenm ............................................... 44/E
ZDROJE, MNIE, REGULTORY
RZN APLIKOVAN ELEKTRONIKA, ELEKTRONIKA VE FOTOGRAFII,
PRO MOTORISTY, MODELY, HRAKY
C
RODENTSPHANTOM neboli KUNOPLA ................................ 6/1
Elektronick spna osvtlen v kabin automobilu ................... 8/1
Stroboskop na 12 V s dvojzbleskem (DPS) ......................... 13/1
Automat pro hldn erpadla .................................................. 22/1
LED stroboskop (DPS) ............................................................. 25/1
Melodick zvonek z melodickej oblky .................................... 5/2
Plvlnn elektrick vrtn ....................................................... 7/2
3-miestny displej riaden IR DO (DPS) .................................... 13/2
Halogenkm odzvonilo .......................................................... 30/2
Zbleskov multiblika............................................................... 7/3
Kapacitn dotekov spna (DPS) .............................................. 8/3
Blika 2051 (DPS) .................................................................... 27/3
Ovldn bezdrtovho zvonku infrapasivnm idlem............ 28/3
Kontrolka osvetlenia s LED na 230 V ....................................... 5/4
Detektor ryb (DPS) .................................................................. 12/4
prava elovky (bl LED msto rovek) (DPS) ...................... 5/5
Rozdlov termostat pro slunen kolektor (DPS) ..................... 8/5
ZAPIC II - zapalovac jednotka (DPS) ...................................... 21/5
Elektronick zapalovn pro
tydob jednovlcov motory (DPS) .............................. 23/5
elov svtilna s vysocesvtivmi LED (DPS) ......................... 25/5
Thodinov asova ................................................................. 8/6
Optozvora (DPS) ................................................................... 13/6
Ioniztor vzduchu pro akvrium (DPS) ..................................... 5/7
Farebn gua ........................................................................... 24/7
Svteln efektov zazen (DPS) ........................................... 25/7
Galvanicky oddlen signalizan obvody ................................ 5/8
Univerzln OBDII teka chybovch kd
motorovch vozidel (DPS) ................................................ 16/8
Impulsn nabjeka NiCd akumultor (DPS) .............................. 7/1
asov spna pro nabjen akumultor ................................ 24/1
Stmvae - hodn muziky za mlo penz ............................... 26/1
Mni pro anodov napt ....................................................... 29/1
Jednoduch regultor motor pro modely RC ........................ 20/2
Mal regulovateln zdroj s proudovm omezenm (DPS) ....... 25/2
Indiktor zapnutho napjen .................................................... 7/3
Prdov vypna pre mikrovlnn rru (DPS) .......................... 31/3
Spnan mni do motorovch vozidel
s palubn st 24 V (DPS) ................................................... 16/4
Vestavn nabjeka akumultor Li-ion (DPS) ....................... 24/4
Automatick spna sovho napjen ..................................... 7/5
Obousmrn regultor stejnosmrnch motork (DPS) ........ 12/5
Mal aktivn zt (DPS) ........................................................... 6/6
Nabje SuperVorZaj pro akumultory Li-pol a Li-ion (DPS) .. 19/6
Jet jednou k tlumivce akumulanho mnie ....................... 25/6
Mni napt pro zivku (DPS) ............................................... 32/6
Galvanicky oddlen indiktor pojistky ..................................... 7/7
BaTest s pmm menm zdroje
a nulovou klidovou spotebou (DPS) ................................ 12/7
Lampika LED .......................................................................... 20/8
Hrtky s RGB LED ................................................................... 21/8
Magnetoterapie po tet .............................................................. 5/9
Zapnac obvod s tlatkem........................................................ 7/9
FunTimer - asova pre ventiltor
s netradinm ovldanm (DPS) ....................................... 13/9
Ovldac jednotka pro neony (DPS) ..................................... 23/9
prava asovho spnae ...................................................... 28/9
Digitln album starch fotografi
z neobvyklho A/D pevodnku ...................................... 31/9
Blika s LED a fotorezistorem ................................................. 7/10
Neobvykl blika s LED ......................................................... 12/10
Svtilny LED na 230 V ............................................................ 24/10
Signalizace k rychlovarn konvici ........................................ 32/10
LED na 230 V......................................................................... 32/10
Ptkopla ................................................................................. 6/12
Vnon bliktka - programovateln
efektov pole LED (DPS) .................................................. 9/12
Digitln zen odpor ............................................................ 19/12
Zpoova vnitnho osvtlen automobilu (DPS) ................ 25/12
Elektronika v automobilu ......................................................... 3/5M
Nabje akumultorov baterie (DPS) .................................. 24/5M
Elektronick peruova pro ukazatele smru (DPS) ......... 28/5M
Otkomr (DPS) .................................................................. 28/5M
elovka pro nron (DPS) ................................................. 30/5M
Stroboskop s blmi LED (DPS) ............................................ 32/5M
Mic a zbavn elektronika (DPS) ..................................... 34/6M
Spna ovldan nf signlem (DPS) ....................................... 25/E
Levn spnan stabiliztor se 7805 ........................................ 21/7
Zdroj vysokho naptia (DPS) ................................................ 22/7
Automatick zen jasu LED.................................................... 28/7
Akustick signalizace poruchy zdroje ...................................... 5/8
Plovouc zdroj 9 V pro modul DVM (DPS) ................................. 5/8
Solrn regultor RS-12 (DPS) ................................................ 13/8
Stabilizovan zdroj 2 a 25 V/0 a 1 A (DPS) ....................... 25/8
Regulace stedn hodnoty proudu nabjen spnnm.............. 32/8
Stmva pro rovky 230 V bez ruen (DPS) ..................... 13/10
Je sov praka nesmysl? ................................................... 28/10
Regulovateln zdroj napt s vstupnm proudem a 3 A...... 8/11
Mni pro penosn pota (DPS) ....................................... 15/11
Regultor ventiltora CPU po x-t (DPS) .............................. 24/11
Palivov lnky ...................................................................... 25/11
Neobvykl nabjeka ................................................................ 6/12
Automatick zapnn PC (DPS) ............................................ 20/12
Riadenie krokovch motorov (DPS) ...................................... 26/12
Regultor nabjen akumulanch kamen (DPS) .................... 34/5M
Nabjee olovnch akumultor (DPS) ................................. 4/6M
ZABEZPEOVAC TECHNIKA
Vkonn sirna na 230 V (DPS) ............................................. 14/1
Kdov zmok (DPS) .............................................................. 22/3
Hlda zsuvky (v nbytku) (DPS) ............................................ 5/4
Skryt spna........................................................................... 24/5
PIRATE - protinosov zabezpeovac
zazen pro automobil (DPS) .............................................. 9/6
Stopa - zazen pro vyhledvn
odcizench vozidel (DPS) ....................................... 29/6, 29/7
Modul bezdrtovho alarmu (DPS) ......................................... 15/7
Jednoduch imobilizr 2 (DPS) ............................................... 20/7
Zabezpeovac systm (DPS) ................................................ 23/8
Jednoduch zabezpeovac stedna Dina v1.1 (DPS) .......... 8/9
Alarm s Hallovou sondou (DPS) ............................................ 30/10
Bezdrtov hldac jednotka ke GSM pageru PAG1 (DPS) ... 22/11
Falen autoalarm (DPS) ...................................................... 32/12
HISTORIE
SLICOV A VPOETN TECHNIKA
D
ta protokolu RC5 ................................................................. 21/3
Watchdog pro osobn pota (DPS) ...................................... 25/3
Sriov programtor procesor AT89Sxx ............................. 29/3
Programovn AVR v aplikaci .................................................. 21/4
ATmega8 kit - zaiatok s ATMEL AVR MEGA (DPS) .............. 22/4
Bezdrtov modul pro psma 433 a 868 MHz (DPS) .... 14/5, 16/6
Meranie a riadenie s PC........................................................... 28/5
Priame meranie so sriovm portom
a portom joysticku (Game) ................................................ 28/6
Tester kabel UTP (DPS) ......................................................... 30/8
VGA rozboova (DPS) ......................................................... 21/9
Prevodovka k PC volantu (DPS) .............................................. 25/9
Pevodnk UART <> USB (DPS) ............................................. 18/10
Doplnk vodnho chlazen PC (DPS) ..................................... 20/11
Praktick konstrukce pro USB
s mikroadiem AN2131 (DPS) ............................. 3/3M, IV/3M
Minilink 10,5 GHz (DPS) ............................................................. 3/E
PC-face (DPS) ......................................................................... 34/E
Potae a Internet
Obrzky z vesmru .................................................................. 33/1
Hubblev teleskop ................................................................... 34/1
Acces point a pevn disk v sti ............................................... 36/1
Zajmav weby ............................................................... 38/1, 37/2
Fits liberator ............................................................................. 39/1
Zpracovn astronomickch obrzk ..................................... 40/1
Zkuste si Firefox ..................................................................... 33/2
Velk displej z LED .................................................................. 36/2
I
2
C pes paraleln port .............................................................. 37/2
Mozek.cz ................................................................................. 38/2
Www.mutopiaproject.org ....................................................... 39/2
3D program a pkn obrzky .................................................. 40/2
USB micro KEYER ................................................................... 33/3
Daov piznn po Internetu .................................................. 37/3
pravga sovietskej rdiostanice R130 .......................... 42/1, 42/2
Elektronka RL12P35 ................................................................. 44/1
Bejvvalo... (Pr radioamatrskch vzpomnek, ili
Kdy to svt, tak to vysl) .................................... 44/2, 42/6
Elektronick Enigma ................................................................. 44/3
Rdiov vybaven nmeckch ponorek ..... 42/4, 44/5, 42/6, 42/7,
42/8, 42/9, 42/10, 42/11, 44/12
Neteba etit na transceiver, chovejte neky! ...................... 44/4
60. vro vtzstv nad nmeckm faismem,
radiotelegrafist a jejich osudy ........................................ 42/5
Mui a radiostanice tajn vlky ............................................... 43/5
Ptrme .................................................................................... 43/5
Vzpomnky konstruktra - OK2JI ................ 44/6, 44/7, 44/8, 43/9,
44/10, 44/11, 47/12
50 let od prvnho spojen
eskoslovensko - vcarsko na VKV............................. 44/9
RUBRIKY
Nov knihy .......................................... 2/1, 2/2, 2/3, 2/4, 2/5, 24/6,
24/7, 2/9, 2/10, 2/11, 24/12
OPRAVY A DOPLKY KE STARM LNKM
prava automatick nabjeky (z PE 10/2004) ......................... 8/1
Oprava k lnku Domc
zabezpeovac stedna z PE 11/2004 .......................... 30/3
Oprava k lnku Mal regulovateln zdroj z PE 2/05 .......... 24/4
Experimenty s krystalkou (podle PE1-2/05) ............................ 32/5
LNKY PRO MLDE
Zesilovae s tranzistory (DPS) .......................... 4/1, 3/2, 5/3, 3/4,
3/5, 4/6, 3/7, 3/8, 4/9, 3/10, 4/11, 4/12
Alternativn programy pro e-mail ............................................. 40/3
Vlky na Internetu ................................................................. 33/4
Rdio na pn .......................................................................... 35/4
Miniterminl .............................................................................. 36/4
Picasa - sprvce a editor obrzk ......................................... 38/4
Vechno zadarmo ................................................................... 41/4
Udlejte si svj web .......................... 33/5, 40/6, 40/7, 40/8, 40/9,
40/10, 38/11, 40/12
Analogov vstup ze S/PDIF .................................................. 36/5
Zempisn puzzle ................................................................... 37/5
Svt fraktl ............................................................................ 38/5
Fotbal robot............................................................................ 40/5
Dlkov ovldn pes GSM .................................................... 33/6
Uiten progrmky ................................................................ 36/6
Kdo d Internet? ..................................................................... 38/6
Elektronick slovnky ............................................................... 33/7
Spolen zapnn a vypnn (DPS) ....................................... 37/7
Napjen pes ethernet ............................................................ 38/7
Hry pro detiv dny ................................................................. 33/8
Detektor atmosfrick elektiny ............................................... 36/8
Legrcky z Internetu ............................................................... 37/8
The world factbook ................................................................. 38/8
Hardware na webu ...................................................... 33/9, 36/10
Spout program (launcher) Mi-tools ................................. 36/9
Pipojen klvesnice PC-AT ..................................................... 37/9
K emu datov projektor? ..................................................... 33/10
Hrtky se zvukem.................................................................. 38/10
Amatrsk antny pro wi-fi .................................................. 33/11
Zajmav programy ..................................................... 36/11, 36/12
Poas na wunderground.com.............................................. 40/11
Technick zajmavosti ................................................ 41/11, 39/12
Domcnost na sti .................................................................. 33/12
Software pro vpoet antn ................................................ 36/12
Co je to H B devadest? aneb
vcarsk muzeum dopravy v Lucernu ........................ 42/12
Mal prvodce armdnmi penosnmi radiostanicemi, aneb
od RF-11 pes R105 k RF-13 ............................................ 60/E
Erwin Rudolf Josef Alexander Schrdinger,
Patrick Maynard Stuart Blackett ............................. 1/1M, II/1M
John Vincent Atanasoff,
vznik vpoetn techniky .............................. 1/2M, II/2M, III/2M
Albert Einstein - osobnost pln paradox .................... 1/3M, II/3M
Binrn soustava, Booleova algebra a informatika,
George Boole, Claude Elwood Shannon ................ 1/4M, II/4M
Charles Proteus Steinmetz, Franz Ernst Neumann ...... 1/5M, II/5M
Supravodie - velk vzva vdcm ............................. 1/6M, II/6M
John Bardeen, Leon Neil Cooper, Konrad Zuse ........... 1/6M, II/6M
Z radioamatrskho svta ......................... 45/1, 45/2, 45/3, 45/4,
45/5, 45/6, 45/7, 45/8, 45/9, 45/10, 46/11, 46/12
Digitln technika a logick obvody ............................ 5/1, 4/2, 6/3,
4/4, 4/5, 5/6, 4/7, 4/8, 3/9, 4/10, 5/11, 5/12
Oprava k lnku Univerzln asova
z roenky Electus 2005 .................................................... 22/6
prava vestavn nabjeky Li-ion z PE 4/2005 (DPS) ........... 30/9
Oprava k lnku Mi kapacity v KE 6/2004 (DPS) ......... 40/1M

Prakticka Elektronika 2005-12

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2005-12

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

Praktick elektronika A Radio - 12/2005

Orientan zapojen modernho

Odpor rezistoru R1 volme tak, aby

Praktick elektronika A Radio - 12/2005

Jednoduch zapojen na obr. 1

You might also like