Kapitoly Ze Školní Pedagogiky A Školní Psychologie

KAPITOLY ZE KOLN PEDAGOGIKY A KOLN PSYCHOLOGIE
skripta pro studenty vykonvajc pedagogickou praxi

Stanislav Bendl, Anna Kucharsk (ed.) a kol.
Univerzita Karlova v Praze Pedagogick fakulta 2008
Tato publikace je vstupem een projektu Koncepce a oven novho modelu pedagogick praxe v strukturovanch studijnch programech pregraduln ppravy uitel na PedF UK v Praze slo CZ.04.3.07/3.1.01.3/3380. Projekt byl spolufinancovn Evropskm socilnm fondem, sttnm rozpotem esk republiky a rozpotem hlavnho msta Prahy.
Recenzovala. Doc. PhDr. Alena Valiov, CSc.
Stanislav Bendl, Anna Kucharsk 2008 ISBN
OBSAH
Str. Editorial (Stanislav Bendl; Anna Kucharsk) .. ..
1.
1.1 1.2
PPRAVA BUDOUCCH UITEL

Pprava budoucch uitel z hlediska teorie a praxe (Stanislav Bendl) ..... Reflexe jako klov prvek pedagogick praxe a pregraduln ppravy (Karolna Markov) . 8 26
2.
2.1 2.2 2.3
KOLA JAKO INSTITUCE

Vchodiska koncepce eskho kolstv, struktura vzdlvac soustavy v R (Jarmila Mojov Stanislav Bendl) ... zen a sprva koly (Jarmila Pavliov) ...... koln poradensk pracovit (Anna Kucharsk) .... 32 38 47
3.
3.1 3.2
KOLA JAKO S VZTAH

kola jako vnj s vztah (Ivo Syit) .. kola jako vnitn s vztah (Ida Viktorov, Irena Smetkov) ..
4.
4.1 4.2
TDA
Tda jako sociln skupina (Lidmila Valentov) ....... koln kze (Stanislav Bendl) .. 51 59
5.
5.1 5.2 5.3 5.4 5.5
K
k a jeho uen (Zuzana Hadj Moussov) ...... Genderov rozdly jako edukan determinanta (Irena Smetkov) ..... Motivace k (Isabella Pavelkov) ...... Problmy kolnho vku (Anna Kucharsk) ... Nadan k (Lenka Hbkov) .... 81 89 93 104 134
6.
6.1 6.2 6.3 6.4 6.5
UITEL
Teorie uitelsk profese (Stanislav tech) ..... Problmy uitelsk profese (Jana Prochzkov) ..... Determinanty prce uitele (Ivo Syit) .... Osobnost uitele (Jan Slavk) ...... Npl prce uitele (Jarmila Pavliov) ...... 139 145 152 156 170
7.
7.1 7.2 7.3
VUKA JAKO INTERAKTIVN PROCES

Projekty vuky (Eva Mardov) .... Realizace vyuovn (Eva Mardov) ............ Technick prostedky (Eva Mardov) ....................................... 176 194 201
8.
8.1 8.2 8.3 .
DIAGNOSTIKA
Pedagogicko-psychologick diagnostika v prci uitele (Zuzana Hadj Moussov) ............ Pedagogick hodnocen a evaluace (Jarmila Mojov) ....... Sebereflexe uitele (Irena Smetkov) ...... 206 218 232
Editorial
KAPITOLY ZE KOLN PEDAGOGIKY A KOLN PSYCHOLOGIE

Nov model pedagogick praxe na Univerzit Karlov v Praze Pedagogick fakult V souladu s Boloskou deklarac (1999) a Zkonem o vysokch kolch (1998) pistoupila Univerzita Karlova v Praze Pedagogick fakulta od akademickho roku 2006/2007 ke strukturaci pregraduln ppravy uitel niho (ISCED 2) a vyho (ISCED 3) sekundrnho stupn vzdlvn. Na pedagogickch fakultch v R existoval (a v rmci tzv. dobhajcho studia stle jet existuje) tradin integrovan model ppravy budoucch uitel, kter se vyznauje tm, e studenti jsou pipravovni na svou uitelskou profesi ji od 1. ronku svho studia. Nov strukturace studia na bakalsk a navazujc magistersk studijn programy s sebou pin nutnost realizovat zsadn zmny oblasti pedagogicko-psychologick ppravy, vetn pedagogick praxe, kter hraje dleitou roli v procesu stvn se uitelem. Ped fakultou tud vyvstal kol pipravit konkrtn podobu tto sti uitelsk ppravy. Katedra koln a sociln pedagogiky Univerzity Karlovy v Praze Pedagogick fakulty se rozhodla ujmout tohoto kolu a zpracovat novou koncepci pedagogickch prax. Pracovnkm se podailo zskat dvoulet projekt Koncepce a oven novho modelu pedagogick praxe v strukturovanch studijnch programech pregraduln ppravy uitel na PedF UK v Praze, kter byl od 1. z 2006 do 31. srpna 2008 een tmem pracovnk z katedry koln a sociln pedagogiky a dalch pracovi PedF UK v Praze. Projekt byl financovn Evropskm socilnm fondem, sttnm rozpotem R a rozpotem Hlavnho msta Prahy. Snahou eitel projektu bylo vytvoit v rmci monost, kter jsou dny legislativnmi, ekonomickmi a organizanmi podmnkami Univerzity Karlovy v Praze Pedagogick fakulty, model pedagogick praxe, kter umon studentm zskat takov pedagogick, psychologick a didaktick poznatky a zkuenosti, je jim usnadn plynul pechod do uitelsk profese. Multidisciplinrn tm tvoili pracovnci katedry koln a sociln pedagogiky, katedry pedagogick a koln psychologie a osmi oborovch kateder (katedra matematiky a didaktiky matematiky, katedra biologie a ekologick vchovy, katedra chemie a didaktiky chemie, katedra speciln pedagogiky, katedra eskho jazyka a literatury, katedra djin a didaktiky djepisu, katedra vtvarn vchova, katedra obansk vchovy a filozofie), jejich studenti byli zapojeni do projektu. leny eitelskho tmu byli dle pracovnk stavu vzkumu a rozvoje vzdlvn, prodkanka pro studijn zleitosti a fakultn uitel (uitel ze zkladnch kol, kte mli pod superviz studenty vykonvajc praxi na jejich kole). Projektu se astnili studenti vech ve jmenovanch kateder. Ovovn novho modelu pedagogick praxe probhalo v rmci dvou pilot. Prvn pilot se konala v LS 2006/2007 (na tyech kolch), druh bhem ZS 2007/2008 (na pti kolch). Ob pilote byly realizovny na zkladnch kolch v Praze a astnili se jich (bu prvn, nebo druh, pop. obou pilot) studenti vech ve jmenovanch kateder. Clem projektu bylo navrhnout a ovit nov organizan a obsahov model pedagogick praxe student, kter se tk student uitelstv veobecn vzdlvacch pedmt pro 2. a 3. stupe kol. Koncepce a realizace skript Skripta, kter prv drte v rukou, jsou vstupem projektu ESF JPD3 Koncepce a oven novho modelu pedagogick praxe v strukturovanch studijnch programech pregraduln ppravy uitel na PedF UK v Praze (2006 2008), slo CZ. 04.3.07/3.1.01.3/3380. Na jejich tvorb se jako autoi podleli pedevm pracovnci dvou kateder Univerzity Karlovy v Praze Pedagogick fakulty, a to katedry koln a sociln pedagogiky a katedry pedagogick a koln psychologie. Krom pracovnk tchto kateder se na tvorb studijnch text autorsky spolupodlela editelka zkladn koly a pedagog z katedry vtvarn vchovy.
Kapitoly ze koln pedagogiky a koln psychologie skripta pro studenty vykonvajc pedagogickou praxi
Redakn rada pracovala ve sloen: doc. PaedDr. Stanislav Bendl, Ph.D. (editor a hlavn eitel projektu), PaedDr. PhDr. Anna Kucharsk, Ph.D. (editorka), PhDr. Jarmila Mojov, Ph.D., PaedDr. Eva Mardov, CSc., doc. PhDr. Isabella Pavelkov, CSc. Na pprav skript dle spolupracovali: PhDr. Zuzana Hadj Moussov, doc. PhDr. Lenka Hbkov, CSc., ing. Karolna Markov, Mgr. Jarmila Pavliov, PhDr. Jana Prochzkov, doc. PaedDr. Jan Slavk, CSc., Mgr. Irena Smetkov, Ph.D., prof. PhDr. Stanislav tech, CSc., PhDr. Ivo Syit, Ph.D., PhDr. Lidmila Valentov, CSc., PhDr. Ida Viktorov, Ph.D. Studijn texty se v k novmu modelu pedagogick praxe, kter bude zahjen v akademickm roce 2009/2010. Pedstavuj soubor tmat z pedagogiky a psychologie, kter jsou orientovna na koln praxi, tj. jsou pojmny jako aplikovan rove pedagogick, psychologick a obecn didaktick teorie zamen na praktick otzky kol. Studijn texty by mly primrn slouit jako opora studentm uitelstv, kte se chystaj absolvovat pedagogickou praxi (pedagogicko-psychologickou i oborov didaktickou) v rmci pregradulnho studia uitelstv veobecn vzdlvacch pedmt. Mohou je rovn vyut uitel v praxi, kte v nich najdou jak zkladn a prakticky vyuiteln informace tkajc se uitelsk profese, tak odkazy na odbornou literaturu. Tato skripta jsou svm zpsobem prkopnickm poinem, a to pinejmenm ze dvou dvod. Za prv, tkaj se discipln, kter nejsou v esk republice pln etablovny, resp. jednotn pojmny: koln pedagogiky a koln psychologie. Za druh, integruj koln pedagogiku a koln psychologii. Pokud se tk nap. koln pedagogiky, tuto pedagogickou disciplnu nezmiuje J. Prcha ve svm Pehledu pedagogiky (Portl, 2000, 2006). V esk republice se sice meme na pedagogickch a jinch fakultch pipravujcch budouc uitele setkat s kurzy i pedmty koln pedagogika, jejich obsahov zamen je vak pomrn odlin. Rzn pojet koln pedagogiky, jej nestejnorod obsah a celkov strukturln neujasnnost tto disciplny stoj za faktem, e v R dodnes neexistuje skuten monografie zabvajc se koln pedagogikou. K dispozici jsou pouze studijn nebo uebn texty (SOLFRONK, J. a kol. Kapitoly ze koln pedagogiky. Praha : Karolinum, 1993. ISBN 80-7066-747-8; TURMA, J. koln pedagogika. Hradec Krlov : Gaudeamus, 1996. ISBN 80-7041-121-X; MALACH, J. koln pedagogika. Ostrava : Ostravsk univerzita Pedagogick fakulta, 2002. 80-7042-255-6). Jin je situace v sousednm Nmecku, kde nedvno vyla monografie vod do koln pedagogiky (KIPER, H. Einfhrung in die Schulpdagogik. Weinheim und Basel : Beltz Verlag, 2001, ISBN 3-407-25240-4). koln pedagogiku pojmme v tchto studijnch textech ve smyslu Solfronkova vymezen, tj. jako aplikovanou rove pedagogick teorie orientovanou na praktick otzky kol (SOLFRONK, J. Reforma koly a jej dsledky pro pojet praktick ppravy uitel. Pedagogika, 41, 1991, .4, s. 457-466. ISSN 0031-3815). koln psychologie v um vymezen jako dl psychologick disciplna se u ns zaala uplatovat v 90. letech 20. stolet, zejmna v souvislosti se zapojovnm kolnch psycholog na naich zkladnch i stednch kolch. Vznikla Asociace koln psychologie R a R (www. school-psychology.cz), byly publikovny prvn studie k profesi kolnho psychologa i stavu koln psychologie u ns nap. v asopise kolsk psycholog. Z autor zmime nap. J. Maree, S. techa, J. Zapletalovou, V. Mertina aj. (viz ve uveden webov strnky, ale i dal asopisy Pedagogika, Zpravodaj pedagogicko-psychologickho poradenstv aj.). Postupn se tak profese kolnho psychologa dostvala do kolsk legislativy (kolsk zkon . 561/2004 Sb, Vyhlka . 72/2005 Sb., Zkon . 563/2004 Sb., o pedagogickch pracovncch). Doporuen pro podporu kolnch psycholog najdeme tak v tzv. Bl knize. Dv vysok koly (PedF UK katedra pedagogick a koln psychologie a FF UP Olomouc Institut celoivotnho vzdlvn) poskytuj formou kurz CV specializan vzdlvn zjemcm o koln psychologii. Vt roziovn kolnch psycholog na naich kolch je umonno nktermi projekty ESF (VIP-Karira, PP: Poradenstv kola Povoln), realizovanmi Institutem pedagogicko-psychologickho poradenstv R. Nakladatelstv Portl v souasn dob pipravuje vydn dvou monografi na tma koln psychologie (S. tech, J. Zapletalov, R. Braun). koln psychologii v tchto skriptech, kter jsou urena studentm budoucm uitelm
Editorial
na naich kolch chpeme v ponkud volnjm a irm vymezen jako aplikovanou psychologickou teorii zamenou na praktick otzky kol, s tm, e zde nejsou ve velk me rozebrny profesn innosti, standardy a metody prce kolnho psychologa. Struktura a vyuit skript Skripta taj osm oddl. V rmci prvnho oddlu je strun nastnna pprava budoucch uitel v esk republice a ve svt, mj. prostednictvm obecnch trend uitelskho vzdlvn. Skripta jsou dle obsahov strukturovna podle modelu: kola (jako instituce, jako s vztah) Tda k Uitel Vuka Diagnostika. Na kadm oddlu, s vjimkou oddlu Vuka, se podlelo vce autor, vdy z pohledu pedagogickho a psychologickho. Autory jednotlivch kapitol jsou bu jednotlivci, nebo dvojice (bu dva pedagogov, nebo dva psychologov). Skripta se vztahuj k pedagogick praxi na zkladnch a stednch kolch, piem potaj s integrovanm modelem pedagogick praxe, tj. s provzanost pedagogiky, psychologie a oborovch didaktik. Clem studijnch text nen pouh pedn zkladnch informac k vybranm tmatm ze koln pedagogiky a koln psychologie, ale tak poskytnut podnt k zamylen, jako i snaha motivovat tene k hlubmu studiu doporuen odborn literatury. Abychom Vm usnadnili orientaci v textu i prci s nm, maj jednotliv kapitoly stejnou i velice podobnou strukturu. Zrove pouvme tzv. distannch symbol, tj. znak (znaek), kter Vs upozorn na dleit msta v textu, kontroln otzky a koly, shrnut, doporuenou literaturu apod. Pejeme Vm hodn spch ve studiu a smyslupln strven as nad otzkami vchovy a vzdlvn. Za tm autor Stanislav Bendl, Anna Kucharsk Praha, srpen 2008
1. PPRAVA BUDOUCCH UITEL

1.1 PPRAVA BUDOUCCH UITEL Z HLEDISKA TEORIE A PRAXE
Stanislav Bendl
Klov slova: znalostn spolenost, strukturovan studium, soubn a nsledn model uitelsk ppravy, trendy uitelskho vzdlvn, pedagogick praxe, klinick semestr, klinick rok, nov model pedagogick praxe na PedF UK v Praze
] Po prostudovn kapitoly budete schopni: popsat zkladn modely ppravy uitel; charakterizovat trendy uitelskho vzdlvn ve vysplch evropskch zemch; zdvodnit vznam pedagogick praxe v procesu stvn se uitelem; popsat funkce pedagogick praxe; charakterizovat vybran modely pedagogick praxe v R a jejich zalenn do celkov ppravy budoucch uitel. VZNAM VZDLANOSTI ROSTE loha vzdlvn a rove jeho kvality stoj v poped pozornosti vech vysplch zem. S postupujcm asem je vzdlvn piznvna m dl tm vt hodnota, nebo vzdlanost pedstavuje faktor kvality spolenosti a zdroj jej prosperity. Ji adu let se hovo o znalostn spolenosti. ada dokument, zprv a prohlen opakovan zdrazuje vznam vzdln. Od dnenho mladho lovka se oekv, e bude plnit poadavky, kter na nho klade hospodsk a sociln sfra prochzejc radiklnmi zmnami. Mlad lid stoj ped kolem skloubit nroky spojen s osvojovnm specilnch obor, informanch a komunikanch technologi, cizch jazyk s nroky, kter se tkaj poznn a respektovn lidskch hodnot, tolerance a solidarity. V een tohoto sloitho kolu pipad klov role uitelm. Hlavn zrukou kvalitnho vzdlvn mlad generace jsou vysoce kvalifikovan a motivovan uitel. Dnen uitel se v dosud nebval me musej vyrovnvat s rostoucmi poadavky a koly, kter na n klade spolenost a uitelsk profese jako takov. Ruku v ruce se zvyujcmi se nroky na uitelskou profesi by mla jt pozornost vnovan ppravnmu vzdlvn uitel a opatenm, kter maj usnadnit jejich pechod do zamstnn. NRONOST UITELSK PROFESE Stupujc se poadavky na dnenho uitele souvis nejenom s pokroky v oblasti vdy a techniky, rozvojem informanch a komunikanch technologi i obrovskm nrstem novch poznatk a informac, ale tak se slcm multikulturnm rzem socilnho prosted, sociln patologickmi jevy u dt a mldee. Tato fakta a tyto okolnosti vyaduj od uitele, aby disponoval obrovskou sumou znalost a specifickch dovednost, kter mu umon na stvajc situaci adekvtn reagovat. Nronost uitelsk profese se logicky odr v tom, k emu m uitel sv ky vst, v jakch oblastech m napomhat jejich rozvoji. V tto souvislosti se meme zmnit o znm a veobecn uznvan Delorsov koncepci ty pil vzdlvn. esk kolstv, jak je patrn nap. z pojet cl vzdlvn v Rmcovm vzdlvacm programu pro zkladn vzdlvn (RVP ZV), pijalo v zahrani veobecn uznvanou formulaci 4 pil, resp. zkladnch cl vzdlvn pro 21. stolet, kterm m kola vnovat stejnou pozornost. tyi pile vzdlvn pro 21. stolet:
1. uit se poznvat (zvldnout metody, jak se uit; umt vyuvat nov informan a komunikan technologie; orientovat se v mnostv informac; umt kriticky myslet; nauit se informace zpracovvat, mnit je ve znalosti a aplikovat je), 2. uit se jednat (zskvat ivotn dovednosti), 3. uit se t spolen (respektovat a uznvat druh; tolerovat odlinost; pracovat v tmech), 4. uit se bt (zskvat schopnost sebereflexe a autoregulace; jednat s vt autonomi; pijmat osobn odpovdnost za sv iny a rozhodnut).
Obecn je mono konstatovat, e zlepen kvality vzdlvn zvis pedevm na zlepovn nboru, ppravy, spoleenskho postaven a pracovnch podmnek uitel. Tm autor studijnch text, tj. spolupracovnk z Univerzity Karlovy v Praze Pedagogick fakulty, se zamuje na jednu z ve uvedench oblast, toti ppravu uitel. Tuto irokou oblast ovem nepokrv celou, ale orientuje se pedevm na problematiku pedagogick praxe, kter je soust pregraduln ppravy uitel. N text se tedy zamuje na pregraduln ppravu uitel ve vztahu k pedagogick praxi student uitelstv.
1.1.1 STRUKTUROVAN STUDIA A JEJICH DOPADY NA VZDLVN UITEL

Pas vnovan strukturovanm studim je zmrn zaazena na potek vodn kapitoly, nebo na nkter nsledujc informace (tkajc se nap. model ppravy uitel) je teba nahlet s vdomm monch posun a korekc, ke kterm me v jednotlivch sttech dochzet prv v dsledku zavdn strukturovanch studi. Uitelsk vzdlvn je nyn v esk republice v procesu transformace, a to zejmna v dsledku budovn spolenho evropskho rmce pro vysokokolsk vzdlvn, jak byl nastnn v tzv. Bolosk deklaraci, kter byla v roce 1999 podepsna ministry zodpovdnmi za vysok kolstv z 29 evropskch zem. Zde je deklarovn pechod na strukturovan tstupov studium: bakalsk magistersk doktorsk. Smyslem tohoto konceptu je srovnatelnost stup vysokokolskho vzdlvn a zven prostupnosti tohoto vzdlvn. Bolosk proces se logicky dotknul uitelskho vzdlvn. Zsah do uitelskho vzdlvn se projevuje v nutnosti strukturovat pregraduln uitelskou ppravu do bakalskho a na nj navazujcho magisterskho studijnho programu. Zavdn strukturovanch studi bylo spojovno s uritmi pedpoklady i pozitivnmi oekvnmi. Strukturovn pregraduln uitelsk ppravy vak spolu s oekvanmi pozitivnmi dopady s sebou tak pin nezanedbateln rizika. Strukturovan studia a jejich oekvan pozitiva:
1. strukturace studia teoreticky umouje vt prostupnost program mezi jednotlivmi vysokmi kolami v R, 2. odstupovan systm studia je souasn i vchodiskem pro een otzek souvisejcch se zvyujcm se potem student vysokch kol, 3. zaveden strukturovanho studia umon zvit efektivitu vyuit prostedk vynakldanch na tercirn vzdlvn sn se procento student, kte ukonuj vysokou kolu pedasn,
4. strukturace studia pin monost ukonit studium po absolvovn jeho prvnho stupn. To
nelze u jednostupovho studia, kde studenti, kte nedokonuj studia z rznch dvod, odchzej bez dosaen jakhokoliv kvalifikanho stupn.
Rizika spojovan se zavdnm strukturovanch studi: 1) sniovn nezbytn graduace pro vkon uitelskho povoln, 2) odklon od paralelnho (soubnho) modelu pregraduln ppravy uitel a pechod na model
semikonsekutivn,
3) zmenovn prostoru pro profesionln ppravu uitel, zejmna v ppad pedagogick

praxe a souvisejcch kurz, 4) nrst uitelsk administrativy.
Pprava budoucch uitel
Diskutujte podrobnji pozitiva a negativa strukturace uitelsk ppravy.
1.1.1.1 Uitelsk pprava a jej sloky

Vstupem z bakalskho studia na pedagogickch fakultch a dalch fakultch vzdlvajcch budouc uitele nen v R uitelsk kvalifikace (definovan zkonem o pedagogickch pracovncch z roku 2004). Uitelskou kvalifikaci pro vyuovn na 2. stupni zkladnch kol a stednch kolch me zskat pouze absolvent magisterskho studia. Uitelsk pprava v R sestv v souasn dob z pti sloek. Sloky uitelsk ppravy v R:
sloka oborov pedmtov, sloka pedmtov didaktick, sloka pedagogicko-psychologick, sloka univerzitnho zkladu, sloka pedagogick praxe.
Ve uvedench pt sloek uitelsk ppravy lze redukovat na men poet kategori. Meme proto konstatovat, e z hlediska obsahu sestv ppravn vzdlvn uitel ve vysplch evropskch zemch ze dvou hlavnch sloek. 1) Veobecn/oborov pprava Zamuje se na veobecn vzdln a na zvldnut pedmtu i pedmt. Smyslem studia je osvojen si zevrubnch vdomost v jednom nebo nkolika uebnch pedmtech (aprobacch) a zskn solidnch veobecnch znalost. 2) Pedagogick pprava Zamuje se na zskn teoretickch znalost a praktickch dovednost, kter se tkaj vlastn vuky. Soust tto ppravy jsou rovn kurzy vnovan kolsk legislativ, djinm vchovy/pedagogiky, sociologii vchovy, psychologii, vyuovacm metodm a metodologii. S vjimkou zvren kvalifikan fze probhajc pi zamstnn je soust tto ppravy rovn krtkodob a (vtinou) neplacen pedagogick praxe. elem tto sloky ppravy je umonit budoucm uitelm hloubji se seznmit s teoretickmi i praktickmi aspekty jejich budoucho povoln (Eurydice, 2002, s. 22).
1.1.1.2 Dva plus jeden model uitelsk ppravy

V odborn pedagogick literatue se v souvislosti s ppravou uitel v evropskch zemch uvdj 2 zkladn modely vzdlvn uitel. Klasifikace je zaloena na soubhu nebo nesoubhu oborov a pedagogick ppravy budoucch uitel.
1) soubn (paraleln, integrativn) model, 2) nsledn (konsekutivn) model.
Tyto dva odlin pstupy nejenom dokumentuj historicky danou dvojkolejnost uitelsk ppravy, ale rovn odrej zsadn rozdly v chpn uitelsk profese (Urbnek, 2004, s. 23). V nsledujc sti uvedeme zkladn charakteristiky soubnho a nslednho modelu ppravnho studia uitel. Zmnme se tak o alternativnch modelech uitelsk ppravy. 1) Soubn model V rmci soubnho modelu jsou studovny jednotliv sloky studia paraleln, tj. souasn. Student, kter m bt budoucm uitelem, studuje vybran aproban pedmty (pedmt), nap. matematiku a nminu, a zrove k tomu studuje kurzy (pedmty), kter ho vybavuj uitelskou kompetenc (pedagogick, psychologick a didaktick disciplny, pedmty tzv. veobecnho
zkladu, praktick pprava). Soubn model tedy zahrnuje hned od potku studium jednoho nebo vce vyuovacch pedmt a zrove teoretickou a praktickou pedagogickou ppravu. Tento model byl donedvna (do zaveden strukturovanch studi) typick pro pregraduln ppravu uitel na naich pedagogickch fakultch a ve velk ad zem Evropsk unie, zejmna v pprav budoucch uitel primrnho vzdlvn (uitelstv pro 1. stupe zkladn koly). Tam, kde pprava probh podle soubnho modelu, se studenti rozhoduj pro uitelsk povoln velmi brzy. Tomu odpovdajc pprava tud probh del dobu ne tam, kde se studuje v rmci nslednho modelu, u nho dochz k rozhodnut pro uitelskou drhu a mnohem pozdji, tj. po dosaen prvnho stupn tercirn kvalifikace. Obdob speciln uitelsk ppravy je proto v ppad nslednho modelu relativn krtk. 2) Nsledn model V ppad nslednho modelu se dostane studentovi nejprve vzdln ve studovanm oboru (nap. matematice a nmin), tj. astnci studia studuj v prvn fzi pouze pedmty nebo obory, v nich hodlaj zskat akademick diplom. Teprve ped koncem nebo po dokonen prvn rovn tercirnho vzdlvn v oboru (prvn fze studia) nsleduje v dal fzi studia speciln profesn pedagogick studium, dky nmu zskaj studenti kvalifikaci uitele. Student tak nejdve vystuduje samotn obor, a a pot je vzdlvn v tom, jak m tento obor vyuovat ve kole, jak jsou vvojov charakteristiky dt, jak pracovat se tdou jako skupinou, jak diagnostikovat sociln vztahy ve td i jak pedchzet kzeskm problmm. Strun eeno, v nslednm modelu je od sebe oddlena sloka pedmtov a pedagogick. Pokud je pprava uitel organizovna podle nslednho modelu, je pi plnovn potu studijnch mst daleko obtnj (ve srovnn se soubnm modelem) odhadnout na nkolik let dopedu poet kvalifikovanch uitel, kte budou pro uspokojen budouc poptvky k dispozici. V R je nsledn model vyuvn pouze omezen, nap. v rmci tzv. doplujcho pedagogickho studia (DPS). Za klasick pklad zem s nslednm modelem vzdlvn uitel bv oznaovno Nmecko, by i zde se jedn spe o kombinaci obou pstup. Je logick, e realizace jednoho i druhho modelu m vliv na pregraduln ppravu uitel. Oba modely maj sv pozitiva, ale i slab msta. V nkterch zemch oba modely dokonce koexistuj. 3) Alternativn zpsoby ppravy Krom soubnho a nslednho modelu, podle kterch je nejastji organizovno ppravn vzdlvn uitel, existuje jet tet model i varianta uitelsk ppravy. Jedn se o tzv. alternativn zpsoby ppravy. V ad zem se alternativn zpsoby uitelsk ppravy vbec nevyskytuj. V zemch, kde se pesto uplatuj, byly zavedeny kvli nedostatku uitel, tj. jako cesta k nutnmu zskn uritho potu kvalifikovanch uitel. Alternativn modely uitelsk ppravy mohou mt formu studia na sten vazek nebo formu tzv. distannho studia (podrobnji: Eurydice, 2002, s. 31).
1.1.1.3 Ti modely ppravy uitel

Jin klasifikace model uitelsk ppravy vychz ze zpsobu nabvn pedagogickch (uitelskch) dovednost a z pojet pedagogick praxe. Navc odr historick pohled na zpsob a filozofii ppravy uitel. Zkladn (nejobecnj) pehled model ppravy uitel uvd ve svm pspvku Hanuov (2005), kter vychz z prce Wallaceho (1994). Jedn se o nsledujc modely:
1. model imitativn, 2. model aplikovan vdy,
3. model reflektivn.
1) Imitativn model Tento model se vyuval zhruba do poloviny 20. stolet. Byl adekvtn pro statickou spolenost, kde se dalo potat pouze s relativn malmi zmnami v oblasti vchovy a vzdlvn. Klovou roli v pprav budoucch uitel hrla npodoba (imitace). 2) Model aplikovan vdy K jeho rozvoji dochzelo v padestch letech 20. stolet. Jet dnes do znan mry petrvv na mnoha univerzitnch pracovitch. Tento model vychz z pedpokladu, e veker problmy praxe mohou bt vyeeny aplikovnm nejnovjch teoretickch poznatk zskanch empirickm vzkumem. Existuje jaksi dlba prce mezi vdcem danho oboru a praktikem pedagogem (uitelem), kter sv problmy nee samostatn, ale ve spoluprci s odbornky, kte maj za kol aktualizovat jeho vdomosti v rmci dan problematiky. Ppadn nespchy uitel jsou pitny nesprvnmu pochopen nebo nesprvn aplikaci vdeckch poznatk. 3) Reflektivn model Reflektivn model pedstavuje v dnen dob respektovan model ppravy uitel, nebo odpovd poadavkm souasn dynamicky se rozvjejc spolenosti a zrychlenmu postupu nrstu vdeckch poznatk. Tento model je zce spjat se jmnem D. A. Schna, autora dnes u klasick monografie The Reflective Practitioner: How Professionals Think in Action z roku 1983. Reflektivn model respektuje jak komplexnost situace, tak kompetence praktikujcho profesionla ili uitele. Pi pohledu na tyto ti modely ppravy uitel (kter se zce v k pedagogick praxi) ns nutn mus napadnout otzka, kter model je z hlediska ppravy na uitelskou profesi nejvhodnj. S tm se poj dal otzka. Co je to dobr, kvalitn, smyslupln i efektivn pedagogick praxe? Takov, kdy student uitelstv pozoruje vzorov uitelv vkon? (viz imitativn model) A v kladen otzek meme dle pokraovat. M pro studenta uitelstv smysl vidt vyuovac hodinu, kter m do vzorov hodiny daleko? Jev se jako optimln takov model pedagogick praxe, kde reln koln prosted pedstavuje laborato, kter slou studujcm k tomu, aby si mohli ovit, zda a do jak mry teoretick poznatky zskan na pedagogick fakult funguj v praxi? (viz model aplikovan vdy). Prvky i vybran aspekty vech t model uitelsk ppravy aplikovan na pedagogickou praxi maj sv opodstatnn, a to s drazem na vudyptomnou reflexi. Vidt vzorovou vyuovac hodinu m pro studenta uitelstv zcela jist svj smysl v ppad, kdy v, jak s ukzkou naloit, tj. nikoli otrocky imitovat prci uitele, ale reflektovat ji s ohledem na svoji vlastn rozvjejc se profesn identitu. Podobn m urit smysl shldnout i nepovedenou vyuovac hodinu, pokud nsleduje jej fundovan rozbor, pojmenovvn toho, co se nepovedlo, pro se to nepovedlo, a pokud je ve doprovzeno hlednm a navrhovnm vlastnch alternativ. Z ve uvedenho plyne jednoduch zvr: kvalitn je takov pedagogick praxe, v rmci kter je u student uitelstv podporovn proces uen. K tomu meme jet dodat, e proces uen je mn zvisl na tom, co studenti uitelstv vid, a vce na tom, jakm zpsobem vidn reflektuj.
Diskutujte podrobnji pozitiva a negativa soubnho a nslednho modelu. Pot si vyhledejte studii P. Urbnka a porovnejte sv zvry se zvry autora. URBNEK, P. Kurikulrn struktura uitelskho studia v nvaznosti na problematiku praktick ppravy. In HAVEL, J.; JANK, T. (ed.) Pedagogick praxe v pregraduln pprav uitel. Brno : MU, 2004, s. 20-28. ISBN 80-210-3884-5. Souvis njak typ pouvanho modelu vzdlvn uitel s tm, pro jakou kolskou rove budouc uitele pipravuje?
1.1.1.4 Pstup k ppravnmu vzdlvn uitel v evropskch zemch Pstup k ppravnmu vzdlvn uitel nich sekundrnch veobecn vzdlvacch
kol je mon v podstat omezit v jednom nebo dvou asovch bodech ppravy. Poet omezen se odvj od toho, zda pprava probh podle soubnho nebo nslednho modelu. V ppad soubnho modelu se o pstupu rozhoduje pouze jednou, tj. na samm zatku studia pi pijmn. V ppad nslednho modelu existuj dva body, kde se rozhoduje o pstupu k uitelskmu studiu. Prvn bod se ve k pstupu k veobecn/oborov vzdlvac fzi ppravy (zpravidla se kryje s nstupem do univerzitnho studia, nikoli do uitelsk ppravy jako takov), druh bod odpovd pstupu k druh fzi (pedagogick pprav) nsledn organizovan ppravy, jej podmnky mohou bt odlin od podmnek pstupu k prvn fzi (Eurydice, 2002, s. 24). Pstup k ppravnmu uitelskmu vzdlvn me bt bu oteven, nebo omezen. V ppad otevenho systmu existuje pouze jedin podmnka pijet ke studiu, a to vysvden o absolvovn vyho sekundrnho vzdlvn (ISCED 3) i jin ekvivalentn osvden. U ppravy, kter je organizovan podle nslednho modelu, je mon oznait systm pstupu za oteven, kdy jedinou podmnkou pijet do fze pedagogick ppravy je kvalifikace dosaen absolvovnm veobecnho/oborovho vzdlvn (zpravidla odpovd dosaen univerzitnho diplomu). V ppad omezenho systmu je pstup k ppravnmu uitelskmu vzdlvn navc jet zvisl (vedle vysvden o absolvovn vy sekundrn koly nebo veobecnho/oborovho vzdlvn) na vsledku vbrovho zen. Vbrov kritria a poet studijnch mst, kter jsou k dispozici, mohou bt stanoveny centrln (na celosttn, pop. regionln rovni), nebo lokln jednotlivmi vzdlvacmi institucemi. Ve vtin evropskch zem je pstup k ppravnmu vzdlvn uitel omezen bez ohledu na model, v rmci kterho se pprava realizuje. Pokud se tk potu uchaze o pijet k uitelsk pprav, existuj podobn statistiky (Eurydice, 2002) pouze v nkolika mlo zemch. Mezi zemmi, kde byly k dispozici pslun daje o potu uchaze a potu pijatch (uitelstv pro veobecn ni sekundrn vzdlvn), byly shledny velk rozdly. Podle daj vztaench k akademickmu roku 2000/2001 (Eurydice, 2002, s. 30) bylo nap. do uitelsk ppravy v Dnsku pijato 91,7 % uchaze. Dvodem je pomrn voln pstup k uitelsk pprav (vbrov zen je zavedeno jen v nkolika vzdlvacch institucch). Pokud se tk zem s omezenm pstupem k uitelsk pprav, byl podl pijatch uchaze pomrn vysok v Maarsku (73,5 %), zatmco v esk republice byl pomrn nzk (26,8 %). 1.1.1.5 Pechod do relnho kolnho prosted Ve vysplch zemch se db na to, aby byl uitel pipraven na pechod do relnho prosted, do profesnho ivota. Toho se dosahuje jednak kvalitn ppravou bhem celho uitelskho studia, jednak opatenmi, kter se v k dlouhodobj pedagogick (uitelsk) praxi a institutu uvdjcho uitele. V nkterch zemch realizuj tzv. zvrenou kvalifikan fzi pi zamstnn, kterou je mon vymezit jako obdob pechodu mezi poten ppravou uitel a jejich vstupem do profesnho ivota jako pln kvalifikovanch uitel. Zpravidla se jedn o zvrenou fzi ppravnho vzdlvn. Tato st vzdlvacho programu bv obyejn povinn a na jej organizaci vtinou spolupracuje vzdlvac instituce, na kter probhala pprava danho uitele (studenta uitelstv). V tomto obdob nemaj jet uitel (studenti uitelstv) plnou kvalifikaci a vtinou jsou povaovni za kandidty uitelstv nebo uitelsk praktikanty. Trv hodn asu v relnm pracovnm prosted koly (nap. na zkladn kole), kde pln velkou st kol, kter je ekaj, a se stanou pln kvalifikovanmi uiteli. Za svou prci jsou placeni. Pracovnk vazek maj vak ve srovnn s kmenovmi uiteli kol ni (zhruba o polovinu), aby mohli plnit i sv ostatn studijn koly, kter tak tvo povinnou soust ppravy (vetn asti na pednkch a seminch). Pln kvalifikovanmi uiteli se stvaj a na konci tto fze, a to po splnn ady hodnotcch kritri. Zvren kvalifikan fze pi zamstnn trv obvykle alespo jeden koln rok (Eurydice, 2002, s. 57-59, 66-68). Institut uvdjcho uitele pat mezi opaten na podporu zanajcch uitel. V esk republice donedvna eily problematiku uvdjcch uitel vyhlky ministerstva kolstv
(. 79/1977 Sb. a . 61/1985 Sb.), kter obsahovaly paragrafy tkajc se uvdn zanajcch uitel (. 79/1977 Sb.), resp. zanajcch pedagogickch pracovnk do praxe (. 61/1985 Sb.). Vyhlka z roku 1985 byla zruena k 1.9.2005 vyhlkou . 317/2005 Sb., kter se ji, bohuel, o uvdn zanajcch uitel, resp. pedagogickch pracovnk nezmiuje. V souasn dob tak nen v platnch prvnch pedpisech stanovena povinnost zavdt funkci uvdjcho uitele. editel koly je podle ustanoven 164, odst. 1, psm. c) kolskho zkona odpovdn za odbornou a pedagogickou rove vzdlvn a kolskch slueb, a je tud na nm, jakm zpsobem se sv zodpovdnosti zhost. editel kol vak vtinou pidluj zanajcm uitelm tzv. uvdjcho uitele a kontinuln tak pokrauj v zaveden praxi, ani by jim to stanovil jako povinnost njak prvn pedpis. Institutu uvdjcho uitele se rovn me nepmo tkat 164, odst. 1, psm. e) kolskho zkona, kde se hovo o tom, e editel koly vytv podmnky pro dal vzdlvn pedagogickch pracovnk. Jeliko prvn rok uitelsk sluby me bt pro zanajcho uitele velmi obtn, sna se veden kol poskytnout tmto ohroenm uitelm podporu ze strany odborn zdatnch a zkuench koleg. Z tohoto dvodu pidluj editel kol zanajcmu uiteli jednoho z koleg, kter je poven mu poskytnout soustavnou pomoc a radu. Dvma hlavnmi cli podprnch opaten zavedench na pomoc zanajcm uitelm s plnou kvalifikac jsou: 1) usnadnn prvnch krok v uitelskm povoln, 2) snen pravdpodobnosti odchodu ze zamstnn na samm jeho potku. V zemch, kter maj propracovanou podprnou soustavu, zavdj na podporu zanajcch uitel opaten dvojho druhu (Eurydice, 2002, s. 73): 1) Podprn opaten speciln koncipovan pro poskytovn rad a pomoci zanajcm uitelm. 2) Povinn kolen bhem prvnho roku v zamstnn. Dlka doby, po kterou se zanajcm uitelm poskytuje podpora, se mezi jednotlivmi zemmi li, obvykle vak trv nejmn jeden (prvn) koln rok. Poet vyuovacch hodin zanajcch uitel je stejn jako u jejich zkuenjch koleg. Zanajc uitel, pokud to situace umouje, nebvaj hned od potku povovni nktermi koly i funkcemi (tdnictv).
1.1.2 TRENDY UITELSKHO VZDLVN

V souasn dob se ve vysplch evropskch zemch vnuje pprav uitel velk pozornost. Systmy a modely uitelsk ppravy jsou vak pomrn rznorod. Velk rozdly existuj zejmna v/ve: typech instituc (pedagogickou ppravu poskytuj pedagogick fakulty univerzit, katedry pedagogiky, neuniverzitn instituce, jednoelov i vceelov instituce), stupni autonomie instituc (sah od psn sttn kontroly a po vysok stupe autonomie), podmnkch pijmn student, organizaci a struktue ppravy (podl oborovch, odbornch a veobecn vzdlvacch pedmt, pomr mezi teori a prax). Rznorodost systm a model uitelsk ppravy je podmnna mnoha faktory. Roli zde hraj jak ekonomick pomry, tak tradice jednotlivch zem. Oboj je spojeno s oekvnm veejnosti, pokud se jedn o vsledky vchovn vzdlvacho psoben. Klovou otzkou je, v em vid vzdlvac systm sv priority. Pes vechna nrodn a regionln specifika psob na kolu a potamo i na uitelskou ppravu faktory, kter maj urit globln charakter. Jedn se zejmna o poteby pracovnho trhu, kter jsou v podstat stejn i podobn ve vech vysplch evropskch zemch, a rovn o do znan mry obdobnou sociln politickou situaci evropsk spolenosti. Tyto faktory spolu se spolenou kulturn tradic a systmem hodnot evropskch zem vystily v mylenku evropsk dimenze ve vzdlvn (Vov, 1997, s. 5-6). Pestoe neexistuje jeden veobecn pijman a respektovan optimln model ppravnho uitelskho vzdlvn, je mon vysledovat urit obecn trendy (smry vvoje).
V souasn dob je mono vysledovat nsledujc tendence, kter se projevuj v pprav uitel (zejmna pro veobecn ni sekundrn vzdlvn) ve vysplch evropskch zemch. Trendy uitelskho vzdlvn:
tercirn rove ppravy, univerzitace (snaha o zaazen uitelskho vzdlvn do rmce univerzit), zaleovn vzkumu do ppravy/vuky (uitelsk pprava zskv charakteristiky typick pro univerzitn studium), uniformizace poskytovn ppravnho vzdlvn (snahy o dosaen vt jednotnosti v uitelsk pprav kontext tohoto sil je vak v jednotlivch zemch odlin: organizace povinnho vzdlvn v jednotn struktue; rozdly ve statusu uitel; autonomie instituc poskytujcch ppravu), prodlouen dlky ppravy (zejmna uitel mateskch a primrnch kol), omezovn (korigovn) potu uchaze pijmanch do uitelsk ppravy, komplexnost pijmacho zen (zohledovn afektivnch a psychomotorickch pedpoklad, motivace a hodnotov orientace uchaze o studium), rostouc otevenost a dynaminost uitelskho vzdlvn, postupn smovn k integrovanmu charakteru vzdlvn uitel, a to jak z hlediska struktury program (pohyb k jednofzovm paralelnm nebo integrovanm modelm studia oproti modelm konsekutivnm), tak z hlediska obsahu studia, vt specializace uitel (pprava uitel sekundrnch kol se orientuje na stle men poet pedmt jednopedmtov i dvoupedmtov aprobace; u uitel primrnch kol dochz ke specializaci na uritou skupinu pedmt), zvdeovn kurikula uitelsk ppravy (zavdn pedmt jako sociologie, psychologie nebo zen, tj. pedmt, kter napomhaj lepmu chpn socilnch sil, kter ovlivuj vuku a pispvaj ke zvyovn profesionln rovn uitel), vcvik uitel v zachzen s informanmi technologiemi (a vyuvn informan a komunikan techniky bhem vyuovn), roziovn vuky pedagogickch vd, metodologie a oborovch didaktik (draz na pedagogickou strnku ppravy), draz na vychovatelskou sloku uitelsk ppravy (problematika sociln patologickch jev ve kolch, zen kovskho chovn, integrace k se specifickmi vzdlvacmi potebami do bn vuky, prce s actvem multikulturnho pvodu), draz na pedagogickou praxi, hledn vyvenosti mezi zvyovnm rovn odbornch znalost a zlepovnm pedagogickch dovednost budoucch uitel, zohledovn evropsk dimenze v obsahu ppravy (draz na vuku jazyk a zapojovn student a jejich uitel do mezinrodnch vmnnch akc), pojmn profesnho rozvoje uitele jako postupnho procesu a vnmn fze pechodu do praxe za zvlt kritickou (organizovn povinn kvalifikan fze na pracoviti), draz na dal vzdlvn uitel.
Pokud se tk ve uvedench trend, je velmi pravdpodobn, e reformy, s nimi lze potat v nadchzejcch letech, se organizan strnky ppravy (jej kvalifikan rovn a dlky) u nedotknou, s vjimkou zmn v organizaci vysokokolskho vzdlvn po spolench prohlench evropskch ministr kolstv v Bologni z ervna 1999 (Na cest k evropskmu prostoru vysokokolskho vzdlvn) a v Praze z kvtna 2001. Na druh stran lze povaovat za tm jist, e se reformy dotknou obsahu ppravy a budou klst draz na osvojen specifickch dovednost. (Eurydice, 2002, s. 81).
? &
Vysvtlete pojem evropsk dimenze ve vzdlvn.
Prostudujte prvn zprvu Eurydice (2002), kter se zabv ppravnm vzdlvnm uitel a opatenmi, kter maj usnadnit jejich pechod do zamstnn. V jakch oblastech ve srovnn s uvdnmi evropskmi trendy zaostv nae ppravn vzdlvn uitel? Jak opaten pomhaj absolventm uitelskho studia usnadnit jejich pechod do uitelskho povoln?
1.1.3 VZNAM A FUNKCE PEDAGOGICK PRAXE V PPRAV BUDOUCCH
UITEL
1.1.3.1 Cle a funkce pedagogick praxe Dleitost pregraduln ppravy uitel a potamo dleitost zaazen pedagogick praxe do systmu ppravy budoucch uitel podtrhuje mj. nsledujc fakt: pravdpodobnost, e zanajc uitel opust sv povoln, je nejvt v prvnch letech jejich kariry. To je tak dvodem, pro dnes ada odbornk zdrazuje, e by si kandidti uitelstv mli osvojit praktick pedagogick dovednosti ve vt me ne doposud u bhem ppravnho vzdlvn (Eurydice, 2002, s. XXI). Pestoe je pedagogick praxe veobecn povaovna za nedlnou soust pregraduln uitelsk ppravy, v realit vednho ivota nen jej postaven na pedagogickch fakultch a dalch fakultch vzdlvajc budouc uitele takov, jak by si zaslouila. Tato situace m adu pin, z nich tyi vystupuj jako hlavn: 1) obasn nepropracovanost a teoretick neujasnnost pojet a model pedagogickch prax, 2) organizan nronost, 3) finann nronost, 4) mal asov dotace pro pedagogick praxe. Navzdory faktu, e se znovu a znovu objevuj snahy upozaovat pedagogickou praxi, je v odborn pedagogick literatue dostatek argument pro tvrzen, e pedagogick praxe je nezbytnm prvkem uitelskho studia. O dleitosti, kterou pikldaj odbornci pedagogick praxi v pprav budoucch uitel, svd mj. nzor. J. Solfronka (1997), podle nho by stlo za to se zamyslet nad tm, zda bychom nemli uvaovat o samostatn pedagogick discipln, kter by se zabvala problematikou pedagogick praxe. Autor sm navrhuje pro tento samostatn obor pedagogiky pracovn nzev praxeologie i pedagogick praxeologie. Dovednosti k vkonu profese nabvan vlastnmi zkuenostmi (praktickou innost) mus zskvat stejn tak zednk, instalatr a automechanik jako lka nebo uitel. Nebo si snad nkdo dovede pedstavit lkae, kter se chyst operovat pacienta bez toho, e by si urit lkask kony vyzkouel bhem praktickch cvien a pod superviz zkuenho chirurga? Meme uzavt konstatovnm, e pedagogick praxe tvo soust praktick ppravy uitel (pop. vychovatel) na pedagogickch fakultch a dalch fakultch vzdlvajcch uitele. Jej nezbytnost v rmci ppravy na budouc uitelsk povoln vyplv ji z cl a funkc pedagogick praxe. Cle pedagogick praxe (Prcha, Walterov, Mare, s. 156):
a. spojovat teorii a praxi vech sloek vysokokolsk ppravy, b. uvst studenta (budoucho uitele) do podmnek relnho kolnho prosted, c. zacviit studenta (budoucho uitele) v innostech uitelsk profese.
Funkce pedagogick praxe:

motivan, postojov transforman (mnit postoj studenta v postoj uitele; bhem praxe probh proces formovn zkladnch profesionlnch dovednost a nvyk), reflektivn (clem je vst studenty k sebereflexi a sebehodnocen), syntetick (praxe umouje syntzu znalost zskanch v ostatnch studijnch pedmtech), orientan (orientovat se ve kolnm ivot, v pedagogickch situacch, seznmen se s chodem koly, s organizac vuky, se kolskou legislativou, vzdlvacmi programy pmo v praxi), integran (spojovn teorie a praxe sloek vysokokolsk ppravy), aplikan (pedagogick praxe jako aplikace pedagogick teorie; student m monost vyut a ovit si sv teoretick poznatky, vdomosti a dovednosti zskan pi studiu na vysok kole; praxe poskytuje monost k upevnn zskanch vdomost), diagnostick (student diagnostikuje sm sebe, sv siln a slab strnky plus ukazuje fakultnm uitelm i uitelm z fakulty, jak je na tom student v uritch oblastech), poznvac (poznn vkovch zvltnost k, odhalen problm, kter na ky dolhaj).
1.1.3.2 Poadovan vlastnosti modelu pedagogick praxe

Na modely pedagogick praxe jsou kladeny urit poadavky. V odborn literatue se k zkladnm vlastnostem modelu pedagogick praxe ad gradace, integrace, komplexnost a dynamika (Urbnek, 1997, 2004). Ve strunosti se pokusme tyto tyi poadavky ble specifikovat. Poadovan vlastnosti modelu pedagogick praxe:
1) gradace (postupn a systematick poznvn kolnho ternu studentem, a to od irch a obecnjch pohled ke konkrtnm a zvltnm innostem i naopak), 2) integrace (asov a obsahov spojen a nvaznost i propojen teoretickch discipln s pedmty praxe asto se jedn o organizan problm, tj. o koordinaci personlnch, asovch a rozvrhovch podmnek), 3) komplexnost (praxe na kolch nen zamena pouze na jednu strnku profese, ale sna se postihnout zkladn strnky uitelsk profese, tj. nejen nap. aspekty didaktick, ale i aspekty sociln, etick, komunikan, organizan), 4) dynamika/dynamick strnka praktickch aktivit (od vstupu na fakultu a po odchod z fakulty se postupn formuje uitel; kurzy jsou orientovny tak, aby tak studenty pipravovaly na praxi).
Analyzujte dsledky strukturace uitelskho vzdlvn pro praktickou ppravu, tj. ve vztahu k poadovanm vlastnostem modelu pedagogick praxe.
1.1.4 MODELY ZALENN PEDAGOGICK PREGRADULN PPRAVY UITEL
PRAXE
DO
KONCEPCE
Model praktick ppravy se odvj od celkov koncepce vzdlvn uitel. Jak uvd Urbnek (1997, s. 16-17), obecn lze z hlediska asovho soubhu teoretick a praktick sloky ppravy uitele uvaovat o tech zkladnch typech ppravy. V zsad mohou nastat 3 situace.
A. praxe pedchz teorii, B. praxe nsleduje po teorii,
C. praxe se s teori proln. Prvn dva modely (A a B) nejsou zcela bn, avak s jejich prvky se meme nap. setkat u dlkovch forem studia (A) i u nkterch model uitelsk ppravy v zahrani - Probejahr, Refendariat (B). V oblasti ppravy uitel je v ad zem, podobn jako u ns, nejobvyklejm modelem varianta C. Pedpokld zastoupen obou sloek, tj. teorie a praxe u v pregradulnm studiu. Vhodou asovho soubhu teoretick a praktick sloky ppravy je pedevm monost jejich propojen bhem studia. 1.1.4.1 Modely pedagogickch prax v esk republice Pestoe obecn plat, co pedagogick fakulta (i fakulta vzdlvajc budouc uitele), to jin model pedagogick praxe, bylo v prbhu poslednch let vytvoeno nkolik vrazn specifickch model pedagogickch prax. Namtkou meme zmnit nsledujc. klinick semestr na Univerzit Karlov v Praze Pedagogick fakult, klinick rok na Univerzit Pardubice Filozofick fakult, nov model pedagogick praxe na Univerzit Karlov v Praze Pedagogick fakult, asistentsk praxe na Jihoesk univerzit v eskch Budjovicch Pedagogick fakult, nepovinn praktikantsk praxe na Masarykov univerzit v Brn.
V nsledujc sti strun pedstavme (popeme) ti - svm zpsobem ojedinl -
modely pedagogick praxe. Spolenm jmenovatelem vech t model je skutenost, e kladou velk draz na pedagogicko psychologickou praxi. Ojedinlost zde spov prv v tom, e se nejedn jenom o tzv. souvislou pedagogickou praxi, tj. ppad, kdy studenti pedagogickch fakult i fakult pipravujcch budouc uitele nastupuj do zkladnch a stednch kol, aby zde po dobu nap. 14 dn vyuovali svmu pedmtu. V ppad tzv. klinickho semestru (KLSu) se dokonce jedn o pedagogickou psychologickou praxi, kter asov pedchz souvisl (oborov didaktick) praxi. V ppad tzv. Klinickho roku a v ppad projektu, kter navrhl a ovil tm pracovnk Univerzity Karlovy v Praze Pedagogick fakulty, se pak jedn o integraci pedagogicko psychologick a oborov didaktick (souvisl) praxe. Z ve uveden trojice se svm zpsobem vymyk nov model pedagogick praxe na Univerzit Karlov v Praze Pedagogick fakult, a to pinejmenm ze dvou dvod. Za prv, jet nebyl realizovn (pokud bude tento projekt fakultou pijat, jeho realizace by zapoala v akademickm roce 2009/2010). Za druh, model je nastaven pro strukturovan studium, konkrtn pro navazujc magistersk studium. 1.1.4.2 Klinick semestr (KLS) na PedF UK v Praze Systm pedagogickch prax v dobhajcm (starm) ptiletm nedlenm magisterskm studijnm programu Uitelstv veobecn vzdlvacch pedmt (dle jen VVP) pro Z a S" je na Univerzit Karlov v Praze Pedagogick fakult tvoen temi moduly: 1) Pedagogicko psychologick praxe: je organizovan katedrou koln a sociln pedagogiky a
tk se vech studijnch obor VVP; je zaazena do 3. ronku studia v rozsahu 6 tdn (78 hodin strvench innost na Z).
2) Souvisl pedagogick praxe na Z: probh pod garanc jednotlivch oborovch kateder, a to

v letnm semestru 4. ronku v obou studovanch oborech (aprobacch) po dobu 4 tdn (2 tdny pro kad obor). Souvisl pedagogick praxe na S: probh pod garanc jednotlivch oborovch kateder, a to v zimnm semestru 5. ronku v obou studovanch oborech (aprobacch) po dobu 4 tdn (2 tdny pro kad obor).
Pedagogicko-psychologick praxe (viz bod . 1) je soust tzv. klinickho semestru (KLSu), specifickho modelu pedagogick praxe, kter na Univerzit Karlov v Praze Pedagogick fakult funguje od akademickho roku 1992/1993. Klinick pedagogicko - psychologick modul (KLS) pedchz oborov (didaktick) praxi. Jeho pojet vychz z pedpokladu, e jet pedtm ne se studenti zam na rozvoj didaktickch dovednost, mli by se dkladn seznmit se kolou jako celkem, jej organizac, atmosfrou, socilnmi vztahy, zpsobem zen, s rol k a uitel a jejich vzjemnou interakc, s klimatem ve tdch, s prevenc a eenm nekzn, s prac poradenskch sloek uvnit koly (vchovn poradce, koln psycholog, metodik prevence) nebo se zpsoby a obsahem komunikace s rodii i zkonnmi zstupci k. Z tohoto dvodu je tak pedagogick praxe zaazena do ptho semestru ped praxi didaktickou. Na zklad tohoto poznn se nabz studentm monost pochopit, jak ve jmenovan oblasti ovlivuj vchovn vzdlvac prci koly a jej vsledky. Tak se mj. pedchz ponkud zkreslen pedstav ady student o uitelsk profesi, kterou si asto zuuj pouze na problmy souvisejc s uivem a metodami. Studentm je teba v rmci pedagogick praxe poskytnout dostaten prostor pro zskvn prvnch zkuenost a vytven zkladnch dovednost v oblasti diagnostiky, hodnocen, komunikace, organizace a zen vzdlvacho prosted. Souasn je vak nutn umonit studentm, aby pro tuto svou innost zskali nezbytn teoretick vchodiska. Takto pojman praxe je pleitost k tomu, aby studenti doli na zklad sebereflexe k poznn, jak je jejich vlastn pojet uitelsk profese, kter oblasti uitelsk profese pat k jejich silnm strnkm a kter naopak k slabm strnkm, je by mli v dalm studiu clevdom a systematicky rozvjet. Klinick semestr sestv z nsledujcch st (discipln):
pednky ze koln pedagogiky a koln psychologie, oboj v rozsahu 1/0 (pednka/semin) ukonen spolenou zkoukou, integrovan semine v rozsahu 0/2 ukonen zpotem (ve vuce jedn skupiny student se stdaj podle dohodnutho programu pedagog a psycholog, nkter semine vedou pedagog s psychologem spolen) - semine jednak pipravuj studenty na koly, kter je ekaj bhem praxe na kole, jednak jsou zameny na reflexi a sebereflexi vztaenou k praxi na kole, vetn vcviku student v oblasti reflexivnch dovednost. Integrovan semine umouj studentm chpat souvislosti mezi teoretickmi vchodisky, kter jsou prezentovny v rmci teoretickch discipln, a prax, je je realizovna ve kolch. Vedou studenty k pochopen, e v realit kolnho ivota prakticky neexistuj izolovan problmy pedagogick nebo psychologick, ale e jsou v jednotlivch vchovn - vzdlvacch situacch zpravidla integrovny oba aspekty. pedagogicko-psychologick praxe v rozsahu 78 hodin za semestr ukonen klasifikovanm zpotem (skupinu student, kte navtvuj po dobu 6 tdn zkladn kolu, m na starosti pedagog pracovnk katedry pedagogiky; kad tden pobvaj studenti na kole zhruba 13 hodin) - praxe je zamena na utven a rozvjen vybranch profesnch dovednost.
Bhem pobytu na kolch v rmci pedagogick praxe pln studenti (jednak samostatn, jednak pod vedenm fakultnch uitel ze zkladnch kol a pedagog z fakulty) koly, kter se tkaj t skupin dovednost: a) diagnostickch, b) komunikanch, c) projeknch, dcch a organizanch. Dokladem o realizaci dohodnutch aktivit je pedagogick denk, kter je zrove jednm z podklad pro klasifikovan zpoet.
& SOLFRONK, J.; MOJOV, J.; MARINKOV, H. Projekt klinickho semestru. Pedagogika, 1993,
ro. 43, . 3, s. 321-332. ISSN 0031-3815.
1.1.4.3 Klinick rok specifick model dlouhodob pedagogick praxe na FFUP v Pardubicch Klinick rok je integrln soust studijnho programu Uitelstv pro zkladn koly jednooborovho studia Uitelstv anglickho jazyka (magistersk ptilet program), coby paralelnho, nestrukturovanho modelu studia. Tento specifick model asistentsk pedagogick praxe je ji nkolik let realizovn na Fakult humanitnch studi, resp. Filozofick fakult Univerzity Pardubice. Akademick rok 2001/2002 byl prvnm rokem realizace studijnho oboru v nov podob, tj. s klinickm rokem. Klinick rok je stednm bodem inovativnho modelu pedagogick praxe (inovativn model je slokou profesn pregraduln uitelsk ppravy). Nov model sleduje 2 zkladn cle: 1) Zohlednit potebu vznamnho naven pmho kontaktu student uitelstv s prax, jako i zvit efektivitu proces uen se uit, a to bez zven finannch a materilnch nklad pro vechny zastnn. 2) Doshnout lepho propojen vysok koly a zkladnch kol. Rozloen pedagogick praxe v rmci programu Uitelstv anglickho jazyka Nsledujc tabulka ukazuje, jak je rozloen pedagogick praxe v rmci programu Uitelstv anglickho jazyka (Pov, ern, 2006, s. 9).
rok/forma studia 1. prezenn 2. prezenn 3. prezenn rozloen pedagogick praxe a integrovan studijn pedmty Pedagogick praxe I virtuln kola (pozorovn a nsledn reflektivn semine v rmci studijnch pedmt Obecn didaktika I, Lingvodidaktika I) Mikrovyuovn soust studijnch pedmt Obecn didaktika II a Lingvodidaktika II Pedagogick praxe II (2 tdny) Studijn pedmt Pprava na klinick rok KLINICK ROK
4. prezenn
5. prezenn
Studijn pedmt Reflektivn didaktick semin
Popis modelu Z hlediska pojet pedagogick praxe zahrnuje model ti fze: (1) ppravnou, (2) realizan, (3) reflektivn (Pov, ern, 2006, s. 9 - 10): 1) Ppravn fze Zan ve druhm ronku Pedagogickou prax I (virtuln kola). Tato praxe je zamena na pozorovn proces uen a vyuovn anglickho jazyka ve koln td. Za tmto elem byla vybudovna videotka, kter obsahuje videozznamy 8 vyuovacch jednotek a strukturovan zznamov (pozorovac) archy. Kad student realizuje sv pozorovn individuln. Po tto innosti nsleduj spolen analzy (reflexe), kter jsou soust integrovanch kurz (studijnch pedmt) didaktiky a lingvodidaktiky. Clem je vytvoit podmnky k postupnmu pechodu z role studenta k roli uitele a vst studenty k pemlen o vlastnch pedstavch a oekvnch, kter jsou spojeny s profes uitele. Ve tetm ronku ZS (zimnho semestru) nsleduje tzv. mikrovyuovn, tj. krtk samostatn vstupy student v rolch uitele. Mikrovyuovn, kter probh v rmci kurz (pedmt) Obecn didaktika II a Lingvodidaktika II, je ppravou na dvoutdenn pedagogickou praxi (Pedagogick praxe II). Praxe se orientuje na zskvn prvnch profesnch zkuenost v relnch procesech uen a vyuovn anglickho jazyka ve koln td. Pedagogick praxe II tvo pechodn mstek mezi studijnmi kurzy Lingvodidaktika II a Lingvodidaktika III. Reflektovn tto pedagogick praxe je orientovno smrem k potebm klinickho roku. Vedle ve uvedench aktivit (kurz a innost) vichni studenti povinn absolvuj studijn kurz Pprava na klinick rok. V rmci tohoto kurzu se seznamuj s obsahem a organizac tto rok trvaj praxe. 2) Realizan fze Klinick rok je realizovn jako specifick forma studia. Studenti neperuuj studium na vysok kole, ale zstvaj nadle v prezennm studiu. Pro poteby absolvovn pedagogick praxe jsou pidleni ke kolm, piem maj monost si zvolit (navrhnout) zkladn kolu, kde budou vykonvat ron pedagogickou praxi. Pokud zkladn kola s prax studenta souhlas, je zaazen student eeno jako asistentsk. Vyuovac a dal povinnosti pln student ve spoluprci s mentorem (uvdjcm uitelem ze zkladn koly). Krom vyuovn studenti v rmci tto praxe pracuj na mench vzkumnch projektech, m si osvojuj reflektivn strategie a techniky. Studenti spolupracuj na svch projektech na zklad on-line komunikace a prezentuj sv projekty v rmci semin na fakult (jedn se piblin o 3 semine za semestr, resp. pololet). Samozejm je prbn studium pedepsan odborn literatury. 3) Reflektivn fze Po absolvovn klinickho roku se studenti vracej na vysokou kolu a pokrauj ve svm studiu klasickou prezenn formou. V jejich studijnm programu je dle kladen draz na reflexi zkuenost z klinickho roku v rmci vech studijnch pedmt. Na klinick rok potom pmo navazuje povinn kurz Reflektivn didaktick semin. Studenti vystupuj po dobu jednoho kolnho roku v roli asistent tzv. mentor, tj. fakultnch uitel (student je asistentem mentora, tj. asistentem fakultnho uitele). Student je tak v rmci klinickho roku veden dvma supervizory fakultnm uitelem, tj. uitelem ze zkladn koly (mentorem) a univerzitnm uitelem, tj. uitelem z fakulty (tutorem). Zatmco mentor vystupuje v podstat v roli uvdjcho uitele (vetn plnovn programu a koordinace innost asistenta), jakhosi prvodce studenta budoucho uitele na cest k profesnmu rstu, tutor (krom spoluprce s konkrtn zkladn kolou, mentorem i administrativnm zajitnm projektu klinickho roku) konzultuje se studentem prbh pedagogick praxe, zadv mu koly, doporuuje relevantn odbornou literaturu, organizuje semine na fakult, kde studenti prezentuj sv projekty (vypracovan koly), tj. napomh procesm profesnho uen podle individulnch poteb studenta.
Student (asistent) reln trv na zkladn kole cel jeden koln rok (od ppravnho tdne v srpnu do konce ervna), a to minimln po tyi pln pracovn dny v kadm tdnu (zbvajc den je vylenn pro plnn kol zadanch fakultou, resp. tutorem). Projekt klinick rok je ze strany univerzity legislativn oeten. Pokud zkladn kola souhlas s pijetm studenta na ron asistentskou praxi, dochz k podpisu Smlouvy o pedagogick praxi a spoluprci mezi pslunou kolou a univerzitou. Student pak podepisuje univerzit dokument Rozhodnut o pidlen studenta ke kole za elem pedagogick praxe, m se mj. zavazuje k plnn uritch povinnost vi univerzit i pslun zkladn kole. Pestoe se v ppad klinickho roku jedn pedevm o praxi didaktickou (vyuovn anglickho jazyka), nezahrnuj aktivity studenta (asistenta) pouze innosti ve td, ale i mimo koln tdu (pprava pomcek, sout a projekt, pomoc mentorovi s administrativou, podlen se na innosti knihovny). Krom innost zce vzanch na pedmt (anglick jazyk) se studenti (asistenti) tak zamuj na uitelsk (profesn) dovednosti tkajc se oblasti zen tdy (vytven prosted podporujcho procesy uen k, prevence a een kzeskch problm), diagnostickch dovednost (schopnost rozpoznat piny konflikt mezi ky), profesnch uitelskch znalost (pedagogicko psychologick znalosti a jejich vyuvn v praxi) i pedagogick komunikace. Zkladnm clem klinickho roku je podle Pov (2006, s. 108) optimalizovat objektivn determinanty proces profesnho rozvoje student uitelstv, tj. pedevm poskytnout as, klinickou zkuenost a vcezdrojovou podporu tchto proces. K vedlejm clm pat nap. zk kontakt vysok koly (univerzity) a zkladnch kol, profesn rozvoj mentor a monost navzn spoluprce mezi nimi, v optimlnm ppad dokonce i vliv ptomnosti studenta (asistenta) na kulturu koly.
Prostudujte si pruku Pro mentory projektu klinick rok (2006) a zjistte: Jak typy intervenc do proces profesnho uen studenta (asistenta) me mentor pouvat? V em spov prce tutora v rmci klinickho roku? Jak konkrtn koly pln student (asistent) bhem pedagogick praxe na zkladn kole?
1.1.4.4 Nov model pedagogick praxe na Univerzit Karlov v Praze Pedagogick fakult Piblen tohoto modelu sestv ze dvou st. Za prv, popeme obecnj podobu tohoto modelu tak, jak je uvedena v akreditanch spisech. Za druh, zmnme se o projektu (grantu), jeho clem bylo konkretizovat obecnj podobu akreditanho modelu. Od akademickho roku 2009/2010 bude na PedF UK v Praze zahjen nov model pedagogick praxe. Jeho finln podoba se bude odvjet jak od finannch monost fakulty, tak od organizan strnky vci. Pijet celofakultnho modelu pedagogick praxe pak v konenm dsledku zvis na rozhodnut veden fakulty. V rmci grantovho projektu JPD 3 (ESF) byl navren a experimentln oven model, jeho specifikem je propojen pedagogick, psychologick a oborov didaktick praxe v prbhu jednoho semestru navazujcho magisterskho studia. 1) Pedagogick praxe na Univerzit Karlov v Praze Pedagogick fakult a jej podoba v akreditovanm strukturovanm studiu V tto sti se pokusme nastnit podobu (nov) pedagogick praxe, tj. pokusme se ji piblit tak, jak je bu popsna v akreditanch spisech, nebo jak ji funguje jej soust v rmci bakalskho studia (motivan praxe). V rmci bakalskho studia studenti 2. ronku (zimn semestr - dle ZS nebo letn semestr dle LS) absolvuj tzv. motivan praxi (rozsah 2 tdny) ve kolch a kolskch zazench. Motivan praxe probh na Univerzit Karlov v Praze Pedagogick fakult od ZS akademickho roku 2007/2008. Pi jejm koncipovn jsme vychzeli z mylenky, e vzhledem k tomu, e se studenti v prbhu bakalskho studia mohou rozhodovat, zda ukon studium bakalskou zkoukou, nebo budou pokraovat v nslednm magisterskm studiu uitelskho
zamen, mli by mt monost seznmit se postupn v rmci motivan praxe formou spolench nebo individulnch nslech s relnmi podmnkami vech zkladnch profes, pro kter budou v prbhu studia pipravovni. Praxe proto probh nejen ve kolch rznho typu, ale i ve kolskch zazench, ppadn jinch institucch, v nich by se studenti mohli v budoucnu profesn uplatnit. V prbhu praxe se studenti seznamuj s provozem tchto zazen, u se analyzovat a hodnotit vnitn a vnj faktory, kter ovlivuj jejich innost. U se kriticky nahlet na realizovan innosti, analyzovat jejich prbh a vsledky a objevovat ty prvky, kter vedou k pozitivnmu profesnmu rstu a kter by se mohly stt vchodiskem pro utven jejich pojet budouc profese. V rmci magisterskho studia maj studenti 1. ronku bhem LS (ponaje akademickm rokem 2009/2010) absolvovat pedagogicko psychologickou praxi (2 tdny za semestr) ve kolch, pedagogickou reflexi pedagogick praxe (rozsah 13 hodin semin za semestr) a psychologickou reflexi pedagogick praxe (rozsah 13 hodin semin za semestr). Spojen praxe s pedagogickou a psychologickou reflex svm zpsobem nahrazuje dvj klinick semestr (KLS). Pojet pedagogicko-psychologick praxe, kter je soust pedagogicko-psychologick sti ppravy, a jej asov zaazen vychz z pedpokladu, e dve ne se studenti zam pedevm na rozvoj didaktickch dovednost ve vybranm studijnm oboru, mli by mt monost dkladn se seznmit se kolu jako celkem, jej atmosfrou, socilnmi vztahy, zpsobem zen, s rol k a uitel a jejich vzjemnou interakc a komunikac. Na zklad tohoto poznn maj studenti monost pochopit, jak ve uveden oblasti ovlivuj vchovn vzdlvac prci koly a jej vsledky. Teoretickmi vchodisky jsou poznatky zskan ve vuce pedchozch pedagogickch a psychologickch discipln, pedevm vak pi vuce obecn didaktiky. Dleitou soust pedagogick praxe je veden student k sebepojet a sebereflexi ve vztahu k uitelsk profesi. Praxe je zce provzna s obsahovm zamenm kurz Pedagogick reflexe pedagogick praxe a Psychologick reflexe pedagogick praxe. Bhem 1. ronku LS (ponaje akademickm rokem 2009/2010) studenti absolvuj rovn tzv. souvislou pedagogickou praxi na zkladn kole, a to v rozsahu 2 tdny pro kad pedmt z dvouoborov kombinace (celkov rozsah 4 tdny). Jedn se o praxi pmo zamenou na aproban pedmty (tzv. oborov didaktick praxe). Bhem 2. ronku ZS (ponaje akademickm rokem 2010/2011) studenti absolvuj souvislou pedagogickou praxi, tentokrt na stedn kole, a to v rozsahu 2 tdny pro kad pedmt z dvouoborov kombinace (celkov rozsah 4 tdny). Jedn se opt o praxi pmo zamenou na aproban pedmty (tzv. oborov didaktick praxe). Na pedagogickou praxi (tj. praxi pedagogicko psychologickou) a oborov didaktickou praxi (tj. souvislou pedagogickou praxi) jsou napojeny dal kurzy, kter praxi bu tsn pedchzej (pedagogick a koln psychologie - 1. ronk ZS), nebo s n zrove probhaj (koln pedagogika 1. ronk LS). Didaktick reflexe oborov didaktick praxe bude probhat v rmci semin z oborovch didaktik. 2) Nvrh novho obsahovho a organizanho modelu pedagogick praxe Pestoe nov model pedagogick praxe nael u svou zkladn i obecnou podobu v akreditanch spisech, bylo poteba tuto rmcovou (obrysovou) podobu konkretizovat, tj. urit obsah pedagogick praxe, vzjemn propojit jej prvky, detailn promyslet jej vazbu na ostatn kurzy (pedmty), stanovit kritria jejho hodnocen, sestavit fungujc a efektivn organizan model pedagogick praxe. Z tohoto dvodu byl tak realizovn projekt, jeho clem bylo navrhnout a ovit nov organizan a obsahov model pedagogick praxe student, kter se tk student uitelstv veobecn vzdlvacch pedmt pro 2. a 3. stupe kol. Dl cle (koly) projektu:
vytvoit koncepci obsahovho a metodickho zamen a organizanho zajitn
pedagogick praxe a souvisejcch kurz, integrovat pstupy vzdlavatel budoucch uitel (tj. pedagog, psycholog a oborovch didaktik z fakulty a uitel fakultnch kol), ovit koncepci na vybranm vzorku student ve dvou semestrech, analyzovat faktory, kter jak pozitivn, tak negativn ovlivuj tuto koncepci, navrhnout opaten udritelnosti po skonen projektu.
een projektu bylo urovno nsledujcmi prioritami: a) aktuln trendy vzdlvn uitel v Evrop, b) multidisciplinarita, c) tmov prce, d) partnerstv mezi fakultou a zkladnmi kolami. Vchodiska projektu (modelu):
dn program pregraduln ppravy uitel neme vybavit studenty konenm (hotovm) repertorem vdomost a dovednost, kter v sob zahrnou vechny mon eventuality a neoekvan situace jejich prce. dn program uitelskho vzdlvn neme pokrt komplexnost uitelsk profese. Inenrsky pojat pprava, kter zcela zajist osvojen pedepsanho souboru vdomost a dovednost, je iluz. Pedagogick praxe nen izolovanm prvkem v rmci ppravy budoucch uitel. Hlavnm kolem pregraduln vysokokolsk (univerzitn) ppravy je zaloen schopnosti reflexe profesnch praktik. Smysl pedagogick ppravy nespov pouze v tom nauit studenty aplikovat teorii v jejich praktick innosti, ale tak (zrove) rozvjet a kultivovat jejich pedagogick mylen. Zvznamnn praxe nespov pouze v nrocch na kvantitu (rozsah praxe), ale zejmna v kvalitativn revizi pojet prax. Pedagogick praxe je vzvou a pleitost pro spojovn teorie a praxe.
Teoreticky jsme vychzeli z modelu reflektivnho praktika a zkuenostnho uen (Schn 1983; Kolb 1984), vetn novch studi a zkuenost s tzv. realistickm pstupem k uitelskmu vzdlvn (Korthagen, 2001). Tak jsme se snaili zohlednit inovativn zkuenosti z ppravnho vzdlvn uitel v R (Solfronk, Mojov, Marinkov, 1993; Pov, 2005) a aktuln evropsk trendy (The Teaching Profession in Europe, 2004). Nov koncepce pedagogick praxe je zaloena na integraci pedagogicko-psychologickch discipln, oborovch didaktik a pedagogicko-psychologick a oborov didaktick praxe. Pnos projektu:
propojen pedagogiky, psychologie a didaktiky (obecn i oborov), spoluprce uitel z fakulty: spoluprce rznch kateder, spoluprce pedagog a psycholog, spoluprce oborovch didaktik, spoluprce pedagog a psycholog s oborovmi didaktiky, zohledovn pedchzejcch kurz pro ely pedagogick praxe, nvaznost na ji absolvovan kurzy, minimalizovn pekrvajcch se tmat z pedagogiky a psychologie, draz na supervizi pedagogick praxe, uplatovn netradinch reflektivnch metod a technik reflektivn bilance, dkladn evaluace projektu (vetn pizvn zahraninho evalutora) mnoho subjekt zapojench do hodnocen projektu a vkonu student, realizace skupinovho evaluanho rozhovoru se studujcmi, ptomnost pedagog, psycholog a oborovch didaktik na kolch, poizovn videozznam a jejich analza
Zkuenosti vysokch kol ukazuj, e realizace uitelsk ppravy, vetn pedagogick praxe, v rmci strukturovanho studia nen bez problm. Jako nezbytn se jev komplexn pstup k pedagogickm praxm. K smyslupln a ivotaschopn (udriteln) koncepci pedagogick praxe je teba provst dkladnou analzu podmnek a navrhnout vhodn nstroje
a zpsoby hodnocen pedagogick praxe. V ppad, e se poda objektivizovat evaluan kritria pedagogick praxe, lze uvaovat o zahrnut vsledk hodnocen pedagogickch prax do celkovho vstupnho hodnocen student, tj. do sttnch zvrench zkouek.
Shrnut
Vzdln je vznamnm faktorem ekonomickho rstu, innm prostedkem boje proti nezamstnanosti, proti socilnm nerovnostem, exkluzi i znevhodovn uritch socilnch skupin. Vede k vy kvalit ivota, ke zdravjmu ivotnmu stylu, vt spokojenosti, funguje jako nstroj prevence sociln patologickch jev. Vznam vzdln a vzdlvn neustle roste. Spolu s tm se tak zvyuj nroky na ppravu uitel. V souasn dob se v rmci pregradulnho vzdlvn uitel uplatuj dva zkladn modely ppravy uitel. Teoretick a praktick pedagogick pprava me zat hned od zatku tercirnho studia, a tud souasn (soubn) s veobecnou/oborovou ppravou (soubn model), nebo me zat jako samostatn druh fze ppravy, kter me zahrnovat jet njak kurzy veobecnho/oborovho vzdlvn (nsledn model). V zsad plat, e tam, kde je ppravn vzdlvn k vyuovn na nich sekundrnch veobecn vzdlvacch kolch organizovno podle soubnho modelu, je doba vyhrazen pedagogick pprav vtinou del ne v ostatnch zemch (Eurydice, s. 24). V souasn dob dochz k velkmu zsahu do pregraduln ppravy uitel, kter spov ve strukturovn studia na st bakalskou a navazujc st magisterskou. Tato zmna s sebou nese nezanedbateln rizika. Strukturace se dotk i soubhu oborov a pedagogick ppravy. Nezbytnou soust ppravnho vzdlvn je pedagogick praxe. Ta nabv mj. na vznamu v souvislosti s astm odchodem zanajcch uitel ze kol, nebo tito nejsou bhem ppravnho vzdlvn v dostaten me vybavovni praktickmi pedagogickmi dovednostmi, kter by jim umonily bez vtch obt pracovat v relnm prosted kol.
&
Doporuen literatura
HANUOV, S. Reflexe v pedagogick praxi v rmci pregraduln ppravy uitel anglickho jazyka. In JANK, T.; HAVEL, J. (ed.) Pedagogick praxe a profesn rozvoj student. Sbornk z mezinrodnho pracovnho semine konanho dne 9. prosince 2005 na Pedagogick fakult MU v Brn. Brno : MU, 2005, s. 96-100. ISBN 80-210-3884-5. HAVELKA, P. Zkuenosti z asistentsk praxe student uitelstv pro 2. stupe Z. In VEC, V. (ed.) Profesn rst uitele. Sbornk pspvk z 10. konference PdS. Brno : Konvoj, 2002, s. 193-196. ISBN 80-7302-039-4. Klov tmata vzdlvn v Evrop. Svazek 3. Eurydice, 2002. ISBN 2-87116-341-3. KOLB, D. A. Experiential learning: experience as the source of learning and development. New Jersey: Prentice-Hall, 1984. KORTHAGEN, F. Linking practice and theory. The pedagogy of realistic teacher education. Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum Associates, 2001. ISBN 0-8058-3981-X. MACHALOV, M. Praktikant pomocnk uitele. In Teorie v pedagogick praxi, praxe v pedagogick teorii v uitelskm studiu. Sbornk pspvk z celosttnho semine, lapanice u Brna. Brno : Paido, 1995, s. 171-173. POV, M. Klinick rok: procesy profesnho rozvoje student uitelstv a jejich podpora. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2005. ISBN 80-7194-744-X. POV, M.; ERN, M. Pro mentory projektu klinick rok. Pardubice : FFUP, 2006. ISBN 80-7194-854-3. PRCHA, J.; WALTEROV, E.; MARE, J. Pedagogick slovnk. Praha : Portl, 2003. ISBN 80-7178-772-8. SCHN, D.A. The Reflective Practitioner: How Professionals Think in Action. London : Temple Smith, 1983. SOLFRONK, J., MOJOV, J., MARINKOV, H. (1993) Projekt klinickho semestru. Pedagogika, ro. 43, 1993, . 3, s. 321-332. ISSN 3330-3815. SOLFRONK, J. (ed.) Pedagogick praxe nebo pedagogick praxeologie? In Pedagogick praxe praxeologie. Sbornk pspvk z konference o praxi na PedF UK v Praze dne 4. - 5.11. 1996. Praha : PedF UK v Praze, 1997, s. 7-12. ISBN 80-86039-15-3.
Spolen prohlen ministr kolstv evropskch stt na setkn v Boloni dne 19. ervna 1999 (Bolosk deklarace). The Teaching Profession in Europe (2004). Profile, trends and concerns. Report IV. Keeping teaching attractive for the 21st century. General lower secondary education. Brussels: Eurydice. ISBN 2-87116-373-1. Uen je skryt bohatstv. Zprva Mezinrodn komise UNESCO Vzdlvn pro 21. stolet. Praha : IV, 1997. URBNEK, P. K modelm praktick ppravy studia uitelstv. In Pedagogick praxe pedagogick praxeologie. Sbornk pspvk z konference o praxi na PedF UK v Praze dne 4. 5.11.1996. Praha : Pedagogick fakulta UK v Praze, 1997, s. 16-25. ISBN 80-86039-15-3. URBNEK, P. Kurikulrn struktura uitelskho studia v nvaznosti na problematiku praktick ppravy. In HAVEL, J.; JANK, T. (ed.) Pedagogick praxe v pregraduln pprav uitel. Brno : MU, 2004, s. 20-28. ISBN 80-210-3378-9. URBNEK, P. Praktick uitelsk pprava: realita zmn a problm. In JANK, T.; HAVEL, J. (ed.) Pedagogick praxe a profesn rozvoj student. Sbornk z mezinrodnho pracovnho semine konanho dne 9. prosince 2005 na Pedagogick fakult MU v Brn. Brno : MU, 2005, s. 16-31. ISBN 80-210-3884-5. VOV, M. Pprava uitel ve vybranch evropskch zemch. Praha : IV, 1997. ISBN 80-211-024-6. Vyhlka . 79 ministerstva kolstv esk socialistick republiky ze dne 26. jna 1977 o jednotnm systmu dalho vzdlvn uitel kol poskytujcch zkladn, stedn a vy vzdln a ostatnch pedagogickch a vchovnch pracovnk. Vyhlka . 61 ministerstva kolstv esk socialistick republiky ze dne 18. ervence 1985 o dalm vzdlvn pedagogickch pracovnk. Vyhlka . 317 ze dne 27. ervence 2005 o dalm vzdlvn pedagogickch pracovnk, akreditan komisi a karirnm systmu pedagogickch pracovnk. WALLACE, M.J. Training Foreign Language Teachers. A Reflective Approach. Cambridge : CUP, 1994. Zkon . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon). Zkon . 563/2004 Sb., o pedagogickch pracovncch a o zmn nkterch zkon. WWW-strnky http://www.eurydice.org http://vvztahy.vutbr.cz/bologna.php http://www.uiv.cz
1.2 REFLEXE JAKO KLOV PRVEK PEDAGOGICK PRAXE A PREGRADULN PPRAVY

Karolina Markov
Klov slova: pedagogick praxe, vukov metody v praxi, reflektivn a sebereflektivn kompetence, reflexe pozorovn, reflexe vlastn pedagogick innosti, supervizn rozhovor
] Po prostudovn kapitoly budete schopni: pochopit vznam reflexe pro uen se z praxe; realizovat nkter reflektivn techniky ve sv vlastn pedagogick praxi.
1.2.1 UIT SE Z PRAXE

Studenti uitelstv se obvykle ve svch vpovdch o studiu shoduj v tom, e nejvce se nauili bhem sv pedagogick praxe. Oceuj zejmna pleitost vidt pklady dobrho
vyuovn a uit vukovch metod v praxi, cen si monosti vyzkouet si poprv novou roli vyuujcho. Souasn nkdy hovo o tom, e praxe je naprosto odlin od teorie, jde o jinou realitu, kter je zcela oddlena od akademick pdy a dosavadnch poznatk zskanch na fakult. Rozpor mezi teori a prax bv nkdy dokonce popisovn jako propast mezi dvma svty, kdy obyvatel tchto svt hovo zcela odlinmi jazyky a jen obtn hledaj cestu k dorozumn. O potku profesn uitelsk drhy se hovo jako o tzv. oku z reality, kdy jsou zanajc uitel/ky konfrontovni nroky sv profese v cel jejich i a ct se bt fakultou nepipraveni na reln problmy ivota koly. Akademick pprava je podrobovna ostr kritice a spolen s n mohou vyuujc zat odmtat jakkoliv teoretick poznatky, zejmna z oblast pedagogiky a psychologie, jako neuiten a vzdlen relnm potebm praxe. asto se v tto souvislosti tak v ponkud zkreslenm kontextu hovo o vlunm vznamu tzv. zkuenostnho uen, kter m bt (v lepm ppad) stimulovno reflex a sebereflex. Pemlen nad vlastn pedagogickm psobenm je velmi dleitm krokem k jeho zkvalitnn a vypovd o otevenosti a ochot vyuujc/ho k vlastnmu rozvoji. Avak uen se z praxe nemus bt vdy produktivn a ani reflexe nemus bt sama o sob zrukou rozvoje profesionality vyuujc/ho. Souasn trendy vzdlvn uitel v Evrop i v esk republice zdrazuj vznam reflexe, resp. rozvoj takzvan reflektivn a sebereflektivn kompetence. Dobr uitel m bt reflektivnm praktikem (Schn 1983). V tto souvislosti se nabz otzka, pro by ml bt vyuujc, kter systematicky peml o sv prci, lepm profesionlem ne ten, kter se jednodue nau bt dobrm praktikem a osvden postupy vyuv ve svm pedagogickm psoben. Vdy napklad prestin profese lkae, se kterou nkdy uitelstv bv rdo srovnvno, od svch protagonist vyaduje postupn perfektn zvldnut uritho vkonu (napklad operace), vetn schopnosti identifikovat a okamit eliminovat mon rizika, nikoliv vak systematickou reflexi vlastn innosti. Zmnn dovednosti operovat se novci v profesi postupn u pozorovnm svch zkuench koleg, nsledn jim asistuj a pozdji postupn pebraj plnou zodpovdnost za svj profesn vkon. Mohlo by tomu tak bt i v osvojovn uitelsk profese? Pokud bychom byli schopni zajistit ve kolnm prosted konstantn podmnky (srovnateln napklad se sterilnm prostedm operanho slu), pak poadavek nauit se ji hotovm osvdenm pedagogickm postupm by mohl bt pro kvalitn vkon profese postaujc. Individuln pedpoklady k a ky, dynamika tdy, koly i spolenosti dnenho svta vak tuto monost vyluuj. Je mon diskutovat o tom, nakolik rutina v dobrm slova smyslu zstv zkladem uitelsk profese, dobr praktik se vak bez kritickho zkoumn vlastn innosti neobejde, nebo kad vchovn-vzdlvac situace je svm zpsobem jedinen a odehrv se v odlinm kontextu. V interaktivnm procesu vuky tady a te to nikdy nen tot jako minule nebo u jinho uitele v jin td.
S pojmem reflexe se setkvme v rznch oborech, krom pedagogiky, psychologie a filozofie tak nap. v optice, akustice nebo programovn. Seznamte se s nkterou z definic tohoto pojmu a pokuste o metaforick vyjden ve vztahu ke vzdlvn.
1.2.2 JAK REFLEKTOVAT

Prost reflexe vuky me bt realizovna pomrn jednoduchm porovnnm aktuln praktick zkuenosti se zkuenostmi pedelmi: fungovala dnes hodina tak dobe jako obvykle? Pokud ne a objevily se njak problmy, jak zajistm, aby k nim pt nedolo? Jak by si s obdobnou situac poradili (zkuenj) kolegov? Co by mi doporuili, jak een jsou obvykle v tto situaci inn?
Sbrejte rady a zkuenosti.
Pozorujte ve dvojici (nebo skupin) vyuovac hodinu, pokuste se identifikovat a co mon nejpesnji popsat njakou problematickou situaci v hodin (nap. pasivita k, neporozumn vkladu nebo zadn lohy, kzesk problm apod.). Kad individuln poite psemn zznam, pro tyto ely na zznamovm archu svisle vlevo vyznate asovou osu a vedle zaznamenvejte prbh hodiny. Pokud se
objev problematick situace, pokuste se ji zaznamenat co mon nejpesnji. Po hodin se bhem rozboru vnujte pedevm tto situaci, popite ji tak, jak jste ji zachytili a zeptejte se zkuenho uitele: dolo k nemu podobnmu ji dve? V te nebo jin td? S tmt i jinm kem? Co lze v takovto situaci dlat? Co obvykle funguje, jak osvden postupy pomohou situaci vyeit? Jak si zachovat klid a chladnou hlavu, jak udret situaci pod kontrolou? Pot diskutujte se svmi kolegy a kolegynmi ve skupin, navrhujte mon een a odhadujte jejich potenciln spnost. Pozn.: Pro plnn kolu nen rozhodujc, zda vyuoval student uitelstv nebo uitel koly, zkuen vyuujc by vak ml bt na hodin ptomen alespo jako pozorovatel.
Jinou monost je cesta pes strukturovn a zptn porozumn proit zkuenosti. Vchodiskem systematick reflexe je jedinen kontext dan situace (akce) a jeho analza. Nsleduje evaluace procesu vuky z hlediska zmr a cl, innost, mylenkovch pochod i pocit, a to jak vyuujcho, tak ky a k. Hledaj se klov momenty, kter vedly k eventuln problematick situaci, siln a slab strnky hodiny, soulad zmr vyuujcho a procesu uen k. Akti se pokouej porozumt pinm vzniklch situac, zobecuj je a mon odpovdi hledaj v pedagogickch a psychologickch teorich vzdlvn a vchovy. Na prseku zkuenost a pslunch teori pak nachzej zdroje pro navrhovn a vyhodnocovn alternativnch strategi pro budoucnost. Vybran postup je aplikovn v nsledn vuce a me bt vstupn akc pro dal cyklus systematick reflexe. V tomto procesu se zrove identifikuj slab msta v teoretickch znalostech a mapuj se vzdlvac poteby vyuujcch. Jinmi slovy: v praxi sami zjiujeme, kter teorie nm pomhaj porozumt relnm kolnm situacm a jsou uiten pro realizaci kvalitn vuky, kterm oblastem se chceme a potebujeme vnovat ve svm dalm vzdlvn. K potenmu vhledu do tohoto pstupu vm napomohou dv nsledujc lohy.
Naute se lpe pozorovat.
Nejdve zpesnte svoji dovednost pozorovn a zznamu hodiny. Zznamov arch (vhodn velikost A4 na ku) rozdlte na ti stejn irok sloupce, vlevo svisle vyznate asovou osu. Do prvnch dvou sloupc zaznamenvejte innosti uitele, resp. k, vetn verblnch a neverblnch projev. Tet sloupec vnujte svm interpretacm, vysvtlenm, otzkm a poznmkm, kter vs budou napadat v prbhu hodiny. Naute se dsledn odliovat pozorovan jevy a innosti od vaich interpretac. Nap. neverbln projevy uitel zvyuje intenzitu hlasovho projevu a dva ci v pedposledn lavici pokrauj v manipulaci s mobilnmi telefony jsou pozorovateln jevy, vroky typu uitel se zlob nebo ci uitele ignoruj jsou jednmi z monch interpretac. Oboj m msto ve vaich zznamech, avak na jinch mstech. Po hodin diskutujte s kolegy a kolegynmi shody a rozdly ve vaich zznamech, mru zaplnnosti jednotlivch sloupc, rzn interpretace jednoho konkrtnho jevu apod.
Hledejte otzky a odpovdi.
Pozorujte ve dvojici nebo ve skupin vyuovac hodinu, identifikujte klov momenty hodiny a pokuste se porozumt jejich pinm. Pro tuto lohu vyuijte techniku pozorovn a zznamu osvojenou v pedchoz loze. Jet ped zatkem hodiny se pokuste v rozhovoru s vyuujcm tdy zjistit zkladn informace o kontextu vuky: jak lze charakterizovat klima a sociln dynamiku tdy, jak msto maj cle a tma dan hodiny v kurikulu apod. Po skonen hodiny na zklad pozorovn a zjitnch informac o kontextu individuln vypracujte odpovdi na nsledujc otzky (voln podle Korthagena, 2001): A) Zrekapitulujte jednotliv aspekty hodiny: Jak byl podle vaeho nzoru cl a zmr uitele pro tuto hodinu? Jak byla oekvn k? Jak lze strun charakterizovat pevaujc innosti uitele? A innosti actva? O em podle vaeho nzoru pi hodin pemlel vyuujc? O em pemleli ci? Vijte se do situace aktr hodiny: jak se podle vs ctil uitel? Jak pocity mli ci? B) Pokuste se o evaluaci a strukturaci pozorovan hodiny: Co bylo v hodin podstatn? Kdy a jakm zpsobem probhalo uen k? Kter byl klov moment hodiny? Kdy se situace zmnila? Co se vyuujcmu povedlo? Co se lbilo km? Co podle vs mohlo probhnout v hodin jinak? Co si pli ci zmnit? Pro? Nyn diskutujte ve skupin vsledky va individuln reflexe s kolegynmi a kolegy. Spolen vyberte jeden klov prvek hodiny, ktermu se budete dle vnovat.
C) Pokraujte ve vyjasovn a zobecovn: Jak teorie a z jak tematick oblasti pedagogiky i psychologie by vm pomohla prohloubit vae porozumn? Znte njak teoretick koncept, kter by mohl odpovdat dan situaci? Co byste se potebovali dle dozvdt? Kde mete tyto informace zskat? D) Navrhnte a vyberte alternativn strategie een: Jak jinak mohla bt podle vs klov situace hodiny eena? Co jinho mohli dlat ci? Co vyuujc? Navrhnte alespo dv rzn een .. Vyberte een, kter povaujete za nejvhodnj a vbr podpote argumenty.
Porovnejte postupy reflexe, popsan v pedchzejcch praktickch kolech (Sbrejte rady a zkuenosti, Hledejte otzky a odpovdi), charakterizujte jejich vhody a nevhody, uvaujte jejich mon pnos pro v profesn rozvoj.
Ukzali jsme si dva ze zpsob, jakmi je mon provdt reflexi pozorovn vyuovac hodiny. Hospitace a nsledn rozbory hodin jsou cennmi zdroji zskvn pedagogickch zkuenost, mohou bt vchodiskem k reflexi a nsledn diskusi o kvalit vuky a jejch projevech v konkrtn vukov situaci, a to a u jsou v pozorovan hodin tyto projevy ptomny nebo v n naopak chybj. Jak pklady dobr, tak mn dobr praxe mohou bt uiten pro rozvoj reflektivnch dovednost student uitelstv i pro stimulaci zklad sebereflexe vlastnch uitelskch kvalit. Zde je vak dleit zde zmnit otzku citlivosti a nosnosti otevenho kritickho pstupu ve kolnm prosted a potebu orientace na pozitivn formulovn zvr reflexe. V procesu stvn se uitelem m reflexe a sebereflexe vlastn pedagogick innosti nezastupiteln msto. Pro reflexi vlastnch vyuovacch postup mete vyut stejn techniky, kter jsou popsan ve. Dleit msto zde zastv pohospitan rozbor, kter bv veden vyuujcm koly nebo fakulty. V optimlnm ppad pi tomto rozboru dostv hlavn slovo student uitelstv, kter vedl vyuovac hodinu. Citliv veden rozhovoru a dostaten pprava (rozbor nedlme bezprostedn po skonen vyuovac hodiny) umouj nachzet a formulovat vlastn stanoviska a uit se postupn nahlet a reflektovat svoji vuku. Pokud pohospitan rozbor spluje urit podmnky, lze hovoit o tzv. superviznm rozhovoru. Pedagogika vzdlvn uitel si zde bere inspiraci z aktulnch model supervize pracovnk v pomhajcch profes (nap. psychoterapeut, socilnch pracovnk), jejm konenm clem je zkvalitnn prce s klienty. Vvoj supervize v poslednch dvaceti letech postupn smuje k posunu cl supervize od kontroly a dozoru smrem ke konzultanmu konceptu, v jeho rmci pracovnci reflektuj sv chovn a vykonvn prce a kter vyven napluje funkci vzdlvac, kontroln a podprnou. Pedagogick supervize je pak rmcem pro hospitace a pohospitan rozbory vyuovacch hodin, v rmci pregraduln uitelsk ppravy me probhat individuln, v malch i vtch vrstevnickch skupinch. Charakteristikou superviznho rozhovoru je bezpen prosted, dvra a vyven orientace na: rozvoj a vzdlvn studenta, formativn hodnocen kvality jeho vuky, ocenn a podporu jeho profesn jistoty.
1.2.3 CO MEME REFLEKTOVAT?

V kapitole Diagnostika uitele se dozvte o autodiagnostice jako uitenm postupu pro individuln zkoumn vybranch oblast vlastnho pedagogickho psoben. Oblasti reflexe, kter probh jako dialogick aktivita ve spolupracujcm procesu a pi vdom rmce irho vchovn-vzdlvacho kontextu, se s oblastmi zamen autodiagnostiky do jist mry pekrvaj a dopluj a spolen tak mapuj profesn vkon uitele. Mon krtkodob cle reflexe:
lpe porozumt kovi / km lpe porozumt procesu uen k
zskat zptnou vazbu na sv vyuovac postupy vnovat pozornost komunikaci ve td vce si uvdomovat sv reakce a odezvy na jednn a chovn k zkoumat dal zpsoby prce s konkrtn vukovou situac hledat a nachzet oporu v teoretickch zdrojch
Mon dlouhodob cle: reflektovat svoje pojet vuky (viz kapitola Osobnost uitele) plnovat svj profesn pedagogick rozvoj reflektovat svj vztah k profesi a preventivn psobit proti vyhoen zvyovat kvalitu vuky a posilovat profesionalitu. Pi podpoe a stimulaci reflexe a sebereflexe v potenm i dalm uitelskm vzdlvn se vyuv ady rznch technik a nstroj. Krom ve popsanch hospitac a pohospitanch i superviznch rozhovor je dle vyuvno nap. veden reflektivnho portfolia, projektivn techniky, rozbor videozznam vlastnch vyuovacch hodin nebo hodin vedench jinmi uiteli, uitelsk akn vzkum. Nsledujc kol nm nabdne monost, jakm zpsobem soustedit reflexi na proces uen k.
Zeptejte se dt.
Pi naem pozorovn i vlastn vuce mme obvykle tendence soustedit se na vkon vyuujc/ho, mn ji na vlastn proces uen k a ky. Dejte dtem pleitost, aby se vyjdili k vyuovac hodin. Ped koncem hodiny rozdejte km mal papry s nkolika pedepsanmi otzkami k reflexi hodiny. Otzky by mly bt strun, vyplnn by mlo trvat jen pr minut, nap. Co novho jsi se dnes nauil/a? Co se Ti v tto hodin nejvce lbilo? Co mohlo nebo mlo bt jinak? (emu jsi dnes nerozuml/a?) Co si mysl, e bylo clem dnen hodiny? Odpovdi vyberte, ale ped jejich vyhodnocenm se sami pokuste tyt otzky zodpovdt z perspektivy vaich k. Porovnnm obou vpovd zskte zajmav pohled na vae vlastn vyuovn. Pozn.: Tuto techniku mete uskutenit tak jako bilann, tj. po nkolika po sob jdoucch vyuovacch hodinch. Otzky pizpsobte situaci (Kter hodina byla nejlep? Pro? apod.).
Zamyslete se nad ve uvedenm kolem, kter je uiten pro rozvoj va schopnosti reflektovat. Je tento kol i njak pnosn pro vae ky? V em?
1.2.4 REFLEXE A KVALITA VUKY

V dosavadnm textu jsme brali jako samozejmost, e konenm clem a smyslem rozvoje schopnosti reflektovat je zvyovn kvality pedagogick prce. Proces vuky nen determinovn pouze subjektivnmi initeli, osobnost uitele, jeho pedagogickm mylenm a pedstavami o vuce (viz kapitola osobnost uitele), by maj na jeho vslednou podobu velk vliv. Podstatnm nrokem na vkon uitelskho povoln je nrok na jeho objektivn kvalitu, kter je v nkterch zemch kodifikovn jako normativn sloka profese pomoc tzv. standard kvality. Tyto standardy bvaj vslednic diskus na rznch rovnch (profesn komunita uitel, stt, akademick pracovit) a obvykle popisuj potebnou kvalifikaci k vkonu profese a charakteristiky kvalitnho profesnho vkonu prostednictvm systmu praktickch kompetenc, resp. profesnch znalost, dovednost a postoj, ppadn popisem oekvanch innost. V esk republice odborn diskuse o profesnch standardech zaloench na kompetencch v souasn dob probh. Kvalifikan poadavky jsou zakotveny v Zkon o pedagogickch pracovncch (2004), klov dokumenty reformy esk vzdlvac soustavy (Bl kniha, 2001, Rmcov vzdlvac program, 2004) implicitn obsahuj poadavky na kvalitn vkon profese. Tyto poadavky jsou prostednictvm doporuen expertn skupiny pi akreditan komisi MMT promtny do mechanismu schvalovn nov akreditovanch studijnch program pregraduln uitelsk ppravy a odrej se tak v kurikulu vzdlvn budoucch uitel.
Formulujte svoji pedstavu kvality
A) Napite krtkou vahu na dan tma Co charakterizuje dobrou vuku v mm pedmtu?. Vyjdte z pedpokladu, e vuka je interaktivn proces mezi vyuovnm (innost uitele) a uenm k a soustete se na ob sloky: Jak postupuje dobr vyuujc? Jakm optimlnm zpsobem a v jakm prosted se u ci? Jak lze popsat dobr vzjemn vztahy a klima ve td? Jak je ideln distribuce zodpovdnosti za proces uen? Kter klov kompetence (viz rmcov vzdlvac programy) mohou bt rozvjeny v mm pedmtu a jakm zpsobem? B) Vae pedstavy diskutujte ve dvojici a dle konkretizujte, pokuste se formulovat strun charakteristiky optimlnch innost uitele a k tak, aby mohly bt pmo pozorovateln ve vyuovac hodin. Vznikl materil mete dle vyut pi hospitacch a pohospitanch rozhovorech.
Shrnut
Pokusme se na zklad naich vah zvrem charakterizovat dobr proces reflexe. Je teba si uvdomit, e pedpoklady ke schopnosti reflektovat jsou individuln a u rznch student uitelstv dosahuje rzn vstupn rovn. Je snaz zat s reflex vyuovn nkoho jinho, osvojit si techniky pozorovn, zznamu a analzy a postupn pejt k reflexi sebe sama v roli uitele. Jde o citliv a osobn proces, kter m probhat v neohroujc atmosfe dvry a smovat k relnmu rozvoji individulnch pedpoklad. Probh v dialogickm spolupracujcm procesu, zabv se subjektivnmi profesnmi pedpoklady i objektivn prokazatelnou kvalitou vuky a je zamen na budoucnost a zmnu. Mezinrodn vzkumy uitelskho vzdlvn (Korthagen 2001) ukazuj, e uitel s vysoce rozvinutou dovednost reflektovat vlastn vuku vykazuj nkter spolen charakteristiky: dovedou relativn snadno hovoit o sv zkuenosti, ve svch vpovdch se astji se sousted na vlastn proces uen k a ky ne na osobnostn charakteristiky, v ohnisku jejich zjmu je krom otzek typu co a jak na prvnm mst pedevm otzka pro. Dok samostatn strukturovat a eit problmov situace, maj lep vztahy se svmi studujcmi, podporuj kooperujc a bezpen prosted ve td. Tito vyuujc jsou si vdomi svch silnch i slabch strnek, dok plnovat svoje dal vzdlvn, maj vce sebevdom a jsou spokojenj ve sv profesi.
& Doporuen literatura

KALHOUS, Z., OBST, O. koln didaktika. Praha : Portl, 2002. ISBN 80-7178-253-X KORTHAGEN, F. Linking Practice and Theory. The Pedagogy of Realistic Teacher Education. Mahwah, NJ, London : Lawrence Erlbaum Associates Publisher, 2001. ISBN 0-8058-3981-X. KYRIACOU, CH. Klov dovednosti uitele. Praha : Portl, 1996. ISBN 978-80-7367-434-2. SCHN, D. A. The Reflective Practitioner: how professionals think in action. London : Temple Smith, 1983.
2.2 ZEN A SPRVA KOLY

Jarmila Pavliov
Klov slova: legislativa v rezortu kolstv se zamenm na pedkoln, zkladn, gymnaziln a stedn odborn vzdlvn, vnitn zen a sprva koly, schma zen koly, kolsk rada, povinn dokumentace koly, koln matrika, metodick sdruen, pedmtov komise, pedagogick rada, koln d, klasifikan d, informan prosted koly,
] Po prostudovn kapitoly budete schopni: uvst zkladn prvn normy tkajc se zkladnho a stednho kolstv; popsat schma zen koly; charakterizovat druhy vnitnch pedpis a posoudit jejich vznam pro zen koly; objasnit vznam a zsady innosti pedagogick rady; vysvtlit lohu kolsk rady pi zen koly; zhodnotit sprvnost znn kolnho du; popsat zpsoby pedvn informac v prosted koly.
2.2.1 LEGISLATIVA V REZORTU KOLSTV

V kad demokratick spolenosti by se mli lid chovat podle danch prvnch norem. Tyto platn prvn normy lze rozdlit na: stavn zkony (nap. stava), ostatn zkony: Zkon . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon), Zkon . 563/2004 Sb., o pedagogickch pracovncch, provdc pedpisy k zkonm: - nazen vldy (nap. Nazen vldy . 75/2005 Sb., o stanoven rozsahu pm vyuovac, pm vchovn, pm speciln pedagogick, pm pedagogickopsychologick innosti pedagogickch pracovnk), - vyhlky (nap. Vyhlka MMT . 107/2005 Sb., o kolnm stravovn, Vyhlka MMT .64/2005 Sb., o evidenci raz dt, k a student), - vnitroresortn pedpisy MMT R (nap. Metodick pokyn MMT k jednotnmu postupu pi uvolovn a omlouvn k z vyuovn, prevenci a postihu zkolctv .j.10 194/2002-14). Provdc pedpisy mus bt vdy vydny v mezch zkona, nesm mu odporovat, mnit jej ani roziovat.
Platn prvn normy lze vyhledat ve Sbrce zkon, rovn na webovch strnkch MMT (www.msmt.cz). Seznamte se se znnm Zkona . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon).
2.2.2 VNITN ZEN A SPRVA KOLY

Vemi ve uvedenmi zkony a pedpisy se pi sv prci mus editel koly dit a pln je dodrovat. Dalmi koly pi zen koly je nutnost vytvet a vydvat vnitn smrnice a pokyny pro vechny pracovnky koly, to znamen nejen pro uitele a vychovatele koln druiny a klubu, ale i pro nepedagogick pracovnky. Veden koly jimi na zklad zkona, nebo podle vlastn poteby upravuje vnitroorganizan vztahy ve kole. Vnitn smrnice, kter vyaduje zkon (nap. d koly, pracovn d, porn poplachov smrnice) mus veden koly vytvet povinn, ostatn jen tehdy, kdy to poaduje za nutn. Velkou vhodou vnitnch smrnic je, e vnej potebn reim, jsou pehledn a usnaduj porozumn nutnch organizanch innost ve kole. Zamstnanci jsou povinni dit se pokyny nadzench na zklad pracovn smlouvy
uzaven podle Zkonku prce. Ve chvli, kdy je uzavena pracovn smlouva, pejm pracovnk prva a povinnosti vyplvajc z tohoto pracovnprvnho vztahu. editel koly neme urit zamstnancm nebo km prva a povinnosti v rozporu s prvnmi pedpisy. Vnitn smrnice a pokyny nemohou jt nad rmec zkon, vyhlek nebo pedpis. Pesn stanoven vnitn pedpisy umouj veden koly zkvalitovn zen. Dle je nutn prokzat, nejlpe podpisem, seznmen zamstnanc s vnitnmi smrnicemi a pokyny. U kad vnitn smrnice mus bt tak kadoron potvrzena jej platnost. Aktualizace smrnic se provd pi: zmn obecn platnch pedpis organizanch zmnch zmn innosti zavdn nov innosti Druhy vnitnch pedpis 1. Obecn dy uruj zkladn strukturu koly, zkladn pravidla vnitnho podku. Vydv je editel koly, jsou zvazn pro vechny zamstnance a jejich innost nen asov omezena. Smrnice upesuj zkladn pracovn postupy a innosti koly. Vydv je editel koly, jsou zvazn pro vechny zamstnance koly a jejich innost nen asov omezena . Pokyny jsou dcm nstrojem vedoucch pracovnk. V organizanm du mus editel koly urit, kte vedouc pracovnci maj oprvnn pokyny vydvat. Jsou zvazn pro pracovnky pslunho tvaru (nap. ve koln jdeln, koln druin) a platnost nen asov omezen.
2. Individuln Individuln pedpisy se vztahuj k jednotlivm situacm. Vydvaj je vedouc pracovnci a platnost vtinou kon splnnm kolu. Rozhodnut editele koly nap. pijet ka k zkladnmu vzdlvn, pestup ka. Jedn se vdy o konkrtnho ka a konkrtn rozhodnut. Pkazy ukldaj urenm pracovnkm dan kol. Zpisy z porad nap. editel koly ukld prostednictvm pedagogick rady koly pedagogickm pracovnkm. Zde je teba, aby vichni pracovnci byli seznmeni se zpisem (nap. podpisem, zveejnnm zpisu na nstnce). Schma zen koly editel
zstupce editele uitel asistenti pedagog hlavn ekonom etn mzdov etn vedouc J kuchaky pomocn sly uklzeky J vedouc D a K vychovatel D vychovatel K vedouc SZ kolnk uklzeky vrtn
editel koly me, ale nemus, zdit jako svj poradn orgn metodick sdruen I. stupn a pedmtov komise pro II. stupe. Zpravidla se metodick sdruen ustanovuj pro kad ronk I. stupn zvl a pedmtov komise dle pedmt uebnho plnu. editel koly jmenuje vdy vedoucho MS i PK. Pi jednn tchto komis se e uebn plny, nkup uebnic, sjednocuje se nkup uebnic a pouvn seit, e se problematika didaktickch pomcek. Nen zanedbateln ani vmna zkuenost z vuky a zvlt pedvn zkuenost mladm zanajcm uitelm. O tchto jednnch se poizuj zpisy s podpisy vech len komise. Kontrolu innosti tchto poradnch orgn provdj zstupci editele koly a o
kola jako instituce
vsledku jednn informuj editele koly na poradch veden koly. Na kad jejich jednn me pijt na kontrolu editel i zstupce editele koly. editel koly ustanovuje jako svj dal dleit poradn orgn pedagogickou radu koly. Jejmi leny jsou vichni pedagogit pracovnci koly (uitel, vychovatel a asistenti pedagog). Jednn pedagogick rady svolv editel koly, zpravidla 5x ron. Prvn pedagogick rada je na zatku kolnho roku, kdy se projednv organizace novho kolnho roku, to znamen pidlen pedmt vyuujcm, uren tdnictv, veden poradnch orgn MS a PK, kalendn pln vech akc koly atd. Dal pedagogick rady jsou vdy v obdob ukonen tvrtletn klasifikace (listopad, leden, duben a erven). Na tchto jednnch se mimo jin hodnot tak chovn a prospch k za dan tvrtlet. Z kadho jednn pedagogick rady mus bt pozen zpis s usnesenm. V usnesen mus bt zapsny konkrtn koly pro konkrtn pracovnky s termnem plnn. Vichni lenov stvrzuj svm podpisem souhlas s obsahem jednn pedagogick rady a s usnesenm. Kad vedouc pracovnk svolv porady, kterch se astn pracovnci jemu podzen. Na tchto poradch jsou pracovnci seznmeni se vemi vnitnmi pokyny, kter vydal editel koly. Dle se zde projednvaj organizan zleitosti koly. Z kadho jednn je poizovn zpis, se kterm je seznmen editel koly. Je nutn si uvdomit zsadn rozdl mezi prac editele a jeho zstupce i vedoucch pracovnk. editel koly vytv koncepci, e problmy a v o bnm provozu koly. Ostatn vedouc pracovnci d bn provoz a vd o koncepci koly a problmech. V kad knize o zen si peteme, e sprvn manaer um delegovat koly sprvnm lidem. editel koly si mus ve sv kompetenci ponechat takov rozhodnut, jako je koncepce koly, personln obsazen koly, celkov ekonomick rozvaha, zahjen a ukonen plnovanch akc. Ve ostatn me pevst na ostatn spolupracovnky, jako jsou zstupce editele, vchovn poradce, metodik prevence patologickch jev, tdn uitel, sprvce kabinetu, ekonom, kolnk. editel koly se zodpovd svmu zizovateli a kolsk rad ze sv innosti pi zen koly. kolskou radu zizuje na zklad kolskho zkona zizovatel, kter stanov poet jejch len a vydv jej volebn d. Poet len mus bt slo dliteln temi, protoe tetinu len kolsk rady jmenuje zizovatel, tetinu vol zkonn zstupci nezletilch k, zletil ci a studenti a tetinu vol pedagogit pracovnci koly. Funkn obdob len kolsk rady je ti roky. kolsk rada:
vyjaduje se k nvrhm kolnch vzdlvacch program a k jejich nslednmu uskuteovn, schvaluje vron zprvu o innosti koly, schvaluje koln d, ve stednch a vych odbornch kolch stipendijn d, a navrhuje jejich zmny, schvaluje pravidla pro hodnocen vsledk vzdlvn k v zkladnch a stednch kolch, podl se na zpracovn koncepnch zmr rozvoje koly, projednv nvrh rozpotu prvnick osoby na dal rok, vyjaduje se k rozboru hospodaen a navrhuje opaten ke zlepen hospodaen, projednv inspekn zprvy esk koln inspekce podv podnty a oznmen editeli koly, zizovateli, orgnm vykonvajcm sttn sprvu ve kolstv a dalm orgnm sttn sprvy.
Pouit zkratky:
J koln jdelna D koln druina
K - koln klub SZ sprvn zamstnanci
MS metodick sdruen PK pedmtov komise
Otzky ke studiu Jak zkladn prvn normy plat v rezortu kolstv? Vyjmenujte druhy vnitnch pedpis. Jak asto se provd aktualizace vnitnch smrnic? Co mus obsahovat jednotliv druhy vnitnch pedpis? Popite schma zen koly. Kdo zizuje kolskou radu a kolik m rada len? Jak problmy e kolsk rada na svch jednnch? Co je stejnm kolem pedagogickch rad? Jak vznam pro zanajc uitele m spoluprce pedagog v metodickch sdruench a pedmtovch komisch?
2.2.3 INSTITUCE ZABEZPEUJC VZDLVN V ESK REPUBLICE

Dle zkona . 561/2004 Sb., vzdlvac soustavu tvo koly a kolsk zazen: koly matesk kola neposkytuje stupe vzdln, je pouze doplkem rodinn vchovy, pln socializan funkci, zajiuje pedkoln vchovu dt od 3 do 6 let, dochzka je nepovinn, ve svm programu se sten vnuje pprav dt na pechod do prvnho ronku zkladn koly - zkladn kola poskytuje zkladn vzdln a pipravuje ky pro dal vzdlvn a praxi, zajiuje povinnou koln dochzku, kter je devtilet a zan nabytm esti let dtte, m dva stupn (1. 5. tda I. stupe, 6. 9. tda II. stupe) - zkladn umleck kola poskytuje zklady vzdln v jednotlivch umleckch oborech a pipravuje ky pro studium uebnch a studijnch obor ve stednch kolch umleckho zamen a na konzervatoch - stedn kola poskytuje stedn vzdln, je urena pro ky, kte splnili devtiletou povinnou koln dochzku, studium je ukoneno spnm vykonnm zvren zkouky ve studijnch (maturitn zkouka) nebo uebnch oborech (vun list nebo maturitn zkouka), trv 2 4 roky. Stedn koly se len na: 1. gymnzia poskytuj pln stedn veobecn vzdln, pipravuj pro nsledn studium na vysok kole 2. stedn odborn koly poskytuj pln stedn odborn vzdln ukonen maturitn zkoukou, pipravuj absolventy pedevm pro vkon odbornch innost v technicko-hospodskch, ekonomickch, zdravotnickch, pedagogickch a dalch oborech 3. stedn odborn uilit stedn vzdln ve dvouletch nebo tletch oborech ukonench zvrenou uovskou zkoukou, absolventi zskvaj vun list konzervato poskytuje vzdlvn v umleckch oborech, m 6 nebo 8 ronk, je ukonena absolutoriem, ppadn maturitn zkoukou jazykov kola s prvem sttn jazykov zkouky vy odborn kola poskytuje vy vzdln, navazuje na studium na stednch kolch a pipravuje na vkon odbornch innost, jsou zakoneny absolutoriem a zskv se titul Dis (diplomovan specialista) vysok kola poskytuje vysokokolsk vzdln absolventm vech stednch kol, kte spn vykonali maturitn zkouku, organizuje ti druhy vzdlvacch program (bakalsk, magistersk a doktorandsk) kolsk zazen kolsk zazen pro dal vzdlvn pedagogickch pracovnk
kola jako instituce
kolsk poradensk zazen kolsk zazen pro zjmov a dal vzdlvn kolsk elov vchovn a ubytovac zazen zazen kolnho stravovn kolsk zazen pro vkon stavn vchovy, ochrann vchovy a pro preventivn vchovnou pi
Otzky ke studiu Jakmi institucemi je tvoen kolsk vzdlvac systm v esk republice? Na kterch kolch me student zskat maturitn vysvden? Co je zkladnm poadavkem k pijet na vysokou kolu?
2.2.4
PEDAGOGICK A DAL POVINN DOKUMENTACE
Kad kola mus vst tuto dokumentaci: 1) rozhodnut o zpisu do kolskho rejstku a o jeho zmnch zkladn legislativn dokument, kter spolu se zizovac listinou a jmenovacm dekretem editele umouje zastupovat organizaci pi vech jednnch, zakldat ty, uzavrat smlouvy atd. 2) evidenci dt, k nebo student, tzv. koln matriku. V evidenci jsou nkter osobn daje o cch a jejich zkonnch zstupcch, kter nesm bt veejn pstupn. V ppad, e by dolo k zneuit tchto daj, nese plnou odpovdnost editel koly. koln matrika by mla obsahovat daje o dtti, kovi i studentovi (tzv. katalogov list):
jmno a pjmen, rodn slo, sttn obanstv, msto trvalho pobytu datum zahjen a ukonen kolnho vzdlvn daje o zdravotn zpsobilosti i zdravotnch obtch, kter by mohly mt vliv na poskytovn kolnho vzdlvn daje o zdravotnm postien ky, vetn daje o druhu postien daj o tom, zda je k sociln znevhodnn pokud je daj poskytnut zkonnm zstupcem oznaen koly, kde se k vzdlv daje o pedchozm vzdlvn obor, formu a dlku vzdlvn daje o prbhu a vsledcch vzdlvn ve kole, vyuovac jazyk jmno a pjmen zkonnho zstupce, msto trvalho pobytu a adresa pro doruovn psemnost, telefonick spojen
3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11)
doklady o pijmn dt, k nebo student ke vzdlvn doklady o prbhu vzdlvn doklady o ukonovn vzdlvn vzdlvac programy vron zprvy o innosti koly, zprvy o vlastnm hodnocen koly povinnost zpracovat tyto dokumenty ukld zkon tdn knihy koln d vnitn d rozvrh vyuovacch hodin, kter se archivuje nejmn jeden rok
rozvrh podle td rozvrh podle vyuujcch
Rozvrh hodin je lenn na:
rozvrh obsazen ueben
Rozvrh by ml bt pehledn, snadno pstupn. Znaky, kter jsou pouity v rozvrhu by mly bt srozumiteln. 12) zznamy z pedagogickch rad mly by zejmna obsahovat:
obsah jednn charakteristiku hlavnch bod strun popis diskuze k nim vsledky hlasovn, pijat zvr i usnesen koly, kter z jednn vyplynuly, jmno toho, kdo za n odpovd a termn splnn podpis zapisovatele zpisu podpisy vech len pedagogick rady, kterm stvrzuj svj souhlas s programem jednn a s usnesenm
13) knihu raz a zznamy o razech nutno vdy uloit v kanceli koly, mus se do n zapisovat i drobn porann k a student 14) protokoly a zznamy o provedench kontrolch 15) inspekn zprvy 16) personln a mzdovou dokumentaci 17) hospodkou dokumentaci a etn evidenci, 18) statistick informan systm 19) evidenci tiskopis vysvden, kter jsou dokladem o dosaenm stupni vzdln 20) plny editele koly 21) dohody o hmotn odpovdnosti pracovnk (nap. vedouc kuchaka, sprvce kabinet, etn, pokladn, vedouc J, D a K, kolnk 22) rozhodnut editele koly 23) kolektivn smlouvu 24) porn d 25) provozn dy pracoven 26) pouen k o bezpenosti Vznamnm dokumentem ve kole jsou podac denky na dolou a odeslanou potu. V provozu koly hraj dleitou roli, protoe zachycuj, kdy byly spisy, dopisy, stnosti dorueny, daje o jejich obsahu, informace o adrestovi, pohyb spis, komu byly dny k vyzen. Tyto informace jsou velmi dleit, hlavn pi soudnch sporech.
?
1. 2. Seznamte se s vedenm zkladn dokumentace na konkrtn kole (nap. tdn knihy, knihy raz apod.) Prostudujte vron zprvu vybran koly. Ze zjitnch daj vypracujte strunou charakteristiku innosti tto koly formou informace uren pro rodie, kte zvauj pihlsit dt do tto koly. Zpracujte pehled dokumentace, jej veden je v kompetenci tdnho uitele.
3.
Otzky ke studiu Vyjmenujte dokumenty, kter mus kola vst. Popite vznam tchto dokument pro zen a innost koly. Jak daje mus obsahovat koln matrika?
2.2.5 KOLN DY A JEJICH TVORBA
kola jako instituce
koln d je jednm z nejdleitjch dokument koly. d vydv editel koly na zklad 30 kolskho zkona a je platnou prvn pravou pokldn za povinnou soust dokumentace veden kolou. koln d dv editeli koly monost stanovit dtem, km a zkonnm zstupcm podmnky, za kterch bude probhat vchova a vzdlvn. Dle upravuje podmnky zajitn bezpenosti a ochrany zdrav dt, k nebo student, jejich ochrany ped sociln patologickmi jevy a ped projevy diskriminace, neptelstv nebo nsil. Upravuje tak podmnky zachzen s majetkem koly. koln d nesm bt v rozporu s prvnmi pedpisy a neme ukldat dal povinnosti, kter nemaj oporu v prvnch pedpisech. V kadm kolnm du by mly bt uvedeny vechny podstatn skutenosti, kter jsou poteba pro bezproblmov chod koly. Nap. by zde mla bt uvedena pravidla omlouvn neptomnosti k ve vyuovn, zvan dvody, kdy me bt k vylouen, pravidla pro vzjemn vztahy k a pedagogickch pracovnk, chovn k ve koln jdeln, koln druin a kolnm klubu. Dle by ve kolnm du mla bt informace o tom, e k nesm nosit do koly vci, kter by mohly ohrozit zdrav, zpsobit raz a kodu, e by neml uvat drogy, pt alkohol a kouit. koln d by ml obsahovat:
prva k povinnosti k prva zkonnch zstupc povinnosti zkonnch zstupc vztahy k a zkonnch zstupc s pedagogickmi pracovnky koly pravidla spojen s dochzkou do koly informace o pobytu ve kole informace o D a K pijman k, provoz D a K, chovn k ve D a K informace o J provoz J, chovn k ve J podmnky zajitn ochrany a zdrav k zsady pouen k o bezpenosti, hlen raz, systm evidence raz ochrana ped sociln patologickmi jevy podmnky zachzen s majetkem koly
Soust kadho kolnho du, mus bt pravidla pro hodnocen k a student, tzv. klasifikan d. Klasifikan d neboli Pravidla hodnocen k by ml obsahovat:
zsady hodnocen prbhu vsledk vzdlvn zsady hodnocen chovn ve kole a na akcch podanch kolou stupn hodnocen prospchu a chovn, jejich charakteristiku a stanoven kritri zsady pro pouvn slovnho hodnocen a stanoven kritri zsady pro stanoven celkovho hodnocen ka na vysvden zsady pro stanoven celkovho hodnocen ka na vysvden v ppad pouit slovnho hodnocen nebo kombinace slovnho hodnocen a klasifikace zpsob zskvn podklad pro hodnocen podrobnosti o komisionlnch zkoukch podrobnosti o opravnch zkoukch zpsob hodnocen k se specilnmi potebami zsady a pravidla pro sebehodnocen k
Zpsob tvorby du koly mus respektovat tu skutenost, e kola m fungujc organizan strukturu, organizan jednotky s dlouhodobou psobnost a nepsan pravidla pracovnho chovn a vnitrokolnho zen. Je nutn vychzet z posln koly, z jej profilace, z etickho chovn ve kole, z ujasnnch strategickch cl a z rozvojovho programu koly. Mus bt v souladu s pijatou formou a pevaujcm stylem zen koly a s osobn filozofi veden koly. Nkdy je teba zmnit d v souvislosti s obmnou personlnho sloen. Ped tvorbou kolnho du je teba se nleit pipravit na tuto prci. Je teba si ujasnit obsah, formu a hlavn posln du. d by ml vytvet kvalifikovan tm pracovnk koly, kter jmenuje editel koly. Po vytvoen dla je dobr ho dt k oponentue. editel koly by ml jmenovat tm, kter bude oponenturu vykonvat.
koln dy jednotlivch kol a kolskch zazen se samozejm li. Li se i podle vkov struktury k, kterm je uren. koln d spolu s Klasifikanm dem mus na svm jednn schvlit koln rada. Tento d mus bt zveejnn na mst pstupnm jak pro ky, tak pro jejich zkonn zstupce. Se kolnm dem mus bt prokazateln seznmeni vichni zamstnanci, ci a studenti a o jeho vydn a obsahu mus bt informovni zkonn zstupci nezletilch k. V kadm kolnm du mus bt innost, odkdy je v platnosti.
: ? ?
Vyhledejte na webovch strnkch nkolika kol jejich koln dy a prostudujte je. Analyzujte tyto materily vzhledem k ve uvedenm zsadm pro tvorbu kolnho du. Otzky ke studiu Co mus obsahovat koln d? Vyjmenujte alespo ti pravidla hodnocen k. Zamyslete se nad otzkou: Klasifikace ve kole. Ano i ne. V ppad klasifikace, jak klasifikovat vchovn pedmty? Kdy jsou povoleny komisionln pezkouen?
2.2.6 INFORMAN PROSTED KOLY

Informan prosted koly meme rozdlit na vnitn a vnj. Nejastjm zdrojem sdlen bv editel koly i jin vedouc pracovnk. Je nutn vychzet z toho, komu je sdlen ureno. Vnitn informan prosted je ureno smrem k km a vem zamstnancm koly a vnj smrem k rodim, zizovateli a ostatn veejnosti.
Vnitn informan prosted: smrem k km - kovsk knka - tdnick hodiny - koln rozhlas - nstnky na chodbch i ve tdch - informace pes e-maily smrem k pracovnkm koly - porady - nstnky ve sborovn a na urench mstech - osobn jednn - informace pes e-maily Vnj informan prosted: smrem k zkonnm zstupcm - tdn schzky - konzultace - dopisy - informace pes e-maily - informace pes telefony - pes jednn s organizac rodi - nstnky na kole - velk akce koly nap. vystoupen k - vstavy - webov strnky smrem ke zizovateli - porady - informace pes e-maily - informace pes telefony - dopisy smrem k ostatn veejnosti
kola jako instituce
letky s informac o kole nstnky ve mst nstnky na budov koly regionln tiskoviny televize mstn i celosttn rozhlasov stanice asopisy i noviny s celosttn psobnost velk akce koly vstavy webov strnky
kola, o jej existenci a vsledcch nen veejnost, zkonn zstupci i zizovatel soustavn informovna, kter nevytv svj pozitivn image, se v souasn dob, kdy ubvaj poty k i student, neme prosadit. spn kola mus tak dobe komunikovat se svm okolm. V podstat se jedn o oboustrannou vmnu informac mezi kolou a okolm. Dleitost informanho zzem ve kole v obdob vstupu do Evropsk unie si uvdomuje kad pedagogick pracovnk. kola si mus vybudovat dynamick informan a vukov systm. V souasn dob m vtina kol internetovou prezentaci. koly potebuj prun reagujc informan systm jak pro vnitn komunikaci, tak i ve vztahu k veejnosti.
Otzky ke studiu Jakm zpsobem je mono pedvat informace o prosted koly? Co je obsahem vnitnho informanho prosted koly? Kterm smrem se orientuj vnitn a vnj informace?
&
Doporuen literatura
kolsk zkon 561/2004 Sb. (ze dne 24. 9. 2004). Vyhlka . 13/2005 Sb., o stednm vzdlvn a vzdlvn v konzervatoi, ve znn vyhlky . 374/2006 Sb. Vyhlka . 14/2005 Sb., o pedkolnm vzdlvn, ve znn vyhlky . 43/2006 Sb. Vyhlka . 48/2005 Sb., o zkladnm vzdlvn a nkterch nleitostech plnn povinn koln dochzky, ve znn vyhlky . 454/2006 Sb. Vyhlka . 364/2005 Sb., o veden dokumentace kol a kolskch zazen a koln matriky, ve znn vyhlek . 389/2006 Sb. a . 226/2007 Sb. WWW-strnky: http://www.msmt.cz
2.3 KOLN PORADENSK PRACOVIT

Anna Kucharsk
Klov slova: koln poradensk pracovit, vchovn poradce, koln metodik prevence, koln psycholog, koln speciln pedagog, vyhlka . 72/2005 Sb., o poskytovn poradenskch slueb ve kolch a kolskch poradenskch zazench.
Pi vzdlvn k dochz k situacm, kdy je zapoteb odborn psychologick, pedagogick, event. speciln pedagogick pomoc. Mohou to bt vukov a vchovn problmy, ale tak vvojov obte k, pro jejich een je pizvn odbornk. Zatmco v minulosti byla ve velk me zajiovna podpora odbornky, kte psobili mimo kolu, v souasn dob jsou rozvjeny odborn aktivity ve prospch k a jejich rodi, ppadn uitel pmo v prosted koly. V tto kapitole se seznmme se zkladnmi koncepcemi odbornch poradenskch slueb poskytovanch kolou, tak jak je v souasn dob deklaruje pslun legislativa.
V kapitole 3.2 budou ve vt me pedstaveny jin instituce, kter se podlej na een problm k zkladnch, specilnch i stednch kol. ] Po prostudovn kapitoly budete schopni: porozumt pojmu koln poradensk pracovit; rozliovat mezi poradenskmi pracovnky v prosted koly z hlediska jejich profese i jejich kompetenc; popsat innosti odbornk ve kolnm poradenskm pracoviti.
2.3.1 KOLN PORADENSK PRACOVIT JAKO SOUST PODPRNCH PORADENSKCH SLUEB VE KOLSTV
Podprn poradensk systm m u ns dlouhou tradici, m sv koeny ji v 60. letech 20. stolet, kdy zaal na naich stednch kolch pracovat vchovn poradce nejdve pro oblasti profesionln orientace (dnes karirovho poradenstv), pozdji i pro jin odborn oblasti. Rozsah poradenskch slueb se zvtoval v nvaznosti na proces institucionalizace poradenskch pracovi (pedagogicko-psychologick poradny okresn a krajsk), ale reflektoval tak spoleensk zmny. V 90. letech se projevil trend poslit poradensk sluby pmo v prosted koly. Na naich kolch zaali pracovat koln psychologov, nejdve bez legislativn opory, pozdji je, zejmna v souvislosti s integrac k se specilnmi vzdlvacmi potebami, doplnili koln speciln pedagogov. V nvaznosti na zmr kolsk politiky napomoci pedchzen sociln nedoucch jev (tzv. primrn prevence) se ve kolch zapojili koln metodici prevence. Souasn poradensk systm je tvoen temi liniemi poradenskch pracovi, zajiujcch odbornou poradenskou pomoc dtem, km a studentm v ppad vvojovch, vukovch a vchovnch obtch. 1. Na rovni koly se hovo o tzv. kolnm poradenskm pracoviti. Podle Zapletalov (2008) se koly zabvaj koln nespnosti k, poruchami chovn, integrac k se zdravotnm postienm nebo zdravotnm znevhodnnm. Vznik tak poteba adaptovat vzdlvn k tak, aby byli lpe pipraveni na monost zmny profese v prbhu svoj ivotn drhy. Smyslem poradenskch slueb v prosted koly je poskytovat vas a neodkladn pomoc tm, kte je potebuj, a to ve stupni, kdy je mon vznikl problm eit sporn, s pozitivnm dopadem na ka a studenta ve smyslu pedchzen vzniku zvanjch obt. Jsou ureny jak km, tak uitelm a rodim k. Kad kola mus v souasn dob zpracovvat tzv. koln program (strategii) pedagogicko-psychologickho poradenstv, za kter je zodpovdn editel koly a na kterm se podlej odbornci zapojen v poradenskm tmu pracovnk koly. Jeho realizace podle Zapletalov (2008) pedpokld vytvoen vnitnho systmu komunikace ve kole. Rozdlen rol, vytvoen asovho prostoru na poskytovan sluby, zkvalitnn vzdlvn kolnch poradenskch odbornk, tmov prce a spoluprce se specializovanmi poradenskmi pracoviti ve kolstv (PPP, SPC) vytv prostor pro operativn poskytovn kvalitnjch kolnch poradenskch slueb. 2. Mimo kolu hovome o kolskch poradenskch zazench. Alespo rmcov je zmnme (podrobnj informace najdete v kapitole 3.2). Jsou to pedagogicko-psychologick poradny a speciln pedagogick centra. Jejich slueb vyuvaj rodie dt a k v ppadech obt, ve kterch je namst odborn diagnostika, posouzen zvanosti obt, ppadn i doporuen pro navazujc intervence ve kolnm prosted pesahujc rmec individualizovanho pstupu uitele k kovi (nap. doporuen individulnho vzdlvacho plnu pro ka se specilnmi vzdlvacmi potebami, doporuen odkladu koln dochzky aj.) 3. Tetm typem pracovi jsou stediska vchovn pe. Jejich innost je upravena Zkonem . 109/2002 Sb. a navazujcch pedpis (viz www.msmt.cz). Dve to byly samostatn instituce, dnes spadaj pod diagnostick stavy pro zvanj vvojov i vchovn obte, ve kterch je namst dlouhodob terapeutick prce se kem. Konkretizaci odbornch slueb tchto instituc i modely spoluprce koly s nimi naleznete
kola jako instituce
v kapitole 3.2.
Zapamatujte si poradensk instituce, kter nabzej pomoc v ppadech, e se problm ka / studenta nepodail eit v prosted koly. Je mon tak kontaktovat odbornky mimo resort kolstv. Poradensk instituce ve kolstv pedagogicko-psychologick poradna speciln pedagogick centra stediska vchovn pe (pi D) Institut pedagogicko-psychologickho poradenstv (vetn tzv. Stedisek integrace menin projekt ESF). Spoluprce s jinmi odbornky/ institucemi zdravotnictv (klinick psycholog, psychiatr, neurolog, logoped) OSPOD (oddlen sociln prvn ochrany dtte) Informan a poradensk stediska pi adech prce
Vzpomete si na zklad sv osobn zkuenosti, studia vvojov psychologie, praxe ve kole na konkrtn typick problm ka 1. stupn a problm ka 2. stupn, kter by vyadoval odbornou poradenskou pomoc. Kam byste ho jako jeho uitel nasmroval? Kter odbornk odborn instituce by mohla napomoci jeho problm eit?
A nyn se podvejme na souasn model poradenskch slueb v prosted koly.
2.3.2 MODELY PORADENSKCH SLUEB NA NAICH KOLCH

kolnm poradensk pracovit me bt organizovno ve dvou modelech z hlediska zapojench odbornk. 1. model zkladn (mus bt na kad kole), ve kterm jsou poradensk sluby zajiovny vchovnm poradcem a kolnm metodikem prevence. Tito odbornci jsou uitel s nslednou specializan prpravou (specializanm studiem v akreditovanm vzdlvacm programu MMT) pro vkon danch funkc.
Prostudujte si webov strnky katedry pedagogick a koln psychologie (http://userweb. pedf.cuni.cz/kpsp), kde je v oddle Vchovnho poradenstv pedstaveno specializan vzdlvn pro vchovnho poradce a kolnho metodika prevence. Mon budete mt o toto studium po absolvovn pregradulnho studia zjem.
2. model rozen (dle monost koly) je doplnn dalmi odbornky kolnm psychologem, kolnm specilnm pedagogem. Zatm se ale jedn o nenrokov profese (tj. editel koly nezskv finann prostedky na jejich mzdy ze sttnho rozpotu. Vtinou jsou jejich sluby hrazeny z rznch projektu, nap. ESF). V obou dvou variantch je pedpokladem spoluprce s uiteli (tdn uitel, uitel vchov, uitel-metodik pro ppravu RVP a nov i asistent pedagoga).
Seznamte se legislativn oporou poradenskch slueb poskytovanch kolou dle Vyhlky .72/2005 Sb., o poskytovn poradenskch slueb ve kolch a kolskch poradenskch zazench. Prostudujte tzv. standardn innosti vchovnho poradce kolnho metodika prevence kolnho psychologa kolnho specilnho pedagoga.
: :
Informace o nkterch projektech z ESF k zapojen kolnch psycholog a kolnch specilnch pedagog na naich kolch najdete na http://vipkariera.ippp.cz a na http://www.projektpsp.cz/. Prostudujte si webov strnky Stedisek integrace menin, jejich pracovnci se zabvaj psychologickou, pedagogickou, speciln pedagogickou a sociln pomoc klientm se socilnm znevhodnnm. www.strediskasim.cz
2.3.3. SPECIFIKA ODBORNCH V PROSTED KOLY
INNOST
PORADENSKCH
ODBORNK
Vchovn poradce se ve velk me vnuje problematice karirovho poradenstv a me bt koordintorem zajiovn prbhu vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami (ci se zdravotnm postienm/zdravotnm znevhodnnm). Podle vyhlky . 73/2005 Sb. je to ale tak vzdlvn k nadanch. Podl se na pprav podmnek pro vzdlvn cizinc a k ze sociln znevhodnnho prosted, vetn pe o ky z rznch etnik a minorit, ijcch na zem R. Jeho innosti jsou organizan, metodick (konzultan innost pro ky, rodie, uitele), diagnostick (pedagogick diagnostika) a intervenn. koln metodik prevence je aktrem pedevm v oblasti prevence sociln patologickch jev, sleduje vskyt sociln nedoucch jev na dan kole, podl se na pprav preventivnch program a sleduje jejich innost, poskytuje konzultan a poradenskou innost v oblasti prevence sociln nedoucch jev. koln psycholog se podl na vyhledvn a identifikaci k s vukovmi a vchovnmi obtemi a vasnmi intervencemi napomh jejich eliminaci. Vznamn jsou jeho preventivn innosti v oblasti vukovho selhvn. Dal oblast je nap. krizov intervence, co je odborn a vasn pomoc v krizovch situacch, jako jsou mrt v rodin, razy, ztov situace aj. Pracuje nejenom se ky/studenty, ale tak s uiteli a rodii konzultan a intervenn formou. koln psycholog dle poteby zajiuje tak diagnostiku (nap. tdnch skupin, neodkladnch obt) pro navazujc intervence ve kolnm prosted. koln speciln pedagog zpravidla zajiuje agendu spojenou se ky se specilnmi vzdlvacmi potebami. Me se podlet i na administrativ (po dohod s VP), eviduje ky se SVP, zprostedkovv informace z vyeten ka se SVP na odbornm pracoviti (PPP, SPC), podl se na vytven individulnho vzdlvacho plnu, pracuje se ky se SVP (odborn intervence stimulan programy, reedukace, prbn diagnostika a evaluace podprnch opaten aj.).
Ve zmnn vyhlce . 72/2005 Sb. prostuduje tzv. standardn innosti dalch subjekt podprnho poradenskho systmu pedagogicko-psychologick poradny, speciln pedagogickho centra.
? ?
Seznamte se se systmem poradenskch slueb na kole, kde praktikujete. Otzky ke studiu 1. 2. 3. Co je to koln poradensk pracovit? Charakterizujte innosti vchovnho poradce, kolnho metodika prevence, kolnho psychologa, kolnho specilnho pedagoga. Provete analzu aktivit dle vyhlky .72/2005 Sb. V em se li odborn innosti kolnho psychologa a psychologa v PPP/SPC a kolnho specilnho pedagoga a specilnho pedagoga v PPP/ SPC?
Shrnut
Souasn systm podprnch poradenskch slueb ve kolstv je realizovn jednak pmo v prosted koly (tzv. koln poradensk pracovit vchovn poradce, koln metodik prevence, koln psycholog, koln speciln pedagog ve spoluprci s dalmi uiteli), jedna v poradenskch institucch mimo kolu. Uitel bez rozlien pregradulnho studia se me stt vchovnm poradcem nebo kolnm metodikem prevence tak, e po ukonen magisterskho studia a po dvou letech v oboru absolvuje navazujc dvoulet specializan studium akreditovan MMT pro vkon danch innost. Vechny podprn poradensk sluby ve kolstv jsou nasmrovny na pomoc km, studentm, uitelm a rodim v ppad vvojovch, vzdlvacch, vchovnch obt, pp. jako pomoc v krizov situaci.
kola jako instituce
&
Doporuen literatura
SLAVKOV, I. Jak dl s poradenskm systmem? Zpravodaj Vchovn poradenstv, 2000, 24-25, s. 17-20. ISSN ZAPLETALOV, J. Koncepce poradenskch slueb ve kolch. Vstnk MMT, 7/2005 ZAPLETALOV, J. Pedagogicko-psychologick poradenstv. In PRCHA, J. Pedagogick encyklopedie. Praha : Portl, v tisku. Vyhlka . 72/2005 Sb., o poskytovn poradenskch slueb ve kolch a kolskch poradenskch zazench. Vyhlka . 73/2005 Sb., o vzdlvn dt, k a student se specilnmi vzdlvacmi potebami a dt, k a student mimodn nadanch. Zkon . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn. Zkon . 109/2002 Sb., o vkonu stavn vchovy nebo ochrann vchovy ve kolskch zazench a o preventivn vchovn pi ve kolskch zazench WWW-strnky http://www.msmt.cz/uploads/soubory/sb020_05.pdf http://userweb. pedf.cuni.cz/kpsp a http://www.ssvp.wz.cz http://www.ippp.cz; http://vipkariera.ippp.cz a /http://www.projektpsp.cz/. http://www.strediskasim.cz
kola jako s vztah
3. KOLA JAKO S VZTAH

3.1 KOLA JAKO VNJ S VZTAH
Ivo Syit
Klov slova: vnj faktory, kola jako instituce, sovn, civilizan, kulturn, sociln, demografick a ekonomick psoben, vliv masovch mdi, autorita, vvojov trendy ve vzdlvn, rodina, teorie inovac, lokln autority, municipality.
] Po prostudovn kapitoly budete schopni: charakterizovat zkladn trendy v oblasti vliv a vztah; posoudit jednotliv nov vlivy a jejich vznam; posoudit a identifikovat vznam jednotlivch vliv; pochopit zkladn struktury vztah, ve kterch se kola nachz.
3.1.1 ZKLADN VZTAHY A FUNKCE KOLY

kola pedstavuje nejdleitj spojovac lnek mezi rodinou a spolenost, kter je determinovn mnoha faktory, nebo kola pedstavuje specifickou instituci, kter je zvisl jak na makroklimatu ve spolenosti, tak i jednotlivch vzdlvacch poadavcch bezprostednch subjekt v jej blzkosti. Postaven koly je vlun v tom smyslu, e pedstavuje v podstat jedinou instituci, kde se setkvaj vrstevnci mezi sebou v pirozen vkov homogenit, co vytv specifick podmnky pro socializaci. Vybavuje budouc generace vkladem, kter meme oznait jako koln kapitl. kola jako instituce plnila a pln urit lohy, z nich nkter jsou dan legislativn, jin se realizuj na zklad urit sociln, kulturn, etick nebo politick objednvky. Od koly jako instituce je ve veobecnosti poadovno, e bude instituc, kter bude plnit urit funkce, kter jsou v ppad tto instituce implicitn oekvny, nebo ptomny v tzv. oekvanm chovn. 3.1.1.1 Funkce koly Nejastji zmiovan funkce koly jsou: Vchovn-vzdlvac: kola piprav budouc pokolen v oblasti vdomost, dovednost, nvyk a ppadn postoj (toto souvis se schopnost reprodukce vzdlvacho lidskho a kulturnho potencilu, ppadn kapitlu, tj. aby mlad generace mla stejn, ne-li vt potencil vdomost a schopnost je uplatnit, ne generace pedchzejc). Etick: kola bude uritm zpsobem vtpovat nebo vytvet etick hodnoty, ppadn se bude podlet na mravnm a prvnm vdom mlad generace, ppadn bude spoluvytvet demokratick hodnoty, a ji zjevn nebo prostednictvm skrytho kurikula. K tomuto pat tak seznmen s uritmi etickmi a socilnmi normami. Ve vtin ppad chpeme kolu jako instituci, kter je etitj ne bn realita, nebo si alespo ci mohou zat urit situace v etrnj form, ne jak je vytv sm ivot. S tm tak souvis draz na spravedlnost, estnost, odmtn neestnho a bezzsadovho chovn. S etickou strnkou je rovn provzno psoben v oblasti vle a charakteru. Enkulturan: kola pipravuje pro uritou kulturu a pomh vytvet urit obraz svta, tm napomh identifikaci se svtem a sebou samm. Toto se obr v problematice nhledu na vlastn a jin kultury, vztahu k dtti, problematice tolerance a interpretace vlastnch i jinch kultur. Enkulturace pedstavuje tak souasn expozici kulturnmi, humnnmi a svtov pijmanmi hodnotami. (nap. Informace OSN, lidsk prva atd.) Ochrann: kola by mla bt bezpenm prostedm, jestlie rodie poslaj sv dti
do uritho prosted, chtj mt tak jistotu, e to bude prosted bezpen. kola by tedy sama mla bt bezpenm prostedm, ale tak chrnit mlad lidi ped negativnmi vlivy zven. asov organizan: jde pedevm o vytvoen vhodnch pracovnch nvyk a nvyk v hospodaen s vlastnm asem a navykn na pracovn rytmus v zamstnn. Tomuto slouil a slou tdn-hodinov systm. I v rmci pedagogiky volnho asu ume dti mj. smyslupln trvit voln as a tak se nepmo podlme na prevenci kriminality a vandalismu. Integran: kola ji nen monopolnm dodavatelem vdn, konkuruj ji jin informan zdroje (nap. masov media) a ci ji pichzej do koly s vtm mnostvm vdomost, kter vak nemus mt systm. kola v tto loze a funkci integruje vdn a zaazuje poznatky do souvislost, u tak zpsobm mylen a mla by zabraovat fragmentovanosti a nesystematinosti. Integrace tak samozejm znamen nejen integraci handicapovanch, ale i integraci minorit, tak, aby nikdo nebyl z procesu vzdlvn a socializace vyluovn. Dleitou lohu hraje monost a zpsob kompenzace handicapu. Je teba se tak zmnit o jazykov integraci dt imigrant, kter bude dlouhodob nabvat na vznamu.
Vznam jednotlivch funkc se mn v ase, tradin pojet akcentuje vchovn vzdlvac funkci a podle toho tak kolu hodnot (nap. Jestli kola doke dost nauit, pipravit pro pijmac pohovory atd.). Nov nabv na vznamu funkce ochrann, preventivn a integran.
3.1.1.2 kola a zkladn vztahy kola jako instituce je ovlivovna kolskou politikou, ekonomikou i konkrtnmi vchovn vzdlvacmi poadavky rznch subjekt, politika vtinou uruje zkladn priority, ppadn hodnocen, ekonomika vymezuje, zda lze tyto priority uskutenit, svou lohu m i sociln oekvn a vzdlvac pedstavy konkrtnch osob. Nelze uvst vechny vztahy, ale ty vznamnj, kola se nejastji pohybuje ve vztazch:
politickch kolsk politika, ekonomickch nabdka a poptvka, trh prce, sout o ky, organizanch a dcch koln management a image koly, administrativn prvnch administrativa a legislativa, socilnch vztahy mezi ky i ve sborech a s rodii, vnitroinstitucionlnch a vnjch vztazch s rznou mrou sankcionovn nebo kontrolovatelnosti pravomoc, partnerskch mezi institucemi a programech mobility.
Vztahy bvaj obvykle smen, zdka je meme jeden od druhho pln oddlit. Vechny vztahy mohou bt podbarveny individulnm, politickm nebo skupinovm zjmem. (Nap. rodi hled na kolu pes zjmy svho dtte atd.).
& Podrobnj charakteristiku, kterou je mon povaovat za vchodiska k ve uveden problematice

najdete v publikaci: WALTEROV, E. loha koly v rozvoji vzdlanosti. 1. a 2. dl. Brno : Paido, 2004. ISBN 80-7315-083-2.
?
Vyberte si jednu nebo vce funkc koly a na zklad studia odborn literatury a souasnch dokument ji podrobn charakterizujte. Prostudujte si poadavky na kolu a dal vztahy tto instituce v uveden publikaci. Porovnejte je se souasnmi dokumenty z oblasti kolsk politiky a va osobn zkuenost. Zformulujte sv stanovisko k prioritm pro vae zamen a osobn orientaci. Odpovd toto va zkuenosti se kolou? Jak je Vae ideln pedstava ?
3.1.2 HISTORICK VCHODISKA VNJCH VLIV NA ESKOU KOLU
kola jako s vztah
Vzdlvac systm v eskm prosted se odvj od centrln zaloenho systmu k decentralizovanmu. Pvodn model pedpokldal, e kola je instituc, kter pln pedevm poadavky zadavatele. kola v tomto pojet nen pli samostatn a oekv, e hlavn popudy ke svmu fungovn bude dostvat zven. Vsledky chovn kolnch instituc v jednotlivch kolskch systmech ukazuj, e tyto instituce do jist mry dlouho kopruj zpsoby od svho zaloen, co se tk nejenom pracovnch stereotyp v uitelskch sborech, kter jsou pedvny jako skryt kultura instituce, ale i rodiovskch oekvn, nebo rodie asto vnmaj kolu prv jako msto kam sami kdysi chodili. Proto se zde uplatuje vt rigidita v pohledu, a mon i urit trvajc pedsudky se kolou spojovan, jako, e kola je mstem vcemn opakovanch kontrolovanch innost, s pevahou formalizovanch innost, co nkdy ve stereotypech vede k tomu, e se na kolu hled jako na i instituci, kter pracuje se zjednoduenm obrazem svta, kter se promt i do rozhledu uitel, ani bychom skuten dokladovali jak kola v souasn edukan realit skuten je. Historicky vzato esk kola vznikla jako vsledek centralizovanho systmu, co odpovdalo dob vzniku i geografick poloze eskch zem. Svm pvodem se tedy esk kolsk systm vce podob systmu nmeckmu, ne anglosaskmu, americkmu nebo francouzskmu. To s sebou nese i vt distanci ve vztahu uitel k a vt draz na formln autoritu. Od zatku tu vak psobily vlivy, kter dvaly tomuto pojet jin rz. Vztah k autorit byl v eskm prosted jin, ne v prosted nmeckm, nrodn-obrozeneck tendence se uplatovaly ve vlasteneckm postoji uitel mj. propojenm nrodnho jazyka a osobn identity i identity nrodn, kter byla ve velk me zaloen prv na jazyku. To mlo pro koln realitu vznam pedevm ve zdrazovn role jazyka jako nositele kultury, kterou se podailo zachrnit, a proto i s jazykem a kulturou bylo teba zachzet s patinou ctou. To se projevovalo nap. ve vztahu k vyjadovn, prostedkm a nositelm kultury. Souasn se tu uplatovala tradice reforman, kter by i skryt se podlela na hledn nrodn identity na reformanm zklad. kola byla mstem, kter pomhalo identifikaci s domovem a prvky toho nejlepho, co dval as. esk kolstv bylo pomrn oteven nzorovm proudm z Francie a pozdji i USA, velk vliv tak sehrlo objeven Komenskho, kter nesmrnm zpsobem psobilo na pozdj generace vlasteneckch uitel. Svou lohu sehrly i Masarykovy idely humanitn, kter vraznm zpsobem zapsobily na uitelskou veejnost a promtly se do vrazn demokratickho charakteru kolstv 1. eskoslovensk republiky. Zvrem je mono shrnout, e esk kolstv sice vylo z centralistick pedstavy rakousk, ale v prbhu doby byla tato pedstava vrazn modifikovna, tak, e kolstv v eskch zemch mlo vrazn demokratick charakter, a bylo tak po nrodnostn a kulturn nboensk strnce tolerantnj.
esk kola m pomrn konciliantn a rovnostskou tradici, kde je hledn soulad mezi nrodnm a svtovm a nrodn princip chpn spolen s obanskm principem.
3.1.3 ZKLADN SOUASN VLIVY V POHLEDU KOLU
NA KOLSK SYSTM A
kola se nalz v prseku mnoha zjm, individulnch i skupinovch, existuj zde veobecn sociln a politick trendy, kter pekrauj hranice stt a maj vliv na kolsk instituce, prostednictvm zmn v politickch, ekonomickch, socilnch i demografickch sektorech. Mezi zkladn trendy v souasnosti pat:
decentralizace kolskho systmu; pechod na lokln samosprvy (municipality) snaha o spravedliv pstup a rovnost anc transformace kontrolnch mechanism (transformace inspekce) zavdn autoevaluace a rad koly hledn standardizace nap. sttn maturity
?K O L A Kapitoly ze koln pedagogiky a koln psychologie skripta pro studenty vykonvajc pedagogickou praxi
hledn rovnovhy mezi spravedlivost, rovnost, diferenciac a efektivitou stoupajc vliv rodi v oblasti soukromho kolstv rostouc propast mezi kultivanm a kvalifikanm pojetm vzdln draz na technologie, ale i rizika jejich nepedagogickho zneuit
3.1.4 KOLA VE VZTAHOV STI

Jak bylo ji ve uvedeno kola se neme pohybovat ve vzduchoprzdnu ale je vdycky zvisl na mnoha faktorech. Tradin jsou to poadavky zizovatele (sttu, obce) , poadavky rodi, rove poznn ve spolenosti a vztah k vdn, poadavky zamstnavatel, vztah k etickm normm a vra v jejich penositelnost kolnm vzdlnm, mra religiozity ve spolenosti, dle potom mra konkrtnho a abstraktnho vdn, dostupnost metodickch materil a uebnic, dostatek kvalifikovanch uitel, mra odmovn za prci a pojmn uitelsk profese, novji tak pn dt, faktor dobrho pocitu, realizace novch vzdlvacch a zamstnaneckch politik na bzi lenskch stt EU, teorie inovac, uc se spolenost, uc se instituce, ale tak snaha kompenzovat koln instituc nedostatky v jinch institucch, kter nepracuj optimln (nap. nepln nebo rozvrcen rodina atd.), co vede a k delegovn funkc typickch pro jin instituce na kolu, kter vak nemus bt legislativn oeteny a zstvaj ve form pn nebo nroku.
Obr. 1 Tradin pojet koly Kontrola (stt, oprvnn instituce) Vda Etick normy Hospodstv Znalosti Interioriovan normy
Tradin vymezen koly pevn je akcentovna vchovn vzdlvac funkce (kola je hodnocena mj. podle toho, kolik nau, zpravidla je zdrazovna etizujc loha koly, draz na kze a sebekze, mravn a voln psoben, kola m vcemn dno, co uit a jak, jak bude kontrolovno splnn poadavk a jak budou sankce). Pedpokld se e kola pracuje s vcemn hotovmi poznatky a normami, ty pedv a uruje jim priority. Sama vlastn ani pli hodnot netvo, nebo se to pli nepedpokld. S prekoncepty se pli nepracuje, ci jsou brni vcemn jako nepopsan desky, pevauje pauln pstup s pomrn malou individualizac. Existuje pomrn pesn pedstava k emu tu dt je a k emu ho chceme vychovvat i jak pravomoci k tomu kola m. kola zskv relativn vce samostatnosti, ubv j vak formln autorita, nroky, komu, jak a za co kola odpovd, jsou mnohdy nepehledn nebo dokonce protichdn (nap. rodie chtj tradin vkonovou kolu a oficiln politika zizovatele je spe opan). kola v novm pojet m mn pesn urench cl, ir vztahovou st, relativn vt volnost ve vbru a rozhodovn. V nkterch sttech (Polsko, ecko) je minimalizovna role inspekce, zodpovdnost pechz ze sttu na samosprvu a lokln autority. Klade se draz na inovativnost a flexibilnost (asto tak poadavky zamstnavatel na trhu prce), vstupy jsou zpravidla vyjdeny v kompetencch a nebvaj ji vztaeny k uivu, ale k kovskm kompetencm. Inspekce je asto petransformovna do role kritickho ptele, kter hraje uritou lohu jako poradn orgn pi evaluaci. V rmci zajiovn kvality se zavdj podprn programy na bzi portl, sovn jednotlivch kol, konzultac i e-learningu, ppadn se zizuj instruktn organizace pro pomoc v jednotlivch oblastech (nap. pro pomoc v oblasti sociln patologickch jev, tvorba kolnho programu, pomoc zanajcm uitelm atd.). Pedpokld se e se kola stane uc se organizac, tak jako spolenost bude uc se spolenost a firmy ucmi se organizacemi. kola soupe s jinmi zdroji informac a
kola jako s vztah
medilnmi i virtulnmi zdroji, jen si in nrok na as k a jejich osobn orientaci.

Obr. 2 Modern pojet koly Hodnocen Mezirezortn skupiny Rmcov plny Zizovatel Spolenost vdn (v souladu s rmcem) Poadavky trhu Kompetence Optimln jedinec
Pn a prva dt Poadavky rodi S dalch kol (kooperace ale i kompetitivita) Image koly Media obraz koly Mediln a virtuln svt (konkurenn inf. a zbavn zdroje) Extern evaluace a hodnoceni vize koly def. kvality
3.1.5 HLAVN SOUASN TRENDY, KTER KOLU VZTAHOV OVLIVUJ

3.1.5.1 Trend manaersko ekonomizujc V souasnosti jeden z nejrozenjch trend, jde v podstat o aplikaci ekonomickch princip z jinch oblast a sledovn mry efektivity vynaloench prostedk. Je pro nj nezdka charakteristick:
kola je chpna z hlediska obecn ekonomick efektivity efektivita je asto vymezena nabdkou a poptvkou hledaj se co nejlevnj vstupy pro co nejlpe uplatniteln vstupy pejm se terminologie z oblasti zen lidskch zdroj prosazuje se pohled sluba - odbratel hledn novch forem total duality managementu soustedn se koln vzdlvn jako pidanou hodnotu hledn een v inovativnch organizacch vytven spin off companies inovatinho podnikn
Na kolu jsou uplatovna mtka z oblasti ekonomick efektivity, vroby a teorie zen, podobn jako na jin subjekty. V rmci systmu se uplatuje model VSTUPY VSTUPY (na jedn stran stoj zdroje, kter se do systmu dodvaj a na druh stran jsou poadavky spolen s oekvanmi vsledky). Efektivita se asto pojm jako optimln vstupy pi co nejnich vstupech, ppadn jako to, co doke zlevovat nebo zproduktivovat. Ekonomick pojet s sebou tak pin pohled na ka jako klienta (tj. odbratele urit sluby, ppadn zdroje penz podle normativu). Z pohledu rodi se kola me mnit na servisn organizaci, kter zajist jejich dtti dostaten rozvoj a spn zalo jeho kariern a profesn drhu (eskaltor). Vzdln vak nelze chpat jako pouze privtn statek, ale tak jako prvo zaruen stavou, u kterho je nedouc, jestlie jsou njak skupiny z tohoto procesu vyloueny (teba z dvod majetku, nebo socilnho postaven). Nebo vzdln pin krom osobnch uitk,
(nap. lep zamstnatelnosti), tak veejn uitky nap. sniovnm kriminality nebo lepm zdravotnm stavem populace. Krom toho me kapitan pstup vst k tomu, e se na kole udruj ci pevn kvli finannm zdrojm bez ohledu na kvalitu. V souasn dob m na kolu v oblasti vnjch vztah velk vliv teorie inovac a teorie uc se organizace. 3.1.5.2 kola jako uc se organizace V oblasti managementu meme chpat uc jako organizaci jako organizaci, kde lid postupn zlepuj sv schopnosti doshnout poadovanch vsledk a kde se ustavin u, jak se uit spolu s ostatnmi...kde lid postupn objevuj, jak se podlet na vytven reality a, to jak ji mohou mnit (podle Petera Senge). Je to organizace, kter je schopna pet, na trhu, nebo se dokzala pouit z vlastnch chyb. Souvis to tak pedevm s rozvojem lidskch zdroj v organizaci a se sdlenm vdn uvnit i vn organizace tzv. knowledge managementem. Uen v uc se organizaci probh nsledovn (podle Developing Learning Organisations):
shromaovn informac monitoring, vvoj, anticipace, poteby zskvn vdomost, know-how, strategick informace, vyuitelnost upevnn kompetenc, transformace do uen denn realita
Organizace se stle transformuje uenm se z okol i vlastnho prosted. Pojmy uen a prce jsou vnmny tm jako synonyma. Dochz ke spojen teorie teoretickch vchodisek, ze kterch uc se organizace erp, a praxe tj. praktickch poznatk vsledk uen, na jejich zklad lenov organizace mn svoje vzorce chovn a jednn. Uen probh podle tzv. Kolbova cyklu uen (viz obr. 4), kde zskan poznatky slou jako vchodisko pro dal uen. Je poteba odliit uen mezi organizacemi a sdlen vdomost uvnit organizace nebo firmy. Uitelsk nebo profesorsk sbory astokrt mlo vyuvaj potencilu sdlen vdn uvnit organizace a stvaj se vcemn skupinou izolovanch bc. Knowledge management nen tedy vdy vyuvn.
Obr. 4 Proces Kolbova cyklu Rekapitulace (ohldnut)
Aktivita
Zobecnn
Plnovn ptho
&
Pette si publikaci o uc se organizaci a ohodnote aplikovatelnost princip na kolu. SENGE,
M. P. Pt disciplna. Teorie a praxe uc se organizace. Praha : Protis, 2006. ISBN 8085741105.
3.1.5.3 Teorie inovac a inovativn kola Teorie inovac pochz od J. A. Schumpetera a vyjaduje se pedevm k oblasti produkce. J. A. Schumpeter formuluje vymezen inovace takto: Vyrbt znamen kombinovat vci
kola jako s vztah
a sly, kter se nachzej v naem dosahu ... Jin anebo jinak vyrbt vci znamen jinak kombinovat vrobn statky ... Forma a obsah vvoje v naem pojet jsou potom dan pojmem: prosazovn novch kombinac. Tento pojem zahrnuje pt ppad: 1. vrobu novho statku, kter nen spotebitelm jet znm, nebo statku nov kvality; 2. zaveden nov vrobn metody, kter je pro dan prmyslov odvtv prakticky neznm. Zkladem nov vrobn metody vak nemus bt nov vdeck objev a me spovat tak v novm zpsobu komernho vyuvn statku; 3. oteven novho trhu, tedy trhu, na kterm dosud nebylo zastoupen dan prmyslov odvtv pslun zem bez ohledu na to, zda tento trh ji pedtm existoval nebo neexistoval; 4. zskn novho zdroje surovin nebo polotovar bez ohledu na to, zda tento zdroj ji pedtm existoval - ale my jsme k nmu nepihleli a pokldali jsme ho za nepstupn - nebo se musel nejdve vybudovat; 5. uskutenn nov organizace, jako je vytvoen monopolnho postaven (nap. pomoc trustu) nebo rozpad monopolu". (In Teoria hospodrskho vvoja. Bratislava: Pravda, 1987, s.196-197). Schumpeter tedy inovaci chpe pedevm jako novou kombinaci vrobnch initel a sloek. Krom tto teorie se pouval inovativn postup modifikovan ve smyslu oprava monho nejslabho lnku etzce v systmu. Inovativn kolu meme chpat jako pedagogickou alternativu ve stavu zrodu k vtinov i klasick alternativn kole kole, nebo jako instituci, kter dky entusiasmu nebo svbytnmu zpsobu kombinace lidskho a znalostnho potencilu jde vlastn cestou a pokou se o vlastn pedagogick a didaktick postupy.
3.1.6 VLIVY FILOSOFIE A POSTMODERNY

Postmodern mylen m urit vliv na monost nebo nemonost pedevm o to, e podle sti postmodernist pevldaj nzory, e

vchovy. Jde
nelze ji hovoit o cli a smyslu vzdln ani ivota pokrok a dleitost vzdln byly velkm vyprvnm je radikln pluralita - nikdo ji nem konen slovo pravdy identita se stv tekutou je velmi mlo bezpe i odpovdnosti hrout se metaforick uvaovn a transcedence rezignuje se na otzky po smyslu vbec, asto se nahrazuj jen debatami vchova a vzdlvn je nkdy chpna jako indoktrinace s kult zbavy spolen s destrukc soukrom a individulnm narcismem ijme v dob, kdy se idely a velk projekty vysnily dn skupina ani lovk by neml urovat jak m ten druh t kola je nkdy chpna jako vcemn mocensk instituce, kter pidluje msto v hierarchii a manipuluje mty a velk vyprvn i vechny dal pbhy lze dekonstruovat vychovvat mono snad jen pro nejistotu nebo jen k sob sammu ci s realizuj ve 3 svtech kola a vrstevnci, rodina, virtuln svt kola je proti virtulnmu svtu pli vedn a banln ztrc se spolen svt, nebo miz knon kultury, po rozpadu ortodoxie nastala rezignace a fragmentace
&
Prostudujte si publikaci vod do postmodernismu a zhodnote aktulnost trend. GRENZ, S. vod do postmodernismu. Praha : Nvrat dom, 1997. ISBN 80-85495-74-0.
3.1.7 HUMANIZACE KOLY

Vytvoen koly bez drilu a stresu, kter by byla pvtiv k kovi po strnce architektonick, obsahov, zdravotn, i po strnce klimatu a mentln hygieny. Tento trend pedpokld, e jestlie se vytvo vhodn prosted a vhodn postupy, nebude poteba dti k uen nutit ani pouvat nap. hrozbu sankc nebo trest .Humanizace koly jde jak po strnce fyzick (nap. kola podporujc zdrav, nebo projekt Zdrav pro 21 stolet), tak i psychick a
psychologick, nap. (projekt Nemes). Jedn se o ir mezioborovou platformu, kter je spojena zjmem o vvoj dtte a m pedevm zdroje zdravotnick a psychologick. Je pro ni charakteristick:
odklon od vkonov koly zdrazovn faktoru dobr pohody zdrav tlesn i duevn vvoj dtte m prioritu pi vhodnm systmu nebude nutn pouvat ve vt me tresty odmna ani trest nen to hlavn nejdleitj je uznn aplikace psychologickch princip dleitj ne poznatky je bezpodmnen pijet a sebecta koln vzdln m odpovdat souasnm poznatkm o vvoji mozku jin prce s chybou, radji nezmiovat chybu pi respektovn pirozench princip nen nutno pouvat nsiln een Otzky ke studiu Charakterizujte zkladn s vztah koly a poadavky na tuto instituci. Jak tyto poadavky kola pln a kter spatujete jako prioritn? Je na tom kola podobn jako jin instituce ve spolenosti? m s jednotliv vztahy li ? Podvejte se na demografick trendy v tabulce v ploze od roku 2003 a 2006, co lze z tchto daj vysoudit ? Kter trendy povaujete za nejdleitj a pro? Jak chpete humanizaci koly ?

FETEK,T. editelsk kuchaka. Aneb, jak udlat kolu pitalivj pro dti a jejich rodie. Kladno : Aisis, 2002. ISBN 80-86642-17-8. GRENZ, S. vod do postmodernizmu. Praha : Nvrat dom, 1997. ISBN 80-85495-74-O SENGE, M. P.; Pt disciplna. Teorie a praxe uc se organizace. Praha : Management Pres, 2007. ISBN 978-807261-162-1. SCHUMPETER, J. A. : Teria hospodrsko vvoja. Bratislava : Pravda, 1987. KAK, O. Moc koly. O formatvnej sile organizcie. Bratislava : Veda, 2006. ISBN 80-224-0905-7. NOVKOV, J. Mty ve vzdlvn Krom : Spirla, 2006. ISBN 80-901873-8-2. RDL, K, M. Inovativn koln sytm. Praha : ISV, 2003. ISBN 80-86642-17-8. WALTEROV, E. loha koly v rozvoji vzdlanosti. 1. a 2. dl. Brno : Paido, 2004, ISBN 80-7315-083-2 WWW-strnky http://www.uiv.cz, http://www.ceskaskola.cz, http://www.csi.cz a http://www.nuov.cz, http://www.moodle.cz, http://www.msmt.cz, http://www.vuppraha.cz
3.2 KOLA JAKO VNITN S VZTAH

Irena Smetkov, Ida Viktorov
Klov slova: presti uitelstv, instituce koly a rodiny, rozdlen kompetenc, vyjednvn, klima koly, styly veden, pedagogicko-psychologick poradna, speciln-pedagogick centrum, stediska vchovn pe
] Po prostudovn kapitoly budete schopni: vnmat dn ve kole v irch spoleenskch souvislostech a zrove jeho vnitn rznorodosti; orientovat se v podprnch institucch, kter pomhaj realizovat koln vzdlvn; uvdomovat si rozpory ve kolnm vzdlvn a v uitelskm povoln, a tm se s nimi lpe vyrovnvat.
kola jako s vztah
3.2.1 VZTAHY MEZI KOLOU A VEEJNOST

Vztahy mezi kolou a veejnost se staly po roce 1989 jednm ze zkladnch tmat naeho kolstv. Tyto vztahy jsou ovem vdy ovlivnny hodnotami vzdln a koly ve spolenosti, pevaujcm pojetm vchovy a tak relnmi politickmi prioritami a cly. Souasnost bv asto oznaovna jako potek spolenosti vdn, ppadn potek znalostn spolenosti. To znamen, e pro organizaci cel spolenosti i pro ivot jednotlivce jsou dnes klov informace, kter dan lovk i instituce m k dispozici, a zpsob, jakm je doke vyut. V tomto ohledu je koln vzdlvn nezastupiteln. kola je hlavn instituc sekundrn socializace. Jejm prostednictvm se kad nov generace seznamuje s tm, jak poznatky a pedstavy o svt, ale tak jak hodnoty a normy vyznv dan spolenost. Bez toho, e se je naume rozpoznvat a e alespo st z nich interiorizujeme, bychom se nsledn nedokzali v ivot uplatnit. Stanovit, co m kola dtem pedvat, tedy kter poznatky, hodnoty a pravidla chovn jsou v dan spolenosti univerzln platn, nebv snadn. Ve spolenosti se kolem toho vedou permanentn debaty, v nich obvykle zastnci uritho stanoviska vid kolu v krizi. Dleit si je vak uvdomit, e nzor, e kola je v krizi, existuje od t doby, kdy vznikla povinn koln dochzka. (tech, 1998) Veejnost posuzuje kolstv zejmna prostednictvm mdi, a dle tak na zklad osobnch zkuenost i zkuenost blzkch osob se kolou, zejmna s konkrtnmi udlostmi, kterch jsou lid svdci a kter se tkaj dt, jejich vchovy, zmn ve kolstv apod. koly se obracej na veejnost jako na zdroj spoleensk podpory a/nebo jako na budouc rodie svch k. V obojm ppad je pro kolu dleit, aby mla ped veejnost pozitivn obraz. Proto se koly vtinou aktivn sna budovat svoj image, a tm posilovat sv postaven a svoj presti. V souasn dob, kdy se zdrazuje konkurenn prosted i ve vzdlvacm systmu, je pro koly dleit, aby se v uritm smru profilovaly jako jedinen. Sna se tak o rzn specializace, alternativy, nabdku vzdlvacch slueb, kter by pithly pozornost veejnosti a pomohly kole v realizaci svho programu a zskaly pro nj i dostatek k. Podpora okol je pro prci koly i uitel velmi dleit, a to nejen v souvislosti s potem k, ale tak kvli vnitn spokojenosti vyuujcch. Hovome obvykle o prestii konkrtnch kol i celkov prestii uitelstv jako povoln. Presti uitelstv je podle sociologickch vzkum relativn vysok. Uitel na Z se obvykle umisuje v ebku povoln na 4.6. mst. Kvalitativn orientovan vzkumy vak ukazuj, e deklarovan presti uitelstv nesouvis s relnou podporou, ani s vnitnm pocitem uitel/ek. Vyuujc bvaj asto podceovni nebo naopak vystaveni nerelnm oekvnm ze strany laick i rodiovsk veejnosti. Zvldat tento rozpor nen pro vyuujc snadn. (Havlk, Koa, 2002)
V eskm kolstv se ji nkolik let diskutuje o obsahu a form kolnho vzdlvn v souvislosti s kurikulrn reformou. Pette si nkter lnky v laickm i odbornm tisku a zeptejte se vyuujcch na kole, kam dochzte na praxi, jak je jejich nzor na zavdn zmny. Souvis podle mdi i podle vyuujcch kurikulrn reforma s pedstavou, e kola je v krizi? Jak lze tuto krizi popsat?
3.2.2 KOLA A RODIE

Ve vztahu k rodim svch k m kola adu konkrtnch kol, kter souvis zejmna s pedvnm informac o cch. kola buduje systm komunikace a informovn rodi o zsadnch jevech, kter se tkaj koly jako celku i jednotlivch dt. Aby tento systm fungoval, je teba zvolit pimen formy, obsah i etnost komunikovn s rodii. A to vdy v zvislosti na typu a zamen koly, vku dt, pn rodi atd. Komunikace vak neprobh jednostrann a nen zena pouze kolou. Rodie maj tak adu monost, jak komunikovat, kontrolovat a ovlivovat koln dn. Tyto monosti meme rozliit podle dvou rol, v nich rodie mohou a dokonce by i mli ve kole vystupovat. Tou prvn je role rodie ka, tedy rodie, kter se aktivn zajm o sv dt a jeho koln ivot. Velk st tto role spov v domc prci s dtmi, v pprav do koly i celkovm
chovn rodiny vi kole a vzdln, podpoe i nedve ke kole atd. Rodie mohou aktivn se kolou spolupracovat. Tomu slou rzn formy kontaktu, pedevm rzn podoby tdnch schzek (hromadn i individuln), ale i dal zprostedkovan formy jako elektronick komunikace (webov strnky koly, e-maily), telefonn i psemn (dopisy, obnky, kovsk knka, vysvden, ale i seity nebo uebnice). Dleit je tak komunikace prostednictvm dt, jejich prce, spokojenosti, problm, vsledk, vzkaz v kovskch knkch apod. Rodim jsou v tomto kontextu ureny i dal akce koly jako vstavy, sportovn utkn, koncerty a dal spoleensk udlosti a slavnosti, vlety i exkurze. kola me nabzet tak pednky, vuku jazyk pro rodie, poradensk konzultace. Druhou rol je urit role komunitn, role rodie jako lena rodiovskho sdruen. Tedy role, kter zajiuje podl rodi na chodu i rozvoji koly. Rodie mohou pracovat v rmci sdruen rodi nebo dokonce rady na rovni koly nebo rady na rovni zizovatele (u zkladn koly je zizovatelem nejastji obecn ad), kde maj vdy rodie sv zstupce. Tato role ovem bv rodii podceovna. Rodie mohou kole pomhat tak jako jednotlivci, a to zejmna finannmi dary, kontakty, materilnm vybavenm pro vuku nebo krouky, vedenm dt pi mimokolnch akcch atd. Pro kolu vystupuj rodie jako konkrtn osoby a jako rodie konkrtnch k. Pokud je teba eit zvanj problmy dt, obrac se vdy kola na rodie a sna se dohodnout rzn postupy, kter by vedly ke zlepen. Komunikace s rodii vak nebv bezproblmov. Uitel narej obas na nezjem ze strany rodiny, pli ochranitelsk (k dtem) a ke kole nevstcn chovn, ale tak na patn sociln zzem nebo dokonce dysfunkn, vchovn nevhodn rodinn prosted. Podle zvanosti problm v rodin i pi jednn s n se me kola obracet na poradensk pracovit, sociln pracovnky nebo dokonce policii. Bnj problmy e s rodii nejastji tdn uitel, kter me pizvat i dal pracovnky koly: vchovnho poradce, kolnho psychologa, zstupce i editele koly. Zvanj otzky e vchovn komise. kola vak me sama psobit pote ve vztahu s rodii. Jedn se o ppady, kdy rodie dostaten nechpou systm kolnch poadavk a hodnocen, pi rozdlnm pohledu na koln udlosti z domova a ze koly, kdy kola nebere ohledy na oprvnn poteby rodiny, neinformuje dostaten o novch metodch prce, o potch dtte nebo tdy apod. Zle velmi na otevenosti a dve, jestli ji kola pravideln buduje smrem k rodim, a kter pomh tyto situace pekonvat.
?
1. Podvejte se na webov strnky koly, kam dochzte na praxi, a zhodnote je oima rodi k a jejich poteb. Jsou z hlediska rodi webov strnky kvalitn, nebo byste doporuili njakou jejich zmnu? 2. Vydejte si zznamy vchovn komise na kole a podvejte se, jak problmy v minulosti eila, ppadn e a jak.
3.3.3 SPOLUPRCE KOLY S PODPRNM SYSTMEM Hlavnm clem koly je vzdlvat a vychovvat sv ky. K tomu vyuujc maj odpovdajc expertzu. Nkdy ovem mohou nastat obte, kter brn tomu, aby se vzdlvn a vchova konkrtnch k daila. Dvodem me bt problm na stran ka, na stran uitele, na stran rodiny i nkde v prostoru mezi tmito aktry. Ne vdy se jedn o problmy, kter mohou (pro asovou zaneprzdnnost i osobn zangaovanost) i dok (pro nedostatek odbornch znalost) eit pmo uitel ve kole. V takovch ppadech se koly obrac na dal instituce, kter existuj v rmci kolskho systmu a jejich elem je pomhat kolm, aby se mohly v pln me vnovat sv funkci. koly bn spolupracuj se dvma institucemi, kter adme do podprnho systmu. Jedn se o pedagogicko-psychologickou poradnu (dle jen PPP) a speciln-pedagogick centrum (dle jen SPC). Ve strunosti si popeme, v em mohou bt kolm npomocn.
kola jako s vztah
Pedagogicko-psychologick poradny maj v eskm kolstv dlouholetou tradici a cel poradensk systm, do nho pat, byl ji od 70. let 20. stolet, kdy PPP zaaly vznikat, na vjimen vysok rovni. Pvodn byly poradny zakldny v kadm okrese a jejich innost byla centrln zena. Dnes existuje v cel R celkem 54 poraden, kter jsou samostatnmi prvnmi subjekty, piem nkter z nich maj i odlouen pracovit. Celkov poet vech poraden je tak 87. Vtina PPP je zizovna kraji, nkter jsou soukrom. innost pedagogicko-psychologickch poraden se tk jednotlivch dt, tdnch kolektiv, rodi a vyuujcch. Nejastjmi aktivitami pedagogicko-psychologickch poraden jsou:
vyeten koln pipravenosti a zralosti pi pijmn dt do povinn koln dochzky - tj. do 1. tdy Z psychologick a speciln-pedagogick diagnostika k s problmy v uen a v chovn (napklad diagnostika specifickch poruch uen a dalch problm ve vvoji osobnosti) podklady a participace na formulovn individulnch vzdlvacch program pro integrovan ky se specilnmi vzdlvacmi potebami diagnostika socilnch vztah v tdnch kolektivech, podpora pozitivnho klimatu a intervence v ppad naruench vztah (nap. pi vskytu ikany) konzultace a metodick podpora poskytovan vyuujcm a rodim k s problmy v uen a chovn konzultace a dlouhodob individuln i skupinov prce s ky s problmy v uen a chovn (nap. od nprav specifickch poruch uen a po arteterapeutick skupiny pro dti s osobnmi potemi) doporuen k vyeten a pi na specializovanm pracoviti v ppad zvanch rodinnch problm (nap. poradna pro rodinu a manelstv) nebo podezen na tlesn i psychick onemocnn (nap. psychiatrie) diagnostika a konzultace v rmci rozhodovn o dal vzdlvac a pracovn drze
V PPP pracuj psychologov/ky, speciln pedagogov/ky a sociln pracovnci/ice. Kad poradna m na starosti vechny matesk, zkladn i stedn koly, kter pat do jej spdov oblasti. Tmto kolm poskytuje poradensk sluby a pi intenzivnj spoluprci zajiuje pmo na kole pravideln konzultace pro vyuujc a rodie. Vyuujc ani rodie nemus spolupracovat pouze s PPP, pod n kola pat, nbr mohou vyuvat i slueb jinch PPP (nap. soukromch). Obdobnou instituc jako pedagogicko-psychologick poradny jsou speciln-pedagogick centra (dle jen SPC), kterch je v souasn dob celkem 100. Jejich innost se v mnoha ohledech proln s poradnami. Jejich zamen se vak tk vhradn k se zdravotnm postien/znevhodnnm. U tto skupiny klient SPC provd: depist ve spdov oblasti; speciln pedagogickou, psychologickou a sociln diagnostiku; poradensk a metodick innosti pro klienty, jejich rodie a uitele; participaci pi pprav a zpracovvn individulnch vchovn-vzdlvacch a stimulanch program pro ky integrovan do bnch kol; zpracovvn odbornch posudk; karirov poradenstv; prevenci sociln patologickch jev. Dal instituc spadajc do podprnho systmu jsou stediska vchovn pe, kterch je v R 37. koly se s nimi nedostvaj do kontaktu tak asto jako s PPP i SPC. Stediska jsou urena dtem a dospvajcm, u nich se projevily vrazn poruchy chovn a v jejich socilnm vvoji dochz k negativnm jevm. Clem prce stedisek je pomoci tmto klientm opt se integrovat do spolenosti. Stediska existuj ve form ambulantn, stacionrn i interntn.
Zjistte, se kterou pedagogicko-psychologickou poradnou a speciln-pedagogickm centrem spolupracuje kola, kam dochzte na praxi. Zeptejte se vchovnho poradce/kyn, veden koly a nkterch tdnch uitel/ek, v em spoluprce s PPP a SPC spov a jak ji hodnot. Vyhledejte si webov strnky dan PPP a SPC (lze k tomu vyut Registr st kol na strnkch stavu pro informace ve vzdlvn www.uiv.cz, ppadn na strnkch Institutu pedagogicko-psychologickho poradenstv R, viz www.ippp.cz). Porovnejte informace o innosti PPP a SPC, kter jsou prezentovny na jejich
webovch strnkch, s informacemi zskan od zstupc koly. Spolupracuje kola tak se stediskem vchovn pe? Pokud ano, jak?
Jakmile vyuujc identifikuj ve kole uritou obt tkajc se uen i chovn konkrtnho ka i skupiny dt, mli by postupovat nsledovn:
shromdit informace o projevech a okolnostech pozorovanch pot konzultovat identifikaci pot s vchovnm poradcem/kyn, ppadn metodikem/kou prevence konzultovat vlastn pstup k kovi s potemi s pedagogicko-psychologickou poradnou i speciln-pedagogickm centrem doporuit rodim ka (v ppad plnoletosti pmo kovi) nvtvu pedagogickopsychologick poradny i speciln-pedagogickho centra
Pedagogicko-psychologick poradny a speciln-pedagogick centra nabzej kolm podporu v ppad problm s chovnm i uenm jednotlivch k i celch tdnch kolektiv. Vyuujc mohou poradny podat o konzultaci, pokud si nejsou jist sprvnost svho pstupu, i zavaj obte ve vlastnm pedagogickm psoben. Nemohou vak pmo podat o vyeten i jinou prci s konkrtnm dttem. Aby dt vstoupilo do kontaktu s PPP i SPC, je poteba souhlas rodi. Pokud vyuujc shledaj dvod k vyeten dtte v PPP i SPC, mohou tento krok rodim pouze doporuit. Rodie se rozhodnou, zda k nmu pistoup a zda nsledn poskytnou vsledky kole.
Pemlejte, jak byste postupovali v nsledujcch situacch (uvaujte moment a zpsob zalenn PPP i SPC, vychzejte tak z informac o kolnm poradenskm pracoviti): A) k ve 4. td patn te, pi ten i psan zamuje i vynechv psmena. Domnvte se, e by se mohlo jednat o dyslexii. B) Jste tdnm uitelem/kou v 8. td. Chcete, aby se dti pi rozhodovn o dalm studiu mohly opt nejen o prospch a sv zjmy, ale tak o vsledky psychologickho vyeten. C) Jedno z dt v 7. td zmnilo v prbhu roku vrazn sv chovn je nesoustedn, asto se hd s ostatnmi ve td a vi vyuujcm je drz. Zeptejte se 23 vyuujcch ze koly, kde vykonvte praxi, jak by dan situace eili oni. Porovnejte svj pstup s jejich.
3.2.4 VZTAHY UVNIT KOLY

Tm lid, kte zajiuj vnitn chod koly, je specifickou pracovn skupinou. Pro lep porozumn tomu, jak tato skupina funguje, bychom mli uvaovat zejmna skutenost, e vztahy mezi pracovnky koly jsou dny:
formln, tj. hierarchick rozdlen moci a zodpovdnosti neformln, tj. sloen tmu z hlediska typu osobnost a vztahy mezi nimi, nepsan pravidla chovn, klima a atmosfra, styly veden, mra identifikace s cly koly apod.
3.2.4.1 Formln struktura koly kolu vede jej editel, kter m jednoznan nejvy mru zodpovdnosti za stav a vvoj koly. st svch pravomoc me editel delegovat na dal pracovnky, zodpovdnost za chod koly mu vak zstv. Veden koly se vedle editele skld z jednoho nebo dvou zstupc, kte se mohou vnovat rznm oblastem (1. a 2. stupe na zkladn kole, pedagogick a ekonomick innost, pedagogick innost a specializace, nap. sportovn, umleck apod.). Soust veden mohou bt i dal lid, napklad hospodka. Tak uitel mohou mt v hierarchii koly rzn msta. Uitel bv nejastji poven vedenm tdy (tdn uitel), me vstupovat i do dalch funkc, jako je vchovn poradce, metodik prevence, vedouc koln knihovny atd. Vedle nich se mohou na pedagogick prci podlet koln psycholog, speciln pedagog, vychovatelky ve koln druin, vedouc krouk a
kola jako s vztah
volnoasovch aktivit a dal osoby. Na celkovch vztazch a klimatu ve kole se podlej i jin zamstnanci, jako je hospodka, kolnk, drba, uklzeky, kuchaky ad. V neposledn ad se tyto vztahy dotkaj i k, jejich vztahu k dosplm i vztah mezi sebou. Tmatem vztah mezi dcmi a pedagogickmi pracovnky na kole se zabv teorie zen koly (koln management) a tak teorie kolnho klimatu. 3.2.4.2 Neformln d koly Neformln vztahy jsou z hlediska fungovn koly asto stejn dleit jako ty formln. Podlej se na nich nsledujc zkladn initel (dle p, Mare 2001, s. 581-596):
lid ve kole vzdlvac program koly organizan systm koly okol koly
Lid ve kole jsou vdy konkrtn osoby, kter maj urit ivotn zkuenosti, osobnostn charakteristiky, pedstavy o uitelstv atd. Zle vdy velmi na konkrtnch vztazch mezi vedenm a uiteli, jejich pravomocech, dlen kompetenc, monosti uplatnit sv schopnosti, pn a nzory, do jak mry mohou ovlivovat koln prci a celkov obraz koly. Velice podstatn tak je, jak se uitel ve kole ct, a jak jsou ochotni pekonvat neshody a problmy. Dleit jsou tak vztahy mezi uiteli 1. a 2. stupn, vztahy mezi zanajcmi a zkuenmi uiteli (existence zavdjcch uitel a kvalita jejich prce, vzjemn vstcnost starch a mladch koleg, vbr uitel vedenm). A nakonec i existence skupinek a koalic ve kolnm sboru a jejich zamen. Z hlediska veden koly je vhodn, kdy si jsou lid, kte tvo pedagogick sbor, podobn, a z hlediska vku, zjm, osobnostnho ladn atd. V takovm sboru je obvykle mn napt a lid si rozum bez vtho vyjednvn. Z hlediska funkce a dlouhodobho fungovn koly je vak naopak dleit, aby byl pedagogick sbor dostaten pestr aby zahrnoval star i mlad osoby, eny i mue, mrn i psn atd. Stejn jako jsou rzn ci, mli by bt rzn i vyuujc. Pokud je psoben koly pli homogenn, me se stt, e urit typy dt nebudou stylem, kter vyuvaj vichni vyuujc, osloveni. Pestrost pedagogickho sboru je tak dleit kvli vnitn dynamice koly. Plin homogenita vyuujcch me vst k tomu, e nevystvaj nov tmata a diskuse o nich, a kola jako celek i jednotliv uitel/ky ve svm profesnm vvoji stagnuj. Sestavit takov tm, aby lid v nm zalenn mli podobn celkov smovn, ale zrove byli dostaten rozdln, je nelehkm, avak dleitm kolem veden koly.
Vytvote si seznam osob v pedagogickm sboru koly, kam dochzte na praxi. U kad uitelky a uitele se pokuste zjistit i odhadnout vk, vzdln, pstup k km atd. Je pedagogick sbor tvoen spe lidmi, kte si jsou z rznch hledisek podobn, nebo naopak rozdln? Na zklad vsledku se zeptejte nkterho z uitel/ek, jak v tom vid vhody i nevhody.
Dalm faktorem, kter ovlivuje chod a klima koly, je koln vzdlvac program, a v nm pedevm celkov koncepce a dle pak cle a prostedky pedagogick prce. Pro klima koly je vznamn, zda uitel sdlej mylenky spolench cl a podlej se s nadenm na jejich uplatovn, nebo je naopak toto zamen nezajm, nepej mu a nejsou s nm identifikovni. Jestlie pedagogick sbor sdl cle kolnho vzdlvn, vztahy mezi uiteli se udruj mnohem lpe, spolen koncepty produkuj lep komunikaci, spolen hodnoty stoj nad osobnmi a naopak. kola bez uitel, kte jsou s n ztotonni, bude mt vt problmy se vzjemnmi vztahy na vech rovnch ve kole i mimo ni. V souasn dob koly mvaj sv speciln zamen, aby pilkaly nov ky. asto se koly sna profilovat nejen pes rozenou vuku uritch pedmt, ale tak pes vytven pozitivnho klimatu a rovnch pleitost pro vechny ky/n (explicitn draz na tyto
aspekty nachzme zejmna v alternativnch kolch). To me bt zvlt atraktivn pro rodie dt, kter jsou v porovnn s ostatnmi vrstevnky v uritm ohledu slab, a rodie se proto mohou obvat, e se jim nepoda dobe zapojit do kolektivu, zejmna je-li v nm zdrazovna soutivost. I pro ostatn dti vak kola, kter se sna aktivn budovat pozitivn klima (tj. bez vysok mry soutivosti a tenic a naopak s podporou spoluprce a konstruktivnho een konflikt), me bt velmi prospn.
V zkladnm kolstv pracuje vrazn pevaha en (94 % en na 1. stupni Z a 75 % en na 2.stupni Z). eny tak tvo drtivou vtinu pedagogickch sbor. Ve veden kol vak asto nachzme mue. Podl en a mu ve veden kol zdaleka neodpovd jejich podlu v bnch uitelskch pozicch. Mui maj vt pravdpodobnost, e se dostanou do veden kol. Dvodem jsou dva efekty popsan v sociologii a psychologii prce tzv. efekt sklennho stropu (existence neformlnch barir pro karirn postup en) a efekt sklennho vtahu (urychlovn karirnho postupu mu pod vlivem pedstavy, e mui maj vhodnj dispozice k veden a vzhledem k obvykle nerovnomrnmu rozdlen domcch prac i vce asu na zamstnn). Zjistte aktuln stav zastoupen en a mu v pedagogickch sborech a ve veden kol podle Statick roenky kolstv (k dispozici na www.uiv.cz) a porovnejte jej se situac na kole, kam dochzte na praxi.
Klima je vrazn determinovno systm organizace chodu koly. Do organizanho systmu meme adit jednak formln vymezen jednotlivch pracovnch pozic a jejich kompetenc, ale tak neformln pravidla vztah mezi jednotlivmi lidmi i skupinami lid v rmci organizace. Nejdleitj jsou zde styly veden, kter vyuv editel/ka koly.
Kurt Lewin ve svch teorich zen malch skupin rozliil ti styly veden, kter jsou povaovny za platn dodnes. Jsou to: autoritsk styl V organizaci je psn hierarchie mezi nadzenmi a podzenmi. lovk ve veden m velk pravomoci, kter ostatn bezezbytku akceptuj. Vedouc rozdluje koly a kontroluje jejich plnn, co zaruuje vysokou produktivitu prce. Podzen se nect uvolnn, asto zavaj napt a obavy. koly pln, ale spe ze strachu z veden, a proto jejich snaha upad, jakmile vedouc nen ptomn. liberln styl V organizaci nen pli jasn rozlieno, kdo je nadzen a kdo podzen. Jednotliv pozice nejsou zeteln vymezeny, co vytv nejistotu pi vytyovn kol a kontrole jejich plnn. Lid jsou ve skupin obvykle spokojeni, vztahy mezi nimi jsou ptelsk, avak identifikace se skupinou kvli obvykle patnm vsledkm spolen prce je nzk. demokratick styl V organizaci je jednoznan hierarchie a pozice nadzench a podzench jsou jasn vymezeny. Kad tedy v, jak jsou jeho prva a povinnosti. lovk ve veden si vak svoj moc neuzurpuje, nbr naopak adu svch pravomoc deleguje na ostatn leny skupiny. in je tak spoluodpovdnmi za koly, co podporuje motivaci lid k plnn kol. Lid ve skupin jsou obvykle spokojeni, vztahy mezi nimi jsou ptelsk a v ppad konflikt maj postupy na jejich konstruktivn een.
Jak typ veden existuje v konkrtn kole, zvis vdy na osobnostnch charakteristikch editele/ky (napklad zven zkostn lovk bude mt tendenci k autoritskmu stylu), na sloen pedagogickho sboru a na aktulnch kolech, kter kola mus eit. Souasn vzkumy zen ukazuj, e dn ze styl veden nen sprvn vdy a vude. Ideln je, pokud editel/ka doke pouvat vechny uveden styly a vol je v zvislosti na konkrtn situaci. Pro organizovn chodu koly je dleit, jak pstup m veden k pedagogickmu sboru a jak je dlba prce mezi uitelskm sborem a vedenm a tak uvnit sboru. Rozdln bude psobit situace, kdy organizace b samospdem, mechanicky, kola je zena autoritativn a psn nebo se na zen aktivn podl vce lid, co ovem klade vt nroky na pelivou organizaci. Styly zen mus odpovdat clm a podmnkm, ve kterch kola pracuje. Sledovat lze osobn zodpovdnost, jej vymezen a vznam, nebo naopak lhostejnost, prostor pro osobn iniciativu, komunikaci, byrokratick nebo neformln zpsoby kontroly, een problm a vvoje koly.
kola jako s vztah
Jak styl veden dominuje na kole, kam dochzte na praxi? Zeptejte se nkolika vyuujcch a lid ve veden kol a porovnejte jejich pohled na zpsob zen.
Ve u bylo opakovan zdraznno, jak dleit je, aby lid pracujc ve kole byli osobn zaujat svoj prac. Jedn se o jejich motivaci pro prci ve kole. Sprvn motivovat je klovm kolem veden koly. K pozitivn motivaci uitel/ek me bt vyuvno:
finann ohodnocen pracovn postup pochvaly a projeven spokojenosti pjemn sociln vztahy doplkov benefity (nap. nabdka sportovnch i kulturnch aktivit)
Motivovat ve kolstv je obtn zejmna pro celkov nzk finann ohodnocen a omezen monosti veden kol zskat finann prostedky pro mimodn ocenn nejlepch vyuujcch. Nedostatkem je tak dosud neexistujc karirn d. Vyuujc tak mohou de facto zastvat pouze dv pracovn pozice bu adov uitel/ka, nebo veden koly. Motivace je vdy velmi individuln. Nelze bez znalosti konkrtnch osob stanovit, jak typ motivace by pro n byl nejvhodnj. Sprvnm postupem je, aby veden koly u kad jednotliv uitelky/e zjistili, co je pro n na uitelstv nejdleitj (tzv. osobn pedstava uitelstv) a v rmci toho pak volili prostedky pro jejich pozitivn motivaci. Organizan systm koly je pevn svzn s lokalitou, velikost a materilnmi podmnkami. V souasn dob se na tyto parametry sousteuje i hodnocen efektivity kol. V minulosti se shromaovaly informace o kolch popisnho charakteru, napklad prmrn prospch k, procento k pechzejcch na vy stupe koly atd. Dnenm trendem je zjiovn tzv. pidan hodnoty, kter vsledky vzdlvn vztahuje k vchozm podmnkm. Napklad kola v sociln-vylouen lokalit me s ky v prbhu vzdlvn doshnout vtho pokroku ne vbrov kola s nadanou a motivovanou kovskou populac, a to navzdory tomu, e absolutn vsledky k prvn koly budou ni ne vsledky k druh koly. Okol koly do vztah uvnit koly pochopiteln vstupuje tak; koln sprva, rodie komunita si mohou koly vit, podporovat jej prci, pomhat eit problmy nebo naopak kolu zde panuj problmy, nedvra.
Popite situaci, kterou jste zaili na sv praxi ve kole a ve kter se zeteln projevily nkter momenty vztah mezi zamstnanci koly (uiteli, uiteli a vedenm, editelem a jinm pracovnkem, ppadn dalmi osobami ve kole). Jak jste se jako studenti uitelstv na kole ctili, jak se k vm kola a poven uitel chovali, jak se o vs staralo veden koly a co jejich postoje vypovdaj o vztahu k zanajcm uitelm, studentm, ppadn k prci s uiteli vbec.
Otzky ke studiu 1. Jak se historicky vyvjel vztah mezi instituc koly a instituc rodiny? Charakterizujte jednotliv etapy jejich vztahu od zaveden povinn koln dochzky do souasnosti. Vnujte pozornost zejmna rozdlen kompetenc mezi ob instituce. Vychzejte pitom napklad z publikace F. de Singly Sociologie souasn rodiny (Praha: Slon, 1994), M. Rabuicov a kol. kola a (versus) rodina (Brno: Masarykova univerzita, 2004) nebo lnek S. techa s nzvem Vvoj poznatk o vztahu rodiny a koly (eskoslovensk psychologie, 6, 1997). 2. Jak prestii se t et vyuujc v porovnn se zahraninmi? Najdte vsledky vzkum prestie povoln z rznch zem na internetu. 3. Na webovch strnkch Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy (www.msmt.cz) vyhledejte legislativn normy (zkony, vyhlky a metodick pokyny), kter vymezuj pi o ky se specilnmi vzdlvacmi potebami. Jakou lohu v systmu pe maj pedagogickopsychologick poradny, speciln-pedagogick centra a stediska vchovn pe? 4. Pette si publikaci J. Gobyov Feminizace kolstv (Praha: IV, 1994). Shrte hlavn momenty vvoje zastoupen en v uitelskm povoln. Jak vvoj v pomru en a mu v uitelstv lze na zklad dosavadnho trendu odhadovat?
5. Vyhledejte ve Statistickch roenkch kolstv (www.uiv.cz) daje o prmrn mzd pedagogickh pracovnk ve kolstv. Jak se li prmrn mzda podle rznch kritri (nap. podle stup kol i podle pohlav atd.)? m jsou rozdly zpsobeny? Uvaujte alternativn vysvtlen.
&
Doporuen literatura
P, J.; MARE, J. Psychologie pro uitele. Praha : Portl, 2001. ISBN 80-7178-463-X. HADJ-MOUSSOV, Z.; VALENTOV, L. Pedagogicko-psychologick poradenstv I. Praha : Pedagogick fakulta Univerzity Karlovy, 2001. ISBN 80-7290-098-6. HAVLK, R.; KOA, J. Sociologie vchovy a koly. Praha : Portl, 2002. ISBN 80-7178-635-7. MATJEK, Z. Praxe dtskho psychologickho poradenstv. Praha : SPN, 1991. ISBN 80-04-24526-9. TECH, S.; VIKTOROV, I. Vztahy rodiny a koly hledn dialogu. In Pedkoln a primrn pedagogika. Kollrikov, Z.; Pupala, B. (eds). Praha : Portl, 2001, s. 5794. ISBN 80-7178-585-7. TECH, S. Mezigeneran penos mezi rodinou a kolou. In KUERA, M. Transmise kultury a kola. Praha: Cahiers du CEFRES, no. 15, 1998. ISBN 80-902196-6-7. WWW. strnky http://www.ippp.cz http://www.uiv.cz
Tda
4. TDA
4.1 KOLN TDA JAKO SOCILN SKUPINA
Lidmila Valentov
Klov slova: tda jako sociln skupina, skupinov dynamika, diagnostika koln tdy, sociln, morln vvoj dtte a dospvajcho,strategie veden koln tdy, intervence.
] Po prostudovn kapitoly budete schopni: komplexnji porozumt socilnmu klimatu koln tdy; navrhnout projekt tdnch setkvn pro nov vznikajc tdu na Z, S.
4.1.1 TDA JAKO SOCILN SKUPINA

Tda vstupuje do ivota dtte od ranho dtstv a stv se soust jeho ivota. Primrn psoben rodiny je tak rozeno o dal sociln dimenzi. kola v zastoupen uitel vnuje pozornost pedevm koln vkonnosti k a odborn e vznikl problmy. Mn asto vak vnuje pozornost socializanmu psoben kolnho prosted vetn koln tdy. Dt proije nejmn devt let v tdnch skupinch, kter je asto a pli iveln pipravuj na ivot ve spolenosti. Vchova k obanstv a spoleenskmu souit zstv naukovm pedmtem a ke kod vci nen pirozen socializan psoben tdy systmov vlenno do vchovn vzdlvacho programu koly. Tda jako sociln skupina je uritm mostem mezi pvodn rodinou a budoucm zaazenm do novch partnerskch, pracovnch i obanskch vztah a svazk. Proto i podpora osobnostnho rozvoje k prostednictvm tdnho ivota s drazem na prevenci vzniku nedoucho socilnho vvoje by mla bt v centru vchovnho snaen kol, a to ji od matesk koly. koln dt a mlde se setkvaj a budou setkvat se irokm spektrem problm v osobnm a rodinnm ivot, kter mohou bt pinou vzniku nedoucch projev chovn a s velkou pravdpodobnost se projev i v kontaktu se spoluky a pedagogy. Od koly jako instituce, ale pedevm od jednotlivch uitel a kolnch poradc oekvme nejen ochotu, ale i odborn kompetence:
vas identifikovat problm ka, kter se vdy do urit mry tk cel tdy a ovlivuje tdn klima, poskytnout km nebo td innou podporu i radu pi een problmov situace.
Je teba si vraznji uvdomit, e rozvoj sociln inteligence a tedy i socilnch kompetenc by ml bt rovnocennou soust kolnho kurikula. Nelze pedpokldat, e dti i dospvajc se nau jen tak mimochodem poznvat sami sebe a ostatn, kooperovat, podporovat se a porozumt jinakosti druhch. Neadekvtn podpora socilnho rozvoje me a asto ovlivuje i koln spnost k a student. 4.1.1.1 Co by ml tdn uitel brt v vahu pi prci se tdou? Profesionln vst tdu na druhm i tetm stupni koly a tm podporovat sociln i morln rozvoj k, to znamen rozumt sociln dynamice tdy, kter pak sama o sob se stv intervenc v utven pozitivnho klimatu.V ppad neprofesionlnho postupu, kter me mt rzn vyjden, od nezjmu o dn ve td a k volb nevhodnch pedagogickch postup, mohou vznikat koln situace, podncujc problmov chovn td a tedy i jednotlivch k.
4.1.1.2 Co se ci ve td u ?
Kadodenn kontakt se spoluky a pedagogy stimuluje sociln uen v oblastech: prohlouben sebepoznn a poznn druhch, podporu zdravho sebehodnocen, pochopen poteby naslouchat druhmu, hledn alternativnch pstup k een problm, utven socilnch i komunikanch dovednost, rozvoj autoregulanch dovednost (sebeovldn, sebekritiky). Sociln uen (jeho rzn formy od npodoby po identifikaci) ve td probh spontnn, naim idelem by mlo bt, aby pozitivn stimulovalo rozvoj sociln inteligence. Tdn skupina spolen s rodinou pak prostednictvm socilnho uen vytv podmnky k socilnmu a morlnmu rstu k a student.
Vzpomete si na pedagoga, kter dobe pracoval se tdou. Konkretizujte nkter z jeho pedagogickch postup.
4.1.1.3 Porozumn klimatu koln tdy Z hlediska uitele je tda jako skupina nron dynamick pracovn prosted, kter me bt zdrojem tvoivosti i monch komplikac. Porozumn socilnmu klimatu tdy a rozkryt st socilnch vztah vyaduje kompetence uitele obdobn jako u dcch pracovnk v praxi (zen, veden tmu aj.). Jedn se o nron mezioborov pstup, kter pedpokld teoretick znalosti z psychologie koln tdy, znalost diagnostickch postup v poznvn koln tdy jako skupiny i schopnost vyuit prvk zitkovho uen v intervennch postupech.
4.1.2 DIAGNOSTIKOVN TDY JAKO SOCILN SKUPINY

Pedagogick veden kolnch td i skupin k pedpokld znalost a pochopen pedagogicko-psychologickch charakteristik koln tdy jako sociln skupiny. Diagnostikovn tdy lze v zsad provst dvma zpsoby: prostednictvm dynamick nebo testov diagnostiky. Pod dynamickou diagnostiku zahrnujeme rozhovory, pozorovn len skupiny pi bnch innostech, kter ve td probhaj, nebo pi nejrznjch aktivitch, kter navodme bhem prce se skupinou. Do tchto aktivit (trningovch cvien) se promtaj nejen prvky z metod socilnch vcvik, ale i vstupy dramatick vchovy, psychoterapie, zitkov pedagogiky, teorie her aj. Podstatn by vak mlo bt, e zachovvaj charakter hry a aktivizace k. Volba konkrtn techniky samozejm zle na okolnostech, sloen skupiny, vku, ale tak na zkuenostech pedagoga. Testov diagnostika skupiny zahrnuje zejmna standardizovan techniky, kter nm umon proniknout do socilnch st koln tdy, vztah mezi ky.Jednm z nejastji uvanch test je SO-RA-D (Sociometricko-ratingov dotaznk, autor: Hrabal, Vl. pruka, T-118). Podle charakteru problmu je nkdy vhodn pout i dal testy. Napklad Dotaznk socilnho klimatu koln tdy (CES) autor manulu J. Mare (1998). Dotaznk SORAD kombinuje sociometrick dotaz, rating a anketu, lze jej pout od 5. tdy Z. Pozice k i struktura tdy se hodnot dvojdimenzionln z hlediska sympatinosti (obliba) a vlivu na ptistupov kle. Vyhodnocen me bt ve form matematick tabulky (podle potu zskanch voleb) nebo ve form grafick (rzn typy sociogram). Jedn se tedy o skupinov indexy (vichni se vyjaduj ke vem).
4.1.2.1 Pozice a role ka ve td podle vlivu, obliby Pozice ka podle vlivu poukazuje na jeho zmrn nkdy i nezmrn ovlivovn
Tda
chovn ostatnch k tdy.Vyjaduje sociln slu, tzn. ci, kte jsou v ele hierarchie tdy, jsou zdatnj z hlediska norem a hodnot tdy. Z osobnostnch charakteristik lze u vlivnch k pedpokldat tendenci k sociln extraverzi a dominanci (ve smyslu zen), u vrazn nevlivnch rzn problmy v socilnm vvoji, poppad nezjem o sociln kontakt. Pozice ka podle obliby je komplexn jev, proto stejn pozice me vychzet z rznch zdroj; napklad: pozitivn citov vazba na lidi, ochota plnit oekvn druhch, ale i zdatnost a kompetence (obdobn jako u vlivu) vytv lep pedpoklady pro pomoc druhm, je-li vak vlivn k ochoten pomhat.V pubertln obdob bereme v vahu i vkov normy jako je smysl pro humor, fyzick zdatnost, sexuln pitalivost. Urit vhled do individuln struktury obliby nm dvaj kovsk interpretace sympati. Je vak zapoteb citliv a kritick vahy nad kovskmi vroky. Ve td mohou psobit postojov stereotypy, do nich je k zaazen, a ne vdy umj zvlt mlad ci sdlit dvody sympati. U odmtanch se asto objevuje negativn a neptelsk reakce na spoluky, ale i velmi pozitivn hodnocen ostatnch jako vyjden vnitnho pn patit mezi spoluky. Jejich sociln kontakt se obvykle projevuje neadekvtnm chovnm (uritou sociln slepotou, nevhodnou komunikac verbln i neverbln). Dal pozic, kterou musme brt v vahu pi diagnostikovn tdy, je pozice podle vkonnosti (kvality koln prce); nejjednodum ukazatelem je koln prospch. V pubertlnch tdch vak ci mlokdy berou v vahu pi hodnocen spoluk jejich prospch, ale pozitivn hodnot obecnou informovanost, speciln dovednosti i znalosti, kter vak nemus bt v souladu s vbornm se kolnm prospchem. Dobr intelektuln kapacita je u starch k jednou z podmnek k zskn pozitivnho hodnocen vlivu.V kadm typu tdy se vak me jednat o jinou rove rozvoje intelektulnch pedpoklad (gymnzia x uilit, diferencovan tdy zkladnch kol). 4.1.2.2 Nezvisl initele, ovlivujc vvoj tdy Interpretace jednotlivch pozic je vrazn ovlivnna i nezvislmi faktory (na uiteli i dynamice tdy), kter vytvej urit pedpoklady pro vvoj konkrtn tdy. Tdn uitel by ml porozumt a brt v vahu:
vkov charakteristiky tdy poetnost tdy, odlin strategie veden tdy podle jej velikosti. vyrovnanost dv a chlapeck populace ve td, vytven dvch a chlapeckch subkultur a jejich vznam pro identifikaci s muskou a enskou rol; sociln sloen k podle vzdln rodi a jejich zjmu o koln kariru dt, ci meninovch etnickch skupin aj. rove tdy z hlediska rozvoje rozumovch schopnost jednotlivch k.
& G
Podrobnj informace o nezvislch vlivech najdete v pt kapitole tohoto studijnho textu. Zskan daje o td/tdch je mono vyuvat:
k zjiovn klimatu koln tdy, co je zkladn podmnka k nvrhu pedagogickch postup pi veden koln tdy, pi individuln diagnostice ka jeden ze zdroj informac, pi administrativnm spojovn td, pi poradensk intervenci v zjmu konkrtnho ka i skupiny k, pi restrukturaci problmov tdy. Objev-li se ve td vraznj problmy, je teba jej eit. Je-li pi een pouita intervence nahodile, bez znalosti sociln psychologick reality tdy, nepinese poadovan vsledky, dokonce me situaci ve td jet vce zkomplikovat. Zskan daje o koln td tedy i o jednotlivch cch jsou vchodiskem k tomu nejpodstatnjmu volb strategie pedagogick prce se tdou.
4.1.3. TDN SETKVN NOV FORMA PRCE SE TDOU
V dal sti textu vnujeme pozornost nov vznikajc koln td a td, kter m krtkou spolenou historii, a to z nsledujcho dvodu. Pedagogick veden nen tak nron jako prce se tdou, kter m ji svoji komplikovanou historii a problmy. U problmov tdy, jak jsme ji konstatovali, je teba zajistit standardn diagnostiku (realizuje koln poradce ve spoluprci s psychologem) a analyzovat jej vsledky. Pak je teprve mon zvolit intervenci, to znamen formu zsahu do socilnho dn ve td. Varianty tchto intervenc jsou rzn, ale v kadm ppad bude obsahovat i principy tdnch setkvn, jejich program budu pizpsoben pro konkrtn problmovou tdu. V ppad vraznch problm jako je ikana, doporuujeme, aby program tdnch setkvn realizovala poradensk instituce jako SVP, PPP. V realit kolnho ivota je potebn vytvoit vhodn podmnky k tto nov form spoluprce uitel s ky. Tak zvan tdnick (i tdn) hodiny pat ji dlouhodob do klasick npln kolnho vyuovn. Vtina pedagog jich vyuv pouze jako organizan formu prce se tdou. Na druhm a tetm stupni se nkte tdn uitel setkvaj se svoji tdou sporadicky, e pak s ky jen aktuln pevn administrativn organizan otzky. Pokud je nutno eit vchovn problmy tdy, jedn se obvykle o jednorzovou akci s dominantnm postavenm uitele. koln tda m vak v sob znan uebn a vchovn potencil a je teba se nad vyuitm tto sociln sly vn zamlet a hledat vhodn formy jejho vyuit v pozitivnm smru.
Vzpomete si na konkrtn pklad nevhodnho zsahu do dn tdy. S odstupem asu te navrhnte jinou variantu intervence.
4.1.3.1 Projekt tdnch setkvn Pravideln a pedagogicky promylen tdn setkvn nabzej monost dlouhodob pracovat s tdou jako skupinou (kolektivem). Tato v praxi kol zatm nedocenn forma prce se koln tdou pat mezi efektivn metody prevence vzniku nedoucho chovn. Navren i experimentln realizovan projekt prce se tdou je jeden z metodickch postup, jak meme ovlivovat chovn k smrem k toleranci, odpovdnosti, posilovat jejich sociln a morln rozvoj. Dal monost je zaazen osobnostn a sociln vchovy (OSV) do Rmcov vzdlvacho programu pro zkladn vzdlvn a vchovy k socilnm dovednostem do stedokolskho vzdlvn.
&
Prostudujte si: VALENTA, J. Osobnostn a sociln vchova. Kladno : AISIS o.s., 2006. ISBN 80-239-4908-X.
Podstatn je, aby uitel i vchovn poradce, kter setkn vede, dokzal pekroit svou uitelskou roli, navodil skuten ovzdu dvry a umonil km oteven sdlovat sv nzory, bez obav z ppadnch dsledk ve kole. Je zejm, e k jejich veden je teba si osvojit demokratick vchovn styl zen, kter dv km monost spolupodlet se na zen tdy i na vymezovn jasnch hranic (tdnho du i pravidel chovn), ve kterch se mohou vichni ci svobodn pohybovat. Tdn setkvn by mla probhat pravideln po cel koln rok.Jejich etnost zle na aktulnm dn ve td, pedpokld se vak nejmn est setkn. Tdn uitel je plnuje spolen s ky ji na potku kolnho roku. Funkce tdnho uitele je v podstat tet aprobace a proto je potebn poskytnout tdnmu uiteli metodickou podporu pi veden tdy.Vytvoen projektu celoron vchovn preventivn prce se tdou je zsadn kol pro kolnho metodika prevence, vchovnho poradce i kolnho psychologa. Strategie veden td by mla bt pijata nejen vedenm koly, pedagogickm sborem, ale pedevm tdnmi uiteli. 4.1.3.2 Strategie veden tdnho setkn Z analzy praktickch zkuenost se ukazuje jako vhodn vyut nkterch komunitnch princip i pi prci se koln tdou.
Tda
Komunitn principy pi prci se koln tdou:

aktivn podl k na dn tdy; oteven komunikace na vech rovnch (mezi spoluky, uitelem a tdou, uitelem a jednotlivm kem); zven rovnoprvnosti v rozhodovn o dn ve td (een konflikt, nvrhy tdnch akc aj.); realizovn tdnch setkvn v jinm prostoru ne v kmenov td, napklad ve koln druin, knihovn aj.; zmna prosted pispv k motivovn k k nov form uen; vyuvn forem zitkovho uen.
Pi prci se tdou je prospn pracovat s proitkem, zitkem a tak vyut spontnnho uen k. Tento typ uen je pro ky novou zkuenost, odliuje se od uebnch innost a dv jim prostor k vyjden vlastnch emoc. Zkladn cyklus, ze kterho vychz zitkov uen, si lze pedstavit podle nsledujcho schmatu: - INSTRUKCE (zadn aktivity). Uitel lektor nabz aktivity (zitky si vytv ji sami ci). Aktivity nejastji hry, kter odrej uritou ivotn situaci, jsou pouze nstrojem nikoliv clem zitkovho uen. - AKCE (realizace aktivity nap. hry). - REFLEXE, kter je asto dleitj ne aktivita (hra) sama.I nevydaen aktivita je inspirujcm materilem k reflexi. Sdlen posteh a spolen diskuze ke he umouje ryze individuln zitky intenzivnji zakotvit do struktury osobnch zkuenost. Pedpokladem zitkovho uen je vak dobrovolnost asti pi aktivit i skutenost, e uitel lektor je pouze nositelem struktury aktivity (konkretizace pravidel hry, msta aj.) a modertorem reflexe.
&
Podrobnj charakteristiky reflexe i zptn vazby naleznete v publikaci: EZ, J. Sociln psychologie. Brno : Paido, 1998. ISBN 80-85931-48-6.
4.1.3.3 Tdn pravidla chovn opakujc se tma tdnch setkvn V kad td jako ve vech malch socilnch skupinch se postupn vytv neformln pravidla souit k a ne vdy jsou v souladu se kolnm dem. Proto je dleitm krokem v ivot tdy spolen formovn obecnch pravidel chovn. Mra zen tto aktivity uitelem opt zle na vkovch zvltnostech a celkov sociln i intelektuln vysplosti tdy. Konen znn pravidel vytvej vdy sami ci; pedpokldme, e tak pak budou intenzivnji motivovni k jejich dodrovn. Tak jak dospvaj ci, mn se i formulace pravidel a proto je vhodn opakovan s nimi pracovat. Napklad ci i studenti vdy vyjaduj potebu bezpe. U 10/11-tiletch k zn nebudeme si ubliovat a nadvat, 14-tilet ji diskutuj o toleranci osobnch zvltnost. Poteba bezpe zstv, ale jej intelektuln zpracovn se ji mn, co souvis i s kognitivnm rozvojem k. Konkretizace experimentln ovenho postupu pi vytven tdnch pravidel:
Uitel motivuje ky k zapojen do procesu vytven pravidel chovn. Organizuje diskuse k otzkm typu: Jak si pedstavujete ideln koln tdu? Jak se ci chovaj k sob v dobr td? Kad k individuln sepe poadavky na chovn ve td. ci vytvo skupiny a v nich spolen z individulnch nvrh vyberou pt a sedm pravidel a zvol mluvho skupiny. kolem vech zstupc skupin je formulovat konen znn tdnch pravidel chovn. Nsleduje diskuse a ci vznej pipomnky, kter, budou vlenny do konenho seznamu (pokud bude souhlasit vtina k) Zvrem uitel diskutuje s ky varianty monch sankc pi poruen pravidel tdnho souit. Tdn pravidla je teba zveejnit, seznmit s nimi i rodie k.
Doporuen k pedagogickmu i organizanmu veden tdnho setkn:
Zahjen setkn se realizuje pokud mono v kruhovm uspodn, aby na sebe astnci vidli. ci tak maj monost vnmat i neverbln projevy. ci by mli bt seznmeni s vznamem a funkc tdnch setkn, uitel by jim ml piblit program i nov formy prce. Uitel informuje ky, e v diskusi k tmatm tdnch setkn neexistuj sprvn a patn odpovdi a kad m monost vyjdit vlastn nzor a pocit. Uitel nehodnot vroky k, pouze povzbuzuje kadho ka k zapojen do diskuse. Uitel minimalizuje moralizovn, vytkn chyb aj., orientuje se na souasn stav tdy, minulost ji nee. Uitel sumarizuje a parafrzuje kovsk komente. Potvrzuje tak, e aktivn naslouch. Zvrem tdnho setkn by mlo probhnout koleko dotaz a pipomnek. Vichni ci dostanou prostor k osobnmu vyjden i kdy jej teba nevyuij.
4.1.3.4 Etapy veden koln tdy Systematick prce s nov vznikajc tdou je rozdlena do t etap, kter se vak dopluj a probhaj v rznm asovm horizontu podle kvality socilnho souit tdy. Clem prvn etapy je vzjemn poznvn student, tdnho uitele i ostatnch pedagogickch pracovnk, a vytvoen pedpoklad pro postupn vvoj tdy jako pozitivn neformln skupiny . Realizace: formou adaptanho kurzu nebo prvho tdnho setkn, kter bude realizovno pmo ve kole nikoliv ve td (vyuit druiny, tlocviny, mstnho sportovnho arelu aj.). Program je koncipovn na 2-4 dny. Ve druh etap se jedn o pravideln tdn setkvn veden tdnm uitelem ppadn kolnm poradcem, kter navazuj na program prv etapy. Z praktickch zkuenost kolnch poradc uvdme nejastj citovan tmata tdnch setkn: pravidla souit ve td, vzjemn sebepoznvn a sebeprezentace, praktick ncvik efektivnjch uebnch postup, konflikty a jejich een, asertivita a dovednost kultivovan obhajovat sv stanoviska, dospvajc a autority, rizika v chovn dt i dospvajcch, hodnocen kolnho roku z hlediska prospchu, tdnho i kolnho klimatu vetn nvrhu zmn. Realizace: Tdn setkvn celoron zakomponovan do kolnho rozvrhu v rozsahu 2-3 vyuovacch hodin. Ve tet etap by ci a studenti mli postupn pevzt zodpovdnost a vst tdn setkvn ve vt me samostatn. Zle na vku student a vvoji koln tdy. Na zkladn kole se jedn o devt tdy, na stednch kolch se o tet a tvrt ronky. Mn se t role tdnho uitele; umouje km, aby budovali vlastn autoritu, hraje spe roli prostednka mezi tdou, vyuujcmi a vedenm koly, je meditorem pi een tdnch problm. Realizace: Formou tdn samosprvy, tmata tdnch setkvn jsou v reii tdn samosprvy, 4-5 setkn ve kolnm roce
Shrnut
Uveden t etapy jsou modelem programu dlouhodob prce se tdou jako sociln skupinou.Tdn setkvn je zaloeno na demokratickm zpsobu zen. Vichni ci maj mt monost ovlivovat dn ve td, komunikovat oteven se spoluky i uiteli, vyjadovat bez obav svj nzor. Systematick veden tdy vak vyaduje od tdnch uitel nov profesn kompetence. Tento typ prce se tdou meme povaovat t za primrn prevenci vzniku nedoucho chovn V kad skupin vznikaj konflikty a problmy a tda nen vjimkou, ba naopak. Dleit je vak problm i konflikt ka i skupiny k vas identifikovat a poskytnout innou podporu pi jeho een ci ve tdn skupin porovnvaj vlastn chovn, postoje i pocity s chovnm a pocity spoluk, vznam vrstevnick skupiny vzrst a je zdrojem socilnho uen A to je dal dvod, pro pirozen socializan psoben tdy systmov vlenit do vchovn vzdlvacho programu zkladnch i stednch kol.
Tda
Jak metody prce jsou efektivn pi veden tdy, jsme ji naznaili - spolen zitky, tvoiv spolen innost a diskuze, reflexe, moderan postupy - tedy metody; kter obvykle nejsou zaazeny do pregraduln ppravy uitel, ale promtaj se do program v rmci celoivotnho vzdlvan uitel. Veden koly by mlo zainteresovat uitele s osobnostnmi pedpoklady pro prci tdnho uitele a vytvoit jim podmnky pro dal vzdlvn v oblasti rozvoje socilnch dovednost
&
Doporuen literatura
CANGELOSI, S. Strategie zen tdy. Jak zskat a udret spoluprci k pi vuce. Praha : Portl, 1996. ISBN 80-7178-083-9. HADJ MOUSSOV, Z. a kol. Diagnostika. Pedagogicko-psychologick poradenstv II. Praha : UK Pedagogick fakulta, 2002. ISBN 80-7290-101-X. HERMOCHOV, S: Skupinov dynamika ve koln td. Kladno : AISIS o.s., 2005. ISBN 80-239-5612-4. HRABAL, Vl. Jak jsem uitel. Praha : SPN, 1988. HRABAL,Vl. Sociln psychologie pro uitele. Praha : Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0436-1. KARNSOV, M. Jak budovat dobr vztah mezi uitelem a kem. Praha : Portl, 1995. ISBN 80-7178-032-4 . VALENTOV, L. Metodika prce s poradenskou skupinou. Brno : Centrum pro dal vzdlvn uitel, 2002. VALENTOV, L. Pedagogicko psychologick intervence ve koln td. In: Hadj Moussov a kol: Intervence, Pedagogicko-psychologick poradenstv III. Praha : UK PedF. 2004, s. 67-83. ISBN 80-7290-146-X ZAHRDKOV, E. Teambuilding cesta k efektivn spoluprci. Praha : Portl, 2005. ISBN 80-7367-042-9.
4.2 KOLN KZE

Stanislav Bendl
Klov slova: kze, koln d, funkce kzn, projevy nekzn, piny nekzn, prevence a een nekzn
] Po prostudovn tto kapitoly budete: umt definovat kze a koln kze; znt oficiln vchovn opaten a klasifikaci chovn k ve kole; umt popsat funkce kolnch d a koln kzn; schopni se orientovat v pinch nekzn k ve kole; znt zkladn nstroje detekujc nekze a jej piny; znt zkladn opaten prevence a een nekzn.
Nekze k ve kole pedstavuje jeden z hlavnch stresor jak k, tak uitel. Projevy koln nekzn jsou astm dvodem obav a strachu k ze koly, jako i jednm z hlavnch dvod, pro uitel opoutj sv povoln a pro absolventi pedagogickch fakult nenastupuj jako uitel do kol. V ad zpadnch zem, pedevm anglosaskch, vedla nenosn mra kzeskch problm ve kolch ke konstituovn pedagogick subdisciplny zvan Classroom Management. Nkter prce z tto oblasti byly peloeny do etiny (Cangelosi, 1994; Petty, 1996).
4.2.1 VYMEZEN KOLN KZN

Existuje ada vymezen kzn. Spolenm jmenovatelem je existence norem a jejich dodrovn. Obecn lze kze definovat jako vdom dodrovn zadanch norem.
koln kze v intenci tto obecn definice lze definovat jako vdom dodrovn kolnho du a pokyn stanovench uiteli, pop. dalmi zamstnanci koly.
V nkterch zemch nezahrnuj mezi projevy nekzn nkter typy chovn, kter u ns povaujeme za kzesk pestupky. Nap. v USA se ve kolnch statistikch zvl vykazuj pestupky jako drogy, alkohol, rvaky i vandalismus a zvl se vykazuje kategorie kze (discipline) nebo nedostatek kzn (lack of discipline). V nkterch kolch i statistikch dlaj rozdly mezi nekzn a ikanou. V tom ppad se potom nekzn rozum v podstat pouze drzost, vulgrnost a tzv. nespolupracujc chovn k. 4.2.1.1 koln d a koln kze Zkladn normu kzn reprezentuje koln d, kter do urit mry charakterizuje vchovnou filozofii koly, pstup k km. koln dy se objevovaly spolu se vznikem kol, nebo kola, podobn jako dn jin instituce, neme efektivn fungovat bez pravidel. koln d pln nkolik zkladnch funkc. Funkce kolnch d:
a) zajitn hladkho fungovn koly, b) ochrana k, zajitn bezpenosti a zdrav uitel a zamstnanc koly, c) udren pijateln mry slunosti mezi ky, uiteli, nepedagogickmi pracovnky a nvtvnky kol, d) dosaen maximln mry spolupracujcho chovn, e) omezen ruen okol (ostatnch td) innostmi provdnmi v rmci vuky, f) poskytnut podklad pi een pojistn udlosti,
g) vytvoen vnitn struktury chovn u dt.

Zatmco v esk republice za socialismu existovaly pouze celoplon koln dy, kter platily po cel republice stejn, dnes si kad kola tvo svj d. koly maj ze zkona stanoveno pouze nkolik oblast, kter mus koln d zahrnovat (nap. chovn k, dochzka do koly, ochrana zdrav). koln d by ml odret a respektovat konkrtn situaci koly, jej velikost a vchovn vzdlvac koncepci. Je soust povinn koln dokumentace. V souasn dob maj asto ci monost, aby se spolu s uiteli i vedenm koly pmo podleli na tvorb kolnho du. Jejich zapojen do konstituovn pravidel souit ve kole skt nadji, e tato pravidla pijmou za sv.
Vyhledejte ve kolskm zkonu (. 561/2004 Sb., 30), jak zkladn oblasti (body) mus obsahovat koln d.
Vchovn opaten a klasifikace chovn O vchovnch opatench se zmiuje kolsk zkon v 31. Rozum jimi pochvaly nebo jin ocenn a kzesk opaten. Vchovn opaten jsou rovn obsahem vyhlky o zkladnm vzdlvn (Sbrka zkon . 48/2005). Podle 17, odst. 3 tto vyhlky je mon v ppad poruen povinnost, kter jsou stanoveny kolnm dem, uloit kovi nsledujc vchovn opaten. Vchovn opaten pi poruen povinnost stanovench kolnm dem:
a) napomenut tdnho uitele, b) dtka tdnho uitele, c) dtka editele koly.
Vyhlka o zkladnm vzdlvn (Sbrka zkon . 48/2005) stanovuje rovn hodnocen chovn k na vysvden. Chovn k ve kole a na akcch podanch kolou se v ppad pouit klasifikace hodnot na vysvden temi stupni ( 15, odst. 1). Klasifikace chovn k:
a) 1 - velmi dobr,
Tda
b) 2 - uspokojiv, c) 3 neuspokojiv
Vyhledejte ve kolskm zkonu (. 561/2004 Sb., 31), za jakch podmnek je mon ka nebo studenta podmnen vylouit nebo vylouit. Prostudujte 3 a 10 vyhlky o stednm vzdlvn a vzdlvn v konzervatoi (Sbrka zkon . 13/2005), kter se tkaj klasifikace chovn a vchovnch opaten.
4.2.1.2 Funkce kzn Hledme-li el kzn, ptme se vlastn po jejch funkcch. Uvnit koly pln kze dva hlavn cle: 1) zajiuje km a uitelm bezpe, 2) vytv prosted podporujc uen. Kze je tedy nejenom zkladnm pedpokladem efektivnho uen, ale i bezpenosti k (dokonce i uitel), resp. nstrojem ochrany dt ped riziky, kter vyplvaj z nerespektovn stanovench norem chovn ve kole. Kze meme chpat jako ochranu dtte ve kole, a to v nkolikerm smyslu. Z tohoto hlediska lze hovoit o nsledujcch funkcch koln kzn. Funkce koln kzn:
orientan (vodtko v oblasti hodnotov orientace), bezpenostn (ochrana k ped nsilm ze strany spoluk), vkonov (zvyovn vkonu a efektivity prce) hygienick (ochrana k ped kodlivmi vlivy, vetn drog), ekonomick (ochrana ped vandalismem a krdeemi), prognostick (ochrana ped budouc kriminln drhou).
4.2.1.3 Projevy nekzn O tom, e nekze k v naich kolch pedstavuje zvan problm souasnho kolstv, svd ada indici ponaje dlmi vzkumnmi etenmi (Bendl, 2001; an, 1995; Kol, 2001), opakovanm konstatovnm esk koln inspekce o tendenci nrstu potu kzeskch problm k zkladnch kol, pes permanentn informace o drsnch ppadech koln nekzn v titnch a elektronickch mdich, ministersk materily (metodick pokyny, programy, projekty) tkajc se nekzn dt a mldee ve kolch a kolskch zazench (rasismus, netolerance, xenofobie, ikana, drogy, zkolctv), obsah kolnch d (explicitn zmnn ustanoven tkajc se kouen, alkoholu, drog, ikany, noen zbran a vbunin), a po smutn statistiky o kriminalit dt a mladistvch, brutalit trestnch in dt a sniovn vku, kdy se mlad lid dopoutj trestn innosti. Podoba koln (ne)kzn se pes mnoh petrvvajc rysy promuje s postupujcm asem, vvojem spolenosti, rovn poznn, vdy, techniky i kultury. V prbhu asu se mn formy a frekvence projev koln nekzn.
4.2.2 DIAGNOSTIKOVN NEKZN

Zkladnm pedpokladem prevence a een (npravy) nekzn, je odhalen jej existence, resp. zjitn jejch forem, frekvence a zvanosti. To nemus bt a takov samozejmost, jak by se na prvn pohled mohlo zdt. Nkter kzesk pestupky - typickm pkladem je teba ikany - zstvaj oku uitele skryty. K diagnostikovn (ne)kzn lze pout bnch metod pedagogickho vzkumu: pozorovn, klovn, dotaznk, analza koln dokumentace, projektivn techniky, rozhovor, akn vzkum.
&
Charakteristiku ve uvedench metod spolu s pklady a monostmi jejich aplikovn na
problematiku odhalovn vskytu projev nekzn naleznete v publikaci: BENDL, S. Kzesk problmy ve kole. Praha : Triton, 2004.
Na webovch strnkch Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy R (www.msmt.cz) vyhledejte dokumenty (metodick pokyny, programy, projekty), kter se tkaj prevence a een sociln patologickch jev ve kolch a kolskch zazench.
4.2.3 PINY NEKZN

Nekze k ve kole nen monokauzlnm jevem, nen zleitost jedn jedin piny, ale ady faktor, a u vnitnch (biologickch), vnjch (vchova, prosted) i situanch, kter se navc vzjemn kombinuj.
Diagnostikovn pin koln nekzn m zsadn vznam z hlediska preventivnch opaten a een nekzn. Podle toho, s jakou pinou, resp. s jakmi pinami spojujeme dan chovn dtte, volme tak kzesk metody a prostedky.
O pinch nekzn meme uvaovat bu obecn (ada rznch projev nekzn m spolen piny), nebo konkrtn , tj. ve vztahu k jednotlivch projevm nekzn (ikanovn, zkolctv, vandalismus). Pehled pin jednotlivch projev neukznnho chovn podvaj nap. Lazarov (1998) v knce Prvn pomoc pi een vchovnch problm (neklid, nepozornost, nepodnost, agresivita, lhan, krdee, zkolctv) a Ondrek (1999) v publikaci Vyruovn, neposlunost a odmtn spoluprce (neklid, nepozornost, nepodnost, lenivost, vyhbn se prci, nsiln chovn, lhan, krdee, zkolctv). V pedagogick, psychologick, pop. sociologick literatue se meme setkat s rozmanitmi klasifikanmi schmaty, kter se sna utdit faktory, kter rozhoduj o ukznnosti jedince (dtte, mladistvho, ka, studenta). Rotterov (1973, s. 138) rozliuje initele, rozhodujc o ukznnosti jedince, do dvou skupin: (1) initele individuln psychologick povahy a (2) initele sociologick povahy. Do prvn skupiny nap. ad vrozen a zskan psychosomatick vlastnosti osobnosti, rove nadn, zdravotn stav, intelektuln, citovou a sociln zralost. Druh skupina zahrnuje psoben spoleenskho prosted (od rodinnho prosted ke kolskmu, k jinm socilnm skupinm, partm, organizacm, pracoviti atd.). Obst ve koln didaktice (Kalhous-Obst aj., 2002, s. 388) rozliuje ti skupiny faktor, kter se mohou podlet na nedoucm chovn: (1) biologick faktory (odchylky stavby a funkce nervov soustavy ka, vrozen, vznikl razem), (2) sociln faktory (vliv vchovnho prosted rodiny, vliv party, ir komunity a mdi), (3) situan faktory (okamit atmosfra tdy, udlost v pedchoz hodin, nudn vklad uitele). Bendl (2004b, 2005) uvd 8 skupin faktor, kter se mohou podlet na neukznnm chovn k ve kole. Jedn se o faktory: biologick, duchovn, sociln, biologicko sociln, zdravotnicko hygienick, fyzikln, situan, kombinovan (vznikl kombinac nkterch skupin faktor) a neznm. Langov (1992, s. 82) uvd pehled teori, ze kterch mohou uitel vychzet, kdy se sna objevit piny nevhodnho chovn k. Teorie neukznnho chovn k:
1) Biologick teorie (neukznn chovn je soust kovy konstituce).
2) Psychodynamick teorie (neukznn chovn je dsledkem nespnho vyrovnn se

s vnjmi i vnitnmi konflikty bhem zrn dtte).
3) Behaviorln teorie (neukznn chovn je nauen a lze ho odstranit tak, e se k nau

novmu chovn). Socioekologick (environmentln) teorie (neukznn chovn je vsledkem dynamiky interakce
mezi kem a jeho prostedm).
Tda
Kter piny neukznnho chovn m uitel ve sv moci? Na kter faktory zpsobujc nekze k m uitel mal nebo dn vliv?
4.2.4 PREVENCE A EEN NEKZN

dn uitel se nevyhne tomu eit otzky spojen s problematikou vchovy a potamo kzn (jedna z dimenz uitelsk role se tak oznauje jako dimenze ukzovatele). Zd se dokonce, e kze k je vlastn to prvn, co uitel e jet pedtm, ne poprv vstoup do nov tdy. Hlavn starost uitele ped vstupem do nov tdy, zvlt na potku uitelsk drhy a zvlt ve vych roncch, je pedevm to, jak bude pijat ky, zda se mu s nimi poda najt spolenou e, zda s nimi doke v klidu vyjt. spn vstup do uitelsk profese je dleit z ady dvod, mj. proto, e ada mladch zanajcch uitel mnohdy rychle zavrhne sv dobr pedsevzet jenom proto, e zaij na potku sv uitelsk drhy dl nezdary. 4.2.4.1 Prvn setkn uitele s ky Z hlediska budouc prce uitele, jeho pstupu a vztahu k km jako takovm, jako i z hlediska psoben uitele v konkrtn td, je dleit prvn setkn uitele s ky, se tdou, kde zan vyuovat. Bhem prvnho kontaktu uitele s ky se zanaj utvet urit vzorce chovn jak uitele, tak k (tdy), rzn strategie jejich chovn, kter se uplatuj bhem dal sociln interakce uitel ci (tda). Pokud hovome o prvnm setkn uitele se ky, mohou zde nastat dva ppady. Za prv, me se jednat o prvn setkn uitele se ky na potku jeho profesionln drhy. Za druh, me jt o ppad, kdy uitel ji njakou dobu u, ale s konkrtn (novou) tdou se setkv vbec poprv. Ob situace maj mnoho spolenho, existuj zde vak urit rozdly pinejmenm v tom, e uitel, kter ji njakou dobu u, m situaci usnadnnou tm, e me vyuvat sv dvj zkuenosti z interakce se ky (ble: Langov, 1992). Zamme se na ppad, kter se tk budoucch uitel, tj. student pedagogickch fakult a dalch fakult vzdlvajcch budouc uitele, tedy na ppad prvnho setkn uitele s ky na potku profesionln kariry. Z hlediska kzn se hovo o dvou fzch, kter se tkaj prvnho setkn uitele se ky (ale i s novou tdou, pokud u uitel njak as u). Dv fze v rmci prvnho setkn uitele s ky:
1) Iluze kzn Tato st trv zpravidla vce ne jednu (prvn) vyuovac hodinu. Jedn se o vzjemn poznvn uitele a k. ci se zprvu pli kzeskyneprojevuj. Sbraj informace o uiteli, orientuj se v jeho chovn: pozoruj ho, zjiuj jeho poadavky a nroky, seznamuj se s jeho pedstavou vyuovn, s pstupem k dtem, zpsobem komunikace i s mrou tolerance umu ve td. 2) Zkouka sil V rmci tto druh fzi ci zkouej, co si mohou k uiteli dovolit. Zanaj experimentovat se svm chovnm vi uiteli, oukvaj si novho uitele, testuj jeho reakce. Zanaj uitele provokovat kzeskmi pestupky, napklad hlukem, nerespektovnm nkterch jeho poadavk i rznmi legrckami. Zjiuj, jestli je teba brt uitele vn. Vtinou nsleduj ob fze po sob tak, jak jsme naznaili. Me vak samozejm dojt k situaci, kdy ci zanou s testovnm uitele u v prbhu prvn vyuovac hodiny, bhem prvnho vzjemnho setkn.
spch uitele v situaci prvnho setkn s ky zle (Langov, 1992, s. 66): 1) V rychlosti a srozumitelnosti, se kterou je uitel schopen vymezit pedagogickou situaci, resp. v tom, jak rychle a jasn doke vymezit pravidla vzjemnho setkn. 2) V dovednosti prosadit zvaznost svho pojet pedagogick situace pro ky, tj. v ukzn km, e m vc pod kontrolou a nedopust dn zlehovn svch poadavk (pop. pravidel, kter zformuloval spolen se ky).
Jak existuje obrana proti rznm formm testovn a kovskm provokacm? Cestou, jak obstt ve zkouce sil, je klidn, vtipn a pohotov reakce ze strany uitele, kter ky njakm zpsobem pekvap i zasko. Jinmi slovy, uitel by ml pokud mono zareagovat jinak ne ci oekvaj. Prevenc uitelova selhn v situaci prvnho setkn s ky je vyhnut se chybm a omylm, kterch se zanajc uitel asto dopoutj. K takovm nap. pat (Langov, 1992, s. 67): pesvden, e jejich pozitivn vztah k km postauje k tomu, aby ci mli takt pozitivn vztah k nim, vyhbn se jasn formulaci koln situace, tj. vymezen jasnho rmce chovn k, formulovn jasnch poadavk na chovn k nen doprovzeno innmi strategiemi a dovednostmi uitel, s pomoc kterch by ci poadavky skuten naplovali.
Reakce uitel na stres, kter je zpsoben prvnm setknm s ky, jsou rzn (Langov, 1992, s. 67). Nkter z nich (prvn a druhou monost) je mon pokldat za vce i mn vhodnou cestu, jak obstt v tto specifick situaci: snaha uitel toto obdob njak pekat bez vtch rm, aby bylo mon pozdji vytvoit se ky ptelsk vztahy zaloen na vzjemnm respektu, chpn nespchu jako vzvy k sebezdokonalen, k hledn innjch postup, ktermi bude mon zskat zjem k a vyut jejich samostatnosti a tvoivosti, snaha opt se o sv mocensk postaven ve td (o formln autoritu pravomoc), pouvn tvrdch mocenskch praktik.
Nronost uitelsk profese spov mj. v tom, e uitel je nucen okamit reagovat na nekze k (zejmna na chovn zvanjho charakteru). Tato situace je pro uitele stresujc, nebo nem mnoho asu si svou odpov dkladn promyslet. Je pochopiteln sprvn uvaovat o (ne)kzni v dlouhodobj perspektiv. Je rovn sprvn zamlet se nad pinami nekzn a hledat vhodn (dlouhodobj) opaten. Kadopdn vak tomuto dlouhodobmu een mus pedchzet njak bezprostedn reakce na projev nekzn.
4.2.4.2 een nekzn een nekzn je z hlediska rychlosti reakce na kzesk pestupek v zsad dvoj: okamit a dlouhodob. Dvoj een nekzn (asov hledisko):
a) okamit (vede k zastaven nekzn a bezprostedn nprav), b) dlouhodob (sna se zjistit a eliminovat hlub piny nekzn, a u spovaj v pedagogick prci koly, v rodin nebo v irm socilnm prosted).
K prevenci a een nekzn se pouv ada kzeskch metod a prostedk (podrobnji: Bendl, 2004b). Obecn plat, e een vtiny projev nekzn nen zleitost jedinho (izolovanho) kzeskho prostedku, ale spov v kombinaci nkolika metod a prostedk kzn, resp. mravn vchovy. V odborn literatue jsou k dispozici informace jak o komplexnch, tak specifickch kzeskch programech (podrobnji: Bendl, 2005; Cotton, 1990). Uitel by se v souvislosti s eenm kzeskch problm mli dret uritho obecnho postupu. Ten zle pinejmenm ve tech zkladnch bodech. Postup uitele pi een nekzn:
a) rozpoznat projevy neukznnho chovn ka, b) zjistit pravdpodobn piny jeho nekzn, c) na zklad zmapovn pin nekzn, vlastn vychovatelsk zkuenosti i po konzultaci s pslunmi odbornky volit opaten na podporu kzn a pstup k kovi (skupin k i cel td).
Tda
?
Napite, jak je V pohled na nzor, podle kterho by ml uitel hned zpotku manifestovat svou dc roli a situaci pevn kontrolovat a ovldat. Uvete nkolik pklad situac skrytho boje k s uitelem ve td. V publikaci Jak pedchzet nekzni aneb kzesk prostedky (Bendl, 2004) prostudujte kapitolu . 3, kter pojednv o deseti skupinch kzeskch prostedk. Daj se vechna opaten zmiovan v tto publikaci aplikovat na studenty stednch kol? V publikaci Kzesk problmy ve kole (Bendl, 2004b) si prostudujte kapitolu, kter pojednv o prevenci a een nekzn. Zamte se na kzesk opaten, kter lze bn realizovat v kad standardn zkladn kole. Kter opaten byste jet navrhovali? Langov (1992) hovo o dvou zkladnch pstupech uitel k interpersonln nronm situacm. Rozliuje tzv. pstupy ec a neec. Vysvtlete podstatu tchto pstup a diskutujte o relnosti uvedench pklad z pohledu souasnho kolnho ivota.
Souhrn
Dnenmu uiteli zdaleka nesta, aby dobe ovldal svj pedmt, byl odborn na vi, a to jak po obsahov strnce, tak didakticky. Dnen uitel nen pouze vzdlavatelem, ale tak vychovatelem, co znamen, e jeho profesionalita vyaduje, aby disponoval socilnmi kompetencemi, tj. aby uml vhodn a inn jednat se ky, komunikovat s nimi, stimulovat je, orientovat je, zasahovat do jejich chovn. Efektivn een kzn nen zleitost jednoho dlho i izolovanho opaten, nbr vyaduje komplexn pstup. Ten nespov pouze v aplikaci kzeskch metod a prostedk, ale pedpokld mj. diagnostiku (ne)kzn, povdomost o pinch kzeskch problm, pozitivn koln klima, angaovanost uitel v otzkch spojench s problematikou kzn a mravn vchovy a v neposledn ad souinnost initel podlejcch se na vchov dtte.
&
Doporuen literatura
BENDL, S. koln kze. Metody a strategie. Praha : ISV, 2001. ISBN 80-85866-80-3. BENDL, S. Jak pedchzet nekzni aneb kzesk prostedky. Praha : ISV, 2004a. ISBN 80-86642-14-3. BENDL, S. Kzesk problmy ve kole. Praha : Triton, 2004b. ISBN 80-7254-453-5. BENDL, S. Ukznn tda aneb Kzesk minimum pro uitele. Praha : Triton, 2005. ISBN 80-7254-624-4. CANGELOSI, J.S. Strategie zen tdy. Praha : Portl, 1994. ISBN 80-7178-014-6. COTTON, K. Schoolwide and Classroom Discipline. 1990. Dostupn na: WWW: http://www. nwrel.org/scpd/sirs/5/cu9.html. KOL, M. Bolest ikanovn. Praha : Portl, 2001. ISBN 80-7178-513-X. LANGOV, M. a kol. Uitel v pedagogickch situacch. Praha : Karolinum, 1992. ISBN 80-7066-613-7. LAZAROV, B. Prvn pomoc pi een vchovnch problm. Praha : Strom, 1998. ISBN 80-86106-00-4. OBST, O. Kze ve vuce. In: KALHOUS, Z. - OBST, O. a kol.: koln didaktika. Praha : Portl, 2002, s. 386 - 402. ISBN ONDREK, P. Vyruovn, neposlunost a odmtn spoluprce. Pardubice : UP, 1999. ISBN 80-7194-183-2. ONDREK, P. Frantiku, pesta konen zlobit, nebo... Praha : ISV, 2003. ISBN 80-86642-18-6. PETTY, G. Modern vyuovn. Praha : Portl, 1996. ISBN 80-7178-070-7. ROTTEROV, B. Kze a problematika jejho utven. Praha : UK, 1973. AN, P. Agresivita a ikana mezi dtmi. Praha : Portl, 1995. ISBN 80-7178-049-9. Vyhlka ze dne 29. prosince 2004 o stednm vzdlvn a vzdlvn v konzervatoi. Sbrka zkon . 13/2005, stka 4, s. 56 60.
Vyhlka ze dne 18. ledna 2005 o zkladnm vzdlvn a nkterch nleitostech plnn povinn koln dochzky. Sbrka zkon . 48/2005, stka 11, s. 319 327. Zkon . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn. WWW-strnky http://www.bkb.cz/index.php http://csicr.cz http://www.pbis.org/main.htm http://www.nwrel.org/scpd/sirs/2/snap6.html http://www.nwrel.org/scpd/esp/esp95toc.html http://www.minimalizacesikany.cz/ http://www.sikana.cz/ http://www.sikana.org
5. K
5.1 K A JEHO UEN
Zuzana Hadj-Moussov
Klov slova: uen, vnitn a vnj determinanty uen, sebepojet, nauen bezmocnost, kognitivn a uebn styl, sociln klima, jazykov kd
Studenti uitelstv se v prbhu svho studia seznamuj s celou adou poznatk z pedagogickch a psychologickch obor, vtinou tak jsou teoreticky dostaten vybaveni pro budouc innost uitele. V dalm studiu, ve kterm je zaazena i pedagogick praxe, pro kterou jsou urena tato skripta, by tedy mlo jt spe o to navzat na teorii a pokusit se ji pevst do konkrtnch dj ve kole tak, aby uitel nejen znal teoretick zklad njakho jevu, ale aby byl tak schopen ho rozpoznat v konkrtnm prosted a aby dokzal odpovdajcm zpsobem reagovat. Kapitola, kterou budete nyn st by tedy nemla bt jen opakovnm pedagogick psychologie, i kdy je ve struktue tto disciplin velmi blzk. Spe se budeme snait pevst teoretick poznatky do t podoby, v jak se objevuj ve kole. Tmata tto kapitoly pedstavuj pouze vbr situac a problm, se ktermi se mete pi praxi ve kole setkat. ] Clem kapitoly je propojen dve zskanch poznatk z psychologie (pedevm pedagogick) s pohledem na jejich fungovn ve koln realit. Prostudovnm kapitoly by studenti mli: zskat vhled do psychologickho dn, kter je zkladem pro pedagogick psoben uitele a jeho efektivnost; bt schopni propojit teoretick znalosti z dve studovanch obor psychologie s konkrtnmi innostmi innost uitele; rozumt projevm k a jejich pinm.
5.1.1. PSYCHOLOGICK POHLED NA UEN

V kurzech pedagogick psychologie jste se seznmili s teoriemi uen, proto se k tto oblasti nebudeme vracet, nebudeme se zabvat jednotlivmi pohledy na uen, ale zamme spe na proces uen celkov. V dalm textu budeme vychzet z definice uen jakoto zskvn zkuenost (informac, znalost, dovednost, zvyk, utven schopnost, a postoj), majcch za nsledek zmnu v urit oblasti. Je to kad (relativn trval) zmna u jedince, kter nen dsledkem zrn ani doasnch vliv (nava, choroba, lky apod.), kter zpsobuje, e nsledn aktivita je odlin v dsledku aktivity pedchoz. Uen lze chpat jako proces adaptace jedince na jeho prosted, uenm t formovna osobnost jedince v prbhu celho ivota. J. p (2000) charakterizuje uen jako veker zskvn zkuenost a utven vlastnost jedince v prbhu celho ivota. Uen probh na zklad psoben vnjch vliv, protoe vak jde o psychologick proces, musme brt v vahu tak vnitn strnku obecn vlastnosti psychiky i specifick charakteristiky ucho se jedince. Vsledek uen je dosahovn interakc mezi vnitnmi podmnkami a vnjmi vlivy. Vnitn podmnky zvisej na genetick vbav jedince, vrozench dispozicch k uen i na pedchozch zkuenostech, vnj vlivy zvisej na socilnm prosted, tj. na podntech, kter toto prosted poskytuje. Svou roli hraj tak podmnky, za kterch je zkuenost zskvna. V nsledujcm textu se budeme zabvat vnitnmi a vnjmi podmnkami uen. Vzhledem k elu tohoto textu se zamme pedevm na uen, kter probh ve kole, ppadn obecnj znaky procesu uen budeme vztahovat do oblasti vchovy a vzdlvn.
5.1.2. VNITN FAKTORY/DETERMINANTY UEN

Uen je zvisl na psoben na jedince zven - z jeho okol, vsledek uen je vak podmnn tak vnitnmi podmnkami u jedince, na nj vnj vlivy psob. Jedn se o charakteristiky ucho se jedince psychick procesy, podlejc se na uen 5.1.2.1 Charakteristiky ucho se jedince Hovome-li o charakteristikch jedince v souvislosti s uenm, prvn co uitele napadne bude rove schopnost ka. Protoe je to souvislost oividn, kter je tak vnovno nejvce pozornosti, zamme se zde na charakteristiky, kter asto unikaj pozornosti a v dsledku toho je snadn pehldnout skuten piny kolnho spchu i nespchu ka. Vme napklad, e rove uen je zvisl na vvojov rovni ka, hraje zde tedy roli vk. Dalm znmm faktorem je pohlav ka dvky obecn maj jin, odpovdnj pstup k uen, u chlapc zase pozorujeme vt rozdly ve vsledcch uen podle toho, do jak mry pedmt uen zaujal. Odkazuji zde tedy na znalosti student z obecn a vvojov psychologie a psychologie osobnosti. Na prvnm mst musme brt v vahu individuln specifiku osobnosti ka, kter se u. Osobnostn charakteristiky ka ovlivuj pstup ka k uen a zpsob, jakm reaguje na vlivy zvnjku. Mezi tyto charakteristiky pat:
temperament - extraverze/introverze, labilita vrozen dispozice, zskan schopnosti a dovednosti motivace hodnotov orientace (charakter) pracovn dovednosti autoregulan vlastnosti
Na zklad vaich pedchozch znalost je mono analyzovat jednotliv charakteristiky osobnosti, kter mete vztahovat ke konkrtnm innostem a situacm, probhajcm pi vyuovn. Jako pklad vrozench faktor si meme uvst vliv temperamentu jedince na uen. Vme, e temperament je tvoen specifikou fungovn nervov soustavy a je ovlivnn geneticky. Extravertn jedinec reaguje rychle, je oteven zmnm, ale pomrn rychle ztrc zjem o innosti, kter u poznal. Znamen to, e extravertn k bude pravdpodobn snadno zskn pro nov innosti a bude se jimi zabvat se zjmem, dokud ho nezanou nudit. Pro uitele z toho vyplv, e k udren zjmu extravertovanho ka bude nutn ve zven me obmovat innosti, aby k doshl poadovan rovn zvldnut innosti a neopoutl ji dve, ne bude patin procviena.
Zkuste analogicky dohledat mon dsledky pro uen u introvertnho jedince, podle toho, co vte o charakteristickch vlastnostech tohoto typu temperamentu.
Z osobnostnch charakteristik, kter se utvej psobenm vnjch vliv (tedy uenm charakter, autoregulan vlastnosti, pracovn dovednosti apod.), si zde uvedeme pro pklad sebepojet ka a jeho souvislost se koln vkonnost. Vkon v jakkoliv innosti u lovka ovlivuje jeho vlastn oekvn, to znamen rove, v jak dvuje svch schopnostem. Jedn se o soust sebepojet sebehodnocen. Vkon a nsledn sebehodnocen je ovlivovno rovn oekvn i ve koln prci, co m vznamn dsledky pro koln prci. Vkon ka bude odpovdat jeho oekvn (lp ne na trojku to nezvldnu"), odpovdat ale bude i schopnost a ochota nauit se uritou ltku a porozumt j i zpsob een problm. (Kad ze student by jist mohl doplnit z vlastn zkuenosti.) Je tedy dleit, aby si uitel uvdomoval, e nevaln vkon ka nemus bt zpsoben
nedostatkem schopnost, ale e se me jednat o zskan (a asto nesprvn) subjektivn pesvden ka, e jeho spnost je nezvisl na me jeho snahy, kter vznik v dsledku nesprvn interpretovanch minulch zpornch zkuenost. Tento stav oznaujeme jako nauenou bezmocnost (viz nap. Fischer, 1997), vyznauje se nzkou sebedvrou, beznadj a rezignac. Takto postien k vzdv pedem jakkoliv sil v oekvn nespchu.
&
K prohlouben orientace v tto problematice doporuujeme seznmit se s nsledujcmi vzkumnmi tmaty a teoriemi: nauen bezmocnost: http://en.wikipedia.org/wiki/Learned_helplessness Pygmalion efekt: vzkum Rosenthala a Jacobsona, zkoumajc vliv oekvn uitele na vkon ka a jeho dlouhodobch dsledk: http://en.wikipedia.org/wiki/Pygmalion_effect vnman psychick vkonnost (percieved self efficacy), definovan A. Bandurou: http://www. des.emory.edu/mfp/self-efficacy.html
Posledn vnitn charakteristikou ka, kter zde budeme vnovat pozornost jsou poznvac a uebn styly k. Poznvac (kognitivn) styl je zpsob, jakm jedinec v naem ppad k pijm a zpracovv podnty z okolnho prosted. Je to pevn vrozen zpsob poznvn, ovlivnn pedevm vrozenmi charakteristikami funkce nervovho systmu a smyslovch orgn. Jedn se o fungovn zkladnch poznvacch proces pedevm vnmn, a je charakterizovn preferenc uritho typu podnt - vizulnch, sluchovch i kinestetickch, ppadn preferenc uritho zpsobu, jak s podnty nakldat (podrobn pehled viz Mare, 1998, s. 51). Kognitivn styl je proto jen minimln zvisl na obsahu poznvn a je mlo ovlivniteln. Pro uitele je vhodou poznn kognitivnho stylu ka a jeho respektovn. Naproti tomu uebn styl je pevn nauen zpsob zskvn zkuenost (uen), kter je ovlivnn zkuenostmi z pedchozho uen i psobenm socilnho prosted. Uebn styl je zvisl na obsahu uen, je charakterizovn preferenc uritho typu innosti pi uen (spe aktivn experimentace nebo naopak spe reflexe i hledn souvislost apod.) a je vrazn ovlivniteln (viz Mare 1998. str. 55). Vyplv z toho, e uebn styl ka me uitel formovat svm psobenm, pedevm poadavky, kter na ka klade. Napklad uitel, kter vyaduje odpovdi nauen zpamti posiluje u k pamtn uen, zatmco uitel, kter zadv koly typu hdanek nebo reer smruje ky k samostatnosti v uen a k uen se eenm problm. Uebn styly vedou k vytven konkrtnch postup pi uen uebnch strategi. Kad jedinec m repertor osvdench uebnch strategi, kter vyplvaj z jeho zkuenost s uenm. (Zrove je vak nezapomnejme, e kognitivn styl ka ovlivuje tak preference v uebnm stylu.) Existuje ada strategi, jak nejlpe zpracovat materil k uen, jakm zpsobem se co nejlpe, nejekonomitji a nejtrvaleji nauit, co je potebn. Podrobn se touto problematikou zabv J. Mare (1998) a J. p (1997).
&
Kognitivn a poznvac styly je mon mit, odkazy na rzn metody najdete ve zmnn publikaci J. Maree (1998). Pokud byste chtli zjistit svj vlastn styl, mete pout dotaznk uebnho stylu student, kter je i s vyhodnocenm otitn v Pedagogicko-psychologick diagnostice J. Dittricha (1993).
Dal monost diagnostiky najdete (i s vkladem Kolbova dlen uebnch styl) na: http://ucitelske-listy.ceskaskola.cz/Ucitelskelisty/Ar.asp?ARI=102632&CAI=2168
5.1.2.2 Psychick procesy, podlejc se na uen Psychick procesy a funkce, kter jsou v prbhu uen aktivovny a kter se podlej na kvalit a trvalosti uen jsou pedevm motivace, poznvac procesy a pam. Motivan st je nutnou fz kad innosti jedince nenajdeme u lovka innost, kter by nebyla nim motivovna. V procesu uen slou k probuzen zvdavosti, upoutn pozornosti, navozen zjmu o innost nebo informace, kter tvo obsah uen. K motivaci a jejmu
vznamu ve kole je vnovna samostatn kapitola. Poznvac procesy se na procesu uen podlej nejdve na rovni vnmn, kdy jde o rozpoznn obsahu uen, dle o zpracovn na mentln rovni (identifikujeme vznam poznvanho, kategorizujeme, eme problm apod.). Na kvalit vsledk poznvn se tak podl pozornost. Jestlie m vak proces uen pinst trvalej zmny u jedince, mus bt obsah uen osvojen, tj. zapamatovn - uloen, uchovn a poslze znovu vyvoln z pamti. A pokud jedinec reaguje na situaci pomoc nov nabyt odpovdi, vdomosti i dovednosti, meme ci, e se dan obsah skuten nauil. K spnmu uen pispv i tento spch, protoe posiluje vsledky uen. Proces uen v konkrtnch krocch velmi dobe pibliuje program instrumentlnho obohacen Reuvena Feuersteina (Pokorn, 2004). Podle Feuersteina se u selhvajcch k jedn spe o kognitivn deficit ne o mentln deficit, problm je tedy zaloen spe v oblasti vyuit poznvacch funkc ne v rovni schopnost. ci, kte neumj vyut vlastnch zkuenost nejsou schopni zskat uitek z uen. V procesu uen je podle Feuersteina mono rozliit ti fze, piem v kad z nich mohou vznikat problmy, na kter je mono se zamit (Hadj Moussov, 1996): Na rovni vstupu dat se jedinec mus nauit zskvat vechny informace, kter potebuje. Jde tedy o rozvoj tchto funkc: pesn a jasn vnmn, systematick a plnovan vyhledvn informac, rozvoj verblnch prostedk k oznaen a rozliovn dat, vytven systm asovch a prostorovch referenc (umstn vc a udlost do asovch a prostorovch souvislost), chpn trvalosti pedmt a vztah, pouvn vce ne jednoho zdroje informac, rozvoj poteby pesnch informac. Ve fzi zpracovn informac jde o tyto funkce: definice problmu a jeho nrok na zpracovn, pouvn pouze relevantnch, rozhodujcch dat, vytven mentln pedstavy o tom, co je nutn udlat, plnovn postupnch krok v een, udrovn rznch st informac v mysli zrove (rozen mentlnho pole), vyhledvn monch vztah mezi jednotlivmi informacemi, zaazovn novch informac do ji existujcch celk (tdn), hypotetick mylen (mentln zkoumn alternativnch een), poteba logickho dkazu pi een. K vstupu, tedy pimenmu vyjden een problmu je zapoteb tchto funkc: pekonn egocentrickho zamen komunikace - to znamen pesn verbln formulace een s pihldnutm ke zpsobm vyjadovn a chpn problmu ostatnmi, promylen odpovdi, aby bylo mono vyhnout se namtkovm odpovdm (pokus-omyl) a zvldnut impulsivnho chovn - nepodlhat panice, pokud nen een nalezeno rychle, hledn jinch strategi een (pekonn zbran). V kad z tchto fz nachz uitel monosti stimulace k k jejich optimlnmu kognitivnmu rozvoji.
Pokud byste mli zjem o vcvik v tomto programu, navtivte adresu http:// userweb.pedf.cuni.cz/kpsp/, odkaz pedagogick innost", kde najdete informace o kurzu kognitivn stimulace. kter je zaloen na Feuersteinov programu.
Mte-li pocit, e v programu instrumentlnho obohacen je pouvna potaov terminologie, mlte se. Feuerstein zaal svj program vytvet na konci 40 let, tedy v dob, kdy potae jet neexistovaly.
V tto souvislosti je teba zmnit tak obecnj uebn dovednost, kterou nazvme metakognice (viz nap. Vgnerov, 2001), k jejmu rozvoji u k zmnn program tak pispv. Metakognice je rovn vymezovna jako uen se uen. Tm, e se ume, zskvme nejen nov vdomosti a dovednosti, ale zskvme tak zkuenosti s uenm. Podobn jako utven kova uebnho stylu, i metakognitivn zkuenosti zvis na poadavcch, kter jsou na ka kladeny, protoe jimi jsou jeho dovednosti uen se rozvjeny. Metakognice je tvoena dvma soubn probhajcmi procesy - 1. monitorovnm prbhu a spnosti uen a 2. prunm pizpsobovnm postup, pokud se ukazuje, e je
to nutn pro zven efektivnosti uen. K tomu je samozejm nutn, aby uc se k byl schopen uritho odstupu od vlastn innosti a reflexe, aby byl schopen sm sebe vnmat jako uc se subjekt (Krykorkov, Chvl, 2003). V uritm smyslu je mono ci, e metakognitivn dovednosti jsou tm nejdleitjm, co si k ze koly odn, protoe obsahy uen se mn stle rychleji, ale schopnost uit se umouje s tmito zmnami dret krok.
Vyzkouejte toto cvien k rozvoji metakognitivnch dovednost. Otzky mete obmovat podle konkrtn situace, zachovejte vak smr dotazovn: a) Kdy plnujete njakou innost, polote si nsledujc otzky: Vm u nco, co mi me pomoci s tmto kolem? Kterm smrem bych chtl zamit sv mylen? Co bych ml udlat nejdve? Kolik asu mm na splnn kolu? b) Monitoring: v prbhu innosti (uen) si polote tyto otzky: Jak mi to jde? Dlm to sprvn? Jak bych ml(a) pokraovat? Co je dleit si zapamatovat? Neml(a) bych pokraovat jinm smrem/zpsobem Ml(a) bych pizpsobit tempo uen obtnosti ltky Co mm dlat, kdy tomu nerozumm? c) Evaluace: pi hodnocen prbhu a vsledk innosti odpovzte na tyto otzky: Jak dobe jsem to zvldl(a)? Pomohl mi mj zpsob prce k vsledku, kter jsem oekval(a)? Co jsem ml(a) dlat jinak? Je mon pouit postup aplikovat i na jin problmy a jak? Ml(a) bych se jet vrtit k ltce a zjistit, jestli mi nezstala njak chybjc nebo nezvldnut msta v nauenm tmatu?
5.1.3. VNJ FAKTORY/DETERMINANTY UEN

Uen je mechanismem, kterm vnj podnty ovlivuj lovka. Je tedy zejm, e vnj determinace uen je v celm procesu podstatn. Na mnostv, kvalit i zpsobu, jakm vnj vlivy psob, budou zviset vsledn zkuenost, dleit je i jejich podoba i obsah. Cel problematika je velmi rozshl a jist jste se ji s n seznamovali pi pedchozm studiu psychologickch pedmt (zvlt vvojov, ppadn sociln psychologie), proto se zde omezme na tmata, kter v oblasti vzdlvn hraj vznamnou roli. Uen je nevyhnuteln sociln jev, souvisejc s prostedm, do kterho patme. Ume se to, co nm nae prosted poskytuje a ve form, v jak nm to poskytuje, ume se rozumt tomu, co tvo nai kulturu. V tomto smyslu hraje kola vznamnou lohu. Sociln prosted koly vak nen tvoeno pouze pedagogiickm psobenm, je to tak prosted, kde se lid - uitel i ci, setkvaj a psob na sebe. Vliv koly jako socilnho prosted se projevuje na nkolika rovnch. Jde pedevm o: a) vliv ze strany uitele, dle psob b) sociln klima koly i tdy a na individuln rovni psob c) vztahy mezi ky. 5.1.3.1 Sociln psychologick aspekty psoben uitele Pstup uitele k km a jeho volba pedagogickch postup vznamn ovlivuje vztah k ke kole a uen, tud nsledn i jejich vsledky. Je uiten vmat si souvislost mezi postoji k k jednotlivm pedmtm a kvalitou uitele, kter je vyuuje (viz Hrabal, 1988). Podstatn vliv m styl vuky, dleit je zda uitel pouv spe styl transmisivn nebo konstruktivistick. Protoe se jedn o tma, zpracovvan pedagogy, je zde na mst pouze pipomenout vliv formy psobcch vnjch podnt, kter byl zmnn u ve.
Dal z aspekt socilnho psoben je vztah uitele a ka/k. Je samozejm zvisl na osobnosti uitele, jeho vlastnch zkuenostech jako ka a poslze uitele i pojet vlastn profese. Zvlt uitel odbornch pedmt jsou asto zameni pedevm na svj pedmt a mn se zabvaj ky jako aktivnmi astnky vzdlvn (logotrop vs. paidotrop). Pro komplexn postien tohoto vztahu byl zformulovn koncept percepn postojov orientace uitele (Helus, 2000). Jedn se o konstrukt, kter je psychickm regultorem uitelova chovn k kovi. Vyplv z nj preference interakc, ve kterch se k mus chovat podle uitelova oekvn - tm se percepn postojov zamen potvrzuje a posiluje. Pro ns je v praxi dleit uvdomovat si, e pedstava uitele o kovi nemus bt relnm odrazem schopnost a vlastnost ka. Nemus bt ani vsledkem konkrtnch projev ka, spe jde o interpretaci tchto projev uitelem. Vnmn a interpretace projev ka uitelem zvis tak na jeho pedchozch informacch o kovi, svou roli hraj neuvdomovan, ale nkdy i vdom pedsudky (asto vi minoritm). Vznam percepn postojov orientace je pedevm v tom, e uitel na jejm zklad dv kovi zptnou vazbu o sv interpretaci jeho projev - vetn hodnocen a kauzlnch atribuc (pipisovn pin chovn a projev). Uitel tak vyjaduje sv oekvn ve vztahu k kovi, tm vymezuje jeho monosti a k se postupn tto situaci pizpsobuje. Modelovm pkladem je Pygmalion efekt.
U uitele nachzme v pipisovn pin chovn specifickou tendenci - spch ka pipisuje sob, nespch kovi.
5.1.3.2 Vliv vrstevnick skupiny kovo uen a jeho vsledky zvis tak na vrstevnick skupin ve td. Ze sociln psychologie vte, co je sociln skupina a jak m znaky i m se vyznauje specificky vrstevnick sociln skupina ve td. Proto si zde pouze pipomeme vliv neformlnch norem, kter ve skupin uruj vztah ke kole i hodnocen spoluk podle toho, jak tyto normy respektuj (vzpomeme na neoblben prty"). Aby ka mli jeho spoluci rdi, je ochoten se nap. zhorit v prospchu, jestlie je to podmnkou pijet do vrstevnick skupiny. Podobn jako na koln vkon ka psob neformln normy skupiny i na chovn. Psoben vrstevnick skupiny a jejch norem zvis na tom, jsou-li hodnoty neformln skupiny ve td v souladu, i alespo nikoli v protikladu k formlnm hodnotm a normm koly. Ze socilnho psoben skupiny zmnme jet dva, v podstat protichdn jevy. Prvnm je sociln facilitace zven vkonu jedince v situaci, kdy je pi innosti v ptomnosti ostatnch (kte se na innosti nemus vbec podlet). Druhm, mn znmm jevem je tzv. Ringelmannv efekt. Ten pozstv v tom, e souet vkon jednotlivc nen toton s vkonem skupiny, sloen z tche jednotlivc. Je to zpsobeno tm, e ve skupin spolhaj lenov na ostatn a maj pocit, e jejich osobn vkon nemus bt maximln. Je dobe na to myslet, kdy uitel organizuje skupinov vyuovn. 5.1.3.3 Sociln klima Ze sociln psychologickho hlediska je pro ivot lid dleit tak klima jejich socilnho prosted, pro ns je zde dleit zabvat se socilnm klimatem koly a tdy. Sociln klima ve kole m navc dleit dopady na pedagogick psoben, protoe v pozitivnm klimatu probh uen snze a s trvalejmi vsledky. I proto je teba mu vnovat pozornost. Jako sociln klima oznaujeme trvalej sociln-psychologick charakteristiky socilnho prosted. Jinm zpsobem bv tak sociln klima oznaovno jako mra spokojenosti lid s jejich socilnm prostedm. Je utven charakterem vztah a interakc mezi jednotlivci a zrove tyto vztahy a interakce ovlivuje. Klima koly a nsledn i td ovlivuje/utv tak zpsob komunikace, podoby interakce (spoluprce/soutivost), etnost konflikt i zpsob jejich een.
Vznamn je t vliv fyzickho prosted, zlepen klimatu ve td (zvlt u adolescent) napklad asto prospje monost dt km upravit si prosted ve td podle svho (plakty,
pedmty, barevnost). (Mare, 2007)
Sociln klima koly je vytveno vztahy a interakcemi mezi uiteli a uitelskm sborem a vedenm koly. Je tm lep, m jsou tyto vztahy pozitivnj, spokojen uitel pak tyto pocity penej do vztah se ky a do svch td. Sociln klima tdy je charakteristick a typick pro jednotliv tdy, protoe je ovlivovno specifickou konstelac tdy a vztahy mezi ky, ale i celkovm klimatem koly. Na klima tdy psob tak uitel svm vztahem k km a vchovnm i pedagogickm stylem. Podle vzkum jsou pro ky nejdleitj tyto faktory: legrace ve td dobr vztahy ve td
Od uitele/uitel pak ci oekvaj spravedlivost, otevenost a smysl pro humor. 5.1.3.4 Vliv rodiny Pestoe je pedmtem naeho zjmu primrn koln prosted, je dobe si pipomenout, e ci jsou ovlivovni psobenm irho socilnho prosted, v nm ij. Z mnoha aspekt tchto vliv si povimnme vlivu rodiny. Vliv rodiny na ka je tmatem, kter je zpracovvno velice asto a obrn, proto zde pouze pipomeme rozvoj ei, kter m pmou souvislost s kovm uen a je zvisl na domcm prostedm dtte a pozdji ka. Vme, e e hraje vznamnou roli pi ve vvoji poznvacch proces, stejn vznamn je pi uen ve kole, kter je vtinou doprovzeno nebo pmo zprostedkovno verbln. rove rozvoje ei je proto dleitm faktorem spnosti koln prce. V prbhu primrn socializace v rodin se dt u rozumt a pouvat e, ve kter se v jeho rodin komunikuje. Znamen to, e dt pejm verbln symboly a jejich vznamy i zpsob jejich pouvn. rove komunikace v rodin se tak pmo odr v rovni pouvn jazyka a ei dtte. Ve kole konstatujeme rozsah slovn zsoby a jej obsah typ slov, kter k zn, rozum jim a pouv je. Na tom je zvisl, jak k rozum tomu, co ve kole sly, do jak mry chpe sdlen, poadavky a otzky uitele. Jeho reakce, pokud je jazykov rove slab, mohou bt snadno zamnny za nedostatek schopnost. Uitel by proto ml vnovat pozornost i kovi s nedostatenou a nekvalitn slovn zsobou, aby nezanedbal ppadnou monost stimulovat jeho optimln rozvoj. Pokud jde o zpsob pouvn jazyka a ei, zde se u ka utv tzv. jazykov kd. Pojem byl vytvoen Basilem Bernsteinem, kter na zklad vzkum vytvoil teorii o dvou jazykovch kdech: rozvinutm a omezenm. Podle nj zvis na tom, v jakm sociokulturnm prosted rodiny k vyrstal a kter jazykov kd si tam osvojil, to pak dle ovlivuje jeho vzdlvac spnost ve kole. Dti s omezenm jazykovm kdem mvaj hor prospch, nedokonal uvn jazyka je pro n zbranou, kter m za nsledek nejen koln selhvn, ale postupn i nechu ke vemu, co se kolou souvis pedevm ke vzdlvn. Omezen jazykov kd je charakterizovn tmito znaky: krtk, gramaticky jednoduch, asto neukonen vty, mn sloit vtn struktury, aktivn slovesn vazby; ast uvn spojovacch vraz (no tak, prost, teda); mal vskyt vedlejch vt, rozvjejcch podmtovou st vt hlavnch a omezen uvn pdavnch jmen a pslovc. Tento kd je typick pro dti z mn podntnho prosted, kde je komunikace pouvna pedevm k praktickm zleitostem. Pro rozvinut jazykov kd jsou charakteristick: gramatick sprvnost a logick uspodn vpovd; sloit vtn konstrukce; velk frekvence pedloek vyjadujcch logick, asov a prostorov vztahy, vysok frekvence osobnho zjmena j a vysok frekvence uvn hodnotcch a specifikujcch pdavnch jmen a pslovc. Tento kd je typick pro kultivovan prosted, kde se hovo o obecnjch vcech a problmech, kde se diskutuje a dt m pleitost vyjadovat vlastn nzor a obhajovat ho. Pouvan jazykov kdy tak odrej kulturu a prosted tch, kte je pouvaj. I zde
hroz nebezpe, e uitel zamn pouvn toho kterho jazykovho kdu za vraz mentln rovn ka (a ve smyslu podhodnocen i nadhodnocen jeho rovn). Znovu zde pipomnm vliv oekvn uitele a varovn pklad Pygmalion efektu.
Shrnut
Uen je vznamn mechanismus formovn lovka, jeho prostednictvm se adaptuje okolnmu svtu a jeho zmnm. Jako takov je proces uen vudyptomn v prbhu celho vvoje lovka, zvltn vznam m vak uen ve kole. Uitel mus znt vnitn i vnj podmnky uenpro efektivn veden svch k. Vnitnmi podmnkami uen jsou pedevm individuln charakteristiky ucho se: vlastnosti osobnosti jako schopnosti, temperament, motivace, autoregulace, sebepojet a dal. Pmo k uen se vztahuj poznvac a uebn styly a metakognitivn dovednosti. Dalm typem vnitnch podmnek uen jsou psychick zkonitosti procesu uen: motivace, zpracovn uebnho materilu a jeho zapamatovn. Pehledn tuto oblast prezentuje Feuersteinv program kognitivn stimulace. Vnj podmnky uen tvo soust podnt, pichzejcch z okolnho socilnho prosted. Ve kole hraje vznamnou roli uitel, jeho vztah k km a zpsob, jakm organizuje vyuovn. Uen a jeho vsledky dle ovlivuje sociln klima koly i tdy a v neposledn ad vztahy mezi ky, pedevm neformln normy ve vrstevnick skupin ve td. Soust vnjch podmnek uen je tak ir sociln prosted ka, pedevm jeho rodina. Z mnoha vliv, ktermi rodina na ka psob, je ve vztahu k uen a vzdlvn vznamn vliv na rozvoj ei. Jedn se jednak o obsahovou strnku - kvalitu a rozsah slovn zsoby, formln rove vyjadovn a porozumn sdlovanm obsahm. Druhm aspektem rozvoje ei je zpsob, jak je e pouvna - zde se oprme o Bernsteinovu teorii jazykovch kd.

P, J. Psychologie vchovy a vyuovn. Praha : PedF UK, 1993. ISBN 80-7066-534-3. P J. - MARE J. Psychologie pro uitele. Praha : Portl, 2000. ISBN 978-80-7367-273-7. DITTRICH P. Pedagogicko - psychologick diagnostika. Jinoany: H+H, 1993. ISBN 80-85467-06-2. FISHER R. Ume dti myslet a uit se. Praha : Port,l 1997. ISBN 80-7178-120-7. HADJ MOUSSOV Z. Dt z prosted meniny. In: HADJ MOUSSOV Z.: Pedagogicko psychologick poradenstv I. Praha : PedF UK,. ISBN 80-7290-215-6. HELUS Z.: Dt v osobnostnm pojet. Praha : Port,l 2004. ISBN 80-7178-888-0. HELUS Z.: Sociln psychologie pro uitele. Praha : Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1168-3. HRABAL V.: Jak jsem uitel? Praha : SPN, 1988. KRYKORKOV H. - CHVL M. Motivan pedpoklady rozvoje metakognitivnch dispozic. Pedagogika 1/2003. viz t www.metakognice.cz/mkteor_3_hk_reflektivita.rtf KUSK P. DALEK P. Pedagogick psychologie B. Olomouc: UJEP, 2003. ISBN 80-244-0293-9. LAEK J. Sociln psychologick klima kolnch td a koly. Hradec Krlov : Gaudeamus, 2001. ISBN 80-7041-088-4. MARE J. Monosti uitele reagovat na individuln styly uen u k. In: Pedagogika 4/1994. MARE J. - KIVOHLAV J. Komunikace ve kole. Brno : MU, 1995. ISBN 80-210-1070-3. MARE J. Styly uen k a student. Praha : Portl, 1998. ISBN 80-7178-246-7. MARE, J. Sociln klima koly. In p J. - Mare J. Psychologie pro uitele. (pp. 581596). Praha : Portl, 2007. ISBN 978-80-7367-273-7. POKORN V. Programy instrumentlnho obohacen R. Feuersteina. In: HADJ MOUSSOV Z. a kol. Pedagogicko-psychologick poradenstv III. Praha : UK PedF, 2004. ISBN 80-7290-146-X. HADJ MOUSSOV Z. Programy instrumentlnho obohacen. Pedagogika 1/1996. TECH S. Sociln kulturn pojet handicapu. In: VGNEROV M. a kol.: Psychologie handicapu. Praha : Karolinum, 2000.
VGNEROV M. Kognitivn a sociln psychologie ka zkladn koly. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0181-8.
5.2 GENDEROV ROZDLY JAKO EDUKAN DETERMINANTA

Irena Smetkov
Klov slova: genderov stereotypy, genderov socializace, femininita a maskulinita, ensk a musk role, genderov identita, pedstavy a oekvn vi km a kynm.
Odborn literatura i pedagogick dokumenty pouvaj oznaen k nebo ci. Protoe ale vichni nejsou stejn, pidvaj se k oznaen rzn pvlastky: nadan ci, problmov ci, ci se specilnmi vzdlvacmi potebami atd. Jedno dlen vak vyaduje zmnu v samotnm oznaen. Do td toti chod nejen ci, ale tak kyn. Skutenost, zda je dt dvkou nebo chlapcem, nabv ve kole zvltnho vznamu a zakld adu odlinost v tom, jak se k dtti chovaj vyuujc i ostatn vrstevnci i jak se ve kole ct ono samo. ] Po prostudovn kapitoly budete schopni: uvaovat o rozdlech mezi dvkami a chlapci jako o sociln, nikoliv biologicky vytvench; rozpoznat projevy genderovch stereotyp ve kolnm prosted; citliv promlet sv vlastn chovn vi dvkm a chlapcm tak, abyste podporovali individualitu kadho dtte.
Nakreslete svoj pedstavu typick eny a typickho mue. Ztvrnte prvn pedstavu, kter Vs po peten kolu napadne. V em se podle Vs li? V em jsou naopak shodn? Pokud jste ztvrnili rozdly mezi typickm muem a typickou enou, eho se tkaj? Odkud se rozdly podle Vs berou? Po peten kapitoly se ke ztvrnn pedstav znovu vrate.
5.2.1 NOV POJEM: GENDER

Vichni akti kolnho ivota vyuujc, studujc i rodie uvdj, e mezi dvkami a chlapci existuje velk mnostv rozdl. Ty se tkaj jak jejich chovn, tak i jejich schopnost a zjm. Vtina lid se pitom domnv, e tyto rozdly jsou zaloeny na biologickm zklad. Pedpokld se, e v dsledku odlinost mezi muskmi a enskmi tly vznikaj i zsadn rozdly v jejich schopnostech, vlastnostech, ivotnm stylu, socilnm postaven atd. Souasn se pedpokld, e tla vech en si jsou podobn, a proto i v ostatnch charakteristikch jsou si eny blzk. Stejn tak to dajn plat u mu. Nzor, e eny jako skupina se shoduj a mui jako skupina se shoduj a zrove e mezi tmito dvma skupinami existuj zsadn rozdly, kter vyplvaj z biologie, lze povaovat za genderov stereotyp. Genderov stereotypy jsou zobecujc, na tlesnch rozdlech zaloen pedstavy o ench a o much. Proti nzoru, e veker rozdly mezi enami a mui jsou dny od prody, stoj siln argumenty. Jsou jimi zejmna dkazy o kulturn a historick promnlivosti enstv a mustv. Pedstavy o tom, jak jsou eny a mui, se li v rznch historickch obdobch a v rznch kulturch. (Kimmel, 2000) Typickm pkladem jsou Amazonky v na kultue se pedpokld, e eny jsou od prody mrumilovnj a mn agresivn ne mui, zatmco v nkterch indinskch
kmenech se naopak eny povauj za velmi nsiln a bojovn. Po biologick strnce jsou lid z rznch spolenost a z rznch obdob vcemn stejn, a proto rozdly mezi enami a mui mus bt zsadn ovlivnny socilnmi faktory. Sociln vlivy v pojmn mustv a enstv se dostvaj do poped pi pouvn pojmu gender. Tento pojem je dleit nezamovat s pohlavm. Zatmco pohlav meme zjednoduen povaovat za biologickou charakteristiku, gender pedstavuje sociln utven rozdly mezi enami a mui.
Pojem gender Pedstavuje soubor vlastnost, schopnost, fyzickch charakteristik, zjm atd., kter jsou v urit spolenosti spojovny s obrazem enstv a obrazem mustv. Gender je dichotomn a vztahov pojem. Dichotomn proto, e rozdluje lidi na dv skupiny eny a mue. Vztahov proto, e vymezen enstv m smysl pouze ve vztahu k vymezen mustv, piem eny a mui, respektive enstv a mustv jsou komplementrn. Musk a ensk gender nemaj pouze lid, ale tak vci, aktivity, povoln, barvy, hodnoty atd. Gender se tedy projevuje na rovni individuln i na rovni socilnch struktur.
&
Podrobnj charakteristiku pojmu gender naleznete napklad v publikaci: RENZETTI, C. M.; CURRAN, D. J. eny, mui a spolenost. Praha : Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0525-2.
5.2.2 PVOD ROZDL MEZI DVKAMI A CHLAPCI

Pod vlivem pevldajc spoleensk pedstavy o tom, jac jsou a maj bt mui, a jak jsou a maj bt eny, jsou dvky a chlapci od narozen vystaveni odlinm vchovnm vlivm. Postupn osvojovn si genderovch rol a budovn genderov identity oznaujeme pojmem genderov socializace. Nejvt lohu v genderov socializaci sehrv rodina, dle pak kola, vrstevnick skupiny a mdia.
Genderov role pedstavuj soubor chovn, kter okol oekv od en a od mu. Jedn se o ekvivalent socilnch rol, avak zce vzan na pedstavu enstv a mustv. Jedinci, kte se svm vystupovnm vymykaj genderovm rolm, se obvykle setkvaj s odmtnm ze strany okol. Vedle toho, jak si lid postupn uvdomuj oekvn spojen s genderovmi rolemi, si buduj svoj genderovou identitu. Ta pedstavuje vdom sebe sama coby eny nebo mue. Zatmco genderov role existuj mimo jedince, genderov identita je jej/jeho vnitn pocit, kter se me od charakteristik vymezench rolemi do urit mry odliovat.
Rodie a nsledn vyuujc pistupuj k dvkm a chlapcm pod vlivem svch (asto stereotypnch) pedstav o tom, jak jsou eny a mui. Pouvaj pitom mechanismy socilnho uen. I nevdomky odmuj takov chovn, kter je v souladu s genderovmi rolemi a naopak jemn trestaj chovn odlin. Vtina chlapc a dvek se pomrn zhy zane orientovat na preferovan musk, respektive ensk chovn. Protoe jsou dvky a chlapci vystaveni odlinm vchovnm vlivm, rozvjej se u nich odlin schopnosti. Dvky se obvykle vce ne chlapci orientuj na druh lidi, vztahy s nimi a pi o n. Chlapci se naopak trnuj v technickch dovednostech, v logickm mylen bez emoc, ve fyzick sle atd. Protoe jsou v tchto oblastech podporovny svm okolm (napklad prostednictvm hraek i pozdji tmat k rozhovorm), vnuj se jim, a zanou v nich tedy dosahovat lepch vkon ne v jinch a kruh se uzavr. (Beal, 1994)
Obvykl oekvn vi dvkm zjem o estetiku a vlastn fyzickou atraktivitu zjem o vztahy s druhmi lidmi empatie, starostlivost pelivost, trplivost ... Obvykl oekvn vi chlapcm zjem o techniku vt aktivita, energie samostatnost, nezvislost sklony k poruovn pravidel
5.2.3 CI A KYN
V dsledku genderov socializace v rodin, ve vrstevnickm kolektivu a prostednictvm mdi se dvky a chlapci ji pi vstupu do zkladn koly jev znan rozdln. Dvky vce spolupracuj, peliv se pipravuj, zatmco chlapci astji vyruuj. Pokud si uitel/ky neuvdomuj existenci genderovch stereotyp, obvykle tyto rozdly svm odlinm pstupem k dvkm a chlapcm dle prohlubuj. Genderov stereotypy vedou vyuujc k tomu, e mezi dvky a chlapce rozdluj jin koly. Napklad potebuj-li pomoc pi sthovn lavic, podaj dva siln kluky, zatmco potebuj-li pomoc s estetickou pravou nstnky, podaj naopak dvky. Zrove dvaj studujcm najevo, v kterch pedmtech oekvaj jejich lep vkony. U chlapc se astji pedpokld nadn a zjem o matematiku, fyziku, vpoetn techniku, u dvek o rodinnou vchovu, vtvarnou vchovu a ciz jazyky. lennm vyuovacch pedmt a dlch kol se prohlubuje oddlovn dvek a chlapc jako dvou odlinch skupin, jejich domnami jsou odlin sfry. (Thorne, 2004) Odraz genderovch stereotyp lze tak spatit v tom, jak jsou hodnoceny vkony dvek a chlapc. Akoliv dvky v prmru dosahuj lepho prospchu ne chlapci, jsou jejich dobr znmky zpochybovny tm, e vyuvaj mn hodnotn uebn styl ne chlapci. U chlapc se obvykle oekv logick mylen (Je schopn to vymyslet.), zatmco u dvek pedpokldme pli a pamtn uen (Jen se to nabiflovala.). Tyto uebn styly jsou u dt nejen oekvny, ale tak aktivn podporovny ze strany rodi i vyuujcch. V dsledku genderovch stereotyp se rovn li zpsob komunikace uitel/ek s dvkami a chlapci. V prbhu vyuovacch hodin obvykle chlapci dostvaj vce prostoru, jsou astji vyvolvni a sami vce vykikuj. Dvky nejsou aktivn vybzeny k zapojen do hodiny, m je jim umonno, aby se sthly do stran. Rozdly se tkaj tak toho, jak vyuujc reaguj na chovn dvek a chlapc. Pod vlivem genderovch stereotyp se vytvej odlin mtka pro hodnocen dvho a chlapeckho chovn (nap. vyruovn i vulgarita). Tm se vak opt prohlubuje oddlovn dvek a chlapc a jejich spojovn s uritmi aktivitami i obory, co m dalekoshl dsledky pro jejich budoucnost. (Horgan, 1995)
Pozorujte interakce mezi vyuujcmi a studujcmi v prbhu jedn vyuovac hodiny. Nakreslete si schma tdy a zaznamenvejte si kad kontakt. Kolikrt se do hodiny zapojili chlapci a kolikrt dvky? Kolikrt byli osloveni uitelem/kou, ani by se hlsili? Kolikrt byli vyvolni pi hlen? Kolikrt vykikli? Dvky a chlapci nejsou homogenn skupiny, a proto se podrobnji podvejte na rozdly v interakcch s jednotlivmi dvkami a chlapci.
Otzky ke studiu 1. Vyhledejte ve Statistickch roenkch kolstv (www.uiv.cz) daje o podlu dvek a chlapc mezi studujcmi rznch stup a typ kol. Jak lze s pouitm genderov perspektivy vysvtlit odlin zastoupen k a ky v jednotlivch segmentech kolstv?
2. Jak je rozdl mezi genderovmi a rasovmi stereotypy z hlediska jejich struktury a funkce?
Vyhledejte obecnou definici stereotypu a dle definici rasovch stereotyp a porovnejte ji s definic genderovch stereotyp. Jak jsou jejich shody a rozdly?
3. Vyhledejte, co znamen pojem generick maskulinum. Jak lze jeho lohu v eskm jazyce
hodnotit z lingvistickho a genderovho hlediska? Jak se lze generickmu maskulinu v oslovovn i popisu sociln reality vyhnout?
4. Jak mohou bt dsledky genderovch stereotyp pro ivot konkrtnch dvek a chlapc?
Vyjmenujte jejich mon dopady na biografie konkrtnch dt. Jsou podle vs tyto dopady vhradn pozitivn i negativn? Jak je mon se vyhnout negativnm dopadm genderovch stereotyp?
5. Vyhledejte prostednictvm internetu nabdku semin a dalch vzdlvacch pleitost pro

vyuujc v oblasti genderov rovnosti. Soustete se zejmna na nabdku Nrodnho institutu pro dal vzdlvn a neziskovch organizac.
6. Najdte na strnkch Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy veker aktuln informace

o politice rovnch pleitost en a mu ve kolstv.
Shrnut
Pokud uvaujeme o cch a kynch genderov citliv, znamen to, e se sname odhlet od stereotypnch pedstav o tom, jak jsou dvky a jac jsou chlapci. Naopak se sname v kadm dtti vidt a podporovat jej/jeho jedinen dispozice, a to bez ohledu na to, zda se jedn o charakteristiky obvykl pro dvky i chlapce. Napklad, pestoe ns genderov stereotypy vedou k pesvden, e pe o mal dti je vlastn enm, podpome chlapce, kter uvauje o studiu na stedn pedagogick kole, pokud vidme, e o to m zjem a m k tomu schopnosti. Uplatovat skuten individuln pstup k km a kynm je mon pouze bez vlivu vech druh stereotyp, vetn genderovch.

BABANOV, A.; MIKOLCZI, J. (eds.). Genderov citliv vchova: Kde zat? Praha : Oteven spolenost, 2007. ISBN 978-80-239-8798-0. BEAL, C. R. Boys and Viros: The Development of Gender Roles. New York : McGraw-Hill, Inc., 1994. ISBN 978-00-700-4533-0. CVIKOV, J.; JURKOV, J. Ruov a modr svet. Rodov stereotypy a jejich dsledky. Bratislava : Aspekt, 2003. ISBN 80-89140-02-5. HORGAN, D. Achieving Gender Equity: Strategies for the Classroom. Boston : Allyn & Bacon, 1995. ISBN 978-0205154593. JARKOVSK, L. Rovn pleitosti dvek a chlapc ve vzdlvn. Brno : Nesehnut, 2003. ISBN 80-903228-2-4. KIMMEL, M. The Gendered Society. New York : Oxford University Press, 2000. ISBN 0-19-512588-6. KLEIN, S. S. (ed.) Handbook for Achieving Sex Equity Through Education. Baltimore : The Johns Hopkins University Press, 1991. ISBN 978-1-4106-1763-7. RENZETTI, C. M.; CURRAN, D. J. eny, mui a spolenost. Praha : Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0525-2. SMETKOV, I. (ed.) Gender ve kole pruka pro budouc i souasn uitelky a uitele. Praha : Oteven spolenost, 2006. ISBN 80-903331-5-X. SMETKOV, I. (ed.) Pruka pro genderov citliv veden kol. Praha : Oteven spolenost, o.p.s., 2007. ISBN 978-80-87110-01-0. THORNE, B. Gender Play. Girls and Boys in School. New Persey : Rutgers University Press, 2003. ISBN 0-8135-1923-3. WWW-strnky http://www.osops.cz/genderveskole http://www.rppp.cz http://www.proequality.cz/vzdelavani http://www.zenskaprava.ecn.cz http://www.aspekt.sk http://www.esfem.sk
5.3 MOTIVACE K
Isabella Pavelkov
Klov slova: motivace, poteby, incentivy, vnitn a vnj motivace, frustrace poteb, nadmrn motivace, nuda ve kole, strach ve kole, motivan konflikt
Motivace ve kole siln ovlivuje koln spnost k, jejich vkony, ale i rozvoj kovsk osobnosti. Motivace je jednou z podmnek efektivnho uen, ovlivuje koncentraci,
pamov pochody, vdr u uen, rychlost a hloubku uen. Na motivaci zle, zda bude k vyuvat i nevyuvat svho schopnostnho potencilu, a tm i bude-li sv schopnosti dle rozvjet. Prce s motivac je jednm z nejnronjch kol uitele. Nedostatek motivace i problmy s motivac mus uitel eit velmi asto. Spe ne na popis a analzu motivace ve kole a monost motivovn k ve kole se proto soustedme pedevm na analzu vliv, kter motivaci ve kole sniuj a komplikuj. ] Prostudovn kapitoly by mlo napomoci: rozliovat jednotliv problmy s kovskou motivac; pochopen fenomnu nuda ve kole; pedchzen zkoukovmu strachu; realizovat jednoduchou vzkumnou sondu k dan problematice; porovnat vsledky vzkumn sondy s vsledky zskanmi na ir populaci.
5.3.1 VYMEZEN MOTIVACE

spnost uitelovy prce do znan mry zvis na tom, jak um pracovat s kovskou motivac. Uitel me ovlivovat motivaci pedevm vbrem uiva, zpsobem jeho prezentace, vbrem vyuovacch metod i organizanch forem, zpsobem komunikace a interakce se ky a hodnocenm.
Pracovn meme motivaci definovat jako: Souhrn initel, kter podncuj, smruj a udruj chovn lovka. (Hrabal, Man, Pavelkov 1989, s.16)
Motivace chovn lovka m vnitn a vnj zdroje. Vnitnmi zdroji jsou poteby vnjmi popudy incentivy.
Poteby tvo dispozin motivan zklad a jsou hierarchicky uspodny. Vvojov zklad tvo poteby fyziologick primrn. Bhem ivota se utv poteby sekundrn psychick U jednotlivch k probh v rmci obecnch zkonitost individuln vvoj utv se individuln struktura poteb, kter je zkladem motivanho zamen osobnosti, je se projevuje mimo jin fixac a citlivost na urit typ incentiv (podnt). Incentivy jsou vnj podnty (jevy, udlosti, nzory, nejrznj pedmty apod.), kter maj schopnost vzbudit a vtinou i uspokojit poteby lovka.
Na zklad vzjemn interakce poteb a odpovdajcch incentiv (je-li poteba vzbuzena) vznik a vyvj se motiv, kter je ji v tsnm vztahu k chovn lovka (Helus, Hrabal, Kuli, Mare, 1979). Vlastn motivan procesy bvaj u lid komplikovny pinejmenm tymi okolnostmi:
Uspokojen njak poteby me bt blokovno (frustrovno). Vtinu poteb nememe uspokojit hned je nutn odklad uspokojen i stanoven dlch cl. Me bt souasn vzbuzeno vce poteb najednou vznikaj motivan konflikty. Motivan procesy jsou tsn provzan s poznvacmi procesy. Poznvac procesy se projevuj v zamenosti vnmn a mylen, snn ve smru aktualizovanch poteb. A naopak to, zda bude njak poteba aktualizovna, je do znan mry podmnno tm, co vechno jedinec v, jak m zkuenosti.
Zabvme-li se motivac ve kole, potom je nutn ji chpat nejmn ve dvojm smyslu: jako prostedek zvyovn efektivity uen k (otzky motivovn k ve vyuovn) jako jeden z cl koly (otzky rozvoje motivanch dispozic k)
Na motivaci k je uiten dvat se z krtkodobho i dlouhodobho hlediska. U krtkodobch postup m prce s motivac vtinou podobu snahy vzbudit kovsk zjem o probran uivo. O tto vstupn motivaci je pak mnohdy pedpokldno, e psob automaticky i pozdji v prbhu vlastnho uen, co, jak vyplv z analz hodin i vpovd
k, velmi asto neplat. Motivaci spojen pmo s provdnou uebn innost bv ve kole vnovna daleko men pozornost. U krtkodobch postup motivovn k se uitel zamuje na ji existujc poteby. Nejsnadnj je zamit se na univerzln lidsk poteby jako je zvdavost, poteba bt kompetentn, poteba autonomie a podobn, kter lze aktualizovat tm u vech k. Jin situace nastane u diferencovanch poteb a zjm, jejich aktualizace se poda vdy jen u nkterch k. Uitelova prce s motivac z dlouhodobho hlediska pedstavuje pedevm snahu o rozvoj osobnostn sfry poteb u k a rozvoj autoregulanch zdatnost aktivnho vztahu k budoucnosti. V souladu s Rheinbergem, Manem a Mareem (2001) se domnvme, e je nutn i dlouhodob podpora rozvoje kovskch zjm a zamen, vcvik vle a podpora hloubkovho zaujet innost (tzv. flow motivace). 5.3.1.1 Vnitn a vnj motivace U koln motivace velmi asto rozliujeme tzv. vnitn a vnj motivaci k uen. V um vymezen za vnitn motivaci povaujeme takovou motivaci, kter plyne pevn z poznvacch poteb (Hrabal, Man, Pavelkov, 1989). k, kter je vnitn motivovn, se u proto, e uen pro nj pedstavuje zdroj poznn (to, co se u, ho zajm). Jde o vnitn motivaci z hlediska uebn innosti (sama uebn innost uspokojuje danou potebu). Nasazen v innostech, kter ns zajmaj, bv velmi spontnn a zamen na n je autentick. To, co dlme, pln vychz z vlastn vle. ci, kter uebn innost zajm, se v n vce angauj, astji z n pociuj vnitn uspokojen, vykazuj vy kvalitu porozumn a pochopen souvislost. Vzkumn byl potvrzen i pzniv dopad vnitn motivace na pamov pochody a na koncentraci ppadn men unavitelnost pi uen. Vnitn motivace, je-li navozena, bv velice stl a napomh dlouhodobmu motivanmu nasazen, a to i po skonen povinn koln dochzky. Pes vechny tyto pozitivn charakteristiky nen vnitn motivace pravdpodobn dostatenou motivac pro celou klu nrok, kter ped ns ivot (kola) klade. asto jsme postaveni do situace, e musme provdt aktivity (uit se), kter jsou dleit, nkdy je provdme i z vlastn vle (uvdomujeme si jejich smysl), ale nejsou pro ns osobn zajmav. V irch vymezench je vnitn motivace definovna charakteristikami: vdt (poznvac motivace), doshnout(vkonov motivace), provat stimulaci (flow motivace). Vnj motivace me mt nejrznj podoby (drek, pochvala, pijet na vysokou kolu i zskn prestinho zamstnn). Rzn druhy vnj motivace se vtinou posuzuj podle mry, jak se pibliuj vnitn motivaci. Nakolik je innost spontnn a provdna z vlastn vle. Rozliujeme tyi typy vnj motivace (Deci-Ryan 1985; Mare, Man, Prokeov, 1996). Jednotliv typy vnj motivace se odliuj pedevm stupnm zvnitnn pvodn vnj regulace:
Extern regulace jde o typ motivace, kter je iniciovna vlun vnjmi initeli. Impulsem bv jin osoba, kter nabz odmnu nebo hroz trestem. Introjektovan regulace pro tento typ motivace je typick pasivn pevzet regulace chovn, ale vnitn tato regulace nen pijmna. Vychz vtinou z internalizace njakch pravidel chovn.
Identifikovan regulace jde o typ motivace, kdy jedinec pijm pravidla, (ztotouje se s nimi), bere je za sv. Integrovan regulace je vvojov nejvy formou vnj motivace. Regulace je ji pln integrovna do cel motivan struktury jedince, propojuje se s jeho potebami, zjmy a hodnotami.
Pokuste se na konkrtnm pkladu ze kolnho prosted aplikovat ve popsan tyi typy vnj motivace.
Vnitn a vnj motivace bv asto stavna proti sob, ve smyslu e vnj motivace tlum vnitn motivaci. Nov vzkumy (Deci, Valerand, Pelletier, Ryan, 1991) tyto pedpoklady nepotvrzuj, naopak dokldaj, e se vnj a vnitn motivace mohou velmi
dobe doplovat, a to zvlt pro situace a nron dlouhodob cle, kter jen velmi tko mohou spadat do oblasti zjmu. 5.3.1.2 Poznvac, vkonov a sociln motivace Chpeme-li uebn innost jako jednu z forem poznvac innosti realizovanou ve kole pevn v socilnm kontextu, jako reakci na poadavky koly (kolovou situaci), potom klovou roli ve kole bude sehrvat poznvac, vkonov a sociln motivace. V optimlnm ppad se uebn innost stv komplexn incentivou pro poteby poznvn (zskn novch poznatk a proces poznvn), poteby vkonov (poadavky a koly kladen na ka a jejich pimen obtnost) a sociln poteby (sociln vztahy v prbhu uebn innosti, ale i jako nsledek vsledku uebn innosti).
Poznvac poteby: poteba smysluplnho receptivnho poznvn (poteba zskvat nov poznatky) poteba vyhledvn a een problm Poteby vkonov: poteba spnho vkonu poteba vyhnut se nespchu Poteby sociln: poteba identifikace poteba npodoby poteba pozitivnch vztah (afiliace) obava ze ztrty pozitivnch vztah (obava z odmtnut) poteba vlivu (dominance, prestie) & Zkladn charakteristiky poznvacch, socilnch a vkonovch poteb, jejich diagnostiku a monosti jejich aktualizace pi vyuovn a dal otzky motivovn k ve kole (interakce uitel k jako zdroj motivace kova chovn, uitelovo oekvn jako motivan initel kova vkonu i motivan psoben odmn a trest) najdete v publikacch: HRABAL, V. , MAN, F., PAVELKOV, I. Psychologick otzky motivace ve kole. Praha : SPN,1984,1989; PAVELKOV, I. Motivace k k uen. Perspektivn orientace k a asov faktor v kovsk motivaci. Praha : UK PedF, 2002.
? ?
Prostudujte monosti aktualizace poznvacch, vkonovch a socilnch poteb a aplikujte tyto zsady na v aproban pedmt. Otzky ke studiu Jak negativn inky mohou zpsobovat odmny? Kter z uvedench znak ve kolnm prosted aktualizuj poznvac poteby? Neuritost, monotnnost, pravidelnost, novost, problmovost, monost experimentovat, systematinost, rychlost. Kter z uvedench charakteristik jsou typick pro ky s dominantn potebou vyhnut se nespchu? ci: a) pracuj s zkost z monho nespchu; b) maj tendenci nevzdat se, vytrvat pi een kolu i pes pekky; c) maj-li monost, vybraj koly stedn obtnosti (adekvtn aspiran rove); d) rdi sout s rovnocennmi partnery; e) maj tendenci uniknout z vkonov situace; f) spch pipisuj vnjm pinm (nap. nhod), nespch vid v tko zmnitelnch vnitnch pinch (nap. schopnostech). Kdy se zvyuje pravdpodobnost, e bude vznikat tzv. Pygmalion efekt: a) uitel nepesn vnm vukov potencil ka; b) chybn oekvn uitele jsou stabiln; c) uitelovo oekvn se zeteln neprojevuje v jednn s kem; d) u k ve vych tdch; e) u k s problmy v oblasti sebepojet. Kter charakteristiky jsou typick pro ky s dominantn potebou afiliace: a) hodnot ptelstv vc ne spch; b) bvaj konformnj, zvislej;
c) d) e) f)
ve skupinov souti mvaj nejvt snen vkonu; chovaj se kroben, keovit, nepirozen, zkostn; vytvej pjemnou atmosfru; u se pro nklonnost rodi, uitel, spoluk.
5.3.2 PROBLMY S KOVSKOU MOTIVAC

V doporuen literatue se sousteujeme pedevm na otzky, jak kovskou motivaci rozvjet a vhodn ve kole aktualizovat. Objednvka od uitel a rodi vak zn ponkud jinak: ci s negativnm postojem ke koln prci, neochota se uit, nudc se ci, odmtn uritho uiva jako nepotebnho. Paradoxn me bt problmem i tzv. pemotivovan k. Vedle rozvoje a aktualizace motivanch dispozic ka je tedy nutn analyzovat i nevhodn navozenou motivaci (nevhodn vvoj motivan sfry osobnosti) i motivan zdroje, kter jsou v nevhodnm vztahu ke koln motivaci a poslze ke kolnmu vkonu. Motivace skuten me vzhledem ke koln spnosti (vkonm) sehrt protikladnou roli. Me nejen stt za kovmi spchy, ale me bt i hlavnm faktorem spoutjcm kovo selhn a nespchy. Dvody motivanch problm ve kole:
Nedostaten rozvinut poteby (motivan dispozice) u k (pedevm nedostaten rozvinut vkonov a poznvac poteby). Frustrace kovskch poteb (nuda, strach). Motivan konflikty. Nadmrn motivace.
5.3.2.1 Nedostaten rozvinut poteb V ppad nedostatenho rozvinut poteb u k se uitel nem o co opt, jeho snaha o aktualizaci poteb m jen mal efekt.
& ?
Doporuen, jak rozvjet jednotliv poteby, najde ten v knize HRABAL, V., MAN, F., PAVELKOV. Psychologick otzky motivace ve kole. Praha : SPN 1984, 1989. Na zklad prostudovan literatury navrhni postup rozvoje poznvacch poteb ve vyuovn.
5.3.2.2 Frustrace kovskch poteb
Frustraci chpeme jako psychick stav, kter je vsledkem znemonn uspokojen nkter z aktualizovanch poteb lovka.
Vedle nedostaten rozvinutch motivanch dispozic u k (pedevm vkonovch a poznvacch poteb) me bt zdrojem obt frustrace kovskch poteb ve kole. Ve kole me dojt k frustraci vech poteb ka. Frustrovny ve kole mohou bt zkladn biologick poteby jdla a pit, spnku (napklad kouk-li k dlouho do noci na televizi), poteby psychickho i fyzickho bezpe (ironizovn, sarkasmy, nejasnost poadavk, odmtav postoj uitele, napadn ka spoluky a pod.), poteby vkonov (kladen neadekvtnch poadavk, tlak na postup stejnm tempem bez ohledu na kovu rychlost), poteby poznvac (monotnn vklad, nevyuit kovch zkuenost, nemonost najt smysluplnost ve koln prci), ale i poteby afiliace poteby pozitivnch vztah (k je odmtn spoluky a uitel to podporuje tichm souhlasem, uitel dv najevo osobn nesympatie nebo naopak projevuje velmi dobr vztah k jinm km) a podobn. Dlouhodob a opakujc se frustrace kovskch poteb mv za nsledek, e se k ve kole nect dobe, prov stavy neuspokojen, napt a v dsledku pracuje neefektivn. Tenze (napt) vznikl nahromadnm energie uren k uspokojen frustrovanch poteb je odstraovno nkterm z obrannch mechanism (agresivnch, nikovch, kompenzanch i regresivnch reakc).
Uve pklady, jak mohou bt ve kole frustrovny : a) zkladn biologick poteby; b) poteby psychickho i fyzickho bezpe; c) poteby vkonov; d) poteby poznvac; e) poteba afiliace; f) poteba vlivu. Analyzuj z hlediska obrannch mechanism tzv. nik do nemoci.
Za vsledn nsledky frustrace poteb ve kolnm prosted bvaj povaovny nuda a strach. O nud a o strachu ve kole se hovo vtinou ve velmi zjednoduen proklamativn form. Nuda i strach jsou chpny jako negativn jev sniujc kovskou motivaci a zrove je zvlt u nudy varovno ped jejm nrstem. Pokusme se proto fenomn koln nudy a kolnho strachu ble analyzovat.
5.3.2.3 Nuda Z teoretickho hlediska je nuda povaovna pevn za vsledek frustrace poteb poznvn a poteby aktivity. Mohli bychom tedy pedpokldat, e se ve kole budou nudit zejmna ti ci, jejich schopnosti a znalosti pevyuj poadavky koly (ltku ji znaj), a proto nejsou pi vyuovn dostaten vyteni. Ve kole se vak nud jak ci s vbornm prospchem (Nudme se, protoe j u to mm hotov a ostatn jet pracuj.), tak ci prmrn i slab (Nudm se, kdy je uivo tk a nechpu ho.) a naopak nkte dob, respektive slab ci se ve kole v podstat skoro nikdy nenud. Podnt pro slab ky je pravdpodobn dostatek a pesto se nud. Pro se nkte schopn ci respektive slab ci ve kole nud a nkte ne? Teoreticky to vysvtlujeme tm (Hrabal, Man, Pavelkov, 1989), e proitek nudy nezvis na mnostv podnt, kter na ka psob, ale na tom, maj-li tyto podnty incentivn hodnotu vc se k poznvacm potebm ka. Sloitost koln situace spov mimo jin v tom, e rove rozvinut poznvacch poteb je u jednotlivch k velmi rzn a jin je i pedmtnost jejich zamen (nkter ky zaujme ve, co se tk zvat, jin oslov spe auta a stroje). Nkdy se uitel me opt o dlouhodob zjem ka, jindy jde o tzv. situan zjem (probran ltka se mu napklad bude hodit k pijmacmu zen) i dokonce jde jen o momentln zaujet ka. Ta sam koln situace bude pro nkter ky podntn, pro jin me bt frustrujc. Meme tedy uzavt, e ve kole (provokativn vyjdeno i v dobr kole) se me nudit kad. Polome si otzku, jak asto se ci ve kole nud a nud se ci ve vech pedmtech? Z vzkum (Kindlov, 2006, Pavelkov, 2008) vyplv, e nudu ve kole ci nkdy zavaj, ale zdaleka to nen u vtiny pedmt a u vtiny k ast jev. Z odpovd k II. stupn Z vyplv, e jednotliv pedmty se v astosti zitku nudy pomrn li. Ve ve zmnnm vzkumu se nejastji ci nudili ve fyzice a obansk vchov. Piem fyzika pat spe k neoblbenm pedmtm a obansk nauka k pedmtm stedn oblbenm. Nudu v podstat nezavaj v tlesn vchov a rodinn vchov. V nzoru na vskyt nudy v jednotlivch pedmtech se vak ci pli neshoduj. Nejmen shoda nzor je u vtvarn vchovy, hudebn vchovy, ale i u ve jmenovanch pedmt (fyzika, obansk nauka), kter z hlediska nudy nedopadly pli dobe. I tady jsou tedy ci, kte se nenud. Zajmav je i relativn shoda nzor na vskyt nudy v matematice a eskm jazyce, jde o pedmty, kter nedosahuj z hlediska nudy vysokch hodnot. Jde pitom o pedmty spe neoblben, obtn, ale vnman jako vznamn (Pavelkov, kaloudov, 2004, Pavelkov, 2005). A naopak vt vskyt nudy je u pedmt, kter jsou relativn oblben, snadn, ale vnman jako nevznamn. Z tto skupiny pedmt tvo vjimku tlesn vchova a rodinn vchova. Ve vskytu nudy nachzme tak urit rozdly u stejnch pedmt v paralelnch tdch i mezi ronky a kolami (Pavelkov, 2008). Zdroje nudy:
Provan monotnnost vyuovacch hodin. Subjektivn vnman neuitenost vyuovacho pedmtu.
Kdo za nudu me, kde jsou jej zdroje? Podle Robinsona (1975) existuj dva zdroje nudy: 1) provan monotnnost (jednotvrnost) vyuovacch hodin a 2) subjektivn vnman neuitenost vyuovacho pedmtu nebo ltky. Prvn zdroj je spojen spe s uitelem a jeho monotnnm projevem. Monotnnost se nemus projevovat jen v hlase, me jt o jednotvrnost pedkldanch obsah, nenpaditost ve vyuvn metod a organizanch forem. Druh zdroj vychz spe ze ka a jeho subjektivnm proitku neuitenosti probran ltky i pedmtu. Z vzkumnch sond realizovanch v poslednch letech (Pavelkov, 2008) jasn vyplv, e ci pipisuj zdroj nudy pedevm uitelm, a to zejmna jejich nudnm a nezajmavm vkladm. km vad na nkterch uitelch zpsob vkladu a zpsob komunikace uitel se ky (..uiteli nen rozumt, drmol..), ale i uitelovo utven a obsah hodin, ppadn uitelovy osobnostn a profesionln charakteristiky (nezkuen uitel, ..uitel, kter si neum udlat podek i uitel bez smyslu pro humor..;..nezbavn uitel..). kovskch vrok naznaujcch zdroj nudy ve sv osob bylo daleko mn vyjadovali v nich nezjem o pedmt, ppadn o vyuovanou ltku. Zjednoduen (zen) vnmn vznamu koln socializace (jednostrann orientace na praktickou vyuitelnost kolnch obsah v ivot), se kterm se v souasnosti pomrn asto setkvme, vidme v tchto souvislostech jako podstatn problm (srov. t tech, 2003). Nkte ci vid zdroj nudy v sob i uitelch. Nejsou vzcn ani vroky pipisujc zdroj nudy spolukm, kte tak ru a rozbj hodinu, e vznikl situace spout u jinch k proitky nudy. (..spoluci vykikuj, dlaj blbosti pak je to nuda..). Srovnme-li tyto vroky s vroky starch lid na toto tma, meme pozorovat vrazn rozdl. Pi dotazu na nudu ve kole je mon zaznamenat div a dosti razantn popen nudy ve kole. Nejde asi jen o vzpomnkov optimismus, je mon vyctit, e nudu by star lid povaovali za selhn. Za zvl zajmav v tto souvislosti je mon povaovat odpovdi dnench sedmdestiletch a starch lid. Pinejmenm star lid nudu pli neventilovali a jen nkdy pipustili. Naopak pi rozhovorech s dnenmi kolky pozorujeme ochotu o nud hovoit a tendenci nehledat pinu tohoto stavu ve sv osob. Oba zdroje nudy maj za nsledek nzkou stimulan hodnotu vyuovn pro ka a vedou ke snaze zahnat nudu. Nejastjmi reakcemi na nudu jsou:
rozptlen aktivita staen se do sebe agresivn chovn
Rozptlen aktivita k bv uiteli jako jedin chpna jako vraz nudy. Nejastji se projevuje jako kreslen z nudy (kresl se po vem do seit, na lavici, na ruku, po penlu, vybarvuj se nadpisy). ast je tak hran k, nejastji si ci hraj s tukou, ale i s mobilem i hraj star osvden hry: pikvorky, lod a podobn. astou reakc je tak povdn se sousedem a okolm a zvlt u dvat posln psanek. Druhou monou reakc na nudu je staen se do sebe. k reaguje na nepodntnost vyuovn tm, e si vytv (generuje) vlastn vnitn stimulaci napklad vlastn fantazijn aktivitou. Tato aktivita m nkdy konstruktivn podobu, jindy jde pouze o nik. Relativn astou reakc na nudu je agresivn chovn, kter je velmi asto nameno proti uiteli, jen je vtinou vnmn jako zdroj frustrace. Nkdy maj reakce podobu pmch projev neptelstv: provokuju uitele. Nkdy jde o skrytj strategie: nasadm neptomn znudn vraz...; zsadn nevm, kde jsme; ...furt km, e tomu nerozumm, dvm blb otzky. Pravdpodobn prv tyto skryt projevy jsou pro uitele nejvce stresujc. Uveden chovn vede ke snen sil k, kter vede k nzkm vkonm a
ppadn nespnosti v danm pedmtu. Tm vak bludn kruh nekon, protoe nuda m i svou interakn dimenzi. Uitel, kter m monotnn hodiny, se pravdpodobn setkv s nudcmi se ky, kte mu neposkytuj dostatenou zptnou vazbu, co me zpevovat jeho nezjem o vyuovac pedmt a o samo vyuovn. Nuda se me penet z uitele na ky, z k na uitele, z ka na ka, z hodiny do hodiny. initele spoluvytvejc nudu:
koln klima spoluci rodie a jejich mal zjem o kolu a vzdln
Vtina kovskch nvrh, jak proitek nudy ve kole zmenit, smuje k uiteli a k poadavku k bt ve kole baveni. ci chtj zbavnj hodiny, uitel m bt vtipn a m s nm bt legrace, uen mus bt zbavn. Tyto tendence posunout uen do polohy zbavy je nutn povaovat za vn problm. Vsledky vzkumu (Pavelkov, 2008) potvrzuj, e nuda je pomrn komplikovanm, pevn motivaci sniujcm faktorem. Nuda je jednm z proitk ka, kter me urovat jeho celkov emotivn proitek ze koly a blokovat nejen kovo uen, ale i uitelovu prci. Zrove vzkumy ukazuj, e nuda ve kole nen astm jevem a svm zpsobem jde o jev pirozen a v urit me pat i do koly, jde o jev (reakce na podntov chudou situaci), se kterm se v ivot pravdpodobn setkme a na kter bychom se mli nauit nejen konstruktivn reagovat, ale i mu pedchzet. 5.3.2.4 Strach
Strach bv obvykle definovn jako signln emoce vzan na urit pedmt, jev nebo situaci, kter je pociovna jako ohroujc jedince.
Strach ve kole je motivanm initelem, kter v mrn podob zejm zvyuje vkon k, v siln podob naopak vkon zeslabuje. Musme vak diferencovat mezi ky zkostnmi, kte se do stavu zkosti dostvaj velmi rychle, provaj strach intenzivnji, strach pak komplikuje proces jejich uen, a mezi ky nezkostnmi, kte strach vtinou provaj jako motivan tlak aby se zaali uit ve vlastnm procesu uen strach ji neprovaj. Uitel asto vol situace, kter navozuj strach, ve snaze zvit sil a vkon (motivovanost) k. Co je to strach? Zjednoduen eeno je strach reakce na ohroen. Nastv pedevm pi frustraci poteby bezpe, ale i jinch poteb. Tendence provat strach v rznch situacch je individuln. U zkostnch jedinc nastupuje strach daleko rychleji, ji pi menm relnm ohroen. Za silnho stavu ohroen se rozdly do jist mry smazvaj strach provaj vichni. Rozliujeme mezi stavem strachu a strachem jako osobnostnm rysem. Stav strachu mohou vyvolvat jak vnj podnty, situace (nap. zkouka, obtn kol, fyzick ohroen a podobn), tak i vnitn podnty, vzpomnky i oekvn ohroujc situace, piem vsledn stav je pociovn jako nepjemn. zkost jako osobnostn rys je relativn trval vlastnost. m vt ohroen je vnmno, tm vt je intenzita stavu strachu, a souasn, m dle lovk vnm ohroen, tm vytrvalej je strachov reakce. Tuto relativn samozejmou skutenost si vak nemus vychovvajc vdy uvdomovat. Ve snaze dt motivovat vyvolvnm strachu ped trestem me vychovvajc navodit jako vedlej produkt nkterou ze strachovch reakc (od pocitu nevolnosti, a po nikov reakce, nap. lhan apod.) a dlouhodobm psobenm je fixovat v chovn dtte, zvlt kdy se jedn o dt, u nho je zkost osobnostnm rysem. Dv strnky strachu pi zkoumn strachu se ukazuje jako nutn uvaovat nejenom o emotivn, proitkov strnce strachu, ale tak o tom, jakou roli pi strachu sehrvaj
poznvac procesy. Poznvac procesy se zastuj na vzniku strachu v mnoha ohledech: situace je povaovna za obtnou a nebezpenou, jedinec nepedpokld, e ji zvldne, a zabv se negativnmi dsledky atd. Tak u strachu ve zkoukov situaci se mluv o dvou strnkch strachu: 1) kognitivnm procesu strachu obava o vsledek, o pimenost chovn, o to, zda jedinec obstoj ve srovnn s druhmi apod.; 2) procesu autonomnho vzruen emocionalita, afektivita. Pi zjiovn, jak tyto sloky psob na vkon se ukzalo, e: a) Oekvn spchu ped zkoukou je spe ve vztahu s pochybnostmi ne s rozruitelnost. m vt jsou pochybnosti o vlastn kompetenci, tm men je oekvn spchu. b) Intenzita pochybovn o sob se mlo mn ped zkoukou, v jejm prbhu a po n, rozruen naproti tomu doshne pi zkouce svho vrcholu a pak prudce kles. c) Vkon pi zkouce koreluje vce s pochybnostmi (kognitivn sloka strachu) ne s rozruenm (emocionln sloka strachu). 5.3.2.4.1 Strach a koln vkon (prospch) Jak jsme ji naznaili, vztah mezi strachem a vkonem nen zcela jednoznan. V laboratornch podmnkch je pi umle vytvoench kolech zporn vztah mezi strachem a vkonem znan, zatmco v pirozench vkonovch situacch (napklad provrky i zkouky ve kole) se tato zvislost sniuje. Ne zcela jednoznan vztah mezi zkoukovm strachem a prospchem je mono vysvtlit vlivem uritch charakteristik vyuovn a osobnost uitel: 1) Vyuovac styl zaloen na nadmrn psnosti, pop. i neptelstv zvyuje mru provanho ohroen k, a to zejmna u tch, kte maj vysokou dispozin (rysovou) zkostnost. Proto ti uitel, kte pouvaj k motivovn vhruek a zastraovn, zesiluj negativn vztah mezi zkoukovm strachem a kolnm vkonem u svch k. Osobn nzor uitele na vztah strachu a vkonu se me v nkterch ppadech projevit pmo na znmkovn k. Uitel, kte jsou pesvdeni, e strach podstatn znevhoduje zkostn ky, je budou pravdpodobn znmkovat mrnji. A na druh stran uitel, pro n koln vkon v prv ad odr schopnosti, naopak na pznaky kova strachu pi znmkovn ohled neberou. (Bu um nebo neum, strach pece nehraje roli.) Dokonce se nkdy stv, e nkte uitel bu vdom nebo ne zcela vdom klasifikuj ky s projevy strachu he.
2)
6.3.2.4.2 Podmnky vzniku strachu ve kole Strach ve kole zvis na mnoha okolnostech. Jmenujme alespo nkter: Strachov situace Pevn jde o situace zkouen, kter kladou na ky vysok nroky. Strachovou situaci vak mohou vytvoit i nevhodn pipraven soute, zraujc komunikace mezi uitelem a kem, neptelstv spoluk apod. rove strukturovanosti poadavk ukazuje se, e zkostn dti dosahuj horch vkon ne dti nezkostn, jestlie je uebn situace mlo strukturovan. Dleitou roli vak hraj i schopnosti. Strukturovan poadavky prospvaj spe zkostnm km s nadprmrnmi schopnostmi.
5.3.2.5 Motivan konflikty Zdrojem pot s motivac mohou bt i vnitn motivan konflikty, kter ci provaj. Motivan konflikty jsou zpsobovny souasnou aktualizac dvou nebo nkolika nesluitelnch poteb. Motivan konflikt pat k bnmu ivotu a u ky rozhodovn mezi alternativami. ky bychom vak nemli dostvat do situac, kter v sob kumuluj pro ky sam negativn sly. Jde-li o konflikty dlouhodob a neeiteln, mohou vystit jednak v neurotizaci k a pochopiteln mohou vst ke koln nespnosti.
Analyzujte z hlediska motivanch konflikt kovu situaci, kdy dostane ve kole domc kol, kter se mu nechce dlat (nebav ho) a zrove je pro nj tak tk, e ho ani udlat neum.
5.3.2.6 Nadmrn motivace Paradoxn me mt negativn dopad na vkon ka i nadmrn motivace. Stv se to pedevm pi vyhrocench situacch, jakmi jsou napklad pijmac zen i maturita. Uitel se pomrn asto setkvaj s ky, kte jsou vnitn motivovni (maj o pedmt zjem, kladou si vysok cle), velmi siln jsou motivovni i z rodiny a dal motivace by mohla psobit spe destruktivn a pivst ka k selhn a znervznn. Experimentln bylo zjitno, e optimln motivace, pi kter je vkon nejvy, mv stedn hodnotu. Nuttin (1980) v tchto souvislostech upozoruje na Yerkesv-Dodsonv zkon, e m snaz je kol, tm vt motivace je potebn k optimalizaci aktivace, m obtnj je kol, tm men motivace vede k optimlnmu vkonu. Na motivaci jednotlivch k se podl vtinou vce motivanch faktor (jednotliv motivan faktory se mohou podporovat, mohou vak psobit i proti sob). Je-li vsledn sla nedostaujc, nedosahuje vkon potebn rovn, peshneli vak celkov suma motivace optimln rove motivace (jedinec je tzv. pemotivovn), nedostav se pravdpodobn oekvan vkon tak. 5.3.2.7 kovsk nemotivovanost Trochu jin pohled na problm k s motivac pinej autoi analyzujc tzv. nemotivovanost (amotivace) z multidimenzionlnho hlediska. Inspirace je mon najt v pracch Deciho a Ryana (1985), Skinera (1995). V esk odborn literatue t u Maree, Mana a Prokeov (1996). Amotivace je chpna jako ztrta (relativn absence) motivace. Dvod tto amotivace byl pvodn vymezovn v nvaznosti na pesvden jedince, e innosti nepispvaj k oekvanm vsledkm. Postupn se vak kla dvod podmiujcch amotivaci roziovala. Tyto dvody lze shrnout do ty skupin:
Nedvra ve vlastn schopnosti. Jsme pesvdeni, e pipravovan postup (strategie) nepinese dn vsledek (strategy beliefs amotivation). Pi innosti bychom museli vynaloit plin sil. Pesvden, e sil nem vliv na dosaen vsledk (helplessness belief).
V nsledujcch odstavcch vs seznmme s vzkumnou sondou, kter byla na zklad ve naznaench teoretickch inspirac realizovna u k na konci zkladn koly a u student osmiletho gymnzia (tercie, kvarta). Pavelkov 2002. Pokuste se obdobnou sondu realizovat a vsledky porovnejte. Vzkumn vzorek: k 428, z toho 279 k Z osm a devt tdy a 159 student osmiletch gymnzi tercie, kvarta. Vzorek uitel 263. Na zklad ve naznaench teoretickch inspirac a dvjch vzkumnch eten byl sestaven soubor pti monch dvod kovsk nemotivovanosti: Dvody nemotivovanosti: 1) Mm pocit, e na to nemm; 2) Domnvm se, e uen stejn nepinese dn vsledky, stejn se nic nezmn; 3) uen je namhav; 4) pitahuj mne jin innosti; 5) jsem ln (). U kadho typu nemotivovanosti jsme se dotazovali pomoc ptistupov kly jak k tak uitel na etnost vskytu (1 tm nikdy a 5 tm vdycky) a zvanost (1 nezvan problm a 5 velmi zvan problm) uritho typu nemotivovanosti z hlediska dopadu na spch pi uen. Jako nejastj dvod koln nemotivovanosti uvdj ci i studenti gymnzi, e je pitahuj jin innosti. Vskyt tohoto dvodu stoup v 9. ronku (respektive v kvart) a u chlapc. Nelze ci e tito ci jsou nemotivovan k uen oni by pravdpodobn chtli mt dobr vsledky, chtli by toho hodn vdt, ale petahuje je nco jinho. Na druhm a tetm mst se umstily dvody: jsem ln () a uen je namhav. O tchto dvodech se ci domnvaj, e se nkdy vyskytuj. U dvodu jsem ln () je velmi zajmav nrst u k gymnzi a u k 9. ronk (kvarty). Nejde vak o homogenn nzor. Opt je mon udlat vahu, e ci jsou mon motivovan, ale uen je pro n namhav zvlt kdy se ct ln. O dalch dvou dvodech nemotivovanosti se ci vyjaduj, e u nich vtinou nenastvaj. U dvodu: Mm pocit, e na to nemm, t-testy prokzaly vysoce vznamn vy etnost u k zkladnch kol.
To spolu s relativn vy smrodatnou odchylkou u k zkladnch kol naznauje, e u nkterch tento dvod nemotivovanosti peci jenom me astji nastupovat. astj vskyt byl prokzn tak u dvat. dn z dvod nemotivovanosti nepovauji ci za vznamn problm. Z hlediska efektivity uen povauj ci vechny typy nemotivovanosti za problmy jen sten vznamn. Jde pedevm o dvod: pitahuj m jin innosti a jsem ln(), kter za problm povauj pedevm gymnazist. Srovnme-li pohled uitel a pohled k na kovskou nemotivovanost, je na prvn pohled evidentn, e vskyt nemotivovanosti u k povauj uitel jako relativn ast. Nzk smrodatn odchylky naznauj homogenitu tohoto uitelskho nzoru. Za nejastj dvod kovsk nemotivovanosti ke koln prci povauj uitel pitalivost jinch innost a lenost k. Vechny dvody nemotivovanosti v podstat uitel povauj za vznamn problm. Zvlt situaci, kdy se ci domnvaj, e uen nepinese dn vsledky, stejn se nic nezmn. Vsledky vzkumn sondy jednoznan potvrzuj, e uitel pedpokldaj vy vskyt i zvanost kovsk nemotivovanosti ne samotn ci.
Zdaleka se nm nepodailo probrat vechny problmy souvisejc s motivac ve kole. Na zvr jen nazname, e jde mimo jin i o uritou bezradnost i neschopnost vdt si sm se sebou rady pi ztvrovn vlastnho ivota a neochotou pebrat zodpovdnost za sv vzdlvn a za svoj ivotn cestu do vlastnch rukou. Problematika kovsk motivace se tak dostv do asovch souvislost ivota individua a zce souvis s autoregulac (respektive vzdlvac autoregulac), projevujc se zpsobilost mnit a zdokonalovat sm sebe podle uritho plnu, utvet sm sebe se zetelem k uritm clm, kterch m bt dosaeno (Helus, Pavelkov 1992, Pavelkov, 2002).
Shrnut
Ve kole sehrv motivace vznamnou roli, me podstatn zvyovat efektivitu vchovn vzdlvacho psoben. Motivace ovlivuje spnost k, jejich vkony, ale i rozvoj kovsk osobnosti. Motivace propjuje uebnm innostem ka subjektivn smysl a je jednou ze zkladnch podmnek efektivnho uen. Nedostatek motivace i problmy s motivac (motivan konflikty, frustrace poteb a podobn) bvaj nejastjm dvodem selhn ve kole.

DECI, E. L., RYAN, R. M. Intrinsic motivation and self determination in human bahavior. New York: Plenum, 1985. DECI, E. L., VALLERAND, R.J., PELLETIER, R.M. Motivation and Education: Self-Determination Perspective. Educational Psychologist, 26, 1991, s. 325-346. HELUS, Z., HRABAL,V., KULI,V., MARE, J. Psychologie koln spnosti k. Praha : SPN, 1979. HELUS, Z., PAVELKOV, I.: Veden k ke vzdlvac autoregulaci a humanizaci koly. Pedagogika, 42, 1992, . 2, s. 197-208. HRABAL, V., MAN, F., PAVELKOV, I. Psychologick otzky motivace ve kole. Praha : SPN, 1984, 1989. KINDLOV, J. Motivace k. Zvren prce VP. Katedra pedagogick a koln psychologie. Prah a: PedF UK, 2006. MARE, J., MAN, F., PROKEOV, L. Autonomie ka a rozvoj jeho osobnosti. Pedagogika, 46, 1996, (Mimodn slo) s. 5-17. NUTTIN, J.R. Thorie de la motivation humaine. Paris: Presses Universitaires de France, 1980. PAVELKOV, I. Motivace k k uen. Perspektivn orientace k a asov faktor v kovsk motivaci. Praha : UK PedF, 2002. ISBN 80-7290-092-7. PAVELKOV, I. kovsk nemotivovanost. In Reflexe spoleenskch poteb a oekvn. Olomouc: PedF 2005, s. 217-221. ISBN 80-244-1079-6. PAVELKOV, I. Nuda ve kole. Pedagogick revue. 2008 (v tisku). PAVELKOV, I., KALOUDOV, A. Postoje k k pedmtm jako projev motivovanosti. In Profese uitele a souasn spolenost. st nad Labem : PedF UJEP, 2004. ISBN 80- 7044-571-8.
ROBINSON, W.P. Boredom at school. British Journal of Educational Psychology, 45, 141 152, 1975. SKINNER, E.A. Perceived control, motivation, and coping. Thousand Oaks: CA, Sage,1995. TECH, S. kola nebo domc vzdlvn? Teoretick komplikace jedn praktick otzky. Pedagogika, 4, 2003, s. 418-436. ISSN 0031-3815
5.5. PROBLMY KOLNHO VKU

Anna Kucharsk
Studenti uitelskch obor se v prbhu svho studia seznamuj se zkladnmi poznatky vvojov psychologie a psychologie osobnosti, kter by jim mly dt odborn zklad pro budouc praktickou innost, zejmna v oblasti modifikac pstup k km. Souasn je tak nutn seznmit se s obtemi, kter se mohou objevovat u k 1. a 2. stupn a u student stednch kol. Budouc uitel by je ml umt identifikovat a znt zkladn postupy jejich een. ] Po prostudovn kapitoly budete schopni: identifikovat vvojov problmy k 1. a 2. stupn Z; porozumt nkterm kategorim nejbnjch vukovch a vchovnch obt k; porozumt nkterm intervencm a doporuovanm postupm k een obt ze strany uitele; rozliit, kter obte k se e ve spoluprci odbornch poradenskch pracovi.
5.5.1 PROBLMOV K
5.5.1.1 Vznam koly v ivot dtte kola je prostedm, ve kterm se uskuteuje sekundrn socializace dtte. Dt vstupem do koly vstupuje do svta dosplch, vstupuje do svta povinnost, vkonu, hodnocen. kola vznamn ovlivuje vvoj a rozvoj dovednost dtte je to msto uen. Svt koly je ale pro dt dleit z hlediska socilnch vazeb je to msto, kde se dt zaleuje, kde si dle rozvj sociln dovednosti a buduje dal sociln vztahy, je to msto, ke ktermu se vztahuje a kter prov. Z hlediska zdravho rozvoje osobnosti dtte je dleit, aby dt nepociovalo kolu jako zdroj ohroen. koln dochzka by nemla pinst dtti dlouhodob strdn, frustraci, problmy, nbr radost z poznn, pocit dobe vykonan prce, zalenn do vrstevnick skupiny, to ve jako zklad pro jeho dal budoucnost. 5.5.1.2 Problmy kolnho vku Pesto vak problmy, kter vnm i na n upozorn uitel i rodie, ve kole vznikaj, nkter jen na krtkou dobu, jin jsou dlouhodob a vlekl. Dt toti pichz do koly s rznmi vvojovmi pedpoklady i osobnostnmi dispozicemi, psob a n mnoho vliv, a ze strany koly (uitel, vrstevnci, vuka, uivo), tak ze strany rodiny (pedstavy o koln spnosti, zkuenosti a postoje rodi, sourozenci, ir rodina aj.), kter mohou mt pozitivn, ale i negativn inek. V kadm ppad je teba vznikl koln problmy eit, a to nejenom vzhledem
k potebm dtte, ale tak vzhledem k prci uitele, vztahm mezi vrstevnky, ale i rodinn pohod. Aby k tomu mohlo dojt, mus bt nkdo, kdo problm identifikuje a kdo se postar o nastnn strategie een, kdo sleduje spnost een a navrhuje zmny ve strategich, jsou-li neinn, kdo spolupracuje s odbornmi pracoviti zpravidla je to tdn uitel nebo vchovn poradce. Samozejm problmy eviduj tak rodie a poaduj jejich een. Nkter problmy dt jsou eeny uiteli, zejmna tdnm uitelem. Pro jin je zapoteb spoluprce s rodii. Zle na vku ka, ale tak na typu problmu. Do intervenc v prosted koly mohou bt tak zapojen pracovnci kolnho poradenskho pracovit (viz kapitola 2.3). V jinch ppadech mohou bt tak vyhledny instituce mimo kolu, kter nabzej odbornou pomoc (viz kapitola 3.2).
5.5.2. OBTE MLADHO A STEDNHO KOLNHO VKU

5.5.2.1 Zkladn charakteristiky obdob Mlad a stedn koln vk, v asovm rozmez od 6 do 11 let, je obdob relativn klidn, se svmi specifickmi vvojovmi koly. Mlad koln vk zahrnuje zhruba prvn ti roky koln dochzky, stedn koln vk pak na toto obdob navazuje a trv do nstupu puberty. Jedn se o obdob, ve kterm m velk vznam kola a koln spnost, autorita uitele i pijet a ocenn ze strany vychovatel rodi i uitel. Dochz k rozvoji socilnch vazeb ve vrstevnick skupin. To ve ovlivuje formovn sebepojet dtte.
Zopakujte si vvojov charakteristiky v oblasti vvoje psychickho (rozvoj mylen, vnmn, pozornosti, pedstavivosti, pamti) a socilnho. Jejich znalost je nezbytnou podmnkou pochopen vvojovch obt danho vku. Vyuijte dostupnch publikac vvojov psychologie nap. LANGMEIER, J., KREJOV, D. Vvojov psychologie. Praha : Grada, 1998. ISBN 80-7169-195-X nebo VGNEROV, M. Vvojov psychologie. Praha : UK Karolnum, 1999. ISBN 80-7184-803-4.
Pipomete si vvojov koly mladho a stednho kolnho vku, tak jak je deklaruj nkte autoi vvojov psychologie. Zamte se hlavn na ty teorie, kter vysvtluj vvojov koly v oblasti poznvacch proces (Piaget), v oblasti socializace (Erikson) a v oblasti morlky (Kohlberg). Vyut mete krom bnch publikac vvojov psychologie tyto monografie: DRAPELA, V. Pehled teori osobnosti. Praha : Portl, 1997. ISBN 80-7178-134-7. ERIKSON, E.H. lovk a spolenost. Praha : Argo, 2002. ISBN 80-7203-380-8. PIAGET, J. Psychologie inteligence. Praha : Portl, 1999. ISBN 80-7178-309-9.
5.5.2.2 Typick obte danho obdob U k mladho a stednho kolnho vku se setkvme ve kolnm prosted s problmy, kter meme rozdlit do ty skupin. Uitel vstupuje zejmna do een problm prvn a tet kategorie (problmy v uen, problmy ve tdn skupin, problmy ve vztahu k uiteli). V ppad problm ka, kter souvisej s jeho rodinou, mus bt obezetnj ne vdy vstupuje do jejich een nebo dokonce to ani nen v jeho kompetenci. I tak je vak mus reflektovat a pizpsobit jim sv psoben na ky. Problmy v uen Problmy v uen mohou mt rzn podoby a rzn pozad, a to jet v rzn me a osobnosti dtte i podpoe jeho prosted. Mohou se tkat samotnho procesu uen i vsledk v uen (tj. vkonu), ale i pstup k nmu. 1. Prvn skupina obt v uen me souviset s pedasnm nstupem do koly. I kdy je u ns ji po dlouhou dobu vyuvna monost odkladu koln dochzky pro dti se koln nezralost (toto opaten je doporuovno jako prevence vukovho selhn), meme se i dnes setkat se ky, kte nastoupili do zkladn koly pedasn. Pokud dt jet nedoshlo vvojov rovn pro vstup do koly, mv problmy v adaptaci, v plnn kolskch kol, nen pi nich samostatn, pomaleji se u. Rodie v domnn, e je to na zatku koln dochzky bn se sna svmu dtti pomoci zvenou domc ppravou.
Dt je soustavn petovno a mohou se projevit nkter pznaky neurotizace (pomoovn, zadrhvn, koln fobie). koln nespnost me bt tak narueno pijet spoluky nespn dti mohou bt spoluky odmtny, zesmovny aj. eenm pedasnho nstupu do koly se zpravidla zabvaj na podnt uitele pracovnci pedagogicko-psychologick poradny. Me bt doporuen nvrat do matesk koly (za specifickch podmnek). Nutn je individualizace pstup uitele, ppadn pe vchovnho poradce (pp. kolnho psychologa i specilnho pedagoga), s realizac podprnch opaten. V nkterch ppadech bv tak doporuovno opakovn ronku, kter by mlo zajistit opakovan a spnj start. 2. Pomrn velkou skupinou kolnch obt jsou specifick poruchy uen, kter pinej km dlouhodob problmy pi osvojovn zkladnch kolnch dovednost (ten, psan, potn). Zpravidla se objevuj od potku vzdlvn, jen vjimen jsou identifikovny a na 2. stupni Z i na stedn kole. Do jejich een se ve spoluprci s rodii obvykle zapojuje tdn uitel, vchovn poradce i dal pracovnci kolnho poradenskho pracovit (je-li na kole zzeno) a pedagogicko-psychologick poradna. Vzhledem k dlouhodobm dopadm na ka se jimi budeme zabvat v samostatn kapitole tohoto textu (5.5.4.3). 3. koln spnost souvis tak se schopnost k pizpsobit se nrokm koly ve smyslu pracovnho nastaven a soustedn, kzn, vytrvalosti, vhodnho chovn k uiteli i spolukm. Specifickou skupinou k, kter me mt v tto oblasti problmy, jsou dti se specifickmi poruchami chovn (syndrom ADD/ADHD, dve LMD) viz kapitola 5.5.4.4. Leh problmy vak mohou souviset tak se koln nezralost. 4. Pi vzniku vukovch obt mohou hrt svou roli tak nkter osobnostn vlastnosti dtte. Nadmrn zkostnost dtte pin obtn nstup do koly, dt se boj projevit se naplno, nedosahuje monho vkonu, je inhibovno obavou z nespchu. Me bt tak ohroeno jeho zapojovn do kolektivu, dt se stran ostatnch, je izolovan. Pozadm je zpravidla konstitun podmnn zkostnost, sklon k neurocit. Podobn obte vak mohou souviset se sociln nezkuenost nap. u dt, kter nenavtvovaly mateskou kolu. 5. ci mladho kolnho vku jsou zpravidla motivovni pro koln prci. I pesto se setkvme s ppady, zpravidla s pozadm rodinnch vliv, kdy chyb zjem o koln vzdlvn a koln vkon. Tomuto problmu se vnuje samostatn kapitola 5.3. Problmy ve vztahu k uiteli Pro ky mladho kolnho vku je uitel dleitou osobou, kter umouje adaptaci na koln nroky. ci tou po jeho pijet, vytv se vztah, prostednictvm kterho me bt poslena jejich motivovanost pro koln prci. Uitel tak napomh v zapojovn do tdn skupiny. Je zdrojem sebepojet k tm, jak je vid, jak o nich mluv, jak se spokojen s jejich vsledky, jak je dovede ocenit a pochvlit, ppadn s jakou citlivost dovede vyjdit dl nespokojenost i poskytnout jim podporu. k tohoto vku je ve shod s Eriksonem (2000) ve fzi ple a snaivost a uitel s tmto fenomnem me vhodn pracovat. V mladm kolnm vku nebvaj zpravidla problmy ve vztahu mezi uitelem a ky. s vjimkou dt, kter mohou bt sociln nezral a maj problmy s navznm vztahu. Tento problm me bt een empatickm pstupem uitele. Problmy mohou ale vznikat, pokud uitel nereflektuje osobnostn i vvojov zvltnosti dtte, pokud ignoruje vzdlvac poteby k. Pokud uitel nevhodn vol vukov metody i nerespektuje vzdlvac poteby k, mohou se dostavovat didaktogenn problmy v uen (Wildov, 2002). Ve stednm kolnm vku ji ustupuje emon zvislost na hodnocen uitele. Uitel vstupuje do hodnocen sp informativn, pp. tm, jak pravidla ve td funguj. Mohou bt zejm prvn problmy ve vztahu k uiteli, kter souvisej s odpoutvnm se od jeho nzoru, ci jsou tak ji vce kritit a zanaj mt vlastn nzor, pokou se o diskusi. Zdrojem nedorozumn mezi uitelem a kem mohou bt situace, kdy ci vnmaj, e nejsou dodrovna dohodnut pravidla nebo kdy reflektuj z jejich pohledu nevhodn pstupy k druhm (nap. nadrovn). Za touto skutenost je velmi siln pklon k pravidlm a
vnmn spravedlnosti vbec. Problmy v chovn, problmy v tdn skupin V prbhu koln dochzky na 1. stupe Z se postupn vytv tdn skupina a je vvojovm kolem k zapojit se do n a zskat si v n svou pozici. Tdn skupina je referenn skupinou, je zdrojem identity k, poskytuje jim zptnou vazbu o spnosti a o pozitivnch i negativnch strnkch osobnosti kadho z nich. Vztahy mezi spoluky jsou na rovni formln rovnosti, vichni maj stejn prva a povinnosti. Tdn skupina je zpotku velmi ovlivniteln uitelem jeho nzorem, poadavky i pedstavami, jak m tdn skupina fungovat (nap. spoluprce vs. soupeen). Ve stednm kolnm vku se skupina stv vce nezvislou na uiteli, pravidla fungovn ve skupin se ji vytvej bez jeho vliv. Tdn skupina poskytuje pocit bezpe, sounleitosti a prestie (Vgnerov, 2000), ale vyaduje konformitu ke skupin. Postupn se buduj bli vztahy mezi spoluky, spe mezi jedinci stejnho pohlav, ppadn dochz ke vzniku mench chlapeckch i dvch tdnch podskupin. Je zejm, e si ci osvojuj pravidla kamardstv, u se ustupovat od prosazovn vlastnch zjm ve prospch tdn skupiny i druhho jedince. Rozvj se schopnost vnmat stanoviska druhch a schopnost chpat a respektovat motivaci jejich chovn. V obdob mladho a stednho kolnho vku je dleit rozvjet sociln dovednosti pro navazovn vztah a zskn pozice ve skupin. V tomto obdob jet nejsou pli ast zvan vchovn problmy, jako jsou zvislosti, krdee, zkolctv. Pesto se vak meme setkvat s prvnmi projevy vchovnch obt, kter se dotkaj vztah mezi vrstevnky. 1. Jsou to projevy evnivosti, rvaky mezi dtmi, pp. agresivn reakce. Jak uvd Valentov (2005), nkter dti se v pedchozm vvoji nenauily jinm zpsobm een nedorozumn ne fyzickou cestou. Mezi nejastj nevhodn projevy v chovn pat slovn toky (urky, nadvn, vysmvn se), fyzick toky (agresivita, ubliovn). Uitel by se ml zabvat rozlienm, co je pozadm tchto obt, na co pak navazuj rozdln intervence (nap. dt svm nevhodnm chovnm signalizuje potebu pozornosti vs. reakce jsou odrazem neptelstv k vrstevnkm vs. nevhodn chovn je dopedu plnovno s clem ublit druhm). 2. Ji ve stednm kolnm vku se meme setkvat s prvnmi projevy ikany tj. trn, poniovn nebo omezovn jedince nebo jedinc jinm jedincem nebo skupinou. Protoe se jedn o zvan problm, budeme mu vnovat pozornost v kapitole 5.5.4.6. 3. Problmy ve tdn skupin mohou mt handicapovan ci. Je to proto, e handicap pin odlinost a vnmn odlinosti je v mladm kolnm vku pekkou akceptace pslunosti ke skupin. Integrace k se specilnmi vzdlvacmi potebami m sv riziko prv v tto oblasti. Uitel prvnho stupn by ml pracovat se tdou na pijet takto odlinho ka. Spoluci by mli adekvtnm zpsobem zskat informace o tom, jak omezen dan postien pin, jak jsou specifika chovn i kolnho vkonu k s handicapy, co me napomoci pi pedchzen monho odmtn tohoto dtte. Uitel by ml souasn velmi pozorn vnmat projevy nepijet dtte s handicapem, pp. by ml pomoci vhodnou formou zapojit takto odlinho spoluka do tdn skupiny. 4. Nepijet spoluka me vak souviset i s jinmi charakteristikami, nap. s fyzickm vzhledem (obzn ci, k s brlemi..), s etnickm pvodem i rodinnm zzemm. Neoblben mohou bt i ci, kte jsou njak npadn, ruiv i kte nezvldaj to, co ostatn (nap. ci s odlinou mentln kapacitou, s nedostatenou sociln zkuenost, dti zkostn nebo s emonmi problmy aj.) I u tchto k by ml uitel sledovat a zprostedkovat zapojen do tdnho kolektivu. Rodina jako determinanta kolnch obt Rodina m zsadn vliv na koln vzdlvn, obecnm vlivem se zabv kapitola 5.1.3.4 toho studijnho textu. Zmime alespo nkter aspekty, kter mohou pinet obte dtem mladho a stednho kolnho vku.
1. Odlin sociln prosted. A. Dti odlinch etnickch skupin (u ns zejmna dti romsk) i nrodnostnch menin mohou mt pote pi zvldn kolnch poadavk. Ty mohou bt dny jinmi pedpoklady k uen, se ktermi dt do koly vstupuje nebo me mt vzdln samotn odlinou hodnotu. Problmem nkdy me bt temperament dt, kdy uitel poukazuj na ivost dt, hor pracovn adaptabilitu a men schopnost soustedn, kter koln vuku ztuj. Pote mohou pramenit z jazykov bariry mezi dttem a uitelem, ppadn mezi uitelem a rodii dtte. Uitel by se ml snait co nejvce porozumt kulturnm odlinostem (Fontana, 1997), aby kladl na dt oekvn ve shod s jeho monostmi a vytvel takov prosted, kde by dt nebylo kolektivem vnmno jako odlin. Namst jsou i specifick intervence, jako je zaazen dtte do ppravn tdy ped nstupem do koly, zaazen dtte do tdy s menm potem dt, co umouje vt individualizaci pstup uitele k dtti, dle doporuen douovn, pe kolnho psychologa i specilnho pedagoga, s realizac podprnch a rozvjejcch program u dtte. B. Problmy ve kole mohou souviset s celkovou sociokulturn rovn rodiny. Jedn se o rodiny s nzkou rovn vzdlanosti, kdy sami rodie doshli jen nich forem vzdln, o rodiny s nzkm sociokulturnm statusem. V tto rodin nemus mt vzdln hodnotu, kter je obecn spolenost pijmna a kterou kola reprezentuje. Pokud dt nechpe smysl kolnho vzdlvn, stv se pro nj kola zbytenou povinnost, kterou respektuje pouze formln (Vgnerov, 2000 s. 142). Vsledkem me bt to, e dt nepln poadavky uitele, nenos domc koly, jev se bez zjmu o kolu. Kolektivem tdy me bt takov dt vnmno jako zaostal, protoe nem patin sociln zkuenosti (nvtva kina, divadla, etba, pota, internet). tech (1992) upozoruje na problm v jazykovm modelu a v poznvacch strategich v sociln slabch rodinch, kter se opt mohou promtnout do kolnch vkon dt. Rodie v tomto ppad potebuj informace, jak s dttem pracovat, jak dohlet na ppravu do koly, ppadn je doporuovno douovn jinou osobou, protoe rodie sami zpravidla nemohou svmu dtti s ppravou do koly pomoci. C. Posledn z kategori odlinch skupin, kter je souasn stle bnj, jsou dti cizinc, kter dochzej do kol pouze po njakou dobu zejmna po dobu pobytu i zamstnn rodie v na republice. Bv obvykl, e se ve shod s metodickm pokynem MMT poskytuje doba na adaptaci dtte v naich podmnkch, kdy nebv klasifikovno v eskm jazyce. Me vak dojt ke vzniku problm, kter nesouvisej pmo s jazykovmi odlinostmi ka se pes snahu koly nepodailo zalenit do tdnho kolektivu. V tchto ppadech mohou napomoci tdy s menm potem k, pe kolnho psychologa nebo vchovnho poradce, komunikace s rodii, ppadn zajitn dalho osvojovn eskho jazyka, teba prostednictvm vrstevnka. 2. Dal kategorie problm dtte ve kole, souvisejc s rodinou, jsou poadavky na dt ze strany rodi a oekvn spnosti. Vysok poadavky na dt bvaj nap. v rodinch s vysokm sociokulturnm statusem. Vgnerov (1995) dv poadavky rodi do souvislosti s hodnotami uznvanmi v rodin. Tam, kde m vzdln vysokou hodnotu, je zdrazovno, e se dt mus dobe uit. Na 1. stupni to znamen, e se oekv jen vborn prospch. Mohou to bt i nenaplnn pn rodi stran vlastnho vzdln, kter dt popohn v dosahovn co nejlepch vkon (j jsem studovat nemohl(a), protoe, ty m vechny podmnky k tomu, abys to dokzal(a)). Vysok aspirace rodi nemus korespondovat se schopnostmi dtte, me dojt k jeho systematickmu petovn, s nslednm rozvojem psychosocilnch problm. Pokud se jedn o ppady naopak nzkch poadavk u dtte, kter by mohlo dosahovat vy vkonnosti ve kole, bv tm, kdo na tuto skutenost upozoruje, zpravidla uitel. Nzk poadavky mohou mt rodie, pro kter nen dleit samotn koln vkon, nbr spokojenost dtte ve kole a sebou samm. Mohou to vak bt tak rodie zaneprzdnn (svou karirou, vlastnmi problmy aj.), kde ji nezbv asu (energie) na sledovn a podporovn dtte a jeho monost. Na 1. stupni je pomoc rodiny pi domc pprav dleit, stejn jako podpora vztahu ke kole vbec.
3. Jako zdroj obt dtte ve kole mohou bt rodinn problmy. Aktuln rodinn problm (teba onemocnn jednoho rodie, finann situace, nezamstnanost) i konflikty mezi rodii, vetn rozvod se mohou odrazit na vsledcch dtte ve kole. Matjek (1991) popisuje, e rodinn problmy mohou bt zdrojem dlouhodobho stresu, kter dt oslabuje, pin problmy v koncentraci pozornosti, ale i ztrtu motivace i problmy v chovn. Uiteli je npadn, e jindy neproblmov k zane mt v nepodku sv koln pomcky, nenos domc koly, nepipravuje se na vuku, m hor vkony, je nepozorn, do sebe zahledn nebo naopak agresivn, citov labiln aj. a sna se zjistit pinu onoho zmnnho chovn i provn ka. Pokud je uitel o sloit situaci v rodin informovn, me modifikovat svj pstup k dtti. To je vak mon jen tehdy, stav-li se rodie k problmm v rodin oteven a je-li vytvoen vztah dvry mezi rodii a uitelem. 4. Vztah mezi rodii a uitelem. Posledn kategori, kter je ji pechodem k dalm zdrojm problm k ve kole, jsou negativn vztahy mezi rodinou a kolou. Teorie kauzlnch atribuc (Hrabal, Man, Pavelkov, 1984) vysvtluje zkonitosti odlinho pohledu na dt. Rodie maj ke svmu dtti emon vztah, znaj jej dlouhodob a proto je pekvapuje, e uitel vnm a popisuje vkony, chovn i vlastnosti dtte jinak ne jak je vid oni. Je to proto, e uitel m, pestoe me dt pozitivn pijmat, vt emon odstup, m monost srovnvat jedince s jeho spoluky, tedy v situaci rovnch vukovch podmnek. Rodie se mohou ctit odlinm pohledem na dt zaskoeni a pipisuj jej nezjmu uitele, absenci dobr vli pomoci ze strany uitele, jeho profesn neschopnosti. Je v zjmu dtte, aby se ob strany domluvily na een problm dtte. 5.5.2.3 Pstupy uitele pi een obt Pro adekvtn een kolnch obt k mladho a stednho kolnho vku je nutn, aby uitel uml problmy identifikovat a pitom rozliit, zda se jedn o problmy bn, kter se daj zvldnout individualizovanm pstupem k kovi i zda se jedn o problm, pro jeho eenm bude teba spoluprce s rodii a odbornm poradenskm pracovitm (viz kapitola 3.2). Vhodu maj koly, kter dnes zapojuj koln speciln pedagogy i koln psychology, kte jsou uitelm i rodim dostupn pro okamit konzultace v ppadech obt k. Uritm bonusem tohoto obdob je, e rodie maj zpravidla zjem eit problmy svho dtte a bvaj nastaven pro dopomoc v domcm prosted. Jako prvn nezbytn podmnka je otevenost a ochota u obou stran spolupracovat, objasnit mon souvislosti kolnch obt, a u se jednaj o problmy ve vkonu i ve vztahu (k uiteli, vrstevnkm) i chovn a dohodnout se na vhodnch opatench ke zmrnn i eliminaci problmu. Je teba tak zmnit, e je nutn pedchzet vzniku kolnch obt. V tomto obdob je to mon vstcnm a respektujcm pstupem uitele ke vzdlvacm potebm k, pstupem, kter respektuje vkov i osobnostn charakteristiky k. Formy podpory k pi een problm mladho a stednho kolnho vku:
Prce se ky individualizovan pstup ve vuce zvlt u k s odlinou vbavou dispozic, u k se specilnmi vzdlvacmi potebami identifikace potencilnch problm ve stadiu zrodu, kdy je mon je eit pprava metodickch materil pro procviovn uiva pro potebn ky vyuvn alternativnch didaktickch postup k pochopen procvien uiva skupinov formy prce s monost bt spn i u k, kte by mli nesnze, kdyby jej eili sami pomoc pro dodaten pochopen uiva, docvien ltky, douovn hodnocen ka s pozitivnm dopadem na rozvoj sebepojet, oceovn snahy, ple
Prce se tdou pravidla fungovn tdn skupiny vytven pznivho klimatu ve td pro vechny ky pijet problmovch k prce se tdn skupinou zmny ve tdnch vztazch Prce s rodii osobn kontakt s rodii, konzultan hodiny pro monost spolench setkn nabdka spolenho een, spolenho postupu pro een obt ka pstup do hodin rychl formy komunikace v nalhavch ppadech (e-mail apod.) nabdka podpory pracovnky kolnho poradenskho pracovit vchovn poradce, koln metodik prevence, koln psycholog, koln speciln pedagog nabdka spoluprce pi een s odbornm poradenskm zazenm (PPP, SPC, SVP) povdom o jinch pracovitch vhodnch pro een problm ka rodin (zdravotnick, sociln, rodinn terapie aj.)
Pokud budete mt pleitost, vyhledejte uitele 1. stupn. Vete s nm rozhovor na tma vukovch obt k vchovnch obt. Zjistte, jak je pedstava uitele o jejich pozad. Jak strategie een vukovch a vchovnch pot uitel upednostuje?
&
Podrobnj informace o obtch k 1. stupn najdete v publikacch: MATJEK, Z. Praxe dtskho psychologickho poradenstv. Praha : SPN, 1991. ISBN 80-04-24526-9. VGNEROV, M. koln poradensk psychologie pro pedagogy. Praha : UK Karolinum 2005. ISBN 80-246-1074-4. VALENTOV, L.. Problmy mladho a stednho kolnho vku. In Hadj Moussov a kol. Pedagogicko-psychologick poradenstv I. Vybran problmy. Praha : UK PedF, 2005, s. 49-67. ISBN 80-7290-215-6.
5.5.3 STAR KOLN VK

5.5.3.1 Zkladn charakteristiky obdob Obdob starho kolnho vku zahrnuje pubescenci (10-12 a 14-16) a adolescenci (15-16 a 20-21), tedy dobu vzdlvn jedinc na 2. stupni Z a S. Je teba upozornit, e se setkvme u jednotlivch autor s rozlinm terminologickm pojetm obdob dospvn. Kad z uvedench obdob m sv specifick vvojov koly, se ktermi se studenti ji seznmili v rmci pednek vvojov a sociln psychologie.
? Vyhledejte v odborn literatue rozdly mezi obdobm pubescence a adolescence:

- v tlesn promn (tlesn dozrvn, pohlavn diferenciace), - v psychickm vvoji, zejm. vvoji poznvacch proces, - ve zmnch psychickho provn (emon ladn, reaktibilita, sebeovldn) - v rozvoji sebepoznn a budovn identity, - v socilnm vvoji: vztah k dosplm (rodi uitel), vztah k vrstevnkm. Vyuijte pitom dostupnch publikac vvojov psychologie nap. LANGMEIER, J., KREJOV, D. Vvojov psychologie. Praha : Grada, 1998. ISBN 80-7169-195-X nebo VGNEROV, M. Vvojov psychologi e. Praha: UK Karolnum, 1999. ISBN 80-7184-803-4.
Pipomete si vvojov koly starho kolnho vku, tak jak je deklaruj nkte autoi vvojov psychologie. Zamte se hlavn na ty teorie, kter vysvtluj vvojov koly v oblasti poznvacch proces (Piaget), v oblasti socializace (Erikson) a v oblasti morlky (Kohlberg). Vhodn literatura byla doporuena ve.
Vysvtlete pojem adolescentn moratorium (viz Erikson). Jak jsou kriteria dosplosti tj. kdy kon obdob adolescence u konkrtnho jedince? D se to pregnantn vyjdit? Vyhledejte v literatue podklady pro tvrzen, e se v souasn dob posunuje horn hranici adolescence a 25 let (nap. Macek, 1999).
5.5.3.2 Typick obte danho obdob V tto podkapitole kapitole, stejn jako v pedchoz, zachovme obdobnou strukturu monch problm, se ktermi se uitel me setkat a kter by ml umt identifikovat, rozliit jejich pozad a pizpsobit jim i pstupy k km. Problmy v uen Charakter obt v uen se u k 2. stupn a student stednch kol se promuje. Jsou zvisl nejenom na schopnostech konkrtnho jedince, ale tak na vsledcch dosavadnho uen, vytvoench studijnch nvycch, motivaci pro koln prci, osobnosti dospvajcho, ale tak prbhu obdob dospvn a vztahu k vychovatelm (rodie, uitel). 1. Adaptan problmy. Pomrn astou problmovou situac, kter se me projevit jako nhl zhoren prospchu i zhoren v pstupu k uen, je pestup na vy stupe koly (tj. z 1. stupn na 2. stupe, ze zkladn koly na stedn kolu). Je to proto, e k pichz do prostedn, kde neme uplatovat postupy, na kter si zvykl. asto je to prosted nov, neznm, nov jsou spoluci, uitel, nov je uivo a pstupy k nmu. Nutn je adaptace na zmnu, kter vak nemus u kadho probhat stejn dlouho. Uitel vtinou nronost tto situace znaj, respektuj a poskytuj as a prostor na adaptaci. Petrvvaj-li pote, je vhodn spoluprce s odbornkem (psycholog koln, poradensk). Pi een problm se me ukzat, e za problmem stoj hor adaptabilita dtte (studenta), event. patn zvolen (stedn) kola, patn studijn nvyky. Mohou to bt ale i neodhalen specifick poruchy uen, kter se ozejmuj v ztov situaci, kterou pestup na vy stupe jist je. Realizovan intervence zvis vdy na pozad problm. 2. Prospchov obte. Na druhm stupni se zvyuje poet k, kte maj problmy s prospchem. Je to logick nejen vzhledem ke zvyujc se obtnosti uiva, ale tak snenm poteby podvat dobr vkon, co souvis s pemnou priorit dospvajcho. Vliv m i postupn diferenciace a specializace dobr prospch me bt pro dospvajcho dleit pouze v nkterch pedmtech, ve kterch se uplatuje specifick zjem ka, motivovanost o obor nebo vztah k uiteli. Prospch navc pestv bt clem vzdlvn, je spe prostedkem pro budouc perspektivu pro navazujc vzdln (Vgnerov, 2000). I nadle mohou petrvvat obte, kter maj povahu SPU, pinejc prospchov problmy. Specifikm vzdlvn k s SPU na 2. stupni a stedn kole se vnujeme v kapitole 5.5.4.3. 3. Uebn a metakognitivn strategie jako faktor koln ne/spnosti. Uivo 2. stupn i uivo stedokolsk vyaduje pomrn rozvinut poznvac procesy, jako je abstraktn mylen (Piaget stadium formlnch logickch operac), logick pam, kvalitn pozornost aj. K tomu se ale pidruuje tak to, zda m jedinec vytvoeny uebn strategie, tj. zda a jakou m zkuenost s uenm. Vychzej z poznvacho a uebnho stylu a byla jim vnovna kapitola 5.1.2.1. Nkdy se tak hovo o nutnosti vzniku metakognitnch strategi, ve kterch se odr, e jedinec reflektuje prbh a spnost vsledk uen a e se nauil nalzat a uskuteovat optimln postupy pro efektivn uen (viz kapitola 5.1.2.2). Uitel by mli na ky psobit tak, aby se postupn nauili znt svj specifick zpsob efektivnho uen a aby jej mohli uplatovat. 4. Motivovanost pro uen. Na vym stupni vzdlvn m zsadn vliv na uen motivace pro n. Tto obrn problematice se vnuje kapitola 5.3, vetn problmm v kovsk motivaci, proto se jimi ji nebudeme zabvat.
Problmy ve vztahu k uiteli.
Zmny ve vztahu k uiteli vyplvaj z vvojovch charakteristik dospvajcho. Uitel pestv bt pro nj vlunou autoritou, dospvajc me bt k nmu kritick, me demonstrovat nezvislost na jeho hodnocen, me odmtat podzenou roli. asto a rd diskutuje o obsahu, formch vuky i o vsledcch uen, me odmtat uit se to, co povauje za nepodstatn. Dosplm me tak vadit komunikan styl, teatrlnost i podrdn reakce dospvajcch, jejich radikalismus i hyperkritinost. To ve pin velk nroky na vkon uitelsk profese, zejmna na 2. stupni. Problmy mohou bt stupovny tam, kde uitel nezvld bn obte, vyplvajc z vvojovch zmn a pit je nezjmu, neochot, vad charakteru aj. dospvajcho. Fungovat naopak me pijet poteby diskuse, logick argumentace, nesniovn nzoru i dstojnosti dospvajcho (poteba sebecty je v tomto obdob velk), uznn partnerstv. Lep pozici maj uitel, kte dovedou zaujmout, maj takt a jsou schopni humoru, um dodret slovo, respektuj zvltnosti v projevech a jsou oteven ke komunikaci s dospvajcm.
Zeptejte se uitel, u kterch praktikujete, na osvden pstupy k km 2. stupn. Kter pstupy naopak nepin porozumn mezi ky a uiteli? Pokud mte monost, srovnejte vztahy mezi uiteli a ky na 2. stupni a stedn kole. Kter okolnosti tyto rozdly podmiuj?
Problmy v chovn, problmy v tdn skupin. Vrstevnick skupina m pro dospvajcho mimodn vznam. Me to bt tdn skupina nebo skupina mimo kolu. Dospvajc si svou rol, kterou ve skupin zaujm, buduje identitu a je velmi zvisl tak na hodnocen skupinou. Je ochoten mnoh udlat i obtovat (i koln spnost), aby si zskal respekt, vliv ve skupin a aby byl oblben. Vztahy a normy ve td ovlivuj i prbh vuky a vsledky uen a mohou bt i pinou problm nkterch jedinc, zvlt u jedinc tdou odmtanch, odstrkovanch, neuznvanch. Problmy ve vztazch mezi spoluky mohou mt negativn dopad na atmosfru i klima ve td a poznamenvaj samotn vyuovac proces. Uitel na 2. stupni ji nem tak siln prostedky, aby tuto situaci zmnil, jako m uitel 1. stupn. To vak ale neznamen, e by se ml uitel s touto situac spokojit. Ml by se orientovat ve vztazch mezi spoluky, sledovat projevy neptelstv a signly negativnch jev mezi dospvajcmi a v ppad poteby kontaktovat odbornho pracovnka (vchovnho poradce, kolnho metodika prevence, kolnho pp. poradenskho psychologa) k diagnostice tdnch vztah a nslednm intervencm. Souasn by do svho psoben, zvl. tdn uitel, ml zahrnout preventivn prci se tdou, tak jak byla popsna v kapitole 4.1 tohoto studijnho textu. Zvltn pozornost by uitel ml vnovat km, kte jsou:
neoblben, pehlen, odmtan, izolovan, outsidei nesml, bzliv, zkostn s bnmi projevy, kter se ale vyskytuj v nadmrn me a stvaj se opakovanm a charakteristickm chovnm (pomlouvn, posmvn se, vytahovn, soupeen, rivalizace aj.) s problmovm a naruujcm chovnm, jako je vbunost, agresivita, bezohlednost, prosazovn si svch nzor, aj.
Nkterm negativnm jevm se budeme vnovat v kapitolch 4.5.4.5 a 4.5.4.6.
Vmejte si na praxi rozdl ve tdnch skupinch jak je zde zejm zjem o koln prci, jak je vztah ke koln spnosti a prospchu, ale tak jak jsou zde vztahy mezi uiteli a ky. Pokuste se najt souvislosti svch nlez s normami ve td.
&
Prostudujte vvoj vrstevnick skupiny v dospvn, nap. dle publikace: LANGMEIER, J., KREJOV, D. Vvojov psychologie. Praha : Grada, 1998. ISBN 80-7169-195-X. Jak se li vztahy mezi spoluky na 2. stupni a na stedn kole? Problmy ve vrstevnickch skupinch jsou pehledn a podrobn zpracovny v publikaci VGNEROV, M. koln poradensk psychologie pro pedagogy. Praha : UK Karolinum 2005, s.176-202. ISBN 80-246-1074-4.
Rodina jako determinanta kolnch obt Pi vzdlvn na 2. stupni a stedn kole ji nebv tak velk draz na zkou spoluprci rodiny a koly, pokud se samozejm neobjev problmy nad rmec obvyklch obt jedinc tohoto vku. Rodinnmu prosted byla vnovna samostatn podkapitola, zmnme pouze nkter specifick problmy, kter mohou dotkat kolnho vzdlvn na 2. a 3. stupni. Vztah mezi dtmi a jejich rodii vykazuje v obdob dospvn, podobn charakteristiky jako vztah k uitelm. Dospvajc m potebu vymanit se z vlivu dosplch, ve vztahu ke kole si chce vce regulovat samotn uen a domc ppravu. M asto odlin nzor na dosaen vsledky a nemus se ani s rodii shodnout, eho by ml doshnout. Rodie se tak mohou dostvat do spor se svm dttem, dojde-li na hodnocen vztahu a chovn k uiteli, vztahu k vrstevnkm. Uitel se s problmy mezi rodii a ky setkv spe nepmo, v situacch, kdy je zapoteb komunikovat s obma stranami (nap. volba stedn koly). Naopak nkdy uitele vyhledvaj samotn rodie a obracej se na nj s dvrou a prosbou o pomoc, jak zmnit nap. nechu ke koln prci, odmtn povinnost, pp. eliminovat prvn projevy nedoucch jev (kouen, drogy aj). Uitel mus velmi dobe rozliovat mru zvanosti zmiovanch projev a vdt, na koho i na kter odborn instituce m rodie odkzat pro pomoc, aby na jedn stran nebagatelizoval zmiovan problmy, na druh stran je nezvelioval. I zde se kolm vyplc koln poradensk pracovit, nebo odborn pracovnk je k dispozici prv pro podobn problmy. V souasnosti se stle vce prosazuje nzor, e obdob dospvn nemus bt nutn s konflikty ve vztazch k rodim, e je to zejmna v ppadech nevhodnch interakc mezi dospvajcmi a rodii, ppadn dsledek nepimench vchovnch styl v rodin. Dospvajc potebuje pro osamostatovn vztah dvry a piznn kompetenc k sebezen, problmy stupuje vynucovn si poslunosti, kontrola, zkazy, vnucovn svch nzor. Nkter zkuenosti se pitom mohou penet dospvajc reaguje na uitele na zklad zkuenosti s rodii a naopak. Pokud zav siln autoritativn pstup doma, me reagovat pecitlivle na jakkoli projevy zen ze strany uitele, je-li domc atmosfra ve shod s jeho potebou, nemus jej projevy zen uitele zneklidovat. Me to bt vak, jak ji bylo uvedeno, i obrcen. Rodina velmi zce vstupuje do profesionln orientace svho dtte. Ne vdy vak dochz ke shod rodiovskho vidn a ambic se schopnostmi a monostmi dtte, ale i s jeho zjmem. V tto problematice me uitel sehrt vt roli poradce ne v ppadech nevhodnch vztah mezi rodii a kem. Jsou to ppady, kdy je volba stedn koly uovskho oboru nevhodn pro ka, a to a ve smyslu pecenn jeho monost, ale i podcenn. Klinick problmy starho kolnho vku U k 2. a 3. stupn se mohou uitel tak setkvat s projevy klinickch obt, pro jejich een je zpravidla nutn spoluprce s odbornm psychologickm/psychiatrickm pracovitm. Mohou to bt poruchy chovn, emon obte, ale tak stle se ve vt me objevujc se poruchy pjmu potravy (mentln anorexie mentln bulimie). V adolescenci mohou tak ve vt me ne v dtstv zanat nkter psychotick onemocnn. Pomrn velkm problmem souasnosti je zneuvn nvykovch ltek.
Se ktermi zvanjmi problmy se uitel koly, kde praktikujete, setkali a jak byly tyto ppady eeny? Kter odborn instituce byly kontaktovny pro pomoc a s jakm vsledkem?
5.5.2.3 Pstupy uitele pi een obt Zkladnm poadavkem na uitele 2. a 3. stupn je dovednost vhodn pistupovat k km v obdob dospvn, tolerovat nkter bn vvojov pote. Zda se bude uitel (zpravidla tdn uitel) podlet na een zvanjch obt k nad rmec bnho
kontaktu a individulnho pstupu, to zle na jeho vztahu k kovi i vytvoen dve mezi nimi. Pro nkter je tak zapoteb spolupracovat s rodii a odbornky ve kole i mimo ni. V kadm ppad by ml mt uitel zjem poznvat sv ky, ml by bt schopen identifikovat siln i slab strnky osobnosti kadho z nich, vmat si projev chovn a sledovat jejich ppadn zmny. Tk se to tak samotnch td kad je specifick a pokud je uitel schopen sledovat fungovn tdn skupiny, vztahy mezi spoluky a jejich zmny, ppadn zmny v klimatu tdy, me vas rozpoznat problmy v dob jejich vzniku. Pak jsou navazujc intervence jednodu a innj.
Pokud budete mt pleitost, vyhledejte uitele 2. stupn. Vete s nm rozhovor na tma vukovch obt k vchovnch obt. Zjistte, jak je pedstava uitele o jejich pozad. Jak strategie een vukovch a vchovnch pot uitel upednostuje?
&
Podrobnj informace o obtch k 2. stupn najdete v publikacch: MATJEK, Z. Praxe dtskho psychologickho poradenstv. Praha : SPN, 1991. ISBN 80-04-24526-9. VGNEROV, M. koln poradensk psychologie pro pedagogy. Praha : UK Karolinum 2005. ISBN 80-246-1074-4. TRPIOVSK, D. Poradensk problmy dospvn. In Hadj Moussov a kol. Pedagogickopsychologick poradenstv I. Vybran problmy. Praha : UK PedF, 2005, s. 68-76. ISBN 80-7290-215-6.
5.5.4 NKTER Z KATEGORI OBT KOLNHO VKU

V tto kapitole se budeme zabvat nktermi problmy kolnho vku, nezvisle na vku k. Budou to ale problmy, kter jsou vnmny jako etn i zvanjho charakteru. Po zkladnm teoretickm vymezen budou zpravidla navazovat informace o diagnostice, intervencch i pstupech uitele k km s tmito obtemi. 5.5.4.1 Vukov obte, koln spnost/nespnost Ne se zamme na nkter speciln problmy kolnho vku, o kterm by mli bt budouc uitel informovn, zastavme se u zkladnch problmu, kter bychom mohli oznait nlepkou vukov obte dtte. Tento problm je mon zkoumat z rznch pohled, podvme se na nj z pohledu koln spnosti/nespnosti. V odborn literatue se pitom spe setkme s tm, e je spe definovna koln nespnost ne koln spnost. Fontana (1995) se nap. zabv vukov zaostvajcmi ky, p (1980) rozliuje typy neprospvajcch k. Helus (1979) upozoruje na to, e spn k nen primus M v sob zrodky budouc prmrnosti je velmi pizpsobiv kolskm podmnkm, loajln, poslun, neprojevuje vlastn pesvden, jako tekutina pijm tvar kad ndoby Podle Prchy, Valterov, Maree (1995, s. 225) me tento diskutovan pojem znamenat: 1) zvldnut poadavk kladench kolou na jednotlivce, kter se projevuje v pozitivnm hodnocen kova prospchu, 2) produkt kooperac uitel a k vedouc k dosaen uritch vzdlvacch cl, tzn., e koln spnost nen pouze dlem ka, jeho schopnost, ple aj., ale tak dlem uitele, resp. souinnosti obou aktr. Mohli bychom konstatovat, e v irm pojet zahrnuje koln nespnost dal aspekty edukace, jako je selhvn dtte v edukanm prosted, dleit je nejen vkonnost, ale i negativn postoje ve vztahu k uen, vzdlvn vbec, chu pracovat sm na sob (Woods), naruen vztah k uiteli i vrstevnkm, negativn emoce ve vztahu ke kole. koln nespnost tak ovlivuje volbu vzdlvac drhy. Podvejme se na rzn pohledy, ktermi lze chpat koln spnost. Kter dti uitel nebo jejich rodie vnmaj jako kolsky nespn? Na tyto otzky nen jednoduch odpovdt, protoe se jist li pohledy na to, co je kolsky spn dt. Prospch jako ukazatel koln vkonnosti
V prvn ad je to prospch, kter bv povaovn za ukazatel koln spnosti a je v naem kolskm systmu vcemn tradin sledovanou promnnou, a to pesto, e vpovdn hodnota prospchu je omezen vzhledem k predikci spnosti k v budoucm studiu, budoucm povoln (Prcha, Walterov, Mare, 1995, s. 174). Jist ale ne u kadho dtte, kter dosahuje patnch znmek, se setkme s eenm tohoto problm. Do hry vstupuje cel ada dalch faktor. V prvn ad je to vk ka a vvoj prospchu. Hor prospch na zatku koln dochzky je pociovn jako vce zvan ne zhoren prospchu na 2. stupni, nebo je obecn znm fakt, e v prbhu dochzky do zkladn koly se postupn prospch zhoruje. Dochz tak k vtm vkyvm a rozdlm v klasifikaci jednotlivch pedmt. Hor prospch v nkterch z nich je dvn do souvislost se specifickm nadnm a schopnostmi dtte, ppadn s promnou zjmu dtte o dan pedmt ve kole. Je nutn tak zmnit variabilitu v hodnocen mezi uiteli, kter se prv me projevit na 2. stupni Z, dvojka od jednoho uitele nem stejnou hodnotu jako od druhho. Prospch me bt nkdy jakmsi ukazatelem schopnost. Dospl zvauj schopnosti dtte, a obecn, tak speciln, kter se promtaj do znmek a koriguj sv pedstavy s monostmi dtte. Dochz k jakmusi zrelativizovn spnosti (nem na vc, spokojme se u nj s .. nebo naopak ml by na vc, ml by pidat..). Znepokojen zpravidla pichz, pokud k pracuje pod svmi monostmi. Prospch je vak mon indiktor potebnosti intervenc. Pokud eme vukov problm dtte, kter je prezentovn jako prospchov selhvn, vdy posuzujeme celkovou rove prospchu, rozloen znmek v jednotlivch pedmtech, stabilitu v ase, tj. kdy dolo ke zhoren (Matjek, 1991). Prospch, by bychom ho chpali jako ukazatel objektivn (tedy nepipoutli monost zkreslen ze strany uitele, koly, jak i uvd Prcha, Walterov, Mare (1994 s. 174) prospch nelze povaovat za objektivn ukazatel vzdlvacch vsledk, nen vak vdy tm rozhodujcm kritriem.
Zjistte u uitel 2. stupn, jak se stav k vznamu prospchu u k a kterm okolnostem pipisuj vliv v ppadech prospchovch obt k. Kter opaten k navrhuj ke zlepen prospchu?
Vsledky uen (vkon) koln spnost k bv tak posuzovna z hlediska objemu uiva, kolik se k nau, co ji um, co zvldne. Je to aspekt zdrazovan nejen uiteli, ale tak rodii. Ti asto srovnvaj sv dt s jinm (sourozencem, dti v pbuzenstvu, dti znmch) a zejmna percipuj jeho vznam v souvislosti s budouc koln i ivotn drhou jejich dtte. Tak mohou volit pro sv dt kolu, kter pravdpodobn pinese vt objem znalost/dovednost (vbrov kola, vcelet gymnzium), v bn kole sleduj, kter uitel vce nau, aby mli jistotu pro budouc vzdlvn (stedn kola, vysok kola). Tyto postoje se ale tak objevuj u samotnch k a mohou jim pomht pi vyrovnn se s hodnocenm uitele, kter teba nen i nejpznivj (nron, ale nau). Motivace a vztah k uen jako ukazatel koln vkonn spnosti Vukov problmy dt zkladnch a stednch kol vak mohou souviset s jinmi charakteristikami, ne s prospchem. Nespokojeni s dttem mohou bt rodie i uitel, a to i v ppad, kdy se nejedn o vrazn selhvn. Takov dt slchv, e m navc, e kdyby chtlo, mohlo by mt lep znmky. Anebo e kdy se nebude uit lpe, uzave se mu cesta pro pijet na stedn kolu, kter je pro nj vhodn. Zde se tedy jedn sp o postoj dosplho k vkonov charakteristice dtte. Centrem tohoto pstupu me bt ne ani tak samotn uebn vsledek, jako ochota investovat do koln prce, spolupracovat. Oceovno bv vlastn zaujet, samostatnost, nasazen, aktivita, vnitn motivace, prce na sob.
Intervence se vyaduj i u dt bez vukovch (prospchovch) obt. Velmi mlo se vak setkvme se zakzkou eit nemotivovanost dtte pro kolu, spe se jedn o dsledek obt v chovn ka. Je teba zmnit, e motivace k uen me bt pinou i nsledkem vukovch obt. koln nespnost vak me bt dna vytvenm negativnch postoj a emonch stav ve vztahu k uen, doprovodnm efektem me bt strach ze koly, z uitel, z hodnocen. Vgnerov (1995) upozoruje, e strach mohou zavat ve kole nejen dti nespn, jak bychom mohli logicky ekat, nbr i dt spn, kde me bt obava, zda podobnho vkonu dt doshne v budoucnosti, event. zda budou s vkonem spokojeni dospl rodie, uitel. Subjektivn pocit koln spnosti Pi sledovn koln spnosti je tak dleit osobn zpracovn, aspirace, vyrovnn se s hodnocenm, kterho dt ve kole dosahuje. Jist to nen jen dospl, kdo na prospch upozoruje, nbr tak dt, kter se samo srovnv se svmi vrstevnky a tou po lepm hodnocen. Existuj individuln rozdly v provn koln spnosti pi stejnm vkonu (nap. vliv temperamentu, aspirac). V tomto ppad m dan intervence podobu jak mme dt hodnotit, aby se s prospchem vyrovnalo, co mme dlat, aby se netrpilo pro znmky. Uitel by si ml tak uvdomit, e funguje pivykn si spnosti, ci mohou pijmout pozice dobrho i patnho ka, co me mt pozitivn, ale i negativn vliv na dal vzdlvac postup. Jin pohledy na koln problmy Bvaj zdrazovny tak sociln aspekty jako znmka koln spnosti zapojen do skupiny tdy, dobr interpersonln vztahy, rozvjejc se sociln vazby, vztahy ve td, dobr komunikace s uitelem. Stle vce se u ns prosazuj jin formy hodnocen dt, nap. slovn (u k se specifickmi poruchami uen, v tzv. vchovch, v nich roncch, v nkterch vzdlvacch projektech, jako nap. Zat spolu). Zde nebv problmem prospch, ale aktivita pi vyuovn, celkov pozice dtte ve td, ppadn dal charakteristiky, jako pozornost, unavitelnost. Protoe zde bv ast skupinov vyuovn, me problmovm individualismus, nekomunikativnost i uzavenost do sebe. Typologie k s monmi vukovmi obtemi:
ci selhvajc, s problmy ve vvoji prospchu ci s vkonnost pod svmi monostmi ci nemotivovan vlivem dlouhodob koln nespnosti ci bez studijnch nvyk (strategie uen, metakognice) ci s vvojovmi obtemi, se specilnmi vzdlvacmi potebami ci s osobnostnmi zvltnostmi promtajc se do koln spnosti ci selhvajc z dvodu interpersonlnch ci s nim i znevhodnnm nadnm pro zvldnut uiva obsaenho ve vzdlvacch programech zkladn koly ci s potebou pozvolnjho tempa vuky z dvodu pomalejho i nerovnomrnho vyzrvn NS ci odlinho sociokulturnho zzem, odlinho jazykovho prosted, cizinc ci bez specilnch poteb, kter krtkodob potebuj clenou podporu (del absence ve kole, problmy v rodin)
Pi svm pobytu ve kolnm prosted se pokuste realizovat rozhovor s uitelem, jak je jeho vnmn koln spnosti/nespnosti. Co si pod tmto pojmem pedstavuj samotn ci 2. stupn? Jak kola sleduje kolsky nespn ky? M kola vypracovn njak program prevence identifikace intervence u k se koln nespnost?
5.5.4.2 ci s nimi studijnmi pedpoklady Intelektov schopnosti jsou jist ve vztahu ke koln spnosti. ci s vy rovn rozumovch schopnost mohou dosahovat lepch vkon ne ci prmrn i podprmrn. Neplat to ale vdy, jsou ppady, kdy k pes vysok nadan ve kole vukov neprospv a naopak ci, kte v prmrnmi pedpoklady pro uen dosahuj ve kole vynikajcch vsledk. Do hry toti vstupuje cel ada dalch initel: zjem a motivace pro uen, osobnostn charakteristiky (ple, snaivost, vytrvalost, ale i konformismus), domc pprava a dopomoc rodi pi n aj. Obvyklou situac, kdy dt pracuje pod svmi schopnostmi, jsou specifick poruchy uen, pp. ADD/ADHD). V na zemi je bohat propracovna jak diagnostika, tak intervence a terapie tchto specifickch vukovch obt a budeme se jimi zabvat dle v textu. Dti, jejich inteligence le v psmu niho prmru, nemusej mt vraznj obte zejmna na 1. stupni. Matjek (1991) uvd tzv. riziko koln nespnosti u chlapc s IQ nim ne 90. Se stoupajcmi nroky koly tyto dti obvykle (ale ve vdy, viz ve) dosahuj slab prmrnch a podprmrnch kolnch vkon. Je-li tato vkonnost povaovna dosplmi za problmovou vzhledem k budoucmu zaazen dtte na stedn kolu (nebo i u tchto dt mohou rodie aspirovat na stedn kolu s maturitou), dostavuj se ve velk me k vyeten do poradny a daj pomoc, aby se prospch zlepil. V tomto ppad je ale namst sp spolen hledn monost pro dt, tak aby se hor vkonnost nestala zdrojem jeho negativnho sebepojet a nalezen uebnho oboru, kde by mohly vyniknout pednosti dtte. U dt podprmrnch (psmo subnormy, IQ ni ne 85) bvaj koln obte viditeln ji na prvnm stupni a mohou zahrnovat oblasti zkladnch kolnch dovednost. Nkter z tchto dt bvaj peazovny do zkladnch praktickch kol (zejmna dti pomal, labiln a zkostn), jin zvldnou poadavky zkladn koly, by s osobnm nasazenm, dopomoc rodie a uitele a ppadn redukc uiva. Dti s inteligenc v psmu mentlnho postien (IQ ni ne 70) pat mezi ky se specilnmi vzdlvacmi potebami (zdravotn postien) viz kapitola 5.5.4.4. Mohou dochzet jak do specilnch kol, tak kol zkladnch kol praktickch (dve zvltnch) nebo zkladnch kol, kde se jejich vzdlvn realizuje pevn formou skupinov integrace (tj. tdy pro dti s mentlnm postienm pi zkladn kole). Uitel by ml mt odbornou erudici pro psoben v speciln kole td, nebo pro vzdlvn jsou nutn speciln pedagogick postupy, je nutn redukce uiva dle vzdlvacho programu pro praktick koly aj. 5.5.4.3 ci se specifickmi poruchami uen Problematika specifickch poruch uen je v souasn dob jednm z nejvce sledovanch fenomn v oblasti koln nespnosti. M v na zemi dlouhodobou tradici, a to jak na poli praktickm (diagnostika intervence, vzdlvn, aj.), tak na poli vzkumnm. V tto kapitole nebudete prezentovat ucelenou teorii specifickch poruch uen. Je mon ji nastudovat z velkho mnostv informanch zdroj. Zastavme se pouze u nkterch otzek, kter se dotkaj koln praxe.
&
Prostudujte si nkter z tchto publikac: KIRBYOV, A. Neikovn dt. Dyspraxie a dal poruchy motoriky. Praha : Portl, 2000. ISBN 80-7178-424-9. KUCHARSK, A., CHALUPOV, E. (ed.). Specifick poruchy uen a chovn. Sbornk 2005. Praha : IPPP R, 2006. ISBN 80-8656-13-5. MATJEK, Z. Dyslexie - specifick poruchy ten. Jinoany : H + H, 1995. ISBN 80-85787-27-X. MATJEK, Z., VGNEROV, M. (ed.). Sociln aspekty dyslexie. Praha : UK Karolinum 2006. ISBN 80-246-1173-2. MERTIN, V. Individuln vzdlvac program. Praha : Portl, 1995. ISBN 80-7178-032-4. NOVK, J. Dyskalkulie: specifick poruchy potn. Litomyl : Augusta, 1997. ISBN 80-86048-03-09. POKORN, V. Teorie, diagnostika a nprava specifickch poruch uen. Praha : Portl, 1997. ISBN 80-7178-135-5. VGNEROV, M. koln poradensk psychologie pro pedagogy. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1074-4. ZELINKOV, O. Poruchy uen. Praha : Portl, 2003. ISBN 80-7178-800-7. ZELINKOV, O. Pedagogick diagnostika a individuln vzdlvac pln. Praha : Portl, 2001. ISBN 80-7178-544-X.
Pojem specifickch poruch uen Specifick poruchy uen pedstavuj souhrnnou kategorii vukovch obt, jejich vznik je vzn na vvojov deficity v psychickch funkcch, kter jsou pedpokladem pro rozvoj zkladnch kolnch dovednosti (ten, psan, potn). Nejsou zpsobeny opodnm vvojem rozumovch schopnost, smyslovm i tlesnm postienm a ani dsledkem emonch a socilnch vliv. Zpravidla bvaj dvny do souvislosti s genetickmi vlivy i vlivy ze strany prosted v pre-, peri- a asn postnatlnm vvoji. V souasn kolsk legislativ pat ci s diagnostikovanmi specifickmi poruchami uen azeni mezi ky se specilnmi vzdlvacmi potebami (viz kapitola 5.5.4.4). Kategorizace specifickch poruch uen:
Dyslexie specifick porucha ten Dysgrafie specifick porucha psan Dysortografie specifick porucha pravopisu Dyskalkulie specifick porucha potn Dal specifick poruchy uen: dyspraxie (vvojov neobratnost), dysmuzie (specifick porucha v oblasti hudebn), dyspinxie (specifick porucha v oblasti vtvarnho projevu)
Specifick poruchy uen se netkaj pouze eskho jazyka a matematiky. Specifick obte se promtaj i do jinch pedmt, ve kterch se ten, psan, potn uplatuje.
Vyhledvn k se specifickmi poruchami uen Vyhledvn k s rizikem specifickch poruch uen je pedpokladem vasn diagnostiky, intervence a terapie. m dve se poda podchytit ka se specifickmi poruchami uen, tm dve je mon zahjit npravu i realizovat specifick pstup k kovi. Pokud se tak stane, me se snit zvanost poruchy nebo pedchzet vzniku sekundrnch psychosocilnch problm (e se odstran specifick porucha uen zcela, nebv vdy pravidlem). U rizikovch dt by uitel mli vce sledovat (samozejm nejdve mus vdt, kter dti to jsou) jejich vzdlvac postup, nemli by uspchat vuku, mli by pouvat dostupn speciln pomcky a pstupy, kter se zamuj na rozvoj percepnch, motorickch a kognitivnch funkc nutnch pro rozvoj dovednost ten a psan (nap. cvien sluchov analzy a syntzy, cvien zrakovho rozliovn, uvolovacch grafomotorick cvien aj.), poskytovat del dobu na upevnn uiva a spolupracovat s rodinou. Sledovn postupu osvojovn ten a psan a vyhledvn k s rizikem SPU je dleit kol tdnho uitele, ale me na nm participovat i vchovn poradce. V nkterch ppadech dnes realizuj depiste tak koln psychologov/koln speciln pedagov, v menm rozsahu poradent pracovnci. Kter opaten by mohla zajistit, aby byl specifick problm vas podchycen? 1. Na prvnm mst zmnme pravideln informovn vech uitel o existenci specifickch poruch uen. Pestoe by se zdlo, e za tyicetiletou historii problematiky specifickch poruch uen a dobrou osvtu u ns, jsou ji vichni uitel informovni, setkvme se i dnes s rznmi projevy nepochopen i zkreslen problematiky. Me se stt, e uitel dovede nap. vyjmenovat jednotliv poruchy, ale v praxi si nespoj konkrtn problmy dtte s danou poruchou. Nkte uitele se domnvaj, e pinou selhvn dtte nen jeho specifickch problm, ale sp mal motivace pro koln prci, jeho patn rodinn prosted i jeho snen schopnosti aj. Uitel by ml umt diferencovat a vmat si tch specifickch projev dtte, kter by mohly poruchu uen naznaovat. Nen samozejm mon vechny problmy ve vuce dvat do souvislosti se specifickmi poruchami uen. Dnes setkvme i s obrcenm problmem, kdy se za specifick poruchy uen vydvaj jin obte k. Poradent pracovnci nkdy zavaj a tlak na pidlen tto diagnzy, a ze strany koly (= nrok na pidlen navenho finannho normativu na ka se zdravotnm postienm), tak ze strany rodi (SPU jsou
pznivj diagnzou, ne e je dt opodno i zanedbno, e nemlo pleitost si dan dovednosti osvojit) 2. Dle jsou to individuln pohovory s uiteli o problmech konkrtnho ka. Zjistli se zaostvn ve vuce ten, psan, matematiky, je teba zmnit pstup k kovi, doporuit douovn, zajistit spoluprci s rodii a pravidelnou domc ppravu. Petrvv-li vak problm jet dal dobu, i kdy byla uinna podprn pedagogick opaten (alternativn didaktick postupy, dodaten vysvtlen uiva, douovn, aj.) nejenom uitelem, ale i za spoluprce s rodii, je teba iniciovat pedagogicko-psychologick vyeten v poradn. Je zejm, e se pitom nejedn o okamit odesln ka do poradny pi prvnch nznacch pot. 3. Vyhledvn k se specifickmi poruchami uen me napomoci i spoluprce s rodii. V nkterch kolch bv bn, e ji v prvnch tdch se rodim dostv informac o existenci pot pi vuce eskho jazyka a matematiky, nap. od tdnho uitele v rmci tdnch schzek. Do tohoto procesu mohou bt zapojeni vchovn poradci, koln psychologov a speciln pedagogov, ev. i pracovnci poraden, kte si pipravuj pednku pro rodie k dan tematice. Nemlo by se pitom jednat o straen rodi, kte by mohli v oekvn nespchu sv dti stresovat a tak napomoci budovat nap. pseudodyslexie. Spe je teba upozornit na riziko vskytu specifickch poruch uen u uritch skupin dt.
Zven riziko SPU nachzme: u dt pod odkladech koln dochzky, kde byl dvodem pozdjho nstupu do koly nevyrovnan vvoj percepn motorickch a kognitivnch funkc a kde odklad koln dochzky nepinesl zsadn zmnu, i kdy byl specifickmi stimulacemi podporovn vvoj v oblasti percepce, motoricky a ei, dti s ji diagnostikovanm syndromem ADD/ADHD (dve lehkou mozkovou dysfunkc), pokud se souasn objevuj dysfunkce v oblasti percepce, motoriky a ei u dt z rodin s familirnm vskytem specifickch poruch uen (pokud poruchou uen trpl rodi, nebo je-li star sourozenec veden jako k s SPU, je sice vy pravdpodobnost ale ne stoprocentn jistota).
Diagnostika SPU Diagnostika specifickch poruch uen obvykle probh v prvnch roncch dochzky do Z - tedy v prbhu 2. a 3. tdy. Nkdy se stv, e je porucha uen diagnostikovna pozdji, dokonce a na druhm stupni, jak o tom bude pojednno dle. Garantem diagnostiky specifickch poruch uen jsou pedagogicko-psychologick poradny i speciln pedagogick centra. A to ve na kolch, kde funguje koln poradensk pracovit a pracuje zde koln psycholog/koln speciln pedagog. Maj vak v oblasti pe o ky s SPU jin koly ne diagnostiku (provd ji na kole nezvisl odbornk). Soust diagnostiky, kter se uskuteuje na zklad dobrovolnosti (rodie dtte i jeho zkonn zstupci s n musej souhlasit) je psychologick a speciln pedagogick vyeten a vyeten v oblasti pedagogickch dovednosti. Nesouhlas-li s nm, nen mon jim pi podezen na specifickou poruchu uen vyeten nadit nebo realizovat vyeten naerno, bez jejich vdom. Osvduje se nabdnout rzn pedagogick opaten (nap. zaazen do programu npravy na kole, tolerance obt ve ten, psan ..., odlin i mrnj zpsob hodnocen a klasifikace), kter usnadn kovi vzdlvn, paklie bude vyeten realizovno. Pro vyeten ka na odbornm pracoviti jsou dleit, krom jinho, daje ze koly. Proto bv soust vyeten i pedagogick diagnostika, kterou me provdt vchovn poradce, tdn uitel, uitel eskho jazyka i matematiky (a jinch pedmt). Obvykle se jedn o uit nestandardizovanho dotaznku, kter me vypracovat pro kolu pslun PPP/ SPC. Tento dotaznk je podkladem vyeten v poradn. Dotaznk bv zpravidla zamen na tyto oblasti: dvod vyeten a realizovan
pedagogick opaten, prbh dochzky do koly (odklad koln dochzky, opakovn ronku, douovn), koln prospch (s drazem na pedmty, kter souvisej s oblast selhvn), popis obt ka v eskm jazyce (ten, psan, pravopis, mluvnice), matematice (numerick potn, orientace v oboru do ..., logick sudek, slovn lohy, geometrie), vkon ka v dalch pedmtech, chovn ka v hodin, zjem ka o vyuovn, pracovn charakteristiky ka (pozornost, pracovitost, samostatnost, kolsn ve vkonech, dokonovn kol), osobnostn charakteristiky (osobnostn vlastnosti, e, lateralita), postaven ka a oblbenost v tdnm kolektivu, rodinn prosted ka, domnl piny problm ka, vyeten ka u jinch instituc.
Ji ped stanovenm diagnzy ka (tedy jeho vyetenm na odbornm pracoviti) by mla kola uplatovat podprn vukov program a individualizovan pstup k kovi, u kterho se projevily koln obte, k jejich pekonn. Zprva o realizaci a prbhu tohoto programu by mla bt soust kolnho dotaznku a zodpovd za nj uitel pslunho pedmtu.
Pedagogicko-psychologick vyeten k diagnostice SPU zahrnuje oblasti:

diagnostiku rozumovch schopnost ve verbln i neverbln sloce, postien struktury inteligence, diagnostiku percepn kognitivnch (sluchovho vnmn a pamti, zrakovho vnmn a pamti, ei a jazykovch schopnost, prostorov a asov orientace aj.) a motorickch funkc (jemn motoriky, grafomotoriky a vizuomotorick koordinace), didaktick zkouky (zkouka ten, psan a pravopisu, matematiky) a rozbor kolnch vsledk, diagnostiku osobnostnch zvltnost dtte (sebepojet, provn poruchy, obrann mechanismy aj.).
Zprva z vyeten, kter se nepedv kole automaticky, nbr se souhlasem rodi, by mla obnet tyto nleitosti:
popis vlastnho vyeten, zvr vyeten, kde je stanoven typ specifick poruchy uen, stupe jej zvanosti a prognza, navrhovan opaten vetn vkladu zvr vyeten pro poteby vzdlvn a postien specifickch vzdlvacch poteb ka (doporuen organizanch forem, metod a pomcek) platnost posudku pro statistick vkaznictv.
Zprva z vyeten by mla bt natolik konkretizovan, e by mla umonit kole vytvoit pro ka individuln vzdlvac program nebo realizovat rzn modifikace ve vzdlvn a odlin formy hodnocen. Intervence u k s SPU Jako intervenn opaten bv obvykle doporuovna:
integrace ka v zkladn kole, zaazen ka do speciln tdy i koly (v ppad velmi zvanch specifickch poruch uen), zaazen do nkterho z program pedagogick terapie realizovanch pmo ve kole, individuln i skupinov pedagogick i psychologick terapie v PPP/SPC, modifikace v pstupech k kovi ve vuce hodinch, alternativn didaktick postupy, alternativn pstupy pi hodnocen, postoupen problm k een k jinmu odbornku - logopedovi, psychiatrovi, neurologovi aj.,
Je teba zmnit, e se stle ve vt me na naich kolch uplatuje koln psycholog
nebo koln speciln pedagog. Jejich loha je odlin od lohy poradenskch pracovnk. Mli by psobit vce v oblasti prevence, intervence, pp. terapie ne v procesu diagnostiky SPU. Jejich intervence mohou mt podobu osobnch konzultac s uiteli, vchovnm poradcem, ast na pedagogick rad i kzesk komisi, konzultace s rodii, ky a na rozdl od poradenskch pracovnk mohou bt intenzivnj, astji opakovan aj. Modifikace v pstupech k km s SPU Kad uitel, kter m ve sv td ka se specifickmi poruchami uen, by se ml seznmit se vemi legislativnmi podklady k zajitn pe, hodnocen a klasifikaci a integrace k s SPU. kola m irok spektrum monost, jak upravit pstup k kovi, aby se dopad poruch uen na ka co nejvce snil, aby k podval co nejlep vkon v souhlase se svou poruchou i svmi schopnostmi. Jen tak se me pedchzet rozvoji zvanjch psychosocilnch problm. Ty vznikaj, je-li dt dlouhodob stresovno svou nespnost, je-li na problmy nevhodn upozorovno (spoluky, rodii, uiteli), zaije-li nepatin vidn svch obt (je hloup, je ln, nem zjem). Mohou dostat podobu zven citlivosti k nespchu, uzavenosti, sociln izolace, ale i agresivnch forem (snaha vyniknout alespo jinm zpsobem - nap. akovn, upozorovn na sebe, urky dt, ale i fyzick napaden aj.).
Jak by tedy ml uitel pistupovat k dtti s SPU? Je douc, aby se na tchto pstupech sjednotili vichni uitel, kte se kem s SPU pracuj, aby jeden uitel nepovolil nco, co druh uitel neuznv aj. Prostednkem dohody mezi uiteli se me stt vchovn poradce, ale i koln psycholog/speciln pedagog, pedmtov metodik aj.
Doporuovan pstupy u k s SPU:

u vech typ poruch volit ty pstupy, kter ka povzbud a kter mu umon podat lep vkon, rozpoznat vdomosti a dovednosti, kter nejsou zkresleny poruchou, nevystavovat zbyten ka tm innostem, ve kterch vme, e v nich sele, hodnotit jen to, co dt zvldlo v asovm limitu, nehodnotit to, co ji k nestihl vypracovat (ada dt trp pomalejm pracovnm tempem), poskytovat na koly dostatek asu, k by neml bt stresovn (pokud pov pocit asov tsn, nemus podat takov vkon jako ve stavu klidu a pohody), tolerovat ppadn projevy nepozornosti - pracovat s pozornost dtte, pedchzet nav (nap. astm stdnm innost, osvenm, psychorelaxanm cvienm, zenou imaginac), podle individulnch poteb dtte volit a mnit poadovan pstupy, pi hodnocen nepouvat srovnvn s ostatnmi spoluky bez SPU, ale vychzet z individuln normy - v em se dt zlepilo, co se nauilo, poskytovat kovi pomcky, kter mu mohou pomoci pekonvat pote zpsoben poruchou, uvat alternativnch forem hodnocen a klasifikace, vetn slovnho hodnocen.
Specifick pstupy k k s konkrtnmi poruchami Pi volb specifickch pstup vychzme z osobnosti ka, z typu specifick poruchy uen, jej zvanosti. Nelze tedy zobecnit zcela, co do tchto pstup zahrneme. Nsledujc vet pedstavuje jen nkter z nich.
k se specifickou poruchou v oblasti ten (s dyslexi) nenutme ho ke ten nahlas ped tdou, pro ten volme spe krat, jazykov jednodu texty, s dostaten velkmi psmeny, pokud se zde vyskytuj tk i neznm slova, nacvime jejich ten pedem,
tolerujeme zvenou navu pi ten a to, e dt nedoke sledovat text stejn hbit jako jeho spoluci,
dt se me ztrcet v textu, proto jej nekrme, e nev, kde tda te, umonme pouit pomcek, kter usnaduj ten (oknko, sponka, zloka), nepodporujeme srovnvn dyslektik v rychlosti ten, nezapomnme, e se porucha promt i do dalch pedmt (nap. v matematice ve slovnch lohch), proto kontrolujeme porozumn petenho textu aj. zajistme npravu ten (u prokolenho uitele, specilnho pedagoga, v poradn aj.) s vyuitm speciln pedagogickch metod npravy v oblasti zrakovho vnmn a onch pohyb, sluchovho vnmn (analzy a syntzy, diskriminace) a ei aj.
k se specifickou poruchou v oblasti psan (s dysgrafi) snme nroky na kvalitu psma, preferujeme kritrium itelnosti nikoli hlednosti, tolerujeme nepimen sklon psma,
nenutme dt pepisovat he napsan text, nebo tm zvyujeme jeho navu a nsledn i dal vkon v psan, nespchme na rychlost psan, dvme dtti dostatek asu na psan, redukujeme mnostv napsanho (je vhodnj, aby dt napsalo lpe 5 vt, ne patn 10 vt), vhodn jsou doplovac cvien, nenutme dt k dlouhm zpism, ume dt schematickmu i heslovitmu zpisu, dohlme na sprvn sezen u psan, sklon seitu, zajistme vhodn psan nin (nap. pero Torndo), pomcky pro sprvn chop tuky (nsadka, trojhrnek) a seity s pomocnmi linkami i podloky s vyznaenm sklonem, umonme potaov zpis (zejmna u starch ronk a pro domc prci), zznam na diktafon (k me zapsat vklad uitele a doma - v klidu, bez stresu, e nestihne text zapsat) nebo psan hlkovm psmen, pokud to kovi vyhovuje, hor rukopis nehodnotme snenou znmkou nap. v naukovch pedmtech, zajistme rozvoj jemn motoriky, vizuomotorick koordinace a grafomotoriky u specialisty (v poradn, vykolenho pedagoga aj.).
k se specifickou poruchou v oblasti pravopisu (s dysortografi) diktty ke klasifikaci nahrazujeme doplovacmi cvienmi, odliujeme chyby specifick (plynouc z poruchy) od nespecifickch (bn pravopisn chyby), do znmky potme jen ty nespecifick, kontrolujeme stn znalost pravopisnch pravidel, dme k dispozici tabulku s barevn vyznaenmi gramatickmi jevy, nehodnotme snenou znmkou chybovost v psemnm projevu zamenm na obsah (nap. v djepise, vlastivd aj.), doporume npravu pravopisu u specialisty s vyuitm speciln pedagogickch pstup (rozvoj sluchovho vnmn, analzy, syntzy, diferenciace, jazykovho citu, rytmick reprodukce, ei). k se specifickou poruchou v oblasti matematiky (s dyskalkuli) zabvme se analzou, kde vznikla chyba, nehodnotme jen vsledek, vmme si celho postupu,
nestresujeme dt ptiminutovkami - zcela nevhodn je diktt pklad uitelem, kdy dti zapisuj pouze vsledky, je lep pipravit si pro dt pedem pklady, aby je mlo stle ve svm zornm poli (ad dt m oslabenou krtkodobou sluchovou pam i trp problmy v koncentraci pozornosti, proto selhvaj v ptiminutovkch), umonme uit kompenzanch pomcek (poitadlo, tabulky na provdn operac, kalkulaka), dopomhme se zpisem lohy, kontrolujeme algoritmus (postup) een lohy, tolerujeme poruchu i v jinch pedmtech (ve fyzice, chemii), zde preferujeme znalosti ped dovednost sprvn provdt vpoty, zajistme npravu u specialisty - rozvoj pedselnch pestav, selnch pedstav, orientace na seln ad, operanch dovednost, matematickho sudku aj.
Sledujte pi sv praxi uitele dan koly, kter modifikace v pstupech k km s SPU vyuvaj. Jak je zkuenost i postoj uitel ke vzdlvn k s SPU?
Specifick poruchy uen ve starm kolnm vku a adolescenci Ped nstupem k s SPU na 2. stupe Z se obvykle doporuuje kontroln pedagogicko-psychologick vyeten, kter by upesnilo aktuln stav v oblasti funkcch spojench se tenm a psanm, stejn jako vkonnost v pedagogickch dovednostech, ovlivnnch specifickou poruchou uen. Je to nutn nejenom pro dal prbh pedagogick terapie, ale i pro doporuen postupy v hodinch, mon specifick pstupy k kovi. Se zvry z vyeten by se mli seznmit vichni vyuujc ka. V nkterch ppadech se objevuj specifick pote a pi pechodu na 2. stupe. Kdy se tak stane, me dojt ze strany uitel 2. stupn k nepesnmu vnmn tohoto jevu s nslednm obvinnm kolegy, e problmy dtte pehldnul a zanedbal svoji lohu pi vyhledvn dt s SPU. Chyba obvykle nebv na stran uitele (i kdy se skuten mohou problmy dtte podcenit), ale jedn se o pirozen jev u poruch lehho charakteru, u dt s dobrm intelektovm potencilem, kter se pi tempu vuky na prvnm stupni nauily problm kompenzovat. Vyuvaly pitom nejrznjch uebnch strategi, rodie jim intenzivn pomhali pi domc pprav, svj podl mohlo mt i aktivnm vystupovn ka v hodinch. Pi zmn pstupu uitel na 2. stupni, pi jejich stdn a zejmna zvenm mnostv ltky ji dosavadn strategie nepomhaj a problm je zejm. Nen dleit hledat pinu, pro k tomu dolo. Podstatn je i v tchto ppadech iniciovat vyeten v poradenskm zazen a podle typu a zvanosti poruchy realizovat rzn pedagogick opaten. V prbhu dochzky na 2. stupe je v zvanjch ppadech specifickch poruch uen nutn sledovat dal postup pravy pot. Nronou situac je vbr stedn koly, proto by se u k s SPU mla provst dal kontrola v 8., event. 9. td, kter by mla bt vztaena k volb vzdlvac drhy (Kucharsk, 2002). Intervence na 2. stupni Z Intervence na 2. stupni mohou mt podobn charakter jako v pedchozm obdob (integrace, specializovan tda aj.). U nkterch k dolo alespo k sten prav pot ve smyslu kompenzace, u jinch dokonce k minimalizaci poruchy. Proto je poet dt integrovanch daleko men. Na druhm stupni by mlo bt ve vt me umoovno vyuvn nronjch pomcek pro kompenzaci pot, vetn informanch technologi (pota, textov editory, vukov CD-ROMy). Velmi dleitou otzkou je vytven uebnch styl k a metakognitivnch strategi. Jen tehdy, nau-li se k znt sv zvltnosti a specifick poteby pi vlastnm uen, me bt spn pi nronm studiu na stedn kole. Intervence na stedn kole K intervennm opatenm pat realizace odlinch forem pijmacho zen na stedn kolu u k s SPU (dle platnch pokyn MMT). Nejedn se pitom pouze o toto. Od vydn novho metodickho pokynu v r. 2002 je mon t integrace student na stednch kolch, se vemi nleitostmi, kter se vyaduj u k zkladnch kol (diagnostika na odbornm pracoviti, vypracovn individulnho vzdlvacho programu, pedagogick terapie na odbornm pracoviti). V prbhu vzdlvn m k nrok na stejn typy modifikac pi vzdlvn (krom hodnocen slovnho na zvrenm vysvden), vetn maturitnch zkouek. V souasn dob ada stednch kol se studenty s SPU pot. V souvislosti se sttnmi maturita je vypracovvna metodika Maturita bez barir (CERMAT, Centrum reformy maturit), ve kter se pipravuje uzpsoben spolen sti maturitn zkouky pro studenty se specilnmi vzdlvacmi potebami. Studenti s SPU budou jednou ze skupin, kter budou umonny urit formy modifikac (nap. prodlouen asu, monost pst psemn test na potai, pizpsoben vnj podoby testu potebm studentm vt psmo, grafick
odlien podstatnch st textu aj.).
Pokuste se pi sv nvtv koly zmapovat systm pe o ky s SPU na dan kole (na 1. stupni, na 2. stupni). Jsou na tto kole ci s SPU integrovni? Kdo zajiuje evidenci k s SPU? Jak se kola podl na diagnostice k s SPU? Seznamte se s pouvanm dotaznkem, kter se zasln do PPP. Jak alternativn programy pro ky s SPU kola nabz? Jak spolupracuje s rodii pi nprav SPU?
Otzky ke studiu
1. Seznamte se s tmatickou zprvou esk koln inspekce k zaazovn k s SPU do reimu specilnho vzdlvn (in Kucharsk, A., Chalupov, E. Specifick poruchy uen a chovn 2005. Praha: IPPP R, 2005, s. 165-172. ISBN 80-8656-13.5). V konfrontaci s touto zprvou zhodnote situaci na dan kole, ve kter praktikujete. 2. Najdte si na webovch strnkch neziskov organizace, kter nabzej sluby pro rodie uitele k s SPU. Jak by s tmito organizacemi mohla spolupracovat dan kola? (nap. www.dyscentrum.org., www.czechdyslexia.cz) 3. Jak se konkrtn mohou projevovat specifick obte v pedmtu, kter jsi si zvolil/a jako svou aprobaci? Pemlejte o monch pstupech k km s SPU v tomto pedmtu.
5.5.4.4 ci se specilnmi vzdlvacmi potebami V 90. letech se zapoalo s integrac k do bnch kol s vnjmi problmy k se smyslovm, eovm, tlesnm postienm. Postupn se vymezovala pravidla vzdlvn takto handicapovanch k a rozioval okruh problmovch k, co i reflektuje souasn kolsk legislativa. kolsk zkon z r. 2005 v 16 vymezuje 3 ppady, ve kterch se me jednat o ka se specilnmi vzdlvacmi potebami (dle jen SVP):
a) zdravotn postien (mentln, tlesn, zrakov, sluchov, vady ei, soubn postien vce vadami, autismus, vvojov poruchy uen nebo chovn); b) zdravotn znevhodnn (zdravotn oslaben, dlouhodob nemoc nebo leh zdravotn poruchy vedouc k poruchm uen a chovn, kter vyaduj zohlednn pi vzdlvn); c) sociln znevhodnn (rodinn prosted s nzkm sociln kulturnm postavenm, ohroen sociln patologickmi jevy, nazen stavn vchova nebo uloen ochrann vchova, postaven azylanta a astnka zen o udlen azylu).
Vzdlvn k se SVP upravuje Vyhlka . 73/2005 Sb. Nebudeme se zabvat vemi vzdlvacmi konsekvencemi, zmnme jen ty nejdleitj. Speciln vzdlvac poteby k zjiuje odborn poradensk zazen (PPP, SPC). Po proveden psychologick a speciln pedagogick diagnostice (nutn je souhlas rodi i zkonnch zstupc) dv rodim psemnou zprvu, kter me bt uplatnna ve kole pro poskytovn podprnch opaten pi vzdlvn. Mus bt formulovna jasn a pitom komplexn, aby j mohlo bt vyuito pi zpracovn individulnho vzdlvacho plnu, kter je zkladn podmnkou integrace zdravotn postiench k (u zdravotn znevhodnnch k a k se socilnm znevhodnnm me bt vypracovn tak, i kdy kola na tyto ky nedostv tzv. integran pplatek). Poradensk zazen tak poskytuje navazujc konzultace rodim a uitelm. Informuje je o dsledcch pro vzdlvn k se zdravotnm postienm zdravotnm znevhodnnm socilnm znevhodnnm i o monostech jejich minimalizace i pekonvn. Poskytuje dal odbornou pomoc (intervence, terapie), ppadn i pomoc metodickou. Sleduje prbh vzdlvn k se SVP, vyjaduje se k monmu pestupu na jinou kolu i individulnmu vzdlvn, doporuuje ast asistenta pedagoga. Vzdlvn zdravotn postiench k me bt realizovno formou individuln nebo skupinov integrace. Soust vzdlvacho programu je vyten vzdlvacho postupu u ka s postienm, specifikace v pstupech k nmu. K nim pat jednak rozsah uiva, ppadn jeho redukce, postien vhodnch metod vuky, rozvoj specilnch dovednost podle toho kterho postien (nap. Brailova psma u zrakov postiench, alternativnch
forem komunikace i rozvoj znakovho jazyka u dt se sluchovm postienm aj.), vhodnch metody hodnocen, kter by mly umonit na jedn stran sledovat vzdlvac postup, na druh stran pihlet k postien. Samozejm je nutn pravideln sledovn a kontrola, s ppadnou zmnou ve kolnm zaazen ka. Krom toho je vak nutn sledovat t zapojen dt do kolektivu. Spoluk se me podlet na dalm rozvoji postienho ka (pomoc pi vuce, douovn), ale hlavn je teba podporovat rozvoj socilnch vztah, nebo pro inn uen potebuj dti t prosted, kter je akceptuje. Individuln vzdlvac pln m podle 6 vyhl. . 73/2005 obsahovat:
a) daje o obsahu, rozsahu, prbhu a zpsobu poskytovn individuln speciln pedagogick nebo psychologick pe b) daje o cli vzdlvn ka, asov a obsahov rozvren uiva, vetn ppadnho prodlouen dlky stednho nebo vyho odbornho vzdlvn, volbu pedagogickch postup, zpsob zadvn a plnn kol, zpsob hodnocen, pravu konn zvrench zkouek, maturitnch zkouek nebo absolutoria c) vyjden poteby dalho pedagogickho pracovnka nebo dal osoby podlejc se na prci se kem a jej rozsah, ppadn dal prava organizace vzdlvn d) seznam kompenzanch, rehabilitanch a uebnch pomcek, specilnch uebnic a didaktickch materil nezbytnch pro vuku ka nebo pro konn pslunch zkouek, e) jmenovit uren pedagogickho pracovnka kolskho poradenskho zazen, se kterm bude kola spolupracovat pi zajiovn specilnch vzdlvacch poteb ka f) nvrh ppadnho snen potu k ve td bn koly, kde se k vzdlv
Zjistte (nap. ze kolnho vzdlvacho programu, rozhovorem s kompetentnm pracovnkem koly), jakou m dan kola koncepci pi vzdlvn k se SVP. Zamte se tak na to, jak podprn opaten pro tyto ky kola realizuje, se ktermi poradenskmi pracoviti i pracoviti mimo kolstv (zdravotnictv, neziskov sektor) spolupracuje a zda a jak se do podpory vzdlvn k se SVP zapojuj pracovnci koly kolnho poradenskho pracovit (tdn uitel vchovn poradce koln speciln pedagog, koln psycholog).
Seznamte se s konkrtnm individulnm vzdlvacm plnem, jist bude na kole pro nkter ky vypracovn. Je to dokument, se kterm kola pracuje nebo je to jen formln vypracovan materil pro poskytnut navenho finannho pspvku na ka se SVP?
Mezi ky se SVP pat tak ci nadan. Je jim vnovna samostatn kapitola 5.6. &
Prostudujte si pslunou legislativu, kter upravuje vzdlvn k se SVP: Vyhlka . 72/2005 Sb., o poskytovn poradenskch slueb ve kolch a kolskch poradenskch zazench. Vyhlka . 73/2005 Sb., o vzdlvn dt, k a student se specilnmi vzdlvacmi potebami a dt, k a student mimodn nadanch. Zkon . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn.
5.5.4.5 Specifick poruchy chovn ADD/ADHD Zkladn pojmy Specifick poruchy chovn pat mezi vvojov obte, kter znesnaduj vzdlvn. ci s tmito obtemi pat do skupiny zdravotn postiench k a me jim bt doporueno vzdlvn v reimu k se specilnmi vzdlvacmi potebami. V prbhu vvoje poznn dolo k posunm v terminologii pro oznaen tchto problm v chovn (lehk dtsk encefalopatie lehk mozkov dysfunkce). V souasn dob se pouv terminologie akcentujc behaviorln projevy s pslunmi diagnostickmi kritrii ve shod s klasifikanmi systmy Mezinrodn klasifikace nemoc, 10 revize neboli MKN-10 a Klasifikan systm Americk psychiatrick asociace DSM-IV. V obou se sleduj ti zkladn symptomy nepimen rove pozornosti, nadmrn aktivita (hyperaktivita) a impulzivita. Ve koln praxi se u ns obvykle pouv termnu specifick poruchy chovn, kter naznauje, e problm nesouvis s vchovnm vedenm, jako je tomu
v ppad poruch chovn, nbr e je zde souvislost s vvojovmi odchylkami ve funkcch CNS. Podobn jako v ppad specifickch poruch uen je vskyt vy u chlapc. Podstatou specifickch poruch chovn je naruen dlch funkc odpovdnch za zen, regulaci a integraci chovn:
Syndrom ADD syndrom poruchy pozornosti Syndrom ADHD syndrom poruchy pozornosti spojen s hyperaktivitou Dal pouvan termny: syndrom ADD/ADHD, hyperkinetick syndrom aj.
&
Prostudujte si nkterou publikaci z nsledujcch titul: MUNDEN, A. Poruchy pozornosti a hyperaktivita : ADHD, ADD. Praha : Portl, 2002. ISBN 80-7178-625-X. RIEFOV, S. Nesoustedn a neklidn dt ve kole. Praha : Portl, 1999. ISBN 80-7178-287-4. TRAIN, A. Specifick poruchy chovn u dt. Jak jednat s velmi neklidnmi dtmi. Praha : Portl, 1997. ISBN 80-7178-131-2.
Diagnostick kritria specifickch poruch chovn:

Porucha pozornosti est nebo vce z nsledujcch symptom nepozornosti petrvv nejmn est msc na rovni, kter neodpovd danmu vvojovmu stupni: Dt nevnuje pozornost detailm, pi koln prci a dalch kolech se z nepozornosti dopout mnoha chyb. M pote udret pozornost pi plnn kolu nebo pi he. Nedoke sledovat tok ei, zd se e neposlouch, kdy se na n mluv. Nepostupuje podle pokyn, nepln zadan koly Dl mu pote organizovat si koly a innosti. Obtn pln koly, kter vyaduj trval sil (koln koly nebo domc prce), vyhb se jim nebo je odkld. asti ztrc vci i koln pomcky (hraky, zadn kol, tuky, knihy . Nech se snadno vyruit vnjmi podnty z innosti. Je npadn zapomntliv v dennch innostech. Hyperaktivita/ impulzivita est nebo vce z nsledujcch symptom hyperaktivity/impulzivity petrvv nejmn est msc na rovni, kter neodpovd danmu vvojovmu stupni: Hyperaktivita: Dt nevydr v klidu, pohrv si s rukama nebo nohama, nebo se vrt na idli. Ve kole nebo v jinch situacch, kdy se m sedt, vstv ze idle. Bezcln pobh nebo si hraje v situacch, kdy je to nevhodn. M pote si hrt nebo trvit voln as v klidu. Je neustle v pohybu. Nadmrn mluv. Impulzivita: asto odpov na otzku dv, ne byla dokonena. asto nedovede pokat, a na n pijde ada.
Peruuje ostatn a ske jim do hovoru.
Projevy specifickch obt v chovn ada publikac popisuje vvoj projev dt se specifickmi poruchami chovn, a to od nejasnjch vvojovch etap. Zde dominuj problmy v biorytmech, zven drdivost, zven aktivita a pohyblivost, obte pi soustedn se na hru a na dal denn innosti. Me bt tak npadn nerovnomrn vvoj nkterch funkc (hrub a jemn motorika, grafomotorika, percepce, pozornost, pam) a zven efektivita a emocionalita, co pin problmy pi vstupu dtte do pedkolnho zazen. Souasn je nutn zmnit i velkou variabilitu v projevech u konkrtnho dtte i to, e ji v pedkolnm vku mohou bt
syndromy ADD/ADHD diagnostikovny odbornm pracovitm. Na druh stran je teba zmnit i bagatelizaci obt, se kterou se nkdy setkvme projevy hyperaktivity, impulzitivity i obtn koncentrace pozornosti je dvna do souvislosti s vkem (je jet mal/, vyroste z toho) Pro vstup do koly bv v nkterch ppadech doporuovn odklad koln dochzky, souasn se stimulac vvoje v nerovnomrn rozvinutch slokch, aby byl zajitn co nejlep start do koly. I tak je vak bn, e je dt od potku npadn obtnj adaptac na koln prci, m problm pizpsobit se kolnmu prosted, je neposedn, neklidn, pli aktivn. Je impulzivn, pekotn, nerozliuje vhodnost svch koment. Problmy v koncentraci pozornosti zpsobuj, e dt nepodv koln vkony na rovni svch spoluk, pestoe m pimen pedpoklady pro uen, pidruit se mohou i specifick poruchy uen. Uitel si stuj, e mu stle nco chyb, e nem v podku sv pomcky, zapomn koly aj. Dospl (uitel, ale i rodie) ve snaze zvit motivaci k sebekontrole asto podvaj dtti negativn informace v em nedostauje, co by mlo zlepit, vyvj na dt tlak na zmnu. Tak mohou hodnotit dt jako nevychovan, nemotivovan pro kolu, nkdy maj dokonce pocit, e dt provokuje a dl urit vci schvln. Dt to me vnmat jako kritiku a vlastnmi silami se jen obtn vypodv se svmi problmy v souladu s oekvnmi koly a rodiny. K primrnm problmm se mohou pidrovat problmy ve vrstevnickch vztazch. Zejmna na 1. stupni me bt toto dt ostatnm spolukm nesrozumiteln, problmov, vyruujc, obtujc. Nedovede spolupracovat ve skupin, obtn se podizuje pravidlm, me se stt neoblbenm i zdrojem konflikt mezi spoluky, pp. nen schopno v konfliktnch situacch adekvtn reagovat. Obdobn problmy m zpravidla dt i v domcm prosted. Navc rodie reaguj na stnosti ze koly, sna se, aby se problmy dt vyeily, mohou se ctit peteni starostmi o dt. Pociuj, e problmy jsou dlouhodob, e se nemn a pokud ano, tak spe k hormu. Sna se, aby dt splnilo vechny poadavky ze koly, mohou velmi dsledn sledovat vzdlvac postup a snait se korigovat koln vpadky, jsou na dt psn v domnn, e toto opaten pinese sv ovoce. Svou dlouhodobost problmu se ale zpravidla po urit dob dostavuje vyerpn. Na n pak navazuje rezignace, e se me nco zmnit. I v rodinn prosted, zejmna ve srovnvn s mn problmovm sourozencem, se dt s ADD/ADHD me ctit nepochopeno, zatraceno, me se vnmat jako ern ovce rodiny. Vechny tyto okolnosti mohou vst ke sniovn sebehodnocen dtte a naruen budovn pimenho sebepojet, co ve svm dsledku pin prohlubovn obt i rozvoj dalch psychosocilnch problm. U nkterch dt se problmy v prbhu vvoje zmruj, u jinch se mohou prohlubovat a zpsobovat zvanj problmy v adaptaci a pinet i jin problmy. Uvd se, e dti s pevahou nepozornosti maj lep vyhldky na zvldnut poruchy ne dti s hyperaktivitou v kombinaci s impulzivitou. Diagnostika a intervence u k se specifickmi poruchami chovn Pro monou minimalizaci obt i jako prevence rozvoje navazujcch psychosocilnch problm je nutn znt podstatu vchovnch problm dtte i mon zpsoby prce se kem se SPCH. Podobn jako v ppadech specifickch poruch uen, je douc, aby uitel sledoval mon projevy hyperaktivity/impulzivity a poruch pozornosti a dal rodim podnt k vyeten na odbornm pracoviti, je-li jejich postoj ve smyslu zlobivho dtte, temperamentnho dtte aj. Odborn vyeten sestv v nkterch ppadech i z vyeten lkaskho (neurologick), to vak zpravidla navazuje na vyeten psychologick. Krom zkladnch diagnostickch postup, podobnch jako v jinch ppadech (vyeten celkov rovn rozumovch schopnost i jejich struktury, sledovn prbhu vyeten spoluprce, aktivita,
pozornost, diagnostika osobnostch vlastnost a emonch obt) jsou zkladem diagnostick kly, mapujc vskyt problmovho chovn v ase (viz diagnostick kritria SPCH). Podle vku dtte je realizovn rozhovor, kter sleduje postoje dtte k problmm v chovn a dv i nhled na osobnostn vlastnosti dtte. Pro diagnostiku jsou nutn tak informace ze koly, kter pokrvaj oblasti spnosti, projev v chovn, vztahu k uiteli i pracovnch charakteristik a vztah s vrstevnky. Odborn vyeten by mlo pinst rozbor ppadu i nvrh opaten. Je dleit u samotn fakt diagnzy, vychovatelm jak rodim, tak uitelm se dostv informace, e problmy dtte nejsou dny jeho vlastnostmi, nevychovanost nebo e se tak dt chov schvln, ale e se jedn o vvojov problm, nezvisl na vli dtte. Je to prvn krok, kter me nastartovat zmnu v postojch i nastaven spoluprce mezi rodinou a kolou pi prav problm dtte a sjednocen se na vchovnch postupech. Doporuovan pstupy k dtem se specifickmi poruchami chovn:
Zsady pro uzpsoben okol Harmonick prosted koly tdy, kter nevzbuzuje pli velkou pozornost k nkterm podntm (nap. pedimenzovan obrazy ve td pitahujc pozornost). V zornm poli pomcky, se ktermi m dt bezprostedn pracovat. Nedvat dtti vechny materily k plnn najednou, nbr postupn, tak aby mlo vdy jeden podntov kol. Zsady pro pmou prci s dttem Pozitivn hodnocen dtte, ocenn snahy, ocen sprvnho vkonu (nepedpokldme, e je to samozejmost). Dt dostatek asu na een, nevytvet situace, ve kterch se m dt rychle rozhodnout, dt as na pemlen. Pimen dlka kolu spe vce kol, prezentovanch postupn (ne najednou) a mn asov nron koly. Dt dodatenou instrukci ne vdy je dt schopno sledovat ve, v psemnch instrukcch je mon podstatn informace oznait tunm psmem. Pravideln reim, systematick prce, obvykl postup, osvden pravidla. Znalost prbhu hodiny, pravidelnost. Moderovat vztahy ve td, pstovat porozumn ke specifickm potebm pizpsoben okol i zpsobu prce, kter sniuje obte. Zjem o dt i o jeho proitky.
Vmejte si pi sv praxi ve kole projev ADD/ADHD i toho, jak na n uitel reaguje a zda upravuje svj pstup k kovi/yni se specifickmi poruchami chovn. Jak jsou rizika a skal vzdlvn k s ADD/ADHD z pohledu uitele? Kter modifikace povauje za stejn?
5.5.4.6 Problmy ve vrstevnickch vztazch ikana Soust studia vvojov psychologie je i seznmen se vvoje vrstevnickch vztah. V textu ji byly zmiovny nkter mn zvan problmy ve vrstevnickch vztazch, majc vliv na koln vzdlvn. V tto kapitole se soustedme na problmy ve vrstevnick skupin td, kter maj vt zvanost, a to je problm ikany. Pojem a podoby ikany ikana je oznaen pro nsiln projevy v chovn, kter jsou opakovan, plnovan, s clem uspokojit si potebu vlastn nadazenosti a ponit druhho. Projevy ikany jsou rzn, v zvislosti na vku, charakteristikch jedinc a zpravidla je rozliovna:
Fyzick podoba ikany (fyzick nsil, toky, bit, rzn tlesn tresty aj.). Psychick podoba ikany (pomluvy, zesmovn, sniovn pozice ve skupin, vyhroovn, nadvky, vynucovn sluh, nucen k obnaovn, kyberikana nahrvn a posln zznamu jedince v poniujc situaci formou MMS, pes internet, aj.).
ikana s dopadem na majetek obti (odcizovn vc obti, pp. jejich nien, vydrn odevzdvn penz aj.).
ikana m toho (pp. ty, protoe me ikanovat i skupina), kdo je strjcem nsilnho chovn a toho, kdo je obt. Zan se objevovat od stednho kolnho vku a v literatue, ale i vzkumy, kter byly realizovny, je potvrzeno, e se frekvence jevu zvyuje s vkem. Jak bylo od 90. let upozorovno, ikana je astm jevem ve kolch, a to jak v rmci jedn tdy, tak v rmci koly jako takov (tj. star ci ikanuj ky z nich td). Souasn je ale teba upozornit, e ne kad konflikt mezi ky je ikana, zkladnm rozliujcmi kritrii je opakovanost projev a nadazen pozice ikanujcho. Pokud vak mme na ikanu podezen, nemli bychom problm bagatelizovat a oekvat, e se ve spontnn uprav, e ci dostanou rozum nebo dokonce jej pehlet i tolerovat. V potku rozvoje ikany nemus bt nsil zejm. Rozvoj je nenpadn, nap. prostednictvm rznch drobnch udlost (strkn, nadvn, schovvn vc...), ppadn odmtnm, pehlenm, zesmovnm a pomlouvnm. Pozdji se nsiln jednn vi obtem stupuje a zdokonaluje. Navazuje fyzick nsil (bit, krdee a pokozovn vc) i zvanj forma psychick ikany (terorizovn, slouen aj.). ast na ikan me bt vedena snahou stt se soust skupiny, zskat ve skupin lep postaven, pomstt se, ovldat druhou osobu, pp. nebt tm, kdo bude ikanovn nebo je prost projevem agrese. U chlapc je typitj fyzick forma, u dvek forma verbln.
? Prostudujte si vnitn dynamiku a vvoj ikany od zroden podoby, tzv. ostrakismu, k nejvymu
ptmu stdiu, tzv. totalit. In KOL, M. Skryt svt ikanovn ve kolch : piny, diagnostika a praktick pomoc. Praha : Portl, Praha 2000 ISBN 80-7178-409-5.
ikanovanm se stv zpravidla jedinec, kter je slab vi ikanujcmu (-cm), nen schopen obrany. Me to bt jedinec, kter se nm li od skupiny, nem ve skupin pimen sociln status, je nm znevhodnn. Velmi asto to jsou dti fyzicky slab, neobratn, nejist, zkostn, s nzkmi socilnmi dovednostmi, odlinho zevnjku i konstituce a mohou to bt jak dvky, tak chlapci. Agresorem je zpravidla jedinec fyzicky zdatn, vysplej, psychicky odolnj, nemus bt ve skupin oblben, naopak me sp vzbuzovat strach. Bv sociln zdatn, dovede odhadnout slab msta druhch, um s lidmi manipulovat, poniovnm druhch si dodv pocit nadazenosti, nebo nebv pli sebevdom. Nsledky ikanovn a een problmu Nsledky ikanovn souvis se zvanost tohoto chovn. Pro ikanovan je to utrpen, kter me pinet psychick problmy, ale tak ohrouje zdrav jednotlivce, je to trauma, kter si nkte jedinci mohou nst po cel ivot. ci, kte si prochz touto zkuenost, mohou bt npadn zmnou obvyklch projev, stvaj se staenmi do sebe, depresivnmi, apatickmi, dochz ke zhoren prospchu, vznik strachu ze koly, odmtn chozen do koly, pp. i pokusy eit tuto situaci sebevradou. Uitel si tak me vimnout toho, e jindy neproblmov k pestv nosit pomcky, m ponien koln vci, aj. Zsadn otzkou pro dopad na jednotlivce je, po jako dlouhou dobu byl takto poniovn a jak byla intenzita a podoba ikanovn, ale tak to, zda bylo ikanovn odhaleno, potrestno a zda se mu dostalo pomoci pro pekonn nsledk ikany. Pro uitele plat zkladn pravidlo, e nejlep lba je prevence. Zjem uitel o dn ve td me snit pleitost k ikan a me oslabit pozici neformlnch a agresivnch vdc. Velmi dleit je sledovat projevy chovn ve td, zvlt o pestvkch, neignorovat signly, kter mohou naznaovat, e se ve td rozvj ikana. Pvodce ikany m bt potrestn, naopak pehlen ikany v zatcch jejho vvoje ji me stupovat. Pokud si uitel nen jist s posuzovnm zvanosti nevhodnch projev ve td, ml by se alespo konzultan formou obrtit na kolegy, kte by mli bt v tto oblasti poueni na kolnho metodika prevence, vchovnho poradce, kolnho psychologa. Ti mu tak pomohou se zorganizovnm een problmu ve td, v souhlase s formou i zvanost
ikanovn a doporu i odbornka pro navazujc intervence.
Seznamte se na kole, kde praktikujete s programem prevence ikany, m-li ho kola vypracovn. Zeptejte se kolnho metodika prevence kolnho psychologa, zda byl v posledn dob na kole een ppady ikany, jak byl prbh a vsledek.
&
Informace o ikanovn naleznete v tchto publikacch: KOL, M. Skryt svt ikanovn ve kolch: piny, diagnostika a praktick pomoc. Praha : Portl, Praha 2000 ISBN 80-7178-409-5. KOL, M. Bolest ikanovn. Cesta k zastaven epidemie ikanovn ve kolch. Praha : Portl, 2005. ISBN 80-7367-014-3. KOL, M. Soudce Lynch na eskch kolch ? Vyetovn a lba specifickch typ ikan. in Sbornk Prevence ikanovn ve kolch. Praha : IPPP R, Praha 1998. PARRY, J., CARINGTON, G. elme ikanovn - sbornk metod. Metodick materil. Praha : IPPP R, 1995. AN, P. Agresivita a ikana mezi dtmi. Praha : Portl, 1995. ISBN 80-7178-049-9.
Seznamte se s metodickm pokynem k een ikany i projektem MMT koln program proti ikanovn, kter si kladl za cl ovit preventivn program proti ikanovn. Informace najdete i na dalch webovch strnkch. Metodick pokyn j.: 28 275/2000-22 ministra kolstv, mldee a tlovchovy k prevenci a een ikanovn mezi ky kol a kolskch zazen na: http://www.atre.cz/normy/page0253.htm Projekt MMT: http://aplikace.msmt.cz/HTM/KTSkolniprogramprotisikanovani.htm http://www.sikana.org/
5.5.4.7 Problmov chovn, poruchy chovn Pojem poruch chovn a jejich klasifikace V kapitole 5.5.4.5 jsme se zabvali poruchami chovn, kter bvaj nazvny specifickmi, souvisejc s hyperaktivitou, impulzivitou a poruchami pozornosti, navazujc na problmy v dozrvn CNS. Uitel se tak ale setkvaj s jinmi vchovnmi problmy, kter jsou azeny mezi tzv. nespecifick poruchy chovn. Maj odlin pozad vzniku, projevy a zpravidla i zvanost. Zkladn charakteristikou je problm v respektovn socilnch norem a prv druhch souasn se zvanmi obtemi v socilnch vztazch a fungovn v sociln skupin. Pitom je jedinec schopen pochopit vznam hodnot a norem, nedovede se jimi ale dit. Chyb proitek viny za nepimen chovn, vctn se do situace druhho i nhled na nevhodnost vlastnho jednn. Nepimen chovn psob ostatnm pote, a to jak ve kole a vrstevnick skupin, tak v rodin. Hlavnm projevem je dissociln, vzdorovit a agresivn jednn. Za poruchami chovn me stt cel ada vliv, kter vak zpravidla nepsob izolovan, nbr se vzjemn posiluj ,na rovni dispozic (zejm. ve vztahu k disharmonickmu vvoji osobnosti) a na rovni socilnch faktor (nevhodn rodinn prosted a negativn vchovn psoben, negativn psoben vrstevnk, vliv dalch socilnch skupin). Nkter projevy agresivity i vzdorovitosti mohou mt pechodn i vvojov charakter (nap. projevy tzv. prvnho dtskho vzdoru, agresivita mezi pedkolnmi dtmi) a pak nejsou povaovny za poruchu chovn. Poruchy chovn jsou ty projevy, kter pinej dlouhodob obte v socilnch vztazch od obdob stednho kolnho vku, kdy by jedinec ml ji pochopit negativn dsledky svho jednn. Pitom je mu poskytnuta pomoc a realizovan npravn opaten jsou bez valnho inku. Zvanost obt se zpravidla stupuje a v dosplosti na n me navazovat delikventn jednn. Typologii poruch chovn i diagnostick kritria stanovuj klasifikan systmy MNK-10 nebo DSM-IV. Pro nae poteby ale pouijeme jednodu schma pro jejich rozliien, ve kter je zkladn promnnou to, zda je problmov chovn spojeno s agresivitou.
1. Poruchy chovn spojen s agresivitou pm agrese: fyzick toky, napaden, fyzick ubliovn druhm (tok ale nen obranou na napaden), ikana, krutost vi lidem i zvatm, destruktivn jednn
vzdorovitost, neposlunost, vbuchy zlosti nepm agrese: omezovn prv druhch, krdee vandalismus, nien majetku lenstv v part s pchnm zvanch pestupk (tzv. skupinov delikvence) 2. Neagresivn poruchy chovn lhan podvdn zkolctv tky z domova, touln
Dsledky poruch chovn a jejich een Poruchy chovn nejsou spolenost tolerovny, nebo pinej velk problmy v socilnch vztazch a omezuj/naruuj prva ostatnch. U k kolnho vku se dostavuj konfliktn situace, a ve vztahu k uiteli, tak spolukm. Zpravidla jsou tito jedinci ostatnmi odmtni, bvaj neoblben, nebo stle upednostuj svj zjem, svj prospch, jsou egoistit, nejsou schopni vctn se do pocit druhch. Pro uitele je k s poruchou chovn velmi nronm kem. Na jedn stran mus reagovat na nepimen projevy v chovn, kter i jemu zpsobuj problmy nap. naruuj vuku, na druh stran se sna o pochopen jednn takto se projevujcho ka. Zvauje vliv rodinnho psoben i jinch socilnch skupin a svm pedagogickm psobenm se sna problmy zmrnit. Je teba ale konstatovat, e sm toho spe nedocl. Problmy se musej eit dlouhodobou spoluprac s odbornky, nap. s psychology v pedagogicko-psychologickch poradnch nebo stediscch vchovn pe, pokud samozejm jsou rodie tuto pi schopni obstarat. Soust pak bv i prce s rodinou, tzv. rodinn terapie. V zvanch ppadech dysfunknch rodin vstupuje do een problm ka i oddlen sociln prvn ochrany dtte (OSPOD). Nejzvanj delikty jsou pak eeny za asti soudu (tzv. stavn i ochrann vchova) a do hry vstupuj etopedick zazen (diagnostick stav, vchovn stav). Nelze obecn zhodnotit efektivitu tchto specilnch npravnch opaten, zle na mnoha okolnostech, zda jsou poskytovan intervence elektivn a vedou ke zmrnn obt.
Stanoven diagnzy poruch chovn i jejich odlien (nap. specifick a nespecifick poruchy chovn se mohou v nkterch projevech podobat i pekrvat) je na odbornm pracovnkovi a podrobnm pedagogicko-psychologickm vyeten. Nelze je proto posuzovat jen na zklad jednotlivch projev, me mt tak vliv situan kontext nkter projevy mohou bt krtkodobou reakc v nron ivotn situaci, ppadn forma obrany a pi vhodnch opatenm i podpoe je me jedinec pekonat. Jin formy problmovho chovn mohou bt zase vvojov nebo jen doasn.
Sledujte projevy agresivity k a pokuste se rozliit (ppadn se zeptejte uitele), zda se jedn o agresivitu, kdy tak jedinec jedn, aby ochrnil sm sebe (tj. brn se), kdy si jedinec agresivnmi projevy vybj svou nespokojenost a frustraci nebo si zvyuje svj pocit dleitosti a kdy je agresivn jednn vedeno s clem druhmu ublit. Reflektuj uitel tyto odlin situace? Ve kterm ppad by se mohlo jednat (nikoli se jedn) o projevy poruchy chovn?
Seznamte se se Zkonem . 109/2002 Sb., o vkonu stavn vchovy nebo ochrann vchovy ve kolskch zazench a o preventivn vchovn pi ve kolskch zazench a o zmn dalch zkon - na http://aplikace.msmt.cz/PDF/sb048-02.pdf. Na webovch strnkch MMT naleznete tak navazujc pedpisy, upravujc pi o ky s poruchami chovn v resortu kolstv.
Shrnut
Kad uitel se ve sv praxi setkv se ky s pechodnmi obtemi nebo trvalmi problmy. Aby mohl na n adekvtn reagovat, mus mt dostatek informac, a to a o vvojovch specifickch k danho vku i o monch obtch danch obdob, tak o zvanjch problmech, s rznm pozad. Mus je umt identifikovat a rozliit, zda bude schopen je eit individualizovanm pstupem k kovi, spoluprac s rodii nebo
s poradenskmi pracovnky v prosted koly (vchovn poradce, koln metodik prevence, koln psycholog, koln speciln pedagog). Ml by bt tak zorientovn v nabdce odbornch slueb, protoe je jednm z tch, kdo je rodim doporuuje. Toto tma by proto mlo bt tak studenty vyhledvno a studium literrnch pramen, jich je u ns dostatek, je prvn, co by ml budouc uitel udlat. Nkter z nich jsou pmo ureny i pro uitele. Doporuujeme tak, aby se studenti pi svch pobytech ve kolnm prosted zamovali na konkrtn projevy k a sledovali pstupy uitel k problmovm km.
&
Doporuen literatura
DRAPELA, V. Pehled teori osobnosti. Praha : Portl, 1997. ISBN 80-7178-134-7. P, J., MARE, J. Psychologie pro uitele. Praha : Portl 2001. ISBN 80-7178-463-X. ERIKSON, E.H. lovk a spolenost. Praha : Argo, 2002. ISBN 80-7203-380-8. FONTANA, D.: Psychologie ve koln praxi. Praha : Portl 2003. ISBN 80-7178-626-8. HADJ MOUSSOV Z., DUPLINSK J. A KOL.: Pedagogicko psychologick poradenstv II. Diagnostika. Praha : UK PedF, 2002. ISBN 80-7290-101-X. HADJ MOUSSOV Z. A KOL. Pedagogicko psychologick poradenstv III. Intervence. Praha : UK PedF 2004, ISBN 80-7290-146-X KIRBYOV, A. Neikovn dt. Dyspraxie a dal poruchy motoriky. Praha: Portl, 2000. ISBN 80-7178-424-9. KOL, M. Skryt svt ikanovn ve kolch: piny, diagnostika a praktick pomoc. Praha : Portl, Praha 2000 ISBN 80-7178-409-5. KOL, M. Bolest ikanovn. Cesta k zastaven epidemie ikanovn ve kolch. Praha : Portl, 2005. ISBN 80-7367-014-3. KOL, M. Soudce Lynch na eskch kolch ? Vyetovn a lba specifickch typ ikan. In Sbornk Prevence ikanovn ve kolch. Praha : IPPP R, Praha 1998. KUCHARSK, A., CHALUPOV, E. (ed.). Specifick poruchy uen a chovn. Sbornk 2005. Praha : IPPP R, 2006. ISBN 80-8656-13-5 MATJEK, Z. Praxe dtskho psychologickho poradenstv. Praha: SPN, 1991. ISBN 80-04-24526-9. MATJEK Z. Dyslexie. Specifick poruchy uen. Jinoany : H&H, 1995, ISBN 80-85787-27-X MATJEK, Z., VGNEROV, M. (ed.). Sociln aspekty dyslexie. Praha : UK Karolinum 2006. ISBN 80-246-1173-2. MERTIN, V. Individuln vzdlvac program. Praha : Portl, 1995. ISBN 80-7178-032-4 Metodick pokyn j.: 28 275/2000-22 ministra kolstv, mldee a tlovchovy k prevenci a een ikanovn mezi ky kol a kolskch zazen MICHALOV Z.: Specifick poruchy uen na druhm stupni Z a na kolch stednch. Havlkv Brod : TOBI, 2004, ISBN 80-7311-021-0. MUNDEN, A. Poruchy pozornosti a hyperaktivita : ADHD, ADD. Praha : Portl, 2002. ISBN 80-7178-625-X, NOVK, J. Dyskalkulie: specifick poruchy potn. Litomyl l: Augusta, 1997. ISBN 80-86048-03-09. PAVELKOV, I. Motivace k k uen. Praha : UK PedF, 2002. ISBN 80-7290-092-7. PARRY, J., CARINGTON, G. elme ikanovn - sbornk metod. Metodick materil. Praha : IPPP R, 1995. PIAGET, J. Psychologie inteligence. Praha : Portl, 1999. ISBN 80-7178-309-9 POKORN V.: Teorie, diagnostika a nprava specifickch poruch uen. Praha : Portl, 1997, ISBN 80-7178-151-7 PRCHA, J., WALTEROV, E., MARE, J. Pedagogick slovnk. Praha : Portl 1995. ISBN 80-7178-029-4. RIEFOV, S. Nesoustedn a neklidn dt ve kole. Praha : Portl, 1999. ISBN 80-7178-287-4. AN, P. Agresivita a ikana mezi dtmi. Praha : Portl, 1995. ISBN 80-7178-049-9. TECH, S: Sociokulturn handicap. In Vgnerov, M., Hajd Moussov, Z., tech, S. Psychologie handicapu. Praha : UK PedF, 1992. ISBN 80-7066-582-3.
TRAIN, A. Specifick poruchy chovn u dt. Jak jednat s velmi neklidnmi dtmi. Praha : Portl, 1997. ISBN 80-7178-131-2. TRPIOVSK, D. Poradensk problmy dospvn. In Hadj Moussov a kol. Pedagogickopsychologick poradenstv I. Vybran problmy. Praha : UK PedF, 2005, s. 68-76. ISBN 80-7290-215-6. Vgnerov, M. Psychologie kolnho dtte. Praha : UK HTF, 1995. 80-7184-487-X VGNEROV, M. koln poradensk psychologie pro pedagogy. Praha : UK Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1074-4. VGNEROV, M. Vvojov psychologie. Dtstv, dosplost, st. Praha, Portl 2000. VALENTOV, L.: Vstup dtte do koly z hlediska koln pipravenosti. In Kollrikov, Z., Pupala, B., Predkolsk a elementrna pedagogika. ISBN 80-7178-585-7. VALENTOV, L.. Problmy mladho a stednho kolnho vku. In Hadj Moussov a kol. Pedagogicko-psychologick poradenstv I. Vybran problmy. Praha: UK PedF, 2005, s. 49-67. ISBN 80-7290-215-6. Vyhlka . 72/2005 Sb., o poskytovn poradenskch slueb ve kolch a kolskch poradenskch zazench. Vyhlka . 73/2005 Sb., o vzdlvn dt, k a student se specilnmi vzdlvacmi potebami a dt, k a student mimodn nadanch. Zkon . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn. Zkon . 109/2002 Sb., o vkonu stavn vchovy nebo ochrann vchovy ve kolskch zazench a o preventivn vchovn pi ve kolskch zazench ZELINKOV, O. Poruchy uen. Praha : Portl, 2003. ISBN 80-7178-800-7 ZELINKOV, O. Pedagogick diagnostika a individuln vzdlvac pln. Praha : Portl, 2001. ISBN 80-7178-544-X
WWW.strnky
http://aplikace.msmt.cz/HTM/KTSkolniprogramprotisikanovani.htm http://www.atre.cz/normy/page0253.htm http://www.czechdyslexia.cz http://www.dyscentrum.org. http://www.sikana.org/
5.5 NADAN DTI VE KOLE

Lenka Hbkov
Klov slova: nadn, talent, nadan a talentovan ci, charakteristiky nadanch k, problmy nadanch, vyhledvn nadanch, vzdlvn nadanch.
V poslednch nkolika letech se meme stle astji setkvat v dennm i odbornm tisku s oznaovnm nkterch dt jako nadan/ k/yn. Toto spojen je nejastji uvno ve vztahu k specifick skupin k, kterou lze charakterizovat uritmi znaky.
Napite na voln list papru odpovdi na nsledujc otzky : Jak charakteristiky podle Vs nejlpe nadan dti vystihuj? Jak lze rozliit druhy nadn? Mohou mt vichni lid urit nadn?
5.5.1 POJEM NADN A TALENT, NADAN DTI

Kdy mluvme o nadanch dtech pedpokldme existenci fenomnu nadn, jeho jsou tyto dti nositeli. Co je to nadn a talent? I kdy existuje v psychologii mnoho vymezen,
nejastji jsou spojovny se schopnostmi, kter jsou vysoce rozvinut. Velk diskuse se vedla o tom, zda je nadn vrozeno nebo zda je tak siln ovlivovno prostedm, ve kterm dt vyrst. Teprve v poslednch dvaceti letech nov vzkumy v oblasti biologie i neurovd poukazuj na skutenost, e je teba v vahch o determinaci nadn nebo talentu brt v vahu oba tyto faktory, pokud chceme poznat vvoj tohoto fenomenu. Nadn a talent jsou rovn nejastji povaovny za synonyma, ale pokud se mezi nimi rozliuje, pak nadn je chpno jako potencil pro kognitivn innosti, kdeto talent jako potencil pro adu dalch konkrtnch oblast innosti (vtvarn, hudebn, pohybov apod.). Lze rozliit adu oblast innosti, ve kterch se setkvme s nadanmi ky.
5.5.2 DRUHY NADN

Ve kole m pro spnost ka velk vznam zejmna rozumov (intelektov) nadn. Tento druh nadn lze dle jet rozliit na jazykov, matematick, prodovdn, organizan a praktick. Zejmna na druhm stupni zkladn koly ji dti ve svch vkonech v rznch oblastech prokazuj sv mimodn nadn. Mluvme zde ji zcela bn o vtvarnm, hudebnm, sportovnm, dramatickm, ale i o matematickm a jazykovm nadn. Znamen to, e ci ji v nkterch oblastech pmo ve vkonech demonstruj sv mimodn nadn jedn se o tzv. manifestovan nadn. Oproti tomu na prvnm stuvni a v mladm kolnm vku se spe setkvme s ky tzv. veobecn nadanmi, kte jet v nkter z oblast nemusej podvat mimodn vkony. Mluvme pak o tzv. latentnm, skrytm nadn. Nadan dti jsou nejastji vymezovni jako ty, kter:
podvaj v nkter oblasti vynikajc vkony, maj vynikajc potencil pro podvn takovch vkon v budoucnosti, maj akcelerovan vvoj v nkter oblasti ve srovnn s jejich vrstevnky.
Tato jejich specifika vedou tak k vahm o adekvtnm zpsobu jejich vzdlvn a dalho rozvjen jejich nadn. Zdrazujeme, e se s takovmi ky setkvme na vech stupnch vzdlvn a v rznch typech kol, a to ji od pedkolnho vku. Jedn se navc o skupinu k znan nehomogenn.
Vrate se k Vaim odpovdm na pedchzejc otzky a zjistte, jak charakteristiky nadanch se ve va skupin objevily nejastji. Diskutujte o jejich vznamu ve vztahu k monosti uplatnn (projeven) nadn a ve vztahu k monmu vzniku problm v sociln oblasti (ve vrstevnickch vztazch, v rodin apod.).
? Konfrontujte sv vylenn druhy nadn s jejich klasifikac, kter je uvedena v nkter literatue:
HBKOV, L. Nadn a nadan. Praha : UK, Pedagogick fakulta, 2005. ISBN 80-7290-213-X. DOKAL, V. a kol. Psycholgia nadania. Bratislava : SPN, 1987. DOKAL, V. Zameno na talenty aneb Nadn m kad. Praha : Lidov noviny, 2005. Diskutujte sv argumenty (pro i proti) uveden v odpovdi na tet otzku s nzorem autora uveejnnm v knize: DOKAL, V. Zameno na talenty aneb Nadn m kad. Praha: Lidov noviny, 2005.
Akoliv se na prvn pohled me zdt, e nadan dti jsou pro sv rodie a uitele jen zdrojem radosti ukazuje se vak, e i nkte nadan ci mohou mt problmy, kter vyaduj odbornou pi stejn jako tomu je u ostatnch dt. Na potku koln dochzky me problmy zpsobovat skutenost, e nadan ci u maj nap. zvldnut ten a potn pslunho ronku a pokud nejsou adekvtn stimulovn vede to u nich k nud a vyruovn. Tak ast vskyt vvojovch nevyrovnanost nadanch (nejastji mezi akcelerovanm kognitivnm vvojem dtte a bnm vvojem v sociln, emon a grafomotorick oblasti) me vst k zkostem dtte a konfliktm s dosplmi.
S problmy v socilnch vztazch s vrstevnky se meme setkat u dt s velmi vysokou inteligenc. Tak vvoj sebepojet nadanch dt nen jednoduch, protoe se setkvaj v prbhu svho vvoje jak s obdivem tak i se zvist svch spoluk. Tato dvoj zptn vazba, kter je vrstevnky dlouhodob a opakovan nadanmu kovi poskytovna, asto vede k nzk sebedve a podceovn se. Nezanedbateln nen ani fakt, e mnoz nadan na zkladn kole nezskaj zkladn uebn nvyky, protoe se prost vbec uit nepotebuj. Pozdji, nap. na stedn kole, mohou mt paradoxn problmy s uenm. Rozhodn to vak neznamen, e vichni nadan ci jsou souasn i ky s vnni problmy.
&
LAZNIBATOV, J. Nadan diea, jeho vvin, vzdelavanie a podporovanie. IRIS, Bratislava 2001. ISBN 80-88778-32-8. VENDEL, . Nadan a ich osobit problmy. eskoslovensk psychologie, 1996, 40, 4. 3, s. 228-236.
Uitel, kter se chce nadanm km ve kole systematicky vnovat, mus si poloit dv zkladn otzky: Jakm zpsobem nadan ky vyhledvat? (Ji jsme uvedli, e ne vichni nadan ci mus ve vkonech sv nadn demonstrovat, nap. mlad ci). Jakm zpsobem nadan dti vzdlvat a rozvjet?
Pro uitele je nezbytn, aby se nejprve dkladn seznmil s nsledujcmi dokumenty, kter mu poskytnou orientaci v zkladnm legislativnm rmci v tto oblasti, kter je u ns platn:
&
Vyhlka 73/2005 MMT R o vzdlvn dt, k a student se specilnmi vzdlvacmi potebami a dt, k a student mimodn nadanch, tet st. Vstnk MMT R, prosinec 2006. Informace ke vzdlvn dt, k a student mimodn nadanch zabezpeujc realizaci 17 zkona . 561/2004 Sb. a sti tet vyhlky . 73/2005 Sb. koln vzdlvac program pslun koly.
5.5.4 VYHLEDVN NADANCH

Dt, kter je uiteli nebo rodii povaovno za nadan, m bt podle na souasn legislativy poslno na psychologick vyeten do pedagogicko-psychologick poradny, kter je v danm regionu povena pi o nadan ky (seznam pslunch poraden je uveden na ). Po vyeten a ppadnm potvrzen nadn ka je kola povinna vypracovat do tech msc individuln vzdlvac pln a m nrok na zvenou finann dotaci na podporu takovho ka. Znamen to, e pro potvrzen nadn se u ns vyuvaj psychologick metody (nejastji individuln testy inteligence, testy tvoivosti, motivan rozhovory nebo dotaznky aj.). Takov vyeten provd psycholog v poradn nebo ho me jet pedtm orientan realizovat koln psycholog, pokud ho kola m. Pokud vak kola m ji vytvoenou njakou edukan nabdku pro populaci nadanch k, potom pro samotn vyhledn nadanch k pro tuto konkrtn edukan nabdku me uitel pout rejstch nsledujcch pedagogickch metod: didaktick testy umoujc porovnn znalost a vdomost k (pouvaj se zejmna pro pedmtov orientovan edukan nabdky), portfolio ka, posuzovac kly chovn (ty se teprve pro nae podmnky pipravuj), vsledky v soutch v pslun oblasti, znmky (orientan), pozorovn ka pi vyuovn, informace o kovi od koleg-uitel, kte ka vyuovali v nich roncch apod. To, e uitel m denn monost se s kem setkvat a pozorovat jeho prci a podvan vkony v dan oblasti, m jeho posouzen nadn velmi vysokou vhu (spolu s informacemi od rodi, spoluk nebo vedoucch rznch zjmovch krouk). Vyhledvac proces nen obvykle jednorzov zleitost, ale realizuje se v nkolika stupnch. Prvn stupe je oznaovn jako nominace. Spov ve zveejnn realizace pipraven edukan nabdy, aby ci, jejich rodie a v nkterch ppadech i ci z blzkch kol byli informovni o obsahu a podmnek pihlen do tto nabdky. Vzhledem k tomu, e tato praxe, kdy kola sama vytvo edukan nabdku, nap. pro matematicky nadan ky na
1. stupni Z, a realizuje ji s vkov heterogenn skupinou k, nen jet ast, nebv tento stupe u ns realizovn. Jeho smysl je vak zejm: poskytnout informace o tto nabdce a podmnkch pihlen co nejirmu okruhu k, kte by z asti profitovali. Druh stupe je nazvn jako skupinov fze screening nadanch. V tomto stupni se realizuje vyhledvn prostednictvm skupinovch pedagogickch a psychologickch metod.Ti, kte vyhov pedem stanovenm kritrim postupu, vstupuj do posledn fze, tzv. individuln fze vyhledvn. Jejm obsahem jsou individuln administrovan metody vetn rozhovoru, rozboru portfolia, biografie dtte atp. Je vysoce pravdpodobn, e a pe o populaci nadanch dt pln zdomcn na naich kolch a bude vypracovna do podoby kolnho systmu vzdlvac podpory nadanm, bude mt proces jejich vyhledvn podobnou obecnou strukturu, kter je ve nastnna. 5.5.5 VZDLVN NADANCH Druhou otzku, kterou si uitel tv tv nadanm dtem klade, je otzka, jakm zpsobem tyto dti vzdlvat a dle rozvjet. Pi volb organizan formy vzdlvac cesty pro nadan dt se me uvaovat o segregan, integran nebo kombinovan form, kter je nejastji v praxi vyuvna. Segregan forma vychz z mylenky, e pro kad dt, kter se nm vrazn odliuje od svch vrstevnk, jsou nejvhodnj speciln koly nebo tdy, ve kterch je pak soustedn homogenn typ populace. Pi uplatnn integran formy k zstv ve sv kmenov td a uitel m mt vytvoeny podmnky, aby se nadanmu kovi mohl dle speciln vnovat. Pi kombinovan variant se vyuv vhod obou pedchozch forem (sten segregace a integrace). Pokud se tk obsahu vzdlvn uiva , existuj rovn dv zkladn varianty prce s obsahem. Vychz se pitom ze dvou zkladnch pil pedagogiky nadanch, a to z : diferenciace a individualizace uiva pro nadan ky. Prvn varianta se nazv akcelerace, kter vyuv rychlho uebnho tempa ka. Nadan k me postupovat v uivu rychleji ne ostatn, a to zejmna v pedmtech vztahujcch se k jeho nadn. Uitel aktivn pispv k tomu, aby nadan k svmi vdomostmi, znalostmi nebo dovednostmi pedbhl sv vrstevnky. Vyuv pitom tzv. telescopingu a compactingu uiva.
Telescoping znamen redukovn asu na osvojen uiva (nap. k zvldne uivo bn plnovan na jeden koln rok ji za pl roku). Compacting znamen pro ka monost prezentovn zvldnut uiva ji v dob, kter je urena na jeho osvojen a vnovn se po zbyl as dalm aktivitm. Dochz tak k zefektivovn asu.
Urychlovn lze dle podpoit: nstupem ka do koly ped dovrenm esti let, jednorzov peskoen nebo opakovan peskakovn ronk v prbhu koln dochzky, dochzka na pedmt do vyho ronku, nvtva speciln edukan nabdky pro nadan, pestup do nranj koly, postup podle individulnho vzdlvacho plnu apod. Druh varianta dotkajc se obsahu vzdlvan je tzv. obohacovn. Nesname se o to, aby k byl v probran uebn ltce vepedu ped spoluky, ale budeme mu spe pedkldat koly, kter stvajc uivo obohacuj, roziuj a prohlubuj. Ob varianty vyuvaj vyuovac metody, kter se ukzaly jako efektivn pi prci s nadanmi ky. K tomu, abychom podporovali adekvtn kognitivn i osobnostn vvoj ka, me uitel vyuvat nap. nsledujc postupy:
zadvat samostudium uritch tmat, zadvat projekty, realizovat skupinov vyuovn, zaazovat prezentaci znalost a dovednost dtte ped tdou,
zaazovn diskuse o vybranch tmatech, realizace exkurz a besed, zalenn dtte do nronch mimokolnch krouk, vytven samostatnho pedmtu obohacovn, individuln vzdlvac pln upravujc v danm pedmtu roziovn uiva aj.
Je zejm, e pro segregovanou formu vzdlvn je typitj vyuvn akcelerace a pro integran formu vzdlvn spe obohacovn.
?
1) Vypracujte seznam vhody a nevhod ve uvedench organizanch forem vzdlvn a vzdlvacho obsahu uiva. 2) Ve skupin diskutujte mon dsledky jedotlivch opaten (segregace, integrace, akcelerace, obohacovn) na vzdlvac kariru ka.
Shrnut
Strun informace o nadanch cch a jejich vzdlvn by mly pedevm inspirovat ty budouc uitele, kte maj o toto tma zjem a hodlaj se jim ve sv budouc profesi vnovat, k hlubmu studiu. Prv nedostatek informac zpsobuje, e stle tato skupina k zstv bu nepovimnuta nebo je j naopak vnovna nepimen pozornost, kter vzbuzuje rozpaky.
&
Doporuen literatura
DOKAL, V. a kol. Psycholgia nadania. Bratislava : SPN, 1987. DOKAL, V. Zameno na talenty aneb Nadn m kad. Praha : Lidov noviny, 2005. JURKOV, J. Zklady pedagogiky nadanch. Praha: IPPP R, 2006. ISBN 80-86856-19-4. HBKOV, L. Nadn a nadan. Praha: UK, Pedagogick fakulta, 2005. ISBN 80-7290-213-X. LAZNIBATOV, J. Nadan diea, jeho vvin, vzdelavanie a podporovanie. IRIS, Bratislava 2001. ISBN 80-88778-32-8. VENDEL, . Nadan a ich osobit problmy. eskoslovensk psychologie, 1996, 40, 4. 3, s. 228-236
Uitel
6. UITEL
6.1 TEORIE UITELSK PROFESE
Stanislav tech
Klov slova:profese, semiprofese, metafory uitelstv, dilemata vztahov profese
Po prostudovn kapitoly budete schopni: Clem kapitoly je pedstavit hlavn kritria, pomoc kterch se na uitelstv nahl, a ukzat, m jsou ve vvoji spolenosti zpochybovna i zeslabovna. Vedle sociologickch teori (pedstavujcch pohled na uitelstv zvnjku) je clem kapitoly t umonit porozumn uitelstv z hlediska psychologickch teori (pohledu zevnit). Ty zdrazuj dilematinost, napt, nemonost absolutn spnosti jako trvalej charakteristiky vlastn vztahu uitel k. VOD Uitelskm povolnm se zabvaj filozofov, pedagogov, sociologov a pozdji i psychologov od vzniku modern formy kolnho vzdlvn. Rzn pokusy uchopit povahu uitelstv dospvaj jednak k zkladnm charakteristikm, kter jsou typick i pro jin srovnateln povoln, a tak k identifikaci jeho specifickch zvltnost. Nejprve si ukeme, jak sociologick teorie profes vykldaj uitelstv ve srovnn s jinmi povolnmi, zejmna s tzv. prestinmi profesemi, a jak parametry u nich pedpokldaj (profese vs. semi-profese). Vzhledem ke specifickmu vztahov vlivovmu charakteru uitelsk pracovn innosti nsledn uvedeme psychologick teorie uitelstv. Ty se pokouej vysvtlit povahu uitelstv ze zkonitost vztahu uitel-k.
6.1.1 SOCIOLOGICK TEORIE PRO JSOU PROFESE VEN A JAK JE NA TOM UITELSTV ?
Podle sociologa Maxe Webera ve spolenosti existuj pracovn innosti, kter jsou zaloeny na specilnm poznn a jejich cl se neomezuje jen na obivu - jsou slubou spolenosti. Dlouh desetilet byly spojovny pedevm s liberlnm vkonem, tj. byly identifikovny v idelnch typech blcch se povoln lkae, prvnka nebo dalm svobodnm povolnm". Toto dlouh obdob vrchol zhruba v polovin 20.stolet, kdy je oznaen "profese" vyhrazeno jen nkolika mlo vyvolenm povolnm, mezi kter se uitelstv vdy chtlo tak zaadit. Podle Hargreavese (2000) tm skonilo tak tzv. pedprofesn obdob vvoje uitelstv. Co je tedy kritriem umoujcm jedno povoln mezi profese" zaadit a jin nikoli? A stalo se z tohoto pohledu tak uitelstv profes? Mus jt o innosti, kter se opraj o poznatky vyadujc speciln vzdlvn; to je dlouh a spov ve velk me na hlubok teoretick pprav (poznatky a dovednosti profesionla se nedaj v rozhodujc me osvojit prax a npodobou). Druh obdob vvoje profes oznaovan Hargreavesem jako obdob profesn autonomie nebo jako obdob fascinace profesemi, ppadn triumfu profes (Bourdoncle, 1993) kulminuje v idealtypu funkcionalistickch sociolog (Parsons, 1958). Ideln typ profese tedy u profesionl zdrazuje:
hlubok vdn, poznatky zskan dlouhou ppravou se silnm podlem teorie; speciln poznatky, kter nejsou bn dostupn kadmu (jde o poznatky tkajc se vc tajemnch, chrnnch teba rznmi tabu nebo pro spolenost obzvl dleitch otzky zdrav, ivota a smrti; prvn regulace vztah k majetku a k druhm lidem; zleitosti duevn a duchovn apod.); idel sluby, kter in z profesionl lidi, kte maj vy posln i funkci ve spolenosti. Nevykonvaj svou prci jen kvli obiv, ale tak a pedevm proto, e uspokojuj
vznamnou potebu spolenosti;
proto tak maj od spolenosti zvltn mandt, svobodu i autonomii - mohou se dit sami. d se specilnm etickm kodexem a kodifikovanmi normami svho spoleenstv.
Uitelstv spluje kad z uvedench kritri jen sten, nebo vbec ne. I v obdob triumfu profes o plnou profesnost z hlediska sociologie profes stle spe jen usilovalo. Plnohodnotn univerzitn pprava s dominantnm podlem teorie byla dlouh lta v ad vysplch zem spe vjimkou. Uznn profese spovajc na uznn vznamu uspokojen poteby hladkho mezigeneranho penosu bylo a je spe obecn deklarativn. A uitel dodnes nemaj vlastn stavovskou komoru a zvazn kodexy. Proto mnoz sociologov (nap. Etzioni, 1969) uvaj pro oznaen uitelstv termn semi-profese (polo-profese). Etzioni uvd ti kritria, kter uitelstv brn zaadit se po bok uznvanch profes: (1) je vykonvno ve velkch hierarchickch byrokratickch organizacch, kde vldne princip administrativn autority a ne autority profesn; (2) vykonavatel povoln je pli mnoho a (3) mezi nimi je pli velk poet en (z hlediska socilnho uznn profese plat, e prce en je do znan mry stle jet vnmna jako komplement k roli matesk a rodinn). Obdiv k profesm obecn je ovem ji od 70.let minulho stolet rozruovn nktermi kritikami, kter zpochybuj ve uveden kritria (Bourdoncle, 1993). Hargreaves pak pro uitelstv hovo dokonce o obdob de-profesionalizace uitelstv, akoli jeho profesnost nebyla nikdy jednoznan. Prvn z kritik bv oznaovna jako kritika tyranie expert (Lieberman, 1970; Schn, 1983). Napad jako iluzi pesvden, e profesionlov jsou innmi experty. Upozoruje na to, e hlavn problmy spolenosti nejene nemiz, ale objevuj se stle nov. Pro uitelstv je dleit, e tahle skepse podrv jeden z pil autority uitelstv garanci vznamu uitelstv vznamem vdnch a umleckch poznatk jako vchozho zkladu uiva. Je tak otesena figura uitele intelektula. Kritika politickch pamflet (Illich, 1977) spov v obvinn profesionl, jako jsou lkai, psychologov, prvnci, e vlastn in uivatele svch slueb neschopnmi a mrza" je. Je tomu tak proto, e je in zvislmi na expertech a neschopnmi uchopit svj ivot do vlastnch rukou. Svoj produkc toti lidem diktuj" jejich poteby, tuby, douc hodnoty atd. Naplovn idelu sluby tak pod pohledem tto kritiky pestv bt tak ideln". Uitelstv se tato kritika tak tk. Postupn se stle vce objevuje nzor o kodlivosti pehnan pedagogizace, ba didaktizace nejen kolnho, ale i mimokolnho a rodinnho ivota. Co je spojeno s formami zmrnho vzdlvn a vchovy, je vnmno jako nevhodn, nedouc i dokonce kodliv pro spontaneitu a utven osobnosti dtte. Relativizujc kritika interakcionistickch sociolog (pvodn nap. Hughes, 1958; Becker, 1962) k: vznamnj postaven uritho povoln ve spolenosti, jeho spoleensk vnost nen dna dnm obecnm zkonem hlubokch znalost a altruismem sluby spolenosti. Je to vsledek sociln konstrukce, v n plat schma: profese je to, co spolenost za profesi uznv. Uitelstv je z tohoto hlediska pod tlakem rznch alternativ a politickch rozhodnut, kter vedou k nezbytnosti opakovan vyjednvat, pesvdovat a vybojovvat zdnliv ji vybojovan uznn vysok rovn uitelstv. Jakoby velkm obloukem se vracej pochyby o nutnosti dlouhho vysokokolskho vzdln uitel, o nutnosti striktnho vymezen uiva, o me pedagogicko-psychologick pipravenosti uitel apod. Kritika historick tzv. sociolog konfliktu se opr pedevm o M.Webera a o K. Marxe. Jejich tezi o profesch meme vyjdit nsledovn: "profese" nen dna ani hlubokm vdnm spojenm s morlkou sluby, ani to nen nhodn sociln konstrukce. Je to vsledek politickch proces kontroly trhu a pracovnch podmnek a boje o tuto kontrolu. Weberem inspirovan sociologov (Collins, 1990) se domnvaj, e profese jsou typick produkt byrokratizace kapitalistick spolenosti na principu statusovch skupin a jejich sociln uzavenosti. Ta se opr o diplomy, o kontrolu a omezovn vstupu do skupiny, aby urit lid pro sebe zachovali nebo zvili trn hodnotu sv prce. Marxist jako Larsonov (1980) nebo Derber (1982) zase hovo proletarizaci profes. Ta
Uitel
se projevuje v procesu taylorizace (podobnm, kterm prmyslov kapitalismus zniil emeslnou a kvalifikovanou dlnickou prci): na zklad vypjat racionalizace dochz k droben prce na kontrolovateln, standardizovan minimln kony, v nich konkrtnmu pracovnkovi unik celek prce a jej smysl a je odznut od jejho koncipovn. Rozliuj proletarizaci technickou", tj. ztrtu kontroly nad vdnm a poznatky, jejich nejsou producenty (autory) a nad celkem pracovn innosti. A dle proletarizaci ideovou", tj. ztrtu kontroly nad finalitou (cli a hodnotami) sv prce a nad politickm regulovnm socilnch instituc, v n ji vykonvaj. Kontroluj za n vlastn jin. A to podle nich plat stle vce i o takovch profesch, jako je lka, prvnk nebo vdec. Tradin byla situace uitelstv vnmna jako profesionalizace, tj. jako cesta k dosaen parametr (nemnnch a idelnch) uznvanch profes. Zmiovaly se nkter oslabujc charakteristiky uitelstv (souhrnn nap. tech, 1994) a hledaly se cesty k nprav (nap. draz na zkvalitnn pregraduln V ppravy uitel, boj za karirn d a stavovskou autonomii apod.). Vvoj vak ukazuje, e neotesitelnost vybranch zkladnch kritri vench profes je minulost. Pesto se kritiky a debaty to kolem nkolika zkladnch kritri, kter jsme zmnili.
Shrme, e rozhodujc pro vnost pracovn innosti (i pes uveden kritiky profes obecn) jsou nsledujc kritria:
prce vyaduje hlubok vdn v doteku s jeho produkc, tj. speciln vztah k poznn (co nutn vyvolv potebu dkladn vysokokolsk ppravy), vykonavatel povoln nese vysokou osobn odpovdnost (tj.charakterizuje ho maximln autonomie a minimln vnj kontrola a schopnost inn improvizace), prce je vysoce spoleensky prospn (jde o slubu ve smyslu uspokojovn vznamn poteby spolenosti).
Uitelstv je pak nejastji koncipovno ve tech zkladnch modelech.
6.1.2 TI ALTERNATIVN MODELY UITELE: DLNK, EMESLNK A UMLEC

1. Model dlnka" na poli poznn, resp. pedvn poznn, se zdaj podporovat dva pznaky dokldajc ve zmnnou tezi o proletarizaci profes. Jednak je to ji zmnn ztrta kontroly nad vlastn prac. innosti uitel jsou stle vce podrobovny metodm vdeckho zen prce, jsou stle vce pod kontrolou vnjch expert (na uivo, uebnice, na didaktiku, na hodnocen, na zachzen s dtmi atd.). Ve je plnovno (by subtilnmi postupy stanovovn clovch kompetenc k", nabdkou vyuovacch strategi nebo rznch nstroj evaluace vnitn i vnj atd.). Mn se tak role uitele i povaha vztahu uitel-k. I kdy se navenek jev, e u nen v takov me pedavatelem pedvkanch poznatk", je stejn zbavovn vlastn autentick kontroly pracovn innosti. Druhm pznakem je narstajc objem pracovnch kol (velk poty k ve td, administrativn a vedlej povinnosti, exploze kol individualizovan pe o nestandartn ky atd.). Prav profesionl vykazuje znaky opan: absenci vrazn vnj regulace a autonomii s velkm prostorem svobody v pohrvn si s pravidly pracovn innosti. Dlouho se zdlo, e uitel v zemch OECD a EU podstupuj zejmna technickou proletarizaci a odolvaj proletarizaci ideov. V poslednch letech se vak ukazuje, e lze hovoit i o vrazn proletarizaci ideov (zbaven kontroly nad cli, hodnotami a smyslem vzdlvn pod tlakem neoliberln a reformistick ideologie, srv. tech, 2007; Laval, 2004) a odolvn proletarizaci technick (v poslednch 15 letech je npadn, jak uitel nejsou systematicky zeni, pokud jde o normovn a kontrolu proces didaktickch). 2. Model emeslnka" v sob spojuje - na rozdl od dlnka - konceptorskou i vykonavatelskou funkci Vkon prce nen standardizovan, ale smuje naopak k individualizovanmu produktu. Prci vykonv relativn autonomnm zpsobem a nen vrazn zvnjku kontrolovn. Pprava na emeslo probh pedevm npodobou v praxi. Oproti profesionlovi m vak mn prostoru pro iniciativu a men odpovdnost vi spoleenstv (poteba, kterou emeslnk uspokojuje, nen pro spolenost tak bazln). Zd se,
e praktick vkon uitelstv je bli emesln koncepci prce ne expertskm profesionlm. I povaha vdn (poznatk), o kter se opr uitel, ho pibliuje spe emeslnkm ne profesionlm: je to zkuenostn poznn oprajc se siln o praxi (ba dokonce vyadujc stle vce praxe), v n se u pmo od zkuenjho kolegy. Poznn uitel tak je bu mlc (Polanyiho tacit knowledge) nebo soust praktick innosti (thinking-in-action D. Schna). Nen v tto emesln verzi pivdno k ei a uchopovno v pojmech, co znemouje teoretizaci a prohlubovn ppravy na profesi. Uznvan profesionlov (prvnci, lkai) se opraj pedevm o soubor poznatk hlubokch, teoretickch, tj. formalizovanch a systematickch, vyadujcch dlouh studia na vysok rovni a pedevm speciln vztah k poznn, konkrtn dotyk a zasvcen do metod a zpsob vytven poznn. Je evidentn, e profesionalizace uitelstv neznamen odmtat praktickou zkuenost a npodobu praktik znamen ovem klst draz na jej reflexi a teoretizaci. 3. Model umlce nevyluuje ovldnut speciln techniky prce a uritch praktickch dovednost, ale to nen pro vkon prce umlce klov. V poped stoj draz na osobnost uitele, jej citlivost a kreativitu. Vznamn je vyjden autentick zkuenosti uitele jako osoby (svm zpsobem jakoby to, co sdluje, vlastn nebylo tm pln nejpodstatnjm). Dleit je bt zaplen, mt rd svj obor i dti. Uitelem stejn jako umlcem se lovk vcemn rod, a ne stv.
Shrme, e kad z uvedench metafor pedstavuje jinou vizi uitelsk innosti, jinou povahu prce, jin status uitelskho povoln a jinou povahu vdn (poznatk), o kter se opr (srv. nap. apkov, Slavk, 1994). By jde o odlin podoby uitelstv, v realit uitelsk prce nejsou nesluiteln. Kad uitel toti kombinuje prvky tchto rznch model. Povaha uitelsk profese je proto smen.
6.1.3 PSYCHOLOGICK POHLED UITELSTV JAKO VZTAHOV VLIVOV PROFESE

Uitelstv je vztahovou profes a jako vechny profese, v nich je pedmtem prce vztah s druhm lovkem, je vystaveno mnoha ambivalentnm dilematm. Tj. je tvoeno rozpornmi situacemi, kter nemaj jednoznan sprvn een a nemohou pinst trval uspokojen. Mezi hlavn rozporn dilemata pat nsledujc:
v uitelstv nen v podstat mon doshnout ani po dkladn pprav jednoznanho spchu. Absolutn i definitivn spch vchovnho ponn nelze nikdy pedvdat. Proto je to prce vysoce nron. U profesionla se vak oekv, e bude spn, bude si vdt rady, bude umt druhho ovlivnit; vztah mezi lidmi je v tchto profesch zaloen na moci. Vtinou jedna strana m pevahu, vztah d a ovlivuje druhho. Pro uitelstv plat, e jde o vztah se "slabmi jedinci, kdy se nabz mnoho pleitost, jak profesnho postaven zneut. Manipulace a zneuit moci jsou velkm rizikem uitelstv a hroz nespchem (znien dtte; odmtnut uitele apod.); obtn se e rozporn skutenost, e na jedn stran vede uitel ky k autonomii a samostatnosti. To je clem veker jeho prce. Souasn vak pracuje s jedinci nezralmi, zvislmi a pouv pitom prostedky, kter mohou tuto zvislost prohlubovat (instruuje, vede, d, sankcionuje ky); podobn je i asto neuvdomovan dilema mezi snahou piblit se km a vciovat se do nich (bt jejich partnerem) a potebou odstupu. Ten je naprosto nezbytn, aby mohl uitel nezaujat, bez plinho afektivnho zaujet pomhat a teba hodnotit; z pohledu didaktickho se uitel mus neustle vyrovnvat se zvltnm naptm mezi normativismem pedvanho poznn a relativitou jeho osvojovn ky. Na jedn stran si musej ci osvojit poznatky dle zvaznch pravidel a norem jejich fungovn, stejnch pro vechny (Pythagorova vta zstv Pythagorovou vtou, jen kdy vichni ci respektuj zkladn vztahy mezi tverci nad stranami trojhelnka). Na druhou stranu
Uitel
uitel v kadodennosti el skutenosti, e kad k je jin, m sv metody, zpsoby mylen, sv pedpoklady pro intelektuln prci atd. Tomuto relativismu praktickho osvojovn normativnho poznatku ky musej uitel tak vychzet vstc, maj-li bt spn.
Navc, pro vztahov profese plat, e pprava na zvldn zt profese nen vc pouh inenrsk" aplikace bezrozpornch poznatk. Jej soust je dovednost analyzovat sebe sama (sebereflexe), sv vlastn zkuenosti, pocity, postoje atd. Hlavn problm uitelstv, podobn jako psychoterapie, sociln prce, pastoran prce, pedstavuje skutenost, e ve, co ovlivuje spnost prce nelze ani poznat a pojmenovat. Existuj jaksi tuen, pocitov jdra nebo intuitivn sklony pedagogicky jednat, kter jet neumme pojmenovat a popsat, nato pak pevst do nvod pro druh (souhrnn srv. tech in Havlk a kol., 1998). Z hlediska vybavenosti poznatky a dovednostmi tvo klov problm uitele identitn otzka: km je vlastn uitel ? Jeho poznatkov zkladna je pli interdisciplinrn (v toho moc, od kadho nco, ale v niem nejde do hloubky). A vdy, o kter se mus oprat (pedagogika, psychologie, sociologie, didaktiky), mu neposkytuj vdy pevnou oporu, nebo jejich poznatky jsou asto kontroverzn, podmnn, nejist. Souhrnn lze ci: uitelsk profese je velice sloit, pln nronch, ambivalentnch a dilematickch situac. Pitom ji prv z tohoto hlediska dost neznme, a pak ani nejsme schopni ukzat, v em vem jej nronost le. Sebevdom uitel a presti jejich profese vak poroste tehdy, kdy dokeme podloen upozorovat na nemonost zvldat jej obte a dilemata bez hlubho poznn, vzkumu i dkladn ppravy.
Otzky ke studiu 1. 2. 3. 4. 5. Uvete hlavn charakteristiky idelnho typu profese podle funkcionalistick sociologie. Charakterizujte podle nich uitelstv. Co vyjaduje oznaen semi-profese ? Jak jsou nejastj metafory (modely) uitelstv ? V em spov dilematinost uitelstv uvete alespo ti zkladn dilemata.
Shrnut
Sociologick a psychologick teorie uitelstv pedstavuj nejvlivnj pohledy na nj. Sociologick teorie, i pes mnoh souasn kritiky vlunosti profes obecn, zdrazuj skutenost, e uitelstv pln nedostoj charakteristikm dlouh, teoreticky orientovan ppravy open o tajemn, resp. nebn vdn a charakteristice maximln profesn autonomie a odpovdnosti profesionla. Pevldaj metafory dlnka, emeslnka nebo umlce na poli poznn a jeho pedvn. Psychologick teorie, zejmna psychoanalyticky inspirovan, upozoruj na skutenost, e uitelstv je vztahovou profes, jej podstatou je vyvjen vlivu na ka. Jako takov je vystaveno mnoha hlubokm ambivalencm a dilematickm situacm tvocm jeho nronost (moc vs. obava ze zneuit moci; autonomie ka vs. zvislost na uiteli; nezbytn normativismus poznatk vs. didaktick relativismus).
&
Doporuen literatura
BECKER, H.S.: The Nature of A Profession In Education for the professions. 61st Yearbook of the National Society for the Study of Education, Part II. Chicago : The University of Chicago Press, 1962, s.27-46. BOURDONCLE, R.: La professionnalisation des enseignants: analyse sociologiques anglaises et amricaines. Revue Francaise de Pdagogie, . 99, 1991, s. 73-92. ISSN 0556-7807. BOURDONCLE, R.: La professionnalisation des enseignants: les limites dun mythe. Revue
Franaise de Pdagogie, 1993, .105, s.83-119. ISSN 0556-7807. COLLINS, R.: Market closure and the conflict theory of the professions In BURRAGE, M.; TORSTENDAHL, R. (eds.): Professions in theory and history: rethinking the study of the professions. Sage : London, 1990. APKOV, D.; SLAVK, J.: Reflexe uitelsk profese divadlo, dlna a tk ivot v pojet vuky. Pedagogika, 44, 1994, 4, s. 377-388. ISSN 3330-3815. DERBER, C.: Professionals as Workers: mental labor in advanced capitalism. Boston : G.K.Hall, 1982. HARGREAVES, E.A.: Four Ages of Professionalism and Professional Learning. Teaching and Teacher Education. 2000, vol. 6, 2, s. 151-182. HAVLK, R.a kol.: Uitelsk povoln z pohledu socilnch vd. Praha : UK PedF, 1998, s. 43-59. ISBN 80-86039-72-2. HELUS, Z.: Alternativn pohled na kompetence uitel. In Walterov, E. (ed.) Uitel jako profesn skupina jejich vzdlvn a podprn systm, dl 2. Praha : UK PedF, 2001, s.44-49. ISBN 80-7290-059-5. HUGHES, E.C: Men and Their Work. Glencoe, Illinois : Free Press, 1958. CHALUPOV, E.: Bt v profesi - presti uitelsk profese zvnjku a zevnit. Praha : UK PedF, katedra pedagogick a koln psychologie, 2002 (diplomov prce). ILLICH, I. et al.: Disabling Professions. London : Marion Boyars, 1977. LARSON, M.S.: Proletarianization and Educated Labor. Theory and Society, 9, (1), s.131-175. LAVAL, Ch.: Lcole nest pas une entreprise. Le no-libralisme lassaut de lenseignement public. Paris: La Dcouverte, 2004. ISBN 2-7071-4402-9 LIEBERMAN, J.: The Tyranny of Expertise. New York: Walker and Cy, 1970. PARSONS, T.: The Professions and Social Structure In PARSONS, T.: Essays in Sociological Theory. Glencoe, Illinois : Free Press, 1958, s.34-49. PARSONS, T.: Professions In International Encyclopedia of the Social. New York: Sciences. MacMillan, 1968, s.536 - 547. POLANYI, M.: The Tacit Dimension. New Yor k: Doubleday, 1967. Povoln uitel. Monotematick slo. Pedagogika, 44, 4, 1994. Psychoanalytick inspirace pro vchovu. Monotematick slo. Pedagogika, 49, 4, 1999. SCHON, D.A.: The Reflective Practitioner. How Profesionals Think in Action. New York : Basic Books, 1983. SMETKOV, I.: Vztahy uitele k rodim k. Praha : UK PedF, katedra pedagogick a koln psychologie, 1999 (diplomov prce). SMETKOV, I.: Genderov aspekty uitelskho povoln. Praha : UK FF, katedra sociologie, 2002 (diplomov prce). TECH, S.: Co je to uitelstv a lze se mu nauit ? Pedagogika, 44, 1994, 4, s.310-320. ISSN 3330-3815. TECH, S.: Profesionalita uitele v neo-liberln dob. Pedagogika, 57, 2007, 4, s.326-337. ISSN 3330-3815. VAUTOV, J. (ed.) Profese uitele v eskm vzdlvacm kontextu. Paido : Brno, 2004. ISBN 80-7315-082-4
6.2 PROBLMY UITELSK PROFESE

Jana Prochzkov
Klov slova: stres, burn-out, vyrovnvn se se stresem, duevn hygiena
] Po prostudovn kapitoly budete schopni: Clem kapitoly je dt studentm zkladn informace o stresu a od dalch ztch uitelskho povoln. Studenti by se mli seznmit se zklady duevn hygieny.
Uitel
6.2.1 ZT UITELSKHO POVOLN

Uitelsk povoln je povolnm vrazn nronm pro multifaktorialitu zte, kter nejvce psob na oblast emon. Stres uitel je vymezen jako stres souvisejc s vkonem uitelsk profese. Piny vyvolvajc stres stresory maj vdy individuln inek. Stejn stresor me bt provn jako distres (emon negativn zitek), ale i jako eustres (pjemn proitek). Nezvldnut stresu vede zpravidla ke zhoren kvality vkonu, ke ztrt motivace a uspokojen z prce. Nezvldnut stres se paraleln promt do vztah k km, pevn v jejich zhoren. Je proto dleit nauit se vnmat stres v potcch, aby bylo mono zamit se na jeho prevenci. 6.2.1.1 Piny stresu Piny stresu u uitelsk profese meme rozlenit podle pin na individuln (vnitn) a obecn (institucionln, vnj):
Individuln psychick piny nereln oekvn perfekcionismus nedostatek asertivity negativn mylen soubh ivotnch stresor v osobnm ivot Fyzick piny nedostatek odolnosti vi zti - fyziologick oslabenost nezdrav zpsob ivota - kouen, konzumace alkoholu, nedostatek pohybu, nadvha, apod.
Vnj podmnky vysok hladina hluku nedostaten prostory napjat koln klima poet k ve td asov stres nroky na vkonnost naruen komunikace a spoluprce s kolegy nedostatky v podpoe mezi kolegy a vedenm koly nevyhovujc finann ocenn prce problmy v zen a struktue organizace sloen uitelskho sboru ( vk, feminizace) nedostatky v profesn pprav - v praktickch sociln-psychologickch dovednostech
Psychosociln stresory jako komplikovan sociln situace se vyskytuj v naem ivot od ranho vku a ukazuje se, e je douc pracovat na zpsobech jejich zvldn spe, neli jedince ped tmito situacemi plin ochraovat. V oblasti stresogennch faktor uitelsk profese je zeteln pedevm zt plynouc ze styku s ky vrazn je hlavn jejich negativn pstup k prci a nekze. Profese uitele je profes vztahovou pedmtem innosti je vztah s druhm lovkem. V oblasti specifickch pracovnch podmnek uitel jsou ohroujc a stresujc velmi ast zmny v organizaci koly, zmny vzdlvacch projekt a patn pracovn podmnky s malmi perspektivami zlepen postaven v prci i spolenosti. Nroky spolenosti na prci uitele a spoleensk vnmn jeho prce jsou nepominutelnmi a zetelnmi stresujcmi faktory. Je dleit vdt, e kad stres vyvolv reakci organismu. Tyto reakce si nemusme leckdy ani uvdomovat, asto je vak uitel spe pehlej a opomjej tak signly, e jejich organismus je nadmrn zatovn. Negativn inky stresovch situac na zdrav se v ase staj - to znamen, e pi opakovanch nronch situacch me celkov mra zte z nich
plynoucch pekroit individuln nosnou mez.
?
Zamyslete se, kter z uvedench pin jsou pro Vs aktuln nejvznamnj, a kter povaujete za zanedbateln. Dokete nkter ze stresor ovlivnit ? Co je pro Vs eustresem ?
6.2.1.2 inky stresu inky stresu se projevuj v zkladnch oblastech emon, fyziologick a behaviorln (Mek, Zeman,1992). Pro uitele je mon lenit zt do oblast fyzick, mentln a emon. Profese uitele nebv povaovna za fyzicky pli nronou. Podle przkum ehulky a ehulkov (1998) uitel sami nevnmaj vkon uitelsk profese jako fyzicky nron. Pi vuce uitel vtinou stoj nebo chod a mluv. Tyto aktivity se projevuj pociovanou navou nohou i navou hlasovou. Nroky na hlas jsou u uitelsk profese asto enormn a v souasn dob se jet zvyuj. Mentln zt, kter je spojena se zpracovvnm informac souvis s potebou neustlho zskvn, doplovn i obmovn informac a jejich adekvtnm pedvnm. Stejn autoi uvdj, e vak spe ne zt mentln, percipuj uitel zt emocionln. Uitel jsou vystaveni stlmu emocionlnmu tlaku, kter souvis s komunikativnmi dovednostmi a schopnostmi eit psychologick problmy vchovy a vyuovn. Emocionln nronost je nejastji zpsobena spojenm velkho oekvn s chronickmi situanmi stresy. Emocionln vdej v tto profesi je tedy znan, zatmco emocionln saturace je leckdy deficitn. spnost prce je obtn hodnotiteln, podkovn a pochvala za prci od konzument tedy k, jejich rodi i dokonce od koleg a nadzench jsou velmi sporadick. 6.2.1.3 Syndrom vyhoen Pracovn stres asto vede k syndromu vyhoen burn-out syndromu. Tento pojem oznauje vyerpn fyzickch a psychickch sil, ztrtu zjmu o prci, lhostejnost v profesionlnch postojch, nkdy vysok cynismus. Ztrta fyzickch sil bv jedincm nejzetelnj ast pznaky jsou opakujc se a dlouhodob somatick obte bolesti hlavy, problmy se zavnm, bolesti zad, zven navnost apod. Psychick obte jsou plivj a asto dlouho opomjen. Vyskytuje se pedevm u tzv.pomhajcch profes pedagog a uitel. Pmmi faktory, kter vrazn ovlivuj vznik tohoto stavu s adou nepjemnch doprovodnch pznak symptom, jsou ztrta idel, workoholismus (nkdy a nutkav vnitn poteba pracovn vkonnosti) a teror pleitosti (musm te a tady, nyn podvat vkon, jindy se ji takov pleitost nevyskytne). Zkladem je dlouhodob pobvn ve stresujcch a emocionln vypjatch situacch v kontrastu s velkm oekvnm a nadenm pro prci. Tento syndrom je ve svm vskytu asto u vych vkovch kategori, je vak nutno mt na pamti, e asto pichz pliv a vy vkov kategorie je pojem relativn a souvis i s dlkou zamstnn. Rychl vyhoen nastv i jedinc, kte vnmaj v uitelsk profesi v konkrtn prci velk stet svch idel s leckdy krutou realitou. Proitek spchu resp. nespchu ve vztahu k oekvn druhch osob (v ppad uitele k), vrazn ovlivuje monost vzniku burn-out syndromu. Tam, kde se uiteli nedostv dostatek podpory veden, kde nejsou dobr vztahy na pracoviti, kde chyb monost kreativn prce a kde je jedinec zahlcen neustlm eenm problm zvyuje se prudce monost vyhoen. Ohroen syndromem vyhrocen jsou uitel vech stup kol. Proces vyhoen probh v nkolika fzch:
fze naden: uitel m vysok idely, hodn se angauje se pro kolu i ky
Uitel
fze stagnace: realizace idel se neda, mn se i jejich zamen + poadavky veden koly, k a jejich rodi zanaj uitele obtovat fze frustrace: uitel vnm ky pevn negativn, na problmy s kzn reaguje asto restriktivn, preferuje donucovac prostedky, uitelsk povoln je pro nj velk zklamn fze apatie: uitel dl jen to nejnutnj, vyhb se i odbornm aktivitm, rozhovorm s kolegy, k km pociuje neptelstv stejn jako od k k sob syndrom vyhoen stadium plnho vyerpn
Reakce na stres bvaj uvdny v nkolika fzch (Vgnerov, 2003, Kohoutek, 1999):
1. Fze uvdomn si zte provn a interpretace situace jako stresov. Percepce a interpretace takov situace zvis na me zkuenost, aktulnm stavu, schopnostech i na socilnm kontextu, ve kterm jedinec je, pedevm jakou mru podpory dostv. 2. Fze aktivace psychickch obrannch reakc. Nkdy jedinec reaguje nap. odmtnm, popenm reality, nebo nikem, agresivitou 3. Fze aktivace fyziologickch reakc. Fyziologick adaptan mechanismy jsou sputny psychickmi podnty. Nastv poplachov, panick fze krevn tlak stoup, srdce a dchn se nejastji zrychluj. Rychl mobilizace zdroj me zpsobit doasn a pokles imunitn rezistence organizmu. Vechny tyto fze nsleduj velmi rychle po sob. Po tchto reakcch nsleduje dve i pozdji 4. Fze adaptan rezistenn, kdy nastupuje snaha stresovou situaci eit, zvldat pomoc hledn strategi, kter by mohly vst ke zmrnn ink stresu. Jestlie se poda jedinci situaci zvldnout, psoben stresu pomine. 5. Fze nastv, nenalezne-li jedinec uspokojiv zvldnut (copingovou strategii). Dochz k uvdomn, e jde o zvanj a trvalej obte a asto je toto obdob charakterizovno tvorbou prvnch chorobnch pznak asto psychosomatickch. 6. Pi trvn stresu (nap. i uvdomn si nejen stresu pvodnho, ale i stresu z jeho nezvldn, dochz k fzi vyerpn, exhaustivn. Nprava zpravidla vyaduje dledobj pi.
Reakce na percipovanou zt bvaj tak dleny na reakce specifick a nespecifick. Specifick reakce jsou zvisl na typu a konkrtnm obsahu provan zte (Mikk, 2001, s.178). Tyto reakce pmo souvis se zvldnm stresu maj tedy povahu copingovch strategi nebo obrannch mechanism. Nespecifick reakce probhaj na fyziologick a psychick rovni. Fyziologick reakce se odrej na zmnch v endokrinnm, metabolickm, kardiovaskulrnm, respiranm a imunitnm systmu. Psychick reakce se odrej pedevm v procesech emocionlnch, kognitivnch a behaviorlnch.
Pi syndromu vyhoen jsou v jednotlivch oblastech patrny tyto reaktivn stavy:

Tlesn oblast zven a rychl unavitelnost bolesti hlavy vegetativn obte ( zavac, dchac, srden svalov napt poruchy spnku snen odolnost, poruchy imunity Psychick oblast negativn postoj k km a rodim negativn hodnocen psoben koly negativn obraz sebe sama - svch schopnost ztrta zjm o profesionln tmata pote s koncentrac pozornosti
nik do fantazie zven agresivita a hostilita Emocionln oblast podrdnost nervozita sklenost sebeltost pocity bezmoci pocit nedostatku uznn Sociln oblast omezen kontaktu s kolegy nedostaten pprava na vyuovn omezen kontaktu s ky a jejich rodii n vchovn angaovanost, neochota pracovat s problmovmi ky ztrta zjm v irch kontextech a oblastech pibvajc konflikty v osobnm ivot
?
Kdy jste naposledy poctili, e u dl nemu , mm toho pln zuby ? Pociujete njakou somatickou obt vce v prbhu kolnho roku ne o przdninch ? Kterou fzi nejastji zavte v souvislosti v profes uitele/pedagoga ?
6.2.2 ZPSOBY ZVLDN STRESU

Kad jedinec vol jin zpsob reakce na stresov situace. Zle na jeho zkuenosti s spnost jednotlivch strategi, zda si je upevn, nebo hled dal. Tento postup je zvisl tak na individulnch rysech osobnosti, na jeho schopnostech a ad dalch faktor. Ve volb strategie zvldn nadlimitn zte tedy hraj roli procesy kognitivn (promlen prbhu a monho efektu uritho zpsobu een), voln sloka (schopnost sebeovldn a sebezen) a emon doprovod stresu (resp. snaha snit negativn emon tenzi). 6.2.2.1 Obrann mechanismy Mezi ast zpsoby een stresovch situac pat obrann mechanismy - kter vak situaci samu pli nee. Tyto mechanismy vak mohou poskytnout prostor pro mobilizaci potebnch zdroj a tak k vytvoen novch proces, kter ke zvldnut stresu mohou pispt. Petrvvaj-li jako jedin adaptivn snahy,vznik nebezpe maladaptace a jedinec nedoke pimen na stres reagovat. Zkladnmi mechanismy jsou tok a nik. Podle Vgnerov (2003) meme klasifikovat formy toku:
Jako aktivn obranu na pedpokldan zdroj ohroen (v ppad uitele nap. ka, kolegu) na nhradn objekt ( projekce) sebeobviovn a suicidln tendence zven a nadmrn aktivita upoutvn pozornosti Formy niku ve smyslu pasivn ochrany podle rozsahu zkreslen skutenosti: popen - ve smyslu pjmu pouze subjektivn neohroujcch informac sublimace, potlaen a vytsnn nepijateln obsahy vlastnho vdom se pi tomto zpracovn projevuj navenek pozmnn nik do fantazie vnmn reality ve fantazijnm zpracovn racionalizace zdnliv logick vysvtlen nepijateln situace podle zmny postoje a chovn z nj vyplvajcho :
Uitel
regrese nik na vvojov ni rove identifikace poslen vlastn hodnoty ztotonnm s autoritou, tedy s lidmi nebo s pedmty rezignace odstoupen od vytenho cle, ast reakce na dlouhodob zatujc situaci substituce nedosaiteln cl snaen je nahrazen jinm, lpe dosaitelnm Mezi dal obrann mechanismy pak pat tak napklad kompenzace nap. problmy v prci kompenzuje jedinec prac, ast na spoleenskm ivot, upoutvn pozornosti asto se vyskytuje nejen u dt, ale i u dosplch, projekce kdy jedinec ospravedluje sebe tm, e podobn jednaj i ostatn, pipisuje druhm to, co u sebe popr trestn,vykupovn sebe sama jako nepimen forma racionalizace negativismus opozice za kadou cenu fixace nap. npodobou
Monmi a hojn uvanmi mechanismy zvldn stresu jsou strategie, kter se oznauj jako malcoping. Tyto zpsoby een pinej doasnou levu v situaci subjektivnho distresu. Stresovou situaci vak nee, ale jsou navc pro jedince ve svch dsledcch nebezpen i pokozujc. Uritou roli pro volbu jejich uit sehrvaj i sociokulturn zvyklosti a tolerance. Do tto skupiny malcopingovch strategi adme uvn nejrznjch nvykovch ltek (alkohol, kouen - nikotinismus, nadmrn pit kvy kofeinismus, pat sem i poruchy pjmu potravy - nejen anorexie, ale i bulimie, uvn lk nejastji hypnotik, sedativ). Vet vech by byl velmi pestr vetn nap. zvislosti na sexu, nakupovn 6.2.2.2 Strategie zvldn stresu, duevn hygiena Strategiemi zvldn zte, kter jsou zameny na een problm, tedy na zvldnut pin stresu a vyrovnn se s nimi aktivn jsou copingov strategie, pi kterch se uplatn nejen emoce, ale pedevm intelektov schopnosti. Jsou to postupy pozitivn ovlivujc psychiku (behaviorln pstupy), souhrnn bvaj oznaovny jako mentln duevn hygiena. Strnadov (2001) hovo o kognitivnch pstupech a dl je do ty kategori podle zamlen oblasti pe a pravy na metody umoujc zmnit.
vnitn pesvden pravidla dc innost i jednn pkazy vnitn mluvy (samomluvu) kognitivn pojet
Duevn hygiena je v um pojet zamena na uchovn duevnho zdrav i pi zven zti kter je u uitel vlastn permanentn. Je znm, e hodnotov a obecn pouiteln nvody a recepty neexistuj, asto jsou zvrazovny postupy, kter maj pvod v jinch kulturnch oblastech s jinm historickm kontextem, kter psob nkdy s rychlm, ale krtkodobm efektem. Vdy je tedy nutno potat s dlouhodobost dopad a mt na pamti prevenci nedoucch ink stresu. Pro mentln hygienu a tedy zvldn pracovn zte (vetn prevence syndromu burn-out) profese uitele jsou vznamnmi oblasti ivotnho stylu mezilidskch vztah pijet sebe sama
Do ivotnho stylu pat pohyb, viva, spnek, relaxace, zjmy, hospodaen s asem tedy nejen akcentace fyziologickho zzem V oblasti mezilidskch vztah jsou nejvznamnjmi konflikty v sociln, interpersonln oblasti jejich etnost, zvldn, een.
Pijet sebe sama souvis i s mrou profesnho sebevdom, a tak s profesionln deformac ve smyslu leckdy nepimench nrok na sebe a okol Nepznivmi faktory jsou pocity nedostaivosti, ulpvn na osvdench postupech, nzk flexibilita a rigidita, pedpojatosti. Vraznou slokou duevn hygieny je pozitivn akceptace psobcch podnt. Prakticky to znamen pozitivn mylenkov a citov pstup k sob i socilnmu okol, k vykonvan innosti. Tento pstup se lze nauit. Je vhodn negativnm mylenkm, pedstavm a emocm pedchzet preventivn pracovat na pozitivn percepci. Vypstovat si nvyk osobnho pnosu, tvoivho pstupu. Napomh tomu i relativizace tkost (porovnvn s ostatnmi problmy..), objektivizace problm (napomh konstruktivnm eenm), aktivn pstup k een problmovch situac (chpat se iniciativy proaktivn jedinci jsou mn ovldni okolm, situacemi). Nemn dleit je nauit se a v praxi uvat otevenou komunikaci vyjadovat oteven (ale citliv) sv pocity. Hledn a nalzn emocionln a vcn podpory nap. podn koleg o radu je dovednost, kter podporuje mentln hygienu a pozitivn nhled. Velmi zvanmi faktorem je reim prce a odpoinku realistick odhad svch monost, umn odmtn pn a proseb z okol, kterm je obtn vyhovt, vetn prce navc. Mezi zkladn pravidla umoujc lep zvldn ve uvedenho pat dovednost rozliit musm x mohu x chci. Pat sem uvdomn ivotnch cl, programu i v souvislosti s konstituc. Pro aktivn odpoinek plat nkolik zsad ml by bt naplnn odlinou innost ne je vlastn prce, vznamn je nestereotypnost, zmny zaten a ml by bt pro jedince zbavou, ne honbou za vkonem. Kreativita, hledn novch aktivit je prevenc navy a vyhoen. Jedinec m zvldat odpoinek samostatn tedy i oddlen od ostatnch. Citov provn ve smyslu pozitivnch emoc vetn ten se, je pro odpoinek zsadn. Dochz-li k velk zti a u uitelsk profesi tomu nen jinak, je dleit odpoinek vas ped vyerpnm cel energie, tedy ped exhausc. Je nutn zaazovat mezi prac pestvky. Dlka odpoinku je nemn dleit nap. krtkodob volno nen zdrojem odpoinku, leckdy je vnmno jako zdroj dalho stresu! Regenerace sil je dleitm faktorem zvyujcm odolnost vi stresu a je innou prevenc i proti burn-out syndromu. Hospodaen s asem time management zahrnuje zamen nejen na proaktivitu, ale i na priority a cle. lohu zde m stanoven cle konenho a s ohledem na nj stanoven cl dlch, a rozlien toho, co je nalhav a souasn dleit. Do programovn vlastnho asu bychom mli zahrnout plnovn krtkodob a dledobj podle poteby v profesi (i osobnm ivot) plnovn, management denn, tdenn, msn, celoron i nkolikalet. V tomto plnu bychom mli pamatovat i na asov rezervy, jinak se snadno stane, e time management nebude managementem, kter dme my.
Shrnut Pro prevenci syndromu vyhoen je dleit teoretick znalost tohoto syndromu.
Prvn pznaky dokeme rozpoznat pouze tehdy, kdy vme jak se projevuj. Souasn je dobr si piznat, e uitelsk profese je profes rizikovou, pedevm pro neustle ptomnou zt, kterou nememe zcela eliminovat. Meme vak pracovat na sv zmn vnmn a chpn stresovch situac. Meme tak zskvat dal dovednosti zvldn stresovch situac nap. ncvikem relaxanch technik, ale i ncvikem asertivnho jednn, ncvikem komunikanch strategi, kter nm mohou pomoci nron stresov situace variabiln a tm lpe zvldat. Meme tak absolvovat nkter z preventivnch program proti syndromu vyhoen ada zamstnavatel ji se na tyto
Uitel
programy zamuje, meme je ale absolvovat i bez zajitn nap.editelem koly. Dojde-li ji k vraznjm obtm i vyhoen, je vhodn vyhledat i odbornou pi - nejen krizovou intervenci, kterou me poskytnout i nap. koln psycholog.
?
Vypracujte si asov snmek zznam nap. tdne kolik asu vnujete jednotlivm innostem, vetn jdla, hygieny, asu v doprav, asu v prci, asu hovor s pteli kolik prostoj, asu, kter Vm unikl, jste zjistili? Jak innosti se Vm osvdily jako relaxan? Dokete si udlat as na setkn s pteli nejen z profesionlnho okruhu?
Otzky ke studiu Jak je rozdl mezi distresem a eustresem? Jak vnj piny stresu me uitel pmo ovlivnit ? Vymezte rozdl mezi inky stresu a burn-out syndromem. Jak jsou fze reakc na stres ? Popite obrann mechanismy. Co jsou copingov strategie ? Jak sloky zahrnuje mentln hygiena ? Znte nkter relaxan techniky ?
&
Doporuen literatura
HEBKOV, M., EHULKOV, O. Struktura osobnosti uitelek:srovnn se enami jinch profes. In Kepela, P. Uitel a zdrav 4. Brno, 2002, s. 53-60. ISBN 80-902653-9-4. KOHOUTEK, R. Psychologie zdrav pro uitele a vychovatele. In Kepela, P. Uitel a zdrav 2, 1999, s.15-38. ISBN 80-902653-2-4. KIVOHLAV, J. Jak zvldat stres. Praha: Grada Avicenum,1994. ISBN 80-7169-121-6. KIVOHLAV, J. Sociln opora uitele a ka. In Kepela, P. Uitel a zdrav 4. 2002, s7-14. ISBN 80-902653-9-4. MEK, L., ZEMAN, V. Uitel a stres. Brno : FF MU,1992. ISBN 80-210-0521-144-1. MIKK, O. Psychologick charakteristika osobnosti. Praha : UK Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0240-7. EHULKA, E., EHULKOV, O. Problematika tlesn a fyzick zte pi vkonu uitelskho povoln. In Kepela, P. Uitel a zdrav 1, 1998, s.99-104. ISBN 80-902653-0-8. EHULKA, E., EHULKOV, O. Uitel a optimismus. In Kepela, P. Uitel a zdrav 4. Brno, 2002, s. 91-111. ISBN 80-902653-9-4. STRNADOV, V. Zpsoby zvldn stresu (copingov strategie). In Kepela, P. Uitel a zdrav 3, 2001, s.95-113. ISBN 80-902653-7-5. SCHMIDBAUER, W. Psychick skal pomhajcch profes. Praha: Portl, 2000. ISBN80-7178-312-9. VGNEROV,M. Psychopatologie pro pomhajc profese. Praha : Portl, 2004. ISBN 80-7178-802-3
6.3 DETRMINANTY PRCE UITELE

Ivo Syit
Klov slova: uitel, eduktor, uitelsk profese, edukan realita, teorie profes, pracovn innost uitele, profesn standard, profesn etika, povoln, profesn kompetence, typov pozice, charakteristika profes
]Po prostudovn kapitoly budete schopni: charakterizovat typick znaky uitelsk profese; pracovat s klovmi pojmy vztahujcmi se k uitelsk profesi;
Posoudit uitelskou profesi z hlediska typovch pozic.
6.3.1 ZKLADN DETERMINANTY UITELSK PROFESE

Uitelsk profese je determinovna pedevm kulturnmi, socilnmi, finannmi, prvnmi, personlnmi, psychologickmi a institucionln vztahovmi aspekty. Determinanty meme dlit na vnitn a vnj. Toto dlen je vak spe orientan, nebo se nkter determinanty prolnaj. Za vnj meme povaovat faktory ekonomick a legislativn, obsahov, za vnitn meme povaovat osobnostn pedpoklady, zdravotn stav, osobnostn charakteristiky, a za smen meme povaovat kulturu instituce, klima v institucch i etick nroky v profesi. Hraje zde roli identifikace, pizpsoben i naopak snaha zmnit instituci i profesi svou iniciativou.
6.3.2 ZKLADN OBECN DETERMINANTY UITELSK PRCE

S uitelskou profes se setkvme vude tam, kde je poteb systematick, ppadn institucionln pedvn vdomost, uitel asto vystupoval, jako pedstavitel dan kultury a vyuoval zkladn vdomosti spojen s chodem danho systmu. Je tedy patrn, e se uitelsk profese objevuje ji vude tam, kde vstupujeme na pdu institucionlnho vzdlvn. Uitel, vzdlavatel a vychovatel psobil pvodn v rodin, ale zhy se stv lenem instituc a vzdlvn ve kolch, a jsou ji tyto koly financovny rodinami, obcemi nebo sttem. Proces vchovy a vzdlvn jako proces clevdom, zmrn a tak kontrolovan nen mon bez osoby uitele, vzdlavatele (eduktora), a to i v ppadech, kdy se k, nebo jin osoba u sama, napklad z uebnice nebo prostednictvm technologi; i v tchto ppadech se podl osoba vzdlavatele (nap. navozenm proces uen, strukturovnm obsahu uiva, vbrem uiva, tvorbou uebnho programu atd.).
Psob zde vztahy formulovan ji J. F. Herbartem Uitel k
Uivo Vyuovn a vchova se vdy realizuje na njakm obsahu nebo v njak situaci. Uitel (eduktor) k (edukand) tvo dvojici, kter spolu s obsahem vytv minimln podmnky pro fungovn vchovn vzdlvacho procesu. Tyto zkladn determinanty plat obecn pro vchovn-vzdlvac proces.
6.3.3 DETERMINANY PRACOVNHO ZAAZEN PEDAGOGICKHO PRACOVNKA V R

Pedagogickm pracovnkem je ten, kdo kon pmou vyuovac, pmou vchovnou, pmou speciln pedagogickou nebo pmou pedagogicko-psychologickou innost pmm psobenm na vzdlvanho, kterm uskuteuje vchovu a vzdlvn na zklad zvltnho prvnho pedpisu (dle jen pm pedagogick innost); je zamstnancem prvnick osoby, kter vykonv innost koly, nebo zamstnancem sttu nebo editelem
Uitel
koly, nen-li k prvnick osob vykonvajc innost koly v pracovnprvnm vztahu nebo nen-li zamstnancem sttu. Pedagogickm pracovnkem je t zamstnanec, kter vykonv pmou pedagogickou innost v zazench sociln pe. Pmou pedagogickou innost vykonv: a)
b) c) d) e) f) g) h) uitel, vychovatel, speciln pedagog, psycholog, pedagog volnho asu, asistent pedagoga, trenr, vedouc pedagogick pracovnk.
Zdroj: Pedpis . 563/2004 Sb.,: SBRKA ZKON ronk 2004, ze dne 10.11.2004
6.3.4 VYSOKOKOLSK DETERMINANTA
VZDLN
JAKO
KVALIFIKAN
PRESTIN
Vysokokolsk vzdlvn uitel pro rove zkladn koly se zaalo u ns uskuteovat na pedagogickch fakultch od roku 1946, tedy pomrn pozd ve srovnn se zahjenm vysokokolsk ppravy pro jin profese, ale relativn brzy ve srovnn s nktermi evropskmi stty, kter mly jet v t dob asto jen stedokolsk. Protoe je vysokokolsk vzdln pro kadou profesi dleitou prestin i kvalifikan zleitost usilovali et uitel ji dlouho dob Prvn republiky o vysokokolsk vzdln, kter jim vak tehdy zkon neumonil. Od roku 1921 existovala kola vysokch studi pedagogickch, kter vak zajiovala nstavbov studium. Krom toho uitel asto navtvovali v dob svho volna univerzitn pednky, nap. Masarykovy extenze. V souasn dob je vyadovno vzdln vysokokolsk magistersk, bakalsk je chpno jako neuitelsk. Vhledov je mon, e uitelsk vzdln bude licencovanou profes, ppadn se budou udlovat vjimky pro bakalsk stupe z ekonomickch dvod.
6.3.5 TYPOV PROFESE
POZICE
JAKO
DETERMINANTA
ZAAZOVN
UITELSK
Kad profese m svoje vnj determinanty , svoji profesn kulturu, ppadn profesn etiku ( i tos cel profese) v R se zabv klasifikac jednotlivch profes firma Trexima, kter ad profese do tzv. kartotky typovch pozic a Ministerstvo prce a socilnch vc. Toto tvo dleit administrativn mtko v klasifikaci jednotlivch profes
Informace najdete na:http://ktp.istp.cz/charlie/expert2/act/fulltext.act
Kartotka typovch pozic uvd charakteristiku profese, odmovn, mru zte a dle dal konkrtn poadavky a innosti:
Uitel je hodnocen jako kvalifikovan nebo vysoce kvalifikovan pracovnk V roce 2007 byl medin hrub ms. mzdy 26 000 K Duevn zt je hodnocena na stupni 2 (nosn mra) Pedagogick kompetence zahrnuj plnovn, realizaci, vyhodnocen, sebereflexi Pizpsobeni se schopnostem k een pestupk, zkouen, opravovn, tdnictv, komunikace s rodii Pekkou vkonu jsou zvan duevn poruchy
Prostudujte si na uvedench strnkch problematiku uitelstv z hlediska typovch pozic, zformulujte
hlavn poadavky a charakteristiky.
6.3.6 OSOBNOSTN POADAVKY JAKO DETERMINANTA PI KONSTRUOVN PROFESNHO IDELU

Existuje trend formulovn vlastnost idelnho uitele. Zpravidla na bzi pozitivnch osobnch vlastnost ( demokratick pstup, porozumn, cit pro spravedlnost, dslednost, tolerance, pkladn osobn ivot atd.) Tyto vlastnosti jsou vak asto tabulkov nevyjditeln. Uitelsk profese pat mezi profese, kde asto vznikal rozpor mezi idelnm a relnm, mezi monostmi v realit a idelnm poadavkem. To se tak projevuje nap. v striktnjm pohledu na osobn ivot uitele, kdy nebyly tolerovny mj. neuspodan osobn vztahy, co v jinch profesch nevadilo.
Je tak zajmav, e v uitelsk profesi existuje
trend tvoit vlastn uitelsk organizace podle typu koly (uitel prvnho stupn a oproti tomu uitel gymnzi), podle pedmtu, ale i podle pohlav ( organizace en uitelek).
Uplatuj se zde rovn stereotypy o tom, e vchov, vzdlvn a potamo kole kad rozum, nebo tmto procesem proel, i laick skupiny tedy mohou mluvit o zleitostech vzdlvn, jako by to byli skupinami expertnmi, co v jinch oblastech nen v tak velk me mon.
6.3.7 DETERMINANTY ORGANIZACE PRCE
PROFES
PODLE
KLASIFIKACE
MEZINRODN
Sociologick a zamstnaneck tdn profes vychz asto ze sloitosti kon (nap. kategorizace zamstnn KZAM, Mezinrodn organizace prce - ILO) a stupn samostatnosti, ppadn sloitosti objektu se kterm se pracuje. Svou roli hraje i mra rizika, dlka ppravy a een situac s malou analogi, nutnost rozhodovn atd. Pokud by se aplikovala tato kriteria, znamenalo by to zalen uitele do nejvych kategori tj. (sloitost ka a jeho svta, reakce na situace s malou analogi, nutnost reagovat v obtn strukturovanch situacch atd.).
1. Prce nekvalifikovan a pomocn: uklzeky, metai, pomocn dlnci, poulin prodavai... 2. Prce jednoduch a dl: psaky, telefonist, chovatel hospodskch zvat, mali pokoj... 3. Prce polokvalifikovan, rutinn: prodavai a pokladn v obchodech, peovatelky v jeslch, kominci... 4. Prce kvalifikovan, specializovan, rutinn: sekretky, policist, kuchai, hornci, vadleny, idii nkladnch automobil... 5. Prce stedn sloitosti a kvalifikovanosti, zpravidla dl: knihovnci, vychovatel, etn, sazei, strojvedouc... 6. Prce vy stedn sloitosti a kvalifikovanosti, s omezenou samostatnost: laboranti, zdravotn sestry, treni, editel malch podnik... 7. Prce vysoce sloit a kvalifikovan, s omezenou samostatnost: vedouc pracovnci velkch organizac, uitel zkladnch kol, personalist, prvn poradci, profesionln sportovci... 8. Prce vysoce sloit a kvalifikovan, mnohostrann a samostatn:velitel vojenskch jednotek, zubn lkai, tlumonci, vysokokolt a stedokolt uitel, piloti, policejn inspektoi. 9. Prce vysoce sloit a kvalifikovan, mnohostrann a tvr: vy sttn ednci, vdci, lkai, advokti, reisi, fredaktoi... Zdroj: Machonin, 2000 , International Labour Organisation
Uitel
6.3.8 PROFESN STANDARD JAKO ZKLADN DETERMINANTA PRO VKON PROFESE

Profes standard lze povaovat za normu, kter stanovuje zkladn kvality uitele poadovan pro vkon uitelsk profese. Standard je formulovn v kompetencch, kter nejlpe charakterizuj zpsobilosti pro konkrtn innosti.
& ?
Podrobnj charakteristiku najdete v publikaci VAUTOV. Bt uitelem. Praha : PedF UK, 2007, s.34 -37.
Prostudujte si profesn standard a problematiku kompetenc v uveden publikaci. Zformulujte svoje stanovisko k otzce kompetenc a profesnho standardu. Porovnejte s poadavky na jin profese
Najdte znn zkona 563/2004 Sb. na: http://portal.gov.cz/wps/WPS_PA_2001/jsp/download. jsp? s=1&l=563%2F2004 a text Vyhlky . 317/2005 o dalm vzdlvn pedagogickch pracovnk na www.vuppraha.cz/soubory/317_2005_Sb.txt.
6.3.9 VZTAHOV DETERMINANTY UITELSK PROFESE

Kad profese m specifika v socilnch a institucionlnch vztazch, v sociln exponovanosti, nutnosti pracovat s lidmi a komunikovat, a tak svoje rizika a pekky pro vkon dan profese. Uitelsk profese je chpna jako profese sociln exponovan se specifickou pedagogickou komunikac za uritm clem, v uritm prosted a asovm rmci, ppadn s vt mrou posln a mravn sloky, i odpovdnosti, kde se vyaduje odpovdajc vzdln. Uitelsk profese je vdy uritm spojenm profes s typickm vztahem mezi teori a aplikac. Po strnce vztahov je pro uitelskou profesi typick:
neustl kontakt uitel-tda, podobn vk. skupina ( sm versus skupina) spojen znalosti a jejho pedvn ( nap. historik a uitel historie) sociln a emon exponovanost nutnost reagovat a flexibilita eticky pojman profese ( promt se i do jednn mimo kolu) profese, kter je k ruce i v jinch oblastech nap. kultura, osvta ast hodnocen z rznch pohled, mon stereotypy
Shrnut
Uitelsk profese pedstavuje v modernch spolenostech multidisciplinrn problematiku. Me bt na ni nahleno jako na kadou jinou pracovn slu (pevis nebo nedostatek na trhu), vetn tabulkovho hodnocen, nebo jako na svbytnou profesi, kter sdruuje faktory jinch profes a udruje kulturn, sociln a lidsk kapitl a nelze ji nikdy vtsnat do zce vrobnch mtek. V souasnosti je patrn markantn posun od uitele pedvajcho vdn k uiteli jakoto navozovateli proces uen.
Otzky ke studiu Charakterizujte zkladn determinanty uitelsk profese. Kter determinanty povaujete Vy osobn za nejvznamnj a pro? Co je charakteristick pro uitelskou profesi v R a jej vnmn ? Co vede kandidty k tomu, e si vybraj uitelskou profesi ? Formulujte etick kodex uitelsk profese
Posute klasifikaci TREXIMA (KZAM), pp. metodiku typovch pozic, posute aplikovatelnost kriteri jinch profes na uitelskou profesi
&
Doporuen literatura
BLKOVSK, B. Stedoevropsk uitel na prahu uc se spolenosti. Brno : Konvoj, 2004. ISBN 80-85615-95-9. MLOCH, L., MACHONIN, P., SOJKA, P. Ekonomick a spoleensk zmny v esk spolenosti po roce 1989. Praha : Karolinum, 2000 ISBN 80-246-0119-2. VEC, V. Pedagogick pprava budoucch uitel: problmy a inspirace. Brno : Paido, 1999 . VAUTOV, J. Bt uitelem. Co by ml uitel vdt o sv profesi. Praha : PedF UK, 2007. ISBN 978-80-7290-325-2. WWW-strnky http://www.uiv.cz http://www.nuov.cz http://www.nidv.cz http://www.vuppraha.cz http://www.ilo.org http://www.czso.cz http://ktp.istp.cz/charlie/expert2/act/fulltext.act
6.4 OSOBNOST UITELE

Jan Slavk
Klov slova: Osobnost, typy uitel, uitelovo pojet vuky, vchovn styl, kze k, profesn kompetence, autorita uitele
]Po prostudovn kapitoly budete schopni: charakterizovat osobnost uitele; vysvtlit pojem personalizace a popsat zkladn pedpoklady uitele pro prci se ky; uvst nkolik typ osobnost uitel a popsat jejich pednosti i nedostatky; vysvtlit funkce uitelova pojet vuky, popsat jeho sloky a uvst monosti jeho vzkumu; charakterizovat profesn kompetence uitele a typy uitelsk autority.
6.4.1 OSOBNOST UITELE ZKLADN CHARAKTERISTIKA

Osobnost (lat. persona) bv vymezovna jako individuln jednota v rozmanitosti duevnch projev lovka. Osobnost se utv a projevuje ve spoleenskch vztazch a je fyzicky zakotvena v identit tla. 6.4.1.1 Dv pojet osobnosti V pojet osobnosti se uplatuj dv hlavn hlediska, na prvn pohled protichdn, kter se vak vzjemn dopluj a jsou na sob zvisl. Jedno hledisko klade draz na jedinenost kad osobnosti a budeme mu kat (1) individuan pojet. Jemu protikladn hledisko zdrazuje spoleenskou podmnnost osobnosti a nazveme je (2) socializan pojet.
Uitel
Pkladem individuanho pojet uitelovy osobnosti je chpn uitele jako autora. Podle Vladimra Smkala je osobnost autorstv in. Auctor ve starovk latin znamenal pvodce, ppadn vynlezce. V tomto pojet je tedy uitel osobnost do t mry, do jak jeho iny vychzej z nho samho a jsou pro nj pznan. Autorsk kvality se vyvjej, proto uitelsk osobnost nen jednou provdy dan stav, ale je to promnliv dsledek vlastnho sil, kter bylo vynaloeno k jejmu rozvjen. Socializan pojet vychz z pedpokladu, e uitel jako osobnost vyrst z nrok kladench jeho okolm. Prosazovat se a rozvjet se jako svbytn osobnost tedy nemus bt pro nj snadn, protoe uitel je zavzn brt ohled na obecn poadavky kladen jeho profesn rol. V tomto smyslu se osobnost uitele postupn utv jako vslednice individulnho pojet uitelsk role. Zvis tedy na tom, do jak mry se uiteli da nachzet svj osobit pstup k uitelskmu jednn v rmci nrok, kter jsou na nj kladeny pslunou spolenost v dan historick dob. K osobnosti uitele lze pistupovat ze dvou propojench hledisek:
osobnost jako jedinen autorsk in individuan pojet, osobnost jako vslednice nrok okol socializan pojet.
Napite vahu o vztahu individuace a socializace pi utven osobnosti uitele. Vychzejte pitom z vlastnch zkuenost, kter propojte s prostudovanmi poznatky z literatury.
&
Podnty pro vai vahu o utven osobnosti uitele poskytuje kapitola Uitelstv jako povoln od J. Koti v publikaci VALIOV, A.; KASKOV, H. a kol. Pedagogika pro uitele. Praha : Grada, 2007, s. 15-26. ISBN 978-80-247-1734-0. O rznch pojetch osobnosti se dozvte v monografii SMKAL, V. Pozvn do psychologie osobnosti. Brno : Barrister & Principal, 2002, s. 15-41. ISBN 80-85947-80-3.
6.4.2 PEDPOKLADY PRO PRCI UITELE SE KY

Osobnosti jednotlivch uitel se do t i on mry odliuj, ale vichni uitel by mli mt jedno spolen: dostaujc pedpoklady pro prci se ky nebo studenty toho vkovho psma, s nm se ve vuce setkvaj, a v t odborn oblasti, kterou vyuuj. Uitel trv v pmm kontaktu se ky valnou st sv pracovn doby, proto vchozm pedpokladem pro spnost jeho prce je (a) motivovanost k souinnosti se ky (dobr vztah k km, i obecn k dtem a mladm lidem), (b) dovednost tuto souinnost udrovat i rozvjet na zklad vzdlvacch a vchovnch poadavk a (c) dovednost zabezpeovat sociln klima phodn pro uskuteovn vzdlvacch cl. Je pravidlem, e uitel, kter nezvld sociln kontakt se ky nedoke dobe uit, ani kdyby byl ve svm oboru dobrm odbornkem. Z druh strany, patn znalost uiva anebo neschopnost uitele srozumiteln a poutav zprostedkovat km odborn poznn zhoruje sociln vztah k k uiteli, a to tm nalhavji, m jsou ci star. Tato provzanost sociln a oborov strnky je pro prci uitele typick. 6.4.2.1 Personalizace Ji od potk novovku (J. A. Komensk, J. J. Rousseau) se ve vzdlvn objevuje poadavek respektovat zvltnosti ka a brt ohled na jeho monosti. Tento poadavek se v prbhu 20. stolet ustlil ve veobecn uznvanou pedagogickou normu. Podle n mus uitel svm km rozumt natolik, aby mohl pizpsobovat sv jednn jejich osobnm pedpokladm, a tak optimalizovat proces kova uen. Uveden poadavek se v poslednch letech tematizuje prostednictvm termnu personalizace. Personalizace je pojmenovn pro povinnost uitele rozvjet ka jako osobnost. Tento nrok, jak uvd Zdenk Helus, m dv hlavn strnky. Prvn se tk vyuvn osobnch potencialit uit se, na zklad uen zvldat vzdlvac poadavky, a tm
rozvjet svou osobnost z mnoha hledisek kognitivnch, emocionlnch, mravnch apod. Personalizace je zde tedy vyjdena mnohost toho, co me k zvldnout, pochopit, vytvoit, pekonat, vyeit apod. Osobnost je z tohoto hlediska chpna jako souhrn monost, kter se da naplovat. Po uiteli se d, aby ve spoluprci se kem tyto monosti objevoval, uinil je pedmtem spolen prce a pomhal je kovi uskuteovat a rozvjet. Druh strnka termnu personalizace klade draz na autoregulaci (sebezen spojen s poznvnm sebe sama). Autoregulace je aktivn soust sebe-vdom. Zabezpeuje svbytnost osobnosti a jej odpovdnost za vlastn iny. Uitel je v tomto ohledu povinen pivdt ka ke zodpovdnosti za jeho vlastn ivot, za vzdlvac spch. Vystupuje v roli podncovatele a prvodce na cest ka k sebereflexi a k sebeovldn. Napomh kovi vytvoit si psychick instance sebezen umoujc realizaci cl, kter jsou hodny sledovn, protoe mu otevraj cesty rozvoje, uplatnn, kulturn smysluplnosti. Poadavek na personalizaci vyaduje od uitele, aby svou vlastn osobnost pouval jako prostedek k rozvoji osobnost svch k. V praxi to v prv ad znamen vystavit ji stetvn s odlinost a rozmanitost kovskch mnn a postoj. Uitel je mus na jedn stran dokzat respektovat, na stran druh jim nesm pln podlhat a mus je do znan mry ovlivovat, protoe jeho povinnost je udret jednotc cl a obsah spolen prce. Znamen to chovat se ke kadmu kovi ponkud jinak s ohledem prv na tohoto ka a s respektem k jeho osobitosti, ale zrove jako osobnost zstvat sm sebou jak se zetelem na povinnost uitele ky nco nauit, tak s ohledem na pimenou spontaneitu a pirozenost svho chovn.
6.4.2.2 Sekundrn intuice Jak vyplv z pedchzejc kapitoly, uitel mus ve sv pedagogick innosti zvldat velmi obtn spojen (a) vstcnosti k kovi, (b) ukznnosti k uivu a (c) spontaneity osobnho projevu. Toto propojovn vstcnosti, ukznnosti a spontaneity se mus uskuteovat v aktulnch situacch tady a te, zpravidla je nelze pli promlet pedem. Proto bv pokldno za intuitivn zleitost lovk se sice rozhoduje s plnm vdomm svch in, ale nem monost je pedem do vt hloubky rozmlet. Sociolog Anthony Giddens tuto skutenost vyjaduje termnem praktick vdom. Praktick vdom pouv kad lovk, kdy se mus rychle orientovat v prv nastvajc situaci. Pitom se intuitivn uplatuj pedevm nejvce zait postupy nebo poznatky, nelze systematicky ani do vt hloubky promlet souvislosti. Opakem praktickho vdom je tzv. diskursivn vdom. V nm probh systematick a logick pemlen, typick nap. pro vdeckou prci. Podstatn pro uitelovu prci je, e praktick vdom lze podporovat a zlepovat prostednictvm diskursivnho vdom. Tm se rozvj tzv. sekundrn neboli pouen intuice, kter dovoluje rozhodovat se rychle, ale s perifernm vdomm irch i hlubch souvislost. To znamen i se schopnost zptn reflektovat sv konn a podrobit je nsledn analze. Sekundrn intuice se tedy d rozvjet tm, e uitel reflektuje sv pracovn postupy, odborn je proml v rovin diskursivnho vdom, a poslze nacviuje jejich rzn varianty. To je model ppravy tzv. reflektivnho praktika, o kterm psal Donald Schn ji na potku osmdestch let minulho stolet a kter se v souasn dob spn rozvj v celm svt. Reflektivn praxe jak napovd ji nzev vede k rozvoji sekundrn intuice a ke kultivaci praktickho vdom prostednictvm praxe. Mme-li v tto souvislosti mluvit o njak systematick pprav, zd se nejvhodnj obrtit se do oblasti socioterapie nebo psychoterapie, v n se pro rozvoj profesn sekundrn intuice pouv tzv. zitkov vcvik. Zitkov vcvik je zaloen na soustavn prci s osobnost v socilnch vztazch mal skupiny pod vedenm zkuenho lektora, kter sm proel shodnm typem vcviku.
Uitel
Prostednictvm speciln navozench zitk na zklad rznch socilnch aktivit se provuj kvality osobnosti, kter se nsledn v reflexi a v dialogu podrobuj hlubmu diskursivnmu zkoumn. Zrove s tm se do jist mry upravuj, pecviuj, nkter osobn stereotypy, kter se v prbhu vcviku prokazuj jako vce i mn kodliv, omezujc rozvoj osobnosti anebo ztujc jej plnohodnotn vztahy k ostatnm lidem. 6.4.2.3 Zdroje odbornch poznatk Pi reflexch vuky s ohledem na ky a ve vztahu k uiteli se mohou uplatovat zejmna poznatky pedagogick psychologie, vvojov psychologie a sociln psychologie. Pedagogick psychologie poskytuje uiteli nstroje k lepmu porozumn vzdlvacm nebo vchovnm obtm k a rznm typm poruch uen. Popisuje podmnky a principy proces uen a navrhuje cesty, jak uen usnadnit. Hled optimln zpsoby, jak rozvjet morlku ka, jak podpoit jeho osobnostn rozvoj, tvoivost, samostatnost, jak zvit motivaci ka k uen, jak vnj regulaci (odmny a tresty) uen pevdt na seberegulaci. Vvojov psychologie pin poznn o zvltnostech jednotlivch etap psychickho vvoje lovka, tzn. o vznikn a postupnch zmnch psychickch vlastnost a proces. Umouje rozpoznvat a posuzovat kvality psychickho vvoje, sledovat odchylky od bn populan normy a rozumt jim tak, aby je bylo mon brt v vahu pi pedagogick prci. Sociln psychologie, spolen s pedagogickou psychologi, zprostedkuje uiteli informace o principech chovn koln tdy jako skupiny. Umouje mu posuzovat proces vvoje tdy jakoto skupiny, sledovat vvoj vztah ve td, vyhodnocovat sociln klima a podle toho uzpsobovat komunikaci se ky, styl vuky apod. Znalosti, kter uitel zskv od uvedench nebo dalch odbornch discipln, mu usnaduj orientaci ve vzdlvac realit a mohou pomoci zlepovat jeho souinnost se ky. Samy o sob vak nemohou eit vztah mezi osobnost uitele a osobnostmi k. Ten m vdy povahu procesu postavenho na prbnm zvldn situac tady a te. Uitel mus bt proto pipraven jakoukoliv znalost uvat s ohledem na aktuln situan kontext a zachzet s n jako s pracovn hypotzou, kter je ovovna a bhem jeho setkvn se ky. Jestlie hypotza selhv, m bt opoutna ve prospch jin, funknj hypotzy. Proto je dleit, aby uitel ml pipraveno vce rznch variant hypotz (resp. znalost) stejn jako vce alternativ jednn pro urit typy situac. Pedpoklady pro prci uitele se ky zahrnuj ti oprn body:
nrok na personalizaci; rozvjen sekundrn intuice; vyuit zdroj odbornch poznatk.
Prostudujte a charakterizujte obsah a uplatnn termnu personalizace v pedagogice a v sociln psychologii pro uitele.
&
Pro splnn kolu vyuijte text: (1) HELUS, Z. Kurikulum jako initel kovy personalizace. In MAK, J.; JANK, T. (ed.) Absolvent zkladn koly. Brno : Masarykova univerzita Centrum pedagogickho vzkumu, 2007, s. 10-19. ISBN 978-80-210-4402-9. (2) HELUS, Z. Sociln psychologie pro pedagogy. Praha : Grada, 2007, s. 83-86, 104 105. ISBN 978-80-247-1168-3.
Porovnejte sv poznatky z pedchzejcho kolu s uvnm termnu personalizace v oblasti internetu, elektronickho marketingu a on-line reklamy, jak se s nm mete setkvat na webovch strnkch. Charakterizujte shodn i rozdln rysy pouit shodnho termnu v rozdlnch, pesto vak v lecem blzkch oblastech.
&
Pi plnn kolu uplatnte poznatky zskan prozkoumnm odpovdajcch informac na webu (do vyhledvae zadejte termn personalizace).
6.4.3 TYPOLOGIE UITEL

Kad jednotliv uitel je jedinen a nezamniteln s kmkoliv jinm. Pesto lze mezi uiteli najt nkter vzjemn podobnosti. Jednou z nich je ji to, e vichni vykonvaj stejn povoln. To je shodn pro vechny uitele. Nkter vlastnosti jsou ale spolen a pznan jen pro uritou skupinu uitel, zatmco u jin skupiny stejn vlastnosti mohou chybt anebo se vyskytovat jen v mal me. Tmto zpsobem se daj urovat rzn typy uitel. Vytvet typologii, to znamen roztdit njak soubor jev na podtdy typy, podle uritch znak. ci napklad mohou dlit uitele na hodn a psn podle toho, zda uitel na ky asto zvyuje hlas, kolik jim pe poznmek, jak oste ky hodnot apod. Uren a rozpoznvn typ je v praxi uiten pro lep orientaci a pedbn porozumn podobnostem a odlinostem mezi jednotlivmi uiteli, ale me pinst vn zklamn, kdybychom s typologi zachzeli mlo citliv. Proto pi kadm uit typologie je dleit neztrcet ze zetele vodn tezi: kad lovk, a pro uitele to plat stejn jako pro vechny ostatn lidi, je jedinen a nezamniteln osobnost. To znamen, e jeho typov zaazen je vdy jen pomckou k pemlen o sob nebo o druhch anebo k domluv, nikdy ale klec, do kter bychom mli uzavt n vztah k uiteli nebo nae uvaovn o nm. Plat to i pro pemlen o sob samm: je dobr umt se piadit k uritmu typu osobnosti a uvdomit si tak nkter sv kvality i slabiny. Urit vak nem smysl na zklad takovho uvaovn propadnout dojmu, e se tm lovk osudov a navdy zaadil do t i on kategorie. V pedagogice a v psychologii bv uvdna cel ada rozmanitch typologi uitel. Zde vbrov uvdme jen nkolik nejobvyklejch. 6.4.3.1 Typovn podle vyuovanch k Mechanick, ale leckdy uiten klasifikace uitel me bt zaloena na rozlien k, s nimi uitel pracuje. Obvykle se jedn o tdn k podle vku, ktermu odpovd rozliovn uitel pro (a) pedkoln (preprimrn) vzdlvn (ci zpravidla ve vku 3 a 6 let), (b) primrn vzdlvn (6 a 11 let), (c) sekundrn vzdlvn (11 a 15 let), (c) vy sekundrn vzdlvn (15 18 let). Jin tdn v tto kategorii se me tkat k se specilnmi vzdlvacmi potebami a jeho zeteln hranice vede mezi uiteli pipravovanmi v oboru speciln pedagogika a uiteli ostatnmi. Rozdlovn uitel podle druhu k, s nimi pracuj, m pmou souvislost s kvalifikac uitele a s jeho profesnmi kompetencemi. Vypovd o specializaci na zvltnosti uritho kovskho vku nebo typu chovn a promt se i do odlin ppravy na povoln. 6.4.3.2 Typovn podle pedmtu zjmu V vodu kapitoly 6.4.2 jsme upozornili na tsnou provzanost sociln a oborov strnky v prci uitele. Tato provzanost se projevuje v jedn z nejtradinjch uitelskch typologi od vcarskho psychologa Christiana Caselmanna. Caselmann rozliil dva zkladn typy uitel: logotropa a paidotropa. Logotrop je uitel zamen na oborovou strnku sv prce, tzn. na urit obor vdy nebo umn, ktermu vyuuje. Bv vynikajcm odbornkem a jeho pedmt je pro nj konkem. Vuku oborovch poznatk a dovednost zsadn upednostuje ped zjmem o samotn ky. Obvykle si vten rozum jen s tmi ky, kte maj o jeho obor zjem, ostatn ky do znan mry pehl. Nezdka to vede k dsledku, e logotrop nevnm problmy, kter ci mohou mt s jeho oborem (a ji v oblasti motivace nebo porozumn), a tm vyvolv nekze k. Paidotrop je uitel zamen na ka. To znamen, e se sna pochopit sv ky, piblit se jim, dobe s nimi komunikovat a pokud je poteba, tak jim pomhat. Jedinen osobnost ka je pro nj natolik dleit, e kvli jejmu pochopen a dobrm vztahm k kovi paidotrop oslabuje zetel k oboru, ktermu vyuuje. Me to vst a k tomu, e sniuje poadavky na ky a je k nim nadmrn shovvav, eho mohou ci zneuvat. Jinou problematickou
Uitel
strnkou psoben paidotropa me bt to, e svm soustednm zjmem nadmru zasahuje do osobnho ivota k. Je zjevn, e oba Caselmanovy typy uitel v krajnch svch podobch vedou k nedoucch vsledkm pi vchov a vzdlvn k a svm zpsobem hrani s jakousi pedagogickou patologi. To je ale pznan pro kad vyhrocen pojet typologie extrmn typ je vlastn karikatura. Ve skutenosti se s typem setkvme nejve jako s uritou tendenc, sklonem, kter se v nkterch situacch u konkrtnho lovka projevuje vraznji, ale v jinch me chybt. Hodn pitom zle nejenom na uiteli samotnm, ale tak na chovn jeho k a na dalch podmnkch, ve kterch jednn probh. 6.4.3.3 Typovn podle pstupu uitele k km Psychologov K. Lewin, Z. Zaborowski i dal autoi pracuj s typologi, kter se zakld na zvltnch vlastnostech pstupu uitele k km a zpsobu prce s nimi. Rozliuje ti typy: autoritativn, demokratick, liberln. Autoritativn typ uitele zachz se ky z jednoznan dc pozice, kter do znan mry nebere v vahu zptnou vazbu, tzn. odezvu k na zen ze stany uitele. Na veden vuky bv autoritativn uitel skvle pipraven, s jasnm plnem pracovnch postup. Nepipout nmitky pi jejich provdn. Jeho chovn je formln, psn, hlas such, stroh. Na ky m vysok nroky, ale opust-li tdu, ci mnohdy pestvaj pracovat, protoe autoritativn vnj zen podvzalo jejich vlastn iniciativu a chu do prce. Odmny km (pochvala) nebvan ze strany autoritativnho uitele ast, pevauj tresty. Demokratick typ uitele se sna se ky spolupracovat, db na zptnou vazbu z jejich strany. Pln prce pipravuje i proto, aby jej mohl se ky projednvat. Je pstupn k pipomnkm i ke kritice, ci maj pocit, e se podlej na prbhu prce. Chovn demokraticky ladnho uitele je vstcn, obvykle mluv ptelskm tnem a dv najevo zjem o kovsk nzory. Na ky mv dost vysok nroky, ale je pipraven zmrnit je, jestlie zjist, e pekrauj monosti k. Odmny km bvaj ast, pokud uitel udl trest, bv spojen s radou nebo ponauenm a po vykonn je cel konflikt pokldn za vyeen a zapomenut. Liberln typ uitele jedn se ky velmi ptelsky a familirn. Pln prce si nepipravuje, vcemn oekv, e se vci njak vye samy od sebe. Kvalita prce je na relativn nzk rovni, neudluje ani odmny ani tresty. ci postrdaj zptnou vazbu, asto si mezi sebou hledaj nhradnho vdce. 6.4.3.4 Typovn podle psobnosti ve kole Ji tgl ve svch vahch o typologii uitel mimo jin uvd tdn podle toho, jak uitel psob ve kole a jak role ve sv prci napluj. Nejjednodu podobou tohoto pstupu je odlien dobrho inspirujcho uitele od uitele patnho omezujcho. Nkde mezi obma tmito extrmy je bn uitel. Toto rozlien, podobn jako vtina typologi, neplat absolutn: kvalita uitele se mn v ase, krom toho se asto li i ve vztahu k jednotlivm km nebo kolnm tdm. Nen vjimkou, e uitel, kter v jedn td psob jako bn uitel, nebo v n dokonce selhv (teba v bezradnosti nad nekzn), je pro jinou tdu velmi inspirativn a skvle si se ky rozum. Podrobnj klasifikace ne dobr vs. patn uitel se me tkat uitelovy tmov role, jejm prostednictvm pispv k prci pedagogickho tmu sv koly. Me bt uiten pro vahy o vkonnosti pedagogickho sboru koly. J. tgl odliuje nsledujc role, kter se v pedagogickm tmu mohou uplatovat:: Inicitor (chrli npad) m znan tvr schopnosti, astji ne jin pedkld nov npady a nmty, kter vak mohou bt i nerealistick, pli v oblacch. Inicitor ukazuje nov smry innosti, inspiruje k rstu, ale potebuje kolem sebe lidi, kte by jeho npady dokzali stzliv posoudit, a tak ohldat jejich realizaci.
Pokraovatel (tahoun) m cit pro npady druhch a um vybrat ty, kter nejlpe podporuj dan cl. Pokraovatel je dobrm doplkem pro inicitora, od nho pebr npady, zvauje jejich proveditelnost a zabezpeuje jejich uskuteovn. Koordintor sjednocuje innosti jednotlivch len skupiny, db, aby kad ml co dlat a prce byla rovnomrn rozdlen, postrkuje vci dopedu, je pln energie. Koordintor je motorem skupiny, a zrove jejm organizanm mozkem. Dobe se me uplatnit v editelsk roli. Kritik (rejpal, oponent, skeptik, realista) hodnot innost jednotlivc i cel skupiny, upozoruje na nedostatky a chyby, zdrav pochybuje o plnech a npadech. Kritik je dleitou pojistkou proti plinmu sebeuspokojen nebo nerealistickmu naden pro neprovediteln npady. Je dleitm doplkem inicitora. Zsk-li ve skupin pli velkou vhu, stv se jej brzdou, podvazuje iniciativu a vyvolv patnou nladu. Povzbuzovatel motivuje a podncuje druh k innosti. Podpr ty, kte klesaj na mysli. Povzbuzovatel je pro tmovou prci ivou vodou. Doke pekonvat brzdc efekt mn vkonnch nebo depresivn ladnch len tmu. Harmoniztor (hasi) rozpout konflikty, zprostedkovv komunikaci pi sporech, stmeluje skupinu k napen sil jednm smrem. Harmoniztor je velmi dleitm doplkem kritika a vtanm spolupracovnkem povzbuzovatele. Zejmna tehdy, doke-li lidsky vyjt s kritikem. Stv se ale brzdou pro tmov vkon, pokud umle tlum i ty konflikty, kter jsou nutn pro vyjasnn hlavnch smr prce nebo pro vyitn tmov atmosfry. Shnl pin informace zven, je obchodnk, diplomat, styn dstojnk, vdy zkoum nov monosti v irokm okol, je improviztor a nejlpe je mu pod tlakem, zabrauje stagnaci. Shnl je nezbytnm lenem tmu pro zabezpeen kontaktu s vnjmi vlivy. Jeho nevhodou me bt nadmrn rozptlenost, unikavost, kter v tm me bt vnmna (ne vdy oprvnn) jako vyhbn se vnitnm povinnostem.
Uveden typologie, stejn jako vechny ostatn, by se dala zpesovat nebo roziovat. Stejn jak v ostatnch ppadech jejm smyslem je zamit pemlen uritm smrem, poskytnout mu urit vodtka a d, kter usnaduje orientaci v praktickch problmech a dovoluje o nich vzjemn mluvit. 6.4.3.4 Typovn podle kvalit chovn Nad rmec uitelsk profesn role zasahuje typovn, kter si vm obecnch lidskch vlastnost. Uitel je lovk a nic lidskho mu nen ciz proto se d o nm uvaovat jako o ktermkoliv jinm lovku s ohledem na jeho povahu nebo temperament. I v tto oblasti bylo ji od starovku vypracovno mnoho typologi, z nich uvedeme nejtradinj: antickou typologii temperamentu, jejm autorem byl lka Hippokrates a kter se v rznch obmnch udruje dodnes. Jsou v rozlieny tyi typy: sangvinik, flegmatik, cholerik, melancholik.
Sangvinik je lovk dobromysln a obvykle vesel. Bv il, pln energie. Je spoleensk, vel a iv reaguje na rozmanit podnty. Snadno se nadchne, je to optimista. Flegmatik je lovk velmi klidn a neten. Ned se tak snadno vyvst z mry. V krajn poloze je lhostejn bez valnho zjmu o zmny kolem sebe. Nepodlh nladm, je spe pomal, ale spolehliv. Cholerik je lovk drdiv, vztekl. Ve sv nadmrn drdivosti se projevuje jako slab. Hod se na nj pvlastek luovit". Cholerik se snadno rozhnv a jeho hnv je bouliv, nemv vak dlouhho trvn. Melancholik je typ, u nho pevld smutn nlada. Je nadmru citliv, nicmn na rozdl od cholerika jej vnj podnty nepivdj ke hnvu, ale k plativosti. Je pesimista. Bv pomal a patn pizpsobiv.
Uitel
6.4.4 TYPY UITELE A VCHOVN STYL Charakter uitelovy osobnosti, kter me bt do urit mry vystien uritou typologi, se promt do relnho jednn uitele ve vuce. V nm meme tak odhalovat urit pravidelnosti, kter jsou spolen pro vce uitel a ve svm souhrnu jsou podkladem pro stanoven tzv. vchovnch styl. Kad z ve uvedench typ uitelovy osobnosti se me promtat do uritho stylu veden vuky, kter pak na zklad zptn odezvy ze strany k vytv ve vuce urit sociln klima. Kup. autoritativnmu typu uitele odpovd tzv. autokratick vchovn (vyuovac) styl. Je pro nj typick atmosfra strachu a mal prostor pro samostatn rozhodovn a jednn k. U nich vzrst napt, zkost, me tak dochzet k rstu agresivity. Tento styl vychovv zvisl a mlo iniciativn osobnosti, leckdy t osoby agresivn k autoritm. Demokratickmu typu uitele odpovd stejnojmenn vchovn styl. V naem kulturnm prosted bv pokldn za nejvhodnj. Podncuje k samostatn innosti a podporuje iniciativu k. Komunikace mezi ky a uitelem je oboustrann a bohat, uitel m tedy vt pehled o svch cch a m pro n vt pochopen. Psob spe vlastnm pkladem ne jen pkazy. Jako nejlep bv tento styl posuzovn proto, e vytv pzniv sociln klima ve td, podporuje dvru a spoluprci mezi lidmi. Tento styl nejvce pomh rozvjet sociln zralou osobnost. Liberlnmu typu uitele odpovd liberln vchovn styl. zen je velmi slab nebo dn, na ky nejsou kladeny tm dn poadavky, a pokud pece jen ano, nen kontrolovno jejich splnn. Dsledkem takovho vchovnho stylu bv velmi nzk vkon k, oslaben jejich pozornost k uivu. Liberln styl m zhoubn vliv pro rozvoj morlnvolnch vlastnost k. Ve skupin pevld nejistota a chaos vedouc k velkm asovm ztrtm a mal efektivit spolen prce. Typologie uitel jsme roztdili do pti oblast:
podle vyuovanch k; podle pedmtu zjmu; podle pstupu uitele k km; podle psobnosti ve kole; podle kvalit chovn.
Charakterizujte nejprve typy uitel v kad z tchto oblast. Pot si vyberte jednu z typologi a do vt hloubky vysvtlete jej dsledky pro uvaovn o kvalitch uitelovy prce a pro monosti zlepovn tchto kvalit v reln praxi s ohledem na vchovn styl.
&
Pro splnn kolu vyuijte text: (1) P, J.; MARE, J. Psychologie pro uitele. Praha : Portl, 2001. ISBN 80-7178-463-X. (kapitoly o uitelov osobnosti a o stylech vchovy) (2) VEC, V. Pedagogick znalosti uitele: teorie a praxe. Praha : ASPI, 2005. ISBN 80-7357-072-6. (kapitola o loze sebereflexe v procesu utven pedagogickch znalost)
6.4.5 UITELOVO POJET VUKY A PEDAGOGICK MYLEN Rozhodovn uitele ve vuce je komplexn innost zasazen do situanho kontextu. Vuka se odvj v ase, je to proces. Proto i rozhodovn uitele, kter ji provz, m povahu procesu. V jeho prbhu uitel mus volit vdy jen jednu z mnoha rozmanitch monost jednn. V pozad tto z vnjku patrn volby stoj vnitn proces uitelovo pedagogick mylen. Svou rozhodovac innost a s n souvisejc proces pedagogickho mylen uitel prov jako vcemn jednolit neustle petven celek a jako celek ji provaj i jeho ci. Mme-li se vak pokusit nad tmto celkem uvaovat, musme jej njak rozlenit a pojmenovat. Mimo jin proto, abychom si uvdomili, z jakch dvod se uitel v dan situaci rozhodl uritm zpsobem, zatmco jin monosti pro tu chvli nechal stranou.
6.4.5.1 Uitelovo pojet vuky Pro ky i pro kterhokoliv jinho pozorovatele, kter by byl dlouhodob ptomen uitelov prci, je uitelovo rozhodovn do jist mry vypoitateln, tzn. objevuj se v nm momenty, kter se v njak me opakuj. I proto se d mluvit o tom, e uitel je osobnost, kter m sv ustlen charakteristiky. Tyto charakteristiky v souhrnu podmiuj dlouhodobou strategii uitelovy innosti a bvaj nazvny rznmi jmny: uitelovo pojet vuky, subjektivn uitelova teorie, implicitn teorie vuky apod. Ve vech ppadech se jedn o pedpoklad, e v mysli uitele existuje jist dlouhodob psobc a komplexn faktor, kter vn jednotu do jeho jednn a zpsobuje vzjemnou podobnost uitelovch akc v rznch situacch. Uveden faktor zasahuje do uitelova rozhodovn vi km, uivu, metodm vuky a projevuje se nap. i v pojet uitelsk role, v profesnm sebehodnocen uitele apod. Ve jsme se zmiovali o pedagogickm mylen jako o neustle se mncm procesu, ze kterho vyplvaj jednotliv rozhodnut ve vuce. Na rozdl od pedagogickho mylen lze na uitelovo pojet vuky pohlet jako na relativn stl, v ase jen mlo promnliv systm pesvden, postoj, vdomost a nzor, kter se vztahuj k vuce. 6.4.5.2 Vlastnosti uitelova pojet vuky Uitelovo pojet vuky lze popsat a charakterizovat celou adou vlastnost. Vymezme a pojmenujeme alespo nkter z nich. Jednou z nejnpadnjch a tak prakticky nejdleitjch vlastnost uitelova pojet vuky je skrytost (implicitnost). Uitelovo pojet vuky je implicitn proto, e uitel o nm obvykle nepemlej a nemaj je zformulovan do njakho souboru vslovn eench a propracovanch pravidel. Uitelovo pojet vuky je subjektivn, protoe je pro danho uitele pznan, souvis se zvltnostmi jeho osobnosti a vede k individulnmu stylu innosti. Uitelovo pojet vuky je vbrov, protoe jeho soust je hodnocen a zaujmn postoj; uitel pod vlivem svho pojet vuky nco pijm, nco jinho odmt, vi nemu je lhostejn. Uitelovo pojet vuky je stereotypn a relativn stabiln. To znamen, e se pli nemn v ase, je pomrn mlo prun, je pomrn odoln vi vnjm vlivm a ze strany jeho nositele je obvykle vnmno jako nejlep z monost. 6.4.5.3 Sloky uitelova pojet vuky Uitelovo pojet vuky je komplexn promnn, kterou je mon rozdlit na soustavu dlch sloek dlch pojet. Ji Mare zahrnuje do celkovho pojet vuky tyto dl sloky:
pojet cl vuky, pojet uiva, pojet vyuovacch metod, podmnek a prostedk, pojet ka jako jednotlivce, jeho uen a rozvoje, pojet skupiny k a koln tdy, pojet uitelsk role a sebe sama jako uitele, pojet role dalch astnk pedagogickho procesu.
6.4.5.4 Vvoj uitelova pojet vuky Uitelovo pojet vuky se utv postupn jako dl speciln soust uitelova celkovho pojet svta. Potky formovn uitelova pojet vuky spadaj ji do doby, kdy uitel sm byl kem a byl pod vlivem svch uitel. Ji tehdy k nevdomky pejm urit styl veden vuky vcemn bez ohledu na to, zda pedagogick vliv pijm dobe anebo s nm je ve sporu. Me
Uitel
se dokonce stt, e prv to, s m jako k u svch uitel nejvce nesouhlasil, bude v roli uitele bezdky opakovat. Na vvoj pojet vuky m samozejm vliv proces profesnho vzdlvn zejmna v pregraduln pprav. Nicmn podle mnohch vzkum nebv vliv tto ppravy tak siln jako zkuenosti, kter budouc uitel nasbr pmo v praxi. Vliv praxe se jet zesiluje po nstupu uitele do zamstnn. Tehdy si uitel sv dosavadn pojet vuky dotv a hled jeho nejlpe vyhovujc alternativy. Uitelovo pojet vuky je zpravidla velmi odoln vi vnjm vlivm, a to zejmna tehdy, jestlie je uitel nepijm za sv. Proto dn kampan smujc ke zlepovn vuky nemohou mt valn inek, jestlie sami uitel nechtj svoje pojet vuky mnit. Nadto, vzhledem k velk setrvanosti pojet vuky, nezdka i tehdy, chce-li uitel sm nco ve svm pojet vuky mnit, nemus bt dostaten spn, protoe pekonn navyklch stereotyp vyaduje mnoho soustednho a dlouhodobho sil. 6.4.5.5 Vyhrannost uitelova pojet vuky Ani budouc uitel, ani zkuen uitel v praxi nemvaj vrazn a jasn zformulovan pojet vuky. Avak dostanou-li se do stetu s njakm vnjm vlivem, kter se s jejich pojetm vuky dostane do zsadnho konfliktu, zpravidla dochz k pomrn ostrmu odmtn tohoto vlivu. Sla odmtn vnjch vliv vypovd o me vyhrannosti osobnho pojet vuky. Tato vyhrannost vak jen zdkakdy nachz vraz v jasn pojmenovanch zsadch. Mlokter uitel si vytv njak soupis princip svho pojet vuky. M-li vak pleitost mluvit o svch profesionlnch krdech, zpravidla bv schopen takov principy vyjmenovat a popsat. 6.4.5.6 Uitelovo pojet vuky v souvislostech kurikula Uvedli jsme, e uitelovo pojet vuky je subjektivn, tzn.je individualizovan a pro danho uitele pznan. Z druh strany, i mezi pojetmi vuky rznch uitel lze najt njak podobnosti. Tyto podobnosti se projevuj v jednn uitele a dovoluj zaadit uitele do uritch druh stylu vuky. V konenm dsledku pak podobnosti mezi individulnmi pojetmi vuky smuj k vtinovmu mnn mezi uiteli v dan dob a v danm kulturnm prosted. Toto mnn uitel v praxi se rozmanitmi zpsoby proplt s veejn formulovanmi nzory ze strany teoretik z vysokch kol nebo ze strany rznch kolskch instituc a v konenm dsledku se podl na tvorb sttnch kurikulrnch dokument vzdlvacch program. Jednou z asto pouvanch klasifikac jak pro styly vuky, tak pro pojet vzdlvacch program je lenn na tzv. esencialistick, konstruktivistick, autonomn-kritick pojet. Esencialistick (transmisivn) pojet klade draz na zprostedkovn podstatnch, kulturou uznvanch poznatk, tj. na enkulturaci. Uitel, kter je jeho zastncem, anebo takto pojat kurikulrn dokument, zdrazuje lohu uiva a jeho dobrho zvldn ky. Konstruktivistick pojet zdrazuje nezbytnost vychzet ze kova pedporozumn. kovsk vroky jsou v konstruktivismu chpny jako interpretan hypotzy, kter vyaduj oven v dialogu s ostatnmi lidmi. Uitel, resp. kurikulrn dokument, klade draz na dialog mezi ky, ze kterho teprve vyrst poznvn. Autonomn-kritick pojet je nazvan t rekonstruktivn nebo liberalistick. Je neseno snahou rozvjet ve vzdlvn tvoivou kritiku stvajcho stavu spolenosti. Uitel, resp. kurikulrn dokument, podtrhuje kritick aspekt poznvn ve vztahu k irm rmcm vkladu. Jinm uitenm odlienm styl vuky nebo pstup ke kurikulu je rozlien vstcnho a zprostedkujcho pojet. Zprostedkujc pojet je zaloen na racionlnm a podrobnm plnovn vuky podle pedem stanovench cl. U k obohacuje a rozvj pedevm znalosti a intelektuln schopnosti. Je charakterizovno otzkami: 1) Jakch cl (kompetenc ka) chce kola dosahovat?
2) Jak innosti budou rozvjeny, aby bylo cl dosaeno? 3) Jak mohou bt tyto innosti efektivn organizovny? 4) Jak meme zjistit, zda bylo stanovench cl dosaeno, tj. jak budeme hodnotit vkony k? Stanoven cl vuky stoj ve zprostedkujcm pojet na potku plnovn vuky, to znamen, e nejprve se rozhoduje o clech. Cle maj bt formulovny co nejpesnji a pi hodnocen by mlo bt co nejlpe miteln, zda jich skuten bylo dosaeno. Proto formulace cl smuj k popisu, kter konkrtn udv innosti odpovdajc stanovenm clm tak, aby je bylo mon pmo pozorovat v chovn a vkonech ka. Pedpokld se, e komplexnjch cl bude dosahovno na zklad postupnho zvldn cl konkrtnjch. V konen fzi urit etapy uen i v jejm prbhu je ovovno dosaen stanovench cl zejmna prostednictvm pesn vymezench a vtinou i standardizovanch test. Naopak vstcn pojet je zaloen na plnovn vuky podle tmat, nmt. Nesmuje k detailnmu stanoven cl, ale zabv se spe obecnmi cli. U k rozvj pedevm obecnou tvoivost a emon nebo sociln kompetenci, tj. sociln, etick a estetick dispozice. Je charakterizovno otzkami: 1) Jak nmt je vhodn pro dnen vuku? 2) Jakmi innostmi budeme se ky nmt realizovat? 3) Jak budou ci motivovni pro prci na nmtu? 4) Jakm zpsobem hodnotit tvr vsledky k, aby hodnocen odpovdalo charakteru tvr innosti? 5) Jakm zpsobem poukzat na cle, kter se v prbhu prce vyno? Obsah a metody prce ve vstcnm pojet nejsou jen odvozovan z cl, ale naopak, mnoh cle do t i on mry vyplynou a z prbhu innosti samotn. Nezdka, nemus to bt vak pravidlem, dochz k pevrcenmu poad fz stanoven cl a hodnocen: cle vyplynou a zptn na zklad hodnocen, nikoliv opan, jak je tomu ve zprostedkujcm pojet. To znamen, e uitel a ci objevuj cle vuky a na podklad svch hodnotcch postoj k jejm vsledkm, nikoliv jako vsledek pedchoz plnovit vahy. Nap. spontnn zporn hodnocen uritho pracovnho postupu nebo urit pronesen mylenky teprve ozejm, o co vlastn v dan situaci lo. 6.4.5.6 Vzkum uitelova pojet vuky Zkoumn uitelova pojet vuky nen snadn z mnoha rozmanitch pin. Uitel o svm pojet vuky obvykle do hloubky nepeml, v me dovednosti uvaovat o svm pojet vuky panuj mezi uiteli rozdly, nkdy i znan, uitel zpravidla jenom neradi mluv o svm profesnm krdu pokldaj to z rznch dvod za ohroujc. Jednm z vnch dvod, pro zkoumn uitelova pojet vuky me selhvat, je i fakt, e uitel leckdy pi reln vuce jedn jinak ne by odpovdalo jeho krdu; nap. uitel, kter ve slovech vyznv tvoiv pstup k vuce se me v reln hodin projevovat netvoiv. Z uvedench dvod bv vhodn pi zkoumn uitelova pojet vuky nespolhat jen na jednu vzkumnou metodu nebo techniku, ale kombinovat vce postup. Obvykle se jedn o kombinaci pozorovn s nkterm ze specializovanch dotaznk urench k vzkumu uitelova jet vuky. Ji Mare rozdluje metody, kter umouj zkoumat uitelovo pojet vuky, do esti skupin: - pozorovn, - dotaznky a kly, - rozhovor, - kvalitativn analza vuky, - een modelovch situac, - taxonomie pro sebereflexi. Uitelovo pojet vuky jsme charakterizovali:
zkladnm vymezenm a urenm nejdleitjch vlastnost;
Uitel
slokami; vvojem; vyhrannost; vztahem ke kurikulu; monostmi vzkumu.
Charakterizujte kad z tchto okruh. Pot si vyberte nkterou z dlch vlastnost nebo sloek uitelova pojet vuky a do vt hloubky vysvtlete, jak se jejich znalost me uplatnit pi zlepovn kvality uitelovy prce v reln praxi.
&
Pro splnn kolu vyuijte textu: (1) MARE, J. ; SLAVK, J. ; SVATO, T. ; VEC, V. Uitelovo pojet vuky. Brno : Centrum pro dal vzdlvn uitel Masarykova univerzita, 1996. ISBN 80-210-1444-X. Pro hlub uchopen problematiky mete vyut text: (2) VEC, V. Pedagogick znalosti uitele: teorie a praxe. Praha : ASPI, 2005. ISBN 80-7357-072-6. (zejmna kapitola o loze sebereflexe procesu utven pedagogickch znalost) (3) BELZ, H., SIEGRIST, M. Klov kompetence. Praha : Portl, 2001. ISBN 80-7178-479-6. (s ohledem na provzanost poadovanch kompetenc ka s nroky na kompetence uitele).
6.4.6 PROFESN KOMPETENCE UITELE

Pojem kompetence postihuje zpsobilost lovka k zastvn urit role nebo spoleensk funkce. Ve vztahu k uitelskmu povoln vyjaduje obecnou hodnotu pedagogick profesionality, tzn. soubor profesnch dispozic (pedpoklad), jimi m bt vybaven uitel, aby mohl vykonvat sv povoln a kter se v konenm dsledku prokazuj ve vuce mezi ky. 6.4.6.1 Co je kompetence Termn kompetence pvodn vznikl a vyvjel se v sociln psychologickm kontextu. Svm obsahem vdy njak souvis se schopnost jedince vyrovnat se s nroky sociokulturnho prosted a dobe obstt v uritm socilnm postaven ustavenm nejenom profes, ale i neformlnmi mezilidskmi vztahy. Kompetenci bychom proto mohli chpat jako mru pipravenosti jedince legitimn reprezentovat svou kulturn spoleenskou roli. Zatmco termn role zde poukazuje na obecn, spolenost kontrolovan a relativn ustlen parametry jednn, legitimita odkazuje k osobnostn, autentick a jedinen strnce kompetence. Kompetence uitele zvis na jeho kontaktu se kem ten m do potebn mry pijmat uitelv vliv, ale souasn m mt dostaten prostor pro vlastn autonomn jednn. Clem uplatnn uitelsk kompetence je zvren oputn uitelsk role ve vztahu k koviabsolventovi. To znamen, e uitel m ka pivst k takovmu zvldnut pedmtu uen, aby se k mohl v jeho rmci osamostatnit a nebt na uiteli zvisl. Samozejm tm nechce bt eeno, e k se od t chvle nem ke svmu uiteli hlsit. Jde jen o svm zpsobem paradoxn princip: uitel svou innost konec konc smuje k popen sv role. Souhrn vlastnost kompetentnho uitele je sloit popsat a obtn hodnotit. Pro jejich testovn by bylo zapoteb vymezit a postupn konkretizovat cel komplex kritri. V naem ppad meme za sloky obecnho termnu kompetence povaovat nap. projektovou kompetenci (pipravenost zpracovat odborn obsahy do konkrtnch didaktickch projekt), realizan kompetenci (pipravenost pevst projekt do relnch situac vuky) apod. K zvanm strnkm kompetence by mla patit i reflexivn kompetence, kter ns vrac na potek naeho textu. Prv ona je pece podmnkou sebekontroly a tedy i zodpovdnosti uitele. 6.4.6.2 Autorita uitele jako vchodisko kompetence V bn vzdlvac praxi je uitel pvodcem i autorem (z lat. auctor = pvodce, vynlezce) vzdlvacho smyslu tohoto vztahu. Tot meme povdt i jinak: jestlie se k u podle uitelova zadn, pitakv na vzdlvac smysl danho socilnho vztahu a uznv uitelovu autoritu.
kovo pijet vzdlvacho smyslu se tedy d vyloit jako respekt k uitelov autorit. V tomto smru slovo autorita vysvtluje akceptovn uitelova vzdlvacho a vchovnho vlivu kem. Uitele, kter by u k neml dnou autoritu, by ci neposlouchali, tzn. nepijmali by jeho rozhodnut a ji o tom, co se maj uit, anebo o podmnkch, ve kterch m uen probhat. Takto pochopen autorita se jev nezbytnou, i kdy nikoliv postaujc, podmnkou kvality pedagogick prce. Autorita je v principu sociologickou kategori, ale v pesahu k obsahm vuky se uplatuje jako kategorie pedagogick. V soubhu tchto dvou rovin budeme o autorit dle uvaovat. Nejprve uvedeme strun vymezen pojmu: Autorita je vlastnost pipisovan osobnosti nebo lidsk skupin, resp. jej spoleensk roli, kter se projevuje jako specifick vliv tto osobnosti (skupiny) na druh lidi. Pro uitele je uiten rozeznvat zkladn typy autority, kter spolurozhoduj o jejich vlivu na ky. Podle nmeckho sociologa Maxe Webera rozlime tyi typy autority: charismatickou, tradin, byrokratickou, profesn.
Charismatick autorita (typick pedstavitel tto autority: prorok) Charismatick autorita je spjat s jednotlivcem. Ze strany tch, kdo jsou v jejm poli, bv nekriticky pijmna. Charismatickou autoritu m kad uitel, kterho jeho ci miluj, anebo z opanho plu kterho se boj. Nelze se proti n ohrazovat a ned se dost dobe uit spe jen intuitivn vstebvat. Sla charismatick autority zvis na emocch a provuje se v kadm socilnm vztahu a na vech jeho rovnch. Tradin autorita (typick pedstavitel: patriarcha, krl, pslunk cechu) Tradin autorita je spjat s rodem nebo s cechem. Ze strany tch, kdo jsou v jejm poli, bv uznvna jako pirozen soust pokraovn historie uritho mezilidskho vlivu. Tradin autoritu zskvaj uitel na podklad vnosti svho povoln, kter je zakotvena v aktulnm spoleenskm vdom. Sla tradin autority se provuje v socilnch vztazch tam, kde se jedn o uplatnn jejho spoleenskho smyslu. Byrokratick autorita (typick pedstavitel: ednk) Byrokratick autorita je spjat s rol zkonnho zstupce urit strnky spoleensk, resp. sttn moci. Ze strany tch, kdo jsou v jejm poli, bv uznvna s ohledem na povinnost obana respektovat zkon, pp. ze strachu ped zsahem moci, kter byrokratickou autoritu chrn. Byrokratickou autoritu m kad uitel jmenovan do sv funkce pedagoga a poven jejm vykonvnm. Sla byrokratick autority se provuje v socilnch vztazch tam, kde se jedn o uplatnn jejho spoleenskho smyslu pesn vymezenho normou (zkonem). Profesn autorita (typick pedstavitel: lka) Profesn autorita je spjat s rol profesionla, kter je spolenost povoln k plnn uritch dleitch slueb vyadujcch specializaci. Na rozdl od byrokratick autority nen zvisl pouze na tom, co je vymezeno normou, protoe od svho nositele pedpokld een neoekvanch situac. Na rozdl od tradin autority nen spjat jenom s historicky podmnnou vnost povoln, protoe podlh aktulnm soudm a me jimi bt zpochybovna. Ze strany tch, kdo jsou v jejm poli, bv uznvna vzhledem na kvalitu profesnho jednn zvaovanho zde a nyn. Profesn autorita vyplv ze t dispozic profesionla: (A) reflektovat a posuzovat sv profesn jednn, (B) vystavovat sv profesn jednn soudu ostatnch len sv profese, pp. tch, kterm m toto jednn slouit, (C) vysvtlovat a ospravedlovat sv profesn jednn na zklad kritri, platnch a znvanch profesn komunitou (lege artis, tj. podle pravidel vdy, kter je umnm a umn, kter je vdou).
Profesn kompetenci uitele jsme vymezili jako:

mru pipravenosti legitimn reprezentovat svou kulturn spoleenskou roli uitel; podmnku vzdlvacho a vchovnho vztahu k kovi, kter je zaloena na uitelov autorit.
Na zklad vlastn zkuenosti a s oporou v odborn literatue charakterizujte dleit dovednosti, kter se uplatuj v kompetentnm uitelov jednn. Vysvtlete, jak kompetence uitele souvis s jeho autoritou s ohledem na jej rzn typy.
&
Pro splnn kolu vyuijte textu: (1) KYRIACOU, CH. Klov dovednosti uitele. Praha : Portl,
Uitel
1996. ISBN 978-80-7367-434-2. (2) SLAVK, J.; NOVK, J. Pota jako pomocnk uitele efektivn prce s informacemi ve kole. Praha : Portl, 1997, s. 11-15. ISBN 80-7178-149-5. (3) VALIOV, H.; KASKOV, H. a kol. Pedagogika pro uitele. Praha : Grada, 2007, s. 393- 401. ISBN 978-80-247-1734-0. (4) PRCHA, J. Uitel. Souasn poznatky o profesi. Praha : Portl, 2002. ISBN 80-7178-621-7. s. 31 33, 115 117.

BELZ, H., SIEGRIST, M. Klov kompetence. Praha : Portl, 2001. ISBN 80-7178-479-6. P, J.; MARE, J. Psychologie pro uitele. Praha : Portl, 2001. ISBN 80-7178-463-X. HELUS, Z. Sociln psychologie pro pedagogy. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1168-3. KYRIACOU, CH. Klov dovednosti uitele. Praha : Portl, 1996. ISBN 978-80-7367-434-2. MAK, J.; JANK, T. (ed.) Absolvent zkladn koly. Brno : Masarykova univerzita Centrum pedagogickho vzkumu, 2007. ISBN 978-80-210-4402-9. MARE, J. ; SLAVK, J. ; SVATO, T. ; VEC, V. Uitelovo pojet vuky. Brno : Centrum pro dal vzdlvn uitel Masarykova univerzita, 1996. ISBN 80-210-1444-X. PRCHA, J. Uitel. Souasn poznatky o profesi. Praha : Portl, 2002. ISBN 80-7178-621-7. SLAVK, J.; NOVK, J. Pota jako pomocnk uitele efektivn prce s informacemi ve kole. Praha : Portl, 1997. ISBN 80-7178-149-5. SMKAL, V. Pozvn do psychologie osobnosti. Brno : Barrister & Principal, 2002. ISBN 80-85947-80-3. VEC, V. Pedagogick znalosti uitele: teorie a praxe. Praha : ASPI, 2005. ISBN 80-7357-072-6. VALIOV, H.; KASKOV, H. a kol. Pedagogika pro uitele. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1734-0.
NPL PRCE UITELE
Jarmila Pavliov
Klov slova: pedagogick pracovnk, odborn a pedagogick zpsobilost, reflexe a evaluace vlastn prce uitele, mimotdn a mimokoln aktivity k, spoluprce rodiny a koly, tdn uitel, npl prce tdnho uitele
] Po prostudovn kapitoly budete schopni: uvst kvalifikan poadavky a zkladn pedpoklady pro vkon funkce pedagogickho pracovnka; charakterizovat npl prce uitele pi pprav, realizaci a hodnocen vlastn vuky; zhodnotit monosti zapojen uitel do mimotdnch a mimokolnch aktivit; popsat postupy rozvjen spoluprce koly a rodiny; specifikovat pracovn povinnosti tdnch uitel mimo pm vuk; objasnit, jak se mn npl prce tdnch uitel s vkem k v prbhu jejich koln dochzky.
6.5.1 PROFESN POADAVKY NA UITELE ZKLADN KOLY

Ve vech vysplch zemch je velik zjem o uitelskou profesi, u ns dokonce vy ne jinde. Je vak zarejc, e mnoho uitel sv povoln opout, a ji z dvod finannch, bytovch i jinch. Velmi asto souvis s vkonem uitelsk profese stres. Podle vzkum jsou hlavnmi zdroji napklad ci se patnmi postoji k prci a vyruujc, rychl zmny vzdlvacch projekt a organizace koly, ne vdy dobr podmnky k prci, vetn osobnch vyhldek na zlepen postaven uitele ve spolenosti, asov tlak a pocit, e spolenost nedoceuje prci uitele. Vechny tyto aspekty mohou sniovat kvalitu uitelsk prce, protoe se vytrc motivace a uspokojen z prce a asto se zhoruj i vztahy mezi ky ve td i ostatnmi pedagogickmi pracovnky.
Pedpokladem uzaven pracovnho pomru s uitelem i pedagogickm pracovnkem je splnn kvalifikanch poadavk, kter jsou stanoveny obecn zvaznou prvn normou, Zkonem . 563/2004 Sb., o pedagogickch pracovncch. Tento zkon stanov podmnky odborn a pedagogick zpsobilosti podle jednotlivch kategori pedagogickch pracovnk, kte psob jako uitel v mateskch, zkladnch, specilnch, stednch a vych odbornch kolch nebo jako vychovatel ve kolskch zazench. Pmou pedagogickou innost vykonv:
uitel vychovatel speciln pedagog psycholog pedagog volnho asu asistent pedagoga trenr vedouc pedagogick pracovnk.
Pedagogickm pracovnkem me bt ten, kdo spluje nsledujc pedpoklady:

je pln zpsobil k prvnm konm m odbornou kvalifikaci pro pmou pedagogickou innost, kterou vykonv je bezhonn bezhonnost se prokazuje pedloenm vpisu z evidence Rejstku trest je zdravotn zpsobil potvrzen vydv zvodn lka na zklad smrnice Ministerstva zdravotnictv R prokzal znalost eskho jazyka, nen-li stanoveno jinak prokzn znalosti z eskho jazyka se nevyaduje u osoby, kter spn vykonala maturitn zkouku z eskho jazyka a literatury
Platn prvn normy lze vyhledat ve Sbrce zkon, pp. na webovch strnkch MMT (www.msmt.cz). Seznamte se ze znnm Zkona . 563/2004 Sb., o pedagogickch pracovncch
6.5.1.1 Zkladn pedagogick dovednosti Vykonvn uitelsk profese pedpokld zskn irokch znalost a dovednost v oblasti pedagogick teorie i praxe. Pedagogickou erudici uitel uplatuje ve fzi plnovn a ppravy na vuku, pi realizaci vyuovac hodiny i pi hodnocen a reflexi vlastn prce. Vznamn jsou dovednosti z oblasti zen vyuovacho procesu a psychologick pprava umoujc uiteli navodit pozitivn klima ve td a zvldnout kze k. Konkrtn se jedn o nsledujc innosti: Plnovn a pprava:
pln vyuovac hodiny mus mt vhodn zmry a jasn formulovan cle; splnn vech kol hodiny zajiuje psemn pprava; obsah, metody a struktura vyuovac hodiny mus odpovdat tomu, co se maj ci nauit; forma vyuovac hodiny mus odpovdat jejmu obsahu; vyuovac hodina mus navazovat na hodinu pedchzejc; pomcky na vyuovn mus bt vas pipraveny a zkontrolovny; je teba dbt na udren pozornosti k, jejich zjem a aktivn ast pi vyuovn.
Realizace vyuovac hodiny:

vklad a vysvtlen je poteba pedvat formou, kter odpovd rovni a potebm k; vyuvat vhodn uebn innosti k podpoe uen k; pi skupinov prci se ci na hodin aktivn podlej a maj pleitost organizovat svou vlastn prci, kter mus bt zadvna pimen jejich potebm, znalostem a vku; pomcky na vyuovn je teba vyuvat eln;
Uitel
ze strany uitele je teba vyjdit respekt k mylenkm a nzorm k; uitel mus jednat jist, se znalost vci, uvolnn a vzbuzovat svm chovnm zjem o vuku; nesm bt nikdy opomenuta zptn vazba.
zen vyuovac hodiny:

zkladn aspekt zatek vyuovac hodiny: navodit kladn postoj k k innostem, kter budou v hodin nsledovat; bhem cel vyuovac hodiny udret pozornost k, jejich zjem a zapojen do innost, sledovat postup k a jejich pokroky v prci; sprvn rozvrhnout as pro jednotliv innosti; tempo vuky pizpsobit rovni k; pomoc zptn vazby povzbuzovat ky k dal prci; zvren fze vyuovac hodiny mus obsahovat shrnut, kontrolu a eventuln pochvalu k.
Kze:
zkladem splnn vech aspekt vyuovac hodiny je pimen autorita uitele ve td, kterou ci uznvaj a pijmaj ji; vhodnm zpsobem oznmit km pravidla a poadavky, tkajc se jejich chovn; pedchzet projevm nedoucho a nevhodnho chovn; vyhbat se konfrontacm a vhodnm zpsobem eit situace, ve kterch konfrontace hroz; pimen napomenut ka pi nevhodnm chovn; dobr kze je zaloena na vytvoen kladnho klimatu tdy a na realizaci a zen vyuovac hodiny.
Hodnocen prospchu k:
uitel si vede rznmi zpsoby zznamy o prospchu a prci k; ci se podlej na hodnocen sv prce; hodnocen prce k m vst k odhalen oblast, v nich m vce k pote, dle k posouzen efektivnosti vyuovn a k oven, zda byly vytvoeny zklady pro dal postup ve vyuovn; hodnocen prce k provd uitel dkladn a vyhodnocen prce vrac km vas; zptn vazba slou nejen k nalezen chyb a jejich oprav, ale tak k udren a poslen sebedvry k a podle poteby obsahuje pomoc, radu i individuln prci s konkrtnmi ky.
Reflexe a evaluace vlastn prce uitele:

pravideln uvauje o sv aktuln praxi; sna se rozpoznat, kter strnky jeho prce vyaduj dal rozvoj; hodnot sv hodiny s clem pizpsobit dal praktickou innost; pravideln provuje organizaci vyuovacho asu a sna se ji uspodat tak, aby doshl co nejvt innosti; sna se co nejvce bojovat proti stresu, kter vyplv z jeho innosti.
Otzky ke studiu Kdo me vykonvat pmou pedagogickou innost? Uvete kvalifikan pedpoklady pro vkon pedagogick innosti? Jak aspekty zkladn pedagogick innosti uitele povaujete za nejdleitj? Jakmi zpsoby me uitel zajistit co nejvy efektivitu vyuovac hodiny? Jak nejlpe bojovat proti stresu v uitelsk prci?
6.5.2 ZSTUPCI K, INNOSTECH K
PODL
NA
MIMOTDNCH
MIMOKOLNCH
Pedpokladem spoluprce rodiny, koly a k je jejich vzjemn pochopen. Mezi rodii se vyskytuj nzory, e nauit dti vdomostem a dovednostem je vhradn zleitost koly. Rodie pedevm zajmaj vkony dt ve kole, kter asto povauj za dleit faktor spoleensk prestie rodiny. Pro ppravu pedagogick osvty mezi rodii dan koly je teba vychzet z konkrtnch situac na kole i v jednotlivch tdch. Za pomoci koln rady a tdnch rodiovskch aktiv je nutn psobit zvlt na ty rodie, jejich dti vykazuj zhoren prospch a velmi asto se objevuj zvady v jejich chovn, protoe nekze zhoruje prospch i chovn cel tdy. Dle se mus vichni pracovnci koly snait v cch pstovat zodpovdnost k prci, zlepit jejich vztah k uen i k materilnmu vybaven koly, hledat cesty soustavnho vchovnho psoben na vechny ky koly. Velmi inn bv nvtva v rodinch, kde ctme, e nen u dt ze strany rodi soustavn kontrola. Velmi asto se poda zskat rodiny pro spoluprci se kolou a tm nsledn zlepen chovn i prospchu dt. Nedlnou soust uitelovy prce je jeho podl na mimotdnch a mimokolnch aktivitch k. Zle na odbornosti a dobrm veden uitele pi zskvn k tdy i koly na tyto innosti. Mezi mimotdn aktivity zaazujeme:
ast na soutch a olympidch, pprava a organizace tchto sout spolen nvtvy divadelnch a filmovch pedstaven zajitn, organizace a vytovn pobytu k na kole v prod nebo na vletech tdy poznvac vychzky z oblasti historie, prody atd. pprava k na soute vyhlen kolnm parlamentem nebo vedenm koly pprava k na kulturn vystoupen v rmci koly organizace projektovch tdn pprava k (nap. Tden vody, Den Zem, Stty EU, Zachrame tuky)
Mezi mimokoln aktivity zaazujeme:

ast na soutch a olympidch, pprava k ast na sbrovch aktivitch koly (sbr papru, hlinku, livch bylin atd.) pprava kulturnch vystoupen v rmci obce i koly spoluprce s mateskmi kolami v rmci pechodu dt na zkladn kolu sponzoring ivoich v ZOO nvtva domov dchodc, dtskch domov a kol s integrovanmi dtmi
ast na rznch besedch a projektech v rmci protidrogov prevence
Otzky ke studiu Jakm zpsobem je mono provdt pedagogickou osvtu mezi rodii? Co zaazujeme mezi mimotdn aktivity? Jakm zpsobem se mohou uitel podlet na mimokolnch aktivitch?
6.5.3 FUNKCE A KOLY TDNHO UITELE

V souasnm kolstv je funkce tdnho uitele mnohem ir ne pouh kontrola koln dochzky k:
Uitel
sledovat a ovlivovat vvoj dtte snait se o co nejvt stmelen kolektivu k ve td poznat (najt) rozdlnosti v mentalit k, tzn. v rmci tdy zajistit potebn podmnky pro integraci k nadanch i obtnji vzdlavatelnch pomhat estiletm dtem v zalenn se do kolektivu tdy a ve vytven sprvnch pracovnch a hygienickch nvyk zamovat se na profesn orientaci k
S narstajcm vkem k se sten mn i npl prce tdnch uitel. Nkter z ve uvedench aspekt plat zvlt pi pechodu k z niho na vy stupe zkladn koly nebo pi pechodu na koly stedn i uovsk. Dle je to zaveden novch odbornch pedmt a tm i vt nrst vyuujcch podle odbornosti ve vuce. Tady nastv pro tdn uitele dal z obtnch kol pomhat pi pekonvn prvotnch psychickch npor na ky a studenty, vyrovnvn se se zmnami v novm kolektivu. Je dleit nauit je pijmat i nsledky mnohdy nevhodnho chovn, kter se obas i radikln mn vzhledem k pubertlnmu vvoji k. Kadodenn pirozen diagnostick innost uitele me pinst zjitn, e se ve td vyskytuj problmy, kter je teba eit. ci vtinou oekvaj, e se uitel bude aktivn podlet na een problm. Na vym stupni zkladn koly pichz pro tdnho uitele jeden z nejdleitjch kol pro jejich prci, a to usmrnit zamen k na jejich profesn orientaci. Dalmi dleitmi aspekty prce tdnho uitele jsou vzjemn vztahy mezi ostatnmi vyuujcmi v dan td a v neposledn ad administrativn innost, kter je pro klidn a hladk chod tdy nezbytn. Pracovn povinnosti tdnho uitele mimo pm vchovn-vzdlvac proces:
zodpovd za vztahy k sv tdy k ostatnm vyuujcm, e ppadn konflikty e vztahy mezi ky sv tdy i ky ostatnch td pln zodpovd za een negativnch vztah mezi ky ve td: poruovn kolnho du, nien kolnho majetku, nznaky ikany, problmy s agresivitou dt zodpovd za vekerou dokumentaci k, to znamen za koln matriku vykazuje statistick evidence je pln zodpovdn za sprvnost daj v tdn knize a tak za zajitn npravy eviduje absenci k, pot omluven hodiny eviduje ppadn zkolctv, sna se o npravu jednnm s rodii, ady a zkoum piny absence konzultuje s rodii problmy k i mimo konzultan hodiny podle poteby, bez ohledu na pracovn dobu pipravuje a d tdn schzky pipravuje se na konzultan hodiny zastuje se zasedn vchovnch komis zodpovd za veden kovskch knek, sprvn zapsan znmky a vechny daje na vysvden vypracovv zasedac podek k, kter se stv soust tdn dokumentace organizuje volbu tdn samosprvy, pomh dit jej innost pravideln vede tdnick hodiny, kter jsou stanoveny ronm plnem na jednn pedagogickch rad pedkld nvrhy vchovnch opaten a ppadn snen znmek z chovn uruje sluby k ve td vybr a tuje finann stky vybran od k (vlety, pednky, divadla a dal koln akce), vytovn pedkld rodim na tdnch schzkch organizuje ast k sv tdy ve kolnch i mimokolnch soutch, pomh zajiovat dozor na tchto akcch
nese plnou zodpovdnost za bezpenost a zdrav k nejen ve kole, ale i bhem pobytu mimo kolu, napklad ve kole v prod, pi cestovn mstskou dopravou, pi pesunu na koln akce konan mimo kolu, pi nvtv divadel atd. na konci kolnho roku vybr uebnice, rozhoduje o platbch za jejich pokozen a zajiuje pedn uebnic na dal koln rok ve vych roncch vypluje pihlky na stedn koly a nese plnou zodpovdnost za sprvnost vech daj vypracovv slovn hodnocen ka ped jeho odchodem na stedn kolu star se spolu s dtmi o vzdobu tdy bhem del absence dtte zodpovd za pedn pehledu uiva k doplnn zodpovd za zaazen integrovanch dt a vypracovv slovn hodnocen spolupracuje s poradenskm pracovitm na kole a s pedagogicko-psychologickou poradnou (OPPP) pravideln konzultuje s psychology na I. stupni tdn uitel spolupracuj s uitelkami mateskch kol, pipravuj pro n ukzkov hodiny, dle maj na starosti prbh zpisu dt do koly na I. stupni spolupracuj s vychovatelkami koln druiny, prbn s nimi konzultuj problmy a vzjemn si pedvaj dokumentaci o dtech
Otzky ke studiu Jak se mn npl prce tdnch uitel s rostoucm vkem k? Co pat mezi nejdleitj koly tdnch uitel po celou dobu koln dochzky? Jmenujte pracovn povinnosti tdnho uitele mimo pm vchovnvzdlvac proces. V em vidte nutnost spoluprce s pedagogicko psychologickou poradnou?

KALHOUS, Z., OBST, O. koln didaktika. Praha : Portl, 2002. ISBN 80-7178-253-X. KYRIACOU,Ch. Klov dovednosti uitele. Praha : Portl, 1996. ISBN 80-7178-022-7. Zkon 563/2004 Sb. (ze dne 24. 9. 2004) o pedagogickch pracovncch. WWW-strnky http://www.msmt.cz
7. VUKA JAKO INTERAKTIVN PROCES

7.1 PROJEKTY VUKY
Eva Mardov
Klov slova: Kurikulum, rmcov vzdlvac program, koln vzdlvac program, plnovn vuky, pprava vyuovac hodiny, vukov cle, organizan formy vuky, kooperativn uen, tmov vyuovn, didaktick zsady, vyuovac metody, aktivizace uen k, zpsoby hodnocen prbhu a vsledk edukace
] Po prostudovn kapitoly budete schopni: charakterizovat komplexn pojet kurikula v nvaznosti na platn systm kurikulrnch dokument; popsat strukturu rmcovch vzdlvacch program a postup pi jejich rozpracovn do kolnch program; konkretizovat klov kompetence; pouvat koln vzdlvac program jako vchodisko pi pprav na vuku; vymezit vukov cle s vyuitm doporuen metodiky; porovnat vhodnost vyuvn jednotlivch forem vuky, uvst pinos a mon rizika; posoudit vznam jednotlivch didaktickch zsad pro vuku v souasn kole a doloit jejich uplatovn na konkrtnch pkladech z pedagogick praxe; sestavit pehled efektivnch vukovch metod a zdvodnit jejich volbu pi plnovn vuky; vypracovat ppravu na vyuovac hodinu dle doporuen struktury.
7.1.1 KURIKULUM
Jednm z klovch pojm pedagogickho projektovn je kurikulum. Do naich podmnek je tento pojem zavdn ze zahraninch pramen, kde je bn pouvn. Vymezen kurikula vak nen jednoznan. U pojet se vztahuje k obsahu vuky ve kolch, vbru uiva a jeho uspodn na danm stupni koly. V irm vznamu je kurikulum chpno jako program urit vzdlvac instituce, kter stanovuje koho uit, emu uit a jak.
&
S problematikou kurikula se mete ble seznmit nap. v publikacch: WALTEROV, E. Kurikulum promny a trendy v mezinrodn perspektiv. Brno : MU, 1994. ISBN 80-210-0846-6. PRCHA, J. Kurikulum: obsah koln edukace. In PRCHA, J. Modern pedagogika. Praha : Portl, 1997, s. 269 319. ISBN 80-7178-170-3. MAK, J., JANK, T. (ed.) Problmy kurikula zkladn koly. Brno : MU, Centrum pedagogickho vzkumu PedF, 2006. ISBN 80-210-4125-0.
Statick pojet kurikula jako plnu i projektu vuky je v souasnosti roziovno o realizan dimenzi vukovho procesu. Kvalitn propracovan projekt toti automaticky nemus pinst efektivn vsledky edukace. Vznamn zde psob tak osobn zkuenosti k, vztahy mezi uiteli a ky a dal podmnky vuky. Kurikulum v komplexnm pojet umouje porozumt procesu edukace v nvaznosti na celkov ivot koly a v souvislostech se spoleenskmi poadavky na celoivotn vzdlvn. Zahrnuje odpovdi na otzky:
Otzka Pro vyuovat? Co vyuovat? Koho vyuovat? Kdy vuku realizovat? Specifikace smysl, funkce programu (plnu, projektu) vuky definovan cle vymezen obsah uiva, obsahy innost realizovanch ve kole specifika clov skupiny, veker zkuenosti k v prbhu koln dochzky ronk, asov rozsah, posloupnosti
Jak vyuovat? Za jakch podmnek bude probhat? Jak oekvan vsledky pinese?
vuka vuka
strategie uen, zpsob organizace vuky, metody, postupy legislativn rmec, zen, materiln prostedky, koln klima, vztahy mezi uiteli, ky a rodii zpsoby kontroly, metody, kriteria a nstroje hodnocen
Zpravidla je rozliovno kurikulum: a) formln projekt cl, obsahu, organizace vzdlvn, realizace projektu ve vuce, zpsob hodnocen vsledk vuky; b) neformln mimotdn a mimokoln aktivity organizovan kolou, domc pprava k na vyuovn; c) skryt pomh objasnit psoben dalch faktor ovlivujcch ivot koly (klima koly, pravidla chovn ve td, vztahy mezi uiteli, ky a jejich rodii apod.) Postihuje souvislosti, kter nejsou explicitn vyjdeny v programech, bv i uritm protiplem oficilnho plnovanho programu, kter kola realizuje.
kola jakoto specifick sociln prosted vytv pleitosti, aby ci zskali vhled do nkterch oblast ivota, i kdy to nen hlavnm zmrem vlastn vuky. Uvete pklady ze koln praxe, jak me tzv. skryt kurikulum ovlivovat vsledky edukace. Zamyslete se nad touto problematikou z pozice uitele, kter se pipravuje na vuku.
7.1.2 SYSTM KURIKULRNCH DOKUMENT

V souladu s novmi principy kurikulrn politiky, zformulovanmi v Nrodnm programu rozvoje vzdlvn v R (tzv. Bl knize) a zakotvenmi v Zkon o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (Zkon . 561/2004 Sb.), byl do vzdlvac soustavy zaveden nov systm kurikulrnch dokument pro vzdlvn k od 3 do 19 let. Kurikulrn dokumenty maj dv rovn sttn a koln (viz schma na dal stran). Sttn rove pedstavuj Nrodn program vzdlvn a rmcov vzdlvac programy. Rmcov vzdlvac programy (dle jen RVP) vymezuj zvazn rmce vzdlvn pro jeho jednotliv etapy - pedkoln, zkladn a stedn vzdlvn, tj. formuluj oekvanou rove vzdln stanovenou pro absolventy jednotlivch etap vzdlvn. Vychzej pitom z koncepce celoivotnho uen. Sleduj novou strategii vzdlvn, kter zdrazuje klov kompetence, jejich provzanost se vzdlvacm obsahem a uplatnn zskanch vdomost a dovednost v praktickm ivot. Svm pojetm podporuj pedagogickou autonomii kol a profesn odpovdnost uitel za vsledky vzdlvn. Jde o zkladn pedagogick dokumenty zvazn pro vypracovn kolnch vzdlvacch program. koln rove pedstavuj koln vzdlvac programy (dle jen VP), podle nich se uskuteuje vzdlvn na jednotlivch kolch. VP si vytv kad kola podle zsad stanovench v pslunm RVP. Nrodn program vzdlvn, rmcov vzdlvac programy i koln vzdlvac programy jsou veejn dokumenty pstupn pro pedagogickou i nepedagogickou veejnost. RVP i VP jsou oteven dokumenty, kter bude teba v uritch asovch etapch inovovat podle mncch se poteb spolenosti, zkuenost uitel z jejich realizace v praxi, zejm. podle mncch se poteb a zjm k.
0100090000037800000002001c00000000000400000003010800050000000b02000000000500 00000c02c808f10e040000002e0118001c000000fb021000070000000000bc02000000ee01020 22253797374656d0008f10e0000b17e00009453110026e28239c00625030c020000040000002d 01000004000000020101001c000000fb029cff0000000000009001000000ee0740001254696d65 73204e657720526f6d616e0000000000000000000000000000000000040000002d0101000500 00000902000000020d000000320a5a0000000100040000000000f10eca0820472d00040000002 d010000030000000000

Systm kurikulrnch dokument Legenda: RVP PV - Rmcov vzdlvac program pro pedkoln vzdlvn; RVP ZV - Rmcov vzdlvac program pro zkladn vzdlvn; RVP GV - Rmcov vzdlvac program pro gymnaziln vzdlvn; RVP SOV Rmcov vzdlvac program (programy) pro stedn odborn vzdlvn. * Ostatn RVP - rmcov vzdlvac programy, kter krom ve uvedench vymezuje kolsk zkon - Rmcov vzdlvac program pro zkladn umleck vzdlvn, Rmcov vzdlvac program pro jazykov vzdlvn, ppadn dal.
7.1.2.1 Rmcov vzdlvac program pro zkladn vzdlvn RVP ZV je zkladnm pedagogickm dokumentem, kter vymezuje povinn rmec sttem stanovenho vzdlvn, formuluje poadavky pro zkladn vzdlvn, je vchodiskem pro prci jednotlivch kol, udv smr jejich vzdlvacmu a vchovnmu psoben, uvd priority ve vzdlvn a posiluje a prohlubuje propojenost mezi cli, vzdlvacm obsahem a obecnmi kompetencemi. RVP ZV lze strun charakterizovat:
navazuje svm pojetm na RVP pro pedkoln vzdlvn a je vchodiskem pro koncepci rmcovch vzdlvacch program pro stedn vzdlvn; vymezuje ve, co je spolen a nezbytn v povinnm zkladnm vzdlvn k, vetn vzdlvn v odpovdajcch roncch vceletch gymnzi; specifikuje rove klovch kompetenc, kterou by mli ci doshnout na konci zkladnho vzdlvn a kter jsou zkladem pro stanoven evaluanch kritri a nstroj; uruje vzdlvac obsah oekvan vstupy a uivo; zaazuje jako zvaznou soust zkladnho vzdlvn prezov tmata s vrazn formativnmi funkcemi; podporuje komplexn pstup k realizaci vzdlvacho obsahu, vetn monosti jeho vhodnho propojovn, a pedpokld volbu rznch vzdlvacch postup, odlinch metod a forem vuky ve shod s individulnmi potebami k; umouje modifikaci vzdlvacho obsahu pro vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami; je zvazn pro vechny stedn koly pi stanovovn poadavk pijmacho zen pro vstup do stednho vzdlvn.
RVP je tedy zkladem pro pedagogick innosti dan koly. Formuluje cle vzdlvn (obecn i v jednotlivch vzdlvacch oblastech), k jejich naplnn pedagogick innost smuje, vymezuje zvazn vzdlvac obsah a zkladn rmec uebnho plnu. Stanovuje, emu se ci u a jak jsou oekvan vzdlvac vsledky, jich maj doshnout na konci pslunho stupn vzdlvn. V tto souvislosti je pouvn pojem klov kompetence. a) Klov kompetence Souasn koncepce zkladnho vzdlvn (dle RVP ZV) m km pomoci utvet a postupn rozvjet klov kompetence a poskytnout spolehliv zklad veobecnho vzdln orientovanho zejmna na situace blzk ivotu a na praktick jednn.
Klov kompetence pedstavuj souhrn vdomost, dovednost, schopnost, postoj a hodnot dleitch pro osobn rozvoj a uplatnn kadho lena spolenosti.
Jejich vbr a pojet vychz z hodnot obecn pijmanch ve spolenosti a z obecn sdlench pedstav o tom, kter kompetence jedince pispvaj k jeho vzdlvn, spokojenmu
Vuka jako interaktivn proces
a spnmu ivotu a k posilovn funkc obansk spolenosti. Smyslem a clem vzdlvn je vybavit vechny ky kompetencemi na takov rovni, kter je pro n dosaiteln, a pipravit je tak na dal vzdlvn a uplatnn ve spolenosti. Osvojovn klovch kompetenc je proces dlouhodob a sloit, kter m svj potek v pedkolnm vzdlvn, pokrauje v zkladnm a stednm vzdlvn a postupn se dotv v dalm prbhu ivota. rove klovch kompetenc, kter ci doshnou na konci zkladnho vzdlvn, nelze povaovat za ukonenou. Zskan kompetence by mly bt zkladem pro celoivotn uen, pro vstup absolventa do ivota a do pracovnho procesu. Klov kompetence se rznmi zpsoby prolnaj, maj nadpedmtovou podobu a lze je zskat vdy jen jako vsledek celkovho procesu vzdlvn. Proto k jejich utven a rozvjen mus smovat a pispvat veker vzdlvac obsah i aktivity a innosti, kter ve kole probhaj. Ve vzdlvacm obsahu RVP ZV je uivo chpno jako prostedek k osvojen innostn zamench oekvanch vstup, kter se postupn propojuj a vytvej pedpoklady k innmu a komplexnmu vyuvn zskanch schopnost a dovednost na rovni klovch kompetenc. V etap zkladnho vzdlvn jsou za klov povaovny:
kompetence k uen; kompetence k een problm; kompetence komunikativn; kompetence sociln a personln; kompetence obansk; kompetence pracovn.
& Prostudujte st RVP pro zkladn a gymnaziln vzdlvn, kter se tk klovch kompetenc. ?
Zpracujte u kad z nich soubor pklad a nmt, jak vukou vzdlvacho oboru, kter studujete, pispjete k naplovn vymezench klovch kompetenc.
b) Cle a obsah zkladnho vzdlvn V zkladnm vzdlvn usiluj koly o naplovn tchto cl:
umonit km osvojit si strategie uen a motivovat je pro celoivotn uen; podncovat ky k tvoivmu mylen, logickmu uvaovn a k een problm; vst ky k vestrann, inn a oteven komunikaci; rozvjet u k schopnost spolupracovat a respektovat prci a spchy vlastn i druhch; pipravovat ky k tomu, aby se projevovali jako svbytn, svobodn a zodpovdn osobnosti, uplatovali sv prva a plnili sv povinnosti;
vytvet u k potebu projevovat pozitivn city v chovn, jednn a v provn ivotnch situac; rozvjet vnmavost a citliv vztahy k lidem, prosted i k prod; uit ky aktivn rozvjet a chrnit fyzick, duevn a sociln zdrav a bt za n odpovdn; vst ky k toleranci a ohleduplnosti k jinm lidem, jejich kulturm a duchovnm hodnotm, uit je t spolen s ostatnmi lidmi; pomhat km poznvat a rozvjet vlastn schopnosti v souladu s relnmi monosti a uplatovat je spolu s osvojenmi vdomostmi a dovednostmi pi rozhodovn o vlastn ivotn a profesn orientaci.
Uvete pklady vukovch situac a nmt aktivit k, jejich realizac mohou uitel pispvat k naplovn ve uvedench cl zkladnho vzdlvn. Konkretizujte je i pmo z oblasti na vmi studovanho oboru.
Obsah vzdlvn je v RVP zaloen na uivu, kter pome km porozumt svtu kolem nich, a na rozvoji dovednost, zkuenost a hodnot pomhajcch jim zalenit se do spolenosti a nauit se nst v n svj dl odpovdnosti. Proto jsou do programu zalenna tak tmata
vyplvajc ze skutenosti, e se ci dostvaj stle astji do nronch situac, na n se mus nauit adekvtn reagovat. Jde napklad o otzky nvykovch ltek ohroujcch zdrav, odpovdnho chovn v sexuln oblasti, negativnch vliv modernch technologi, ale i schopnost jednat pimen v neoekvanch nebo krizovch situacch, odpovdn se chovat ve vztahu k budoucnosti.
Konkretizujte nron situace, s nimi se dti a mlde v souasn dob mohou setkat. Jak preventivn opaten by mla bt zahrnuta ve kolnch vzdlvacch programech? Prostudujte koln vzdlvac program nkter zkladn koly a okomentujte monosti tto koly realizovat zmry RVP v oblasti zvldn nronch ivotnch situac.
Vzdlvac obsah zkladnho vzdlvn je v RVP ZV orientan rozdlen do devti vzdlvacch oblast. Jednotliv vzdlvac oblasti jsou tvoeny jednm vzdlvacm oborem nebo vce obsahov blzkmi vzdlvacmi obory:
Jazyk a jazykov komunikace (esk jazyk a literatura, Ciz jazyk) Matematika a jej aplikace (Matematika a jej aplikace) Informan a komunikan technologie (Informan a komunikan technologie) lovk a jeho svt (lovk a jeho svt) lovk a spolenost (Djepis, Vchova k obanstv) lovk a proda (Fyzika, Chemie, Prodopis, Zempis) Umn a kultura (Hudebn vchova, Vtvarn vchova) lovk a zdrav (Vchova ke zdrav, Tlesn vchova) lovk a svt prce (lovk a svt prce)
&
Prostudujte v RVP pro zkladn a gymnaziln vzdlvn oekvan vstupy a uivo tch vzdlvacch oblast, kter se tkaj vmi studovanho oboru. S pomoc rmcovch vzdlvacch program hledejte obsahov propojen s ostatnmi vzdlvacmi oblastmi.
Vypite nkolik klovch oekvanch vstup z vaeho oboru. Zpracujte pehled nmt, jimi mohou ostatn vzdlvac oblasti podpoit naplovn tchto oekvanch vstup. Zvolte jakoukoli vzdlvac oblast mimo v obor. Vyberte ze zde uvedench oekvanch vstup ty, k nim mete pispt tak ve vuce vaeho pedmtu. Vzjemn mezipedmtov vazby zdvodnte.
c) Priority v obsahu vzdlvn Analza oekvanch vstup a uiva vymezenho v RVP umouje specifikovat aspekty, kter dvaj vzdlvn nov rozmr. Draz by ml bt kladen zejmna na nsledujc priority: Veden k porozumn hodnotm V jednotlivch vzdlvacch oblastech se posiluj morln pstupy, kter jsou spojeny s kompetencemi zaloenmi na etickch postojch a hodnotch. K nezbytnm prvkm rozvoje socilnho ctn k pat respektovn lidskch prv, participace a solidarita, tolerance a odpovdnost. Jde nejen o porozumn velidskm hodnotm, ale i o porozumn kulturnm tradicm, o rozvjen schopnosti pijmout odpovdnost za prosted, ve kterm iji, a za dal vvoj spolenosti. Rozvjen dovednost komunikace a kooperace Ve vzdlvacm obsahu jsou dovednosti kooperace a komunikace rozvjeny pomoc situac, v nich se ci u vytvet a respektovat pravidla souit, vyrovnvat se s obtemi a pijmat een ve sloitch situacch. Znamen to otevrat prostor pro vyuvn modernch informanch technologi a pro rozvoj jazykovho vzdlvn k, umonit kadmu ku nalzat vhodn prostedky k sebevyjden. Draz je kladen na vytven pozitivnho socilnho klimatu ve kole. Chpn globlnch problm
Do obsahu jsou zaazena tmata, kter umouj km pochopit kontinuitu, jak je n souasn ivot spoluurovn rozhodnutmi pedchozch generac a jak my svmi rozhodnutmi ovlivujeme budoucnost. Jde o to pedstavit km globln problmy, nap. vnmn rozpornch dsledk rozvoje vdy a techniky, nkterch technologi, konzumnho zpsobu ivota, kter na jedn stran vedou ke zlepovn ivota sti obyvatel planety a na druh stran k rstu bdy, nesnenlivosti a ekonomickch disproporc, a ukazovat monosti jejich een prostednictvm uvlivho vyuvn vsledk vdy a techniky, novch technologi i prostednictvm mezinrodn spoluprce a odpovdnho jednn kadho jednotlivce. Aktivn ovlivovn a ochrana zdrav Dleit msto v modern pojatm vzdlvn maj tmata vedouc k poznvn biologick podstaty lovka, jeho zdrav, bezpenosti a ochrany ped jakmkoli zdravotnm pokozenm, a u je zpsobovno pohybovou neinnost, jednostrannou zt, nevhodnm pracovnm a stravovacm reimem, zneuvnm drog a jinch kodlivin, zbytenmi razy, neodpovdnm chovnm ve styku s penosnmi chorobami, nevhodnm prostedm atd. Tato a dal tmata pronikaj nejen do ady vzdlvacch oblast, ale v podob aktivit podporujcch zdrav by se postupn mla stt i bnou soust ivota kol. Akcent na praktick innosti dennho ivota Draz je kladen i na praktick innosti, kter souvisej se kolnm i mimokolnm ivotem a se schopnost aplikovat zskan poznatky a zkuenosti v situacch souasnho a budoucho praktickho ivota. Dleitost, kter je jim pikldna, m sv vyjden v kompetencch, jako jsou nap. schopnost orientace na trhu prce, eln vyuvn volnho asu, etrn vyuvn energetickch zdroj, ohledupln a citliv chovn v prod ap. Jsou propojeny s aplikacemi na oblasti hospodskho ivota, prvnch vztah, vyuit informanch technologi, vlivu masmdi ap. Vchova samostatnho mylen a jednn Ve vzdlvacm procesu maj sv msto i postoje a hodnoty spojen s uenm. Zmrem koly je rozvinout u k aktivn zvdavost vytvenm pleitost k samostatnmu projevu a vytvenm prostoru pro rzn cesty kova poznvn sebe sama, pro poznvn skutenosti a jej hodnocen. S rozvojem samostatnosti mylen a jednn souvis i kol zbavit ky obavy ze kolnho nespchu poskytnutm delho asu ke zvldnut uiva, piznnm prva ka na omyl, monost opravit chybn vkon, monost rznho pstupu k een kol apod. Dleit je motivovat ky pro celoivotn vzdlvn a sebevzdlvn a rozvjet schopnosti k osvojovn efektivnch postup a nstroj uen. d) Prezov tmata RVP zaleuje do obsahu zkladnho vzdlvn prezov tmata vedouc k:
osobnostn a sociln vchov; vchov demokratickho obana; environmentln vchov; mediln vchov; vchov k mylen v evropskch a globlnch souvislostech; interkulturn vchov.
Jak je patrn z uvedenho pehledu, prezov tmata se tkaj aktulnch problm souasnho svta. Jejich realizac kola vytv pleitosti jak pro individuln uplatnn k, tak i pro jejich vzjemnou spoluprci, co pomh rozvjet osobnost ka pedevm v oblasti postoj a hodnot. Prezov tmata umouj propojit obsah konkrtnch vyuovacch pedmt s obsahem dalch innost k realizovanch ve kole i mimo kolu. Prezov tmata jsou povinnou soust vzdlvn. Obsah prezovch tmat je v RVP rozpracovn do tematickch okruh. V prbhu danho stupn vzdlvn je povinnost koly nabdnout km postupn vechny tematick okruhy jednotlivch prezovch tmat. Kad tematick okruh je konkretizovn nabdkou tmat (innost, nmt). Vbr dlch tmat a zpsob jejich zpracovn v uebnch osnovch je v kompetenci koly.
Tematick okruhy prezovch tmat prochzej nap vzdlvacmi oblastmi a umouj propojen vzdlvacch obsah obor. Tm pispvaj ke komplexnosti vzdlvn k a pozitivn ovlivuj proces utven a rozvjen klovch kompetenc k. ci dostvaj monost utvet si integrovan pohled na danou problematiku a uplatovat ir spektrum dovednost.
Analyzujte tematick okruhy jednotlivch prezovch tmat z hlediska propojen s obsahem vzdlvn vybran vzdlvac oblasti.
7.1.2.2 koln vzdlvac program koln vzdlvac program je dokument, podle nho se uskuteuje vzdlvn v konkrtn kole a kter kola zpracovala na zklad poadavk pslunho rmcovho vzdlvacho programu a v souladu s obecn platnmi prvnmi pedpisy. Tvorba kolnho vzdlvacho programu (jeho soulad s rmcovm vzdlvacm programem) a organizan strnka jeho realizace jsou v pln kompetenci a odpovdnosti editele koly. Je douc, aby se na formulovn kolnho vzdlvacho programu a jeho jednotlivch st spolupodleli vichni pedagogov koly, cenn je vyuit zkuenost plynoucch z jejich spoluprce v pedmtovch komisch a metodickch sdruench. koln vzdlvac program mus bt projednn se kolskou radou.
Z jakch dvod by se na zpracovn VP mli podlet vichni lenov pedagogickho sboru? Je teba spolupracovat i s ostatnmi zamstnanci koly? Zdvodnte a dolote konkrtnmi pklady.
Pro zpracovn kolnch vzdlvacch program jsou stanoveny nsledujc zsady:
1. koln vzdlvac program je soust povinn dokumentace koly. 2. koln vzdlvac program (v pm nvaznosti na rmcov vzdlvac program) je
zpracovn pro cel obdob realizovanho stupn vzdlvn. Vychz z pedagogickch zmr a innosti koly, reflektuje poteby a monosti k, reln monosti a podmnky koly. M na zeteli i sociln prosted, ve kterm bude vuka probhat, a postaven koly v regionu.
3. koln vzdlvac program obsahuje didakticky zpracovan cle, kompetence a obsah

uiva vymezen rmcovm vzdlvacm programem, respektuje vkov zvltnosti k a pedagogicko-psychologick zsady vzdlvacho procesu a uruje pedagogickoorganizan opaten pro jeho realizaci.
4. koln vzdlvac program pi respektovn vazeb mezi cli, obsahem uiva a oekvanmi
vstupy vytv dostaten prostor pro realizaci innostnho principu vyuovn a uplatovn formativnch prvk, kter vznamn ovlivuj styl uen ka a rozvoj jeho osobnosti.
5. koln vzdlvac program umouje uitelm uplatovat tvoiv styl prce pi naplovn
diferencovan a individualizovan vuky. Umouje vyuvat nov formy a metody vuky a realizovat mezipedmtov tmata a projekty, vetn prezovch a podprnch, moduly i rzn formy mezipedmtov integrace.
6. koln vzdlvac program e otzky hodnocen vkon a pracovnch vsledk k,

kter mus bt postaveno na plnn konkrtnch a splnitelnch kol, na posuzovn individulnch zmn ka a pozitivn ladnch hodnotcch soudech. km mus bt dna monost zavat spch, nebt se chyby a pracovat s n.
7. Snadnou orientaci ve kolnch vzdlvacch programech umouje jejich zpracovn dle

shodn struktury:
A. B. C. D. nzev, pedkladatel, charakteristika koly, strun anotace programu; uebn pln a organizace vuky; clov a obsahov specifikace uiva (uebn osnovy nebo jin formy zpracovn uiva); formulace podmnek nutnch k realizaci programu, poadavky na kvalifikaci a dal specifickou ppravu pedagogickch pracovnk;
Vuka jako interaktivn proces E. pravidla pro hodnocen k, pln evaluanch innost a aktivit.
koln vzdlvac program na zkladnch kolch mus zajiovat rovnoprvn pstup k zkladnmu vzdln pro vechny ky s povinnost koln dochzky a vytvet takov podmnky, aby na konci zvrenho ronku mohly bt splnny clov a obsahov poadavky a kompetence stanoven rmcovm vzdlvacm programem. Zkladn vzdlvn vyaduje podntn a tvr koln prosted, kter stimuluje nejschopnj ky, povzbuzuje mn nadan, chrn i podporuje ky nejslab a zajiuje, aby se kad dt prostednictvm vuky pizpsoben individulnm potebm optimln vyvjelo v souladu s vlastnmi pedpoklady pro vzdlvn. K tomu se vytvej i odpovdajc podmnky pro vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami. V zjmu doucho rozvoje osobnosti ka zkladn koly koln vzdlvac program obsahuje specifick program:
pro tdy s rozenm vyuovnm nkterch pedmt, aby mohlo bt rozvjeno mimodn nadn a talent k; pro tdy a skupiny k se zdravotnm postienm, zdravotnm znevhodnnm a socilnm znevhodnnm; pro tdy, v nich se budou vyrovnvat prokzan vvojov poruchy uen a chovn k.
koln vzdlvac program dle mus umoovat realizaci diferencovan a individualizovan vuky pro vechny typy k (pro ky mn nadan, pro ky talentovan, pro ky s hlubm zjmem o nkterou vzdlvac oblast), a to formou:
specilnho programu (zamen) pro skupinu k; prohloubenho a rozenho obsahu uiva vybran vzdlvac oblasti; organizanch opaten vedoucch k diferenciaci v uebnm plnu, v rozvrhu hodin; profilace koly.
Vznamn je i pe o pozitivn klima ve kole. Ptelsk a vstcn atmosfra vybz ky ke studiu, prci i innostem podle jejich zjmu a poskytuje jim prostor a as k aktivnmu uen a k plnmu rozvinut jejich osobnosti. VP funguje tak jako prostedek propagace koly a jejch zmr. Umouje profilovat kolu na mru podle poteb i zjm k a poadavk jejich rodi, podle konkrtnch podmnek i tradic koly, podle zmr regionu, poadavk trhu prce atd. Reaguje na konkrtn situaci, zvyuje pitalivost vzdlvac nabdky koly, prosazuje kolu v povdom veejnosti.
Vyhledejte koln vzdlvac programy nkolika kol zveejnn na internetu a vypite, ve kterch oblastech koly (zamenm svch program) reaguj na aktuln poadavky veejnosti a situaci v regionu. S vyuitm informac z webovch portl kol zpracujte pehled hlavnch smr, v nich se jednotliv zkladn koly a gymnzia profiluj? Zdvodnte vhody zvolenho zamen vzhledem ke vzdlvacm potebm k i vzhledem k poadavkm systmu celoivotnho vzdlvn.
7.1.3 PPRAVA UITELE NA VUKU

7.1.3.1 Plnovn vuky Pi plnovn vuky vychz uitel z platnch kurikulrnch dokument, v souasnosti ze kolnho vzdlvacho programu. Pokud (v souladu s metodikou tvorby VP) mli uitel jednotlivch pedmt monost aktivn se zapojit do ppravy kolnho kurikula, to znamen sami didakticky rozpracovali vzdlvac obsahy obor a vytvoili vlastn uebn osnovy vyuovacch pedmt, lze pedpokldat, e pi projektovn konkrtn vuky mohou dle rozvjet ji promylen vchovn a vzdlvac strategie. Podl na tvorb VP tedy uitelm usnaduje zpracovn asov tematickch pln i ppravu na konkrtn vyuovac hodinu. Pi plnovn vuky se uitel rozhoduje, jak uebn aktivity bude teba rozvjet, aby ci co
nejefektivnji zskvali dovednosti a znalosti vymezen vukovmi cli. Zkladnm vchodiskem jsou vchovn a vzdlvac strategie rozpracovan na rovni pedmtu. Uitel mus mt pedstavu o tom, co chce ky nauit a jak pipravovan vuka k tomuto zmru pispje. Pedstava o vuce v prbhu kolnho roku je formulovna v asov tematickm plnu. Uitel v nm stanov tematick celky uiva a poty hodin, kter jim bude vnovat. Pracovn d ukld uiteli dkladn se na vuku pipravovat, ale nepedepisuje formu ppravy. Zejmna zanajcm uitelm se vak doporuuje na kadou vyuovac hodinu zpracovvat podrobn ppravy v psemn form. Tak zkuenm uitelm pomh psemn pprava pi promlen prbhu vuky v nvaznosti na clov dovednosti, kter maj ci na konci zvldnout. Ukazuje se, e m je uitel pedagogicky zkuenj, tm vce povauje za uiten vuku peliv plnovat. Pro je pprava na vuku pro uitele dleit? Uitel si v nvaznosti na vlastn pojet pedagogick prce pi pprav promt v mysli celou vyuovac hodinu a zrove plnovan program koriguje vzhledem k potebm k, kter bude vyuovat. Pprava na vuku uiteli umouje:
a) jasn a konkrtn zvit, kter typ uen je vhodn v dan hodin vyut;
b) uvdt vukov cle do souladu s monostmi k; c) promyslet obsah a strukturu hodiny urit kolik asu je teba vnovat jednotlivm aktivitm,
zvit nejvhodnj tempo vzhledem k potebm k;
d) zvolit takov organizan rmec, aby bylo v hodin mono se soustedit na interakci s ky; mt k dispozici vechny potebn pomcky, materily a vybaven, kter pispvaj k efektivnmu prbhu vuky.
Plnovn a pprava na vuku zahrnuje nkolik zkladnch krok:

Vbr vukovch cl, kter by mly bt v hodin ve vuce naplnny (v souladu s vchovnmi a vzdlvacmi strategiemi pedmtu) Vbr typu a charakteru innost, kter budou ve vuce pouity (metody, poad a asov rozvren innost, vbr pomcek) Pprava vech pomcek, kter uitel hodl vyut (metodick materily, uebnice, uebn pomcky, didaktick technika, uspodn uebny aj.) Rozhodnut o zpsobu sledovn pokrok ka a hodnocen vsledk uen v prbhu hodiny i po jejm skonen
as vnovan pprav se li u jednotlivch uitel, ale i u tho uitele v zvislosti na charakteru konkrtn vyuovac hodiny. Uitel se zpravidla ct ve sv uitelsk roli jistji, pokud mli monost si vuku pedem dobe promyslet. Zejmna nkter hodiny (nap. laboratorn prce) by bez dkladn ppravy pomcek nemlo smysl realizovat. Zanajc uitel musej nepochybn vnovat pprav mnohem vce asu. Vznamnm aspektem pi pprav na vyuovn je skutenost, e prbh hodiny se v dsledku interakce uitele a k me vyvjet jinak, ne uitel pvodn zamlel. Efektivn vuka je zvisl na tom, do jak mry je pedagog schopen sledovat dn ve td, prun pizpsobovat a rozvjet uebn aktivity v nvaznosti na projevy chovn k.
Uitel v prbhu hodiny zjist, e pipraven pracovn listy jsou pro ky pli obtn. Jak by ml takovou situaci eit a jak me tuto zkuenost promtnout do ppravy na vuku v budoucnu.
K astm chybm, jich se uitel pi pprav na vuku dopoutj, bv nepesn stanoven vukovch cl (ve form popisu clovho stavu kova uen) a zanedbvn nvaznosti tchto cl na pedchoz i budouc prci k v hodin. Proto je pro uitele nezbytn zvldnout metodiku sprvnho vymezovn vukovch cl (viz kap. 7.1.3.2)
Vysvtlete, jak se me nedodren nvaznosti cl pi pprav vuky projevit pi realizaci vyuovan hodiny.
Pi vbru uebnch innost uitel mus zvit, zda zvolen aktivity uspokoj poteby konkrtn skupiny k (do jak mry odpovdaj jejich schopnostem, zjmm, motivaci apod.). K realizaci vymezench cl proto v jedn td uplatn formu prce ve skupinch a pro jinou tdu piprav frontln vuku s pracovnmi listy. Zvltn pozornost pi pprav vuky je teba vnovat pstrojm a technickm prostedkm vuky, vetn audiovizuln a prezentan techniky. Doporuuje se zkontrolovat funknost potebnho vybaven tsn ped zatkem hodiny.
Uvete situace, kter mohou zkomplikovat vuku v souvislosti s vyuvnm technickho vybaven.
Uitel pipravuje hodinu tak, aby vuka ky upoutala, udrela pozornost a motivovala k aktivn asti. Prezentovan zjem o kvalitu vuky ze strany koly a sil, kter uitel sv pprav na vuku vnuje, mohou vst ky k pesvden, e uiteli na jejich uen zle, e pipraven aktivity jsou dleit a stoj za to se jim vnovat. Klov problmy spojen s plnovnm a ppravou na vyuovn lze vyjdit souborem otzek, kter mohou bt pro zanajc uitele vodtkem pi didaktick analze uiva: Jsou vukov cle stanoveny v nvaznosti na vchovn a vzdlvac strategie? Jsou cle sprvn formulovny? Odpovdaj potebm k? Jakmi prostedky bude tchto cl dosaeno (vymezen obsah vuky, struktura hodiny, ureny metodick postupy, vyuovac metody, zvoleny uebn innosti)? Podporuj zvolen prostedky motivaci a aktivizaci uen k? Jak bude zajitna asov a obsahov kontinuita uiva? Kolik asu me bt vnovno jednotlivm aktivitm? Jak maj ci o tmatu pedbn znalosti, prekoncepty? Jak uivo bude pro ky nejobtnj? Jak bude zabezpeen diferencovan a individuln pstup k km? Jsou pipraveny uebn lohy k procviovn a k upevovn uiva (vetn domcch loh pro ky)? Jsou k dispozici vechny informace potebn k een loh? Jak vkony lze od k ve vuce oekvat, jak budou prbn sledovny vsledky jejich uen? Jak zpsobem bude provdno hodnocen, jsou pipraveny kontroln otzky, testy apod.? Jak organizan opaten vuka vyaduje a jak pracovn podmnky je teba zabezpeit? Jsou pipraveny a zkontrolovny vechny materily, pomcky, vybaven, didaktick technika? Budou dodreny zsady ochrany zdrav a bezpe k? Je teba vnovat pozornost uritm specifickm problmm v dan td?
7.1.3.2 Stanoven vukovch cl Vukov cl chpeme jako pedstavu o kvalitativnch i kvantitativnch zmnch v uen a rozvoji ka (ve vdomostech, dovednostech, vlastnostech, hodnotovch orientacch, osobnostnm a socilnm rozvoji), kterch m bt dosaeno ve stanovenm ase v procesu vuky. Jde o pedpokldan, oekvan vsledek edukace. Vukov cle jsou klovm faktorem v sil o modernizaci vuky a zvyovn jej efektivity. Jsou formulovny v pedagogickch dokumentech (kap. 7.1.2) a konkretizovny v obsahu vuky. V odborn literatue jsou cle vuky rozpracovny z hlediska:
instituc, kter vuku zajiuj (cle zkladnch, stednch, alternativnch kol), vcnho a obsahovho (cle vzdlvacch obor), asovho (dlouhodob, krtkodob, cle vyuovac hodiny)
subjekt podlejcch se na jejich naplovn (uitel, ci)
&
S pojetm cl vuky v souasn pedagogice se mete ble seznmit nap. v publikacch: OBST, O. , KALHOUS, Z. koln didaktika. Praha: Portl, 2002. ISBN 80-7178-253-X. s. 273- 292. VALIOV. A., KASKOV, H. Pedagogika pro uitele. Praha: Grada, 2007. isbn 978-80-247-1734-0.
Plnovn vuky a jej spn realizace zvis na schopnosti uitel erudovan pracovat s vukovmi cli. Sprvn vymezen cle pomhaj uiteli v zen vuky a souasn jsou vodtkem k pi autoregulaci jejich uen. Pi promlen vukovch cl je dleit, aby uitel brali v vahu, e k nen pouhm pasivnm objektem edukace, ale aktivn do procesu vuky zasahuje. Proto souasn pojet vyuovn pedpokld, e by se na stanovovn cl vuky mli spolupodlet oba hlavn akti uitel i ci. Sprvn stanoven cle by mly splovat nsledujc poadavky: a) Komplexnost vukovch cl Cle by mly postihnout zmny ve vech strnkch osobnosti ka. Uitel proto peml o formulaci cle v rovin kognitivn, afektivn a psychomotorick. V reln vuce se tyto cle podmiuj a vzjemn dopluj.
Cle kognitivn jsou zamen na rozvoj poznvacch proces, vymezuj, co a jak se m k nauit. Uitel zvauje, zda sta pouh reprodukce, nebo je nutno vysvtlit vztahy i poznatky aplikovat. k by ml vdt, jak vkon a na jak rovni se od nj oekv. Cle afektivn se zamuj na utven postoj, hodnotov orientace. Uitel proml, kdy k dostane prostor pro vyjden svch mylenek, zkuenost, kdy bude vhodn vyvolat polemiku. Me vyut i neekan vzniklch situac. Cle psychomotorick stanovuj jak psychomotorick dovednosti m k zskat.
b) Konzistentnost vukovch cl Cle by mly bt vnitrn vzjemn provzan, cle ni podzen clm vym. Cle tmat i vyuovacch hodin uitel vymezuje v nvaznosti na oekvan vstupy tematickch celk. Zrove prbn cle koriguje v zvislosti na situaci ve td. c) Jednoznanost vukovch cl Formulace cle nesm nepipoutt rozdln vklad jeho smyslu rznmi uiteli nebo ky. d) Kontrolovatelnost vukovch cl Cle je teba stanovit tak, aby bylo mono posoudit, zda bylo zamlench zmn dosaeno a na jak rovni. Vymezen cle by mly obsahovat:
poadovan vkon ka vyjden pomoc aktivnch sloves (viz tabulka); podmnky, za kterch m bt vkon realizovn (nap. samostatn provst, za pouit tabulky, s vyuitm uebnice); normu vkonu, nap. asov omezen, uren potu chyb, kdy je mono povaovat cl za splnn.
e) Pimenost vukovch cl Cle maj bt nron, ale splniteln pro vtinu k. Je teba cle aktualizovat podle relnch monost a poteb k i podle podmnek ve t d. Nejastj chyby ve vymezovn vukovch cl:
ztotonn cle s tmatem hodiny (nap. ochrana prody); zmna cle (vkonu ka) s popisem innosti uitele (nap. vysvtlit km postup een); pouit vznamov nejednoznan vyjden (nap. k bude vdt, chpat, vit); pli obecn vymezen, nen stanovena kvalita nebo jin kritria kova vkonu (nap. peloit
Vuka jako interaktivn proces text do anglitiny).
7.1.3.3 Taxonomie cl Pi zpesovn cl v rmci ppravy a realizace vuky vyuvaj uitel tzv. taxonomii cl, kter usnaduje formulaci cl dle ve uvedench poadavk. Nejastji je prakticky pouvna taxonomie v kognitivn oblasti B.S. Blooma (1956), v souasn dob pepracovan skupinou vdc pod vedenm L.W. Andersona a D.R. Krathwohla. K dispozici pedagogm jsou tak taxonomie, kter pomhaj zpesovat cle v oblasti afektivn i v oblasti psychomotorick.
&
Podrobn problematiku taxonomie cl mete prostudovat nap. v publikacch: BLOOM, B.S.(Ed.). Taxonomy of Educational Objectives, The Classification of Educational Goals. Handbook I: Cognitive Domain. New York: David McKay, 1956. ISBN 0-679-3029-3. OBST, O. , KALHOUS, Z. koln didaktika. Praha: Portl, 2002. ISBN 80-7178-253-X. s. 273- 292.PASCH, M., GARDNER G., T. aj. Od vzdlvacho programu k vyuovac hodin. Praha: PORTL, 2005. 416 s., ISBN 80-7367-054-2
S vyuitm odborn literatury charakterizujte zkladn kategorie cl, s nimi pracuj jednotliv taxonomie a diskutujte jejich vyuit v prci uitele .
Boomova taxonomie je modelem esti hiearchicky uspodanch kategori cl lennch dle do subkategori. Kategorie jsou azeny podle stoupajc nronosti psychickch operac, kter jsou jejich zkladem. Pro dosaen vy clov kategorie je teba zvldnout uivo v rmci kategorie ni. K vymezovn cl v jednotlivch kategorich byly vytvoeny soubory aktivnch sloves. S vyuitm slovnku aktivnch sloves mohou uitel stanovit vukov cle tak, aby odpovdaly ve uvedenm poadavkm.
SLOVNK AKTIVNCH SLOVES K VYMEZOVN VUKOVCH CL Clov kategorie (rove osvojen) 1. Zapamatovn termny a fakta, jejich klasifikace a kategorizace 2. Pochopen peklad z jednoho jazyka do druhho, pevod z jedn formy komunikace do druh, jednoduch interpretace, extrapolace (vysvtlen) 3. Aplikace pouit abstrakc a zobecnn (teorie, zkony, principy, pravidla, metody, techniky, postupy, obecn mylenky v konkrtnch situacch) 4. Analza rozbor komplexn informace (systmu, procesu) na prvky a sti, stanoven poad prvk, princip jejich organizace, vztah a interakce mezi prvky Typick slovesa pouvan k vymezovn cl definovat, doplnit, napsat, opakovat, pojmenovat, popsat, piadit, reprodukovat, seadit, vybrat, vysvtlit, urit dokzat, jinak formulovat, ilustrovat, interpretovat, objasnit, odhadnout, opravit, peloit, pevst, vyjdit vlastnmi slovy, vyjdit jinou formou, vysvtlit, vypotat, zkontrolovat, zmit aplikovat, demonstrovat, diskutovat, interpretovat daje, nartnout, navrhnout, plnovat, pout, prokzat, registrovat, eit, uvst vztah mezi, uspodat, vyslit, vyzkouet analyzovat, provst rozbor, rozhodnout, rozliit, rozlenit, specifikovat
5. Syntza kategorizovat, klasifikovat, kombinovat, modifikovat, sloen prvk a jejich st do novho celku napsat sdlen, navrhnout, organizovat, (ucelen sdlen, pln nebo ada operac nutnch k reorganizovat, shrnout, vyvodit obecn zvry vytvoen dla nebo jeho projektu, odvozen souboru abstraktnch vztah k elu klasifikace nebo objasnn jev) 6. Hodnocen posouzen materil, podklad, metod a technik z hlediska elu podle kritri, kter jsou dna nebo kter si k sm navrhne argumentovat, obhjit, ocenit, oponovat, podpoit (nzory), porovnat, provst kritiku, posoudit, provit, srovnat s normou, vybrat, uvst klady a zpory, zdvodnit, zhodnotit
Revidovan taxonomie kognitivnch cl pomh hledat odpovdi na otzky vbru
zkladnho uiva, volby vhodnch edukanch innost a zpsoby hodnocen mry dosaen vymezench cl. Pracuje se dvma dimenzemi: dimenz kognitivnch proces (zapamatovat porozumt) a s dimenz obsahovou, znalostn.
&
Seznamte se v odborn literatue s revidovanou taxonomickou tabulkou a pokuste se shrnout, v em se od pvodn verze li a jak me mt jej vyuvn pnos pro pedagogickou praxi. Zdroje: ANDERSON, L.W.; KRATHWOHL, D. R. A Taxonomy for Learning, Teaching and Assessing: A Revision of Blooms Taxonomy of Educational Objectives. New York: Longman, 2001. ISBN 0-8013-1903-X. BYKOVSK, P.; KOTSEK, J. Revize Bloomovy taxonomie edukanch cl. Pedagogika, 2004, ro. LIV, . 3, s. 227-242. HUDECOV, D. Nov teorie klasifikovn kognitivnch cl ve vzdlvn: Revize Bloomovy taxonomie edukanch cl. Pedagogika, 2004, 54, . 3, s. 274 - 283. ISSN 0031-3815. BERAN, V.; VINKLEROV, J. Vyuit Bloomovy taxonomie kognitivn domny FZ Tborsk, srpen 2005 (na http://www.zstaborska.cz/SVP/8_materialy.htm).
Prce uitele s vukovm clem v prbhu vuky Vukov cle ovlivuj smysluplnost vuky a jejich pijet ky m velk motivan vznam (jak pro ky, tak i pro samotnho uitele). Pi sprvnm zen vuky uitel s vyuitm vukovch cl podncuje ky k aktivnmu plnovn vlastnho uen a rozvj jejich schopnost sebekontroly a sebehodnocen. a) Pi projektovn vuky uitel provd vzhledem k clm didaktickou analzu uiva. Uvauje o dosaitelnosti cl, jejich motivan roli. Zvauje perspektivu cl ve vztahu k vku a specifickm vzdlvacm potebm k. b) Na potku vuky sdluje uitel cl km (pokud jeho utajen nen soust uitelovy vukov strategie), a to motivanm zpsobem. ci se dovdaj, co se nau, k emu budou nov znalosti a dovednosti potebovat, jak monosti se jim otevou, za jakch podmnek budou pracovat, jak budou hodnoceni. Motivan psoben cle zvis na jeho pimenosti monostem k, na srozumiteln a jednoznan formulaci a na tom, do jak mry bude uebn innost pro ky zajmav. c) V prbhu vyuovn uitel spolen se ky sleduje, jak se k cli pibliuj. V ppad poteby pizpsobuje cl zmnnm podmnkm, kter se aktuln vyskytly. d) V zvru vuky spolen se ky kontroluje, zda bylo cle dosaeno, hodnot vkony jednotlivch k i cel tdy, vede ky k sebehodnocen. Znalost vsledk uen m pro ky motivan vznam.
Ve zvolenm VP vyberte v uebnch osnovch svho pedmtu jedno tma. Zpracujte k nmu vukov cle v oblasti kognitivn, psychomotorick a afektivn. V rmci hospitace v hodin zkuenho uitele pozorujte jeho dovednosti pracovat s vukovmi cli. Zjitn skutenosti analyzujte.
7.1.3.4. Organizan formy vuky Pod pojmem organizan forma vuky je chpno uspodn vukovho procesu, tj. vytvoen prosted a zpsob organizace innosti uitele a k pi vyuovn. Propojen organizanch forem s vhodnmi metodami je zkladem pro smovn k naplnn vymezench cl vuky. Organizan forma je urena zejmna:
a) vnjmi podmnkami prostedm, kde vuka probh (klasick koln tda, specializovan uebna prodn prosted, vychzka, exkurze, domc prosted); b) hlediskem s km a jak uitel pracuje (potem k, monostmi individulnho pstupu k km, podporou vzjemn spoluprce k, charakterem zen vuky aj.).
Charakteristika vyuvanch organizanch forem a) Individuln vuka (tutoring)
Je povaovna za nejstar organizan formu vuky pouvanou ji ve starovku. Pizpsobovn vyuovn individulnm potebm jednoho ka nebo mal skupiny k s podobnmi schopnostmi a vzdlvacmi potebami me bt velmi efektivn. V souasnosti je uplatovna individuln vuka jako kontakt jednoho uitele s kem v umleck vchov, pi sportovnm trninku, distannm vzdlvn i douovn. Individuln pistupovat ke vem km ve td nen v silch uitele. Ukazuje se vak, e vrstevnick vyuovn (pokroilej k vyuuje mn zdatnho ka) m velice podobn vsledky jako kdy vyuuje uitel. Vrstevnick douovn pin vznamn efekty nejen douovanm, ale km, kte douuj. Nejvt pnos pro n maj zskan dovednosti dit uen druhho, uvdomovat si hodnotu asu a tak osvojen sociln a manaersk dovednosti.
b) Hromadn a frontln vuka Hromadn vyuovn pedpokld vytvoen skupiny k piblin stejn vkov a mentln rovn (v praxi zpravidla koln tdu). ci bhem vuky pln vdy ve stejnm ase shodn uebn lohy, postupuj jednotn stejnm zpsobem. Uitel d uebn innost vech k najednou (frontln vuka).
Hromadnou vuku charakterizuje tdn hodinov a pedmtov systm vyuvajc frontln zpsob vyuovn. Charakterizujte organizan formu vuky v malotdnch kolch.
Hromadn vyuovn m sv vhody. Klade draz na systematick rozlenn uiva, na prezentaci novho uiva, na poskytovn zptn vazby a na samostatnou prci k. Pokud je provdno dobe, pin konzistentn a zeteln vsledky. Frontln vyuovn pin tak problmy. Me bt napklad pli nron pro pomalej a pli snadn pro rychleji uvaujc ky ve td. ci jsou pi nm asto odsouzeni k pasivnmu pijmn informac. Uitel proto dopluj frontln vuku dalmi formami, kter pispvaj k individualizaci vzdlvn (vyhodnocuj samostatnou prci k, prokldaj vuku prac k ve skupinch aj.).
Porovnejte individuln a hromadnou vuku z hlediska jej efektivity a monost realizace v souasn kole.
c) Individualizovan vuka Poadavky na individualizovan uen vychzej se snahy respektovat individuln rozdly mezi ky (a to i rozdly ve vzdlvacch potebch k tho vku). Dvodem jejho prosazovn je poadavek kovy aktivity ve vuce, nebo nejcennj a nejtrvalej jsou znalosti a dovednosti, kter k zskv vlastnm silm a vlastn prac.
Jednm z prvnch ucelench systm, kter akceptoval individualizaci vuky je tzv. daltonsk pln. Jak je jeho odraz v souasn pedagogick praxi?
d) Projektov vuka ci za pomoci vyuujcho e urit problm komplexnho charakteru (projekt), kter vychz z praktickch poteb nebo je s prax zce spojen. Projektov kol mus bt pro ky zajmav a vznamn, aby se s nm identifikovali a pijali ho za svj. Jednm z hlavnch znak projektov vuky je integrace obsahu z vce vzdlvacch obor. Projektov vuka pispv k individualizaci vuky, zrove ky u spolupracovat a eit problmy. Jej vyuvn omezuje znan asov nronost na ppravu i realizaci. e) Skupinov a kooperativn vuka Pizpsobit vuku individulnm potebm a zjmm k se da organizovnm skupinov vuky. Pi n je tda rozdlena na men skupiny k podle rznch hledisek (druhu innosti,
obtnosti innosti, zjmu k, dovednosti spolupracovat apod.) Prce ve skupin zlepuje prbh uen, poskytuje prostor pro rozvjen aktivity, samostatnosti a tvoivosti k. Stle astji vyuvanou formou vuky je kooperativn uen. innost v mal skupin se ci u spolupracovat v tmu, sdlovat i pijmat kritiku, plnovat, monitorovat a hodnotit individuln a spolen innosti. Podmnkou spchu je dokonal pprava. Pedevm uitel mus ky nauit zkladnm kooperativnm dovednostem. f) Tmov vuka Podstatou tmovho vyuovn je spoluprce vce uitel v rmci flexibilnch kovskch skupin.
Vlivy reformn pedagogiky vystily do pedagogick koncepce, kter je souhrnn oznaovna jako oteven vyuovn. S vyuitm informanch zdroj charakterizujte oteven vyuovn a zvate monosti jeho uplatnn v eskch kolch.
7.1.3.5 Didaktick zsady Didaktick zsady (principy) jsou obecn poadavky, kter se tkaj vech strnek vuky: uitelovy vyuovac innosti a poznvac innosti k, forem a metod vuky, materilnch didaktickch prostedk. Vychzej z objektivnch zkonitost vuky, ovem zle na uiteli, zda je doke v pln me uplatnit. Pehled vznamnch didaktickch princip:
Snaha o komplexn rozvoj osobnosti ka. Uitel pi didaktick analze uiva zvauje, jak monosti mu uivo poskytuje pro rozvoj kompetenc ka v oblasti poznatkov, psychomotorick i afektivn. Individuln pstup k km. Uitel poznv individuln zvltnosti k, d jejich uen tak, aby ci mli monost poctit radost z spchu v uen. Spojen teorie s praxi. ci do koly pichzej s uritmi praktickmi zkuenostmi (prekoncepty), kter by ml uitel poznvat, sprvn pedstavy upevovat, rozvjet, nesprvn korigovat. Spoluprce koly s komunitou je samozejmost. Podncovat aktivitu k pedevm vhodnou volbou forem, metod a prostedk vuky. Nzornost v nvaznosti na schopnosti k. Zanedbn nzoru vede k verblnm, formlnm znalostem k, jeho pecenn me brzdit rozvoj abstraktnho mylen. Soustavn a pimen psoben na ky zajiuje uspodn uiva podle didaktickho systmu, pijateln posloupnost, logick rozvjen uiva, pravidelnost pi domc pprav.
Maj uveden zsady obecnou platnost v kadm systmu vuky nebo je jejich platnost v uritch ppadech omezena? Zdvodnte. Jak problmy mohou nastat pi neuvenm prosazovn jednotlivch zsad. Diskutujte vztah didaktickch zsad k volb organizanch forem a metod vuky.
7.1.3.6 Volba vukovch metod Interakce uitele a ka je ve vuce realizovna prostednictvm rozmanitch metod. Vukovou metodu lze charakterizovat jako koordinovan systm vyuovacch innost uitele a uebnch aktivit k, kter je cestou k dosaen vukovch cl. V procesu vuky se jednotliv metody prolnaj, navazuj na sebe, dopluj se. Ke klasifikaci vukovch metod lze pistoupit z rznch hledisek, nap.
podle fz vyuovacho procesu motivan, expozin, fixan, diagnostick podle hlavnho zdroje kova poznn a typu zprostedkovanch poznatk slovn, nzorn, praktick podle zpsobu interakce mezi uitelem a ky frontln, skupinov, individuln podle mry aktivity a samostatn prce k sdlovac, badatelsk aj.
Lze pedpokldat, e vukov metoda bude inn, pokud:
Vuka jako interaktivn proces je informativn nosn (pedv plnohodnotn informace a dovednosti obsahov nezkreslen je formativn inn (rozvj poznvac procesy) je racionln a emotivn psobiv (aktivuje ka k proitku uen a poznvn) respektuje systm vdy a vvoj poznn rozvj morln, sociln, pracovn a estetick profil ka je pirozen ve svm prbhu i dsledcch je pouiteln v praxi, ve skutenm ivot, pibliuje kolu ivotu odpovd potebm k a vyhovuje uitelovu pojet vuky.
Vbr vukovch metod Problematika optimlnho vbru metod m pro efektivitu vuky klov vznam. Co ovlivuje volbu vukovch metod? a) Typ a stupe koly b) Zkonitosti vukovho procesu a z nich plynouc didaktick zsady c) Vymezen cle a koly vuky d) Obsah a metody danho oboru transformovanho do vyuovacho pedmtu e) Organizan formy (uspodn vnjch podmnek vyuovn, poet k, as, prosted) f) Uebn monosti k a jejich osobnostn pedpoklady g) Psycho-sociln charakteristika k i tdy jako celku (klima tdy, gender aj.) h) Vnj podmnky vuky, nap. geografick prosted, spoleensk prosted, hlunost okol, technick vybavenost koly atd. i) Osobnost uitele, jeho odborn a metodick vybavenost, zkuenosti Je oveno, e m aktivnji je k zapojen do vuky, tm zskv vce znalost a dovednost. Pi vbru vukovch metod uitel tak model tzv. pyramidy uen vztahujc se k vukovm metodm:
Procento zapamatovn u jednotlivch vukovch metod dle S. Shapiro: pednky 5% ten 10% audiovizuln metody 20% demonstrace 30% diskuse ve skupinch 50% praktick cvien 70% vyuovn ostatnch 90%
Porovnejte efektivitu ve uvedench metod vuky, pokud by byly uplatnny ve vuce nkolika rznch pedmt (napklad obor vaeho studia). Jak dal faktory ovlivuj kvalitativn efekt vuky?
Z hlediska souasnch aktulnch poteb praxe je vyuvna klasifikace, kter vychz z charakteru poznvacch innost ka v nvaznosti na zpsob, kterm uitel vuku organizuje. Rozliuje metodu informan-receptivn, reproduktivn, problmovho vkladu, heuristickou a vzkumnou. Popite innost uitele a innost k pi realizaci jednotlivch metod vuky.
& &
Popis tto klasifikace mete prostudovat v publikaci: KALHOUS, Z., OBST, O. aj. koln didaktika. Praha: Portl, 2002. ISBN 80-7178-253-X. Prostudujte problematiku vukovch metod analyzovanou nap. v publikacch: MAK, J.; VEC, V. Vukov metody. Brno : Paido, 2003. ISBN 80-7315-039-5. IMONK, O. vod do koln didaktiky. Brno: MSD, 2003. ISBN 80-86633-04-7.
Nsledujc tabulka
pedkld jednu z monost tdn vukovch metod. Strun
charakterizujte jednotliv metody a skupiny metod a uvete pklady jejich pouit v pedagogick praxi. Klasifikace vukovch metod (Mak, vec 2003):
1. Klasick vukov metody Metody slovn (vyprvn, vysvtlovn, vklad, pednka, prce s textem, rozhovor)
Metody nzorn-demonstran (pedvdn a pozorovn, prce s obrazem, instrukt) Metody dovednostn-praktick, napodobovn, manipulovn, laborovn a experimentln, vytven dovednost, produkn dovednosti 2. Aktivizujc metody Metody diskusn Metody problmov
Metody inscenan Didaktick hry 3. Komplexn vukov metody Frontln vuka
Metody situan
Skupinov a kooperativn vuka Partnersk vuka Individuln a individualizovan vuka, samostatn prce k Kritick mylen Brainstorming Projektov vuka Vuka dramatem Oteven uen Uen o ivotnch situacch Televizn vuka Vuka podporovan potaem
Sugestopedie a superlearning Hypnopedie
7.1.3.7 Rozhodnut o zpsobu sledovn a hodnocen postupu prce k Klovou etapou ppravy na vuku je rozhodnut o zpsobu sledovn efektivity procesu a hodnocen vsledk vuky. Problematice pedagogickho hodnocen a evaluace je vnovna samostatn kapitola v sti 8.
&
Doporuen literatura
BELZ, H., SIEGRIST, M. Klov kompetence. Praha : Portl, 2001. ISBN 80-7178-479-6. KALHOUS, Z., OBST, O. aj.. koln didaktika. Praha : Portl, 2002. ISBN 80-7178-253-X. KASKOV, H. Kooperativn uen, kooperativn kola. Praha : Portl, 1997. ISBN 80-7178-167-3. KYRIACOU, CH. Klov dovednosti uitele. Praha : Portl, 1996. ISBN 978-80-7367-434-2. PRCHA, J. Modern pedagogika. Praha : Portl, 1998. ISBN 80-7178-170-3. MAK, J., JANK, T. (ed.) Problmy kurikula zkladn koly. Brno : MU, Centrum pedagogickho vzkumu PdF, 2006. ISBN 80-210-4125-0. MAK, J.; VEC, V. Vukov metody. Brno : Paido, 2003. ISBN 80-7315-039-5. SKALKOV, J. Obecn didaktika. Praha : 43. Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1821-1. SOLFRONK, J. Organizan formy vyuovn. Praha : UK, 1991. ISBN 80-7066-334-0. IMONK, O. vod do koln didaktiky. Brno : MSD, 2003. ISBN 80-86633-04-7. VEC, V. A KOL. Praktikum didaktickch dovednost. Brno : MU, 1996. ISBN 80-210-1365-6. VALIOV, H.; KASKOV, H. a kol. Pedagogika pro uitele. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1734-0.
Vuka jako interaktivn proces WALTEROV, E. Kurikulum promny a trendy v mezinrodn perspektiv. Brno : MU, 1994. ISBN 80-210-0846-6. WWW-strnky http://www.msmt.cz kolsk zkon 561/2004 Sb. (ze dne 24. 9. 2004). http://www.rvp.cz Metodick portl RVP
7.2 REALIZACE VYUOVN

Eva Mardov
Klov slova: veden k v prbhu vuky, pedagogick komunikace, poadavky na vystupovn uitele, otzky ve vuce, aktivn uen, zen pohybu k a hladiny hluku
] Po prostudovn kapitoly budete schopni: charakterizovat znaky dobe veden vuky; uvst poadavky na vystupovn uitele ve vuce; porovnat vhodnost vyuvn rznch prostedk pedagogick komunikace; popsat postupy pi aktivnm zapojovn k do vuky; zdvodnit poadavky na otzky kladen ve vuce.
7.2.1 VEDEN K V PRBHU VUKY

Pi realizaci vuky uitel navozuj takov uebn aktivity, o nich pedpokldaj, e ci jejich prostednictvm zskaj poadovan vdomosti a dovednosti. Uitel vychz pitom z ppravy, v jejm rmci ml monost promyslet, k jakm clm bude vuku smrovat a jak prostedky vyuije. Pedagogick teorie i praxe nabz mnoho ovench strategi, kter mohou uitel ve vuce s spchem vyuvat. Veden k ve vuce je sloit proces zaloen na citliv interakci mezi uitelem a ky. Jeho zkladem je pedagogick komunikace. Pedpokld vzjemnou spoluprci, vzjemn ovlivovn, napodobovn, penen nlad, nzor, postoj, zapojen motivanch faktor. Ve vuce tedy nejde jen o pasivn penesen ppravy do reality. Zsadn vliv na spnost m zpsob, jakm jsou uitelem pipraven nmty innost km prezentovny a do jak mry se ci aktivn do procesu vuky zapoj. a) Zahjen vuky Vuka by mla zanat pesn (a u ve kole zvon, hraje hudba nebo je sledovn asu kolem vyuujcch). Tm, e uitel pichz do vuky vas, dv najevo, e sm m zjem, aby se ci co nejvce nauili. Pokud se zdr, ml by se omluvit. Tot pak oprvnn me poadovat od k. Tradin v naich kolch pi pchodu uitele do tdy se ci postav na svoje msto, uitel provede orientan zjitn jejich pipravenosti na vuku, pozdrav se s nimi a zahj hodinu. Prvn innost uitele bv kontrola ptomnosti k a zpis do tdn knihy.
Otzky ke studiu
1. Jak vznam m oddlovn vuky od pestvek a dodrovn tohoto asovho rozvrhu uitelem? 2. Jak zahj hodinu uitel, za kterm ci pichzej na vuku do odborn pracovny? 3. Pro mus uitel dsledn kontrolovat ptomnost k ve td v kad vyuovac hodin?
b) Motivan vstup Prvn uitelova slova ci zpravidla oekvaj se zjmem, ci chtj vdt, co je ve vuce ek. Proto se uitel sna dkladn pipravit, aby svm vstupem vytvoili u k pozitivn oekvn
neho zajmavho a uitenho.
Uitel v vodu hodiny napsal na tabuli: Tmatem hodiny je Diskutujte motivan efekt tohoto postupu.
Jak ji bylo zdraznno v pedchzejc kapitole, dleit je systematick prce s vukovmi cli. V tto souvislosti se proto doporuuje sdlit km na zatku vuky: m se budou zabvat naped, m pozdji a co mohou od tto hodiny oekvat. Mli by tak zskat jasnou pedstavu o stavu, kterho maj za pomoci uitele doshnout. Prce s vukovmi cli vyaduje jistou pohotovost a prunost uitelova rozhodovn. V pprav na vuku si sice promyslel konkretizaci cl uivem v urit posloupnosti, ale teprve pi realizaci ve vuce me zjistit, e km chybj pedpoklady k realizaci zamlench innost (neznaj fakta, neporozumli uivu z minul hodiny apod.). V tomto ppad mus uitel aktuln rozhodnout, jak cle peformulovat, zmnit jejich poad, i pout jin prostedky vuky. Ani pi nejpelivji vypracovan pprav neme mt uitel jistotu o skutenm prbhu vuky.
Popite, jak faktory mohou zpsobit, e vuka m jin prbh, ne uitel pedpokldal.
K bnm situacm pat, e ci kladou otzky i vyslovuj sv nzory. Tyto tendence jsou douc a uitel by je ml podporovat. Zkuen uitel doke neplnovanou aktivitu k v pozitivnm smyslu vyut. c) Prbh vuky Plynul prbh innost ve vuce svd o promylenosti uitelovy ppravy. Pimenmi organizanmi opatenmi uitel (jako dobr manager) zabezpe, aby ci ve vuce pracovali bez zbytenho vyruovn. Tdn management (proces vytven podmnek pznivch pro zapojen k do uebnch aktivit) zahrnuje uspodn uebnho prostoru, udren situac uen, sledovn projev k i vypodn se s ppadnm nedoucm chovnm.
&
Seznamte se s komponentami a monostmi vyuit tdnho managementu nap. v publikacch: CANGELOSI, J.S. Strategie koln tdy. Praha: Portl, 1994. ISBN 80-7178-014-6. VALIOV, H.; KASKOV, H. a kol. Pedagogika pro uitele. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1734-0.
Plynul prbh vuky se komplikuje, pokud uitel: nkolikrt stejnm zpsobem opakuje pokyny (ci je stle nemohou pochopit); zad samostatnou prci a potom v jejm prbhu objasuje instrukce nebo podv doplujc informace; peru innost vech k, kdy zjist, e nkter z nich nepochopil zadn; zahj innost a pot, co si uvdom, e bylo teba postupovat jinak (pp. nem k dispozici urit materily), innost bez vysvtlen ukon; napomn hlasit ka v situaci, kdy ostatn ci se sna tie samostatn pracovat.
Vyuovac hodina m mt jist tempo a spd. Sprvn asov rozvren hodiny pedpokld urit pedagogick zkuenosti. Uitel by ml bt schopen citliv reagovat na prbh vuky a podle nho rozhodovat, kdy d km pokyn ke zmn innosti. Vznamnm aspektem pechodu mezi innostmi jsou individuln nroky k na as potebn k vyeen zadanch kol.
?
1. ci ve skupinch pracuj na kolu, jeho een maj prezentovat a ve td diskutovat. Vysvtlete vliv vhodnho asovho rozvren samostatn prce, prezentace a diskuze na efektivitu vuky. 2. Samostatnou prci ukonilo pt k, kte chtj vsledky prezentovat. Ostatn stle pracuj. Jak byste tuto situaci eili?
d) Ukonen vuky
Je douc, aby uitel na zvr hodiny pochvlil ky za vykonanou prci a shrnul vsledky, jich bylo dosaeno. Hodina by mla skonit pesn. Pokud chvilka asu zbv, uitel ji vyuije k rekapitulaci uiva. Pozdn ukonen svd o nezvldnutm time-managementu. innosti realizovan v zvru hodiny vyaduj svj as: zptn vazba, zadn domcho kolu, klid pomcek. Tak ppadn odchod k z uebny by ml probhat organizovan.
7.2.2 PEDAGOGICK KOMUNIKACE

Zkladn pedpokladem spn realizace vuky je urit rove pedagogick komunikace, tj. vzjemn vmny informac, kter probh mezi vemi astnky vchovn vzdlvacho procesu. Pedagogick komunikace nen jen vmnou informac, pedvnm socilnch zkuenost i organizanch pokyn, ale zprostedkovv tak emocionln stavy, mezilidsk vztahy a postoje. Zpsob, jakm uitel s ky komunikuj a jednaj, se vznamn podl na atmosfe vuky i na celkovm klimatu koly. Kultivovan vyjadovn, citliv a taktn jednn a vystupovn uitel pozitivn ovlivuje nsledn reakce k. Pedagogickou interakci a komunikaci by ml v kad situaci charakterizovat: klid, takt, citliv pstup, pohoda, vzjemn dvra, orientace na pozitivn jevy a strnky osobnosti, tolerance, snaha o porozumn ostatnm, trplivost, objektivita. Podle mry pipravenosti komunikace meme rozliit pedagogickou komunikaci:
detailn pipravenou, kterou m uitel promylenou a pipravenou pedem (m podobu naprogramovan komunikace), rmcov pipravenou (uitel na zklad svch zkuenost s opakujcmi se pedagogickmi situacemi doke odhadnout, jak bude komunikace probhat, um odhadnout pravdpodobn vvoj udlost, nepipravenou, kter se odehrv v jedinench a neopakovatelnch pedagogickch situacch,. Tyto situace uitel me st pedvdat, ale mus je bezprostedn eit. asto jde o situace emocionln vypjat, kdy je nutn vctit se do stavu ostatnch astnk, odhadnout vvoj udlost, mon dsledky a pohotov a sprvn zareagovat.
V rmci vuky me probhat pedagogick komunikace

pm hovo uitel s kem, face to face (tv v tv), nepm informace je penena a zprostedkovna uebnic, jinm titnm materilem, televiz, potaem, didaktickou technikou, jednostrann a dvoustrann monolog nebo dialog, se zptnou vazbou uitel m monost pijmat reakce ka, k vnm reakce uitele, hromadn dna potem astnk.
Pi realizaci vuky uitel vyuv rznch prostedk pedagogick komunikace, kter se ve vuce vzjemn prolnaj. Jde o komunikaci:
a) verbln (komunikace slovem mluvenm i psanm), b) nonverbln (mimoslovn), c) jednnm, inem.
&
Prostudujte problematiku sociln interakce a komunikace v odborn literatue. Zamte se na ty prostedky komunikace, kter jsou typick pro pedagogickou praxi. Zdroje informac: KIVOHLAV, J. Jak si navzjem lpe porozumme. Praha : Svoboda, 1988. VYBRAL, Z. Psychologie lidsk komunikace. Praha : Portl, 2000. 263 s. ISBN 80-7178-291-2. PEASE, A. e tla. Praha : Portl, 2001. 137 s. ISBN 80-7178-582-2. MARE, J., KIVOHLAV,J.: Komunikace ve kole, MU Brno 1995, ISBN 80-210-1070-3 NELEOVSK, A. Pedagogick komunikace v teorii a praxi. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0738-1.
Pedagogick komunikace by nemla bt jednostrann. Zdvodnte toto doporuen.
Pro zanajc uitele je dleit, aby se snaili zroit sv siln strnky, potlait ppadn nedostatky a vytveli si tak svj vlastn osobit zpsob vuky. Zkladn poadavky na uitelv projev:
obsahov (vcn) sprvnost slovnho projevu, vzjemn vyvenost obsahu a formy sdlen, pimen hlasitost ei (zvis na potu k, prostorovm rozmstn, akustickch podmnkch, zvanosti sdlen, na atmosfe, kterou chce uitel navodit), vhodn dynamika ei a intonace (prce s hlasem sla hlasu, nemonotnn mluva), pimen rychlost ei (dle vku k a nronosti sdlen), sprvn frzovn (lenn proudu slov do celk, pauzy), emocionalita ei, vhodn a vyven neverbln komunikace (pohledy, mimika, gesta, pohyby), spisovn mluva a adekvtn slovnk.
Nejastj komunikan chyby pi realizaci vuky u zanajcch uitel:

hovo pli tie nebo i pli rychle, neudruje zrakov kontakt se ky, reprodukuje zpamti nauen text nebo naopak hled tko slova, improvizuje a ztrc souvislosti, zaujm strnul postoj, dr se stolu, svr uebnici, papry, projevuje nervozitu neustlm pohybem rukou, pelapuje, dl zbyten gesta, nekontroluje mimiku, nepouv spisovn vrazy, asto opakuje urit slova, slovn spojen, nen schopen zachytit projevy k, nereaguje na n.
Popite prostedky nonverbln komunikace nejastji pouvan uitelem v interakci se ky. Uvete pklad pedagogick situace, kdy verbln a nonverbln sdlen nejsou v souladu, a diskutujte o monch dsledcch.
Dobr uitel vytv pro komunikaci vhodn podmnky, um naslouchat svm km. Je schopen zvldnout hlasem, zrakem a sluchem prostor, v nm vuka probh. Doke citliv (verbln i nonverbln) reagovat v aktulnch pedagogickch situacch.
7.2.3 PODPORA AKTIVNHO ZAPOJEN K DO VUKY

V prbhu vuky uitel sleduje, s jakm zjmem se ci do jednotlivch aktivit zapojuj, zda pracuj s pedpokldanou mrou samostatnosti. Podpora aktivnho zapojen k do vuky nesm vak bt samoeln, ale umoovat osvojovn plnovanch dovednost. Tomu pomh peliv sledovn kadho i malho pokroku u jednotlivch k. Pokud se pozornost k bhem vuky sniuje, me to napklad znamenat, e se uritou innost zabvaj u pli dlouho, e celkov tempo je pli pomal (ci se nud) nebo pli rychl (km unikaj souvislosti). Pro udren sprvnho tempa vuky je asto nutn, aby uitel zvldl souasn nkolik innost, dokzal poskytnout individuln podporu jednotlivcm a zrove pracovat dl s celou tdou. O dn ve td je teba mt stl pehled. Zkuen uitel dok nap. zachytit signly a nznaky toho, e se v zadn lavici dje nco nedoucho. Aktivitu k ve vuce lze podpoit tak pravidelnm informovnm o tom, kolik asu bude vnovno jednotlivm innostem. Stanoven asovho limitu pomalej ky nut k rychlejmu tempu prce. K podpoe a povzbuzen je teba poskytovat km konstruktivn zptnou vazbu. Ta km poslou k identifikaci ppadnch problm i pi hodnocen spnosti vlastn prce. Peliv sledovn postupu prce k a poskytovn zptn vazby umouje uiteli zvit, jak
by mla vuka pokraovat a pln hodiny v ppad problm korigovat podle okamitch poteb. Aktivitu a pozornost k uitel neztrat ani pouitm metody vkladu, pokud:
se vyjaduje vstin, plynule, uvd jasn definice novch pojm, pouv pesn jazykov formulace; projevuje a dokld zjem o prezentovanou problematiku; pouv v souladu prostedky verbln i nonverbln komunikace (hlas, gesta), parafrzuje; pouv pklady z praxe; vuka probh v logick nvaznosti, uitel pi vkladu pouv spojovac slova a frze; dv km pleitost klst otzky a hodnotit.
Kladen otzek K zkladnm stavebnm prvkm verbln komunikace pat otzka. Otzky kladen ve vuce pedstavuj impulsy k innosti, k pemlen, jsou podntem k aktivizaci poznvacch, citovch a volnch proces. Otzky pln v pedagogick komunikaci funkci:
a) organizan otzky maj vtinou vcn, citov neutrln charakter, tyto otzky klade vtinou uitel, ale mohou je vznet i ci, b) edukan rozliuj se otzky podle prbhu pedagogickho procesu a podle uvanch vyuovacch metod, nap. motivan, expozin, fixan, diagnostick a klasifikan.
Vznam kladen otzek lze shrnout:

povzbuzuj ky k pemlen a k usnadnn pochopen postup, jev, hodnot; ovuj, jak ci uivu porozumli; nasmruj pozornost k k zadanmu kolu; pomhaj zopakovat a upevnit uivo; jsou prostedkem zen tdy (ci se zklidn, udr pozornost); ci ve td se u tak z odpovd svch spoluk; jsou povzbuzenm, vtahuj i mn aktivn ky do diskuze; umouj km vyjdit sv pocity, nzory, postoje.
Vliv kladen otzek na aktivizaci k se odvj od zpsobu jejich uplatovn ve vuce. Kdy a jak se ptt? Je teba:
formulovat otzky srozumiteln, logicky sprvn, s ohledem na schopnosti k, zapojit otzkami do aktivn innosti celou tdu, pomhat km hledat sprvn odpovdi, vyuvat odpovd k (i nesprvnch) pozitivnm zpsobem, sprvn naasovat otzky a pauzy mezi nimi, postupn zvyovat nronost kladench otzek, efektivn vyuvat psemn otzky, vytvoit pro ky bezpen prosted, nezesmovat odpovdi, naped klst otzku, potom vyvolat ka, pi potch formulovat otzku jinak, dt najevo zjem o kovu odpov dvat se do o, zajistit, aby ostatn ci naslouchali.
? Uitel me v komunikaci s kem uplatnit otzky oteven, uzaven, osobn, enick. Uvete v kontextu prosted koly konkrtn pklady tchto typ otzek a specifikujte okolnosti, za kterch by bylo vhodn je pout.
Diskuze
Kladen otzek nen pouze domnou uitele. Prostor pro aktivn zapojen do vuky km poskytuje diskuze. ci maj monost klst otzky a reagovat na vroky svch spoluk. Pro diskuzi je teba vytvoit vhodn prostorov uspodn uebny. ky rozmstit tak, aby na sebe vidli a mohli se dit zkladnmi pravidly komunikace. Aktivn uen km poskytuje prostor pro samostatnou innost, pro rozhodovn o organizaci tto innost, o zpsobu een lohy.
Je intelektuln podntn, udruje motivaci a zjem k o dan uebn innosti, efektivn napomh rozvoji dleitch dovednost (organizanch, komunikativnch a interaknch). km se lb, poskytuje podmnky pro osobn rozvoj. ci se u strategii uen sleduj vkony svch vrstevnk, dl se o zkuenosti se spoluky, diskutuj o postupech a strategich een. Umouje sledovat pokrok k, zjiovat stupe porozumn, povzbuzovat ky k vymu vkonu.
zen pohybu k a hladiny hluku K dleitm aspektm dovednosti uitele efektivn dit vuku pat kontrola pohybu k po uebn a snaha o zachovn dostatenho klidu. Problm spov v tom, e neexistuj dn pevn stanoven normy pijatelnosti (co je pro jednoho uitele v uritm kontextu vyhovujc, me jin uitel povaovat za nenosn). Problmy s hlukem a pohybem k mohou vyvstat tak v souvislosti s aktivnm zapojenm k do een kol. K pohybu k dochz zpravidla v nsledujcch situacch: a) pi rozdvn a klidu pomcek, seit aj. na zatku nebo v prbhu hodiny, b) pi hromadnm pesunu k (nutno dodrovat urit pravidla vzhledem k ochran zdrav a
bezpe k), oputn lavice v souvislosti s volnm pohybem po td pi plnn zadanho kolu.
Hluk ve td Kad uitel m vlastn normu pijateln hladiny hluku. V kadm ppad by ml dsledn od k vyadovat, aby tuto normu respektovali. Do vuky zaazuje takov aktivity, jejich hlunost nepsob ruiv. Souasn je vak teba si uvdomit, e napklad kooperativn innost k ve skupinch pedpokld vzjemnou komunikaci, a tud se zven hladin hluku v uebn nevyhneme. I kdy je zen pohybu k po td a sledovn hladiny hluku dleit, nemly by tyto nroky zsadn ovlivovat (omezovat) uitele pi vbru uebnch aktivit. Nen se eho bt, pokud jsou uebn innosti dobe zeny a pln svj el. Je na uiteli udret pirozenou rovnovhu mezi pouitmi technikami zen vuky a oekvanmi uebnmi vsledky.
Zanajc uitel mvaj asto problmy s tm, jak vst zznamy do seit k a se zpisy na tabuli. Zamyslete se a diskutujte: Jak provst zpis na tabuli a neotet se k km zdy? Je vhodnj pst zznam na tabuli ped ky (pi vysvtlovn uiva) nebo ho pipravit na tabuli pedem? Jak vhody a nevhody m promtnut osnovy zznamu zptnm projektorem?
V souvislosti s pedagogickou komunikac se pi realizaci vuky vnuje pozornost i problematice kolnho humoru. Uplatovn humoru ve kole nen jednoduchou a jednoznanou zleitost. Pedevm si uitel mus uvdomit rozdl mezi pozitivnm psobenm humoru a jzlivost, sarkasmem i ironi (kter jsou fakticky projevem agrese). Je douc navodit pznivou atmosfru k kovu uen milm smvem a dobrou nladou. Ukazuje se, e humor nepsob na uebn vsledky pmo. Patrn zlepuje atmosfru, podncuje zjem k. Uitel, kter m smysl pro humor, vak v, e je velmi nebezpen bavit tdu na kor nkterch k i koleg.
&
Obshlou informaci o kolnm humoru naleznete v publikaci: MARE, J., KIVOHLAV, J. Komunikace ve kole, Brno: MU, 1995. ISBN 80-210-1070-3
7.2.4 V EM SPOV EFEKTIVN REALIZACE PIPRAVEN VUKY? Vuka spnch uitel zan a koni ve stanovenm ase. Hodiny maj rytmus, zatky a konce innost jsou zeteln, otzky a pokyny km podny srozumiteln. Uitel maj po celou dobu pehled o dn ve td, i kdy se vnuj jednotlivm km nebo mal skupin. Zbytek tdy pracuje, neztrc as. Zadn pro individuln prci m uitel peliv pipraven. ci se u dit sv vlastn uen, jsou vedeni k odpovdnmu dokonen kol. Uitel se pohybuje po td, kontroluje prci k a udruje tak jejich pozornost.
&
Doporuen literatura
CANGELOSI, J.S. Strategie koln tdy. Praha : Portl, 1994. ISBN 80-7178-014-6. KALHOUS, Z., OBST, O. aj. koln didaktika. Praha : Portl, 2002. ISBN 80-7178-253-X. KARNSOV, M. Jak budovat dobr vztah mezi uitelem a kem. Praha : Portl, 1995. ISBN 80-7178-032-4. KASKOV, H. Kooperativn uen, kooperativn kola. Praha: Portl, 1997. ISBN 80-7178-167-3. KIVOHLAV, J. Jak si navzjem lpe porozumme. Praha : Svoboda, 1988. KYRIACOU, CH. Klov dovednosti uitele. Praha : Portl, 1996. ISBN 978-80-7367-434-2. MARE, J., KIVOHLAV, J. Komunikace ve kole, Brno : MU, 1995. ISBN 80-210-1070-3 NELEOVSK, A. Pedagogick komunikace v teorii a praxi. Praha : Grada, 2005. ISBN 80-247-0738-1. PEASE, A. e tla. Praha : Portl, 2001. ISBN 80-7178-582-2. SVATO, T. Kapitoly ze sociln a pedagogick komunikace. Hradec Krlov : Gaudeamus, 2002. ISBN 80-7041-604-1 IMONK, O. vod do koln didaktiky. Brno : MSD, 2003. ISBN 80-86633-04-7. VEC, V. A KOL. Praktikum didaktickch dovednost. Brno : MU, 1996. ISBN 80-210-1365-6. VALIOV, H.; KASKOV, H. a kol. Pedagogika pro uitele. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1734-0. VYBRAL, Z. Psychologie lidsk komunikace. Praha : Portl, 2000. ISBN 80-7178-291-2.
7.3 MATERILN DIDAKTICK PROSTEDKY VUKY

Eva Mardov
Klov slova: materiln didaktick prostedky vuky, uebn pomcky, uebnice, didaktick technika, vpoetn technika ve vuce, multimedia.
] Po prostudovn kapitoly budete schopni:
popsat funkci zkladnch materilnch didaktickch prostedk vuky; formulovat zsady prce uitele s materilnmi didaktickmi prostedky; charakterizovat uebnici jako didaktick prostedek vuky; vysvtlit vliv novch technickch vukovch prostedk na proces edukace; navrhnout uebnu svho pedmtu s funknm vybavenm materilnmi didaktickmi prostedky.
7.3.1 MATERILN DIDAKTICK PROSTEDKY VUKY A JEJICH KLASIFIKACE

V souasnosti existuje irok kla materilnch didaktickch prostedk vhodnch pro vyuit v edukanm procesu s clem usnadnit realizaci vukovch cl. Zaazen uebnch pomcek do vuky a ast pouvn technickch prostedk vak nemus bt automaticky pnosn. Vliv vukovch prostedk na proces edukace se me pi nesprvnm didaktickm vyuit dokonce projevit kontraproduktivn. To se dje zejmna pi jejich nadmrnm a nepromylenm vyuvn, kter zpsob, e ci jsou postupn odsouvni do role pasivnch pjemc informac. Vbr prostedk vuky mus bt vsledkem zvaovn ady faktor, kter pozitivn, anebo negativn ovlivuj vukov proces, a tm i jeho efektivnost. Volba materilnch prostedk zvis na vymezench vukovch clech, dosavadnch vdomostech a dovednostech k, podmnkch realizace vuky (vybaven a prostorovm uspodn uebny), odbornch znalostech a didaktickch dovednostech uitele. Klasifikace materilnch prostedk vuky
A. Uebn pomcky Originln pedmty a reln skutenosti prodniny v pvodnm stavu nebo upraven vtvory a vrobky pstroje, umleck dla jevy a dje fyzikln, chemick aj. Zobrazen a znzornn pedmt a reality modely statick, stavebnicov aj. zobrazen obrazy, mapy, prezentace did. technikou zvukov zznamy magnetick, optick Textov pomcky uebnice pracovn materily pracovn seity, tabulky, nvody doplkov a pomocn literatura asopisy Poady a programy prezentovan didaktickou technikou poady televizn, rozhlasov programy potaov
Speciln pomcky B. Technick vukov prostedky Auditivn technika Vizuln technika Audiovizuln technika
kovsk soupravy pomcky pro tlesnou vchovu magnetofon, CD pehrva pro diaprojekci, zptnou projekci, dynamickou projekci videotechnika, televizn technika
Vuka jako interaktivn proces multimediln systmy na bzi pota Technika dc a hodnotc C. Organizan a reprografick technika Fotolaboratoe Koprovac a rozmnoovac stroje Rozhlasov studia a videostudia Potae a potaov st Databzov systmy D. Vukov prostory a jejich vybaven Uebny Standardn tabule klasick, magnetick odborn uebny uebny s audiovizuln technikou potaov uebny Laboratoe koln dlny Tlocviny, hudebn sly E. Vybaven uitele a ka Psac poteby Kreslc a rsovac poteby Kalkultory, notebooky Pracovn odv, cviebn bor zptnovazebn systmy, osobn potae, trenary
Urete jak funkce ve vuce mohou plnit jednotliv materiln prostedky uveden v tabulce. Kter z tchto materilnch prostedk budete vyuvat ve vuce nejastji, kter jen vjimen? Zdvodnte.
Technick vukov instrumentln, pedevm ky, zprostedkovvaj a vsledk vuky. et as tempo uen.
prostedky maj ve vuce funkci informan, formativn a vak didaktickou. Umouj naplovat zsadu nzornosti, motivuj strukturuj nov poznatky, pomhaj v procesu zen a hodnocen uitele vnovan pprav vuky, km umouji regulovat vlastn
Z ve uvedenho pehledu v tabulce je patrn, e vyuvn uritch pomcek (nap. pracovnch list) se rozilo dky lep dostupnosti technickch prostedk (koprek). Rozvojem informanch technologi ada starch, tradinch pomcek (model) postupn ztrc na vznamu.
Uvete pklady z praxe, jak se v poslednch letech zmnilo ve kolch pomckov vybaven pro vuku jednotlivch pedmt. Porovnejte vhody a nevhody klasickch pomcek s monost vyuvat multimediln systmy na bzi pota.
7.3.2 DOPORUEN PRO PRCI UITELE S UEBNMI POMCKAMI A DIDAKTICKOU TECHNIKOU

Informujte se o didaktickch prostedcch vuky, kter mte ve kole k dispozici, naute se s nimi pracovat a ovte si monosti jejich vyuit ve vuce. Sledujte nabdku vukovch pomcek a technickch prostedk na trhu, seznamujte se s jejich obsluhou a drbou. Ped zahjenm vuky ovte funknost prostedk, kter zamlte vyut. Uebn pomcky vybrejte s ohledem na cle vuky a vk k.
Zajistte, aby vichni ci pi prezentaci dobe vidli. Zaadte-li do vuky experiment, je nutn jej pedem vyzkouet za stejnch podmnek, jak umouje vuka. Aktivizujte ky, nap. zapojte je dle okolnost do ppravy a realizace pokus. Pi vuce nepopisujte slovy to, co je zejm z dan pomcky. Pouze usmrujte pozornost k. Pokud je k tomu kola vybavena, upednostujte metody, pi nich ci experimentuj, objevuj nov skutenosti a zskvaj nov poznatky. Pi vech innostech s materilnmi didaktickmi prostedky je teba dodrovat pravidla ochrany zdrav a bezpenosti prce.
Poznmky k vyuvn vybranch typ uebnch pomcek a didaktick techniky Rozmnoovan materily Reprografick technika je ve kolch vyuvna ke zhotovovn kopi text i obrzk. Tyto materily maj vtinou podobu pracovnch list nebo test, kter jsou vhodnou pomckou pro skupinovou i samostatnou prci k. Zde je teba kontrolovat, aby nedolo k poruovn autorskch prv (udvat prameny, z nich je erpno). Flie pro zptn projektor Vyuvn zptnho projektoru ve vuce m adu pednost. Na flie si me uitel pipravit (napsat, nakreslit nebo nakoprovat) texty i nkresy, kter v ppad poteby km prezentuje. Flie lze uchovvat pro dal pouit. Krom jednoduchho promtnut technika umouje:
pekrvn postupnm pekrvnm fli vznikne sloit schma, kombinovn jedna flie je popsan nestratelnm fixem a na n se ve vuce dopluj daje fixem stratelnm, odhalovn st flie lze zakrt paprem a postupn odhalovat sti textu, oiven na flii lze pohybovat siluetami nebo barevnmi fliemi a vytvoit tak animaci.
K zkladnmu vybaven kad tdy pat klasick tabule (ern nebo bl). Charakterizujte z didaktickho hlediska oba typy tabul, porovnejte monosti jejich vyuvn. Jakch chyb se podle vs pi prci s tabul dopoutj zanajc uitel?
7.3.3 UEBNICE
K vukovm pomckm, kter vznamn pispvaj ke zkvalitnn vsledk vzdlvn, pat uebnice. Jsou ureny pro ky jako zkladn uebn pomcka, pomhaj uitelm pi pprav a realizaci vyuovn. Jako soust kurikulrnho projektu pibliuj didakticky transformovan obsahy kolnho vzdlvn km. kolem uebnic vak nen jen zprostedkovat uivo. Poskytuj vhodn materil k tomu, aby se ci nauili pracovat s knihou jako informanm zdrojem. Kvalita uebnic (pedevm soulad pedloenho uiva s pslunm rmcovm vzdlvacm programem) je pod garanc MMT posuzovna nezvislmi experty. V ppad kladnho vyjden je uebnice zaazena do Seznamu uebnic MMT a koly ji mohou bez obav nabdnout km. Uebnice lze charakterizovat z rznch hledisek, nap.
z hlediska uebnch osnov, jako konkretizaci projektu didaktickho systmu danho vyuovacho pedmtu nebo jako zkladn vyuovac a uebn prostedek, kter konkretizuje vchovn a vzdlvac cle uebnch osnov, vymezuje obsah a rozsah uiva a poskytuje podklady pro zskvn intelektulnch a praktickch dovednost, stanovench uebnmi osnovami; z hlediska vztahu k procesu vuky, jako obecn model scne vyuovacho procesu; z hlediska pedagogick komunikace, jako prostedek komunikace ka (ppadn uitele) s uivem.
Uebnice pln funkce:

didaktick (z hlediska struktur cl procesu vuky) informativn (zprostedkovn informac o uivu); formativn (aby se osvojen systmy vdomost a dovednost staly vnitnmi hodnotami k; metodologick (aby si ci osvojovali i metody poznn); organizan plnovac; dc proces vuky; kontroln a sebekontroln.
motivan a sebevzdlvac;
Aktuln je otzka vbru uiva v uebnicch rozlien zkladnho a doplkovho uiva, rozvjen pojm, jejich vztah a struktur. Vznamnm momentem pi tvorb uebnic jsou i hlediska axiologick, etick aspekt, rozvjen hodnotov orientace k. Komplexn pojet uebnice pedpokld, e bude nejenom nositelem obsahu vzdlvn, ale tak prostedkem zen uen k, zaloenho na jejich vlastn aktivn innosti. Uebnice jsou pro ky zdrojem poznvn. V mnoha vzdlvacch oborech, druzch a stupnch kol byly doplnny dalmi publikacemi, kter roziuj monosti jejich uplatnn ve koln praxi Takov knin soubor tvo zpravidla uebnice, pracovn seit, metodick pruka, pp. atlas, slovnek, tanka. O zpsobu pouvn uebnice v procesu vuky rozhoduje uitel, a to v zvislosti na clech vyuovacho pedmtu, charakteru vyuovacho pedmtu i na zpsobu zpracovn uebnice. Pouvn uebnice se odvj od vzdlvac strategie, kter preferuje u k rozvjen dovednost pracovat s textem (nauit ky st s porozumnm, vypracovat vpisky, osnovu textu, umt sdlit hlavn mylenku, reprodukovat text aj.). Vhodn koncipovan uebnice mus stejn jako vuka podporovat aktivitu k vedouc k dosaen kognitivnch cl.
Vyberte jednu edin adu uebnic a provete jejich analzu z hlediska oekvanch vstup a vzdlvacch strategi RVP.
7.3.4 VPOETN TECHNIKA VE VUCE

Informatizace vukovch innost se dostv do poped zjmu pedagogick teorie i praxe. V rmci kurikulrn reformy jsou eeny problmy, jak u k rozvjet dovednosti, kter jim umon vyhledvat, zpracovvat a vyuvat informace podle vlastnch poteb. K zkladnm poadavkm souvisejcm s modernizac vuky pat ir zavdn informanch technologi. Jde o to, aby se zvtil rozsah veobecnho vzdln o tzv. potaovou gramotnost, kterou mus zskat uitel i jejich ci. Jen tak me bt kolami vyuvna rozshl nabdka vukovch program, kter jsou v souasn dob k dispozici. Nejastji jsou vyuvny:
programy uren pro procviovn uiva; simulan programy umoujc km modelovat vybran procesy; didaktick hry koncipovan zbavnou formou; elektronick uebnice a encyklopedie obsahujc text, kter vyuv hypertextovou formu. Zaadit je lze jak do individuln, tak i hromadn vuky, kdy se obrazovka potae nahrad projeknm panelem.
Uitel i ci pracuj s textovmi a grafickmi editory, tabulkovmi kalkultory, databzovmi systmy, CAD systmy. Multimedia umouj vybudovat na kolch multimediln uebny vybaven multimedilnm potaem, data-video projektorem, vizualizrem a velkou projekn plochou. Dostupn prezentan technika umouje aplikovat ve vuce inovativn formy a metody, kter podporuj rozvoj klovch kompetenc k. Lze pedpokldat, e v ptch letech dojde k velkmu rozen elektronickch publikac, zejmna uebnic a encyklopedi. Pro zvyovn nzornosti vuky je vyuvna grafika (3D) a virtuln realita. Pipojen multimedilnch pota do informanch st zlepuje pstup kol k informacm a umouje rozvjet nov formy komunikace mezi kolami.
S vyuitm informanch technologi pipravte prezentaci na tma vyuvn ICT jako prostedku ve vuce pedmt studovanho oboru.
&
Doporuen literatura
KALHOUS, Z., OBST, O. aj. koln didaktika. Praha : Portl, 2002. ISBN 80-7178-253-X. KYRIACOU, CH. Klov dovednosti uitele. Praha : Portl, 1996. ISBN 978-80-7367-434-2. PRCHA, J. Modern pedagogika. Praha : Portl, 1997. ISBN 80-7178-170-8. SKALKOV, J. Obecn didaktika. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1821-1. IMONK, O. vod do koln didaktiky. Brno : MSD, 2003. ISBN 80-86633-04-7. VEC, V. aj. Praktikum didaktickch dovednost. Brno : MU, 1996. ISBN 80-210-1365-6. VALIOV, H., KASKOV, H. a kol. Pedagogika pro uitele. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1734-0
8. DIAGNOSTIKA
8.1 PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICK UITELE
Zuzana Hadj Moussov
Klov slova: pedagogick a psychologick diagnostika, diagnostick metody, pozorovn, rozhovor, testov metody, kvalitativn analza, sociometrie
DIAGNOSTIKA
PRCI
] Po prostudovn kapitoly budete schopni: V prci uitele se propojuj pedagogick dovednosti a znalosti se znalostmi a dovednostmi psychologickmi - oboje je nutn, aby uitel mohl sv pedagogick kompetence efektivn vyuvat podle situace mezi ky i u jednotlivch k. Ke kvalitn pedagogick prci potebuje tedy uitel t zkladn vdomosti a dovednosti v oblasti diagnostiky. V tto kapitole se budeme vnovat jedn z oblast psychologick vybavenosti uitele a to diagnostickm dovednostem. Kapitola by mla pinst studentm zkladn orientaci v diagnostickch postupech pro vlastn vyuit, ppadn pro kvalifikovanou spoluprci s odbornky jinch profes (psycholog, speciln pedagog). Student po prostudovn kapitoly by ml bt seznmen s monostmi i omezenm diagnostickch metod; by se ml orientovat v zkladnch metodch pedagogick i psychologick diagnostiky; by ml vdt kdy, kdo a jak me tyto metody pouvat a k jakmu cli.
8.1.1. VYMEZEN DIAGNOSTIKY A JEJ MSTO V PEDAGOGICKM PROCESU

Termnem diagnostika" oznaujeme proces rozpoznvn njakho jevu. Pro nae ely vymezme pouit termnu diagnostika na oblast zkoumn pedagogickch jev, jejich pin a souvislost. Budeme se tedy zabvat diagnostikou pouvanou v pedagogickm kontextu a pro ely pedagogickho pouit. Tm je vymezena oblast, typ metod i odbornk, kter dan metody pouv. V oblasti kolstv se na diagnostickch etench zpravidla podlej pedagog (uitel, vychovatel), psycholog, speciln pedagog a v nkterch specifickch ppadech dal odbornk (pediatr, neurolog, psychiatr a pod.). Ponechme-li stranou specifick ppady, setkvme se v oblasti kolstv pedevm s diagnostikou pedagogickou a psychologickou. Pokud jde o odbornka - diagnostika, je to samozejm primrn pedagog, jeho nejastjm spolupracovnkem je poradensk nebo koln psycholog. Pouvan metody nejsou naprosto pesn oddleny, nkter z nich jsou typitj pro uitele, jin jsou vyhrazeny psychologm, ale asto jsou tat data vyuvna jak pro pedagogickou tak i psychologickou diagnostiku. Pesnj odlien pineseme v dalm textu. Pro tuto chvli je dleit to, e vsledky diagnostickch postup z rznch zdroj se pro prci uitele prolnaj a spojuj k vytvoen ucelenho obrazu situace ka (ppadn jeho rodiny), aby tak mohl uitel pracovat se kem se znalost danho stavu. Pi pouit diagnostickch metod je nutn znt monosti i limity pedagogick a psychologick diagnostiky. Diagnostikovat jsme schopni pedevm takov jevy, kter znme - to znamen, e do diagnostickho procesu vstupuje krom vdomost a zkuenost odbornka (psycholog, pedagog) i stav poznn v danm oboru (viz nap. vvoj diagnostikovn specifickch poruch uen). Roli hraje tak diagnostick nstroj - jde o to, jestli odpovd vlastnosti, kterou chceme mit a jestli nevn urit omezen nsledn interpretace vsledk. Pouitm diagnostick metody zskme vzorek chovn, kter meme registrovat. Jsou to reakce, vkony, odpovdi na kladenou otzku. Charakter tchto odpovd je strukturovn typem podnt - tj. pouitou metodou.
&
Napklad ke zjiovn rovn matematickch schopnost nejastji pouvme testy, zaloen na
een matematickch kol, je vak obtn odliit, co ve vsledku zvis na nauench matematickch postupech a co je ovlivnno rovn matematickho mylen.
Diagnostick proces je ovlivnn tak otzkou, na kterou hledme odpov - mluvme o diagnostick otzce. Ve kole vychzme z toho, e zadavatelem otzky je uitel, to znamen, e pi vbru metody je zkladnm kritriem to, co potebuje uitel zjistit - nap. pro se k nhle zhoril v prospchu, v em je pina jeho podivnho chovn, v em hledat zdroj chyb, kter u nj uitel konstatuje. Podle situace pak bude odpovdi na tyto otzky hledat bu pedagog sm nebo se obrt s dost o pomoc na dal odbornky. Znalost diagnostickch metod me uiteli pomoci pi zadvn diagnostick otzky a nsledn v porozumn zjitnm vsledkm.
8.1.2. ZDROJE DIAGNOSTICKCH DAT

Podle druhu problmu, na kter hledme odpov, volme postup, kter by mohl odkrt piny sledovanho jevu a tm umonit uiteli npravu i een problmu. Z toho, co bylo eeno ve vyplv, e pedagog je prvnm lnkem diagnostickho procesu ve kole a na kvalit jeho odhadu zvis asto spch celho procesu. V nsledujcm textu jsou popsny podrobnji pouze pozorovn a rozhovor jako zkladn diagnostick metody a seznmme se tak s obecnmi charakteristikami diagnostickch testovch metod. Pro podrobn informace o konkrtnch metodch je nutno se obrtit na pslunou literaturu (viz pipojen seznam doporuen literatury). 8.1.2.1 Zkladn metody a) Pozorovn Pozorovn je zmrnm, clevdomm a plnovitm sledovnm smyslov vnmatelnch jev. Nroky a poadavky na tuto metodu se budou liit v zvislosti na cli diagnostiky. Pozorovn je zkladn diagnostickou metodou, kter je neodmyslitelnou soust vech dalch metod. Tuto metodu musme tedy zvldat, a ji pouvme samostatn i jako soust dal diagnostiky. Uritm problmem je to, e jde o pirozenou metodu, pouvanou neustle v bnm ivot a mme proto snadno pocit, e samozejm pozorovat umme, pokud slyme a vidme. Pozorovn je asto pouvno v pedagogick praxi, zvlt studenti uitelstv jsou systematicky vedeni k vyuvn tto metody. Pozorovn me bt voln, pak si vmme cel e pozorovatelnch jev, jak nm to nae pozornost umon. Systematick pozorovn je vce zamen a vyaduje vt pedbnou ppravu. Vtinou je voln pozorovn pouvno tam, kde si chceme uinit celkovou pedstavu o situaci, ppadn jako prostedek k zachycen problmovch bod, kter zatm neznme. Rozdl mezi systematickm a volnm pozorovnm vak nen zsadn. Pi systematickm pozorovn dosahuje pozorovatel vt pesnosti obvykle na kor rozsahu pozorovanch jev, u volnho pozorovn je tomu naopak. Dalmi typy pozorovn jsou pozorovn pm nebo nepm. Pi pmm pozorovn je pozorovatel ptomen dn, ale nijak do nj nezasahuje. Tento typ me dostat rovn podobu zastnnho pozorovn, kdy je pozorovatel astnkem dn (uitel ve td). Ptomnost pozorovatele, a se dn astn i nikoli, me mnit pozorovanou situaci. Nepm pozorovn znamen, e pozorovn probh bez ptomnosti pozorovatele, kter vyuv k zachycen pozorovanho jevu jin prostedky nap. videozznam. Pozorovn je zkladn diagnostickou metodou, je vak nutn upozornit na nkter problmy, kter jsou s nm spojeny: Pozorovn je vchodiskem pro interpretaci pozorovanch jev, tato interpretace vak nemus bt jednoznan. Pozorovn umouje spolehliv zachytit pouze vnj chovn vetn verblnch projev, interpretace zskanch dat pak zle na osobnosti pozorovatele a me bt ovlivnna subjektivnmi vlivy. Omyly mohou pramenit ze socilnch dispozic pozorovatele (shovvavost i nadmrn psnost), psobit mohou chyby v sociln percepci -
Diagnostika
hal efekt, atribun procesy a schopnosti pozorovatele nebo profesionln zamen. Pi pozorovn jako v jinch ppadech sociln interakce je vdy riziko podlhn prvnmu dojmu. Znamen to, e si vimneme snze npadn udlosti i chovn a to pak zamuje nai pozornost v dalm pozorovn. Ovlivn ns tak nae emocionln reakce na pozorovan dn nap. projevy ka, kter nm nen na prvn pohled sympatick meme u pi zaznamenvn vnmat zkreslen. Je teba kontrolovat sv vlastn provn, peliv pipraven pln pozorovn by zde mohl pomoci udret urit odstup. K ovlivnn pozorovanch jev me dojt pozorovnm samm, ale rovn zaznamenvnm. S tm souvis pprava formy zznamu. Je uiten pipravit si pedem schmata pozorovn, ve kterch zaznamenvme ptomnost i neptomnost uritho znaku nebo zpsobu chovn, poppad intenzitu pozorovanch jev, ani musme pipoutvat pozornost na zznam. Schmata pozorovn mohou uspodna do podoby asovho vzorku, kdy zaznamenvme navc i asov prbh pozorovanho jevu (nap. dn ve td bhem vyuovac hodiny). Dobr pprava pozorovacho zznamu zvyuje objektivnost pozorovn. Pokud pi pozorovn zaznamenvme urit udlosti, je riziko, e mohou bt npadn, ale ne typick. Riziko je i v tom, e nm pi pozorovn velmi pravdpodobn nco unikne. Proto je lpe trvit pozorovnm del as - zde je ve vhod uitel, kter ve td trv vce asu. Pozorovn skupiny Pro zznam pozorovn dn ve koln td byla vytvoena ada pozorovacch schmat (Mare, Kivohlav, 1995). Rozliujeme dva zkladn typy schmat: 1. 2. Sekvenn modely, kter zachycuj poad innost jednotlivch astnk v ase (nap. Balesv systm interakn analzy). Relan modely, kter zachycuj vztahy mezi rznmi innostmi jednotlivch astnk (nap. Flandersova soustava kategori).
Tyto dva typy pozorovacch schmat jsou pouvny pedevm pro pedagogick ely. Pozorovn jednotlivce K pozorovn jednotlivho ka dochz nejastji pi rozhovoru, pozorovat ho vak meme i ve td, o pestvkch, tedy v situacch, kdy si mn uvdomuje, e je pmm objektem naeho pozorovn. Na co zamit pozorovn jednotlivho ka a co lze vyst z pozorovanch znak:
Tlesn znaky a vzhled konstituce, malformace, zdatnost i neohrabanost, pitalivost, tlouka, vraz tve, zpsob dren tla, rukou atd. Vzhled vypovd rovn o pi a vztahu rodi k dtti (stylizace, typ obleen) a o hodnotovm systmu rodiny. Soustavn umudlan odv, pinav nehty aj. vypov o rovni rodinnho prosted vce, ne slovn sdlen rodi. U starch k meme registrovat i es a oblkn. Tlesn aktivita - u dt je spontnnj ne u dosplch, pozorujeme rychlost (tempo) pohyb, jejich koordinaci, elnost a jistotu, neklid, hyperaktivitu i hypoaktivitu. Obratnost rove hrub i jemn motoriky, artikulace, grafomotorika. Adaptace na prosted rychlost adaptace, reakce na nov prosted, zpsob navazovn kontaktu. Dt me bt aktivn i pasvn, impulzvn i utlumen. Afektivita rozliujeme zkladn psychick vyladn (pozitivn negativn), emoce utlumen nebo vzruen, nekontrolovan nebo naopak plinou kontrolu, stsnnost. Mimika ns informuje o charakteru emoce. Me jt o strach a deprese, zkost, hnv, radost a euforie atd. Sociln chovn schopnost navazovat a udrovat sociln kontakt, jak se dt prezentuje, spoleensk normy a zpsoby chovn, poskytuje informace o rodin a domcm prosted. Aktuln projevy dtte mohou znamenat mon problmy adaptace, naopak zvldn nov sociln situace svd o vyrovnanosti dtte. Pozornost a motivace intenzita a vytrvalost innosti, soustedn, zaujatost, nava, ochota/neochota pracovat.
e artikulace, skladba, slovn zsoba, obsah sdlen, sociln uit ei, neurotick mutismus, zajmav vroky. Formln strnka ei me svdit o drobn neurologickm pokozen (jemn motorika), obsahov strnka svd o celkov mentln vysplosti dtte, charakteristikch mylen a inteligence a o stimulan hodnot rodinnho prosted. e vypovd o ad osobnostnch charakteristik, jako je osobn tempo, impulzivita, sebedvra a sebeprosazovn. Posuzujeme, jak pimen se doke dt vyjadovat, zpsob stylizace, lenn a plynulost ei, kvalitu slovn zsoby. Informativn je i mlen, zrazy v ei, utkn od tmatu.
b) Rozhovor Rozhovor provz vtinu kontakt se kem nebo jeho rodii, navozuje ochotu ke spoluprci i pi jinch zpsobech vyeten. Rozhovor jako diagnostick metoda je specifick technika, kter je pomrn obtn. Charakter rozhovoru zvis na cli, ke ktermu smuje a tomu je podzena i forma a taktika veden rozhovoru. Je teba zdraznit, e se zde nebudeme zabvat jinmi typy rozhovoru, nap. rozhovorem vchovnm, kter m jin el a pravdpodobn i jin prbh. Nkter pravidla vak plat pro kad rozhovor (nap. souvislost mezi verbln a neverbln slokou komunikace). Rozeznvme nkolik typ rozhovoru:
zen rozhovor (s rznmi stupni volnosti) iniciativu m dospl (uitel, vchovn poradce, psycholog). Vhodou je monost kvantifikace odpovd, ppadn srovnn s odpovmi jinch. Nevhodou mal spontaneita a zvislost na hypotze dosplho nedozvme se vtinou vce, ne na co jsme se ptali i pedpokldali.
volnj je sten zen rozhovor vdy je stanoven cl a zkladn informace, kter chceme zskat, taktika bhem rozhovoru je volnj a dv vt prostor respondentovi. nezen rozhovor neprogramovan, iniciativa je na stran respondenta. Tento typ rozhovoru je nejastji pouvn jako diagnostick metoda v klinick praxi, ve kole pak nejspe kolnm psychologem nebo vchovnm poradcem.
Pro rozhovor s kem je vhodn pedem si pipravit pln rozhovoru, ppadn zkladn otzky, ale rozhovor by ml ponechat dtti dostatek prostoru, zvlt pokud je ochotno voln hovoit (co nebv bn a snadno dosaiteln). Nkdy je teba ka zklidnit a naladit na to, aby bral rozhovor vn (pli familirn chovn ze strany dtte). Nemli bychom reagovat vtkou, ale spe dt najevo, e nm na rozhovoru s nm zle. Je dobe vdt pedem o kovi co nejvce, to nm umon klst otzky skuten zamen k jeho problmm. V prbhu rozhovoru zpravidla pro sebe interpretujeme odpovdi a pizpsobujeme dal otzky vvoji rozhovoru a novm informacm. Registrace rozhovoru zpravidla pedstavuje problm, zapisovn, ppadn magnetofonov zznam jsou nron a asto ruiv. Pokud ovem rozhovor nezapisujeme, je riziko, e zapomeneme, co se v rozhovoru odehrlo. Dalm rizikem je zkreslen, vbrov zapamatovn, mme tendenci si pamatovat pedevm to, co odpovd na pedem utvoen hypotze. eenm je zpravidla kompromis - nkter odpovdi zaznamenvme doslova (Tohle je zajmav, to si musm poznamenat - nemusme ovem poznamenvat prv to, co odeznlo, pokud na zaznamenvanou skutenost nechceme pipoutat pozornost), ostatn zapisujeme pomoc kle i jednoslovnch poznmek. Pi sten zenm rozhovoru si meme pedem pipravit zznamov arch s otzkami (a s dostatenm prostorem pro zaznamenn spontnn se rozvjejc komunikace), ppadn zznamov kle, kter nm umon zaznamenat potebn rychle a bez ruivho vlivu. V nkterch fzch rozhovoru, zvlt emocionln vypjatch, je nutno zznam odloit, aby respondenta neruil a snait se co nejpesnji zaznamenat ve co se udlo ihned po skonen rozhovoru (po jeho odchodu). Krom informac, kter jsme chtli zskat, vnujeme pozornost tmatm, kter jsou pro ka zjevn emocionln zaten, kterm se vyhb i kter se spontnn objevuj (spontnn episody, asociace apod.), ppadn jeho ulpvn na nkterm tmatu. Pi interpretaci je nutno dt pozor na subjektivn chpn eenho vlivem chyb sociln percepce (hal-efekt, stereotypizace, privtn koncepce vkladu, apriorn nzory na konkrtn dt i osobnost
Diagnostika
obecn apod.). Verbln sloka rozhovoru Dotazovn formulace otzek je mimodn dleit a je vhodn promyslet si ve pedem, zvlt, mme-li zatm s rozhovorem men zkuenosti. Dleit je vyhnout se sugestivn formulaci otzek, ppadn otzkm, navozujcm reakci spoleensky nutnou (M rd pan uitelku?). Vhodnj jsou alternativn formulace Co mi pov o va pan uitelce?, nebo A s novou pan uitelkou si rozum nebo ne? v tto formulaci zrove naznaujeme pijatelnost negativnho hodnocen. Dt by se mlo ctit pijat, negativn skutenosti bereme jako samozejm, ppadn sami bagatelizujeme komentem (Vichni nkdy opisuj a co ty?). V rozhovoru rozliujeme:
otzky podle obsahu:
projektivn pedpokldajc identifikaci dtte se skupinou (Co dlaj dti, kdy je bouka?). asto dt doprovod spontnn komentem k vlastn osob, ppadn je mono navzat na odpov (A co ty?). otzky podle formy: oteven otzky umoujc volnou vpov (Co dl ve volnm ase?);
pm tkajc se pmo zkouman vci (Boj se bouky?); nepm dotkajc se zkouman vci opisem (Co dl, kdy je bouka?);
uzaven otzky na kter lze odpovdt jednm slovem, ppadn ano i ne. Jsou mn vhodn, protoe blokuj rozvjen rozhovoru a navozuj spe zkoukovou atmosfru.
Neverbln sloka rozhovoru Neverbln doprovod rozhovoru je velmi vznamn u obou astnk rozhovoru. Neverbln projevy pozorujeme a interpretujeme jako soust vpovd. Mezi neverbln projevy pat:
mimika vraz oblieje, pohyby o, oblieje, zervenn, zamraen, smv; kinezika pohyby celho tla, rukou, nohou, neklidn i naopak strnul pohyby, postoj; on kontakt pozitivn motivace vede k vyhledvn kontaktu oima, negativn naopak k unikn takovmu kontaktu, mn vzjemnch pohled, jestlie se hovo o nepjemnch nebo trapnch vcech, krtk pohledy mohou informovat o rozpacch, nerozhodnosti a nejistot, dlouh pohledy znamenaj asto vzrstajc zjem jak ve smyslu afilianm, tak soupeivm, mohou bt i projevem agrese; paralingvistika neobsahov sousti ei - zmlky, tn hlasu, sla, rychlost ei, plynulost nebo zadrhvn, projevy vzruen, rozruen, zkosti apod.; proxemika blzkost, vzdlenost, doteky, prostorov vzdlenost osob a jejich konstelace (poloha ramen); mluva asu pestvky, ekn na respondenta, dlka rozhovoru.
c) Testy
Termn test je pevzat z anglitiny a znamen zkouku. V souasn diagnostice je tento termn pouvn v irm vznamu, jako oznaen diagnostick metody, kter m nkter specifick znaky (viz dle). I kdy ada test m nadle znaky zkouky (nap. vkonov testy, didaktick test), existuj t testy, kter maj nevkonov charakter a jde v nich spe o zjitn vskytu njakho znaku (osobnostn rysy, zjmy, lateralita apod.) vtinou jde pak o testy typu dotaznku nebo projektivn testy. Testov metody jsou pouvny v diagnostice z toho dvodu, e poskytuj monost v pomrn malm asovm seku zskat adu spolehlivch informac. Proces konstrukce a ovovn testu se nazv standardizace. Za testovou metodu lze povaovat pouze takovou, kter je standardizovna a obsahuje normy a zpravidla t nvod
k interpretaci. Standardizovan test je souhrn podnt, kol a otzek, modelov situace, v n zmrn zskvme vzorky chovn i provn. Obsahuje standardn podmnky, za kterch probh, podmnky kolu jsou pesn vymezeny, zadn je vdy stejn, nezvisl na examintorovi. Pouv se standardn materil, je pesn vymezen asov limit (pop. bez asovho limitu), je pesn stanoven zpsob vyhodnocen, aby do vsledk pokud mono nemohla proniknout osobn charakteristika examintora; Standardizovan test obsahuje porovnn vsledk jednotlivce s normou populace. K zskn tto normy je teba vyetit testem reprezentativn vzorek populace, pro kterou je test uren a nsledn vsledky statisticky zpracovat. Vsledek je tedy relativn, posuzovn jako prmrn, nad i podprmrn pouze ve vztahu k ostatnm (napklad IQ). Hrub vsledky testu (hrub skre) se pevdj na normy (ven skre), aby bylo mono brt ohled na specifiku skupiny (nap. vk, pohlav). Znaky standardizovanho testu:
Spolehlivost (reliabilita) je mra jistoty, s n test m to, co m. Validita (platnost) - nakolik test skuten m to, co m mit. Validita vyjaduje pravdpodobnost shody mezi vsledky testu a tm, co chceme testem zjiovat. Citlivost - do jak mry je test schopen rozliovat, jak vysoko, jak jemn, jak je doln a horn hranice vkonu (znaku), kter je test schopen zachytit.
Pouit psychologickch test je vyhrazeno kvalifikovanmu psychologovi (jde hlavn o testy inteligence, osobnosti a projektivn testy). Pokud uitel potebuje znt charakteristiky ka, zjistiteln pouze psychologickm testem, obrac se na pedagogicko-psychologickou poradnu. Dle existuje ada dalch test a dotaznk, kter maj ir pouit (zjmov a motivan dotaznky, didaktick testy, diagnostika socilnch vztah, vchovnho stylu rodiny apod.), z nich nkter me pouvat i uitel a vchovn poradce. V ppad postienho ka je teba se obrtit na speciln pedagogick centrum (zjitn mry a typu postien, specifick poruchy uen, nap. tec test, test laterality, hyperaktivita a poruchy pozornosti apod.). Diagnostick metody meme dlit podle pedmtu, na kter jsou zameny nebo podle zpsobu, jakm diagnostick data zjiujeme. V nsledujcm pehledu se zamme hlavn na typ zjiovanch dat. Vkonov testy V testu lze mit dosaen vkon, zpravidla je na jednu otzku pouze jedna sprvn odpov. Tyto testy pouv pouze kvalifikovan psycholog. Jde o tyto testy:
obecn inteligence schopnost dovednost rovn pamti a pozornosti.
Testy osobnosti Ureny ke zjiovn celkov struktury osobnosti a jejch jednotlivch oblast. Nejastji maj podobu dotaznk, lze t pout kresebn techniky. Projektivn testy osobnosti me pouvat pouze psycholog, kter m k tomu pslun vcvik. Vyznauj se minimln strukturovanmi vchozmi podnty, aby bylo mon podle reakc vyetovan osoby proniknout do hlubch vrstev osobnosti. Vyhodnocen vsledk je velmi nron na interpretaci. Diagnostika motivace Diagnostika motivace vychz z psychologickho pojet motivace, diagnostick metody se nejastji zamuj na zjiovn poteb, jejich uspokojovn ka motivuje ke koln prci.
Diagnostika
Uitel me s tmito vsledky pracovat s uitkem, protoe mu naznauj, jakm zpsobem by ml zamit didaktick postupy pro zskn zjmu a aktivity k. Zpravidla jsou pouvny dotaznky (Hrabal, Man, Pavelkov, 1984), nkter z nich obecnj, jin zamen na specifick poteby - nap. dotaznk vkonov motivace. Nkter dotaznky jsou konstruovny tak, e jsou pouiteln i uitelem k diagnostice i autodiagnostice (Hrabal, 1988). Ke zjiovn motivace lze rovn pout metody, zamen na zjiovn zjm ka. Dalmi doplujcmi metodami mohou bt dotaznky a sebehodnotc kly, zjiujc sebepojet ka a jeho aspiran rove, kter s motivac velmi zce souvisej (Fontana, 2003). Diagnostika sociln vztah V prci uitele zvlt na 2. stupni Z je asto nezbytn porozumt dn ve vrstevnick sociln skupin, ppadn pochopit provn k pomoc diagnostiky socilnho klimatu. Pro tuto oblast byla vyvinuta cel ada metod, kter jsou v nkterch ppadech pmo adaptovny na diagnostiku socilnho prosted koln tdy. Pro diagnostiku socilnch vztah se jedn o sociometricko-ratingov dotaznk (SO-RA-D) V. Hrabala (2002 b), na sociln klima a jeho diagnostiku se zamuje J. Laek (2001). Autorem ady dotaznk, spojujcch men socilnch vztah a socilnho klimatu je R. Braun, jeho dotaznky jsou dostupn v Institutu pedagogicko psychologickho poradenstv. K jejich pouit je nutn v IPPP absolvovat kurs, kter je oteven i pro uitele (informace na www.ippp.cz). 7.1.2.2 Psychologick diagnostika Psychologick vyeten v oblasti kolstv se nejastji tk vukovch a vchovnch problm, dalmi astmi typy jsou vyeten koln zralosti a vyeten pi volb povoln. Vyeten probh v pedagogicko psychologick poradn nebo ve kole, vede je poradensk nebo koln psycholog. O vyeten d nejastji uitel ka nebo jeho rodie, v dnm ppad vak vyeten neme probhnout bez souhlasu rodi (vjimkou je vyeten na zklad rozhodnut soudu, nebo vyeten plnoletho studenta, kdy postauje jeho souhlas). Diagnostika schopnost Protoe jednm z nejdleitjch pedpoklad koln spnosti a vkonnosti je mra schopnost dtte, pozornost psychologa se nejdve obrac prv k tto oblasti. Psycholog neme vyslovit absolutn soud, jedn se o vsledek v tto chvli a situaci (proto hovome o aktuln mentln rovni dtte), i kdy vzhledem k tomu, e vsledek je zskn ovenmi psychologickmi metodami, lze se na zjitn informace rozumn spolehnout. Nedorozumnm v tto oblasti mezi psychologem a uitelem bv asto to, e na rozdl od psychologa maj uitel asto tendenci chpat vkony dtte absolutn, jako trvalou, v podstat nemnnou charakteristiku ka. Krom celkov rovn schopnost zjiuje psychologick vyeten tak mru jednotlivch schopnost, zpravidla jde o pomr verblnch a matematickch schopnost, v konkrtnm ppad vak zle na obtch vyetovanho dtte a jejich pin. Pro posouzen vznamu zjitnch vsledk je teba brt v vahu nejen faktickou rove schopnost dtte, ale i nroky koln prce. Vyjaduje-li se psycholog o celkov rovni schopnost (inteligence) i jednotlivch specifickch schopnost, vyhb se zpravidla selnmu vyjden tto rovn - tj. neuvd seln inteligenn kvocient (IQ). V uritm smyslu je pesnj, neuvd-li se vsledek testu pouze ve form dosaenho IQ, protoe inteligenn testy jsou rzn povahy a konstrukce a jejich vztah ke koln vkonnosti je rzn. Jde pedevm o rozdln interpretace verblnch a neverblnch test a jejich vztahu ke kolnmu vkonu a znalostem. Pokud k dosahuje vbornch vsledk v testech, kter vysoce koreluj se kolnmi znalostmi, me se psycholog vyjdit k jeho monm kolnm vsledkm. Pokud vak jde o testy nonverbln, s malou i neznmou vazbou na konkrtn znalosti a dovednosti, je vsledek ve vztahu k koln spnosti velmi obtn zobecniteln. rove schopnost dtte lze popsat velmi dobe v relativnch pojmech. To ostatn odpovd i statistick konstrukci selnch vsledk test, kdy jde vdy o umstn dtte podle jeho
vkonu v tom kterm testu v porovnn se vzorkem populace, do kter pat a na zklad jejch vsledk byly stanoveny normy. Pro informaci uvdme psma vkonnosti v testu rozumovch schopnost (pevzato z Hrabal 2002 a):
IQ nad 130 115-130 85-114 90-110 70-84 69 a mn % populace 2-3 14 68 49 14 2-3 slovn oznaen vkonu vysoce nadprmrn vkon, vynikajc nadprmrn irok prmr u prmr podprmrn mentln retardace
Diagnostika osobnosti Osobnostn charakteristiky dtte tvo druhou velkou oblast, jej diagnostikou se psycholog zabv. Jsou mimodn dleit zvlt v ppad vchovnch obt dtte, ale i v ppad vukovho selhn je teba se jimi zabvat, pedevm pro nvrh dalho postupu. Jedn se pedevm o temperamentov vlastnosti, o nejvraznj rysy osobnosti (vlastnosti v bnm slova smyslu), o hodnoty, postoje a vlastnosti charakteru. Na koln vkon m tak vliv motivace dtte. Soust psychologickho vyeten bv i diagnostika autoregulanch vlastnost dtte. Dleitou roli hraje tak to, jak dt sebe samo vnm a hodnot, jak je jeho sebepojet a jak se vyrovnv s ppadnmi rozdly mezi ideln pedstavou sebe sama a relnmi vkony a zkuenostmi. (Podrobnji viz nap. imkov-kov, 2004) Psycholog se zabv tak aktulnmi problmy ka, hled ppadn znmky psychickho napt, zkosti a jinch patologickch pznak a pochopiteln i jejich piny. Pokud problmy ka pesahuj mru, kterou je mono zvldnout poradenskm vedenm, bv zpravidla pedno do pe klinickho psychologa i psychiatra. 8.1.2.3 Pedagogick diagnostika Pedagogickou diagnostiku lze chpat ve dvojm smyslu. Me jt o diagnostiku, vedenou uitelem ve vztahu k vzdlvacmu cli koly, potom je zamena pedevm na zjiovn pedpoklad ka k zvldnut poadovanho uiva. V irm pojet jde o pedagogickopsychologickou diagnostiku, kdy uitel vyuv pedagogickch dat jako vchodiska k interpretaci a zvrm nejen pedagogickho, ale i psychologickho charakteru. Vhoda pedagogicko-psychologick diagnostiky v reln koln situaci je v konkrtnch souvislostech, v nich se k projevuje. Zvry psychologickho vyeten vyplvaj z reakc dtte v dosti specifick situaci, proto jejich vztaen na prci dtte v situaci koln prce mus bt jen velmi opatrn. Z vsledk vyeten v poradn tedy pouze vyvozujeme hypotzy, kter mohou bt potvrzeny a v konkrtn koln praxi tm, e opaten, kter na jejich zklad byla uinna, skuten psob. Hlavnmi metodami pedagogick diagnostiky jsou pozorovn (a rozhovor v ppad poteby), didaktick testy a analza produkt ka. Krom toho existuje cel ada dalch metod, pevn dotaznkovho charakteru, ktermi lze zjiovat nap. postoje ka k pedmtm, zjmy, motivaci apod. Popis konkrtnch metod je uveden v ad publikac (nap. Hrabal, 1988, Hrabal, 2002 a, Dittrich, 1993, Zelinkov, 2001, Pelikn, 1998). Uitel me na zklad pozorovn ka a jeho zpsobu prce odhadnout jeho uebn a kognitivn styl (Mare, 1998). Pro koln vkon jsou dleit i dal skutenosti, pedevm psychick vlastnosti, kter ovlivuj prci ka, jako je pam a jej charakteristiky (nap. pam spe mechanick, i spe logick, pevaha verbln i nzorn pamti apod.), pozornost dtte, jeho schopnost dlouhodobho soustedn a zpsoby, jakmi lze soustedn doshnout i povzbuzovat. Tyto vlastnosti lze samozejm zjiovat i psychologickm vyetenm, zrove vak pozorovn ka uitelem i psychologem ve td pin velice cenn informace o tom,
Diagnostika
jak se dt v tto oblasti projevuje v bn koln situaci. Vdomosti mohou bt zjiovny pomoc didaktickch test, jde o vkonov testy, jejich obsahem jsou koly mapujc znalosti, kter by ci mli zvldat. Didaktick test me rovn zjiovat zpsob, jakm k e zadan kol. Jsou pouvny pedevm vchovnmi poradci a uiteli, maj vak sv msto i ve speciln pedagogick a psychologick diagnostice. Specifickou charakteristikou didaktickch test je to, e krom standardizovanch test je mon tak pipravit test pro pouit uitelem v konkrtn td (viz Hrabal, Valentov, Lustigov, 1993). Analzu produkt ka meme vst na nkolika rovnch a v nkolika smrech (viz Hrabal, 2002 a, Pelikn, 2004). Celkem nasnad je obsahov analza nap. vkres nebo slohovch prac, kde se mohou projevit konkrtn problmy ka. Jinm smrem analzy, kter je z pedagogickho i psychologickho hlediska velmi pnosn je analza chyb, kter ns me upozornit nap. na ptomnost organickho pokozen (specifick chyby u dyslektik a dysortografik). Typick chyby ka mohou tak svdit o specifice jeho kognitivnch proces, nap. neschopnost generalizace nebo ni rove nkterch schopnost. Obecnj informace pin analza prospchu, co je tak urit druh produktu ka. Celkov rove prospchu a jeho vyrovnanost i nevyrovnanost informuje o rovni schopnost a jejich rozloen (nap. rozdl mezi verbln sycenmi a prodovdnmi pedmty). Kolsn prospchu me svdit nap. o pracovnch nvycch ka (zhoren na zatku tvrtlet, zlepen ke konci), o motivaci (vrazn lep i hor prospch v jednom pedmtu). Nhl celkov zhoren me zase vypovdat o osobnch problmech ka (nap. velmi asto je pozorovno v ppad sexulnho zneuvn dtte). Motivace. Dotaznky i analzou vsledk ka lze zjistit, co dt skuten motivuje pro koln prci (udlat radost rodim, snaha bt spn, poteba pedhonit spoluka, v nkterch ppadech dt pro koln prci z njakho dvodu vbec motivovno nen). Pedevm je dleit, jak motivan strategie si dt vytvoilo, jak vysoko si klade laku ve svch vkonech, jak dvuje vlastnm silm, jak brzo vzdv sil po dobrm vkonu, jestli mu vbec o dobr vkon jde. Obecn jde o to zjistit, jak poteby dtte kola a koln prce uspokojuje (i neuspokojuje) a v jak me (viz Hrabal, 1988, Hrabal, Man, Pavelkov, 1984). Hraje zde roli tak zamen vkonov motivace dtte, tj. je-li zameno spe na dosaen spnho vkonu, i spe na vyhnut se nespchu (Hrabal, 1988, Ditrich, 1993). Informace o motivaci dtte jsou tak mimodn cenn pro volbu konkrtnch pedagogickch postup na pomoc dtti. Pedagogicko-psychologick diagnostika uitele je zamena tak na zjiovn zjmovho zamen dtte a struktury jeho zjm. Nejde pouze o jednotliv zjmy, i kdy jejich zjitn me hrt roli pi hledn konkrtnch prostedk pro psoben na dt, ale struktura zjm nm tak odhaluje, je-li dt spe prakticky i teoreticky zamen, dv-li pednost konkrtnm innostem i je-li spe zameno na poznvn jako takov. V prbhu kontakt s kem si uitel vm zpsobu prce dtte, charakteristickch postup a vzorc chovn, kter dt pouv pi een kol. Dt me postupovat pomalu a rozvn nebo se naopak me vrhat do kolu rychle a zbrkle, me eit kol nejdve mentln, pak rychle splnit - to ve jsou individuln charakteristiky pracovnho a uebnho stylu ka, kter jsou pro pochopen jeho obt velmi dleit. Lze rovn zjiovat kognitivn styl ka, je-li jeho pstup spe globln i spe analytick (Dittrich, 1993, Mare, 1998, Hrabal, 2002 a). Z toho pak vyplvaj individuln rozdly ve zpracovn kolnch poznatk a tato informace je dleit pro pochopen jeho obt i pro nvrh ppadnch pedagogickch postup. Ve kolnm vkonu se projevuje tak vliv rodiny - zjem o koln vsledky dtte, dleitost, kterou rodina kolnm vsledkm a vzdln vbec pikld, strategie, kter rodie pouvaj, aby dt k uen pimli i to, jak vysvtluj ppadn spchy a nespchy svho dtte (Zelinkov, 2001). Ve kole je ideln situace ke zkoumn socilnho zalenn dtte. Pin nm dvoj typ informac. Jednak vypovd o sociabilit dtte, o jeho postaven ve skupin vrstevnk i o tom, jak se dt ve sv vrstevnick skupin ct. Vzhledem k dleitosti vrstevnick skupiny pro dt (zvlt ve starm kolnm vku) jsou tyto informace neoceniteln pro uren pin obt
dtte, kter mohou pramenit prv z tto oblasti, stejn cenn jsou i pro stanoven dalch pedagogickch opaten. V tto souvislosti je nutno poznamenat, e zmny v postaven dtte v sociln skupin tdy jsou nemysliteln bez spoluprce psychologa a pedagoga (viz nap. Hrabal, 2002 a, Dittrich, 1993, Laek, 2001). Druhm typem informac, kter zskme vyetenm socilnho postaven dtte ve td jsou informace o dtti, pochzejc od jeho spoluk. Dozvdme se, jak ho spoluci vid a jak vlastnosti u nj oceuj i naopak co mu vytkaj, informace tedy dopluj vyeten, zamen na osobnostn vlastnosti dtte. Tento typ informac je vtinou pro uitele objevn (tk se to zpravidla i zjitn o sociln struktue cel tdy z pohledu dt, kter se asto velmi li od toho, jak tdu vid uitel). Pedagogicko psychologick diagnostika se neustle vyvj, vznikaj nov metody, nkter z nich standardizac, jin pravami rznch postup ve kolch i poradnch. Mnostv podnt tak pichz ze koln praxe, ppadn z vzkum a literatury. Proto je uiten sledovat vvoj v tto oblasti a oprat se i o zkuenosti pedagog z praxe.
Shrnut
Ve kole a v prci pedagoga se setkvme pedevm s pedagogickou a psychologickou diagnostikou. Proto je nutn orientovat se v zkladnch metodch, ktermi jsou obecn: pozorovn rozhovor testov metody
Psychologick diagnostika pin pro pedagogick psoben informace o schopnostech a osobnosti ka, zpesuje poznatky tkajc se individulnch charakteristik, kter ovlivuj vkon i chovn ka. K tomu vyuv psychologickch diagnostickch metod, jejichz vsledky dv k dispozici pedagogovi. Pedagogick diagnostika je zaloena na vyuit dat, kter me pedagog zskat pi prci s kem bu zamen, pomoc specifickch technik, nebo diagnostickou interpretac dat, zskanch v pedagogickm procesu (nap. analza vsledk). Vsledky diagnostiky je teba chpat jako zklad pro nslednou prci s kem nebo tdou, pedagog by zde ml nachzet pedevm zdroj hlubho poznn k pro zkvalitnn sv prce.
K procvien nkterch diagnostickch postup si mete vybrat nkterou z dostupnch metod a vyzkouet si ji v prbhu sv pedagogick praxe na kole:
1) klu sebehodnocen ka uvd FONTANA, D. Psychologie ve koln praxi. Praha : Portl,

s. 250, 1997. ISBN 80-7178-626-8. 2) Dotaznk studijnho stylu k najdete v publikaci: DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologick diagnostice. Praha : H+H, 1992 ISBN 80-85467-69-0. 3) Posuzovac klu postoj k uen a ppadn znaky nauen bezmocnosti lze vyvodit z vtu charakteristik k orientovanch na zvldn kol a k nauen bezmocnch (FISHER, 1997). k je hodnocen uitelem na zklad jeho zkuenosti s danm kem. Uiten lze toto posouzen doplnit dotaznkem vkonov motivace (DITTRICH, 1992, s. 83). 4) Zjiovn atribunho stylu k umon sebehodnotc kla, uveden v publikaci KUSK, DALEK: Pedagogick psychologie -B. Olomouc: PedF UP, 2003, s. 111. ISBN 80-244-0293-9. 5) Men socilnho klimatu ve td: dotaznk vetn orientanch norem najdete v publikaci LAEK J. Sociln psychologick klima kolnch td a koly. Hradec Krlov: Gaudeamus, 2001, ISBN 80-7041-088-4. Men socilnch vztah ve td: sociometrick dotaznk SO-RA-D je uveden v Diagnostice. HRABAL, V. Praha : PedF UK, 2002, ISBN 80-246-0319-5.
&
Doporuen literatura
DITTRICH P.: Pedagogicko - psychologick diagnostika. Praha : H+H, 1992 ISBN 80-85467-69-0.
Diagnostika
DVOKOV M.: Pedagogicko - psychologick diagnostika I. esk Budjovice : Jihoesk univerzita, 1995. ISBN 80-7040-282-2. DVOKOV M.: Pedagogicko - psychologick diagnostika II. esk Budjovice : Jihoesk univerzita, 1999. ISBN 80-7040-282-2. FISHER R: Ume dti myslet a uit se. Praha : Portl, 1997. ISBN 80-7178-120-7. FONTANA D.: Psychologie ve koln praxi. Praha : Portl, 2003. ISBN 80-7178-626-8. HADJ MOUSSOV Z. - DUPLINSK J. a kol.: Pedagogicko-psychologick poradenstv II. Diagnostika. Praha : PedF UK, 2002. ISBN 80-7290-101-X. A) HRABAL V.: Diagnostika. Praha : PedF UK, 2002, ISBN 80-246-0319-5. B) HRABAL V.: Sociln psychologie. Praha : PedF UK, 2002, ISBN 80-246-0436-1. HRABAL V. st. - HRABAL, V. ml.: Diagnostika. Pedagogicko psychologick diagnostika ka s vodem do diagnostick aplikace statistiky. Praha : Karolinum, 2002, ISBN 80-246-0319-5. HRABAL V., VALENTOV L., LUSTIGOV L.: Testy a testovn ve kole. Praha : PedF UK, 1993. HRABAL V.: Jak jsem uitel? Praha: SPN, 1988. HRABAL V., MAN F., PAVELKOV I.: Psychologick otzky motivace ve kole. Praha : SPN, 1984. KRYKORKOV H., CHVL M.: Pedagogicko psychologick diagnostika a oekvan promny jejho pojet. In: VALIOV A., KASKOV H. a kol.: Pedagogika pro uitele. Praha : Grada Publishing 2007, ISBN 978-80-247-1734-0. KUSK P., DALEK P.: Pedagogick psychologie B. Olomouc : PedF U,P 2003, ISBN 80-244-0293-9. LAEK J.: Sociln psychologick klima kolnch td a koly. Hradec Krlov : Gaudeamus, 2001, ISBN 80-7041-088-4. MARE J. KIVOHLAV J.: Komunikace ve kole. Brno : Masarykova univerzita, 1995. ISBN 80-210-1070-3. MARE J.: Styly uen k a student. Praha : Portl, 1998. ISBN 80-7178-246-7. PELIKN J.: Zklady empirickho vzkumu pedagogickch jev. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-569-8 IMKOV-KOV J.: Poznvn duevnho ivota lovka. Olomouc : UJEP, 2004. ISBN 80-244-0329-3. ZELINKOV O.: Pedagogick diagnostika a individuln vzdlvac program. Praha : Portl, 2001. ISBN: 978-80-7367-326-0. Ploha: ATRIBUN STYL K Pklady atribunch posuzovacch kl. klu pedlome km a podme je o posouzen pin jejich vkonu. kly lze upravovat podle aktuln poteby. Vdy doplnme daje o kovi: jmno, tda, datum vypracovn. Zdroj: KUSK, DALEK: Pedagogick psychologie B. Olomouc : PedF UP, 2003. ISBN ISBN 80-244-0293-9. 1) Tvoje psemn prce z matematiky byla ohodnocena znmkou "dostaten". Kad vsledek mv zpravidla adu pin, proto peliv zva, kter z uvedench pin svj vkon pisuzuje. Schopnosti minimln sil minimln Obtnost minimln Nhodnost minimln 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 maximln maximln maximln maximln
Varianta pro mlad dti: Z psemky z matematiky jsi dostal/a tyku. Pijde na to pro?
mlo mlo mlo mlo
protoe jsem chytr/ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 protoe jsem se snail/a 1 2 3 4 5 6 7 8 9 protoe to bylo tk 1 2 3 4 5 6 7 8 9 protoe jsem ml smlu 1 2 3 4 5 6 7 8 9
hodn hodn hodn hodn
2) Tvoje psemn prce z matematiky byla ohodnocena znmkou "dostaten". Kad vsledek mv zpravidla adu pin. Kter z nich byla podle tebe ta hlavn? .......................................... (msto pro vyjden ka) Nyn odpovz na nkolik otzek: 1. Souvis tato pina s tvou osobou nebo s jinmi lidmi i okolnostmi? souvis se mnou 1 2 3 4 5 6 7 souvis s jinmi lidmi i okolnostmi
2. Mysl si, e tato pina se projev i u jinch znmek v budoucnosti? je to velmi pravdpodobn 1 2 3 4 5 6 7 je to velmi mlo pravdpodobn
3. Je tou pinou nco, co ovlivuje jenom znmku z matematiky, nebo se to promt i do jinch znmek z ostatnch pedmt? ovlivuje jen matematiku 1 2 3 4 5 6 7 ovlivuje i jin pedmty
4. Jak dleit je pro tebe tato znmka? nen vbec dleit 1 2 3 4 5 6 7 je velmi dleit
8.2 PEDAGOGICK HODNOCEN A PEDAGOGICK EVALUACE

Jarmila Mojov
Klov slova: pedagogick hodnocen, pedagogick evaluace, diagnostika, hodnocen formativn, normativn, kriteriln, sumativn, autentick, autonomn, sebehodnocen, referenn rmec, vnitn a vnj evaluace.
Pedagogick hodnocen je neodmyslitelnou a integrln soust kadho vyuovacho procesu. Je to nron a sloit innost, kterou je nutno vykonvat s maximln objektivitou, citlivost a taktem. Mlo by bt pro ka povzbuzenm a motivaci k dal prci, mlo by ho pozitivn orientovat a pomhat mu. Pro uitele pedstavuje hodnocen vznamnou zptnou vazbu nejen o cch, ale i o jeho vlastn prci a mlo by ho podncovat k hledn dalch postup a prostedk. V krtk kapitole tohoto textu nen mon objasnit tento pojem v cel jeho sloitosti. Zamme pedevm na pedagogick aspekty hodnocen. Podrobnj a systematitj rozbor pojmu pedagogick hodnocen z dalch hledisek najdete v publikacch uvedench na konci kapitoly.
Diagnostika
] Po prostudovn kapitoly budete schopni: orientovat se v zkladnch pojmech, kter jsou v souvislosti s hodnocenm a evaluac pouvny; orientovat se v dokumentech, kter vymezuj poadavky kladen na hodnocen a evaluaci; posoudit pednosti a rizika vybranch metod pedagogickho hodnocen a pedagogick evaluace; odliit rzn rovn pedagogick evaluace; orientovat se dokumentech vymezujcch vnitn evaluaci koly.
Pro orientaci v dalm textu je nutn odliit pojmy uveden v nzvu kapitoly. Pojmy pedagogick hodnocen a pedagogick evaluace se mnohdy pouvaj jako synonyma. Na problematiku nejednoznanho vymezen obou pojm poukzal Prcha (1996), kter se po analze stanovisek nach i zahraninch autor spe pikln k nzoru, e lze oba vrazy chpat jako synonyma. Jin autoi jako nap. Michek (2006) pojmy odliuj. V kapitole budou pojmy pouvny v tchto vznamech: Pedagogick hodnocen je procesem posuzujcm vsledky vzdlvn a vchovy subjekt vzdlvn (zpravidla k). Vsledky vzdlvn mohou bt zjiovny ji na vstupu do procesu vuky, v jejm prbhu i zvru. Mohou bt dl, prbn i celkov, konen. koln hodnocen povaujme za subsystm pedagogickho hodnocen. Pedagogickou evaluac rozumme teorii, metodologii i praxi vekerho hodnocen nejrznjch vzdlvacch jev. Zjiuje, porovnv a vysvtluje data charakterizujc stav, kvalitu, efektivnost vzdlvac soustavy. Zahrnuje hodnocen vzdlvacch proces, vzdlvacch projekt, vzdlvacch vsledk, hodnocen uebnic apod. M dleitou roli pro korekce a inovace vzdlvac soustavy, pro strategie plnovn jejho rozvoje aj. V tomto irokm pojet zahrnuje evaluace i jevy, kter je mon oznait jako vsledky vzdlvn, z eho by vyplvalo, e pedagogick hodnocen me bt povaovno za specifickou soust pedagogick evaluace.
8.2.1 PEDAGOGICK HODNOCEN

Terminologie kolnho hodnocen nen ani u ns ani ve svt dosud ustlen a vznamy nkterch pojm se pekrvaj nebo zamuj. Proto si vymezme vybran pojmy, s ktermi se v souvislosti s pedagogickm hodnocenm mete pi studiu literatury setkat. Souasn se seznmte s jejich charakteristikou a monostmi jejich vyuit v praxi (Diagnostika, hodnocen: normativn, kriteriln, sumativn, formativn, autonomn, sebehodnocen, autentick, zptn vazba, prce s chybou). 8.2.1.1 Zkladn formy hodnocen Diagnostika Umon zjiovn potencilnch monost rozvoje kadho ka. Jejm vsledkem je konstatovn nejen toho, co ci neznaj, ale pedevm pro to neznaj, jak mezery maj ve svch dvjch znalostech a dovednostech, jak nesprvn pedstavy maj ve vztahu k danmu uen, kde je koen jejich neporozumn. Vtina uitel zpravidla hodnot a nediagnostikuje. Dvodem je asto asov tse, ale tak zdrazovn vznamu vsledk prce k na kor vznamu proces a strategi uen, kter k tmto vsledkm vedly. Zskn potebnch informac zvis na tom, zda ky systematicky vedeme k vyjden a charakteristice tchto proces a strategi. Vsledky diagnostiky hraj rozhodujc lohu pi stanoven pimench vukovch kol pro kadho ka. Hodnocen bez diagnostiky m omezenou cenu a me brnit efektivnm zmnm ve vsledcch kova uen. Zvlt pokud sestv ze patnch znmek a z neptelskch poznmek uitele, kter dtti neobjasn, pro dosplo k chybnm vsledkm a co me udlat,
aby se to v budoucnosti neopakovalo. S metodami diagnostiky jste se seznmili v kapitole 8.1. Normativn a kriteriln hodnocen Mtkem normativnho hodnocen je norma stanoven vzhledem k urit skupin k. Vkon jedince je pomovn s vkony ostatnch. Tomuto zpsobu hodnocen se tak k zkouka relativnho vkonu. Pi normativnm hodnocen, je prce hodnocena takto: prce s nejmenm potem chyb ve td, prce odpovdajc prmru tdy. Pouit normativnho hodnocen zpsobuje, e napklad znmky na vysvden z rznch kol nemusej bt vzjemn srovnateln. Vztahov norma k se v bnm ivot koly pohybuje v rozmez od jedn tdy a po vechny tdy v ronku, kter vyuuje danmu pedmtu jeden uitel. Mtkem kriterilnho hodnocen je splnn kolu bez ohledu na to, jak kol splnili ostatn ci ve td. Jde o zkouku absolutnho vkonu nezle na vkonu ostatnch. Tato metoda hodnocen je spolehliv jen tehdy, jsou-li dobe urena kritria splnn uebnch cl a jsou s nimi seznmeni ci. Z perspektivy ka je kriteriln hodnocen daleko uitenj, ne hodnocen normativn, protoe ci maj omezen monosti ovlivovat vztahovou normu, kdeto plnn srozumitelnch kritri je pevn pod jejich kontrolou Formativn a sumativn hodnocen Formativn hodnocen poskytuje informaci o uebnch potch k ve chvli, kdy se jet mohou zlepit. Je orientovan na podporu dalho efektivnho uen k. Nabz radu, veden a pouen zamen na zlepovn budoucch vkon. Pomh tedy uiteli dlat rozhodnut o dalm postupu vuky zvisejc na dosavadnm vkonu ka. Mezi formy tohoto hodnocen pat testy vstupnch znalost, rzn, uitelem nehodnocen testy, kter si opravuj jednotliv ci sami nebo navzjem. Kvizy, rzn koncepty slohovch prac, kter uitel zkontroluje a d km k dopracovn, lohy slouc k procviovn. Mezi formativn hodnocen vuky pat cvien, v nich se provuje pochopen ltky, a strun dotaznky, v nich ci ozna, kterch cl doshli a co jim jet zbv se nauit. Umouje hodnotit i takov kvality, jako je skupinov prce, schopnost komunikovat, schopnost formulovat a vyjadovat svj nzor, schopnost identifikovat problmy, vymlet jejich een, schopnost diskutovat, vyhledvat, tdit a interpretovat informace z rznch typ mdi, schopnost tvoit i citov provat. Typickm pkladem formativnho hodnocen jsou uitelovy pipomnky a korekce v prbhu kovy prce, dialogy pi een projekt, hodnotc komunikace k pi skupinov prci. Clem formativnho hodnocen je zmna hodnocenho, a v druh ad jde o zmnu vkonu. Sumativn hodnocen slou k posouzen vkon k pi ukonen vuky. Jeho podstatou je rozhodnut typu ano-ne, vyhovuje-nevyhovuje. Pklady hodnotcch postup pouvanch pro sumativn hodnocen jsou stn zkouky z obsahu celho tmatickho celku, tvrtletn a pololetn psemn prce, maturitn zkouka, vysvden apod. Slavk (1999) uvd, e smyslem sumativnho hodnocen je zskat konen celkov pehled o dosahovanch vkonech nebo kvalitativn roztdit cel posuzovan soubor. V souasnm pojet vuky by sumativn hodnocen nemlo bt zaloeno jen na kontrolnch testech a vsledcch stnho zkouen. Mlo by bt podloeno informacemi zskanmi z co nejvtho potu dostupnch zdroj. Informace o kvalit kovy prce me poskytnout nap. sledovn prce k ve skupinch, prezentace prce k, rozhovory se ky, jejich rodii a ostatnmi uiteli. Sebehodnocen ( autonomn hodnocen, autoevaluace) kovsk sebehodnocen je jednu z klovch sloek vuky, kter doprovz uitelovo hodnocen a sama o sob pat k jednomu z cl vzdlvn. Realizace autonomnho pstupu k hodnocen je spojena s poskytovnm pleitost, aby
Diagnostika
ci mohli pouen hodnotit sami sebe a svou prci. Jde o hodnocen, kter k sm zvld, jemu do potebn mry rozum a kter doke vysvtlovat nebo ppadn obhajovat. Mn se pi nm role uitele a ka. k m vt pleitost uplatovat pi hodnocen sv vlastn pohledy. Aby byl k schopen sebehodnocen, je teba ho k tomu postupn pipravovat, vytvoit systm innost, prostednictvm kterch si k postupn osvojuje dovednosti hodnotit kvalitn. Dleitou soust cesty k autonomnmu hodnocen je nauit ka uit se, zvldnout svj uebn styl a zachzet s chybami jako s pleitost k poznn a pouen. ci si maj vce uvdomovat, co a pro se maj nauit, v jakm asovm horizontu, co u pro splnn svho cle udlali a kde se nachzej v souasn dob. K tomu potebuj zvldnout uritou reflexi, tj. mus se umt zastavit a zamyslit nad tm, co dlaj, pro to dlaj, co se jim u podailo a stanovit urit cle, kam by chtli dojt. Slavk (1999) uvd, e pprava na zavdn autonomnho hodnocen m dv dimenze: Poznatkovou - tk se ppravy k k pouenmu sebehodnocen. Uitel uvnm formativnho hodnocen postupn u ky nahlet diferencovan a kriticky na jejich pracovn postupy a vsledky prce, zamlet se nad nimi a hodnotit je. Psychosociln - ci se mus nauit za pomoci uitel zvldat emociln sloku hodnocen. Bt tolerantn k mnn druhch lid, umt vyslechnout a zvit nvrh druhho.
ci mohou slovn hodnotit vsledek sv prce bezprostedn po jejm dokonen na konci vyuovac hodiny. Hodnot, nakolik splnili kol podle pedem stanovench kritri. K sebehodnocen mohou ci vyut sebehodnotcch formul nebo grafick sebehodnocen. ci maj monost nahldnout pi jeho tvorb do portfolia. Nedlnou soust grafickho sebehodnocen nebo sebehodnotcho formule je tak psemn hodnocen formou volnho psan. Hodnocen me probhat tak po dokonen tmatu nebo projektu. K tomuto hodnocen mou pouvat tak portfolio, je obsahuje prce, kter k k danmu tmatu nebo projektu vytvoil.
Rzn podoby sebehodnocen:
Vyhledejte na Metodickm portlu RVP na webovch strnkch VP ukzky nkolika sebehodnotcch formul. Zvate, jak byste je mohli vyut. http://pdpzv.vuppraha.cz .
Autentick hodnocen V klasickm pojet bylo za autentick hodnocen povaovalo to, kter hodnot prci, vytvoenou opravdu jen tm, kdo je pod n podepsn. Prci, pi kter mu nikdo nepomhal, nikdo mu nenapovdal, od nikoho neopisoval. V souasn dob je pojem autentick hodnocen pouvn v jinm vznamu. Pro hodnocen, kter zjiuje znalost a dovednost v situacch blcch se relnm situacm. Sousteuje pozornost na koly dleit pro praktick ivot, na vkony, spe ne na sprvn nebo patn odpovdi v umle utvoench testech. Jako autentick hodnocen si klade za cl hodnotit zskan znalosti k prostednictvm aplikace ltky v komplexn reln situaci. Jde o hodnocen produktu, kter obsahuje krom mylenek jinch lid i vyjden kovch mylenek, otzek, zjitn a vklad. Portfolio Jednm z nstroj pro hodnocen ka uitelem, ale i pro kovo sebehodnocen je hodnocen kovskho portfolia. Jedn se o soubor rozlinch materil, kter poskytuj informace o zkuenostech a pracovnch vsledcch ka. Jsou dokladem toho, v em je k spn, jak jsou jeho zjmy, jak dl pokroky v jednotlivch oblastech koln prce atd. Portfolio jako takov nen clem, ale hlavn prostedkem pro dal innosti. Pomh uiteli vnmat ka jako celistvou osobnost, se vemi zjmy v rznch vzdlvacch oblastech, pomh mu lpe chpat, e k m nkdy vce nadn v jin oblasti.
Prce s portfoliem je clevdom, proto uitel u pi zadvn prce v, kter oekvan vstupy chce naplnit a tak kter klov kompetence mohou ci pi danm kolu rozvjet. Ped uloenm prce do portfolia je uitel a k spolen ohodnot podle pedem stanovench kritri. Portfolio v prvn fzi obsahuje vtinu prac, kter k vytvoil. V dob prbnho psemnho hodnocen a sebehodnocen uitel a k materily spolen td. V portfoliu se uchovvaj:
prce, kter maj nejvt vpovdn hodnotu o oekvanch vstupech a klovch kompetench (tyto prce jsou dleit napklad pi zmn uitele, nebo pi pechodu ka na jinou kolu); prce, se ktermi se bude nadle pracovat - je navazuj na dal projekty; prce, se kterou uitel nebo ci nejsou spokojeni - maj monost ji dokonit; testy. hodnocen.
8.2.1.2 Hodnocen a koncepce vchovy a vzdlvn Chce-li uitel uvaovat o procesu hodnocen systematicky a komplexn, mus zat zsadn vahou o pojet a principech, kter se rozhodl ve sv vchovn vzdlvac prci respektovat a postupn realizovat. Uvdomit si, jak koncepce vchovy a vzdlvn je realizovna na kole, kde u a zvit, do jak mry odpovd jeho individulnmu pojet uitelsk profese. Existuje mnostv teori, kter charakterizuj odlin koncepce vuky a z rznch hledisek je td. Dva zkladn pstupy vychzejc z pohledu na poznn: Transmisivn vyuovn, kter chpe poznn jako pedvn hotovch poznatk a dovednosti uitele km. Plin draz je kladen na procesy pijmn a pejmn hotovho v poznvn. kola funguje jako roztiovac instituce, kter vyluuje nepizpsobiv. Konstruktivn vyuovn je zaloeno na konstrukci poznn. Draz je kladen na procesy objevovn, roziovn, petven poznvacch struktur v procesu uen. kola se sousteuje nikoliv na tdn k, ale spe na orientaci na podporu pi problmech v uen, modifikaci vzdlvacch program a praktik, na pstupy k prevenci selhn. Vzdlvn je chpno jako vzjemn psoben mezi uiteli a ky, uen jako osobn a sociln proces, kde jsou jeho akti hluboce angaovni v prbhu uen i ve vztahu k vsledkm uen. Tato vchodiska ovlivuj jak metody vuky, tak i zpsob hodnocen. V posledn dob se prosazuj vesms pedagogick koncepce, kter pes rznost jednotlivch pedagogickch a didaktickch stanovisek obhajuj nutnost humanizace koly. Hledaj nov vztahy mezi uitelem a kem a zdrazuj vznam porozumn pro osobnost dtte. Chtj kolu zbavit strachu a stresovch situac. Vyaduj prostor pro uplatnn individuality dtte a jeho tvoiv aktivity. Akcentuj obohacovn proitk a individulnch zkuenost k, vyplvajcch z jejich vlastn innosti, vznam pozitivn motivace, potebu seberozvoje. Sna se podporovat optimln rozvoj osobnosti kadho dtte, otevt monosti jeho individulnho sebevyjden a seberealizace. Hodnocen a zvlt klasifikaci vymezuj zcela jinou roli, ne na jakou jsme byli ve vtin ppad jako uitel zvykl. 1. Oteven vyuovn klade draz na innosti, kter si k sm vol, na rzn druhy samostatnch prac. Pedpokld se, e se ci u nejenom prostednictvm frontlnho vyuovn, individuln nebo skupinov innosti, ale i prostednictvm hry, dramatizace, umleckch aktivit, eenm hdanek a komplexnch projekt. Ve vech tchto novch souvislostech je pekonvna dominantn forma zkouen i princip vkonu, jak je bn chpe kola, pracujc tradinm zpsobem. Zkladem hodnocen se stv pedevm pokrok dtte vi sob sammu. Zrove jako nedln aspekt se zdrazuje prvek odpovdnosti za jejich vlastn vsledky. 2. Projektov vyuovn vede ky k formulaci otzek a problm, k jejich samostatnmu een i prezentovn vsledk. Obvykle se pi tto form prce neposuzuje jen vkon a nepouv se znmkovn. Pi hodnocen se uplatuje zetel pedevm k pracovnmu postupu k. Posuzuje se, jak ci formulovali sv hypotzy, jak je provovali a jak prezentovali sv
Diagnostika
vsledky. Hodnot se tedy tak studijn a pracovn dovednosti, nikoliv pouze reprodukce izolovanch poznatk. Tohoto hodnocen vlastnho procesu uen se maj zastnit i sami ci. V pedagogick literatue se uvd, e ci jsou vtinou schopni sebekriticky posoudit slab i siln msta vlastn prce pi jejm plnovn i pi realizaci. Soust tchto koncepc je i forma slovnho hodnocen, kter posuzuje rove innosti jednotlivho ka i innosti skupiny, v n pracoval. 3. Integrovan vyuovn proti jednostrann kognitivnmu psoben kolnho vyuovn zdrazuje spojovn emocionlnch a kognitivnch aspekt v procesu uen. Vychz z pedpokladu, e kad uen i jednn m kognitivn i afektivn dimenzi. Vid zefektivnn kolnho vyuovn v poslenm psoben na citov strnky ka. Integrovan vyuovn klade draz na rozvjen smysl, vnmn vlastnch pocit. Podncuje ivou fantazii k, uvoluje prostor pro jejich emocionln proitky a kreativitu. Chce napomhat km hloubji poznvat sama sebe, rozvjet jejich sebejistotu a sebedvru. Mezi technikami, kter slou tmto clm se uplatuj projekn metody, kreativn cvien i hry, vyuv se umn, literatura, hudba, hran rol k podpoe vlastnho projevu jednotlivce. 8.2.1.3 Referenn rmec hodnocen Hodnocen a jeho dsledky ovlivuje i skutenost k jakmu mtku referennmu rmci kv vkon vztahujeme: Pi posuzovn prce ka v rmci individuln vztahov normy srovnvme vkony, stavy nebo chovn jednotlivce s jeho vlastn normou. Uitel sleduje jednoho ka a porovnv hodnoty jeho vkon v rozdlnch asech. Ale i pi stanoven individuln normy je vhodn zvolit psma hodnocen pro posuzovn prmrnho, nejlepho a nejhorho vkonu. Vchodiskem me bt vstupn test, kter poslou jako vstupn diagnza. Pi stanovovn individuln normy musme brt nejen rove dosavadnch vkon ka, jednak tempo, s nim je k schopen svou prci zlepovat. Vztahujeme-li kv vkon k sociln norm, porovnvme jeho vsledky s vsledky ostatnch len skupiny. Rozazujeme je do vkonnostnch skupin. Pkladem me bt hodnocen psemn prce. Nejlpe napsan prce jsou ohodnoceny jednikou, hor prce jsou ohodnoceny dvojkou nebo trojkou. Podstatn je, e tzv. vztahovou normou je v tomto ppad tda. Vyplv z toho, e hodnocen do jist mry zvis na sloen k ve td. Psemn prce, kter je v jedn td hodnocena jako vborn, me v jin td sloen z nadanjch k dopadnout jako prmrn. Hodnocen podle sociln normy nebere v vahu rozdln individuln pedpoklady k pro dan vkon. Pro st k pedstavuje psychickou zt. Nelze ho vak ze koly zcela odstranit. Referennm rmcem pro hodnocen mohou bt tak stanoven kritria a standardy. Mtkem hodnocen je splnn kolu, bez ohledu na to, zda byl splnn lpe nebo he ve srovnn s ostatnmi. Pi hodnocen jde o to, zda k vyhovl nebo nevyhovl. Jde o zkouku absolutnho vkonu - bez ohledu na vkony ostatnch. Toto hodnocen je spolehliv jen tehdy, kdy jsou dobe stanoven kritria (soubor kontrolnch otzek, soubor kompetenc. Vude tam, kde je to mon, by se mla kritria splnn uebnch cl stanovovat, sdlovat a vysvtlovat, protoe to in uebn procesy transparentnj a rozvj to dovednosti sebehodnocen.
Seznamte se v publikaci VP Klov kompetence v zkladnm vzdlvn s pklady podrobnho rozpracovn klovch kompetenc a na innost, kterou m k vykonat. Zkuste podobn rozpracovat klov kompetence pro svj pedmt. http://www.vuppraha.cz/soubory/kkzv.pdf
8.2.1.4 Legislativn normy a pedagogick dokumenty Legislativn normy Formln jsou poadavky na hodnocen vsledk vzdlvn k vymezeny v pslunch paragrafech zkona . 561/2004 (kolskho zkona). Podrobnji jsou rozpracovny ve vyhlce 48/ 2005 Sb., o zkladnm vzdlvn a nkterch nleitostech plnn koln dochzky.
V nvaznosti na 51, 52 53, 54 55, zkona . 561/2004 a Vyhlky 48/2005 Sb. o zkladnm vzdlvn a nkterch nleitostech plnn koln dochzky vytvej koly vlastn klasifikan dy. Formuluj v nich konkrtn pravidla pro klasifikaci a hodnocen k v jednotlivch povinnch a nepovinnch pedmtech stanovench VP a celkov hodnocen ka na vysvden.
Ve Vyhlce 48/2005 Sb. o zkladnm vzdlvn a nkterch nleitostech plnn koln dochzky vyhledejte, jak oblasti mus zahrnovat slovn hodnocen, pokud se kola pro n rozhodne.
Na webovch strnkch alespo t zkladnch kol vyhledejte jejich klasifikan dy, porovnejte je a zhodnote mru konkrtnosti kritri hodnocen. Pokud se Vm zdaj pli obecn, zkonkretizujte je.
Pedagogick dokumenty Charakteristika zpsobu hodnocen je tak povinnou soust kolnho vzdlvacho programu. V pravidlech pro hodnocen ka, kter kola ve svm VP vytv, jsou:
vymezen zpsoby hodnocen, kter budou na jednotlivch stupnch v konkrtnch roncch a vyuovacch pedmtech pi hodnocen kova vkonu vyuvny (klasifikace, slovn hodnocen, kombinace obou zpsob); stanovena kritria hodnocen, kter budou pro jednotliv zpsoby hodnocen kova vkonu obecn platn a pi hodnocen vyuvan.
Kritria hodnocen ka se odvj od klovch kompetenc. Tzn. e uitel mus formulovat kritria tak, aby se do nich jednotliv aspekty klovch kompetenc promtly. Pklady zpracovn konkrtnch pravidel pro hodnocen a klasifikaci k je mon najt v Manulu pro tvorbu VP.
8.2.1.5 Znmkovn a slovn hodnocen Pestoe to nen v souvislosti s novm pojetm vuky a pojetm jejho hodnocen otzka zsadn, ale spe zstupn, stle se vedou diskuse o uitenosti a funknosti klasickho znmkovn ve srovnn se slovnm hodnocenm vsledk vuky. Uitel, kte obhajuj tradin klasifikaci znmkami vid jej vhody: znmky jsou jednoznanm a srozumitelnm prostedkem komunikace mezi nimi, ky a jejich rodii; v rmci rznch vbrovch aktivit, pijmacch zkouek apod. znmky dovoluj srovnvat rzn hodnocen mezi sebou; pomhaj roztdit ky podle zjitnch znalost a dovednost do dalch vzdlvacch instituc; v souasn dob neexistuj jin zkonn, eknme standardizovan, nstroje k evaluaci prce jednotlivch kol ne znmky.
Zformulujte argumenty, kter uk slab msta klasifikace znmkami.
Uitel, kte vnmaj hodnocen ne jako nstroj kontroly, ale pedevm jako monost pomoci km pi procesu jejich uen, formuluj vhody slovnho hodnocen: zajiuje mnohem vt a ir informovanost jak samotnch k, tak jejich rodi; jeho prostednictvm lze postihnout osobnost ka v jej pln i; uitele nut neustle sledovat a mapovat vechny projevy ka, jednotliv sloky jeho vkonu; hodnot i schopnosti, dovednosti, chovn a snahu ka; umouje vestrannou analzu prce ka - nejen vyhodnocen vslednch produkt
Diagnostika
jeho prce, ale i prbn monitorovn dlch vsledk; postihuje nejen to, jak byl k spn a co zvldl, ale i toho, pro se mu to podailo, nebo nepodailo, i s nabdkou monch cest npravy.
Promluvte si s uiteli, kte pouvaj slovn hodnocen a zjistte, v em spatuj nejvt obte pi jeho realizaci.
Rizika slovnho hodnocen Jedno z nejvtch rizik slovnho hodnocen je pouvn tzv. posuzovacho jazyka, kterm uitel oznauje vlastnosti, vnitn provn dtte, jeho domc ppravu, nebo to co si dt mysl. Tm onlepkuje dt nap. jako nepozorn, neklidn, zlobiv apod. Z nlepek je opravdu tk se dostat. I pozitivn nlepky maj negativn dopady dt hodn svazuj, mohou vst k rozvinut pocit zkosti, aby nezklamalo, brn mu bt sebou samm. Slovn hodnocen se m tkat uiva, vsledk, stavu vdn dtte, ale tak prbhu uen nebo pozorovatelnho chovn dtte. V dnm ppad nem dochzet k hodnocen osobnosti dtte, jeho vlastnost. Hodnotme, co dt dl a eho doshlo, jakm zpsobem, nikoli jak dt je. Aby uitel zachoval tuto zsadu, ml by pouvat tzv. popisn jazyk, a dret se jen toho, co vidl na vlastn oi. Jinm rizikem je vyuvn jen pozitivnch charakteristik ve slovnm hodnocen. k v takovch formulacch tko rozpozn, v em udlal chybu, protoe se dozvd jen to, co zvldl, v em je dobr, ale postrd nznak cesty pro npravu chyb. Kad slovo v hodnocen je teba zvaovat. Zle toti zcela na konkrtn formulaci slovnho hodnocen, kterou meme ka dokonce i citov zranit, meme mu ublit vce, ne kdybychom mu dali patnou znmku.
Posute, jak jazyk pevauje v jednotlivch ukzkch slovnho hodnocen. Jakub pin do tdy element ivosti a radosti, jev se estnm a spravedlivm. Fyzicky dospv, m hodn sly. Kamard hlavn s kluky, rd se vnuje hrm na rozvoj fantazie. Nkdy teba tak na kor vyuovn. Dobe zn pravidla spolenho souit, ale poruit je, pobavit se je tak lkav. Uivo matematiky Honzk zvldl. Vdy chvilku trv ne mu nasko sprvn postup, ale pi opakovn u to jde hladce. Tak v geometrii udlal pkn kus prce. Chvlm. V anglickm a nmeckm jazyce se Movi velmi dailo. Nauil se pozdravy, barvy, pojmenovat leny rodiny, nkter vci ve td i reagovat na jednoduch otzky. V obou jazycch se rd a aktivn zapojoval do vech her, bsniek i psn, nauil se i prpovdi.
Nronost procesu hodnocen Nroky kladen na hodnocen se zvyuj v souasn dob i v souvislosti s mncmi se poadavky novch kutikulrnch dokument na vuku. Od uitel se oekv, nejen e pijmou nov hodnotc postupy a nstroje, ale e pijmou za sv celkov nov pojet hodnocen, vetn jeho msta ve vuce a jeho vznamu pro kovo uen. To je pro st uitel velmi obtn. Znamen to zcela zsadn zmnit svou dlouholetou a zaitou pedstavu o hodnocen. Nen to vak jedin dvod nronosti Vtina uitel ct velkou odpovdnost za dsledky, kter m jejich hodnocen pro ka. Ovlivuje nejen kvalitu jeho uen, ale tak jeho osobnostn charakteristiky nap. sebepojet, sebehodnocen, aspirace ap. Vrazn me ovlivnit studijn kariru ka. Obtnost pedagogickho hodnocen zvyuje i skutenost, e neexistuje takov zpsob hodnocen, kter by se osvdil u vech dt, za vech okolnost nebo pro vechny typy kurikulrnch obsah a cl. Nronost hodnocen zpsobuje i skutenost, e probh pod neustlou kontrolou. Uitel mus potat s tm, e s kadm hodnocenm je spojena nutnost toto hodnocen obhjit. Ped ky, jejich rodii, kolegy, uiteli jinch kol, ale i ped sebou samm. Pedevm ci a rodie maj prvo, abychom jim sv hodnocen smyslupln vysvtlili, podloili ho dkazy a fakty a ve podali v takov form, aby tomu rozumli i laici.
8.2.2 PEDAGOGICK EVALUACE

V tto kapitole bude pojem pedagogick evaluace zahrnovat extern a intern evaluaci. Pojmy intern evaluace, autoevaluace a vlastn hodnocen koly jsou brna jako synonyma. Extern a intern evaluaci meme rozliit podle toho, kter osoby nebo instituce se na pedagogick evaluaci podlej: Extern evaluace me bt provdna nap. zizovatelem koly, eskou koln inspekc, mezinrodn organizac OECD, experty. Pi extern evaulaci jsou cle, metody, formy a kritria stanoveny zvnjku hodnotitelem nebo zadavatelem hodnocen. Vhodou je, e si hodnotitel udruje potebn nadhled nad dlmi problmy. Nevhodou je, e extern hodnocen nkdy nepronikne k sammu jdru problmu a tm nepostihne vechny piny zjitnch jev. Tm, e se provd nrazov, nedoke tak detailn studovat dlouhodob vvoj. Intern evaluaci uskuteuj pedagogit pracovnci nebo kola jako celek. Pro intern evaluaci kol jsou ve kolskm zkon (. 561/2004 Sb.) a ve vyhlce . 15/2004 Sb., kterou se stanov nleitosti dlouhodobch zmr, vronch zprv a vlastnho hodnocen pouvny pojmy vron zprva o innosti koly a vlastn hodnocen koly.
8.2.2.1 Extern evaluace Extern evaluan procesy ve kolstv jsou uskuteovny na rznch rovnch:
na rovni mezinrodn (nap. ada mezinrodnch eten PISA, TIMSS apod.), na rovni nrodn (nap. analzy esk koln inspekce), na rovni jednotlivch kol (mezirove, nap. autoevaluace koly) na rovni td (mikrorove, nap. evaluace chovn k, klimatu tdy apod.)
Evaluan procesy na mezinrodn rovni PISA (Programme for International Student Assessment) je jednou z ady aktivit Organizace pro hospodskou spoluprci a rozvoj (OECD) v oblasti rozvoje lidskch zdroj, vzdlvn a kolstv. Zjiuje matematickou, prodovdnou a tenskou gramotnost patnctiletch k. Probh ve tletch cyklech, draz je vdy kladen na jednu ze t zkoumanch oblast. Zvry vzkum mohou bt inspirac pro uitele. Nstroje PISA pipomnaj klov kompetence. Uitel by mohli pevzt nkter druhy loh (nap. na een problm) i zpsob hodnocen.
lohy najdete na www.uiv.cz .
TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) je mezinrodn projekt, kter je zamen na zjiovn rovn znalost a dovednost v matematice a v prodovdnch pedmtech. lohy zkoumaj dovednosti k. Pro poteby vzkumu TIMSS 2007 jsou rozdleny do t oblast: prokazovn znalost, pouvn znalost, uvaovn.
Vyhledejte na webovch strnkch zprvy z poslednch eten PISA a TIMSS a v jejich zvrech vyhledejte informace, kter se vztahuj k pedmtm va aprobace. Promyslete, jak dsledky z toho plynou pro prci uitele. Zformulujte, alespo ti nvrhy, jak na n mete reagovat ve vlastn vuce.
Extern evaluace na nrodn rovni Extern evaluaci na nrodn rovni provd na zklad kolskho zkona esk koln inspekce jako sprvn ad s celosttn psobnost. Slou ke kontrole plnn cl sttn vzdlvac politiky a zpracovn koncepnch zmr inspekn innosti a systm hodnocen vzdlvac soustavy. Ve kolch a kolskch zazench zskv a analyzuje informace:
o innosti podpory rozvoje osobnosti ka a dosahovn cl vzdlvn ze strany koly sleduje a hodnot efektivnost vzdlvac soustavy;
Diagnostika
zjiuje a hodnot podmnky, prbh a vsledky vzdlvn, a to podle pslunch kolnch vzdlvacch program; zajiuje a hodnot naplnn VP a jeho soulad s pedpisy a s pslunm rmcovm vzdlvacm programem; vykonv sttn kontrolu dodrovn prvnch pedpis, kter se vztahuj k poskytovn vzdlvn a kolskch slueb; vykonv veejnosprvn kontrolu vyuvn nkterch finannch prostedk sttnho rozpotu.
Fze procesu extern evaluace Proces extern evaluace realizovan I lze rozdlit do jednotlivch vzjemn se pekrvajcch fz: Ppravn fze: je realizovna mimo kolu a zahrnuje sestaven plnu, studium zadn a internch materil koly (veejn dostupnch), vytvoen tmu a zajitn organizanch poadavk prce tmu a podobn. Vtinou se v rmci tto fze kontaktuje veden koly a seznm se s nktermi informacemi o pipravovan inspekci. Realizan fze: probh ve vlastn kole. Zahrnuje zjitn souasnho stavu a jeho progresi i regresi. Vychz ze zprvy o vlastnm hodnocen koly (pokud ji kola pedlo) a z pedchoz inspekn zprvy. Tato fze kon vdy pohovorem s vedenm koly, v nm inspektoi seznm management koly se zkladnmi zjitnmi, ke kterm dospli. Dokumentan fze probh ji opt mimo kolu. Hodnotitel v n po dkladn analze vyhotov zvrenou zprvu a oficiln cestou ji ped veden koly, zadavateli, ppadn zajist jej zveejnn a pedn nkterm dalm stranm (zizovatel, rada koly). Spoluprce veden koly s externm hodnotitelem umouje veden velmi cennou diskusi nad zjitnmi z vlastnho hodnocen, vmnu zkuenost a nzor, ze kter t ob strany - kola i extern hodnotitel.
Krom I provd extern kontrolu kol jet i jin orgny, nap. v oblasti hygienickch poadavk, dodrovn pedpis ve vztahu k socilnmu zabezpeen, k hospodaen koly apod. Externm hodnotitelem me bt i zizovatel i kolsk rada. Zizovatel m monost hodnocen pouze za pedpokladu, e pedem zveejn kritria, podle nich bude hodnocen provdt. Extern evaluace me prci kol podporovat, ale sama o sob nepostauje, protoe pes vechny sv pozitivn rysy bud asto pocity nedvry. Proto se od n upout jako od jedinho monho pstupu a v souasn dob se pesouv pozornost stle vce na intern evaluaci. 8.2.2.2 Intern evaluace (autoevaluace) koly Intern evaluace - vlastn hodnocen koly - je vchodiskem pro zpracovn vron zprvy o innosti koly a jednm z podklad pro hodnocen eskou koln inspekc. Rmcovou strukturu, pravidla a termny vlastnho hodnocen koly stanovuje provdc prvn pedpis MMT vyhlka . 15/2005 Sb. , kterou se stanov nleitosti dlouhodobch zmr, vronch zprv a vlastnho hodnocen koly, ze dne 11. ledna 2005. Ve vyhlce jsou stanovena tyi zamen vlastnho hodnocen koly, kter mus bt vdy dodrena:
jak kola dosahuje cl stanovench v rmcovch a kolnch vzdlvacch programech (do doby jejich vydn v platnch uebnch dokumentech a ppadn dalch koncepnch dokumentech koly; v jakch oblastech kola dosahuje dobrch vsledk; v jakch oblastech je teba rove vzdlvn a podmnek vzdlvn zlepit, vetn nvrhu opaten ke zlepen zjitnho stavu; jak byla inn dvj opaten navren ke zlepen zjitnho stavu.
V tchto bodech jde pedevm o posouzen sprvnosti, dleitosti a obsanosti uvedench cl, o zhodnocen, zda a jakm zpsobem se da kole tyto cle naplovat, a zejmna v tch ppadech, kdy se tyto cle plnit neda, navrhnout vlastn opaten pro zlepen situace nebo pro stenou pravu cl.
Zkuste zjistit rozhovorem s vedenm koly, uiteli a ky v jakch oblastech kola dosahuje dobrch vsledk a v jakch oblastech je teba rove vzdlvn a podmnek vzdlvn zlepit porovnejte zskan informace s vlastnm pozorovnm.
Dle je ve vyhlce taxativn stanoveno 6 oblast vlastnho hodnocen koly:

podmnky vzdlvn, prbh vzdlvn podpora koly km, spoluprce s rodii, vliv vzjemnch vztah koly, k, rodi a dalch osob na vzdlvn, vsledky vzdlvn k, zen koly, kvalita personln prce, kvalita dalho vzdlvn pedagogickch pracovnk, rove vsledk prce koly, zejmna vzhledem k podmnkm vzdlvn a ekonomickm zdrojm.
Vyhlka dv prostor i pro dal oblasti, kter by si zvolila kola sama. Pravidla a termny vlastnho hodnocen koly pipomn MMT v dokumentu Sdlen MMT ze dne 7. srpna 2006: obdob vlastnho hodnocen koly si stanovuje kola sama, a to bu jeden nebo dva koln roky; nvrh struktury vlastnho hodnocen projedn editel koly s pedagogickou radou nejpozdji do konce z kolnho roku, v nm se m vlastn hodnocen koly uskutenit; vlastn hodnocen koly se projedn v pedagogick rad do 31. jna nsledujcho kolnho roku. dlouhodobho a zapojeni vichni popisem situace posuzovn v e
V dokumentu je kladen draz na to, aby vlastn hodnocen vyplynulo z systematickho posuzovn prce koly a aby byli do hodnotcch proces pedagogit pracovnci koly. Vlastn hodnocen by nemlo bt jednorzovm ve kole, ale mlo by bt vsledkem dlouhodobho a systematickho stanovench oblastech.
Pro pomoc kolm se zpracovnm vlastnho hodnocen koly zpracovala esk koln inspekce za spoluasti uitel, editel kol, pracovnk VP a student PF UK kritria vlastnho hodnocen koly v pracovn verzi dokumentu Hodnocen kvality zkladnho vzdlvn (pomcka pro vlastn hodnocen kol). Vchodiskem pro tvorbu kritri hodnocen v tomto dokumentu byly klov kompetence vymezen v RVP ZV. Klov kompetence byly rozloeny na velmi konkrtn vroky popisujc podstatn rysy prce uitele a odpovdajc projevy ka: Pklady z baterie vrok o prbhu vzdlvn: uitel navazuje na pedchoz uivo v souladu se vzdlvacm programem koly uitel podporuje vnmn souvislost uitel db na to, aby ci rozumli nebo pochopili, emu se maj nauit Pklady z baterie vrok o klimatu koly: uitel ky s porozumnm vyslechnou, kdy potebuj poradit nebo pomoci s nm osobnm uitel dodvaj km sebedvru dospl ve kole jednaj se ky spravedliv Pklady z baterie vrok o vsledcch vzdlvn:
Diagnostika
ci dok vysvtlit, emu se nauili vbr prac (vrok, innost) k prokazuje nrst jejich znalost nebo dovednost nebo porozumn ci vd, podle eho poznaj, jak dobe pracovali a jak dobr jsou vsledky jejich prce
V dokumentu jsou uvedeny i pklady hodnotcch kl:

rozhodn ano spe ano spe ne rozhodn ne
1 je mon zveejovat a dvat za vzor vjimen mimodn vzcn prvotdn znamenit ojedinl
2 mlo by oceovat podporovat kvalitn efektivn hodnotn chvlyhodn produktivn nadstandardn se a
3 je mon akceptovat obvykl typick vedn standardn bn normln
4 Vyaduje pozornost zmnu nepnosn nevhodn nepimen nevznamn sten nevaln a
5 vyaduje radikln opaten nedostaujc neefektivn nefunkn nenosn nepijateln ohroujc
7 vdy vichni bezvhradn ano
6 tm vdy skoro vtina v rozhodujc me ano
5 asto vtina v pevaujc me ano
4 obas asi polovina nelze se piklonit
3 zdkakdy menina v pevaujc me ne
2 vjimen skoro nikdo V rozhodujc me ne
1 nikdy nikdo bezvhradn ne
Evaluanmi metodami, ktermi se zjiuje pravdivost/nepravdivost vrok popisujcch kvalitu zkladnho vzdlvn, mohou bt: hospitace, dotaznkov eten, metoda rozhovoru, diskuse, pozorovn, prohldky, analzy (nap. analzu SWOT, analzu klasifikace, respektive hodnocen k, analzu dokumentace koly).
Seznamte se s uvedenm dokumentem a posute jeho vyuitelnost pi hodnocen v pedmtech va aprobace.
Pklady dobr praxe koly mohou pro zpracovn nvrhu struktury vlastnho hodnocen vyut i nkterch materil a pklad dobr praxe. Pat mezi n nap. vzjemn hospitace, porovnn metod pouvanch k vlastnmu hodnocen, dle prce s kamerou (naten prbhu hodiny), portfolia uitel. Nkter koly si evaluan nstroje postavily na konzultan hodin: k rodi uitel, inspirativn je i praxe, kdy nkdo z uitel dostane zakzku na uritou st autoevaluace a vybere si sm spolupracovnky mimo veden koly. Dobr zkuenosti maj koly se SWOT analzou, nemla by bt vak jedinm nstrojem (nap. nek nic o tom, jak se kole da rozvjet kompetence dt).
Dal pklady je mon najt nap.na strnkch Vzkumnho stavu pedagogickho Praha a Nrodnho stavu odbornho vzdlvn: http://www.rvp.cz/clanek/511/687,hodnocenkoly a http://www.rvp.cz/clanek/346/322 - hodnocen k) http://www.nuov.cz/public/File/prirucka_pro_sebehodnoceni_poskytovatelu_OV.pdf
Vztah internho a externho hodnocen
Vnj hodnocen m kvalitu prce koly pedevm prokazovat a tm ji souasn i zlepovat, zatmco vnitn hodnocen ji m primrn zlepovat (a a nsledn prokazovat). Extern i intern hodnocen by mla bt pedevm v souladu, v rovnovze, nemla by si protieit a mla by se vzjemn doplovat. Spolenm rysem externho a internho hodnocen je obecn algoritmus procesu, podle kterho je realizovn: stanoven cle, oblasti, kritri a indiktor ped zapoetm evaluanho procesu; volba vhodnch metod, sbr relevantnch dat a informac; vyhodnocovn zskanch daj, jejich interpretace; vytvoen hodnotc zprvy, vetn stanoven doporuen pro budouc vvoj; pijmn opaten, inovac, zmn vetn reflexe pedchozho postupu.
Hodnotc zprva Hodnotc evaluan zprva dokumentuje reflexi vvoje prce koly, umouje diskusi, zda bylo dosaeno stanovench cl a s jakmi vsledky. Poukazuje i na ty cle, kterch nebylo dosaeno a sdluje pro. Dv pleitost pro konstruktivn analzu obt a rizik, formuluje strategii pro budouc aktivity koly. Vytven zprv a veden dokumentace pat k dleitm zpsobm zajiovn transparentnosti procesu vlastnho hodnocen koly. Soust prbhu vlastnho hodnocen koly je poizovn dokumentace. V souasn dob je tato dokumentace nutnost danou nepmo zkonem. I kdy nen legislativn stanoveno, jak m bt prbn dokumentace vedena, mly by bt respektovny poadavky na jej funknost, systematinost, pravidelnost a pimenost. Metody a nstroje evaluace Vedle tradinch metody evaluace kvality koly zaloench pouze na hodnocen rovn vstupu koly nap. prostednictvm zvrench zkouek jsou vytveny nov procedury a mechanismy. Jejich clem je komplexn hodnocen aktivity koly a kladou draz na formativn strnku hodnocen. To znamen, e draz nen kladen na pouh konstatovn existujcho stavu, ale i na zmny v systmu vnitnho zen koly jako jednoho z hlavnch cl evaluace. SWOT a TOWS analza Podstatou SWOT analzy je popsn a uvdomn si silnch a slabch strnek koly a pleitost a hrozeb, kter na kolu psob zven. Pomh identifikovat pozitiva koly, na kterch lze stavt, a negativa, kter je teba zmnit. Mla by bt potenm bodem pi formulovn viz a cl koly, pi sestavovn plnu rozvoje. V potench fzch autoevaluanho procesu je velmi asto vyuvna alternativa SWOT analzy tzv. TOWS analza. Michek (2006) uvd, e postup podle n zmrn zan odhadem budoucch hrozeb a pleitost. Jde o vnj faktory, kter pichzej z okolnho prosted koly (ci, rodie, sprvn orgny, spolenost, stt apod.). Hrozby jsou faktory, kter mohou vst ke stagnaci, ppadn a k zniku koly; pleitostmi jsou ty faktory, kter poskytuj kole anci k rozvoji. Stejn prosted me obsahovat pro jednu kolu pleitosti, a pro druhou hrozby. Na zklad identifikace hrozeb a pleitost je teprve mon urit slab strnky koly a orientovat se na jej siln strnky, kter mohou podstatn ovlivnit zmrnn hrozeb a umonit vyuit cennch pleitost. Tento postup pomh eliminovat ppadn nereln pohled na postaven koly a subjektivn optimismus, kter me vyplvat z vsledk sebehodnocen pi pouit klasick SWOT analzy. Silov pole Tato mn znm metoda je vhodnm prostedkem k przkumu dynamickch sil, kter proti sob psob ve smru k dosaen uritho cle nebo proti tomuto smru. daje zskan evaluac se znzorn jako protichdn sly vedle sebe: Co zkouman oblasti pomh Co zkoumanou oblast brzd
Diagnostika
Vyuijte metody silov pole k posouzen spoluprce koly a rodi na kole, kde realizujete praxi. Zjistte: Co spoluprci s rodii podporuje. Co spoluprci s rodii brzd
Hospitace Hospitace je vznamnm nstrojem hodnocen i v rmci intern evaluace. Umouje sledovn i prbn vyhodnocovn innost, projev a jednn uitel a k. Pedem znm, spolen vytvoen a sdlen struktura hospitac, provdnch dlouhodob a systematicky, vrazn posiluje jejich formativn funkci a zpesuje objektivitu hodnocen:
zskvn vstupnch informac - o cch, o dynamice skupiny, o uiteli na zklad pedbnch rozhovor a studia dokumentace; vlastn pozorovn a zaznamenvn; zskvn doplkovch informac - od k, z jejich seit a kovskch knek, od uitele; reflexe - vyjden uitele, vyjden hospitujcho; rozbor hodiny v pohospitanm rozhovoru; hodnocen - porovnn uinnch zjitn se zvolenmi kritrii; plnovn dalho rozvoje - nvrhy, doporuen, opaten;
Hospitace je uitenm nstrojem zptn vazby, hodnocen a rozvoje.Uitelm poskytuje informace, kter by jim umoovaly s rozmyslem korigovat vzdlvac proces, objektivn posoudit kvalitu vlastnho vkonu, zjiovat vlastn vzdlvac poteby a promylen plnovat vlastn profesn rozvoj. Pro uitele je hospitace nronou situac. Zatmco v bn roli uitel vzdlv a hodnot jin sv ky, v roli hospitovanho se jeho role obrac a je najednou pomovn a hodnocen. To je pro nj obtn tm spe, e mus zvldnout souasn roli organiztora vuky i hodnocenho subjektu. Poskytovn informac by mlo bt vcn a nemlo bt spojeno ani z jedn strany s negativnmi a agresivnmi emocemi. Uitel m dostat nezraujc, strukturovanou, odbornou a vcnou kritiku nebo naopak pochvalu, ocenn kvalitn pedagogick prce.
Navrhnte cle hospitac, kter by mohly bt v rmci intern evaluace realizovny vedenm koly, nebo uiteli navzjem. Zpracujte ve skupin pro tyto cle kritria. Prostudujte si posledn inspekn zprvu koly, kde realizujete praxi a zjistte pomoc rozhovor s vedenm koly a s uiteli, jak konkrtn pedagogick opaten byla pijata a jak jsou realizovna.
Otzky ke studiu 1. Porovnejte formativn a sumativn hodnocen? 2. Posute, jak ovlivn sebepojet ka zvolen referenn rmec, ke ktermu vztahujete kv vkon? 3. Kter legislativn normy a pedagogick dokumenty vymezuj oblasti a kritria hodnocen? 4. Porovnejte metody pro sebehodnocen z hlediska jejich vyuitelnosti v pedmtech va aprobace. 5. Kter z uvedench metod evaluace je mon vyut pi extern a intern evaluaci? 6. Jak oblasti mus obsahovat podle vyhlky vlastn hodnocen koly? 7. Charakterizujte jednotliv fze procesu extern evaluace. 8. Charakterizujte metody intern evaluace.
&
Doporuen literatura
EGER, L. zen koly pi zavdn kolnho vzdlvacho programu. Plze: Fraus, 2006. 224 s. ISBN 80-7238-583-6. CHLEBEK, P. Vlastn hodnocen koly. Plze : Pedagogick centrum Plze, 1999. ISBN 80-7020-057X. KOL, Z., IKULOV, R. Hodnocen k. Praha : Grada, 2005. ISBN 80-247-0885-X. KOLOV, H. a kol. koln hodnocen k a student se zamenm na slovn hodnocen. Praha
: Portl, 2008. ISBN 978-80-7367-314-7. MICHEK, L. Autoevaluace: Zvren prce Funknho studia II pro dc pracovnky ve kolstv. Praha : UK Pedagogick fakulta, 2005. SLAVK, J. Hodnocen v souasn kole. Vchodiska a nov metody pro praxi. Praha : Portl, 1998. ISBN 80-7178-262-9. PRCHA, J. Pedagogick evaluace. Hodnocen vzdlvacch program, proces a vsledk. Brno : MU v Brn Centrum pro dal vzdlvn uitel, 1996. ISBN 80-210-1333-8. Zkony, vyhlky, normy Zkon . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon) [online]. [cit. 2008-27-7 ]. Dostupn na WWW: <http://www.msmt.cz>. Vyhlka . 15/2005 Sb., kterou se stanov nleitosti dlouhodobch zmr, vronch zprv a vlastnho hodnocen koly. [online]. [cit. 2008-27-7 ]. Dostupn na WWW: <http://www.msmt.cz>. Vyhlka . 17/2005 Sb., o podrobnjch podmnkch organizace esk koln inspekce a vkonu inspekn innosti. [online]. [cit. 2008-27-7 ]. Dostupn na WWW: <http://www.msmt.cz>. Vzdlvac dokumenty MMT R. Sdlen MMT k provdn vlastnho hodnocen koly .j. 19229/2006-20 ze dne 7. srpna 2006. [online]. 2006. [cit. 2008-27-7]. Dostupn na WWW:<http://www.msmt.cz>. VP. Manul pro tvorbu kolnch vzdlvacch program v zkladnm vzdlvn. Praha : VP, 2005. 103 s. ISBN 80-87000-03-X. VP. Rmcov vzdlvac program pro zkladn vzdlvn. Praha : VP, 2006. 126 s. ISBN 80-87000-02-01. WWW strnky I. Hodnocen kvality zkladnho vzdlvn (pomcka pro vlastn hodnocen kol). [online]. [cit. 2008-27-7]. Dostupn na WWW: <http://www.csicr.cz>. MICHEK, S. et. al. Pruka pro sebehodnocen poskytovatel odbornho vzdlvn. [online] Praha: Nrodn stav odbornho vzdlvn, 2006. [cit. 2008-27-7]. Dostupn na WWW: <http://www.nuov.cz>.
8.3 SEBEREFLEXE UITELE

Irena Smetkov
Klov slova: sebepoznn, sebereflexe, autoevaluace, uitelsk bilance, rozvoj profesionality.
Aby se lovk stal skuten dobrm uitelem i uitelkou, mus mt vhodn osobnostn dispozice, dobr znalosti v oborech, kter jsou jeho aprobac, schopnost ky zaujmout a srozumiteln jim uivo pedat atd. Ve vtu potebnch charakteristik by nemla chybt ochota a dovednost sebereflexe, tj. vnmat a rozebrat vlastn pedagogick psoben za elem jeho zkvalitnn. ] Po prostudovn kapitoly budete schopni: uvdomovat si nutnost rozvjet svoji uitelskou profesionalitu prostednictvm pemlen o sob sam/m s vyuitm teoretickch poznatk s psychologie a pedagogiky; orientovat se v zkladnch monostech uitelsk sebereflexe a autodiagnostiky.
8.3.1 ZNT SM SEBE

Sebereflexe je pojem, kter nachzme i mimo uitelskou profesi. V souasn dob se asto hovo o tom, e lid by mli bt schopni sebereflexe. Mn se tm, e vnmaj a pemlej o sob samch, zejmna pak o motivech a dsledcch svho chovn. Sebereflexe bv povaovna na podmnku zodpovdnho pstupu k ivotu. Vme-li, jac jsme a co nm vyhovuje a zrove jsme-li schopni uvaovat o dopadech naeho chovn, pak se meme zodpovdn rozhodovat o vlastnm ivot. Pokud hovome o profesnm uplatnn, pouv se vedle pojmu sebereflexe tak pojem
Diagnostika
autodiagnostika. Nejedn se o pln synonyma, nicmn oba pojmy k sob maj velmi blzko. Autodiagnostika uitele pedstavuje shromaovn informac o vlastnch postojch a praktikch danho uitele a dle jejich vyhodnocovn na zklad porovnn s postupy, kter jsou oven a povaovan za sprvn. Diagnostiku provd sm uitel/ka, avak za pouit ovench metod a hodnotcch kritri, kter vychzej ze stavu poznn v pedagogice a psychologii. K profesionalit uitel pat vdom, e jsou pouze lid a mohou se dopoutt chyb. Autodiagnostika pomh, aby vyuujc odhalili sv nedostatky. U jen tm, e si je uvdomme, se meme pro pt vyvarovat ady omyl. Zrove lze prostednictvm autodiagnostiky zjistit, co je na silnou strnkou a na tu se pak soustedit i se z n pouit pro npravu vlastnch nedostatk.
Ideln uitel a uitelky nejsou ti, kte nedlaj dn chyby, ale ti, kte jsou ochotn o svch chybch pemlet a hledat cesty, jak se jich pro pt vyvarovat.
8.3.2 OBLASTI AUTODIAGNOSTIKY

V rmci autodiagnostiky by se pozornost vyuujcch mla zamovat na nsledujc oblasti pedagogickho psoben: Didaktick pprava a realizace vuky Vztahy s ky, ostatnmi vyuujcmi, rodii k a irokou veejnost Profesn identita, pedstava uitelskho povoln a postaven v nm
Ve vech z uvedench oblast je dleit oddlit dv sti 1. oekvn i pedstavy, kter vyuujc maj, a 2. reln chovn, kter produkuj. V rmci autodiagnostiky by se mli soustedit na ob z nich. Nezastupiteln msto v autodiadnostice maj poznatky o danm tmatu, kter jsou soust rznch vdeckch obor, zejmna pedagogiky, psychologie a sociologie. Pokud vyuujc maj tyto odborn znalosti, mohou se soustedit na problematick oblasti vlastnho uvaovn a chovn. Ty by pro n v opanm ppad byly neviditeln, a tedy i nenapraviteln. Aby vyuujc sprvn rozumli, co se ve vuce dje, mli by napklad vdt, e:
verbln komunikace je doprovzena neverbln, z n odvozujeme vce ne polovinu celkovho vznamu sdlen. pi setkn s druhmi lidmi podlhme tzv. efektu prvnho dojmu, kter se nsledn podvdom brnme zmnit. chovn druhch lid vnmme a hodnotme pod vlivem tzv. kauzlnch atribuc pin. pro snaz orientaci v sloit sociln realit lid pi vnmn vyuvaj principy kategorizace, selekce a inference. uitelovo chovn vi km/ynm se odvj z oekvn, kter vi nim maj; tento jev se nazv Pygmallion efekt.
Pipomete si z pedagogick a sociln psychologie poznatky o ve uvedench jevech, pedevm Pygmalion efekt, efekt prvnho dojmu (neboli Hal efekt), kauzln atribuce, chyby v socilnm vnmn a poznvn, verbln a neverbln komunikace. Ke kadmu jevu najdte na zklad pozorovn sebe sama i dalch lid pklad ze koly, kam dochzte na praxi.
8.3.3 AUTODIAGNOSTICK METODY

Existuje mnoho zpsob, ktermi mohou vyuujc zskat, analyzovat a hodnotit informace o svm vlastnm pedagogickm psoben. Zde si ve strunosti pedstavme jen nkter z nich.
Dal naleznete v odbornch publikacch, kter jsou uvedeny v zvru kapitoly. Prvn oblast, k n by (zvlt zanajc) vyuujc mli shromdit informace je profesn uitelsk identita, tj. vdom sebe sama jako uitele/ky. Od identity se odvj jistota i spokojenost v profesi. Uitelsk identita vznik jako prsek osobn identity (vdom sebe sama jako celistv osobnosti s uritmi dispozicemi a ivotnmi zkuenostmi) a pojet uitelskho povoln (Mare, 1996). Vichni vyuujc by si mli zformulovat osobn pedstavu uitelstv, kter je odpovd na otzku Co podle m znamen bt uitelem i uitelkou?. Souasn by mli popsat sv osobnostn charakteristiky, napklad introverze/extroverze, voln vlastnosti, pevldajc druh mylen atd. Nsledn by mly bt oba texty porovnny tak, aby bylo zejm, zda dan lovk usiluje o takov pojet sv profese, kterho me vzhledem ke svm osobnostnm charakteristikm doshnout.
Popite svoj pedstavu uitelstv v rozsahu cca strnky. Inspirovat se mete nsledujcmi otzkami: Co je podle vs funkc koly? Jak je podle vs ideln uitel/ka? Jakm uitelem/kou chcete bt vy sami? Nsledn si spolen se svmi kolegy/nmi sv pedstavy porovnejte a zjistte, v em se shoduj a v em se li. Diskutujte o monch pinch rozdl ve vaem pojet uitelstv.
Druhou dleitou oblast jsou pedstavy o jednotlivch cch a vztahy s nimi. Jedn se o nejir a zrove nejproblematitj oblast, nebo chyby, kterch se vyuujc mohou ve vztahu k km dopoutt, maj zsadn vliv na koln spnost dt. (Prcha, 1997) Vyuujc by si mli vymezit vlastn pedstavu spnho ka, kterou intuitivn pouvaj pi posuzovn jednotlivch dt. Co pro konkrtnho uitele/ku znamen, e k je spn a naopak k je nespn i problematick? Je v uitelsk pedstav spnho ka kladen draz na nadn nebo pli nebo spoluprci ve vuce? Nsledn je vhodn porovnat tuto ideln pedstavu spnho ka s charakteristikami konkrtnch dt, kter jsou skuten koln spn. Kad dt, a je koln spn i nespn, je celistvou osobnost, jej ivot je tvoen rznmi sframi, nejen tou koln. Z psychologie vme, e tendenc lidsk psychiky je prv tuto celistvost vnmat (tzv. implicitn teorie osobnosti), a to i navzdory tomu, e asto se s lidmi setkvme jen v uritm vseku situac a znme tedy jen st jejich charakteristik. Jako vyuujc napklad nevme, jak se dt chov v rodin nebo s kamardy bez dohledu dosplch, a pesto ze kolnch situac, v nich jej pozorujeme, usuzujeme na to, jak je a jak se projevuje i v ostatnch oblastech. Je to pirozen, ale zrove ns to me asto svst k chybnm zvrm. Proto je dobr si clen pedstavu o dtti vytvet na zklad co nejirho mnostv informac. K tomu slou zejmna tzv. anamnzy, poppad kazuistiky. Jedn se o strukturovan popisy osobnost dt a jejich dosavadnho ivota (viz kapitola 3). K jejich vypracovn meme pout nejen daje z osobn dokumentace k, ale tak pozorovn jejich chovn a rozhovory s dtmi, rodii i ostatnmi vyuujcmi. Dleitm zdrojem mohou bt tak osvden dotaznky, napklad dotaznk obliby pedmt nebo dotaznk vkonov motivace. Kombinace informac o kovi, kter pochzej z rznch zdroj a tkaj se rznch oblast jeho ivota, pomhaj zpesnit na pedstavu o nm/n a vyvarovat se zkreslen. Soust pedstavy o cch je piznn si emoc, kter k nim ctme. Podstatou kadho lidskho vztahu, i toho, kter vznik jako formln, jsou emoce. Vyuujc by nemli idealisticky oekvat, e mohou mt rdi vechny sv ky/n stejnou mrou. Vzniku sympati i antipati se nelze ubrnit. Soust uitelsk profesionality vak je, e se vyuujc sna vytvet si o dtech co nejlep mnn (tj. nesousteuj se zmrn na negativn informace, vyhledvaj informace pozitivn i informace vysvtlujc zporn chovn dt) a e jim sv emoce nedvaj najevo tak, aby dti ctily, kdo je oblben a kdo neoblben.
Ve td, kam dochzte na praxi, si vyberte dv dti, k nim mte odlin postoj k jednomu kladn (je vm sympatick/, mto ho/j rdi), k druhmu zporn (je vm spe nesympatick/). Pokuste se ob dti charakterizovat. Maj vae odlin postoje sv opodstatnn v chovn dt? V prbhu jednoho dne se soustete na pozorovn tchto dvou dt. Dlejte si zznamy jejich chovn a svho hodnocen.
Dal oblast, v kter by vyuujc mli provdt sebereflexi i pmo autodiagnostiku, se tk
Diagnostika
prbhu vyuovacch hodin. Kdy vyuujc vedou vuku, jsou ve stedu dn, a proto maj tendenci pehlet nkter udlosti a reagovat rutinn i na zklad stereotyp. To me vst k necitlivmu i nespravedlivmu chovn vi nkterm km/ynm a k nesprvnm eenm problematickch situac. S ohledem na to je dleit, aby vyuujc o svm chovn ve vyuovacch hodinch pemleli, a to nejen tehdy, kdy je plnuj, ale tak po tom, co ji hodina probhla. Nejjednodu je, kdy vyuujc prochz po skonen kad hodiny i kadho dne v mylenkch jednotliv hodiny a pipomenou si jejich zlomov momenty, piem promysl i mon alternativn een. Pam ns ale me zklamat, a proto je dobr vyuvat zznamy z hodin. Ideln je videozznam, stejn uiten vak me bt i nahrvka hodiny na diktafon. Vhodnm eenm je hospitace, tj. shldnut hodiny od kolegy/n, kte nm poskytnou zptnou vazbu. V ppad hospitace je dobr, aby pozorovatel provdli zpis zajmavch moment, nad kterm se pak vyuujc me samostatn zamyslet i o nm s hospitujcm kolegou/yn diskutovat.
Domluvte se s jednm uitelem/kou, u nich provdte praxi, e budete pozorovat dv jejich vyuovac hodiny. Prvn hodinu pouze pozorujte, nedlejte si dn zpisky. Po skonen hodiny se pokuste sestavit pbh hodiny, tj. sepite vechny dleit informace o prbhu hodiny. Pbh hodiny dejte pest danmu uiteli/ce a porovnejte v a jeho/jej dojem z hodiny. Pokud jste hodinu pozorovali s dalmi kolegy/nmi, diskutujte spolen o shodch a rozdlech ve vaich jednotlivch pbzch dan hodiny. Druhou vyuovac hodinu se soustete na interakce mezi vyuujcmi a ky. Vyuijte k tomu strukturovan interakn schma, kter spov v nkresu dan tdy a nslednm zaznamenvn frekvence jednostrannch i vzjemnch interakc mezi uitelem/kou a jednotlivmi dtmi i dtmi navzjem. Vsledek pozorovn opt proberte s uitelem/kou, piem diskutujte o tom, zda jeho/jej dojem z komunikace bhem hodiny odpovd vaim zznamm.
Velkch chyb se mohou vyuujc dopoutt v oblasti kolnho hodnocen, na co jsou dti obzvl citliv. Je proto dleit, aby vyuujc zkvalitovali sv hodnocen prostednictvm uvdomovn si svch asto intuitivnch postup. K tomu slou cel ada aktivit. (Slavk, 1999) Nejjednodu je pouvn strukturovanho hodnocen (tj. kategorie vkon stn zkouen, psemn zkouen, aktivita v hodinch, domc pprava atd.), z nho se v pravidelnch intervalech potaj statistiky znmek za jednotliv ky a za skupiny k. Pokud vyuujc zjist jakoukoliv nepravidelnost (nap. jeden k m vrazn odlin vsledky podle rznch kritri nebo mezi dvma skupinami dt ne/existuj oekvan rozdly), mli by se na koln hodnocen vce soustedit. Me to toti znamenat, e pi hodnocen rznch dt neuplatuj stejn kritria, a to bu v dsledku chybnch a stereotypnch pedstav o dtech, nebo v dsledku nesprvnho pouvn hodnotcch norem. Uiten zjitn pin tak hodnocen anonymnch psemnch prac. Vyuujc ohodnot jmenovit prce svch k, nsledn prce anonymizuje (tj. vymae jmna i prce pepe do neutrln grafick podoby) a po del dob ohodnot znovu. Na zklad propojen adresnch a anonymizovanch prac mohou vyuujc vidt, zda ve svm hodnocen nejsou pli zvisl na tom, prci hodnot (tj. pi znalosti jmna je hodnocen psnj i naopak mrnj), a zda je jejich hodnocen v rznch okamicch shodn, co odvis od existence konzistentnch hodnotcch kritri. Hodnocen psemnch prac me bt tak pouito k identifikaci rozdlnch klasifikanch kritri mezi vyuujcmi stejnho pedmtu. Podmnkou je, e vypracovan psemn prce jsou rozmnoeny a kad vyuujc danho pedmtu je ohodnot. Nsledn uitel/ky sv hodnocen porovnaj a diskutuj o dvodech rozdlnch vsledk. Prostednictvm diskuse si tak zvdomuj a zpesuj hodnotc normy, kter vi km pouvaj.
Otzky ke studiu 1. Najdte v odbornch publikacch vznam pojm sebehodnocen a autoevaluace. Jak souvis s autodiagnostikou a sebereflex? V jakch pedagogickch souvislostech jsou uveden pojmy pouvny? 2. Vyhledejte pojem uitelsk portfolio. Co znamen?
3. Kvalitu sebereflexe obvykle zvyuje monost konzultac a sdlen svch zkuenost s ostatnmi
vyuujcmi. K tomu mimo jin slou rzn webov strnky uren pro uitele/ky (nap. www.skolaonline.cz, www.spomocnik.cz, www.ceskaskola.cz., www.rvp.cz atd.). Prohldnte si je a pokuste se identifikovat hlavn tmata, kter vyuujc na webech spolen e.
Shrnut
Uitelstv je nron povoln pedevm proto, e se odehrv v rychlm bhu, bez asu na promlen rznch variant toho, jak se zachovat. Tendenc lidsk psychiky je v takov konstelaci reagovat rutinn a automaticky, a to je asto patn. Snit riziko chyb mohou uitel/ ky jen tm, e budou ped a po vuce pemlet o tom, co, jak a pro se udlo. To vede k celkovmu zcitlivn a k naruen rutin a automatism. Sebereflexe a autodiagnostika jsou tak nezbytnou podmnkou profesionality uitel a uitelek. Jejm prostednictvm zjiuj, jak vyuuj, jak hodnot a jak maj vztah k km a ostatnm osobm astnc se kolnho ivota. Odhaluj sv siln strnky, ale tak sv nedostatky, kter mohou poslze odstranit.

HRABAL, V. Jak jsem uitel? Praha : Sttn pedagogick nakladatelstv, 1988. ISBN 14-635-88 HRABAL, V. Sociln psychologie pro uitele: Vybran tmata. Praha : Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0436-1 MARE, J. A kol. Uitelovo pojet vuky. Brno : Masarykova univerzita, 1996. ISBN 80-210-1444-X PRCHA, J. Modern pedagogika. Praha : Portl, 1997. ISBN 80-7178-170-3 SLAVK, J. Hodnocen v souasn kole. Praha : Portl, 1999. ISBN 80-7178-262-9. VEC, V. Autodiagnostika pedagogick innosti uitele mdnost, nebo poteba? In Pedagogika, 1994, ro. 44, . 2, s. 105112. ISSN 0031-3815 VACEK, P. Autodiagnostika uitele. In Pedagogick orientace, 1996, . 18/19, s. 3742. ISSN 1211-4669.
Vysvtlivky v ikonm
Vysvtlivky k ikonm
] ? & G ?
cle a obsah kapitoly
koly
doporuen literatura
dleit uivo (zkladn, podstatn), pojmy k zapamatovn
otzky
poznmka :
informace z webovch strnek
shrnut

Kapitoly Ze Školní Pedagogiky A Školní Psychologie

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Kapitoly Ze Školní Pedagogiky A Školní Psychologie

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

KAPITOLY ZE KOLN PEDAGOGIKY A KOLN PSYCHOLOGIE

skripta pro studenty vykonvajc pedagogickou praxi

Univerzita Karlova v Praze Pedagogick fakulta 2008

Recenzovala. Doc. PhDr. Alena Valiov, CSc.

Stanislav Bendl, Anna Kucharsk 2008 ISBN

Str. Editorial (Stanislav Bendl; Anna Kucharsk) .. ..

PPRAVA BUDOUCCH UITEL

KOLA JAKO INSTITUCE

KOLA JAKO S VZTAH

VUKA JAKO INTERAKTIVN PROCES

KAPITOLY ZE KOLN PEDAGOGIKY A KOLN PSYCHOLOGIE

1. PPRAVA BUDOUCCH UITEL

1.1.1 STRUKTUROVAN STUDIA A JEJICH DOPADY NA VZDLVN UITEL

3) zmenovn prostoru pro profesionln ppravu uitel, zejmna v ppad pedagogick

Pprava budoucch uitel

Diskutujte podrobnji pozitiva a negativa strukturace uitelsk ppravy.

1.1.1.1 Uitelsk pprava a jej sloky

1.1.1.2 Dva plus jeden model uitelsk ppravy

1.1.1.3 Ti modely ppravy uitel

Pprava budoucch uitel

Pprava budoucch uitel

1.1.2 TRENDY UITELSKHO VZDLVN

Vysvtlete pojem evropsk dimenze ve vzdlvn.

1.1.3 VZNAM A FUNKCE PEDAGOGICK PRAXE V PPRAV BUDOUCCH

Pprava budoucch uitel

Funkce pedagogick praxe:

1.1.3.2 Poadovan vlastnosti modelu pedagogick praxe

1.1.4 MODELY ZALENN PEDAGOGICK PREGRADULN PPRAVY UITEL

V nsledujc sti strun pedstavme (popeme) ti - svm zpsobem ojedinl -

Pprava budoucch uitel

2) Souvisl pedagogick praxe na Z: probh pod garanc jednotlivch oborovch kateder, a to

Pprava budoucch uitel

Studijn pedmt Reflektivn didaktick semin

Pprava budoucch uitel

Pprava budoucch uitel

1.2 REFLEXE JAKO KLOV PRVEK PEDAGOGICK PRAXE A PREGRADULN PPRAVY

1.2.1 UIT SE Z PRAXE

Pprava budoucch uitel

1.2.2 JAK REFLEKTOVAT

Sbrejte rady a zkuenosti.

Naute se lpe pozorovat.

Hledejte otzky a odpovdi.

Pprava budoucch uitel

1.2.3 CO MEME REFLEKTOVAT?

1.2.4 REFLEXE A KVALITA VUKY

Pprava budoucch uitel

Formulujte svoji pedstavu kvality

& Doporuen literatura

2.2 ZEN A SPRVA KOLY

2.2.1 LEGISLATIVA V REZORTU KOLSTV

2.2.2 VNITN ZEN A SPRVA KOLY

kola jako instituce

J koln jdelna D koln druina

K - koln klub SZ sprvn zamstnanci

MS metodick sdruen PK pedmtov komise

2.2.3 INSTITUCE ZABEZPEUJC VZDLVN V ESK REPUBLICE

kola jako instituce

PEDAGOGICK A DAL POVINN DOKUMENTACE

Rozvrh hodin je lenn na:

rozvrh obsazen ueben

2.2.5 KOLN DY A JEJICH TVORBA

kola jako instituce

2.2.6 INFORMAN PROSTED KOLY