AKADEMIE VD ESK REPUBLIKY

Recenzent Doc. dr. Jan Obdrlek, CSc.

Stephen Hawking a Roger Penrose

POVAHA PROSTORU A CASU

academia

 1996 by Princeton University Press Translation Pavel Krtou, 2000 Preface Ji Bik, 2000 ISBN 80-200-0745-8

OBSAH

Pedmluva Jiho Bika Pedmluva Michaela Atii/aha Podkovn KAPITOLA PRVN Klasick teorie Stephen Hawking KAPITOLA DRUHA Struktura prostoroasovch singularit Roger Penrose KAPITOLA TET Kvantov ern dry Stephen Hawking KAPITOLA TVRT Kvantov teorie a prostoroas Roger Penrose KAPITOLA PATA Kvantov kosmologie Stephen Hawking KAPITOLA EST Pohled na prostoroas skrze twistory Roger Penrose KAPITOLA SEDMA Diskuse Stephen Hawking a Roger Penrose Literatura

7 11 13

15

37

46

68

80

105

120 135

PROSTOROASOV SETKN ROGERA PENROSE A STEPHENA HAWKINGA

Ve specilnm milniovm sle asopisu britsk fyzikln spolenosti Physics World" vyel pehled odpovd 130 fyzik na sedm otzek, z nich druh znla: Kterch pt fyzik vytvoilo ve fyzice nejdleitj dla?" V ad odpovd bylo poukzno na oidnost takov otzky, nkter zejm uvaovaly pouze 20. stolet. Nicmn nejvt poet hlas jednoznan zskal Albert Einstein 119. Nsledovali Isaac Newton s 96 hlasy, James Maxwell s 67, Niels Bohr s 47, a mezi 61 fyziky s alespo jednm hlasem byl tak Stephen Hawking, kter sm ovem odmtl na anketu odpovdat (jeden hlas dostal mj. i Aristoteles). Einsteinova speciln a obecn teorie relativity ukzaly, e nememe spolhat na svoji bnou intuici, zaloenou na kadodenn zkuenosti, chceme-li objevit skutenou povahu svta. Prostor a as nejsou univerzlnm, nemnnm pozadm", v nm se odehrv vvoj naeho vesmru. Prostorov i asov men zvisej na pohybu pozorovatele, prostoroasov geometrie, reprezentujc zrove gravitan pole, zvis na rozloen a pohybu hmoty. Prostor a as ji nejsou tuh kasrna" klasick newtonovsk fyziky. Hermann Weyl srovnval hmotu a prostoroas obecn relativity s hlemdm a jeho krunem: hlem si buduje krun, jen zptn uruje mon pohyb hmoty hlemd. Po objevu kvasar, pulsar a kosmickho mikrovlnnho zen nastal v 60. letech mimodn rozvoj obecn relativity, neekan vzrostl jej vznam v astronomii a kosmologii. Roger Penrose a Stephen Hawking hraj ji vce ne 35 let vedouc roli v teoretickch aspektech tohoto rozvoje. Jejich ivotn drhy v relativistick terminologii jejich svtory se asto setkvaly, a ji pi spoluprci, tak pozdji pi diskusch, pi nich stle zetelnji vyjadovali rozdln, ale vdy originln a inspirujc stanoviska. Pkladem je jejich debata v 7. kapitole tto knky. Svtory obou ovlivovaly nejlep tradice britsk vdy. Penrose (nar. 8. 8. 1931) studoval v Cambridgi, od roku 1973 je profesorem matematiky na univerzit v Oxfordu. Hawking (nar. 8.1.1942) studoval v Oxfordu, od roku 1968 pracuje v Cambridgi, kde se v roce 1979 stal lucasianskm profesorem" matematiky; ped 310 lety ped nm tuto profesuru v 27 letech zskal Isaac Newton. Roger Penrose jako prv zaal v relativit pouvat modern metody geometrie a topologie, kter v poslednch desetiletch zsadn ovlivnily i dal oblasti teoretick fyziky. Tyto metody a Penroseovy prce o vzniku singularit pi gravitanm kolapsu inspirovaly Hawkinga ke studiu singularit typu velkho tesku v kosmologickch modelech. V roce 1970

Hawking a Penrose publikovali spolenou prac, ve kter ukzali, e podle klasick obecn relativity as zan u minul singularity (ve velkm tesku) kosmologickch model naeho vesmru a kon v tch oblastech prostoroasu, kde zkolabovala hvzda. Tyto vsledky naznauj meze obecn relativity jako klasick teorie gravitace: fyzikln singularity, v nich hustota hmoty a kivost prostoroasu jsou nekonen, by podle pln fyzikami teorie nemly vznikat. Pirozen reakce teoretik byla vytvoit kvantovou teorii gravitace. Potebu nalzt takovou teorii vyjdil ji Einstein v prci z roku 1916, kdy si uvdomil, e elektrony v atomech by se mly hroutit do jader i v dsledku vyzaovn gravitanch vln (a mnohem slabch, ne jsou vlny elektromagnetick) a stabilitu atom tedy me konzistentn zajistit jen kvantov teorie gravitanho pole. Vznam konzistentn teorie, kter by spojovala dv nejhlub teorie 20. stolet do jednotnho rmce, je vak pociovn mnohem vraznji po formulaci Penroseovch a Hawkingovch teorm o singularitch. Ve zmnnm pehledu tiscilet", publikovanm ve Physics World", jeden astrofyzik s humorem uvedl, e dnes nejvtm problmem ve fyzice je bu zskat trval zamstnn, nebo kvantovou gravitaci"... A ji bude kvantov gravitace vypadat jakkoli, dleitou roli v n zejm bude hrt Hawkingv efekt vypaovn ernch dr. V jeho matematickm popisu vystupuj zkladn veliiny teorie gravitace i kvantov a statistick fyziky. Kvantovat gravitaci ovem znamen kvantovat samotn prostor a as Zvlt v diskusi Penrose a Hawkinga, zaznamenan v posledn kapitole, se projevuje, e jak rzn maj pohled na zpsob een tohoto velkho problmu, tak odlin se dvaj i na zkladn otzky samotn kvantov teorie. Tebae Penrose a Hawking pistupuj k problmu kvantov gravitace odlinmi cestami, oba vychzej z relativistickho tbora": povauj prostoroasovou geometrii za pln dynamickou veliinu ve smyslu Weylovy metafory s hlemdm. Prvotnm clem je pochopit kvantov vlastnosti prostoroasu, ani by se pitom pouvaly njak piblin metody vychzejc z pedem dan geometrie (danho pozad"), napklad z ploch geometrie Minkowskho prostoroasu speciln teorie relativity. Jin - a dnes ir - proud snac se vytvoit kvantovou gravitaci pedstavuje teorie superstrun, vychzejc z tbora" fyziky vysokch energi, z fyziky elementrnch stic. Teorie strun v poslednm desetilet doshla pozoruhodnch vsledk a je j vnovno velk mnostv prac. Jej pednost je jednotn rmec pi popisu vech elementrnch stic i gravitace (graviton) jako rznch vibranch stav elementrnch strun. Zatm nepekonanm zkladnm nedostatkem je ovem neexistence takov formulace strunov teorie, kter by byla skuten vnitn", nezvisl na njakm vchozm geometrickm pozad. Stephen Hawking je velk lovk vdy s mnohastrannmi zjmy. V jistm smyslu lze ci, e svmi obecnmi, filosofickmi" nzory a pstupy je blzk pohledm typickho" teoretickho fyzika. Nai teni maj k dispozici peklad jeho populrn vdeck knky Strun historie

PEDMLUVA K ESKMU VYDAN

asu" (Mlad Fronta 1991,1997), kter se stala nejvtm bestsellerem danho nru 20. stolet. Pro spch tto knky bylo jist dleit, ne vak nejdleitj, e osud uinil Hawkinga vznm vlastnho tla, ale dal mu zrove schopnost pronikat k potkm asu vesmru a konci asu hvzd. V doslovu k eskmu pekladu jsem psal Krtce o Stephenu Hawkingovi a jeho pohledu na svt"; dodnes se ovem hawkingovsk" literatura znan rozrostla (v eskm pekladu nap. ern dry a budoucnost vesmru, Mlad Fronta 1995). Roger Penrose je jednm z nejoriginlnjch myslitel na doby. Kombinuje v sob hlubok fyzikln vhled s matematickou genialitou. Penroseova matematika" byla inspirujc i pro jednoho z nejvtch souasnch istch" matematik, Michaela Atiyaha, s nm Penrose interagoval pod jednou stechou" v Oxfordu po 17 let. Teorii twistor, popisovanou v 6. kapitole, zaal Penrose rozvjet koncem 60. let. U v rozhovoru v jnu 1968 (viz eskoslovensk asopis pro fyziku Al 9, str. 210-213, 1969) na otzku, kterou z oblast matematiky povaujete dnes za nejpodntnj pro teoretickou fyziku, zejmna pro teorii relativity", Penrose v odpovd: ...Vm, e twistory budou hrt zvanou roli v budouc teorii, kter bude spojovat kvantovou teorii s obecnou relativitou..." Teorie twistor pinesla dodnes mnostv hlubokch vsledk, rznmi autory o n bylo napsno nkolik knih. Dosud vak ovlivnila mnohem vce rozvoj matematiky a metod matematick fyziky ne vlastni fyziku. Penrose ovem nepat k tm asto i prvotdnm fyzikm, kte vdy nasko na vagn rozjdjc se po nov nadjn cest. Kdy v v hloubku njak mylenky, sleduje ji po lta. Nejnovj vsledky naznauj, e twistory budou hrt vznamnou roli i v klasick relativit. Jejich monosti v popisu kvantov struktury prostoroasu jsou stle oteven. Penroseova mimodn tvoivost se projevila i v nkolika zcela odlinch oblastech. Jeho popularizan knka Csaova nov mysl" (Emperor's New Mind) pedstavuje vysoce originln snahu uvst do souvislosti rzn zkladn aspekty fyziky, matematiky, vdy o potach, biologie, vdy o mozku, i filozofie. Sv nzory brn proti rznm kritikm tto knihy a dle rozvj v knize Stny mysli" (Shadows of Mind) z roku 1994. Hlavn mylenky tchto dvou dl jsou shrnuty v Penroseov knce Makrosvt, mikrosvt a lidsk mysl", kter vyla v eskm pekladu doc. Jiho Langera (Mlad Fronta, 1999). Jsou v n obsaeny i ti reakce na Penroseovy nzory (mezi nimi reakce Hawkingova) a Penroseovy odpovdi. V otzkch prostoru, asu a kvantov teorie me bt tato knka uitenm populrnjm vodem k nsledujcmu textu. Spolu se svm otcem Penrose inspiroval kresby Escherovy. Penroseovy dladice", kter neopakujcm se zpsobem mohou pokrt nekonenou rovinu, nalezly aplikace v tzv. kvazikrystalech, dnes komern vyuvanch nap. v novch fritovacch pnvch. V letonm norovm sle ve zmiovanho Physics World" zjistme, e spolu s Brianem Aldissem, autorem knih science-fiction, Penrose napsal romn Bl Mars"...

PROSTOROV SETKAN

Jak uvd ve sbornku vydanm k Penroseovym 65 narozeninm Michael Atiyah, ,budouc pokrok myleni, stejn jako v evolun genetice, zvis na dostaten zsob mylenek, take nkter dobr peiji a budou dle prosperovat Roger je jednm z tch, kte pomhaj diverzifikovat n ,genov bazn mylenek'" Rogera Penrose jsem potkal na mnoha konferencch, zail jeho ndhern semine v Oxfordu Vzpomnm napklad, jak na jednom z nich na kolenou postupoval po koberci pod tabuli, aby mohl dobr pst vzorce na jejm spodnm okraji Ped mnoha lety ns navtvil v Praze Dnes jako tehdy pirozen, nepompezm, s vldnm humorem Vm, e tato kniha v eskem pekladu dr Pavla Krtouse, odbornka v teorii relativity i kvantov teorii, bude zdrojem mylenek a inspiraci nejen pro tene zabvajc se matematicko-fyzikalnimi vdami, ale i pro ir zvdavou veejnost, kter k nim inklinuje Jm Bicak

PEDMLUVA

Diskuse Rogera Penrose a Stephena Hawkmga zaznamenan v teto knize byla vrcholem estimsnho programu konanho v roce 1994 v Institutu Isaaca Newtona pro matematick vdy (Isaac Newton Institute for Mathematical Science) na universit v Cambridgi Tmatem teto zvan diskuse byly nkter z nejzkladnjch mylenek o povaze naeho vesmru Nen snad poteba zdrazovat, e zdaleka nejsme na konci cesty, nejasnosti a rozpory nadle petrvvaj a stale meme o mnohem debatovat Asi ped edesti lety probhla slavn a rozshl diskuse mezi Nielsem Bohrem a Albertem Einsteinem o zkladech kvantov mechaniky Ernstem odmtl pijmout kvantovou mechaniku jako konenou teorii Povaoval ji za filosoficky neadekvtn a pustil se do tuh bitvy proti ortodoxn interpretaci kodask koly, reprezentovan Bohrem V jistm smyslu je debata mezi Penrosem a Hawkmgem pokraovan teto diskuse, piem Penrose hraje roli Einsteina a Hawking roli Bohra Diskutovan tmata jsou nyn komplexnj a ir, ale stejn jako v pedchoz debat jsou postavena na spojem technickch argument a filosofickch pozic Kvantov teorie a jej komplikovanj verz kvantov teorie pole je v souasnosti hluboce propracovanou a technicky spnou teorii, a to pesto, e stale existuji tac filosofit skeptici jako Roger Penrose Stejn tak obecn teorie relativity, Einsteinova teorie gravitace, obstla ve zkouce asem a me si pipsat obdivuhodn spch, i kdy vn problmy tykajc se role singularit a ernch dr dosud petrvvaj Hlavnm pedmtem sporu v diskusi Hawkmga a Penrose je monost propojeni tchto dvou spnch teorii, tedy vytvoeni teorie kvantov gravitace" Snahy o jej nalezeni narej na hlubok koncepn problmy a prav ty poskytuji rmec pro tmata diskutovan v tchto pednkch Jako pklady poloench fundamentlnch otzek uvedme smr toku asu", poten podmnky pi vzniku vesmru a zpsob, jakm ern dry pohlcuji informace V odpovdch na tyto
11

a mnoh jin otky zastvaj Hawking a Penrose mrn odlin pozice. Sv argumenty opatrn pedkldaj jak matematickm, tak fyziklnm jazykem, piem forma diskuse dovoluje vzjemnou smysluplnou kritiku. Akoli nkter sti vyaduj technick znalosti matematiky a fyziky, mnoho z uvedench argument je vedeno na vy (i hlub) rovni, kter zaujme i mnohem ir okruh zjemc. ten nahldne alespo v nznaku rozsah a jemnost diskutovanch mylenek a neskutenou nronost pokusu o vytvoen konzistentnho obrazu zahrnujcho pln jak gravitaci, tak kvantovou teorii. Michael Atiyah

12

PEDMLUVA

PODKOVN

Autoi, vydavatel a Institut Isaaca Newtona pro matematick vdy by chtli vyjdit vel dky vem, kdo se podleli na pprav srie pednek pro tuto knihu. Jsou to Matthias R. Gaberdiel, Simon GiIl, Jonathan B. Rogers, Daniel R. D. Scott a Paul A. Shah.

13

KAPITOLA PRVN

KLASICK TEORIE
S. W. Hawking

V tchto pednkch spolu s Rogerem Penrosem pedlome sv spolu souvisejc, avak odlin pohledy na povahu prostoru a asu. Kad pedneseme stdav ti pednky, nsledovan diskus o odlinostech v naich nzorech. Budeme pedpokldat zkladn znalost obecn relativity a kvantov teorie. Existuje krtk lnek Richarda Feynmana, popisujc jeho zkuenost z konference o obecn relativit. Myslm, e se jednalo o konferenci ve Varav roku 1962. Tento lnek posuzuje velmi nelichotiv schopnosti zastnnch a smysluplnost jejich bdn. To, e obecn relativita zskala brzy mnohem lep povst a zjem o n vzrostl, je do velk mry zsluha Rogerovy prce. Ped nm byla obecn relativita zmatenou smsic parcilnch diferencilnch rovnic v jednom souadnm systmu. Lid mli takovou radost, kdy nalezli njak een, e jim ani nevadilo, e pravdpodobn nem dn fyzikln vznam. Roger ale piel s modernmi pojmy, jako jsou spinory a globln metody. Byl prvn, kdo ukzal, e lze nalzt obecn vlastnosti bez pesnho een rovnic. Byla to jeho prvn vta o singularitch, kter m pivedla ke studiu kauzln struktury a inspirovala mou klasickou prci o singularitch a ernch drch. Myslm, e se s Rogerem shodneme na klasickch pracch. Odliujeme se vak ve svm pstupu ke kvantov gravitaci, a dokonce ke kvantov teorii samotn. Akoli j sm jsem sticovmi fyziky povaovn za nebezpen radiklnho pro svou hypotzu o monosti ztrty kvantov koherence, v porovnn s Rogerem jsem zcela konzervativn. Pijmm pozitivistick pohled v chpn fyzikln teorie jako pouhho matematickho modelu a povauji za nepodstatn se ptt, zda odpovd realit. Jedin, co meme poadovat, je, aby jej pedpovdi byly v souhlase s pozorovnm. Myslm, e Roger je du platonik, ale to mus zodpovdt on sm.
15

Akoli existuj hypotzy, e prostoroas by mohl mt diskrtn strukturu, j sm nevidm dn dvod, pro opustit doposud tak spn spojit teorie. Obecn teorie relativity je ndhern teorie, kter souhlas se vemi prozatm provedenmi pozorovnmi. Mon bude potebovat pravu na planckovskch rozmrech, ale nemyslm, e to ovlivn mnoho pedpovd, kter z n meme zskat. Me bt pouze nzkoenergetickm piblenm k njak fundamentlnj teorii, jako je nap. teorie strun, i kdy myslm, e teorie strun bv peceovna. Za prv, nen jasn, zda obecn teorie relativity zkombinovan s rznmi jinmi poli do teorie supergravitace neme dt rozumnou kvantovou teorii. Zprvy o nespchu supergravitace jsou pehnan. Jednoho roku vichni vili, e supergravitace je konen. Nsledujcho roku se zmnila mda a kad kal, e supergravitace mus mt divergence, pestoe dn nebyly skuten nalezeny. Druhm dvodem, pro nebudu diskutovat teorii strun, je, e zatm nepedloila dn testovateln pedpovdi. Oproti tomu pmoar aplikace kvantov teorie na obecnou relativitu, o kter budu mluvit, ji dv testovateln pedpovdi pedloila. Jedna z nich - vvoj malch poruch bhem inflan fze - se zd bt potvrzena nedvnmi pozorovnmi fluktuac v kosmickm reliktnm zen. Druh pedpov o tepelnm zen ernch dr je testovateln alespo v principu. Jedin, co musme udlat, je nalzt primordiln ernou dru. Bohuel se nezd, e bychom jich mli za humny dostatek. Kdybychom toti mli, vdli bychom ji, jak kvantovat gravitaci. dn z tchto pedpovd se nezmn, ani pokud je teorie strun konenou teori prody. Ale teorie strun, alespo na souasnm stupni svho vvoje, nen schopna provst tyto pedpovdi jinm zpsobem ne odkazem na obecnou teorii relativity jako nzkoenergetickou efektivn teorii. Obvm se, e tomu tak me bt ve vech ppadech a e nemus existovat dn pedpov teorie strun, kter by nemohla bt odvozena z obecn relativity nebo supergravitace. Pokud tomu tak je, naskt se otzka, zda teorie strun je opravdu vdeck teorie. Je matematick krsa a plnost dostaten v ppad absence vznanch pozorovateln testovatelnch pedpovd? Pitom teorie strun v souasn form nen ani krsn, ani pln. Z tchto dvod se v nsledujcch pednkch zamm na obecnou teorii relativity. Soustedm se na dv oblasti, v nich se zd, e gravitace vede k dsledkm zcela odlinm od ostatnch polnch teori. Prvn odlinost je fakt, e gravitace by mla bt p16 KAPITOLA PRVN - HAWKING

inou toho, e prostoroas m potek a mon i konec. Druhou je objev naznaujc existenci ist gravitan entropie, kter nen dsledkem hrubozrnnosti naeho popisu. Nkte lid tvrd, e tyto pedpovdi jsou pouze pozstatkem semiklasick aproximace. kaj, e teorie strun, prav teorie gravitace, vyhlad singularity a zavede korelace v zen ernch dr tak, e bude pouze piblin tepeln ve smyslu hrubozrnnho pohledu. Bylo by to nudn, kdyby tomu tak bylo. Gravitace by byla stejn jako ostatn pole. Ale j vm, e je podstatn odlin, protoe formuje jevit, na kterm sama inkuje, na rozdl od jinch pol, kter psob v ji danm prostoroase. Toto vede k monosti, e as m potek. To t umouje existenci oblast vesmru, kter nememe pozorovat a kter jsou zkladem pojmu gravitan entropie jako mry toho, co neznme. V tto prvn pednce podm pehled prac v obecn teorii relativity, kter vedou k tmto mylenkm. Ve sv druh a tet pednce (kapitoly 3 a 5) uku, jak se tyto vahy mn a roziuj s pchodem kvantov teorie. M druh pednka bude o ernch drch a tet o kvantov kosmologii. Klovou technikou pro zkoumn singularit a ernch dr, kterou zavedl Roger a j ji pomohl rozvinout, bylo zkoumn globln kauzln struktury prostoroasu. Definujme kauzln budoucnost I+ (p) bodu jako mnoinu vech bod prostoroasu M, kter mohou bt dosaeny z bodu pomoc asupodobn, do budoucnosti orientovan kivky (viz obr. 1.1). (p) meme chpat jako mnoinu vech udlost, kter mohou bt ovlivnny tm, co se odehraje v p. Meme zformulovat obdobn definice, v nich plus nahradme minusem a budoucnost minulost. Takov definice budu povaovat za samozejm.

KLASICK TEORIE

17

Dle zkoumejme hranici (S) kauzln budoucnosti mnoiny S. Lze snadno nahldnout, e tato hranice neme bt asupodobn V takovm ppad by toti bod q lec kousek vn hranice byl v kauzln budoucnosti bodu lecho uvnit. Stejn tak hranice kauzln budoucnosti neme bt prostorupodobn s vjimkou na hranici mnoiny S samotn. V opanm ppad by toti kad kivka orientovan do minulosti vedouc z bodu q, kter le kousek v budoucnosti od hranice, pekroila hranici a opustila kauzln budoucnost mnoiny S. To je ale spor se skutenost, e q le v kauzln budoucnosti S (viz obr. 1.2). Meme tedy usoudit, e hranice kauzln budoucnosti m nulov charakter vude mimo mnoinu S samotnou. Pesnji: pokud q le na hranici kauzln budoucnosti, ale nepat do uzvru mnoiny S, existuje segment nulov geodetiky orientovan do minulosti prochzejc bodem q a lec na hranici (viz obr. 1.3). Me existovat vce takovch nulovch geodetickch segment prochzejcch skrze q lecch na hranici, ale v takovm ppad je q budoucm koncovm bodem segmentu. Jinmi slovy: hranice kauzln budoucnosti mnoiny S je generovna nulovmi geodetikami, kter maj budouc koncov body na hranici a vnikaj do vnitku kauzln budoucnosti, pokud protnou jin genertor. Na druh stran, nulov geodetick genertory mohou mt minul koncov body pouze v mnoin S. Je vak mon, e v nkterch prostoroasech existuj genertory hranice kauzln budoucnosti mnoiny S, kter nikdy neprotnou S. Takov genertory nemaj minul koncov body. Jednoduchm pkladem je Minkowskho prostor s vyjmutou horizontln sekou (viz obr. 1.4). Jestlie mnoina S le v mi-

18

KAPITOLA PRVN - HAWKING

KLASICK TEORIE

19

nulosti vyjmut seky, seka bude vrhat stn a kousek v jej budoucnosti budou leet body nepatc do kauzln budoucnosti mnoiny S. Meme t nalzt genertor hranice kauzln budoucnosti S, kter vede z konce seky. Jeliko vak koncov bod seky byl vyjmut z prostoroasu, nem tento genertor hranice minul koncov bod. Tento prostoroas je nepln, ale to lze obejt vynsobenm metriky vhodnm konformnm faktorem blzko konce seky. Akoli jsou takov prostory velmi nepirozen, jsou dleit tm, e nm ukazuj, jak opatrn musme bt pi zkoumn kauzln struktury. Roger Penrose, kter byl jednm ze zkouejcch pi m obhajob titulu Ph.D., poukzal na to, e prostor podobn ve popsanmu je protipkladem nkterch tvrzen z m doktorsk prce. K tomu, abychom dokzali, e kad genertor hranice kauzln budoucnosti mnoiny S m minul koncov bod v tto mnoin, musme pedpokldat uritou globln podmnku na kauzln strukturu. Nejsilnj a fyzikln nejdleitj podmnkou je globln hyperbolicita. Oteven mnoina Li se nazv globln hyperbolick, pokud 1. pro kad pr bod a q z U prnik kauzln budoucnosti a kauzln minulosti q m kompaktn uzvr. Jinmi slovy, je to omezen oblast kosotverenho tvaru (viz obr. 1.5); 2. v mnoin Li plat siln kauzalita. To znamen, e neexistuj uzaven nebo skoro uzaven asupodobn kivky obsaen v Li. Fyzikln vznam globln hyperbolicity spov v tom, e jejm dsledkem je monost rozvrstven mnoiny Li pomoc Cauchyho

Obrzek l .5 Prnik kauzln minulosti bodu a kauzln budoucnosti bodu q m kompaktn uzvr.

20

KAPITOLA PRVNl - HAWKING

ploch X(O (viz obr. 1.6). Cauchyho plocha pro U je prostorupodobn nebo nulov plocha, kter protn kadou asupodobnou kivku v U prv jednou. Ze znalosti potench dat danch na Cauchyho ploe lze pedvdat, co se stane v cel mnoin U. Dle lze v globln hyperbolickm prostoroase zformulovat dobe se chovajc kvantovou teorii pole. Zda lze zformulovat rozumnou kvantovou teorii pole v globln nehyperbolickm prostoroase, nen jasn. Globln hyperbolicita tak me bt fyzikln nutnost. Mj pohled vak je, e bychom ji nemli pedpokldat, jeliko tm bychom mohli vylouit nco, co se nm gravitace sna ci. Radji bychom mli odvodit, e jist oblasti prostoroasu jsou globln hyperbolick z jinch fyzikln rozumnch pedpoklad.

kad asupodobn kivka protn plochy S(t) Obrzek l .6 Rozvrstven mnoiny Li na Cauchyho plochy.

Vznam globln hyperbolicity pro vty o singularitch pramen z nsledujcho tvrzen. Nech U je globln hyperbolick mnoina a nech a q jsou body v U, kter mohou bt spojeny asupodobnou nebo nulovou kivkou. Pak existuje asupodobn i nulov geodetika mezi a Cj, kter maximalizuje dlku asupodobn nebo nulov kivky z do q (obr. 1.7). Dkaz spov v tom, e se uke, e prostor asupodobnch nebo nulovch kivek z do q je kompaktn v jist topologii. Pak se ov, e dlka kivky je shora polospojit funkce na tomto prostoru. Proto mus nabvat svho maxima a kivka maximln dlky bude geodetika, jeliko jinak by mal variace dala del kivku.

KLASICK TEORIE

21

geodetika maximln dlky

Obrzek 1.7 V globln hyperbolickm prostoru existuje geodetika maximln dlky spojujc kterkoli pr bod, kter mohou bt spojeny asupodobnou nebo nulovou kivkou.

Dle meme uvaovat druhou variaci dlky geodetiky 7. Lze ukzat, e geodetika 7 me bt pozmnna na del kivku, jestlie existuje nekonen blzk geodetika z p, kter znovu protn 7 v bod r mezi body a q. Bod r se nazv konjugovan bod k (obr. 1.8). Meme si to ilustrovat pomoc dvou bod a q na povrchu Zem. Bez ztrty na obecnosti meme poloit na severn pl. Protoe Zem m nikoli lorentzovskou, ale pozitivn definitn metriku, existuje geodetika minimln dlky namsto geodetiky dlky maximln. Tato minimln geodetika je polednkem bcm ze severnho plu do bodu q. Ale mme t jinou geodetiku
geodetika minimln dlky bez konjugovanch bod

geodetika neminimln dlky

geodetika

bod konjugovan s bodem podl

blzk geodetika \ \ '.

" bod konjugovan s bodem

Obrzek 1.8 Vlevo: Pokud na geodetice mezi body a q le konjugovan bod r, geodetika nem dlku minimln. Vpravo: Neminimln geodetika z do q m konjugovan bod na jinm plu.

22

KAPITOLA PRVN' - HAWKING

 do q, kter b zadem ze severnho plu na pl jin a pak do bodu q. Tato geodetika obsahuje bod konjugovan k - jin pl, kde se vechny geodetiky z protnaj. Ob geodetiky z do q maj stacionrn hodnotu dlky vzhledem k malm variacm. Ale druh variace geodetiky obsahujc konjugovan bod dv krat (v pozitivn definitn metrice) kivku z do q. V tomto ppad Zem tak meme usoudit, e geodetika, kter b skrze jin pl nen nejkrat kivka z do q. Tento pklad je samozejm oividn. Ale v ppad prostoroasu lze ukzat, e za jistch podmnek budou existovat globln hyperbolick oblasti, ve kterch se konjugovan body vyskytuj na kad geodetice mezi dvma body. To dv protipklad, kter ukazuje, e pedpoklad geodetick plnosti, kter me bt brn za definici nesingularity prostoroasu, nen splnn. Pinou ptomnosti konjugovanch bod v prostoroase je fakt, e gravitace je pitaliv sla. Proto zakivuje prostoroas takovm zpsobem, e sousedn geodetiky se stej k sob, a ne od sebe, jak vyplv z Raychaudhuriho nebo Newmanovy-Penroseovy rovnice, kterou zapu v ucelen form:

Zde v je afinn parametr podl kongruence geodetik s tenmi vektory l", ke kter je mon nalzt ortogonln nadplochy. Veliina je prmrn rychlost konvergence geodetik a je mrou dea b formace (shearu). len Rahl l uruje pm gravitan efekt hmoty na konvergenci geodetik. Dky Einsteinovm rovnicm bude tento len nezporn pro kad nulov vektor /" za pedpokladu, e hmota spluje tzv. slabou energetickou podmnku. Einsteinovy rovnice Slab energetick podmnka pro libovoln asupodobn vektor v".

KLASICK TEORIE

23

IJiustota energie T0n je nezporn v libovoln soustav ilab energetick podmnka je splnna klasickm tengie-hybnosti kad rozumn hmoty, jako nap. skalrj tromagnetickho pole nebo tekutiny s rozumnou static. Nemus bt vak lokln splnna stedn jvvantovho tenzoru energie-hybnosti To bude dleih a tet pednce (kapitoly 3 a 5). dejme, e slab energetick podmnka plat a e nulov bodu zanaj opt konvergovat a e p nabv kladn Z Newmanovy-Penroseovy rovnice pak vyplv, e poJvou geodetiku dostaten prodlouit, konvergence se lnou v bod q majcm afinn parametr ^. U = PQ pro v - V0, pak > / ^_ . Proto existuje Vn bod s hodnotou afinnho parametru men ne Vr1. blzk nulov geodetiky vychzejc z se protnou znamen, e bod q bude konjugovan k bodu podl Oetiky 7 spojujc oba body. Pro body lec za konjutodem q budou existovat variace 7, kter budou asui kivkami z bodu p. Proto /neme leet na hranici Budoucnosti bodu za konjugovanm bodem q. , jako \ranice kauzln budoucnosti p, bude tedy mt budouc )d (obr. 1.9).

uvnit / - - (

"" oblast pie}<.ryvu povrchu svtelnho kuele budouc koncov bod geodetiky y v hranici /' (p) ^ blzk geodetiky protnajc se v bod q Bod q je konjugovany s p podl nulov geodetiky Proto nulov gcoIjc body p a q opust hranici kauzln budoucnosti bod

PITOLA PRVN - HAWKING

Pro asupodobn geodetiky mam podobnou situaci. Pouze poadavek platnosti siln energetick podmnky, potebn k zab ruen nezpornosti lenu Rai,l"l pro kad asupodobn vektor /", je, jak ji nzev naznauje, mnohem silnj. Pesto je tato podmnka v klasick teorii stle jet fyzikln rozumn, alespo pro stedn hodnoty. Pokud plat siln energetick podmnka a asupodobn geodetiky z bodu zanou opt konvergovat, tak bude existovat bod q konjugovan k bodu p. Siln energetick podmnka

Nakonec mnie jet generickou energetickou podmnku. Ta za prv k, e plat siln energetick podmnka. A za druh, e kad asupodobn nebo nulov geodetika prochz bodem, ve kterm nen kivost speciln korelovan se smrem geodetiky. Generick energetick podmnka nen splnna pro nkolik znmch pesnch een. Ale ta jsou vechna jistm zpsobem speciln. Oekv se, e podmnka je splnna eenmi, kter jsou dostaten generick" ve vhodnm smyslu. Pokud generick energetick podmnka plat, kad geodetika se dostane do oblasti s gravitan fokusac. To znamen, e pokud meme geodetiku dostaten prodlouit v obou smrech, nalezneme konjugovan body. Generick energetick podmnka 1. 2. Plat siln energetick podmnka. Kad asupodobn nebo nulov geodetika obsahuje bod, kde plat l[aRb\cdlelf\lcld O.

Obvykle si lid pedstavuj singularitu jako oblast, ve kter je kivost nekonen velk. Pot takov definice spov v tom, e bychom mohli jednodue vynechat singulrn body a ci, e cel prostoroas je tvoen zbytkem. Proto je vhodnj definovat prostoroas jako maximln prostor, na kterm je metrika dostaten hladk. Potom meme zjistit vskyt singularit podle existence neplnch geodetik, kter nemohou bt prodloueny pro vechny reln hodnoty svho afinnho parametru.

KLASICK TEORIE

25

Definice singularity

Prostoroas je singulrn, pokud obsahuje nepln asupodobn nebo nulov geodetiky a zrove ho nelze vnoit do prostoroasu vtho. Tato definice odr nejobjektivnj rys singularit, tj. e mohou existovat stice, jejich historie m zatek nebo konec v konenm ase. Znme ppady, kdy prostoroas je geodeticky nepln s konenou kivost. Ale pedpokld se, e typicky bude podl nekompletnch geodetik kivost divergovat. Co je dleit, pokud se nkdo odvolv na kvantov efekty jako een problmu singularit v klasick obecn relativit. Nkdy v letech 1965 a 1970 Penrose spolu se mnou pouil popsan metody k dokzn nkolika vt o singularitch. Tyto vty maj ti druhy podmnek. Prvn je nkter z energetickch podmnek, jako nap. slab, siln i generick energetick podmnka. Dle je to urit globln podmnka na kauzln strukturu, jako nap. neexistence uzavench asupodobnch kivek. Posledn podmnkou je, e gravitace je v njak oblasti tak siln, e z n nic neme uniknout. Vta o singularitch 1. 2. 3. Energetick podmnka. Podmnka na globln strukturu. Gravitace je dostaten siln k uvznn v oblasti.

Tet podmnka me bt vyjdena rznmi zpsoby. Me to bt nap. poadavek, e prostorov ez vesmru je uzaven - pak by neexistovala dn vnj oblast, do kter by bylo mono uniknout. Nebo podmnka existence tzv. uzaven uvznn plochy. Uvznn plocha je uzaven dvoudimenzionln plocha, pro kterou se nulov geodetiky na ni kolm, a ji smuj ven nebo dovnit, navzjem pibliuj (obr. 1.10). Normln pro kulovou dvoudimenzionln plochu v Minkowskho prostoroase jsou nulov geodetiky smujc dovnit konvergujc a smujc ven divergujc. Ale pro kolabujc hvzdu me bt gravitan pole tak siln, e svteln kuele jso'sthnuty x dovnit plochy. To znamen, e i nulov geodetiky smujc ven jsou konvergujc.

26

KAPITOLA PRVN - HAWKING

Rzn vty o singularitch kaj, e prostoroas mus bt asupodobn i nulov geodeticky nepln za pedpokladu urit kombinace ve zmnnch t druh podmnek. Lze zeslabovat jednu z podmnek, pokud pedpokldme silnj verze zbvajcch dvou. Pro ilustraci zde uvedu Hawkingovu-Penroseovu vtu. V n se pedpokld generick energetick podmnka, nejsilnj ze t energetickch podmnek. Globln pedpoklad je docela slab neexistence uzavench asupodobnch kivek. Posledn podmnka je zcela obecn - pedpokld se existence bu uvznn plochy nebo uzaven prostorupodobn tdimenzionln plochy.
paprsky smujc dovnit se navzjem pibliuj

paprsky smujc ven se navzjem rozchzej

paprsky smrujc ven se navzjem rozchzej

bn uzaven dvoudimenzionln plocha

Obrzek 1.10 Pro normln uzavenou plochu nulov paprsky smujc ven z plochy diverguj, zatmco paprsky smujc dovnit konverguj. Pro uvznnou plochu vechny nulov paprsky konverguj.

Pro jednoduchost naznam dkaz pouze v ppad uzaven prostorupodobn tdimenzionln plochy S. Definujme budouc oblast zvislosti D+ (S) jako oblast bod q, z kterch kad asupodobn kivka smujc do minulosti mus protnout S (obr. 1.11). Oblast zvislosti je st prostoroasu, kde ve me bt pln pedpovzeno ze znalosti daj na S. Pedpokldejme nyn, e oblast zvislosti je kompaktn. To znamen, e oblast zvislosti m budouc hranici nazvanou Cauchyho horizont H+ (S). Pouitm stejnch ar27

KLASICK

TEORIE

D+(S)

kad asupodobna kivka smujc z bodu q do minulosti protne S

Obrzek l 11 Budouc oblast zvislosti D+ (S) mnoiny S a jej budouc hranice Cauchyho horizont H+ (S)

gument jako pro hranici kauzln budoucnosti bodu dostaneme, e Cauchyho horizont je generovan nulovmi geodetickmi segmenty bez minulch koncovch bod. Ale jeliko pedpokldme kompaktnost oblasti zvislosti, Cauchyho horizont mus bt t kompaktn. To znamen, e nulov geodetick genertory se bulimitn nulov geodetika

H+(S)

Obrzek l 12 V Cauchyho horizontu le limitn nulov geodetika , kter nem minule ani budouc koncov body v Cauchyho horizontu

28

KAPITOLA PRVN - HAWKING

dou neustale navjet uvnit kompaktn mnoiny a budou se pibliovat k limitn nulov geodetice , kter nebude mt ani minul, ani budouc koncov body na Cauchyho horizontu (obr. 1.12). Pokud by ale byla A geodeticky pln, z generick energetick podmnky by plynulo, e obsahuje konjugovan body a q. Body na za body a q by pak mohly bt spojeny asupodobnou kivkou. To by vak byl spor, protoe dn dva body na Cauchyho horizontu nemohou bt asupodobn poloen. Proto bu nen geodeticky pln a vta je dokzna, nebo budouc oblast zvislosti mnoiny S nen kompaktn. V druhm ppad lze dokzat, e existuje asupodobna kivka smujc do budoucnosti a zanajc v S, kter nikdy neopust budouc oblast zvislosti mnoiny S. Z obdobnho argumentu plyne, e /me bt prodlouena do minulosti tak, e nikdy neopust minulou oblast zvislosti D~ (S) (obr. 1.13). Uvaujme nyn posloupnost bod Xn na 7 uspodanch smrem do minulosti a obdobn posloupnost bod y uspodanch do budoucnosti.

D (S)

asupodobna kivka ^

Obrzek 113 Pokud budouc (minula) oblast zvislosti nen kompaktn, pak existuje asupodobna kivka orientovan do budoucnosti (minulosti) zanajc na S, kter nikdy neopust budouc (minulou) oblast zvislosti

KLASICK TEORIE

29

Pro kadou hodnotu jsou body \ a i/ casupodobne poloen a Ie zi v globln hyperbolick oblasti zvislosti mnoiny S Proto bude existovat geodetika maximln dlky bc z x, do y, Vechny , protnou kompaktn prostorupodobnou plochu S To znamen, ze bude existovat asupodobna geodetika lec v oblasti zvislosti, kter je limitou asupodobnych geodetik ,, (obr l 14) bude bud nepln, a vta je dokzan, nebo bude dky generick energetick podmnce obsahovat konjugovane body Avak v tomto ppad by ,, pro dostaten velk obsahovala konjugovane body, co by byl spor, protoe by mela byt kivka maximln dlky Tm tedy dostvme, e prostoroas je casupodobne i nulov geodeticky nekompletn Jinmi slovy, obsahuje singularitu Diskutovan vty pedpovdaj singularity ve dvou situacch Jednou je budoucnost gravitanho kolapsu hvzdy a jinch hmotnch objekt Takov singularity by byly koncem asu alespo pro astce pohybujc se po neplnch geodetikach Druhou situaci, ve kter jsou pedpovzeny singularity, je potek souasnho rozpnan vesmru Tato pedpovd vedla k oputni

limitn geodetika

Obrzek l 14 Geodetika kter je limitou mus byt nepln protoe jinak by obsahovala konjugovane body

30

KAPITOLA PRVN - HAWKING

pokusu (vedeny ch hlavn ruskmi \ edci) ukzat, ze existovala pedchzejc fze smrovan a nesmgularm odraz do rozpnan Naopak, dnes ji skoro kad ven, ze vesmr, i as samotn, mel potek ve velkm tresku Tento objev je mnohem dleitj ne objev rznch nestabilnch astc, nebyl vsak stejn patin ocenn Nobelovmi cenami Pedpovd singularit znamen, ze klasick obecn relativita nen kompletn teorie Jeliko singulrn body mus byt vyznuty z prostoroasu, nelze zde definovat rovnice pole a nememe pedpovdt, co vyltne ze singularity Co se tye singularity v minulosti, zda se, ze jedin zpsob, jak se potkat s tmto problmem, je kvantov gravitace K t se vrtm ve sv tet pednce (kapitola 5) Ale zda se, e singularity pedpovzene v budoucnosti spluji vlastnost, kterou Penrose nazval principem kosmick cenzury To znamen, e se zpsobn vyskytuji pouze na mstech, jako je vnitek ern dry, kter jsou skryty ped vnjmi pozorovateli Ztrta schopnosti pedpovdat, kter se u tchto singularit me vyskytnout, tak neovlivni dni ve vnjm svt - alespo podle klasick teorie Princip kosmick cenzury Proda nesn nah singularity Jak vak uku ve sv pt pednce, kvantov teorie pin jistou nepedpovditelnost To souvis s faktem, e gravitan pole me mt vlastni entropii, kter nen pouhm dsledkem hrubozrnnosti pohledu Gravitan entropie a to, e as m potek a me mt i konec, jsou dvma tmaty m pednky proto, e prav tmito vlastnostmi se gravitace vrazn hi od jinch fyziklnch poli Poznatku, e gravitace m veliinu, kter se chov jako entropie, si poprv povimli v ist klasick teorii Tento posteh je zaloen na Penroseov principu kosmick cenzury Ten sice nen dokzn, ale veobecn se v v jeho platnost pro dostaten obecn poten data a stavovou rovnici Ja budu pouvat slabou formulaci principu kosmick cenzury Nejprve provedeme aproximaci a budeme povaovat oblast okolo kolabujc hvzdy za asymptoticky plochou Pak, jak ukzal Penrose, lze prostoroas M konformn vnoit do prostoroasu M s hranici (obr 115) Hranice dM bude nulov plocha a bude se skldat ze dvou kompo-

KLASICKA TEORIE

31

nent - budoucho a minulho nulovho nekonena oznaovanch &+ a &~. Budeme kat, e plat princip slab kosmick cenzury, pokud jsou splnny dv podmnky. Za prv, e nulov geodetick genertory hranice 5T+ jsou pln v jist konformn metrice. Dsledkem je, e se pozorovatel dostaten daleko od kolapsu doije dlouhho vku a nebude smeten bleskovou singularitou vyslanou kolabujc hvzdou. Za druh mus platit, e kauzln minulost hranice S+ je globln hyperbolick. To znamen, e se nevyskytuj dn nah singularity, kter by bylo mono spatit z velkch vzdlenost. Penrose zformuloval jet silnj verzi principu kosmick cenzury, kter pedpokld, e cel prostoroas je globln hyperbolick. Pro m ely vak bude dostaovat slab forma.

Pokud princip slab kosmick cenzury plat, singularity pedpovzen jako nsledek gravitanho kolapsu nemohou bt vidigenertory horizontu udlosti nemaj budouc koncov body ern dra^ J \ ^singularita horizont udlost

minul koncov bod genertor horizontu udlosti

Obrzek 1.15 Kolabujc hvzda konformn vnoen do prostoroasu s hranic.

32

KAPITOLA PRVN - HAWKING

teln z :+. To znamen, e prostoroas mus obsahovat oblast, kter nen v kauzln minulosti X + . Tato oblast se nazv ern dra. Z ern dry neme svtlo ani cokoli jinho uniknout do nekonena. Hranice ern dry se nazv horizont udlost. Jeliko je souasn hranic kauzln minulosti nekonena Z+, horizont udlost je generovn nulovmi geodetickmi segmenty, kter mohou mt minul koncov body, ale nemaj koncov body budouc. Pokud tedy plat slab energetick podmnka, tak genertory horizontu nemohou bt konvergujc. Kdyby toti byly, protnuly by se navzjem v konen vzdlenosti. Jako dsledek dostvme, e plocha prezu horizontu udlost se nikdy neme zmenovat s rostoucm asem a v obecnosti se bude zvtovat. Navc, jestlie se sraz dv ern dry a splynou v jednu, plocha horizontu vsledn ern dry bude vt ne souet ploch pvodnch ernch dr (obr. 1.16). Toto je chovn velmi podobn chovn entropie podle druhho zkona termodynamiky. Entropie neme nikdy samovoln poklesnout a entropie celkovho systmu je vt nebo rovna soutu entropi jednotlivch st.

Obrzek 1.16 Kdy hodme hmotu do ern dry nebo nechme dv ern dry splynout, celkov plocha horizontu udlost se nikdy nezmen.

KLASICK TEORIE

33

Podobnost s termodynamikou se zv, pokud vezmeme v vahu tzv. prvn zkon mechaniky ernch dr. Ten dv do vztahu zmnu hmotnosti ern dry se zmnou plochy jejho horizontu udlost, zmnou jejho momentu hybnosti a elektrickho nboje. Meme jej porovnat s prvnm zkonem termodynamiky, kter uruje zmnu vlastn energie v zvislosti na zmn entropie a vnj prci vykonan na systmu. Vidme, e pokud je plocha horizontu udlost analogick entropii, pak veliina odpovdajc teplot je povrchov gravitace ern dry K. Ta je mrou sly gravitanho pole na horizontu udlost. Podobnost s termodynamikou dle vzroste s tzv. nultm zkonem mechaniky ernch dr. povrchov gravitace je stejn na celm horizontu udlost asov nemnn ern dry. Nult zkon mechaniky ernch dr asov nemnn ern dra m na celm horizontu udlost konstantn povrchovou gravitaci K. Nult zkon termodynamiky Systm v tepeln rovnovze m vude stejnou teplotu T. Povzbuzen tmito podobnostmi Bekenstein (1972) navrhl, e urit nsobek plochy horizontu udlost je ve skutenosti entropi ern dry. Dle zformuloval zobecnn druh zkon: souet entropie ern dry a entropie hmoty vn ern dry se neme nikdy zmenovat.

Tento nvrh vak nebyl konzistentn. Pokud m ern dra entropii mrnou ploe horizontu, mla by mt t nenulovou teplotu

34

KAPITOLA PRVN - HAWKING

mrnou povrchov gravitaci. Uvaujme nyn ernou dru, kter je v lzni tepeln zen o teplot ni, ne je teplota ern dry (obr. 1.17). ern dra pohlt st zen, ale nebude moci nic vyslat zpt, jeliko podle klasick teorie nic neme uniknout z ern dry ven. Tak zskme tok tepla z tepeln lzn o ni teplot do ern dry s vy teplotou, co by poruilo zobecnn

Obrzek 1.17 ern dra v lzni tepelnho zen bude absorbovat st zen, ale podle klasick teorie neme nic vyzit.

druh zkon, protoe bytek entropie tepelnho zen by byl vt ne prstek entropie ern dry. Jak vak uvidme bhem m pt pednky, ve zaalo bt opt konzistentn, kdy bylo objeveno, e ern dra vyzauje zen, kter je pesn tepeln. To je pli pkn vsledek, ne aby se jednalo o nhodnou shodu nebo pouhou aproximaci. Zd se tedy, e ern dra m vskutku

Obrzek 1.18

KLASICK TEORIE

35

vlastn gravitan entropii. Uku, e ta souvis s netriviln topologi ern dry. Vlastn entropie m za dsledek, e gravitace zavd dal rove nepedpovdatelnosti stojc paraleln s nejistotou obvykle spojovanou s kvantovou teori a dokonce i sten nad n. Einstein tedy neml pravdu, kdy ekl: Bh nehraje kostky. " Nae vahy o ernch drch naznauj, e Bh nejen kostky hraje, ale obas se ns sna i mst a hod je tam, kde je nememe vidt (obr. 1.18).

36

KAPITOLA PRVN - HAWKING

KAPITOLA DRUH

STRUKTURA PROSTOROASOVCH SINGULARIT

R. Penrose

Ve sv prvn pednce Stephen Hawking diskutoval vty o singularitch. Podstatnm dsledkem tchto vt je, e musme oekvat singularity za zcela obecnch (globlnch) fyziklnch podmnek. Nekaj nic o povaze singularit, nebo kde singularity nalezneme. Na druh stran, vty o singularitch jsou velmi obecn. Proto je pirozen se ptt, jak je geometrick povaha prostoroasov singularity. Obvykle se pedpokld, e charakteristikou singularity je divergentn kivost. To vak vty o singularitch pesn nekaj. Singularity se vyskytuj bhem velkho tesku, v ernch drch a ve velkm krachu (kter meme povaovat za spojen vech ernch dr). Mohou se tak objevovat jako nah singularity. S touto otzkou souvis tzv. princip kosmick cenzury, konkrtn hypotza, e se nah singularity nevyskytuj. Dve ne vysvtlme mylenku kosmick cenzury, dovolte mi pipomenout v krtkosti historii tto otzky. Prvn explicitn pklad een Einsteinovch rovnic popisujcch ernou dru byl model Oppenheimera a Snydera (1939), reprezentujc kolabujc prachov oblak. Ten obsahuje singularitu, kter ale nen viditeln zven, jeliko je obklopena horizontem udlost. Horizont je plocha, zpod n nemohou udlosti vyslat signl do nekonena. Bylo lkav vit, e se jedn o typickou situaci, tj. e popisuje obecn gravitan kolaps. Avak model OS m speciln symetrii (jmenovit sfrickou symetrii) a nen zejm, e je vskutku reprezentativn. Jeliko je obtn eit Einsteinovy rovnice, obvykle msto toho zkoumme globln vlastnosti, kter poukazuj na existenci singularit. Napklad model OS m uvznnou plochu plochu, jej velikost kles podl svtelnch paprsk, kter jsou na potku k ploe kolm (obr. 2.1). Je mon pokusit se ukzat, e existence uvznn plochy m za nsledek ptomnost singularity. (Toto byla prvn vta o singu37

!aritch, kterou jsem byl schopen dokzat za rozumnch pedpoklad o kauzalit a bez pedpokladu sfrick symetrie, viz Penro se 1965 ) Je mon tak odvodit podobny vsledek z pedpokladu existence konvergujcho svtelnho kuele (Hawking a Penrose 1970, takov situace nastv, jestlie vechny paprsky vyputn z jednoho bodu se v pozdjm ase zanou navzjem pibliovat) Stephen Hawking (1965) si velmi brzy poviml, e mj pvodn argument lze obrtit v kosmologickch mtkch vzhru nohama, tj pouit ho v asov obracen situaci Obracena uvznna plocha m pak za dsledek ptomnost singularity v minulosti (za vhodnch pedpoklad o kauzalit) V tomto ppad je (asov obracena) uvznna plocha velmi velk, nabv kosmologickch mtek
singularita

horizont udlosti

svteln paprsky kolm na uvznnou plochu

uvznna plocha

kolabujc hmota

Obrzek 2 l Oppenheimerv-Snyderv kolabujc prachov mrak ilustrujc uvznnou plochu

Ns zde vak zajm pedevm analza ern dry Abychom dostali ernou dru, musme ukzat, e singularita - o kter vme, e mus byt nkde ptomna - je obklopena horizontem udlosti Princip kosmick cenzury v podstat tvrd, e nikdo neme vidt singularitu zven Jako dsledek dostvme, e mus existo vat oblast, ze kter nelze poslat signl do vnjho nekonena
38

KAPITOLA DRUHA - PENROSE

Hranice teto oblasti se nazv horizont udlosti Jeliko horizont udlosti je hranici kauzln minulosti budoucho nulovho nekonena, meme na nj pouit vtu zformulovanou v pedchoz Stephenove pednce Tak dostaneme, ze tato hranice mus byt v bodech, v kterch je hladk, nulovou plochou generovanou nulovmi geodetikami, obsahuje v budoucnosti nekonc nulov geodetiky vychzejc z bod, v nich nen hladk, a e plocha prostorovho ezu se nikdy neme zmenovat se vzrstajcm asem Bylo tak ukzno (Israel 1967, Carter 1971, Robinson 1975, Hawking 1972), e takovto prostoroas se v asymptotick budoucnosti shoduje s Kerrovym prostoroasem To je velmi vznamn vsledek, jeliko Kerrova metrika je velmi pkn pesn eeni Einsteinovch vakuovch rovnic Tento fakt t souvis s problmem entropie ern dry, k nmu se vrtm v pt pednce (kapitola 4) Dostvme tedy vskutku nco kvalitativn podobnho s eenm OS Jsou zde urte rozdly - konkrtn, dostvme jako konen prostoroas Kerrovo eeni msto Schwarzschildova - ale ty nejsou pli podstatn Celkov charakter situace je velmi podobny Avak pesn argumenty jsou zaloeny na hypotze o kosmick cenzue Vskutku, princip kosmick cenzury je velmi dleit, jeliko cela teorie na nm zvis a bez nj bychom mohli msto ern dry vidt hrzostran vci Proto se musme vn ptat, zda je pravdiv Dve jsem si myslel, e tato hypotza pravdiv byt nemus, a pokouel jsem se nalzt protipklady (Stephen Hawking kdysi poznamenal, e jeden z nejsilnjch argument pro princip kosmick cenzury je fakt, e jsem se pokusil dokzat jeho neplatnost, a neuspl - ale myslm, e to je velmi chab argument') Dle bych chtl diskutovat princip kosmick cenzury s pouitm tzv prostoroasovch idelnch bod (Tento pojem se objevil v pracch Seiferta 1971 a Gerocha, Kronheimera a Penrose 1972 ) Zkladn mylenkou tohoto pstupu je, e k prostoroasu pidme skuten singulrn body" a body v nekonenu", tzv ideln body Nejdve zavedu pojem NM, tj nerozdehtelne minulosti i mnoiny nerozdehtelne minulosti Mnoina minulosti" je mnoina, kter obsahuje svou vlastni kauzln minulost, a nerozdlitelna" znamen, e neme byt rozdlena na dv rzn

STRUKTURA PROSTOROCASOVYCHSINGULARIT

39

mnoiny minulosti, z nich by ani jedna neobsahovala celou druhou mnoinu. Lze dokzat vtu, podle kter lze jakoukoli NM popsat jako kauzln minulost njak asupodobn kivky (obr. 2.2).
singularity

LNM NM (= nerozdliteln minulosti)

nah LNM

Obrzek 2.2 Mnoiny minulosti - VNM a LNM.

Mme dv kategorie NM, konkrtn VNM a LNM. VNM znamen vlastn NM, tj. mnoinu, kter je kauzln minulost prostoroasovho bodu. LNM znamen limitnNM - mnoinu, kter nen kauzln minulost dnho skutenho bodu v prostoroase. Mnoiny LNM definuj budouc ideln body. Navc meme rozliovat LNM podle toho, zda pslun ideln bod je v nekonenu" (pokud existuje asupodobn kivka nekonen dlky generujc NM) - tzv. -LNM - nebo le na singularit" (pokud vechny asupodobn kivky generujc NM maj konenou dlku) - tzv. singulrn LNM. Samozejm, vechny tyto pojmy mohou bt obdobn zavedeny pro mnoiny budoucnosti namsto minulosti. V tomto ppad mme mnoiny NB (nerozdliteln budoucnosti) rozdlen na VNB a LNB, piem mnoiny LNB dle rozdlujeme na -LNB a singulrn LNB. Musm jet poznamenat, e aby tento formalismus fungoval, je nutno pedpokldat, e neexistuj uzaven asupodobn kivky - resp. mrn slab podmnku: e dn dva body nemaj stejnou kauzln budoucnost nebo kauzln minulost. Jak pomoc tohoto formalismu popeme nah singularity a princip kosmick cenzury? Za prv, princip kosmick cenzury by neml vylouit velk tesk (jinak by kosmologov elili velkm potm). Z velkho tesku vak vci pouze vyletuj, nikdy do nho ale nepadaj. Nahou singularitou bychom tak mohli nazvat nco, kde me asupodobn kivka jak zat, tak skonit. Tm jsme se automaticky postarali o problm velkho tesku ten se nepot za nahou singularitu. V tomto formalismu meme definovat nah LNM jako LNM, kter jsou obsaeny v njak

40

KAPITOLA DRUH - PENROSE

VNM. Toto je zcela lokln definice, tj. nepotebuje se odkazovat na pozorovatele v nekonenu. Ukazuje se (Penrose 1979), e podmnka vylouen nahch LNM je stejn omezen na prostoroas jako vylouen nahch LNB, tj. pokud zmnme v na definici minulost" na budoucnost". Hypotza, e nah LNM (nebo ekvivalentn LNB) se nevyskytuj v typickm prostoroase, se nazv principem siln kosmick cenzury. Jej intuitivn vznam je, e singulrn body (nebo body v nekonenu) - konkrtn LNM - se nemohou objevit" uprosted prostoroasu tak, e budou viditeln" z njakho konenho bodu - z vrcholu VNM zmnn v definici nah LNM. Je velmi rozumn, e pozorovatel nepotebuje bt v nekonenu, protoe nemusme vdt, zda vbec dan prostoroas nekoneno obsahuje. Navc, pokud by byl princip siln kosmick cenzury poruen, mohli bychom v konenm ase pozorovat, jak stice spadne do singularity, kde pestvaj platit pravidla fyziky (nebo jak doshne nekonena, co nen o nic lep). V tomto jazyku meme t zformulovat princip slab kosmick cenzury, sta dosadit co-LNM za VNM v definici nah singularity. Princip siln kosmick cenzury tvrd, e typick prostoroas obsahujc hmotu s rozumnmi stavovmi rovnicemi (nap. vakuum), me bt rozen na prostoroas neobsahujc nah singularity (nah singulrn LNM). Ukazuje se (Penrose 1979), e vylouen nahch LNM je ekvivalentn globln hyperbolicit, neboli e cel prostoroas je oblast zvislosti njak auchyho plochy (Geroch 1970). Poznamenejme, e tato formulace principu siln kosmick cenzury je oividn symetrick v ase: meme zamnit budoucnost a minulost, pokud zrove zamnme NM a NB. V obecnosti navc jet potebujeme dodaten podmnky vyluujc bleskov singularity. Bleskovou singularitou mm na mysli singularitu, kter doshne nulovho nekonena, piem svm prletem ni prostoroas (viz Penrose 1978, obr. 7). Takov singularita nemus poruit princip kosmick cenzury v podob, v jak byl zformulovn. Existuje vak silnj verze principu kosmick cenzury, kter tuto nmitku odstrauje (Penrose 1978, podmnka CC4). Nyn se vrame k otzce, zda princip kosmick cenzury skuten plat. Nejdve poznamenejme, e pravdpodobn neplat v rmci kvantov gravitace. Konkrtn explodujc ern dry (o nich se podrobnji zmn Stephen Hawking pozdji) vedou k situacm, ve kterch se zd, e princip kosmick cenzury je poruen.

STRUKTURA PROSTOROASOVCH SINGULARIT

41

V klasick obecn relativit existuj vsledky na obou frontch. V jednom ze svch pokus vyvrtit princip kosmick cenzury jsem odvodil jist nerovnosti, kter mus platit, pokud plat princip kosmick cenzury (Penrose 1973). Ukzalo se vak, e tyto nerovnosti plat (Gibbons 1972) - a to, zd se, dv dal argument ve prospch nadje, e by nco jako princip kosmick cenzury mlo platit. Proti principu naproti tomu stoj jist speciln pklady (kter ovem poruuj podmnku typinosti prostoroasu) a nkter numerick indicie, proti kterm lze vznst urit nmitky. Navc jsem se nedvno dozvdl - konkrtn vera od Garyho Horowitze e existuj jist indicie o tom, e ve zmnn nerovnosti neplat, pokud je kosmologick konstanta kladn. Osobn jsem vdy vil, e kosmologick konstanta by mla bt nula, ale bylo by velmi zajmav, pokud by princip kosmick cenzury zvisel eknme na tom, e nen kladn. Mohl by existovat zajmav vztah mezi povahou singularit a povahou nekonena. Nekoneno je prostorupodobn, pokud je kosmologick konstanta kladn, ale nulov, pokud je nulov. Obdobn, pokud by byla kosmologick konstanta kladn, mohly by se objevit asupodobn singularity (to znamen nah, tj. poruujc princip kosmick cenzury), ale v ppad nulov kosmologick konstanty mon singularity asupodobn bt nemohou (tj. spluj princip kosmick cenzury). Abychom mohli mluvit o asupodobn a prostorupodobn povaze singularit, musm vysvtlit kauzln vztahy mezi mnoinami NM. Jako zobecnn kauzlnch vztah mezi body budeme kat, e NM A kauzln pedchz NM B, pokud A C B; a A chronologicky pedchz B, jestlie existuje takov VNM P, e A c P C B. A a B nazveme prostorupodobn poloen, pokud dn z nich kauzln nepedchz druhou (obr. 2.3). Princip siln kosmick cenzury pak me bt zformulovn jako tvrzen, e typick singularity nejsou nikdy asupodobn. Prosto-

(L")

Obrzek 2.3 Kauzln vztahy mezi NM: (i) A kauzln pedchz B; (ii) A chronologicky pedchz B; (iii) A a B jsou prostorupodobn poloen.

42

KAPITOLA DRUH - PENROSE

rupodobn (nebo nulov) singularity mohou bt jak budouc, tak minul. Tedy, pokud plat princip siln kosmick cenzury, singularity se rozdl do dvou skupin: (M) Minul singularity, definovan pomoc LNB. (B) Budouc singularity, definovan pomoc LNM. Nah singularity by tyto dv monosti spojily v jednu, jeliko nah singularita je zrove LNM a LNB. Proto monost rozdlit singularity na minul a budouc je dsledkem principu kosmick cenzury. Typickmi pklady budoucch singularit jsou singularity v ernch drch a velk krach (pokud nastane); pklady minulch singularit jsou velk tesk a bl dry (pokud existuj). Nevm, e velk krach skuten nastane (z ideologickch dvod, ke kterm se dostanu ve sv zvren pednce). A vskyt blch dr je velmi nepravdpodobn, protoe poruuj druh zkon termodynamiky. Je mon, e se singularity tchto dvou typ chovaj podle zcela odlinch zkon. Mon by zkony kvantov gravitace pro singularity rznho typu mly bt vskutku zcela odlin. Myslm, e zde se mnou Stephen Hawking nesouhlas [SWH: Ano!"], ale j povauji nsledujc fakta za argumenty pro sv tvrzen: (1) Druh zkon termodynamiky. (2) Pozorovn ranho vesmru (nap. COBE), kter ukazuje, e vesmr byl velmi homogenn. (3) Existence ernch dr (vizuln pozorovny). Na zklad (l) a (2) meme usoudit, e singularita velkho tesku byla velice homogenn a z (1) vyplv, e se v n nevyskytuj bl dry (jeliko bl dry znan poruuj druh zkon termodynamiky). Proto pro singularity ernch dr (3) mus platit zcela odlin zkony. Abychom mohli popsat tento rozdl pesnji, musme si pipomenout, e prostoroasov kivost je popsna Riemannovm tenzorem Rabcd, kter je soutem Weylova tenzoru Cabai (popisujc slapov deformace, kter v prvnm du zachovvaj objem) a sti ekvivalentn Ricciho tenzoru Rab (nsobenho metrikou gcd, s pslun zamchanmi indexy), kter popisuje objemovou deformaci (obr. 2.4). Ve standardnch kosmologickch modelech (tzv. FRLV vesmrech - podle Friedmanna, Lematra, Robertsona a Walkera; viz nap. Rindler 1977) m velk tesk nulov Weylv tenzor. (R. P. A. C. Newman dokzal t opak tohoto tvrzen, tj. e za pedpokladu vhodnch stavovch rovnic mus bt vesmr s poten singularitou konform regulrnho typu s nulovm Weylovm tenzorem

STRUKTURA PROSTOROASOVCH SINGULARIT

43

FRLW vesmrem; viz Newman 1993.) Na druhou stranu singularity ernch a blch dr maj typicky divergujc Weylv tenzor. To ns vede k nsledujc hypotze:

Obrzek 2 4 Psoben prostoroasov kivosti na zrychleni (i) slapov deformace dky Weylov kivosti, (u) zmenovan objemu vlivem Ricciho kivosti

Hypotza nulov poten Weylovy kivosti Poten singularity (skupina (M)) jsou omezen podmnkou vymizen Weylova tenzoru. Konen singularity (skupina (B)) nejsou nijak omezen. To je v dobrm souhlasu s tm, co vidme. Jestlie je vesmr uzaven, konen singularita (velk krach) bude mt divergujc
velk krach

oteveny vesmr

velk tesk

velk tesk

Obrzek 2 5 Hypotza Weylovy kivosti poten singularity (velk tesk) maj nulovou Weylovu kivost, kdeto pro konen singularity se oekv, e Weylova kivost diverguje

44

KAPITOLA DRUHA - PENROSE

Weylv tenzor, v otevenm vesmru maj vznikl ern dry t divergujc Weylv tenzor (viz obr. 2.5). Dalm argumentem pro tuto hypotzu je redukce fzovho prostoru bhem ran fze faktorem nejmn zpsoben skutenost, e ran vesmr byl velmi hladk a bez blch dr. (Toto slo je ppustn fzov objem odpovdajc ern 80 de z l O baryon, jak plyne z Bekensteinova-Hawkingova vztahu pro entropii ern dry, viz Bekenstein 1972, Hawking 1975, a vesmr obsahuje nejmn takovto mnostv hmoty.) Proto by ml existovat zkon, kter zpsob vskyt tak nepravdpodobnho jevu! Hypotza nulov poten Weylovy kivosti takovto zkon poskytuje.
OTZKY A ODPOVDI

Otzka: Myslte si, e kvantov gravitace odstran singularity? Odpov: Nemyslm si, e tomu tak docela bude. Pokud by tomu tak bylo, velk tesk by nsledoval po pedchoz fzi smrovn. Museli bychom se ptt, jak to, e pedchoz fze mla tak nzkou entropii. Tento pohled by obtoval nai nejlep anci vysvtlit druh zkon termodynamiky. Navc singularity kolabujcho a expandujcho vesmr by musely bt njak spojeny dohromady, pitom se ale zd, e maj velmi odlin geometrie. Sprvn kvantov gravitace by mla zmnit n souasn pojem prostoroasu kolem singularit. Mla by umonit jasnm zpsobem mluvit o tom, co nazvme singularitou v klasick teorii. Neml by to bt prost nesingulrn prostoroas, ale nco drasticky odlinho.

STRUKTURA PROSTOROASOVCH SINGULARIT

45

K A P I T O L A TET

KVANTOV ERN DRY

S. W. Hawking

Ve sv druh pednce budu mluvit o kvantov teorii ernch dr. Jak se zd, ta vede vedle obvykl nejistoty spojen s kvantovou mechanikou k nov rovni nepedpovditelnosti ve fyzice. Ukazuje se toti, e ern dry maj vlastn entropii a ztrc se v nich informace z na oblasti vesmru. Ml bych upozornit, e tato tvrzen jsou kontroverzn: mnoho lid pracujcch na teorii kvantov gravitace, vetn v podstat vech tch, kte se pvodn zabvali sticovou fyzikou, instinktivn odmt mylenku, e by se informace o kvantovm stavu systmu mohla ztratit. Pli se jim vak neda vysvtlit, jak se informace me dostat z ern dry ven. Vm, e nakonec budou nuceni pijmout moji hypotzu tvrdc, e informace se ztrc, stejn jako byli nuceni navzdory vem svm pedsudkm souhlasit s tm, e ern dra vyzauje. Ml bych zat pipomenutm klasick teorie ernch dr. V pedchoz pednce jsme vidli, e gravitace je, alespo v bnch situacch, vdy pitaliv. Pokud by gravitace byla obas pitahujc a obas odpuzujc jako elektrodynamika, nikdy by40 chom si j nevimli - ist proto, e je zhruba 10 -krt slab. Jen dky tomu, e gravitace m vdy stejn znamnko, se gravitan sla mezi sticemi dvou makroskopickch tles, jako nap. ns samotnch a Zem, st a vede k sle, kterou meme vnmat. To, e gravitace je pitaliv, znamen, e bude mt tendenci shromadbvat hmotu ve vesmru a vytvet objekty, jako jsou hvzdy a galaxie. Ty mohou po jist as vzdorovat dalmu vlastnmu pitahovn tepelnm tlakem v ppad hvzd nebo rotac a setrvanm pohybem v ppad galaxi. Nakonec vak bude teplo nebo moment hybnosti odnesen pry a objekt se zane smrovat. Jestlie je jeho hmotnost men ne zhruba jeden a pl hmotnosti Slunce, smrovn bude zastaveno tlakem degenerovanho elektronovho nebo neutronovho plynu. Objekt se ustl jako erven trpaslk, respektive jako neutronov hvzda. Pokud
46

je ale hmotnost objektu vt ne tato hranice, nic neme zastavit pokraujc hroucen. Ve chvli, kdy se smrt na jistou kritickou velikost, gravitan pole na povrchu bude tak siln, e svteln kuele budou smovat dovnit, jako na obr. 3.1. Rd bych vm nakreslil tydimenzionln obrzek. Vldn krty vak zpsobily, e si univerzita v Cambridge me dovolit pouze dvoudimenzionln obrazovky. Vynesl jsem tedy as na vertikln osu a pouil jsem perspektivu k zobrazen dvou ze t prostorovch smr. Mete vidt, e i paprsky smujc ven jsou ohnuty k sob a pibliuj se, msto toho, aby se navzjem vzdalovaly. To znamen, e vznik uzaven uvznn plocha, kter je jednou z alternativ tetho pedpokladu Hawkingovy-Penroseovy vty o singularitch. Plat-li princip kosmick cenzury, uvznn plocha a singularita j pedpovzen nebudou viditeln ze vzdlenho okol. Mus
r= O singularita

r = 2M horizont udlost

vnitek hvzdy

povrch hvzdy

Obrzek 3.1 Prostoroasov obrzek hroutc se hvzdy vytvejc ernou dru. Na obrzku jsou naznaeny horizont udlost a uzaven uvznn plocha.

KVANTOV ERN DRY

47

proto existovat oblast, ze kter nelze uniknout do nekonena. Tato oblast se nazv ern dra. Jej hranice se nazv horizont udlost a jedn se o nulovou plochu tvoenou svtelnmi paprsky, kter jsou na hranici neuniknutelnosti do nekonena. Jak jsme vidli v pedchoz pednce, plocha prezu horizontu se neme nikdy zmenovat - alespo v klasick teorii. Tento fakt a poruchov vpoet sfrickho kolapsu naznauj, e ern dra se ustl ve stacionrnm stavu. Kombinace prac Israele, Cartera, Robinsona a mch vedla k vsledku, kter se nazv vta o tom, e ern dra nem vlasy. Ukazuje, e jedin stacionrn ern dry za neptomnosti negravitanch pol jsou Kerrova een. Ty jsou charakterizovny dvma parametry, hmotnost a momentem hybnosti. Tato vta byla Robinsonem zobecnna na ppad zahrnujc elektromagnetick pole. To pidalo tet parametr - elektrick nboj Q (viz rmeek 3.A). Obdobn vsledek nebyl dokzn pro Yangova-Millsova pole. Jedinou odlinost se vak zd bt prstek jednoho i nkolika celch sel, kter sluj diskrtn mnoinu nestabilnch een. Lze ukzat, e neexistuj dn dal spojit stupn volnosti pro asov nezvisl Einsteinovy-Yangovy-Millsovy ern dry. Vta o tom, e ern dra nem vlasy, ukazuje, e pi kolapsu tlesa se ztrc velk mnostv informac. Hroutc se tleso je popsno velkm potem parametr. Ty popisuj druh hmoty a multiplov momenty rozloen hmoty. Pesto vznikl ern dra je zcela

3.A

Vta o tom, e ern dra nem vlasy. Stacionrn ern dry jsou charakterizovny hmotnostM, momentem hybnosti/ a elektrickm nbojem Q.

48

KAPITOLA TET - HAWKING

nezvisl na druhu hmoty a velmi rychle ztrc vechny multiplov momenty mimo prvnch dvou: monopolovho momentu celkov hmotnosti, a diplovho momentu - momentu hybnosti.

Tato ztrta informace nen podstatn v klasick teorii. Je mon ci, e informace o hroutcm se tlese je stle uvnit ern dry. Pro pozorovatele vn ern dry je sice velice obtn urit, jak zkolabovan tleso vypadalo, ale v klasick teorii je to mon alespo v principu. Ve skutenosti pozorovateli hroutc se tleso nikdy nezmiz z o. Msto toho, spolu s tm jak se bude velikost tlesa pibliovat k velikosti horizontu udlost, bude se kolaps zpomalovat a bude stle nejasnj. Ale pozorovatel bude moci neustle poznat, z eho se tleso skldalo a jak bylo rozloen hmoty. Kvantov teorie vak tento obrzek mn. Dve ne kolabujc tleso pekro horizont udlost, vyz pouze omezen mnostv foton. Rozhodn jich nebude dostatek na to, aby mohly nst vekerou informaci o hroutcm se tlese. To znamen, e v kvantov teorii vnj pozorovatel nem dnou monost urit stav kolabujcho objektu. Mohli bychom si myslet, e na tom velmi nezle, jeliko informace bude i nadle uvnit ern dry, pestoe ji nikdo vn neme namit. Zde ale zan hrt roli druh efekt kvantov teorie ernch dr. Jak brzy uku, kvantov teorie zpsob, e ern dry vyzauj a ztrcej hmotu. Zd se, e nakonec zcela zmiz vetn veker informace uvnit. Uvedu nkolik argument pro to, e se tato informace opravdu ztrat a nevrt se v njak jin form. Jak uvidme, ztrta informace by vedla k nov rovni nejistoty ve fyzice vedle obvykl nejistoty spojen s kvantovou teori. Bohuel vak na rozdl od Heisenbergova principu neuritosti bude tato nov nejistota obtnji oviteln. Ve sv tet pednce (kapitola 5) vak naznam, e jsme ji ji v jistm smyslu pozorovali menm fluktuac ve zbytkovm mikrovlnnm zen. Skutenost, e kvantov teorie vede k vyzaovn ernch dr, byla objevena zkoumnm kvantov teorie pole v prostoroase ern dry vytvoen kolapsem. Abychom vidli, kde se produkovan zen bere, bude uiten pout to, co se bn nazv Penroseovy diagramy. Myslm si vak, e sm Penrose by souhlasil s tm, e by mly bt ve skutenosti nazvny Carterovy diagramy, protoe Carter byl prvnm, kdo je pouil systematicky. Ve sfrickm kolapsu prostoroas nebude zviset na hlu a . Veker geometrie se odehrv v r-t rovin. Dky tomu, e kad dvoudimenzionln rovina je konformn ploch, meme repreKVANTOV ERN DRY 49

zentovat kauzln strukturu diagramem, ve kterm svraj nulov smry v r-t rovin hel 45 s vertiklou. Zanme s plochm Minkowskho prostorem, pro kter je Carterv-Penrosev diagram trojhelnk stojc na vrcholu (obr. 3.2). Dv sklonn strany napravo odpovdaj minulmu a budoucmu nulovmu nekonenu, na kter jsem se odkazoval ve sv pedchoz pednce. Ob jsou skuten v nekonenu, ale kdy se pibliujeme k minulmu i budoucmu nekonenu, vechny vzdlenosti jsou zkrceny konformnm faktorem. Kad bod v tomto trojhelnku odpovd dvoudimenzionln sfe polomru r. r = O le na vertikln sece vlevo a odpovd stedu symetrie; r > oo le na prav stran diagramu.

dvoudimenzionln sfry ? (r = konstanta)

sted symetrie r = O

plochy konstantnho asu (t = konstanta)

(T = . ) ; - .

Obrzek 3.2 Carterv-Penrosv diagram pro Minkowskho prostor.

Lehce z tohoto diagramu vidme, e kad bod v Minkowskho prostoru le v kauzln minulosti budoucho nulovho nekonena AT + . To znamen, e zde nen dn ern dra ani horizont udlost. Diagram pro sfrick kolaps je vak podstatn jin (obr. 3.3). Vypad podobn v minulosti, ale na vrcholu trojhelnka byl odznut a nahrazen horizontln hranic. To je singularita pedpovzen Hawkingovou-Penroseovou vtou. Nyn vidme, e pod touto horizontln sekou se nachzej body, kter nele v kauzln minulosti budoucho nulovho nekonena &+. Jinmi slovy, je zde ern dra. Horizont udlost - hranice ern dry - je diagonln seka vedouc z pravho hornho vrcholu a k vertikln sece odpovdajc stedu symetrie.
50

KAPITOLA TET - HAWKING

Na tomto prostoroase nyn meme zkoumat skalrn pole . Pokud by byl prostoroas asov nezvisl, een vlnov rovnice, + kter obsahuje pouze pozitivn frekvence na T~, bude na AT tak sloeno pouze z pozitivnch frekvenc. To znamen, e nebudou vznikat dn stice, a pokud na potku nejsou dn skalrn + stice ptomny, nenalezneme je ani na Z .
singularita

horizont udlost

hroutc se tleso

Obrzek 3.3 Carterv-Penrosv diagram pro hroutc se hvzdu, kter vytvo ernou dru.

Bhem kolapsu je vak metrika asov zvisl. To zpsob, e een skldajc se z pozitivnch frekvenc na 5T~ bude sten obsahovat i negativn frekvence na &+. Promchn frekvenc meme spost tak, e vezmeme vlnu s asovou zvislost e~i(0" na 5T+ a vyvineme ji zpt v ase na 37". Kdy to udlme, zjistme, e st vlny, kter se pohybuje blzko horizontu, m velk modr posuv. Pekvapiv se ukazuje, e promchn frekvenc nen na velkch asovch intervalech zvisl na detailech kolapsu. Zvis pouze na povrchov gravitaci K, kter charakterizuje slu gravitanho pole na horizontu ern dry. Toto promchn pozitivnch a negativnch frekvenc vede k tvoen stic. Kdy jsem tento efekt v roce 1973 poprv studoval, oekval jsem, e naleznu zblesk zen bhem kolapsu, ale pot e tvorba stic vymiz a zstane ern dra, kter bude skuten ern. K svmu velkmu pekvapen jsem zjistil, e po zblesku bhem kolapsu zstv stabiln tvorba stic a jejich vyzaovn. Navc, vyzaovn bylo pesn tepeln o teplot -^1 co je prv hodnota

KVANTOV ERN DRY

51

potebn k tomu, aby hypotza, e ern dra m entropii mrnou ploe horizontu A, byla konzistentn. T se urila konstanta mrnosti jako jedna tvrtina v planckovskch jednotkch, ve kterch G = c = h = 1. Jednotka plochy je tak 10~66 cm2 a ern dra 78 hmotnosti Slunce bude mt entropii du 10 . To odr neskuten mnostv rznch zpsob, ktermi mohla vzniknout.

Po mm prvotnm objevu zen ernch dr se zdlo a zzran, e znan nepehledn vpoty vedly k emisi, kter byla pesn tepeln. Ale spolenou prac s Jimem Hartlem a Gary Gibbonsem jsme odhalili hlub pinu. Jej vysvtlen zanu na pklad Schwarzschildovy metriky. Schwarzschildova metrika

Ta reprezentuje gravitan pole, kter vznikne kolem nerotujc ern dry. V bnch souadnicch r a nachzme zdnlivou singularitu na Schwarzschildov polomru r = 2M. Ta je vak zpsobena pouze patnou volbou souadnic. Lze zvolit takov souadnice, ve kterch je zde metrika regulrn. Carterv-Penrosv diagram m kosotveren tvar se zarovnanm vrcholem a spodkem (obr. 3.4). Je rozdlen na tyi oblasti dvma nulovmi plochami, na kterch je r = 2M. Oblast napravo, oznaen na diagramu , je asymptoticky ploch prostor, o kterm pedpokldme, e v nm ijeme. Tato oblast m minul a budouc nulov nekonena 37~ a 3T+ stejn jako ploch prostor. Na lev stran diagramu mme druhou asymptoticky plochou oblast, oznaenou , kter podle veho odpovd jinmu
52 KAPITOLA TET - HAWKING

vesmru, kter je s nmi spojen pouze erv drou. Ale, jak uvidme, je s nam vesmrem spojen skrze imaginrn as. Nulov plocha z levho spodnho vrcholu do hornho pravho vrcholu je hranice oblasti, ze kter lze uniknout do nekonena na prav stran. Proto je to budouc horizont udlost, kde pvlastek budouc jsme pidali, abychom jej rozliili od minulho horizontu udlost, kter vede z pravho dolnho do levho hornho vrcholu.
r = O singularita /

j| r = O singularita ( budouc horizont udlosti

'" minul horizont udlost

Obrzek 3.4 Carterv-Penrosv diagram pro vnou Schwarzschildovu ernou dru.

Vrame se nyn k Schwarzschildov metrice v pvodnch souadnicch r a f. Pokud polome t = , dostaneme pozitivn definitn metriku. Pozitivn definitn metriku budu nazvat euklidovskou, pestoe me bt zakiven. Euklidovsk Schwarzschildova metrika m opt zdnlivou singularitu pro r = 2M. Meme ale definovat novou radiln souadnici rovnou

Za pedpokladu, e identifikujeme souadnici s periodou 8, se tak metrika v ploe - okol potku bude podobat ploch metrice v polrnch souadnicch. Obdobn i jin euklidovsk ern dry budou mt zdnliv singularity na svch horizontech, kte-

KVANTOV ERN DRY

53

re mohou byt odstranny identifikaci imaginrn asov sourad nice s periodou -^- (obr 3 5)

Obrzek 3 5 Euklidovsk Schwarzschildo\ o eeni ve kterm je souadnice pc nodicky identifikovan

Co e je vlastn dleitho na periodicit imaginrnho asu 7 s njakou periodou Abychom to zjistili, uvazujme amplitudu pechodu z njak poln konfigurace ^1 na ploe I1 do konfigurace 02 na ploe f2 Ta bude dan maticovm elementem opertoru e~'H(t2 f l ) Meme ji vak vyjdit i jako drhov integrl pes vechny poln konfigurace mezi , a I2, kter souhlas se zadanmi hodnotami a 2 na obou plochch (obr 3 6)

t = t.
(fa 2 I 0i i > = (fa I exp(-iH( 2 - *)) )

/[](/[0])

Obrzek 3 6 Amplituda pechodu ze stavu 0, v ase f, do stavu 2 ase 2

54

KAPITOLA TRETI - HAWKING

Nyn meme /\olit asov interval (f, - 1 2 ) jako rv/e imagi narm a roven (obr 3 7) Polome tez poten pole 0, rovno ko nenemu ^2 a seteme pres plnou ba stav Na lev stran dostaneme stedn oekvanou hodnotu vrazu e , setenou pes vechny stavy To vsak nen nic jinho ne termodynamick partini funkce Z pro teplotu T = /?"1

Obrzek 3 7 Particm funkce pro teplotu T je dan drhovm integrlem pres vechna pole na euklidovskm prostoroase s periodou / J = T 1 V imaginrnm asovm smru

Na prav stran rovnice mam drhov integrl Poloili jsme = (J)2 a stme pes vechny poln konfigurace To znamen, e efektivn potme drhov integrl pres vechna pole na prostoroase, kter je periodicky identifikovn v imaginrnm asovm smru s periodou Partini funkce pro pole pi teplot T je tak dan drhovm integrlem pes vechna pole na euklidovskm prostoroase Tento prostoroas je periodicky v imagi1 nrnm asovm smru s periodou / J = T Pokud se spot drhov integrl v plochm prostoroase identifikovanm v imaginrnm asovm smru s periodou , dostava se obvykly vsledek pro partim funkci zeni ernho tlesa Ale jak jsme prav vidli, euklidovsk Schwarzschildovo eeni je tak periodick v imaginrnm asovm smru s periodou ^- To znamen, e pole v Schwarzschildove pozad se chov, jako by bylo v termlnm stavu pi teplot ^Periodicita v imaginrnm ase vysvtlila, pro nepehledne vpoty promchvan frekvenci vedly k vyzaovan, kter bylo

KVANTOV CERNE DlRY

55

pesn tepeln Toto od\ oen se vsak vyhnulo problmu \ yso kych frekvenci, kter byly klov pn potan promchvan frek vnci Mze byt tez pouito pro vzjemn mteragujici pole na krivem pozad Skutenost, ze se provd integrl na periodickm prostoru, m za nsledek, ze vechny fyzikln veliiny, jako oekvan stedn hodnoty, budou mt termln charakter To by bylo velmi obten odvodit pomoci pstupu pes promchvan frek vnci Vzjemn psobeni lze zobecnit na interakce s gravitanm polem samotnm Zaneme metrikou pozad g0, kter je eenm klasickch rovnic pole - jako nap s euklidovskou Schwarzschil dovou metrikou Pote rozvineme akci I kolem metriky g0 v mocninnou adu v poruchch Sg

Linern len vymiz diky tomu, e metrika pozad je eenm rovnic pole Kvadraticky len lze chpat jako popis graviton na zvolenm pozad, zatmco kubicky a vy leny popisuji interakci mezi gravitony Drhov integrl kvadratickch len je konen V dvousmykovem pibleni m ist gravitace nerenormalizovatelne divergence, ty vak lze vyruit pomoci fermion v supergravitamch teorich Nen znmo, zda supergravi tam teorie maj divergence v adu ti nebo vce smyek, protoe nikdo nebyl dostaten staten nebo bezhlav, aby se pokusil o vypoet Nkter nedvn prae vak naznauji, e by tyto teorie mohly byt konen ve vech adech Ale i kdyby byly divergence ve vych adech, nezpsob velk rozdly, krom ppad, kdy by geometrie pozad byla zakivena na planckovskych 33 klch 10 cm Zajmavj ne leny vych ad je clen adu nultho, akce pro metriku pozad g0

Obvykla Emstemova-Hilbertova akce pro obecnou relativitu je objemov integrl ze skalrn kivosti R Ta je nulov pro vakuov eeni, ili bychom si mohli myslet, ze akce pro euklidovsk Schwarzschildovo eeni je nula V akci je vak jet povrchov len mrn integrlu z K, kde K je stopa vnj kivosti hranin
56 KAPITOLA TRETI - HAWKING

plochy Pokud zapotme tento clen a odeteme po\ rchov y clen pro plochy prostor, nalezneme, ze akce euklidovsk Schwarzschildovy metriky je ^, kde je perioda imaginrnho asu v nekonenu Dominujc pspvek k drhovmu integrlu pro partim funkci Z tedy je e^ Z=exp(-/3E) =

lrr

Pokud zdenvujeme log Z podle periody , dostaneme stedn hodnotu energie, jinmi slovy hmotnost
<}= - (log Z) = -d!3 8

Dostvme tedy hmotnost M=-^, co potvrzuje vztah mezi hmotnosti a periodou, tj inverzn teplotou, kter ji znme Meme vak jit jet dle Z bn termodynamiky vme, e logaritmus partini funkce je roven zporn vzat voln energii dlen teplotou T logZ = -f Volna energie je pitom hmotnost (tj energie) plus teplota krt entropie S
F = (E} + TS

Vezmeme-li toto ve v vahu, vidme, e akce ern dry vede k entropii 42 S = -P- = 4 2 = -A
16 4

Tato hodnota je pesn takov, aby zkony mechaniky ernch dr byly stejn jako zkony termodynamiky Pro dostvme vlastni gravitan entropii, kter nem dny protjek v kvantovch teorich jinch poli7 Pinou je, e gravitace pipout rzn topologie pro prostoroas V ppad, kter vyetujeme, m euklidovsk Schwarzschildovo eeni hranici v nekonenu, kter m topologii S2 S} S2 je velk, prostorupodobna dvoudimenzionalm sfra v nekonenu a S1 odpovd imaginrnmu asovmu smru, kter jsme periodicky identifikovali
KVANTOV ERN DIRY 57

(obr. 3.8). Tuto hranici lze vyplnit metrikami nejmn dvou topologi. Jednou je samozejm euklidovsk Schwarzschildova metrika. Ta m topologii R2 S2, tj. euklidovsk dvoudimenzionln plocha krt dvoudimenzionln sfra. Druhou je R3 x S1, topologie euklidovskho plochho prostoru s periodicky identifikovanm imaginrnm asovm smrem. Tyto topologie maj rzn Eulerova sla. Eulerovo slo periodicky identifikovanho plochho prostoru je nula, zatmco pro euklidovsk Schwarzschildovo een je dv. Vznam tohoto rozdlu je nsledujc: v topologii periodicky identifikovanho plochho prostoru lze nalzt periodickou funkci asu , jej gradient je vude nenulov a kter souhlas s imaginrn asovou souadnic na hranici v nekonenu. Pak lze spost akce pro oblast mezi dvma plochami T1 a T2. Do akce budou pispvat dva leny: objemov integrl lagranginu hmoty plus Einsteinova-Hilbertova lagranginu a povrchov len. Pokud je een asov nezvisl, povrchov len pro = T1 se vyru s povrchovm lenem pro = T2. Cel povrchov len je tak dn pspvkem od hranice v nekonenu, co je polovina hmotnosti krt imaginrn asov interval (T 2 -T 1 ). Pokud je hmotnost nenulov, mus bt ptomna ltkov pole vytvejc tuto hmotu. Lze ukzat, e objemov integrl lagranginu hmoty a Einsteinova-Hilbertova lagranginu d tak ^M(T2 - T1). Celko-

Obrzek 3.8 Hranice v nekonenu euklidovskho Schwarzschildova een.

58

KAPITOLA TET - HAWKING

v akce je tak M(T2 - T1) (obr. 3.9). Pokud dosadme tento vsledek do logaritmu partin funkce v termodynamickch rovnicch, nalezneme, ve shod s nam oekvnm, e stedn hodnota energie je rovna hmotnosti. Pspvek plochho pozad k entropii je ale nulov.

Obrzek 3.9 Akce periodicky identifikovanho euklidovskho plochho prostoru je rovna M(T2 - T1).

Situace je vak odlin pro euklidovsk Schwarzschildovo een. Jeliko Eulerovo slo je dv namsto nuly, nelze nalzt asovou funkci , jej gradient by byl vude nenulov. Nejlep, co meme udlat, je zvolit imaginrn asovou souadnici Schwarzschildova een. Toto een m na horizontu pevnou dvoudimenzionln sfru, na kter se chov jako hlov souadnice. Pokud spotme akci mezi dvma plochami konstantnho , objemov integrl vymiz, jeliko nejsou ptomna dn ltkov pole a skalrn kivost je nulov. Povrchov len obsahujc stopu K dv na hranici v nekonenu opt ^M(T2 - T1). Nyn mme ale jet jeden povrchov len na horizontu, kde se plochy T1 a T2 setkvaj ve vrcholu. Tento povrchov len meme spotat a nalezneme, e je tak roven ^M(T2 - TI) (obr. 3.10). Celkov akce pro oblast mezi TI a T2 je tak M(T2 - T1). Pokud bychom pouili tuto akci spolu s T2 - T1 = , zjistili bychom, e entropie je nulov. Ale pokud se budeme dvat na euklidovsk Schwarzschildovo een z tydimenzionlnho pohledu msto 3 + 1, nemme dn dvod zahrnout povrchov len na horizontu, jeliko metrika je zde

KVANTOV ERN DRY

59

regulrn Vynechan povrchovho lenu na horizontu /ment>i akci o tvrtinu plochy horizontu, co je prv vlastn gravitan entropie ern dry.

povrchov len - ,) pevn dvoudimenzionaln sfra /

povrchov pspvek od vrcholu

Celkov akce vetn pspvku od vrcholu = M (12 \) Celkov akce bez pspvku od vrcholu = -M (TI - T1) Obrzek 310 Celkov akce pro euklidovsk Schwarzschildovo eeni je ^M(T2 - ,) dky tomu, e nezahrnujeme pspvek od vrcholu na horizontu r = 2M

Skutenost, e entropie ern dry souvis s topologickm invariantem - Eulerovm slem - je siln argument pro domnnku, e entropie petrv, dokonce i kdy pejdeme k fundamentlnj teorii. Tato mylenka je zapovzena pro vtinu sticovch fyzik, kte jsou velmi konzervativn a chtj ve popsat podobn yangovskm-millsovskm teorim. Souhlas s tm, e se zen ern dry zd tepeln a nezvisl na tom, jak ern dra vznikla, v ppad, pokud je dra velk ve srovnn s Planckovou dlkou. Ale tvrd, e pokud ern dra ztrat hmotu a dostane se na planckovsk rozmry, kvantov obecn relativita pestv platit a szky jsou oteveny. J vak popu mylenkov experiment s ernou drou, ve kterm se podle veho informace ztrc, a pitom kivost vn horizontu zstv neustle mal. Ji dlouho je znmo, e v silnni elektrickm poli meme vytvoit dvojici pozitivn a negativn nabitch stic. Jeden zpsob, jak tuto skutenost vysvtlit, je vimnout si, e v plochm euklidovskm prostoru se stice nboje q, jako nap. elektron, pohybuje v homogennm elektrickm poli E po kruhu. Tento pohyb

60

KAPITOLA TET - HAWKING

meme analyticky prodlouit / imaginrnho asu do relnho asu . Dostaneme par pozitivn a negativn nabitch stic urychlen se navzjem vzdalujcch pod vlivem elektrickho pole (obr. 3.11).
elektrick pole

Mmkowskho prostor

Obrzek 3 11 V euklidovskm prostoru se elektron v elektrickm poli pohybuje po kruhu V Mmkowskho prostoru dostvme pr opan nabitch astc navzjem se urychlen vzdalujcch

Proces vytvoen pru je pak popsn rozstihnutm obou diagram na poloviny podl os = O, resp. T = O a sloenm vrchn poloviny Minkowskho diagramu a spodn poloviny euklidovskho diagramu (obr. 3.12). Tm odrme obrzek, v nm jsou pozitivn a negativn nabit stice opravdu jedinou stejnou stic. Ta tunelovala skrze euklidovsk prostor z jedn Minkowskho svtory do druh. V prvnm piblen je pravdpodobnost vytvoen pru e~', kde euklidovsk akce je
2 mz

KVANTOV ERN DIRY

61

Tvoeni pr v silnm elektrickm poli bylo pozorov ano experimentln a jeho frekvence souhlas s uvedenm odhadem ern dry mohou nst elektricky nboj, a tak bychom mohli oekvat, e by se t mohly vytvet v prech Pravdpodobnost by vak byla nepatrn v porovnan s tvorbou elektron-pozitrono20 vho pru, protoe pomr hmotnosti a nboje je l O -krt vti To znamen, e mnohem dve, ne by byla pravdpodobnost tvorby pr ernch dr nezanedbateln, by kad elektrick pole bylo neutralizovno tvorbou elektron-pozitronovch pr Existuj vak tak een odpovdajc ernm drm s magnetickm nbojem Takov ern dry nemohou vzniknout gravitanm kolapsem, protoe neexistuj magneticky nabit elementrn stice Meme ale pedpokldat, e by mohly bt vytvoeny v prech v silnm magnetickm poli V tomto ppad by nebyla dna konkurence ze strany tvorby bnch stic, jeliko bn stice nemaj magnetick nboj Magnetick pole se tedy me stt natolik siln, aby pravdpodobnost tvoen magneticky nabitch ernch dr nebyla zanedbateln

elektron a pozitron urychlovan elektrickm polem

Mmkowskeho prostor

euklidovsky prostor elektron tunelujc! skrze euklidovsky prostor

Obrzek 3 12 Tvoeni pru je popsno spojenm poloviny euklidovskho a poloviny Mmkowskeho diagram

V roce 1976 Ernst nalezl een, kter reprezentuje dv magneticky nabit ern dry navzjem se urychlen vzdalujc v magnetickm poli (obr 3.13). Pokud ho analyticky prodloume do imaginrnho asu, dostaneme obrzek velmi podobn tomu, kter popisoval tvorbu elektron-pozitronoveho pru (obr 314) ern dra se pohybuje po kruhu v zakivenm euklidovskm pro-

62

KAPITOLA TET - HAWKING

storu stejn, jako se elektron pohyboval po kruhu v plochm euklidovskm prostoru Ppad ern dry je komplikovanj, jeliko imaginrn asov souadnice je navc periodick okolo horizontu ern dry vedle periodicity okolo stedu kruhu, po kterm se ern dra pohybuje Je nutno nastavit pomr hmotnosti a nboje tak, aby tyto dv periody byly stejn Fyzikln to znamen, e se zvol takov parametry ern dry, aby teplota ern dry byla rovna teplot, kterou dra pozoruje dky svmu urychlenmu pohybu. Teplota magneticky nabit ern dry kles k nule s nbojem blcm se hmotnosti meno v planckovskch jednotkch Proto pro slab magnetick pole, a tedy i nzk zrychlen meme vdy nastavit tyto dv periody stejn

lorentzovsky prostor

Obrzek 3 13 Par opan nabitch ernch der navzjem se urychlen vzdalujcch pod vlivem magnetickho pole

euklidovsky prostor Obrzek 3 14 Nabita ern dra pohybujc se po kruhu v euklidovskm prostoru

KVANTOV ERN DIRY

63

Stejn jako v ppad tvorby elektron-pozitronovych pr mu zem popsat tvorbu pr ernch dr spojenm spodn poloviny euklidovskho eeni s imaginrnm asem a horn poloviny lorentzovskeho eeni s relnm asem (obr 315) Meme si pedstavit ernou dru tunelujc skrze euklidovskou oblast a objevujc se jako par opan nabitch ernch dr urychlen se navzjem vzdalujcch pod vlivem magnetickho pole eeni popisujc urychlen ern dry nen asymptoticky ploch, protoe se v nekonenu bli homogennmu magnetickmu poli Presto ho vak meme pouit k odhadnuti pravdpodobnosti tvorby pr ernch dr v oblasti loklnho magnetickho pole Mohli bychom si pedstavit, e se ern dry po svm vzniku dostaten vzdali do oblasti bez magnetickho pole Pak bychom mohli popisovat kadou ernou dru oddlen jako ernou dru v asymptoticky plochm prostoru Mohli bychom do obou ernch dr nahzet libovoln mnostv hmoty a informace ern dry by pak vyzaovaly a ztrcely hmotu Nemohly by ale ztrcet magneticky nboj, jeliko neexistuji dn magneticky nabit astce Nakonec by se dostaly do svho pvodnho stavu s hmotnosti mrn vy ne nboj Pak bychom mohli ob dry opt piblit a nechat je navzjem anihilovat Amhilam proces me byt chpan jako asov opan proces k tvorb pru Je popsn horn polovinou euklidovskho eeni spojenho se spodn asti lorentzovskeho eeni Mezi vytvoenm pru a jeho anihilaci me byt dlouh lorentzovske obdob, ve kterm se ern dry navzjem vzdaluji,

/""ern dra tunelujc skrze euklidovsky prostor

"

euklidovsky prostor

Obrzek 3 15 Tunelovan produkujc par ernch der je tez popsno spojenm po lovmy euklidovskho a poloviny lorentzovskeho diagramu

64

KAPITOLA TRETI

HAWKING

pohlcuji hmotu, vyzauji a pak se opt pibliuji Ale topologie gravitanho pole bude topologii euklidovskho Ernstova eeni Ta je S2 S2 bez jednoho bodu (obr 316) Mohli bychom se obvat, e pi anihilaci ernch dr by mohl byt poruen zobecnny druhy zkon termodynamiky, jeliko by pi ni zmizela plocha horizontu ern dry Ukazuje se vak, e plocha horizontu spojenho s urychlovnm v Ernstov eeni mus byt odetena z plochy, kterou bychom obdreli bez tvoeni pru To je pomrn deliktn vypoet, jeliko ob plochy horizontu spojenho s urychlovnm jsou nekonen Pesto je v jistem, dobe definovanm smyslu jejich rozdl konen a roven
anihilace pru ernch der tunelovnm skrze euklidovsky prostor euklidovsky prostor

lorentzovsky prostor

vytvoeni pru ernch der tunelovnm skrze euklidovsky prostor

euklidovsky prostor

Obrzek 316 Par ernch der vznikly tunelovnm a nakonec anihilujici opt tu nelovanim

KVANTOV CERNE DIRY

65

plose horizontu ern dry plus rozdl akci eeni i, tvoenm a be/ tvoeni pru To lze pochopit, pokud si uvdomme, e se jedna o proces s nulovou energii, hamiltonian s procesem tvoeni pru je stejn jako hamiltonian bez nj Jsem velmi vdn Simonu Rossovi a Gary Horowitzovi za vypoet tohoto rozdlu prav vas pro tuto pednku Zzraky jako tento - a te mam na mysli vsledek, ne e k nmu dospli - m utvrzuj v tom, e termodynamika ernch dr neme bt pouh nzkoenergetick pibleni Vm, e gravitan entropie nezmiz, ani pokud budeme muset pejt k fundamentlnj teorii kvantov gravitace Z tohoto mylenkovho experimentu meme vidt, e dostvme vlastn gravitan entropii a ztrtu informace, pokud je topologie prostoroasu odlin od topologie plochho Mmkowskho prostoru Pokud vytvoen ern dry jsou velk ve srovnan s planckovskmi velikostmi, kivost vn horizontu bude vude mal v porovnn s planckovskmi klami To znamen, e piblen, kter jsem udlal zanedbnm kubickch a vych len v rozvoji, by mlo bt v podku Zvr, e se informace me v ernch drch ztrcet, by tak ml byt dvryhodn Pokud se informace ztrc na makroskopick rovni, mla by se ztrcet t v procesech, ve kterch se objevuj mikroskopick virtuln ern dry dky kvantovm fluktuacm metriky Lze si pedstavit, e i do tchto dr mohou padat stice a ztrcet se v nich informace Mon e prav zde miz vechny ty chybjc ponoky. Veliiny jako energie a elektrick nboj, kter interaguj s kalibranmi poli, by se zachovvaly, ale ostatn informace a globln nboj by se ztrcely. To by mlo dalekoshl dsledky pro kvantovou teorii Normln se pedpokld, e systm v istm kvantovm stavu se vyvj unitrnm zpsobem skrze posloupnost istch kvantovch stav. Pokud se ale ztrc informace dky objevovan a mizen ernch dr, neme probhat unitrn evoluce Namsto toho ztrta informace vede k tomu, e konen stav pot, co ern dry zmiz, bude tzv smeny kvantov stav Ten me byt chpan jako soubor nkolika rznch istch kvantovch stav, kad se svou vlastn pravdpodobnost Ale jeliko se systm nenachz s jistotou v dnm jednom z nich, nelze redukovat pravdpodobnost konenho stavu na nulu interferenc s jakmkoliv kvantovm stavem To znamen, e gravitace zavd do fyziky novou rove nepedpovdatelnosti, je se piazuje k nejistot obvykle spojovan s kvantovou teori Ve sv pt pednce (kapitola 5)
66 KAPITOLA TRETI HAWKING

kazu, e jsme tuto novou nejistotu ji mon pozorovali To znamen konec nadje vdeckho determinismu, nadje, e bychom mohli s jistotou pedpovdat budoucnost Zda se, e Bh m stale schovno par trik v rukv

KVANTOV CERNE DIRY

67

K A P I T O L A TVRT

KVANTOV TEORIE A PROSTOROAS

R. Penrose

Nejvtmi fyziklnmi teoriemi dvactho stolet jsou kvantov teorie (KT), speciln teorie relativity (STR), obecn teorie relativity (OTR) a kvantov teorie pole (KTP). Tyto teorie nejsou navzjem nezvisl: obecn relativita byla vybudovna na speciln relativit a vchodiska kvantov teorie pole jsou speciln relativita a kvantov teorie (viz obr. 4.1). k se, e kvantov teorie pole je se svoj pesnost na 11 d nejpesnj fyzikln teorie vbec. Chtl bych vak upozornit, e obecn relativita byla v souasnosti v jistm smyslu ovena na 14 d (a tato pesnost je omezena pouze pesnost pozemskch hodin). Mluvm o Hulseho-Taylorovu binrnm pulsaru PSR1913+16, dvojici navzjem se obhajcch neutronovch hvzd, z nich jedna je pulsar. OTR pedpovd, e jejich obn drha se bude pomalu zmenovat (a perioda obhu zkracovat) z dvodu ztrty energie vyzaovnm gravitanch vln. To bylo vskutku pozorovno a cel popis pohybu, zahrnujc newtonovsk orbity v poten fzi, obecn relativistick opravy ve stedn fzi a urychlovn rotace zpsoben gravitanm vyzaovnm v konen fzi, souhlas s OTR (do kter zde zahrnuji i Newtonovu teorii gravitace) s ve zmnnou obdi-

Obrzek 4.1 Velk fyzikln teorie dvactho stolet - a jejich fundamentln problmy.

68

vuhodnou pesnost, a to po celch dvacet let men. Objevitelm tohoto systmu byla za jejich prci po prvu udlena Nobelova cena. Zastnci kvantov teorie vdy tvrdili, e vzhledem k pesnosti jejich teorie by to mla bt OTR, kter by se mla jejich pedstavm pizpsobit. Nyn si ale myslm, e to je KTP, kter m co dohnt. Akoli tyto tyi teorie byly pozoruhodn spn, kad z nich m sv problmy. KTP se potk s problmem, e kdykoli spotete amplitudu pro vcensobn souvisl Feynmanv diagram, vsledek je nekoneno. Tato nekonena mus bt odetena nebo odklovna pi renormalizaci teorie. OTR pedpovd existenci prostoroasovch singularit. Kvantov teorie m problm kvantovho men", k nmu se vrtm pozdji. Je mon, e een problm tchto teori spov ve skutenosti, e jsou samy o sob nepln. Nap. mnoz teoretici oekvaj, e KTP by mohla uritm zpsobem vyhladit" singularity v OTR. Problmy divergence KTP by mohly bt vyeeny ultrafialovm odznutm (cutoff) poskytnutm OTR. A j vm, e obdobn problm kvantovho men bude konen vyeen pot, co se OTR a KT sprvn zkombinuj do njak nov teorie. Chtl bych nyn mluvit o problmu ztrty informace v ernch drch. Tvrdm toti, e je podstatn pro posledn zmnnou otzku. Souhlasm skoro se vm, co na toto tma ekl Stephen. Ale zatmco Stephen povauje ztrtu informace v ernch drch za novou nejistotu ve fyzice nezvislou na nejistot KT, j ji povauji za nejistotu komplementrn". Pokusm se vysvtlit, co tm mnm. Zpsob ztrty informace v prostoroasu s ernou drou si meme dokumentovat na Carterov diagramu tohoto prostoroasu (obr. 4.2). Posingulanta

Obrzek 4.2 Carterv diagram hroutc se ern dry.

KVANTOV TEORIE A PROSTOROAS

69

ten informace je urena v minulm nulovm nekonenu JT a konen informace v budoucm nulovm nekonenu 5T+. Dalo by se ci, e chybjc informace je ztracena, pokud prolet skrze horizont ern dry. J bych ale dal pednost tomu, abychom mluvili o ztrt a pi pdu do singularity. Uvaujme nyn kolaps hmotnho tlesa v ernou dru nsledovan vypaenm ern dry Hawkingovm zenm. (Museli bychom samozejm ekat velmi dlouhou dobu, ne by k tomuto dolo - mon dle, ne je samotn doba existence vesmru!) Souhlasm se Stephenovm pohledem, e bhem kolapsu a nslednho vypaen ern dry se informace ztrat. Meme dokonce nakreslit Carterv diagram celho prostoroasu (obr. 4.3).

Obrzek 4.3 Carterv diagram vypaujc se ern dry.

Singularita uvnit ern dry je prostorupodobn a m velkou Weylovu kivost, ve shod s tm, co jsme si ekli v pedchoz pednce (kapitola 2). Je mon, e trocha informace unikne v okamiku vypaen ern dry, z konenho zbytku singularity (kter, jeliko bude v kauzln minulosti vnjho pozorovatele, bude mt malou nebo dnou Weylovu kivost). Ale tento nepatrn zisk informace bude mnohem men ne informace ztracen v kolapsu (v jakmkoli rozumnm obraze konenho zmizen ern dry, kter si dovedu pedstavit). Pokud provedeme mylenkov experiment a uzaveme cel systm do obrovsk dutiny, meme zkoumat vvoj ve fzovm prostoru hmoty uvnit dutiny. V oblastech fzovho prostoru korespondujcch existenci ern dry budou, dky ztrt informace v singularit ern dry, trajektorie

70

KAPITOLA TVRT - PENROSE

fyziklnho vvoje konvergovat a objem sledujc tyto trajektorie se bude smrovat. Takov smrovn je v pmm rozporu s tzv. LiouvilloOOii vtou klasick mechaniky, kter k, e objem ve fzovm prostoru zstv konstantn. (Toto je vta klasick fyziky. Ve skutenosti bychom mli vzt v vahu kvantov vvoj v Hubertov prostoru. Poruen Liouvillovy vty by pak odpovdalo neunitmmu vvoji.) Prostoroas ern dry tedy poruuje zachovvn fzovho objemu. Avak v mm pohledu je tato ztrta fzovho objemu vyrovnvna spontnnm" kvantovm menm, ve kterm se informace zskv a fzov objem se zvtuje. To je dvod, pro povauji nejistotu zpsobenou ztrtou informace v ernch drch za komplementrn" k nejistot v kvantov teorii: jedn se o rub a lc tho (obr. 4.4).

Obrzek 4 4 Objem ve fzovm prostoru se zmenuje, pokud se vyskytuje njak ern dra. Toto zmenovn me bt vyrovnvno zvtovnm fzovho objemu dky kolapsu vlnov funkce R.

Meme tak ci, e minul singularity nesou mlo informace, kdeto budouc singularity obsahuj informace mnoho. A to je podstatou druhho zkona termodynamiky. Asymetrie singularit souvis t s asymetri procesu kvantovho men. Vrame se proto k problmu kvantovho men v kvantov teorii. Principy kvantov teorie si meme ilustrovat na dvoutrbinovm experimentu. V tomto experimentu se paprsek svtla vysl na neprsvitnou pekku s dvma trbinami A a B . Tm se na stntku za pekkou vytv interferenn obrazec svtlch a tmavch prouk. Jednotliv fotony vytvej na stntku diskrtn body, dky interferennm proukm vak existuj na stnt-

KVANTOV TEORIE A PROSTOROAS

71

ku msta, kam foton nikdy nedopadne Necht je takov y bod - ale i v takovm ppade mue foton dopadnout v p, pokud je jedna nebo druha trbina zakryta Destruktivn interference tohoto typu, kdy se dv mon alternativy navzjem vyru, je jednm z nejpekvapivjch rys kvantov mechaniky Vysvtlujeme si ho pomoci kvantovho principu superpozice Ten k, e jestlie foton me lett cestami AaB (odpovdajc stavy fotonu ozname JA) a | B), pedpokldejme, ze se jedna o cesty, ktermi foton mze doshnout bod p, leti-h nejdve jednou nebo druhou trbinou), pak kombinace z\A) + w\B} (kde z a w jsou komplexn sla) je tez ppustn alternativa Nen sprvn chpat w a z jako njak pravdpodobnosti, jeliko se jedna o komplexn sla Stav fotonu je prost komplexn superpozici Unitrn vvoj kvantovho systmu (kter oznam U) zachovv superpozici jestlie z|A 0 ) + w\B0) je superpozici v ase t = O, pak po ase t se vyvine do z\A,) + w\Bt), kde \At) a |B,) odpo vdaj samostatnmu vvoji jednotlivch alternativ bhem asu t Bhem procesu meni kvantovho systmu, ve kterm jsou kvantov alternativy zesleny tak, aby daly klasicky rozliiteln vy sledky, vstupuje do akce novy, odlin druh vvoje", nazvan redukci stavovho vektoru nebo kolapsem vlnov funkce (oznam jej R) Pravdpodobnosti se v popisu objev a pote, co byl systm v tomto smyslu zmen", a relativn pravdpodobnost realizova m dvou zmnnch monosti je dan pomrem z 2 w\2 U a R jsou dva velmi odlin procesy U je deterministicky, linern, lokln (v konfiguranm prostoru) a asov symetricky R je nedeterministicky, rozhodn nelinern, nelokln a asov asymetricky Tento rozdl mezi obma fundamentlnmi zpsoby vvoje v kvantov teorii je pozoruhodn Je velmi nepravdpodobn, e by proces R mohl byt jakkoli vysvtlen jako aproximace procesu U (akoli se o to lide asto sna) Prav toto se nazv problm procesu kvantovho meni" Proces R je jmenovit asov nesymetricky Pedpokldejme, e ze zdroje foton S nasmrujeme paprsek svtla pod uhlem 45 na polopropustne zrcadlo a za zrcadlo umstme detektor D (obr 4 5) Diky tomu, e zrcadlo je polopropustne, dostaneme superpozici proputnho a odraenho stavu se stejnou vahou To vede k 50% pravdpodobnosti, e individuln foton aktivuje detektor, msto aby byl pohlcen podlahou laboratoe Tchto 50 % je odpovdi na otzku Pokud zdroj S vyslal foton, jak je pravdpodobnost, e jej detektor D zachyt7" Odpovd na tento druh otzek je

72

KAPITOLA TVRT - PENROSE

dan pravidlem R My bychom se ale mohli tez zeptat ,Pokud detektor D zachyt foton, jak je pravdpodobnost, ze byl vysln ? zdrojem S " Mohli byste si myslet, ze meme spost pravdpodobnosti stejnm zpsobem jako v pedchozm ppade Proces ? U je asov symetricky, neml by byt tedy i proces R Ale pouiti (asov obracenho) pravidla R ve smru do minulosti ned sprvn pravdpodobnosti Ve skutenosti je odpovd na tuto otzku urena zcela odlinmi vahami, konkrtn na zklad druhho zkona termodynamiky - zde aplikovanho na zdi laboratoe - a diskutovan nesymetne vznik v konenm dsledku diky asymetrii vesmru v ase Aharonov, Bergmann a Liebowitz (1964) ukzali, jak zabudovat proces kvantovho meni do asov symetrickho formalismu V tomto schmatu vznik asymetrie procesu R diky nesymetrn okrajovch podmnek v budoucnosti a minulosti Tento obecn formalismus byl t pijat Gnffithsem (1984), Omnesem (1992) a Gell-Mannem s Hartlem (1990) Jeliko pvod druhho zkona termodynamiky me byt sledovn a k asymetrii struktury prostoroasovch singularit, tento vztah naznauje, e problm meni v KT a problm singularit v OTR mohou souviset Vzpomeme si, e v minule pednce jsem navrhoval, e poten singularita obsahuje velmi mlo informaci a m nulov Weylv tenzor, kdeto konen singularita (resp singularity a nekonena) nesou mnoho informace a maj divergujc Weylv tenzor (v ppad singularit) Abych lepe objasnil svj postoj v otzce vztahu KT a OTR, rad bych rozebral, co chpeme pod pojmem kvantov realita Je stavov vektor relny" nebo je matice hustoty relna"7 Matice hus-

//77//77T////////
Obrzek 4 5 Jednoduch experiment kter ilustruje ze kvantov pravdepodob nosti vlastni procesu R se neuplatuji v opanm smru asu

KVANTOV TEORIE A PROSTOROAS

73

toty reprezentuje nai neplnou znalost stavu, a obsahuje proto dva typy pravdpodobnosti - klasickou nejistotu spolu s kvantovou pravdpodobnost. Matici hustoty meme zapsat

kde p, jsou pravdpodobnosti, reln sla splujc ^j), - l a kad stavov vektor | ,) je normalizovan na jednotku. Jedn se o pravdpodobnostn venou sms stav. Zde | ;) nemus bt navzjem kolm a N me bt vt, ne je dimenze Hubertova prostoru. Jako pklad uvaujme experiment typu EPR, ve kterm se stice spinu nula na potku v klidu uprosted laboratorn soustavy rozpadne na dv stice spinu jedna polovina. Tyto dv stice se rozlet v opanch smrech a jsou detekovny zde" a tam" - piem tam" me bt velmi vzdleno od zde", eknme na Msci. Stavov vektor napeme jako superpozici jednotlivch monost:

kde |nahoru zde) je stav se spinem stice zde" smujcm nahoru", atd. Pedpokldejme, e na Msci byl namen spin ve smru osy z, a to bez toho, abychom se dovdli vsledek. V tom ppad je stav zde" popsn matic hustoty D = - nahoru zde/(nahoru zde + dol zde)(dol zde .(4.2) /X /N 2 2 Na Msci mohl bt t men spin ve smru osy x. Pepeme-li stav (4.1) jako

kter je ve skutenosti rovna matici (4.2). Pokud vak stavov vektor popisuje realitu, pak matice hustoty nek pesn, co se

74

KAPITOLA TVRT - PENROSE

dje. Poskytuje pouze vsledky men zde" za pedpokladu, e nevte, co se dje tam". Konkrtn, mohl bych obdret dopis z Msce, kter m bude informovat o povaze a vsledku tam" provedenho men. Jestlie mohu (teba jen v principu) obdret tuto informaci, musm popsat cel (provzan) systm pomoc stavovho vektoru. V obecnosti je mnoho rozlinch zpsob zpisu dan matice hustoty jako pravdpodobnostn smsi stav. Navc, dky vt nedvno dokzan Hughstonem, Jozsem a Wootersem (1993), pro kadou matici hustoty vzniklou naznaenm zpsobem jako popis sti zde" EPR systmu a pro kadou interpretaci tto matice hustoty jako pravdpodobnostn smsi stav vdy existuje takov men v sti tam", kter vede pesn k tto konkrtn interpretaci matice hustoty zde" jako pravdpodobnostn smsi. Na druhou stranu lze argumentovat, e matice hustoty popisuje realitu, co, jak rozumm, je v ppad ptomnosti ern dry ble Stephenovu pohledu na vc. John Bell kdysi oznail standardn popis procesu redukce stavovho vektoru zkratkou FAPP, kter v anglitin znamen pro vechny praktick ely". V souladu s tmto standardnm postupem meme napsat celkov stavov vektor jako

kde ?) a |?') popisuj stavy prosted vn naeho experimentu. Pokud se v prosted informace ztrat, matice hustoty je to nejlep, co meme pout:

Jestlie tedy neme bt informace z prosted zskna, meme" (FAPP - pro vechny praktick ely) pedpokldat, e systm je ve stavu |nahoru zde) nebo jdol zde) s pravdpodobresp. nost Jeliko nm vak matice hustoty jednoznan nek, z jakch stav je sloena, potebujeme jet dal dodaten pedpoklad. Tento bod si objasnme na mylenkovm experimentu s Schrodingerovou kokou. Ten popisuje trapy koky v uzaven krabici, ve kter je (nap.) vysln foton na polopropustn zrcadlo a prol st vlnov funkce fotonu dopad na detektor, kter, pokud detekuje foton, automaticky zmkne spou pistole a zabije koku.
KVANTOV TEORIE A PROSTOROAS 75

Pokud detektor foton nenam, pak koka zstv naivu a v podku. (Vm, e Stephen nesouhlas s trnm koek, a to ani v mylenkovch experimentech!) Vlnov funkce systmu je superpozic obou monost: w mrtv koka)Ivstel) + z iv koka)(ticho), kde | vstel) a | ticho) jsou stavy prosted. V mnohosvtov interpretaci kvantov mechaniky by se tato situace popsala (ignorujce prosted)
(4.3)

kde |znalost,...') jsou stavy mysli pozorovatele. Pro nm ale nae vnmn nedovol pozorovat makroskopick superpozice stav, jako je tato, namsto pouhho pozorovn jedn z alternativ ,koka je iv' a ,koka je mrtv'? Nap. pro w - z = Vx^ meme pepsat stav (4.3) jako superpozici

a tak, pokud nemme dvod vylouit stavy vdom" typu ((znalost ,mrtv koka') + (znalost ,iv koka')/V2, nepiblili jsme se k een o nic vc ne dve. Stejn argumenty lze pout i pro prosted. Matici hustoty (opt pro ppad w = z = V\/) meme pepsat jako superpozici

To nm ukazuje, e pstup pouvajc dekoherenci prostedm" t nevysvtluje, pro je koka vdy pouze iv nebo mrtv.
76

KAPITOLA TVRT - PENROSE

Nechci se zde vce zabvat diskus otzek vdom a dekoherence. Podle mho mnn een problmu kvantovho men le nkde jinde. M hypotza je, e dochz k nemu podezelmu se superpozic alternativnch geometri, kter se objev spolu se zohlednnm OTR. Je mon, e superpozice dvou rznch geometri je nestabiln a rozpad se do jedn z obou alternativ. Nap. geometriemi by mohly bt prostoroas iv koky nebo mrtv koky. Rozpad superpozice tchto geometri do jedn nebo druh alternativy nazvm objektivn redukc; toto oznaen se mi lb i pro jeho vhodnou zkratku (OR - anglicky nebo). Jak vztah k tomuto vemu m Planckova dlka 10~33 cm? Na tto dlce zvis kritrium, podle kterho proda rozhoduje, zda dv geometrie jsou dostaten odlin. Tm i uruje asovou klu, na kter dochz k redukci do jedn z obou alternativ. Dopejme nyn koce oddech. Zkoumejme znovu problm s polopropustnm zrcadlem, tentokrt vak s detektorem fotonu zpsobujcm pemstn velkho kusu hmoty z jednoho msta na druh (obr. 4.6). Meme se vyhnout starostem s redukc stavu v detektoru tm, e umstme tleso na samotnou hranu podloky tak, aby ho do-

Obrzek 4.6 Schrodingerova koka (i) a humnnj verze tohoto experimentu (ii)

KVANTOV TEORIE A PROSTOROAS

77

pd fotonu postril pres okraj Kdy je posunut dostatek hmoty, 7 aby se superpozice obou alternativ stala nestabiln Domnvm se (viz Penrose 1993, 1994, t Diosi 1989, Ghirardi, Grassi a Rimmim 1990), ze nm na tuto otzku poskytuje odpoved gravitace Pro odhad doby rozpadu podle navrhovanho schmatu je dleit energie E potebn k odtpem jedn kvantov alternativy tlesa a jejmu posunuti v gravitanm poli druh alternativy tlesa a po vytvoeni zkouman superpozice obou alternativ Kvantov alternativy jsou na potku toton a na konci se li polohou tit tlesa Moje hypotza pak pedpovd, e asov kla kolapsu stavovho vektoru reprezentujc takovouto superpozici je adu (44) Pro nukleon dostvme tm l O let, take nestabilita by se v dosa3 vadnch experimentech neprojevila Ale kapice vody velikosti l O" 4 cm by kolaps trval kolem 2 hodin Pokud by kapika mila l O" cm, 3 kolaps bude trvat okolo -^5- sekundy a pro velikost 10~ cm kolaps 6 stavovho vektoru nastane bhem pouhch l O sekundy Toto ve plat pro zrnko izolovan od prosted, rozpad je dle urychlen stykem hmoty s prostedm Zpsoby eeni problmu meni v KT tohoto druhu vtinou narej na pote se zachovnm energie a s lokalitou Ale v OTR je ji zabudovan nejistota v ureni gravitan energie, zvlt co se tye jejho pspvku k superponovanmu stavu Gravitan energie je v OTR nelokln gravitan potenciln energie pispv (zporn) nelokln k celkov energii a gravitan vlny mohou odnet (kladnou) nelokln energii pry ze systmu Dokonce i plochy prostoroas me v jistch ppadech pispvat k celkov energii Nejistota v energii stavu odpovdajcho diskutovan superpozici dvou rznch poloh tlesa je v souhlase (skrze Heisenbergovy relace neuritosti) s asem rozpadu (4 4)
OTZKY A ODPOVDI
8

Otzka Profesor Hawking se zmnil, e gravitan pole je v jistem smyslu vznanj ne pole jma Co si tom myslte vy 7 Odpoved Gravitan pole je jist speciln Je trocha ironie v historii teto otzky Newton zapoal fyziku s teorii gravitace a tato

78

KAPITOLA TVRT - PENROSE

teorie byla potenm paradigmatem pro vechny ostatn fyz kalni interakce Dnes se vsak ukazuje, ze gravitace je ve skutenosti velmi odlin od ostatnch interakci Gravitace je jedin, kter ovlivuje kauzalitu, co m hlubok dsledky, jako jsou ern dry a ztrta informace

KVANTOV TEORIE A PROSTOROAS

79

K A P I T O L A PT

KVANTOV KOSMOLOGIE
S. W. Hawking

Ve sv tet pednce se budu zaobrat kosmologi. Kosmologie se dve povaovala za pseudovdu a toit fyzik, kte sice mohou mt za sebou adu uitench vsledk, ale ve sv senilit se stali mystiky. Piny byly dv. Prvn byla skoro pln absence vrohodnch pozorovn. Vdy a do dvactch let tohoto stolet jedinm dleitm kosmologickm pozorovnm bylo, e obloha je v noci tmav. A to lid ani neocenili jeho zvanost. V souasnosti se vak spolu s rozvojem technologie rozsah a kvalita kosmologickch pozorovn neskuten zlepily. Nmitka proti uznn kosmologie za vdu spovajc na nedostatku pozorovanch dat tedy nen nadle oprvnn. Existuje vak druh, zvanj vhrada. Kosmologie neme o vesmru nic pedpovdt bez toho, aby uinila urit pedpoklad o jeho potench podmnkch. Bez takovhoto pedpokladu to jedin, co kosmologie um ci, je, e vesmr nyn vypad tak, jak vypad, proto, e v potench fzch vypadal tak, jak vypadal. Pitom mnoho lid v, e vda by se mla zabvat pouze loklnmi zkony, kter uruj, jak se vesmr vyvj v ase. Maj pocit, e poten podmnky vesmru, kter uruj, jak vesmr vznikl, nejsou v kompetenci vdy, nbr metafyziky i nboenstv. Situace se jet zhorila, kdy jsme s Rogerem dokzali vty, kter kaj, e podle obecn teorie relativity mus v na minulosti existovat singularita. V tto singularit nemohou bt definovny rovnice pole. Obecn relativita tak nachz sv vlastn selhn: pedpovd, e neme pedpovdt podobu vesmru. Akoli mnoz tento zvr pivtali, m vdy velmi znepokojoval. Pokud zkony fyziky mohou selhat na potku vesmru, pro by nemohly selhat kdekoli? V kvantov teorii mme princip, e cokoli, co nen absolutn zakzno, me nastat. Ve chvli, kdy dovolme, aby drhov integrl obsahoval singulrn historie,
80

singularity se mohou objevit kdekoli a ztrcme jakoukoli pedpovditelnost. Jestlie zkony fyziky neplat v singularitch, mohou selhat kdekoli. Ve vdeck teorii mus fyzikln zkony platit vude, vetn potku vesmru. Lze to povaovat za spch princip demokracie: Pro by ml mt potek vesmru vjimku ze zkon, kter plat v ostatnch bodech? Pokud si jsou vechny body rovny, nememe dovolit nkterm z nich bt rovnj. Aplikovn mylenky, e zkony fyziky plat vude stejn, vede k tomu, e v drhovm integrlu by se mlo integrovat pouze pes nesingulrn metriky. Vme, e pro bn drhov integrl je mra koncentrovna na nediferencovatelnch drahch. Ty jsou vak zplnnm v jist vhodn topologii mnoiny hladkch drah s dobe definovanou akc. Obdobn bychom oekvali, e drhov integrl pro kvantovou gravitaci by ml probhat pes zplnn prostoru hladkch metrik. Drhov integrl vak nesm zahrnout metriky se singularitami, kter nemaj definovanou akci. V ppad ernch dr jsme vidli, e drhov integrl by ml probhat pes euklidovsk, tj. pozitivn definitn metriky. To mlo za nsledek, e singularity ernch dr (jako nap. singularita Schwarzschildova een) se v euklidovsk metrice nezasahujc pod horizont neobjevuj. Namsto toho se horizont chov jako potek polrnch souadnic. Akce euklidovsk metriky je proto dobe definovan. Tuto situaci lze povaovat za kvantovou verzi principu kosmick cenzury: naruen struktury teorie na singularitch nesm ovlivnit dn fyzikln vsledky. Zd se tedy, e drhov integrl pro kvantovou gravitaci by ml probhat pes nesingulrn euklidovsk metriky. Ale jak hranin podmnky by tyto metriky mly splovat? Mme dv a prv dv pirozen monosti. Prvn je, e se metriky vn kompaktn mnoiny pibliuj k ploch euklidovsk metrice. Druhou monost jsou metriky na kompaktnch prostorech bez hranice. Pirozen volby pro drhov integrl v kvantov gravitaci 1. 2. Asymptoticky ploch euklidovsk metriky. Kompaktn metriky bez hranice.

KVANTOV KOSMOLOGIE

81

Tda asymptoticky plochch euklidovskch metrik je evidentn vhodn pro popisy rozptylovch experiment (obr 51) V tchto experimentech se na sebe vysteluj z velkch vzdlenosti astce a m se, co se do velkch vzdlenost opt vrt Vechna meni jsou provdna prakticky v nekonenu, kde mam plochou metriku pozad a meme bnm zpsobem interpretovat male fluktuace pole jakoto astce Neptme se, co se pesn dje uprosted, v oblasti interakce Proto se uv v rozptylovch lohch drhov integrl pes vechny mon historie pro interakn oblast, tj pes vechny asymptoticky ploch euklidovsk metriky
astce odltajc do nekonena

oblast interakce

astce piltajc z nekonena

Obrzek 5 l Pi rozptylovch experimentech provdme meni naltvajcch a rozptlench astc v nekonenu, a proto chceme zkoumat asymptoticky ploch euklidovsk metriky

Ale v kosmologii ns namsto pozorovan v nekonenu zajmaj men proveden v konen oblasti My sami jsme soust vesmru, a ne njac vnj pozorovatel. Abychom pochopili dsledky tohoto rozdlu, pedpokldejme nejdve, e bychom v drhovm integrlu integrovali pes vechny asymptoticky ploch euklidovsk metriky Pak by se pravdpodobnosti pro vsledky meni v konen oblasti skldaly z dvou pspvk Prvn by byl od souvislch asymptoticky plochch euklidovskch metrik, druh od nesouvislch metrik, kter se skldaj z kompaktnho prostoroasu obsahujcho oblast meni a oddlenho prostoroasu s asymptoticky plochou metrikou (obr 5.2) Nesouvisl metriky nememe z drhovho integrlu

82

KAPITOLA PATA - HAWKING

vylouit, jeliko mohou byt aproximovan souvislmi metrikami, ve kterch jsou jednotliv komponenty propojeny tenkmi trubicemi i ervmi drami se zanedbatelnou akc Nesouvisle kompaktn asti prostoroasu neovlivni rozptylov vpoty, protoe nejsou spojeny s nekonenem, kde probhaj vechna men Ovlivn ale kosmologick men, kter probhaj v konench oblastech Dokonce pspvek od nesouvislch metrik bude znan pevyovat nad pspvkem od souvislch asymptoticky plochch euklidovskch metrik I kdy tedy budeme provdt kosmologick drhov integrl pes vechny asymptoticky ploch euklidovsk metriky, vsledek bude skoro stejn, jako kdy budeme integrovat pes vechny kompaktn metriky Zd se proto mnohem pirozenj, e v kosmologii bude drhov integrl probhat pes vechny kompaktn metriky bez hranice; co jsme navrhli spolu s Jimem Hartlem v roce 1983 (Hartle a Hawking 1983).
oblast meni

asymptoticky euklidovsk metrika

oblast meni

kompaktn metrika

asymptoticky euklidovsk metrika

Obrzek 5 2 Kosmologick pozorovan jsou provdna v konen oblasti, a proto musme vzt v vahu dva typy asymptoticky plochch euklidovskch metrik souvisle (nahoe) a nesouvisle (dole)

KVANTOV KOSMOLOGIE

83

Hypotza bez hranic" (Hartleho-Hawkingovy no-boundary" okrajov podmnky) V kosmologii se m v drhovm integrlu integrovat pes vechny kompaktn euklidovsk metriky.

Tuto hypotzu bychom mohli parafrzovat: Hranin podmnkou vesmru je, e vesmr nem dnou hranici." Ve zbytku tto pednky bych chtl ukzat, e podle vech indici tato hypotza bez hranic" vysvtluje vesmr, ve kterm ijeme; to znamen isotropn homogenn rozpnajc se vesmr s malmi perturbacemi. Spektrum a statistiku tchto perturbac umme pozorovat skrze fluktuace v mikrovlnnm reliktnm zen. Znm vsledky prozatm souhlas s pedpovmi hypotzy bez hranic". Dal rozen pozorovn reliktnho zen na men hlov mtka bude skutenm testem hypotzy bez hranic" a celho programu euklidovsk kvantov gravitace. Abychom mohli hypotzu bez hranic" pout pro pedpovdi, bude vhodn zavst pojem, kter pope stav vesmru v jednom ase. Zkoumejme pravdpodobnost, e prostoroas M obsahuje vnoen tdimenzionln prostor s indukovanou metrikou h,r Ta je dan drhovm integrlem pes vechny metriky gab na M, kter indukuj h,} na .

Pokud je M jednodue souvisl, co budu dle pedpokldat, plocha rozdl M na dv sti M+ a M~ (obr. 5.3). V tomto ppad me bt pravdpodobnost indukovn metriky hl} na + faktorizovna. Bude rovna souinu dvou vlnovch funkc a ~. Ty jsou dny drhovm integrlem pes vechny metriky na M+, resp. Mr, kter indukuj zadanou tdimenzionln metriku h,j na . Pravdpodobnost /iy = +(/,;) -(/,,),

84

KAPITOLA PT - HAWKING

Ve vtin ppad budou tyto dv vlnov funkce stejn a v dalm vynechm indexy + a -. se nazv vlnov funkce vesmru. Pokud jsou ptomna i ltkov pole , vlnov funkce bude t zviset na jejich hodnotch 0 na . Nebude vak explicitn zviset

Obrzek 5.3 Plocha rozdluje kompaktn jednodue souvisl kompaktn prostor + M na dv sti M a M".

na ase, jeliko v uzavenm vesmru nen dn preferovan asov souadnice. Podle hypotzy bez hranic" je vlnov funkce vesmru dan drhovm integrlem pes pole na kompaktnm prostoru M+, jeho jedin hranice je plocha (obr. 5.4). Integrovn probh pes vechny metriky a ltkov pole na M+, kter souhlas s metrikou htj a polem 0 na .

Obrzek 5.4 Vlnov funkce je dna drhovm integrlem pes metriky na M +

Polohu plochy lze popsat pomoc funkce t souadnic x, na . Ale vlnov funkce definovan drhovm integrlem neme zviset na nebo na volb souadnic x,. Dsledkem je, e vlnov funkce mus splovat tyi funkcionln diferenciln rovnice. Tri z nich se nazvaj impulsov vazby.
85

KVANTOV

KOSMOLOGIE

Impulsov vazby

Ty vyjaduj skutenost, e vlnov funkce by mla bt stejn pro rzn tdimenzionln metriky h,t, kter mohou byt obdreny jedna z druh zrnnou souadnic x, tvrt rovnice se nazv Wheelerova-DeWittova rovnice.

Ta odpovd nezvislosti vlnov funkce na Lze ji pokldat za Schrodingerovu rovnici vesmru. Neobsahuje vak len s asovou derivac, jeliko vlnov funkce explicitn nezvis na ase K odhadnut vlnov funkce vesmru meme, stejn jako v ppad ernch dr, aproximovat drhov integrl pomoc metody sedlovho bodu. Nejdve se nalezne euklidovsk metrika g0 na prostoru M+, kter spluje rovnice pole a indukuje metriku h,, na hranici Pak se rozvine akce do poruchov ady okolo podkladov metriky gQ

Stejn jako dve linern len v rozvoji vymiz Kvadratick len me bt povaovn za pspvek graviton na danm pozad a leny vyho du za interakci mezi gravitony Ty mohou bt zanedbny, pokud je polomr kivosti podkladov metriky dostaten velk ve srovnan s planckovskymi klami Pak

-ng,]

Na jednoduchm pklad si meme ukzat, jak takov vlnov funkce vypad Podvejme se na situaci, kdy nejsou ptomna dna ltkov pole, ale mam kladnou kosmologickou konstantu

86

KAPITOLA PATA - HAWKING

Vezmme za plochu tdimenzionln sfru a za metriku /; homogenn sfrickou metriku o polomru a Za prostor M+ ohranieny plochou pak meme vzt tydmenzionalm kouli Metrikou splujc rovnice pole je metrika asti tydmenzionalm sfry o polomru -^, kde H2 - - Jej akce je

Pro tdimenzionln sfru s polomrem menm ne -^- mme dv ppustn euklidovsk een M+ me byt bu men, nebo vt ne polosfra (obr 5.5) Existuj vak argumenty pro to, e mme zvolit eeni meni ne polosfra.

tldimen zionalm sfra polomru a

tydmenzionalm sfra polomru ^

Obrzek 5 5 Dv mon euklidovsk eeni M+ s hranici a hodnoty jejich akci

Dal obrzek (obr. 5 6) ukazuje pspvek k vlnov funkci od akce metriky g0 Pokud je polomr sfry men ne jj-, vlnov 2 funkce roste exponenciln jako e" Pokud je polomr vti ne jj-, meme vsledek obdret analytickm prodlouenm vsledku pro mal Dostaneme, e vlnov funkce velmi rychle osciluje Tuto vlnovou funkci meme interpretovat nsledovn Maximln symetrick een s relnm asem Einsteinovch rovnic -lenem je de Sitterv prostor Ten me byt vnoen jako hyperboloid do ptidimenzionlnho Mmkowskho prostoru (viz rmeek 5 A) Lze si ho pedstavit jako uzaven vesmr smrujc se z nekonen poten velikosti na minimln polomr a pak se opt exponenciln rozpnajc Metrika me bt zapsan ve form metriky

KVANTOV

KOSMOLOGIE

87

Friedmannova vesmru s asovou zvislost polomru cosh(H). Polome-li = it, zmn se cosh na cos a dostaneme euklidovskou metriku na tydimenzionln sfe o polomru -- (viz rmeek 5.B). To ns pivd na mylenku, e vlnov funkce mnc se exponenciln v zvislosti na tdimenzionln metrice h,f odpovd euklidovsk metrice s imaginrnm asem. Na druhou stranu, rychle oscilujc vlnov funkce odpovd lorentzovsk metrice s relnm asem.

Obrzek 5.6 Vlnov funkce jako funkce polomru sfry .

KAPITOLA PT - HAWKING

Obdobn jako se tvo pry ernch dr, meme popsat spontnn tvoen exponenciln se rozpnajcho vesmru. V tomto ppad je poteba spojit spodn polovinu euklidovsk tydimenzionln sfry s horn polovinou lorentzovskho hyperboloidu (obr. 5.7). Na rozdl od tvorby ernch dr nelze o de Sitterov vesmru ci, e by byl vytvoen z energie pole v ji existujcm prostoru. De Sitterv vesmr je vytvoen doslova z nieho: ne z njakho vakua, ale z absolutn a pln nicoty. Vn vesmru nen toti vbec nic. V euklidovskm reimu je de Sitterv prostor obyejn uzaven prostor obdobn jako povrch Zem, pouze s dvma dimenzemi navc. Pokud je kosmologick konstanta dostaten mal ve srovnn s planckovskou hodnotou, kivost euklidovsk tydimenzionln sfry by mla bt t mal. To znamen, e aproximace sedlovho bodu by mla bt dostaten dobr a vpoet vlnov funkce vesmru nebude pli ovlivnn na neznalost toho, co se dje pi velmi velkch kivostech.

lorentzovsk de Sitterovo een

euklidovsk tydimenzionln sfra Obrzek 5.7 Tunelovn, kter vytv rozpnajc se vesmr, popsan spojenm poloviny euklidovskho a poloviny lorentzovskho een.

KVANTOV KOSMOLOGIE

89

Rovnice pole mohou bt vyeeny t pro jinou metriku na hranici, ne pro pesn homogenn sfrickou metriku. Pro polomr tdimenzionln sfry men ne -^- je eenm reln euklidovsk metrika. Akce bude reln a vlnov funkce bude exponenciln utlumen ve srovnn s homogenn sfrickou metrikou stejnho objemu. Pro polomr tdimenzionln sfry vt ne kritick polomr budou existovat dv komplexn sdruen een a vlnov funkce bude rychle oscilovat s malmi zmnami v metrice ht]. Vechna kosmologick men mohou bt zformulovan pomoc vlnov funkce. Hypotza bez hranic" tak dl z kosmologie opravdovou vdu, jeliko v n ji lze pedpovdt vsledky vech pozorovn. Ppad bez ltkovch pol a s kosmologickou konstantou, kter jsme prv zkoumali, neodpovd vesmru, ve kterm ijeme. Pesto je to uiten pklad jak proto, e se jedn o jednoduch model, kter lze vyeit dostaten explicitn, tak proto, e, jak uvidme, odpovd ranm etapm vvoje vesmru. Akoli to nen zejm z vlnov funkce, de Sitterv vesmr m termln vlastnosti podobn vlastnostem ernch dr, co lze ukzat, pokud napeme de Sitterovu metriku ve statick form podobn Schwarzschildovu een (viz rmeek 5.C).

horizont udlost pozorovatele

budouc nekoneno

r=

svtora pozorovatele

minul nekoneno

90

KAPITOLA PT - HAWKING

Pro - -J- nachzme zdnlivou singularitu, je vak me bt, stejn jako u Schwarzschildova een, odstranna souadnicovou transformac a odpovd poloze horizontu udlost. To lze vyst z Carterova-Penroseova diagramu, kter vypad jako tverec. Tekovan svisl ra nalevo znzoruje sted sfrick symetrie, pro kter je polomr r dvoudimenzionlnch sfr nulov. Dal sted sfrick symetrie je znzornn tekovanou svislou arou napravo. Vodorovn ry dole a nahoe odpovdaj minulmu a budoucmu nekonenu, kter jsou v tomto ppad prostorupodobn. hlopka z hornho levho do dolnho pravho rohu je hranic kauzln minulosti pozorovatele v levm stedu symetrie. Proto me bt nazvna horizontem udlost. Ale pozorovatel, jeho svtora skon v jinm mst budoucho nekonena, bude mt jin horizont udlost. Horizonty udlost maj tak v de Sitterov prostoru subjektivn povahu. Pokud se vrtme k statick form de Sitterovy metriky a polome = it, dostaneme euklidovskou metriku. Na horizontu se nachz zdnliv singularita. Zvolenm nov radiln souadnice a identifikac souadnice s periodou -- vak dostaneme regulrn euklidovskou metriku, a to pmo metriku tydimenzionln sfry. Jeliko imaginrn asov souadnice je periodick, de Sitterv prostor a vechna kvantov pole v nm se budou chovat, jako kdyby mla teplotu . Jak uvidme, dsledky tto teploty meme pozorovat ve fluktuacch reliktnho zen. Na zkoumn akce euklidovskho de Sitterova een meme t pout argumenty podobn tm, kter jsme pouili v ppad ernch dr. Nalezneme, e de Sitterovo een m vlastn entropii^-, co je tvrtina velikosti povrchu horizontu udlost. Tato entropie opt vznik z topologickch dvod: Eulerovo slo tydimenzionln sfry je rovno dvma. To znamen, e v euklidovskm de Sitterov prostoru neme bt zvolena globln asov souadnice. Tuto kosmologickou entropii meme interpretovat jako odraz pozorovatelovy neznalosti vesmru za jeho horizontem udlost. Euklidovsk metrika periodick s periodou

KVANTOV KOSMOLOGIE

91

De Sitterv prostor nen dobr model pro vesmr, ve kterm ijeme, jeliko je przdn a rozpn se exponenciln rychle. My pozorujeme, e vesmr obsahuje hmotu, a z reliktnho zen a mnostv lehkch prvk vyvozujeme, e v minulosti musel bt mnohem teplej a hust. Nejjednodu model konzistentn s naimi pozorovnmi se nazv model horkho velkho tesku (obr. 5.8). Podle tohoto scne vesmr zapoal v singularit naplnn zenm nekonen teploty. Jak se rozpnal, zen se ochlazovalo a hustota energie klesala. Nakonec hustota energie zen poklesla pod hustotu nerelativistick hmoty a rozpnn zaalo bt dominovno ltkou. Dodnes vak meme pozorovat zbytky zen jako reliktn zen o teplot zhruba 3 K nad absolutn nulou.
polomr/teplota

as

Obrzek 5.8 Polomr a teplota vesmru jako funkce asu v modelu horkho velkho tesku.

Problm modelu horkho velkho tesku je stejn, jako problm jakkoli kosmologie, kter nem teorii potench podmnek: nem dnou pedpovdn slu. Vzhledem k tomu, e obecn teorie relativity selhv na singularitch, z velkho tesku me vylett cokoliv. Pro je tedy vesmr tak homogenn a isotropn na velkch mtkch, a pitom m lokln nepravidelnosti, jako jsou galaxie a hvzdy? Pro je vesmr tak blzko k dlic e mezi vesmrem, kter se znovu smrt, a vesmrem, kter se bude rozpnat donekonena? K tomu, abychom byli k tto hranici tak blzko, jak dnes jsme, musela bt rychlost rozpnn v poten fzi zvolena fantasticky pesn. Kdyby byla rychlost rozpnn jednu sekundu po velkm tesku jen o desetimiliardtinu men, vesmr by zkolaboval po nkolika milinech letech. Pokud by byla jen o jednu dese92 KAPITOLA PT - HAWKING

timiliardtinu vt, vesmr by byl po nkolika milinech letech v podstat przdn. Ani v jednom ppad by nebyl dostatek asu ke vzniku ivota. A tak se bu musme odvolat na antropick princip, nebo nalzt njak fyzikln vysvtlen toho, e vesmr je takov, jak je. Model horkho velkho tesku nevysvtluje tato fakta: 1. 2. Vesmr je skoro homogenn a isotropn, ale s malmi poruchami. Vesmr se rozpn, a to s rychlost tm pesn takovou aby se vyhnul zptnmu kolapsu.

Nkte lid tvrd, e tzv. inflace ns zbavuje poteby teorie potench podmnek. vaha je zaloena na tom, e by vesmr mohl zat ve velkm tesku skoro v jakmkoli stavu. V tch stech vesmru, ve kterch by byly vhodn podmnky, by nastalo obdob exponenciln rychlho rozpnn, nazvan inflace. Inflace by 30 nejen zvtila velikost takov oblasti obrovskm faktorem l O i vce, ale zanechala by t oblast homogenn a isotropn a rozpnajc se pesn kritickou rychlost, pi kter se vyhne nslednm kolapsu. Pak pichz na adu tvrzen, e inteligentn ivot by se vyvinul pouze v oblastech, je proly fz inflace. Nemli bychom bt proto pekvapeni, e nae oblast je homogenn a isotropn a rozpn se pesn kritickou rychlost. Inflace sama o sob vak neme vysvtlit souasn stav vesmru. To pochopme, pokud vezmeme libovoln souasn stav vesmru a vyvineme jej zpt v ase. Za pedpokladu, e obsahuje dostatek hmoty, vty o singularitch zaruuj, e v minulosti mus bt ptomna singularita. Nyn meme zvolit poten podmnky vesmru pi velkm tesku shodn s potenmi podmnkami tohoto modelu. Tmto zpsobem meme ukzat, e potenciln monost libovolnch potench podmnek pi velkm tesku vede k realizovatelnosti jakhokoli stavu v souasnosti. Nelze ani argumentovat, e vtina potench stav vede ke stavu, jak dnes pozorujeme: pirozen mra jak potench podmnek, kter vedou k vesmru podobnmu naemu, tak podmnek, kter nevedou, je nekonen. Nelze tedy tvrdit, e jedna je vt ne druh. Na druh stran jsme vidli, e v ppad gravitace s kosmologickou konstantou a bez ltkovch pol vedla hypotza bez hra-

KVANTOV KOSMOI OCIF

93

nic" k vesmru pedpovditelnmu v rmci kvantov teorie. Tento model sice nepopisoval vesmr, ve kterm ijeme, vesmr pln hmoty a s nulovou nebo velmi malou kosmologickou konstantou. Ale vylouenm kosmologick konstanty a zahrnutm ltkovch pol meme dostat realistitj model. Konkrtn se zd, e je poteba pidat skalrn pole s potencilem V(). Budu pedpokldat, e potencil V nabv minimln hodnoty nula pro = O. Jednoduchm pkladem je hmotn pole, pro kter V = -22 (obr. 5.9).

Obrzek 5.9 Potencil hmotnho skalrnho pole.

Z tenzoru energie-hybnosti meme vidt, e jestlie je gradient mal, tak () se chov jako efektivn kosmologick konstanta. Vlnov funkce bude nyn zviset jak na hodnot ^0 pole na ploe , tak na indukovan metrice h,r Rovnice pole lze vyeit pro malou homogenn tdimenzionln sfrickou metriku a velk hodnoty 0. een s tmito okrajovmi podmnkami je piblin st tydimenzionln sfry a tm konstantn pole . To se podob de Sitterovu een, piem potencil V() hraje roli kosmologick konstanty. Podobn, pokud je polomr a tdimenzionln sfry o trochu vt ne polomr euklidovsk tydimenzionln sfry, budou existovat dv komplexn sdruen een. Dohromady dostaneme polovinu euklidovsk tydimenzionln sfry napojenou na lorentzovsk de Sitterovo een se skoro konstantnm . Hypotza bez hranic" tak v tomto modelu, obdobn de Sitte94

KAPITOLA PT - HAWKING

rovu ppadu, pedpovd spontnn vytvoen exponenciln se rozpnajcho vesmru. Nyn budeme zkoumat dal vvoj v tomto modelu. Na rozdl od de Sitterova ppadu zde nebude trvat exponenciln rozpnn vn. Skalrn pole bude klesat do potencilov jmy potencilu V smrem k minimu -O. Pokud bude ale poten hodnota pole vt ne planckovsk hodnota, rychlost klesn bude mal ve srovnn s trvnm rozpnn. Vesmr se tak rozepne skoro exponenciln na mnohonsobnou velikost. Pot, co skalrn pole klesne k hodnotm jednotkovho du, zane oscilovat kolem 0 = 0. Pro vtinu potencil V budou oscilace velmi rychl ve srovnn s dobou rozpnn. Obvykle se pedpokld, e se energie tchto oscilac pemn na pry jinch stic a oheje vesmr. To vak zvis na pedpokladu o smru asu, k nmu se brzy vrtm. Mnohonsobn exponenciln expanze by zanechala vesmr se skoro pesn kritickou rychlost rozpnn. Hypotza bez hranic" tak me vysvtlit, pro se jet vesmr rozpn skoro kritickou rychlost. Abychom zjistili, co pedpovd pro homogenitu a isotropii vesmru, musme zkoumat tdimenzionln metriky kter jsou perturbac homogenn sfrick metriky. Takov metriky lze rozvinout ve sfrick harmoniky. Existuj ti druhy sfrickch harmonik: skalrn, vektorov a tenzorov harmoniky. Vektorov harmoniky odpovdaj pouh relativn zmn souadnic x, na posloupnosti tdimenzionlnch sfr a nehraj dnou dynamickou roli. Tenzorov harmoniky odpovdaj gravitanm vlnm v rozpnajcm se vesmru, zatmco skalrn harmoniky odpovdaj sten souadnicov svobod a sten perturbacm hustoty. Tenzorov harmoniky - gravitan vlny Vektorov harmoniky - kalibrace Skalrn harmoniky - perturbace hustoty Vlnovou funkci lze napsat jako souin vlnov funkce T0 homogenn tdimenzionln sfrick metriky o polomru a krt vlnov funkce koeficient harmonik: Nyn meme rozvinout Wheelerovu-DeWittovu rovnici pro vlnovou funkci do vech d v polomru a a stednch hodnotch
KVANTOV KOSMOLOGIE 95

pole , ale jen do prvnho du v perturbacch. Dostaneme srii Schrdingerovch rovnic pro rychlost zmn poruchovch vlnovch funkc v zvislosti na asov souadnici neperturbovan metriky. Schrodingerovy rovnice

Poten podmnky pro poruchov vlnov funkce meme dostat z podmnky bez hranic". Je poteba pouze vyeit rovnice pole pro malou, ale lehce deformovanou tdimenzionln sfru. Tm dostaneme poruchovou vlnovou funkci ve fzi exponencilnho rozpnn. Tu pak lze dle vyvinout pouitm Schrodingerovy rovnice. Nejsnadnji obdrme een pro tenzorov harmoniky, kter odpovdaj gravitanm vlnm. Ty neobsahuj dn kalibran stupn volnosti a neinteraguj pmo s perturbacemi hmoty. Pro nalezen poten vlnov funkce koeficient d tenzorovch harmonik v rozvoji perturbovan metriky meme pout podmnku bez hranic". Nalezneme, e se jedn o zkladn stav vlnov funkce harmonickho osciltoru s frekvenc gravitan vlny. Zkladn stav

Spolu s expanz vesmru bude tato frekvence klesat. Dokud bude frekvence vt ne rychlost rozpnn, Schrdingerova rovnice dovol adiabatickou relaxaci vlnov funkce a pslun md zstane ve svm zkladnm stavu. V jednu chvli vak frekvence poklesne pod rychlost rozpnn, je je bhem exponenciln expanze zhruba konstantn. Kdy toto nastane, Schrdingerova rovnice nebude ji schopna mnit vlnovou funkci dostaten rychle, aby
96 KAPITOLA PT - HAWKING

ta i nadle zstvala pi poklesu frekvence ve svm zkladnm stavu. Namsto toho po poklesu frekvence pod rychlost rozpnn tvar vlnov funkce zamrzne. Po skonen ry exponenciln expanze bude rychlost rozpnn klesat rychleji ne frekvence mdu. Ekvivalentn meme ci, e velikost pozorovatelova horizontu udlost, kter je dna pevrcenou hodnotou rychlosti rozpnn, roste rychleji ne vlnov dlka mdu. Bhem inflan periody se tak vlnov dlka zvt nad velikost horizontu a po skonen inflace, v prbhu dalho vvoje se zmen zptky pod horizont (obr. 5.10). Kdy k tomu dojde, vlnov funkce bude stle stejn jako v okamiku, kdy jej tvar zamrzl. Jej frekvence vak bude mnohem men. Vlnov funkce bude proto odpovdat vysoce excitovanmu stavu namsto pvodnho zkladnho stavu v okamiku jejho zamrznut. Tyto kvantov excitace md gravitanch vln vyprodukuj hlov fluktuace v reliktnm zen, jejich amplituda je rovna rychlosti expanze (v planckovskch jednotkch) v okamiku zamrznut vlnov funkce. V experimentu COBE byly pozorovny fluktuace v reliktnm zen du 10~5, co dv horn omezen na hustotu energie v okamiku zamrznut vlnov funkce zhruba 10~ planckovskch jednotkch. Tato hodnota je dostaten nzk, aby pouit piblen bylo pesn. Tenzorov harmoniky gravitanch vln vak dvaj pouze horn omezen na hustotu v okamiku zamrznut. Ukazuje se toti, e
konec inflace vlnov dlka/polomr

vlnov dlka perturbac se navrac pod polomr horizontu

vlnov dlka perturbac se stv ^=----^-' vt ne polomr horizontu tvar vlnov funkce |e zamrzl adiabatick vvoj

as

Obrzek 510 Vlnov dlka a velikost horizontu jako funkce asu bhem obdob inflace.

KVANTOV KOSMOLOGIE

97

skalrn harmoniky zpsobuji jet \ etsi fluktuace reliktnho zareni Tdimenzionln metrika /i,; obsahuje dva skalrn stupn volnosti a skalrn pole jeden Dva z tchto stup volnosti vak odpovdaj libovli ve volb souadnic Mam tedy pouze jeden fyzikln skalrn stupen volnosti a ten odpovd perturbacm hustoty Pokud pouijeme jistou speciln volbu souadnic pro obdob ped zmrazenm vlnov funkce a jinou pro obdob nsledn, bude analza skalrnch perturbaci velmi podobna analze tenzorovch harmonik Pi pechodu z jednoho souadnicovho systmu do druhho budou amplitudy vynsobeny faktorem rovnm rychlosti expanze dlen prmrnou rychlosti zmny Tento faktor bude zviset na sklonu potencilu, ale pro rozumn potencily bude roven alespo deseti To znamen, e fluktuace v re liktmm zeni zpsoben perturbaci hustoty budou nejmn desetkrt vti ne fluktuace zpsoben gravitanmi vlnami Proto je horn omezeni pro hustotu energie v okamiku zamrznuti vlnov funkce pouze 10 12 Planckovy hustoty To je bez problm v rozsahu platnosti pibleni, kter jsem zde pouval Zda se tedy, e nepotebujeme teorii strun ani pro vysvtleni potku vesmru Spektrum fluktuaci pi rznch uhlovch rozliench souhlas, v rmci pesnosti souasnch pozorovan, s pedpovdi, e m byt invariantn vi pekalovani Velikost perturbaci hustoty je prav takov, aby vysvtlila tvorbu galaxii a struktur ve vesmru, vetn malch nehomogenit, jako jsme my samotni
COBE pozorovan a perturbace zpsoben gravitanmi vlnami plus perturbace hustoty vlastni gravitan teplota ranho vesmru ~~^ => horn omezeni na hustotu energie 10 Planckovy hustoty horn omezeni na hustotu energie 10 12 Planckovy hustoty 10 Planckovy teploty 10 stup

Perturbace reliktnho zeni meme chpat jako dsledek tepelnch fluktuaci skalrnho pole Inflan fze, diky tomu, e je piblin periodick v imaginrnm ase, m teplotu rovnou rychlosti rozpnan dlenou 2 Proto vlastn nepotebujeme nalzt malou pnmordialm ernou dru ji pozorujeme vlastni gravita26 6 n teplotu okolo l O stup neboli 10~ Planckovy teploty

98

KAPITOLA PATA - HAWKING

A co vlastni gravitan entropie asociovan s kosmologickm 7 7 horizontem udlosti Meme ji pozorovat Myslm si, ze meme Domnvm se, ze je dokumentovan skutenosti, ze objekty jako galaxie a hvzdy maj klasickou povahu, pestoe byly vytvoeny z kvantovch fluktuaci Jestlie se dvme na vesmr na prostorupodobne ploe , kter protn vesmr v jednom asovm okamiku, pak ho popisujeme jednm kvantovm stavem charakterizovanm vlnovou funkci Avak my nikdy nememe pozorovat vce ne polovinu plochy a nevme absolutn nic o tom, co se dje vn naeho minulho svtelnho kuele To znamen, e pi vypotu pravdpodobnosti pozorovan musme pescitat pes vechny monosti, kter mohou nastat v t asti , ji nememe pozorovat (obr 5 11) Dsledkem takovhoto stan je, e nepopisujeme nai pozorovatelnou st vesmru jednm kvantovm stavem, ale tzv smenm stavem, statistickm souborem rznch monosti Tato dekoherence, jak je tento proces nazvn, je poteba, aby se systm choval klasickm zpsobem namsto kvantovm Normln se povauje za pinu dekoherence interakce s vnjm systmem (jako nap s tepelnou lzni), kter nen men V ppad vesmru nemme dny vnj systm Ja se vak domnvm, e pinou pozorovanho klasickho chovan je skutenost, e meme vidt pouze st vesmru Mohli byste si myslet, e v pozdjch etapch vvoje budeme schopni pozorovat cely vesmr a e horizont udlosti zmiz Ale nen tomu tak

pozorovatel

souet pes vechny monosti

st kter mze byt pozorovna pozorovatelem

lorentzovska oblast

euklidovsk oblast Obrzek 5 11 Pozorovatel mue vidt pouze st kterkoli plochy

KVANTOV KOSMOLOGIE

99

Z hypotzy bez hranic" vyplv, e vesmr je prostorov uzaveny Uzaveny vesmr se vak zhrout dve, ne by ho pozorovatel mohl zahldnout cel Pokouel jsem se ukzat, e entropie takovhoto vesmru by mla bt tvrtina plochy horizontu v okamiku nejvtho rozepnut (obr 5 12) V tento okamik se vak zda, e dostvm faktor -^- namsto -^- Evidentn jsem se bu vydal patnm smrem, nebo mi nco unika Ve zbytku sv pednky se budu zabvat tmatem, na kter mam s Rogerem velmi odlin nzory - otzkou smru asu V nai sti vesmru je jasn rozdl mezi smrem asu do budoucnosti a do minulosti Sta se podvat na film putn pozptku, abychom si uvdomili tento rozdl Msto lk padajcch se stolu a ttcch se na tisce kousk uvidme stepy spojujc se v lky, kter pak vysko zptky na stl K by tomu tak bylo ve skutenosti1 Lokln zkony, podle kterch se fyzikln pole chovaj, jsou asov symetrick, i pesnji CPT symetrick Pozorovan rozdl mezi minulost a budoucnost mus proto pochzet z okrajovch podmnek vesmru Pedpokldejme, e vesmr je prostorov uzaveny a e se rozpn do sv maximln velikosti a pak se opt smrt Jak Roger zdraznil, vesmr se bude velmi liit na opanch koncch sv historie Na konci, kter nazvme potek veshonzont udlosti pozorovatele

konen singularita

horizont udlosti nabv maximlnho povrchu

sted symetrie euklidovsk oblast

sted symetrie

Obrzek 512 Vesmr se zhrout do sv konen singularity dve, ne by ho pozorovatel mohl uvidt cely

100

KAPITOLA PATA - HAWKING

mru, se /.d hladk a pravideln Kdy se ale opt zhrout, oekvme, e bude plny chaosu a nepravidelnosti Jeliko je mnohem vce neuspodanch konfigurac ne tch uspodanch, musely byt poten podmnky zvoleny s neuvitelnou pesnosti Proto se zda, e oba konce musej splovat odlin okrajov podmnky Roger navrhl, e Weylv tenzor by ml na jednom konci asu vymizet a na druhm ne Weylv tenzor je ta st kivosti prostoroasu, kter nen skrze Einsteinovy rovnice lokln urena rozloenm hmoty Tato kivost by mla bt mal v hladkch uspodanch potench fzch, ale obrovsk v kolabujcm vesmru Tato hypotza by tedy rozliila oba konce asu a mohla by vysvtlit smr asovho toku (obr 513) Mm pocit, e Rogerv nvrh je weylovsk ve vce ne jednom smyslu slova. Za prv, nen CPT invariantn Roger to povauje za klad. J si ale myslm, e bychom nemli opoutt symetrie, dokud pro to nemme opravdu vn dvod. Pokusm se odvodnit, e se nemusme vzdt CPT symetrie Za druh, pokud by byl Weylv tenzor v ranm vesmru pesn nulov, vesmr by musel bt pesn homogenn a isotropn a musel by takov zstat navdy. Rogerova hypotza o Weylove kivosti neme vysvtlit ani
vesmr je neuspodan V\feylv tenzor je obrovsky

\ vesmr je hladk Weylv tenzor je zanedbateln

Obrzek 5 13 Hypotza o Weylove tenzoru rozliujc dva opan konce vesmru

KVANTOV KOSMOLOGIE

101

fluktuace v reliktnm zeni, ani perturbace vedouc k tvorb galaxii a tles, jako jsme my samotni Nmitky proti hypnze o Weylov tenzoru 1 2 Nen CPT invariantn Weylv tenzor nemohl byt pesn nulov Nevysvtluje male fluktuace

Navzdory tmto nmitkm si myslm, e Roger vyhmtl dleit rozdl mezi obma konci asu Ale skutenost, e Weylv tenzor byl mal na jednom konci, by nemela byt poadovan jako okrajov podmnka ad hoc, ale mla by byt vyvozena z fundamentlnjho zkona - hypotzy bez hranic" Ta m, jak jsme vidli, za nsledek, e perturbace zhruba poloviny euklidovsk tyrdimenzionalm sfry spojen s polovinou lorentzovskeho de Sitterova eeni jsou ve svm zkladnm stavu To znamen, e jsou tak male, jak jen mohou byt konzistentn s principem neuritosti Z toho by pak vyplvala Rogerova podmnka na Weylv tenzor Weylv tenzor by nebyl nulov pesn, ale byl by tak mal, jak jen me byt Nejdve jsem si myslel, e argumenty zaloen na neexcitovanosti stavu perturbaci se mohou uplatnit na obou koncch cyklu expanze - kontrakce Vesmr by vznikl hladk a uspodan a bhem rozpnm by ztrcel svou uspodanost a pravidelnost Myslel jsem si vak, e by se pote, co se opt zmeni, mohl navrtit do hladkho a uspodanho stavu To by znamenalo, e termodynamicky smr toku asu by se bhem fze smrtovani obrtil lky by se skldaly ze step a vyskakovaly na stl Lide by mldli msto strli a vesmr by se zmenoval Nebylo by vak k niemu ekat na smrtovam vesmru, a opt tak omladnout - trvalo by to pli dlouho Pokud se ale smr asu obraci, kdy se vesmr smrtuje, mohl by se t obracet uvnit ernch der Nedoporuoval bych ale skok do ern dry jako zpsob, jak si prodlouit ivot Napsal jsem lnek, ve kterm jsem tvrdil, e se smr asu obrati ve fzi smrtovam vesmru Pote jsem vak v diskusch s Donem Pagem a Raymondem Laflammem dospl k nzoru, e jsem se zde dopustil sv nejvt chyby, i alespo sv nejvt chyby ve fyzice vesmr se nenavrt bhem kolapsu do hladkho stavu To znamen, e se am smr toku asu neobrati Bude smrovat stale stejnm smrem jako bhem expanze

102

KAPITOLA PATA - HAWKING

m se mohou oba konce asu liit7 Pro by mely byt perturba ce na jednom konci male, a na druhem ne7 Pinou je, ze existuji dv mon komplexn eeni rovnic pole, kter maj za hranici malou tdimenzionln sfru Jedno jsem ji popsal drive pibli n jedna polovina euklidovsk ctydmenzionalm sfry spojena s malou asti lorentzovskeho de Sitterova eeni (obr 514) Druh

lorentzovska oblast

euklidovsk oblast

Obrzek 5 14 Polovina euklidovsk ctydmenzionalm sfry spojena s malou Io rentzovskou oblasti

mon eeni se skld ze stejn poloviny euklidovsk sfry spojen s lorentzovskym eenm, kter se rozepne do svho maximlnho polomru a pak smrti zpt na mal polomr dan hranice (obr 5 15) Evidentn jedno eeni odpovd jednomu konci

lorentzovska oblast

maximln polomr

euklidovsk oblast

Obrzek 515 Polovina euklidovsk ctydmenzionalm sfry spojena s lorentzov skou oblasti kter se rozpn na maximln polomr a pak znovu smrstuje

KVANTOV

KOSMOLOGIE

103

asu a druh druhmu. Rozdl mezi obma konci vyplv ze skutenosti, e perturbace ve tdimenzionln metrice h,} jsou siln utlumeny u prvnho een s krtkm lorentzovskm obdobm. Ale v ppad een, kter se rozpn a opt smruje, mohou bt perturbace velmi velk bez podstatnjho utlumen. To vede k odlinosti obou konc asu, na kterou Roger upozornil. Na jednom konci byl vesmr velmi hladk a Weylv tenzor byl velmi mal. Nemohl bt ale pesn nulov, protoe to by odporovalo principu neuritosti. Namsto toho existovaly mal fluktuace, z nich vznikly galaxie a tlesa, jako jsme my. Naopak, vesmr by ml bt velmi nepravideln a chaotick na druhm konci asu s typicky velkm Weylovm tenzorem. To by vysvtlovalo pozorovan smr asu a pro lky padaj se stolu a rozbjej se msto toho, aby se skldaly ze step a vyskakovaly na stl. Vzhledem k tomu, e se smr toku asu neobrt - a ji petahuji - ml bych svou pednku ukonit. Zdraznil jsem to, co povauji za dva nejpozoruhodnj aspekty prostoru a asu, kter jsem pochopil pi svm vzkumu: (1) gravitace zakivuje prostoroas tak, e ten m potek a konec; (2) existuje hlubok spojitost mezi gravitac a termodynamikou, kter vznik dky tomu, e sama gravitace uruje topologii variety, na kter psob. Kladn kivost prostoroasu vytv singularity, na kterch klasick obecn teorie relativity selhv. Kosmick cenzura ns me ochrnit od singularit ernch dr, ale singularitu velkho tesku vidme v jej pln nahot. Klasick obecn teorie relativity neme pedpovdt, jak vesmr zapoal. Ale kvantov obecn relativita spolu s hypotzou bez hranic" pedpovdaj vesmr takov, jak pozorujeme, a dokonce se zd, e pedpovdaj pozorovan spektrum fluktuac v reliktnm zen. Avak pestoe kvantov teorie navrac predikn slu, ji klasick teorie ztratila, nedl tak beze zbytku. Protoe dky existenci ernch dr a kosmologickho horizontu nememe vidt cel vesmr, nae pozorovn jsou popsna sms kvantovch stav namsto jednoho kvantovho stavu. To m za nsledek novou rove nepedpovditelnosti, ale me to bt i pinou, pro se vesmr jev jako klasick. Co by zachrnilo Schrodingerovu koku ped osudem bt napl iv a napl mrtv. Je docela spch nejdve fyzice predikn schopnost odejmout a pak j tuto schopnost opt navrtit, ale jen v omezenm rozsahu. Tm sv len uzavrm.

104

KAPITOLA PATA - HAWKING

K A P I T O L A EST

TWISTOROV POHLED NA PROSTOROAS

R. Penrose

Dovolte mi zat nkolika poznmkami tkajcmi se Stephenovy posledn pednky. Klasick povaha koek. Stephen argumentoval, e dky nedostupnosti nkterch oblast prostoroasu jsme nuceni pout popis pomoc matic hustoty. To vak nepostauje k vysvtlen klasick povahy pozorovn v na oblasti vesmru. Matice hustoty odpovdajc nalezen bu iv koky (stav (iv)), nebo mrtv koky (stav (mrtv)) je stejn, jako matice hustoty popisujc sms dvou superpozic:

o V/ v v

( zv/ - mrtva '

Proto samotn matice hustoty nek, zda uvidme ivou, nebo mrtvou koku, i jednu ze dvou superpozic. Jak jsem se pokouel ukzat na konci sv minul pednky, my potebujeme nco lepho. Hypotza nulov poten Weylovy kivosti (HWK). Jestli dobe rozumm Stephenovu pohledu, tak si myslm, e v tomto bodu nen rozdl mezi naimi nzory pli velk. Poten singularita m piblin nulovou Weylovu kivost, kdeto konen singularita ji m obrovskou. Stephen ukzal, e poten stav mus mt mal kvantov fluktuace, a upozornil, e poadavek pesnho vymizen poten Weylovy kivosti nen proto pijateln. Nemyslm si, e by se zde jednalo o rozpor. Tvrzen, e je Weylova kivost na poten singularit nulov, je tvrzen klasick a jist mme uritou volnost v upesnn znn hypotzy. Mal poruchy jsou pro mne pijateln, roz105

hodn v kvantovm reimu. Potebujeme jen nco, co by kivost omezilo na velmi mal hodnoty. V ranm vesmru lze oekvat i tepeln fluktuace v Ricciho tenzoru (dky vlivu hmoty) a je mon, e ty povedou k vytvoen ernch dr o hmotnos6 ti lO M5 zapinnmu Jeansovou nestabilitou. Okol singularit tchto ernch dr by pak mlo velkou Weylovu kivost; zde vak jde spe o singularity konenho typu namsto potench singularit, a je to tud v souhlasu s HWK. Souhlasm se Stephenem, e HWK je botanick", tj. fenomenologick, a ne vysvtlujc. Potebuje hlub teorii, kter by ji vysvtlila. Mon je Hartleho a Hawkingova hypotza bez hranic" (HBH) dobrm kandidtem pro charakteristiku struktury potenho stavu. Ale mn se zd, e potebujeme nco zsadn jinho, pokud se potkme s koncovm stavem. Konkrtn, teorie vysvtlujc strukturu singularit bude muset poruit T, PT, CT a CPT symetrie, aby mohla vst k nemu jako HWK. Poruen asov symetrie by mohlo bt velmi deliktn; mlo by bt implicitn obsaeno v zkonech teorie, kter souasnou kvantovou teorii pesahuj. Stephen argumentoval, e na zklad dobe znm vty KTP bychom mli oekvat, e teorie bude CPT invariantn. Dkaz tto vty vak zvis na pouit obvyklch pravidel KTP a pracuje s plochm prostoroasem. Myslm, e se Stephenem se shodneme, e druh pedpoklad neplat. A j navc vm, e nen splnn ani prvn. Navc se mi zd, e Stephenv pstup k HBH nevysvtluje neexistenci blch dr. Jestli rozumm Stephenovi sprvn, tak z HBH plyne, e existuj v podstat dv een: (A) v jednom perturbace rostou pi vzdalovn se od singularity a (B) v druhm vymiz. (A) odpovd v podstat velkmu tesku, kdeto (B) popisuje singularity ernch dr a velkho krachu. Smr toku asu uren druhm zkonem termodynamiky b od een (A) k een (B). Nevidm vak, jak tato interpretace HBH vyluuje bl dry typu (B). Nezvisle na tom mm pochyby o euklidizan procedue". Stephenovy argumenty jsou zaloeny na skutenosti, e meme slepit dohromady euklidovsk a lorentzovsk een. Existuje vak jen velmi mlo prostor, ve kterch toto meme provst. Tato procedura toti vyaduje, aby oba prostory mly jak euklidovsk, tak lorentzovsk ez. Typick prostor m k tomu velmi daleko.
106 KAPITOLA EST - PENROSE

TWISTORY A TWISTOROV PROSTOR

Co je skutenm zkladem metody euklidizace v KTP? KTP poaduje roztpen polnch veliin na jejich pozitivn a negativn frekvenn sti. Prvn z nich se vyvjej dopedu v ase a druh dozadu. Abychom obdreli propagtory dan teorie, potebujeme zpsob, jak vybrat pozitivn frekvenn (tj. pozitivn energetickou) st. (Odlin) formalismus slouc k tomuto roztpen je twistorov teorie - skuten, roztpen na, pozitivn a negativn frekvence bylo jednou z pvodnch motivac twistor (viz Penrose 1986). Abychom si tuto problematiku objasnili podrobnji, zkoumejme nejprve komplexn sla, je jsou esenciln pro kvantovou teorii a jejich struktura, jak uvidme, le t v zkladech struktury prostoroasu. Jedn se o sla tvaru z = + iy, kde x, y jsou reln a i spluje i2 = -l. Mnoinu komplexnch sel oznaujeme C. Tato sla meme znzornit v rovin (komplexn rovin) nebo, jestlie pidme bod v nekonenu, na sfe - na tzv. Riemannov sfe. Riemannova sfra je velmi uiten nstroj v mnoha oblastech matematiky, jako nap. v analze a geometrii, ale tak ve fyzice. Sfru lze projektovat na rovinu (spolu s bodem v nekonenu). Vezmme rovinu prochzejc rovnkem sfry a spojme kad bod na sfe s jinm plem. Bod, ve kterm tato pmka protne rovinu, je odpovdajc bod na rovin. Poznamenejme, e v tomto zobrazen se severn pl promt do potku, jin pl do nekonena a reln osa je zobrazena na vertikln krunici prochzejc severnm a jinm plem. Sfrou meme pootoit tak, e reln sla odpovdaj rovnku. Na okamik pijmeme tuto konvenci (viz obr. 6.1). Pedpokldejme, e je dna funkce /Ct) reln promnn nabvajc komplexnch hodnot. Jak bylo eeno ve, meme ji

pootoit

Obrzek 6.1 Riemannova sfra reprezentujc komplexn sla spolu s .

TWISTOROV POHLED NA PROSTOROAS

107

chpat jako funkci definovanou na rovnku. Vhoda tohoto pohledu spov v tom, e existuje pirozen kritrium, kter k, zda je f sloena z pozitivnch i negativnch frekvenc: f(x) se skld z pozitivnch frekvenc, jestlie me bt prodlouena do holomorfn (komplexn analytick) funkce na severn polokouli, a obdobn f(x) je sloena z negativnch frekvenc, jestlie me bt podobnm zpsobem prodlouena na jin polokouli. Obecn funkce me bt roztpena na svoji pozitivn a negativn frekvenn st. Mylenka twistorov teorie spov v globlnm pouit tohoto nstroje na samotn prostoroas. Pro dan pole na Minkowskho prostoroase chceme obdobn nalzt jeho roztpen na sti skldajc se z pozitivnch a negativnch frekvenc. Jako nstroj k uchopen tohoto roztpen si vybudujeme twistorov prostor. (Vce informac o twistorech naleznete v pracch Penrose a Rindlera 1986 a Huggetta a Toda 1985.) Ne se pustme do detail, zmime se o dvou dleitch rolch Riemannovy sfry ve fyzice. l . Vlnov funkce stice o spinu - me bt v linern superpozici stav nahoru" a dol": Tento stav me bt reprezentovn bodem z/w na Riemannov sfe odpovdajc bodu, kde osa spinu smujc z potku kladnm smrem protn sfru. (Pro vy spiny existuje komplikovanj konstrukce nalezen pvodn Majoranou, vyuvajc t Riemannovu sfru - Majorna 1932, viz t Penrose 1994.) To spojuje komplexn amplitudy kvantov mechaniky s prostoroasovou strukturou (obr. 6.2).

bod z/w

Obrzek 6.2 Prostor smr spinu pro stici spinu l /2 je Ricmannova sfra pomr amplitud w (spin nahoru) a z (spin dol).

108

KAPITOLA EST - PENROSE

2. Pedstavme si pozorovatele nachzejcho se v bod prostoroasu nkde mimo Zemi, a pozorujcho hvzdy. Pokud by nyn druh pozorovatel proltal stejnm bodem ve stejn okamik, ale s nenulovou relativn rychlost vzhledem k prvnmu, pak by dky aberaci zobrazil hvzdy na odlin msta na sfe. Je pozoruhodn, e tato odlin umstn bod na sfe jsou spojena speciln transformac zvanou Mobiova transformace. Tyto transformace tvo pesn grupu transformac zachovvajcch komplexn strukturu Riemannovy sfry. Proto prostor svtelnch paprsk prochzejcch prostoroasovm bodem je pirozenm zpsobem ekvivalentn Riemannov sfe. Zd se mi navc velice krsn, e nejzkladnj grupa symetri ve fyzice spojujc pozorovatele s rznmi rychlostmi, vlastn Lorentzova grupa, me bt realizovna jako grupa automorfism nejjednodu (komplexn) jednodimenzionln variety, Riemannovy sfry (viz obr. 6.3 a Penrose a Rindler 1984).
pozorovatel

hvzdn sfra pozorovatele

Obrzek 6.3 Nebesk sfra pozorovatele je v relativistick teorii pirozen reprezentovan Riemannovou sfrou.

Zkladnm mylenkou twistorov teorie je vyuit souvilosti mezi kvantovou mechanikou a prostoroasovou strukturou - jak je zachycena v Riemannov sfe - rozenm naznaenho postupu na cel prostoroas. Mli bychom se pokusit povaovat cel paprsky svtla za stavebn kameny dokonce fundamentlnj, ne prostoroasov body. V tomto smyslu chpeme prostoroas jako odvozen pojem a povaujeme twistorov prostor - prozatm proTWISTOROV POHLED NA PROSTOROAS 109

stor svtelnch paprsk - za prostor zkladn. Tyto dva prostory jsou spojeny korespondenc, kter reprezentuje svteln paprsky v prostoroase jako body v twistorovm prostoru. Bod v prostoroase je pak reprezentovn mnoinou svtelnch paprsk jm prochzejcch. Bod prostoroasu se tak stv Riemannovou sfrou v twistorovm prostoru. Twistorov prostor bychom mli povaovat za prostor, v jeho ei chceme formulovat fyziku (obr. 6.4).

Riemannova sfra

prostoroas

(projektivn") twistorov prostor

Obrzek 6.4 V zkladn korespondenci twistorov a prostoroasov struktury jsou svteln paprsky v (Minkowskho) prostoroase reprezentovny jako body (projektivnho) twistorovho prostoru a prostoroasov body jako Riemannovy sfry.

Prozatm jsem popsal twistorov prostor jako (reln) ptidimenzionln, a proto se nejedn o komplexn prostor, jeliko komplexn prostory jsou vdy (reln) sud dimenzionln. Pokud chpeme svteln paprsky jako historie foton, musme vzt v vahu tak energii foton a jejich helicitu, kter me bt pravotoiv a levotoiv. Jedn se sice o objekty trochu sloitj ne pouh svteln paprsky, ale dky tomu dostvme komplexn projektivn tdimenzionln prostor (est relnch dimenz) CP3. Toto je projektivn twistorov prostor (PT). Ten m ptidimenzionln podprostor PN, kter roztpuje prostor PT na dv sti, levotoivou a pravotoivou polovinu PT~ a PT+. Body v prostoroase jsou dny tymi relnmi sly a projektivn twistorov prostor me bt popsn pomry ty komplexnch sel. Jestlie svteln paprsek reprezentovan v twistorovm prostoru tveic (Z0, Z1, Z2, Z3) prochz skrze prostoroasov bod o, r\, , ^)/ pak je splnna incidenn pomnka
(6.1)

110

KAPITOLA EST - PENROSE

Incidenn podmnka (6.1) tvo zklad korespondence prostoroasov a twistorov struktury. V dalm budu potebovat zavst trochu dvou-spinorovho znaen. To je obvykle bod, kde se lid zanaj ztrcet. Ale pro jakkoli detailn vpoet je spinorov znaen velmi uiten. Ke kadmu tyvektoru r piadme veliinu rAA', jej maticov komponenty jsou

(, ) a na celkov fzov faktor twistoru. Helicita me bt vyjdena jako

kde komplexn sdruen twistoru Z" = (, ) je duln twistor Z" = (KA, ). (Povimnte si, e komplexn sdruen prohazuje rkovan a nerkovan spinorov indexy a zamuje twistory za jejich duly.) s > O odpovd pravotoivm sticm a jde tedy o ji zmnnou horn polovinu twistorovho prostoru PT+. s < O obdobn odpovd levotoivm sticm, tj. doln polovin PT~. V ppad S = O dostvme skuten svteln paprsky. (Rovnice urujc prostor PN, prostor svtelnch paprsk, je tedy Z"a = O, tj. (AA + '' = 0.)

KVANTOVAN TWISTORY
Rdi bychom zformulovali kvantovou teorii twistor, a proto potebujeme definovat twistorovou vlnovou funkci, komplexn funkci /(Z") na twistorovm prostoru. Ne kad funkce /(Z") je a priori vlnovou funkc, jeliko twistor Z" obsahuje jak informace o poloze, tak o hybnosti a oba tyto daje nemohou zrove vystupovat jako argumenty vlnov funkce. Poloha a hybnost jsou nekomutujc promnn. Komutan relace v twistorovm prostoru maj tvar Z" a Z jsou tak kanonicky sdruen promnn a vlnov funkce mus bt funkc pouze jedn z nich. Neboli, vlnov funkce mus bt holomorfn (nebo antiholomorfn) funkce twistor Z". Musme nyn zkontrolovat, jak ve uveden vztahy zvis na opertorovm uspodn. Ukazuje se, e vrazy pro hybnost a pro moment hybnosti jsou na uspodn opertor nezvisl, a jsou tedy kanonicky uren. Oproti tomu vraz pro helicitu zvis na uspodn a my musme vybrat sprvnou definici. Ta je dna symetrickou formou souinu, tj.
4
N

co v holomorfn reprezentaci vlnov funkce me bt pepsno ve tvaru

Vlnovou funkci meme rozloit do vlastnch stav opertoru helicity s. Tmi jsou vlnov funkce s pesn definovanm stupnm homogenity. Nap. bezespinov stice s nulovou helicitou m twistorovou vlnovou funkci se stupnm homogenity -2. Levotoiv stice spinu ^- m helicitu s = |, a proto m twistorov vlnov funkce stupe homogenity -l, zatmco pravotoiv verze tto stice bude mt vlnovou funkci se stupnm homogenity -3. Pro spin 2 prvo- a levotoiv twistorov vlnov funkce maj stupe homogenity -6 a +2. To me, vzhledem k tomu, e cel OTR je levo-pravo symetrick, vypadat trochu podezele. Ale nesymetrie nemus bt zas tak zl, vdy sama proda nen levo-pravo symetrick. Navc Ashtekarovy nov promnn", je jsou silnm nstrojem OTR, jsou t levo-pravo nesymetrick. Je zajmav, e levo-pravou asymetrii takto dostvme zcela odlinmi zpsoby. Mohli byste si myslet, e symetrii lze obnovit zmnou Z" <-> Za, pevrcenm tabulky stup homogenity a pouitm Z" pro jednu helicitu a Z pro druhou. Ale stejn jako nememe v bn kvantov mechanice voln smovat polohovou a hybnostn reprezentaci, nememe kombinovat ani holomorfn a antiholomorfn reprezentaci (tj. Z" a Z0 reprezentaci). Musme zvolit jednu z nich. Kter z nich je prvotn, teprve uvidme. Nyn bychom rdi dostali prostoroasov popis vlnov funkce /(Z). Ten je dn kivkovm integrlem

Zde integrovn probh pes cestu zahrnujc twistory Z splujc spolu s r incidenn podmnku (6.1) (pipomeme si, e Z se d skld ze dvou st, a ) a poet len i /dia zvis na spinu (a helicit) pole. Tato rovnice definuje prostoroasov pole (r),

kter automaticky spluje rovnice pole stice nulov hmoty. Podmnka holomorfnosti vlnov funkce je tedy ekvivalentn vem nepehlednm rovnicm pole pro stici s nulovou hmotou; pesnji eeno pro linern pole v plochm prostoru i limitu malch energi Einsteinova gravitanho pole. Geometricky tvo prostoroasov bod r CP,-pmku (kter je Riemannovou sfrou) v twistorovm prostoru. Tato pmka mus protnout oblast, kde je funkce /(Z) definovna. /(Z) nen v obecnosti definovan vude a m singulrn body (tyto singulrn oblasti obhala cesta integrovn v integrlu ve). Matematicky pesn eeno, twistorov vlnov funkce je prvek kohomologie. To lpe pochopme, uvme-li systm otevench okol oblasti twistorovho prostoru, kter ns zajm. Twistorov funkce pak mus bt definovna na prnicch dvojic tchto otevench mnoin. To znamen, e je prvkem prvn sheafov kohomologie. Nepjdu nyn do vtch detail, ale sheafov kohomologie" je to sprvn heslo dne. Vzpomeme si nyn, e v analogii s KTP chceme nalzt zpsob, jak roztpit amplitudy pole do pozitivn a negativn frekvennch st. Pokud lze twistorovou funkci definovanou na PN prodlouit (jako prvek prvn kohomologie) na horn polovinu twistorovho prostoru PT+, pak se jedn o funkci sloenou z pozitivnch frekvenc. Pokud ji lze prodlouit na spodn polovinu PT~, skld se z negativnch frekvenc. Twistorov prostor tak zachycuje pojem pozitivnch a negativnch frekvenc. Toto roztpen nm umouje zformulovat kvantovou fyziku v twistorovm prostoru. Andrew Hodges (1982,1985,1990) rozvinul pstup ke KTP pouvajc twistorov diagramy podobn Feynmanovm diagramm v prostoroase. Jejich pouitm nalezl nkolik novch zpsob regularizace KTP. Jde o metody, kter by asi nenapadly lovka, je se dr normlnho prostoroasovho nhledu, kter jsou vak pirozen v twistorovm pstupu. Tento nov hel pohledu, zaloen pvodn na mylence Michaela Singera (Hodges, Penrose a Singer 1989), byl t motivovn konformn teori pole. Stephen ve sv prvn pednce pronesl nkolik znevaujcch poznmek o teorii strun, j se vak domnvm, e konformn teorie pole - co je teorie pole na svtoploe struny v rmci teorie strun - je velmi krsn (i kdy zcela nefyzikln) teorie. Je formulovna na libovoln Riemannov ploe (Riemannova sfra je nejjednodu pklad Riemannovch ploch, kter dle zahrnuj vechny komplexn jednodimenziln variety, jako jsou
114 KAPITOLA EST - PENROSE

torus i preclk"). V ppad twistor potebujeme zobecnit konformn teorii pole na variety se temi komplexnmi dimenzemi, jejich hranice jsou kopie prostoru PN (tj. prostoru svtelnch paprsk v prostoroase). Prce v tto oblasti nadle pokrauje, nedospla vak jet pli daleko.
TWISTORY V ZAKIVENM PROSTORU

Ve, o em jsme doposud mluvili, se vztahovalo k plochmu prostoroasu. My vak vme, e prostoroas je zakiven; potebujeme proto teorii twistor pizpsobenou kivmu prostoru, kter njakm pirozenm zpsobem povede k Einsteinovm rovnicm. Jeliko twistorov teorie je od zklad konformn invariantn, nen dn problm popsat prostoroas pomoc twistor v ppad, e prostoroasov varieta je konformn ploch (jinmi slovy, pokud je jej Weylv tenzor nulov). Existuj t twistorov teorie, kter funguj pro rzn konformn neplech prostoroasy, jako je napklad definice kvazilokln hmoty (Penrose 1982; srovnej s Tod 1990) a Woodhoseho-Masonova konstrukce (Woodhouse a Mason 1988; viz t Fletcher a Woodhouse 1990) pro stacionrn osov symetrick vakua (zaloen na Wardov konstrukci pro antiselfduln Yangova-Millsova pole v plochm prostoroase; viz Ward 1977 a Ward 1983), kter je soust obecnjho twistorovho pstupu k integrabilnm systmm (viz Mason a Woodhouse 1996). My bychom ale mli bt schopni si poradit i s obecnjmi prostoroasy. Pro komplexifikovan (i euklidizovan") prostoroas 5Vf s antiselfdulnm Weylovm tenzorem (tj. se selfduln polovinou Weylova tenzoru nulovou) existuje konstrukce - tzv. nelinern gravitan konstrukce - kter pln e tento problm (Penrose 1976). Abychom porozumli tomu, jak funguje, vezmme st twistorovho prostoru obsahujc trubicov okol pmky i neho podobnho (eknme horn poloviny nebo pozitivn frekven+ n sti PT ) a rozdlme ji na dva i vce kus. Pot ji opt slepme, ale s jednotlivmi kusy vi sob posunutmi. Pmky v pvodnm prostoru P budou v novm prostoru iPperuovan. My vak meme nalzt jin holomorfn kivky, jimi nahradme (nyn peruovan) pmky a tak dostaneme hladce navazujc kivky. Za pedpokladu, e deformace prostoru P nen pli velk, tvoTWISTOROVY POHLED NA PROSTOROAS 115

 holomorfn kivky obdren popsanm zpsobem - patc do stejn topologick tdy jako pvodn pmky - tydmenzionaln kongruenci Prostor, jeho body jsou reprezentovny tmito holomorfmmi kivkami, je n antiselfdualn (komplexn) prostoroas" 9A- (obr 6.5) Nyn meme zadat Einsteinovy vakuov rovnice (tj vymizen Ricciho tenzoru) naloenm podmnky, e prostor !Pje holomorfn fibrace nad projektivn pmkou CPi (spolu s nkolika dalmi slabmi podmnkami) To ve lze doshnout vyjdenm deformace Pprostoru P pomoc volnch holomorfnch funkc. Vechny informace o kivm prostoroase M pak jsou v principu obsaeny v tchto funkcch (akoli nalezen poadovanch holomorfnch funkc v Pme bt velmi obtn).
--

P
Obrzek 6 5 Nelinern gravitonova konstrukce

Ve skutenosti vak chceme vyeit pln Einsteinovy rovnice (konstrukce popsan ve e pouze zen problm, kdy polovina Weylova tenzoru je nulov) Tento problm je ale oividn velmi obtn a bhem poslednch dvaceti let odolal nporu mnoha pokus o een. V poslednch nkolika letech se pokoum nalzt eeni novm zpsobem (Penrose 1992) Pestoe jet nemm dn een, zd se, e jsem na prozatm nejslibnj cest k vsledku Vskutku se ukazuje, e mezi twistory a Einsteinovmi rovnicemi je hlubok souvislost, co naznauji dva nsledujc postehy l Vakuov Einsteinovy rovnice Rah = O jsou tak podmnkami konzistence pro nehmotn pole s hehcitou s - ^- (pokud je toto pole dno pomoc potencil) 2. V plochm prostoroase M je prostor nboj pole s helicitou s= prav twistorov prostor
116 KAPITOLA EST - PENROSE

Program, kter se mus naplnit, je zhruba nsledujc pro dan prostoroas splujc vakuov Einsteinovy rovnice (tj Rab = O) je nutno nalzt prostor nboj pro pole helicity s = ^- (co nen jednoduch kol) To pak bude twistorovy prostor vakuovho prostoroasu Druhm krokem je nalezen konstrukce takovho twistorovho prostoru pomoci volnch holomorfnich funkc a konen zrekonstruovn pvodn prostoroasov variety z twistorovho prostoru v kadm jednotlivm ppad Nelze oekvat, e by tento twistorovy prostor byl linern Vdy mus pi rekonstrukci prostoroasu vst k zakiven struktue Jeho konstrukce mus bt t hluboce nelokln, a to velmi jemnm zpsobem - jak nboj, tak potencil pole s helicitou s = |jsou nelokln To by mohlo pomoci pi vysvtlen nelokln fyziky, jako byly nap. EPR experimenty diskutovan v m pedchoz pednce (kapitola 4) - tyto experimenty naznauj, e objekty ve vzdlench oblastech prostoroasu mohou bt spolu navzjem jistm zpsobem propleten"

TWISTOROVA KOSMOLOGIE
Rd bych skonil nkolika poznmkami o kosmologii a twistorech - akoliv budou pevn pouze pedbn ekl jsem, e blzko minul singularity mus byt Weylova kivost nulov a e je tam prostoroas v podstat konformn ploch To znamen, e poten stav m velmi jednoduch twistorovy popis Jak as b, tento popis se stava sloitj, komplikovan narstajc Weylovou kivost Takov chovan je v souhlase s pozorovanou asymetri geometrie vesmru. Z hlediska komplexn holomorfm ideologie twistorovho pstupu je preferovn velk tesk s k < O vedouc k otevenmu vesmru (Stephen upednostuje uzaven vesmr) Dvodem je, e pouze ve vesmru s k < O je grupa symetri poten singularity holomorfn grupa, konkrtn prav Mobiova grupa holomorfnch automorfism Riemannovy sfry CP1 (tj vlastn Lorentzovy grupy) To je stejn grupa jako ta, se kterou jsme pvodn zaali budovat twistorovou teorii - a tak z twistorov ideologickch dvod upednostuji k < O Jeliko je vak tento argument zaloen pouze na ideologu, mohu od nj samozejm v budoucnosti ustoupit, pokud se uke, e se mlm a e vesmr je uzaven
TWISTOROVY POHLED NA PROSTOROAS 117

OTZKY A ODPOVDI

Otzka Jak je fyzikln vyznm stavu s hehcitou |

Odpovd Pole spinu - v tomto pstupu nen skuten fyzikln pole, ale spe pomocn pole slouc pro definici twistor Nepedstavuji si ho jako pole njak astce, kter by se mohla objevit Na druh stran, z hlediska supersymetne by se jednalo o superpartnera gravitonu Otzka Kde se v twistorovem pstupu objevuje asov nesyme7 tricky proces redukce (R-proces), o kterm jste mluvil posledn Odpovd Muste si uvdomit, e twistorova teorie je velmi konzervativn a e o teto otzce prozatm nic nek Velmi rad bych v ni nalezl njakou asovou nesymetrn, ale v souasnosti nemam pedstavu, kde by se mohla objevit Pokud se vak cely program poda zavrit, jist by se mla nkde vynoit Mon zhruba podobnm zpsobem jako levo-prava asymetrie T pistup Andrew Hodgese k regulanzaci zavad technicky asovou nesymetrn To je vak jet pli novy posteh Otzka Kter nelinern KTP by mohla byt nejvstcnj pro twistorovou teorii7 Odpovd Prozatm byl analyzovn hlavn standardn model (v kontextu twistorovych diagram) Otzka Teorie strun explicitn pedpovd spektra astc Kde se nco podobnho objevuje ve vai teorii7 Odpovd Nevm, kde se ashcove spektrum nakonec vyno, i kdy se ji na toto tma objevilo nkolik npad Jsem vak kadopdn poten informaci, e teorie strun explicitn pedpovd spektra astc" Mj nzor je, e jeliko hmotnosti jsou svzan s OTR, tak dokud neporozumme OTR v twistorovem formalismu, nebudeme schopni vyeit problm asticovych spekter V jistem smyslu je toto pravda i z hlediska teorie strun Otzka Jak nzor m twistorovy pistup na otzku spojitosti a nespojitosti7
118 KAPITOLA EST - PENROSE

Odpoved Dal z ranch motivaci twistorove teorie byla teorie spmovych mi V m se pokoume vybudovat prostor pomoci diskrtnch kombinatorickch kvantovch pravidel Twistorovou teorii se lze t pokusit zkonstruovat na diskrtnm zaklade Bhem let se vak vvoj posunul spe k holomorfmm metodm namsto kombinatorickch To ale neznamen, e by diskrtn pohled byl podrun Mon existuje hlubok souvislost mezi diskrtnmi a holomorfnimi pojmy, ta se vak prozatm jet zeteln neobjevila

TWISTOROVY POHLED NA PROSTOROAS

119

K A P I T O L A SEDMA

DISKUSE
S. W. Hawking a R. Penrose

STEPHEN HAWKING
Tyto pednky ukzaly jasn rozdly mezi mnou a Rogerem. Roger je platonik a j jsem pozitivista. Roger si dl starosti, e Schrodingerova koka je ve stavu, ve kterm je napl iv a napl mrtv. M pocit, e to neme odpovdat realit. To m ale netrp. J nepoaduji, aby teorie odpovdala realit, protoe j nevm, co to realita je. Realita nen kvalita, kterou mete testovat lakmusovm paprkem. Jedin, co poaduji, je, e by teorie mla umt pedpovdat vsledky experiment. Kvantov teorie to um velmi spn. Co se te koky, pedpovd, e bude vdy bu iv, nebo mrtv. Podobn jako nemete bt jen sten thotn: bu jste, nebo nejste. Pinou, pro lid jako Roger (a to nechvm stranou ochrnce zvat) maj nmitky proti Schrodingerov koce, je, e se jm zd absurdn koku popisovat pomoc stavu J-^(kokalva + kokamrtvil). Pro ne teba -^(kokazlva - kokamrlva)? Jinmi slovy, nezd se, e by byla njak interference mezi stavy kokaziva a kokamrtva. Pro stice proltajc rznmi trbinami mete dostat interferenci, jeliko je lze dostaten dobe oizolovat od okolnho nemenho prosted. Nco tak velkho jako koka vak nelze odizolovat od bn mezimolekulrn interakce zprostedkovvan elektromagnetickm polem. K vysvtlen Schrodingerovy koky i fungovn mozku nen poteba kvantov gravitace. To je zavdjc stopa. Netvrdil jsem vn, e kosmologick horizont udlost je pinou toho, e se Schrodingerova koka jev jako klasick tvor, kter je bu mrtv, nebo iv, ale nikdy kombinac obojho. Jak jsem ekl, je dostaten obtn izolovat koku od zbytku mstnosti, a tak se nemusme starat o vzdlen konce vesmru. Chtl jsem pouze ci, e i kdybychom byli schopni mit fluktuace reliktnho zen s velkou pesnost, mly by stle klasick statistic120

ke rozloen. Nemohli bychom namit dn kvantov vlastnosti jako interferenci i korelac mezi fluktuacemi v rznch mdech. Kdy mluvme o celm vesmru, nemme sice vnj prosted, jako jsme mli v ppad Schrdingerovy koky. Pesto ale tak dostvme dekoherenci a klasick chovn, tentokrt proto, e nememe vidt cel vesmr. Roger zpochybnil mnou pouit euklidovsk metody. Konkrtn ml nmitky proti obrzkm, ve kterch jsem spojil euklidovskou geometrii s lorentzovskou. Jak sprvn ekl, to je mon udlat jen ve velmi specilnch ppadech: obecn lorentzovsk prostoroas nebude mt ez komplexifikovan variety, na kterm by byla metrika reln a pozitivn definitn, tj. euklidovsk. To je vak neporozumn kvantovn pomoc euklidovskho drhovho integrlu, a to ji i pro negravitan pole. Vezmme si dobe znm pklad Yangovch-Millsovch pol. Zde se zan s drhovm integrlem z vrazu e'akce pes vechny Yangovy-Millsovy konexe v Minkowskho prostoru. Tento integrl osciluje a nekonverguje. Abychom obdreli lpe se chovajc integrl, provedeme Wickovu rotaci do euklidovskho prostoru zavedenm imaginrn asov souadnice - -it. Integrand se tak zmn na e~euklidovkaakce a integruje se pes vechny reln konexe v euklidovskm prostoru. Konexe, kter je reln v euklidovskm prostoru, nemus bt v obecnosti t reln v Minkowskho prostoru. Ale na tom nezle. Podstatn je, e drhov integrl pes reln konexe v euklidovskm prostoru je ekvivalentn ve smyslu kivkovch integrl drhovmu integrlu pes vechny reln konexe v Minkowskho prostoru. Stejn jako v ppad kvantov gravitace lze vypotat drhov integrl pro Yangovo-Millsovo pole pomoc metody sedlovho bodu. Sedlov body jsou v tomto ppad Yangovy-Millsovy instantony, kter byly do znan mry klasifikovny prv Rogerem v rmci jeho twistorovho programu. Yangovy-Millsovy instantony jsou v euklidovskm prostoru reln. V Minkowskho prostoru jsou vak komplexn. Na tom vak opt nezle. I tak dvaj pedpovdi pro fyzikln procesy, jako nap. pro elektroslabou tvorbu baryon. Situace je podobn i pro gravitaci. Zde meme pout drhov integrl pes pozitivn definitn euklidovsk metriky msto integrlu pes metriky lorentzovsk. Dokonce to musme udlat, pokud chceme pipustit gravitan pole s rznmi topologiemi. Lorentzovsk metriky lze mt pouze na varietch s nulovm Eulerovm slem. Ale jak jsme vidli, zajmav gravitan efekty, DISKUSE 121

jako vlastn gravitan entropie, jsou spojen prv s prostoroasovmi varietami s nenulovm Eulerovm slem, kter nepipoutj lorentzovsk metriky. Objevuje se vak problm spojen s tm, e euklidovsk akce pro gravitaci nen omezen zdola, a drhov integrl se tak zd nekonvergentn. To lze ale vyeit integrac konformnho faktoru po komplexn cest integrace. To je samozejm hybn manvr, domnvm se ale, e zmnn patologick chovn souvis s kalibran volnost a zmiz, a budeme vdt, jak sprvn provdt drhov integrovn. Tento problm vznik z fyziklnch dvod: jeliko je gravitace pitaliv, jej potenciln energie je zporn. Mus se tedy objevit v njak podob v libovoln teorii gravitace. Nalezne se i v teorii strun, pokud se nkdy dostane tak daleko. Prozatm je jej spnost dosti patetick: teorie strun neum popsat ani strukturu Slunce, nemluv o ernch drch. Vrame se po tto krtk odboce k teorii strun k euklidovskmu pstupu a hypotze bez hranic". Akoli v drhovm integrlu integrujeme pes pozitivn definitn reln metriky, sedlov bod me bt komplexn metrika. To nastv v kosmologii, pokud je tdimenzionln plocha vt ne urit velmi mal velikost. Pestoe jsem dve metriku popsal jako polovinu euklidovsk tydimenzionln sfry spojenou s lorentzovskou metrikou, jednalo se pouze o piblen. Skuten sedlov bod bude komplexn. To me rozladit platoniky, jako je Roger, ale je to v podku pro pozitivisty, jako jsem j. Nikdo nebude pozorovat metriku odpovdajc sedlovmu bodu. Jedin, co meme pozorovat, je na zklad tto metriky spoten vlnov funkce, a ta odpovd reln lorentzovsk metrice. Jsem trochu pekvapen, e Roger vznesl nmitky proti tomu, e jsem pouil euklidovskch a komplexnch prostoroas. Vdy on sm pouv komplexn prostoroasy ve svm twistorovm programu. A byla to prv Rogerova poznmka, e pozitivn frekvenn sti jsou holomorfn, kter m vedla k rozvinut programu euklidovsk kvantov gravitace. Tvrdm, e tento program provedl dv pedpovdi testovateln pozorovnm. Kolik pedpovd provedla teorie strun nebo twistorov program? Roger m pocit, e pozorovn i men skrze R-proces, tj. kolaps vlnov funkce, vn do fyziky CPT naruen. Toto naruen vid alespo ve dvou situacch: v kosmologii a v ppad ernch dr. Souhlasm, e meme zavst asovou nesymetrii ve zpsobu kladen otzek ohledn naich pozorovn. Ale zcela odmtm
122 KAPITOLA SEDMA - HAWKING A PENROSE

mylenku, e existuje njak fyzikln proces, kter odpovd redukci vlnov funkce, nebo e by redukce mla cokoli spolenho s kvantovou gravitac i vdomm. To mi zn jako ir magie, a ne vda. Ji jsem ve sv pednce vysvtlil, pro se domnvm, e hypotza bez hranic" me objasnit pozorovan smr toku asu v kosmologickch situacch bez naruen CPT symetrie. Nyn vysvtlm, pro si na rozdl od Rogera nemyslm, e by s njakou asovou nesymetri byly spojeny ern dry. V klasick obecn teorii relativity jsou ern dry definovan jako oblasti, do kterch mohou objekty padat, ale ze kterch se nic neme dostat. Nyn bychom se mohli ptt, pro neexistuj tak bl dry, oblasti, ze kterch mohou objekty vyltat, do kterch vak nic neme spadnout. M odpov spov v tom, e akoli ern a bl dry jsou velmi odlin v klasick teorii, v kvantov teorii jsou tot. Kvantov teorie smazv rozdl mezi ernmi a blmi drami: ern dry mohou zit a pedpokldm, e bl dry mohou absorbovat. Naznauji, e inkriminovanou oblast nazvme ernou drou, dokud je velk, klasick a pli nez. Na druh stran chovn mal dry vyzaujc velk mnostv kvantovho zen je pesn takov, jak bychom oekvali od bl dry. Pokusm se ilustrovat, v jakm smyslu jsou ern a bl dry tot v mylenkovm experimentu, o kterm se ji zmnil Roger. Umstme jist mnostv energie do velmi velkho kontejneru s ideln zrcadlcmi stnami. Tato energie se me rozmstit mnoha zpsoby odpovdajcmi rznm stavm v kontejneru. Drtiv vtin stav odpovdaj dv mon situace. Jedn se o kontejner vyplnn tepelnm zenm a kontejner obsahujc ernou dru v rovnovze s tepelnm zenm. Kter z tchto situac odpovd vce mikroskopickm stavm, to zvis na velikosti kontejneru a mnostv energie v nm obsaenm. Parametry vak meme navolit tak, aby ob situace odpovdaly zhruba stejnmu potu mikroskopickch stav. Pak bychom mli oekvat, e systm v kontejneru bude oscilovat mezi tmito dvma situacemi. V jednu chvli bude kontejner obsahovat pouze tepeln zen. V urit okamik zpsob tepeln fluktuace zen seskupen velkho mnostv stic v mal oblasti a vytvo se ern dra (obr. 7.1). Jet pozdji zpsob fluktuace zven vyzaovn i snen absorpce ern dry a ern dra se vypa a zmiz. Systm tak bude ergodicky bloudit po fzovm prostoru: v jednu chvli bude ern dra ptomna, v jinou nebude (obr. 7.2).
DISKUSE 123

Na tomto chovan systmu se s Rogerem shodneme Ale nebudeme spolu souhlasit ve dvou bodech Za prve Roger v, e se bhem tohoto cyklu objevovan se a mizeni ern dry ztrat st objemu fzovho prostoru a urit informace Za druh v, e proces nebutepelne zeni cema dra a tepeln zeni

zrcadlc stny

Obrzek 7 l Kontejner s danou energii uvnit bude obsahovat bud pouze tepeln zeni, nebo ernou dru v rovnovze s tepelnm zenm
vvoj kontejneru vypaeni eme dry diky termlnm fluktuacm

vytvoeni ern dry diky termlnm fluktuacm

Obrzek 7 2 ern dra objevujc se a mizejc diky tepelnm fluktuacm

124

KAPITOLA SEDMA - HAWKING A PENROSE

de asov symetricky Co se tye prvnho bodu, podle veho se Roger domnv, ze z vty o tom, ze ern dra nem vlasy" vyplv mizeni fzovho objemu - mnoho rznch konfiguraci kolabujcch astc vytvo jednu a tu samou ernou dru Dle naznauje, e proces redukce, kolaps vlnov funkce, zajituje prstek fzovho objemu kompenzujc tuto ztrtu Mn nen vak jasn, kde se zmnna redukce, onen R-proces, v systmu vezme V kontejneru nejsou dni pozorovatele a j nesympatizuji s mylenkou, e se jedna o spontnn proces, alespo dokud nebude navren zpsob jeho odvozeni Bez toho se jedna o pouhou mgu Navc nesouhlasm ani se ztrtou fzovho objemu Pokud eknete, e ern dra m poet stav e~A, nedojde k dn ztrt fzovho objemu Dle, v systmu, jako je kontejner, kter me byt v libovolnm stavu, neme byt skryta dna informace Nedochz tedy ani ke ztrt informace Pejdme k naemu druhmu rozporu Vm, e objevovan se a mizeni ern dry bude asov symetrick Tj pokud nafilmujete proces v kontejneru a promtnete film pozptku, bude vypadat stejn Pi jednom smru toku asu uvidme objevujc se a mizejici ern dry Pi opanm smru toku asu (obr 7 3) uvidme obvyvoj kontejneru vypaeni ble dry diky termlnm fluktuacm

vytvoeni ble dry diky termlnm fluktuacm Obrzek 7 3 Bila dra objevujc se a mizejc dky tepelnm fluktuacm

DISKUSE

125

jevujc se a mizejc bl dry - asov obrcen ern dry. Oba pohledy mohou bt shodn, pouze pokud bl dry jsou to sam jako ern dry. Proto kvli chovn tohoto systmu nepotebujeme zavdt njak naruen CPT symetrie. Pvodn tento mj nvrh o asov symetrii vzniku a vypaovn ernch dr v kontejneru odmtl jak Roger, tak Don Page. Don vak postupn svj nzor zmnil a nyn se mnou souhlas. Oekvm, e Roger udl tot. ODPOVDI ROGERA PENROSE Chtl bych nejdve poznamenat, e vm, e spolu vce souhlasme ne nesouhlasme. Jsou vak jist (fundamentln) body, na kterch se spolu neshodneme, a prv na n bych se chtl v dalm zamit.
Koky a spol.

A ji je realita" cokoli, je nutno vysvtlit, jak je nae vnmn svta. Kvantov mechanika (KM) to neum, a proto je nutno do n pidat nco dodatenho - nco, co nen obsaeno ve standardnch pravidlech KM. Mm pocit, e Stephen pln nedocenil m poznmky o problmech s kokou. Problm nespov v tom, e ze ztrty informace vyplv nutnost popisu systmu pomoc matice hustoty, ale v tom, e nap. nsledujc dv matice hustoty
(7.1)

(7.2)

si jsou rovny. Musme proto vyeit problm, pro vdy vnmme bu ivou, nebo mrtvou koku, a nikdy ne superpozici. Domnvm se, e filosofie je v tchto otzkch dleit, ale tuto otzku nedoke sama zodpovdt.
126
KAPITOLA SEDM - HAWKING A PENROSE

Zd se mi, e pro vysvtlen naeho vnmn svta v rmci formalismu KM budeme potebovat jednu (nebo ob) z nsledujcch teori: (A) Teorii na zkuenosti. (B) Teorii skutenho fyziklnho chovn. Skuten po zapojen pozorovatele do hry by odpovdajc stavov vektory (v ppad 7.1 ve) mly tvar

Prvn alternativa (A) by pak vylouila monost superpozice v druhm lenu, jeliko takov stav vdom by nebyl dovolen. Poadavky alternativy (B) by na druhou stranu vylouily superpozici v prvnm lenu. Podle mho pohledu na vc jsou takovto superpozice na velkch klch nestabiln a rychle se (spontnn) rozpadaj do jednoho ze stabilnch stav |iv) a |mrtv). Myslm si, e Stephen mus bt pvrenec alternativy (A) [SWH: Ne], jeliko nen zastnce alternativy (B). J sm se jednoznan klonm k alternativ (B). Vm toti, e (A) je velmi nebezpen nhled na vc vedouc k mnoha potm. Konkrtn, zastnce monosti (A) potebuje teorii mysli nebo mozku i neho takovho. Jsem pekvapen, e, jak se zd, Stephen nen pvrenec ani (A), ani (B), a tm se na jeho koment k tomuto tmatu.
Wickova rotace

Wickova rotace je velmi uiten nstroj v KTP. Jedn se o rotaci asov osy v komplexn rovin, pi n se souadnice nahrad it. Ta pevede Minkowskho prostor na prostor euklidovsk. Jej uitenost pramen ze skutenosti, e nkter vrazy (jako drhov integrl) jsou lpe definovan v euklidovsk teorii. Wickova rotace je dobe kontrolovateln nstroj v KTP, alespo pokud je pouvn v plochm (nebo stacionrnm) prostoroase. Stephenova mylenka pout Wickovu rotaci" na prostor lorentzovskch metrik (a obdret prostor euklidovskch metrik) je jist velmi zajmav a originln, je to ale metoda velmi odlin od Wickovy rotace v KTP. Jedn se ve skutenosti o Wickovu rotaci" na zcela jin rovni. Hypotza bez hranic" je velmi pkn mylenka, kter jist bude njak souviset s hypotzou o Weylov kivosti. Z mho hledis-

DISKUSE

127

ka vak m hypotza bez hranic" velmi daleko k vysvtlen skutenosti, e poten singularity maj malou Weylovu kivost, zatmco budouc singularity ji maj velkou. To pozorujeme v naem vesmru a na tom se, jak vm, se Stephenem shodneme.
Ztrta fzovho objemu

Myslm si, e se Stephenem se shodneme na ztrt informace v ern de, ale nesouhlasme spolu v otzce ztrty fzovho objemu. Stephen vyhlsil, e proces redukce je pouh magie, a ne fyzika. Samozejm s tm nesouhlasm; domnvm se, e jsem ve sv druh pednce vysvtlil, pro je smyslupln uvaovat o tomto procesu, a pedloil jsem jasnou pedpov pro frekvenci, se kterou by k redukci stavu mlo dochzet, konkrtn to byl as
T--.

(7.4)

Myslm si t, e Stephenv diagram ern dry je velmi zavdjc. Ml by nakreslit Carterv diagram, kter nen jasn asov symetrick. Kadopdn jsme zajedno, e se informace ztrc, j vak navc vm, e miz i fzov objem. Navc, kdyby cel situace byla asov symetrick, ml by bt povolen vskyt blch dr, tedy oblast, ze kterch me vyltat spousta vc, co by bylo v nesouhlasu s hypotzou mal poten Weylovy kivosti, s druhm zkonem termodynamiky a podle veho t s pozorovnm. Tato otzka zce souvis s tm, jak singularity povol kvantov gravitace". Podle mne je nutn, aby tato teorie byla ve svch dsledcch asov nesymetrick. STEPHEN HAWKING
Roger m starosti s chudkem Schrodingerovou kokou. Takovto mylenkov experiment by dnes nebyl ani politicky korektn. Roger se ct zahnn do kouta, protoe matice hustoty obsahujc stavy kokaiv a kokamrtv se stejnou pravdpodobnost obsahuje tak stavy kokaiv + kokamrtv a kokaiv - kokamrtv. Pro tedy pozorujeme bu stav kokaivi, nebo stav kokamrtv? Pro nepozorujeme dn ze stav kokaiv + kokamrtv a kokalv kokamrtv? Co vybr pro nae pozorovn osy iv a mrtv namsto os

128

KAPITOLA SEDM - HAWKING A PENROSE

iv+mrtv a iv-mrtv. Nejprve bych chtl poznamenat, e takovouto libovli ve vlastnch stavech matice hustoty dostvme pouze tehdy, pokud si jsou vlastn hodnoty pesn rovny. Pokud by pravdpodobnosti, e koka je iv, nebo mrtv, byly jen trochu odlin, nemli bychom dnou nejednoznanost ve vlastnch stavech. Volbou vlastnch vektor matice hustoty by byla vydlena prv jedna bze. A pro proda vybr matici hustoty diago7 nln v bzi iv /mrtv, a ne v bzi iv+mrtv / iv-mrtv . Odpov zn, e stavy kokaiv a kokamrtv se li na makroskopick rovni nap. polohou kulky nebo zrannm koky. Pokud vystte pes stupn volnosti, kter nepozorujete, jako jsou teba pohyby molekul vzduchu, pak maticov element libovoln pozorovateln mezi stavy kokaiv a kokamrtv se zprmrovnm stane nulov Proto pozorujeme koku bu ivou, nebo mrtvou, a ne linern kombinaci obou monost. Pouili jsme pitom pouhou obyejnou kvantovou mechaniku. Nepotebujeme novou teorii men a zcela urit nepotebujeme kvantovou gravitaci. Vrame se ale ke kvantov gravitaci. Zd se, e Roger pipout, e hypotza bez hranic" me vysvtlit mal Weylv tenzor v ranm vesmru. Zpochybuje ale, zda me vysvtlit velkou Weylovu kivost oekvanou bhem zvru gravitanho kolapsu v ernch drch a bhem kolapsu celho vesmru. Domnvm se, e se zde jedn opt o neporozumn hypotze bez hranic". Roger by asi souhlasil, e existuj lorentzovsk een, kter zanaj v ranm vesmru jako hladk a bhem gravitanho kolapsu se vyvinou ve velmi nepravideln metriky. Tyto lorentzovsk metriky meme v ranch fzch vvoje spojit s polovinou euklidovsk tydimenzionln sfry. Tm dostaneme dobr piblen k metrice odpovajc sedlovmu bodu pro vlnovou funkci vypotenou pro velmi nepravidelnou tdimenzionln geometrii v prbhu kolapsu (obr. 7.4). Samozejm, jak jsem se zmnil dve, metrika odpovdajc pesn sedlovmu bodu bude komplexn a nebude ani euklidovsk, ani lorentzovsk. Pesto ji lze v dostaten dobr aproximaci rozloit na oblasti popsan ve: skoro euklidovskou a skoro lorentzovskou. Euklidovsk oblast se bude jen nepatrn liit od poloviny homogenn tydimenzionln sfry. Proto bude jej akce jen mrn vy ne akce poloviny homogenn sfry, kter odpovd homogennmu isotropnmu vesmru. Lorentzovsk st een se bude odliovat od homogennho a isotropnho een velmi vrazn. Akce lorentzovsk sti vak mn pouze fzi vlnov funkce a neovlivuje jej amplitudu. Ta je dna akc eukli-

DISKUSE

129

dovsk sti a bude skoro nezvisl na nepravidelnostech tdimenzionln geometrie v argumentu vlnov funkce. Vechny tdimenzionln geometrie jsou proto bhem gravitanho kolapsu stejn pravdpodobn a typicky budeme oekvat velmi nepravidelnou metriku s velkou Weylovou kivost. Doufm, e toto pesvd Rogera, a konec konc kohokoli jinho, e hypotza bez hranic" me vysvtlit, pro byl ran vesmr hladk, i to pro bude gravitan kolaps nehomogenn a chaotick.
pokroucen tdimenzionln geometrie ve fzi kolapsu lorentzovsk oblast

uruje fzi

* uruje < amplitud' mplitudu L

Obrzek 7.4 Pi procesu tunelovn do zkolabovan tdimenzionln geometrie euklidovsk st uruje amplitudu vlnov funkce pro danou geometru, zatmco lorentzovsk st uruje jej fzi

Nakonec se vrtm k mylenkovmu experimentu s ernou drou v kontejneru. Zd se, e Roger nadle tvrd, e ke ztrt fzovho objemu dochz z dvodu, e mnoho rznch konfigurac me zhroucenm vytvoit jednu a tu samou ernou dru. Ale elem cel termodynamiky ernch dr byla prv snaha se tto ztrt fzovho objemu vyhnout. Entropii asociujeme s ernmi s drami prv proto, e mohou bt vytvoeny e zpsoby. Pokud se s vypa asov symetrickm zpsobem, vyz zen prv e zpsoby. Nedochz tedy k dn ztrt fzovho objemu a nepotebujeme se obracet k procesu redukce stavu pro kompenzaci. Ji130
KAPITOLA SEDMA - HAWKING A PENROSE

nak eeno: vm na gravitan kolaps, ale ne na kolaps vlnov funkce. Posledn bod, o kterm bych se chtl zmnit, je tvrzen, e ern a bl dry jsou tot. Roger namtl, e jejich Carterovy-Penroseovy diagramy jsou velmi odlin (obr. 7.5). Souhlasm, e jsou velmi odlin, ale pipomnl bych, e postihuj pouze klasick pohled. V kvantov teorii tvrdm, e ern a bl dry jsou pro vnjho pozorovatele shodn. Roger by ale mohl namtnout: Co se bude dt s nkm, kdo spadne do ern dry? Neuvid takov pozorovatel(ka) Carterv-Penrosev diagram odpovdajc ern de? Domnvm se, e tento argument chybuje v pedpokladu, e v prostoroase existuje pouze jedna metrika, jak tomu je v klasick fyzice. V kvantov teorii vak naproti tomu musme potat drhov integrl pes vechny mon metriky. A pro rzn otzky budeme muset pout metriky odpovdajc rznm sedlovm bodm. Konkrtn, sedlov bod pouit pro otzky poloen vnjm pozorovatelem bude jin ne sedlov bod pouit pozorovatelem padajcm dovnit ern dry. Lze si t pedstavit, e by ern dra mohla emitovat pozorovatele. Pravdpodobnost takovho jevu je miziv, ale nenulov. Carterv-Penrosev diagram metriky odpovdajc sedlovmu bodu takovhoto pozorovatele by nejspe odpovdal bl de. V tomto smyslu m tvrzen, e ern a bl dry jsou tot, je konzistentn. Jedn se o jedin pirozen zpsob, jak zformulovat kvantovou gravitaci CPT invariantn.
ern dra potek sfrickch souadnic bfl dra

hroutc se tleso

horizont udlosti horizont udlosti

hroutc se tleso potek sfrickch souadnic Obrzek 7.5 Carterovy-Penroseovy diagramy pro ern a bl dry.

DISKUSE

131

ODPOVDI ROGERA PENROSE

Rd bych se vrtil k Stephnov poznmce tkajc se problmu koky. Nedvno bylo ukzno (Hughston a spol. 1993), e pro kadou matici hustoty (dokonce i se zcela rznmi vlastnmi hodnotami) a pro kad z mnoha rznch zpsob, jak tato matice me bt zapsna pomoc statistick smsi (ne nutn ortogonlnch) stav, existuje men, kter meme alespo v principu provst na neznm sti stavovho vektoru", kter interpretuje matici hustoty znm sti" prv pomoc tto konkrtn statistick smsi. Navc, co se te vlivu prosted, je nutno poznamenat, e akoli nediagonln leny mohou bt mal, jejich vliv na vlastn vektory me bt obrovsk. Dle Stephen tak zmnil roli kulek atd. To vak nee n problm, protoe pro systm koka+kulka" dostvme stejn problm, jako jsme mli pro samotnou koku". Domnvm se, e na tuto otzku reality" mme se Stephenem fundamentln odlin nzory. S tm pak souvis i n pohled na jin problmy - jako je nap. otzka, zda jsou bl a ern dry toton. Vechno se to kolem faktu, e na makroskopick rovni vnmme pouze jeden prostoroas. Proto, alespo mn se zd, je nutno se rozhodnout mezi (A) a (B) - a nemm pocit, e by Stephen dostaten elil tto otzce. ern a bl dry mohou bt velmi podobn v ppad malch dr. Mal ern dra by emitovala velk mnostv zen, a tak by mohla vypadat jako bl dra. D se tak pedpokldat, e mal bl dra by mohla absorbovat velk mnostv zen. Ale na makroskopick rovni se mi takovto ztotonn nezd pli vhodn; jsem pesvden, e zde je nutno pijt s nm jinm. Kvantov mechanika je znm zhruba sedmdest let. To nen pli dlouho, pokud srovnvme napklad s Newtonovou teori gravitace. Proto by m nepekvapilo, kdybychom museli KM modifikovat pro makroskopick objekty. Na zatku na debaty Stephen prohlsil, e si mysl, e on je pozitivista a j platonik. Klidn souhlasm, e on je pozitivista, ale klovm momentem zde spe je, e j jsem realista. Pokud bychom pirovnali nai debatu ke slavn diskusi Bohra a Einsteina, probhajc ped asi sedmdesti lety, Stephen by hrl roli Bohra, zatmco j bych pedstavoval Einsteina! Jeliko i Einstein argumentoval, e by mlo existovat nco jako skuten reln svt, ne nutn reprezentovan vlnovou funkc, zatmco Bohr zdrazoval, e vlnov funkce nepopisuje reln" mikrosvt, ale pouze znalosti" uiten pro nai schopnost pedpovdat.
132 KAPITOLA SEDM - HAWKING A PENROSE

Bohr byl vnmn jako vtz tto debaty. Skuten, podle souasnho Paisova ivotopisu Einsteina (Pais 1994), po roce 1925 mohl Einstein klidn skonit s fyzikou. Opravdu je tomu tak, e ji nepiel se dnm vznamnm krokem kupedu, i kdy jeho bystr kritika byla asto velmi prospn. Domnvm se, e Einstein nepiel s dalm vznamnm pspvkem do kvantov teorie proto, e v kvantov teorii chybla jej klov sloka. Touto chybjc soust bylo Stephenem o padest let pozdji objeven zen ernch dr. Je to prv ztrta informace spojen s vyzaovnm ernch dr, kter zpsobuje zsadn nov obrat.
OTZKY A ODPOVDI

Gary Horowitz (poznmka): Padlo tady nkolik pohrdavch poznmek o teorii strun. Pesto, e byly pohrdav, jejich velk mnostv alespo naznauje, e teorie strun je dosti dleit! Nkter z tchto poznmek byly zavdjc a nkter prost patn. Za prv, teorie strun se redukuje na OTR v limit slabch pol, a tak z n plyne ve, co plyne z OTR. Mohla by tak poskytnout lep porozumn djm v singularitch a vskutku se zd, e nkter nekontrolovateln divergence byly v rmci teorie strun vyeeny. Netvrdm, e teorie strun pekonala vechny tyto problmy, ale rozhodn se jev jako slibn cesta k jejich vyeen. Otzka: Zmaten otzka opt na tma koky. Odpov: Roger Penrose znovu vysvtluje problm koky. Otzka: Mohl by se Roger Penrose dotknout otzky dekoherentnch histori? Bylo ukzno, e existuje velmi dobr dekoherence zpsoben vnjm prostedm; nerozumme vak (prozatm) dost dobe, jak je vnitn mechanizmus dekoherence. Me to souviset se skutenost, e by dekoherence mohla bt spojena s vlastnostmi prostoroasu? Odpov (Penrose): V programu zaloenm na dekoherentnch historich je soust formalismu nco ekvivalentnho procesu redukce (R-operaci). Jedn se tak o program odlin od kvantov mechaniky, odlin vak tak od mho pstupu. Nicmn velmi zajmav je zjitn, e by i zde mohlo bt spojen se strukturou
DISKUSE 133

prostoroasu. Myslm, e mj pstup je bli zmnnmu programu ne Stephenov pstupu, alespo co se te otzky asov asymetrie. Otzka: Chtl bych se zeptat na entropii v mylenkovm experimentu ern dry v kontejneru. Neporuila by asov obrcen situace druh zkon termodynamiky? Odpov (Hawking): Kontejner je ve stavu s maximln entropi. Systm se pohybuje ergodicky pes vechny mon stavy, a tak se zde nejedn o dn poruen druhho zkona. Otzka: Bude moci bt mechanizmus kvantovho men experimentln testovn? Odpov (Penrose): Mlo by bt mon (alespo v principu) jej experimentln testovat. Mon bychom se mli pokusit o nco typu Leggetova experimentu se superpozicemi na velkch mtkch. Problm takovch experiment vak spov v tom, e vliv dekoherence zpsoben okolnm prostedm je obvykle mnohem vt ne efekty, kter bychom chtli mit. Proto je nutno vskutku velmi dobe izolovat zkouman systm. Pokud vm, tak se jet neobjevil detailn nvrh, jak konkrtn otestovat tyto mylenky, ale bylo by to jist velmi zajmav. Otzka: V inflanm modelu mus bt hmota ve vesmru velmi pesn blzk mezn hodnot mezi rozpnajcm se a smrujcm se vesmrem. Prozatm bylo pozorovno pouze 10 % tto hmoty a hledn zbvajc sti mi pipomn hledn teru" na pelomu stolet. Mohli byste to komentovat? Odpov (Penrose): Docela mi vyhovuje souasn hodnota Hubblovy konstanty a jsem spokojen s 10 % kritick hmoty ve vesmru. Nikdy jsem ani nebyl nijak uchvcen inflanmi modely. Domnvm se vak, e Stephen tou po uzavenm vesmru zapadajcm do jeho hypotzy bez hranic". [SWH: Ano!] Odpov (Hawking): Hubblova konstanta me bt men, ne se tvrd. Bhem poslednch padesti let klesla desetkrt a nevidm dvod, pro by nemla klesnout jet na polovinu. To by zmenilo mnostv hmoty, kterou jet potebujeme nalzt.
134 KAPITOLA SEDM - HAWKING A PENROSE

LITERATURA

Aharonov, Y., Bergmann, P. a Lebowitz, J. L. 1964. Time symmetry in quantum process of measurement. V Quantum Theory and Measurement, ed. J. A. Wheeler a W. H. Zurek. Princeton University Press, Princeton, 1983. Pvodn v Phys. Rv. 134B, 1410-16. Bekenstein, J. 1973. Black holes and entropy. Phys. Rv. 7, 2333-46. Carter, B. 1971. Axisymmetric black hole has only two degrees of freedom. Phys. Rv. Let. 26, 331-333. Disi, L. 1989. Models for universal reduction of macroscopic quantum fluctuations. Phys. Rv. A40,1165-74. Fletcher, J. a Woodhouse, N. M. J. 1990. Twistor characterization of stationary axisymmetric solutions of Einstein's equations. V Twistor in Mathematics and Physcs, ed. T. N. Bailey a R. J. Baston. LMS Lecture Notes Series 156. Cambridge University Press, Cambridge, U.K. Gell-Mann, M. a Hartle, J. B. 1990. V Complexity, Entropy, and the Physics of Information. SFI Studies in the Science of Complexity, dl 8, ed. W. Zurek. Addison-Wesley, Reading, Mass. Geroch, R. 1970. Domain of dependence. /. Math. Phys. 11, 437-449. Geroch, R., Kronheimer, E. H. a Penrose, R. 1972. Idel points in spacetime. Pro. Roy. So. London A347, 545-567. Ghirardi, G. C., Grassi, R. a Rimini, A. 1990. Continuous-spontaneous-reduction model involving gravity. Phys. Rv. A42,1057-64. Gibbons, G. W. 1972. The time-symmetric initial value problm for black holes. Comm. Math. Phys. 27, 87-102. Griffiths, R. 1984. Consistent histories and the interpretation of quantum mechanics. /. Stt. Phys. 36, 219-272. Hartle, J. B. a Hawking, S. W. 1983. Wave function of the universe. Phys. Rv. D28, 2960-2975. Hawking, S. W. 1965. Occurence of singularities in open universes. Phys. Rv. Let. 15, 689-690. Hawking, S. W. 1972. Black holes in generl relativity. Comm. Math. Phys. 25,152-166. Hawking, S. W. 1975. Particle creation by black holes. Comm. Math. Phys. 43,199-220. Hawking, S. W. a Penrose, R. 1970. The singularities of gravitational colapse and cosmology. Pro. Roy. So. London A314, 529-48. Hodges, A. P. 1982. Twistor diagrams. Physica 114A, 157-75. Hodges, A. P. 1985. A twistor approach to the regularization of divergen-

135

ces Pro Roy So London A397,341-74 T Mass eigenstates m twistor theory, ibid, 375-96 Hodges, A P 1990 Twistor diagrams and Feynman diagrams V Twistor m Mathematics and Physics, ed T N Bailey a R J Baston LMS Lecture Notes Senes 156 Cambridge University Press, Cambridge, U K Hodges, A P, Pnerose, R a Singer, M A 1989 A twistor conformal field theory for four space-time dimensions Phys Lett B216, 48-52 Hugget, S A a Tod, K P 1985 An Introduction to Twistor Theory London Math So student texts LMS publication, Cambridge University Press, New York Hughston, L P,Jozsa, R a Wooters, W K 1993 A complete classification of quantum ensembles havmg a given density matrix Phys Lett A183, 14-18 Israel, W 1967 Event horizon m static vacuum space-times Phys Rv 164,1776-1779 Majorna, E 1932 Atomi onentati in campo magnetico vanabile Nuovo Cimento 9, 49-50 Mason, L J a Woodhouse, N M J 1996 Integrable Systems and Twistor Theory Oxford University Press, Oxford Newman, R P A C 1993 On the structure of conformal singulanties m classical generl relativity Pro Roy So London A443, 473-92, II, Evolution equations and a conjecture of K P Tod, ibid , 493-515 Omne, R 1992 Consistent interpretations of quantum mechanics Rv Md Phys 64,339-82 Oppenheimer, J R a Snyder, H 1929 On continued gravitational contraction Phys Rv 56,455-59 Pais, A 1994 Einstein Livd Here Oxford University Press, Oxford Penrose, R 1965 Gravitational collapse and spe-tme singulanties Phys Rv Lett 14, 57-59 Penrose, R 1973 Naked singulanties Ann N Y Acad Sa 224, 152-134 Penrose, R 1976 Non-Lmear gravitons and curved twistor theory Gen Rv Grav 7, 31-52 Penrose, R 1978 Singulanties of space-time V Theoretical Pnnciples m Astrophysics and Relativity, ed N R Liebowitz, W H Reid a P O Vandervoort University of Chicago Press, Chicago Penrose, R 1979 Singularities and tme-asymmetry V General Relativity An Einstein Centenary, ed S W Hawking a W Israel Cambridge University Press, Cambridge, U K Penrose, R 1982 Quasi-local mass and angular momentm m generl relativity Pro Roy So London A381, 53-63 Penrose, R 1986 On the origms of twistor theory V Gravitatwn and Geometry (I Robinson Festchnft volume), ed W Rmdler a A Trautman Bibliopolis, Naples

136

LITERATURA

Penrose, R 1992 Twistor as spin 3/2 charges V Gravttation and Modem Cosmology (P G BergmamYs 75th Birthday volume), ed A Zichichi, N de Sabbata a N Sanchez Plenm Press, New York Penrose, R 1993 Gravity and quantum mechamcs V General Relativity and Gravitation 1992 Sbornk Tincte mezinrodni konference o obecn relativit a gravitaci konan v Cordob v Argentin od 28 ervna do 4 ervence 1992, st l, plenrn pednka, ed R J Gleiser, C N Kozameh a O M Moreschi Institute of Physics Publication, Bristol a Philadelphia Penrose, R 1994 Shadows of the Mmd Approach to the Missing Science of Consciousness Oxford University Press, Oxford Penrose, R a Rindler, W 1984 Spmors and Space-Time, dl l Tivo-Spmor Calculus and Relativistic Fields Cambridge University Press, Cambridge Penrose, R a Rindler, W 1986 Spmors and Space-Time, dl 2 Spinor and Twistor Methods m Space-Time Geometry Cambridge University Press, Cambridge Rindler, W 1977 Essential Relativity Springer-Verlag, New York Robinson, D C 1975 Umqueness of the Kerr black hole Phys Rv Lett 34,905-906 Seifert, H -J 1971 The causal boundary of space-times / Gen ReI and Grav l, 247-259 Tod, K P 1990 Penrose's quasi-local mass V Twistor m Mathematics and Physics, ed T N Bailey a R J Baston LMS Lecture Notes Senes 156 Cambridge University Press, Cambridge, U K Ward, R S 1977 On self-dual gauge fields Phys Lett 61A, 81-82 Ward, R S 1983 Stationary and axi-symmetric spacetimes Gen ReI Grav 15,105-9 Woodhouse, N M J a Mason, L J 1988 The Geroch group and nonHausdorff twistor spaces Nonhneanty l, 73-114

LITERATURA

137

Stephen Hawking a Roger Penrose

POVAHA PROSTORU A ASU

Z anglickho originlu The ntue of spe and time, vydanho nakladatelstvm Princeton University Press v roce 1996, peloil Mgr. Pavel Krtou, Ph.D. Vydala Academia, nakladatelstv Akademie vd esk republiky Legerova 61,120 OO Praha 2 Pedmluva k eskmu vydn napsal prof. RNDr. Ji Bik, DrSc. Oblku navrhl Rudolf md Redaktorka publikace Jitka Zyknov Technick redaktorka Lenka Salaov Vydn !.,Praha 2000 Ed. slo 1555 Sazba a tisk ERIFA, s. r. o., Jinonick 80, Praha 5 ISBN 80-200-0745-8

ACADEMIA, nakladatelstv AV CR Vm dle nabz

Josip Kleczek VESMR A LOVK Flotila druicovch dalekohled krou kolem na planety. Posiluj n zrak, abychom vidli oste, dle a ve vech druzch zen - nejen ve svtle. Zskan snmky a informace nm dovoluj nahldnout do nejvzdlenjch oblast vesmru a do jeho nejstarch obdob. Dnen poznatky o vesmru nm dovoluj odpovdt na nkter paliv otzky, tkajc se na existence. Kde jsme ve vesmru? Jak jsme? Kdy jsme v ase, jeho hodiny byly sputny pi Big Bangu? Co jsme v hierarchii vesmru? Kdo jsme? Jsme jedin inteligentn bytosti v celm vesmru? Vtina z ns se zajm o kosmick vzkum a rdi bychom se dovdli vce o vztahu vesmru a lovka. Tato knka je sbrkou povdn o tom ve vesmru, co se ns pozeman njak tk. Autor ji napsal pro tene, kte maj iv zjem o dn ve vesmru, ale nemaj odborn znalosti a pro soustavn studium jim nezbv as.
204 str. - 48 obr. v textu - 33 barev. obr. na kd. pu. - bro. lamino 156 K

Knihy si mete zakoupit v knihkupectv ACADEMIA Wiehlv dm

Vclavsk nmst 34,110 OO Praha l tel.: (02) 24 22 35 11-13, fax: (02) 24 22 35 20 e-mail: knihkup_academia@kav.cas.cx

knihkupectv ACADEMIA Nrodn tda 7

110 OO Praha l tel: (02) 24 24 05 47

Objednvky pijm a vyizuje

ACADEMIA, sklad a expedice Modansk l. (arel Staveb most) 14700Praha4-Brank tel./fax: (02) 44 46 35 37 e-mail: academia__market@kav.cas.cz Knin novinky http://cas.cz/ACADEMIA/ Internetov knihkupectv http://www.knihy.cz