Read without ads and support Scribd by becoming a Scribd Premium Reader.
See Premium Plans
 
ÚVOD
Předkládaná bakalářská práce v sobě zahrnuje teoretické znalosti získané během studia naVŠKE a klade důraz zejména na oblasti týkající se strategického řízení, ekonomického pohledu manažera na organizaci, kterou je v tomto případě statutární město a lehce se dotýká ilegislativního rámce vztahujícího se k dané problematice. V práci jsou zároveň aplikoványv reálném světě a na konkrétním případě dříve získané teoretické poznatky, metodiky anástroje řízení.Jako příklad z reálného světa, na kterém jsou získané teoretické poznatky prezentovány, jevybrán informační systém města Brna. A to od jeho zrodu, přes studii proveditelnosti až posoučasný stav, včetně porovnání s informačním systémem obdobného statutárního města.V práci je úmyslně míchána a konfrontována teorie publikovaná v odborné literatuře a reálné poznatky získané v průběhu budování informačního systému a to hned z pohledu několikarůzných skupin uživatelů. Samozřejmě jsou zde také prezentovány i subjektivní názoryautora, které pro určité odborníky v oboru IT mohou být někdy zarážející nebo povrchní, alev každém případě by mohly – nebo by spíše měly – sloužit k zamyšlení nad danou problematikou a to i v případě, že tyto „subjektivní názory“ v konečném hodnocení budouoznačeny jako chybné nebo v praxi nepoužitelné.Základní motto práce vychází z tvrzení Statutární město = Holdingová společnost. Na tento„Holding“ je pohlíženo z pohledu ekonomického, jež je prioritou číslo jedna a zároveň i pohledu procesního. Dokument zřetelně ukazuje, jak se tyto dva základní pohledy a z nich plynoucí požadavky následně odrážejí v konečné architektuře a celé filozofii budováníinformačního Systému.Práce si klade hned několik cílů. Jejím hlavním cílem je ukázat, jak nesmírně důležité jev dnešní době strategické řízení podpořené kvalitním Informačním Systémem, a to i přes jehovysokou cenu a zpravidla dlouhou a náročnou implementaci. Zároveň je zde zdůrazněnaskutečnost, jak výrazně a bohužel zpravidla negativně, do budování a údržby informačníhosystému zasahují opakované změny legislativy, které jsou někdy prováděny překotně a bezzřejmé koncepce a jasně definovaných cílů.Vedlejšími, nebo však nepodstatnými, cíly práce je přimět čitatele k zamyšlení, zda kvalitnívrcholový manažer je pouze dobrý ekonom, stratég a generál schopný se obklopit dobrýmispolupracovníky, ale zda v dnešní době by neměl mít – nebo spíše nemusí mít – alespoň
 
základní povědomí o informačních technologiích a jejich možnostech. A zároveň je zdenepřímo ukázána skutečnost, že špičkového manažera tvoří nejenom dobré teoretické znalosti,zkušenosti, ale také jeho schopnost je citlivě a pomocí zdravého selského rozumu aplikovatv praxi.Práce by v žádném případě neměla být chápána jako všeobjímající zaručený návod „jak na to“ případně „Jedině takto je to správně“, ale spíše jako námět k zamyšlení, zda prezentovanézkušenosti i aplikované teorie není jeden z možných způsobů řešení potřeb statutárního města případně velké organizace disponující obdobnou strukturou a podobnými vnitřními procesy.
 
1ZVOLENÁ STATUTÁRNÍ MĚSTA
Jak již bylo nastíněno v úvodu,práce se věnuje primárně informačnímu systému Statutárníhoměsta Brna a v klíčových oblastech ho porovnává s informačním systémem statutárního městaOstravy.Důvody pro výběr právě těchto dvou statutárních měst jsou:
•
Podobné množství uživatelů – externích (obyvatel města) a interních (magistrátníchúředníků)
•
Obdobné členění (počty městských částí)
•
Existence velkých organizací a podniků zřizovaných nebo vlastněných městem.
•
Přibližně stejný čas, kdy startoval projekt na budování komplexního IS
•
Obdobný rozpočet na IS
•
Zcela odlišná filozofie budování ISPro přiblížení vybraných statutárních měst jsou níže uvedeny základní popisná data acharakteristiky, ze kterých je patrná jejich podobnost.1.1ZÁKLADNÍ INFORMACE O STATUTÁRNÍM MĚSTĚ BRNĚStatutární město Brno je největší statutární město v České republice a druhé největší městovůbec. Ke dni 31.12.2006 mělo Brno 366 680 obyvatel. Největší přírůstek zažilo obyvatelstvoBrna v období let 1850-1919 (za průmyslové revoluce), především připojením okolních obcí;do roku 1940 pak počet obyvatel stagnoval, a od 50. Let 20. Století opět rostl. Mírný pokles po roce 1989 kopíruje trend velkých měst v celé republice vlivem tzv. suburbanizace: Lidé sestěhují za administrativní hranice města, kde však nadále pracují a využívají služby.Statisticky tak v Brně lidí ubývá, fakticky jejich počet roste, což indikuje rostoucí početobyvatel okresu Brno-venkov, zvláště v prstenci obcí sousedících s Brnem.1.1.1 SPRÁVNÍ A KATASTRÁLNÍ ČLENĚNÍ
Search
Search History:
Searching...
Result 00 of 00
00 results for result for
  • p.
    • Notes
    Load more