esk militantn neonacistick hnut (aktuln trendy)

Miroslav Mare a kol.

Analza pro Ministerstvo vnitra esk republiky Odbor bezpenostn politiky Brno 2011

Obsah:

1. vod 2. Sociln a politick ukotven militantnch neonacistickch struktur v R s drazem na proticizineck a protiimigrantsk prvky 3. Vvoj militantn neonacistick scny v R 4. Projevy v R 5. Nov ideologick a strategick trendy 6. Zmna image 7. Koncept Pevnost Evropa 8. Proud neonacistickch skinheads: proticizineck a protiimigrantsk prvky 9. Trestn innost a rizika 10. Prognza vvoje neonacistickho spektra v rmci krajn pravice 11. Monosti prevence 12. Monosti prvnho postihu podprn argumenty pro oznaen esk neonacistick hnut i hnut nrodnho odporu 13. Zvr Seznam literatury Obrazov ploha

3 4

7 11 17 22 25 31

33 39 42 47

49 50 54

Text neproel jazykovou kontrolou. Foto na tituln stran: Petra Vejvodov

2

1. vod

Clem tto studie je charakterizovat soudob esk militantn neonacistick hnut, a to pedevm s ohledem na hrozby a riziko, jak toto hnut pedstavuje pro integraci cizinc v R. Studie vznikla na zklad poadavk MVR, ktermi byla dna i jeho zkladn struktura (vetn pevn vtiny nzv kapitol a zamen jejich obsahu). Autoi studie usilovali o zprostedkovn aktulnch poznatk, zskanch z jejich vzkumu tto problematiky. Studie pitom vychzej jak z odborn literatury, publicistickch pramen a z pvodnch zdroj z neonacistickho prosted, tak i z pmho pozorovn neonacistickch akc a rozhovor s lidmi, kte neonacistickou scnu znaj (neonacist, policist, antinacistit aktivist). Urit zvry ve studii jsou vsledkem dedukce a indukce na zklad informac zskanch z ve uvedench zdroj a irho pozorovn scny a nelze je proto doloit odkazem na konkrtn zdroj. Ve studii budou uvdny i informace, posouzen autory jako vrohodn, kter byly zskny ze zjmovho prosted, nicmn s ohledem na specifika zdroj je nen mon standardnm zpsobem citovat. Obecn lze tedy konstatovat, e studie m bezpenostn-analytick charakter, ne ist vdeck charakter a nen tedy standardn vdeckou prac (pestoe uv poznmkov apart a odkazy na literaturu). esk militantn neonacistick hnut je soust obecnho neonacistickho hnut, jeho jin st se pmo neprojevuje militantn (nap. revizionistick intelektulsk kruhy) a souasn je navzno na zahranin struktury neonacismu a neonacistickch militant, co ovlivuje jeho politiku a strategii. V domcm politickm spektru jsou militantn neonacist propojeni

(alespo co do erpn inspirace) i s st nevyprofilovan nacionalistick resp. jist panrasov blosk rasistick scny, kter se pmo nehls k nacistickmu ddictv, podporuje vak jist spolen boj bl rasy i bl Evropy proti jinm rasm a imigrantm (zvlt ernochm m a muslimm), a proto j bude i tto sti politickho spektra vnovna dl pozornost. Pro pochopen irch souvislost psoben struktur eskho neonacismu v prosted krajn pravice a krajn levice v R lze doporuit knihu (na n se autoi tto studie spolu s Martinem Bastlem podleli) na toto tma vydanou v roce 2011 (Bastl, Mare, Smolk, Vejvodov 2011).

2. Sociln a politick ukotven militantnch neonacistickch struktur v R s drazem na proticizineck a protiimigrantsk prvky

esk militantn neonacistick hnut lze v zkladnch rysech vymezit jako vzjemn propojen sociln struktury (lokln neformalizovan party, organizace skryt i veejn psobcch uskupen, kolektivy kolem medilnch projekt apod.), kter alespo sten navazuj na ddictv historickho nacismu (v eskm prosted pak i kolaborace) a vnmaj samy sebe jako soust transnacionlnch st a organizac hlscch se k nacionln socialistickmu svtonzoru. Militantnost je chpna jako vrazn aktivistick styl politiky, kter je charakteristick bojovnou a nsilnou rtoriku slouc k nsiln mobilizaci anebo uvajc pmo nsil pro prosazovn zjm. Militantn neonacistick hnut je v souasn dob ze socilnho hlediska reprezentovno pedevm pslunky mlad generace, piem vak neexistuj pesn sociologick vzkumy struktury i pin politick socializace do tohoto hnut. Pi uren charakteru tchto struktur vak lze v R vychzet z velmi hrubch odhad uskutennch na zklad volnch sdlen expert a analzy vlastnho pozorovn a znalost. Na tomto zklad se lze (dle Mare 2011) domnvat, e v R psob kolem militantnch 4000 aktivist a aktivistek (pokud do nich budou zapotni i voln vzan lenov zpolitizovanch chulignskch gang, lenov virtulnch komunit, mldenickch part apod.). Tvrd jdro pesvdench a systematicky aktivnch osob me bt tvoeno cca 400 lidmi (policejn zdroje uvdj kolem 600), piem hlavn ideov a strategick impulsy udv kolem 10-15 aktivist (mj. propagtoi novch smr jako jsou autonomn nacionalist, zastnci dogmatick neonacistick spoluprce s nmeckmi strukturami Nrodnho odporu, zastnci tradinho skinheadskho image a vazby na s Blood & Honour). Vkovou strukturu lze na stejnm zklad odhadovat nsledovn: kolem 25% se jedn o aktivisty ve vku 13-18 let (vetn tzv. facebookovch bojovnk, kte jsou militantn pedevm na tto sociln sti, ne v poulinch nsilnch aktivitch), hlavn st - kolem 40% - je tvoena lidmi mezi 19-25 lety. Zhruba 30% aktivist je ve vku 26-35 let a kolem 5% je jich starch (jedn se zpravidla o lidi, kte jsou v neonacistick scn inn ji od potku 90. let). V poslednch dvou kategorich se vak nachzej hlavn ideologov a stratgov scny (Mare 2011). V militantn neonacistick scn dochz k permanentn generan obmn, kdy st aktivist scnu opout (zpravidla ve vku mezi dvaceti a dvaceti pti lety, a ji z dvodu zmny
4

pesvden i upednostnn rodinnho a pracovnho ivota nediskreditovanho lenstvm v neonacistick scn). Nkte z tchto lid vak stle dl vazby na NS scnu udruj a vyhrann udlosti je mohou mobilizovat (co se projevilo nap. pi protestech proti zaten neonacistickch aktivist v roce 2009). Souasn s tm, jak nkte lid zstvaj ve scn, mrn narst i poet lid nad 30, resp. nad 35 let a lze pedpokldat, e v absolutnch slech se poet lid v tchto kategorich bude zvyovat, resp. e nkte neonacist postupn pejdou dky strnut do kategorie tyicet let a ve. Probh i ve uveden doplovn mladmi ronky (mj. z ji zmnn velmi mlad facebookov generace). Je pitom teba upozornit na skutenost, e celkov se sniuje poet mladch lid v populaci (ve srovnn s boomem dky pchodu tzv. Huskovch dt do adolescentnho vku v 90. letech) a to m i bude mt vliv i na absolutn poty mladch lid v neonacistick scn, nemus to vak ovlivnit procentuln podl v populaci. Pokud se tk dalch charakteristik soudob militantn neonacistick scny, lze poet en ve scn lze odhadovat kolem 15-20%. U sociln struktury se lze domnvat, e zhruba 10% procent pat k vy stedn td, 20% ke stedn tda, 40% k ni tda a 30% lze zaadit do kategorie underclass (mon pro jejich oznaen by bylo i marxistick termn lumpenproletarit). Vzdlanostn strukturu lze odhadovat na cca 10% vysokokolsky vzdlanch a studujcch vysok koly (tento poet bude zejm mrn narstat), asi 30% stedokolk nepokraujcch v dalm vzdlvn, 40% vyuench a 20% bez vyuen (Mare 2011). Zvlt v oblasti sociln a vzdlanostn struktury je vak teba optovn zdraznit charakter pouze velmi hrubho expertnho odhadu nepodloenho pesnm vzkumem. Z hlediska pin mobilizace mladch lid do neonacistick militantn scny hraj roli rzn faktory na individuln, skupinov i spoleensk rovni. U individuln rovn se jedn jak u osobnostn pedpoklady (snaha zalenit se do silnho kolektivu, pocit pedurenosti apod.), tak i o osobn zkuenosti transformovan do pedsudk a politickch postoj (pepaden romskm gangem v dtstv, pebrn ptelkyn imigrantem apod.). U skupinovch faktor se jedn zvlt o party s neonacistickou orientac v mst bydlit i ve kole, objevuje se i vliv rodinnho prosted podporujcho neonacistickou orientaci (v souvislosti s ji zmnnm pechodem sti pravicovch extremist do stedn generace). Spoleensk pedpoklady jsou dny celkovm stavem politickho systmu, rozen extremistickch nzor ve spolenosti apod. Politick ukotven neonacistick scny je dno pedevm strukturami skryt psobcch organizac (v souasnosti pedevm Nrodn/Svobodn odpor a Svobodn mlde),
5

deklarujcch se jako soust hnut a subkulturn scnou (v souasnosti pedevm autonomnmi nacionalisty, kte vak maj i organizan rozmr, petrvv vak i st neonacistickch skinheads a hooligans a military fans, etablovala se i nacionln-socialistick blackmetalov scna). Nkte neonacist z prvnch dvou ve uvedench kategori podporuj i Dlnickou stranu sociln spravedlnosti a Dlnickou mlde a jsou s nimi v uritch loklnch bukch i personln propojeni (Mare 2011). Jin neonacist se sna infiltrovat etablovan demokratick strany a sprvn orgny (zvlt na komunln rovni) a psobit zde prozatm skryt ve prospch jejich ideovho smru (doposud vak bez vraznjch dopad). Politick ukotvenost je pitom vlastn pedevm ve zmnnmu tvrdmu jdru neonacist a skuten ideologick a strategick vysplost a disciplinovanost jen nkolika destkm militantnch aktivist. st z nich se stk i s neonacisty z jinch zem a dochz k pebrn zkuenost (v posledn dob jsou v tomto smru inn zvlt nmeck a italsk pravicovextremistick struktury). Dal neonacist maj pouze nejasn politick sympatie k rasismu a zpravidla i osobn sklony k agresivit a odvoduj se ji vulgarizovanou nacistickou rtorikou a zkladn symbolikou. U nkterch fotbalovch chulign, kte jsou obas t bezpenostnmi slokami azeni do oblasti neonacismu, se mnohdy jedn o jet volenj ideov vazby (i tito lid jsou vak schopni masovho nsilnho nasazen v akcch organizovanch neonacisty, jak ukzaly nap. nepokoje v Janov v roce 2008)(Mare 2009). Vztah k cizincm (zvlt cizincm ne-bl barvy pleti) a imigraci me bt dleitm prvkem pro vnitn odvodnn si pklonu k neonacistick scn. V R je vak vztah k cizincm zpravidla upozadn, protoe dominuje vztah k romsk otzce a u neonacist se specificky siln projevuj i antisemitsk postoje. Odpor k imigraci je vak siln a do budoucna lze oekvat jeho nrst. Zejm dojde i k oslaben pro-islmskch postoj, kter st neonacistick scny hls kvli spolen sdlenmu antisemitismu. Odpor proti islamizaci pitom dominuje agend panrasovch bloskch rasist. Je pitom zajmav, e neonacist i dal pravicov extremist na jedn stran brn imigraci, na stran druh vak v rmci vyuvaj volnho pohybu osob a pracovnch sil a rovn ada z nich pracuje ve Spojench sttech americkch. Zvlt ve Velk Britnii a Irsku a sten i v USA a mon i v jin Evrop (ppadn i v Jihoafrick republice a Austrlii) lze hovoit o vytven jistch struktur esk neonacistick scny vzan na soudob pracovn migranty z R (s nadszkou by bylo mon hovoit i o eskm neonacistickm exilu). Lid ze zahrani jsou aktivn i v internetov prezentaci neonacistickch mylenek a strategi, o jinch rizicch s nimi spojench bude pojednno v dalch kapitolch tto studie.

3. Vvoj militantn neonacistick scny v R

Ji od poloviny 80. let a zvlt siln pak od potku 90. let dvactho stolet se zaalo formovat skinheadsk rasistick hnut. V prvn polovin 90. let se velk st skinheadsk subkultury piklonila k nacistickm idejm a postupn se zaala nacifikovat, dky kontaktm na neonacistick skupinky v Nmecku a Rakousku.1 V esk republice vznikla cel ada mench uskupen, hlscch se k odkazu hitlerovskho nacistickho Nmecka a rovn se projevila velk obliba americk rasistick organizace Ku-Klux-Klan, kdy v R v 90. letech vzniklo hned nkolik organizac oznaujcch se za esk poboky tto americk organizace. S odstupem asu je vak patrn, e za nejvznamnj esk neonacistick organizace 90. let 20. stolet lze povaovat poboky mezinrodnch militantnch neonacistickch organizac Hammerskins Nation a Blood & Honour. Z prask sti Blood & Honour Division Bohemia se koncem devadestch let vydlil Nrodn odpor (NO), kter v krtk dob zskal na scn dominantn postaven. Dodnes zstv jednou z nejvznamnjch neonacistickch organizac v jinak heterogennm spektru. Nrodn odpor navzal na cle a strategie Blood & Honour Division Bohemia, tedy propagace a prosazovn nacionlnho socialismu, a i nadle pokraoval v hlavn innosti Blood & Honour Division Bohemia organizace koncert, ale s tm, e vt prostor bude vnovn prosazovn politickch zjm. Neonacistick scna vstupovala do novho tiscilet jako velmi mlo strukturovan, slab vyprofilovan a politicky neaktivn subkultura. Byla to scna uzaven sama pro sebe, v podstat mimo zjem irok veejnosti. Aktivity neonacist se omezovaly na podn koncert, na vydvn zin a distribuci hudby. Pelom tiscilet s sebou pinesl v neonacistickm hnut velk zmny, pedevm ve strategick oblasti. Inicitory se staly osoby kolem Nrodnho odporu, kter inspiraci hledaly v sousednch zemch, pedevm v Nmecku. NO sehrl velmi dleitou roli v letech 2006 a 2007, kdy se mu podailo stmelit rozttn neonacistick hnut v R. V roce 2007 mdia komentovala pedevm organizaci pochodu 1. kvtna v Brn a pokus o pochod Starm idovskm mstem v Praze v den vro tzv. Kilov noci. V tomto asovm obdob zan ra, kdy NO a cel neonacistick scna

esk skinheadsk hnut postupn vykrystalizovalo do dvou proud: shinheads kalinci (hledajc koeny v husitsk tradici a obran eskho nroda) a NS skinheads (pijmajc nacionln socialistickou ideologii a zapojujc se do celosvtovho boje za blou rasu).

nastupuje cestu vt radikalizace a profesionalizace. Tento trend naplno propuk v roce 2008 a 2009, kdy NO spolu s Autonomnmi nacionalisty (jako novm modernizujcm subjektem na neonacistick scn, kter se inspiruje nmeckm konceptem autonomnho nacionalismu a pin ho do eskho prosted) a Dlnickou stranou (oficilnm zstupcem na politick scn) obsazuj veejn prostor spolenmi akcemi (demonstracemi, protestnmi pochody, spontnnmi shromdnmi). Mezi nejviditelnj pat tradin setkn k 1. kvtnu, kterho se pravideln astn nkolik stovek osob vetn zahraninch astnk (ast zahraninch host m stoupajc tendenci). (Bastl, Mare, Smolk, Vejvodov 2011) Samotn aktivity NO doznaly tlumu, jeliko se lenov NO angaovali v Dlnick stran a veker veejn aktivity byly konny pod hlavikou tto strany. Na konci dekdy NO upustil od veejn prezentace sama sebe s vjimkou internetu a zaal pouvat rzn jin oznaen nap. Svobodn mlde, Svobodn odpor, Odpor. NO se tm vzdal organizace veejnch akc a stejn tak aktivity na internetu poklesly. Autonomn nacionalist (AN) vrazn spolupracovali s Dlnickou stranou do roku 2010. Uznvali ji jako slu hjc spolen zjmy na oficiln politick scn. AN proti tomu psobili ve vzjemnm vztahu jako bojovnci ulice. Tento vztah byl ukonen v beznu 2010, kdy AN na internetu zveejnili Oficiln distancovn Autonomnch nacionalist od Dlnick strany (sociln spravedlnosti). Hlavnm dvodem byl postoj Dlnick strany k policejnm opatenm proti neonacistm (policejn akce Power a Lotta). AN nehodlali akceptovat, e strana neposkytla zadrenm osobm alespo finann pomoc, pestoe finannmi prostedky disponovala (sttn pspvek za vsledek v evropskch volbch v roce 2009) (Svobodn mlde 2010). V souasn dob aktivity AN maj regionln/lokln charakter, ada bunk zanikla, stala se neaktivnch (nap. Kutnohorsko, Sever, Hlinsko). Vtina aktivit AN se zamuje na vlep plakt, en samolepek a tvorba graffiti i internetov innost. Z AN se v roce 2010 odtpili Nrodn aktivist, kte vce zdrazovali esk nrodoveck tradice (Nrodn aktivist 2010). V souasn dob je ale koncept nrodnch aktivist v tlumu a zd se, e se jednalo pouze o reakn uskupen bez dlouhodobj vize. Ji zmiovan Dlnick strana (DS) se vrazn zapojila do ivota militantnho neonacistickho hnut v R. Pesto ji nelze adit do neonacistickho hnut od potku jej existence (vce viz Mare, Vejvodov 2010). Z potku se jednalo o radikln nacionalistickou stranu, kter se po ad nespch ve volebnch klnch a nespn spoluprci s nacionln orientovanmi politickmi stranami v roce 2007 otevela

neonacistick scn a u se jedn o AN, NO, i Resistance Women Unity. Pro toto posledn obdob ivota strany je pznan vrazn zven radikalita, veejn aktivita a
8

ochota podpoit nsiln projevy. Rtoricky se DS posunula s touto promnou k etnickm otzkm, romsk problematice, pisthovalectv, xenofobii. Draz na prva zamstnanc a sociln tmatika (v kontextu zamstnaneck tmatiky) ztratila na akcentu. Konkrtn spoluprce DS s neonacistickou scnou se projevila nap.: 24. nora 2007 v Beroun spolen demonstrace DS a AN proti radarov zkladn; Svatovclavsk demonstrace AN v Kladn pravideln ast DS; listopad 2007 v Praze pokus NO zorganizovat pochod idovskm mstem podpoen DS; nor 2008 DS spolu s AN a Resistance Women Unity uspodaly pochod na podporu Srbska; souinnost vech subjekt neonacistick scny vetn DS pi organizaci spontnnch shromdn po domovnch prohldkch a zatkn podezelch 9. ervna 2009; prvomjov demonstrace v Praze a Brn spoluprce DS, AN, NO, Resistance Women Unity; ptomnost aktivist NO a AN na kandidtnch listinch DS; 17. listopad 2008 bitva o Janov vyvrcholen militantnosti DS v souinnosti s NO, AN. Pi jednotlivch veejnch akcch vdy bylo obtn odliit pslunky jednotlivch struktur od sebe vzhledem k velk personln provzanosti vech uvedench subjekt. Klamnm dojmem psob ast zmna nzvu poadatel veejnch akc. Tk se to pedevm Nrodnho odporu, kter postupem asu vystdal nkolik oznaen (Svobodn odpor, Odpor, Svobodn mlde). I pes odlin oznaen se ale jedn o tyt osoby. Celkov ale neonacistick hnut na konci dekdy charakterizuje postupn pasivita v aktivitch, mimo jin i jako dsledek policejnch akc vi neonacistick scn. Svoji roli ale hraje i neschopnost ady len hnut a jejich nzk politick zaplen. Optovn aktivizaci scny v souasn dob vrazn pomh romsk problematika v kontextu situace na luknovsku a dalch sociln odlouench lokalit, kter dvaj neonacistickmu hnut nov impuls k innosti. Vedle celosttnch propojench struktur (ale fungujcch na lokln bzi) existuj i voln buky loklnch militantn orientovanch aktivist nap. Brx Radical Boys na Mostecku, White Rebels Klan na Hodonnsku. ensk neonacistick hnut reprezentuje organizace Resistance Women Unity (RWU). Clem RWU je podpoit neonacistick hnut a zrove naplnit tradin roli eny, tzn. vychovvat dti k nrodnmu socialismu. Aktivity RWU smuj k podpoe svobodnch matek v rmci hnut,
9

podn aktivit pro dti (Dtsk dny) a vznamn se zapojuj do pe o P.O.W. (Prisoners of War)2. Aktivita RWU byla omezena v roce 2010 policejn akc nazvanou Lotta, pi kter byla zatena i hlavn vd osobnost tto organizace Michaela Dupov. V neonacistick scn existuje i nkolik osob zamench na odbornou osvtu (pedevm historicko-revizionistickou) a na quasivdeck bdn. Tito neonacist nkdy jednaj individuln nebo se schzej v rmci neformlnch struktur a nkdy psob v rmci formalizovanch uskupen (dve nap. Nrodn socialistick vzdlvac centrum NSEC nebo v souasnosti Nrodn vzdlvac institut - NVI) nebo periodik. Jsou pitom provzni i se zahranin revizionistickou i celkovou neonacistickou scnou (nap. NSEC psobil jako esk sekce NSDAP/AO3) (Mare, Vejvodov 2011). Internetov strnky NVI nabzej zjemci seznam vhodn etby, kter podporuje xenofobii, rasismus, odpor vi multikulturalismu atd. V rmci osvtov innosti probhl v roce 2009 pokus o uspodn pednky Davida Dukea. Pednka se neuskutenila, protoe David Duke byl z R vypovzen. Nen ovem vyloueno, e k osvtov innosti v tomto formtu se neonacistick scna opt nevrt. Osvtovou a vzdlvac (pop. informan) innost zastvaj i jednotliv blogy, kter si p aktivist neonacistick scny a podncuj tak diskuzi na dan tmata. Nejaktivnjm serverem v osvtov innosti je v souasn dob subjekt oznaen jako White Media. Sami sebe prezentuj jako obhjce rasismu a xenofobie jako prodnch mechanism a pud sebezchovy. Podle White Media imigrace ni a vytlauje domc, multikulturalismus nefunguje a nem dn historick, nebo logick dvody. White Media zveejuj texty a videa s xenofobn a rasistickou tmatikou. Vydvaj quazivdeck lnky obhajujc rasismus jako napklad text nazvan Genetick porucha dl z lid ne-rasisty. Podle tohoto lnku by lid, kte nect dn rasismus ani xenofobii, mli vyhledat lkaskou pomoc. Mohou toti trpt genetickou mutac - Williamsovm syndromem - kter v mozku odbourv pirozen obavy z odlinch cizinc (White Media 2010). Rasismus, xenofobii a islamofobii obsahuje vtina zde uveejnnch text a vide. Tento server rovn jako jedin v R podpoil v roce 2011 in norskho stelce Breivika, kter Oslu zatoil na vldn budovu a zastelil nkolik destek lid na ostrov pobl Osla. 4. Projevy v R
Jako P.O.W, neboli vlen zajatci, jsou oznaovny osoby napojen na neonacistick hnut, kter byly uvznny za innost souvisejc s hnutm (typicky za propagaci hnut smujcho k potlaen prv a svobod lovka i za podncovn k nenvisti, hanoben nroda, rasy, etnick nebo jin skupiny). Za vlen zajatce se povauj z toho dvodu, e boj, kter vedou, je skutenm politickm bojem, uritou formou vlky proti systmu. Tito lid jsou povaovni za nespravedliv sthan hrdiny. 3 Nacionln socialistick nmeck dlnick strana/Zahranin a vstavbov organizace
2

10

Pod oznaenm projevy v R budou chpny pedevm jednotliv formy strategickho a taktickho psoben soudobho militantnho neonacismu. V militantn neonacistick scn se pitom odehrvaj ji del dobu pomrn zsadn sten i generan podmnn diskuse o strategickch postupech. st aktivist preferuje podporu Dlnick strany sociln spravedlnosti (by asto doprovzenou kritikou jejho veden), zatmco jin st vyznv spe mimostranick masov aktivismus zamen na mobilizaci irch vrstev mldee s perspektivou budoucho ble nespecifikovanho revolunho vystoupen. V sti scny jsou udrovny mylenky na okamit nsiln psoben s tendencemi k terorismu (Mare 2011). Vi imigraci osob ne-bl barvy pleti se neonacist stav odmtav a tento odpor spojuj s irmi ideovmi vchodisky, pedevm rasismem a s nm spojenm odporem vi multikulturalismu. Za multikulturalismus je vina pipisovna idm, co dan tma spojuje s antisemitismem (nap. v textu od autora, podepsanho jako Jan Rys, se na serveru Nrodnho odporu uvd Vsledky multi-kulti lze vidt dnes vcemn po cel zpadn Evrop. Nekoordinovan chaos ve zmti pestrobarevnch tl, jakkoliv identita je tatam. Ulice pipomnaj africk trit. Ovem samotn bubu-evropan se sv identity nevzdvaj a piln udruj tradice. Hok ironie, kterou si id v lch s bratry zedni jen tko pipout. Zvlt, chovaj-li se k nim jejich nov adoptivn dti namsto s ctou trochu frakovit (Rys 2007). Tma imigrace se propojuje i s romskou otzkou, a to v souvislosti s migranmi pohyby Rom z jinch stt na zem R. Jedn se pedevm o odpor vi Romm ze Slovenska a z Rumunska. Na imigraci slovenskch Rom je upozorovno bhem protiromskch nepokoj v R (na tomto zklad pak dochz i ke spoluprci esk ultrapravice se slovenskou ultrapravic pi spolenm psoben proti Romm). Rumunt Romov byli v neonacistick scn tematizovni (vetn protiakc) nap. v souvislosti s pobytem romsk skupiny v roce 2009, kter na eskm zem zstala a tboila mimo vyhrazen msta v souvislosti s utonutm jejich tzv. prince (Mare 2009). Tma odporu k migraci je spojeno i s odporem vi Evropsk unii, kter je neonacisty chpna jako neptel tradinch nrod a reprezentant levicovch a multikulturnch hodnot a idozednskho vlivu. Spolen imigran politika je proto nahlena negativn. Tma imigrace je spojovno i s problematikou odporu vi ekonomick globalizaci, kter se sebou vznamn migran pohyby pin. Obecn lze pak konstatovat, e neonacistick odpor vi ne-blosk imigraci slze vypozorovat v ad konkrtnch forem a projev jejich psoben.
11

Zaprv se jedn o psanou propagandu, ke kter v souasnosti slou pedevm internet. Za hlavn informan kanly neonacistickho spektra v R lze povaovat pedevm strnky Nrodnho/Svobodnho odporu (odpor.org), strnky revolta.info, kter vyjaduj nzory blzk dominantnmu spektru autonomnch nacionalist a strnky Blood and Honour Division Bohemia/Combat 18, kter slou k hlsn nzor tradinho skinheadskho neonacismu navazujcho na scnu z devadestch let. Vedle toho existuje i mnostv individulnch blog a mench projekt. Neonacistick strnky pebraj texty i ze strnek Dlnick strany sociln spravedlnosti a Dlnick mldee. Jak ji bylo uvedeno, neonacist erpaj inspiraci i ze strnek, kter se sice k neonacismu pmo nehls, v ad aspekt s nm vak souznj, mj. ji zmnnch strnek White Media. Relativn novm prostedm, ve kterm se neonacist propagan prosazuj, je oblast graffiti, co souvis s ideologickmi zmnami smrem k autonomnmu nacionalismu, casa pound apod. (budou popsan v dal kapitole). Tradicionalistick st neonacist naopak graffiti odmt. Nkte neonacist uvajc graffiti se sna profilovat v rmci tzv. Widerstand Streeart (Poulin umleck odpor), piem i v R uvaj nmeckou zkratku WSA (psmeno S uprosted zpravidla p ve tvaru Sig-Rune). WSA (resp. crew tj. voln peloeno jako parta - v Brn) ji uspodala i soute o nejlep graffiti, kterch se zastnilo nkolik tm z cel R. WSA lze tedy chpat jako jistou formu kampan s vytvoenmi organizanmi bukami, kter jsou propojeny s dalmi strukturami neonacistickho hnut. Snahou WSA je nejen prezentovat tradin nacistick a neonacistick motivy, ale prun a provokativn reagovat i na spoleensk dn.(Widerstand Streetart 2011). Stle dleitm prvkem neonacistick propagandy zstv i hudba, i kdy jej vznam ji nedosahuje vlivu z devadestch let a prvn poloviny prvn dekdy dvactho prvnho stolet. Je to i tm, e se (v dsledku represivnch opaten) ji neuskuteuj velk koncerty WPM. Souasn skupiny psobc v R se spe prezentuj nahrvkami na internetu (vetn serveru youtube). Je vak teba upozornit i na fakt, e starmi i mladmi neonacisty jsou poslouchny i star hudebn skupiny z devadestch let, kter ji nkolik let nepsob (asto vak podvaly lep hudebn vkon a mly lpe propagandisticky propracovan psn ne ty skupiny, kter psob i v souasnosti (Florian Geyer, Fema apod.)(Mare, Smolk 2011). V textech starch hudebnch skupin tak mohou i dorstajc neonacistick generace poslouchat texty namen velmi oste proti cizincm (piem v nich lze vysledovat i dobovou inspiraci zpadoevropskou, zvlt nmeckou scnou). v nsledujcm textu skupiny tok:
12

Je to patrn nap.

Ubytovny azylant ho. Nen as se rozmlet. Te musme rychle jednat. Setnout psti a jt vped. tok, te nastal prav as(tok 1997). V propagand, kterou neonacist pebraj, je pitom snaha piknout terorismus a extremismus tm, kte se zastvaj imigrant, co je patrn nap. z nsledujcho textu z White Media: Princip je takov: Rozpnav muslimov, nebo jin parazitick meniny, to na blou vtinovou spolenost a expanduj. Kdy se nkte bl lid odv a veejn projev nesouhlas, pak tyto agresivn meniny a jejich levick ochrnci spust povyk, e bl jsou rasist, extrmist, jako Hitler. Nae se bl lid zaleknou, omlouvaj se, e nejsou rasist, uct pocity viny a ustupuj do defenzivy. A tm jsou bl Evropan odzbrojeni a parazit a imigranti se mohou dl rozpnat. Zjednoduen, tak to cel funguje.Antirasismus, boj proti xenofobii, za diverzitu, politickou korektnost atd.. to ve je teba vnmat jako soust multikulturnho neo-marxistickho terorismu, protoe tak to skuten je. Humanismem zamaskovan zlo (White Media 2010). Psan a verbln propaganda vytvej pedpoklady i pro mobilizaci neonacistick scny pro dal formy jednn. Jednou z nich jsou veejn shromdn a pochody, kter jsou v souasnosti organizovny hlavn bu pod hlavikou DSSS, nebo jsou oznmeny na osoby, kter jsou napojeny na Nrodn/Svobodn odpor anebo Svobodnou mlde. Tyto demonstrace jsou v posledn dob zameny hlavn proti Romm (de facto, prav cl me bt maskovn jako demonstrace proti kriminalit, ernmu rasismu apod.), v odvodnnch se vak me objevit i proticizineck a antisemitsk rtorika. Demonstrace proti imigraci pitom nabyly i transnacionln rozmr dky spoluprci Nrodnho odporu s R s nmeckm a rakouskm Nrodnm odporem, resp. dky spoluprci Dlnick mldee a DSSS s Nrodn demokratickou stranou Nmecka. Projevilo se to na 1. kvtna 2011, kdy byly demonstrace proti imigraci (ve vazb na odbourvn barir pracovnho trhu) se stejnmi nzvy i stejnmi symboly uspodny v SRN i v R, piem demonstrace v Brn se zastnili i astnci z Nmecka a z Rakouska. Na tto demonstraci byl nesen jejmi astnky v ele i transparent obsahujc npis Evropo povsta! a symbol znzorujc sparanskho bojovnka. Nkolik lid, kte tento transparent nesli, bylo zadreno a odsouzeno provoinstannm soudem (do doby psan tto studie nebyl vynesen rozsudek odvolacho soudu). Dvodem byla pedevm dajn podobnost hesla Evropo povsta! s nacistickm heslem z dvactch a tictch let Deutschland erwache.
13

Slovo erwache vak v pekladu znamen probu se. Bezprostedn vazba na uveden nacistick heslo je proto sporn. Na druhou stranu je teba zdraznit, e heslo Evropo povsta bylo uvno ji dve v eskm neonacistickm prosted, konkrtn na zadn stran oblky magaznu v roce 2001 (Akce 2001). Magazn Akce se hlsil k tehdej organizaci Nrodn sociln blok, co byla prvn registrovan Vlasteneck republiknsk strana propojen se leny rozputnho obanskho sdruen Nrodn aliance a leny Nrodnho odporu. V tomto sle asopisu byl nap. i rozhovor s tehdy jet ijcm ideologem eskho neonacismu Romanem Skrunm a byla zde i upoutvka na nmeck neonacistick asopis propagujc koncept Nrodn osvobozeneckch zn (tedy zem, kde by neonacist de facto vykonvali moc a vynucovali si podek)(Akce 2001). Motiv sparanskho bojovnka je v pravicov extremistick scn populrn pedevm dky nmeckmu pravicov extremistickmu uskupen Thule Seminar, a to pesn ve tvaru, v jakm byl pouit i na plaktu v Brn (s jinm obrazem na ttu). Motiv byl tmto uskupenm vyuvn v minulosti (Snner 2009: 107) i v souasnosti (Thule Seminars 2011). Organizace Thule Seminar byla zaloena v roce 1980 v nmeckm Kasselu zde usdlenm francouzskm pravicovm extremistou Pierrem Krebsem a zaala poadovat kulturn-revolun

transformaci Evropy, nvrat k indogermnskm koenm a bezohledn boj proti egalitarismu v jeho hlavnch formch liberalismu a bolevismu (Backes, Moreau 1994: 232). Nmeckm adem na ochranu stavy je oznaovna jako pravicov extremistick organizace v rmci intelektulnch aktivit scny. Krebs zaal vystupovat ve druh polovin prvn dekdy 21. stolet i na akcch v pedpol autonomnch nacionalist, mj. v roce 2008 na demonstraci v rmci tzv. Antivlenho dne (Antikriegstag)(Bundesamt fr

Verfassungsschutz 2009: 119), kterho se zastnili i et neonacist. Motiv sparanskch bojovnk je dle v neonacistick scn vzn i na specifick pozitivn pijet filmu reisra Zacka Snydera z roku 2007 s nzvem 300 (myleno p. nam letopotem), pojednvajcm o bitv u Thermopyl, ze strany neonacist. Jednm z dvod bylo vyuit podobnch filmaskch technik a pstup, jak ve svch filmech vyuvala reisrka Leni Riefenstahlov (ta ve tictch letech toila oslavn filmy na nacistick hnut). Dleitj vak bylo pojet obsahu filmu, kdy vojci Sparty byli neonacisty chpni jako hrdinn ochrnci Evropy ped barbary (za n byli povaovni Peran a ti jsou souasn z nenacistickho pohledu podobenstvm dnench mimoevropskch imigrant). Neonacist se se Sparany ztotonili a roli v tom hrla i image Sparty coby vojensk diktatury a oponenta

14

atnsk demokracie. Film i sparant bojovnci byli propagovni nap. v asopise Deutche Stimme, blzkm Nrodn socialistick stran Nmecka (Richter 2007: 15). I historick nacismus vyuval motiv odkazu na Spartu a bitvu u Thermopyl, konkrtn na vdce sparanskch bojovnk Leonidase. V roce 1945 existovala v rmci nmeck Luftwaffe 5 Staffel (letka) 2. Gruppe (skupiny) Kamfgeschwaderu (bojov eskadra) 200. O n uvd expert Richard ONeil, e mla za kol zkouet a eventuln operan pouvat takzvan experimentln zbran. O charakteru takovchto zbran vypovd pezdvka tvaru Leonidas Staffel, vychzejc ze jmna spartskho krle, jen se temi sty mui krlovsk gardy brnil za cenu vlastn smrti Thermopyly ped hordami Peran (ONeil 1995: 190). Jednotka mj. mla vyuvat pilotovan verze stel Fiesler Fi 103 A-1/B-1 Reichenberg a zkouela letadla Messerschmitt Me 328 a Focke-Wulf Fw 190 pro bombardovn, pi nm ml pilot navst letoun na cl a krtce ped zsahem vyskoit padkem (ONeil 1995: 190). Dal demonstrace jsou neonacisty uskuteovny pravideln na pamtku mrtvch soukmenovc (nap. M. Reha) anebo ve vazb na sthn a vznn neonacistickch aktivist, a se ji jednalo o krtkodob pipravovan demonstrace (co nen tot, co spontnn demonstrace) anebo o dlouhodob nahlen akce. V komunikanch kanlech neonacistick scny jsou sthan a vznn aktivist oznaovni jako prisoners of war (vlen zajatci), co vyjaduje a podporuje jejich bojovnick sebepojet. Bojovn pojat propaganda je ze strany neonacist nejen hlsna, ale i vykonvna. Nkterm formm bude vnovna pozornost v kapitole o trestn innosti a rizicch. Ji na tomto mst je ovem mon upozornit na taktiku, kterou se neonacist snaili vyuvat masovch etnickch nepokoj na luknovsku v roce 2011. Zmrn vyhrocovali nsil proti policii, ke ktermu podncovali i bn obany, ppadn se za nensiln protestujc obany schovvali tak, aby i tyto obany zashla policejn represivn opaten. Clem bylo jak popudit obany proti policii, tak i propagandisticky vyut obrzk obyejnch lid, kte trp policejn repres (ast pak bylo propagandistick pipodobovn situace k tomu, co se v eskoslovensku odehrvalo v obdob komunismu). Ze strany st neonacist jsou stle propagovny i pstupy zamen na vyuit vigilantismu a paramilitrnch jednotek (na pomez nacionalismu a neonacismu se projevoval v roce 2011 i projekt tzv. esk dobrovolnick gardy DG), kter vak nepekroil fzi internetov a facebookov prezentace nkolika jednotlivc. st neonacist je zalenna v soukromch bezpenostnch agenturch, piem existuje podezen, e v nkterch z nich i jejich veden sympatizuje s jejich mylenkami i si je alespo vdomo toho, jak lid zamstnv. Tento aspekt sten souvis i s ji zmnnou pracovn emigrac, protoe nen vyloueno, e et
15

pravicov extremist pracuj i v zahraninch agenturch vlastnnch tamnmi pravicovmi extremisty (nap. ve panlsku). Neonacist na zklad tradic dobrch vztah mezi nktermi arabskmi nacionalisty a nacisty, ppadn nktermi islamisty a nacisty, podporovali i podporuj nkter arabsk nacionalisty nebo baasistick reimy i organizace. Ji del dobu st eskch neonacist podporuje rnskho prezidenta Ahmadnehda (mj. kvli jeho revizionismu holocaustu), na strnkch revolta.info byla v roce 2011 obsaena podpora libyjskmu vdci Muamarovi Kaddfmu po jeho smrti. Je pitom mon zmnit i skutenost, e podle internch zdroj z muslimsk komunity v R psob v jejm rmci sympatizanti nacismu (Lhoan 2011: 112).

5. Nov ideologick a strategick trendy

16

Neonacismus jako ideologie vychzejc z historickho nacismu pedstavuje sms panrijskho rasismu, antisemitismu a militantnho nacionlnho socialismu nahrazujcho demokracii (srov. Charvt 2007). Jako clov sttoprvn vize je asto hlsna Evropa nrod (nebo tak: evropsk e, pevnost Evropa vizte dle), kter odkazuje k ist evropskm (blm) nrodm a je reakc na ptomnost imigrant z mimoevropskch zem, jejich kultura a nboenstv se li od evropskch koen a jsou vnmny jako nesluiteln s evropskou civilizac. Novodob rasismus sti neonacistickho hnut se posunul smrem od biologickho rasismu o nadazenosti a podazenosti ras, ke kulturnmu rasismu, jen alespo rtoricky opout systm nadazenosti a podazenosti a zdrazuje nesluitelnost kultur a nboenskch zvyklost. Uvnit hnut ale stle plat koncept nadazenosti rijsk rasy a ve veejnch projevech jsou cizinci vnmni i nadle jako parazit s primitivnmi nvyky. V souvislosti s pojetm ras absolutn odmtaj koncept multikulturalismu. Multikulturn pstup spolenosti zapinil men ras, posiluje migraci a zpsobuje, e se pvodn evropsk nrody stvaj ve svch sttech utiskovan meniny. (Bastl, Mare, Smolk, Vejvodov 2011) Prv nacionln socialistick bl Evropa je v souasn dob zjmem a clem, kter v neonacistickm hnut rezonuje a nachz ohlas. I kdy je asto nejasn, jak sttn hranice a jak sttn celky budou v novm uspodn existovat. Tento cl je jednm z hlavnch zjm souasn esk neonacistick scny, kter jet ped zhruba deseti lety eila historick tmata a fungovala bez vtho politickho zjmu uvnit scny, a tak byla izolovna v esk kotlin. Poustoupenm k tomuto cli se zaadila do evropskho neonacistickho hnut, se kterm sdl spolen cl a nachz tak ideov partnery. Adaptace panrisjkho konceptu umonila eskm neonacistm vnovat se souasn situaci, souasnm otzkm a peklenout historick zkuenosti, co umouje nap. vraznou orientaci eskch neonacist na nmeckou scnu. Na esk scn tedy v souasn dob pevld white power neonacismus nadazujc blou rasu nebo zdrazujc jej specifinost. Prostedkem k dosaen bl Evropy je zpravidla vlka, kter je podle zahraninch vzor nazvna i eskmi neonacisty jako Svat rasov vlka i anglickou zkratkou RAHOWA (Racial Holy War), ppadn i bnmi pojmy jako rasov vlka i obansk vlka. V eskch koncepcch tto vlky hraje krom antisemitskch a protipisthovaleckch prvk znanou roli i boj proti Romm. Prbh vlky i jej strategie jsou vak nevyjasnn. Vlka je chpna jako celosvtov, piem se pot i se snenm potu svtov populace.

17

Zcela novm konceptem, jeho monosti a limity pro uplatnn jsou v souasn dob eskm neonacistickm hnutm diskutovny, je Casapound. Casapound pedstavuje nov italsk neofaistick koncept, kter navazuje na snahu neonacistickho a neofaistickho hnut o vstup do veejnho prostoru a zskn irok podpory u veejnosti, s m je spojena urit mra modernizace, umrnnosti smrem k veejnosti (uvnit hnut naopak radikalita vzrst) a pedevm profesionalizace. Profesionalizace je klovou charakteristikou neonacistickho hnut novho tiscilet. V ppad Casapound se dokonce jedn o manaersk veden a vytvoen manaer pro jednotliv aktivity. Casapound je italskou organizac, kter se prezentuje jako kulturn a politick asociace zabvajc se pedevm socilnmi a politickmi problmy souasn Itlie a bojuj za ivotn prostor italskho nroda. Ideologicky se hls k neofaismu. Sami sebe oznauj za faisty tetho tiscilet i tet pozici (ani levice, ani pravice). Uvnit organizace je bnm tmatem Mussolini a faismus; lenov organizace prosazuj revizionistick pohledy na historii. Navenek, vi veejnosti, je od ideologick zte faismu oprotna. Jako jednu z hlavnch mylenek prosazuj Vlast-nrod-stt, co jednoznan souvis s faistickou ideologi. Casapound je zaloena na angaovanosti ve veejnm prostoru - v problematick sociln a celospoleensk s clem psobit jako legitimn sla, kter bojuje za prva sociln slabch, proti imigraci apod. Masov imigrace je vnmna jako n, kter ee na ob strany, kter zrauje a poniuje jak hosta, tak hostitele (Anonym 2011). Casapound reflektuje reln sociln problmy italsk spolenosti. Zrove se zamuje na mlde, pedevm svmi aktivitami v kulturn oblasti, psobnost v univerzitnch kruzch a modernm designem. Potky jejho vzniku se datuj ji do druh poloviny 90. let 20. stolet, kolem hudebn skupiny Zetazeroalfa. Na jejm zklad se zaalo rodit hnut mladch neofaist, kte se rozhodli k vt angaovanosti. Hnut zskalo prostory pro svoji innost v roce 2003, kdy v m zaalo okupovat sttn budovu. Tato obsazen budova je pojmenovna Casa Pound podle italskho bsnka Erzy Pounda, je podporoval Mussoliniho faistick reim, a stala se centrlou hnut. Postupem asu hnut obsadilo dal msk budovy Casa dItalia Parioli, Casa dItalia Boccea a Casa dItalia Torrino, kter ale byly poslze vyklizeny polici. Hnut nsledn v m obsadilo nap. i bvalou stanici metra, kde se v souasnosti podaj koncerty a dal kulturn akce, a dal budovy, kter bu slou k bydlen, nebo jako kulturn a sociln centra. Postupem asu se sdla Casapound rozrostla po cel Itlii a squatting byl inkorporovn jako legitimn soust hnut a strategie (pvodn se jedn o rys anarchistick levice). Hnut v souasn dob t asi 1000 aktivist (nkter zdroje uvd a 2000, viz
18

Dlsk potp 2009) a destky tisc sympatizant. Hnut disponuje souasn dob asi 50 kanceli po cel Itlii. Zjem hnut o politiku byl stvrzen vstupem Casapound do neofaistick strany Fiamma Tricolore. Po volebnm nespchu a vnitnch neshodch Casapound stranu opustilo. Na lokln rovni hnut vytv vazby na krajn pravicov politick strany i nadle, a to skrze kandidatury do mstnch zastupitelstev. Plat ale, e si hnut sna udret tv hnut ulice. Hlavnmi mobilizanmi tmaty jsou tedy tmata sociln. Casapound prosazuje napklad prvo na bydlen skrze bezron hypotky (tzv. sociln hypotky) pro chud rodiny ve sttem vlastnnch domech. Nrok na pjku by byl samozejm omezen pouze na pvodn italsk obyvatelstvo. Nevztahovalo by se na rodiny imigrant. Celorepublikov kampa zaclen na sociln slab (neimigrantsk) obyvatelstvo doplnn o pm akce (okupovn sttnch budov) mla za nsledek stenou akceptaci jejich nvrhu v rmci oficiln politick diskuze. Casapound tak podporuje dlnick hnut. Pkladem je podpora zamstnanc spolenosti Fiat v Turn v roce 2010. Casapound obsadilo prodejnu Fiat, aby tak protestovalo proti propoutn zamstnanc a plnm automobilky pesunout vrobu do zahrani. Stranou nezstv ani humanitrn pomoc, nap. pomoc s klidem v zaplavench oblastech Tosknska. K aktivitm Casapound pat rovn kulturn programy. ada budov Casapound slou jako kulturn centra a komunitn centra pro mlde. Hnut organizuje koncerty, vstavy, konference i autorsk ten. Mezi jejich aktivity pat i tzv. teatro non conforme (nekonformn divadlo). Hnut vnuje velkou pozornost sv vlastn prezentaci. Jako jeden z nejdleitjch nstroj jim slou nov mdia. Casapound provozuje vlastn internetovou televizi, internetov rdio a vydv dva titn asopisy. Rtorika postrd tkopdn ideologick zaten a naopak mluv prostm jazykem, pouvaj chytlav hesla. Casapound rovn provozuje na patnct vlastnch knihkupectv. Aktivn jsou i v oblasti sportu, kdy podaj rzn sportovn turnaje a akce, organizovan jejich vlastnmi sportovnmi asociacemi. Vedou oddl horsk turistiky La Muvra, kolu rugby a tm vodnho pola v m, hokejov tm v Bolzanu, fotbalovou kolu v Lecce. Organizuj i dobrovolnick sdruen na pomoc handicapovanm. Hnut vlastn i nkolik bar, kde se aktivist mohou schzet a trvit veery. (Dlsk potp 2009) Casapound se podailo rozrst i mezi stedokolsk a vysokokolsk studenty, pro kter vytvoilo studentskou organizaci Blocco Studentesco. Organizace m mimo jin sv zstupce
19

v samosprvnch univerzitnch orgnech v m a pod studentsk demonstrace nap. proti sporm ve kolstv. Casapound pedstavuje dal vvojov stdium neonacistick a neofaistick scny, kter souvis s celosvtovm trendem - vstoupit do vech oblast ivota lovka a zcela ho

vthnout do scny. Po ideov strnce tyto organizace a hnut odhazuj ideov bemeno a sousted se na sociln problmy prostho obyvatelstva. Zrove vytvej aktivity ve vech oblastech ivota. Svm lenm nabzej krom politick aktivity a prosazovn politickch zjm i aktivity volnoasov. Nabzen volnoasov aktivity navc ji nemaj charakter pouhho vysedvn u piva a nvtva koncertu, a i to se odehrv ve vlastnch podnicch v podnicch vlastnnch leny hnut. Na pkladu Casapound je patrn, e zasahuj i do oblasti kultury, vzdlvn, charity i nabzej zamstnn pmo v hnut. lenov maj monost poslouchat vlastn rdio, televizi; st danou literaturu. Mlde m monost po koln vuce navtvovat komunitn centra, sportovn krouky a rovn bhem pobytu ve kole se nabz monost nleitosti ke studentskmu spolku. Hnut svm lenm nabz v podstat tm ve, co m za nsledek e jedinec ji nem potebu hnut opoutt a stkat se s lidmi mimo hnut. Tento jev je patrn nap. i v Nmecku, kde se jednodenn hudebn festivaly rozily na vkendov formt, v rmci nich jsou nabzeny rzn doplkov aktivity, vetn tch, kter maj zaujmout dti a eny. Casapound, pestoe v novm a lpe vypadajcm balen, stle nabzej stejnou ideologii vypjatho nacionalismu a nesnenlivosti. Tento pijateln formt vi veejnosti pedstavuje velk riziko. st esk neonacistick scny vnm Casapound relativn pozitivn, prv proto, e se hnut podailo proniknout do bnho ivota veejnosti. Pedevm autonomn nacionalist vnmaj koncept pozitivn. Sami se sna o pijatelnj formt pro veejnost, viz sbrky pro ps tulky, itn les od odpadk, pomoc pi zplavch apod. Kladent neonacist se ke konceptu Casapound hls skrze vyuvn italskho hesla Non conforme, kterm se oznauje prv Casapound. Italsk hnut je intenzivn prezentovno na internetovch strnkch revolta.info, na Nrodn mylence i na strnkch mosteck militantn neonacistick organizace Radical Boys Brx. Neonacist, odporujc konceptu Casapound argumentuj pedevm tm, e v eskch podmnkch nen mon nastartovat innost, kterou provd italsk hnut, pedevm z dvodu represivnjho prosted. Nemon se jim jev pedevm organizovn kulturnch a vzdlvacch akc. Zrove poukazuj na to, e italsk mlde m k politickmu aktivismu

20

mnohem ble ne esk. Pro esk odprce Casapound je stle pijatelnj nmeck model, prv z dvodu systmov podobnosti a podobnosti struktury politickch pleitost. V ppad nmeckho modelu, i zde meme pozorovat dal zmny ve vvoji neonacistickho hnut. Poslednm jevem, kter se z nmeck scny penesl do eskho prosted, byl autonomn nacionalismus, kter souvis stejn jako Casapound s trendem profesionalizace a pedevm v tomto ppad s trendem modernizace a snahou oslovit souasnou mlde skrze jin (mn kontroverzn) styl oblkn a skrze inkorporaci modernch styl hudby i ivota jako takovho - hip hop, rap, skate styl (podrobnji viz Vejvodov 2008). Na nmeck a stejn tak i esk scn tento posun znamenal oteven se mladm generacm a celkov omlazen neonacistick scny, co sebou pineslo i negativum v podob otupen ideologick npln celho hnut a celkov rozvolnn. ada mladch pvrenc si neonacistick hnut vybrala nikoli z ideologickch dvod, ale spe kvli nekonformnosti a adrenalinu. st nmeck neonacistick scny, pedevm autonomn nacionalist, na tento stav reaguj snahou navrtit se k pvodnm ideologickm koenm. st tamn scny v rmci sv rtoriky zdrazuje nacistick koeny jejich ideov npln a neboj se oznait sama sebe za neonacisty. Krom oiven ideologie dochz k poslen centralizace autonomnch nacionalist (co odporuje pvodnmu konceptu) a k celkovmu utuen hnut. Neonacist si od tohoto kroku slibuj odchod nejmladch len, kte se vkov pohybuj v rozmez 11-13 let, a poslen identity hnut vetn radikalizace. K posunu dochz ist na ideologick rovni. Black block stylu, NS street artu a rznch NS hudebnch styl se vzdvat nehodlaj. (Interview s Alexanderem Huslerem, 25.3. 2011) Vzhledem ke koprovn nmeckho modelu eskmi neonacisty, je na mst ve popsan sledovat i v R. V souasn dob je situace takov, e na esk scn k niemu podobnmu nedochz. Zajmavm jevem, kter se intenzivn objevuje pedevm v roce 2011, je draz na strasserovsk typ nacionlnho socialismu. Siln je artikulovna revoluce, antikapitalistick postoj, sociln pstup a solidarita. Toto potvrdilo vystoupen zstupce rakousk neonacistick politick strany National Volkspartei Gntera Rehaka na prvomjovm shromdn DSSS v roce 2011 v Brn, kter ve svm projevu zaal odkazem ke Karlu Marxovi a jeho postoji ke kapitalismu, kter tento enk sdl, a pokraoval tdn solidaritou, kter je nutn, ale samozejm pouze v rmci nroda. Proti-imigran naladn tedy zstv, i pestoe je pejata levicov rtorika a vra v levicov principy. Ty nabvaj v neonacistick scn ovinistickho charakteru.

21

6. Zmna image

V oblasti image a stylu pokrauje trend nastoupen s rozenm autonomnho nacionalismu v R. Autonomn nacionalismus byl v eskm prosted pijat jako nstroj, jeho kolem bylo mimo jin zmodernizovat a zatraktivnit neonacistick hnut. Autonomn nacionalismus umonil jednotlivcm odpoutat se od zprofanovan skinheadsk image, protoe pijal vizul autonomn levice tedy kompletn ern obleen bez jakchkoliv nivek a obrzk, tzv. Black block styl. Zrove odstartoval revoluci na NS hudebn scn a podpoil vznik novch NS hudebnch styl, kter nemus bt nutn spojen s metalovou a punkovou hudbou, do t doby v podstat jedin hudebn nry ptomn na neonacistick scn. V souasn dob na neonacistick scn existuj hudebn styly jako NS hip hop i NS reggae. Autonomn

nacionalismus je zaloen na mylence, e je naprosto jedno, jak se lovk oblk, jak m ne/osthan vlasy a jakou hudbu poslouch. Dleit je politick nzor, kter mus bt jednotn a mus rezonovat. Toto navazuje na snahu neonacist vstoupit do veejnho prostoru a v nm prosazovat vlastn politick nzory. Posledn dekda eskho neonacismu je charakteristick prv posunem politickch zjm neonacistickho hnut na prvn pozici v ebku priorit. Neonacist si uvdomili, e pokud chtj prosadit sv zjmy, je poteba vystoupit z stran (hospod, soukromch verk apod.) na svtlo a oslovit veejnost, zskat dal leny, tzn. do jist mry se stt vce pijatelnm hnutm pro veejnost, jak po vizuln strnce, tak po rtorick. Zstupci Dlnick strany, jako oficiln politick strany, - nyn Dlnick strany sociln spravedlnosti - se skrze vizuln psoben sna dojem odpovdn politick strany rovn poslit. V poslednch nkolika letech je patrn posun v drazu na tuto sloku prezentace. Sladn obleky a upraven viz jsou bnou soust veejnho vystupovn. Opt to vychz z trendu obdobnch politickch stran v zahrani. Nejznmjm pkladem je bval pedseda rakousk krajn pravicov populistick strany Svobodomyslnch Jrg Haider, kter velice dbal o svj vzhled, m posiloval dojem odpovdnho politika. Relativn novm fenomnem v oblasti ivotnho stylu a v oblasti hudby je Hardbass. Jedn se o specifick hudebn styl a projev, kter mimo jin provozuje st neonacistick scny pedevm neonacistick mlde ve mstech. Jedn se o tanec na elektronickou hudbu s pevn ruskmi texty na veejnm prostranstv, jako jsou nmst, stadiony, parky, ulice, nkupn centra, banky, restaurace i kostely mstsk veejn prostranstv jsou dleitm rysem. Jeho podstatou je jednoduch tanec na tvrdou eletro hudbu (techno), zaloenou na tvrdch a rychlch beatech a heslovitch frzch. Hardbass byl do eskho prosted pevzat
22

ze stt vchodn Evropy, pedevm se jedn o Rusko a Ukrajinu. Hardbass v sob obsahuje jednak rovinu ideologickou, ale rovn rovinu vztahujc se k maskulinit a obecn k vnmn tla (Smolk, Kajanov 2011). Elektronick hudba je doplnna o texty v heslovit podob. Tematicky jsou zamena na nelegln migraci, nrodn jednotu, rasismus, kritiku spolenosti apod. Image astnk tance nen dleit, resp. jednotlivci zstvaj vrni black block stylu. Pouvny jsou masky na obliej kvli znesnadnn identifikace. Bhem tance jsou asto zapalovny svtlice. Dleitm prvkem jsou kryptogramy jako krtk sdlen ostatnm. Tanenci maj asto na svch trikch a mikinch hesla z krajn pravicovho prosted, kterm ostatn lenov scny rozum. Objevuj se i sla jako 14 a 88. slo 14 odkazuje ke trncti heslm Davida Lanea, prominenta a ideologa neonacistick scny, We must secure the existence of our people and a future for white children. slovka 88 znamen nacistick pozdrav Heil Hitler. Hardbass je pkladem konfuze styl fotbalovho chulignstv, skinheadsk subkultury a tanen scny. I proto se tento styl rozvj pedevm v zemch vchodn Evropy, kde je siln propojen fotbalovch chulign a krajn pravice (Smolk, Kajanov 2011). Pvodn se ale nejedn o styl vytvoen v krajn pravicovm prosted, naopak pvodn se jedn o apolitick hudebn vraz. Do krajn pravicov scny byl tento styl pouze pejat. Hardbass je v rmci krajn pravicov scny mimo jin spojen i se zdravm ivotnm stylem dn drogy a alkohol neboli Straight Edge. V Rusku a na Ukrajin tanenci Hardbassu tmto zpsobem podporuj ivot bez alkoholu a drog. Hardbass provz heslo: S nmi tancuj, ivot bez drog pstuj (Praguehardbass 2011). V esk republice jde vce o zbavu a sebeprezentaci. Jednotliv mstsk skupinky sami sebe nat pi tanci a sout mezi sebou, kdo nato lep a npaditj proveden Hardbassu, vetn originality msta, kde tanec uskuten. Pro propagaci Hardbassu uvaj internet. Jednotliv videa jsou voln ke zhldnut na Youtube.com. V rmci sociln st Facebook maj vlastn skupinu a vznikla i webov strnka praguehardbass.cz, kter slou k pestaven Hardbassu a shromauje informace o Hardbassu v zahrani. Uvnit neonacistick scny Hardbass psob rozepe, vzhledem k nepvodnosti stylu. ada len neonacistick scny odmt Hardbass a poukazuje na jeho pvod v africk kultue, v anarchistick scn, na zkou provzanost tanen scny a drog apod. (a u se jedn o pravdiv i nepravdiv argumenty). Ze strany kritik asto zaznv argument, e se jedn o opi kulturu a retardovan, bezcln hopsn. Hardbass uvnit scny odstartoval stejnou debatu, jako se vede ohledn NS hip hopu.
23

Velk st pznivc vnm Hardbass jako zpsob zbavy a provokaci. Veejnost se ct pi kontaktu s Hardbassem na veejnch mstech nejist, ohroen a pociuje strach. Samotn tanen projev psob neekan a agresivn. Pocit ohroen podporuje i pouit masek, kter asto tanenky stylizuj do hororovch kreatur. Napadn kolemjdoucch ale nen clem tchto performance, tud dn bezprostedn ohroen oban R nehroz. Proitek z Hardbassu umocuje fakt, e tanenci jednaj beztrestn. Definovat jednotliv trestn iny i pestupky je velice obtn, pokutovat tanenky lze nap. a v ppad, e se jedn o vtrnost i pro svoje pedstaven vyuvaj pamtky (sochy, pamtnky apod.). Videa zachycujc tanec tak asto vyobrazuj i nemonost zsahu Policie R, co psob povzbuzujcm dojmem v rmci neonacistick scny. Na videch je natoena ptomnost policist, kdy policist hovo s nkolika astnky, ani by ostatn pestali tancovat. Nejen v ppad Hardbassu je internetov prezentace dleitou. Modern technologie a komunikan prostedky umouj neonacistick scn inn it svoji propagandu a oslovit velk mnostv lid. Youtube.com slou jako oblben propagan kanl pro prezentaci vide. Jednotliv buky a organizace na tento server umisuj mobilizan videa a videopozvnky na veejn akce. Specifickm ppadem je vyuvn socilnch st jako Facebook. Tento fenomn umouje neonacistickmu hnut vytvet hustou internetovou s pekraujc sttn hranice a posilovat spolenou identitu jeho len. Virtuln NS hnut je v tomto ohledu velmi siln a jednotn. Sociln st umouj sympatizantm anonymn projevovat sv nzory, vytvet komunitu a cel hnut je rovn snadno dostupn cel spolenosti.

24

7. Koncept Pevnost Evropa

Pomrn znm je pohled nahlejc na krajn pravici, respektive na jej velkou st, primrn prostednictvm jejho odporu k pisthovalcm, zpopularizovan asi nejvce Meindertem Fennemou a jeho spolupracovnky. Odr to jimi pouvan termn antiimigran strany (srov. Hlouek, Kopeek 2010: 213). Pesto lze tvrdit, e pojem antiimigran politick strana nen pesn konceptualizovn a do jist mry je vgn (viz Hlouek, Kopeek 2010). Pesto je tma (pedevm ilegln) migrace vznamnm fenomnem, kter se odr i v nkterch konceptech krajn pravicovch politickch stran (viz Davies, Jackson 2008: 26). Veobecn akcentovanho tmatu imigrace se chopila ultrapravice v cel Evrop a esk scna pochopiteln nezstala pozadu. Kritika imigrace se objevila ji v prbhu 90. let 20. stolet (napklad v programatice SPR-RS, pozdji DS, Nrodn strany atd.). Z hlediska tchto politickch subjektu a jimi vyuvanch koncept a strategi, lze zmnit i koncept Pevnost Evropa. Tento koncept lze spatovat ve tech odlinch historickch etapch: 1) Jednalo se evropsk zem okupovan nacistickm Nmeckem v obdob ped invaz spojeneckch vojsk v obdob II. svtov vlky. Tento koncept je tak znm pod pojmem Festung Europa. Nutno podotknou, e s tmto vykonstruovanm termnem pracovala pedevm nacistick propaganda, kter v zjmu informan vlky spojovala termn Festung Europa s obnovovnm tzv. rijsk civilizace. Stejn tak byl termn vyuvn ke strategickm defensivnm plnm proti vojenskm aktivitm Velk Britnie a pozdji USA. 2) O Pevnosti Evropa se tak uvauje pi debatch ohledn ilegln migrace do zem EU, resp. do tzv. Schengenskho prostoru (1985/19954). Pojem je vyuvm i pedstaviteli EU, ppadn nevldnmi pro-imigrantskmi a protirasistickmi organizacemi (viz ne). 3) Koncept Pevnost Evropa je vyuvan i populistickmi, antiimigranmi a krajn pravicovmi politickmi stranami (ale i nevldnmi organizacemi a volnmi skupinami tohoto proudu). Koncept Pevnost Evropa je krajn pravic neonacistickho smru zatm opomjen, nicmn v jednotlivch diskusch je zmiovno a zdrazovno i toto tma. Obecn je diskurs tohoto konceptu ovlivovn vzjemnm vztahem mezi odbornou diskus o migraci a prosazovnm tzv. bl Evropy ve form nsilnch aktivit pznivc krajn pravice (pedevm nacionlnch socialist).
V roce 1985 byla Schengensk dohoda podepsna (tehdy pouze 5 stty), v roce 1995 byly odstranny pohranin kontroly a vznikl tzv. Schengensk informan systm.
4

25

Pevnost Evropa je konceptem, ktermu vnuj pozornost i politici jako je nap. Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy, Angela Merkelov, Silvio Berlusconi ad. Vtinou se jedn o reakci na pliv imigrant na Kanrsk ostrovy i ostrov Lampedusu a do dalch destinac (v minulosti dolo napklad k mezinrodnmu5 nedorozumn mezi Itli a Franci). V kadm ppad je nutn tento koncept vnmat jako zcela legitimn a vyuvan v diskusch i mimo prosted krajn pravice. Vtinou se o Pevnosti Evropa hovo v souvislosti se zmnami v migranch zkonech, jak v ppad jednotlivch stt, tak i samotn EU. Koncept Pevnost Evropa nen v neonacistickm prosted dostaten reflektovn, i kdy jednotliv parciln argumenty jsou rozen dostaten. Cel koncept je vak typick pro populistick (nkdy se uvd i neo-populistick), antiimigran a nrodoveck politick strany (Davies, Jackson 2008: 52-53). K stranickopolitick rodin krajn pravicovch politickch stran lze potat napklad Le Penovu Nrodn frontu (Front National, FN) ve Francii, NPD v Nmecku6, postfaistickou Nrodn alianci (AN) a regionalistickou Ligu Severu v Itlii (Lega Nord), Vlmsk blok (VB) v Belgii i vcarskou lidovou stranu (Schweizerichse Volkspartei) (k tomu srov. Hlouek, Kopeek 2010: 211-216). Dal reprezentanti tto rodiny, Pokrokov strana v Dnsku a Norsku, vznikli pvodn jako monotematick strany zaloen na protestu proti vysok progresivit zdann, a teprve pozdji svou programatiku rozily o kritiku pli liberln imigran a azylov politiky (ble viz Strmiska, Hlouek, Kopeek 2005: 39). Prv ve skandinvskch zemch se tma imigrace (v souvislosti se socilnm systmem ve vztahu k imigrantm) politizovalo piblin od roku 1985 (viz Davies, Jackson 2008: 150151). Umisovat krajn pravicov strany do jednoho celku a obecn z nich vytvet jednotnou stranickou rodinu je znan problematick. Jen velmi tko se hledaj jednotc elementy. asto zmiovan xenofobie a rasismus tchto stran mohou bt rzn siln. Navc identita nkterch z nich vrazn pesahuje do jinch stranickch rodin (Strmiska, Hlouek, Kopeek, Chytilek 2005: 38). Pesto je nutn vnmat, e souasn neonacistick scna m v mnoha sttech i spolen tmata (a asto i een a jednotliv koncepty) spolen s tmito politickmi subjekty, stejn jako s nktermi konzervativnmi a pravicovmi politickmi subjekty. Pedevm se jedn o tzv.
Nkter stty ji od Schengensk smlouvy (1985) upozoruj, e prostupnost vnj hranice EU z hlediska ilegln migrace je zajitna zcela nedostaten. Tato otzka zaala bt aktuln i v souvislosti v severn Africe v roce 2011. 6 NPD v jednom ze svch t zkladnch pil zmiuje i tzv. boj o hlavy (Kampf um die Kpfe), co je strategie, jak apelovat a agitovat (nejenom) v prosted krajn pravice. Tato agitace m pedstavovat i jednotliv koncepty a monosti vvoje Evropy a evropsk kultury obecn (viz Mikulkov 2010: 105).
5

26

antiimigran apel zamen pedevm proti uprchlkm a pisthovalcm z tetho svta, co je zklad pro koncept Pevnost Evropa. Imigranti ze zem tetho svta jsou oznaovni za pivnky, kte maj rozkladn tendence napadajc etnicky istou Evropu (co je v souasn dob spe iluze). Koncept Pevnost Evropa m nkolik rovin. Pedevm se zmiuj tyto roviny: demografick, socio-ekonomick (pracovn trh, sociln politika stt i EU), kulturn, bezpenostn (kriminalita, organizovan zloin, terorismus), politick a lidskoprvn. 1. Demografick rovina odkazuje pedevm ke koenm migranch vln do Evropy, zmiuje i demografick ukazatele, kter popisuj proces tzv. strnut (i vymrn) Evropy. V prosted krajn pravice tato rovina vyvolv obavy z konce bl civilizace a stimuluje diskusi o nsilnm prosazen bl Evropy v rmci revolunch a nsilnch aktivit. 2. Socio-ekonomick rovina se dostv do poped i v rmci mainstreamovch diskus, kter se zabvaj vztahem mezi imigranty a jejich mon asimilace, resp. s utvenm uzavench ghett, jen maj vrazn negativn socio-ekonomick dopady na majoritn spolenost. V tto rovin neonacistick scna argumentuje pedevm tm, e pisthovalci pokozuj trh prce (sniuj cenu prce) a doaduj se socilnch dvek, co je z dlouhodobho hlediska nenosn stav, kter bude eskalovat s mnostvm neuspokojench adatel o sociln dvky a dalmi dopady na majoritn spolenost (nap. zhorenm sociln politiky obecn7). V tto souvislosti neonacist upozoruj na nedostatenou kontrolu zamstnvn ileglnch migrant ze strany nrodnch stt i EU. Poaduj zmnu legislativy a operuj s konceptem repatriace (navrcen ileglnch migrant do domovskho sttu). Z hlediska diskuse o konceptu Pevnost Evropa se k tto vizi vyjaduj i ekonomov, kte v souasnosti vyjaduj nemonost a nerelnost akceptovat tento koncept, protoe ekonomiky jednotlivch stt i EU jsou natolik provzan (v dsledku globalizanch tendenc), e jakkoliv uzaven evropsk ekonomiky by znamenalo chaos a hospodsk propad. 3. Kulturn rovina se vnuje vztahu mezi dominantn kulturou a minoritnmi kulturnmi vzory, kter nejsou dle zastnc krajn pravice kompatibiln s vtinovou (zpadn) kulturou. V souvislosti s kulturn nekompatibilitou imigrant pznivci krajn pravice odkazuj nap. k tzv. trestnm inm ze cti, k dalm odlinm zpsobm chovn, provn a vnmn imigrant. Do tto oblasti se promtaj i faktory nboenstv (pedevm v souvislosti s radiklnm islmem), ritul, tradic a kognitivnch vzorc minorit. V konceptu Pevnost Evropa je kulturn rovina jedna ze stejnch. Pedstavitel krajn pravice se oste vymezuj
V zahrani bylo znm heslo francouzsk Nrodn fronty: dva miliony nezamstnanch jsou dva miliony pisthovalc (viz Davies, Jackson 2008: 316).
7

27

vi cizm kulturnm vzorcm (napklad s odkazem na knihu Samuela P. Huntingtona Stet civilizac8). Koncept Pevnost Evropa pedpokld, e by v Evrop mla bt brnna (i pmo uzkonna) kultura vychzejc z kesanskch tradic, ppad st krajn pravice prosazuje tradice pedkesansk (co se vyskytuje pedevm na rovni subkultur spjatch s pohanstvm) (k tomu srov. Nonnemann 2004). Zajmav je rovn rove xenofobnch nlad v jednotlivch evropskch spolenostech, kter jsou asto reflektovny v jednotlivch sociologickch vzkumech (srov. CVVM 2008). Bohuel z przkum nevyplv, zda jednotliv kritick a odmtajc postoje u respondent jsou vsledkem emocionlnch (napklad na zklad selektivnch medilnch zprv) i racionlnch (na zklad zkuenost) konstrukc. Koncept Pevnost Evropa na tto rovni vnm Evropu jako unifikovanou jednotku, kter je reprezentovna tzv. zpadn civilizac, kter je v defenziv proti slcm migranm tlakm pedevm z Asie a Afriky. Tento koncept rovn pedpokld, e spolenost, resp. bl Evropa mus bt homogennm celkem, kter bude soudrn a kulturn homogenn. Imigranti mimoevropskho pvodu jsou tedy zcela nepijateln z hlediska hlavn argumentace pedstavitel krajn pravice. Z hlediska konceptu Pevnost Evropa je nutn dodat, e pedstavitel krajn pravice operuj s mylnou premisou, e evropsk kultura je nemnn a trval. 4. Bezpenostn rovina se zabv dopady a dsledky imigrace pro Evropu. Kritizovna jsou nedostaten opaten, kter vedou k zvenmu plivu imigrant do Evropy a ve svm dsledku se projevuj ve zven kriminalit, organizovanm zloinu (na etnick bzi) a v potencilnch teroristickch a nsilnch aktivitch, resp. v poulinch nepokojch (argumentovno je nepokoji ve Francii, Velk Britnii i Belgii v minulch letech). Pedstavitel krajn pravice z pohledu tohoto konceptu za vinky cel situace oznauj kosmopolitn elity jednotlivch stt i pedstavitele EU, stejn jako jednotliv policejn sloky (vetn zpravodajskch slueb). Bezpenostn rovina je vnmna i ir veejnost v ppad poulinho nsil, rabovn, hskch tok na automobily, banky a obchody atp. S tmito fakty pracuj i pedstavitel krajn pravice, kte na webovch strnkch upozoruj na dopady nevhodn koncipovan imigran politiky jednotlivch stt i cel EU (v R to byla napklad Nrodn strana, Odpor i Dlnick strana).

Huntington si vm podobn role a postaven islamistickch a evropskch radikln pravicovch (antiimigranch) politickch stran v nrodnch stranicko-politickch systmech a nazv je dokonce vzjemnm zrcadlovm obrazem. (viz Huntington 1997: 237)

28

Z pozic souasn krajn pravice je nutn vnmat pedevm striktn prosazovn tvrd politiky proti ilegln migraci a odmtn humanitrn pomoci zemm tetho svta (kter de facto vede k zvenmu plivu imigrant z tchto oblast). 5. Politick rove tohoto konceptu ze strany pedstavitel krajn pravice odkazuje k politickmu zastoupen menin a pisthovalc, co je nepijateln, nelogick a destruktivn z hlediska konceptu Pevnost Evropa. Politick reprezentace by mla bt tvoena pedevm tzv. historickmi nrody, kter maj vlastn nrodn stt, evropskou historii a evropsk hodnoty. 6. Lidskoprvn rove je v tomto konceptu zejm pedevm v rmci debat mezi pedstaviteli krajn pravice a levicovmi organizacemi (asto nevldnmi organizacemi, organizacemi pracujcmi s imigranty, anarchistickmi a trockistickmi organizacemi). Koncept lidskch prv je kritizovn a zpochybovn a je zcela nepijateln pro koncept Pevnost Evropa. Z hlediska neonacistickch argument je vyzdvihovna nerovnoprvnost imigrant, kte pouze parazituj na konceptu lidskch prv, ani by se o prosazovn a dodrovn lidskch prv snaili ve svch domovskch krajinch. Levicov argumentace pmo pracuje s rasismem EU a odsuzuje imigran politiku jednotlivch stt, oznauje pedstavitele tchto stt za xenofoby a v mnoha ppadech za rasisty. V nkterch propagandistickch materilech krajn levice jsou uvdny i poty obt imigrant, kte zahynuli na cest do Pevnosti Evropa. Tyto obti jsou zmiovny napklad Organizac pro migraci (Organization form Migration) ad. V tchto materilech je zcela elov pipisovna pina smrti jednotlivch imigrant tzv. Pevnosti Evropa. Stejn tak jsou elov popisovna bezpenostn opaten a postupy vi ileglnmi migrantm v zemch EU. Pi shrnut konceptu Pevnost Evropa tak lze uinit nkolik zvr: 1) Koncept byl vyuvm v rmci vlen propagandy ji ve 40. letech 20. stolet. 2) Koncept nen charakteristick pouze pro krajn pravici i neonacistickou scnu, ale pouvaj jej i zstupci nrodnch stt, kter se stvaj clovou destinac pro imigranty. 3) Koncept Pevnost Evropa m nkolik rovin: demografickou, socio-ekonomickou, kulturn, bezpenostn, politickou a lidskoprvn. 4) Koncept Pevnost Evropa je vnmn prizmatem vztahu mezi kesanskou Evropou a muslimskmi9 imigranty, piem je kladen draz i na udlosti z 11. z 2001 (War on Terrorism) (viz Davies, Jackson 2008: 420-422).

Na zatku 21. stolet je celkov poet muslimskch pisthovalc ve sttech Evropsk Unie odhadovn na piblin 15 milin, z toho nejvt komunity jsou usazeny ve Francii (asi 4 miliny), Nmecku (nco mezi 2,5 a 3 miliny) a Velk Britnii (2 miliny), mimo to jsou muslimov obecn na jednom z pednm mst na

29

Celkov lze shrnout, e tento koncept bude vyuvn i v budoucnosti pedevm antiimigranmi a pravicov populistickmi politickmi stranami, piem se nabz i potencil pro neonacistick uskupen, kter by jej mohla nahradit obecnjmi frzemi o bl Evrop.

svtovm ebku natality a lze tedy pedpokldat, e jejich podl na obyvatelstvu Evropy se bude dle zvyovat. (Zondlak 2009: 17)

30

8. Proud neonacistickch skinheads: proticizineck a protiimigrantsk prvky

Proud neonacistickch skinheads je zamen oste proti cizincm a ileglnm migrantm. I kdy nedochz k nsilnm konfrontacm (resp. stety nejsou ohlaovny) tak jako v prbhu prvn poloviny 90. let 20. stolet, lze konstatovat, e ideje neonacistickho proudu skinheadsk subkultury se vznamn nemn. Neonacistick proud se oste vymezuje pedevm vi cizincm a pisthovalcm s odlinou barvou pleti (je zde patrn argumentan linie primitivnho rasismu poukazujc na mncennost, snen intelektuln kapacity atp.), nicmn vtky a kritika jsou patrn i vi Rusm a Ukrajincm. Rasistick pedsudky nejsou charakteristick pouze pro neonacistick skinheady, ale jsou typick pro ir spoleensk okruh. Nutno tak podotknou, e v mnoha ppadech se nejedn o pedsudky, ale o negativn zkuenosti s pedstaviteli tchto menin. V minulosti byly argumenty tkajc se cizinc a migrant pebrny z programatiky SPRRS, resp. se objevovaly ve skinheadskch zinech. Argumentan linie souasnch neonacistickch skinheads je do jist mry toton jako v 90. letech 20. stolet, resp. se obmuje pouze v ppad, kdy se negativn projevuj cizinci a migranti na zem R. Z hlediska neonacistick logiky lze napklad uvst generalizace a posuny v argumentaci, kter se tkaj Vietnamc, arab a africkch migrant. Tato argumentace asto postrd logiku i opodstatnn zklad zaloen na statistikch i jednotlivch ppadech, protoe vychz pedevm ze stereotyp a xenofobnch postoj ultrapravicovch skinheads. V minulosti byla vietnamsk komunita kritizovna pedevm za: - neplacen cla pi dovozu zbo ze zahrani, - padln znakovch vrobk, - neschopnosti a neochot se asimilovat (vytven ghett v blzkosti trnic), - nedodrovn stravovacch nvyk (prava psho masa, nedodrovn hygienickch norem pi zpracovn masa atp.). V souasnosti je vietnamsk komunita v generalizacch obviovna z toho, e: - se podl na pstovn a distribuci konop, - podl se na ileglnm pisthovalectv z Asie, - vytv zloineck struktury a podl se na vyizovn t ve vztahu k majorit (pouit nsil) atp. Pisthovalci z arabskch zem byli kritizovni pedevm za: - svoje smnrensk aktivity, ktermi legalizuj pinav penze, kter properou,
31

- podl na nrstu drobn kriminality ve velkch mstech (Praha, Brno, Ostrava), - fingovan satky atp. V souasnost je komunita z arabskch zem v generalizacch obviovna pedevm z toho, e: - se podl na obchodu s heroinem, - aktivn se pokou prosazovat stavbu dalch meit v R, - usiluje o prosazovn radiklnch islmskch postoj. Pisthovalci z africkch zem byli v minulosti kritizovni pedevm za: - snen intelektuln potencil (primitivn rasistick argumentace) - fingovan satky s enami s eskch obanstvm, - znsilnn eskch dvek a en (na zklad jednotlivch ppad), - podvodn studium na vysokch kolch s clem zskat dlouhodob pobyt v R, - zabrn pracovnch mst v R, - nepizpsobiv chovn obecn. V souasnosti jsou pisthovalci z africkch zem kritizovni pedevm za: - obchod s nvykovmi ltkami a kriminalitou v centru Prahy. Vtina migrant je neonacistickmi skinheady povaovna za pnu a dvodem nrstu kriminlnch trestnch in. Stejn tak jsou povaovni za ohroen bl Evropy a celkov na civilizace. Nebezpe je spatovno pedevm v odlinch kulturnch vzorcch a odlinm nboenstv (islmu). Nenvist k cizincm je manifestovna ultrapravicovm proudem subkultury skinheads v nkolika rovinch: 1) jednotliv nsiln aktivity (potyky, rvaky)10, 2) nenvistn texty tkajc se tto problematiky v zinech, na webovch strnkch a v diskusch, 3) nenvistn texty v nkterch skinheadskch psnch (v minulosti Vlajka, Konflikt 88 ad.), 4) participace na politickch aktivitch krajn pravicovch stran, kter kladou draz na politick opaten namen proti pisthovalcm.

10

Z nenvistnch rasisticky podbarvench postoj k pisthovalcm vyplv i nsiln innost vi nim. Pi realizaci nsil, kter zpravidla vyplv z nhodnho setkn s lovkem ohodnocenm tonky na zklad barvy pleti za neptele rasy a nroda nen vtinou ze strany militantnch ultrapravik rozliovno, zda jde o uprchlka, azylanta i o dlouhodob nebo krtkodob pobvajcho cizince (viz Mare 2001).

32

9. Trestn innost a rizika

Pesn analza trestn innosti militantnch neonacist je problematick v situaci, kdy neexistuje jasn policejn i justin statistika toho, kolik trestnch in s extremistickm podtextem spchaj militantn neonacist, ppadn neexistuje pehled jinch kriminlnch aktivit, do nich jsou neonacist zapojeni (co je dleit i pro pochopen toho, jak jsou neonacist sociln ukotveni a zda nap. zalenn do struktur organizovanho zloinu ovlivuje i jejich pesvden). V dan situaci lze vychzet pedevm z obecnch poznatk o ppadech, o nich jsou dostupn informace, ppadn z obecnch statistik zveejovanch ve vldnch zprvch o extremismu, kde jsou uvdny jednotliv skutkov podstaty. To umouje alespo dlm zpsobem ohraniit rozsah jednotlivch druh trestn innosti, v tomto rmci vak nen jasn, jak trestn innost je pchna organizovanmi militantnmi neonacisty a jak jinmi extremisty i rasisticky orientovanmi jednotlivci (v inech spchanch na jinm pro jeho pslunost k etnick skupin se navc objevuj nap. i iny spchan proti pslunkm majority ze strany etnickch menin). Lze vak konstatovat, e velk st trestnch in spchanch neonacisty spad a verbln i vizuln propagandy neonacismu a do oblasti rasistickch nadvek a vhruek s extremistickm podtextem. Jedn se tedy pedevm o trestn iny 403 (Zaloen, podpora a propagace hnut smujcho k potlaen prv a svobod lovka), 404 (Projev sympati k hnut smujcmu k potlaen prv a svobod lovka), 405 (Poprn, zpochybovn, schvalovn a ospravedlovn genocidia) a trestn iny dle 355 (Hanoben nroda, rasy, etnick nebo jin skupiny osob) a 352 (Nsil proti skupin obyvatel a proti jednotlivci)(Ministerstvo vnitra 2011). U 403, 404 a 405 se v R jedn takka vhradn o podporu neonacistickch uskupen, piem oslavovn historickho nacismu bylo judikaturou (a to i stavnm soudem) pojato jako naplnn skutkov podstaty podle 405 (nap. veejn noen slice 88 slouc jako kryptogram pro pozdrav Heil Hitler na ultrapravicovm shromdn)(stavn soud 2011). Neonacist a jejich politit spojenci se verbln nenvist projevuj i proti cizincm a pisthovalcm. Soudy nkter z tchto projev hodnot i jako takov, kter pekrauj zkon. Podle rozsudku prvoinstannho soudu v Brn byly jako protiprvn posouzeny projevy pedstavitel Dlnick strany z 1. kvtna 2009. Pedstavitel Dlnick strany tehdy verbln toili proti cizincm a Vietnamcm. Podle soudu tehdej pedseda DS Tom Vandas mj. uvedl: Nai krsnou eskou zemi zaplavila niiv imigrantsk vlna tsunami, kter ni ve,
33

co je nm drah a krsn Dle jsme se postavili na obranu slunch lid na litvnovskm sdliti Janov, tito lid byli terorizovni nepizpsobivm etnikem a ji nehodlali trpt takov nsil (Nejvy sprvn soud 2010). Dle pak 1. mstopedseda DS J. tpnek na stejnm shromdn mj. uvedl: Cizinci v mnohch profesch zkazili mzdy, protoe dnes je i ech pijmn do prce za stejn penze jako njak pivandrovalec ze zemljanky. Kdo pracuje nebo pracoval v obrovskch montovnch? ei? Nikoli, sam cizinci, kte jen a jen zvili kriminalitu v mst. Nezapomnejme ani na nemoci, kter tyto stepn hordy pinej. Jak to vypad, kdy se nm cizinci vymknou, vidme to na pkladu Vietnamc, tato komunita po daovch nicch se dala na drogy. Zanaj pstovat marihuanu ve velkm a prodvat ji, ale ne vlastnm dtem, ty poslaj studovat na univerzity, ale drogy dvaj eskm dtem. Zanaj se zde tvoit jaksi vietnamsk ghetta a nebude daleko doba, kdy budou Vietnamci vyhazovat z prce nae lidi proputn z prce maj pouze malou podporu Maj tu smlu, e jsou bl (Nejvy sprvn soud 2010). Protipisthovaleckou i proticizineckou rtoriku si udruje i fakticky nstupnick strana DS, a sice Dlnick strana sociln spravedlnosti. Od ve uvedench vrok se pedstavitel DSSS nedistancovali, prv naopak. A v roce 2010 nap. se DSSS profilovala na odporu vi vietnamsk komunit v Praze Libui a dokonce zde bylo uvaovno o zzen domobrany (Mati 2010: 1). Vyhrann protipisthovaleck rtorika me mobilizovat leny a sympatizanty strany k excesm. Specifick rozmr m podpora neonacismu vyjadovan sympatiemi k ji spchanm trestnm inm (kter tedy me naplnit i skutkovou podstatu schvalovn trestnho inu). U soudobho militantnho neonacismu je to pedevm rzn formulovan podpora a sympatie tzv. vtkovskm hm, tedy tyem pachatelm, kte uskutenili tok zpalnmi lahvemi proti domu obvanmu Romy ve Vtkov v roce 2009, pi nm byla tce poplena dvoulet dvka Natlie K. Podpora pachatelm tohoto inu je v neonacistickm spektru vyjadovna nap. npisy na zdech i v en vulgrnch urlivch popvk o poplen Natlce. Prostedm, kde dlouhodob dochz k pchn propagandistickch delikt, je internet, piem nadle trv situace, kdy jsou servery hlavnch eskch neonacistickch strnek umstny v USA, kde je jejich obsah pod ochranou prvnho dodatku stavy zaruujcho svobodu projevu. V souasnosti je teba vyhodnotit postup zskan jednnm s americkou stranou, a to z hlediska spoluprce na sthn trestnch in souvisejcch s terorismem i jinmi formami bezprostednho nsil, ppadn s vydrnm, neoprvnnm nakldnm s osobnmi daji i poruovnm prv duevnho vlastnictv (Mare 2011).

34

Kriminalita v internetovm prosted je pchna i na socilnch stch, pedevm na Facebooku, kde dochz jak k vyjadovn podpory neonacistickho hnut, tak i k zakldn poboek neonacistickch organizac i k vytven zcela novch virtulnch komunit s neonacistickou identitou (co by mohlo vst i aplikaci 403 ve smyslu zaloen hnut)(Mare 2011). Pro usvden pachatel je nutn spoluprce s provozovatelem st a serveru, pokud je znmo, ten po upozornn podobn skupiny blokuje. Facebook i jin internetov formy (nap. Twitter) slou i ke svolvn veejnch akc, vetn nsilnch. Nsiln masov akce pedstavuj jedno z hlavnch bezpenostnch rizik, kter jsou s neonacistickou scnou spojeny. Jedn se pedevm o nepokoje v okol tzv. sociln vylouench lokalit obvanch pevn Romy. Neonacistick scna nepokoje me sama iniciovat (jako tomu bylo v Litvnov-Janov v roce 2008) anebo me spontnn propuknutch nepokoj vyuvat ke svm elm (jako tomu bylo na luknovsku v roce 2011). Pi nepokojch se nsil zamilo doposud hlavn proti policii, ji v Janov se vak objevily i prvn signly toho, e vzniklho chaosu mohou neonacist vyuvat k clenm tokm na konkrtn vymezen neptele (antirasistick aktivisty, novine, lokln politiky nesouhlasc s jejich nzory apod.). Neonacist se prezentuj jako ochrnci prva a podku, a v souvislosti s problematickou situac v okol tzv. romskch ghett by mohli pejt i k taktice lyn, od n by si slibovali podporu veejnosti. Mohlo by se jednat o clen toky a lynovn bu pachatel trestnch in anebo jejich rodinnch pslunk. To by mohlo dle vyostit interetnick stety (dlo by se tak i v kontextu snah o obanskou vlku, o n st neonacist usiluje, nkte ji vak preferuj v evropskm rozmru tedy jak jako vlku i t genocidn istku - proti Romm, tak i proti imigrantm ne-bl barvy pleti a tm, kte uvedenm skupinm lid pomhaj a tradinm neptelm neonacist humanistm, socialistm, komunistm, liberlm apod.). Doposud je vak nsil proti politickm oponentm spojeno spe s ad hoc akcemi, setknmi s nimi apod. (to byl i tzv. beneovsk ppad, kdy skupina mladch neonacist, poslen i skupinovou identitou, zbila mladho mue z alternativn subkultury). V rozsudku pitom nebylo uvedeno, zda pachatel pslueli k njak konkrtn organizaci, ureno bylo obecn neonacistick hnut a hnut skinheads (Krajsk soud v Praze 2011). Ze strany neonacist vak dochz i k pepadm klub i koncert, kde se schz levicov orientovan mlde. K brutlnm stetm mezi skupinami mladch lid me dochzet i v souvislosti se vznikem etnickch gang v nkterch lokalitch. Tyto gangy pokud jsou utvoeny pslunky blosk, resp. etnick esk majority mohou vyuvat velmi voln neonacistick symboliky i rtoriky, fakticky jim jde o kontrolu zem i o prostor pro realizaci kriminlnch aktivit jako
35

jsou vydrn, nsiln vymhn dluh i obchod s drogami (co je samozejm s neonacistickmi idely v rozporu, nicmn to nen v rmci gangu eeno). Tyto gangy se mohou dostvat do konfliktu i s etnickmi romskmi kriminlnmi gangy, kter mohou zdrazovat svoji romskou identitu a na rizikovch zemch (nap. Ostravsko) tak me dochzet k loklnm vlkm etnickch gang (Mare 2011). V neonacistick scn, kter se sna o propracovanj postupy, jsou propagovny i teroristick koncepty inspirovan sten z Ruska (tzv. rusk cesta). V Rusku se pitom objevilo i nsil proti soudcm, kte odsoudili nkter obvinn neonacisty (pravdpodobn vetn vrad) a je teba sledovat, zda k podobnm tendencm nebude v souvislosti s vlnou proces v kontroverznch ppadech smovat i esk neonacistick scna (kter je s tou ruskou ve stabilnm kontaktu)(Lary, Mare 2011). Doposud jsou vak jednmi z hlavnch nsilnch vstup neonacistick scny hsk toky na romsk obydl. Ty maj tradici ji od devadestch let. Tehdy byly pchny pslunky skinheadsk subkultury, a ji s neonacistickou i eskou faistickou orientac. Je teba uvst, e lze pozorovat regiony, kde se tento zpsob trestn innosti projevil pomrn vrazn a spoluvytvoil jistou krajovou kriminln kulturu rasistick scny. Ve druh polovin devadestch let to bylo pedevm Jablonecko a Krnovsko/Bruntlsko (Mare 2005). Zatmco v prvn polovin prvnho desetilet novho stolet se tyto toky vraznji (alespo pokud je znmo) neobjevily, od roku 2007 se opt dostaly do repertoru neonacistick scny, pedevm autonomnch a svobodnch nacionalist. toky se opt koncentrovaly do dvou region, opt na Bruntlsko o okol (vetn umperska) a do stednch ech. Vyplv to i z nsledujc tabulky.

hsk toky proti romskm obydlm v poslednch letech

Bruntlsko a okol

30. 6. 2007 - Vrbno pod Praddem 1. 12.2007 - Horn Beneov 5. 9.2008 - Moravsk Beroun 21. 9.2008 - Bruntl 24.1. 2009 - Moravsk Beroun. 19. 4. 2009 - Vtkov

Stedn echy

17. 11. 2009 - erven Kostelec

36

24. 5. 2009 - Zdiby 10. 7. 2011 - Bchory

(Nejvy sttn zastupitelstv 2011, doplnno od M. Maree)

Je vak teba upozornit na skutenost, e objasnn a odsouzen byl pouze tok ve Vtkov a obvinni byli pachatel toku v Bchorech (stal se krtce pot, co jeden z pachatel organizoval koncert white power music). U ostatnch nebyli zjitni pachatel, neonacistick pozad tedy nelze ani potvrdit, ani vyvrtit. Do seznamu nejsou zaazeny hsk toky proti romskmu bytu v Opav z roku 2010, kter byly zpsobeny zde bydlcm Romem (by se je snail piknout neonacistm) ani toky v ostravsk osad Bedika, kter byly zpsobeny sousedskmi spory. Jako problematick se jev, e tyto obdobn toky jsou posuzovny prvn velmi rozdln (Ve Vtkov jako pokus o vradu, jindy jako obecn ohroen i pokud o ublen na zdrav apod.). Po toku v zpadnch echch na konci devadestch let dolo i k soudnmu zastaven sthn na zklad vyrovnn se mezi pachateli a romskou rodinou, tento tok spchali et nacionalist (Mare 2005). Je mon rovn upozornit na skutenost, e doposud se clem hskch tok ani organizovanch pepad ze strany neonacist nestaly ubytovny cizinc ani ivnostensk provozovny cizinc a pisthovalc (na rozdl od Nmecka), s pravdpodobnou vjimkou neobjasnnho pepadu nskho bistra v Praze v roce 2009. Tento druh trestn innosti vak nelze do budoucna vylouit. Rizikov jsou i vzvy k vytven domobrany proti Vietnamcm (kter se objevily od Dlnick strany), protoe mohou pinst eskalaci etnickho nsil. Stabiln se neonacist zajmaj o bezpenostn sbory a ozbrojen sly R, kde mohou zskat vcvik a nalzt profesn uplatnn. Po nkolika odhalench ppadech a po vydn pruky Extremismus jako bezpenostn hrozba v roce 2011 (vydalo ji Ministerstvo obrany a je urena pedevm pro velitele, byla vak iroce popularizovna) lze oekvat vt zakonspirovn tchto aktivit ne tomu bylo doposud. Objevily se pitom i diskuse o vyuit aktivnch zloh extremisty (Mare, Svoboda, Stehlk 2011: 12). V souvislosti s rozvojem soukromho bezpenostnho sektoru hroz ji nejen nyn pomrn siln ptomnost pravicovch extremist v domcch soukromch bezpenostnch slubch (kter je motivovna spe existenn ne strategicky ve prospch extremismu), ale i jejich pchod do soukromch vojenskch slueb urench k nasazen v oblastech ozbrojench konflikt (co by poslilo jejich schopnosti vyuiteln v domcm boji). Jako zatm nepli pravdpodobn hrozby je mon zmnit vyuit neonacist pro pion i pro pomoc
37

poraenm slokm Kaddfho reimu v Libyi. Jejich nsilnou aktivaci by mohl pinst izraelsk zsah v Irnu.

38

10. Prognza vvoje neonacistickho spektra v rmci krajn pravice

Prognzovat vvoj krajn pravice lze jen obtn. Pesto se na zklad minulho vvoje daj odvodit jist vvojov zkonitosti tto znan dynamick scny. Nsledujc predikce se budou tkat stedndobho vvoje cel krajn pravicov scny, tj. bude popsn vvoj v horizontu pti nsledujcch let. Celou krajn pravicovou politick scnu lze rozlenit do dvou kategori: 1) politick subjekty, kter maj ambice se zastnit volebn soute, tj. jednotliv politick strany (DSSS) a 2) uskupen bez ambic se astnit voleb, kter jsou asto na bzi obanskch sdruen, volnch skupin i subkulturn bzi. Z hlediska vvoje jednotlivch politickch stran, kter byly aktivn v letech 2001-2009, lze konstatovat, e krajn pravicov politick strany jsou v mnoha ppadech (SPR-RS, Nrodn strana) neaktivn, respektive jejich akce jsou mn poetnj ne v minulosti (DS, resp. DSSS). Na druhou stranu je nutn konstatovat, e do proticiknskch demonstrac na luknovsku se zapojuj i osoby nesympatizujc s krajn pravicovmi politickmi stranami, nicmn nejsou spokojeny v eenm bezpenostn situace v severoeskm regionu. Odhldneme-li od stagnujc a upadajc role krajn pravicovch politickch stran, je nutn konstatovat, e od 90. let 20. stolet se krajn pravice zmnila jak z hlediska kvantitativnho, tak i kvalitativnho. Na cel krajn pravicov scn dolo k tmto zmnm: 1) Na zklad demografickch zmn ubylo pznivc krajn pravice. 2) V porovnn s devadestmi lty poklesl poet rasov motivovanch vrad. 3) Dolo k vt radikalizaci nkterch krajn pravicovch skupin, kter se dopoutj sofistikovanjho nsil nap. ve vztahu k policejnm slokm (nap. 4. 4. 2009 v Perov i 17. 11. 2008 v Janov). 4) Akce (nejenom) krajn pravicovch politickch stran, ale i obanskch sdruen i neregistrovanch organizac jsou vce medializovan. 5) V rmci esk krajn pravice jsou vce pebrny zahranin strategie, vzory, tmata a styl (Smolk 2010). 6) Akce a demonstrace proti romsk menin, resp. proti kriminalit pchan touto meninou navtvuj i lid mimo okruh krajn pravice. I nadle bude jasn diferenciace mezi neonacistickm a nacionalistickm proudem v rmci nejednotn a znan heterogenn krajn pravice. V prbhu nsledujcch pti let se v rmci neonacistick scny objev vrazn generan roztrky mezi pznivci tzv. starho stylu spjatho se subkulturou skinheads a pznivci novho (autonomistickho) stylu, kter bude
39

inkorporovat dal prvky z anarchoautonomn scny (vetn hudebnch styl jako je tekno, hardtekno, hip-hop atp.). Star styl bude i nadle reprezentovn hudebnmi kapelami tzv. white power music, kter se zam ve svch textech na mezinrodn-politick tmata. Nov styl (reprezentovan levicovji orientovanou st) se zam na strunou a propagandistickou rovinu elektronick muziky, kter bude kritizovat globalizan trendy, nadnrodn kapitalismus, domc establishment, imigranty a zahranin politiku (stt Izrael a politiku USA). Tzv. nov styl se bude i nadle profilovat na nkolika rovnch: 1) Prohlubovat se budou levicovj prvky a ideje v argumentaci neonacistickho proudu. 2) Na rovni image bude definitivn oputna tzv. skinheadsk image na kor bu tzv. black block stylu, ppadn jednotliv aktivist zvol konformn image na kor prosazovn idej, tj. nebudou se identifikovat ani s black block stylem, ale zam se na bnou konfekci, kter zt jejich snadnou identifikovatelnost. 3) Vzroste poet (obtn odhalitelnch) individulnch tok vi romskmu etniku, na druh stran budou neonacist participovat na masovch demonstracch (kter budou podat lid mimo okruh krajn pravice) vi romsk kriminalit, ale i imigrantm (Nigerijcm) a meninm (Vietnamcm). 4) st neonacist se legln vyzbroj stelnmi zbranmi. 5) Minimalizuj se aktivity politick angaovanosti, tj. participace na aktivitch politickch stran (nap. v rmci DSSS). Dvodem bude jednak ideologick strnulost politickch stran, ale i nzk akceschopnost a nzk mra politickho aktivismu. 6) Paradoxn vak vzroste poet tzv. spontnnch demonstrac, kter budou znan medializovny pomoc prosted Internetu (youtube, webovch strnek, ale i amatrskho televiznho vysln). 7) Celkov dojde k znan generan obmn na kor pedstavitel starho stylu, kter byl signifikantn od 90. let 20. stolet. V prosted nrodoveck krajn pravice dojde k totln atomizaci jednotlivch organizac, ale i jednotlivc. Celkov tento proud postihne totln marginalizace, kter se projev jak absenc politickch subjekt, tak i minimln lenskou zkladnou obanskch sdruen i neregistrovanch skupin. V blzk budoucnosti nelze oekvat v tomto politickm proudu vrazn turbulence v oblasti zkladnch idej a koncept. I nadle se tak nrodoveck proud bude zamovat pedevm na tato tmata: 1) prosazovn a obrana (subjektivn pojatch) nrodnch zjm. 2) Kritika ztrty nrodn suverenity a odmtn kosmopolitnch (pravdolskaskch) zkorumpovanch elit.
40

3) Prosazovn a pokus o polarizaci z hlediska populistick identity, tj. (koncept my vs. oni). Identita bude zamena pedevm mezi my nrodovci, vlastenci oni (nepizpsobiv, byrokrat v EU, levicov aktivist, pravdolskai, zkorumpovan elity atp.). 4) Draz na prosazovn prva a podku (ve vztahu k meninm i v politick sfe). Prosazovn poslen prezidentskch pravomoc a draz na bezpenostn sloky sttu (pedevm na roli AR, kter by nemla psobit mimo zem R). 5) Prosazovn systmu domobran a tzv. sousedskch hldek v rmci jednotlivch mstskch tvrt, kter by mly eliminovat etnickou (ciknskou) kriminalitu. 6) Prosazovn socilnho populismu a kritika nadnrodnho kapitlu, ale i socialistickch a komunistickch variant vvoje spolenosti. 7) Draz na prosazovn tradinch hodnot, resp. kritika postmodernch hodnot, globalizanch tendenc (pisthovalectv, ekonomick vliv nadnrodnho kapitlu atp.) a liberlnch princip (kritika registrovanho partnerstv, feminismu, gender studies, lidskoprvn agendy atp.). 8) Kritika padku tzv. zpadn civilizace. 9) Kritika sionismu a expanzivn politiky Izraele a USA. 10) Euroskepticismus v kombinaci s poadavky na vystoupen z EU a NATO. 11) Draz na edukaci mldee o tradinch hodnotch a nrodnch zjmech R (vznik novch vzdlvacch webovch portl a diskusnch fr). 12) Vt draz na aktivity v prosted socilnch st. 13) Kritika multikulturnho konceptu, draz na omezen ilegln i legln migrace. 14) Aktivn participace na antikomunistickch demonstracch, kritika komunismu i levicovch mylenek obecn. V rmci obou proud nacionln- socialistickho (neonacistickho) i konzervativnnacionlnho (nrodoveckho) bude i v ptch pti letech typick vysok mra heterogennosti a fluktuace (jedinc i organizac). V rmci obou proud dojde k vraznmu politickmu aktivismu bhem tzv. novch mdi (pedevm v prosted socilnch st a youtube). Krajn pravice se bude i v budoucnosti zamovat na nosn tmata, ktermi by oslovila ir veejnost. Mezi tmito otzkami bude dominovat romsk otzka, vztah k USA, vztah k politickm elitm atd.

41

11. Monosti prevence

Instituce, kter se vnuj preventivnm aktivitm lze vnmat jako systm, kter pokud by ml bt funkn a efektivn by ml splovat nkter zkladn charakteristiky. Jednak by mla bt preventivn opaten na vech rovnch, tj. mstn, krajsk, sttn a v rmci monost i na rovni bilaterln (nap. ve vztahu ke Slovensk republice, Polsku atp.). Preventivn opaten vnujc se pedsudkm, radikalismu, xenofobii a intoleranci mus splovat nsledujc charakteristiky; mus bt systematick, kontinuln (tj. dlouhodob a koncepn), zaclen (na primrn, sekundrn i tercirn oblast prevence), odborn (vykonvan pouze erudovanmi odbornky v tto oblati, nap. socilnmi pedagogy, preventisty atp.) a kritick (schopn zptn vazby a sebereflexe). Z hlediska preventivn i obecn pedagogick praxe lze konstatovat, e po roce 1989 meme zaznamenat znan nrst jev, kter oznaujeme jako sociln patologick. st tchto jev, vetn politickho radikalismu, xenofobie a intolerance, kter do roku 1989 byly z hlediska politickho reimu zcela nepijateln se v prbhu 90. let objevila se vzrstajc tendenc. Samozejm, e s rokem 1989 se zmnila i charakteristika a struktura sociln patologickch jev v esk (dve eskoslovensk) spolenosti, co souviselo s politickmi,

socioekonomickmi a dalmi zmnami ve spolenosti (srov. Fischer, koda, 2009: 13). Z hlediska prevence je nutn jednotliv aktivity koordinovat, protoe identick innosti jsou asto realizovny mnoha ministerstvy (kultury, kolstv, mldee a tlovchovy i vnitra) i nevldnmi organizacemi. I proto je nutn rozliit preventivn aktivity na sttn rovni a preventivn aktivity nevldnch organizac. Z obecnho hlediska protiextremistick politiky je pedagogick psoben dleit pedevm v preventivn oblasti, m vak vznamnou i ve vztahu k nsledkm extremismu, a to tehdy, pokud jsou ji ci a studenti vzni na extremistickou scnu. Pedagogick psoben je pedevm diskursivn. Represe je v tto oblasti sice mon (snen znmky z chovn vylouen ze koly za extremistick jednn na pd koly apod.), ale nen ast a je zpravidla mlo efektivn ve vztahu k celkovmu cli eliminovat extremismus mldee. Represivn psoben je tak pedevm domnou policejnch a justinch sloek sttu. Naopak v diskursivnm psoben psob kola a vzdlvn jako jeden z dominantnch pil vedle rodiny, struktur obansk spolenosti, mdi a politick kultury (Mare, Smolk 2010). Stejn tak je nutn konstatovat, e pedevm na rovni primrn prevence jsou hlavn aktivity v gesci MMT a jednotlivch kolskch zazen. I proto, e velk vtina sociln patologickch jev se objevuje pedevm v prosted zkladnch a stednch kol, piem je
42

prv zde prostor pro sociln preventivn programy a monou npravu (a v idelnm ppad v prosted malch kolektiv i celkovou eliminaci). Ta je vak z mnoha hledisek v souasnosti neefektivn a v mnoha ppadech i nefunkn (z hlediska spornch opaten jednotlivch kolskch zazen). Nejrizikovj skupinou je prv mlde, kter chyb odpovdnost vi rodin a svmu majetku, a svm vkem pirozen smuje k radiklnm a jednoduchm eenm. Stejn tak u sti mldee absentuj pozitivn spoleensk vzory a kvalitn rodinn zzem. Dalmi faktory jsou i otevenost novm mylenkm, poprn zavedench zpsob mylen a chovn, nedostaten ivotn zkuenost, vkem dan egoismus, snaha veejn demonstrovat svou pslunost ke skupinm vrstevnk a zviditelnn. Krajn pravicov (ale i krajn levicov) organizace jsou pro mlde atraktivn svou relativn stabilitou, soudrnost len, zdnlivou vjimenost, srozumitelnost atp. (Kuchta, Vlkov a kol. 2005: 495). Krajn pravicov organizace tak de facto supluj rodinn zzem. Celkov lze konstatovat, e by se otzkm prevence mla vnovat pozornost pedevm ve tech rovinch: 1) preventivn, 2) metodick a 3) vchovn-vzdlvac. Tyto ti roviny jsou zce provzny a tm pdem by mlo dochzet i k jistmu synergickmu efektu. Preventivn aktivitou ve kolnm prosted me bt i urit vzdlvac osvta, m se mysl jak osvta mezi pedagogy, tak i mezi ky/studenty. Tato preventivn osvta me bt realizovna napklad se vzdlvacmi institucemi, nevldnmi organizacemi atp. (Mare, Smolk 2010: 51). Metodickou rovinou se rozum vydvn metodickch doporuen ze strany MMT k uveden problematice. Tato metodick rovina definuje zkladn pojmy (agrese, nsil, radikalismus, antisemitismus, xenofobie atp.) a rozpracovv systmov opaten primrn prevence tzv. rizikovho chovn k a student. Na tomto mst je kriticky poznamenat skutenost, e stle chyb nov Metodiky pokyn, kter by se vnoval popisovan problematice.11

11

Pestoe plat Metodick pokyn MMT . 14 423/99-22, kter upravuje tuto problematiku z hlediska preventivnch aktivit, je nutn konstatovat, e tento dokument je ji dvno nevyhovujc z hlediska pedagogick praxe. Jednak je tento neaktualizovan dokument zastaral, nepostihujc nov tmata v tto oblasti, a navc je neobvykle strun. Novelizac Metodickho pokynu MMT se zabvala skupina 6 pro sociln programy ve kolstv. Tato skupina se zabvala ve popsanmi fenomny z hlediska resortu kolstv. V beznu 2010 byla

43

Vchovn-vzdlvac rovina by mla bt realizovna pedevm v rmci obansk vchovy, djepisu, rodinn vchovy ad., kde by ml bt kladen draz na seznmen se s histori jak vtinov spolenosti, tak i specifik (zvltnch charakteristik, tradic, hodnot, norem) etnickch a nrodnostnch menin. asto je kladem pedevm draz na problematiku menin, ale z hlediska celkovho pedagogickho psoben je vhodn pracovat pedevm s normami a hodnotami majoritn spolenosti, co je v souasn pedagogick praxi v mnoha ppadech opomjeno. V minulosti se osvdil komplexn pstup zaloen na spolenm psoben vech sloek systmu nap. zaazen tto problematiky do obsahu vzdlvn k a student, do dalho vzdlvn pedagogickch pracovnk, pregraduln ppravy pedagogickch pracovnk, clen podpory nesttnch neziskovch a dalch organizac, u spoluprce s odbornky na danou problematiku, jejich zapojen nejen do ppravy metodickch materil pro pedagogick pracovnky, ale i zapojen do cyklu pednek a odbornch semin. Pestoe tato oblasti byla dostaten finann saturovna, problematick v mnoha ppadech bylo zjiovn innosti a samotn evaluace jednotlivch projekt (pedevm v ppad nevldnch organizac). asto tak dochzelo k tomu, e jednotliv instituce na rovni prevence dlaly ve stejn moment podobn zamen projekty. Celkov tak chybla v tto oblasti vt koordinovanost a zptn vazba z jednotlivch projekt. V nejblich letech by se tato oblasti mla zamit na konkrtn projekty, kter by mly bt zeny (i alespo kontrolovny centrln). Aktivity nevldnch organizac by mly mt pouze doplujc charakter. Tyto aktivity by plynule navazovaly na zkladn preventivn innosti realizovan v rmci vuky dle Metodickho doporuen k.primrn prevenci rizikovho chovn u dt, k a student ve kolch a kolskch zazench.12 Rovn lze poznamenat, e teoretick poznatky politologie, historie, sociologie, etnologie, sociln pedagogiky vnujc se popisovanm fenomnm a preventivnm aktivitm v tto oblasti, by mly vce reflektovny v pedagogick praxi (pedevm by pedagogov i ci/studenti mli bt seznmeni se zkladnmi pojmy jako jsou napklad stereotyp (heterostereotyp, homostereotyp), pedsudky (pozitivn, negativn), etnikum, rasismus,

tato skupina v rmci spornch opaten ministryn Miroslavy Kopicov zruena (MMT 1999, srov. Smolk 2011).
12

Tento dokument popisuje mj. typ rizikovho chovn, zkladn vchodiska u tto problematiky a s partner, kte se tmto tmatm vnuj (pedevm se jedn o nevldn organizace). V dokumentu je tak uveden zkladn legislativn rmec k tto problematice a typy preventivnch opaten a doporuen postupy a metody uren pedagogm (podrobnji viz MMT 2010: 58-63).

44

rasistick postoje, antisemitismus (teorie idovskho spiknut), pogrom, genocida, nacionalismus, vlastenectv, patriotismus, etnikum, etnick skupina nrodnostn menina, xenofobie, politick extremismus, holocaust (osvtimsk le), islm, islamismus, komunismus, anarchismus, bolevismus, nacionln socialismus, neonacismus, faismus, multikulturn/interkulturn vchova atd. (srov. Mare, Smolk, 2010: 46-47). Obecn by se mlo pi preventivnch opatench a vzdlvn v tto oblasti vychzet z tchto princip: 1) Vdt, e pedagogick psoben me pispt k potlaen (nejrznji definovanch proud) extremismu, ale nen vemocn. 2) Vdt, e na jednoduch hesla a argumenty extremismu je teba asto nachzet komplikovanj demokratick protiargumenty. 3) Vrohodn zprostedkovat (interpretovat) historii extremistickch hnut. 4) Argumentan podloit analzu souasnch extremistickch proud a jejich skutench cl. 5) Vhodn prezentovat souasnou demokracii jako systmu, kter nenapluje idel, ale kter nem lep alternativu. 6) Uznat existenci jinch bezpenostnch hrozeb (korupce, organizovan zloin, zneuvn socilnho systmu), ale poukzat na to, e extremist je bu nee (nap. korupce byla rozena i v nacistickm a komunistickm systmu) nebo je e na kor potlaen dleitch prv a svobod (nap. pod roukou boje proti zloinnosti mohou bt potlaena procesn prva). 7) Individuln pistupovat k lidem, kte projevuj sympatie k extremismu. Snait se pochopit etiologii jejich mylen a v mnoha ppadech i chovn. 8) Vhodn pedagogicky a osvtov psobit, bez moralizovn v oblastech, kter s silm za demokracii nesouvis. 9) Postupovat pouze proti skutenm extremistm. V mnoha ppadech v minulosti bylo postupovno proti jedincm, kte na kolch jen zkoueli trplivost uitele, resp. provokovali a snaili se okovat sv okol (spoluky i uitelsk sbor). 10) Vyuvat vcnost, ne zbytenou fanatinost v boji proti extremismu (srov. Mare, Smolk 2010). Z hlediska preventivnch opaten je nezbytn tak konstatovat, e vztah jedince neformuje pouze koln prosted13, ale i vrstevnci a pedevm rodina.14 Samozejm, e mimo tchto 3

kolu je nutn vnmat jako urit (sub)systm. V kad kole by mly bt zaveden postupy, jak koordinovan postupovat v ppad, e se na kole objev extremistick excesy i nsiln projevy tohoto

13

45

podstatnch faktor lze identifikovat i faktory dal (jako je ir spolenost, mdia atp.). Je teba mt na pamti, e ti ve uveden vchovn faktory se kombinuj a v kadm vku maj urit podl na vzniku vztahu k ppadnmu extremismu. Preventivn aktivity tak nesm postihovat pouze kolsk zazen, ale i ir okruh instituc.

charakteru. V ppad prevence je nutn vyuvat jak edukace v prosted koly, tak i edukaci ve volnm ase (v zjmovch kroucch, pobytu tdnho kolektivu v prod, nzkoprahovch zazench, atp.). Evidentn nejpodstatnjm faktorem jsou rodie, jen psob na dti a mldee jednak pmo (osobnm chovnm, vztahem, nzory, postoji atd.) a jednak nepmo tj. tm, jak utvej atmosfru v rodin, kter asto vchovn ovlivuje i vztah k irmu okol, k meninm, ale i celkov ke spolenosti. Rodie jsou pro dospvajc vzory i pklady, kter jsou urujc pro vzorce chovn dospvajcch. Tyto vzorce jsou charakteristick sdruovnm naich zkuenost do uritch celk, kter vytvej jakoby filtry pro vnmn, mylen, pedstavovn, provn a rozhodovn a pro seskupovn naich zkuenost do uritch map. (Smkal 2002: 54).
14

46

12. Monosti prvnho postihu podprn argumenty pro oznaen esk neonacistick hnut i hnut nrodnho odporu

Z hlediska ustanoven 403 a 404 souasnho trestnho zkonku (. 40/2009 Sb.) je pi konceptualizaci pojmu hnut teba vychzet z judikatury k pedchozmu trestnmu zkonu (k tehdejmu 260), zvlt pak stanovisko Nejvyho soudu R Tpjn 302/2005. Podle nj se za hnut povauje skupina osob alespo sten organizovan, by teba formln neregistrovan, smujc k potlaen prv a svobod lovka nebo hlsajc nrodnostn, rasovou, nboenskou i tdn z nebo z vi jin skupin osob. Pro naplnn znak tto skutkov podstaty je nutn, aby hnut existovalo v dob, kdy je pachatel podporoval i propagoval, a to by v jeho modifikovan podob (nap. neofaistick nebo neonacistick hnut apod.) (Nejvy soud R 2006). Pes toto ustanoven ni soudy v R mnohdy nepokldaj samotn neonacistick hnut za takov, kter a priori napluje znaky uveden skutkov podstaty a daj u kadho ppadu specifikaci hnut, zpravidla konkretizovanho do urit regionln skupiny vymezen specifickm nzvem. Obecn by mla bt existence hnut dokazovna, piem jeden z autor tto studie (M. Mare) ji dve pro Policii R navrhl nkter prvky, kter je teba dokazovat pro existenci hnut jakoto specifick formy organizace: - Spolen identita (jmna, symboly, slang); - Struktura (vdci, ideologov, rvi, tvrci propaganch materil, role dvek, mldenick skupiny apod.); - Poet len; - Poet loklnch bunk; - Msta setkn; - Pravidelnost a etnost setkn; - Ustlen formy jednn (nvtva klub, vcvik apod.; - Vazby na jin skupiny a do zahrani (Mare 2011). Jak ji bylo uvedeno, uveden atributy jsou vzny na formln strnky existence hnut, pro ely dokazovn v trestnm zen je vak teba zdraznit i obsah innosti hnut, kter mus naplovat znaky vyadovan zkonem. V tto souvislosti je mon argumentovat i tm, e kad soust neonacistickho hnut, by samo o sob nemus navenek hlsat ve, co si mysl a me se snait vnj prezentac pizpsobit dobovm prvnm mantinelm, napomh celkov realizaci zloinnch cl neonacismu. To plat i pro struktury Nrodnho odporu, resp. Svobodnho odporu a jejch soust (nap. Svobodn mlde), piem nen dleit, jak
47

nzev si momentln daj, ale podstatn je celkov zapojen se do innost neonacistickho hnut. Jako dleit prvek pro dokazovn existence hnut je mon zmnit sebepojet aktivist a organizac coby soust hnut. Nap. v tzv. Zkladn mluv mezi eskmi a nmeckmi kamardy z roku 2009 se uvd: V rmci neformlnho setkn mezi kamardy z eska a Nmecka/Rakouska jsme se shodli na nsledujcch zkladnch principech a spolen politice. Tato dohoda se tk vech kamard a kamardskch spolk, kter aktivn operuj a vystupuj pod hlavikou hnut Nrodnho odporu na zem eskch zem na stran jedn a Nrodnho Odporu Nmecka a Rakouska na stran druh (Nrodn odpor 2009). Nsleduj konkrtn body mluvy, nap. nvaznost na tradice Nmeck e. Tato mluva byla nejprve zveejnna na strnkch Nrodnho odporu a v souasnosti (jen 2011) na ni odkazuje jako na zklad spoluprce Nmecko-esk kruh ptel (DeutschBhmischer Freundenkreis - DBF), kter vznikl dky spoluprci bunk Nrodnho odporu a na sv strnce souasn informuje o akcch Dlnick strany sociln spravedlnosti, o sthn neonacistickch aktivist v R apod. DBF se pitom prezentuje heslem Fr das Erwachen der europischen Vlker Gegen antinationale EU-Diktate Europaweit (Za probuzen evropskch nrod, proti antinrodnmu EU-dikttu celoevropsky)(Deutsch-Bhmischer Freudenkreis 2011). Souasn esko-nmeck spoluprce struktur odporu m pitom tradice ji v devadestch letech, kdy Nrodn odpor nejprve vznikl v Nmecku (jako ir platforma pro spoluprci irch struktur nrodnho, de facto neonacistickho hnut vetn Nrodn demokratick strany Nmecka (NPD) a jej mldenick organizace Mlad nrodn demokrat JN) a pot se rozil do R, kde nejprve oznaoval volnou strukturu vdch neonacistickch aktivist, postupn vak nabyl spe vznamu zasteujcho hnut (s hlavnmi strukturami i soustmi tchto struktur, nap. enskou Resistance Women Unity, mldenickou Svobodnou mlde, umleckou akc Widerstand Streeart apod.).

48

13. Zvr

esk militantn neonacistick hnut je v R konsolidovanou soust extremistickho spektra, vzanou pedevm na mladou generaci, nicmn kohorta jeho tradinch vdch osobnost se posouv i do vych vkovch kategori. Hnut prolo od potku devadestch let vvojem, v jeho rmci pevn st elity hnut opustila skinheadskou image (ne zcela zanedbateln st scny vak i nadle skinheadskou image udruje). V souasn dob tvo jdro hnut svobodn nacionalist a autonomn nacionalist. V sti scny jsou propagovny nov koncepty, jako je nap. italsk neofaistick koncept Casapound. Neonacist si osvojili i specifikou tanen formu vyjden formou hardbassu, s m ovem tradicionalistick st neonacist nesouhlas. Neonacist mohou v ideologick rodin pebrat i koncept pevnosti Evropa, kter bude vyuvn i v budoucnosti pedevm antiimigranmi a pravicov populistickmi politickmi stranami. Neonacistick scna stabiln pedstavuje hrozbu z hlediska trestn innosti, vetn nsiln (s latentnm rizikem pechodu sti k n k terorismu). Romsk otzka, imigrace a hospodsk krize v Evrop pedstavuj vrazn tmata profilace pro neonacisty v budoucnosti. K zamezen vzestupu neonacismu je mon vyuvat doposud nepli propracovanho preventivnho psoben ve kolstv i

propracovanj prvn argumentace v represivn oblasti, jejich pedpokladem je dkladnj pevdn informac z dn v neonacistickm hnut do formy pouitelnch dkaz v rznch typech zen.

49

Literatura:

Akce (2001), Evropo povsta! Anonym (2011): CasaPound aneb skuten nov neofaistick strategie? Dostupn z: http://www.vivamafarka.com/forum/index.php?topic=103135.0, oveno ke dni 10.11. 2011. Backes, U . Moreau, P. (1994): Die extreme rechte in Deutschland. Mnchen: Akademischer Verlag. Bastl, M., Mare, M., Smolk, J., Vejvodov, P. (2011): Krajn pravice a krajn levice v R. Praha: Grada. Bundesamt fr Verfassungsschutz (2009): Verfassungsschutzbericht 2008. Berlin:

Bundesministerium des Innern. CVVM (2008) Postoje esk veejnosti k cizincm; tiskov zprva. Centrum pro vzkum veejnho mnn, Sociologick stav AV R. Davies, P., Jackson, P. (2008): The Far Right in Europe. An Encyklopedia. Oxford: Greenwood World Publishing. Deutsch-Bhmischer Freundenkreis (2011): ber uns. http://nwnbay.org/svoboda-freiheit/ Fischer, S., koda, J. (2009): Sociln patologie. Analza pin a monost ovlivovn sociln patologickch jev. Praha: Grada Publishing. Hlouek, V., Kopeek, L. (2010): Politick strany. Pvod, ideologie a transformace politickch stran v zpadn a stedn Evrop. Praha: Grada Publishing. Huntington, S. (1997): Stet civilizac: Boj kultur a promna svtovho du, Praha: Rybka Publishers, Praha. Charvt, J. (2007): Souasn politick extremismus a radikalismus, Praha: Portl. Dlsk potp (2009): Casa Pound: jsme pnosem pro kad msto, ve kterm psobme. Dostupn z: http://deliandiver.org/2009/12/casa-pound-jsme-prinosem-pro-kazde-mesto-vekterem-pusobime.html, oveno ke dni 10.11. 2011. Interview s Alexanderem Huslerem. Vzkumn pracovnk v oblasti politickho extremismu, Universitt Dsseldorf. Interview uskutenno dne 25.3. 2011. Kuchta, J., Vlkov, H. a kol. (2005): Zklady kriminologie a trestn politiky. Praha: C. H. Beck. Lary, M. Mare, M. (2011 Right-Wing Extremist Violence in the Russian Federation. Europe-Asia Studies, ro. 63, . 1, s. 129-154. Krajsk soud v Praze (2011): 13Tmo 91/2010-919.
50

Lhoan, L. (2011): Islm a islamismus v esk republice. Pstru: esko-muslimsk institut. Mare, M. (2001): Pisthovalectv a krajn pravice v R. Stedoevropsk politick studie, III, 3. On-line text http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=72, oveno 7. 11. 2011. Mare, M. (2005): Terorismus v R. Brno: MVR. Mare, M. (2006): Symboly pouvan na zem R v souasnosti. Praha: MVCR. Mare, M. (2009), National and Right Wing Radicalism in the New Democracies: Czech Republic. Paper for the Workshop of the Friedrich Ebert Foundation on Right-wing extremism and its impact on young democracies in the CEE-countries, Budapest: http://www.fesbp.hu/archiv.php Mare, M. (2010): Gewalt und Ideologie. Rechtsextremismus in Tschechien. Osteuropa, ro. 60, . 10, s. 33-50. Mare, M. (2011): Politick a kriminologick pojet extremismu v R. Brno: VPSMV v Brn (prezentace pro Policii R). Mare, M., Smolk, J. (2010): koln vuka a extremismus. Pedagogick orientace, ro. XX, . 2, 2010, s. 40-54. Mare, M. Smolk, J. (2011): White Power Music in the Czech Republic (pipraveno k odesln do publikace vydan Searchlight). Mare, M. Svoboda, I. Stehlk, E. (2011): Extremismus jako bezpenostn hrozba. Praha: Ministerstvo obrany R: OKP. Mare, M., Vejvodov P. (2011): Transnacionln dimenze soudobho eskho neonacismu. Mezinrodn vztahy, . 1, ro. 46, s. 75-90. Nrodn aktivist (2010): Kdo jsme. Dostupn z: http://cv.narodni-aktiviste.com/kdo-jsme/, oveno ke dni 6. 6. 2010. Nejvy soud R (2006): Tpjn 302/2005. Mati, D. (2010): vodn slovo. Slovo. Bulletin pro cizince a o cizincch, ro. 7, . 2., s. 1, http://www.slovo21.cz/nove/images/dokumenty_integrace/bulletin_slovo_02_10.pdf Mikulkov, A. (2010): Pravicov extremizmus v Spolkovej republike Nemecko. Bansk Bystrica: FPVMV. Ministerstvo vnitra R (2011):Zprva o problematice extremismu na zem esk republiky v roce 2010 a Vyhodnocen plnn koncepce boje proti extremismu pro rok 2010 a ke Koncepci boje proti extremismu pro rok 2011. Praha: MVR, http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-protiextremismu.aspx

51

MMT (1999): Metodick pokyn Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy k vchov proti projevm rasismu, xenofobie a intolerance. Praha: MMT. MMT (2010): Metodick doporuen k primrn prevenci rizikovho chovn u dt, k a student ve kolch a kolskch zazench. Praha: MMT. Nrodn odpor (2009): Zkladn mluva mezi eskmi a nmeckmi kamardy. Nejvy sprvn soud (2010): Pst-1/2009-348. Nejvy sttn zastupitelstv (2011): Podkladov informan materil pro M. Maree. Nonnemann, F. (2004): Pevnost Evropa? , on-line text: http://cz.altermedia.info/uvahy-akomentare/pevnost-evropa_588.html, oveno k 1. 11. 2011. ONeil, R. (1995): Sebevraedn jednotky. Plze: Mustang, Praguehardbass (2011). Dostupn z: http://www.praguehardbass.cz/, oveno ke dni 10.11. 2011. Richter, K. (2007): Leonidas, ein Comic und General Gnzel. Warum Zack Snyders Thermopylen-Epos 300 brandaktuell ist. Deutsche Stimme, 2007, Jg. 32, Nr- 06/07, s. 15. Rys, J. (2007): Multi-kulti, http://www.odpor.org/?page=clanky&kat=&clanek=549 Smkal, V. (2002): Pozvn do psychologie osobnosti. lovk v zrcadle vdom a jednn. Brno: Barrister&Principal. Smolk, J. (2010): Krajn pravicov politick strany v R: heterogenita, kooperace, konkurence. In: Bargel, M.; Mhlpachr, P. a kol. (2010): Inkluze versus exkluze dilema sociln patologie. Brno: IMS, s. 118127. Smolk, J., Kajanov, A. (2011): Hardbass jako maskulinn ritul: uveden do problematiky. Kontakt, . 4, ro. 13. Snner, R. (2009): Schwarze Sonne. Die Macht der Mythen und Ihr Missbrauch in Nationalsozialismus und rechter Esoterik. Klein Jesedow: Drachen Verlag. Strmiska, M., Hlouek, V., Kopeek, L., Chytilek, R. (2005): Politick strany modern Evropy. Analzy stranicko-politickch systm. Praha: Portl. Svobodn mlde (2010): Oficiln distancovn Autonomnch Nacionalist od Dlnick strany (sociln spravedlnosti), (http://www.svobodnamladez.org/2010/03/oficialni-

distancovani-autonomnich.html), oveno ke dni 3.6. 2011. Thule Seminars (2011), Leben ist Kampf. Dostupn z http://www.thule-

seminar.org/geschichte_0.htm. Oveno ke dni 14. 11. 2011. stavn soud (2011): IV.S 2613/10. tok (1997): tok . In Posledn boj. Victory records.

52

Vejvodov, P. (2008): Autonomnn nacionalismus. Rexter, . 2, ro. 6. Dostupn z: http://www.rexter.cz/autonomni-nacionalismus/2008/11/01/, oveno ke dni 10.11. 2011. Widerstand Art Aktion (2011): WSA. White Media (2010): Genetick porucha dl z lid ne-rasisty. Dostupn z: http://www.whitemedia.info/antirasismus_je_podle_lekaru_nemoc.html, oveno ke dni 10.11. 2011. White Media (2011): Antirasismus se stv nstrojem islamist, http://www.whitemedia.info/antirasismus_nastrojem_islamizace.html Zondlak, J. (2009): esk ultrapravice a jej vztah k islmu. Brno: Fakulta socilnch studi, Masarykova univerzita (diplomov prce).

Obrazov ploha
53

1. Heslo Evropo, povsta na zadn stran oblky neonacistickho magaznu Akce z roku 2001

2. Motiv sparanskho bojovnka v symbolice nmeck pravicov-extremistick organizace Thule-Seminar

Zdroj: http://www.thule-seminar.org/geschichte_0.htm

3. Heslo Evropo povsta a motiv sparanskho bojovnka na transparentu nesenm na demonstraci 1, kvtna 2011 v Brn (Foto: Petra Vejvodov)

4. Propagan antiliberln motiv Nrodnho/Svobodnho odporu (Foto: M. Mare)

54

4. Propagan plakt Svobodnho odporu (Foto: M. Mare)

6.

Symbolika hardbassu

Zdroj: Facebook

55