ROZHOVOR TRSU

Zmny v doprav na Chocesku trp rodie i kolky str. 2 Autokomplet Vysok Mto slav dvacet let ... str. 3 Smetanova Litomyl vzd hold Perntejnm ... str. 6 Peen aje z Hruov na veletrhu v Berln ... str. 8 Pvrat: mld mezi slalomovmi tyemi ... str. 16
Rozhovor s vtvarnic Jitkou Lustyk o jejm zpsobu komunikace s okolm skrze umleckou tvorbu, o jejm vztahu k Litomyli i zdravotnch komplikacch tte na stran 5

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

21. ronk 23. nora 2012 cena 10,- K slo

MUK S LANGEREM Z VYSOKHO MTA

bronzov v domcm mistrovstv v motoskijringu str. 15

Snh a vtr ochromily dopravu v regionu

OBLAST/ Hust snen a siln vtr komplikovaly dopravu v kraji. Ve tvrtek 16. nora zstali v pasti zavtho hlavnho tahu mezi Holicemi a Opatovem idii stovek kamion. Odstaven vozidla pak brnila prjezdu osobnch aut, jejich idii muodboky I/43 smr Opatov po kiovatku I/34 odboka Svitavy, kde byla silnice zatarasena kamiony ve tech adch. Tk hasisk technika musela vyprostit uvzl kamiony a dal automobily tak v seku Hebe - Gajer, aby nsledn uvolnila vjezd strojm

Osln pvabn dvka z Vraclavi svt?

Linda Bartoov mezi 14 finalistkami Miss R
VRACLAV/ Politoloka, novinka nebo teba televizn modertorka. Prv v tchto profesch by se jednou rda uplatnila studentka tvrtho ronku Anglickho gymnzia v Pardubicch Linda Bartoov. Existuje vak skutenost, kter me v plnech pro nejbli msce pvabn osmnctilet dvce z Vraclavi na Vysokomtsku ponkud zamchat kartami - toti spch v prestin souti esk Miss. U v sobotu 31. bezna veer budou mt ona i jej blzc jasnj pedstavu. V hudebnm divadle v Karln bude zvolena nejkrsnj dvka esk republiky pro tento rok. Vtzstv pak znamen nejen obrovsk spch a ivotn vzvu, ale tak povinnosti, je z pravidel soute vyplvaj. k asti pemluvili organiztoi jednoho z casting v Pardubicch, z nho Linda v dob sv praxe v Pardubickm denku pipravovala report. Ji m za sebou dvoutdenn ppravn pobyt v Thajsku i prci ve fotostudiu. Pesto je pro ni kola, jak k, stle na prvnm mst. Rodie se boj, abych nezanedbvala studium a dobe se pipravila k maturit. Sout ale beru jako monost zskat zkuenosti z oblasti mdi, kter se chci v budoucnu vnovat pi studiu na vysok kole i v praktickm ivot, k sympatick Linda Bartoov, kter m ji nyn, vzhledem ke sv krse i komunikativn povaze, velkou anci na spch v souti. Nabz se otzka, zda se neboj bulvru. Piznm se, e trochu ano. V echch jsou bulvrn novini hodn agresivn. Na internetu jsem u nala citaci svch slov, kter jsem nikdy neekla. Ale moji nejbli vd, jak jsem a jak pemlm. To je pro m podstatn, dl se se svmi zkuenostmi Linda. Jsem pesvdena o tom, e novinaina se d dlat slun. Serizn urnalistika m u ns silnou tradici a vm v to i do budoucna. Jinak bych ji ani nechtla studovat, uzavr. -ihRYCHL OTZKY Jgr nebo Rosick? Ani jeden Brokolice nebo svkov? Svkov Rock nebo Jazz? Jazz Havel nebo Klaus? Havel Lye nebo plavn? Plavn achy nebo dma? Ani jedno nehraju.

Jak vid sama sebe?

Jsem pm, pravdomluvn, clevdom, trvrdohlav, komunikativn, obas vztekl.
KILOMETRY DLOUHMU HADU se podobala ada kamion stojcch na silnici I/35 mezi Holicemi a Moravskou Tebovou.

Jakou vlastnost nem u druhch rda?

Nespolehlivost.
Zcela urit nen mm snem pracovat jako modelka. Tak do soute esk Miss jsem se dostala pln nhodou, piznv Linda Bartoov. Sice ji kdysi spoluaky jako tinctiletou pihlsily do dtsk soute a ona ast z recese pijala, souasn soutn kln je ale pro ni nm zcela novm. Vlastn ji

seli vyuvat objzdn trasy. ada silnic druh a tet tdy vak byla t neprjezdn. Kalamitn stav byl odvoln a v ptek v poledne. Nejvt problmy eili zamstnanci Sprvy a drby silnic Pardubickho kraje na seku od

silni. Snh zastavil tak dopravu mezi Litomyl a eskou Tebovou. Kalamitu zpsobilo vytrval snen, kter vystdalo ti tdny trvajc obdob silnch mraz. Ivan Hudeek

DVKA ZROZEN VE ZNAMEN BKA. Linda Bartoov se uchz o titul esk Miss.

Radn Netolick: Litomyl se o nemocnici bt nemus

LITOMYL/ Ministerstvo zdravotnictv a zdravotn poji ovny usiluj o koncentraci mench obor do vtch nemocnic. Zmr vysvtluj snahou nadle zkvalitovat pi o pacienty. Proti uvaovanm krokm se postavila napklad Litomyl. Podle veden msta by tato zmna ohrozila existenci tamn porodnice a jasn by nebyl ani osud neurologie i oftalmologie. Signati tzv. Antimemoranda namtaj, e pe se pouze pesune z nemocnic levnjch do nemocnic drach a pro lidi vzdlenjch. Krajsk radn pro zdravotnictv Martin Netolick soud, e Litomylsk nemocnice m v rmci zdravotnick pe v kraji i nadle nezastupiteln msto. Dokonen na stran 2

INZERCE

Trvme na tradin vrob chleba,

k editel spolenosti NOPEK, a.s. Bohumil tanglica
ich hranic. A chceme i ne, chlb zstv, i pes mnc se stravovac zvyklosti, zkladn potravinou. Neexistuje zem, kde by se chleba nepekl a neznm lovka, kter by se chlebem pejedl, dodv. Zd se, e jsme ponkud odboili... Mte pravdu: Tradin itno - penin chlb se z trhu vytrc. Tradin, i nkolik kilogram tk pecny chleba s 80% itn mouky, silnou, asto popraskanou krkou, tady ji nebudou. Vtina pekren pistoupila k vrob chleba ze suchho nebo tekutHRUOV U VYSOKHO MTA/ Reklama na chlb? Pro ne?, k editel spolenosti NOPEK, a.s. Bohumil tanglica. Nehledal bych v tomto dn zsadn marketinkov tah. S nvrhem na vznik tohoto inzertu pilo obchodn oddlen na spolenosti. Dnes je doba takov, e se hodn hovo o kvalit potravin, o mnostv ek i dalch zlepovadel v nich obsaench. Provdj se testy a rzn srovnvn kvality potravin zejmna s potravinami, kter maj svj pvod na zpad od naho konzervovanho kvasu. V em spatujete vhodu tto vroby? Pouvn tchto kvas odstrauje zdlouhav vyvdn kvas - et as, tm i penze, nejsou tak nron na obsluhu a umouj prunost k dodatenm objednvkm. Chlb z tchto kvas je objemnj (nafouknut) a vydr i del dobu. Nutno piznat, e si nachz oblibu u stle vtho mnostv zkaznk, a to i pro svoji vyrovnanost. Dokonen na stran 15

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Pardubick kraj povauje pipomnky k jzdnm dm za oprvnn

Ty se budou proto opt mnit
OBLAST/ Cestujc veejnou dopravou v Pardubickm kraji ek od 1. dubna a od 10. ervna tohoto roku opt zmna v jzdnch dech vlak a autobus. Rozhodla o tom krajsk vlda, kter dala za pravdu stnostem a pipomnkm uivatel veejn dopravy a obcm a vyzvala proto organiztora regionln dopravy v kraji, firmu OREDO, aby do ve uvedench termn odstranil zjitn nedostatky. Optimalizaci dopravy kritizovali napklad starostov obc na Vysokomtsku a Chocesku, kte hejtmanovi Pardubickho kraje Radko Martnkovi zaslali oteven dopis. V nm vyjdili nespokojenost nad nepromylenou optimalizac veejn dopravy a pipojili k nmu i pipomnky k jzdnm dm, kter vzely z ad oban. V dopise doporuili stvajc, nevyhovujc systm pepracovat, ppadn se vrtit k pvodnm jzdnm dm. V listu dle poukazuj na nedostatenou informovanost cestujcch o zmnch linek i o tom, jakm zpsobem se zakupuj asov jzdenky. Dle kritizovali peplnn autobusy v dob, kdy do koly jezd dti. Nkter z nich se proto do autobusu vbec nedostanou a zstvaj na zastvkch. Nelb se jim rozdln ve jzdnho na stejnch linkch pi stejnch vzdlenostech i to, e regionem, zejmna v dopolednch asech, jezd spoje, kter nejsou vbec vyuvan. Starostov dle v dopise poaduj, aby dolo k nvaznosti spoj na sebe, daj sladn vlaobec, kde budou popsny i dal nvazn spoje, a zejmna prohloubit spoluprci mezi Pardubickm krajem, spolenost OREDO a dopravci s obcemi a kolami pi provdn zmn v jzdnch dech. Cestovn veejnou dopravou po na zklad pipomnek cestujcch na Chocesku a Krlicku jev jako nejproblematitj, abych si o situaci udlal reln obrzek, uvedl ke sv zkuenosti. V prbhu dvou dn se projel deseti spoji a v rmci kontroly dopravn obslunosti se seel i s nkolika starosty z regionu. Tm pislbil, e pokud to bude technicky mon, pokus se jejich pipomnkm vyhovt v plnovan zmn v jzdnch dech. Veden Pardubickho kraje sestavilo harmonogram tchto a dalch pipomnek a pipravovanch prav jzdnch d. Ji v prbhu nora dolo k projednvn nvrh na zmny v jzdnch dech se starosty obc. Zatkem bezna by pak tyto pipomnky mly bt zapracovny do konen podoby jzdnch d. Veden Pardubickho kraje slibuje, e o vem budou starostov jednotlivch obc informovn. Nejpozdji 5. bezna pak zmny platn od 1. dubna maj bt zveejnny v jzdnch dech a na webovch strnkch firmy OREDO. Zmny platn v jzdnch dech od 10. ervna budou na ve uvedench mstech zpstupnny do 14. kvtna. Andrea tolbov Foto Ivan Hudeek

Radn Netolick: Litomyl se o nemocnici bt nemus

Dokonen z tituln strany Dkazem rozvoje Litomylsk nemocnice je pkladn zpracovn dosti o dotaci z evropskch fond na iktov centrum pro vchodn st naeho kraje, k Martin Netolick. Je existence litomylsk porodnice skuten ohroena? Bhem deseti msc se nechceme zabvat strukturou poskytovn zdravotn pe, vyjma letonho roku, kdy je teba nastavit smluvn vztahy se Veobecnou zdravotn poji ovnou, kter vypovdla smlouvy vem zdravotnickm zazenm v kraji. Sname se o celkovou koordinaci pe v Pardubickm kraji, co tu dosud chyblo, a hledme rezervy v rmci stvajcho systmu. Jsem pesvden, e rezervy stle existuj - v centrlnch nkupech liv a zdravotnickho materilu, srovnvn pe jako takov. Je zapoteb zefektivnit zen a sjednotit postupy v rmci st vech pti krajskch nemocnic, vetn Litomylsk, kter m v rmci kraje sv pevn msto. V komunikaci s VZP chceme najt een v nasmlouvn vkon na dal obdob. Dokud nebudu mt stoprocentn jistotu, e ji neexistuj dn rezervy, nehodlm dlat dn zsadn rozhodnut. Jsou nvrhy na slouen managementu nebo nkterch oddlen Litomylsk nemocnice do jednoho zdravotnickho zazen - Svitavsk nemocnice aktuln? Navzal bych na Vai prvn otzku. Prostedkem ke sjednocen postup je snaha kraje innosti koordinovat, a to psobenm orgn stvajcch akciovch spolenost, kdy jsme jmenovali jednotn leny pedstavenstev a dozorch rad s odbornou erudic a zkuenostmi. Jsem pesvden, e mohou pispt k tomu, e si krajsk nemocnice nebudou vzjemn konkurovat, ale naopak se budou v poskytovn zdravotn pe doplovat. Nkter personln nvrhy vzbudily emoce u zdravotnk, nicmn je prosm, aby dali jmenovanm osobm anci prokzat sv odborn schopnosti. Vtina z ns se jist shodne v nzoru, e kraj po dvancti letech chce konen hrt roli vlastnka, kter ke krajskmu zdravotnictv pistupuje jako k celku. Zzem Lebny dlouhodob nemocnch ve vile Klra dlouhodob nevyhovuje poadavkm modern doby. Jak bude Pardubick kraj vzniklou situaci eit? Po svm nstupu jsem zjistil, e ucelen koncepce dlouhodob nsledn pe v kraji chyb. Zadal jsem zpracovn materil, kter odpov na adu otzek vce, ne existujc koncepce zdravotnictv. Existuje nkolik variant, kam bychom umstili dlouhodob nemocn, ale vechny zmry vyaduj vysok nklady na rekonstrukci, a u ve vile Klra, na bvalm konm oddlen nebo pesunem interny do monobloku. Na realizace by kraj poteboval stovky milion korun, kter nyn nem. Jak je z Vaeho pohledu vyuvan pracovit dlouhodob intenzivn pe v Chrudimsk nemocnici? Litomylsk nemocnice vyuv pracovit dlouhodob intenzivn pe v Chrudimsk nemocnici, kter m krajskou psobnost, jen v omezen me. Pro pevoz z litomylskho oddlen ARO do Chrudimi mus bt splnno nkolik zkladnch podmnek souasn. Zhodnocen stavu pacienta mus posoudit pslun lka a pot zle na tom, jak se dohodnou primi obou oddlen. zk spoluprce obou pracovi je nezbytn. Vyuvn oddlen DIP v Chrudimi je konkrtnm ppadem nezbytnosti spoluprce mezi krajskmi zazenmi, kter doposud nebyla zcela dostaten inn. Jak hodnotte dopady hradov vyhlky na hospodaen nemocnic? Propoty hradov vyhlky na rok 2012 vychzej ze zcela nov metodiky uren ministerstvem zdravotnictv. V tto chvli mme k dispozici pedbn propoty, podle kterch tato vyhlka pravdpodobn nezahrnuje avizovan naven mezd tak, jak slbil ministr Heger. V nsledujcch dnech oekvme jednn, kter by mlo vnst do situace jasno. Prvn pedpoklady skutench dopad budeme schopni pedikovat po prvnm tvrtlet. Pipravil Ivan Hudeek

kov a autobusov pepravy, protoe je mlo asu na pestup v Chocni, chtj zvit informovanost o jednotlivch spojch, tedy vytvoit informan cedule pro kadou

Pardubickm kraji si na vlastn ki vyzkouel sm hejtman Martnek. Napklad na steckoorlicko se vydal koncem ledna. Zamil jsem se zmrn na msta, kter se

Chaos v regionln doprav

- nov zpsob slueb obanm? Aneb na co je poteba Vy dv?
Jet do dneka nm vylapan cestiky mezi panelky pipomnaj, jak architekti edivch panelkovch sdli mysleli na lidi, kdy jim vydldili chodnky do pravch hl, a oni se tak klikat dostvali ke vchodm svch pbytk. Teprve za dlouh lta se pak vylapan cestiky postupn vydldily a cesta dom tak dostala sprvn smysl. Tak pesn tuto situaci mi pipomn roda s novou dopravn obslunost uvedenou do ivota Pardubickm krajem pod taktovkou spolenosti OREDO a s krsnm nzvem Optimalizace systmu dopravy. pikov teoretici z OREDO, autoi novch jzdnch d, si zejm vzali blou tvrtku, tuku, pravtko, krutko a pak prostednictvm modern potaov techniky pedevm venkovskm obyvatelm kraje naplnovali revoluci v cestovn za prac a do kol. Teprve te , pod tlakem starost obc, bude dodaten ona bl msta v dopravn obslunosti spojovat a dola ovat. Zkoum se vt do situace maminky kolou povinnch dt, kter jedou do koly a nov musej v sousedn obci pestoupit na jin spoj. A to tak, e jeden autobus je vyklop na pjezdov zastvce na zatku obce a navazujc autobus je nabere na odjezdov zastvce na konci obce. Opravdu kaskadrsk kousek. Dti tedy bhaj po silnicch, to v tom lepm ppad. V horm ppad se tak stv, e je peplnn autobus nepobere vbec. Hovoil jsem se zamstnancem firmy, ktermu autobus pijd pt minut ped zatkem pracovn doby a on olympijskm prkem sth dobhnout do prce a jet se pevlknout. Naopak dom z prce po 18. hodin se do leckterch obc lid u hromadnou dopravou nedostanou. Zkoum se rovn vt do situace seniora cestujcho k lkai, kter mus dvakrt pestoupit a pout tak ti spoje. Ovem: Na zastvkch najde pestup pouze z bodu A do B, nikoliv u do bodu C. Mus si tedy cestu pedem za pomoc svho vnuka nleit nastudovat na internetu. Vjimkou nejsou ani rzn ceny jzdnho. Ze zkuenost starost vm, e cestujc, pedevm dti a senioi jsou t dezorientovan a nevd, kolik penz si maj pedem pipravit. Jzdn dy nepotaj s prodlevou na odbaven a tak vjimkou nen autobus, za kterm se jenom pr. Naopak nam regionem vesele kiuj przdn spoje a korunu tomu vemu dvaj spn vlaky, kter znaj jen velk zastvky, take po vjezdu z Pardubic zastav a v Chocni. Koneckonc, jsou pece spn. S informovnm cestujcch si OREDO a potamo Pardubick kraj tak velkou hlavu nedlaly. Nkdej velk informan tabule jet z doby monopolu SAD odvl as a zdlouhav proklikvn na internetu nejene nen hobby cestujcch, ale ani to nen jejich povinnost. Poskytovatel sluby pece sm mus usilovat o zkaznka a tedy o to, aby poskytovan slub dobe rozuml a uml ji vyut. A co se tk vasnho pedvn pipomnek ze strany mst a obc? Ji v ervnu 2011 jsem se o tuto problematiku zajmal u starostky Krlk. V jnu jsme na stejn tma debatovali se starostou a mstostarosty amberka a vidl jsem dokument s logicky pojatmi pipomnkami k chystanm zmnm v doprav. Vm tedy, e pipomnky adresovali vas a nejenom starostov z tchto mst. Podporuji poadavek zstupc obc na pepracovn optimalizovanho systmu dopravy, jako i na dodatenou diskuzi se zstupci kol i s velkmi zamstnavateli v regionu, kter byla zejm pln minimln, anebo dn, protoe si na ni nikdo nevzpomn. Pt doporuuji vce praktickho pemlen a bnho selskho rozumu; mn vzletnch frz a mn prce od zelenho stolu. I ten, kdo absolvoval vy dv, se tm doke dit. PharmDr. Ji Skalick, Ph.D., poslanec za TOP 09 a Starostov

Zmny v dopravnch slubch dolhaj tak na kolky

CHOCE/ Optimalizace dopravy v kraji psob problmy tak ve kolstv. ci se v ad ppad nemohou vas dopravit do koly, cestovn jim asto komplikuje pestupovn a ekn na ppoje, kter se obas zpozd nebo nepijedou vbec. S ppady, kdy je v dsledku tchto problm ohroeno zdrav dt, seznmila editelka Zkladn koly Mistra Choceskho v Chocni Ilona Novkov zstupce firmy OREDO, samosprvu Msta Chocn i Pardubickho kraje. Vzhledem k tomu, e se jedn o spdovou kolu a ci do n dojdj z vce ne ticeti okolnch obc, vnovala editelka Novkov ji na podzim loskho roku nvrhu dopravn obslunosti v kraji nleitou pozornost. A ji tenkrt upozorovala zpracovatele novho jzdnho du na problmy, s nimi se uivatel dopravnch slueb budou potkat. Nkter spoje, kter dve velmi dobe fungovaly, byly zrueny bez nhrady, jin jsou upraveny tak, e naprosto nekoresponduj s potebami k a koly, k Ilona Novkov. Po jednnch se starosty okolnch obc a mstostarostkou Chocn Vrou Rybovou byly pipomnky pedny firm OREDO. Psemn i telefonicky jsem kontaktovala regionlnho zstupce tto firmy a snaila jsem se mu vysvtlit, e nen mon, aby mal dti z prvnho stupn Z ve vku 6 a 10 let bhem cesty dopravnm spojem na trase Choce - Vodrady Dbnov musely pestupovat, upozoruje editelka koly. Takto sloitm zpsobem se do uveden chocesk koly dopravuje 42 k, kte po zaveden novch jzdnch d pijdli na vyuovn pozd nebo nedojeli vbec. Tyt problmy maj ci i pi nvratu dom. Pestupov spoje na dti neekaj, druhm extrmem je pozdn pjezd, kdy dti mrznou na zastvce nepimen dlouhou dobu, stuje si Ilona Novkov. Npravu vznikl situace tvrd vyaduje tak krajsk radn Jana Pernicov (SSD). Negativn ohlasy oban na zmny v dopravnch slubch v Pardubickm kraji rozhodn nelze brt na lehkou vhu. Zvlt kdy tyto zmny pmo dolhaj na dti a nefungujc nov nastaven systm dopravy ohrouje jejich zdrav a ivoty, k. Zsadn pipomnky k optimalizaci dopravy ze strany editel kol i rodi k ji osobn vedly k drazn reakci na adresu editele firmy OREDO, s.r.o., zpracovatele novho jzdnho du, v kter jej vyzv, aby pevzal osobn odpovdnost za vzniklou situaci a zvil svoji rezignaci. Argumenty, e dti mohou rodie vozit do koly a zpt svmi auty, neobstoj. Stejn jako nelze pijmout doporuen, aby rodie zvolili pro sv dti jinou kolu, kam je dopravn spojen zajitn, bez ohledu na vznikl sociln vazby v kolektivu k a jejich uitel. Pevn vm, e bude urychlen vypracovn nov jzdn ad, kde budou vechny podstatn a zsadn pipomnky oban zohlednny a pestane se hazardovat se zdravm dt a nakonec i s dvrou ve schopnost krajsk samosprvy, dodv. Zmna dopravnho systmu, kter probhla v prosinci loskho roku a kter se tkala pravy linkovho veden, zmn autobusovch a vlakovch jzdnch d a tarifnho systmu, byla opravdu mimodn rozshl. Je tedy pochopiteln, e ne ve se podailo hned od zatku a cel systm chceme co nejdve doladit a dopracovat, uvd se v prohlen spolenosti OREDO, podle n budou oprvnn pipomnky zohlednny a od 4. bezna dojde k prav jzdnho du. Konen podoba jzdnch d by pak mla platit od 1. dubna. -red-

1. Po 30 minutch beznadjnho ekn na rann ppoj se bezradn dti vypravily lesem na pt kilometr dlouhou cestu zptky dom. Rodie spolhali, e jsou dti ve kole. Dti, kter nemaj pstup k telefonu, nemohou s rodii dnm zpsobem komunikovat do odpolednch hodin. 2. idi autobusu dti vysadil v jin obci (Jehnd) s tm, e dl nepokrauje, i kdy jim do poadovan stanice prodal lstky, spoj pokraovat ml. Dti musely opt tyi kilometry pky, v zim a eru po neosvtlen komunikaci. 3. Dti nkolikrt nedorazily dom ze koly, zstaly na zastvce ve Svatm Ji, nepijel ppoj a rodie si pro n museli dojet auty.

PKLADY KOMPLIKAC

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

INZERCE

Obec Moraice
(okres Svitavy) nabz k prodeji zbvajcch

8 PARCEL
v k.. ikovice,
kde je obc zbudovna infrastruktura pro zstavbu rodinnch domk. Rozmr parcel je od cca 900 m2 a po 1600 m2. Cena za 1 m2 je 250 K. Parcely se nachzej v klidnm mst na pjemn oslunnm pozemku. V letonm roce na jae budou dokoneny mstn komunikace. Bli informace na Obecnm ad v Moraicch, tel. 461 612 773.

Mt neustl pehled
o tom, co se dje doma nebo ve Va firm, je dnes NUTNOST.
Navrhneme a nainstalujeme Vm

Vysokomtsk firma Autokomplet slav dvacet let sv historie

VYSOKE MTO/ Osmadevadest historickch vozidel opoustilo v uplynulch dvaceti letech po sv renovaci dlnu vysokomtsk firmy Autokomplet. Veterny svtovch znaek, jako jsou Mercedes, Lancia, Chevrolet, Aston Martin, Tatra, Praga, koda i Aero, svili do rukou eskch emeslnk majitel z rznch kout Evropy. Zakladatel firmy Frantiek Dostl piznv, e v poslednch deseti letech pevauj mezi klienty firmy et zkaznci. Bohatch lid, kte si mohou nkladnou opravu technickch skvost dovolit, zd se, u ns pibv. Vznik firmy se datuje rokem 1992, kdy byla 2. nora zaregistrovna pod nzvem dokldajcm komplexn pstup k asto uniktnm historickm vozm. Kompletn dodvky vozidel po renovaci na kl pitom v echch zaji uje pouze pt firem. Jsem rd, e k nim patme i my, k Frantiek Dostl, kter ji v osmdestch letech minulho stolet zaloil spolu s Jaroslavem Balcarem z Vysokho Mta Spolenost ptel Carrosserie Sodomka. Majitel historickch voz s technicky i esteticky dokonalmi karoseriemi, kter byly vyrobeny ve zdej Sodomkov firm, se do rodit slavnho konstruktra sjdj dodnes a stvaj se prvem stedem pozornosti nvtvnk festivalu Sodomkovo Vysok Mto. tyi vozy s karoseri Sodomka byly renovovny ve firm Autokomplet. Nejznmj je Aero 50 Arizona, kter je jakousi vlajkovou lod Regionlnho muzea ve Vysokm Mt. V souasn dob se v dlnch firmy Autokomplet renovuj dva vozy mstnch majitel. Pro Jana ernho se pipravuje limuzna Walter 4 B z roku 1930 a Jaroslav Balcar ek na opravu Fordu B cabriolet vyrobenho v tme roce. Walter s karoseri Sodomka vznikl v prask leteck tovrn a vyznauje se na svoji dobu modernmi prvky, jako jsou vrchov motor do pvodnho stavu je o to nronj. Na pn zkaznka budou zachovny ern barva karoserie i podoba ineriru s prvky z ervenho plye. Renovaci mus emeslnci stihnout do svatby majitelovy sestry. Snad k nejvtm uniktm, kter dvousedadlov kabriolet Tatra 52 karosovan brnnskou firmou J.K. Plech, Alfa Romeo z roku 1947 s hlinkovou karoseri renovovan pro nmeckho zkaznka i Lancia Astura z roku 1937, kterou pouval italsk faistick vdce Benito Mussolini a po vlce v n jezdil

bezpenostn a kamerov systmy

podle Vaich poteb a poadavk. Vce na: www.zabezpecimevas.cz nebo na telefonu: 773 250 212

Prodm studentsk pokoj - sestava: psac stl, peik, atn sk + dal skky. V dobrm stavu, cena 2500 K. Pi rychlm jednn sleva. Tel.: 723 958 631.

Inzerce v oblastnch novinch TRS

trs@trs.cz

NABDKA SLUEB
Firma SBN, s.r.o., se sdlem Jirskova 154/IV Vysok Mto nabz monost schovy nebo uskladnn zbo, materilu, obchodn, technick, etn a ostatn firemn nebo osobn dokumentace ve svch prostorch ve Vysokm Mt a Zmrsku.

AUTO PRO NEVSTU. Pro Jana ernho pipravuje firma Autokomplet Frantika Dostla (na snmku) limuznu Walter 4 B z roku 1930.

SLUBA JE URENA
firmm, podnikajcm i nepodnikajcm fyzickm osobm, vem, kte trp doasnm i chronickm nedostatkem prostor a potebuj tento problm njakm efektivnm zpsobem eit.

VHODY SLUBY
platte pouze za plochu, kterou vyuvte, nikoliv nklady spojen s provozem celho skladu nebo spisovny. Platte pouze za as, po kter slubu vyuvte.

OHV i hydraulick brzdy, neskrv Frantiek Dostl naden z technickho uniktu, na kterm nechaj automechanici, klempi a modeli z jeho firmy tm ti tisce hodin prce. Vz, kter souasn majitel zakoupil v Praze, ml zcela uhnilou pedn st a nvrat

firma Autokomplet vrtila do ivota, pat vozy z prostjovsk tovrny Wichterle - Kovak: prvn eskoslovensk formule z roku 1928, limuzna Wikov 7/28 z roku 1929 i ofrsk limuzna Wikov 35 z roku 1932, kter v tchto dnech dostv nov lak. Pozornost zaslou tak

znm esk dirigent Karel Vlach. Vz s pohnutou histori skonil zenm osudu a ve Spojench sttech americkch. Prci ikovnch rukou eskch emeslnk tak mohou obdivovat i za ocenem. Ivan Hudeek

BLI INFORMACE obdrte na 604 490 226 - S. Beran 732 945 530 - J. Loskot sbn@myto.cz

Regionln muzeum ve Vysokm Mt zskalo legendrn eelku

VYSOK MTO/ Vyroben byl ve Vysokm Mt, vozil budouc rolnky na Slovensku, rok odpoval v soukrom sbrce nedaleko Tebe. Modrobl autobus legendrn typov ady 11 vyvinut na pelomu 50. a 60. let se na podzim loskho roku vrtil po dvaaticeti letech zpt do Vysokho Mta, aby zde obohatil systematicky budovan sbrky Regionlnho muzea. Jedenct metr dlouh vozidlo vyrobili v roce 1980 zamstnanci nrodnho podniku Karosa. O rok pozdji jej zakoupilo Po nohospodrsk uilit v Bratislav, odkud o dal rok pozdji putovalo do odbornho uilit v a e. Prv v tomto vchodoslovenskm mst jej v roce 2010 zakoupil sbratel z Vale. Autobus nikdy nebyl provozovn na pravidelnch linkch, i proto se zachoval ve velmi dobrm stavu, pochvaluje si pracovnk vysokomtskho muzea Martin tpn. Autobus ady 11 je vybaven samonosnou karoseri sestavenou ze esti panel - rmu podvozku, oplechovanch bok karoserie, oplechovan stechy, pednho a zadnho panelu. Pro eskoslovensk, ale tak zahranin zkaznky byly pedstaveny ti modifikace jedenctimetrovho autobusu (odtud slice 11 v oznaen). lo pedevm o skupinu M 11 (koda Mstsk), jej ovovac srie byla vyrobena v roce 1964, pot v letech 1968 a 1969 nsledovala luxusn dlkov verze oznaen D 11 (koda Dlkov) a konen od roku 1970 a do roku 1981 byla soust vrobnho programu tak linkov verze autobusu oznaen L 11 ( koda Linkov). Prvn funkn vzorek opustil brny nrodnho podniku Karosa ve Vysokm Mt roku 1961 a upoutal nejen elegantnm designem, ale tak adou sous-

Zkladn technick data autobusu:

Chcete se stt soust naeho relaxanho centra Savitar a pracovat v krsnm, komfortnm prosted? Ozvte se nm, prv hledme ikovnou a spolehlivou

MANIKRKU - PEDIKRKU na ivnostensk list

Nabdka zazenho kosmetickho salnu s klientelou na L. Dle zazen saln na pedikru - manikru tak na L.

Dlka 11170 mm, ka 2500 mm, vka 2985 mm, hmotnost 9200 kg, maximln rychlost 100 km/h, obsaditelnost 45 mst k sezen a 30 mst ke stn.
t ze Zpadn Evropy. Sriov autobusy byly ji vybaveny eskoslovenskmi komponenty vzntovm motorem koda o maximlnm vkonu 154,4 kW a objemu 11949 ccm a tak mechanickou ptistupovou pevodovku Praga, popisuje historii vroby Martin tpn. V letech 1961 a 1981 opustilo brny vysokomtskho podniku celkem 26 669 autobus typu Karosa 11. -red-

Pijmeme MASRA - MASRKU

Alena Strnkov Savitar s.r.o. Braunerovo nm. 202, 570 01 Litomyl tel. . 775 615 552 e-mail: kancelar@savitar.cz www.savitar.cz

Pt vydn TRSu ve tvrtek 29. bezna 2012

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Josef Koukal ctil bolest dvakrt

CHOCE - LUE/ Plukovnk letecPsahal jsem jako vojk nrodu, tva Josef Koukal byl jednm z dee bude-li nkdy napaden, pjdu seti nejspnjch eskoslovenjej brnit. Ty krsn lidi, pronesl skch stha v bitv o Britnii. s odhodlnm v hlase 13. srpna Pro svoji odvahu a odhodln br1939, kdy se louil se svoj thotnit nrodn svobodu se stal nositenou manelkou. V lednu 1940, lem vysokch eskoslovenskch kdy se jim narodil syn Josef, ji Joa spojeneckch vyznamenn, sef Koukal star bojoval na evropvetn britskho leteckho ke skch bojitch o vlastn ivot. D.F.C.. Pesto se ve sv vlasti v paObrovskou odvahu prokzal pi destch letech dokal poniozchran svho kamarda pi vn, urlivch slov a vyhrek bombardovn Dublinu i pi nikriminlem. Peil ti tk leku ped jistou smrt, kter jej eteck havrie. V z 1940 skonil kala spolu s kozky zajatmi polv ohnivm pekle sthaky Hurriskmi dstojnky v katynskch lecane a tm uhoel. Smrti se posch. Pes ledov Dnstr a teror dval do o tak o tyi roky pov rumunsk vznici nakonec unizdji, kdy se jeho kl i rumunsk essthace Spitfirre Pes Srii Byla jsem zdravotn kort. dob kapipi dosednut na a v t zem vinou zvady sestrou v rekonvalestulujc Francii se centnm stedisku zavelo jedno kolo dostal do Anglie, podvozku. V i- ve Windsoru. Starala kde spolu s dalvot jsem nepoznal jsem se tak o Josefa mi eskmi letstatenjho ci zakldal 310. Koukala mezi jeho lovka, prohlsil sthac nesetnmi operace- Doslovaperu RAF. ivot na plastick chirurg vlsku ml Josef Mc Indoe, kter mi, kter mu my dt Koukal 7. z eskho letce za- nov obliej a spravit 1940. Na nebi pochrnil a v prbjeho znien ruce. hu osmadvaceti Byl to nejodvnj setm devti sty lemsc dvaadvalovk, kterho jsem tadly Luftwafe a temi stovkami cetkrt operoval. v ivot poznala. letadel britskho Vro sta let od krlovskho letecnarozen Josefa Doris Hrabalov (z knihy tva se odvjel jeKoukala pipoKe hav jako slunce) den z nejvtch mn a do 29. vzdunch souboj druh svtov nora poutav vstava v Orvlky. Do t doby nadmru spn lickm muzeu v Chocni. Jako sedmnctilet mladk vstoupilot Koukal, kter sestelil sedm pil Josef Koukal v roce 1929 do neptelskch letadel, byl omylem Masarykovy pilotn koly v Prostzasaen z dla anglick protiletajov, ze sthac koly v Chebu pozdlov obrany. Vbuch ndre pod dji odeel s vtenm prospnohama rzem promnil letadlo chem a stal se skvlm leteckm v padajc ohnivou kouli. Pilot, jeakrobatem. Jako vojensk pilot ho prav oko zashly drobn stestha ltal do roku 1936, kdy upiny a bezmocn tlo zaaly polyspl v konkurzu na tovrnho kat plameny, se snail marn vyzaltvacho a zkuebnho pilota prostit ze rem zachvcen kabiny v chocesk tovrn Bene stroje. Byl stle pi vdom, kdy a Mrz. Do vypuknut druh svzhruba ti kilometry nad zem dolo tov vlky tu zaltal dvanct prok druhmu vbuchu. Koukalovo ttotyp letadel a zsluhou jeho lelo bylo vymrtno do volnho proteckho umn na mezinrodnch storu. Ohoelou rukou otevel papehldkch se smlouvy na nov dk dosud ukryt ve vanice sthazakzky jen hrnuly. ky pod sedakou a bezvldn dopadl na pozemek farmy na ostrvku Sneppy v st eky Teme. Jeho tlo bylo ze 72 % spleno. Vka u o shoela zcela, ruce a nohy pokrval ern tvrd krun, svrky bot shoely, podrky ml pipeen k chodidlm, hodinky vpeeny do ruky. jinho. Smrt stle nepichzela, a tak lka Mc Indoe nadil ponoit tlo do vany se slanou vodou a postupn z nho odstraovat zuhelnatl krun. A tehdy, v krutch bolestech, ztratil pilot vdom. Oi bez uhoelch vek pekrvaly nost vrtit se k bojov innosti. Byl zaazen k 312. sthac peruti. Vzhledem ke svm zkuenostem, leteckmu umn i odvaze dokzal v boji sestelit nkolik dalch neptelskch letadel. Josef Koukal, kter pekonal bolest tlesnou, se musel pozdji vyrovnat i s bolest ve sv dui. Po nvratu do milovan vlasti, jej komunistick veden po roce 1948 povaovalo zahranin letce za velik nebezpe, byl vystaven perzekuci, elil ntlaku a intrikm ze strany sttn bezpenosti. Nikdy vak neuhnul a zstal vrn svm zsadm a pesvden. Vdy za svobodu byl odhodln poloit ivot. Rodie a bratr zaplatili za jeho ast v odboji trapami v koncentranm tboe, manelka tkou nervovou chorobou. Slu se uvst, e padest lta Koukalovi peili pedevm zsluhou rodiny Dobrovskch z Mravna. Slabou tchou bylo pro eskoslovenskho pilota vyznamenn Zaslouil pracovnk leteckho prmyslu a Zaslouil vojensk letec SSR, kter mu bylo udleno v roce 1968. Josef Koukal zemel 23. nora 1980. Jak v pamtech uvedla jeho manelka, posledn jeho pohled patil fotografii britskho lkae Mc Indoe, kter mu zachrnil ivot a s nm udroval a do jeho smrti v roce 1960 psemn kontakt. Na takovho lovka se nezapomn. Stejn jako by esk nrod neml zapomnat na sv prav hrdiny. Ivan Hudeek (S pispnm Josefa Koukala mladho) Vstava v Orlickm muzeu potrv do 29. nora. Pstupn je denn od 9 do 12 a od 14 do 17 hodin.

TI LETECK NEHODY JOSEFA KOUKALA

1938 Zcen vinou konstrukn zvady vkovch kormidel na 9. prototypu letadla z firmy Bene - Mrz. 1940 Zcen se sthakou Hurricane po zsahu britskou pozemn obranou do oblasti ostrova Sneppy v st eky Teme v Anglii. Z devti set nmeckch letadel bylo toho dne sesteleno jedenaedest stroj. Jeden z nich sestelil ped osudnou nehodou i Josef Koukal, kter tho dne mlem zahynul... 1944 Havrie se sthakou Spitfirre, kter se vinou zvady po dotyku se zem zathlo jedno kolo podvozku. Koukal peil dky upnacm psm. Jet tho odpoledne odstartoval s jinm strojem k dalmu boji.

Pilota, kter byl stle pi vdom, pevezli zchrani do nemocnice. Pesto mu mlokdo dval anci na peit. K jeho lku byl povoln knz. Josef Koukal ml ale ve sv knize ivota napsno nco zcela

zdravotn sestry vlhkmi nkami, aby nevysychaly. Nsledovalo dvaadvacet sloitch plastickch operac. Po osmadvaceti mscch podal ji uzdraven Josef Koukal o mo-

Plastick lka Mc Indoe zachrnil Josefu Koukalovi ivot.

Josef Koukal (vlevo) s konstruktrem Zdekem Rubliem u stroje vyrbnho v chocesk tovrn Bene - Mrz (30. lta minulho stolet).

Josef Koukal (vpravo) s britskm pilotem Henrym Standenem v ervenci 1964 v Lui, kam bval len R.A.F. picestoval na dvoutdenn nvtvu.

Pardubick kraj se pipravuje na nov odbavovac karetn systm

OBLAST/ Ing. Martin Rejzl, editel XT-Card a.s., dcein spolenosti D - Telematika a.s., pedstavuje projekt Modernizace odbavovacho systmu integrovan dopravy Krlovhradeckho a Pardubickho kraje. m se zabv projekt modernizace integrovan dopravy v Pardubickm kraji? Projekt se v prvn ad zabv zavedenm kartovho systmu s bezkontaktn ipovou kartou IREDO zaloenou na technologii Mifare Desfire 8K EV1. Ta bude nosiem vech asovch a jednotlivch jzdenek, kter jsou v nabdce integrovanho dopravnho systmu, a tak bude slouit jako elektronick penenka pro bezkontaktn platby. Dle je soust projektu i pevybaven dopravc, kte jsou zapojeni do integrovan dopravy, a to nejen v Pardubickm, ale i v Krlovhradeckm kraji, systmem pro modern elektronick odbaven cestujcch. Jak hlavn vhody nabz tato karta pro cestujc? V prvn ad zcela odpadnou asov a postupn i jednotliv paprov jzdenky. V rmci integrovanho elektronickho asovho i jednotlivho jzdnho, kter si zvolte, mete cestovat celou st, matic zn, kter funguje v rmci znov relanho tarifu za jednotnou cenu. Pouze pikldte kartu, ze kter se ppadn odetaj elektronick penze a oznauj elektronick jzdenky, z eho pak organiztor dopravy, tedy spolenost OREDO s.r.o., v, jakmu dopravci m jakou stku za vai jzdu petovat. Bude to systm jednoduch? Zorientuj se napklad i senioi, pro kter je vtina novinek sloit na obsluhu? Samozejm, i na n jsme pi plnovn projektu mysleli. Pipravujeme dv monosti pozen karty a nkupu elektronickho jzdnho, a to bu na e-shopu, nebo prostednictvm opertor v kontaktnch mstech, kterch bude dvacet tyi. Cestujc si nejprve zad o vydn karty, vypln jednoduch formul a nsledn mu ji pijde vyroben karta. S tou pot pijde na pepku kterhokoli dopravce a nech si na kartu ppadn dohrt jakoukoli jzdenku nebo si jen nech nabt elektronickou penenku uritou stkou, aby mohl provdt bezkontaktn platby. Jednm z pozitiv je tak integrace karty IREDO s Inkartou eskch drah. Za velikou vhodu povaujeme i to, e karta nen nositelem dnch osobnch daj a napklad i pi jej ztrt i odcizen je velmi snadn vyroben dupliktu a znovuobnoven jejho obsahu. Cestujc se dostav na kontaktn msto s potvrzenm, kter mu bylo vydno pi poizovn karty, a nsledn dostane kartu novou. Jak je souasn stav projektu? V jakm asovm horizontu se d oekvat jeho dokonen? Projekt je podle plnu ve fzi realizace a dle harmonogramu by ml pejt do ostrho provozu v beznu 2013. S jakmi nklady na pozen karty maj cestujc potat? Pesn prodejn cena karty zatm nen OREDEM (organiztor veejn dopravy) urena. O cen budou jet probhat jednn mezi spolenost OREDO s.r.o. a jejmi vlastnky, ktermi jsou v souasn dob Krlovhradeck a Pardubick kraj. Jak je obecn stav modernizace integrovan dopravy v esk republice? Spolenost XT-Card se zabv krom Pardubickho a Krlovhradeckho kraje tak krajem steckm a Moravskoslezskm, ktermu jsme pedali obdobn projekt ji do testovacho provozu v lednu 2012. Do konce roku 2012 probhne zapojen jednotlivch dopravc fungujcch v integrovanm dopravnm systmu danho kraje. Funkcionality budou obdobn jako pro Pardubick a Krlovhradeck kraj. Kam se obyvatel obou kraj mohou obrtit pro zskn podrobnch informac o projektu? Na webovch strnkch OREDO (www.oredo.cz) najdete informace jak o tarifu, tak o celm projektu v obou krajch. -red-

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

ROZHOVOR TRSU

Jsem dt tstny - vnuji se vlastn tvorb a mm co jst, k v rozhovoru vtvarnice Jitka Lustyk
LITOMYL/ V litomylsk Mstsk galerii vystavuje sv obrazy vtvarnice Jitka Lustyk. Jejich prostednictvm chce vyjdit sv vnmn ivota, nebo , jak sama k, nejradji se vyjaduje pedevm obrazem. I proto vstava nese nzev Povm to obrazama. Dky spoluprci s Mstskou galeri Litomyl se Jitka Lustyk ji ponkolikt do Litomyle vrac. Narodila se sice v Hlinsku, ale u stedokolsk obdob ji zavedlo do tohoto msta, pokraovala zde studiem Restaurtorsk koly, pracovala pro Museum Josefa Vchala a v divadelnm spolku Filigrn hrla divadlo. Ve mst tak strvila tm patnct let. Nyn ije v Praze, ale Litomyl stle oznauje za svj druh domov. O vstav jsme spolen rozmlouvali pi jej instalaci v Dom U Ryt, nkolik dn ped plnovanou vernis. Jak je vstava koncipovan a s km jste ji pipravovala? Vstavu lze chpat jako jaksi prez moj tvorbou, a to v podstat od jejch potk. V litomylsk Mstsk galerii vystavuji jak vroen pltna 1998, tak i pltna a kresby z roku 2012. Co se tk pprav, vybrala jsem pltna a kresby podle citu. Se samotnou instalac v Litomyli mi pomohl akademick mal Ale Ogoun a editelka galerie Dana Schlaichertov. Titul vstavy zn Povm to obrazama. Co nm maj kat? Prv jste asi narazila na to podstatn. Chci ci, e je pro m dleitm, mon i nejdleitjm vyjadovacm prostedkem obraz. Jeho prostednictvm se vyznvm svtu z mylenek, pedstav a vzpomnek. Kdy jsme u tch vzpomnek. S Litomyl Vs nepoj pouze tato vstava... To je pravda. Vnmm propojen s tmto mstem siln. Mj otec se narodil v Dolnm jezd u Litomyle, v Litomyli jsem vystudovala Stedn pedagogickou kolu, potom Vy odbornou kolu restaurovn a konzervanch technik a po jist pauze t vysokou kolu - Univerzitu Pardubice, Fakultu restaurovn. Proila jsem v Litomyli spoustu dleitch a krsnch okamik. V ivot nen prv prochzka rovou zahradou. Ped nkolika lety Vm byla diagnostikovan roztrouen sklerza. Jak se s touto diagnzou ije? Je to specifick boj kadm dnem. Kad tk ivotn zkouka lovku na jedn stran nco vezme, ale na druh i d. Jak to mte Vy s tmi pomyslnmi miskami vah? Nemyslm si, e se na svt dj vci nhodou. Snad mi tato ivotn zkouka umonila nahldnout vci, kter by jinak zstaly skryt. Myslm si, e prv tyto pocity a mylenky mohu lpe zobrazit, ne popsat. Alespo se vynasnam. Je tedy umn to, co Vm dv zapomenout na V nelehk osud? kvm o sob, e jsem dt tstny. Rozumjte tomu, prosm, tak, e v Praze na Vinohradech, kde nyn bydlm, je mi dobe, mm co jst a mohu se zabvat vlastn tvorbou, ve kter spatuji smysl svho ivota. ivot Vm ale nenapluje jen vtvarn umn... To ne. Rda poslouchm bigbt, pedevm slovou kytarovou sc-

Pro m dleitm, mon i nejdleitjm vyjadovacm prostedkem je obraz. Jeho prostednictvm se vyznvm svtu z mylenek, pedstav a vzpomnek. Jitka Lustyk

MNOH POV I SVM SMVEM. Jitka Lustykov ped jednm ze svch obraz.

nu, trochu klasick hudby a moravsk lidov. Cvim jgu, tu a douuji koln anglitinu.

S Jitkou Lustyk rozmlouvala Andrea tolbov Foto A..

Pozor na dopravn zmny v centru Vysokho Mta

VYSOK MTO/ Dv vrazn zmny v doprav pinesl Vysokomtskm msc nor. Na jeho zatku byl sputn zkuebn jednosmrn provoz Praskou brnou, v polovin msce se jet pidala zmna pednosti v jzd v Litomylsk ulici nedaleko Mstsk knihovny. V prvnm ppad se jedn o zlepen dopravn situace v centru msta, v tom druhm pak o zajitn vt plynulosti provozu na silnici I/35. Nejsme schopni ovlivnit zvyujc se poet aut na ptatictce. Dnes ji jedin msto, kde se d pi dopravn pice pejet tato komunikace, je svteln kiovatka. idii si na to tak zvykli a kiovatka bv proto asto peplnn. Nezbylo nm nic jinho, ne se pokusit o jej zprchodnn, zdvoduje provedenou dopravn zmnu v Litomylsk ulici starosta Vysokho Mta Miloslav Souek. Tato zmna klade nrok hlavn na pozornost idi, kte pijdj Litomylskou ulic od budovy Zkladn umleck koly, poppad na ty, kte jedou smrem od centra k Zkladn umleck kole. V obou ppadech mus dt pednost v jzd na kiovatce ulic Litomylsk a Prokopa Velikho. Msn zkuebn jednosmrn provoz Praskou brnou ji vstoupil do sv druh poloviny. Podle Miloslava Souka se dky jeho zaveden uklidnila dopravn situace hlavn nejednalo o vn nehody. Ovem provoz zde bval velmi asto naruen, uvedl Souek. Tato dopravn zmna byla realizovna na zklad dopravnho przn s odborem dopravnch a obanskch agend Mstskho adu. Dky nmu se zjistilo, e ve vybranch hodinch projelo Praskou branou bhem deseti minut vce ne padest aut. Studenti nyn provedou dal statistick eten. To bude mt za kol zjistit, jak je pesn rozloen pohybu vozidel v centru msta. Na zklad eten pak budeme schopni zodpovdn ci, zda je i nen toto zjednosmrnn vhodn, dopluje starosta. Nad stvajc pravou vak ji zaznlo nkolik kritickch hlas (ble v pspvku M. Hlavatho ne). A ji zjednosmrnn Prask brny zstane nebo ne, je ji nyn jasn, e u budovy esk poji ovny dojde v brzk dob k rozen vjezdu do centra msta tak, aby se vyjdjc a pijdjc vozidla do nmst mohla bezpen potkat. V rmci stavebnch prav se proto z chodnk u budovy bvalho Okresnho domu, tzv. star poty. Podle odhadu radnch by cel stavebn prava mla stt maximln sto tisc korun. Text a foto Andrea tolbov

Vychz nov kniha Jana uly

VYSOK MTO/ Na zatku nora vyla v nakladatelstv a vydavatelstv Oftis kniha Jana uly, uitele Zkladn koly Jirskova, kter pod nzvem Stpky ze ivota svtovch muzikant na vce ne 200 stranch s osobitm nadhledem, vtipem a laskavm humorem pibliuje tenm vech vkovch kategori ivotn osudy a dlo tm padesti nejvtch a nejvznamnjch svtovch hudebnk skladatel, dirigent, zpvk, instrumentlnch slist nebo hudebnch pedagog. Publikace zcela vdom nemn bt tzv. suchm vtem pouhch vdeckch fakt a pojm. Prv naopak. K len ivotnch osud velkch svtovch muzikant zmrn pistupuje tivou, populrn formou okoennou neotelm slovnm humorem i vtipnmi ilustracemi a karikaturami uitmi pmo na tlo jednotlivm svtovm hudebnkm. Jejich autorem je opt zlnsk kresl a ilustrtor Radek Steska, kter s autorem Janem ulou spolupracuje pravideln. Jan ula ve sv knize zachycuje vvoj svtov hudby na ploe vce ne 350 let. Nabz nenucen setkn a seznmen se s vznamnmi svtovmi muzikanty od Jeana Baptista Lullyho a po Leonarda Bernsteina. Kniha Stpky ze ivota svtovch muzikant je pro svj celkov pehled, vtip a laskav humor bezesporu ideln pleitost k doplnn tenovch znalost z oblasti djin svtov hudby i ivotnch osud tch nejvtch hudebnch velikn. Voln tak navazuje na pedchoz publikaci Letem eskm muzikantskm svtem (r. 2010), kter podobnm zpsobem seznamuje tene s muzikanty eskmi. Jejm nejdleitjm clem je tedy nensiln popularizace nkolika destek svtovch hudebnk a jejich prostednictvm souasn i klasick, tzv. vn hudby. Publikaci Stpky ze ivota svtovch muzikant mete ve Vysokm Mt za velice pznivou cenu zakoupit v prodejn Levn knihy v Tmov ulici stejn jako v knihkupectvch dalch mst na oblasti. -red-

na kiovatce u emberova divadla. Bylo to msto astch nehod, auta tu jezdila pomalu, take se natst

kumu mstn Vy odborn koly stavebn a Stedn koly stavebn, na kterm spolupracovala spole-

Dopravn omezen u Prask brny ohrouje bezpenost obyvatel

S divem jsem si v TRSu . 1/2012 peetl lnek Vysok Mto: prjezd Praskou branou ek zjednosmrnn. Jsem lenem dopravn komise pi M Vysok Mto a z jednn, kter probhlo dne 8. prosince 2011, jsem o tto pechodn prav vdl. Zarazil m vak dvod, kterm byl veejnosti a hlavn idim, kterch se toto omezen nejvce tk, prezentovn. Z lnku cituji: ...u vjezdu Praskou branou je ve vybranch hodinch znan dopravn zaten. Ano, toto bych chpal, protoe pokud se jedn zhruba o as od 14 do 15 hodin, kdy kon rann smna v na nejvt firm Iveco, tak to nen jen zde, ale tak na silnici . I/35, ale i na ostatnch mstech ve mst. Tato jsou vem astnkm provozu dobe znm. Je samozejmost, e zamstnanci smuj na nmst Pemysla Otakara II. a do pilehlch ulic za nkupy, do bank apod. Projdj pes kiovatku Komenskho Hlkova - Prask a vjdj Praskou branou do nmst. Od 1. nora 2012 ji touto branou z nmst nevyjedou, protoe provoz je jednosmrn. Vjezd z nmst a okolnch ulic je mon pouze ulic Vladislavovou. A tak idi smujc do nejvtho sdlit Druba se opt po ulici elakovskho vrt na ji zmnnou kiovatku Komenskho - Hlkova - Prask. Dal rbus pro idie, kter vjede z nmst do ulice Prask, ek ped Praskou v, kde mus odboit a bude se propltat bu ulic Sv. echa nebo ulic Vrchlickho kolem kol (gymnzium a Z), kde je zven riziko stetu s dtmi, chodci a dalmi vozidly. J osobn jsem s tmto dopravnm opatenm na jednn komise nesouhlasil (bylo ns vce). Hlavnm dvodem nebyla ji zmnn dopravn situace, ale umstn sochy ped Praskou brnu. Socha Pemysla Otakara II., kter zde dle prezentovanho nvrhu m bt umstna, by zabrala i s pravou ternu jzdn pruh a ke stvajcmu ostrvku. Zbvajc dva jzdn pruhy by slouily pouze pro vjezd do nmst. Negativa spojen s touto zmnou provozu jsou ta, e z nmst by byl ohroen vjezd nkladnch vozidel (zsobovn), autobus (slavnosti, svatby, prezentace), porn techniky v ppad zsahu, protoe odboen z nmst do ulice Vladislavovy je technicky neprovediteln. Rovn pi dopravn nehod nebo v podobnch dvodech v doln sti ulice Vladislavovy je odjezd z nmst a okol pln zablokovn. Nechci domyslet rychlou pomoc sanitnho vozu do tchto mst. Dle jsou vystaveni znanmu nebezpe i chodci v ulici elakovskho, a to v mstech pechodu u vrtnice firmy Iveco a pechodu na stadion, kter vlivem tohoto dopravnho omezen nastalo. Nechci, aby nai vysokomtt oban, a tak ostatn nvtvnci pijdjc do Vysokho Mta za nkupy, krsou a poznnm, kroutili hlavou nad tm, co jsme zde vytvoili. Hledejme jin dstojn msto pro umstn sochy a nezabrejme komunikaci, kter zde slou ji dlouh lta ke spokojenosti nejen idi. Miroslav Hlavat len dopravn komise pi M a bval vedouc OO Policie R Vysok Mto

Jak nepijt o penze, doklady i cel auto

OBLAST/ Ped asem si jeden idi kamionu postoval na drzost zlodj, kte pouvaj skuten zken zpsob, jak je okrst za blho dne. Sta jim na parkoviti pokodit pravou zadn pneumatiku kamionu a pak jej sledovat do chvle, kdy si nic netuc idi zvady vimne a rozhodne se kolo opravit. V ten okamik maj zlodji neuzamenou kabinu s doklady a asto i penzi za doruen zbo jako na stbrnm podnosu. Po sti internetu se nyn vstraha popisujc podobn trik. Papr pilepen na zadn sklo osobnho auta na parkoviti ped supermarketem nen vtinou vtipem, ale rafinovanou cestou k osobnm dokladm i penence idie. idi si papru, kter brn ve vhledu, obvykle vimne a pi couvn. Vystoup z vozu, aby jej odlepil a zkoum jej. Pirozen zvdavost na pr vtein odpout jeho pozornost a zatmco si prohl zhadn list papru, zlodj krade, v horm ppad used do vozu s klky v zapalovn a odjd. idi tak pichz nejen o auto, ale i o penze, dokumenty s adresou bydlit a mon i o kle od bytu i domu. A tak jsou navc v ohroen i jeho domov a blzc. Rada na zvr: Jakmile uvidte lstek na zadnm skle Vaeho auta, nezdrujte se vystupovnm a strhnte jej a doma. Toto by mly mt na pamti zvlt eny, kter jsou, piznejme si to, podstatn vmavj a dslednj ne mui. -ih-

Setkn Rosky
Tradin jednodenn setkn Rosky st nad Orlic se letos uskuten 17. bezna od 10 hodin v hostinci U Dbnu v Libchavch na Orlickostecku. Srden jsou zvni lenov, rodinn pslunci a tak kad, kdo se zajm o problematiku roztrouen sklerzy.

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Parkinson klub Litomyl si pipomn deset let sv existence

LITOMYL/ Pouze dva Parkinson kluby existuj v naem kraji v Pardubicch a v Litomyli. A prv ten litomylsk si letos v z pipomene deset let od svho zaloen. Smyslem jeho innosti je pomhat lidem z regionu, kte se mus vyrovnvat s Parkinsonovou nemoc. Klub, jako mnoho dalch v na republice, zati uje Spolenost Parkinson o.s., celch deset let se t finann podpoe Spolenosti Parkinson Praha a Msta Litomyle. logopedie i rzn pednky, na konci roku se konaj tradin vnon posezen. Kadoron podaj zjezd a vlet do nedalekch Toulovcovch matal. Spolenost Parkinson kadoron pipravuje rekondin pobyty pro parkinsoniky a jejich doprovod, mimo to lenov vyuvaj cenov vhodn nabdky rekondinch pobyt v Janskch Lznch, Velkch Losinch i jinde. Spolenost vydv tak vlastn asopis s mnoha praktickmi informacemi a radami. V klubu nal-

Smetanova Litomyl vzd hold rodu Perntejn a architektue

LITOMYL/ Tmatem 54. ronku mezinrodnho opernho festivalu Smetanova Litomyl bude odkaz rodu Perntejn. Voln podtitul nejvt hudebn udlosti roku v regionu zn Pocta Perntejnm hudba v architektue. Festival, jako ji tradin, zane slavnostnm zahajovacm koncertem na druhm zmeckm ndvo, jeho termn je naplnovn na tvrtek 14. a ptek 15. ervna. V podn esk filharmonie na nm zazn Smetanova symfonick bse Valdtnv tbor, Debussyho ti symfonick skizzy Moe a ajkovskho Koncert . 1 b moll pro klavr a orchestr. I letos bude hlavnm mstem konn festivalu druh zmeck ndvo. V sobotu 16. ervna se zde napklad uskuten pedstaven opery Bedicha Smetany Prodan nevsta, kterou do Smetanova rodit piveze soubor opery Moravskho divadla Olomouc, o den pozdji tu vystoup Marcello Giordani spolen se Symfonickm orchestrem hlavnho msta Prahy FOK. Proslul americk tenorista se v esk republice pedstav vbec poprv. V premie bude v pondl 18. ervna na druhm zmeckm ndvo uveden dtsk muzikl ert a Ka aneb Peklo v pekle. Do Litomyle se opt vrt houslov virtuz Pavel porcl, tentokrt s baroknmi skladbami A. Vivaldiho, J. B. Lully i J. K. Vahala a jeho premirovho neznmho houslovho koncertu (ter 19. a steda 20. ervna vdy od 21 hodin). Mezi dalmi poady, kter se zde uskuten, je i Pucciniho opera o tyech aktech La Bohme (ptek 22. ervna od 21 hodin), tradin Koncert na pn, tentokrt vnovan tmavomodrmu svtu Jaroslava Jeka a nejslavnjm psnm a orchestrlnm skladbm z divadelnch her, revue a film Jiho Voskovce a Jana Wericha (nedle 24. ervna od 18 hodin a pondl 25. ervna od 19.30 hodin) i vbr nejlepch choreografi z repertoru tanenho souboru mladch umlc Bohemia balet (steda 27. ervna od 21 hodin). Otaznk vis nad koncerty Jaromra Nohavici. Jeho spolen projekt s Jankovou filharmoni Ostrava je dosud zahalen tajemstvm i pro poadatele. Smetanovu Litomyl ukon v nedli 8. ervence Nejvt symfonick malikosti. Symfonick orchestr eskho rozhlasu pod vedenm dirigenta Libora Peka pedstav napklad ajkovskho Slavnostn pedehru 1812 doprovzenou pravou dlosteleckou kanondou. Mstem konn festivalu budou i dal msta v Litomyli a ve vybranch mstech. Napklad Smetanv dm pivt ve tvrtek 28. ervna od 19.30 hodin Praskou komorn filharmonii, barytonistu Ivana Kusnjera a hereku a opern pvkyni Sou ervenou v rmci programu Hudba a slovo. Kapitulnm chrmem Poven sv. Ke zazn v nedli 1. ervence od 21.30 hodin rie a psn baroknch mistr v podn sopranistky Simony aturov. Extern koncerty festivalu se uskuten napklad v Dkanskm kostele svatho Vclava v Lankroun (sobota 30. ervna od 17 hodin - tvero ronch obdob) i v zahradch a pcharu zmku Nov Hrady (tvrtek 5., ptek 6. a sobota 7. ervence vdy od 21 hodin). Zde se posluchai setkaj s provedenm opery Krlovna vl na motivy Shakespearova Snu noci svatojnsk. Podrobn program je uveejnn na webovch strnkch obecn prospn spolenosti Smetanova Litomyl www.smetanovalitomysl.cz. Letos se v rmci celho festivalu uskuten jedenaticet poad, na kter je pipraveno tm ticet tisc vstupenek. Jejich pedprodej bude zahjen ve stedu 7. bezna od 10 hodin v obou litomylskch informanch centrech a v internetov prodejn www.smetanovalitomysl.cz. Vstupenky lze objednat tak na telefonnm sle 461 616 070. Od letonho roku se kvli problmm, kter tento zpsob rezervac kadoron provzely, ru psemn a e-mailov objednvky. -aFoto Frantiek Renza

Velice si vme tak bezplatnho zzem v Rodinnm centru na Toulovcov nmst a touto cestou vem dkujeme, k pedsedkyn klubu Marta Skivanov. lenov se schzej kad lich ter od 15 do17 hodin. Krom cvien se vnuj i dalm aktivitm, jako jsou cvien pamti, vtvarn dlny,

zme nov ptele a na chvli zapomnme na nae trpen. Jsme oteven klub pro vechny, kte maj zjem pidat se k nm, k Marta Skivanov. Prv na ni se mohou zjemci o lenstv v klubu obracet (tel.: 723 148 356 nebo martaskrivanova@seznam.cz). -redfoto Iva Peknkov

INZERCE

Nebankovn pjka do 24 hodin

- od 5 do 50.000,- K - jednoznan nejlevnj v regionu - dn skryt poplatky Tel.: 605 841 058 bezplatn kontakt: 840 111 177

6. www. ASTROVIKEND.cz Dny tajemna a zdrav

Zmek Litomyl, 31. bezna a 1. dubna. SO 9 - 18 h, NE 10 - 17h. Porady s liteli, astrology, diag. zdrav. stavu, aut. kresba, irisdiagnostika, vklad z ruky a karet, su-jok, byliny atd. Shaman spirit - C. P.Gomez, perunsk aman. Pednky nonstop. Informace: 739 018 692.

Mikroregion Vysokomtsko
e protipovodov opaten
VYSOKOMTSKO/ Hned na dvou projektech pracuj obce ze svazku Mikroregion Vysokomtsko. Pro Zmrsk, Dobkov, Podles a navc i pro nelensk Bon podal v polovin minulho roku dost o dotaci na realizaci varovnho systmu. Druhm projektem, pro kter svazek ji zskal pslib zskn dotace z Operanho programu ivotn prosted, je zpracovn Studie proveditelnosti k realizaci prod blzkch protipovodovch opaten v Mikroregionu Vysokomtsko. Oba projekty maj vst ke snen protipovodovho rizika na zem mikroregionu. Studii potebujeme proto, e nm pome eit komplexnm zpsobem drobn a vt opaten, kter povedou ke snen protipovodovch rizik, potvrzuje pedseda svazku Frantiek Jirask. Jedn se nejen o opaten typu poldr a rznch dalch zchytnch zazen, jen e a nsledky, kdy voda odnkud pitee, ale tak o zpsob provdn osevnch postup i o lenn zemdlskch hon. V tom je toti pina vzniku povodn a zplav, proto se nm velmi lb, e Operan program ivotn prosted umouje dat o dotace na tato opaten, oceuje Jirask. Na celm zem svazku by tak mla studie komplexn eit cel soubor opaten. V souasn dob probh vbrov zen na jejho dodavatele. Sniovn protipovodovch rizik ale nen jedinou innost, kter se svazek vnuje. Ji od roku 2002 systematicky pracuje na opravch drobnch pamtek a staveb. I zde vyuv dotace, a to v rmci vceletho projektu Kulturn ddictv Vysokomtska. Napklad v minulm roce se podailo opravit celkem jedenct drobnch pamtkovch objekt v devti lenskch obcch svazku. V Dobkov se jednalo o opravu zvoniky, v Letin o mrnici a hbitovn ze nebo v Zl o kapliku a pskovcov k. Kadoron tak Mikroregion Vysokomtsko vyerp na tyto stavebn prce z Programu obnovy venkova mezi tymi sty a esti sty tisci korunami. Zbytek nklad je hrazen z vlastnch prostedk. -a-

Penze z Modrho blu pomohou Bradovi z filipnskho centra

CHOCE/ Na konci ledna se v Panskm dom v Chocni uskutenil ji dest ronk Modrho blu. Leton finann vtek z tto akce putuje do filipnskho socilnho centra Pag asa. Kulat desetilet vro si poadatel i ti sta deset dalch astnk blu pipomnli symbolicky v deset hodin a deset minut. Leton ronk jsme chtli kvli jubileu pojmout vce slavnostn a myslm, e se nm to podailo. Vldla poklidn a rodinn atmosfra a co vm, tak i veejnost byla spokojena, shrnuje leton prbh Modrho blu jedna z hlavnch poadatelek Maritka Diblkov. Letos se podailo vybrat vce ne ticet tisc korun, kter budou pouity na hradu nkladnho zkroku pro nemocnho jedenadvacetiletho Brada z filipnskho socilnho centra Pag asa. Ten v dtstv utrpl tk popleniny a stle ek na nejzsadnj a nejnronj operaci lebky. Npad uspodat Modr bl vznikl v roce 2002 na jablen brigd. tyi studenti zde mezi trhnm ovoce eili i problmy chudoby. Po vzoru jejich ptel z Bratislavy tak padlo rozhodnut uspodat ples, kter pilk lidi a v jeho rmci se poda zskat slun finann obnos. Velk st lezen po jablench stromech pak byla prokldna npady, jak uspodat ples na nejvy rovni. Do ceny vstupenky za 250 korun jsme zahrnuli i veei, vno a pochutiny. Pro dva z ns, kte jet nemli dve, bylo slunou motivac i to, e se mohli vythnout ped holkami, vzpomn na rok 2002 jeden z otc mylenky Karel Diblk mlad. V prbhu let se kadoron podailo vybrat prmrn okolo tyiceti tisc korun. Nkolikrt se pipojila i nadace Divok husy, kter zdvojnsobila vybranou stku. Obas nkdo navc podpoil akci pispnm vtho obnosu, dopluje Diblk. Po celou dobu trvn podporuje Modr bl chocesk pekastv Lifka, vloni se pipojil i mstn cukr Anton. Celou stku za prodanou zmrzlinu poukzal velkoryse na dobroinn el. Pro m osobn je to memento v tom, abych si rozmyslel, kam chodm nakupovat, pochvaluje si dobrou spoluprci s choceskmi podnikateli Diblk. Penze ji pomohly centru Adopc na dlku na Filipnch, pi povodnch v Pkistnu, po katastrof tsunami v Thajsku, pi vstavb buddhistick koly v Neplu i v dennm stacioni ve Stednch echch. Vdy se jednalo o msto, kde jsme mli njak osobn kontakt, kter nm zaruil, e se stka dostane potebnm, zdvoduje vbr Diblk. Andrea tolbov

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Fanouci z Poliky na Krausberry do Vysokho Mta znovu doraz

VYSOK MTO/ Umlci z Prahy zapln vysokomtsk M-klub. Na pdiu mstn klubov scny se po ron pestvce opt objev prask blues-rockov skupina Krausberry. Jej koncerty jsou spojeny s tm ivoinou energi, kter vyzauje nejen z psn, ale tak z ldra kapely Martina Krause. Rozmlouvali jsme s nm nkolik dn ped samotnm koncertem. Ve Vaem ppad je jist na prvnm mst otzka, jak se Vm da, nebo jste prodlal velmi zvan onemocnn... Dkuji za optn. Je to zatm docela dobr. Bojm se ale pli machrovat, abych to nezakikl. Tak to je skvl. Nyn ji k va koncertn innosti. Pi vaem poslednm koncertu ve vysokomtskm M-klubu jste v publiku mli poetn zstup fanouk, kte do Vysokho Mta dorazili a z Poliky. Tum, e dokonce vlastnm autobusem. Vrazn pispli ke skvl atmosfe koncertu. D se oekvat, e znovu pijedou? Mm informace, e autobus z Poliky opravdu zase doraz. Tm se na n. Ta hubat dvata m vysloven bav. O koho jde a jezd za vmi na koncerty pravideln? Kdo to je, opravdu nevm, ale evidentn maj vytben hudebn vkus (smch). m tedy letos potte nejen sv polisk, ale i ty vysokomtsk pznivce? Programov sloen bude podobn tomu pedelmu. Vloni jsme toti nemohli nic novho nazkouet. Mme ale pipravench vc psniek, ne se stihne bhem jednoho koncertu odehrt, take z nich budeme vybrat podle nlady na pdiu i pod nm. Mezi vae vypalovaky rozhodn pat psnika Mstek. erpal jste pi jejm vzniku ze skutenho pbhu? Bohuel jsem ji nenapsal j, ale Zdenk Ve l. To je takov slun folka. Jene je spros k, take je rd, e m na tyto sv kusy odbyt. Jak vzniklo spojen Zdeka Ve la s Krausberry? Kde jste k nmu pili? Kde jinde ne v hospod, samozejm. Zdenk je spoluzakladatel Krausberry. Dokonce vymyslel i nzev a hrl nkolik msc na basu v pln prvn formaci. Tehdy pro ns napsal Ohnky, Mstek, Koln, Vendulu a mon jet nkter dal psn, ale to si u nevzpomnm. K jeho nejzbavnjm kouskm vak neadm jeho texty, nbr scnky, kter vymlel. Napklad kdy jsme byli v drogrii, vzal do ruky dva toaletn papry, zavolal si takovou mladou slenu prodavaku a zeptal se j: Prosm Vs, sleno, kter z nich lpe bere?...To jsou jeho nezapomenuteln kousky. Tak to se spolu znte opravdu dlouho, protoe Krausberry vznikly u v roce 1984. V t souvislosti m napad, e to bylo v dob, kdy bolevik pli stylu hudby, kterou dlte, nepl. Jak jste zvldali v t dob populrn pehrvky? To je pravda, e u pehrvek jsme prv oblbenou kapelou nebyli. Nkter hezk kousky nm rovnou zakzali komisai hrt. J se musel uit pedznamenn tnin, nzvy stupnic a jejich specifikace. S tm mi vdycky pomhali hudebn vzdlan lenov kapely, take jsem ty pehrvky vdycky nakonec njak s spchem absolvoval. Na esk klubov scn jste stlic. Nebylo ale peci jen obdob, kdy jste mli chu povsit hudebn nstroje a mikrofony na hebk? To si nevzpomnm. Urit se taky nkdy pohdme, ale na hebk to zatm nen. A na zvr jet jedna osobn otzka. Kdy jste naposledy cestoval vlakem na Koln? Akoliv jak je z ve uvedenho zejm, otzka by mla smovat spe na Zdeka Ve la... K babice do Hemaku jsem od roku 1961 do roku 1973 jezdil vlakem kad przdniny. V Koln tenkrt chodil takov ddek s prky a druh s kelmkovm pivem, limondu ale neml, take m nezajmal. Jak u vak bylo eeno, psniku o tomto vlaku napsal Zdenk. Ptala se Andrea tolbov Prat Krausberry vystoup ve vysokomtskm M - klubu v sobotu 25. nora. Mezi skladbami, kter zde zazn, budou i Star asy, nejoblbenj pse Martina Krause. Kdy se povedou, dostane m to vdycky, prozrazuje ldr kapely.

Jarn koncerty chocesk ZU

Termny a msta konn koncert: nedle 25. bezna od 16 hodin - Husv sbor ve Vysokm Mt, tvrtek 29. bezna od 18 hodin - kostel eskobratrsk crkve evangelick v Chocni a v nedli 1. dubna od 16 hodin - kostel Nejsvtj Trojice v Hornm Jelen. inkuj: Dtsk pveck sbor ZVUKOBOREK, sbormistryn Michaela Shnlov, VOKLN KVARTETO ZU Choce ve sloen: Tereza Filipov, Nikol Drmkov, Marek Sojma, Marek Dobe a smycov kvarteto PRECORDI: 1. housle Tereza Vakov, 2. housle Markta NovkovKalibnov, viola Irena Konvalinkov a violoncello Barbora Novkov. Vstupn dobrovoln.

Miroslav Hornek na litomylskm zmku

Vstava vnovan ivotu a dlu herce, spisovatele a vtvarnka Miroslava Hornka Odkrvn Dobe utajench housl trv na litomylskm zmku do stedy 30. kvtna.

Nov rok se imkem

Vstava interirovch soch Jiho imka je v litomylsk Galerii Sofia pstupn do konce tohoto roku. Akce se kon pi pleitosti destho vro zaloen galerie.

Sktkovy obrzky
Vstava fotografi Jana Sktka ejky je ve vysokomtsk ajovn ajka pstupn do konce nora.

O sle mylenky a ptelstv

LITOMYL/ Autorem jedn z poslednch novinek nakladatelstv Paseka s.r.o. v Praze a Litomyli je ve Francii populrn spisovatel a reizr, leton padestnk, Philippe Claudel. Jde o krtk romn s nzvem Vnuka pana Linha. Paseka u ns uvedla P. Claudela jako spisovatele ji ped dvma lty, kdy vydala jeho nejznmj romn Sed due. Ten dostal nkolik cen, byl hojn pekldn i zfilmovn. Po roce 1989 inscenovalo prask i brnnsk Nrodn divadlo Claudelovy hry. V souasnosti hraje Divadlo v Dlouh jeho hru Poledn dl, kter je povaovna za inscenaci roku. P. Claudel o sob k, e chce vyprvt pbhy. Vnuka pana Linha je jednoduchm pbhem, kter se odehraje bhem nkolika mlo msc. Dj zan na lodi pln uprchlk z vlkou zdevastovan, ble neuren asijsk zem. Pokrauje v pobenm mst, tak ble neurenm, v noclehrn, v parku a v jakmsi domov. K uprchlkm pat i hlavn postava pbhu pan Linh. Opout svou zemi s malikou vnukou, jednou vybledlou fotografi a pytlkem zem. Je sm, rodie dtte zahynuli ve vlce. Nov zem je starmu mui z bambusovho domku naprosto ciz a nepochopiteln. Nem pro nho

RECENZE

dnou vni, jdlo tu m nmou chu . Nikdo si ho tu nevm, nikdo s nm nemluv. Pi ivot ho dr jen pe o vnuku (i kdy je to s n jinak neli ten pedpokld na zatku) a poslze ptelstv s podobn osamlm muem, panem Barkem. Jejich vztah je snad nejsilnjm tematem knky. Oba mui si nerozum ani slovo a pece mezi nim vznikne neobyejn pouto. Sta dotek ruky na rameni, tn ei, vraz o nebo drobn drek. Mohutn pan Bark se stane ochrncem drobnho staka, kterho chpe a pijm i s jeho podivnost. Dky jemu poct pan Linh i v nov zemi jej vni

a oba ptel proij chvle tst. Dalm tematem knky je problm emigrace, vztahu k rodn zemi a jejm tradinm hodnotm. Dotena je i otzka viny, kdy pan Bark pizn novmu pteli svoji ast na vlce v jeho zemi. I kdy v pozad vyprvn zstvaj stle vlen hrzy, do poped vystupuje sla ptelstv a nadje. Pbh je to dojemn, nkdy a pli. Autor nezape filmovho reisra, vyprv v ptomnm ase, pouv krtk, popisn vty. I to pispv k tomu, e se knka dobe te. Sv tene jist najde. Jiina Grundmanov

REMINISCENCE - OBRAZY, GRAFIKY A FOTOGRAFIE VLADIMRA VCHA A MILANA DVOKA. Slavnostn vernis zan ve tvrtek 23. nora vstava v litomylskm Regionlnm muzeu vnovan dlm fotografa Milana Dvoka a male a grafika Vladimra Vcha, kte v loskm roce oba oslavili sv vznamn ivotn jubilea - 75 a 80 let. Vstava je pstupna do nedle 25. bezna.

Jitka Lustyk: Povm to obrazama/Spoken by Picture

Vstava vnovan tvorb vtvarnice Jitky Lustyk se v litomylskm Dom U Ryt kon do nedle 18. bezna.

Na Stojka live
Akce se uskuten v Dance clubu U Kolji v Litomyli ve tvrtek 23. nora od 20 hodin. inkuj Luk Pavlsek, Petr Vydra a Tom Mchek.

Etikoterapie
Pednka z cyklu Poznn 2012 se v litomylsk ajovn v muzeu kon v ptek 24. nora od 18 hodin. Nemocn vztahy jako pina nemoc, pedn MUDr. Vladimr Vogeltanz.

Blabovy stromy zpvaj tam, kam obvykle kazatel nechod

LITOMYL/ Pinst evangelium do mst, kam obvykle kazatel nechod se rozhodli lenov litomylsk hudebn skupiny Blabovy stromy. Od roku 2008, kterm se datuje zrod hudebn formace, m kapela za sebou sedmatyicet vystoupen v blzkch klubech, na soutnch pehldkch (Vox, Hudebn liga msta Pardubic), festivalech (Na vod - Strnice, Nm fest, United - Zln, Jimramov - Oteveno), soukromch akcch, beneficch (Tkrlov sbrka) i na kes anskch akcch, jako byly napklad englishcamp, Sjezd dieczn mldee v Praze i oteven Novho kostela v Litomyli. A svm zpvanm vyprvnm o hledn a o nalezen cesty k Bohu slav u publika spch. Ve zaalo v roce 2007, kdy dva kamardi z Litomyle dostali npad zaloit kapelu. Slov kytarista Jindich Klika a bubenk Standa Soukup spolu v hardrockovch formacch ji nkolik let hrli. Ke spoluprci na novm projektu pizvali brnnskho zpvka Matye Hjka a oslovili tak baskytaristu Tome Rejmana z Litomyle, kter do t doby psobil jako folkov kytarista a psnik, avak zkuenost ml i s kytarou basovou. Po ad koncert doplnili sestavu o mladho kytaristu Pavla Hjka z Vysokho Mta. Co tyto mlad mue spojuje? N ivot byl jenom hemen blkovin, umn marnosti pes utry sn, ltn bez cle, shnn volovin, blhov starn konench dn (pse Hovno sapiens, 2010), pak jsme ale zjistili, e ivot nen dn mlka, ale je to velk dar, kter nm vak nedaroval pan poslanec ani car (pse Hamlet, 2010). Dnes stojme na tom, co se jen tak nevid, nect, nehmat, nechutn a nkterm i nelb (pse Fyzik, 2008), vysvtluj lenov Blabovch strom vzjemn pojtka na svch webovch strnkch. Mme radost, e se meme astnit spolench hudebnch projekt v regionlnch hudebnch klubech. Myslme si, e nabdka kulturnch akc neustle stoup, avak existuj skupiny lid, kte se nemohou nebo nechtj astnit veejn organizovanch akc. Dvodem me bt odlin nrodnost, neznalost prosted nebo jazyka, nzk sociln status nebo jin pekka - napklad vkon trestu, zaml se kapelnk Jindich Klika. Sname se hrt pvodn autorskou hudbu s drazem na texty, kter se dotkaj otzek smyslu ivota, veden k zodpovdnosti za sv jednn a pesto - jak to vnmme - jde o texty mnohdy laskav, vyprvjc o Bo lsce k nm, lidem. Rdi bychom proto navzali spoluprci se zazenmi, kter se tmto clovm skupinm vnuj. Pat mezi n nap. diagnostick stavy pro mlde i npravn zazen, prozrazuje plny hudebn skupiny Klika. Blabovy stromy maj na svm aktulnm playlistu jedenadvacet autorskch skladeb. Nkter z nich je mon slyet na portlu www.blabovystromy.cz nebo je lze pehrt na bandzone.cz/blabovystromy. Krom obvyklch informac, jakmi jsou plnovan koncerty nebo kronika, tu zjemci naleznou tak psniky ke staen nebo ivotn pbhy jednotlivch protagonist. -redFoto archv hudebn skupiny

Vetern car retro bl

Ples s bohatm programem, tombolou a oberstvenm se kon v Kulturnm dom v ist v ptek 24. nora od 20 hodin. Doporuuje se pijt v dobovm obleen ve stylu dvactch a tictch let. Hraje Big Band ZU Litomyl a Flumen. Vstupn 80 korun.

Visacm Mtem znl akord D

VYSOK MTO/ Punkov legenda dorazila do Vysokho Mta. Na konci ledna potila sv fanouky ve vysokomtskm M-klubu kapela Visac zmek. Jeho zaplnn sl si mimo jin vyslechl legendrn akord D, kter vymyslel nemn legendrn John de Bill, jemu, spolen s jeho Stnkem, Visi vnovali jednu ze svch psn. Zpvk kapely Jan Haubert tradin pidal dv ze svch bsn, ktermi proloil cel vystoupen. A akoliv kytarista Michal Pixa ml pocit, e publikum nem dostatek energie, opak byl pravdou. Ped pdiem vznikl klasick kotel, kde nejen punkei vzdali svm pogem hold punkov legend - Visacmu zmku. Punk nen mrtv! A ije punk! -a-

Doma tie leme ped televiz, ale na pdiu jsme pkn drz. Nikdy ns neomrz pitomcm se smt. Takhle si to uvme, kdy je nm padest....Klidn si ijeme dvojm ivotem, punk nikdy neume, je nam mottem a s Iggy Popem budem v hale hrt. Takhle si to uvme, kdy je nm padest..., to je st textu jedn z novjch psn Visacho zmku s nzvem Padest. Pravdpodobn pesn vystihuje souasn rozpoloen kapely, kter tento rok slav ticet let sv existence. Foto Ivan Krejza

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Mayov ji zakzali zkonem. Dnes ji miluj na celm svt

ajovna ajka mstem Valentnsk degustace okold
VYSOK MTO/ Vysokomtsk ajovna ajka ve spoluprci s Chocolateri Willy a Pauli z Prahy si pro sv hosty na svtek sv. Valentna pichystala veern program s nzvem Valentnsk degustace okold. Host ajovny si po zaplacen vstupnho mohli vyslechnout skuten podrobnou pednku o zdravotnm vznamu okoldy, jej historii a vrob, a to vetn degustace luxusnch zahraninch okold. V prbhu vkladu, kter byl pojat spe jako beseda s ptomnmi hosty o okold, poznvali nvtvnci rzn druhy okoldy od svtovch vrobc z Ekvdoru, Madagaskaru, Venezuely, Francie a Itlie se vemi nrodnmi zvltnostmi ve vztahu k druhm okold i jejich zpracovn. Kad nrod toti ad do vroby okoldy osobit psady. Vdli jste napklad, e okoldu pod nzvem Kakawa pipravovali v podob npoj z kakaovch bob ji Oimkov v letech 1500 ped nam letopotem? e v Maysk civilizaci byla okolda zakzna zkonem? e kakaov boby slouily jako platidlo? Jihoamerit Indini okovali panly, kdy vydreli pochodovat cel den bez jdla a bez pit pot, co si pouze rno vypili lek 100% okoldy odpovdajc jedn tabulce 100% okoldy. okolda je skuten malm zzrakem, kter rek k uspokojen chut. Pjemn povdn bylo doprovzeno zajmavou obrazovou prezentac z historie i souasnosti vroby a konzumace okoldy, vetn exvyklch kousk, jako je okolda k vnu, k masu, okolda s vtakem z jedlch r, z lipovho kvtu, okolda s pepem, chilli, zelenm ajem, zzvorem nebo sladk okolda s karamelem a krystaly soli. Jako zlat heb veera host ochutnali stoprocentn okoldu z Venzuely, je neobsahovala nic jinho, ne rozdrcen kakaov boby a bez pidanho cukru byla absolutn hok s kyselmi devitmi tny a nslednm ledovm pocitem v stech, kter v nich petrvval dle ne hodinu po polknut. Lpe pijmna byla napklad 85% okolda z Madagaskaru, slazen ttinovm cukrem, je byla prosycena ovocnmi exotickmi vnmi on ndhern zem. Na zvr akce si mohli host od pednejcch zakoupit rzn druhy okoldy, pralinky i okoldov lane, je pedtm okusili. Pjemn prosted ajovny, komorn spolenost s omezenm potem astnk a harmonie chut a vn umocnily podmanivou atmosfru podveera, kter pohladil dui astnk a uinil z nich skuten znalce okoldy. Martina Pibylov

tvrtek 1. bezna od 15 do 20 hodin AJOVNA POTM. V 16.30 hodin vystoup pveck - slepeck sbor pi TyfloCentru o.p.s. z Pardubic. Nvtvnci svoj ast podpo innost Tyflocentra Pardubice, o.p.s. - centra dennch slueb pro osoby se zrakovm postienm v Pardubickm kraji. Vstupn s programem a oberstvenm in 60 K. Dal termny ajovny POTM - vdy 1. tvrtky v msci od 15 do 20 hodin. Me vm hodina slepoty otevt oi? Pokud se zastnte s dtmi i pteli projektu ajovna POTM, zaijete si, jak je ivot bez zraku. Bez smyslu, skrze nj zskv n mozek nejvce informac. PIJTE SI VYCHUTNAT AJ, SLADKOST, ZAHRT SI HRY PRO NEVIDOM A SEZNMIT SE S POMCKAMI, KTER NEVIDOM POUVAJ VE SVM BNM IVOT a to ve v naprost tm! BEZNOV VSTAVA s nzvem Hory Zdeka Jetmara (30 fotografi na tma hory a proda) IMPROZPAS - 10. bezna od 14 do 18 hodin (pouze pro pihlen). Vede ako. TEN U AJE - pro ty, kte miluj, kdy se jim pedt. O termnech a knihch, ze kterch se bude pedtat, se zjemci dozv na webovch strnkch ajovny cajka.thosting.cz/index.php

Putovn s Thseem
CHOCE/ Vtvarn obor Zkladn umleck koly v Chocni pipravuje osm ronk pehldky malch loutkovch divadel. V nedli 25. bezna tyi amatrsk loutksk soubory rodi s dtmi provedou sv divky tentokrt pbhem z eckch bj a povst Thseus. Na start mohou nvtvnci pichzet prbn v ase od 14.30 do 17.00 hodin. V malch skupinch a s mapou v ruce budou prochzet zmkem a shldnou postupn tyi loutkov hry - tyi sti pbhu od zatku do konce, vysvtluje za poadatele Hana Vokov. Pehldka je vhodn pro divky od esti let. Pedpokldan dlka cel prochzky je asi jedna hodina. V ppad, e se najednou sejde na startu vt mnostv divk, budou nkte asi patnct minut ekat na dal vpravu. S sebou by si ml kad pinst alespo tyi drobn mince, aby kadmu souboru mohl pispt do kasiky. -red-

chrn srdce, povzbuzuje mysl, odvd z tla kodliviny, mobilizuje cel organismus, vyrovnv hladinu cukru v krvi a pokud je skuten prav a kvalitn, je svm zpsobem dietn, nebo sta pouze pr tve-

kurze na svtov plante a do prosted vroben - tzv. okoldoven prostednictvm krtkho filmu. V prbhu veera bylo ochutnno vce ne estnct pikovch druh okold, vetn takovch neob-

V Dom U Ryt promlouvaj za Jitku Lustyk obrazy

LITOMYL/ Prvn vstava, kterou nov editelka Mstsk galerie v Litomyli Dana Schlaichertov zahajuje sv psoben v tto instituci, je vnovan vtvarnici Jitce Lustyk a nese nzev Povm to obrazama - Spoken by Pictures. Jej soust je tak edukan program. Chtla jsem v Litomyli prezentovat tvorbu umlkyn, kter m co ci nvtvnkovi galerie. Vstava tak bude, alespo doufm, divcky atraktivn. Obrazy Jitky Lustyk prv z poslednch let, kdy do jejho ivota zashly tk ivotn zkouky, maj slu poselstv. Ale rozhodnut oslovit prv Jitku Lustyk m jet vce aspekt, vysvtluje Dana Schlaichertov. Pi vbru, komu vnuje svou prvn litomylskou vstavu, vychzela i ze zkladn npln galerie, kterou je prezentovn a pe o tvorbu umlc s vazbou k regionu. Lustyk se sice v Litomyli nenarodila, avak dky patncti letm ivota zde se pro ni msto stalo druhm domovem. Navc pravideln vystavuje na Litomylskm salonu, ale zatm nebyla oslovena k samostatn vstav, dopluje Schlaichertov, kter zrove poukazuje i na to, e jsou s Jitkou Lustyk piblin stejnho data narozen. V t osobn rovin mi pilo a symbolick, e svou prvn vstavu budu mt s umlkyn shodnho vku, kter se, stejn jako j, do Litomyle opt vrac, k. Ji dve Dana Schlaichertov hovoila o tom, e chce do galerie pilkat vce lid ne tomu bylo v dvjch letech. K tomu by mly slouit i takzvan edukan programy, kter maj dt kad jednotliv vstav jakousi nadstavbu. Programy jsou ji pipraven. Vloni jsme oslovili pan Evu Pechkovou ke spoluprci na scni, koncepci, edukanch projekt. Musm zdraznit, e jsem naden jejm pstupem. Propojuje v nm sv dlouholet zkuenosti prce s dtmi s osobnm zaujetm a pirozenm talentem, pochvaluje si spoluprci editelka. Doprovodn program vychz z vjimenosti prosted galerie. Jde tedy o setkn s originlnmi dly tvoenmi umlcem podle jeho specifickho rukopisu. A protoe se Jitka Lustyk zabv figurou, jejm prostednictvm promlouv o svch emocch, je figura i zkladem doprovodnho programu. eme v nm, jak tlo mluv, co nm me naznait gesto i vraz v oblieji, co vypovdaj o nlad barvy. Na reprodukcch obraz nezapomnme ukzat i konkrtn pklady rznch pstup umlc k barv a figue, pibliuje program Schlaichertov. Programy jsou prozatm ureny pro matesk a zkladn koly. V budoucnu se k nim ale pipoj i dlny a aktivity pro rodie s dtmi. Na souasn edukan program, kter trv asi edest minut, se lze pihlsit pmo v galerii na tel. sle 461 614 765 i na e-mailov adrese horska.jana@tiscali.cz. Vstava v Dom U Ryt je pstupn a do nedle 18. bezna, a to denn krom pondl od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin. Andrea tolbov

Spoleensk veer Magdaleny Dobromily Rettigov

Spolen setkn se zpvy se uskuten v litomylskm Smetanov dom v sobotu 3. bezna od 19 hodin. V rmci veera zazpv Sbor pan a dvek z Litomyle a ensk komorn sbor Canzonetta z Letohradu. Vstupn 70 korun.

ZE ZPISNK HASI

Pi poru v Jaroov zahynuli ti psi

JAROOV/ Pravdpodobn technick zvada na elektroinstalaci osobnho vozidla, kter bylo zaparkovan ve stodole u objektu poty v Jaroov, zpsobila niiv por. Do mal obce nedaleko Toulovcovch Matal se k nmu v nedli 29. ledna tyicet minut po plnoci sjelo deset hasiskch jednotek. Plameny zpsobily kodu za vce ne ti tvrt milionu korun, hasim se ale podailo uchrnit majetek za pl milionu. V celm objektu se krom poty a stodoly nachzel v prvnm pate tak byt. V dob poru se v nm nachzely tyi osoby, k mluv pardubickch hasi Vendula Horkov. Tm se natst podailo vas hoc budovu opustit. Svou smrt v plamenech zde ale nali ti psi. Hasii si pi likvidaci poru pomohli zzenm dlkov dopravy vody z rybnka, kter se nachz na tm druhm konci obce Jaroov. Zchrann prce jim komplikoval mrz, nebo teplota se pohybovala okolo mnus osmi stup Celsia. Pi takov teplot hroz mnoho rizik. Dochz k zamrzn erpadel, hadicovch veden a armatur. Voda pouit na haen neodtk, ale vytv na konstrukcch, pstupovch cestch a porn technice siln vrstvy ledu, vypotv Horkov. Pi mrazu navc dochz k podstatn intenzivnjmu hoen, kter zpsobuje teplotn rozdl okol. Na dost velitele zsahu byla povolna Sprva a drba silnic k posypn pjezdovch namrzlch komunikac v Jaroov, poukazuje na dal problm, se kterm se hasii na konci ledna museli v Jaroov potkat, Horkov. Hasisk jednotky mly ji o pl tet rno por pod kontrolou, o ti hodiny pozdji byl pak zcela zlikvidovn. -a-

Peen aje z Hruov usply na svtovm gastronomickm veletrhu

HRUOV/ Peen aj firmy Notea, je se od roku 2006 vyrb v Hruov u Vysokho Mta a je distribuovn po cel republice, je zcela uniktnm npojem. Na zklad starho receptu vznikl modern a chutn npoj, kter vypluje domnl prostor mezi pravm ajem a kvou. Tato receptura bvala dve mezi lidmi veobecn rozen, pozdji s nstupem modernch technologi vak upadla v zapomnn. Kdysi si lid sami doma spkali ovoce s bylinami na plechu v troub, aby je nsledn konzervovali zavaenm a uskladnili tak na zimu v podob sirup a psad do npoj, jako dleit a chutn zdroj vitamn. Dnes se opt dostv do povdom lid a stv se jakmsi trendem. Tento npoj je na zklad originln receptury vyrbn, dalo by se ci, ji prmyslov v mal firm, kter se sna zachovat si rodinnou atmosfru a originalitu. Z toho dvodu jej nelze najt v obchodnch etzcch, nbr porznu u drobnch podnikatel - v prodejnch zdrav vivy, v obchodech s ajem a kvou, v cukrrnch i restauracch. Nejastji ovem - pevn v zimnm obdob - objd tento npoj rzn tematick veletrhy a akce v gastronomii. aj je vyrbn bez pouit barviv, emulgtor, umlch aromat a konzervant pesn podle tradice. Na rozdl od n vak vrobce experimentuje se stle novmi kombinacemi ovoce a koen, co dalo vzniknout ji vce ne osmncti druhm tohoto aje, vetn rozlinch druh s alkoholem, je se nazvaj Ddekovo tajemstv. Cel postup vroby je patentovn. Zavaen koncentrt s ovocem se dvkuje do hrnku i sklenice, jednodue se pelije horkou vodou a zkaznk me konzumovat prvotdn ovocn aj s opravdu velkmi kousky ovoce, kter v zim bjen zaheje - zvlt pak u varianty s alkoholem. Peen aj, kter je mon nejen vypt, ale i snst, si vyslouil ocenn v souti Pardubickho kraje. Poslze byl vybrn ministerstvem zemdlstv spolu s dalmi eskmi produkty, jako jsou Plzesk prazdroj, Valask frgle, Litovel a Vitamintor, na leton ronk nejvtho svtovho veletrhu v gastronomii Grne Woche v Berln. Zde opt sklzel spchy. V Nmecku byla oceovna zvlt jeho tradin domc receptura bez umlch psad. Na Grne Woche se ovem v eskm stnku, pekvapiv, prodalo nejvce piva. Text a foto Martina Pibylov

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Cerekvick dti jsou spn v chemii, recitaci i anglitin

CEREKVICE NAD LOUNOU/ Vrazn spch ve vech kategorich soute Hledme nejlepho mladho chemika si pipsala Zkladn kola Cerekvice nad Lounou. Tm ve sloen Daniela Krapkov, Jana Marekov, Denisa Bauerov a Michal Mach pedstavil v prostorch podajc chemick prmyslovky v Pardubicch nejlep projekt na tma Potraviny a chemie, Jana Marekov skonila na spolenm druhm a tetm mst v kategorii jednotlivc a pan uitelka Dagmar Vkov obsadila druh msto v souti o nejlepho uitele chemie, piem o vsledku rozhodoval prmrn bodov zisk na ka dosaen v obou kolech soute. T se letos zastnil rekordn poet 1530 k osmch a devtch ronk z 67 zkladnch kol Pardubickho, Krlovhradeckho a Stedoeskho kraje. Jsem maximalistka, take jsme do soute li na sto procent. I kdy je chemie vda sp racionln, snam se ji uit srdcem. Mon proto se mi da dti pro chemii nadchnout, k Dagmar Vkov. Prezentace nejzdailejho projektu s nzvem Viva sportovc obsahovala krom pouenho vkladu i hereck a divadeln prvky, take byla velmi zbavn. Ceny za druh msto zskala Z Studnka Pardubice s projektem Chemie a vaen a jako tet skonila Z Lue s projektem, kter nesl nzev Doba jedov. n koly erven Voda. Mm to tst, e do chemie se nemusm nutit - ona m prost bav. Tak dky panu uiteli Fojtkovi, kter ji um krsn vysvtlit, za co mu Npor. Elie v Pardubicch. Muste chemii milovat. Kdy z vs vane zaujet pedmtem, ci to vyct a zcela pirozen se od vs nakaz, soud. Radost z rostouc popularity chemie u mladch lid m tak Miroslav Pavlata, zstupce editelky podajc Stedn prmyslov koly chemick v Pardubicch. Je to dobr zprva nejen pro koly, ale i pro zamstnavatele, zdraznil. Vtzm k jejich umstn a krsnm cenm blahopla i krajsk radn Jana Pernicov, kter zrove podkovala uitelm, kte si dali tu prci a dokzali dtem chemii ukzat jako zbavn pedmt. Dk pat tak agentue Czech Marketing, kter sout bezchybn organizovala a kter se podailo sout oproti pedelm ronkm tm zdvojnsobit. ci cerekvick zkladn koly byli v uplynulch tdnech spn tak v oblastnm kole recitace v Litomyli. Z patncti udlovanch mst v pti kategorich si pivezli osm diplom. Poslednm souasnm spchem koly je postup Anny Prokov do krajskho kola olympidy v anglickm jazyce. -ihfoto Ivan Hudeek

Bl se jarn pracovn floristick kurz

LITOMYL/ Stedn kola zahradnick a technick Litomyl v tomto kolnm roce pichz s novinkou v podob floristickch kurz pro veejnost. Jsou ureny vem zjemcm, kte se chtj nauit vzat a aranovat kvtiny. Po velmi spnm adventnm kurzu jsme pro veejnost pipravili jarn pracovn floristick kurz, na kterm si astnci vyrob jarn vtac vnec na dvee, pizdob si jarn hrnkovou rostlinu a vytvo netradin jarn aranm do interiru, pibliuje kurz jeho vedouc Eva Klabanov. astnci kurzu se sejdou v sobotu 31. bezna v 9 hodin v budov bval Zahradnick koly v ulici T.G. Masaryka 527 v Litomyli. Bli informace lze zskat u Ing. Evy Klabanov na adrese eva.k@tiscali.cz nebo na webovch strnkch koly. -red-

Radost z individulnho spchu mla pedevm Jana Marekov, kter se o konenou pku dlila se imonem Kaeckm ze Z erven Voda a z Pardubic si odvezla opravdu hodnotn ceny - krom diplomu tak Apple Ipod Touch a voucher s vkladem 700 korun. Vtzkou soute jednotlivc se stala Michaela Filkov ze Zklad-

dkuji. Bez nj bych to nedokzala, svila se sympatick dvka, kter by se chemii rda vnovala i v budoucnu a uvauje o studiu na Stedn prmyslov kole chemick v Pardubicch. Skutenost, e motivace a zbavn vklad jsou jistou zrukou kladnho vztahu k k chemii, potvrzuje tak vtzn pedagog Petr Csa ze Z

Smutn konec jednoho stromu

iji vce ne patnct let v obci Hruov. Nen to pli malebn vesnice. Zajmav je tu lipov alej, protnajc celou nves. A tak tu je rybnek, tzv. moidlo, s obrovskou vrbou. Tedy a do soboty 4. nora tomu tak bylo! bude? Auty taky jezdme a na silnicch je daleko vt pravdpodobnost, e se nco stane, ne pi prochzce pod stromy. Vrba snad obraz, mon ale ne, po tak necitlivm zsahu. Ale co napadne pny radn pt? Bude to

CHEMIE V POTRAVINCH, POTRAVINY VE SPORTU. Tm hjc barvy Z Cerekvice nad Lounou v jak na to.

HOKUS - POKUS. Prce v laboratoi me bt napnavm dobrodrustvm. Prv tam me tento obor ky chytit za srdce.

Zahradn palouk v astolovicch bytov vstavba se standardy pro jedenadvact stolet

Myslte si, e nen mon bydlet na erstvm vzduchu, v malebn krajin a bt pitom ve mst? Shnte pro svoji rodinu opravdu kvalitn bydlen v pjemnm prosted? Tak prv pro Vs tu je ZAHRADN PALOUK, developersk projekt spolenosti DEPROREAL v astolovicch. Bydlen v krsnm msteku se zmkem, v podh Orlickch hor, necelch ticet minut jzdy autem od obou vchodoeskch metropol - Pardubic a Hradce Krlov. Prv dobr spojen nejen po silnici, ale i vlaky a autobusy, vhodn poloha msteka s vekerou obanskou vybavenost vedla spolenost DEPROREAL k realizaci projektu. DEPROREAL je soust stavebnho Holdingu ENTERIA, kter je povstn svm drazem na kvalitu realizovanch staveb. Nejinak je tomu i pi realizaci bytovch jednotek v astolovicch. Projekt s nzvem ZAHRADN PALOUK se skld z 12 byt od velikosti 2+kk s vmrou 53 metr tverench, a po 110 metrov ptipokojky. Ke kad bytov jednotce nle mal zahrdka, kter zvyuje pohodu a komfort bydlen, co ocente zejmna v letnch mscch. Pokud vs lk uniknout velkomstskmu shonu, bydlet ve svm a dvte pednost kvalit za solidn cenu, tak se podvejte na www.zahradnipalouk.cz nebo se pije te podvat na den otevench dve, kter se bude konat v sobotu 10. bezna 2012 v ulici U Konope v astolovicch. -svk-

Rno toho dne se ozvaly pily a z vrby zbylo jen torzo. Podle vyjden hruovskho starosty a mstostarosty pr mohla nkomu spadnout na hlavu vtev. Njak pitom zapomnli, nebo nev, e oez se nesm provdt v obdob, kdy teploty klesaj pod -5 C. Ten den ale teplomr ukazoval dokonce -18C. Navc to byl zdrav a krsn strom, stailo ho jen proezat, ne takhle vandalsky osekat. Odbornk, kter by jim poradil, tak chybl. V kronikch obce nen 300 let ani zmnka o tom, e by nkoho zabila padajc vtev a najednou, co jsou prv tito pnov v ad, to tak

lipov alej? I ta toti le nkterm z nich v aludku. Nebo zabetonuj antukov hit? I takov npad tu u byl. Bude se tu te vechno dit podle dvou, t lid? Jsou sice zvolen, ale njak si pletou osobn vlastnictv s veejnm, se kterm si nemohou dlat, co chtj. To u tady jednou bylo a byla to hrza. Mon by tu svoji aktivitu mli smovat jinam. Teba zadit stavebn parcely pro lidi, aby ta nae obec trochu omldla. Vc lid, vc penz do obecn pokladny. Jene to je asi moc prce, tak je lep zviditelnit se skcenm jedn vrby. Jitka Fendrychov, Hruov

HBK - Hry pln legrace

PVRAT/ HBK - pouh ti psmena a pitom tolik legrace. Hry bez katastru, zbavn kln smench drustev, se konalo ji po tyict. Leton zimn hry hostil Pvrat, jeho tm dokzal tak zvtzit. Druz skonili zstupci Doln Dobroue, tet msto obsadili reprezentanti Mandlu. Pt skonili Sloupnit, ped kter se vklnilo tvrt

Jablonn nad Orlic. Za uplynulch vce ne sedmnct let se v blznivm dovdn vystdalo pes sto drustev. Nejastji se hry konaly v Doln Dobroui, esk Tebov i v Horn ermn, kde se na startu zimnch her objevili jedin zahranin astnci z jihokorejskho Soulu. Pt zimn hry budou hostit Beziny. -red- Foto I.H.

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Smna majetku mezi krajem a mstem pome Technickm slubm

VYSOK MTO/ Do objektu budov v Prmyslov ulici ve Vysokm Mt se na jae ptho roku pesthuj mstn Technick sluby. Msto zskalo objekt od Pardubickho kraje bezplatnm pevodem. Na opltku dostal kraj od msta arel budov v Komenskho ulici, kde sdl krajem zizovan Vy odborn kola stavebn a Stedn kola stavebn. Pevody se uskutenily na konci minulho roku a krok to byl pro ob strany vhodn, mn starosta msta Miloslav Souek. Do arelu v Prmyslov ulici se pesthuj vysokomtsk Technick sluby, s jejm vedenm Msto ji pipravuje koncepci vyuit nov nabytho majetku. Je jasn, e ne se Technick sluby nasthuj, mus se uskutenit nkolik dlch oprav v havarijnm stavu je zde vytpn, okna i dal sti budov, dopluje mstostarosta msta Frantiek Jirask. Msto s tm potalo ji pi schvalovn rozpotu pro rok 2012 a vylenilo z nj na tyto nezbytn nutn opravy dva miliony korun. V arelu si v souasn dob pronajm prostory jedenct njemc. S nimi byly prozatm prodloueny smlouvy o jeden rok. A budeme mt hotovou pesnou koncepci, budou muset nkte z nich arel opustit, pipout mstostarosta. Soust arelu je tak tlocvina, kterou vyuvaj mstn koly a sportovn kluby. Radn ji chtj zachovat a provozovat i nadle. Jene tak jej stav si vyaduje rekonstrukci. Je to tlocvina vystavn na zatku osmdestch let, emu odpovd jej stav. Dosud se do n v podstat nic neinvestovalo. Je nutn vyeit vytpn, okna a mon dojde i na rekonstrukci obvodovho plt, uvauje Jirask. Jak radn po pesthovn Technickch slueb nalo s objektem v apkovsk ulici, kde nyn Technick sluby sdl, prozatm nen jasn. Nechvme toto tma oteven. Uvidme, jak bude situace na trhu nemovitost i situace msta, zda budovu nebude nutn vyut njakm jinm zpsobem, uzavr Jirask. -a-

Na kriminln ivly se ve Vysokm Mt zam kamery

VYSOK MTO/ Vysokomtt radn uinili dal krok ke zven bezpenosti ve mst. V polovin nora podali na odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra esk republiky dost o dotaci na realizaci kamerovho systmu ve mst. Pokud Msto s dotac uspje, budou bezpenost obyvatel prozatm hldat tyi kamery. Kriminalita vdycky existovala, s tm je nutn potat. Dleit je vak, aby nepesahovala mru nosnou pro obany. Pro zaveden kamerovho systmu ve mst nebyla dve chu , protoe jeho instalace vdy do urit mry znamen ztrtu soukrom. Prv proto jsme se pi koncepci tohoto projektu snaili najt rovnovhu mezi ochranou oban a jejich sledovnm, vysvtluje starosta msta Miloslav Souek. Pokud msto dotaci zsk, bude jedna kamera umstna na budovu Mstskho adu. Mla by sledovat cel nmst i herny Roland Garros a Metropolis. Druh z kamer bude monitorovat pohyb lid po ulici Tmov, sti ulic Javornickho, Komenskho a Litomylsk a prostor u Litomylsk brny. Jej msto bude na budov Hotelu Tejnora. Na ni Vechno m sv pravidla, jinak by projekt neml anci uspt. Vechno to budou modern kamery typu vos hnzdo, dopluje koordintor projektu Jan Vlek. Kamery se budou pohybovat kolem sv osy, um pibliovat a pi idelnch klimatickch podmnkch rozpoznaj obliej lovka i registran znaku na vozidlech na sto a stopadestimetrovou vzdlenost. Zznamy zstanou uchovny vdy po dobu trncti dn. Vychzme z praktickch zkuenost jinch mst, vysvtluje Vlek. Po uplynut tto doby se zznamy pehraj novmi. Systm bude obsluhovat Policie esk republiky - Obvodn oddlen ve Vysokm Mt. Zde bude tak hlavn bod, kde se sdru signly ze vech kamer. Instaluje se sem i technologick centrum a hlavn ovldac stanovit, kde se bude se zznamy dle pracovat. Podobn vybaven pracovit bude mt i Mstsk policie Vysok Mto. To znamen, e mstt strnci budou moci bhem sv pracovn doby zznamy sledovat a pibliovat si kamery. Ochuzeni budou jen o zznam, dopluje Vlek. Soust dosti o dotaci byla tak povinnost provst anketn eten mezi obyvateli msta. To se uskutenilo na webovch strnkch Vysokho Mta. V prbhu t dn na anketn otzky odpovdlo vce ne dv st osob, dohromady to bylo ti sta osmdest respondent. Jedenatyicet procent z nich uvedlo, e se ve mst ct spe bezpen, osmdest procent podpoilo zaveden kamer do problmovch lokalit a navc oznaili, e by se na monitorovanm zem ctili bezpenji. V anket odpovdaly pevn osoby ve vku od osmncti do ptatyiceti let. Ve dotace na zzen kamerovho systmu in milion korun. Ministerstvo by mlo pokrt devadest procent vech nklad, Msto se astn deseti procenty. Podle odhad Jana Vlka by se s vbrovm zenm na dodavatele systmu mohlo zat v polovin letonho kvtna, na podzim se pak spust zkuebn a nsledn i bn provoz. Do budoucna by se poet kamer mohl rozit a na deset. Jejich instalace by byla opt financovna z dotanch penz. Andrea tolbov

PEDNKY, BESEDY, SEMINE

VIVAT CIVITAS ALTA MUTA!
VNN MSTA A JEJICH POSTAVEN VE SPOJENCH VCHODOESKCH LANDFRDECH
Pednka Doc. PhDr. Martina andery, PhD. se kon ve tvrtek 23. nora od 18 hodin v pednkov mstnosti Regionlnho muzea ve Vysokm Mt.

SOBSTAN REGION JAKO VCHODISKO Z KRIZE

Pednka RNDr. Nadi Johanisov Ph.D. z katedry enviromentlnch studi sociln fakulty MU v Brn se kon v ter 6. bezna v 18.30 hodin v sle ZU ve Vysokm Mt. Ptomn budou seznmeni s spnmi projekty loklnch ekonomik u ns i ve svt. Pednejc neusiluje pouze o popis stavu vc, ale rovn o hledn alternativ k souasn politicko ekonomick situaci. Pednku podaj esk kes ansk akademie a Tom Valek za Pohanskou ligu.

VYSOK MTO A ESK KRLOVSK MSTA VE STAVOVSKM POVSTN 1547

Pednka Prof. PhDr. Petra Vorla, CSc. se uskuten ve tvrtek 1. bezna od 18 hodin hodin v pednkov mstnosti Regionlnho muzea ve Vysokm Mt.

nave tet bezpenostn kamera, kter by mla bt umstna na sloup veejnho osvtlen v blzkosti Mstsk knihovny a zabrat sousedn problematick park, jedinou svtelnou kiovatku ve mst a sten opt ulici Litomylskou. Posledn kamera bude sledovat prostor ped hernou Lucky Planet, dtsk hit a azylov dm ve Vtrn ulici. Umstna bude na jednom z panelovch dom. Lokality pro umstn kamer byly zvoleny s ohledem na potencionln nebezpenost msta. Vbr kadho z uvedench kamerovch bod musel bt dn odvodnn a podloen statistikou. Nejedn se o libovli msta, e si kamery zam, kam potebuje.

The Bethany Society: Tanec na uvtanou

MUMBAI - INDIE/ Ped nkolika dny jsem se ocitla v Indii. Nestalo se tak nhodou, ale dky zahranin praxi koly CARITAS - VOs Olomouc, kterou studuji. Z Dolnho jezdu u Litomyle jsem se vydala na dlouhou cestu do indickho Panvelu, okrajov sti Mumbai, kde se nyn nachzm. Pede mnou tu bylo u nkolik ech a jednoho z nich napadlo spojit eskou republiku s ivoty nkolika zdejch dt formou adopce na dlku. Snad i dky tomu neznaj eskou republiku pouze jako souseda zde vce proslulho Nmecka. Adopci na dlku z indick strany zati uje mstn kes ansk organizace The Bethany Society. Tato organizace se sna pomoci lidem nalzt cestu k plnohodnotnmu ivotu. Skrze poskytovan sluby uchopit pro tak zdka, je to jednak kazuje smr, kterm by se mli vykvli nedostatku financ a tak dat, aby nezstali odkzni na dobmon proto, e dt do matesk rosrdenost okol nebo neproili koly chod nco kolem sto dvaceti sv ivoty v nedstojnch podmna je obtn je v jejich rozpustilosti, kch. Svm ubn pro vechZPRVY OD NA vtnm na m ny mal dti, The Bethany Souhldat. Svm DOPISOVATELKY Z INDIE ciety udlala tapotem hrav zakov dojem, e kdyby se proti mn pln dva koln autobusy a bt jen o vichni ostatn Indov spikli, mla trochu vt, nebudou jim vbec bych stejn tendence mt Indy jako stait. Mla jsem tst, e jsem se takov rda. Uvtn bylo v duchu do jednoho z onch autobus jet tance a v tomto duchu probhaly i vela a mohla tak jet s nimi. Svou vechny nsledujc dny. Pro Indy a vstednost, zpsobenou hlavn indick dti pedevm je tanec velsvtlej plet, barvou vlas a o, mi oblbenou zbavou. Naploval i jsem se stala malm pozdvienm, vtinu programu uspodanho kter upoutvalo a stle upoutv vletu pro dti z matesk koly, nejen mstn dti. A si m dti nekterou The Bethany Society provobo dospl z povzdl prohlej zuje. Vlet jako tento se organizuje dlouhmi upenmi pohledy, jen jednou do roka. Nen obtn pomlo z nich se odv pijt bl a promluvit se mnou. Nkolik dt se mi podailo nalkat na vyroben lodiky a vrtulky z list, kter jim pily velmi vtipn, ale mluvit se jim nechtlo. Je docela mon, e mi vbec nerozumly. Indick anglick pzvuk se toti od toho eskho velmi li. Dal odlinost, kter m zaujala: indick dti napklad pi souhlasu tak neurit kvou hlavou, e to lovka uvd v pochybnosti, zda vn souhlas. Um ovem kvnout i velmi rozhodn, napklad na otzku, zda se jim ve kolce lb. Na tuto otzku se mi dostalo pesvdiv kladn odpovdi. Zd se, e vzdln m vznam jak pro esk dti, tak i pro indick. Indick dti to maj ovem o to t, e si jejich rodie mnohdy nemou dovolit jim ho poskytnout. Mon skrze pomoc Bethnskch sester nebo adoptivnch rodi budou moci tyto dti po dovren kolnho vku pokraovat na zkladn kole, jej absolvovn jim oteve cestu do odlin budoucnosti. Klra Veeov, studentka CARITAS-VOs Olomouc

MODERN MEDICNA PRO TLO I DUI

Lymfa je tekutina, kter obsahuje zplodiny tkovho metabolismu, bunn zbytky, blkoviny, tuky, viry, bakterie a ndorov buky. Lymfa odvd tyto odpadn ltky lymfatickm eitm do krve, z krve do moi pomoc jater a ledvin. Cestou lymfa prochz tzv. lymfatickmi uzlinami, kde se proist a dochz ke znien bakteri. Zkladnm pedpokladem spn innosti lymfatickho systmu je udret lymfu v pohybu. Pstrojov lymfodren je zaloena na peruovan kompresi konetiny a vytven tlakov vlny, kter podpo jak lymfatick, tak i iln systm. Pstroj je uren pro tlakovou kompresi dolnch konetin, vyhlazen celulitidy, zlepen vzhledu, odstrann pocitu tkch nohou. Dochz k prav hmotnosti a zpevnn problematickch parti a detoxikaci Vaeho organismu. Jedna nvtva trv 50 minut. Run lymfodren je speciln mas, kter m za kol obnovit a zvit obh lymfy. Aktivuj se pi n vedlej produkty ltkov vmny a rychleji se tak odvd voda ven z tla.

11

Lymfovenem ke zdrav a krse

U ns v laserovm centru zaazujeme lymfoven po kad neinvazivn liposukci. Usnadn rychlou regeneraci oeten tkn. MUDr. Drahomra Kotlov Pardubice

10

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Futsal: V dramatick koncovce se radovali host z Brna

1. FC Nejzbach - Tango Brno 3:6 (1:2) VYSOK MTO/ Hodn se zapotili favorizovan hri Tanga, kte v 15. kole 1. Chance futsal ligy zavtali na palubovku vysokomtskho Nejzbachu. Vyrovnan utkn se rozhodovalo a v samotnm zvru, ve kterm domc tikrt inkasovali. Aktuln druh tm tabulky pedvdl v Mt technick futsal pln pohybu a kombinac, na kter domc odpovdali drazem a pesnmi vhozy branke Gerka. Host li do veden po tvrd stele Chadzidise a po glu volaly i pleitosti Brny a Zruby. Nejzbach se dokal vyrovnn v zvren minut prvnho poloasu, kdy Semerd nadvakrt pekonal Zrzavho v brance Brna. Hri Nejzbachu jet slavili, eho dokonale vyuil Veselovsk a poslal svj tm opt do trhku. rdili vysokomtsk ochozy - 3:3. Zpas gradoval a kdy rozhod posoudil bn zkrok Novotnho jako nedovolen, kopali host prodlouenou penaltu, kterou Seidler s pehledem promnil. V nervznm zvru rozhozen hri Nejzbachu jet dvakrt inkasovali, ale i pes konenou porku 3:6 odchzeli do aten s pjemnm zjitnm, e jsou schopni s takovmi soupei, jako je Tango Brno, dret po cel utkn krok. Branky: 20. Semerd, 30. a 36. Formnek - 9. Chadzidis, 20. Veselovsk, 35. Josef Havel, 37. z pen. A 40. Seidler, 39. Jan Havel. Divci: 550. Nejzbach: Gerk - Formnek, Jenek, Zdrail, Jirsk, Unger, Mnzberger, Michalec, Vgner, Semerd, Novotn. Tango: Zrzav - Chadzidis - Jan Havel, Josef Havel, Belej, Seidler, Veselovsk, Zruba, Brna, Kovcs, Svoboda. Jaromr tolba

Obecn ples
Ples se kon v Kulturnm dom v Po u Litomyle v ptek 24. nora od 20 hodin. Hraje Melodie Trpn.

Dtsk karneval
Soute, tombola a disko v podn Petra Koukoly ekaj na dti a jejich rodie v sobotu 25. nora v Kulturnm dom v Bohuovicch. Karneval zan ve 14 hodin.

Obecn ples
V Kulturnm dom Na Rycht v Moraicch se v sobotu 25. nora od 19.30 hodin kon Obecn ples.

11. spoleensk ples A-klubu

Akce se kon v Kulturnm dom na Pohodl v sobotu 25. nora od 20 hodin. Hraje Vepo knedlo zelo. Pipraveno je tak pedtanen, tombola a tepl kuchyn.

Po zmn stran se obraz pli nezmnil. Brno neustle tlailo a domc druina trpliv ekala na brejky. Ve 30. minut vypchl baln Brnovi Formnek a pesn zakon-

enm nikem srovnal skre. Glov petahovan vak pokraovala i nadle. Nejprve Josef Havel potrestal chybu Mta - 2:3, ale berani dky dlovce Formnka opt rozpa-

KRAJSK PEBOR V KOPAN

Fotbalist Litomyle zimn ppravu nepodceuj

LITOMYL/ Nronou zimn ppravu absolvuj fotbalist A tmu TJ Jiskra Litomyl. Na konci ledna strvili prodlouen vkend v Pust ibidovici u umperka. Svenci trenra Pavla Schejbala tu vyuili zzem rekreanho arelu, kter pro svoji irokou nabdku a pzniv ceny vyuvaj i konkurenn tmy z krajskho peboru - z Vysokho Mta, Cerekvice nad Lounou i Zmrsku. Pohody penzionu Later si mohli hri uvat a veer. Po hodinovm vbhu do zimn prody obvykle nsledovaly silov cvien ve sportovn hale a ncvik hernch situac. K dispozici mli hri tak hit s umlm trvnkem i posilovnu. A po celodenn din vzali fotbalist zavdk i monost zaplavat si v baznu. Litomylskmu A tmu pat po podzimu 13. pka tabulky. Mlad tm, ktermu jeho trenr vtpuje kombinan styl hry, v ervenci poslil tonk Ale Bedn, kter oblkal dres praskch FC Bohemians i FK AS Pardubice. Tak tento hr by ml v jarn sti krajskho peboru pomoci naplnit pedstavy trenra i celho realizanho tmu - tedy nedopustit sestup do ni soute. Alena Kapov

ZPVAJC KRSKA. V sobotu 31. bezna veer se esko dozv jmno nejkrsnj dvky roku 2011. Me se j stt osmnctilet Linda Bartoov z Vraclavi. Krom svho pvabu me nabdnout sympatick vystupovn i pveck umn. Zpvu se uila v hodinch pan uitelky Jany Andrlov v Zkladn umleck kole ve Vysokm Mt a pod vedenm sbormistra pveckho sboru Rubnek Pavla Zerzna.

Makarn ples
Pohostinstv V okliku v Bentkch pod v sobotu 25. nora od 20 hodin Makarn ples. K tanci hraje skupina Renonc. Pedtanen, tombola, oberstven.

Karnevalov odpoledn aje pro dve narozen

Akce pro seniory se v Lidovm dom v Litomyli kon v nedli 26. nora od 14 do 18 hodin. K tanci a poslechu hraje Mal tanen orchestr z esk Tebov.

Motoskijring: Pro Kunce skonilo mistrovstv v vodnm trninku

LITOMYL/ Prvnm zvodem ve Studenm u amberka bylo zahjeno mistrovstv republiky v motoskijringu. Bohuel hned v trninku ped vodnm podnikem se zranil losk vicemistr, motokrosa Pavel Kunc z litomylskho tmu Orion. Sezna tak skonila i pro lyae Romana Prosse. Ve finlov jzd si vedli suvernn obhjci prvenstv z minulho ronku Josef Sldek s lyaem Petrem kem. Za svmi zdy nechali v cli druh bratry Patriaka a Miroslava rolerovy, kter na bednu doprovodili bronzov Luk Mohaupt a Vclav Hotov. Pod stupni vtz zstali po bojovnm vkonu jezdci Orionu Litomyl Michal Rouav a Luk Mare. Seril ORION - SHIVA KTM CUP se o den pozdji pemstil do Klterce nad Orlic. I zde byla drha perfektn upraven, mstn organiztoi tu dokonce pro zvodnky i divky pipravili snhovou lavici. Druh leton vtzstv si pipsala posdka Sldek - ek, i kdy tentokrt musela o prvenstv tvrd bojovat. Opt vborn zajeli Mohaupt - Hotov, kte dokonce st finlov jzdy cel startovn pole vedli, avak nakonec se museli spokojit se stbrnou pkou. Na bronz pekvapiv doshli Jindich Lux s lyaem Lukem Hovadem. Jezdci Orionu Litomyl Rouav - Mare se snaili, ale nakonec z toho byla a sedm pozice. Domc borci brati rolerov dopadli jet he, kdy po pdu skonili osm. -red- foto Ivan Hudeek

Mantry a bhadany
Duchovn hudba zazn v litomylsk ajovn v muzeu ve tvrtek 1. bezna od 18 hodin.

Jana Vnekov osobnost Dtsk porty

LITOMYL/ Sedmnctilet houslistka a autorka alternativn folkov hudby Jana Vnekov z Litomyle se u adu let astn celosttnch hudebnch sout. Pravideln si z nich piv nejrznj ocenn, asto ta nejvy. I v letonm ronku Dtsk porty, jeho finle se konalo prvn norov vkend, vynikla. Porotou, sloenou z ad hudebnch redaktor, pedagog a muzikant, byla ocenna mimodnou cenou Osobnost Dtsk Porty. lenka poroty, hudebn redaktorka folkovho serveru Folktime, Jana Dexna Tipmanov o finle Dtsk porty napsala: Jana Vnekov bhem let rozvinula svj talent k osobitosti a originalit vyhovujc nejpsnjm dosplm mtkm. Krom tohoto ocenn si Jana letos pivezla z Prahy i cenu za prvn msto v kategorii kapel do 20 let se skupinou Vndy, v n hraje i jej sestra Iva na klvesy a Jan Krsn na trubku a perkuse. V autorskch skladbch Jany zaznly propracovan trojhlasy i zajmav nstrojov sla. -red-

Ledov voda Tich Orlice provila odolnost tm sedmi destek otuilc

CHOCE/ 1-1 - takov teploty nad nulou namili letos poadatel z choceskho oddlu Zimnho a dlkovho plavn vod i vzduchu pi ji jedenatyictm ronku Zmeckmu okruhu. Zimnm plavcm tak dal letos podn zabrat. Vichni se shodli v nzoru, e podmnky, kter jim v sobotu 28. ledna pipravila v Chocni Tich Orlice, byly vce ne tk. Dnes to bylo opravdu tvrd. Kombinace severnho vtru a studen vody pipravila velmi nron podmnky, k jeden z poadatel a zrove i astnk soute Jaroslav Jelnek z mstnho oddlu Zimnho a dlkovho plavn, kter si tentokrt vybral tra dv st padest metr. Oproti prosincovmu plavn v Tich Orlici to bylo dnes podstatn hor, porovnv podmnky dvou choceskch zvod, kter se ve mst tradin konaj, vn vnuje ji jedenaticet let. Na zvody se kadoron pipravuje v malm baznku na zahrad u svho domku v Dobruce. Zaplave si v nm vtinou dvakrt tdn a pid i studenou sprchu. Za nronou oznaila tra i pemoitelka kanlu La Mance Dana Zboilov z klubu Han Prostjov. No zkuste to, odpovdl na otzku, jak se mu plavalo, pleitostn herec Vclav Pilk, znm napklad z esk sody i ze serilu Okresn pebor. Nejstarm astnkem tohoto kln byl Ji Soukup z Hradce Krlov. Ve svch ptaosmdesti letech se krom otuovn vnuje i bhu. Bh maratny. Kdy jsme se v listopadu seli v Hradci Krlov, ml u za sebou bh na Andrlv Chlum a chystal se jet zaplavat si v Labi, potvrzuje Jelnek. -aFoto Andrea tolbov

Jelnek. Jeho slova potvrzuje i dal z astnk Bertk Jajtner, kter se v prosinci do Tich Orlice ponoil v pevleku za erta. Tentokrt je to

o dv tetiny t, uvedl krtce po zdoln ptisetmetrov trat. Bylo to tvrd, pidv se dal z plavc Jan Vesel, kter se zimnmu pla-

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

11

SERIL TRSU O PSCH PLEMENECH

Australsk ovk - pes pro ranery a kovboje

VYSOK MTO/ Jednm z velice zajmavch plemen, se ktermi se lze setkat na vysokomtskm cviiti, je australsk ovk. Pesn pvod plemene je trochu zahalen tajemstvm. Jist vak je, e kolbkou australskho ovka je (nzvu plemen navzdory) Amerika.Teori, jak se pvodn pedkov australk dostali do Spojench stt americkch, je nkolik. Nejpravdpodobnj verze je spojena s Basky. V 18. stolet prudce stoupla poptvka po ov vln i jehnm masu. Baskov zaali se svmi ovcemi v tomto stolet migrovat do Austrlie. Jako pomocnky si s sebou brali mal modr psy, kte byli potomky pyrenejskch a katalnskch ovk s monm pikenm i s nmeckou koli a dalmi evropskmi ovckmi plemeny. Ji v 18. stolet se psi Bask podobali australskm ovkm, jak je znme dnes (asto i s pirozen krtkm ocasem). I kdy pak dochzelo k plivu krve dalch plemen (snad kelpie, bulterir, dalmatin a divok dingo), jejich pvodn typ se pesto prosazoval a zachovval. Jeliko se v 19. stolet zaali Baskov sthovat se svmi stdy z Austrlie na severozpad Spojevnosti a ct. Dky jejich zvltnm, asto modrm om, je Indini nazvali Psi s oima duch. Popularita tohoto plemene prudce stoupala s rozvojem westernovho jedn. Dky oblib rodea a dalch westernovch sout se dostal australsk ovk na oi veejnosti a pozdji i do televize a filmu. Ranerm se stal australek dky sv snadn cviitelnosti, odolnosti a pizpsobivosti vznamnm pomocnkem. Ranei se proto tyto vlastnosti spolu s ovckmi instinkty snaili u plemene zachovvat a dle zulech ovat. Vznamnm milnkem pro rozvoj plemene se stal rok 1957, kdy vznikla organizace ASCA (Australan Shepherd Club of America), kter vytvoila nejen registraci jednotlivch ps, ale vnuje se dodnes i zdrav populace, pasen, obedienci, agility, prci s mlde i seniory. V lednu 2010 bylo v plemenn knize ASCA zapsno sto edest pt tisc ps. V roce 1991 bylo plemeno registrovno v AKC (Amerikan Kennel Club), kde byl vytvoen oficiln standard plemene a australsk ovk tak mohl bt v roce 1996 prozatmn uznn (na deset let) celosvtovou organizac FCI. Mnoho chovatel se vak registraci t pes a prvn, eho si lovk na nm vimne, je asto velmi originln zbarven srsti a pedevm o. Zkladn barva srsti je ern a hnd (erven) - ta me bt nerovnomrn zedn, takzvan merle. Nepravidelnm zednm ern barvy vznik blue merle a nepravidelnm zednm erven barvy vznik red merle. Take barvy jsou ern, erven, blue merle a red merle, a to ve s blmi znaky i bez nich a s plenm i bez nj. Bl znaky vak maj striktn dno, kde mohou bt a kde ji nikoli. O srst se peuje pomrn snadno, sta psa jedenkrt za trnct dn dkladn proesat. astj pi vyaduj jen partie za uima a na stehnech, kde maj chlupy tendenci se cuckovat - plstnatt. Psi bydlc v byt lnaj po cel rok, ale v men me - tm je myleno, e neln najednou velk mnostv. Pesto je vak poteba potat s tm, e chlupy budete mt vude. Psi ijc venku, nelnaj po cel rok, ale v obdob vmny srsti shod kabt bhem pr dn. Zvltn kategori je fenka po tatech. Dky inkm hormon drtiv vtina fen po odchodu ttek vyln zcela do hola. Nkte AUO se rod zcela bez ocasu, nkte s ocasem a mnoz do-

Historie Hradnk oima choceskch k

CHOCE/ ci Zkladn koly Sv. echa v Chocni se ji podruh vnovali prozkoumn svho okol. Po loskm zmapovn situace na hrad Ztkov se tentokrt vydali na tvrz Hradnky. Sv poznatky podrobn zpracovali a se irokou veejnost se s nimi podlili v choceskm Orlickm muzeu v rmci vstavy Hradnky znm i neznm, kter se zde konala na pelomu ledna a nora. V rmci vuky se dti nesoustedily pouze na historii msta. Zamily se nejen na paleontologick nlezy a povrchov sbr, ale tak na to, jak stromy a byliny se v mst nachzej, pi vtvarn vchov je zde spolen s celou lokalitou kreslily, v rmci rkem, vzpomn uitelka Martina Krskov. Z projektu km krom zskanch vdomost zstal na pamtku i videozznam, kter natoili. Spolen s pexesem, kde jsou Hradnky ve fotografich zachycen, jej lze zakoupit za symbolickou cenu v Orlickm muzeu. Interaktivn vstava nabdla nvtvnkm muzea vytitn jednotliv prezentace, kter ci zpracovali, fotografie z Hradnk i archeologick nlezy a pedmty ze sbrek Orlickho muzea. Pro zjemce bylo pipraven domino, pexeso a puzzle, ze kterch se dala sloit druhohorn zvata, v provizornm pskoviti si mohli pchoz vyzkouet hledn step. V rmci specilnho progra-

Fenka Kate

Prvn, eho si lovk na australskm ovku vimne, je zvltn zbarven srst a pedevm oi. Co na ernobl fotografii, bohuel, nemete vidt.

nch stt, dostali psi, kte je provzeli, jmno australsk ovk. Baskov vak nemli psan jazyk a ani nemluvili anglicky. Z tohoto dvodu nejsou dochovny dn zznamy a proto ve, co o nich vme, se uchovalo pouze z stnho podn. Mal modr psy s krtkm ocasem si velice rychle oblbili i mstn Indini, kte je chovali ve velk

v AKC vehementn brnilo, mli obavy z roztpen plemene na pracovn a exterirov chov. Jak se nyn ukazuje, nebyly tyto obavy zcela od vci. Dne 21. kvtna 2007, po skonen prozatmnho obdob, byl australsk ovk prvoplatn uznn plemenem spadajcm pod registraci FCI s slem standardu 342. AUO je stedn, kompaktn chlupa-

konce s ocasem pouze stenm. Jet donedvna se dlouhoocas AUO kuprovali, tak jak to poaduje standard. Dnes vak od toho nkte chovatel upoutj, take v jednom vrhu mohou bt tata bez ocsk i s ocskem. Kuprace ocsk nen, na rozdl od kuprace u, zakzna. Co se te o, mohou mt jakoukoli barvu - ernou, hndou, modrou,

zelenou... asto kad jin, mramorovan, svtl i tmav. Mohou mt jakoukoli barvu oka nezvisle na zbarven srsti. Nejvce byl vdy aussie spojovn s kovboji, westernovm jednm a rodeem. Pomhal pihnt stda ovc, kon i skotu, slouil jako hlda pozemku, ochrnce rodiny a v neposledn ad jako spolenk a rodinn mazlek. I dnes je oblbenm plemenem chovatel a majitel kon, kde je vbornm doprovodnm psem k vyj km v sedle. A nen divu, je to pes s vbornou fyzickou kondic, miluje pohyb, pokud je sprvn veden, velmi dobe vychz s ostatnmi domcmi zvaty. Se sprvnou vchovou a ppravou je dobe ovladateln i ze sedla kon. Co se tk vcviku a sport, se svm AUO se mete vnovat pasen (je chovatel doporuuj jako vynikajc fyzick, ale hlavn psychick trnink), agility, coursingu, jsou to povahov vhodn psi k zchranskmu vcviku, samozejm sportovnmu vcviku a taky dogdancingu. Australsk ovk je toti pes dobe motivovateln pamlsky, balnkem i nejlpe obojm najednou. Australsk ovk je vesel, vyrovnan, milujc svou rodinu, dobr hlda, pe o nj i vchova bvaj snadn, m velice atraktivn a lbiv vzhled. Byl a stle je pracovnm plemenem a potebuje v dostaten me zamstnat nejen sv svaly, ale tak mozek. Pokud mu poskytnete vhodn zamstnn, me bt AUO skvlm rodinnm spolenkem. Pokud se vak bude u vs dlouh hodiny, dny a tdny nudit, bude ne astn a vy tak. Nudc se AUO doke vymyslet neuviteln vci, aby se zabavil a me to snadno odnst vae zazen bytu i zahrady. Pokud vak uspokojte jeho pracovn poteby, bude po dobu va neptomnosti v klidu odpovat. Milan Lipavsk; www.asca.org

eskho jazyka popisovaly msto, psaly povsti i bsniky. Hrdnky proto bhem necelho roku navtvily hned nkolikrt. Asi nejvc ky bavilo, kdy jsme tam spolen pespali pod i-

mu se v muzeu navc poznvaly rostliny podle jejich vn, kdo chtl, mohl si dom odnst do samotvrdnouc hmoty vytlaenou lasturu. Text a foto Andrea tolbov

Sunplugged pro LDN

LITOMYL/ Celkem 117 300 korun na podporu Lebny dlouhodob nemocnch v litomylsk vile Klra vybrali organiztoi benefinho koncertu rockov skupiny Sunplugged v Music clubu Kotelna. Penze budou vyuity na instalaci dvou zvedk do koupelen kvli snadnj manipulaci s nepohyblivmi pacienty. Vstup na akci byl zcela voln. astnci mohli za pspvek dv st korun zskat slevov kupon na jakkoli koncert podan v klubu Kotelna. Firmy zde mly monost uzavt darovac smlouvy. Sunplugged pat mezi nejoblbenj kapely, kter v Music clubu Kotelna vystupuj. Jejich kadoron koncert Silvestr naneisto se kon vdy pr dn ped koncem roku. Vstupenky na jejich koncerty jsou vdy dlouho dopedu vyprodan, proto ada pznivc skupiny vyuila charitativn koncert k tomu, aby se se svoj oblbenou kapelou mohla setkat. Ji po zaznn prvnch tn bylo vybrno neuvitelnch sto ti tisc korun. Kapela se toho veera rozlouila s posluchai psn od Lynyrd Skynyrd Sweet home alabama. Naden publikum sv oblben hudebnky mlem seralo. Alena Kapov

NEKOMERN INZERCE ZDARMA

Nabzm z dvodu pesthovn do menho bydlen gramofonov desky 60. - 80. lta, nkolik fotografi portrt 19. stol., mosazn svcen, likrnk bl erven sklo, malba a nkolik drobnost. Cena dohodou. Tel.: 739 307 646. Koupm ve Vysokm Mt domek se zahradou, ne RK. Voriskovaj@seznam.cz. Tel.: 725 054 222. Prodm domek 4+1 se zahradou ve Star Boleslavi u Prahy, ne RK. Voriskovaj@seznam.cz. Tel.: 725 054 222. Koupm star pohlednice do r. 1950, dle vyznamenn, dy - i socialistick. Tel.: 608 420 808. Prodm sedac soupravu - gau + 2 kesla, barva starorov. Zachoval stav, cena 600 K, manelskou postel s lonm prostorem a atn sk. Cena dohodou. Tel.: 723 958 631. Koupme byt ve Vysokm Mt nebo Chocni. Tel.: 608 859 776. -red-

Chrudim pedvedla v Mt futsal vysok kvality

1. FC Nejzbach - ERA-PACK Chrudim 2:11 (1:5) VYSOK MTO/ Jako na kolotoi si museli pipadat futsalist Nejzbachu proti mistrovsk Chrudimi. Host byli ve vech hernch innostech o stupe kvalitnjm tmem a nedali tak domcm sebemen anci na pijateln vsledek. Pitom zatek zpasu nejvy futsalov soute v zemi vyel beranm nad oekvn. Ve 4. minut promnil Novotn pm kop ve vedouc gl Nejzbachu a divci na tribunch byli v euforii. Naden domcch utnul v 6. minut vyrovnvac brankou Max, a pot se u chrudimsk maina rozjela na pln obrtky. V prbhu t minut Chrudimt tikrt skrovali a do jejich hry se vrtila pohoda. Host ve vysokomtsk sportovn hale pedvdli, e jim prvn msto v tabulce 1. Chance futsal ligy pat po prvu a domc zaali pomalu, ale jist lapat vodu. Skre zaalo pro hosty uten narstat a a poloasov sirna vysvobodila domc z pevnho chrudimskho seven. Po zmn stran se na palubovce nezmnilo vbec nic a hri ERAPACKu si s chut zastleli. Na utkn se dobe vyspal zejmna Brazilec Max, jen se celkem ptkrt zapsal do kolonky stelc. Brankostroj Chrudimi se zastavil na sle jedenct. Pot se v zvren minut podruh dokali i domc. O tom, e si pznivci Nejzbachu z vysok porky pli tkou hlavu nedlali, svd i sympatick nzor jednoho z fanouk. Ten krtce po skonen utkn uvedl: Dneska to vlastn docela lo. Dali jsme prvn gl zpasu a potom i ten posledn. Nebt mezi tm tch jedencti inkasovanch branek, tak jsme Chrudim s pehledem porazili. Branky: 4. Novotn, 40. Dostl - 6., 10., 30., 30., a 37. - Max, 18., 24. a 31. Vladyka, 10. Slovek, 12. Popelka, 27. Douglas. Divci: 490. Nejzbach: Gerk, od 31. min. ernk - Zdrail, Michalec, Melechovsk, Vgner, Jirsk, Unger, Jenek, Dostl, Semerd, Novotn. Chrudim: Meller - Max, R. Mare, M. Mare, Douglas, Slovek, Popelka, Bouka, eetr, M. Mare II, Vladyka. Jaromr tolba

12

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Nejlep juniorsk Ne kad lovk je dnes lhostejn kanoisty m Mto

VYSOK MTO/ Djitm letonho vyhlen nejlepch sportovc, sportovnch kolektiv a dalch, kte se sportu aktivn vnuj, bylo v ter 7. nora veer vysokomtsk emberovo divadlo. Z naeho regionu se z udlench ocenn radovali pedevm mstn kanoist, kte tm ovldli kategorii dorostu a junior. Prvn pku obsadili Daniel Suchnek a Jan Jlek z SK Vysok Mto nsledovni jejich oddlovou kolegyn Klrou Pa ourovou. V kategorii kolektiv mldee se na tet pce umstil tm U16 FC Nejzbach Vysok Mto. V kategorii zaslouil treni, rozhod a cviitel zskali ocenn sedmaedestilet Jaroslav al z Chocn, trenr cyklistiky a triatlonu, a tyiaedestilet cviitelka III. stupn Jana Schejbalov z TJ Sokol Vraclav. V kategorii actva pat pt msto leteckmu modeli z Chocn Danielu Rsslerovi, est a sedm msto vysokomtskm plavcm Petru Dostlovi a Michaele Mikyskov a devt msto kanoistm Matyi Junkovi a Adamu Klementovi z SK Vysok Mto. Mezi dosplmi se na ptou pku dostal brank Libor Gerk, kter chyt 1. Chance futsal ligu ve vysokomtskm Nejzbachu a navc spn hj branku chocesk Agrie v krajskm peboru v kopan. Odborn komise letos vybrala celkem tiapadest lauret, teni Orlickho denku pak jet svm hlasovnm zvolili Sportovn hvzdu. Tou se stal Jaroslav Machek, hr a kapitn hokejist HC Dlouhoovice. V hlavn kategorii jednotlivci - dospl zvtzil a nejspnjm sportovcem Orlickostecka pro rok 2011 se tak stal atlet Robert Krupika z st nad Orlic. -aLITOMYL/ Dne 31. ledna se v Litomyli na kruhovm objezdu smrem na 0sk stala dopravn nehoda. Star pan chtla pejt silnici, ale bohuel se j zamotala hlava a ona spadla. Nebt pomoci manelskho pru, kter projdl okolo a kter u neboh pan zastavil, aby j pomohl, mohla mt situace fatln dsledky. Mlad pr enu, krvcejc z st a z brady, naloil do auta a pevezl ji do nemocnice, kde se j ujali lkai. ena skonila s nkolika stehy v oblieji, vyeten vnj zrann natst neprokzalo. Rodina zrann pan touto cestou dkuje manelskmu pru, kter se o jejich maminku a babiku obtav postaral. -red-

PEDNKY, BESEDY, SEMINE

NEKLIDN A ZBRKL DT A CO S TM DOMA I VE KOLE
Semin PhDr. L. Pekaov se v interntu Nemocnice Litomyl kon v ptek 27. nora od 16 do 19 hodin. Vstupn 60 korun. ditelem Acet R, se v litomylsk Mstsk knihovn kon v ter 28. nora od 17 hodin.

MOTIVACE NEMOTIVOVANHO
Semin PhDr. Jana Svobody se v interntu Nemocnice Litomyl kon ve tvrtek 1. bezna od 9 do 15 hodin. Vstupn 300 korun.

UGANDA - PERLA, KTER SE ZVED Z PRACHU

Beseda s Frantikem Trampotou, e-

KRAJSK PEBOR V LEDNM HOKEJI

Pila vstavn bombou rozhodl regionln hokejov derby

HC Litomyl - HC Choce 2:3 (0:1, 0:1, 2:1) LITOMYL/ estatyicet minut to vypadalo na jasnou zleitost choceskch hokejist. Domc Jiskra vak v zvru zpasu krajsk ligy zmobilizovala vechny sly a exchocesk tandem eda - Hudousek srovnal skre. Favorizovan host vak pekvapen nepipustili a Pilaova pumelice tak znamenala import t bod k Tich Orlici. Domc v vodu pozorn brnili a nechtli pipustit, aby se opakoval debakl z poslednho vzjemnho men sil, kdy Choce deklasovala Jiskru v pomru 13:3. Zaplnn litomylsk ochozy se glu dokaly v 10. minut, kdy Dobr pesnou dorkou poslal Spartak do veden. Domc promarnili nkolik pesilovch her, co se jim vymstilo ve 26. minut. Pochobradsk zuitkoval vstavn asistenci Luka a podruh tak rozjsal poetnou choceskou ekipu v trobch zimnho stadionu. Zvren tetina se nesla v duchu pesilovek a Jiskra se v nich konen dokala glov radosti. Nejprve se pi he pt na tyi prosadil eda a nslednou dvojnsobnou poetn pevahu korunoval vyrovnvac brankou Hudousek. Domc byli v laufu, ale Mal v brance Spartaku u potet nekapituloval. Naopak to byli host, jmenovit Pila, jeho glov dlovka vzala bruslam Jiskry definitivn vtr z plachet. Branky: 47. eda, 51. Hudousek 10. Dobr, 26. Pochobradsk, 57. Pila. Divci: 800. Jiskra: Truhl - Dospl, Hudousek, eda, A, Kosejk, Fikejz, afr, Lustyk, Skalnk, af, Uhl, Jankovsk, Kuera, apek, vec M., vec ., auer. Spartak: Mal - Klauda, Florin, Luk, Voek, Pokorn, Sttesk, Pila, Bernek, Pracha, Krl, Krejza, Pochobradsk, Jurk, Dobr, L. Vch. Jaromr tolba

Stiga HC Bentky zase bl estmu mstu

Hokejov HC Litomyl nezvldl prostedn st zpasu s Chrudim

HC Litomyl - HC Chrudim 4:5 (2:1,0:3,2:1) LITOMYL/ V dalm utkn krajsk hokejov ligy pivtali domc bruslai tm z Chrudimi. Souboj soused v tabulce nakonec vyznl lpe pro hosty, kte zpas rozhodli ve druh tetin, v n Litomyli zasadili ti smrtc dery. A pitom se zdlo bt ve jasn. Ve 12. minut Kosejk nezitn nael afe a ten otevel skre zpasu. Dal trefu Litomyle pidal pumelic auer a host nevdli, kde jim hlava stoj. Nsledn oddechov as se chrudimsk druin vyplatil a v ase 18:12 vstelil kontaktn gl Bartonek. Druhou tetinu zahjili host velkm nporem a odmnou jim byla vyrovnvac trefa Budnskho. Dal studen sprcha pila pro domc ve 30. minut, kdy pi vlastn pesilov he nechali ujet Kie a radost chrudimskch borc neznala mez - 2:3. Host byli v laufu a Prochzka ve 40. minut vstavn stelou poslal svj tm do dvoubrankovho trhku. anci na zvrat vykesal v vodn minut zvren tetiny vec a domc nasadili ke sthac jzd, kterou korunoval vyrovnvac trefou Dospl. Domc si v zvru vypracovali nkolik slibnch anc, ale radovali se nakonec Chrudimt. V 59. minut ujel nejlep hr host Bartonek a svm druhm zezem zajistil Chrudimi dleit ti body. Branky: 12. af, 14. auer, 41. vec, 53. Dospl - 19. a 59. Bartonek, 25. Budnsk, 30. Ki, 40. Prochzka. Litomyl: Truhl - Lustyk, Kuera, A, Kosejk, Fajfr, Skalnk, Dospl, Hudousek, eda, Uhl, Fikejz, auer, af, ediv, vec, Peka, Dvok. Chrudim: Ament - Rabas, Zvodnk, Bartonek, Novk, Ki, Budnsk, Dobi, Formnek, Langr, Prochzka, Novotn, Vgner, Dvok, Janouek, Holub, Polk, Ondrek, Tesner, Pazdera, Schweinfurter. Jaromr tolba LITOMYL/ Hri Klubu Stiga HC Bentky zashli do boj v eskm pohru. V estm kole mezinrodnho podniku 11. nora v Kladn za asti 79 hr z esk republiky, Slovenska, Nmecka a Velk Britnie si nejlpe z Litomylskch vedl Patrik Petr, kter v elitn skupin obsadil tet msto a v osmifinle porazil Jiho Vchu (SHC Cheb). tvrtfinlov prohra s Tomem Zamutovskm ze Slovenska v pomru 1:3 (1:6, 3:1, 2:4, 3:6) mu pinesla konen pt msto. Prbnou tabulku junior vak nadle jasn vede. V turnaji zvtzil Luk Turo (THC Tinec) ped Zdekem Matoukem ml. (HCS abka Praha) a Janem Drykem (Big Band). V hodnocen klub se Bentky estm mstem piblily celkov estmu tmu THC Stiga Elites. V poad sedm turnaj serilu se uskuten v sobotu 10. bezna v Lidovm dom v Litomyli. Divci maj vstup voln. -red-

esk pohr v Aquatlonu odstartoval v eskch Budjovicch

VYSOK MTO/ eskobudjovick mstsk bazn a pilehl park Stromovka se uplynulou sobotu staly djitm prvnho kln estidlnho serilu eskho pohru v Aquatlonu 2012. Na zvodnky ekalo 400 metr plavn a ptikilometrov bh. V absolutnm poad zvtzil Frantiek Linduka ped litomylskm Tomem Kabrhelem a Pavlem Patkem. Dest skonil Miroslav Rautenkranc z Vysokho Mta. Vsledky: Mui - 1. Linduka (B a H Triatlon . Budjovice) 22:17,8, 2. Kabrhel (EKOL Elite Triatlon Team) 22:56,5, 3. Patk (TTK Slavia V Plze) 23:09,0, 10. Rautenkranc (TTK Vysok Mto). eny: 1. Kukov (TJ Biuterie Jablonec n. N.) 24:11,9, 2. Zahradnkov (TJ Spartak Teb) 25:28,7, 3. Kolov (TTK Slavia V Plze) 25:28,9. -red-

Sportovec roku 2011 na Svitavsku se dailo motokrosu

LITOMYL/ Motokrosa litomylskho Orion - RS Petrol Teamu Martin Michek zvtzil v anket Sportovec roku 2011 okresu Svitavy. Nyn se pipravuje na nadchzejc seznu ve panlsku, a tak cenu za nj v Tylov dom v Police pevzala maminka. Michek je bronzov medailista z mistrovstv svta tdy MX3 (prvn medaile pro esk motokros z MS po 35 letech), mezinrodn mistr R ve td MX3 Open a stbrn v mezinrodnm mistrovstv R drustev s Orion Teamem Litomyl. Skvl vsledek litomylskho motokrosu umocnilo tet msto Petra Bartoe, mistra Evropy ve td Open, mezinrodnho vicemistra R ve td MX3 - Open a stbrnho v mezinrodnm mistrovstv R drustev a dle ocenn trenra Petr Kove. Ocenni byli tak tvrt Ji Skivan (Stj Manon Litomyl), vtz finle Skokovho pohru esk poji ovny 2011, druh Tom Kabrhel (DTC Litomyl), mistr R v duatlonu junior, vicemistr R v triatlonu junior a tet v zvodu Evropskho pohru junior v Bulharsku, tvrt Veronika Jandov (Jiskra Litomyl), mistryn esk republiky v kumite dorostenek ve vze nad 59 kg a lenka vtznho drustva juniorek v esk lize drustev, atleti TJ Jiskra Litomyl, kte jako novek 1. ligy drustev obsadili ve premirov sezon 5. msto a zajistil si tak prvoligovou pslunost pro dal rok. Mezi veterny zvtzil Ji Botk (Cyklo Stratlek Litomyl), trojnsobn mistr R v kategorii Masters a tet Vladimr Novotn (Jiskra Litomyl), trojnsobn vtz Evropskch veternskch her v disku, kladivu a vrhaskm ptiboji.

Spoluprce slavila spch

VYSOKE MTO/ Vtzstv ze zvodu stedoevropskho pohru ve skialpinismu dvojic v kategorii vetern si z oblasti Pilsko v sousednm Pol-

sku piv Petr Novk z Vysokho Mta. Dky vzjemn spoluprci s druhm z dvojice eskch reprezentant Jim pakem z erven Vody pekonali nai borci druh Polky. Na trati vedouc pes sedm kopc museli pekonvat skaln tvar, co nebylo vzhledem k velkmu mnostv novho snhu z uplynulho tdne vbec jednoduch.

Regeneran a sportovn mase - Jaromr tolba

BUDOVA HLAVN NEMOCNICE, Vraclavsk ulice, Vysok Mto

S Donocyklem NA HORY
VYSOK MTO/ Sportovn klub Donocykl Vysok Mto pod zimn zjezdy na hory. 26. nora: Vysoina - lyask pejezd (pi patnch podmnkch Orlick hory). 4. bezna: Jizersk hory - lyask pejezd.

POSKYTUJI ODBORN MASE

zad, je, krku, dolnch a hornch konetin, bicha, hrudnku, oblieje i celho tla Pijmm eky UNIEK, UNIEK +, CADHOC. Objednvky: 732 704 937
Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

13

KRTCE ZE KOL
MLAD DEMOSTHENES
VYSOK MTO/ V regionlnm kole celosttn soute Mlad Demosthenes obsadil Patrik Nmeek z VI. A Zkladn koly v Javornickho ulici ve Vysokm Mt tet msto. novho vysokokolskho zkona. Poaduje zachovn rovnho pstupu ke vzdln. Protestujc se tm pidvaj k plnovanm protestnm akcm ve vtin veejnch vysokch kol. Univerzita je veejnm prostorem, proto bude v dob protest otevena kadmu, kdo se chce pipojit k protestm za svobodn vzdln. Protestujc vyzvaj vechny leny akademickch obc k participaci na Tdnu protest za svobodn vzdln a veejnost k solidarit s tmito protesty. Hradeck studentsk hnut 2012 nebojuje jen za sv prva, nbr hj zjmy cel spolenosti, prav se v prohlen.

Choce bude mt prvn lesn kolku v regionu

CHOCE/ Na jae letonho roku zahj v Chocni svj provoz lesn matesk kola Sktci z borovic. Jedn se o teprve tet mateskou kolu tohoto typu na zem Pardubickho kraje. Zzem nala kolka na okraji Chocn v Litomylsk ulici. Potme s tm, e k nm sv dti pihls i rodie z Vysokho Mta, Litomyle a okol, v pedsedkyn obanskho sdruen Sktci z borovic Zdeka Kuerov. Lesn matesk kola pedstavuje modern pojet pedkoln vchovy, jeho koncept se zrodil ve skandinvskch zemch, kde je tak, vedle Nmecka, stle nejrozenj Koncept je postaven na mylence nvratu dt ke koenm, tedy ven do voln prody, kde les a louky nahrazuj zdi budov, kamnky, klacky, kra a katany pak klasick hraky, a to pod heslem hlsajcm neexistenci patnho poas, jen patnho obleen. V tchto kolkch jsou uplatovny pedagogick pstupy jako je waldorfsk a montessori pedagogika, koncept Respektovat a bt respektovn i tradice Ligy lesn moudrosti. Clem je, aby z dt vyrstaly rozvinut osobnosti, kter si v sebe i ostatnch. Dti tak venku trv vtinu koln doby, mohou dokonce pod irm nebem ve spaccch i spt. Na podobn situace je ale nutn dti nleit ustrojit. Nejdleitj je kvalitn obuv a obleen a jeho cibulovit vrstven. Dle mus mt dt svoji karimatku, pokud sp venku, tak i spack a samozejm svainku v ba ku, dopluje Kuerov. Kad lesn matesk kola m samozejm v zloze zzem v podob maringotky, jurty i srubu pro ppad velk nepzn poas. Stejn tak jako dti v ostatnch mateskch kolch i tyto podnikaj vlety do knihoven, muze i divadel. Dti se rno shromd u zzem kolky, absolvuj rann kruh, tedy pozdraven a seznmen se s dennm programem, pak vyrej do okol - obvykle v potu do patncti dt, dvou pedagog a monho pomocnka z ad rodi. V kadodennm programu, kter navazuje na ron obdob, je kladen draz na tvoen z rznch prodnch materil. Rodie vak mus potat s tm, e se dti z takov kolky nebudou vracet vdy ist. V programu je navc dleit moment rzn starch dt ve skupin, m se zcela pirozen rozvj kooperace, kdy vt pomhaj menm i jim pedvaj sv zkuenosti, pibliuje denn reim Zdeka Kuerov, podle kter dlouhodob pobyt v prod rozvj celkovou zdatnost dt a obranyschopnost jejich organismu. Podle vsledk test, kter porovnvaly komunikan, sociln, pohybov a poznvac dovednosti dt z bnch mateinek a dt z lesnch kolek, dosahovaly dti z lesnch kolek prokazateln lepch vsledk, tvrd Kuerov. Za posledn dva roky vzniklo v esk republice ticet mateskch kol tohoto typu. Jejich pomrn rychl rozvoj podpoil i nedostatek volnch mst v tradinch mateskch kolch, kter nezvldaj uspokojit vechny adatele o umstn. Zjem veejnosti o tento typ kolek je i dky atraktivit tohoto vchovn vzdlvacho konceptu, mn Zdeka Kuerov. Vce informac o chocesk lesn matesk kole najdou teni na www.skritcizborovic.netstranky.cz nebo ve stedu 21. bezna od 10 hodin pi setkn se zstupci koly v choceskm Rodinnm centru Bernek. -a-

TDEN PROTEST ZA SVOBODN VZDLN

OBLAST/ Hradeck studentsk hnut 2012 (studenti a vyuujc hradeckch a pardubickch vysokch kol) vyhlauje od 27. nora do 2. bezna Tden protest za svobodn vzdln. Protesty se uskuten v hradeckch vysokch kolch. K vyhlen protest vedly organiztory zejmna tyto dvody: 1. nedostaten komunikace s akademickou sfrou pi projednvn nvrh vysokokolskch zkon. 2. hrozba politick kontroly a politickho ovlivovn chodu vysokch kol. 3. snaha o omezen vlivu student na samosprvu vysokch kol. 4. nejasn podoba legislativy o finann pomoci studentm. Hradeck studentsk hnut 2012 poaduje staen vech nvrh k pipravovanm zkonm z projednvn. Dle poaduje vypracovn novch odbornch analz a studi, prbnou spoluprci s reprezentacemi vysokch kol pi pprav

MATJ SHNL - GENIUS LOGICUS

VYSOK MTO/ Matj Shnl, k 2. A - sexta vysokomtskho gymnzia zvtzil ve sv kategorii v souti Genius Logicus pro eitele logickch loh a matematickch hek. Matj zskal 48 bod a veker lohy vyeil v ase 84 minut 29 sekund. Jedin, kdo by mu mohl konkurovat, je tak student z esk republiky, Daniel Bork, jeho as byl sice o nco mlo lep, ale lohy eil s chybami. Na dalch mstech se umstili studenti z Rumunska, Ma arska, Polska, Slovenska, Ruska i Slovinska.

Povinn vtzstv Nejzbachu se nerodilo lehce

Andy Liberec - Nejzbach Vysok Mto 6:7 (1:3) VYSOK MTO/ V 17. kole Chance futsal ligy cestovali berani pod Jetd s jedinm clem, a to stoprocentn bodovat. Host mli zpas dobe rozehran, ale nakonec se museli strachovat o vsledek a do samho konce utkn. Dnes jsme hrli v obran hodn naivn a mlem se nm to vymstilo. Msto toho, abychom Liberec temi gly dorazili, tak jsme ho vlastnmi chybami a zbytenmi fauly nechali snit na rozdl jedn branky. V zvru ns podrel, jako ji ponkolikt v sezn, Libor Gerk, co bylo hodn dleit, neskrval rozpaky nad vkonem svch svenc trenr Nejzbachu Ji Michalec. Ne se domc staili rozkoukat, dvakrt jim po stelch vysokomtskch hr zazvonila brankov konstrukce. Liberet si toto varovn pli k srdci nevzali, a tak tet stela beran u byla spn. K pmmu kopu se postavil Novotn a jeho mazck stela si nala skulinu pesn mezi nohama branke Vogta - 0:1. Nejzbach i nadle pokraoval v tonm pojet a odmnou mu byly dv glov stely s chut hrajcho Vgnera. V zvren minut prvn ple nechala obrana host zcela volnho Kulhnka a ten glem do atny poprv pekonal Gerka. Po pestvce pidali domc na drazu a m dl vc se dostvali na dostel vysokomtsk svatyn. V dob svho nejvtho tlaku vak zapomnli na Formnka a hostujc kapitn zkuen uklidil baln do st - 1:4. Nsledujc okamiky si druina Nejzbachu za rmeek rozhodn ned. Bhem 108 vtein toti vyrobila dv obrovsk hrubice, kter Betyar s Bnou nemilosrdn potrestali - 4:3. Natst pro hosty vak v prav as zaadovala Vgnerova levaka a Vogt jen bezmocn rozhodil rukama - 3:5. Albnsk kou Liberce Andy Mirja sice ned v etin do kupy srozumitelnou vtu, zato sprost nadvky, ktermi po cel utkn astoval dvojici rozhodch, mu ly nramn. Sud vak jeho vlevy velkoryse pehleli, co se vak ned ci o nedovolench zkrocch beran, kter bez mrknut oka trestali. Ve 32. minut tak mli hri ve lutm na svm kont est akumulovanch faul a Jra z prodlouen penalty korigoval na 4:5. Odpov Nejzbachu pila zhy a Formnek tak dvma pesnmi stelami zavril svj hattrick v zpase. V zvru host opt dvakrt kolcky chybovali v obran a Betyar s Bnou tak vykesali pro svoje mustvo jiskru nadje - 6:7. Dal ance Liberce se tstm pochytal Gerk a domc si tak s nejvt pravdpodobnost mohou ji dopedu zakoupit jzdenku na vlak mc do druh futsalov ligy. Branky: 26. a 39. Betyar, 20. Kulhnek, 32. Jra, 24. a 40. Bna - 3. Novotn, 12., 14. a 31. Vgner, 23., 33. a 36. Formnek. Andy: Vogt Kutlek, Kulhnek, Bna, Jra, Krl, Betyar, oek, Makula, Kozk, Kouba. Nejzbach: Gerk - Michalec, Formnek, Unger, Novotn, Jenek, Jirsk, Vgner, Semerd, Dostl. Jaromr tolba Foto Stanislav Muslek

Muk s Langerem potvrdili leton skvlou formu

LITOMYL - VYSOK MTO/ Bez jedinho zavhn proli dalm djstvm Mezinrodnho mistrovstv esk republiky ORION SHIVA KTM Cup 2012 v motoskijringu reprezentanti Muk Motocross Teamu Vysok Mto Josef Muk a Filip Langer. Ve finle zvodu v Chotinch na jihu ech pedjeli bratry rolerovy z Klterce nad Orlic a potvrdili tak skvlou leton formu. Zvod opt zdramatizovali lot misti Sldek s kem. Po kolizi po startu zanali ze zadnch pozic. Nevzdali se, pedjdli sv soupee jednoho za druhm a dostali se a na stupn vtz. Podobn na tom byli Mohaupt s Hotovm, kte spadli vcekrt, ale dothli se a na estou pozici. Celkov vsledky zvodu: 1. Josef Muk Filip Langer, Muk Motokros Team, Yamaha, 9:02,84, 2. Patrik roler Miroslav roler, SMK

VEDOUC POSDKY PILY O SUVERENITU

VYSOK MTO - LITOMYL/ Jednoznan prbh mla finlov jzda dalho zvodu serilu Mistrovstv republiky v motoskijringu. Na rychl trati v Rodn nedaleko Mlad Voice pedvedli slo start - cl Hock s Bergerem. Lya Berger tak mohl navzat na vtzstv v Rodn v roce 2010, kdy zde vyhrl s Jim Menckem. Zvod se povedl tak Mohauptovi s Hotovm, kte byli neustle v kontaktu s vedouc dvojic a ekali na chybu, kter ale nepila. Na stupn vtz se dostali i Muk s Langerem. Zvod se urit nevydail zcela podle pedstav vedoucm posdkm serilu Sldkovi s kem a bratrm rolerovm, kdy klteret brati odstartovali a na pt pozici a Sldek s kem jet daleko he. Celkov vsledky zvodu: 1. Marcel Hock Jon Berger, SMS motokrosu Pardubice, Suzuki, 8:12,31, 2. Luk Mohaupt Vclav Hotov, SMS motokrosu Bentky n.J., Honda, 8:14,36, 3. Josef Muk Filip Langer, Muk Motokros Team, Yamaha, 8:20,35, 4. Patrik roler Miroslav roler, SMK Klterec nad Orlic, Yamaha, 8:22,54, 5. Josef Sldek Petr ek, Dukla Racing, Honda, 8:23,50, 6. Tom Fogl Martin Sabota, SMK Klterec nad Orlic, Yamaha, 8:41,63. Zvod v Rodn opt ukzal, jak je motoskijring zajmav a vkonnostn vyrovnan sport. Po esti zvodech vedli celkov poad Sldek s kem (96 bod) ped bratry rolerovmi (91 bod), Mukem s Langerem (88 bod) a Mohauptem s Hotovm (83 bod). Vtzov z Rodn Hock s Bergerem poskoili na ptou pozici s 67 body. Rozuzlen pinesly posledn dva zvody v Letohradu a v Dobanech v Orlickch horch. -red-

Klterec nad Orlic, Yamaha, 9:18,01, 3. Josef Sldek Petr ek, Dukla Racing, Honda, 9:20,23, 4. Marcel Hock Jon Berger, SMS motokrosu Pardubice, Suzuki,

9:21,07, 5. Michal Rouav Luk Mare, Orion Team Litomyl, Honda, 9:29,40, 6. Luk Mohaupt Vclav Hotov, SMS motokrosu Bentky n.J., Honda, 9:30,20.

FUTSAL
1. Chance futsalov liga po sedmnctm kole
1. Chrudim 2. Brno 3. Bohemians 4. Teplice 5. Pardubice 6. Nejzbach 7. Kladno 8. Plze 9. Slavia Praha 10. Benago 11. umperk 12. Liberec 17 17 17 16 17 17 17 17 16 17 17 17 144:33 114:51 78:43 75:60 75:81 71:79 48:67 66:86 45:61 58:80 63:120 60:136 49 46 40 27 24 24 17 16 14 14 12 6

Ambice konily v hlubokm snhu

LITOMYL - VYSOK MTO/ astnky pedposlednho zvodu serilu Mistrovstv republiky v motoskijringu pivtali dobe pipraven organiztoi v Nekoi. Pestoe technickou tra u koupalit poznamenaly pvaly snhu a nsledn obleva, vidli divci sportovn hodnotn zpolen motocyklist i lya. Pdy ve finle pipravily na tk trati pln vyjetch kolej o dobr umstn adu zkuench dvojic. Stupn vtz poprv v leton sezn vybojovali Rouav s Mareem. Situace na dalch pozicch se bhem zvodu neustle mnila. Spadli i Hock s Bergerem, kte senzan vyhrli pedchoz zvod v jinch echch, pesto se dokzali propracovat a na tvrtou pozici v cli. Nkolik karambol potkal i historicky nejspnj jezdce motoskijringu bratry rolerovy. Do cle dojeli na est pozici, ale u se ztrtou jednoho okruhu. Zvod se tak pli nepovedl Mukovi s Langrem, kte byli klasifikovni a za kltereckou posdkou. Celkov vsledky zvodu: 1. Luk Mohaupt - Vclav Hotov, SMS motokrosu Bentky n.J., Honda, 12:56, 85, 2. Josef Sldek - Petr ek, Dukla Racing, Honda, 12:59,57, 3. Michal Rouav - Luk Mare, Orion Team Litomyl, Honda, 13:02,09, 4. Marcel Hock Jon Berger, SMS motokrosu Pardubice, Suzuki, 14:03,67, 5. Jindich Lux - Luk Hovad, BV Racing, KTM, 14:09,93, 6. Patrik roler - Miroslav roler, SMK Klterec nad Orlic, Yamaha, 12:57, 82. -red-

Inzerce v oblastnch novinch TRS

trs@trs.cz
724 652 005 Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

14

esk sedlk piv kvalitu z pol a na stl

OBLAST/ A do domu si mohou od verejka pes internet objednvat hospodyn v naem kraji regionln potravinsk vrobky. Projekt s nzvem esk sedlk si klade za cl tvorbu distribunho systmu produkt eskch regionlnch zemdlskch a potravinskch malovrobc. Nsledovat by mlo vybudovn Pivn stezky a jej propojen se stezkou Pernkovou v regionu vchodnch ech. Ob stezky maj slouit k monostem rstu a podpoe agroturistiky nejen pro obyvatele naeho regionu, ale i turist pijdjcch odjinud. Nabz monost volnou formou seznmit se s na krajinou a poznvat nae zvyky a obyeje. Autorem projektu je Spolenost pro rozvoj turismu a regionlnch potravin ve vchodnch echch, o.p.s. Hlavnm poslnm systmu rozvozu regionlnch farmskch potravin je Adresn kvalita z pole a na stl. Rozvme vrobky zkaznkm a dom, do sdla firmy i restaurac, dle dolch objednvek prostednictvm internetovho e-shopu. Po zaveden a stabilizaci pilotn jednotky pro oblast Pardubic a Hradce Krlov budou nsledn zakldna dal - dcein distribun centra v regionu vetch mst, kam dodaj sv zbo a produkty lokln vrobci a pstitel dle pedem sumarizovan objednvky drustvem. Zbo bude nsledn rozdleno do pepravnch box a rozvezeno dle pijatch objednvek jednotlivm zkaznkm do msta jejich bydlit i jinho jimi urenho msta. Platby budou mon bankovnm pevodem i hotov, vysvtluje spoluzakladatel spolenosti David Novk, soukrom zemdlec hospodac na Statku v Uhersku. Clem projektu je nabdnout koncovm zkaznkm alternativn monost nkupu potravin a vrobk od vhradn eskch subjekt se zrukou vysok kvality za pijatelnou cenu, a to jako protipl asto nekvalitnho zbo v stch supermarket. V posledn dob ze strany zkaznk vzrst poptvka po vrobcch a produktech, kter maj jasn danou historii pvodu a vzniku s tm, e je pedem dna jejich kvalita a forma zpracovn. Bonusem je pak nsledn dodvka pmo k zkaznkovi v jm sjednanm termnu a ase, soud Novk. Projekt nabdne monost uplatnit se na trhu tak drobnm vrobcm z ad zemdlc, kte jsou v souasn dob jinak znevhodnni na trhu a maj pouze omezen prostedky k tomu, aby byli schopni odpovdajcm zpsobem prezentovat sv zbo a produkty v rmci regionu i cel republiky. Jejich schopnost konkurence vi dovenm, levnm, asto mn kvalitnm vrobkm je velmi omezen. Jedn se o podporu drobnch podnikatel a zemdlc na bzi vytvoench drustev i sdruen.

Pivn a Pernkov stezka

Pivn stezka m zanat v mstysu Horn Jelen. V arelu tamnho prodnho koupalit m bt vybudovno sportovn relaxan centrum a rekonstruovn bval pivovar. Stezka m dle pokraovat pes Pivovar Uhersko, kter bude rovn pestavn, m dojde k rozen agroturistickho arelu pi Statku Uhersko. V katastru obce Uhersko bude rovn vybudovno Trampsk muzeum spolu s osadou Neulust, to ve doplnno o repliku nkdejho stejnojmennho letohrdku. Stezka by mla pokraovat pes Pivovarsk sklep v Daicch s monost rybolovu, rodinn pivovar Medleice a Pivovar Pardubice. Nsledn bude navazovat na Pernkovou stezku vedouc po drobnch vrobcch pernku, konc pod Kuntickou horou v muzeu pernku - u Pernkov chaloupky. Vybudovn Pivn stezky a Per-

nkov stezky m za kol spojen nkolika geografickch bod v naem okol tak, aby nabdla turistm i zjemcm dal monost volnoasovch aktivit. Jedn se o podporu aktivn trvenho asu v rmci rodiny, ptel a podobn. Soust projektu je zapojen dosud zbudovanch, le mlo vyuvanch cyklotras, ppadn zbudovan novch sek. Soust bude monost pjen kol, zbudovn infocenter a pm nvaznost na vnitrosttn veejnou a regionln dopravu. Krom prvotnch kulinskch zitk, sportovnch aktivit a relaxace chceme nabzet tak kulturn vzdlvac aktivity s drazem na poslen sounleitosti s mstem kde ijeme, odkud pochzme, uzavr David Novk. www.sedlakcz.cz Text a foto Ivan Hudeek

Inzerce v oblastnch novinch TRS

trs@trs.cz
724 652 005

Monster Karting Cup: adrenalin na zvodn Trvme na tradin vrob chleba,... drze se vyplatil tmu HSF
LITOMYL/ Nov ronk Monster Karting Cup vytrvalostnch zvod Mistrovstv esk republiky m za sebou prvn kolo. Uskutenilo se v nedli 12. nora a selo se v nm osm tm. Zvodnci tak vyuili jednoho z pravidel zvod, kter umouje vynechat dva zvody z devti. Startovn pole je kadm zvodem stle vce vyrovnan, take i pes men ast nebyla nouze o napnav chvle pi soubojch na trati. Tentokrt toho vyuily ti tmy a pipsaly si tak slun poet bod. Dailo se novmu Junior Karting Teamu ve sloen Tade Kleiner, Daniel Kos a Jaroslav Dosedl, kte dojeli na 7. mst a rzem se posunuli na druh msto v celkovm bodovn. Stejn tak i AsToria Racing Team (Luk Fejfar, Vlastimil Portych, Luk Slavk), kter skonil druh a zdvojnsobil tak pdl bod. Na tet pozici dojel tm Ekoline Group Racing Team RS (Roman Skla, Roman Skla jun., Radek Skla). Posledn tm, kter vyuil tzv. olka, byl r Team (Miroslav r, Ludk r, Ludk r jun.) z Vrchlab. Pro podn prstek bod si zajel tm HSF (Daniel Krma, Jarda isler, Anetka Rankov), kter v zvod zvtzil. Cel zvod se nesl ve znamen pjemn atmosfry a vichni si jej, i pes men poet tm, uili. Pij te se tak podvat nebo se pipojte i vy se svm tmem. Vce na www.karting.4fan.cz. Za poadatele Daniel Krma Dokonen z tituln strany A tradin vyvdn kvas z prokvaenho ita? Je zdlouhav, na obsluhu odborn nron, ovlivnn kvalitou surovin (ita), poasm, tedy teplem i zimou, schopnostmi pekae vyladit mln a octov kvaen, co pak uruje charakteristiku tchto chleb. A jak je to tedy s vrobou chleba ve va firm? asto si kladu otzku, zda mj konzervativn pstup nekod firm, nebo stle trvm na tradin vrob pes rizika, kter jsem ji zmnil. Sname se zlepit technologick zazen a uvaujeme do budoucna o zmnch peen. Lid jsou rzn. Stejn tak zkaznci i jejich chut... Dnen nabdka peka je irok, stejn jako sortimentov skladba.

Vbec se to ned srovnvat s lty ped rokem 1989. Meme ci, e u ns je jeden z nejvysplejch evropskch pekaskch trh. Tlaky etzc na ceny mu ubraj glanc. My se nebojme konfrontace a astnme se s naimi vrobky rznch sout, v kterch dokeme zabodovat. Na loskch Dnech chleba v Pardubicch ohodnotila odborn komise dva nae chleby ocennm chlb vynikajc kvality. N chleba byl pi sttnm svtku 28. jna ozdobou recepce na Praskm hrad, kdy si ho vybral pan prezident Vclav Klaus na vstav Zem ivitelka v eskch Budjovicch. Spolhm na nae zamstnance, pedevm na pekask mistry a doufme, e pesvdme i zkaznky nam chutnm, tradin vyrbnm chlebem. -red-

Novabrik potvrdil pevahu hr z Poliky

VYSOK MTO/ Poslednm nstavbovm turnajem finlov tveice tm skonil leton ronk Vchodoesk krajsk ligy ve futsalu - slovm fotbalu. Na konen druh msto posunul celek Jokers Novabrik Polika. Hri VPS Polika B si ji nenechali vtzstv nikm vzt. Vsledky 10. turnaje (4. nora - Vysok Mto): Druba V. Mto - Jokers Polika 1:1 (Novk - Coufal), Polika B - Taurus Doln jezd 7:0 (ipa 3, Zhoran, J. Opina, Mita, Bure), Druba V. Mto - Taurus Doln jezd 2:2 (Kaliba 2 - Mrz, Frka), Polika B - Jokers Polika 1:3 (J. Opina - L. Rouar 2, Coufal, Polika B - Druba V. Mto 4:2 (Bure, Ja. Muk, J. Opina, Mita - Barto, Novk), Jokers Polika - Taurus Doln jezd 3:3 (M. + L. Rouar, Coufal Kolava 3). -redKonen tabulka: 1. VPS Novabrik Polika B 2. Jokers Novabrik Polika 3. 1.FC Druba Vysok Mto 4. Taurus Trans Doln jezd 5. Tisako Tisov 6. Pobe Slonoviny Lankroun 7. akal hnv Moravsk Tebov 8. Ontario Tnit n/O. 9. Pardl Doln jezd 10. SK Vraclav 11. AC koda Hradec Krlov 23 23 23 23 20 20 20 20 20 20 20 17 2 4 91:36 13 6 4 68:40 13 5 5 70:47 12 5 6 85:61 9 3 8 61:56 9 2 9 55:51 8 4 8 65:54 8 3 9 64:49 8 1 11 54:59 1 2 17 29:81 1 1 18 31:19 53 45 44 41 30 29 28 27 25 5 4

Vodnkova Hanika
Soubor Loutkovho divadla Srdko ve Vysokm Mt uvede v nedli 26. nora tradin od 14 a od 16 hodin pohdku s Kaprkem, Hanikou a vodnkem s nzvem Vodnkova Hanika pod reijnm vedenm Jana Havla.

Nedln dtsk karnevaly

V nedli 26. nora od 14 hodin se konaj dtsk karnevaly Na Rycht v Moraicch a v Pohostinstv V okliku v Bentkch.

Ledoboen na Loun
Zimn plavba po Loun z Trku do Vysokho Mta se uskuten v sobotu 3. bezna. Podaj vn mlad vodci z Old mans Clubu.

Bronz z mistrovstv v motoskijringu putuje do Vysokho Mta!

VYSOK MTO/ Seril domcho ampiontu v motoskijringu vyvrcholil poslednm osmm podnikem na zvoditi Pod hradem v Dobanech v Orlickch horch. Historicky se jel u 96. mistrovsk zvod a opt lo o napnavou podvanou. Organiztory znovu potrpil snh, s kterm si tentokrt musela poradit frza. Mistrovsk titul v Dobanech obhjili Sldek s kem, kte podvali po celou seznu nejstabilnj vkony a jejich nejhorm umstnm bylo pt msto v Rodn. Do sv sbrky tak pidali k titulm z let 2009 a 2011 tet mistrovsk titul. Dostihli tak sv nejvt soupee bratry rolerovy. Dobr start ve finlov jzd petavili ve vtzstv Mohaupt s Hotovm, druhou pozici vybojovali dv kola ped clem vysokomtt Muk s Langrem, kte tak uhjili celkov tet msto. Celkov vsledky zvodu: 1. Luk Mohaupt - Vclav Hotov, SMS motokrosu Bentky n.J., Honda, 7:53,82, 2. Josef Muk - Filip Langer, Muk Motokros Team, Yamaha, 8:02,65, 3. Josef Sldek - Petr ek, Dukla Racing, Honda, 8:09,68, 4. Michal Rouav - Luk Mare, Orion Team Litomyl, Honda, 8:37,49, 5. Marcel Hock - Jon Berger, SMS motokrosu Pardubice, Suzuki, 8:38,79, 6. Tom Fogl - Martin Sabota, SMK Klterec nad Orlic, Yamaha, 8:14,38. Celkov poad v serilu: 1. Josef Sldek - Petr ek, Dukla Racing, Honda, 128 bod, 2. Luk Mohaupt - Vclav Hotov, SMS motokrosu Bentky n.J., Honda, 123, 3. Josef Muk - Filip Langer, Muk Motokros Team, Yamaha, 114, 4. Patrik roler - Miroslav roler, SMK Klterec nad Orlic, Yamaha, 107, 5. Marcel Hock - Jon Berger, SMS motokrosu Pardubice, Suzuki, 91, 6. Michal Rouav - Luk Mare, Orion Team Litomyl, Honda, 86.

Oskar a rov pan

Herci Klicperova divadla v Hradci Krlov Jan Sklen a Martina Eliov pedstav v ptek 5. bezna od 19.30 hodin v Novm kostele Crkve bratrsk v Litomyli pbh francouzskho dramatika Erica Emmanuela Schmidta pojednvajc o hlubokm ptelstv desetiletho Oskara a jeho oetovatelky babi Ri. Pbh o umn t i umrat, pbh pln moudrosti a laskavho humoru. Reie: Ivan Bala a. Vstupn 120 korun, studenti 80 korun. Pod Mstn skupina esk kes ansk akademie v Litomyli.

Msta utrpen, smrti a hrdinstv

V sobotu 3. bezna zan v litomylskm Regionlnm muzeu vstava dokument a fotografi vnovan ivotu vz v nacistickch koncentranch tborech. Jedn se o putovn vstavu Historick skupiny Osvtim pi Sdruen osvobozench vz a pozstalch, pro kterou ji vytvoil Pamtnk Terezn. Po esk republice se pohybuje ji od roku 2005. V Litomyli se uskuten jej jubilejn 50. pedstaven. Tvo ji panely, kter jsou vnovny nejvznamnjm koncentranm tborm a vznicm vzniklm v Nmecku v dob vldy nacist. Toto obecn tma bude doplnno o mstn relie - pedevm pomoc fotografi bude zrekapitulovn prbh 2. svtov vlky v Litomyli. Vstava potrv do nedle 29. dubna.

POZVNKA NA FUTSAL Vysok Mto, Sportovn hala Domova mldee, zatky utkn ve 20 hodin ptek 24. nora 1. FC Nejzbach - INDOSS Plze, ptek 9. bezna 1. FC Nejzbach - Delta Real umperk

Tradin makarn ples

esk erven k Dbnov pod 24. bezna od 20 hodin v sle obecnho domu ve Dbnov tradin makarn ples. Od 14 hodin se na stejnm mst uskuten dtsk karneval.

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

15

Noc tulench ps: mraziv peklo

VYSOK MTO/ Tak njak vypad peklo. Msto nesnesitelnho vedra si vak astnci prvnho zvodu stedoevropskho pohru ve skialpinismu s nzvem Noc tulench ps Ski Trab 2012 v Jnskch Lznch museli poradit s velkou zimou, pomrn silnm vtrem a hustm snenm. V kategorii vetern zvtzil Petr Novk z Vysokho Mta, kter v ase 2 hodiny 31 minut a 57 vtein obsadil celkov estou pozici. Non zvod se uskutenil 21. ledna se startem a clem na nmst v Jnskch Lznch. Zvodnci v kategorii Elite museli zdolat tra dlouhou 26 km s pevenm necelch 2000 metr. Po startu se belo ke spodn stanici lanovky, kde jsme si nasadili lye a pokraovali po trati oznaen cyklistickmi ervenmi blikakami, popisuje prbh zvodu Petr Novk a pokrauje: Po tomto vstupu nsledoval sjezd smrem k Prask boud, kde se muselo kolem jednoho kilometru odbruslit. Nsledoval sjezd do Pece pod Snkou po sjezdovce Smrk. Dal nron vstup po sjezdovce Bramberk, kde se v nejprud partii sundaly lye a pokraovalo se vstupem na botch. Po sjezdu z Bramberku jsme vystoupali na konenou stanici lanovky Javor, kde se znovu sjelo do Pece pod Snkou. Opt se nasadily psy a pokraovalo se zpt na vrchol ern Hory a potom u byl posledn sjezd do Jnskch Lzn a dobh na nmst. Zvodnci v kategorii Open se pedstavili na zkrcen trati. V konkurenci zvodnk z ech, Slovenska a Polska zvtzil Michal tantejsk ze pindlerova Mlna v ase 2:25:35 hodin. -ih-

Motokrosae a lyae provil tuh mrz

Pvrat: Mld mezi slalomovmi tyemi

PVRAT/ Kristna Schusterov a Daniel Jako se stali vtzi kovskho zvodu ve slalomu, kter se uskutenil 14. nora v arelu zimnch sport v Pvratu. Na start otevenho sportovnho podniku se v silnm mrazu postavilo estnct zvodnk. Organiztoi navzali na jet silnji obsazen zvod, kterho se dva tdny ped tm zastnilo padest malch lyaek a lya. Mezi startujcmi byla i tentokrt ada sportovc, kte na lych trv pod dohledem svch rodi i trenr mnoho hodin, ale i ti, kte se v lyask technice teprve zdokonaluj. S nronou trat si poradil tak syn slavnho otce, Ji Beika z Chocn, vicemistr republiky v kartingu - kategorii Mlad 6 - 8 let. Je potiteln, e dnho z astnk nepotkal mezi tyemi pd. Rozhodnut poadatel ocenit vechny startujc bylo tedy vce ne sprvn. Vsledky: Dvky - 1. Kristna Schusterov, 2. Kateina Menclkov, 3. Kateina Strnk, 4. Kateina Zkov, 5. Aneka Jank. Chlapci 1. Daniel Jako, 2. Radim Dryml, 3. Ondej Pechanec, 4. Pavel Friml, 5. tpn Hudeek, 6. Vojtch Jank, 7. Michal Jako, 8. Oskar trba, 9. Martin Lichtenberk, 10. Ji Beika, 11. Tom Rudoleck. -red-

spn domc taen choceskch volejbalist pokrauje

CHOCE/ Srii domcch zpas II. ligy zahjili volejbalist Chocn v prestinm zpase s Hronovem, kter se v dosavadnm prbhu sezny pekvapiv dr, zsluhou kvalitnch vkon, v pednch patrech tabulky. Neporazitelnost Juniorm se v rmci pokraovn soute I. ligy nepodailo zaskoit jednoho z pednch aspirant na celkov prvenstv, kterm je drustvo z Havlkova Brodu, kde prohrli 0:3, 0:3. Chu si chtli spravit junioi proti soupei z esk Te-

TKO NA CVIITI, LEHKO NA BOJITI. Mlad lyai se pustili do zvodn a po peliv prohldce trat. Foto Ivan Hudeek

INZERCE

v domcm prosted vak peruena nebyla, kdy utkn skonila vsledkem 3:0, 3:1. Na tto vtzn e pak nic nezmnilo ani dohrvan domc utkn se Znojmem, po kterm se dky shodnmu vtzstv 3:0 a 3:1 propracovalo mustvo ji na tet msto. Ani zde se vak tm pli dlouho neohl, jeliko o tden pozdji porazil v pmm souboji o druh msto drustvo Hrotovic pomrem 3:1, 3:0.

bov. A to se jim povedlo, jeliko ji ped zraky domcch fanouk porazili pomrem 3:0, 3:1. S absenc sv zrann dern sly se musely poprat chocesk eny v utkn Krajskho peboru proti tmu z pardubick Tesly. Vle drustva vak byla siln, a tak si eny poradily i s touto nepzn osudu a zvtzily 3:0, 3:1. Na toto vtzstv se jim podailo sten navzat i v prvnm norovm utkn, ve kterm se jim do cesty postavily soupeky ze Slatian. V jet vce zrannmi a nemocemi oslaben sestav dokzaly eny urvat vtzstv alespo v odvet, kterou vyhrly 3:1, kdy stejnm pomrem vodn utkn prohrly. Na druhou pku tabulky pak eny vynesly vhry 3:0, 3:0 nad Letohradem Dal informace o dn v klubu, vsledky, tabulky a fotografie z jednotlivch zpas lze najt na klubovch strnkch www.vkchocen.cz. V ter 7. nora se ve Vysokm Mt konalo slavnostn vyhlen ankety o Nejspnj sportovce okresu st nad Orlic za rok 2011. V kategorii kolektiv dosplch bylo nominovno drustvo mu A, kter za sv kvalitn vkony v loskm roce ocenila hodnotc komise skvlm tetm mstem. Toto ocenn pat zajist celmu klubu, a proto gratulace putuje jak k samotnm hrm, tak i trenrm, veden a v neposledn ad i vem fanoukm. Bez podpory divk, sponzor a msta Choce lze takovchto spch jen st doshnout. Martin vec Foto archv klubu

RMAOV - LITOMYL/ Rusk zima na severu Moravy umocnn ostrm vtrem provila sly astnk druhho zvodu serilu Mezinrodnho mistrovstv R ORION - SHIVA KTM Cup 2012 v Hornm Mst u Rmaova. Stem kvalifikanch jzd proli nejlpe Mohaupt s Hotovm, kte podobn jako brati rolerov z Klterce nad Orlic tikrt vyhrli. S pehledem jezdili i lot misti Sldek s kem. A vtzstv v posledn srii kvalifikanch jzd zaruilo pm postup do finle i zkuenmu Skalkovi. Prbh finlov jzdy poznamenal hromadn pd v prvn zatce po startu. Vyhnul se vtzn bratrsk dvojici nsledovan Mohauptem s Hotovm a Sld-

kem s kem, kte se po kolizi v vodu zvodu nevzdali a po vbornm vkonu se dokzali dothnout a na tet pozici. Urit mile pekvapili Fogl se Sabotou, pro kter bylo konen pt msto nejlepm vsledkem kariry v motoskijringu. Celkov vsledky zvodu: 1. Patrik roler - Miroslav roler, SMK Klterec n. O., Yamaha, 11:43,25, 2. Luk Mohaupt - Vclav Hotov, Profi Auto, Honda, 11:57,36, 3. Josef Sldek - Petr ek, Dukla Racing, Honda, 12:03,51, 4. Josef Muk - Filip Langer, Muk Motokros Team, Yamaha, 12:07,21, 5. Tom Fogl - Martin Sabota, SMK Klterec nad Orlic, Yamaha, 12:15,59, 6. Marcel Hock - Jon Berger, SMS motokrosu Pardubice, Suzuki, 12:23,10.

Vysokomtt Muk - Langer se dokali mistrovskho vtzstv

RMAOV - VYSOK MTO/ I dal den se jelo na trati v Hornm Mst, kde poadatel uspodali zvod za odvolan motoskijring v Rmaov. Jezdce i lyae ekala stejn dobe pipraven tra , avak v obrcenm smru. S kvalifikac si nejlpe poradili brati rolerov, kte vyhrli vechny sv jzdy. Zlepili se i vysokomtt Muk s Langerem. Vborn jezdili chnovt jezdci Vitou a Sejk, kdy dokzali dvakrt vyhrt. Zdlo se, e jim neunikne pm postup do finle, avak po pdu v posledn jzd museli z dalho zvodu kvli zrannmu kolenu lyae odstoupit. Hlavn finlov jzda se vydaila Josefu Mukovi s Filipem Langerem, kterm se konen splnil sen stanout na stupnku nejvym pi mistrovskm motoskijringu. Vyel jim start a i kdy se ostatn jezdci snaili, nikdo z nich je nedokzal pedjet. Jeli vborn, po celch deset kol finlov jzdy neudlali jedinou chybu a zaslouen zvtzili. Dostali se tak do elitn skupiny estncti jezdc, kte v dosavadn historii motoskijringu dokzali zvtzit. Spolehliv jeli i brati rolerov, kte clem projeli na druh pozici. Na stupn vtz se nakonec dostali i lot misti Sldek s kem, i kdy po velkm sil. Celkov vsledky zvodu: 1. Josef Muk - Filip Langer, Muk Motokros Team, Yamaha, 11:31,89, 2. Patrik roler - Miroslav roler, SMK Klterec nad Orlic, Yamaha, 11:43,09, 3. Josef Sldek - Petr ek, Dukla Racing, Honda, 11:54,41, 4. Michal Rouav - Luk Mare, Orion Team Litomyl, Honda, 11:57,26, 5. Tom Fogl - Martin Sabota, SMK Klterec nad Orlic, Yamaha, 11:59,91, 6. Jindich Lux - Roman Pross, BV Racing, KTM, 12:01, 88. -red- S pispnm Josefa Vaka foto Ivan Hudeek

Vydv Vydavatelstv a nakladatelstv VIA alta Tisov, IO: 42917131. Adresa redakce: Tisov 20, 566 01 p. Vysok Mto, e-mail: trs@trs.cz. Majitel nakladatelstv Ondej Hudeek, I: 747 36 833. Odpovdn redaktor Mgr. Ivan Hudeek (724 652 005). Redakce: Eva Hudekov (737 257 306), Andrea tolbov (603 749 768), Martina Pibylov, Alena Kapov. estn redakn rada: Mgr. Ivan Hudeek, Mgr. Roman Fikejz, Ing. Miroslav Kaka, Milan Korl, RNDr. Zdenk taffen. Extern spolupracovnci: Jaromr tolba, Milan Richter, Mirek Novk, Petr Kov, Ji Smkal, Ji Fiala. Sazba vlastn. Tisk: H.R.G. tiskrna, Litomyl. Nevydan rukopisy se nevracej, inzerce se pijm na adrese nebo tel. sle redakce. Registrovno refertem kultury Okresnho adu st nad Orlic pod . j. MK R E 12796. Prvn slo vylo 18. z 1992.

16

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle