Openmagazin 4/2012

KOPRUJTE SDLEJTE POSLEJTE TISKNTE
Duben 2012
Sthnout ePUB
D T P a s z e c p r o g r a my
Nenechte si ujt nov slo
Sadzba knihy
OCRFeeder
v Scribuse
Lb se vm openMagazin?
Jak je Scribus 1.4.0?
Typografick rozen
Sname se, abyste dostali kvalitn informace, dozvdli se nco novho a mohli st cestou do koly nebo do prce. OpenMagazin dlme pro vs! Kdybyste ns chtli pochvlit nebo nm podkovat, pette si lnek na adrese www.openmagazin.cz/kontakty dkujeme!
Obsah
OCRFeeder Uiten rozpoznva textu, kter vak neum esky Recenze DTP programu Scribus 1.4.0 Sadzba knihy v Scribuse Scribus: Optimalizcia optickho rozloenia textu a vkladanie internetovch odkazov Rozrenie pre typografick pravu textov OCR v Linuxu: Cuneiform a YAGF asopis Gliese je szen ve Scribusu Scribus: Tvorba vizitky
TMA SLA
4 6 8 14 16 20 22 23
strana 25
strana 32
RECENZE
Asus Eee Note EA-800 ZOTAC ZBOX Nano A10 Plus: Zelen svtc domc kino s XBMC Nov vlastnosti LibreOffice 3.5 mte se na co tit Double Commander um vyut rozen z Total Commanderu LibreOffice 3.5: Cestou drobnch zlepen
25 29 32 35 37
strana 35
ablona pro organizaci skladu i s fakturou Jak pouvat vstiky ve Scribusu
NVODY
39 40
esk univerzity pouvaj DSpace systm pro digitln knihovny
PRAXE
41
strana 40
strana 41 Powered by Scribus
TMA SL A
DUBEN 2012 OPENMAGAZIN
03
D T P a s ze c p r o g r a m y
4 6 8
O C RF e e d e r U i t e n r o z p o z n v a t e x t u , k t e r v a k n e u m e s k y
Re c e nz e DT P p r o g r a m u Sc r i b u s 1 . 4 . 0
14 16
Sa d z b a k n i h y v Sc r i b u s e
Sc r i b u s : O p t i m a l i z c i a o p t i c k h o r o z lo e n i a textu a vkladanie int e r ne t o v c h o d k a z o v Rozrenie pre typografick pravu textov
20 22 23
O C R v L i n u x u : C u n e i f o r m a Y A G F a s o p i s G li e s e j e s z e n v e Sc r i b u s u
Scribus: Tvorba v i zi t k y
OCRFeeder Uiten rozpoznva textu, kter vak neum esky

Vclav Hejda | LinuxEXPRES.cz
U se vm nkdy stalo, e jste potebovali naskenovan dokumenty mimo prohlen tak editovat? J dostal nedvno takto pipraven studijn podklady. Na otzku co snimi, vm mon odpov nsledujc dky.
TMA SLA
OCR pro domc pouit
Vpravm sloupci dole zvolte kartu OCRFeeder je, jak ji nzev napovd, Styl, na n vyberete psmo a jeho veprogram uren pro optick rozpoznn znak ajejich pevod do digitln podoby. Nejedn se pmo oprogram jako takov, ale ografickou nstavbu pro vce OCR program. Dky tto metod je mon pomoc skenovn digitalizovat titn texty, snimi je pot mono pracovat jako s normlnm potaovm textem. Program je vybaven GTK grafickm prostedm amete ho sthnout zdomovskch strnek, vce informac se tak dozvte na strnkch autora Joaquima Rocha. Vnkterch distribucch ho tak najdete vrepoziti.
likost auspodn textu ve vytvenm dokumentu. Ped samotnm naskenovnm textu zvolte poadovan pro-gram, kterm chcete pevod provst. Jako vchoz je nastaven program GORC. Dle mte monost zvolit apout Tesseract aj jsem dodaten pidal Guneiform. Pot kliknete na tlatko OCR. Dojde kpeveden textu, kter jste vybrali, apeveden
Ajak to vlastn funguje?
Pedstavte si e mte njak text uloen vobrazovm formtu, jako je JPG, PNG atd. Mon je tak pout PDF. Pak nen nic snazho ne spustit OCRFeeder, v levm hornm rohu kliknout na zelenou ikonu se symbolem plus apidat poadovan obrzek. Dal monost je pipojen vaeho skeneru aprovst naskenovn textu pmo zprogramu. Pot se vm naskenovan nebo naten text objev vprostednm poli programu. Zvraznnm pomoc myi vyberete text, kter chcete pevst do poadovanho formtu. Na vybranou mte prost text, ODT nebo HTML. Pokud by jste chtli pevdt cel dokument, je jednodu kliknout na tlatko Rozpoznat dokument. Dojde kautomatickmu vbru textu, kter bude oznaen modrou barvou, a k vbru obrzk, kter jsou oznaeny barvou zelenou. Text, kter vyberete, se zobraz ve vezu vpra-vm sloupci nahoe.
Pprava natenho textu ped ped pevodem pomoc OCR
Po proveden OCR je ve pipraveno pro export do poadovanho formtu
TMA SLA
obraz se zobraz na kart Text. Vtextu je pak mon provdt rzn editace, jako je napklad prava chybn rozpoznanch znak a nebo kontrola peklep. Monost kontroly peklep je vprogramu ji implementovna aje automaticky nastavena dle vaeho systmu. Ped samotnm exportem strnky do ODT nebo jinho vmi zvolenho formtu je jet nutn provst samotn nastaven tto strnky. To provedete tak, e vlit nabdky kliknete na pravy | Upravit strnku a zvolte parametry. Nejastji to bude formt A4 ajet doporuuji zatrhnou volbu Nastaven pro vechny nsledujc pevody. Pak u jen sta kliknout na tlatko exportu ODT auloit poadovan text. Pokud byste vak chtli dokument uloit vjinm formtu, kliknte vlit na Soubor | Export anastavte poadovan formt exportu. V tomto ppad jsme pevedli text do formtu ODT a po uloen u jen zbv upravit rmec textu amete snm zat pracovat. Stle tady hovom pouze otextu, samozejmost je ovem i pevod obrzk, nicmn pro nenronost tto innosti, tuto st vynechvm. Postup je stejn jako utextu, a to bez poteby ve zmiovanch prav.
05
Pokud zapomenete na tento krok, pevedete vbr na pednastaven formt 4,3 2,7 cm, co je takov mini strnka
esk diakritika schz
Nic nen ale tak dokonal, jak se me na prvn pohled zdt. Zmrn jsem pro tento lnek zvolil pevod anglickho textu, jeliko esk diakritika nen bohuel podporovna a jak jste si urit vimli, ani anglick pevod nen bez chyby. Snail jsem se proto provst konfigurace jednotlivch vkonnch program, ale bez spchu. Absence podpory eskch znak bude zcela urit dvod, pro tento program nebude masov nasazen na strojch eskch uivatel. Jinak je nutn OCRFeeder pochvlit za jednoduchost a pehlednost a nm nezbv nic jinho ne ekat na to, a se alespo jeden z podporovanch OCR program nau st esky.
Je hotovo, text je peveden a mete s nm libovoln pracovat
Ne tohle, to radji run pepis
Recenze DTP programu Scribus 1.4.0

Michal Hlavat | LinuxEXPRES.cz
Na zatku roku 2012 byla vydna nov stabiln ada open-source DTP programu Scribus. Jej vvoj trval vce ne tyi roky. Bylo opraveno avyeeno celkem pes dva tisce chyb apoadavk na pidn funkc. Jak je tedy nov Scribus?
TMA SLA
Z nov podporovanch formt pak Scribus umouje pracovat nap. sformty AI, CDR, PSD a WMF a soubory zprogram Kivio, Dia aXFig.
Co lze vytvoit ve Scribusu?
Scribus je velmi vhodn pro krat dokumenty (vizitky, pozvnky, letky, prezentace), kde je nasazen bez problm. Dobe pouiteln je tak pro sazbu dokument s destkami stran magazn, e-zin, brour, obecnch novin aasopis (viz ukzky na Scribus.cz). Na efektivn abezproblmovou sazbu sloitj knihy si ale pznivci budou muset jet njak ten ptek pokat.
Podpora formt
Nov funkce
Mnostv formt, kter um Scribus zpracovat, je velmi solidn. Krom oekvanch formt SVG, EPS, JPEG, PNG, TIF um pracovat iscelou adou jinch (AI, CDR, PSD, WMF, PDF, PS, FIG, CVG, PICT, SML, SHAPE amnoha dalmi). Z ve jmenovanch byl potom v nov stabiln ad vylepen import zSVG atak pibyla monost do PDF vstupu vloit jin PDF i EPS dokumenty.
Portovn zQt 3 do Qt 4
ada Scribusu 1.3.3 byla zaloena na rozhran Qt verze 3, avzhledem kvvoji bylo nutn pepsat kd do Qt 4 (odladn trvalo trochu dle azpsobilo del prodlevu mezi vydnmi stabilnch verz). Generovan rmce Asi nejpatrnj novou funkc jsou Generovan rmce. Umouj vkldat do dokumentu LaTeXov rovnice, grafy (Gnuplot) adiagramy (GraphViz), noty (LilyPond) a3D modely (POV-Ray). Export atisk Pro tisk pibyla zcela zsadn funkce (kterou bylo nutn v ad 1.3.3 eit skriptem) a to vkldn oezovch aregistranch znaek, znaek spadvky, barevnch mek iinformacch ostrnce. Dal novinkou je pak export vrstev pmo do PDF (jen ve verzi PDF 1.5). Typografie Zhlediska typografie pin nov ada nkolik novinek. Nyn je mon vytvet Styly znak, vyrovnvat text (nastavit rozmez ky znak aminimln ku mezery) izarovnat text opticky.
Znaky pro tisk
Optick zarovnn (vlevo bez zarovnn)
TMA SLA
07
Co se chyst vad 1.5?
Vyrovnvn textu (vlevo bez vyrovnvn) Kreslen pro rzn typy barvosleposti (mezi DTP programy jde odost uniktn funkci).
Ve Scribusu je nov mon pouvat operace scestami, vytvet apouvat styly Co Scribusu (stle) jet ar, vyplnit objekty vzorky i importovat chyb? barevn palety zEPS, AI, PS, SOC aGPL (i pm barvy). Pro veker objekty Je stle pomrn dost funkc, kter by avrstvy je tak mon pout rzn rei- profesionln DTP program ml mt, ale my smovn barev. Scribus je nem. Chyb mu nap. nahrazovn kombinac znak ligaturami, Dal funkce monost pout star slovky nebo pePibyla monost zobrazit vrstvy jako pnout na prav kapitlky (obsaeny ve Drtn model, kter zlep odezvu pi fontu). Vytvoit slovan nebo nesprci sdelmi dokumenty. Uitenm lovan seznam ve Scribusu je tak sloivylepenm je tak skript Autoquote, tj, ne by mlo bt. kter nahrad rovn uvozovky za sprvn Dal oblast, ve kter by si Scribus (pro kad jazyk jin). zaslouil vt pozornost, je automatizace a u efektivnj vytven obsahu (ze styl), podpora poznmek pod arou, Prce sprogramem automatick slovn obrzk nebo auVelmi dleitm bodem je zlepen tomatick texty (nap. nzev kapitol uivatelsk pvtivosti. Prvn, co bude apodkapitol vzhlav azpat i popisky uivatele jist zajmat, je zrychlen ode- obrzk). zvy udelch dokument. Druh, nemScribusu by urit prosplo i dal n dleit vylepen, je vrazn proitn kdu a optimalizace. Nap. pouitelnj zaznamenvn zmn sou- nhledov reim udelch dokument boru. Funkce Zpt tak bude (astji) rea- pestv plnit svoji funkci, protoe vygovat tak, jak by mla. tvoen nhledu je otzkou destek Dle je to spousta drobnch vy- sekund. Tak odezva programu vnktelepen text je nyn mon editovat rch situacch by mohla bt rychlej. pmo z kreslic plochy a nen nutn Poslednm nedostatkem Scribusu je otevrat Editor text (kvli odezv se ale nepli efektivn uivatelsk rozhran. tento zpsob hod pevn kdrobnm Nkter operace trvaj pli dlouho. zmnm). Ve Vsticch nov pibyla Nkter zchybjcch funkc lze rzmonost pesouvat objekty mezi jednot- nmi zpsoby spn obejt. Na nktelivmi sadami a tak poslat objekt do rch zve uvedench se pracuje abukonkrtn sady. Ve spodn sti okna se dou soust dal stabiln verze. Ve objevilo nkolik novch ikon. Ty srovnn se sri 1.3.3 je zlepen ve umouj zapnut/vypnut Sprvce ba- vech oblastech skuten znt. rev, rychl nhled dokumentu anhled
Vvoj Scribusu se nezastavil, ale pokrauje smle dl. Vad 1.5 je mon exportovat do formt PDF/X-1a aPDF/X-4, pibyla monost zobrazovat msto klasick mky teky akky (podobn jako CADy), vkldat 3D anotace, vytvet kaligrafickou ru, kruhovou vse a spirlu a pibylo i nkolik dalch monost nstroje Cesty. Je tak mon vytvet styly barevnch pechod, pohodln prochzet avkldat obrzky pomoc Picture Browser (Prohle obrzk). Byla vylepena iprce sOTF fonty. Nemn dleitou zmnou je ipepracovan uivatelsk rozhran Nastaven resp. Nastaven dokumentu. Vtinu oken je nov mon dokonce dokovat. Zlepuje se tak podpora dalch jazyk (arabtina, japontina, ntina).
Tabulka ve Scribusu 1.5
Ke staen
Odkazy
Scribus 1.4.0 ke staen (Scribus.cz) Scribus portable (spust se z USB disku)
Official release notes Scribus 1.4.0 in anutshell Scribus Help
Sadzba knihy v Scribuse

Jlius Pastierik | LinuxEXPRES.cz
Potrebujete vysdza knihu vScribuse? Napte ju vOpenOffice.org, nalejte ju do Scribusu, urobte tam potrebn pravy a exportujte do PDF formtu. V nasledujcom lnku ukeme jeden zmonch postupov, ako to urobi.
TMA SLA
Prprava strn
Pri sadzbe knihy muste dodra urit pravidl, ako je tituln strana, druh strana, vlastn text (sprpadnm poakovanm, obsahom), tir a pod. Pri tomto muste bra do vahy naprklad to, e tituln strana sa nesluje (ale pota sa do potu strn), vo vlastnom texte mono budete chcie poui zhlavie, ktor me by rzne na rznych stranch apod.
sdza knihu, kde bude na strane prevane text, tto monos teraz vyuijeme, a aby sme mohli nastavi osobitne ablny pre av a prav strany, dme si ihne vytvori dve strany. Po vytvoren strn si teraz pripravme ablny strn so zhlavm azptm. Na toto mete poui skript zahlavie_ zapatie.py.
Poznmka
lnok (vynmajc screenshoty) bol aktualizovan pre radu 1.4.
Ztchto dvodov je potrebn, aby ste si pred vlastnm naliatm textu pripravili rzne ablny strn, aby sa vm potom pracovalo pohodlnejie. Pri vlastnej prprave muste samozrejme u vedie, ak bude vsledn formt knihy amuste ma predstavu ookrajoch. Pretoe vpoet vekosti okrajov me by rzny poda toho, ak knihu sdzate (pri pozii zrejme pouijete in okraje ako pri beletrii), ponka Scribus rznu metodolgiu vpotu (Gutenberg, asopis, Fibonacci, zlat pravidlo, dev ast) s tm, e sta, ak nastavte vntorn okraj a o ostatn vpoty sa postar Scribus. Okrem toho si mete pravdae nastavi aj vlastn okraje. To, akm spsobom sa pri jednotlivch spsoboch potaj okraje, u ponechme na vae preskmanie avyskanie. Poas vytvrania novho dokumentu pri nastavovan rozmeru strany mete ihne nastavi, aby sa na stranu vloil textov rmec, ktor bude zodpoveda vntornm rozmerom. Pretoe ideme Zadanie vekosti psma pre zhlavie Pred spustenm skriptu je potrebn oznai rmec, nad apod ktorm chcete pripravi textov rmec pre zhlavie azptie. Skript sa postupne opta na vekos pouitho psma vzhlav (treba zada cel slo, ktor udva vekos vpt), odsadenie zhlavia (vpt), i chcete vykresli pod zhlavm oddeujcu iaru (1 vykresli, 0 nevykresli), vekos pouitho psma v zpt (v pt), odsadenie zptia (vpt) ai chcete vykresli nad zptm oddeujcu iaru (1 vykresli, 0 nevykresli). Skript je roben tak, e vprpade, ak zadte nulov vekos psma, prslun as (zhlavie/zptie) sa nepriprav. Teraz mete do pripravench rmcov zada naprklad slo strany. To sa zadva v editore textu (Story Editor) cez menu Vloi | Znak | slo strany (klvesov skratka [Ctrl+Alt+Shift+p]). Upozorujeme, e pri niektorch fontoch sa me sta, e po vloen vlastnho textu zhlavia azptia budete musie manulne rozri rku pripravenho rmca. Vloen rmec pre zhlavie a zptie
Zptie s slom strany
Zhlavie po manulnej zmene rky Po prprave strany je potrebn, aby ste si ju previedli na ablnu, o urobte cez menu Strana | Konvertova na ablnu. Pri vlastnej konverzii zrove muste uri, i je to strana av alebo prav. Takmto spsobom si mete pripravi alie aalie ablny, priom mete vyui aj monos klonovania.
TMA SLA
V tomto prpade si cez menu Okn | Usporiada strany otvorte okno Usporiada strany, kde vidte zoznam abln. Po kliknut na ablnu sa tto otvor, m ju mete editova, maza i duplikova. Monos duplikcie s nslednou editciou novej ablny predstavuje spsob jej klonovania. na napsanie vhodn prve textov procesor? Jednoducho preto, lebo umouje prcu so tlmi, mu sa vom poui makr ktor opravia niektor preklepy (ako s naprklad viacnsobn medzery), apod. ia, pouitie OpenOffice.org m jednu nevhodu pod Linuxom OpenOffice.org zatia nepodporuje OpenType fonty (Scribus s nimi problm nem). Toto sa d vyriei dvomi spsobmi. Prv je, e text pripravme voperanom systme Windows, kde, pre zmenu, nefunguje vScribuse vkladanie OpenType (i lepie povedan prevod na Type3) fontov do PDF. Druh spsob je tak, e pri defincii tlov napeme priamo nzov fontu, ahoci sa nm nebude vOpenOffice.org zobrazova text sprvne, vScribuse to budeme ma vporiadku.
09
Konverzia strany na ablnu
Prprava podkladov vOpenOffice.org

Chcete napsa knihu apotom ju zada do profesionlnej tlaiarne na vydanie, naprklad vlastnm nkladom, apreto potrebujete zni finann nklady na minimum? Potom vm nezostva ni in, ako ju nielen napsa, ale aj pripravi vstupn PDF sbor vScribuse tak, e nahradte profesionlneho grafika. Prav- dae, zrejme ho nenahradte dokonale, ale aspo si znite nklady. Ako prv krok (nevynmajc inpirciu) je napsanie vlastnho textu knihy. Na toto je vhodn poui textov procesor kancelrskeho balka, a pretoe Scribus umouje importova text zODT (SXW) sborov, pouijeme, ako inak, OpenOffice.org, modul Writer. Preo je
Poznmka
V LibreOffice 3.5 je u mon pouva OpenType fonty.
Pome vak po poriadku apozrime sa, o je vhodn urobi vOpenOffice.org. Pretoe Scribus podporuje tly odsekov (esky s to styly odstavc), ktor zrove doke importova zdokumentu OpenOffice.org, je potrebn, aby ste si ich vytvorili u pri psan. Pravdae, toto odporanie sa netka iba prpadu, ke pripravujete knihu, ale skoro vetkch prpadov, ke pete nieo vOpenOffice.org. Prca so tlmi je zo zaiatku
Defincia odsadenia v tle odseku
zdanlivo zbyton, ale ke si na u zvyknete, zistte, e je viac ne uiton. Pretoe vak pri kadom texte (hlavne voblasti psiem) plat, e menej je viac, sta pripravi iba niekoko tlov pre nadpisy, vlastn text aprpadn obsah. Pri nvrhu tlov odsekov je vhodn, aby ste vich nzvoch nepouvali diakritiku, medzery a ani znaky podiarkovnka (namiesto neho je vhodnejia pomlka). Je to iba praktick odporuenie, pretoe pri importe do Scribusu sa pouvaj tieto nzvy, priom vak diakritika, medzery i podobn znaky sa nepreved jedna kjednej aurite je lep itaten nzov Hlavny-nadpis (import nzvu Hlavny-nadpis) ako Hlavny_ 5f_nadpis (import nzvu Hlavny_nadpis) i dokonca Hlavn_20_nadpis (import nzvu Hlavn nadpis). Pri nastavovan tlov odsekov je okrem psma a jeho vekosti potrebn nastavi daje odsadenia, zarovnania, inicilok apod. Tak isto mete vyui automatick slovanie nadpisov, odrky a pod. Pri importe bud naopak vScribuse ignorovan veci, ako je automatick delenie slov, voby ohadne kontroly sirt avdov apod. To, ako sa tly definuj, tu nebudeme teraz spomna, pretoe otom u bolo napsanch dos nvodov a zo zosnmanch obrazoviek vidie, o aako je potrebn nastavi. Teraz nezostva ni in, ako napsa vlastn knihu, ktor nakoniec ulote vODT formte. Pretoe sa pri importe do Scribusu nedoku vloi vetky veci, ako je naprklad run zalomenie strany, slo strany, nadpis, je iba na vs, i ich budete alebo nebudete pouva. To ist plat aj pre rozmer strany, delenie slov at. Aby ste vak mali predstavu, koko bude ma vsledn kniha pribline strn, je vhodn, aby ste si tieto veci nastavili apouvali, pretoe naprklad voblasti delenia slov pouva Scribus ten ist definin sbor aalgoritmus,ako OpenOffice.org. Pretoe Scribus umouje vloi nezalomiten medzery za tzv. krtke slov, je iba na vs, i pouijete na tieto ely OpenOffice.org alebo Scribus import prebehne v poriadku. Upozorujeme vak, e vScribuse obsahuje definin sbor nielen jednoznakov predloky a spojky, ale aj dvoj a viacznakov predloky, symboly meny, akademick tituly at., priom si ho mete sami ubovone upravi vasti Sbor | Nastavenia | Krtke slov..
10

rozhranie JP Formtovn dokumentu pro Scribus apre ostatn jazykov lokalizcie JP Formating Document for Scribus), ktor obsahuje jedin tlaidlo Formtovanie dokumentu pre Scribus. Jeho stlaenm sa preved vdokumente nasledovn pravy: vymazanie viacnsobnch medzier aviacnsobnch tabultorov vymazanie medzier atabultorov na zaiatku akonci odseku zmena nesprvnej krtkej pomlky za typografick pomlku, ak je pred tmto znakom medzera (prina - za prina –") zmena troch bodiek za znak vpustky (... za …) zmena bodky za vpustkou za zku medzeru (….mono za … mono) zmena tyroch bodiek za znak vpustky azku medzeru (....vari za … vari) vloenie zkej medzery pred znak vpustky, ak je za psmenom alebo slicou (preto… za preto … zmena bodiek, ktor uzatvraj ubovon znak (jeden) za zke medzery (.+. za + ) zmena dvojc znakov fi afl za ich zliatky ﬁ aﬂ zmena spojovnkov vslovch typu trma-vrma za typografick spojovnk (pri rozdelen sa spojovnk opakuje na zaiatku nasledujceho riadku)
TMA SLA
Pravdae uveden monosti (naprklad v oblasti zliatkov, kde zatia chba mnostvo inch skupn znakov, ako s napr. skupiny dz, ij ...) s iba zkladn. Predpokladme, e makro bude vbudcnosti vzvislosti od poiadavok pouvateov rozirovan aparametrizovan, aby si ho mohol kad prispsobi poda seba (o zrove zaist, e sa nebud musie vytvra osobitn verzie pre starie anovie verzie Scribusu). Za tmto elom vs preto poprosme, keby ste psali svoje poiadavky jeho autorovi na mail pastierik zavin inet bodka sk. Download rozren JP_format_Scribus.oxt.
Hoci Scribus umouje vytvori obsah, nie je prca s tmto nstrojom prve pohodln, pretoe muste kad nadpis tak i tak zada rune. Preto pokia potrebujete vytvori obsah, je vhodn, aby ste to urobili priamo vOpenOffice.org. Pravdae po importe nebud zrejme sla strn sprvne atak isto nebudete ma naimportovan bodky medzi nzvom aslom strany. Tieto veci sa vak daj pohodlne opravi priamo v Scribuse a hlavne pri rozsiahlejch obsahoch je to menej prce, ako keby ste ho mali vytvra tam.
Panel nstrojov JP Formtovanie dokumentu pre Scribus o sa tka prav textu, mete vOpenOffice.org vyui makr, ktor za vs urobia niekoko potrebnch prav, ktor by ste potom museli pracne robi v Scribuse. Ide naprklad o vymazanie viacnsobnch medzier, nahradenie skupn znakov ich zliatkami (vslovenine aetine sa najviac pouvaj zliatky fi afl) apod. Na toto mete poui naprklad makro TypoJTB. Tieto makr vak neobsahuj vetky poiadavky, ako je naprklad vloenie zkej medzery pred znak vpustky (trojbodka), ak je pred nm psmeno apod.
Tvorba oblky
Prprava oblky je pecifick as tvorby knihy, kde sa nezaobdete bez kreativity aprpadnej spoluprce svtvarnkom i architektom. Preto predpokladajme, e mte na papieri pripraven nkres, ako by asi mala vyzera predn as, chrbt azadn as obalu ateraz chcete tento nkres previes do potaa. Po spusten vm Scribus automaticky ponkne vytvorenie novho dokumentu. Pri zadvan rozmerov strany muste pota stm, e oblka sa bude orezva anaraz budete definova vetky strany. Ztohto dvodu by ste mali vedie, ak poiadavky kladie tlaiare okraje, umiestnenie orezovch znaiek, aby ste tieto veci dodrali. Zuvedenho tie vyplva, e m v monitor, tm lep. To sme vak mierne odboili.
Importovan tly odsekov v Scribuse z ODT dokumentu Z uvedench dvodov sme pre vs pripravili makro JP_format_Scribus. Toto makro vlo do OpenOffice.org panel nstrojov JP Formtovanie dokumentu pre Scribus (pre esk jazykov
Importovan text v Scribuse 1.3.5 (Windows)
TMA SLA
Po vytvoren zkladnho dokumentu do neho mete hne vloi orezov znaky, aby ste sa ahie orientovali, kde s prslun strany. Aby ste ich presne umiestnili, nemuste ma pri sebe nevyhnutne kalkulaku ak viete programova, mete si pripravi skript, ktor ich vykresl za vs, priom automaticky vypota aj hrbku chrbtu (uveden skript m zadefinovan hodnoty poda poiadavok apodkladov vydavatestva librix.eu):
11
Poznmka
Scribus 1.4 doke orezov znaky vytvori sm.
Aby ste mohli tento skript vyui, muste si najprv vloi avybra obrzkov rmec, ktorho vekos zodpoved celkovmu vonkajiemu rozmeru oblky. Skript je potrebn uloi do sboru s prponou py. Po spusten skriptu je potrebn zada iba poet strn knihy mal by by prny, pretoe rka chrbtu zodpoved potu listov. Nsledne sa vykreslia orezov znaky aznaky vyznaujce chrbt knihy. Rmec po prispsoben vekosti obrzku
Zadanie potu strn po spusten skriptu Zadefinovan obrazov rmec nemuste maza, ale mete ho vyplni farbou, prpadne obrzkom, ktor bude tvori podklad celho obalu. Nsledne vlote do dokumentu ostatn prvky oblky i u texty alebo obrzky - aumiestnite ich poda svojich predstv i ete lepie poda pripravenho grafic-kho nvrhu. Obrzky sa do pripravenho rmca vkladaj najahie cez kontextov menu (ktor je prstupn po vbere rmca cez prav tlaidlo myi), kde je potrebn vybra vobu Zska obrzok. Po importe obrzku (me by aj v PDF formte) zrejme nebude rozmer rmca zodpoveda jeho vekosti. Preto je vhodn, aby ste nsledne cez to ist kontextov menu vybrali vobu Prispsobi rmec obrzku. Niekedy vak potrebujete presn opak vtedy vyuijete vobu Prispsobi obrzok rmcu.
Text po prave vekosti Podobne postupujete aj pri textovch rmcoch, kde vkontextovom menu vyberte vobu Upravi text. Pomocou nej otvorte tzv. Story editor, kde mete zada vami poadovan text, jeho vekos apsmo. Pravdae niekedy sa muste s vekosou pohra, naprklad vtedy, ak chcete, aby bol text roztiahnut na cel rku bez toho, aby sa zvovali medzery. o sa tka textu na chrbte, ten je potrebn otoi. Toto sa rob jednoducho vpracovnom okne Vlastnosti (je prstupn naprklad cez klvesov skratku [F2]) nastavte na zloke XYZ otoenie 90 stupov. Ke u spomname zloku XYZ, tak nesmiete zabudn ani na to, e na tejto zloke mete zada presn rozmery aumiestnenie rmca (pravdae tka sa to vetkch rmcov). Uvedenmi krokmi mete vytvori zkladn oblku pre knihu. Vinou sa neuspokojte iba stmito monosami, lebo budete potrebova, aby text obtekal okolo obrzku, na oblku budete vklada ISBN apod.
Grafick prvky na oblke
Vminulej asti sme si hovorili ozkladoch prce vScribuse pri tvorbe oblky. Pravdae pri alej tvorbe sa nezaobdete bez toho, aby ste nevyuili alie monosti Scribusu. Medzi ne patr vprvom rade monos vloenia ISBN vrtane jemu prinleiacemu iarovmu kdu.
12

menu Poloka | Konverzia na | Obrysy prevediete text do grafickej podoby. Vzhadom na to, e vinou nevyhovuje vzdialenos znakov, po vbere prve prevedenho textu je potrebn cez menu Poloka | Zrui zoskupenie rozdeli grafick text na jednotliv psmen. Teraz je mon, aby ste kad psmeno osobitne posunuli, otoili apod. Pri posune je vhodn, ak pouvate klvesov skratky, pretoe prca je potom rchla a pohodln, a preto si ich uvedieme: pky posun o1mm, [Ctrl]+pky posun o10mm, [Shift]+pky posun o0,1mm, [Ctrl]+[Shift]+pky posun o0,01mm. (Neplat len pri milimetroch, ale veobecne pri akchkovek jednotkch nastavench v spodnej lite programu.) Po nastaven rozostupu psmen ich mete vetky oznai tak, e budete dra klvesu [Shift] azrove budete klika na jednotliv psmen, alebo ich oznate do spolonho objektu iba myou. Nsledne cez menu Poloka | Kombinova mnohouholnky spojte do jednho mnohouholnka acez kontextov menu Konverzia na | Rmec obrzka, alebo cez menu Poloka | Konverzia na | Rmec obrzka prevediete na obrzkov rmec. Nakoniec vm nezostva ni in, ako cez kontextov menu Zska obrzok vloi do rmca predtm pripraven obrzok, ansledne cez kontextov menu Prispsobi rmec obrzku upravi rmec tak, aby zodpovedal vekosti vkladanej kolskej tabule. Po vloen obrzku je potrebn, aby ste vo vlastnostiach rmca skontrolova-
TMA SLA
li na zloke Farby nastavenie farieb vnaom prpade je potrebn nastavi, e rmec nebude ma iadnu farbu. Uveden postup mete poui aj pri inch grafickch efektoch slo 500 mete na zver previes na textov rmec, do ktorho mete potom vloi in text at. Tieto monosti vak ponechme u na vae skmanie. Teraz sa poberieme na zadn stranu oblky, kde sa niekedy vklad fotografia autora (na zosnmanch obrazovkch je vak zdvodu nzornosti pouit vinou obrzok 500). U sa nemusme zaobera tm, ako ju vloi, ale ukeme si, ak mte monosti v oblasti obtekania textu okolo nej. Po vloen obrzku je tandardne nastaven, e text pretek obrzkom vo vlastnostiach obrzku na zloke Tvar je vybran voba Zakzan. Pozrime sa, o vm ponkaj alie monosti. Monos Poui tvar rmca spsob, e text bude obteka tesne okolo rmca. Pokia nechcete, aby sa text dotka okrajov obrzku, muste zvi jeho rmec tak, aby ste dosiahli potrebn medzeru medzi nm atextom. Monos Poui viazan pole vyuijete vtedy, ak vloen obrzok nem obdnikov rmec (takto tvar m naprklad preveden text 500 na grafick rmec). Ak by ste pouili pri tomto obrzku predchdzajcu monos, potom by sa text vloil aj dovntra obrzku, o pri potrebe obtekania vtvare obdnika je neiadce. Monos Poui vrstevnicu je hdam najzaujmavejia. Na zloke Tvar stlate tlaidlo Upravi..., m otvorte pracovn okno Uzly. Tam zakrtnite polko Upravi vrstevnicu, posute ju (s vhodou mete poui tlaidl pre per-
Pracovn okno pre vloenie iarovch kdov iarov kdy sa vkladaj cez menu Vloi | iarov kd. Votvorenom pracovnom okne vzozname Typ vyberiete monos ISBN ado polka Kd zadte jeho hodnotu. Stlaenm tlaidla OK sa kd vlo do dokumentu, kde ho nsledne presuniete na miesto, kde ho potrebujete ma uloen. Pokia vm nevyhovuje vekos vloenho ISBN, mete ho zmeni vo vlastnostiach rmca (prstupn cez klvesov skratku [F2]) na zloke XYZ. Ke u spomname zmenu vekosti, niekedy ju muste poui aj pri obrzkoch vprpade, e ich nemete upravi vexternom programe naprklad pri importe obrzkov vPDF formte. Vtakomto prpade vekos obrzku zmente na zloke Obrzok, kde nastavte mierku, a to i u percentulne alebo pomocou DPI. Ako ste si mohli vimn na zosnmanch obrazovkch u v predolom odstavci, na oblke bol vloen obrzok kolskej tabule vsaden do sla 500. Teraz si ukeme, ako sa takto grafika vytvra. Najprv je potrebn pripravi vlastn obrzok tabule. Na to sta, ak napte rukou iernym perom nejak text na papier, tento zoskenujete, vgrafickom editore prevediete farby na inverzn aobrzok oreete do vekosti, ak chcete poui na oblke. V Scribuse si vytvorte textov rmec, do ktorho vlote text 500. Pri vbere psma je potrebn vybera psmo tun, pravdae ni vm nebrni kombinova rzne psma, ak je niekde krajie slo 5 ainde slo 0 vetko zle iba od vho vkusu apotrieb. Aby sa vm pri nasledujcich pravch lepie pracovalo, je vhodn, ak si zvolte o najviu vekos psma. Po vloen textu cez kontextov menu Konverzia na | Obrysy, alebo cez
Importovan obrzok po prispsoben vekosti rmca
TMA SLA
13
medzery a minimlnu a maximlnu rku psmena. Tieto nastavenia netreba preha menej je niekedy viac sta sa pohybova vrozsahu niekokch percent. Rozdiely s viditen na zosnmanch obrazovkch, a preto nie je knim o doda.
Chybov hlsenie pred exportom do PDF Nastavenie vrstevnice pre obtekanie centulne zvenie i presne nastaven milimetrov zvenie), poda potreby skoste strany a pravy ukonite tlaidlom Koniec prav. Tmto mte nastaven obtekanie bez toho, aby ste museli meni vekos rmca. Pokia potrebujete, aby text presahoval aj do obrzku, prpadne obrzok nem tvorcov tvar apoadujete obtekanie okolo jeho obrysov, mete obrysy nastavi manulne. Vtomto prpade vak muste zvi, i budete meni okraje obrzku alebo okraje textovho rmca kad spsob m svoje vhody aj nevhody. Zmenu okrajov obrzku vyuijete vtedy, ak chcete, aby obrzok pod posunutm okrajom nebolo vidie (tak, ako to bolo vprpade vloenho obrzku to rmca vtvare 500). Pokia vak chcete, aby sa text nachdzal nad asou obrzka, potom muste zmeni okraje textovho rmca. Vlastn zmena sa rob vpracovnom okne Uzly (pozor, polko Upravi vrstevnicu nesmie by zakrtnut). Pomocou samovysvetujcich tlaidiel (posun, pridanie bodu, odobranie bodu...) mente okraje rmca, priom nie ste odkzan iba na my, ale mete zada aj ich seln umiestnenie. Zrove mete rmec nakla, zvova a zmenova obrzok... Pomaly sa blime kzveru oblka je skoro pripraven. Aby ste dosiahli o najpresnejie umiestnenie naprklad textu na chrbte knihy, mete pri umiestovan jednotlivch prvkov pouva rzne pomocn iary (ktor potom vymaete) i meranie vzdialenost (je prstupn cez menu Okn | Meranie). Pokia pouvate vvojov verziu 1.3.5 (ia, niie verzie toto neumouj), mete vtloch odsekov (menu Upravi | tly) nastavi minimlnu rku Nakoniec vygenerujete vsledn PDF. Pozor, vprpade, e ste do dokumentu vkladali obrzok vo formte PDF, vprpade, e do obrzkovho rmca nevlote obrzok a pod. sa vype chybov hlsenie. Pretoe viete, e to tak chcete exportova, sta vypsan chybu ignorova. Na zver si dovoujem poakova Ing.arch. Ivanovi Bruchovi za pomoc pri grafickom nvrhu oblky.
Vsledn vzhad pripravenej oblky
Scribus: Optimalizcia optickho rozloenia textu a vkladanie internetovch odkazov

Jlius Pastierik | LinuxEXPRES.cz
Pri sadzbe textu do bloku dochdza k nerovnomernm medzislovnm medzerm. V nasledujcom nvode si ukeme, ako toto dokete eliminova, aby bol text opticky rozloen optimlnejie, m dokete pomerne jednoducho odstraova aj siroty i vdovy. Potrebujete do PDF dokumentu vloi internetov odkazy? V krtkom nvode vm ukeme jednoduch postup, ako ich dokete vytvori.
TMA SLA
Optimalizcia optickho rozloenia textu
Od verzie 1.3.4 s vScribuse implementovan niektor mylienky zprogramu hz-program, ktorho autorom je nemeck typograf Hermann Zapf. Tieto postupy, strune povedan, umouj optimlnejie optick zobrazenie textu, priom sa vyuva nedokonalosti udskho zraku. Zkladn mylienka spova v podstate v tom, e udsk zrak nedoke presne rozozna drobn rozdiely vrke znaku, take pri miernom roztiahnut alebo zen psma sa mu programovo dosiahnu lepie optick vlastnosti textu. Na tieto ely njdete v Scribuse, vdefincii tlov odsekov, pokroil nastavenia rky znakov anastavenie minimlnej rky medzery. Pri nastavovan prslunch percentulnych hodnt nie je potrebn preha menej je vtomto prpade viac a poda sksenost nie je vhodn pre rku psma nastavova vie rozdiely, ako s 23 percent (program umouje maximlnu zmenu o10%). Vprpade minimlnej rky medzislovnej medzery to u me by aj trochu vyia hodnota, tak i tak aj tu plat, e radej zadajte menej ako viac. Pravdae, pritom netreba zabda ani na nastavenie optickch okrajov (pri ich nastaven naprklad znaky rozdelenia slov mierne presahuj za okraj). To, ako sa postupne men vsledok, je mon vidie na priloench obrazov-
kch, apreto kprslunm nastaveniam u nie je potrebn iadny al komentr. Uveden parametre dokete vak poui aj pri rieen alieho problmu sirt avdov. Vtomto prpade je vhodn, aby ste pracovali iba soznaenm textom. Text oznate tak, e v textovom rmci urobte dvojklik, m sa dostanete dovntra ansledne stlaenm avho tlaidla myi a potiahnutm oznate text. Teraz si otvorte jeho vlastnosti (klvesov skratka F2), prejdite na as Text, poloku Pokroil nastavenia. Tu uvidte, okrem monost, ktor
sme spomnali pri nastavovan odseku, aj al parameter tzv. normlnu rku medzislovnch medzier. Aprve tento parameter, spolu s parametrom minimlnej amaximlnej rky znakov vs teraz bude hlavne zaujma ich nastavovanm dokete roztiahnu alebo zi oznaen text tak, e vkonenom dsledku pridte alebo uberiete riadok a tm vlastne odstrnite sirotu alebo vdovu. Samozrejme, uveden postup nie je univerzlny (rozsah zmien nemus postaova), apreto sa vm pomocou neho nemus uveden problm vdy podari vyriei.
Vkladanie internetovch odkazov
Potrebujete do PDF dokumentu vloi internetov odkazy? Vkrtkom nvode vm ukeme jednoduch postup, ako ich dokete vytvori. Pri vytvran PDF dokumentov, ktor s uren pre elektronick publikovanie na internete, sa nezaobdete bez vkla-
Nastavenie minimlnej rky medzery
TMA SLA
15
ktor ste oznaili ako PDF anotciu. V otvorenom pracovnom okne Vlastnosti anotcie vasti Typ vyberte monos Odkaz von na web ado zobrazenho polka Cie vlote prslun internetov odkaz (i u na internetov strnku alebo mail). Pri vkladan mailovch adries nezabudnite uvies aj vodn as (mailto:), pretoe inak sa odkaz nevlo sprvne. Pri internetovch odkazoch (http://) sa tto vodn as vlo automaticky (ale mete ju zada), pozor si muste dva pri vkladan ftp i https odkazov. Na zver ete drazne upozorujeme, e textov rmec, ktor zmente na PDF anotciu sa do vslednho dokumentu vklad neviditene, t.j. text, ktor do neho prpadne vlote sa vo vslednom PDF dokumente nezobraz. Podrobnejie informcie oaplikcii njdete priamo na strnkach scribus.net. Vloenie textovho rmca okolo textu a jeho prevod na PDF anotciu dania odkazov na internetov strnky i mailov schrnky. Pravdae, tieto odkazy potrebujete vklada rznym spsobom raz ako viditen text, inokedy ako odkaz ukryt naprklad vobrzku, ktor me by povedzme firemn logo. Nasledovn postup je univerzlny aje jedno, kakmu objektu vkladte internetov odkaz. Najprv si pripravte vlastn dokument so vetkmi formtovaniami, obrzkami apod., nsledne vlote do dokumentu przdny textov reazec tak, aby sa nachdzal okolo textu i obrzku, ktor m tvori internetov odkaz. Pravdae, textov rmec nemus by obdnikov toto je vak u nad rmec dnenho nvodu. Teraz kliknite pravm tlaidlom a v zobrazenom kontextovom menu vpoloke Voby PDF zakrtnite monos Je PDF anotciou. Nsledne, znovu cez kontextov menu vpoloke Voby PDF prejdite na monos Vlastnosti anotcie. K tejto monosti sa dostanete aj dvojitm kliknutm na textovom rmci,
Poznmka
Tento lnek se skld ze dvou autorskch lnk vydanch na naem partnerskm portle Scribus.cz: Optimalizcia optickho rozloenia textu, Vkladanie internetovch odkazov.
Vloenie internetovho odkazu
Mailov odkaz vo vytvorenom PDF sbore
Rozrenie pre typografick pravu textov

Jlius Pastierik | OpenOffice.cz
Potrebujete v texte odstrni viacnsobn medzery, vymaza nadbyton i vloi chbajce medzery, zameni zalomiten medzery za nezalomiten, zameni znaky za zliatky a pod? Naintalujte si rozrenie JP Typografia.
Hoci OpenOffice.org nie je DTP program, neznamen to, e sa v om nedaj pripravova dokumenty, ktor spaj zkladn typografick pravidl. Pretoe sa pri prci mlokto vyhne preklepom aniektor veci OpenOffice.org umouje riei pomerne nepohodlnm spsobom, pripravili sme pre vs rozrenie JP Typografia (aktulna verzia 2011.02.20), ktor vm mnoh veci uah avyriei za vs.
TMA SLA
Poznmka
Pi instalaci se vm me stt, e vysko okno s chybovm hlenm a rozen nepjde nainstalovat. Podle naich zkuenost se problm vyskytuje u kancelskho balku z webu Go-oo.org. Ten maj mnoh linuxov distribuce ve svch repozitch. U OpenOffice.org z Oracle nebo LibreOffice problm nenastv.
Po naintalovan rozrenia sa do prostredia OpenOffice.org Writer prid es panelov nstrojov: JP Formtovanie dokumentu, JP Nastavenie rozostupov znakov, JP Formtovanie medzier, JP Odseky, JP Typografick spojovnky aJP Nezalomiten medzery ON/OFF Line. Zrove sa do hlavnho menu prid poloka Typografia, ktor obsahuje rovnomenn podmenu s polokami, ktor zodpovedaj tlaidlm uvedench panelov nstrojov. Menu navye obsahuje tento nvod (vslovenine), ktor sa zobraz vPDF formte (prpadn preklad do inch jazykov je vtan arozrenie je pripraven na to, aby ich
Nsledne, po vbere v rolovacom zozname, mete ubovon profil cez tlaidlo Zme upravova alebo pomocou tlaidla Vyma zmaza. Pravdae, rozrenie sa opta, i profil chcete naozaj vymaza, priom profil Default nie je zobrazilo vprslunej jazykovej lokaliz- mon vymaza vbec. cii). Pravdae, ako obvykle, rozrenie je Okrem toho mete vetky profily jazykovo lokalizovan do sloveniny, pomocou tlaidla Export exportova do etiny aanglitiny. vami vybranho adresra a, naopak, pomocou tlaidla Import mete profily Formtovanie dokumentu importova. Upozorujeme, e pri importe sa pridaj nielen nov profily, Prv panel nstrojov obsahuje dve funk- ale tie, ktor u mte definovan, sa cie Nastav avyber profil formtovania prepu importovanmi dajmi. aFormtuj dokument. Tieto dve funkcie Oukonen exportu aimportu ste informeme oznai za srdce rozrenia, pre- movan vpismi. toe v sebe ukrvaj jeho hlavn monosti.
Panel nstrojov JP Formtovanie dokumentov Prca sprofilmi
Pomocou voby Nastav a vyber profil formtovania nastavujete, o aako sa m vdokumente automaticky opravova. Pretoe monost nastaven je vea apri rznej prci poadujete rzne parametre, ako prv sa zobraz okno Profily pre formtovanie dokumentov, kde po intalcii njdete dva prednastaven profily Default a Dvojznakove. Ako s nastaven, to u nechme na vae preskmanie. Vtomto pracovnom okne si vokne Nov profil mete zadefinova nov nzvy profilov, ktor do zoznamu vkladte cez tlaidlo Pridaj. Zoznam sa zobrazuje v avej asti a je abecedne usporiadan. Pri pridvan sa kontroluje, i ste nzov zadali a samozrejme mus by jednoznan (vekos psmen nerozhoduje).
Vber adresra pre export alebo import profilov Vlastn profil, ktor chcete nsledne poui pre formtovanie nakoniec vyberte cez tlaidlo Vyber. Zmena profilu Po vbere funkcie zmeny profilu sa otvor okno Formtovanie dokumentu, kde si mete nastavi, o vetko chcete pri typografickej prave textu urobi. Nastavenia s rozdelen do piatich logickch celkov Nhrada zalomitench medzier za nezalomiten, Odstrni, Vloi, pecilne nhrady apecilne formtovanie. Ete upozorujeme, e pri
TMA SLA
17
Pracovn okno Formtovanie dokumentov vytvran novho profilu sa do neho Nsledne vkadom znich njdete tri skopruj nastavenia profilu Default, monosti defincie stestom vekosti ktor nsledne modifikujete. psma (v tomto prpade sa pri hadan reazca rozoznva vekos psmen), bez Nhrada zalomitench medzier za testu vekosti psma (pri hadan sa nenezalomiten rozoznva vekos psmen) asopravou Vtchto nastaveniach urujete, kde va- vekosti psma. Posledn monos vyude m rozrenie nahradi zalomiten ijete napr. pri akademickch tituloch, medzery za nezalomiten, priom si kde vm okrem toho, e sa pred alebo mete nastavi, i sa bude vklada znak za vlo nezalomiten medzera tento NBSP (nezalomiten medzera), alebo oprav aj do sprvneho tvaru bez ohadu Word Joiner (meme ho nazva aj ako na to, ako bol napsan. prun nezalomiten medzera). Vlastn reazce vprslunch definAko prv monos je nhrada za cich oddeujte od seba vhradne predlokami, spojkami, akademickmi medzerou, inak rozrenie nerozozn titulmi apod. Vlastn reazce, pri kto- jednotliv reazce medzi sebou! rch m dochdza knhrade, definujete cez tlaidlo Nastav. Po jeho stlaen sa otvor okno Nastav NBSP, ktor je rozdelen na sedem ast. Vpolku Jazyk nastavujete, pre ktor jazyk chcete tieto reazce definova (pri otvoren sa tto poloka automaticky nastav na aktulny jazyk dokumentu). Viestich alch polkach nsledne definujete reazce, pri ktorch chcete, aby sa automaticky zamenili zalomiten medzery za nezalomiten. Vstupn Nastavenie alieho jazyka polia s rozdelen do dvoch stpcov pre definciu reazcov poda toho, i chcete, aby sa medzera zamieala pred alebo za definovanm Po zadan reazcov tieto ulote poreazcom. mocou voby Nastav. Nsledne mete v polku Jazyk zada al jazyk, pre ktor chcete definova reazce a takto mete pokraova v prci pre vetky jazyky, ktor pri psan dokumentov pouvate. Prcu s definciou nakoniec ukonte pomocou tlaidla Zru. Pozor, ak stlate toto tlaidlo bez uloenia pomocou tlaidla Nastav, vloen reazce sa neuloia! Ako druh monos njdete v tejto skupine nhradu zalomitench medzier Definovanie slovenskch reazcov pre vklaza nezalomiten medzi slami danie nezalomitench medzier amernmi jednotkami. Vlastn mern
jednotky nastavujete pomocou tlaidla Nastav, priom sa podobne ako predloky i spojky oddeuj medzerami. Zoznam je iba jeden pre vetky jazyky a mern jednotky je potrebn zada presne tak, ako sa pu, pretoe pri ich hadan sa rozoznva vekos psmen. Tretia monos ohadne nezalomitench medzier sa tka siel ak ju nastavte, bude rozrenie vklada medzery medzi sla, vktorch oddelte rdy medzerami, vtelefnnych slach, dtumoch apod. Ako posledn monos nastavenia je nastavenie zmeny znakov Word Joiner za NBSP na konci riadku. Tto monos je pridan ztoho dvodu, e OpenOffice.org pri znakoch Word Joiner nie vdy sprvne zalom text avtchto prpadoch je ho potrebn na konci riadkov zameni za znak NBSP. Odstrni Ako naznauje nzov, v tejto asti njdete monosti ohadne odstrnenia nadbytonch znakov konkrtne medzier (medzi ne s potan zalomiten medzery, nezalomiten medzery atabeltory pozor, nie znaky Word Joiner) aprzdnych odsekov. Medzi monosami pri medzerch njdete odstrnenie viacnsobnch (aj kombinci rznych typov) medzier, nezalomitench medzier a tabeltorov), odstrnenie nadbytonch medzier na zaiatku i konci odseku, medzi ztvorkami (okrhlymi, hranatmi aj zloenmi) atextom, vodzovkami (obyajnmi, jednoduchmi afranczskymi) atextom, textom ainterpunknmi znamienkami (bodka, dvojbodka, iarka, bodkoiarka, otznik, vkrink) apred znakom vpustky (trojbodky). Vloi V tejto asti nastavujete monosti vloenia chbajcich medzier medzi bodku, otznik, vkrink, dvojbodku) a text; medzi iarku, bodkoiarku, vpustku atext; vloenie nezalomitenej medzery za znak prvej bodky vskratkch typu o. i. (vlo nezalomiten medzeru) alebo o. i. (nahrad zalomiten medzeru za nezalomiten); vloenie nezalomitenej medzery pred znak vpustky. Samozrejme, rozrenie rozoznva napr. desatinn iarku, take nevlo medzeru tam, kde nem. pecilne nhrady pecilne nhrady s rozdelen do via-
18
TMA SLA
cerch ast. Vprvej nastavujete, ako sa m rozrenie sprva pri znaku vpustky me ponecha tri bodky, ktor id za sebou, aj znaky vpustky bez zmeny; me zameni tri bodky za vpustku alebo naopak, zameni znaky vpustky za tri bodky. Vdruhej asti nastavujete, i m alebo nem rozrenie testova (zamiea) zliatky (ligatry). Vprpade, e zvolte, e ich m zamiea, cez tlaidlo Nastav mete nastavi, ako sa m sprva pri 44 monostiach zliatkov nastavenia s rovnak ako pri vpustke rozrenie nebude prslun zliatok i kombinciu znakov testova, me znaky zameni za zliatok alebo naopak, me zliatok zameni na kombinciu znakov. Upozorujeme, e mloktor psmo m zadefinovan vetky monosti zliatkov, ztch, ktor ich poznaj vetky meme uvies napr. psmo Linux Libertine. Aby sa nastaven zmeny zapamtali, muste definciu zliatkov nakoniec stlai tlaidlo Nastav. Hlavne pri vkladan zdrojovch textov programov poadujete, aby sa medzery, ktormi na zaiatku riadku opticky formtujete text, nevymazali. Na tento el je vtejto asti prstupn nastavenie SP za NBSP na za. odseku (NBSP na za. odseku sa nebud maza!), pomocou ktorho dosiahnete, e sa vetky zalomiten medzery na zaiatku odseku zamenia za znak NBSP atento sa nebude maza bez ohadu na to, ako mte nastaven parameter vasti mazania medzier na zaiatku odseku. Ako posledn monos pecilnej zmeny je nhrada obyajnho spojovnka spojovnkom typografickm. Pre tch, ktor nevedia, oo sa jedn, pripomname, e spojovnk vslovch typu FrdekMstek, ktor sa ocitne na konci riadku, sa m zopakova aj na zaiatku riadku novho ato je typografick spojovnk.
Pracovn okno pre definovanie zliatkov zmeny s roben automaticky apo ich skonen ste informovan o celkovom pote prevedench zmien. Vprpade, e ste si zvolili monos zmeny nesprvnych znakov Word Joiner za NBSP na konci riadku, pri tejto zmene roluje text azobrazuje sa okno spriebehom spracovania.
Joiner apri vkladan medzier sa medzera nevlo. Pri internetovch odkazoch, pokia ich chcete ma klikaten, sa vak tento znak exportuje napr. do PDF dokumentu, m sa stva nepouiten. Preto v tejto asti njdete aj nastavenie Odstr Word Joiner za.!?, pomocou ktorho sa na konci formtovania predtm vloen znaky Word Joiner odstrnia. Samozrejme, pri tomto sa predpoklad, e vtexte u nsledne nebudete vklada chbajce medzery za interpunkn znamienka. Na zver nastaven profilu ukonte prcu stlaenm tlaidla Nastav. Upozorujeme, e vntorn nastavenia (reazce pre nezalomiten medzery, mern jednotky, zliatky) sa ukladaj nezvisle pecilne formtovanie bez ohadu na to, i potvrdte alebo zruPokia text, ktor typograficky opravuje- te uloenie ostatnch nastaven profite, obsahuje slov, vktorch nechcete lu. vklada medzery za niektor znaky bodiek, vkrinkov a otznikov (napr. Spustenie formtovania dokumentu v nzve OpenOffice.org alebo v hyper- Vlastn formtovanie dokumentu po vtextovch odkazoch), mete poui pe- bere profilu spate cez vobu Formtuj cilne formtovanie. Aby ste vyuili tieto dokument. Pokia nevyberiete iaden monosti, muste pri psan dokumentu profil vokne Profily pre formtovanie tieto znaky najprv zdvoji (napr. dokumentov (napr. ihne po spusten OpenOffice..org). Nsledne, zakrtnutm OpenOffice.org, tandardne sa pouije voby Vlo Word Joiner za.!?, sa nahrad profil Default), v opanom prpade sa druh znak ztejto dvojice znakom Word pouije posledne zvolen profil. Vetky
Odseky
Panel nstrojov JP Odseky Panel nstrojov Odseky obsahuje tyri funkcie Vyma przdne odseky, Vlo przdne odseky, Zame odseky za zalomenie riadku aZame zalomenie riadku za odseky. Ich vznam je zreten sich nzvov pomocou funkcie Vyma przdne odseky vymaete vetky przdne odseky vcelom dokumente. Pomocou funkcie Vlo przdne odseky vlote przdne odseky medzi v oznaenej asti. Pozor, tto funkcia zmen tl odsekov poda poslednho, ktor je oznaen. Funkcia Zame odseky za zalomenie riadku zamen voznaench odsekoch ich tandardn zakonenie za zalomenie
TMA SLA
riadku (vyaduj si to napr. publikan systmy na internete). Pozor, aj tto funkcia zmen tl odsekov poda poslednho, ktor je oznaen. Posledn funkcia Zame zalomenie riadku za odseky zamen vcelom dokumente zalomenia riadkov za tandardne zakonen odseky. Nastavenie rozostupov znakov grafick bod vek 1/72 palca (0,352778 mm); Pica (TeX) typografick bod vek 1/72,27 palca (0,351460mm); Didot typografick bod vek 1/2660 metra (0,375940 mm) aFournier typografick bod vek 1/72 franczskeho krovskho palca (0,375972mm). Vprpade nastavenia riadkovania toto nastavujete percentulne, a to bu poda vekosti psma, alebo priamo (v tomto prpade sa riadkovanie 1 nastavuje ako 100%, riadkovanie 1,5 sa nastavuje ako 150% apod.). Odsadenie odsekov nastavujete priamo s presnosou na milimetre OpenOffice.org umouje nastavenie do desiatich centimetrov. Zmena medzier aspojovnkov Pracovn okno Zmena medzier aspojovnkov je uren na rznu zmenu medzier a typografickch spojovnkov medzi sebou. Obsahuje sadu tlaidiel, ktor s rozdelen do troch oddielov Vcelom dokumente, Vo vybranom texte aNa konci riadku afunkcie, ktor tlaidl vykonvaj, s napsan priamo na nich, take ich nemusme bliie popisova. Upozorujeme, e podobne ako pri formtovan celho textu, funkcie, ktor pracuj na konci riadku, pri prci roluj text. Zdvodu, e niektor funkcie s asovo nronejie, mete si necha vypisova priebeh ich spracovania a ukonenie zakrtnutm polka Oznamovanie.
19
Joiner za znak NBSP. Vzhadom na mon asov nronos posledn dve funkcie zobrazuj okno s priebehom spracovania a, samozrejme, roluje sa pri nich text po obrazovke.
Typografick spojovnky
Panel nstrojov JP Typografick spojovnky Tento panel nstrojov obsahuje dve funkcie, ktor umouj zmenu vetkch spojovnkov v dokumente za typografick anaopak.
Panel nstrojov JP Nastavenie rozostupov znakov Tto as je toton srozrenm JP Rozostupy znakov, ktor sme vm u priniesli, apreto, pokia si naintalujete rozrenie JP Typografia, mete predchdzajce odintalova (ich paraleln pouitie sa vak nevyluuje). Tto as rozrenia poskytuje tri funkcie Nastavenie rozostupu arky znakov, Nastavenie odsekov aZmena medzier a spojovnkov. Tieto funkcie otvraj rovnomenn pracovn okn, ktor mete ma otvoren poas prce stextom, take nastavovanie je primerane pohodln. Vlastn ukonenie prce sa nakoniec rob cez tlaidl Koniec, ostatn tlaidl vpracovnch oknch s uren pre nastavovanie. Nastavenie rozostupu arky znakov Pomocou pracovnho okna Nastavenie rozostupu arky znakov osobitne nastavujete dva parametre rozostup (kerning) a rku znakov pre aktulne oznaen text. Pri otvoren pracovnho okna sa vom nastavia hodnoty poda prvho znaku oznaenho textu. Nastavovanie mete urobi pre vetky znaky vberu, pre vetky zalomiten alebo nezalomiten medzery alebo pre zadan reazec (pri jeho hadan sa rozoznva vekos psma). V prpade rky tto nastavujete bu ako koeficient aktulnej rky, alebo priamo.
Nezalomiten medzery ON/OFF Line
Panel nstrojov Nezalomiten medzery ON/OFF Line Tto as je (iastone) toton srozrenm JP On-line vkladanie NBSP, ktor sme vm u priniesli. Pokia si naintalujete rozrenie JP Typografia odporame vm rozrenie JP On-line vkladanie NBSP odintalova, ich paraleln pouitie me vies ku kolzii. Panel nstrojov obsahuje dve tlaidl, pomocou ktorch spate, alebo zastavujete vkladanie nezalomitench medzier priamo poas psania textu. Pri svojej prci s tieto funkcie spojen s prve nastaven profilom formtovania (pokia ste nevybrali iaden, pouije sa profil Default), apokia profil zmente poas prce (i u jeho definciu alebo nastavte nov profil), tieto zmeny sa prejavia ihne aj pri vkladan textu apri zmene profilu nemuste ukonova vkladanie nezalomitench medzier poas psania textu. Pre prcu sa zdefincie profilov vyuvaj iba reazce, ktor zadvate ako reazce pre nhradu medzier za predlokami, spojkami, akademickmi titulmi a pod. Pri nhrade sa vklad znak NBSP alebo Word Joiner poda toho, ako to mte nastaven pri tchto reazcoch vprslunom profile. Download: JP Typografia. Stiahnite si rozrenie.
Formtovanie medzier
Panel nstrojov JP Formtovanie medzier
Panel nstrojov Formtovanie medzier obsahuje tri najastejie pouvan funkcie pre prcu s medzerami. Prv Zame NBSP/WJ za zalomiten medzery zamen nezalomiten medzery (NBSP akombincie znakov Word JoiNastavenie odsekov ner + zalomiten medzera) za zaloPomocou pracovnho okna Nastavenie miten medzery. Druh Zame SP za odsekov nastavujete riadkovanie, odsa- WJ/NBSP na konci riadku zamen zalodenie odsekov avekos oznaenho tex- miten medzery za jednoznakovmi tu. Pri otvoren pracovnho okna sa predlokami aspojkami na konci riadku vom nastavia hodnoty poda prvho za znak Word Joiner a sasne oprav znaku oznaenho textu. nesprvne zalomen znaky Word Joiner Prslun vekosti mete nastavova za znak NBSP. Tretia Zame nepoda tyroch typografickch systmov sprvne WJ za NBSP na konci riadku Pica (Adobe, OpenOffice.org) typo- oprav nesprvne zalomen znaky Word
OCR v Linuxu: Cuneiform a YAGF

Ji Broovsk | Penguin
Krtk recenze asi mn znmho OCR programu pro Linux.
TMA SLA
vod
Jednou zvc, kterou uivatel od pota obas chtj, je pevod naskenovanho textu do njak editovateln podoby. Skenovn nen v Linuxu problm u hodn dlouho (bylo-li nkdy vbec problmem), sloitj u je to srozpoznvnm textu ( Optical Recognition OCR). Ale situace se postupn zlepuje. Dnes se podvme na program Cuneiform, kter je mon mezi linuxi mn znm, ale mn se docela osvdil. Pro Linux samozejm existuje cel ada OCR program nkter vznikly jako open source (teba gocr), jin byly uvolnny komernmi firmami po skonen uzavenho vvoje (jako teba Tesseract od Hewlett-Packard). Do druh skupiny pat tak program Cuneiform, kter je pedmtem dalho textu. Vyzkouel jsem inkter dal, ale vsledky na mch materilech vesms neodpovdaly mm pedstavm a zrovna Cuneiform se mi osvdil vrazn nejlpe. Cuneiform byl pvodn komernm produktem aani nebyl uren pro unixov operan systmy. Ped nkolika lety vak byly uvolnny zdrojov kdy OCR jdra programu apostupnm vvojem se jej podailo dostat na Linux. Program pochz zRuska (autoi uvd, e v90. letech 20. stolet patil ke pice na tamnm trhu), co samo osob dv nadji, e se pi nvrhu programu aalgoritm potalo s loklnmi abecedami ajejich specifiky. Aje tomu opravdu tak krom oekvan anglitiny asamozejm rutiny si program porad spknou adou dalch jazyk (celkem je jich kolem 20) anechyb ani etina.
Monosti
Samotn Cuneiform je programem spoutnm zpkazovho dku anem
souboru amonost kontroly pravopisu (ktomu mus bt nainstalovn program Aspell aslovnky pro pslun jazyk). dn uivatelsk rozhran. To se taky Obrzk je mon nast vce a zprahod (teba do rznch skript). Po star- covvat je jednotliv nebo narz. Nhled tu vypad asi takto: obrzku je pochopiteln mon zvtJe tedy mon nastavit skenovan ovat, zmenovat iposouvat, aby se vyjazyk (pro etinu je zkratka cze), v- bralo pohodln. Tak je mon oznait stupn formt (vchoz je ist text, al- obdlnkovou oblast, kter se bude ternativou je HTML zkratka html), zpracovvat azbytek strnky ignorovat. dal parametry pak nastav pouit rz- Pokud je text v obrzku otoen o 90 nch trik pro vytaen pouitelnch v- stup nebo je vzhru nohama, je stup zfaxu nebo jehlikov tiskrny (do mon jej nejprve otoit do sprvn jist mry to funguje ina nekvalitn tisk polohy. zrznch typ tiskren). Vsledky jsou Vytvoen text je mon bu ukldat dle mho nzoru slun esk text do souboru, nebo zkoprovat do systdokzal pevst ibez chyby (vytitn na mov schrnky pro dal pouit. laserov tiskrn anaskenovan na 300 Dokonce by mlo bt mon zYAGF dpi). Vstupnm formtem me bt kde i skenovat (zavol si XSane), ale tuto co (vchoz je BMP, ale dovede i nor- funkci jsem neml monost si ovit, mlnj formty, pouv k tomu nemaje ulinuxovho potae pipojen knihovny zprojektu ImageMagick). skener. Samozejm, nkter vci program Cuneiform nedovede. Je uren jen kroz- Technick detaily poznvn titnho psma (patkovho ainstalace nebo bezpatkovho kurzva ani tun psmo mu vak nevad adoke je iroz- Cuneiform je k dispozici v novjch poznat apatin zobrazit vHTML v- Ubuntu anejsp ivdalch distribucch stupu), nezvld psmo psan anepe- (aktuln Fedora apodobn). YAGF se d nlousk ani rzn speciln aumleck sthnout z domc strnky programu, fonty (take na vabach ani runy ho ne- kdispozici je balek ve formtu RPM pro pouvejte je to zbyten). Fedora Core 11 asamoinstalan archv (na Ubuntu 10.04 fungoval bez problm postailo vterminlu spustit pomoc Grafick nadstavba YAGF sh nzev_balku avechny dva dotaNe kad se ovem sm spouvnm zy kladn zodpovdt pomoc Y). Cel OCR programu zpkazov dky. Navc, samoinstalace spov ve vytvoen nkdy me bt praktick vizuln vy- adrese sprogramem. brat jen st strnky a tu dle zpraPokud pouvte nco starho covvat vOCR programu. Pro Cuneiform (vmm ppad lo oinstalaci na Ubunbyste nali i dal monosti, ale asi tu 8.04), mon se nevyhnete kompilaci nejpmoaej variantou je pouit ze zdrojovch kd. Vtakovm ppad programu YAGF, kter byl vytvoen p- se hod vdt, e Cuneiform vyaduje mo pro spoluprci sprogramem Cune- relativn novou verzi programu Cmake iform. (tak 2.6) a vvojov knihovny ImageA co YAGF uivateli nabz? Krom Magick++ (pokud ty nejsou, nevad, ale zobrazen vchozho obrzku a v- bude mon natat jen z obrzk ve slednho textu je to jednoduch na- formtu BMP). Vuvedenm Ubuntu to stavovn jazyka iformtu vstupnho znamenalo povolit Ubuntu Backports
TMA SLA
21
(napklad vnastaven zdroj vprogramu Synaptic) anainstalovat novou verzi Cmake. Pak sta: cmake . ; make ; sudo make install (aspustiteln soubor cuneiform se objev v/usr/local/bin). Pro YAGF to bylo podobn (vlastn stejn), jen bylo teba mt jet vvojsk knihovny Qt verze 4 (taky Ubuntu Backports).
Zvr
Pokud hledte vhodn OCR pro Linux, vyzkouejte i Cuneiform (a k nmu YAGF). Nen vyloueno, e vm bude tak vyhovovat. Mn se zatm lb moc.
kolen open source
Hledte pro sebe, sv kolegy nebo spolupracovnky kolen zoblasti open-source sowaru? Nabzme vm rozshlou paletu vzdlvacch kurz, kter se tkaj mnoha program.
Dal vzdlvn pedagogickch pracovnk
Ve spoluprci sJednotou kolskch informatik nabzme kolen akreditovan Ministerstvem kolstv, mldee atlovchovy: Vyuit OpenOfce.org/LibreOfce Writer, Calc, Impress vpedagogick praxi Vtvarn techniky apravy fotogra pomoc GIMPu Voln iiteln soware pro kolstv Vce informac najdete na strnkch Liberix IT
Firemn kurzy
www.LibIT.cz
Pro zamstnance rem, ad adalch organizac nabzme nsledujc kurzy: Sprva webu svyuitm redaknho systmu WordPress pro sprvce Linuxov administrtor Debian GNU/Linux Kancelsk balk OpenOfce.org/LibreOfce pro pokroil uivatele tmy pro Soware Redmine pro projektov zen t ved mov ouc Scribus: Naute se szet tiskoviny aelektronick pruky
Kontaktn informace
Uveden nabdka nen kompletn, umme vm pomoci tak sjinmi programy. Poskytujeme poradenstv akonzultace. Obrate se na ns Liberix, o.p.s., obchod@liberix.cz, +420 595 175 184, www.LibIT.cz.
asopis Gliese je szen ve Scribusu

Michal Hlavat | Scribus.cz
Chcete vydvat asopis a nevte, v em ho szet? V nsledujcm lnku mon naleznete inspiraci. Exoplanety.cz pouvaj ksazb asopisu Gliese DTP program Scribus.
lokalizaci. Popularizace astronomie prostednictvm internetu je u ns znan podceovna a nejdou na ni Scribus pouvme od dubna 2010 averze tm dn finann prostedky. Proto 1.3.6. Pedtm jsme szeli n asopis je pro ns open source jedinou anc. vprogramu OpenOffice.org, co samo- Vnmme to jako pozitivn aspekt zejm bylo podstatn rychlej, ale v- a monost dokzat, e bez dotac a fisledek neodpovdal na snaze vytvoit nannch prostedk je mon populapo vech strnkch kvalitn asopis. rizovat vdu kvalitnm a efektivnm zpsobem. Vem je sazba ve Scribusu lep ne vOpenOffice.org? Vytvte ve Scribusu idal tiskoviny? Jak dlouho/od jak verze pouvte Scribus? Nejsem grafik, ale ze svho hlu pohledu bych ekl, e vOpenOffice.org nejde ani osazbu vpravm slova smyslu, nbr spe o peveden psanho textu do podoby PDF. Problmy jsme mli napklad svytvenm tituln strany, sobrzky apod.
TMA SLA
nevyhledvm advm pednost uen se stylem pokus-omyl. Vce ne Scribus pouvm u zmnn WordPress, kter jsem zaal uvat jako absolutn laik a po dvou letech si troufm ct, e ho u pomrn dobe ovldm, by do oficiln dokumentace jsem nahldl asi tikrt. Tak do zkout Scribusu tmto stylem postupn pronikm, i kdy tam asi nebudu mt potebu jt stle vce do hloubky. Oasopisu Gliese asopis Gliese byl zaloen vbeznu 2008 sclem pravideln aucelen informovat ovzkumu exoplanet aivota ve vesmru. Celkem tyikrt ron se ve formtu PDF mete podvat na nejzajmavj novinky za pedel obdob. Gliese je jedinm elektronickm asopisem otomto oboru na svt. Jednotliv sla asopisu je mon si voln sthnout. Redakce rovn nabz monost zasln upozornn na nov slo e-mailem. Petr Kubala fredaktor Exoplanety.cz
Zatm ne, ale od ptho roku plnujeme zahjit vydvn Exoplanetrn roenky. Bude to tak trochu nadasov titn publikace rekapitulujc dn voboru za cel rok. Zatm probhaj jednn s potencilnm nakladatelem, take vyuit Scribusu nen stoprocentn. Krom toho hodlme vlt spustit interaktivn encyJak je postup prac pi vrob asopi- klopedii exoplanet. Jej obsah by ml bt su? Pouvte idal open-source krom webovch strnek dostupn ive software? formtu PDF. Sazba bude probhat ve Stle pouvme u zmnn OpenOffi- Scribusu. ce.org pro ppravu textu, kter pak putuje ke korektorovi. Uzvrka sla bv Jak byste zhodnotili Scribus? koncem msce apot se vdy peliv U jsem to trochu nastnil. Hlavn vrozhodujeme, kter lnky do asopisu hodou Scribusu je pro ns jeho doszaadme avjak podob. Vtinou se tupnost. Zmho pohledu je to program, jedn o vbr lnk z naeho webu se kterm se lze pomrn rychle nauit www.exoplanety.cz. asopis Gliese pri- pracovat, alespo co se tk vc, kter mrn slou krekapitulaci dn vnaem potebuji kprci. oboru, kterm je hledn ivota ve vesmru a planet u cizch hvzd (exo- Chyb vm njak funkce? Je dokuplanet). Ikdy se to nemus zdt, tento mentace kprogramu dostaujc? obor je dynamick a velmi bohat na Myslm, e pro nae aktuln poteby novinky, take jednou za ti msce se bychom uvtali dv vci. Vprvnm ppazastavme azrekapitulujeme to podstatn. d se jedn o jednodu a lep prci N web b na WordPressu, co je stabulkami. Vhledov bychom pak bydal open-source software, kter vyu- li rdi za njakou snadnou a rychlou vme. Krom toho pouvme inkter monost vytven formtu pro elektrosvobodn grafick programy (nap. nick knihy. Inkscape) a obas tak domc planePokud jde o dokumentaci, piznm trium Stellarium, kter m i eskou se, e voblasti softwaru ji obvykle pli
Tituln strana asopisu
Scribus: Tvorba vizitky

Peter Gao | Scribus.cz
Ma vlastn vizitku, je dnes u ben vec. Na mnohch pracovnch stretnutiach i inch akcich sa bez nej jednoducho nezaobdete. Viete vak, ako by mala sprvna vizitka vyzera a ako ju vytvori?
TMA SLA
o m by na vizitke?
te jednotky na vami poadovan jednotku, naprklad milimetre. tanNa vizitke by mali by zkladn daje dardne s nastavene body (pt). ovs ako osobe, ktorej vizitka patr, teda Okraje treba nastavi poda monost cel meno, pracovn funkcia, meno fir- tlaiarne. Pre vizitku sta okraj 4mm. my i organizcie, pre ktor pracujete, Ak chcete, aby sa vetky nastavili na ikontaktn daje. Formt vizitiek sa li rovnak hodnotu, kliknite na tlaidlo poda ttu, bene sa vkrajinch Eurp- sikonou reaze hne veda rozmerov. skej nie pouva formt 85 55mm, vo Vekej Britnii akandinvskych kraji- Ukladanie nch 75 40mm, vSpojench ttoch americkch 51 89mm aako tandard sa Nezabudnite si svoju prcu pravideln pouva 90 50mm. Vizitka by mala ma uklada. Ulote bu pomocou menu Stak formt, aby sa dala bez problmov bor | Uloi [Ctrl+s], alebo Sbor | Uloi vloi do vizitkrov, ktor sa predvaj ako [Ctrl+Shift+s]. V menu Sbor | na trhu. Nastavenia vasti Dokument si mete skrti as automatickho ukladania, tandardne je nastaven interval Ako vytvori vizitku desa mint. Sbor je uloen do sboru
sprponou*.sla, d sa zvoli aj komprimovan*.sla.gz. Vskutonosti tieto sbory nie s vbec vek, tak nie je potreba ich komprimova. Sbor uloen vstarej verzii mete bez problmov otvori novou verziou programu, s sptne kompatibiln.
Vloenie loga
vprograme Scribus?
Vizitka sa vinou sklad zloga, nzvu a dopujcich informci. Logo je samozrejme dleit as. Prednos by ste mali da vektorovej grafike pred bitmapovou grafikou. Pri bitmapovej grafike sa obraz rozlo na mnostvo obrazovch bodov (pixelov). Informcie oobraze, naprklad farba, sa uloia zvl pre kad pixel, preto s tieto sbory vek. Nevhodou je, e pri zvovan obrazu sa zniuje jeho kvalita. Naopak vektorov grafika nepopisuje jednotliv body, ale definuje urit mnoiny bodov spodrobnmi vlastnosami. Vektorov formt je tak omnoho spornej. V-
Na zaiatku by ste mali ma predstavu, ak vekos bude ma strnka, sktorou budete pracova. D sa meni aj neskr, ale niektor kroky budete musie urobi znova. Nvod bol vytvoren vo verzii Scribus 1.4.0 rc3.
Natavenie rozmerov strnky aokrajov
Po spusten sa otvor automaticky okrem programu aj okno Nov dokument. Toto okno sli na poiaton nastavenie dokumentu: jeho rozmer, okraje. Okno je mon otvori aj vmenu Sbor | Nov [Ctrl+n]. Vasti Rozloenie dokumentu si vyberiete Jednoduch strana, veda tejto asti volte vekos a orientciu. tandardne sa pouva rozmer 55 85mm. Ke vpete rozmer do polok vka arka, vekos sa automaticky prepne na Vlastn. Vasti Monosti si prepne-
Nastavenie strany
24
TMA SLA
hodou vektorovej grafiky je monos tvary s obdnik akruh. Je mon si pri1. Vyberte objekt, ktor chcete natoi. zvova azmenova prslun obrzok da aj vlastn pokroil tvary. Naprklad logo firmy. bez akhokovek zhorenia kvality. 1. Vyberte zmenu nstrojov Vloi | 2. Vpaneli nstrojov vyberte nstroj Preto je vhodn vytvori si logo Vloi tvar alebo pouite klvesu Otoi objekt alebo pouite klvesu v nejakom vektorovom editore (napr. [s]. Vmenu sa rozbal kontextov [r]. Kurzor myi sa zmen na dve Inkscapu), a to naimportova do vaej menu salmi tvarmi, zktorch si pky vkruhu. vizitky: mete zvoli. Poadovan tvar na3. Kliknutm myi aahanm sa objekt 1. V hlavnom menu zvolte Sbor | kreslite kliknutm aahanm. ota. Zrove aj vidte nhad, Import azmonost vyberiete Zs2. Na zmenu vlastnosti tvaru otvorte vakej pozcii sa u nachdza. Okolo ka vektorov sbor okno Vlastnosti stlaenm [F2] alekurzora sa zobrazuje informcia, 2. Kurzor sa zmenil akliknutm zvolbo vmenu Okno | Vlastnosti. ak uhol mate nastaven. te, kde sa m nov logo pribline 3. Farbu zmente vasti farby vspodnachdza. nej asti panela. Kad tvar sa sklaAk pri otan stlate [Ctrl], bude sa 3. Okolo loga sa vytvorili mal erven d zvplne aiary okolo tvaru. Jej objekt tandardne ota o ptns tvoreky, ktor slia na zmenu farbu zmente kliknutm na tlaidlo stupov. Ak viete, ak presn uhol povekosti. Ak pri ahan drte stlasikonou tetca vpaneli vlastnosti trebujete objektu nastavi, urobte to en [Ctrl], logo sa zmenuje/zvavberom farby. Kliknutm na ve- vpaneli Vlastnosti vasti X,Y,Z. Otouje v aktulnom pomere vka dierko nastavte, e budete pracova enie nastavte na poadovan uhol. krke. Ke prejdete kurzorom mysvplou. Vtejto asti je mon nastavi aj okolo i nad logo, zmen sa kurzor na ru4. Vyberte farbu, ktor chcete poui. ktorho bodu sa bude objekt nata. ku. Kliknutm aahanm presuniete Ak je vae logo vo formte SVG, tandardne sa ota okolo avho logo na poadovan miesto. pribudli aj farby, ktor s vom po- hornho vrcholu. Na vber s rohov uit, s oznaen ako FromSVG (ak astredn bod. ste vloili logo vo formte AI, je to Hotov vizitku si mete vytlai Pridanie textu FromAI). alebo vyexportova ako obrzok. Urobte Na vloenie textu sa pouva textov to vmenu Sbor | Export | Uloi ako pole. Keby ste potrebovali robi vizitky Formtovanie textu obrzok Rozlenie treba nastavi pre cel vek firmu, tak na zmenu mien aspo na 300 DPI, 72 DPI, ktor je tanpouijete skript, ktor vytvor vizitky zo Ke u mte jednotliv objekty vloen dardne nastaven, je vhodn na prezezoznamu. arozmiestnen, mete si upravi text. ranie v potai alebo zverejnenie na Vmenu zvote Vloi | Vloi textov Na vizitke s najdleitejie kontakty, webe, na tlaenie je to vemi mlo. rmec alebo stlate klvesu [t]. Kliknite ktor je dobre zvrazni a al text na miesto, kde chcete vloi text, upravi poda vaej potreby. ahanm vytvorte obdnikov oblas, 1. Urobte dvojklik na textov pole, ktor bude nov text obsahova. Uvoniktor chcete upravova. te tlaidlo, ke dosiahnete prav doln 2. Otvorte okno Vlastnosti [F2]. roh. Dvojklikom do oblasti prepnete do 3. Oznate text, ktor chcete upravi. editovacieho mdu amete vloi v Potom v okne Vlastnosti vyberte text. Ak potrebujete upravi rozmer obas Text. Tu si zvolte psmo, velasti, kliknite na ormovanie apomocou kos psma, riadkovanie, zarovervench tvorekov zmete rozmer. nanie, farby aalie vlastnosti. Ak Vetko, o v Scribuse vlote, je potrebujete zmeni text v celom vloen ako objekt a vdy nov vytvotextovom poli, pouijete [Ctrl+a], ak ren prekrva predchdzajci, preto sa mte textov pole v editovacom text zobraz nad logom. Ak chcete objekt reime. Alebo kliknite mimo texpresun do pozadia, urobte to kliknutovho poa ajednm kliknutm vytm pravm tlaidlom myi na objekt. beriete cel textov pole azmeny, Vkontextovom menu vyberiete rove ktor urobte vpaneli Vlastnosti, sa avyberte poadovan zmenu. aplikuj na cel text vpoli.
Pridanie tvaru anastavenie jeho farby
alm dleitm nstrojom je nstroj Ak potrebujete vloi jednoduch deko- otania. Je dobre vyuiten, ke potreratvny grafick prvok, na jeho vytvo- bujete logo firmy da zvislo, alebo ho len renie mete poui Scribus. Zkladn pootoi.
Otanie objektov
Hotov
Asus Eee Note EA-800

David Kolib | AbcLinuxu.cz
V souasn dob jsme svdky boomu elektronickch teek knih, tablet a rznch mobilnch multimedilnch zazen, vlastn vetn telefon. Jejich spolenm jmenovatelem je hlavn to, e se hod pedevm ke konzumaci, nikoliv vak tvorb obsahu. Vjimkou budi napklad tablet Indamixx nebo v tomto lnku recenzovan kreslic tablet Asus Eee Note EA-800. Je smutnou skutenost, e tmto blm vrnm ponkud chyb zdrav konkurence. Bohuel prv Asus Eee Note je toho ukzkovm pkladem...
V Mobilnch novinkch jsem se loni oAsusu Eee Note EA-800 zmioval hned nkolikrt, m zprvy byly vesms optimistick. Realita u vak tolik ne. Uveden na jednotliv trhy (typicky ten americk) bylo stle odsouvno a dostupnost v Evrop na tom byla velice bdn ivlt, vlastn pl roku po uveden. Cena pes dv sta dolar je vdnen dob na hranici konkurenceschopnosti. VR si jet piplatme tablet pijde na zhruba pt tisc korun anavc si njak ten tden pokme, protoe zpravidla nen skladem. J jsem takov ekn podstoupil... apojme se podvat, zda to stoj za to.
RECENZE
pera. Vedle displeje jsou pi dolnm okraji dotykov tlatka, na nich u otisky vzhledem kastmu pouvn ulp. Na horn hran se ve lbku ukrv zacvaknut pero. Na pesn opan stran tabletu najdeme skupinu port a tlatek. Zleva to jsou: ve trbin skryt tlatko pro tvrd restart, 3,5mm jack pro sluchtka, microUSB port, slot na microSDHC kartu, malik reproduktor anakonec obligtn vypnac tlatko. Druh pohled Nebudu zde opisovat pesn specifikace hardwaru, spe okomentuji zkuenosti spouvnm. Uvnit tik Marvell xScale PXA303 podpoen 256 MB pamti. Sta to? Reakce uivatelskho rozhran by obas mohly bt svinj, ale pi oekvanm pouit jsem nezaznamenal zsadnj problm. Jako loit dat slou jednak intern (uivateli bez synchronizanho softwaru nebo roubovku de facto nepstupn) microSDHC karta okapacit 4 GB, jednak skrze vnj slot pstupn microSDHC karta zkouel jsem 16GB exempl bez komplikac.
Hardware
Prvn pohled
pdem) nechrnn. Ale aspo se do tchto desek tablet nacvakv tak, e jen tak rozhodn nevypadne. Atak ho vppad poteby bez pouit hrub sly nevythnete. Na ten vMHD bych si rozhodn netroufal: pedevm kvli hmotnosti nco pes pl kilogramu to u na dren vjedn ruce moc nen, akoliv je to stle snesiteln hodnota pro penen. Pedn stran samozejm dominuje displej. Je kryt sklem aplastovou vrstvou, kter rozptyluje svtlo. Neml by se tedy jen tak snadno pokrbat aotisky na nm zstvaj jen minimln. To ale pedevm proto, e nem smysl na nj sahat prsty, kdy reaguje pouze na dotyk
Vkompaktnm balen dostaneme to zkladn, tedy nezbytnou brourku, tablet samotn, dotykov pero, microUSB kabel anabjeku, do n se USB kabel zasouv, a navc jet koenkov desky, kter slou jako pouzdro. Na tabletu na prvn pohled zaujme zpracovn. asi je velmi byteln aelegantn hlinkov. Ale pravdpodobn ho vtinu asu neuvidte, protoe se schov do pouzdra. Pouzdro ono to zase tak moc pouzdro nen, jsou to, jak jsem ji naznail, jen desky, kter chrn zadn stranu adisplej ped pokrbnm v zavazadle, ale boky jsou (nap. ped
26
RECENZE
MicroUSB slou pouze k nabjen asynchronizaci, kdo doufal vhostitelsk reim, mus si nechat zajt chu. Bluetooth pro komunikaci sokolm chyb aWiFi m prachbdn pjem signlu, naprosto minimln vyuit vaplikacch avneposledn ad se mi ani nepodailo pipojit se kEduroamu, jak zmiuji ne. Osmipalcov displej srozlienm 768 1024 je docela jemn adaj se na nm rozumn st texty vPDF orozmru A4. Jeliko se jedn o (monochromatick) LCD, nen problm s pekreslovnm oproti elektronickmu inkoustu. Ale samozejm na druhou stranu je kontrast podstatn hor. Vzhledem k absenci podsvcen je paradoxn nejlep pi dostatku svtla, tedy pedevm venku za jasnho dne. Dky matn prav povrchu se displej neleskne aje docela pjemn na dotek. Aktivn digitizr od Wacomu je vcelku jistota. Sdodanm perem (me fungovat isjinmi kompatibilnmi pery pro Tablet PC) je pomrn pesn, ale hodn zle na kalibraci. Kdy nezanedbateln zmnm hel naklonn pera, dokm se nepesnost. Nebo kdy tablet pjm njakmu pravkovi. Tak se mi dosud nepodailo ovldnout snmn vce rovn ptlaku, asi na hrot moc tlam. Zajmavost je, e pero pvodn mlo mt postrann tlatko, ale nenalo se pro nj vyuit v softwaru, take nen vyvedeno na povrch. Dotykov tlatka vedle displeje jsou kapacitn, co je napklad pro m pekka, obas na m nereaguj. Vyuit najdou pi obracen strnek v knihch nebo pohybu v nkterch nabdkch, kdy se lovku nechce vytahovat pero. Ale pro ten by jist byla pjemnj
tlatka pro pepnn strnek po bocch tabletu. Dvoumegapixelov fotoapart nestoj pli za e. Asi by poslouil k dokumentaci autonehody, ale ruku na srdce: jak rozen jsou dnes telefony, kter neum tot asnad ilpe? Mikrofon je pouiteln tak maximln na zaznamenvn osobnch poznmek, pokouet se snm nahrvat nap. pednku je zbyten. Podobn nestoj za e reproduktor abohuel ani vstup na sluchtka. Vdr na baterie vcelku odpovd tomu, co uvd vrobce, tzn. 13,5 hodiny pouvn bez WiFi, 10 dn vuspanm stavu. Kdy to zkombinujeme, dostaneme se krelnm slm. Pi asi hodin psan poznmek ahodin ten lnk vPDF denn nabjm co ti dny ajet mm rezervu.
api sputn se nm aplikace zobraz ve stavu, v jakm jsme ji posledn zanechali.
To nejpodstatnj prvn: poznmkov blok. K dispozici je 42 ablon (pozad: przdn, rzn linkovan), nkolik kreslicch nstroj (tuka, pero, zvrazova, guma) o nkolika tloukch stopy astupnch ed (displej je peci jen monochromatick). Nechyb vbr, koprovn/vkldn afunkce zpt/vped. To je nezbytn zklad. Ale omoc vce tu toho nen. Jet vloen obrzku nebo tabulky. Ani text vkldan pomoc softwarov klvesnice nen mon pidat. Nakonec, jako elektronick papr to postauje. Poznmky je mon jednodue organizovat (podle nzvu attk). Ukldaj se ve vlastnm formtu apro Software jejich export do pouitelnho stavu je Po sputn (trvajcm zhruba slunou nutn software od Asusu pro MS tvrtminutu) se zobraz spout aplika- Windows. Nebo vlastn ne tak docela, je c: 14 poloek ve dvou sloupcch. Pi spodnm okraji je lita snkolika volbami, jako sputn aplikace, sejmut snmku obrazovky atd. Li se aplikaci od aplikace. Tyto volby lze aktivovat pomoc dotykovch tlatek pod displejem bez pouit pera. Nahoe je lita druh, globln. Na n jsou pedevm hodiny aoznamovac oblast, resp. nkolik ikonek pro rychlou zmnu hlasitosti, zobrazen stavu baterie, pipojen k WiFi, odpojen nebo skenovn obsahu pamov karty atp. Pepnn aplikac se nee. Pipomn to PalmOS: ze spodn lity nebo pomoc dotykovho tlatka meme kdykoliv pejt na obrazovku spoute
Aplikace
RECENZE
tu monost exportovat strnku na kartu ve formtu GIF arozlien 768 888. To me bt postaujc. Dokumentan schopnosti by ml doplovat fotoapart, mikrofon a pak jet poznmkov bloek, do nj se pou poznmky vhradn na virtuln klvesnici. Aplikace jsou to vskutku na funkce skromn akhardwarovm specifikm jsem se ji vyjadoval. Pst poznmky na virtuln klvesnici je utrpen a bohuel to nevylepuje ani rozpoznvn psma la Graffiti znm zPalmOS. Jak u jsem zmnil, tyto poznmky stejn nejde kombinovat srty zkreslic aplikace. teka doke zobrazovat PDF aePub. Dky specifikm displeje, monosti plynulho posouvn, pibliovn/oddalovn a otoen textu na ku je to docela pouiteln i v ppad PDF urench pro papr formtu A4. Pjemn je, e do text si jde vst poznmky (rtat perem i ukat na virtuln klvesnici). Vsledek si lze exportovat do obrzku vPNG. Samozejm nechyb ukldn zloek ajednoduch organizace knih pomoc ttk. Dal uitenou funkc je slovnk. Vznam perem oznaenho slova se zobraz ve vyskoiv bublin. Krom toho je tu slovnk ijako samostatn aplikace. Ve vchozm stavu obsahuje Longman Dictionary of Contem- porary English, ale jdou do nj s trochou sil dostat ivlastn slovnky pro StarDict. mu pidat ttek... ato je ve. Ani jsem nepiel na to, jak obrzky pibliovat/oddalovat, jde-li to vbec. Pehrva zvuk na tom nen omnoho lpe. Prost jen postupn pehrv vechny skladby na kart tedy v phodnm formtu, toti MP3 (ani sOgg Vorbisem jsem nepochodil). dn tdn podle metadat nebo aspo adresov struktury. Navc v kombinaci s kvalitou zvukovho vstupu je to velk zklamn.
27
Pipojen kPC
Tak troku do potu tu jsou prohle fotografi ahudebn pehrva. Nejprve kprohlei obrzk: skoro nic neum, jen zobraz (zmenen) obrzek (ve formtu PNG, JPG, GIF nebo BMP), umouje ho pejmenovat, smazat nebo
Dal aplikac je webov prohle. M samozejm slouit k prohlen webu pi pipojen kinternetu pes WiFi. Na tuto funkcionalitu jsem ale rychle zanevel. Doma se sice ksti zabezpeen pomoc WPA2 pipojm, ale uEduroamu ve kole jsem nepochodil (nepodporovan metoda autentizace) a i pjem signlu je mizern. Samotn prohle pak dlo dokonv. Nikoliv neprvem m pzvisko Experimental. Je nestabiln a neohraban. Je orientovan na ku displeje, zvld zloky, karty anjak dal funkce, ale jeho ovldn je tak neikovn (nap. na pozici pera se zobrazuje kurzor aposouvn po strnce se realizuje posuvnkem pi okraji, nen uzpsoben dotykovmu displeji), e jsem ho pouil toliko jednou: poprv anaposledy. Nanetst chyb sprvce soubor. Jedin jeho nznak je ko, vnm se shromauj smazan soubory. Jinak si jednotliv aplikace samy vyhledvaj soubory na pslunch mstech auivatele kadresov struktue nepust. Dle tu mme u jen kalkulaku adv hry. Klasick sudoku aBubble Breaker aka SameGame. Nic vc. Ocenil bych aspo nap. jednoduch kalend.
Po pipojen microUSB kabelem kPC se Eee Note zane nabjet ana jeho displeji se zobraz nabdka tajc pt monost: 1. Nainstalovat synchronizan software a ovladae do MS Windows. Tuto variantu jsem dle nezkoumal, nedisponuji MS Windows. 2. Synchronizan reim. Technicky jde os pes USB, se zazenm lze komunikovat po telnetu. 3. Pstup kdatm na pamov kart. Chov se jako standardn mass storage. Knihy je teba nahrvat do adrese /book, obrzky do /photo ahudbu do /music. 4. Reim digitizru. Eee Note by se pak ml chovat jako grafick tablet (polohovac zazen). Dokonce si jde vybrat levorukou/pravorukou orientaci. Hek je vtom, e mimo MS Windows (na GNU/Linuxu aMac OS X) funguje pouze dotek pera jako kliknut, to je vtuto chvli ve. 5. Nabjen. V tomto reimu pjde tablet normln pouvat, jako by byl na nabjece bez ohledu na PC. Podle jednotlivch reim se zobrazuj ve vpisu lsusb rzn kdy: 0b05:17a1 (1 a3), 0b05:179e (2) nebo 0b05:179f (4). Nkolikrt jsem se setkal stm, e se Eee Note pi odpojovn oddlu pamov karty zasekl a musel jsem ho restartovat.
Komunita, podpora
V dnen dob se vrobci hardwaru pedhnj vtvorb ekosystm pro
28

kter by ml mt mj. barevn displej. Kde nic, tu nic. Neschopnost Asusu dodat Eee Note na trh se tak odrazila na tom, jak vypad, i spe nevypad komunita. Takov Maemo si tak njak vpodstat navzdory Nokii vybudovalo mohutnou komunitu a jsou to prv komunitn pspvky, kter in nap. Nokii N900 tak atraktivn. Asus Eee Note EA-800 vsob m nemal potencil, jene ten byl takka uhaen nedostupnost. Vem ten potencil spov? Jednak jde o pozoruhodn hardware, jednak uvnit najdeme Linux a meme rozchodit Qt. Monost pipojen se pes telnet u jsem zmioval. dn rootovn nebo jailbreak. Na tabletu si jde rozbhnout FTP server pro snaz vmnu soubor, nainstalovat bnj aplikaci vQt atd. Bohuel dokumentace za mnoho nestoj. Strnky FreeeNote.org jsou na prvn pohled ne prv udrovan afrum tak aktivitou nepekypuje, akoliv zkladn vci jako termi-
RECENZE
nl nebo jednoduch sprvce soubor nachystan jsou. Oproti teba takovmu nooku jde rozhodn ozklamn. Aspo se mus nechat, e Asus za posledn rok opravil nkolik nedostatk ve firmwaru (nap. dvj nemonost otoit knku na ku displeje) anetutl zdrojov kdy kpouitmu svobodnmu softwaru, naopak je najdeme na webu bez jakhokoliv utajovn.
sv zazen. Poskytnout k multimedilnm zazenm sluby, obchod saplikacemi, hudbou, knihami pihodit k tomu njak ty sociln st, datov loit apod. Vtomto ohledu exceluj Amazon, Apple, Google. Nikoliv vak Asus, alespo co se Eee Note te. Synchronizace s Evernote a podpora knih sAdobe DRM, to je ve. Hype se sice pi uveden Eee Note EA-800 tak njak doshlo, jene pak Asus nebyl schopen dodat vrobek na trh. U na pelomu let 2010 a 2011 se po webu objevovaly pomrn pozitivn recenze v anglitin, jene Eee Note se objevil na trhu asijskm a pak dlouho nic... Do USA se dostal a vlt 2011 avEvrop to nebylo jin. Dlouhodob situace je takov, e EA-800 sice m nejeden obchod vnabdce, nicmn pi objednvce si na doruen njak ten tden pokte, protoe zpravidla nen skladem. Navc cena vnaich koninch kolem pti tisc korun je na povenou. Akrom toho se u pomrn dlouho hovo ovym modelu,
Zvr
Akoliv jsem vlnku dosud hodn rpal do chybjc funkcionality anedodlk, Asus Eee Note EA-800 svj el pln: jako elektronick papr aprohle PDF slou dobe, vdr na baterie nen patn, zpracovn tak ne. Jen je teba knmu pistupovat jako vlastn kjednonebo dvouelovmu zazen. Vnkterch ohledech mi pipomn star palmy. Navc je tu potencil pro roziovn. Nabz se ale otzka, zda je cena adekvtn. To u je na kadm zns.
Cl openMagazinu
OpenMagazin je msnk, kter vytv obecn prospn spolenost Liberix ve spoluprci smnoha webovmi portly. Je ke staen zdarma ve formtu PDF aePUB. Obsahuje ty nejlep lnky ovoln iitelnm softwaru. Clem je: Pithnout vce uivatel kotevenmu softwaru (nap. Mozilla Firefox, OpenOffice.org, LibreOffice, GIMP, Linux, Inkscape, Scribus atd.).
Pro koho je uren

OpenMagazin nen pro zkuen uivatele open source. Pokud u open source pouvte, nehledejte v openMagazinu pevratn novinky. Magazn je koncipovn tak, aby poslouil jako propagan nstroj. ite openMagazin tam, kde open source neznaj. Shnte po nm, kdy potebujete pedvst, co open source um. OpenMagazin je zejmna pro ty, kdo oopen source vd mlo nebo vbec nic. Dejte jim ho, ukate jim, e open source nen straideln. Vyuijte openMaga-zinu, abyste sv pochybovan ptele, kolegy i spoluky pesvdili, e mohou open-source software tak pouvat.
Jak se mete zapojit

Lb se vm souasn vzhled openMagazinu? Nebo chcete, aby byl kvalitnj a lep? Pejete si, aby vychzel inadle? Jste to vy kvli komu elektronick magazn dlme. Ajste to vy, kdo mu me pomoci: Vroba openMagazinu stoj 6 000K msn, proto vs prosme podpote jeho vrobu finannm darem.
Poskytnout nstoj, pomoc kterho mete lidem ukzat, e ten open source funguje. Propagovat weby, kter o voln iitelnm softwaru p.
Dejte do patiky svho e-mailu odkaz na web openMagazinu www.openmagazin.cz Rozdvejte openMagazin mezi sv rodinn pslunky, kolegy vprci, spoluky ve kole, ptele, kamardy. Informace podvme na e-mailu redakce@openmagazin.cz atelefonnm sle 595 175 184.
Umstte na svj web logo nebo banner.
Podpoit
ZOTAC ZBOX Nano A10 Plus: Zelen svtc domc kino s XBMC
Luk Zapletal | LinuxEXPRES.cz
Vyzkoueli jsme minipota znm firmy ZOTAC s nzvem ZBOX Nano Plus vhodn nejen jako desktop, ale zejmna jako HTPC. Chtli jsme se podrobn podvat na platformu AMD Fusion ajej funknost pod Linuxem.
Kdy firma ZOTAC pedstavila novou adu minipota ZOTAC, kterou pojmenovala ZBOX Nano, byl jsem cel nedokav dostat jeden kousek na recenzi. Od mnoha jinch model tto hongkongsk spolenosti specializujc se na grafick karty, zkladn desky a minipotae, se odliuje vzhledem. Tm zaneme. filmy ahrt inovj hry, lovk tomu ani nechce vit. Ale otom dle. Na pedn stran jsem nael zleva zapnac tlatko, diody pevnho disku a zapnut, infraerven pijma, slot kombinovan teky na SDHC/XD akonektory na sluchtka amikrofon. Vzadu je to pak konektor napjen, HDMI port, DisplayPort, tyi USB 3.0 drky, RJ-45, eSATA konektor azvit pro WiFi antnu. Na prav stran nic, nalevo pak mal ebrovn pro vtrk. Onm dle.
RECENZE
kit pro namontovn na monitor apruku sCD. Tento model mete klidn nasadit na pedem namontovan VESA drk za monitor i televizi a vythnout si IR pijma pomoc dodanho kabelu. Je to velmi snadn.
ZBOX Nano pidlan na LCD obrazovku Pojme se podvat na to, co se skrv uvnit ernozelen krabiky. Tak pedevm je to platforma Fusion Zacate, tedy dvojice procesor grafick karta na jednom kusu kemku vyrbnho 40nm technologi. Dvoujdrov procesor AMD E-350 na frekvenci 1,6 GHz je spaen sgrafickou kartou Radeon HD 6310 na frekvenci 492 MHz. Kad jdro m kdispozici 512 kB L2 cache amaximln TDP procesoru je 18 W. ipset AMD M1 zvld pamti DDR3 taktovan na 1066 MHz a nmi testovan sestava ji obsahovala pedinstalovan modul o velikosti 2 GB spolu sdiskem okapacit 320 GB (5400 RPM). Paklie byste chtli pota osadit pamt i diskem dle vlastnho vbru, hledejte model bez slova Plus vnzvu a mjte na pamti, e muste koupit notebookovou pam (SODIMM) idisk. Pstup k obma komponentm je velmi snadn pes odroubovateln kryt, naopak k procesoru i chladii se dostanete he. Jedn se oaktivn vtrek
Pedn strana se zapnnm, informanmi diodami, tekou pamovch karet a 3.5 jack porty na sluchtka a mikrofon
Celkov pohled na ZBOX Nano Paklie znte velespnou adu ZBOX, tak jist najdete na tomto novm modelu adu podobnost. Pedevm je to ernostbrn asi s typickm poznvacm prvkem svtcm kolem, logem ZBOX. Testovan model ZBOX Plus Nano AD10 ml zelenou barvu. Zde ale podobnost kon. Nov ZBOX je podstatn men, pesnji je to necelch tinct centimetr ky ivky oproti devatencti upvodnch model. Naopak o milimetr narostla vka, kter je 45 milimetr bez noiek. Na prvn pohled je to kouzeln krabika, kterou si zamilujete. Kdy uvte, e na n mete bezproblmov brouzdat internetem, sledovat Full HD
Zadn strana s vekermi dalmi porty Na tak malou krabiku je to ctyhodn sada port, ale jet nekonme. V krabici jsem dle nael extern zdroj, dlkov ovlada (MCE kompatibiln), baterie, extern USB infraerven pijma navc, WiFi pokojovou antnu,
30
RECENZE
notebookovho typu sproudem vzduchu do strany, ale nen teba se bt velkho hluku. Funguje naprosto stejn jako u kvalitnho notebooku v klidu jej tm neslyte (hranice zvuku vydvanho tocm se pevnm diskem), v maximln zti je zvuk slyiteln maximln do dvou a t metr. Pi testovn jsem ml vedle ThinkPad X201, a kdy jsem se zaposlouchal pi zti obou zazen, nebyl jsem schopen vyhlsit vtze. Paklie vm nevad hluk vtrku znotebooku, nebude vm vadit ani tento pota Nano. Abych dokonil povdn ohardwaru, zbv mi doplnit informaci ointernm SATA portu (6.0 Gbps), gigabitovou sovou kartou, WiFi kartou Atheros 802.11n/g/b asedmikanlovou zvukovou kartou. Potil m kvalitn zdroj, kter se za provozu tm nezahval. Obchodnk zAlzy m ale upozornil na to, e tyto zdroje jsou nchyln na pept v sti a doporuil pepovou ochranu. Informovat pedem zkaznka je myslm dobr pstup. Takhle by to mlo bt uvech prodejc. Akoliv ZOTAC vyrb hned nkolik variant s grafickou kartou Nvidia ION, zmrn jsem pro recenzi zvolil AMD (ATI) Radeon. Jednak jsem se chtl podvat na zoubek platform Fusion, kter ve srovnn se souasnmi Atomy vypad velmi dobe. Atak bych se chtl pokusit rozptlit obavy, kter maj linuxov uivatele z tchto grafickch karet. Navc, ZOTAC vnov ad Nano platformu Atom/ION (zatm) nenabz. V nabdce je pouze VIA. Tak proto jsem sestavu potrpil sadou Phoronix Test Suite a vytvoil pr srovnn na serveru OpenBenchmarking.org. Apodle oekvn procesor AMD E-350 porazil vtinu Atom. Tedy abych byl pesn, porazil vechny testovan Atomy ze zmnnho serveru. Nejnovj prstky zrodiny Cedar Trail pedstaven koncem minulho roku jet nikdo netestoval, nebo alespo nenahrl vsledky. Neml jsem tedy sm srovnvat. Fusion ve vech testech zamench na procesor (testoval jsem v64bitovm reimu) Atomy porazil, vedl si nejlpe tak vpamov orientovanch testech. Nen se emu divit, zde m Fusion opravdu navrch (DDR3). Aby to bylo fr, musm uvst na pravou mru, jak by si nov Atomy vedly. Inu, byly by rychlej. Alespo to ukazuj ji publikovan testy, kter jsem nael na internetu.
Test: Kdovn MP3 souboru (vteiny, mn je lpe), vce vsledk najdete v galerii Tebae vsledky utest zamench na procesor ipam Fusion dominoval, ugrafick karty Radeon u vsledky nebyly tak zdrcujc. Ve vtin hrch mla karta Radeon mrn navrch, svjimkou testu Open3Arena, kde zvtzila ofous platforma ION. Vkonnost notebookovho disku jsem netestoval, porovnvn by nebylo pli relevantn, jeliko vtina atomovch sestav mla desktopov pevn disky. Jak testy ukzaly, platforma Fusion je ina Linuxu pln srovnateln sAtomem, adokud se neroz nov Atomy Cedar Trail, jedn se vpodstat onejlep nabdku vpomru cena/vkon. Navc m jednu velkou vhodu Fusion podporuje virtualizaci. Na tu si musme u Atom pokat, ani nejnovj modely ji nepodporuj. Firma Intel patrn nechce ani v nejmenm ohrozit prodeje drahch serverovch Xeon. Mnoha jednotlivcm i menm firmm by pro mal servery bohat staily Atomy svirtualizac. Dokonce si dovedu pedstavit kombinaci HTPC s virtualizovanm serverem, ppadn virtualizovan desktop vexkluzivnm vzhledu. Aprotoe m virtualizace vpodstat iv, je to prost bod navc, kter musm zapotat. dvme na to, jak to lape vLinuxu. ZOTAC je peduren jako HTPC, proto jsem jako prvn test sthnul a nainstaloval multimediln linuxovou distribuci OpenELEC. Dky tomu, e tento komunitn projekt vrobce tohoto potae pmo podporuje, mohl jsem si pohodln sthnout build uren pro Fusion (nightly), nahrt ho na SD kartu anabootovat instalaci. Instalace je triviln. Jeliko OpenELEC je specializovan distribuce Linuxu, kter promn pota vmultimediln centrum za pomoci softwaru XBMC, instaltor se pli nevyptv a kon. Nejen dky tomu trv cel proces instalace od vloen karty do slotu teky po prvn sputn filmu ti minuty. Ato nepehnm, je to opravdu hraka.
Takhle to fr s XBMC Paklie zvolte pi stahovn ten sprvn odkaz (Fusion build), OpenELEC bude obsahovat vechny potebn ovladae. Ihned jsem mohl pistoupit ktestovn. ZOTAC vechny moje ukzky a hudbu pehrval bez remcn a hlavn bez chyb. Zaal jsem snmky v rozlien 240 a 480, a to pehrvan lokln ipes domc (gigabitovou) s. Po nainstalovn dvou plugin od vvoj Jirky Vyhnlka aLibora Zoubka jsem vyzkouel tak on-line videa (YouTube, iVysln, Nova, Prima). Zseky? Ani jeden.
Porovnn velikosti zazen se standardnm kompaktnm diskem, zdroj EXPreview.com Tak to bychom mli z krku vzhled, hardware anjak ty testy. Anyn se po-
RECENZE
Dalm krokem byly testy HD aFull HD. U sedmsetdvactky jsem nezaznamenal dn problm, Full HD video bylo tm bezproblmov. Elephant Dream iakn scny zMatrixu pehrl ZOTAC skvle, ale problmy jsem zaznamenal u Samsung HD Dema. Laborovnm jsem zjistil, e problm je ve VA API, kter jet nen zejm zcela stabilizovan. Vypnut pomohlo, ovem pochopiteln za cenu velmi nzk frekvence snmk. A na to se samozejm ned koukat. Bod dol. OpenELEC je zajmav distribuce, kter na testovanm ZOTACu nabootuje za 15 vtein. Jedna sekunda by se dala jet uetit, protoe vUEFI BIOSu jsem nael volbu vypnut loga pi bootovn aueten jedn sekundy. Mimochodem BIOS na m udlal dobr dojem, ale rozhodn to nebylo podporou myi. Tu povauji za naprosto zbytenou (na co dlat BIOS pstupn obyejnmu uivateli ten tam nem co dlat). Pedevm vak nabzel spoustu monost anastaven. Napklad mezn hodnoty a prstky pro vtrek. V klidu ml procesor 50 stup Celsia aotky 3500. Paklie to mte rdi hork, nen problm vtrk pro idle i vypnout (co jsem piznm se nezkouel). Testovan verze OpenELECu obsahovala XBMC ve verzi 11 Eden (Beta 2), vklidu si pota ze st vythl 16 W, pi pehrvn pak spoteba kolsala a ke 20 W. Vdal linuxov distribuci, na kter jsem ZOTAC testoval, jsem namil 12 W vnaprostm klidu a24 W pi absolutn zti (grafika + procesor). Take verdikt? Plusov bod ZOTACu za podporu komunity, mnusov za problmy snktermi Full HD videi. Jak u jsem pedeslal, pro dal testy (Phoronix Test Suite) jsem nainstaloval Ubuntu 11.04. Instalace probhla bez problm, avak nsledn instalace binrnch ovlada Radeon selhala. Troku m to namchlo prv ztohoto dvodu jsem zvolil Ubuntu, abych neml prci sovladai. Musel jsem tedy pejt do terminlu ainstalaci provst run pomoc apt-getu. Po rebootu a aplikace vech zplat jsem provedl zmnn testy. Za tohle body nesrm, to nen vina ZOTACu. Akliv zOpenELECu jsem byl a na drobn Full HD zakobrtnut naden (XBMC je skvl projekt), v ppad Ubuntu u to tak slavn nebylo. Po problmech sinstalac grafickch ovlada Radeon jsem zkusil systm prokliknout. Viml jsem si patnho pekreslovn textu konzole Gnome Terminal, co jsem pi pouit open-source ovlada nezaznamenal. Je tedy vidt, e ovladae Radeon prost stle nejsou tak bezproblmov jako vppad Nvidie. Celkov byl systm stabiln aa na nkolik test, kter selhaly, jsem nezaznamenal dn problmy. A na suspend to RAM, kter neel ani vppad OpenELECu ani vUbuntu. Systm se neprobudil. Mimochodem spotebu v tomto reimu jsem nebyl schopen zmit, byla zejm men ne 1 W. ZOTAC vsuspendu hodn blik, respektive jeho zelen logo. Nenael jsem monost tuto vlastnost vypnout, take pozor, paklie byste plnovali nkup do lonice. Feng-shui konzultantm mus z podobn mylenky vstvat vlasy na hlav.
31
Take co se mi na ZOTACu lbilo? Inu, bylo toho hodn. Od vzhledu pes velmi dobr vkon ve sv td, podporu virtualizace, malou hlunost, obsah balen i montn kit. Nespokojen jsem byl pouze sobasnmi problmy spojenmi sgrafickou kartou Radeon. Abych pravdu ekl, doufal jsem, e legendrn problmy karet Radeon (tehdy ATI) jsou minulost. Njak ty drobnosti se jet najdou, ale vporovnvn se stavem odva a tyi roky zptky je to jako nebe adudy. U nen teba grafick karty Radeon pro pouit v Linuxu vyluovat. Je teba snimi potat. ZOTAC ZBOX Nano je vynikajc pota s atraktivnm vzhledem a velmi dobrm pomrem cena/vkon. Aktuln cena na Alza.cz modelu s2 GB pamti a320 GB disku je osm tisc korun sDPH, varianta bez pamti adisku pak necelch est. Byla by velk koda ho namontovat zezadu na monitor nebo televizi, ale ikdy to udlte, nebudete litovat. Jeho velk svteln kruh vzelen barv vm ze za televiz pkn prosvt. Ito je dkaz toho, e designi ZOTACu u sv prce peml. Atak to m bt. Testovan pota zapjila spolenost Alza.cz, a. s. Dkujeme. Odkazy ZOTAC ZBOX Nano A10 Plus na Alze ZOTAC ZBOX Nano A10 na Alze ZOTAC ZBOX Nano A10 Plus na strnkch vrobce Vsledek nehernho testu na OpenBenchmarking.org Vsledek hernho testu na OpenBenchmarking.org
Odbr v klidu Test: Pehrvn videa H.264 (snmk za vteinu, vce je lpe)
Nov vlastnosti LibreOffice 3.5 mte se na co tit

Petr Valach | OpenOffice.cz
RECENZE
uivatel zvykl zjinch, pedevm Kancelsk program LibreOffice (nstupce bvalho Gografickch, aplikac. Mchn barev OO) prokazuje posledn dobou m dl vt ivotaje nyn daleko pohodlnj a peschopnost. Chystan verze 3.5 pak pedstavuje obrovsk hlednj. skok kupedu a program OpenOffice.org, kter v souasnosti prochz resuscitac po zmn vlastnka, zane- Dal zmny chv daleko za sebou. Novinek, kter se chystaj vnov verzi LibreOffice 3.5 nyn kdispozici jako tzv. development verze, neboli vvojsk), je ohromn spousta ajejich pln vet by naplnil velmi rozshl lnek. Podvejme se vak alespo na ty, kter maj vznam pro bnho uivatele a kter meme oznait za podstatn. 5. Ovldac thla objekt maj poloprhledn vzhled; v tto souvislosti dolo tak kodstrann nkterch poloek zpanelu Monosti Jednoduch chyty aVelk chyty.
Obecn novinky
Vzhled pracovnho prosted: 1.Ve verzi LibreOffice 3.5 se mn zp- chyty jsou nyn poloprhledn uivatelsob ifrovn zaheslovanch soubo- sky pvtivj. Pevzato ze strnky wiki.) r. Star ifrovac systm Blowfish je nahrazen systmem AES. To 6. Kontextov panely byly ve vchozm ovem znamen, e oubory zanastaven umstny dospod okna, heslovan ve verzi 3.5 nebude aby nepekely jeho obsahu. mon otevt ve verzi 3.4.4 astar7. Dolo ke zmn ve Sprvci rozen. . Ale soubory uloen s heslem Ten obsahuje ti zakrtvac pole, vLibreOffice 3.5 bude mon otevt pomoc nich si lze ve sprvci ne- Zmny vjednotlivch ive verzi 3.4.5. chat zobrazit rozen, kter se namodulech 2. Urit si vimnete, e na koncch instalovala spolu s instalac propanel nstroj zmizely vyklpc gramu; dle rozen, kter byla ipky. Ty akort pekely, protoe dodaten nainstalovna pro vech- Writer prochz velkou renovac nabdku, kter se objevila po jejich ny uivatele, a nakonec rozen, Podvejme se na novinky: rozeven, mete zobrazit po kter se instalovala pouze pro sou1. Na konci dk jsou zobrazeny neklepnut pravm tlatkem na asnho uivatele. tisknuteln znaky a jsou vidt panel. 8. Dialogov okno pro vloen videa i mezery. Jejich modifikace je tak m nyn pole Odkaz, kter umoudaleko snadnj. Nov podoba panel nstroj je vybrat si, zda bude video do sou2 Vdialogovm okn Obrzek lze na boru vloeno, nebo pouze navzno zloce Oznout vidt nejen roz3. V nastaven vzhledu Nstroje | jako odkaz. mry obrzku, ale ijeho rozlien. Monosti | Vzhled) je vroletce 9. Byl pozmnn dialog varujc ped 3. Zhlav a zpat lze nyn vkldat nastaven barev sprvn piazen uloenm do jinho ne nativnho aformtovat pomoc tlatek, kter nhled barvy automatick barv. formtu ODF. se zobraz pot, co najedete kurzo4. Pjemnou zmnou je, e ve Stylis10.Nyn lze navolit intervaly, po jakch rem na jejich oblast. tovi jsou uspodny seznamy se budou kontrolovat aktualizace. 4. Podobn zalamovn strnek je nyn sprvn podle poad, take nap. 11.Byl zmnn zpsob mchn barev. vraznj. Nadpis 10 je skuten a za NadpiNyn, pouit vLibreOffice, odpov5. Spotat znaky aslova lze pomoc sem 9 atd. d zpsobu, na kter mohou bt okna Poet slov vnabdce Nstroje
1. Byl vyitn kd programu; odstranny nepouvan sti kdu. 2. Ve verzi pro Windows jsou nyn kdispozici fonty Liberation. 3. LibreOffice nyn podporuje sedmou verzi Javy. Vpedchozch instalacch program tvrdojn odmtal stouto verz spolupracovat. 4. LibreOffice se nyn pro operan systmy Windows dodv ve form jednoho souboru, standardnho instaltoru, take instalace je pohodlnj a nen teba uchovvat instalan soubory pro ppad reinstalace. 5. Bylo pidno tlatko pro skenovn ve verzch pro UNIX. 6. LibreOffice je nyn sto importovat soubory generovan v programu Microsoft Office Visio.
RECENZE
33
6. 7.
8.
9.
Soubor vygenerovan v programu MS Visio
Uivatele Calcu ek nkolik velmi pjemnch pekvapen
Toto okno je nyn modln, take lze dokument upravovat anechat okno oteven. Pokud se rozhodnete tisknout dokument, zobraz se nhled na aktuln strnce Pi vytven automaticky generovanho obsahu budete pjemn pekvapeni, protoe se odkazy automaticky vkldaj do poloek obsahu. LibreOffice nyn podporuje komente pi exportu a importu do/z formtu openXML; byl vylepen import soubor ve formtech RTF a.docx. Nov verze fontu Linux Libertine spdomkem Graphite, neboli Linux Libertine G anov font Linux Biolinum G. Tyto dva fonty zaruuj lep vzhled dokument, co se te typografie.
1. VCalcu lze vytvet a 10 000 list a1024 sloupc vseitu. 2. Vyhlazovn kivek v diagramech respektuje standard ODF 1.2 kivky jsou hlad 3. Vnastaven modulu Calcu lze urit, kolik list se bude zobrazovat pi sputn. 4. Vstupn dek vzorc lze nyn nathnout na neomezenou velikost. 5. Do Calcu byly implementovny nov funkce BITAND, BITOR, BITXOR BITRSHIFT, BITLSHIFT, SEC, CSC, SECH aCSCH.
Poznmka
Jak k anglick Wikipedia: SECH je hyperbolick cosinus, csc je cosecans, sec je secans, csch je hyperbolick cosecans. Prvn skupina, kter zan na BIT..., pidv monost pracovat v bitov dvojkov) soustav.
6. Byly pidny nov konce ar. 7. Vkontextov nabdce ouka listu lze nalzt funkci Zamknout list. 8. Bylo vylepeno okno filtru. Nabz vcensobn vbry a je pehlednj. 9. Calc nyn umouje definovat neomezen poet podmnek pro podmnn formtovn.
a jeho import do modulu Draw. Pevzato ze strnek wiki.
Nov podoba zhlav/zpat a monost pmho formtovn urit pot vechny uivatele
34

2. VLibreOffice lze nyn zpracovvat rovnice zformtu docx ve formtu .mml
RECENZE Poznmka redakce

Nen v silch redakce zjistit funknost pln vech doplk, kter kdy byly vydny. V naich silch bylo pouze zjistit monost nainstalovn a fungovn doplk, kter napsal pan Pastierik platil je Liberix Nebo tak takovch, kter sami vyuvme. Jejich funknost jsme na LibreOffice 3.5 testovali ve WindowsXP: funguj pln vechny. Pokud ale mte Windosw Vista nebo W7, je mon, e nebudou vechna rozen spolupracovat tak, jak bylo pvodn zamleno. Bude ale nutn, abyste po instalaci doplku restartovali LibreOffice 3.5 nebo dokonce cel pota.
nemonost zamknout panel pro dan rozen. Pozitivn je, e se Libre Foundation sna do LibreOffice implementovat prvky z modernizovan verze formtu ODF. Napklad ve verzi 3.5 pjde ovyhlazovn kivek vCalcu. Vtuto chvli je skre takov, e zatmco v ppad OpenOffice.org je kmn pouze testovac verze 3.4 samozejm chybov), LibreOffice nabz testovac verzi 3.5 a stabiln verzi 3.4, kter je opodn kus dle. Urit bude do budoucna zajmav sledovat, jak si stmto nespornm nskokem vvoji projektu OpenOffice.org porad. Drme jim psti, aby LibreOffice nebyl opt jedinm nekomernm openofficem. Psno vLibreOffice 3.5. Odkazy: Novinky vLibreOffice 3.5, anglicky Symboly zTeorie her, esky Wikipedia, anglicky
Dal sada novinek se tk modul Draw aImpress
10.Zvil se vkon pi importu soubor Excelu, kter obsahuj velk mnostv ovldacch prvk nebo oblast.
BASE
Jsou vak vcemn spe kosmetickho rzu ne funknho: 1. Vpanelu nstroj Kresba je nyn viditeln nstroj Eliptick oblouk. Ten je soust panelu po dlouh lta, dosud byl ale skryt, take onm mnoz uivatel nevdli. 2. Impress nyn startuje ve vchozm nastaven bez Prvodce prezentac. 3. Byly vylepeny automatick tvary azdokonalen jejich import zformtu pptx to se tk iobjekt Smart Art 4. Pokud se rozhodnete soubor vyexportovat do PDF, mte nyn monost nechat przdn strnky ignorovat.
Nem dn pidan funkce navc, pouze dolo kopravm chyb. Byl implementovn ovlada PostgreSQL, protoe je mnohem rychlej ne alternativy. Zbn srovnn sOpenOffice.org
Zatmco projekt OpenOffice.org prochz znovuvzkenm, LibreOffice smle pokrauje dle ve vvoji. Bylo zapracovno na rychlosti programu rychlost odezvy je nyn velmi uspokojujc. Vyvoln kontextov nabdky ve Writeru na rozdl od starch verz OpenOffice.org nevyvolv kolaps, zamrznut programu apod. Zmny proveden a do verze LibreOffice 3.4 jsou zjevn, nicmn verze 3.5 pichz scelou klou mnohdy klovch zmn, kter posouvaj program opt opodn kus dle. Rychlost odezvy je jet vt astabilita programu se tak Vylepen se tk imodulu MATH zlepila. Subjektivn je ctit irychlej 1. Byly pidny symboly neexistuje start programu, ale tento parametr neasymboly zteorie her. byl dkladn testovn. Zapracovalo se i na kompatibilit sdoplky. Vdvjch verzch byly hleny problmy, ale ty nyn ji zejm neNkolik novch symbol v Math existuj. Problmem tak zstv pouze
Ji
o d
Hledte uebnu v Olomouci? Vyuijte na nabdky!

Potaov uebna
deset pota dataprojektor, pltno, flipchart
15 0
/h
od
Jazykov uebna
pro max. 20 astnk dataprojektor, pltno, flipchart, rzn monosti uspodn stol a idl
Kontakt
o.s. InternetPoradna.cz, Ztracen 36, 779 00 Olomouc Kontaktujte pan Evu Ullmanovou eva.ullmanova@iporadna.cz, tel.: 587 406 126
www.iporadna.cz
Double Commander um vyut rozen z Total Commanderu

Michal ern | Root.cz
Sprvce soubor Double Commander je velice aktivn vyvjen a me oslovit nejen uivatele linuxovch distribuc, ale nasadit jej mete i ve Windows. Nabz prci s panely, pjemnou prci s archivy a mnoho dalho. Velmi atraktivn je tak podpora rozen, kter pouv znm Total Commander.
Jednou z nejvtch vhod Total Commanderu je dle mho soudu podpora zsuvnch modul (wcx, wdx, wlx), kter umouj souborov manaer upravit na mru potebm jednotlivho uivatele. Nkdo potebuje snadno pracovat se vzdlenmi pipojenmi, jin vypalovat CD adal by rd prochzel soubory ur-
RECENZE
en pro teky elektronickch knih. Ostatn funkce jsou vce mn podobn uady konkurennch projekt. V dnenm dle serilu o souborovch sprvcch bude e pedevm oDouble Commanderu, kter je en pod licenc GNU GPL v2, je k dispozici v etin aprv ona zmnn rozen podporuje.
Instalace je zcela bezproblmov jak ve Windows, tak pod Ubuntu, take se ned pedpokldat, e by tomu nkde mlo bt jinak. Jde oklasickho dvouokennho souborovho sprvce, ktermu nechyb nic podstatn anabz adu zajmavch drobnost, kter jist nejednoho uivatele pot.
Funkce
Double Commander nabz zcela standardn nabdku funkc. Co se te manipulace se soubory, je mon je koprovat, mazat, pesouvat, mnit jim atributy atp. Je mon vytvet a ovovat kontroln souty, spojovat arozdlovat soubory nebo porovnvat adrese. Nechyb ani monost hromadnho pejmenovn, zjitn volnho msta na disku nebo psan koment ke slokm asouborm, co me ad lid velice zpjemnit prci spotaem. Jistm zklamnm je jen omezen monost pracovat se vzdlenmi pipojenmi, kdy podporovn je jen protokol FTP. Dal protokoly je ale mon (vppad poteby) pidat pes zsuvn moduly. Ty je ostatn mon povaovat za vbec nejzajmavj vlastnost programu. Zkouel jsem jich nkolik a ani v Linuxu jsem nenarazil na njak problm. Asi nebude fungovat ve, ale i to, co funguje, nabz docela dobr rozen monost. Podporovny jsou vechny ti druhy zsuvnch modul, kter pouv Total Commander, tedy wcx, wdx awlx. Pro prci snimi je vnastaven integrovan velice jednoduch a zdail organizr, take je mon je rzn zapnat avypnat (ppadn pidvat aodebrat) dle poteby. Bez zajmavosti nejsou ani nstroje uren na vbr a filtry. Funguj naprosto bez pot a menu je nastaven tak, aby je mohl pouvat opravdu kad. Zajmav je monost si masky ukldat apak je opakovan pouvat, co me bt, zvlt usloitjch zadn, velice
36
RECENZE
praktick. Nechyb ani nstroj na sputn emultoru terminlu, monost koprovat do schrnky jmna soubor (teba ivetn cest) aada dalch uitench drobnost. Soubory je mon tdit podle vech obvyklch parametr (datum, jmno, ppona atp.). Bez vhrad je mon ponechat tak prci se zlokami, kter je zcela pirozen apohodln. Mimo to je mon pracovat tak s taby (kartami), co opt urychluje prci. Kzlokm je pipravena sada klvesovch zkratek, take jejich vyuvn me bt velice intenzivn.
Vychytvky
Mezi uiten drobnosti pat prce sklvesovmi zkratkami F4 aF3. Pomoc F4 lze obligtn editovat soubor, avak Double Commander pouv zvraznn syntaxe, co je vlastnost skuten velice praktick. F3 pak zobraz bu textov soubor, nebo jeho binrn i hexadecimln podobu. Zatmco posledn zvolen podoba funguje dobe, co znamen ono binrn, mi zstalo utajeno.
Velice pjemn je skutenost, e si Double Commander porad s prochzenm archiv, jako by to byly sloky, co stle nen pln obvykl funkce. Integrovny jsou pmo i pkazy pro sbalen a rozbalen, co je mon opt hodnotit spovdkem. Vechny souborov operace mohou probhat na pozad, take je mon aplikaci ovldat ibhem koprovn adalch zdlouhavjch kon.
Pr slov si jist zaslou tak monost nastaven programu, kter je vce ne podrobn. Jednodue je mon piadit k jednotlivm formtm vhodn programy, ve kterch budou otvrny. Na vbr je zady jazykovch variant, mezi ktermi nechyb etina, anglitina, poltina i ntina. Slovci maj bohuel smlu. Je mon si nakonfigu- rovat, jakm zpsobem se bude pesn cel Double Commander chovat od vbru soubor, pes rozloen tlatek a po prci slogy, npovdou nebo ji zmnn rozen. A jsou monosti nastaven skuten bohat, lze se vnich velice dobe vyznat ajejich vhodn nastaven zvldne inaprost laik. Nechyb ani monost pravy klvesovch zkratek, co me bt pro adu uivatel dleit.
Zvrem
Celkov je mon ci, e je Double Commander velice zdailm afunknm projektem. Osobn vysoce hodnotm prci staby azlokami, prci sarchivy nebo podporu rozen. Pjemn je tak skutenost, e je dostupn pro vce platforem apro Windows je dostupn dokonce tak vportable verzi. Aplikace je rychl, stabiln apohodln abhem testovn ani jednou nespadla. Jako pozitivum je mon ci, e na jednu stranu nabz vechny funkce, kter vyaduje pokroil uivatel, a to vetn detailnho nastaven ehokoli, ale souasn je vytven tak, aby jej mohl uvat ilaik, kter nikdy sdnm souborovm manaerem nepracoval.
LibreOffice 3.5: Cestou drobnch zlepen

Michal ern | Root.cz
Populrn kancelsk balk LibreOffice (pvodn OpenOffice.org) se dokal nov verze, kter pin opravu velkho mnostv chyb i adu uitench funkc. Je tak mon se tit na lep dialogy, pohodlnj prci s tabulkovm procesorem nebo hez vstupy a grafy. dn revolun zmna se ale nekon.
LibreOffice pi svm vzniku deklaroval, e chce mt rychlej vvojov cyklus ne OpenOffice.org, ukterho byl pedevm dlouh a komplikovan proces schvalovn novinek. Po asi roce a pl jeho samostatn existence je mon se podvat na to, jak se mu tento program da naplovat. Jeho velkou vhodou je, e za nm stoj velk asiln spolenosti, kter vvoj dotuj a tla na nj. Pesto je mon mezi autory rznch vylepen stle najt nemlo nadenc ajednotlivc, kte nejsou podporovni ani Googlem, ani Novellem i jinou velkou spolenost. Bhem sv existence si LibreOffice dokzal pedevm vydobt msto uuivatel linuxovch distribuc. V nich toti, tm bez vjimky, svho pedchdce vytlail. Ve Windows je situace sloitj. Vtina uivatel byla zvykl na OpenOffice.org azejm ani neuvauje o tom, pro by mla kancelsk balk mnit. Jeliko ve Windows nejsou automatick aktualizace softwaru (alespo ne bn), dochz k vmn jen velmi pozvolna apomalu. Je navc velice komplikovan, jak podl kancelskch balk mit. Nejastj metody, kter vyuvaj nainstalovanch font, zatm pli mezi dvma otevenmi kancelskmi balky rozhodnout neum. Sodstupem je mon ci, e se LibreOffice da odstraovat chyby a pidvat nov funkce tak, aby byli konzervativn uivatel spokojeni. Ti, kte jsou zvykl na svoji aplikaci, maj radost, e se toho pli nezmnilo, kad verze je onco rychlej anov funkce jen nepatrn roziuj spektrum nstroj, kter me uivatel pout. dn velk
RECENZE
apekotn zmny se tedy ani vppad LibreOffice nekonaj avt progresivitu je mon pipsat na vrub pedevm stagnaci OpenOffice.org, kter opustila vtina vvoj ivdch osobnost.
Novinky ve verzi 3.5
Inovace, kter verze 3.5 pin, je mon rozdlit do nkolika kategori. Z obecnch zmn, kter se tkaj celho balku, je mon zmnit pedevm vy rychlost. Bylo odstranno velk mnostv nepotebnho kdu, co m za nsledek relativn vznamn naven rychlosti celho balku. Vtomto kontextu je nutn ci, e firemnm uivatel se doporuuje jet njak as setrvat u verze 3.4, dokud nebudou odladny vechny ppadn chyby. Podle autor
jde ojeden znejvtch zsah do balku od jeho vzniku ped patncti lety. Osobn se domnvm, e jde pedevm o dleit krok smrem do budoucnosti ajeho vznam bude jet docenn. Pokud jde odal novinky, kter se tkaj veobecn celho balku, tak je mon ci, e vvoji zapracovali pedevm na kontrole gramatiky a pravopisu. Osobn povauji za nejvt konkurenn vhodu MS Office prv ptomnost gramatickch kontrol azd se, e alespo v anglick verzi se podailo v tto oblasti odvst velk kus prce. Nechyb ani vysvtlen pravopisnho jevu na Wikipedii. Pokud jde opra-vopisn zleitosti, pibyl nstroj na automatick pevod jednotek, co se me vkomunikaci sanglicky mluvcm prostedm rozhodn hodit. Mimo anglitinu je podporovna tak rutina amaartina. Novinkou je tak podpora ifrovn AES-256. Nejvce zmn se dokal Calc, kter nyn um pracovat s10 000 list (co je ale asi poet, kter nikdo nevyuije) a nabz vznamn vylepen v oblasti tvorby graf. Jde pedevm o zmny
38

Impress a Draw, kterm se vznamn zlepily monosti importu, ato pedevm zMS Visio aPPTX prezentac. Pibyla podpora eliptickch tvar i import ze Smart Art. Zvlastnch novinek je pak mon zmnit pedevm vylepenou prci sbarvami avlastnmi animacemi. Z Impressu bude odstranna vchoz volba tvorby prezentace s prvodcem, kterou zejm vtina uivatel nepouvala. Zdalch novinek je pak mon zmnit jet drobn zmny veditoru rovnic je zde nov symbol pro nerovnost aznaky pro teorii her. UBase dolo pedevm koprav velkho mnostv chyb apidn integrovanho PostgreSQL na-
RECENZE
tivnho ovladae. Podle tvrc funguje dobe, ale v pt verzi se dok jet zsadnch vylepen.
voblasti interpolace adle uzavench kivek, kter jsou nov eeny jako hladk. Asi nejviditelnj zmnou je pak podpora vcedkovho vstupu. Nov tak podporuje neomezen poet pra-videl pro podmnn formtovn apidv nkolik novch funkc. Zmny se dokal tak nstroj pro filtrovn, kter je podstatn lep apehlednj.
Zvr
Jak je vidt, novinek je celkem hodn, ale o tm dn nen mon ci, e by pedstavovala prlom, kvli ktermu by bylo vhodn pejt zMS Office na LibreOffice. Na druhou stranu se intenzivn pracuje na tom, aby stvajc uivatel mohli bt spokojeni. Osobn oceuji pedevm zmny vimportu aexportu, kter umouj lep pouvn balku itam, kde jsou dominantn proprietrn kancelsk een.
Druh nejhojnj vskyt novinek se zejm tk Writeru, kter se dokal pedevm zmnnch vylepen vjazykovch nstrojch, ale nejen tam. Autoi zapracovali na lepm importu RTF, kter by u ml bt relativn obstojn. Zcela pepracovan je sprva hlaviek, patiek azlom strnek azlepily se tak dal typografick prvky. Mench zmn je ale mnohem vce pi pravch obrzku je kdispozici informace opixelech na tveren palec (PPI), potadlo slov se aktualizuje tak, jak uivatel pe, zlepila se logick struktura styl anetisknuteln znaky se zobrazuj na konci dk, nikoli asto a pod nm. Novinek se ale dokala tak dvojice
openMagazin
Vydv: Liberix, o. p. s. za podpory QCM, s. r. o. fredaktorka: Irena afov Sazba: Michal Hlavat Jazykov korektura: Petr Novotn Adresa redakce: Liberix, o. p. s., Doln nmst20, 74601, Opava Telefon: (+420) 595 175 184 Web: www.openmagazin.cz E-mail: redakce@openmagazin.cz
PISPVAJ
O ASOPISU
Pouvme svobodn software:
Licence CC BY-NC-SA 3.0, umouje openMagazin it atisknout, ale nesmte jej mnit, ani komern vyuvat. Autorsk prva nle autorm lnk.
ISSN 1804-1426
Vrobu podpoili finann:
ablona pro organizaci skladu i s fakturou

Redakce OpenOffice.cz | OpenOffice.cz
Potebujete mt podek ve svch skladech a pehled, co je kde uloeno? Prodvte zbo a ihned vystavujete faktury? Pak si mete sthnout ablonu skladu v Calcu s monost vytisknout ze stejnho dokumentu fakturu. Jej autor pan Milan Piller se o ni s vmi laskav podlil.
Nen to jen tak obyejn ablona. M tyi listy: filtr, inventory (invent), suppliers (dodavatel), invoice (faktura).
NVODY
ablona je pedvyplnna pklady, kter mete smazat a vloit sv vlastn poloky. Na kartu inventory (invent) vkldte jednotliv poloky ze skladu, protoe funguje jako skladn karta. Na vedlej kartu supplies (dodavatel) vlote sv dodavatele. Dodavatel asklady jsou pi zadvn novho produktu v rozbalovacm menu, co vm usnadn prci pi vkldn dalch poloek. Na kart pln vlevo snzvem filtr najdete vyhledvac funkci. Jde omatici otech parametrech kd, jmno asklad sgrafy rozloen vrobk ve skladech asbarevnm oznaenm vyhledanho produktu isjeho dodavatelem. Vyhledvn funguje na zklad tchto t parametr do t doby, dokud nedojde knalezen vrobku apesn shod, tj. jeden vrobek se me nalzat ve vce skladech i reglech, ale me bt ivjednom sklad. Lze vyhledat produkt podle jmna, akdy bude ve vce skladech, tak surenm skladu. To je velmi dobr metoda pi inventue, protoe jde podle sklad urovat, kde se jednotliv poloky nalzaj.
Produkty jsou propojeny sdodavateli amohou se nalzat vrznch skladech i reglech vrznch potech. Tm vce ocente vyhledvac funkci. Pokud ale produkt neexistuje, ppadn je vjinm skladu nebo zadte patn daje, objev se chybov oznmen.
Nakonec mte monost vytvoit na listu pln vpravo invoice (faktura) fakturu ze zadanho zbo. Sta vybrat zrozbalovacho menu ID produktu, poet kus ave se samo dopln avypot. Ato ve vetn DPH, ale jen tehdy, je-li zadno DI na prvnm listu; pokud tam nen, faktura bude potna pro nepltce DPH. Sthnout ablonu skladu
Strana listu filtrO
Jak pouvat vstiky ve Scribusu

Michal Hlavat | Scribus.cz
Pi sazb je as od asu nutn pout nkter ztvar nebo skupin tvar opakovan, nkdy dokonce se stejnm umstnm na strnce. Nevte, jak na to? Pette si nsledujc nvod azefektivnte svoji prci se Scribusem.
Jestlie potebujete zkoprovat jakkoliv objekt, mete pout univerzln klvesovou zkratku Ctrl+ C, Ctrl + V. Vppad, e budete objekt potebovat nkolikrt, bylo by koprovn neefektivn. Pro tento el m Scribus speciln funkci vstiky (dve zpisnk). Jedn se schrnku objekt nebo jejich skupin, kter je mon ihned pout, ato dvma zpsoby. Vyberte objekt, kter potebujete vloit do vstik, prav klik na objekt, Poslat do vstik | Hlavn. Otevete si dialogov okno Okna | Vstiky.
NVODY
1 2
Objekty mete pejmenovvat, mazat, pesouvat i koprovat mezi vce sadami vstik (pes prav klik na objekt ve Vsticch). Je tak mon vytvoit, nahrt, uloit i importovat cel sady vstik (vhorn sti dialogovho okna).
Pro vloen poloky na konkrtn msto na strnku pethnte objekt zVstik na uren msto. Vkldat njak prvek na nemnn msto mete dvojklikem nebo pravm klikem na objekt ve vsticch, Vloit na strnku.
Tip
Do vstik jde vloit cel ada objekt textov rmec s pedvytvoenm odkazem na internet, textov rmce s nastavenmi velikostmi a rozloenm, upoutvky opakujc se v kadm sle asopisu, przdn obrzkov rmce s nastavenou velikost atd. Nhledov obrzky si tak mete zmnit na lpe rozpoznateln. Vyplat se to u dokument s vtm rozsahem, kter budete vytvet pravideln.
1 2
Tip
Pomoc vstik jde velmi jednodue penet paleta barev mezi dokumenty.
Vstiky ze star verze ablony openMagazinu
esk univerzity pouvaj DSpace systm pro digitln knihovny

Luk Jelnek | LinuxEXPRES.cz
DSpace je open-source software pro digitln knihovny. Umouje ukldn, sprvu avyhledvn obsahu rznho druhu, zejmna vdeckch lnk, odbornch zprv a dalch podobnch dokument, knih, fotografi, audiovizulnch dat, trojrozmrnch model a mnohho dalho. Vyuvaj ho pedevm vzdlvac a vdeck instituce po celm svt. Vjimkou nen ani esko, kde je systm DSpace vprovozu krom jinho na ad univerzit.
PRAXE
DSpace se pedstavuje
DSpace umouje efektivn spravovat databzi rozmanitch informac asnadno vn podle poteby vyhledvat. Mezi takov informace pat rzn akademick a vdeck prce (vstupy z vzkumnch projekt, diplomov, disertan, habilitan ajin podobn prce, konferenn materily, sbornky apod.), knihy, fotografie i jin obrzky, zvukov zznamy, videozznamy, trojrozmrn modely arzn dal data. Rozhran je pedevm webov (star verze sJava Servlety aJSP, novj zaloen na XMLUI atechnologii Apache Cocoon), systm ovem navenek komunikuje tak sadou otevench protokol a technologi, napklad OAI-PMH, SWORD, OpenSearch, METS nebo RSS. To umouje jak snadn pstup pro iv uivatele a sprvce (odkudkoli, sta pouze webov prohle), tak i bohat monosti interoperability sjinmi systmy, datovmi zdroji a pjemci dat. Data jsou uloena v relanch databzch, DSpace vsouasn dob podporuje databze PostgreSQL aOracle. Za vvojem systmu DSpace stoj spolen sil firmy Hewlett-Packard (HP) auniverzity MIT (Massachussetts Institute of Technology), kter zapoalo ji vroce 2002. Vroce 2007 tyto dva subjekty zaloily organizaci DSpace Foundation, kter cel projekt d a poskytuje podporu uivatelsk avvojsk komunit.
DSpace veskm prosted
Software DSpace se vyuv ivad eskch instituc, zejmna zakademick oblasti. Magazn Open source&praxe proto podal nkter znich osdlen svch zkuenost s instalac, sprvou a pouvnm DSpace. Tyto informace jsou zajmav hned znkolika dvod. Vprvn ad tyto reln zkuenosti vborn poslou pi rozhodovn, zda pi poteb nasadit systm tohoto druhu zvolit prv DSpace, nebo nco jinho. Zkuenosti zpraxe se hod i pi zprovozovn systmu a v zatcch pouvn. Nelze opomenout ani zleitosti okolo interoperability auivatelsk znalosti.
Masarykova univerzita vBrn, DML-CZ
Brnnsk Masarykova univerzita provozuje celkem ti instalace DSpace. Dv slou pmo elm MU jedna hlavn pro experimentln ely, zejmna testovn novch technologi, druh pmo pro uloen dat (zatm jako betaverze digitln knihovny Filozofick fakulty MU). Tet asouasn nejdleitj instalace je DML-CZ, celm nzvem Czech Digital Mathematics Library, tedy esk digitln matematick knihovna. Tato knihovna je velkm nrodnm projektem spravovanm Matematickm stavem Akademie vd esk republiky, na kterm se krom Masarykovy univerzity (Fakulty informatiky astavu vpoetn techniky) podl tak Knihov-
na Akademie vd esk republiky aMatematicko-fyzikln fakulta Univerzity Karlovy. Instalace DSpace pro DML-CZ je zde v esku urit nejzajmavj, vzhledem k rozshlmu pizpsoben systmu, kter svd ojeho flexibilit aotom, co lze sjeho pomoc obshnout. Ozmnnch tech instalacch, pedevm o t tet z nich, pohovoil Mgr.Vlastimil Krej zstavu vpoetn techniky MU, kter se systmu DSpace vnuje ji od roku 2004: V letech 2004 a2005 jsem se podrobn vnoval testovn tehdy dostupnch systm pro digitln knihovny. V dan dob jsem vyhodnotil DSpace jako nejlep een, resp. nejkompletnj hotov een (monost systm okamit nasadit) zejmna se mi lbila vnitn architektura, kter nabzela monost budouc roziitelnosti. Samozejm tam byla i ada jinch vhod. Nyn mohu ct, e tehdej szky na DSpace vdnm ppad nelituji. Jak se ukzalo, DSpace se velice rychle rozvjel (astle rozvj) zejmna oceuji irokou podporu standard a pedevm flexibilitu. V neposledn ad je podpora irok mezinrodn komunity okolo DSpace (aito, e za nm stoj tak siln hri, jako jsou MIT aHP). Co se tk zprovoznn systmu, pmo na univerzit to lo snadno: Jdeli onasazen univerzitnho DSpace, pak zsadn komplikace nebyly je to dan tm, e tato instalace nejvce vychz zvchozho nastaven DSpace, zejmna pokud jde o uivatelsk rozhran. Na tomto DSpace jsem si zrove zkouel nkter pravy. Vrmci DML-CZ byla situace onco sloitj, vzhledem kvtm nrokm na konkrtn podobu systmu: Mluvme-li onasazen DML-CZ, pak nejvt problmy nebyly technickho rzu. ist programtorsky je mon v DSpace udlat ledacos. Osobn jsem dospl knzoru, e nejvt pekku pi budovn digitln knihovny netvo software a hardware, ale spe vci kolem
42
PRAXE
zofickou fakultu, co je DSpace 1.6.2). Pochopiteln nelze opomenout ani pohled uivatel, kte se systmem pracuj: Ze strany uivatel, kte DSpace pouvaj jako digitln knihovnu, jsme vrazn pipomnky nezaznamenali. Jin je to pirozen uuivatel, kte pouvaj DSpace aktivn vautentizovanm reimu (mohou vkldat obsah apod.), tam se njak pipomnky as od asu vyskytnou. Bohuel se nelze zavdit vem. Osobn jsem toho nzoru, e kdy se nikdo neozv, tak se to vem celkem lb (anvtvnost prokazateln mme) pozitivn reakce jako takov jsou obecn vzcnost. Nezbv ne podkovat Mgr.Krejovi a jeho tmu jak za zkuenosti, okter se snmi podlili, tak hlavn za obrovsk kus prce, kter na poli DSpace odvedli aznho mohou nyn tit vichni, kdo se pro DSpace rozhodnou.
CC: Ann-Kathrin Rehse zpracovn obsahu tto knihovny. Navzdory tomu ji bylo iztechnickho hlediska nasazen DML-CZ komplikovanj, protoe jsme jako jedni zprvnch zaali vyuvat systm Manakin, kter umouje kompletn tvorbu novch funkc a rozhran nad jdrem DSpace (to je ona flexibilita, okter jsem ji hovoil). Svm zpsobem jsme se tento systm uili za chodu, z eho samozejm pramenila cel ada komplikac jednak Manakin byl sm osob horkou novinkou sadou chyb (to ji dnes neplat), jednak nebylo s km konzultovat a ve jsme si museli eit sami. Dky tomu jsme naerpali velk mnostv zkuenost, kter prv uplatujeme vnasazen DSpace pro nai filozofickou fakultu (co jde ji mnohem snze). Vsouasnosti kdokoli dal, kdo se pust do DSpace, me vyuvat prostednictvm diskusn skupiny znalosti ostatnch (i pipraven materily veskm jazyce, je byly prezentovny na workshopu, kter jsme ktmatu nasazovn, pizpsobovn aprogramovn DSpace/Manakin vrmci esk komunity DSpace podali). Instalan zkuenosti shrnuje Mgr.Krej takto: Obtnost nasazen DSpace velmi zvis na tom, eho chce uivatel doshnout. Zkladn instalace DSpace (pipraven ihned kpouit) zabere zkuenmu administrtorovi cca pl dne. Samozejm vchoz nastaven nemus vyhovovat kadmu, s mrou poadavk na systm roste asov nronost na jejich implementaci. Nasazen systmu Manakin ajeho pravy (doplovn novch funkc apod.) jsou ji tm aasov iprogramtorsky nronjm kolem. Velice zle na tom, co ajak chcete do DSpace ukldat jak moc se realita li od vnitnho modelu DSpace ajak moc je uivatel ochoten ke kompromisu. Vzhledem ktomu, co vm o systmech DSpace u ns, si troufm tvrdit, e vDSpace lze udlat tm cokoli (aiosobn ped tm, co dokzali na jinch kolch, smekm know-how je vesk republice siln). A jak je systm DSpace z hlediska sprvy? Bn provozn sprva DSpace je pomrn nenron (d se pln automatizovat). Ve starch verzch se systmem Manakin bvaly problmy se stabilitou, ale posledn testy verz novch ji b bez zsadnch problm. Samozejm drobnj problmy se as od asu vyskytuj, vyskytovaly avyskytovat budou, to je vak obvykl u jakhokoli systmu. Chyby komunita pomrn rychle odstrauje a upgrade minor verz DSpace (kter prv chyby odstrauj) je relativn snadn. Pirozen upgrade major verz je (vzvislosti na lokln provedench pravch DSpace) nronj (u na univerzitn instalace DSpace, kter m mlo prav, je ovem ipechod na novou major verzi snadn). Velkm pozitivem je to, e kd DSpace (API rozhran pro programtory) je udrovn maximln zptn kompatibiln (bez problm aprav pouvme vci zDML-CZ, co je DSpace 1.4.2, v systmu vyvjenm pro filo-
Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava
VB-TUO pouv systm DSpace ji pt let a byla mezi eskmi univerzitami prkopnkem vpouit tohoto softwaru pro realizaci digitln knihovny. Okolnosti volby systmu pibliuje Mgr.Pavla Rygelov zstedn knihovny VB-TUO: Na VB-TUO jsme zprovoznili DSpace vroce 2006. Rozhodovali jsme se mezi DSpace aEPrints. Strun by se dalo ci, e DSpace oproti EPrints nabzel pirozen strukturovn obsahu podle organizan struktury instituce (lenn na komunity akolekce) ametadatov formt Dublin Core. Sinstalac isprvou systmu panuje veobecn spokojenost: Nasazen systmu DSpace probhalo bez velkch problm, vzsad se podailo vyeit vechny poadavky (pidn esk diakritiky do azen zznam, autentizace pomoc LDAP hesla, prava vkldacch formul, import metadat vysokokolskch kvalifikanch prac zpedchoz databze apod.). Systm DSpace je spolehliv, drba nenron, systm je oteven pro nejrznj vylepen podle loklnch poteb. D se ci, e spokojeni jsou iuivatel: Svyloen negativnmi reakcemi pi prci se systmem DSpace jsme se nesetkali. Systm zaruuje kvalitn vyhledvn, monost rozenho vyhledvn podle rznch hledisek, kter
PRAXE
dostaten vyhovuj uivatelm. Nevyuvme funkce individulnho pispvn do repozite, take nememe zhodnotit, jestli je workflow pispvn vyhovujc, ale DSpace je dostaten oteven pro specifick poteby, take ivtomto smru by ppadn poadavky bylo mon vyeit. stedn knihovna VB-TUO kadoron pod (s podporou Asociace knihoven vysokch kol esk republiky) setkn eskch uivatel systmu DSpace, kde lze na pednkch, workshopech i pi neformln komunikaci naerpat nov informace aznalosti i se naopak podlit oty sv. Zln provozujeme vostrm reimu od z 2010. Slou kdlouhodob archivaci azpstupnn zvrench prac. Rozhodovali jsme se mezi komernm programem DigiTool splacenou podporou aDSpace, okter bychom se starali vlastnmi silami. Pro DSpace jsme se rozhodli z nsledujcch dvod: 1. monost pizpsoben naim potebm,
43
Univerzita Karlova vPraze
Na prask Univerzit Karlov systm DSpace vyuv Matematicko-fyzikln fakulta, ato jak vrmci ji zmnnho projektu DML-CZ, tak ipro vlastn poteby. Ozkuenosti sprovozem DSpace na MFF UK se podlil Karel Vandas. Nasazen DSpace je vcelku pmoar, ze zatku je nutn nainstalovat podprn programy pro jeho sprvu, ale pozdji se jeho udrovn provd lehce. Zhlediska sprvy DSpace postrdm njak dvkov programy pro automatick provdn innost. Pi nasazen v naem ppad bylo nutn provst mnoho nastaven aelementrnch operac, pro n jsme museli vyvinout sil pi tvorb skript, kter tyto innosti provdj. V nemal me tak zasahujeme do zdrojovho kdu, kter povauji osobn za velmi dobe strukturovan. Zpipomnek uivatel zmnil Karel Vandas pouze ty od sprvc: Chyb nm peddefinovan automatick zpracovn nkterch innost (kompilace, instalace). Trochu neikovn je nutnost DSpace pi kad zmn konfigurace restartovat.
UTB na rozdl od jinch dotazovanch instituc provozuje systm DSpace bez vtch prav. pravy systmu se sname udret na minimu, abychom si ulehili sprvu. Krom vzhledu jsme upravovali pouze peklad apropojen na linkovac server aob zmny jsou dnes u dostupn v upstreamu. Provoz po nasazen je prakticky bez nutnosti zsah, jedin innost, kterou vykonvme, je spoutn importu a een problm se samotnm obsahem. Ale podobn jako jinde, ani tady se nesetkali s tm, e by si uivatel stovali na njak pote se systmem: Od uivatel nemme na systm dn ohlasy (vbec dn negativn), ale ze statistik vidme, e zaal bt okamit iroce vyuvn (i dky informan kampani pi sputn). Veker komunikace s uivateli se tk samotnho obsahu.
2. iv komunita vesk republice icelosvtov, 3. finann dvody. Na z 2011 jsme pipravili druhou instanci, kde budou bibliografick zznamy kveker publikan innosti na UTB (lnky vrecenzovanch asopisech akonferennch sborncch), v ppad dostupnosti isplnm textem. Pi procesu zprovozovn DSpace si univerzita vypomohla specializovanm programem. Pro archiv kvalifikanch prac jsme si nechali na zakzku udlat program, kter tyto prce exportuje ze studijnho systmu STAG aimportuje je do DSpace. Pro archiv publikan innosti jsme u nabrali dostatek zkuenost aimport ze systm RIV aOBD si eme vlastnm systmem. Pi nasazen samotnho DSpace dn vt problmy nebyly hlavn dky dobe udrovan dokumentaci. Je nutno ci, e se sprvou servlet vTomcatu jsme pedtm nemli dn zkuenosti. Na problm jsme narazili pi pokusu nasadit vyhledvac rozhran SRU/SRW, kteUniverzita Tome Bati r vak nen soust DSpace, vyvj ho veZln tet strana. Od nasazen jsme nakonec UTB ve Zln provozuje jednu instalaci upustili ve prospch lepho plnovanpiblin rok anyn pipravuje druhou: ho een exportu dat do centrlnho DSpace na Univerzit Tome Bati ve indexu.
Zvr
Przkum uinstituc pouvajcch DSpace ukzal, e stmto systmem panuje vesms spokojenost, a ji je pouvn bez zvltnch prav, nebo naopak vznamn pizpsoben specifickm potebm. Pokud u by se njak problmy vyskytly, je na koho se obrtit, protoe (nejen) esk uivatelsk komunita je velmi siln a zkuen. Pro vmnu informac slou i pravideln setkn uivatel DSpace. Jako hlavn dvody upednostnn DSpace ped jinmi systmy se objevovaly jak vlastnosti funkn (celkov koncepce, roziitelnost atd.), tak ji zmnn komunitn podpora avneposledn ad iotzka nklad na systm. Toto cel me poslouit jako dobr vodtko pro vechny, kdo stoj ped rozhodnutm, zda njak takov systm nasadit ahlavn kter zvolit. DSpace lze vtomto kontextu povaovat za systm kvalitn, osvden, s adou dobrch vlastnost prokzanch vpraxi.
ec3.liberix.cz
Lep je to se zvukem
Pro vs mon, pro nevidom urit. Internetov jazykov kurzy pro nevidom ky jsou kompletn pevedeny do zvukov podoby. Jazyky se tak dok uit efektivnji nejen studenti se zrakovm hendikepem.

Openmagazin 4/2012

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Openmagazin 4/2012

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

KOPRUJTE SDLEJTE POSLEJTE TISKNTE

Nenechte si ujt nov slo

Jak je Scribus 1.4.0?

ablona pro organizaci skladu i s fakturou Jak pouvat vstiky ve Scribusu

esk univerzity pouvaj DSpace systm pro digitln knihovny

strana 41 Powered by Scribus

DUBEN 2012 OPENMAGAZIN

OCRFeeder Uiten rozpoznva textu, kter vak neum esky

OCR pro domc pouit

Ajak to vlastn funguje?

Pprava natenho textu ped ped pevodem pomoc OCR

Po proveden OCR je ve pipraveno pro export do poadovanho formtu

DUBEN 2012 OPENMAGAZIN

esk diakritika schz

Je hotovo, text je peveden a mete s nm libovoln pracovat

Ne tohle, to radji run pepis

Recenze DTP programu Scribus 1.4.0

Co lze vytvoit ve Scribusu?

Znaky pro tisk

Optick zarovnn (vlevo bez zarovnn)

DUBEN 2012 OPENMAGAZIN

Co se chyst vad 1.5?

Tabulka ve Scribusu 1.5

Scribus 1.4.0 ke staen (Scribus.cz) Scribus portable (spust se z USB disku)

Official release notes Scribus 1.4.0 in anutshell Scribus Help

Sadzba knihy v Scribuse

Zptie s slom strany

DUBEN 2012 OPENMAGAZIN

Konverzia strany na ablnu

Prprava podkladov vOpenOffice.org

Defincia odsadenia v tle odseku

DUBEN 2012 OPENMAGAZIN

Importovan text v Scribuse 1.3.5 (Windows)

DUBEN 2012 OPENMAGAZIN

Grafick prvky na oblke

DUBEN 2012 OPENMAGAZIN

Importovan obrzok po prispsoben vekosti rmca

DUBEN 2012 OPENMAGAZIN

Vsledn vzhad pripravenej oblky

Scribus: Optimalizcia optickho rozloenia textu a vkladanie internetovch odkazov

Optimalizcia optickho rozloenia textu

Vkladanie internetovch odkazov

Nastavenie minimlnej rky medzery

DUBEN 2012 OPENMAGAZIN

Vloenie internetovho odkazu

Mailov odkaz vo vytvorenom PDF sbore

Rozrenie pre typografick pravu textov

Panel nstrojov JP Formtovanie dokumentov Prca sprofilmi

DUBEN 2012 OPENMAGAZIN

DUBEN 2012 OPENMAGAZIN

DUBEN 2012 OPENMAGAZIN

Nezalomiten medzery ON/OFF Line

Panel nstrojov JP Formtovanie medzier

OCR v Linuxu: Cuneiform a YAGF

Samotn Cuneiform je programem spoutnm zpkazovho dku anem

DUBEN 2012 OPENMAGAZIN

kolen open source

Dal vzdlvn pedagogickch pracovnk

asopis Gliese je szen ve Scribusu

Tituln strana asopisu

Scribus: Tvorba vizitky

Natavenie rozmerov strnky aokrajov

DUBEN 2012 OPENMAGAZIN