Rothbard Penize

PENZE V RUKOU STTU
Murray N. Rothbard
PENZE V RUKOU STTU
Jak vlda zniila nae penze
Murray N. Rothbard PENZE V RUKOU STTU Praha 2001

Peklad z anglickho originlu Murray N. Rothbard: What Has Government Done to Our Money?, Mises Institute, 1990 Doslov: Jrg Guido Hlsmann: Schne neue Zeichengeldwelt, doslov k nmeckmu vydn knihy, Das Schein-Geld-System, RESCH VERLAG, 2000. Petitno a peloeno se svolenm. Copyright 1990 Mises Institute Vydavatel dkuje dritelm autorskch prv za jejich laskav poskytnut.
Vydal: Liberln institut Splen 51, 110 00 Praha 1 Vydn zajistil: MegaPrint Praha K Nouzovu 2131/7, 143 00 Praha 4 Vechna prva jsou vyhrazena. dn st knihy nesm bt reprodukovna nebo dle ena v dn form, dnmi prostedky, elektronickmi nebo mechanickmi, bez psemnho souhlasu Liberlnho institutu. esk peklad 2001 Josef ma, Zdeka Talbov (doslov) Odborn korektura: Dan astn Pedmluva 2001 Josef ma, Dan astn Cover Design Daniel Purmann Jazykov korektura: Ester Mohoritov Rejstk sestavili: Miroslav Kollr, Josef ma Sazba a grafick prava: Radovan Kan (MegaPrint Praha) Szeno psmy Century, Suise a Time.
ISBN 80-86389-12-X
Obsah
Centrln bankovnictv iluzorn vdobytek civilizace . . . . . . . . . . . .7 Jak podnik centrln banka? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 Jak centrln banka peuje o mnu? . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 Moc argument proti aroganci moci . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21 I. vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25
II. Penze ve svobodn spolenosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 1. Vznam smny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 2. Vmnn obchod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 3. Nepm smna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29 4. Prospnost penz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31 5. Penn jednotka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33 6. Podoba penz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .35 7. Soukrom raba minc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36 8. Sprvn nabdka penz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39 9. Problm hromadn penz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43 10. Je teba stabilizovat cenovou hladinu? . . . . . . . . . . . . . . . . .46 11. Existence vce penz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48 12. Penn depozite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50 13. Shrnut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .58 III. Vmovn sttu do oblasti penz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60 1. Pjmy pro vldu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60 2. Ekonomick dopady inflace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .61 3. Nucen mincovn monopol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65 4. Zlehovn minc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 5. Greshamv zkon a raba minc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .67 6. Shrnut: Vlda a raba minc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .71 7. Umonn bankm odmtnout placen . . . . . . . . . . . . . . . . . .72 8. Centrln bankovnictv: Odstrann pekek inflaci . . . . . .74 9. Centrln bankovnictv: zen inflace . . . . . . . . . . . . . . . . . .78 10. Oputn zlatho standardu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .79 11. Nekryt penze a problm zlata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .81
PENZE V RUKOU STTU
12. Paprov penze a Greshamv zkon . . . . . . . . . . . . . . . . . . .84 13. Vlda a penze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .86 IV. Rozpad zpadnho mnovho systmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .88 1. Fze I: Klasick zlat standard, 18151914 . . . . . . . . . . . . .88 2. Fze II: 1. svtov vlka a nsledujc obdob . . . . . . . . . . . .90 3. Fze III: Standard zlat devizy (Britnie a Spojen Stty), 19261931 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .91 4. Fze IV: Nekryt penze s voln pohyblivmi kurzy, 19311945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .93 5. Fze V: Brettonwoodsk dohoda a nov standard zlat devizy (Spojen stty), 19451968 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .95 6. Fze VI: Rozpad brettonwoodskho systmu, 19681971 . . .98 7. Fze VII: Konec brettonwoodskho systmu: Pohybliv kurzy paprovch mn, srpen prosinec 1971 . . . . . . . . . . .100 8. Fze VIII: Smithsoninsk dohoda, prosinec 1971 nor 1973 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100 9. Fze IX: Voln pohybliv kurzy paprovch mn, bezen 1973? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .101 Doslov: Krsn nov svt paprovch penz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .105 1. Existence novch mezinrodnch mnovch instituc . . . . .105 2. Vznik Evropskho mnovho systmu (EMS) . . . . . . . . . . .109 3. Vznam EMS, 19791998 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .111 4. Role Bundesbanky v EMS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .116 5. Konec EMS a zrod Evropsk centrln banky (ECB) . . . . . .117 6. Ekonomick a politick nsledky ECB a eura . . . . . . . . . . .122 7. Alternativy eura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .124 8. Inflace v USA a pyramidov hra na burzch, 1982? . . . . .126 9. Nedvn krize svtovch ekonomik, 1997? . . . . . . . . . . . .133 Rejstk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .139
PEDMLUVA: CENTRLN BANKOVNICTV
Centrln bankovnictv iluzorn vdobytek civilizace
Dan astn, Josef ma
Kdy roku 1628 publikoval William Harvey svou prci o krevnm obhu v lidskm tle, patrn netuil, e jeho objev uaruje i uencm z jinch obor. O dv desetilet pozdji toti oznail jeho krajan William Potter penze za ivotodrnou krev spolenosti a na tomto pirovnn postavil svoji argumentaci ve prospch vytven paprovch penz: m vce krve, tm vce ivota m vce penz, tm vt produkce! Odhldneme-li od nesmyslnosti (a asto, jako v tomto ppad, katastroflnch dsledk) takovchto analogi mezi prodnmi a spoleenskmi vdami, lze z dodnes velmi populrnho Potterova podobenstv vyvodit jeden zsadn poznatek: penze hraj ve vvoji lidstva zcela klovou a nepostradatelnou roli. Bez penz (tj. veobecn pijmanho smnnho prostedku umoujcho nepmou smnu a ekonomickou kalkulaci) by toti lidsk spoleenstv nikdy nedoshlo takovho stupn rozvoje a blahobytu, jakmu se t dnes. Jen tko si lze pedstavit, e pi neexistenci penz by se lid vbec kdy vymanili ze stdia, kdy jedinou npln jejich ivota bylo pet (nakrmit se, nezmrznout, ubrnit se). Penze tak byly a stle zstvaj zcela neoddiskutovateln zdrojem pokroku. Jsou vak i nstrojem, jeho se naprosto clen zmocnil stt a dky nmu dokzal bhem relativn krtk doby vyrst v monstrum, kter por polovinu vytvoenho bohatstv, k nm kde, jak a za kolik meme bydlet, co jst, kde se lit, co se uit, co vyrbt, komu umonit vstup na vlastn majetek, koho mt rd a komu pomhat.
PENZE V RUKOU STTU
Mnoho lid povauje z rznch dvod svobodu lovka rozhodovat o vlastnm ivot za nejvy hodnotu, o kterou kad slun lovk mus usilovat. Zrove je ad lid zejm, e prvo na soukrom vlastnictv je pmm dsledkem existence prva lovka na jeho vlastn ivot. Tmto lidem je rovn jasn, e mluvit o lidsk spolenosti, solidarit s nemocnmi i starmi, mravnosti a projevech lidskho soucitu lze pouze v kontextu svobodn lidsk vle. Jen lovk, kter z vlastn vle (a nikoli z donucen) pome jinmu lovku, jemu osud nepeje, me bt povaovn za ctnostnho; jen lovka, kter se me chovat nemravn, ale nechov se tak, lze povaovat za mravnho. Proto existuje takov touha lid po svobod a proto se tak vichni zastnci svobody pokouej pichzet s pesvdivmi argumenty vysvtlujcmi katastrofln dopady sttnch regulac, a ji se jedn o dsledky regulace cen, socializace zdravotnictv i penzijnho zabezpeen, dsledky vytven sttnch monopol ve vrob nebo ve kolstv. Mnoz z tch, kte si svobody v a za jej hodnoty bojuj, se vak ve chvli, kdy dojde na penze, zaraz. Nechpou, pro by mlo bt nebezpen vytvoit sttn monopol na emisi penz. Najednou nerozumj tomu, co m svoboda spolenho s penzi, a u vbec nerozum tomu, co maj nkte jej zastnci pod s tm zlatem, pesnji eeno s komoditnm krytm penz. Tv se, e si vbec nedok vysvtlit, pro by mlo bt nco patnho i nebezpenho na tom, e existuje centrln emisn monopol na tisk paprovch penz vynucovan sttnm mocenskm apartem. Odpov na tuto otzku je vak zcela v duchu pedel (mnohmi pijman) argumentace. Nelze bt pro svobodu jednotlivce a proti nsil, a souasn se zastvat jinho pennho uspodn ne prv komoditnch penz. Penze se naprosto vdy vyvinuly z komodity (majc pro to urit technick pedpoklady), kter pedstavovala statek schopn (a u pmo ve spoteb i nepmo v procesu vroby) uspokojovat lidsk poteby, a to vdy dobrovolnou kooperac jednotlivc. Penze tedy, jak Murray Rothbard hned v vodu tto knihy pesvdiv ukazuje, sttu nijak za svj pvod nevd. Narozdl od penz komoditnch byly nekryt paprov penze jednotlivcm vdy vnuceny nsilm jednotlivci by je nikdy jako nositele smnn hodnoty dobrovoln pijmat nezaali.
Rothbardv detailn rozbor procesu, jeho prostednictvm byly komoditn penze nahrazeny penzi nekrytmi, je dnes ji klasikou. Argumenty obsaen v cel tto knize do sebe jeden po druhm zapadaj a vytvej tak pevn zklad pro obhajobu intuitivn zejm skutenosti, e jedin komoditn penze (v historii pedevm zlato) jsou sluiteln se svobodou, a to bez ohledu na to, e me bt teba nkdo jako ekonom pesvden, e um vymyslet penn uspodn jin a lep. Musel by ho toti lidem vnutit, m by se zachoval, jako bojovnk za svobodu, ponkud schizofrenn. Kniha, kterou drte v ruce, nm ukazuje, e i kdybychom ponechali stranou argumentaci morln-prvn, kterou lze proti nsil (je stt pi monopolizaci penz pouil a dodnes k vynucen jejich obhu pouv) oprvnn vznet, lze nevhodnost role sttu v oblasti penz ilustrovat i ist ekonomickmi argumenty. Domnv-li se nkdo, e dodvky makovch rohlk doke lpe zajistit konkurenn trh ne jedna centrln pekrna zen sttn plnovac komis (tj. e stt nedoke podn pct ani housky), pak tento argument plat mnohem silnji, jedn-li se o poskytovn neho tak dleitho, jako jsou kvalitn penze. Penze jsou toti v jistm smyslu opravdu ivotodrnou krv, jakousi mzou spolenosti, a jsou tud pli dleit na to, aby mohly bt ponechny v rukou sttu.
Jak podnik centrln banka?

e jsou tyto argumenty pli teoretick a cel problematika zajmav jen pro hrstku intelektul, kte jako by nevdli, ve kterm dalm odvtv jet lohu sttu zpochybnit? Ne a tak docela. Ukeme si toti, e ve chvli, kdy zasedne bankovn rada centrln banky, m kad lovk dvod k tomu, aby se o sv penze zaal obvat. A jde-li o penze kadho z ns, nen mon nejrozumnj teoretickmi argumenty proti sttnmu monopolu na tisk penz pohrdat. V em tedy spov podstata existence a innosti centrln banky? Pedstavme si, e panovnk prezident, monarcha, generln tajemnk strany apod. udl privilegium jedn instituci, aby tiskla nekryt paprov penze (tj. penze v podob, v jak je znme dnes).
10
PENZE V RUKOU STTU
Vybere tedy sv nejlep kamardy, kamardy svch kamard nebo jin osoby, ke kterm m z rznch dvod blzko, a ustav je do funkc.1 Tito lid v tto chvli zskaj ohromnou moc. Pro? Protoe nikdo jin ve spolenosti neme vytvet penze z nieho. Chtj-li ostatn lid penze, musej nejprve na trhu poskytnout slubu i prodat vrobek, kter si ostatn lid pej a jsou ochotni za nj zaplatit.2 Zachce-li se penz centrlnmu banki, dn vrobek nebo slubu druhm lidem poskytovat nemus, nemus si lmat hlavu vahami o tom, co by tak asi mohl na trhu nabzet k uspokojen poteb ostatnch lid. Nic takovho. Centrln bank tak pouze provede zhruba nsledujc:3 1) Koup si papr a nky. 2) Zajde si do nejbli tiskrny. 3) Natiskne na koupen papr obrzky velikn nroda a sla s nkolika nulami. 4) Rozsth archy papru na men kousky (ty nazve bankovky). 5) Vezme si tyto penze jako vplatu za prci pro nrod. 6) Jde s novmi penzi do obchodu a nakoup tolik aut, lihovin, drahch kravat a oblek, golfovch hol a tenisovch raket, kolik nul si na bankovky natiskl. Kdo by nechtl takto podnikat? Kdo by nedokzal v tomto podnikn doshnout zisku, tj. kdo by nebyl schopen koupit si nakonec reln vci za penze penze, jejich vroba tm nic nestoj? Vichni bychom asi rdi v takovm odvtv podnikali. Kadmu
Okolnosti jako jsou komplikovanost volby, pedchzejc dohoda politickch stran na pijatelnch kandidtech, zpsob hlasovn, vbr rznch st veden rznmi institucemi apod. vbec nic na logice vci nemn, a proto radji pi vysvtlovn zpsobu podnikn centrln banky zstaneme u jednoduchho, schematizovanho vyjden. Druhou vjimku z tohoto pravidla pedstavuj samozejm sttn ednci, nebo ti maj zajitn pjem penz, kter byly pod pohrkou nsil vybrny na danch od lid poskytujcch uiten sluby. Ke komplikacm tohoto procesu v relnm svt se brzy dostaneme.
11
ale nen tto vsady dopno, protoe kdyby kad mohl tvoit penze z nieho, nikdo by nic pravdpodobn nevyrbl. Vichni by si tiskli penze, chodili do obchod a nakupovali nejlep vci... Byly by ale njak obchody? Pracoval by nkdo? Tvoil by nkdo bohatstv? Nikdo! Podnikn v centrlnm bankovnictv tak neodpovd obecnmu principu podnikn. Nen to aktivita, v rmci kter se vstupy petvej na vstupy o vy hodnot. Centrln banki dnou hodnotu nevytvej, a proto mohou existovat pouze tehdy, mohou-li parazitovat na zbytku spolenosti. Zkrtka a dobe, pedtm, ne si centrln bank me zajt koupit za nov vytitn penze lhev whisky, mus tuto lhev whisky toti nejdv nkdo vyrobit... Kdyby mohl bt kad centrlnm bankem, jen tko by se vrobou whisky nkdo obtoval. Kad normln podnikn se tak obejde bez sttnho privilegia centrln bankovnictv nikoliv! Centrln bankovnictv je proto sttn licenc k falovn penz ke krdei. Zatmco identick aktivita ze strany soukromch centrlnch bank (tj. padlatel) je sthna jako jeden z nejnebezpenjch zloin, sttem vyvolen centrln banki jsou chovni v bezmezn ct.4 Vci ale nejsou samozejm v realit tak jednoduch a prhledn. Ono by toti pak bylo velmi tk obhjit ped veejnost instituci, jej posln spov ve vytven penz z nieho a jejich nslednm utrcen. Jak se tedy li aktivity centrlnch bank
4
Je dleit ukzat na platn esk zkonn norm, za jak nebezpen je falovn penz povaovno. Trestn zkonk 140/1961 Sb. tak k: 140 Padln a pozmovn penz (2) Kdo padl nebo pozmn penze v myslu udat je jako prav nebo platn anebo jako penze vy hodnoty, ...bude potrestn odntm svobody na pt a deset let. (3) Odntm svobody na deset a patnct let bude pachatel potrestn, (a) spch-li in... jako len organizovan skupiny, nebo (b) spch-li takov in ve znanm rozsahu. Na tomto mst se nabz otzka, zda zloin podle odstavce (3) nen pchn samotnm centrlnm bankem, protoe jen tko si lze pedstavit lpe organizovanou skupinu, kter by se neustle snaila udvat platn penze jako penze vy hodnoty a kter by tak inila v tak ohromnm rozsahu.
12
PENZE V RUKOU STTU
relnho svta od naeho schematickho pkladu? 1) Centrln bank si nekupuje papr a nky, ale za dve natitn penze si zd speciln instituci, kter se tiskem penz zabv sttn tiskrnu. Tto instituci pak samozejm plat v penzch, kter si u n nech natisknout.5 Nov penze vtinou dokonce vznikaj bezhotovostn pouhm vymylenm penz, ke ktermu dochz etnm zpisem do rozvahy centrln banky. 2) Jeliko centrln bank m vlastn tiskrnu k dispozici, nemus do n chodit, ale ve vyd potou, telefonem i jinmi, modernjmi prostedky. 3) O tom, kte veliknov budou na bankovkch zobrazeni, rozhodne speciln zzen komise. K tto otzce m dovoleno se vyjdit i veejnost, nebo jak hlava se na bankovce objev, je z finannho hlediska pro centrlnho banke zcela nedleit. 4) Bank si vytvo speciln oddlen, jeho leny tak samozejm plat z natitnch penz, kte bankovky vybav bezpenostnmi prvky, metalickmi psky, vodotisky apod., aby nikdo jin ne centrln bank nemohl penze snadno tisknout a byla tak odstranna konkurence padlatel. 5) Natitn a proti padln zabezpeen penze bank nevyplc pouze sob. Plat v nich rovn odmny vem svm spolupracovnkm v centrln bance;6 pjuje je komernm bankm7 a dojde-li jim dech, pestane jim pjovat,
5
6 7
K ilustraci vnosnosti takovho podnikn poslou pr selnch daj: ceny bankovek titnch NB se pohybuj piblin od 1,30 K za bankovku oznaenou 50 K do 2,30 za kvalitnji vyvedenou a ped padlnm chrnnou bankovku se dvma nulami navc. Kdo by si takovho podnikn nechtl trochu ut a svoji penenku napchovat co mon nejvtm mnostvm bankovek s co mon nejvtm potem nul? Vdy vnosnost takovho podnikn (nap. vroby ptitiscovek) je vce ne 217 000 %. Ve srovnn s tm je vnosnost nejproduktivnjch eskch firem naprosto smn! Jenom stlch zamstnanc m NB tm jeden a pl tisce. K tomu pouv obyejnm lidem nesrozumitelnch slov a zdnliv vdec-
13
ale rovnou je tmito prostedky zachrn;8 pjuje je dokonce nkterm podnikm i vlastnm zamstnancm.9 Zejmna vak pjuje sttu v ppad, e se stt rozhodne utratit vce, ne je schopen lidem zkonfiskovat na danch. Za veker takov kony inkasuje roky, ppadn nehmotn zisk spovajc v zskn pzn sttu, ktermu vd za sv vsadn postaven. Stt a centrln banka, jak je na mnoha mstech tto knihy ilustrovno, tak ij v dokonal symbize jeden bez druhho se neobejdou. Vechny ve zmnn subjekty pat mezi vyvolen, kterm se dostv od spolku stt/centrln banka zvltnho privilegia. Jsou tmi, kte se dostanou k vytitnm penzm jako prvn a mohou zat nakupovat. Za tuto slubu se centrln bance samozejm mus odvdit, aby na n banka pi dalm titn penz nezapomnla. Spolupracovnci centrlnho banke proto usilovn produkuj vdeck studie pln barevnch graf, sloitch vpot a zlatch pravidel inflan emise, kter dokazuj nutnost stabilizan politiky centrln banky. ada z nich vyuuje na (jak jinak ne sttem licencovanch, ne-li rovnou sttnch) kolch, kde zskv vdeck hodnosti a dle povsti o nutnosti existence centrlnho bankovnictv a jeho funkcch. Stt db na to, aby nikdo nezpochybnil privilegovan postaven centrln banky, vyml tresty za naruen pennho obhu, 10 ohroen devizovho
ky znjcch termn jako je REPO operace, diskontn sazba apod. Ve chvli, kdy komern banka nen schopn dostt svm zvazkm, nen asto schopn si ani dle vypjovat. Centrln banka potom prostedky, kter komern bance poskytuje, pestane povaovat za pjku a prost je do n nenvratn vlo, m spln svoji roli nepostradatelnho vitele posledn instance, jej prostednictvm opodstatuje svoji existenci. Pjovn vlastnm zamstnancm pmo centrln bankou je zcela oficiln povaovno za zpsob, jak zabrnit zneuit informac o zdrav bankovnho systmu. Viz nap. Trestn zkonk 140/1961 Sb.: 144 Ohroovn obhu tuzemskch penz (1) Kdo neoprvnn vyrob nebo vyd nhraky tuzemskch penz, nebo
10
14
PENZE V RUKOU STTU
hospodstv11 a jin zloiny. Komern banky pomhaj vytvet tlak na to, aby se do bankovnho systmu nedostalo pli zahranin konkurence, a proto centrln banku vybzej k dnmu vkonu role regultora bankovnho systmu. Vichni tito lid thnou za jeden provaz a vytvej mocnou bankovn lobby, jejm clem je zachovat nezvislost monopolnho falovatele penz. Sttn monopol na vrobu uiten vci (nap. poskytovn potovnch slueb) je zdrojem monopolnho zisku, naruuje fungovn cenovho systmu a zpsobuje pltvn zdroji. Sttn monopol na provdn zavrenhodn aktivity, jakou je nap. falovn penz (vytven penz z nieho), je vak ji plnou pohromou. Nejene pedstavuje fatln naruen trn koordinace a zpsobuje tak ohromn pltvn zdroji, ale m na svdom rozshl a systematick perozdlovn bohatstv od produktivnch len spolenosti smrem k parazitm.12 Stt si toti prostednictvm takovto vroby penz zaji uje ze svho pohledu ivotn dleit prostedky, kter by nikdy nebyl schopen pomoc dan v takov me zskat. Nadle tm zamluje skutenou cenu, kterou dviv obyvatel sttu za jeho sluby (vetn pe o mnu) plat.
kdo takov nhraky neoprvnn dv do obhu, bude potrestn odntm svobody a na est msc nebo penitm trestem. (2) Stejn bude potrestn, kdo a) bez zkonnho dvodu odmt tuzemsk penze b) bez hospodsk poteby shroma uje drobn tuzemsk penze, nebo c) pokozuje tuzemsk penze. Obh penz je rovn mon ohrozit prostednictvm en informac o charakteru bankovnictv, a proto je roziovn zprv, kter zpochybuj zdrav bankovnictv rovn zkonem zakzno. Kdo v, zda samotnou publikac tto knihy (v n Rothbard poukazuje na zjevnou skutenost, e banky s stenmi rezervami nikdy nemohou dostt svm zvazkm) nepchme trestn in Devizov zkon (219/95 Sb.) upravuje nap. nkup a prodej deviz a jejich dovoz a vvoz. Tento zkon jet do konce roku 2000 zakazoval ukldat penn prostedky na tech v zahrani bez povolen NB nyn je to dovoleno, ale paklie tato skutenost nen NB oznmena, hroz pachateli pokuta do ve 1 milionu korun! Vce o historii a nsledcch tohoto jevu lze nalzt v prci nositele Nobelovy ceny za ekonomii F. A. Hayeka Soukrom penze, Liberln institut, 1999.
11
12
15
Jak centrln banka peuje o mnu?

Nejsme snad peci jen pli zaujat? Dobr, odlome tedy ideologick brle, ohldnme se zpt do historie a poj me se podvat, jak centrln banka pln sv stedn posln (kterm bvala a dodnes je existence centrln banky zati ovna): pi o kvalitu mny.13 Akoliv historicky byla mna tm kvalitnj, m mn se mnil (v praxi snioval) jej komoditn obsah, je v e centrlnch bank mna povaovna za tm kvalitnj, m mn se mn (v praxi sniuje) jej kupn sla a tedy m mn se mn (v praxi rostou) ceny v tto mn udvan (cenov hladina).14 Je-li tedy hlavnm poslnm centrlnch bank pe o cenovou stabilitu, mla by rove cenov hladiny v dobch bez existence centrln banky kolsat vce ne v dobch, kdy je tato hladina centrln bankou konen stabilizovna...
Cenov index (1913=100)
Graf 1: Vvoj cenov hladiny v USA v letech 17501913
13 14
Nap. stava R v lnku 98, vnovanm NB, k, e Hlavnm clem jej innosti je pe o stabilitu mny. Ruku v ruce s touto zmnou probhla i redefinice vznamu slova inflace. Zatmco historicky oznaoval tento termn vytven zvazk banky nekrytch penn komoditou (dochzelo tak k nafukovn inflaci penn zsoby), dnes pedstavuje inflace rst cenov hladiny (men jednm z nekonen mnoha zpsoby definovatelnch, a proto zcela arbitrrnch cenovch index). Ani tato vznamov zmna nebyla dnou nhodou, ale nutnm krokem k tomu, aby aktivity centrln banky nevypadaly zbyten nebo dokonce podezele...
16
PENZE V RUKOU STTU
Ve uveden graf (Graf . 1) ukazuje vvoj cenov hladiny ve Spojench sttech od roku 1750 do roku 1913, tedy v dob ped vznikem americk centrln banky Federlnho rezervnho systmu (FEDu).15 Hned na prvn pohled je zejm, e cenovou hladinu nelze v tomto obdob skuten povaovat za zcela stabiln.16
15
16
Dvodem, pro jsou na tomto mst pedkldna data ze Spojench stt, nen njak bezbeh obdiv k tto zemi, nbr prost fakt, e dostaten dlouh asov ady cenovch index jsou zkrtka snadno dostupn pouze v ppad ekonomiky Spojench stt. Zdrojem dat, na jejich zklad byly veker grafy zpracovny, je U. S. Department of Labor Bureau of Labor Statistics. Kdybychom se vak podvali do historie, zjistili bychom, e drtiv vtina prudkch vkyv cenov hladiny byla nsledkem zsah sttu do tehdejch pennch uspodn, kter spovaly v krtkodobm oslaben vazby mezi penzi a zlatem. To vdy vedlo k rstu cenov hladiny, tj. k inflaci, tak jak je chpna dnes. V tto souvislosti stoj
17
Jet, ne vak uinme njak ukvapen zvr o nutnosti existence centrln banky zaji ujc stabilitu, poj me se nejprve podvat na to, jak probhal vvoj cenov hladiny od roku 1913, tedy po vzniku FEDu, a do souasnosti. Graf . 2 me na prvn pohled nkterm tenm pipadat jako patn (jaksi ikmo) vytitn. K dn chyb vak pi tisku (ani v dn z pedchozch fz ppravy) nedolo! A tak i pot, co si ten promne oi, aby se ujistil, e ho zrak nel, zstv graf nezmnn ilustruje, e cenov hladina se ji nikdy nevrtila na rove, jak dosahovala v dob zaloen centrln banky v USA (ale tak nap. 150 let ped tm!), a e s trochou nadszky se d ci, e jedin, co bylo na cenov hladin stabilizovno, byl jej takka nepetrit rst!17 I kdybychom tak pijali stabiln cenovou hladinu jako legitimn cl, jsou centrln banky zcela zjevn velmi nefunknm prostedkem k jeho dosaen. Spojme-li toti oba pedchoz grafy v jeden, dostaneme vhodn podklad pro posouzen spnosti centrln banky jakoto peovatele o mnu. Z grafu
17
za zmnku zejmna: 1) inflace v dob vlky o nezvislost (piblin v letech 177580), kdy Kontinentln kongres rozil stvajc mnostv penz ve vi 12 milion dolar o celkem 200 milion dolar pomoc tisku paprov mny continental; 2) inflan epizody z pelomu 18. a 19. stolet, kdy vldou privilegovan (a asto vlastnn) banky provdly tisk paprovch penz, vrcholc roku 1814, kdy byla poprv v historii vldou pozastavena povinnost bank smovat bankovky za zlato; 3) inflace v dob obansk vlky (18621865), kdy vlda Unie financovala vlen vdaje vytitnm sttnch paprovch penz greenback v celkov hodnot pes 400 milion dolar. To napomohlo vtzstv Severu, kter byl (oproti Jihu) symbolem politick centralizace, paprovch penz a vysokch cel. Podrobnosti o americk mnov historii lze nalzt nap. v Paul, Ron a Lehrman, Lewis: The Case for Gold, CATO Institute, 1982. S trochou nadszky z toho dvodu, e Federln rezervn systm byl v poten fzi sv existence jet svzn zlatm standardem. Omezen z toho plynoucch se vak postupn dokzal zbavovat, a tak v obdob po druh svtov vlce, kdy zstal zlat standard v platnosti ji jen ve velmi okletn form (nemluv o letech sedmdestch, kdy byl zruen zcela), zan ra tentokrte bez jakkoliv nadszky nepetritho prudkho rstu cenov hladiny.
18
PENZE V RUKOU STTU
19
vidme, e obdob pedchzejc vzniku centrln banky me mt k deklarovanmu cli velmi daleko, nicmn v kontrastu s obdobm stabilizace se jedn (z pohledu dynamiky vvoje cenov hladiny) o naprosto nudnou epizodu. Pi pohledu na tento prost graf se lovku a taj dech divem nad troufalost apologet centrln banky vydvat zaji ovn cenov stability za dvod jej existence. Na druhou stranu, na skutenosti, e se tito lid sna obhjit existenci tto obskurn instituce za kadou cenu, nebo je zdrojem jejich znanho prospchu, vbec nic neuvitelnho nen. Pro se to vak nesna init njakm sofistikovanjm zpsobem? Pro pouvaj jako trumf nco, co se tak oividn p skutenosti? Mon jsme vak i nadle zaujat. Mon lo pouze o obdob, bhem nho se centrln banky teprve uily, jak o stabilitu cen peovat... Jak prohlauje ve sv knize jeden z nejvznanjch eskch teoretik centrlnho bankovnictv, dnes se ...pedevm dky mnov politice... podailo doshnout nespornch spch pi krocen inflace.18 Jak se tedy v tomto ohledu dailo t na centrln bance? Podvejme se na vvoj cenov hladiny u ns a, abychom nebyli nespravedliv, neberme tentokrt v vahu dobu, kdy se umn stabilizace nae centrln banka teprve uila a/nebo kdy se jednalo o nedemokratickou, totalitn SBS podvejme se pouze na historii NB.
18
Viz Revenda, Zbynk: Centrln bankovnictv, Management Press, Praha, 2000, str. 704.
20
PENZE V RUKOU STTU
Z ve uvedenho grafu (Graf . 4) vyplv, e navzdory vekerm snahm NB s inflac bojovat se ceny za poslednch 10 let vce ne ztrojnsobily! A tak je zejm, e alespo esk centrln banka se bojovat s inflac doposud nenauila... V tuto chvli si ten me pomyslet, e mra na zaujatosti proti centrlnm bankm ji pekrauje vechny meze, nebo kad pece v, e inflace u ns byla zpsobena jinmi vlivy....19 Pokud by tomu tak opravdu bylo a za zpsoben nrst cen nebyla NB odpovdna, potom by k rstu cen dochzelo navzdory skutenosti, e centrln banka nevytvela nov penze (pop. je nevytvela rychlejm tempem, ne jakm dochzelo ke zvyovn vytvoenho produktu v ekonomice). Poj me si tedy udlat pedstavu o tom, jak narstalo mnostv penz v ekonomice, kter NB (na zklad tisc stran sofistiko-
19
Index spotebitelskch cen (1990=100)
Graf 4: Inflace provdn NB
O inflaci se asto myln hovo jako o dsledku cenov deregulace, zavdn novch dan a dalch efekt, jim mus mozkov trust centrln banky neustle elit.
21
van vyhlejcch studi stovek svch zamstnanc a intelektulnch pisluhova) zcela programov vyprodukovala. Nsledujc graf zachycuje vvoj nabdky obiva.20 Pi pohledu na tento graf me mt ten (podobn jako v ppad Grafu . 2) pocit, e oekval nco zcela jinho. Me bt toti situace, kdy se objem obiva za necel desetilet zv vce ne ptkrt, povaovna za penn restrikci, o n se tak asto mluv...!?
Graf 5: Penze vytven NB

20
Mnostv obiva (mld. K)
Jakkoliv definovan nabdka penz je determinovna NB. Tvrzen nkterch teoretik o tom, e centrln banka nen zodpovdn za nrst nkterch st penn nabdky (nap. e depozita jsou vytvena komernmi bankami a ne bankou centrln apod.), jsou myln, nebo centrln banka vdy zstv tm, kdo stanovuje pravidla, podle nich jin instituce penze vytv. Tm, e zde bereme v vahu pouze obivo, jeho mnostv me zvyovat pouze centrln banka a nikdo jin, vak pedchzme i nmitkm tohoto druhu...
22
PENZE V RUKOU STTU
Me se snad nyn, ve chvli, kdy ji vme, jak se NB chovala, stle jet najt nkdo, kdo by se odvil oznaovat za jedinho vinka nrstu cen jejich deregulaci i jin kroky spojen s transformac? Me snad komunistick hospodsk politika 80. let za to, e NB v 90. letech zptinsobila mnostv obiva? Po dobu existence NB tak nejene inflace probhala, ale probhala ruku v ruce s nrstem nabdky penz. Pokud vak soudob centrln banky bojuj proti inflaci tm, e takto dramaticky zvyuj nabdku penz, potom je to ten nejlep dkaz toho, e doba, kdy centrln banky budou umt s inflac inn bojovat, je navzdory tvrzen teoretik centrlnho bankovnictv jet velmi vzdlena.21
Moc argument proti aroganci moci

Kde se tedy bere ta neuviteln arogance, s jakou je stabilita mny podmiovna existenc centrln banky? Dvody zakldn nejstarch centrlnch bank sice nebyly z pohledu souasnosti prv ekonomicky podloen, nicmn pozdj vvoj vedl jednak k ospravedlnn existence tchto bank a jednak i k narstn jejich vznamu v dc hierarchii kad vyspl ekonomiky. V souasnosti jsou centrln banky v trnch ekonomikch institucemi, kter maj sv nezastupiteln msto pedevm pi regulaci mnostv penz v obhu...22 Monm vysvtlenm je skutenost, e na kritiku tohoto prostho, do o bijcho rozporu jsou politici, banki i profesoi centrlnho bankovnictv pipraveni reagovat poznmkami o primitivnm zjednoduen, bagatelizaci a pekrucovn. Nespch centrln banky pi stabilizaci mny obhajuj jednou tm, e skuten vvoj nelze povaovat za nesplnn cl, nebo se jedn o zmrnou strate21
22
Proti inflaci by se centrln banky skuten nauily bojovat ve chvli, kdy by konen pochopily, e jsou jejm prakticky jedinm zdrojem (nebo jsou jedinm zdrojem zvyovn penn zsoby) a e by postailo, kdy by pestaly dlat to, co dlaj vytvet penze. Kdyby vak centrln banka nevytvela penze, poprala by tm smysl sv existence, a proto si centrln banki budou tuto skutenost skutenost, e centrln banky bojuj proti nemu, co by bez nich neexistovalo jen neradi pipoutt. Revenda, str. 31.
23
gii (nutnost konvergence cenovch hladin, problm cenov deregulace apod.), a jindy zase tm, e skuten vvoj sice nen dobr, ale nebt pr centrln banky, skutenost by byla nesrovnateln hor (nutnost ohled na hospodsk rst a zamstnanost, monetrn kotva a jin). Kad pece dl chyby, ze kterch se asem pou..., zaznv ve chvli, kdy se souasn innost ji ned jinmi zpsoby obhjit. Cel problematika bankovnictv je mysln zamlovna s jedinm clem vzbudit u veejnosti dojem, e cel penn systm je natolik komplikovan, e by se ho obyejn lid radji ani nemli snait pochopit a e by mli naopak odbornky z centrln banky zahrnout vdnost za to, s jakou pl na zdokonalen tohoto systmu neustle pracuj. Kniha Murrayho Rothbarda by mohla bt povaovna za reakci na tuto snahu, za zvednut pomysln rukavice hozen zastnci sttem zenho bankovnictv v nadji, e zstane ohromenou veejnost navdy nezvednuta. Prv tato kniha se sna populrnm zpsobem problematiku penz pojmout a ukzat, e mnoh z toho, co je veejnosti pedkldno jako vysoce odborn problm, jsou pouh sofismata, jejich elem je zakrt skuten cle souasnho pennho uspodn. Lidem se peci podailo porozumt fungovn daleko sloitjch systm a nen sebemenho dvodu k tomu, aby jim zstaly utajeny zkladn principy fungovn a uspodn bankovnho systmu, s nm pichzej kad den do styku. K tomu jim bude tato kniha nejlepm pomocnkem. Penechejme tak konen slovo Murraymu Rothbardovi, jeho systematick vklad pokrv veker vznamn aspekty fenomnu penz: od dvodu a zpsobu jejich vzniku a princip jejich fungovn a po identifikaci pekek pi jejich zneuvn a zpsob, jakmi byly tyto pekky sttem postupn odstraovny... Doslov z pera Jrga Guida Hlsmanna, jednoho z nejvznamnjch Rothbardovch pokraovatel, potom ve stejnm duchu pokrv udlosti v dob, kter uplynula od prvnho vydn tto mimodn knihy. Pevn vme, e peten tto knihy bude pro vtinu jejch ten pjemnm zitkem. Drte si penenky, pbh o tom, co nm vlda provedla s naimi penzi, prv zan...! Centrln banki vech zem, tte!
24
PENZE V RUKOU STTU
VOD
25
I.
vod
V ekonomii existuje jen mlo vc, okolo nich by panovalo tolik zmatk a omyl, jako jsou penze. Vedou se spory o to, m-li bt provdna psn i uvolnn mnov politika, ekonomov se pou o lohch centrln banky a ministerstva financ, o rznch podobch zlatho standardu atd. Mla by vlda do ekonomiky pumpovat penze, nebo je z ekonomiky naopak stahovat? Kter st vldy by to mla dlat? Ml by stt podporovat poskytovn novch vr, nebo se jejich vzniku naopak snait zamezit? Mlo by se uvaovat o nvratu ke zlatmu standardu? Jestli ano, tak jakm zpsobem? Tyto a spoustu dalch podobnch otzek bychom si mohli klst do nekonena. Babylonsk zmaten pohled na problematiku penz pramen ze sklonu lovka uvaovat realisticky, tj. zabvat se pouze bezprostednmi politickmi a ekonomickmi problmy. Jestlie se pln ponome do kadodennch zleitost, zanou nm ovem unikat zsadn odlinosti mechanism, o nich pemlme, a pestaneme si klst skuten principiln otzky. Brzy zaneme zapomnat na zkladn otzky, je je teba vysvtlit, a neochvjn vrnost sprvnm zsadm je nahrazena bezclnm tpnm. Aby bylo mon lpe urit problmy pochopit, je asto teba poodstoupit od kadodennch zleitost a zskat jistou perspektivu. To plat obzvlt pro dnen ekonomiku s jejmi komplikovanmi vztahy, kter je teba studovat tak, e izolujeme nkolik dleitch faktor, analyzujeme je a pot meme nastnit jejich fungovn v souasnm komplexnm svt. Tento kol plnila tzv. Crusoeovsk ekonomika, kterou jako svj analytick nstroj rdi pouvali klasit ekonomov. Analza chovn Robinsona Crusoea a Ptka na oputnm ostrov, kterou mnoz kritikov oznauj za neupotebitelnou v dnenm svt, ve skutenosti vykonv velmi uitenou funkci, nebo doke objasnit zkladn axiomy lidskho chovn.
26
PENZE V RUKOU STTU
V porovnn s ostatnmi ekonomickmi problmy je dnes asi nejvce zmaten problematika penz, a proto je zde pohledu z jist perspektivy nejvce zapoteb. Penze krom toho pedstavuj ekonomickou oblast, kter nejvce utrpla nkolikasetletmi sttnmi zsahy. Mnoz lid (a mnoz ekonomov), kte jsou oddni mylenkm svobodnho trhu, se asto v ppad penz nhle zastavuj. Zanaj nhle tvrdit, e penze jsou jin, e musej bt dodvny sttem a sttem tak psn regulovny. Tito autoi nikdy nepovauj sttn kontrolu oblasti penz za zasahovn do fungovn svobodnho trhu. Svobodn trh v oblasti penz je pro n nco nemyslitelnho. Stty dle nich mus razit mince, vydvat paprov penze, urovat zkonn platidlo, vytvet centrln banky, pumpovat penze do ekonomiky a pot je zase stahovat, stabilizovat cenovou hladinu atd. Pi pohledu do historie zjistme, e penze byly jednou z prvnch vc, kterou stty ovldly, a tuto situaci v mnov oblasti pli nenaruila ani revoluce svobodnho trhu v 18. a 19. stolet. Je tedy nejvy as, abychom se zaali dkladn zabvat mzou na ekonomiky penzi. Polome si nejprve otzku: Je mon, aby byly penze poskytovny v souladu s principem svobody? Je mon mt svobodn trh penz, stejn jako mme svobodn trh ostatnho zbo a slueb? Jakou podobu by tento trh ml? Jak jsou dsledky nejrznjch sttnch zsah v tto oblasti? Upednostujeme-li svobodn trh v jinch oblastech, pejeme-li si odstranit sttn zsahy do ivot a majetku lid, nenajdeme dn dleitj kol, ne zkoumat zpsoby a mechanismy fungovn svobodnho trhu v oblasti penz.
PENZE VE SVOBODN SPOLENOSTI
27
II.
Penze ve svobodn spolenosti
1. Vznam smny
Jak vbec penze vznikly? Je jasn, e Robinson Crusoe dn penze nepoteboval. Zlatch minc by se asi nenajedl. Ani kdy si Robinson s Ptkem vymoval teba rybu za devo, nemusel se obtovat pomylenm na penze. Kdy se vak spolenost rozroste a tvo ji vce ne jen pr rodin, vytvej se ji podmnky pro vznik penz. Chceme-li vysvtlit, jakou lohu penze hraj, musme se vrtit jet trochu zpt a ptt se: pro si lid vbec smuj? Smna je zkladem naeho ekonomickho ivota. Bez existence smny by neexistovala ani skuten ekonomika a tak prakticky dn spolenost. K dobrovoln smn zjevn dochz proto, e ob strany oekvaj ze smny zisk. Smna pedstavuje dohodu mezi A a B o vmn zbo a slueb jednoho lovka za zbo a sluby lovka druhho. Je zejm, e oba zskvaj, nebo pro kadho z nich je hodnota toho, co zskv, vt ne hodnota toho, eho se vzdv. Kdy Robinson Crusoe vymuje, eknme, ryby za stavebn devo, m pro nho devo, kter kupuje, vt hodnotu ne ryby, kter prodv, zatmco Ptek si na rozdl od nj cen ryb vce ne deva. Mnoz lid Aristotelem ponaje a Marxem kone se domnvali, e smna pedstavuje jaksi druh rovnosti hodnoty, tj. mysleli si, e je-li sud ryb smovn za deset kld deva, stoj na pozad tto smny njak rovnost. Ve skutenosti ale ke smn dolo prv proto, e kad ze stran tmto dvma produktm pisuzuje odlinou hodnotu. Pro by mla smna mezi lidmi doshnout takovho rozen? Zkladnm dvodem je velk rznost, kterou nalzme v prod: rznost lid a rznost umstn prodnch zdroj. Kad lovk je vybaven rznmi dovednostmi a inteligenc a kad kus zem m
28
PENZE V RUKOU STTU
sv osobit znaky, sv vlastn charakteristick zdroje. V dsledku extern dan prodn rozmanitosti dochz k tomu, e si lid smuj; penici z Kansasu za ocel z Minnesoty, lkask sluby jednoho lovka za hru na housle, ji ovld druh. Specializace umouje kadmu lovku rozvjet sv nejlep dovednosti a kad oblasti vyuvat jej vlastn specifick zdroje. Kdyby si lid nemohli smovat a kad byl nucen k pln sobstanosti, je jasn, e vtina by zemela hlady a zbytek by se jen st drel naivu. Smna pedstavuje ivotodrnou mzu nejen na ekonomiky, ale samotn civilizace.
2. Vmnn obchod
Pm smna uitenho zbo a slueb by ale jen st staila k tomu, aby se ekonomika dostala ve ne na velmi primitivn rove. Takovto pm smna ili vmnn obchod nen o moc lep ne stav ist sobstanosti. Pro je tomu tak? Pedevm kvli tomu, e nen mon rozvinout vrobu. Jestlie si Petr najme dlnky, aby mu postavili dm, m jim me zaplatit? stmi svho domu nebo stavebnm materilem, kter jim k niemu nebude? Narme zde na dva zsadn problmy. Tmi jsou nedlitelnost a neexistence shody poteb. M-li Pavel pluh, kter by chtl vymnit za nkolik rznch vc, eknme za vejce, chlb a aty, jak to me udlat? Jak by mohl rozdlit pluh na nkolik st a dt kus zemdlci a kus krejmu? A i kdy mme zbo dliteln, je v podstat nemon, aby se dva lid, kte si chtj dan vci smnit, nali ve stejn okamik. Kdy m A zsobu vajec na prodej a B m pr bot, jak by se mohli setkat, kdyby A chtl oblek? A co teprve, kdy si pedstavme uitele ekonomie, kter by musel najt producenta vajec, kter si chce zrovna nakoupit pr lekc z ekonomie a je ochoten platit vejci! Je prost zcela zjevn, e v podmnkch pm smny nen mon existence dnho druhu civilizovan ekonomiky.
29
3. Nepm smna
lovk metodou pokusu a omylu ovem objevil cestu, kter umon existenci rychle se rozvjejc ekonomiky objevil nepmou smnu. Existuje-li nepm smna, neprodvte svj vrobek za zbo, kter pmo potebujete, ale za jin zbo, kter pot sami prodte, a zskte tak zbo, je chcete. Na prvn pohled se tento zpsob me zdt ponkud neikovn a zbyten komplikovan, ale ve skutenosti se jedn o asn nstroj, jen umouje civilizaci se rozvjet. Vezmme si situaci lovka A, zemdlce, kter si chce koupit boty vyroben lovkem B. B ale nechce vejce, kter mu A me nabdnout, a tak zjist, co by B chtl eknme mslo. lovk A pot vymn sv vejce za mslo, kter je mu ochoten prodat lovk C, a toto mslo prod pot lovku B vmnou za boty. Kupuje tedy nejprve mslo, nikoli proto, e jej pmo potebuje, ale proto, e mu tento nkup umon zskat boty. Podobn Pavel vlastnc pluh prod svj pluh vmnou za zbo, kter me jednodue dlit a prodvat eknme mslo a pot vymn st nakoupenho msla za vejce, chlb, aty atd. V obou ppadech se ukazuje, e mslo m vt obchodovatelnost, co je dvodem pro vznik dodaten poptvky pesahujc poptvku po msle kvli jeho pm spoteb. Je-li jedno zbo obchodovatelnj ne zbo jin (je-li si kad jist, e toto zbo bude snadnji prodno), poroste po nm poptvka, nebo bude pouvno jako prostedek smny. Stane se prostedkem, pomoc nho me jeden specializovan vrobce smnit svj vrobek za vrobky jinch specializovanch vrobc. Stejn jako se v prod vyskytuje velk rznorodost dovednost a zdroj, existuje tak rznorodost v obchodovatelnosti zbo. Nkter zbo jsou poptvna vce ne jin, nkter jsou bez ztrty hodnoty vce dliteln na mal kousky, nkter jsou trvanlivj, nkter se lpe pevej na velk vzdlenosti. Vechny tyto vhody pispvaj k vt obchodovatelnosti. Je zejm, e v kad spolenosti budou postupn jako prostedky smny vybrna nejobchodovatelnj zbo. m astji jsou tato zbo pouvna jako prostedky smny, tm vce po nich roste kvli tomuto jejich pouvn poptvka, a stvaj se tak jet vce obchodovatelnmi. Dostvme
30
PENZE V RUKOU STTU
spirlu, kter se sama urychluje: vt obchodovatelnost zpsobuje jejich astj pouvn jako prostedku smny, co zpsobuje vt obchodovatelnost atd. Nakonec jsou jako veobecn prostedky smny (tm ve vech smnch) pouvna jedno i dv zbo a ta nazvme penzi. V minulosti tak byla pouvna ada zbo: tabk v koloniln Virgnii, cukr v Zpadn Indii, sl v Habei, dobytek ve starm ecku, hebky ve Skotsku, m ve starm Egypt a tak obil, korle, aj, ulity i hky na ryby. V prbhu stalet se ve svobodn konkurenci na trhu prosadily jako penze dv komodity zlato a stbro, kter vytlaily ostatn zbo. Ob maj jedinenou obchodovatelnost, je po nich jako po surovin pro vrobu perk velk poptvka a vynikaj i ostatnmi nutnmi vlastnostmi. V minulosti se ukzalo, e stbro je kvli jeho men vzcnosti v porovnn se zlatem vhodnj pro men transakce, zatmco zlato je vhodnj k uskuteovn transakc vtch. Tak i onak, dleit je, e a ji bylo dvodem cokoli, svobodn trh objevil, e zlato a stbro jsou nejefektivnj penze. Tento proces, kdy se na svobodnm trhu kumulativn vyvine prostedek smny, je jedinm zpsobem, jak mohou penze vzniknout. Jinm zpsobem penze vzniknout nemohou. Nemohou vzniknout tak, e se nkdo rozhodne penze z neuitenho materilu vytvoit, ani tak, e vlda nazve penzi kousky papru. V poptvce po penzch je toti zabudovan znalost pennch cen v bezprostedn minulosti. Oproti pmo pouvanm spotebnm a kapitlovm statkm, mus mt penze njak ji existujc ceny, na jejich zklad je mon vytvoit poptvku. Jedinm zpsobem, jak k tomu me dojt, je, e cel proces zapone pouvnm uitenho zbo ve vmnnm obchod a nslednm nrstem poptvky po tomto zbo jakoto po prostedku smny, kter dopln pvodn poptvku po danm zbo za elem jeho pmho pouvn (nap. poptvku po ozdobch v ppad zlata).1 Stt tedy nem moc vytvoit pro
1
O pvodu penz se lze dost v Menger, Carl: Principles of Economics, Free Press, 1950, str. 25771; Mises, Ludwig von: Theory of Money and Credit, 3. vydn, Yale University Press, 1951, str. 97123.
31
ekonomiku penze. Ty mohou vzniknout pouze v trnm procesu. Nyn ns nae analza pivd k navsost dleitmu poznn: penze jsou komoditou. Pochopen tto skutenosti je jednm z nejdleitjch kol. A pli asto se stv, e kdy lid hovo o penzch, maj na mysli mnohem vce i mnohem mn ne tuto skutenost. Penze nejsou jakousi abstraktn etn jednotkou, kterou lze od konkrtn komodity oddlit. Nejsou bezcennmi symboly dobrmi pouze ke smn. Nen to pohledvka za spolenost. Nen to zruka nemnn cenov hladiny. Je to prost komodita. Li se od ostatnch komodit tm, e je poptvna hlavn jako prostedek smny, ale krom toho je to obyejn komodita a jako vechny ostatn komodity m njakou existujc zsobu, poptvaj ji lid, kte ji chtj kupovat a dret atd. Jej cena vyjden jinm zbom je jako u jinch komodit urena vzjemnm psobenm jej celkov nabdky (i zsoby) a celkov poptvky lid, kte ji chtj kupovat a dret. (Lid kupuj penze tm, e za n prodvaj jin zbo a sluby, podobn jako prodvaj penze, kdy kupuj zbo a sluby.)
4. Prospnost penz
Vznik penz byl pro lidstvo velkm darem. Bez penz bez veobecnho prostedku smny by nemohlo dojt ke skuten specializaci a k dnmu pokroku nad rove primitivn ekonomiky. Vznik penz zcela e problmy nedlitelnosti a shody poteb trpc spolenost zaloenou na vmnnm obchod. Nyn si u Petr me najmout dlnky a zaplatit jim v... penzch. Pavel me prodat svj pluh vmnou za jednotky... penz. Penn komodita je dliteln na mal jednotky a je vemi veobecn pijman. Take vechna zbo a sluby jsou prodvny za penze a penze jsou pot pouvny ke koupi ostatnch zbo a slueb, je si lid pej. Dky penzm se me vytvoit komplikovan struktura vroby, na jejm kadm stupni vzjemn psob pda, (sluby) prce a kapitlov statky a jsou za to v penzch placeny. Vznik penz pin ale jet jednu dleitou vc. Jeliko jsou veker transakce provdny v penzch, jsou i veker smnn
32
PENZE V RUKOU STTU
pomry vyjdeny v penzch, a tak nyn mohou lid porovnvat trn hodnotu kadho zbo s hodnotou jakhokoli jinho zbo. Smuje-li se jeden televizor za ti unce zlata a automobil za 60 unc zlata, pak si kad me odvodit, e automobil m na trhu hodnotu dvaceti televizor. Tyto smnn pomry jsou cenami a penn komodita slou jako spolen jmenovatel vech cen. Pouze vytvoen pennch cen na trhu umouje rozvoj civilizovan ekonomiky, protoe pouze ceny dovoluj podnikatelm provdt ekonomickou kalkulaci. Podnikatel nyn mohou posoudit, jak spn uspokojuj poteby spotebitel. Sta porovnat prodejn ceny jejich vrobk s cenami, kter museli zaplatit za vrobn faktory (tj. s jejich nklady). Jeliko vechny tyto ceny jsou vyjdeny v penzch, mohou podnikatel urit, zda dosahuj zisk, i trp ztrtami. Tyto kalkulace jsou vodtkem pro podnikatele, dlnky i majitele nemovitost pi hledn monost pennho pjmu na trhu. Pouze tyto kalkulace mohou alokovat zdroje do nejproduktivnjch uit, tj. takovch, kter nejvce uspokojuj pn spotebitel. V mnohch uebnicch se doteme, e penze maj adu funkc: prostedek smny, etn jednotka, mtko hodnoty, uchovatel hodnoty atd. Mlo by nm ale bt zejm, e vechny tyto funkce se pouze odvjej od jedn veledleit funkce: penze jsou prostedkem smny. Jeliko je zlato veobecn pijmanm prostedkem smny (je nejobchodovatelnjm statkem), lze jej uchovvat, me proto slouit jako prostedek smny v budoucnosti i v souasnosti a jsou v nm vyjdeny vechny ceny.2 Jeliko je zlato komoditou, kter slou jako prostedek vekerch smn, me fungovat jako etn jednotka souasnch a oekvanch budoucch cen. Je nutn si uvdomit, e penze nemohou bt abstraktn etn jednotkou i nrokem. Tmi mohou bt jen v t me, v jak slou jako prostedek smny.
Penze nem ceny i hodnoty. Jsou jejich spolenm jmenovatelem. Strun eeno, ceny jsou vyjdeny v penzch, nejsou jimi meny.
33
5. Penn jednotka
Pot, co jsme si ukzali, jak penze vznikly a jak lohy pln, meme se ptt: jak je penn komodita pouvna? Konkrtn si ukeme, co je to zsoba i nabdka penz ve spolenosti a jak je tato nabdka smovna. Pedevm si musme uvdomit, e vtina hmotnho fyzickho zbo se obchoduje v hmotnostnch jednotkch. Hmotnost charakterizuje hmotnou komoditu, a tak se s n obchoduje v jednotkch, jako jsou tuny, libry, unce, grny, gramy atd.3 Zlato nen vjimkou. Zlato, podobn jako ostatn komodity, se proto bude obchodovat v hmotnostnch jednotkch.4 Je zejm, e velikost bn jednotky zvolen k obchodovn nem na vahy ekonoma dn vliv. Jedna zem pouvajc metrick systm me upednostovat vyjadovn v gramech, Anglie nebo Amerika mohou dvat pednost potn v grnech5 i uncch. Veker hmotnostn jednotky jsou vzjemn pevoditeln. Jedna libra se rovn estncti uncm, jedna unce se rovn 437,5 grnu nebo 28,35 gramu atd. Pedpokldme-li, e si lid zvol jako penze zlato, nen rozhodujc, jak velikost zlat jednotky se pouv pi potn. Petr me prodat kabt za jednu unci zlata v Americe nebo za 28,35 gram ve Francii. Ob ceny jsou toton. Vechny tyto vahy se mohou zdt jako omln zcela zejmho. Kdyby vak lid pochopili tuto jednoduchou skutenost, mohli bychom se vyhnout velk sti bdy suujc n svt. Tm kad toti napklad uvauje o penzch jako o abstraktn jednotce jednoho i druhho typu, kter pinle urit zemi. I tehdy, kdy zem byly na zlatm standardu, lid uvaovali podobn. Ame3 4
Dokonce i zbo nominln smovan v jednotkch objemu (oky, vrtele atd.) mlky pedpokldaj standardn hmotnost jednotky objemu. Jednou z hlavnch pednost zlata uvanho jako penze je jeho homogenita. Na rozdl od mnoha jinch komodit neexistuj u zlata rozdly v kvalit. Unce ryzho zlata je toton s jakoukoli jinou unc ryzho zlata na svt. 1 grn = 1/4 kartu = 0,0648 gramu. Pozn. pekl.
34
PENZE V RUKOU STTU
rickmi penzi byly dolary, francouzskmi franky, nmeckmi marky atd. Uznvalo se, e vechny tyto penze byly navzny na zlato, ale vechny byly zrove povaovny za suvernn a nezvisl, a z tohoto dvodu tak bylo pro tyto zem jednoduch opustit zlat standard. Vechny tyto nzvy vak byly jednodue oznaenm hmotnostnch jednotek zlata i stbra. Britsk libra terlink pvodn znamenala mnostv stbra o hmotnosti jedn libry. A jak to bylo s americkm dolarem? Dolar byl zpotku veobecn pouvan jmno stbrn mince o vze jedn unce raen eskm hrabtem Schlickem v 16. stolet. Hrab Schlick il v Jchymov (tehdy Joachimsthal). Tyto mince si zskaly dobr jmno kvli sv jednotnosti a ryzosti a kalo se jim Joachimsthalers (Jchymovsk tolary) i nakonec jen tolary. Jmno dolar se postupem asu vyvinulo prv z tolaru. Na svobodnm trhu pedstavuj rzn nzvy jednotek jednodue definice jednotek hmotnosti. Kdy jsme byli ped rokem 1933 na zlatm standardu, lid kvali, e cena zlata byla stanovena na dvaceti dolarech za unci zlata. Tento zpsob pohledu na penze byl ale nebezpen zavdjc. Dolar byl toti definovn jako jmno pro (piblin) 1/20 unce zlata. Bylo proto zavdjc hovoit o smnnch kurzech mezi mnami rznch zem. Libra sterlink se ve skutenosti nesmovala za pt dolar.6 Dolar byl definovn jako 1/20 unce zlata a libra terlink byla v t dob definovna jako jmno pro 1/4 unce zlata, take se obchodovala za 5/20 unce zlata. Je oividn, e tyto smnn pomry a tato zm jmen byly zavdjc a psobily zmatky. Jak k takovmu vvoji dolo, ukazujeme dle v textu v kapitole vnovan sttnm zsahm do oblasti penz. Na svobodnm trhu by bylo zlato jednodue smovno pmo v gramech, grnech nebo uncch a takovto zmaten jmna jako dolary, franky atd. by byla nadbyten. V tomto oddle budeme proto pi smn uvaovat v uncch nebo gramech. Svobodn trh by zcela urit vybral takovou velikost veobecn
6
Ve skutenosti se libra terlink smovala za 4,87 dolaru, ale my pouvme zaokrouhlenou hodnotu 5 dolar kvli vt pohodlnosti vkladu.
35
pouvan jednotky penz (komodity), kter by byla nejvhodnj. Kdyby byla penzi platina, patrn by byla obchodovna ve zlomcch unce, kdyby byla penzi ocel, potalo by se v librch i tunch. Pro ekonoma ovem velikost jednotky zjevn nem dn vznam.
6. Podoba penz
Jestlie velikost i jmno mnov jednotky nem dn ekonomick vznam, plat tot i o podob mnovho kovu. Jeliko penzi je komodita, vyplv z toho, e cel zsoba kovu pedstavuje do t doby, dokud je dostupn lovku, svtovou zsobu penz. Nezle na tom, jakou podobu v uritm okamiku zrovna tento kov m. Jeli ocel penzi, pak je penzi veker ocel bez ohledu na to, je-li zrovna v podob slitk, odezk nebo m-li podobu specializovanch stroj.7 Zlato bylo obchodovno jako penze v surov podob ve form valoun, zlatho prachu v mcch a dokonce i ve form perk. Nemlo by ns pekvapit, e zlato (nebo ostatn penze) me bt obchodovno v mnoha podobch, nebo jeho dleitm rysem je hmotnost. Pravdou ale je, e urit formy jsou asto vhodnj ne jin. V minulch staletch se pro kadodenn men transakce razily ze zlata a stbra mince a pro vt transakce se vyuvalo prut. Z ostatnho zlata se dlaj perky a jin okrasn pedmty. Jakkoli pemna z jedn podoby do druh stoj as, sil a dal zdroje. Tato prce bude pedmtem podnikn jako kad jin aktivita a za tento typ poskytovan sluby budou bnm zpsobem stanovovny ceny. Vtina lid souhlas s tm, e je zcela legitimn, aby zlatnci ze surovho zlata vyrbli perky, ale asto popraj, e tot plat i pro vrobce minc. Na svobodnm trhu je ale i raba minc podnikn jako kad jin. Mnoz lid se v dob zlatho standardu domnvali, e mince jsou z njakho dvodu skutenmi penzi vce ne obyejn, neraen zlato (pruty, ingoty nebo jeho jin podoby). Je pravda, e mince se obchodovaly oproti neraenmu kovu s pirkou, ale to nebylo
Ocelov motyky byly asto pouvny jako penze jak v Asii tak v Africe.
36
PENZE V RUKOU STTU
zpsobeno dnou zzranou vlastnost minc. Vy cena minc pramenila ze skutenosti, e je nkladnj vyrobit z neraenho kovu minci ne roztavit mince zpt do mincovnho kovu. Proto byly mince na trhu dra.
7. Soukrom raba minc

Mylenka soukrom raby minc se dnes zd bt tak podivn, e stoj za to se u n chvli zastavit. Zvykli jsme si pohlet na rabu minc jako na nutnou podmnku suverenity. Spojen stty ovem nejsou svzan s konceptem krlovsk suverenity prv zde byl vyvinut koncept, kter hls, e zkladem suverenity nen vlda, ale lid. Jak by vlastn fungovala soukrom raba minc? Ji jsme ekli, e v mnoha ohledech funguje jako kad jin podnikn. Kad mincovna se bude snait produkovat mince takov velikosti a tvaru, kter budou nejvce uspokojovat jej zkaznky. Cena raby se ustanov na trhu v procesu svobodn konkurence. Mezi standardn nmitky pat, e by bylo velmi nkladn vit a zkouet ryzost kadho kousku zlata pi kad transakci. Co ale brn soukromm mincovnm v puncovn minc a poskytovn zruky hmotnosti a ryzosti? Soukrom mincovny mohou zaruit kvalitu mince pinejmenm stejn dobe jako sttn mincovny. Obrouen kusy kovu by v tto situaci nebyly jako mince pijmny. Lid by pouvali mince tch mincoven, kter by si vybudovaly nejlep povst dobr kvality svch vrobk. Ji jsme si ukzali, e pesn tmto zpsobem zskal dolar sv postaven uspl v konkurenci jako kvalitn stbrn mince. Oponenti soukrom raby tvrd, e se neobyejn roz podvody. Tit lid by ale svili kol razit mince vld. M-li se j vbec njak funkce svit, pak by vlda urit pinejmenm mohla pedchzet a trestat podvody soukromch mincoven. Obvykle se pedpokld, e pedchzen a trestn podvod, krde a jinch zloin je skutenm dvodem existence sttu. Jestlie ale vlda nedoke zatknout zloince v situaci fungovn soukrom raby, jak bychom mohli oekvat, e stt zajist spolehlivou rabu minc, kdy je odstranno fungovn soukromch podnikatel na trhu
37
a nastolen sttn monopol raby minc? Nen-li vlda schopna odhalit nahodil podvodnky psobc na trhu raby minc, jak je mon dvovat vld tehdy, nachz-li se v pozici, kdy zcela sama rozhoduje, jak s penzi nalo: me mince zlehovat, falovat je nebo se jinak chovat jako jedin padlatel na trhu, jen je k tomu navc obdaen plnou zkonnou autoritou? Je zcela jist poetil tvrdit, e stt mus znrodnit veker majetek, aby zabrnil ostatnm krst. Ti, kdo zdvoduj nutnost zruen soukrom raby, ale pesn takov argumenty pedkldaj. Na garanci kvality je navc zaloeno veker modern soukrom podnikn. Lkrny prodvaj lky v lahvice po 30 ml, prodejce masa prodv kilo hovzho. Kupujc oekv, e kvalita prodvanho zbo bude pesn takov, jak se udv. A nyn si pedstavte tisce a tisce specializovanch, ivotn dleitch prmyslovch vrobk, kter mus splovat velmi psn standardy a technick podmnky. Kupujc dvanctky roubu mus dostat pesn dvanctku roub, a ne pouze destku. Pesto tento druh podnikn nevymizel. Tm nikdo nenavrhuje, aby vlda v rmci svho sil o ubrnn kvality pstroj proti podvodm znrodnila cel nstrojask prmysl. V rmci modern trn ekonomiky se provd nekonen mnostv velmi sloitch transakc, je bezpodmnen zvisej na pesn kvalit a mnostv. S podvody se setkvme jen zdka a tyto zdkav jevy jsou, alespo teoreticky, sthny. Stejn by tomu bylo i v ppad soukrom raby minc. Meme si bt jisti, e klienti mincovny a jej konkurenti by byli velmi ostrait a dvali si pozor na jakkoli mon podvod tkajc se hmotnosti i ryzosti svch minc.8 Obhjci sttnho monopolu raby tvrd, e penze se od ostatnch komodit li, nebo Greshamv zkon dokazuje, e patn penze vytlauj z obhu dobr penze. Proto dajn nelze trhu vit, e bude poskytovat veejnosti dobr penze. Tato vaha ovem spov na myln interpretaci slavnho Greshamova zkona. Tento zkon ve skutenosti k, e penze, je jsou vldou umle nadhodnoceny, vytla z obhu umle podhodnocen penze. Pedpokldejme
8
Viz Spencer, Herbert: Social Statics, D. Appleton & Co., 1890, str. 438.
38
PENZE V RUKOU STTU
napklad, e v obhu jsou jednouncov zlat mince. Po pr letech opoteben minc dojde eknme k tomu, e nkter mince v pouze 0,9 unce. Na svobodnm trhu by samozejm opoteben mince obhaly pouze za 90 % hodnoty neopotebovanch minc a jejich nominln hodnota by se musela snit.9 Jestli se vbec nco stane, pak tedy to, e patn mince budou vytlaeny z trhu. Pedpokldejme ale, e vlda nad, e vichni mus s opotebovanmi mincemi nakldat tak, jako by se jednalo o nov, neopotebovan mince, a vichni jsou nuceni pijmat za stejnch podmnek oba druhy minc k hrad dluh. Co vlda ve skutenosti svm opatenm udlala? Zavedla regulaci cen, kter m podobu zaveden vynucenho smnnho pomru mezi tmito dvma druhy minc. Jestlie vlda stanov smnn pomr jedna k jedn v situaci, kdy je hodnota opotebovan mince o 10 % ni, umle nadhodnocuje opotebovan mince a podhodnocuje nov mince. Tato skutenost povede k tomu, e vichni se budou zbavovat opotebovanch minc a budou si nechvat i vyvet mince nov. Proto je zejm, e patn penze vytlauj dobr penze, nikoli v dsledku selhn trhu, ale kvli zsahu sttu do fungovn svobodnho trhu. Navzdory nepetritm sttnm zsahm, je zsadnm zpsobem pokozovaly zdrav mny, najdeme v djinch adu obdob, kdy soukrom raba vzkvtala. Je tm zkonit, e veker inovace vdy produkuj svobodn jednotlivci, a nikoli stt, a tak v ppad penz plat, e prvn mince byly raeny soukrommi podnikateli a zlatnky. Ve skutenosti dolo k tomu, e kdy vldy zaaly poprv monopolizovat rabu, ruili za krlovsk mince soukrom banki, kterm lid zjevn dvovali daleko vce ne vldm. Soukrom raen zlat mince obhaly v Kalifornii jet v roce 1848.10
9
10
Soukrom mincovny by se s problmem opotebovanch minc mohly vypodat nap. tak, e by stanovily asov limit platnosti jejich garance hmotnosti, nebo souhlasit s perenm minc bu v pvodn vze nebo do podoby minc o vze ni. Je teba upozornit na to, e na svobodnm trhu by neexistovala dn povinn standardizace minc, kter je bn v situaci, kdy vlda prostednictvm svho monopolu uruje podobu raby. O pkladech soukrom raby minc se lze dost v Barnard, B. W.: The
39
8. Sprvn nabdka penz

Nyn si meme poloit otzku: Co je to nabdka penz ve spolenosti a jak je tato nabdka pouvna? Obzvlt dleit je zamyslet se nad stle opakovanou otzkou, kolik penz vlastn potebujeme? Je teba nabdku penz dit podle njakho kritria nebo ji lze ponechat psoben svobodnho trhu? Pedevm plat, e celkovou zsobu i nabdku penz ve spolenosti v jakmkoli okamiku pedstavuje celkov hmotnost existujc komodity, je pedstavuje penze. Pedpokldejme na chvli, e se jako penze ustavila na trhu jedna komodita. Pedpokldejme dle, e touto komoditou je zlato (pestoe by to klidn mohlo bt stbro nebo dokonce ocel; trh, a nikoli njak lovk rozhoduje o tom, jak komodita nejlpe doke plnit lohu penz). Jeliko penzi je zlato, celkov nabdka penz je pedstavovna celkovou hmotnost existujcho zlata ve spolenosti. Na podob zlata nezle, ledae by nklady zmny jedn podoby zlata do podoby druh byly v jistm smru vy ne v jinm (nap. raba minc ze slitku je nkladnj ne roztaven minc a jejich pemna ve slitek). V tomto ppad bude trhem jedna podoba vybrna jako etn penn jednotka a ostatn podoby zlata se budou obchodovat s pirkou i diskontem odpovdajcmi jejich relativnm nkladm na trhu. Ke zmnm celkov zsoby zlata bude dochzet ze stejnch dvod, ze kterch dochz ke zmnm zsoby ostatnho zbo. Vt produkce dol povede k prstkm, spoteba prmyslu, odrn minc apod. budou zpsobovat bytky. Jeliko jako penze bude trhem zvolena trvanliv komodita a tak proto, e penze se nespotebovvaj stejnm tempem jako jin komodity (ale jsou pouvny jako prostedek smny), bude pomr nov ron produkce k celkov
Use of Private Tokens for Money in the United States, Quarterly Journal of Economics, 191617, str. 61726; Conant, Charles A.: The Principles of Money and Banking, Harper Bros., 1905, 12732; Spooner, Lysander: A Letter to Grover Cleveland, B. R. Tucker, 1886, str. 79; Laughlin, Laurence J.: A New Exposition of Money, Credit and Prices, University of Chicago Press, 1931, 4751. O rab pe tak Mises, op. cit., str. 6567, a Cannan, Edwin: Money, 8. vydn, Staples Press, Ltd., 1935, str. 33 ff.
40
PENZE V RUKOU STTU
zsob pomrn mal. Ke zmnm v celkov zsob zlata bude proto dochzet velmi pomalu. A jak by nabdka penz mla bt? Postupn se objevila ada kritri. kalo se, e by se mnostv penz mlo mnit podle potu obyvatel, podle rozsahu obchodu, podle mnostv vyrobenho zbo, tak, aby byla udrena konstantn cenov hladina apod. Jen mlokdo navrhoval, aby i toto rozhodnut bylo ponechno na trhu. Penze se ale jednm zsadnm zpsobem od ostatnch komodit li a pochopen tohoto rozdlu je klem k porozumn mnovm otzkm. Zvyuje-li se nabdka jakhokoli jinho zbo, je to pro spolenost prospn. Je to dvod k radosti. Vt mnostv spotebnch statk znamen vy ivotn rove veejnosti. Vt mnostv kapitlovch statk znamen udren i zven ivotn rovn v budoucnosti. Objev nov, rodn pdy nebo prodnch zdroj je tak pslibem nrstu souasn i budouc ivotn rovn. Jak je to ale s penzi? Zvyuje nrst mnostv penz tak uitek irokch vrstev spolenosti? Spotebn statky jsou spotebiteli spotebovvny. Kapitlov statky a prodn zdroje jsou spotebovvny pi vrob spotebnch statk. Penze ale spotebovvny nejsou. Jejich funkc je hrt lohu prostedku smny, tj. umonit zbo a slubm pesouvat se rychleji od jednoho lovka k druhmu. Pi vech tchto smnch se k vyjden cen pouv penz. Smuje-li se televizor za ti unce zlata, kme, e jeho cena je ti unce. V jakmkoli okamiku jsou vechna zbo v ekonomice smovna za jist pomry ke zlatu ili ceny. Ji jsme si ukzali, e penze (zlato) jsou spolenm jmenovatelem vech cen. Jak je to ale se samotnmi penzi? Maj tak njakou cenu? Jeliko cena je jednodue smnnm pomrem, zcela zejm cenu maj. V ppad penz je ale jejich cenou soubor nekonenho mnostv smnnch pomr ke vem monm zbom na trhu. Pedpokldejme tedy, e televizor stoj ti unce zlata, auto edest unc, bochnk chleba 1/100 unce a hodina prvnch slueb poskytnutch panem Novkem jednu unci. Cena penz pak bude souborem monch smn. Jedna unce zlata bude mt cenu bu 1/3 televizoru, 1/60 automobilu, 100 bochnk chleba nebo 1 hodinu slueb pana Novka atd. Cena penz je tedy kupn silou penn
41
jednotky v tomto ppad unce zlata. k nm, co lze za jednu unci zlata koupit, stejn jako penn cena televize nm k, kolik penz meme zskat prodejem televize. Co uruje cenu penz? Tot co uruje vechny ostatn ceny na trhu starodvn, by stle platn zkon: nabdka a poptvka. Vichni vme, e kdy vzroste nabdka oech, jejich cena m tendenci klesat. Vzroste-li poptvka po oech, cena poroste. Tot plat i pro penze. Nrst nabdky penz povede ke snen jejich ceny; nrst poptvky po penzch povede k jejmu nrstu. Co je to ale poptvka po penzch? V ppad oech vichni vd, co celkov poptvka znamen. Lze ji chpat jako vztah mezi cenou oech a jejich celkovm mnostvm, kter maj lid zjem pi tto cen mt v zsob. Pi poklesu ceny oech se toto mnostv zvyuje (lid poptvaj dodaten oechy), v opanm ppad se poptvan mnostv sniuje (lid jsou ochotni se sti svch zsob oech vzdt a smnit je za nco jinho). Obdobn je tomu i v ppad penz. Celkov poptvka po penzch je vztahem mezi jejich cenou, tj. kupn silou dan penn jednotky, a jejich mnostvm, kter maj lid zjem pi tto jejich cen dret. Pi poklesu ceny penz se toto celkov poptvan mnostv zvyuje (lid poptvaj dodaten penze vmnou za zbo), v opanm ppad se toto mnostv sniuje (lid se sti svch pennch zstatk vzdvaj). Poptvan mnostv vech lid ve spolenosti vak mus jak v ppad oech, tak v ppad penz, v kadm okamiku odpovdat jejich celkov nabdce, tj. jejich celkov zsob. Tm, co tuto rovnost zaruuje, je prv cena. K emu pot dojde v situaci, kdy nabdka zlata vzroste a poptvka po penzch zstane nemnn? Cena penz klesne, tj. sn se kupn sla penn jednotky ve vztahu ke vem ostatnm statkm. Unce zlata bude mt nyn ni hodnotu ne 100 bochnk chleba, 1/3 televizoru atd. Jestlie naopak dojde k poklesu nabdky zlata, kupn sla zlat unce vzroste. K emu povede zmna nabdky penz? Po vzoru Davida Huma, jednoho z prvnch ekonom, si meme poloit otzku, co se stane, kdy se njak dobr sktek vloud do kapes, penenek a bankovnch trezor a pes noc zdvojnsob nabdku penz. V naem ppad tedy zhadn zdvojnsob nabdku zlata. Budeme proto dvakrt
42
PENZE V RUKOU STTU
bohat? Samozejm, e nebudeme. Bohatstv lid je pedstavovno zvyovnm mnostv statk a tomuto procesu brn existence vzcnosti zdroj pdy, prce a kapitlu. Znsoben mnostv minc nov zdroje nevytvo. Mon, e se budeme na chvilku ctit dvakrt bohat, ale je zejm, e se pouze naedila nabdka penz. Tm, jak lid sv nov bohatstv zanou chvatem utrcet, dojde zhruba ke zdvojnsoben cen nebo pinejmenm k rstu cen do t doby, dokud nedojde k uspokojen poptvky, a lid se nepestanou snait vymnit penze za existujc zbo. Vidme tedy, e zatmco nrst nabdky penz (podobn jako nrst nabdky jakhokoli jinho zbo) vede k poklesu ceny, tato zmna na rozdl od zmny nabdky jinch statk nepin spolenosti dn prospch. Spolenost nezbohatla. Zatmco nov spotebn i kapitlov statky zvyuj ivotn rove, nov penze pouze zpsobuj nrst cen, tj. ed svou kupn slu. Tato zhada je zpsobena tm, e penze jsou uiten pouze kvli sv smnn hodnot. Ostatn zbo pinej rzn skuten uitek, take nrst jejich nabdky vce uspokojuje pn spotebitel. Penze jsou ale pouvny kvli snadnj monosti uskutenn budouc smny. Jejich uitek spov v jejich smnn hodnot, tj. v kupn sle. Poznn, e nrst penz nepedstavuje nrst blahobytu spolenosti, pramen z jedinenho pouvn penz jako prostedku smny. Nrst penn zsoby tedy pouze oslabuje uitenost kad unce zlata. Naopak pokles nabdky penz zvyuje moc kad zlat unce konat svou prci. Tm jsme doli k pekvapujcmu poznn, podle nho nezle na tom, jak velk je nabdka penz. dn velikost nabdky nen lep ne jin velikost nabdky penz. Svobodn trh se jednodue pizpsob zmnm kupn sly, tj. uitenosti jednotky zlata. Nen vbec dn dvod zasahovat do fungovn trhu a snait se mnit nabdku penz, kterou uril trh. V tomto okamiku mohou zaznt nmitky sttnch plnova v mnov oblasti typu: Dobr, ale jestlie nem smysl zvyovat nabdku penz, nepedstavuje tba zlata pltvn zdroji? Nemla by se vlda snait dret nabdku penz nemnnou a zakzat tbu novho zlata? Tento argument pipad mon pijateln tm, kte nemaj dn principiln vhrady proti sttnm zsahm, ale pro zastnce svobodnho podnikn je to argument nepesvdiv. Tato
43
vhrada nicmn opomj jednu dleitou vc. Zlato nen pouze penzi, ale je nevyhnuteln tak komoditou. Nrst nabdky zlata nemus pinst dn prospch v mnov oblasti, ale pin pozitivn efekty v nemnov oblasti, nap. zvyuje nabdku zlata pouvanho ve spoteb (na perky, pi prci zubae atd.) a ve vrob (v prmyslu). Tba zlata proto pltvn zdroji spolenosti vbec nepedstavuje. Meme tedy uinit zvr, e je nejlep ponechat na trhu, aby rozhodl o velikosti nabdky penz, stejn jako tak in u ostatnho zbo. Krom obecnch morlnch a ekonomickch vhod, je m svoboda oproti donucen, nebude dn nazen velikost nabdky penz fungovat lpe ne velikost jin a svobodn trh rozhodne o produkci zlata podle jeho relativn schopnosti uspokojovat pn spotebitel v porovnn s ostatnmi produktivnmi uitmi.11
9. Problm hromadn penz

Kritici svobody v mnov oblasti se ale nenechaj tak snadno umlet. Maj toti k dispozici jednoho starho straka hromadn penz (hoarding). Pichzej s obrazem sobeckho starho lakomce, kter mon zcela iracionln, mon ze zlho myslu nesmysln hromad zlato ve sklepench i pokladnicch, a tm podvazuje penn obh a obchod, zpsobuje hospodsk krize a dal problmy. Je hromadn penz skuten takovm nebezpem? Pedevm je teba ci, e dolo pouze k nrstu poptvky po penzch ze strany lakomce. Vsledkem je, e ceny zbo klesaj a kupn sla unce zlata roste. Spolenost neutrpla dnou ztrtu. V ekonomice prost jen obh men mnostv silnjch zlatch unc. I kdy si pedstavme nejhor mon scn, dn problmy nevznikaj a svoboda v mnov oblasti nezpsobuje dn obte. Jde tady ale jet o nco dalho. V dnm ppad nelze povaovat
11
Tba zlata nen samozejm o nic ziskovj ne jakkoli jin podnikn. V dlouhm obdob se bude mra istho vnosu v tomto druhu podnikn rovnat vnosm zskanm v jinch oborech.
44
PENZE V RUKOU STTU
lidskou touhu mt vce i mn penz v podob hotovosti za iracionln. Poj me se nyn na chvli zabvat otzkou drby hotovosti. Pro se lid vbec rozhoduj dret njakou hotovost? Pedpokldejme, e bychom byli vichni schopni pesn pedpovdat budoucnost. V tom ppad by nikdo nemusel udrovat dnou penn hotovost. Kad by pesn vdl, kolik kdy utrat a kolik zsk v jakmkoli budoucm okamiku. Takov lovk si nepotebuje nechvat po ruce dnou hotovost, ale poskytl by vechno sv zlato formou vru tak, aby zskval spltky pesn v tom okamiku a v t vi, aby pokryl sv bn vdaje. My ale musme t ve svt, kde existuje nejistota. Lid nevd pesn, co je ek a jak budou jejich budouc pjmy a vdaje. m vce nejistoty lovk poci uje a m vce se j obv, tm vce penz ve form hotovosti bude chtt dret, a naopak, m vce jistoty, tm mn penz v hotovosti bude chtt lovk dret. Dalm dvodem k drb hotovosti je tak skuten fungovn svta plnho nejistoty. Oekvaj-li lid pokles ceny penz v blzk budoucnosti, budou sv penze utrcet v souasnosti, jeliko penze jsou nyn hodnotnj, a budou tedy zmenovat mnostv jimi nahromadnch penz a sniovat svou poptvku po penzch. Naopak budou-li oekvat nrst ceny penz, pokaj a budou sv penze utrcet pozdji, a vzroste jejich hodnota. Jejich poptvka po penzch tedy vzroste. Poptvka lid po hotovosti (pennch zstatcch) tedy roste a kles z dobrch a smysluplnch dvod. Ekonomov se ml, v-li, e se dje nco patnho, kdy penze nejsou v neustlm, aktivnm obhu. Je pravda, e uitek penz spov v jejich smnn hodnot, ale tento uitek nemus bt nutn svzn se smnou v danm okamiku v souasnosti. Na tuto skutenost se velmi asto zapomn. Penze jsou zrovna tak uiten, kdy le nevyuit a tvo st hotovosti njakho lovka, i dokonce hromadu zlata ve sklep lakomce.12 Tyto penze jsou te
12
V jakm okamiku se z n hotovosti stane tolik zatracovan neestn hromadn nebo kdy se z opatrnho lovka stane lakomec? Nen mon pijt s dnou kritickou mez. Obvinn z hromadn obecn znamen, e lovk A dr v hotovosti vce penz ne si lovk B mysl, e by A dret ml.
45
dreny v hotovosti, nebo se nkdo domnv, e v budoucnu je bude mon smnit lpe v tomto okamiku poskytuj jejich vlastnku uitenou slubu, dky n me uskutenit smnu kdykoli, a si to bude pt nyn i v budoucnu. Je teba pamatovat na to, e veker zlato mus bt vdy nkm vlastnno, a proto tedy veker zlato mus bt dreno lidmi ve form hotovosti. Je-li ve spolenosti 3 000 tun zlata, vech tchto 3 000 tun mus v kadm okamiku nkdo vlastnit a dret v hotovosti. Celkov ve pennch zstatk vdy odpovd celkov nabdce penz ve spolenosti. Kdyby tedy ve svt neexistovala nejistota, pak by paradoxn neexistoval ani dn mnov systm! Ve svt dokonal jistoty by nikdo nebyl ochoten dret hotovost, take poptvka po penzch ve spolenosti by nekonen poklesla, ceny by neustle zvratnm tempem rostly a mnov systm by se rozpadl. Namsto toho, aby byla existence hotovosti povaovna za problematick faktor, kter pouze pidlv starosti a komplikuje penn smnu, je v kad penn ekonomice zcela nutn. Krom toho je zavdjc kat, e penze obhaj. Stejn jako vechny metafory pevzat z fyziky, vyvolv i tato dojem jakhosi mechanickho procesu, jen je nezvisl na lidsk vli a pohybuje se jistou rychlost, neboli rychlost obhu. Penze ve skutenosti neobhaj. as od asu jsou pesunuty z pennch zstatk jednoho lovka do pennch zstatk druhho lovka. Opt plat, e existence penz zvis na lidsk ochot dret hotovost. Na potku tohoto oddlu jsme vidli, e hromadn penz nikdy nezpsobuje spolenosti dn ztrty. Nyn si ukeme, e pohyb ceny penz vyvolan zmnami poptvky po penzch vede ke stejnmu zven blahobytu, jak by bylo vyvolno nrstem nabdky zbo a slueb. Vidli jsme, e celkov velikost hotovosti ve spolenosti je shodn s celkovou nabdkou penz. Pedpokldejme, e se nabdka nebude mnit a bude dosahovat 3 000 tun. Nyn pedpokldejme, e z njakho dvodu (teba kvli rostoucm obavm) dojde k nrstu poptvky lid po hotovosti. Bude-li tento poadavek uspokojen, pak se bude urit jednat o nrst spoleenskho blahobytu. Jak ale k uspokojen tohoto poadavku me dojt, mus-li celkov velikost hotovosti zstat stejn? Jednodue. Jestlie si lid zanou vce cenit hotovosti, vzroste jejich poptvka
46
PENZE V RUKOU STTU
po penzch a dojde k poklesu cen. Vsledkem je, e stejn velikost pennch zstatk nyn pedstavuje vy reln zstatky, tedy zstatky vy v pomru k cenm zbo k objemu transakc, je mus penze obslouit. Strun eeno, dolo k nrstu relnch pennch zstatk veejnosti. Naopak v situaci, kdy dojde k poklesu poptvky po hotovosti, vzrostou vdaje a stoupnou ceny. Pn veejnosti dret ni reln penn zstatky bude uspokojeno v dsledku nutnosti celkovho mnostv hotovosti obslouit vce transakc. Zatmco tedy zmna ceny penz zpsoben zmnami v nabdce pouze mn uitenost (relnou hodnotu) penn jednotky a nepin spolenosti dn prospch, pokles nebo nrst tto ceny zpsoben zmnou poptvky po hotovosti pin spolenosti prospch, jeliko uspokojuje pn veejnosti dret vy, i ni pomr hotovostnch zstatk k objemu transakc uskutennch hotovost. Na druhou stranu nrst nabdky penz v tto situaci zma sil veejnosti mt uitenj celkovou hotovost (piem uitenost mme na mysli kupn slu). Zeptme-li se lid, tm vdy odpov, e by chtli mt co nejvce penz! Nechtj ale vce jednotek penz, tj. vce unc zlata i dolar, ale uitenj jednotky, tj. vt mnostv zbo a slueb, je je mon za penze koupit. Vidli jsme, e spolenost neme uspokojit svou poptvku po vce penzch zvtenm jejich nabdky, nebo vy nabdka pouze zed kupn slu kad unce, a penz tak nebude vce ne pedtm. ivotn standard lid (krom lid pouvajcch zlato pro nemnov ely) nelze zvit vt tbou zlata. Chtj-li lid dret ve form hotovosti unce zlata o vy kupn sle, mohou toho doshnout pouze prostednictvm poklesu cen a nrstu hodnoty kad unce.
10. Je teba stabilizovat cenovou hladinu?

Nkte teoretici tvrd, e nen dobr zachovat svobodu pennho systmu, nebo by nevedla ke stabilizaci cenov hladiny, tj. ceny penn jednotky. kaj, e penze by mly bt pevnm metrem, jeho dlka se nikdy nemn. Proto by pr mla bt jejich hodnota, tedy kupn sla, stabilizovna. Jeliko je ale zejm, e by
47
se cena penz na svobodnm trhu mnila, je pr teba zavrhnout svobodu a stabilitu zajistit pomoc sttnho zen penz.13 Stabilita by tak pr zajistila spravedlnost nap. pro dlunky a vitele, kte by mli jistotu, e spltky vru budou provdny v dolarech, i uncch zlata, o stejn kupn sle, v jak byla poskytnuta pjka. Kdyby se ale dlunci a vitel chtli zajistit proti budoucm zmnm kupn sly, mohou tak snadno uinit na trhu. Pi sestavovn smluvnch podmnek se sta domluvit, e spltky budou dosahovat smluven rovn upraven pomoc njakho indexnho sla zachycujcho zmny hodnoty penz, na kterm se ob strany dohodnou. Zastnci stability takovto opaten dlouho prosazovali, ale samotn dlunci a vitel, kte maj dajn ze stability nejvce zskat, tto monosti zdka vyuvali. Je teba, aby vlda v tto situaci nutila jist prospch lidem, kte se jej ji svobodn zekli? Je zejm, e podnikatel radji v souasnm svt neodstraniteln nejistoty riskuj a spolhaj se na sv schopnosti odhadovat budouc situaci na trhu. Koneckonc, cena penz se nijak neli od ostatnch cen na trhu. Vechny ceny se mn podle zmn v poptvce jednotlivc. Pro by toto nemlo platit pro cenu penz? Uml stabilizace ve skutenosti hluboce zashne a omez fungovn trhu. Jak jsme ukzali, pokus lid zmnit v tto situaci reln pomr pennch zstatk bude nevyhnuteln zmaen. Pestane existovat monost zmnit pomr hotovosti k cenm. Kapitlov investice krom toho pinej plody v podob zvyujcho se ivotnho standardu veejnosti. Zven produktivita vytv tlak na pokles cen (a nklad), a tmto zpsobem se plody svobodnho podnikn dostvaj k veejnosti, a tak zvyuj ivotn rove vech spotebitel. Nucen udrovn cenov hladiny na vysok rovni brn roziovn vy ivotn rovn. Strun eeno, penze nejsou pevnm metrem. Penze jsou komoditou, kter funguje jako prostedek smny. Monost zmny jejich hodnoty v zvislosti na pnch spotebitel je stejn dleit a stejn prospn jako jakkoli jin zmna cen na svobodnm trhu.
13
Jak by vlda mohla plnit tuto lohu v tomto okamiku ponechme stranou. V principu by si tato loha vynucovala vldou provdn zmny nabdky penz.
48
PENZE V RUKOU STTU
11. Existence vce penz

Do tto chvle jsme zskali nsledujc obrzek o fungovn skuten svobodn ekonomiky: Zlato a stbro se zanaj pouvat jako prostedek smny. Zlato je teno konkurujcmi si soukrommi firmami a obh v hmotnostnm vyjden. Ceny na trhu se voln pohybuj a reaguj na zmny poptvky spotebitel a zmny nabdky produktivnch zdroj. Volnost cen v sob nutn obsahuje svobodu pohybu kupn sly penn jednotky. Bylo by nemon pout slu, zashnout do pohyb v hodnot penz a zrove nezniit volnost tvorby cen ostatnho zbo. Tento obrzek svobodn ekonomiky nevypovd o dnm chaosu. Naopak. Takov ekonomika by reagovala na poteby spotebitel a prun a efektivn vedla k jejich uspokojovn. Trh penz by tedy tak mohl fungovat svobodn. Do tohoto okamiku jsme si analzu zjednoduovali a pedpokldali pouze jeden mnov kov, eknme zlato. Nyn pedpokldejme, e na svtovm trhu obhaj dva i vce druh penz, eknme zlato a stbro. Je mon, e zlato bude penzi v jedn oblasti a stbro v druh, nebo mohou obhat spolen. Jeliko unce zlata m vt hodnotu na trhu ne unce stbra, me bt zlato nap. pouvno k velkm transakcm a stbro k menm. Nenastane najednou neskuten zmatek? Nebude muset zashnout stt a vyhlsit pevn smnn pomr mezi tmito dvma penzi (bimetalismus) nebo njakm zpsobem demonetizovat jeden i druh kov (vynutit standard jednch penz)? Je velmi pravdpodobn, e neomezovan trh nakonec vybere pouze jeden kov jako penze. V minulch staletch ale stbro zlatu nemilosrdn konkurovalo. Tato situace ovem nevyaduje dn zsah sttu, kter by tak zachrnil trh ped vlastn hloupost, kter se projevuje v existenci dvou penz. Stbro toti zstalo v obhu pesn kvli tomu, e jeho pouvn bylo pohodln (nap. pro mal transakce). Stbro a zlato by mohly bez problm fungovat jako penze spolen, tak jak se to dlo v minulosti. Nabdka a poptvka po zlat i stbe by urovaly smnn pomr mezi obma kovy a tento pomr by se, stejn jako vechny ostatn ceny, neustle mnil podle zmn tchto sil. V jednom okamiku by se nap. unce zlata mohla smovat za 16 unc stbra, jindy by zase byl smnn pomr
49
15:1 atp. O tom, kter kov by byl pouvn jako etn jednotka, by rozhodly konkrtn okolnosti na trhu. Bude-li zlato etn jednotkou, pak se budou vechny transakce vyjadovat ve zlatch uncch a stbrn unce se budou smovat za pohyblivou cenu vyjdenou ve zlat. Kadmu by mlo bt jasn, e smnn pomr a kupn sla jednotek tchto dvou kov by mly tendenci sob vzjemn odpovdat. Jsou-li ceny zbo patnctkrt vy pi vyjden ve stbe ne pi vyjden ve zlat, pak bude i smnn kurz dosahovat hodnoty 15:1. Nebude-li tomu tak, vyplat se smovat jeden kov za druh a platit s nm, co povede k dosaen parity. Budou-li tedy ceny ve stbe patnctkrt vy ne ve zlat a pomr stbra ke zlatu bude 20:1, lid budou prodvat sv zbo za zlato, kupovat stbro a pot tot zbo kupovat za stbro, m budou moci vydlat slun zisk. Tmto zpsobem se rychle obnov parita kupn sly smnnho pomru. Cena zlata vyjden ve stbe se bude sniovat, ceny zbo ve stbe porostou a ceny ve zlat budou klesat. Strun eeno, svobodn trh m nesmrnou schopnost nastolovat d, a to nejen tehdy, kdy stt nezasahuje do oblasti penz, ale dokonce i tehdy, kdy jsou v obhu vce ne jedny penze. Jak standard svobodn trh nastol? Dleit je, aby tento standard nebyl vybrn dnm nazenm sttu. Umon-li se trhu fungovat, me vybrat za jedin penze zlato (zlat standard), stbro (stbrn standard) nebo velmi pravdpodobn vybere za penze oba tyto kovy s voln pohyblivmi smnnmi pomry (paraleln standardy).14
14
O historickch pkladech paralelnch standard se lze dost v Jevons, W. Stanley: Money and the Mechanism of Exchange, Kegan Paul, 1905, str. 8896, a v Lopez, Robert S.: Back to Gold, 1252, The Economic History Review, prosinec 1956, str. 224. Raba zlatch minc byla zavedena v modern Evrop tm souasn v Janov a Florencii. Florencie zavedla bimetalismus, zatmco Janov naopak v souladu s principem co mon nejvce omezit sttn zsahy se nepokouel stanovit pevn pomr mezi mincemi z rznch kov. Ibid. Teorii paralelnch standard vysvtluje Mises, op. cit., str. 179 ff. Nvrh k nvratu Spojench stt na paraleln
50
PENZE V RUKOU STTU
12. Penn depozite

Pedpokldejme nyn, e na svobodnm trhu vznikly jedny penze zlato (kvli zjednoduen vkladu ponechme stbro stranou). I pes adu vhodnch vlastnost zlatch minc je ale asto jejich pm pouvn ve smn tkopdn a nepohodln. Pi vtch transakcch je pracn a drah pevet stovky liber zlata z msta na msto. Svobodn trh je ale vdy pipraven uspokojovat spoleensk poteby a nabz een. Zlato mus bt pedevm nkde skladovno. A stejn jako je specializace nejefektivnjm zpsobem poskytovn slueb ve vech ostatnch vrobch, je tomu tak i v ppad slueb skladovn zlata. Jist firmy tak budou spn podnikat na trhu a poskytovat sluby skladovn rznch vc. Nkter z nich se budou specializovat na skladovn zlata a budou tuto slubu nabzet ad vlastnk zlata. Stejn jako v ppad ostatnch sklad, prvo vlastnka na uskladnn zbo je potvrzeno potvrzenm o uskladnn, kter vlastnk zsk pi uskladnn zbo. Toto potvrzen opravuje vlastnka pihlsit se o sv zbo kdykoli si to bude pt. Sklady zlata budou dosahovat zisku stejnm zpsobem jako ostatn sklady, tj. dky tomu, e si budou tovat za sv sluby skladovac poplatky. Existuje mnoho dvod domnvat se, e by sklady zlata i penn depozite na svobodnm trhu prosperovaly stejn jako ostatn sklady. Skladovn hraje ve skutenosti mnohem dleitj lohu v ppad penz ne v jinch ppadech. Je to proto, e ostatn zbo je spotebovvno, take po njak dob mus sklady opustit a je spotebovno ve vrob i spoteb. Penze naproti tomu, jak jsme ukzali, nejsou vtinou spotebovny ve fyzickm slova smyslu. Jsou pouity ke smn za ostatn zbo nebo ekaj, aby k tomuto elu mohly bt pouity v budoucnosti. Strun eeno, penze nejsou ani tak spotebovvny, jako spe pesouvny od jednoho lovka k druhmu. Aby si lid zjednoduili situaci, budou vyuvat monosti pesunu potvrzen o uskladnn namsto fyzickho pesunu samotnho
standard od ednka U. S. Assay Office (puncovn ad) lze najt v Sylvester, I. W.: Bullion Certificates as Currency, New York, 1882.
51
zlata. Pedpokldejme, e nap. Petr a Pavel uskladn sv zlato ve stejnm depoziti. Pavel pak prod Petrovi automobil za 100 unc zlata. Mohli by podstoupit nkladn proces smny, kdy by si Petr nechal vyplatit sv zlato po pedloen svho potvrzen o uskladnn, pivezl jej do Pavlovy kancele a ten by jej pak odvezl zpt a uloil v depoziti. Nepochybn si oba ale zvol daleko pohodlnj zpsob hrady. Petr prost d Pavlovi potvrzen o uskladnn 100 unc zlata. Tmto zpsobem zanou bt potvrzen o uskladnn pouvna astji a astji jako penn substituty. Mn a mn transakc povede ke skutenmu pohybu zlata a ve vce a vce ppadech se budou pouvat paprov potvrzen o vlastnictv zlata. Roziovn tohoto nahrazovn penz pennmi substituty se budou s rozvojem trhu stavt do cesty ti meze. Jednou je rozsah, v jakm lid budou pouvat skladit penz nazvan banky namsto hotovosti. Je zejm, e kdyby Pavel z njakho dvodu nechtl pout banku, Petr by musel pivzt skuten zlato. Druhou mez je rozsah klientely kad banky. Jinmi slovy eeno, m vce transakc je provdno mezi klienty rznch bank, tm vce zlata mus bt fyzicky peveno. m vce smn provdj zkaznci te banky, tm mn zlata bude peveno. Kdyby Petr a Pavel byli zkaznci rznch skladi zlata, pak by Petrova banka (nebo Petr sm) musela pevzt zlato do Pavlovy banky. Tet omezen spov v tom, e zkaznci mus vit v dvryhodnost svch bank. Jestlie najednou nap. zjist, e pedstavitel banky maj za sebou adu spchanch trestnch in, banka pravdpodobn brzy pijde o vechny zkaznky. V tomto ohledu jsou si vechny sklady a veker podnikn zaloen na dve velmi podobn. Kdy se banky spn rozvjej a roste jejich dvryhodnost, mohou jejich zkaznci zjistit, e je v mnoha ppadech pohodlnj vzdt se svho prva na (paprov) potvrzen (nazvan bankovky) a msto toho si sv vlastnick tituly vst v podob bnch t. V podnikn s penzi se tyto ty nazvaj bankovn depozita. Msto pevdn paprovch potvrzen m zkaznk etn pohledvku za bankou. Transakce provd tak, e vypisuje pkazy svmu skladu k pevodu sti penz ze svho tu nkomu jinmu. V naem ppad by tedy Petr pikzal bance, aby pevedla etn
52
PENZE V RUKOU STTU
nrok na 100 unc zlata Pavlovi. Tento psemn pkaz se nazv ek. Nyn by mlo bt jasn, e z ekonomickho hlediska nen vbec dn rozdl mezi bankovkou a bankovnm depozitem. Jak bankovka tak bankovn depozitum pedstavuj majetkov nroky na uskladnn zlato, pevdj se obdobn, tj. jako penn substituty, a maj ti shodn meze rozsahu svho pouvn. Zkaznk si me vybrat dle svho uven, zda si peje, aby jeho nrok na zlato ml podobu bankovky nebo depozita.15 Nyn se podvejme, co se v dsledku existence tchto operac stalo s nabdkou penz. Jsou-li paprov bankovky nebo bankovn depozita pouvny jako penn substituty, znamen to, e se skuten nabdka penz v ekonomice zvila, pesto e zsoba zlata zstala tat? Jist e ne. Penn substituty jsou toti pouze potvrzen o uskladnn zlata, kter le ve skladech. Ulo-li nkdo 100 unc zlata ve svm skladu a dostane-li potvrzen o tomto uloen, me bt toto potvrzen pouvno na trhu jako penze, ale pouze jako pohodln nhraka zlata. Nejde o jeho prstek. Zlato ve sklepench pestv pedstavovat skutenou nabdku penz, ale je dreno jako rezerva svch potvrzen o uskladnn, aby jej bylo mon vydat, kdykoli o to zkaznk pod. Nrst i pokles pouvn substitut nem dn vliv na nabdku penz. Dochz pouze ke zmn podoby nabdky, nikoli ke zmn jej celkov ve. Je tedy mon, e nabdka penz ve spolenosti bude nap. deset milion unc zlata. Pot me bt est milion uloeno v bankch a nsledkem toho budou vydny zlat bankovky. Skuten nabdka penz bude tedy nsledujc: tyi miliony unc zlata a est milion nrok na unce zlata v podob paprovch bankovek. Celkov nabdka penz se nijak nezmnila. Je s podivem naslouchat tvrzenm mnoha lid, e kdyby banky mly fungovat na bzi 100% rezerv (tj. e mnostv zlata mus vdy odpovdat mnostv potvrzen), nemohly by vydlvat penze.
15
Tet formou pennch substitut jsou symbolick mince, je se pouvaj pro velmi mal platby. Jde vlastn o obdobu bankovek, ale tisk je proveden na obyejn kov, a nikoli na papr.
53
Zde ale samozejm nevznik dn jin problm, se kterm by se nesetkvaly ostatn sklady. Je bn, e tm vechny sklady uchovvaj ve skladu zbo vlastnk, ji je tam uloili (pi 100% rezervch). Kdyby to nedlaly, bylo by to povaovno za podvod i krde. Zisky, kter inkasuj, zskvaj z poplatk za sluby poskytovan zkaznkm. Banky si mohou za sv sluby tedy tovat poplatky stejnm zpsobem. Jestlie nkdo namt, e by zkaznci nebyli ochotni za nabzen sluby platit vysok poplatky, znamen to, e po bankovnch slubch by nebyla velk poptvka a rozsah jejich slueb by klesl na rove, kterou zkaznci povauj za uitenou. Te se dostvme patrn k nejoehavjmu problmu, jen stoj ped mnovmi ekonomy: ohodnocen bankovnictv s stenmi rezervami. Musme si poloit nsledujc otzku: Mohlo by bankovnictv s stenmi rezervami fungovat na svobodnm trhu, nebo by bylo prohleno za podvod? Je veobecn znmou skutenost, e banky jen zdka zstaly po dlouhou dobu u 100% kryt. Jeliko penze mohou zstvat ve skladech po dlouhou dobu, banky jsou svdny k pokuen pout st penz pro sv vlastn ely. Toto pokuen existuje kvli tomu, e lidem obyejn nezle na tom, zda mince, kter zskaj zpt ze skladu jsou toton s mincemi, je do nj vloili. Banku tedy lk pout penze jinch lid ke svmu vlastnmu obohacen. Jestlie banky pmo rozpjuj zlato, kter maj skladovat, potvrzen, je vydaly, tm zsti ztrcej na sv platnosti. Existuj te toti potvrzen, za nimi dn zlato nen. Strun eeno, banky jsou fakticky nesolventn, nebo nemohou dostt vem svm zvazkm, kdyby k tomu byly vyzvny. Nemohou pedat svm zkaznkm jejich majetek, kdyby si to zkaznci ppadn pli. Banky se ale vtinou nezmocn zlata pmo a neprodaj jej, ale natisknou nekryt pseudopotvrzen o uskladnn, tj. natisknou potvrzen o uloen zlata, kter nemaj a ani mt ve svch sklepench nemohou. Tato potvrzen jsou pot se ziskem poskytnuta jako pjky. Ekonomick dopad je v obou situacch toton. Je natitno vce potvrzen o uloen zlata, ne kolik zlata existuje ve sklepench. Banka prost vydala potvrzen o uloen zlata, kter neexistuje, ale toto potvrzen se tv, e zastupuje zlato, kter odpovd
54
PENZE V RUKOU STTU
nominln hodnot potvrzen. Pseudopotvrzen se pak vyskytuj na (v jejich pravost dvujcm) trhu spolen s pravmi potvrzenmi, m zvyuj skutenou nabdku penz v zemi. Jestlie banky z naeho pkladu vydaj dva miliony unc falench potvrzen, za nimi nen dn zlato, zv se nabdka penz zem z deseti na dvanct milion unc zlata pinejmenm do doby, ne je tento trik objeven a opraven. Nyn zde mme krom ty milion unc zlata, kter dr obyvatelstvo, dalch osm milion unc pennch substitut, ze kterch je pouze est milion kryto zlatem. Vydvn pseudopotvrzen je stejn jako falovn minc pkladem inflace, kterou se budeme zabvat dle v textu. Inflaci definujeme jako jakkoli nrst nabdky penz v ekonomice, kter nepedstavuje nrst zsoby mnovho kovu. Banky fungujc na stenm kryt jsou proto ze sv podstaty instituce produkujc inflaci. Zastnci tchto bank na tuto vtku reaguj tm, e banky prost funguj jako ostatn podobn podniky riskuj. Je pravda, e kdyby vichni vkladatel pedloili sv nroky, banky by zbankrotovaly, nebo mnostv vydanch nrok pevyuje mnostv zlata ve sklepench bank. Banky ale pr pouze pijmaj riziko tm, e (obvykle oprvnn) oekvaj, e ne vichni klienti o vydn zlata zadaj. Mezi bankami fungujcmi s stenmi rezervami a ostatnmi podnikatelskmi aktivitami existuje ale jeden zsadn rozdl: ostatn podnikatel pouvaj pi podnikn svj majetek nebo vypjen ciz kapitl a s nm podstupuj riziko. Kdy si pjuj, slibuj jej splatit v njakm budoucm okamiku a sna se o to, aby mli patin obnos penz k dispozici k tomuto datu, aby mohli splnit sv zvazky. Banka si ale od svch vkladatel nepjuje. Nezavazuje se proplatit vydan potvrzen k njakmu datu v budoucnosti. Zavazuje se naproti tomu proplatit vydan potvrzen ve zlat v jakkoli okamik na podn. Strun eeno bankovka nebo depozitum nepedstavuje dn dlun pis i dluh. Je to potvrzen o uskladnn majetku jinho lovka. Krom toho, kdy si podnikatel pjuje penze nebo poskytuje vr, nezvyuje tm nabdku penz. Prostedky, kter jsou pjovny, jsou prostedky uetenmi, tj. st existujc nabdky penz, kter je pevedena od lovka, jen spo, k lovku, kter si pjuje. Vydvn bankovek naproti tomu nabdku penz umle zvyuje, nebo se na trh dostvaj tato pseudopotvrzen.
55
Banka tedy nepodstupuje obyejn podnikatelsk riziko. Nesna se, tak jako ostatn podnikatel, aby asov struktura jejch aktiv odpovdala asov struktue jejch zvazk, tj. nezaji uje si, aby mla dost penz ve sprvn okamik, kdy je teba platit ty. Vtina jejch zvazk je toti bnch (tj. ihned splatnch), ale jej aktiva takov nejsou. Banky tvo nov penze z nieho a nemus, tak jako vichni ostatn, zskvat penze vrobou a prodejem svch slueb. Strun eeno, banky jsou v kadm okamiku ji zbankrotovan. Jejich bankrot se ale projev a tehdy, kdy je zkaznci zanou podezrat a zahj run na banku. V dnm jinm podnikn nic takovho jako run nevidme. dn jin podnik neme bt vren do bankrotu pes noc jen kvli tomu, e se jeho zkaznci rozhodnou zskat zpt svj majetek. V dnm jinm podnikn nedochz k vytven novch, fiktivnch penz, kter mizej v okamiku, kdy jejich dritel chce vyut prva, kter ztlesuj. Zhoubnmi ekonomickmi dsledky existence penz vzniklch z provozovn bankovnictv s stenmi rezervami se budeme zabvat v nsledujc kapitole. Na tomto mst pouze shrneme, e z morlnho hlediska by na skuten svobodnm trhu neml tento zpsob bankovnictv vt prvo existovat ne jakkoli jin forma implicitn krdee. Je pravdou, e bankovky i depozita skuten nekaj pmo, e sklad se zaruuje udrovat vdy pln kryt zlatem. Banka ovem slibuje zlato vydat na podn, a tak se podvodu dopout ji tehdy, kdy vyd jakkoli falen potvrzen, protoe je pro ni od tohoto okamiku nemon svj slib dodret a smnit veker sv bankovky a depozita za zlato.16 Jakmile dojde k vydn pseudopotvrzen, okamit je tedy pchn podvod. Kter z vydanch potvrzen jsou podvodn lze zjistit pouze pot, a dojde k runu na banku (jeliko potvrzen jsou na pohled nerozliiteln) a zkaznci, kte pijdou pozd a poaduj vplatu, jsou ponechni na holikch.17
16
17
Viz Walker, Amasa: The Science of Wealth, 3. vydn, Little, Brown, and Co., 1867, str. 13941 a str. 126232, kde lze nalzt skvlou diskusi o problmech bankovnictv s stenmi rezervami. Je mon, e by libertarinsk systm povaoval obecn depozita (kter
56
PENZE V RUKOU STTU
M-li bt ve svobodn spolenosti zapovzen podvod, pak stejn osud bude ekat i bankovnictv zaloen na stench rezervch.18 Pedpokldejme ale, e podvody a bankovnictv zaloen na stench rezervch jsou povoleny a po bankch se pouze vyaduje, aby dostly svmu zvazku na podn zlato vyplcet. Kdykoli by banky tomuto slibu nedostly, znamenalo by to okamit bankrot. Tento systm je nktermi autory nazvn svobodnm bankovnictvm. Dochzelo by v tomto ppad ve velkm k vydvn podvodnch pennch substitut a umlmu titn novch penz? Mnoz lid se domnvaj, e by tomu tak bylo, a v, e divok bankovnictv by zvyovnm nabdky penz vyvolalo astronomickou inflaci. Svobodn bankovnictv by ale naopak vedlo k daleko tvrdmu mnovmu systmu, ne kter mme dnes. Banky by byly omezovny stejnmi temi mezemi, o kterch jsme hovoili ve v textu, a tato omezen by fungovala velmi psn. Expanze kad z bank by byla pedevm omezena ztrtou zlata ve prospch jin banky. Banka toti me zvyovat penn nabdku v rmci sv vlastn klientely. Pedpokldejme nap., e banka A, u n je uloeno 10 000 unc zlata, vyd falen potvrzen o uloen zlata ve vi 2 000 unc a pj je rznm podnikm i je investuje do cennch papr. Vypjovatel nebo pedchoz majitel cennch papr utrat nov penze za rzn zbo a sluby. V konenm dsledku se penze nakonec dostanou k majiteli, kter je klientem jin banky banky B.
dovoluj, aby depozite vrtily vkladateli jakkoli homogenn zbo) za specifick depozita, kter podobn jako nlon list, zstavn list, skladitn list atp. vytvej vlastnictv k jistm konkrtnm specifickm vcem. V ppad obecnch depozit m toti depozit tendenci povaovat zbo za vlastn majetek, a nikoli za majetek svch zkaznk. Pesn toto se sna dlat banky. Viz Jevons, op. cit., str. 20712. Podvod pedstavuje implicitn krde, nebo znamen, e nedolo k naplnn smlouvy pot, co dolo k pevzet protihodnoty. Strun eeno, prod-li lovk A lovku B krabici s npisem ovesn vloky a po oteven se uke, e jde o slmu, pedstavuje podvod spchan lovkem A ve skutenosti krde majetku lovka B. Podobn vydvn potvrzen o uskladnn neexistujcho zbo, kter jsou nerozeznateln od pravch potvrzen, je podvodem na tch, kte dr v rukou nroky na neexistujc majetek.
18
57
V tomto okamiku banka B pod banku A o proplacen potvrzen, kter zskala, za zlato, take zlato se zane pesouvat do trezor banky B. Je zejm, e m vce klient kad z bank m a m vce tito lid obchoduj mezi sebou, tm vt prostor existuje pro zvyovn nabdky penz a zvtovn mnostv vr, kter banka me poskytovat. Jestlie m ale banka mlo zkaznk, bude brzy po vytvoen novch penz vyzvna k vyplacen zlata, a jak jsme vidli, nem pot na vce ne na uspokojen sti svch zvazk. Aby se banka vyhnula hrozb bankrotu z tto strany, plat, e m mn zkaznk m, tm vt rezervy mus dret a tm mn me provdt expanzi. Je-li v kad zemi jen jedna banka, existuje mnohem vt prostor pro expanzi banky, ne kdy bude existovat jedna banka pro kad dva lidi ve spolenosti. Za jinak nezmnnch okolnost plat, e m vce bank existuje a m jsou men, tm tvrd a lep bude nabdka penz. Podobn bude tak okruh zkaznk banky omezovn tm, e nkte lid vbec dnou banku pouvat nechtj. m vce lid bude pmo pouvat zlato namsto bankovnch penz, tm mn prostoru bude existovat pro bankovn inflaci. Pedpokldejme ovem, e banky vytvo kartel a dohodnou se proplcet si vzjemn sv potvrzen a nedat o vyplcen zlata. Pedpokldejme dle, e bankovn penze jsou veobecn pouvny. Existuj v tto situaci njak meze bankovn expanze? Ano. Zbylou mez je dvra zkaznk v banky. Dochz-li k vtmu a vtmu nrstu nabdky penz, vce a vce zkaznk se zane obvat sniovn rezervnho pomru. Ve skuten svobodn spolenosti by ti, kte znaj pravdu o vi skuten nesolventnosti bankovnho systmu, mohli zaloit jakousi Protibankovn ligu a pesvdovat lidi, aby si vybrali sv zlato z bank, dokud je jet as. Strun eeno, asociace, kter by vybzely k runm na banku (nebo hrozily jejich zaloenm), by mohly brnit bankovn expanzi, ppadn ji zastavit a zvrtit. dnmi argumenty, kter jsme zde pedloili, nechceme napadnout bnou bankovn innost spovajc v poskytovn vr, je pedstavuje pro svobodn trh dleitou a ivotn nezbytnou funkci. Pi vrov transakci smuje dritel penz (tj. dritel statku uitenho v souasnosti) sv penze za dluhopis, kter je splatn
58
PENZE V RUKOU STTU
k njakmu datu v budoucnosti (dluhopis pedstavuje budouc statky), a rokov platba odr vy trn hodnocen souasnch statk oproti statkm budoucm. Bankovky i depozita nepedstavuj formu vru. Jsou to potvrzen o uloen zlata, tj. pedstavuj okamit nrok na penze (zlato) nachzejc se v bankovnch trezorech. Dlunk se mus postarat o to, aby svj dluh splatil v okamiku splatnosti. Bank uchylujc se k stenmu kryt ovem neme nikdy splatit vce ne pouze malou st svch zvazk. V pt kapitole se budeme vnovat studiu nejrznjch podob sttnch zsah do mnovho systmu, z nich vtina nesmovala k tomu, aby bylo zabrnno podvodnmu tisku penz, ale naopak se snaila o odstrann pirozench pekek inflaci.
13. Shrnut
Co jsme se dozvdli o fungovn penz ve svobodn spolenosti? Ji vme, e veker penze vznikly (a mus vzniknout) z uiten komodity, kterou vybere trh jako prostedek smny. Penn jednotka je prost hmotnostn jednotkou mnov komodity obyejn kovu, jako nap. zlata i stbra. Ve svobodnch podmnkch jsou rozhodnut o komoditch pouvanch jako penze, jejich tvaru a podob ponechna na dobrovolnm rozhodnut svobodnch lid. Soukrom raba je proto stejn legitimn a uiten jako kad jin obchodn podnikn. Cena penz je jejich kupn silou vyjdenou vemi statky v ekonomice a je urena nabdkou penz a poptvkou kadho lovka po penzch. Jakkoli snaha vldy stanovit njakou rove cen znemon uspokojen poptvky lid po penzch. Shledaj-li lid pohodlnjm pouvat jako penze vce ne jeden kov, dojde ke vzniku smnnho pomru, jen bude uren relativnmi nabdkami a poptvkami a bude mt tendenci odpovdat pomrm kupn sly jednotlivch penz. Jakmile bude dostaten nabdka kovu, kter umon, aby tento kov byl zvolen trhem jako penze, dn dal nrst jeho mnostv nezlep schopnost tohoto kovu vykonvat funkci penz. Nrst nabdky penz pouze zed kupn slu kad unce penz, ani by dolo k njakmu zlepen fungovn ekonomiky. Vy zsoba zlata i stbra ale doke uspokojit vce nemnovch poteb, ke kterm me bt kov pouvn (perky,
59
prmyslov vyuit...), a je proto pro spolenost uiten. Inflace (nrst pennch substitut nekrytch nrstem zsob mnovho kovu) nen pro spolenost uiten nikdy, ale vede pouze k obohacen jednch na kor druhch. Inflace, jakoto podvodn tok na majetek lid, by na svobodnm trhu nemla msto. Shrme tedy, e svoboda me fungovat skvle i v oblasti penz, stejn jako me blahodrn psobit ve zbytku ekonomiky. Navzdory pesvden mnoha autor neexistuje v tto oblasti nic zvltnho, co by vyadovalo zsahy sttu. I v tto oblasti mohou vechna sv ekonomick pn nejlpe uspokojovat svobodn lid. Pro penze, stejn jako pro vechny ostatn lidsk innosti, plat, e svoboda je matkou, a nikoli dcerou du.
60
PENZE V RUKOU STTU
III.
Vmovn sttu do oblasti penz
1. Pjmy pro vldu

Oproti vem ostatnm institucm nezskvaj stty sv pjmy formou plateb za poskytovan sluby. Vldy tedy nestoj ped stejnm ekonomickm problmem jako vichni ostatn. Jedinci, kte chtj od ostatnch zskat vce zbo a slueb, mus vyrobit a prodat vce neho, co si ostatn pej. Vldm sta pouze najt zpsob, jak lidem vyvlastnit vce zbo bez jejich souhlasu. V ekonomice s pmou smnou maj vldn ednci jen jeden zpsob, jak vyvlastovat zdroje: zabav zbo v naturln podob. V penn ekonomice ale maj k dispozici jednodu zpsob zabrat penn aktiva a pot tyto penze pout k zskn zbo a slueb, je si vlda peje, nebo k placen dotac upednostovanm skupinm. Toto uchvcen majetku se nazv zdann.19 Zdann je ale asto velmi nepopulrn a v mn klidnch dobch asto vedlo k revolucm. Vznik penz sice na jedn stran pedstavoval pro lidstvo dar, ale na stran druh zrove vedl k vytvoen rafinovanho zpsobu, jakm vlda mohla zat provdt vyvlastovn zdroj. Na svobodnm trhu je mon zskat penze bu vrobou a prodejem zbo a slueb, kter lid chtj, nebo tbou (co nen v dlouhm obdob o nic ziskovj podnikn ne jakkoli jin). Jestlie ale vlda doke nalzt zpsoby, jak provdt
19
Pm zabaven zbo proto nen dnes tak pouvan jako vyvlastnn pennch aktiv. Nicmn stle lze najt nkolik ppad: zabrn pdy v dnm procesu podle prva vyvlastovat, zabrn proviantu pro vojky v okupovan zemi a obzvlt nucen konfiskace pracovnch slueb (nap. povinn vojensk sluba, povinnost asti v soudn porot a nucen podnikatel vst daov zznamy a vybrat srkov dan).
VMOVN STTU DO OBLASTI PENZ
61
falovn penz vytven penz z nieho me si snadno a rychle vytvoit vlastn penze, ani by se musela obtovat prodejem njakch slueb i tbou zlata. Me pak vyvlastovat zdroje velmi rafinovan a tm bez povimnut a vyhnout se tak jiten neptelstv vyvolanho zdannm. Takovto falovn penz me ve skutenosti vytvoit mezi samotnmi jeho ob mi pocit blaenosti z nevdan prosperity. Falovn penz je zjevn jen jinm pojmenovnm inflace ob aktivity vytvej nov penze, kter nejsou zlatem ani stbrem, a ob psob podobn. Nyn jsme ji tedy schopni vysvtlit, pro je v sam podstat sttu zabudovna snaha provdt inflaci. Je to proto, e inflace je mocnm a rafinovanm prostedkem k tomu, aby si vlda opatila zdroje od veejnosti. Jedn se o bezbolestnou a navsost nebezpenou formu zdann.
2. Ekonomick dopady inflace

Pi posuzovn ekonomickch dopad inflace se nejprve zamyslme nad tm, k emu dochz, kdy se skupina falovatel penz pust do svho zkzonosnho dla. Pedpokldejme, e nabdka penz v ekonomice je 10 000 unc zlata a mazan padlatel, kter se neda odhalit, pidaj k tto zsob dal 2 000 unc. Jak to bude mt dsledky? Samozejm jako prvn zcela zjevn vydlaj falovatel penz. Ti vezmou nov vytvoen penze a pouij je k nkupu zbo a slueb. Slovy slavnho kreslenho vtipu z New York Times, kter znzoroval skupinu padlatel zamlejcch se nad vsledky sv prce: Spotebnm vdajm se konen dostane potebn podpory. A to je pesn ono. Mstn obchodnci dostanou utreno a penze zanou poslze krok za krokem pronikat do ekonomiky. Jak se penze ekonomikou, tla nahoru ceny ji jsme si ukzali, e nov penze pouze ed kupn slu kadho dolaru. Toto nae ovn ale trv njak as a je proto nerovnomrn. Bhem tohoto procesu proto jedni zskvaj a druz trat. Strun eeno, padlatelm a majitelm obchod, u nich nov penze utratili, vzrostou pjmy jet ped tm, ne zanou rst ceny vc, kter nakupuj. Na druh stran ale existuj ve vzdlench mstech ekonomiky lid, ke kterm jet nov penze nedorazily. Ti zavaj
62
PENZE V RUKOU STTU
nrst cen jimi nakupovanho zbo jet ped tm, ne zanou rst jejich pjmy. Napklad majitel obchod na druh stran zem utrp ztrty. Lid, kte se dostanou k novm penzm jako prvn, zskaj nejvce. Ve se dje na kor lid, k nim nov penze doraz nejpozdji. Inflace proto nijak nepispv k veobecnmu blahobytu. Namsto toho perozdluje bohatstv ve prospch prvnch dritel novch penz na kor lid, kte jsou v tomto zvod na poslednch mstech. Inflace je proto ve skutenosti zvodem a velmi zle na tom, kdo zsk nov penze nejdve. Lid, kte jsou v tomto zvod na zadnch pozicch, tedy ti, kte utrp ztrty, jsou vtinou skupiny s pevnmi pjmy. Duchovn, uitel a lid s pevnmi mzdami v procesu zskvn pstupu k novm penzm za ostatnmi skupinami pravideln zaostvaj. Obzvlt zasaeni budou lid, kte maj smlouvy s pevnou v pennho plnn, tj. smlouvy uzaven ped inflanm nrstem cen. Pjemci plnn z ivotnch pojistek, dchodci na penzi, vlastnci nemovitost, kte uzaveli dlouhodob njemn smlouvy, dritel obligac a ostatnch dluh, lid drc hotovost ti vichni budou inflac pokozeni. Vichni tito lid budou patit mezi ty, je budou zdanni.20 Inflace m ovem i dal katastrofick dsledky. Naruuje prazklad kad ekonomiky: ekonomickou kalkulaci. Jeliko ceny nerostou ani rovnomrn ani stejnm tempem, zan bt pro podnikatele velmi obtn oddlit trval zmny od zmn pechodnch a posoudit skutenou poptvku spotebitel nebo skuten nklady podnikn. V etnictv se nap. bn za nklady uritho aktiva povauje suma, ji za toto aktivum podnikatel zaplatil. Jestlie ale zashne inflace, budou nklady na nahrazen danho aktiva po jeho opoteben mnohem vy, ne odr etnictv. Vsledkem bude, e etnictv podnikatel bude vrazn nadhodnocovat jejich zisky dosaen bhem inflanho obdob a me tak dojt i ke
20
Stalo se mdou vysmvat se zjmu pravik o vdovy a sirotky postien inflac. Tento problm je ale jeden z nejzsadnjch, kterm se musme zabvat. Je skuten pokrokov okrst vdovy a sirotky a pout jim ukraden penze na dotovn zemdlc a dlnk ve zbrojnm prmyslu?
63
spoteb kapitlu navzdory zdn, e dochz k nrstu investic.21 Podobn tak majitel akci a vlastnci nemovitost doshnou bhem inflanch obdob kapitlovch zisk, kter ve skutenosti vbec dnmi zisky nejsou. st tchto zisk ale mohou utratit, ani by si uvdomili, e tm v podstat spotebovvaj svj pvodn kapitl. Vytvoenm iluzornch zisk a naruenm ekonomick kalkulace odstran inflace schopnost svobodnho trhu pokutovat neefektivn a odmovat efektivn podnikatele. Vechny podniky budou zdnliv prosperovat. Veobecn atmosfra trhu prodvajcho povede k poklesu kvality zbo a slueb pro spotebitele, jeliko spotebitel se brn nrstu cen mn, pokud k nmu dochz v podob zhorovn kvality.22 Bhem inflace se ale kvalita prce sn tak z jednoho subtilnjho dvodu: lid podlhaj kouzlu rychlho zbohatnut, kter se zd bt v dob stle rostoucch cen na dosah a asto zanaj pohrdat stdmm chovnm. Inflace pokutuje spoivost a podporuje vytven dluh, nebo kad mnostv vypjench penz bude splceno v penzch s ni kupn silou v porovnn s jejich pvodn hodnotou. Lid jsou tedy odrazovni od spoen a pjovn, a jsou naopak motivovni k tomu, aby si vypjovali a pozdji splceli. Inflace proto vytvenm falenho pocitu prosperity sniuje veobecnou ivotn rove. Inflace ale natst neme pokraovat do nekonena. Lid si toti nakonec uvdom existenci tohoto druhu zdann, uvdom si, e dochz k nepetritmu sniovn kupn sly jejich penz. Kdy ceny zanou rst, lid nejprve kaj: To je nco neobvyklho, asi vsledek njak nepedvdan udlosti. Odlom sv nkupy a pokm, a ceny zase klesnou. Jedn se o bn chovn bhem
21
22
Tato chyba se projev nejvce v podnicch s nejstarm vybavenm a v odvtvch nejvce kapitlov nronch. V prbhu inflace proto do tchto sektor vstoup nepimen poet firem. Podrobnj diskusi o tomto problmu lze najt v Baxter, W. T.: The Accountants Contribution to the Trade Cycle, Economica, kvten 1955, str. 99112. V souasnosti, kdy se vnuje velk pozornost indexm ivotnch nklad (nap. v podob indexovanch mezd), existuje siln tlak na zvyovn cen takovm zpsobem, aby se tato zmna v indexech neprojevila.
64
PENZE V RUKOU STTU
prvn fze inflace. Samotn toto chovn zmruje nrst cen a inflaci zastr, protoe v jeho dsledku roste poptvka po penzch. Inflace ale pokrauje a lid si zanou uvdomovat, e v dsledku trval inflace narstaj ceny trvale. Lid zanou kat: Radji nakoupm hned, i kdy jsou ceny vysok, protoe kdy budu ekat, ceny vzrostou jet vce. Vsledkem je, e poptvka po penzch kles a ceny vzhledem k nrstu nabdky penz rostou vce ne proporcionln. V tomto okamiku se asto zanaj ozvat hlasy, aby vlda zmrnila nedostatek penz zpsoben zrychlenm nrstem cen, a tak vlda provd inflaci jet rychleji. Zem se brzy dostane do situace, v n je krize na spadnut, kdy lid kaj: Musm okamit nakoupit cokoli, abych se zbavil penz, je se mi v rukou znehodnocuj. Nabdka penz se zvyuje do zvratnch vin, poptvka se propad a ceny dosahuj astronomickch vin. Vroba dramaticky kles, jeliko lid trv vce a vce asu tm, e hledaj zpsoby, jak se zbavit svch penz. Mnov systm se zcela rozpad a ekonomika pechz na jin penze, je jsou k dispozici kovy, zahranin mny (probh-li inflace v jedn zemi), nebo se ekonomika dokonce vrac k vmnnmu obchodu. Mnov systm se v dsledku nsledk inflace rozpad. Takov hyperinflace znme z historie asignt bhem Francouzsk revoluce, kontinental z doby Americk revoluce a zvlt z krize v Nmecku v roce 1923 i osud nsk mny a mn dalch stt po druh svtov vlce.23 Poslednm dsledkem inflace je to, e kdykoli jsou nov penze poprv pouity jako pjky podnikatelm, vyvolv inflace obvan
23
Podrobnosti o nmeck hyperinflaci lze najt v Bresciani-Turroni, Constantino: The Economics of Inflation, George Allen and Unwin, Ltd., 1937. Pkladem z 90. let je vvoj v Jugoslvii, kde se prezidentu Miloeviovi podailo uskutenit jeden ze svch nezapomenutelnch spch. V letech 19924 provedl druhou nejvt a druhou nejdle trvajc hyperinflaci v djinch lidstva (m samozejm zcela rozvrtil jugoslvsk hospodstv a pipravil masy lid o celoivotn spory). Vrcholem hyperinflace byl leden 1994, kdy oficiln msn mra inflace doshla 313 milion procent. (Pozn. pekl.)
65
hospodsk cyklus. Tento nenpadn, ale smrteln proces, kter me nepozorovan probhat po generace, funguje nsledovn: bankovn systm pod ztitou sttu vytvo nov penze a pj je podnikatelm. Pro podnikatele maj nov prostedky podobu skutench investic, ale tyto prostedky nepochzej z dobrovolnch spor jako investice generovan na svobodnm trhu. Nov penze jsou podnikateli investovny do rznch projekt a vyplaceny za prci dlnkm a za ostatn vrobn faktory v podob vych mezd a cen. Nov penze zanaj prosakovat do zbytku ekonomiky a lid obnovuj svj star pomr spoteby k sporm. Strun eeno, pej-li si lid uspoit a investovat 20 % svho pjmu a zbytek spotebovat, nov bankovn penze pjen podnikatelm vyvolvaj zprvu zdn, e velikost spor je vt. Kdy se ale nov penze dostanou do rukou veejnosti, dojde k obnoven pomru 20/80 a uke se, e mnoh investice jsou nyn nehospodrn. Odstraovn tchto nehospodrnch investic vzniklch v dsledku zdnliv prosperity vyvolan inflac pedstavuje v hospodskm cyklu fzi deprese.24
3. Nucen mincovn monopol

Aby se vld podailo vyut pjm z falovn penz, mus podniknout adu krok, ktermi se vzdl od fungovn svobodnho trhu. Vlda neme jednodue vtrhnout na trh a zat tisknout sv paprov poukzky. Takovmto rychlm zpsobem vytvoen sttn penze by asi bylo ochotno pijmout jen mlo lid. Dokonce i v souasn modern dob ada lid v zaostalch zemch jednodue odmtla pijmat paprov penze a trvala na placen pouze ve zlat. tok sttu na penze mus bt proto daleko subtilnj a postupnj. Do doby ped nkolika mlo staletmi neexistovaly banky, a proto vlda nemohla vyut bankovn mechanismus k vytvoen masivn
24
Podrobnj analzu hospodskho cyklu lze najt v Rothbard, Murray: Americas Great Depression, D. Van Nostrand Co., 1963, st I. V eskm jazyce viz ma, Josef: Trh v ase a prostoru, Liberln institut, 2000. (Pozn. pekl.)
66
PENZE V RUKOU STTU
inflace, jako to dl dnes. Co mohla dlat v situaci, kdy obhalo pouze zlato a stbro? Prvnm krokem, kter rzn podnikly vechny vt vldy, bylo vyhrazen si plnho monopolu na rabu minc. To se stalo nevyhnutelnm prostedkem k zskn kontroly nad nabdkou minc. Na mince byla vyraena podobizna krle i pna a zaal bt roziovn mtus, e raba minc je zkladnm znakem suverenity a vsadnm prvem feudla. Monopol raby umonil sttu razit jakkoli denominace minc, kter vlda (a nikoli veejnost) chtla. Vsledkem bylo, e dolo k nsilnmu omezen rznosti minc na trhu. Krom toho si mincovny mohly nyn tovat vysokou cenu, tedy cenu vy ne nklady seignorage, cenu prv pokrvajc nklady brassage, nebo mohly razit mince zdarma. Seignorage pedstavovalo monopoln cenu a uvalovalo zvltn bm na pemnu neraenho kovu v mince. Zdarma provdn raba na druhou stranu nadmrn motivovala k vyrbn minc z kovu a vynucovala si, aby daov poplatnci platili za sluby raby minc, je vyuvali ostatn. Pot co se vldm podailo zskat monopol raby, snaily se podporovat pouvn jmna mnov jednotky a dlaly co mohly, aby oddlily toto jmno od hmotnosti mince, kter tvoila skutenou podstatu mince. I tato skutenost mla ovem nesmrn vznam, nebo zbavila vldy nutnosti zachovvat vrnost spolenm penzm svtovho trhu. Namsto toho, aby byly pouvny grny i gramy zlata nebo stbra, podporoval kad stt kvli dajnmu zjmu mnovho patriotismu pouvn nrodnch jmen: dolary, marky, franky atp. Tato zmna umonila vznik nejvznamnjho prostedku vldnho falovn minc: zlehovn.
4. Zlehovn minc
Zlehovn minc je prv tou metodou jejich falovn, kter se stt snail zabrnit tm, e soukromm firmm ve jmnu psn ochrany kvality penz zakzal rabu. V nkterch ppadech se vldy dopustily prostho podvodu tajn smsily zlato s jinmi pmsemi a vytvoily leh mince. Vtinou ale mincovny vechny mince v krlovstv roztavily a perazily, lidem daly zpt stejn poet
67
liber i marek, ale tyto mince byly ji leh. Zbyl unce zlata a stbra zbyly v kapse krle, kter je pouval na kryt svch vdaj. Tmto zpsobem vlda nepetrit podvdla a mnila definici penz, kterou se zavazovala chrnit. Zisky ze zlehovn minc byly panovnky vznosn nazvny seignorage. Rychl a podstatn zlehovn minc se stalo charakteristickm znakem stedovku tm ve vech zemch Evropy. V roce 1200 byl nap. francouzsk livre tournois definovn jako 98 gram ryzho stbra. V roce 1600 u pedstavoval pouhch jedenct gram. Ukzkovm pkladem je dinr, kter byl minc Saracn ve panlsku. Kdy byl prvn raen na konci 7. stolet, pedstavoval pvodn 65 grn zlata. Saracni byli pozoruhodn obezetn v mnovch otzkch, a tak jet v polovin 12. stolet byl dinr stle jet 60 grn. V tomto okamiku bylo panlsko dobyto kes anskmi krli a na potku 13. stolet dinr (kter se te nazval maravedi) pedstavoval jen 14 grn. Brzy byla zlat mince tak lehk, e nemohla zstat v obhu a byla nahrazena stbrnou minc. I ta ale byla zlehovna a v polovin 15. stolet pedstavovala mince maravedi pouze 1,5 grnu, co bylo opt pli mlo na to, aby mince mohla obhat.25
5. Greshamv zkon a raba minc

a. Bimetalismus
Vldy asto uvaluj regulaci cen kvli tomu, aby odvrtily pozornost veejnosti od provdn inflace a poukzaly na dajn zla svobodnho trhu. Jak jsme si ji ukzali, Greshamv zkon, kter k, e umle nadhodnocen penze vytlauj z obhu penze umle podhodnocen, je pkladem obecnch dsledk regulace cen. Vlda vlastn stanovuje maximln cenu jednch penz ve vyjden druhmi penzi. Maximln cena zpsobuje nedostatek t mny (jej vymizen a pesunut do zahrani i jej hromadn), pro kterou je
25
O zlehovn minc se lze dost v Groseclose, Elgin: Money and Man, Frederick Ungar, 1961, str. 5776.
68
PENZE V RUKOU STTU
stanovena maximln cena (mna je umle podhodnocen), a vede k jejmu nahrazen nadhodnocenmi penzi. Vidli jsme, jak tento mechanismus funguje v ppad novch a opotebench minc. Jednalo se o jeden z prvnch pklad psoben Greshamova zkona. Tm, jak se vldm podailo uinit podstatou penz njakou abstraktn jednotku namsto hmotnosti urit komodity a standardizovat denominace minc tak, aby odpovdaly jejich potebm, a nikoli potebm veejnosti, mohly bez problm nazvat nov a opotebovan mince stejnm jmnem, navzdory tomu, e jejich hmotnost byla odlin. Vsledkem bylo, e lid hromadili a vyveli nov mince a do obhu poslali mince opotebovan. Na to reagovaly vldy proklnnm spekulant, cizinc nebo svobodnho trhu jako takovho kvli situaci, kterou samy zpsobily. Obzvlt dleitm pkladem Greshamova zkona byl vn problm standardu. Ukzali jsme si, e svobodn trh ustanovil paraleln standardy zlata a stbra, jejich ceny se vzjemn pohybovaly podle nabdky a poptvky na trhu. Vldy se ale rozhodly, e trhu vypomohou tm, e zashnou a vci zjednodu. O co by bylo ve jednodu, myslely si, kdyby pomr ceny zlata k cen stbra byl pevn stanoven, eknme na 20 unc stbra za jednu unci zlata! Pot by oboje penze mohly vdy obhat v pevnm pomru a co je mnohem dleitj vldy by se konen mohly zbavit zte plynouc ze skutenosti, e se s penzi zachz podle hmotnosti, a nikoli podle potu abstraktnch jednotek, jimi jsou penze oznaeny. Pedstavme si penn jednotku rur definovanou Ruritnci jako 1/20 unce zlata. Ukzali jsme si, jak dleit je pro vldu pimt veejnost, aby rur povaovala za abstraktn, nezvisle existujc jednotku, kter m jen slabou vazbu na zlato. Jak to zadit lpe, ne e stanovte pevn pomr zlata ke stbru? Pot se rur nestv pouhou 1/20 unce zlata, ale tak jednou unc stbra. Pesn vznam slova rur, kterm bvalo oznaen hmotnosti zlata, je v tomto okamiku ztracen a lid zanaj povaovat rur za nco, co existuje samo o sob a co bylo njak vldou za elem zajitn dobrho a efektivnho fungovn ekonomiky ustanoveno tak, aby se rovnalo jist hmotnosti zlata i stbra. Nyn jasn vidme, jak vznam m vytven patrioticky znjcch i nrodnch jmen pro unce i grny zlata. Kad takovto
69
nlepka nahrazuje uznvan svtov jednotky hmotnosti a pro vldy se stv mnohem snadnj se penn jednotky zmocnit a vyvolat dojem, e existence tto penn jednotky je na mnostv zlata zcela nezvisl. Pevn stanoven pomru zlata ke stbru (nazvan bimetalismus) velmi elegantn tohoto cle doshlo. Nesplnilo ale svj druh cl, kterm bylo zjednoduen nrodnho mnovho systmu. Opt toti dolo na Greshamv zkon. Vldy obvykle stanovily poten bimetalick pomr (eknme 20/1) ve vi bnho pomru na svobodnm trhu. Tento trn pomr se ale podobn jako vechny trn ceny nevyhnuteln asem mn tm, jak dochz ke zmn situace na stran nabdky a poptvky. Dojde-li ke zmnm, je zcela nutn, e pevn bimetalick pomr pestane odpovdat situaci na trhu. Zlato i stbro bude najednou nadhodnoceno. Bude-li nadhodnoceno stbro, bude zlato pot dreno v hotovosti, bude mizet na ernm trhu nebo bude vyveno, zatmco stbro bude pitkat do zem ze zahrani, lid jej budou pestvat dret pro poteby hotovosti a stane se v Ruritnii jedinmi obhajcmi penzi. Vechny zem na svt po stalet zpolily s katastrofickmi dsledky nhlch zmn kovovch penz. Jednou stbro pitkalo a mizelo zlato, pak dolo ke zmn vzjemnho trnho pomru a do zem proudilo zlato a mizelo z n stbro.26 Po vyerpvajcch staletch problmech s bimetalismem se vldy rozhodly vybrat jeden kov, kter se stal mnovm standardem bylo jm vtinou zlato. Stbro pak bylo degradovno do lohy symbolickch minc, pouvanch k drobnm transakcm, nepedstavujcch vak mince plnohodnotn. (Raen symbolickch minc bylo tak vldou zmonopolizovno a jeliko nedochzelo ke 100% kryt tchto minc zlatem, jednalo se o zpsob zvyovn nabdky penz.) Odstrann stbra jako penz zcela jist pokodilo mnoho lid, kte dvali pednost pouvn stbra pro uskuteovn nejrznjch transakc. Na bojovm pokiku zastnc bimetalismu, e dolo ke spchn zloinu proti stbru, bylo nco pravdy.
26
K mnoha ppadm zlehovn minc dochzelo ve skutenosti skryt v situaci, kdy vldy tvrdily, e pouze pibliuj oficiln pomr stbra ke zlatu existujcmu trnmu pomru.
70
PENZE V RUKOU STTU
Zloinem ale ve skutenosti bylo pvodn zaveden bimetalismu namsto existence paralelnch standard. Bimetalismus vytvoil neskuten obtnou situaci, kterou vlda mohla vyeit bu nvratem k pln svobod v mnov oblasti (paralelnm standardm) nebo vbrem jednoho ze dvou kov do lohy penz (zlat i stbrn standard). pln mnov svoboda byla ale v tto situaci povaovna za absurdn a donkichotsk snaen, a tak byl vtinou pijat zlat standard.
b. Zkonn platidlo
Jakm zpsobem dokzaly vldy vynutit regulaci cen v oblasti smnnch pomr mezi mnami? Pomoc nstroje zvanho zkony o zkonnm platidle. Penze jsou pouvny k placen minulch dluh stejn jako k souasnm hotovostnm transakcm. Jestlie dolo k situaci, e v etnictv se primrn objevovalo jmno nrodn mny, a nikoli skuten hmotnost penz, zaaly se i smlouvy uzavrat v jistch jednotkch penz. Ustanoven o zkonnm platidle naizovala, jak penze to maj bt. Kdy bylo pvodn pouze zlato a stbro ureno jako zkonn platidlo, lid to nepovaovali za nco, co by jim mohlo kodit, ale mli si uvdomit, e v oblasti vlivu sttu na penze dolo k nebezpenmu precedentu. Jestlie se vlda dr pvodnch penz, jsou jej ustanoven o zkonnm platidle nepodstatn a nadbyten.27 Vlda na druhou stranu me za zkonn platidlo prohlsit spolu s mnou kvalitn i mnu nekvalitn. Vlda tedy me vyhlsit, e jsou opotebovan mince k hrad dluh stejn dobr jako mince nov nebo e zlato je v danm pev-
27
Bn smluvn svoboda zaji uje ve potebn a nen k n poteba dn zkon, kter ur speciln funkci njak podoby penz. Pijali jsme jako penn jednotku zlat sovereign... Slbm-li zaplatit 100 souvereign, nepotebuji dn speciln zkon upravujc zkonn platidlo, kter by kal, e musm zaplatit 100 souvereign a e zavzal-li jsem se platit 100 sovereign, nemohu se zci sv povinnosti a zaplatit v nem jinm. Farrer, Lord: Studies in Currency 1898, Macmillan and Co., 1898, str. 43. Diskusi o zkonnm platidle lze tak najt v Mises: Human Action, Yale University Press, 1949, str. 632 pozn. pod arou a str. 444.
71
nm pomru k tomuto elu stejn dobr jako stbro. Ustanoven o zkonnm platidle pot uvdj do chodu Greshamv zkon. Udruj-li ustanoven o zkonnm platidle nadhodnocen penze v obhu, vede to jet k jedn dal skutenosti. Dlunci jsou upednostovni na kor vitel. Dlunkm je toti pot umonno splcet sv dluhy v mnohem hor mn, ne jakou si vypjili, a vitel jsou tak pipraveni o penze, je jim po prvu nleely. Tato konfiskace majetku vitel ovem obohacuje pouze stvajc dlunky. Budouc dlunci se budou muset vyrovnat s vt vzcnost vr, kter bude vyvolna tm, e si vitel dobe zapamatuj, jak je vlda v minulosti oloupila.
6. Shrnut: Vlda a raba minc

Vynucen mincovn monopol a ustanoven o zkonnm platidle pedstavovaly zkladn stavebn kameny vldn snahy o ovldnut penz v jejich zemch. Vldy se snaily uplatnit tato opaten a tm zrove zabrnily tomu, aby se v obhu nachzely jakkoli mince raen jinmi vldami.28 V kad zemi bylo mon pouvat pouze mince jejho panovnka. Mezi zemmi bylo k hradm pouvno neraen zlato a stbro. To jet vce petrhalo svazky mezi rznmi stmi svtovho trhu, jet vce oddlilo zem od sebe a naruilo mezinrodn dlbu prce. Nicmn kovov penze stle vytvely pekky inflaci produkovan vldou. Existovaly jist meze zlehovn minc, kter vlda mohla uskutenit, a skutenost, e vechny zem pouvaly zlato a stbro, vytvela zsadn pekku pln kontroly vldy nad penzi na danm zem. Panovnci byli stle vedeni k discipln prostednictvm mezinrodnch kovovch penz. Ovldnut penz stty mohlo bt pln a vldn padln penz neomezen a tehdy, kdy se v poslednch staletch dostaly do centra dn penn substituty. Vynlez paprovch penz a bankovnch depozit (kter maj adu ekonomickch vhod, jsou-li pln kryty zlatem i stbrem), otevel vld brnu na cest k ovldnut penz a tedy plnmu ovldnut celho ekonomickho systmu.
28
Pouvn zahraninch minc bylo rozen ve stedovku a ve Spojench sttech a do poloviny 19. stolet.
72
PENZE V RUKOU STTU
7. Umonn bankm odmtnout placen

Modern ekonomika, ve kter hraj dleitou lohu banky a hojn jsou pouvny penn substituty, poskytuje vld skvlou pleitost upevnit svou kontrolu nad nabdkou penz a libovoln rozhodovat o vi inflace. V oddle 12 v sti II. jsme vidli, e v systmu svobodnho bankovnictv existuj ti zsadn pekky provdn inflace: (1) rozsah klientely kad z bank, (2) rozsah klientely celho bankovnho systmu, tj. rozsah, v jakm lid pouvaj penn substituty, a (3) dvra klient v jejich banky. m men je okruh zkaznk kad banky a celho bankovnho systmu nebo m vce je otesena dvra v tento systm, tm vt budou omezen inflace v ekonomice. Vlda udlovnm privilegi a zenm bankovnho systmu usilovala o odstrann tchto omezen. Vechna tato omezen samozejm spovaj na jedn zkladn povinnosti: povinnosti bank na podn splnit slib, k nmu se zavzaly vydat komoditu jejm majitelm. Vidli jsme, e dn banka fungujc na stenm kryt neme vechny sv zvazky splatit. Ukzali jsme si tak, e kad banka na takovouto hru pistupuje. Kad systm zaloen na soukromm vlastnictv stoj ovem na tom, e zvazky mus bt plnny. Nejnevybravjm zpsobem, jakm vlda me pispt k inflaci, je udlen specilnho privilegia bankm, kter jim umouje neplatit sv zvazky a dle psobit na trhu. Zatmco vichni ostatn mus sv dluhy platit nebo mus zbankrotovat, bankm je povoleno odmtnout vmnu pennch substitut za penze a ve stejnm okamiku nutit sv dlunky splcet pjky, kter jim poskytly. Obvykle se to nazvalo pozastaven smnitelnosti za kov. Pesnjm oznaenm by bylo udlen licence ke krdei, nebo jak jinak nazvat situaci, kdy vlda dovol podniku dle existovat, pestoe nedodruje podmnky smlouvy? Masov pozastavovn smnitelnosti za kov se ve Spojench sttech stalo v dobch bankovnch problm tm tradic. Zaalo v dob vlky roku 1812. Vtina bank v zemi psobila v Nov Anglii, kter byla proti americkmu vstupu do vlky. Tyto banky odmtly pjovat na vlen ely, a tak si vlda pjila od novch bank v jinch sttech. Tyto banky kvli tmto pjkm vydaly nov
73
paprov penze. Inflace byla tak velk, e nov banky byly zaplaveny dostmi o smnu za kov, kter pichzely obzvlt od konzervativnch bank z Nov Anglie, kter mnovou expanzi neprovdly, ale na jejich zem vlda vtinu penz utrcela za vlen zbo. Vsledkem bylo masov pozastaven smnitelnosti v roce 1814, kter trvalo vce ne dva roky (jet dlouho pot, co vlka skonila). Rozmhajc se banky vydvaly bhem tto doby bankovky, kter nemusely za zlato i stbro smovat. Toto pozastaven vydvn zlata vytvoilo precedent pro nsledujc ekonomick krize v letech 1819, 1837, 1857 atd. Vsledkem tto tradice bylo to, e si banky uvdomily, e se po vytvoen inflaci nemusej obvat krachu, co samozejm vedlo k dal inflaci a k divokmu bankovnictv. Autoi, kte poukazuj na Ameriku 19. stolet jako na hroziv pklad svobodnho bankovnictv, si neuvdomuj zsadn vznam skutenosti, e banky byly v kad finann krizi tto povinnosti zprotny. Vldy spolu s bankami pesvdily veejnost o spravedlnosti svho kroku. Kad, kdo se pokouel zskat bhem krize zpt sv penze, byl dokonce povaovn za patnho vlastence a odsuzovn jako nkdo, kdo okrd sv druhy, zatmco banky byly asto chvleny za to, e vlastenecky zachraovaly spolenost v dobch jejch finannch problm. Mnoho lid bylo ovem takovm chovnm pohoreno a tak dal tento pocit vzniknout slavnmu Jacksonovskmu hnut za tvrd penze, kter vzkvtalo v dob ped Obanskou vlkou.29 Navzdory pouvn tchto metod ve Spojench sttech nebylo periodick udlovn takovch privilegi bankm pravidlem politiky v jinch zemch. lo o velmi hrub nstroj, kter bylo mono vyuvat jen zdka (nelo jej vyuvat trvale, jeliko mlokdo by se stal klientem bank, kter nikdy nesplcej sv zvazky) a, co je dleitj, neslouil k zskvn kontroly sttu nad bankovnm systmem. Vldy konec konc nechtj pouze inflaci, ale inflaci, kterou maj zcela pod kontrolou a rozhoduj o n. Nesm existovat
29
Viz White, Horace: Money and Banking, 4. vydn, Ginn and Co., 1911, str. 32227.
74
PENZE V RUKOU STTU
riziko, e se zen tto akce ujmou banky. A proto byl pouit mnohem jemnj, bezproblmovj a trvalej mechanismus, kter byl prodn veejnosti jako znak samotn civilizace centrln bankovnictv.
8. Centrln bankovnictv: Odstrann pekek inflaci

Centrln bankovnictv je v souasnosti azeno do stejn kategorie jako je modern kanalizace i dobr silnice: Kad ekonomika, kter je nem, se nazv zaostal, primitivn i zcela na okraji dn. Vytvoen centrln banky Spojench stt (Federlnho rezervnho systmu) v roce 1913 bylo vtno jako krok, kter Spojen stty konen zaadil na rove vysplch zem. Centrln banky jsou asto nominln vlastnny soukrommi subjekty nebo jsou jako ve Spojench sttech spolenm vlastnictvm soukromch bank. Jsou ale vdy zeny vldou jmenovanmi ednky a funguj jako odno vldy. Tam, kde jsou vlastnny soukrom, jako nap. pvodn Bank of England nebo Second Bank of the United States, bv obvykl snaha vldy provdt inflaci jet doplnna o snahu jejch vlastnk doshnout zisku. Centrln banka si udruje svou rozhodujc pozici dky vldou udlenmu monopolu na vydvn penz. To je asto klem k moci, o kterm se pli nemluv. Soukromm bankm je bez vjimky zakzno vydvat bankovky. Toto privilegium je vyhrazeno centrln bance. Soukrom banky mohou pouze poskytovat depozita. Jestlie si jejich zkaznci pej pemnit depozita na bankovky, banky musej jt za centrln bankou, kter jim je poskytne. Odtud se vzalo vzneen oznaen centrln banky jako banka bank. V tto pozici je ale pouze proto, e banki jsou nuceni s n obchodovat. To mlo za nsledek, e bankovn depozita se stala smniteln nejen za zlato, ale tak za bankovky centrln banky. A tyto nov bankovky nebyly obyejnmi bankovkami. Byly to zvazky centrln banky, instituce obklopen majesttnou aurou samotn vldy. Vlda konec konc jmenuje pedstavitele banky a koordinuje jej politiku s ostatnmi politikami sttu. Zskv jej bankovky formou dan a vyhlauje je zkonnm platidlem.
75
Z toho veho vyplv, e vechny banky v zemi se stvaj klienty centrln banky.30 Zlato proudilo od soukromch bank do centrln banky a vmnou za n se veejnosti dostalo bankovek centrln banky a staen zlatch minc z obhu. Zlat mince byly posmn oficilnmi msty nazvny jako pouh obt, zastaral, neefektivn a starodvn feti, kter se mon hod dtem pod stromeek, ale to je tak vechno. O co bezpenj, pohodlnj a efektivnj je zlato v situaci, kdy le v neraen podob v mohutnch sklepench centrln banky! Veejnost, vystavena tto propagand a ovlivnna dajnou pohodlnost pouvn bankovek centrln banky a vhodnost jejich kryt vldou, postupn pestvala pouvat zlat mince ve svm kadodennm ivot. Zlato neprosn plynulo do centrln banky, kde v takto centralizovan podob umoovalo daleko vt inflaci pennch substitut. Federal Reserve Act ve Spojench sttech nut banky udrovat minimln rezervn pomr k depozitm a od roku 1917 se tyto rezervy mohou skldat pouze z depozit u Federln rezervn banky. Zlato tak ji nemohlo tvoit st leglnch bankovnch rezerv a muselo bt uloeno ve Federln rezervn bance. Cel tento proces zbavil veejnost zvyku pouvat zlato a dopravil zlato, je lid vlastnili, do nepli dobr pe sttu, kde mohlo bt pomrn bezbolestn konfiskovno. Obchodnci na mezinrodnch trzch ale stle neraen zlato pouvali pro velk transakce, ale v rmci cel populace tvoili zanedbateln podl. Jednm z dvod, pro veejnost mohla bt svedena od zlata k bankovkm, byla ohromn dvra, kterou vichni v centrln banku vkldali. Centrln banka, v jejm dren se nachzelo tm veker zlato v zemi a za n stla mocn vlda se svm renom, zcela jist nemohla nikdy zkrachovat! A je tak pravda, e dn centrln banka v zaznamenan historii nikdy nezkrachovala. Pro by se to ale nemohlo stt? Kvli nkdy sice nepsanmu
30
Banky ve Spojench sttech byly zkonem nuceny se pipojit k Federlnmu rezervnmu systmu a vst sv ty u Federlnch rezervnch bank. (Takov sttn banky, kter nejsou leny Federlnho rezervnho systmu, uchovvaj sv rezervy u lenskch bank.)
76
PENZE V RUKOU STTU
ale zcela zejmmu pravidlu, e vlda neme centrln banku nechat zkrachovat! Pokud vlda obas umonila pozastavit vplaty zlata soukromm firmm, tm spe toto umon centrln bance, pedstavujc jej soust, kdykoli by se ocitla v problmech! Precedent byl ustanoven v historii centrlnho bankovnictv na konci 18. stolet, kdy Anglie povolila Bank of England pozastavit vplatu zlata a nechala toto opaten v platnosti vce ne dvacet let. Centrln banka byla tedy vyzbrojena tm neomezenou dvrou veejnosti. V tto dob lid nemohli vidt, e centrln bance je dovoleno falovat penze dle svho uven a navzdory tomu zstat imunn vi jakmkoli zvazkm, jestlie nkdo zpochybnil jej zdrav zklad. Pohleli na centrln banku prost jako na velkou nrodn banku, kter vykonv veejnou slubu a je chrnna ped bankrotem tm, e je v podstat soust vldy. Centrln banka se dle rozhodla vybavit soukrom banky dvrou veejnosti. To byl ovem sloitj kol. Centrln banka proto oznmila, e bude zasahovat vdy jako vitel posledn instance, tj. e bude pipravena pjit penze jakkoli bance v potch, a to obzvlt tehdy, bude-li po mnoha bankch najednou poadovno, aby dostly svm zvazkm. Vldy tak dle podpoily banky tm, e zaaly brnit vzniku run na banku, tj. ppadm, kdy mnoho klient m podezen, e dochz k njakm nepravostem, a daj o vydn svho majetku. I tak nkdy umonily bankm, aby pozastavily vplaty, co byl ppad povinnch bankovnch przdnin v roce 1933. Byly schvleny zkony zakazujc vyzvn k runm na banku a vldy zahjily jako nap. bhem deprese v roce 1929 ve Spojench sttech kampa proti tm, kdo sobecky a nevlastenecky hromadili zlato. Spojen stty nakonec tento nepjemn problm bankovnch krach vyeily a v roce 1933 vytvoily Federln poji ovnu vklad (Federal Deposit Insurance Corporation). Tato agentura m pouze nepatrn mnostv kryt vzhledem k objemu bankovnch depozit, kter poji uje. Ve veejnosti byl ale vytvoen dojem (kter me bt zcela podloen), e federln vlda bude pipravena natisknout tolik novch penz, aby vyplatila vechny pojitn vklady. Vlda tm dokzala penst ohromnou dvru, kterou v ni veejnost m, na cel bankovn systm a centrln banku.
77
Ukzali jsme si, e zaloenm centrln banky vldy znan uvolnily, ne-li zcela odstranily, dv ze t hlavnch omezen stojcch v cest bankovn vrov inflaci. A jak je to se tetm omezenm problmem velikosti klientely kad banky? Odstrann tohoto omezen pedstavuje jeden z hlavnch dvod existence centrln banky. V systmu svobodnho bankovnictv by inflace kterkoli z bank brzy vedla k poadavkm ostatnch bank na vyplacen zlata, nebo klientela kad banky je velmi omezen. Centrln banka ale me pumpovnm rezerv do vech bank zajistit, e vechny tyto banky mohou spolen provdt expanzi a mohou tak init stejnm tempem. Provdj-li vechny banky expanzi, pak nevznik problm, e by jedna banka poadovala vplatu zlata na bance druh, a kad banka shledv, e jej klientelou je ve skutenosti cel zem. Strun eeno, omezen bankovn expanze pedstavovan velikost klientely kad banky se stv mnohem volnjm, nebo je nyn pedstavovno velikost klientely celho bankovnho systmu. To samozejm znamen, e dn banka neme provdt vt expanzi, ne si centrln banka peje. Vlda tedy konen doshla moci kontrolovat a dit inflaci produkovanou bankovnm systmem. Krom toho, e dolo k odstrann omezen inflace, skutenost, e byla zaloena centrln banka, m pm vliv na inflaci. Ne dolo ke zzen centrln banky, drely banky sv rezervy ve zlat. Nyn zlato plyne do centrln banky vmnou za depozita centrln banky, kter nyn pedstavuj rezervy komernch bank. Samotn centrln banka ale dr pouze sten zlat rezervy svch vlastnch zvazk! Proto zaloen centrln banky vznamn zvyuje inflan potencil zem.31
31
Zzen Federlnho rezervnho systmu tmto zpsobem ztrojnsobilo schopnost bankovnho systmu Spojench stt provdt expanzi. Federln rezervn systm tak snil prmrn zkonn poadavky vech bank z piblin 21 % v roce 1913 na 10 % v roce 1917, m dle inflan potencil zdvojnsobil. Celkem se tedy jednalo o zestinsoben inflanho potencilu. Viz Phillips, Chester A., McManus T. F,. a Nelson, R. W.: Banking and the Business Cycle, The Macmillan Co, 1937, str. 23 ff.
78
PENZE V RUKOU STTU
9. Centrln bankovnictv: zen inflace

Jak pesn vykonv centrln banka lohu regultora soukromch bank? Urovnm jejich rezerv jejich depozitnch t u centrln banky. Banky udruj jist pomr rezerv ke svm celkovm zvazkm plynoucm z depozit. Ve Spojench sttech je tato loha ulehovna tm, e existuje zkonn minimum rezerv pedepsan bankm. Centrln banka me pak zpsobovat inflaci pelvnm rezerv do bankovnho systmu a tak sniovnm rezervnho pomru. Tm umouje celosttn bankovn vrovou expanzi. Dr-li banky rezervy v pomru 1/10 k depozitm, pak nadbyten rezervy (rezervy nad poadovan pomr) ve vi 10 milion dolar umon vytvoit celosttn inflaci ve vi 100 milion. Jeliko banky vrovou expanz utr zisky a jeliko vlda velmi zkomplikovala jejich krach, budou se obvykle snait napjovat ve, co jim regulace umouje. Centrln banka zvyuje mnostv bankovnch rezerv nkupy aktiv na trhu. K emu dojde, kdy napklad centrln banka nakoup aktiva (jakkoli aktiva) od pana Jonese v hodnot 1000 dolar? Centrln banka panu Jonesovi vype ek ve vi 1000 dolar, kterm za jeho aktivum zaplat. Centrln banka nevede soukrom ty, take pan Jones si vezme ek a pedlo jej sv bance. Jonesova banka mu pipe na et 1000 dolar a pedlo ek centrln bance, kter j pipe dodatench 1000 dolar do jejch rezerv. 1000 dolar v rezervch ale umon bance provst nkolikansobnou vrovou expanzi, a to obzvlt tehdy, rozlvaj-li se dodaten rezervy tmto zpsobem do mnoha bank po cel zemi. Nakoup-li centrln banka aktivum pmo od banky, pak je vsledek jet zejmj. Bance se zv rezervy, co vytv zklad pro multiplikan proces vrov expanze. Oblbenm aktivem, kter centrln banka rda nakupovala, se nepochybn staly vldn cenn papry. Tmto zpsobem si vlda zaji uje trh pro sv vlastn cenn papry. Vlda tedy me snadno provdt inflaci penn nabdky vydvnm obligac a pot nadit sv centrln bance, aby je nakupovala. Centrln banka se asto uchyluje ke snaze udret trn ceny vldnch cennch papr na
79
urit rovni, a tm zpsobuje pliv cennch papr do centrln banky a nslednou trvalou inflaci. Krom nkupu aktiv me centrln banka vytvoit nov bankovn rezervy jinm zpsobem: me je pjit. rok, kter tuje centrln banka komernm bankm za tuto slubu, se nazv diskontn sazba. Je jasn, e vypjen rezervy nejsou pro banky tak uspokojiv jako bankovn rezervy, kter jsou zcela jejich, nebo nyn vznik tlak na jejich splacen. Zmny diskontn sazby jsou veejnost bedliv sledovny, ale v porovnn s pohyby ve bankovnch rezerv a rezervnho pomru je jejich vznam ni. Kdy centrln banka prodv aktiva bankm nebo veejnosti, sniuje bankovn rezervy a vyvolv tlak k vrov kontrakci a deflaci sniovn nabdky penz. Ukzali jsme si ovem, e vldy jsou ze sv podstaty inflan instituce. V historickm pohledu pedstavovaly deflan aktivity vldy zanedbatelnou st s velmi pechodnm trvnm. V tto souvislosti se asto zapomn na jednu skutenost. K deflaci me dochzet pouze po pedchoz inflaci, nebo pouze pseudopotvrzen o uloen zlata, a nikoli zlat mince mohou bt znieny a zmizet z obhu.
10. Oputn zlatho standardu

Vytvoen centrlnch bank odstrauje pekky bankovn vrov expanzi a rozt stroj na vrobu inflace. Pesto ale neodstrauje pekky vechny. Stle existuje problm samotn centrln banky. Oban by teoreticky mohli zahjit run na centrln banku, co ovem nen pli pravdpodobn. Hrozivjm nebezpem je ztrta zlata ve prospch cizch zem. Stejn jako expanze jedn banky vede ke ztrt jejho zlata, kter zskvaj klienti jin (expanzi neprovdjc) banky, vede toti monetrn expanze v jedn zemi ke ztrt jejho zlata ve prospch obyvatel cizch zem. Zemm, kter provdj rychlej expanzi, hroz ztrta zlata a nrst poadavk na jejich bankovn systm usilujcch o vyplacen zlata. K tomu pravideln dochzelo v 19. stolet. Centrln banka v jedn zemi vyvolala bankovn vrovou expanzi, ceny vzrostly a tm, jak se nov penze dostvaly od domcch klient ke klientm zahraninm, usilovali cizinci vce a vce o smnu penz, kter zskali, za
80
PENZE V RUKOU STTU
zlato. Nakonec musela centrln banka s inflac pestat a v zjmu zachovn mnovho standardu zat s vrovou kontrakc. Existuje jen jeden zpsob, jak se vyhnout poadavkm cizinc na vyplacen zlata spoluprce centrlnch bank. Dohodnou-li se vechny centrln banky, e budou provdt inflaci spolen piblin ve stejnm rozsahu, pak nebude dochzet k tomu, e jedna zem bude zlato ztrcet a druh zskvat, a cel svt bude moci provdt inflaci tm bez omezen. Jeliko si kad zem zkostliv hldala svou vlastn moc a podlhala ad rznch tlak, ukzala se takovto spoluprce doposud bt tm nemonou. Za jeden z nejpovedenjch pokus lze oznait dohodu Federln rezervnho systmu podporovat domc inflaci ve 20. letech 20. stolet, aby pomohl Velk Britnii a zabrnil tomu, aby se zlato z Britnie pesouvalo do Spojench stt. Ne vdy se vak vldy uchylovaly k deflaci i k omezovn inflace, kdykoli elily rozshlm poadavkm na vplatu zlata. Ve 20. stolet bylo bnj, e namsto toho jednodue opustily zlat standard. Tento krok samozejm zaruuje, e centrln banka neme zkrachovat, protoe standardnmi penzi se nyn stvaj jej bankovky. Strun eeno, vld se konen podailo odmtnout splcet sv dluhy a v podstat zprostila bankovn systm tto tiv povinnosti. Pseudopotvrzen o uloen zlata byla nejprve vydvna bez kryt a pot, kdy nadeel den ztovn, bylo ve bezostyn dokonno prostm odstrannm smnitelnosti za zlato. Odlouen jmen nejrznjch nrodnch mn (dolar, liber, marek) od zlata a stbra bylo nyn pln. Vldy nejprve odmtly piznat, e se jedn o trval opaten. Mluvily o pozastaven smnitelnosti za zlato a vdy bylo oekvno, e nakonec, po skonen vlky i jin pohromy, vlda svm zvazkm opt dostoj. Kdy Bank of England na konci 18. stolet opustila zlat standard, setrvala mimo nj po dobu dvaceti let, ale nikdo nepochyboval o tom, e po skonen vlky s Franci bude tato smnitelnost obnovena. Doasn pozastaven smnitelnosti bylo jen prvnm krokem k plnmu zbaven se tohoto zvazku. Zlat standard konec konc nen kohoutek, kter by el zavt i otevt podle toho, jak si vlda vzpomene. Potvrzen o uloen zlata jsou bu za zlato smniteln,
81
nebo nejsou. Jakmile je jednou smnitelnost za zlato odvolna, pak je zlat standard pouhm vsmchem. Dalm krokem v pomalm zniku zlatch penz bylo ustaven standardu zlatho slitku. V tomto systmu u mna nen smniteln za mince, ale lze si nechat vyplatit pouze velk zlat pruty o vysok hodnot. Tato skutenost omezuje monost smnitelnosti za zlato pouze na hrstku specialist zabvajcch se zahraninm obchodem. Ji se nejedn o skuten zlat standard, ale vldy stle mohou prohlaovat, e zlatu zachovvaj vrnost. Evropsk zlat standardy ve 20. letech 20. stolet byly prv takovmito pseudostandardy.32 Nakonec vldy oficiln opustily zlat standard zcela, a to za hlasitho obviovn cizinc a domcch oban, kte penze nevlastenecky hromadili. Vldn paprov penze se nyn stvaj standardnmi penzi, jejich obh je vynucen (fiat money). V nkterch obdobch tiskla tento druh penz ministerstva financ, spe ne centrln banky, co platilo obzvlt ped tm, ne se systm centrlnho bankovnictv dostaten vyvinul. Americk continentaly, greenbacky a penze Konfederace v obdob americk Obansk vlky, stejn jako francouzsk assignty to jsou ve pklady penz s nucenm obhem vydvanch ministerstvy financ. A ji je ale tiskne kdokoli, vsledek emise paprovch penz je tent: mnov standard je vydn na milost vld a bankovn depozita jsou smniteln za obyejn papr potitn vldou.
11. Nekryt penze a problm zlata

Kdy zem opust zlat standard a pejde na standard nekrytch penz, dojde k rozmnoen potu penz. Vedle komoditnch penz (zlata a stbra) najdeme najednou nezvisl penze, jejich mnostv d dle svho uven jednotliv vldy. Stejn jako zlato a stbro maj na svobodnm trhu smnn kurz, vzniknou tedy i kurzy mezi vemi ostatnmi mnami. Nebude-li tomu brnno, budou se
32
Viz Palyi, Melchior: The Meaning of the Gold Standard, The Journal of Business, ervenec 1941, str. 299304.
82
PENZE V RUKOU STTU
i ve svt paprovch penz kurzy mn vzjemn voln pohybovat. Ukzali jsme si, e smnn pomr mezi kadmi dvma mnami je stanoven v souladu s odpovdajcmi paritami kupn sly a e tyto parity jsou ureny nabdkou a poptvkou po rznch mnch. Zmn-li se mna ze zlat mny na paprovou, nekrytou mnu, dochz k poklesu dvry v jej stabilitu a kvalitu, co vyvol pokles poptvky po tto mn. Krom toho se v tomto okamiku zeteln ukazuje, e mnostv tto mny je vy, ne by mlo odpovdat pvodnmu zlatmu kryt. Je-li nabdka vt ne mnostv zlata a dolo-li k poklesu poptvky, dochz k rychlmu znehodnocovn kupn sly, a tedy kurzu, ve vztahu ke zlatu. Jeliko je ale vlda ze sv podstaty instituc produkujc inflaci, toto znehodnocovn se nezastavuje a pokrauje dle. Pro vldu ale takov znehodnocovn vytv komplikace (stejn jako pokozuje lidi, kte chtj dovet zbo z ciziny). Existence zlata v ekonomice neustle ukazuje na to, jak patn jsou penze titn vldou, a je zdrojem obavy, e by vldn nekryt penze mohly bt opt zlatem nahrazeny. I pes veker vldn zruky vysloven paprovm penzm a navzdory ustanovenm o zkonnm platidle, budou zlat mince v rukou veejnosti pro vldu stlou potupou a budou pedstavovat zdroj ohroen moci sttu nad penzi. Bhem prvn americk krize v letech 18191821 vytvoily tyi zpadn stty (Tennessee, Kentucky, Illinois a Missouri) sttem vlastnn banky, kter vydvaly nekryt paprov penze. Tyto penze byly podporovny zkonnmi ustanovenmi o zkonnm platidle, kter v tchto sttech platila, a obas i zkonnm zkazem bankovky znehodnocovat. Pesto vechno ekal vechny tyto experimenty, v n byla vkldna velk nadje, smutn konec. Nov paprov penze se toti prudce znehodnocovaly a jejich hodnota dramaticky klesala. Proto musely bt tyto projekty rychle zastaveny. V pozdjch dobch americk Obansk vlky a po n obhaly na severu jako nekryt paprov penze greenbacky. V Kalifornii ale lid greenbacky odmtli pijmat a jako penze pouvali zlato. Jeden vznamn ekonom k tomu poznamenal: V Kalifornii stejn jako v ostatnch sttech byly nekryt paprov penze zkonnm platidlem a slouily k pla-
83
cen dan. K federln vld neexistovala dn velk nedvra nebo nenvist. Lid vak velmi chtli pouvat zlato... a panoval siln odpor proti paprovm penzm. ...Kad dlunk ml zkonn prvo splatit sv dluhy ve znehodnocujcch se paprovch penzch. Kdy to ovem udlal, zskal stigma (vitel by jeho podobiznu pravdpodobn nechal otisknout v novinch) a byl bojkotovn. Po cel toto obdob nebyly paprov penze v Kalifornii pouvny. Lid v tomto stt uskuteovali sv transakce ve zlat, zatmco cel zbytek Spojench stt pouval smniteln paprov penze.33 Vldm zaalo bt jasn, e si nemohou dovolit, aby lid vlastnili a dreli zlato. Vldy si nikdy nemohly zcela zajistit svou moc nad penzi, kdy lid mohli, bylo-li to poteba, odvrhnout jejich paprov penze a vrtit se ke svm penzm ke zlatu. Proto tedy vldy prohlsily drbu zlata obany za protiprvn. Zlato bylo veobecn znrodnno, krom zanedbatelnho mnostv pouvanho pro prmyslov ely a dekorace. Poadovat nvrat znrodnnho majetku veejnosti je v souasnosti povaovno za naprosto zptenick a staromdn nzor.34
12. Paprov penze a Greshamv zkon

Kdy se poda ustanovit papr jako penze a postavit zlato mimo zkon, nestoj ji vld nic v cest k provdn inflace velkho rozsahu. Jen posledn nepatrn pekka me tyto plny zhatit: hrozba hyperinflace a rozpad mny, ke ktermu me v konenm dsledku dojt. K hyperinflaci dochz, kdy si veejnost uvdom, e vlda m sklon k inflaci, a proto se rozhodne se inflan dani
33
34
Taussig, Frank W.: Principles of Economics, 2. vydn, The MacMillan Company, 1916, dl I, str. 312. Viz tak Upton, J. K.: Money and Politics, 2. vydn, Lothrop Publishing Company, 1895, str. 69 ff. Pro podrobnou analzu zpsob, ktermi americk vlda konfiskovala zlato oban a odstoupila od zlatho stadardu v roce 1933, viz Garet Garett: The Peoples Pottage, The Caxton Printers, 1953, str. 1541.
84
PENZE V RUKOU STTU
nic jej majetek vyhnout. Lid se proto sna co nejrychleji sv penze utratit, dokud maj jet njakou hodnotu. Dokud ovem k hyperinflaci nedojde, me vlda neruen dit mnu a ovlivovat inflaci. Vldn zsah, kter m vyeit njak problm, vak tak jako vdy vyvol adu novch, neekanch problm. Ve svt nekrytch paprovch penz m kad zem sv penze. Dochz k naruen mezinrodn dlby prce zaloen na mezinrodn mn a vznik tendence k oddlen zem a vytven sobstanch celk. Existence nejistoty v mnovch otzkch dle naruuje obchod, a proto kles ivotn rove v kad ze zem. Kad zem m voln pohybliv kurz k mnm vech ostatnch zem. Zem, kter provd inflaci pevyujc inflaci v ostatnch zemch, se ji nemus obvat odlivu zlata. Mus ale elit jinm nepjemnm dsledkm. Jej smnn kurz ve vztahu k ostatnm mnm kles. To nen jen obyejn nepjemnost, ale znepokojujc skutenost pro obany, kte se zanaj obvat dalho znehodnocen. Dochz ke zvyovn nklad dovenho zbo, co je znan problm pro zem, kter jsou z velk sti na zahraninm obchodu zvisl. V minulch letech se proto vldy rozhodly zruit voln pohybliv smnn kurzy. Namsto toho arbitrrn rozhodly o pevn vi vzjemnch kurz. O pesnch dsledcch takovto regulace cen nm m opt co ci Greshamv zkon. A bude stanovena jakkoliv ve kurzu, nebude se jednat o trn kurz, nebo ten me vzniknout jen na neustle se mncm trhu. Jedna mna bude proto vdy umle nadhodnocena a druh podhodnocena. Vldy vtinou zmrn sv mny nadhodnocovaly z dvodu prestie a tak kvli dsledkm, je nsleduj. Je-li v dsledku vldnho nazen mna nadhodnocena, lid usiluj o jej smnu za podhodnocenou mnu za vhodn kurz. Tm vznik pebytek nadhodnocen mny a nedostatek podhodnocen mny. Strun eeno, je brnno tomu, aby dolo ke zmn kurzu a trh mn se vyistil. V souasnm svt jsou zahranin mny ve vztahu k dolaru vtinou nadhodnoceny. Vsledkem je vznik znmho nedostatku dolar, co je dalm dkazem fungovn Greshamova zkona. Zem, kter si nejvce stuj na nedostatek dolar, si jej tedy zpsobily vlastnmi politikami. Je mon, e vldy tento vvoj dokonce ve skutenosti vtaj, nebo (a) jim poskytuje zminku k tomu,
85
aby mohly po Spojench sttech poadovat dolarovou pomoc za elem odstrann nedostatku dolar ve svobodnm svt, a (b) k tomu, aby mohly omezovat dovoz ze Spojench stt. Podhodnocen dolaru zpsobuje, e dovozy ze Spojench stt do tchto zem jsou umle zlevovny a vvoz do Spojench stt umle zdraovn. Vsledkem je obchodn deficit tchto zem a obavy z niku dolar.35 Zahranin vldy se pot objevily na scn a s politovnm svm lidem sdlily, e je bohuel nutn administrativn rozhodovat o dovozu: vydvat dovozcm licence, urovat, co bude podle poteb dovezeno. V dsledku nedostatku dolar (cizch mn), shly mnoh vldy ke konfiskaci devizovch prostedk vlastnnch svmi obany. Vychzejce z jimi umle nadhodnocenho kurzu domc mny pinutily domc obyvatelstvo pijmat vmnou za jednotku ciz mny daleko mn jednotek mny domc, ne by obyvatel byli mohli zskat na svobodnm trhu. Zahranin mna byla stejn jako zlato znrodnna a vvozci byli pokozeni. V zemch, kter jsou ivotn na zahraninm obchod zvisl, odpovd tato vldn devizov kontrola v podstat socializaci ekonomiky. Uml smnn kurz tedy dv zemm zminku pro poadovn zahranin pomoci a zaveden socialistickho zen obchodu.36 V souasnosti je svt zapleten do chaotick zmti devizovch kontrol, mnovch blok, omezen smnitelnosti a ady kurzovch mechanism. V nkterch zemch je legln podporovn ern trh s devizami, aby mohl bt nalezen skuten kurz, a jsou pevn stanoveny rzn druhy smnnch kurz pro rzn druhy operac. Tm vechny zem pijaly standard nekrytch penz, ale nemaj odvahu tuto situaci piznat, take hovo o omezenm standardu zlatho slitku nebo podobnch fikcch. Zlato ve skutenosti nen pouvno ke skuten definici penz, ale spe jako pohodln nstroj vldy, (a) nebo stanoven pevnho kurzu mny ke zlatu
35 36
V nkolika poslednch letech byl dolar ve vztahu k jinm mnm nadhodnocen, a proto dolary odtkaly ze Spojench stt. Skvlou diskusi o devizov kontrole a regulaci obchodu lze najt ve Winder, George: The Free Convertibility of Sterling, The Batchworth Press, 1955.
86
PENZE V RUKOU STTU
zjednoduuje vyjden transakce v jakkoli jin mn a (b) nebo zlato je stle nktermi vldami pouvno. Jeliko smnn kurzy jsou pevn, mus existovat njak komodita, kter bude mezi vldami pevdna, aby vyrovnvala platebn bilanci kad zem, a zlato je na tuto lohu idelnm kandidtem. Strun eeno, zlato ji nen svtovmi penzi. Stalo se vldnmi penzi, kter vldy pouvaj k platbm mezi sebou. Je zejm, e snem vech zastnc inflace je existence njakho druhu svtovch paprovch penz, kter by byly pod kontrolou svtov vldy a svtov centrln banky, aby mohlo dochzet po celm svt ke stejn inflaci. Tento sen ovem stle le v mlhav budoucnosti. Stle jet nemme svtovou vldu a problmy nrodnch mn byly tak odlin a tak rozporn, e zdaleka neumoovaly jejich spojen do jedn mnov jednotky. Svt se ale neustle pohybuje tmto smrem. Napklad Mezinrodn mnov fond je v podstat instituc, je byla vytvoena obecn k podpoe regulace mn a smnnch kurz a zvlt pak k udren podhodnocenho dolaru. Mnov fond poaduje, aby kad zem pevn stanovila svj smnn kurz a spolen s ostatnmi zemmi pjovala dolary i zlato vldm, kter maj nedostatek tvrd mny.
13. Vlda a penze

Mnoz lid v, e svobodn trh pes jist vhody, kter pin, plod zmatek a chaos. Nic nen plnovno a ve le a b bez ladu a skladu. Vldn rozhodovn se na druhou stranu zd bt jednoduch a systematick: D se pkaz a ten je vykonn. V dn oblasti ekonomiky nen tento mtus ivj ne v oblasti penz. dajn alespo penze se musej nachzet pod psnou kontrolou vldy. Penze jsou ale ivouc mzou ekonomiky. Je to prostedek vech smn. M-li vlda kontrolu nad penzi, zmocuje se zsadnho postu, kter j umouje regulovat celou ekonomiku zmocuje se vchozho msta k zaveden plnho socialismu. Ukzali jsme si, e svobodn trh v oblasti penz by navzdory populrnm pedstavm chaotick nebyl. Byl by naopak vzorem du a efektivnosti. Co jsme se tedy nauili o vld a penzch? Ukzali jsme, e v prbhu stalet vldy krok za krokem pronikaly na svobodn trh
87
a zcela se zmocnily kontroly nad mnovm systmem. Vidli jsme, e kad nov regulace (asto zdnliv nekodn) zplodila dal a dal regulace. Vidli jsme, e vldy jsou ze sv podstaty inflan instituce, protoe inflace je lkavm prostedkem k zskn pjmu sttu a skupin, kter stt upednostuje. Pomal, ale jist ovldnut mnov oblasti bylo vyuito (a) k produkovn inflace, o jej vi rozhodovala vlda, a (b) k socialistickmu zen cel ekonomiky. Krom toho vldn zasahovn do oblasti penz nejene vyneslo na svtlo neslchanou tyranii, ale namsto du vytvoilo chaos. Mrov a produktivn svtov trh rozdlilo na tisce kousk, uvnit kterch jsou obchod a investice omezeny a ochromeny nesslnm mnostvm omezen, regulac, umlch smnnch kurz, pd mn atd. Toto zasahovn tak pisplo ke vzniku vlek, jeliko svt zaloen na mrov spoluprci byl pemnn na boj mnovch blok. Strun eeno shledvme, e podobn, jako to plat i v jinch oblastech, nepin donucen ani v oblasti penz d, ale pouze chaos a konflikt.
88
PENZE V RUKOU STTU
IV.
Rozpad zpadnho mnovho systmu
I pot, co byla tato kniha poprv vydna, sklzeli zastnci intervencionismu v mnov oblasti plody svho snaen. Svtov mnov krize z nora a bezna roku 1973 nsledovan propadem dolaru v ervenci jsou jen poslednmi ze stle se prohlubujcch kriz, kter by mohly slouit jako uebnicov ilustrace na analzy nevyhnutelnch dsledk vldnch zsah do mnovho systmu. Ve chvli, kdy je kad z kriz narychlo utiena pomoc zchrannho balku, zanou vldy zpadnch zem hlasit oznamovat, e mnov systm byl postaven pevn na nohy a e dvody vech mnovch kriz byly zaehnny. Prezident Nixon el dokonce tak daleko, e Smithsoninskou dohodu z 18. prosince 1971 nazval nejvt mnovou dohodou v djinch lidstva, aby se necel rok na to stal svdkem jejho zhroucen. Kad dal een se rozpad dve ne een pedchoz. K pochopen souasnho mnovho chaosu je teba podvat se krtce na mezinrodn mnov vvoj ve 20. stolet a uvdomit si, e kad nesprvn zsah pispvajc k monosti dal inflace selhal v dsledku svch vlastnch vnitnch problm a vytvoil prostor pro dal kolo sttnch intervenc. Vvoj mnovho du ve 20. stolet lze rozdlit do devti fz. Podvejme se nyn na n.
1. Fze I: Klasick zlat standard, 18151914

Obdob klasickho zlatho standardu, kter panoval v zpadnm svt v 19. a na potku 20. stolet, meme obrazn oznait za zlat vk. S vjimkou nepjemnch problm se stbrem fungoval svt na zlatm standardu, co znamenalo, e vechny nrodn mny (dolar, libra, frank atp.) pedstavovaly pouh jmna jist, pesn uren hmotnosti zlata. Dolar byl nap. definovn jako 1/20 unce zlata, libra terlink jako o nco mlo mn ne 1/4 unce zlata atd. To znamenalo, e smnn pomry mezi rznmi nrod-
ROZPAD ZPADNHO MNOVHO SYSTMU
89
nmi mnami byly pevn dan, nikoli kvli tomu, e by byly arbitrrn stanoveny vldou, ale ze stejnho dvodu, ze kterho je hmotnost jedn libry definovna jako 16 unc. Mezinrodn zlat standard zpsobil, e pnosy z existence jednoho prostedku smny byly poci ovny na celm svt. Jednm z dvod rstu a prosperity ve Spojench sttech byla skutenost, e Spojen stty vyuvaly vhod jedn mny na velmi velkm zem. V cel zemi fungoval standard zlatho dolaru nebo alespo standard jedinho dolaru, to znamen, e nedochzelo k chaosu, jak by vznikal, kdyby si kad msto a kad kraj vydvaly vlastn penze, jejich kurz by se voln pohyboval ve vztahu k mnm ostatnch mst i kraj. Obdob 19. stolet ilustrovalo vhody existence jednch penz rozench po celm civilizovanm svt. Jednotn mna ulehovala svobodn obchod, investice a cestovn v rmci cel obchodn a mnov oblasti, kde obchod probhal, m se dle rozvjela specializace a mezinrodn dlba prce. Je teba zdraznit, e zlato nebylo za mnov standard vybrno arbitrrn vldou. Zlato se vyvinulo za adu stolet na svobodnm trhu jako nejlep penze, jako komodita, kter poskytovala nejstabilnj a nejdanj mnov prostedek. Co je vak dleitj, nabdka a poskytovn zlata se dily pouze trnmi silami, a nebyly urovny tiskaskmi stroji, o jejich sputn arbitrrn rozhodovala vlda. Mezinrodn zlat standard poskytoval automatick trn mechanismus kontroly inflanho potencilu vldy. Poskytoval tak automatick mechanismus udren rovnovhy platebn bilance v kad zemi. Ji David Hume, slavn filosof a ekonom, poznamenal, e jestlie jedna zem, eknme Francie, provede inflaci sv nabdky paprovch frank, dojde ve Francii k rstu cen. Rostouc pjmy v paprovch francch podpo dovoz ze zahrani, kter je tak povzbuzen skutenost, e ceny dovoz jsou te relativn ni ne domc ceny. Zrove vy domc ceny zpsobuj pokles vvozu do zahrani. Vsledkem je deficit platebn bilance, kter mus bt pokryt tak, e zahranin zem smn franky, kter ve smn s Franci utr, za zlato. Odliv zlata zpsob, e Francie, aby zabrnila ztrt vekerho svho zlata, mus nakonec omezit mnostv svch paprovch frank. Mla-li inflace podobu nrstu
90
PENZE V RUKOU STTU
bankovnch depozit, pak mus francouzsk banky, chtj-li se vyhnout krachu, mnostv svch pjek a depozit omezit, nebo se jejich rezervy zlata sniuj nsledkem toho, jak na nich lid ze zahrani poaduj proplatit sv depozita za zlato. Toto omezen sn domc ceny, vytvo pebytek vvozu, a tm zvrt tok zlata, kter zane proudit do Francie, dokud se cenov hladiny ve Francii a ostatnch zemch nevyrovnaj. Je pravda, e minul sttn zsahy oslabily rychlost tohoto trnho mechanismu a umonily v rmci zlatho standardu vznik hospodskho cyklu, pro nj je typick stdn inflace a recese. Mezi tyto sttn zsahy patilo obzvlt: vytvoen vldnho monopolu raby minc, pijet ustanoven o zkonnm platidle, vytvoen paprovch penz a ustaven inflanho bankovnictv podporovanho vemi vldami. Akoli byl mechanismus trnho pizpsoben tmito zsahy ochromen, stle pedstavoval zkladn rmec fungovn. Take i kdy klasick zlat standard 19. stolet nebyl dokonal, nebo umonoval vznik relativn malch hospodskch cykl, stle pedstavoval zdaleka nejlep mnov systm, jak svt kdy ml. Existoval d, jen fungoval, jen drel na uzd hospodsk cykly a jen umonil rozvoj svobodnho obchodu, svobodn smny a rozvoj investic.37
2. Fze II: 1. svtov vlka a nsledujc obdob

Jestlie zlat standard fungoval tak skvle, pro se potom rozpadl? Rozpadl se, protoe vldm byla dna dvra, e budou dodrovat svj slib a ruit za to, e libry, dolary, franky apod. budou vdy smniteln za zlato, jak se jimi ovldan bankovn systmy zavzaly. Tm, co selhalo, nebylo zlato, nbr blhov vra, e vlda dostoj svm slibm. Aby mohly zahjit katastrofick vlen taen 1. svtov vlky, musely provst inflaci vlastnch paprovch a bankovnch penz. Dolo k tak prudk inflaci, e vlc vldy nemohly dostt svm slibm, a byly tak nuceny opustit zlat standard, jin37
Mezi nejnovj studie o fungovn klasickho zlatho standardu a historii ranch fz jeho rozpadu ve 20. stolet pat Palyi, Melchior: The Twilight of Gold, 19141936, Henry Regnery, 1972.
91
mi slovy, krtce po vstupu do vlky oznmily svj vlastn padek. Vichni krom Spojench stt, kter vstoupily do vlky pozdji a nestihly provst takovou inflaci, aby smnitelnost za zlato ohrozily. Cel svt tak (s vjimkou zmnnch Spojench stt) trpl dsledky toho, co nyn nkte ekonomov uctvaj jako idel, tedy systmu voln pohyblivch smnnch kurz (oznaovanm t jako pinav floating): odvetnmi devalvacemi, souboji mnovch blok, devizovmi regulacemi, cly a kvtami a nsledn rozpadem mezinrodnho obchodu a investic. Libry, franky, marky atd., postien inflac, se ve vztahu ke zlatu a dolaru znehodnocovaly. Na celm svt zavldl mnov chaos. Natst v tchto dobch bylo jen velmi mlo ekonom, kte by oznaovali tuto situaci za idel mnovho uspodn. Veobecn se uznvalo, e tato II. fze pedstavovala pedzvst mezinrodn katastrofy a politici a ekonomov se snaili najt zpsob, jak obnovit stabilitu a svobodu klasickho zlatho standardu.
3. Fze III: Standard zlat devizy (Britnie a Spojen Stty), 19261931

Jak se vrtit do Zlat doby? Rozumnm krokem, kter by bylo teba uinit, je vzt do vahy skutenost, e mny jako libra, frank i marka apod. byly znehodnoceny, a proto se vrtit ke zlatmu standardu na novch, pedefinovanch paritch: paritch, kter by braly do vahu stvajc nabdku penz a cenovou hladinu. Britsk libra byla tradin definovna jako hmotnost zlata odpovdajc 4,86 dolaru. Na konci prvn svtov vlky ale inflace v Britnii zmnila tento pomr na devizovm trhu na piblin 3,50 dolaru. Ostatn mny se znehodnotily obdobn. Rozumnou politikou by pro Britnii tedy bylo vrtit se ke zlatmu standardu, kdy by libra byla definovna zhruba jako 3,50 dolaru. Pro ostatn zem, kter provdly inflaci, by platila obdobn vaha. Hladce a rychle by mohla bt obnovena fze I. Namsto toho uinili Britov osudov rozhodnut vrtit se ke zlatu na star parit, tj. 4,86 dolaru.38 Stalo se tak
38
O analze tohoto osudovho omylu a jeho nsledcch, je vedly ke vzniku
92
PENZE V RUKOU STTU
kvli zachovn britsk nrodn prestie a v marn snaze obnovit status Londna jako svtovho centra tvrdch penz. Aby se Britnii podailo uspt v tomto hloupm heroickm pokusu, musela by provst drastickou deflaci penn nabdky a cenov hladiny, protoe za 4,86 dolaru za libru byly britsk vvozn ceny pli vysok, aby mohly obstt v konkurenci na svtovch trzch. Deflace ale z politickch dvod nepichzela v vahu, protoe nrst moci odbor zeslen nrodnm systmem pojitn v nezamstnanosti zpsobil, e mzdy se nemohly pizpsobovat smrem dol. Aby mohlo k deflaci dojt, musela by britsk vlda zvrtit trend rstu sttu blahobytu. Britov ale ve skutenosti chtli pokraovat v inflaci. Vsledkem pokraujc inflace a nvratu k nadhodnocen parit bylo omezen britskho vvozu ve 20. letech a znan nrst nezamstnanosti bhem tohoto obdob v situaci, kdy vtina svta zavala ekonomick rozmach. Jak by si ale Britov mohli uvat siln libry ani by nesli nklady k tomu nutnho pizpsoben? Ustavenm novho mezinrodnho mnovho du, kter by piml i donutil ostatn vldy k inflaci nebo k optnmu ustaven zlatho standardu na nadhodnocench paritch jejich mn a tmto zpsobem ochromil jejich vvozy a podpoil dovozy z Britnie. Pesn o to Britnii lo, kdy na enevsk konferenci v roce 1922 stla v ele sil o vytvoen novho mezinrodnho mnovho du standardu zlat devizy. Standard zlat devizy fungoval nsledovn. Spojen stty zstaly na klasickm zlatm standardu a smovaly dolar za zlato. Britnie a ostatn zpadn zem se ale vrtily k pseudozlatmu standardu Britnie tak uinila v roce 1926 a ostatn zem tak piblin v tto dob. Britsk libry a ostatn mny nebyly smniteln za zlat mince, ale pouze za velk kusy zlata (zlat pruty), pouvan pouze pi mezinrodnch transakcch. To zabrnilo obyejnm obanm Britnie a ostatnch evropskch zem v kadodennm pouvn zlatch minc a vedlo tak k jet vtmu pouvn paprovch penz a depozit a umonilo jet vt inflaci. Britnie vak
krize v roce 1929, viz Robbins, Lionel: The Great Depression, Macmillan, 1934.
93
navc smovala libry nejen za zlato, ale tak za dolary, zatmco ostatn zem nesmovaly sv mny za zlato, ale za libry. K tomu vemu byla vtina tchto zem Velkou Britni pinucena pijmout zlat standard na nadhodnocench paritch. Vsledkem bylo vytvoen struktury pipomnajc pevrcenou pyramidu, kdy na zlat stly americk dolary, na dolarech britsk libry a na librch mny ostatnch evropskch stt. Tato struktura se nazvala standard zlat devizy a dolar spolu s librou byly oznaovny za dv klov mny. Kdy v tto situaci provdla Britnie inflaci a zavala deficit platebn bilance, mechanismus tohoto zlatho standardu nefungoval tak rychle, aby monost provdt inflaci omezil. Namsto toho, aby jin zem smovaly sv libry za zlato, libry si ponechvaly a provdly na jejich zklad svoji vlastn inflaci. Britnie a evropsk zem tedy mohly provdt inflaci bez omezen a britsk deficit mohl bez omezen narstat, nebo mu v cest nestla trn disciplna zlatho standardu. Co se te Spojench stt, byla Britnie schopna je pimt provdt inflaci dolar, aby nepichzela o tolik dolarovch rezerv a zlata, je by jinak musely do Spojench stt odplynout. Standard zlat devizy ml jednu zkladn vlastnost nemohl petrvat. et ale nakonec nkdo zaplatit musel a jeho ve byla v dsledku dlky trvn inflace katastrofln. Jak se toti zstatky v librch hromadily ve Francii, Spojench sttech a jinde, ke veobecnmu krachu staila sebemen ztrta dvry ve stle vce vratkou inflan strukturu. To se pesn stalo v roce 1931. Dolo ke krachu bank provdjcch inflaci po cel Evrop a pokusu Francie, je mla k tvrdm penzm peci jen ble, smnit sv zstatky v librch za zlato, co vedlo Britnii k plnmu oputn zlatho standardu. Britnii brzy nsledovaly ostatn evropsk zem.
4. Fze IV: Nekryt penze s voln pohyblivmi kurzy, 19311945

Svt se opt ocitl v chaosu, kter zaval bhem 1. svtov vlky. Rozdl byl jenom v tom, e nyn existovala jen mal nadje na obnoven zlatho standardu. Mezinrodn ekonomick podek se rozpadl. Vznikl chaos v podob floatingu smnnch kurz (istho i pinavho), odvetnch devalvac, devizov regulace a pekek ob-
94
PENZE V RUKOU STTU
chodu. Mezi mnami a mnovmi bloky zuila hospodsk a mnov vlka. Mezinrodn obchod a investice v podstat vymizely. Obchod se provdl pomoc barterovch dohod uzavranch vldami, kter byly mezi sebou neustle ve sporech. Ministr zahrani Spojench stt Cordell Hull opakovan poukazoval na to, e prv tyto hospodsk a mnov konflikty 30. let byly hlavnm dvodem 2. svtov vlky.39 Spojen stty zstaly na zlatm standardu jet dal dva roky a pot v letech 193334 klasick zlat standard opustily v marn snaze vymanit se z hospodsk krize. Amerit oban tak ji nemohli smnit sv dolary za zlato a vlastnn vekerho zlata (a ji doma i v zahrani) bylo zakzno. I po roce 1934 ovem zstaly Spojen stty na zvltnm druhu zlatho standardu, v rmci kterho byl dolar, jen byl nyn nov definovn jako 1/35 unce zlata, pro zahranin vldy a centrln banky za zlato smniteln. Nepatrn vazba na zlato tedy zstala zachovna. Mnov chaos v Evrop krom toho vedl k plivu zlata do Spojench stt, kter pedstavovaly jedin ostrov relativn mnov bezpenosti. Chaos a rozpoutan hospodsk vlka z 30. let nm ukazuj na jeden dleit poznatek: na tragick politick omyl (ponechme-li stranou ekonomickou problematinost) nvrhu Miltona Friedmana a ostatnch chicagskch ekonom na zaveden voln pohyblivch nekrytch penz. Friedmanovi pvrenci by toti v tto situaci ve jmnu svobodnho trhu peruili veker vazby na zlato a ponechali absolutn moc nad zenm nrodnch mn v rukou centrln vldy, kter tiskne nekryt penze jako zkonn platidlo, a pot by kad vld poradili, aby nechala svou mnu pohybovat se voln vi ostatnm mnm a aby neprovdla plinou inflaci. Hrubou politickou chybou je zcela pedat kontrolu nad penn nabdkou do rukou sttu a pot doufat a oekvat, e stt tto sv nov zskan moci nevyuije. Jeliko ale kad, kdo m moc, se j sna vyut, co plat i pro moc legln falovat penze, mla by bt naivita a etatistick povaha tohoto nvrhu naprosto zejm.
39
Hull, Cordell: Memoirs, New York, 1948, str. 81. Viz tak Gardner, Richard N.: Sterling-Dollar Conspiracy, Clarendon Press, 1956, str. 141.
95
Tragick zkuenost fze IV, vrcholc svtem nekrytch penz a hospodsk vlky, vedla ady Spojench stt k rozhodnut zvolit za svj hlavn ekonomick cl ve 2. svtov vlce obnoven ivotaschopnho mezinrodnho mnovho du, tedy du, kter by umonil oivit svtov obchod a optovn sklzet plody mezinrodn dlby prce.
5. Fze V: Brettonwoodsk dohoda a nov standard zlat devizy (Spojen stty), 19451968
Nov mezinrodn mnov d byl vytvoen a pot prosazovn Spojenmi stty na mezinrodn konferenci o mnovch otzkch v Bretton Woods v polovin roku 1944, kter byla ratifikovna americkm Kongresem v ervenci 1945. Pestoe brettonwoodsk systm fungoval daleko lpe ne katastrofick systm ze 30. let, pedstavoval pouze dal inflan uspodn typu standardu zlat devizy ve 20. letech, a tak byl i tento systm stejn jako systm z 20. let odsouzen pet pouze po njakou dobu. Nov systm byl v podstat standardem zlat devizy z 20. let pouze s tm rozdlem, e dolar nemilosrdn odstranil britskou libru z pozice klov mny. Jedinou klovou mnou se tak ml stt dolar, jeho hodnota byla stanovena na 1/35 zlat unce; byl nyn jedinou zkladn mnou. Dal rozdl spoval v tom, e dolar pestal bt pro americk obany smniteln za zlato. V tomto smyslu pokraoval systm 30. let a dolar zstal smniteln za zlato pouze pro zahranin vldy a jejich centrln banky. Pouze vldm byla umonna vsada smovat dolary do svtov zlat mny. V rmci brettonwoodskho systmu vznikala opt pevrcen pyramida, kdy na zlat stly americk dolary (v hotovosti i ve form depozit) a tyto dolary mohly vldy ostatnch zem smnit za zlato. Na dolarovch rezervch, kter tyto zem drely, stavly pyramidu svch paprovch penz. Jeliko Spojen stty vstoupily do povlen doby s ohromnmi zsobami zlata (piblin za 25 miliard dolar), bylo mon vytisknout velk mnostv dolar pedstavujcch nrok na toto zlato. Tento systm mohl navc po njakou dobu fungovat, nebo vechny svtov mny se zapojily do novho systmu na starch paritch platnch ped 2. svtovou vlkou. Vtina parit
96
PENZE V RUKOU STTU
tak byla vzhledem k inflaci a znehodnocovn tchto mn velmi nadhodnocena. Inflac postien libra terlink se nap. vrtila k parit 4,86 dolar za libru navzdory tomu, e na trhu byla jej kupn sla daleko ni. Jeliko byl dolar v roce 1945 umle podhodnocen a vtina ostatnch mn nadhodnocena, stal se dolar vzcn a svt zaal zavat tzv. nedostatek dolar, kter mli amerit daov poplatnci vyrovnat prostednictvm zahranin pomoci. Strun eeno, pebytek vvozu Spojench stt, kter v dsledku podhodnocenho dolaru vznikl, ml bt sten financovn z penz ne astnch americkch daovch poplatnk v podob poskytovn zahranin pomoci. Jeliko vznikl znan prostor pro provdn inflace, ani by vlda musela elit jejm nsledkm, pustila se vlda Spojench stt do povlen politiky pravideln, neustl mnov inflace a tuto politiku od t doby praktikuje zvesela dl. Od potku 50. let zaala americk inflace obracet tok mezinrodnho obchodu. Po jistou dobu provdly Spojen stty inflaci a zvyovaly mnostv penz a vr, zatmco velk evropsk vldy, z nich mnoh byly v mnovch otzkch ovlivnny rakouskmi poradci, sledovaly politiku pomrn tvrdch penz (nap. Zpadn Nmecko, vcarsko, Francie, Itlie). Britnie, kter provdla prudce inflan politiku, byla nucena kvli odlivu dolar devalvovat libru na realistitj rove (po njakou dobu to bylo zhruba 2,40 dolaru). Vechny tyto skutenosti spolen s rostouc produktivitou v Evrop a pozdji i v Japonsku vedly k pokraujcm deficitm americk platebn bilance. Bhem 50. a 60. let provdly Spojen stty inflaci ve stle vt a vt me jak v porovnn s Japonskem, tak v porovnn se Zpadn Evropou. Klasick zlat standard, kter by omezoval inflaci obzvlt inflaci americkou, byl ale pry. Pravidla brettonwoodsk hry zaji ovala, aby zpadoevropsk stty pokraovaly v hromadn svch rezerv a dokonce aby tyto dolary pouily jako zklad pro inflaci svch vlastnch mn a vr. Postupem doby se ale zem zpadn Evropy (a Japonsko), kter provdly mrnj inflaci, zaaly zneklidovat z toho, e byly nuceny hromadit dolary, kter nyn ji dvno nebyly nadhodnocen, ale naopak vrazn podhodnocen. S postupn klesajc kupn silou a tedy klesajc skutenou hodnotou dolaru se zahranin vldy
97
zaaly dren dolar velmi brnit. Byly ovem uvznny v systmu, jen se stle vce stval non mrou. Americkou reakc na stnosti Evropy, v jejich ele stla Francie a mnov poradce prezidenta De Gaulla Jacques Rueff, jen patil mezi zastnce klasickho zlatho standardu, byl vdy pouh vsmch a jejich okamit odmtnut. Amerit politici a ekonomov jednodue prohlsili, e Evropa je nucena pouvat dolary jako svou mnu, e to nem nic spolenho s jejmi narstajcmi problmy, a e Spojen stty proto mohou inflaci dle vesele provdt bez ohledu na dsledky sv vlastn innosti na mezinrodn mnov d. Evropa ale mla zkonnou monost smnit dolary za zlato za cenu 35 dolar za unci. Tm, jak se dolar stval vce a vce nadhodnocen pi vyjden v tvrdch mnch a ve zlat, rozhodly se evropsk vldy stle vce tto monosti vyuvat. Brzda produkovn inflace, kterou zlat standard nabzel, zanala fungovat. Od potku 50. let zlato neustle po dobu dvou desetilet ze Spojench stt odplvalo. K tomu dochzelo do okamiku, ne se americk zsoba zlata snila z vce ne 20 miliard dolar na 9 miliard dolar. Na sniujcch se zlatch rezervch ale stle dochzelo k inflaci paprovch dolar. Jak v tto situaci mohly Spojen stty udret smnitelnost dolaru za zlato, kter tvoila zkladn stavebn kmen brettonwoodskho systmu? Tyto problmy nezpomalily pokraujc inflaci dolaru ani nrst cen, ani americkou politiku vi nespokojen Evrop, kter vedla na konci 60. let k narstajcmu hromadn nechtnch dolar, kterch Evropa naakumulovala vce ne 80 miliard (odtud plyne jejich oznaen eurodolary). Spojen stty se pokouely zastavit pokusy evropskch zem smnit dolary za zlato a vyvinuly proto na evropsk stty siln politick tlak. Tento ntlak byl podobn povahy jako snaha Velk Britnie pimt Francii, aby si ped rokem 1931 nesmovala za zlato sv nahromadn libry, avak dosahoval mnohem vtho rozsahu. Vldn regulace ovem nakonec neme uniknout ekonomickm zkonitostem, k jejich projevu dolo na konci 60. let v inflac rozradostnnch Spojench sttech. Brettonwoodsk systm zlat devizy, oslavovan ekonomickm a politickm establishmentem Spojench stt jako vn a nezniiteln, se zaal v roce 1968 rychle rozpadat.
98
PENZE V RUKOU STTU
6. Fze VI: Rozpad brettonwoodskho systmu, 19681971

Dolary se stle hromadily v zahrani a zlato nadle ze Spojench stt odplvalo. V tto situaci ji nebylo na trzch v Londn a Curychu mon udret cenu zlata na 35 dolarech za unci. Cena 35 dolar za unci byla zkladem celho systmu a pestoe Amerianm bylo od roku 1934 znemonno vlastnit zlato kdekoli na svt, oban jinch zem zlat pruty a zlat mince vlastnit smli. A tak jednm ze zpsob, jak Evropan mohl smnit sv dolary za zlato, byl prodej dolar za zlato pi cen 35 dolar na svobodnm trhu zlata. Dolar ale stle trpl inflac a znehodnocovnm a americk deficit platebn bilance pokraoval. Evropan a ada dalch lid zaali stupovat smovn svch dolar za zlato. Aby cena dolaru byla udrena na rovni 35 dolar za unci, byla vlda Spojench stt nucena uvolovat zlato ze svch zmenujcch se zsob a snait se o udren ceny 35 dolar za unci na trzch v Londn a Curychu. Krize dvry v dolar, kter vldla na svobodnch trzch zlata, vedla Spojen stty v beznu 1968 k uskutenn zsadn zmny mnovho systmu. Zkladn mylenkou bylo zajistit, aby svobodn trh se zlatem, kter jim byl na obt, ji nikdy neohrooval brettonwoodskou dohodu. Tak se zrodil dvojslokov zlat trh. lo o to, e cena na svobodnm trhu se zlatem by klidn mohla stoupat teba a do nebes. Od relnch mnovch aktivit svtovch centrlnch bank a vld by vak byl tento trh psn izolovn, a tak by se Spojen stty ji nemusely snait udret cenu zlata na svobodnm trhu na vi 35 dolar. Jednodue by svobodn trh se zlatem ignorovaly a s ostatnmi vldami by se dohodly, e mezi sebou zachovaj navky hodnotu dolaru na 35 dolarech. Vldy a centrln banky by se dle zavzaly, e nebudou kupovat zlato zvenku, ani na tento trh nebudou zlato prodvat. Od tohoto okamiku by se tak mlo zlato jednodue pohybovat jako kostky z jedn centrln banky do druh a nov dodvky zlata, zlat trh a soukrom poptvka po zlat by se nsledkem toho ubraly svoj vlastn cestou oddlen od svtovho mnovho uspodn.
99
Spolu s tmto nvrhem se Spojen stty usilovn snaily o vytvoen novho druhu svtovch paprovch rezervnch penz zvltnch prv erpn (Special Drawing Rights SDR). Vilo se, e tyto paprov penze nakonec zcela zlato nahrad a budou slouit jako nov svtov paprov mna vydvan budouc svtovou rezervn bankou. Kdyby takov systm byl nkdy zaveden, pak by mohly Spojen stty provdt spolen s ostatnmi stty jet vy inflaci (jedinou mez by pak byla katastrofa vysok celosvtov inflace a rozpad svtov paprov mny). Nicmn SDR neustle pod tlakem zpadoevropskch stt a zem usilujcch o tvrdou mnu pedstavovala doposud stle jen drobn doplnk rezerv tvoench americkmi dolary a jinmi mnami. Vichni ekonomov, kte obhajuj paprov penze, keynesovci ponaje a friedmanovci kone, si byli nyn jisti, e zlato zcela vymiz z mezinrodnho mnovho systmu. Tito ekonomov sebejist pedpovdali, e v ppad odstrann opory, kter se zlatu ze strany dolaru dostvalo, klesne brzy trn cena pod 35 dolar za unci, i dokonce a na odhadovanou prmyslovou nemnovou cenu zlata ve vi 10 dolar za unci. Cena zlata na trhu ale nikdy neklesla pod 35 dolar a trvale se pohybovala nad touto v. Na potku roku 1973 se vyplhala a na piblin 125 dolar za unci, co byla stka, kterou by jet rok pedtm dn ekonom zastvajc se paprovho standardu neoznail za monou. Dvojslokov trh zlata ale zdaleka nezaloil nov, trval mnov systm, poskytl pouze krtk oddechov as. Americk inflace a deficity pokraovaly. Eurodolary se rychle hromadily, zlato dle odplvalo a vy trn cena zlata pouze odhalovaly narstajc ztrty svtov dvry v dolar. Dvojslokov systm spl rychle ke krizi a ke konenmu zruen brettonwoodskho systmu.40
40
O dvojslokovm trhu zlata se lze vce dost v Rueff, Jacques: The Monetary Sin of the West, Macmillan, 1972.
100
PENZE V RUKOU STTU
7. Fze VII: Konec brettonwoodskho systmu: Pohybliv kurzy paprovch penz, srpen prosinec 1971
15. srpna 1971, stejn den, kdy prezident Nixon zmrazil ceny v marnm pokusu zabrnit rozpoutan inflaci, ukonil existenci hroutcho se brettonwoodskho systmu. Vzhledem k hrozcmu nebezpe, e evropsk centrln banky pedlo sv nahromadn zsoby dolar k vmn za zlato, rozhodl se prezident Nixon zcela zlat standard opustit. Poprv v americk historii byl dolar zcela nekrytou, paprovou mnou. Nebyl poprv vbec kryt zlatem. I posledn tenk vazba na zlato, kter petrvvala od roku 1933, byla pe ata. Svt se opt ponoil do systmu paprovch penz 30. let. Situace ale byla hor, protoe nyn ji ani dolar nebyl svzn se zlatem. Na obzoru se rsovala hroziv budoucnost v podob mnovch blok, odvetnch devalvac, ekonomick vlky a rozpad mezinrodnho obchodu a investic spolu s celosvtovou kriz, kter je veho dsledkem. Co dlat? Spojen stty se pokusily obnovit mezinrodn mnov d, jemu chyb vazba na zlato, a proto pivedly svt k podepsn Smithsoninskch dohod 18. prosince 1971.
8. Fze VIII: Smithsoninsk dohoda, prosinec 1971 nor 1973

Smithsoninsk dohoda, oslavovan prezidentem Nixonem jako nejvt mnov dohoda v djinch lidstva, stla na jet vratch nohch a byla zaloena na jet mn zdravm zklad ne standard zlat devizy ve 20. letech nebo brettonwoodsk systm. Zem se opt zavzaly udrovat pevn smnn kurzy, ale tentokrt bez zlata i bez svtovch penz, kter by penzm poskytovaly kryt. Krom toho byly kurzy mnohch evropskch mn pevn stanoveny na podhodnocench paritch ve vztahu k dolaru. Jedinm stupkem Spojench stt byla drobn devalvace oficilnho kurzu dolaru na 38 dolar za unci. Pestoe devalvace byla pli mal a pila pli pozd, byla velmi dleit, jeliko vyvrtila donekonena opakovan prohlen americk vldy, e se zavazuje udrovat
101
donekonena kurz 35 dolar za unci. Devalvac bylo nyn alespo mlky piznno, e cena 35 dolar nen nm, co je navdy vytesno do kamene. Bylo nevyhnuteln, e pi neexistenci svtovho prostedku smny budou pevn smnn kurzy, i kdy se pohybovaly v dohodnutch irch fluktuanch psmech, odsouzeny k rychlmu zniku. To platilo obzvlt proto, e americk inflace penz a cen, pokles dolaru a deficity platebn bilance pokraovaly bez omezen. Nahromadn nabdka eurodolar spolu s pokraujc inflac a odstrannm zlatho kryt vyhnala trn cenu zlata a na 215 dolar za unci. Nadhodnocen dolaru a podhodnocen evropskch a japonskch tvrdch penz se ukazovalo stle zjevnji. Dolar se konen bhem paniky v noru a beznu 1973 na svtovch trzch propadl. Zpadn Nmecko, vcarsko, Francie a ostatn zem provdjc politiku tvrdch penz pokraovaly v nakupovn dolar, aby pomohly udret nadhodnocen kurz dolaru. Po roce a pr mscch se tak smithsoninsk systm pevnch smnnch kurz bez zlat opory pod thou ekonomick reality rozpadl.
9. Fze IX: Voln pohybliv kurzy paprovch mn, bezen 1973?

Po propadu dolaru se svt opt ocitnul v systmu voln pohyblivch kurz paprovch mn. V bloku vytvoenm zpadoevropskmi stty byly smnn kurzy navzny jeden na druh a Spojen stty opt devalvovaly oficiln kurz dolaru o symbolickou stku na 42 dolar za unci. Jak se dolar na devizovch trzch ze dne na den propadal a nmeck marka, vcarsk frank a japonsk jen se hnaly vzhru, zaaly americk ady za podpory friedmanovskch ekonom oekvat pchod idelnho mnovho uspodn. Je toti pravdou, e v systmu pohyblivch smnnch kurz nedochz k dolarovm pebytkm a nhlm krizm platebn bilance. Krom toho si zaali amerit exporti pochvalovat, e klesajc kurz dolaru zlevuje americk zbo v zahrani, a proto podporuje export. Akoli vldy i nadle do pohyb kurz zasahovaly (lo tedy o pinav, a nikoli o ist floating), celkov se zdlo, e mezinrodn mnov d vstoupil do friedmanovsk utopie.
102
PENZE V RUKOU STTU
Velmi brzy se vak ukzalo, e souasn mezinrodn mnov systm na tom nen a tak dobe. Dlouhodob toti existoval problm, e zem provozujc mn inflan politiku nebudou stt stranou a dvat se, jak se jejich mny stvaj dra a dra a jak je jejich vvoz pokozovn ve prospch americkch konkurent. Jestlie americk inflace a znehodnocovn dolaru pokrauj, shnou tyto zem brzy k odvetn devalvaci, devizov regulaci, vytven mnovch blok a ekonomickm vlkm tolik typickm pro 30. lta. Mnohem rychlej inek m ale druh strana te mince. Skutenost, e znehodnocujc se dolar rovn znamen, e americk dovozy se stvaj daleko drami, e pro americk turisty je v zahrani velmi draho a e po lacinch vvozech je tak obrovsk poptvka, e to vede ke zven domcch cen vyvench komodit (nap. zemdlskch produkt). Amerit vvozci mohou tedy samozejm zskvat, ale pouze na kor inflac postiench americkch spotebitel. O ochromujc nejistot prudkch zmn smnnch kurz se mohli Amerian pesvdit na vlastn ki pi prudkm propadu dolaru na mezinrodnch devizovch trzch v ervenci 1973. Jeliko Spojen stty v srpnu 1971 zcela opustily zlat standard a zavedly friedmanovsk systm voln pohyblivch kurz paprovch mn, trply ony i zbytek svta nejprudm a nejdle trvajcm zchvatem inflace v mrovch dobch v cel historii. Na tomto mst by ji mlo bt jasn, e nejde o nhodu. Pedtm, ne byl dolar oddlen od zlata, keynesovci i friedmanovci, vichni svm vlastnm zpsobem oddni paprovm penzm, sebejist pedvdali, e po ustaven nekrytch paprovch penz klesne rychle cena zlata na svou nemnovou rove, kter byla odhadovna na 8 dolar za unci. Pi svm pohrdn zlatem tvrdily ob skupiny, e cenu zlata udroval vysoko mocn dolar, a nikoli e pro dolar bylo oporou zlato. Od roku 1971 neklesla trn cena zlata nikdy pod starou pevnou cenu 35 dolar za unci a tm vdy byla mnohem v. Kdy bhem 50. a 60. let ekonomov jako Jacques Rueff volali po zlatm standardu pi cen 70 dolar za unci, byla tato cena povaovna za absurdn vysokou. V souasnosti je ovem jet absurdnji nzk. Daleko vy cena zlata ukazuje na katastrofln znehodnocen dolaru od doby, kdy vldly uposlechly rad modernch ekonom a dolo k plnmu odstrann zlatho kryt.
103
Je vce ne zejm, e svt je dnes ji dost unaven dosud nevdanou inflac jak ve Spojench sttech tak ve zbytku svta, kter byla zaehnuta dobou pohyblivch kurz paprovch mn, zahjenou v roce 1973. Jsme ji tak unaveni extrmn nestlost a nepedvdatelnost mnovch kurz. Tato nestlost je dsledkem nrodnho systmu paprovch penz, kter rozlmal na kousky svtov penze a vytvoil novou umlou politickou nestabilitu, kter nadle zvila pirozenou nejistotu cenovho systmu svobodnho trhu. Friedmanovsk sen o svt pohyblivch kurz le v troskch a znovu se objevuje touha po nvratu k mezinrodnm penzm s pevnmi smnnmi kurzy. Klasick zlat standard je bohuel zapomenut. Konenm clem vtiny americkch a svtovch ekonom a politik je star keynesovsk vize jednotnho svtovho standardu nekrytch paprovch penz, tedy penn jednotka vydvan Svtovou rezervn bankou (World Reserve Bank WRB). Nen dleit, zda se nov mna bude jmenovat the bancor (co nabzel Keynes), unita (jak navrhoval Harry Dexter White, ednk americkho ministerstva financ za 2. svtov vlky) nebo fnix (jak navrhoval The Economist). Takov mezinrodn paprov mna by samozejm netrpla krizemi platebn bilance, nebo WRB by vydvala tolik bancor, kolik by chtla, a dodvala by je tam, kam by chtla. Je ale dleit si uvdomit, e by tm otevela stavidla neomezen celosvtov inflaci, j by v cest ji nestla ani krize platebn bilance, ani pokles smnnch kurz. WRB by se tak stala vemocnou instituc, kter by urovala svtovou nabdku penz a jej rozdlen mezi jednotliv stty. WRB by byla schopna svtu vnutit cosi, co sama povauje za rozumn zenou inflaci. V takovm ppad, bohuel, ji nebude nepedstaviteln katastrofickmu hospodskmu holocaustu prudk celosvtov inflace nic stt v cest. Nic s vjimkou pochybn schopnosti WRB dola ovat svtovou ekonomiku. Zatmco tedy svtov paprov mna a svtov centrln banka zstvaj konenm clem svtovch ldr inspirovanch keynesovstvm, realistitjm a blim clem se stv nvrat k oslavovanmu brettonwoodskmu systmu, nyn pouze s tm rozdlem, e nebude existovat pojistka v podob kryt zlatem. Ji dnes se nejvznamnj centrln banky pokouej koordinovat mnov
104
PENZE V RUKOU STTU
a hospodsk politiky, harmonizovat mry inflace a fixovat smnn kurzy. Militantn tlak na vytvoen evropsk paprov mny vydvan Evropskou centrln bankou povede patrn brzy k spchu. Tento cl je prodn dviv veejnosti pod falenou zminkou, e Evropsk hospodsk spoleenstv zaloen na svobodnm obchod nutn vyaduje zasteujc evropskou byrokracii, jednotn zdann na celm zem a zvlt vytvoen Evropsk centrln banky a paprovch penz. Jakmile bude tohoto cle dosaeno, bude okamit nsledovat vy koordinace s Federlnm rezervnm systmem a ostatnmi vznamnmi centrlnmi bankami. Bude i pot leet zzen celosvtov centrln banky v nedohlednu? Jet ne bude tohoto konenho cle dosaeno, meme bt brzy svdky vytvoen dalho brettonwoodskho systmu. Ten bude samozejm doprovzen krizemi platebnch bilanc a pklady fungovn Greshamova zkona plynoucmi z existence pevnch smnnch kurz ve svt paprovch penz. Prognza budoucho vvoje dolaru a celho mnovho systmu je samozejm chmurn. Dokud se nevrtme ke klasickmu zlatmu standardu pi realistickch cench zlata, je mezinrodn mnov systm odsouzen k neustlm posunm od pohyblivch smnnch kurz k pevnm a zpt, piem kad z tchto systm pin neeiteln problmy, funguje patn a nakonec se rozpad. Pokraujc inflace nabdky dolar a tedy americkch cen, kter nevykazuj ani nznak poklesu, bude tento rozpad dle podporovat. V budoucnu meme oekvat rostouc a nsledn pdivou domc inflaci doprovzenou mnovm rozpadem a ekonomickmi vlkami v zahrani. Tuto pedpov me zmnit pouze zsadn zmna americkho a svtovho mnovho systmu, kter spov v nvratu ke komoditnm penzm svobodnho trhu (napklad zlatu) a v plnm odstrann sttu z mnov scny.
DOSLOV: KRSN NOV SVT PAPROVCH PENZ
105
Doslov: Krsn nov svt paprovch penz
Jrg Guido Hlsmann
Kniha Murrayho Rothbarda kon analzou mezinrodnho mnovho systmu v podob, ve kter existoval v polovin sedmdestch let. Nyn bychom se mli zabvat vvojem v nsledujcch obdobch (do roku 1999). Musme pitom zat ponkud vce zeiroka a vce ne Rothbard se vnovat teorii vzjemn si konkurujcch nekrytch paprovch penz, je je zkladem pro pochopen vvoje minulch 25 let.
1. Existence novch mezinrodnch mnovch instituc

Rothbardv mistrovsk popis historickho vvoje mn neustle poukazuje na zkladn axiom teorie penz, e toti vbec nezle na mnostv penz, kter je pro smnu k dispozici. Jakkoli mnostv penz sta na to, aby obslouilo jakkoli mnostv zbo a slueb. Vt mnostv penz pouze zpsob, e se zbo a sluby budou prodvat za vy ceny (na vy cenov rovni), zatmco men mnostv penz spln tut funkci pi nich cench. Spotebiteli je jedno, jak je rove cen. Kdy je v obhu mn penz, jsou penn pjmy ni, ale ni jsou i ceny spotebnho zbo. Vt mnostv penz v obhu pak odpovdajcm zpsobem vyvol vy penn pjmy, ale i vy ceny spotebnho zbo. Na reln pjem to zcela zjevn vliv nem.
106
PENZE V RUKOU STTU
pln stejn tato situace vypad z pohledu podnikatele. Pro spch v podnikn je rove cen zcela nepodstatn. Rozhodujc je cenov rozpt mezi cenou nkupn a prodejn. spn podniky dosahuj dostatenho cenovho rozpt, zatmco cenov rozpt nerentabilnch podnik je nepatrn nebo dokonce zporn. Mal a velk, kladn i zporn cenov rozpt ale zcela evidentn existuj pi jakkoli rovni cen. m vt je mnostv penz, tm vy jsou nkupn, a prodejn ceny a naopak, m men je mnostv penz, tm ni jsou nkupn, a prodejn ceny. Je-li pro smnu, kvli kter penze existuj, jejich mnostv nepodstatn, jak je mon, e je mu v teorii i politick praxi vnovno tolik pozornosti? Pro existuj takov mnov instituce jako Bundesbanka nebo Mezinrodn mnov fond (MMF), jejich vznamnou funkc je regulace mnostv penz a jejich rozdlovn? Rothbard nm ukazuje, e se nesmme zamit na mnostv penz jako takov, ale na zmny mnostv penz. Zmny mnostv penz jsou sice nepodstatn pro smnnou funkci penz, ale jsou nutn spojeny s perozdlovnm. Pokud se zv mnostv penz, dostanou se nov penze nejprve do rukou nkolika mlo astnk trhu a postupn se roziuj k dalm astnkm trhu. Ti, kte dodaten penze obdreli jako prvn, mohou z mnostv zbo, kter je dispozici, zskat vce, ne by pvodn bvali mohli, a to nutn na kor pozdjch pjemc penz, kte pak obdr mn. Jednodue eeno, zmny v mnostv penz nemaj sice dn vliv na smnu, kterou penze umouj, ale pesmrovvaj toky pjm uvnit spolenosti. To je skutenost, kter od pradvna lkala vldy vech nrod k tomu, aby produkci penz dostaly pod svou kontrolu a ve svm zjmu rozdlovn penz dily. Od Rothbarda se dozvdme, jak stt tohoto cle po dlouhch staletch dokonalm zpsobem doshl. Zatmco nejprve byly penze ze vzcnch kov a jejich produkce tak byla omezena vzcnost prodnch zdroj, tak mnostv dnench nekrytch penz (vtinou ve form paprovch penz)41 me bt
41
Nekryt penze jsou zvltnm druhem penz, jejich obh vynucuje stt (fiat money). Vyznauj se napklad tm, e nemohou bt pouity k dn
107
v kad chvli zvl jejich producenta (centrln banky) tiscinsobn zvteno. Tmto zpsobem se obohacuj jednotliv privilegovan oban nebo skupiny oban na kor ostatnch. Nen zapoteb velk fantazie k tomu, abychom si pedstavili, jak vznam maj modern centrln banky pro zen tok pjm. Tm, co v nenaruenm trnm hospodstv uruje druh a mnostv vyrbnch produkt, jsou nkupn rozhodnut spotebitel. Na trhu tak v konenm dsledku pouze spotebitel rozhoduj o tom, kdo doshne jakho pjmu. Centrln banky ovem do tohoto procesu zasahuj a sten jej znemouj. Tm, e lze prakticky zadarmo vyprodukovat libovoln mnostv penz, mohou nespn podniky pevat na kor vech oban. Vytvo se likvidita, kter oslab proces vbru. Tiskrna bankovek me rovn poskytnout likviditu, kter umouje zdnliv neomezen rst sttnho dluhu a cen akciovho trhu. Paprov penze jsou zkrtka nejdleitjm nstrojem podpory a udren privilegovanch zjmovch skupin pedstavovanch prakticky vdy etablovanmi zjmovmi skupinami. Paprov penze umon bohatm bt jet bohatmi a mocnjm jet mocnjmi, ne by mohli bt pouze na zklad dobrovoln podpory svch spoluoban. Vytv se pekky na trhu, trh se kartelizuje a sttu se dostv do rukou mana, dky n se me na kor svch poddanch neustle rozrstat.
mu jinmu elu ne k nepm smn. Nen to nic jinho ne mnostv abstraktnch, symbolickch jednotek. V dsledku tto vlastnosti nen mon, aby vznikly spontnn na trhu. Mohou vzniknout jedin prostednictvm donucen sttu a pouze stt je donucenm me v obhu udret. Mnostv nekrytch penz me bt dle libovoln zveno, protoe nen vzno na dn fyzick mnostv. Nehmotn charakter nekrytch penz se nejjasnji projev na tech, kter vede centrln banka. Zatovan stky se mohou zmnit jednoduchm zpisem. Mn ist podoby, ale daleko nejvtho rozen, se dostalo paprov form nekrytch penz. Vechny dnen nrodn mny jsou pklady nekrytch penz, kter jsou nabzeny svmi producenty ve form bankovek i vklad na vidnou vytvench centrln bankou piem v ppad vklad na vidnou samozejm nehraje roli, jakou formou s nimi majitel disponuje (vyplnnm pevodnho pkazu, kliknutm myi na internetov strnce i jinak).
108
PENZE V RUKOU STTU
V mezinrodn oblasti vystupuj paprov penze sice v rznch podobch, tm se ovem nijak nemn jejich podstata jakoto prostedku neoprvnnho obohacovn. Vechny systmy paprovch penz jsou vtvorem sttu a vvoj mezinrodnch mnovch systm je pokraovnm politiky vnitrosttnho perozdlovn jinmi prostedky. Stejn tak, jako byly vytvoeny nrodn mnov systmy, aby byly politicky nejvlivnjm skupinm poskytnuty vhody na kor ostatnch oban, byly zaloeny i jist mezinrodn instituce (EMS, ECB, MMF atd.), aby byly tyto vhody pro politickou a administrativn kastu zajitny a upevnny. Vvoj poslednch let ns vznamn piblil k novmu svtovmu du, o kter usiluje vlivn skupina keynesovsky ladnch politik, podnikatel a intelektul v Evrop, Japonsku a USA. Jedn se o rozshl nvrh nedit mezinrodn hospodsk vztahy nadle privtnmi ujednnmi, ale prostednictvm mezinrodn byrokracie. V novm uspodn svta m existovat pouze jedna mna a pouze jedna svtov policie, kter bude prosazovat nazen jedn mezinrodn byrokracie.42 Tyto plny, kter byly pro Rothbarda v roce 1990 pouhou temnou hudbou budoucnosti, jsou ji zsti uskutenny. Jako zklad krsnho novho svta vznikla na potku 90. let Svtov obchodn organizace (WTO), kter nahradila mezisttn obchodn dohody uzaven v rmci GATT. Na potku roku 1994 vznikla severoamerick dohoda o volnm obchodu (NAFTA) a potkem 1999 Evropsk centrln banka. Bruselsk Evropsk komise zskv stle vt vliv a povauje se za jdro budouc evropsk centrln vldy. Na poadu dne sice zatm nen Svtov centrln banka, ale mohl by to bt dal krok pot, co evropsk mny s konenou plat42
Viz Rothbard, Murray: Wall Street, Banks, and American Foreign Policy, Mises Institute, 1995, str. 53 ff). Dalm dobrm zdrojem k tomuto tmatu je kniha lena americkho kongresu Rona Paula (The Ron Paul Money Book, Ron Paul & Associates, Inc., 1991, str. 221 ff). Paul uvd napklad nsledujc Evropany, kte podporuj ECB jako stupe na cest ke Svtov centrln bance a poaduj svtovou paprovou mnu: Giovanni Agnelli, Karl Carstens, Jacques Delors, Wim Dusenberg, Valery Giscard dEstaing, Wilfried Guth, Max Kohnstamm, H. L. Merkle, Helmut Schmidt a Hans-Jochen Vogel.
109
nost zmiz. Jdro takovto instituce by mohlo bt v ji existujc Svtov bance ve Washingtonu, D.C., kter pro sebe ji dlouho hled smysluplnou lohu. (Do souasnosti udrovala umle dlouho u vesla zkorumpovan vldy zem tetho svta tm, e jim dvala vry z kapes zpadnch daovch poplatnk. Tm se zskvala v obdob studen vlky vojensk spoluprce tchto mocipn. Dnes je protisluba z jejich strany pedstavovna dl liberalizac zahraninho obchodu, ze kter t zpravidla podniky, kter maj dobr kontakty se Svtovou bankou.) I kdy jsou tlaky na nov uspodn svta zejm, nesmme se spokojit s tm, e je ozname za nsledky mezinrodnho spiknut. Kad plnovan postup urit skupiny spov v uritm smyslu na jistm spiknut. Nic ale nen vysvtleno tm, kdy pouze ukeme, e urit lid maj zjem na uritm vvoji. Je rovn teba ukzat, pro jsou tito lid schopni sv zjmy prosadit proti zjmm vech ostatnch. Jak objektivn podmnky vedly k tomu, e pznivci keynesovskho Novho svta v poslednch 25 letech mohli doshnout takovch spch? Odpov na tuto otzku chceme najt v nsledujcm textu.
2. Vznik Evropskho mnovho systmu (EMS)

Po zniku brettonwoodskho systmu a selhn Smithsoninsk dohody v roce 1973 operovaly centrln banky zpadnch zemch po jistou dobu zcela neruen. Tiskly penze, aby jimi mohly financovat rychle rostouc stt blahobytu a nerentabiln sttn nebo sttem financovan podniky. Zdily komernm bankm ony velmi flexibiln vrov linky, dky kterm mohly tyto banky poskytovat m dl vt vry sttu, zemm i obcm. To byly zlat asy pro sttem privilegovan hospodsk zjmov skupiny Zpadu (v Nmecku pedevm pro banky, tebn a automobilov prmysl, ednictvo, stavitele silnic, odbory a farmaceutick koncerny). Existovaly ale i vedlej dsledky, kter z pohledu tchto i jinch skupin byly krajn neradostn. Inflace za prv vedla k tku k hmotnmu majetku, m stle vce zatovala vrov trh. Tento vvoj musel vyvolat odpor bank a prmyslu.
110
PENZE V RUKOU STTU
Dle inflace vyvlastnila vechny, co spo a maj pevn pjem. To se znelbilo stedn td, pedevm ednkm. Za tet hrozilo nebezpe, e inflace sn sklon obyvatelstva k sporm. Ve vtin zem tento trend jet nebyl zejm, ale vem s rozhodovac pravomoc bylo jasn, e pokud bude inflace pokraovat, dojde dve nebo pozdji ke snen tvorby kapitlu. Na pozad tehdy jet daleko silnjch omezen mezinrodnho pohybu kapitlu byl takov vvoj pedevm pro prmysl a hre na kapitlovch trzch nepijateln. I stt se musel obvat, e se do budoucna sn zkladna pro vbr dan. Za tvrt vyvstal do t doby opomjen problm pohyblivho kurzu. Zkladnmi prvky brettonwoodskho systmu byly (a) zvazek centrln banky Spojench stt smnit na vydn jinm bankm dolary za zlato a (b) zvazek vech centrlnch bank na podn smnit vlastn mnu na dolary. Mny jednotlivch stt tak byly v konenm dsledku rozlinmi listinami prokazujcmi vlastnictv jedinho zbo zlata. Mly vzjemn pevn stanoven smnn pomr. Zcela jinak je tomu v novm systmu nrodnch paprovch mn, kter vznikl v okamiku, kdy bankovky centrln banky nemohly bt nadle smovny za zlato. Mny jednotlivch stt tak ji nebyly listinami prokazujcmi vlastnictv zlata, ale zbom jako takovm. Centrln banky pestaly bt bankami a staly se producenty penz. A protoe bylo produkovno vce francouzskch frank ne marek a vce marek ne vcarskch frank, mnila se podle toho rzn i hodnota nrodnch mn. Tak vznikly vkyvy ve smnnm kurzu, kter bylo mon jen nedokonale pedpovdat, a kter proto pokozovaly mezinrodn obchod a pedevm mezinrodn pohyb kapitlu. Tyto vkyvy kurzu ale otsly pedevm politickou rovnovhou sil uvnit kad zem, protoe zklad ekonomick moci kadho koalinho partnera se vyvjel odlin. Na tomto zklad vznikly ve vech zemch zjmov skupiny, kter spolen usilovaly o nvrat k systmu pevnch smnnch kurz. V Evrop vedly tyto snahy v roce 1979 k vytvoen mnovho systmu. Na konferenci, kter se konala v prosinci roku 1978 v Brmch, dohodly vldy Francie, Nmecka, Itlie, Holandska, Belgie, Lucemburska, Dnska a Irska, e budou usilovat o stabilizaci
111
smnnch kurz svch paprovch mn v rmci uritch psem. Vsledek jejich snaen byl ponkud veliksky a zavdjcm zpsobem nazvn Evropsk mnov systm (EMS). EMS splnil dva zkladn poadavky, kter se z pohledu vldnoucch politickch koalic zastnnch zem jevily jako stejn. Za prv stabilizoval smnn kurzy a zmenil, pinejmenm v Evrop, riziko zahraninch investic a dodavatelskch smluv. (Kladl se draz na to, e tato skutenost nevychz vstc jen zjmm zhodnocen kapitlu, nbr vem obanm, protoe poslen mezinrodn dlba prce pozvedla produktivitu ve vech zemch.) Za druh EMS nepedpokldal dnou povinnost smnit nrodn mnu za vzcn kov i pouit jinch komoditnch penz. Ponechal paprov penze tak jak byly a snail se pouze stabilizovat jejich smnn kurzy. Smysl tto konstrukce je zejm. Zaveden komoditnch penz by vedlo k silnjmu omezen dalho zvyovn mnostv penz. To nemohly mocensk koalice zastnnch zem pijmout, protoe jejich ekonomick pozice byla zvisl na monosti financovn prostednictvm tisku novch penz. Mly proto prvoad zjem na zachovn paprovch mn. EMS musel bt vystavn na papru.
3. Vznam EMS, 19791998

Abychom mohli pochopit EMS, musme se oprostit od jednoho zkladnho a velmi rozenho nedorozumn. Mnoho ekonom se dopout t chyby, e posuzuj instituce jako EMS podle zmru, jak mli jejich zakladatel, a nikoliv podle skutenosti. Zmrem otc EMS ve skutenosti bylo vybudovat systm pevnch smnnch kurz mezi paprovmi mnami. Ovem instituce, kterou vytvoili, byla nm jinm. EMS nebyl systmem pevnch smnnch kurz. A pouze z toho dvodu, e jm nebyl, mohl vyprodukovat sten stabiln mnov systm. Vc se vyjasn, budeme-li mt na zeteli pedpoklady a fungovn systmu pevnch smnnch kurz mezi paprovmi mnami. Technicky tento systm spov na povinnosti centrlnch bank nakupovat mny ostatnch centrlnch bank. Centrln banka toti me
112
PENZE V RUKOU STTU
smnn kurz sv vlastn mny stabilizovat jen velmi nedokonale. Pokud tento smnn kurz stoup, mohla by produkovat vce penz (tisknout bankovky) a prodejem tchto dodatench penz kurz sv mny snit. Ovem zcela jinak to vypad, kdy kurz jej mny zane klesat. V tto situaci by sice mohla pout svj majetek (tzv. rezervy centrln banky) k tomu, aby nakupovala svou mnu zpt, ale toto een nen dlouhodob nosn ani pro tak bohat centrln banky, jako je nmeck Bundesbanka. Proto je v takovch ppadech nutn, aby ostatn centrln banky zaaly produkovat vce vlastnch mn a nkupem padajc mny zamezily jejmu dalmu poklesu. Tato ist technick pozorovn dvaj tuit zkladn problm vech systm pevnch smnnch kurz mezi paprovmi mnami. Ve skutenosti takov systmy zvuj monost zneuit. Smysl a el paprovch penz spov, jak ji bylo eeno, pouze v tom, aby se mnostv penz mohlo zvtovat innji a rychleji, ne by to bylo mon pi pouvn komoditnch penz, aby tak mohly bt pesmrovny toky pjm ve spolenosti. Toto perozdlovn se ovem celkem vzato dotk pouze nrodn ekonomiky dan centrln banky. Ta me dit toky pjm vznamnm zpsobem pouze v rmci sv vlastn nrodn ekonomiky. Neme ale obohatit svou nrodn ekonomiku na kor ostatnch zem, protoe vyuit inflace jej mny vede nevyhnuteln ke znehodnocen jejho smnnho kurzu a klesajc smnn kurz vdy zajist neustlou rovnovhu mezi vvozem a dovozem zbo a slueb. To se ovem v systmu pevnch smnnch kurz mn. Jak jsme vidli, takov systm v zsad pedstavuje zruku odkupu inflanch mn. Ostatn astnci trhu (ostatn centrln banky) jsou systmem zavzni nakupovat znehodnocenou mnu za pvodn kurz. To ovem svd k tomu, aby mnostv vlastn mny bylo co nejvce zvteno, nebo zvteno alespo ve vt me, ne v jak zvtuj mnostv sv mny ostatn centrln banky. Protoe pokud se toto poda, me zem, kter provd vt inflaci, dovet vce zbo a slueb, ne vyv, a tm se obohacovat v neprospch ostatnch zem. Z toho je zejm, e kad systm pevnch smnnch kurz mezi paprovmi mnami se mus dve nebo pozdji zhroutit. Pokud by
113
pedseda kad zemsk vldy v Nmecku ml tiskask stroj, kde by mohl tisknout bankovky Bundesbanky, kad by byl stimulovn k tomu, aby natiskl co nejvce penz, aby tak oblast, kterou spravuje, obohatil na kor ostatnch. Dokonce ani pokud by sm o takovto jednostrann obohacovn neusiloval, byl by k inflaci donucen, protoe vlastnci ostatnch tiskren by ho jinak mohli pedejt. Je zcela zejm, e takov systm je nenosn, protoe dve i pozdji mus dojt k hyperinflaci, a tm ke zhroucen mny. Nejinak je tomu v systmu pevnch smnnch kurz mezi nrodnmi mnami. Zastnn centrln banky sice nedisponuj tiskrnami stejnch penz, ale jejich mny jsou pevnmi smnnmi kurzy definovny jako stejn penze. Kad m potom zjem na co nejvt inflaci. EMS vbec dnm systmem pevnch smnnch kurz nebyl. Zkladn skutenost je, e ze strany centrlnch bank neexistovala povinnost nakupovat ostatn mny. Pokud by takovto zvazek existoval, stal by se EMS zchrannou st pro vldy nruiv znehodnocujc svou mnu, je by se pravideln nechaly zachraovat ostatnmi centrlnmi bankami. Nevyhnutelnm nsledkem by pak byla celoevropsk hyperinflace. Zvazek zde ovem existoval vcemn pouze ve vztahu k vlastn mn. Kad centrln banka mla co nejmn znehodnocovat svou vlastn mnu, aby tak pedela propadu jejho kurzu. Pokud se smnn kurz jej mny zhoril, musela zamezit propadu kurzu jejm nkupem z vlastnch prostedk. Dle mohla jen doufat, e j ostatn centrln banky pomohou. Ty k tomu ovem nebyly zavzny. Za tchto podmnek byla stabilizace smnnch kurz mon pouze prostednictvm omezen sebe sama. Kad centrln banka se musela sama rozhodnout a zsobu sv mny zvyovat pokud mono co nejmn. Tento poznatek se vak v praxi prosazoval jen velmi pozvolna. Mnoh evropsk stty nechtly tak rychle upustit od inflan politiky 70. let. Chtly stabiln kurzy a chtly zrove nadle ve velkm stylu prostednictvm tisku bankovek pesmrovvat toky pjm. To ovem nebylo mon, dokud ostatn centrln banky provdly inflaci v men me. A v EMS byla nakonec vdy alespo jedna centrln banka, kter ji provdla v men me ne vechny ostatn. To byla historick role nmeck Bundesbanky.
114
PENZE V RUKOU STTU
Protoe vechny centrln banky pedevm v potench letech EMS provdly daleko vt inflaci ne Bundesbanka, hodnota jejich mn ve srovnn s markou neustle klesala. Nevyhnutelnm nsledkem pak byla ast pizpsoben dajn pevnch smnnch kurz. Aby se propad hodnoty inflanch mn vyrovnal, dolo mezi lety 1979 a 1983 devtkrt ke zmn kurzu. K citeln zmn dolo a v roce 1983, kdy francouzsk vlda pod vlivem sv inflan politiky prozela. Zmny smnnch kurz byly od t doby mn ast, ovem o to rozshlej. Mezi lety 1987 a 1992 nedolo k dnm pozoruhodnm zmnm a politikov vech frakc ptelsky naklonn Bruselu se zanali chlubit, e EMS te ji skuten vytvoil pevn smnn kurzy. V lt 1992 tato pedstava ovem splaskla jako mdlov bublina, nebo bylo teba pizpsobit irskou libru a panlskou pesetu. Ji na podzim nsledujcho roku dolo i k definitivnmu zhroucen ostatnch mnovch parit. Britsk libra padala tak prudce, e britsk vlda vzdala vechny pokusy o jej stabilizaci a z EMS vystoupila. Krtce po libe zaal mt na devizovch trzch problmy i frank. Banque de France doly rezervy, ktermi by byla mohla skupovat svj znehodnocen frank. EMS ztroskotal. Eurokrat v Nmecku a Francii ovem nechtli ztroskotn za dnch okolnost pipustit, protoe se obvali, e politika centralizace, kterou prosazovali, ztrat presti. Zleelo pouze na tom zachovat zdn spnosti do t doby, ne bude hotova mnov unie. Pili proto na trik rozit psma, v rmci kterch se devizov kurzy mohly od stanovenho cle odchylovat, z 2,5 % na 15 %. Formln tedy star EMS existoval nadle, pouze psma byla ponkud rozena. Trik vyel, protoe mlokter ekonom i urnalista nazval vci pravm jmnem: Csa neml nov aty byl nah! Nov EMS nebyl systmem o nic vce ne jeho pedchdce. Ale zatmco za emi o starm systmu existovala skutenost ve form tm stabilnch smnnch kurz, nyn u zstaly jen ei, stabiln smnn kurzy byly minulost. Krize EMS ukzaly zcela zeteln, e nrodn mnov autority jsou odkzny samy na sebe. EMS pedpokldal, e kad centrln banka provede takov opaten, jimi by stabilizovala smnn kurzy sv mny. Jinmi slovy, EMS sm o sob neml dn prak-
115
tick vznam. Nebyl to systm v tom smyslu, e by rozhodnut zastnnch centrlnch bank byla na sob zvisl. Kad centrln banka tu stla sama a vech spch, kter byly pipisovny EMS, musely nrodn stty proto doshnout samy vlastn silou. Vvoj na devizovm trhu, kter nsledoval po roce 1979, mohl probhnout i bez mezivldn dohody z prosince 1978. Skutenost, e pouze hrstka ekonom rozpoznala podstatu vci, je nejlepm dkazem padku ekonomickho mylen.43 Vtina makroekonom povaovala zmr autor EMS za dan a pedpokldala, e EMS je skuten systmem pevnch smnnch kurz. Jejich uebnice a lnky objasovaly nekriticky el EMS. Opakovali ei o symetrickch intervencch centrlnch bank, mluvili nesmysly o peggingu a popisovali do nejmench podrobnost nov vytvoenou mnovou jednotku EMS ECU. Tato technick hlediska ale nebyla nim jinm ne nevznamnou banalitou. Centrln banky EMS byly sjednoceny pouze clem stabilizovat smnn kurzy. Kad tento cl ovem sledovala sama. Neexistovala dn spolen penn politika, dn koordinace, a ECU nebyla nim jinm ne potskou hkou. Skuten vznam EMS a ECU spov na rozdl od toho nikoliv v ekonomick ale v politick oblasti. Protoe slova EMS a ECU byla po dv desetilet slyet z kadch st, zvykly si nrody Evropsk unie na mylenku, e tato slova zapadaj do politick reality. Oban vili, e existuje evropsk penn politika, e ECU jsou evropskmi penzi a e spolen penn politika EMS je zkladem pro stabiln smnn kurzy a hospodskou prosperitu 80. a 90. let. Tato bludn vra oslabila dvru ve vlastn sly a oslabila tak skepsi vi, tehdy jet relativn mal, byrokracii v Bruselu. Psychologicky to byl dleit pedstupe k vytvoen Evropsk centrln banky, zkladu novho evropskho centrlnho sttu. EMS se tak stal rozhodujcm krokem ke kartelizaci evropskch vld.
43
Ke vzcnm vjimkm pat francouzsk ekonom Pascal Salin (L unit montaire europenne, au profit de qui?, Economica, 1979) a nmeck ekonom H. H. Lechner (Whrungspolitik, de Gruyter, 1988).
116
PENZE V RUKOU STTU
4. Role Bundesbanky v EMS

Bundesbanka se stvala clem rozhoench tok po kadm novm stanoven pevnch smnnch kurz v rmci EMS. dajn nespolupracovala, podvazovala hospodstv v zahrani, utiskovala ostatn centrln banky atd. Jak je ale mon, e ve spleti ist dobrovolnch vzjemnch vztah, jakou trh bezesporu je, me jedna strana ostatn vyadit ze hry nebo je jinak utlaovat? Nesetn ekonomov si touto otzkou lmali hlavu. Jak bylo mon vysvtlit nadvldu Bundesbanky v Evrop? Odpov zn, e moc Bundesbanky spovala pouze na slabosti ostatnch centrlnch bank, kterou si ovem tyto samy zavinily. Skutenm problmem slabch mn nebyla zpadonmeck marka nebo Bundesbanka, nbr nenasytn lanost politik a zjmovch skupin v zemch se slabmi mnami. Sluby tmto skupinm pomoc tisku bankovek vedly opakovan k propadu hodnoty dotyn mny. Aby se tento propad hodnoty neodrazil v poklesu kurzu, mla pr Bundesbanka sama tak produkovat penze, aby mohla inflac zaten mny skupovat! dajn vina Bundesbanky spovala tedy v tom, e nezvtovala mnostv zpadonmeckch marek (a tm marky neznehodnocovala) tak siln, jak to inily Banque de France v ppad franku nebo Banca dItalia v ppad liry. Nmci j za to budou navky dkovat, ale nmet a zahranin politikov a zjmov skupiny j to nemohly odpustit. Nen teba pochybovat o podstat centrlnch bank. Vechny centrln banky slou jen a pouze k okrdn obyvatelstva ve prospch politicky organizovanch kartel. Bundesbanka nen dnou vjimkou. Ze vech centrlnch bank ovem ukodila neorganizovanm masm obyvatelstva nejmn. Tuto slubu pak neprokzala pouze Nmcm, ale vem obyvatelm Evropy. Zdrenlivost Bundesbanky byly nuceny ke stejn zdrenlivosti i ostatn centrln banky, kter usilovaly o stabilizaci smnnch kurz. Zpadonmeck marka se tak nestala jen stabiln kotvou EMS, ale i oporou evropsk obansk spolenosti v boji proti evropskm sttm.
117
5. Konec EMS a zrod Evropsk centrln banky (ECB)

Pokad, kdy je svoboda oban dosud neslchanm zpsobem omezena, je v zjmu sttu, aby sv poddan ponechal v nejistot ohledn nov loupee. Tak tomu je i v ppad Evropsk centrln banky. Sttn propaganda pedstavuje vytvoen ECB jako organick pokraovn vvoje nartnutho EMS. ECB dajn jen zlepuje to, co tak jako tak ji existuje. Tento popis ale neodpovd skutenosti, nbr politickm zmrm svch tvrc. ECB nen zavrenm EMS. Stoj na zcela jinm zklad a slou naprosto odlinm clm. EMS spoval na jednostrann a odpovdn innosti kad zastnn centrln banky. Kad centrln banka, kter chtla stabilizovat smnn kurzy sv mny, byla nucena omezit vlastn mru inflace tak, aby nepesahovala nejni mru inflace provdn sesterskou bankou v rmci tohoto systmu. To vedlo k relativn stabilizaci smnnch kurz. Pedevm to ovem vedlo (mon proti vli otc EMS) k omezen financovn sttnch vdaj pomoc titn penz. Vznam nov ECB spov v tom, e poprv v historii existuje jeden centrln evropsk producent nekrytch penz, kter odstranil omezen pro sttn rozpoty dan starm systmem, a tm otevel nov cesty k obohacen sttu i se sttem zce spojench skupin. Toto je skuten smysl ECB a zmr jejch tvrc. Podvejme se jet jednou na vvoj v 70. a 80. letech, abychom si tuto zleitost pipomnli. Po zhroucen brettonwoodskho systmu se tiskrny penz ve vech zpadnch sttech staly dleitm zdrojem pjm. Jak je to v takovch ppadech obvykl, dn stt nepouil tchto dodatench pjm k tomu, aby snil dan i sv zadluen. Daleko vce bylo na inflaci nahleno jako na vtan dodaten zdroj, ze kterho bylo mon financovat dal sttn aktivity. Kdy se potom na konci 70. let obrtil politick trend a stabilizace smnnch kurz umonila snen inflace na rove zem s nejni inflac, pila hodina pravdy. Pjmy, o kter stt dky snen inflace piel, musely bt vyveny nimi vdaji. Ve vech zemch se ale vldnouc kartely politik a politicky organizovanch
118
PENZE V RUKOU STTU
skupin tomuto een vzpraly. lo o to si na kor nic netucch a neorganizovanch oban zachovat prospch z inflace, kter byl veejnosti pedkldn jako sociln vhody. Zstala u pouze dv een. Prvn spovalo ve zven dan a odvod. Takov opaten je ovem vdy velmi nepopulrn, protoe pmo obr o penze daovho poplatnka, kter na to reaguje vtinou velmi nevrle. Protoe se politikov obvaj odplaty prostch lid u volebnch uren, soustedili se na druh een na zvyovn sttnho dluhu. Zvltnost tohoto zadluen spovala v tom, e nebylo jednorzovm aktem, kter by byl uren k financovn zvltnch vdaj. Daleko spe lo o to financovat st obvyklho sttnho rozpotu, kter byla pvodn hrazena inflac, natrvalo prostednictvm zadluen. To bylo ale mon jen ustavinm novm zadluovnm. Od konce 70. let proto krel pokles inflace ruku v ruce se stle vzrstajcm zadluenm. Nahrazen inflace jakoto zdroje sttnch pjm novm zadluovnm, kter vychzelo najevo v prbhu 80. let m dl zetelnji, se stalo rozhodujcm faktorem pro vvoj mezinrodnch mnovch systm. Od potku bylo jasn, e zadluen sttu neme bt trvalou odpovd na otzku financovn sttu. Stty a oban jsou sice v mnoha ohledech rozdln, ale pro oba plat, e si mohou pjovat jen tehdy, kdy existuje vyhldka na splacen dluhu. A pro oba plat, e tato vyhldka je tm men, m vy jsou stvajc dluhy. V mnoha sttech doshlo zadluen sttu velmi rychle takov ve, kter splacen prakticky vyluuje. Zejmna to plat pro konzervativnj stty. V Nmecku napklad dosahuj dluhy sttu, zem a obc dle ednch statistik ji vce ne 60 % hrubho nrodnho produktu. V tomto sle se ale neobjevuj dleit sti finannch zvazk (jako nap. penn zvazky vyplvajc ze socilnho pojitn). Pi realistickm pohledu lze zadluen nmeckch zemn sprvnch celk odhadnout na 300 % a 400 % hrubho nrodnho produktu a ve vtin ostatnch stt je to jet daleko hor.44
44
K tomuto tmatu viz prce od Rolanda Baadera: Fauler Zauber (Resch Verlag, 1997) a Die Euro-Katastrophe (Anita Tykve Verlag, 1994).
119
V prbhu 80. let bylo stle jasnj, e zadluovn sttu naraz na sv meze a bude nutn nalzt jin zdroje financovn. Principiln pichzely v vahu pouze dv ji dve zmnn alternativy. Bylo mon zvit dan a odvody, ale jak bylo eeno, mlokter politik by takov zven v potebn me provedl. Zstala proto pouze monost financovn pomoc titn bankovek, ovem toto een nebylo za stabilnch smnnch kurz mon, dokud by se nepipojila i nmeck Bundesbanka. Proto muselo nutn opakovan dochzet ke krizm EMS, k roziovn psem a ke zmnm domnle pevnch smnnch kurz. Z ve uvedenho plyne nesporn zvr, e krize nebyly politovnhodnmi nehodami, ale pedzvstmi zniku celho EMS. Zem s notoricky slabou mnou jako Itlie byly pouze prvn na ad. Mnoh stty, jejich dluhy doshly obdobnch dimenz, ekal stejn osud. Je to zejm ji ze skutenosti, e pouze dva stty pi vstupu do evropsk mnov unie (Lucembursko a Nmecko) nepekroily, respektive vrazn nepekroily maximln zadluen stanoven Maastrichtskou smlouvou. Ostatn zem mly oividn obte i s tm, aby jejich zadluen dva roky ped vznikem mnov unie nestoupalo tak rychle. Zpravidla vak zstvaj daleko za (edn) stanovenou mrou zadluen na rovni 60 % hrubho domcho produktu. Bylo tedy zcela jednoznan otzkou asu, kdy budou ostatn mny nsledovat liru a Evropa se vrt k inflanmu systmu volnch kurz 70. let. Jinmi slovy, stabilita EMS byla pouhm zdnm. Iluze relativn stability byla vytvoena zadluenm zastnnch stt, a toto stle rostouc zadluen zpsobilo, e nvrat k inflan politice 70. let byl stle nevyhnutelnj. EMS byl asovanou bombou, kter zatkem 90. let tikala stle hlasitji. 70. lta se ale neopakovala. Bylo h. Nelze-li od nrodn mnov autority nic pozitivnho oekvat, tm spe nelze nic oekvat od autority mezinrodn, protoe ta me zpsobit nesrovnateln vt kody. Nov vytvoen Evropsk centrln banka (ECB) a jej produkt, euro, nee ve skutenosti dn z mnovch problm, kter se znovu a znovu objevuj od doby, kdy penze pestaly mt podobu drahch kov. Problmy spe odsouv, a tm je zhoruje. ECB a euro vznikly pod vlivem jak trnch, tak i politickch sil.
120
PENZE V RUKOU STTU
Trn sly se vyvinuly z odbourn obchodnch pekek, kter vedlo v 80. a 90. letech k rostouc mezinrodn dlb prce. Pohyb zbo pes hranice a relativn stabiln devizov kurzy se postaraly o znateln hospodsk rozvoj. Navzdory vem karohldm, kterm se nelbila dajn jednostrann orientace na zjmy kapitlu, pinelo toto obdob vt blahobyt m dl vtmu mnostv obyvatel. S rostoucm hospodskm propojenm se zahranim mlo stle vce podnik zjem na stabilnch rmcovch podmnkch ve styku s cizinou. Krom podnik exportnho prmyslu to platilo zejmna pro banky a ostatn finann podniky, kter se astnily mezinrodnch kapitlovch transakc. Trn zjmy tchto skupin tak byly jednm z podnt ke vzniku evropsk mnov unie. Druh podnt ml politick charakter. Ji jsme uvedli, e Bundesbanka provdla inflaci v men me ne ostatn centrln banky a e j to pivodilo neptelstv mnoha politicky organizovanch skupin v tuzemsku i zahrani. Je proto jasn, e zahranin vldy usilovaly o mnovou reformu, kter by jim dala monost ovlivovat rozhodovn Bundesbanky. Byly ochotny udlat rozhodujcm zjmovm skupinm v Nmecku politick stupky, aby se vymanily z finann tsn, do kter se samy dostaly. V tomto kontextu je pochopiteln, e nkte kritici vytaj Kohlov vld, e obtovala marku znovusjednocen Nmecka. Z pohledu tchto kritik bylo odstrann nenvidn Bundesbanky cenou, kterou vyadovaly Francie, Velk Britnie a Spojen stty za souhlas se znovusjednocenm. Tato teorie m skuten nco do sebe. Nelze se ale domnvat, e objasuje nco vce ne jeden vedlej aspekt tto udlosti. dn vlda si neme dovolit vystupovat vi svm poddanm jako sprvce ist zahraninch zjm. Zmnili jsme ji tu skutenost, e stle vt a vlivnj sti nmeckho hospodstv mly zjem na stabilnch evropskch mnovch vztazch. Pravdou ale tak je, e politicky vlivn skupiny v Nmecku mly zjem obtovat marku, aby na opltku zskaly politick stupky ze zahrani. Na ilustraci toho by bylo mon uvst dva pklady: Nmeck automobilov prmysl produkuje sice nejkvalitnj, ale tak nejdra automobily v Evrop. Z pohledu spotebitel ovem kvalita ne vdy ospravedluje cenu. V mnoha ppadech upednostn spotebitel auto s horm zpracovnm a nim bezpenostnm
121
standardem, pokud bude levnj. Pokud jsou ale vichni producenti sttem nuceni dodrovat urit technick normy kvality, zcela zejm tato volba odpad. Mohou bt vyrbna pouze drah auta a jen z nich si me spotebitel vybrat. Tyto sttn normy tak privileguj nejdra vrobce na kor spotebitel a levnch producent. Harmonizace podmnek vroby v Evrop neznamen nic jinho ne sttem vynucen sjednocen vech vrobnch norem. Vhody z harmonizace v oblasti automobil tak pov jednoznan nmeck prmysl, kter se tak me obohacovat na kor svch zkaznk a zahraninch konkurent. Stejn situace je v oblasti organizovanho trhu prce. Nmeck odbory zastupuj technicky nejkvalifikovanj, ale tak nejdra zamstnance v Evrop. Kvalifikace pracovnk pitom nen samoeln, mus bt ocenna mzdou. Mnoz podnikatel upednostuj levnou pracovn slu, i kdy je mn erudovan. Investuj proto do zem s levnou pracovn silou. Tyto investice zvyuj mzdy v zemi s levnou pracovn silou a zrove sniuj mzdy, kterch je mon doshnout v zemch s drahou pracovn silou m je v tchto zemch oslabovna moc odbor. Pokud ale sttn tlak vede k tomu, e prce je vude stejn drah, zmiz podnt k exportu kapitlu. Pesn to je vliv evropsk harmonizace sttem pedepsanch pracovnch podmnek (ochrana ped vpovd, pracovn doba, bezpenost prce, pojitn v nezamstnanosti, atd.). Tyto podmnky v principu znamenaj sjednocen pracovnch podmnek v Evrop. T z toho nmeck odbory, trp tm tuzemt a zahranin zamstnanci, kte kvli nucen vysokm nkladm na prci nemohou najt dn msto, a samozejm (tak) spotebitel. Uvedli jsme jen pklady toho, e dleit skupiny v Nmecku maj prospch z politick centralizace v Evrop a mly proto zjem se zasadit o politick vmnn obchod (marka za privilegia). Prv s podporou tchto skupin mohla spolkov vlda potat, kdy drazn prosazovala vznik evropsk mnov unie. Tyto snahy mly bohuel spch. Zatkem roku 1999 postoupily nrodn autority sv rozhodovac pravomoci v mnovch otzkch ECB a staly se jejmi vkonnmi orgny. Jinmi slovy eeno, euro bylo ji v tomto okamiku fakticky zavedeno, protoe rozhodnut o vech mnch zastnnch stt provd jeden centrln
122
PENZE V RUKOU STTU
ad. Euro existuje, i kdy v tomto okamiku jet neexistuje ve form zvltnch bankovek a minc, nbr je reprezentovno nkdejmi nrodnmi bankovkami a mincemi. Markov bankovky u nejsou svbytnmi penzi, nbr zstupci eura. A stejn je tomu i s ostatnmi bankovkami a mincemi dalch zastnnch stt.
6. Ekonomick a politick nsledky ECB a eura

Velkou otzkou samozejm je, jakou politiku nm ECB do budoucna nadl a bohuel se v tto oblasti nememe oddvat iluzm. ECB a euro byly vytvoeny, protoe starmu systmu hrozilo pod tlakem zadluen nrodnch stt zhroucen. Ale ECB ani euro nesprovod ze svta ani dluhy ani zvislost stt na stlm plivu novch vr. Tyto problmy nevye, naopak je jet vyost. Nkte pozorovatel se domnvaj, e budouc politika ECB zvis rozhodujcm zpsobem na tom, kdo ji bude vst a jak budou zkonem stanoveny jej lohy. Pedevm v Nmecku se osob prezidenta centrln banky pit velk vznam a mnoz volaj po zkonem dan priorit mnov stability, ke kter by ECB, podobn jako pedtm Bundesbanka, mla vst. Tyto personln a technick detaily jsou ovem nevznamn. Rozhodujc vc je spe nsledujc: euro umon nov vry, ale neukzn stty. Umon zadluen stt doshnout takovch vek, e naraz na sv pirozen hranice, zrovna tak jako na sv pirozen hranice narazilo nrodn zadluen. Nejpozdji v okamiku, a nov centrln stt nebude moci zskat dn dal vry, dojde k nvratu k inflan politice 70. let. dn uji ovn sttem placench zastnc evropsk mnov unie na tom nemohou nic zmnit. Euro povede k inflaci. Nahrazuje pouze nrodn kartely tch, kte t z inflace, kartelem evropskm a ztuje tak obanm monost chrnit se ped zsahy tohoto velkho sttu. I kdybychom vytvoili evropskou stavu, kde by byly pedepsny hranice pro zadluen stt, a zavzali ECB k urit politice, nememe tomuto vvoji pedejt. Takov psan podmnky jsou bezmocn, pokud je nesdl veejn mnn a v tomto okamiku situace vypad tak, e veejn mnn inflaci a sttn zadluen toleruje. Nmci strpli, e nkter ustanoven Maastrichtsk smlouvy, kter
123
astnci mnov unie stanovili na zklad objektivnch kritri, byla hrub poruovna. Tot meme oekvat i v budoucnu, pokud nedojde k dnmu zsadnmu obratu veejnho mnn. A jak by k takovmu obratu mlo dojt, kdy vechny vzdlvac instituce od zkladn koly a po univerzity jsou v rukou sttu, kdy veker rozhlasov a televizn vysln vyaduje sttn licenci a kdy sttn soudy vychzej z toho, e svoboda smlen ji nen nespornou zsadou? ECB a euro nepinesou pouze inflaci, ale podpo tak centralizaci politickch instituc. Lze pedpokldat, e nrodn stty se nejprve dostanou do finann a pozdji i politick zvislosti na novm centrlnm sttu. Jak budou lensk stty Evropsk unie ztrcet vrovou dvryhodnost, budou dostvat i mn vr na svj vlastn et. Namsto toho bude muset za vry ruit Evropsk komise, kter dky svm stanovm zstala doposud prakticky nezadluen. Je mon, e se Komise omez na roli ruitele. Je ale tak pedstaviteln, e si bude sama brt vry, aby takto zskan penze sama pouila v lenskch sttech. V kadm ppad budou pedluen nrodn stty finann a politicky zvisl na novm centrlnm sttu. Ke stejnmu vvoji dolo v mnoha zemch v rmci jednotlivch nrodnch stt. Ctidost a zaslepenost vedla v prbhu poslednch ticeti let adu nmeckch komunlnch politik k tomu, e si jejich obce braly stle vce vr. Za tyto vry musely ji velmi brzo ruit spolkov zem, a tm se tato msta a obce staly poruenci spolkovch zem. Ovem mnoh zem provozovaly ve sv oblasti stejnou politiku a staly se zvislmi na zrukch spolkov vldy. Proto dnes zem, msta a obce v mnoha politickch oblastech nemohou init samostatn rozhodnut. Vichni jsou zvisl na spolkov vld a potebuj jej pze. Spolkov republika jde pomalu ale jist vstc stejnmu osudu. Je sice potiteln, e se nmeck sttn finance ve srovnn s ostatnmi nrody zdaj bt v podku. Ovem tato tcha je stejn jako tcha padajcho, kter vid ped sebou dopadnout ostatn. Je mon, e Nmci budou moci jet dv i ti desetilet o svm osudu rozhodovat sami (i kdy tv v tv jejich dtinsk pedstav o bruselskm centrlnm sttu postavenm na rove Evrop je
124
PENZE V RUKOU STTU
sporn, zda to vbec chtj). Dlouhodob to ale mon nebude. Nmecko bude stle vce pod kdly bruselskho molocha, kter zastn vechny dosavadn despocie naeho kontinentu. Bruselsk stt se nebude zdrhat vzt dve i pozdji do svch rukou rozdlovn vr, za kter bude sm ruit, aby se tak v och vech evropskch oban stal nepostradatelnm. To je v povaze vci. Moc politik pramen z vnosti, kter povaj u oban. Pro by mli ti, co tahaj za provzky v Bruselu, pracovat a penechat nrodnm politikm, aby sklzeli spch? Dve i pozdji budou instituce nrodnho sttu blahobytu (pedevm sociln pojitn) harmonizovny, tedy pevedeny pod dohled bruselskch organizac. Ve svm dsledku pinesou ECB a euro dva druhy snah, na jedn stran vznik a rozvoj centrlnho evropskho sttu blahobytu, a na druh hromadn dluh ve jmnu tohoto novho centrlnho sttu. Oba jevy povedou dve i pozdji ke kolapsu bu dojde ke zhroucen v dsledku hyperinflace nebo ke zhroucen vemocnho centrlnho sttu pod thou jeho vlastn neefektivnosti. Pokud nedojde k zsadnmu obratu, nechyst pro ns budoucnost nic dobrho: bu opakovn roku 1923 (v Nmecku), nebo nov Sovtsk svaz.
7. Alternativy eura
Mnoho ekonom rozpoznalo nebezpe, kter jsou spojena s evropskou mnovou uni. Vyplat se, abychom se vnovali alternativm, ktermi se zabvme z toho dvodu, e problm lepho mnovho uspodn zstv nadle aktuln. Ji te je toti jasn, e ECB a euro nevytvo trval podek v evropskch mnovch vztazch. Souasn uspodn pispje k jeho jistmu zniku a sttn propaganda na tom neme nic zmnit. Jak alternativy tedy existovaly a jak budou existovat v budoucnu? Prvn een by spovalo v tom, e by EMS v klidu zanikl a nsledoval by nvrat k systmu 70. let. Inflace nrodnch mn a neustle rozkolsan smnn kurzy by bezpochyby vedly k rozvratu mezinrodn dlby prce. Ovem obyvatel zem s tvrdou mnou by byli ped vykois ovnm svmi stty (a pedevm cizmi stty) daleko lpe chrnni. A je tomu jakkoli, tato alternativa zane-
125
dlouho nebude pedmtem ani akademickho zjmu, protoe nrodn bankovky a mince zmiz a zstane jen euro. Druh monost by spovala v zaveden paraleln mny. Tento nvrh vychz z mylenky, e pro kadou mnu existuje nco jako optimln mnov oblast. Naprosto ale nen zejm, jak velk by tato oblast mla bt, a je sporn, zda vbec me bt teoreticky urena. Existuje ovem monost vyeit tento problm prakticky, a sice tak, e by se obyvatelm Evropy ponechala monost pouvat krom nrodn mny tak jaksi paraleln euro. Pokud by paraleln euro mlo skuten pednosti ped nrodnmi druhy penz, mlo by se, dle tto vahy, v konkurenci ostatnch mn prosadit. V kadm ppad by tu rozhodl trh, a ne njak byrokratick instituce, je je o skutench potebch trhu jen velmi patn informovan. Vtina zastnc tohoto nvrhu pomlela na zaveden paraleln paprov mny. Uvdomili jsme si ale, e paprovou mnu nen mon jen tak jednodue na trh zavst. Zbo me bt pouvno jako penze pouze za pedpokladu, e se ji dve na trhu pouvalo. Jen v takovm ppad si toti astnci trhu mohou uinit sudek o budouc kupn sle tohoto zbo. Kdybych napklad prodejci aut nabdl lstek s npisem 3 Hllsmanni, je velmi pravdpodobn, e se obchod neuskuten, protoe tento obchodnk nem sebemen vodtko k tomu, aby vdl, co si za tento lstek me koupit. Ne jinak by tomu bylo v ppad, e by na lstcch stlo 1 paraleln euro. Existovaly pouze dv smyslupln monosti rozen paralelnho eura. Bu by muselo bt ve vech zemch povoleno pouvn jedn nebo vcera stvajcch nrodnch mn. Tady je mon myslet pedevm na nmeckou marku, kterou by lid na mnoha mstech v cizin rdi pijmali. Ovem tato monost nepichzela v vahu z politickch ohled. Pedevm pro francouzsk a anglick politiky bylo nesnesiteln pomylen, e by jejich obyvatelstvo namsto frankem i librou platilo nmeckou markou. Zstala proto jen druh monost, kter by bvala byla zrove tet velkou alternativou k vytvoen evropskho mnovho uspodn. Spovala by v tom, e by bylo povoleno jako penze pouvat jakoukoli komoditu. Jinmi slovy by bylo ponechno na volb
126
PENZE V RUKOU STTU
oban, aby si ve svch smlouvch dohodli libovoln platebn prostedky. Nen teba velk fantazie k tomu, abychom mohli odhadnout nsledky existence systmu mnov svobody. Napomohl by novmu pennmu pouit vzcnch kov. Zlat, mdn a stbrn mince by se dostaly do obhu, tak jako tomu bylo v mnoha zemch a do potku 20. stolet. Nen ale tk pochopit, e tato alternativa byla pro politick establishment naprosto nepijateln. Djiny mn ve 20. stolet nakonec nejsou nim jinm ne djinami etnch pokus zbavit se vzcnch kov, aby se pot na trhu pomoc paprovch penz mohly toky pjm pesmrovat politicky doucm smrem. Akoli pro tuto tet alternativu politick zjmov kartely nenaleznou pochopen (i spe protoe je zcela protichdn jejich zjmm), nesmme na ni do budoucna zapomenout. Na rozdl od nrodn paprov mny nebo od paprovho paralelnho eura zstv nadle aktuln. Aby byl vytvoen voln mnov trh, posta toti, budou-li zruena omezen, je na trhu jsou. Aby zlat a stbrn mince mohly opt obhat, musme jejich pouit jednodue dovolit a pedevm zruit dan (zejmna da z pidan hodnoty a kapitlov dan), kterm jejich pouvn podlh. Tato reforma me probhnout v rmci cel Evropy. Me bt ale provedena i v rmci nrodnm, regionlnm nebo komunlnm. Kad spoleenstv tvoen smlmi a prozravmi lidmi m zaloen svobodnho mnovho podku ve svch rukou.
8. Inflace v USA a pyramidov hra na burzch, 1982?

Doposud jsme hovoili pedevm o evropskm vvoji, protoe tyto zleitosti jsou pro ns zvlt zajmav. V ohnisku nejnovj hospodsk a mnov krize ovem nestla dn evropsk instituce, nbr americk centrln banka Federln rezervn systm (FED). FED byl zaloen v roce 1913 z iniciativy vlivnch bank (J. P. Morgan, Rockefeller, Kuhn Loeb) a spolu s nm vznikla v USA inflan kultura, kter pokrauje nepetrit a do dneka. Dnes ji tm devadestilet inflace v USA opakovan uspila krize a hospodsk deprese. Tyto krize, co odpovd i hospodskmu v-
127
znamu USA, doshly za Velk deprese 19291941 a pi zhroucen brettonwoodskho systmu do t doby nevdanch rozmr.45 Po rozpadu brettonwoodskho systmu to po uritou dobu vypadalo, jako by souvislost mezi sttn mnovou politikou a hospodskmi krizemi, kterou tak skvle popsal Murray Rothbard, pestala platit. V och mnoha ekonom stl FED ped relativn jednoduchmi koly. Inflace by se projevila pouze v propadu hodnoty dolaru na tuzemskch trzch (rostouc ceny) a na devizovm trhu (znehodnocujc se smnn kurz). FED ml rozhodnout, jak velk bude propad hodnoty dolaru. To ve. Jako kad centrln plnovan hospodstv, bylo ovem i centrln plnovan hospodstv v oblasti penz pekvapeno okolnostmi, kter nemohlo pedpokldat a kterm stlo bezmocn tv v tv. V dsledku tchto zvltnch okolnost, ktermi se jet budeme zabvat, nevedla velk inflace v USA v 80. a 90. letech k okamitmu propadu ceny dolaru, nbr zapinila dva nejvt problmy souasnho svtovho hospodstv: rst cen na burze odpoutan od jakkoli ekonomick reality a hospodsk a mnov krize v jihovchodn Asii, Rusku a Jin Americe. Nen zapoteb dnho ekonomickho gnia, nbr jen zdravho selskho rozumu k tomu, aby bylo mon pedpovdt hok konec tohoto vvoje. Musme si ale ujasnit, e tyto problmy nepramen ze systmovch chyb kapitalismu, nbr e jsou vsledkem sttnch zsah do oblasti penz. Jako kad stav, kter byl inflac umle vytvoen a udrovn pi ivot, nese i souasn systm v sob zrodek svho zniku. Posledn krize v jihovchodn Asii, Rusku i Latinsk Americe nm daly jen slab poctit, jak tvrd pistn na tento systm ek. Bezpochyby nejnpadnjm hospodskm fenomnem poslednch dvaceti let je zdnliv nekonen rst cen na burze, kter ztratily sebemen kontakt s oekvanmi vnosy jednotlivch podnik. Je zejm, e za normlnch podmnek mus existovat zk
45
Srovnej vynikajc prce Murrayho Rothbarda: Wall Street, Banks, and American Foreign Policy (Mises Institute, 1995) a The Case Against the Fed (Mises Institute, 1994).
128
PENZE V RUKOU STTU
souvislost mezi cenou akcie a oekvanou vnosnost dotynho podniku. Tato zvltn souvislost odr toti obecnou souvislost mezi hodnotou uritho prostedku a hodnotou elu, ke ktermu dan prostedek slou. Pokud napklad pouijeme obrbc stroj k opracovn polotovar, neme se stt, aby stroj samotn ml vt hodnotu, ne je celkov hodnota vech jm opracovanch kus. Stejn tak spov smysl existence podniku v tom, aby produkoval pro trh. Cena podniku pak neme bt vy ne celkov vnos, kterho me tento podnik doshnout z prodeje svch vrobk. Proto tak celkov cena vech akci jednoho podniku neme bt vt ne souet vech vnos, o kterch pedpokldme, e jich dotyn podnik v budoucnu doshne. sudek o budoucch vnosech tak vdy tvo vchodisko pro uren souasn ceny akci. Vnosy, kter jsou oekvny v nsledujcch letech, se diskontuj a setou. Vsledn suma pedstavuje souasnou hodnotu podniku. Hodnota jedn akcie pak nen nic jinho ne souasn hodnota dlen potem akci. Dennodenn se stv, e nkdo patn odhadne hodnotu akcie. Akcie pak m kurz, kter neodpovd skutenm vnosm danho podniku. Meno vnosnost podniku je potom akcie bu nadhodnocena nebo podhodnocena. Jinmi slovy, v souasn situaci nen dvodem ke znepokojen samotn ve akciovch kurz, ale ztrta jejich vazby na vnosnost podnik. Vysok ani rostouc ceny akci nejsou samy o sob problmem. Dokud se toti na trh nov vnesen mnostv penz rozproste v hospodstv rovnomrn, vede zven mnostv penz k pozvolnmu rstu vech cen, tedy cen akci i vnos. Za takovch podmnek nejsou vysok kurzy na burze dvodem k dnm zvltnm obavm, protoe se v nich projevuje pouze obecn propad hodnoty penz. Za normlnch okolnost, tzn. za podmnek, jak jsou na volnm trhu, je samozejm mysliteln, e po uritou dobu budou mnoh akcie souasn nadhodnoceny. Je rovn mysliteln, e tento omyl ovldne cel kapitlov trh a bude trvat 15 let. To ve je mysliteln, akoliv se to jet nikdy nestalo. Co ale nen mysliteln, je, e akcie budou na volnm trhu ohodnoceny bez ohledu na vnosnost podniku. Investoi na burze se zajist mohou ve svch odhadech skuten vnosnosti mlit, to ovem nemn nic na tom, e ji berou pi svch nkupech a prodejch v potaz.
129
Charakteristickm znakem souasnho burzovnho vzestupu nen jen to, e ztratil jakkoli kontakt s vnosnost podnik, ale i to, e je to vem vtm (a vtin malch) kapitlovch investor znmo. Jak je to jen mon? Stala se burza pyramidovou hrou? Stoupaj kurzy jen proto, e kad investor spekuluje, e pozdji najde jet optimistitjho spekulanta na vzestup kurz, kter koup jeho akcie za jet vy ceny, protoe sm v, e i on v budoucnosti najde jet optimistitjho spekulanta atd.? Vme, e podobn hra je mon, ale znme i jej hranice. Zastn se j pouze lid ochotn podstupovat velk riziko a lid velmi naivn a jak okruh tchto lid, tak i obnosy, kter mohou investovat, jsou velmi omezen. Jakmile se nenajdou dn dal hlupci a hazardi, zhrout se i domeek z karet. Zhrout se, protoe v uritm okamiku u nebude nikdo, kdo by byl ochoten dt svj dal majetek v szku. Souasn burzovn vzestup trv ji tm dv desetilet, a pesto neztrc nic ze svho kouzla, ale naopak lk m dl vce investor. Jak okolnost dovoluje investorm vkldat m dl tm vce penz do akci, jejich cena se m dl vce vzdaluje od kurzu, kter odpovd vnosnosti podnik? Jednoduch odpov je, e FED spolen s ostatnmi dleitmi centrlnmi bankami me tisknout dal a dal penze, kter je mon pout na burze. Pirozenou hranic v pyramidov he by bylo vyerpn majetku dobrodruh a hlupk. Centrln banky maj ovem monost s nulovmi nklady produkovat stle nov penze a dodvat je okruhm blzkm burze. Tm onu pirozenou hranici osobnho majetku odstrauj. Od tohoto okamiku se burza stv hitm, investor hrem a pvodn rizikov investovn osobnho majetku se stv hrou, zdnliv bez nsledk. Hri s dobrmi vztahy k centrln bance (pedevm velk banky, velk prmyslov podniky a vldy) maj pstup ke stle dalm a dalm penzm, kter vznikly z nieho. Mohou se astnit burzovn hry, ani by si museli lmat hlavu s tm, zda sv akcie jednoho dne prodaj za vy ceny. Dokud toti centrln banka produkuje dal a dal nekryt paprov penze, stle budou lid, kte budou moci a chtt investovat jet vce, protoe v dobr ve oekvaj dal inflaci. Zde vidme, pro pro vi akciovch kurz ztrc vnosnost podnik pod vlivem vysok inflace na vznamu. Sttn produkce
130
PENZE V RUKOU STTU
nekrytch paprovch penz pro burzu uinila z burzy finann perpetuum mobile. Jak jsou dsledky? V prvn ad obohacuje tato politika finann prmysl na kor ostatnch ivnost. Obecn eeno oderpv zdroje ve form asu a energie pi investovn penz na kor ostatnch innost. V USA je m dl vce lka a prvnk, kte vnuj investovn vce asu ne svmu pvodnmu povoln. Inflace tm pdem naruuje pirozenou dlbu prce a sniuje vrobu. Zvhoduje ekonomicky dobe zaveden na kor vech ostatnch vrstev a zvtuje pirozen rozdly v pjmech. Krom toho zpsobuje, e se stle vt st obyvatelstva stv hospodsky zvislou na rozhodnutch centrln banky, co zvyuje politick tlak na to, aby inflace pokraovala. Navzdory explozi cen akci nebyl a doposud proces jednostrannho obohacovn meniny na kor vtiny, kter je pro inflaci typick, pli zjevn. Obvykle se vci maj takto: Centrln banka nasmruje nov vytvoen penze do sob blzkch kruh a odtud se roziuj do ostatnch st nrodnho hospodstv. Cenov nrst, kter se zpotku projev pouze v nkterch sektorech (napklad na burze) postupuje a s uritm zpodnm se projev i v sektorech ostatnch. Inflace poslednch 20 let ovem tento typick vvoj nevykzala. Projevila se pedevm ve vzestupu kurz na finannch trzch. Jak se to d vysvtlit? Musme tu uvit zvltn podmnky, o kterch byla e v vodu. Z mnovho pohledu je nejdleitj skutenost odliv velkho mnostv dolar a marek do zahrani. Piblin 6070 % vekerch americkch dolar a asi 30 % nmeckch marek obh mimo USA, respektive mimo Nmecko. Dolar byl tradin mezinrodn velmi rozenou mnou, ovem v 80. letech tato tendence jet zeslila s dodatenou poptvkou po dolaru, kter vznikla zzenm mnovch vbor (v Hongkongu, Singapuru) a dolarizac velkch st Latinsk Ameriky (pedevm Salvadoru, Argentiny, Ekvdoru, Brazlie, Kolumbie a Chile). Obyvatelstvo tchto zem hledalo v dolaru toit proti ohromn inflaci, kterou provozovaly jejich vldy. Protoe lid dolary zskvali mimo jin i prodejem vrobk a slueb, znamenala dolarizace ve svm dsledku to, e do Latinsk Ameriky proudily dolary a do
131
USA zbo a sluby. Tento vvoj zpsobil, e se rst cen v USA omezil pouze na burzu. V 90. letech pak piel obdobn vvoj. V dsledku rozpadu vchodnho bloku proudily velk sumy marek a dolar do zem bvalho Sovtskho svazu, a to dvma zpsoby. Jednak, podobn jako v Latinsk Americe, tyto mny poadovali sami oban, aby se tak chrnili ped tuzemskou inflac. Dle byly ovem dal marky a dolary pouity pro dal mnov vbory (napklad v Estonsku). V Nmecku k tomu pibyla jet mnov unie po jeho sjednocen. pln stejn jako v 80. letech se i tady nakonec ukzalo, e cenov nrst v Nmecku a USA se do velk mry omezil na finann trhy. Bundesbanka i FED produkovaly obrovsk mnostv novch penz, kter byly nejprve pouity na burze a tam udrovaly v chodu sttem zapinnou pyramidovou hru. Z burzy se nov vytvoen penze roziovaly do zbytku domcho hospodstv, kde by nevyhnuteln muselo dojt ke zvyovn cen, pokud by souasn nepsobil opanm smrem odliv velkho mnostv penz do zahrani. Ke zmrnn nrstu cen v zpadnch ekonomikch pisply i nkter dal vlivy, napklad velk rst zamstnanosti v USA. Hlavnm dvodem byl ale odliv deviz do zahrani. Relativn cenov stabilita, kter vldla v poslednch dvou desetiletch navzdory vysok inflaci, bezpochyby podstatn pispla k tomu, e americk a nmeck veejnost z velk sti inflaci pijala. V ivot obyejnho obana zkrtka nebyla vidt. Obanm se sice dailo he, ne by se jim bvalo dailo bez inflace, ale nedailo se jim he ne dve. Skuten odpor proti inflaci vznikne, jak nm prav zkuenost, pouze kdy oban nezchudnou jen relativn nbr i absolutn, tzn. e se jim letos da he, ne tomu bylo loni. To ovem me brzy nastat, pokud uvme, e odliv penz v poslednch letech byl nm vjimenm a me brzy skonit. Pak u nebude kam jt. Jakmile nebude mon pems ovat dolary a marky do zahrani, mus inflace uhodit na domc rove cen. S tm spojen pokles kupn sly penz pak povede mimo jin k vymu nominlnmu zroen vech kapitlovch investic, protoe zroen, kter by pinesly v podmnkch nezmnn kupn sly, mus vzrst o pirku, kter kryje slbnouc kupn slu (tzv. inflan pirka). S rostoucmi roky ale pyramidov hra na burze ztrat na atraktivnosti.
132
PENZE V RUKOU STTU
Lid si zanou pronajmat pozemky a budovat ivnosti, protoe tmto zpsobem budou moci s nim rizikem doshnout obdobnho vnosu jako na burze. Jakmile bude dosaeno tto situace, bude burza bezprostedn ped krachem. Souasn majitel zakoupili cenn papry bez ohledu na vnosnost podnik, pouze v nadji, e pozdji naraz na jet optimistitjho kupce. Nyn ale poet lid ochotnch nakupovat kles, protoe se m dl vce majitel penz rozhoduje pro reln investice a burze se vyhbaj. Centrln banka stoj v tomto okamiku ped nsledujcm rozhodnutm: (a) Bu vytiskne jet vce penz a nasmruje je nejprve k aktrm finannho trhu, aby tak udrela v chodu pyramidovou hru. Toto een ovem nen trval, protoe inflace se pln projev v ostatnch cench a tm zv i roky. A co vce, cenov a rokov oekvn astnk na trhu se velmi rychle pibl plnm centrln banky. Ta bude muset usilovat o titn dalch nul na sv bankovky, aby se vvoj nebrzdil. V tto situaci, za hyperinflace, stoj samotn mna bezprostedn ped svm koncem. Bude m dl nevhodnj ji vlastnit, protoe kad pjemce penz bude muset okamit hledat kupce, aby tak pedeel jejich totlnmu znehodnocen. astnci trhu tak velmi rychle pejdou k pouvn jinch druh penz, pestanou pouvat inflac zatenou mnu a cenov systm, kter byl dky n napjat, zkolabuje. Pesn to se pihodilo v Nmecku v roce 1923. (b) Nebo centrln banka pestane provdt inflaci. Pak je ale nevyhnuteln, aby se akciov kurzy pizpsobily vnosnosti podnik. Prakticky to znamen krach burzy, tedy obrovsk majetkov ztrty pro osoby, kter jsou v zvru inflace majiteli cennch papr. Protoe i vtina poji oven dr velkou st svch aktiv ve form cennch papr, kadmu snadno dojde, co bude krach burzy znamenat pro obyejn lidi. V kadm ppad je krize nevyhnuteln. Vypukne okamit, jakmile inflan tlak na zvyovn cen pestane bt vyrovnvn odlivem penz do zahrani. (A samozejm se urychl, jestlie inflac zaten mna zane proudit z ciziny zpt.) Tento vvoj ns v nejbli dob ek, a proto je snad na mst pipomnka, e nastvajc udlosti s sebou pinesou rozhodujc
133
zmny, ale nemaj negativn aspekty. Krize je toti pouze posledn zastvkou na cest, kter zan vytvoenm paprovch penz s nucenm obhem. Znamen proto i sten osvobozen se zpod jha sttu a jej ovldajcch kruh. Me bt rovn podntem k tomu, aby se vt st obyvatelstva zmobilizovala k odporu proti sttn manipulaci a poadovala snen dan a omezen regulace. Kolaps paprov mny s nucenm obhem je proto z mnoha hledisek pozitivn udlost. Je pravdou, e velk st obyvatelstva po tomto kolapsu zjist, e pila o velkou st svho majetku. Problm ovem spov v tom, e jejich majetek je ji v tomto okamiku men, ne si oni sami namlouvaj. Jedin, kdo budou trvale litovat tohoto kolapsu, jsou lenov politickch kartel, kte se inflac obohacuj na et zbytku populace.
9. Nedvn krize svtovch ekonomik, 1997?

Neviditeln americk inflace 80. a 90. let nezpsobila neudritelnou situaci jen na burzch, ale poskytla zklad pro jet vy inflaci v ostatnch sttech. Z toho dvodu vznikaj souasn ekonomick a mnov krize. Vzjemnou souvislost meme vysvtlit velmi jednodue na fiktivnm pkladu. Jak vme, vede inflace jedn mny dve i pozdji k znehodnocen jejho kurzu vi stabilnm zahraninm mnm. Pedpokldejme, e krl mal zem Alfnie provd inflaci sv mny, alfy, v dsledku eho dojde k poklesu jejho kurzu k bet, mn velk zem, Betnie. Nekod to jen alfnskm spotebitelm, kte budou minimln pechodn muset platit vy ceny za doven zbo a sluby. Ukod to i vem investorm z Betnie, kte investovali v Alfnii ped poklesem smnnho kurzu. Alfnsk krl a alfnsk exportn prmysl se tak budou obohacovat na kor alfnskch poddanch a betnskch investor. Zatmco vtina Alfaan nebude mt monost, jak se budouc inflaci vyhnout, betnt kapitalist se ped n budou moci chrnit tm, e v Alfnii nebudou investovat. Inflace tak pokod obyvatelstvo Alfnie dvojm zpsobem: jednak perozdlovnm, kter zpsob, a jednak nim plivem kapitlu a s tm souvisejcm pomalejm rozvojem. Posledn jmenovan zleitost samozejm nen ani v zjmu alfnskho krle,
134
PENZE V RUKOU STTU
protoe pomalej hospodsk rst znamen i ni pjmy z dan. Krl proto dr inflaci v uritch mezch, aby svmu synovi jednou nepedal zruinovanou zemi. K poklesu smnnho kurzu samozejm nedojde v ppad, e se bude odpovdajcm zpsobem zvyovat i mnostv bety. Kdo na tom v tomto ppad zsk a kdo bude tratit? Zskvaj na tom dle ty alfnsk skupiny, v jejich prospch se inflace provd a trat vichni ostatn Alfaan. Te ale existuj i vtzov a poraen v dsledku inflace bety. K betnskm vtzm pat pedevm kapitalist, kte investovali v Alfnii. Kdyby toti nedolo k inflaci bety, bvali by (a) utrpli ztrtu, nebo (b) by tam sv penze vbec nevloili, ale investovali by je jinde za horch podmnek. Toto jsou dsledky perozdlovn, ke kterm dojde pi jednorzov inflaci v obou zemch. Pedpokldejme ale nyn, e vlda Betnie je velmi blzk kapitalistm investujcm v zahrani, a proto se pokus jejich obchody podporovat trvale. Betnsk vlda slb svm ptelm, e bude stle produkovat dostatek bet, aby jejich prodejem stabilizovala smnn kurz alfy. Je zejm, e se tm kurzov riziko zahraninch investic sn, resp. pestane existovat. Jak nsledky bude mt tato politika? Betnt exporti kapitlu se budou tit velkm ziskm, kterch doshnou na kor ostatnch Betaan. To ale nen vechno. Nov politika, kterou provozuje vlda Betnie, nezstane dlouho utajena ani krli Alfnie, a ten pizpsob sv chovn nov vznikl situaci. Protoe v, e betnsk vlda chce stabilizovat kurz alfy, me vesele o mnoho zvit inflaci, ani by se musel obvat nedoucch vedlejch ink. Jak jsme vidli, drel sv inflan choutky dote na uzd jen proto, e chtl pedejt pli velkmu poklesu plivu kapitlu z Betnie. S stenou zrukou betnsk mnov politiky ohledn alfy se u ale nemus obvat odchodu betnskch kapitalist. Tato zruka smnnho kurzu jeho mny m tak za nsledek, e se me obohacovat na nklady svch poddanch a obyvatel Betnie. Je vyloueno, aby takov vvoj byl v zjmu vldy Betnie. Pi v nklonnosti k betnskm exportrm kapitlu si betnsk vlda neme dovolit vyhazovat penze donekonena. Bere j to toti penze, kter j jinde chyb: v socilnm zabezpeen, armd, stavb silnic atd. Neme strpt, aby alfnt autokrat prohili betn-
135
sk kapitl, i kdy na tom vydlvaj i nkte zaslouil obyvatel Betnie. Dve nebo pozdji se tak sv politiky vzdaj a pestanou alfu stabilizovat. Jakmile k tomu dojde, mus nsledovat obrovsk hospodsk a mnov krize v Alfnii. Dvodem je, e se relativn mal alfnsk hospodstv za inflace specializovalo na obory, kter byly rentabiln pouze v dsledku betnskou inflac pesmrovanch tok pjm. Protoe tento vliv zmizel, bude spousta podnik najednou nerentabilnch. Souasn znalosti a kvalifikace jejich zamstnanc tak ztrat svou hodnotu. Alfaan budou sice moci svou prci vykonvat za ni mzdu jet po njak as, ale pot, co se investovan kapitl vyerp, nebude mon podniky dl provozovat a zamstnanci pijdou o prci. Zane se vyrbt nco jinho, budou zapoteb jin znalosti a objev se nov podniky. Tento proces adaptace bude bezpochyby pro Alfaany bolestn. Velk problmy, kter pi zmnch vyvstanou, jet zesl poklesem smnnho kurzu alfy. V dsledku toho se znejistl mezinrodn investoi zanou vyhbat Alfnii prv v okamiku, kdy by erstv pliv kapitlu byl potebn, aby dolo k postupn restrukturalizaci hospodstv. Nejvt pekkou pi obmn hospodstv ale budou ti, co na inflaci nejvce vydlali: krl, jeho rodina a jeho ptel se toti bhem inflace stali jednmi z nejvtch kapitalist. Ke svmu majetku ale na rozdl od kapitalist, kte uspli na trhu, nepili dky sv fantazii a vt prozravosti, ale pouhm zvtenm mnostv paprovch penz, kter byly vnuceny obyvatelstvu. Te ovldaj pky hospodstv, ale nevd, co maj dlat. Tato nesvat aliance neschopnosti a ekonomick moci s sebou velmi rychle pinese zhoren problm. Hospodsky sklouzne Alfnie z krize do deprese, protoe ekonomicky siln krlovsk rodin chyb podnikatelsk schopnosti a alfnskm soukromm podnikatelm chyb potebn kapitl k tomu, aby zajistili rychl obrat. Tato deprese znamen politick nebezpe, kter krl mus co nejrychleji sprovodit ze svta. Protoe sm neme pivodit hospodsk obrat, bude usilovat o pjky a jinou hospodskou pomoc ke zmrnn nesnz od jinch, napklad od Betnie. Tm se ovem dostane do politick zvislosti na tchto silch. Smutnm vsledkem je, e pina ekonomickch
136
PENZE V RUKOU STTU
problm Alfnie (neprvem nabyt majetek ve patnch rukch) petrvv, a k n se pidv navc problm politick zvislosti na zahrani. Souasn hospodsk a mnov krize se odvjej v podstat pesn podle tohoto schmatu fiktivnho vztahu mezi malou Alfni a velkou Betni. Velk Betnie nen samozejm nikdo jin ne Spojen stty americk, jejich centrln banka usilovala dle ne jedno desetilet o to, aby zajistila zahranin investice velkch americkch investor tm, e udr kurz dolaru k dleitm malm alfa-mnm stabiln. Vedlo to k takovmu nrstu inflace v alfazemch, e se v tto politice nedalo pokraovat. Nevyhnuteln nsledovala krize, ke kter se jako obvykle pipojila finann pomoc, kterou poskytly bu pmo USA, nebo instituce, jim USA dominuj, jako napklad Mezinrodn mnov fond (MMF). Tm se vlda podporovanho sttu dostala do jejich politickho podru. Prvn mnov krize byla v Mexiku v zim 1994/95. Mexick vlda si byla jist, e po zaloen severoamerick dohody o volnm obchodu (NAFTA) v lednu 1994 bude FED garantovat smnn kurz pesa. S ohledem na volby, kter se mly konat na podzim 1994, rozdvala vlda velkorys milodary, kter byly jako obvykle financovny tiskem novch penz, a peso se tak dostalo na devizovch trzch velmi rychle do nesnz. Mexick mnov krize ovem nebyla vyeena oputnm parity smnnch kurz, ale rezignac mexickho prezidenta a mimodnou pjkou ve vi 50 miliard americkch dolar. Od t doby je mexick hospodstv pod zvenm dohledem ad NAFTA a amerit oban plat inflac dolaru za to, e amerit politikov smj vldnout Mexiku. V ervenci a srpnu 1997 pak nsledovaly hospodsk a mnov krize v Thajsku, na Filipnch, v Malajsii, Indonsii, Singapuru a v Koreji. Ve vech zmnnch zemch propadly burzovn indexy bhem nkolika dn o 24 % (v Koreji) a 48 % (v Malajsii). Vechny tyto zem obdrely velkou finann podporu od MMF. Vldnouc skupiny tchto zem se bhem tunch inflanch let dostaly do vedoucch pozic v ekonomice a tv v tv krizi se te ukazuje jejich neschopnost pivst hospodsk obrat. Zvlt npadn to bylo v ppad Indonsie, zem, kter je do znan mry zvisl na dovozu potravin, kde dolo k nkolika nsilnm protestnm akcm proti
137
vld. Ovem zrovna tato vlda, kter po cel desetilet plundrovala danmi a inflac celou zemi, dostala od MMF pjku ve vi 23 miliard americkch dolar, m se umle prodlouila doba, po kterou me bt u moci. V ervenci 1998 bylo na ad Rusko. Vn mnn ekonomick reformy se v tto zemi nikdy neuskutenily. Velk prmyslov podniky zstaly jako za dob Sovtskho svazu v rukou sttu a centrln banka tiskla penze, ktermi byly neziskov podniky umle udrovny na trhu. Moskevsk burza nen nakonec nim jinm ne mstem, kde se obchoduj sttn dluhopisy a kudy se pesmrovvaj pjky od zpadnch stt do privtnch kapes jednotlivc blzkch vld. Ani tady nepila krize neoekvan, pestoe pesn okamik pedpovdli jen nemnoz odbornci. Tak Rusov dostali pjky od MMF a zpadnch vld, i kdy pravdpodobn nemuseli dlat moc stupk, protoe (1) dky svm atomovm zbranm maj dostaten potencil k vhrkm (hlavnm argumentem ruskho prezidenta pi jednnch o pjkch se Zpadem je: Kdy mi ty penze nedte, nebudu znovu zvolen. Pak budou mt atomov zbran v rukou opt komunist.) a (2) jsou ji tak zadluen, e tyto pohledvky Zpad neme jen tak snadno odepsat, ani by se sm nedostal do nebezpe vyvoln hospodsk krize. A tak se ruskmu molochu dvaj dal pjky. Je jen otzkou asu, kdy se i Severn Amerika a Evropa dostanou na konec slep uliky, ve kter se jejich hospodstv, vybudovan na nekrytch paprovch penzch, nachz. Pak u ale nebude nikdo, kdo by tuto nechutnou hru s dalmi pjkami a dal inflac drel pi ivot. Zpadn ekonomiky se potom bu dostanou zcela pod dohled sttu, jak tomu bylo ji za nmeckho nacionlnho socialismu, nebo ns ek hyperinflace. Tento okamik me pijt za nkolik let nebo i za nkolik desetilet. Me bt oddlen mnovou uni dolaru a eura (a jenu?). Slep ulika, na jejm konci je socialismus nebo hyperinflace, ale zstane. Pouze radikln hospodsk reformy Rothbardovmi slovy, nvrat ke komoditnm penzm, jako je zlato, nvrat k volnmu mnovmu trhu a pln vyobcovn stt z oblasti penz ns z n mohou vyvst ven.
138
PENZE V RUKOU STTU
REJSTK
139
Rejstk
A
Agnelli, Giovanni 108 Americk revoluce 64
B
Baader, Roland 119 Bancor 103 Bank of England 74, 76, 81 Bankovn runy 55, 56, 58, 76, 79 Bankovnictv divok 56, 73 centrln 72, 74, 76, 78, 81 s stenmi rezervami 5356, 58, 72, 77 se 100% rezervami 53, 69 svobodn 56, 72, 73, 77 Barnard, B. W. 38 Barter (pm smna) 28, 60, 94 Baxter, W. T. 63 Bilance platebn 86, 89, 93, 96, 98, 101, 103, 104
Bimetalismus 48, 67, 69, 70 Brassage 66 Bresciani-Turroni, Constantino 64 Bretton Woods 95100, 103, 104, 109, 110, 117, 127 Bundesbanka 106, 112114, 116, 119, 120, 122, 131
C,
Cannan, Edwin 39 Carstens Karl 108 Cena penz 30, 32, 40, 41, 47 regulace 26, 38, 67, 68, 70, 84 Cenov hladina 16, 18, 19, 22, 26, 31, 40, 46, 47, 9092 Centrln banka evropsk 104, 108, 116, 117, 119, 120, 122124 svtov 86, 98, 103, 104, 108, 109 Conant, Charles A. 38 Crusoeovsk ekonomika 25, 27
140
PENZE V RUKOU STTU
Cyklus hospodsk 65, 90 ern trhy 69, 86
E
Euro 120, 125, 126, 138 jeho dsledky 122124 Eurodolary 97, 99, 101 Evropsk centrln banka 104, 108, 116, 117, 119, 120, 122124 Evropsk mnov jednotka (ECU) 115 Evropsk unie (EU) 108, 115, 123 Evropsk hospodsk spoleenstv (EHS) 104 Evropsk mnov systm (EMS) 108, 109, 111, 113117, 119, 125
D
dEstaing, Giscard Valery 108 Deflace 79, 80, 92 Delors, Jacques 108 Depozita na podn 5056, 72, 74, 75, 77, 78, 81, 90, 92, 95 Dinr 67 Diskontn sazba 39, 79 Dluh 38, 47, 54, 58, 62, 63, 7072, 80, 83, 107, 117, 118, 119, 122124, 137 Dobrovoln smna 27 Dolar definice 33, 34, 88-92 nedostatek 8586 vznik 34 znehodnocen, inflace 61, 66, 78, 80, 88, 91, 93, 95102, 104, 110, 127, 132, 133, 137138 Dolarizace 131 Dusenberg, Wim 108 Dvojslokov zlat trh 98, 99
F
Falovn 36, 54, 55, 57, 61, 65, 66, 76, 94 Farrer, Lord 70 Federln poji ovna vklad 77 Federln rezervn systm (FED) politika 75, 78, 80, 104, 127, 129, 131, 136 vznik a vvoj 16, 18, 74, 127 Fnix 103 Floating pinav 91, 93, 101 Francouzsk revoluce 64 Friedman, Milton 94, 99, 101103
REJSTK
141
G
Gardner, Richard N. 94 Garrett, Garet 83 GATT 108 Greenbacky 81, 83 Greshamv zkon 37, 6769, 71, 84, 85, 104 Groseclose, Elgin 67 Guth, Wilfried 108
J
Jacksonovsk hnut za tvrd penze 73 Jevons, W. Stanley 49, 56
K
Kalkulace 32, 62, 63 Keynes, J. M. 103 Keynesovci 99, 102, 108, 109 Kohnstamm, Max 108 Kontinentaly 64, 81
H
Harmonizace evropskch norem 121, 124 Hospodsk cyklus 65, 90 Hromadn penz (hoarding) 4345, 68, 77, 81, 93, 96101 Hull, Cordell 94 Hume, David 89, 41
L
Laughlin, J. Jaurence 38 Lechner, H. H. 115 Libra sterlink 33, 34, 8897, 114, 126 Likvidita 107 Lopez, Robert S. 49
I
Indexovn 47, 63 Inflace 54, 57, 58 jako zdann 59, 61 jej dopady 56, 59, 61138 Investice 47, 57, 63, 65, 87, 8991, 93, 100, 111, 121, 129, 130, 132, 134136
M
Maastrichtsk smlouva 119, 123 McManus, T. F. 78 Menger, Carl 30 Mnov politika 25, 127, 135
142
PENZE V RUKOU STTU
Mnov stabilizace 4648, 105138 Mnov rozpad 45, 64, 84, 88138 Mnov vbor 131 Merkle, L. H. 108 Mezinrodn mnov fond 86, 106, 136, 108, 137 Mince raba a podvod 36, 37, 53, 54, 6671 raba jako podnikn 35, 50, 52 raba provdn vldou 26, 34, 42, 6571, 75, 79, 81, 90, 92, 98, 122, 125, 126 raba soukrom 27, 3539 zlehovn 36, 66, 67, 69 Mises, Ludwig von 30, 39, 50, 71
N
NAFTA 108, 136 Nelson, R. W. 78 Nixon, Richard 88, 100
O
Obansk vlka 17, 73, 81, 83 Obchod mezinrodn 91, 93, 96, 100, 110
P
Padln 36, 61, 72
Palyi, Melchior 81, 90 Paraleln mny 125, 126 Paraleln standard 49, 50, 69, 70 Paul, Ron 108 Penn depozite 5058 Penn zstatky 41, 4547 Penze 37, 38, 4349, 5859, 8988 a vlda 6072 funkce 32 hromadn (hoarding) 4345, 68, 77, 81, 93, 96101 jako komodita 3032, 34, 35 jako potvrzen o depozitu 52, 5456, 72, 74, 75 jako prostedek smny 27, 3032 jako vhov jednotka 32 jejich cena 30, 32, 40, 41, 47 jejich podoba 35 jejich substituty 7274 jejich vznik 27, 30, 31 nabdka 39, 42 nekryt paprov 8186 poptvka po 41
REJSTK
143
rychlost obhu 45 stbro jako 30, 3436, 39, 4850, 5861, 6673, 82 zlato jako 3039, 48, 49, 8284, 8890 Phillips, Chester A. 78 Platebn bilance 86, 89, 93, 96, 98, 101, 103, 104 Politick kartely 107, 116, 118, 122, 126, 133 Perozdlovn 62, 106, 108, 112, 134 Pjmy vldy 60, 65, 117, 118 Pm smna 28, 60, 94
R
Regulace cen 26, 38, 67, 68, 70, 84 Revoluce americk 64 francouzsk 64 Rezervn pomr 57, 75, 78, 79 Robbins, Lionel 91 Rothbard, Murray N. 65, 105, 106, 108, 127, 138 Rueff, Jacques 97, 99, 102 Runy na banku 55, 56, 58, 76, 79
S,
Salin, Pascal 115 Second Bank of the United States 74
Seigniorage 66, 67 Shoda poteb 28, 31 Schlick, hrab 34 Schmidt, Helmut 108 Smna dobrovoln 27 hodnoty ve 27, 42, 44 jej vznam 2728 kurzy 34, 49, 82, 8487, 93, 100104, 110117, 119, 125, 127, 134136 nepm 2831, 106 pomry 31, 32, 34, 38, 40, 48, 49, 59, 70, 82, 88, 110 prostedek (viz penze) 2932, 39, 40, 44, 48, 58, 87, 89, 101 pm 28, 60, 94 zahranin 81, 84, 85, 89, 109 Smithsoninsk dohody 88, 100, 101, 109 Specializace 28, 29, 50, 89 Spencer, Herbert 37 Standard paraleln 49, 50, 68, 70 zlat devizy 9193, 95-98 zlatho slitku 81, 86
144
PENZE V RUKOU STTU
zlat klasick 8890, 91, 96, 97, 103, 104 zlat 25, 3335, 49, 70, 79, 81, 82, 90, 9294, 97, 102 Struktura vroby 31 Svtov centrln banka 86, 98, 103, 104, 108, 109 Svtov rezervn banka (WRB) 99, 103 Svtov vlka druh 94, 95, 103 prvn 90, 91, 93 Sylvester, J. W. 50 pinav floating 91, 93, 101
obansk 73, 81, 83 Vogel, Hans-Jochen 108
W
Walker, Amasa 55 White, Harry Dexter 103 White, Horace 74 Winder, George 85 WTO 108
Z,
Zahranin pomoc 85, 96 Zkonn platidlo 26, 70, 71, 75, 82, 83, 90, 94 Zdann 6063, 66, 75, 83, 84, 96, 109, 110, 117119, 126, 133, 134, 137, 104 Zlat standard 25, 3335, 49, 70, 79, 81, 82, 90, 9294, 97, 102 klasick 8890, 91, 96, 97, 103, 104 Zlehovn minc 36, 66, 67, 69 Zstatky penn 41, 4547 Zvltn prva erpn (SDR) 99 enevsk konference 92
T
Taussig, Frank W. 83 Tolar 34
U
Unita 103 Upton, J. K. 83 spory 64, 65, 110 vr 25, 44, 47, 55, 57, 58, 71, 96, 109, 110, 122124 vrov expanze 7780
V
Vlka roku 1812 73
TERRA LIBERA je jedinm eskm asopisem, kter se systematicky zabv rozpracovvnm mylenek rakousk koly a jej rothbardovsk tradice. Dsledn obhajuje svobodu, harmonii trhu, vlastnick prva, individualismus a spoleensk instituce, oproti tyranii, nsil sttnch regulac, vyvlastovn, kolektivismu a institucm sttnm. Najdete v nm pravideln pvodn lnky recenze knih legislativn oknko aktuln komente Jak se stt kad msc soust TERRA LIBERA? Ron pedplatn lze zskat za 150 K (elektronick formt za 75 K). TERRA LIBERA m hodnotu zlata, a lze ji proto zskat i prostednictvm
Formul pedplatnho na www.libinst.cz Vydv Spolenost TERRA LIBERA. Kontakt: TERRA LIBERA c/o Liberln institut Splen 51 110 00 Praha 1
THE JOURNAL OF
LIBERTARIAN STUDIES
AN INTERDISCIPLINARY QUARTERLY REVIEW
T HE J OURNAL OF L IBERTARIAN STUDIES , founded by Murray N. Rothbard in 1977, and currently edited by Hans-Hermann Hoppe, fosters scholarship and research in the inter-disciplinary field of libertarianism. Such scholarship finds few outlets in traditional journals, which usually seek only the most specialized articles in their respective individual disciplines. Through the pages of the JLS, authors are able to combine disciplines, such as philosophy, political science, history, law, economics, sociology, geography, anthropology, education, and literature. Thus, the JLS encourages the cross-fertilization of ideas, and promotes the expansion of the libertarian research agenda in a myriad of directions. T HE J OURNAL OF L IBERTARIAN STUDIES accepts both solicited and unsolicited manuscripts. The JLS frequently runs symposia on key topics. Past symposia topics have included Immigration, Security, Defense, Law, and Order, The Thought of Murray N. Rothbard, Nozicks Conception of Liberty, and Ideology, Action, and the Proper Role of Government. Individual articles have ranged from Shelleys Critique of the British National Debt to Sociological Theory in the Shadow of Durkheims Revolt against Economics, from How Philosophical Errors Impede Freedom to A Fairy Tale of the Czech Republic, from Psychiatry in Fiction to The Acculturation of Immigrants in 19th Century America. Thus, the JLS casts its net broadly, and accepts articles on the basis of their scholarly value, rather than on whether they fit a tightly defined discipline. SUBSCRIPTIONS for each four-issue annual volume may be ordered on the web at www.mises.org or by sending mail to The Journal of Libertarian Studies, 518 W. Magnolia Avenue, Auburn, Alabama 36832-4528 USA. Telephone (334) 321-2100, fax (334) 321-2119.
Knihy nabzen Liberlnm institutem

Dle pipravujeme Rothbard, Murray: Ekonomie Pojednn o lidskm jednn a harmonii trh
Toto dlo je klenotem mezi uebnicemi ekonomie. To proto, e se jedn o systematick a komplexn pojednn o ekonomii, je je pedstavena jako spoleensk vda zaloen na logick dedukci (a nikoli matematick formalizaci a budovn nerealistickch abstraktnch model), kter ze zkladnch axiom doke vyvodit zvry tkajc se sloitch spoleensko-ekonomickch jev, jako je napklad problematika monopol i teorie hospodskho cyklu. Cca 1000 stran, cena zatm nebyla upesnna
Josef ma a Dan astn: Ekonomie v rukou politik

Kniha ukazuje na politizaci ekonomick vdy a dokazuje, e cel ada ekonom by mla bt spe oznaena za politiky, kte ekonomii pouze zneuvaj k zitnm clm. Vysvtluje, e ada nejpouvanjch koncept v ekonomii je produktem prv takovchto politik, kte se vydvaj za ekonomy. Cena ani poet stran nen zatm znm
Jn Pavlk: Teorie spontnnho du

Systematick pojednn o teorii spontnnho du, kter stav na epochlnm pspvku F. A. Hayeka v tto oblasti. Hayekova teorie je dle rozpracovna, metodologicky ukotvena a tak opatena reakcemi na vhrady oponent. Tato kniha zavruje mnohaletou vdeckou prci, kterou doc. Pavlk teorii spontnnho du vnoval. Cena ani poet stran nen zatm znm
Rusell D. Roberts: O vn hlouposti aneb Pbh o mtech protekcionismu a svobodnm obchod

Klasick anglick ekonom David Ricardo je povaovn za jednoho z nejvznamnjch zastnc svobodnho obchodu. Tto sv povsti se sna dostt i po sv smrti: pozorn sleduje, jak se jeho mylence svobodnho obchodu da. Kdy to vypad opravdu patn, sestupuje z nebe a sna se ukzat zastncm protekcionismu, e jejich (mon) dobe mnn mysly k niemu dobrmu nevedou... Kniha americkho ekonoma R. Robertse zbavnou formou odhaluje rozporuplnost a nesmyslnost populrn doktrny protekcionismu. Asi 160 stran, prodejn cena jet nebyla stanovena
David Boaz: Liberalismus v teorii a politice

Kniha uren pro ty, kter zajm e filosofickho zdvodnn liberalismu a svobodn spolenosti a pestrost praktickch hospodsko politickch doporuen a recept, kter se tyto teoretick principy sna aplikovat. Asi 350 stran, prodejn cena nebyla stanovena
Tituly roku 2001 Murray N. Rothbard: Penze v rukou sttu

Vvoj penz na svobodnm trhu a jejich pln ovldnut stty, to je tma proslul Rothbardovy knihy sepsan velmi psobiv pro nejir okruh ten. Zneuvn tto ohromn moci nad penzi a celou ekonomikou je jen dalm logickm krokem. Profesor Rothbard popisuje mechanismus uchvcen penz a popis niivch vldnch intervenc a zhoubn politiky centrlnch bank do rozpadu brettonwoodskho systmu. Vvoj od 70. let a ke vzniku eura zachycuje a vysvtluje v obshlm doslovu Guido Huelsmann. Cel kniha prokazuje, e za inflaci a hospodsk krize jsou odpovdny centrln banky nstroj, kterm stt ovld penze. 160 stran, pedpokldan doporuen prodejn cena 135 K
Adam Smith: Bohatstv nrod

Nejznmj dlo zakladatele ekonomick vdy nen teba pedstavovat. Bohatstv nrod vychz v etin po dlouhch desetiletch, aby se et teni mohli opt seznmit s nestrnouc Smithovou obhajobou neviditeln ruky trhu a varovnm ped nrstem moci sttu, protekcionismem a vysokmi danmi. 986 stran, doporuen prodejn cena 690 K
Murray N. Rothbard: Ekonomie sttnch zsah

Ekonomie sttnch zsah je prvn do etiny peloen kniha svtoznmho libertarinskho ekonoma M. Rothbarda, kter rozebr vechny mysliteln zpsoby vldnch zsah do svobodn smny (jako jsou nejrznj druhy dan, vldn vdaje, licencovn povoln atd.) a dokazuje, e jejich spolenou vlastnost je sniovn lidskho blahobytu. Dokld, e ke zvyovn blahobytu vech lid je nutn svobodn fungujc trh bez existence vldnch zsah. 464 stran, pevn vazba, pedpokldan doporuen prodejn cena 420 K
Tituly roku 2000 Josef ma: Trh v ase a prostoru: hayekovsk tmata v souasn ekonomii
Kniha pedstavuje nkolik nosnch tmat rakousk ekonomie, na jejich rozpracovvn se vznamn podlel i nositel Nobelovy ceny za ekonomii F. A. Hayek. Jsou jimi
ekonomick metoda, teorie penz, teorie kapitlu, hospodsk cyklus a analza Velk deprese. Toto poznatky jsou kladeny do protikladu s pohledem ekonom hlavnho ekonomickho proudu. 112 stran, doporuen prodejn cena 70 K
Josef ma (ed.): Liberln ekonom Grigorij Javlinskij

Kniha obsahuje Vron pednku Liberlnho institutu, kterou G. Javlinskij pednesl pi pebrn ceny Za pnos k rozvoji liberlnho mylen a naplovn idej svobody, soukromho vlastnictv, konkurence a vldy zkona v praxi. Najdeme zde zsadn nzory na lohu soukromho vlastnictv pi ekonomick transformaci, charakteristiku ruskho nomenklaturnho pue a alibismu zpadnch politik, a tak pohled na vlku v eensku. Tato publikace je dostupn i v anglick verzi. 64 stran, doporuen prodejn cena 100 K
Ji Schwarz (ed.): Hayek Semper Vivus

Hayek stle iv je sbrkou esej, kter rozebraj pnos jednoho z nejvtch myslitel tohoto stolet a nositele Nobelovy ceny za ekonomii Friedricha Augusta von Hayeka. Jedn se o ucelenou kombinaci nronjch filozofickch text i populrnjch piblen nkterch aspekt Hayekova dla, kterou ocen kad zanajc i pokroil Hayekovec. 168 stran, doporuen prodejn cena 130 K
Dominick T. Armentano: Pro odstranit protimonopoln zkonodrstv

Protimonopoln zkonodrstv je prostedkem likvidace spnch podnikatel za pomoci politickch prostedk a moci sttu. Profesor Armentano to vyvozuje ze studia ekonomick teorie i historie protimonopolnho zkonodrstv. Neopomj ani ppad Microsoftu ani ostatn velk ppady, kter potvrzuj jeho tezi. 136 stran, doporuen prodejn cena 150 K
Roger E. Meiners a Bruce Yandle: Jak common law chrn ivotn prosted
Publikace ukazuje, jakou roli me sehrt zkonn rmec pi ochran ivotnho prosted. Na rozboru konkrtnch ppad ilustruje, jak siln prvn tradice umoovala bnm obanm ochraovat vzduch, pdu a vodu, asto proti mnohem silnjm protivnkm. V prbhu 20. stolet vak bohuel mn efektivn regulace nahradila kdysi tak obvykl prvn een a navc pinesla adu dalch problm. Publikace je vydvna ve spoluprci se Spolenost pro prvn a ekonomick vzdlvn. 48 stran, doporuen prodejn cena 60 K
Tituly roku 1999 Josef ma (ed.): Jerry Jordan Zmnn loha centrlnch bank v XXI. stolet
Svtoznm teoretik centrlnho bankovnictv a prezident Federal Reserve Bank of Cleveland diskutuje chyby standardnch mnovch politik, vliv novch technologi na postaven centrlnch bank, smysluplnost teori svobodnho bankovnictv, dleitost postaven zlata a nutnost privatizace zlatch rezerv. 56 stran, doporuen prodejn cena 65 K
Josef ma (ed.): Hans Tietmeyer Euro a ekonomiky v transformaci

Prezident Bundesbanky ve sv pednce u pleitosti udlen Vron ceny Liberlnho institutu hovo o nutnosti podporovat konkurenceschopnost vech sektor ekonomiky jako nutn reakci na vytvoen jednotn evropsk mny. Popisuje vliv eura na zem v transformaci, piny a een krize v Japonsku a pedstavuje zkladn principy sociln-trnho hospodstv. Tato publikace je dostupn i v anglick verzi. 64 stran, doporuen prodejn cena 100 K
Josef ma (ed.): Prvo a obrana jako zbo na trhu

Kniha se skld ze t esej, kter ukazuj, jak se vyvjela mylenka ryze trn spolenosti, ve kter vechny sluby vetn poskytovn obrany, bezpenosti a vymhn spravedlnosti budou poskytovny trhem, a nikoli teritorilnm sttnm monopolem. Na prkopnick esej Gustave de Molinariho z roku 1849 navzal na pelomu 50. a 60. let 20. stolet Murray N. Rothbard a detailn fungovn celho systmu ryzho trnho hospodstv rozpracoval v 90. letech Hans-Hermann Hoppe. Vechny ti pelomov prce jsou doplnny studi Josefa my o vvoji francouzsk laissez faire tradice, kter vystila v Molinariho prci, a zkladech modernho americkho libertarinskho mylen. 120 stran, doporuen prodejn cena 110 K
Ken Schoolland: Podivuhodn dobrodrustv Jonatana Gullibla

Kniha Kena Schoollanda, kter se stala celosvtovm bestsellerem, je smylenm pbhem o putovn hlavnho hrdiny Jonatana Gullibla po zemi, kter trp nesvobodou. Tato zem m vechny neduhy modernho sttu blahobytu a hlavn hrdina postupn odhaluje vechny jeho vnitn rozpory. 168 stran, doporuen prodejn cena 90 K
F. A. Hayek: Soukrom penze Potebujeme centrln banku?

Vhlasn kniha nositele Nobelovy ceny za ekonomii ukazuje, jakm zpsobem funguje vydvn penz ve svobodn spolenosti, a pesvdiv dokazuje, e je na ase vrtit
i produkci pro hladk fungovn ekonomiky tak nenahraditeln komodity penz z rukou sttnho monopolu v podob centrln banky zpt do rukou trhu. 176 stran, doporuen prodejn cena 135 K
Henry Hazlitt: Ekonomie v jedn lekci

Ekonomie v jedn lekci je klasick dlo slavnho ekonoma, filosofa a urnalisty Henry Hazlitta, kter se stalo bestsellerem v mnoha zemch svta. Jasnm a srozumitelnm jazykem jsou v knize pedstaveny zkladn principy ekonomie, jejich aplikace do oblasti hospodsk politiky a reakce na kritiky trnho hospodstv z ad vtinov keynesinsk obce. Kniha je vhodn jako stedokolsk uebnice ekonomie nebo jako vodn vysokokolsk ekonomick text. 224 stran, doporuen prodejn cena 199 K
Josef ma (ed.): Roger Douglas Tvrce nejspnj hospodsk reformy XX. stolet
Kniha zachycuje praskou nvtvu sira Rogera Douglase, bvalho ministra financ Novho Zlandu, kter byl tvrcem jeho spn liberln reformy v druh polovin 80. let. Pednky, diskuse a rozhovory s Rogerem Douglasem ukazuj, jak se m provdt reforma, kterou nem potkat stejn osud jako nepovedenou reformu eskou. Tato publikace je dostupn i v anglick verzi. 100 stran, doporuen prodejn cena 100 K
Tituly roku 1998 Frdric Bastiat: Co je vidt a co nen vidt

Ve sbrce esej slavnho francouzskho ekonoma, filosofa a urnalisty, kter je uvedena obshlou studi doc. Jana Pavlka, nalezneme mimo hlavnho eseje Co je vidt a co nen vidt, kter dal nzev cel sbrce, tak slavn eseje Petice vrobc svc, Dva systmy etiky, Obchodn bilance a vatek z Bastiatovy hry Protekcionismus aneb Ti konel. Kniha je obhajobou svobodnho trhu a dokazuje nesmyslnost argument politik, kte se sna regulovat a perozdlovat. 180 stran, doporuen prodejn cena 165 K
Israel Kirzner: Jak funguj trhy

Pedn souasn teoretik Israel Kirzner ve sv knize pedstavuje pohled rakousk ekonomick koly na lohu podnikatele a fungovn trh, kter otevr dal monosti, jak je mon obhajovat omezen role sttu a sttnch zsah v soudob spolenosti. Profesor Kirzner, kter navazuje na mylenky velikn rakousk koly Misese a Hayeka, pesvdiv ukazuje, jak myln a scestn jsou argumenty tch, kte hovo o monosti efektivnho fungovn socialismu, o poteb protimonopolnho zkonodrstv, o kodlivosti reklamy nebo o nespravedlnosti kapitalismu. 90 stran, doporuen prodejn cena 99 K
Ludwig von Mises: Liberalismus

Misesv Liberalismus je klasickm dlem, ve kterm autor obhajuje mylenky svobody a mru, mylenky liberalismu. Nejedn se o striktn ekonomickou analzu, a proto meme sledovat dslednou aplikaci liberlnho pstupu nap. v oblasti kolstv, v oblasti vnitn politiky vcenrodnch stt a i v oblasti zahranin politiky. Kniha je doplnna obshlm doslovem profesora Hoppeho, ve kterm je popsna Misesova profesionln drha a nastnn vvoj rakousk koly, j byl Mises pednm pedstavitelem. 186 stran, doporuen prodejn cena 168 K
Jan Pavlk (ed.): Milton Friedman v Praze

Kniha zachycuje nvtvu Prahy jednm z nejvtch ekonom tohoto stolet a nositelem Nobelovy ceny Miltona Friedmana. Obsahuje Friedmanovy pednky, rozhovory a zamylen nad tmaty, kter nejsou striktn ekonomick a kter ukazuj na i liberlnho pstupu k obecnm spoleenskm jevm. Knihu dopluje srie barevnch fotografi a pehled polemik, kter Friedmanova nvtva vyvolala v eskm tisku. Tato publikace je dostupn i v anglick verzi. 103 stran, doporuen prodejn cena 100 K
Tituly pedchzejcch let Gary S. Becker: Teorie preferenc

Kniha pedstavuje reprezentativn prez tvorbou nositele Nobelovy ceny a slavnho chicagskho ekonoma Gary S. Beckera let sedmdestch a devadestch. Jde o texty, kter se ji staily zaadit do zlatho fondu ekonomick literatury. Souhrn tmat je velmi rozmanit a potvrzuje, pro Becker bv oznaovn za ekonomickho imperialistu: ekonomick analza ebrn, vbru ivotnho partnera, tvorby cen v rybch restauracch nebo nap. empirick analza cigaretovho nvyku. V Beckerov pojet je ekonomie skutenm impriem, kter pokrv prakticky vechny sfry lidskho chovn. 368 stran, doporuen prodejn cena 190 K
Milton Friedman: Metodologie positivn ekonomie

Studie pedstavuje zkladn metodologick pnos Miltona Friedmana, kter ovlivnil zsadnm zpsobem vvoj ekonomick vdy ve druh polovin 20. stolet. 20 stran, doporuen prodejn cena 25 K
Milton Friedman: Za vm hledej penze

Kniha vychz z vce ne 50 let Friedmanova studia penz a pennch instituc a ukazuje na ad historickch epizod z rznch obdob na velmi pekvapiv souvislosti mezi chovnm mnovch autorit (panovnk, centrlnch bank) a politickmi udlostmi. V knize, kter je psna velmi tiv, se dovdme, jak politick stupky jedn zk zjmov skupin v nkolika sttech USA pivodily nstup komunismu v n, sledujeme, jak znehodnocovn zlatch minc pivodilo rozpad mskho impria, Friedman
ukazuje, jakou shodou nhod dolo k tomu, e se zlato stalo hlavnm mnovm kovem. Na pkladech z nedvn doby jasn vidme, jak nezodpovdn vldy mnoha zem svta pomoc inflace oebraily sv obany a jak bezprecedentn je souasn situace svtovho mnovho uspodn. 262 stran, doporuen prodejn cena 170 K
Jan Pavlk (ed.): Gary Becker v Praze

Publikace zachycuje nvtvu prof. Gary S. Beckera v Praze v beznu roku 1995. Obsahuje projevy Gary Beckera, Duana Tsky, Karla Dyby a Tome Jeka pi pleitosti 5. vro zaloen Liberlnho institutu, slavnostn projev prof. Beckera pi pleitosti udlen hodnosti Doctor honoris causa Vysok koly ekonomick v Praze, diskuse prof. Beckera s Vclavem Klausem, Vclavem Havlem, Jim Schwarzem a Tomem krdlantem (reisrem filmu o Gary Beckerovi Homo economicus). Kniha tak obsahuje mnoho barevnch fotografi a dodatek o dle Gary Beckera a innosti Liberlnho institutu a Centra liberlnch studi. Tato publikace je dostupn i v anglick jazykov verzi. 100 stran, doporuen prodejn cena 89 K
Milton Friedman: Kapitalismus a svoboda

Tato kniha je jednou z nejvlivnjch knih o kapitalismu a svobodnm trhu ve 20. stolet. Napomohla k nzorovmu posunu mnoha mladch lid od socialismu smrem ke svobodnmu trhu. (Gary Becker) Kapitalismus a svoboda je knihou, je se dotk velkho mnostv tmat, kter jsou propojena jednm spolenm motivem, a tm je svoboda jednotlivce, nutnost omezen nadmrn lohy sttu v mnoha oblastech lidsk innosti. Hovo se zde o moci sttu a loze penz, o kolstv a vzdlvn, zkonech na podporu zamstnanosti, monopolech, udlovn sttnch licenc, perozdlovn pjm, spoleenskm blahobytu a chudob. Milton Friedman zde tak pedstavuje nkolik svch originlnch koncept, jako je negativn dchodov da nebo kupony na vzdlvn. 182 stran, doporuen prodejn cena 98 K
F. A. Hayek: Kontrarevoluce vdy

Hayekovu Kontrarevoluci vdy by si ml pest kad, kdo jen na chvli uvauje o monosti nahrazen spontnnho du socilnm inenrstvm. Kad takov romantick snlek se po peten Hayekovy knihy ocitne v konfrontaci mezi utopickmi sny a tvrdou realitou. (Miroslav evk) F. A. Hayek, kter proslul svou knihou Cesta do otroctv, obdrel Nobelovu cenu za ekonomii v roce 1974 a opt pivedl do centra pozornosti mylenky rakousk koly jako alternativy hlavnho proudu svtov ekonomie. Hayek se v tto knize zabv ponkud obecnj otzkou zneuvn a padku lidskho rozumu ve spoleenskch vdch, kter jsou zpsobeny pejmnm vdeckch metod prodnch vd. Hayek hovo o otrockm napodobovn metod a jazyka Vdy, kter nazv scientismem, jako protikladu dkladnho a nezaujatho vdeckho zkoumn. O pinch a nsledcch tohoto vvoje se ten dov v tto svtov vysoce oceovan knize. 212 stran, doporuen prodejn cena 119 K
Detmar Doering (ed.): Liberalismus v kostce

Tento reprezentativn soubor stat liberlnch autor umon teni konfrontovat sv mylen a nzory s pstupy klasickho liberalismu. Mnoha lidem nastav zrcadlo, kter jim pome identifikovat vlastn nzory. Po peten nkte poznaj, e vbec nejsou liberly, jak se myln domnvali, jin s pekvapenm zjist, e maj k liberalismu velmi blzko. (Ji Schwarz) Kniha je antologi stat velikn svtovho liberlnho mylen, mezi ktermi najdeme jmna jako Adam Smith, John Locke, Edmund Burke, John Stuart Mill, David Hume, Frdric Bastiat, Ludwig von Mises, F. A. Hayek, Karl Popper a dal. Kniha alespo sten sniuje deficit, kter byl zpsoben mnohaletou nsilnou izolac eskho tene od prac liberlnch autor. Liberalismus v kostce si klade za cl piblit irokmu okruhu ten zkladn mylenky liberalismu a vyvrtit mnoh pevajc kli. 87 stran, doporuen prodejn cena 59 K
Robert Holman: Vvoj ekonomickho mylen

Tato knka nen urena ani tak historikm nebo ekonomickm odbornkm, ale spe ir veejnosti... Na pehledu vzniku, vvoje a zniku nejvznamnjch ekonomickch kol, od tch dvno minulch a po dnen, kter vytvej podobu soudobho ekonomickho mylen, chce teni piblit hlavn etapy a meznky ve vvoji ekonomickho svtovho nzoru... Chceme-li pochopit ekonomii dneka, musme se vrtit ke starm autorm a erpat z jejich moudrosti... ada naich dnench omyl pramen z toho, e nedoceujeme jejich odkaz. (Robert Holman) 56 stran, doporuen prodejn cena 45 K
Publikovan projekty Liberlnho institutu Konkurence - cesta k efektivn vrob a spoteb elektrick energie (1998) Konkurence v eskm plynrenstv (1999) eleznice jako soust dopravnho trhu (2001)
Studie jsou dostupn na adrese http://www.libinst.cz.
Rozpracovan projekty Deregulace a konkurence v telekomunikacch Privatizace a konkurence ve vodrenstv Privatizace esk poty
Ing. Vilm Bark dobrovoln i nedobrovoln draby, analzy proveditelnosti e-mail: barakvilem@volny.cz
Ing. Alena Pralov lenka Poslaneck snmovny Parlamentu esk Republiky e-mail: paralova@psp.cz
Pat McCaffrey Titze
Marek Koeck
Liberln institut dkuje ve uvedenm sponzorm za pspvky na vydn tto publikace.
Technologick monosti, kter vznikaj s nstupem Internetu s sebou pinej radikln nrst produktivity prce a zvyovn ivotn rovn obyvatelstva. Vimli si toho i zstupci na veejn sprvy a tak stle astji pouvaj vraz E-government. O co se jedn? Jde o digitalizaci Velkho bratra, a nebo o radikln zmnu poskytovn veejnch slueb s clem prohlubovn prostoru svobody jednotlivce? Dokme se sttu s lidskou tv, distribuovanou po sti, kter je schopen sledovat kadou nai transakci ve virtulnm svt, vdt tak o ns vce, ne vme o sob my sami a vythnout i tu posledn korunku z naich digitlnch kapes, a nebo dostaneme do rukou nstroje na kontrolu prce a omezovn potu nepotebnch byrokrat? Jak transformovat souasn archaick formy organizace politickho ivota tak, abychom minimalizovali negativn jevy, jako jsou nevkonnost, nekompetentnost, korupce a vdy ptomn nsil? Bude se budoucnost odehrvat v Matrix, a nebo v Terra Libera? Vce informac na: www.a-21.cz a a21@a-21.cz

Rothbard Penize

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Rothbard Penize

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

PENZE V RUKOU STTU

Murray N. Rothbard PENZE V RUKOU STTU Praha 2001

PENZE V RUKOU STTU

PEDMLUVA: CENTRLN BANKOVNICTV

Centrln bankovnictv iluzorn vdobytek civilizace

Dan astn, Josef ma

PENZE V RUKOU STTU

PEDMLUVA: CENTRLN BANKOVNICTV

Jak podnik centrln banka?

PENZE V RUKOU STTU

PEDMLUVA: CENTRLN BANKOVNICTV

PENZE V RUKOU STTU

PEDMLUVA: CENTRLN BANKOVNICTV

PENZE V RUKOU STTU

PEDMLUVA: CENTRLN BANKOVNICTV

Jak centrln banka peuje o mnu?

Graf 1: Vvoj cenov hladiny v USA v letech 17501913

PENZE V RUKOU STTU

Graf 2: Vvoj cenov hladiny v USA v letech 19132000

PEDMLUVA: CENTRLN BANKOVNICTV

Cenov index (1913=100)

PENZE V RUKOU STTU

Graf 3: Vvoj cenov hladiny v USA v letech 17502000

PEDMLUVA: CENTRLN BANKOVNICTV

PENZE V RUKOU STTU

Index spotebitelskch cen (1990=100)

Graf 4: Inflace provdn NB

PEDMLUVA: CENTRLN BANKOVNICTV

Graf 5: Penze vytven NB

Mnostv obiva (mld. K)

PENZE V RUKOU STTU

Moc argument proti aroganci moci

PEDMLUVA: CENTRLN BANKOVNICTV

PENZE V RUKOU STTU

PENZE V RUKOU STTU

PENZE VE SVOBODN SPOLENOSTI

Penze ve svobodn spolenosti

PENZE V RUKOU STTU

PENZE VE SVOBODN SPOLENOSTI

PENZE V RUKOU STTU

PENZE VE SVOBODN SPOLENOSTI

PENZE V RUKOU STTU

PENZE VE SVOBODN SPOLENOSTI

PENZE V RUKOU STTU

PENZE VE SVOBODN SPOLENOSTI

PENZE V RUKOU STTU

7. Soukrom raba minc

PENZE VE SVOBODN SPOLENOSTI

PENZE V RUKOU STTU

PENZE VE SVOBODN SPOLENOSTI

8. Sprvn nabdka penz

PENZE V RUKOU STTU

PENZE VE SVOBODN SPOLENOSTI

PENZE V RUKOU STTU

PENZE VE SVOBODN SPOLENOSTI

9. Problm hromadn penz

PENZE V RUKOU STTU

PENZE VE SVOBODN SPOLENOSTI

PENZE V RUKOU STTU

10. Je teba stabilizovat cenovou hladinu?

PENZE VE SVOBODN SPOLENOSTI

PENZE V RUKOU STTU

11. Existence vce penz