Ministerstvo kultury Maltzsk nmst 1 118 11 Praha 1

Nvrh na prohlen vci za kulturn pamtku

Obec: st obce: Okres: Kraj: slo popisn: Ulice, slo orientan: Katastrln zem: Parceln sla:
Vlastnk:

st nad Labem Centrum st nad Labem steck . p. 9 Pasteurova, 1500 st nad Labem
St. p. . 516 Univerzita Jana Evangelisty PURKYN, Hoen 3083/13, st nad Labem, Severn Terasa, 400 11 (dle UJEP)

Nzev vci: Pavilon A chirurgie bval Okresn nemocnice (nyn arel UJEP) Strun popis:
Pavilon A chirurgie se nachz v arelu nemocnice, kterou zde nechalo vystavt msto na k tomuto elu zakoupenm pozemku podle pln z roku 1892. Prvnm vstupem do zem byla tedy drobn dkov zstavba pavilonov nemocnice podle projektu teplickho architekta Maxe Loose. Jako mustr poslouila nemocnice v Eppendorfu u Hamburku, kter vznikla roku 1889 jako jedna z nejvtch a nejmodernj v Nmecku a slouila tehdy za vzor mnoha dalm mstm na svt. Vnesla do budovn nemocnic nov trendy pedevm pavilnov uspodn budov, parkov pravy okol a msto zaloen na hranicch msta na zelen louce. (Historick nemocnin arel v Eppendorfu slou dnes jako soust univerzitn kliniky a tedy m velmi blzk osud se svou steckou kopi). Na tomto principu pokraovala roku 1916 vstavba pavilonem F1 od mstskho architekta Ernsta Kroba ve stylu abstrahovanho neoklasicismu. Protoe dal nstavby, pstavby i vylepovn stvajcho stavu u nepichzely v vahu, rozhodl sprvn vbor steck nemocnice roku 1926 podruh v djinch msta o stavb nov nemocnice. Hledalo se pro ni vhodn msto, ale ve mst, kde se vude bouliv stavlo, to bylo sloit. Proto nakonec padl nvrh postavit novou nemocnice ve starm arelu a vyut st stvajcch objekt. Nebyl to ale dn velk stupek ze zmru vystavt modern nemocnici. Stsnn podmnky historickho arelu si jen vydaly specifick een, kter dodalo steck nemocnici na monumentlnosti. Projektanti, vedouc mstskho stavebnho adu Ing. Ernst Krob, mstsk stavebn rada architekt Franz Josef Arnold a mstsk edn lka Theodor Gruschka, museli spojit jednotliv oddlen do pouhch dvou hlavnch pavilon, kter pak ale musely bt pojaty jako vkov stavby. Inspirac se jim staly vkov nemocnin budovy v Americe a Nmecku. Dle pramen erpaly poven osoby zejmna v Mnichov, v tto souvislosti se nabz srovnn s mnichovskou klinikou na Thalkirchnerstrasse, kter je ve svm konceptu takka identick s steckmi pavilony. Pavilon

chirurgie je o nco expresivnj a tak evokuje i souvislosti s tvorbou Petera Behrense (tovrna AEG Humboldthein, 1910) i Hanse Poelziga, potamo s filmem Metropolis od Fritze Langa. Nov nemocnice mla obslouit dva okresy steck a Chabaovick s celkovm potem obyvatel 120 tisc. V prvn etap mezi lty 1926 a 1929 vznikl osmipodlan pavilon interny (pavilon B, dnes pestavn na FUD UJEP) a v druh etap 1930-1937 sedmipodlan pavilon chirurgie (pavilon A, dnes potencionln sdlo PF UJEP). Komplex se elezobetonovm skeletem vynik modernm pojetm architektury. Jde o jednu z nejranjch realizac takto progresivn a zrove monumentln architektury v eskch zemch, vzhledem k tomu, e celkov koncept a plnov dokumentace pochzej ji z roku 1926. in to stavbu velmi zajmavou (v echch se nabz srovnn nap. s Veletrnm palcem v Praze, s pihldnutm k tomu e koncept stavby pat do nmeckho mylenkovho diskursu nov vcnosti a expresionismu) a jej vznam v djinch architektury na eskm zem je neprvem opomenut. Nemn pozoruhodn byla tak spojovac chodba (demolice 2010), kter perstala v doln sti arelu u pavilonu chirurgie v jakousi drzu i chumel organickch tvar. Jednalo se o operan sly nemocnice. Autorem operanch sl v steck nemocnici byl Rudolf Perthen, vdesk architekt pvodem z Dna, k Otto Wagnera, kter ve svm rodnm mst projektoval mimo jin mstsk ad s knihovnou. Do arelu je zahrnuta t ulice s nkolika inivnmi domy ze zatku 20. stolet.

Datace vetn vvojovch etap:

Vnj podoba Pavilonu A bval chirurgie je vcemn s pvodnmi prvky (okenn rmy, msy, zbradl) zachovan od doby vzniku tj. roku 1937. Vnitn dispozice jsou a na mal vjimky tak pvodn. Interir doznal zmn zejmna prvky vnitnch dve, vtah, vypna, osvtlen a vybaven nbytkem v 80. letech minulho stolet. O architektonick i funkn kvalit cel stavby svd ohlasy v dobov literatue. O nov steck nemocnici referovali: Lodgman Rudolf, Stein Erwin ed.; Die sudetendeutschen Selbstverwaltungskrper Band: 3 Aussig; Berlin 1929; s. 156, Zeitschrift fr das gesamte Krankenhauswesen, Seit 13, 5. 6. 1941, s. 243-254, Leben und Kraft durch kommunales Schaffen der Stadt Aussig 1918-1938, st nad Labem 1938 (nevydno), s. 218 222.

Souasn stav vci:

Pavilon A bval chirurgie Masarykovy nemocnice je v souasnosti uzaven a nevyuvan od roku 2006, kdy pestal slouit svmu pvodnmu elu. Od t doby arel bval nemocnice prochz pemnou na univerzitn kampus UJEP. Vstavbu jednotlivch st kampusu UJEP realizuje libereck kancel Sial architekti s.r.o. V roce 2008 probhla pestavba sesterskho Pavilonu B bval interny pro ely Fakulty uitho umn a designu firmou Reconstruction s.r.o.

Zpsob uvn vci:

Cel objekt je v souasnosti nevyuvn a podlh pozvoln degradaci. Odvodnn nvrhu: Architektonick hodnoty pekrauj hranice okresu a stav st nad Labem mezi modern msta t doby. V dnenm kontextu je dokladem doby, kdy na zem msta st nad Labem vznikaly architektonicky vrcholn stavby. Pavilon A chirurgie bval nemocnice je poslednm zachovalm modernistickm domem celho nov pestavovanho arelu Kampusu UJEP. Vzhledem k bombardovn msta spojeneckmi vojsky na konci II. svtov vlky a nsledn rozshlm asanacm v 80. letech minulho stolet, dolo k vymazn podstatn sti pamti tohoto msta a tyto alespo jednotliv stavby, a pomrn mlad, rozhodn pomohou historick obraz msta ukotvit. Stavba vzhledem ke sv monumentlnosti a vraznmu architektonickmu pojet zrove tvo dleit prvek v panoramatu centra msta.

Dleitm mstotvornm prvkem je stavba tak z pohledu svho autora. Franz Josef Arnold byl steckm mstskm architektem a vedoucm stavebnho adu. Na jeho stavbch je patrn pklon k abstrahovanmu vnmn v duchu nov vcnosti. Ve srovnn s ostatnmi architekty ve mst byla Arnoldova produkce opravdu rozshl a vrazn ovlivnila podobu msta. ada jeho dom sklidila ve sv dob velk ohlas v odbornch kruzch. Obzvl to plat pro tzv. S-domy z roku 1933, co je dvojice mstskch pavlaovch dom se socilnmi byty, kter vynikaj zvlnnm podle vrstevnice, m vytv dv soubn psmena S.

Nvrh podalo 12. ledna 2012 Obansk sdruen 400/27 Na Vslun 2098/13 400 11 IO: 265 16 195 Nvrh zpracoval, datum:
Ing. Arch. Ji Nmeek, MgA. Jan Vaca, leden 2011

plohy: 1 x Vyznaen budovy v katastrln map

6 x fotodokumentace 1 x prvodn dopis

Fotografie souasnho stavu:

Historick fotografie:

Zkres do katastrln mapy