CHAPTER X

Pozornost Jerusalma poutaj Velikonoce, Pascha a svtek Nebi Musa. Msto zan mt vraz dobe znm Pontiu Piltovi. astnm se obadu Svatho ohn a sleduji Hledn Tla Kristova v podn ernch mnich.

1 Jerusalm byl pln lid vech nrod. Stailo se projt kousek po ulici a lovk zaslechl francouztinu, nminu, italtinu, anglitinu, arabtinu, jidi a hebrejtinu. Hejna povench turist, kte pili zvdav okukovat obady vchodn crkve, byla prapodivn promchna s pokornmi vchodnmi kesany, kte pevn vili, e na Kristv hrob co nevidt sestoup z nebes Svat ohe. Bohat id z daleka pichzeli pojst pesachov jdlo do msta Davidova a alamounova. Muslimov mluvili o velk pouti k Mojov hrobce blzko Jericha. Mal stnky pobl Svatho hrobu petkaly kadidlem a zaaly bt obteny girlandami tch nelepch svek. Ped nimi se na idlch objevovaly velk hromady rub. Byly z nejtenho, nejlevnjho pltna a nesly na sob ern otisky neumlch obraz Umuen. Dval jsem se, jak si rub kupuje jedna venkovsk ena, myslm, e byla z Bulharska. I kdy byly vechny stejn, ona chodila mezi krmy, jednotliv rube si prohlela a mezi prsty zkoumala jejich alostnou ltku. Musela to bt sla zvyku. V eru Kalvrie hoel les svek a cel ped Kristovm hrobem cel den tie kleely zstupy. V temnch ulikch starho msta sledovali id, jak dorst k plku msc Nissanu a v atmosfe pokradmho utajen se vnovali svm sloitm ppravm. Bylo toti blzko Pesachu. Jeden policista, mlad Skot, mi ekl: Myslm, e letos nebudou dn pote. A zaal mluvit o kadoronm kontaktu t nboenstv, kontaktu prostednictvm obuk a me. Pemlel jsem, jak moc je to zvltn, e i kdy posledn velikonon bernek byl na olti v Chrmu zabit lta Pn 70, a tebae z Chrmu nezstal kmen na kameni, pesto se v Jerusalm rok co rok opakuje napjat velikonon atmosfra, kterou tak dobe znali u man. Mlad policista by mohl bt jednm z pslunk Piltovy tlesn stre. 2 Angliknsk katedrla sv. Ji se ve Svatm tdnu vyznauje modlitebnmi vychzkami, kter organizuje, a tichou dstojnost svch tradinch obad. Katedrlnm okrskem s jeho kvty a tichmi kovmi chodbami prostupuje atmosfra Anglie. Jedna z prvnch obad, kterch jsem se astnil a na kter nikdy nezapomenu, byla angliknsk bohosluba na pam britskch vojk, kte zemeli pi palestinskm taen. Vlen hbitov le na severnm okraji Olivov hory, vchodn od hory Skopus. Na druh stran dol, kter kles od jeho bran, se zdvih heben, na kterm stoj Jerusalm. Hbitovn k je obklopen hradbami, stechami a kopulemi msta a nad hroby se ty tak, jak se mohl zdvihat praporec sv. Ji nad jednotkami kik. Vechny ostatn vlen hbitovy se obrac k vchodu, jedin tento k zpadu. Nedaleko odsud v dol je Getsemansk zahrada a ze hbitova me vidt msto Kalvrie. Le zde 2180 vojk a letc Spojenho krlovstv a s nimi 143 vojk z Austrlie a 34 z Novho Zlandu. Mezi zdejmi blmi adami je jeden ensk hrob, ve kterm odpov zdravotn sestra Charlotte Berrie, z Neutral Bay v Sydney v australskm stt Nov Jin Wales. Zahradnci tu neustle peuj o kvtiny, kter v thle rozplen pd rychle hynou. Mezi hroby stoj vysok rozmarnov ploty a kdosi s anglickm okem vyszel narcisy, msky, fialky a pelargonie. Kvetou tu tak divok flandersk vl mky. V odpolednm tichu se povznesly anglick hlasy k modlitb a anglick sbor v blch rochetch si stnil oi ped sluncem, kter klesalo k zpadu. Bylo dobr slyet anglick modlitby na mst posvtnm pro britsk plm. Duchovn a sbor odchzeli mezi hroby a slunce klesalo k Jerusalmu. Vzpomnal jsem na drobnho knze z Keraku, kter byl tak astn, e se doil toho, aby vidl vpochodovat kesansk vojky do Aleppa. Pro nj nebylo dleit, e jeho nohy ponesou a do smrti jizvy po tureckch holch, protoe peil, jak vil, za jistm elem.

3 Byl jsem pozvn do jednoho domu na pedmst Jerusalma k pesachov hostin jednou idovskou rodinou. Ml jsem zpodn, protoe jsem nedostal plnou adresu a njakou dobu jsem bloudil v samot podobn vnon noci. Ulice byly pust. Slyel jsem zvuky hodovn z pednch mstnost v domech a jednou jsem pes patn zataenou zclonu vidl mnostv lid rozesazench kolem ziv osvtlenho stolu, mui mli na hlavch epiky. Msn svtlo bylo jako zelen d dopadajc na vechno. Stn ml hloubku a mkkost, kter byla skvostn na pohled a na rozkopan parcele, kde nkdo stavl dm, jsem narazil na osaml olivovnk zc v msnm svtle mezi hromadami cihel a kamen, jeho lstky byly postben, jako by je pokrvala jinovatka. Nakonec jsem dm, kam jsem byl pozvn, nael a s radost jsem zjistil, e jsem sv hostitele nezdrel. Dostal jsem jarmulku a li jsme do jdelny, kde dd shromdn usedl do ela stolu. Vysvtlil mi prosten stolu: brcov kost bernka, jak zbytek pesachov obti, smaen vejce coby symbol denn chrmov obti, tal charosetu z jablek, mandl, rozinek, sekan skoice a vna, kter m pedstavovat jl, z nho dti Israele dlaly cihly, hok byliny a miska octa, symboly egyptskho zajet. Na stole stla jedna sklenka vna navc. T se kalo pohr Eliv. V idovsk tradici je tento prorok potulnm andlem, kter me pesachov noci vstoupit bez pozvn do jakhokoliv domu. Hlava domu, lehce open o velkou hromadu polt se rozhldla po svch dtech a vnouatech a zaala obad pipomnajc tk Israele z Egypta. Po celm svt toto zvltn plm, kter si po stalet uchovalo smysl pro odlinost, provdlo pesn stejn obad. Bylo proneseno poehnn, neboli kidu a pot byla slavnostn vypita sklenice ervenho vna a vody. Pila sluka s msou a dbnem. Vylila nm vodu na ruce. Kolovala petrel namoen v octu. Hlava domu rozlomila prostedn maces na misce ped sebou a polovinu ho skryla, druhou nechala napl schovanou pod ubrouskem. Na mysl mi pila slova Kdy jedli, vzal Je chlb, poehnal, lmal a dval jim se slovy: "Vezmte, toto jest m tlo. Ze slavnostnho podku Starho zkona vyzaovala Eucharistie, kterou on noci ped devatencti staletmi a necelou mli od msta, kde jsme sedli, ustanovil Knz, kter byl t Obt. Lid u stolu si zaali eptat a ptali se, kdo je nejmlad. Brzy vstala asi dvacetilet dvka a zeptala se dda: Pro se tato noc li od vech ostatnch? Star mu pak opakoval starodvn pbh Pesachu, kter byl udrovn ve sv pamti Israele a id od doby, kdy je Moj vyvedl z Egypta. Kdy staec skonil, zaznl prvn z halelovch alm: Poehnan jsi Vn, kter jsi vykoupil Israele, zanotuje pn domu, Poehnan jsi Ty, Hospodine, Boe n, Krli vehomra, kter nm dv plod vinn rvy. Pozvedli jsme sklenice a vypili druh pohr vna. Amen, pravm vm, ekl Kristu pi Posledn Veei, e nebudu ji pti z plodu vinn rvy a do toho dne, kdy budu pti nov kalich v Bom krlovstv. Znovu nm byla na ruce vylita voda a hostitel nm kadmu podal kus rozlmanho nekvaenho chleba, kter jsme jedli s tmto poehnnm: Poehnan jsi Ty, Hospodine, Boe n, Krli vehomra, kter nm dv chlb ze zem. Poehnan jsi Ty, Hospodine, Boe n, Krli vehomra, jen jsi ns posvtil Svmi pikznmi, a pikzal nm jst nekvaen chlb. Hostitel pak vezme hok byliny, zelen vrky kenu, a pot, co je namo v charosetu d trochu kadmu hostu. Znovu jsme jedli nekvaen chlb, ale tentokrt s hokmi bylinami. Pak nsledovala vten veee. Na konci vzal hostitel rozlman maces a dal mal kousekzvan afikomnkadmu hostu. Pronesl poehnn a vypili jsme tet pohr vna. Dvee domu byly oteveny dokon s touto vzdornou vzvou Hospodinu: Vylej svoje rozhoen na pronrody, je neznaj se k tob, na krlovstv, kter nevzvaj tvoje jmno;

vdy pozely Jkoba a zpustoily jeho nivy. Vylej na n svj hrozn hnv, tvj planouc hnv a postihne je. V hnvu je pronsleduj, dokud je nevyhlad zpod nebes, Hospodine. Byl naplnn tvrt pohr a po zpvu Halelu byl tak vypit. Popl jsem dobrou noc milm lidem, kte dopli mn, cizinci a pohanovi, tento dvrn pohled na starodvnou vru a vyel jsem znovu do msn noci. Dom Jean de Puniet ve sv knize o pvodu me napsal, e kdy Je ustanovil tajemstv Eucharistie drel v jedn ruce etz star mluvy, kter konila v nm, a v druh ruce drel prvn lnek neperuenho etzu sahajcho do vnosti. 4 Svat tden vchodn crkve se vyznauje adou obad, jejich koeny sahaj tak hluboko do djin kesanstv, e nikdo nedoke ct pesn, kam a dosahuj. Tla se jeden na druh a konaj se po celm Jerusalm v kostelech rznch spoleenstv a bylo by proto tk astnit se jich vech. V sobotu ped Kvtnou nedl, o Lazarov sobot, jdou ekov a Armni ve slavnostnm proces k Bomu hrobu a Rusov konaj celonon bohoslubu ve sv katedrle, kde se ehaj a rozdvaj palmov ratolesti. Nejpozoruhodnjmi obady Kvtn nedle jsou pro zpadn kesany ty, kter konaj Armni a Syan. Armni maj Obad Druhho pchodu. Kad obraz a ozdoba v kostele sv. Jakuba je zakryt zvojem a olt je skryt za gobelnem. Biskup stoj a dr kl symbolizujc kl od kostela, zatmco dal biskup, kterho shromdn nevid, stoj za gobelnem a odehrv se mezi nimi dialog, ve kterm jeden d, aby byl vputn, a druh se pt, kdo d, aby sml vejt. Nakonec biskup venku zazpv: Otevete se mi brny spravedlnosti, abych mohl vejt a vzdt dky Hospodinu! Opona se pomalu rozthne a v tut chvli jsou staeny zvoje z obraz a kostel, dosud ponoen do tmy, se rozz svtlem svc. Syrsk ceremonie, kter je skoro stejn a prv tak dlouh, se nazv Obad pchodu enicha. Olt kostela je ped shromdnm skryt za zclonami. Biskup a duchovenstvo jdou v prvodu kolem kostela a zastav se ped oponou. Zazpvaj tyicetkrt Kyrie eleison, desetkrt ecky a ticetkrt syrsky. Vc tyicetkrt provedou plnou prostraci. Nakonec biskup zvol Pane, Pane, Pane, otevi nm! a v tu chvli se opona rozthne a odhal olt osvcen zcmi svcemi. Na Zelen tvrtek udruj ekov, Latinov, Armni, Syan a Koptov zvltn obad, dosti podobn velikononm paijovm hrm, zvan Umvn nohou. Na Velk ptek konaj Rusov dojemn obad zavinovacho pltna. Na olt je pi nm umstn rub a po bohoslub, zatmco sbor zpv Hymnus nosi myrhy, zvednou kn zavinovac pltno, nesou je tikrt kolem olte a pak do hrobu pipravenho v kostele, kde je okou kadidlem. Zajmavm a zvltnm obadem Velkho ptku je Uloen do hrobu provdn Syany. Biskup nesouc k, a nsledovan duchovenstvem, obchz kostel na pamtku pchodu na Golgotu. Kdy dojdou ke stolu, kter symbolizuje msto Ukiovn, postav na nj k a po kad stran umst svc pedstavujc ke dvou zloinc. Biskup kolem ke omot arlatovou ltku symbolizujc zakryt naeho Pna, ne byl zbaven at. Kdy pak bohosluba pokrauje, te se len Ukiovn z jednoho z evangeli. Kdy ten dojde ke zmnce o dvou lotrech je jedna ze svc, pedstavujc nekajcho lotra, zlomena a kdy se te o Kristov smrti je k okouen, vysoko vyzdvien a ukzn do ty svtovch stran a pitom je proneno poehnn. K je pak uloen do zvltn rakve a pinesen k olti. Zde je omyt v rov vod, v n je mnostv lui a pak je jemn zabalen do plta s prkovm kadidlem a znovu uloen do rakve. Zvrem tohoto dojemnho a prostho symbolick ponn biskup doprovod rakev na msto za oltem, kde je zamena a na dvee je umstna pee. Ped dvemi zstv celou noc hoet lampa a na Blou sobotu je hrob oteven. Velikonon vigilie Bl soboty je dnem pro obad Svatho ohn, kter popu na patinm mst. T den, ale pozd v noci, slav tmav mnii habesk crkve jeden z nejprimitivnjho obad ze vech: Hledn Tla Kristova. Bylo mi eeno, e pokud chci nco vidt z eckho obadu Myt nohou, kter se kon v osm rno na ndvo Boho hrobu, mm vstt v pt rno. U vech obad Svatho tdne je nutn, abyste byli na svm mst dv nebo ti hodiny ped tm, ne se zane cokoliv dt, a jeliko tm ve zan pozd, jste tam asto mnohem dle. Zstup je ale tak rozmanit a zajmav, e as b rychle. Nakonec jsem se ocitl na zdi nad eckou kapl sv. Marie Magdaleny, odkud jsem se dval pmo dol na ndvo. I kdy jet nebylo ani est hodin, ndvo a pilehl stechy byly tak zaplnny, e se zdlo, e se tam u nikdo dal neme vejt. Kdy jsem se ale podval ke vstupu do ndvo, vidl jsem, jak se dovnit vytrvale tla dal a e i kdy to vypad nemon, do ji peplnnho prostoru se tla proud dalch lid. Vzadu je tam meita,

jej minaret je obrcen do ndvo a j si s pobavenm viml en v zvojch na mal zbradlm obehnan galerii, odkud muezn svolv k modlitbm, schlench se dvma nebo temi dtmi a uvajcch si nejlepho vhledu ze vech. Kesansk zstup, kter pichz do Jerusalma na Svat tden je matouc. Dominuj mu vzntliv Koptov z Egypta, mnoz z jasn modrch atech a arlatovch fezech. Je tu tak mnoho kesanskch Arab, kte se oblkaj a vypadaj pesn jako muslimov. Jsou tu tak kesant fellahin. K tomu se pidv mnostv ek, Armn, Syan a tu a tam Etiopan tmav pleti. To jsou vchodn poutnci. Zpadn poutnci zahrnuj katolick mnichy, davy poutnk z Anglie, Itlie a nkdy ze panlska a zstupy Evropan a Amerian, cestujcch bu ve velkch skupinch nebo po jednom i ve dvou a kter bv tm nemon zaadit. V kadm ppad nelze nikde jinde vidt shromdn, kter by zvltnji ukazovalo mezinrodn povahu kesanstv. Uprosted ndvo bylo postaveno podium. Bylo nateno zelen, kolem nj stlo elezn zbradl a ze eleznch oblouk, jednoho na kadm konci, visely star lampy se svcemi. Na jednom konci podia bylo zlacen keslo a po jeho stranch msta k sezen pro dvanct kn. Toto podium pedstavovalo hoej mstnost Posledn veee. Jeden eck knz na podium peliv rozestavl konev s dlouhm hrdlem, msu a runk, dal mezitm z nedalek zdi spoutl na provaze olivovou ratolest. Ta symbolizovala Getsemanskou zahradu. Z Chrmu Boho hrobu vyel k podiu pomalu prvod prochzejc cestou, kterou v davu vytvoili policist. Dychtiv Koptov a zbon poutnci ve sv nalhav snaze dotknout se ho tm rozspali na kusy starho mue, kter byl adujcm eckm patriarchou (od srpna 1931 plnohodnotn eck patriarcha nebyl). el pomalu za svm duchovenstvem, jednou rukou svral svou pastskou hl, zatmco v druh drel trs kvtin, kter tu a tam namoil do svcen vody a pokropil j zstup. Na hlav ml kopulovitou korunu jiskc se drahokamy. Jeho hl nebyla jako berly zpadn crkve, ale byla to zlat hl, jej hlavici tvoili dva propleten hadi: hl ronova. Ped nm lo dvanct starch eckch kn v ndhernm vzorovanm broktu. Zaujali sv msta na podiu, star patriarcha el ke keslu v ele a dvanct kn se usadilo ve dvou adch. Smysl byl zejm. Patriarcha pedstavoval Jee a dvanct kn jeho apotoly. Po krtk bohoslub byl staec ped ztichlm a zvdavm shromdnm odstrojen. Byla sejmuta jeho vzneen koruna s dmanty, byly mu odejmuty hrudn ozdoby a pak mu pes hlavu sejmuli jeho tk roucha a hle stl tu zde odhalen v hedvbnm atu svtle levandulov barvy. Obdivoval jsem prostotu, s n to ve provedl, protoe na svlkn me bt cosi smnho, zejmna kdy se svlk nco tak ozdobnho, jako je eck patriarcha. On si ale velmi prost, jako by byl doma, urovnal bl vous a uhladil si mkk bl kadee, kter povlvaly v brzkm jitnm povt. Napadlo m, e tohle je zejm jedin pleitost, kdy zstupy vid eckho patriarchu takkajc en dshabille, protoe i po smrti jsou pravoslavn patriarchov odneni do hrobu odni ve skvostnch rouchch, pivzni ke svmu keslu a sputni do hrobky, kde sed tyiadvacet jejich pedchdc odnch do prchnivjcch zbytk sv slvy. Staec se pepsal runkem, dal byl pehozen ped jeho rameno, a s blmi vlasy vlajcmi ve vtru pomalu a ztka poklekl u nohou svho duchovenstva. Stydliv byly zouvny boty s ernmi tkanikami a elastickmi boky, stejn tak bl ponoky a nohy byly jedna po druh omvny ve vod ze zlat konve a osoueny patriarchovm runkem. Kdy piel ke knzi, kter pedstavoval sv. Petra, odehrla se jaksi nmohra. Nohy mi nikdy umvat nebude, k sv. Petr. Pokud ti je neumyji, nebude mt se mnou podl, zn odpov. Apotol nakonec ustoup a patriarcha mu poslou. Kdy myt nohou skon, mn se scna v Getsemanskou zahradu. Ti duchovn, pedstavujc Petra, Jakuba a Jana, pedstraj, e usnuli na schodech podia. Patriarcha kus poodejde. Vrac se, aby jim ekl, e se bl Jid. Patriarcha je znovu odn do svch skvlch rouch, stoj na podiu a ehn shromdn. Kdy se znovu sead prvod, ozve se z Boho hrobu gong v podivn vzruivm rytmu: Dong-dong-dong a-dong-dong-dong dong-a-dong-dong dong-dong-dong. Je to podivn rytmus v jednom tnu. Hlubok hlas gongu jakoby otsal samotnmi kameny. Zstupy se tla dopedu k patriarchovu poehnn. V ruce dr malou kytiku kvt, mal pevn svzan viktorinsk trs kytiek a pouv jej jako kropenku, s n stk svcenou vodu na tve v davu.

5 Laskavost armnskho patriarchy jsem dostal msto v armnsk galerii Chrmu Boho hrobu a bylo mi eeno, abych byl na mst tyi hodiny ped zatkem obadu Svatho ohn. Pstupy k chrmu byly pln vzruench lid a davy tch, kdo se ekali uvnit kostela celou noc, jsem se propltal s jistmi obtemi. Ze svho sedadla jsem vidl pmo na Hrob a ml jsem dobr vhled na Rotundu, kter byla napchovna lidmi. Vchodn kesan, a zdlo se, e mnoz z nich jsou Kopti a Syan, maj mlo cty v naem slova smyslu. Je proto dosti nelaskav je z naeho pohledu kritizovat. Oni nevid na vskn, rvakch a pokikovn kolem Kristova hrobu ani na tom, kdy se sraz k zemi a podupou v blznivm spchu k ohni, o kterm v, e pichz pmo z nebes, c okujcho. Jejich vra v posvtnost ohn je tak ale tak velk a hrozn ve svm strohm, hnoucm pesvden, e lovk vh pst obvyklou tirdu o tom, jak je to pro kesanstv ostuda. Proto prost jen popi, co se dlo. Stovky lid spaly v kostele celou noc. Mezi pili, kter podepraj centrln kupoli, bylo postaveno devn leen tvoen adou malch l, pesn takovch, jak bvaj v opee a kad ukazovala intimn obrzek rodinnho ivota. Vtinu li mli zejm pronajatou bohat Koptov. Sedli se zkenma nohama na poltch, obklopeni svmi rodinami. Matky, kojc nemluvata, sedly na povleen. Mui sedli v lch vepedu, zvolna se probrali renci ze lutho jantaru nebo rozruen organizovali sputn svazku svek na provzku, aby je dole v davu nkdo zaplil, a nastane vrcholn okamik. Dav se pohyboval jako znepokojen zve. Pod se v nm nco dlo, bu se nkdo zoufale snail dostat se z nj ven, nebo se nkdo pokouel protlait dovnit. Z koptsk kaple se ozval vchodn zpt bez melodie a z davu divok psn zpvan Araby posazenmi na ramenou svch ptel. Tito vdci, nebezpen se kvajc nad hlavami davu, udvali rytmus rukama nebo klacky a zpvali v arabtin takov vere jako: Ohe zazil a my hodovali Navtvili jsme Hrob naeho Pna Naeho Pna Jee Krista. Kristus piel mezi ns a svou krv ns vykoupil. A dal pse znla: Dnes se radujeme, A id jsou smutn! O id, O id! Vae slavnost je slavnostn opi, Nen nboenstv, ne nboenstv Kristova! Psn pokraovaly, msily se s chorly, rozncovaly napjatou, vzruenou atmosfru, a mi to pipomnlo beduny z Petry, kte tleskali rukama pi tanci. Jednou vznikla v jednom z nejvce zahutnch mst v davu vn hdka. Zejm lo o to, e jeden mu byl, nedoku ct, jestli oprvnn nebo myln, pokldn za ida. Policie byla rychle na mst a mue vyvedla. Davu bylo znovu a znovu eeno, e Svat ohe je symbolick zleitost, nic ale neme otst jejich vrou, e tento den sestupuje na Kristv hrob Svat ohe z nebes. Obad je velmi star. Myslm, e se o nm zmiuje mnich Bernard pi sv nvtv v Jerusalm v roce 870. Pape jej v ranch dobch zakzal, a nyn se jej astn jen vchodn crkev. Je to obad veskrze vchodn a mon v podstat pohansk. Dean Stanley napklad peml, zda Arabov a ekov, kte se probjej kolem dokola Hrobu, ve snaze jej obkrouit stanovenm potem okruh, nevdomky neopakuj matnou vzpomnku na poheb hry kolem hrobu njakho krle. Kdy vzruen doshlo vrcholu, objevily se nad hlavami davu etn praporce, kter se nebezpen naklnly. Policie silou udlala msto, aby mohli projt patriarchov a duchovenstvo rznch spoleenstv. Na kad stran Hrobu jsou dva kulat otvory vsazen zeikma do kamene. Kmen kolem nich je zernal Svatm ohnm jinch let a kolem tchto dr stoj bci, kte se na nmahu, kter je ek, svlkli, a dr svazky svek zastnnch kryty z drovanho stnu. Jakmile Ohe vysko z otvor ve Hrobu, mus si tito mui proklestit cestu ven, kde ekaj dal, kte naskou do aut a rozvezou posvtn plamen do kostel po cel zemi. Za starch as bvala vdy tak pipravena lo pod parou, aby pevezla Svat ohe do Ruska. V hlunm vzruen, kter bylo vt, ne jsem kdy vidl, byli adujc eck patriarcha a armnsk patriarcha uvedeni ke vchodu do Hrobu. Na schodech, ped oima celho davu, byl eck patriarcha zbaven svho plt a dalch ozdob. Zpst mu byla svzna pltnmi psy. Podval se kolem sebe, alostn slab na to, aby elil takovmu kvlejcmu davu. Viml jsem si, e se kolem nj jako njak tlesn str rozestavilo deset dstojnk Seaforths. Vichni vypadali jako ragbyov forwardi. Staec se pak otoil a veel do hrobu, zatmco patriarcha Armn ekal ve vestibulu.

Ti nebo tyi minuty se nedlo nic. Vzduch byl hust napt. Nhle z obou otvor Hrobu vylehly plameny, jednu pochode tmal eck a druhou armnsk patriarcha. V pt chvli ovldlo kostel vetc dupajc lenstv. Rozletly se po nm jazyky plamene. Lid se rvali, aby mohli s ohnm odejt. Dav si zapaloval svky jednu od druh a smli se radost. Nkte si plamenem pejdli po tvi. eny si jimi pohybovali pod bradou a pes prsa. Lid na galerich vytahovali zaplen svky na provzcch a v nepedstavitelnm pandemoniu vyla z hrobu starodvn postava eckho patriarchy. V kad ruce tmal jednu svku a byl vren kupedu jako kus deva na rozvodnn ece a dstojnci Seaforth mu silou moc dlali cestu k olti eck crkve. Zatmco davy blznily kvli ohni, rozeznly se zvony kostela a v galerii se zaalo kovovmi psy bouchat do zvltnch armnskch gong. Cel kostel byl pln chaosu zvuku a pohybu. V momentlnm naprostm zmatku byly Svatm ohnm nov rozehnuty vechny lampy Boho hrobu a stovky prostch, ale zjevn blznivch kesan, vily, e Bh seslal ohe z nebes. Ped vjevem ohn jsem sedl asi hodinu a sledoval vzruen dav. Zdlo se, e kdy lid plameny olizuj, nebo si jimi pejd pes tve, tak je nepl, ani neoehvaj vlasy. Pemlel jsem nad tm, jak zvltn a mimodn je, e tetc obad, kter se mohl odehrvat v Adonisov hji se dje v Kristov Hrobu. 5 Ptel, kter ije v Jerusalm mi nabdl, e m zavede na vbec nejpodivnj obad vchodnho Svatho tdne. Konali ho ern habt mnii na stee Boho hrobu. Zrovna vychzel msc, kdy ns jeden eck mnich pustil do kostela bonmi dvemi. Bylo tam naprost tma. Kloptali jsme po ochozench schodech na stechu kaple sv. Heleny, kde ern mnii pod hvzdami uctvaj Krist a na cestu jsme si museli svtit sirkami. Jak jsem vysvtloval ji dve v tto knize, ped dvnmi lety vlastnili Habean v chrmu Hrobu vznamn olte, ale ve staletm zpase nedokzali obstt proti mocnjm crkvm a tak byli kousek po kousku vytlaovni, a nakonec museli sv posvtn ddictv opustit. Ovem s houevnatost, kter tmto zbonm mum umonila zachovat svou vru od tvrtho stolet, hledali nakonec toit na stee. Protoe nemaj dost velk kostel na to, aby v nm konali velk obad, stav stan, ve kterm jednou za rok slav podivn obad zvan Hledn Tla Kristova. A prv tento obad jsme pili shldnout. Ocitli jsme se v jasnm svtle hvzd. Bl kupule dvali stee odpovdajc vzhled africk vesnice. V rohu stl velk broktov stan se zdvienmi kdly na jedn stran, take jsme vidli dovnit, kde v teplm svtle svek sedlo barbarsk shromdn Habean odnch v ndhernch rouchch se piatmi zlatmi korunami na hlavch. Ti mli nst k. Jeden ern mnich ns zavedl do ady idl s rkosovmi sedadly na konci stanu. Dlouho jsme tam sedli a sledovali vnou, dstojnou adu Habean v jejich skvostnch rouchch. Vypadali jako obrzky T krl. Snad po pl hodin jsme slyeli neladn africk zpv a do stanu veli mnii, kte uvedli na msto Abouna, neboli opata. Na zemi ped nm sedli dva mnii s velkmi stbrem lemovanmi bubny, na kter hrli rychlm pleskavm pohybem ruky, zatmco ostatn tsli sistry a plnili tak stan mimodn chestivm zvukem podobnm hluku tesench minc. Sistrum je kovov rm, kterm prochz vodorovn tye a ty cinkaj, kdy se trmem tese. Ve starovkm Egypt se uval v chrmech Isis k pilkn pozornosti vcch a tak k zahnn zlch duch. Nevdl jsem, e je na svt jet njak nboensk spoleenstv, kter pouv sistra pi svch bohoslubch a tvar nstroje pouvanho ernmi mnichy byl pesn stejn jako starovkch sister, kter se nachzej v hrobkch starovkho Egypta. Pi klepn bubn, chestiv not sister a chraptivm zpvu mnich bylo tk vit, e se lovk astn kesanskho obadu na stee Boho hrobu. V pohledu na tyto ern mue uctvajc Jee Krista obadem tak starm, e si nco pjoval z obad starho Israele a starovkho Israele, bylo cosi psobivho. Nic neme ivji ilustrovat mnostv nboenskch obyej, usazench v Bom hrobu. Vry a zvyklosti, kter se v zpadnch crkvch u dvno nepouvaj a upadly tam v zapomenut, u Kristova hrobu nadle trvaj. Kdy Koptov slou mi, zn ozvnou jazyk faraon, liturgick jazyk Syan je nco jako aramejtina, j mluvil Je a novozkonn etina pouvan pravoslavnou crkv je ve srovnn s nimi tm modern jazyk.

Do habesk bohosluby se vetel nakav tn. Mj ptel mi poeptal, e ern mnii oplakvaj smrt Krista. Klepot bubn se zpomalil a sistry se ztiily. Opatu byla pinesena evangelia psan ve starovkm jazyce gheez, etiopskm literrnm jazyce a zatmco mnii k nmu rozhoupvali oblaka kadidla, opat intonoval pbh Umuen Pn. Pak bubnky, kter tvoily tepav pozad bohosluby, zaaly znt rychleji a hlasitji a my jsme se, v ele se ndhern odnmi nosii ke, seadili po dvou a se svcemi v rukou vyli do noci osvtlovan mscem v plku hledat Tlo Kristovo. Tento obad je vlastn prostou dramatizac Vzken. Opat peetl evangelijn pbh a od msta kde ti Marie jdou s vonnmi mastmi brzy rno k hrobu vytesanmu do skly, aby pomazaly Spasitelovo mrtv tlo. Uvid tam sedt mladho mue v blm atu, kter jim pov, e Kristu vstal z mrtvch A nyn se pbhu chpou ern mnii a hraj ho. S podivnm podlnm tanenm posuvnm krokem se to ve svtle msce po stee, volaj, e hrob byl przdn, plou, protoe Je byl mrtev, a pedstraj, e hledaj jeho Tlo v temnch stnech stechy. Kad mnich drel zaplenou svku a opat el pod zelenm a zlatm detnkem. Na obloze zil nad Jerusalmem plnk a poslal sprky zelenho a rudho svtla s drahokamy zdobench korun nosi ke. A tak se toto fantastick shromdn pohybovalo v podivnm ritulnm tanci za zvuk bubnk a sister. tyikrt jsme obkrouili stechu kaple sv. Heleny. Nakav zpv, podobn alozpvu a nevslovn truchliv, pokraoval, africk bubny tepaly a ern opat obklopen ernmi mnichy krel pod svm oficilnm detnkem a ehnal ve svitu msce znamenm ke. Kdy jsem se podval za sebe, vidl jsem mnichy nakajc v jejich alu, msn svit je mnil v jaksi groteskn postavy z njak divok africk bainy, ale v bli zi svic, kter dreli, vyjadovali jejich mrn ern tve kad odstn zbon emoce. Kdy jsme obeli stechu potvrt, bubnky ustaly, ale sistry vibrovaly dl. Pod pokraoval i nek. Vzpomnl jsem si na slova andl k Marii Magdalen: eno, pro ple? Odpovdla jim: "Odnesli mho Pna a nevm, kam ho poloili." Tito ern mui, vykonvajc svj starodvn obad na stee Boho hrobu, vyjadovali svm, navenek barbarskm zpsobem, al celho kesanstv nad smrt Jee Krista. Nhle nek ustal. V tichu ern mui znovu veli do stanu a shromdili se kolem opata. Tie jsme se vytratili. Zstanou smutn a do rna, zaeptal mj ptel. Pak budou slavit Vzken a budou astn zrovna tak, jako te truchl. Nali jsme temn schodit, proli tichm Chrmem Boho hrobu a vyli do spcch ulic Jerusalma. 7 Jednoho rna jsem se pipojil k zstupm u Jaffsk brny, abych se podval, jak Jerusalmem prochz poutnci z Hebronu pi svtku Nebi Musa. Tento muslimsk svtek vdy pipad na stejnou dobu jako Svat tden vchodn crkve. Jerusalmem pi nm prochz zbon poutnci, doprovzen mnostvm fanatickch dervi, mvaj posvtnmi praporci a schzej pak k Mrtvmu moi, aby vzdali est u svatyn s blou kupol, o n v, e je to Mojova hrobka. Tbo tam tden a pak se vrac do svch vesnic. Historie tohoto svtku je zvltn. Muslimov vyprv legendu, e Moj, ktermu se v hrob zaalo samotnmu stskat, si stoval Bohu, kter mu slbil kadoron pou. Dal pbh vyprv, e i kdy bylo Mojovi u sto dvacet, ekl mu Bh, e nikdy nezeme, dokud sm dobrovoln nesestoup do hrobu. Od t doby zaal Moj nalapovat velmi zlehka, pro ppad, e by lpl do hrobu omylem. Jednoho dne ovem, kdy byl unaven a bylo mu horku, chodil po mobskm poho, kde vidl tyi dlnky, jak sekaj nco hlubokho ve skle. Zeptal se jich, co dlaj a oni mu ekli, e dlaj skr pro krlovu pokladnici. Moj si ekl, e jeskyn vypad chladn a pjemn, proto veel a poloil se na skaln msu. Dlnci mi nabdli ovoce krsn barvy a vten vn, jakmile je ale piloil k stm, piel na nj hlubok spnek. tyi dlnci, co byli ve skutenosti andl v pestrojen, pak odnesli jeho dui do nebe. S ltost musm ct, e skuten historie Mojova hrobu tak barvit nen. Zd se, e tureck vlda,

poplaen ohromnmi kesanskmi dav, kter pitahoval Svat ohe, se ped dvnou dobou rozhodla, e bude mt ve stejnou dobu nkde pobl stejn velk sbh muslim. Z jaksi skromn svatyn njakho skromnho svatho mue pobl Mrtvho moe tak udlali hrob Mojv a zaali k nmu organizovat kadoron pouti. Slunko prailo na dav, kter tepal a huel vitalitou. Stovky en s tvemi skrytmi a po oi pod zvoji, lemovaly cestu, sedly na zdech a ekaly. Venkovan ze vech konin cel zem si oblkli pestr svten obleky. Davem prochzeli prodavai limondy, cinkali o sebe svmi mosaznmi pohrky a velebili chlad a sladkost svch tekutin. Tu a tam se hemili mui s tcy mandlovho cukrov, dal se saltem a jet jin s barvenmi vajky. Zdlky se ozvalo dunn bubn a tlukot cimbl. Pomalu a jen mlo organizovan se v dohledu objevilo elo prvodu. Vedli jej nosii posvtnch hedvbnch praporc se stapci, vyvanch a ozdobench kapesnky pivzanmi k tym, votivnmi dary vesnickch en. Kadou vlajku nese pslunk rodiny, kter to povauje za velmi cenn privilegium. Jakkoliv pokus do nj zasahovat by okamit vedl ke krveprolit. Na slunci se zableskly mee. Loudav proces se zastavilo. Utvoil se kruh kolem dvou mu s mei a malmi kulatmi tty. Provdli pohyb, napl boj a napl tanec, po dohod se vzjemn trefovali do tt, razdva, raz-dva, pesn jako herci ve shakespearovskm souboji Dva hlasit aplaudoval. Pak pily skupiny fanatik s neupravenmi vlasy, kte opojili sv smysly podivnm tancem a frz znmou jako Zikr nebo zmnka. Bylo to rytmick opakovn slovo La illlah lla lh la illalah illa lh la illalah illa lh nen Boha krom Boha. inkem tohoto opakovn provzenho ouravm tancem je zejm to, e vypadaj jak opil. Klesli na kolena, oteli si z tv pot, pohodili svmi rozevltmi vlasy a celou dobu se jejich rty pohybovaly zmiovnm a jejich oi byly nesoustedn a jakoby v transu. Byly tu pak i dal skupiny, kterm lo o jin vzruen. Jejich lenov byli usazen na ramenou svch ptel a rychle pobhali tam a zpt volnmi msty v prvodu, tempo pitom udvali rukama nebo klacky jako dirigenti a pozpvovali nco, na dav reagoval s nadenm. Zeptal jsem se lovka, kter stl vedle m, coe to kaj? Proklnaj sionisty, odpovdl. Zpvaj sionisto, jak prvo m v tto zemi? Co m s nmi spolenho? Pokud v thle zemi zstane, vichni se dokte hrob To mi napovdlo vc o celm prvodu. Nebylo to vbec arabsk proces! Bylo to cosi ze Starho zkona. Takhle pece hebrejt fanatici tanili a kieli proti Filitnskm a Kananejcm. Vylomeniny, kter provdli star dstojn muslimov, kte se za zvuk bubnku a tleskn kroutili v ele svch vesnic, byly pece dozajista stejn jako ty Davidovy: Kdy Hospodinova schrna vstupovala do Msta Davidova, Mkal, dcera Saulova, se prv dvala z okna. Vidla krle Davida, jak se to a vyskakuje ped Hospodinem, a v srdci jm pohrdla. Zdlo se mi, e tento prvod Nebi Musa uchovv atmosfru a vzhled dav, kter pichzely zpvat Sionu na velk svtky bhem roku. Byl to prv takovhle dav, dav rozruench, neklidnch venkovan, kter zacpal ulice Jerusalma, kdy se Je zapojil do pouti v ase Pesachu. A byl to prv takovhle dav, kter volal Ukiuj ho! Oi se mi njak rozbhly od davu k vysokm hndm ochozm Davidovy ve. Vysoko nahoe jsem tam vidl dva vojky ze skotsk Vysoiny, pslunky praporu Seaforth. Mli helmy a plnou poln. Posledn zbytek Herodova palce byl tie a nenpadn opevnn, pro ppad, kdyby dolo k pekroen tenk dlc linie mezi nboenstvm a politikou, kter bv tak snadno pekraovna, kdy ti nboenstv dr souasn sv svtky v zpaln atmosfe Svatho msta. Stre, rolc hoi ze Skotska s irokmi smvy, se dvaly dol, zrovna tak jako se museli dvat Piltovi vojci na neklidn davy ped devatencti staletmi. A podivnou ironi asu se stalo, e poutnci, kte tanili a skkali jako David a zpvali s hnvem prorockch skupin z biblickch dob, prochzeli Jerusalmem a svolvali mstu na sionisty zrovna tak, jako pedkov sionist svolvali mstu na msk vetelce. 8 Nedaleko Getsemansk zahrady, ale v na Olivov hoe, jsem objevil msto, kam nikdo nechod. Roste tam mezi skalami pr olivovnk a rozplen pda je poseta divokmi vlmi mky. Kdy se posadte a nebudete se hbat, objev se jetrky a budou si hrt u vaich nohou. Jsou mnohem jasnji vybarven, ne ty, kter se mhaj mezi ernm basaltem v Galileji. Rd unikm z rostoucho vzruen Jerusalma, babylonu cizch jazyk, draznho pobzen rozplench prvodc a povrchnch soud dennch vletnk a vychzm Svatotpnskou branou na klidn oteven msto naproti Jerusalmu. Dean Stanley jednou ekl, e cestovn ve Svat Zemi je jako cestovn ve tm. Cestujete velkmi

seky zem, ani by cokoliv naznaovalo njak spojen s minulost, vyjma toho, e lapete po stejn zemi a dchte stejn vzduch. Pak najednou lehne blesk a na okamik je v, strom i pole vidt stejn zeteln jako za jasnho dne. Jerusalm ve zmti svch nboenskch a politickch vznt je jednm takovm lehnutm blesku. V toto podivnm nahromadn ignorance, cynismu, prost zbonosti, vysplosti, uenosti a pitomosti, kter pln v tomto ase Jerusalm, jako bych vidl jasn odraz Jerusalmu Kristova. Kdybych uml malovat, myslm, e bych se mohl posadit mezi olivami, podvat se na Jerusalm a pak dt na pltno prv to msto, kter vidl Je, kdy piel na Pesach, aby byl ukiovn. Msto bylo tehdy pln stejn rozmanitch dav: neotesanch obyvatel z provinci, prostch Galilejc zvdavch ek, prosperujcch id z Alexandrie (velmi podobnch bohatm sionistm z Londna a New Yorku), man cestujcch po pamtihodnostech, kn a levit v blch atech, uhlazench saduce, npadnch farize s irokmi okraji odv a velkmi amulety na elech a mskch vojk s helmami, oechov zbarvenmi tunikami a kopmi v rukou: stejn rezervovanch a cizch jako horalsk skotsk str. Nen tk pedstavit si pohledy a zvuky, kter obklopovaly Jee, kdy piel na velkou narozeninovou slavnost id, slavnost pipomnajc Exodus a pitahujc vechny, kdo mohli picestovat ke spoleenstv Paschy v Jerusalm. Pedznamenn byla vidt v celm kraji u tdny naped. Vechny silnice a mosty byly opravovny po zimnch detch. Kad hrob dostal svj kadoron ntr vpnem, aby zil na slunci a snil tak nebezpe obadnho zneitn. Kdy Je napomnal uitele zkona a farizeje na Chrmov hoe, ukazoval tehdy na ady a ady nov oblench hrob pod sebou na svahu Olivov hory a jak to dlval asto, vytvoil poutav pirovnn s pomoc neho, co se prv kolem nj viditeln dlo: Podobte se oblenm hrobm, volal a pithl pozornost k zivm hrobm s jejich pesachovm ntrem, kter zven vypadaj pkn, ale uvnit jsou pln lidskch kost a velijak neistoty. Pohled na tyto oblen hroby byl jednm z charakteristickch znamen, e Pesach se ji bl. V kadm msteku a vsi po Judsku a Galileji se pak objevili shulchanim, smnrnci, vbr chrmov dan. Postavili si sv stnky a vybrali pl ekelu (asi tak ilink a dv pence), kter byl nucen kad id muskho vku a nboenskho vku platit na vdaje spojen s provozem Chrmu. Sami na tom dobe vydlvali, protoe da se musela platit v ekelech svatyn a penze v obhu zahrnovaly mny Tru, ecka, ma, Egypta a Persie. Za kad kus zahranin mny, kter shulchanim vymnili, si tovali poplatek pldruh pence a dvou penc. Povinn da se vybrala mstn a odeslala do chrmov pokladnice. Kdokoliv odmtal platit, ohrooval tm sv statky. Uvd se, e ron suma vybran pro Chrm bvala kolem 75 000 liber v modernch penzch. Penze se pouvaly na hradu nklad kadodennch obt pinench v zastoupen nroda (v dobch ped babylonskm zajetm nesl tyto nklady krl) a mnoha dalch posvtnch povinnost. Vme, e kdy Je proel rozruenm venkovem a vystoupal do Jerusalma, vychzel mnohokrt na Olivovou horu, aby tam rozjmal a truchlil. Netruchlil pro Jerusalm jako msto, ale pro Jerusalm jako svatyni. Vdl, k jakmu padku a formlnosti uctvn Boha dosplo, jak cynit a svtt byli kn veden veleknzem, kter pi zvl slavnostnch pleitostech slouil v hedvbnch rukavicch, aby si nepopinil ruce, byli to mui, kte se naldovali bohatstvm a vru v jejich srdcch nahradilo dodrovn obad a pedpis. Jak tento Chrm v Kristov dob vypadal? Co se tam dlo? Co bychom vidli nad onmi blmi zdmi, kdybychom mohli s Mistrem jt za svtn z Getsemansk zahrady na vy msta na Hoe? I kdy byla pod jet tma, chrmov str hldala brny a ndvo ve tyiadvaceti stanovitch. Kad stanovit mlo deset levit, v Herodov Chmu bylo tedy kadou noc ve slub dv st tyicet strnch. Chrmov kapitn bhem noci konal sv obchzky a navtvoval vechna stanovit. man noc dlili do ty hldek, id do t. Kdokoliv stl v ase tet idovsk hldky na Olivov hoe, vidl obrovskou budovu zahalenou tichem a temnotou, s jedinm svtlem v podob rud ze uprosted blch teras, kde byl dnem i noc udrovn ohe na olti zpalnch obt. Kn vybran k tomu, aby pedloili kadodenn jitn ob, spali v mstnosti na vnitnm ndvo. V ase tet hldky, kdy byla jet tma, se probud a vykonaj obadn koupel, aby se pipravili na vren los. Stle jet za tmy k nim pijde inovnk a vrhne los, aby rozhodl, kdo z kn odstran popel z olte zpalnch obt. Tento mu pjde sm, tmou prosvtlovanou jen plameny na olti ven a omyje si ruce a nohy v bronzovm umvadle stojcm ped oltem. Udl to tak, e polo pravou ruku na levou nohu a levou ruku na pravou nohu. Pak vystoupal k obrovskmu olti z neopracovanho kamene se stbrnou ohvac miskou v ruce a smetl do n popel. Kdy pak sestupoval, vidl v obnoven zi ohn, jak dal kn vystupuj s lopatami a vidlemi, aby na plameny naloili erstv devo. Pak pilo druh vrhn losu. Pedsedajc sead knze ped sebou a vrhne losy, aby rozhodl:

Kdo ob poraz, kdo pokrop olt krv, kdo odstran popel z olte kadidla, kdo uprav lampy na sedmiramennm svcnu, kdo ponese hlavu obti a zadn nohy, kdo dv pedn nohy, kdo prsa a krk, kdo oba boky, kdo vnitnosti, kdo mounou ob kdo ob peenho masa pro veleknze, kdo vno a ob npoje Kdy bylo toto ve rozhodnuto, zbvalo vyhlet prvn nznak svtn. Jeden z kn vystoupal na nejvy vrchol Chrmu a stl tam v edm jitru s pohledem upenm k vchodu. Pedsedajc a kn ekali dole na jeho zprvu. Kdy k nim dolehl shora vkik Jitro ji vzelo, zeptali se ho, Rozjasnila se ji obloha a k Hebronu? a denn obti nezaaly, dokud jim to nepotvrdil. Obtn bernek, kter po tyi dny il ve zvltn mstnosti Chrmu a byl ji prozkoumn pro adu rznch vad, kter by ho inily nezpsobilm k smrti na olti, byl nyn vyveden a znovu prozkoumm ve svtle pochodn. Dostal pt ze zlat misky. Z nedalek mstnosti bylo vyneseno tiadevadest kus posvtnho nin a bernek byl veden k olti. Pedn i zadn nohy byly na kad stran svzny dohromady a hlava byla protaena kruhem na zemi, s tv obrcenou k zpadu. Ve chvli, kdy prvn svtlo novho dne zaalo vystelovat vzhru nad Olivovou horu, byl dn signl otevt brnu Chrmu. Kdy se brna pohnula, kn zvedli stbrn trubky a vydali ti pronikav zvoln, kter kad rno dvala Jerusalmu na vdom, e ob je pipravena k porce. V tu samou chvli dva kn vybran, aby se starali o olt kadidla a o lampy vystoupili po schodech Svatyn veli, aby se vnovali svm povinnostem. Oteven tto brny bylo signlem pro proveden obti. Jeden knz nathl hrdlo bernka vped a souasn do nj smrem vzhru vrazil n. Dal knz zachytil krev do zlat msy, postavil se na vchodn stranu olte a krv pokropil kameny. Pak byla ob odvzna a staena z ke. Vnitnosti byly vyprny na mramorovch stolech a mrtv tlo bylo rozezno na pedepsan sti, z nich kadou nesl knz, ktermu pipadal losem. Pinesli je k olti, kde byly nasoleny. Pak mohla zat nejslavnostnj st obti. Kn se znovu shromdili v Sni letnch kamen, aby vrhli los, kdo bude slouit u olte kadidla ve Svatyni. Musel to bt knz, kter tuto slubu jet nikdy nekonal, samozejm vyjma ppad, kdy u ji konali vichni ostatn ptomn. Ten si pak vybere dva pisluhujc a na cest do Svatyn ude do ohromnho gongu zvanho Magerphah, po jeho zaznn oil cel ohromn Chrm knmi, levity a bnmi vcmi schzejcmi se k modlitb. Mezitm ti kn kadidla veli do Svatyn. Jeden na zlat olt nasypal uhl. Druz dva pipravovali kadidlo. Pak ustoupili a nechali sloucho knze, kter ekal na signl k zaplen kadidla, samotnho. Nen pochyb o tom, e prv v tuto psobivou chvli pijal Zachari, otec Jana Ktitele, sv vidn: Pipadlo na nj losem podle knskho du, aby veel do svatyn Hospodinovy a obtoval kadidlo, k sv. Luk. Venku se v hodinu obti modlilo velik mnostv lidu. V tuto chvli padalo na cel ohromn a rozlehl Chrm ticho. Vc padli na tv ped Hospodinem. Ze svatyn stoupal hust, sladk dm. Kn se slavnostn shromdili kolem olte, aby uloili do plamen sti uren k zpaln obti. Pak nsledovaly dv masit obti a ob npoje, a kdy se knz naklnl, aby vylil npoj, zaali levit zpvat denn alm. Pi kad pauze v hudb kn dvakrt rozeznli stbrn trubky a vc padli na tv. Kdy zaaly plameny olizovat erstv poraen maso, jasn hoc sol a olejem, jitn ob v Chrmu skonila. Tot se dlo den za dnem po cel stalet. Tisce zvat a ptk smiovaly hchy lidstva na Hospodinov olti. Krev tekla nekonenm proudem a chrm pchl puchem spalovanho tuku. Vedle pravidelnch obt, obtovaly tisce jednotlivc ovce, kozly a voly. Pivdli sv obti, opeli se o n celou vahou, aby symbolicky naznaili zstupnou povahu obti a pak jim podezali hrdla, zatmco kn zachytvali krev. To ale bylo ve, co mohl Chrm nabdnout. Neposkytoval dn duchovn veden. Byla to jen posvtn jatka a Isai jim zazvonil umrkem stalet ped Kristem: K emu je mi mnostv vaich obtnch hod, prav Hospodin, volal, Pesytil jsem se zpalnch obt beran i tuku vykrmench dobytat, nemm zjem o krev bk, bernk a kozl. Od t doby nebyla duchovn historie id uzamena v Chrmu, ale v synagoze. man, kte myslili, e znienm Chrmu ni judaismus se mlili, protoe judaismus tam ji nebyl. O postoji naeho Pna k Chrmu bylo napsno mnoh. Nememe pochybovat, e ml v ct to, co

Chrm pedstavoval, odsuzoval ale to, m se Chrm stal. Milosrdenstv chci, ne obti, ekl. Jeho nzor na knstv dobe vystihuje podobenstv o dobrm Samaritnovi a do jeho vpadu na smnrnky a kupce v Chrmu me lovk mon vst hlub smysl, ne jen nelibost nad podniknm na posvtnm mst. Nebyl to tak protest proti celmu finannmu systmu Chrmu? Jak ten systm ale byl? Kn doslova shrabvali ekely a nemn doslovn ili v bezpracnm blahobytu. Chrmov da, vlastn da z hlavy, byla jen jednou z plateb uvalench na idy kvli placen provozu Chrmu. Obti odlinho druhou zahrnovaly tm cokoliv. Byly tu prvotiny rody, tak zvanch sedm druh, co byla penice, jemen, rva, fky, pomerane, olivy a med. Ti, kdo byli blzko Jerusalma je pineli erstv do Chrmu, ti, kdo ili daleko, je pineli suen. Filn a Mina popisuj, jak se vesnian s v ase pinen prvotin rody shromaovali a s hudbou pal vystupovali do Jerusalma. Prvod vedli obtn voli s pozlacenmi rohy ovenmi girlandami z olivovch lstk. Vedle prvotin tu byla terumah, ob penice, vn a oleje, challlah, ob zpracovanho tsta a tsniv dvky, o kterch Mina k, e zahrnovaly ve, co lze pout jako potravu, pstuje se a vyrst ze zem. Prv tento psn systm zdaovn nejskromnj rody takovch plodin jako byla mta, anz i kmn, piml Jee zvolat: Ale bda vm farizem! Odevzdvte destky z mty, routy a ze vech zahradnch rostlin, ale nedbte na spravedlnost a lsku, kterou d Bh. Pak tu byly obti za vechny prvorozen syny a vechny prvorozen sameky ze zvat. Synov byli vykoupeni platbou pti ekel chrmov pokladnici a men platby se odvdly za prvorozence neobtnch zvat, jako byli osli, kon a velbloudi. Ale prvorozenci z kozl, ovc a vol nleeli Chrmu. Navc k tomu vemu dostvali kn ohromn mnostv masa. Na olti se stdaly vechny mon obti, obti za hch, obti za vinu, obti pdavn, obti dk a zpaln obti. Ze vech, vyjma posledn, kter byly zcela strveny plameny na olti, dostvali kn dobr dl masa pro sv soukrom pouit. U obti za hch se napklad na olt dval jen tuk a kn dostvali podl masa. U dkovnch obt mli nrok na prsa a prav ramenoa dokonce i u zpalnch obt jim pipadla ke, se kterou vnosn podnikali. Chrm proto musel bt ohromnm skladitm a spirnou pro vechny mon druhy potravin a surovin. Jeho sklepy byly pln toho nejlepho, co se v zemi pstovalo. Byly tam tak velk zsoby zlata, protoe jako vtina chrm starovku, byl tak bankou v tom smyslu, e nabzel bezpen pokladnice pro ukldn jmn pro bohat. Prv do tto mocn instituce vstoupil Kristus s biem v ruce. Trh byl pozoruhodnm rysem Chrmu. Nejruenj bval ve dnech ped Pesachem. Byl to dobyt trh. Byl to penn trh. Bylo zde tak mon koupit potebn potraviny a npoje k obti. Trh se nepochybn rozrstal po velmi dlouhou dobu, kvli poptvce po leviticky dokonalch zvatech, poteb smnit penze za mnu Svatyn a stovkm dalch materilnch zleitost spojench s chrmovou bohoslubou. Namsto toho, aby pivedl do chrmu svou ovci nebo kozla a riskoval, e ji odmtne mumche, neboli inspektor, kter za poplatek vechny obti kontroloval, mohl si vc koupit na chrmovm trhu zve, kter ji ady zkontrolovaly a bylo zaruen leviticky ist. Je obecn znmo, e, jakmile se nkde postav pr stnk a vytvo se atmosfra nakupovn, zanou se v sousedstv odehrvat vechny mon transakce. Dokonalm pkladem je Leather Lane v londnskm Holbornu. V chrmovm okrsku se muselo odehrvat nco velmi podobnho. Trh se konal pod oblouky loub na velkm Ndvo pohan. Musel vypadat pesn tak, jako kterkoliv trh v dnenm Damaku, Jerusalm nebo Khie: napjat spousta lid, kte se hdaj a smlouvaj. Mnoh chud venkovan tu byl jak se pat okubn. Vme, e s cenami se umle manipulovalo a e pi jedn pleitosti byla cena dvou holub vyhnna a do absurdn ve jednoho zlatho denru, neboli patncti ilink a t penc v modernch penzch. Jet tho dne ale po zsahu slunho lovka spadla na normln vi tvrtiny stbrnho denru neboli asi osmi penc. Kdy Je veel do chrmovho trhu, muselo se tam hlun ozvat been obtnch ovc v jejich chlvech, buen dobytka a vrkn holubic. Lid se hlasit peli, smli, a snaili se vzjemn obelstt a dvali se opovrliv na chudho poutnka, ze kterho nikomu nekoukal dn zisk. Na trhu je zajmav jet jedna vc. Mme dvod domnvat se, e byl vlastnictvm Ane, kter byl mnoho let veleknzem. Edersheim k, e nen pochyb o tom, e byl mstem znmm jako bazary syn Anovch a Josephus in vznamnou poznmku, e An, syn novozkonnho Ane, byl velkm hromaditelem penz. Pokud to byla pravda, nevidme snad, e Kristv tok byl zamen nejen na presti kn, ale tak na jejich kapsy a na cel niemn systm, dky ktermu zbohatli? Jeden kritik dokonce naznauje, e prv toto byl jeden z hlavnch dvod Jeova zaten. V kadm ppad je zejm, e vyitnm Chrmu Je utdil rnu nezcizitelnm zjmm

aristokratickho knstva. Jeho in byl pobdkou pro vechny poctiv lidi, pro chud, trpliv zstupy, kter byly kvli podpoe jednoho z nejpoetnjch a nejlpe ivench knstev v historii neltostn dmny. Zskal mu takovou podporu, e ani chrmov policie, kter jindy napravovala i nejmen nepravidelnost si na nj netroufala ani shnout. Kad den uil v chrm, k sv. Luk. Velekn vak a zkonci i pedn muov z lidu usilovali o to, aby jej zahubili, ale nevdli, jak by to mli udlat, ponvad vechen lid mu visel na rtech A tak idovt pedn initel, kte byli u ped Pesachem rozhodnuti Jee zatknout, dali hlavy dohromady a smluvili pletichu, kter vedla na K. 9 Brzy rmo jsem asto chodil pes potok Kedron a po svahu Olivov hory do Betfage a pes heben do Betnie. Je to cesta, po n musel Je s Dvancti v poslednm tdnu chodit velmi asto. Kdy vyli z Chrmu, mon nskou branou, peli po velkm viaduktu nad dolm Kedron na Oliovovou horucestou na dvojitch obloucch, kter byla postavena proto, aby pedela monmu obadnmu zneitn, kter by mohlo zpsobit njak mrtv tlo lec dole. Prv pes tento viadukt byla vedena na smrt ervenohnd krva, ob nroda za hch. Rovn tudy vodili obtnho kozlajist nejalostnj symbol nrodnch provinnkterho si o Dni Smen pedvaly skupiny mu a do pustiny, kde byl svren ze skly. Dnes pedstavuje nskou brnu zazdn Zlat brna chrmovho okrsku. Cesta z n by vedla dol do Getsemansk zahrady a pak kivolakmi, blmi a na slunci hnoucmi a zcmi stezkami pes Olivovou horu. Tsn ped tm, ne doel do Betfage se Je ohlel zpt a vidl dole rozprosten Jerusalm: mramorovou horu Chrmu s jeho dmajcm oltem, hnd hradby s vemi, terasovan ulice, ploch stechy zdvihajc se v adch a stupnch, bl portika, nhl zblesk slunce na prsnm panci msk stre na ochozech Antonie a planouc zi svtla ze zlatch plt, jimi byla obloena svatyn a ze zlatch pic, kter se zdvihaly nad n, aby brnily zneitn od ptk. Stailo pak udlat krok a Jerusalm byl skryt. Cesta potom vedla mrn z kopce kamenitou pdou oszenou vinicemi a olivovnky. Do skly byly vytesan vinask lisy, jejich trosky tam lze vidt dosud. O pr krok dl se v pohledu objev stechy mal Betnie vesniky barvy hndho blta. Jet pjemnj je prochzka opanm smrem, z Betnie do Jerusalma, protoe po prvnm stoupn z Betnie na vrchol Olivov hory, vede cesta z kopce a celou dobu mte dobr vhled na msto. Prv na thle stezce Je vyhladovl a piel k neplodnmu fkovnku. Myslm, e vtina komenttor se ml ve zpsobu, jakm s tmto pbhem zachz. Dokonce i dr. Edersheim, jeho vdomosti mus vyvolat pocit nejhlub cty v kadm, kdo se pokou pst o Jeov dob, zejm pedpokld, e Je na fkovnku hledal fky. Tak to ale nebylo. V msci, kdy se slav Pesach, je na fky jet pli brzy. Nenalezl nic, ne list, k sv. Marek, nebo nebyl as fk. Jak nespravedliv je proklnat strom, kali nkte kritikov, e nenese fky, kdy nen jejich as. To ukazuje, jak tk je komentovat Bibli bez urit znalosti biblick zem. Je toti nehledal fky, ale zelen pupeny velk asi jako mandle, kter dnes j palestint venkovan a kaj jim tagsh. Ty se objevuj o nco dv, ne list, ale vdy v ase puen, a kdy dorostou asi do velikosti ok, odpadaj, aby udlaly msto skutenm plodm. Strom, kter tedy nem tagsh, nebude mt pozdji ani fky. Zznamy evangeli, kter jsou sice pro kadho, kdo tohle nev, matouc, jsou ale vdy velmi pesn. Nkde na Olivov hoe Je nadil Petru a Janovi, aby seli do msta, kter leelo pod nimi, a zadili horn mstnost pro Posledn veei. Rozlehl oblast jihovchodn od Jerusalma byla tehdy uvnit starch hradeb. Byla to vlastn nejstar st Jerusalma, pvodn msto Davidovo a vykopvky, kter tam byly podniknuty, odhalily masu terasovanch stup a ulic, zklad dom, hraninch zdek a jeden velmi dokonale dochovan olivov lis s mstem, kde obchzel osel a malou stj, kde bylo zve chovno. Vechny tyto pozstatky dokazuj, e v Jeov dob byla tato nyn pust a rozryt pda prosperujc tvrt se strmmi dldnmi ulicemi s domy po obou stranch. V mnoha ppadech lo zjevn o domy bohatch id. Nu, zd se mi dleit, a jist na to u nkdo musel poukzat dve, tebae sm o niem takovm nevm, e pokud veli uednci do tto sti msta, museli projt jednou dvno zaniklou branou zvanou Vodn brna. Sv jmno dostala proto, e vedla pmo ke Gchonu neboli Mariinu prameni, jak se mu dnes k, jedinmu prameni tekouc vody v okol Jerusalma. Byla to brna, kterou pirozen pouvali vichni nosii vody ve tvrti. Neodpovd to Jeovu pkazu: Jdte do msta a potk vs lovk, kter nese dbn vody. Jdte za nm? Takov tvrzen nelze nikdy dokzat v debat, je to jen jedna z pravdpodobnost, kter lovku pijdou na mysl a dopvaj mu soukrom poten, kdy te evangelia na mst samm. Pedstavuji si, e dva uednci nsledovali sluebnka se dbnem do strmho kopce, stoupali dldnmi terasami zrovna tak, jako dnes lid v modern Davidov ulici, a doli k domu, kter jedna

z nejsilnjch a nejkrsnjch tradic v djinch kesanstv spojuje s Posledn vee. Dnes stoj jen pr krok ped Sionskou branou a od mskch as byl znm jak Coenaculum, Veeadlo. Je-li toto staven tm, za jej oznauje tradice, pak je Matkou vech kesanskch kostel. A tradice je to pozoruhodn. Ped rokem 400 pe sv. Epifanius, e kdy v roce 135 po Kristu navtvil csa Hadrin trosky Jerusalma kesan tu stle vlastnili mal kostelk... v nm se apotol shromdili po Nanebevstoupen naeho Pna. Stl ve tvrti Sion, kter byla uetena pi zkze msta. Od on chvle vytrval tradice oznaovala budovy, kter vyrostly, padly a znova vyrostly na tomto mst, jako horn kostel apotol. Toto staven bylo Horn mstnost z evangeli, kde se konala Posledn veee a kde se Je zjevil svm stoupencm. Byla to tak horn mstnost ze Skutk a dm, do kterho prchl Petr po svm vysvobozen ze ale a dm, ve kterm se udl zzrak Letnic. Vichni nejstar poutnci do Palestiny mluv o krsnm kostele, kter byl na tomto mst postaven. Bylo to jedno z nejsvtjch mst na svt. Bhem estnctho stolet se rozila zprva, e pod nm le Davidv hrob pln drahocennch poklad a frantikni, kte mli kostel ve sprv, odsud vyhnali muslimov. Kostela se zmocnili a pemnili jej ve svatyni. Muslimskou svatyn je dosud. Nazv se Nebi Daoudhrobka Davidova. Vidl jsem ji. Horn mstnost je dlo z kickho obdob. dn kesan v n nesm poklekat a muslimsk prvodce vs j prohn tak rychle, jak to jen jde. Do pzem, kde m bt Davidv hrob, je kesanm vstup naprosto zakzn. lovka napadne, jak asi tento dm vypadal, kdy k nmu mu se dbnem vedl Petra a Jana? Pokud to byl dm Marie, matky Jana, zvanho Marek, kde se shromdilo mnoho lid a modlili se, kdy k nim sv. Petr prchl pot, co byl vysvobozen z vzen, pak ze Skutk vme, e to muselo bt velk msto, kde se mohlo shromdit znan mnostv lid. Vme tak, e sluebn, kter otevrala dvee, se jmenovala Rhoda. Mon byla Horn mstnost, kde se konala Posledn veee, ploch stecha Mariina domu, zakryt njakm baldachnem nebo provizorn stechou. Pokud tomu tak bylo, pak si musme pedstavit Petra a Jana, jak stoupaj na stechu domu Horn mstnosti a kdy zjist, e ve je pipraveno, znovu sejdou dol a jdou ve oznmit Mistrovi. 10 idovsk Pesach byl astn, run svtek. Jak snadn bylo vzruit dav, kter se v Jerusalm tsnil pi oslav tchto kadoronch nrodnch narozenin, je z vyprvn evangeli jasn zeteln. V dob msk sprvy Judska byl pesachov tden asem, kdy vlda v obav z nepokoj a neklidu pesouvala do Jerusalma dodaten posily. Byl to tak dvod, pro byl judsk guvernr Pontius Pilt v ase Ukiovn v Jerusalm namsto svho obvyklho stedn v Cesareji. V Jerusalm ml vykonat dvoj povinnost: byl tu proto, aby pevzal odpovdnost za vojensk akce a jeho souhlas byl tak nezbytn k pedn veleknskch rouch, kter byla uchovvna pod zmkem v kamenn mstnosti v tvrzi Antonia. Svtek pitahoval do Jerusalma nesmrn davy. id pichzeli nejen ze vech st Palestiny, ale tak z velk idovsk tvrti v Alexandrii a dokonce i z Evropy, aby zabili velikononho bernka na jedinm mst, kde bylo takovou ob mon pinst: na olti Herodova Chrmu. Gabriel Miro ve svm brilantnm beletristickm dlu Postavy Umuen naeho Pna pedstavuje Pilta jako hostitele svtobnickho domcho verku bohatch man, kte se pili podvat na podivn idovsk zvyklosti. Kniha je to neobyejn iv a pravdpodobn. Cestius Gallus, guvernr Syrie, jednou kvli tomu, aby csae Nerona pesvdil o vznamu a dleitosti idovskho nroda, nechal bhem Pesachu spotat obtn bernky a dospl k slu 265 500. Kdy vezmeme jako minimln poet na jednoho bernka sndenho pi hostinn deset lid, dojdeme k ohromnmu potu 2 565 500. Msto bylo pirozen pln a poutnci tak tboili ve stanech kolem hradeb. Je, jak vme, pobval se svmi pteli v Betnii a je zajmav, e se z Talmudu dozvdme, e mezi msty, kter byly obzvlt znmy pro svou pohostinnost vi poutnkm byla prv sousedn ves Betfage. Shromdn tak ohromnch zstup na jednom mst, kde jsou vichni vzruen a uvaj si nejvt zitek roku, vdy vytv vbunou atmosfru, ve kter se snadno roznt kivdy a stesky. Zd se ostatn, e tato vron pou, kdy se idovstvo shromauje jako nrod kolem Hospodinova olte, byla asem, kter si agittoi zmrn vybrali, aby demonstrovali proti nenvidn msk vld. Dsiv nestabilita mysli, kterou tento dav sdlel se vemi davy djin, je jasn zejm z evangeli, kde lid jeden den volaj Hosana! a druh den Na k s nm! Velikonon bernci byli zabjeni odpoledne trnctho dne msce nissanu, v den prvnho jarnho plku. Aby mohly bt tisce zvat poraeny, staeny z ke, oitny a pipraveny k veernmu jdlu, byla odpoledn ob v Chrmu posunuta o hodinu dopedu a kn pak mli as vnovat se hromadnmu obtovn

bernk v 1:50 odpoledne naeho asu. Vechny cesty k chrmu ucpvaly tisce mu, z nich kad vedl bernka. Bernek musel bt bez vady, star mezi osmi dny a dvancti msci. Kadho bernka musela snst spolenost nejmn deseti a nejvce dvaceti lid. Svten zstupy byly rozdleny do t skupin, kter byly postupn vpoutny do Chrmu. Kdy byla jedna skupina vputna, zavely se velk brny, a velk zstup se zvaty byl pes velk ndvo pohan smrovn na ndvo kn. Cestu k olti zpalnch obt lemovali po obou stranch bos kn v blch rouchch. Jedna ada drela stbrn a druh zlat msy. Kad len zstupu porazil svho bernka a nejbli knz zachytil krev do msy a podal ji v ad dl a vmnou dostal przdnou msu. Kn v ele ad vylvali krev do vlevek v pat olte a rud proudy odtkaly podzemnmi kanly do potoka Kedron. Na znamen kad obti znly nad Chrmem tny trubek a levit vedli dav ve zpvu chvalozpv. Jakmile byli bernci poraeni, byli okolo ndvo rozveni na hky, nebo poveni na tye nesen dvojicemi mu, a postahovni z ke. Vnitn tuk byl odebrn a s kadidlem pedloen na olti. Roucha byla odloena stranou, protoe patila jako vsada knm. Obad se pak opakoval s dalmi skupinami, dokud nebyly poraeny statisce bernk. Kdy byla velk jatka dokonna, kn splchli z ndvo krev, zatmco davy se rozely do svch domov, pbytk a stan, aby pipravily ve potebn k hostin. Bernek byl navleen na roe z marhankovho deva. Nesmla mu bt zlomena dn kost a zve mlo bt upeeno v hlinn peci a peliv sledovno, aby se dn jeho st pece pmo nedotkalo. Pokud by se to stalo, bylo takovou st teba odznout a zniit. Dokeme si pedstavit, jak tuto ohromnou odpoledn aktivitu, ruch, spch a vzruch, vystdal abatov klid, kdy slunce zapadlo a poutnci se piln vnovali ppravm na sv hostiny. Ulice se ji vyprzdnily. Kad len domcnosti byl doma a upravoval posledn drobnosti. Nad Jerusalmem stoupala vn peenho masa a ila se i na okoln kopce. Posledn svtlo slunce na chvli spoinulo na blm mramoru Chrmu, dotklo se zlatch bodc Velesvatyn a zmizelo, a ve ohn pec na Olivov hoe, kde byly rozestavny pesachov stany, ve tm hnuly jako rubny, jako proroctv tborovch oh Titovch. Tichem pak zazvon hlun, panovan a vzdlen msk trubky z Antonie, oznamujc stdn str Veer piel Je s Dvancti 11 Meme si pedstavit, jak po setmn a ped tm, ne se nad msto zdvihl velk jarn msc, seel Je s Dvancti z Olivov hory a veel do Jerusalma Vodn branou. Strmou ulic vystoupali do domu Horn mstnosti a byli uvedeni na plochou blou stechu, kde se nad nimi zdvihala provizorn stecha i baldachn. Svou pedstavu tto scny vymalovali nejvt umlci svta. Nejproslulej je myslm freska Leonarda da Vinciho v Miln. Ale dn umlec nedokzal uniknout sv dob a ukzat Posledn veei, jak musela vypadat v Horn mstnosti na Ophelu za svitu pesachovho msce. Vzpomnm si na jedno Tizianovo pltno, tum v Escorialu, na nm je Posledn veee umstna do palce a na dal, to byl Tintoretto kdesi v Bentkch, kde byl prostedm italsk hostinec. Pravda je samozejm takov, e scnou bylo prost vchodn stolovn. Byl tam nzk stl s polti kolem ve tvaru U, aby bylo mon v jistm okamiku pesachov hostiny stl bez ruen host odstranit a pak jej zase v jin chvli vrtit. Za starch as bvalo zvykem jst pesachov jdlo ve stoje s hol v ruce a v obleen na cestu, co symbolizovalo tk z Egypta. V Kristov dob se id hostiny astnili slavnostn odni a jedli zvolna voln usazen na pohovce, naklonni na levou stranu, aby symbolizovali svobodu ze zajet a otroctv. e Je s Dvancti se prv takhle oprali o polte je dokzno tm, e Jan, kter sedl vedle naeho Pna, se naklnl k jeho hrudi. Kdyby sedli na idlch u stolu bylo by to neikovn a nezpsobn, pokud jste ale nkdy stolovali po vchodnm zpsobu, vte, e je docela bn naklonit se zpt k sousedovi a poloit mu otzku. Dm Posledn veee se zahalil do ticha msn noci. Kdy vyel plnk, svtlo pronikalo pod baldachnem v zelench hlech na bl mramor. Hoela tam lampa, jasn jiskra plovouc v olivovm oleji a venku, za tichem Horn mstnosti, byli vidt viky a ve Jerusalma rozprosten proti hvzdm jako msto ze snu. A Je ekl: Vezmte, jezte, toto jest m tlo Toto jest m krev, kter zpeeuje novou smlouvu a prolv se za mnoh. Kdy zazpvali chvalozpv, li na Olivovou horu. Najdeme ve veker literatue vt dojem ticha, ne v tto kapitole evangeli? Posledn tden Jeova

ivota je, zd se mi, neuvitelnm kontrastem hluku a pokoje. V jednu chvli k nm pes devatenct stolet dolh hroziv, stran a nsiln kik dav, v ptm okamiku se rozhost ticho a Je s Dvancti jde pes Olivovou horu. V popisu Jee ped Ukiovnm je cosi asnho. Evangelist se nesna doshnout dnho zvltnho inku. Chtli jen zapsat nejdleitj udlosti svch ivot nkolika prostmi slovy, pesto strohou spornost jejich psan prosvt nco, co nelze slovy pln popsat. Mme dojem, ekl dr. Sanday, e je tu vdy nezmrnj vdom, kter ek na pleitost, aby mohlo proniknout. Toto nezmrnj vdom nen v evangelich nikdy zejmj, ne tehdy, kdy Je Kristus prochz nenvist, zradou a vemi uboejmi vcmi a zakldaje svou crkev v jemnosti a lsce, prochz v pzranm klidu mscem osvtlenou Getsemanskou zahradou. 12 Jedn noci, kdy nad Jerusalmem hnul plnk, jsem proel Sionskou branou, postavil se v hlu Chrmov zdi a zahledl se ke Getsemansk zahrad. Na temn mase kopce byla jasn vidt kad vpencov stezka. Tisce oblench hrob lecch na vinch i v dolcch zily ve svtle msce jako skupiny duch s pehozenmi prostradly. Lampy, kter nkdy svtvaj mezi chatremi Shiloam byly zhasnut a cel hora v zelenm sprce msnho svtla podimovala. Za starch as j id kvali Hora t svtel, protoe za noci ji osvtlovaly plameny olte, na jejm vrcholku se objevovalo prvn slunen svtlo dne a olivy, kter tam rostly, dvaly olej pro chrmov lampy. Kesanm hora pipomn jen jedin Svtlo: Je k nim opt promluvil a ekl: "J jsem svtlo svta; kdo m nsleduje, nebude chodit ve tm, ale bude mt svtlo ivota. Viml jsem si, e dole na bo, tsn nad temnou puklinou potoku Kedron, oznauje stn msto, kde msn svtlo dopadalo mezi stromy do Getsemansk zahrady. Frantiknsk zahrdka vypadala nevslovn oputn, jako kousek stnu mezi holmi skalami. Msn svit byl tak jasn, e jsem vidl mezi stromy ohradn ze. Prv o pesachov noci kdysi dvno n Pn ekl: Pokejte zatm zde, j pjdu dl, abych se modlil, vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a poodeel kousek dl do stn, kam nesahala ze msnho svitu. M due je smutn, ekl, a k smrti. Zstate zde a bdte se mnou!" A poodeel jet hloubji do stnu. Kdy se vrtil, ti apotolov spali. Pete, ekl. To jste nemohli jedinou hodinu bdt se mnou? Bdte a modlete se, abyste neupadli do pokuen. V duch je odhodln, ale tlo slab." Odeel do podruh stnu, aby se modlil: Ote mj, nen-li mon, aby mne tento kalich minul, a musm-li jej pt, sta se tv vle. A kdy se podruh vrtil, ti ti tam znovu spali. Je potet odeel do stnu, kdy se ale naposledy vrtil, podval se na spc mue a pravil: Vyspte se a odpoite si. Pila toti jeho hodina a on stl a ekal ve svtle. Osm uednk, kte zstali u vchodu do zahrady, vidlo lampy uchycen na tych, pohupujc se proti temnot Chrmov hory. Tyto svtilny sestoupily do dol Kedronu a pak vystupovaly mrnm svahem k zahrad. Rozeznali kroky mskch vojk, kte nosili sandly pobit hebky. Slyeli vzruen epot id. I kdy byl msc v plku, blc se mui pesto pohupovali svmi lucernami, aby vidli do vech jeskyn a temnch mst. Jid, pot co vyklouzl z Horn mostnosti, odeel za knmi a zavolal str. Kn museli oslovit Pilta, protoe v ele sboru el chiliarcha Dvanct legie, velc dstojnk jeruzalmsk kohorty. Vojci museli jt nejdve k domu Posledn veee, a pot, co zjistili, e Je u odeel, sestoupili strmmi ulicemi Ophelu, peli Kedron a li stejnou cestou jako Je o pr hodin dv. Jak jinak vysvtlit podivn a iv vylen pbh v evangeliu sv. Marka, pbh mladka, kter uprchl nah? Jist to nemohl bt nikdo jin, ne sv. Marek sm, kter byl tehdy teprve mlad chlapec. Dokeme si pedstavit, jak moc ho zajmal velk rabi, kter piel do Horn mstnosti v dom jeho matky a jak ho, kdy t noci ji tvrd usnul, nakonec vzbudily kroky vojk a buen na dvee, jak ho to naplnilo zvdavost a strachem. Pehodil proto pes sebe jen kus pltna, vyplil se z domu a sledoval pohupujc se lucerny dol z kopce. Mon byla jeho dychtiv mlad mysl zamen na vyvoln poplachu, mon chtl Jee varovat, e ho hledaj mui s mei a holemi. Mon ho jen naplovala bn chlapeck zvdavost. Jeho mladistv postava odn jen do pehozenho pltna se drela za Jidem a jeho tlupou, obas vystupovala z msnho svtla, kdy zastavili,

obas bela naped a drela se ve stnu. Ani by o tom kdokoliv vdl, dval se venku ped zahradou, kdy Jid vystoupil, aby zradil Krista. Vidl a slyel ve. Slyel Jide kat: Bu zdrv, Miste. Slyel Jee odpovdt: Jidi, polibkem zrazuje syna lovka? Slyel nhl ruch a vidl blsknut oceli v msnm svtle, kdy Petr udeil veleknzova sluhu Malchuse. Slyel Jee, jak se pt: Koho hledte? Jee Nazaretskho, ekli oni. To jsem j. A kdy se uednci, a na Petra a Jana, rozprchli, mladk opustil svou skr a sledoval Jee a ty, kdo se ho zmocnili, cestou od zahrady k temn stri Kedronu. Tehdy si mladho zvdavce viml jeden z vojk a sv. Marek k: el za nm njak mladk, kter ml na sob jen kus pltna pes nah tlo; toho chytili. On jim vak nechal pltno v rukou a utekl. Kdo by si takov malikosti pi Jeov zaten viml, vyjma mue, ktermu se to pihodilo? Byly mon tak ti hodiny rno, kdy stre se svm vznm dorazily do veleknzova palce, kter stl na svazch jinho kopce, nedaleko domu Posledn veee. Po oteven brny mt legioni odpochodovali do svch kasren v tvrzi Antonia a Jee zanechali v rukou veleknzovch mu. Ti proli pes vnj ndvo a dvemi na vnitn ndvo obklopenho loubm, odkud byl pstup do hlavnch obytnch prostor. Na vysokch judskch kopcch je v msci nissanu v noci vdy chladno a plameny ohn v koch s uhlm v loub rud hnuly. Sluebnictvo bylo probuzeno a ti, kdo se vrtili z Getsemansk zahrady, probrali zaten, zatmco si nad plameny zahvali ruce a natahovali tve ke svtlu. Dva uednci, kte Mistra nsledovali, byli od sebe oddleni. Jan, kter znal sluebnictvo v dom, se protlail se stremi na vnitn ndvo a zatmco stl s ostatnmi v kruhu kolem ohn, hledal Petra, ale nemohl ho najt. Piel k zamen vnj brn a vidl ho, jak zstal venku ped vraty. Podal sluku, aby ho vpustila a Petr mlky veel do ndvo, kde kolem loub pobleskvaly plameny ohn. Byla mu zima, proto peel ke koi s hocm uhlm. Noc pohasnala. Obloha zaala ztrcet svou temnou mod a nad Olivovou horou bylo ji vidt prvn nesml nznaky svitu. V audienn sni palce stl Je ped Kaifem a hrstkou len Sanhedrimu, kte byli vytaeni z postel, aby se astnili soukromho vslechu. Byli tu i liv svdkov, zvdov, kte Mistra sledovali v Chrmu, eptali si s Jidem a naslouchali u klovch drek. Ale ani tihle bdci se na pomluvch nedovedli shodnout. Je tie stl a sledoval sv neptele. Nic neodpovd? zvolal Kaif. A Je dl mlel. Tu Kaif postehl zpsob, jak jej dostat do pasti a pronesl slavnostn psahu: Zapsahm t pi Bohu ivm, abys nm ekl, jsi-li Mesi, Syn Bo! To byl pkaz, jeho dn id nemohl neuposlechnout: Ty sm jsi to ekl, odpovdl Je. Tu se veleknz zvedl, jak pedepisoval Zkon, kdy bylo proneseno rouhn, vzal svj knsk at u krku a rozerval si svrchn i spodn roucho tak, aby nemohlo bt nikdy vyspraveno. V mstnosti se rozhostilo smrteln ticho. Hle, te jste slyeli rouhn! Co o tom soudte? Z kruhu tv pila odpov: Je hoden smrti. Dole na ndvo si Petr ohval ruce nad koem s uhlm. U byl tm den. Byla to edav chvle, doba

barvy holubch kdel, kdy nen stn. Byla to chvle, kdy hvzdy jedna po druh vyhasnaj. Zatmco se Petr naklnl nad ohnm, sluka, kter ho pustila dovnit a dal, kte se ohvali u ohn, se vzjemn postrkovali a eptali: I ty jsi byl s tm Galilejskm Jeem! A Petr se sthl a rychle ekl: Nevm, co mluv! Zneklidnn a rozilen odeel od ohn stranou k brn, ale tam ho zahldla dal sluebn: Tenhle byl s tm Nazaretskm Jeem taky, ekla. Neznm toho lovka, vykikl Petr. Jist i ty jsi jeden z nich, stli si na svm lid kolem ohn, vdy i tv ne t prozrazuje. Neznm toho lovka, rozkikl se hnviv potet. Hned potom zakokrhal kohout. Byl to jedin zvuk v jitnm tichu. Ozval se zahrad na Olivov hoe. Ostr zvuk vniklo do Petrova srdce jako n. Kdy se v agonii sebepokoen zabhal jeho pohled na galerii, kde stla postava stle jet obleen do slavnostnho blho atu Posledn veee. Zpst ml svzan provazem. N Pn se otoil a pohldl na Petra. A Petr vyel ven, ve studenm vtru, kter fouk ped svtnm, vidl, jak se do svta zpt vkrdaj barvy a obloha za Olivovou horou ji pulsovala pslibem novho dne. A Petr zaplakal. Je tm jist, e kdy Pontius Pilt pijdl z Cesareje do Jerusalma na oficiln nvtvy, nebydlel v sdle posdky v tvrzi Antonia, ale ve skvostnm palci Heroda Velikho. Pot, co byl Herodv nehodn nslednk Archelaus vypovzen do vyhnanstv, stal se palc majetkem mskho sttu. Stejnm zpsobem mt guverni promnili v Cesreji vzneen herodovsk palc u moe v mstodritelsk palc. Pilt byl privilegovan osoba. Nominoval ho Sejanus, ed eminence za Tiberiovm trnem, a byl manelem Klaudie Proculy, lenky vldnoucho rodu, o kter se tvrd, e byla vnukou csae Augusta. Zejm prv toto ptelstv s csaskou domcnost mu dovolilo nedbat na pravidlo, kter mstodrcm zakazovalo brt si do provinci sv manelky. Piltv spoleensk ivot proto nebyl stejn jako u bnho mstodrcho a jeho ena, vychovan v pepychu imperilnho dvora, se zejm tila vsad, e mohla v obrovskch palcch, kter j byly k dispozici v Cesareji, Jerusalm a Sama, hostit nvtvy. Herodes dal ve svm hlavnm palci v Jerusalm prchod sv vni pro okzalou ndheru a sv lsce k budovn. Palc tvoila dv ohromn mramorov kdla postaven v zahradch vysoko nad mstem. Velk s obsahovala stovku jdelnch pohovek a mstnosti, dlaby a loub zily nejvzcnjmi mramory svta. M se za to, e star stromy, kter dnes stoj v zahradch armnskho patriarchy, jsou potomky strom, kter rostly kolem fontn a kanl v Herodovch okrasnch zahradch. Zejm prv v tomhle palci Pilt se svou enou Klaudi bydleli, kdy Sanhedrim uvznil naeho Pna. Tradice k, e Je byl ped Pilta pedveden v praetoriu tvrze Antonia, kde zan Via Dolorosa. A nen pochyb, e tomu tak bylo. Pilt vykonval msk prvo v soudn sni posdkov budovy, tebae se svou enou bydlel v sousednm palci. Kdy teme peliv tyi zznamy o procesu s Jeem, nkter vci jsou dsiv jasn a jin zastnn a nejasn. Slovem tuhle a vtou tmhle provokuj nai inteligenci, a nut ns pokusit se je sestavit dohromady podobn, jako se archeologov sna rekonstruovat zlomky njakho npisu. Jednou ze zhad je zprva, kterou Klaudie poslala Piltovi brzy zrna a snan v n svho manela prosila, aby Jee zachrnil. Musme si pedstavit, e Pilt a jeho ena o Jeovi t noci, kdy se on krv potil v Getsemansk zahrad, hovoili. Pan Frank Morrison ve sv pozoruhodn knize Kdo odvalil kmen (Who Moved Stone) rozvinul s velkou vrohodnost nsledujc theorii. M za to, e Kaif, jedin lovk v Jerusalm, kter se mohl domhat nhlho rozhovoru s mskm mstodrcm, se dostavil do palce, seznmil Pilta se zmry Sanhedrimu a ptal se ho, zda bude ochoten ppad posoudit brzy rno, aby bylo mon provst popravu jet ped abatem, kter zanal se zpadem slunce nsledujcho dne. Me snad kdokoliv, kdo je obeznmen s nemnnmi vlastnostmi en pedpokldat, e by se nco takovho mohlo stt, ani by se o tom chtla Klaudie nco dozvdt? ptal se pan Morison. Je tu jet dal dvod, potvrzen jednm slovem v evangeliu sv. Jana, pro museli Pilt a Klaudie o Jei v noci ped Ukiovnm mluvit. V eckm Novm zkon zn slovo, kter sv. Jan pouv k oznaen dstojnka, kter piel s oddlem naeho Pna zatknout, titul chiliarch. Nu a chiliarch je eck ekvivalent latinskho tribunus militum, velitel kohorty a pokud sv. Jan tento pojem nepouv v obecnm vznamu, znamen to, e An a Kaif mli tak velk obavy z Kristovy moci, e by mohl bu zzranmi zpsoby

uniknout, nebo e ho budou zstupy hjit, e pesvdili nejvyho velcho dstojnka v Jerusalm, aby el osobn se svmi mui na Olivovovou horu. Pokud se to opravdu stalo, pak to otevr zajmav smr vah. Chiliarch neboli tribun kohorty Dvanct legie, je byla tehdy posdkou v Jerusalm, byl jedinm manem Piltovy tdy sdlcm ve mst. Byl to vlastn Piltv zstupce. Pilt i Klaudie ho museli dobe znt. Meme rozumn pedpokldat, e zmry Sanhedrimu s mstodrcm a jeho chot probral a ekl jim nejen o triumflnm vjezdu a vyitn chrmu, ale i o mnoha dalch vcech, kter se tkaly mue, kter prochzel zem a vem pomhal. Je marn, le fascinujc, spekulovat o tom, jak inek to mohlo mt na mylenky eny, kter se pokusila zachrnit Jev ivot. Mon o nm u slyela. K jejmu sluchu mohly dolehnout pbhy z Galileje, mon znala nkoho, kdo vil v jeho bostv. Mon v n vila sama. A u se t noci stalo v Herodov palci cokoliv, Piltv postoj nsledujcho dne a zprva, kterou mu Klaudie spn poslala do praetoria, ns vede k vaze, e v osamlch snch Herodova palce spolu Pilt a jeho ena o Jeovi z Nazaretu mluvili. Vme, e Klaudii se o nm zdlo, a e kdy se probudila, zjistila s lekem, e Pilt ji odeel do praetoria. Zavolala posla a napsala vzkaz: Nezanej si nic s tm spravedlivm! A Pilt si jej peetl, kdy sedl na soudcovskm stolci. 14 Ukiuj ho! Pro? ptal se Pilt. eho se vlastn dopustil? Neshledal jsem na nm nic, pro by ml zemt. Pilt se dval na zdivoel dav stojc pod nm, dav fanatik, kte nechtli vejt do praetoria, aby se obadn nezneistili, a pohrdal jimi. Takov davy nevidl poprv a dve dal svmu znechucen prchod tm, e nadil svm strm napadnout je. Nesnel jejich schopnost pletichait, jejich chytrck odvodovn, jejich vnitn zti, jejich sektsk pe, a jejich geniln dovednost penet odpovdnost za jejich iny na nkoho druhho, jak se o to pokoueli prv te. Vdl, Je Kristus nen vinen zloinem, kter si vymysleli. Vidl, jak dmysln jej kn pekroutili v politick provinn. Mlen naeho Pna jej vydsilo. Nic neodpovd? ptal se ho uasle. Pohle, co vecko na tebe aluj! On mu vak neodpovdl ani na jedinou vc, take se vlada velice divil. Co to bylo za lovka, kter dokzal bt tv v tv smrti tak klidn? Pilt, znm jako paliat, arogantn a netrpliv tyran, mu, kter nechal do Jerusalma legionsk prapory, vyvlastnil korbn, kter polapval nejjemnj citlivosti lidu, nechal biovat dav, kter piel prosit o milost, byl nyn, k nm sv. Jan, pohnut podivnm asem. Stl na schodech praetoria pod mramorovm sloupoadm, proti tm, kdo stli pod nm, pak se obrtil a veel do soudn sn. Je stl za branou, ve stnu sn. Stla tam str Dvanct legie oprajc se o sv kop. Je byl odn do vzneenho roucha, kter na nj v ertu hodil Antipas. Pilt to sledoval s pocitem frustrace. Dychtiv se chytil slova Galilejec a poslal ho Antipasovi ve ve, e galilejsk tetrarcha bude hjit svho poddanho proti hnvu Judejc. Trik se o vem nevydail. Je byl odesln zpt do Hasmonejskho palce odn do odloenho vladaskho atu. Prohnan Herodes, ta lika, byl pli dmysln, ne aby se zapletl do jakhokoliv ppadu, kde byla ve he obvinn z pisvojovn si krlovskho majesttu. Selhal i druh Piltv pokus. Nabdl, e nech Jee zbiovat a pak ho propust, dav ale nabdku s hnvivm evem odmtl. V tichu sn se zeptal: Ty jsi krl id? Formlnost procesu, postoj soudce k vzni, se hroutily. as a zvdavost, kter tento mlenliv lovk vyvolval, ztka vily v Piltov mysli. Moje krlovstv nen z tohoto svta, ekl Kristus Piltovi. Jsi tedy pece krl? ptal se Pilt. J jsem se proto narodil a proto jsem piel na svt, abych vydal svdectv pravd. Kad, kdo je z pravdy, sly mj hlas. Pilt pohldl Kristu do o a temi slovy vyjdil hlad pohanskho svta:

Co je pravda? Pak se Pilt otoil a vyel k davu, kter stl na dennm svtle ped brnou. Stl tam jako bl postava na schoditi. Kdy utichl kik, ekl: J na nm dnou vinu nenalzm. Z davu proti nmu lehala jako ohe. Dval se do tv zkivench hnvem. Pak ho napadl tet pokus, jak je umrnit. Bylo jeho povinnost propustit o Pesachu njakho vzn. Nabdl jim volbu mezi Jeem z Nazaretu a Barabem, zlotou, kter se dopustil vrady a naprosto nepochyboval, e daj pednost Jeovi. Velekn vak podntili zstup, a jim radji propust Barabe. Co tedy mm uinit s tm, ktermu kte idovsk krl? ptal se Pilt. Byl to ironick poadavek. Neml do t chvle ani v nejmenm v myslu dit se radou ohavnho davu. Ukiuj ho! kieli. Pilt se otoil a vydal rozkazy k biovnpolovin smrti. Trest vykonvali bu liktoi tenkmi jilmovmi pruty, nebo vojky s dsivmi flagelly, krtkmi bii, jejich koen psky byly zateny hrubmi lomky kovu. Liktory Pilt neml. Za chvli ekajc dav vidl na schodech za branou dv postavy. Stl tam Kristus, s trnovou korunou na hlav a s rudm vojenskm pltm pehozenm pes zkrvaven ramena. Vedle nj stl Pilt: Ecce homohle lovk, ekl Pilt. V jeho hlasu nebylo opovren. Byla to slova slabho ale upmn smlejcho lovka, kter doufal, e alostn pohled na zbiovanho Krista obmk barbarsk srdce jeho neptel. Ecce Homo! Je to pohled, kter rozncoval soucit a lsku kesanskho svta, pro idy, kte se onoho rna v Jerusalm prali a hulkali, neznamenal nic. Kik Ukiuj ho! byl m dl hlasitj. Trpc Kristus byl odveden do tmy praetoria a Pilt se postavil davu sm: Vy sami si ho kiujete! zvolal, J na nm vinu nenalzm! Znovu na n svou trpkou ironi pltval marn. Vdl, e se ho pokou obtit trestem za svou nenvist, a ekl jim, aby udlali nemon. Jen on mohl ukiovat a svmi slovy to odmtl. Onen as, kter v jeho srdci vyvolval tich, trpc Kristus, se znovu vrtil, zanechal proto idy hlun se doadovat Kristovy krve, veel zpt do praetoria a soudce s vznm se znovu dali do hovoru a vystraen z nich dvou byl soudce. Pilt pohldl do trpcch o pod trnovou korunou: Odkud jsi? zeptal se. Zejm si myslel. Vm, e tohle nen obyejn lovk. Je na nm cosi, emu nerozumm. Je mimo moji zkuenost s lidmi. Je mou povinnost zachrnit ho ped voucmi barbary venku. Kdo je to? Jak je jeho tajemstv? Odkud jsi? zeptal se. Jedinou odpovd mu byl letm pohled o Osamlho lovka. Nemluv se mnou? nalhal Pilt. Nev, e mm moc t propustit, a mm moc t ukiovat? Ve ztichl sni, obklopen stremi, Je nakonec na Pilta promluvil: Neml bys nade mnou dnou moc, kdyby ti nebyla dna shry. Proto ten, kdo m tob vydal, m vt vinu. Pilt pohldl na Krista. Znovu se obrtil k brn a stl na schodech proti idm. Pilt ho usiloval propustit, k sv. Jan. Tu se z davu ozval nov zvuk. U nevskali Ukiuj ho! zaali Piltovi vyhroovat. Jestlie ho propust, jsi neptel csav. Kad, kdo se vydv za krle, je proti csai. Tehdy Pilt poprv pochopil, e ho id pemohli. Nebyl dost velk lovk na to, aby obstl proti vydrn. O tm sto let dve musel Cicero, hjc Flacca proti obvinn z nespravedlnosti proti idm, tlumit na Foru hlas, aby id nevyvolali nepokoje. Vte, kolik jich je, ekl, jak dr pi sob a jak tlak dokou vyvolat ve shromdnch. Kdy budu pedkldat obhajobu, ztim hlas a budu mluvit jen tak hlasit, aby m mohli slyet soudci. Mon si Pilt, kdy mu vyhroovali obvinnm z neloyality k csai, vzpomnl na Cicerova slova. Mon si vzpomnl i na Strabonv koment o vlivu alexandrijskch id v jeho dob: Tito id, ekl

Strabon, pronikli do kad zem a tko bychom kdekoliv na celm svt hledali msto, kde by se toto plm neusadilo a kde by nedoshlo panovn. Dav, veden vldci a pedky idovskho nroda, nyn Pilta ohrooval. Nebyla to malichern vhruka. Pilt nepodceoval podzemn vliv id a v tom, jak spravoval svou provincii, bylo zejm mnoh, co by radji skryl. Jeho odpor se zhroutil, poraen sobeckost a strachem. Vystoupil na soudcovsk stolec, kter byl postaven na dldn. Hle, v krl! ekl. Je ped nimi stl se zakrvcenou tv a tlem zjizvenm ranami z biovn. Vaeho krle mm ukiovat? ptal se Pilt. Byla to jeho posledn marn vzva. Musel ji z nj vydmat pohled na Jee. Nemme krle, ale jen csae! ozval se od Anne, Kaife a pednch mu z lidu pokryteck pokik. Obvinn z rouhn pekroutili do politiky, a kdy se jim nepodailo vyhrt pmo, zkusili to oklikou pes soudcovy vlastn zjmy a pevrtili udlosti tak, e soudce sedl nyn na lavici obalovanch spolu s vznm. Historie Pilta odsuzuje pro jeho slabost. Mohl Jee zachrnit. Ale ti, kdo Jee obvinili, byli na nj pli prohnan a on ustoupil. Nechal si pinst umyvadlo a pede vemi si umyl ruce, aby tak bylo vidt, co dl, i kdyby jeho slova zanikla v ryku davu : J nejsem vinen krv tohoto lovka; je to vae vc. A vechen lid mu odpovdl: "Krev jeho na ns a nae dti! Pilt slavnostn pronesl dsiv slova: Ibis ad crucem. Vladaovi vojci dovedli Jee do mstodritelstv a svolali na nj celou setninu. 15 id uznvali tyi formy nejvyho trestu: kamenovn, uplen, setnut a zardouen. Nejastj bylo kamenovn. Ob byla svrena z vyvenho msta, a pokud peila, byla ukamenovna k smrti. id nikdy nekiovali iv lidi. Existuj ale doklady o tom, e kiovali mrtvoly rouha a modlosluebnk. Mui byli ukazovn tv k lidu, eny tv je ki neboli stromu. Smrt ukiovnm byla pvodn vchodn trest. Praktikovali jej Peran, Egypan a Fnian. I u nich bylo zvykem vet na k mrtv tla jako projev posmchu a opovren, tak jak byl ukiovn Polykrats pot, co vytrpl smrt pli ukrutnou, ne aby ji Hrodots popsal. M se za to, e man pevzali kiovn od Kartaginc, kte patili k vbec nejkrutjm starovkm nrodm. Kdy Pompeius potlaoval vzpouru vedenou Spartakem, bylo podl Via Appia ukiovno a poveno na est tisc zajatc. Byla to smrt, ze kter byli vyloueni mt oban, i kdy na Siclii a ve panlsku jsou zaznamenny ojedinl ppady, kdyby byli na k poslni i mt oban. Ukiovn tedy bylo trestem vyhrazenm pro otroky a provinn zloince. Tento hrozn trest se zaal vce pouvat s tm, jak v pozdjm vvoji msk e narstala populace otrok a ke stojc ped mstem byly stlou vstrahou tm otrokm, kte by pomleli na vzpouru. V provincich msk e bylo mon trestem ukiovn postihnout ty, kdo se provinili vradou, lupistvm, pirtstvm, vzpourou i spiknutm. Judsko znalo pohled na ke ped dobou naeho Pna i po n. Syrsk prefekt Varrus po smrti Heroda Velikho ukioval dva tisce vzbouenc a za zatvrzelost idovskch nacionalist, jejich heroismus doshl vrcholu s Makabejskmi, se asto platilo na ki. Kdy Titus oblehl Jerusalm, byly kopce kolem msta pokryty lesem k. Josephus nm k, e vojky u unavovalo vynalzn novch zpsob muen a kiovn ustalo pro nedostatek deva, kter Titus poteboval na stavbu svch oblhacch stroj. Prv tehdy, v roce 70 po Kr., se stalo, e kad strom na Olivov hoe byl pokcen na vrobu k a tonch ebk. Kdy se pozdji id stavli proti Hadrinovi, povolil csa pt set ukiovn denn. Existovaly ti druhy k: crux decussata ve tvaru X, zvan tak crux Andreana, protoe prv na ki tohoto tvaru byl v Patraei ukiovn sv. Ondej; crux commissa, neboli k sv. Antonna, kter ml tvar psmene T; a crux immisa kesansk tradice, kter ml hlavici pesahujc pn bevno. V polovin vertiklnho deva ke byl mrn vbek zvan sedile neboli sedadlo, nebo cornu ili roh.

Ten nesl st vhy obti, kter by jinak byla pli velk, ne aby ji unesly rozepjat ruce. Nen znmo, zda ke mly njakou oprku pro nohy. Zd se, e nkdy byly nohy obti pibity ke ki, jindy byly prost pivzny provazem. Smrt byla vdy pomalu se blcm dlem. Obti byly ponechny, aby protkaly cel dny, vystaven slunci, rozervan bolest, hladem a zn, dokud katy jej trznn neunavilo a nezbavili se j tak, e provedli crucifragium, jinak eeno perazili odsouzenmu nohy. Ukiovn se vdy provdlo vn mstskch bran a na vznanch mstech blzko hlavnch cest, aby se agonie odsouzence odehrvala nleit veejn a tak, aby jaksepat vely ve znmost zloiny, za kter byl odsouzen. Bylo docela bn, e hlavn svisl bevno ke zstvalo na zavedenm mst poprav a jedinou dal nutnou st, pn bevno, si na msto sv smrti nosila ob na ramenou. Umlci se ml, kdy naeho Pna vyobrazuj sehnutho pod t celho ke. Vtina modernch umlc se ml i v tom, e dl ke pli velik. Za dostaten bylo povaovno, pokud se prost nohy obti nedotkaly zem. Kdyby byl k, na kterm trpl n Pn, tak vysok, jak si pedstavuje vtina umlc, pak by mu vojk nemohl na krtkm rkosu podat houbu namoenou v octu. V Jerusalm nabzel tm, kdo mli bt ukiovni, spolek dobroinnch en milosrdnou drogu. Byla jim poskytnuta tsn ped tm, ne byla ob, nataen na zemi, pibita k pnmu bevnu. Inspirac k tomuto skutku milosrdenstv bylo nazen z estho vere jednatict kapitoly knihy Pslov: Dejte opojn npoj hynoucmu. M se za to, e npoj nabzen tmito enami byl sms vna a drog, vetn kadidla, opiov tinktury, myrhy, pryskyice, afrnu a mastichy. To je vno okoenn myrhou zmiovan sv. Markem. Bylo ped ukiovnm nabdnuto Jeovi, ale on je nepijal. V Judsku byl obvykl zpsob provdn ukiovn upraven s ohledem na idovsk zkon, kter zakazoval, aby ob visela na ki celou noc. Tla proto musela bt sata ped veerem, aby pda neutrpla zneitn, protoe kad kdo zemel na stromu byl podle Deutoronomia proklet. To vysvtluje spch, s nm byl Je odsouzen a popraven, brzk soud ped Piltem i zlmn nohou obma zloincm, kte s nm byli ukiovni, u brzy odpoledne. Pi tto pleitosti byla pociovna jet dal poteba spchu, protoe v est hodin veer v den Jeova ukiovn zanal abat pesachovho tdne. Nejostudnj symbol starovkho svta se stal posvtnm emblmem kesansk vry. Za asu prvotn crkve hjili prvn kesan k ped posmky pohan tm, e poukazovali na jeho universln ptomnost v prod a kadodennm ivot: kdla letcch ptk, vtve stromu, vynvajc vesla galr, ste a rhno lodi, jamo pluhu, nsada re, nos a obo lidsk tve a tak dle. Kdo chce jt za mnou, zapi sm sebe, vezmi svj k a nsleduj mne. Tmito slovy nabyl k novho a vzneenho vznamu. Symbol smrti se stal symbolem ivota. Via Dolorosa byla milosrdn krtksotva tisc krok. Vede od pretoria po brnu Geneth. Ped branou, pr yard od mstskch hradeb vedle hlavn cesty do Jerusalma ze severu, leelo msto zvan Golgota, Lebka. Nic v dnm evangeliu nenaznauje, e by mlo jt o kopec, pedpokldalo se ale, e to kopec musel bt. Jako prvn Golgotu za kopec oznail Poutnk z Bordeaux, kter navtvil Jerusalm roku 333, kdy byl stavn Chrm Boho hrobu. Zmiuje kopeek Golgotu (moticulus Golgotha), kde byl Pn ukiovn. V nsledujcch stoletch latint autoi dl mluvili o Goglot jako o skalisku ke nebo skle Golgot a pak a v estm stolet se s n znovu spojujemylenka vyvenho msta spojuje s horou Kalvri. Tou dobou u samozejm architekti dvno pvodn vinu pekryli. Ti, kdo zaplnili ulice kolem praetoria vidli hrozn, ale dobe znm prvod smrti. V ele jel na koni setnk velc polovin manipulu Dvanct legie, kter uvoloval cestu zkmi ulicemi. Za nm el legion s tabul na tyi. Na n byly rudm psmem na blm pozad strun vypsny zloiny spchan tmi, kdo mli bt popraveni. Pak el Je nesouc sv pn bevno. U nebyl obleen do arlatovho plt vysmvn, ale, jak nm k sv. Matou, do svho vlastnho atu. Podle star tradice ml na sob ern at pepsan koenm psem a pod tm ml obleen skvostn roucha, kter mu s vsmchem dal Herodes. Na hlav neml trnovou korunu, tu nesl jeden z popravch, aby mohl bt znovu korunovn na ki. Vyerpan utrpenm a emocemi nedokzal n Pn dret s prvodem krok a zd se, e v donucen imona z Kyreny, aby pomohl nst k, meme vystopovat jakousi znmku laskavosti ze strany setnka Longina, kter ml brzy dosvdit bostv svho vzn a pijmout kesanskou vru. Nsledovali dva loti se svmi pnmi bevny a za nimi v estistupu pochodoval zbytek poloviny manipulu s kopmi na ramenou. Prvod pak uzavrali lenov Sanhedrinu, kte si nepochybn chtli vychutnat

svj triumf, kdy ale dojeli k brn Genntah pobdli sv bl muly a odklusali naped ke Golgot. Ve svitu jarnho rna, kdy nad hradbami ltaly vlatovky, jak v msci nissanu ltaj dosud, byly ped mstskou branou postaveny ti ke. Ti, kdo se dvali z dlky, si zakryli oi a stli s pukajcmi srdci. A hodiny ubhaly. Vojci usazen pod Kem si kostkami v plb hzeli los o nesevanou suknici. V dennm parnu leeli na Golgot, aby pojedli chleba, sra a popili svho kyselho vna. Slyeli, jak ze rt Osamlho splynula bosk slova soucitu: Ote, odpus jim, nebo nevd, co in. Ve ti hodiny odpoledne odeli lenov Sanhedrimu k Piltovi s poadavkem, aby odsouzenm byly polmny nohy, aby tla nevisela na ki do veera, kter byl tjak mlo to vdlipotkem novho dne. A vojci uspili smrt dvou lotr, kdy pili k Jeovi a vidli, e je ji mrtev, kosti mu nelmali. Noc ped tm, ne jsem opustil Jerusalm, vydal jsem se do ulic starho msta. Byla pjemn noc a vychzel msc. Za Damaskou brnou stoup schodit k mstskm hradbm. Kdy jsem vyel na ochoz, vydal jsem se po zk cest zzen pro stedovk luitnky smrem k Herodov brn. Msc vystoupal na oblohu a zalil msto pvalem zelenho svtla. Nad Jerusalmem leelo bezdech ticho. Vechny kupole, ve a minarety byly zeteln vyryty proti obloze, kad strom stl ve svm vlastnm jezrku msnho svtla. Chodnek str obas sestoupil po schodech n a pak vystoupal zpt nahoru, nkdy jsem veel do strnic vystavnch na hradbch v rozestupech, byly to mal kamenn komrky, jejich zkmi luitnickmi stlnami jsme vidl zk vhled na msnm svtlem zalit cesty za mstem. Peel jsem Herodovu brnu a nakonec doel k nron vi, obrtil se k jihu, pokraoval podl vchodn hradby, ze kter je rozhled na Olivovou horu. Msc visel nad Horou, dotkal se hebene zlatou z, omval kadou blou stezku svtlem, a kad olivovnk vymalovval stnem proti skalm. Jak ticho a klid ve svtle msce panovalo. V ulicch pode mnou se neozval dn zvuk krok, nikdo se ani nepomohl v tichu za hradbami. Nad ernm stnem dol Kedron vidm, jak msc postbuje stromy Getsemansk zahrady Brzy rno tetho dne spchala Marie Magdalena ke Hrobu, a kdy vidla, e je przdn, naplnil jej srdce al tolik, e se, jak nm vyprv sv. Jan, rozplakala. Kdy se obrtila k odchodu Kdosi stanul ped n a ona slyela Hlas, kter se ptal: Pro ple? Koho hled? Jestlie tys jej, pane, odnesl, prosila, ekni mi, kam jsi ho poloil, a j pro nj pjdu. Marie. Miste! Je dal okamit najevo podivnou odlinost, kter mla bt charakteristick pro vechny jeho nsledujc kontakty s apotoly: Nedotkej se mne, ekl j jemn, dosud jsem nevystoupil k Otci. lovk si pedstav, e se Marie ve sv radosti vrhla Jei k nohm a pokusila se jej dotknout. Jdi k mm bratm, nadil, a povz jim, e vystupuji k Otci svmu i Otci vaemu a k Bohu svmu i Bohu vaemu. ena se edm rnem rozbhla zpt s poselstvm, e Kristus vstal z mrtvch.