ER Pro ČR-2012

[r]evoluce
TRVALE UDRITELN ENERGETICK KONCEPCE PRO ESKOU REPUBLIKU
Energetick
Foto: ondEj Rosick / natuREPhoto.cz
EUROPEAN RENEWABLE ENERGY COUNCIL
1. vydn, erven 2012
Greenpeace International, European Renewable Energy Council (EREC) vydno vervnu 2012
hlavn autor a manaer projektu sven teske, Greenpeace international EREC arthouros zervos, josche Muth
Greenpeace International sven teske Greenpeace R karel Polaneck, jan Rovensk
foto Most 1990. Litvnov 2040?
Dokeme se jednou podvat svm dtem do o a piznat,

e jsme mli pleitost, ale chybla nm odvaha? e jsme mli technologii, ale chybla nm vize?
Foto: ibRa ibRahiMovi
vdeck prce a spoluautoi dLR, institute of technical thermodynamics, department of systems analysis and technology assessment, stuttgart, Germany: dr. Wolfram krewitt (), dr. thomas Pregger, dr. sonja simon, dLR, institute of
vehicle concepts, stuttgart, Germany: dr. stephan schmid. Ecofys bv, utrecht, the netherlands: Wina Graus, Eliane blomen
editor crispin aubrey grafick nvrh tania dunster, jens christiansen, onehemisphere, sweden sazba Egon tobi
tisk Grafokon tiskrna, s.r.o. kontakty sven.teske@greenpeace.org, jan.rovensky@greenpeace.org, erec@erec.org
dal informace oprojektu Energetick [r]evoluce vetn nvrh globln aevropsk energetick koncepce naleznete na strnkch www.energetickarevoluce.info (vetin) awww.energyblueprint.info (vanglitin) vydalo Greenpeace international aEREc (GPi reference number jn 330). vytitno na 100 % recyklovanm chlorem neblenm pape.
Pedmluva
Energie aenergetika jsou dnes jednm ztmat, kter se velice asto diskutuj na nejrznjch frech vzahrani ivesk republice. je pozoruhodn, jak vrazn se esk debata li od zahranin. Pedevm je ve svt avEvrop na rozdl od ns tma energie velmi zce spojeno sotzkou globlnho klimatu. vychz se ztoho, e souasn probhajc astle se zrychlujc klimatick zmna je celosvtovm environmentlnm problmem slo jedna azrove se veobecn pijm, e jej hlavn pinou jsou emise sklenkovch plyn do ovzdu. Protoe je vtto souvislosti hlavnm kdcem oxid uhliit pochzejc ze spalovn fosilnch paliv, je zde zk vazba na energetiku zcela zejm. vsouasn dob vzrostla koncentrace oxidu uhliitho o40 % ve srovnn spedindustriln dobou aodborn veejnost ipolitick reprezentace na celm svt se shoduj vtom, e vnejblich desetilet je teba emise oxidu uhliitho drasticky snit, aby se neprojevily nejhor dsledky zmny klimatu. Pat mezi n zven hladiny ocen a onkolik metr, zven vskyt mimodnch udlost vetn povodn, bou apodobn, hlubok zmny v iv prod ivpstovn zemdlskch plodin i vrazn omezen zdroj sladk vody. to se tk zvlt mnoha oblast, kter ji dnes trp suchem, napklad vafrice, ale ivelk sti Evropy. esk republika natst nepat mezi nejohroenj zem, avak iuns se vn pipravujeme na nron adaptan opaten voblasti vodnho hospodstv, protipovodovch prav, zmn vzemdlstv, zdravotnickch opaten adalch. Mnoh stty jsou podstatn vce ohroeny ne my, a u jde oobavy zem zvislch co do vodnch zdroj na rychle ubvajcch himlajskch i andskch ledovcch nebo oblast srozshlmi nzkopoloenmi krajinami vblzkosti mo vetn malch ostrovnch stt, znich mnohm hroz pln zatopen. vzhledem kna mal velikosti se samozejm nepodlme na pinch zmny klimatu vrozhodujc me, avak takovto vaha je nepln. jsme soust evropskho asvtovho spoleenstv amusme se podvat na n relativn pspvek, potan na jednoho obyvatele. Podle tohoto ukazatele patme mezi nkolik vbec nejhorch stt na svt. je smutn, e si nehodlme tuto skutenost pipustit ae nae diskuse oenergetice ji prakticky vbec nebere do vahy. Pokud se diskutuje orznch typech energetickch zdroj, zdrazuj se otzky jako je energetick sobstanost, geopolitick situace, ekonomika zdroj, avak poteba postupn nahradit fosiln paliva jinmi zdroji ve vazb na zmrnn zmny klimatu jakoby nehrla vnj roli. Pitom je zejm, e obnoviteln zdroje biomasa, slunce, voda, vtr maj zsadn pednost ped jakmikoliv fosilnmi palivy vetn jejich takzvanch istch variant. samozejm jsou lep i hor typy paliv izpsoby jejich vyuit napklad plyn je vrazn lep variantou ne uhl -, avak vdycky jde ofosiln paliva ata vechna produkuj kodliv sklenkov plyny. je jist lep spalovat uhl i jin palivo co nejefektivnjm anejistm zpsobem nebo aplikovat technologii zachycovn aukldn uhlku pod zem, ne pouvat technologie pltvav aneist. avak vechny tyto postupy vposledku prodluuj zvislost na fosilnch palivech, kterch bychom se principiln mli zbavit tak brzy, jak jen to pjde. Mnoh studie ji dnes spolehliv dokazuj, e inteligentn mix obnovitelnch zdroj doplnn inovovanou distribun soustavou, aplikac
FotovoLtaick PanELy na stEE nRodnho divadLa vPRazE
Potebujeme energetickou (r)evoluci?

technologi schovy energie apodepen zkou mezinrodn kooperac nejmn vrmci Evropy me natrvalo zajistit nae energetick poteby. zastnci jadern energie mohou namtnout, e prv proto je jedin rozumn alternativa spojena saplikac tchto zdroj. tomuto rozvoji vak brn jin vn dvody. Pedevm nen mono zanedbat iroce sdlen obavy obezpenost celho jadern energetickho cyklu od tby surovin pes samotn provoz reaktor a po bezpen ukldn radioaktivnch odpad. Rozhodn nelze vtto souvislosti brt na lehkou vhu ir inepm dsledky havrie ve Fukuim, kter dle otsly dvrou svtov veejnosti vtuto technologii, jakkoliv to vnaich sdlovacch prostedcch bylo reflektovno jen sporadicky. tato havrie toti ukzala, e pokud by se skuten mla zajistit pln bezpenost jadernho prmyslu, bylo by to ekonomicky nenosn. naprosto klovou skutenost je, e ve srovnn sjadernmi zdroji, jejich investin nklady prv ikvli neustle rostoucm nrokm na bezpenost stle stoupaj, nklady na obnoviteln zdroje rychle klesaj. jedna zposlednch zprv napklad uvd, e navzdory trvalmu straen ze strany Ezu rostoucmi cenami elektiny kvli fotovoltaice apodobn prognzy naopak pedpokldaj spe pokles cen. Pinou je sniovn vrobnch nklad vtrn aslunen energie zejmna vnmecku. dal vc, kter uns velmi chyb, je hlub pochopen vznamu energetickch spor cestou efektivnho vyuvn stvajcch energetickch zdroj. zde je potencil pro novou energetiku vbec nejvt, ale jak se zd, potebn zmna mylen se jet vdostatenm rozsahu nedostavila. kiklavm dkazem tohoto deficitu jsou diskuse oteplrenstv, kter se sousteuj na otzky dostatku i nedostatku uhl i jinch zdroj. Pitom je zejm, e relativn nzkmi investicemi do snen ztrt pi vytpn ponaje efektivitou energetickch zdroj, distribuc, izolac budov a po inteligentn zen poptvky po teple by se uetilo mimodn velk mnostv energie, protoe prv vytpn je uns obecn jejm nejvtm spotebitelem. Pi vyuit potencilu spor by se napklad vbec nemuselo diskutovat oeventulnm prolomen tebnch limit, protoe zvyovat tbu uhl by nebylo zapoteb. budovy ajejich vytpn samozejm nejsou spotebiteli jedinmi, energii potebujeme doslova na kadm kroku aprakticky vude je mono efektivitu vyuvn zvit: svtlo, motory nejrznjch typ, pumpy, elektronika, stavebn prce, tisce dalch aplikac. a dosud tm nevyuvanou metodou je rovn management poptvky prostednictvm nejrznjch postup od novch technologi a po rzn nstroje ekonomick. tetm podstatn dleitm faktorem je technologick rozvoj. nae zem se vdycky pynila adosud pyn vysplm prmyslem, avak voblasti energetiky za svtem hluboce zaostvme, ikdy vjednotlivostech bychom jist nali velmi zajmav pklady vynikajcch technickch inovac. celkov jsou vak nae programy povtin mimo hlavn svtov aevropsk proud. srovnn snmeckem nebo se severskmi zemmi pedevm mm na mysli dnsko je pmo bolestiv. nedvn rozhodnut nmeck vldy urychlit odstaven jadernch elektrren pitom nelo odn prlomov rozhodnut, nbr jen potvrzen auspen pln pijatch u dve bylo vesk republice pijato se skepticismem aasto isironi, hovoilo se oiracionalit i hysterii. nic vak nen vzdlenjho skutenosti. toto rozhodnut bylo promylen, smyslupln anavc bylo silnm impulsem pro technologick rozvoj, kter ovem ibez toho je vnmecku ivjinch zemch velmi intenzvn aze strany vld siln podporovn. jde ozsadn inovaci celho energetickho komplexu od novch zdroj, distribuci, uchovvn energie a po efektivn spotebie nejrznjch typ. zde je pmo obrovsk auns jen minimln vyuit prostor pro neobyejn irokou klu novch technologi. Pevn snad ani nejde onjak zsadn nov technick postupy, njak technick zzraky vymlen vsofistikovanch laboratoch, ale spe ovtipn zpsoby, jak aplikovat postupy ji vcemn znm ajinde spn pouvan. ani nai technici, ani kapitni prmyslu i rozhodujc politit ajin initel si vak nepipoutj, jak vznamn zde zaostvme, zejmna vzkladnch pstupech kcel problematice. nedvno jsem se astnil menho semine organizovanho dnskm velvyslanectvm, jeho tmatem bylo teplrenstv. Pspvky naich adnskch expert se zsadn liily nejen svou rovn (bohuel), ale pedevm zkladnmi postoji. Piznm se, e pro mne osobn je srovnn pomr uns ave svt vtto oblasti snad nejbolestivj. Evropa ani esk republika se dosud nevymanily zvn ekonomick krize, kter zaala ji ped dlouhmi tymi lety. Prognza nulovho rstu hdP vna zemi acel Evropa na tom nen omnoho lpe - je veobecn hroziv. jak se zd, nen doba na njak velkorys programy a u investin, vdeck nebo jin, nejsou penze ani chu nco takovho vnejistch pomrech zanat. avak je nejvy as uns zahjit skuten vnou, modern pojatou aevropsky dstojnou diskusi oenergetice. text, kter pedkld Greenpeace, by se ml stt jednm ze zkladnch pspvk do takov diskuse. tme jej vn asname se domyslet vechny dsledky.
Prof. RNDr. Bedich Moldan, CSc.

EditEL cEntRa PRo otzky ivotnho PRostEd univERzity kaRLovy
Foto: MaRtin bouda/GREEnPEacE
kvtEn 2012
EnERGEtick [R]EvoLucE udRitELn EnERGEtick koncEPcE PRo Eskou REPubLiku
Obsah
Pedmluva vod a shrnut Spoteba primrnch energetickch zdroj podle pokroilho scne Energetick [r]evoluce 1 Jak m Energetick [r]evoluce vypadat Obnoviteln budoucnost Pechod na obnoviteln zdroje a ceny energi Potebn investice Vvoj emis oxidu uhliitho Koncepn zmny 2 Kroky na cest k Energetick [r]evoluci v R Startovn pozice 2011 Pemna esk vroby tepla Potencil zateplovn pevyuje produkci uhelnch dol Vvoz elektiny bere uhl teplrnm Navrhovan een Pechod od uheln jadernho elektrrenstv k systmu s pevahou obnovitelnch zdroj 4 8 10 12 13 14 14 14 15 16 17 18 18 18 18 21 21 6 Plohy a slovnek Referenn scn IEA Zkladn scn IEA Pokroil scn Energetick [r]evoluce Vysvtlivky 43 44 46 48 50 5 4 Zkladn popis scn pro vvoj spoteby a dodvek energie Modelovn scn Ekonomick vstupy do modelovn scn Hlavn vsledky modelovn scn pro R Vvoj spoteby energie do roku 2050 Vroba elektiny Nklady na vrobu elektiny Investin nklady Doprava Vvoj emis oxidu uhliitho Primrn spoteba energie
28 29 29 34 35 36 38 38 41 41 42
Podmnky pro obnoven rozvoje obnovitelnch zdroj 21 3 Co kdy bude bezvt a pod mrakem? St budoucnosti Jednodu zen poptvky Priorita pro slunen a vtrnou elektinu sten decentralizace Monosti akumulace elektiny Nklady na promnu st 22 23 25 25 25 26 26
foto sLuncE jE PvodnM zdRojEM vtiny EnERGiE, ktERou Lidstvo vyuv, vEtn t uLoEn vE FosiLnch PaLivEch.
soho (Esa & nasa)
vod a shrnut
jdrem Energetick [r]evoluce je koncepn zmna zpsobu, jakm energii vyrbme, distribuujeme aspotebovvme, ale ijak on pemlme.
foto MaL vtRn ELEktRRna usLanho.
esk republika historicky pat kprmyslovm zemm svznamnmi zsobami uhl. kvli orientaci ekonomiky na energeticky nron prmyslov odvtv se ad tak knejvtm svtovm zneiovatelm pi srovnn emis oxidu uhliitho vyputnch do atmosfry od zatku prmyslov revoluce, vztaench na jednoho obyvatele, obsadila pt msto na svt. kabsolutn svtov pice pak R pat ve vvozu elektiny, vposlednch deseti letech stabiln exportuje 15 20 % vyroben elektiny, vt mnostv dlouhodob vyv jen Francie aParaguay. tuzemsk energetika tradin stav na vyuvn fosilnch aod osmdestch let tak jadernch paliv. tba energetickch surovin zanechala ve zdej krajin vrazn stopy. Povrchov tba hndho uhl zlikvidovala 300 tverench kilometr severnch ech avymazala zmapy 78 mst avesnic. tbu uranu pipomnaj haldy na Pbramsku akontaminovan podzem ustre pod Ralskem. Pd totalitnho reimu vroce 1989 sliboval ikonec devastace krajiny tbou. vprvn polovin devadestch let byla zastavena chemick tba uranu azahjena dekontaminace podzemnch vod. vroce 1991 pak vlda uinila zsadn kroky, kter umonily zahjit obnovu severnch ech: zkon oovzdu vedl kvraznmu omezen emis uhelnch elektrren avyhlen zemnch ekologickch limit tby urilo, jak st zem bude vyhrazena tb hndho uhl ajak bude urena pro neuheln vyuit aped tbou chrnna. to umonilo nov rozvoj severnch ech, vetn obc, kter mly podle pln minulho reimu ustoupit velkorypadlm. vtzv.
8
velk variant vyuhlen se pitom nejednalo jen ohorn jietn aernice, ale iLitvnov, chomutov adal msta sdestkami tisc obyvatel. esk republika se ovem vposlednch dvaceti letech nedokzala zbavit zvislosti na fosiln ajadern energetice. tlum sti tkho prmyslu vobdob do roku 1995 sice znamenal tvrtinov pokles emis sklenkovch plyn, vnsledujcch letech se vak emise ustlily na rovni, kter vrazn pevyuje prmr Evropsk unie. uhl stle pedstavuje nejdleitj zdroj pro vrobu elektiny icentrln vytpn. naopak obnoviteln zdroje se na eskm trhu prosazuj velmi obtn. Energetickmu prmyslu vele sdominantnm vrobcem elektiny, sttem ovldanou spolenost Ez, pin orientace na fosiln ajadern zdroje znan zisky, aproto usiluje ojej zachovn.
GREEnPEacE/MaRtin bouda
foto svE PRacujE na tubusu vtRn ELEktRRny vtovRn vEstas vcaMPbELLtoWnu vE skotsku.
katE davison/GP
Pedkldan koncept Energetick [r]evoluce nabz komplexn een pro transformaci energetickho sektoru. clem je razantn omezen emis sklenkovch plyn aefektivn vyuit potencilu spor idomcch obnovitelnch zdroj. koncept navrhuje takovou zmnu organizanho uspodn energetickch systm, kter umon vyuvat obnovitelnou energii vyrobenou vzemch spznivmi prodnmi podmnkami azrove pesune st vroby azen na rove region. jde nepochybn oambicizn pln, zrove vak orelnou cestu komezen emis ve vi, okterou by mly usilovat vechny vyspl stty. vesk republice se ovem Energetick [r]evoluce mus postavit proti diametrln odlinmu pstupu. Ministerstvo prmyslu pedlo bhem roku 2012 vld esk republiky nvrh sttn energetick koncepce na ptch tyicet let. Podle vyjden odpovdnch ednk se tento dokument sousted pedevm na maximln prodlouen ivotnosti souasnch fosilnch ajadernch zdroj ana jejich dal rozvoj. Energetick koncepce tak bude smovat kudren vvoz elektiny asouasnho provozu uhelnch teplren, kvli ktermu ednci navrhuj zruit dvacet let platn zemn limity tby hndho uhl azbourat msto horn jietn. Emise oxidu uhliitho pitom podle tohoto nvrhu zdaleka nebudou klesat potebnm tempem. scne Energetick [r]evoluce pro eskou republiku jsou soust globlnho modelu, kter spolen vypracovaly Greenpeace aEvropsk rada pro obnovitelnou energii (EREc). cel koncept je postaven na pechodu od fosilnch paliv kobnovitelnm zdrojm. zrove navrhuje, jak zabezpeit pstup kelektin dvma miliardm lid, kte ji dnes nemohou vyuvat. Pokroil verze scne pro eskou republiku, kterou pedstavuje tato studie, podrobn ukazuje, jak zajistit, aby vroce 2050 obnoviteln zdroje pokrvaly 82 % esk spoteby elektiny a78 % tepla. Pechod knavrhovanmu energetickmu systmu si pitom vyd investice na stejn rovni jako pokraovn stvajcho modelu energetiky. domcnosti afirmy by ovem podle scn Energetick [r]evoluce uetily ve vdajch za paliva aenergie miliardy korun ron. ve studii jsou shrnuta tak zkladn opaten, sjejich pomoc se pechod kpostfosiln energetice me stt skutenost. tyto nstroje mohou pinst efektivnj vyuvn energie vbudovch ivdoprav apodpoit postupnou nhradu uhl ajdra obnovitelnmi zdroji.
Pro zahjit Energetickou [r]evoluci Pestavt od zklad energetick systm budovan avylepovan po adu desetilet bude jist technicky nron. zsoby surovin, na kterch zvis, by pitom jet na nkolik dalch dekd vystaily. dvodem pro rychlou zmnu je pedevm nalhav poteba omezit emise oxidu uhliitho ze spalovn fosilnch paliv. bez zsadn zmny venergetickm sektoru nen mon snit emise na rove, kter umon pedejt skuten vnm dsledkm globlnch zmn klimatu. hrozba klimatickch zmn zpsobench nrstem prmrn globln teploty je nejdleitjm environmentlnm problmem 21. stolet. jej dopady jsou velmi rozmanit. nedostatek vody vhust zalidnnch oblastech i vrazn snen rody vregionech zvislch na vlastn zemdlsk produkci by vedly kmnohamilionovm migranm vlnm. nemoci jako malrie nebo horeka dengue by kvli rstu teploty ohroovaly ostovky milion lid vce ne dnes. kpovodnm, vichicm nebo vlnm veder by dochzelo astji. vzhledem ktomu, e velk mnostv oxidu uhliitho adalch sklenkovch plyn bylo vprmyslovch zemch vyputno do atmosfry ji vminulch stoletch, nememe se uritmu nrstu teploty vyhnout. ovem pokud bychom nepistoupili ke sniovn emis, lze podle Mezivldnho panelu pro zmny klimatu oekvat nrst teploty vkrajnm ppad a o6,4 celsia bhem ptho stolet. tak rychl skok nem vhistorii civilizace obdobu. abychom se dokzali pizpsobit dopadm klimatickch zmn, musme vprvn ad omezit jejich rozsah. dohoda schvlen vprosinci 2009 na summitu vkodani deklaruje zmr udret nrst teploty pod hodnotou 2 celsia oproti rovni ped zatkem prmyslov revoluce. to by znamenalo snit globln emise sklenkovch plyn do roku 2050 na polovinu, piem hlavn podl na tomto poklesu pipad na vyspl stty, vetn esk republiky. Pozice Evropsk unie schvlen Radou navrhuje, aby vyspl stty do poloviny stolet omezily emise o80 95 % ve srovnn srokem 1990. zsadnho omezen emis sklenkovch plyn nelze doshnout drobnmi pravami stvajcho systmu. zmna vnakldn senergi ajejmi zdroji mus bt tak radikln, e ji lze oznait za energetickou revoluci. bude mt idal pozitiva dojde komezen dovozu ropy azemnho plynu.
10
Graf 1: Spoteba primrnch energetickch zdroj podle pokroilho scne Energetick [r]evoluce [PJ]
11
Jak m Energetick [r]evoluce vypadat

obnovitELn budoucnost PEchod na obnovitELn zdRojE acEny EnERGi PotEbn invEsticE vvoj EMis oxidu uhLiitho koncEPn zMny
ge ima
GEo
tERM
ELE Ln
ktR
Rn
an
vER a sE
n o
stR
ov
z nov
Lan
d..
jo
uG E Go
h/dR
EaM
stiM
Je zjevn, e vypodn se s pinami a dsledky klimatickch zmn bude vyadovat zsadn zmny.
Jos Manuel Barroso PEdsEda EvRoPsk koMisE 12
foto stavba vtRn FaRMy na voLnM Moi vMiddELGRundEnu nEdaLEko kodan vdnsku.
PauL LanGRock/zEnit/GP
1
koncept Energetick [r]evoluce lze strun shrnout do zkladnch princip: pechod na vtinov zsobovn obnovitelnmi zdroji pi respektovn limit danch ochranou prody stimulace efektivnho vyuvn energie ve vech oblastech spoteby prava energetick infrastruktury azen sclem maximlnho vyuit obnovitelnch zdroj postupn odstaven uhelnch ajadernch zdroj oddlen ekonomickho rstu od spoteby fosilnch paliv. za dobr znamen lze povaovat, e celosvtov produkce obnovitelnch zdroj vposlednch letech trvale roste. vprvnm vydn Energetick [r]evoluce zroku 2007 jsme pedpokldali, e celkov instalovan vkon obnovitelnch zdroj doshne hodnoty 156 GW do roku 2010. ve skutenosti bylo ji na konci roku 2009 instalovno 158 GW. ovem knejdleitjm potebnm zmnm zatm nedolo. optimln vyuit kombinace rozptlench loklnch obnovitelnch zdroj avzdlench velkch pobench vtrnch i solrnch koncentranch elektrren bude toti vyadovat energetickou infrastrukturu nov generace. Pjde ointeligentn st schopn reagovat na vvoj poptvky apoas vpslunm regionu asouasn ovstavbu energetickch dlnic, tedy veden pro pepravu velkho mnostv elektiny na stovky kilometr. zapomenout nelze ani na izolovan mikrost sobnovitelnmi zdroji vodlehlch oblastech. ty budou zsobovat bezmla dv miliardy lid, kte dosud nemaj pstup kelektin. Obnoviteln budoucnost vsouasn dob pokrvaj obnoviteln zdroje 6,4 % esk spoteby primrnch zdroj energie. nejvznamnjm obnovitelnm zdrojem zstv biomasa vyuvan pevn kvytpn. Podl obnovitelnch zdroj na hrub vrob elektiny in 6,9 %, vppad vroby tepla jde o8 % vdsledku tradinho vytpn palivovm devem. Fosiln ajadern zdroje dosud zajiuj 93 % spoteby primrn energie .
1
1 dky vyuit potencilu energetick innosti dojde ke snen spoteby primrnch zdroj energie ze souasnch 1950 Pj na 900 Pj vroce 2050 (pro srovnn: referenn scn pot se spotebou na rovni 1900 Pj). vrazn snen spoteby je zkladn podmnkou pro to, aby mly obnoviteln zdroje na celkov dodvce energi vznamn podl. 2 dojde kvraznmu nrstu vyuvn elektromobil, pokroil verze scne pak pot srozvojem vozidel pohnnch vodkem, kter se bude vyrbt elektrolzou ve chvlch nadprodukce obnovitelnch zdroj elektiny. Po roce 2020 vzroste podl elektromobil na silnin doprav na 1,5 %, vroce 2050 to bude 50 %. scn pedpokld tak vy vyuit elektrickch pohon ve veejn doprav apesun pepravy zbo ze silnic na eleznice. 3 Efektivn vyuit kombinovan vroby tepla aelektiny vylep innost pemny primrnch paliv, pro kogeneran zdroje potme pedevm sbiomasou azemnm plynem. vdelm asovm horizontu se rozvoj tchto kogeneranch zdroj zastav kvli snen poptvky domcnost po dlkovm teple. 4 obnoviteln zdroje se nejdve vrazn prosad ve vrob elektiny, kde budou do roku 2050 pokrvat 82 %. instalovan vkon 21 000 GW zvldne vyrobit 51 tWh obnoviteln elektiny ron. vznamn podl zdroj zvislch na poas bude vyuvn pro dobjen akumultor velektromobilech avrobu vodku pro dopravu iprmysl. systm zen poptvky umon vyut pebytky pi pznivch podmnkch aetit lpe regulovateln zdroje na obdob, kdy slunce nesvt avtr nefouk. 5 Podl obnovitelnch zdroj na vrob tepla vzroste do roku 2050 na 78 %. biomasa, solrn kolektory ageotermln energie budou postupn krom vytpn vyuvny ikvrob tepla pro prmyslov ely. 6 vsektoru dopravy potme svyuitm efektivnjch pohon, vppad osobnch automobil svym podlem lehch amench voz. Protoe vtina biomasy bude spotebovna ve stacionrnch zdrojch, nepedpokldme vznamn rst spoteby motorovch biopaliv. 7 do roku 2050 vzroste podl obnovitelnch zdroj na spoteb primrnch zdroj energie na 71 %. Pro pechod na zsobovn obnovitelnmi zdroji bude dleit, aby se souasn rozvjely vechny technologie, kter umouj jejich vyuit. dn zobnovitelnch zdroj by neml zaostvat vtechnickm rozvoji ani uplatnn na trhu.
dva scne Energetick [r]evoluce popisuj pechod od souasnho stavu kudritelnmu zsobovn energi. Pokroil verze scne ukazuje, jak doshnout potebnho snen emis oxidu uhliitho odeset let dv ne zkladn verze (oba scne Energetick [r]evoluce doplnn oreferenn scn Mezinrodn agentury pro energii jsou popsny vkapitole 3). vnsledujcm pehledu jsou shrnuty hlavn dopady pokroil verze scne Energetick [r]evoluce anejdleitj nstroje pro jeho naplnn:
1 buFka, a.: obnovitELn zdRojE EnERGiE vRocE 2010, MPo, PRaha 2011
13
1
Pechod na obnoviteln zdroje a ceny energi nstup obnovitelnch zdroj pedpokldan vobou scnch Energetick [r]evoluce bude zpotku znamenat mrn nrst nklad na vrobu elektiny. vroce 2030 budou prmrn vrobn nklady vporovnn sreferennm scnem o0,8 eurocentu/kWh vy. tento pomr se bude ovem vase mnit ve prospch obnovitelnch zdroj: vroce 2050 vychzej prmrn vrobn nklady na 7,7 eurocentu vpokroilm scni Energetick [r]evoluce a8,1 eurocentu vreferennm scni. Potebn investice vstavba zdroj, se ktermi pot pokroil verze scne Energetick [r]evoluce, si vyd investici 66 miliard eur, co je ve srovnn sreferennm scnem o4 % vce. vreferennm scni pipad 84 % investic na jadern elektrrny azdroje na fosiln paliva. vpokroil verzi scne Energetick [r]evoluce pedpokldme, e se vechny investice sousted na obnoviteln zdroje, plynov elektrrny svysokou innost azazen pro kombinovanou vrobu tepla aelektiny. Palivo pro obnoviteln zdroje je - krom biomasy - pochopiteln zdarma. vobou scnch Energetick [r]evoluce budou proto vy investin nklady kompenzovny sporou nklad za palivo. zainvestovan obnoviteln zdroje budou ovem bez poteby nkupu paliv fungovat ipo roce 2050, zatmco fosiln ijadern paliva budou nadle zatovat ekonomickou bilanci vtiny stt. Vvoj emis oxidu uhliitho Referenn scn pedpokld pokles emis oxidu uhliitho o40 %, co znamen rove, pi kter se prakticky jist nepoda zabrnit nejvnjm dopadm klimatickch zmn. Podle pokroil verze scne Energetick [r]evoluce ron emise v R poklesnou mezi lety 2007 a 2050 ze 126 milion tun na 9 milion tun, ron emise na obyvatele tedy klesnou ze 12 tun na 0,9 tuny. navzdory tlumu jadern energetiky anrstu poptvky po elektin vznamn poklesnou iemise zelektroenergetiky. dky efektivnjm vozidlm, zvenmu podlu elektromobil arozvoji hromadn dopravy dochz vpokroilm scni Energetick [r]evoluce rovn kpoklesu emis vsektoru dopravy. Pokles emis vtto oblasti ovem bude ve srovnn senergetikou podstatn pomalej avroce 2050 bude doprava nejvznamnjm zdrojem emis. vzkladn verzi scne Energetick [r]evoluce je sniovn emis oproti pokroil verzi opodno odeset a patnct let, ron emise vztaen na obyvatele esk republiky dosahuj vroce 2050 hodnoty 1,7 t.
Energetick [r]evoluce nepot s jadernmi reaktory Energetick [r]evoluce m pedevm ukzat cestu, jak lze vgloblnm mtku vznamn omezit emise sklenkovch plyn. jej autoi pitom vychzeli ztoho, e energii zskvanou zfosilnch paliv je teba nahradit udritelnm zpsobem. Energetick [r]evoluce proto nepot srozvojem jadern energetiky, kter se neobejde bez neobnovitelnho uranu anem vyeeno ukldn vysoce nebezpenho odpadu. zrove nelze vylouit riziko opakovn velkch havri svznamnm nikem radiace. scne Energetick [r]evoluce nepotaj svstavbou novch jadernch elektrren. Podmnkou je nulov sttn podpora pro nov atomov zdroje. bez garantovan vkupn ceny asttnch zruk za bankovn vry se toti vstavba novho reaktoru stv pro investory ekonomicky nepijatelnou. scne Energetick [r]evoluce pedpokldaj, e provoz stvajcch elektrren bude ukonen bez prodluovn projektovan ivotnosti. Reaktory jadern elektrrny dukovany tak budou odstaveny vroce 2015, posledn blok vtemeln ukon provoz vroce 2032. Hlavn dvody pro ukonen provozu jadernch elektrren Riziko vnch havri katastrofa jadern elektrrny Fukuima vbeznu 2011 jednoznan potvrdila, e proklamace ozanedbateln pravdpodobnosti havrie velkho rozsahu neodpovdaj skutenosti. japonskou havrii sice spustilo siln zemtesen, ale pmou pinou byl nedostatek energie pro chlazen odstavench reaktor. stejn problm nemus nastat jen vdsledku seismickch otes. ve vdsk jadern elektrrn Forsmark se vroce 2006 pi vpadku elektrickho proudu podailo zabrnit havrii spodobnm prbhem jen dky nadstandardnmu zsahu obsluhy. nevyeen problm jadernho odpadu ani po padesti letech vzkumu se nepodailo vyeit problm trvalho uloen jadernho odpadu. vyhoel palivo je po vyjmut zreaktoru vysoce radioaktivn anebezpen zstane jet sto tisc let. Po celou tuto dobu je teba jadern odpad oddlit od ivotnho prosted. hlubinn loit, kter je nejsledovanjm konceptem pro nakldn sjadernm palivem, dosud nebylo nikde zprovoznno. tuto cestu navc zpochybuj zkuenosti sloiti nzkoaktivnch odpad, kter vnkterch ppadech nedokzala uloen odpad izolovat od okol ani padest let. zvan environmentln dopady tby uranu tba azpracovn uranu souvis svnm pokozovnm ivotnho prosted. chemick tba pomoc kyseliny srov vedla vesk republice krozshl kontaminaci podzemnch vod. hlubinn tba se neobejde bez hald hluiny, odpad ze zpracovn vyten rudy se ukld na velkoplonch odkalitch.
14
foto jadERn ELEktRRna tEMELn.
1
vcLav vak
Koncepn zmny scn Energetick [r]evoluce ukazuje, jak lze zmnit sektor energetiky aomezit rizika globln zmny klimatu. vedle technickch opaten bude ale tak nezbytn pijmout nkolik koncepnch apolitickch rozhodnut. Greenpeace aEREc se shoduj, e kdouc promn sektoru energetiky na globln rovni je teba splnit nsledujc podmnky: 1 odstranit vechny druhy dotac pro fosiln paliva ajadernou energetiku. 2 zahrnout negativn dopady tby aspalovn fosilnch paliv do cen energi pomoc systmu emisnho obchodovn azdann uhlku. 3 zavst minimln standardy pro energetickou innost spotebi, budov ivozidel. 4 stanovit vymahateln zvazky pro zvyovn podlu obnovitelnch zdroj akombinovan vroby tepla aelektiny. 5 upravit pravidla trhu selektinou tak, aby vrobci zobnovitelnch zdroj mli zaruen prioritn nasazen pi pokrvn odbru. 6 zajistit stabiln podmnky pro investory do obnovitelnch zdroj, napklad formou minimlnch vkupnch cen. 7 vylepit systm ttkovn vrobk, aby zkaznkm poskytoval co nejvce informac odopadech kupovan vci na ivotn prosted. 8 navit rozpoty pro vzkum avvoj voblasti obnovitelnch zdroj aenergetick innosti.
kvli aktulnmu vvoji vesk republice jsou pro naplnn scn Energetick [r]evoluce dleit idal specifick kroky: 1 konkrtnmi nstroji vyut potencil spor pomoc energeticky efektivnch rekonstrukc budov (pokraovn programu zelen sporm pomoc vnos zaukc emisnch povolenek); 2 pokraovn ekologick daov reformy, kter zajist zahrnut externch nklad vyuit jednotlivch zdroj energie (tedy nyn nevymahatelnch kod, kter vroba energie zpsobuje na zdrav lid i ivotnm prosted) do jejich ceny; 3 zkonnou pravou doasn zajistit, aby hndm uhlm byly pednostn zsobeny teplrny (nikoli elektrrny); 4 vnvaznosti na vyuit potencilu energeticky efektivnch rekonstrukc budov optimalizovat teplrensk soustavy; 5 zachovat zkladn princip zkona opodpoe vroby elektiny zobnovitelnch zdroj, aby zajistil investorm stabiln prosted; 6 strategick rozvoj elektroenergetickch st plnovat sohledem na budouc poteby obnovitelnch zdroj energie; 7 upravit zkon opodporovanch zdrojch energie tak, aby rozvoj obnovitelnch zdroj pro vrobu elektiny itepla skuten stimuloval, anikoliv administrativn omezoval; 8 zachovat zemn ekologick limity tby hndho uhl.
foto ELEktRRna PRunov, nEjvt Esk zdRoj EMis oxidu uhLiitho. akcE GREEnPEacE vRocE 2009.
GREEnPEacE/ibRa ibRahiMovi
15
2
staRtovn PozicE 2011 PEMna Esk vRoby tEPLa PotEnciL zatEPLovn PEvyujE
Kroky na cest k Energetick [r]evoluci v esk republice

PRodukci uhELnch doL vvoz ELEktiny bERE uhL tEPLRnM navRhovan EEn PEchod od uhELn jadERnho ELEktRREnstv ksystMu sPEvahou obnovitELnch zdRoj PodMnky PRo obnovEn RozvojE obnovitELnch zdRoj
cesta od uhelnjadernho skanzenu k ist a modern energetice
16
foto tEchnik sEstavujE vtRnou ELEktRRnu Gansu in-FEnG vPRovincii Gansu vn.
GP/MaRkEL REdondo
2
Pemna eskho energetickho sektoru, kter prakticky od svho vzniku spolhal pedevm na uhl, vnzkouhlkov systm postaven pevn na obnovitelnch zdrojch, nebude rychl ani jednoduch. samotn pekonvn technickch problm by bylo velkm kolem, ikdyby na poteb zsadn zmny panovala veobecn shoda. ve skutenosti je teba potat stm, e fosiln jadern energetika rozhodn nem vplnu vyklzet pozice. Energetick prmysl, kter vytv vysok nepmo dotovan zisky kvli provozu zdroj na fosiln paliva, nepistoup dobrovoln na konec svho souasnho podnikn. hrozba rstu prmrn globln teploty, zdravotn problmy obyvatel i devastace krajiny zdaleka nejsou pro manaery energetickch firem tak dleit jako perspektiva hospodskch vsledk vptch deseti letech. souasn situace vesk republice je oto sloitj, e rozhodujc politick sly jsou pod pmm vlivem energetickho byznysu. Startovn pozice 2011 vesk republice bylo vroce 2010 vyrobeno 85,9 tWh elektiny, piem podl uhelnch elektrren na vrob inil 58 %, jadern zdroje pokryly 33 %. ist vvoz doshl 14,9 tWh . tak pro centrln vrobu tepla, na kter zvis 28 % domcnost, 55 % veejnch budov aprakticky vechny prmyslov podniky, je stle nejvznamnjm palivem uhl zajiuje 67 % produkce. vindividulnm vytpn domcnost je nejdleitjm palivem zemn plyn, kter pokrv 54 % dodvek tepla . obnoviteln zdroje pokryly vroce 2010 necelch 7 % hrub vroby elektiny a8 % dodvek tepla. nejvznamnjmi obnovitelnmi zdroji zstvaj vodn elektrrny abiomasa pro individuln vytpn.
1 2
vraznou pekkou pro pozitivn zmnu smovn esk energetiky je souasn sla apozice dominantnho vrobce adistributora elektiny, sttem vtinov vlastnn spolenosti Ez. vprodukci Ez jednoznan pevldaj uheln ajadern elektrrny afirma hodl tuto strukturu zdroj zachovat. Generln editel Ez daniel bene vrozhovoru pro vron zprvu spolenosti odpovdl na otzku oinvesticch Ez vesk republice: Na prvnm mst vzpomeme investice do naich jadernch elektrren, kter nm umon ztohoto istho zdroje vyrbt vce. Mezi dal pak pat probhajc komplexn obnova Elektrrny Tuimice II, vstavba novho nadkritickho bloku vLedvicch, pprava vstavby paroplynov elektrrny vPoeradech apprava komplexn obnovy Elektrrny Prunov II. Pro upesnn: vtuimicch, Ledvicch aPrunov jde ohndouheln elektrrny scelkovm vkonem 2200 MW. Ez rovn vlastn tebn spolenost severoesk doly, kter ron vyt polovinu hndho uhl pro esk trh. Ez je pochopiteln nejvznamnjm odbratelem produkce severoeskch dol. kobnovitelnm zdrojm se veden Ez stav skepticky. Pedseda dozor rady Ez Martin Roman napklad vid nejvt souasn problm vnucen podpoe nrstu podlu obnovitelnch zdroj, kter absolutnm zpsobem pokivuje trn prosted.
5 6
Energetick koncepce zpracovvan Ministerstvem prmyslu aobchodu se vesms sousteuj na udren produkce stvajcch zdroj, pro een bytku domcho uhl vid jedinou cestu: zven produkce jadernch reaktor. Posledn prezentovan koncepn nvrh zpracovan vroce 2009, kter nebyl vdsledku politickho vvoje projednn, pedpokldal rozen tby hndho uhl za hranice stanoven vldou vroce 1991. to by znamenalo vysthovn azbourn msta horn jietn, osady ernice apiblen lomu sa pod okna obyvatel Litvnova. nvrh zrove potal spokraovnm vvoz elektiny: Vznamnm prvkem energetick koncepce zstv orientace na exportn charakter elektroenergetiky, sjadernou energetikou jako nejvznamnjm zdrojem avznamnou, by postupn se sniujc, rol uheln energetiky.
3
jeden zdvod, pro nen pravdpodobn, e by ednci ministerstva prmyslu pipravili energetickou koncepci, zamenou na zlepovn energetick efektivnosti arozvoj obnovitelnch zdroj, spov vjejich propojen sfosiln energetikou. Prvn ministr prmyslu souasn vldy Martin kocourek (rezignoval vlistopadu 2011) nastoupil do funkce pmo zpozice pedsedy dozor rady Ez. ve stejn firm pracoval ijeho pedchdce vladimr toovsk anmstek pro energetiku Frantiek Pazdera (ijeho pedchdce tom hner). ukzkovm pkladem je pak psoben bvalho poslance oldicha voje. ten jako len dozor rady Ez bezrizikov vydlal na akcich firmy, m zskal 15 milion korun. stejn poslanec voj pedloil vroce 2009 kontroverzn legislativn pravu, kter umonila Ez zskat zdarma povolenky na vypoutn emis vhodnot destek miliard korun. vroce 2010 byl oldich voj ministrem prmyslu jmenovn do ela Pracovn skupiny pro teplrenstv, kter nsledn doporuila rozit tbu hndho uhl iza cenu bourn lidskch sdel.
7 8
vysok emise oxidu uhliitho nevnmaj autoi jako dvod, kter by ml spalovn fosilnch paliv limitovat. Postupn bytek uhl ministerstvo navrhuje eit vyuitm jadernch technologi ipro oblast vytpn, konkrtn po roce 2030 doporuuje nahrazen uhelnch teplren malmi podzemnmi jadernmi zdroji svysokou mrou bezpenosti, standardizace aprefabrikace.
4
vsouasnosti nelze oekvat, e by esk ekonomick aenergetick elita zavelela kpechodu na nzkouhlkov hospodstv. dnen politick piky ovem mus zabrnit nevratnm kodm. tlak energetickho prmyslu, kter vyhrouje nedostatkem paliva pro vytpn azrove kadoron spaluje miliny tun uhl kvli vvozu elektiny, nesm vst kporuen slibu, kter esk vlda dala obanm severnch ech ped dvaceti lety. Potvrzen platnosti limit tby hndho uhl je zkladnm krokem, bez kterho se esk ekonomika nezbav zvislosti na fosilnch palivech. technick een, kter zajist, aby nevyhnuteln pokles tby hndho uhl neznamenal zhroucen tepelnho zsobovn eskch mst, nastnme vdalch odstavcch.
1 EnERGEtick REGuLan ad: Ron zPRva oPRovozu Es R 2009,

jEjich vvoj avaRianty kRyt, oRtEP 2008
2 kaRaFit, j.: anaLza PotEb tEPLa vR, ii. EtaPa biLancE PotEb tEPLa,
httP://WWW.ERu.cz/usER_data/FiLEs/statistika_ELEktRo/Rocni_zPRava/2010/Rz/indEx.htM
5 skuPina Ez: vRon zPRva 2010 6 RoMan (Ez): naE zisky kLEsaj vE PRosPch PRovozovatEL obnovitELnch zdRoj, 7 PosLanEc voj vydLaL vPoLiticE 15 MiLion,
httP://WWW.soLaRninovinky.cz/2010/indEx.PhP?Rs=4&RL=2011031403&RM=148 httP://zPRavy.idnEs.cz/doMaci.asP?R=doMaci&c=a050524_114824_doMaci_kLu
3 aktuaLizacE sttn EnERGEtick PoLitiky Esk REPubLiky, MPo, PRaha 2009 4 taMt
8 sEntoi PikLEPLi MiLiaRdy PRo Esk EnERGEtiky, httP://WWW.EuRactiv.cz/PRint-vERsion/cLanEk/

sEnatoRi-PRikLEPLi-MiLiaRdy-PRo-cEskE-EnERGEtiky-006314
17
2
Pemna esk vroby tepla jet vosmdestch letech dvactho stolet byla pevn vtina eskch domcnost vytpna uhlm. vppad individulnho vytpn dolo kvrazn zmn - uhlm se dnes vytp necel ptina budov svlastnm kotlem, dominantnm palivem se stal zemn plyn, ve venkovskch oblastech hraje vznamnou roli biomasa. voblasti centrlnho zsobovn teplem, kter vyuv podstatn st bytovch dom ve velkch mstech, ovem uhl zstalo nejdleitjm palivem. zcelkov produkce tepla ve zdrojch nad 100 MWt pipad zhruba 85 % na uheln teplrny .
9
Graf 2.1: Spoteba energie na vytpn ve srovnn s monostmi zateplovn a obnovitelnch zdroj tepla
Pj 350 300 250 Potencil spor a vroby tepla z OZE 200 150 100 50 0 Konen spoteba tepla v R Potencil tepla z uhl na dole SA
Pokles tby hndho uhl bude nepochybn znamenat ipotebu transformace teplrenstv, ojej podob aasovm prbhu se mus rozhodnout vblzk dob. Ministerstvo prmyslu aobchodu proto na konci roku 2010 ustavilo Pracovn skupinu pro teplrenstv, kter vbeznu 2011 prezentovala sv vsledky. Pracovn skupina veden bvalm poslancem oldichem vojem ve svch zvrech prakticky shrnuje argumenty pro rozen tby uhl adoporuuje, aby vlda odstranila podzkonn i administrativn bariry zabraujc jednat tebnm spolenostem svlastnky pozemk anemovitost, co vpraxi znamen zruen zemnch limit tby .
10
Pracovn skupina pro teplrenstv se ovem dopustila hrubch chyb ajej zvry proto nelze vyut jako podklad pro rozhodnut vldy obudoucnosti tby uhl asevernch ech. hlavn nedostatky zvr tto pracovn komise lze shrnout do dvou bod: 1 komise ignorovala potencil sniovn spoteby tepla vbudovch pomoc zateplovn adalch opaten komezen tepelnch ztrt 2 komise neeila vysokou spotebu hndho uhl, kter se spl kvli vrob elektiny uren pro vvoz. Potencil zateplovn pevyuje produkci uhelnch dol studie, kter odhaduj celkov potencil omezen spoteby tepla vbudovch pomoc stavebn technickch opaten, se ve svch vsledcch velmi dobe shoduj. Podrobn studie spolenosti Porsenna odhaduje finln ron potencil spor pi vytpn eskch budov na 144 Pj. to je dvojnsobek tepla, kter by mohlo bt dodno zcelkov ron tby na dole sa za pedpokladu, e by vechno zde vyten uhl pipadlo teplrnm.
11
PotEnciL sPoR tEPLa vytPn budov PotEnciL tEPLa zRon tby na doLE sa PotEnciL obnovitELnho tEPLa (vkonEn sPotEb) PotEnciL sPoR tEPLa PPRava tEPL vody konEn sPotEba tEPLa - budovy
Vvoz elektiny bere uhl teplrnm esk republika vyv od roku 2000 (tedy od sputn temelna) elektinu vmnostv 10 a 16 tWh. kadoron tak na vrobu elektiny pro export padne nkolik milion tun uhl. uheln elektrrny pracujc na export tak ubraj uhl teplrnm, kter by je pitom dokzaly vyut nkolikansobn innji. zvry pracovn skupiny pro teplrenstv ovem nenavrhly dn een, kter by teplrnm skuten zajistilo dodvky paliva. omezuj se na tvrzen: Je pravda, e nen mon nadit, aby se vyten uhl prodalo do naich teplren. Trh atrn ceny docl toho, e se tak stane. vroba elektiny pro vvoz je ovem ekonomicky vhodnj ne vroba tepla.
zdaleka nejde jen oteoretick propoty. zateplovn dom se vesk republice vposlednch letech stalo bnou soust nabdky stavebnch firem. Podprn programy (zelen sporm, Panel aoperan program P) iniciovaly zateplen 5 % eskch budov. Pro poptvku po teple vptch letech bude urujc prv tempo, jakm bude probhat zateplovn budov.
12
9 kLoz, M.: sniovn EMis oxidu uhLiitho vsEktoRu tEPLREnstv. anaLza PRo hnut duha, 10 zvRy PRacovn koMisE PRo tEPLREnstv, MPo, PRaha 2011,
PRaha 2009 httP://doWnLoad.MPo.cz/GEt/43671/48998/575647/PRiLoha001.PdF
11 studiE PotEnciLu sPoR EnERGiE vobytnch budovch do Roku 2050, PoRsEnna PRo hnut duha, 12 MiRosLav aFak: studiE odoPadEch zatEPLovn budov na sPotEbu uhL azEMnho PLynu
vEsk REPubLicE, PoRsEnna, PRaha 2010 PRaha 2007; studiE PotEnciLu sPoR EnERGiE vtERciRnM sEktoRu do Roku 2050, PoRsEnna PRo hnut duha, PRaha 2007
18
foto zatEPLEn stRoPu nzkonEnERGEtickho doMu.

GP/MaRkEL REdondo
2
Jak zajistit efektivn vyuit dostupnho hndho uhl v kombinovan vrob tepla a elektiny vprostoru vymezenm platnmi zemnmi ekologickmi limity tby hndho uhl je pro esk teplrny dostatek uhl nejmn na dal tvrtstolet, ato se znanou rezervou. Problm nespov vnedostatku uhl, ale vjeho neinnm vyuit. vsouasnosti se kad rok vyt vR hnd uhl scelkovm energetickm obsahem 610 Pj. Pouze necelch 22 % (133 Pj) je vak vyuito vteplrenstv adokonce pouhch 6 % (35 Pj) slou kvrob tepla pro domcnosti. Graf 2.2: Souasn spoteba hndho uhl v teplrnch (CZT) a jej pokryt pi zachovn limit tby
devastace ivotnho prosted azdrav obyvatel severnch ech avyhnn dvou tisc lid zjejich domov vedlo pouze ke zven vroby elektiny (esk republika vyrb masivn pebytek, je ptm nejvtm vvozcem na svt). teplrnm by vak zbourn hornho jietna dostatek paliva nezaruilo. een tak nespov vdalm roziovn uhelnch velkolom, ale pednostnm vyuit dostupnho uhl vteplrnch. Podle zkona je uhl (stejn jako vechny tzv. vyhrazen nerosty) ve vlastnictv sttu, kter tak m suvernn prvo rozhodnout ojeho vyuit. vld se pitom nabzej minimln ti mechanismy, jak sttn uhl teplrnm zajistit: vyut majoritnch vlastnickch prv sttu vnejvt tebn spolenosti vzemi, severoeskch dolech, kter provozuje mj. izmnn dl blina, zakotvit vhornm zkon pedkupn prvo na vyten uhl, ato bu ve prospch sttn organizace (nap. sprvy hmotnch rezerv), kter by zajistila jeho dal regulovan prodej, nebo pmo ve prospch teplren, zakotvit pednostn nabdku uhl teplrnm mezi podmnky vech vbudoucnu vydanch povolen khornick innosti hndho uhl vR (povolen khornick innosti pro klov dl vrany pitom nyn zpodntu Greenpeace aseveroeskch obanskch sdruen pezkoumv sprvn soud alze pedpokldat, e stt bude otomto povolen vnejblich letech rozhodovat znovu). kuloen tto podmnky je podle MPo zapoteb prava bsk legislativy, na kter ale m vsouasnosti dky probhajcmu soudu dostatek asu). je vak teba poznamenat, e vechna popsan opaten znamenaj zsah do fungovn volnho trhu jinak se zve uvedench dvod teplrny na liberalizovanm trhu suhlm proti elektrrnm neprosad. uhl umle pesmrovan do teplren by samozejm snilo jeho nabdku pro elektrrny. to by ovem nevedlo ke zven ceny elektiny, ale patrn ke snen vroby elektiny vtzv. kondenzanm reimu. to by vak pro energetickou bezpenost zem neznamenalo dnou pohromu, spe naopak. vechny tuzemsk teplrny dohromady toti kadoron spotebuj mn uhl, ne dv nejvt tuzemsk elektrrny Poerady aPrunov dohromady. jejich spoteba paliva se bl 150 Pj. shodou okolnost prv kombinovan ron vkon Prunova aPoerad (tedy 14,7 tWh) tm pesn odpovd ronmu istmu exportu elektiny zR (i pesnji saldu exportu, tedy 14,9 tWh).
4 5
800 700 600 500 400 300 200 100 0
PJ
cELkov Ron tba uhL 2006 2 MiniMLn Ron tba bLin a+ vRany 2030 cELkov sPotEba hndho uhL PRo czt 2008 1 sPotEba h.uhL PRo vRobu tEPLa vczt PRo doMcnosti 2008
Prameny
1 oRtEP 2008 2 nvRh sEk 2008
kpokryt souasn spoteby teplren (kter m ipodle vldnch odhad vbudoucnosti klesat) by tak staily pouze dva povrchov velkolomy blina avrany. ty maj ivrmci limit dostatek vhodnho uhl na dalch minimln 25 let. tuto skutenost pipout iteplrensk sdruen R .
1
jak je tedy mon, e teplrnm se vposlednch letech neda uzavrat dlouhodob smlouvy stebnmi spolenostmi na dodvky paliva? vtina hndho uhl (necel 2/3) kon nyn ve velkch uhelnch elektrrnch skondenzanmi turbnami, kter vyrbj pouze elektinu. vroba elektiny je toti ekonomicky vhodnj, ne vroba tepla. velk elektrrny (znich vtinu provozuje polosttn Ez) tak nemaj problm peplatit teplrny, kter vyrbjc souasn elektinu ateplo. tento problm by nevyeilo ani prolomen limit, po kterm vminulosti provozovatel teplren volali. Ez ve svch prezentacch pro investory vminulosti opakovan uvdl, e vppad prolomen limit pot se stavbou dvou novch velkch uhelnch elektrren . zmr postavit novou vlastn uhelnou elektrrnu oznmila idruh nejvt tuzemsk tebn firma czech coal . Prolomen limit by tak za cenu pokraujc
2 3
je teba pipomenout, e teplrny (vyrbjc elektinu ateplo souasn) dok vyut energii obsaenou vpalivu a dvakrt efektivnji ne elektrrny. ist energetick innost elektrren jako jsou Poerady i chvaletice dosahuje pouhch 35 % to znamen, e dv tetiny energie obsaen vpalivu elektrrna promrh ve svch chladicch vch, kter ohvaj okoln vzduch. nejnovj uheln elektrrny stzv. nadkritickmi parametry maj sice innost kolem 42 %, to vak stle znamen znehodnocen vce ne poloviny energie obsaen vuhl. oproti tomu ist energetick innost teplren pekrauje 60 %. shrnuto: pokud chce vlda teplrnm pomoci, mla by jim zajistit pednostn dodvky uhl ze stvajc dol. vrazn tak zv innost vyuit energie obsaen vuhl anepmo tak omez vvoz elektiny zR
4 na tu nEM cEna PaLiva na nRodnM tRhu vLiv tuto inFoRMaci PotvRzujE sM Ez vE svch
inFoRMacch PRo invEstoRy: in aFREE MaRkEt, PoWER PRicE is sEt by vaRiabLE cost oF MaRGinaL PLants. in GERMany, thE MaRGinaL PLants aRE FuELEd by haRd coaL (in oFF PEak) oR Gas (in PEak). as aREsuLt, thE PoWER PRicE shouLd bE dRivEn by coaL, Gas and co2 PRicE. cEz GRouP: thE LEadER in PoWER MaRkEtsoF cEntRaL and southEastERn EuRoPE, invEstMEnt stoRy, May 2010, stR. 13 (httP://WWW.cEz.cz/EdEE/contEnt/FiLE/invEstoRi/Equity_invEstoRs_May_2010.PdF) 5 ER: Ron zPRva oPRovozu Es R 2010 (httP://ERu.cz/usER_data/FiLEs/statistika_ELEktRo/Rocni_ zPRava/2010/PdF/EnERGiE.PdF)
1 viz vystouPEn EditELE ts R MaRtina hjka vPoadu hydEPaRk t 7. bEzna 2012 2 Ez: thE LEadER in PoWER MaRkEts oF cEntRaL and southEastERn EuRoPE, Equity stoRy, 3 czEch coaL chcE na MostEcku uhELnou ELEktRRnu do Roku 2021, 20. PRosincE 2011,
MaRch 2008, stR. 65 (httP://WWW.cEz.cz/EdEE/contEnt/FiLE/invEstoRi/invEstoRs-MaRch-2008.PdF)
dEnk E15, (httP://zPRavy.E15.cz/byznys/PRuMysL-a-EnERGEtika/czEch-coaL-chcE-na-MostEckuuhELnou-ELEktRaRnu-do-Roku-2021-727918)
19
2
ze souasnch 15 20 % ron vroby na rozumn cca 3%. vlda m ovem imonost nedlat nic aponechat vc voln he trnch sil. ani vtom ppad ns neekaj vymrzl obvky i trojnsobn ceny za teplo. Pravdpodobn by dolo kuzaven nkterch mn Graf 2.3: Porovnn innosti oddlen (elektrrna + vtopna) a kombinovan (teplrna) vroby elektiny a tepla.
Oddlen vroba elektiny atepla Ztrty 10 j. Vtopna 74 jednotek paliva Ztrty 14 j. Teplrna 100 jednotek paliva Kombinovan vroba elektiny atepla
jakkoliv je etrnj audritelnj spalovat hnd uhl vteplrnch ne velektrrnch, jedn se pesto onejpinavj fosiln palivo vbec. R by mla sohledem na sv ivotn prosted iglobln ochranu klimatu usilovat oco nejrychlej odstrann sv souasn zvislosti na uhl. Pednostn dodvky uhl nicmn poskytnou teplrnm 25 let, ve kterch budou mt pleitost zmnit cel odvtv na skuten ist byznys, jeho pili budou progresivn snen spoteby tepla (vdsledku zateplen) avyuit obnovitelnch zdroj. scn tohoto perodu naleznete vseln podob vzvrench tabulkch Energetick [r]evoluce avnsledujcm grafu: Graf 2.4: Struktura hrub vroby tepla v R podle pokroilho scne Energetick [r]evoluce Hrub vroba tepla
PJ/r
Teplo 64 j.
500
Teplo 64 j. Ztrty 58 j. Elektrrna 80 jednotek paliva Elektina 22 j. Elektina 22 j.
400
300
200
PRaMEn: oRtEP
ziskovch teplren adecentralizaci (nikoliv vak rozpadu) soustav czt. uzaven velk uheln teplrny by byly patrn nahrazeny menmi kogeneranmi jednotkami na zemn plyn. tato varianta by byla sice pro konen odbratele o30 100 % dra, je ovem teba pipomenout, e ze zemnho plynu ji nyn zskv teplo piblin tetina eskch domcnost. ty jsou tak znevhodnny oproti spotebitelm domnle levnho uhelnho tepla (kter je nepmo masivn dotovno zveejnch rozpot formou externch nklad spojench sdopady na ivotn prosted). Greenpeace mylenku pednostnch dodvek uhl pro teplrny podporuje apokou se ji vpraxi prosadit. jde ovem oeen krtkodob.
100
0 2007
vodk GEotERMLn soLRn bioMasa FosiLn PaLiva (uhL aPLyn)
2020
2030
2040
2050
20
foto PohLEd do kotLE na bioMasu
caLLa
2
Navrhovan een Rozhodnut Ministerstva prmyslu aobchodu vyut analzu situace vteplrenstv jako podklad pro zpracovn sttn energetick koncepce bylo urit sprvn. Pracovn skupina pro teplrenstv ovem msto pouitelnho rozboru pedloila doporuen ve stylu prolomte limity ateplrnm to snad pome. aby analza mohla slouit jako podklad pro konkrtn rozhodnut, mus pedevm: Posoudit monost obnovy hlavnch teplrenskch soustav. teplrensk soustavy byly budovny vsedmdestch letech, nkter idve. zdroje byly dimenzovny tak, aby zsobovaly teplem domy se patnmi tepeln izolanmi vlastnostmi apokryly ztrty vrozvodech. na rovni jednotlivch mst je proto teba zhodnotit vvoj spoteby tepla vzvislosti na tempu zateplovn budov. druhm krokem je optimalizace teplrensk soustavy rekonstrukce rozvod, nov dimenzovn zdroje avbr paliva. nejde odnou novinku, napklad svitavy spn proly tmto procesem ji vroce 2001. Pedloit mechanismus, kter zajist uhl teplrnm. Nvrh je popsn vrmeku na stranch 1718. Energetick koncepce pak mus obsahovat pedevm nstroje kvyuit potencilu zateplovn budov. Pechod od uheln jadernho elektrrenstv k systmu s pevahou obnovitelnch zdroj vesk republice je politick podpora pro rozvoj obnovitelnch zdroj vsouasn dob minimln. Pedseda vldy Petr neas oznail obnovitelnou energetiku za hrozbu pro konkurenceschopnost esk ekonomiky . Postoj eskch elit kpodpoe obnovitelnch zdroj dobe vystihuje vyjden souasnho ministra prmyslu Martina kuby, kter na otzku, zda souhlas se zastavenm podpory pro obnoviteln zdroje odpovdl: Pro mne neplat mantry njakch procent podlu obnovitelnch zdroj.
13 14
sdruen provozovatel rozvodnch apenosovch soustav vnoru 2010 zveejnilo rozhodnut nevyhovt dn dal dosti opipojen nov vtrn i slunen elektrrny. Rozhodnutm se provozovatel stoprocentn dili tm dva roky. a vroce 2012 zaala bt vydvna povolen kpipojen novch fotovoltaickch elektrren, ovem pouze do vkonu 30 kWp. Poslaneck snmovna zaala projednvat pravu legislativy, kter omezuje ekonomickou podporu obnovitelnch zdroj pouze do doby, kdy podl obnovitelnch zdroj doshne hodnoty pedepsan direktivou 2009/28. zmr direktivy stimulovat rozvoj obnovitelnch zdroj pedepsnm jejich minimlnho podlu na konen spoteb byl vesku obrcen naruby. Pedepsan podl zde slou jako hranice, nad kterou nebudou dal investice podporovny. Podmnky pro obnoven rozvoje obnovitelnch zdroj Pes aktuln nepze politickch piek nen esk republika ostrovem, na kterm se nepopirateln vhody obnovitelnch zdroj zhadn vytratily. tak veskch zemch plat slova eurokomisae Gntera oettingera: kvalitn koncepce podpory obnovitelnch zdroj je prv dnes pro Evropu nesmrn dleit. obnoviteln zdroje hraj zsadn roli pi sniovn emis sklenkovch plyn adalch kodlivin, zvyuj bezpenost dodvek apomhaj udret vedouc pozici evropskho prmyslu vistch technologich.
15
Greenpeace esk republika usiluje orozvoj obnovitelnch zdroj vesk republice aprosazuje nsledujc konkrtn kroky: poslanci by mli zachovat zkladn princip zkona opodpoe vroby elektiny zobnovitelnch zdroj, tedy zajistit investorm stabiln prosted nvrh na zaveden limitnho stavu, nad kterm by investor na podporu neml nrok, by vedlo klikvidaci principu podpory, zkon je zrove teba upravit tak, aby se podpora vztahovala jen na efektivn vyuit obnovitelnch zdroj - podporu vroby elektiny spoluspalovnm biomasy sfosilnmi palivy navrhujeme okamit ukonit, vlda mus koordinovat technick opaten, kter umon integrovat do st vce obnovitelnch zdroj, vedle zkona opodpoe vroby elektiny zobnovitelnch zdroj je nutn schvlit podobnou legislativu, je koncepnm podprnm systmem pome vrob centrlnho tepla zobnovitelnch zdroj, vlda mus pipravit innou ekologickou daovou reformu, kter postupn pesune st daovho zaten zprce na vyuvn fosilnch zdroj energie, vzkum avvoj vyuit geotermlnch zdroj, fotovoltaiky akapalnch biopaliv 2. a3. generace by ml bt zaazen mezi priority vzkumu, strategick rozvoj elektroenergetickch st je teba plnovat sohledem na budouc poteby obnovitelnch zdroj energie.
15 REnEWabLEs MakE thE diFFEREncE, EuRoPEan coMMission, LuxEMbouRG 2011
nadjn trend rostoucho potu instalac obnovitelnch zdroj elektiny iniciovan zkonem zroku 2005, kter zavedl princip minimlnch vkupnch cen, byl zastaven vreakci na rozmach fotovoltaickch elektrren vletech 2009 a2010. nepimen ziskovost fotovoltaickch elektrren zpsoben poklesem ceny technologie, ale zejmna pomalou reakc zkonodrc, skuten vedla kdispropornmu rozvoji fotovoltaiky amrnmu zven ceny elektiny pro koncov zkaznky. hlavn se ovem stala zminkou pro kroky, kter rozvoj obnovitelnch zdroj vrazn zpomalily:
13 nEas: jadERnou EnERGEtiku chcEME PRosadit jako bEzEMisn zdRoj,
httP://WWW.tydEn.cz/RubRiky/byznys/cEsko/nEcas-jadERnou-EnERGEtiku-chcEME-PRosaditjako-bEzEMisni-zdRoj_205090.htML 14 RozhovoR tdnE: dikttu bRusELu sE Esko nEPodvoL, k MinistR PRMysLu, EkonoM, 17.3. 2012, httP://EkonoM.ihnEd.cz/c1-55073460-diktatu-bRusELu-sE-cEsko-nEPodvoLi
21
3 4
greenpeace international cLiMatE caMPaiGn 22
Co kdy bude bezvt a pod mrakem?

st budoucnosti jEdnodu zEn PoPtvky PRioRita PRo sLunEn avtRnou ELEktinu stEn dEcEntRaLizacE Monosti akuMuLacE ELEktiny nkLady na PRoMnu st
sk L Ms a an P dRE vE at/ P s10 na P PoRo ktRR G. soLRn koncEntRan ELE tt. EGaWa sEviLLE s vkonEM 11 M
Kad inteligentn hlupk um dlat vci vt a sloitj. half the solution to Potebujete skvlouthe climate change is mylenku aof power. hodn smart use odvahy k tomu vydat se opanm smrem. Albert Einstein
alBert einstein
ti
ME
foto GREEnPEacE vE sPoLuPRci snEzvisLMi vdci znasa PRovdj vzkuM jEzER ztajcho LEdu na GRnskM PEvninskM LEdovci.
GP/nick cobbinG
scne Energetick [r]evoluce pracuj sceloronm potencilem produkce obnovitelnch zdroj. na mst je proto otzka, zda lze vyrovnat nerovnomrnost jejich dodvek vprbhu roku apizpsobit ji aktuln poptvce po energii. zejmna solrn zdroje nevyhnuteln vyrbj vce vletnch mscch, pestoe nejvy spoteba energie pipad na prosinec aleden. vzhledem kcelosvtovmu rozsahu projektu Energetick [r]evoluce nebylo kapacitn mon modelovat produkci obnovitelnch zdroj vkad zemi den po dni. spolenost Energynautics ovem provila, jak by elektina zpedpokldan kapacity obnovitelnch zdroj vcel Evrop (svjimkou bloruska, ukrajiny aevropsk sti Ruska) zvldala pokrt aktuln poptvku vposlednch ticeti letech. vychzela pitom zmeteorologickch zznam orychlosti vtru aslunenm svitu vevropskch zemch. bhem sledovanch ticeti let se vyskytly ti ppady, kdy by nepzniv poas asouasn vysok poptvka zpsobily nedostatek elektiny: listopad 1987, leden 1997 asrpen 2003. Problm vhorkm srpnu 2003 byl zpsoben souasnou malou produkc vtrnch elektrren avysokou poptvkou kvli provozu klimatizanch jednotek. Prevenc jsou pedevm opaten proti pehvn budov, vzhledem kvvoji ve stavebnm sektoru se riziko podobnch situac bude sniovat. Problmy vlistopadu 1987 alednu 1997 zpsoben souasnm vskytem krtk doby slunenho svitu anzkou rychlost vtru byly vnj avrmci Evropy by byly eiteln jen sten. Prv kvli podobnm extrmnm situacm vyaduje pechod kobnoviteln budoucnosti tak zprovoznn solrnch elektrren vsevern africe ajejich propojen sEvropou. spolenost Energynautics navrhuje konkrtn poslen penosov soustavy uvnit Evropy ipropojen se severn afrikou, dky ktermu by bylo mon pote zpsoben vjimen nepznivm poasm pekonat. sledovn produkce obnovitelnch zdroj vmtku cel Evropy m svoji logiku. jednou zpodmnek jejich efektivnho vyuit je toti monost penosu vyroben elektiny do mst smomentln nepznivmi podmnkami. zatmco napklad bhem podzimnch inverz je esk kotlina adu dn bez slunce avbezvt, vevropskm mtku je pravdpodobnost podobn situace miziv. zven kapacity penosovch soustav umouje tak vyuit vtho mnostv obnoviteln elektiny vyroben za pznivch podmnek (omez se tak vypnn zdroj na stran vroby).
St budoucnosti Poslen kapacity penosovch soustav, kter umon penet velk objemy elektiny zobnovitelnch zdroj nap Evropou, nen jedinou zmnou, kterou bude pechod na obnoviteln zdroje vyadovat. stvajc st byly navreny pro velk centrln zdroje tak, aby spotebu elektiny pokrvaly pevn uheln ajadern zdroje provozovan pokud mono na maximln vkon vtzv. zkladnm zaten. vodn aplynov elektrrny, ale ielektina vyroben vteplrnch, slou hlavn kpokrvn pikovho zaten. Podobn se d vyut iprodukce bioplynovch stanic nebo kogeneranch jednotek na biomasu. slunen avtrn elektrrny kvli sv zvislosti na poas do stvajcho systmu nepasuj. Pro lep vyuit obnovitelnch zdroj ovem vdnm ppad nen teba zlikvidovat stvajc elektrizan soustavu apostavit novou. integrace vznamnho instalovanho vkonu solrnch avtrnch elektrren lze doshnout vhradn zmnou struktury zdroj apreference jejich nasazovn kpokrvn spoteby. tento pstup zvolilo panlsko, kde bylo vposlednch letech vybudovno pes 20 000 MW vtrnch elektrren azhruba stejn instalovan vkon paroplynovch zdroj, kter se nasazuj za nepznivho poas. obnoviteln zdroje tak bhem uritch dn pokrvaj pes 40 % panlsk spoteby, ani by dochzelo ktechnickm problmm. ambice Energetick [r]evoluce jsou ovem vy obnoviteln zdroje maj pokrvat vraznou vtinu poptvky. zmny ve struktue azen soustavy budou vtomto ppad vznamnj ne vposlednch letech ve panlsku. Pestoe pklad fungujc soustavy svraznou pevahou obnovitelnch zdroj zatm nemme kdispozici (by vppad nmecka adnska jde ooficiln strategii pro pt dekdy), meme popsat zkladn prvky, kter budou pro obnoviteln st charakteristick.
3
graf 3.1: Ztrty energie v centralizovanm energetickm systmu
68 jednotek
zTRACENO PI VROB ELEKTINy
zTRACENO PI PENOSU A DISTRIBUCI
3,5 jednotky
11 jednotek
zTRACENO NEEfEKTIVNm POUVNm
(PEDEVm VODPADNm TEPLE)
GREEnPEacE/jan RovEnsk
GREEnPEacE/vcLav vak
100 jednotek >>
ENERGIE OBSAEN V PRImRNm PALIVU (UhL)
32 jednotek >>
ENERGIE DODAN DO PENOSOV SOUSTAVy
28,5 jednotek >> 17,5 jednotek

ENERGIE DODAN SPOTEBITELI SKUTEN VyUIT ENERGIE
GREEnPEacE
23
3
graf 3.2: Schma evropskho energetickho systmu s pevahou obnovitelnch zdroj
Propojen vtrn farmy vSevernm moi
Msto intELiGEntn s
Propojen vtrn farmy vSevernm moi
Msto Msto intELiGEntn s intELiGEntn s Msto intELiGEntn s
stvajc s pro penos stdavho proudu
NOV VELKOKAPACITN VEdEN PRO dLKOV PENOS STEjNOSmRNHO PROUdU Msto intELiGEntn s Msto intELiGEntn s
Msto intELiGEntn s
Msto intELiGEntn s
Msto intELiGEntn s
Chytr s vyuvajc lokln mikrost aprincipu virtuln elektrrny s PRoPojujc LokLn zdRojE
3 x 20 kW vtrn elektrrny 90 kW fotovoltaick elektrrna 2 x 60 kW plynov turbny
penosov s
zdRojE PRo PokRvn vLastn sPotEby Solrn koncentran elektrrny vjin Evrop avAfrice
30 kW 1 kW 23 kW 64 kW vtrn elektrrna plynov turbna fotovoltaick kontrola zte elektrrna na stran odbru
dc centrum
MikRos schoPn saMostatnho FunGovn

16kWh akumultor + 1 kW 1 kW fotovoltaick vtrn elektrrna elektrrna
msta spoteby
zdroj EnERGynautics
24
foto GREEnPEacE nabz astnkM FEstivaLu Rock FoR PEoPLE Pouit soLRnho vaiE.
GREEnPEacE
Jednodu zen poptvky Provozovatel st svysokm podlem nestlch zdroj mus mt podstatn lep monost dit stranu spoteby. vnorsku ada velkoodbratel odebr elektinu za zvhodnn tarif vmnou za pedem smluven omezen dodvek. vzhledem ktomu, e pedpov poas na nkolik hodin dopedu je velmi pesn, nepichz omezen nhle ani neoekvan. Podobnou monost maj stle astji imaloodbratel na rovni konkrtnch dlkov centrln ovldanch spotebi. technicky nejde onic novho hromadn dlkov ovldn znaj vichni majitel elektrickch bojler. novinkou je uplatnn stejnho principu uspotebi jako jsou ledniky, praky nebo myky. dal funkc spotebi vinteligentn sti me bt automatick vypnn pi poklesu sov frekvence. vstch svysokm instalovanm vkonem obnovitelnch zdroj nastv iproblm snadbytkem jejich produkce. jednm ze zvaovanch een je pedchlazovn sklad potravin. chladc zazen vtchto skladech maj vceloevropskm mtku vkon vdu tisc megawatt. vppad nadbytku obnoviteln elektiny se mohou sklady vychladit na ni ne obvyklou provozn teplotu. Po snen vroby zobnovitelnch zdroj by se chlazen vypnulo ateplota vyrovnala. vdnsku se pebyten elektina zobnovitelnch zdroj vyuv kohevu vody vzsobncch pro centrln vytpn.
Priorita pro slunen a vtrnou elektinu vzhledem ke znanmu potencilu slunench avtrnch elektrren ajejich zvislosti na poas bude prioritou dispeera obnoviteln st uplatnit jejich produkci. Pitom bude moci dit poptvku anasazovat obnoviteln zdroje nezvisl na okamitm poas vodn, geotermln, bioplynov. neobejde se rovn bez elektrren na biomasu afosiln paliva. ty ovem budou nasazovny vpouze vppad, kdy obnoviteln zdroje nebudou stait. hlavnm poadavkem na jejich provoz bude schopnost prun reagovat na poteby st. sten decentralizace Poteba maximlnho vyuit domcch obnovitelnch zdroj, kter jsou ze sv podstaty geograficky rozptlen, patrn povede kurit me decentralizace zen st. vsouasn dob proto nejen vEvrop probhaj pilotn projekty, kter testuj vyuit takzvanch mikrost propojen zdroj aspotebi zench na rovni lokalit, mst i region. Produkci fotovoltaickch panel lze snze vyut, kdy je zena spolen sbioplynovou stanic i kogeneran jednotkou na zemn plyn. koptimlnmu vyuit obnovitelnch zdroj pak pispv znalost spoteby energie vpipojench objektech. vzjemn propojen mikrost se mohou stt zkladnmi stavebnmi jednotkami novho systmu. Elektrizan soustava by se tak skldala zmikrost, jejich sprvci by spedstihem oznamovali, kolik elektiny budou vyvet pro vyuit vsousednch regionech, nebo kolik naopak potebuj odebrat zven. Mikrost jsou ovem navrhovny tak, aby mohly doasn asuritm omezenm fungovat ioddlen od zbytku svta.
3
graf 3.3: Schma decentralizovanho energetickho systmu

LokLn obnovitELn zdRojE vkoMbinaci sEFEktivnM vyuvnM EnERGiE Mohou bt Rozhodujc soust dEcEntRaLizovanch EnERGEtickch systM snzkMi EMisEMi oxidu uhLiitho. koGEnERan zdRojE vyRbjc ELEktinu atEPLo PRo LokLn st sE vtoMto PPad doPLuj sMaLMi zdRoji intEGRovanMi do budov. Msto na obRzku vyuv EnERGii bioMasy, sLunEnho zEn, vtRu ivody. vnzkouhLkovch dEcEntRaLizovanch systMEch nEn vyLouEno ani EFEktivn vyuit zEMnho PLynu.
Msto
1. 2. 3.
FOTOVOLTAIKA. soLRn Fasdy budou vyuvny PEdEvM na ModERnch kancELskch budovch. Pot, co FotovoLtaika doshnE konkuREncEschoPnosti, PoPtvka Po soLRnch Fasdch nEPochybn stouPnE. SPORN OPATEN VBUdOVCH. tEPELn izoLacE PLt budovy, kvaLitn okna asystMy zEnho vtRn sREkuPERac tEPLa zvLdnou oMEzit sPotEbu EnERGiE vE staRch budovch na Ptinu. SOLRN SYSTmY NA OHEV VOdY. koLEktoRy uMstn na vhodnch stEchch Mohou zsobovat tEPLou vodou ibudovy vbEzPRostEdnM okoL.
4. 5.
INN KOGENERAN ZdROjE. PRo PotEby jEdnotLivch LokLnch systM LzE dodat koGEnERan jEdnotky Rznch vELikost avkon. dky oPtiMLnMu diMEnzovn sE sniuj ztRty vRozvodEch. ELEKTINU dOdVAj NAPKLAd VTRN FARmY vbLzkosti Msta. vPPad vELkch Mst budE tEba vyut idodvky zE vzdLEnch zdRoj, jako jsou vtRn ELEktRRny na Moi nEbo soLRn koncEntRan ELEktRRny vPoutnch obLastEch.
25
3
druhou rove decentralizace energetiky pedstavuje individuln zsobovn budov. napklad platn smrnice Eu oenergetick nronosti budov pot stm, e po roce 2020 budou vechny nov budovy pokrvat st sv spoteby energie vlastnmi obnovitelnmi zdroji. solrn systm na ohev vody lze instalovat na vtin dom, pekky masivnho rozen jsou spe ekonomick ne technick. tot lze ci tak ostench afasdnch instalacch fotovoltaickch panel. ovem ceny technologi pro vyuit decentralizovanch obnovitelnch zdroj dlouhodob klesaj. ve chvli, kdy se kilowatthodina vyroben malou fotovoltaickou elektrrnou cenov vyrovn nabdkm dodavatel elektiny zrozvodn st, panel na stechch vrazn pibude. vlastn zdroj elektiny me patit kdomu podobn jako studna. dm bude nadle pipojen ksti, ale st spoteby si doke pokrt sm. nabit akumultoru pak bude majitel sledovat podobn jako hladinu vody. shod-li vichice veden vysokho napt avypadne s, me individuln zdroj zajistit neperuen provoz spotebi jako je osvtlen, rekuperace, vzduchotechnika i provoz ledniky aerpadel. Monosti akumulace elektiny vsouasn dob jsou jedinou technologi, kter je vyuvna ve velkm mtku kakumulaci elektiny, peerpvac elektrrny. vyuvaj pebytk elektiny vdob nzkho odbru knaerpn vody ze spodn do horn ndre. vdob pikovho odbru se voda zhorn ndre pout do turbny aumouje vrobu elektiny. nevhodou budovn velkch peerpvacch elektrren jsou vznamn dopady na krajinu napklad peerpvac elektrrna dlouh strn vjesenkch pro svoji horn ndr zlikvidovala vrchn st hory. Pleitosti lze ovem najt napklad vkrajin pokozen povrchovou tbou uhl - zdej zbytkov tebn jmy rekultivovan hydrickou metodou (tedy napoutnm vodou) svkovm rozdlem a 200 metr pedstavuj dosud nevyuit teoretick potencil vdu tisc MW instalovanho vkonu. Pro vyuit pebytk produkce vtrnch asolrnch elektrren je akumulace elektiny klovou technologi, napklad projekt vtrnch farem vsevernm moi pot spipojenm norskch peerpvacch elektrren. asto zmiovanou pleitost pro ukldn elektiny je rozen elektromobil. vppad jejich rozen by provozovatel st mohli pracovat se znanm potem pipojench akumultor, kter se nemusej nabjet nepetrit. zrove ovem existuje hrozba, e elektromobily
vznamn zvednou spotebu elektiny. nelze zaruit, e jejich spotebu budou pokrvat vhradn obnoviteln zdroje. Emise sklenkovch plyn vppad elektromobilu pohnnho elektinou zuheln elektrrny pevyuj automobil sefektivnm spalovacm motorem. dal zpsoby ukldn elektiny zobnovitelnch zdroj jsou ve fzi vzkumu apilotnch projekt. napklad budoucnost zskvn vodku elektrolzou vody ansledn vroby elektiny vpalivovch lncch bude zviset na tom, nakolik se poda snit nklady tto technologie azlepit celkovou innost cyklu. Ppadn kvalitativn technologick prlom vtto oblasti by zcela zmnil tv elektroenergetiky. vnaem scni vak konzervativn potme svyuitm dnes znmch technologi. Nklady na promnu st Pechod kenergetice postaven na obnoviteln energii tedy do znan mry zvis na poslen dlkovch veden pro penos elektiny ze vzdlench centralizovanch zdroj, regulaci poptvky apesunu zen provozu st zcentra do region. soustava spevahou obnovitelnch zdroj bude vyadovat vvoj ve vech zmnnch oblastech asamozejm ivznamn finann investice. Podle odhadu publikovanho vroce 2011 ve studii Power Perspectives 2030 si pechod na nzkouhlkovou energetiku vyd vEvropsk unii jen do roku 2020 investice do posilovn penosovch st na rovni 46 miliard eur . Potebn investice do novch zdroj jsou sice dvanctkrt vy, vppad posilovn penosovch kapacit bude ovem teba nastavit nov mechanismy financovn. stvajc ekonomick parametry nejsou pro provozovatele st natolik vhodn, aby tempo posilovn penosovch kapacit odpovdalo potebm novch podmnek .
1 2
1 hEWickER, ch., hoGan, M., Et MoGREn, a. (2011): PoWER PERsPEctivEs 2030, 2 taMt
EuRoPEan cLiMatE Foundation, WWW.RoadMaP2050.Eu/PP2030
26
foto skutEn cEna tby uhL. kRajina Pod zMkEM jEzE na MostEcku v18. stoLEt adnEs.
graf 3.4: Schma fungovn inteligentn st
3
obytn doMy sFotovoLtaickMi PanELy
MikRos schoPn saMostatnho FunGovn
kancELsk budovy sFotovoLtaickMi PanELy
vtRn FaRMa industRiaL PLant SBRNICE dAT zajiujE RychL sPutn ochRannch MEchanisM (vdu MikRosEkund) IdLA PRo zaznaMEnn vkyv aPoRuch dvaj siGnL PRo odPojEn MikRost AKTIVOVAN IdLA INTELIGENTN SPOTEBIE sE autoMaticky vyPnou Pi PokLEsu FREkvEncE vsti
systMov ELEktRRna
ZEN POPTVKY uMoujE PEsun sPotEby MiMo Piku (svyuitM zvhodnnch taRiF)
mIKROZdROjE PokRvaj st LokLn sPotEby asniuj cELkov zatEn st
AKUmULACE ENERGIE vyRobEn vdob MiMo Piku, akuMuLtoRy uMouj odLoEn sPotEby EnERGiE vyRobEn vLokLnch MikRozdRojch
PORUCHA VSOUSTAV
27
4 5
chris Jones suPoRtER austRaLia 28
Zkladn popis scn pro vvoj spoteby a dodvek energie

ModELovn scn EkonoMick vstuPy do ModELovn scn
GP/
id ina
ith
ajo
hn
Doba kamenn neskonila, protoe by doel kmen, a doba the technology is here, all wedlouho ropn skon need is political will. ped tm, ne dojde ropa.
eJk Zaki YaMani bvaL saudsk MinistR RoPnho PRMysLu
Modelovn scn se bn pouv venergetickch koncepcch kodhadu vvoje klovch parametr pi rznm nastaven vstupnch podmnek. Pro poteby Energetick [r]evoluce byly vyuity dva typy scn sclem ukzat irok rozpt monho vvoje energetiky: referenn scn vychz zpedpokladu zachovn souasnch trend apstup, zatmco vchodiskem scn Energetick [r]evoluce je omezen emis sklenkovch plyn. zklad referennho scne byl pevzat zpublikace World Energy outlook 2009 (WEo 2009) vydan Mezinrodn agenturou pro energii (iEa) . scn bere vpotaz souasn principy fungovn energetickch trh aplatn pedpisy pro omezen zneiovn ivotnho prosted. nepot se zavdnm dodatench opaten ke sniovn emis sklenkovch plyn. vzhledem ktomu, e iEa modelovala scn pouze do roku 2030, bylo nutn vvoj klovch parametr extrapolovat do roku 2050.2
1
Ekonomick vstupy do modelovn scn 1. Vvoj potu obyvatel Poet obyvatel je dleitm faktorem pro vvoj poptvky po rznch formch energie. vedle potu pmch spotebitel energie m demografick struktura vliv ina ekonomickou aktivitu obyvatel asn spojenou spotebu. Pro poteby projektu Energetick [r]evoluce jsou vyuvny odhady publikovan Rozvojovm programem organizace spojench nrod (undP) . vppad esk republiky osn odhaduje, e poet obyvatel bude vptch dekdch pomrn stabiln z10,49 milion stoupne na 10,8 milionu vroce 2030 ansledn poklesne na 10,64 milionu vroce 2050.
3
GP/FLavio cannaLonGa
foto vtRn FaRMa MaRanchon vE PanLsk GuadaLajE jE sE 104 tuRbnaMi ainstaLovanM vkonEM 208 MEGaWatt nEjvt vEvRoP. vyRb EnERGii PRo PL MiLinu Lid.
4
2. Ekonomick rst vminulch letech bylo tempo ekonomickho rstu urujcm faktorem pro poptvku po energii. od roku 1971 pipadlo na kad 1 % nrstu globlnho hdP 0,6 % nrstu spoteby primrnch zdroj energie. oddlen spoteby energie od rstu ekonomiky je jednou zdleitch podmnek omezen spoteby primrnch zdroj. rove ekonomickho rstu ovem inadle zstane vznamnm parametrem pro modelovn scn. odhad ekonomickho rstu pro obdob do roku 2030 byl pevzat zpublikace World Energy outlook 2009 Mezinrodn agentury pro energii, pro obdob 2030 a 2050 pouila spolenost dLR vlastn odhad. Po zohlednn vlivu finann krize je prmrn rove ekonomickho rstu odhadovna na 1,5 % ron.
Zkladn scn Energetick [r]evoluce vychz zpoteby omezit ron globln emise oxidu uhliitho na 10 miliard tun do roku 2050 audret nrst prmrn globln teploty pod hodnotou 2 celsia. druhm vchodiskem je celkov tlum jadern energie. scn pedpokld pln vyuit potencilu energetick innosti aspor, kter umouj souasn technologie. scn pot svyuitm vech ekonomicky efektivnch obnovitelnch zdroj kvrob tepla aelektiny. vvoj potu obyvatel arst hdP zstvaj stejn jako vreferennm scni. Pokroil scn Energetick [r]evoluce ukazuje, jak urychlit sniovn emis, aby se omezila rizika, kter plynou zrovn emis dosaen vzkladnm scni. Parametry vvoje potu obyvatel aekonomickho rstu zstvaj zachovny. hlavn rozdl spov vrychlejm nstupu nzkouhlkovch technologi vdoprav (automobily snzkou spotebou, elektromobily) avym vyuit obnovitelnch zdroj pro vrobu tepla. Modelovn scn zpracovn scn Energetick [r]evoluce zadaly Greenpeace aEREc jako zakzku institutu technick termodynamiky, kter je soust nmeckho stediska pro letectv akosmonautiku (dLR). Pi modelovn slouily jako podklad analzy spolenosti Ecofys zamen na potencil zlepovn energetick efektivnosti nebo institutu pro vzkum vozidel, znich byly pevzaty odhady technologickho vvoje voblasti automobilov dopravy. hlavnm vstupem pro modelovn byly statistiky Mezinrodn agentury pro energii, zpracovatel mli kdispozici rovn data Energetickho regulanho adu avsledky prce tzv. Paesovy komise (vldn nezvisl odborn komise pro posuzovn energetickch poteb R).
Graf 4.1: Pedpokldan ekonomick rst podle region
WoRLd = cELosvtov oEcd EuRoPE = EvRoPsk zEM oEcd oEcd noRth aMERica = sEvERoaMERick zEM oEcd oEcd PaciFic = asijsk zEM oEcd tRansition EconoMiEs = vchodoEvRoPsk zEM (MiMo LEn oEcd) india = indiE china = na othER dEvELoPinG asia = ostatn asijsk Rozvojov zEM Latin aMERica = Latinsk aMERika aFRica = aFRika MiddLE East = stty bLzkho vchodu
1 intERnationaL EnERGy aGEncy, WoRLd EnERGy outLook 2009, 2009 2 na toMto Mst jE tEba PoznaMEnat, E REFEREnn scn uvdME PouzE PRo sRovnn,
jak by sE Esk EnERGEtika MohLa vyvjEt vdosavadnch zabhLch koLEjch. nEjdE tEdy onvRh GREEnPEacE, jEho naPLnn naoPak odMtME.
3 WoRLd PoPuLation PRosPEcts: thE 2008 REvision, unitEd nations, PoPuLation division,
dEPaRtMEnt oF EconoMic and sociaL aFFaiRs (undP), 2009
29
3. Vvoj cen ropy, zemnho plynu a uhl
6. Odhad vvoje nklad na obnoviteln zdroje vtina technologi pro vyuvn obnovitelnch zdroj energie se nachz vpoten fzi pronikn na trh (vjimku tvo vodn elektrrny avytpn devem). cena vyrbn elektiny nebo tepla je proto vtinou vy ne uzdroj na fosiln paliva (dluno podotknout, e extern nklady typu dopad na ivotn prosted azdrav nejsou znaprost vtiny do trn ceny energie vyroben zfosilnch paliv zapotvny). zkuenosti zminulch let ovem ukazuj, e ceny technologi pro vyuit obnovitelnch zdroj spibvajcm potem instalac vznamn klesaj. vzhledem kpotencilu technickch vylepen ahromadn vrob klovch komponent lze oekvat, e tento trend bude pokraovat ivptch letech. zatmco cena fosilnch paliv velmi pravdpodobn poroste, obnoviteln zdroje zlevn astanou se konkurenceschopnmi. kodhadu vvoje ceny energie vyroben zobnovitelnch zdroj byly vyuity kivky osvojovn znalost, kter vyjaduj zvislost mezi potem vyrobench ainstalovanch zazen pro konkrtn technologii apoklesem vrobnch nklad. Pro ilustrativn porovnn byla vyuita icharakteristika nazvan faktor uen (klesne-li pi kadm zdvojnsoben vyrobench zazen cena o10 %, nabv faktor uen hodnoty 0,9). statistick data ukazuj, e vppad vroby solrnch modul se vposlednch 30 letech faktor uen ustlil na hodnot 0,8. uvtrnch elektrren dosahuje ve velk britnii hodnoty 0,75, ale vnmecku, kde je trh svtrnmi elektrrnami vrazn pokroilej, nekles pod 0,94. Pedpoklady vvoje ceny energie vyroben zjednotlivch obnovitelnch zdroj vychzej ze studi okivkch osvojovn znalost , analz dosavadnch trend vvoje technologi vetn projektu nEEds zadanho Evropskou komis, publikace Energy technology Perspectives vydan Mezinrodn agenturou pro energii i odhad EREc zdubna 2010 (Rethinking 2050).
7
4
vzhledem ksilnm vkyvm ceny ropy vposlednch letech je patrn, e odhad vvoje ceny na nkolik desetilet dopedu me bt pouze orientan. spihldnutm kaktulnmu vvoji na trhu sropou byl jako vstup do scne pouit vy scn publikovan ve World Energy outlook 2009, kter pedpokld cenu 124 eur za barel ropy vroce 2030, ajeho extrapolace do roku 2050. cena zemnho plynu vroce 2050 je pro Evropu odhadovna na 21,50 eur za Gj. cena dovenho ernho uhl pro rok 2050 je odhadovna na 143 eur za tunu. 4. Nklady na emise oxidu uhliitho Pi modelovn scn vychzme zpedpokladu, e systmy obchodovn semisnmi povolenkami budou postupn zavedeny ve vech regionech. nklady na emisn povolenky jsou proto zahrnuty do vrobn ceny elektiny. vvoj ceny povolenky pedpokldme rovnomrn z10 dolar za tunu co2 vroce 2010 na 50 dolar vroce 2050. 5. Nklady na vrobu elektiny v efektivnch zdrojch na fosiln paliva a na zachytvn a ukldn uhlku vzhledem kpokroilmu stupni vvoje technologi pro energetick vyuit uhl, zemnho plynu aropy potme spotencilem snen vrobnch nklad vtchto zdrojch. Pedpokldme rovn zlepen jejich innosti. omezen investinch nklad asnen spoteby paliva vdsledku lep innosti ovem nesta vyvit vliv rstu cen fosilnch paliv, celkov nklady na vrobu elektiny vtchto zdrojch proto vznamn vzrostou. vrobn cena elektiny zelektrrny na ern uhl vychz vroce 2050 na 13 eurocent za kilowatthodinu, vppad hndouheln elektrrny jde o8,5 eurocentu za kilowatthodinu. Elektrrny na zemn plyn vyuvajc paroplynov cyklus vyrob kilowatthodinu za 15,6 eurocentu.
vdebatch obudoucnosti elektrren na fosiln paliva se asto zmiuje vyuit technologie zachytvn aukldn uhlku (oznaovan zkratkou ccs podle anglickho carbon capture and storage), kter m razantn omezit jejich emise sklenkovch plyn. Princip ccs spov vnashromdn oxidu uhliitho, kter usouasnch zdroj voln unik do atmosfry, ajeho trval uloen vmoi nebo pod zemskm povrchem. souasn vvoj ccs sleduje rzn smry, ale nelze pedpokldat, e umon zprovoznn prvnch velkch instalac ped rokem 2020. ke komernmu nasazen tm jist nedojde do roku 2030. odhady nklad na ccs se znan li, ale obecn lze shrnout, e jsou vysok. instalace ccs zv investin nklady na vstavbu zdroj, navc je teba potat sinvesticemi do infrastruktury potebn pro pepravu auloen uhlku. Mezivldn panel pro zmny klimatu odhaduje nklady spojen sccs na 12 62 eur za uloenou tunu co2 , ministerstvo energetiky spojench stt se pikln kdvojnsobn vymu odhadu.
5 6
vzhledem ktomu, e nen jist, zda bude vvoj ccs spn dokonen, akvysokm nkladm spojenm stouto technologi, sjejm nasazenm ve scnch nepotme.
4 GREEnPEacE intERnationaL bRiEFinG: caRbon caPtuRE and stoRaGE, GoERnE, 2007 5 abanadEs, j c Et aL., 2005, PG 10 6 nationaL EnERGy tEchnoLoGy LaboRatoRiEs, 2007
7 nEij, L, cost dEvELoPMEnt oF FutuRE tEchnoLoGiEs FoR PoWER GEnERation - astudy basEd on ExPERiEncE cuRvEs and coMPLEMEntaRy bottoM-uP assEssMEnts, EnERGy PoLicy 36 (2008), 2200-2211
30
foto MaL FotovoLtaick ELEktRRna na stEE Rodinnho doMu vPRazE.

GP/zMaRtin bouda
Fotovoltaika celosvtov trh sfotovoltaickmi moduly rostl vposlednch letech tempem 35 % ron, piem vrobn nklady klesaj stlou rychlost. vvojov pracovit fotovoltaickch firem se sousteuj pedevm na zvyovn innosti modul asniovn spoteby materilu. dalm pslibem nich nklad je vvoj technologie tenkho filmu, kter vyuv alternativn polovodiov materily. vppad dnes nejastji vyuvanch technologi skemkovmi krystaly se prbn zlepuje innost lnk amodul (zhruba opl procentnho bodu ron) ada se sniovat tlouku lnk (z230 na 180 mikrometr za poslednch 5 let). innost modul se pohybuje mezi 14 a21 % vzvislosti na kvalit kemku avrobn technologii. Faktor uen vykazoval vposlednch ticeti letech ufotovoltaickch modul stabiln hodnotu skadm zdvojnsobenm instalovanho vkonu poklesla cena o20 %. zkladn scn Energetick [r]evoluce pedpokld, e mezi lety 2030 a2040 doshne celkov hodnota instalovanho vkonu fotovoltaickch elektrren 1600 GW scelkovou ron vrobou elektiny na rovni 2600 tWh. sohledem na souasn trendy oekvme, e vrobn nklady se budou pohybovat mezi 5 a10 eurocenty za kilowatthodinu. dle pedpokldme, e nejpozdji vroce 2020 klesnou ve stedn Evrop nklady na vrobu elektiny zdecentralizovanch fotovoltaickch zdroj na rove ceny elektiny nabzen dodavateli maloodbratelm. vpokroilm scni Energetick [r]evoluce roste instalovan vkon fotovoltaickch zdroj rychleji, jak ukazuje tabulka 6.14.
Vtrn energie dynamick rozvoj vtrn energetiky vposlednch letech dospl kpropojenmu globlnmu trhu. Pestoe se vtrn energetika dky systmu podpor rozvinula nejdve vevropskch sttech, vroce 2009 byly ji ti tvrtiny novho instalovanho vkonu postaveny mimo Evropu. tento trend bude pokraovat. kvli vysok poptvce po vtrnch elektrrnch dolo vminulch letech knedostatku vrobnch kapacit pro nkter sousti, co vedlo krstu ceny. vsouasn dob ji prmyslov firmy problmy vdodavatelskm etzci vyeily. sohledem na vvoj trhu, kivky osvojovn znalost akonzultace svrobci oekvme, e investin nklady na vstavbu vtrnch elektrren klesnou do roku 2050 pro vnitrozemsk instalace o30 % - na 740 eur na instalovan kilowatt.
4
Tabulka 4.2: Pedpokldan vvoj investinch a provoznch nklad vtrnch elektrren

Zkladn scn Energetick [r]evoluce Vtrn elektrrny na soui investin nklady (EuR/kW) nklady na provoz adrbu (EuR/kW/rok) Pokroil scn Energetick [r]evoluce Vtrn elektrrny na soui investin nklady (EuR/kW) nklady na provoz adrbu (EuR/kW/rok) 1,250 1,039 48 42 826 37 750 36 740 34 730 34
2007 2015 2020 2030 2040 2050
1,250 1,039 48 42
826 37
788 36
750 34
740 34
Tabulka 4.1: Pedpokldan vvoj investinch a provoznch nklad fotovoltaickch elektrren

Zkladn scn Energetick [r]evoluce investin nklady (EuR/kWp) nklady na provoz adrbu (EuR/kW/rok) Pokroil scn Energetick [r]evoluce investin nklady (EuR/kWp) nklady na provoz adrbu (EuR/kW/rok)
2007 2015 2020 2030 2040 2050
3,100 2,160 1,470 55 31 13
850 11
650 9
630 8
3,100 2,160 1,470 55 31 13
850 11
630 9
611 8
31
Biomasa
Geotermln energie ve stedn Evrop lze energii geotermlnch zdroj vyuvat kvrob tepla aelektiny ve vtm mtku pouze dky hloubkovm vrtm. druhou podmnkou je vyuit nzkoteplotnch systm pro vrobu elektiny, napklad pomoc organickho Rankinova cyklu. cenu geotermln energie rozhodujcm zpsobem ovlivuj nklady na hloubkov vrty. Pedpokldme, e technick vvoj povede ke snen tchto nklad na polovinu. cena geotermln energie poklesne ze souasnch 17 eurocent za kilowatthodinu na 4 eurocenty vroce 2050. Tabulka 4.4: Pedpokldan vvoj investinch a provoznch nklad geotermlnch elektrren a teplren
Zkladn scn Energetick [r]evoluce Geotermln elektrrny investin nklady (EuR/kW) nklady na provoz adrbu (EuR/kW/rok) Geotermln teplrny investin nklady (EuR/kW) nklady na provoz adrbu (EuR/kW/rok) Pokroil scn Energetick [r]evoluce Geotermln elektrrny investin nklady (EuR/kW) nklady na provoz adrbu (EuR/kW/rok) Geotermln teplrny investin nklady (EuR/kW) nklady na provoz adrbu (EuR/kW/rok)
2007 2015 2020 2030 2040 2050
4
klovm faktorem pro vrobn nklady tepla ielektiny zbiomasy je cena paliva. ta se pohybuje virokm intervalu od levnho odpadu zdevozpracujcho prmyslu po pomrn nkladn clen pstovan energetick plodiny. Pro stedn Evropu model pedpokld, e vdlouhodobm horizontu bude zhruba 50 % pochzet zclenho pstovn. Prmrn investin nklady pro teplrny na biomasy ibioplynov stanice rznch instalovanch vkon jsou pro rok 2050 odhadovny na 2355 eur na kilowatt. Tabulka 4.3: Pedpokldan vvoj investinch a provoznch nklad elektrren a teplren na biomasu
Zkladn scn Energetick [r]evoluce Elektrrny na biomasu investin nklady (EuR/kW) nklady na provoz adrbu (EuR/kW/rok) Teplrny na biomasu investin nklady (EuR/kW) nklady na provoz adrbu (EuR/kW/rok) Pokroil scn Energetick [r]evoluce Elektrrny na biomasu investin nklady (EuR/kW) nklady na provoz adrbu (EuR/kW/rok) Teplrny na biomasu investin nklady (EuR/kW) nklady na provoz adrbu (EuR/kW/rok) 2,332 2,029 2,015 1,967 1,944 1,925 151 137 126 122 122 121
2007 2015 2020 2030 2040 2050
2,332 2,029 2,015 1,967 1,944 1,925 151 137 126 122 122 121
10,300 534
9,000 7,600 6,000 5,000 4,300 461 354 310 290 275 9,200 7,800 6,200 5,200 4,500 400 290 243 212 193
4,345 3,521 3,080 2,690 2,479 2,355 334 288 224 195 180 171
10,500 535
10,300 534
9,000 7,600 4,300 3,698 3,180 461 354 310 290 275
4,345 3,521 3,080 2,690 2,479 2,355 334 288 224 195 180 171
10,500 535
9,200 7,800 6,200 5,200 4,500 400 290 243 212 193
32
foto LEtEck PohLEd na nEjvt vtRnou FaRMu na voLnM Moi na svt u dnskho PobE PobL EsbjERGu.
GP/MaRtin zakoRa
Vodn energie vyuvn vodn energie m v esk republice dlouhou tradici a vtina potencilu je ji vyuita. Protoe nov mal vodn elektrrny budou stavny na mn vhodnch lokalitch, potme spostupnm nrstem investinch nklad. kivku osvojovn znalost nelze pro vysplou technologii vodnch elektrren aplikovat.
Graf 4.2: Vvoj investinch nklad (vztaen k souasn rovni) pro jednotliv obnoviteln zdroje
120 100 80
4
Tabulka 4.5: Pedpokldan vvoj investinch a provoznch nklad vodnch elektrren

Zkladn scn Energetick [r]evoluce investin nklady (EuR/kW) nklady na provoz adrbu (EuR/kW/rok) Pokroil scn Energetick [r]evoluce investin nklady (EuR/kW) nklady na provoz adrbu (EuR/kW/rok)
2007 2015 2020 2030 2040 2050
60 40 20
%0 2005 2010 2020 2030 2040 2050
2,239 2,370 2,443 2,553 2,645 2,726 91 95 102 106 110 113
2,239 2,370 2,443 2,553 2,645 2,726 91 95 102 106 110 113
FotovoLtaika vtRn ELEktRRny na soui vtRn ELEktRRny na Moi ELEktRRny na bioMasu tEPLRny na bioMasu GEotERMLn tEPLRny soLRn koncEntRan ELEktRRny PLivov ELEktRRny
Shrnut vvoje cen obnovitelnch zdroj na grafu 4.2 je pehledn znzornn vvoj investinch nklad pro jednotliv technologie obnovitelnch zdroj, kter vyplv zpslunch kivek osvojovn znalost. Pokles nklad pmo nezvis na ase, ale na celkovm instalovanm vkonu. Podmnkou pro rychl pokles cen je proto dynamick rozvoj trhu. vtina technologi me snit sv mrn investin nklady do roku 2020 na hodnotu mezi 30 a70 % souasn rovn. Po roce 2040, kdy bude mon povaovat sledovan technologie za pln vyspl, pedpokldme dal pokles mezi 20 a60 % stvajcch nklad. snen investinch nklad se pmo promtne do nich vrobnch nklad elektiny atepla zobnovitelnch zdroj, jak ilustruje graf 4.3. souasn nklady se pro nejdleitj technologie svjimkou fotovoltaiky pohybuj mezi 8 a25 eurocenty na kilowatthodinu. vdlouhodobm asovm vhledu pedpokldme pokles vrobnch nklad na 4 a 10 eurocent na kilowatthodinu. vrobn nklady se budou inadle liit ipro rzn instalace jedn technologie podle prodnch podmnek, ale iceny dostupn biomasy nebo mnostv prodanho tepla.
Graf 4.3: Oekvan vvoj prmrnch vrobnch nklad elektiny z obnovitelnch zdroj v Evrop
40 35 30 25 20 15 10 5
ct/kWh 0 2005 2010 2020 2030 2040 2050
FotovoLtaika vtRn ELEktRRny tEPLRny na bioMasu GEotERMLn tEPLRny soLRn koncEntRan ELEktRRny
33
EnERGEtick [R]EvoLucE tRvaLE udRitELn EnERGEtick koncEPcE PRo Eskou REPubLiku
5
esk repuBlika
Hlavn vsledky modelovn scn pro eskou republiku

vvoj sPotEby EnERGiE do Roku 2050 vRoba ELEktiny nkLady na vRobu ELEktiny invEstin nkLady doPRava vvoj EMis oxidu uhLiitho PRiMRn sPotEba EnERGiE
m dve zaneme jednat, tm bude nae sil zvldnout klimatickou zmnu innj a finann vhodnj.
profesorka Jacqueline Mcglade
vkonn EditELka EvRoPsk aGEntuRy PRo ivotn PRostEd
34
fot
o Fo tov
oLt
aick
Pa
nEL
bER
nd j
uER
GEn
s/dR
EaM
stiM
foto zatEPLEn, vMna okEn avyuit REkuPERacE Mohou snit sPotEbu tEPLa vdoMcnostEch ovcE nE 80 %.
Vvoj spoteby energie do roku 2050 Referenn scn pedpokld, e celkov ron spoteba primrnch zdroj energie bude pomrn stabiln avroce 2050 doshne hodnoty 1900 Pj (vroce 2007 ped zatkem finann krize inila 1950 Pj, vroce 2010 klesla na 1750 Pj). scn Energetick [r]evoluce pedpokld pokles spoteby primrnch zdroj do roku 2050 na 960 Pj vzkladn ana 900 Pj vpokroil verzi. Podle pokroilho scne Energetick [r]evoluce po roce 2015 zane klesat spoteba elektiny vprmyslu, domcnostech itercirnm sektoru. dky vy energetick innosti anasazen nejlepch dostupnch technologi se poda vporovnn sreferennm scnem doshnout spory na rovni 23 tWh ron (oproti zkladnmu scni Energetick [r]evoluce klesne spoteba o3 tWh). naproti tomu vsektoru dopravy spoteba elektiny vpokroilm scni Energetick [r]evoluce rychle roste. Pedpokld toti rychlej nstup elektromobil avznamn nrst osobn inkladn dopravy velektrickch vlacch. oproti dneku tak spoteba elektiny vdoprav vzroste o30 tWh (vzkladnm scni Energetick [r]evoluce o20 tWh avreferennm pouze o3 tWh).
konen spoteba energie vsektoru dopravy ovem vpokroilm scni Energetick [r]evoluce do roku 2050 klesne na 160 Pj, tedy na 60 % dnen rovn. dojde ktomu pedevm dky rychlmu nstupu automobil snzkou spotebou apesunu nkladn dopravy ze silnice na eleznici. vkombinaci srozvojem elektromobility zapin vznamn pokles spoteby motorovch paliv. zlepovn energetick innosti ise vznamn promtne do snen spoteby tepla, kter vobou scnch Energetick [r]evoluce do roku 2050 klesne o39 % oproti referennmu. hlavn podl na snen jeho spoteby m irok uplatnn kvalitnch energetickch renovac stvajcch budov avstavba novch dom vpasivnm standardu po roce 2020. vpokroilm scni Energetick [r]evoluce pedpokldme nhradu sti souasnch prmyslovch zdroj tepla tepelnmi erpadly, co se promt do zven spoteby elektiny.
GRREnPEacEv
GRREnPEacE
5
Graf 5.1: Porovnn vvoje konen spoteby v hlavnch sektorech podle jednotlivch scn
sPoRy oPRoti REFEREnnMu scni ostatn sPotEba (doMcnosti, sLuby atd.) PRMysL doPRava
35
Graf 5.2: Porovnn vvoje spoteby elektiny ve scnch Energetick [r]evoluce

600
Vroba elektiny vvoj elektroenergetiky je vobou scnch Energetick [r]evoluce charakterizovn pedevm prudkm rozvojem obnovitelnch zdroj. Rst instalovanho vkonu elektrren vyuvajcch obnoviteln zdroje kompenzuje ukonen provozu jadernch reaktor aomezen potu elektrren na fosiln paliva. vroce 2050 bude vtina elektiny (82 %) vyrbn vesk republice pochzet zobnovitelnch zdroj. Graf 5.4 znzoruje vvoj struktury elektrrenskch zdroj vesk republice podle t modelovanch scn. do roku 2020 budou hlavnmi obnovitelnmi zdroji pro vrobu elektiny vodn avtrn elektrrny. Po roce 2020 nadle poroste poet iprodukce vtrnch elektrren, ke kterm se budou postupn pidvat nov zdroje vyuvajc biomasu, fotovoltaiku ageotermln energii. vpokroilm scni Energetick [r]evoluce dojde knrstu podlu elektiny vyroben ve zdrojch zvislch na poas (solrn avtrn elektrrny) na 21 % do roku 2030 a34 % do roku 2050. scn zrove pot slepm zenm poptvky avy kapacitou peerpvacch elektrren (vhodnou lokalitou pro jejich vstavbu mohou bt vyten hndouheln doly vsevernch echch).tato opaten umon zalenn vyho podlu vtrnch afotovoltaickch elektrren do elektroenergetick soustavy. instalovan vkon obnovitelnch zdroj vzroste vpokroilm scni Energetick [r]evoluce z1,4 GW vroce 2007 na 20,6 GW vroce 2050, tedy zhruba patnctinsobn. vtinu instalovanho vkonu obnovitelnch zdroj pokryj vtrn afotovoltaick elektrrny azdroje na biomasu. instalovan vkon vodnch elektrren nepekro vdnm ze scn hodnotu 1,4 GW. vpokroilm scni Energetick [r]evoluce potme svy vrobou elektiny zobnovitelnch zdroj o10 % oproti scni zkladnmu kvli zven poptvce po elektin. nrst vroby pokrvaj pedevm vtrn afotovoltaick elektrrny.
500
250
400 200 300 150 200 100 100
PJ/a Pj/r 0 0
PJ/a Pj/r 0 0
50
E[R] adv E[R]
E[R] adv E[R]
E[R] adv E[R]
E[R] adv E[R]
E[R] adv E[R]
E[R] adv E[R]
2007
2010
2020
2030
2040
2050

600
sPoRy oPRoti REFEREnnMu scni ostatn sPotEba (doMcnosti, sLuby atd.) PRMysL doPRava
Graf 5.3: Porovnn vvoje spoteby tepla ve scnch Energetick [r]evoluce
600
500 500 400 400 300 300 200 200 100 100
adv
E[R] adv E[R]
E[R] adv E[R]
E[R] adv E[R]
E[R] adv E[R]
E[R] adv E[R]
E[R] adv E[R]
2007
2010
2020
2030
2040
2050
sPoRy oPRoti REFEREnnMu scni ostatn sPotEba (doMcnosti, sLuby atd.) PRMysL
POZNmKA: sLEdovn sPotEby tEPLa vE vEch ModELovanch scnch vychz zMEtodiky MEzinRodn aGEntuRy PRo EnERGii (iEa). uvEdEn hodnoty PRoto nELzE jEdnoduE sRovnat sdaji, ktER vychzEj zMEtodiky s nEbo EnERGEtickho REGuLanho adu. v MEtodicE iEa sE do katEGoRiE GRoss hEat PRoduction zaPotv vRoba tEPLa vE vEEjnM sEktoRu aPRodan tEPLo zE zvodnch vRobEn.
adv
36
foto RyPadLa v MLzE. vELkoLoM sa s chEMoPEtRoLEM Litvnov v Pozad.
Tabulka 5.1: Vvoj instalovanho vkonu obnovitelnch zdroj v pokroilm scni Energetick [r]evoluce
vGW
vodn ELEktRRny vRoba ELEktiny zbioMasy vtRn ELEktRRny GEotERMLn zdRojE FotovoLtaika CELKEm PokRoiL scn E[R] PokRoiL scn E[R] PokRoiL scn E[R] PokRoiL scn E[R] PokRoiL scn E[R] POKROIL SCN E[R]
2007
1,0 0,2 0,1 0 0 1,4
2020
1,2 1,7 2,3 0,3 5,3 11
2030
1,2 2,1 4,1 0,9 7,2 16
2040
1,3 2,8 5,1 1,3 7,7 18
2050
1,4 3,3 6,0 1,4 8,7 21
MiLo ihLa
5
Graf 5.4: Struktura vroby elektiny v modelovanch scnch

100
200 90 180 160 140 120 100 80
80 70 60 50 40
60 30 40 20 20 10 TWh/a 0 0 TWh/r REF E[R] adv E[R] 2007 REF E[R] adv E[R] 2015 REF E[R] adv E[R] 2020 REF E[R] adv E[R] 2030 REF E[R] adv E[R] 2040 REF E[R] adv E[R] 2050
str. 37 v grafu 5.4. dole vypadl v roce 2040 bl obdlnk (spory) u adv E[R]
sPoRn oPatEn GEotERMLn zdRojE vRoba ELEktiny zbioMasy FotovoLtaika vtRn ELEktRRny vodn ELEktRRny zEMn PLyn zdRojE na hnd uhL zdRojE na ERn uhL jadERn ELEktRRny
37
Nklady na vrobu elektiny
5
Rychl rozvoj obnovitelnch zdroj vobou scnch Energetick [r]evoluce vede kmrnmu zven nklad na vrobu elektiny do roku 2030 ve srovnn sreferennm scnem: piblin o0,8 eurocentu za Celkov ron vdaje za elektinu (miliardy eur) kilowatthodinu. Po roce 2050 u budou nklady na vrobu elektiny podle scn Energetick [r]evoluce ni, nebo budou mn zateny vdaji Bn /a na nkup emisnch povolenek. druhm dvodem je pokles investinch 10 nklad na technologie pro vyuit obnovitelnch zdroj. Pro rok 2050 je 18 prmrn vrobn cena jedn kilowatthodiny odhadovna na 7,7 eurocentu 8 vpokroilm a7,9 eurocentu vzkladnm scni Energetick [r]evoluce, 15 vreferennm scni dosahuje 8,1 eurocentu. vreferennm scni dochz kvznamnmu rstu spoteby, co spolen srostoucmi cenami fosilnch paliv aemisnch povolenek vede kcelkovm ronm vdajm spotebitel za elektinu na rovni 10 miliard eur vroce 2050 (vporovnn se souasnmi 3 miliardami eur). Lep energetick innost apechod na obnoviteln zdroje vobou scnch Energetick [r]evoluce se vroce 2050 promtnou snenm celkovch ronch vdaj za elektinu o15 % oproti referennmu scni. Investin nklady vstavba zdroj, se ktermi pot pokroil verze scne Energetick [r] evoluce, si vyd investici 66 miliard eur, co je ve srovnn sreferennm scnem o4 % vce. vreferennm scni pipad 84 % investic na jadern elektrrny azdroje na fosiln paliva. vpokroil verzi scne Energetick [r]evoluce pedpokldme, e se vechny investice sousted na obnoviteln zdroje, plynov elektrrny svysokou innost azazen pro kombinovanou vrobu tepla aelektiny. Pi provozu obnovitelnch zdroj (svjimkou biomasy) pochopiteln nedochz ke spoteb paliva. vobou scnch Energetick [r]evoluce
12 6 9 6 3
2 4
Graf 5.5: Vvoj celkovch ronch vdaj za elektinu a prmrnch vrobnch nklad na kilowatthodinu podle t modelovanch scn
Prmrn vrobn nklady jedn kWh (eurocenty)
/kWh
8 7 6 5 4 3 2 1 0
7 6 5 4 3 2 1 0
0 0 2007 2015 2020 2030 2040 2050
sPoRn oPatEn REFEREnn scn zkLadn scn EnERGEtick [R]EvoLucE PokRoiL scn EnERGEtick [R]EvoLucE
jsou proto vy investin nklady kompenzovny sporou nklad za palivo. zainvestovan obnoviteln zdroje budou ovem bez poteby nkupu paliv fungovat ipo roce 2050, zatmco fosiln paliva by nadle zatovala ekonomickou bilanci vtiny stt.
Tabulka 5.2: Investin nklady ve tech modelovanch scnch

Investin nklady
Rozdl mezi zkladnm scnem Energetick [r]evoluce areferennm scnem vrmci cel Eu fosiln ajadern zdroje miliarda eur obnoviteln zdroje miliarda eur Celkem miliarda eur 20072050 ron prmr
Investin nklady
Rozdl mezi pokroilm scnem Energetick [r]evoluce areferennm scnem vrmci cel Eu fosiln ajadern zdroje miliarda eur obnoviteln zdroje miliarda eur Celkem miliarda eur
20072050 ron prmr
38
foto vtRn ELEktRna sintFELdEn vE sRn.
Graf 5.6: Struktura investinch nklad podle technologi ve tech modelovanch scnch
Referenn scn 2007 2050
12% 4% obnovitELn zdRojE koMbinovan vRoba tEPLa aELEktiny 38% 16% jadERn ELEktRRny koMbinovan vRoba tEPLa aELEktiny
Zkladn scn Energetick [r]evoluce

11% zdRojE na FosiLn PaLiva
PauL LanGRock/zEnit
5
celkem 73 miliard eur
68%
zdRojE na FosiLn PaLiva
56%
obnovitELn zdRojE
Pokroil scn Energetick [r]evoluce 2007 2050

9% zdRojE na FosiLn PaLiva
35%
koMbinovan vRoba tEPLa aELEktiny
56%
obnovitELn zdRojE
Graf 5.7: Rozdly v investinch nkladech oproti referennmu scni
miliard eur/r
2007-2020
2021-2030
2007-2050
zdRojE na FosiLn PaLiva ajadERn ELEktRRny zkLadn scn EnERGEtick [R]EvoLucE
zdRojE na FosiLn PaLiva ajadERn ELEktRRny PokRoiL scn EnERGEtick [R]EvoLucE obnovitELn zdRojE zkLadn scn EnERGEtick [R]EvoLucE obnovitELn zdRojE PokRoiL scn EnERGEtick [R]EvoLucE
39
Graf 5.8: Investice do obnovitelnch zdroj
GEotERMLn EnERGiE
5
FotovoLtaika vtRn ELEktRRny vodn ELEktRRny zdRojE na bioMasu
vmilionech eur
2,000
4,000
6,000
8,000
10,000
12,000
14,000
16,000
18,000
20,000
Zsobovn teplem aktuln podl obnovitelnch zdroj na vrob tepla vesk republice in 8 %, rozhodujc roli pitom hraje spalovn biomasy. vroce 2050 maj obnoviteln zdroje podle pokroilho scne Energetick [r]evoluce pokrt 78 % dodvek tepla (o14 procentnch bod vce ne odhaduje jej zkladn scn). vvoj vsektoru zsobovn teplem ve scnch Energetick [r]evoluce je dn pedevm dvma faktory: irok uplatnn energetickch renovac budov avstavba novch vpasivnm standardu omez spotebu tepla o210 Pj vporovnn sreferennm scnem. solrn kolektory avyuit geotermlnho tepla doshnou ekonomick konkurenceschopnosti anahrad st fosilnch paliv vyuvanch kvrob tepla (vpokroilm scni Energetick [r]evoluce ktomu dojde o10 let dve ne vzkladn verzi). Podl obnovitelnch zdroj na zsobovn teplem je proto tyikrt vy ne vreferennm scni.
Graf 5.9: Struktura vroby tepla ve tech modelovanch scnch

600 500 400 300 200 100 PJ/a 0
REF E[R] adv E[R] REF E[R] adv E[R] REF E[R] adv E[R] REF E[R] adv E[R] REF E[R] adv E[R] REF E[R] adv E[R]
2007
2015
2020
2030
2040
2050
sPoRn oPatEn vodk GEotERMLn zdRojE soLRn koLEktoRy bioMasa FosiLn PaLiva
40
Doprava konen spoteba energie vsektoru dopravy vpokroilm scni Energetick [r]evoluce do roku 2050 klesne na 160 Pj, tedy na 60 % dnen rovn (oproti referennmu scni bude ueteno 54 % energie vkonen spoteb). ktomuto snen dojde pedevm dky rychlmu nstupu automobil snzkou spotebou apesunu nkladn dopravy ze silnice na eleznici. to vkombinaci srozvojem elektromobility zapin vznamn pokles spoteby motorovch paliv. nabdka kvalitn adostupn veejn dopravy ve scnch Energetick [r]evoluce vede ktomu, e poet osobnch automobil roste pomaleji ne vreferennm scni adochz kpoklesu najetch kilometr na jeden automobil za rok. Pokroil verze scne Energetick [r]evoluce pedpokld, e 20 % konen spoteby vdoprav bude vroce 2030 pokryto zobnovitelnch zdroj, do roku 2050 tento podl naroste na 75 % (vzkladnm scni Energetick [r]evoluce je podl obnovitelnch zdroj vdoprav zhruba polovin). zatmco podl motorovch biopaliv zstv vpokroil verzi scne Energetick [r]evoluce na rovni zkladnho scne (32 Pj ron vzkladn a34 Pj vpokroil verzi), podl obnoviteln elektiny vdoprav roste vpokroil verzi vrazn rychleji.
Vvoj emis oxidu uhliitho zatmco referenn scn pedpokld pokles emis oxidu uhliitho do roku 2050 pouze o40 %, podle pokroil verze scne Energetick [r] evoluce ron emise vR poklesnou mezi lety 2007 a 2050 ze 126 milion tun na 9 milionu tun, ron emise na obyvatele ze 12 tun na 0,9 tuny. ve srovnn srokem 1990 jsou tedy o94 % ni. ipes tlum jadern energetiky anrst poptvky po elektin emise zelektroenergetiky vznamn poklesnou. dky efektivnjm vozidlm, zvenmu podlu elektromobil arozvoji hromadn dopravy dochz vpokroilm scni Energetick [r]evoluce rovn kpoklesu emis vdoprav. Pokles emis zde ovem bude ve srovnn senergetikou podstatn pomalej. vroce 2050 bude doprava nejvznamnjm zdrojem emis. vzkladn verzi scne Energetick [r]evoluce dochz usniovn emis ke zpodn odeset a patnct let, ron emise vztaen na obyvatele esk republiky dosahuj vroce 2050 hodnoty 1,7 t.
GREEnPEacE/ibRa ibRahiMovi
foto vELkoLoM sa u hoRnho jiEtna na MostEcku. sPLEn zdE tEnho uhL zPsobujE kadoRon EMisE 9,5 MiLin tun oxidu uhLiitho.
5
Graf 5.10: Konen spoteba energie v doprav podle paliv

400 350 300 250 200 150 100 50 PJ/a 0
REF E[R] adv E[R] REF E[R] adv E[R] REF E[R] adv E[R] REF E[R] adv E[R] REF E[R] adv E[R] REF E[R] adv E[R]
Graf 5.11: Vvoj emis oxidu uhliitho v jednotlivch sektorech podle scn Energetick [r]evoluce (sloupeek sporn opaten znamen pokles oproti referennmu scni)
Million people
10 8 6 4 2 0
E[R] adv E[R]
E[R] adv E[R] E[R] adv E[R] E[R] adv E[R] E[R] adv E[R] E[R] adv E[R]
Mill t/a 140 60
120 50 100 80 60 40
30 20 40
2007
2015
2020
2030
2040
2050
10 20
sPoRn oPatEn vodk ELEktina bioPaLiva zEMn PLyn RoPa
0 0
2007
2015
2020
2030
2040
2050
PoEt obyvatEL
sPoRn oPatEn ostatn sEktoRy (doMcnosti, sLuby atd.) PRMysL doPRava vRoba ELEktiny
41
Primrn spoteba energie vpokroilm scni Energetick [r]evoluce poklesne spoteba primrnch zdroj energie do roku 2050 vporovnn sreferennm o47 %. zrove 71 % tto snen spoteby pokryj obnoviteln zdroje. vzkladnm scni Energetick [r]evoluce pedpokldme prakticky stejn omezen spoteby primrnch zdroj jako vpokroilm, ovem obnoviteln zdroje pokryj pouze 61 % spoteby. Pokroil verze scne toti pot sdvjm odstavenm uhelnch elektrren arychlejm nahrazenm spalovacch motor elektrickmi pohony.
5
Graf 5.12: Vvoj struktury primrnch zdroj energie v modelovanch scnch

2100
1800
1500
1200
900
600
300
PJ/r
0
Ref e[R] adv e[R] Ref e[R] adv e[R] Ref e[R] adv e[R] Ref e[R] adv e[R] Ref e[R] adv e[R] Ref e[R] adv e[R]
2007
2015
2020
2030
2040
2050
sPoRn oPatEn GEotERMLn zdRojE soLRn EnERGiE vRoba ELEktiny zbioMasy vtRn ELEktRRny vodn ELEktRRny zEMn PLyn RoPa uhL jadERn ELEktRRny
42
Plohy a slovnek
esk repuBlika REFEREnn scn iEa zkLadn scn iEa
PokRoiL scn EnERGEtick [R]EvoLucE
sla nelou zmna je mon
6
vysvtLivky
foto uhELn ELEktRRna.
F. Fuxa/dREaMstiME
43
Referenn scn IEA

Tabulka 6.1: Vroba elektiny (TWh za rok)
2007 2015 67 0 29 0 0,9 0 29 2,3 2,2 1,0 2,1 0 0 0 21 4,6 9,2 4,2 0,1 2,5 0 0 12 9 2020 68 0 28 0 0,9 0 29 3,1 2,3 1,5 2,3 0,1 0 0 21 4,3 9,1 4,3 0,1 3,1 0 0 12 9 2030 69 0 11 0 0,1 0 47 2,6 2,4 2,0 2,6 1,4 0 0 21 4,1 8,9 4,2 0,1 4,1 0 0 12 9 2040 72 0 8,0 0 0 0 47 2,3 2,6 2,1 5,1 4,5 0 0 22 3,9 8,8 4,0 0 4,8 0 0 12 10 2050 72 0 4,4 0 0 0 45 2,2 2,6 2,4 8,1 7,7 0 0 22 3,7 8,9 3,4 0 6,1 0 0 12 10 Elektrrny tepeln ern uhl tepeln hnd uhl Plynov topn oleje amazut nafta jadern tepeln biomasa vodn vtrn Fotovoltaick Geotermln solrn koncentran Plivov Kombinovan vroba tepla aelektiny ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut biomasa Geotermln zdroje vodk palivov lnky Kogeneran zdroje podle elu veejn Podnikov Celkov instalovan vkon Fosiln zdroje ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut nafta jadern elektrrny vodk palivov lnky obnoviteln zdroje vodn elektrrny vtrn elektrrny Fotovoltaika biomasa Geotermln zdroje solrn koncentran elektrrny Plivov elektrrny Obnoviteln zdroje zvisl na poas Podl ozE zvislch na poas Podl ozE na instalovanm vkonu
Tabulka 6.2: Instalovan elektrick vkon (GW)

2007 12 0 6,6 0 0,03 0 3,8 0,1 1,0 0,1 0,002 0 0 0 3,8 0,8 1,7 1,2 0,1 0,1 0 0 2 2 15 10 0,8 8,2 1,2 0,1 0 3,8 0 1,4 1,0 0,1 0,002 0,2 0 0 0 0,1 0,9% 9,0% 2015 14 0 5,0 0 0,9 0 3,8 0,4 1,1 0,5 2,1 0 0 0 4,0 0,8 1,6 1,2 0,1 0,4 0 0 2 2 18 9,6 0,8 6,6 1,2 1,0 0 3,8 0 4,5 1,1 0,5 2,1 0,8 0 0 0 2,6 14,3% 25,0% 2020 14 0 4,9 0 0,9 0 3,8 0,5 1,1 0,7 2,2 0,03 0 0 4,0 0,7 1,6 1,1 0,1 0,5 0 0 2 2 18 9,3 0,7 6,5 1,1 1,0 0 3,8 0 5,1 1,1 0,7 2,2 1,0 0,03 0 0 3,0 16,2% 28,1% 2030 14 0 2,0 0 0,1 0 6,4 0,4 1,1 1,0 2,6 0,3 0 0 4,1 0,7 1,6 1,0 0 0,7 0 0 2 2 18 5,4 0,7 3,6 1,0 0,1 0 6,4 0 6,1 1,1 1,0 2,6 1,1 0,3 0 0 3,5 19,7% 33,8% 2040 16 0 1,5 0 0 0 6,4 0,4 1,2 1,0 5,0 0,8 0 0 4,2 0,7 1,7 1,0 0 0,8 0 0 2 2 21 4,9 0,7 3,2 1,0 0 0 6,4 0 9,2 1,2 1,0 5,0 1,2 0,8 0 0 6,0 29,3% 45,0% 2050 19 0 0,9 0 0 0 6,4 0,4 1,2 1,1 8,0 1,4 0 0 4,3 0,6 1,8 0,8 0 1,1 0 0 2 2 24 4,1 0,6 2,6 0,8 0 0 6,4 0 13 1,2 1,1 8,0 1,5 1,4 0 0 9,1 38,4% 55,5%
6
Plohy a slovnek
Elektrrny tepeln ern uhl tepeln hnd uhl Plynov topn oleje amazut nafta jadern tepeln biomasa vodn vtrn Fotovoltaick Geotermln solrn koncentran Plivov Kombinovan vroba tepla aelektiny ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut biomasa Geotermln zdroje vodk palivov lnky
Kogeneran zdroje podle elu veejn Podnikov Celkov vroba elektiny Fosiln zdroje ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut nafta jadern elektrrny vodk palivov lnky obnoviteln zdroje vodn elektrrny vtrn elektrrny Fotovoltaika biomasa Geotermln zdroje solrn koncentran elektrrny Plivov elektrrny dovoz dovoz elektiny zobnovitelnch zdroj vvoz ztrty vstch vlastn spoteba na vrobu elektiny Elektina pro vrobu vodku spoteba elektiny Obnoviteln zdroje zvisl na poas Podl ozE zvislch na poas Podl ozE na vrob elektiny (bez dovozu)
68 0 39 0 0,03 0 26 0,4 2,1 0,1 0,002 0 0 0 19 4,4 10 4,2 0,1 0,8 0 0 11 8
88 58 4,4 49 4,3 0,1 0 26 0 3,4 2,1 0,1 0,002 1,2 0 0 0 10 1

26 5 9 0 57
88 49 4,7 39 4,2 1,0 0 29 0 10 2,2 1,0 2,1 4,8 0 0 0 11 1

20 5 11 0 63
88 47 4,4 37 4,3 1,0 0 29 0 12 2,3 1,5 2,3 6,2 0,1 0 0 12 1

18 5 11 0 66
91 28 4,1 20 4,2 0,1 0 47 0 15 2,4 2,0 2,6 6,7 1,4 0 0 12 1

16 5 13 0 68
93 25 3,9 17 4,0 0 0 47 0 21 2,6 2,1 5,1 7,1 4,5 0 0 12 1

17 5 14 0 71
94 20 3,7 13 3,4 0 0 45 0 29 2,6 2,4 8,1 8,3 7,7 0 0 12 1

15 4 15 0 73
0
0,1% 3,9%
3
3,5% 11,6%
4
4,2% 13,9%
5
5,1% 16,7%
7
7,7% 23,0%
11
11,1% 30,9%
44
foto sttEM vyhLEn dobvac PRostoRy na Litvnovsku. zdE vudE by sE MLo tit.
Tabulka 6.3: Vroba tepla (Pj za rok)

2007 Vtopny Fosiln paliva biomasa systmy se solrnmi kolektory Geotermln zdroje Kombinovan vroba tepla aelektiny Fosiln paliva biomasa Geotermln zdroje vodk palivov lnky decentralizovan vroba tepla1) Fosiln paliva biomasa systmy se solrnmi kolektory Geotermln zdroje2) Celkov vroba tepla1) Fosiln paliva biomasa systmy se solrnmi kolektory Geotermln zdroje vodk palivov lnky Podl obnovitelnch zdroj
1) vytPn itEchnoLoGick tEPLo 2) vEtn tEPELnch ERPadEL
Tabulka 6.5: Konen spoteba energie (Pj za rok)

2020 2030 2040 2050 2007 Celkem (vetn neenergetickho vyuit) celkem energetick vyuit doprava Ropn produkty zemn plyn biopaliva Elektina vtom elektina zozE vodk Podl obnovitelnch zdroj Prmysl Elektina vtom elektina zozE teplo vtom teplo zozE uhl Ropn produkty zemn plyn solrn kolektory biomasa Geotermln zdroje vodk Podl obnovitelnch zdroj Ostatn sektory konen spoteby Elektina vtom elektina zozE teplo vtom teplo zozE uhl Ropn produkty zemn plyn solrn kolektory biomasa Geotermln zdroje Podl obnovitelnch zdroj Obnoviteln zdroje celkem Podl obnovitelnch zdroj celkem Neenergetick vyuit Ropa zemn plyn uhl 2015 2020 2030 2040 2050
2015
39 36 3 0 0 96
93 3 0 0
40 37 3 0 0 100
86 14 0 0
41 38 3 0 0 100
84 16 0 0
49 45 4 0 0 102
83 19 0 0
53 49 4 0 0 103
82 21 0 0
55 51 4 0 0 105
77 28 0 0
1 157 1 236 1 271 1 322 1 313 1 287

1 045 265 253 2 1 8 0 0 0,6% 1 119 1 149 1 193 298 321 349 268 277 302 2 2 2 18 33 33 9 10 11 1 1 2 0 0 0 6,5% 10,6% 10,1% 1 182 347 305 4 26 11 3 0 8,3% 1 155 342 295 10 25 13 4 0 8,4%
GP/PEtER caton zdRoj: GEoFond R
6
Plohy a slovnek
329 285 43 0 0
363 310 52 0 1
385 324 61 0 1
407 342 64 0 1
397 341 55 1 1
379 326 52 1 1
463 503 527 558 554 539 414 433 446 470 472 454 49 69 80 88 80 84 0 0 0 0 1 1 0 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 10,6% 13,9% 15,4% 15,9% 14,8% 15,8%
380 414 436 463 461 449 87 102 108 116 123 129 3 12 15 19 28 40 57 62 67 76 81 87 2 7 7 9 9 10 72 77 75 67 63 62 20 5 3 3 3 1 123 145 159 177 175 156 0 0 0 0 0 0 22 23 24 24 16 15 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7,1% 10,0% 10,7% 11,2% 11,5% 14,3% 400 407 392 381 374 364 111 117 119 120 120 120 4 14 17 20 28 37 59 60 57 57 57 56 2 7 6 7 6 6 23 22 6 0 0 0 16 14 11 8 6 5 140 141 141 139 137 132 0 0 0 0 1 1 50 53 58 57 53 50 0 0 1 0 1 1 14,3% 18,1% 20,9% 22,1% 23,5% 26,1% 86 134 163 171 170 188 8,2% 12,0% 14,2% 14,4% 14,4% 16,3%
113 99 0 14 116 102 0 14 123 107 0 15 129 113 0 16 132 115 0 16 133 116 0 16
Tabulka 6.4: Emise oxidu uhliitho (miliony tun za rok)

2007 Emise zelektrren podle paliva ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut nafta Emise zkombinovan vroby tepla aelektiny ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut Celkov emise zvroby elektiny atepla ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut mrn emise vroby elektiny (g/kWh) bez emis spojench svrobou tepla vkogeneraci Mrn emise elektrren na fosiln paliva Prmrn mrn emise vroby elektiny Emise oxidu uhliitho podle sektoru % zobjemu emis vroce 1990 (164 Mt) Prmysl1) ostatn sektory konen spoteby1) doprava vroba elektiny2) ostatn emise3) Poet obyvatel (miliony) Emise oxidu uhliithu na obyvatele (tuny) 41 0 41 0 0 0 24 4 17 3 0 65 4 58 3 0 2015 29 0 29 0 1 0 21 3 16 2 0 51 4 44 2 1 2020 27 0 26 0 1 0 21 3 15 2 0 48 3 42 2 1 2030 10 0 10 0 0 0 19 3 14 2 0 29 3 24 2 0 2040 7 0 7 0 0 0 17 3 13 2 0 24 3 20 2 0 2050 4 0 4 0 0 0 16 2 12 2 0 20 2 16 2 0
Tabulka 6.6: Spoteba primrnch energetickch zdroj (Pj za rok)

2007 Celkem Fosiln paliva ern uhl hnd uhl zemn plyn Ropa jadern palivo Obnoviteln zdroje vodn elektrrny vtrn elektrrny solrn energie biomasa Geotermln energie Plivov elektrrny ist dovoz elektiny ist dovoz elektiny zozE Celkem vetn dovozu elektiny ztoho neenergetick vyuit Celkem obnoviteln zdroje vetn dovozu Podl obnovitelnch zdroj 2015 2020 2030 2040 2050
1 121 743 126 77% 20 11 19 60 16 10,3 12,3
1 048 580 112 68% 20 11 20 46 15 10,5 10,7
1 015 540 108 66% 20 9 21 44 14 10,6 10,2
1 006 316 90 55% 20 9 22 25 14 10,5 8,6
970 258 84 51% 19 8 23 21 13 10,4 8,1
973 209 76 46% 18 8 22 17 11 10,3 7,3
1 950 1 1 566 1 257 623 273 412 286 98 8 0 0 90 0 0

-58 -2
935 1 946 2 003 1 973 1 904 440 1 408 1 244 1 186 1 096 249 223 187 173 190 485 459 288 248 181 288 301 324 321 297 418 425 444 444 429 316 316 513 513 491 178 222 247 275 317 8 8 9 9 9 4 5 7 8 9 8 8 10 19 30 158 196 198 178 182 1 4 24 61 88 0 0 0 0 0
-30 -4 -23 -5 -16 -6 -15 -9 -11 -13
1 787 1 857 1 889 1 969 1 946 1 895 113 116 123 129 132 133 97 5,4% 174 217 241 266 305
1) vEtn Podnikovch zdRoj tEPLa aELEktiny 2) vEtn vEEjnch tEPLREn 3) vtoPny, RaFinRiE, PRava uhL, PEPRava zEMnho PLynu, PRMysLov EMisE
9,4% 11,5% 12,3% 13,6% 16,1% 45
Zkladn scn Energetick [r]evoluce

2007 Elektrrny tepeln ern uhl tepeln hnd uhl Plynov topn oleje amazut nafta jadern tepeln biomasa vodn vtrn Fotovoltaick Geotermln solrn koncentran Plivov Kombinovan vroba tepla aelektiny ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut biomasa Geotermln zdroje vodk palivov lnky Kogeneran zdroje podle el veejn Podnikov Celkov vroba elektiny Fosiln zdroje ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut nafta jadern elektrrny vodk palivov lnky obnoviteln zdroje vodn elektrrny vtrn elektrrny Fotovoltaika biomasa Geotermln zdroje solrn koncentran elektrrny Plivov elektrrny dovoz dovoz elektiny zobnovitelnch zdroj vvoz ztrty vstch vlastn spoteba elektiny Elektina pro vrobu vodku Spoteba elektiny 2015 2020 2030 2040 2050

2007 Elektrrny tepeln ern uhl tepeln hnd uhl Plynov topn oleje amazut nafta jadern tepeln biomasa vodn vtrn Fotovoltaick Geotermln solrn koncentran Plivov Kombinovan vroba tepla aelektiny ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut biomasa Geotermln zdroje vodk palivov lnky Kogeneran zdroje podle el veejn Podnikov Celkov instalovan vkon Fosiln zdroje ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut nafta jadern elektrrny vodk palivov lnky obnoviteln zdroje vodn elektrrny vtrn elektrrny Fotovoltaika biomasa Geotermln zdroje solrn koncentran elektrrny Plivov elektrrny 2015 2020 2030 2040 2050
6
Plohy a slovnek
68 0 39 0,1 0 0 26 0,4 2,1 0,1 0,002 0 0 0 19

4,4 10 4,2 0,1 0,8 0 0 11 8
62 0 24 0 0 0 29 2,1 2,4 1,9 2,1 0 0 0 24

4,6 9,2 6,4 0 3,5 0,1 0 13 11
52 0 22 0 0 0 16 2,4 2,5 3,7 3,7 0,6 0 0 27

4,0 7,1 7,6 0 7,6 0,3 0 14 13
44 0 10 0 0 0 16 2,5 2,6 5,8 4,3 1,9 0 0 29

2,7 5,5 9,4 0 10 1,1 0 14 15
37 0 0 0 0 0 16 2,3 2,9 7,6 5,1 3,0 0 0 31

0,9 2,1 13 0 13 2,3 0 14 17
29 0 0 0 0 0 0 2,4 3,1 12 7,0 4,3 0 0 33

0 0 14 0 16 3,5 0 13 20
12 0 6,6 0,01 0 0 3,8 0,1 1,0 0,1 0,002 0 0 0 3,8

0,8 1,7 1,2 0,1 0,1 0 0 2 2
13 0 4,2 0 0 0 3,8 0,4 1,2 1,0 2,1 0 0 0 4,8

0,8 1,6 1,8 0 0,6 0,02 0 2 2
13 0 3,9 0 0 0 2,0 0,4 1,2 1,8 3,6 0,10 0 0 5,1

0,7 1,2 1,9 0 1,2 0,1 0 2 3
13 0 1,9 0 0 0 2,0 0,4 1,2 2,8 4,2 0,3 0 0 5,6

0,5 1,0 2,2 0 1,7 0,2 0 3 3
13 0 0 0 0 0 2,0 0,3 1,3 3,6 5,0 0,5 0 0 6,3

0,2 0,4 3,0 0 2,3 0,4 0 3 4
15 0 0 0 0 0 0 0,3 1,4 5,5 6,9 0,8 0 0 6,6

0 0 3,1 0 2,8 0,7 0 2 4
88 58 4,4 49 4,3 0,1 0 26 0 3,4 2,1 0,1 0,002 1,2 0 0 0

10 1 26 5 9 0 57
86 45 4,6 34 6,4 0 0 29 0 12 2,4 1,9 2,1 5,7 0,1 0 0

11 2 20 6 10 0 62 4 4,6% 14,2% 2
78 41 4,0 30 7,6 0 0 16 0 21 2,5 3,7 3,7 10 0,9 0 0

14 3 16 7 9 0 60 7 9,4% 26,4% 7
73 28 2,7 16 9,4 0 0 16 0 28 2,6 5,8 4,3 13 3,0 0 0

18 8 16 7 7 0 60 10 14,0% 38,9% 12
68 16 0,9 2,1 13 0 0 16 0 36 2,9 7,6 5,1 16 5,3 0 0

25 16 15 7 6 1 64 13 18,7% 53,5% 18
62 14 0 0 14 0 0 0 0 48 3,1 12 7 18 7,7 0 0
32 26 14 8 4 2 66 19 30,7% 77,5% 25
15 10 0,8 8,2 1,2 0,1 0 3,8 0 1,4 1,0 0,1 0,002 0,2 0 0 0
17 8,3 0,8 5,7 1,8 0 0 3,8 0 5,2 1,2 1,0 2,1 1,0 0,02 0 0
3 17,4%
18 7,7 0,7 5,1 1,9 0 0 2,0 0 8,5 1,2 1,8 3,6 1,6 0,2 0 0
5 29,9%
19 5,6 0,5 2,9 2,2 0 0 2,0 0 11 1,2 2,8 4,2 2,1 0,6 0 0
7 38,1%
19 3,6 0,2 0,4 3,0 0 0 2,0 0 14 1,3 3,6 5,0 2,6 1,0 0 0
9 45,2%
21 3,1 0 0 3,1 0 0 0 0 18 1,4 5,5 6,9 3,1 1,4 0 0

12 57,7%
obnoviteln zdroje zvisl na poas 0 Podl ozE zvislch na poas 0,9% Podl OZE na instalovanm vkonu Pokryt maximlnho zaten Maximln zaten Pohotov vkon Rezerva
9,0%
30,0% 46,5% 59,0% 70,9% 85,5%
obnoviteln zdroje zvisl na poas 0 Podl ozE zvislch na poas 0,1% Podl ozE na vrob elektiny (bez 3,9% dovozu) spory vdsledku vy energetick innosti 2)
1) vsEktoREch konEn sPotEby 2) vE sRovnn sREFEREnnM scnEM
11 16 143%
12 16 126%
12 15 125%
12 15 126%
13 16 127%
13 17 131%
46

2007 Vtopny Fosiln paliva biomasa systmy se solrnmi kolektory Geotermln zdroje Kombinovan vroba tepla aelektiny Fosiln paliva biomasa Geotermln zdroje vodk palivov lnky decentralizovan vroba tepla1) Fosiln paliva biomasa systmy se solrnmi kolektory Geotermln zdroje2) Celkov vroba tepla1) Fosiln paliva biomasa systmy se solrnmi kolektory Geotermln zdroje vodk palivov lnky Podl obnovitelnch zdroj spory vdsledku vy energetick innosti 3)
1) vytPn itEchnoLoGick tEPLo 2) vEtn tEPELnch ERPadEL 3) vE sRovnn sREFEREnnM scnEM

2020 2030 2040 2050 2007 Celkem (vetn neenergetickho vyuit) Celkem energetick vyuit doprava Ropn produkty zemn plyn biopaliva Elektina vtom elektina zozE vodk Podl obnovitelnch zdroj Prmysl Elektina vtom elektina zozE teplo vtom teplo zozE uhl Ropn produkty zemn plyn solrn kolektory biomasa Geotermln zdroje vodk Podl obnovitelnch zdroj Ostatn sektory konen spoteby Elektina vtom elektina zozE teplo vtom teplo zozE uhl Ropn produkty zemn plyn solrn kolektory biomasa Geotermln zdroje Podl obnovitelnch zdroj Obnoviteln zdroje celkem Podl obnovitelnch zdroj celkem neenergetick vyuit Ropa zemn plyn uhl 2015 2020 2030 2040 2050
2015
39 36 3 0 0 96 93 3 0 0 329 285 43 0 0
37 33 4 0 0 112 92 19 1 0 330 269 57 2 2
30 26 4 0 0 127 79 45 3 0 302 218 65 15 3
29 24 4 0 0 136 74 52 10 0 271 170 68 26 7
27 21 6 0 0 142 62 59 21 0 204 96 56 41 11
19 14 5 0 0 153 52 69 31 0 154 49 46 45 12
1 157 1 178 1 110 1 032 909 807 1 045 1 062 988 903 778 674 265 283 274 251 217 187 253 254 230 196 128 63 2 2 3 3 4 9 1 18 29 31 32 32 8 10 12 21 52 79 0 1 3 8 28 61 0 0 0 0 2 4 0,6% 6,7% 11,9% 15,8% 27,8% 51,2% 380 390 364 342 318 287 87 97 92 89 85 78 3 14 24 35 45 61 57 65 72 84 93 102 2 9 22 30 42 56 72 38 22 9 4 2 20 19 16 11 6 2 123 134 111 94 63 36 0 1 9 14 24 28 22 34 39 37 37 33 0 1 2 4 6 7 0 0 0 0 0 0 7,1% 15,0% 26,6% 34,9% 48,4% 63,9% 400 389 349 310 243 200 111 115 111 105 95 82 4 16 29 41 51 64 59 64 65 62 59 56 2 9 20 22 26 31 23 14 3 0 0 0 16 13 8 3 2 2 140 131 105 79 33 14 0 1 6 12 18 18 50 50 51 48 34 25 0 0 1 1 2 3 14,3% 19,8% 30,6% 40,1% 54,0% 70,4% 86 155 236 283 345 420 8,2% 14,5% 23,9% 31,4% 44,4% 62,3%
113 99 0 14 116 102 0 14 123 107 0 15 129 113 0 16 132 115 0 16 133 116 0 16
GREEnPEacE/jan RovEnsk
foto nEM sMysL bouRat obcE kvLi uhL, ktER nEPotEbujEME. Lid z hoRnho jiEtna bojuj za budoucnost svho Msta.
6
Plohy a slovnek
463 479 459 435 373 325 414 395 323 268 178 116 49 80 114 124 122 120 0 2 15 26 41 45 0 3 6 17 32 44 0 0 0 0 0 0 10,6% 17,7% 29,6% 38,5% 52,2% 64,5% 0 24 68 123 181 214

2007 Emise zelektrren podle paliva ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut nafta Emise zkombinovan vroby tepla aelektiny ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut Celkov emise zvroby elektiny atepla ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut mrn emise vroby elektiny (g/kWh) bez emis spojench svrobou tepla vkogeneraci Mrn emise elektrren na fosiln paliva Prmrn mrn emise Emise oxidu uhliitho podle sektoru % zobjemu emis vroce 1990 (164 Mt) Prmysl1) ostatn sektory konen spoteby1) doprava vroba elektiny2) ostatn emise3) Poet obyvatel (miliony) Emise oxidu uhliithu na obyvatele (tuny) spory vdsledku vy energetick innosti 4) 2015 2020 2030 2040 2050
41 0 41 0 0 0 24
4 17 3 0
24 0 24 0 0 0 22
3 16 3 0
21 0 21 0 0 0 18
3 12 3 0
9 0 9 0 0 0 15
2 9 4 0
0 0 0 0 0 0 9
1 3 6 0
0 0 0 0 0 0 6
0 0 6 0
Tabulka 6.12: Spoteba primrnch energetickch zdroj (Pj za rok)

2007 Celkem Fosiln paliva ern uhl hnd uhl zemn plyn Ropa jadern palivo Obnoviteln zdroje vodn elektrrny vtrn elektrrny solrn energie biomasa Geotermln energie Plivov elektrrny ist dovoz elektiny ist dovoz elektiny zozE Celkem vetn dovozu elektiny ztoho neenergetick vyuit Celkem obnoviteln zdroje vetn dovozu Podl obnovitelnch zdroj spory vdsledku vy energetick innosti 1)
1) vE sRovnn sREFEREnnM scnEM
65 4 58 3 0
46 3 40 3 0
39 3 33 3 0
24 2 18 4 0
10 1 3 6 0
6 0 0 6 0
2015
2020
2030
2040
2050
1 121 743
1 035 538
953 502
855 329
594 140
446 100
126 77% 20 11 19 60 16
10 12,3 0
100 61% 17 10 19 41 13
11 9,5 12
82 50% 14 7 17 35 10
11 7,8 26
58 35% 10 5 15 20 7
11 5,5 33
31 19% 7 3 10 6 5
10 2,9 53
18 11% 5 2 5 3 3
10 1,7 58
1 950 1 1 566 1 257 623 273 412 286 98 8 0 0 90 0 0

-58,1 -1,9
840 1 634 1 453 1 217 317 1 128 862 556 208 185 131 89 417 330 179 32 288 239 220 180 404 374 331 255 316 179 179 170 207 327 412 491 9 9 9 10 7 13 21 27 10 29 42 60 176 251 266 274 5 25 74 120 0 0 0 0
-30 -4 -8 -6 6 5 36 35
957 394 62 0 147 185 0 563 11 43 71 276 162 0

65 64
1 787 1 761 1 623 1 460 1 257 1 024 113 116 123 129 132 133 97 203 321 417 526 627
5,4% 11,5% 19,8% 28,6% 41,8% 61,2%

0 95 266 509 689 870
1) vEtn Podnikovch zdRoj tEPLa aELEktiny 2) vEtn vEEjnch tEPLREn 3) vtoPny, RaFinRiE, PRava uhL, PEPRava zEMnho PLynu, PRMysLov EMisE 4) vE sRovnn sREFEREnnM scnEM
47
Pokroil scn Energetick [r]evoluce

2007 Elektrrny tepeln ern uhl tepeln hnd uhl Plynov topn oleje amazut nafta jadern tepeln biomasa vodn vtrn Fotovoltaick Geotermln solrn koncentran Plivov Kombinovan vroba tepla aelektiny ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut biomasa Geotermln zdroje vodk palivov lnky Kogeneran zdroje podle el veejn Podnikov Celkov vroba elektiny Fosiln zdroje ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut nafta jadern elektrrny vodk palivov lnky obnoviteln zdroje vodn elektrrny vtrn elektrrny Fotovoltaika biomasa Geotermln zdroje solrn koncentran elektrrny Plivov elektrrny dovoz dovoz elektiny zobnovitelnch zdroj vvoz ztrty vstch vlastn spoteba elektiny Elektina pro vrobu vodku Spoteba elektiny 2015 2020 2030 2040 2050

2007 Elektrrny tepeln ern uhl tepeln hnd uhl Plynov topn oleje amazut nafta jadern tepeln biomasa vodn vtrn Fotovoltaick Geotermln solrn koncentran Plivov Kombinovan vroba tepla aelektiny ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut biomasa Geotermln zdroje vodk palivov lnky Kogeneran zdroje podle el veejn Podnikov Celkov instalovan vkon Fosiln zdroje ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut nafta jadern elektrrny vodk palivov lnky obnoviteln zdroje vodn elektrrny vtrn elektrrny Fotovoltaika biomasa Geotermln zdroje solrn koncentran elektrrny Plivov elektrrny 2015 2020 2030 2040 2050
6
Plohy a slovnek
68 0 39 0,1 0 0 26 0,4 2,1 0,1 0,002 0 0 0 19

4,4 10 4,2 0,1 0,8 0 0 11 8
62 0 24 0 0 0 29 2,1 2,4 2,2 2,3 0 0 0 24

4,6 9,2 6,4 0 3,5 0,1 0 13 11
52 0 20 0 0 0 16 2,3 2,5 4,7 5,4 0,7 0 0 27

3,8 6,5 7,6 0 8,0 0,6 0 14 13
46 0 6,1 0 0 0 16 2,0 2,6 8,3 7,3 3,5 0 0 29

2,3 5,0 9,4 0 11 1,5 0 14 15
35 0 0 0 0 0 8,0 2,0 2,9 11 7,8 3,8 0 0 31

0 0,7 13 0 15 2,9 0 14 17
30 0 0 0 0 0 0 1,6 3,1 12 8,8 4,1 0 0 33

0 0 12 0 18 3,7 0 13 20
12 0 6,6 0,01 0 0 3,8 0,1 1,0 0,1 0,002 0 0 0 3,8

0,8 1,7 1,2 0,1 0,1 0 0 2 2
13 0 4,1 0 0 0 3,8 0,4 1,2 1,1 2,3 0 0 0 4,8

0,8 1,6 1,8 0 0,6 0,02 0 2 2
15 0 3,4 0 0 0 2,0 0,4 1,2 2,3 5,3 0,1 0 0 5,1

0,7 1,1 1,9 0 1,3 0,1 0 2 3
17 0 1,1 0 0 0 2,0 0,3 1,2 4,1 7,2 0,6 0 0 5,6

0,4 0,9 2,2 0 1,8 0,3 0 3 3
16 0 0 0 0 0 1,0 0,3 1,3 5,1 7,7 0,7 0 0 6,2

0 0,1 3,0 0 2,5 0,6 0 3 4
17 0 0 0 0 0 0 0,2 1,4 5,8 8,7 0,7 0 0 6,5

0 0 2,6 0 3,1 0,7 0 2 4
88 58 4,4 49 4,3 0,1 0 26 0 3,4 2,1 0,1 0,002 1,2 0 0 0

10 1 26 5 9 0 57
86 44 4,6 33 6,4 0 0 29 0 13 2,4 2,2 2,3 5,7 0,1 0 0

11 2 20 6 10 0 62 4 5,2% 14,8% 2
78 38 3,8 26 7,6 0 0 16 0 24 2,5 4,7 5,4 10 1,4 0 0

14 3 16 7 9 0 60 10 12,9% 31,0% 7
75 23 2,3 11 9,4 0 0 16 0 36 2,6 8,3 7,3 13 5,0 0 0

19 9 14 7 7 0 65 16 20,9% 47,9% 11
66 14 0 0,7 13 0 0 8,0 0 45 2,9 11 7,8 17 6,8 0 0

32 20 12 7 6 2 71 18 27,7% 67,0% 17
63 12 0 0 12 0 0 0 0 51 3,1 12 8,8 19 7,7 0 0

36 29 12 8 4 3 73 21 33,8% 81,6% 23
15 10 0,8 8,2 1,2 0,1 0 3,8 0 1,4 1,0 0,1 0,002 0,2 0 0 0
18 8,2 0,8 5,6 1,8 0 0 3,8 0 5,6 1,2 1,1 2,3 1,0 0,02 0 0
3 19,1% 31,5% 12 15 126%
20 7,1 0,7 4,6 1,9 0 0 2,0 0 11 1,2 2,3 5,3 1,7 0,3 0 0
8 38,4% 54,3% 12 14 121%
22 4,6 0,4 2,0 2,2 0 0 2,0 0 16 1,2 4,1 7,2 2,1 0,9 0 0
11 50,8% 70,0% 13 15 113%
22 3,1 0 0,1 3,0 0 0 1,0 0 18 1,3 5,1 7,7 2,8 1,3 0 0

13 57,2% 81,2% 14 16 109%
23 2,6 0 0 2,6 0 0 0 0 21 1,4 5,8 8,7 3,3 1,4 0 0

14 62,2% 88,7% 15 17 117%
obnoviteln zdroje zvisl na poas 0 Podl ozE zvislch na poas 0,9% Podl ozE na instalovanm vkonu Pokryt maximlnho zaten Maximln zaten Pohotov vkon Rezerva 9,0% 11 16 143%
obnoviteln zdroje zvisl na poas 0 Podl ozE zvislch na poas 0,1% Podl ozE na vrob elektiny (bez dovozu) spory vdsledku vy energetick innosti 1) 2)
1) vsEktoREch konEn sPotEby 2) vE sRovnn sREFEREnnM scnEM
3,9% 0
48

2007 Vtopny Fosiln paliva biomasa systmy se solrnmi kolektory Geotermln zdroje Kombinovan vroba tepla aelektiny Fosiln paliva biomasa Geotermln zdroje vodk palivov lnky decentralizovan vroba tepla1) Fosiln paliva biomasa systmy se solrnmi kolektory Geotermln zdroje 2) vodk palivov lnky Celkov vroba tepla1) Fosiln paliva biomasa systmy se solrnmi kolektory Geotermln zdroje vodk palivov lnky Podl obnovitelnch zdroj spory vdsledku vy energetick innosti 3)
1) vytPn itEchnoLoGick tEPLo 2) vEtn tEPELnch ERPadEL 3) vE sRovnn sREFEREnnM scnEM

2020 2030 2040 2050 2007 Celkem (vetn neenergetickho vyuit) Celkem energetick vyuit doprava Ropn produkty zemn plyn biopaliva Elektina vtom elektina zozE vodk Podl obnovitelnch zdroj Prmysl Elektina vtom elektina zozE teplo vtom teplo zozE uhl Ropn produkty zemn plyn solrn kolektory biomasa Geotermln zdroje vodk Podl obnovitelnch zdroj Ostatn sektory konen spoteby Elektina vtom elektina zozE teplo vtom teplo zozE uhl Ropn produkty zemn plyn solrn kolektory biomasa Geotermln zdroje Podl obnovitelnch zdroj Obnoviteln zdroje celkem Podl obnovitelnch zdroj celkem Neenergetick vyuit Ropa zemn plyn uhl 2015 2020 2030 2040 2050
2015
39 36 3 0 0 96 93 3 0 0 329 285 43 0 0 0
37 34 4 0 0 112 92 19 1 0 330 269 57 2 2 0
29 25 3 0 0 129 75 48 6 0 302 217 65 16 3 0
28 23 4 0 0 138 69 55 14 0 270 157 68 33 12 0
26 20 6 0 0 144 51 66 26 0 202 76 58 45 23 0
17 11 5 0 1 156 43 80 33 0 152 17 52 53 30 1
1 157 1 175 1 106 1 024
885
774
1 045 1 059 984 894 754 642 265 283 274 247 197 157 253 254 230 174 82 13 2 2 2 2 4 8 1 18 29 31 34 34 8 10 12 38 73 97 0 1 4 18 49 79 0 0 0 1 4 5 0,6% 6,7% 12,1% 20,3% 43,5% 74,9%
380 387 361 338 315 285 87 97 92 90 87 81 3 14 28 43 58 66 57 65 72 84 94 102 2 9 25 33 51 68 72 38 22 7 3 2 20 19 16 8 2 0 123 133 109 91 52 13 0 1 9 15 25 31 22 33 38 36 38 39 0 1 2 7 12 16 0 0 0 0 1 1 7,1% 15,2% 28,5% 39,9% 58,8% 77,5%
GREEnPEacE/jan kEhnschERPER
foto svoj sPotEbu EnERGEtickch zdRoj MEME snit o PoLovinu, ani bychoM sniLi na kvaLitu ivota a EkonoMick Rozvoj. tERMostatick hLavicE RaditoRu.
6
Plohy a slovnek
463 479 459 435 373 325 414 394 317 249 147 71 49 80 117 127 130 137 0 2 16 33 45 53 0 3 9 26 50 63 0 0 0 0 0 1 10,6% 17,8% 31,0% 42,7% 60,4% 78,1% 0 23 67 123 181 214

2007 Emise zelektrren podle paliva ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut nafta Emise zkombinovan vroby tepla aelektiny ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut Celkov emise zvroby elektiny atepla ern uhl hnd uhl zemn plyn topn oleje amazut mrn emise vroby elektiny (g/kWh) bez emis spojench svrobou tepla vkogeneraci Mrn emise elektrren na fosiln paliva Prmrn mrn emise Emise oxidu uhliitho podle sektoru % zobjemu emis vroce 1990 (164 Mt) Prmysl 1) ostatn sektory konen spoteby1) doprava vroba elektiny 2) ostatn emise 3) Poet obyvatel (miliony) Emise oxidu uhliithu na obyvatele (tuny) spory vdsledku vy energetick innosti 4) 2015 2020 2030 2040 2050
41 0 41 0 0 0 24
4 17 3 0
23 0 23 0 0 0 22
3 16 3 0
18 0 18 0 0 0 17
3 11 3 0
5 0 5 0 0 0 14
2 8 4 0
0 0 0 0 0 0 7
0 1 6 0
0 0 0 0 0 0 5
0 0 5 0
400 389 349 309 242 199 111 115 111 105 96 83 4 17 34 50 64 68 59 65 66 63 59 57 2 9 23 25 32 38 23 14 3 0 0 0 16 9 4 1 0 0 140 133 106 72 27 4 0 1 7 18 20 22 50 51 52 49 34 26 0 0 1 2 5 7 14,3% 20,1% 33,4% 46,4% 64,3% 80,7% 86 156 252 329 426 500 8,2% 14,7% 25,6% 36,7% 56,6% 77,9% 113 99 0 14 116 102 0 14 123 107 0 15 129 113 0 16 132 115 0 16 133 116 0 16
Tabulka 6.18: Spoteba primrnch zdroj energie (Pj za rok)

2007 Celkem Fosiln paliva ern uhl hnd uhl zemn plyn Ropa jadern palivo Obnoviteln zdroje vodn elektrrny vtrn elektrrny solrn energie biomasa Geotermln energie Plivov elektrrny ist dovoz elektiny ist dovoz elektiny zozE Celkem vetn dovozu elektiny ztoho neenergetick vyuit Celkem obnoviteln zdroje vetn dovozu Podl obnovitelnch zdroj spory vdsledku vy energetick innosti 1)
1) vE sRovnn sREFEREnnM scnEM
2015
2020
2030
2040
2050
65 4 58 3 0
46 3 39 3 0
36 3 29 3 0
19 2 13 4 0
7 0 1 6 0
5 0 0 5 0
1 121 743
1 036 533
945 454
836 253
498 104
440 81
126 77% 20 11 19 60 16
10 12,3 0
99 60% 17 10 19 41 12
11 9,4 13
77 47% 13 7 17 31 9
11 7,3 31
49 30% 9 5 13 15 6
11 4,6 41
22 13% 6 2 6 4 4
10 2,1 62
9 6% 3 1 1 2 2
10 0,9 66
1 950 1 1 566 1 257 623 273 412 286 98 8 0 0 90 0 0

-58,1 -1,9
832 1 617 1 426 1 106 308 1 083 768 455 207 181 124 69 412 295 132 10 288 238 209 172 400 370 303 203 316 179 179 87 208 355 479 564 9 9 9 10 8 17 30 38 11 36 60 74 175 252 263 283 5 41 117 159 0 0 0 0
-30 -4 -8 -6 18 16 70 67
899 280 39 0 110 130 0 619 11 45 85 299 179 0

86 84
1 787 1 754 1 606 1 447 1 183 113 116 123 129 132 97 203 348 495 631
988 133 704
5,4% 11,6% 21,7% 34,2% 53,3% 71,2%

0 102 283 522 763 907
1) vEtn Podnikovch zdRoj tEPLa aELEktiny 2) vEtn vEEjnch tEPLREn 3) vtoPny, RaFinRiE, PRava uhL, PEPRava zEMnho PLynu, PRMysLov EMisE 4) vE sRovnn sREFEREnnM scnEM
49
Vysvtlivky
vtextu Energetick [r]evoluce jsou pouvny nkter pojmy, kterm bn ten nemus stoprocentn rozumt. Pipojujeme strun vysvtlivky.
6
Spoteba primrnch zdroj energie uvd mnostv energie, kter je obsaeno vpalivu (uhl, ropa, plyn, PEz, biomasa) alze jej uvolnit pi splen. vppad jadernch elektrren se za primrn energii oznauje teplo vyroben vreaktoru, uvodnch, vtrnch aslunench elektrren pmo vyroben elektina. Konen spoteba energie m spotebu elektiny, tepla nebo benznu uodbratel. ve srovnn se spotebou primrnch zdroj je vdy ni oztrty pi vrob adoprav tepla aelektiny. Teplrna je zazen pro kombinovanou vrobu tepla aelektiny. teplo dodv do systmu dlkovho vytpn. Vtopna slou jako zdroj pro systmy dlkovho vytpn, nevyrb elektinu. Kogenerace jin oznaen pro kombinovanou vrobu tepla aelektiny. CZT je centrln zsobovn teplem (vytpn objekt pipojench kteplrnm avtopnm). mrn emise vyjaduj mnostv vyprodukovanho oxidu uhliitho pipadajc na jednotku vyroben energie.
Plohy a slovnek
foto bioPLynov stanicE v obci hodkovicE vE stEdoEskM kRaji. jEdn sE o PRvn bioPLynovou stanici, ktER dokE zPRacovvat vELk Mnostv sLaMnat MRvy bEz nutnosti jEj PEdPRavy, dRcEn ci Ezn.
50
GREEnPEacE/MaRtin bouda
Plohy a slovnek
51
eculove]r[
kcitegrnE
foto voda odtvajc z LEdovcE na GRnskM PobE. aRktida a GRnsko Pat MEzi obLasti nEjvcE ohRoEn PRobhajc kLiMatickou zMnou.
GREEnPEacE/nick cobbinG
Greenpeace je mezinrodn organizace psobc ve vce ne 40 zemch svta, od americkho kontinentu aEvropy a po asii a Pacifik. Proto, aby si Greenpeace uchovalo svoji nezvislost, nepijm vldn ani firemn dotace azvis pouze na pspvcch jednotlivch drc. Greenpeace vystupuje proti pokozovn ivotnho prosted ji od roku 1971, kdy se mal lo sdobrovolnky anovini vydala na ostrov amchitka pobl aljaky, kde vlda spojench stt americkch provdla jadern testy. tradice pinen svdectv zohroench mst nensilnm zpsobem pokrauje a dodnes. Greenpeace international ottho heldringstraat 5, 1066 az amsterdam, nizozem tel.: +31 20 718 2000, Fax: +31 20 514 8151 sven.teske@greenpeace.org www.greenpeace.org Greenpeace R Prvnho pluku 12a, 168 00 Praha 8, esk republika tel: +420 224 320 448 greenpeace@ecn.cz, jan.rovensky@greenpeace.org www.greenpeace.cz

ER Pro ČR-2012

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

ER Pro ČR-2012

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

[r]evoluce

TRVALE UDRITELN ENERGETICK KONCEPCE PRO ESKOU REPUBLIKU

Foto: ondEj Rosick / natuREPhoto.cz

EUROPEAN RENEWABLE ENERGY COUNCIL

1. vydn, erven 2012

Greenpeace International sven teske Greenpeace R karel Polaneck, jan Rovensk

foto Most 1990. Litvnov 2040?

Dokeme se jednou podvat svm dtem do o a piznat,

tisk Grafokon tiskrna, s.r.o. kontakty sven.teske@greenpeace.org, jan.rovensky@greenpeace.org, erec@erec.org

FotovoLtaick PanELy na stEE nRodnho divadLa vPRazE

Potebujeme energetickou (r)evoluci?

Prof. RNDr. Bedich Moldan, CSc.

EnERGEtick [R]EvoLucE udRitELn EnERGEtick koncEPcE PRo Eskou REPubLiku

soho (Esa & nasa)

EnERGEtick [R]EvoLucE udRitELn EnERGEtick koncEPcE PRo Eskou REPubLiku

foto MaL vtRn ELEktRRna usLanho.

EnERGEtick [R]EvoLucE udRitELn EnERGEtick koncEPcE PRo Eskou REPubLiku

EnERGEtick [R]EvoLucE udRitELn EnERGEtick koncEPcE PRo Eskou REPubLiku

Jak m Energetick [r]evoluce vypadat

EnERGEtick [R]EvoLucE udRitELn EnERGEtick koncEPcE PRo Eskou REPubLiku

foto jadERn ELEktRRna tEMELn.

EnERGEtick [R]EvoLucE udRitELn EnERGEtick koncEPcE PRo Eskou REPubLiku

Kroky na cest k Energetick [r]evoluci v esk republice

cesta od uhelnjadernho skanzenu k ist a modern energetice

1 EnERGEtick REGuLan ad: Ron zPRva oPRovozu Es R 2009,

8 sEntoi PikLEPLi MiLiaRdy PRo Esk EnERGEtiky, httP://WWW.EuRactiv.cz/PRint-vERsion/cLanEk/

EnERGEtick [R]EvoLucE udRitELn EnERGEtick koncEPcE PRo Eskou REPubLiku

foto zatEPLEn stRoPu nzkonEnERGEtickho doMu.

800 700 600 500 400 300 200 100 0

1 oRtEP 2008 2 nvRh sEk 2008

MaRch 2008, stR. 65 (httP://WWW.cEz.cz/EdEE/contEnt/FiLE/invEstoRi/invEstoRs-MaRch-2008.PdF)

dEnk E15, (httP://zPRavy.E15.cz/byznys/PRuMysL-a-EnERGEtika/czEch-coaL-chcE-na-MostEckuuhELnou-ELEktRaRnu-do-Roku-2021-727918)

EnERGEtick [R]EvoLucE udRitELn EnERGEtick koncEPcE PRo Eskou REPubLiku

Teplo 64 j. Ztrty 58 j. Elektrrna 80 jednotek paliva Elektina 22 j. Elektina 22 j.

foto PohLEd do kotLE na bioMasu

EnERGEtick [R]EvoLucE udRitELn EnERGEtick koncEPcE PRo Eskou REPubLiku

Co kdy bude bezvt a pod mrakem?

graf 3.1: Ztrty energie v centralizovanm energetickm systmu

zTRACENO PI PENOSU A DISTRIBUCI

(PEDEVm VODPADNm TEPLE)

100 jednotek >>

ENERGIE OBSAEN V PRImRNm PALIVU (UhL)

28,5 jednotek >> 17,5 jednotek

EnERGEtick [R]EvoLucE udRitELn EnERGEtick koncEPcE PRo Eskou REPubLiku

graf 3.2: Schma evropskho energetickho systmu s pevahou obnovitelnch zdroj

Propojen vtrn farmy vSevernm moi

Propojen vtrn farmy vSevernm moi

Msto Msto intELiGEntn s intELiGEntn s Msto intELiGEntn s

stvajc s pro penos stdavho proudu

MikRos schoPn saMostatnho FunGovn

graf 3.3: Schma decentralizovanho energetickho systmu

EnERGEtick [R]EvoLucE udRitELn EnERGEtick koncEPcE PRo Eskou REPubLiku

graf 3.4: Schma fungovn inteligentn st

obytn doMy sFotovoLtaickMi PanELy

MikRos schoPn saMostatnho FunGovn

kancELsk budovy sFotovoLtaickMi PanELy

mIKROZdROjE PokRvaj st LokLn sPotEby asniuj cELkov zatEn st

EnERGEtick [R]EvoLucE udRitELn EnERGEtick koncEPcE PRo Eskou REPubLiku

Zkladn popis scn pro vvoj spoteby a dodvek energie

Graf 4.1: Pedpokldan ekonomick rst podle region

EnERGEtick [R]EvoLucE udRitELn EnERGEtick koncEPcE PRo Eskou REPubLiku

3. Vvoj cen ropy, zemnho plynu a uhl

foto MaL FotovoLtaick ELEktRRna na stEE Rodinnho doMu vPRazE.