III.

Vron zprva o stavu veejnch zakzek v esk republice

Vypracoval: Ministerstvo pro mstn rozvoj odbor veejnho investovn

Praha kvten 2012

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

Obsah

1. vod ................................................................................................................................................... 3 2. Indiktory popisujc situaci na trhu veejnch zakzek ..................................................................... 4 a. Velikost trhu veejnch zakzek .................................................................................................... 4 b. Podl veejnch zakzek prochzejcch zadvacmi metodami definovanmi v ZVZ ................... 6 c. Struktura zadvacch zen zadanch dle ZVZ .............................................................................. 6 d. Intenzita konkurence na nabdkov stran ................................................................................... 9 e. Elektronick nstroje, objem finannch prostedk zadanch na e-tritch a elektronick aukce ........................................................................................................................................... 13 f. Objem prostedk zadanch v rmci rmcovch smluv ............................................................. 15 3. Problmy trhu veejnch zakzek identifikovan v praxi kontrolnch a dozorovch orgn .......... 16 a. Viditeln trendy z podhledu adu pro ochranu hospodsk soute jako orgnu dohledu nad zadvnm veejnch zakzek ..................................................................................................... 16 b. Hlavn identifikovan problmy z realizovanch kontrol Nejvym kontrolnm adem v oblasti veejnch zakzek ....................................................................................................................... 16 c. Poznatky z vkonu finann kontroly dodrovn ZVZ orgny veejn sprvy ............................ 17 4. Reakce na identifikovan problmy ................................................................................................. 17 a. Legislativn zmny zkona a provdcch pedpis ................................................................. 18 b. Nelegislativn metodick pokyny, NIPEZ apod. ........................................................................ 20 5. Cle zmn na trhu veejnch zakzek ............................................................................................... 21 6. Zvr ................................................................................................................................................. 23 Seznam pouitch zkratek ..................................................................................................................... 25

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

1. vod
Ministerstvo pro mstn rozvoj pedkld Vron zprvu o stavu veejnch zakzek v esk republice v souladu s usnesenm vldy ze dne 5. ledna 2011 . 1 o Strategii vldy v boji proti korupci na obdob let 2011 a 2012 a usnesenm vldy ze dne 14. prosince 2011 . 932 o Plnu nelegislativnch kol vldy na 1. pololet 2012 a o Pehledu nmt pro Pln nelegislativnch kol vldy na 2. pololet 2012. Vlda esk republiky rozhodla, e MMR kadoron vypracuje Vron zprvu o stavu veejnch zakzek, ve kter bude vyhodnocen celkov stav sektoru veejnch zakzek za pedel kalendn rok, bude popsno, kter opaten ji byla realizovan, a kter dal nstroje i een navrhuje MMR zavst, aby byly naplnny cle ve uveden strategie vldy. Vron zprva o stavu veejnch zakzek v esk republice pedstavuje analytick nstroj pro rozhodovn o politikch ovlivujcch situaci na trhu veejnch zakzek. Zkladnm clem pedloenho dokumentu je, s vyuitm soustavy indiktor a na zklad zhodnocen vsledk innosti kontrolnch a dozorovch orgn, analyzovat aplikaci ZVZ a nsledn identifikovat klov problmy trhu veejnch zakzek a navrhnout legislativn a nelegislativn opaten, kter povedou k jejich eliminaci. Pedpokldanm efektem tohoto pstupu bude racionalizace diskuse o problmu veejnch zakzek v esk republice, kter je v nkterch ppadech dominantn ovlivovna jednotlivmi kauzami a postrd ir kontext a asto cl na nepodstatn jevy. Zrove je snahou pedloenho dokumentu posunout formovn veejn politiky v oblasti veejnch zakzek smrem k politice zaloen na faktech a dkazech (tzv. Evidence Based Policy), co je pstup dlouhodob doporuovan napklad OECD. Vzhledem ke skutenosti, e se jedn o prvn zprvu o stavu veejnch zakzek, kterou MMR pedkld, jsou v n analyzovna data od roku 2006, aby bylo mon vysledovat trendy na trhu veejnch zakzek, kter jsou markantn a v delm asovm obdob. Zprva je rozdlena do t zkladnch st. Prvn z nich (kapitoly 2 a 3) obsahuje analzu vvoje trhu veejnch zakzek v letech 2006 a 2011, a to jak z pohledu vybranch indiktor, tak i ve form shrnut poznatk kontrolnch a dozorovch orgn. Na zklad tchto poznatk jsou v dal sti (kapitola 3 a 4) shrnuty hlavn problmy souasnho stavu a jsou popsna opaten, kter jsou pijmna, i se jejich implementace zvauje. Konen tet st (kapitola 5) obsahuje clov hodnoty vybranch ukazatel, jejich dosaen je clem navrhovanch zmn. Tyto hodnoty budou zrove podkladem pro hodnocen innosti navrhovanch zmn, co bude vyhodnocovno v kadoron zprv o stavu veejnch zakzek.

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

2. Indiktory popisujc situaci na trhu veejnch zakzek

a. Velikost trhu veejnch zakzek
Vdaje alokovan prostednictvm veejnch zakzek pedstavuj vznamnou st veejnch vdaj a HDP. Tabulka 1 ukazuje vvoj velikosti trhu veejnch zakzek v esk republice v letech 2006 a 2011. Pro rok 2011 se jedn pouze o pedbn vpoet, nebo k datu zpracovn tto zprvy nebyla dostupn vechna potebn data od zadavatel, nap. akciovch spolenost. Finln vpoet bude proveden po zveejnn jejich etnch uzvrek.

BOX 1: Definice pojmu trh veejnch zakzek a zpsob jeho kalkulace Trh veejnch zakzek je tvoen dvma segmenty: veejnmi zadavateli a sektorovmi zadavateli. V prvnm ppad jsou do trhu veejnch zakzek zahrnuty vdaje subjekt spadajcch do kategorie veejnch zadavatel vynaloen na nkupy dodvek, slueb a stavebnch prac1. Ne vechny tyto vdaje vak prochzej zadvacmi zenmi definovanmi v ZVZ. st z nich je pouita v rmci VZMR i vjimek definovanch v zkon. stka vykazovan jako objem trhu veejnch zakzek v tabulce 1 a hodnota veejnch zakzek definovanch v ISVZ2 se tak neshoduj, nebo v ISVZ jsou evidovny pouze veejn zakzky zadan na zklad zadvacch zen definovanch v ZVZ. Navc jsou v ISVZ obsaeny daje bez DPH. V ppad sektorovch zadavatel jsou za veejn zakzky povaovny pouze zakzky evidovan v ISVZ. Zkon v ppad tchto zadavatel upravuje pouze zakzky nadlimitn.

Rozsah trhu veejnch zakzek ve sledovanm obdob kols od 13 % HDP v roce 2011 a po 16,4 % HDP v roce 20063. Tento rok vak byl z hlediska vvoje trhu veejnch zakzek velmi atypick, nebo se jednalo o rok volebn. Zrove v tomto roce sektorov zadavatel zadali

Podkladovmi daji pro vpoet velikosti trhu veejnch zadavatel byly daje obsaen v systmech ARIS, FIS pro organizan sloky sttu, mimorozpotov fondy, obce a kraje a pspvkov organizace, dle vkaz Ekonomick vsledky zdravotnch pojioven pro zdravotn pojiovny, Vron zprva o hospodaen vysokch kol pro vysok koly a vron zprvy jednotlivch organizac v ppad tzv. jinch prvnickch osob. Vsledek byl oven odhadem provedenm na zklad makroekonomickch agregt metodou prezentovanou v OECD (2001): Government Procurement: a Synthesis Report. Paris: OECD. ISVZ je vymezen v 157 ZVZ a 32 zkona . 139/2006 Sb., ve znn pozdjch pedpis, o koncesnch smlouvch a koncesnm zen. Systm ISVZ obsahuje Vstnk veejnch zakzek, Veden seznamu kvalifikovanch dodavatel, Veden seznamu systm certifikovanch dodavatel, Statistick vstupy o veejnch zakzkch, Rejstk koncesnch smluv, selnky a klasifikace, Rejstk osob se zkazem plnn veejnch zakzek a Rejstk osob se zkazem plnn koncesnch smluv. Uveden hodnoty jsou ni ne standardn uvdnch 17,5 % HDP. Tento daj byl v roce 2008 vypoten pro rok 2006. V minulch letech vak dolo k revizi (naven) hodnoty HDP v bnch cench, m dolo k poklesu relativnho ukazatele.

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

nadprmrn objem veejnch zakzek, co zejm odr ekonomickou konjunkturu v danm obdob. Z hlediska veejnch zadavatel byl maximln objem vdaj na nkupy dodvek, slueb a stavebnch prac namen v roce 2009. Jednalo se o dsledek dozvuku hospodsk konjunktury z let 2005-2008, kdy v roce 2008 relativn dobr situace veejnch rozpot a pliv prostedk z fond EU vedl k zadn velkho mnostv zakzek, z nich st byla realizovna a v roce nsledujcm. Navc tak dolo v dsledku ekonomick recese k poklesu HDP, co vedlo k rstu sledovanho pomrovho ukazatele. V letech 2010 a 2011 je ji jednoznan mon sledovat dopady spornch opaten vldy, nebo hodnota trhu veejnch zakzek kles jak v nominlnch tak i v relativnch ukazatelch. Meziron poklesy jsou velmi vznamn a pohybuj se kolem 1 p. b. HDP. V letech 2012 a 2014 lze v souvislosti s pokraujcm silm vldy o fiskln konsolidaci rozpot a tak pomalmu ekonomickmu rstu oekvat stagnaci velikosti trhu veejnch zakzek nebo dal pozvoln pokles. Razantn pokles rozsahu trhu veejnch zakzek v letech 2010 a 2011 a pravdpodobn stagnace jeho velikosti v letech nsledujcch pravdpodobn ovlivuje a ovlivn chovn dodavatel. Ni objem prostedk zvyuje konkurenci na nabdkov stran a sten tak stoj za nrstem prmrnho potu nabdek v letech 2010 a 2011. Monm vsledkem je snaha nkterch dodavatel zskat zakzku i za cenu toho, e nabdnut cena je ni ne skuten nklady dodavatele. Tento postup me zpsobit bu to, e neodvodnnm podfinancovnm veejn zakzky dojde k odveden nekvalitn prce i pouit mn kvalitnch materil nebo, aby nedolo k poklesu kvality prac ani materilu, k naven ceny. Dodavatel se tak de facto dostane do pozice monopolu a zadavatel pak nem jinou monost, ne nejastji prostednictvm JBU navit hodnotu zakzky, aby bylo vbec mon prce dodlat.

Tabulka 1: Vvoj velikosti trhu veejnch zakzek v letech 2006 2011 2006 2007 2008 2009 2010
Veejn zadavatel mld. K % HDP Sektorov zadavatel mld. K % HDP Celkem mld. K % HDP HDP mld. K Pozn.: * pedbn vpoet. 446 13,3 104 3,1 550 16,4 3 353 423 11,5 51 1,4 474 12,9 3 663 457 11,9 79 2,0 535 13,9 3 848 503 13,5 79 2,1 583 15,6 3 739 475 12,6 119 3,2 594 15,7 3 775

2011*
435 11,4 61 1,6 496 13,0 3 809

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

b. Podl veejnch zakzek prochzejcch zadvacmi metodami definovanmi v ZVZ

Prostedky veejnch zadavatel vynakldan na nkupy dodvek, slueb a stavebnch prac nejsou vdy vynakldny prostednictvm zadvacch metod definovanch v ZVZ. st je alokovna prostednictvm vjimek4 a VZMR, kter vak lze rovn zaadit mezi vjimky. Nsledujc tabulka udv objem prostedk zachycen v ISVZ a porovnv ho s hodnotou celkovho trhu. Vzhledem k tomu, e ada zakzek je realizovna ve vce letech, je nutn sledovan podlov ukazatel posuzovat obezetn a sledovat spe trendy, ne lokln vkyvy, nap. prudk rst v roce 2008 je jednoznan dsledek zvenho zadvn realizovanho pod dojmem dostatku finannch prostedk v obdob konjunktury, naopak poklesy v roce 2010 a 2011 jsou dokladem spornho chovn vldy, kter se nsledn projevuj postupnou redukc celkovho rozsahu trhu veejnch zakzek. Na zklad prezentovanch daj lze konstatovat, e ve sledovanm obdob se v ISVZ objevuj informace o cca 55 60 % prostedk vynaloench na nkupy dodvek, slueb a stavebnch prac. Zbylch 40 45 % je tak alokovno mimo pm reim zkona, tedy prostednictvm vjimek a VZMR.

Tabulka 2: Vvoj velikosti trhu veejnch zakzek v letech 2006-2011 a objem zakzek zachycench v ISVZ
2006 Trh veejnch zakzek (mld. K) Evidovno v ISVZ (mld. K)5 Podl (%) 550 354 64,5 2007 474 252 53,1 2008 535 359 67,0 2009 583 349 60,0 2010 593 318 53,6 2011 496 277 55,8

c. Struktura zadvacch zen zadanch dle ZVZ

V ISVZ jsou evidovny veejn zakzky, kter byly zadny na zklad jednoho z typ zadvacch zen definovanch v ZVZ. Nsledujc tabulka a grafy ukazuj vvoj procentulnho zastoupen jednotlivch typ v letech 2006 a 2011. Z hlediska objemu prostedk je dominantn oteven zen, kter souasn pedstavuje nejtransparentnj variantu. V letech 2007 a 2011 je vak mon sledovat rst vznamu uch zen. V ppad veejnch zadavatel nen tm vyuvno JSU, co souvis s tm, e pro jeho aplikaci mus bt splnna cel ada podmnek stanovench zkonem. Z hlediska potu lze konstatovat velmi vysok zastoupen ZP, kter tvo v prmru vce ne tetinu vech zadvacch zen. Z hlediska objemu se vak jedn pouze o 14 % vynaloench prostedk.
4 5

Viz 18 ZVZ Hodnota zakzek evidovanch v ISVZ byla navena o efektivn sazbu DPH.

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

Tabulka 3: Struktura zadvacch zen veejnch zadavatel evidovanch v ISVZ Tabulka 4: 2006* 2007 2008 2009 2010
Oteven % zadvacch zen 45,6 34,8 39,8 % prostedk 67,2 66,3 70,2 U % zadvacch zen 12,8 3,2 2,4 % prostedk 14,9 6,7 7,0 Jednac zen s uveejnnm % zadvacch zen 0,0 0,0 0,0 % prostedk 0,0 0,0 0,0 Jednac zen bez uveejnn % zadvacch zen 26,4 22,3 15,5 % prostedk 12,3 11,0 8,7 Zjednoduen podlimitn zen % zadvacch zen 14,6 39,0 41,3 % prostedk 5,5 15,7 13,8 Soutn dialog % zadvacch zen 0,7 0,5 0,5 % prostedk 0,1 0,2 0,1 Neuvedeno nebo jin % zadvacch zen 0,1 0,2 0,4 % prostedk 0,0 0,1 0,3 Pozn. * vztahuje se pouze k zakzkm zadanm na zklad ZVZ 40,9 64,7 2,8 8,3 0,1 0,0 15,9 11,6 39,5 14,9 0,5 0,3 0,4 0,2 38,7 58,0 3,3 13,5 0,0 0,0 18,6 12,1 36,0 14,2 0,3 0,0 3,1 2,2

2011 43,8 65,1 4,9 14,3 0,6 0,1 19,0 9,4 28,8 8,4 0,2 0,1 2,8 2,6

Graf 1: Struktura zadvacch zen veejnch zadavatel z hlediska potu

Podl na potu zadvacch zench (%)

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2006 Oteven U 2007 JSU JBU 2008 ZP 2009 Soutn dialog 2010 2011

Neuvedeno nebo jin

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

Graf 2: Struktura zadvacch zen veejnch zadavatel z hlediska objemu prostedk

100 Podl na objemu zadvacch zen (%) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2006 Oteven U 2007 JSU JBU 2008 ZP 2009 Soutn dialog 2010 2011

Neuvedeno nebo jin

Zvltn pozornost je teba vnovat zastoupen JBU, nebo pedstavuje nejmn transparentn metodu, jej aplikace je mon pouze pi splnn zkonem stanovench podmnek. V zemch EU15 se lze s touto metodou setkat skuten vjimen, nebo v prmru tvo pouze 2,9 % zadvacch zen6. V esk republice je vak toto procento podstatn vy, jak ukazuje nsledujc tabulka. V ppad veejnch zadavatel kols zastoupen JBU na zadvacch zench mezi 15 a 22 %, zatmco u sektorovch zadavatel je to dokonce mezi 28 a 38 %. Z hlediska objemu prostedk jsou tato sla ponkud ni. Obecn vak lze konstatovat, e v porovnn se starmi lenskmi zemmi EU dochz k naduvn tohoto institutu.

Tabulka 5: Zastoupen JBU na celkovm potu zadvacch zen zveejnnch v ISVZ a na objemu prostedk zadanch v tchto zench
2006 Veejn zadavatel % zadvacch zen % prostedk Sektorov zadavatel % zadvacch zen % prostedk 31,8 15,9 34,6 33,3 2007 22,3 11,0 30,6 13,6 2008 15,5 8,7 35,2 15,5 2009 15,9 11,6 37,7 24,5 2010 19,0 12,4 35,2 16,1 2011 15,9 8,1 27,8 5,3

Evropsk komise (2011): Public procurement in Europe: Cost and Effectiveness. Brussels: European Commission.

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

d. Intenzita konkurence na nabdkov stran

Pedpokladem efektivnho fungovn trhu veejnch zakzek je dostaten mra konkurence na nabdkov stran, kterou je mon aproximovat prmrnm potem nabdek podanch do zadvacch zen. Dostaten poet nabdek umouje v dsledku existence konkurennho efektu (nepmo-mrn vztah mezi potem podanch nabdek a vysoutenou cenou) dosahovn pznivch cen pro zadavatele. Pozitivn dopady zvyovn konkurence mezi nabzejcmi vak nelze inkasovat stle; empirick studie ukazuj, e k vyerpn potencilu konkurennho efektu dochz mezi 8 a 15 nabdkou, a to v zvislosti na velikosti nabdky a odvtv. Nsledujc graf ukazuje vvoj prmrnch pot podanch nabdek v zadvacch zench veejnch a sektorovch zadavatel v esk republice v letech 2006 a 20117. Vy prmrn poty podanch nabdek vykazuj veejn zadavatel, kde tento ukazatel doshl v roce 2011 hodnoty 4,9, zatmco v ppad sektorovch to bylo pouze 2,7. Pozitivn lze zejmna u veejnch zadavatel hodnotit postupn rst tohoto ukazatele v letech 2007 a 2011; stle je vak jeho hodnota pod prmrem EU15, kde se pohybuje kolem 5,88.

Graf 3: Prmrn poty nabdek v letech 2006 a 2011

6.0 Prmrn poet nabdek 5.0 4.0 3.0 2.0 1.0 0.0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Veejn zadavatel Sektorov zadavatel

Mra konkurence se podstatn li v zvislosti na typu pedmtu plnn. Nejvce konkurenn jsou stavebn prce, a to jak u veejnch, tak i sektorovch zadavatel; naopak, nejmn
7

V ISVZ se objevuj i zznamy veejnch zakzek, u kterch nen uveden poet podanch nabdek nebo je uvedena 0. Tyto zakzky byly z analzy vyloueny. Vzhledem k tomu, e se zastoupen tchto zakzek pohybuje v rozsahu 1-2 %, nedochz k vznamnjmu zkreslen prezentovanch daj. Evropsk komise (2011): Public procurement in Europe: Cost and Effectiveness. Brussels: European Commission.

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

konkurenn je trh u dodvek. Z hlediska trend dochz u veejnch zadavatel od roku 2008 k postupnmu nrstu konkurence u stavebnch prac a slueb. V ppad dodvek se jedn spe o stagnaci. U sektorovch zadavatel nelze vznamnj zmny identifikovat.

Graf 4: Prmrn poty nabdek v zadvacch zench veejnch zadavatel v letech 20062011
7 Prmrn poet nabdek 6 5 4 3 2 1 0 2006 2007 Dodvky 2008 Sluby 2009 2010 2011 Stavebn prce

Graf 5: Prmrn poty nabdek v zadvacch zench sektorovch zadavatel v letech 2006-2011
5 4.5 Prmrn poet nabdek 4 3.5 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0 2006 2007 Dodvky 2008 Sluby 2009 2010 2011 Stavebn prce

10

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

Intenzitu konkurence nelze vak posuzovat pouze podle prmrnch pot nabdek, ale tak podle distribuce potu nabdek ve sledovanm souboru zadvacch zen, co je pro veejn zadavatele zachyceno v nsledujcch histogramech. Na zklad prezentovanch daj lze u dodvek a slueb poukzat na vznamn zastoupen zakzek zadanch pouze na zklad jedn nabdky (v roce 2007 se jednalo o 45 resp. 42 % zakzek). Od roku 2008 lze sice sledovat pozvoln pokles potu tchto zakzek, nicmn v roce 2011 se stle jednalo o cca 30 resp. 33 % vech zakzek. Odlin vvoj lze sledovat u stavebnch prac. Zatmco v roce 2006 bylo nejvt mnostv zakzek zadno na zklad pti nabdek, dochz zejmna od roku 2009 ke zhorovn a prudkmu nrstu zakzek zadanch na zklad jedn nabdky. Jejich podl v roce 2011 ji peshl 25 %. Tento trend lze vnmat jednoznan negativn a pro vysoce konkurenn prosted v oblasti stavebnictv pro nj nelze najt ekonomick zdvodnn. Problm vysokch pot zakzek zadanch na zklad jedn nabdky je velmi zce spojen s naduvnm JBU, co ji bylo ve analyzovno.

Graf 6: Distribuce zadvacch zen veejnch zadavatel z hlediska potu podanch nabdek - dodvky
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Poet nabdek 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Procento zakzek

11

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

Graf 7: Distribuce zadvacch zen veejnch zadavatel z hlediska potu podanch nabdek - sluby
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Poet nabdek 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Graf 8: Distribuce zadvacch zen veejnch zadavatel z hlediska potu podanch nabdek stavebn prce
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Poet nabdek 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Jak jsme ji uvedli v vodu tohoto oddlu, clem zvyovn potu podanch nabdek nen dosahovat stle vyho potu, ale ustlen systmu na optimln prmrn hodnot nabdek. S nemrnm rstem nabdek pmo mrn rostou i nklady na stran zadavatele, nap. na zadvac dokumentaci. Z ekonomickho hlediska se d tato situace pirovnat 12

Procento zakzek

Procento zakzek

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

k vvoji meznch veliin, kdy od uritho bodu ji prstek jednotek neznamen zven celkovho zisku, ale naopak pokles efektivity a rst celkovch nklad.

e. Elektronick nstroje, objem finannch prostedk zadanch na e-tritch a elektronick aukce

Elektronick nstroje pedstavuj vznamn institut pro zven transparentnosti procesu zadvn veejnch zakzek, kter zrove pispje k vznamnmu snen nklad spojench s procesem zadvn na nabdkov i poptvkov stran. Elektronick nstroje jsou e-trit, NEN i resortn systm centralizovanho zadvn. Vechny jmenovan nstroje jsou soust NIPEZ. Podrobnji jsou jednotliv elektronick nstroje rozebrny v kapitole 4b. V souasn dob jsou e-trit provozovna na zklad Usnesen vldy ze dne 26. ervna 2002 . 683, o opatench ke koordinovanmu vynakldn finannch prostedk na informan a komunikan technologie, a jsou primrn urena pro nkup dobe standardizovanch komodit. Umouj pln elektronick zadvn veejnch zakzek na vybran komodity ve vybranch zadvacch zench. Objem realizovanch obchod se po mezironm nrstu v letech 2006 a 2007 ustlil, jak je patrn v ne uvedenm pehledu. I v tto oblasti je patrn obdobn vvoj rstu, resp. poklesu objemu finannch prostedk v souvislosti s ekonomickmi cykly, co je nejlpe patrn v letech 2008 a 2009 v dsledku dozvuku hospodsk konjunktury z let 2005 2008 a pokles v letech nsledujcch. V poslednch dvou letech vak dolo, zejmna v roce 2011, k vraznmu propadu celkovho objemu finannch prostedk. Rovn se v prbhu pouvn stvajcho systmu e-tri ukzalo, e Usnesen vldy ze dne 26. ervna 2002 . 683 ji nepedstavuje dostaten prvn zklad pro zaveden povinnosti pouvn e-tri a neobsahuje jasn vymezen okruhu adrest. MMR proto pipravilo koncept novho systmu e-tri tak, aby regulace a vbr provozovatel byly v souladu s platnmi prvnmi pedpisy a zrove dolo k vznamnmu rozen monosti vyuvn e-tri zadavateli.

Tabulka 6: Pouit e-tri za sledovan obdob

Poet uzavench obchod Celkov ve uzavench obchod (mil. K) 2006 9 166 908 2007 10 037 1 209 2008 10 642 1 763 2009 10 772 1 830 2010 10 714 1 686 2011 13 044 1 305

13

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

Jednm z dalch elektronickch nstroj, jeho vznam v poslednch letech roste, jsou elektronick aukce, kter pedstavuj jednu z cest jak poslit konkurenn prosted pi zadvn veejnch zakzek. Jejich aplikace u zadvacch zen byla v letech 2006 a 2011 spe vjimenou (s vjimkou let 2010 a 2011 nepesahuje 1 % potu zadvacch zen i objemu prostedk) tak, jak ukazuj nsledujc dv tabulky. V letech 2010 a 2011 lze vak u dodvek sledovat urit posun, a to jak v ppad veejnch, tak i sektorovch zadavatel. Pesto jsou vak vykazovan hodnoty stle velmi nzk.

Tabulka 7: Pouit elektronickch aukc v zadvacch zench veejnch zadavatel

2006 Dodvky % zadvacch zen % prostedk Sluby % zadvacch zen % prostedk Stavebn prce % zadvacch zen % prostedk Celkem % zadvacch zen % prostedk 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2007 0,1 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 2008 0,8 0,6 0,1 0,0 0,0 0,0 2009 0,9 2,3 0,1 0,0 0,0 0,0 2010 2,5 5,2 0,2 0,1 0,2 0,2 2011 7,5 4,4 0,6 0,3 0,4 0,9

0,0 0,0

0,1 0,0

0,2 0,1

0,2 0,3

0,7 0,9

2,3 2,0

Tabulka 8: Pouit elektronickch aukc v zadvacch zench sektorovch zadavatel

2006 Dodvky % zadvacch zen % prostedk Sluby % zadvacch zen % prostedk Stavebn prce % zadvacch zen % prostedk Celkem % zadvacch zen % prostedk 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2007 0,6 0,0 0,0 0,0 20,0 6,7 2008 1,8 1,6 0,5 0,0 0,0 0,0 2009 1,3 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 2010 1,8 5,5 0,4 0,0 0,0 0,0 2011 2,1 13,3 1,3 0,2 0,0 0,0

0,0 0,0

1,3 0,5

1,0 0,5

0,5 0,0

1,0 1,8

1,5 8,0

14

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

Ani v rmci EU vak nejsou elektronick aukce bn vyuvny. Z informac, kter m MMR k dispozici vyplv, e jedin lensk stt, kter pln vyuv elektronick aukce je vdsko. Ostatn lensk stty nejsou pesvdeny o vraznjm pnosu elektronickch aukc, a u z hlediska snen konen ceny nebo zven transparentnosti celho procesu zadvn veejnch zakzek.

f. Objem prostedk zadanch v rmci rmcovch smluv

Rmcov smlouvy pedstavuj flexibiln nstroj pro nkupy charakterizovan velkmi objemy nakupovanch statk. V ppad veejnch zadavatel bylo jejich vyuvn a do roku 2010 pomrn stdm; v roce 2011 vak z hlediska objemu podstatn narostlo. Uzaven smlouvy ale pedstavuj pouze maximln rmec nkupu, kter nemus bt vdy zcela vyerpn. Skuten hodnota zakzek realizovanch na zklad tchto smluv je sledovna a od podzimu 2010 a celoron daje jsou tak k dispozici pouze za rok 2011. V budoucnu lze v souvislosti s rozvojem institutu centrlnho zadavatele oekvat vznamn nrst rozsahu prostedk alokovanch prostednictvm rmcovch smluv.

Tabulka 9: Rozsah aplikace rmcovch smluv

2006 Veejn zadavatel Poet zadanch rmcovch smluv Celkov finann objem zadanch rmcovch smluv (mil. K) Objem realizovanch zakzek na zklad uzavench rmcovch smluv (mil. K) Sektorov zadavatel Poet zadanch rmcovch smluv Celkov finann objem zadanch rmcovch smluv (mil. K) Objem realizovanch zakzek na zklad uzavench rmcovch smluv (mil. K) 2007 2008 2009 2010 2011

58

155

218

386

419

284

1 472

15 815

5 538

10 983

8 606

45 824

11 322

28

36

109

92

42

960

14 775

33 673

15 923

48 951

4 671

3 402

Pozn. daje za rok 2006 se vztahuj pouze k veejnm zakzkm zadanm na zklad ZVZ.

15

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

3. Problmy trhu veejnch zakzek identifikovan v praxi kontrolnch a dozorovch orgn

a. Viditeln trendy z podhledu adu pro ochranu hospodsk soute jako orgnu dohledu nad zadvnm veejnch zakzek
Z informac OHS vyplv, e v poslednch letech je patrn nrst potu eench ppad, a u ppad na zahjen zen podle ZVZ, zahjen sprvnho zen dle sprvnho du nebo zahjench sprvnch zen z moci edn. Z mezironch srovnn mezi lety 2010 a 2011 vyplv, e poet nvrh na zahjen sprvnch zen vzrostl z 348 na 434, tj. nrst o 24,7%, poet podnt vzrostl z 516 na 604, tj. narst o 17% a poet sprvnch zen z moci edn vzrostl ze 77 na 96, tj. narst o 24,6%. Pokud srovnme poet nvrh na zahjen sprvnho zen mezi lty 2008 a 2011, jedn se o 181% nrst. Jet markantnj jsou prvn msce roku 2012, kdy za I. tvrtlet OHS obdrel 175 podanch nvrh a 195 podnt, co pedstavuje narst 69,9%, resp. 12%. Poet zahjench sprvnch zen z moci edn vzrostl dokonce o 250% na 45 ppad. Prudk nrst zen v I. tvrtlet 2012 je s nejvt pravdpodobnost zpsoben tm, e mnoho zadavatel zahajovalo zadvac zen jet podle podmnek pvodnho ZVZ, tedy do konce bezna 2012, proto se jedn o hmotn nrst. Dvody pravidelnho kadoronho nrstu eench ppad lze spatovat i v tom, e dodavatel se mohou snait zvrtit vsledek vbrovho zen u OHS a zskat veejnou zakzku pro sebe. Z hlediska pochyben byly nejastjmi proheky pi posouzen a hodnocen nabdek stanoven diskriminanch a netransparentnch zadvacch podmnek pedmtu zakzky nebo vyadovn doklad nesouvisejcch s pedmtem veejn zakzky, nepimenost kvalifikace ve vztahu ke sloitosti, druhu a rozsahu pedmtu veejn zakzky.

b. Hlavn identifikovan problmy z realizovanch kontrol Nejvym kontrolnm adem v oblasti veejnch zakzek
Rozsah kontrol realizovanch NK v oblasti veejnch zakzek je irok a dsledkem toho je i kla poruen zkona znan rozmanit. Mezi nejastji identifikovan pochyben pat elov dlen veejnch zakzek, nesprvn stanoven hodnotcch kritri, nejednoznan vymezen pedmtu veejn zakzky, nedodrovn zsad transparentnosti a rovnho pstupu a omezovn konkurennho prosted. Jednou z nejsledovanjch oblast z hlediska procesu zadvn veejnch zakzek jsou vznamn investin programy. Jako nejproblmovj zde byly identifikovny veejn 16

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

zakzky v oblasti investin vstavby ve spojen se zadavateli z okruhu zadavatel mst, obc a zadavatel veejnch zakzek pro dopravn infrastrukturu. Konkrtn pochyben jsou nsledujc nejednoznan vymezen mnostv a druhu poadovanch prac (absence vkresov dokumentace, nsledn upesovn pedmtu dla a navyovn jeho ceny), nevyazen uchazee, kter nesplnil technick kvalifikan pedpoklady, zadn zakzky uchazei, kter neprokzal splnn kvalifikanho pedpokladu zpsobem stanovenm zkonem, neodvodnn dlen veejn zakzky a nsledn zadvn v podlimitnm reimu, neoprvnn pouit JBU pi celkov hodnot vceprac pesahujcch 20% pvodn ceny dla, nevylouen nabdky uchazee, kter neobsahovala zkonem stanoven podmnky, vybrn jako nejvhodnj nabdky t, kter byla podna a po lht, nedoloen, na zklad jakch kritri byly nabdky hodnoceny, pouit kritri, kter nevyjaduj ekonomickou vhodnost, stanoven vhy jednotlivch kritri, a hodnotc komis na zatku hodnocen, nikoliv v oznmen zadvacho zen, uzaven smlouva nebyla v souladu s vtznou nabdkou a byla uzavena pozdji, ne stanov zkon. Mezi dl problmy NK zaadil neplnost i chybovost dokumentace o zadn zakzky, nesprvn sepsan protokoly z otevrn oblek i z jednn hodnotc komise, kter byly navc podepsny osobami na jednn neptomnmi i neoznmen vsledku zadvacho zen.

c. Poznatky z vkonu finann kontroly dodrovn ZVZ orgny veejn sprvy

Finann kontroly identifikovaly vtinou stejn nedostatky jako NK. Jedn se zejmna o elov rozdlovn veejnch zakzek a pouit institutu VZMR a nekompletn zpracovan dokumentace. Dle neuchovn dokumentace v poadovanm rozsahu, co zpsobuje nemonost proveden finann kontroly. A tak nakupovn majetku i pozen slueb pmo od vybranho dodavatele.

4. Reakce na identifikovan problmy

Na zklad daj a poznatk prezentovanch v pedchozch dvou kapitolch lze shrnout, e trh veejnch zakzek v letech 2006 2011 vykazuje nsledujc zvan problmy: znan st prostedk (cca 40 %) prochz mimo reim ZVZ (vjimky, VZMR atd.), naduvn JBU, nzk mra konkurence na nabdkov stran, v ppad stavebnch prac narstajc poet zakzek zadanch na zklad nabdky jedn firmy, zanedbateln vyuvn elektronickch aukc. 17

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

Velmi pozitivn jsou kontrolnmi orgny hodnoceny posledn legislativn kroky vldy. Ze zvr NK vyplv, e novela ZVZ v oblasti stavebnch prac pinese zlepen ve vymezen pedmtu zakzky, odvodnn elnosti, obchodn podmnky na stavebn prce, nemonost zadavatele mnit zsadnm zpsobem uzavenou smlouvu. Prostor pro zlepen zstv u problm vceprac pi pekroen limitu 20% ceny pvodn veejn zakzky, kdy je pro zadavatele obtn vypsat na proveden vceprac oteven nebo u zen a vybrat jinho ne stvajcho zhotovitele. Jako diskutabiln lze hodnotit zvr, e nedochz k vyazen uchazee, kter nedostaten splnil kvalifikan pedpoklady. Z aplikan praxe vyplv, e vylouen uchazee na zklad kvalifikanch pedpoklad sniuje konkurenci na nabdkov stran trhu veejnch zakzek. Tento zvr byl reflektovn i v novele ZVZ, kter ru ekonomickou kvalifikaci, je je rovn vylouena z hodnocen jednotlivch nabdek. S clem eliminovat ve uveden problmov oblasti byla pijata i jsou rozpracovna nsledujc legislativn a nelegislativn opaten.

a. Legislativn zmny zkona a provdcch pedpis

Hlavnm legislativnm opatenm, kter MMR vypracovalo je novela ZVZ, kter nabyla innosti ke dni 1. dubna 2012, a kter vznamnm zpsobem posiluje transparentnost veejnch zakzek a je jednm z hlavnch protikorupnch nstroj souasn vldy. Novela vrazn sniuje finann rozsah VZMR a pevd vznamn poet VZMR do zadvn v reimu zkona tm, e sniuje limity pro povinn zadvn veejnch zakzek v rmci zkona u dodvek a slueb od 1 mil. K a stavebnch prac od 3 mil. K, resp. od 1 mil. K od 1. ledna 2014. Dle roziuje okruh dotovanch zadavatel, nov definuje vznamnou veejnou zakzku na celosttn rovni se jedn o zakzku nad 300 mil. K a na rovni obc a kraj o zakzku nad 50 mil. K. Zavd institut osoby se zvltn zpsobilost, kter bude povinna u nadlimitnch veejnch zakzek od 1. ledna 2014. Dle zizuje seznam hodnotitel (Panel expert), kter pedstavuje fyzick osoby odborn zpsobil hodnotit nabdky. Tmto opatenm dojde k vznamnmu poslen odbornosti a zven kvality postup na stran zadavatel. Bylo posleno konkurenn prosted na stran dodavatel tm, e byla zruena ekonomick kvalifikace a nadle se bude podvat pouze estn prohlen o ekonomick a finann zpsobilosti. Prokazovn referenc ji nebude mon zskat od jin osoby, ale bude nutn poadovat smlouvu a doklad o uskutennm plnn. Ji nebude mon, aby zadavatel mohl poadovat certifikt zen jakosti ISO 9000 i doklad o registraci v systmu zen a auditu z hlediska ochrany ivotnho prosted nebo certifikt ISO 14 000. Obecn lze konstatovat, e zmny v kvalifikaci povedou k tomu, aby prostednictvm stanoven kvalifikanch pedpoklad nebyla omezovna hospodsk sout a rovn je vslovn stanoveno, e 18

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

kvalifikace neme bt pedmtem hodnotcch kritri. Jinmi slovy se d ci, e uveden opaten sniuj monost diskriminace na minimum. K vznamnm zmnm dolo i u jednotlivch zen, jmenujme nap. snen limitu na 10 mil. K u ZP, u tohoto zen si me zadavatel vymnit, e bude vechny dokumenty uveejovat na svm profilu zadavatele9. U Uho zen a JSU bylo pln zrueno losovn a omezovn zjemc o ast bylo zachovno pouze v oblasti obrany nebo bezpenosti a u sektorovch zadavatel. U JBU byla zruena psemn vzva v ppad nkup na komoditn burze a u dodatench stavebnch prac. U soutnho dialogu bylo zrueno omezovn potu zjemc a postupn sniovan potu een; bude se jednat o vech nvrzch do doby, ne zadavatel rozhodne, kter pedloen een jsou vhodn. Proces zadvacho zen rovn doznal zmn, za ktermi je teba spatovat snahu o maximln monou transparentnost. Je nutn uveejnit ve Vstnku veejnch zakzek pedbn oznmen nejmn jeden msc ped zahjenm zadvacho zen pro vechny nadlimitn i podlimitn veejn zakzky, krom ZP, nkterch JBU a pedchozho zadvacho zen, kter bylo zrueno z dvod pouze 1 nabdky. Dle je nutn do 3 pracovnch dn od uveejnn oznmen o zahjen zadvacho zen nebo od odesln vzvy, aby veejn zadavatel uveejnil na profilu zadavatele odvodnn elnosti, pimenosti poadavk na technick a kvalifikan poadavky, vymezen obchodnch a technickch podmnek veejn zakzky a stanoven zkladnch a dlch hodnotcch kritri a zpsobu hodnocen nabdek ve vztahu k potebm veejnho zadavatele. Tato povinnost se tk vech nadlimitnch a podlimitnch veejnch zakzek, vyjma ZP a nkterch JBU. pravy doznal i proces otevrn oblek, kdy je nutn otevrn oblek zahjit hned po uplynut lhty pro podn nabdek a zrove se bude kontrolovat pouze neporuenost oblky, jazyk nabdky a podepsan nvrh smlouvy. Jak je uvedeno ve, od 2014 dochz ke zmn u hodnotcch komis, kdy u nadlimitnch veejnch zakzek mus bt soust hodnotc komise osoba se zvltn zpsobilost a u nadlimitn veejn zakzky na stavebn prce rovn osoba s odbornou zpsobilost. Pokud jde o poet len, tak u vznamnch veejnch zakzek mus mt hodnotc komise 9 len, z toho 2/3 mus splovat pslunou odbornou zpsobilost k pedmtu veejn zakzky, v ppad vznamn veejn zakzky je hodnotc komise jmenovan vldou.

Pojem profil zadavatele definuje ZVZ v 17 psm. x) - "profilem zadavatele elektronick nstroj, prostednictvm kterho zadavatel podle tohoto zkona uveejuje informace a dokumenty ke svm veejnm zakzkm zpsobem, kter umouje neomezen a pm dlkov pstup, a jeho internetov adresa je uveejnna ve Vstnku veejnch zakzek; poadavky na nleitosti profilu zadavatele stanov provdc prvn pedpis.".

19

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

b. Nelegislativn metodick pokyny, NIPEZ apod.

Legislativn zmny, kter maj za kol zvit transparentnost zadvn veejnch zakzek a omezit korupn prosted sebou pinesou zvenou administrativn zt jak na stran zadavatel, tak dodavatel. Proces elektronizace veejnch zakzek, kter pedstavuje vznamn nelegislativn nstroj, bude tuto zt sten kompenzovat. Clem vldn strategie elektronizace zadvn veejnch zakzek je, aby 100 % zadavatel mlo do konce roku 2015 k dispozici elektronicky nstroj umoujc komplexn podporu celho ivotnho cyklu veejn zakzky. K tomu vrazn pispv zaveden a rozvoj jednotlivch modul NIPEZ, kter zahrnuje Vstnk veejnch zakzek jednotn uveejovac systm, ve kterm jsou uveejovny informace o veejnch zakzkch zadanch v esk republice, E-trit pro rychl a operativn nkupy komodit, kter byly ureny usnesenm vldy. Pouvn e-tri navc zv pehled o zadanch VZMR, kter jsou zadvny mimo reim zkona. Od 1. 7. 2012 bude zahjen nov systm e-tri, piem provozovatel novch e-tri je budou moci spustit ji od 1. 5. 2012 a zadavatel je a do 30. 6. 2012 budou moci pouvat dobrovoln. Po 1. 7. 2012 budou ji vichni zadavatel povinn zadvat nov veejn zakzky v novm systmu e-tri. Uivatele, kte budou muset povinn vyuvat k nkupm e-trit, stanov Usnesen vldy ze dne 10. kvtna 2010 . 343 (ve znn Usnesen vldy ze dne 15. ervna 2011 . 451, Usnesen vldy ze dne 14. prosince 2011 . 933 a Usnesen vldy ze dne 28. bezna 2012 . 222), Nrodn elektronick nstroj strategick nkupy obtn standardizovatelnch komodit, nap. komplexn sluby, stavebn prce. Bude podporovat elektronick postupy a bude mon jej vyut i u veejnch zakzek, u kterch nen mon vyut automatizovanou metodu hodnocen10. Je uren pro veejn zakzky realizovan v rmci dlouhodobch investinch projekt, m podpo plnovac aktivity na vech rovnch zen sttu. NEN je pln kompatibiln se systmy eGovernment a umon propojen internch systmu dodavatel a zadavatel. Za zmnku stoj i to, e projekt NEN je vtinov financovn z prostedk Integrovanho operanho programu, tzn. vznamnou sporu finannch prostedk sttnho rozpotu. selnk NIPEZ tvo zklad standardizace popisu pedmt veejnch zakzek a v oblasti kategorizace a standardizace komodit je nejdleitjm vstupem MMR. Do celho systmu zadvan veejnch zakzek tak pin dleit prvek jednotnho popisu komodit nakupovanch organizacemi veejn sprvy.

10

Jedno z opaten, kter je uvedeno ve Strategii elektronizace zadvn veejnch zakzek na roky 2011 a 2015. Jedn se o vytvoen seznamu komodit, kter budou podlhat a zrove budou vhodn pro automatick hodnocen.

20

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

Dalmi elektronickmi nstroji jsou elektronick aukce, kter jsou popsny ve a resortn systm centralizovanho zadvn. Resortn systm centralizovanho zadvn pedstavuje soustavu zadvacch postup a pravidel v rmci jednoho resortu, je jsou vymezeny zejmna subjektem plncm funkci centrlnho zadavatele, vtem povujcch zadavatel a vtem komodit zadvanch centralizovan v rmci resortnho systmu. Centralizace zadvacch zen je zce spjata s elektronizac zadvacch postup. Dky n bude moci centrln zadavatel efektivn a transparentn realizovat zadvac zen pro povujc zadavatele. Vhodnm nstrojem pro centralizovan zadvn veejnch zakzek bude NEN (viz ve), kter pedstavuje vhodnou informan podporu pro ustanoven systmy centralizovanho zadvn veejnch zakzek a obsahuje klov funkce pro fungovn celho systmu. Jednm z dalch nelegislativnch opaten, kter pipravilo MMR je i Metodika hodnocen veejnch zakzek, kter si klade za cl podrobn popsat proces hodnocen nabdek v rmci zadvacho zen. Metodika by mla bt nvod pro zadavatele, jak pi celm procesu, tj. zadvn, hodnocen a kontrole veejnch zakzek, postupovat ekonomicky racionln. To v praxi znamen, e budou dodrovny principy hospodrnho, efektivnho a elnho nakldn s prostedky (tzv. principy 3E). Metodika je urena vem zadavatelm, vetn sektorovch a dotovanch.

5. Cle zmn na trhu veejnch zakzek

S clem ovit innost ve prezentovanch opaten, MMR navrhuje systm nsledujcch monitorovacch ukazatel. Clov hodnoty by mly bt dosaeny do roku 2015. st ukazatel se vztahuje pouze na veejn zadavatele, kte pedstavuj nejvznamnj soust trhu veejnch zakzek a u kterch je mon ze strany sttu efektivnji ovlivovat jejich chovn.

Tabulka 10: Monitorovac indiktory a jejich clov hodnoty k roku 2015 pro veejn zakzky Indiktor Podl hodnoty zadvacch zen evidovanch v ISVZ na celkovm trhu veejnch zakzek v % (prmr za ti roky) Podl JB na celkovm potu zadvacch zen veejn zadavatel v % Prmrn poet nabdek podanch do zadvacch 21 Hodnota 2011 56,4 % Clov hodnota 65-75 %

16 % 4,9

8% 6

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

zen veejn zadavatel Objem prostedk zadanch s vyuitm elektronick aukce jako % prostedk zadanch v zadvacch zench evidovanch v ISVZ veejn zadavatel v % Podl objemu prostedk zadanch s vyuitm etri na celkovm trhu veejnch zakzek veejn zadavatel v % Objem prostedk zadanch s vyuitm e-tri veejn zadavatel (mld. K) 2% 10 %

0,2 %

5,6 %

1,3

40

22

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

6. Zvr
Z analyzovanch statistickch pehled vyplv, e vvoj trhu veejnch zakzek v zsad nsleduje ekonomick vvoj, resp. fiskln opaten vldy. Tato skutenost je nejvce patrn v letech 2010 a 2011, kdy byla vlda nucena v souvislosti s celosvtovou ekonomickou kriz provst vraznou fiskln restrikci na vdajov stran sttnho rozpotu. Lze oekvat, e podobn vvoj bude mon vysledovat i v obdob nsledujcch nkolika let. Velikost trhu veejnch zakzek je rovn ovlivnna cyklickou expanz vdaj, kter obvykle pichz v pedvolebnm obdob. Jeden ze zvr zmnnch analz je nepm mra mezi potem nabdek a vysoutenou cenou. V tto oblasti je v poslednch letech vidt pozitivn tendence u veejnch zadavatel, kde poet nabdek mrn roste, zatmco u sektorovch zadavatel poty nabdek spe kolsaj. Jednm ze znepokojujcch poznatk z uvedench analz je nrst potu veejnch zakzek na stavebn prce, kdy je vybrno pouze z jedin nabdky a naopak, kdy je podno vce ne 13 nabdek na kor prmru, kter pedstavuje 5 podanch nabdek. Tento smr vvoje by vak mla zmnit povinnost zruit zadvac zen, pokud je pouze jedna nabdka. Jako jednu z klovch oblast, kde MMR vid dal monost pro vraznj zlepen, je snen podlu veejnch zakzek, kter jsou zadvny mimo zadvac zen, zde se jedn zejmna o VZMR a zrove snen podlu JBU, kter je upraveno zkonem. een ve popsanch situac je nezbytn vidt jak v legislativnch zmnch, tak v nelegislativnch opatench, kter vak spolu mus zce souviset. Nejvznamnj legislativn zmnou je bezesporu posledn novela ZVZ, kter vznamnm zpsobem zvyuje transparentnost veejnch zakzek. Mezi vznamn nelegislativn nstroje, nebo pesnji balk opaten, pat elektronizace procesu veejnch zakzek. V tto oblasti MMR realizuje vznamn zmny. Vrazn je poslena funkce profilu zadavatele, na kterm budou zadavatel zveejovat zkonem stanoven dokumenty, dle bude k 1. ervenci 2012 sputn tzv. nov systm e-tri, na kterch budou povinn nakupovny vybran komodity. V souasn dob nejvznamnjm projektem MMR v oblasti elektronizace je projekt NIPEZ, prostednictvm kterho dojde k nejdynamitjmu pechodu, kter se v esk republice kdy uskutenil od paprovho zadvn veejnch zakzek k tm pln elektronickmu procesu. Pozitivn dopad celho spektra opaten legislativn i nelegislativn povahy se naplno projev v delm asovm obdob. MMR pedpokld, e v roce 2012 bude ji dopad opaten sten zeteln, naplno se vak projev a v letech nsledujcch. Klov bude zejmna rok 2013, kdy dojde ke sputn vech soust projektu NIPEZ a kdy se poprv potkaj v celoronm obdob ZVZ a elektronick nstroje zaveden MMR.

23

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

Souasn je vak nezbytn, aby byl cel proces neustle vyhodnocovn, byly pravideln analyzovny dostupn indiktory a jednotliv kroky transformace koordinovny tak, aby bylo dosaeno pepokldanho inku, kterm je efektivn, nzkonkladov a transparentn trh veejnch zakzek v esk republice. A prv v tto oblasti sehrv nezastupitelnou lohu MMR, kter koordinuje cel proces a tato vron zprva, kterou MMR, jmenovit odbor veejnho investovn, bude kadoron vypracovvat, pedstavuje optimln nstroj k tomu, jak prbn vyhodnocovat dopady ve uvedench opaten a tam, kde to bude vhodn i potebn, navrhovat opaten ovlivujc dal vvoj poadovanm smrem.

24

Vron zprva o veejnch zakzkch v esk republice

Seznam pouitch zkratek

DPH e-trit EU EU15 HDP ISVZ JBU JSU MMR NEN NIPEZ NK OECD OHS VZMR ZP ZVZ

Da z pidan hodnoty Elektronick trit Evropsk unie Evropsk unie do roku 1995, kdy mla pouze 15 len Hrub domc produkt Informan systm o veejnch zakzkch Jednac zen bez uveejnn Jednac zen s uveejnnm Ministerstvo pro mstn rozvoj R Nrodn elektronick nstroj Nrodn infrastruktura pro elektronick zadvn veejnch zakzek Nejvy kontroln ad Organizace pro hospodskou spoluprci a rozvoj ad pro ochranu hospodsk soute Veejn zakzka malho rozsahu Zjednoduen podlimitn zen Zkon . 167/2006 Sb., ve znn pozdjch pedpis

25