Praktick prvodce osobn svobodou

tyi dohody
Kniha moudrost starch Toltk

DON MIGUEL RUIZ

1997

Ohnivmu kruhu tm, kte ji odeli tm, kte jsou zde tm, kte teprve pijdou

Podkovn
Rd bych skromn podkoval m matce Sarit, kter mne uila bezpodmnen lsce, otci Jose Luisovi, kter mne nauil kzni, ddovi Leonardovi Maciasovi, kter mi poskytl kl k oteven toltckch tajemstv, a synm Miguelovi, Jose Luisovi a Leonardovi. Rd bych vyjdil hlubokou nklonnost a ocenn Gaye a Treyovi Jenkinsovm. Dle bych rd vyjdil hlubokou vdnost Janet Millsov - nakladatelce, editorce, vc osob. Za osvtlen cesty se ctm rovn nesmrn zavzn Rayi Chambersovi. Rd bych tak vyjdil ctu drah ptelkyni Gini Gentryov, s asnm mozkem, jej vra zashla m srdce. Rd bych vyjdil t podkovn mnoha lidem, kte mi z vlastn vle vnovali as, srdce a poznatky, jimi podpoili m uen. Nepln seznam obsahuje nsledujc jmna: Gae Buckleyov, Ted a Peggy Raessovi, Christinea Johnsonov, Judy Red Fruhbauerov, Vicki Molinarov, David a Linda Dibbleovi, Bernadette Vigilov, Cynthia Woottonov, Alan Clark, Rita Riverov, Catherine Chaseov, Stephanie Bureauov, Todd Kaprielian, Glenna Quigleyov, Allan a Randi Hardmanovi, Cindee Pascoeov, Tink a Chuck Cowgillovi, Roberto a Diane Paezovi, Siri Gian Singh Khalsa, Heather Ashov, Larry Andrews, Judy Silverov, Carolyn Hippov, Kim Hoferov, Mersedeh Kheradmandov, Diana a Sky Fergusonovi, Keri KropidlowsU, Steve Hasenburg, Dara Salourov, Joaquin Galvan, Woodie Bobb, Rachel Guerrerov, Mark Gershon, Collette Michaanov, Brandt Morgan, Katherine Kilgoreov (Kitty Kaur), Michael Gilardy, Laura Haneyov, Marc Cloptin, Wendy Bobbov, Ed Fox, Yari Jaedov, Mary Carroll Nelsonov, Amari Magdelanov, Jane Ann Dowov, Russ Venable, Gu a Maya Khalsovy, Mataji Rosita, Fred a Marion Vatinelliovi, Diane Laurentov, V. J. Polich, Gail Dawn Price, Barbara Simonov, Patti Torresov, Kaye Thompsonov, Ramin Yazdani, Linda Lightfootov, Terry Gorton, Dorothy Leeov, J. J. Frank, Jennifer a Jeanne Jenkinsovi, George Gorton, Tita Weemsov, Shelley Wolfov, Gigi Boyceov, Morgan Drasmin, Eddie Von Sonn, Sydney de Jong, Peg Hackett Cancienneov, Germaine Bautistov, Pilar Mendozov, Debbie Rund Caldwellov, Bea La Scallov, Eduardo Rabasa a The Cowboy.

Toltkov
Ped nkolika tisci lety byli Toltkov znm po celm jinm Mexiku jako eny a mui poznn. Antropologov hovo o Toltcch jako o nrodu nebo rase, ve skutenosti to ale byli vdci a umlci, kte vytvoili spolenost zkoumajc a uchovvajc duchovn poznn a starobyl praktiky. Setkvali se jako misti (nagulov, amani) a ci v Teotihuacnu, ve starm mst pyramid nedaleko Ciudad de Mxico, tam kde se lovk stv Bohem. V prbhu vk byli nagulov nuceni svou starou moudrost uchovvat v tajnosti. Evropsk konkvista, spojen s bezuzdnm zneuvnm osobn moci nkolika uednky toltck nauky, uinila nezbytnm skrvat poznn ped tmi, kte nebyli pipraveni jej moude pouvat nebo by jej mohli zneut k osobnmu prospchu. Natst bylo ezoterick toltck poznn uchovvno a pechzelo z generace na generaci prostednictvm jednotlivch rod nagul. Toltck moudrost byla po stalet zahalena tajemstvm, star proroctv vak pedpovdala pchod vku, v nm se toto uen vrt mezi lidi. Nyn nastal as, aby se s nmi don Miguel Ruiz, nagul z tradice Ryt orla, o mocn uen Toltk podlil. Toltck poznn vychz ze stejn zkladn jednoty pravdy jako ostatn posvtn ezoterick tradice na celm svt. Uctv duchovn mistry, kte jej u, ale je to duchovn nauka, ne nboenstv. Nejpesnji lze toto poznn popsat jako zpsob ivota vyznaujc se snadnou dostupnost tst a lsky.

Se zavenma oima je t snadn, nechpat nic z toho, co vidme... JOHN LENNON

VOD
Kouov zrcadlo
Ped temi tisci lety il v jednom mst obklopenm horami lovk jako vy a j. Studoval, aby se stal amanem, nauil se poznn svch pedk, ale pln se vm, co se uil, nesouhlasil. V srdci ctil, e mus existovat jet nco jinho. Jedn noci, kdy spal v jeskyni, se mu zdlo, e vid sv spc tlo. Za plku vyel z jeskyn ven. Obloha byla jasn, a tak vidl miliony hvzd. Pak se stalo v jeho nitru nco, co mu navdy zmnilo ivot. Dval se na sv ruce, ctil sv tlo a najednou zaslechl vlastn hlas, jak k: Jsem stvoen ze svtla, jsem stvoen z hvzd. Znovu pohldl na oblohu a uvdomil si, e hvzdy svtlo nevydvaj, ale e jsou z nj samy stvoeny. ve vznik ze svtla, ekl, a zbyl prostor nen przdn. A vdl, e ve, co existuje, je jedinou ivou bytost, a e svtlo je poslem ivota, protoe je iv a obsahuje veker informace. Pak si uvdomil, e i kdy tak on sm je stvoen z hvzd, hvzdami nen. Jsem tm, co je mezi nimi, pomyslel si. Nazval proto hvzdy tonlnmi a svtlo mezi hvzdami nagulnm. Poznal, e to, co vytvoilo jejich harmonii, je ivot nebo Zmr. Bez ivota by tonln a naguln neexistovalo. ivot je absolutn, nejvy silou, Tvrcem, kter ve stvoil. Toto je, co objevil: Ve, co existuje, je manifestac jedin iv bytosti, kter kme Bh. Doel k zvru, e lidsk vnmn je pouze svtlem vnmajcm svtlo. Vidl tak, e hmota je zrcadlem - ve je zrcadla, kter odr svtlo a vytv z nj obrazy - a e svt iluze, Sen, je jako kou, kter nm brn vidt, co skuten jsme. Skuten my je ist lska, ist svtlo, ekl. Toto poznn zmnilo jeho ivot. Jakmile jednou poznal, km skuten je, pozoroval jin lidi a ostatn produ a byl udiven tm, co vidl. Ve vem vidl sm sebe - v kadm lovku, v kadm zveti, v kadm stromu, ve vod, v deti, v oblacch, v zemi. A vidl, e ivot mch tonln a naguln rznmi zpsoby a e m miliardy podob. V tchto nkolika okamicch pochopil ve. Byl velmi rozruen a srdce ml naplnn mrem. Nemohl se ani dokat, aby svmu lidu ekl, co objevil. Ale neexistovala slova, jimi by to mohl vysvtlit. Pokouel se to sdlit jinm, ale nerozumli mu. Vidli vak, e se zmnil a e z jeho o a hlasu vyzauje cosi krsnho. Povimli si, e ji dlouho o nikom a o niem nevyslovuje dn soudy. U nebyl jako ostatn. Kadho dokzal pochopit, ale nikdo nerozuml jemu. Vili, e je vtlenm Boha, a on se vdy, kdy to slyel, usml a kal: Je to pravda. Jsem Bh. Ale Bohem jste i vy. Jsme stejn, vy a j. Jsme obrazy svtla. Jsme Bohem. Ale lid mu stle nerozumli. Objevil, e je zrcadlem ostatnch lid, zrcadlem, ve kterm mohl spatit sama sebe. Kad je zrcadlem, ekl. Vidl sama sebe v kadm, ale nikdo nevidl jako sama sebe jeho. Poznal, e kad sn, ale bez vdom, bez poznn toho, m skuten je. Nedokzali ho vidt jako sebe sam, protoe mezi zrcadly byla ze mlhy nebo koue. A tato ze byla vytvoena z vklad obraz svtla - ze Snu lid. Pak poznal, e by mohl brzy zapomenout ve, emu se nauil. Chtl si zapamatovat vechna vidn, kter ml, a rozhodl se proto, e si bude kat Kouov zrcadlo, aby vdy vdl, e hmota je zrcadlem a kou ve volnm prostoru je tm, co nm brn, abychom poznali, co jsme. ekl: Jsem Kouov zrcadlo, protoe se dvm na sebe ve vs vech, ale nepoznvme se navzjem kvli koui mezi nmi. Onen kou je Sen a zrcadlem jsi ty, kdy sn.

(1)

OCHOOVN A SEN PLANETY

To, co nyn vidte je jenom Sen. Snte v bdlm stavu. Snn je hlavn funkc mysli a mysl sn tyiadvacet hodin denn. Sn v bdlm stavu a sn, i kdy spte. Rozdl je v tom, e v bdlm stavu existuje hmotn rmec, kter nm umouje vnmat vci pmo. Ve spnku tento rmec chyb, proto se nae sny neustle mn. Lid sn neustle. Ti, co ili ped nmi, vytvoili velk vnj sen, ktermu budeme kat sen spolenosti nebo sen planety. Sen planety je kolektivnm snem miliard mench osobnch sn, kter spolen vytvej sen o rodin, o spoleenstv, mst, zemi a tak sen o celm lidstvu. Sen planety obsahuje vechna pravidla spolenosti, jej nzory, zkony, nboenstv a rzn kultury, zpsoby, jimi se projevuje, jej vldy, koly, udlosti a svtky. Schopnost uit se snt je nm vrozen. Lid, kte ili ped nmi, ns vedou ke zpsobu, jak to dl spolenost. Vnj sen m mnoho pravidel a pokad, kdy se narod nov lovk, upoutme dtskou pozornost a vlome tato pravidla do jeho mysli. Vnj sen vyuv maminky a tatnka, kol a nboenstv k tomu, abychom se nauili, jak snt. Pozornost je schopnost umoujc nm rozliovat a zamovat se jen na to, co chceme vnmat. Dokeme vnmat miliony vc souasn, ale s pomoc pozornosti meme podret cokoliv, co chceme vnmat, v poped sv mysli. Dospl okolo ns upoutaj nai pozornost a opakovan do naich mysl ukldaj informace. Takto se ume vemu, co znme. Prostednictvm pozornosti poznvme celou realitu, cel sen. Nauili jsme se, jak se chovat ve spolenosti: v co vit a v co nevit, co je pijateln a co zase ne, co je dobr nebo patn, co je krsn a co okliv, co je sprvn a nesprvn. Vechna pravidla, pojmy a poznn, jak se ve svt chovat, u tady byly ped nmi. Kdy jste chodili do koly, sedli jste v lavici a sousteovali pozornost na to, co vs uili. V kostele jste vnovali pozornost tomu, co vm kal knz. Stejn tak je tomu s matkou a otcem, bratry a sestrami: vichni se sna upoutat vai pozornost. Ume se rovn, jak upoutat pozornost jinch lid a rozvjme potebu pozornosti, kter ns me init velmi soutivmi. Dti soupe o pozornost svch rodi, uitel, ptel. Podvejte se na m! Podvejte se, co dlm! Hal, jsem tady! Poteba upoutat pozornost se stv velmi silnou a pokrauje i v dosplosti. Vnj sen upoutv nai pozornost a u ns, emu vit, ponaje jazykem, kterm hovome. Jazyk je kd k porozumn a komunikaci mezi lidmi. Kad dopis, kad slovo je ve vech jazycch zleitost dohody. Kdy ekneme strnka knihy , slovo strnka je dohoda, kter rozumme. Jakmile pochopme kd, je nae pozornost upoutna a energie pechz z jedn osoby na druhou. To, e mluvte svm mateskm jazykem, nebyla vae volba. Nevybrali jste si ani nboenstv nebo morln hodnoty - byly zde ji pedtm, ne jste se narodili. Nikdy jsme nemli monost zvolit si to, v co vme nebo nevme. Nikdy jsme si nevybrali ani nejmen z tchto dohod. Nevybrali jsme si dokonce ani vlastn jmno. Jako dti jsme nemli monost vybrat si, v co vit, ale souhlasili jsme s informacemi, kter nm ze snu planety pedvali jin lid. Jedin zpsob, jak uchovvat informace, je dohoda. Vnj sen me upoutat nai pozornost, ale pokud jej neschvlme, informace o nm neuchovvme. Jakmile nco schvlme, uvme v to, a tomu se k vra. Mt vru znamen bezpodmnen vit. Takto se jako dti ume. Dti v vemu, co jim dospl eknou. Jako dti s nimi souhlasme a nae vra je tak siln, e jej systm kontroluje n cel ivotn sen. To, v co vme, jsme si nevybrali, ale nebyli jsme tak dostaten siln, abychom se vzbouili. Vsledkem je, e se tomu podrobme se souhlasem.

km tomu ochoovn lid. V jeho prbhu se ume, jak t a snt. Pi ochoovn lovka se informace penej z vnjho snu do vnitnho a vytvej n nov systm vry. Nejprve se dt u nzvm: mma, tta, mlko, lahvika. Den po dni, doma, ve kole, kostele i v televizi se nm k, jak mme t, jak druh chovn je pijateln. Vnj sen ns u, jak bt lovkem. Mme vypracovan pedstavy o tom, co je ena a co je mu. A tak se ume hodnotit: sami sebe, sousedy, jin lidi. Dti jsou ochoovny stejnm zpsobem jako pes, koka nebo kterkoliv jin zve. Abychom psa nco nauili, trestme ho a odmujeme. Sv dti, kter tolik milujeme, cvime stejnm zpsobem jako domestikovan zvata: pomoc trest a odmn. Kdy udlme to, co rodie chtj, k se nm jsi hodn chlapeek nebo jsi hodn holika. Kdy to neudlme, jsme zl. Kdy poruujeme pravidla, jsme trestni; kdy se jimi dme, jsme odmovni. Trestni a odmovni jsme mnohokrt denn. Brzy se naume bt se, e budeme potrestni nebo e nedostaneme odmnu. Odmna je pitom pozornost, kter se nm dostv od rodi i jinch lid, jako jsou sourozenci, uitel a ptel. Tak se rychle vyvine poteba upoutvat pozornost jinch lid, abychom dostali odmnu. Odmna nm dl dobe, a proto se sname dlat to, co po ns jin chtj, abychom ji dostali. Ze strachu z trestu a ze strachu, e nedostaneme odmnu, zaneme pedstrat, e jsme nm, m nejsme, jen abychom se zavdili jinm a byli dostaten dob v och nkoho jinho. Pokoume se potit mmu a ttu, uitele a knze, a chovme se podle toho. Pedstrme, e jsme nm, m nejsme, protoe se obvme, e budeme odmtnuti. Strach z odmtnut se stv strachem z toho, e nejsme dost dob. Nakonec se staneme nkm, km nejsme. Staneme se kopi nzor matky, otce, spolenosti a nboenstv. Vechny nae normln sklony se v procesu ochoovn ztrcej. A kdy jsme dostaten sta nato, abychom pemleli, naume se slovo ne. Dospl kaj: Nedlej tohle a nedlej tamto. Vzboume se a ekneme: Ne! Vzboume se, protoe brnme svou svobodu. Chceme bt sami sebou, ale neda se nm to, protoe dospl jsou velc a siln. Po jist dob zaneme mt strach, protoe vme, e pokad, kdy udlme nco patn, budeme potrestni. Ochoovn je tak siln, e v jistm okamiku ivota u nepotebujeme nikoho, kdo by ns musel dle napomnat. Nepotebujeme k tomu matku ani otce, kolu ani crkev. Jsme tak dobe vycvien, e se ochoujeme sami. Jsme zvetem, kter se samo domestikuje. Sami se trestme, kdy nedodrujeme pravidla pijatho systmu vry, sami se odmujeme, kdy se chovme jako hodn chlapeek nebo hodn holika. Systm vry je jako Kniha zkona, kter vldne na mysli. Cokoliv je v tto knize, to je bez pemlen na pravdou. Vechny sudky inme podle tto knihy, a to i tehdy, kdy nejsou v souladu s na vnitn pirozenost. V procesu ochoovn jsou do na mysli naprogramovny i morln zkony jako Desatero. Jedna po druh vstupuj tyto dohody do Knihy zkona a vldnou naemu snu. V naich myslch je cosi, co hodnot kadho a cokoli dalho vetn poas, psa, koky - vechno. Vnitn Soudce uv to, co je v na Knize zkona, aby soudil ve, co dlme a nedlme, vechno co si myslme a vechno co ctme a nectme. Kad ije pod tyrani tohoto Soudce. Pokad, kdy dlme nco proti Knize zkona, ekne Soudce, e jsme se provinili, musme bt potrestni a mli bychom se stydt. To se stv mnohokrt denn, den za dnem, po vechna lta naeho ivota. Existuje jet jin nae st, skrze ni pijmme rozsudky a kter se nazv Ob. Ta nese obvinn, vinu a hanbu. Odtud zn hlas: J ubok, nejsem dost dobr, inteligentn a pitaliv, nezasloum si lsku. Velk Soudce s tm souhlas a k: Ano, nejsi dost dobr. A zkladem toho veho je systm vry, kter jsme si sami nevybrali. Tato vra je tak siln, e dokonce i po letech, kdy jsme vystaveni novm nzorm a pokoume se dojt k vlastnmu rozhodovn, zjiujeme, e nadle kontroluje n ivot. Vechno, co jde proti Knize zkona, vm zpsob zvltn pocit v okol aludku, ktermu se k strach. Poruen pravidel Knihy zkona oteve vae emociln rny a vy zanete vytvet emociln jed. Protoe ve, co

je v Knize zkona, mus bt pravdiv, povede ve, co se stav proti n, k pocitu nejistoty. I kdyby byla Kniha zkona patn, ctte se s n bezpen. Z tohoto dvodu potebujeme k tomu, abychom se postavili proti vlastn ve, vce odvahy. I kdy vme, e jsme si vechny lnky tto vry nezvolili, je zrove pravda, e jsme se vemi vyjdili souhlas. Dohoda je natolik siln, e i kdy chpeme, e jej obsah nen pravdiv, pociujeme vinu a stud, kdy jednme proti jejm pravidlm. . Stejn jako vlda d sen spolenosti legislativou, tak i Kniha zkona ovld n osobn sen. Soudce v naem nitru posuzuje ve podle pravidel. Vyn rozsudky, Ob trp vinou a trestem. Ale kdo k, e je v tomto snu njak spravedlnost? Skuten spravedliv je platit za kadou chybu pouze jednou. Skuten nespravedliv je platit za kadou chybu vcekrt. Kolikrt platme za jednu chybu? Odpov zn, e tisckrt. lovk je jedinm tvorem na zemi, kter plat tisckrt za tut chybu. Zvata plat za kadou chybu, kter se dopust, pouze jednou. S nmi je to jinak. Mme silnou pam. Udlme chybu, sami se odsoudme a potrestme. Existuje-li spravedlnost, pak by to mlo postaovat, opakovn nen potebn. My se ale pokad rozpomeneme a znovu se odsoudme, shledme vinnmi a potrestme se. Mme-li manelku nebo manela, kte nm chybu rovn pipomenou, odsoudme se jet jednou. Je to spravedliv? Kolikrt nechme platit svho partnera nebo partnerku, sv dti nebo rodie za tut chybu? Pokad, kdy si na ni vzpomeneme, je znovu obvinme a poleme jim vechen emocionln jed; kter pociujeme pi njak nespravedlnosti, a pak je nechme za stejnou chybu zaplatit znovu. Je to spravedliv? Soudce v mysli nem pravdu, protoe systm vry, Kniha zkona, jsou patn. Cel sen je postaven na falenm zkonu. Devadest pt procent pedstav uskladnnch v na mysli jsou jen li a trpme proto, e jim vme. Ve snu planety je normln, e lid trp, ij ve strachu a vytvej emocionln dramata. Osobn lidsk sny se li, ale celkov se vtinou jedn o dsivou mru. Podvme-li se na lidskou spolenost, vidme, e ivot v n je nesnadn, protoe je ovldn strachem. Na celm svt vidme lidsk utrpen, hnv, mstu, nebezpen nvyky, nsil v ulicch a obrovskou nespravedlnost. Ta se me v rznch zemch vyskytovat v rzn me, ale to, co kontroluje vnj sen, je strach. Srovnme-li sen lidsk spolenosti s popisem pekla, kter po celm svt nboenstv, zjistme, e se jedn o totonou vc. Nboenstv tvrd, e peklo je mstem trestu, mstem strachu, bolesti a utrpen, mstem, kde vs pl v ohni. Ohe vznik z emoc, kter pochzej ze strachu. Kdykoliv poctme hnv, rlivost nebo nenvist, zakoume ve svm nitru ohe. ijeme ve snu pekla. Budeme-li povaovat peklo za stav mysli, pak je peklo vude kolem ns. Ostatn ns varuj, e nebudeme-li dlat to, co podle nich dlat mme, pjdeme do pekla. Ale patnou zprvou je, e v pekle ji jsme, spolu s lidmi, kte nm kaj, e se do nj dostaneme. dn lovk neme odsoudit jinho do pekla, protoe ji v nm jsme. je sice pravda, e ns jin mohou dostat do jet hlubho pekla, ale jenom tehdy, kdy jim to dovolme. Kad lovk m vlastni osobn sen, kter je asto jako sen spolenosti ovldn strachem. Ume se, abychom snili o pekle v naem ivot, v naem osobnm snu. Stejn strach se objevuje u kadho lovka v rznch podobch, ale vichni provme hnv, rlivost, nenvist, zvist a jin negativn emoce. N osobn sen se me rovn stt stlou non mrou, j trpme a ijeme ve stavu strachu. Nemme vak zapoteb, aby byl n sen non mrou. je pece mon mt pjemn sen. Cel lidstvo hled pravdu, spravedlnost a krsu. Vn hledme pravdu, protoe vme jenom ve li, kter jsou uloeny v na mysli. Hledme spravedlnost, protoe v systmu vry, kter mme, dn nen. Hledme krsu, protoe nezvisle na tom, jak je njak lovk krsn, v jeho krsu nevme. Neustle hledme a hledme a pitom je ji ve v naem nitru. Neexistuje dn pravda, kterou bychom mli hledat. A se otome

10

kamkoliv, vidme pravdu vude, ale s dohodami a pedstavami, kter mme uloeny v mysli, ji nepoznvme. Nevidme pravdu, protoe jsme slep. Oslepuj ns vechny falen pedstavy, kter mme v mysli. Pociujeme potebu mt pravdu a ostatnm ji uprat. Dvujeme tomu, v co vme, a nae pedstavy vedou k utrpen. Je to, jako bychom ili v mlze, kter nm znemouje vidt dle ne na piku vlastnho nosu. ijeme v mlze, kter nen skuten. Tato mlha je sen, n osobn sen ivota - veho, v co vme, pedstav, kter mme, dohod, kter jsme uzaveli s jinmi, sami se sebou a dokonce i s Bohem. Cel nae mysl je mlhou, kter Toltkov kali mitote. Nae mysl je sen, ve kterm hovo souasn tisc lid a navzjem si nerozumj. Toto je stav lidsk mysli - velk mitote, kter nm brn poznat, co skuten jsme. V Indii nazvaj mitote mjou, co znamen iluzi. Je to pedstava osobnosti o vlastnm j. Ve, emu vme, veker pojmy a naprogramovn na mysli, to vechno je mitote. Nevidme, km skuten jsme. Nevidme, e nejsme svobodn. Proto se lid brn ivotu. Bt naivu, to vzbuzuje nejvt strach, jak lid znaj. Smrt nen nam nejvtm strachem; nam nejvtm strachem je riziko t - riziko t a vyjdit, km skuten jsme. Bt sm sebou je nejvt lidsk strach. Nauili jsme se t tak, e zkoume uspokojit poadavky jinch lid. Nauili jsme se t podle nzor jinch lid, protoe mme strach z toho, e nebudeme pijmni a e nebudeme pro ostatn dostaten dob. V prbhu ochoovn si vytvme pedstavu, e bychom mli zkouet bt dostaten dob. Vytvme si pedstavu o tom, jac bychom mli bt, aby ns vichni pijmali. Zvlt se pokoume potit ty, kte ns miluj, jako jsou matka a otec, star brati a sestry, kn a uitel. Kdy se pokoume bt se pro n dostaten dob, vytvme si pedstavu dokonalosti, ale do tto pedstavy nezapadme. Vytvme tuto pedstavu, ale ona nen skuten. Z tohoto hlediska nebudeme nikdy dokonal. Nikdy! Protoe nejsme dokonal, sami sebe odmtme. A stupe sebeodmtn zvis na tom, jak inn zlomili dospl nai integritu. Po ochoen u ani trochu nejde o to, abychom byli dostaten dob pro nkoho jinho. Nejsme dostaten dob sami pro sebe, protoe nezapadme do vlastn pedstavy o dokonalosti. Nedokeme si prominout, e nejsme takov, jac jsme si pli bt, nebo spe v co jsme vili, e bychom mli bt. Nedokeme si prominout, e neodpovdme sv pedstav o tom, jac bychom mli bt. Vme, e nejsme takov, jak se od ns oekv, a tak se ctme patn a nepoctiv, jsme frustrovan. Pokoume se to skrvat a pedstrat, e jsme nkm, km nejsme. Vsledkem je pocit neskutenosti a nasazovn spoleenskch masek, abychom jinm zabrnili si toho vimnout. Bojme se, aby nkdo jin nezpozoroval, e nejsme tm, km pedstrme, e jsme. Posuzujeme ostatn podle sv pedstavy dokonalosti, oni vak pirozen nae oekvn nenapluj. Ostouzme sami sebe, abychom potili jin. Aby ns ostatn pijmali, kodme dokonce i svm fyzickm tlm. Vidte mlad lidi, kte berou drogy jen proto, aby je jin mlad lid neodmtali. Neuvdomuj si, e problm spov v tom, e nepijmaj sami sebe. Odmtaj sami sebe, protoe nejsou tm, km pedstraj, e jsou. Pej si nkm bt, ale nejsou jm, a proto v sob nesou hanbu a vinu. Lid se donekonena sami trestaj za to, e nejsou tm, km by podle sebe mli bt. Han sami sebe a nechvaj se hanit od jinch. Nikdo ns ale nepohan tak, jako my sami. Nut ns k tomu Soudce, Ob a systm vry, kter mme uvnit. Je pravda, e potkvme lidi, kte kaj, e je han manel nebo manelka, matka i otec, ale vy vte, e sami sebe han vce. Zpsob, kterm soudme sami sebe, je nejhor soud, jak kdy existoval. Uinme-li chybu ped lidmi, pokoume se ji zapt a zakrt. Jakmile jsme vak sami, stane se Soudce silnm, siln je i vina a my se ctme hloup, patn a bezcenn. Za cel ivot ns nikdo nepohan tak, jak se hanme sami. Mra naeho sebehann je pitom stejn jako ta, kterou bychom tolerovali od nkoho jinho. Pohan-li ns nkdo o trochu vc, ne jak se hanme sami, prav-

11

dpodobn od nj odejdeme. Pokud ns ale bude hant o nco mn, ne to dlme sami, vztah s nm neperume a budeme to snet donekonena. Pokud se hanme opravdu okliv, pak budeme dokonce tolerovat nkoho, kdo ns bude bt, pokoovat a kdo s nmi bude zachzet jako se pinavm hadrem. Pro? Protoe si v naem systmu vry ekneme: Zasloum si to. Ten lovk mi prokazuje pze, e se mnou je. Nejsem hoden lsky a cty. Nejsem dostaten dobr. Mme potebu bt pijmni a milovni, ale nedokeme pijmat a milovat sami sebe. m vce sebelsky mme, tm mn budeme zakouet sebehanu. Sebehana pochz ze sebeodmtn, a sebeodmtn pochz z toho, e mme pedstavu, co to znamen bt dokonal, ale nikdy tohoto idelu nedoshneme. Nae pedstava dokonalosti je dvodem, pro sami sebe odmtme; z toho dvodu sami sebe nepijmme takov, jac jsme, a nepijmme ani jin lidi takov, jac jsou.

VOD K NOVMU SNU

Existuj tisce dohod, kter jsme uzaveli sami se sebou, s jinmi lidmi, s nam snem ivota, s Bohem; se spolenost, s partnerem, s dtmi. Ale nejdleitj jsou ty dohody, kter jsme uzaveli sami se sebou. V tchto dohodch si kme, kdo jsme, co ctme, v co vme a jak se chceme chovat. Vsledkem je to, emu kme nae osobnost. V tchto dohodch kme: Toto je, co jsem. Toto je, v co vm. Nkter vci mohu dlat a jin ne. Toto je skutenost, tamto je fantazie, toto je mon, tamto mon nen. Jedna takov dohoda by nebyla dnm problmem, ale my uzavrme mnoho takovch dohod, kter vedou k naemu utrpen a k tomu, aby se nm v ivot nedailo. Chceme-li t v radosti a naplnn, musme nalzt odvahu tyto dohody, kter jsou zaloeny na strachu a berou nm slu, rozbt. Dohody, kter pochzej ze strachu, nm berou spoustu energie, ale dohody pochzejc z lsky nm pomhaj energii uchovat a dokonce zskat i njakou navc. Kad z ns se rod s jistm mnostvm osobn sly, kter odpoinkem kadodenn doplujeme. Nanetst pltvme na osobn silou pedevm proto, abychom uzavrali tyto dohody. Nae osobn sla zmiz ve vech dohodch, kter jsme uzaveli, a vsledkem je, e se ctme bezmocn. Mme jen tolik sly, abychom kad den pevali, protoe vtinu z n uvme k dodrovn dohod, kter ns uvznily ve snu planety. Jak meme zmnit cel sen naeho ivota, kdy nemme slu ani k tomu, abychom zmnili tu nejmen dohodu? Dokeme-li vidt, e nae dohody vldnou nad nam ivotem a nemme-li rdi sen svho ivota, meme dohody zmnit. A budeme k tto zmn pipraveni, pomohou nm tyi mocn dohody zniit ty, kter pochzej ze strachu a berou nm energii. Pokad, kdy znime nkterou dohodu, vrt se nm sla, kterou jsme potebovali k jejmu uzaven. Pijmeme-li tyto tyi nov dohody, vytvome si dostatek osobn sly, abychom dokzali zmnit cel systm svch starch dohod. Abychom dokzali pijmout tyi dohody, budeme potebovat silnou vli - ale dokeme-li s tmito dohodami t, dojde v naem ivot k udivujc promn. Uvidme, jak se drama pekla rozplv pmo ped naima oima. Msto it ve snu pekla si vytvome nov sen - osobn sen nebes.

12

(2)

PRVN DOHODA
Nehete slovem
Prvn dohoda je nejdleitj a je rovn nejt ji dodrovat. Je tak dleit, e prv dky n budeme schopni doshnout roviny, kterou nazvm nebem na zemi. Prvn dohoda spov v tom, e nebudeme heit slovem. Zn to velmi prost, ale je v tom obrovsk sla. Pro slovem? Nae slovo je dar, kter pochz od Boha. V evangeliu sv. Jana, tam se kde pe o stvoen vesmru, se k: Na potku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bh. Slovem vyjadujeme tvr schopnosti. Prv slovem ve vyjevme. Nezvisle na jazyku, kterm hovome, se nae mysly projevuj slovem. To, o em snme, co ctme a co skuten jsme, je vyjdeno slovem. Slovo nen jen zvukem nebo psanm symbolem. Slovo je sla; je to moc, kterou mme k vyjadovn a komunikaci, k pemlen a tud i k vytven situac v naem ivot. Umme mluvit. Kte jin tvorov na na planet to dokou? Slovo je nejmocnjm nstrojem, kter jako lid mme; je to kouzeln nstroj. Ale stejn jako m me dv ost, doke i nae slovo vytvoit ten nejkrsnj sen, anebo ve okolo ns zniit. Jednm ostm je zneuvn slova, co dl ze ivota peklo. Druhm ostm je istota slova, jejm prostednictvm vytvme pouze krsu, lsku a nebe na zemi. V zvislosti na tom, jak je uvno, me ns slovo osvobodit anebo zotroit jet vce, ne si dokeme pedstavit. Veker kouzla, kter mme k dispozici, jsou zaloena na slovech. Nae pozitivn slovo je blou magi, zneuito se stv magi ernou. I jedin slovo me bt tak mocn, e zmn nebo zni ivoty milion lid. Nen to tak dvno, kdy jeden mu v Nmecku pomoc slova manipuloval celou zem plnou inteligentnch lid. Vedl je do svtov vlky pouhou silou svho slova. Pesvdil jin, aby se dopoutli tch nejzrdnjch nsilnch in. Slovem vybudil lidsk strach a vsledkem byl vbuch vlky a zabjen. Po celm svt zabjeli lid jin lidi, protoe ze sebe mli navzjem strach. Hitlerovo slovo, zaloen na pedstavch a dohodch, kter probouzely strach, si budou lid pamatovat cel stalet. Lidsk mysl je jako rodn pda, do kter jsou neustle zasvna semena. Semeny jsou nzory, ideje a pojmy. Zalijete semnko, mylenku, a ta roste. Slovo je jako semnko a lidsk mysl je tak plodn! Jedinm problmem je, e je a pli rodn pro semnka strachu. Kad lidsk mysl je plodn, ale pouze pro ta semnka, na kter je pipravena. Dleit je vdt, pro jak druh semnek je vhodn a pipravit ji na pijmn semnek lsky. Vezmme si jako pklad Hitlera. Zasel vechna ta semnka strachu, kter pak vyrostla a vedla k masovmu nien. Kdy vidme dsivou moc slova, musme si uvdomit, jak sla vychz z naich st. Strach nebo pochybnost zaset do na mysli vytvej nekonen drama udlost. Slovo je jako kouzlo. Lid ho pouvaj jako ern mgov a bezmylenkovit se navzjem zaklnaj. Kad lovk je kouzelnkem. Svm slovem meme bud nkoho zaklt, nebo ho z njakho zaklet osvobodit. Svmi nzory kolem sebe neustle me kouzla. Pklad: spatm ptele a eknu mu, co m prv napadlo. eknu: Vypad njak patn. Nem rakovinu? Jestlie se s tm ztoton, do roka ji dostane. Takov je sla slova. V prbhu naeho ochoovn vyslovuj nai rodie a sourozenci sv nzory o ns, ani by o nich pemleli. Uvili jsme tmto nzorm a ijeme ve strachu z nich, napklad vme, e neumme dobe plavat, e nejsme dob v njakm jinm sportu nebo e neumme pst. Nkdo vyjd svj nzor a ekne: Podvejte se, tohle je okliv dvka! Dvka to sly, uv, e je okliv, a vyroste s touto pedstavou. Nezle na tom,

13

zda je nebo nen krsn, protoe jakmile je tento soud vysloven, uv, e je okliv. To je ono kouzlo, kterm je zakleta. Upoutnm pozornosti me slovo vstoupit do na mysli a zmnit ve k hormu nebo lepmu. Dal pklad: vte, e jste hloup, a vte tomu tak dlouho, jak si jen pamatujete. Tato dohoda me bt velmi lstiv a zpsob, e spoustu vc dlte uritm zpsobem jen proto, abyste se ujistil, e hloup skuten jste. Nco udlte a pomyslte si: Chtl bych bt chytr, ale jsem hloup, protoe jinak bych to neudlal. Mysl se me vydat do stovek rznch smr a my pitom strvme velkou st ivota vrou ve svou hloupost. Pak jednoho dne nkdo upout vai pozornost a pouije slovo, kterm vm d najevo, e hloup nejste. Uvte tomu, co ten lovk k, a mte novou dohodu. Vsledkem je, e ji nemte pocit, e jste hloup nebo dlte vci hloup. Kouzlo je zlomeno a to jen silou slova. Kdy ale vte, e jste hloup, a nkdo upout vai pozornost a ekne: Ano, jsi skuten ten nejhloupj lovk, jakho jsem kdy potkal; dohodu tm jet posl. Nboenstv hovo o hchu a hncch, ale vysvtleme si, co to doopravdy znamen heit. Hch je ve, m se provinme sami proti sob. Vechno, o em si myslte nebo kte, e se dje proti vm, je hch. Stavme se proti sob, kdy se kvli nemu odsuzujeme nebo obviujeme. Existence bez hchu je pesnm opakem. Neheit znamen, e nejdeme proti sob. Kdy jsme bez hchu, pebrme odpovdnost za sv iny, ale nesoudme se ani neobviujeme. Z tohoto hlediska se cel pojet hchu mn z ehosi morlnho i nboenskho v nco, co dv vt smysl. Hch zan tm, e sami sebe odmtme. Sebeodmtn je nejvtm hchem, kter meme spchat. V nboenskch pojmech je sebeodmtn smrtelnm hchem, kter vede ke smrti. Bt bez hchu na druh stran znamen cestu k ivotu. Neheit slovem znamen nepouvat slovo proti sob. Potkm-li vs na ulici a eknu vm, e jste hloup, vypad to, e jsem pouil slovo proti vm. Ale ve skutenosti jsem pouil slovo proti sob, protoe m kvli tomu zanete nenvidt a vae nenvist pro m nen nim dobrm. Kdy se proto rozzlobm a svm slovem k vm vylu emocionln jed, pouvm slovo proti sob. Pokud se mm rd, vyjdm tuto lsku pi vzjemnch stycch s vmi a budu pak slovem nehec, protoe mj in vyvol podobnou reakci. Budu-li mt rd vs, budete i vy mt rdi mne. Urazm-li vs, urazte m tak. Budu-li vm vdn, budete vdn i vy mn. Budu-li se k vm chovat sobecky, budete se chovat sobecky ke mn. Pouiji-li slovo, abych vs oaroval, oarujete i vy mne. Neheit slovem je sprvn vyuvn na energie; znamen to vyuvat energii ve smru pravdy a lsky k sob. Uzaveme-li se sebou dohodu, e nezheme slovem jen s tmto myslem, bude z ns vychzet pravda a zbav ns vekerho emocionlnho jedu, kter v ns byl. Ale uzaven tto dohody je obtn, protoe jsme se nauili init prav opak. Navykli jsme si pi komunikaci s jinmi a pedevm sami se sebou lht. Heme slovem. Sla slova je v pekle vdy zneuvna. Pouvme slovo ke klen, obviovn, nien. Uvme je ovem tak sprvn, ale nikoliv pli asto. Vtinou pouvme slovo k en naeho osobnho jedu - k vyjden hnvu, rlivosti, zvisti a nenvisti. Slovo je ist kouzlo - nejmocnj dar, kter jsme my lid dostali a uvme jej proti sob. Plnujeme pomstu. Vytvme slovem chaos. Uvme slovo k vyvolvn nenvisti mezi rznmi rasami, mezi rznmi nrody, mezi rodinami, mezi stty. Zneuvme slovo velice asto a tmto zneuvnm vytvme a zvujeme sen pekla. Zneuvnm slova se navzjem strhvme dol a udrujeme se ve stavu strachu a pochybnosti. Protoe slovo je kouzlo, kter lid vlastn, a zneuvn slova je ern magie, pouvme neustle ernou magii, ani bychom vbec vdli, e nae slovo je kouzlem.

14

Jedna inteligentn ena s dobrm srdcem mla dceru, kterou zboovala a milovala. Jednoho veera se po patnm dni v prci vrtila dom, unaven, pln emocionlnho napt a se stranou bolest hlavy. Potebovala klid a ticho, ale dcera si radostn prozpvovala a poskakovala. Neuvdomovala si, jak se jej matka ct; byla ve svm svt, ve vlastnm snu. Ctila se bjen, a tak skkala a zpvala stle hlasitji a dvala tak najevo svou radost a lsku. Zpvala tak hlasit, e matku rozbolela hlava jet vc, a se v jistm okamiku pestala ovldat. Zlostn pohldla na svou krsnou dceruku a ekla: Zavi hubu! M hnusnej hlas. Mohla bys u konen pestat? Pravdou je, e v t chvli matka netolerovala jakkoliv hluk, ale nebyla pravda, e dcera m okliv hlas. Ale ta vila tomu, co j matka ekla, a v tom okamiku se sebou uzavela dohodu. Pot dlouho nezpvala, protoe vila, e m okliv hlas a kadho, kdo by ji slyel, by to otravovalo. Ve kole byla ostchav a kdy byla podna, aby zazpvala, odmtala. Bylo pro ni dokonce obtn hovoit s jinmi lidmi. Vechno se v dsledku tto nov dohody v dvtku zmnilo: vilo, e mus potlaovat sv emoce, aby bylo pijmno a milovno. Kdykoliv slyme njak nzor a uvme mu, uzavrme dohodu, kter se stv soust naeho systmu vry. Toto dvtko vyrostlo, a i kdy mlo krsn hlas, nikdy ji nezpvalo. Z jedinho kouzla se vyvinul cel komplex. A tmto kouzlem ji oaroval ten, kdo ji nejvce miloval: jej vlastn matka. Matka si neuvdomila, co svm slovem zpsobila. Nevimla si, e pouila ernou magii a zaarovala svou dceru. Nevdla o sle svho slova, a proto ji z toho nelze vinit. Udlala tot, co j sam inili mnoha zpsoby jej matka, otec a jin lid. Zneuila slovo. Kolikrt toto provedeme vlastnm dtem? Projevujeme ped nimi tento typ nzor a nae dti pak v sob nesou ernou magii cel lta. Lid, kte ns miluj, na ns aplikuj ernou magii, ale nevd o tom. Proto jim to musme prominout; nevd, co in. Jin pklad: Rno se probudte a ctte se astn. Je vm bjen a strvte jednu nebo dv hodiny ped zrcadlem, lte se a oblkte. Pak vm jedna z vaich nejlepch kamardek ekne: Co se ti stalo? Vypad tak okliv. A ty aty, co m na sob, vdy v nich vypad smn. A je to. Po zbytek dne jste dole v pekle. Mon vm to kamardka ekla jen proto, aby vs ranila. A to se j povedlo. Vyjdila nzor s vekerou silou, kter za slovem stoj. Jestlie k tomu pistoupte takhle, stv se v nzor ernou magi. Tyto typy kouzel je obtn rozbt. Jedin vc, kterou meme udlat, je uzavt novou dohodu za loenou na pravd. Pravda je nejdleitj st to ho, abychom slovem neheili. Na jednom ost mee jsou li, kter vytvej ernou magii, na druhm ost je pravda, kter m slu zniit kouzlo ern magie. Jedin, co ns me osvobodit, je pravda. Pohldnme na kadodenn lidsk kontakty a pedstavme si, kolikrt asi zaarujeme nkoho jinho svm slovem. Za as se z toho stv nejhor podoba ern magie, kter se jmenuje pomluva. Pomluva je ernou magi v t nejhor podob, protoe je istm jedem. Dohoda ns nauila, jak pomlouvat. Kdy jsme byli dtmi, slyeli jsme, jak dospl kolem ns neustle nkoho pomlouvaj a oteven vyjaduj nzory o druhch lidech. Vyjadovali dokonce nzory na lidi, kter vbec neznali. Emocionln jed byl pedn spolen s nzory a my jsme se nauili pokldat to za normln zpsob komunikace. Pomlouvn se stalo v lidsk spolenosti hlavn formou komunikace. Stalo se zpsobem, kter ns navzjem sbliuje, protoe nm dl dobe, kdy vidme, e se nkdo jin ct stejn patn jako my. Existuje jedno star ren, e trpen m rdo spolenost`; lid, kte trp v pekle, nechtj bt sami. Strach a utrpen jsou dleitou soust snu planety; jsou tm, m ns sen planety dr dole. Pirovnme-li lidskou mysl k potai, lze pokldat pomluvu za potaov virus. Virus je kusem potaovho jazyka napsanho ve stejn ei jako jin kdy, ale s myslem ukodit. Tento kd je vpaovn do

15

programu potae, kdy to nejmn oekvme a vtinou i bez naeho vdom. Pot, co se ocitl uvnit, pestane pota fungovat nebo pracovat sprvn, protoe kdy jsou natolik promchny s konfliktnmi zprvami, e se nedopracujeme pouitelnch vsledk. Lidsk pomluva funguje stejnm zpsobem. Dostanete se napklad do jin tdy a mte novho uitele. U dlouho jste se na to tili. Hned prvn den potkte nkoho, kdo ji do t tdy chodil, a ten vm ekne: Ten uitel, to byl takovej namylenej kretn! Vbec nevdl, o em mluv, a byl taky perverzn, tak si na nj dej pozor! Toto slovo a jeho emocionln kd se do vs okamit vryj, ale neuvdomte si, co k tomu onoho lovka motivovalo, kdy vm to kal. Mon ml vztek, e se mu ve kole nedailo, nebo zaloil svj nzor jen na strachu a pedsudcch, ale protoe vy jste se nauil ji jako dt informace vstebvat, urit vae st pomluv uv. Kdy pak pijdete do tdy, ctte, jak se ve vs jed rozlv, a neuvdomujete si, e vidte uitele oima lovka, kter ho pomluvil. Pak se o uiteli zanete bavit s jinmi lidmi ve td a oni zanou vidt uitele ve stejnm svtle: jako kretna a perverznho lovka. Zanete kolu nenvidt a brzy se rozhodnete, e j nechte. Obviujete uitele, ale mli byste obviovat pomluvu. Vechen tento zmatek me zpsobit jeden mal informan virus. Jeden kousek zavdjc informace me zniit komunikaci mezi lidmi, zpsobit, e kad lovk, kterho se dotkne, bude nakaen a nakaz dal. Pedstavme si, e pokad, kdy ped nmi lid nkoho pomlouvaj, propauj do na mysli njak virus, kter zpsob, e myslme stle mn jasn. Pak si pedstavme, e abychom se zbavili svho zmatku, pomlouvme a me virus dle. A te si pedstavme, e tomu tak je v nekonenm etzci mezi vemi lidmi na zemi. Vsledkem je svt pln lid, kte mohou dostvat informace jen z okruhu, kter je naplnn jedovatm, nakalivm virem. Tento jedovat virus je tm, emu Toltkov kali mitote - chaosem tisce rznch hlas, kter se v mysli pokouej mluvit souasn. Jet hor jsou ern mgov potaov hackei, kte viry zmrn. Vzpomeme si na dobu, kdy jsme my sami nebo nkdo, koho znme, byli na nkoho rozzloben a chtli se mu pomstt. Ze mstivosti jsme tomu lovku nco ekli nebo nco jedovatho o nm rozili s myslem, aby o sob smlel patn. Jako dti to dlme zcela bezmylenkovit, ale jak strneme, je nae snaha pokoit jin lidi rafinovanj. Pak leme sami sob a kme, e si ten lovk zaslouil spravedliv trest za sv patn iny. Kdy vidme svt oima potaovho viru, je snadn ospravedlnit si i to nejkrutj jednn. Co vak nevidme je, e se prostednictvm zneuvn slova dostvme hloubji do pekla. Lta ns pomlouvali a zaarovvali pomoc slov jin lid, ale tot jsme inili i sami sob tm, jak jsme slova pouvali. Hovome k sob neustle a vtinou kme vci jako: ,No tedy! Jsem pkn tlustej a oklivej. Strnu a padaj mi vlasy. Jsem hloupej, nikdy nic nepochopm. Nikdy nebudu dost dobr, nikdy se nestanu dokonalm. Chpete nyn, jak uvme slovo sami proti sob? Musme zat chpat, co je slovo a co dl. Pokud porozumme prvn dohod, neheit slovem, zaneme si uvdomovat, jak se v naem ivot ve mn. Nejprve se zmn zpsob, kterm zachzme sami se sebou, a pozdji i zpsob, jm zachzme s jinmi lidmi, zvlt s tmi, kter nejvc milujeme. Vzpomeme si jen, kolikrt jsme pomluvili lovka, kterho mme nejvce rdi, jen proto, abychom zskali podporu druhch pro nae stanovisko. Kolikrt jsme upoutali pozornost jinch lid a ili jed o nkom, koho milujeme, abychom prosadili svj nzor? N nzor je ale jenom nam hlediskem. Nen nutn pravdiv. N nzor vychz z na vry, naeho vlastnho ega a naeho vlastnho snu. Vytvme veker tento jed a me jej mezi jin jen proto, abychom prosadili sv hledisko. Kdy nebudeme heit slovem, poskytne nm to rovn imunitu vi tomu, e ns nkdo negativn oaroval. Negativn idea vstoup do na mysli jen tehdy, kdy je tam pro ni rodn pda. Kdy pestaneme

16

heit slovem, nen ji v na mysli rodn pda pro slova, kter pochzej z ern magie. Msto toho je v n rodn pda pro slova, kter pichzej z lsky. Mru istoty svho slova mete mit rovn sv sebelsky. Jak moc se mme rdi a jak mme o sob pocity je v pmm pomru ke kvalit a integrit naeho slova. Kdy neheme slovem, ctme se dobe, jsme klidn a astn. Sen pekla meme pekonat pouhm uzavenm dohody, e nebudeme heit slovem. Prv te zasvm toto semnko do va mysli. Zda semnko vzejde i nikoliv, zvis na tom, jak rodn je vae mysl pro semnko lsky. Zle na vs, zda uzavete dohodu: J sm svm slovem nezhem. Peujte o toto semnko, a jak bude ve va mysli rst, vytvo dal semnka lsky, kter nahrad semnka nenvisti. Tato prvn dohoda zmn druh semen, pro kter je vae mysl rodn. Neheme slovem. Toto je prvn dohoda, kterou bychom mli uzavt, pokud se chceme osvobodit, pokud chceme bt Mastn, pokud chceme pekroit rovinu existence, kter je peklem. Je to velmi siln dohoda. Uvejme slovo sprvnm zpsobem. Uvejme slovo ke sdlen na lsky. Uvejme blou magii a zanme sami se sebou. eknme si, jak jsme bjen, jak jsme velc. ekneme si, jak moc se mme rdi. Pouijme slovo, abychom rozbili ony nepatrn, malik dohody, kter nm psob utrpen. Je to mon. Je to mon proto, e j jsem to udlal a pitom nejsem o nic lep ne vy. Ano, jsme naprosto stejn. Mme stejn mozky, stejn tla, protoe jsme lid. Kdy jsem j dokzal zniit tyto dohody a vytvoit nov, pak vy mete dokzat tot. Jestlie j nehem slovem, pro byste mli vy? Jen tato jedin dohoda me zmnit cel v ivot. Neheit slovem ns pivede k osobn svobod, k obrovskmu spchu a blahobytu; doke ns zbavit vekerho strachu a zmnit ivot v radost a lsku. Jen si pedstavme, co meme dokzat, kdy pestaneme heit slovem. S istm slovem pekrome sen strachu a budeme t jinm ivotem. Meme t v nebi uprosted tisc lid ijcch v pekle, protoe budeme vi peklu imunn. Meme doshnout krlovstv nebeskho pouze touto jedinou dohodou: nebudeme heit slovem.

17

(3)

DRUH DOHODA
Neberte si nic osobn
Dal ti dohody se rod z prvn dohody. Druh zn: neberte si nic osobn. A se dje kolem ns cokoliv, neberme si to osobn. Kdy pouijeme pedchoz pklad, potkm-li vs na ulici a eknu: ,Hej, ty se ale blbej, ani bych vs znal, nen to o vs, je to o mn. Jestlie si to vezmete osobn, pak snadno uvte, e jste blbec. Mon si pro sebe pomyslte: Jak to v? Je snad jasnovidec, nebo to me vidt kadej, jakej jsem blbec? Bereme to osobn, protoe souhlasme s mkoliv, co se ekne. Jakmile souhlasme, prostupuje ns jed, a jsme v pasti snu pekla. To, co ns do n zavedlo, nazvme osobn dleitost. Osobn dleitost neboli bran vc osobn je maximln vraz sobectv, protoe vychz z domnnky, e vechno se tyk ns. V prbhu na vchovy - naeho ochoovn - se ume brt vechno osobn. Myslme si, e jsme za vechno zodpovdn. My, my, vdycky my! Ale nic, co jin lid dlaj, nedlaj kvli nm. Dlaj to kvli sob. Vichni lid ij ve vlastnch snech, ve vlastn mysli; nachzej se ve zcela odlinm svt, ne je ten, v nm ijeme my. Kdy si vezmeme nco osobn, inme tak na zklad pedpokladu, e ostatn vd, co je v naem svt, a pokoume se vnutit jejich svtu n svt. I kdy se njak situace jev jako osobn, i kdy ns jin pmo urej, nem to s nmi nic spolenho. To, co kaj, co dlaj a nzory, kter vyjaduj, je v souladu s dohodami v jejich myslch. Jejich nzory pochzej z naprogramovn, kterho se jim dostalo v prbhu ochoovn. Vyjd-li nkdo ped nmi svj nzor a ekne: Hele, zd se mi, e jsi pibral, neberme to osobn, protoe je pravdou, e se ten lovk zabv vlastnmi pocity a nzory. Pokou se nm poslat jed a budeme-li si to brt osobn, pak se k nm jed dostane a stane se nam. Pojmn vc osobnm zpsobem z ns uin snadnou koist tchto predtor, ernch mg. Mohou snadno upoutat nai pozornost jednm nepatrnm nzorem a pak do ns cpt jakkoliv jed. A protoe si to bereme osobn, skome jim na to. Spolkneme vechno jejich emocionln svinstvo, a to se pak stane nam svinstvem. Pokud to vak nebereme osobn, jsme imunn i uprosted pekla. Imunita vi jedu uprosted pekla je darem tto dohody. Kdy si bereme vci osobn, ctme se uraen a na reakc je obrana naich nzor, co vede ke konfliktm. Z neho nepatrnho udlme velkou afru, protoe ctme potebu mt pravdu a dt ostatnm najevo, e se ml. Sname se pak jin pesvdit tm, e prezentujeme sv nzory. Ale cokoliv ctme a dlme je jen projekc naeho osobnho snu, odrazem naich vlastnch dohod. To, co kme a dlme a nzory, kter mme, jsou v souladu s dohodami, kter jsme uzaveli - a tyto nzory s nmi nemaj nic spolenho. To, co si o mn myslte, nen pro m dleit, neberu si to osobn. Kdy lid kaj: Migueli, ty jsi nejlep, neberu to osobn a prv tak neberu osobn, kdy kaj: Migueli, ty jsi ze vech nejhor. Vm, e kdy budete astn, budete mi kat: Migueli, ty jsi andl! Ale kdy se na m rozzlobte, budete kat: Migueli, ty jsi skuten bel! Jsi nechutn! Jak me kat takov vci? A tak i onak, m se to netyk, protoe vm, co jsem. Nectm potebu bt pijmn. Nectm potebu, aby mi nkdo kal: Migueli, ty si vede naprosto skvle! Jak jsi tohle mohl dokzat? Ne, neberu to osobn. A ji si myslte nebo ctte cokoliv, vm, e je to v, nikoliv mj problm. Je to zpsob, kterm vidte svt. Nen to nic osobnho, protoe se zabvte sami sebou, nikoliv mnou. Tak ostatn

18

lid budou mt v souladu se svm systmem vry vlastn nzory, take nic z toho, co si o mn mysl, nen doopravdy o mn, ale o nich samch. Mete mi dokonce ci: Migueli, to, co jsi ekl, m zranilo. Ale to, co jsem ekl, nen tm, co vs zranilo; mte rny, kterch jsem se dotkl tm, co jsem ekl. Zraujete se sami. Neexistuje zpsob, jm bych to mohl brt osobn. Nikoliv proto, e bych vm nevil nebo nedvoval, ale protoe vm, e vidte svt jinma, to je svma oima. Vytvte si v mysli cel obraz nebo film a v tomto filmu jste reisry, producenty i hlavnmi herci nebo herekami. Kad jin je jen vedlejm hercem nebo herekou. Je to v film. Zpsob, jakm vidte tento film, je v souladu s dohodami, kter jste uzaveli se ivotem. Vae hledisko je pro vs nm osobnm. Nen to ni pravda, jen vae. Kdy se pak na mne rozzlobte, vm, e se zabvte sami sebou. Jsem pro vs zminkou, abyste se mohli rozzlobit. A rozzlobte se, protoe se neho obvte, protoe mte strach. Kdybyste nemli strach, tak byste se na m nerozzlobili. Kdybyste nemli strach, nemohli byste mne nenvidt. Kdybyste nemli strach, nerlili byste ani byste nebyli smutn. Kdybyste ili beze strachu, kdybyste milovali, nezbylo by pro negativn emoce dn msto. Kdybyste dnou z tchto emoc nepociovali, bylo by logick, e byste se ctili dobe. Kdy se ctte dobe, je dobr vechno okolo vs. Kdy je ve kolem vs bjen, in vs ve astnmi. Milovali byste ve okolo sebe, protoe byste milovali sami sebe. Protoe se mte rdi takov, jac jste. Protoe jste sami se sebou spokojen. Protoe jste astn se svm ivotem. Jste spokojen s filmem, kter vytvte, spokojen se svmi dohodami se ivotem. Jste klidn a astn. ijete v poehnanm stavu, v nm je vechno bjen a krsn. V tomto poehnanm stavu milujete ve, co vnmte. A ji lid dlaj, ct, mysl nebo kaj cokoliv, neberme to osobn. Kdy nm budou kat, jak jsme bjen, nekaj to kvli nm. My vme, e jsme bjen. Nen teba ekat, a nm jin lid eknou, e jsme bjen. Neberme nic osobn. I kdyby nkdo vzal revolver a stelil m do hlavy, ani tento extrm neznamen nic osobnho. Tak nzory, kter mme o sob, nejsou nezbytn pravdiv; proto nemusme brt ve, co nm probh hlavou, osobn. Mysl m schopnost hovoit sama k sob, ale m i schopnost pijmat informace, kter pichzej z jinch . Nkdy zaslechneme v mysli njak hlas a jsme zvdav, odkud asi pichz. Tento hlas me pichzet z jin reality, ve kter existuj iv bytosti podobn lidskm. Toltkov tmto bytostem kali Spojenci. V Evrop, Africe a v Indii jim kaj Bh, Bozi. Nae mysl me existovat na rovni Boh. Nae mysl tak ije v tomto rozmru a doke jej vnmat. Mysl vid oima a vnm probouzejc se skutenost. Mysl ije ve vce ne v jedn dimenzi. Mohou bt obdob, kdy mme npady, kter nevznikaj v nai mysli, ale vnmme je na mysl. Mme prvo tmto hlasm vit nebo nevit, mme rovn prvo nepijmat je osobn. Mme volbu, zda hlasm, kter slyme v mysli, uvme nebo ne, stejn jako si meme vybrat, emu vit a s m souhlasit ve snu planety. Mysl me rovn naslouchat sama sob a hovoit sama se sebou. Je rozdlen stejn jako nae tlo. Stejn jako si meme ci ,mm jednu ruku a mohu si j potst druhou rukou, me mysl tak hovoit sama se sebou. Jednou st mysli je e a druhou st naslouchn. Kdy hovo souasn tisc st na mysli, je to velk problm. k se tomu mitote. Pamatujete? Mitote meme pirovnat k obrovskmu triti, kde hovo a smlouvaj tisce lid najednou. Kad m jin mylenky a pocity, kad m jin nzor. Naprogramovn mysli - veker ty dohody, kter jsme uzaveli, nemus bt nutn celkov sluiteln. Kad dohoda je samostatn iv bytost, m vlastn osobnost a vlastn hlas. Existuj konfliktn dohody, kter se neustle stav proti jinm dohodm, a z toho vznikne v mysli velk vlka. Mitote je dvodem, pro lid podn nevd, co chtj. Nesouhlas spolu navzjem, protoe existuj sti mysli, kter chtj jednu vc, a jin sti, kter chtj pesn opak.

19

Nkter st mysli m nmitky k jistm mylenkm a inm a jin st mysli podporuje iny opanch mylenek. Vechny tyto mal iv bytosti vytvej vnitn konflikt, protoe jsou iv a kad m vlastn hlas. Pouze kdy si sepeme invent naich dohod, objevme vechny tyto konflikty v mysli a nakonec z chaosu mitote vytvome d. Neberme si nic osobn, protoe bychom tm trpli kvli nemu, co za to nestoj. Lid maj na utrpen v rznch rovinch a stupnch nvyk a navzjem se v nm udruj. Lid souhlas s tm, e si budou navzjem pomhat v tom, aby trpli. Mme-li potebu bt ureni, snadno najdeme lidi, kte ns budou uret. A podobn - jestlie budeme s lidmi, kte potebuj trpt, nco v ns zpsob, e je budeme uret. Je to jako kdyby mli na zdech cedulku, na kter je napsno: Nakopnte mne, prosm! Vyaduj pro sv utrpen ospravedlnn. Jejich nvyk na utrpen nen nim jinm ne dohodou, kter se kad den obnovuje. A pjdeme kamkoliv, nalezneme vude lidi, kte nm budou lht, a jak bude nae uvdomn rst, povimneme si, e leme tak sami sob. Neoekvejme od lid, e nm budou kat pravdu, protoe sami sob tak lou. Musme dvovat sami sob a vybrat si, zda budeme i nebudeme vit tomu, co nm nkdo k. Kdy skuten uvidme jin lidi takov, jac jsou, ani bychom to brali osobn, neme ns nikdy zranit nic z toho, co kaj nebo dlaj. I kdy nm lou, je to v podku. Lou nm, protoe maj strach. Maj strach z toho, abychom neobjevili, e nejsou dokonal. Je bolestiv sejmout tuto spoleenskou masku. kaj-li lid jednu vc, ale dlaj jinou, budete lht sami sob, kdy nebudete naslouchat jejich inm. Jsme-li k sob pravdiv, uetme si spoustu citovch traumat. kat sami sob pravdu bol, ale nen teba se k bolesti pipoutat. Vylen je na cest a je jen zleitost asu, kdy se n ivot zlep. Pokud s nmi nkdo nezachz s lskou a ctou, meme pokldat za dar, jestlie se vzdl. Pokud takov lovk neodejde, budeme s nm urit snet utrpen jet mnoho let. Kdy odejde, bude to chvli bolet, ale nae srdce se nakonec zahoj. Pak si budeme moci vybrat to, co skuten chceme. Zjistme, e mme-li uinit sprvnou volbu, nepotebujeme dvovat jinm tolik jako sami sob. A si z toho, e nic nebereme osobn, vytvome siln zvyk, vyhneme se v ivot mnoha nepjemnostem. N hnv, rlivost a zvist zmiz, a nebudeme-li brt vci osobn, jednodue zmiz i n smutek. Jestlie uinme z tto druh dohody nvyk, zjistme, e ns u nic neme dostat zptky do pekla. Kdy nebudeme brt nic osobn, dostane se nm obrovskho mnostv svobody. Budeme imunn vi ernm mgm a nedotkne se ns dn kouzlo, i kdyby bylo sebesilnj. Cel svt ns me pomlouvat, ale jestlie to nebudeme brt osobn, zstaneme imunn. Nkdo nm me zmrn poslat emocionln jed, ale nebudeme-li to brt osobn, nepijmeme jej. Kdy si emocionln jed nevezmeme, zane psobit jet he v odesilateli, ale nikoliv vak v ns. Uvidte, jak je tato dohoda dleit. Nebrat si nic osobn vm pome rozbt mnoho nvyk a rutin, kter vs dr v pasti snu pekla a zpsobuj zbyten utrpen. Jestlie budete praktikovat tuto druhou dohodu, zanete rozbjet tucty nepatrnch, malikch dohod, kvli kterm trpte. A jestlie uskutente ob dv prvn dohody, rozbijete sedmdest pt procent nepatrnch, malikch dohod, kter vs dr uvznn v pekle. Napime si tuto dohodu na papr a ten pipevnme magnetem na ledniku, aby nm neustle pipomnal: neberme si nic osobn. Uinme-li z toho nvyk, nebudeme se muset zabvat tm, zda mme dvovat tomu, co nm kdo k nebo co dlaj jin. K zodpovdn volb budeme potebovat jen dvru v sama sebe. Nemme nikdy odpovdnost za iny druhch, neseme odpovdnost jen za ty sv. Kdy to doopravdy pochopme, nebudou ns zraovat lehkomysln komente nebo skutky druhch.

20

Budeme-li tuto dohodu dodrovat, meme cestovat po celm svt s otevenm srdcem a nikdo nm neubl. Meme ci: Miluji vs, ani bychom museli mt strach, e se nm vysmj nebo ns odmtnou. Meme podat o cokoliv, co budeme potebovat. Meme kat ano i ne - cokoliv si vybereme, bez viny nebo sebeodsuzovn. Meme si dovolit dit se vdy svm srdcem. Pak se meme ocitnou teba uprosted pekla a pitom zakouet vnitn klid a tst. Meme zstat v tomto poehnanm stavu a peklo se ns vbec nedotkne.

21

(4)

TET DOHODA
Nevytvejte si dn domnnky
Tet dohoda zn takto: Nevytvejte si dn domnnky. Mme sklon vytvet si o vem domnnky. Problm s vytvenm domnnek je v tom, e vme, e jsou pravdiv. Psahali bychom na to, e jsou skuten. Vytvme si domnnky o tom, co jin lid kaj nebo dlaj, bereme to osobn, a pak je obviujeme a reagujeme tak, e svmi slovy vyslme jed. Proto kdykoliv, kdy si vytvme domnnky, koledujeme si o njak problm. Vytvome si njakou domnnku, patn j pochopme, vezmeme ji osobn a skon to tm, e z nieho se stane drama. Veker smutek a dramata naeho ivota maj koeny v tom, e si vytvme domnnky a bereme vci osobn. Zamysleme se chvli nad pravdou tohoto vroku. Cel svt vztah mezi lidmi je o vytven domnnek a bran vc osobn. Je na tom zaloen cel n sen pekla. Domnnkami, kter bereme osobn, vytvme spoustu emocionlnho jedu, protoe obvykle nae domnnky zaneme it. Vzpomeme si, e pomlouvn je zpsobem vzjemn komunikace ve snu pekla a penenm jedu z jednoho na druhho. Protoe se obvme podat o vysvtlen, vytvme domnnky a vme, e jsou pravdiv; pak nae domnnky brnme a pokoume se dokzat, e nkdo jin neml pravdu. Vdy je lep klst otzky, ne si vytvet domnnky, protoe domnnky ns peduruj k utrpen. Velk mitote v lidsk mysli vytv spoustu chaosu, kter vede k tomu, e si vechno chybn vysvtlujeme a vemu patn rozumme. Vidme a slyme jen to, co chceme. Nevnmme vci tak, jak jsou. Jsme navykl snt, ani bychom byli zakotveni ve skutenosti. Doslova si vci vysnvme ve sv pedstavivosti. Protoe nemu nerozumme, vytvome si domnnku o vznamu t vci, a kdy vyjde pravda na povrch, praskne n sen jako bublina a my zjistme, e to nebylo tak, jak jsme si mysleli. Pklad: Jdeme po ulici a potkme lovka, kterho mme rdi. Ten lovk se na ns usmje a jde pry. Na zklad tohoto jedinho proitku si meme vytvoit spoustu domnnek. Z nich me vzniknout cel pbh. Z naich domnnek se zane utvet sen a my si meme zat myslet: Ten lovk m m doopravdy rd. V na mysli se zane vyvjet vztah. Mon se v tomto fantastickm svt dokonce oenme nebo vdme, ale cel fantazie je jen v na mysli, v naem osobnm snu. Vytvenm domnnek o naich vztazch si koledujeme o problmy. asto si vytvome domnnku, e nai partnei vd, co si myslme, a e nemusme kat, co vlastn chceme. Pedpokldme, e budou dlat to, co chceme, protoe ns dobe znaj. Kdy nedlaj, co pedpokldme, ctme se zranni a kme: Mli to vdt. Jin pklad: Rozhodneme se, e se oenme nebo vdme, a vytvome si domnnku, e n partner chpe manelstv stejn jako my. Pak ijeme spolu a zjistme, e to nen pravda. Vznikne z toho spousta konflikt, ale my se jet stle nepokoume vyjasnit si pocity o manelstv. Manel se vrt z prce dom, manelka je rozilen a manel nev pro. Mon proto, e si vytvoila njakou domnnku. Ani by mu ekla, co chce, vytvo si domnnku, e manel ji dobe zn, e v, co ona chce, jako by j dokzal st v mysli. Je natvan, protoe nesplnil jej oekvn. Vytven domnnek ve vztazch vede ke spoust boj, spoust pot, ke spoust nedorozumn s lidmi, kter dajn milujeme. V jakmkoliv druhu vztah si meme vytvoit domnnku, e jin vd, co si myslme, a e nemusme kat, co chceme. Domnvme se, e budou dlat to, co chceme, protoe ns dobe znaj. Kdy nedlaj to, co chceme, co pedpokldme, e by mli dlat, ctme se zranni a myslme si: Jak nm to mohli udlat? Mli

22

pece vdt, e nm to vad. A znovu si vytvme domnnku, e jin lovk v, co chceme. Cel drama vznik proto, e jsme si vytvoili tuto domnnku a navrch pak pidali dal domnnky. Zpsob, jm funguje lidsk mysl, je nesmrn zajmav Mme potebu ve ospravedlovat, vysvtlovat a vemu rozumt, abychom se ctili bezpen. Mme miliony otzek, kter si vyaduj odpovdi, protoe existuje tolik vc, kter si uvaujc mysl nedoke vysvtlit. Kdy nm jin nco eknou, vytvome si domnnky, a kdy nm nco neeknou, vytvome si je tak, protoe musme naplnit svou potebu vdt a nahradit komunikaci. I kdy nco slyme a nerozumme tomu, vytvme si domnnky o tom, co to znamen, a pak tmto domnnkm vme. Vytvme si vechny druhy domnnek, protoe nemme odvahu klst otzky. Tyto domnnky si po vtinu doby vytvme rychle a nevdom, protoe jsme uzaveli dohody, e budeme komunikovat tmto zpsobem. Dohodli jsme se, e klst otzky nen bezpen; dohodli jsme se, e kdy ns lid miluj, mli by vdt, co chceme nebo jak se ctme. Kdy nemu vme, pedpokldme, e je to pravda. Nkdy to nechme dojt a k bodu, v nm znime vztah jenom proto, abychom ubrnili svou pozici. Vytvme si domnnku, e kad vid ivot stejn jako my. Pedpokldme, e ostatn mysl stejn, jako myslme my, posuzuj ve stejn jako my a zneuvaj ve jako my. Toto je nejastj domnnka, jakou si lid vytvej. A z tohoto dvodu mme strach bt uprosted jinch sami sebou. Protoe si myslme, e ns bude kad soudit, dlat z ns ob, zneuvat ns a obviovat, jako to dlme my sami. Proto se sami zavrhneme jet dve, ne maj pleitost zavrhnout ns jin. Tak funguje lidsk mysl. Vytvme si rovn domnnky o ns samch, co vede ke spoust vnitnch konflikt. Myslm si, e jsem schopen tohle udlat. Vytvome si napklad tuto domnnku a pak zjistme, e toho nejsme schopni. Pecenme se nebo podcenme, protoe si neudlme as na to, abychom sami sob poloili otzky a zodpovdli si je. Mon by bylo teba zskat o njak situaci vce informac. Nebo bychom si snad mli pestat lht o tom, co doopravdy chceme. Kdy vstupujeme do vztahu s nkm, koho mme rdi, musme asto sami sob potvrzovat, pro toho lovka mme rdi. Vidme jen to, co chceme vidt, a poprme, e m vlastnosti, kter se nm nelb. Leme sami sob, abychom se utvrdili, e mme pravdu. Pak si vytvome domnnky a jednou z nich je: M lska toho lovka zmn. Ale to nen pravda. Nae lska nikoho nezmn. Pokud se jin zmn, pak se zmn proto, e se zmnit chtj, ale ne proto, e je chceme zmnit my. Pak se nco mezi nmi dvma stane a my se ctme zranni. Najednou vidme to, co jsme nechtli vidt pedtm, ale nyn je to umocnno nam emocionlnm jedem. Nyn musme ospravedlnit svou emocionln bolest a obviovat jin za svou volbu. Lsku vak nemusme ospravedlovat: bu zde je, nebo nen. Opravdov lska pijm jin lidi takov, jac jsou, ani by se je pokouela zmnit. Pokoume-li se je zmnit, znamen to, e je nemme doopravdy rdi. Pokud se rozhodneme, e chceme s nkm t, pokud uzaveme tuto dohodu, je samozejm lep uzavt ji s nkm, kdo je pesn takov, jakho bychom si pli. Najdme si nkoho, koho bychom nemuseli mnit vbec. Je mnohem vhodnj nalzt nkoho, kdo je u takov, jakho bychom si pli, ne takovho, koho bychom museli mnit. Rovn druh lovk ns mus milovat takov, jac jsme, aby ns nemusel vbec mnit. Jestlie druz ct, e ns mus mnit, znamen to, e ns doopravdy nemiluj takov, jac jsme. Pro tedy bt s nkm, kdy nejsme takov, jakho si on nebo ona peje? Musme bt tm, m jsme, abychom se nemuseli pedstavovat ve falenm svtle. Milujete-li mne takovho, jak jsem, tak dobe: Vezmte si m. Nemilujete-li mne takovho, jak jsem, tak dobe: Nashledanou, najdte si nkoho jinho. Me to znt tvrd, ale tento druh komunikace znamen, e osobn dohody, kter uzavrme s jinmi, jsou jasn a bez hchu. Pedstavte si den, kdy si pestaneme vytvet domnnky o svm partnerovi a nakonec i o kadm jinm v naem ivot. N zpsob komunikace se naprosto zmn a nae vztahy ji nebudou trpt konflikty vytv-

23

enmi chybnmi domnnkami. Zpsob, jm se meme vyvarovat vytven domnnek, je klst otzky. Ujistme se, e komunikace je jasn. Pokud nerozumme, zeptejme se. Mjme odvahu klst otzky, dokud nm nebude ve jasn, jak by mlo bt, a dokonce ani pak se nedomnvejme, e vme o dan situaci ve, co by se o n dalo vdt. Jakmile uslyme odpov, nebudeme nuceni vytvet si domnnky, protoe budeme znt pravdu. Mjme odvahu ptt se na to, co chceme vdt. Kad m prvo odpovdt, anebo ne, my vak mme vdy prvo se zeptat. Podobn m kad prvo se zeptat ns a my mme prvo ci ano nebo ne. Pokud nemu nerozumme, je pro ns lep se zeptat a udlat si jasno, ne si vytvoit njakou domnnku. Od toho dne, v nm si pestaneme vytvet domnnky, budeme komunikovat pesn a jasn, bez emocionlnho jedu. Bez vytven domnnek bude nae slovo bez hchu. S jasnou komunikac se vechny nae vztahy zmn, a to nejen s nam partnerem, ale i se vemi ostatnmi. Nebude teba, abychom si vytveli njak domnnky, protoe vechno bude jasn. Toto je, co chci, toto je, co chcete vy. Komunikujeme-li tmto zpsobem, nebudeme heit svm slovem. Kdyby tak dokzali komunikovat vichni lid, bez zheen slovem, nebyly by dn vlky, dn nsil, dn nedorozumn. Kdybychom dobe a jasn komunikovali, byly by vechny lidsk problmy vyeeny. Toto je tedy Tet dohoda: nevytvejte si domnnky. ci to je snadn, ale chpu, e dlat to je tk. Je to sloit, protoe jsme astokrt dlali prav opak. Mme spoustu nvyk a rutin, kter si ani neuvdomujeme. Prvnm krokem je uvdomit si tyto nvyky a pochopit dleitost tto dohody. Ale pochopit jej dleitost jet nepostauje. Informace nebo idea je pouze semnkem ve va mysli. To, co je zapoteb, je in. Konat stle znovu a znovu iny, to posiluje nai vli, pomh semnku v rstu a stav pevn zklady, na nich me bt postaven nov nvyk. Po mnoha opakovnch se tyto nov dohody stanou na druhou pirozenost a uvidme, jak ns kouzlo naeho slova promn z ernho mga v blho. Bl mg pouv slovo k tvorb, dvn, sdlen a k lsce. Udlme-li si z tto dohody nvyk, cel n ivot se naprosto zmn. Kdy zmnme cel n sen, dojde v naich ivotech k zzraku. To, co budeme potebovat, dostaneme snadno, protoe duch nmi bude voln prochzet. Toto je zvldnut zmru, ovldnut ducha, zvldnut lsky, zvldnut vdnosti a zvldnut ivota. To bylo clem Toltk. To je cesta k osobn svobod.

24

(5)

TVRT DOHODA
Vdy dlejte ve, jak nejlpe dovedete
Je zde jet jedna dohoda, kter umon ostatnm tem, aby se staly hluboce zakoennm nvykem. tvrt dohoda je o vykonvn prvnch t: vdy dlejte ve, jak nejlpe dovedete. Za vech okolnost dlejme ve, jak nejlpe dovedeme, ne vce a ne mn. Ale mjme na mysli, e nae nejlep konn nebude v kadm moment stejn. Ve je iv a neustle se promuje, take nae nejlep konn_ bude nkdy mt vysokou kvalitu a jindy tak dobr nebude. Kdy se rno probudme sv a pln energie, budeme podvat lep vkony ne veer, kdy bvme unaven. Tak v nemoci nebo podnapilosti to bude jin, ne kdy budeme zdrav nebo stzliv. Nae ponn zvis na tom, zda se ctme bjen a Mastn, anebo zda jsme rozhozen, natvan i rliv. pika naeho vkonu kols s kadm okamikem podle okamit nlady. Mn se i s postupem delho asu. Jak se budou zakoeovat nvyky ty novch dohod, bude nae innost lep ne dve. Nezvisle na okolnostech se sname vdy dlat ve, jak nejlpe dovedeme - ne vce a ne mn ne tak, jak to jde. Budeme-li se snait pli, ztratme mnoho energie a vsledek nebude nakonec tak dobr, jak by mohl bt. Kdy se pepnme, oslabujeme tlo a jdeme sami proti sob, dosaen cle nm trv dle. Kdy budeme dlat mn, ne jak nejlpe dovedeme, budeme frustrovan, budeme se obviovat a litovat. Dlejme ve, jak nejlpe dovedeme - za vech okolnost naeho ivota. Nezle na tom, zda jsme nemocn nebo unaven, protoe dlme-li vdy ve, jak nejlpe dovedeme, neexistuje zpsob, jak bychom to mohli posuzovat. A pokud sami sebe neposuzujeme, neexistuje dvod, pro bychom mli trpt vinou a trestat se. Tm, e budeme vdy dlat ve, jak nejlpe dovedeme, zlomme velk kouzlo, v jeho moci jsme se nachzeli. Jednou se jeden lovk chtl zbavit utrpen a tak el do buddhistick svatyn, aby nalezl nkoho, kdo by mu pomohl. el za Mistrem a zeptal se ho: Miste, budu-li meditovat tyi hodiny denn, jak dlouho bude trvat, ne dojde ke zmn? Mistr se na nho podval a ekl: Bude-li meditovat tyi hodiny denn, bude to trvat tak deset let. Mu pemlel, zda by to nemohl dlat lpe, a pak ekl: Miste, kdy budu meditovat osm hodin denn, jak dlouho pak bude trvat, ne dojde ke zmn? Mistr na nho pohldl a ekl: Kdy bude meditovat osm hodin denn, bude to trvat tak dvacet let. Ale pro by mi to mlo trvat dle, kdy budu meditovat vce? zeptal se mu. Mistr odpovdl: Nejsi zde proto, abys obtoval svou radost nebo ivot. Jsi zde proto, abys il, abys byl astn a miloval. Doke-li udlat to nejlep, eho jsi schopen, ve dvou hodinch, ale ve skutenosti tm strv osm hodin, jen se unav, mine vyvrcholen a nebude mt radost ze ivota. Konej, jak to nejlpe dovede, a snad pochop, e nezvisle na tom, jak dlouho medituje, me t, milovat a bt asten. Budeme-li konat ve jak nejlpe dovedeme, proijeme intenzvn ivot. Budeme vkonn, budeme se k sob dobe chovat, protoe budeme odevzdvat sv rodin, sv komunit to nejlep. Ale to, co ns uin skuten astnmi, jsou iny. Kdy budeme vdy dlat ve, jak nejlpe dovedeme, znamen to, e budeme jednat. Konat ve, co nejlpe znamen bt aktivn, ale ne proto, e ekme odmnu, nbr proto, e to tak mme rdi. Lid vtinou dlaj prav opak: uchyluj se k nemu jen proto, e oekvaj odmnu, a nikoliv proto, e by je takov jednn tilo. A to je dvod, pro nedlaj ve tak, jak nejlpe dovedou.

25

Lid napklad chod kad den do prce vtinou jen s mylenkou na penze, kter dostanou. Ani se nemohou dokat ptku i soboty, kdy dostanou penze a budou mt volno. Pracuj kvli odmn a vsledkem je, e se prci brn. Sna se inm vyhbat, take nemohou dlat ve tak, jak nejlpe dovedou. Cel tden tvrd pracuj, trp prac, trp svou innost, ale ne proto, e maj prci rdi, ale protoe ct, e pracovat musej. Musej pracovat, protoe je teba platit njem, protoe je teba ivit rodinu. Ct frustraci a jsou neastn i kdy dostanou penze. Maj dva dny na odpoinek, aby si dlali, co chtj. A co dlaj? Sna se uniknout. Opjej se, protoe nemaj rdi sami sebe. Nemaj rdi svj ivot. Kdy se nemme rdi takov, jac jsme, existuje mnoho zpsob, jak si ubliovat. Na druh stran, dlme-li nco jen proto, e se nm to lb, ani bychom za to oekvali odmnu, zjistme, e budeme mt poten ze veho, co podnikneme. Odmny pijdou tak, ale my k nim nebudeme pipoutni. Neoekvme-li odmnu, dostaneme vc, ne si vbec umme pedstavit. Mme-li rdi to, co dlme, dlme-li vdy ve jak nejlpe dovedeme, pak si skuten uvme ivota. Bavme se, nenudme se, nectme frustraci. Kdy dlme ve nejlpe, jak dovedeme, neposkytujeme Soudci pleitost, aby ns obvioval i shledal vinnmi. Kdy jsme nco udlali jak nejlpe to umme a Soudce se ns pokou soudit podle na Knihy zkona, odpovme mu: Dlali jsme to nejlpe, jak jsme dovedli. V takovm ppad nemme eho litovat. Proto mme dlat vdy vechno tak, jak nejlpe dovedeme. Nen snadn tuto dohodu dodrovat, ale je to dohoda, kter ns doke skuten osvobodit. Kdy ve dlme takto, naume se pijmat sami sebe. Budeme si ale muset uvdomovat sv chyby a uit se z nich. Uen se z chyb znamen, e konme, dvme se poctiv na vsledky a znovu konme. Toto ve zv nae sebevdom. Kdy dlme ve tak, jak nejlpe dovedeme, nemme vlastn pocit, e pracujeme, protoe ze veho mme poten. Kdy ns konn t nebo jej nepociujeme jako jmu, ctme, e dlme ve, jak nejlpe dovedeme. Dlme to tak, protoe to tak chceme dlat, nikoliv proto, e bychom museli, nikoliv proto, e bychom chtli potit Soudce nebo jin lidi. Zaneme-li nco dlat, protoe musme, pak nen mon, abychom to dlali tak, jak nejlpe umme. Pak je lep, kdy to nedlme vbec. My vak dlme ve nejlpe, jak dovedeme, protoe kdy to dlme tmto zpsobem, jsme astn, mme z toho poten a jsme aktivn, protoe ns to bav. Bt inorod znamen naplovat ivot. Neinnost je zpsob, jm ivot poprme. Kdy jsme neinn, meme cel lta vysedvat kad den ped televiz a dvat tak najevo, e se bojme bt naivu a vyjadovat co jsme. Mme-li vyjdit co jsme, musme jednat. Meme mt v hlav velijak velk npady, ale bez akce nejsou k niemu. Kdy njak npad nerealizujeme, nedostav se dn vsledky, dn odmna. Dobrm pkladem je pbh o Forrest Gumpovi. Neml dn velk npady, ale zaal jednat. Byl astn, protoe vechno dlal, jak nejlpe mohl. Ani oekval njakou odmnu, nakonec byl bohat odmnn. Jednat znamen bt naivu. Je to podstupovn rizika vyjt ven ze sebe a dt svmu snu konkrtn podobu. Je to jin, ne vnucovat svj sen ostatnm. Kad m prvo vyjdit vlastn sen. Konat ve nejlpe, jak dovedeme, je skvl nvyk. J dlm ve jak nejlpe dovedu ve vech ppadech. Stal se z toho pro mne ritul, protoe jsem si to tak zvolil. Je to stejn vra jako jin vry, kter jsem si vybral. Ze veho dlm ritul a vdy ve dlm jak nejlpe dovedu. Dt si sprchu je pro mne ritulem, jeho prostednictvm km svmu tlu, jak je mm rd. Ctm vodu na svm tle a mm z toho poten. Dlm to nejlep, co dovedu, abych naplnil poteby svho tla. Dlm to nejlep, co dovedu, abych svmu tlu dval to, co od nho dostvm.

26

V Indii maj ritul, kter se nazv pda. Vezmou soky Boh v mnoha rznch formch, koupaj je, krmi a projevuj jim lsku. Dokonce pi obadu odkvaj sokm mantry. Dleit je zpsob, kterm ritul probh, zpsob, jm kaj: Miluji t, Boe. Bh je ivot. Bh je aktivn ivot. Nejlep zpsob, jak ci: Dkuji ti, Boe, je nezabvat se minulost a t v ptomnm okamiku, prv zde a nyn. M nm ji ivot vezme cokoliv, nechme to bt. Kdy se vzdme minulosti, umon nm to t pln v ptomnm okamiku. Vzdt se minulosti znamen, e si meme vychutnat sen, kter se odehrv prv nyn. ijeme-li v minulm snu, nemme poten z toho, co se dje prv te, protoe si budeme vdy pt, aby skutenost byla jin, ne prv je. Nen as, abychom nkoho nebo nco postrdali, protoe jsme iv. Netit se z toho, co se odehrv prv te, je it v minulosti a it jen napl. To vede k sebeltosti, utrpen a slzm. Narodili jsme se s prvem bt Mastn. Narodili jsme se s prvem na lsku, na radost a na sdlen na lsky. Jsme iv, tak ivot vezmme a tme se z nho. Nebrame se, aby nmi ivot prochzel, protoe to, co nmi prochz, je Bh. Existenci Boha dokazuje prv nae existence. Nae existence je dkazem existence ivota a energie. Nepotebujeme nic vdt nebo nco dokazovat. Sta bt, riskovat a tit se ze ivota, to je ve, na em zle. eknme ne, kdy se nm chce ci ne, a ano, kdy se nm chce ci ano. Mme prvo na to bt sami sebou. Ale sami sebou meme bt jen tehdy, kdy dlme ve tak, jak nejlpe dovedeme. Kdy to tak nebudeme dlat, popeme sv prvo bt sami sebou. Toto je semnko, o kter bychom mli v mysli doopravdy peovat. Nepotebujeme poznn nebo velk filozofick pojmy. Nepotebujeme, aby ns druz pijmali. Vyjadujeme vlastn boskost tm, e jsme naivu a e milujeme sami sebe a ostatn. kat: Miluji t, je vrazem Boha. Prvn ti dohody budou fungovat jen tehdy, budeme-li dlat ve, jak nejlpe dovedeme. Neoekvejme, e budeme vdy schopni neheit slovem. Nae nvyky jsou pli siln a mme je pevn zakoenn v mysli. Ale dokeme dlat vdy ve, jak nejlpe dovedeme. Neoekvejme, e nebudeme nikdy brt nic osobn; dlejme jen ve tak, jak nejlpe to dovedeme. Neoekvejme, e si ji nikdy nevytvome njakou domnnku, urit vak meme dlat vdy ve, jak nejlpe dovedeme. Pi takovmto zpsobu konn budou nae nvyky zneuvat slovo, brt vci osobn a vytvet domnnky postupn slbnout. Nebudeme mt potebu soudit sami sebe, ctit se vinn nebo se trestat, kdy nebudeme schopni tyto dohody dodret. Budeme-li dlat ve, jak nejlpe dovedeme, budeme sami se sebou spokojeni i tehdy, kdy si budeme jet stle vytvet domnnky, jet stle brt vci osobn a jet stle heit slovem. Pokud dlme vdy ve, jak nejlpe dovedeme, staneme se mistry promny. Praktikovn dl mistra. Tm, e budeme ve dlat, jak nejlpe dovedeme, se staneme mistry. Ve, emu jsme se nauili, jsme se nauili opakovnm. Nauili jsme se pst, dit auto a dokonce i chodit. Jsme mistry rodnho jazyka, protoe jsme jej pouvali. To, na em zle, je innost. Pokud budeme dlat ve, jak nejlpe dovedeme, pi hledn osobn svobody, pi hledn sebelsky, zjistme, e je jen otzkou asu, kdy nalezneme to, co hledme. Nen to denn snn i setrvn dlouh hodiny v meditaci. Musme vstt a bt lovkem. Musme uctt mue nebo enu, jimi jsme. Ctt sv tlo, mt z nj poten, milovat je, krmit, istit a lit. Cvime a dlejme ve, co dl naemu tlu dobe. Je to pda pro nae tlo a spojen mezi nmi a Bohem. Nepotebujeme uctvat soky Panny Marie, Krista nebo Buddhy. Ale meme, pokud chceme; mme-li z toho poten, dlejme to. Nae tlo je manifestac Boha a budeme-li je uctvat, ve se pro ns zmn. Budeme-li praktikovat rozdvn lsky z kad sti tla, zasadme do na mysli semnka lsky. A kdy tato semnka vyrostou, budeme sv tlo nesmrn milovat, ctt a vit si jej.

27

Vsledkem bude, e kad in se stane ritulem uctvajcm Boha. Dalm krokem je uctvn Boha kadou mylenkou, kadou emoc, kadm pomylenm na to, co je sprvn i patn. Kad mylenka se stane spojenm s Bohem. Budeme t ve snu bez soud a obtovn a nebudeme ctit potebu pomlouvat a znevaovat sami sebe. Budeme-li dodrovat tyto tyi dohody, nememe t v pekle. V dnm ppad. Jestlie nebudeme heit slovem, brt si vechno osobn a vytvet domnnky a jestlie udlme vdy ve, jak nejlpe dovedeme, pak budeme mt krsn ivot. Budeme jej mt stoprocentn pod kontrolou. tyi dohody jsou souhrnnm mistrovstvm promny, jednm z mistrovstv Toltk. Mn peklo v nebe. Sen planety se mn v n osobn sen nebes. V nm se nachz poznn, kter ek, abychom je vyuili. Jsou v nm i tyi dohody, kter je teba pouze pijmout a respektovat jejich smysl a slu. Dlejme vdy jen to nejlep, co dokeme, abychom tyto dohody ctili. Jet dnes meme uzavt tuto mluvu: budeme dodrovat tyi dohody. Je to tak prost a logick, e by tomu rozumlo i dt. Musme vak mt velmi silnou vli, abychom je dodrovali. Pro? Protoe a se vydme kamkoliv, zjistme, e je nae cesta pln pekek. Vichni se pokouej sabotovat n zvazek k tmto novm dohodm a ve kolem ns nut k jejich poruovn. Problm je v tom, e vechny ostatn dohody jsou soust snu planety. Jsou iv a velmi siln. Prv proto musme bt velkmi lovci, velkmi vlenky, kte dokou tyi dohody brnit i za cenu ivota. Zvis na tom nae tst, nae svoboda, cel zpsob ivota. Clem vlenka je promnit tento svt, utci z tohoto pekla a nikdy se do nj nevrtit. Jak ns u Toltkov, odmnou je promna lidsk zkuenosti utrpen, aby se stala ztlesnnm Boha. Takov je odmna. Potebujeme skuten vyut vekerou slu, kter je v ns, abychom mli pi dodrovn tchto dohod spch. J sm jsem neoekval, e se mi to poda hned napoprv. Mnohokrt jsem neuspl, ale vstal jsem a zkusil to znovu. Znovu jsem selhal, ale el jsem do toho zase. Nelitoval jsem se. Nepipadalo v vahu, abych se politoval. kal jsem si: I kdy to nepjde hned, jsem dost siln a inteligentn, abych to dokzal! A dal jsem se do toho znovu. A pokad, kdy jsem se do toho zase pustil, to bylo snaz. Ale na zatku to bylo tk a sloit. Selete-li, nesute se. Neposkytujte svmu Soudci zadostiuinn, aby z vs udlal ob. Bute na sebe tvrd. Zante s dohodou znovu. Fajn, poruil jsem svou dohodu, e nebudu heit slovem. Zanu znovu, i kdyby se mi podailo dodret tyi dohody jen dnes. Dnes nebudu heit slovem, nebudu si nic brt osobn, nebudu si vytvet dn domnnky a budu dlat ve nejlpe, jak dovedu. Porute-li njakou dohodu, zante znovu druh den a opt dal den. Zpotku to bude tk, ale den ode dne to bude stle snaz, a jednou objevte, e ijete v souladu se tymi dohodami. A budete pekvapeni, jakm zpsobem se v ivot promnil. Nemuste bt nboensky zaloen nebo chodit kad den do kostela. Vae lska a sebecta porostou. Dokete to. Kdy jsem to dokzal j, mete to dokzat tak. Nestarejte se o budoucnost; soustete pozornost na dneek a ijte v ptomnm okamiku. ijte vdy jen v souasnm dni. A vdy dlejte to nejlep, co dokete, abyste tyto dohody dodrovali, a brzy se to pro vs stane snadnm. Dneek je potkem novho snu.

28

(6)

TOLTCK CESTA KE SVOBOD

Znien starch dohod
Kad hovo o svobod. Po celm svt bojuj rzn lid, rzn rasy, rzn zem za svobodu. Ale co je svoboda? V Americe kme, e ijeme ve svobodn zemi. Ale jsme skuten svobodn? Jsme svobodn, abychom byli tm, km skuten jsme? Odpov zn ne, nejsme svobodn. Opravdov svoboda je spojena s lidskm duchem - je to svoboda bt tm, km skuten jsme. Kdo, nm brn, abychom byli svobodn? Svdme vinu na vldu, poas, rodie, nboenstv, Boha. Ale kdo nm v tom brn doopravdy? My sami. Co to ale doopravdy znamen bt svobodn? Nkdy se oenme i vdme a kme, e ztrcme svobodu, pak se rozvedeme a pesto nejsme svobodn. Co je pinou? Pro nedokeme bt sami sebou? Mme vzpomnky na star asy, kdy jsme bvali svobodn a milovali jsme svobodu, ale od t doby jsme ji zapomnli, co to svoboda je. Vidme-li dvoulet, tlet nebo snad tylet dt, nachzme svobodnho lovka. Pro je dt svobodn? Protoe dl to, co chce. Je to divok lovk. Stejn jako kvtina, strom nebo zve, kter nebyly domestikovny a jsou divok. Kdy pozorujeme lidi, kterm jsou dva roky, zjiujeme, e vtinu asu maj na tvi irok smv a je jim dobe. Zkoumaj svt. Nemaj strach ze hry. Boj se, a kdy se poran, jsou nespokojen, a kdy maj hlad, kdy nejsou splnna nkter jejich pn, ale nestaraj se o minulost, nestaraj se o budoucnost. ij jen ptomnm okamikem. Velmi mal dti se neboj vyjdit to, co ct. Jsou tak pomilovnhodn, e se jim dostv lsky, pmo se v n koupou. Vbec se neboj milovat. Tato je popis normln lidsk bytosti. Jako dti se nebojme budoucnosti ani se nestydme za minulost. Nam normlnm lidskm sklonem je tit se ze ivota, hrt si, zkoumat svt, bt astn a milovat. Co se ale stalo s dosplm lovkem? Pro jsme tak rozdln? Pro ji nejsme divoc? Z hlediska Obti meme ci, e se nm stalo nco smutnho, z hlediska vlenka meme ci, e to je normln. Stalo se, e mme Knihu zkona, velkho Soudce a Ob, jen vldnou nad nam ivotem. Ji nejsme svobodn, protoe Soudce, Ob a systm vry nm neumouj bt tm, km skuten jsme. Jakmile byla jednou nae mysl naplnna vm tm smetm, nejsme ji astn. Tento etzec vcviku, od lovka k lovku, z jedn generace do druh, je v lidsk spolenosti normln. Nen nutn, abychom obviovali rodie, e ns uili bt jako oni. Co jinho ns mohli uit ne to, co znaj? Udlali to nejlep, co mohli, a pokud nm ublili, bylo to zpsobeno jejich vlastnm ochoenm, jejich vlastnmi obavami, jejich vlastn vrou. Na programovn, kter prodlali, nemli dn vliv, take se ani jinak chovat nemohli. Nen teba obviovat rodie i kohokoliv jinho, e ns zneuvali. Te vak nastal as toto zneuvn zastavit. Je as osvobodit se od tyranie Soudce tm, e zmnme zklady svch vlastnch dohod. Je as osvobodit se od role Obti. Skuten j je mal dt, kter nikdy nevyrostlo. Nkdy se objevuje, kdy se dobe bavme nebo si hrajeme, kdy se ctme astn, kdy malujeme nebo peme poezii, kdy hrajeme na piano nebo se projevujeme njakm jinm zpsobem. Toto jsou nejastnj okamiky naeho ivota - kdy se podstata objev na povrchu, kdy se nestarme o minulost a nedlme si starosti o budoucnost. Tehdy jsme jako dti. Je zde ale nco, co ve mn: kme tomu odpovdnost. Soudce ekne: Pokej chvli, jsi zodpovdn, m nco na prci, mus pracovat, mus chodit do koly, mus si vydlvat na ivobyt. Veker tato odpovdnost se objev v na mysli. Vraz v na tvi se zmn a jsme opt vn. Pozorujeme-li dti, kdy si hraj

29

na dospl, vidme, jak se jejich tve zmn. ,Pojme si hrt na to, e jsem prvnk, kaj a hned se do jejich tv vkrd vraz dosplch. Takov tve uvidme u soudu - a takov tak jsme. Jsme stle dtmi, ale ztratili jsme svobodu. Svoboda, kterou hledme, je svoboda bt sami sebou, svoboda moci se vyjdit. Podvme-li se na sv ivoty, vidme, e vtinu asu dlme nco, abychom potili jin, aby ns pijmali, msto abychom ili tak, abychom potili sami sebe. To je to, co se stalo s na svobodou. Ve vech spolenostech na celm svt meme vidt, e z kad tiscovky lid je jich devt set devadest devt zcela ochoeno. Nejhor na tom je, e vtina z ns si dokonce ani neuvdomuje, e nen svobodn. V naem nitru je cosi, co nm naeptv, e nejsme svobodn, ale my nechpeme, co to znamen a pro nejsme svobodn. Problm spov v tom, e vtina lid nikdy nepijde na to, e jejich mysl ovldaj Soudce a Ob, a proto nemaj anci se osvobodit. Prvnm krokem k osobn svobod je uvdomn. Abychom se osvobodili, musme si uvdomit, e svobodn nejsme. Potebujeme si uvdomit, v em je problm, abychom jej vyeili. Uvdomn je vdy prvnm krokem, protoe pokud k nmu nedojde, pak zde nen nic, co bychom mohli zmnit. Jestlie si neuvdomme, e nae mysl je pln ran a emocionlnho jedu, nememe zat s vyitnm a hojenm ran a budeme dle trpt. K utrpen vak nen dn dvod. Uvdomme-li si to, vzboume se a ekneme si: U toho bylo dost! Meme zat hledat zpsob, jm bychom zhojili a zmnili n osobn sen. Sen planety je jenom sen. Nen skuten. jestlie zaneme tento sen rozebrat a zkoumat, zjistme, e vtina naich nzor, kter vedly k rnm v mysli, nen pravdiv. Zjistme, e jsme cel ta lta trpli zbyten. Pro? Protoe systm vry, kter byl vloen do na mysli, je zaloen na lch. Proto je pro ns dleit, abychom ovldli svj vlastn sen, proto se Toltkov stali mistry snu. N ivot je manifestac naeho snu, je to umn. jestlie se nm n sen nelb, meme svj ivot kdykoli zmnit. Misti snu vytvej z ivota mistrovsk dlo, kontroluj sen vlastn volbou. Vechno m dsledky a mistr snu si je uvdomuje. Bt Toltkem je zpsob ivota. Je to zpsob ivota, ve kterm nejsou dn vdci ani dn podzen, v nm mte svou pravdu a ijete podle n. Toltk je moudr, divok a svobodn. K tomu, aby se lid stali Toltky, je teba zvldnout ti vci. Za prv je to Uvdomn, co znamen, e si musme bt vdomi toho, km skuten jsme, se vemi monostmi. Za druh je to Promna - jak ve zmnit, jak se osvobodit od ochoen. Tet zleitost je zvldnut Zmru. Ten je z toltckho hlediska tou soust ivota, kter umouje pemnu energie; existuje jedin iv bytost, kter obsahuje vekerou energii a ji nazvme Bh. Zmr je samotnm ivotem, bezpodmnenou lskou. Zvldnut Zmru je proto zvldnutm Lsky. Kdy hovome o cest Toltk ke svobod, zjiujeme, e maj celou mapu ukazujc, jak se vysvobodit z ochoen. Pirovnvaj Soudce, Ob a systm vry k parazitovi, kter napad lidskou mysl. Z toltckho hlediska jsou vichni ochoen lid nemocn. Jsou nemocn, protoe jejich mysl a mozek kontroluje parazit. Potravou jsou pro nho negativn emoce, kter pochzej ze strachu. Podvme-li se na popis parazita, zjistme, e jde o ivou bytost, kter se piivuje na jinch ivch bytostech, vysv z nich energii a postupn sv hostitele ni. Soudce, Ob a systm vry do tohoto popisu velmi dobe zapadaj. Spolen tvo ivou bytost vytvoenou z psychick, emocionln energie, kter je iv. Nen to samozejm hmotn energie, ale ani emoce nejsou hmotn. Tak nae sny nejsou hmotn, ale pesto vme, e existuj.

30

Jednou z funkc mozku je pemna hmotn energie na emocionln. N mozek je tovrnou na emoce. A ji jsme ekli, e hlavn funkc mysli je snn. Toltkov v, e parazit - Soudce, Ob a systm vry - kontroluje nai mysl, e kontroluje n osobn sen. Parazit sn na mysl a ije svj ivot v naem tle. Pev jen z emoc, kter pochzej ze strachu, a da se mu v dramatickch situacch a utrpen. Svoboda, kterou hledme, spov v pouvn na mysli a tla, v it vlastnho ivota msto ivota v systmu vry. Kdy zjistme, e mysl je kontrolovna Soudcem a Obti a to skuten, co jsme my, se kr nkde v koutku, mme pouze dv monosti. Jednou z nich je t nadle jako doposud ve snu planety. Druhou monost je dlat to, co dlme jako dti, kdy se ns rodie sna ochoit. Meme se vzbouit a kiet: Ne! Meme vyhlsit parazitovi vlku, vlku Soudci a Obti, vlku za svou nezvislost, vlku za prvo pouvat vlastn mysl a vlastn mozek. Proto se lid ve vech amanskch tradicch Ameriky, od Kanady k Argentin, nazvaj vlenci - protoe jsou ve vlce proti parazitovi v mysli. To je skuten vznam vlenka. Vlenk je ten, kter se vzbouil proti invazi parazita a vyhlsil mu vlku. Ale vlenk nemus vdy vlku vyhrt; meme vyhrt nebo prohrt, ale vdy udlme to nejlep, co dokeme, a mme tak alespo anci se znovu osvobodit. Zvolme-li si tuto cestu, zskme pinejmenm dstojnost vzpoury a nestaneme se bezmocnou obt naich rozmarnch cit nebo jedovatch emoc druhch. I kdy nepteli - parazitovi - podlehneme, nebudeme patit k tm obtem, kter se vzdaly bez boje. Bt vlenkem nm poskytne pleitost k pekonn snu planety a ke zmn naeho osobnho snu na sen, ktermu kme nebe. Stejn jako peklo i nebe je mstem, kter existuje v na mysli. Je to msto radosti, msto, v nm jsme astn, kde jsme svobodn, abychom mohli milovat a bt tm, km skuten jsme. Meme se dostat do nebe jet zaiva a nemusme ekat, a zememe. Bh je neustle ptomn a Krlovstv nebesk je vude, nejprve ale musme mt oi k vidn a ui k slyen tto pravdy. Musme se osvobodit od parazita. Parazita meme pirovnat k pee s tisci hlavami. Kad z nich je jednou z obav, kter mme. Chceme-li bt svobodn, musme parazita zniit. Jednm z een je napadnout ho hlavu po hlav, co znamen, e se musme postavit tv v tv kad obav, kterou mme, jedn po druh. Je to pomal proces, ale funguje. Pokad, kdy se vypodme s jednou z hlav, se trochu osvobodme. Druhm pstupem je pestat parazita krmit. Nedme-li mu dnou potravu, zahubme ho hladem. Abychom to dokzali, musme zskat kontrolu nad svmi city a musme se vyhnout emocm, kter pochzej ze strachu. Je to snadn ci, ale velmi tk provst. Je to sloit, protoe na mysl kontroluj Soudce a Ob. Tetm eenm je iniciace smrti. Tento obad na lzme v mnoha tradicch a ezoterickch uench po celm svt. Nalezneme jej v Egypt, Indii, ecku i v Americe. Je to symbolick smrt, kter zabj parazita, ani by ukodila fyzickmu tlu. Kdy symbolicky umrme, mus zemt i parazit. Toto je rychlej een ne prvn dv, ale jeho proveden je jet t. Potebujeme velkou dvku odvahy, abychom se stetli tv v tv s andlem smrti. Musme bt velmi siln. Podvejme se podrobnji na kad z tchto een.

UMN PROMNY Sen druh pozornosti

ekli jsme si ji, e sen, v kterm nyn ijeme, je dsledkem vnjho snu, kter upoutv nai pozornost a vyivuje vechny nae nzory. Proces ochoovn meme nazvat snem prvn pozornosti, protoe takto byla nae pozornost vyuita poprv, aby se vytvoil prvn sen naeho ivota.

31

Jednm ze zpsob, jak zmnit nzory, je soustedit pozornost na vechny dohody a pedlat je. K tomu pouijeme svou pozornost podruh, m vytvome sen druh pozornosti neboli nov sen. Rozdl oproti prvmu ppadu je v tom, e nyn ji nejsme nevinn. Kdy jsme byli dtmi, bylo to jin, nemli jsme jinou volbu. Ale te u dtmi nejsme. Nyn je na ns, abychom si vybrali, v co vit a v co nevit. Meme vit v cokoliv vetn sebe sama. Prvnm krokem je uvdomit si mlhu, kter je v na mysli. Musme si zat uvdomovat, e po celou dobu snme. Pouze s tmto vdomm mme monost svj sen zmnit. Kdy si uvdomme, e cel drama naeho ivota je dsledkem toho, v co vme, a e to, v co vme, nen skuten, pak teprve meme zat sen mnit. Abychom vak skuten zmnili sv nzory, musme soustedit pozornost na zjitn, co vlastn chceme zmnit. Ne zaneme nkter dohody mnit, musme urit, o kter jde. Dalm krokem proto je zat si uvdomovat vechny sebeomezujc, na strachu zaloen nzory, kter vedou k tomu, e jsme neastn. Udlejme si seznam veho, v co vme, vech naich dohod, a s pomoc tohoto procesu zanme s promnou. Toltkov tomu kaj umn Promny. Jde o to zmnit nzory, kter jsou zaloeny na strachu a kter nm psob utrpen, a nov naprogramovat mysl. Jednm ze zpsob, jak to uinit, je zkoumat a pijmat alternativn nzory, jako jsou tyi dohody. Rozhodnut pijmout tyi dohody je vyhlenm vlky parazitovi, abychom zskali svobodu. tyi dohody nm nabzej monost ukonit emocionln bolest a otevt si tak dvee k radosti ze ivota a k potku novho snu. Pokud mme zjem, je jen na ns, zda chceme zkoumat monosti novho snu. tyi dohody byly vytvoeny k tomu, aby nm pomhaly v umn Promny, pi nien omezujcch dohod a k zskn vt osobn sly. m silnj jsme, tm vce dohod dokeme rozbt, a pijde okamik, kdy se propracujeme k jdru vech dohod. Dostat se k jdru dohod je tm, emu km odejt do pout. Kdy odejdeme do pout, setkme se tv v tv s naimi dmony. Kdy se z pout vrtme, stanou se ze vech tchto dmon andl. Praktikovn ty novch dohod je velkm aktem sly. Rozbit kouzla ern magie v na mysli si vyaduje velkou osobn slu. Pokad, kdy zrume njakou dohodu, zskme trochu sly navc. Zaneme tm, e rume smlouvy, kter jsou velmi mal a jejich zruen vyaduje mn sil. Kdy jsou tyto men dohody zrueny, zv se nae osobn sla natolik, e doshneme bodu, kdy se konen meme utkat s velkmi dmony ve sv mysli. Napklad dvtku, ktermu ekla matka, aby nezpvalo, je nyn dvacet let a dosud nezpv. Jeden ze zpsob, kterm me pekonat pesvden, e m okliv hlas, spov v tom, e si ekne: Tak dobe, budu zpvat, i kdy zpvm patn. Potom si me pedstavovat, e kdosi tlesk a k: To bylo ale krsn! To me dohodu nalomit. Dvka zsk o trochu vce sly a odvahy a me to zkouet znovu a znovu, a nakonec dohoda zanikne pln. To je jedna cesta, jak se dostat ven ze snu pekla. Ale kadou dohodu, kter vede k utrpen a kterou zrume, musme nahradit novou dohodou, kter ns uin astnmi. Tak se nebude moci star dohoda vrtit. Kdy zaplnme stejn prostor novou dohodou, star dohoda navdy zmiz a na jejm mst zstane nov. V mysli tkv mnoho silnch nzor, co me vzbudit dojem, e je tento proces beznadjn. Proto musme postupovat krok za krokem a bt trpliv, protoe jde o pomal proces. Zpsob, kterm nyn ijeme, je vsledkem mnoha let ochoovn. Nememe proto oekvat, e se jej zbavme za jedin den. Ruen dohod je velmi sloit, protoe do kad jsme vloili slu slova, respektive slu na vle. Ke zmn dohody potebujeme stejn mnostv sly jako na jej uzaven. Veker nae osobn sla je navc investovna do dodrovn smluv, kter jsme uzaveli sami se sebou. Je tomu tak proto, e nae smlouvy jsou jako siln nvyk. Jsme zvisl na naem byt. Jsme zvisl na zlosti, rlivosti a sebeltosti. Jsme zvisl na n-

32

zorech, jako jsou napklad: Nejsem dost dobr, nejsem dost inteligentn. Pro to vbec zkouet? Jin lid to dokou, protoe jsou lep ne j. Vechny tyto star dohody, kter vldnou naemu snu ivota, jsou dsledkem neustlho opakovn. Jakmile proto pijmeme tyi dohody, musme si je neustle opakovat. Nejlep zpsob je uskuteovat je v ivot neustle. Opakovni dl mistry.

KZE VLENKA Kontrola vlastnho chovn

Pedstavme si, e jsme asn rno vstali pln chuti do ivota. Ctme se bjen. Jsme astn a pln energie. U sndan se vak pohdme s partnerem a na povrch vyjde zplava emoc. Rozlme se a zlost ns piprav o spoustu osobn energie. Po hdce se ctme vyerpan a je nm do ple. Jsme tak unaven, e jdeme zptky do pokoje, zhroutme se a pokoume se dt do podku. Cel den strvme v obalu ze svch vzbouench emoc. Nemme do nieho jinho chu, chce se nm veho nechat. Kadho dne se probouzme s jistm mnostvm duevn, emocionln a fyzick energie, kterou v prbhu dne vyerpme. Dovolme-li, aby ns emoce pipravily o energii, nezbude nm dn na zmnu naeho ivota nebo na rozdvn. Zpsob, jm vidme svt, zvis na emocch, kter pociujeme. Kdy mme zlost, je ve okolo ns patn, nic nen v podku. Svdme vinu na vechno vetn poas; a pr nebo svt slunce, nic ns nepot. Kdy jsme smutn, je smutn i vechno kolem ns, co ns pivd k pli. Spatme stromy a poctme smutek. Uvidme, e pr, a vechno nm bude pipadat smutn. Mon se ctme zraniteln a mme potebu se chrnit proto, e nevme, zda ns te nkdo nenapadne. Niemu ani nikomu kolem nedvujeme. Dvodem je, e se na svt dvme oima strachu! Pedstavme si, e je lidsk mysl stejn jako nae ke. Dotkneme se zdrav ke a je to bjen pocit. Nae ke je urena ke vnmn a pi dotyku se ctme pjemn. A te si pedstavme, e mme njakou eznou rnu a ta se zantila. Dotkneme-li se j, bude to bolet, take si budeme chtt rnu zakrt a tak ji chrnit. Z dotyku nebudeme mt poten, ale poctme bolest. A te si pedstavme, e vichni lid maj takov zancen rny. Nemohou se navzjem dotkat, protoe je to bol. Kad m na ki rnu, take infekce a bolest se zdaj bt normln zleitost. Pedpokldme, e to tak mm bt. Dovedeme si pedstavit, jak bychom se k sob navzjem chovali, kdyby tomu tak skuten bylo? Kvli bolesti bychom se nedokzali ani obejmout. Potebovali bychom si mezi sebou vytvoit spe voln prostor. Lidsk mysl se podob takov zancen rn. Kad lovk m emocionln tlo pokryt zancenmi ranami. Kad rna je nakaen emocionlnm jedem - jedem vech negativnch emoc, jimi trpme, jako je nenvist, zlost, zvist a smutek. Nespravedliv in oteve rnu v mysli a my reagujeme emocionlnm jedem, protoe mme nzor na to, co je spravedliv a co ne. Mysl se v procesu ochoovn natolik poran a napln jedem, e kad pokld zrannou mysl za normln. J vm ale km, e to normln nen. Mme nefungujc sen planety a lid trp duevn chorobou, kter se jmenuje strach. Symptomy tto choroby jsou vechny emoce, ktermi lid strdaj: hnv, nenvist, smutek, zvist a zrada. Kdy je strach pli velik, rozumn mysl se zan hroutit, emu pak kme duevn choroba. Chorobn chovn nastv, kdy je mysl tak vyden a rny tak bolestiv, e se zd bt lep peruit kontakt s vnjm svtem. Dokeme-li pokldat stav mysli za nemoc, zjistme, e existuje i lba. Dle ji trpt nemusme. Nejprve potebujeme pravdu, j bychom otevely emocionln rny, aby jed vyel ven a rny se tak mohly dobe zaho-

33

jit. Jak to udlme? Musme odpustit tm, o kterch se domnvme, e nm ublili, a to nikoliv proto, e by si odputn zasluhovali, ale proto, e se mme natolik rdi, e nechceme nadle platit za nespravedlnost. Odputn je jedinou cestou k lb. Meme zvolit tuto cestu, protoe ctme soucit se sebou sammi. Sta prohlsit: U toho mm dost! U nehodlm bt nadle velkm Soudcem, kter se stav proti mn. U se nadle nenechm zneuvat. U nehodlm bt obt! Nejprve musme odpustit naim rodim, bratrm, sestrm, ptelm a Bohu. Jakmile odpustme Bohu, meme odpustit i sami sob. Jakmile odpustme sami sob, zmiz z na mysli sebeodmtn: Objev se sebepijmn a sebelska zesl natolik, e se nakonec zaneme pijmat takov, jac jsme. To je potek svobodnho lovka. Klem k nmu je odputn. e jsme nkomu odpustili, to poznme tak, e toho lovka uvidme, uslyme jeho jmno, ale nepoctme vi nmu dnou emociln reakci. Kdy se nkdo dotkne na dve bolav rny, a ono to u nebol, pak vme, e jsme doopravdy odpustili. Pravda je jako skalpel. Je bolestiv, protoe otvr vechny rny, kter jsou zakryt lemi, aby se mohly zahojit. Tyto li jsou tm, emu kme systm poprn. To, e mme systm poprn, je dobr vc, protoe nm umouje zakrt star zrann a fungovat dl. Ale jakmile ji nemme dn rny ani jed, nepotebujeme si u nic nalhvat. Pestaneme systm poprn potebovat, protoe se meme bez bolesti dotkat zdrav mysli stejn jako zdrav ke. Kdy je mysl ist, je pjemnou vc se j dotkat. Problm vtiny lid je, e ztrcej kontrolu nad svmi emocemi. Jsou to pitom emoce, kter kontroluj lidsk chovn, nikoliv naopak. Kdy ztratme kontrolu, kme a dlme vci, kter kat a dlat nechceme. Proto je tak dleit neheit slovem a stt se vlenkem ducha. Musme se nauit kontrolovat sv city, abychom mli dostatek osobn sly ke zmn dohod zaloench na strachu, k tku z pekla a k vytvoen si svho osobnho nebe. Jak se ale staneme vlenky? Vlenk m jist charakteristick rysy, kter jsou tm stejn po celm svt. Je uvdoml. To je velmi dleit. Uvdomuje si, e je ve vlce a vlka v naich myslch si d kze. Nikoliv kze vojka, ale kze vlenka. Nikoliv kze zven, kter by nm kala, co mme a co nemme dlat, ale kze k tomu, abychom se stali sami sebou, a se dje cokoliv. Vlenk m moc. Nikoliv ale nad jinmi lidmi, nbr nad vlastnmi city, nad svm j. Teprve tehdy, kdy tuto schopnost kontroly ztratme, zaneme emoce potlaovat. Velk rozdl mezi vlenkem a obt spov v tom, e obti city potlauje, zatmco vlenk je ovld. Obti emoce potlauj, protoe se je boj projevit, obvaj se ci to, co chtj. Ovldat se nen tot jako emoce potlaovat. Ovldat se znamen dret emoce pod kontrolou a projevovat je v prav as, nikoliv dve nebo pozdji. Proto vlenci nehe slovem. Maj had svmi emocemi, a proto i nad svm chovnm, naprostou kontrolu.

INICIACE SMRTI Objet andla smrti

Poslednm zpsobem, jak doshnout osobn svobody, je pipravit se na iniciaci smrti, na pijmut smrti jako uitele. Andl smrti ns me nauit, jak bt skuten naivu. Zaneme si uvdomovat, e bychom mohli v kterkoliv okamik zemt; k tomu, abychom byli naivu, mme jen ptomnost. Pravdou je, e nevme, zda ztra nezememe. Kdo v? Pedstavujeme si, e mme ped sebou jet celou adu let. Ale mme? Odvezou-li ns do nemocnice a lka nm ekne, e nm zbv ji jen tden ivota, co s tm udlme? Jak jsem ji ekl dve, mme dv monosti. Jednou monost je trpt tm, e zememe, vytvoit drama a kat vem: ,Politujte m, brzy zemu. Druhou monost je vyut kadho okamiku a bt astn, dlat to, co dlme skuten rdi. Mme-li ped sebou jen tden ivota, tak si ho uijme. Bume naivu. Meme si ci:

34

Budu sm sebou. Te u si nebudu niit ivot tm, e bych se pokouel potit jin lidi. U se nebudu bt toho, co si kdo o mn mysl. Co je mi ostatn do toho, kdy mm za tden zemt? Budu sm sebou. Andl smrti ns me nauit t kad den tak, jako by to byl posledn den naeho ivota, jako kdyby nebylo dn ztra. Kad den meme zat tak, e si ekneme: jsem vzhru, vidm slunce. Jdu projevit vdnost slunci a vemu ostatnmu i vem lidem, protoe dosud iji. Je to dal den, kdy mohu bt sm sebou. Takto chpu ivot j, toto m andl smrti nauil - bt zcela oteven, vdt, e nen eho se obvat. Samozejm, e s lidmi, kter miluji, zachzm s lskou, protoe to me bt posledn den, kdy jim mohu ci, jak moc je miluji. Nevm, zda je jet nkdy uvidm, a tak se s nimi nechci hdat. Co kdybych se s vmi vn pohdal a vychrlil na vs vechny ty emocionln jedy, kter proti vm mm, a ztra zemel? Ne! Mj Boe, Soudce by m dostal a j bych se ctil tak provinile za vechno, co jsem vm ekl. Vdy u te se ctm provinile, e jsem vm neekl, jak moc vs miluji. Lska, kter m in Mastnm, je lska, o kterou se s vmi mohu podlit. Pro bych ml zaprat, e vs miluji? Nen vbec dleit, zda mi oplatte stejn. Vdy mohu ztra zemt nebo mete ztra zemt vy. To, co m in Mastnm nyn, je to, e vm mohu dt najevo, jak moc vs mm rd. Tmto zpsobem meme t svj ivot. Povedeme-li si takto, piplavujeme se na iniciaci smrti. To, co se stane v iniciaci smrti, je to, e star sen, kter jsme mli v mysli, navdy zeme. Ano, budeme mt na parazita vzpomnky - na Soudce, Ob a na to, emu jsme vili - ale parazit bude mrtev. Ten, kdo zeme v iniciaci smrti, je parazit. Nen snadn podstoupit iniciaci smrti, protoe Soudce a Ob budou proti tomu bojovat ze vech sil. Nechtj zemt. A my ctme, e zemou, a bojme se tto smrti. Kdy ijeme ve snu planety, je to jako bychom byli mrtvi. Ten, kdo peije iniciaci smrti, obdr ndhern dar: vzken. Vzken je zmrtvchvstn, monost bt naivu, bt opt sm sebou. Vzkeni je bt jako dt - divok a svobodn, ale je v tom rozdl. Spov v tom, e msto nevinnosti mme svobodu s moudrost. jsme schopni zruit sv ochoen, stt se znovu svobodnmi a uzdravit svou mysl. Vzdme se andlu smrti, protoe vme, e parazit zeme a my zstaneme naivu se zdravou mysl a s dokonalm rozumem. Pak budeme svobodn, abychom pouvali vlastn mysl a dili si vlastn ivot. Tomu ns na toltck cest u andl smrti. Andl smrti k nm pichz a k: Vid, e ve, co zde existuje, je moje, nen to tvoje. Tvj dm, partner, dti, auto, karira, penze - vechno je moje a a budu chtt, tak ti to vezmu, ale zatm si toho uvej. Vzdme-li se andlu smrti, budeme navdy astn. Pro? Protoe andl smrti nm vezme minulost a umon ivotu, aby pokraoval. Za kad okamik, kter je minulost, andl smrti odebere mrtv kousek z ns a my meme t v ptomnosti. Parazit chce, abychom minulost vleli s sebou, a proto je to tak tk bt naivu. Pokoume-li se t v minulosti, jak bychom se mohli tit z ptomnosti? Kdy snme o budoucnosti, pro bychom s sebou mli vlci bm minulosti? Kdy hodlme t v ptomnosti? To ns u andl smrti.

35

(7)

NOV SEN
Nebe na zemi
Chci, abyste zapomnli na vechno, emu jste se za cel ivot nauili. To je zatek novho pochopen, novho snu. Sen, kter ijeme, je nam vtvorem. Je to nae vnmn reality, kter meme kdykoliv zmnit. Mme slu stvoit peklo a mme slu stvoit nebe. Pro nesnt jin sen? Pro nepouvat mysl, pedstavivost a emoce pro sen nebe? Pouijme pedstavivost a budou se dt obrovsk vci. Pedstavme si, e mme schopnost vidt svt jinma oima, kdykoliv se nm zachce. Pokad, kdy oteveme oi, vidme svt kolem ns jinak. Zaveme nyn oi, pak je oteveme a rozhldnme se. To, co vidme, je lska vychzejc ze strom, lska pichzejc z oblohy. Budeme vnmat lsku ve vem kolem ns. Je to stav poehnni. Vnmme ze veho lsku, tedy i z ns samch a z jinch lid. I kdy jsou lid smutn nebo maj zlost, meme za tmito pocity vidt, e vyslaj lsku. Uvejme sv pedstavivosti a novch o. Chci, abyste vidli, e ijete nov ivot, nov sen, ivot, v nm nepotebujete ospravedlovat svou existenci a v nm jste svobodn, abyste byli tm, km jste. Pedstavme si, e mme povolen bt astn a uvat si ivota. N ivot je osvobozen od konflikt s nmi sammi i s jinmi lidmi. Pedstavme si, .e ijeme beze strachu z projevovn naich sn. Vme, co chceme, co nechceme a kdy to chceme. Jsme svobodn, abychom zmnili svj ivot takovm zpsobem, jakm doopravdy chceme. Nebojme se podat o to, co potebujeme, ci ano i ne na cokoliv nebo komukoliv. Pedstavme si, e ijeme bez obav z toho, e ns ostatn budou soudit. Ji nedme sv chovn tm, co by si o ns ostatn pomysleli. Nectme ji odpovdnost za nzory druhch. Nectme dnou potebu nkoho kontrolovat a ani nikdo nekontroluje ns. Pedstavme si, e ijeme bez toho, bychom soudili druh. Dokeme snadno druhm odpoutt a zdrme se vekerch soud. Nectme potebu mt pravdu ani nikomu jinmu dokazovat, e se ml. Vme si sami sebe i kadho jinho a oni si za to v ns. Pedstavme si, e ijeme beze strachu z lsky a beze strachu z toho, e nebudeme milovni. Ji se neobvme, e budeme odmtni, a nectme potebu bt pijmni. Meme. ci miluji t beze studu i ospravedlovn. Meme chodit po svt se zcela otevenm srdcem a nebt se, e ns nkdo zran. Pedstavme si, e ijeme, ani bychom se obvali rizika a zkoumn-ivota. Nebojme se cokoliv ztratit. Nebojme se bt naivu ve svt a nebojme se ani zemt. Pedstavme si, e mme rdi sami sebe takov, jac jsme. Milujeme sv tlo takov, jak je, a milujeme sv emoce takov, jak jsou. Vme, e jsme dokonal prv takov, jac jsme. Dvod, pro jsem vs podal, abyste si pedstavili tyto vci, spov v tom, e jsou naprosto mon! Meme t ve stavu milosti a blaenosti, ve snu nebe. Ale abychom mohli tento sen provat, musme nejprve pochopit, o co jde.

36

Schopnost dostat ns do stavu blaenosti m jen lska. Bt blaen je jako bt zamilovan. Bt zamilovan je jako bt blaen. Vznme se v oblacch. A se obrtme kamkoliv, vnmme lsku. Je zcela mon t takto pod. Je to mon, protoe jin to u udlali a od ns se nijak neli. ij v blahu protoe zmnili sv dohody a sn jin sen. Jakmile jednou poctme, co to znamen t ve stavu blaha, zamilujeme si to. Budeme vdt, e nebe na zemi je pravda - e nebe doopravdy existuje. Jakmile vme, e nebe existuje, jakmile vme, e je mon v nm zstat, zle jen na na snaze to dokzat. Ped dvma tisci let nm Je ekl o Krlovstv nebeskm, o krlovstv lsky, ale jen mlokdo byl pipraven mu naslouchat. kali: O em to mluv? M srdce je przdn, nectm lsku, o kter hovo, nectm klid, kter je v tob. My tak mluvit nemusme. Jen si pedstavme, e jeho poselstv lsky je mon a zjistme, e je ureno nm. Svt je krsn a bjen. Kdy se nam stylem stane lska, me bt ivot velmi snadn. Meme neustle milovat. Je to nae volba. Mon nemme dn dvod milovat, ale dokeme milovat, protoe ns lska in astnmi. Jedin akt lsky vede ke tst. Lska nm d vnitn klid. Zmn nae vnmn veho. Na vechno se dokeme dvat zrakem lsky. Dokeme si uvdomit, e lska je vude kolem ns. Budeme-li t tmto zpsobem, mlha v na mysli se rozplyne. Mitote navdy zmiz. Prv o tohle se lid pokouej po cel stalet. Tisce let hledme tst. tst je ztracenm rjem. Lid tvrd pracovali, aby se dostali k tomuto bodu, jen je soust evoluce mysli. V tom spov budoucnost lidstva. Tento zpsob ivota je mon a je v naich rukou. Moj jej nazval Zaslben zem, Buddha nirvna, je nebe a Toltkov Nov sen. Nae identita je vak nanetst smchna se snem planety. Tam v mlze jsou vechny nae dohody a nzory. Ctme ptomnost parazita a vme, e to jsme my. Uvolnit se - osvobodit se od parazita a vytvoit si prostor, v nm by bylo mon provat lsku - je pak tk. Jsme pipoutni k Soudci a k Obti. Utrpen nm dv jistotu, protoe ho tak dobe znme. dn dvod trpt vak neexistuje. Jedinm dvodem, pro trpme, je nae rozhodnut, e budeme trpt. Podvme-li se na svj ivot, nalezneme mnoho vmluv, pro trpme, ale dn dobr dvod nenalezneme. Tot plat o tst. Jedinm dvodem, pro jsme astn, je to, e jsme se rozhodli bt astn. tst je volba a utrpen prv tak. Mon nememe uniknout lidskmu osudu, ale mme volbu: protrpt si ho, nebo si jej ut. Trpt, nebo milovat a bt astn. t v pekle, nebo t v nebi. Moj volbou je t v nebi. A va?

MODLITBY
Udlejte si chvilku, zavete oi, otevete srdce a vnmejte vechnu lsku, kter z nj vychz. Chci, abyste se pipojili v mysli a srdci k mm slovm a poctili siln spojen lsky. Spolen se pomodlme, abychom zakusili spojen s nam Stvoitelem. Soustete pozornost na plce, jako kdyby existovaly jen ony. Vychutnejte si pocit, kdy se napln pro nejdleitj potebu lidskho tla - dchn. Zhluboka se nadechnte a vnmejte, jak do plic vstupuje vzduch. Pedstavujte si, e vzduch nen nic jinho ne lska. Vmejte si spojen mezi vzduchem a plcemi, spojen lsky. Naplujte plce vzduchem, dokud nebude mt tlo potebu vzduch vypudit. Pak vydechnte a znovu si vychutnejte ten poitek. Kdy vyhovme jakkoliv poteb tla, mme z toho poitek. Dchn nm poskytuje velk poitek. Dchn nm sta k tomu, abychom byli neustle astn, abychom se tili ze ivota. Bt naivu je skvl. Vychutnejte si poitek z toho, e ijete, poitek z toho, e ctte lsku...

37

Modlitba za svobodu
Dnes t, Stvoiteli vesmru, dme, abys k nm piel a sdlel s nmi siln spojen lsky. Vme, e tvm skutenm jmnem je Lska, e bt s tebou ve spojen znamen sdlet stejn vibrace, stejnou frekvenci, j jsi ty, protoe jsi jedinou vc, kter ve vesmru existuje. Dnes nm pomhej, abychom byli jako ty, abychom milovali ivot, abychom byli ivotem, abychom byli lskou. Pomhej nm, abychom milovali zpsobem, jm miluje ty, bez podmnek, bez oekvn, bez zvazk, bez jakchkoliv soud. Pomoz nm, abychom milovali a pijmali sami sebe bez jakchkoliv soud, protoe kdy soudme sami sebe, shledme se vinnmi a ctme potebu bt potrestni. Pomhej nm, abychom bezpodmnen milovali ve, co jsi stvoil, zvlt jin lidsk bytosti, zvlt ty, kter ij okolo ns - vechny nae pbuzn a lidi, kter se tak pracn pokoume milovat. Protoe, kdy je odmtneme, odmtme sami sebe, a kdy odmtme sami sebe, odmtme Tebe. Pomhej nm, abychom milovali druh takovm zpsobem, kter si neklade dn podmnky. Pomhej nm, abychom je pijmali takov, jac jsou, bez soud, protoe, kdy je soudme, nalzme na nich vinu, obviujeme je a ctme potebu je potrestat. Vyisti nm dnes srdce od veho emocionlnho jedu, kter je v ns, osvobo nai mysl od vech soud, abychom mohli t v dokonalm mru a dokonal lsce. Dnes je velmi vjimen den. Dnes opt otvrme nae srdce lsce tak, abychom si bez jakhokoliv strachu mohli navzjem ci miluji t a skuten to tak mysleli. Dnes se ti nabzme. Pij k nm, pouvej n hlas, nae oi, nae ruce a nae srdce, aby ses podlel na spojen lsky s nmi vemi. Dnes nm, Stvoiteli, pomhej, abychom byli jako ty. Dkujeme ti za vechno, co dnes dostaneme, zvlt za svobodu bt tm, km doopravdy jsme. Amen.

Modlitba za lsku
Podlme se spolen o krsn sen - sen, kter si zamilujete tak, e jej budete chtt mt navdy. V tomto snu jsme uprosted krsnho, teplho a slunenho dne. Slyme ptky, vtr a ku. Jdeme k ce. Na behu sed v meditaci star mu a my vidme, e z jeho hlavy vyzauje krsn pestrobarevn svtlo. Sname se ho neruit, ale on vytu nai ptomnost a oteve oi. Jsou pln lsky a m irok smv. Zeptme se ho, jak je mon, e je schopen vyzaovat takov krsn svtlo. Podme ho, zda by ns to nenauil. Odpov nm, e ped mnoha a mnoha lety poloil stejnou otzku svmu uiteli. Star mu zane vyprvt svj pbh: Mj uitel si otevel hru, vyal srdce a z nho vychzel krsn plamen. Pak otevel moji hru, otevel m srdce a vloil do nho mal plamnek. Vloil mi srdce zpt do hrudi a jakmile bylo opt uvnit, poctil jsem nesmrnou lsku, protoe plamnek, kter mi vloil do srdce, byla jeho vlastn lska. Tento plamnek se rozhoval v mm srdci stle vc, a se z nho stal obrovsk ohe - ohe, kter nepl, ale oiuje ve, eho se dotkne. A tento ohe zashl vechny buky mho tla, kter m zaaly milovat. Splynul jsem v jednot se svm tlem, ale m lska neustle vzrstala. Ten ohe se dotkal kad emoce v m mysli a vechny tyto emoce se promnily v silnou a intenzvn lsku. Miloval jsem naprosto a bezpodmnen. Ale ohe stle hoel a j se musel o svou lsku podlit. Rozhodl jsem se, e vlom kousek sv lsky do kadho stromu, a stromy m zaaly rovn milovat. Byl jsem zajedno se stromy, ale mou lsku to nezastavilo a ona rostla dle. Vloil jsem kousek lsky do kad kvtiny, do trvy, do zem, a ty mne zaaly vechny milovat a j byl s nimi zajedno. M lska rostla vc a vc a miloval jsem vechna zvata na svt. Zareagovala na moj lsku a milovala mne t a byli jsme zajedno. M lska vak rostla stle dl.

38

Vloil jsem kousek sv lsky do kadho krystalu, do kadho kamene v zemi, do prachu, do kov, a vechno mne t zaalo milovat a j zaal bt zajedno se zem. Pak jsem se rozhodl vloit svou lsku do vody, do ocen, ek, det i snhu. A voda mne t zaala milovat a byli jsme zajedno. Ale m lska nepestvala rst. Rozhodl jsem se, e ji pedm vzduchu, vtru. Pocioval jsem siln spojen se zem, s oceny, s prodou a m lska rostla dl. Obrtil jsem hlavu k obloze, ke slunci a hvzdm a vloil kousek sv lsky do kad hvzdy, do msce i slunce a vechny mne zaaly milovat. Byl jsem zajedno s mscem, sluncem a hvzdami, a m lska rostla dl. A tak jsem vloil kousek sv lsky do kadho lovka a byl jsem zajedno s vekerm lidstvem. Kamkoliv jdu, kohokoliv potkm, spatm v jeho och sm sebe, protoe jsem dky lsce soust veho. A pak ten star mu otevel svou hru, vyal srdce s krsnm vnitnm plamenem a vloil ten plamen do naeho srdce. A te ona lska roste v naem nitru. Nyn jsme zajedno s vtrem, vodou, hvzdami, s vekerou prodou, se vemi zvaty a lidmi. Ctme teplo a svtlo, kter vyzauje plamen v naem srdci. Z hlavy nm vyzauje krsn pestrobarevn svtlo. Vyzaujeme lsku a modlme se: Dkuji ti, Stvoiteli vesmru, za dar ivota, kter jsi mi dal. Dkuji ti za to, e jsi mi dal ve, co jsem nalhav poteboval. Dkuji ti za pleitost zakouet toto krsn tlo a tuto bjenou mysl. Dkuji ti za to, e ije v mm nitru s vekerou svou lskou, se svm istm duchem bez hranic, se svm teplm a zivm svtlem. Dkuji ti za to, e uv m slova, m oi, za uvn mho srdce, abych se mohl kdykoliv a kdekoliv podlet na tv lsce. Miluji t takovho, jak jsi, a protoe jsem tvm dlem, miluji i sm sebe takovho, jak jsem. Pomoz mi udret lsku a mr v mm srdci a uinit z tto lsky nov styl ivota, v nm bych mohl t v lsce po zbytek svch dn. Amen.

39

DON MIGUEL RUIZ JE MISTREM TRADINHO TAJNHO uen starch Toltk. Ji vce ne deset let pedv jejich moudrost ve spojen s modernm mylenm svm km a vede je k osobn svobod. Pedn, vede semine a cestuje do posvtnch mst na celm svt. Ve tyech dohodch odhaluje don Miguel Ruiz zdroj omezujcch nzor, kter ns pipravuj o radost a vedou ke zbytenmu utrpen. tyi dohody, zaloen na star toltck moudrosti, nabzej siln kd chovan, kter doke rychle promnit n ivot v nov proitek svobody, opravdovho tst a lsky. Kniha dona Miguela Ruize je mapou cesty k osvcen a svobod. Deepak Chopra, autor knihy The Seven Spiritual Laws of Success a studijn editel Chopra Center for Well-Being Inspirujc kniha s mnoha asnmi pouenmi... Wayne Dyer, autor knihy Real Magic Ruiz shrnuje v duchu Castanedy zkladn toltckou moudrost a vyjaduje jasn a ist, co pro mue a enu znamen t jako mrumilovn vlenci v modernm svt. Dan Millman, autor knihy Way of the Peaceful Warrior and Laws of Spirit