JAMES REDFIELD CELESTINSK PROROCTV

Pro Sarah Virginii Redfieldovou Prozrav budou zit jako ze oblohy, a ti, kte mnohm dopomhaj k spravedlnosti, jako hvzdy, navky a navdy. a ty, Danieli, udruj ta slova v tajnosti a zapee tuto knihu a do doby konce. Mno budou zmaten pobhat, ale poznn se rozmno. Daniel 12:3-4 Podkovn Tolik lid ovlivnilo tuto knihu, e nen mon zmnit se o nich o vech. Moje zvltn podkovn ale maj Alan Shields, Jim Gamble, Mark Lafountain, Marc a Debra McElhaneyovi, Dan Questenberry, BJ Jones, Bobby Hudson, Joy a Bob Kwapienovi, Michael Ryce, autor srie nahrvek Pro se mi tohle pod stv a nejvc ze vech moje ena Salle. Poznmka autora Ped pl stoletm vstoupilo do lidskho svta nov vdom, nov postupujc poznn, kter se d nazvat jedin transcendentnm, duchovnm. Pokud prv tete tuto knihu, pak asi u tute, co se dje, u to ctte uvnit sebe. Zan to zvenou vnmavost k cest, kterou spj nae ivoty dopedu. Vmme si tch nhodnch udlost, kter se stanou pesn ve sprvn okamik a vynesou do poped pesn ty sprvn jedince, kte najednou posunou v ivot v novm a dleitm smru. Mon vc ne jackoli jin lid v jakkoli dob intuitivn rozeznvme v tchto mystickch udlostech vy smysl. Vme, e podstata ivota skuten tkv v duchovnm vvoji, kter je osobn a chvatn - ve vvoji, kter dn vda, filozofie ani nboenstv jet pln nevyjasnily. A prv tak vme jet nco: vme, e jakmile jednou porozumme tomu, co se dje, jakmile se zapojme do tohoto naznaenho procesu a budeme maximalizovat jeho roli ve svch ivotech, lidsk spolenost udl kvantitativn skok do pln novho zpsobu ivota - takovho, kter zrealizuje to nejlep z naich tradic - a vytvo kulturu, kter byla vdy clem lidskch djin. Nsledujc pbh smuje k tomuto novmu porozumn. Pokud vs zashne, pokud vykrystalizuje nco, co ve svm ivot vnmte, pak pedejte to, co uvidte, dalm protoe myslm, e nae nov vdom duchovna se pesn touto cestou, u ne prostednictvm reklamnch trik ani mdy, ale osobn, prostednictvm jaksi pozitivn psychologick nkazy mezi lidmi. Kadmu z ns sta jen odloit pochybnosti a rozptlen na dostaten dlouhou dobu a jako zzrakem me tato realita zat nleet nm samotnm.

KRITICK MNOSTV
Dojel jsem k restauraci a zaparkoval jsem. Pak jsem se opel do sedadla a na okamik jsem se zamyslel. Vdl jsem, e Charlene u je uvnit a e se mnou chce mluvit. Ale pro? Neslyel jsem o n u est let. Pro se objevila prv te, kdy jsem ml v myslu uchlit se na cel tden doprosted les? Vystoupil jsem z dodvky a el jsem k restauraci. Za zdy mi mizely na lesnatm obzoru posledn paprsky zapadajcho slunce a vrhaly na vlhk parkovit zlat jantarov odlesky. Asi ped hodinou se tudy pehnala krtk bouka a letn veer te byl chladiv, sv a dky pohasnajcmu svtlu psobil tm neskuten. Nad hlavou mi visel do poloviny dorostl msc. Cestou se mi vybavily star obrazy Charlene. Je jet tak krsn a prudk? Jak ji as zmnil? A co si mm myslet o tom rukopise, o kterm se mi zmnila - o starobyl pamtce, nalezen v Jin Americe, o kter mi tolik dychtila povdt? Mm na letiti dvouhodinovou pauzu, ekla mi do telefonu. Me se mnou jt na veei? Urit se ti bude moc lbit to, co ten rukopis k - je to pesn tvj styl mystiky. Mj styl mystiky? Co tm me myslet?

Restaurace byla pln. Nkolik pr ekalo, a se uvoln msta. Kdy jsem nael majitelku, ekla mi, e Charlene u sed u stolu, a nasmrovala m k terase za hlavnm loklem. Vyel jsem po schodech a uvidl jsem, e kolem jednoho ze stol se shromdil zstup lid. Byli v nm tak dva policist. Jeden z nich se nhle obrtil a pospchal po schodech okolo m. Ostatn lid se rozptlili a uvolnili mi pohled na osobu, kter byla zejm stedem pozornosti: byla to ena a jet stle sedla u stolu. . Charlene! Rychle jsem k n vyel nahoru. Charlene, co se dje? Je nco v nepodku? Pohodila hlavou v hranm roztrpen a postavila se. Obdaila m svm ndhernm smvem, kter jsem tak dobe znal. Viml jsem si, e m pln jin es, ale obliej byl pesn takov, jak jsem si vzpomnal: drobn jemn rysy, irok sta, velik modr oi. Nebude tomu vit, ekla a ptelsky m objala. Ped nkolika minutami jsem la na zchod a kdy jsem byla pry, nkdo ukradl mj kufk. Co v nm je? Nic dleitho, jen njak knihy a asopisy, kter jsem si s sebou vzala na cestu. Je to absurdn. Lid od okolnch stol mi ekli, e nkdo sem prost veel, sebral kufk a zase odeel. Dali policii popis a strnci kaj, e prohledaj zdej okol. Neml bych jim pomoct? Ne, ne. Zapomeme na to. Nemm moc asu a chci s tebou mluvit. Pikvl jsem a Charlene navrhla, abychom si sedli. Piel k nm nk, a tak jsme si prohldli jdeln lstek a objednali si jdlo. Pak jsme se asi deset patnct minut bavili o vem monm. Snail jsem se nezdrazovat, e prv te iju v zmrn izolaci, ale Charlene si dobe vimla m vyhbavosti. Naklonila se ke mn a znova se na m tak usmla. Tak co s tebou je - ale doopravdy? zeptala se m. Podval jsem se j do o a viml jsem si, jak nalhav se na m dv. Chce vechno vdt te hned, vi? To j vdycky, ekla. No, pravda je, e jsem si te udlal as sm pro sebe a iju u jezera. Pedtm jsem pracoval pli usilovn a uvauju o tom, e bych zmnil smr svho ivota. Vzpomnm si, e jsi o tom jezee mluvil. Myslela jsem si, e ty a tvoje sestra jste ten pozemek museli prodat. Jet ne, ale dan nm dlaj problmy Protoe to msto je tak blzko msta, dan pod rostou. Pikvla. Tak co bude dlat dl? Jet nevm. Nco jinho. Podvala se na m zkoumav. To zn, jako bys byl stejn neklidn jako vichni ostatn. Myslm, e jo, ekl jsem. Pro se na to pt? Je to v Rukopise. Podval jsem se j do o a chvilku jsme mleli. ekni mi o tom Rukopise, podal jsem ji. Opela se dozadu do idle, jako by sousteovala mylenky, a pak se mi znova podvala do o. Do telefonu jsem se ti myslm zmnila, e jsem ped nkolika lety odela z novin a zaala jsem pracovat pro vzkumnou firmu, kter zkoum kulturn a demografick zmny pro OSN. Naposledy m vyslali do Peru. Kdy jsem tam byla a dokonovala jsem njak vzkum na univerzit v Lim, pod jsem slyela povsti o starm rukopise, kter objevili - ale nikdo mi nedokzal ct dn podrobnosti, ani specialist na archeologii a antropologii. A kdy jsem kvli tomu kontaktovala vldu, naprosto popeli, e by o tom nco vdli. Jeden lovk mi ekl, e vlda se ten dokument ve skutenosti sna z njakho dvodu potlait. Akoli ani o tom jsme nemli dn dkazy. Ty m zn, pokraovala. Jsem zvdav. Kdy moje pracovn smlouva vyprela, rozhodla jsem se zstat o pr dn dle a zkusit se o tom nco dozvdt. Ze zatku vechny nitky, kter jsem sledovala, konily slep, ale pak jsem jednou obdvala v kavrn za Limou a vimla jsem si, e m pozoruje njak knz. Po nkolika minutch ke mn piel a piznal, e dve bhem toho dne zaslechl, e ptrm po Rukopise. Neprozradil mi sv jmno, ale souhlasil, e odpov na vechny moje otzky. Na okamik vhala a pod se na m dvala tak nalhav. ekl, e Rukopis byl napsn asi kolem roku est set ped Kristem. Pedpovd celkovou transformaci lidsk spolenosti. Kdy to m zat? zeptal jsem se. V poslednch desetiletch dvactho stolet. Te?! Ano, te. Jak typ transformace to m bt? zeptal jsem se. Na okamik vypadala zmaten, ale pak ekla: Knz mi vysvtlil, e je to jaksi znovuzrozen vdom, kter se bude dt velice pomalu. Jeho podstata nen nboensk, ale duchovn. Objevujeme nov pohled na lidsk ivot na tto planet a na smysl na existence. Podle toho knze zmn tato nov znalost dramaticky lidskou kulturu. Znova se odmlela a pak dodala: Knz mi ekl, e Rukopis je rozdlen do st nebo kapitol, z nich kad je vnovna zvltnmu vhledu do ivota. Rukopis pedpovd, e v dnen dob si zanou lid osvojovat tyto

vhledy jeden po druhm, postupn a pitom se budou posouvat ze stavu, v jakm jsme te, do nov, dokonale duchovn kultury na Zemi. Zavrtl jsem hlavou a skepticky jsem zvedl obo. A tomu opravdu v? No, ekla, , myslm. . . . Rozhldni se, peruil jsem ji a ukzal jsem na zaplnn lokl pod nmi. Tohle je skuten svt. Pozoruje, e by se tady nco mnilo? Prv kdy jsem to vyslovil, u stolu blzko protj zdi nkdo hnviv vykikl. Nerozuml jsem slovm, ale hlas byl tak siln, e cel mstnost ztichla. Nejdv jsem si myslel, e jde o dal krde, ale pak vylo najevo, e to je jen hdka. Od stolu vstala njak tictnice a dvala se rozhoen na mue, kter sedl naproti n. Ne, zajeela. Problm je, e tenhle vztah nen takov, jak jsem si pedstavovala! Rozum? Nen! Vzpamatovala se, hodila ubrousek na stl a odkrela ven. Charlene a j jsme na sebe zrali. okovalo ns, e ten vbuch se odehrl pesn v okamiku, kdy jsme se bavili o lidech ped nmi. Konen Charlene pokvla smrem ke stolu, kde zstal osaml mu, a ekla: Svt kolem ns se mn. Jak? zeptal jsem se, jet vyveden z rovnovhy. Transformace zan Prvnm vhledem a podle knze se kad vhled nejdv vyno na povrch podvdom, jako hlubok zdroj neklidu. Neklidu? Ano. A co hledme? To je prv ono! Nejdv si nejsme jist. Podle Rukopisu nkdy zahldneme alternativn druh zkuenosti. . . okamiky v naich ivotech, kter se zdaj njak jin, intenzivnj a vc inspirujc. Ale neuvdomujeme si, v em ta zkuenost spov, neumme si ji udret dle, a kdy skon, jsme ponechni svm pocitm neklidu a neuspokojen ivotem, kter se znova zd bt obyejn. Mysl, e ten neklid zpsobil i zlobu t eny? Ano. Je stejn jako my ostatn. Hledme ve svch ivotech stle vc uspokojen a nechceme se zabvat nim, co ns zdnliv strhv zptky. Toto neklidn hledn je skryto za sobeckm lidskm postojem, kter je charakteristick pro posledn desetilet a ovlivuje vechno, od Wall Streetu po poulin gangy. Podvala se na m pmo. A co se tk vztah, na ty jsme tak nron, e jsou pro ns skoro nemon. Jej poznmka ve mn vyvolala vzpomnky na moje dva posledn vztahy se enami. Oba zaaly intenzivn a oba do roka selhaly. Kdy jsem se znova soustedil na Charlene, zjistil jsem, e trpliv vykv. Co pesn dlme s naimi milostnmi vztahy? zeptal jsem se. Ped njakm asem jsem o tom mluvila s knzem, odpovdla. ekl, e kdy oba partnei jsou pehnan nron, kdy kad oekv, e ten druh bude t v jeho svt, e ho vdycky bude mt k dispozici, aby se astnil jeho oblbench innost, pak se nevyhnuteln rozvine bitva o ego. To, co ekla, sedlo. Moje dva posledn vztahy opravdu zdegenerovaly do boj o moc. V obou ppadech jsme mli konflikty o denn program. Tempo naeho ivota bylo pli rychl. Mli jsme pli mlo asu na to, abychom koordinovali nae rozdln pedstavy o tom, co dlat, kam jt, jak zjmy pstovat. Nakonec pro ns byla otzka, kdo povede, kdo bude urovat smr pro ten den, neeiteln obtn. Rukopis k, e kvli thle bitv o prvo rozhodovat pokraovala Charlene, pro ns bude velmi tk zstat s jednou osobou trvale. To nezn moc duchovn, ekl jsem. To pesn jsem ekla tomu knzi, odpovdla. ekl, abych si uvdomila, e vtina souasnch neduh spolenosti m koeny v tomto neklidu a hledn, ale ten problm je doasn a jednou skon. Nakonec dospjeme k uvdomn si toho, co skuten hledme, a objevme jinou, vc uspokojujc zkuenost. Kdy si ji pln osvojme, pochopme Prvn vhled. Pinesli nm veei, a tak jsme se na nkolik okamik odmleli. nk nm dolil vno a tak jsme si vzjemn dali ochutnat sv jdla. Charlene shla pes stl, aby si vzala kousek lososa z mho tale, nakrila nos a uchichtla se. Uvdomil jsem si, jak pjemn je s n bt. Dobe, ekl jsem. A jakou zkuenost to te hledme? Co k Prvn vhled? Vhala, jako by si nebyla jist, m m zat. To je tk objasnit, vysvtlovala. Ale knz to ekl takhle: Prvn vhled pochopme, kdy si zaneme uvdomovat shody okolnosti ve svch ivotech. Naklonila se ke mn. Ml jsi nkdy intuitivn tuen, tkajc se neho, co jsi chtl dlat? Njakho smru, kterm ses chtl v ivot dt? A pemlel jsi o tom, jak se to stane? A pak, kdy jsi na to napl zapomnl a soustedil ses na jin vci, jsi najednou potkal nkoho nebo jsi nco etl nebo jsi nkam el a vedlo to pesn k t pleitosti, na kterou jsi pedtm myslel? No a, pokraovala, podle knze se tyto nhody stvaj stle astji, a tak ns nakonec zaraz, e jsou mnohem astj, ne by se dalo ekat jen z prost pravdpodobnosti. Zdaj se peduren osudem, jako by nae ivoty vedla njak nevysvtlen vy sla. Takov zkuenost v ns vyvol pocit tajemstv a vzruen a dky n se ctme oiven.

Knz kal, e tto zkuenosti jsme si u vimli a te se ji pod sname njak prokzat. Kadm dnem pibv lid, kte jsou pesvden, e tento tajemn posun je skuten, e m njak vznam, e se za nam kadodennm ivotem odehrv jet nco vc. Tohle vdom je Prvn vhled. Dvala se na m s oekvnm, ale j jsem nic neekl. Nechpe to? zeptala se. Prvn vhled znamen, e znovu uchopme vnitn tajemstv, kter obklopuje nae jednotliv ivoty na tto planet. Zavme tyto tajemn shody okolnost, a pestoe jim jet nerozumme, vme, e existuj. Znova, tak jako v dtstv, ctme, e existuje jin strnka ivota, jej objeven na ns teprve ek, njak dal proces, kter probh za tm, co vidme. Charlene se ke mn naklonila jet vc a doprovzela svoji e gesty rukou. Opravdu t to zaujalo, co? zeptal jsem se. Vzpomnm si na dobu, ekla psn, kdy jsi o takovm druhu zkuenost mluvil ty. Jej poznmka m popchla. Mla pravdu. V mm ivot existovalo obdob, kdy jsem skuten proval takov shody okolnost a dokonce jsem se je pokouel pochopit psychologicky. Nkde po cest se mj pohled zmnil. Z njakho dvodu jsem zaal vnmat takov zitky jako nezral a nerealistick, a jsem si jich pestal vbec vmat. Podval jsem se na Charlene zpma a pak jsem ekl na svoji obhajobu: Pravdpodobn jsem tehdy etl vchodn filozofie nebo kesanskou mystiku. Na to se pamatuje. Ale stejn bylo to, emu k Prvn vhled, u napsno mnohokrt, Charlene. Co je na tomhle jinho? Jak m vnmn tajemnch shod okolnost vst ke kulturn transformaci? Charlene se na okamik podvala na stl a pak zptky na m. Nepochop to patn, ekla. Samozejm tuhle zkuenost lid poznali a popsali u pedtm. Ve skutenosti knz zdraznil, e Prvn vhled nen nov. ekl, e jednotlivci si bhem lidskch djin uvdomovali tyto nevysvtliteln nhody a e toto pozorovn je v pozad mnoha velkch pokus filozofie a nboenstv. Ale rozdl je dnes v mnostv. Podle knze se transformace odehrv te, protoe poet osob, kter dospj k tomuto vdom ve stejnou dobu, se mn. Co pesn tm myslel`? zeptal jsem se. Tvrdil, e Rukopis k, e poet lid, kte si uvdomuj tyto shody okolnost, proste dramaticky v estm desetilet dvactho stolet. ekl, e tento rst m pokraovat a nkam k zatku dalho stolet, a se doshne urit rovn takovch jedinc - rovn, kterou si pedstavuju jako kritick mnostv. Rukopis pedpovd, pokraovala, e kdy jednou doshneme tohoto kritickho mnostv, cel kultura zane brt tyto shody okolnost vn. Budeme chtt vichni vdt, jak mystick procesy jsou pozadm lidskho ivota na tto planet. Kdy si bude dost lid souasn pokldat prv tuto otzku, bude mon, aby do jejich vdom vstoupily i dal vhledy - protoe kdy se podle Rukopisu dostaten poet jedinc vn pt, co se dje v jejich ivot, zanou to nalzat. Pak budou odhalovny dal vhledy. . . jeden za druhm. Odmlela se, aby si vzala dal sousto. A kdy pochopme ostatn vhledy, zeptal jsem se, pak se cel kultura bude transformovat? Tak mi to knz ekl, souhlasila. Chvilku jsem se na ni dval a uvaoval jsem o mylence kritickho mnostv. Pak jsem ekl: V, tohle vechno zn pern rafinovan na rukopis napsan est set let ped Kristem. Vm, odpovdla. Na to jsem se zeptala sama. Ale knz m ujistil, e uenci, kte poprv peloili Rukopis, byli naprosto pesvdeni o jeho autentinosti. Hlavn proto, e byl napsan v aramejtin, ve stejnm jazyce jako vtina Starho Zkona. Aramejtina v Jin Americe? Jak se tam dostala est set let ped Kristem? To knz nevdl. Podporuje jeho crkev Rukopis? zeptal jsem se. Ne, ekla. Vyprvl mi, e vtina duchovnch se porn sna Rukopis potlait. Proto mi nemohl ct sv jmno. Bylo jasn, e vbec zmiovat se o Rukopise je pro nj velice nebezpen. ekl ti, pro vtina duchovnch proti tomu bojuje? Ano, protoe to zpochybuje celistvost jejich nboenstv. Jak? To pesn nevm. To moc nerozebral, ale je jasn, e dal vhledy roziuj nkter tradin crkevn pedstavy zpsobem, jen ds crkevn hodnoste, kte si mysl, e vci jsou v podku tak, jak jsou. Aha. Knz ekl, pokraovala Charlene, e si nemysl, e by Rukopis ohrooval nkter z princip crkve. Jenom pesn vyjasuje, co je tmi duchovnmi pravdami mnno. Je pesvden, e crkevn vdci by tento fakt uvidli, jen kdyby se pokusili znova vnmat ivot jako tajemstv a pak pokraovali pes dal vhledy. ekl ti, kolik vhled existuje? Ne, ale zmnil se o Druhm vhledu. ekl mi e je to sprvnj interpretace souasn historie, kter dl vyjasuje transformaci. Vysvtlil to?

Ne, neml as. ekl, e u mus jt, protoe m njakou prci. Domluvili jsme se, e se odpoledne znova sejdeme v jeho dom, ale kdy jsem pila, nebyl tam. ekala jsem ti hodiny a neukzal se. Nakonec jsem musela odjet, abych chytila letadlo dom. Chce ct, e u jsi s nm nemluvila? Pesn tak. U nikdy jsem ho nevidla. A nikdy jsi od vldy nedostala dn potvrzen existence Rukopisu? dn. Jak je dlouho, co se tohle stalo? Asi msc a pl. Po nkolik minut jsme tie jedli. Nakonec se na m Charlene podvala a zeptala se: Tak co si o tom mysl? Nevm, ekl jsem. Byl jsem pod trochu skeptick k mylence, e by se lidstvo mohlo zmnit. Ale souasn m fascinovala pedstava, e Rukopis, kter o takovch vcech mluv, by mohl skuten existovat. Ukzal ti kopii Rukopisu nebo nco takovho? zeptal jsem se. Ne. Vechno, co mm, jsou m poznmky. Znova jsme byli zticha. V, ekla, myslela jsem si, e tyhle mylenky t opravdu nadchnou. Podval jsem se na ni. Myslm, e bych poteboval njak dkaz, e to, co ten Rukopis k, je pravda. iroce se usmla. Co? zeptal jsem se. To pesn jsem ekla taky. Komu, tomu knzi? Ano. Co ti ekl? ekl, e dkazem jsou nae zkuenosti. Jak to myslel? Chtl ct e nae zkuenosti potvrzuj, co Rukopis k. Kdy skuten uvaujeme o tom, jak se vnitn ctme a jak se vyvjej nae ivoty v tomto bod historie vidme e mylenky Rukopisu dvaj smysl, e znj pravdiv. Vhala. Dv ti to smysl? Okamik jsem pemlel. Dv to smysl? Jsou vichni lid stejn neklidn jako j, a pokud ano, vyplv n neklid z vdom - kter jsem si j budoval po ticet let - e ivot ve skutenosti znamen vc, ne co vme, vc, ne meme zjistit svou zkuenost? Nejsem si jist, ekl jsem konen, myslm, e potebuju njak as, abych o tom pemlel. Vyel jsem ven do zahrady za restaurac a postavil jsem se za cedrovou laviku obrcenou k fontn. Napravo jsem vidl blikajc svtla letit a slyel jsem ev motor tryske pipravenho k odletu. To jsou krsn kvtiny, ozvala se za mnou Charlene. Obrtil jsem se a uvidl jsem ji, jak ke mn jde a obdivuje ady petni a begoni kolem laviek. Postavila se vedle m a j jsem j poloil pai kolem ramene. Moji mysl zaplavily vzpomnky. Ped lety, kdy jsme oba ili v Charlottesville ve Virginii, jsme spolu pravideln trvili veery a rozmlouvali jsme. Nae diskuse se vtinou tkaly akademickch teori a psychologickho rstu. Oba jsme byli fascinovan tmi rozhovory i sebou sammi. Pesto m te udivilo, jak platonick byl vdycky n vztah. Nedovedu ti ani v vypovdt, ekla jak hezk je znova t vidt. J vm, odpovdl jsem. Kdy t vidm, vrac se mi spousta vzpomnek. Zajmalo by m, pro jsme se dl nestkali? zeptala se. Jej otzka m vrtila do souasnosti. Vzpomnl jsem si, kdy jsem vidl Charlene naposledy. Louila se se mnou v mm aut. Tenkrt jsem byl naplnn novmi mylenkami a odjdl jsem ze svho msta, abych pracoval s vn zneuitmi dtmi. Myslel jsem, e vm, jak takov dti mohou transformovat sv siln reakce, svj nutkav zpsob chovn, kter jim brn v tom, aby pokraovaly v normlnm ivot. Ale jak as postupoval, mj pstup selhval. Musel jsem si piznat vlastn nevdomost. Stle pro m zstvalo zhadou, jak by se mohli lid osvobodit od sv minulosti. Kdy jsem se ohldl po poslednch esti letech, byl jsem si te jist, e cel zkuenost mla smysl. Ale tak jsem ctil nutkn nco ve svm ivot zmnit, posunout se. Ale kam? Co mm dlat? Jen nkolikrt jsem si vzpomnl na Charlene, protoe mi pomohla krystalizovat mylenky o traumatu z dtstv, a te tady byla znova, zptky v mm ivot - a n rozhovor byl stejn vzruujc jako ped lety. Myslm, e jsem byl naprosto pohlcen svou prac ekl jsem. J taky, odpovdla. Pod se toho tolik dlo. Nemla jsem as vzhldnout. Zapomnla jsem na vechno ostatn. Stisknul jsem j rameno. V, Charlene, zapomnl jsem, jak dobe se nm spolu mluv. N rozhovor je tak pjemn a spontnn. Oima a smvem mi to potvrdila. J vm, ekla, konverzace s tebou mi dv tolik energie.

Chtl jsem jet nco poznamenat, ale Charlene vytetila oi na nco u vchodu do restaurace. Zatvila se zkostn a zbledla. Co se dje? zeptal jsem se a otoil jsem se tm smrem. Smrem k parkoviti krelo nkolik lid a bavili se spolu, ale nic se nezdlo bt v nepodku. Znova jsem se podval na Charlene. Pod vypadala vyden a zmaten. Co to bylo? opakoval jsem. Tam za prvn adou aut - vidl jsi toho mue v ed koili? Podval jsem se znova smrem k parkoviti. Dvemi vychzela jin skupina. Kter? Myslm, e te tam nen, ekla a snaila se nco zahldnout. Podvala se mi pmo do o. Kdy lid od ostatnch stol popisovali mue, kter ukradl mj kufk, ekli, e ml prodl vlasy, vousy a ml na sob edou koili. Myslela jsem, e jsem ho zahldla tam mezi auty. . . jak ns pozoruje. aludek se mi sthnul zkost. ekl jsem Charlene, e budu hned zptky, a el jsem na parkovit se rozhldnout. Byl jsem opatrn, nezael jsem pli daleko. Nevidl jsem nikoho, kdo by odpovdal popisu. Kdy jsem se vrtil na laviku, Charlene mi vyla o krok naproti a ekla tie: Mysl si, e m ten lovk podezr, e mm exempl Rukopisu? A proto mi vzal kufk? Pokou se dostat ho zptky? Nevm, ekl jsem, Ale zavolme znova policii a ekneme jim, co jsi vidla. Myslm, e by mli tak provit cestujc v tvm letadle. li jsme dovnit a zavolali jsme policii, a kdy pijeli, informovali jsme je, co se stalo. Strvili dvacet minut tm, e provovali vechna auta, a pak nm vysvtlili, e tm u nemohou strvit vc asu. Souhlasili s tm, e prov vechny cestujc, kte budou nastupovat do Charlenina letadla. Kdy policie odela, zase jsme li s Charlene k fontnce. O em jsme to vlastn mluvili? zeptala se. Ne jsem uvidla toho mue. Mluvili jsme o ns, odpovdl jsem. Charlene, pro sis najednou vzpomnla, e se se mnou setk? Pekvapen se na m podvala. Kdy jsem byla v Peru a knz mi kal o Rukopise, pod ses mi vynooval v mysli. Opravdu? Potom jsem o tom tolik nepemlela, pokraovala, ale pozdji, kdy jsem se vrtila do Virginie, ses mi vybavil pokad, kdy jsem si vzpomnla na Rukopis. Nkolikrt jsem ti uu telefonovala, ale vdycky m nco vyruilo. Pak jsem dostala ten kol v Miami, kam te letm, a kdy jsem nastoupila do letadla, zjistila jsem, e tady mm pauzu. Nala jsem si tvoje slo. Tvj zznamnk mi ekl, e ti mm telefonovat k jezeru jen v nalhavm ppad, ale rozhodla jsem se, e bude v podku, kdy ti zavolm. Na okamik jsem se na ni podval a nebyl jsem si jist, co ct. Samozejm, odpovdl jsem nakonec. Jsem rd, e jsi to udlala. Charlene se podvala na hodinky. U je pozd. Mla bych se u vrtit na letit. Svezu t, ekl jsem. Jeli jsme k hlavnmu terminlu a proli jsme do nstupnho prostoru. Dval jsem pozor, jestli neuvidm nco nezvyklho. Kdy jsme pijeli, letadlo u pistvalo a jeden z policist, se kterm jsme se u dv setkali, prohlel kadho cestujcho. Kdy jsme k nmu pili, ekl nm, e provil kadho, kdo ml zznam na let, a nikdo neodpovdal popisu zlodje. Podkovali jsme mu a kdy odeel, Charlene se na m usmla. Asi bych mla jt, ekla a objala m kolem krku. Tady jsou m telefonn sla. Tentokrt zstaneme ve spojen. Posly, ekl jsem. Chci, abys byla opatrn. Jestli uvid cokoli divnho, zavolej policii! Nedlej si se mnou starosti, odpovdla. J budu v podku. Na okamik jsme se vzjemn zadvali hluboko do o. Co udl s tm Rukopisem? zeptal jsem se. Nevm. Budu sledovat nov zprvy o nm, ekla bych. Co jestli ho potla? Znova se na m iroce usmla. Vdla jsem to. Chytil ses. kala jsem ti, e je to nco, do eho se pmo zamiluje. Co s tm bude dlat ty? Pokril jsem rameny. Asi zkusm o tom zjistit vc. Dobe. Jestli se ti to poda, dej mi vdt. Znova jsme se rozlouili a ona odela. Pozoroval jsem ji, jak se jet jednou otoila a zamvala mi. Pak zmizela v chodb vedouc k letadlu. el jsem ke sv dodvce a odjel zptky k jezeru. Zastavil jsem se jen pro benzin. Kdy jsem pijel, vyel jsem ven na krytou verandu a sedl jsem si do jednoho z houpacch kesel. Veer byl oiven zvuky cvrk a rosniek a v dlce jsem slyel voln lelka. Nad jezerem se snel msc k zpadu a odrel se na zeenm povrchu vody.

Dnen veer byl zajmav, ale j jsem pod ctil skepsi k cel mylence kulturn transformace. Jako mnoho lid m tak zashl spoleensk idealismus edestch a sedmdestch let, a dokonce i duchovn zjmy osmdestch let. Ale bylo tk posoudit, co se opravdu dje. Jak druh nov informace by mohl zmnit cel lidsk svt? Vechno to znlo moc idealisticky a za vlasy pitaen. Nakonec lid na tto planet ij u dlouho. Pro bychom mli najednou zskat vhled do sv existence, prv te? Dval jsem se na vodn hladinu jet nkolik minut, pak jsem zhasl svtla a el jsem si do lonice st. Pt rno jsem se prudce vzbudil ze snu, kter mi jet ulpval iv v mylenkch. Minutu nebo dv jsem zral na strop lonice a rozpomnal jsem se na nj. Prodral jsem se lesem a nco jsem hledal. Les byl velk a vjimen krsn. Na sv vprav jsem se ocitl v ad situac, ve kterch jsem se ctil naprosto ztracen a zmaten, neschopn se rozhodnout, jak pokraovat. V kadm z tchto okamik se odnikud vynoila postava, jakoby zmrn, a objasnila mi, kam mm jt dl. Nikdy jsem si neuvdomil, co vlastn hledm, ale sen zpsobil, e jsem se ctil neuviteln astn a pln sebedvry. Posadil jsem se a viml jsem si slunenho paprsku, kter pronikal oknem do mstnosti. Jiskil rozptlenmi sticemi prachu. el jsem k oknu a rozthl jsem zclony. Den byl ziv: modr obloha, jasn slunce. Vytrval vtk jemn kolbal stromy. Jezero bude v tuto denn dobu zvlnn a ziv. Vtr bude chladiv naret na vlhkou ki plavce. Vyel jsem ven a ponoil jsem se do jezera. Pak jsem plaval doprosted, otoil jsem se na zda a dval jsem se na znm hory. Jezero leelo v hlubokm dol, vytvoenm rozbhajcmi se horskmi hebeny. Tento ndhern pohled objevil mj ddeek, kdy byl jet mlad. Uplynulo sto let od doby, kdy poprv krel po tchto hebenech, dtsk przkumnk, zzran dt vyrstajc ve svt, o kter se jet dlil s divokmi pumami, kanci a Indiny kmene Krk, kte ili v primitivnch chch nahoe na severnm hebeni. Tenkrt si psahal, e jednoho dne se usad v tomto dokonalm dol s mohutnmi starmi stromy a sedmi prameny. Nakonec to udlal - vybudoval tu jezero a chatu a chodil na nekonen vychzky se svm malm vnukem. Nikdy jsem pln nerozuml ddekov fascinaci tmto dolm, ale vdycky jsem se snail chrnit zdej pdu, dokonce i kdy jsem zaala zasahovat civilizace a pak dol pln obklopila. Z prostedku jezera jsem vidl zvltn sklu, prudce se zvedajc ze severnho hebene. Vera jsem podle tradice svho ddeka vyplhal na tento pevis a pokusil jsem se najt klid a mr ve vyhldce, ve vnch a v tom, jak se vtr prohnl ve vrcholcch strom. A kdy jsem tam nahoe sedl a shlel jsem na jezero a na hust listov v dol pod sebou, pomalu jsem se zaal ctit lp, jako by energie zskan z tto vyhldky rozpoutla njak blok v m mysli. O nkolik hodin pozdji jsem mluvil s Charlene a uslyel jsem o Rukopise. Plaval jsem zptky a vylezl jsem na devn molo ped chatou. Vdl jsem, e tohle vechno je pli, ne aby se tomu dalo vit. Chci ct, e jsem se schovval v tchhle kopcch a ctil jsem naprost zklamn svm ivotem, kdy se tady jako blesk z istho nebe objev Charlene a vysvtl mi pinu mho neklidu - a cituje njak star rukopis, kter slibuje odhalen tajemstv lidsk existence. Ale vdl jsem, e Charlenin pjezd byl pesn ta shoda okolnost, o jakch se v Rukopise mluv, takov, kter je pli nepravdpodobn, ne aby to byla skuten ist nhoda. Me mt ten starobyl dokument pravdu? Roste snad, navzdory poprn a skepsi, mnostv lid, kte si jsou vdomi tchto shod okolnost? Jsou te lid v situaci, kdy mohou tomuto jevu porozumt a tak konen pochopit samotn smysl lidskho ivota? Pemlel jsem nad tm, jak by asi toto nov porozumn bylo. eknou nm to zbyl vhledy Rukopisu, jak o tom mluvil knz? Stlo pede mnou rozhodnut. Rukopis zpsobil, e jsem zaal ctit ve svm ivot nov smr, nov zamen zjmu. Otzka byla, co te dlat? Mu zstat tady nebo mu najt zpsob, jak dl ptrat. V mysli se mi vynoilo tma nebezpe. Kdo ukradl Charlenin kufk? Byl to nkdo, kdo pracuje na potlaen Rukopisu? Jak to mu vdt? Pemlel jsem dlouho o monm riziku, ale nakonec pevldla moje optimistick nlada. Rozhodl jsem se nedlat si starosti. Budu opatrn a budu postupovat pomalu. Vrtil jsem se dovnit a zatelefonoval jsem do cestovn kancele, kter mla nejvt inzert ve lutch strnkch. Agent, se kterm jsem mluvil, ekl, e mi me zadit let do Peru. Vlastn se tady nhodou naskytlo zruen rezervace, kter mohu vyut - vetn zajitnho pobytu v hotelu v Lim. Mu to vechno mt se slevou, ekl mi. . . pokud stam odlett za ti hodiny. Za ti hodiny?

PRODLOUEN PTOMNOST
V horenm spchu jsem si sbalil vci a divoce jsem se hnal autem na letit. Pijel jsem prv vas na to, abych si stail vyzvednout letenku a nastoupit do letadla, smujcho do Peru. Kdy jsem peel do ocasn sti letadla a sedl jsem si k oknku, pepadla m nava.

Uvaoval jsem, e bych si zdml, ale kdy jsem se nathl a zavel oi, zjistil jsem, e se nedoku uvolnit. Najednou jsem z t cesty ml nervzn a nejist pocit. Nebylo to pli blzniv, odjet takhle bez pprav? Kam pjdu v Peru? S km budu mluvit? Dvra, kterou jsem pocioval u jezera, se rychle zmnila ve skepsi. Prvn vhled i mylenka kulturn transformace se mi znova zdly blouzniv a nerealistick. Kdy jsem o tom pemlel, mylenka Druhho vhledu mi pipadala stejn nepravdpodobn. Jak by mohla nov historick perspektiva upevnit nae vnmn tchto shod okolnost a udret je v obecnm povdom vech lid? Nathl jsem se na sedadle a zhluboka jsem se nadechl. Mon to bude zbyten cesta, pomyslel jsem si, jen rychl vlet do Peru a zptky. Mon jsou to vyhozen penze. V kadm ppad se nestane dn skuten koda. Letadlo sebou kublo a pomalu zamilo k rozjezdov drze. Zavel jsem oi a kdy velk trysk doshl kritick rychlosti a zvedl se do siln vrstvy mrak, poctil jsem mrnou nevolnost. Kdy jsme doshli cestovn vky, konen jsem se uvolnil a ponoil jsem se do spnku. O ticet nebo tyicet minut pozdji m vzbudily turbulence a rozhodl jsem se jt na zchod. Kdy jsem prochzel pes odpovadlo, viml jsem si vysokho lovka s okrouhlmi brlemi, stojcho blzko okna, jak mluv s jednm muem z obsluhy. Krtce se na m podval a pak pokraoval v ei. Ml tmav hnd vlasy a mohlo mu bt kolem ptatyiceti let. Na okamik mi pipadal povdom, ale kdy jsem si ho prohldl lpe, uvdomil jsem si, e to nen mj znm, kterho mi pipomnl. Kdy jsem prochzel kolem, zaslechl jsem st jejich rozhovoru. Stejn dky, ekl mu, jen jsem si myslel, e kdy cestujete do Peru tak asto, mon jste o Rukopise nco slyel. Otoil se a krel dopedu do letadla. Onml jsem. Mluvil snad o stejnm Rukopise? el jsem na zchod a pokouel jsem se rozhodnout, co dlat. Na jedn stran jsem na to chtl zapomenout. Pravdpodobn mluvil o nem jinm, o njak jin knize. Vrtil jsem se na sv sedadlo a znova jsem zavel oi, rozhodnut na to nemyslet. Nejdv jsem byl rd, e jsem se toho mue nezeptal, co tm myslel. Ale pak jsem zaal myslet na vzruen, kter jsem ctil u jezera. Co kdy tento mu skuten m informaci o Rukopise? Co by se pak mohlo stt? Jestli to neprozkoumm, nikdy se to nedozvm. Nkolikrt jsem jet kolsal a v duchu jsem pechzel od jedn monosti k druh, pak jsem konen vstal a el jsem k pedku letadla. Nalezl jsem ho asi uprosted cesty ulikou. Pmo za nm bylo przdn sedadlo. Vrtil jsem se a ekl jsem letuce, e se chci pemstit, pak jsem si vzal sv vci a posadil jsem se tam. Po nkolika minutch jsem mu poklepal na rameno. Promite, ekl jsem. Slyel jsem, e se zmiujete o rukopise. Mluvil jste o tom, kter nali v Peru? Zatvil se nejdv pekvapen a pak ostrait. Ano, o tom, odpovdl vhav. Pedstavil jsem se a vysvtlil jsem mu, e jedna moje ptelkyn byla prv v Peru a informovala m o existenci Rukopisu. Viditeln se uvolnil a pedstavil se mi jako Wayne Dobson, asistent katedry historie z newyorsk univerzity. Jak jsme mluvili, viml jsem si podrdnho pohledu mue sedcho vedle m. Nahnul se dozadu do sedadla a pokouel se spt. Vidl jste Rukopis? zeptal jsem se profesora. Nkter jeho sti, ekl. A vy? Ne, ale ptelkyn mi ekla o Prvnm vhledu. Mu vedle m se posunul v sedadle. Dobson se na nj podval. Promite, pane. Vm, e vs rume. Nevadilo by vm, kdybychom si vymnili sedadla? Ne, ekl mu. To by bylo lep. Vichni jsme vystoupili do uliky a pak jsem vklouzl zptky na sedadlo u oknka a Dobson si sedl vedle m. eknte mi, co jste slyel o Prvnm vhledu, vybdl m Dobson. Na okamik jsem se odmlel, jak jsem se snail zformulovat si pro sebe to, co jsem pochopil. Myslm, e Prvn vhled je uvdomn si tajemnch shod okolnost, kter mn ivot lovka, a vyctn toho, e v tom hraje roli njak jin proces. Kdy jsem to kal, pipadalo mi to nesmysln. Dobson si viml, e se ctm nesvj. Co si o tom vhledu myslte? zeptal se. Nevm, ekl jsem. pln to nesed naemu modernmu zdravmu rozumu, e ne? Nectil byste se lp, kdybyste celou tu mylenku pustil z hlavy a vrtil se k pemlen o praktickch zleitostech? Zasml jsem se a pikvl jsem. No, a takovou tendenci maj vichni. Dokonce i pesto, e obas jasn vnmme, e v naich ivotech jde o nco vc, pece jen jsme zvykl povaovat takov mylenky za nepoznateln a pak setst jejich uvdomovn si pln. A proto je nutn Druh vhled. Jakmile si osvojme historick pozad naeho uvdomovn si, vechno to dostane smysl. Pikvl jsem. Take jako historik si myslte, e pedpov Rukopisu o globln transformaci je pesn? Ano. Jako historik?

Ano! Ale muste se na historii podvat sprvnm zpsobem. Zhluboka se nadechl. Vte mi, km to jako lovk, kter strvil spoustu let studiem a vukou historie, pojat patn! Pedtm jsem se sousteoval vhradn na technologick pokrok civilizace a na velk mue, kte tento pokrok pineli. Co je na tom pohledu patnho? Pokud ho berete sm o sob, pak nic. Ale doopravdy dleit je celkov pohled na kad historick obdob, na to, co lid ct a mysl si. Trvalo mi dlouho, ne jsem tohle pochopil. Historie by mla poskytovat znalost dlouhodobjch souvislost, ve kterch se odehrvaj nae ivoty. Historie nen jen vvoj technologie. Je to tak vvoj mylen. Kdy pochopme realitu lid, kte tu byli ped nmi, uvidme, pro se dvme na svt zrovna tmhle zpsobem a jak je n pspvek k dalmu pokroku. Meme si vytyit, kam smujeme, abych tak ekl, v dlouhodobm vvoji na civilizace, a to nm dv smysl na cesty. Odmlel se a pak dodal: Druh vhled nm poskytuje pesn tento druh historick perspektivy, alespo z hlediska zpadnho mylen. Umsuje pedpovdi Rukopisu do dlouhodob souvislosti a tm se stvaj nejen hodnovrnmi, ale jsou i nevyhnuteln. Zeptal jsem se Dobsona, kolik vhled u vidl, a on mi ekl, e jenom prvn dva. Vyprvl mi, e je nael bhem sv krtk cesty do Peru ped temi tdny, na kterou se vydal pod vlivem povst o Rukopisu. Jakmile jsem pijel do Peru, pokraoval, setkal jsem se se dvma lidmi, kte mi potvrdili existenci Rukopisu, ale zdli se vyden k smrti u jenom z toho, e o nm mluvili. kali, e vlda se zblznila a fyzicky ohrouje kadho, kdo by ml kopie nebo kdo by il informace. Zvnl. Z toho jsem byl nervzn. Ale pozdji mi nk v mm hotelu ekl, e zn knze, kter o Rukopisu asto mluv. nk mi prozradil, e ten knz se sna bojovat proti vldnm snahm o potlaen Rukopisu. Neodolal jsem a zael jsem do soukromho obydl, kde tento knz trvil vtinu asu. Musel jsem vypadat pekvapen, protoe Dobson se m zeptal: Co se dje? Moje ptelkyn, odpovdl jsem, ta, kter mi o Rukopise ekla, zskala vechny sv znalosti o nm tak od jednoho knze. Neprozradil j sv jmno, ale jednou s nm mluvila o Prvnm vhledu. Mla se s nm setkat znovu, ale on u se nikdy neukzal. Mohl to bt stejn lovk, ekl Dobson. Protoe j jsem ho taky nemohl najt. Dm byl zamen a vypadal oputn. Nikdy jste ho nevidl? Ne, ale rozhodl jsem se trochu se podvat kolem. Vzadu bylo oteven star skladit a z njakho dvodu jsem se rozhodl prozkoumat ho uvnit. Za njakmi krmy, pod uvolnnm prknem ve stn, jsem nalezl peklady Prvnho a Druhho vhledu. Vznamn se na m podval. Jen tak nhodou jste je nael? Ano. Mte te vhledy s sebou? Zavrtl hlavou. Ne. Rozhodl jsem se dkladn je prostudovat a pak je nechat nkterm kolegm. Mohl byste mi vyprvt obsah Druhho vhledu? zeptal jsem se. Po dlouhm odmlen se Dobson usml a pikvl. Myslm, e proto jsme tady. Druh vhled, ekl, dv naemu souasnmu vdom rozshlej historickou perspektivu. A devadest lta skon, bude se uzavrat nejenom dvact stolet, ale tak tiscilet obdob djin. Budeme konit cel druh milnium. Ne my na zpad dokeme pochopit, kde jsme a co se m stt dl, musme porozumt tomu, co se skuten dlo bhem tohoto poslednho tisce let. Co pesn o tom k Rukopis? zeptal jsem se. k, e na konci druhho milnia - to je te - budeme schopni vidt toto cel tiscilet obdob jako celek a rozpoznme zvltn pedpojatost, kter se vyvinula ve druh polovin tohoto tiscilet, v takzvanm novovku. To, e si dnes zanme uvdomovat shody okolnost, znamen urit probouzen z tto pedpojatosti. Co je to ta pedpojatost? zeptal jsem se. Pousml se. Jste pipraven znovu prot milnium? Samozejm, povzte mi o tom. Nesta, kdy vm o tom eknu. Vzpomete si, co jsem kal pedtm: abyste porozuml historii, muste pochopit, jak se vyvinul v kadodenn pohled na svt, jak byl vytvoen lidmi, kte ili ped vmi. Trvalo tisc let, aby se vyvinul modern zpsob pohledu na vci, a abyste opravdu pochopil, kde jste dnes, muste se sm vrtit do roku tisc a pak si projt postupn cel tiscilet, jako byste skuten proval ten as sm bhem jednoho lidskho ivota. Jak to udlm? Provedu vs tm. Na okamik jsem vhal, shlel jsem z oknka na zemi hluboko dole. Jako bych u zaal pociovat as jinak. Zkusm to, ekl jsem konen. Dobe, odpovdl, pedstavte si e ijete v roce tisc, v tom, emu kme stedovk. Prvn vc, kter muste porozumt, je, e realita t doby je definovna mocnmi hodnosti kesansk crkve. Vzhledem ke sv

pozici maj tito mui velk vliv na mylen cel populace. A svt, kter tito crkevn myslitel popisuj, je pedevm duchovn. Tvo realitu, kter umsuje mylenku o bom plnu pro lidstvo do samho stedu ivota. Vizualizujte si to, pokraoval. Jste lenem stejn sociln tdy jako v otec - v podstat bu zemdlec nebo lechtic - a vte, e v tto td vdycky zstanete. Ale bez ohledu na vai tdu nebo na prci, kterou dlte, si brzy uvdomte, e vae spoleensk pozice je a druhotn vzhledem k duchovn realit ivota, jak je definovna crkv. Objevte, e ivot spov v tom, e prochzte duchovn zkoukou. Crkev vysvtluje, e Bh umstil lidstvo do stedu svho svta, obklopenho celm vesmrem, kvli jedinmu elu: zskat nebo ztratit spsu. A v tto zkouce si muste sprvn vybrat mezi dvma protikladnmi silami: silou Bo a tajnmi pokuenmi bla. Ale uvdomte si, e tento zpas nepodstupujete sm pokraoval. Ve skutenosti jako pouh jedinec nejste kvalifikovan k tomu, abyste sm uril svj status v tomto ohledu. To je obor mu crkve. Oni jsou od toho, aby interpretovali Bibli a aby vm na kadm kroku va cesty kali, zda ijete ve shod s Bohem nebo zda jste uvzl v stch Satanovch. Pokud se dte jejich instrukcemi, jste ujiovn, e bude nsledovat posmrtn odmna. Ale jestlie nedokete sledovat kurs, kter pedpisuj, pak. . . je tady exkomunikace a jist i zavren. Dobson se na m zaujat dval. Rukopis k, e je dleit pochopit, e kad aspekt stedovkho svta je definovan s pomoc jinho, vyho svta. Kad jev v ivot - od nhodn boue nebo zemtesen po dobrou rodu nebo smrt milovan osoby - znamen bu vli Bo, nebo klady bla. Neexistuj pojmy jako poas geologick sly, zemdlstv nebo nemoc. To vechno pilo a pozdji. Proto naprosto vte knm. V svt, o kterm nepochybujete, je pohnn vhradn duchovnmi prostedky. Pestal mluvit a podval se na m. Octl jste se tam? Ano, vidm ped sebou takovou skutenost. Dobe, a te si pedstavte, e tato skutenost se zan hroutit. Jak to myslte? Stedovk pohled na svt, v pohled na svt, se zan ve trnctm a patnctm stolet rozpadat. Nejdv si vimnete toho, e sami kn se chovaj nkdy nesprvn: napklad tajn poruuj sv zvazky istoty nebo berou penze za to, e promjej vldnm ednkm poruovn zkon Psma. Tyto nepravosti vs vyburcuj, protoe tito kn o sob prohlauj, e jsou jedinm spojenm mezi vmi a Bohem. Vzpomete si, e jsou jedinmi vykladai Psma, jedinmi, kdo mohou rozhodnout o vaem spasen. Najednou se ocitte uprosted oteven vzpoury. Skupina veden Martinem Lutherem vol po plnm odtren od papeskho kesanstv. kaj, e knstvo je zkorumpovan, a poaduj ukonen vldy kn nad mylenm lid. Utvej se nov crkve, zaloen na tvrzen, e kad osoba by mla mt pstup k Bibli osobn a vykldat si ji podle pn, bez prostednk. Nemete tomu uvit, ale vzpoura pokrauje. Knstvo zan prohrvat. Po stalet tito mui definovali skutenost, a te pmo ped vaima oima ztrcej svoji dvryhodnost. V dsledku toho se muste ptt po smyslu celho svta. Veobecn shoda mylen o prod, vesmru a pirozenosti lovka, zaloen na crkevnm pojet, se hrout - a ponechv vs i vechny ostatn lidi zpadn kultury ve velice nejistm svt. Nakonec jste si zvykl, e ve vaem ivot existuje njak autorita, kter pro vs definuje skutenost, a bez tohoto vnjho veden se ctte zmaten a ztracen. Pokud se crkev mlila v popisu reality a ve zdvodnn lidsk existence, tak kde je potom pravda, ptte se. Na okamik se odmlel. Vidte vliv tohoto zhroucen na tehdej lidi? Pedpokldm, e je to pipravilo o vyrovnanost, ekl jsem. To pinejmenm, odpovdl. Nastaly pevratn zmny. Star pohled na svt byl podrobovn zpochybovn na vech frontch. Kolem roku estnct set astronomov ovili nade vechny pochyby, e slunce a hvzdy se neotej kolem Zem, jak to tvrdila crkev. Bylo zejm, e Zem je jen mal planeta, obhajc jedno men slunce v na Galaxii, kter obsahuje miliardy takovch hvzd. Naklonil se ke mn. Tohle je dleit. Lidstvo ztratilo sv msto ve stedu boho vesmru. Chpete dsledky, kter to mlo? Te, kdy se dvte na poas, na rostouc kvtiny nebo n nhlou smrt, ctte jen zkostn zmatek. V minulosti jste mohl ci, e je za to odpovdn Bh nebo bel. Ale kdy se stedovk pohled na svt zhroutil odela s nm i jistota. Vechny vci, kter jste povaoval za samozejm, te potebuj novou definici, zvl povaha Boha a v vztah k nmu. S tmto vdomm pokraoval, zan novovk. Roste demokratick duch a hromadn nedvra k papesk a krlovsk autorit. Definice vesmru, zaloen na spekulacch nebo ve v Psmo, u nejsou pijmny automaticky. I pes ztrtu jistoty jsme nechtli riskovat, e nai skutenost zane dit njak nov skupina, tak jak to dlali kn. Kdybyste byl u toho, astnil byste se vytvoen novho mandtu pro vdu. eho? Zasml se. Podval byste se na ten obrovsk nedefinovan vesmr a pomyslel byste si, jako to udlali myslitel t doby, e potebujeme metodu vytven novho vdom, zpsob, jakm budeme systematicky zkoumat tento svj nov svt. A nazval byste tento nov zpsob objevovn reality vdeckou metodou, co nen nic jinho ne ovovn pedstav o tom, jak svt funguje, a vytven uritch zvr. Tyto zvry pak nabdnete ostatnm, abyste vidl, jestli s tm souhlas. Pak, pokraoval, budete pipravovat vzkumnky, aby se

vydali do tohoto novho vesmru, kad ozbrojen vdeckou metodou, a uloil byste jim historick posln: prozkoumejte toto msto a zjistte, jak to funguje a co to znamen, e jsme tady a ijeme tady. Vdl jste, e jste ztratil svoji jistotu o vesmru ovldanm Bohem, a proto tak jistotu o podstat Boha samotnho. Ale vdl jste, e mte metodu, proces budujc konsensus, s jeho pomoc dokete objevovat podstatu veho kolem sebe, vetn Boha a vetn skutenho smyslu existence lidstva na tto planet. Tak byste vyslal tyto przkumnky, aby nalezli pravdivou podstatu va situace a aby vm o tom dali zprvu. Odmlel se a podval se na m. Rukopis, ekl, tvrd, e v tomto bod zanme s pedpojatost, ze kter se probouzme a te. Vyslali jsme tyto vzkumnky, aby se vrtili s kompletnm vysvtlenm na existence, ale kvli sloitosti vesmru se nedokzali hned vrtit. V em spov ta pedpojatost? Peneste se do toho obdob, ekl. Kdy vdeck metoda nedokzala pinst zptky nov obraz Boha a smysl lidstva na tto planet, nedostatek jistoty a smyslu hluboce zashly zpadn kulturu. Potebovali jsme nco dalho, dokud nae otzky nebudou zodpovzeny. Nakonec jsme dospli k nemu, co vypadalo jako velice logick een. Podvali jsme se na sebe a ekli jsme: No, jeliko se przkumnci jet nevrtili se zprvou o na skuten duchovn situaci, co kdybychom se zabydleli v tomto novm svt, zatmco budeme ekat? Urit se dovdme dost na to, abychom dokzali manipulovat tmto novm svtem ke svmu prospchu, tak co kdybychom mezitm pracovali na zven sv ivotn rovn, nebo na pocitu jistoty ve svt? Podval se na m a usml se. A to jsme taky udlali. Ped tymi sty lety! Setsli jsme ze sebe pocit, e jsme ztracen, tm, e jsme vzali vci do vlastnch rukou, zamili jsme se na dobvn Zem a vyuvn jejch zdroj, abychom vylepili svoji situaci. A teprve te, kdy se blme konci milnia, vidme, co se stalo. Postupn jsme se soustedili jen na svoji pedpojatost. pln jsme ztratili sami sebe ve vytven svtsk bezpenosti, ekonomick bezpenosti, abychom nahradili duchovn jistotu, kterou jsme ztratili. Otzky jako pro ijeme nebo co se tady doopravdy odehrv v duchovn rovin jsme pomalu odsunuli stranou a pak jsme je pln potlaili. Podval se na m nalhav a pak ekl: Prce na vytvoen pohodlnjho zpsobu peit se pro ns stala konenm smyslem ivota a postupn a metodicky jsme zapomnli nai pvodn otzku. . . Zapomnli jsme, e pod jet nevme, kvli emu vlastn mme pevat. Z oknka jsem hluboko pod sebou vidl velk msto. Soud podle drhy naeho letu jsem si myslel, e je to Orlando na Florid. Pekvapila m geometrinost ulic a bulvr, plnovan d toho, co tady lid postavili. Podval jsem se na Dobsona. Ml zaven oi a vypadalo to, e sp. Pes hodinu mi jet vykldal o Druhm vhledu, pak jsme dostali obd a jedli jsme a vyprvl jsem mu o Charlene a o tom, pro jsem se rozhodl pijet do Peru. Potom jsem se u chtl jenom dvat ven z okna na tvary zem dole a pemlet o tom, co mi ekl. Tak co si myslte? zeptal se m najednou a podval se ospale pese m. Pochopil jste Druh vhled? Nejsem si jist. Pokvl smrem k dalm cestujcm. Ctte, e mte jasnj perspektivu v pohledu na lidsk svt? Vidte, jak byli vichni pedpojat? Tahle perspektiva toho spoustu vysvtluje. Kolik znte lid, kte jsou posedl svou prac, kte jsou na n drogov zvisl nebo maj nemoci zpsoben stresem a nedok zpomalit? Nedok to, protoe jsou navykl odvdt od toho vlastn pozornost, redukovat ivot jenom na jeho praktick strnky. A dlaj to proto, aby se vyhnuli uvdomn si, jak nejist si jsou ivotem, kter vedou. Druh vhled roziuje nae vdom historickho asu, dodal. Ukazuje nm, jak pozorovat kulturu nejen z perspektivy naich vlastnch ivot, ale z perspektivy celho milnia. Odhaluje nm nai pedpojatost a tak ns nad ni pozved. Prv jste zakusil tuto dlouhou historii. Te ijete v prodlouen ptomnosti. Kdy se podvte na lidsk svt te, ml byste bt schopen jasn vidt tuto posedlost, tuto intenzivn zaujatost ekonomickm pokrokem. Ale co je na tom patnho? protestoval jsem. V tom spov velikost zpadn civilizace. Hlasit se zasml. Samozejm mte pravdu. Nikdo nek, e to bylo patn. Ve skutenosti Rukopis k, e pedpojatost byl nutn vvoj, stadium evoluce lidstva. Ale te u jsme strvili dost asu tm, e jsme se v tomto svt zabydlovali. Je naase se probrat z pedpojatosti a znovu uvaovat o zkladn otzce. Co je za ivotem na tto planet? Pro jsme doopravdy tady? Dlouho jsem se na nj dval a pak jsem se ho zeptal: Myslte, e dal vhledy tento smysl na existence vysvtluj? Dobson se narovnal. Myslm, e to stoj za prozkoumn. Jenom doufm, e nikdo nezni zbytek Rukopisu, ne budeme mt pleitost to zjistit. Jak si me perunsk vlda myslet, e zni dleitou pamtku a e j to projde? zeptal jsem se. Udlaj to skryt, odpovdl. Oficiln tvrd, e dn Rukopis neexistuje. Myslel bych, e vichni vdci za to budou bojovat.

Podval se na m s rozhodnm vrazem. To ano. Proto se vracm do Peru. Reprezentuji deset pednch vdc kte vichni daj zveejnn pvodnho rukopisu. Poslal jsem dopis odpovdnm ministrm perunsk vldy a oznmil jsem jim, e pijdm a e oekvm spoluprci. Aha. Jsem zvdav, jak vm odpovd. Asi to popou. Ale aspo to bude oficiln zatek. Odvrtil se, hluboce ponoen v mylenkch, a j jsem se znovu dval z okna. Pi pohledu dol m napadlo, e letadlo, ve kterm cestujeme, obsahuje ve sv technologii tyi stalet pokroku. Nauili jsme se hodn o manipulaci s prodnmi zdroji, kter jsme nalezli na Zemi. Kolik lid, pemtal jsem, kolik generac bylo poteba na vytvoen vrobk a znalost potebnch k tomu, aby bylo postaveno tohle letadlo? A kolik jich strvilo sv cel ivoty v zamen na jedin nepatrn aspekt, jeden mal krek, ani by kdy pozvedli hlavy z tto pedpojatosti? Najednou, v tomto okamiku, jako by rozpt historie, o kterm jsme s Dobsonem debatovali, pln vstupovalo do mho vdom. Vidl jsem cel tiscilet jasn, jako by to byla st mho vlastnho ivota. Ped tisci lety jsme ili ve svt, kde Bh a lidsk duchovnost byli jasn definovny. A pak jsme to ztratili, nebo lpe eeno jsme se rozhodli, e v naem pbhu jde o vc. Proto jsme vyslali przkumnky, aby objevili skutenou pravdu a donesli nm ji zptky, a kdy jim to trvalo pli dlouho, stali jsme se pedpojatmi, jednostrann zaujatmi novm svtskm smyslem, zabydlovnm svta, vytvenm vtho pohodl pro sebe sam. A to se nm podailo. Objevili jsme, e kovov rudy se daj roztavit a tvarovat do vech monch zazen. Objevili jsme zdroje energie, nejdv pru, pak plyn, elektinu a jadern tpen. Zmechanizovali jsme zemdlstv a masovou vrobu a te mme obrovsk tovrny na velijak zbo a rozshl obchodn st. Vechno to bylo pohnno volnm po pokroku, pnm jedinc zajistit si vlastn bezpenost, sv vlastn cle, zatmco jsme ekali na pchod pravdy. Rozhodli jsme se vytvoit pohodlnj a radostnj ivot pro sebe a sv dti, a v pouhch tyech stech letech nae jednostrann zaujatost vytvoila lidsk svt, kde te dovedeme vyrbt veker mysliteln pohodl. Problm je v tom, e nae clevdom, posedl snaen pemoci produ a zajistit si vt pohodl vedlo ke zneitn prodnch zdroj planety a a na samu hranici zhroucen. V tto cest u nememe dl pokraovat. Dobson ml pravdu. Druh vhled zpsobil, e zmna naeho vdom se mi zdla nevyhnuteln. V usilovn na kultury jsme doshli vrcholu. Doshli jsme toho, o co jsme se kolektivn snaili, a kdy se to stalo, nae pedpojatost se rozbila a my se probouzme k nemu jinmu. Mohl jsem tm vidt pohybovou energii modern doby, jak se s pibliujcm se koncem tiscilet zpomaluje. tyi sta let star posedlost je dovrena. Vytvoili jsme prostedky materiln jistoty a te to vypad e jsme ustrnuli jakoby v nehybnm bod - abychom zjistili, pro jsme to dlali. V obliejch cestujcch kolem sebe jsem vidl znmky pedpojatosti, ale pomyslel jsem si, e rozpoznvm i krtk zblesky vdom. Kolik z nich, pomyslel jsem si, u si vimlo shod okolnost? Letadlo se naklonilo dopedu a zaalo klesat. Letuka oznmila, e brzo pistaneme v Lim. ekl jsem Dobsonovi jmno svho hotelu a zeptal jsem se ho, kde bude bydlet on. Povdl mi, ve kterm hotelu bude bydlet on, a ekl, e je jen nco pes ti kilometry od mho. Jak mte plny? zeptal jsem se. Pemleli jsme o tom, odpovdl. Myslm, e prvn vc bude navtvit americk vyslanectv a ct jim, pro jsem tady, jen aby o tom vdli. Dobr npad. Pak si promluvm s tolika perunskmi vdci, s kolika to pjde. Vdci na univerzit v Lim mi ekli, e o Rukopise nic nevd, ale existuj jin vdci, kte pracuj v rznch zceninch a mon by o tom chtli mluvit. A co vy? Co mte v plnu? Nemm dn pln, odpovdl jsem. Vadilo by vm, kdybych se k vm pipojil? Vbec ne. Chystal jsem se vm to navrhnout. Kdy letadlo pistlo, vyzvedli jsme si zavazadla a domluvili jsme se, e se sejdeme pozdji v Dobsonov hotelu. Vyel jsem ven a ve slbnoucm svtle soumraku jsem zamval na taxk. Vzduch byl such a vanul velice sv vtr. Kdy mj taxk odjdl od chodnku, viml jsem si, e za nmi se rychle pustil jin taxk a pak ns sledoval v dopravnm ruchu. Zstal za nmi i po nkolika zatkch a na zadnm sedadle jsem rozeznal osamlou postavu. aludek se mi sevel nervozitou. Podal jsem idie, kter mluvil anglicky, aby nejezdil pmo do hotelu, ale aby chvli kioval mstem. ekl jsem mu, e si chci prohldnout msto. Splnil m pn bez poznmky. Taxk jel za nmi. Co to vechno mlo znamenat? Kdy jsme pijeli k hotelu, ekl jsem idii, aby zstal v aut otevel jsem dvee a pedstral jsem, e platm za jzdu. Druh taxk pirazil k chodnku v uritm odstupu od ns. Vystoupil z nj njak mu a pomalu el ke vchodu do hotelu. Skoil jsem zptky do vozu a pibouchl jsem dvee. ekl jsem idii, aby vyrazil a jel dl. Kdy jsme pospchali pry, mu vyel do ulice a pozoroval ns, dokud jsme nebyli z dohledu. Vidl jsem ve zptnm

zrctku obliej svho idie. Prohlel si m s napjatm vrazem. Promite, ekl jsem mu. Rozhodl jsem se, e budu bydlet jinde. Snail jsem se o smv a ekl jsem mu jmno Dobsonova hotelu - akoli souasn se mi chtlo vrtit se okamit na letit a nastoupit do prvnho letadla do Stt. Pl bloku ped clem jsem ekl idii, aby sjel k chodnku. Pokejte tady, ekl jsem mu. Hned se vrtm. Ulice byly pln lid, vtinou mstnch Perunc. Ale tu a tam jsem mjel njak Ameriany nebo Evropany. Kdy jsem tady vidl turisty, ctil jsem se jaksi bezpenj. Asi padest metr od hotelu jsem se zastavil. Nco nebylo v podku. Najednou se ozvaly vstely a vzduch prozly vkiky. Lid pede mnou se vrhli k zemi, a tak se mi otevel vhled dol na chodnk. Dobson utkal smrem ke mn, s rozenma oima, zpanikaen. Za nm beli pronsledovatel. Jeden vystelil do vzduchu a pikzal Dobsonovi, aby se zastavil. Jak ke mn bel bl, Dobson se na m podval a pak m poznal. Utkejte! zajeel. Proboha utkejte! Otoil jsem se a v hrze jsem vbhl do njak uliky. Pede mnou byl plot stluen z prken a blokoval mi cestu. Kdy jsem k nmu dobhl, vyskoil jsem co nejv, zachytil jsem se na vrcch prken rukama a pehodil jsem pravou nohu pes vrch. Kdy jsem pethl i levou nohu a spoutl jsem se na druhou stranu, podval jsem se zptky do uliky. Dobson zoufale utkal. Ozvaly se dal vstely. Zakopl a upadl. Pokraoval jsem ve slepm bhu, peskakoval jsem hromady odpadk a stohy kartnovch krabic. Na okamik mi pipadalo, e za sebou slym kroky, ale neodvaoval jsem se ohldnout. Pede mnou ulika stila do ir ulice, kter byla tak pln lid, zjevn nim neznepokojench. Kdy jsem do n vbhl, troufl jsem si vrhnout pohled zptky. Srdce mi tlouklo. Nikdo tam nebyl. Spn jsem se vydal dl po chodnku doprava a snail jsem se splynout s davem. Pro Dobson utkal? ptal jsem se sm sebe. Zabili ho? Pokej okamik, pronesl nkdo hlasitm epotem za mm lev m ramenem. Chtl jsem vyrazit na tk, ale on m chyty za pai. Prosm, pokej chvilku, ekl znova. Vidl jsem, co se stalo. Pokoum se ti pomoct. Kdo jste? zeptal jsem se rozechvle. Jsem Wilson James, ekl. Vysvtlm to pozdji. Ted se ale musme odtud dostat pry. Nco v jeho hlase a chovn zmrnilo moji paniku, a tak jsem se rozhodl jt za nm. li jsme nahoru ulicemi a do obchodu s koenm zbom. Pokvl na mue stojcho za pultem a vedl m do zatuchl mstnosti vzadu. Zavel dvee a zathl zclony. Byl to edestnk, akoli psobil mnohem mladm dojmem. Dlaly to mon jeho jiskrn oi. Ple ml tmav hndou a vlasy ern. Vypadal jako Perunec, ale mluvil anglicky skoro jako Amerian. Ml na sob jasn modr triko a dny. Tady bude na chvli v bezpe, ekl. Pro po tob jdou? Neodpovdl jsem. Jsi tady kvli Rukopisu, vi? zeptal se. Jak to v? Myslm, e ten mu s tebou je tady ze stejnho dvodu. Ano. Jmenuje se Dobson. Jak v, e jsme byli dva? Mm mstnost pes uliku. Dval jsem se z okna a honili vs. Zastelili Dobsona? zeptal jsem se a pedem jsem se dsil odpovdi. Nevm, ekl. Nevidl jsem to. Ale jakmile jsem uvidl, e jsi jim unikl, sebhl jsem po zadnm schoditi, abych se s tebou setkal. Myslel jsem si, e bych ti mon mohl pomoct. Pro? Na okamik se na m dval, jako by si nebyl jist, co mi m odpovdt. Pak jeho vraz nabyl velosti. Ty to nepochop, ale stl jsem tam u okna a myslel jsem zrovna na jednoho starho ptele. Te je mrtv. Zemel, protoe si myslel, e by lid mli vdt o Rukopise. Kdy jsem vidl, co se dje v ulice, uvdomil jsem si, e bych ti ml pomoct. Ml pravdu. Nerozuml jsem tomu. Ml jsem ale pocit, e mu mohu naprosto dvovat. Chystal jsem se na nco dalho zeptat, kdy promluvil znova. O tom meme mluvit pozdji, povdl mi. Myslm, e te bychom se radji mli pesunout na bezpenj msto. Pokej chvilku, Wilsone, ekl jsem. Chci jedinou vc, dostat se zptky do Stt. Jak by to lo udlat? kej mi Wile odpovdl. Nemyslm e bys ml zkouet jet na letit, te jet ne. Jestli t jet hledaj budou tam kontroly. Mm njak ptele, kte ij venku za mstem. Schovaj t. Existuje nkolik dalch cest ven, ze kterch si me vybrat. Kdy bude pipraven, ukou ti, kudy jt dl. Otevel dvee do mstnosti a ovil si, kdo je v krmku, pak vyel ven a rozhldl se po ulici. Kdy se vrtil, naznail mi, abych el za nm. li jsme dol ulic k modrmu dpu, na kter Wil ukzal. Kdy jsme nastoupili, viml jsem si, e na zadnm sedadle je peliv zabalen jdlo, stany a taky, jako na dlouh vlet. Jeli jsme mlky. Opel jsem se dozadu do sedadla a pokouel jsem se uvaovat. aludek jsem ml staen strachy. Tohle jsem rozhodn neekal. Co kdyby m bvali chytli a uvznili v perunskm vzen, nebo rovnou zabili? Musel jsem zhodnotit situaci. Neml jsem s sebou obleen, ale ml jsem penze a jednu kreditn kartu, a z njakho dvodu jsem dvoval Wilovi. Co jste ty a - jak se jmenoval, Dobson? - udlali, e po vs ti lid li? zeptal se Wil najednou.

Nic, o em bych vdl, odpovdl jsem. Setkal jsem se s Dobsonem v letadle. Je historik a pijel jsem, aby oficiln zkoumal Rukopis. Reprezentuje vt skupinu vdc. Wil vypadal pekvapen. Vdla vlda o tom, e pijd? Ano, napsal vldnm ednkm, e si peje spoluprci. Nemohu uvit tomu, e se pokusili ho uvznit. Dokonce ani neml s sebou sv kopie. On ml kopie Rukopisu? Jenom dvou prvnch vhled. Nevdl jsem, e ve Spojench sttech jsou jejich kopie. Kde je zskal? Na jedn dvj cest se dovdl, e jist knz v o Rukopise. Nenael ho, ale nalezl kopie Rukopisu schovan za jeho domem. Wil vypadal smutn. Jose. Kdo? zeptal jsem se. Byl to ptel, o kterm jsem ti povdal, ten, kterho zabili. Pevn vil, e o Rukopise se mus dozvdt co nejvc lid. Co se s nm stalo? Byl zavradn. Nevme, km. Jeho tlo nalezli v lese daleko od jeho domu. Ale musm si myslet, e to byli jeho neptel. Vlda? Jist lid ve vld a v crkvi. Jeho crkev by zala tak daleko? Mon ano. Crkev je tajn proti Rukopisu. Existuje nkolik kn, kte tomuto dokumentu rozum a skryt ho obhajuj, ale mus bt velice opatrn. Jose o nm mluvil oteven s kadm, koho to zajmalo. Varoval jsem ho msce ped jeho smrt, aby vc rozlioval, aby pestal dvat kopie kadmu, kdo za nm piel. ekl mi, e dl to, o em je pesvden, e to mus dlat. Kdy byl Rukopis poprv objeven? zeptal jsem se. Poprv byl peloen ped temi lety. Ale nikdo nev, kdy ho poprv objevili. Originl koloval po mnoho let, jak si myslme, mezi Indiny, a ho nalezl Jose. On sm ho peloil. Samozejm, jakmile crkev zjistila, co Rukopis k, pokusila se potlait ho pln. Te u mme jen kopie. Myslme si, e originl zniili. Wil dil auto vchodnm smrem, ven z msta. Jeli jsme po zk dvouproud silnici skrz siln zavlaovan zem. Minuli jsme nkolik malch domk z prken a pak velkou pastvinu s drahm oplocenm. ekl ti Dobson o prvnch dvou vhledech? zeptal se Wil. ekl mi o Druhm vhledu, odpovdl jsem. Mm ptelkyni, kter mi ekla o Prvnm. Mluvila u pedtm s knzem, myslm, e to byl Jose. Rozum tm dvma vhledm? Myslm, e ano. Chpe, e nhodn setkn asto maj hlub smysl? Zd se mi, ekl jsem, jako by tahle cel cesta byla jedna shoda okolnost za druhou. To se zane dt, jakmile jsi bdl a m spojen s energi. Spojen? Wil se usml. To je nco, o em se zmiuje Rukopis dl. Rd bych o tom slyel, ekl jsem. Promluvme si o tom pozdji, ekl a naznail pohybem hlavou, e st vozidlo na trkovou pjezdovou cestu. Asi ticet metr ped nmi byl skromn devn dm. Wil zajel pod velk strom po prav stran domu a zastavil. Mj ptel pracuje pro majitele velk farmy, kter vlastn vtinu pdy na tomto zem, ekl, a poskytuje mu tento dm. Ten mu je velice mocn a tajn podporuje Rukopis. Tady bude v bezpe. Svtlo na verand se zachvlo a ven se vytil mal shrben mu, kter vypadal jako mstn Perunec. iroce se usmval a kal nco naden ve panltin. Kdy pibhl k dpu, poplcal Wila po zdech skrz oteven oknko a podval se poten pes nj na m. Wil ho podal, aby se mluvilo anglicky, a pak ns pedstavil. Potebuje trochu pomoct, ekl mu Wil. Chce se vrtit do Stt, ale bude muset bt velice opatrn. Myslm, e ho tady nechm s tebou. Mu se na Wila pozorn podval. Ty se zase chyst ptrat po Devtm vhledu, co? zeptal se. Ano, ekl Wil a vystoupil z dpu. Otevel jsem dvee a obeel jsem vz. Wil a jeho ptel se loudali k domu a hovoili o nem, co jsem nemohl zaslechnout. Kdy jsem el nahoru k nim, mu ekl: Zanu s ppravami, a pak odeel pry. Wil se ke mn obrtil. Co myslel tm, zeptal jsem se, kdy se t ptal na Devt vhled? To je st Rukopisu, kter nebyla nikdy nalezena. V originlnm textu bylo osm vhled, ale mluvilo se v nich jet o jednom, Devtm, vhledu. Mnoho lid ho u hledalo. V, kde je?

Ne, nevm. Tak jak ho bude hledat? Wil se usml. Stejn jako Jose nael tch osm pvodnch. A stejn jako ty jsi nael ty prvn dva a pak jsi narazil na m. Kdy se doke spojit s energi a shromdit j dostatek, pak se ti zanou neustle dt shody okolnost. ekni mi, jak to udlat, dal jsem ho. Kter vhled to je? Wil se na m podval, jako by odhadoval rove mho porozumn. Jak se spojit s energi, o tom nen jen jeden vhled. Je to ve vech. Vzpomn si na Druh vhled, tam, kde popisuje, jak budou do svta vyslni przkumnci, pouvajc vdeck metody, aby objevili smysl lidskho ivota na tto planet? Ale jak se nevrt zptky? Ano. No, tak zbytek vhled pedstavuje odpovdi, kter se k nm konen vracej. Ale nepochzej od institucionalizovan vdy. Odpovdi, o kterch mluvm, pochzej z mnoha rznch oblast vzkumu. Objevy fyziky, psychologie, mystiky a nboenstv, ty vechny tvo novou syntzu, zaloenou na vnmn shod okolnost. Ume se podrobnostem toho, co tyto nhody znamenaj, jak funguj, a pitom budujeme cel nov pohled na ivot, vhled po vhledu. Potom tedy chci slyet o kadm vhledu, ekl jsem. Me mi je vysvtlit, ne odejde? Zjistil jsem, e takhle to nefunguje. Mus sm objevit kad z nich rznmi zpsoby. Jak? Prost se to stane. Nefungovalo by, kdybych ti to jen ekl. Ml bys sice informaci o kadm z nich, ale neosvojil by sis vhledy samotn. Mus je objevit v bhu svho vlastnho ivota. Dvali jsme se mlky jeden na druhho. Wil se usmval. Hovor s nm psobil, e jsem ctil neuvitelnou ivotn energii. Pro se te vydv za Devtm vhledem? zeptal jsem se. Je na to sprvn doba. Dlal jsem tady prvodce, a tak tady znm tern, a rozumm vem osmi vhledm. Kdy jsem byl v okn nad ulikou a myslel jsem na Joseho, u jsem byl rozhodnut jet jednou se vypravit na sever. Devt vhled je tam nkde. To vm. A nemldnu. Krom toho jsem ml vidn sm sebe, jak ho nalzm a dozvdm se, co k. Vm, e je to nejdleitj ze vech vhled. Dv vechny ostatn do perspektivy a ukazuje nm skuten smysl ivota. Najednou se odmlel a vypadal vn. Odjel bych o ticet minut dv, ale ml jsem nutkav pocit, e jsem nco zapomnl. Znova se odmlel. A prv tehdy ses objevil ty. Dlouho jsme se dvali jeden na druhho. Mysl, e bych ml jet s tebou? zeptal jsem se. Co si mysl ty? Nevm, ekl jsem nejist. Ctil jsem se zmaten. Pbh m perunsk cesty se mi mhal ped oima: Charlene, Dobson, te Wil. Pijel jsem do Peru z mrn zvdavosti a te jsem se najednou skrval, byl jsem bezdnm uprchlkem, kter dokonce ani nevdl, jak je cl jeho snaen. A nejdivnj ze veho bylo, e v tomto okamiku jsem nepocioval hrzu ani naprostou paniku, ale naopak jsem byl ve stavu nadenho vzruen. Sprvn bych snad ml sebrat vechen svj dvtip a instinkty a snait se dostat dom, ale msto toho jsem opravdu chtl jt s Wilem - do neho, co nepochybn bude skrvat dal nebezpe. Kdy jsem uvaoval o monostech, kter mm na vbr, uvdomil jsem si, e ve skutenosti dn nemm. Druh vhled ukonil jakoukoli monost se vrtit k mm starm pedpojatostem. Pokud si mm udret roziujc se vdom, musm jt vped. Mm v plnu tady strvit noc, ekl Wil. Tak bude mt do ztka do rna as na rozmylenou. U jsem se rozhodl, ekl jsem mu. Chci jet.

ZLEITOST ENERGIE
Vstali jsme za svtn a cel dopoledne jsme jeli skoro pln mlky autem na vchod. Wil se u pedtm zmnil, e pojede pmo pes Andy do msta, ktermu kal Vysok Selva: ml to bt kraj lesnatch kopc a nhornch ploin, ale nic vc mi o tom neekl. Poloil jsem mu nkolik otzek, tkajcch se jeho osoby a cle na cesty, ale on jen zdvoile odmtnul a naznail mi, e se chce soustedit na zen. Nakonec jsem se pln pestal pokouet o hovor a soustedil jsem se msto toho na pozorovn krajiny. Pohledy z vrchol hor byly omraujc. Kolem poledne, kdy jsme dojeli na posledn strm heben, jsme se zastavili na jedn vyhldce. V dpu jsme si sndli sendvie k obdu a podvali jsme se dol do irokho, pustho dol. Na druh stran dol se rozprostraly ni kopce, pokryt zelenm porostem. Pi obd mi Wil ekl, e strvme noc v usedlosti Viciente. Je to star statek z devatenctho stolet, kter pvodn patil panlsk katolick crkvi. Vysvtlil mi, e Viciente te vlastn jeho ptel a vyuv ho pro podn obchodnch a vdeckch konferenc. Omezil se na tento strun vklad a pokraovali jsme v mlenliv jzd. O hodinu pozdji jsme pijeli do Viciente, vstoupili jsme do statku velkou branou z oceli a kamene a pokraovali jsme severovchodnm smrem

nahoru po zk trkov cest. Jet jednou jsem se zkusil zeptat se na nkolik vc tkajcch se Viciente a toho, pro jsme tady, ale stejn jako pedtm Wil odmtl odpovdat na m otzky, s tm rozdlem, e tentokrt mi navrhl, abych se soustedil na krajinu. Krsa Viciente m okamit zashla. Byli jsme obklopeni syt zbarvenmi pastvinami a sady, trva tady vypadala nezvykle zelen a zdrav. Rostla bujn dokonce i pod ohromnmi duby, kter vyrstaly z pastvin ve zhruba ticetimetrovch odstupech. Nco na tchto obrovskch stromech vypadalo neuviteln pitaliv, ale nedovedl jsem pesn ct co. Asi tak po kilometru a pl se cesta stoila na vchod a nahoru do mrnho svahu. Nahoe na vrku stl statek, velk budova ve panlskm stylu, postaven z otesanch kmen a edho kamene. Zdlo se, e mus mt nejmn padest mstnost, a podl cel jej jin stny se thla velk veranda. Na dvoe u statku rostly jet obrovitj duby, na zhonech kvetly exotick kvtiny a cestiky byly lemovny oslnivmi kvtinami a kapradinami. Na verand a mezi stromy byly roztroueny skupinky klidn rozmlouvajcch lid. Kdy jsme vystoupili z auta, Wil se chvli zdrel tm, e pozoroval okol. Za statkem smrem k vchodu se zem svaovala postupn dol, pak pela do rovinat krajiny luk a les. V dlce se rsoval dal modrav heben hor. Myslm, e zajdu dovnit a ovm si, jestli maj pro ns msto, ekl Wil. Co kdyby ses tady chvli rozhldl kolem? Tohle msto se ti bude lbit. Taky si myslm! souhlasil jsem. Na odchodu se obrtil a podval se na m. Urit si zajdi do vzkumnch zahrad. Uvidme se pi veei. Wil m zjevn chtl z njakho dvodu nechat samotnho, ale nestaral jsem se, co ho k tomu vedlo. Ctil jsem se vborn a nectil jsem u ani trochu zkosti. Wil u mi ekl, e protoe Viciente pin podstatn zisky od turist, vlda od nj vdycky dv ruce pry, dokonce i pesto, e se tady asto diskutovalo o Rukopise. Pitahovala m skupina velkch strom a cesta vinouc se k jihu, a tak jsem se tam vydal. Kdy jsem doel ke stromm, vidl jsem, e cestika pokrauje skrz malou ocelovou branku a dol po nkolika kamennch schodech na louku, plnou divokch kvtin. V dlce rostl njak sad, pak nsledoval mal potek a dal les. V brance jsem se zastavil a nkolikrt jsem se zhluboka nadechl. Obdivoval jsem krsu ped sebou. Je to krsa, vi? ozval se za mnou neznm hlas. Rychle jsem se otoil. Za mnou stla njak tictnice, sp ke tyictce, s batkem na zdech. To urit je, ekl jsem. Nikdy jsem nic podobnho nevidl. Chvilku jsme se dvali na pole, prostrajc se ped nmi, a na kaskdy tropickch rostlin na terasovitch zhonech po obou stranch od ns. Pak jsem se zeptal: Nevte nhodou, kde jsou tady vzkumn zahrady? Jasn, ekla. Prv tam jdu. Uku ti je. Kdy jsme se vzjemn pedstavili, seli jsme dol po schodech a dl po dobe prolapan cest vedouc jinm smrem. ena se jmenovala Sarah Lornerov, mla pskov vlasy a modr oi a dalo by se o n ct, e mla dv vzhled, kdyby se nechovala tak serizn. Nkolik minut jsme li mlky. Jsi tady poprv? zeptala se m. Ano, odpovdl jsem. Nevm o tomhle mst mnoho. No, j jsem tady u skoro rok, a tak t mu dostat do obrazu. Asi tak ped dvaceti lety se tohle msto stalo oblbenm stediskem pro podn mezinrodnch vdeckch setkn. Rzn vdeck organizace tady podaly konference, hlavn biologov a fyzici. Pak ped nkolika lety. . . Na okamik zavhala a podvala se na m. Slyel jsi o Rukopise, kter objevili tady v Peru? Ano, slyel, ekl jsem. Slyel jsem o prvnch dvou vhledech. Chtl jsem j ct, jak fascinovan jsem tm dokumentem, ale drel jsem se zptky, protoe jsem si nebyl jist, jestli j mohu pln dvovat. Myslela jsem si, e jsi mon ten ppad, ekla. Vypadalo to, jako bys tady sbral energii. Peli jsme devn most pes potok. Jakou energii? zeptal jsem se. Zastavila se a opela se o zbradl mostu. V nco o Tetm vhledu? Nic. Popisuje nov chpn fyzickho svta. k, e se my lid naume vnmat to, co pvodn bylo neviditelnm druhem energie. Nai usedlost vyhledvaj vdci, kte tento jev studuj a debatuj o nm. To si vdci mysl, e ta energie je skuten? zeptal jsem se. Otoila se zptky a pokraovala v chzi pes most. Jen nkolik z nich, odpovdla, a trochu se o to hdme. Jsi tak vdeck pracovnice? Um fyziku na mal vysok kole v Maine. Tak pro s tebou nkte vdci nesouhlas? Na okamik se odmlela, jako by pemlela. Mus chpat historii vdy, ekla pak a dvala se na m, jako by se chtla zeptat, jestli chci proniknout do tohoto tmatu hloubji. Pikvl jsem, aby pokraovala. Uvauj na okamik o Druhm vhledu. Po pdu stedovkho pohledu na svt jsme si my na zpad najednou uvdomili, e ijeme v naprosto neznmm vesmru. Pokoueli jsme se porozumt jeho podstat a pi tomto procesu jsme museli njak oddlovat fakta od povr. Proto jsme si my vdci vyvinuli zvltn postoj,

znm jako vdeck skepse, kter poaduje spolehliv dkazy pro jakkoli nov tvrzen o svt. Ne emukoli uvme, chceme dkazy, kter jsou viditeln a uchopiteln rukama. Kad mylenka, kter se ned ovit njakm fyzickm zpsobem, byla systematicky odmtna. Bh v, pokraovala, e tento postoj nm dobe slouil, kdy lo o bnj jevy v prod, o pedmty jako jsou skly, tlesa a stromy, objekty, kter mohou vichni vidt, a jsou skeptit jak chtj. Rychle jsme se do toho pustili, pojmenovali jsme kadou st fyzickho svta a pitom jsme se pokoueli objevit, pro svt funguje tak, jak funguje. Nakonec jsme udlali zvr, e vechno, co se dje v prod, je zeno njakm prodnm zkonem, e kad udlost m pmou fyzickou a pochopitelnou pinu. Usmla se na m vdoucn. V, v mnoha smrech se vdci neliili tak moc od jinch lid v na epoe. Rozhodli jsme se vichni spolen, e ovldneme tohle msto, kter obvme. Mli jsme pedstavu, e vytvome takov pojet vesmru, kter uin svt pro ns bezpenm a ovldnutelnm. Dky skeptickmu postoji jsme zstali soustedn na konkrtn problmy, a tak se nae existence zdla jet jistj. li jsme po klikatc se cestice od mostu pes malou louku na msto, kde stromy rostly hustji. S tmto postojem, pokraovala, vda systematicky odstraovala ze svta vechno nejist a esoterick. Usoudili jsme, po vzoru mylen Isaaca Newtona, e vesmr vdycky funguje pedvdatelnm zpsobem, jako ohromn stroj, protoe jsme si tak dlouho dokazovali, e to tak je. Udlosti, kter se dly simultnn s jinmi udlostmi, ale nemly kauzln vztah, se podle ns dly jen nhodou. Pak dolo ke dvma vznamnm objevm, kter znova otevely nae oi tajemstvm vesmru. Bhem poslednch desetilet toho bylo hodn napsno o revoluci ve fyzice, ale zmny ve skutenosti pramen ze dvou hlavnch oblast, z kvantov mechaniky a z objev Alberta Einsteina. Cel Einsteinovo ivotn dlo mlo ukzat, e to, co vnmme jako pevnou hmotu, je vtinou przdn prostor s njak uspodanou energi, kter tm prostorem probh. To se vztahuje i na ns samotn. A kvantov fyzika ukzala, e kdy se dvme na tato uspodn energie vc a vc zblzka, meme vidt znepokojujc vsledky. Pokusy ukzaly, e kdy chcete oddlit mal sti tto energie, kterm kme elementrn stice, a sname se pozorovat, jak funguj, u pozorovn samo mn vsledky - jako by stice byly ovlivnny tm, co vdec oekv. To je pravda i tehdy, kdy se stice objevuj na mstech, kdy by to mlo bt podle znmch zkon vesmru nemon: ve dvou mstech ve stejnm okamiku, v asovm posunu dopedu nebo dozadu, a tak podobn. Zastavila se a znova se na m podvala. Jinmi slovy, zkladn ltka vesmru v podstat vypad jako druh ist energie, kter se d tvarovat lidskou vl a oekvnm takovm zpsobem, e je to v rozporu s nam starm mechanistickm modelem vesmru - jako by nae oekvn samo o sob psobilo, e nae energie proud do okolnho svta a ovlivuje jin energetick systmy. Co je samozejm pesn tma Tetho vhledu, kter nm prv tohle pedkld k uven. Potsla hlavou. Nanetst vtina vdc nebere tuhle mylenku vn. Sp zstvaj skeptit a ekaj, aby vidli, jestli to dokeme ovit. Hej, Sarah, tady jsme! ozval se z dlky slab njak hlas. Napravo ve vzdlenosti asi padesti metr na ns nkdo mval. Sarah se na m podvala. Potebuju si chvli promluvit s tmi lidmi. Mm s sebou peklad Tetho vhledu, pokud by sis chtl tady nkde najt msteko a nco si z nj pest, zatmco budu pry. To urit chci, ekl jsem. Vythla z batohu desky, podala mi je a odkrela pry. Vzal jsem desky a rozhldl jsem se po mst, kde bych se mohl posadit. Tady byla lesn pda porostl malmi keky a byla trochu vlhk, ale na vchod se zem zvedala k nemu, co vypadalo jako dal pahorek. Rozhodl jsem se jt tm smrem a hledat suchou zem. Na vrcholku jsem se v divu zarazil. Bylo to dal msto oplvajc neuvitelnou krsou. Pokroucen duby rostly v asi patnctimetrovch rozestupech a jejich irok vtve se nahoe propltaly, take vytvely nad hlavou baldachn. Na lesn pd rostly irokolist tropick rostliny, metr a metr a pl vysok, s listy irokmi a ptadvacet centimetr. Mezi nimi byly roztrouen velk kapradiny a kee obsypan blmi kvty. Vybral jsem si such msto a usadil jsem se. Ctil jsem pach tlejcho list a vni kvt. Otevel jsem desky a zaetl jsem se do zatku pekladu. Krtk vod vysvtloval, e Tet vhled pin transformovan chpn fyziklnho vesmru. Ta slova zjevn vyjadovala to, co mi vysvtlila Sarah. Nkdy ke konci druhho milnia, pedpovdal vhled, lid objev novou energii, kter tvo zklad vech vc vetn ns samotnch a vyzauje z nich. Zvaoval jsem na okamik tuto mylenku a pak jsem si peetl nco, co m fascinovalo: Rukopis kal, e lidsk vnmn tto energie zane zvenou citlivost ke krse. Kdy jsem o tom uvaoval, upoutal mou pozornost zvuk njakch krok po cest pode mnou. Uvidl jsem Sarah pesn v okamiku, kdy se podvala smrem k vrcholku a vimla si m. Tohle msto je bjen, ekla, kdy ke mn pila. U ses dostal k t sti o vnmn krsy? Ano, ekl jsem. Ale nejsem si jist, co to znamen.

Dl v Rukopise, ekla, se to rozvd podrobnji, ale strun ti to vysvtlm. Citlivost na krsu je nco jako barometr, kter kadmu z ns k, jak blzko je ke skutenmu vnmn energie. To je jasn, protoe jakmile jednou doke tuto energii vidt, uvdom si, e jde o stejn kontinuum jako krsa. Mluv, jako bys ji vidla, ekl jsem. Podvala se na m bez nznaku njakho sebevdom. Ano, vidm ji, ale nejdv jsem si vyvinula hlub vnmn krsy. Ale jak tohle funguje? Copak nen krsa relativn? Zavrtla hlavou. Vci, kter vnmme jako krsn, se mohou liit, ale vlastnosti, kter pipisujeme krsnm pedmtm, jsou ve skutenosti podobn. Pemlej o tom. Kdy nco vnmme jako krsn, vc si uvdomujeme, e je to ptomno, vc vnmme tvar i ivost barev, e je to tak? Jako by to vystoupilo. Z to. Zd se, jako by to skoro hrlo duhovmi barvami ve srovnn s nezajmavou ed jinch, mn pitalivch pedmt. Pikvl jsem. Podvej se na tohle msto, pokraovala. Vm, e si jm unesen, protoe to jsme vichni. To msto t zashne. Barvy a tvary se zdaj zeslen. No, a hned dal rove vnmn je uvidt energetick pole, jak se nad tm vm vzn. Musel jsem vypadat zmaten protoe se zasmla a pak ekla velice vn: Mon bychom se mli jt podvat do zahrad. Jsou asi pl mle dl na jih. Myslm, e ti budou pipadat zajmav. Podkoval jsem j za to, e si udlala as, aby vysvtlovala Rukopis mn, pln neznmmu lovku, a e mi ukazuje Viciente. Pokrila rameny. Pipad mi, e jsi naklonn ptelsky tomu, co se tady pokoume dlat, ekla. A vichni spolen se sname mt co nejlep vztahy s veejnost. Aby mohl tento vzkum pokraovat, potebujeme, aby se o nm dozvdli ve Spojench sttech a vude jinde ve svt. Mstn ady ns nemaj podle veho moc rdy. Najednou nm nkdo zavolal za zdy: Promite, prosm! Obrtili jsme se a uvidli jsme ti mue, jak stoupaj rychle nahoru po cest k nm. Vichni vypadali jako tyictnci a byli obleeni v mdnch atech. ekl by mi nkdo z vs, kde jsou vzkumn zahrady? zeptal se nejvy z nich. Mohli byste mi ct, co tady dlte? zeptala se Sarah na opltku. Moji kolegov a j mme povolen od vlastnka tohoto statku prozkoumat zahrady a promluvit s nkm o takzvanm vzkumu, kter se tady provd. Jsme z Perunsk univerzity. Zd se, e nesouhlaste s vsledky naich vzkum, ekla Sarah s smvem, ve zjevn snaze odlehit celou situaci. Absolutn ne, ekl jin z mu. Myslme si, e je absurdn tvrdit, e lze te spatit njakou tajemnou energii, kdy jet nikdy nebyla pozorovna. Pokoueli jste se ji uvidt? zeptala se Sarah. Mu ignoroval otzku a opakoval: Mete nm ukzat cestu k zahradm? Samozejm, ekla Sarah. Asi po stu metrech vpedu uvidte cestiku zatejc na vchod. Jdte po n a ani ne po pl kilometru na n narazte. Dkuju, ekl vysok mu a spchali tm smrem. Poslala jsi je patn, ekl jsem. Vlastn ne, odpovdla. Tm smrem jsou jin zahrady. A lid, kte jsou vc pipraven na to, aby mluvili s tmhle typem skeptik. Obas sem chod takovhle lid, nejen vdci, ale tak jen zvdavci, lid, kte nemohou zat chpat, co tady dlme. . . co poukazuje na problm, kter existuje ve vdeckm mylen. Co tm mysl? zeptal jsem se. Jak u jsem kala, star skeptick postoj byl ohromn, kdy lo o zkoumn viditelnjch a zejmch jev ve vesmru, jako jsou stromy nebo slunen svtlo nebo bouky. Ale existuje jin skupina pozorovatelnch jev, jemnj, kterou neme studovat - ve skutenosti neme ani ct, jestli skuten existuj - dokud nepotla nebo neomez svoji skepsi a nepokus se jakmkoli monm zpsobem je vnmat. Kdy to doke, pak se me vrtit ke svm psnm metodm studia. Zajmav, ekl jsem. Ped nmi konil les a uvidl jsem destky obdlvanch polek, kad s jinm druhem pstovan rostliny. Vtina byla zejm jedlch: rozeznval jsem vechno mon od bann a po pent. Na vchodnm okraji polek byla irok trkov cestika, kter ubhala na sever, kde byla vidt cesta, zejm veejn silnice. Podl cesty stla ti plechov hospodsk staven. Pracovalo tady ve skupin tyi nebo pt lid. Tamhle vidm njak svoje ptele, ekla Sarah a ukzala smrem k nejbli budov. Pojme tam. Rda bych t s nimi seznmila. Sarah m pedstavila tem mum a jedn en, kte vichni pracovali na vzkumech. Mui se mnou krtce pohovoili a pak se omluvili, e mus pokraovat v prci, ale ena, bioloka Marjorie, mla zejm as se se mnou bavit. Zachytil jsem jej pohled. Co pesn tady zkoumte? zeptal jsem se.

Zdlo se, e jsem ji chytil nepipravenou, ale usmla se a nakonec odpovdla: Je tk rozhodnout se, u eho zat, ekla. Zn Rukopis? Jeho prvn sti, vysvtlil jsem. Prv jsem zaal s Tetm vhledem. No, tak proto tady vichni jsme. Poj, uku ti to. Gestem naznaila, e mm jt za n, a obeli jsme plechovou budovu k poli fazol. Viml jsem si, e vypadaj vjimen zdrav, bez viditelnho pokozen hmyzem a bez odumelch list. Rostly v nem, co vypadalo jako humusovit, skoro prachov kypr pda, a kad rostlina byla peliv zasazen v takov vzdlenosti od ostatnch, aby se jejich stonky a listy nikde nedotkaly. Ukzala na nejbli rostlinu. Pokoueli jsme se pohlet na tyto rostliny jako na celistv energetick systmy a myslet na vechno, co potebuj k rstu - na pdu, iviny, vlhkost i svtlo. Zjistili jsme, e celistv ekosystm kolem kad rostliny je skuten iv, jako jeden organismus. A zdrav kad sti psob na zdrav celku. Vhala a pak ekla: Zkladn vc je, e jakmile si zaneme pedstavovat rostlinu uprosted vech energetickch vztah, zaneme dostvat udivujc vsledky. Rostliny v naich studich nebyly o moc vt, ale podle vivovch kritri byly hodnotnj. Jak jste to mili? Obsahovaly vc blkovin, uhlohydrt, vitamin a minerl. Podvala se na m s oekvnm. Ale to nebylo to nejasnj! Zjistili jsme, e rostliny, kter dostaly nejvc pm lidsk pozornosti, byly dokonce jet hodnotnj. O jak typ pozornosti lo? zeptal jsem se. V, ekla, kdy se zabv pdou kolem nich, kdy se na n kad den chod dvat. A tak. Zaloili jsme pokus s kontrolou: jedny dostaly zvltn pozornost a jedny ne. Pozorovn se potvrdilo. A co vc, pokraovala, rozili jsme pojet a jeden vzkumnk jim nejen vnoval pozornost, ale mentln je dal, aby vyrostly silnj. Ten lovk u nich opravdu sedl a sousteoval vekerou svou pozornost a starostlivost na jejich rst. A vyrostly silnj? Prokazateln ano, a tak rostly rychleji. To je neuviteln. Ano, je. . . Jej hlas se vytratil, kdy pozorovala starho mue, asi edestnka, kter k nm krel. Ten pn, kter k nm jde, je odbornk na vivu, ekla mi diskrtn. Piel sem poprv asi ped rokem a okamit si vzal dovolenou z Washingtonsk sttn univerzity. Jmenuje se profesor Hains. Udlal tady nkter ohromn pokusy. Kdy piel, pedstavila ns. Byl to robustn stavn mu s ernmi vlasy, na spncch proedivlmi. Marjorie profesora pobdla a on zaal vykldat obsah svho vzkumu. ekl mi, e nejvc ho zajm fungovn tlesnch orgn ve vztahu ke kvalit potravy. Nejzajmavj jsou pro nj vsledky zvltnho zkoumn, kter ukzalo, e nutrin bohat rostliny, vypstovan ve Viciente, zvyuj dramaticky tlesnou vkonnost, a to mnohem vc, ne by se dalo rozumn oekvat z vivnch ltek samotnch, podle toho, jak chpeme jejich zpracovn lidskou fyziologi. Nco, co je vlastn jen tmto rostlinm, zpsobilo neekan, dosud nepopsan efekt. Podval jsem se na Marjorii a pak jsem se zeptal: Potom tedy soustedn pozornosti na tyto rostliny jim dod nco, co zase lidi na opltku napln energi, kdy tyto rostliny snd? Je to energie zmiovan v Rukopise? Marjorie se podvala na profesora. Ten se na m trochu pousml. Jet nevm, ekl. Zeptal jsem se ho na jeho budouc vzkumy a on mi vysvtlil, e chce udlat stejnou zahradu ve stt Washington a zaloit tam njak dlouhodob pokusy, aby vidl, jestli lid povajc tyto rostliny maj vc energie nebo jsou zdravj i po del dob. Kdy mluvil, nemohl jsem si pomoci a musel jsem se obas podvat na Marjorii. Najednou vypadala neuviteln krsn. Jej tlo se zdlo dlouh a thl, pestoe mla na sob plandav dny a triko. Jej oi a vlasy byly tmav hnd a vlasy j spadaly ve zvlnnch pramncch do oblieje. Ctil jsem mocnou fyzickou pitalivost. Pesn v okamiku, kdy jsem si tuto pitalivost uvdomil, obrtila hlavu, podvala se mi pmo do o a ustoupila ode m o krok. Musm se s nkm sejt, ekla. Mon se uvidme pozdji. Rozlouila se s Hainsem, plae se na m usmla a vydala se podl plechov budovy a dol po cestice. Po nkolika dalch minutch diskuse s profesorem jsem mu popl vechno nejlep a loudal jsem se zptky k Sarah. Jet pod zaujat hovoila s jednm vzkumnkem, ale kdy jsem k nim piel bl, podvala se na m. Kdy jsem se piblil, mu se usml, perovnal si poznmky na podloce a krel do budovy. Zjistil jsi nco? zeptala se m Sarah. Ano, vykldal jsem rozruen, vypad to, e tihle lid dlaj zajmav vci. Dval jsem se do zem, kdy ekla: Kam la Marjorie Vzhldl jsem k n a uvidl jsem, e se tv pobaven. kala, e m s nkm schzku. Udlal jsi j nco?

Pipad mi to tak, ale neekl jsem j ani slovo. To jsi nemusel, ekla. Marjorie doke rozpoznat zmnu v tvm poli. Bylo to pln jasn. J jsem to vidla a tady. Zmnu v em? V poli energie kolem tvho tla. Vtina z ns je um vidt, alespo v uritm svtle. Kdy m nkdo sexuln mylenky, jeho energetick pole zane jakoby vit a se smrem k osob kter toho lovka pitahuje. To mi pipadalo pln fantastick, ale ne jsem to mohl komentovat, byli jsme vyrueni nkolika lidmi, kte vyli z plechov budovy. Te je vhodn doba na projekce energie, ekla Sarah. Urit to chce vidt. Nsledovali jsme tyi mladky, podle veho studenty k zhonu kukuice. Kdy jsme pili bl, uvdomil jsem si, e zhon se skld ze dvou st, kad tvoila tverec o hran pes ti metry. Kukuice v jedn sti byla vysok asi edest centimetr. V druh sti mla kukuice jen asi tyicet centimetr. tyi mladci pili k zhonu s vy kukuic a sedli si kad do jednoho rohu zhonu, oblieji dovnit. Jakoby na njak pokyn se vichni soustedili na kukuici. Pozdn odpoledn slunce mi svtilo do zad a zalvalo zhon mkkm jantarovm svtlem, ale lesy v dlce zstvaly tmav. Zhon kukuice a studenti se rsovali svtle proti tm ernmu pozad. Sarah stla vedle m. Tohle je dokonal, ekla. Podvej ! Vid to? Co? Vyslaj svoji energii do rostlin. Dval jsem se, ale nic jsem nerozeznval. Nic nevidm, ekl jsem. Depni si n, ekla Sarah, a souste se na prostor mezi lidmi a rostlinami. Na okamik jsem si myslel, e jsem zahldl zblesk svtla, ale nakonec jsem dospl k zvru, e to byl jen odlesk neho, co jsem vidl pedtm, nebo optick klam vznikl v mch och. Jet nkolikrt jsem se pokusil nco uvidt a pak jsem to vzdal. Nedoku to, ekl jsem a vstal jsem. Sarah m poplcala po rameni. Nedlej si s tm starosti. Poprv je to nejt. Obvykle je poteba experimentovat se zpsobem, jak zaostuje oi. Jeden z mladk se na ns podval a piloil si ukazovek na rty, a tak jsme se vrtili zptky k budov. Bude tady ve Viciente dlouho? ekla Sarah. Pravdpodobn ne, odpovdl jsem. Jsem tady s muem, kter hled posledn st Rukopisu. Vypadala pekvapen. Myslela jsem, e o vech stech se u v. Akoli myslm, e bych se o tom nedoslechla. Tolik m upoutala ta st, kter se tkala m prce, e jsem neetla moc ze zbytku. Instinktivn jsem shl do kapsy kalhot, najednou znejistl, zda jet mm peklad, kter mi pjila. M jsem ho srolovan v zadn kapse. V, ekla Sarah, zjistili jsme e bhem dne existuj dva asov seky, kdy se daj nejlpe vidt energetick pole. Jeden je pi zpadu slunce. A druh je pi jeho vchodu. Jestli chce, sejdeme se ztra za svitu a mu t vzt s sebou. Nkolik vtein jsem zvaoval jej nvrh a pak jsem se rozhodl, e to neme kodit. Pro ne? ekl jsem. Ale budu si to muset ovit u svho ptele a zjistit, jestli na to mme dost asu. Usml jsem se na ni. Pro si mysl, e se doku nauit to vidt? kej tomu pedtucha. Domluvili jsme se, e se sejdeme na kopci v est rno, a pak jsem se vydal sm na pl druhho kilometru dlouhou cestu ke statku. Slunce u pln zmizelo, ale jeho svtlo stle zalvalo ed mraky podl obzoru oranovmi odstny. Vzduch byl chladiv, ale nevanul dn vtr. Ve statku se u tvoila ped pultem ve velk jdeln fronta. Ml jsem hlad a el jsem se podvat na zatek fronty, abych vidl, jak jdlo se podv. Wil a profesor Hains stli pobl ela fronty a bezstarostn spolu rozmlouvali. No tak, ekl mi Wil, jak ses ml odpoledne? Ohromn, odpovdl jsem. To je William Hains, dodal Wil. Ano, ekl jsem, u se znme. Profesor pikvl. Zmnil jsem se o sv ztej asn rann schzce. Wil v tom nevidl dn problm, protoe jet chtl najt pr lid, se ktermi zatm nemluvil, a nepedpokldal, e bychom odjeli ped devtou rno. Fronta se pak pohnula dopedu a lid stojc za nmi m pobdli, abych se pidal k ptelm. Stoupl jsem si vedle profesora. Tak co si mysl o tom, co tady dlme? zeptal se Hains.

Nevm, ekl jsem. Pokoum se nechat si to trochu usadit v hlav. Cel mylenka energetickch pol je pro m nov. Ta skutenost je nov pro vechny, ekl, ale zajmav vc je, e tahle energie je to, co vda vdycky hledala: njak veobecn substance, kter je podkladem veker hmoty. Zvl od Einsteina fyzika hled jednotnou teorii pole. Nevm, jestli tohle je nebo nen ono, ale pinejmenm tento Rukopis povzbudil zajmav vzkumy. Za jakch okolnost by vda pijala tuto pedstavu? zeptal jsem se. Kdybychom mli zpsob, jak to mit, ekl. Existence tto energie nen ve skutenosti tak podivn. Misti karate mluvili o energii, kter vechno podkld a odpovd za jejich zjevn neprovediteln kousky za rozbjen cihel rukama nebo sezen na jednom mst bez hnut, kdy se tyi mui pokoueli odstrit je. A vichni jsme vidli sportovce, kte dlaj asn pohyby, otej se, obracej a vis ve vzduchu zpsobem, kter popr gravitaci. Vechno je to vsledek tto skryt energie, ke kter mme pstup. Samozejm to nebude opravdu pijato, dokud to vc lid nedoke opravdu vidt na vlastn oi. A vy jste to nkdy pozoroval? zeptal jsem se. Nco jsem vidl, ekl. Ve skutenosti to zle na tom, co jsem pedtm sndl. Jak to? No, lid tady kolem, kte snadno vid energetick pole, jed vtinou zeleninu. A obvykle jed vhradn ty vysoce hodnotn rostliny, kter sami vypstovali. Ukzal ped sebe na pult s jdlem. Tady je nco z toho, akoli dky bohu taky pedkldaj njak ryby a drbe pro star chlapky jako jsem j, kte jsou drogov zvisl na mase. Ale kdybych se pinutil jst jinak, ano, potom bych nco vidl. Zeptal jsem se ho, pro nkdy nezmnil svj jdelnek na del dobu. Nevm, ekl. Starch zvyk se lovk tko zbavuje. Fronta se posunula dopedu a j jsem si ekl jen o zeleninu. Vichni ti jsme se pipojili k vtmu stolu host a asi hodinu jsme voln hovoili. Pak jsme s Wilem li k dpu, abychom z nj vyndali nae cestovn poteby. Vidl jsi ta energetick pole? zeptal jsem se ho. Usml se a pikvl. Moje mstnost je v pzem, ekl. Tvoje je v druhm pate. slo 306. Me si vyzvednout kle v recepci. V mstnosti nebyl telefon, ale sluba, kterou jsem uvidl v chodb, m ujistila, e nkdo zaklepe na moje dvee pesn v pt rno. Uloil jsem se a jet nkolik minut jsem pemlel. Odpoledne bylo dlouh a naplnn zitky. Chpal jsem u Wilovo mlen. Chtl, abych Tet vhled zail na vlastn ki. Dal vc, kterou jsem se uvdomil, bylo to, ze mi nkdo tlue na dvee. Podval jsem se na hodinky: pt rno. Kdy sluba zaklepala znovu, zavolal jsem: Dkuju, dostaten hlasit, aby to slyela, a pak jsem vstal a vyhldl jsem z malho okna. Jedin znamen rna byla bled ze na vchodn stran. Vyel jsem do chodbiky a osprchoval jsem se, pak jsem se rychle oblkl a seel jsem dol. Jdelna byla oteven a pohybovalo se tu pekvapujc mnostv lid. Vzal jsem si jen ovoce a spchal jsem ven. Cry mlhy se vlely na zemi a plazily se po vzdlench loukch. V korunch strom na sebe pokikovali ptci. Kdy jsem vyel ze statku, vrek slunce vykoukl nad obzorem na vchod. Barva oblohy byla asn, tmav modr nad jasn broskvovm obzorem. Piel jsem na pahorek o patnct minut dv, a tak jsem si sedl a opel jsem se o kmen velkho stromu. Fascinovala m s pokroucench vtv nad hlavou. Za nkolik minut jsem uslyel, jak po cest nkdo pichz, a podval jsem se tm smrem v oekvn, e uvidm Sarah. Msto toho jsem uvidl neznmho tyictnka. Seel z cesty a krel smrem ke mn, ale neviml si m. Kdy byl asi ti metry ode m, uvidl m a kubl sebou. J jsem sebou tak trhl. , ahoj, ekl silnm brooklynskm pzvukem. Byl obleen v dnech a pohorkch a vypadal vjimen fit a sportovn. Ml kudrnat, ustupujc vlasy. Pokvl jsem mu na pozdrav. Promi, e jsem sem tak na jednou vrazil, ekl. To nevad. ekl mi, e se jmenuje Phil Stone, a j jsem mu prozradil, kdo jsem a e tady ekm na ptelkyni. Mus tady dlat njak vzkum, dodal jsem. Vlastn ani ne, odpovdl. Pracuju pro univerzitu Jin Kalifornie. Dlme studie v jin sti zem o nien detnch prales, ale vdycky, kdy mm monost, zajedu sem a odpovm tady. Moc rd obas zakotvm v mst, kde vypadaj lesy pln jinak. Rozhldl se. Uvdomuje si, e nkter zdej stromy jsou pt set let star? Je to opravdu panensk les, vzcn vc. Vechno je v dokonal rovnovze: Vt stromy filtruj slunen svtlo a dovoluj tak rozmanitm tropickm rostlinm, aby ily ve spodnm pate. Rostlinn ivot v detnm pralese je tak star, ale vyvj se jinak. Je to v podstat dungle. Tohle vypad vc jako star les mrnho psma, jako ve Spojench sttech. Nikdy jsem tady nic takovho nevidl, ekl jsem.

J vm, ekl. Zbv jich jen nkolik. Vtinu z tch, o kterch vm, prodala vlda devam, jako kdyby vechno, co pro n takov les znamen, bylo jen ezivo srovnan v kubickch metrech. Zatracen koda, e nkdo zasahuje do takovch mst jako je tohle. Podvej se na tu energii. Ty tady doke vidt energii? zeptal jsem se. Pozorn se na m podval, jako by se rozhodoval, jestli m se mnou pokraovat. Ano, dovedu to, ekl konen. No, mn to nelo, ekl jsem. Zkusil jsem to vera, kdy meditovali s rostlinami v zahrad. J jsem taky ze zatku nedokzal vidt tak velk pole, ekl. Musel jsem zat tm, e jsem se dval na sv prsty. Jak to mysl? Pojme tamhle, ekl a ukzal na msto, kde se stromy trochu rozdlovaly a nad hlavou nm vykukovala modr obloha. Uku ti to. Kdy jsme pili na msto, ekl: Naklo se dozadu a dej piky ukazovk k sob. Na pozad mj modrou oblohu. A te oddluj piky, a budou od sebe asi dva centimetry, a dvej se pmo mezi n. Co vid? Prach, kter mm na oku. Toho si nevmej, ekl. Rozosti trochu oi pibli prsty k sob a pak je zase oddal. Pi jeho ei jsem pohyboval prsty, nejist si tm, co pesn myslel tm rozostenm. Konen jsem zamil pohled neurit mezi sv prsty. Oba koneky prst byly mrn rozmazan. Pitom jsem uvidl mezi jejich pikami nco jako prouky koue. Paneboe, ekl jsem a vysvtlil jsem, co vidm. To je ono! To je ono! ekl. Te si s tm chvli jen hraj. Dotkal jsem se vemi prsty, pak dlanmi a zpstmi. Pod jsem pi tom pozoroval mouhy energie mezi stmi svho tla. Spustil jsem ruce a podval jsem se na Phila. Chce vidt moje? zeptal se. Stoupl si a ustoupil zptky o nkolik krok, take ml hlavu a tlo pmo na pozad oblohy. Pokouel jsem se o to po nkolik minut, ale njak zvuky za zdy poruily moje soustedn. Otoil jsem se a uvidl jsem Sarah. Phil k n popoel a zeiroka se usml. ekal jsi na tuhle enu? Sarah se piblila a tak se usmvala. Ahoj, tebe znm, ekla Philovi. Vele se objali a pak se na m Sarah podvala a ekla: Promi, e jdu pozd. Z njakho dvodu nefungoval mj duevn budek. Ale myslm, e te u vm pro. Dala jsem vm dvma monost si promluvit. Co jste tady dlali? Prv se nauil, jak uvidt pole mezi prsty, ekl Phil. Sarah se na m podvala. Minul rok jsme pesn na tomhle mst byli s Philem a uili jsme se tot. Podvala se na Phila. Co kdybychom se postavili k sob zdy. Mon uvid energii mezi nmi. Stli pede mnou, obrcen k sob zdy. Navrhl jsem, aby se vc piblili, a oni si stoupli pede m asi na vzdlenost pldruhho metru. Jejich siluety se rsovaly proti obloze, kter stle jet mla tmav modrou barvu. K mmu pekvapen prostor mezi nimi vypadal svtlej. Byl lut, nebo lutav rov. On to vid, ekl Phil, kter etl mj vraz. Sarah se otoila a uchopila Phila za pai. Pak pomalu odstoupili smrem ode m, take byli asi ti kroky daleko. Kolem hornch st jejich tl jsem vidl blorov pole energie. Dobe, ekla Sarah vn. Pila bl a depla si ke mn. Te vnmej ten pohled, jeho krsu. Okamit m uchvtily okoln tvary a formy. Zdlo se mi, e se doku pln soustedit na kad z mohutnch dub, ne jenom na jednu jejich st, ale na celek. Jedinen tvar a konfigurace vtv kadho z nich m naplnily pekvapenm. Dval jsem se z jednoho na druh, otel jsem se kolem dokola. Njak to zvyovalo mj pocit fyzick ptomnosti, kter na m vyzaovaly vechny duby, jako bych je vidl poprv, nebo jako bych je alespo poprv pln chpal. Najednou moji pozornost upoutalo tropick listov pod velikmi stromy. Znovu jsem se podval na jedinenou podobu kad rostliny. Tak jsem si viml, jak kad z rostlin ije spolen s ostatnmi svho vlastnho druhu v nem, co jsem najednou rozpoznval jako mal spoleenstv. Napklad vysok bannovnky, pipomnajc stromy, byly asto obklopeny malmi filodendrony, kter zase byly obklopeny jet menmi kapraorosty. Kdy jsem se dval na tento mal kousek prosted, znovu m pekvapila jedinenost jeho obrys a fyzick ptomnosti. Necel ti metry od sebe jsem si viml zvltn listnat rostliny. asto jsem ji mval jako domc rostlinu, zvltn pestrolist filodendron. Tahle rostlina byla tmav zelen, s listm rozvtvenm asi do e nco pes metr. Zdla se bt v dokonale zdravm a bujnm stavu. Ano, dvej se na tenhle, ale nezaosten, ekla Sarah. Udlal jsem to a hrl jsem si se zaostenm o. V jedn chvli jsem se pokusil zamit na prostor asi dvacet centimetr od kad fyzick sti rostliny. Postupn jsem zaal zachycovat odlesky svtla a pak jsem jednoduchou pravou zaosten doclil toho, e jsem uvidl bublinu blho svtla, obklopujc celou rostlinu. Te nco vidm, ekl jsem. Podvej se kolem, ekla Sarah.

Ucukl jsem v oku. Kad rostlina v dohledu mla pole blho svtla, viditeln, ale pln prhledn, take dn tvar nebo barva rostlin tm neztrcely na zetelnosti. Uvdomil jsem si, e to, co vidm, je pesah jedinen krsy kad rostliny. Bylo to, jako bych nejdv uvidl rostliny, potom jsem spatil jejich jedinenost a fyzickou ptomnost, pak se njak zvila ist krsa jejich fyzickho vyjden a v tom okamiku jsem uvidl energetick pole. Podvej se, jestli bys dokzal vidt tohle, ekla Sarah. Sedla si pede m elem k filodendronu. Aura blho svtla, obklopujc jej tlo, vybuchla smrem ven a zaplavila filodendron. Tak rozsah energetickho pole rostliny se rozil asi o metr. Sakra! vykikl jsem a oba ptel se zasmli. Brzy jsem se sml sm, vdom si zvltnosti toho, co se tady stalo, ale nectil jsem se vbec nesvj z toho, e vidm bez pot jevy, o kterch jsem jet ped nkolika minutami naprosto pochyboval. Uvdomil jsem si, e dky vnmn pol, sp ne dky navozovn njakch zvltnch pocit, mi zaaly pipadat vci kolem m pevnj a opravdovj ne pedtm. Pesto se mi zrove vechno kolem m zaalo zdt odlin. Jedin, k emu bych mohl pirovnat tuto zkuenost, by byl mon film, kter zvrazoval barvy lesa tak, aby byly tajemnj a arovnj. Rostliny, listy, obloha najednou vystoupily svou fyzickou ptomnost a jemnm tpytem, kter naznaoval jejich ivot a mon i vdom, nad nae obyejn chpn. Kdy lovk tohle uvidl, nemohl u znova povaovat les za samozejmou vc. Podval jsem se na Phila Sedni si a pedej svoji energii filodendronu, ekl jsem. Rd bych to porovnal. Phil vypadal rozpait. J to nedovedu, ekl. Nevm pro. A podval se na Sarah. Nkte lid to umn a jin ne, ekla. Dvod jsme jet nezjistili. Marjorie mus zkouet sv postgraduln studenty, aby vidla, kdo tu schopnost m. Nkolik psycholog se pokou korelovat tuto schopnost s osobnostnmi vlastnostmi, ale dvod zatm nikdo nezn. Nechte m to zkusit, ekl jsem. Jen do toho, ekla Sarah. Znova jsem se posadil obliejem k rostlin. Sarah a Phil stli obrcen ke mn. Tak jak mm zat? Jen souste pozornost na rostlinu, jako bys ji chtl zaplavit svou energi, ekla Sarah. Podval jsem se na rostlinu a pedstavil jsem si energii, jak se v n vzdouv smrem vzhru. Po nkolika minutch jsem se podval na n dva. Bohuel, ekla Sarah smutn, je vidt, e nepat k tm nkolika vyvolenm. Podval jsem se na Phila a udlal jsem hranou vzteklou grimasu. N rozhovor byl peruen rozzlobenmi hlasy z cestiky pod nmi. Skrz stromy jsme vidli skupinu prochzejcch mu, kte spolu drsn hovoili. Kdo jsou ti lid? zeptal se Phil a podval se na Sarah. Nevm, ekla. Dal lidiky kter drd to co tady dlme, ekla bych. Podval jsem se zptky na les kolem ns. Vechno zase vypadalo obyejn. Hele, j u nevidm energetick pole! Urit vci lovka sraz zptky na zem, co? poznamenala Sarah. Phil se usml a poplcal m po rameni. Te to doke kdykoli znovu. Je to jako jzda na kole. Nemus dlat nic vc ne pozorovat krsu a pak z n peshnout dl. Najednou jsem si vzpomnl na as. Slunce bylo mnohem v na obloze a lehk rann vnek kval stromy. Na hodinkch jsem ml 7.50. Myslm, e bych se ml radji vrtit, ekl jsem. Sarah a Phil li se mnou. V chzi jsem se ohldl zptky na zalesnn svah kopce. Je to krsn msto, ekl jsem. Je koda, e takovch mst nen vc ve Spojench sttech. A uvid energetick pole i na jinch mstech, ekl Phil, uvdom si, jak dynamick tento les je. Podvej se na ty duby. V Peru jsou velice vzcn, ale tady ve Viciente rostou. Les, ze kterho se t devo, a zvl ten, kde se pokcej listne s tvrdm devem a pstuj se jehlinany na zisk, m velice nzkou hladinu energie. A msto, s vjimkou lid, m vbec jin typ energie. Pokusil jsem se zaostit pozornost na rostliny podl cesty, ale chze m rozptylovala. Jste si jist, e ta pole uvidm znova? zeptal jsem se. Naprosto, odpovdla Sarah. Nikdy jsem neslyela o nikom, kdo by nedokzal zopakovat svoji zkuenost, kdy je jednou vidl. Mli jsme tu i vzkumnka oftalmologa a ten byl cel vzruen, kdy se nauil vnmat pole. Ukzalo se, e pracoval s uritmi abnormalitami vnmn, vetn rznch typ barvosleposti, a udlal zvr, e nkte lid maj v och nco, emu kal ln receptory. Uil lidi, jak vidt barvy, kter pedtm nikdy nevnmali. Podle n je vnmn energetickch pol pln tot, jde o probuzen spcch receptor, nco, co me dlat teoreticky kad. Peju si, abych il pobl msta jako je tohle, ekl jsem. To chceme vichni, odpovdl Phil a pak se podval na Sarah. Je tady jet doktor Hains? Ano, ekla Sarah Neme odjet. Phil se na m podval To je lovk, kter dl zajmav vzkumy o tom co s tebou me energie udlat. To jo, ekl jsem. Mluvil jsem s nm vera.

Naposledy, kdy jsem byl tady pokraoval Phil, mi vyprvl o plnovan studii, ve kter by sledoval fyzick efekty jenom toho, e nkdo ije pobl uritch oblast s vysokou energetickou hladinou, jako je ten les za nmi. Na vyhodnocen vsledk by pouil stejn mtka vkonnosti orgn a celkovho vkonu. No, j u efekt znm ekla Sarah. Kdykoli jedu na tenhle statek, zanu se ctit lp. Vechno se zlep. Mm pocit, e jsem silnj, myslm jasnji a rychleji. A asn jsou prozen do tohohle veho, i do toho, jak to souvis s mou prac ve fyzice. Na em pracuje? zeptal jsem se. Vzpomn si e jsem ti kala o matoucch pokusech ve fyzice stic, ve kterch se tyto mal kousky atom objevily vude tam, kde je vdci oekvali? Ano. No, pokouela jsem se tu mylenku trochu rozit njakmi vlastnmi experimenty. Ne vyeit problmy, na kterch ti lid pracovali na elementrnch sticch, ale zkoumat otzky, o kterch jsem ti kala pedtm: do jak mry odpovd fyzick svt jako celek - protoe sestv ze stejnch zkladnch stic - na nae oekvn? Do jak mry vytv nae oekvn vechny vci, kter se nm dj? Tm mysl shody okolnost.? Ano. Vzpome si na udlosti ve svm ivot. Star newtonsk pedstava je, e vechno se dje nhodn, e lovk me dlat dobr rozhodnut a bt pipraven, ale e kad udlost m svoji linii pin, nezvislou na naem postoji. Po souasnch objevech modern fyziky se meme oprvnn ptt, jestli vesmr nen dynamitj. Mon e zkladn funkce vesmru jsou mechanistick, ale krom toho tak jemn reaguje na mentln energii, kterou do nj promtme. Chci ct, pro by to nebylo mon. Kdy dokeme, e rostliny rostou rychleji, mon dokeme, aby se urit udlosti staly rychleji - nebo pomaleji, v zvislosti na tom, jak myslme. Mluv Rukopis o nem takovm? Sarah se na m usmla. Samozejm, z nj tyhle mylenky mme. Zaala pi chzi dolovat ve svm batku a nakonec vythla desky. Tady je tvoje kopie, ekla. Krtce jsem se na nj podval a zastril jsem ho do kapsy. Pechzeli jsme most. Na chvli jsem se zastavil a pozoroval jsem barvy a tvary rostlin kolem sebe. Zmnil jsem zaosten a okamit jsem uvidl energetick pole kolem veho, co jsem ml v dohledu. Sarah i Phil mli irok pole, kter se zdla zabarvena lutozelen, i kdy pole kolem Sarah obas zablesklo do rova. Najednou se oba zastavili a zadvali se pozorn nahoru na cestu. Asi dvacet metr ped nmi k nm rychle krel njak mu. V aludku se mi zvedl pocit zkosti, ale byl jsem rozhodnut udret si sv vidn energie. Kdy se piblil, rozpoznal jsem ho. Byl to ten nejvy z vdc z Perunsk univerzity, kter se vera ptal na smr cesty. Kolem nj jsem pozoroval vrstvu erven ze. Kdy vyel k nm nahoru, obrtil se na Sarah a poven ekl: Jste vdeck pracovnice, e ano? Sprvn, odpovdla Sarah. Tak jak mete tolerovat tento typ vdy? Vidl jsem zahrady a nemu vit t nedbalosti. Vy tady nemte kontrolu nad nim. Pro to, e urit rostliny jsou vt, me existovat spousta vysvtlen. Kontrolovat vechno nejde, pane. Hledme obecn tendence. Viml jsem si, e jej hlas zan znt podrdn. Ale postulovat njakou novou viditelnou energii, kter pokld vekerou energii ivch organism - to je absurdn. Muste to dokzat. Dkazy prv hledme. Ale jak mete postulovat existenci neho dv, ne mte njak dkazy? Hlasy obou te znly hnviv, ale j jsem poslouchal jen napl. Moji pozornost pitahovala dynamika jejich energetickch pol. Kdy diskuse zaala, Phil a j jsme ustoupili o nkolik krok a Sarah se s tm muem pela ze vzdlenosti pldruhho metru. Okamit bylo vidt, jak ob jejich energetick pole houstnou a jsou jaksi excitovan, jakoby vnitnmi vibracemi. Jak konverzace pokraovala, jejich pole se zaala msit. Kdy jeden z nich nco prohlsil, jeho pole udlalo pohyb, jako by chtlo vyst pole protivnka. Vypadalo to jako manvr s vysavaem. Ale pak druh osoba tok odrazila a energie se pohnula zptky jeho smrem. Podle dynamiky energetickch pol znamenalo kad dl vtzstv uchvcen sti protivnkova pole a jeho pethnut k sob. Krom toho, kala Sarah tomu mui, jsme pozorovali jevy, kterm se pokoume porozumt. Mu se na ni podval pohrdav. Pak nejste jen nekompetentn, ale i len, ekl a el pry. Jste star vykopvka, zakiela Sarah a Phil a j jsme se tomu zasmli. Ale Sarah byla jet podrdn. Tihle lid m dovedou rozzlobit, ekla, kdy jsme pokraovali v cest. Zapome na to, ekl Phil. Takov lid se tady nkdy objev. Ale pro tolik? ptala se Sarah. A pro prv te? Kdy jsme vyli nahoru ke statku, uvidl jsem Wila v dpu. Dvee vozidla byly oteven a cestovn poteby leely nahoe na kapot. Okamit m uvidl a kval na m, abych k nmu piel. No, vypad to, jako bych u ml odjet, ekl jsem.

Moje poznmka peruila desetiminutov ticho, kter zaalo, kdy jsem se pokouel vysvtlovat, co jsem vidl se dt s energi Sarah bhem hdky. Zjevn jsem to nepodal moc dobe, protoe moje poznmky vyvolaly jen przdn pohledy a dlouh mlen, kdy jsme vichni byli ponoen do sebe. Jsem rda, e jsem t potkala, ekla Sarah a podala mi ruku. Phil se dval k dpu. Je tohle Wil James? zeptal se. S nm cestuje? Ano, ekl jsem. Pro? Jen jsem to chtl vdt. Vidl jsem ho tady. Zn majitele statku a pat k prvn skupin, kter tady zaala s vzkumem energetickch pol. Poj a seznam se s nm, ekl jsem. Ne, u musm jt, ekl. Uvidme se nkdy tady pozdji. Vm, e nedoke zstat daleko. Urit, ekl jsem. Sarah ns peruila s tm, e u tak mus jt a e ji mohu kontaktovat pes usedlost. Zdrel jsem je jet nkolik okamik a vyjdil jsem jim sv dky za to, co m nauili. Sarah zvnla. Vnmn energie - uchopen tohoto novho zpsobu vnmn fyzickho svta - se jako nkaza. Nerozumme tomu, ale kdy se nkdo pipoj k lidem, kte energii vid, obvykle ji zane vidt tak. Tak jdi a uka to nkomu dalmu. Pikvl jsem a spchal jsem do dpu. Wil m pozdravil smvem. Jsi u pipraven? zeptal jsem se. Skoro, ekl. Jak ses ml rno? Bylo to zajmav ekl jsem. Musm s tebou mluvit o spoust vc. Radi si to nech na pozdji, ekl. Musme odtud odjet. Vypad to tady neptelsky. Zpozornl jsem. Co se dje? ptal jsem se. Nic pli vnho, ekl. Vysvtlm to pozdji. Vezmi si svoje vci. el jsem do budovy a sebral jsem pr vc, kter jsem nechal ve svm pokoji. Wil mi u dv ekl, e se tady neplat, e je to pohostinnost vlastnka, a tak jsem jen seel dol k recepci, podal jsem ednkovi kl a vrtil jsem se k dpu. Will nco ovoval v kufru a jakmile jsem dorazil, pibouchl ho. Dobe, ekl. Pojedeme. Vyjeli jsme z parkovit a pak dol k hlavn silnici. Zrove s nmi odjdlo nkolik dalch aut. Tak co se dje? zeptal jsem se Wila. Skupina mstnch ednk, odpovdl, spolu s njakmi vdci si stovala na lidi spojen s tmto konferennm centrem. Netvrd, e se tady dje nco ileglnho. Jenom, e nkte ze zdejch lid mohou bt, jak tomu kaj, nedouc, nelegitimn vdci. Tito ednci mohou zpsobit spoustu pot a to me statek pipravit o monost normlnho provozu. Dval jsem se na nj nechpav a on pokraoval: V, tenhle statek m normln vdycky najednou nkolik skupin, kter ho vyuvaj. Jenom mlo z nich m nco spolenho s vzkumem, souvisejcm s Rukopisem. Ostatn skupiny se zamuj na sv vlastn obory a pijdj sem kvli krsnmu prosted. Pokud budou ednci pli neptelt a ovzdu tady bude nepjemn, tyto skupiny sem pestanou jezdit. Ale myslel jsem, e jsi kal, e mstn ady nechtj ohrozit turistick penze, kter jim pichzej do Viciente? Nemyslel jsem si, e by to udlali. Ale njak znervznli kvli Rukopisu. Porozuml nkdo v zahradch tomu, co se dje? Ne nejsp ne, ekl jsem. Jen se div, pro se kolem najednou roj tolik rozzlobench lid. Wil zstal zticha. Vyjeli jsme z brny a zamili jsme na jihovchod. O kilometr dl jsme odboili na jinou cestu, kter mila na vchod smrem k horskmu hebenu na obzoru. Pojedeme pmo kolem zahrad, ekl Wil po chvilce. Ped nmi jsem uvidl zhony a prvn plechovou budovu. Jak jsme jeli kolem, dvee se otevely a pohldl jsem do o osob, kter z nich vychzela. Byla to Marjorie. Usmla se a obrtila se za mnou, jak jsme projdli, a nae pohledy v sob zstaly na chvli zaklesnut. Kdo to byl? zeptal se Wil. ena, se kterou jsem se setkal vera, odpovdl jsem. Pikvl a pak zmnil tma: Podval ses na Tet vhled? Dostal jsem kopii. Wil neodpovdl. Vypadal, e je ztracen v mylenkch, a tak jsem vythl peklad a nael jsem msto, kde jsem peruil ten. Od toho msta mluvil Tet vhled o podstat krsy a popisoval tento vjem jako ten, pes kter se mohou lidsk bytosti konen nauit pozorovat energetick pole. Rukopis kal, e jakmile se to jednou stane, pak se nae porozumn fyzickmu svtu bude rychle transformovat. Napklad zaneme jst vc potravy, kter bude jet oiven touto energi, a uvdomme si, e urit msta vyzauj vc energie ne jin a e nejvt vyzaovn je v zachovalch prodnch zemch, zvl v lesch. Chystal jsem se pest si posledn strnky, kdy Wil najednou promluvil. ekni mi, co jsi zail v zahradch, ekl.

Nejlpe, jak jsem dovedl, jsem vzpomnal podrobn na udlosti tch dvou dn, vetn lid, se ktermi jsem se setkal. Kdy jsem mu ekl o setkn s Marjori, podval se na m a usml se. Jak moc jsi mluvil s tmi lidmi o dalch vhledech a jak vztah maj tyto vhledy k tomu, co jsi dlal v zahradch? zeptal se. Vbec jsem se o nich nezmnil, odpovdl jsem. Nejdv jsem jim nedvoval a potom jsem si prost uvdomil, e vd vc ne j. Myslm, e jsi jim mohl dt njak dleit informace kdybys k nim byl naprosto upmn. Jak druh informace? Podval se na m vele. To v jen ty. Nevdl jsem, co bych ekl, a tak jsem vyhlel do krajiny. Tern byl stle skalnatj a hornatj. Nad cestou nly velk ulov pevisy. Co sis vyvodil z toho, e jsi znova vidl Marjorii, kdy jsme jeli kolem zahrad? zeptal se m Wil. U jsem chtl vyhrknout, e to byla jen nhoda, ale msto toho jsem ekl: Nevm. Co si mysl ty? J si myslm, e nic se nedje nhodn. Pro m to znamen e v dva mte neukonenou zleitost, nco, co jste si potebovali ct a neekli jste si to. Ta mylenka m zaujala, ale tak zneklidnila. Cel ivot m obviovali, e jsem pli rezervovan, e se sice ptm, ale nevyjaduji vlastn nzory a nezaujmm dn postoj. Napadlo m, pro se to u zase vynouje. Tak jsem si viml, e se zanm ctit jinak. Ve Viciente jsem se ctil odvn a schopn, ale te jsem ctil nco, co bych nazval rostouc depres, smenou s zkost. Te jsi zpsobil, e jsem deprimovan, poznamenal jsem. Nahlas se zasml a pak odpovdl: To jsem nebyl j. To je efekt toho, e jsme odjeli z Viciente. Energie toho msta psob, e vzltne k nebi jako paprov drak. Pro si mysl e to msto pitahuje v posledn dob vechny ty vdce? Nevd pro se jim tam tolik lb. Obrtil se a zpma se na m podval. Ale my to vme, vi? Podval se na cestu a pak znova na m, velice pozorn. Kdy odjede z takovho msta, mus naerpat vlastn energii. Jen jsem se na nj zmaten podval a on se na m usml, jako by mi chtl dodat jistotu. Pak jsme oba mleli asi tak mli, kdy m podal: ekni mi vc o tom, co se stalo v zahradch. Pokraoval jsem ve vyprvn. Kdy jsem mu popsal, jak jsem skuten uvidl energetick pole, podval se na m pekvapen, ale neekl nic. Vid ta pole? zeptal jsem se. Vrhl na m zaujat pohled. Ano, ekl. Pokrauj. Dokonil jsem vyprvn bez dalho peruen, a jsem doel k hdce Sarah s perunskm vdcem a dynamice jejich energetickch pol bhem konfrontace. Co ti o tom ekli Sarah a Phil. zeptal se. Nic, ekl jsem. Zdlo se e je to nezajm. To si nemyslm, ekl Wil. Jsou tak fascinovan Tetm vhledem, e dokonce ani neli dl. tvrt vhled je o tom, jak lid soupe o energii. Soupe o energii? zeptal jsem se. Pousml se a pokvl smrem k pekladu, kter jsem drel v ruce. Nael jsem msto, kde jsem skonil. Text jasn odkazoval na tvrt vhled. kal, e lid nakonec uvid vesmr jako sloen z jedin dynamick energie, energie, kter ns doke udrovat a odpovdat naim oekvnm. A tak pak uvidme, e jsme ztratili spojen s vtm zdrojem tto energie, e jsme se od nj odzli a proto se musme ctit slab, nejist a nco postrdat. Tv v tv tomuto nedostatku jsme se my lid vdycky snaili zvit svoji osobn energii jedinm zpsobem, jak jsme znali: snaili jsme se ji psychologicky ukrst jinm lidem - v nevdomm soupeen, kter je podkladem vekerch lidskch konflikt na svt.

BOJ O MOC
Dp se otsl na nerovnosti trkov cesty a j jsem se vzbudil. Podval jsem se na hodinky - byly ti odpoledne. Prothl jsem se a pokusil jsem se pln probrat. Poctil jsem ostrou bolest v ki. Jzda byla vyerpvajc. Kdy jsme odjeli z Viciente, cestovali jsme po cel den a nkolikrt jsme zmnili smr, jako by Wil hledal nco, co pod nemohl najt. Strvili jsme noc v malm hotlku s tvrdmi a boulovitmi postelemi a spal jsem mlo. Te, kdy u jsme cestovali bez pestvky druh den, jsem byl naladn na stnosti. Podval jsem se na Wila. Byl soustedn na silnici ped sebou a tak bdl a clevdom, e jsem se rozhodl nevyruovat ho. Zdl se bt ve stejn vn nlad jako ped nkolika hodinami, kdy zastavil dp a ekl mi, e si musme promluvit. Vzpomn si, jak jsem ti ekl, e vhledy se mus objevovat postupn a po jednom? zeptal se. Ano.

V tomu, e kad z nich se opravdu objev sm. No, zatm to dlaly, ekl jsem napl humorn. Wil se na m dval s vnm vrazem. Najt Tet vhled bylo snadn. Stailo navtvit Viciente. Ale te me bt setkn s dalmi vhledy daleko t. Odmlel se na okamik a pak ekl: Myslm, e bychom mli jet na jih do mal vesniky pobl Quilabamby, kter se jmenuje Cula. Je tam dal panensk les, kter bys ml vidt. Ale je ivotn dleit, abys zstal vnmav. Shody okolnost se budou dt pravideln, ale ty si jich mus vmat. Chpe to? ekl jsem mu, e myslm, e ano, a e si zapamatuji jeho slova. Potom nae konverzace uvzla a j jsem upadl do hlubokho spnku, kterho jsem te litoval kvli tomu, co se stalo s mmi zdy. Znovu jsem se prothl a Wil se na m podval. Kde jsme? zeptal jsem se. Znova v Andch, ekl. Kopce se zmnily ve vysok horsk hebeny a dlouh dol. Vegetace te byla id, stromy byly men a olehan vtrem. Zhluboka jsem vdechoval a viml jsem si, e tak vzduch je id a chladnj. Radi si vezmi tuhle bundu, ekl Wil a vythl z taky hndou bavlnnou vtrovku. Dnes odpoledne tady bude chladno. Ped sebou v ohybu cesty jsme uvidli kiovatku. Na jedn stran, u obchodu s ble natenou devnou konstrukc a benzinov pumpy, zaparkovan auto s otevenou kapotou. Na hadru, pehozenm pes blatnk, byly rozloeny nstroje. Kdy jsme projdli kolem, z obchodu vyel njak blonk a krtce se na ns zadval. Ml kulat obliej a brle s tmavmi obrubami. Podval jsem se na mue lp a moje mysl se bleskov vrtila zptky o pt let. Vm, e to nebyl on, ekl jsem Wilovi. Ale ten chlapk vypadal pesn jako jeden mj ptel, se kterm jsem ped asem pracoval. Nevzpomnl jsem si na nj po cel lta. Viml jsem si, e Wil si m pozorn prohl. ekl jsem ti, aby sis vmal udlost dkladn, ekl. Vrame se a podvejme se, jestli ten lovk nepotebuje pomoc. Nevypadal, e by byl mstn. Nali jsme msto, kde byla krajnice dost irok, a obrtili jsem se. Kdy jsme se vrtili do obchodu, mu pracoval na motoru. Wil zaparkoval u pumpy a vyklonil se z oknka. Vypad to, e mte pote, ekl. Mu si posunul brle zptky na nose, co byl tak zvyk mho ptele. Ano, odpovdl. Odela mi vodn pumpa. Vypadal, e je mu nco mlo pes tyicet, a ml kehkou tlesnou stavbu. Jeho anglitina byla formln s francouzskm pzvukem. Wil rychle vystoupil z auta a pedstavil ns. Mu mi s smvem podal ruku a jeho smv mi tak byl povdom. Jmenoval se Chris Reneau. To zn francouzsky, ekl jsem. Taky jsem Francouz, odpovdl. Ale um psychologii v Brazlii. Jsem tady v Peru, protoe hledm informace o nedvnm archeologickm nlezu, o njakm rukopise. Na okamik jsem vhal, nejist si tm, nakolik mu mu dvovat. Jsme tady ze stejnho dvodu, ekl jsem konen. Podval se na m s hlubokm zjmem. Co mi o tom mete ct? ptal se. Vidl jste kopie? Ne jsem mohl odpovdt, Wil vyel z budovy a pibouchl za sebou dvee. Velk tst, ekl mi. Majitel m msto, kde meme tboit, a je tady tak tepl jdlo. Meme tady zstat na noc. Obrtil se k Reneauovi a tzav se na nj podval. Pokud by vm nevadilo dlit se s nmi o msto, kter jste si zamluvil. Ne, ne, ekl. Uvtm spolenost. Novou pumpu mi sem nedodaj dv ne ztra rno. Zatmco on a Wil zaali konverzaci o motoru a spolehlivosti Reneauova ternnho vozu, opel jsem se o dp a hl jsem se na slunku. Ponoil jsem se do radostnho snn o starm pteli, kterho mi pipomnl Reneau. Mj ptel byl naivn a zvdav, jako se zdl bt i Reneau, a stle etl knihy. Skoro jsem si vzpomnal na teorie, kter ml rd, ale as oslabil moji schopnost rozpomnn. Pojme si dt vci na msto, kde budeme tboit, ekl Wil a poplcal m po zdech. Dobe, souhlasil jsem neptomn. Otevel zadn dvka, vythl stan a spac pytle a naloil mi plnou nru. Pak vzal balk s dal kempinkovou vstroj a s nhradnm obleenm. Reneau zamkl svoje auto. Vichni jsme obeli obchod a pokraovali jsme po nkolika schodech dol. Za budovou se tern prudce svaoval a zahnuli jsme po zkm chodnku doleva. Po dvaceti nebo ticeti metrech jsme uslyeli zvuk tekouc vody a pak jsme uvidli potok, spadajc v kaskdch ze skly. Vzduch tady byl chladnj a ctil jsem silnou vni mty. Pmo ped nmi svah pechzel do roviny a potok vytvel rybnek o prmru asi osmi metr. Nkdo tady vymtil msto pro stany a postavil kamenn ohnit. U blzkho stromu byla vyrovnan hranika dv. To je dobr, ekl Wil a zaal vybalovat velk stan pro tyi lidi. Reneau rozloil svj men stan napravo. Jste vy a Wil vzkumnci? zeptal se m Reneau v okamiku, kdy Wil dokonil stavbu stanu a odeel nahoru, aby zjistil, co je s vee. Wilson je prvodce, ekl jsem. A j zrovna te nedlm nic zvltnho.

Reneau se na m zmaten podval. Usml jsem se a zeptal jsem se: Vidl jste u njak sti Rukopisu? Vidl jsem Prvn a Druh vhled, ekl a pistoupil ke mn bl. A nco vm eknu. Myslm, e vechno se dje pesn tak, jak to Rukopis k. Mnme svj pohled na svt. Vidm to v psychologii. Jak to myslte? Nadechl se. Mj obor jsou konflikty, zkoumn toho, pro spolu lid jednaj tak nsilnicky. Vdycky jsme vdli, e toto nsil pramen z lidsk poteby dit druh lidi a dominovat jim, ale a v posledn dob jsme tento jev studovali zevnit, z hlediska vdom jedince. Ptali jsme se, co se dje uvnit lidsk bytosti, e chce mt kontrolu nad nkm jinm. Zjistili jsme, e kdy lovk k nkomu pistupuje a zan s nm hovor, co se dje kadodenn v mnoha miliardch ppad, jsou dv monosti. Jedinec z toho vyjde bu siln nebo slab, v zvislosti na tom, co se stane bhem rozhovoru. Pekvapen jsem se na nj podval a on se zatvil troku rozpait nad tm, e mi utduje tak dlouhou pednku ze svho oboru. Vybdl jsem ho, aby pokraoval. Z tohoto dvodu, dodal, se zd, e my lid vdycky zaujmme manipulativn postoj. Bez ohledu na zvltnosti situace nebo na pedmt, o kter se jedn, pipravujeme sami sebe na to, e ekneme to, co nm umon zskat v konverzaci pevahu. Kad z ns hled njak zpsob, jak se dostat ke kontrole situace, k tomu, aby zstal bhem setkn v pozici pevahy. Pokud jsme spn, pokud nae hledisko pev, pak se nectme slab, ale naopak zskme psychologick povzbuzen. Jinmi slovy, my lid se sname jeden na druhho vyzrt a vzjemn se ovldnout ne kvli njakmu konkrtnmu cli, ale kvli psychologickmu povzbuzen, kter nm to d. To je dvod, pro vidme ve svt tolik iracionlnch konflikt na rovni jedinc i nrod. V mm oboru panuje veobecn shoda, e cel tato zleitost se prv te vynouje do povdom veejnosti. My lid si uvdomujeme, jak moc manipulujeme jeden druhm, a v dsledku toho pehodnocujeme sv motivace. Hledme jin zpsob interakce. Myslm, e tohle pehodnocen bude st novho pohledu na svt, o kterm mluv Rukopis. Nai konverzaci peruil Wilv nvrat. Nachystali nm veei, ekl. Pospchali jsme po cestice nahoru do pzem budovy, ve kter ila rodina. Proli jsme skrz obvk do jdelny. Na stole bylo tepl jdlo z duenho masa se zeleninou a salt. Sednte si. Sednte si, kal vlastnk anglicky, vytahoval idle a pobhal okolo ns. Za nm stla postar ena, zejm jeho manelka, a asi patnctilet dvka. Kdy si sedal, Wil nhodou smetl vidliku rukvem. Spadla s hlukem na podlahu. Mu se podval na enu a ta zase nco ekla hrub dvce, kter se jet nestaila dt do pohybu, aby pinesla istou vidliku. Dvka bela do vedlej mstnosti a vrtila se s vidlikou v ruce, pak ji nesmle podala Wilovi. Zda mla shrben a ruka se j troku chvla. Podvali jsme se na sebe s Reneauem pes stl. Dobrou chu, ekl mu a podal mi jednu z ms. Po vtinu veee se Reneau a Wil bavili o akademickm ivot, o problmech vuky a publikovn. Majitel odeel z mstnosti, ale ena stla pod u dve. Kdy ena a dvka zaaly pedkldat vem talky s mounkem, dvka vrazila loktem do m skleniky s vodou a rozlila vodu na stl pede m. ena se na ni vztekle vrhla, kiela na ni nco panlsky a odstrila ji z cesty. Je mi velice lto, omlouvala se ena a strala vodu. Holka je tak neikovn. Dvka vybuchla. Mrtila zbytek kole po en, netrefila ji a kol a porceln se rozbily o prostedek stolu prv kdy se majitel vrtil. Zaval a dvka vybhla z mstnosti. Promite, ekl a pospchal ke stolu. To nevad, odpovdl jsem. Nebute na tu dvku tak psn. Wil u vstal, zaplatil a rychle jsme odeli. Reneau byl zticha, ale cestou nahoru po schodech promluvil. Viml jste si t dvky? zeptal se a podval se na m. Je to klasick pklad psychologickho nsil. K tomuhle vede lidsk poteba ovldat jin, kdy zajde do extrmu. Ti dva sta pln t dvce dominuj. Vidli jste, jak byla nervzn a pikren? Ano, odpovdl jsem. Ale zd se, e u toho m po krk. Pesn tak! Jej rodie ji nikdy nenechali napmit se. A z jejho pohledu to vypad, e nem jinou monost ne kolem sebe divoce bt. Je to jedin zpsob, jak me zskat i pro sebe njakou kontrolu. Nanetst, a sama vyroste, si bude kvli tomuhle traumatu z dtstv myslet, e mus sama ovldat ostatn a dominovat jim se stejnou silou. To v n bude hluboce zakoenn a zpsob to, e bude prv tak dominantn, jak jsou te jej rodie, zvl kdy bude jednat se zranitelnmi lidmi jako jsou dti. Ve skutenosti stejn trauma utrpli i jej rodie. Te mus dominovat, protoe jejich rodie jim dominovali prv tak. Tmto zpsobem se psychologick nsil pedv z jedn generace na druhou. Reneau se najednou zastavil. Musm si vyndat spac pytel z kufru auta, ekl. Budu tady za okamik. Pikvl jsem a s Wilem jsme pokraovali k tboiti.

Hodn jste s Reneauem mluvili, poznamenal Wil. Ano, to jsme mluvili, ekl jsem. Usml se. Ve skutenosti vtinou hovoil Reneau. Ty naslouch a odpovd na pm otzky, ale sm toho moc nenabz. Zajm m to, co mi k, hjil jsem se. No, a nemysl si, e by to Reneau tak rd vidl. Co sis pro sebe vzal z toho, e jsme ho potkali? Nevm. Nemysl, e to m njak smysl? Jeli jsme a po cest jsi uvidl nkoho, kdo ti pipomnl starho ptele, a kdy jsme se s nm seznmili, ukzalo se, e tak hled Rukopis. Nevypad to jako vc ne nhoda? Ano. Mon jsme se setkali, abyste si mohli pedat njak informace. A nevyplv z toho, e ty pro nj mon tak m njak informace? Myslm, e ano. Co si mysl, e bych mu ml ct? Wil se na m znova podval se svou charakteristickou velost. Pravdu, ekl. Ne jsem stail ct nco dalho, objevil se na cest k nm Reneau. Pinesl jsem baterku, kdybychom ji nhodou potebovali pozdji, poznamenal. Poprv jsem si uvdomil, e se stmv, a podval jsem se k zpadu. Slunce u zapadlo, ale obloha byla jet jasn oranov. Nkolik mrak v tom smru mlo tmav, naervenalou barvu. Na okamik mi pipadalo, e jsem zahldl blav pole svtla kolem rostlin na zemi ped sebou, ale dojem rychle vybledl. Krsn zpad slunce, ekl jsem a pak jsem si viml, e Wil zmizel ve svm stanu a Reneau vytahuje spac pytel z obalu. Ano, to je, ekl Reneau neptomn, ani se podval. el jsem k nmu tam, kde pracoval. Vzhldl ke mn a ekl: Nedostal jsem se k tomu, abych se vs zeptal: kter vhledy jste u vidl? Prvn dva znm jen z popisu, odpovdl jsem. Ale prv te jsme strvili dva dny na usedlosti Viciente pobl Satipa. Zatmco jsme tam byli, jedna vzkumnice mi dala kopii Tetho vhledu. Je opravdu asn. Oi se mu rozsvtily. Mte ji s sebou? Ano. Chcete se na ni podvat? Chopil se naden pleitosti a vzal si kopii do stanu, aby si ji peetl. Nael jsem zpalky a star noviny a rozdlal jsem ohe. Kdy jasn vzplanul, Wil vylezl ze stanu. Kde je Reneau? zeptal se. te peklad, kter mi dala Sarah, ekl jsem. Wil ke mn piel a sedl si na hladk trm, kter nkdo umstil pobl ohnit. Pidal jsem se k nmu. Konen se snesla tma a nebylo vidt nic krom obrys strom vlevo, zamlench svtel pumpy za nmi a tlumenho svtla z Reneauova stanu. Stromy oily nonmi zvuky, z nich nkter jsem nikdy pedtm neslyel. Asi po ticeti minutch se Reneau vynoil ze stanu s baterkou v ruce. Piel a sedl si po m levici. Wil zval. Ten vhled je asn. ekl. Doke nkdo z vs skuten vidt ta energetick pole? Krtce jsem mu popsal svou zkuenost, ponaje nam pjezdem a k bodu, kdy jsem skuten sm uvidl pole. Na chvli byl zticha a pak se zeptal: Oni skuten dlali pokusy, kdy promtali vlastn energii do rostlin a ovlivovali jejich rst? Tak to ovlivnilo jejich vivnou hodnotu, ekl jsem. Ale cel vhled je jet o nem vc, poznamenal skoro jen pro sebe. Tet vhled je o tom, e svt jako celek je vytvoen z tto energie, a proto meme ovlivovat mon nejen rostliny, ale i ostatn vci, jen tm, co dlme s energi, kter nm nle, s tou st, kterou ovldme. Odmlel se na celou minutu. Rd bych vdl, jak ovlivujeme jin lidi touto energi? Wil se na m podval a usml se. eknu vm, co jsem vidl, ekl jsem. Byl jsem svdkem hdky mezi dvma lidmi a jejich energetick pole dlala opravdu zvltn vci. Reneau si znovu posunul brle nahoru po nose. Povzte mi o tom. Wil v tom okamiku vstal. Myslm, e si potebuju jt lehnout, ekl. Byl to dlouh den. Oba jsme mu popli dobrou noc a Wil zalezl do svho stanu. Potom jsem co nejlp popsal, co si Sarah a ten druh vdec kali, a zdraznil jsem to, co dlala jejich energetick pole. Te chvli pokejte, ekl Reneau. Vidl jste, jak se jejich energie natahuj jedna k druh a sna se eknme uvznit jedna druhou, kdy se hdali.? Pesn tak, odpovdl jsem. Nkolik vtein byl zamylen. Tohle musme pln analyzovat. Mli jsme dva lidi, kte se hdali o to, kdo m sprvn pohled na situaci, kdo m pravdu - a kad se snail zvtzit nad tm druhm, dokonce i tak, e by zpochybnili dvryhodnost toho druhho a pmo si nadvali. Na jednou vzhldl. Ano, to vechno dv smysl

Jak to myslte? zeptal jsem se. Pohyb t energie, pokud ho meme systematicky pozorovat, znamen metodu, kter nm umon porozumt, co lid dostvaj, kdy spolu soupe, hdaj se a pokozuj jeden druhho. Kdy ovldneme jin lidsk bytosti, zskme jejich energii. Naplnme se na et druhch a toto naplnn ns motivuje. Podvejte, j se musm nauit, jak vidt ta energetick pole. Kde je Viciente? Jak se tam dostanu? ekl jsem mu zhruba smr, ale upozornil jsem ho, e na konkrtn popis cesty se bude muset zeptat Wila. Ano. To udlm ztra, ekl s pesvdenm. Ted bych se ml vyspat. Chci odjet ztra rno co nejdv. Popl mi dobrou noc a pak zmizel ve svm stanu. Nechal m samotnho jen s praskajcm ohnm a nonmi zvuky. Kdy jsem se vzbudil, Wil byl u venku ze stanu. Ctil jsem vni horkch obilnch vloek. Vyklouzl jsem ze spacho pytle a podval jsem se skrz odhrnut chlopn stanu. Wil drel pnviku nad ohnm. Reneau nebyl vidt a jeho stan byl pry. Kde je Reneau? zeptal jsem se, vylezl jsem ze stanu a piblil jsem se k ohni. U je sbalen, ekl Wil. Je tam nahoe a pracuje na svm aut, aby byl pipraven a mohl odjet, jakmile dostane svoji soustku. Wil mi podal misku ovesnch vloek a sedli jsme si na bevno, abychom se najedli. Zstali jste dlouho vzhru a mluvili jste spolu? ptal se Wil. Ani ne, ekl jsem. Ale povdl jsem mu vechno, co jsem vdl. Vtom jsme uslyeli kroky z cesty. Reneau pospchal smrem k nm. Jsem u hotov, ekl. Musm se s vmi rozlouit. Po nkolika minutch rozhovoru Reneau vyel nahoru po schodech a odjel. Wil a j jsme se vystdali pi koupn a holen v koupeln vlastnka pumpy, pak jsme si sbalili svoje poteby, naplnili ndr benzinem a odjeli jsme. Mili jsme na sever. Jak daleko je Cula? zeptal jsem se. Mli bychom tam bt ped soumrakem, jestli budeme mt tst, odpovdl a pak dodal: Tak co ses dozvdl od Reneaua? Podval jsem se na nj pozorn. Zdlo se, e ek na uritou odpov. Nevm, ekl jsem. Jakou koncepci ti Reneau pedal? e my lid, akoli si toho nejsme vdom, mme tendenci ovldat ostatn a dominovat jim. Chceme zskat energii, kter mezi lidmi existuje. Njak nm to pomh, psob to, e se ctme lpe. Wil se dval pmo ped sebe na cestu. Vypadal, jako by najednou myslel na nco jinho. ,Pro se pt zkoumal jsem. Je snad tohle tvrt vhled? Podval se na m. Ne pln. Vidl jsi, jak energie proud mezi lidmi. Nejsem si jist, jestli v, jak to je, kdy se to dje tob. Tak mi ekni, jak to je! ekl jsem s rostoucm podrdnm. Ty m obviuje, e nemluvm! Ale z tebe leze kad informace jako z chlupat deky. Cel dny se pokoum dozvdt se vc o tvch minulch zkuenostech s Rukopisem, ale ty m jenom odbv. Zasml se a pak m obdail smvem. Na nem jsme se dohodli, vzpomn si? Mm dvod pro to, abych byl tajnstksk. Jeden z vhled se tk toho, jak interpretovat udlosti z minulosti jedince. Je to proces, bhem kterho si ujasn, kdo jsi a jak je tvj kol tady na tto planet. Chci pokat, a dojdeme k tomuto vhledu, ne budu diskutovat o sv minulosti a o tom, kdo jsem, ano? Usml jsem se jeho tnu, kter naznaoval, e jde o dobrodrustv. Tak jo. Po zbytek dopoledne jsme jeli v tichosti. Den byl slunen a obloha modr. Obas, jak jsme pokraovali v do hor, nm pluly pes cestu hust mraky a pokrvaly pedn sklo vlhkost. Kolem poledne jsme zajeli na vyhldku s ndhernm pohledem na hory a dol na vchod. M hlad? zeptal se Wil. Pikvl jsem a on vythl z taky na zadnm sedadle dva peliv zabalen sendvie. Jeden mi podal a zeptal se: Co si mysl o tomhle pohledu? Je krsn. Jemn se usml a dval se na m. Ml jsem dojem, e pozoruje m energetick pole. Co te dl? zeptal jsem se ho. Jen se dvm, ekl. Horsk vrcholy jsou zvltn msta kter dok dodat energii kadmu, kdo na nich je. Vypad, jako by t horsk vyhldky pitahovaly. ekl jsem Wilovi o mm ddekovi a jeho dol, o horskm hebeni, ze kterho byla vyhldka na jezero, a o tom, jak jsem se tam ctil bdl a pln energie prv ten den, kdy pijela Charlene. Mon to, e jsi tam vyrostl, ekl, t pipravilo pro to, co zav tady a te. U jsem se ho chtl zeptat nco vc o energii, kterou poskytuj hory, kdy dodal: Kdy je na horch panensk les, energie se nsob. Mme tak do panenskho lesa v horch zeptal jsem se.

Dvej se sm, ekl. Doke to rozpoznat. Ukzal smrem k vchodu. Nkolik mil ped nmi jsem rozeznval dva hebeny, kter ubhaly paraleln a ve vzdlenosti dalch nkolika mil se sbhaly ve tvaru V. V prostoru mezi dvma hebeny leelo nco, co vypadalo jako msteko, a v bod, kde se hebeny sbhaly, se prudce zvedala do skalnatho vrcholku hora. Vrcholek vypadal trochu vy ne heben, na kterm jsme byli te, a jeho okol se zdlo mnohem zelenj, jako by bylo pokryt bujnou vegetac. Tamhleta oblast zelen? zeptal jsem se. Ano, ekl Wil. Je to jako Viciente, jen to m vc sly a jedinenosti. m je to jedinen? Usnaduje to jeden z dalch vhled. Jak? zeptal jsem se. Nastartoval dp a vyjel na cestu. ekl bych, odpovdl, e na to pijde. Nikdo z ns neekl o moc vc asi tak hodinu, a pak jsem upadl do spnku. Nkdy pozdji mnou Wil zatsl. Vzbu se, ekl. Pijdme do Culy. Sedl jsem si rovn. Ped nmi, v dol, kde se schzely dv cesty, bylo mal msteko. Po stranch se vypnaly horsk hbety, kter jsme vidli z dlky. Byly porostl stromy, kter se zdly stejn velk a ndhern zelen jako stromy ve Viciente. Ne tam vjedeme, chci ti nco ct, upozornil m. Navzdory energii tohoto lesa je toto msteko mnohem mn civilizovan ne jin oblasti Peru. Je znm jako msto, kde se daj dostat informace o Rukopise, ale naposledy, kdy jsem tam byl, bylo pln chamtivch lid, kte nectili energii a nerozumli vhledm. Chtli jen penze, kter by mohli dostat, kdyby objevili Devt vhled. Podval jsem se na vesnici. Sestvala ze ty nebo pti ulic a pnch uliek. Vt budovy lemovaly dv hlavn ulice, kter se kily v centru msteka, ale ostatn byly jen zk uliky, lemovan malmi domky. Na hlavn kiovatce parkoval mon tucet ternnch aut a nklak. Pro jsou tady vichni ti lid? zeptal jsem se. Usml se. Protoe je to jedno z poslednch mst, kde se d dostat benzn a zsoby, ne se vyjede hloub do hor. Nastartoval dp a jel pomalu do stedu msteka, pak se zastavil ped jednou z vtch budov. Nerozuml jsem panlskm npism, ale z vc ve vkladnch sknch jsem pedpokldal, e jde o potraviny a elezstv. Pokej chvilku tady, ekl. Chci zajt dovnit pro pr vc. Pikvl jsem a Wil zmizel uvnit. Jak jsem se rozhlel, naproti pes ulici zastavil njak nklak a vystoupilo z nj nkolik lid. Jedna z nich byla tmavovlas ena v pracovnm obleen. Ke svmu divu jsem si uvdomil, e je to Marjorie. Ona a mladk, ktermu bylo tak nco pes dvacet, peli ulici a blili se ke mn. Otevel jsem dvka a vystoupil jsem. Marjorie, zavolal jsem. Zastavila se a rozhldla se, pak m uvidla a usmla se na m. Ahoj, ekla. Chtla ke mn vykroit, ale mladk ji chytil za pai. Robert nm kal, abychom s nikm nemluvili, upozornil ji velice tie, abych to nezaslechl. To je v podku, ekla, toho lovka znm. Jen jdi dl. Podval se na m skepticky, ale pak zamil do obchodu. Pokusil jsem se j s rozpaky vysvtlit, co se mezi nmi stalo v zahradch. Zasmla se a ekla mi, e Sarah j vechno povdla. Chtla jet nco dodat, kdy vyel Wil s plnou nru zsob. Pedstavil jsem je a vichni jsme se nkolik minut bavili, zatmco Wil umsoval zsoby dozadu do dpu. Mm npad, ekl Wil. Pojme se jet najst tamhle pes ulici. Podval jsem se tam a uvidl jsem malou kavrnu. Jsem pro, ekl jsem. J nevm, vhala Marjorie. Potebuju brzy odjet. Vichni odjdj. Kam jedete? zeptal jsem se. Pr mil zptky na zpad. Pijela jsem sem, abych navtvila skupinu studujc Rukopis. Meme t tam vzt pozdji, po veei, poznamenal Wil. No, to by myslm lo. Wil se na m podval. Jet musm vyzvednout jednu vc. Vy dva tam jdte a objednejte jdlo a j si nco vezmu pozdji, a za vmi pijdu. Budu pry jen pr minut. Souhlasili jsme a pak jsme s Marjori pokali, a pejede nkolik nklak. Wil el dol ulic k jihu. Najednou vyrazil z obchodu mladk, se kterm pijela Marjorie, a znovu se pokusil o konfrontaci se mnou. Kam jdete? zeptal se Marjorie a chytil ji za pai. Je to mj ptel, odpovdla. Najme se spolu a pak m pozdji zaveze zptky. Podvej, tady nahoe neme dvovat kadmu. V, e by se to Robertovi nelbilo. Tohle je v podku, ekla. Chci, abys te la se mnou. Uchopil jsem ho za pai a vytrhl jsem mu Marjorii. Slyel jsi, co ti ekla, prohlsil jsem. Ustoupil dozadu a podval se na m. Najednou vypadal velice plae. Otoil se a el zptky do obchodu. Pojme, ekl jsem.

Peli jsme ulici do mal jdelny. Byla to jedin mstnost jen s osmi stoly a byla naskl pachem koue a tuku. Uvidl jsem neobsazen stl vlevo. Kdy jsme k nmu li, nkolik lid k nm na okamik vzhldlo, ale pak pokraovali v tom, co dlali pedtm. nice mluvila jen panlsky, ale Marjorie umla panlsky dobe a objednala nm obma jdlo. Potom se na m ptelsky podvala. Usml jsem se na ni. Kdo je ten kluk, co s tebou byl? To je Kenny, ekla. Nevm, co to do nj vjelo. Dky za pomoc. Dvala se mi pmo do o a jej poznmka zpsobila, e jsem se ctil bjen. Jak ses spojila s tou skupinou? zeptal jsem se. Robert Jensen je archeolog. Utvoil skupinu, kter studuje Rukopis a ptr po Devtm vhledu. Piel do Viciente ped nkolika tdny, a pak znova ped nkolika dny. . . j. . . Co? zeptal jsem se. No, j jsem mla ve Viciente vztah, ze kterho jsem chtla uniknout pry. Pak jsem potkala Roberta a ten byl tak okouzlujc a to, co dlal, se zdlo tak zajmav. Pesvdil m, e pro n vzkum v zahradch by byl pnos, kdyby se nael Devt vhled, a e on u je jeho nalezen blzko. ekl, e ptrn po tomto vhledu je ta nejvc vzruujc vc, jakou kdy dlal, a kdy mi nabdl msto ve svm tmu na nkolik msc, rozhodla jsem se pijmout. . . Znova se odmlela a podvala se na stl. Zdlo se, e se ct nesv, a tak jsem zmnil tma hovoru. Kolik vhled jsi etla? Jen jeden, kter jsem vidla ve Viciente. Robert jich m vc, ale domnv se, e se lid mus nejdv zbavit svch tradinch nzor, ne je dokou pochopit. k, e podle nj je lep, kdy se nau klov pojmy od nj. Urit jsem se zamrail, protoe dodala: To se ti moc nelb, e ne? Zn to podezele, ekl jsem. Znova se na m nalhav podvala. Taky jsem o tom pemlela. Mon kdy m vezme zptky, me si s nm promluvit a ct mi, jak ti to pipad. Pila nice a pinesla nm jdlo, a kdy odchzela, uvidl jsem ve dvech Wila. Rychle el k naemu stolu. Musm se sejt s njakmi lidmi asi mli na sever odsud, ekl. Budu pry asi dv hodiny. Vezmi si dp a dovez Marjorii zptky. Pojedu s nkm jinm. Usml se na m. Meme se setkat zase tady. Napadlo m, e bych mu mohl ci o Robertovi Jensenovi, ale zavrhl jsem to. Dobe, souhlasil jsem. Podval se na Marjorii. Jsem rd, e jsem t poznal. Pl bych si, abych tu mohl zstat a povdat si s vmi. Podvala se na nj plae. Mon nkdy jindy. Pikvl, podal mi klky a odeel. Marjorie nkolik minut jedla a pak ekla: Psob clevdom. Kde ses s nm setkal? Popsal jsem j podrobn sv zitky po pletu do Peru. Poslouchala m vyprvn se zjmem. S takovm zjmem, e jsem zjistil, e vyprvm cel pbh mimodn lehce a vyjaduji dramatick obraty a epizody plasticky a barvit. Zdla se okouzlen kadm mm slovem. Boe, ekla v jednu chvli, mysl, e ti hroz nebezpe? Ne, myslm, e ne, ekl jsem. Ne takhle daleko od Limy. Pod se na m dvala dychtiv, a tak kdy jsme dojedli, krtce jsem j vyprvl, co jsem zail ve Viciente a k bodu, kde jsme se Sarah li do zahrad. Tak jsem se setkal s tebou, ekl jsem, a ty jsi utekla. Ne, tak to nebylo, ekla. Prost jsem t neznala, a kdy jsem uvidla tvoje pocity, pomyslela jsem si, e nejlep bude odejt. No, tak se omlouvm, ekl jsem a uchichtl jsem se, e jsem nechal svoji energii, aby se mi vymkla z ruky. Podvala se na hodinky. Myslm, e bych se mla vrtit. Budou si o m dlat starost. Nechal jsem v kavrn penze za veei a vyli jsme k Wilovu dpu. Noc byla chladn a n dech se srel ve vzduchu. Kdy jsme nastoupili, ekla: Je zptky na sever po tto cest. eknu ti, kde zaboit. Pikvl jsem, otoil jsem auto a zamil tam, kam chtla. ekni mi vc o t farm, kam jedeme, podal jsem ji. Myslm, e Robert si ji najal. Jeho skupina ji zejm pouvala u del dobu, zatmco on studoval vhledy. Kdy jsem tam byla, vichni dvali dohromady zsoby, pipravovali auta a tak podobn. Nkte z tch mu se zdaj velice drsn. Pro t pozvali s sebou? zeptal jsem se. ekl mi, e potebuje nkoho, kdo by mu pomohl vyloit posledn vhled, a ho najde. Aspo tohle mi tvrdil I ve Viciente. Tady mluvil jen o zsobch a pomoci s ppravami na cestu. Kam chce jet? Nevm, odpovdla. Nikdy mi neodpov, kdy se na to ptm. Asi po mli a pl mi ukzala zatku doleva na zkou, kamenitou cestu. Vinula se nahoru na heben a pak dol do plochho dol. Ped nmi se objevila farma sbit z hrubch prken. Za n stlo nkolik stodol a pomocnch budov. Z oplocen pastviny ns pozorovaly ti lamy.

Kdy jsme zpomalili a zastavili, nkolik lid obstoupilo n vz a bez smvu m pozorovalo. Viml jsem si, e po stran domu bzu elektrick genertor na plynov pohon. Pak se otevely dvee, vyel z nich vysok tmavovlas mu s ostrmi rysy v hubenm oblieji a krel k nm. To je Robert, vysvtlila mi Marjorie. Dobe, ekl jsem a jet pod jsem se ctil siln a sebevdom. Vystoupili jsme a Jensen doel k nm. Podval se na Marjorii. Ml jsem o tebe starost, ekl. Pochopil jsem, e ses setkala s ptelem. Pedstavil jsem se a on mi pevn potsl rukou. Jsem Robert Jensen, prohlsil. Jsem rd, e jste oba v podku. Pojte dl. Uvnit se nkolik lid zabvalo zsobami. Njak mu odnel dozadu stan a poteby k tboen. Pes jdelnu jsem zahldl v kuchyni dv perunsk eny, kter balily jdlo. Jensen se posadil na jednu idli v obvku a ukzal nm na dv dal. Pro jsi ekl, e jsi rd, e jsme v podku? zeptal jsem se. Naklonil se ke mn a zeptal se m upmnm tnem: Jak dlouho u jsi ve zdejm kraji? Jenom od dnenho odpoledne. Tak neme vdt, jak je to tu nebezpen. Lid tady miz. Slyel jsi o Rukopise a o chybjcm Devtm vhledu? Ano, slyel. Vlastn - Tak potom potebuje vdt, co se tady dje, peruil m. V ptrn po poslednm vhledu zan jt do tuhho. Jsou v tom zapleten nebezpen lid. Kdo? zeptal jsem se. Lidi, kterm vbec nezle na archeologick hodnot tohoto objevu. Chtj ten vhled jen pro svoje vlastn ely. Velk vousat mu s velkm bichem peruil n rozhovor a ukzal Jensenovi seznam. O nem krtce diskutovali ve panltin. Pak se na m Jensen znova podval. Jsi tady taky proto, abys nael chybjc vhled? zeptal se. M vbec pedstavu, do eho ses to namoil? Ctil jsem se hloup a ml jsem pote vyjdit se. No. . . hlavn bych se rd dozvdl vc o celm Rukopise. Jet jsem z nj moc nevidl. Napmil se na idli a pak ekl: Uvdomuje si, e Rukopis je artefakt patc sttu a e jeho kopie jsou ilegln, pokud nem povolen? Ano, ale nkte vdci s tm nesouhlas. Podle jejich nzoru vlda potlauje nov. . . Nemysl, e nrod Peru m prvo kontroly nad svmi vlastnmi archeologickmi poklady? V vlda, e jsi v tto zemi? Nevdl jsem, co ct - zase jsem ctil ten der zkosti v aludku. Podvej, nepochop to patn, ekl s smvem. Jsem na tv stran. Pokud m njakou akademickou podporu zvenku, ekni mi o tom. Ale mm pocit, e se tady jen tak potlouk. Tak njak, ekl jsem. Viml jsem si, e Marjorie penesla pozornost ze m na Jensena. Co si mysl, e by ml dlat? zeptala se ho. Jensen vstal a usml se. Mon bych t mohl zamstnat tady u ns. Potebujeme vc lid. Tam, co jdeme, je myslm pomrn bezpeno. A mohl bys najt njak cestiky dom, pokud by nm to nevylo. Podval se na m zblzka. Ale bude muset dlat pesn to, co eknu, po celou cestu. Podval jsem se na Marjorii. Jet pod se dvala na Jensena. Ctil jsem zmatek. Pomyslel jsem si, e mon bych ml uvaovat o Jensenov nabdce. Pokud je v dobrch vztazch s vldou, pak by tohle mohla bt moje jedin pleitost k legitimn cest zptky do Stt. Mon jsem balamutil sm sebe. Mon Jensen m pravdu a j se nerealisticky vznm v oblacch. Myslm, e bys ml uvaovat o tom, co Robert nabz, poznamenala Marjorie. Je pli nebezpen potloukat se tu osamle. Akoli jsem vdl, e me mt pravdu, jet pod jsem dvoval Wilovi a tomu, co dlal. Chtl jsem tuto mylenku vyjdit, ale kdy jsem se pokusil promluvit, zjistil jsem, e nedoku formulovat slova. U jsem nedokzal uvaovat jasn. Najednou znova veel do mstnosti ten siln mu a podval se z okna. Jensen rychle vstal a podval se tam taky, pak se obrtil k Marjorii a jakoby nic j ekl: Nkdo sem pichz. Jdi a podej Kennyho, aby sem piel, prosm. Pikvla a odela. Oknem jsem vidl, jak se bl svtla nklaku. Vz zaparkoval za plotem, asi patnct metr odsud. Jensen otevel dvee a jakmile to udlal, uslyel jsem zvnjku sv jmno. Kdo je to? zeptal jsem se. Jensen se na m oste podval. Bu velice zticha, ekl. S tlustm muem vyli ven a zaveli za sebou dvee. Oknem jsem uvidl osamlou postavu, kter se rsovala za svtly auta. Mj prvn impuls byl zstat uvnit.

Jensenovo hodnocen m situace m naplnilo obavami. Ale postava u nklaku se mi zdla njak povdom. Otevel jsem dvee a vyel jsem ven. Jakmile m Jensen uvidl, rychle se otoil a el ke mn. Co to dl? Jdi dovnit. Pes hluk genertoru mi pipadalo, e znova slym svoje jmno. Okamit jdi zptky dovnit! ekl Jensen. Me to bt past. Stl pmo pede mnou a blokoval mi vhled na vz. Okamit se vra! Ctil jsem se pln zmaten a propadal jsem panice, nebyl jsem schopn se rozhodnout. Pak se postava za svtly piblila a j jsem uvidl za Jensenem jeho obrysy. Jasn jsem uslyel: Poj sem, potebuju s tebou mluvit! Jakmile piel bl, v hlav se mi vyjasnilo a j jsem si uvdomil, e je to Wil. Pospchal jsem kolem Jensena. Co se s tebou dlo? zeptal se Wil rychle. Potebujeme odsud odjet. Ale co Marjorie? zeptal jsem se. Te s n nic dlat nememe, ekl Wil. Radi bychom mli pospchat. Vydali jsme se pry a Jensen za nmi zavolal: Radi byste mli zstat tady. Sami nic nedokete. Podval jsem se zptky. Wil se zastavil a podval se na m. Tm mi dal na vbr, jestli tu chci zstat nebo ne. Pojme, ekl jsem. li jsme kolem nklaku, ve kterm pijel Wil, a j jsem si viml dvou dalch mu, kte ekali na pednm sedadle. Kdy jsme se dostali do Wilova dpu, podal m o kle a vyjel. Nklak s jeho pteli jel za nmi. Wil se ke m otoil a podval se na m. Jensen mi ekl, e ses rozhodl zstat s jejich skupinou. Co se tam dlo? Jak zn jeho jmno? vykoktal jsem. Prv jsem se o nm vechno dozvdl, odpovdl Wil. Pracuje pro perunskou vldu. Je to skuten archeolog, ale je odhodlan udret celou vc v tajnosti na opltku za vlun prva ke studiu Rukopisu. Jenom by ml hledat chybjc vhled. Je zjevn rozhodnut tento bod smlouvy nedodret. k se, e brzo odjede a bude ptrat po Devtm vhledu. Kdy jsem zjistil, e Marjorie je u nj, pomyslel jsem si, e bude lep, kdy sem zajedu. Co ti ekl? ekl mi, e jsem v nebezpe a e bych se k nmu ml pipojit. e by mi to umonilo opustit zemi, a bych chtl. Wil zavrtl hlavou. Opravdu t chytil na udiku. Jak to mysl? Ml bys vidt sv energetick pole. Skoro pln vplynulo do jeho. Tomu nerozumm. Vzpome si na hdku Sarah s tm vdcem ve Viciente. . . Kdybys vidl, jak jeden z nich vtz, jak pesvd druhho o vlastn pravd, pak bys vidl, jak energetick pole toho, co prohrl, vplv do vtzova. Ten, co prohrl, se ct vyerpan, slab a njak zmaten - tak, jak vypadala dvka v t perunsk rodin celou dobu, usml se, a jako ty vypad te. Ty jsi vidl, jak se mi to stalo? zeptal jsem se. Ano, odpovdl. A bylo pro tebe krajn obtn vymanit se z jeho vlivu a oddlit se od nj. Na okamik jsem si u myslel, e to neudl. Jei, ekl jsem. Ten chlap mus bt opravdu zl. Vlastn ani ne, ekl. Pravdpodobn si je jen napl vdom toho, co dl. Mysl, e m prvo ovldat situaci, a nepochybn se nauil u ped dlouhou dobou, e doke spn doshnout kontroly pomoc urit strategie. Nejdv pedstr, e je tvj ptel, pak najde nco patnho na tom, co dl, v tvm ppad ti ekl, e jsi v nebezpe. Tm zpsobem jemn podkope tvoji dvru ve vlastn cestu, a se s nm zane identifikovat. Jakmile se tohle stane, dostal t. Wil se na m zpma podval. Tohle je jen jedna z mnoha strategi, kter lid pouvaj, aby pipravili ostatn o energii. O zbvajcch zpsobech se pou pozdji, v estm vhledu. Neposlouchal jsem ho. Musel jsem myslet na Marjorii. Nelbilo se.mi, e jsem ji tam nechal. Mysl, e bychom se mli pokusit dostat ven i Marjorii? Te ne, ekl. Nemyslm, e je v nebezpe. Meme sem vyjet ztra, a budeme odjdt, a pokusit se s n promluvit. Po nkolik okamik jsme byli zticha a pak se Wil zeptal: Pochopil jsi, kdy jsem kal o Jensenovi, e si neuvdomuje, co dl? Neli se od vtiny lid. Dl jen to, dky emu se ct co nejsilnj. Ne, myslm, e tomu jsem neporozuml. Wil vypadal zamylen. Tohle vechno je ve vtin lid zatm nevdom. Uvdomujeme si jen to, e se ctme slab a e kdy ovldneme jin lidi, ctme se lpe. Neuvdomujeme si, co tento n lep pocit stoj jin osoby. Krademe jim jejich energii. Vtina lid projde ivotem ve stl honb za energi nkoho jinho. Podval se na m s jiskikou v oku. Akoli obas to funguje jinak. Potkme nkoho, kdo nm alespo na malou chvilku dobrovoln posl svoji energii. Co tm mysl?

Vzpome si na okamik, kdy jste s Marjori jedli spolen v restauraci v msteku a j jsem veel dovnit. Ano. Nevm, o em jste vy dva mluvili, ale jej energie zjevn plynula do tvoj. Kdy jsem veel, jasn jsem to vidl. ekni mi, jak ses pi tom ctil? Ctil jsem se moc dobe, ekl jsem. Vlastn moje zitky a mylenky, o kterch jsem j vykldal, mi pipadaly kilov jasn. Dokzal jsem se snadno vyjadovat. Ale co to znamen? Usml se. Nkdy njak jin osoba dobrovoln chce, abychom j definovali svoji situaci, a pitom nm d svoji energii pmo, tak, jak to Marjorie udlala s tebou. Dky tomu se ctme poslen, ale uvid, e tento dar vtinou netrv dlouho. Vtina lid - vetn Marjorie - nen dost silnch, aby vydreli dvat energii. Proto se vtina vztah nakonec zvrtne v boj o moc. Lid se vzjemn napoj na sv energie a pak bojuj o to, kdo z nich zsk pevahu. A ten, kdo prohraje, za to vdycky zaplat. Prudce zastavil a podval se na m. Pochopil jsi tvrt vhled? Pemlej o tom, co se ti stalo. Pozoroval jsi, e energie proud mezi lidmi, a zajmalo t, co to znamen. Pak jsme narazili na Reneaua, kter ti ekl, e psychologov u hledaj dvod, pro se lid sna ovldat jeden druhho. To vechno se demonstrovalo na t perunsk rodin. Jasn jsi vidl, e dominovat nkomu jinmu psob, e dominujc se ct siln a vdouc, ale vysv to ivotn energii z tch, kterm dominuje. Nezle na tom, jestli si kme, e to dlme pro dobro dotynho lovka, nebo e to jsou nae dti a proto bychom je mli mt pod kontrolou. Pokozen se stejn dje. Pak ses setkal s Jensenem a zkusil jsi na vlastn ki, jak to opravdu je. Uvidl jsi, e kdy nad tebou nkdo dominuje psychicky, ve skutenosti ti sebere tvoji mysl. S Jensenem to nebylo, jako bys prohrl njakou intelektuln debatu. Neml jsi energii nebo duevn jasnost, kterou bys mohl v debat pout. Vechna tvoje duevn sla byla petaena k Jensenovi. Nanetst se tento typ psychickho nsil dje v lidsk kultue pod, asto ze strany lid, kte to mysl dobe. Jen jsem pikvl. Wil shrnul moji zkuenost pesn. Pokus se pochopit tvrt vhled vcelku, pokraoval Wil. Podvej se, jak to jde dohromady s tm, co u v. Tet vhled ti ukzal, e fyzick svt je ve skutenosti obrovsk energetick systm. A te ti tvrt vhled ukazuje, e my lid jsme u dlouho nevdomky soutili o jedinou st tto energie, kter jsme byli oteveni: st, kter proud mezi lidmi. O tohle vdycky lo v lidskch konfliktech, na kad rovni: od malichernch spor v rodinch a v zamstnn po vlky mezi nrody. Proto se ctme nejist a slab a musme krst energii nkoho jinho, abychom se ctili dobe. Pokej okamik, protestoval jsem. Nkter vlky se musely vybojovat. Byly sprvn. Samozejm, odpovdl Wil. Ale jedin dvod, pro se kad konflikt ned okamit urovnat, je, e jedna strana setrvv v iracionln pozici. A dl to kvli energii. Zdlo se, e Wil si na nco vzpomnl. Shl do kabely a vythl svazek papr, sepjatch dohromady. Skoro jsem zapomnl! ekl. Nael jsem kopii tvrtho vhledu. Podal mi kopii a u nic neekl, dil a dval se pmo ped sebe. Vzal jsem si malou baterku, kterou Wil ml na podlaze, a po dalch dvacet minut jsem etl krtk text. Porozumn tvrtmu vhledu, kalo se tam, je vc porozumn lidskmu svtu jako ohromnmu soupeen o energii a tm o moc. Pesto, jakmile lid jednou porozum tomuto svmu snaen, pokraoval vhled, okamit zanou tento konflikt pekonvat. Zaneme se osvobozovat ze soupeen o vc lidsk energie. . . protoe budeme konen schopni dostat svoji energii z jinho zdroje. Podval jsem se na Wila. Jak je ten jin zdroj? zeptal jsem se . Usml se, ale nic neekl.

POSELSTV MYSTIK
Pt rno jsem se probudil, jakmile jsem uslyel, e se Wil pohybuje. Strvili jsme noc v dom patcm jednomu z jeho ptel a Wil se posadil na lku na druh stran mstnosti a rychle se oblkal. Venku byla jet tma. Sbalme se, zaeptal. Sebrali jsme sv vci a nkolikrt jsme doli do dpu s dalmi zsobami, kter Wil nakoupil. Centrum msteka bylo vzdleno jen nkolik set metr a temnotou sem pronikalo nkolik svtel. Svtn zatm naznaoval jen prouek svtlej oblohy na vchod. Krom nkolika ptk, hlscch pichzejc rno, nebyly slyet dn zvuky. Kdy jsme skonili, Wil jet krtce hovoil se svm ptelem, kter sledoval pedtm nae pakovn ospale z verandy. J jsem ekal u dpu. Najednou jsme uslyeli na hlavn kiovatce hluk. Uvidli jsme svtla t nklak, kter vjely do centra msteka a zastavily se tam. To by mohl bt Jensen, ekl Wil. Pojme tam a podvejme se, co dlaj, ale opatrn. Peli jsme nkolik ulic a pak do uliky, kter stila na hlavn cestu asi ticet metr od nklak. Dva vozy byly naloen palivem a dal byl zaparkovan ped obchodem. Pobl stlo tyi nebo pt lid. Uvidl jsem

Marjorii, jak vychz z obchodu, ukld nco do vozu a pak voln kr smrem k nm a dv se do sousednch obchdk. Jdi tam a zjisti, jestli bys ji mohl pimt, aby la s nmi , zaeptal mi Wil. Pokm na tebe tady. Proklouznul jsem kolem rohu a kdy jsem se k n piblil, zdsil jsem se. Poprv jsem si viml, e nkolik Jensenovch mu, kte stli za Marjori ped obchodem, m automatick zbran. O nkolik okamik pozdji se mj strach vystupoval. Na ulici proti sob jsem postehl pikren ozbrojen vojky, kte se pomalu pibliovali k Jensenov skupin. Pesn v okamiku, kdy m Marjorie uvidla, spatili tak Jensenovi mui sv protivnky a pokusili se utct. Vzduch se naplnil exploz palby ze samopal. Marjorie se na m podvala s hrzou v och. Vrhl jsem se dopedu a chytil jsem ji. Vpadli jsme do nejbli uliky. Ozvaly se dal vstely a vztekl vkiky ve panltin. Peskoili jsme hromadu przdnch krabic a padli jsme k zemi. Nae oblieje se skoro dotkaly. Pojme! ekl jsem a vyskoil jsem na nohy. Brnila se a pak m sthla znova dol. Hlavou mi naznaila, abych se podval na konec uliky. Skrvali se tam zdy k nm dva ozbrojen mui a dvali se do sousedn ulice. Ztuhli jsme. Nakonec mui pebhli ulici smrem k lesu a tam se ztratili. Vdl jsem, e se musme dostat zptky do domu Wilsonova ptele, do dpu. Byl jsem si jist, e Wil tam pjde. Opatrn jsme se plili na dal ulici. Zprava byly slyet vztekl vkiky a palba, ale nikoho jsme tam nevidli. Podval jsem se nalevo: tak tam nic nebylo - po Wilovi ani pamtky. Pomyslel jsem si, e musel utct ped nmi. Pebhnme mezi ty stromy, ekl jsem Marjorii, kter te vypadala ostrait a clevdom. Pak, pokraoval jsem, pjdeme po kraji lesa doleva. Dp je zaparkovan tm smrem. Dobe, ekla. Rychle jsme peli ulici a uli jsme asi ticet metr smrem k domu. Dp tam jet stl, ale nikde jsme nevidli dn pohyb. Chystali jsme se vrhnout pes zbvajc ulici k domu a prv v tom okamiku se zpoza rohu nalevo vynoil vojensk vz a pomalu jel k domu. Souasn Wil pebhl dvorek, nastartoval dp a rychle odjel v opanm smru. Vz se pustil za nm a sthal ho. Sakra! ekl jsem. Co te udlme? zeptala se Marjorie a v oblieji mla znovu paniku. Za nmi v ulicch se ozvaly dal vstely, tentokrt bl. Ped nmi les houstnul a zvedal se ke hebeni, kter se tyil nad mstem a ubhal v severojinm smru. Byl to stejn heben, kter jsem pedtm vidl z vyhldky. Pojme nahoru! ekl jsem. Pospme si! Vyplhali jsme nkolik set metr na heben. Na vyhldce jsme se zastavili a podvali jsme se zptky k msteku. Hlavn kiovatkou projdl konvoj vojenskch vozidel a spousta vojk zejm provdla prohldky jednoho domu po druhm. Pod nmi, na pat kopce, jsem slyel tlumen hlasy. Pospchali jsme v po svahu. Nemohli jsme dlat nic jinho ne utkat. li jsme po hebeni k severu cel dopoledne a zastavili jsme se, jen abychom se pikrili, kdy njak vozidlo jelo po hebeni soubnm s nam po lev stran. Vtina voz byly stejn ocelov ed vojensk dpy, kter jsme vidli u pedtm, ale obas tudy projelo i civiln vozidlo. Ironi osudu pro ns ta silnice pedstavovala jedin orientan bod a jistotu uprosted divoiny, kter ns obklopovala. Ped nmi se oba hebeny pibliovaly k sob a stoupaly prudeji. Rozeklan skaln vbky stnily dno dol. Najednou jsme od severu uvidli blit se dp podobn Wilovu, kter najednou zaboil na postrann cestu, vinouc se dol do dol. To vypad jako Wilv, ekl jsem a snail jsem se uvidt vc. Pojme tam dol, ekla Marjorie. Pokej chvilku. Co jestli je to past? Co jestli ho zajali a pouvaj dp, aby ns odsud vylkali? Obliej se j prodlouil. Zsta tady, ekl jsem. J sejdu dol a ty m bude pozorovat. Jestli bude vechno v podku, zamvm na tebe, abys la za mnou. Neochotn souhlasila a j jsem se vydal dol po prudkm svahu smrem k mstu, kde byl zaparkovan dp. Skrz list jsem nejasn vidl, jak nkdo vystupuje z vozu, ale nedokzal jsem rozeznat, kdo to je. Drel jsem se v nzkch kech a stromech a pracn jsem postupoval mezi skalami. Obas jsem uklouzl v siln vrstv humusu. Nakonec byl vz pesn proti mn na protjm svahu mon sto metr ode m. idi se opral o zadn blatnk a jet pod jsem ho dobe nevidl. Peel jsem doprava, abych ml lep vhled. Byl to Wil. Pospil jsem si dl napravo a ctil jsem, jak klouu. V poslednm okamiku jsem se chytil kmene stromu a vythl jsem se zptky. aludek se mi sevel strachem. Pode mnou byl prudk srz mon deset metr nebo i vc hlubok. Jen tak tak jsem se vyhnul smrti. Pidroval jsem se pod stromu, vstal jsem a pokusil jsem se upoutat Wilovu pozornost. Zkoumal svah nad mou hlavou a pak se podval n, pmo na m. Trhl sebou a vydal se mezi kei ke mn. Ukzal jsem dol do srzn stre. Prozkoumal dno dol a pak na m zavolal. Nevidm dnou cestu! oznmil mi. Bude muset jt dl do dol a pejt tam.

Pikvl jsem a u jsem chtl signalizovat Marjorii, kdy jsem uslyel, jak se z dlky bl njak vozidlo. Wil vskoil do svho dpu a rychle ujdl zptky k hlavn cest. Pospchal jsem nahoru po svahu. Uvidl jsem skrz list Marjorii, jak jde smrem ke mn. Najednou se nkde za n ozvaly hlasit vkiky ve panltin a zvuky utkajcch lid. Marjorie se schovala pod skalnm pevisem. J jsem zmnil smr a bel jsem co nejtieji nalevo. V prku jsem ptral mezi stromy po Marjorii. Prv kdy jsem ji zahldl, hlasit vykikla, protoe ji dva vojci chytili za pae a pinutili ji vstt. Pokraoval jsem v bhu nahoru po svahu, drel jsem se pi zemi a na mysli mi pod tanul jej pohled naplnn panikou. Kdy jsem dorazil nahoru na heben, znova jsem se obrtil k severu. Srdce mi bilo strachem a panikou. Ubhl jsem skoro kilometr, pak jsem se zastavil a naslouchal jsem. Neslyel jsem dn pohyb ani hovor. Leel jsem na zdech a pokusil jsem se uvolnit a uvaovat jasn, ale drtil m ds z toho, jak chytili Marjorii. Pro jsem j ekl, a zstane sama na hebeni? Co mm te dlat? Posadil jsem se, zhluboka jsem se nadechl a dval jsem se na cestu na druhm hebeni. Kdy jsem utkal, nevidl jsem tam dn vozidla. Znova jsem pozorn naslouchal, ale nepostehl jsem nic krom obvyklch lesnch zvuk. Pomalu jsem se zaal uklidovat. Nakonec Marjorii jenom zajali. Neprovinila se nim krom toho, e utekla ze stedu palby. Pravdpodobn ji zadr jen na tak dlouho, dokud si neov jej totonost legitimn vdeck pracovnice. Znova jsem zamil k severu. V zdech m trochu bolelo. Ctil jsem se pinav a unaven, v aludku mi vybuchovaly kee hladu. Krel jsem dv hodiny, ani jsem pemlel a ani jsem nkoho vidl. Pak jsem ze svahu, kter jsem ml po pravici, uslyel zvuky, jako by tam nkdo bel. Ztuhl jsem a znova jsem naslouchal, ale zvuky utichly. Stromy tady byly vt, stnily pdu proti slunci a podrost nebyl tak hust. Vidl jsem do vzdlenosti padesti nebo edesti metr. Nikde se nic nehbalo. Proel jsem kolem velkho balvanu, kter jsem ml po pravici, a pak kolem nkolika strom. Nalapoval jsem co nejtieji. V cest mi leely dal ti masivn kusy skly a j jsem proel kolem dvou z nich. Pod dn pohyb. Vtom pode mnou zapraskala vtvika. Pomalu jsem se otoil a rozhldl jsem se. Vedle skly za mnou stl vousat mu, kterho jsem vidl na Jensenov farm. Jeho pohled byl divok, pln paniky, ruce se mu tsly a mil mi automatickou zbran na bicho. Zdlo se, e se sna rozpomenout, kdo jsem. Pokejte chvilku, vykoktal jsem. Znm Jensena. Podval se na m lp a sklonil zbra. Pak jsme z lesa za nmi uslyeli zvuky njakho pohybu. Vous se dal na tk kolem m smrem k severu a drel puku v jedn ruce. Instinktivn jsem ho nsledoval. Oba jsme utkali co nejrychleji, vyhbali jsme se vtvm a sklm a obas jsme se ohldli. Po nkolika stech metrech kloptl a j jsem ho dobhl. Zhroutil jsem se mezi dv skly, abych si odpoinul a abych se ohldl. Asi padest metr od ns jsem uvidl vojka, jak zved puku proti tloutkovi, kter se snail povstat. Ne jsem mohl vykiknout varovn, vojk vystelil. Muova hru explodovala, jak se j zezadu prodraly kulky, a m postkala jeho krev. Ozvna vstelu naplnila vzduch. Mu stl okamik bez hnut, jen oi mu zesklovatly, a pak se jeho tlo prohnulo dopedu a ztilo se k zemi. Reagoval jsem slep, znovu jsem se rozbhl na sever pry od vojka a snail jsem se, aby m od msta, odkud by mohly pilett kulky, oddlovaly pod stromy. Heben byl pod rozeklanj a skalnatj a zaal stoupat prudce vzhru. Cel moje tlo se tslo vyerpnm a hrzou, kdy jsem se usilovn prodral nahoru mezi skalami. Jednu chvli jsem uklouzl a pitom jsem se odvil podvat dozadu. Vojk mezitm piel k mrtvmu tlu. Kdy jsem klouzal po skle, vzhldl a zejm m spatil. Zstal jsem pi zemi a plazil jsem se kolem nkolika dalch balvan. Pak se svah hebenu zaal svaovat dol, take blokoval vojkovi vhled, a tak jsem znova vyskoil na nohy a utkal jsem co nejrychleji mezi sklami a stromy. Nebyl jsem vbec schopen pemlet. Sousteoval jsem se jedin na to, abych unikl. Akoli jsem si netroufl se ohldnout, byl jsem si jist, e slym, jak vojk b za mnou. Heben se pede mnou znovu zvedal a j jsem se snail dostat nahoru, ale sly m u opoutly. Nahoe heben pechzel v ploinu, hust porostlou stromy a bujnou vegetac. Za n se zvedala strm skaln stna, po kter jsem musel plhat velice opatrn a hledat pi postupu opory pro ruce a nohy. S nmahou jsem se dostal na vrchol a nad tm, co jsem uvidl. mi pokleslo srdce. V cest byl srz asi ticet nebo vc metr hlubok. Nemohl jsem pokraovat dl. To byla moje zhuba, naprost konec. Na skalnch vbcch za sebou jsem slyel padat kamnky, co znamenalo, e vojk se rychle pibliuje. Klesl jsem na kolena. Byl jsem vyerpan, znien, s poslednm vzdechem jsem vzdal svj posledn boj a pijal jsem svj osud. Vdl jsem, e brzy pijdou kulky. A zajmav bylo, e v t situaci se smrt zdla skoro jako vtan leva ze v t hrzy. Pi tom ekn se moje mysl v zblescch vrtila k dtstv, k nedlm a nevinnm modlitbm k Bohu. Jak me bt smrt? Otevral jsem se t nov zkuenosti. Po dlouhm ekn, bhem kterho jsem neml pont o ase, jsem si najednou uvdomil, e se mi nic nestalo!

Rozhldl jsem se a poprv jsem si uvdomil, e jsem se ocitl na nejvy pice hory. Hebeny a skaln tesy se rozbhaly z tohoto msta dol a poskytovaly mi panoramatick pohled do vech stran. Zaujal m njak pohyb. Tam, daleko dole na svahu smrem k jihu, jakoby nic krel smrem ode m ten vojk. Puku, kter pvodn nleela Jensenovu mui, ml pehozenou pes rameno. Ten pohled mi zahl tlo a naplnil m vlnkami tichho smchu. Njak jsem to peil! Posadil jsem se se zkenma nohama a vychutnval jsem euforii. Chtlo se mi zstat tady navdy. Den byl rozzen sluncem a svtiv modrou oblohou. Jak jsem tam sedl, pekvapila m blzkost fialovch kopc v dli, nebo sp se m zmocnil pocit, jako by byly blzko. Stejn jsem vnmal nkolik blch oblk, kter mi plynuly nad hlavou. Jako bych si na n mohl shnout a dotknout se jich. Kdy jsem vzthl ruku po obloze, pipadalo mi, jako bych zaal pociovat sv tlo njak jinak. Ruka mi plynula nahoru neuviteln lehce a zda, krk a hlavu jsem drel pln zpma naprosto bez jakhokoli sil. Vstal jsem ze sv polohy - sedu se zkenma nohama - ani bych si pomohl rukama, a pak jsem se prothl. Ml jsem pocit naprost lehkosti. Kdy jsem se dval na vzdlen hory, viml jsem si, e je vidt za blho dne Msc a chyst se zapadnout. Vypadal, e je ho asi tvrtina, a visel nad obzorem jako obrcen msa. Okamit jsem pochopil, pro m tento tvar. Slunce, miliny mil pmo nade mnou, zilo jen na vrek zapadajcho Msce. Mohl jsem vnmat pesnou spojnici mezi Sluncem a povrchem Msce, a toto poznn njak rozilo m vdom jet dl. Dovedl jsem si pedstavit, jak se Msc u zanoil pod obzor, a jeho pesn tvar dan odraenm svtlem, kter se uke lidem ijcm dl na zpad. Pak jsem si pedstavil, jak by Msc vypadal, kdyby se pohyboval pmo pode mnou na druh stran planety. Lidem tam by se zdl pln, protoe Slunce nad mou hlavou by svtilo kolem Zem a setkalo by se s Mscem pmo. Tento obraz mi vyslal vlnu vzruen nahoru po ptei a zdlo se mi, e se mi zda napimuj jet vc, jak jsem pojal tu pedstavu, ne, jak jsem zakouel stejn mnostv prostoru, kter bn ctm nad hlavou, i pod svma nohama, na druh stran zemkoule. Poprv v ivot jsem vdl, e kulatost Zem nen jen intelektuln pedstava, ale vnmal jsem ji jako skuten pocit. Toto vdom m sice vzruovalo, ale zrove se mi zdlo naprosto obyejn a pirozen. Chtl jsem se jenom ponoit do pocitu vznen se, plynut vprosted vesmru, rozprostrajcho se vemi smry. Neml jsem ale pocit, e bych se musel odstrit od Zem nohama a tak vzdorovat zemsk pitalivosti, sp jsem ctil, jak by m nadzvedval njak vnitn vztlak, jako by m naplovalo, asi jako balon, prv takov mnostv helia, abych se vznesl od zem a sotva se j dotkal nohama. Byl to podobn stav, jako kdy lovk je v dokonal sportovn kondici po roce intenzivnho trninku, jenom byl daleko koordinovanj a dval pocit vt lehkosti. Znova jsem si sedl na sklu a znova se mi vechno zdlo blzk: rozeklan vbek skly, na kterm jsem sedl, vysok stromy dole na svahu a dal hory na obzoru. A jak jsem se dval na siln vtve strom, mrn se kymcejc ve vtru, zakusil jsem nejen zrakov vjem tto udlosti, ale tak fyzick vjem, jako by vtve pohybujc se ve vtru byly vlasy vyrstajc z mho tla. Vnmal jsem, jako by to vechno bylo njak soust m samho. Jak jsem sedl na vrcholku hory a dval jsem se do krajiny, spadajc ode m na vechny strany dol, ctil jsem pesn, jako by vechno, co jsem kdy znal jako sv fyzick tlo, byla jen hlava daleko vtho tla, sestvajcho ze veho ostatnho v dohledu. Vnmal jsem cel vesmr, kter se dv sm na sebe mma oima. Tento vjem vyvolal zblesk vzpomnky. Moje mysl pospchala zpt, ped zatek m cesty do Peru, ped m dtstv i moje narozen. Uvdomil jsem si, e mj ivot ve skutenosti nezaal mm poetm a narozenm na tto planet. Zaal mnohem dv zformovnm zbytku mho j, mho skutenho tla, vesmru samotnho. Vda o vvoji m vdycky nudila, ale te, kdy mi mylenky dl ubhaly nazpt asem, se ke mn zaaly vechny vci, kter jsem o tom pedmtu etl, vracet, vetn rozhovor s ptelem, kter se podobal Reneauovi. Vybavil jsem si, e prv tohle bylo pole jeho zjmu: evoluce. Veker vdom se zdlo splvat se skutenmi vzpomnkami. Jako bych si vybavoval, co se odehrvalo, a to rozpomnn mi dovolilo dvat se na evoluci novm zpsobem. Pozoroval jsem, jak prvn hmota vytvoila vbuchem n vesmr, a uvdomil jsem si, jak to popisoval Tet vhled, e v tom nebylo nic opravdu pevnho. Hmota byla jen energie vibrujc na urit rovni a na zatku existovala pouze ve sv nejjednodu vibran form: v prvku, kter nazvme vodkem. Nic jinho ve vesmru nebylo, jen vodk. Pozoroval jsem, jak se atomy vodku zanaj pitahovat navzjem, jako by vldnouc princip, smovn tto energie, spoval v pohybu mcm ke stle sloitjm stavm. Kdy loiska tohoto vodku doshla dostaten hustoty, zaala se zahvat a hoet, stala se tm, emu kme hvzda, a v tom spalovn atomy vodku splynuly dohromady a peskoily na vy rove vibrace, stal se z nich prvek, ktermu kme helium. Jak jsem se dval dl, tyto prvn hvzdy strly, a nakonec vyhoely a vyplivly ze sebe zbvajc vodk a nov stvoen helium ven do vesmru. A cel proces zaal znova. Vodk a helium se pitahovaly gravitac dohromady, a se teplota zvila natolik, e se zformovaly nov hvzdy a ty zase zpsobily novou fzi helia a vytvoily nov prvek, lithium, kter zase vibroval na vy hladin.

A tak dle. . . kad dal generace hvzd vytvela hmotu, kter pedtm neexistovala, a se zformovalo irok spektrum hmoty - zkladn chemick prvky - a rozptlilo se vude. Hmota se vyvinula z prvku vodku, z nejjednodu vibrace energie, k uhlku, jeho vibrace byly na nejvy rovni. Tm byla pipraven scna pro nov krok v evoluci. Kdy se zformovalo nae slunce, na obnch drhch kolem nj se shromdila loiska hmoty a jedno z nich, Zem, obsahovalo vechny nov vznikl prvky vetn uhlku. Jak Zem vychldala, plyny, zachycen ped asem v roztaven hmot, se pesouvaly k povrchu a splvaly a formovaly vodn pru. Pily velk det a vytvoily na pustm povrchu Zem oceny. Pak, kdy voda pokryla velkou st zemskho povrchu, se nebe vyjasnilo a jasn zc slunce zaplavilo nov svt svtlem, teplem a radiac. A v mlkch ndrch a tnch, mezi velkmi bouemi s blesky, kter se pravideln pehnly nad planetou, se hmota skokem dostala nad vibran rove uhlku do jet sloitjho stavu: k vibracm pedstavovanm aminokyselinami. Ale poprv nebyla tato nov rove vibrac stl sama o sob. Hmota musela neustle vstebvat jinou hmotu, aby si udrela sv vibrace. Musela pijmat potravu. Vynoil se nov vhonek evoluce, ivot. Vidl jsem, jak se tento ivot, zatm omezen na vodn prosted, roztpil do dvou forem. Jedna forma - ta, kter kme rostliny - ila z anorganick hmoty a vyuvala ji jako potravu tm, e si brala z dvn atmosfry kyslink uhliit. Jako vedlej produkt rostliny zaaly poprv uvolovat voln kyslk. Rostlinn ivot se rychle rozil v ocenech a nakonec i na soui. Druh forma - kter kme zvata - absorbovala do sebe pro udren svch vibrac pouze organick ivot. Pozoroval jsem, jak zvata zaplnila oceny v epoe ryb, a kdy rostliny uvolnily do atmosfry dost kyslku, zaala svou vlastn pou na suchou zemi. Vidl jsem obojivelnky - napl ryby, napl nco novho - jak poprv opoutj vodu a pouvaj plce, aby dchali nov vzduch. Pak hmota udlala dal skok k plazm a zaplavila jimi Zemi ve velk e dinosaur. Pak pila teplokrevn zvata a tak ona osdlila celou zemi, a j jsem si uvdomil, e vechny vynoiv se druhy pedstavovaly ivot, hmotu dostvajc se na dal vy rove vibrac. Pak vvoj konil. Tady na vrcholku stlo lidstvo. Lidstvo. Vize skonila. Uvidl jsem v jednom zblesku cel pbh evoluce, pbh hmoty, kter vznik a pak se vyvj jako podle njakho plnu, kter ji vede, smrem ke stle vym vibracm, a nakonec vytv pesn podmnky pro vznik lid. . . pro kadho z ns, abychom se mohli objevit jako jedinen bytosti. Kdy jsem tam sedl na vrcholku hory, skoro jsem dokzal uchopit i to, jak tato evoluce pokrauje dl v ivotech lidskch bytost. Dal evoluce je v njakm vztahu s provnm shod okolnost v naich ivotech. Nco na tchto udlostech ns vede v ivot dopedu a vytv vy vibrace, kter posouvaj tak celou evoluci dopedu. Ale pesto, jakkoli usilovn jsem se snail to pochopit, jsem tomu pod pln nerozuml. Dlouho jsem sedl na srzu nad propast, pohlcen zdejm mrem a pocitem celistvosti. Pak jsem si prudce uvdomil, e slunce se zan sklnt k zpadu. Tak jsem si viml, e smrem na severozpad je njak msteko, asi mli vzdlen. Mohl jsem rozeznat tvary stech. Zdlo se, e cesta na zpadnm hebenu se vine pmo k nmu. Vstal jsem a zaal jsem plhat dol po sklch. Nahlas jsem se zasml. Byl jsem jet spojen s krajinou, take jsem ml pocit, e krm vedle svho vlastnho tla, a co vc, e zkoumm oblasti vlastnho tla. Ten pocit m rozjaoval. Sestoupil jsem po pkrch tesech mezi stromy. Odpoledn slunce vrhalo dlouh stny na lesn pdu. V polovin cesty dol jsem piel do zvl hust oblasti velkch strom. Kdy jsem tam vstoupil, poctil jsem v tle znatelnou zmnu: ctil jsem se jet leh a lpe koordinovan. Zastavil jsem se a podval jsem se pozorn na stromy a podrost ke, zamil jsem se na jejich tvary a krsu. Vidl jsem jiskiky blho svtla a nco jako narovlou zi kolem kad rostliny. Pokraoval jsem v chzi a piel jsem k potoku, kter zil bledmode a naplnil m zvenm klidem a dokonce ospalost. Konen jsem proel pes dno dol a vyplhal jsem nahoru na dal heben, a jsem piel na cestu. Vstoupil jsem na trkov povrch a el jsem voln na sever podl bo hory. Nahoe ped sebou jsem zahldl v pt zatce cesty mue v knskm rouchu. Ten pohled m rozruil. Naprosto beze strachu jsem se ho snail dobhnout a promluvit s nm. Vdl jsem, e budu pesn vdt, co kat a dlat. Ml jsem pocit dokonalho dobra. Ale k mmu pekvapen knz zmizel. Napravo zahbala zptky do dol jin cesta, ale v tom smru jsem nikoho nevidl. Bel jsem dl po hlavn cest, ale ani tam jsem nikoho nevidl. Myslel jsem na to, e bych se vrtil a vydal se po cest, kterou jsem minul, ale vdl jsem, e msteko je pede mnou, a tak jsem el dl. Ale pesto jsem si jet nkolikrt vzpomnl na tu druhou cestu. O sto metr dl, kdy jsem prochzel dal zatkou, jsem uslyel ev motor. Skrz stromy jsem zahldl adu vojenskch vozidel, blcch se velkou rychlost. Na okamik jsem vhal, uvaoval jsem, jestli nemm zstat na mst, ale pak jsem si vzpomnl na hrzy stlen na hebeni. Ml jsem as jen na to, abych se vrhl z cesty doprava a tie leel. Kolem m rychle projelo deset dp. Na svm mst jsem byl naprosto nekryt a mohl jsem jen doufat, e se nikdo nepodv mm smrem. Vozy projdly asi sedm metr ode m. Ctil jsem kou z vfuk a vidl jsem vraz kadho oblieje.

Natst si m nikdo neviml. Kdy byli u dost dlouho pry, doplazil jsem se za velk strom. Ruce se mi tsly a mj pocit klidu a spojen byl pln otesen. V aludku se mi usadila te u povdom keovit bolest strachu. Kousek po kousku jsem se posunul k silnici. Zvuky dalch vozidel zpsobily, e jsem honem utekl znova dol po svahu. Kolem projely dal dva dpy. Bylo mi u patn od aludku. Tentokrt jsem zstal hezky daleko od cesty a sthl jsem se stejnou cestou, kterou jsem piel. Pohyboval jsem se velice opatrn. Piel jsem k cest, kterou jsem ped chvl minul. Opatrn jsem naslouchal zvukm a pohybm a pak jsem se rozhodl jt lesem vedle n a zamit podl n do dol. Moje tlo u zase bylo tk. Ptal jsem se sm sebe, co jsem to dlal. Pro jsem el po cest? Musel jsem bt blzen, ommen okem ze stelby, v transu, v njakm stavu euforie. Vnmej skutenost, ekl jsem si. Mus bt opatrn. Tam jsou lid, kte t zabijou, jestli udl tu nejmen chybiku! Strnul jsem. Pede mnou, tak asi ticet metr, byl ten knz. Sedl pod velkm stromem uprosted skal. Jak jsem na nj upen zral, otevel oi a podval se pmo na m. Ucouvnul jsem, ale on se jen usml a gestem mi naznail, abych el k nmu. Opatrn jsem se k nmu piblil. Zstal bez pohybu, thl, vysok mu asi kolem padestky. Vlasy ml osthan nakrtko a byly tmav hnd, stejn jako jeho oi. Vypad, jako bys poteboval pomoc, ekl dokonalou anglitinou. Kdo jsi? zeptal jsem se. Jsem otec Sanchez. A ty? Vysvtlil jsem mu, kdo jsem a odkud jsem, a s pocitem zvrati jsem klesl nejdv na jedno koleno a pak jsem se posadil. astnil ses toho, co se stalo v Cule, vi? zeptal se. Co o tom v? zeptal jsem se opatrn, protoe jsem nevdl, jestli mu mu dvovat. Vm, e nkdo v na vld se velice zlob, ekl. Nechtj, aby byl Rukopis uveejnn. Pro? zeptal jsem se. Vstal a shldl na m. Co kdybys el se mnou. Nae misie je ani ne kilometr daleko. U ns bude v bezpe. Namhav jsem se postavil. Uvdomil jsem si, e nemm na vbr, a pikvl jsem. Vedl m pomalu po cest a choval se ke mn uctiv a s rozvahou. Zvaoval kad slovo. Hledaj t jet vojci? zeptal se v jednu chvli. Nevm, odpovdl jsem. Po nkolik minut nekal nic a pak se zeptal: Ptr po Rukopise? U ne, ekl jsem. Prv te jenom chci tohle pet a vrtit se dom. Konejiv pokval hlavou a zjistil jsem, e mu zanm dvovat. Nco na jeho chovn a velosti na m zapsobilo. Pipomnl mi Wila. To u jsme doli k misii, co byl shluk malch dom, obrcench do dvora, a mal kostelk. Byla postaven ve velice krsnm mst. Kdy jsme veli, ekl nkolika dalm mum v knskch odvech nco ve panltin a oni utkali pry. Pokusil jsem se podvat se, kam odeli, ale obestrala m nava. Knz m vedl do jednoho z dom. Uvnit byl mal obvac prostor a dv lonice. V krbu hoel ohe. Brzy po tom, co jsme vstoupili, pinesl dal knz tc s chlebem a polvkou. Vyerpan jsem jedl, zatmco Sanchez zdvoile sedl na idli vedle m. Pak, protoe na tom trval, jsem se nathl na jedn z postel a upadl jsem do hlubokho spnku. Kdy jsem vyel na dvr, okamit jsem si viml, jak dokonale je zdej msto udrovan. trkov pinky byly lemovan pesn uspodanmi kei a souvislmi ivmi ploty. Kad ke se zdl bt umstn tak, aby se zdraznil jeho pln prodn tvar. dn z nich nepistihovali. Prothl jsem se a uctil jsem na sob krobenou koili, kterou jsem si pedtm navlkl. Byla udlan z hrub bavlny a troku m dela na krku. Byla ale ist a erstv vyehlen. Vzbudil jsem se u dv, kdy dva kn nalvali horkou vodu do vany a pedloili mi ist aty. Kdy jsem se vykoupal a oblkl, el jsem do druh mstnosti a nael jsem na stole hork vdoleky a suen ovoce. Hltav jsem jedl, zatmco kn stli u m. Kdy jsem skonil, odeli a j jsem vyel ven tam, kde jsem stl te. Peel jsem na druhou stranu a sedl jsem si na jednu z kamennch laviek, kter byly obrceny do dvora. Slunce prv ozaovalo vrky strom a hlo m do oblieje. Jak jsi spal? zeptal se njak hlas za mnou. Obrtil jsem se a uvidl jsem otce Sancheze, jak stoj velice zpma a smje se na m. Velmi dobe, odpovdl jsem. Mohu si k tob sednout? Samozejm. dn z ns nepromluvil po nkolik minut, tak dlouho,a jsem se ctil trochu nesvj. Nkolikrt jsem se na nj podval, pipraven nco ct, ale on se dval smrem k slunci, s obliejem zaklonnm trochu dozadu, a mhouil oi. Konen promluvil: Tohle msto, kter sis tady nael, je hezk. Zjevn tm myslel laviku v tuto rann dobu. Podvej, potebuji se t zeptat na radu, ekl jsem. Jak existuje nejbezpenj zpsob, jak bych se mohl dostat zptky do Spojench stt? Vn se na m podval: Nevm. To zle na tom, za jak nebezpenho t vlda povauje. ekni mi, jak se stalo, e ses ocitl v Cule.

Vyprvl jsem mu vechno od chvle, kdy jsem poprv uslyel o Rukopise. Mj pocit euforie na hebeni se te zdl pli neskuten a vyfantazrovan, a tak jsem se o nm zmnil jen strun. Ale Sanchez se m na to okamit zeptal. Co jsi udlal po tom, kdy t ten vojk nenael a odeel? zeptal se. Jen jsem tam tak sedl pr hodin, odpovdl jsem, a myslm, e jsem ctil levu. Co jet jsi ctil? zeptal se. Trochu jsem se zdrhal, pak jsem se rozhodl, e se pokusm to popsat. Tko se to vyjaduje, ekl jsem. Ctil jsem takov euforick spojen se svtem, takovou naprostou jistotu a dvru. nava m pela. Usml se. Ml jsi mystick zitek. Mnoho lid vypovd, e je takov zitky potkaly v lese blzko vrcholku. Vhav jsem pikvl. Obrtil se na lavice, aby se na m podval vc zpma. Tohle je zkuenost, jakou vdycky popisovali mystikov vech nboenstv. etl jsi nco o takovch zkuenostech? Nco, ped lety, odpovdl jsem. Ale do verejka to pro tebe byla jen abstraktn pedstava? To jo, myslm. Piel k nm mlad knz a pokvl na m, pak nco zaeptal Sanchezovi. Sanchez pikvl a mlad knz se obrtil a el pry. Star knz pozoroval kad jeho krok. Peel dvr a veel na plochu pipomnajc park, vzdlenou asi ticet metr. Poprv jsem si viml, e i tam to vypad vjimen ist a je tam plno rznch rostlin. Mlad knz el na nkolik mst, vhal na kadm z nich, jako by nco hledal, a pak si na jednom mst sedl. Zdlo se, e se zabv njakm cvienm. Sanchez se usml a vypadal poten. Pak obrtil pozornost na m. Myslm, e pro tebe pravdpodobn nen bezpen pokusit se o nvrat prv te, ekl. Ale zkusm zjistit, jak je situace a jestli se nco povd o tvch ptelch. Vstal a podval se na m. Mm njakou prci. Prosm, mj na pamti, e ti budeme pomhat, jak to jen bude v naich silch. Zatm doufm, e se tady bude ctit pohodln. Uvolni se a obnovuj sly. Pikvl jsem. Shl do kapsy a vythl njak papry a podal mi je. To je Pt vhled. Mluv o tom druhu zitku, jak jsi ml. Myslm, e by mohl pro tebe bt zajmav. Neochotn jsem si ho vzal a on zatm hovoil dl. Jak jsi porozuml poslednmu vhledu, kter jsi etl? zeptal se. Vhal jsem. Nechtl jsem te myslet na dn rukopisy ani vhledy. Konen jsem ekl: e lid uvzli ve vzjemnm soupeen o energii. Kdy dokeme, aby se jin lid podvolili naemu nzoru, identifikuj se s nmi a to pethne jejich energii do na a my se pak ctme silnj. Usml se. Take problm je, e kad lovk se sna ovldat ostatn a manipulovat jimi kvli energii, protoe ctme, e j mme nedostatek? Pesn tak. Ale existuje een, jin zdroj energie? To posledn vhled naznaoval. Pikvl a krel velice dstojn ke kostelu. Na chvilku jsem si opel lokty o kolena, naklonil jsem se dopedu a nedval jsem se na peklad. Pod jsem k nmu ctil odpor. Udlosti dvou poslednch dn zdusily moje naden a j jsem msto toho radji dal pednost pemlen o tom, jak bych se mohl vrtit do Spojench stt. Pak jsem uvidl mezi stromy pes cestu mladho knze, jak vstal a pomalu peel k jinmu mstu, vzdlenmu asi sedm metr od toho, kde byl pvodn. Znova se ke mn otoil a sedl si. Zase m zaalo zajmat, co to asi dl. Pak mi svitlo, e mon cvi nco, o em se mluv v Rukopise. Podval jsem se na prvn strnku a zaal jsem st. Popisovalo to nov chpn toho, co se dlouho nazvalo mystick vdom. Tvrdilo se tu, e bhem poslednch dekd dvactho stolet se toto vdom dostane na veejnost jako zpsob existence, kter je skuten dosaiteln, zpsob, kter u pedtm uskuteovaly esoteritj praktiky mnoha nboenstv. Pro vtinu lid zstane toto vdom abstraktn pedstavou, budou o nm jen mluvit a debatovat. Ale pro stle rostouc poet lid bude toto vdom skuten - protoe tito jedinci sami zaij zblesky nebo nhl prohldnut tohoto stavu mysli. Rukopis kal, e tato zkuenost je klem ke konci lidskch konflikt ve svt, protoe bhem n zskvme energii z jinho zdroje - zdroje, ze kterho se nakonec naume erpat podle sv vle. Pestal jsem st a podval jsem se znova na mladho knze. Ml oteven oi a vypadalo to, jako by se dval pmo na m. Pikvl jsem, akoli jsem nedokzal rozeznat podrobnosti jeho oblieje. K mmu pekvapen na m tak kvl a trochu se usml. Pak vstal a krel ode m nalevo, k domu, kter stl tm smrem. Vyhnul se mmu pohledu, kdy jsem se dval, jak pechz pes dvr a vstupuje do obydl. Za sebou jsem uslyel kroky a kdy jsem se obrtil, uvidl jsem Sancheze, jak vychz z kostela. Kdy se ke mn blil, usmval se. Netrvalo to dlouho, ekl. Chtl bys vidt vc ze zdejho zem?

Ano, chtl, odpovdl jsem. ekni mi o tch plochch, kde lid sedvaj. Ukzal jsem na msto, kde jsem pedtm vidl mladho knze. Pojme tam, vybdl m. Kdy jsme li pes dvr, Sanchez mi ekl, e tato misie je pes tyi sta let star a byla zaloena jednm misionem ze panlska, kter se domnval, e konvertovat mstn Indiny je lpe pes jejich srdce ne donucovnm meem. Jeho pstup fungoval, pokraoval Sanchez, a sten kvli tomu jeho spchu a sten kvli odlehl poloze tady byl knz ponechn o samot, aby pokraoval ve sv vlastn cest. My pokraujeme dl v jeho tradici v hledn vnitn pravdy, ekl Sanchez. Tuto plochu, kam si chodme sednout, jsme dokonale upravili jako zahradu. Asi pl akru hustho lesa jsme vyistili a mezi kei a kvetoucmi rostlinami jsme vytvoili s chodnk z hladkch nch oblzk. Jako na dvoe, i tady jsme rostliny dokonale rozmstili, aby byl zdraznn jejich jedinen tvar. Kam by sis rd sedl? zeptal se m Sanchez. Rozhldl jsem se, jak jsou monosti. Ped nmi bylo nkolik upravench mst - koutk, kter se zdly dokonal samy o sob. Vechny obsahovaly oteven prostory obklopen krsnmi rostlinami, sklami a vtmi stromy rznch tvar. V koutku vlevo, kde pedtm sedl mlad knz, bylo vc skal. Co teba tamhle? zeptal jsem se. Pikvl a li jsme tam a posadili jsme se. Sanchez nkolik minut zhluboka dchal a pak se na m podval. Povz mi vc o svm zitku na hebeni, podal m. Nechtlo se mi. Nevm, co jet bych o tom ekl. Netrvalo to dlouho. Knz se na m psn podval. Jen to, e to skonilo, kdy ses zaal znova bt, nepope vznam toho zitku, e ne? Mon je to nco, co by lovk ml zavat opakovan. Mon, ekl jsem. Ale je pro m tk soustedit se na kosmick pocity, kdy se lid pokouej m zabt. Zasml se a vele se na m podval. Studujete tady v misii Rukopis? zeptal jsem se. Ano, ekl. Ume jin lidi, jak doclit takov zkuenosti, jakou jsi ml na hebeni. Nevadilo by ti, kdyby se k tob nco z toho pocitu vrtilo, e ne? Peruilo ns voln ze dvora: shnli Sancheze. Ten se omluvil, el na dvr a mluvil s knzem, kter ho zavolal. Opel jsem se, dval jsem se na okoln rostliny a skly a trochu jsem pitom rozostil zrak. Kolem nejblich ke jsem trochu rozeznval svtelnou auru, ale kdy jsem to zkusil u skal, nevidl jsem nic. Pak jsem si viml, e Sanchez jde zptky. Musm na chvli odejt, ekl, kdy ke mn doel. Pjdu do msteka na schzku, a tak mon zskm njak informace tkajc se tvch ptel, nebo aspo toho, jak bezpen je pro tebe cestovat. Dobe, ekl jsem. Vrt se dnes? Myslm, e ne, odpovdl. Sp ztra rno. Musel jsem vypadat nejist, protoe ke m piel bl a dal mi ruku na rameno. Nedlej si starosti. Tady jsi v bezpe. Prosm, bu tady jako doma. Podvej se kolem. Me mluvit s ktermkoli knzem, jen si uvdom, e nkte z nich jsou vnmavj ne jin, podle stupn vvoje, ve kterm jsou. Pikvl jsem. Usml se a odeel za kostel, kde nastoupil do starho nklaku, kterho jsem si pedtm neviml. Po nkolika pokusech nastartoval a jel kolem zadn strany kostela a na cestu vedouc zptky nahoru na heben. Zstal jsem nkolik hodin v parku, spokojen, e si mohu uspodat mylenky, a napadlo m, jestli je Marjorie v podku a jestli Wil unikl. Nkolikrt mi probleskl mysl obraz Jensenova mue, jak ho zabjej, ale pemhal jsem tu vzpomnku a pokouel jsem se zstat klidn. Kolem poledne jsem si viml nkolika kn, jak pipravuj uprosted dvora dlouh stl s msami jdla. Kdy skonili, ke stolu pilo jet asi tucet nebo vc dalch kn, nakldali si na tale a jedli voln na lavikch. Vtina z nich se radostn usmvala jeden na druhho, ale slyel jsem jen mlo hovoru. Jeden z nich se na m podval a ukzal na jdlo. Pikvl jsem, el jsem na dvr a naloil jsem si tal kukuice a fazol. Zdlo se, e vichni kn si dobe uvdomuj moji ptomnost, ale nikdo na m nepromluvil. Udlal jsem nkolik poznmek o potrav, ale moje slova se setkala jen s smvy a zdvoilmi gesty. Kdy jsem zkusil pm kontakt o, sklopili zraky. Sedl jsem si o samot na jednu z laviek a jedl jsem. Zelenina a fazole nebyly slan, ale byly okoenn bylinkami. Kdy bylo po obd a kn skldali tale na stole, z kostela se vynoil jet dal knz a ve spchu si naloil na tal. Kdy skonil, rozhldl se po mst k sezen a nae oi se setkaly. Usml se a j jsem poznal, e je to knz, kter se na m pedtm podval z parku. Oplatil jsem mu smv a on piel ke mn a promluvil na m v lman anglitin. Mohu si sednout na lavici s tebou? zeptal se. Ano, prosm, odpovdl jsem. Posadil se a zaal jst velice pomalu, vkal dkladn svoji potravu a obas se na m usml. Byl mal a drobn, s lachovitou stavbou tla a vlasy ernmi jako uhl. Oi ml svtle hnd. Tob chutn jdlo? zeptal se.

Drel jsem tal v kln. Zbvalo mi nkolik soust kukuice. Ale ano, ekl jsem a vzal jsem si jedno sousto. Znova jsem si viml, jak pomalu a clevdom vk, a pokusil jsem se to udlat stejn. Pak jsem si s pekvapenm uvdomil, e vichni kn jed tmhle zpsobem. Je ta zelenina vypstovan tady na misii? zeptal jsem se. Vhal s odpovd a pomalu polknul. Ano, jdlo je velmi dleit. Meditujete s rostlinami? zeptal jsem se. Podval se na m se zjevnm pekvapenm. Ty jsi etl Rukopis? zeptal se. Ano, prvn tyi vhledy. Pstuje si jdlo? zeptal se. Ale ne. Jenom se o tom o vem um. Vid pole energie? Ano, nkdy. Sedli jsme nkolik minut tie a on zatm peliv vkal dal sousta. Potrava je prvn zpsob, jak dostane energii, ekl. Pikvl jsem. Ale abys pln absorboval energii v jdle, mus jdlo ocenit, hmmm. . . Zdlo se, e hled sprvn anglick slovo. Vychutnat, ekl konen. Chu jsou ty dvee. Mus ocenit chu. To je dvod k modlitb ped jdlem. Nen to jen, e jsi vdn, je to, aby jdlo bylo svat zitek, aby energie z jdla ti vstoupila do tla. Podval se na m pozorn, jako by chtl zjistit, jestli jsem to pochopil. Pikvl jsem bez poznmky. Vypadal zamylen. Uvaoval jsem o tom, co mi kal. Toto zmrn ocenn potravy je skuten smysl, kter se skrv za bnm nboenskm zvykem bt vdn za potravu, a vsledek je vy absorpce energie z potravy. Ale e si bere jdlo, je jen prvn krok, ekl. Pak je osobn energie zven a ty se stane vc citliv k energii ve vech vcech. . . a pak se nau brt si tu energii bez jdla. Chpav jsem pikvl. Vechno kolem ns, pokraoval, m energii. Ale vechno m svj zvltn druh. Proto nkter msta zvyuj energii vc ne jin. Zle to na tom, jak tvj stav jde dohromady s energi, kter je tam. To jsi dlal pedtm tamhle? zeptal jsem se. Zvyoval jsi svoji energii? Vypadal poten. Ano. Jak to dl? zeptal jsem se. Mus bt oteven, mus se spojit, snait se o ocenn, jako kdy vid pole. Ale udl jeden krok dl, take dostane pocit, e jsi naplnn. Nejsem si jist, jestli to chpu. Zamrail se nad mou tupost. Chce jt zptky na msto, kde se sed? Uku ti to. Dobe, ekl jsem. Pro ne? Nsledoval jsem ho pes dvr a pak do parku. Kdy jsme pili, zastavil se a rozhldl se, jako by tady nco hledal. Tamhle, ekl a ukzal na msto na hranici hustho lesa. li jsme po cestice, kter se vinula mezi stromy a kei. Ukzal na koutek ped velkm stromem, kter vyrstal z hromady balvan tak, e jeho mohutn kmen se zdl uhnzdn na skle. Jeho koeny objmaly balvany a prorstaly jimi, ne konen doshly pdy. Kolem stromu rostly kvetouc kee a rozpoznal jsem podivnou sladkou vni jejich lutch kvt. Hust les vytvel zclonu zelen v pozad. Knz mi ukzal, abych si sedl na vyitn msto mezi kee, elem ke zkroucenmu stromu. Sedl si vedle m. Mysl si, e ten strom je krsn? zeptal se. Ano. Pak, hmmm. . . ct to. . . hmmm. . Zdlo se, e znova s nmahou hled sprvn slovo. Na okamik se zamyslel a pak se zeptal: Otec Sanchez mi ekl, e jsi ml zitek na hebeni. Vzpomn si, jak ses ctil? Ctil jsem se lehk, bezpen a ve spojen. Jak ve spojen? To je tk popsat, ekl jsem. Jako by cel krajina byla mou st. Ale jak jsi ml pocit? Na okamik jsem se zamyslel. Jak jsem ml pocit? Pak m to napadlo. Lsky, ekl jsem. Myslm, e jsem ctil lsku ke vemu. Ano, ekl. To je ono. Te to bude ctit pro ten strom. Ale pokej, protestoval jsem. Lska je nco, co se prost pihod. Nedoku se pimt, abych ctil k nemu lsku. Ty se nem pimt k lsce, ekl. Dovol lsce, aby do tebe vstoupila. Ale abys to udlal, mus sprvn naladit svoji mysl vzpomnnm, jak to bylo, a pokus se to ctit znova. Podval jsem se na strom a pokusil jsem se vzpomenout si na emoce na hebeni. Postupn jsem zaal obdivovat jeho tvar a fyzickou ptomnost. Moje ocenn vzrstalo, a jsem skuten poctil lsku. Byl to pesn

ten pocit, na kter jsem si pamatoval, e jako dt jsem ho ctil k matce a jako chlapec pro jednu malou holiku, kter byla pedmtem m tn lsky. A pestoe jsem se dval na strom, tato lska existovala jako obecn pocit v pozad. Byl jsem zamilovan do celho svta. Knz ustoupil o nkolik krok a pozorn se na m zadval. Dobe, ekl. Te pijm energii. Viml jsem si, e m trochu rozosten oi. Jak to v? zeptal jsem se. Protoe vidm, e tvoje pole energie se zvtuje. Zavel jsem oi a pokusil jsem se doshnout stejn intenzivnch pocit jako na vrcholu hebene, ale nedokzal jsem tu zkuenost zopakovat. Ctil jsem stejn kontinuum, ale v menm stupni ne pedtm. Ten nespch m zklamal. Co se stalo? zeptal se. Tvoje energie se snila. Nevm, ekl jsem. Prost to nedoku udlat tak siln jako pedtm. Podval se na m nejdv pobaven, pak netrpliv. To, co jsi zail na hebeni, byl dar, byl to prlom, byl to pohled novm smrem. Te se mus nauit zskat tu zkuenost sm, po kouskch. Ustoupil jet o krok a znova se na m podval. Te zkus vc. Zavel jsem oi a zkusil jsem ctit hluboce. Konen m ta emoce zachvtila znova. Udrel jsem si ji a pokouel jsem se zvyovat ten pocit po malch stupncch. Zaostil jsem pohled na strom. To je velmi dobr, ekl najednou. Zskv energii a dv ji stromu. Podval jsem se pmo na nj. Dvm ji zptky stromu? Kdy oceuje krsu a jedinenost vc, vysvtlil mi , zskv energii. Kdy se dostane na rove, kde ct lsku, me poslat energii zptky, kdy chce. Dlouho jsem tam sedl se stromem. m vc jsem sousteoval pozornost na strom a obdivoval jeho tvar a barvu, tm vc lsky jsem zskval obecn, a to byla nezvykl zkuenost. Pedstavoval jsem si, jak moje energie petk a napluje strom, ale nevidl jsem to. Beze zmny soustedn jsem si uvdomil, e knz vstal a chyst se odejt. Jak to vypad, kdy dvm energii stromu? zeptal jsem se. Popsal ten vjem do podrobnost a j jsem poznal, e je to stejn jev jako ten, kter jsem pozoroval, kdy Sarah promtala energii do filodendronu ve Viciente. Akoli Sarah byla spn, zjevn si nebyla vdoma, e k tomu potebuje doshnout stavu lsky. Musela si osvojovat stav lsky pirozen, ani si to uvdomila. Knz krel dol ke dvoru a ven z mho zornho pole. Zstal jsem v parku a do soumraku. Dva kn mi zdvoile pokvli, kdy jsem vstoupil do domu. Huc ohe zahnl veern chlad a nkolik olejovch lamp ozaovalo pedn mstnost. Vzduch byl naplnn vn zeleninov nebo mon bramborov polvky. Na stole stla keramick msa, nkolik lic a tal se tymi krajci chleba. Jeden z kn se otoil a odeel, ani se na m podval, a druh ml sklopen oi a kvl na velk litinov hrnec, pistren u ohn v krbu. Zpod jeho pokliky vynvalo dradlo. Zeptal se: Potebuje jet nco? Myslm, e ne, ekl jsem. Dkuju. Pikvl a tak odeel z domu, take jsem zstal o samot. Zvedl jsem vko z hrnce - byla to bramborov polvka. Vonla bohat a bjen. Nalil jsem si nkolik plnch nabraek do msy a sedl jsem si ke stolu, pak jsem vythl z kapsy st Rukopisu, kterou mi dal Sanchez, a poloil jsem ji vedle svho tale s myslem st. Ale polvka chutnala tak dobe, e jsem se soustedil pln na jdlo. Kdy jsem skonil, dal jsem tale do umyvadla a dval jsem se upen do ohn, hypnotizovan, dokud plameny nedohoely. Pak jsem zhasl lampy a el jsem spt. Pt rno jsem se vzbudil za svtn a ml jsem pocit dokonal svesti. Venku na dvoe se pevalovala rann mlha. Prohrbl jsem ohe, poloil jsem nkolik tsek na hav uhlky a foukal jsem na n, a se rozhoely. Prv jsem se chystal podvat se do kuchyn po njakm jdle, kdy jsem uslyel, jak pijd Sanchezv nklak. Vyel jsem ven, kdy se Sanchez vynoil zpoza kostela, v jedn ruce batoh a v druh nkolik balk. Mm zprvy, ekl a zamval mi, abych ho nsledoval dovnit do domu. Objevilo se nkolik dalch kn s horkmi kukuinmi plackami, ka a suenm ovocem. Sanchez je pozdravil a pak si sedl ke mn za stl, zatmco kn spchali pry. Byl jsem na schzi nkterch kn Jin Rady, ekl. Seli jsme se, abychom si pohovoili o Rukopise. lo o agresivn vldn akce. Bylo to poprv, co se njak skupina kn sela veejn na podporu tohoto dokumentu, a prv jsme zaali s diskus, kdy na dvee zaklepal zstupce vldy a podal, abychom ho vpustili. Odmlel se, jak si nabral na tal, pak si vzal nkolik soust a dkladn vkal. Ten zstupce, pokraoval, ns ujistil, e jedin cl vldy je chrnit Rukopis ped zneuitm zvnjku. Informoval ns, e vechny kopie v dren perunskch oban mus mt licenci. ekl, e chpe nae obavy, ale podal ns, abychom vyhovli tomuto zkonu a pihlsili sv kopie. Slbil nm, e hned dostaneme zptky vldn duplikty. Vydali jste je? zeptal jsem se. Samozejm ne. Oba jsme nkolik minut jedli. Pokouel jsem se hodn vkat a oceovat chu potravy.

Ptali jsme se na nsil v Cule, pokraoval, a on nm ekl, e to byla nezbytn akce proti mui jmnem Jensen a e nkolik z jeho mu byli ozbrojen agenti z ciziny. ekl, e plnovali najt a ukrst neobjevenou st Rukopisu a odvzt ji z Peru, a tak vlda nemla na vbr a musela je uvznit. O tob a tvch ptelch se vbec nezmioval. Vili jste tomu mui od vldy? Ne, nevili. Kdy odeel, pokraovali jsme ve schzi. Dohodli jsme se, e povedeme politiku tich rezistence. Budeme dl dlat kopie a opatrn je it. Dovol vm crkevn vdci to dlat? zeptal jsem se. Nevme, ekl Sanchez. Crkevn pedstavitel odsuzuj Rukopis, ale zatm neptrali clevdom po tom, kdo se jm zabv. Nejvt starost nm dl kardinl, kter ije dl na severu, jmenuje se kardinl Sebastian. Je nejhlasitj z opozice k Rukopisu a je velice vlivn. Pokud pesvd vldu, aby vydala rozhodn prohlen, pak budeme stt ped velmi zajmavm rozhodovnm. Pro je tolik proti Rukopisu? Boj se. Pro? Nemluvil jsem s nm u dlouho a tmatu Rukopisu se vdycky vyhb. Ale vm, e si mysl, e role lovka je v tom, e se astn ve vesmru vhradn vrou. Duchovn znalosti se maj ignorovat. Mysl si, e Rukopis podkope status quo, vazby autority ve svt. Jak by to udlal? Usml se a naklonil hlavu trochu dozadu. Pravda t osvobod. Dval jsem se na nj, pokouel jsem se porozumt tomu, jak to mysl, a dojdal jsem zbytek chleba a ovoce. Sndl jet nkolik dalch malch soust a odsunul idli. Zd se mnohem silnj, ekl. Mluvil jsi tady s nkm? Ano, odpovdl jsem. Nauil jsem se metodu spojen s energi od jednoho knze. J. . . nezachytil jsem jeho jmno. Byl v parku, kdy jsme spolu vera rno mluvili na dvoe, vzpomn si? Kdy jsem s nm mluvil pozdji, ukzal mi, jak absorbovat energii a pak ji promtat zptky. Jmenuje se John, ekl Sanchez a pak mi pokvl, abych pokraoval. Byl to asn zitek, ekl jsem. Tm, e jsem si vzpomnl na lsku, kterou jsem ctil, jsem byl schopen se otevt. Sedl jsem tam cel den v tom stavu. Nedoshl jsem takov intenzity, jakou jsem zail na hebeni, ale dostal jsem se blzko. Sanchez se zatvil vnji. Role lsky byla dlouho patn chpna. Lska nen nco, co bychom mli dlat, abychom byli dob, nebo abychom udlali ze svta lep msto z njak abstraktn morln odpovdnosti, nebo proto, e bychom se mli vzdt svho hedonismu. Spojen s energi ct jako vzruen, euforii, a pak lsku. Najt dostatek energie, aby se udrel tento stav lsky, urit pomh svtu, ale daleko bezprostednji to pomh nm. Je to ta nejhedonistitj vc, kterou meme udlat. Souhlasil jsem a pak jsem si viml, e posunul svoji idli jet o nkolik stop dozadu a dval se na m pozorn, s oima nezaostenma. Tak jak vypad moje pole? zeptal jsem se. Je mnohem vt, ekl. Myslm, e se ct velice dobe. To ano. Sprvn. To je to, co tady dlme. ekni mi o tom, podal jsem ho. Cvime knze, aby li dl do hor a pracovali s Indiny. Je to osaml povoln a knz mus mt velkou slu. Vichni zdej mui byli dkladn proveni a vichni maj jedno spolen: kad ml jednu zkuenost, kterou nazv mystickou. Studoval jsem tento typ zkuenosti po mnoho let, pokraoval, dokonce pedtm, ne byl Rukopis nalezen, a vm, e kdy se lovk setk s mystickou zkuenost, dostat se znova do tohoto stavu a zvednout svoji osobn energetickou rove je mnohem snaz. Jin lid mohou tak doshnout spojen, ale trv jim to dle. Siln vzpomnka na ten zitek, jak jsi myslm zjistil, usnaduje jeho znovuvytvoen. Potom lovk pomalu zvyuje svou energii. Jak vypad energetick pole t osoby, kdy se tohle dje? Zvtuje se a trochu mn barvu. Jakou barvu? Normln z tlumen b1 smrem k zelen a modr. Ale nejdleitj vc je, e se . Napklad bhem tvho mystickho zitku na hebeni tvoje energie vystelila ven do celho vesmru. V podstat ses spojil s celm vesmrem, zskal jsi z nj energii a na opltku se tvoje energie vzedmula, aby obshla vechno. Dovede si vzpomenout, jak to bylo? Ano, ekl jsem. Ctil jsem, jako by cel vesmr bylo moje tlo a j jsem byl jen hlava, nebo mon pesnji oi. Ano, ekl, a v tom okamiku tvoje energetick pole a pole vesmru byla toton. Vesmr bylo tv tlo. Bhem t doby jsem ml podivnou vzpomnku, ekl jsem.

Zdlo se mi, e si vzpomnm, jak se toto vt tlo, tento mj vesmr, vyvjel. Byl jsem u toho. Vidl jsem, jak se vytvej prvn hvzdy u jednoduchho vodku, pak jsem vidl vvoj sloitj hmoty v za sebou jdoucch generacch tchto slunc. Jenom jsem nevidl hmotu. Vidl jsem ji jako jednoduch vibrace energie, kter se systematicky vyvjely do sloitjch vych stav. Pak. . . zaal ivot a vyvjel se a do bodu, kdy se objevili lid. . . Najednou jsem se odmlel a on si viml zmny m nlady. Co se dje? ekl. Tam se vzpomnky na evoluci zastavily, vysvtlil jsem, u lid. Ctil jsem, jako by pbh pokraoval, ale nedokzal jsem ho u tak pln vnmat. Pbh pokrauje, ekl. Lid nesou dopedu evoluci vesmru smrem k vy a vy sloitosti vibrac. Jak? zeptal jsem se. Usml se, ale neodpovdl. Promluvme si o tomhle pozdji. Opravdu se te musm podvat na pr vc. Uvidme se asi za hodinu. Pikvl jsem. Vzal si jablko a vyel ven. Loudal jsem se ven za nm, pak jsem si vzpomnl na kopii Ptho vhledu ve sv lonici a vzal jsem si ji. U pedtm jsem si vzpomnl na les, kde sedl Sanchez, kdy jsem ho poprv potkal. Dokonce i vyerpan a zpanikaen jsem si poviml, e to msto je vjimen krsn, a tak jsem krel dol po cest smrem k zpadu, a jsem piel pesn do tch mst a sedl jsem si tam. Opel jsem se zdy o strom, vyistil jsem si mysl a strvil jsem nkolik minut tm, e jsem se rozhlel kolem sebe. Rno bylo jasn a vtrn a pozoroval jsem vtr, jak biuje vtve nad mou hlavou. Nkolikrt jsem se zhluboka nadechl a to m osvilo. Kdy se vtr utiil, vyndal jsem Rukopis a hledal jsem strnku, kde jsem pestal st. Ale ne jsem ji nael, uslyel jsem zvuk motoru nkladnho auta. Lehl jsem si na zem pod strom a pokouel jsem se urit smr, odkud zvuk pichz. Ozval se od misie. Jak se piblioval, vidl jsem, e je to Sanchezv star nklak, se Sanchezem za volantem. Myslel jsem si, e bys mohl bt tady, ekl, kdy zajel k mstu, kde jsem stl. Nstup. Musme odjet. Co se dje? zeptal jsem se a vklouzl jsem na sedadlo vedle nj. Zamil smrem k hlavn cest. Jeden z mch kn mi ekl, e zaslechl ve vesnici rozhovor. Ve mst jsou njac vldn ednci a vyptvali se na m a na moji misii. Co si mysl, e chtj? Podval se na m konejiv. Nevm. eknme jenom, e si u nejsem tak jist jako pedtm, e ns nechaj bt. Myslel jsem si, e jako pedbn opaten bychom mli odjet nahoru do hor. Jeden z mch kn ije v Machu Picchu. Jmenuje se otec Carl. V jeho dom budeme v bezpe, dokud neporozumme situaci lpe. Usml se. Stejn chci vidt Machu Picchu. Najednou mi hlavou blesklo podezen, e udlal s nkm dohodu a veze m nkam, kde m vyd. Rozhodl jsem se postupovat opatrn a zstat ostrait, dokud si to neovm. Dokonil jsi ten pekladu? zeptal se. Z vt sti, ekl jsem. Ptal ses na lidskou evoluci. Dokonil jsi tu st? Ne. Otoil zrak z cesty a intenzivn se na m zadval. Pedstral jsem, e jsem si toho neviml. Dje se nco? zeptal se. Nic, ekl jsem. Jak dlouho to bude trvat, ne se dostaneme do Machu Picchu? Asi tyi hodiny. Chtl jsem zstat zticha a nechat Sancheze mluvit, protoe jsem doufal, e by se mohl prozradit, ale nedokzal jsem ovldnout svoji zvdavost na evoluci. Tak jak pokrauje vvoj dl v lidech? zeptal jsem se. Podval se na m. Jak mysl? Nevm, ekl jsem. Ale kdy jsem byl nahoe na hebeni, myslel jsem si, e by to mohlo mt nco spolenho s vznamnmi shodami okolnost, o kterch mluv Prvn vhled. To je sprvn, ekl. To by lo dohromady s ostatnmi vhledy, e? Byl jsem zmaten. Skoro jsem tomu rozuml, ale nedokzal jsem to pochopit pln. Zstal jsem zticha. Mysli na to, jak jdou vhledy za sebou, ekl. Prvn vhled se uskuteuje, kdy bereme nhody vn. Tyto nhody nm pimj ctit, e existuje nco vc, nco duchovnho, co operuje pod vm, co dlme. Pak Druh vhled stanov, e nae vdom je nco relnho. Meme vidt, e jsme byli pli zaujat materilnm peitm, e jsme se sousteovali na ovldnut na situace ve vesmru pro svoji bezpenost, a vme, e nae otevenost te pedstavuje nco jako cestu vzhru k tomu, co se skuten dje. Tet vhled zan nov pohled na ivot. Definuje fyzick vesmr jako sloen z ist energie, energie, kter njak odpovd na to, jak uvaujeme. A tvrt ukazuje lidskou tendenci krst energii jinm lidem tm, e je ovldme, e se zmocnme jejich mysl. Na tomto zloinu se astnme, protoe se tak asto ctme zbaveni energie a odznut od n. Tento nedostatek energie se me samozejm napravit, kdy se spojme s nam vym zdrojem. Vesmr nm um poskytnout vechno, co potebujeme, jenom kdy se tomu dokeme otevt. To je odhalen Ptho vhledu. V tvm ppad, pokraoval, jsi ml mystickou zkuenost, kter ti dovolila krtce spatit velikost energie, jak

me jedinec doshnout. Ale tento stav je jako vyskoit dopedu ze veho ostatnho a zahldnout budoucnost. Neumme ho udret po dlouhou dobu. Jak se jednou pokusme mluvit s nkm, kdo operuje s normlnm vdomm, nebo se pokusme t ve svt, kde se jet dj konflikty, jsme z tohoto pokroilho stavu vyvreni a vrtme se zptky na rove svch starch j. A pak, pokraoval, musme pomalu zskvat zpt to, co jsme zahldli, pokad troku, a zat znova postupn pokrok ke konenmu nejvymu stavu vdom. Ale abychom to udlali, musme se nauit vdom se plnit energi, protoe tato energie pin shody okolnost a ty nm pomhaj uskuteovat tuto novou rove na stlm zklad. Musel jsem vypadat zmaten, protoe ekl: Pemlej o tom: Kdy se stane nco nepravdpodobnho, co ns m vst dopedu v naich ivotech, pak se staneme jaksi uskutennjmi. Mme pocit, jako bychom dosahovali toho, k emu ns vede osud. Kdy se tohle stane, vyrovn se v ns trval hladina energie, kter vedla nejdv ke shodm okolnost. Meme bt z toho vyvreni a ztratit energii, pokud se bojme, ale tato jednou dosaen rove slou jako nov hranice, kter meme znovu doshnout pln snadno. Stali jsme se novou osobou. Existujeme na rovni vy energie, na rovni - vimni si - vy vibrace. U vid ten proces? Naplnme se, vyrosteme, naplnme se a znova vyrosteme. A tmto zpsobem my lid pokraujeme v evoluci vesmru k vym a vym vibracm. Na okamik se odmlel a pak se zdlo, e peml o nem, co by chtl dodat. Tato evoluce probhala nevdom po celou lidskou historii. Tm se vysvtluje pokrok civilizace a pro jsou lid vt, ij dle, a tak dle. Ale te se stv cel proces vdomm. To nm prv Rukopis k. To je to, o em pojednv cel toto hnut smujc k celosvtovmu duchovnmu vdom. Poslouchal jsem soustedn, naprosto fascinovan tm, co mi Sanchez kal. Take vechno, co musme udlat, je naplnit se energi, tak jak jsem se to nauil s Johnem, a shody okolnost se zanou dt pravidelnji? No ano, ale nen to tak snadn, jak si mysl. Ne se dokeme spojit s energi na stlm zklad, je tady jedna pekka, kterou musme pekonat. O tom pojednv dal vhled, est. Co to je? Podval se na m pmo. Musme se vyrovnat se svm zvltnm zpsobem, jak ovldme jin lidi. Vzpome si, e tvrt vhled k, e lid vdycky ctili nedostatek energie a snaili se ovldat jeden druhho, aby zskali energii,kter mezi lidmi proud. Pt vhled nm ukazuje, e alternativn zdroj energie existuje, ale meme s nm opravdu zstat ve spojen, teprve kdy si osvojme metodu rozpoznn toho, jak my sami provdme sv ovldn, a pestaneme to dlat - protoe kdykoli upadneme zptky do tohoto svho zvyku, ztratme spojen se zdrojem energie. Zbavit se tohoto zvyku nen snadn, protoe je to vdycky nejdv podvdom. Kl k tomu, abychom se toho zbavili, je pinst to pln do naeho vdom, a to udlme tak, e poznme, e n zvltn zpsob ovldn jinch je ten, kter jsme se nauili v dtstv, abychom zskali pozornost, abychom doshli toho, aby k nm proudila energie, a u toho jsme zstali. Tento styl je nco, co opakujeme znova a znova. km tomu nae podvdom ovldac drama. Nazvm to dramatem, protoe je to jedna povdom scna, jako scna z filmu, pro kterou peme jako dti sv scne. Pak opakujeme tuhle scnu znova a znova v naich kadodennch ivotech, ani bychom si to uvdomovali. Problm je, e kdy opakujeme svoji zvltn scnu znova a znova, pak jin scny naeho skutenho ivotnho filmu, v nich je nae prav dobrodrustv, oznaen shodami okolnost, nemohou pokraovat dopedu. Kdy opakujeme nae drama s clem zskat energii, zastavme svj film. Sanchez zpomalil nklak a pohyboval se opatrn dopedu vyjetmi kolejemi v silnici. Uvdomil jsem si, e jsem frustrovan. Nedokzal jsem docela pochopit, jak funguje ovldac drama. Skoro jsem to Sanchezovi ekl, ale nedokzal jsem to. Uvdomil jsem si, e od nj pod jet ctm odstup a e nestojm o to, abych se mu svoval. Porozuml jsi tomu? zeptal se. Nevm, ekl jsem strun. Nevm, jestli mm ovldac drama. Podval se na m tm nejvelejm pohledem a nahlas se uchichtl. Opravdu? zeptal se. Pro se potom vdycky chov tak rezervovan?

VYJASNN MINULOSTI
Cesta ped nmi se zila a stoila se oste kolem pkr skaln stny. Nklak poskoil na nkolika velkch kamenech a pomalu projdl zatkou. Pode mnou se zvedaly Andy v masivnch edch hebenech nad zvjemi snhov blch mrak. Podval jsem se na Sancheze. Sklnl se nad volantem a vypadal napjat. Po vtinu dne jsme projdli po strmch svazch a propltali jsme se mezi spadanmi balvany. Chtl jsem znova zavst e na tma ovldacch dramat, ale nezdla se mi k tomu vhodn doba. Vypadalo to, e Sanchez potebuje kad kousek energie na zen, a krom toho mi nebylo jasn, na co bych se vlastn chtl ptt. Peetl jsem si zbytek Ptho vhledu a zjistil jsem, e se v nm objevuj pesn ty vci, kter mi Sanchez vysvtlil. Pedstava, e bych se mohl zbavit

svho zpsobu ovldn jinch lid, se zdla lkav, zvl kdyby zpsobila urychlen mho vvoje, ale jet jsem pln nepochopil, jak ovldac drama funguje. Na co mysl? zeptal se m Sanchez. Doetl jsem Pt vhled, ekl jsem. A pemlel jsem o tch dramatech. S ohledem na to, co jsi mi kal ty, pedpokldm, e si mysl, e moje drama souvis njak s moj rezervovanost? Neodpovdl. Dval se upen nahoru na cestu. Asi ticet metr ped nmi byla cesta zablokovan velkm vozidlem s pohonem na vechna tyi kola. Na skalnm vstupku asi patnct metr od auta stli mu a ena. Podvali se na ns. Sanchez zastavil nklak a na okamik se na n zadval. Pak se usml. Tu enu znm, ekl. To je Julia. Je to v podku. Promluvme s nimi. Oba, mu i ena, mli tmavou ple a vypadali jako Perunci. ena byla star, asi kolem padesti, zatmco mu byl piblin ticetilet. Kdy jsme vystoupili z auta, ena se nm vydala naproti. Otec Sanchez? zeptala se, kdy k nm pila bl. Jak se m, Julie? odpovdl Sanchez. Objali se a pak m Sanchez Julii pedstavil. Julia mi na opltku pedstavila svho spolenka, Rolanda. Julia a Sanchez nic vc neekli, obrtili se k nm zdy a kreli k pevisu, na kterm pvodn Julia a Rolando stli. Rolando se na m se zjmem podval, ale j jsem se instinktivn odvrtil a el jsem stejnm smrem jako ostatn. Rolando el za mnou a pod to vypadalo, jako by nco chtl. Akoli jeho vlasy a rysy byly mlad, ple ml hrubou a zdrav ervenou. Z njakho dvodu jsem ctil obavy. Jak jsme li ke hran pevisu, nkolikrt to vypadalo, jako by uu chtl promluvit, ale j jsem pokad odvrtil oi a zrychlil krok. Zstal zticha. Kdy jsme doli k vstupku, sedl jsem si na pevisl skalisko tak, aby si nemohl sednout vedle m. Julia a Sanchez sedli na velkm balvanu asi osm metr nade mnou. Rolando se usadil co nejbl ke mn. Akoli m zneklidovalo, jak si m prohl, souasn jsem ctil i mrnou zvdavost na jeho osobu. Zachytil mj pohled a zeptal se: Jsi tady kvli Rukopisu? Trvalo mi dlouho, ne jsem odpovdl. Slyel jsem o nm. Vypadal zmaten. Vidl jsi ho? Nco z nj, ekl jsem. M s nm nco spolenho? Zajm m to, odpovdl, ale zatm jsem nevidl dn jeho kopie. Nsledovala chvle ticha. Jsi ze Spojench stt? zeptal se. Ta otzka m znervznila, a tak jsem se rozhodl neodpovdt. Msto toho jsem se zeptal: M rukopis nco spolenho se zceninami u Machu Picchu? Myslm, e ne, odpovdl. Jedin e byl napsn ve stejn dob, ze kter jsou tamn stavby. Zstal jsem zticha a pozoroval jsem omraujc vhled na Andy. Dve i pozdji, kdy zstanu zticha, mi prozrad, co tady s Juli dlaj a jak se to tk Rukopisu. Sedli jsme mlky dvacet minut. Nakonec Rolando vstal a el nahoru, kde se bavili ostatn. Byl jsem zmaten a nevdl jsem, co mm dlat. Neel jsem si sednout k Sanchezovi a Julii, protoe jsem ml dojem, e chtj mluvit o samot. Po dalch asi ticet minut jsem zstal na mst, dval jsem se na skalnat vrcholy a pokouel jsem se zaslechnout nco z konverzace nad sebou. Nikdo z nich mi nevnoval ani nejmen kousek pozornosti. Nakonec jsem se rozhodl pipojit se k nim, ale ne jsem se dal do pohybu, vichni ti vstali a vydali se k Juliin vozidlu. Vzal jsem to zkratkou pes skly smrem k nim. U musej jet, poznamenal Sanchez, kdy jsem se piblil. Je mi lto, e jsme nemli as si promluvit, ekla Julia. Doufm, e se zase uvidme. Dvala se na m se stejnou velost, jakou asto vyzaoval Sanchez. Kdy jsem pikvl, dodala: Vlastn mm pocit, e t uvidm brzy. Kdy jsme schzeli dol po kamenit cest, ctil jsem, e bych ml nco odpovdt, ale nedokzal jsem nic vymyslet. Pak jsme doli k jejmu vozu. Julia mi jen lehce pokvla a ekla mi rychl sbohem. Oba s Rolandem nastoupili a Julia se rozjela smrem k severu, tam, odkud jsme se Sanchezem pijeli. Celm tmhle zitkem jsem se ctil zmaten. Kdy jsme byli zase v aut, Sanchez se m zeptal: Povdl ti Rolando o Wilovi? Ne! vykikl jsem. Oni ho vidli? Sanchez vypadal zmaten. Ano, vidli ho v jedn vesnici odsud na vchod. kal Wil nco o mn? Julia kala, e se Wil zmnil o tom, e jste byli oddleni. Pr Wil mluvil hlavn s Rolandem. Copak jsi neekl Rolandovi, kdo jsi? Ne. Nevdl jsem, jestli mu mu dvovat. Sanchez se na m podval s naprostm divem. ekl jsem ti, e s nimi me mluvit. Znm Julii u po mnoho let. M obchod v Lim, ale od objevu Rukopisu ptr po Devtm vhledu. Julia by necestovala s nikm, komu by se nedalo vit. Nebylo v tom dn nebezpe. Te jsi zmekal nco, co mohlo znamenat dleitou informaci. Sanchez se na m podval s vnm vrazem. Tohle je dokonal pklad toho, jak lidem pek ovldac drama, ekl. Byl jsi tak rezervovan, es nedovolil, aby se uskutenila dleit shoda okolnost.

Musel jsem vypadat ublen. To je v podku, ekl, kad z ns hraje takov nebo onak drama. Aspo te rozum tomu, jak funguje to tvoje. Nerozumm tomu! ekl jsem. Co pesn to dlm? Tvj zpsob kontroly lid a situac, vysvtlil, s clem zskat energii, aby proudila tvm smrem, je vytvoit si v duchu drama, bhem kterho unikne z dan situace a vypad zhadn a tajemn. k sm sob, e jsi opatrn, ale ve skutenosti douf, e nkoho zathne do toho dramatu, take se pokus zjistit, co se s tebou dje. A kdy to nkdo udl, zstane dl neurit a nut je, aby se snaili a vyourvali a rozpoznvali tvoje skuten pocity. A kdy to udlaj, zsk jejich plnou pozornost a to k tob vyle jejich energii. m dle je udr ve stavu, kdy se o tebe zajmaj a jsou mystifikovan, tm vc energie dostane. Kdy hraje tuhle rezervovanou hru, tvj ivot se bohuel vyvj velice pomalu, protoe opakuje stejnou scnu pod znova a znova. Kdyby ses byl otevel Rolandovi, film tvho ivota by vzltl v novm a vznamnm smru. Ctil jsem, e se m zmocuje deprese. Tohle vechno byl jen dal pklad toho, na co m upozoroval Wil, kdy vidl, e odmtm dt informaci Reneauovi. Byla to pravda. Neustle skrvm to, co si opravdu myslm. Podval jsem se z okna a vidl jsem, jak vyjdme po cest v do vrchol. Sanchez se znova soustedil na to, aby se vyhnul nebezpenm spadanm kamenm. Kdy se cesta urovnala, podval se na m a ekl: Prvn krok v procesu vyjasnn pro kadho z ns je pesn si uvdomit, jak typ dramatu hrajeme. Nic neme pokraovat, dokud se doopravdy nepodvme sami na sebe a neobjevme, co pesn dlme pro to, abychom manipulovali s energi. A tohle se tob prv te stalo. Jak je dal krok? zeptal jsem se. Kad z ns mus jt zptky do minulosti, do rodinnho ivota ve svm tlm dtstv, a podvat se na to, jak se zformoval tento jeho zvyk. Kdy uvid, kde to zaalo, bude si pak u pod uvdomovat, jakm zpsobem jsi ovldal jin lidi. Mj na pamti, e vtina len naich rodin tak hrla ve svch vlastnch dramatech, pokoueli se z ns vytahovat energii, kdy jsme byli dti. To je hlavn dvod, pro si musme vytvoit vlastn ovldac drama. Musme mt njakou strategii, jak zskat energii zptky. Je to vdycky ve vztahu ke lenm vlastn rodiny, kdy si vyvjme sv urit drama. Ale jakmile rozpoznme dynamiku energie ve svch rodinch, meme se povznst nad tyto ovldac strategie a podvat se, co se doopravdy dlo. Co tm mysl, doopravdy dlo? Kad lovk mus znova interpretovat svoji zkuenost z rodiny z evolunho hlu pohledu, z duchovnho hlu pohledu, a objevit, kdo skuten je. Jakmile to udlme, nae ovldac drama se rozpadne a nae skuten ivoty se vznesou vzhru. Tak jak mm zat? Nejdv porozumnm tomu, jak se tvoje drama zformovalo. Vyprvj mi o svm otci. Je to dobr mu, kter m rd zbavu a je schopn, ale. . . Vhal jsem, protoe jsem se nechtl zdt nevdn ve vztahu k otci. Ale co? zeptal se Sanchez. No, ekl jsem, vdycky byl kritick. Nikdy jsem neudlal nic dobe. Jak t kritizoval? zeptal se Sanchez. Obraz otce, mladho a silnho, se mi vynoil v mysli. Ptal se m na rzn vci a na odpovdch pak nael vdycky njakou chybu. A co se dlo s tvou energi? Myslm, e jsem se ctil vyerpan, a tak jsem se snail mu vbec nic nekat. Chce ct, e jsi byl neurit a rezervovan, pokouel ses kat vci tak, abys ml jeho pozornost, ale neprozradit dost na to, abys mu poskytl nco ke kritizovn. On byl tazatel a ty ses tomu vyhbal s pomoc rezervovanosti? Jo, myslm, e jo. Ale co je to tazatel? Tazatel je dal druh dramatu. Lid, kte pouvaj tento zpsob zskvn energie, nastol drama pokldn otzek a zkoumaj svt jin osoby se specifickm clem najt nco patnho. Kdy to najdou, kritizuj pak pslun aspekt ivota toho druhho. Pokud tato strategie uspje, pak je kritizovan osoba vtaena do dramatu. Najednou zjist, e v ptomnosti tazatele ztrc sebevdom, dv pozor na to, co tazatel dl a na co mysl, a sna se neudlat patn nic, eho by si tazatel mohl vimnout. Tyto psychick ohledy dvaj tazateli energii, kterou si d. Vzpome si na doby, kdy jsi byl s nkm takovm. Kdy ses dal vthnout do jeho dramatu, nechoval ses takovm zpsobem, aby t ten lovk nekritizoval? Odthne t z tv vlastn cesty a pipravuje t o energii, protoe posuzuje sm sebe podle toho, co by si on o tob mohl myslet. Vzpomnl jsem si na ten pocit pesn, a osoba, kter se mi vybavila, byl Jensen. Take mj otec byl tazatel? zeptal jsem se. Zn to tak. Na okamik jsem se ponoil do mylenek o dramatu m matky. Pokud mj otec byl tazatel, co potom byla matka?

Sanchez se m zeptal, na co myslm. Pemlel jsem o ovldacm dramatu sv matky, ekl jsem. Kolik rznch druh jich existuje? Vysvtlm ti klasifikaci, o kter se mluv v Rukopisu, ekl Sanchez. Kad lovk dl manipulace kvli energii bu agresivn, pmo nut lidi, aby mu vnovali pozornost, nebo pasivn, a pak hraje na lidsk soucit nebo zvdavost s clem zskat pozornost. Napklad pokud t nkdo ohrouje, a slovn nebo fyzicky, jsi nucen mu vnovat pozornost a tm mu dvat energii, protoe se boj, e se ti stane nco patnho. Osoba, kter t ohrouje, t zathne do nejagresivnjho druhu dramatu, kter est vzhled nazv zastraovatel. Pokud ti na druh stran nkdo vyprv vechny stran vci, kter se mu dj, mon tm naznauje, e ty jsi za to odpovdn a e pokud mu odmtne pomoc, ty stran vci se budou dt dl. V tom ppad se t ta osoba sna ovldat na t nejpasivnj rovni, kter Rukopis k drama lituj m. Uvauj chvilku o thle monosti. Nesetkal ses nikdy s nkm, kdo v tob vyvol pocit viny, kdykoli jsi v jeho ptomnosti, pestoe v, e nem dvod se tak ctit? Ano. No, tak to je proto, e jsi vstoupil do svta dramatu lituj m. Vechno, co tito lid kaj a dlaj, t stav do pozice, kde se mus brnit proti mylence, e pro tuto osobu toho nedl dost. Proto se ct vinn, i kdy jenom jsi v jejich spolenosti. Pikvl jsem. Drama jakhokoli lovka meme zaadit, pokraoval, podle toho, kam spad v tomto spektru od agresivnho k pasivnmu. Pokud je nkdo jemn ve sv agresivit, nalz chyby a pomalu podkopv tvj svt proto, aby zskal tvoji energii, pak, jak jsi to vidl u svho otce, je to tazatel. A mn pasivn ne lituj m je tvoje drama rezervovanosti. Tak je poad dramat nsledujc: zastraovatel, tazatel, rezervovan a lituj m. Dv ti to smysl? ekl bych, e ano. Mysl, e kad lovk spad nkam do tohoto spektra? Ano. Nkte lid pouvaj vc ne jeden zpsob za rznch okolnost, ale vtina z ns m jeden dominantn zpsob kontrolnho dramatu, kter opakujeme, a zvis to na tom, kter zpsob fungoval dobe v na pvodn rodin. Najednou mi svitlo. Moje matka mi dlala pesn tot jako mj otec. Podval jsem se na Sancheze. Moje matka. Vm, co byla. Byla taky tazatel. Tak jsi dostal dvojitou dvku, ekl Sanchez. Nen divu, e jsi tak rezervovan. Ale aspo t nezastraovali. Aspo ses nikdy nebl o svoji bezpenost. Co by se v takovm ppad stalo? Upadl bys do dramatu lituj m. Chpe, jak to funguje? Kdy jsi dt a nkdo t pipravuje o energii tm, e ti hroz fyzickmi tresty, pak rezervovanost neinkuje. Nepimje je, aby ti dali energii, tm, e bude plach. Vbec se nestaraj o to, co se odehrv v tvm nitru. Jednaj pli silov. Tak t to pinut bt jet pasivnj a zkusit pstup lituj m, kter apeluje na slitovn tch lid, vyvol v nich pocit viny z toho, co dlaj. Pokud to ale nefunguje, pak to jako dt vydr do t doby, ne jsi dost velk na to, abys vybuchl proti nsil a oplcel agresivitu agresivitou. Odmlel se. Jako dt, o kterm jsi mi vyprvl, v t perunsk rodin, kde jste dostali veei. lovk jde do jakhokoli extrmu, kter je nutn k tomu, aby ve sv rodin zskal pozornost a z n plynouc energii. A pak se tato strategie stane dominantnm zpsobem zskvn energie od kohokoli, dramatem, kter stle hraje znovu. Chpu toho zastraovatele, ekl jsem, ale jak se vyvine tazatel? Co bys dlal, kdybys byl dt a lenov tv rodiny by s tebou bu vbec nebyli, nebo by t ignorovali, protoe by byli pli zaujat svou karirou nebo nm jinm? Nevm. Bt rezervovan by ti nezskalo jejich pozornost, ani by si toho nevimli. Nemusel by ses uchlit ke zkoumn a popichovn, a bys nakonec nael nco patnho v tch rezervovanch lidech, abys nsilm pithl jejich pozornost a energii? Tohle dl tazatel. Zanal jsem chpat. Rezervovan lid vytvej tazatele! Sprvn. A tazatel dlaj rezervovan lidi! A zastraovatel vytvej pstup lituj m, nebo, pokud to sele, dalho zastraovatele! Pesn. Takhle se ovldac dramata sama obnovuj. Ale mj na pamti, e existuje tendence vidt tato dramata na jinch lidech, zatmco sami sebe povaujeme za prost takovch pomcek. Kad z ns mus tuto iluzi pekonat, ne me pokraovat. Skoro vichni zstvme zachyceni, aspo st asu, v dramatu a musme ustoupit zptky a dvat se na sebe dost dlouho, abychom objevili, co to je. Na okamik jsem byl zticha. Konen jsem se podval na Sancheze znova a zeptal jsem se: Kdy tedy vidme sv drama, co se pak stane? Sanchez zpomalil nklak, aby se mi mohl podvat do o. Jsme pak skuten svobodn k tomu, abychom se stali nm vc, ne je nevdom hra, kterou hrajeme. Jak jsem ekl pedtm, meme najt vy smysl pro sv

ivoty, duchovn dvod, pro jsme se narodili prv ve svch rodinch. Meme si zat vyjasovat, kdo doopravdy jsme. Jsme skoro na mst, ekl Sanchez. Cesta vedla po hebeni mezi dvma vrcholy. Kdy jsme minuli obrovskou formaci vpravo, uvidl jsem vpedu mal domek. Opral se zdy o majesttn skaln v. Nen tady jeho nklak, upozornil Sanchez. Zaparkovali jsme a li jsme k domu. Sanchez otevel dvee a veel dovnit, zatmco jsem ekal venku. Nkolikrt jsem se nadechl. Vzduch byl chladn a velice dk. Obloha nad mou hlavou mla tmav edou barvu, bylo siln zataeno. Vypadalo to, jako by mohlo zat pret. Sanchez se vrtil do dve. Uvnit nikdo nen. Mus bt ve zceninch. Jak se tam dostaneme? Najednou vypadal vyerpan. Jsou tam nahoe ped nmi, skoro kilometr daleko, ekl a podal mi kle od auta. Je po cest za dal heben a pod nm u je uvid. Vem si auto. Chci zstat tady a meditovat. Dobe, udlm to, ekl jsem a obeel jsem vz, abych nastoupil. Jel jsem do malho dol a pak nahoru na dal heben. Til jsem se na ten pohled. Nezklamal m. Kdy jsem vyjel na heben, uvidl jsem plnou ndheru ruin Machu Picchu: chrmov komplex z masivnch, peliv pitesanch kamennch kvdr, vcch mnoho tun, umstnch na sob. Dokonce i v matnm zamraenm svtle m hned zaplavila krsa toho msta. Zastavil jsem nklak a deset nebo patnct minut jsem vpjel energii. Ruinami prochzelo nkolik skupin lid. Vidl jsem mue v knskm kolrku, jak vychz ze zbytk budovy a jde smrem k nedaleko zaparkovanmu autu. Vzhledem ke vzdlenosti a k tomu, e ten mu ml na sob koenou bundu a ne sutanu, jsem si nemohl bt jist, jestli je to otec Carl. Nastartoval jsem nklak a pijel jsem bl. Jakmile uslyel zvuk motoru, vzhldl a usml se, zjevn rozpoznal auto patc Sanchezovi. Kdy uvidl uvnit m, piel ke mn bl. Byl to men, podsadit mu s matn hndmi vlasy a masivnmi rysy oblieje, s hlubokma modrma oima. Zdlo se, e je mu kolem ticeti. Pijel jsem s otcem Sanchezem, vysvtlil jsem, vystoupil jsem z auta a pedstavil jsem se. Je nahoe v dom. Podal mi ruku. Jsem otec Carl. Podval jsem se za nj na zceniny. Otesan kameny psobily zblzka jet silnjm dojmem. Jsi tu poprv? zeptal se. Ano, odpovdl jsem. Slyel jsem o tomhle mst u ped mnoha lety, ale tohle jsem neekal. Je to jedno z center s nejvy energi na svt, ekl. Podval jsem se na nj pozornji. Bylo jasn, e mluv o energii ve stejnm smyslu, jako se to pouvalo v Rukopise. Souhlasn jsem kvl a ekl jsem: Jsem v bod, kdy se vdom pokoum zvyovat svoji energii a vyrovnat se se svm ovldacm dramatem. Ctil jsem se trochu domliv, kdy jsem to kal, ale zrove dost dobe na to, abych byl upmn. Nezd se pli rezervovan, ekl. To m udivilo. Jak v, jak je moje drama? zeptal jsem se. Vyvinul jsem si na to instinkt. Proto jsem tady. Pomh lidem, aby vidli svj zpsob kontroly? Ano, a sv skuten j. Oi mu zily upmnost. Byl naprosto pm, vbec nebyl nesvj z toho, e se odhaluje cizmu lovku. Zstal jsem zticha, a tak se zeptal: Rozum prvnm pti vhledm? etl jsem vtinu z nich, ekl jsem, a mluvil jsem o nich s nkolika lidmi. Jakmile jsem udlal toto prohlen, uvdomil jsem si, e je to pli neurit. Myslm, e prvnm pti rozumm dodal jsem. Nen mi pln jasn slo est. Pikvl a pak ekl: vtina lid, se ktermi mluvm, nikdy neslyelo o Rukopise. Pichzej sem a jsou v transu ze zdej energie. Jen to samo o sob vede k tomu, e znova pemlej o svch ivotech. Jak se s nimi setkv? Podval se na m vdoucn. Zd se, e m sami najdou. ekl jsi, e jim pomh, aby nali svoje skuten j. Jak? Dlouze se nadechl a pak ekl: Existuje jen jeden zpsob. Kad z ns se mus vrtit k zitkm ze sv rodiny, do asu a msta dtstv, a znova se podvat na to, co se stalo. Jakmile si jednou uvdomme sv ovldac drama, pak se meme soustedit na vy pravdu na rodiny, lec za konfliktem o energii, tak kajc na stbrn okraj mrana. Jakmile najdeme tuto pravdu, me energetizovat nae ivoty, protoe tato pravda nm k, kdo jsme, po jak cest jdeme a co dlme. To mi kal Sanchez, ekl jsem. Chci vdt vc o tom, jak tuto pravdu nalzt. Zapnul si zip proti chladu pozdnho odpoledne. Doufm, e si o tom pozdji budeme moci vc promluvit, ekl. Te bych chtl pivtat otce Sancheze. Vyhldl jsem na ruiny a on dodal: Prosm, rozhlej se tady tak dlouho, jak si peje. Uvidme se pozdji v mm dom. Po pt hodinu a pl jsem prochzel tm starobylm mstem. Na uritch mstech jsem se zdrel, protoe jsem tam ctil vt vnitn oiven ne na jinch. Ctil jsem div a fascinaci civilizac, kter budovala takov chrmy. Jak dopravili ty kameny sem nahoru a dokzali je umstit na sebe? Zdlo se to nemon.

Kdy zaal intenzivn zjem o ruiny ochabovat, moje mylenky se obrtily k m osobn situaci. Akoli se okolnosti nezmnily, ctil jsem te mn strachu. Sanchezova dvra mi dodala jistoty. Byl jsem hloup, e jsem o nm pochyboval. A u jsem si stail oblbit otce Carla. Kdy se snesla tma, vrtil jsem se k autu a dojel jsem zptky do domu otce Carla. Kdy jsem vyjel nahoru, uvidl jsem oba mue, jak stoj u sebe uvnit domu. Kdy jsem veel, slyel jsem jejich smch. Oba pracovali v kuchyni, chystali veei. Otec Carl m pozdravil a doprovodil m k idli. Ln jsem usedl ped velk ohe v krbu a rozhldl jsem se. Mstnost byla velk, obloen irokmi prkny svtle namoenmi. Viml jsem si dvou dalch mstnost, zjevn lonic, do kterch se vchzelo z zk chodby. Dm ozaovaly nzkowattov rovky a zdlo se mi, e rozeznvm slab huen genertoru. Kdy byly ppravy dokoneny, zavolali m k hrubmu prkennmu stolu. Sanchez se krtce pomodlil a pak jsme jedli. Oba mui pitom pokraovali v rozhovoru. Po jdle jsme si sedli spolen ke krbu. Otec Carl mluvil s Wilem, ekl Sanchez. Kdy? zeptal jsem se. Okamit m to vzruilo. Wil tudy projdl ped nkolika dny, ekl otec Carl. Setkal jsem se s nm ped rokem a on mi pinesl njak informace. kal, e si mysl, e v, kdo je za vldn akc proti Rukopisu. Kdo? zeptal jsem se. Kardinl Sebastian, vloil se do hovoru Sanchez. Co dl? zeptal jsem se. Zejm, ekl Sanchez, vyuv svj vliv ve vld, aby zvil vojensk tlak proti Rukopisu,. Vdycky dval pednost tich prci prostednictvm vldy, ne aby nsilm zpsobil rozkol v crkvi. Te zintenzivuje sv sil. Nanetst by to mohlo fungovat. Co tm mysl? zeptal jsem se. Krom nkolika knz Severn Rady a nkolika dalch lid, jako je Julia a Wil, u asi nikdo nem dal kopie. Co vdci ve Viciente? zeptal jsem se. Oba mui se na okamik odmleli, pak otec Carl vysvtlil: Wil mi ekl, e vlda to tam zavela. Vichni vdci byli uvznni a vsledky jejich vzkumu byly zkonfiskovny. Pijme tohle vdeck komunita? zeptal jsem se. Maj na vbr? ekl Sanchez. Krom toho ten vzkum stejn nebyl adou vdc pijat. Vlda zjevn prosazuje tvrzen, e tito lid poruovali zkon. Nemu vit, e vld takov jednn projde. Zejm ano, ekl otec Carl. Zatelefonoval jsem nkolika lidem, abych si to ovil, a zskal jsem stejn zprvy. Vlda to sice dl velice potichu, ale jet zpsuje sv tvrd opaten. Co si myslte, e se stane? zeptal jsem se jich obou. Otec Carl pokril rameny a otec Sanchez ekl: Nevm. Me to zviset na tom, co zjist Wil. Pro? zeptal jsem se. Zd se, e je blzko nalezen chybjc sti Rukopisu, Devtho vhledu. Mon, e a se to poda, bude dost zjmu vytvoit tady celosvtovou intervenci. Kam ekl, e jede? zeptal jsem se otce Carla. Nevdl to pesn, ale ekl, e intuice ho vede dl na sever, k hranicm Guatemaly. Vede ho intuice? Ano, porozum tomu, a si vyjasn, kdo jsi, a pokro k Sedmmu vhledu. Podval jsem se na n na oba a na to, jak neuviteln vyrovnan vypadaj. Jak mete zstvat tak klidn? zeptal jsem se. Co kdy sem vtrhnou a vechny ns uvzn? Trpliv se na m dvali a pak otec Sanchez promluvil: Neple si klid s bezstarostnost. Nae klidn rovnovha je mtkem toho, jak dobe jsme spojeni s energi. Zstvme ve spojen, protoe je to pro ns to nejlep, co meme udlat, bez ohledu na okolnosti. Tomu rozum, e? Ano, ekl jsem, samozejm. Myslm, e sm mm pote s tm, abych zstal ve spojen. Oba mui se usmli. Zstat ve spojen, vysvtloval otec Carl, bude pro tebe snaz, jakmile si ujasn, kdo jsi. Pak otec Sanchez vstal a odeel. Oznmil nm, e jde umt ndob. Podval jsem se na otce Carla. Dobe, ekl jsem. Jak si mm zat ujasovat, kdo jsem? Otec Sanchez mi k, odpovdl, e u jsi porozuml ovldacmu dramatu svch rodi. To je pravda. Oba byli tazatel a to zpsobilo, e sem rezervovan. Dobe, a te se mus podvat, co bylo v pozad soute o energii, kter existovala v tv rodin, a hledat skuten dvod, pro jsi tam byl. Dval jsem se na nj nechpav.

Proces nalezen tv skuten duchovn identity spov v tom, e se bude dvat na cel svj ivot jako na dlouh pbh a pokus se v nm najt vy smysl. Zani tm, e se zept sm sebe: pro jsem se narodil prv v tto rodin? Jak to mohlo mt dvod? Nevm, ekl jsem. Tvj otec byl tazatel. Co byl jet? Mysl, jak nzory zastval? Ano. Okamik jsem pemlel a pak jsem ekl: Mj otec doopravdy v, e lovk si m uvat ivot, t poctiv, ale vytit co nejvc z toho, co nm ivot me nabdnout. V, t ivot co nejplnji. Byl schopn to dlat? Do jist mry, ale njak se vdycky zdlo, e ho postihla smla, prv kdy si myslel, e uu si bude uvat ivota nejvc. Otec Carl pimhouil oi a pemtal. v, e ivot je pro zbavu a radost, ale tak docela to nedokzal? Ano. Pemlel jsi o tom, pro? Vlastn ne. Myslel jsem si, e m smlu. Mon jet nenael cestu, jak to dlat? Mon ne. A co tvoje matka? Ta u nen naivu. Doke rozpoznat, co pedstavoval jej ivot? Ano, jej ivot byla jej crkev. Zastvala kesansk principy. Jakm zpsobem? Vila ve slubu pospolitosti a v nsledovn boch zkon. dila se bomi zkony? Do psmene, aspo tak, jak ji to uila jej crkev. Byla schopn pesvdit tvho otce, aby dlal tot? Zasml jsem se. To tedy ne. Matka chtla, aby chodil do kostela kad tden a aby se zapojoval do programu pospolitosti. Ale jak jsem vm kal, on na to byl pli svobodn duch. Tak kde t to zanechalo? Podval jsem se na nj. O tom jsem nikdy nepemlel. Nechtli snad oba tvoje spojenectv? Nebyl to dvod, pro t vyslchali, aby si byli jist, e se nepikln k hodnotm toho druhho? Nechtli oba, aby sis myslel, e jejich zpsob je ten nejlep? Ano, mte pravdu. Jak jsi reagoval? Myslm, e jsem se jen snail vyhnout tomu, abych zaujal jakkoli postoj. Oba t sledovali, aby vidli, jestli odpovd jejich zvltnm poadavkm, a protoe jsi nedokzal oba uspokojit, stal ses rezervovanm. Tak to asi je, ekl jsem. Co se stalo tv matce? zeptal se. Rozvinula se u n Parkinsonova nemoc a po dlouhm stonn zemela. Zstala vrn sv ve? Absolutn, ekl jsem. Bhem toho veho. Tak s jakm smyslem t tady nechala? Coe? Hled smysl, jak ml pro tebe jej ivot, dvod, pro ses j narodil, co ses ml nauit. Kad lidsk bytost, a si je toho vdoma nebo ne, ilustruje svm ivotem, jak si mysl, e by lovk ml t. Mus se pokusit objevit, co t nauila, a souasn co v jejm ivot mohlo bt udlno lpe. To, co bys byl zmnil u sv matky, je st toho, na em ty sm pracuje. Pro jenom st? Protoe druh st je, jak bys zlepil ivot svho otce. Pod jsem byl zmaten. Poloil mi ruku na rameno. Nejsme jen pouh fyzick dlo svch rodi,jsme tak jejich duchovn dlo. Narodil ses tm dvma lidem a jejich ivoty maj nezruiteln vliv na to, kdo jsi. Abys objevil sv skuten j, mus piznat, e tv skuten j zan v pozici mezi jejich pravdami. Proto ses narodil prv tam: abys doshl vy perspektivy nad tm, co oni dva pedstavovali. Tvoje cesta je v objeven pravdy, kter je vy syntzou toho, v co vili tito dva lid. Pikvl jsem. Tak jak bys vyjdil, co t tvoji rodie uili? Nejsem si jist, odpovdl jsem. Co si mysl?

Mj otec si myslel, e ivot spov v tom, abychom si ho uvdomovali co nejvc, abychom se z nj radovali, a snail se za tm jt a do krajnosti. Matka vila vc v ob a v trven asu ve slub jinm, a sebe poprala. Byla pesvden, e Psmo to tak naizuje. A jak to pipad tob? Doopravdy nevm. Ale kdyby sis ml vybrat jednoho nebo druhho? Vhal jsem, pokouel jsem se upmn pemlet, a pak m napadla odpov. Oba maj pravdu, ekl jsem, a nemaj. Oi se mu rozzily. Jak? Nejsem si pesn jist. Ale myslm, e sprvn ivot mus obsahovat oba pohledy. Otzka pro tebe, ekl otec Carl, je jak. Jak me lovk t ivot, ve kterm je oboj? Od matky jsi dostal vdom, e ivot je duchovn zleitost. Od otce ses nauil, e ivot je zleitost vlastnho vzestupu, zbavy, dobrodrustv. Take mj ivot, peruil jsem ho, je o tom, jak zkombinovat tyto dva pstupy? Ano, pro tebe je ta otzka v duchovnosti. Tvj cel ivot se bude tkat nalezen takov duchovnosti, kter psob souasn vzestup lovka. To je problm, kter tv rodie nebyli schopn uvst v soulad, problm, kter nechali tob. To je tvoje otzka v evoluci, tvoje hledn v tomto ivot. Ta mylenka m vedla k hlubokmu zamylen. Otec Carl kal nco dalho, ale nedokzal jsem se na to soustedit. Uhasnajc ohe m uklidoval. Uvdomil jsem si, e jsem unaven. Otec Carl se napmil v idli a ekl: Myslm, e pro dnen veer ti dola energie. Ale jet ti eknu jednu vc, ne skonme. Me jt spt a nikdy znova nepomyslet na to, o em jsme diskutovali. Me se vrtit pmo zpt ke svmu starmu dramatu, nebo se me ztra vzbudit a pidret se tto nov mylenky na to, kdo jsi. Kdy to udl, me pak uinit dal krok v tomto procesu, co znamen podvat se zblzka na vechny dal udlosti, kter se ti pihodily od narozen. Kdy uvid svj ivot jako jeden pbh, od narozen a dote, zjist, jak jsi pod pracoval na tto otzce. Uvid potom, jak jsi dospl k tomu, e jsi tady v Peru, a tak co bys ml dlat dl. Pikvl jsem a podval jsem se na nj zblzka. Jeho oi byly vel a starostliv a mly stejn vraz, jak jsem vidl tak asto ve Wilov a Sanchezov oblieji. Dobrou noc, ekl mi otec Sanchez, el do lonice a zavel dvee. Rozvinul jsem svj spack na podlaze a rychle jsem usnul. Probudil jsem se s mylenkou na Wila. Chtl jsem se zeptat otce Carla, co jet v o Wilovch plnech. Jak jsem tam leel a pemlel, jet zapnut na zip ve spacku, otec Carl veel tie do mstnosti a zaal chystat ohe. Rozepnul jsem pytel a on se na m podval. Dobr rno, ekl. Jak jsi spal? Dobe, odpovdl jsem a vstal jsem. Poloil na uhl erstv tsky a pak vt kusy deva. kal Wil nco o tom, co se chyst dlat? zeptal jsem se. Otec Carl vstal a obrtil se ke mn. kal, e jede do domu njakho ptele, aby ekal na njakou informaci, kterou m dostat, zejm na informaci o Devtm vhledu. Co jet kal? zeptal jsem se. Wil mi kal, e si mysl, e otec Sebastian chce najt posledn vhled sm a e se zd, e u je tomu blzko. Wil si mysl, e osoba, kter bude mt kontrolu nad poslednm vhledem, ur, zda se Rukopis vbec nkdy iroce roz a lid ho pochop. Pro? Nejsem si jist. Wil byl jeden z prvnch, kdo sebrali vechny vhledy a peetli si je. Mon jim rozum lp ne jakkoli jin smrtelnk. Myslm, e ct, e dky poslednmu vhledu budou pak vechny ostatn jasnj a budou obecn pijman. Mysl, e m pravdu? zeptal jsem se. Nevm, odpovdl. Nerozumm tomu tolik jako on. Rozumm jen tomu, co bych ml dlat. Co to je? Na okamik se odmlel a pak odpovdl: Jak u jsem ekl, mj dl je pomhat lidem objevovat, kdo opravdu jsou. Kdy jsem etl Rukopis, to poselstv se mi ujasnilo. est vhled je pro m zvl dleit. Moje pravda je v pomoci ostatnm, aby pochopili tento vhled. A da se mi to, protoe jsem tm procesem proel sm. Jak bylo tvoje ovldac drama? zeptal jsem se. Podval se na m pobaven. Byl jsem tazatel. Ovldal jsi lidi tm, e jsi nalzal nco patnho na zpsobu, jak ili?

Tak jest. Mj otec byl lituj m a moje matka byla rezervovan. pln m ignorovali. Jedinm zpsobem, jak jsem mohl vbec zskat pozornost a energii, bylo rpat do toho, co dlali, a pak ukazovat, co na tom je patn. A kdy ses osvobodil od toho dramatu? Asi ped osmncti msci, kdy jsem potkal otce Sancheze a zaal jsem studovat Rukopis. Po tom, co jsem se skuten podval na sv rodie, jsem si uvdomil, na co m zkuenosti s nimi pipravovaly. V, mj otec byl zastncem spchu. Byl velice orientovan na vsledky. Plnoval svj as do posledn minuty a posuzoval sm sebe podle toho, kolik toho udlal. Moje matka byla velice intuitivn a mystick. Vila, e kad z ns dostv duchovn veden a e ivot spov v tom, e toto veden nsledujeme. Co si o tom myslel tvj otec? Myslel si, e je to blzniv. Usml jsem se, ale neekl jsem nic. Dovede ct, kde m to nechalo? zeptal se otec Carl. Zavrtl jsem hlavou. Nedovedl jsem to pln rozpoznat. Kvli otci, ekl, jsem byl zven citliv k mylence, e ivot spov v dosahovn cl: mt nco dleitho na prci a udlat to. Ale souasn tady byla matka, aby mi kala, e ivot spov v nsledovn vnitnho smovn, njakho intuitivnho veden. Uvdomil jsem si, e mj ivot byl syntzou obou tchto pohled. Pokouel jsem se objevit, jak jsme vnitn vedeni smrem k posln, kter meme vykonat jen my, a vdl jsem, e je nejv dleit dokonit toto posln, pokud se mme ctit astn a uspokojen. Pikvl jsem. A tak, pokraoval, vid, pro m vzruil est vhled. Jakmile jsem si ho peetl, vdl jsem, e moje prce je pomhat lidem, aby si ujasovali sami sebe tak, aby si mohli rozvinout tento smysl pro vsledek. V, jak se Wil dostal na cestu, na kter je? Ano, nco mi o tom povdl. Wilovo drama bylo bt rezervovan, jako tvoje. Tak, jako v tvm ppad, oba jeho rodie byli tazatel a kad z nich ml silnou filozofii a pli si, aby ji Wil pijal. Wilv otec byl nmeck romanopisec, kter tvrdil, e konen osud lidskho plemene je v dosaen vlastn dokonalosti. Jeho otec nikdy neprosazoval nic jinho ne ty nejist lidsk principy, ale nacist pouili jeho zkladn mylenku zdokonalovn, aby pomohla legitimizovat jejich vraednou likvidaci nich ras. Zneuit jeho tmatu starho mue zniilo a vedlo ho k tomu, aby se pesthoval do Jin Ameriky i s manelkou a Wilem. Jeho ena byla Perunka, kter vyrostla v Americe a zskala tam vzdln. Byla tak spisovatelka, ale mla v podstat vchodn filozofick nzory. Byla pesvden, e v ivot se m dosahovat vnitnho osvcen, vyho vdom, vyznaujcho se mrem v mysli, a odlouen od vc svta. Podle n ivot nemil ke zdokonalovn, ale naopak k oputn poteby cokoli zdokonalovat, kamkoli smovat. . . Doke rozpoznat, kde to zanechalo Wila? Zavrtl jsem hlavou. Nechalo ho to, pokraoval otec Carl, v obtn pozici. Jeho otec zastval zpadn mylenku prce pro pokrok a zdokonalovn, kdeto jeho matka mla vchodn pesvden, e v ivot jde jen o dosaen vnitnho mru, o nic vc. Tito dva lid pipravili Wila na to, aby pracoval na slouen hlavnch filozofickch rozdl mezi vchodn a zpadn kulturou, akoli on si to nejdv neuvdomoval. Nejdv se stal inenrem, oddanm pokroku, a pak jednoduchm prvodcem, kter hledal mr tak, e pivdl lidi do krsnch, vnitn psobivch mst sv zem. Ale hledn Rukopisu v nm vechno tohle probudilo. Vhledy mluvily pmo k jeho hlavn otzce. Odhaluj, e mylenky Vchodu a Zpadu mohou skuten bt sloueny do vy pravdy. Ukazuj nm, e Zpad m pravdu ve tvrzen, e ivot znamen pokrok, e se vyvj smrem k nemu vymu. Ale Vchod m tak pravdu, kdy zdrazuje, e se musme vzdt ovldn jinch lid pomoc svho ega. Nememe doshnout pokroku, kdy budeme pouvat pouhou logiku. Musme doshnout plnjho vdom, vnitnho spojen s Bohem, protoe jen pak me bt nae evoluce smrem k nemu lepmu vedena vy st ns samch. Kdy Wil zaal objevovat vhledy, cel jeho ivot se dal do pohybu. Setkal se s Josem, s knzem, kter jako prvn nael Rukopis a peloil ho. Brzy nato se setkal s vlastnkem Viciente a pomhal tam zat s vzkumem. A zhruba ve stejnou dobu se setkal s Juli, kter je podnikatelka, ale tak vodila lidi do panenskch prales. Prv s Juli m Wil nejvt spznn. Okamit na to narazili, protoe jejich ivotn otzky byly tak podobn. Julia vyrostla s otcem, kter mluvil o duchovnch idech, ale nevnm a pomatenm zpsobem. Na druh stran jej matka byla uitelka enictv na vysok kole, debatrka, kter vyadovala jasn mylen. Pirozen Julia chtla informace o spiritualit, ale trvala na tom, aby byly srozumiteln a pesn. Wil chtl syntzu Vchodu a Zpadu, kter by vysvtlila lidskou spiritualitu, a Julia chtla, aby toto vysvtlen bylo dokonale jasn. V Rukopise bylo nco, co poskytlo ltku obma. Sndan je pipraven, zavolal Sanchez z kuchyn. Pekvapen jsem se otoil. Neuvdomil jsem si, e Sanchez je vzhru. U jsme nepokraovali v konverzaci. Oba jsme vstali a pipojili se k Sanchezovi u jdla z obilovin a ovoce. Potom m otec Carl podal, abych se s nm el projt do ruin. Souhlasil jsem, velice se mi

chtlo jt tam znova. Oba jsme se podvali na otce Sancheze, ale ten se elegantn omluvil, vysvtlil, e potebuje sjet dol z hor a vydit nkolik telefont. Venku byla kilov jasn obloha a nad vrcholky svtilo jasn slunce. li jsme rychle. Mysl, e existuje zpsob, jak kontaktovat Wila? zeptal jsem se. Ne, odpovdl. Neekl mi, kdo jsou jeho ptel. Jedin zpsob by mohl bt dojet do Iquitos, msteka blzko severn hranice, ale myslm, e to by prv te nebylo bezpen. Pro tam? zeptal jsem se. ekl, e si mysl, e hledn ho tam dovede. Pobl je mnoho ruin. Tak kardinl Sebastian m tam pobl misii. Mysl, e Wil nalezne posledn vhled? Nevm. Kreli jsme nkolik minut tie a pak se otec Carl zeptal: Udlal jsi rozhodnut o tom, jak smr si vybrat osobn? Co tm mysl? Otec Sanchez kal, e nejdv jsi mluvil o okamitm nvratu do Spojench stt, ale e v posledn dob ses zdl vc zaujat zkoumnm vhled. Jak ti to pipad te? Riskantn, ekl jsem. Ale z njakho dvodu tak chci pokraovat. Pochopil jsem, e pmo ped tvma oima zabili lovka. Pesn tak. A pesto tu chce zstat? Ne, ekl jsem. Chci se dostat pry, zachrnit si ivot. . . , ale pesto jsem tady. Pro mysl, e to tak je? zeptal se. Zkoumal jsem jeho vraz. Nevm. Ty ano? Vzpomn si, kde jsme peruili vera veer rozhovor? Vzpomnal jsem si pesn. Objevili jsme otzku, se kterou m rodie zanechali: najt duchovnost, kter je sebezdokonalujc, kter dv lovku pocit dobrodrustv a uspokojen. A ty jsi ekl, e kdybych se podval bl na to, jak se mj ivot vyvjel, tato otzka by dostala mj ivot do perspektivy a vyjasnila mi, co se se mnou te dje. Usml se tajemn. Ano, podle Rukopisu se to stane. Jak k tomu dojde? Kad z ns mus hledat vznamn obraty ve svm ivot a znova je interpretovat ve svtle na evolun otzky. Zavrtl jsem hlavou, nechpal jsem. Pokus se vnmat posloupnost zjm, dleitch ptel, shod okolnost, kter se pihodily v tvm ivot. Nevedly t nkam? Pemlel jsem o svm ivot od dtstv, ale nevidl jsem kl. Jak jsi trvil svj as, kdy jsi vyrstal? zeptal se. Nevm. Myslm, e jsem byl typick dt. Hodn jsem etl. Co jsi etl? Vtinou detektivky, science fiction, duchask pbhy a takov vci. Co se v tvm ivot stalo potom? Vzpomnl jsem si na vliv, kter na m ml ddeek, a ekl jsem otci Carlovi o jezeru a horch. Pikvl vdoucn hlavou. A kdy jsi vyrostl, co se stalo pak? Odeel jsem na vysokou kolu. Mj ddeek zemel, kdy jsem byl pry. Co jsi studoval? Sociologii. Pro? Setkal jsem se s profesorem, kterho jsem si oblbil. Jeho znalosti lidsk podstaty m zaujaly. Rozhodl jsem se studovat u nj. Co se stalo pak? Promoval jsem a el jsem do prce. Lbilo se ti tam? Ano, dlouho ano. Pak se to zmnilo? Ctil jsem, e to, co dlm, nen pln. Pracoval jsem s emocionln naruenmi adolescenty a myslel jsem si, e vm, jak by mohli pekonat svoji minulost a pestat se chovat tak poraenecky. Myslel jsem si, e jim doku pomoci pokraovat v normlnm ivot. Nakonec jsem si uvdomil, e v mm pstupu nco chyb. Co jsi pak udlal? Nechal jsem toho. A pak?

Pak mi zavolala jedna dvn ptelkyn a ekla mi o Rukopise. Tehdy ses rozhodl jet do Peru? Ano. Co si mysl o sv zkuenosti tady? Myslm, e jsem se zblznil, ekl jsem. Myslm, e se tady nechm zabt. Ale co si mysl o tom, jak tady pokroila tv ivotn zkuenost? Tomu nerozumm. Kdy mi otec Sanchez ekl, co se s tebou dlo od tvho pchodu do Peru, ekl, byl jsem udiven sri shod okolnost, kter t seznmily s rznmi vhledy Rukopisu prv tehdy, kdy jsi je poteboval. Co si mysl, e to znamen? zeptal jsem se. Zastavil se a podval se na m. To znamen, e jsi pipraven. Jsi jako my ostatn. Dospl jsi k bodu, kde jsi poteboval Rukopis, abys mohl pokraovat v evoluci svho ivota. Mysli na to, jak udlosti tvho ivota zapadaj do sebe. Od zatku t zajmaly tajemn zleitosti a ten zjem t nakonec vedl ke studiu lidsk pirozenosti. Pro mysl, e ses setkal prv s tm uitelem? Krystalizoval tv zjmy a vedl t k tomu, aby ses podval na nejvt tajemstv: lidskou situaci na tto planet, otzku, eho se tk ivot. Pak na urit rovni jsi vdl, e smysl ivota je spojen s problmem pekonn podmnnosti na minulost a posunu naich ivot kupedu. Proto jsi pracoval s tmi dtmi. Ale jak u te chpe, k tomu, abys pochopil nedostatky svho pstupu k tm dtem, jsi poteboval vhledy. Aby se emocionln naruen dti mohly rozvjet, mus dlat to, co my vichni: vytvoit si spojen s dostatkem energie, aby prohldly skrz sv intenzivn ovldac drama, to, emu ty k chovn, a jt dopedu v tom, co se ukazuje bt duchovnm procesem, tm procesem, ktermu ses po celou dobu pokouel porozumt. Podvej se na ty udlosti z vy perspektivy. Vechny zjmy, kter t v minulosti vedly dopedu, vechna ta stdia rstu, t jenom pipravovala k tomu, abys te byl tady a zkoumal vhledy. Pracoval jsi na svm evolunm hledn sebezlepujc spirituality po cel ivot. Energie, kterou jsi naerpal z toho prodnho msta, kde jsi vyrostl, energie, kterou se ti pokusil ukzat tvj ddeek, ti konen dodala odvahu vydat se do Peru. Jsi tady proto, e tady potebuje bt, abys pokraoval ve vvoji. Tvj cel ivot byla dlouh cesta, vedouc pmo k tomuto okamiku. Usml se. Kdy si pln osvoj tento pohled na svj ivot, doshne toho, co Rukopis nazv jasnm uvdomnm si vlastn duchovn cesty. Podle Rukopisu musme vichni strvit tolik asu, kolik je nutn, tm, e si projdeme tento proces, abychom vyjasnili svoji minulost. Vtina z ns m sv ovldac drama, kter musme pekonat, ale jakmile to jednou udlme, porozumme vymu smyslu toho, pro jsme se narodili uritm rodim a k emu ns pipravovaly vechny zkruty a obraty naich ivot. Vichni mme duchovn cl, posln, kter jsme uskuteovali, ani bychom si toho byli pln vdomi, a jakmile ho jednou vyneseme pln do vdom, mohou nae ivoty vystartovat v. V tvm ppad jsi tento cl odhalil. Te mus jt dopedu, dovolit shodm okolnost, aby t vedly k jasnj a jasnj pedstav, jak uskuteovat toto posln dl, co jet tady mus vykonat. Od chvle, kdy jsi pijel do Peru, jsi dostval Wilovu energii a pak energii otce Sancheze. Ale te je as nauit se vyvjet se samostatn. . . vdom. Chystal se ci mi nco vc, ale oba ns vytrhl pohled na Sanchezovo auto, uhnjc nahoru za nmi. Sanchez sjel ke stran a sthl oknko. Co se dje? ptal se otec Carl. Musm se vrtit do misie okamit, jakmile se spakuju, ekl Sanchez. Vldn jednotky jsou tady. . . a kardinl Sebastian. Oba jsme naskoili do nklaku a Sanchez jel zptky k domu otce Carla. Cestou nm vyprvl, e v jeho misii byli vojci, zkonfiskovali vechny kopie Rukopisu a mon ji zaveli. Vyjeli jsme nahoru k domu otce Carla a spchali jsme dovnit. Otec Sanchez okamit zaal balit sv vci. Stl jsem tady a uvaoval jsem, co dlat. Jak jsem se dval, otec Carl piel k druhmu knzi a ekl: Myslm, e bych ml jet s tebou. Sanchez se otoil. Jsi si jist? Ano, vm, e bych ml. Kvli emu? To jet nevm. Sanchez na nj okamik zral a pak se vrtil k balen. Jestli si mysl, e je to nejlep. Opral jsem se o rm dve. Co bych ml dlat j? zeptal jsem se. Oba mui se na m podvali. To zle na tob, ekl otec Carl. Jen jsem na n zral. Bude se muset rozhodnout, vpadl do toho Sanchez. Nemohl jsem vit takov lhostejnosti. Jet s nimi znamenalo bt urit zajat perunskmi vojky. Ale jak bych tu mohl zstat sm? Podvejte, ekl jsem, j nevm, co mm dlat. Vy dva mi muste pomoct. Je tady jet nkdo, kdo by m mohl schovat? Podvali se jeden na druhho. Myslm, e ne, ekl otec Carl.

Zral jsem na n a aludek se mi svral strachem. Otec Carl se na m usml a ekl: Zsta soustedn. Rozpome se, kdo jsi. Sanchez peel k jednomu zavazadlu a vythl desky. Tady je kopie estho vhledu, ekl. Mon ti pome se rozhodnout, co m dlat. Kdy jsem si vzal kopii, Sanchez se podval na otce Carla a ekl: Za jak dlouho me odjet? Budu muset kontaktovat njak lidi, ekl otec Carl. Asi tak za hodinu. Sanchez se na m podval. Chvli ti a pemlej, a pak si promluvme. Oba mui se vrtili ke svm ppravm a j jsem vyel ven a sedl jsem si na velkou sklu. Pak jsem otevel Rukopis. Pesn odrel slova otce Sancheze a otce Carla. Vyjasnn minulosti byl pesn proces, jakm si lovk uvdomil sv individuln zpsoby ovldn, nauen v dtstv. A kdy jednou pekonme tento zvyk, kal Rukopis, nalezneme sv vy j, svou vvojovou identitu. Peetl jsem cel text za necelch ticet minut. Kdy jsem skonil, konen jsem rozuml podstat vhledu: ne meme pln vstoupit do zvltnho stavu mysli, kter tolik lid jen nakrtko zahldne - jde o zkuenosti, e se pohybujeme v ivot dopedu, vedeni tajemnmi shodami okolnost - musme se probudit k tomu, kdo doopravdy jsme. V tom okamiku se ped domem objevil otec Carl, viml si m a piel k mstu, kde jsem sedl. U jsi skonil? zeptal se. Choval se vele a ptelsky jako obvykle. Ano. Vadilo by ti, kdybych si sem na chvilku sedl? Peju si, abys to udlal. Usadil se po m pravici a po chvli mlen se zeptal: Chpe, e jsi tady na sv cest k objevovn? Myslm, e ano, ale co mm dlat te? Te tomu mus doopravdy uvit. Jak, kdy ctm takov strach? Mus chpat, co je v szce. Pravda, kterou hled, je stejn dleit jako vvoj samotnho vesmru, protoe umouje, aby evoluce pokraovala. Nevid to? Otec Sanchez mi ekl o tv vizi evoluce nahoe na hebeni. Vidl jsi, jak se hmota vyvjela od jednoduch vibrace vodku a k lidstvu. Zajmalo t, jak by lid mohli nst tento vvoj dl. Te jsi objevil odpov: lid se rod do sv vlastn historick situace a nachzej si nco, co zastvaj. Tvo svazek s jinou lidskou bytost, kter si tak nala njak cl. Dti narozen v tomto svazku uvdj v soulad tyto dv pozice tm, e uskuten vy syntzu, vedeny pitom shodami nhod. Jak ses jist dozvdl v Ptm vhledu, pokad, kdy se naplnme energi a stane se shoda okolnost, kter ns vede dopedu v naich ivotech, ustavujeme tuto rove energie v sob samch, a tak meme existovat na vy rovni vibrace. Nae dti pevezmou tuto rove vibrace a zvednou ji jet v. Tmto zpsobem my lid pokraujeme v evoluci. Rozdl v dnen situaci, v situaci na generace je v tom, e jsme pipraveni dlat to vdom a urychlit ten proces. Bez ohledu na to, jak moc se boj, nem te na vbr. Kdy ses jednou dozvdl, v em spov ivot, neexistuje zpsob, jak toto poznn vymazat. Kdy se pokus udlat se svm ivotem nco jinho, bude vdycky mt pocit, jako by ti nco chyblo. Ale co mm te udlat? To nevm. To v jenom ty. Ale navrhuju ti, aby ses nejdv pokusil zskat energii. Otec Sanchez obeel roh domu a pipojil se k nm. Peliv se pitom vyhbal kontaktu o nebo hluku, jako by si pl ns neperuovat. Pokusil jsem se soustedit a zamit pozornost na vrcholky skal, kter obklopovaly dm. Zhluboka jsem se nadechl a uvdomil jsem si, e jsem byl od chvle, kdy jsem vyel ven, naprosto pohlcen sm sebou, jako bych byl v tunelu. Odzl jsem sm sebe od krsy a majesttnosti hor. Jak jsem se dval na okol a vdom jsem se snail ocenit pohled ped sebou, zaal jsem zakouet te u povdom pocit blzkosti. Najednou se vechno zdlo vyjadovat vc fyzick ptomnosti a mrn zit. Zaal jsem se ctit leh, moje tlo jako by se vznelo. Podval jsem se na otce Sancheze a pak na otce Carla. Pohleli na m nalhav a mohl jsem odhadnout, e pozoruj m energetick pole. Jak vypadm? zeptal jsem se. Vypad, jako by ses ctil lp, ekl Sanchez. Zsta tady a zvyuj svoji energii, jak nejvc to pjde. Mme jet asi dvacet minut balen. Pousml se. A potom, dodal, bude pipraven zat.

ZAPOJEN DO PROUDU

Oba kn odeli zptky do domu a j jsem strvil jet nkolik minut pozorovnm krsy hor ve snaze zskat vc energie. Pak jsem ztratil soustedn a do mysli mi voln vstoupily mylenky na Wila. Kde je te? Piblil se nalezen Devtho vhledu? Pedstavil jsem si ho, jak b dungl s Devtm vhledem v ruce a vude kolem nj jsou vojci, kte ho pronsleduj. Myslel jsem na Sebastiana, kter dil ten hon. I v tomto snn mi bylo jasn, e Sebastian s vekerou svou autoritou se ml, e patn pochopil, jak vliv by vhledy na lidi mly. Ctil jsem, e nkdo by ho mohl pesvdit, aby se na to podval z jinho pohledu, jen kdybychom dokzali objevit, kterou st Rukopisu se ct tak ohroen. Jak jsem nad tm pemtal, v mysli mi naskoil obrzek Marjorie. Kde te je? Pedstavil jsem si, e se s n znova setkvm. Ale jak by se to mohlo stt? Zvuk zavrajcch se pednch dve domu m penesl zptky do reality. Znova jsem se ctil slab a nervzn. Sanchez pichzel kolem domu k mstu, kde jsem sedl. Jeho kroky byly rychl a clevdom. Sedl si vedle m a pak se zeptal: Rozhodl ses, co bude dlat? Zavrtl jsem hlavou. Nevypad moc siln, ekl. Nectm se moc siln. Asi jsi nezvyoval svoji energii moc systematicky. Co tm mysl? Vysvtlm ti zpsob, jak j osobn zskvm energii. Mon ti moje metoda pome pi vytven vlastnho postupu. Pokvl jsem, aby pokraoval. Prvn vc, kterou dlm, ekl, je soustedit se na okol, co myslm dl taky. Pak se snam vzpomenout si, jak vechno vypad, kdy jsem naplnn energi. Dlm to tak, e si znova vybavuji tu fyzickou ptomnost, kterou vechno vyzauje, jedinenou krsu a tvar veho, zvl rostlin, a zpsob, jak barvy jakoby svt a jsou jasnj. Sleduje m? Ano, pokoum se dlat tot. Pak, pokraoval, se snam zakusit ten pocit blzkosti, pocit, e bez ohledu na to, jak daleko nco je, se toho mohu dotknout, bt s tm ve spojen. A pak to vdechuji. Vdechuje to? Copak ti tohle otec John nevysvtlil? Ne, nevysvtlil. Sanchez vypadal zmaten. Mon ml v myslu vrtit se a ci ti o tom pozdji. asto je velice dramatick. Jde pry a nech sv ky samotn, aby zvaovali, co je nauil, a pak se objev pozdji pesn ve sprvnou dobu, aby ke svm instrukcm nco dalho pidal. Pedpokldm, e s tebou chtl mluvit pozdji, ale odjeli jsme pli nhle. Rd bych o tom slyel, ekl jsem. Vzpomn si na pocit vznen, kter jsi zakusil na vrcholku hory? zeptal se. Ano, odpovdl jsem. Abych znova zskal ten vzniv pocit, pokoum se vdechovat do sebe energii, se kterou jsem si vytvoil spojen. Sledoval jsem Sanchezovo vysvtlovn. Jen to, e jsem naslouchal jeho ei, u zvyovalo moje spojen. Vechno kolem m zskalo na fyzick ptomnosti a krse. Dokonce i skly jako by ble zily a Sanchezovo energetick pole bylo irok a modr. Te nadechoval zhluboka a clevdom a pokad zadrel dech asi pt vtein, ne vydechl. Nsledoval jsem jeho pklad. Kdy si pedstavme, ekl, e kad vdechnut do ns vthne energii a napln ns jako balon, skuten se stvme vnitn uspodanjmi, ctme se mnohem leh a vznme se. Po nkolika nadechnutch jsem se zaal ctit pesn tak. Kdy do sebe nadechnu energii, pokraoval Sanchez, ovm si, jestli ctm tu sprvnou emoci. Jak jsem ti ekl pedtm, povauji to za ukazatel toho, jestli mm skuten spojen. Mluv o lsce? Pesn tak. Jak jsme o tom mluvili v misii, lska nen abstraktn pojem, morln povinnost nebo nco takovho. Lska je zkladn emoce, kter existuje, kdy je lovk spojen s energi dostupnou ve vesmru, kter samozejm je energi Bo. Otec Sanchez se na m upen dval a oi ml trochu rozosten. Tam, ekl, jsi toho doshl. To je rove energie, kterou potebuje mt. Trochu ti pomhm, ale ty jsi pipraven udret ji sm. Jak to mysl, e mi trochu pomh? Otec Sanchez potsl hlavou. S tm si te nedlej starosti. Dozv se o tom pozdji, v Osmm vhledu. Otec Carl krel kolem domu a podval se na ns oba, jako by byl poten. Kdy se piblil, upel na m zrak. U ses rozhodl? Ta otzka m podrdila. Musel jsem bojovat proti tomu, abych v dsledku toho neztratil energii.

Neupadej zptky do svho dramatu rezervovanosti, ekl otec Carl. Neme se vyhnout tomu, abys tady zaujal njak postoj. Co si mysl, e m dlat? Nemyslm si nic, ekl jsem. V tom je problm. Jsi si jist? Mylenky vypadaj jinak, jakmile jednou nave spojen s energi. Podval jsem se na nj udiven. Slova, kter jsi zvykl prohnt si hlavou ve snaze logicky ovldat udlosti, vysvtlil, se zastav, kdy se vzd svho ovldacho dramatu. Kdy se napln vnitn energi, vstoup ti do mysli jin druhy mylenek, z vy sti tv bytosti. To je tvoje intuice. Ct je jinak. Prost se ti vyno vzadu v mysli, nkdy v podob snn nebo miniaturn vize, a pijdou, aby t vedly, aby t provzely. Pod jsem nerozuml. ekni nm, na co jsi myslel, kdy jsme t tady ped chvl nechali o samot, ekl otec Carl. Nejsem si jist, e si na to vechno vzpomenu, ekl jsem. Zkus to. Pokusil jsem se soustedit. Myslel jsem na Wila, na to, jestli se piblil nalezen Devtho vhledu, a na Sebastianovu kovou vpravu proti Rukopisu. Na co jet? Vzpomnal jsem na Marjorii, co se s n asi stalo. Ale nechpu, jak by mi tohle pomohlo, abych vdl, co te mm dlat. To ti vysvtlm, ekl otec Sanchez. Kdy jsi zskal dostatek energie, jsi pipraven vdom se zapojit do evoluce, odstartovat jej proud, aby vytvela shody okolnost, kter t povedou dopedu. Do sv evoluce se zapoj velice specifickm zpsobem. Nejdv, jak jsem ekl, si vybuduje dostatenou energii, pak si vzpomene na zkladn otzku svho ivota - na tu, kterou ti dali tvoji rodie - protoe tato otzka poskytuje celkov kontext pro tvj vvoj. Pak se sousted na svoji cestu tm, e objev okamit, men otzky, se ktermi se setkv ve svm souasnm ivot. Tyto otzky se vdycky tkaj tv vt otzky a definuj, kde prv jsi ve svm celoivotnm hledn. Jakmile si jednou uvdom, jak otzky jsou v danm okamiku aktivn, vdycky dostane njak smr intuitivnho smovn, co dlat nebo kam jt. Zsk tuen dalho kroku. Vdycky. Tohle se nestane jedin, kdy m v mysli patnou otzku. Vid, problm v ivot nen v dostvn odpovd. Problm je v identifikaci tvch souasnch otzek. Jakmile jednou ur sv otzky sprvn, odpovdi u vdycky pijdou. Kdy zsk intuitivn znalost toho, co se stane dl, pokraoval, pak dal krok je bt velice bdl a pozorn. Dve i pozdji t potkaj shody okolnost, kter t posunou ve smru naznaenm intuic. Sleduje m? Myslm, e ano. Tak, pokraoval, nemysl, e ty mylenky na Wila, Sebastiana a Marjorii byly dleit? Pemlej o tom, pro k tob tyto mylenky pichzej prv te, kdy vezme v vahu cel svj ivotn pbh. V, e jsi vyel ze sv rodiny a hledal jsi, jak udlat z duchovnho ivota dobrodrustv, kterm by ses sm povznesl, je to tak? Ano. Pak, jak jsi vyrstal, t zaala zajmat tajemn tmata, studoval jsi sociologii a pracoval jsi s lidmi, akoli jsi jet nevdl, pro ty vci dl. Pak, jak ses zaal probouzet, jsi uslyel o Rukopise, pijel jsi do Peru a nalzal jsi vhledy jeden za druhm. Kad z nich t nauil nco o typu duchovnosti, kterou hled. Te, kdy sis to ujasnil, me zskat vy rove vdom o tto evoluci tm, e bude definovat sv souasn otzky a pak bude pozorn sledovat pichzejc odpovdi. Jen jsem se na nj dval. Jak jsou tv souasn otzky? zeptal se. Myslm, e bych chtl poznat ostatn vhledy, ekl jsem. Zvl bych chtl vdt, jestli Wil najde Devt vhled. A chci tak vdt, co se stalo s Marjori. A tak bych chtl lpe poznat Sebastiana. A co ti navrhovala tvoje intuice, abys udlal pro zodpovzen tchto otzek? Nevm. Myslel jsem na to, e znova uvidm Marjorii, a na Wila, jak utk a hon ho vojci. Co to znamen? Kde Wil utkal? V dungli. Mon to naznauje, kam bys ml jt. Iquitos je v dungli. A co Marjorie? Vidl jsem, e se s n znova setkvm. A Sebastian? Pedstavoval jsem si, e je proti Rukopisu proto, e ho patn pochopil, e by se jeho nzor dal zmnit, kdyby nkdo piel na to, eho pesn se v Rukopise boj. Oba mui se podvali jeden na druhho v naprostm asu. Co to znamen? zeptal jsem se. Otec Carl odpovdl dal otzkou: Co si mysl ty? Poprv od doby na vrcholku horskho hebene jsem se zanal ctit znova pln energie a sebedvry. Podval jsem se na n a ekl jsem: Myslm, e to znamen, e bych ml jet smrem k dungli a pokusit se objevit, jak aspekty Rukopisu se crkvi nelb.

Otec Carl se usml. Pesn! Me si vzt moje auto. Pikvl jsem a obeli jsme dm dopedu, kde byla zaparkovan ob vozidla. Moje vci, spolen se zsobou potravy a vody, u byly sbaleny v aut otce Carla. Nklaek otce Sancheze byl tak u naloen. Chci ti ct tohle, ekl otec Sanchez. Pamatuj na to, aby ses zastavoval dost asto a abys obnovoval sv spojen s energi. Zsta naplnn, zsta ve stavu lsky. Pamatuj, e kdy jednou doshne tohoto stavu lsky, nic a nikdo z tebe neme vythnout vc energie, ne doke nahradit. Ve skutenosti energie, kter z tebe proud, svm tokem do tebe stejnou rychlost energii vtahuje. Nikdy ti neme dojt. Ale mus si udret vdom tohoto procesu, aby to fungovalo. To je zvl dleit, kdy jedn s lidmi. Odmlel se. Souasn otec Carl piel bl a ekl: etl jsi vechny vhledy a na dva: Sedm a Osm. Sedm pojednv o procesu vdomho vvoje sebe sama, o tom, jak lovk m zstvat vnmav ke kad shod okolnost, ke kad odpovdi, kterou mu vesmr poskytuje. Podal mi tenk desky. Tohle je Sedm. Je velmi krtk a veobecn, pokraoval, ale mluv o tom, jak se nm vci nhle ukou, o zpsobu, jak k nm jist mylenky pichzej, aby ns vedly. Co se te Osmho, najde ho sm, a nadejde sprvn as. Vysvtluje, jak meme pomhat jinm lidem, protoe nm pinej odpovdi, kter hledme. A dle popisuje cel nov etick ovldnut zpsobu, jak by lid mli spolu vzjemn jednat tak, aby usnadnili evoluci kadho z nich. Pro mi nemete dt Osm vhled te? zeptal jsem se. Otec Carl se usml a poloil mi ruku na rameno. Protoe nectme, e bychom mli. Musme se tak dit svou intuic. Dostane Osm vhled, jakmile si polo tu sprvnou otzku. ekl jsem mu, e rozumm. Pak m oba kn objali a pli mi vechno dobr. Otec Carl zdraznil, e se brzy setkme znova a e skuten najdu odpovdi, kvli kterm jsem tady. Uu jsme chtli nasednout do voz, kdy se ke mn Sanchez najednou obrtil. Mm intuitivn tuen, e bych ti ml nco ct. Dozv se o tom vc pozdji. Dovol svmu vnmn krsy a duhov zivosti, aby t na tv cest vedlo. Msta a lid, kte maj pro tebe odpovdi, se ti budou zdt zivj a pitalivj. Pikvl jsem a vyplhal jsem se do nklaku otce Sancheze. Pak jsem nkolik mil jel za nimi dol po kamenit cest, a jsme dojeli k rozcest. Sanchez mi zamval ze zadnho oknka a zamili s otcem Carlem na vchod. Dval jsem se chvilku za nimi a pak jsem stoil star nklak na sever smrem k amazonsk pnvi. Zvedl se ve mn nval netrplivosti. Pes ti hodiny jsem tu zskval energii a uvdl jsem se do dobrho stavu, a pod jsem tady sedl na kiovatce a nebyl jsem schopn se rozhodnout mezi dvma cestami. Po lev stran byla jedna monost. Soud podle mapy vedla tato cesta stovky mil na sever podl pat hor a pak se stela prudce na vchod smrem k Iquitos. Druh cesta vedla vpravo a udrovala si stle stejn severovchodn smr. Vedla dungl do stejnho cle. Zhluboka jsem se nadechl a pokusil jsem se uvolnit, pak jsem rychle zkontroloval zptn zrctko. Nikdo nebyl v dohledu. Ani pedtm jsem nikoho nevidl - dnou dopravu, dn mstn lidi, kte by li po cest - u pes hodinu. Pokusil jsem se setst zchvat zkosti. Vdl jsem, e bych se ml uvolnit a zstat ve spojen, pokud te mm udlat sprvn rozhodnut. Soustedil jsem se na vhled. Cesta dungl po m pravici pokraovala mezi skupinu velkch strom. Mezi nimi nlo ze zem nkolik skal, vtinou obrostlch velkmi tropickmi kei. Druh cesta horami se zdla pomrn pust. V tom smru rostl jeden strom, ale zbytek krajiny byl skalnat a bylo v nm velice mlo rostlinnho ivota. Podval jsem se znovu vpravo a pokusil jsem se navodit si stav lsky. Stromy a kee mly avnatou zelenou barvu. Podval jsem se vlevo a zkusil jsem stejn postup. Okamit jsem postehl kvetouc trvu, kter lemovala cestu. Stbla trvy byla bled a skvrnit, ale bl kvty, vnman dohromady, vytvely v dlce jedinen vzor. Podivil jsem se, pro jsem si neviml kvtin dv. Te se zdlo, e skoro svt. Rozil jsem svj pohled, aby obshl vechno v tom smru. Mal skly a hnd skvrny trku se zdly vjimen barevn a zeteln. Odstny jantarov, fialov a dokonce i tmav erven bely pes cel vhled. Podval jsem se zptky doprava na stromy a kee. Akoli byly krsn, te vybledly ve srovnn s druhou cestou. Ale jak je to mon, pomyslel jsem si. Pvodn se zdla cesta vpravo daleko pitalivj. Podval jsem se zptky vlevo a moje intuice zeslila. Bohatost tvar a barev m uvedla v as. Pesvdilo m to. Nastartoval jsem motor a zamil doleva, ujitn o sprvnosti svho rozhodnut. Cesta byla hrbolat kameny a vyjetmi rhami. Jak jsem poskakoval na sedadle, moje tlo se zdlo leh. Moje vha se soustedila v kylch, take se zda a krk drely bez nmahy zpma. Pae drely volant, ale neodpovaly na nm. Po dv hodiny jsem jel bez zvltnch phod, udiboval jsem z koku s jdlem, kter mi zabalil otec Carl, a zase jsem nikoho nevidl. Cesta se vinula nahoru a dol z jednoho malho kopeku na druh. Na vrku jednoho kopce jsem zpozoroval dv star auta, zaparkovan po m prav ruce. Sjela daleko ke stran cesty pod mal stromky. Nevidl jsem v nich nikoho a usoudil jsem, e jsou asi oputn. Vpedu se cesta oste stela doleva a vinula se dol do irokho dol. Z vrcholu jsem vidl do vzdlenosti nkolika mil. Prudce jsem zastavil. V pli cesty pes dol stla po obou stranch silnice ti nebo tyi vojensk vozidla. Mezi nklaky stla mal skupinka vojk. Mrz mi pebhl po zdech. To znamenalo, e silnice je zablokovan. Vycouval jsem z hebenu a zajel jsem s autem mezi dv velk skly, pak jsem vystoupil a el jsem zptky

k vyhldce, abych znovu pozoroval dn v dol. Jedno auto jelo zpt k ostatnm. Najednou jsem za sebou nco uslyel. Rychle jsem se otoil. Byl to Phil, ekolog, se kterm jsem se seel ve Viciente. Byl taky v oku. Co tady dl? zeptal se a pospchal ke mn. Pokoum se dostat se do Iquitos, ekl jsem. Obliej ml pln obav. To my taky, ale vlda u pln l kvli tomu Rukopisu. Sname se rozhodnout, jestli riskovat projet kolem t zablokovan cesty. Jsme tyi. Pokvl vlevo. Skrz stromy jsem vidl nkolik lid. Pro jede do Iquitos? zeptal se. Pokoum se najt Wila. Oddlili ns v Cule. Ale slyel jsem, e snad jel do Iquitos a hled tam zbytek Rukopisu. Vypadal vyden. To by neml dlat! Vojci zakzali komukoli vlastnit kopie. Neslyel jsi, co se stalo ve Viciente? Jo, nco ano, ale co jsi slyel ty? Nebyl jsem tam, ale pochopil jsem, e ady vtrhly dovnit a uvznily kadho, kdo ml kopie. Vechny hosty zadreli a vyslchali. Dale a dal vdci byli odvleeni. Nikdo nev, co se jim stalo. V, pro vldu ten Rukopis tak znepokojuje? zeptal jsem se. Ne, ale kdy jsem slyel, jak nebezpen to zan bt, rozhodl jsem se vrtit se do Iquitos pro sv vzkumn daje a pak odjet ze zem. Vyprvl jsem mu podrobnosti toho, co se stalo Wilovi a mn, kdy jsme odjeli z Viciente, zvl o pestelce na hebeni hor. Sakra, ekl. A to tady pod jet kvli t vci tajtrlkuje? Jeho vrok otsl mou sebedvrou, ale ekl jsem: Podvej, kdy nic neudlme, vlda potla Rukopis pln. Svt pijde o tuto znalost a j myslm, e vhledy jsou dleit! Dost dleit, aby kvli nim lovk umel? zeptal se. Nai pozornost upoutal zvuk motor. Nklaky jely pes dol smrem k nm. No do prdele! ekl. Tady jedou. Ne jsme se mohli pohnout, uslyeli jsme zvuk pibliujcch se voz tak z druhho smru. Obklili ns! zaval Phil. Vypadal zpanikaen. Bel jsem k nklaku a nacpal jsem kok s jdlem do malho rance. Vzal jsem desky obsahujc Rukopis, a stril jsem je taky do rance, ale pak jsem si to rozmyslel a msto toho jsem je zasunul pod sedadlo. Zvuky zeslily, a tak jsem pebhl cestu doprava ve smru, kam zamil i Phil. Dole po svahu jsem vidl jeho a ostatn mue, skren za skupinou skal. Schoval jsem se s nimi. Doufal jsem, e vojensk vozidla projedou kolem a budou pokraovat v jzd. Moje auto nebylo z cesty vidt. Doufal jsem, e si pomysl tak jako j, e dal auta jsou oputn. Nklaky blc se z jihu pijely prvn a k na hrze se zastavily u zaparkovanch aut. Nehbejte se! Policie! zaval njak hlas. Ztuhli jsme, kdy se za nmi vynoilo nkolik vojk. Vichni byli siln ozbrojen a velice ostrait. Vojci ns dkladn prohledali a vzali nm vechno, pak ns pinutili jt dozadu po cest. Tam prohledvaly auta cel tucty vojk. Phila s ostatnmi zahnali do jednoho z vojenskch voz, kter rychle odjel pry. Kdy projdli kolem m, zahldl jsem ho. Vypadal pzran bled. M vedli pky v opanm smru a podali m, abych zstal sedt pod hebenem kopce. Blzko m stlo nkolik vojk, kad s automatickou zbran na rameni. Konen piel dstojnk a hodil desky, obsahujc moje kopie vhled, na zem k mm nohm. Nahoru na n hodil kle od nklaku otce Carla. Jsou tyto kopie vae? zeptal se. Dval jsem se na nj a neodpovdal jsem. Tyhle kle byly nalezeny u vs, ekl. Uvnit vozu jsme nali tyhle kopie. Znovu se vs ptm, jestli jsou vae. Myslm, e nebudu odpovdat, dokud se nespojm s prvnkem, vykoktal jsem. Ta poznmka vyvolala na dstojnkov tvi sarkastick smv. ekl nco ostatnm vojkm a el pry. Vojci m vedli do jednoho z dp a na pedn sedadlo vedle idie. Dva dal vojci si sedli s pipravenmi zbranmi dozadu. Za nmi vyplhali dal vojci do druhho vozidla. Po krtkm ekn ob vozidla zamila na sever do dol. Zaplavily m zkostn mylenky. Kam m to vezou? Pro jsem se dostal do thle situace? Tak takovou ppravu mi kn poskytli: nevydrela mi ani jeden den. Tam na kiovatce jsem si byl tak jist, e jsem si vybral sprvnou cestu. Vypadala pitalivji, v tom jsem se nespletl. Kde jsem udlal chybu? Zhluboka jsem se nadechl a zkusil jsem se uvolnit. Pemlel jsem, co se asi stane te. Budu pedstrat nevdomost, rozhodl jsem se, a budu hrt turistu, kter se nechal svst, ale nechtl zpsobit dnou kodu. Prost jsem se zapletl se patnmi lidmi, eknu. Nechte m jet dom. Ruce, poloen v kln, se mi trochu chvly. Jeden z vojk sedcch vzadu mi nabdl poln lhev s vodou a j jsem ji pijal, akoli jsem nedokzal pt. Vojk byl mlad a kdy jsem mu lhev vracel, usml se bez stopy zl vle v oblieji. Obraz Philova zpanikaenho vrazu mi probleskl mysl. Co s nm udlaj? Napadlo m, e setkn s Philem tam na vrcholu kopce byla shoda okolnost. Co to mlo znamenat? O em jsme to mli mluvit, kdybychom nebyli perueni? Takhle jsem jenom zdraznil dleitost Rukopisu a on m jenom varoval ped nebezpem a poradil mi utct, ne m zajmou. Nanetst jeho rada pila pli pozd.

Po nkolik hodin jsme jeli, ani kdokoli promluvil. Krajina venku byla stle rovinatj. Vzduch se oteploval. Pozdji mi mlad vojk podal otevenou konzervu, nco jako hovz hai, ale zase jsem nemohl nic spolknout. Po zpadu slunce svtlo rychle slblo. Dal jsem se vzt bez jedin mylenky, dval jsem se pmo dopedu ve smru reflektor auta a pak jsem sklouznul do neklidnho spnku, bhem kterho jsem snil o tom, e ltm. Utkal jsem beznadjn ped neznmm neptelem mezi stovkami velkch zaplench hranic a byl jsem si jist, e nkde je tajn kl, kter by mi otevel cestu k vdn a bezpe. Uprosted jednoho z gigantickch oh jsem uvidl kl. Vrhl jsem se do ohn, abych ho vyprostil. S trhnutm jsem se probudil, cel zalit potem. Vojci sena m nervzn dvali. Potsl jsem hlavou a opel jsem se o dvee auta. Dlouho jsem se dval ven postrannm oknkem na tmav obrysy krajiny a pemhal paniku. Byl jsem sm a hldala m str, mili jsme do tmy a nikomu nezleelo na mch nonch mrch. Kolem plnoci jsme zajeli k velk jednopatrov budov, spoe osvtlen, vystavn z kamen. Obeli jsme pedn vchod a vstoupili jsme postrannmi dvemi dovnit. Schody vedly dol do zk chodby. Vnitn stny byly tak kamenn a strop tvoily velk trmy a hrub prkna. Cestu ozaovaly hol rovky, visc ze stropu. Proli jsme dalmi dvemi a pak do seku vzeskch cel. Jeden z vojk, kter mezitm zmizel, se k nm zase pipojil, otevel dvee jedn cely a pokynul mi, e mm vejt. Uvnit byly ti pryny, devn stl a vza s kvtinami. K mmu pekvapen byla cela velice ist. Veel jsem dovnit a zjistil jsem, e si m prohl mlad Perunec, ne star ne osmnct nebo devatenct let. Vojk za mnou zamknul dvee a odeel. Sedl jsem si na jednu prynu a mladk zaplil olejovou lampu. Kdy svtlo ozilo jeho obliej, viml jsem si, e je to Indin. Mluv anglicky? zeptal jsem se. Ano, trochu, ekl. Kde to jsme? Blzko Pullcupy. Je tohle vzen? Ne, vichni jsou tady kvli vslechu o Rukopisu. Jak dlouho u tu jsi? zeptal jsem se. Podval se na m plachma hndma oima. Dva msce. Co s tebou dlali? Pokouej se zpsobit, abych pestal vit Rukopisu a abych jim ekl o dalch lidech, kte maj kopie. Jak? e na m mluv. Jen mluv, nim nevyhrouj? Jenom mluv, zopakoval. ekli ti, kdy t pust? Ne. Na okamik jsem se odmlel a on se na m tzav podval. Chytili t s kopiemi Rukopisu? zeptal se. Ano. A tebe? Ano. Bydlm tady blzko, v sirotinci. Mj editel uil z Rukopisu. Dovolil mi uit dti. On stail uprchnout, ale m chytili. Kolik vhled jsi vidl? zeptal jsem se. Vechny, kter byly nalezeny, ekl. A ty? No, j jsem vidl vechny krom Sedmho a Osmho vhledu. Ml jsem Sedm, ale neml jsem pleitost si ho pest, protoe se objevili vojci. Mladk zvnul a zeptal se: Meme te spt? Jo, ekl jsem neptomn. Jasn. Lehl jsem si na prynu a zavel jsem oi. Mylenky se mi rozbhly dopedu. Co bych te ml dlat? Jak jsem se mohl nechat chytit? Mu utct? Vymyslel jsem nkolik strategi a scn, ne jsem se konen propadl do spnku. Znova jsem ml iv sny. Hledal jsem stejn kl, ale tentokrt jsem byl ztracen v hlubokm lese. Dlouho jsem krel bez cle a pl jsem si, abych ml njakho prvodce. Po chvli pila velik bouka a zaplavila krajinu. Povode m splchla hlubokou str do eky, kter tekla patnm smrem a hrozilo, e se v n utopm. Ze vech sil jsem bojoval s proudem, tak dlouho, e se to zdlo jako cel dny. Konen jsem dokzal vymanit se z pvalu a vyplhat na kamenit beh. Drpal jsem se nahoru na skly a podl holch tes nad ekou, stoupal jsem v a v do stle zrdnjch mst. Akoli jsem sebral vekerou slu vle a zkuenosti, abych tesy zdolal, v jednom okamiku jsem se nhle tisknul nebezpen k povrchu skly, neschopen pokraovat kamkoli dl. Podval jsem se dol na krajinu pod sebou. V oku jsem si uvdomil, e eka, se kterou jsem se rval, vytk ven

z lesa a st na krsnou pl a louku. Na louce, uprosted kvtin, byl kl. Pak jsem sklouzl a s kikem jsem se til dol, a jsem spadl do eky a potopil jsem se. Rychle jsem se posadil na pryn a lapal jsem po vzduchu. Mlad Indin, kter byl zjevn u pedtm vzhru, ke mn piel. Co se dje? zeptal se. Chytil jsem dech a rozhldl jsem se. Uvdomil jsem si, kde jsem. Tak jsem si viml, e mstnost m okno a e venku u je svtlo. Jenom zl sen, ekl jsem. Usml se na m, jako by ho to potilo. Zl sny v sob maj ta nejdleitj poselstv, poznamenal. Poselstv? zeptal jsem se, vstal jsem a nathl jsem si koili. Vypadal zaskoen, e to mus vysvtlovat. Sedm vhled mluv o snech, ekl. Co k o snech? k, jak se. . . hm. . . Daj vysvtlit sny? Ano. Co o tom k? k, e mme srovnat pbh snu s pbhem naeho ivota. Chvilku jsem pemlel, nejist si tm, co tento pokyn znamen. Co tm mysl, srovnat pbhy? Mlad Indin se mi skoro nedokzal podvat do o. Chce vyloit tvj sen? Pikvl jsem a vyprvl jsem mu ho. Zaujat naslouchal a pak ekl: Srovnej sti pbhu se svm ivotem. Podval jsem se na nj. Kde mm zat? Na zatku. Co jsi dlal na zatku snu? Hledal jsem v lese kl. Jak ses ctil? Ztracen. Srovnej tu situaci se svou vlastn. Mon to m vztah, ekl jsem. Hledm njak odpovdi tkajc se Rukopisu a jsem si a moc jist, e se ctm ztracen. A co jet se dje ve tvm skutenm ivot? zeptal se. Chytili m, ekl jsem. Navzdory vemu, co jsem se pokouel dlat, m zaveli. Te mu jedin doufat, e nkoho umluvm, aby m nechali odjet dom. Snail ses nedat se chytit? Samozejm. Co se stalo ve snu dl? Bojoval jsem s proudem. Pro? zeptal se. Zanal jsem chpat, k emu smuje. Protoe v t chvli jsem si myslel, e m utop. A kdybys nebojoval s vodou? Pinesla by m ke kli. Co to k? e kdybych nebojoval proti tto situaci, stejn bych mohl zskat odpovdi, kter chci? Znova vypadal nesvj. J nekm nic. k to sen. Na okamik jsem pemlel. Byla tahle interpretace sprvn? Mlad Indin ke mn vzhldl a pak se zeptal: Kdybys musel prot ten sen znova, co bys udlal jinak? Nekladl bych odpor vod, i kdyby to vypadalo, e m me zabt. Vdl bych, e to tak nen. Co t ohrouje te? Myslm, e vojci. To, e jsem ve vazb. Tak jak je to pro tebe poselstv? Mysl, e poselstv snu je dvat se na tohle zajet pozitivn? Neodpovdl, jen se usml. Sedl jsem na sv pryn a opral jsem se zdy o stnu. Ta interpretace m vzruila. Pokud je pesn, znamenalo by to, e jsem pese vechno na t kiovatce neudlal chybu, e tohle vechno je st toho, co se m dt. Jak se jmenuje? zeptal jsem se. Pablo, odpovdl. Usml jsem se a pedstavil jsem se sm. Pak jsem mu strun vyprvl svj pbh, jak jsem se octl tady v Peru a co se stalo. Pablo sedl na sv pryn s lokty na kolenou. Ml krtk ern vlasy a byl velice thl. Pro jsi tady? zeptal se. Abych se nco dozvdl o Rukopise, odpovdl jsem. Ale pro pesn? zeptal se znova.

Abych nco zjistil o Sedmm vhledu a abych nalezl nkter sv ptele, Wila a Marjorii. . . a myslm, abych zjistil, pro je crkev tolik proti Rukopisu. Je tady mnoho kn, se ktermi me mluvit, ekl. Chvilku jsem pemlel o jeho prohlen a pak jsem se zeptal: Co jet k Sedm vhled o snech? Pablo mi vysvtlil, e sny pichzej, aby nm kaly o naich ivotech nco, eho jsme si nevimli. Pak povdal jet nco, ale msto, abych ho poslouchal, zaal jsem myslet na Marjorii. Vidl jsem v duchu jasn jej obliej a pemlel jsem, kde by mohla bt. Pak jsem ji uvidl, jak ke mn b a usmv se. Najednou jsem si uvdomil, e Pablo u nemluv. Podval jsem se na nj. Promi, zatoulaly se mi mylenky, omluvil jsem se. Co jsi kal? To je v podku, odpovdl. Na co jsi myslel? Jen na jednu ptelkyni. Nic to nebylo. Podval se na m, jako by mi chtl poloit njakou otzku, ale nkdo se piblil ke dvem cely. Skrz me jsem uvidl vojka, jak sundv zmek. as na sndani, ekl Pablo. Vojk otevel dvee a kvnul na ns, abychom vyli do chodby. Pablo el kamennou chodbou jako prvn. Pokraovali jsme na schodit a nahoru po schodech do mal jdelny. V rohu mstnosti stlo tyi nebo pt vojk, zatmco ve front na jdlo ekalo nkolik civilist, dva mui a jedna ena. Zastavil jsem se a nevil jsem svm om. Ta ena byla Marjorie. Souasn uvidla i ona m a zakryla si sta rukou. Oi se j pitom rozily pekvapenm. Podval jsem se na vojka za mnou. Krel k dalm vojkm v rohu, lern se usmval a kal nco panlsky. Nsledoval jsem Pabla, kter ns vedl pes mstnost na konec fronty. Marjorie prv dostvala jdlo. Dva dal mui si vzali tcy ke stolu a hovoili. Marjorie nkolikrt vzhldla a jej pohled se setkal s mm, ale snaila se nic nekat. Pablo si viml, e se asi znme, a tzav se na m podval. Marjorie si pinesla jdlo ke stolu, a kdy jsme tak dostali jdlo, pili jsme k n a usadili jsme se k jejmu stolu. Vojci pod mluvili mezi sebou, nae pesuny jim zjevn byly lhostejn. Boe, to jsem rda, e t vidm, ekla. Jak ses sem dostal? Schoval jsem se na chvli u njakch kn, odpovdl jsem. Pak jsem odjel, abych nael Wila, a vera m chytili. Jak dlouho u jsi tady? Od t doby, co m nali na hebeni, ekla. Viml jsem si, e Pablo si ns zaujat prohl, a pedstavil jsem ho Marjorii. Myslel jsem, e tohle mus bt Marjorie, ekl. Krtce spolu promluvili a pak jsem se zeptal Marjorie: Co se jet stalo? Nic moc,`` ekla. Ani dokonce nevm, pro m zadreli. Kad den m vezmou k jednomu z tch kn nebo dstojnk k vslechu. Chtj vdt, s km jsem se stkala ve Viciente a jestli vm, kde jsou dal kopie. Znova a znova dokola! Marjorie se usmla a vypadala zraniteln. Pitom jsem zase poctil, jak siln m pitahuje. Podvala se na m oste koutkem oka. Oba jsme se tie zasmli. Nsledovala chvle ticha, kdy jsme jedli, a pak se dvee otevely a veel knz, spoleensky obleen. Doprovzel ho mu, kter vypadal na vysokho dstojnka. To je hlavn knz, ekl Pablo. Dstojnk nco ekl vojkm, kte vystelili do pozoru, a pak oba s knzem peli mstnost smrem ke kuchyni. Knz se podval pmo na m a nae pohledy se na dlouhou vteinu setkaly. Podval jsem se stranou a vzal jsem si sousto, nechtl jsem na sebe upozorovat. Oba mui pokraovali pes kuchy a z n ven. Byl to jeden z kn, se ktermi jsi mluvila? zeptal jsem se Marjorie. Ne, ekla Marjorie. Nikdy jsem ho nevidla. Znm toho knze, ekl Pablo. Pijel vera. Jmenuje se kardinl Sebastian. Napmil jsem se. Tohle byl Sebastian? Zn to, jako bys o nm u slyel, ekla Marjorie. To slyel, odpovdl jsem. On je hlavn osoba v opozici crkve proti Rukopisu. Myslel jsem, e je te v misii otce Sancheze. Kdo je otec Sanchez? zeptala se Marjorie. Chtl jsem j to ct, kdy vojk, kter ns sem eskortoval, piel ke stolu a naznail Pablovi a mn, e ho mme nsledovat. as na cvien, ekl Pablo. Podvali jsme se s Marjori na sebe. V jejm pohledu byla vnitn zkost. Neboj se, ekl jsem. Promluvme si u dalho jdla. Vechno bude v podku. Kdy jsem odchzel, pomyslel jsem si, jestli mj optimismus je realistick. Tito lid mohou nechat kohokoli z ns kdykoli zmizet beze stopy. Vojk ns vedl do krtk chodby a skrz dvee, kter vedly na venkovn schodit. Seli jsme dol na postrann dvorek, obklopen vysokou kamennou stnou. Vojk si stoupl ke vchodu. Pablo mi pokvl, abych s nm obchzel dvr. Pi chzi se Pablo nkolikrt shbl a utrhl nkolik kvtin, rostoucch v zhonech u stny.

Co jet k Sedm vhled? zeptal jsem se. Sehnul se a utrhl dal kvtinu. k, e ns nevedou jen sny. Vedou ns i mylenky nebo denn sny. Ano, to kal otec Carl. ekni mi, jak ns vedou denn sny. Ukazuj nm scnu, njak dn, a to je znamen, e se tato udlost me stt. Kdy dvme pozor, pak meme bt pipraven na tento obrat v ivot. Podval jsem se na nj. V, Pablo, njak se mi vybavila pedstava, e se setkm s Marjori. A pak jsem ji potkal. Usml se. Mrz mi pebhl po zdech. Musm opravdu bt na sprvnm mst. Intuic jsem vyctil nco, co se pak opravdu stalo. Nkolikrt jsem myslel na to, e Marjorii znova najdu, a te se to stalo. Shody okolnost se dj. Ctil jsem se leheji. Moc asto se mi to nestv, ekl jsem. Pablo se podval stranou a pak ekl: Sedm vhled tvrd,e vichni mme mnohem vc takovch mylenek, ne si uvdomujeme. Abychom je rozeznali, musme se na n dvat z pozice pozorovatele. Kdy pijde njak mylenka, musme se zeptat - pro? Pro pila prv tato mylenka prv te? Jak m vztah k otzkm mho ivota? To, e zaujmeme tuto pozici pozorovatele, nm pome uvolnit se od poteby vechno ovldat. Zapojujeme se tm do proudu evoluce. Ale co negativn mylenky? zeptal jsem se. Ty obrazy strachu z neho patnho, co se me stt, jako e nkdo, koho milujeme, je zrann, nebo e nedoshneme neho, co hrozn moc chceme? Velice jednoduch, ekl Pablo. Sedm vhled k, e obrazy zpsoben strachem se maj zastavit, jakmile pijdou. Msto nich si mme vyvolat jin, lep obraz. Brzy se nm skoro nikdy nestane, e by se objevily negativn obrazy. Tvoje intuice se bude tkat pozitivnch vc. Kdy potom pijdou negativn obrazy, Rukopis k, e by se mly brt velice vn a e bychom se mli vyhbat situacm, kterch se tkaj. Napklad pokud se vyno mylenka, e bude mt havrii v nklaku, a pak nkdo pijde a nabdne ti svezen v nklaku, nepijmej to. Dokonili jsme kruh kolem dvora a piblili jsme se ke stri. Nikdo z ns nemluvil, kdy jsme ho mjeli. Pablo utrhl kvtinu a j jsem se zhluboka nadechl. Vzduch byl tepl a vlhk a rostlinn ivot vn zdi byl hust a tropick. Viml jsem si nkolika komr. Pojte! zavolal na ns vojk najednou. Stril ns dovnit a dovedl ns do cely. Pablo veel pede mnou, ale mn vojk zabrnil pa ve vstupu. Ty ne, ekl a pak mi pokvl, abych el chodbou a pak jinm schoditm a ven stejnmi dvemi, ktermi jsme vstoupili pedchozho veera. Na parkoviti prv nastupoval otec Sebastian dozadu do velkho auta. idi za nm zavel dvee. Na okamik se na m Sebastian zadval, pak se odvrtil a ekl nco idii. Auto rychle odjelo pry. Vojk m poouchnul k prel budovy. li jsme dovnit a do kancele. Ukzali mi, abych si sedl do devn idle proti blmu kovovmu stolu. Za nkolik minut veel mal knz s pskovmi vlasy, asi ticetilet, a sedl si za stl, ani dal najevo, e si viml m ptomnosti. Celou minutu se dval do spisu, pak ke mn vzhldl. Jeho kulat brle ve zlatch rmecch psobily, e vypadal intelektuln. Byl jste uvznn s ileglnmi protisttnmi dokumenty, ekl vcn. Jsem tady, abych pomohl urit, jestli je na mst soudn sthn. Ocenm vai spoluprci. Pikvl jsem. Kde jste zskal ty peklady? , Nerozumm, ekl jsem. Pro by kopie starho rukopisu mly bt ilegln? Vlda Peru m sv dvody, ekl. Prosm, odpovzte na otzku.`` Pro je v tom zapleten crkev? zeptal jsem se. Protoe tento Rukopis je v rozporu s tradicemi naeho nboenstv, ekl. Chybn interpretuje podstatu na duchovnosti. Kde. . .`` Podvejte, peruil jsem ho. Jen se snam to pochopit. Jsem jen turista, kter se zaal zajmat o ten Rukopis. Nikoho neohrouju. Jenom chci vdt, pro je to tak nebezpen. Vypadal zmaten, jako by se snail rozhodnout se o nejlep strategii jednn se mnou. Zmrn jsem ho tlail do podrobnost. Crkev povauje Rukopis za matouc pro nae lidi, ekl opatrn. Vytv dojem, e se lid mohou sami rozhodnout, jak maj t, bez ohledu na Psmo. Co z Psma? Za prv pikzn, e lovk m ctt svho otce a matku. Jak to myslte? Rukopis obviuje z problm rodie a tak podkopv rodinu. Myslel jsem, e mluv o skoncovn se starmi spory, ekl jsem. ,,A o nalezen pozitivnho pohledu na ran dtstv. Ne, ekl. Je to zavdjc. Sprvn by nikdy neml bt dn negativn pocit ani na zatku. Nemohou se rodie mlit?

Rodie dlaj, co mohou. Dti jim mus odpustit. Ale copak Rukopis prv tohle neosvtluje? Copak jim neodpustme, jakmile uvidme svoje dtstv v pozitivnm svtle? Jeho hlas zeslil zlost. Ale jmnem jak autority tenhle Rukopis mluv? Jak mu meme dvovat? Obeel stl a zral dol na m, jet rozzloben. Vy nevte, o em mluvte, ekl. Jste uenec, teolog? Myslm, e ne. Jste pm dkaz zmatku, jak ten Rukopis psob. Nechpete, e ve svt panuje d jenom dky zkonm a autoritm? Jak mete zpochybovat autority? Nekal jsem nic, co ho, jak se zdlo, rozzuovalo jet vc. Nco vm eknu, prohlsil, zloin, kter jste spchal, je mon potrestat lty vzen. Byl jste u nkdy v perunskm vzen? Tou vae yankeesk zvdavost po tom, aby uvidla, jak vzen tu mme? Mu to zadit! Chpete to? J to mu zadit! Dal si ruku ped oi a odmlel se. Zhluboka se nadechl, zjevn se snail uklidnit. Jsem tady, abych zjistil, kdo m kopie, odkud pochzej. Zeptm se vs jet jednou. Kde jste zskal svj peklad? Jeho vbuch m naplnil strachem. Vemi svmi otzkami jsem situaci jen zhoroval. Co by mohl dlat, kdybych odmtl spolupracovat? Pece do toho nemu zaplst otce Sancheze a otce Carla! Potebuju njakou dobu, abych pemlel, ne vm odpovm, ekl jsem. Na okamik vypadal, jako by se chystal znovu vybuchnout vzteky. Pak se uvolnil a vypadal velice unaven. Dm vm as do ztka do rna, ekl a pokynul vojkovi, stojcmu u dve, aby m odvedl. Nsledoval jsem vojka zptky chodbou a pmo do cely. Beze slova jsem se nathl na prynu a ctil jsem se pln vyerpan. Pablo se dval zamovanm oknem ven. Mluvil jsi s otcem Sebastianem? zeptal se. Ne, byl to jin knz. Chtl vdt, kdo mi dal kopie, kter u m nali. Co jsi ekl? Nic. Podal jsem o as na pemlen a on mi dal lhtu do ztka. kal nco o Rukopise? ptal se Pablo. Podval jsem se mu do o a on tentokrt nesklopil hlavu. Trochu mluvil o tom, jak Rukopis podkopv tradin autority, ekl jsem. Pak se zaal vztekat a vyhroovat mi. Pablo vypadal upmn pekvapen. Ml hnd vlasy a kulat brejle? Ano. Jmenuje se otec Costous, ekl Pablo. Co jet jsi mu kal? Nesouhlasil jsem s nm v otzce, jestli Rukopis podkopv tradici, odpovdl jsem. On mi hrozil vzenm. Mysl, e to myslel vn? Nevm, ekl Pablo. Peel mstnost a sedl si na svoji prynu naproti mn Odhadoval jsem, e mysl jet na nco, ale byl jsem tak unaven a vyden, e jsem zavel oi. Vzbudil jsem se tm, e se mnou Pablo tsl. as na obd, ekl. li jsme za str nahoru a dostali jsme tal chrupavitho hovzho a brambor. Dva mui, kter jsme vidli dv veli po ns. Marjorie s nimi nebyla. Kde je Marjorie? zeptal jsem se jich a snail jsem se eptat. Oba mui vypadali vyden z toho, e se s nimi pokoum mluvit. Vojci ns oste sledovali pohledem. Myslm, e nemluv anglicky, ekl Pablo. Chtl bych vdt, kde je moje ptelkyn, ekl jsem. Pablo nco odpovdl, ale j jsem ho znova neposlouchal. Najednou jsem ml pocit, e odsud utkm, a vybavil se mi obraz, jak bm dol njakou ulic a pak se nom do njakch dve, za ktermi je svoboda. Na co mysl? zeptal se Pablo. Snil jsem o tku, ekl jsem. Co jsi kal? Pokej, upozornil m Pablo. Neodmtej sv mylenky. Me to bt dleit. Jak tk to byl? Bel jsem ulikou nebo ulic, a pak do njakch dve. Ml jsem dojem, e se mi podailo uprchnout. Co si o tom obrazu mysl? zeptal se Pablo. Nevm, ekl jsem. Nezdlo se to logicky spojen s tm, o em jsme mluvili. Vzpomn si, o em jsme mluvili? Ano. Ptal jsem se na Marjorii. Nemysl, e je spojen mezi Marjori a tvou mylenkou? Ne tak jasn spojen, abych si ho uvdomoval. A co skryt spojen? Nevidm ho. Jak by tk mohl bt spojen s Marjori? Mysl, e ona utekla? Vypadal zamylen. Pedstavoval sis sebe, jak utk. No jo, to je pravda, ekl jsem. Mon e uteu bez n. Podval jsem se na nj. A mon uteu s n. To bych hdal j, ekl. Ale kde je?

Nevm. Dokonili jsme jdlo mlky. Byl jsem hladov, ale jdlo se mi zdlo pli tk. Z njakho dvodu jsem se ctil unaven a neten. Hlad m rychle peel. Viml jsem si, e ani Pablo nej. Myslm, e se meme vrtit do cely, ekl Pablo. Pikvl jsem a on pokvl vojkovi, aby ns vzal zptky. Kdy jsme pili, nathl jsem se na prynu a Pablo sedl a dval se na m. Tvoje energie se zd vyerpan. ekl. To je, odpovdl jsem. Nevm pesn, co je v nepodku. Pokou se zskat energii? zeptal se m. Myslm, e jsem to nezkouel, odpovdl jsem. A to jdlo lovku nepomh. Ale k tomu nepotebuje moc jdla, kdy do sebe pojm vechno, udlal gesto rukou, jak naznail cel svt. J vm. Je pro m tk zapojit se do proudu lsky v situaci jako je tahle. Podval se na m kdliv. Ale nedlat to znamen kodit sm sob. Jak to mysl? Tvoje tlo vibruje na urit rovni. Kdy nech energii klesnout pli hluboko, tvoje tlo tm trp. To je vztah mezi stresem a nemoc. Lska je zpsob, jak dret vibrace na vysok rovni. Udruje ns zdrav. Je to moc dleit. Dej mi pr minut, ekl jsem. Uplatnil jsem metodu, kterou m uil otec Sanchez. Okamit jsem se ctil lp. Pedmty kolem m vystoupily ve sv fyzick ptomnosti. Zavel jsem oi a soustedil jsem se na ten pocit. Dobe, ekl. Otevel jsem oi a uvidl jsem, e se na m iroce usmv. Jeho obliej a tlo byly jet chlapeck a nezral, ale jeho oi se te zdly bt pln moudrosti. Vidm energii, jak do tebe vstupuje, ekl. Mohl jsem rozpoznat slab zelenav pole kolem Pablova tla. Nov kvtiny, kter dal do vzy na stole, se zdly ziv. Aby si lovk osvojil Sedm vhled a opravdu vstoupil do pohybu evoluce, ekl, mus vthnout vechny vhledy do jedin cesty byt. Nekal jsem nic. Me shrnout, jak se pro tebe svt zmnil v dsledku vhled? Okamik jsem pemlel. Myslm, e jsem procitl a uvidl jsem svt jako mystick msto, kter nm poskytuje vechno, co potebujeme, pokud si ujasnme sami sebe a vstoupme na cestu. Co se pak stane? zeptal se. Pak jsme pipraven zapojit se do proudu evoluce. A jak se dokeme zapojit? Okamik jsem pemlel. Tm, e si udrme pevn v mysli sv souasn ivotn otzky, ekl jsem. A pak budeme nachzet svj smr, buto ve snu nebo v intuitivnch mylenkch, nebo ze zpsobu, jak ns osvt okol a uke se nm. Znovu jsem se odmlel a pokusil jsem se vnmat cel vhled vcelku, a pak jsem dodal: Zvyujeme svoji energii a sousteujeme sami sebe na svoji situaci, na otzky, kter mme, a pak dostvme njak intuitivn veden, pedstavu, kam jt nebo co dlat, a pak se dj shody okolnost, kter nm dovol pohybovat se tm smrem. Ano! Ano! ekl Pablo. To je ta cesta. A pokad, kdy ns tyto shody okolnost vedou k nemu novmu, rosteme, stvme se plnjmi bytostmi, existujeme na vy rovni vibrac. Naklnl se ke mn a j jsem si viml neuviteln energie kolem nj. Zil a u vbec nevypadal plae a dokonce ani moc mlad. Zdl se pln sly. Pablo, co se s tebou stalo? zeptal jsem se. Ve srovnn s tm, kdy jsem t uvidl poprv, se zd, e m vc dvry a moudrosti a jsi njak naplnn. Zasml se. Kdy jsi piel poprv, dovolil jsem, aby se moje energie rozptlila. Nejdv jsem si myslel, e bys mi mohl pomoci s mm tokem energie, ale uvdomil jsem si, e ses to jet nenauil. Tato schopnost se u v Osmm vhledu. Byl jsem zmaten. Co to bylo, co jsem neudlal? Mus se nauit, e vechny odpovdi, kter k nm tajemn pichzej, ve skutenosti pichzej od jinch lid. Pemlej o vem, co ses nauil od doby, kdy jsi pijel do Peru. Nepichzely k tob vechny odpovdi prostednictvm skutk jinch lid, kter jsi potkal? Uvaoval jsem o tom. Ml pravdu. Setkval jsem se pesn se sprvnmi lidmi pesn ve sprvnou dobu: Charlene, Dobson, Wil, Dale, Marjorie, Phil, Reneau, otec Sanchez a otec Carl, a te Pablo. Dokonce i Rukopis byl napsn njakm lovkem, dodal Pablo. Ale ne vichni lid, kter jsi potkal, budou mt energii nebo potebnou srozumitelnost, aby ti odhalili poselstv, kter pro tebe maj. Mus jim

pomoci tm, e jim pole energii. Odmlel se. ekl jsi mi, e ses uil vyslat svoji energii k rostlin tm, e se sousted na jej krsu, vzpomn si? Ano. No, s lovkem dl pesn tot. Kdy do nich vstupuje energie, pomh jim to uvidt jejich pravdu. Pak mohou pedat tu pravdu tob. Otec Costous je pklad, pokraoval. Ml pro tebe dleit poselstv, kter jsi mu nepomohl odhalit. Pokusil ses dat od nj odpovdi a to vytvoilo mezi vmi soupeen o energii. Kdy to poctil, v konverzaci pevldlo jeho drama z dtstv - zastraovatel. Co jsem ml ale kat? zeptal jsem se. Pablo neodpovdal. Znovu jsme uslyeli nkoho u dve cely. Vstoupil otec Costous. Pokvl Pablovi s mrnm smvem na tvi. Pablo se iroce usml, jako by ml knze ve skutenosti rd. Otec Costous pesunul pohled na m a jeho obliej zpsnl. Strach mi sevel aludek. Kardinl Sebastian podal o setkn s vmi, ekl. Dnes odpoledne budete pevezen do Iquitos. Radil bych vm, abyste odpovdl na vechny jeho otzky. Pro m chce? zeptal jsem se. Protoe auto, se kterm jsme vs zadreli, pat jednomu z naich kn. Soudme, e jste dostal sv kopie Rukopisu od nj. Pro naeho knze je zanedbn zkon velice vn zleitost. Podval se na m nalhav. Pablo mi pokvl, e mm pokraovat. Vy si myslte, e Rukopis podrv vae nboenstv? zeptal jsem se Costouse jemn. Podval se na m poven. Nejen nae nboenstv. Nboenstv kadho lovka. Myslte, e v tomto svt neexistuje pln? Bh m kontrolu nad vm. On uruje nae osudy. Nae prce je poslouchat zkony, stanoven Bohem. Evoluce je mtus. Bh vytv budoucnost tak, jak sm chce. ci, e lid mohou sami sebe vyvjet, stav Bo vli nkam mimo. Dovoluje to lidem, aby byli sobet a vzjemn od sebe oddlen. Mysl si, e jejich evoluce je ta dleit vc, a ne Bo pln. Budou jednat jeden s druhm dokonce h ne dneska. Nedokzal jsem si vymyslet dal otzku. Knz se na m chvilku dval a pak ekl tm laskav: Doufm, e budete s kardinlem Sebastianem spolupracovat. Otoil se a podval se na Pabla, zjevn hrd na zpsob, jak zvldl moje otzky. Pablo se na nj jen usml a znovu pokvl. Knz vyel ven a vojk za nm zamknul dvee. Pablo se nathl na sv pryn a zil na m, jeho chovn bylo znovu pln zmnn a v jeho oblieji byla dvra. Chvilku jsem se na nj dval a pak jsem se usml. Co si mysl, e se prv stalo? zeptal se. Snail jsem se brt to s humorem. Zjistil jsem, e jsem jet ve vtm prvihu, ne jsem si myslel? Zasml se. Co jet se stalo? Nejsem si jist, k emu m. Jak byly tvoje otzky, kdy jsi sem pijel? Chtl jsem najt Marjorii a Wila? No, a nael jsi jednoho z nich. Jak byla tvoje dal otzka? Ml jsem pocit, e tihle kn jsou proti Rukopisu ne ze zlho myslu, ale protoe mu patn rozum. Chtl jsem vdt, co si mysl. Z njakho dvodu jsem se domnval, e by lo je pemluvit. Kdy jsem to vyslovil, najednou jsem porozuml tomu, kam m Pablo vede. Setkal jsem se s Costousem, tady a te, take jsem mohl pijt na to, co mu vad na Rukopise. A jak poselstv jsi dostal? zeptal se. Poselstv? Ano, poselstv. Podval jsem se na nj. Je to mylenka asti v evoluci, kter jim vad, je to tak? Ano, ekl. To by odpovdalo, dodal jsem. Mylenka fyzick evoluce u je patn sama o sob. Ale rozit tu mylenku na kadodenn ivot, na individuln rozhodnut, kter dlme, na historii samotnou, to je nepijateln. Oni si mysl, e lid se v takov evoluci zvrhnou, e vztahy mezi nimi zdegeneruj. Nen divu, e chtj Rukopis potlait. Doke je pesvdit o nem jinm? zeptal se Pablo. Ne. . . chci ct, na to toho sm dost nevm. Co by lovk musel umt, aby je pesvdil? Musel by znt pravdu. Musel by vdt, jak budou lid spolu jednat, pokud budou vichni nsledovat vhledy a vyvjet se. Pablo vypadal poten. No? zeptal jsem se a usml jsem se taky. Jak se lid budou k sob chovat, to je hned dal vhled, Osm. Tvoje otzka, pro jsou kn proti Rukopisu, byla zodpovzena, a odpov se vyvinula v dal otzku. Ano, ekl jsem, ponoen v mylenkch. Musm najt Osm. A musm se dostat odsud. Nespchej pli, varoval m Pablo. Mus se ujistit, e sis pln osvojil Sedm, ne pjde dl.

Mysl, e jsem ho pochopil? zeptal jsem se. Jsem zapojen do proudu evoluce? Bude, ekl, pokud si zapamatuje, e vdycky mus pamatovat na sv otzky. Dokonce i lid, kte jet nenabyli novho vdom, mohou kloptnout o otzky a zptn vidt shody okolnost. Sedm vhled se uskuteuje, jakmile dokeme vidt tyto odpovdi, u kdy pichzej. Povyuje to nai kadodenn zkuenost. Musme vdt, e kad udlost m vznam a obsahuje poselstv, kter njak souvis s naimi otzkami. To zvl plat o tom, co obvykle nazvme patnmi vcmi. Sedm vhled k, e je poteba najt stbrn okraj mrana v kad udlosti, a je jak chce negativn. Nejdv sis myslel, e tvoje uvznn vechno zniilo. Ale te vid, e bylo poteba, abys tu byl. Tady byly tv odpovdi. Ml pravdu, ale pokud dostvm odpovdi tady a vyvjm se na vy rove, pak i Pablo mus urit dlat tot. Najednou jsme zaslechli, e chodbou nkdo pichz. Pablo se podval pmo na m s vnm vrazem. Poslouchej, ekl. Nezapome, co jsem ti kal. Te pro tebe nsleduje Osm vhled. Je o interpersonln etice, o zpsobu, jak jednat s jinmi lidmi tak, aby mezi sebou sdleli vce poselstv. Ale nezapome, e nem postupovat pli rychle. Zsta soustedn na svoji situaci. Jak jsou tvoje otzky? Chci zjistit, kde je Wil, ekl jsem. A chci najt Osm vhled. A chci najt Marjorii. Jak byla tvoje intuice tkajc se Marjorie? Na okamik jsem se zamyslel. e uteu. . ., e spolu uteeme. Slyeli jsme nkoho pmo pede dvemi. Pinesl jsem njak poselstv j tob? zeptal jsem se Pabla ve spchu. Samozejm, ekl. Kdy jsi pijel, nevdl jsem, pro jsem tady. Vdl jsem, e to m nco spolenho se sdlovnm Sedmho vhledu, ale pochyboval jsem o svch schopnostech. Myslel jsem, e nevm dost. Dky tob, pokraoval, te vm, e to doku. To bylo jedno z poselstv, kter jsi mi pinesl. Bylo jet njak dal? Ano, tvoje intuice, e kn mohou bt pesvden, aby pijali Rukopis, je pro m tak poselstv. Te si myslm, e jsem tady proto, abych pesvdil otce Costouse. Kdy domluvil, vojk otevel dvee a pokvl mi. Podval jsem se na Pabla. Chci ti ct jeden z pojm, o kterch mluv dal vhled , ekl. Vojk se na nj podval a chytil moji pai, vystrkal m ze dve a zavel je. Jak m vedl pry, Pablo se dval skrz me. Osm vhled proti nemu varuje, zavolal. Varuje, e tvj rst me bt zastaven. . . stane se to, kdy si vyvine zvislost na jin osob.

INTERPERSONLN ETIKA
Vyel jsem za vojkem nahoru po schodech a ven do jasnho slunenho svtla. Pablovo varovn mi znlo v hlav. Zvislost na jin osob? Co tm myslel? Jakou zvislost? Vojk m vedl dol po cest smrem k parkoviti. Ped vojenskm dpem tam stli jet dva dal vojci. Pozorovali upen, jak k nim pichzme. Kdy jsem byl dost blzko, abych vidl dovnit dpu, viml jsem si, e na sedadle u nkdo je. Marjorie! Vypadala bled a vyden. Ne jsem mohl zachytit jej pohled, vojk za mnou m chytil za pai a stril m pmo na sedadlo vedle n. Dva dal vojci vyplhali na pedn sedadla. Ten, kter sedl na mst idie, se po ns krtce ohldl a pak nastartoval vz a zamil k severu. Mluvte anglicky? zeptal jsem se vojk. Vojk na sedadle vedle idie, svalnat b mu, se na m przdn podval a ekl panlsky nco, emu jsem nerozuml. Pak se obrtil zptky. Obrtil jsem pozornost k Marjorii. Jsi v podku? zeptal jsem se j eptem. J. . . hm. . . jej hlas zeslbl a viml jsem si slz, kter j stkaly po oblieji. Vechno bude dobr, ekl jsem a objal jsem ji pa kolem ramene. Vzhldla ke mn, pimla se k smvu a pak mi poloila hlavu na rameno. Tlem mi projela vlna vn. Hodinu jsme poskakovali na nedldn cest. Krajina venku byla postupn zelenj a vc se podobala dungli. Pak, v jedn zatce, se hust porost otevel a uvidl jsem nco jako mal msteko. Devn budovy lemovaly ob strany cesty. Asi sto metr ped nmi blokoval cestu velk nklak. Nkolik vojk na ns zamvalo, abychom zastavili. Za nimi byly dal vozy, nkter mly rozsvcen lut svtla. Byl jsem ve stehu. Jak jsme zajeli ke kraji a zastavili, jeden z vojk venku pistoupil bl a ekl nco, emu jsem nerozuml. Jedin slovo, kter jsem rozpoznal, bylo gasoline. Mui z naeho doprovodu vystoupili z dpu, stli venku a hovoili s dalmi vojky. Obas se na ns podvali. Zbran mli pod po ruce. Viml jsem si mal uliky, kter zahbala doleva. Jak jsem se dval na krmky a vchody dom, nco se v mm vnmn zmnilo. Tvary a barvy budov najednou vystoupily a staly se uritjmi. Zaeptal jsem Marjoriino jmno a ctil jsem, e vzhldla, ale ne mohla nco ci, dpem zakymcela obrovsk exploze. Nkde ped nmi vybuchl ohe a oslepilo ns svtlo. Vojky to smetlo k zemi. N vhled se okamit zamlil kouem a padajcm popelem.

Poj! vykikl jsem a vythl jsem Marjorii z vozu. Uprosted veobecnho zmatku jsme sebhli ulic ve smru, kam jsem se dval pedtm. Za nmi jsem slyel vkiky a stnn. V koui jsme beli asi padest metr. Najednou jsem si viml dve nalevo. Sem! zaval jsem. Dvee byly oteven a oba jsme vbhli dovnit. Padl jsem zdy na dvee a zavel jsem je. Kdy jsem se obrtil, uvidl jsem enu stednho vku, jak na ns zr. Vtrhli jsme do jejho domu. Jak jsem se na ni dval a pokouel jsem se o smv, viml jsem si, e ena nem vraz hrzy nebo zlosti, e j dva ciz lid vtrhli do domu po vbuchu. Msto toho se troku pobaven usmvala, sp s vrazem rezignace, jako by napl ekala, e sem pijdeme, a te s tm musela nco udlat. Na idli blzko n sedlo mal, asi tylet dt. Pospte si! ekla anglicky. Budou vs tady hledat! Pobdla ns dozadu do stroze zazenho obvku, skrz chodbu a pak dol po njakch devnch schodech do dlouhho sklepa. Dt lo vedle n. Rychle jsme proli sklepem a zase nahoru po dalch schodech k venkovnm dvem, stcm do uliky. ena odemkla mal auto, kter tu bylo zaparkovan, a rychle ns pobdla, abychom nastoupili. ekla nm, abychom si lehli na zadn sedadlo, hodila na ns pokrvku a vyjela smrem, kter jsem odhadoval jako severn. Bhem toho veho jsem zstal zticha, nechal jsem se unet eninou iniciativou. Kdy jsem si pln uvdomil, co se stalo, poctil jsem nval energie. Uskutenila se moje intuitivn vize, e uteeme. Marjorie leela vedle m s oima pevn zavenma. Jsi v podku? zaeptal jsem. Podvala se na m uslzenma oima a pikvla. Po piblin patncti minutch ena ekla: Myslm, e te si mete sednout. Odstril jsem pikrvku a rozhldl jsem se. Zdlo se, e jsme na stejn cest jako ped vbuchem, jen dl na sever. Kdo jsi? zeptal jsem se. Obrtila se a podvala se na m s pousmnm. Byla to urostl ena, asi tyicetilet, s tmavmi vlasy dlouhmi po ramena. Jsem Karla Deezov, ekla. A to je moje dcera Mareta. Dt se usmvalo a dvalo se na ns ze sedadla vedle idie velkma, zkoumavma oima. Mlo dlouh ern vlasy. ekl jsem jim, kdo jsme, a pak jsem se zeptal: Jak jsi vdla, e nm m pomoct? Karlin smv se rozil. Utkte ped vojky kvli Rukopisu, ne? Ano, ale jak to v? Znm taky Rukopis. Kam ns veze`? zeptal jsem se. To nevm, ekla. Budete mi muset pomoct. Dval jsem se na Marjorii. Kdy jsem mluvil, upen m pozorovala. Prv te nevm, kam jt, ekl jsem. Ne m chytili, pokouel jsem se dostat do Iquitos. Pro jsi tam chtl jt? zeptala se. Pokoum se najt ptele. Hled Devt vhled. To je nebezpen vc. J vm. Vezmeme vs tam, vi, Mareto`? Holika se zahihala a ekla se zamylenm vrazem: Samozejm. Co to bylo za vbuch tam za nmi? zeptal jsem se. Myslm, e to byla benzinov cisterna, odpovdla. Pedtm se u stala nehoda, prosakovn benzinu. Pod jsem byl udiven tm, jak rychle se Karla rozhodla nm pomoci, a tak jsem se rozhodl se na to zeptat. Jak jsi vdla, e utkme ped vojky? Zhluboka se nadechla. Vera vesnic projdlo mnoho vojenskch nklak na sever. To je nezvykl a musela jsem myslet na dobu pede dvma msci, kdy odvezli m ptele. Spolen jsme studovali Rukopis. Byli jsme jedin v tto vesnici, kdo ml vech osm vhled. Pak pili vojci a m ptele sebrali. U jsem o nich neslyela. Kdy jsem vera pozorovala nklaky, pokraovala, vdla jsem, e vojci pokraovali v honu na kopie Rukopisu a e jin lid, takov jako moji ptel, budou potebovat pomoc. Mla jsem vizi, jak pomhm tmto lidem, jak je v mch silch. Samozejm jsem mla podezen, e to, e m napadla prv tahle vc prv v tuto dobu, m njak smysl. A tak m nepekvapilo, kdy jste pili do mho domu. Odmlela se a pak se zeptala: U jste to nkdy zaili? Ano, ekl jsem. Karla zpomalila auto. Ped nmi byla kiovatka. Myslm, e bychom tady mli zaboit doprava, ekla. Bude to trvat dle, ale bude to bezpenj. Kdy Karla obrtila auto vpravo, Mareta sklouzla doleva a musela se dret sedadla, aby nespadla. Zahihala se. Marjorie se na ni zlibn podvala. Jak star je Mareta? zeptala se Karly.

Karla vypadala znepokojen a pak jemn vysvtlila: Prosm, nemluvte o n, jako by tu nebyla. Kdyby byla dospl, zeptali byste se pmo j. Promi, ekla Marjorie. Je mi pt, ekla Mareta hrd. Studovala jsi Osm vhled? zeptala se Karla. Ne, ekla Marjorie, vidla jsem jen Tet vhled. J jsem u Osmho, ekl jsem. M njak kopie? Ne, ekla Karla. Vechny kopie sebrali vojci. Mluv Osm vhled o tom, jak se mme chovat k dtem? Ano, je o tom, jak se lid nakonec nau vytvet vztahy jeden k druhmu, a mluv o mnoha vcech, jako napklad jak vyslat energii jinm a jak se vyhnout zvislosti na lidech. Znova tu bylo varovn. U jsem se chtl zeptat Karly, co to znamen, kdy promluvila Marjorie. ekni nm o Osmm vhledu, podala. Osm vhled, vysvtlila Karla, je o pouvn energie novm zpsobem, kdy vytvme vztahy k lidem veobecn, ale zan od zatku, od dt. Jak bychom se mli dvat na dti? zeptal jsem se. Mli bychom je vidt takov, jak doopravdy jsou, jako konen body evoluce, kter ns vede dopedu. Ale aby se nauily vyvjet, potebuj nai energii stle, nepodmnn. Nejhor vc, kterou meme dtem udlat, je pipravovat je o energii tm, e je opravujeme. Tm v nich vytvme ovldac dramata, jak u v. Ale tmto nauenm manipulacm se meme vyhnout, pokud dospl dvaj dtem vekerou energii, kterou potebuj, bez ohledu na situaci. Proto by se dti mly vdycky astnit rozhovor, zvl rozhovor o nich samch. A nikdy byste si nemli brt odpovdnost za vc dt, ne kolika se mete vnovat. Rukopis tohle vechno k? zeptal jsem se. Ano, ekla, a klade na poet dt velik draz. Byl jsem zmaten. Pro je poet dt, kter lovk m, tak dleit? Podvala se na m na okamik pi zen. Protoe kad dospl se me soustedit jen na jedno dt a vnovat pozornost jenom jednomu dtti souasn. Pokud je pli mnoho dt na poet dosplch, pak je to na dospl moc a nejsou schopni dvat jim dost energie. Dti spolu zanou soutit o as dosplho. Sourozeneck rivalita, ekl jsem. Ano, ale Rukopis k, e tento problm je dleitj, ne si lid mysl. Dospl asto idealizuj mylenku velkch rodin a dt vyrstajcch spolen. Ale dti by se mly uit o svt od dosplch, ne od jinch dt. V pli mnoha kulturch se dti sdruuj do tlup. Rukopis k, e lid pomalu pochop, e by nemli pivdt na svt dti, pokud neexistuje aspo jeden dospl, odhodlan soustedit plnou pozornost a vechen as na kad dt. Ale pokat, ekl jsem. V mnoha situacch mus oba rodie pracovat, aby peili. To jim upr prvo mt dti. Ne nutn, odpovdla. Rukopis k, e lid se nau rozit sv rodiny za pokrevn svazky. Take me existovat nkdo jin, kdo poskytne dtti pozornost jednoho k jednomu. Vechna energie nemus pichzet jen od rodi. Ve skutenosti je lep, pokud to tak nen. Ale a se star o dti kdokoli, mus jim poskytnout pozornost jednoho k jednomu. Ano, ekl jsem, ty to dl dobe. Mareta urit psob vyvinut na svj vk. Karla se zamraila a ekla: Nekej to mn, ekni to j. Ach, ano. Podval jsem se na dt. Chov se velice dosple, Mareto. Podvala se plae stranou a za okamik ekla: Dkuju. Karla ji vele objala. Karla se na m pyn podvala. Posledn dva roky jsem se snaila chovat se k Maret podle instrukc Rukopisu, vi, Mareto? Dt se usmlo a pikvlo. Snaila jsem se dvat j energii a vdycky j kat pravdu o kad situaci jazykem, ktermu by rozumla. Kdy m kladla otzky, kter mal dti obvykle pokldaj, brala jsem je velice vn a vyhbala jsem se pokuen dt j vymylen, nepravdiv odpovdi, kter slou jen zbav dosplch. Usml jsem se. Mysl nepravdy, jako e pi nos miminka, a takov vci? Ano, ale tahle kulturn vyjden nejsou tak patn. Dti si to rychle domysl, protoe to zstv stejn. Hor jsou pekroucen, vytvoen dosplmi na mst, protoe se chtj troku pobavit a protoe jsou pesvden, e pravda je pli sloit, ne aby j dt porozumlo. Ale to nen sprvn: pravda me bt vdycky vyjdena na rovni porozumn dtte. Jen to chce troku pemlet. Co k Rukopis o tomto tmatu? k, e bychom vdycky mli najt zpsob, jak ct dtti pravdu. Tahle mylenka ve mn sten vyvolala odpor. Vdycky se mi lbilo ertovat s dtmi. Copak dti vtinou nepochop, e dospl si jen hraj? ekl jsem. Tohleto vypad, e to zpsob, e dospj pli rychle a e pijdou o nco z dtsk legrace.

Podvala se na m psn. Mareta m spoustu legrace. Honme se, vlme se a hrajeme si vechny dtsk hry s fantazi. Rozdl je v tom, e kdy si vymlme, v to. Pikvl jsem. Samozejm mla pravdu. !Mareta vypad sebejist, pokraovala Karla, protoe jsem j byla k dispozici. Dala jsem j pozornost jednoho k jednomu, kdy ji potebovala. A kdy jsem u n nebyla j, tak tu byla sestra, kter bydl vedle. Vdycky mla njakho dosplho, aby zodpovdl jej otzky, a protoe mla tuto upmnou pozornost, nikdy nemla potebu chovat se tak, aby na sebe upozornila. Vdycky mla dost energie, a proto si uinila zvr, e j bude mt dost i dl, a tm doke daleko lpe pochopit pesun od zskvn energie od dosplch k zskvn energie z vesmru. Viml jsem si ternu venku. Jeli jsme te hlubokou dungl a akoli jsem to nevidl, vdl jsem, e slunce je u nzko na odpoledn obloze. Dostaneme se do Iquitos dnes veer? zeptal jsem se. Ne, ekla Karla. Ale meme pespat v jednom dom, kter znm. Je to blzko? zajmalo m. Ano, je to dm jednoho ptele. Pracuje u ochrnc prody. Pracuje pro vldu? Nco z Amazonie je chrnn oblast. On je mstn agent, ale vlivn. Jmenuje se Juan Hinton. Neboj se. V Rukopisu a nikdy mu nedlali pote. Kdy jsme pijeli, obloha byla u pln temn. Kolem ns dungle oila nonmi zvuky a vzduch byl teple vlhk. Na konci mtiny v hustm porostu stl velk, dobe osvtlen devn dm. Pobl byly jet dv velk budovy a nkolik dp. Dal auto stlo nahoe na blocch a dva mui pracovali ve svtlech reflektor pod nm. Na Karlino zaklepn piel thl Perunec v drahm obleen. Usml se na ni, ale pak si viml Marjorie, Marety a m, jak ekme na schodech. Jeho obliej dostal nervzn a nepjemn vraz a nco j kal panlsky. Ona mu nco prosebn odpovdla, ale jeho postoj a pohyby naznaovaly, e si nepeje, abychom tu zstali. Pak jsem skulinkou ve dvech zahldl v hale enskou postavu. Trochu jsem se posunul, abych ml vhled na jej obliej. Byla to Julia. Jak jsem se dval, otoila hlavu a uvidla m, pak rychle pila s pekvapenm vrazem bl. Dotkla se ramene mue ve dvech a nco mu zaeptala do ucha. Mu pikvl a pak otevel s rezignovanm vrazem dvee. Hinton ns vedl do sv pracovny a cestou jsme se vichni vzjemn pedstavili. Julia se na m podvala a ekla: Tak jsme se znova setkali. Mla na sob khaki kalhoty s kapsami na nohavicch a jasn erven triko. Ano, ekl jsem. Perunsk sluha zastavil Hintona, chvli spolu mluvili a pak oba li do jin sti domu. Julia sedla v kesle u kvovho stolku a gestem nm naznaila, abychom si sedli na gau proti n. Marjorie vypadala zpanikaen. Nalhav se na m dvala. Karla tak vypadala, e si uvdomuje Marjoriinu zkost. Pila k n a vzala ji za ruku. Vezmeme si hork aj, navrhla. Kdy ly pry, Marjorie se za mnou ohldla. Usml jsem se a dval jsem se za nimi, dokud nezaboily kolem rohu do kuchyn. Pak jsem se obrtil k Julii. Tak co si mysl, e to znamen? zeptala se. Co m co znamenat? odpovdl jsem roztrit. e jsme se znova seli. Ach. . . j nevm. Jak ses seel s Karlou a kam jede? Zachrnila ns. Marjorie a j jsme byli ve vazb u perunskch vojk. Kdy jsme utekli, prv ona tam byla a pomohla nm. Julia se na m zaujat podvala. ekni mi, co se stalo. Opel jsem se do kesla a vyprvl jsem j cel pbh, ponaje bodem, kdy jsem dostal nklak otce Carla, a pak vechno o zajet a naem niku. A Karla souhlasila, e vs vezme do Iquitos? zeptala se Julia. Ano. Pro tam chcete jet? Wil ekl otci Carlovi, e tam jede. Wil zjevn nco v o Devtm vhledu. A taky je tam z njakho dvodu Sebastian. Julia pikvla. Ano, Sebastian m tam pobl misii. Tam si vyslouil reputaci konvertovnm Indin. A co ty? zeptal jsem se. Co tady dl? Julia mi ekla, e i ona chce najt Devt vhled, ale e nem dnou stopu. Do tohoto domu pila, kdy se j opakovan vracely mylenky na jejho starho ptele Hintona. Moc jsem ji neposlouchal. Marjorie a Karla vyly z kuchyn, stly te v chodb a hovoily spolu s lky aje v rukou. Marjorie se na m podvala, ale nic neekla. etla hodn z Rukopisu? zeptala se Julia a pokvla smrem k Marjorii. Jen Tet vhled, ekl jsem

Pravdpodobn bychom ji dokzali dostat ven z Peru, pokud si to peje. Podval jsem se na ni. Jak? Rolando ztra odjd do Brazlie. Mme tam njak ptele na americkm vyslanectv. Mohou ji dostat zptky do Spojench stt. U jsme tmhle zpsobem pomohli jinm Amerianm. Podval jsem se na ni a neurit jsem pikvl. Uvdomil jsem si, e z toho, co ekla, mm smen pocity. sten jsem vdl, e pro Marjorii by bylo nejlep odjet. Ale sten jsem zase chtl, aby tady zstala, aby byla dl se mnou. Ctil jsem se zmnn, energizovan, kdy jsem byl s n. Myslm, e si s n potebuju promluvit, ekl jsem konen. Samozejm, odpovdla Julia. My si meme promluvit pozdji. Vstal jsem a peel jsem k n. Karla zamila zptky do kuchyn. Marjorie zala za roh chodby pry z mho dohledu. Kdy jsem k n piel, oprala se o stnu. Pithl jsem ji do nrue. Moje tlo pulzovalo. Ct tu energii? zaeptal jsem j do ucha. Je to neuviteln, ekla. Co to znamen? Nevm. Mme njak druh spojen. Podval jsem se okolo. Nikdo ns te nevidl. Vniv jsme se polbili. Kdy jsem se odthl, abych se j podval do oblieje, vypadala jinak, jakoby silnj, a j jsem si vzpomnl na den, kdy jsme se setkali ve Viciente, a na rozhovor v restauraci v Cule. Nemohl jsem vit tomu, jak mnostv energie ctm v jej ptomnosti a pi jejch dotecch. Pevn se m drela. Od toho dne ve Viciente, ekla, jsem chtla bt s tebou. Tehdy jsem nevdla, co si o tom mm myslet, ale ta energie je ndhern. Nikdy jsem nic takovho nezaila. Koutkem oka jsem zahldl Karlu, jak k nm jde a usmv se. ekla nm, e veee je pipravena, a tak jsme li do jdelny a tam jsme nali velk bufet s erstvm ovocem, zeleninou a chlebem. Vichni si naloili na tale a sedli si kolem velkho stolu. Mareta zazpvala pse poehnn a pak jsme strvili hodinu a pl jdlem a lehkm rozhovorem. Hinton pestal bt nervzn a ml te dobrou nladu, kter nm pomohla zbavit se napt z naeho tku. Marjorie mluvila voln a smla se. Sedt vedle n m naplovalo velou lskou. Po veei ns Hinton vzal zptky do pracovny, kde jsme dostali vajen krm se sladkm likrem. Marjorie a j jsme si sedli na gau a dlouze jsme mluvili o minulosti ns obou a o dleitch ivotnch zitcch. Zdlo se, e jsme si pod bli. Jedin pot, kterou jsme objevili, bylo, e ona bydl na zpadnm pobe a j na jihu. Pozdji Marjorie nad tm problmem mvla rukou a od srdce se zasmla. Nemu se dokat, a budeme zptky ve Spojench sttech, ekla. Bude to pro ns takov zbava, cestovat tam a zptky. Poposedl jsem a podval jsem se na ni vn. Julia ekla, e by ti mohla zadit, aby ses te vrtila dom. Mysl ns oba, ne? odpovdla mi Ne, j. . . j nemu jet. Pro? zeptala se, j bez tebe nemu odjet. Ale taky tady u nemu vydret ani chvilku. To bych se zblznila. Bude to muset udlat. J odjedu brzy. Ne! ekla hlasitji. To nevydrm! Karla, kter uloila Maretu do postlky a te se vrtila do pracovny, se podvala nam smrem a pak rychle penesla pohled stranou. Hinton a Julia spolu jet mluvili, zjevn lhostejn k Marjoriin vbuchu. Prosm, ekla Marjorie. Pojeme prost te dom. Podval jsem se jinam. Dobe, tak fajn! ekla. Zsta tady! Vstala a rychle la k lonicm. Vnitnosti se mi zkroutily, kdy jsem ji pozoroval, jak odchz. Energie, kterou jsem s n zskal, se zhroutila, a najednou jsem se ctil slab a zmaten. Pokusil jsem se to setst. Nakonec, ekl jsem si, ji neznm tak dlouho. Pak jsem si pomyslel, e mon m pravdu. Mon bych te ml prost jet dom. Jak by v tom byl rozdl? Doma bych snad mohl zorganizovat njakou podporu pro Rukopis, a souasn zstat naivu. Vstal jsem a vyrazil jsem za n do chodby, ale z njakho dvodu jsem si zase sedl. Nemohl jsem se rozhodnout, co udlm. Mu s tebou na chvilku mluvit? zeptala se m najednou Karla. Neviml jsem si, e stoj za gauem. Jist, ekl jsem. Sedla si a podvala se na m pozorn. Nemohla jsem neposlouchat, co se tady stalo, ekla. A myslm, e ne se rozhodne, mon bys chtl slyet, co k Osm vhled o zvislostech na jinch lidech. Ano, prosm, chci vdt, co to znamen. Kdy si lovk nejdv ujasn sm sebe a zapoj se do proudu sv evoluce, kdokoli z ns me bt v jedinm okamiku zastaven zvislost na jin osob. Mluv o Marjorii a mn, e? Nech m, abych ti vysvtlila cel ten proces, ekla. A posoud to sm. Dobe. Nejdv ti eknu, e tahle st vhledu byla pro m velice tk. Myslm, e bych j nikdy neporozumla, kdybych se nesetkala s profesorem Reneauem. Reneauem? vykikl jsem. Toho znm. Setkali jsme se, kdy jsem poznval tvrt vhled.

Dobe, ekla, setkali jsme se, kdy jsme oba doli k Osmmu vhledu. Zstal v mm dom po nkolik dn. Udiven jsem pikvl. kal, e mylenka zvislosti, tak jak je pouit v Rukopise, vysvtluje, pro v milostnch vztazch vznik boj o moc. Vdycky jsme se divili, co zpsobuje konec blaenosti a euforie lsky, co psob, e se nhle obrt v konflikt, a te to vme. Je to vsledek toku energie mezi obma jedinci v milostnm vztahu. Kdy se poprv objev lska, dva lid si nevdomky vzjemn dvaj energii a oba se ct povznesen a rozjaen. To je ta neuviteln vka, kterou vichni nazvme zamilovnm. Nanetst, jakmile jednou pedpokldme, e zdrojem tohoto pocitu je druh osoba, odzneme se od energie ve vesmru a zaneme spolhat jet vc na energii druhho lovka - jenome te se j nezd bt dost, a tak si ti dva pestanou dvat energii a upadnou zptky do svch dramat v pokusu ovldnout jeden druhho a pivlastnit si energii druhho lovka. V tomto bod vztah degeneruje do obvyklho boje o moc. Na okamik vhala, jako by si ovovala, jestli jsem to pochopil, a pak dodala: Reneau mi ekl, e nae pstupnost tomuto typu zvislosti me bt popsna psychologicky, pokud ti to pome porozumt. Znovu jsem pikvl, aby pokraovala. Reneau kal, e problm zan v rodin naeho dtstv. Kvli souten o energii v tto rodin nen nikdo z ns schopen dokonit dleit psychologick proces. Nebyli jsme schopn integrovat svoji opanou strnku, st druhho pohlav. Nai co? V mm ppad, pokraovala, jsem nebyla schopn integrovat svoji muskou strnku. V tvm ppad jsi nebyl schopen integrovat svoji enskou strnku. Dvod, pro se meme stt drogov zvisl na njak osob opanho pohlav, je, e jsme sami jet nezskali pstup k tto energii opanho pohlav. V, ta mystick energie, ze kter meme erpat jako z vnitnho zdroje, je jak musk, tak ensk. Nakonec se j dokeme otevt, ale kdy se poprv zaneme vyvjet, musme bt opatrn. Integran proces njakou dobu trv. Kdy se spojme pedasn s lidskm zdrojem na ensk nebo musk energie, zablokujeme vesmrn zdroj. ekl jsem j, e tomu nerozumm. Pedstav si, jak by mla tato integrace fungovat v ideln rodin, vysvtlila, a pak mon uvid, co tm myslm. V rodin mus dt nejdv zskvat energii od dosplch. Obvykle se snadno doshne identifikace s rodiem tho pohlav a osvojen si jeho energie, ale zskvat energii od druhho rodie me bt t vzhledem k rozdlm mezi pohlavmi. Ukame si to na pkladu holiky. Vechno, co holika v, kdy se poprv pokou integrovat svoji muskou strnku je, e ji otec mimodn pitahuje. Chce, aby byl pod s n a aby j byl blzk. Rukopis vysvtluje, e ve skutenosti chce muskou energii - protoe tato musk energie dopluje jej enskou strnku. Z tto musk strnky zskv pocit celistvosti a euforie. Ale myln si mysl, e jedin zpsob, jak zskat tuto energii, je to, e bude sexuln vlastnit svho otce a bude si ho udrovat fyzicky blzko sebe. Zajmav je, e intuitivn v, e tato energie by ve skutenosti mla bt jej vlastn a e by mla bt schopn ovldat tuto energii podle sv vle. Proto chce dit otce, jako by byl jej st. Mysl si, e je magick, dokonal a schopn uspokojit kad jej rozmar. V rodin, kter nen ideln, tohle vyvolv konflikt o moc mezi holikou a jejm tatnkem. Formuj se dramata, protoe ona se u zaujmout takovou pozici, v n ho vmanipuluje do toho, aby j dval energii podle jejho pn. Ale v ideln rodin otec zstane nesoutiv. Bude pokraovat ve vytven upmnho vztahu a bude mt dost energie na to, aby j ji poskytoval nepodmnn, protoe neme dlat vechno, co holika chce. Dleit vc, kterou musme v tomto idelnm ppad vdt, je, e otec zstv oteven a schopn dorozumn. Ona si mysl, e je ideln a kouzeln, ale kdy j upmn vysvtl, kdo je, co dl a pro, pak si me holika osvojit jeho osobn styl a schopnosti a pokroit pes nerealistick pohled na svho otce dl. Nakonec ho uvid jako pouhou jedinenou lidskou bytost s vlastnmi schopnostmi i chybami. Jakmile oba takto vyrovnaj krok, pak dt udl snadn posun od zskvn energie opanho pohlav od otce. Zskv ji jako st celkov energie, existujc ve vesmru. Problm, pokraovala, je, e vtina rodi a dodnes sout se svmi vlastnmi dtmi o energii, a to ovlivuje ns vechny. Kvli tomuto souten nikdo z ns pln nerozeil toto tma opanho pohlav. Vichni jsme uvzli ve stadiu, kdy jet hledme nai energii opanho pohlav vn ns samch, v osob eny nebo mue, kterou povaujeme za ideln a magickou a kterou meme vlastnit sexuln. Chpe ten problm? Ano, ekl jsem. Myslm, e ano. Z pohledu na schopnosti vyvjet se vdom, pokraovala, stojme ped kritickou situac. Jak u jsem ekla, podle Osmho vhledu zaneme automaticky dostvat energii opanho pohlav, jakmile se zaneme vyvjet. Tato energie k nm pichz pirozen s energi z vesmru. Ale musme bt opatrn, protoe pokud se objev osoba, kter nabz tuto energii pmo, mohli bychom se odznout od opravdovho zdroje. . . a vracet se ve vvoji zptky. Sama k sob se uchichtla. emu se smje? zeptal jsem se. Reneau jednou udlal tuhle analogii, vysvtlila. ekl, e dokud se nenaume, jak se tto situaci vyhnout, jsme jako napl hotov kruh. V, vypadme jako psmeno C. Jsme velice pstupn osob opanho pohlav, jinmu napl hotovmu kruhu, kter k nm pijde a pipoj se k nm - take vzjemn doplnme kruh - a d nm

mnostv euforie a energie, kterou pociujeme jako plnost, vytvejc nae pln spojen s vesmrem. Ve skutenosti jsme se spojili jenom s dal osobou, kter tak hled svoji chybjc polovinu. Reneau kal, e tohle je klasick vztah vzjemn zvislosti a e m v sob vestavn problmy, kter se zanou okamit objevovat. Vhala, jako by ekala, e nco eknu. Ale j jsem jenom pikvl. V, problm s tou doplnnou osobou, tm O, kter se zd obma tm lidem pln, je, e byly poteba dv osoby na to, aby ji vytvoily: jedna dodv muskou energii a druh enskou. Tato cel osoba proto m dv hlavy, ili m dv ega. Ale oba lid chtj dit celou osobu, kterou stvoili, a tak, pln jako v dtstv, chtj oba porouet tomu druhmu, jako by ten druh byl st jich samch. Tento typ iluze plnosti vdycky skon bojem o moc. Nakonec mus kad osoba ovldnout tu druhou a dokonce ji ochromit tak, aby mohla vst toto cel j ve smru, kam chce jt. Ale to samozejm nefunguje, aspo dnes u ne. Mon v minulosti jeden z partner se chtl poddit druhmu - obvykle ena, nkdy mu. Ale te se probouzme. Nikdo u nechce bt podzen nikomu jinmu. Myslel jsem na to, co Prvn vhled sdloval o bojch o moc v dvrnch vztazch, a na vbuch eny v restauraci, kde jsem byl s Charlene. Tak takhle to je s milostnmi vztahy, ekl jsem. No, jet je mon mt milostn vztah, odpovdla Karla. Ale nejdv musme doplnit svj kruh sami. Musme stabilizovat sv spojen s vesmrem. To trv njak as, ale pak u nikdy nejsme pstupn tomuto problmu a meme mt to, emu Rukopis k vy vztah. Kdy se potom spojme s jinou osobou v milostnm vztahu, vytvome osobu vyho du. . . a to ns nikdy nesvede z cesty na individuln evoluce. Mysl, e prv k tomu te s Marjori smujeme, vi? e se zavdme vzjemn ze svch cest? Ano. Tak jak se vyhneme takovm setknm? zeptal jsem se. Tm, e chvilku budeme vzdorovat pocitu lsky na prvn pohled, e se naume mt platonick vztahy s pslunky opanho pohlav. Ale mj na pamti ten proces. Mus mt takov vztahy jedin s lidmi, kte sami sebe naprosto odhal, eknou ti, jak a pro dlaj to, co dlaj - prv tak, jak to mlo bt s rodiem opanho pohlav v idelnm dtstv. Porozumnm tomu, kdo tito ptel opanho pohlav doopravdy vnitn jsou, lovk rozbije sv vlastn fantastick pedstavy o psluncch druhho pohlav a to ns uvoln k tomu, abychom znovu zskali spojen s vesmrem. Tak mj na pamti, pokraovala, e to nen snadn, zvl kdy lovk mus rozbt vztah vzjemn zvislosti, ve kterm prv je. Je to opravdov trhn energie na kusy. Bol to. Ale mus se to udlat. Vzjemn zvislost nen njak nov nemoc, kterou nkte z ns maj. Vichni jsme vzjemn zvisl a vichni z toho te vyrstme. Cesta spov v tom, e zane zakouet ten pocit dobra a tst, kter jinak zavme v prvnch okamicch vztahu vzjemn zvislosti, kdy jsi sm. lovk potom zsk od nj nebo od n vt odstup. Po tomhle se vyvj dl dopedu a doke najt ten jedinen milostn vztah, kter ti opravdu vyhovuje. Odmlela se. A kdo v, pokud se oba s Marjori budete vyvjet dl, mon zjistte, e opravdu nlete jeden k druhmu. Ale rozumj: tvj vztah s n neme fungovat tak, jak je to te. N rozhovor byl peruen, kdy piel Hinton a vysvtlil nm, e odchz na noc a e nae mstnosti jsou pipraveny. Oba jsme mu vyjdili svj vdk za jeho pohostinnost, a kdy odeel, Karla ekla: Myslm, e pjdu tak do postele. Promluvme si jindy. Pikvl jsem a dval jsem se, jak odchz. Pak jsem uctil ruku na rameni. Byla to Julia. Jdu do sv mstnosti, ekla. V, kde je tvoje? Uku ti to. Ano, prosm, odpovdl jsem a pak jsem se zeptal: Kde je Marjoriina mstnost? Usmla se, kdy jsme li chodbou, a zastavila se ped jednmi dvemi. Nen blzko tv, ekla. Pan Hinton je velice konzervativn mu. Usml jsem se tak a popl jsem j dobrou noc, pak jsem el do sv mstnosti a tak jsem usnul. Probudila m siln vn kvy. Aroma pronikalo celm domem. Oblkl jsem se a el jsem do pracovny. Star pomocnk v domcnosti mi nabdl sklenici erstv hroznov vy, kterou jsem pijal. Dobr rno, ozvala se za mnou Julia. Otoil jsem se. Dobr rno. Podvala se na m pronikav a pak se zeptala: U jsi piel na to, pro jsme se my dva zase setkali? Ne, ekl jsem. Nebyl jsem schopn o tom pemlet. Pokouel jsem se porozumt zvislostem. Ano, odpovdla. To jsem vidla. Co tm mysl? Doku odhadnout, co se dlo, z toho, jak vypadalo tvoje energetick pole. Jak vypadalo? zeptal jsem se. Tvoje energie byla spojen s Marjoriinou. Kdy jsi sedl tady a ona byla v druh mstnosti, tvoje pole se nathlo a tam a pipojilo se k jejmu. Zavrtl jsem hlavou. Usmla se a poloila mi ruku na rameno. Ztratil jsi sv spojen s vesmrem. Stal ses zvislm na Marjoriin energii jako nhrad. Se vemi zvislostmi je to stejn - lovk potebuje nkoho nebo nco dalho, aby se

spojil s vesmrem. Zpsob, jak se s tm vyrovnat, je zvit svoji energii a pak se znova soustedit na to, co tady opravdu dl. Pikvl jsem a vyel jsem ven. ekala ve studovn. Asi deset minut jsem praktikoval metodu zskvn energie, kterou m nauil Sanchez. Postupn se mi vrtil pocit krsy a ctil jsem se mnohem leheji. Vrtil jsem se do domu. Vypad lp, ekla mi Julia. Ctm se lp, odpovdl jsem. Tak jak m otzky v tomto bod? Chvilku jsem pemlel. Nalezl jsem Marjorii. Tato otzka byla zodpovzena. Ale jet jsem chtl zjistit, kde je Wil. A jet jsem chtl porozumt tomu, jak by se lid chovali jeden k druhmu, kdyby se dili tmto Rukopisem. Pokud je inek Rukopisu pozitivn, pro by si s tm Sebastian a dal kn dlali starosti? Podval jsem se na Julii. Potebuju pochopit zbytek Osmho vhledu a pod chci najt Wila. Mon m Devt. Ztra jedu do Iquitos, ekla. Chtl bys tam jet? Vhal jsem. Myslm, e Wil je tam, dodala. Jak to v? Minul veer jsem na nj myslela. Nic jsem neekl. Tak jsem myslela na tebe, pokraovala Julia. Myslela jsem na vs oba, e jedete do Iquitos. Njak v tom hraje roli. V em hraju roli? zeptal jsem se. Usmla se. V nalezen toho poslednho vhledu dv, ne se to poda Sebastianovi. Kdy mluvila, v mysli se mi vynoil obraz Julie a m, jak pijdme do Iquitos, ale pak se rozhodujeme z njakho dvodu vydat se rznmi smry. Ctil jsem, e mm njak cl, ale bylo to nejasn. Znovu jsem se soustedil na Julii. Usmvala se. Kde jsi byl? zeptala se m. Promi, ekl jsem. O nem jsem pemlel. Bylo to dleit? Nevm. Myslel jsem na to, e a pojedeme do Iquitos. . . vydme se rznmi smry. Do mstnosti veel Rolando. Pinesl jsem zsoby, kter jsi chtla, ekl Julii. Poznal m a zdvoile mi pokvl. Dobe, dky, odpovdla Julia. Vidl jsi mnoho vojk? Ne, nevidl jsem dn, ekl. Pak vela do mstnosti Marjorie a odvedla moji pozornost, ale slyel jsem Julii, jak vysvtluje Rolandovi, e by mon s nm Marjorie chtla jet do Brazlie, kde by si zadila cestu zptky do Stt. Peel jsem k Marjorii. Jak jsi spala? zeptal jsem se. Podvala se na m tak, jako by se rozhodovala, jestli se m na m dl zlobit. Moc dobe ne, ekla. Kvl jsem hlavou smrem k Rolandovi. Je to ptel Julie. Te rno odjd do Brazlie. Odtamtud ti pome dostat se zptky do Stt. Vypadala vyden. Podvej, vechno bude v podku, ekl jsem. U pomohli jinm Amerianm. Znaj lidi na americkm vyslanectv v Brazlii. Co nevidt bude doma. Pikvla. Bojm se o tebe. J budu v podku. Nedlej si starosti. Jakmile se dostanu zptky do USA, zavolm ti. Za mnou se ozval Hinton a oznmil, e se podv sndan. li jsme do jdelny a jedli jsme. Pak se zdlo, e Julia a Rolando u mus spchat. Julia vysvtlila, e pro Rolanda a Marjorii je dleit dostat se pes hranici do tmy a e cesta zabere cel den. Marjorie sbalila njak aty, kter j dal Hinton, a pozdji, kdy se Julia a Rolando bavili u dve, jsem zathl Marjorii stranou. Nedlej si s nim starosti, ekl jsem. Jen mj oi oteven a mon uvid i dal vhledy. Usmla se, ale neekla nic. Dvali jsme se s Juli, jak j Rolando pomh naloit jej vci do svho malho auta. Nae pohledy se krtce setkaly, ale ona se podvala jinam. Mysl, e tm projedou dobe? zeptal jsem se Julie. Podvala se na m a zamrkala. Samozejm. A te u bychom mli jet tak. Mm pro tebe njak aty Podala mi taku s atstvem a naloili jsme ji spolu s nkolika krabicemi potravin dozadu na pick-up. Pak jsme se rozlouili s Hintonem, Karlou a Maretou a vyjeli jsme severovchodn smrem k Iquitos. Jak jsme jeli, krajina vypadala postupn jet vc jako dungle, vidli jsme velce mlo znmek ptomnosti lid. Pemlel jsem o Osmm vhledu. Zjevn obsahoval nov pojet toho, jak se chovat k jinm lidem, ale jet jsem tomu nerozuml pln. Karla mi ekla o tom, jak se m jednat s dtmi, a o nebezpech zvislosti na njak osob. Ale Pablo i Karla se v narkch zmiovali o zpsobu, jak vdom promtat energii do jinch lid. O jde? Zachytil jsem Juliin pohled a ekl jsem: Nepochopil jsem jet pln Osm vhled.

To, jak pstup mme k jinm lidem, uruje rychlost naeho vvoje, rychlost, s jakou jsou nae ivotn otzky zodpovdny, ekla. Kdo to dl? zeptal jsem se. Mysli na svoji vlastn situaci, ekla. Jak byly tvoje otzky zodpovdny? Lidmi, se ktermi jsem se setkval, myslm. Byl jsi naprosto oteven k jejich poselstvm? pln ne. Byl jsem hlavn rezervovan. Byli lid, kte ti pineli poselstv, tak nm taeni zptky? Ne, byli velice oteven a pomhali mi. Jako by. . . vhal jsem, nedokzal jsem sprvn vyjdit svoji mylenku. Pomhali ti tm, e t otvrali? zeptala se. Naplovali t njak velost a energi? Jej poznmka zpsobila, e ve mn vyvely vzpomnky. Vybavil jsem si Wilv konejiv postoj, kdy jsem byl v Lim na hranici paniky, pak Sanchezovu otcovskou pohostinnost, a nakonec starostliv rady otce Carla, Pabla a Karly. A te Juliiny. Vichni mli v och stejn pohled. Ano, ekl jsem. Vy vichni jste to dlali. Sprvn, ekla. Dlali, a bylo to vdom, dili jsme se Osmm vhledem. Tm, e jsme t povzneli a doufali jsme, e si ujasuje rzn vci, jsme sami hledali pravdu, poselstv, kter jsi pro ns ml. Rozum tomu? Dodvat ti energii byla ta nejlep vc, kterou jsme sami pro sebe mohli dlat. Co pesn o tom k Rukopis? k, e kdykoli nm lid zk cestu, vdycky nm pinej njak poselstv. Nhodn setkn neexistuj. Ale to, jak reagujeme na tato setkn, uruje, zda jsme schopni obdret poselstv. Kdy mluvme s nkm, kdo nm zk cestu, a nevidme poselstv vztahujc se k naim souasnm otzkm, neznamen to, e tam dn poselstv nebylo. Znamen to jen, e jsme ho z njakho dvodu nezachytili. Na okamik se zamyslela a pak pokraovala. Stalo se ti nkdy, e jsi potkal starho ptele nebo znmho, chvli jsi s nm mluvil a rozeli jste se, a pak jste na sebe znova narazili ve stejn den nebo tden? Ano, stalo, odpovdl jsem. A co obvykle k? Nco jako - no to je nhodika, e t vidm znova - a zasmjete se a jdete svou cestou. Nco na ten zpsob. Rukopis k, e co bychom mli msto toho v takov situaci udlat, je nechat toho, co prv dlme, a je to co chce, a najt poselstv, kter pro tu osobu mme a kter ta osoba m pro ns. Rukopis pedpovd, e jakmile jednou lid pochop tuto skutenost, nae vzjemn styky se zpomal a stanou se zmrnjmi a clevdomjmi. Ale nen tk to provst, zvl s nkm, kdo nev, o em mluv? Ano, ale Rukopis ukazuje pslun postupy. Chce ct, e popisuje pesn zpsob, jak bychom se mli k sob chovat? Pesn tak. A co k? Vzpomn si na Tet vhled, e lid jsou jedinen ve svt energie v tom, e dokou promtat svoji energii vdom? Ano. Vzpomn si, jak se to dl? Vybavil jsem si Johnovy lekce. Ano, dl se to vnmnm krsy njakho pedmtu, dokud do ns nevstoup dost energie, abychom ctili lsku. V tom bod meme poslat energii zptky. Sprvn. A stejn princip plat v ppad lid. Kdy ocenme vzhled i chovn urit osoby a skuten se na n soustedme, zanou jejich tvary i rysy jakoby vc vystupovat a zskaj vc fyzick ptomnosti. Pak jim meme poslat energii, pozvednout je. Samozejm prvn krok je udret si vlastn energii na vysok hladin, pak meme zat s tm, aby proud energie vchzel do ns, skrz ns a do druh osoby. m vc oceujeme jejich celistvost, vnitn krsu, tm vc energie do nich plyne, a pirozen tm vc j tak plyne do ns. Zasmla se. Opravdu je to hodn hedonistick zleitost, ekla. m vc dokeme milovat a oceovat druh, tm vc energie do ns plyne. Proto je lska k jinm lidem a jejich energizace ta nejlep mon vc, kterou meme udlat sami pro sebe. To u jsem slyel, napadlo m. Otec Sanchez to asto k. Podval jsem se na Julii zblzka. Ml jsem pocit, e poprv vidm jej hlub osobnost. Na okamik mi vrtila pohled a pak se znova soustedila na cestu. Efekt tohoto vysln energie na jedince je nesmrn, ekla. Prv te, napklad, m napluje energi, ctm to. Ctm vc lehkosti a jasnosti, kdy formuluji sv mylenky a mluvm. Protoe mi dv vc energie, ne kolik bych mla jinak, doku vidt, kde je moje pravda, a jsem schopnj ti ji pedat. Kdy to dlm, ty m pocit pochopen toho, co km. To t vede k tomu, e vid moje vy j jet plnji, a tak se na nj me soustedit a ocenit ho na jet hlub rovni, co mi dv zase vc energie a lep vhled do m pravdy, a tak cyklus zan zase znova. Dva nebo vce lid, kte tohle spolen

dlaj, mohou doshnout neuvitelnch vin, kdy vzjemn zvyuj svoji energii a okamit se jim to vrac. Mus ale chpat, e toto spojen je naprosto odlin od vztahu vzjemn zvislosti. Vztah vzjemn zvislosti sice takhle zan, ale brzy chce jeden druhho ovldat, protoe zvislost ty lidi odzne od jejich zdroje a energie se vyerp. Opravdov vysln energie nevytv zvazek, nen v nm njak dal zmr. Oba lid prost ekaj na poselstv. Kdy mluvila, pemlel jsem nad jednou otzkou. Pablo mi ekl, e jsem nejdv nedostal poselstv otce Costouse, protoe jsem vyvolal jeho dtsk ovldac drama. Co mme dlat, zeptal jsem se Julie, kdy osoba, se kterou mluvme, u pouv ovldac drama a pokou se ns do nj vthnout? Jak z toho ven? Julia rychle odpovdla: Rukopis k, e pokud nehrajeme odpovdajc drama, pak se drama pslun osoby rozpadne. Nevm, jestli tomuhle rozumm, ekl jsem. Julia se dvala na cestu ped sebe. Vidl jsem, e peml. Nkde tady je dm, kde meme koupit benzin. Podval jsem se na indiktor hladiny benzinu. Vidl jsem, e ndr auta je jet do poloviny pln. Jet mme plno benzinu, ekl jsem. Ano, to vm, odpovdla. Ale mla jsem pedstavu, e zastavme a naplnme ndr, a tak si myslm, e bychom to mli udlat. Tak dobe. Tady je cesta, ekla a ukzala doprava. Zahnuli jsme a jeli jsme skoro mli do dungle. Pak jsme dojeli k budov, kter vypadala jako prodejna zsob pro rybe a lovce. Staven bylo tsn u eky a u mola bylo pivzno nkolik rybskch lun. Zajeli jsme k rezav pump a Julia la dovnit, aby nalezla vlastnka. Vyskoil jsem z auta, prothl jsem se a pak jsem obeel budovu a k vod. Vzduch byl siln vlhk. Akoli slunce stnila tlust hradba strom, rozeznval jsem, e je skoro pmo nad hlavou. Brzy tady bude jako v peci. Najednou za mnou promluvil njak mu rozzloben panlsky. Obrtil jsem se a uvidl jsem menho podsaditho Perunce. Dval se na m vhrn a opakoval sv prohlen. Nerozumm, co kte. Peel do anglitiny. Kdo jsi? Co tu dl? Pokusil jsem se ho ignorovat. Jsme tady jen pro benzin. Za nkolik minut odjedeme. Otoil jsem se a znova jsem se zadval na vodu. Doufal jsem, e odejde. Peel vedle m. Myslm, e bys mi ml radi ct, kdo jsi, Yankee. Znovu jsem se na nj podval. Zdlo se, e to mysl vn. Jsem Amerian, ekl jsem. Nevm pesn, kam jedu. Veze m ptelkyn. Ztracen Amerian, ekl neptelsky. Pesn tak, ekl jsem. Co tu pohledv, Ameriane? Nic tu nehledm, ekl jsem a pokusil jsem se jt zptky k autu. A vm jsme nic neudlali. Nechte m na pokoji. Najednou jsem si viml, e Julia stoj u vozu. Kdy jsem se na ni podval, Perunec se obrtil a kouknul se tam taky. Je as k odjezdu, ekla Julia. U tady benzin neprodvaj. Kdo jsi? zeptal se j Perunec neptelsky. Pro jsi tak rozzloben? zeptala se ho Julia. Muovo chovn se zmnilo. Protoe mj kol je dohlet na tohle msto. Urit to dl dobe. Ale pro lidi je tk mluvit s tebou, kdy jim nahn strach. Mu na ni zral a pokouel se pochopit, kdo je Julia. Jedeme do Iquitos, ekla Julia. Pracujeme s otcem Sanchezem a otcem Carlem. Zn je? Zavrtl hlavou, ale zmnka o dvou knch ho jet vc uklidnila. Konen pokvl a odeel. Pojeme, ekla Julia. Nastoupili jsme a odjeli jsme. Uvdomil jsem si, jak zkostn a nervzn jsem byl. Pokusil jsem se to setst. Stalo se nco uvnit? zeptal jsem se. Julia se na m podvala. Co mysl? Myslm, jestli se uvnit stalo nco, co by vysvtlilo tvoji mylenku, e tu mme zastavit? Zasmla se a pak ekla: Ne, vechno se odehrvalo venku. Podval jsem se na ni. Neuvdomil sis to? zeptala se. Ne, odpovdl jsem. O em jsi pemlel tsn pedtm, ne jsme sem pijeli? e si chci prothnout nohy. Ne, pedtm. Na co ses ptal, kdy jsme spolu mluvili?

Pokusil jsem se pemlet. Mluvili jsme o dramatech z dtstv. Pak jsem si vzpomnl. Povdlas mi nco, co m zmtlo, ekl jsem. e lovk neme hrt kontroln drama, pokud my sami nehrajeme odpovdajc drama. Tomu jsem nerozuml. Te u tomu rozum? Vlastn ne. Kam tm m? Scna venku jasn demonstrovala, co se dje, kdy hraje odpovdajc drama. Jak? Krtce se na m podvala. Jak drama s tebou ten mu hrl? Jasn to byl zastraova. Dobe, a jak drama jsi hrl ty? Jen jsem se ho pokouel zbavit. To vm, ale jak drama jsi hrl? No, zaal jsem se svm dramatem rezervovanosti, ale on na m dotral dl. A pak? Ten rozhovor m drdil, ale pokusil jsem se soustedit na vc. Podval jsem se na Julii a ekl jsem: Myslm, e jsem hrl lituj m. Usmla se. Dobe. Viml jsem si, e ty jsi s nm jednala bez problm, poznamenal jsem. Jen proto, e jsem nehrla drama, kter oekval. Vzpome si, e kontroln drama kadho lovka se utvoilo v dtstv ve vztahu k jinmu dramatu. Proto kad drama potebuje odpovdajc drama, aby se dalo pln uplatnit. Co potebuje zastraovatel, aby zskal energii, je buto lituj m, nebo jin zastraovatel. Jak jsi to udlala? zeptal jsem se, jet zmaten. Moje drama jako reakce by bylo bvalo hrt zastraovatele sama, pokouela bych se ho zastrait. Samozejm by to pravdpodobn skonilo zuivm stetem. Ale msto toho jsem jednala podle Rukopisu. Pojmenovala jsem drama, kter hrl. Vechna dramata jsou skryt strategie na zskn energie. Pokouel se t zastrait, abys ztratil energii. Kdy to zkusil na m, pojmenovala jsem to, co dlal. Proto ses ho zeptala, pro je tak natvan? Ano. Rukopis k, e skryt manipulace pro energii nemohou existovat, pokud je vynese do vdom tm, e na n uke. Pestanou bt skryt. Je to velice jednoduch metoda. Nejlep je, kdy v rozhovoru vdycky pevauje pravda o tom, co se dje. Tak mus bt druh osoba opravdovj a upmnj. To dv smysl, ekl jsem. Myslm, e jsem dokonce pojmenovval sm dramata pedtm, akoli jsem nevdl, co dlm. To urit. To dlal kad z ns. Jen se ume vc o podstat vci. Kl k tomu, aby to fungovalo, je simultnn se podvat za drama na skutenou osobu, kterou m ped sebou, a poslat j co nejvc energie. Kdy ct, e zskvaj energii, pak je pro n snaz vzdt se pvodnho zpsobu manipulace. Co jsi mohla ocenit na tomhle chlapkovi? zeptal jsem se. Vidla jsem v nm malho nejistho chlapce, kter beznadjn potebuje energii. Krom toho ti pinesl velice dobe naasovan poselstv, ne? Podval jsem se na ni. Zdlo se, e se j chce propuknout v smch. Chce ct, e jsme tady zastavili jen proto, abych pochopil, jak jednat s nkm, kdo hraje drama? To byla tvoje otzka, ne? Usml jsem se. Zanal se mi vracet dobr pocit. Ano, to myslm byla. Komr, pitc mi u oblieje, m vytrhl ze spnku. Podval jsem se na Julii. Usmvala se, jako by se rozpomnala na nco humornho. Po nkolik hodin od odjezdu z nho kempu jsme jeli mlky a brali jsme si z jdla, kter Julia pipravila na cestu. Jsi vzhru? ekla Julia. Ano, odpovdl jsem. Jak daleko je Iquitos? Msto je asi padest kilometr daleko, ale Stewart Inn je jen nkolik minut ped nmi. Je to mal zjezdn hospoda a loveck tbor. Vlastnkem je Anglian a podporuje Rukopis. Znovu se usmla. Strvili jsme tam mnoho hezkch spolench chvil. Pokud se nco nepihodilo, ml by tam bt. Doufm, e by nm mohl ct, kde hledat Wila. Sjela s vozem ke stran cesty a podvala se na m. Radji bychom se mli soustedit na to, kde jsme, ekla. Ne jsem na tebe podruh narazila, potloukala jsem se rzn a chtla jsem pomoci s nalezenm Devtho vhledu, ale nevdla jsem, kam jt. V jednom okamiku jsem si uvdomila, e opakovan myslm na Hintona. Jela jsem do jeho domu a kdo se tam neukzal, jako ty. A ekl jsi mi, e hled Wila a e se povd, e je v Iquitos. Intuice mi k, e se budeme oba njak astnit nalezen Devtho vhledu, a ty zase intuitivn ct, e se rozdlme a pjdeme rznmi smry. Je to tak? Ano, ekl jsem.

No, chci, abys vdl, e potom jsem hodn myslela na Willieho Stewarta a tenhle hostinec. Nco se tam m stt. Pikvl jsem. Vyjela s vozem zptky na cestu a do zatky. Tam je ten hostinec, ukzala mi. Asi dv st metr ped nmi, tam, kde se cesta znovu prudce zatela doprava, byl dvoupodlan viktorinsk dm. Zajeli jsme na trkov parkovit a zastavili jsme. Na verand rozmlouvalo nkolik mu. Otevel jsem dvee vozu a chtl jsem vystoupit, kdy se Julia dotkla mho ramene. Pamatuj, ekla, nikdo tady nen nhodou. Zstvej vnmav a vmej si poselstv. el jsem na verandu. Mui, dobe obleen Perunci, nm nezastnn pokvli, kdy jsme li kolem nich do domu. Kdy jsme se ocitli ve velk hale, Julia ukzala k jdeln a podala m, abych vybral stl a pokal tam, ne najde vlastnka. Zkoumal jsem mstnost. Bylo v n asi tucet stol ve dvou adch. Vybral jsem stl piblin v polovin loklu a sedl jsem si zdy ke stn. Ti dal mui, vichni Perunci, veli za mnou a sedli si naproti mmu stolu. Brzy veel jet jeden mu a usadil se ke stolu asi sedm metr ode m napravo. Sedl si v takovm hlu, e byl ke mn natoen piblin zdy. Viml jsem si, e je to cizinec, mon Evropan. Do mstnosti vela Julia, vimla si m a pak ke mn pela a sedla si naproti mn. Majitel tu nen, ekla, a jeho recepn o Wilovi nic nev. Co te? zeptal jsem se. Podvala se na m a pokrila rameny. Nevm. Budeme se muset domnvat, e nkdo tady m pro ns poselstv. Kdo mysl, e to je? Nevm. Jak v, e se to stane? zeptal jsem se a najednou jsem ctil skepsi. I po vech tajemnch shodch okolnost, kter se mi staly od okamiku, kdy jsem se ocitl v Peru, jsem jet ml pote uvit, e se jedna shoda okolnost odehraje prv te, protoe si to pejeme. Nezapomnej na Tet vhled, odpovdla mi Julia. Vesmr je energie, kter reaguje na nae oekvn. Lid jsou tak st tto vesmrn energie, a tak kdy mme otzku, objev se lid, kte maj odpov. Pejela oima zbyl lidi v mstnosti. Nevm, kdo jsou tito lid, ale kdybychom s nimi mohli dost dlouho mluvit, nali bychom pravdu, kterou kad z nich pro ns m, njakou st odpovdi na nae otzky. kosem jsem se na ni podval. Naklonila se ke mn pes stl. To si zapamatuj. Kad, kdo nm zk cestu, m pro ns poselstv. Jinak by li jinou cestou, nebo by dve i pozdji odeli. Fakt, e tito lid jsou tady, znamen, e jsou tady z njakho dvodu. Podval jsem se na ni a pod jsem si nebyl jist, jestli vm tomu, e je to tak jednoduch. Tk st vci, ekla, je rozhodnout se, se kterm z tch lid strvit as rozhovorem, kdy mluvit se vemi nen mon. Jak se rozhoduje? zeptal jsem se. Rukopis k, e existuj urit znmky. Naslouchal jsem soustedn Julii, ale z njakho dvodu jsem se rozhldl a podval jsem se na mue vpravo. Otoil se pesn ve stejn okamik a podval se na m. Kdy se nae pohledy setkaly, sklonil pohled zase k jdlu a j jsem tak uhnul oima. Jak znmky? zeptal jsem se. Takovhle, ekla. Jak takovhle? Jako to, co jsi prv udlal. Pokvla smrem k mui po m pravici. Co tm mysl? Julia se ke mn znova naklonila. Rukopis k, e nhl, spontnn on kontakt je znmka toho, e by si dva lid mli promluvit. Ale nestv se to pod? zeptal jsem se. Ano, stv, ekla. A po tom, co se to stane, na to vtina lid prost zapomene a pokrauje v tom, co dlala pedtm. Pokvl jsem. O jakch dalch znmkch se Rukopis zmiuje? zeptal jsem se. Pocit rozpoznn, odpovdla. Uvid nkoho, kdo vypad povdom, akoli v, e jsi ho nikdy pedtm nepotkal. Kdy tohle ekla, vzpomnl jsem si na Dobsona a Reneaua, jak povdom mi pipadali, kdy jsem je poprv uvidl. k Rukopis nco o tom, pro nkte lid vypadaj povdom? zeptal jsem se. Moc ne. k jen, e s uritmi dalmi lidmi jsme leny stejn mylenkov skupiny. Mylenkov skupiny se obvykle vyvjej podle stejnch okruh zjm. Mysl si tot a to vytv stejn vraz a podobn viditeln znaky. Intuitivn rozpoznme leny na mylenkov skupiny a velmi asto nm poskytuj poselstv.

Podval jsem se jet jednou na mue vpravo. Vypadal vzdlen povdom. Neuviteln, jak jsem se na nj dval, otoil se a znova se na m zadval. Rychle jsem pohldl zptky na Julii. S tm muem mus mluvit, ekla Julie. Neodpovdl jsem. Ctil jsem se nesvj pi mylence, e k nmu prost jen tak pijdu. Chtl jsem odjet, pokraovat do Iquitos. Uu jsem to chtl navrhnout, kdy Julia znovu promluvila: Tady je msto, kde potebujeme bt, ekla, a ne Iquitos. Musme pijmout tuto hru. Pot s tebou je, e vzdoruje pedstav, e bys k nmu el a zaal s nm rozhovor. Jak jsi to udlala? zeptal jsem se. Co? Jak v, na co jsem myslel? V tom nen nic tajemnho. Sta se podvat podn na to, jak se tv. Jak to mysl? Kdy nkoho oceuje na hlub rovni, doke vidt jeho nejupmnj j za vemi fasdami, kter si me nasadit. Kdy se opravdu sousted na tto rovni, me vnmat, co si nkdo mysl, jako jemn vraz v jeho tvi. Je to dokonale pirozen. Mn se to zd jako telepatie, ekl jsem. Usmla se. Telepatie je dokonale pirozen. Znovu jsem se podval na toho mue. On se u nepodval. Lp udl, kdy si zv energii a promluv s nm , ekla Julia, ne ztrat tu monost. Soustedil jsem se na zvyovn sv energie, a jsem se ctil silnj, a pak jsem se zeptal: Na co se ho mm zeptat? Pravdu, ekla. ekni mu pravdu takovm zpsobem , aby ji poznal. Dobe, udlm to. Odsunul jsem idli a peel jsem k sedcmu mui. Vypadal plae a nervzn, tak, jak jsem si vzpomnal, e vypadal Pablo tu noc, kdy jsem se s nm setkal poprv. Pokusil jsem se vidt za jeho nervozitu dl, na hlub rove. Kdy jsem to udlal, zdlo se mi, e vnmm v jeho oblieji nov vraz, obsahujc vc energie. Dobr den, ekl jsem. Zd se, e nejste domorod Perunec. Doufm, e byste mi mohl pomoci. Hledm jednoho svho ptele, Wila Jamese. Prosm, sednte si, ekl se skandinvskm pzvukem. Jsem profesor Edmond Connor. Podal mi ruku a pokraoval: Je mi lto. Neznm vaeho ptele Wila. Pedstavil jsem se a pak jsem vysvtlil - jen na zklad tuen, e by to mohlo pro nj mt vznam - e Wil hled Devt vhled. O Rukopise vm, ekl. Jsem tady, abych studoval jeho autentinost. Sm? Ml jsem se tady setkat s profesorem Dobsonem. Ale zatm nedorazil. Nechpu, pro se opozdil. Ujistil m, e tady u bude, a pijedu. Vy znte Dobsona? Ano. To on organizuje prozkoumn Rukopisu. A je v podku? M sem pijet? Profesor se na m tzav podval. Plnovali jsme to tak. Stalo se nco patnho? Moje energie poklesla. Uvdomil jsem si, e Dobsonovo setkn s Connorem bylo domluveno pedtm, ne Dobsona uvznili. Setkal jsem se s nm v letadle, vysvtlil jsem, kdy jsem letl do Peru. V Lim ho uvznili. Nevm, co se s nm stalo. Uvznn! Boe! Kdy jste s nm mluvil naposledy? zeptal jsem se. Ped nkolika tdny, ale nae schzka tady byla domluven napevno. ekl, e mi zavol, pokud se cokoli zmn. Vzpomnte si na dvod, pro se chtl s vmi sejt tady a ne v Lim? zeptal jsem se. ekl, e jsou tady pobl njak ruiny a e bude v thle oblasti a bude mluvit s njakm jinm vdcem. Zmnil se o tom, kde by s nm ml mluvit? Ano, ekl, e mus jet do, hm, San Luis, myslm. Pro? Nevm. . . jen m to tak zajmalo. Kdy jsem to ekl, staly se souasn dv vci. Jednak jsem zaal myslet na Dobsona, na to, e ho znova uvidm. Pedstavil jsem si, jak se setkvme u cesty s velkmi stromy. A jednak jsem se podval z okna a uvidl jsem, ke svmu divu, otce Sancheze, jak vystupuje po schodech na verandu. Vypadal unaven a aty ml pinav. Na parkoviti ekal ve starm aut dal knz. Kdo to je? zeptal se profesor Connor. To je otec Sanchez! odpovdl jsem, sotva schopen ovldnout sv vzruen. Otoil jsem se po Julii, ale ta u nesedla u naeho stolu. Vstal jsem v okamiku, kdy Sanchez veel do mstnosti. Kdy m uvidl, prudce se zastavil s vrazem naprostho pekvapen, pak ke mn piel a objal m.

Jsi v podku? zeptal se. Ano, je to dobr, ekl jsem. Co tu dl? I pes navu se troku zasml. Nevdl jsem, kam jinam jt. A skoro jsem ani nedokzal sem dojet. M sem stovky vojk. Pro pijdj vojci? zeptal se Connor za mmi zdy a peel ke mn a otci Sanchezovi. Bohuel, odpovdl Sanchez, nevm, co maj vojska v myslu. Jen vm, e jich je hodn. Pedstavil jsem je navzjem a vysvtlil jsem otci Sanchezovi Connorovu situaci. Connor vypadal vyden. Musm odjet, ekl, ale nemm idie. Otec Paul ek venku, ekl Sanchez. Te okamit se vrac do Limy. Mete jet s nm, pokud si to pejete. To si opravdu peju, ekl Connor. Pokejte, co kdy se sraz s tmi vojky? zeptal jsem se. Myslm, e otce Paula nezastav, ekl Sanchez. Neznaj ho. V tom okamiku se vrtila Julia do mstnosti a uvidla Sancheze. Oba se vele objali a znovu jsem pedstavil Connora. Kdy jsem mluvil, Connor vypadal jet vydenji a po pouhch nkolika minutch mu Sanchez ekl, e je as, aby otec Paul vyjel zptky. Connor odeel, aby si vzal vci ze svho pokoje, a rychle se vrtil. Sanchez i Julia ho doprovodili ven, ale j jsem se s nm rozlouil v loklu a ekal jsem u stolu. Poteboval jsem pemlet. Vdl jsem, e setkn s Connorem mlo njak vznam, a tak e setkn se Sanchezem je pro ns dleit, ale nedokzal jsem pesn rozpoznat, o jde. Zanedlouho se Julia vrtila do mstnosti a sedla si vedle m. kala jsem ti, e se tady nco pihod, ekla mi. Kdybychom se nezastavili, nepotkali bychom Sancheze nebo Connora. Mimochodem, co ses dozvdl od Connora? Jet si nejsem jist, ekl jsem. Kde je otec Sanchez? el si na chvli odpoinout do pokoje. Nespal u dva dny. Podval jsem se stranou. Vidl jsem, e je Sanchez unaven, ale zprva, e s nm nemohu mluvit, m zklamala. Moc jsem si s nm chtl pohovoit, abych vidl, jestli doke dodat njakou perspektivu tomu, co se dje, zvl vzhledem k blcm se vojkm. Ctil jsem se nesvj a trochu se mi chtlo utct s Connorem. Julia si vimla m netrplivosti. Nic si z toho nedlej , ekla. Zpomal a ekni mi, co si zatm mysl o Osmm vhledu. Podval jsem se na ni a pokusil jsem se soustedit. Nejsem si jist, kde zat. Co si mysl, e Osm vhled k? Vzpomnal jsem. Je to o vytven vztah k jinm lidem, k dtem a k dosplm. Je to o pojmenovvn ovldacch dramat, vymaovn se z nich a sousteovn se na jin lidi takovm zpsobem, kter jim dodv energii. A jet? zeptala se. Soustedil jsem se na jej obliej a okamit jsem vidl, kam m. A kdy si budeme vmat toho, s km mme mluvit, pak jako vsledek dostaneme odpovdi, kter si pejeme. Julia se iroce usmla. Pochopil jsem ten vhled? zeptal jsem se. Skoro, ekla. Ale jet je tady jedna vc. Pochopil jsi, jak jedna osoba me pozvednout druhou. A te uvid, co se stane ve skupin, kde vichni astnci vd, jak se tmto zpsobem chovat k sob navzjem. Vyel jsem na verandu a usadil jsem se do jednoho z kesel ze svaovanho eleza. Po nkolika minutch vela i Julia a pipojila se ke mn. Jedli jsme beze spchu veei, ani jsme moc mluvili, a pak jsme se rozhodli jet posedt venku na veernm vzduchu. Od chvle, kdy Sanchez odeel do sv mstnosti, uplynuly ti hodiny a j jsem zanal znova ctit netrplivost. Kdy Sanchez najednou vyel ven a sedl si k nm, ulevilo se mi. Slyel jsi nco o Wilovi? zeptal jsem se ho. Kdy jsem mluvil, posunul si keslo tak, aby vidl mn i Julii do oblieje. Viml jsem si, e peliv stav keslo tak, aby vzdlenost ke mn i k Julii byla stejn. Ano, odpovdl konen. Slyel. Znova se odmlel a vypadalo to, e peml, a tak jsem se zeptal: Co jsi slyel? Budu vm vyprvt vechno, co se stalo, ekl. Kdy jsme s otcem Carlem odjeli, abychom se vrtili do m misie, ekali jsme, e tam najdeme otce Sebastiana spolen s vojky. ekali jsme vslech. Kdy jsme pijeli, zjistili jsme, e otec Sebastian i vojci nhle odjeli ped nkolika hodinami, po tom, co dostali njakou zprvu. Po cel den jsme nevdli, co se dje, a pak vera ns navtvil otec Costous, kterho jsi, jak jsem slyel, potkal. ekl nm, e ho poslal do m misie Wil James. Wil si zejm zapamatoval jmno m misie ze sv dvj konverzace s otcem Carlem a intuitivn vdl, e budeme potebovat informaci, kterou nm te pinesl otec Costous. Otec Costous se rozhodl podporovat Rukopis. Pro odjel Sebastian tak nhle? zeptal jsem se.

Protoe, vysvtloval Sanchez, chtl urychlit uskuteovn svch pln. Poselstv, kter dostal, kalo, e otec Costous se chyst odhalit jeho zmr zniit Devt vhled. Sebastian ho nalezl? Jet ne, ale pot s tm. Nali jin dokument, kter naznauje, kde je Devt vhled ukryt. A kde m bt? zeptala se Julia. V Celestinskch ruinch, odpovdl Sanchez. Kde to je? vyzvdal jsem. Julia se na m podvala. Asi devadest kilometr odtud. Jsou to vykopvky, kter odkryli ve velk tajnosti perunt vdci. Sestvaj z nkolika vrstev starobylch chrm, nejdv May, pak Ink. Ob kultury zejm vily, e na tom mst je nco jedinenho. Najednou jsem si uvdomil, e Sanchez se sousteuje na konverzaci s neobvyklou nalhavost. Kdy jsem mluvil j, soustedil se naprosto na m, ani sebemn peruil svj upen pohled. Kdy mluvila Julia, otec Sanchez se zase soustedil naprosto na ni. Vypadalo to, e to dl zmrn. Podivil jsem se, co to dl, a pesn v tom okamiku se objevila v rozhovoru pestvka. Oba dva se na m podvali s oekvnm. Co je? zeptal jsem se. Sanchez se usml. Je ada na tob, abys mluvil. To se pravideln stdme? zeptal jsem se. Ne, ekla Julia, ale mme vdomou konverzaci. Kad osoba mluv, kdy se k n pesune energie. Te vidme, e se posunula k tob. Nevdl jsem, co ct. Sanchez se na m vele podval. st Osmho vhledu u, jak ve skupin hovoit vdom. Ale nebu z toho nesvj. Jen pochop ten proces. Kdy mluv lenov skupiny, jenom jeden vdycky m v uritm okamiku nejsilnj mylenku. Kdy jsou vnmav, ostatn ve skupin ct, kdo m promluvit, a mohou vdom zamit svoji energii na tuto osobu a pomhaj mu vyjdit mylenku s nejvt jasnost. Pak, jak konverzace pokrauje, bude mt nejsilnj mylenku zase nkdo jin, pak zase nkdo jin a tak dle. Kdy se sousted na to, co se k, doke ctit, kdy je na tob ada. A mylenka se ti vyno v mysli. Sanchez posunul svj zrak na Julii, kter se m zeptala: Jak mylenka to byla, kterou jsi nevyslovil? Pokouel jsem se pemlet. Divil jsem se, ekl jsem konen, pro se otec Sanchez dv tak nalhav na toho, kdo zrovna mluvil. Myslm, e m zajmalo, co to znamen. Kl k tomuto procesu, ekl otec Sanchez, je mluvit, kdy pijde tvj okamik, a vyslat energii, kdy je ada na nkom jinm. Mnoho vc se me zvrtnout, vpadla do toho Julia. Mnoho lid se nafoukne, kdy jsou ve skupin. Ct slu mylenky a vyjd ji, a pak, protoe vbuch energie je tak pjemn, mluv dl, dlouho potom, co by se energie mla pesunout na nkoho jinho. Pokouej se skupinu si monopolizovat. Jin se sthnou zptky a dokonce i kdy ct slu mylenky, neriskuj jej vysloven. Kdy se tohle stane, skupina se roztp a lenov nezskaj vhodu toho, e vechna poselstv jsou vyslovena. Stejn vc se stane, kdy nkte lenov skupiny nejsou pijmni nktermi jinmi. Odmtnut jedinci nemohou zskat energii, a tak skupina pichz o vhodu jejich mylenek. Julia se odmlela a oba jsme se podvali na Sancheze, kter se nadechoval k ei. Je dleit, jak jsou lid vyluovni, ekl. Kdy je nm nkdo nesympatick nebo se jm ctme ohroeni, pirozen tendence je soustedit se na nco, co se nm na t osob nelb, nco, co ns drd. Nanetst, kdy to udlme - msto toho, abychom vidli hlub krsu tch lid a dvali jim energii - odebrme jim energii a skuten je pokozujeme. Oni si uvdomuj jen to, e se najednou ct mn krsn a mn sebejist, a je to proto, e jsme zniili jejich energii. Proto, ekla Julia, je tenhle proces tak dleit. Lid si tam ve svt psob vzjemn ohromn rychl strnut, s tou svou zuivou soutivost. Ale pamatuj si, dodal Sanchez, e ve skuten funkn skupin vldne snaha dlat prav opak, mylenka, e energie a vibrace kadho lena skupiny se maj zvyovat pomoc energie, vyslan k nim ostatnmi. Kdy se tohle stane, energetick pole vech jedinc splynou a vytvo se jedin ndr energie. Je to, jako by skupina byla jen jedno tlo, ale s mnoha hlavami. Nkdy promluv za tlo jedna hlava. Jindy druh. Ale ve skupin, kter funguje takto, kad jedinec v, kdy mluvit a co ct, protoe doopravdy vid svt jasnji. Tohle je vy osoba, o kter Osm vhled mluv ve spojen s milostnm vztahem mezi muem a enou. Ale z jinch skupin me vznikat tak. Slova otce Sancheze m pivedla najednou k mylence na otce Costouse a na Pabla. Zmnil snad ten mlad Indin nzory otce Costouse, pivedl ho k tomu, e si dnes peje zachovn Rukopisu? Dokzal Pablo tohle udlat dky moci Osmho vhledu? Kde je te otec Costous? zeptal jsem se. Oba vypadali mrn pekvapen mou otzkou, ale otec Sanchez mi rychle odpovdl: On a otec Carl se rozhodli jet do Limy a promluvit s vdci na crkve o tom, co zejm naplnoval kardinl Sebastian.

Myslm, e to je dvod, pro byl tak nestupn v myslu jet s vmi na vai misii. Vdl, e existuje jet nco, co m vykonat. Pesn tak, ekl Sanchez. V rozhovoru vznikla pestvka a dvali jsme se jeden na druhho, vichni jsme ekali na dal mylenku. Otzka te je, ekl konen otec Sanchez, co bychom mli dlat my? Prvn promluvila Julia. Pod m napadalo, e se budu njak astnit nalezen Devtho vhledu, e s nm budu ve styku dost dlouho na to, abych nco udlala. . . ale nedoku to vidt dost jasn. Sanchez a j jsme se na ni upen dvali. Vidm, e se to dje na uritm mst. . . pokraovala. Pokejte chvilku. Msto, na kter jsem myslela, jsou vykopvky, Celestinsk ruiny. Je tam urit msto mezi chrmy. Skoro jsem to zapomnla. Podvala se zase na ns. Tam potebuju jet. Potebuju jet do Celestinskch zcenin. Kdy Julia skonila, oba se Sanchezem pesunuli pohled na m. Nevm, ekl jsem. Zajmalo m, pro Sebastian a jeho lid jsou tolik proti Rukopisu. Piel jsem na to, e proto, e se obvaj pedstavy naeho vnitnho vvoje. . ., ale te nevm, kam jt. . . pijdj ti vojci. . . zd se, e Sebastian najde Devt vhled prvn. . . nevm. Myslel jsem na to, e se budu njak astnit pesvdovn Sebastiana, aby ho nezniil. Odmlel jsem se. Mylenky se mi vrtily k Dobsonovi a pak se prudce stoily k Devtmu vhledu. Najednou jsem si uvdomil, e Devt vhled vyjev, kam lid pjdou v dalm vvoji. Chtl jsem vdt, jak se budou lid k sob chovat, kdy se budou dit Rukopisem, a tuto otzku zodpovdl Osm vhled. Te dal logick otzka byla: kam to vechno povede, jak se lidsk spolenost promn? O tom musel bt Devt vhled. Njak jsem vdl, e tyto vdomosti by tak mohly bt pouity k uklidnn Sebastianovch obav o vdom evoluci. . . pokud by naslouchal. Jet pod si myslm, e je mon kardinla Sebastiana pesvdit, aby podporoval Rukopis! ekl jsem upmn. Vid sm sebe, jak ho pesvduje? zeptal se m Sanchez. Ne. . . vlastn ne. Jsem s nkm jinm, kdo s nm dovede navzat kontakt, s nkm, kdo ho zn a mluv na jeho rovni. Kdy jsem to ekla, Julia i j jsme se spontnn podvali na otce Sancheze. Pemhal smv a promluvil s rezignac. Kardinl Sebastian a j jsme se vyhnuli hdce o Rukopis u ped dlouhou dobou. Vdycky byl mj nadzen. Povaoval m za svho oblbence a musm piznat, e jsem k nmu vzhlel. Ale myslm, e jsem vdycky njak vdl, e dojde k takov situaci. Poprv, kdy ses o tom zmnil, jsem vdl, e kol pesvdit ho nle mn. Mj cel ivot m k tomu peduroval. Podval se nalhav na Julii a na m a pak pokraoval: Moje matka byla reformtorka kesanstv. Nesnela pouvn viny a nsil pi en evangelia. Ctila, e lid by mli dojt k nboenstv prostednictvm lsky, ne ze strachu. Na druh stran mj otec byl pvrenec disciplny, kter se pozdji stal knzem a jako Sebastian vil neochvjn v tradici a autoritu. To zpsobilo, e jsem chtl pracovat v zjmu crkevn autority, ale vdycky jsem hledal zpsoby, jak by ji lo vylepit tm, e by se kladl vt draz na vy nboensk zkuenosti. Pro m je dal krok jednn se Sebastianem. Brnil jsem se tomu, ale vm, e mm jt do Sebastianovy misie v Iquitos. Pojedu s tebou, ekl jsem.

VYNOUJC SE KULTURA
Cesta na sever se vinula hustou dungl a pes nkolik velkch tok, o kterch mi otec Sanchez ekl, e to jsou ptoky Amazonky. Vstali jsme brzy a rychle jsme se rozlouili s Juli. Pak jsme odjeli ve voze, kter si otec Sanchez vypjil, v nklaku s ohromnmi, vysokmi pneumatikami a pohonem na vechna tyi kola. Jak jsme cestovali, tern se mrn zvedal a stromy byly dl od sebe a vt. Tohle vypad jako krajina kolem Viciente, ekl jsem Sanchezovi. Usml se na m a ekl: Vjeli jsme do osmdest kilometr dlouhho pruhu zem, irokho asi ticet kilometr, kter je odlin, energizovanj. Thne se celou cestu k Celestinskm ruinm. Na vechny strany od tto oblasti je ist dungle. Daleko vpravo, na hranici dungle, jsem poteboval plochu vymcen zem. Co to je? zeptal jsem se a ukzal jsem tam. To, odpovdl, je vldn pedstava zemdlskho rozvoje. V irokm pruhu krajiny byly stromy vyvrceny buldozery a sestrkny do hromad, nkter byly sten splen. Na divok trv a erodovan horn vrstv pdy se bezcln pslo stdo dobytka. Jak jsme projdli kolem, nkolik zvat se po ns podvalo, vyrueno zvukem motoru. Viml jsem si dal skvrny erstv buldozerem vymcen pdy a uvdomil jsem si, e kcen postupuje k oblasti velkch strom, skrz kterou jsme projdli.

To vypad stran, ekl jsem. To je stran, odpovdl Sanchez. Dokonce i kardinl Sebastian je proti tomu. Vzpomnl jsem si na Phila. Mon e tohle je msto, kter se pokou chrnit. Co se s nm stalo? Najednou jsem si znova vzpomnl na Dobsona. Connor kal, e Dobson ml v myslu pijet do hostince. Pro tam Connor byl, aby mi to ekl? Kde je Dobson te? Deportovan? Uvznn? Neuniklo m pozornosti, e se mi spontnn vybavil obrzek Dobsona ve spojen s Philem. Jak daleko je Sebastianova misie? zeptal jsem se. Asi hodinu, odpovdl Sanchez. Jak se ct? Co tm mysl? Chci ct, jak je rove tv energie? Myslm, e vysok, ekl jsem. Je tady spousta krsy. Co sis myslel o rozhovoru, kter jsme my ti mli vera veer? zeptal se. Myslm, e to je asn. Rozuml jsi tomu, co se dlo? Mysl zpsob, jak se mylenky vynoovaly v kadm z ns v jinm okamiku? Ano, ale mlo to ir vznam. To nevm. No, j jsem o tom pemlel. Tento zpsob vdom vytvench vztah, pi kterm se kad sna vyvolat v ostatnch to nejlep, msto aby je ovldal, je postoj, kter nakonec pijme cel lidstvo. Pedstav si, jak se potom zv energetick rove kadho lovka a rychlost evoluce! Sprvn, ekl jsem, tak jsem pemlel, jak se lidsk kultura zmn, a se celkov zvedne rove energie. Podval se na m, jako bych uhodil hebk na hlaviku. To prv chci vdt taky, ekl. Na okamik jsme se dvali jeden na druhho a vdl jsem, e oba ekme na to, kdo bude mt dal mylenku. Konen ekl: Odpov na tuto otzku mus bt v Devtm vhledu. Ten mus vysvtlovat, co se stane, kdy se kultura bude vyvjet dopedu. To m tak napadlo, poznamenal jsem. Sanchez zpomalil vozidlo. Blili jsme se ke kiovatce a zdlo se, e nen rozhodnut, kterou cestou se dt. Pojedeme nkam pobl San Luis? zeptal jsem se. Podval se mi pmo do o. Jedin kdybychom te zaboili doleva. Pro? Connor mi ekl, e Dobson se pvodn chtl cestou do hostince stavit v San Luis. Myslm, e to bylo poselstv. Dvali jsme se na sebe dl. U pedtm jsi ped touhle kiovatkou zpomaloval ekl jsem. Pro? Pokril rameny. Nevm. Nejpmj cesta do Iquitos je rovn. Jenom jsem ctil z njakho dvodu vhn. Tlem mi probhlo zamrazen. Sanchez zvedl jedno obo a usml se. Myslm, e bychom radi mli jet pes San Luis, ne? Pikvl jsem a poctil jsem pval energie. Vdl jsem, e zastvka v hostinci a setkn s Connorem dostv pod vc smyslu. Kdy Sanchez zahnul doleva a pokraoval k San Luis, se zjmem jsem pozoroval cestu. Uplynulo ticet nebo tyicet minut a nic se nepihodilo. U jsme projdli San Luis a jet se nestalo nic, co by stlo za e. Pak se najednou ozvala houkaka automobilu a my jsme se otoili a uvidli jsme stbrn dp, jak ns dohn. idi na ns divoce mval. Vypadal povdom. To je Phil! ekl jsem. Zajeli jsme ke kraji cesty a Phil vyskoil a bel k m stran nklaku. Potsl mi rukou a kvl Sanchezovi. Nevm, co tady dlte, ekl, ale cesta ped vmi je pln vojk. Radi se vrate a pokejte s nmi. Jak jsi vdl, e pijdme? zeptal jsem se. Nevdl jsem to, vysvtlil. Prost jsem vzhldl a uvidl jsem vs projdt. Jsme asi kilometr zptky. Vteinku se rozhlel a pak dodal: Radi bychom mli sjet z thle cesty! Pojedeme za tebou, ekl otec Sanchez. Nsledovali jsme Phila, kter obrtil svj dp a zamil zptky po cest, kterou jsme pijeli. Sjel vchodnm smrem na jinou cestu a rychle zaparkoval. Zpoza skupiny strom vyel jin mu, aby pivtal auto. Nemohl jsem vit svm om. Byl to Dobson! Vyskoil jsem z nklaku a el jsem k nmu. Byl tak pekvapen a vele m objal. Je ohromn t vidt! ekl. Npodobn, odpovdl jsem. U jsem si myslel, e t zastelili! Dobson m poplcal po zdech a ekl: Ne, myslm, e jsem zpanikail. Prost m jen zadreli. Pozdji m njac ednci, naklonn Rukopisu, nechali bet. Od t doby utkm. Odmlel se a usml se na m. Jsem rd, e jsi v podku. Kdy mi Phil ekl, e t potkal ve Viciente a pozdji byl s tebou uvznn, nevdl jsem, co si mm myslet. Ale mohl jsem vdt, e na sebe narazme znova. Kam mte?

Setkat se s kardinlem Sebastianem. Myslme si, e chce zniit posledn vhled. Dobson pikvl a chtl nco ct, ale piel k nm otec Sanchez. Rychle jsem je pedstavil. Myslm, e jsem slyel, jak se o vs zmiuj v Lim, ekl Dobson Sanchezovi, ve spojitosti se dvma knzi, kte byli zadreni. Otec Carl a otec Costous? zeptal jsem se. Myslm, e tak se jmenovali, ano. Sanchez jen trochu potsl hlavou. Okamik jsem ho pozoroval a pak jsme s Dobsonem strvili nkolik minut popisovnm svch zitk od naeho odlouen. ekl mi, e studoval vech osm vhled, a zdlo se, e tou po tom ct jet nco, ale peruil jsem ho, abych mu sdlil, e jsme potkali Connora a e se vrtil do Limy. Pravdpodobn ho tak zadr, ekl Dobson. Lituju, e jsem se nedostal do hostince vas, ale chtl jsem nejdv jet do San Luis, abych se seel s jednm vdcem. Ukzalo se, e ho tady nenajdu, ale narazil jsem na Phila a. . A co? zeptal se Sanchez. Mon bychom si mli sednout, ekl Dobson. Tomuhle nebudete vit. Phil nael kopii sti Devtho vhledu! Vichni ztuhli. Nael peloenou kopii? zeptal se otec Sanchez. Ano. Phil nco kutil uvnit svho vozu a te el smrem k nm. Jak jsi nael st Devtho? zeptal jsem se ho. Ve skutenosti jsem ho nenael, ekl. Dostal jsem ho. Potom co m a tebe chytili, vzali m do jinho msteka. Nevm do kterho. Po chvli se tam ukzal kardinl Sebastian. Vyptval se m na prci ve Viciente a na moje sil zachrnit lesy. Nevdl jsem pro, dokud mi str nepinesla stenou kopii Devtho vhledu. Strce ji ukradl nkomu ze Sebastianovch lid, kter ji zjevn prv peloil. Mluv o energii starch les. Co k? zeptal jsem se Phila. Odmlel se a pemlel, a tak ns Dobson znovu vyzval, abychom si sedli. Vedl ns k mstu, kde byla rozprostena plachta uprosted sten vymcenho prostranstv. To msto bylo krsn. Tucet velkch strom vytvel kruh asi deset metr v prmru. V kruhu rostly voav tropick kee a kapradiny s dlouhmi kmeny t nejjasnj zelen, jakou jsem kdy vidl. Sedli jsme obrceni k sob oblieji. Phil se podval na Dobsona. Pak se Dobson podval na Sancheze a na m a ekl: Devt vhled vysvtluje, jak se lidsk kultura v ptm tiscilet zmn v dsledku vdom evoluce. Popisuje to velice odlin zpsob ivota. Napklad Rukopis pedpovd, e lid budou dobrovoln sniovat svoji populaci tak, abychom vichni mohli t na tch nejmocnjch a nejkrsnjch mstech na Zemi. Ale dleit je, e v budoucnosti bude existovat velice mnoho tchto mst, protoe budeme nechvat zmrn lesy rst a nebudeme je poret, aby mohly vyspt a vyvinout si energii. Podle Devtho vhledu budou nkdy uprosted ptho milnia, pokraoval, lid typicky t mezi pt set let starmi stromy a peliv udrovanmi zahradami, ale pesto v dosahu mstskch oblast, vybavench neuviteln dokonalou, jakoby arodjnou technikou. Prostedky k peit - potrava, oblkn a doprava - budou naprosto zautomatizovan a k dispozici kadmu. Nae poteby budou naprosto uspokojeny bez penz, ale tak bez plinho poitkstv nebo lenosti. Vedeni intuic budou vichni lid pesn vdt, co dlat a kdy to udlat, a to bude harmonicky zapadat do akc jinch lid. Nikdo nebude spotebovvat nadbyten, protoe se zbavme poteby vlastnit a ovldat jin kvli vlastn bezpenosti. V ptm tiscilet bude podstata ivota v nem jinm. Podle Rukopisu, pokraoval, bude n smysl pro el uspokojen vzruenm na vlastn evoluce povznenm se, zskvnm intuice a pak pozorovnm toho, jak se nae osudy rozvjej. Devt ukazuje lidsk svt, kde vichni lid zpomalili a stali se vnmavjmi, dokonce bdlejmi pro pt vznamn setkn, kter s tm pijde. Budeme vdt, e k nmu me dojt kdekoli: napklad na cestice, kter se vine lesem, nebo na most pes njak kaon. Dovedete si pedstavit lidsk setkn, kter maj tolik vznamu a smyslu? Pomyslete si, jak to bude pro dva lidi, kte se setkaj poprv. Kad z nich bude nejprve pozorovat energetick pole toho druhho, bez jakchkoli manipulac. Kdy si to vzjemn vyjasn, vdom se podl o ivotn pbhy, ne si radostn odhal sv poselstv. Potom pjde kad dl dopedu znova po sv individuln cest, ale budou vznamn zmnni. Budou vibrovat na nov rovni a budou se proto dotkat dalch lid zpsobem, kter by nebyl ped jejich setknm mon. Protoe jsme mu dvali energii, Dobson byl jet povznesenj a jet vc inspirovan vlastnm popisem nov lidsk kultury. A to, co kal, zvonilo pravdou. Osobn jsem neml dn pochybnosti, e popisuje dosaitelnou budoucnost. A pesto jsem tak vdl, e v djinch u zahldlo mnoho vizion takov svt, napklad Marx, ale nikdo nenael zpsob, jak takovou utopii vytvoit. Z komunismu se vyvinula tragdie.

Dokonce i se znalostmi odhalenmi v prvnch osmi vhledech jsem si nedovedl pedstavit, jak by se lidstvo mohlo dostat na msto popisovan v Devtm, kdy jsem bral v vahu lidsk chovn veobecn. Kdy se Dobson odmlel, vyslovil jsem sv obavy. Rukopis k, e nae pirozen touha po pravd ns tam dovede, vysvtloval Dobson a usmval se na m. Ale pochopit, jak tento posun probhne, k tomu je mon nutn vizualizovat si pt milnium stejnm zpsobem, jako kdy jsi studoval to souasn se mnou v letadle, vzpomn si? Tak, jako bys ho proval bhem jedinho lidskho ivota. Dobson krtce informoval ostatn mue o tom procesu a pak pokraoval: Pomyslete na to, co u se stalo v tomto tiscilet. Bhem stedovku jsme ili v jednoduchm svt dobra a zla, definovanm crkv. Ale bhem renesance jsme se osvobodili. Vdli jsme, e lidsk situace ve vesmru mus obshnout vc, ne kn vd, a chtli jsme to znt cel. A tak jsme vyslali vdu, aby nm odhalila celou nai situaci, ale kdy nm tato snaha neposkytla odpovdi, kter jsme potebovali, rozhodli jsme se smit se s tm a zmnili jsme nai modern etiku prce v pedpojatost, kter zesvttila skutenost a vytsnila tajemstv z naeho svta. Ale te dokeme vidt pravdu o tto pedpojatosti. Dokeme rozeznat, e skuten dvod, pro jsme strvili pt stolet vytvenm materiln podpory lidskmu ivotu, byl pipravit jevit pro nco dalho, pro zpsob ivota, kter vrac tajemstv k ivotu. To nm te naznauj informace, vracejc se k nm jako vsledky vdeck metody: lidstvo je na tto planet proto, aby se vdom vyvjelo. A Devt vhled k, e jak se budeme uit vyvjet se a sledovat svoji jedinenou cestu, jednu pravdu po druh, celkov kultura se bude transformovat velice pedpovditelnm zpsobem. Odmlel se, ale nikdo nic nekal. Bylo zejm, e chceme slyet vc. Jak jednou doshneme kritickho mnostv, pokraoval, a vhledy k nm zanou pichzet v globlnm mtku, lidsk rasa nejprve zakus obdob intenzivnho zkoumn vlastnho nitra. Pochopme, jak krsn a duchovn ve skutenosti je pirozen svt. Uvidme stromy, eky a hory jako chrmy majc velkou moc, pochopme, e k nim mme mt ctu a posvtn obdiv. Budeme poadovat konec veker ekonomick aktivity, kter tento poklad ohrouje. A ti, kte budou tto situaci nejbli, najdou alternativn een k problmu zneitn prosted, protoe nkoho intuitivn napadnou tyto alternativy pi hledn vlastnho vvoje. To bude st prvnho velkho posunu, ke ktermu dojde, pokraoval, co bude dramatick pechzen jedinc od jedn zaujatosti k druh - protoe kdy si lid zanou osvojovat jasn intuitivn chpn toho, kdo skuten jsou a co by mli dlat, velice asto objev, e se zabvaj chybnou innost a mus pejt na jin typ prce, aby mohli pokraovat v rstu. Rukopis k, e bhem tohoto obdob nkdy lid zmn sv povoln i nkolikrt za ivot. Dal kulturn posun bude spovat v automatizaci vroby zbo. Pro lidi, kte se budou automatizac zabvat, pro techniky, to bude znamenat pocit, e je poteba provozovat ekonomiku innjm zpsobem. Ale kdy se jejich intuitivn poznn vyjasn, uvid, e automatizace ve skutenosti osvobozuje as vech lid, take mohou uskuteovat jin snaen. Mezitm se bude zbytek z ns dit vlastn intuic v rmci svch vybranch zamstnn a budeme si pt, abychom mli stle vc volnho asu. Uvdomme si, e pravda, kterou mme vyslovovat, a vci, kter mme dlat, jsou pli jedinen, ne aby jim vyhovovalo obvykl uspodn pracovnho procesu. A tak najdeme zpsoby, jak omezit hodiny sv prce a zabvat se svou vlastn pravdou. Dva nebo ti lid se budou dlit o to, co bvalo plnm pracovnm vazkem. Tento trend usnadn lidem, kte pijdou o prci v dsledku automatizace, aby si nali alespo prci na st vazku. Ale co penze? zeptal jsem se. Nevm, e lid dobrovoln sn svoje pjmy. No, to nebudeme muset, ekl Dobson. Rukopis k, e nae pjmy zstanou stl, protoe lid nm budou dvat penze za vhledy, kter budeme poskytovat. Skoro jsem se zasml. Coe? Usml se a podval se na m zpma. Rukopis k, e a objevme vc o dynamice energie ve vesmru, uvidme, co se skuten dje, kdy nco nkomu dme. Dnes je jedin monost dvn v duchovn oblasti spojen s crkevnmi destky. Pesunul pohled na otce Sancheze. Jak vte, biblick pojem destku je nejbnji vykldn jako zvazek dvat deset procent pjmu kadho lovka crkvi. Mylenka, kter za tm je, je, e cokoli dme, mnohokrt se nm navrt. Ale Devt vhled vysvtluje, e dvn je ve skutenosti vesmrn princip podpory, nejen pro kostely, ale pro kadho. Kdy dvme, dostvme na opltku, protoe energie takovm zpsobem ve vesmru koluje. Vzpomete si, e kdy vyleme nkomu energii, vyvol to v ns przdnotu, kter se znovu napln, jsme-li ve spojen. S penzi je to pesn stejn. Devt vhled k, e jakmile jednou zaneme neustle dvat, vdycky k nm bude pichzet vc ne to, eho se vzdvme. A nae drky, pokraoval, by mly mit k osobm , kter nm daly duchovn pravdu. Kdy lid pijdou do naich ivot v pesn sprvn as, aby nm dali odpovdi, kter potebujeme, mli bychom jim dt penze. Tak zaneme doplovat nae pjmy a usnadnme si zbaven se zamstnn, kter ns omezuj. Kdy se bude astnit tto duchovn ekonomie vc lid, zane skuten posun do kultury ptho tiscilet. Posunuli jsme se

skrz stadium vvoje do naeho pravho zamstnn a budeme vstupovat do stadia, kde dostaneme zaplaceno za svobodn vyvjen se a nabzen na jedinen pravdy jinm lidem. Podval jsem se na Sancheze. Ten naslouchal zaujat a vypadal, jako by zil. Ano, ekl Dobsonovi. Vidm to jasn. Pokud se toho budou vichni astnit, pak budeme neustle dvat a pijmat a tato interakce s ostatnmi, tato vmna informac, se stane novm zamstnnm vech lid, na novou ekonomickou orientac. Lid, kterch jsme se dotkli, nm zaplat. Tato situace pak dovol, aby se hmotn poteby pro ivot zskvaly pln automatizovan, protoe budeme pli zamstnan, ne abychom tyto systmy vlastnili nebo s nimi zachzeli. Budeme chtt, aby se materiln vroba zautomatizovala a aby fungovala jako uitkov sluba. Mon budeme vlastnit jej akcie, ale vznikl situace ns osvobod, abychom expandovali do neho, co u je informanm vkem. Ale dleit vc pro ns prv te je, e u dokeme pochopit, kam smujeme. Zatm jsme nemohli zachrnit ivotn prosted, demokratizovat planetu a nakrmit chud, protoe jsme se tak dlouho nemohli zbavit strachu z nedostatku a poteby ovldat, take jsme nedokzali, dvat jinm lidem. Nedokzali jsme to uskutenit, protoe jsme nemli pedstavu ivota, kter by nm slouila jako alternativa. A te ji mme! Podval se na Phila. Ale nepotebovali bychom levn zdroj energie? Fze, supravodivost, uml inteligence, ekl Phil. Technologie automatizace nen pravdpodobn od tohoto cle u tak daleko, te, kdy vme, pro to dlat. Sprvn, ekl Dobson. Nejdleitj vc je, abychom vidli pravdu o tomto zpsobu ivota. Nejsme na tto planet proto, abychom si budovali osobn e a ovldali je, ale abychom se vyvjeli. Placen ostatnm za jejich vhledy zane nai transformaci a pak, jak bude vc a vc st ekonomiky automatizovno, zmiz penze nadobro. Nebudeme je potebovat. Pokud se budeme sprvn dit vedenm na intuice, budeme si brt jen tolik, kolik budeme potebovat. A pochopme, vpadl do toho Phil, e prodn oblasti Zem maj bt opatrovny a chrnny, protoe pedstavuj zdroje neuviteln sly. Kdy Phil mluvil, vnovali jsme mu plnou pozornost. Zdl se pekvapen povznesenm, kter mu to poskytlo. Nestudoval jsem vechny vhledy, ekl a podval se na m. Ve skutenosti, kdy mi strci pomohli uprchnout, jsem si nechal tuhle st Rukopisu jen proto, e u jsem se s tebou pedtm setkal. Vzpomnl jsem si, co jsi kal o tom, jak je tenhle Rukopis dleit. Ale i pestoe jsem neetl ostatn vhledy, rozumm tomu, jak je dleit udret automatizaci v harmonii s dynamikou energie Zem. Mm zjmem byly lesy a jejich loha v ekosfe, pokraoval. Te vm, e m to zajmalo vdycky, u od dtstv. Devt vhled k, e kdy se lidstvo vyvine duchovn, dobrovoln snme svoji populaci na stav udriteln pro Zemi. Budeme muset vystait s pirozenmi systmy energie, kter na planet jsou. Zemdlstv bude automatizovno, a na ty rostliny, kter lid budou chtt osobn energizovat a pak zkonzumovat. Stromy potebn ke stavbm budou pstovny ve zvl urench oblastech. To osvobod zbytek strom Zem, aby rostly, strly a nakonec dosply v lesy naplnn silou. Nakonec budou takov lesy pravidlem sp ne vjimkou a vichni lid budou t v tsn blzkosti tomuto typu sly. Pomyslete, v jakm svt naplnnm energi budeme t. To zvedne energii kadho lovka, ekl jsem. Ano, to zvedne, ekl Sanchez vzdlen, jako by myslel dopedu na to, co takov zven energie bude znamenat. Vichni ekali. Zrychl to, ekl konen, krok naeho vvoje. m snadnji do ns bude proudit energie, tm mystitji bude vesmr odpovdat tm, e bude pivdt do naich ivot lidi, kte nm zodpov nae otzky. Znova vypadal zamylen. A pokad, kdy budeme jednat podle intuice a njak mystick setkn ns povede dopedu, zv se nae osobn vibrace. Dopedu a vzhru, pokraoval napl sm k sob. Kdy bude historie pokraovat, pak. . Budeme zskvat vy a vy rovn energie a vibrac, ekl Dobson a dokonil tak jeho vtu. Ano, ekl Sanchez. Tak to je. Omluvte m na minutku. Vstal, poodeel nkolik metr do lesa a sedl si tam o samot. Co jet Devt vhled k? zeptal jsem se Dobsona. Nevme, ekl. Tady kon st, kterou mme. Chtl by ses na ni podvat? ekl jsem, e ano, a tak el ke svmu vozu a vrtil se s manilovmi deskami. Uvnit bylo dvacet strnek napsanch na stroji. Protal jsem je a oceoval jsem, jak dkladn Dobson a Phil vysvtlili jeho zkladn body. Kdy jsem doel k posledn strnce, pochopil jsem, pro kali, e je to jen st Devtho vhledu. Konil nhle, uprosted mylenky. Prv nanesl mylenku, e transformace planety vytvo totln duchovn kulturu a povznese lidsk bytosti na vy a vy vibrace, a navrhoval, e toto pozvednut povede k njak dal udlosti, ale nekalo se tu k jak. Po hodin Sanchez vstal a peel ke mn. Byl jsem spokojen, e sedm mezi rostlinami, a pozoroval jsem jejich asn energetick pole. Dobson a Phil stli za jejich dpem a mluvili spolu. Myslm, e bychom mli pokraovat do Iquitos, ekl.

A co ti vojci? zeptal jsem se. Myslm, e bychom to mli riskovat. Ml jsem jasnou pedstavu, e to projedeme, pokud vyrazme prv te. Souhlasil jsem, e se budeme dit jeho intuic, a li jsme k Dobsonovi a Philovi a ekli jsme jim o naich plnech. Oba podpoili nai mylenku a pak Dobson ekl: Tak jsem diskutoval o tom, co budeme dlat. Jedeme pmo k Celestinskm ruinm. Mon pomeme zachrnit zbytek Devtho vhledu. Popli jsme jim astnou cestu a znovu jsme jeli na sever. Na co te mysl? zeptal jsem se po dlouhm obdob ticha. Otec Sanchez zpomalil a podval se na m. Pemlm o kardinlu Sebastianovi, o tom, co jsi ekl: e by pestal bojovat proti Rukopisu, jen kdyby se njak doshlo toho, aby mu porozuml. Kdy otec Sanchez tohle prohlsil, mylenky se mi zatoulaly k dennmu snu o tom, e skuten dolo ke konfrontaci se Sebastianem. Stl v elegantn mstnosti a shlel na ns. V tom okamiku ml moc zniit Devt vhled a my jsme se snaili, aby porozuml, ne bude pli pozd. Kdy jsem dokonil mylenku, viml jsem si, e Sanchez se na m usmv. Co jsi vidl? zeptal se. Myslel jsem na Sebastiana. Co se dlo? Obraz konfrontace se Sebastianem byl jasnj. Chystal se zniit posledn vhled. Pokoueli jsme se mu to rozmluvit. Sanchez se zhluboka nadechl. ,,Vypad to, jako by mlo to, jestli se lid dozvd o zbytku Devtho vhledu, zleet na ns. aludek se mi pi t mylence sevel. Co bychom mu mli ct? Nevm. Ale musme ho pesvdit, aby na nm uvidl to pozitivn, aby pochopil, e Rukopis jako celek nepopr, ale vyjasuje pravdu crkve. Jsem si jist, e zbytek Devtho vhledu dl prv tohle. Jeli jsme tie dal hodinu a nevidli jsme dn jin provoz. Moje mylenky pdily skrz udlosti, kter se sbhly od chvle, kdy jsme pijeli do Peru. Vdl jsem, e jednotliv vhledy Rukopisu nakonec splynuly v m mysli v jedin vdom. Byl jsem vnmav k mystick cest, kterou se vyvjel mj ivot, jak to zjevoval Prvn vhled. Vdl jsem, e cel lidsk kultura pociuje toto mystrium tak, e se nalzme v procesu vytven novho pohledu na svt, jak to ukazoval Druh vhled. Tet a tvrt mi ukzaly, e vesmr je ve skutenosti ohromn systm energie a e lidsk konflikty spovaj v nedostatku tto energie a v manipulacch pro jej dosaen. Pt vhled odhaloval, e meme tento konflikt ukonit tm, e dostaneme energii z vyho zdroje. Pro m se tato schopnost stala skoro zvykem. est vhled, kajc, e meme vyjasnit nae star opakovan dramata a najt sv skuten j, tak byl permanentn vtitn do m mysli. A Sedm dostal do pohybu evoluci tchto pravdivch j: prostednictvm otzek, intuice, kter lovku k, co dlat, a odpovd. Skuten tajemstv tst spovalo v tom, aby lovk zstal v tomto magickm proudu. A Osm, vdn o tom, jak novm zpsobem vytvet vztahy k ostatnm, vynet v nich na povrch to nejlep, byl klem k tomu, aby se mystrium udrelo v chodu a odpovdi stle pichzely. Vechny vhledy se spojily do vdom, kter bylo jako zven pocit vnmn a oekvn. Vdl jsem, e zstv jet Devt, kter odhaloval, kam ns nae evoluce povede. Nco z nj jsme objevili. Ale co zbytek? Otec Sanchez zajel s nklakem ke kraji cesty. Jsme asi est kilometr od misie kardinla Sebastiana, ekl. Myslm, e bychom si mli promluvit. Dobe. Nevm, co mm oekvat, ale pedpokldm, e jedin, co meme udlat, je vjet pmo dovnit. Jak velk je to msto? Velk. Budoval tuto misii po dvacet let. Vybral si tohle msto, aby slouil venkovskm Indinm, protoe ctil, e jsou zanedban. Ale te sem pichzej studenti z celho Peru. M edn povinnosti v crkevn organizaci v Lim, ale tohle je jeho zvltn projekt. Je naprosto oddan tto misii. Podval se mi pmo do o. Prosm, zsta vnmav. Me pijt as, kdy budeme potebovat jeden druhho. Kdy tohle ekl, pokraoval v jzd. Po nkolik kilometr jsme nevidli nic, pak jsme projeli kolem dvou vojenskch dp, zaparkovanch po prav stran cesty. Vojci uvnit ns upen pozorovali, kdy jsme projdli kolem. No, ekl otec Sanchez, tak vd, e jsme tady. O mli dl jsme pijeli k vjezdu do misie. Velk elezn brny chrnily dldnou pjezdovou cestu. Akoli byly brny oteveny, v cest nm stl dp a u nj tyi vojci, kte nm signalizovali, abychom zastavili. Jeden z vojk mluvil do krtkovlnn vyslaky. Sanchez se usml, kdy k nm vojk piel. Jsem otec Sanchez a jsem tu, abych se setkal s kardinlem Sebastianem.

Vojk si Sancheze i m dkladn prohlel. Obrtil se a el zptky k vojkovi s vyslakou. Mluvili spolu, ani ns spustili z o. Po nkolika minutch se vojk vrtil a ekl, e mme jet za nimi. Jejich dp ns vedl nkolik set metr po pjezdov cest lemovan stromy, a jsme pijeli na zem misie. Kostel byl vybudovn z kamennch kvdr a byl velik, schopn pojmout odhadem pes tisc lid. Po obou stranch kostela byly dv dal budovy, kter vypadaly jako koly. Ob byly typodlan. Tohle msto dl velk dojem, ekl jsem. Ano, ale kde jsou lid? zeptal se. Viml jsem si, e cesty a chodnky jsou przdn. Sebastian tady m slavnou kolu, upozornil m. Pro tu nejsou studenti? Vojci ns vedli ke vchodu do kostela a podali ns zdvoile, ale pevn, abychom vystoupili a nsledovali je dovnit. Kdy jsme li nahoru po betonovch schodech, vidl jsem nkolik nklak zaparkovanch za pilehlou budovou. Pobl stlo ticet nebo tyicet vojk. Uvnit ns provedli kolem sankturia a podali ns, abychom veli do mal mstnstky. Tam ns dkladn prohledali a ekli nm, abychom pokali. Vojci odeli a dvee byly zamen. Kde je Sebastianova kancel? zeptal jsem se. Vzadu v kostele, ekl. Dvee se najednou otevely. Stl tady Sebastian, chrnn nkolika vojky. Byl vysok a vzpmen. Co tady dl? zeptal se Sebastian Sancheze. Chci s tebou mluvit, ekl Sanchez. O em? O Devtm vhledu Rukopisu. Nen tu nic k diskusi. Nikdy nebude nalezen. Vme, e jsi ho u nael. Sebastianovy oi se rozily. Nedovolm, aby se tento vhled il, ekl. Nen pravdiv. Jak v, e nen pravdiv? zeptal se Sanchez. Me se mlit. Nech m, abych si ho peetl. Sebastianv vraz zmkl, kdy se podval na Sancheze. Kdysi sis myslel, e o takovch vcech dovedu dlat sprvn rozhodnut. Vm, ekl Sanchez. Byl jsi mj uitel. Moje inspirace. Tvoje misie byla vzorem pro moji. Vil sis m, dokud neobjevili ten Rukopis, ekl Sebastian. Copak nevid, jak rozkol psob? Pokouel jsem se nechat t jt vlastn cestou. Dokonce jsem t nechal bt, i kdy jsem vdl, e vyuuje vhledm. Ale nenechm tento dokument. aby zniil vechno, co nae crkev vybudovala. Dal vojk se objevil za Sebastianem a podal ho, aby si s nm promluvil. Sebastian se podval na Sancheze a pak el zptky do chodby. Mohli jsme vidt jak spolu mluv, ale neslyeli jsme nic. Vzkaz zjevn Sebastiana znepokojil. Kdy se obrtil k odchodu, dal signl vem vojkm, aby ho nsledovali, a na jednoho, ktermu zejm ekl, aby tu pokal s nmi. Vojk veel do mstnosti a opel se o stnu. Tvil se nepjemn. Byl star jen asi dvacet let. Co se dje? zeptal se ho Sanchez. Vojk jen zavrtl hlavou. Tk se to Rukopisu, Devtho vhledu? Vojkv obliej vyjdil pekvapen. Co vte o Devtm vhledu? zeptal se plae. Jsme tady, abychom ho zachrnili, ekl Sanchez. J taky chci, aby se zachrnil, vyhrkl vojk. etl jsi ho? zeptal jsem se. Ne, odpovdl. Ale slyel jsem o nm mluvit. Pivd nae nboenstv k ivotu. Najednou se zven ozvala stelba. Co se dje? zeptal se Sanchez. Vojk stl bez hnut. Sanchez se jemn dotknul jeho ruky. Pomoz nm. Mlad vojk el ke dvem a podval se do chodby. Pak ekl: Nkdo se vloupal do kostela a ukradl kopii Devtho vhledu. Zd se, e tady nkde jet jsou. Ozvala se dal stelba. Musme se pokusit jim pomoci, ekl Sanchez mladkovi. Ten vypadal vyden. Musme dlat to, co je sprvn, nalhal Sanchez. Je to pro cel svt. Vojk pikvl a ekl, e bychom se mli pesunout do jin sti kostela, mn run, a e mon pijde na zpsob, jak pomoci. Vedl ns chodbou a nahoru po schodech do vt chodby, kter zabrala celou ku kostela. Sebastianova kancel je pmo pod nmi, o dv poschod n, ekl mladk. Najednou jsme uslyeli, e sousedn chodbou b skupina lid a m k nm. Sanchez a vojk byli pede mnou a vrhli se do mstnosti vpravo. Vdl jsem, e do t mstnosti bych se nedostal, a tak jsem utkal do sousedn a zavel jsem dvee. Byl jsem ve td. Tabule, katedra, atny. Utkal jsem do atny, zjistil jsem, e nen zamen, a vmkl jsem se mezi krabice a nkolik zatuchle pchnoucch bund. Pokouel jsem se uklidnit sm sebe co nejlp, ale vdl jsem, e jestli se nkdo podv do atny, objev m. Pokouel jsem se nepohnout se a ani nedchat. Dvee do tdy se rozletly a slyel jsem, e vstoupilo nkolik lid a obchzej kolem tdy. Zdlo se, e jeden z nich jde k atn, ale pak se zastavil a vydal se jinam. Mluvili hlasit panlsky. Pak nastalo ticho. dn pohyb.

ekal jsem deset minut, ne jsem pomalu pootevel dvee atny a vyhldl jsem ven. Mstnost byla przdn. el jsem ke dvem. Nezdlo se, e by venku nkdo hldal. Rychle jsem peel do mstnosti, kde se schovali Sanchez a vojk. Ke svmu pekvapen jsem zjistil, e to vbec nen mstnost, ale chodba. Naslouchal jsem, ale nic jsem neslyel. Opel jsem se o stnu a ctil jsem, jak se mi aludek svr strachem. Tie jsem zavolal Sanchezovo jmno. dn odpov. Byl jsem sm. Ctil jsem, e mi je trochu nevolno. Zhluboka jsem se nadechl a pokouel jsem se mluvit sm k sob. Musm si udret vech pt pohromad a zvit si energii. Po nkolik minut jsem se o to snail, a tvary a barvy v chodb nabyly vc fyzick ptomnosti. Pokusil jsem se vyslat lsku. Konen jsem se ctil lp a znova jsem pomyslel na Sebastiana. Jestli je ve sv kanceli, Sanchez tam el taky. Pede mnou chodba konila dalm schoditm, a tak jsem el dv patra dol do pzem. Skrz oknko ve dvech na schodit jsem se podval do chodby. Nikdo nebyl v dohledu. Otevel jsem dvee a vydal jsem se chodbou. Nebyl jsem si jist, kam chci jt. Pak jsem uslyel Sanchezv hlas, vychzejc z mstnosti pede mnou. Dvee byly oteven na skulinku. Te vybuchl Sebastianv hlas. Kdy jsem se piblil ke dvem, vojk uvnit je nhle otevel a namil mi puku na srdce. Nsilm m pobdl dovnit a proti stn. Sanchez se na m podval a dal si ruku na solar plexus. Sebastian zavrtl znechucen hlavou. Mlad vojk, kter nm pomohl, nebyl nikde vidt. Vdl jsem, e Sanchezovo gesto, kterm si ukzal pod aludek, nco znamen. Nenapadlo m nic jinho ne to, e potebuje energii. Kdy mluvil, soustedil jsem se na jeho obliej a pokouel jsem se uvidt jeho vy j. Jeho energetick pole se rozilo. Neme zastavit pravdu, ekl Sanchez. Lid maj prvo vdt. Sebastian se na nj blahosklonn podval. Tyto vhledy pokozuj Psmo. Nemohou bt pravdiv. Ale pokozuj opravdu Psmo, nebo nm jen ukazuj, jak je Psmo mnno? My vme, co znamen, ekl Sebastian. A vdli jsme to po stalet. Zapomnl jsi na svj vcvik, na roky studia? Ne, nezapomnl, ekl Sanchez. Ale tak vm, e vhledy zvyuj nai duchovnost. Toti - Podle koho? zaval Sebastian. Kdo vbec napsal tenhle Rukopis? Njak pohansk maysk knz, kter se nkde nauil, jak mluvit aramejsky? Co tihle lid vdli? Vili v magick msta a tajemnou energii. Byli to primitivov. Ruiny, kde byl nalezen Devt vhled, se jmenuj Celestinsk chrmy, tedy Nebesk chrmy. Co asi mohla ta jejich kultura vdt o nebesch? Petrvala snad jejich kultura? pokraoval. Ne. Nikdo nev, co se stalo Maym. Prost zmizeli beze stopy. A ty chce, abychom vili Rukopisu? Ten dokument zn, jako by lid mohli vdom vldnout svtu, jako bychom byli poven zmnit svt. To nejsme. To je kol Boha. Jedin vc, ped kterou stoj lid, je zdali pijmout uen Psma a tm zskat sv spasen. Ale uvauj o tom, odpovdl Sanchez, co doopravdy znamen pijet uen a dosaen spasen? Jak je ten proces, kterm se to dje? Copak Rukopis neukazuje pesn proces toho, jak se lovk stv vc duchovn, spojen. spasen - a jak to lovk opravdu ct? A neukazuj snad Osm a Devt vhled, co se stane, kdy se budou vichni chovat tmto zpsoben? Sebastian zavrtl hlavou a poodeel, pak se obrtil a podval se oste na Sancheze. Dokonce jsi ani nevidl Devt vhled. Ano, vidl. Jeho st. Jak? st z nj mi byla popsna, ne jsem sem pijel. A dal st jsem si peetl ped nkolika minutami. Coe! Jak? Sanchez k nmu popoel bl. Kardinle Sebastiane, lid vude chtj, aby byl tento posledn vhled odhalen. Dv ostatn vhledy do perspektivy. Ukazuje nm n osud. Co to opravdu je duchovn vdom! My vme, co je duchovnost, ote Sanchezi. Opravdu? Myslm, e ne. Strvili jsme cel stalet tm, e jsme o n mluvili, vizualizovali jsme ji, vyznvali jsme se z vry v ni. Ale vdycky jsme charakterizovali toto spojen jako nco abstraktnho, nco, emu vme intelektuln. A vdycky jsme oznaovali toto spojen za nco, co mus jedinec udlat, aby se vyhnul tomu, e se stane nco patnho, spe ne aby doshl neho dobrho a nesmrnho. Rukopis popisuje inspiraci, kter pichz, kdy doopravdy milujeme ostatn a vyvjme sv ivoty. Vyvjme! Vyvjme! Naslouchej sm sob, ote, ty jsi pece vdycky bojoval proti vlivu evoluce. Co se to s tebou stalo? Sanchez sebral sly. Ano, bojoval jsem proti tomu, aby mylenka evoluce nahradila Boha, jako vysvtlen vesmru bez odkazu k Bohu. Ale te vidm, e pravda je v syntze vdeckho a nboenskho pohledu na svt. Pravda je, e evoluce je cesta, kterou stvoil Bh a stle ji vytv. Ale dn evoluce neexistuje, protestoval Sebastian. Bh stvoil tento svt a to je vechno. Sanchez se na m podval, ale j jsem neml dn mylenky, kter bych mohl vyjdit. Kardinle Sebastiane, pokraoval, Rukopis popisuje pokrok po sob nsledujcch generac jako evoluci porozumn, jako vvoj smrem k vy spiritualit a vibraci. Kad generace zskv vc energie a shromauje

vc pravdy a pak pedv svj status lidem pt generace, kte ho dl roziuj. To je nesmysl, ekl Sebastian. Je jen jedna cesta, jak nabt vt spirituality, a to je prostednictvm nsledovn pklad Psma. Pesn! ekl Sanchez. Ale zase, co jsou ty pklady? Nen snad pbh Psma pbhem lid, kte se u pijmat Bo energii a vli do sebe? Nen tohle prv to, co sta prorokov uili lidi ve Starm zkon? A nen tato schopnost pijmat Bo energii tm, co vyvrcholilo v ivot tesaova syna, v takov me, e kme, e Bh sm sestoupil na Zemi? Nen snad pbh Novho zkona, pokraoval, pbhem skupiny lid, naplnnch njakm druhem energie, kter je transformovala? Nekal Je sm, e to, co dl, meme my dlat tak, a jet vc? Nikdy jsme nebrali tuhle mylenku opravdu vn, zatm ne. Teprve te zanme chpat, o em Je mluvil, kam ns vedl. Rukopis vyjasuje, co myslel! Jak to udlat! Sebastian se podval stranou, obliej ml zrudl zlost. Bhem pestvky v konverzaci vtrhl do mstnosti njak vysok dstojnk a ekl Sebastianovi, e uvidli naruitele. Podvejte! ekl dstojnk a ukzal ven z okna. Tam jsou! Ti sta nebo tyi sta metr od ns jsme vidli dva lidi, bc pes oteven pole smrem k lesu. Mnostv vojk na okraji mtiny se zdlo pipraveno k palb. Dstojnk se odvrtil od okna a podval se na Sebastiana, s vyslakou zvednutou. Kdy se dostanou do lesa, ekl, u je tko najdeme. Mm vae svolen zahjit palbu? Jak jsem pozoroval ty dv bc postavy, najednou jsem je poznal. To je Wil a Julia! vykikl jsem. Sanchez piel jet bl k Sebastianovi. Ve jmnu Pn neme pro tohle spchat vradu! Dstojnk trval na svm. Kardinle Sebastiane, jestli chcete ten Rukopis udret v tajnosti, musm dostat rozkaz te. Ztuhl jsem. Ote, dvuj mi, kal Sanchez. Rukopis nezpsob rozklad veho, co jsi vybudoval, veho, co zastv. Nesm zabt ty lidi. Sebastian zavrtl hlavou. Dvovat tob. . .? Pak si sedl na svj stl a podval se na dstojnka. Nikoho nezastelme. eknte vojkm, e je maj chytit iv. Dstojnk pikvl a vyel z mstnosti. Sanchez ekl: Dkuju, vybral jsi sprvn. Nezabjet, to ano, ekl Sebastian. Ale svj nzor nezmnm. Ten Rukopis je proklet. Podkope nai zkladn strukturu duchovn autority. Bude lkat lidi, aby si mysleli, e mohou dit svj duchovn osud. Podkope to disciplnu potebnou k tomu, aby kad obyvatel planety byl piveden k crkvi, a a pijde nanebevzet, lid budou plni dosti. Podval se zostra na Sancheze. V tomto okamiku pijdj tisce vojk. Je jedno, co dl ty nebo kdokoli jin. Devt vhled nikdy neopust Peru. A te odejdi z m misie. Kdy jsme ujdli pry, slyeli jsme z dlky, e sem pijdj tucty nklak. Pro ns nechal jt? zeptal jsem se. Myslm, e proto, e si mysl, e je to jedno, odpovdl Sanchez, e nememe nic dlat. Opravdu nevm, co si mm o tom myslet. Podval se mi do o. V, nepesvdili jsme ho. Tak jsem byl zmaten. Co to znamenalo? Mon nakonec nebylo nam kolem pesvdit Sebastiana. Mon jsme ho mli jen pozdret. Podval jsem se na Sancheze. Sousteoval se na zen a hledal po stran cesty znmky po Wilovi a Julii. Rozhodli jsme se pospchat zptky ve smru, kam utkali, ale zatm jsme nic nevidli. Kdy jsme jeli, mylenky se mi zatoulaly k Celestinskm ruinm. Pedstavil jsem si, jak to msto vypad: vrstvy vykopvek, stany vdc, obrysy pyramidlnch tvar v pozad. Zd se, e v tchhle lesch nejsou, ekl Sanchez. Museli mt njak vz. Musme se rozhodnout, co dlat. Myslm, e bychom mli jet k ruinm, ekl jsem. Podval se na m. To bychom tak mohli. Nen dvod jet nkam jinam. Sanchez se obrtil s autem k zpadu. Co v o tchto ruinch? zeptal jsem se. Byly postaveny dvma rznmi kulturami, jak ekla Julia. Prvn, Mayov, tam mli kvetouc civilizaci, akoli vtina jejich chrm byla dl na sever na Yucatanu. Vechny znmky jejich civilizace tajemn zmizely kolem roku est set ped Kristem bez zjevn piny. Inkov rozvinuli na stejnm mst pozdji dal civilizaci. Co si mysl, e se stalo s Mayi? Sanchez se na m podval. To nevm. Nkolik minut jsme jeli mlky a pak jsem si najednou vzpomnl, e otec Sanchez kal Sebastianovi, e etl nco vc z Devtho vhledu. Jak se stalo, e jsi vidl pokraovn Devtho vhledu? zeptal jsem se. Mlad vojk, kter nm pomohl, vdl, kde je schovan druh st. Kdy jsme se my dva rozdlili, vzal m do jin mstnosti a ukzal mi je. Pidv to jen nkolik dalch pojm k tomu, co nm ekli Phil a Dobson, ale dalo mi to mylenky, kter jsem pouil na Sebastiana. Co pesn k?

e Rukopis vyjasn mnoho nboenstv. A pome jim naplnit jejich sliby. k, e vechna nboenstv se tkaj toho, e lidstvo hled vztah k vymu zdroji. A vechna nboenstv mluv o pijmn Boha do sebe, o pijmn, kter ns napluje, dl z ns nco vc, ne jsme byli. Nboenstv se stanou zkorumpovanmi, kdy jen vdci maj prvo vysvtlovat Boha lidem, msto aby jim ukazovali, jak najt tento smr v sob. Rukopis k, e nkdy v djinch jeden jedinec pochop pesn zpsob, jak se spojit s bom zdrojem energie a smru, a tak se stane trvalm dkazem, e toto spojen je mon. Sanchez se na m podval. Copak prv tohle nedlal Je? Nezvyoval svoji energii a vibrace, dokud nebyl dost lehk na. . .? Sanchez ukonil svoji vtu, ani ji doekl, a zdlo se, e je hluboce zamylen. Na co mysl? zeptal jsem se. Sanchez vypadal zmaten. Nevm. Vojkova kopie konila prv tady. kal, e tento jedinec oz cestu, kter je pedurena k nsledovn cel lidsk rase. Ale nekal u, kam tato cesta vede. Patnct minut jsme jeli mlky. Pokouel jsem se zskat njakou vizi toho, co se stane dl, ale nedokzal jsem nic vymyslet. Zdlo se mi, e se o to snam pli siln. Tam jsou ruiny, ekl Sanchez. Ped nmi, skrz les nalevo od cesty, jsem rozeznval ti velk stavby pyramidovho tvaru. Kdy jsme zaparkovali a pili k nim bl, vidl jsem, e pyramidy jsou postaveny z otesanch kamen a jsou od sebe stejn daleko, asi ticet metr. Mezi nimi byla oblast vydldn hladkmi kameny. Na pat pyramid jsem vidl nkolik mst archeologickch vykopvek. Podvej se tamhle! ekl Sanchez a ukzal smrem ke vzdlenj pyramid. Ped stavbou sedl osaml lovk. Vydali jsme se tm smrem a j jsem si viml, e moje energetick rove se zvyuje. Kdy jsme doli do stedu vydldnho prostranstv, ctil jsem se neuviteln energizovan. Podval jsem se na Sancheze a ten zvedl obo. Kdy jsme pili bl, rozeznal jsem, e ta osoba u pyramidy je Julia. Sedla se zkenma nohama a drela v kln nkolik papr. Julie, zavolal na ni Sanchez. Julia se otoila a vstala. Jej obliej zil. Kde je Wil? zeptal jsem se. Julia ukzala po sv pravici. Tam, mon sto metr daleko, byl Wil. Zdlo se, e ve snejcm se soumraku z. Co to dl? zeptal jsem se. Devt, odpovdla Julia a podala nm papry. Sanchez j ekl, e jsme nco z nj vidli, st, kter pedpovdala, e lidsk svt bude transformovn vdomou evoluc. Ale kam ns tato evoluce zanese? zeptal se Sanchez. Julia neodpovdala. Jen drela papry v ruce, jako by pedpokldala, e j budeme st mylenky. Coe? zeptal jsem se. Sanchez vzthl ruku a dotknul se mho ela. Jeho pohled mi pipomnl, abych zstal vnmav a ekal. Devt odhaluje n konen osud, ekla Julia. Psob, e vechno je kilov jasn. Opakuje, e jako lid jsme kulminac cel evoluce. Mluv o hmot, kter zan ve slab form a zvyuje svoji komplexnost, prvek po prvku, pak biologick druh za druhem, a vdycky se pozved do vyho stavu vibrace. Kdy se objevili primitivn lid, pokraovali jsme v tto evoluci nevdomky pemhnm jinch lid, zskvnm energie a posunovnm se dopedu o mal kousky, a pak jsme zase byli pemoeni nkm dalm a ztrceli jsme svoji energii. Tento tlesn konflikt pokraoval, dokud jsme nevynalezli demokracii, systm, kter neskonil s konflikty, ale posunul je z fyzick rovn na rove mentln. Te, pokraovala Julia, pivdme cel tento proces k vdom. Vidme, e cel lidsk historie ns pipravila na to, abychom doshli vdom evoluce. Te dokeme zvyovat nai energii a zakouet shody okolnost vdom. Tohle nese evoluci kupedu rychlejm krokem a zved nae vibrace jet v. Na okamik zavhala, podvala se na ns na oba a pak zopakovala, co ekla: N osud je v tom, e zvyovn na energetick rovn bude pokraovat. A kdy se nae energetick rove zv, rove vibrac v atomech naeho tla se zv tak. Znova zavhala. Co to znamen? zeptal jsem se. To znamen, ekla Julia, e jsme stle leh, vc ist duchovn. Podval jsem se na Sancheze. Byl intenzivn soustedn na Julii. Devt vhled, pokraovala Julia, k, e jak my lid pokraujeme ve zvyovn svch vibrac, zane se dt udivujc vc. Cel skupiny lid, jakmile doshnou urit rovn, se najednou stanou neviditelnmi tm, kte jet vibruj na ni rovni. Liderm na thle ni rovni se bude zdt, e tamti prost zmizeli, ale skupina sama to bude pociovat, jako by pod byli pmo tady - jenom se budou ctit leh. Kdy Julia mluvila, viml jsem si, e jej obliej a tlo se njak mn. Tlo na sebe bralo vlastnosti energetickho pole. Jej rysy byly jet jasn a urit, ale u jsem se nedval na svaly a ki. Vypadala, jako by byla udlan z istho svtla, kter z n vyzaovalo.

Podval jsem se na Sancheze. Vypadal stejn. K mmu divu vechno vypadalo takhle: pyramidy, kameny pod naima nohama, okoln les, moje ruce. Krsa, kterou jsem dokzal vnmat, se zvila nade vechno, co jsem zail pedtm, dokonce i na tom vrcholku horskho hebene. Kdy lid zanou zvyovat sv vibrace na rove, kde je ostatn nedokou uvidt, pokraovala Julia, bude to signl, e pekonvme bariru mezi tmto ivotem a jinm svtlem, ze kterho jsme pili a do kterho odchzme po smrti. Toto vdom pechzen je cesta, ukzan Kristem. Otevel se energii, a byl tak lehk, e mohl chodit po vod. Pekonal smrt na tto zemi a byl prvn, kdo peel bariru a rozil fyzick svt do duchovnho. Jeho ivot ukzal, jak to udlat, a kdy se spojme se stejnm zdrojem, meme jt stejnou cestou, krok za krokem. V njakm bod bude kad lovk vibrovat dost na to, abychom mohli jt do nebe v na pvodn podob. Viml jsem si, e Wil pomalu kr smrem k nm. Jeho pohyby se zdly nezvykle pvabn, jako by klouzal. Vhled k, pokraovala Julia, e vtina jedinc doshne bhem tetho milnia tto rovn vibrace ve skupinch sestvajcch z lid, se ktermi jsou nejvc spojeni. Ale nkter kultury v historii u takovch vibrac doshly. Podle Devtho vhledu Mayov peli vichni spolen. Julia se nhle odmlela. Za sebou jsme uslyeli tlumen hlasy ve panltin. Destky vojk vchzely do ruin, ly rovnou k nm. K vlastnmu divu jsem nectil strach. Vojci pokraovali v chzi v naem smru, ale kupodivu ne pmo k nm. Nevid ns! ekl Sanchez. Mme pli vysok vibrace! Znova jsem se podval na vojky. Ml pravdu. li po na levici a naprosto ns ignorovali. Najednou jsme uslyeli hlasit vkiky ve panltin u pyramidy vlevo od ns. Vojci, kte k nm byli nejbl, se zastavili a rozbhli se tm smrem. Snail jsem se uvidt, co se dje. Dal skupina vojk se vynoila z lesa a drela pae dvou dalch mu. Byli to Dobson a Phil. Pohled na jejich zadren m zdrtil a ctil jsem, e moje energetick rove prudce kles. Podval jsem se na Sancheze a Julii. Oba se dvali soustedn na vojky a vypadali stejn rozmrzel. Pokejte! zdlo se, e to ki Wil z opanho smru. Neztrcejte energii! Ctil jsem slova stejn, jako jsem je slyel. Byla mrn poruen. Obrtili jsme se a uvidli jsme Wila, krejcho rychle k nm. Vidli jsme, e k jet nco, ale tentokrt byla jeho slova naprosto nesrozumiteln. Uvdomil jsem si, e mi soustedn dl pote. Jeho obraz se stval mlhav, pokroucen. Postupn, zatmco jsem ho nevcn pozoroval, zmizel pln. Julia se obrtila k Sanchezovi a ke mn. Jej energetick rove se zdla ni, ale vbec nevypadala vyden. Jako by to, co se prv stalo, nco vyjasnilo. Nedokzali jsme udret vibrace, ekla. Strach ohromn sniuje vibrace. Podvala se k mstu, kde Wil zmizel z pohledu. Devt vhled k, e zatmco nkte jedinci mohou zdkakdy pechzet bariru, veobecn nanebevzet se nestane, dokud nezrume strach, dokud si nedokeme udret dostatenou vibraci ve vech situacch. Juliino vzruen rostlo. Nevid to? Zatm to nedokeme udlat, ale loha Devtho vhledu je vytvoit tuto dvru. Devt vhled je vhled vdn o tom, kam mme. Vechny ostatn vhledy vytvej obraz svta, kter m neuvitelnou krsu a energii, a ns samch, kte zvyujeme sv spojen s touto krsou prostednictvm toho, e ji vidme. m vc krsy dokeme vidt, tm vc se vyvjme. m vc se vyvjme, tm vy mme vibrace. Devt vhled nm ukazuje, e nakonec ns zven vnmn a vibrace otevou Nebesm, kter jsou u ped nmi. Jenom to jet nedokeme rozpoznat. Kdykoli pochybujeme o sv cest nebo ztratme pohled na cel proces, musme se rozpomenout, smrem k emu se vyvjme, jak je podstata celho procesu ivota. Dvodem na existence je dosaen nebes na zemi. A te vme, jak se toho d doshnout. . . jak toho doshneme. Na okamik se odmlela. Devt se zmiuje, e existuje Dest vhled. Myslm, e mus odhalovat - Ne mohla vtu dokonit, vbuch palby z automatick puky odtpl stepiny kamennch dladic u naich nohou. Vichni jsme padli k zemi s rukama zdvienma. Nikdo nemluvil, kdy pili vojci, zkonfiskovali nm papry a odvedli kadho z ns jinm smrem. Prvn tdny po svm zaten jsem strvil ve stl hrze. Moje energetick rove dramaticky poklesla, kdy m jeden vojensk dstojnk za druhm vyslchali o Rukopise a vyhroovali mi. Hrl jsem tupho turistu a tvrdil jsem, e nic nevm. Nakonec byla pravda, e jsem neml vbec pedstavu, kdo z ostatnch kn m kopie, nebo jak rozen je pijmn tohoto dokumentu veejnost. Postupn zaala moje taktika fungovat. asem se zdlo, e jsem vojky znavil, a tak m pedali skupin civilnch ednk, kte zvolili odlin pstup. Tito ednci se m snaili pesvdit, e moje cesta do Peru byla od zatku blhov, protoe podle nich dn Rukopis nikdy neexistoval. Pesvdovali m, e vhledy byly ve skutenosti vymyleny malou skupinkou kn s myslem vyvolat vzpouru. ednci mi ekli, e jsem byl obelstn, a j jsem je nechal, a si mluv.

Po njak dob se konverzace staly skoro srdenmi. Vichni se mnou zaali jednat jako s nevinnou obt tohoto spiknut, jako s naivnm Yankeem, kter etl pli mnoho dobrodrunch pbh a ocitl se ztracen v ciz zemi. A protoe moje energie byla tak nzk, mon bych se stal zranitelnjm k tomuto vymvn mozku, kdyby se nepihodilo nco dalho. Najednou m pevezli z vojensk zkladny, kde m dreli, do vldn budovy blzko letit v Lim, ve kter tak dreli otce Carla. Ta shoda okolnost mi vrtila nco ze ztracen jistoty. Prochzel jsem se po otevenm dvoe, kdy jsem ho poprv uvidl, jak sed na lavice a te si. Peel jsem k nmu, potlaoval jsem svoji rozjaenost a doufal jsem,e neupoutm pozornost ednk uvnit budovy. Kdy jsem si sedl, podval se na m a usml se. ekal jsem t, ekl. Opravdu? Odloil knihu a vidl jsem v jeho och radost. Kdy jsme s otcem Costousem dojeli do Limy, vysvtlil mi, okamit ns zadreli a oddlili, a od t doby jsem tady pod dohledem. Nechpu pro, zdlo se, e se nic nestalo. Pak jsem zaal opakovan myslet na tebe. Podval se na m vdoucn. A tak jsem si domyslel, e se objev. Jsem vdn, e jsi tady, ekl jsem. ekl ti nkdo, co se stalo v Celestinskch ruinch? Ano, odpovdl otec Carl. Krtce jsem mluvil s otcem Sanchezem. Dreli ho tady jeden den a pak ho odvezli. Je v podku? Vdl, co se stalo s ostatnmi? A co on sm? Uvzn ho? O ostatnch neml dn informace, a co se te jeho samotnho, nevm. Vldn strategie je metodicky ptrat po vech kopich Rukopisu a niit je. A pak zachzet s celou afrou jako s velikm podvodem. Pedstavuju si, e vichni budeme naprosto diskreditovni, ale kdo v, co s nmi nakonec udlaj. A co Dobsonovy kopie, ekl jsem, Prvn a Druh vhled, kter nechal ve Sttech? U je maj, odpovdl otec Carl. Otec Sanchez mi ekl, e vldn agenti vyptrali, kde jsou schovan, a ukradli je. Je jasn, e perunt agenti byli vude. Vdli o Dobsonovi od zatku, i o tv ptelkyni Charlene. A myslte, e kdy se toho ujala vlda, nezbydou dn kopie? Myslm, e to bude zzrak, pokud se nkter uchov. Odvrtil jsem se a ctil jsem, jak se moje nov nalezen energie ztrc. V, co to znamen, vi? zeptal se otec Carl. Dval jsem se na nj, ale nic jsem nekal. To znamen, pokraoval, e kad z ns si mus pesn vzpomenout, co Rukopis kal. Ty a Sanchez jste nepesvdili kardinla Sebastiana, aby rukopis povolil, ale zdreli jste ho dost dlouho na to, abychom staili porozumt Devtmu vhledu. Te se mus sdlovat dl. Ty se mus astnit tohoto sdlovn. Jeho prohlen zpsobilo, e jsem se ctil k nemu donucovan, a to ve mn aktivovalo drama rezervovanosti. Opel jsem se o opradlo laviky a podval jsem se stranou. Otec Carl se tomu zasml. Pak, pesn v tom okamiku, jsme si oba uvdomili, e nkolik ednk vyslanectv se na ns dv z okna kancele. Poslouchej, ekl otec Carl rychle. Odnynjka budou muset bt vhledy stn sdlovny mezi lidmi. Kad osoba, jakmile jednou usly poselstv a uvdom si, e vhledy jsou skuten, mus pedat poselstv kadmu, kdo je pro nj pipraven. Spojen s energi je nco, k emu lid mus bt oteven, mluvit o tom a ekat to, jinak se cel lidsk rasa me vrtit zptky k pedstrn, e v ivot jde o mocensk ovldn ostatnch a vykoisovn planety. Jestli se k tomu vrtme, pak nepeijeme. Kad z ns mus udlat, co je v jeho silch, aby se toto poselstv dostalo ven. Viml jsem si, e dva ednci vyli z budovy a jdou k nm. Jet jedna vc, ekl mi otec Carl tie. Co? zeptal jsem se. Otec Sanchez mi ekl, e Julia mluvila o Destm vhledu. Jet nebyl nalezen a nikdo nev, kde by mohl bt. ednci byli u skoro u ns. Myslel jsem na to, pokraoval otec Carl, e t pust.. Me bt jedin, kdo ho bude schopen hledat. Mui najednou peruili nai konverzaci a eskortovali m do budovy. Otec Carl se usml, zamval mi a ekl jet nco, ale j jsem dval pozor jen napl. Jakmile se otec Carl zmnil o Destm vhledu, pohltily m mylenky na Charlene. Pro jsem na ni myslel? Jak je spojena s Destm vhledem? Oba mui trvali na tom, abych si spakoval tch nkolik vc, kter mi zstaly, a el za nimi ped vyslanectv a do sttnho auta. Odvezli m pmo na letit a rovnou do odbavovacho prostoru, kde se jeden z nich slab pousml a podval se na m skrz siln brle. Jeho smv se vytratil, kdy mi podal pas a letenku do Spojench stt. . . a pak mi ekl s tkm perunskm pzvukem, abych se u nikdy, nikdy nevracel.