Young people are interested in pressing problems/problems of immediate interest such as air pollution. Because of the famine in Africa, the question of improvements in farming methods has become verytopical. Increasing crime is a current problem/problem of current concern in many big cities.The articles on the notice board should be more up-to-date.
5
Addressing people
(Oslovení)
* "Professor, could we invite you out for a coffee?” the pupils asked.
(l)
1
Osoby, jejichž jména známe, oslovujeme nejčastěji dvěma způsoby:a) křestním jménem (ty, které dobře známe a ke kterým máme přátelský vztah; je však třeba dodat, že vanglosaských zemích je zcela běžné, že si lidé stejné věkové skupiny nebo přibližně stejné úrovněspolečenské, popřípadě odborné, říkají, byli-li si představeni, křestními jmény).
Hello, Peter – how are you?
b) příjmením s výrazy
Mr, Mrs, Miss
nebo
Ms
(ostatní):There’s a call for you from Paris, Mr Brown.
Ms
[miz, mz] je ženská obdoba
Mr
:
z ní totiž není patrné, jde-li o ženu vdanou nebo svobodnou. V písemném i mluveném projevu je toto oslovení dnes zcela běžné v Americe a zdomácňuje i v Británii.Titul + příjmení se může použít při oslovení univerzitních profesorů a doktorů filozofie (PhD).(Nezapomínejte však, ze ani britský, ani americký titul PhD neodpovídá českému PhDr. Uchazeči o titulPhD musí absolvovat několik speciálních kursů a napsat a obhájit disertační práci o rozsahu nejméně 400stran. To obvykle trvá 3–5 let.)
Could I discuss something with you, Professor/Doctor Smith?
Totéž platí i o lékařích; dnes se ovšem lékaři a také zdravotní sestry jako jediní mohou oslovovat i jinak – pouhým podstatným jménem označujícím jejich povolání.
Is it serious, doctor/Doctor Stewart? I can’t swallow this pill, nurse.
Ve školách žáci oslovují učitele
Mr X
(výraz
sir
působí už poněkud zastarale) a učitelku
Mrs X
nebo
Miss X
(
miss
se dnes neslyší už často).
"Could we invite you out for a coffee, Mr Jones/sir?” the pupils asked.
Pokud nejde o případ, kdy chceme upoutat něčí pozornost, klademe oslovení až na konec věty. Všimnětesi také, ze přímé oslovení osoby při rozhovoru není v angličtině tak časté jako v češtině. Výše uvedenávěta by mohla též znít:
"Could we invite you out for a coffee?” the pupils asked.
2
Osoby, jejichž jména neznáme, je nejlépe nijak neoslovovat – v angličtině to nepůsobí nezdvořile.Chceme-li oslovit někoho, koho neznáme, je vhodné začít rozhovor frází
Excuse me (please). Excuse me, please. Could you tell me the way to the station?
Oslovení
sir, madam
a
miss
slyšíme dnes čím dál tím méně, a to pouze v některých obchodech, hotelechatd. (zaměstnanci tak oslovují zákazníky) nebo na veřejnosti (oslovení občanů policisty).Zapamatujte si, že oslovení
Waiter!
je slyšet zřídkakdy a může dokonce působit i urážlivě; raději ho protoneužívejte.
6
Adjective + infinitive
(Přídavné jméno + infinitiv)
* The lecture’s too boring to sit through it.* He wasn’t rich enough for her to marry him.* The town was quite impossible for the invaders to capture it.* She was too short for me to dance with her.
Po vazbě
too/enough/quite
+
přídavné jméno (+
for
+
předmět) + infinitiv nepřidávejte na konec větyzájmeno shodné s podmětem věty.
The lecture’s too boring to sit through.
Leave a Comment