Obsah

:

1. Všeobecně o masu 2. O rybách 3. O lovu 4. O zdraví 5. O rostlinách a pěstování 6. O ekonomii 7. Zbývající protiargumenty 8. Typické výmluvy 9. Hloupé komentáře 10. Ukázkový rozhovor

O této sbírce argumentů: Nejsi často konfrontován, jako nový vegetarián, diskusemi o svých jídelních zvycích? Při komentáři jako "kdyby se všichni stali vegetariány tak by naše planeta přetekla zvířaty" si možná položíš otázku, jestli tvoje volba nejíst maso je opravdu tak chytrá. Neměj strach! Máš jak fakta, tak logiku na své straně, jen jsi je zatím neobjevil! Vědomosti o tom jak porazit protiargumenty masožravců jsou tam venku, rozdělené v knížkách o vegetariánství, zvířecí etice, fyziologií výživy, životním prostředí, ekonomií, biologií, archeologií, ekologií, mimo jiné předměty, na internetu a v knížkách. Ale nikdo se nepokusil je všechny shromáždit na jednom místě, nejblíže, jak se jde dostat, je asi The Manual of Animal Rights (Manuál zvířecích práv), což je sbírka otázek a odpovědí o zvířecích právech (doporučeno číst!) a také se trochu zabývá vegetariánstvím. Je jen v angličtině a postrádá mnoho o vegetariánství. Jak odpovídat masožravcům je můj pokus posbírat odpovědi na všechny výhrady a otázky se kterými masožravci většinou přichází. Není mým úmyslem v této sbírce argumentů přicházet s absolutní pravdou. Některé věci, o kterých se diskutuje, jsou těžké filosofické otázky, na které možná neexistují odpovědi. Spíše je to sbírka návrhů k odpovědím na otázky, kterým musíme jako vegetariáni čelit. Někdo by si mohl myslet, že by se tato sbírka měla jmenovat Jak odpovídat živočichojedům nebo něco podobného a obsahovala více o tom, proč by se neměly jíst živočišné produkty vůbec. No, zní to jako dobrý nápad a Jak odpovídat masožravcům se možná tímto směrem bude vyvíjet. Ale teď si myslím, že je dost práce na směru jakým to teď má. Navíc se chci soustředit na začátečníky, které se málo kdy hned stanou vegany. Nicméně si nemyslím, že vegani budou zklamání. Smyslem je, aby tato sbírka rostla a vylepšovala se. Jestli jsi vegetariánem už několik let, tak jsi určitě už narazil na několik otázek nebo komentářů které tato sbírka neobsahuje. Nebo možná máš více nebo lepší odpovědi než jsem zahrnul. Kdybych uvedl všechny zdroje, odkud jsem čerpal pro Jak odpovídat masožravcům, tak by to zabralo několik stránek, kdybych si pamatoval, odkud všude jsem to získal. Hodně pochází od rozhovorů mezi masožravci a vegetariány a něco je jen samozřejmou logikou zjištěné všeobecné životní moudro. Zdroje, které bych chtěl zmínit, jsou: The Manual of Animal Rights (Manuál o zvířecích právech) • Vegetarian Pages (http://www.veg.org/veg) • Časopis Djurens Rätt (zvířecí práva) (vydává Nordiska amfundet Mot Plagsamma Djurförsök (Nordická společnost proti bolestným pokusům na zvířatech)) • Vegetar (vydává Svenska Vegetariska Föreningen (Švédský vegetariánský spolek)) • The Vegetarian (Vegetarián) (vydává The Vegetarian Society UK (Vegetariánská společnost UK)) • Vegetarianská kuchařka od Inga-Britta Sundkvist

Všeobecně o masu
Pro lidi je přirozené jíst maso.
Lidé, stejně jako další primáti se vyvinuli, aby jedli z největší části vegetabilní stravu. Zuby, kůže, žaludek, žaludeční kyseliny, moč, sliny, čelisti, střeva, nehty a tělo jako celek jsou typické pro zvířata která jsou z největší části vegetariáni. Ta malá živočišná část, 0 - 10 %, většiny primátů se skládá z hmyzů a housenky. To platí i pro naše nejbližší příbuzné, šimpanze. Ti jedí ovoce, zelené listí, čerstvé výhonky, kořínky a semínka spolu s termity které vytahují stéblem trávy. Zřídka šimpanz chytí selátko které se mu připlete do cesty. Roztrhá jej a sní syrové. To se stává jen několikrát do roka. Náš další příbuzný, gorila, je čistý vegan. Jí jen zelené listí, čerstvé výhonky a kořínky. O tom co předci šimpanzů, goril a lidí jedli se moc neví, ale dá se předpokládat, že jedli něco mezi šimpanzí a gorilí stravou - takže z největší částí vegetabilní stravu a velmi málo hmyzu. Někdy před dlouhou dobou, když byla nouze o jídlo, tak jsme použili naši inteligenci a ruce, abychom vyrobili nástroje jejichž pomocí jsme mohli zabít zvířata, rozporcovat je, ohřát jejích maso pro lepší trávení. Byl to relativně jednoduchý způsob jak získat proteiny a energii a dávalo nám to výhody oproti ostatním druhům. Mohli jsme se stěhovat na místa na která jsme před tím nemohli přežít. Začali jsme se rozšiřovat po planetě. To, že za poslední milion let lidé jedí maso, nutně neznamená, že jsme k tomu dokonale přizpůsobeni. Byli jsme prakticky vegany 50 milionů let před tím než jsme začali jíst maso. Mnoho vědeckých zkoumání ukazují, že naše těla stále pracují nejlépe na vegetariánské stravě, i když dokážeme strávit malé množství ohřátého masa. Bez naších nástrojů je naprosto jasné co je naše přirozená strava. Chtěl bych tě vidět jak nahý dobíháš losa, vrháš se na něho, zachytíš ho svými nehty a ukoušeš ho k smrti, načež ho roztrháš na kusy svýma holýma rukama a syrového jej sníš! To nejde, protože nejsi dost rychlý, jsi až moc malý a jemný, nemáš dost ostré a tvrdé nehty, tvé zuby jsou rovné a ne špičaté, máš až příliš slabé ruce a syrové maso ti určitě nechutná. Na druhou stranu je naprosto možné sbírat bylinky, semínka a ovoce svýma holýma rukama a jíst je takové jaké jsou. To naznačuje, že jedení masa je krajní možnost kterou jsme objevili jako řešení při nedostatku jiného jídla. Ale možná nejdůležitější ze všeho – když jsi hladový, cítíš neodvratitelný instinkt vydat se na lov a zabíjet zvířata? Co se vlastně myslí tím, že je nějaká činnost přirozená? Myslí se tím, že se to dělá už dlouho? Myslí se tím, že většina obyvatelstva to dělá? Že je nějaká činnost vykonána dlouho a/nebo mnoho lidí nemá jakékoliv pochopení zda je tato činnost morálně obhajitelná! Viz. 1.2 a 8.7.

Když přirozeností myslíš, že jsme se přizpůsobili k jedení masa a proto by jsme ze zdravotních důvodů v tom měli pokračovat tak by sis to měl přebrat ještě jednou. Jediné co se počítá do evoluce je schopnost se reprodukovat. Naši předci se dožívali 35 až 40 let – přesně tolik nato, aby se jejich děti dožili dospělého věku. Pro ně bylo těžké nalézt energickou potravu plnou proteinů. Ti kdo našli takovou stravu na doplnění svojí (z většiny vegetabilní ) výživy – housenky, brouci, hmyz, vajíčka, ptačí mláďata a časem díky nástrojům větší zvířata – byli ti kteří se stali nejúspěšnější v reprodukování. Že sycené tuky v živočišných produktech působilo tučnění žil, že cholesterol se při ohřívání přemění na rakovinotvornou látku metylkolantren a že nepřítomnost vlákniny postupně vede k rakovině tlustého střeva v té době nemělo žádný význam, protože tyto nemoci se projevují až po 40 letech života. Viz. 4.

Lidé vždy jedli maso. Proč bychom to neměli dělat teď?
Lidé vždy vraždili a válčili a zotročovali. Myslíš si, že bychom v tom měli také pokračovat? Kdysi byli výhody v jedení masa, zejména proto, že to byl jednoduchý způsob jak do sebe dostat energií a proteiny. Nyní to už nejsou výhody ale nevýhody. Obezita, řídnutí kostí, revma, srdeční a cévní choroby závisí na přebytek energie a proteinů. Viz, 1.1 a 4. Kdysi na této planetě žilo jen několik milionů lidí. Nyní je nás 6 miliard. Všichni nemohou jíst maso, takový tlak by příroda nezvládla. Produkce určitého množství energie nebo proteinu v podobě masa je mnohokrát větší tlak na zdroje než produkce stejného množství energie nebo proteinu v podobě rostlinné stravy. Že lidé jedli maso od pradávna není tak úplně pravdivé. Co je přesně míněno masem? Co je přesně míněno od pradávna? Faktem je, že lov savců se neprováděl ve velkém rozsahu. Sbírání hmyzu, housenek, vajíček a další malá zvířata jako ještěrky a ptáčátka bylo mnohem obvyklejší. To platí pořád pro lidi z doby kamenné, kteří žijí dodnes. Obvyklý výsledek lovu a sběratelské výpravy u těchto lidí může např. být velký koš hub a ovoce včetně několika ptáčátek. Mýtus o jeskynním muži který se vydává na každodenní lov antilopy pro udržení své ženy která sedí doma v jeskyni se zdá tak velmi nepravděpodobný. Člověk není šelma. Nemá žádný lovecký instinkt, jen sběratelský instinkt.

Jedení masa nám dodává pocit nadvlády nad přírodou.
To je přesně pocit kterého se musíme zbavit pokud chceme, aby život na této planetě měl nějakou šanci. Musíme se naučit žít s přírodou ne proti ní. Tvoje myšlenky nadvlády patří do 19. století.

Bez jedení masa by lidstvo nikdy nedosáhlo takových úspěchů jako dosáhlo.
Samozřejmě, kdysi byla konkurenční výhoda v jedení masa. Tyto výhody nám umožnili se roztahat po celé planetě. Ale jak je to teď? Teď si nekonkurujeme s nikým v jídle. Roztáhli jsme se po celé planetě a přemnožili se na groteskní počet šesti miliard lidí. Naše činnosti, mino jiné produkce masa, ničí celou biosféru. My v průmyslových zemích si můžeme lehnout na gauč a cpát se tolik masem jak jen chceme. My máme továrny kde miliony zvířat je chováno v dlouhých řadách, aby se pak prodávala v pěkně zabaleném balení. Jedení masa

nám dává jen nadváhu, rakovinu a srdeční a cévní nemoci. Existují nějaké výhody v jedení masa v dnešní době? Ne. Naopak jsme nuceni přejít na vegetariánský životní styl pokud chceme zvládnout nakrmení všech lidí které jsme tak „úspěšně“ přivedli na tento svět. Samozřejmě, ale který druh si myslíš, že by nám teď konkuroval kdybychom přestali jíst maso? Bavíme se o současnosti a ne o tom co bylo kdysi. Viz. 1.2. To je pravda ale časy se mění. Kdy se ti naposled stalo, že jsi zachránil život kouskem masa který jsi našel? Průzkumy ukazují, že vegetariáni žijí déle než ostatní. O kolik si myslíš, že by se tvoje reprodukční schopnost zhoršila kdybys přestal jíst maso? Průzkumy vlastně ukazují, že vegetariáni mají lepší sexuální život než ostatní!

Ekologicky pěstované maso přece můžeš koupit bez špatného svědomí. Taková zvířata přece měla dobré a svobodné životy a bezbolestnou smrt.
Zvířata která se produkují na eko farmách nejsou svobodná. Pohybují se ve výbězích oplocených elektrickým kabelem. Lidé nad nimi mají naprostou nadvládu. Bereme jejich mléko a dáváme jím plastové kroužky do uší. Rozhodujeme kdy mají zemřít a rozhodně nebudou žít tak dlouho jako by žila svobodně. Toto vše je naprosto zbytečné, protože nepotřebujeme maso.

Zvířata transformují rostliny které jíst nemůžeme na maso které jíst můžeme.
Některá zvířata ano, např. krávy které jedí trávu, ale často jím dáváme jídlo vhodné pro lidi. Býložravá zvířata ano. I kdybychom jedli maso jen od takovýchto zvířat tak zůstává etický argument a zdravotní argument. Argument o životním prostředí také zůstává pokud jsou pěstována ve velkých množstvích.

Podle biologické teorie, Maximum Power Principle nám jezení masa dává výhody; biologické systémy které nejlépe zužitkují energií jsou ty které dlouhodobě vytlačí biologické systémy které hůř zužitkují energií.
Maximum Power Principle není přírodní zákon který vždy nevyhnutelně platí pro všechny biologické systémy. Je to princip který platí pro konkurenční populace které žijí v prostředích kde je nedostatek jídla. Nyní už průmyslová část lidstva nemá žádné konkurenty a nemáme nedostatek jídla. Proto není MPP argument pro pokračováni v jedení masa.

Zvířata která umřela přirozenou smrtí ale přece můžeme používat?

Samozřejmě, to není samotné jedení masa které je z morálního hlediska nesprávné ale zbytečné zabíjení. Ale zdravotní argumenty zůstávají i když budeš jíst jen zvířata zemřelá přirozenou smrtí, není to nic co bych doporučoval!

Maso způsobuje velký požitek pro lidi.
Způsobovat bolest a smrt jiným kvůli svému požitku je špatné. To je obyčejná zdravá morálka kterou uznává většina lidí. Navíc je mnoho dalších způsobů jak se radovat, nemluvě o požitku z jedení vegetariánsky! Je mi líto masožravců kteří nemohou prožít ten ohňostroj chutí, vůní a barev který vegetariánská strava předvádí.

Bůh rozhodl, že máme jíst maso.
Jak to víš? Když si přečteš bibli najdeš citáty jak podporující jedení masa, tak proti jedení masa. Proto není bible žádným vodítkem v tomto směru a když si přečtete jiné náboženské knihy jako Bhagavad gitu zjistíte, že tam se jedení masa přímo zavrhuje.

O rybách
Dobře, červené maso není dobré ale ryby jsou lepší.
Nordsjön (jezero ve Švédsku), kde se většina naších ryb chytá je tak znečištěné, že tamní rybáři si zakrývají obličej, aby neměli vyrážku která vzniká kvůli znečištěné vodě. Samozřejmě jsou tyto jedy i v rybách žijících v těchto vodách. (Toto se nevztahuje jen na Švédsko. Většina jezer a moří je dnes znečištěna.) Některé ryby z čistých vod (pokud nějaké jsou) by mohly být zdravé. Ale jsou tři argumenty proti jedení ryb. Za prvé není žádných pochyb o tom, že ryby trpí když jsou chycené. Za druhé, určité druhy ryb vymírají díky rybolovu. Za třetí, eventuelní výhody jedení ryb můžou jednoduše být dosažitelné vegetariánskou stravou. Proto je etická volba jasná – neměli bychom jíst ryby.

Ryby necítí bolest.
Ryby mají velmi komplexní centrální nervový systém a všechny smyslové orgány pro pociťování bolesti. Na druhou stranu nekřičí když jsou mučené a to může být zavádějící k myšlení, že nic necítí. Myslíš, že ty ryby sebou hází radostí když jsou vytažené z vody?

Ryby žijí svobodně v přírodě.
Proč by si svobodná zvířata zasloužila zbytečnou smrt víc než jiná? Nemáme žádné právo jím brát životy z tak triviálních důvodů jako chuť jejích masa, peníze nebo požitek z jejích lovu a je jedno jestli žijí volně v přírodě nebo v zajetí.

O lovu
Musíme střílet zvířata, aby se nepřemnožila.
Jak si myslíš, že to příroda zvládala před příchodem člověka? Potřeba zabíjet divoká zvířata byla vytvořena člověkem. Lovci střílí šelmy, aby se počet srnek, losů a zajíců zvětšil, aby se pak taky mohli střílet.

Lidští lovci pracují stejně jako šelmy které udržují v rovnováze populaci své kořistí.
Šelmy zabíjí jen nejslabší jedince. Silnější zvířata přežijí a můžou předávat své silné geny dál. Proto jsou šelmy a jejích kořist v rovnováze v ekologickém systému. Lidští lovci si většinou vyberou silnější jedince, aby si je mohli vystavit jako trofej nebo si myslí, že je zábava zabíjet velká zvířata. Proto se silné geny nepředávají dál zatímco slabé ano. Proto lov vytváří v ekologickém systému chaos a populace zvířat klesá.

Lov je jen pro dobro zvířat.
Co tak dobré na tom být zastřelený? Každý rok je lovci zbytečně zabito tisíce zvířat. Viz 3.2.

Nemůžeme přece mít plno srnek, které ničí zahrádky lidí.
Stejně jako nemáme právo střílet srnky pro požitek z jejich masa tak nemáme právo je střílet pro potěšení ze zahrádky kterou srnky vidí jako jídlo. Můžeš na zahrádce mít jiné rostliny nebo jí oplotit, aby se srnky k ní nedostali.

O zdraví
Potřebujeme maso pro udržení našeho dobrého zdraví.
Naopak, všechny lékařské studie ukazují, že vegetariáni mají lepší zdraví než lidé co jedí maso. Jezení masa podporuje obezitu, ucpání cév, vysoký krevní tlak, několik druhů rakoviny, ledvinové a žlučové kameny, cukrovku, dnu, zánět slepého střeva, hemoroidy, řídnutí kostí, apod. Maso neobsahuje žádné látky které potřebujeme a nejsou obsažené v dostatečném nebo i větším množství v rostlinné stravě.

Lidé mohou jíst malé množství masa a stejně se cítit dobře.

Samozřejmě, lidský trávicí systém je přizpůsoben k tomu, aby zvládl malé množství masa. Ale pointou je, že se cítíme stejně dobře nebo i lépe bez jakéhokoliv množství masa. Není morálně obhajitelné zbytečně ničit životní prostředí a způsobovat bolest miliónům.

Že je zdravé být vegetariánem není relevantní argument pro to, aby všichni přestali jíst maso. Každý je zodpovědný za svoje zdraví.
Každý z nás je součásti společnosti se sociální ochranou která vyžaduje peníze ve formě daní kterou všichni ve společnosti platí. Když onemocníš utrpí na tom všichni daňoví poplatníci. Tvoji příbuzní tím také budou trpět pokud se budou muset starat o tvé záležitosti nebo když se strachují o tvé zdraví.

Že vegetariáni mají v průměru lepší zdraví než masožravci souvisí s tím, že většinou žijí zdravějším životním stylem a ne proto, že nejedí maso.
Vegetariánská strava obsahuje v průměru více vlákniny, více vitamínů a minerálů a méně tuků a přitom stejné množství proteinů jako „normální“ strava, bez ohledu na to, jestli ten kdo jídlo připravuje má lepší životní styl nebo ne. Mimoto se škodlivé látky koncentrují více v živočišných produktech než v rostlinné stravě. Představ si porci masových kuliček a nudlí. To neobsahuje prakticky žádnou vlákninu, žádný vitamín C a navíc velmi málo dalších vitamínů a minerálů. Vegetariánský protějšek toho, např. kuličky z cizrny a nudle obsahuje mnohem více vlákniny, více minerálů a vitamínů, málo tuků a dostatek proteinů. Není zapotřebí lepšího životního stylu k připravení kuliček z cizrny ve srovnání s masovými kuličkami.

Vegetariáni musejí vědět hodně o výživě.
Vůbec ne. Jediné co člověk potřebuje vědět když přechází z jezení masa na vegetariánskou stravu je čím nahradit maso. To znamená luštěniny, ořechy, semínka a sojové produkty (a/nebo mléko a vejce pro lakto-ovo-vegetariány). Tak to by bylo, už to znáš! Dále platí jen staré známé pravidlo které platí pro živočišnou stravu: jez hodně syrové zeleniny, vyměň bílou mouku za celozrnnou, vyhýbej se soli, bílému cukru, nasyceným tukům, kávě a alkoholu. V živočišné stravě není nic co bys musel kompenzovat prášky při vegetariánské stravě (nanejvýš možná vitamín B12 pro přísné vegany – viz. 4.10 ). Naopak se člověk vyhne negativním vlivům na zdraví které jezení masa přináší.

Budu mít málo proteinu.
Ten kdo četl trochu biologie ví, že proteiny (bílkoviny) jsou základem pro život. Protein se nachází ve všem živém nebo ve všem co žilo. Proto nehraje moc velkou roli pro přijímání proteinů co vlastně jíš. Dokud budeš jíst tolik, že budeš mít dostatek energie tak budeš i mít dostatek proteinů. Běžná veganská strava obsahuje dostatek proteinů. Laktovegetariánska strava obsahuje spíž přebytek proteinů než málo.

Kravské mléko které je určeno pro telátka která mají růst neuvěřitelnou rychlostí, obsahuje 3.4% proteinu. Špenát obsahuje 2%. Buráky obsahují 28%. Rostlinnou stravou obsahující zvlášť hodně proteinu, jsou ořechy, fazole, čočka, hrášek, semínka. Maso obsahuje koncentrovanou bílkovinu. Proto do sebe většina konzumentů masa dostane tolik proteinu, že jsou jejích těla zahlcena. Toto se projevuje dnou, revmatem a dalšími kloubními problémy, zanícenými vazivy, ledvinovými kameny, řídnutím kostí a nedostatkem niacinu, vitamínu B6, kalcia, magnesia a dalších minerálů. Zvlášť se namáhá břišní slinivka orgán který produkuje enzymy které mají na starost trávení proteinů.

Budu mít málo železa.
Veganská strava obsahuje dvojnásobek doporučeného příjmu železa a trojnásobek doporučeného příjmu vitamínu C. Vitamín C zlepšuje schopnost přijímat železo. Železo je obsaženo v sušeném ovoci, obilí, ořechách, zelenině, semínkách, luštěninách, melase, řasách apod. Když použiješ železné hrnce při vaření můžeš také získat železo.

Budu mít málo kalcia.
Mezi vegetariány se nevyskytly případy nedostatku kalcia. Přebytek proteinu (tzn. když jíš moc masa nebo mléčných produktů) způsobuje, že tělo rychleji vypouští kalcium z kostí. Toto může být vysvětlením proč vegetariáni jsou méně postiženi řídnutím kostí. Kalcium je bohatě obsažené v tofu (čtyřikrát více než v kravském mléku), zelenině, sušeném ovoci, oříškách, luštěninách, melase, řasách a především v sezamových semínkách.

Budu mít málo vitamínu D.
Vitamín D se tvoří v kůži když je ozářena sluncem. V průměru stačí čtvrt hodiny denně (i když je zataženo) k získání dostatečného množství.

Budu mít málo vitamínu B12.
Vitamín B12 neprodukují rostliny ani zvířat ale určité mikroorganismy. Zelenina neobsahuje B12, kromě určitých výjimek. Také potřebujeme jen malé množství vitamínu B12 a dokážeme ho uchovávat v těle po několik let. Laktovegetariáni se vůbec nemusí strachovat. Nedostatek je velmi neobvyklý jak mezi vegany a laktovegetariány, tak mezi masožravci. Jsou poruchy které způsobují neschopnost jej vstřebávat. Veganům se doporučuje doplňovat B 12. B12 se tvoří bakteriemi ve střevech. Ještě nevíme jestli takové množství je pro člověka dostačující. Výzkumy pokračují. Můžeme ale dodat, že vegani na 100 procentně striktní veganské stravě bez jakýchkoliv tablet se cítí velmi dobře. Vitamín B12 se nachází v mléčných produktech, kvasnicích a možná i v některých řasách. Také se přidává do určitých corn flaků a pod.

To pak člověk přece musí jíst hrozně moc, aby měl dostatek energie.
Nadváha je nemoc v zemích kde se převážně jí maso. Laktovegetariánská strava může být stejně energeticky bohatá jako živočišná strava. Veganská strava je dost energeticky bohatá pokud obsahuje ořechy, semínka, luštěniny nebo sojové produkty.

Žena nemůže být těhotná a přitom být vegetarián.
Těhotné ženy mají zvláštní potřebu výživy a měly by vždy dohlížet na to, aby měly dostatek živin které ony a jejích dítě potřebují. Tyto živiny jsou lehce získatelné vegetariánskou nebo veganskou stravou.

Děti nemůžou být vegetariány.
Dělaly se výzkumy na vegetariánských dětech, mimo jiné se napsalo v The British Medical Journal, 'Nutrition and Health' (Britský zdravotní denník, Výživa a zdraví), že„vegetariánská strava je adekvátní stravou pro nemluvňata."(stanovisko WHO také potvrzuje prospěšnost vegetariánství u dětí, podobně stanovisko ADA zde http://www.vegetarian.cz/stanada/stanada.html ) Veganské a vegetariánské děti se cítí naprosto báječně. Zvláště veganské děti mají tendenci být o něco štíhlejší než jejích masožraví kamarádi, což jím dává menší pravděpodobnost nadváhy až budou starší.

O rostlinách a pěstování
Pěstování obnáší zabíjení škůdců.
Zvířata se nestávají škůdci protože dělají chybu ale protože jsme ji udělali my. Je možné pěstovat bez použití jedů když pěstujete ekologicky. Na ekologických farmách se populace škůdců udržuje sám od sebe, stejně jako ve volné přírodě. Škůdci mohou také být zvířata která utekla z chovů. Ale pořád jsme to my kdo děláme chybu a ne zvířata.

I kdyby se všichni stali vegetariány tak by pěstování pořád zabíralo místo divokým zvířatům.
Ano, ale zdaleka ne tak velký prostor. Ve Velké Británií se zjistilo, že kdyby se všichni stali vegetariány tak by využili jen zhruba 25% plochy kterou požívají dnes. Těch dalších 75% by se pak mohlo vrátit zvířatům. Zemský povrch není nic co vlastníme – je to něco co sdílíme s ostatními druhy. Proto bychom ho měli používat s odpovědností a respektovat potřeby ostatních živočichů a brát si jen to co potřebujeme.

Jak víš, že rostliny nemůžou trpět?
Aby něco mohlo cítit bolest musí mít centrální nervový systém a určitý stupeň vědomí, aby mohl trpět. Rostliny nemají ani jedno. Proto není potřeba si myslet, že mohou trpět. I kdyby rostliny mohly trpět tak by to nejlepší co pro ně můžeš udělat je stát se vegetariánem. Neboť dobytek jí velké množství rostlin.

Nemají rostliny také práva?
Dáváme jedincům práva, aby je chránila před zbytečnou bolestí. Vzhledem k tomu, že rostliny nemůžou trpět nemůžou ani mít práva. (To neznamená, že máme právo zabíjet rostliny jak se nám zlíbí protože jsme na nich závislí. Když zahyne hodně rostlin tak tím také trpíme.)

Všichni lidé se nemůžou stát vegetariány, protože se nedá vypěstovat tolik rostlin
Co si myslíš, že jí dobytek? Vzduch? 90 % obdělávatelné půdy kterou využívá západní svět je přímo nebo nepřímo použito pro pěstování potravy pro dobytek. Toto je naprosté plýtvání. Kdybychom dali to jídlo lidem namísto dobytku tak by mnohokrát více lidí dostalo najíst než jich dostane dnes.

Kdyby se všichni stali vegetariány tak by pěstování rostlin zabíralo tolik místa, že by to zahubilo divoká zvířata.
90 % obdělávatelné půdy kterou využívá západní svět je přímo nebo nepřímo použito pro pěstování potravy pro dobytek. Kdybychom tu rostlinnou stravu jedli přímo namísto plýtvání na výživě dobytka, tak by se velké části té půdy mohly nechat ladem a být prostorem pro divoká zvířata. Mnohokrát víc zvířat než nyní by mohlo žít v Evropě a USA.

Chování zvířat je nutné v zemědělství. Hovězí výkaly jsou nutné na udržení živin v půdě.
Existují další způsoby jak udržet živiny v půdě: zeleným hnojivem, kompostem nebo používáním lidských výkalů. Mnoho zemědělství v dnešní době funguje bezvadně bez chemikálií nebo držení zvířat.

O ekonomii
Vegetariánské jídlo je drahé.
Nejdražší co v obchodě najdeš je maso. Kilo masa stojí 70-300 korun a při přípravě se jeho obsah zmenší. Kilo čočky stojí 15-20 korun a při přípravě nabobtná nejméně jednou tolik.

Vegetariánská strava se dá pořídit za stejnou cenu jako živočišná strava. Člověk může žít velmi levně na kořenové zelenině a fazolích ale také extrémně draze na polotovarech a exotickém ovoci a zelenině. Průzkumy ale ukazují, že vegetariánská strava je v průměru levnější než živočišná.

Že je levnější být vegetariánem není relevantní pro všechny aby se staly vegetariány. Každý se přece stará o svoje vlastní finance.
Každý z nás jsme součásti společnosti se sociální ochranou která vyžaduje peníze ve formě daní kterou všichni ve společnosti platí. Mnozí z těch kdo mají malý příjem by nemuseli dostávat přídavky od státu nebo alespoň ne tak velké kdyby se stali vegetariány. Přídavky se financují daněmi. Daně platí většina společnosti.

Živočišná výroba je velmi výnosná.
Že je něco výnosné nemusí vůbec znamenat, že to je morálně obhajitelné. Mnoho porušení zákona je také výnosných, ale to pořád neznamená, že jsou morálně obhajitelné. Neměli bychom se ptát jakou cenu má život zvířete pro nás ale jakou cenu má pro zvíře. Pro zvíře znamená vše.

Zbývající protiargumenty
Měli bychom respektovat ostatní názory a zvyky. Proto byste vy vegetariáni neměli přesvědčovat nás abychom přestali jíst maso.
Samozřejmě, že bychom měli respektovat názory zvyky ostatních. Ale to neznamená, že bychom se neměli upozorňovat na špatné činnosti. Vy co jíte maso se můžete klidně snažit přesvědčit nás vegetariány o tom, že bychom měli začít jíst maso, pokud máte rozumné argumenty pro jedení masa. Ale problém je v tom, že vy žádné nemáte. Na druhou stranu, my jich proti jedení masa máme spoustu. Rozdíl mezi námi je, že my jíme vegetariánskou stravu, protože jedení masa ničí životní prostředí, zdraví, zvířata a ekonomií, zatímco vy jíte maso, přestože to ničí životní prostředí, zdraví, zvířata a ekonomií. Proto nevidíte žádný důvod nás přesvědčovat o tom, že bychom měli začít jíst maso, zatímco my vidíme spousta důvodů proč vy byste měli přestat s jedením masa.

Kdybyste měli být důslední tak byste museli přinutit všechny šelmy, aby se taky staly vegetariány.
Šelmy nemůžou přestat jíst maso, protože jejích těla k tomu nejsou přizpůsobena a i kdyby k tomu měli svá těla přizpůsobena tak by s tím nepřestali protože nemají žádnou morálku nebo

empatií. Šelmy žijí v rovnováze s přírodou. Jejích jedení masa není destruktivní ale spíš konstruktivní. Jsou to predátoři kteří udržují populaci své kořisti, aby se nekontrolovatelně nemnožila. Rovnováha mezi kořistí a šelmou je řídící síla evoluce. Šelmy si berou jen slabší jedince a dělají to pro přežití. Nemají volbu výběru. Nutit šelmy, aby přestaly jíst maso by znamenalo zničení ekologického systému. My, v industrializovaných zemích, si na druhou stranu můžeme vybrat své jídelní zvyky úplně svobodně. Máme morálku a schopnost vcítění. Nejsme šelmy. Naše populace není v rovnováze s žádným jiným druhem, prakticky řečeno jsme se odtrhli od evoluce. Nemáme absolutně žádnou potřebu masa a naopak se cítíme lépe když ho nejíme. Je nás extrémně mnoho (populace savců v počtu několika miliard je extrémní). Kdyby lidstvo přestalo jíst maso tak by žádný ekologický systém nevyšel z rovnováhy, naopak by se celá biosféra mohla začít vzpamatovávat ze zatížení které jsme jí sestavili. My (nebo zatím alespoň někteří z nás) víme, že naše jedení masa je destruktivní pro celé lidstvo, zvířata a životní prostředí. Proto musí šelmy pokračovat v jedení masa a my s tím musíme přestat. •

Není lepší sníst jídlo zvířat než jíst zvířata samotná.
Myslíš, že by zvířata umřela hlady kdyby se všichni lidé stali vegetariány? Většinu potravy kterou dobytek sní je vypěstována lidmi. Kdybychom přestali používat tuto potravu pro vypěstování dobytka a dávali to lidem tak by ani lidé, ani zvířata nemusela hladovět. Viz. 5.5 a 5.6.

Měli bychom vypustit všechen dobytek do přírody? Žádný zemědělec přece nechce vypěstovat zvířata aniž by byla k něčemu použita.
V posledních letech se počet vegetariánů zvětšil. Slyšel jsi někdy o tom, že by díky tomu více krav a prasat bylo nuceno žít volně v přírodě, nebo že by čím dále víc zemědělců muselo pěstovat zvířata aniž by za to něco získali? Viz. 7.5.

Kdyby se všichni stali vegetariány tak by celá planeta překypěla domácími zvířaty.
Zdá se, že si myslíš, že dobytek je v přírodní rovnováze s lidstvem stejně jako jsou antilopy a zebry v přírodní rovnováze se lvy a tygry. To není pravda, masný průmysl přece produkuje přesný počet zvířat kolik je pro danou dobu zapotřebí, aby vyhověl požadavkům. Když se poptávka zmenší tak zvířecí továrny zmenší počet vypěstovaných zvířat. Nakonec, když bude poptávka nulová tak už nebudou produkovat žádná zvířata na maso. Toto je proces který bude trvat několik let. Náhlé ukončení jedení masa by samozřejmě nefungovalo a nikdy nebude aktuální.

Kdyby se všichni stali vegetariány tak by všechna domácí zvířata vymřela. To je nepřijatelný zásah do zvířecího světa.

Jaký má význam udržovat druhy které člověk stvořil? Oni jsou přece stvořené proto, aby se stali masnými a mléčnými stroji a možná by nedokázali žít volně. Nejdůležitější přece je, aby původní druhy zůstali, ty které vznikli v přírodě bez vměšování člověka. Po milióny let žila prasata a hovězí dobytek svobodně v rovnováze s přírodou, v počtu který udržovaly šelmy. Za posledních několik deseti tisíc let člověk věznil, zotročoval, ponižoval a měnil tato zvířata, aby se stala stroji na maso které stojí seřazené po milionech v zahnojených stájích bez možnosti pohybu, jen, aby mohla dovršit své krátké životy na jatkách a ty říkáš, že navrácení těchto zvířat do jejich přirozeného prostředí je zásah do zvířecího světa!

Kdyby se všichni stali vegetariány tak by se mnoho tradic a zvyků ztratilo.
Další příklady pěkných tradic a zvyků je sexismus, rasismus, mučení, veřejné popravy a pálení čarodějnic. Některých tradic a zvyků se musí opustit, aby společnost dělala krok vpřed. Jiné a lepší tradice a zvyky by určitě vznikly!

Kdyby se všichni stali vegetariány tak by hodně lidí přišlo o práci
Přechod k vegetariánství je dlouhý proces. Vzhledem k tomu, že v masném průmyslu pracuje čím dále méně lidí, tak by si určitě našli práci v jiném branži. A také vznikají pořád nové obory. O masivní nezaměstnanosti se nemá vůbec cenu strachovat.

Zvířata jsou k tomu, aby je používali lidé.
Chyba. Zvířata existují pro svůj vlastní účel. Jsou nezávislými jedinci s vlastními potřebami a pocity. Nemáme žádnou potřebu je mučit nebo zabíjet a proto bychom je měli nechat na pokoji. Viz. 1.3. 8

Typické výmluvy
Já ale přece ty zvířata nezabíjím.
Ti kdo kupují maso jsou osobně zodpovědní za utrpení a smrt zvířat. Ve Švédsku se zabíjí 60 milionů zvířat ročně na základě poptávky lidí kteří si pak v obchodě koupí to pěkné balení s masem. (V ČR bylo například v roce 1998 zabito 528,613 krav a býků, 29,168 telat, 4,720,939 prasat a 103 miliony drůbeže! Ryb je v ČR zabito ročně asi 22,000 tun.) Tím, že dáš peníze na masný průmysl souhlasíš s krutým a bolestným zacházením se zvířaty.

Zvířata se přece zabíjejí bezbolestně.
I kdyby zabíjení bylo bezbolestné tak nemáme právo zabíjet ani pro své potěšení o kterém jezení masa v dnešní době je. Přece neuznáváme vraždu i když vrah zabije bezbolestně.

Zvířata jsou přece pěstována, aby se stala potravou pro lidi.
Zvířata která jsou pěstována, aby se stala potravou pro lidi mají pořád schopnost cítit bolest stejně jako jiná zvířata.

Kdyby neexistoval masný průmysl tak by se ta zvířata nikdy nenarodila.
Bylo by lepší žít krátký a bolestný život než se vůbec nenarodit? To sotva. Je lepší, aby se rodilo větší množství, bez ohledu na tom jaký život budou mít? Kdybys nad tím přemýšlel tak bychom nedělali nic jiného než přiváděli děti na svět! •

Ta zvířata přece neznají jiný život.
I když neznají jiný život tak mají pocit, že jejich potřeby nemají příležitost uspokojit. Kráva, které není dovoleno krmit své telátko, slepice, které není dovoleno se pohybovat a roztáhnout si křídla, prase které se nemůže hrabat v zemi, to jsou příklady neuspokojených potřeb. Zvířata mají stejnou schopnost cítit fyzickou bolest stejně jako kdyby žila svobodně. Konec konců odebíráme zvířatům jejich nejzákladnější – přání žít.

Všichni musíme jednou zemřít.
Ano, ale raději ne zbytečně. Naše jezení masa je zbytečné a naprosto ničivé. Představ si vraha který obhajuje svůj čin s „všichni musíme jednou zemřít“. Absurdní, co? Tak by ti nemělo vadit když tě teď na místě zabiju. Všichni musíme přece jednou zemřít!

Vegetariáni nejsou společensky přijati.
Vegetariáni jsou čím dále tím více přijati a přijetí se bude zlepšovat jen v případě, že se více lidí stane vegetariány. Že někteří nevědomí masožravci nepřijímají vegetariány není výmluvou pro to se nestát vegetariánem a důvodem sám pro sebe něco udělat. Čím více bude vegetariánů tím bude méně společenský přijatelné jíst maso! Představ si čeho se vzdáš když se staneš vegetariánem. Žádné zvíře nebude muset trpět, a v tom by ti zabránila trocha společenských nepříjemností?

O jednoho vegetariána víc nebo méně přece nedělá žádný rozdíl.
Průměrný Švéd sní za svůj život 5 krav, 28 prasat, 200 slepic a mnoho dalších zvířat. A vegetariáni navíc inspirují své okolí, např. rodinu a přátele, aby přestali jíst maso. Tito pak

ovlivní další. Efekt je větší než si myslíš. (Průměrný občan České republiky ročně sní kolem 45kg vepřového, 16kg hovězího, 15kg drůbežího a 5,5kg rybího masa.)

Zvířata jsou přece přizpůsobena k masnému průmyslu.
Zvířata jsou nucená k přizpůsobení které zvětší jejích produktivitu, přemáháním jejich těl nad jejich skutečné možnosti. Toto přizpůsobení jen zvětšuje jejích utrpení. Vegetariánské jídlo přece nemá žádnou chuť. Myslíš tím, že vegetariánské nechutná masem. Naprostá pravda a jinak by to také bylo divné. Ale vegetariánské jídlo chutná jinak. Bylinky, různé cibule, různé druhy paprik, tamari a různé druhy hub můžou dodat od ostrých pepřovitých až po šťavnaté jemných chutí. Žádná zelenina nechutná stejně. Některé, např. bílé zelí, fenykl nebo ředkvičky mají v syrové podobě ostrou chuť, nemluvě o křenu! Jíst vegetariánsky není jen o vynechávání ale naopak se přidává hodně toho, o čem masožravci obvykle nikdy neslyšeli! A navíc, do masa se většinou přidává spoustu koření, aby to vůbec mělo nějakou chuť, takže to co ti chutná není jen maso ale to koření.

Maso je chutné.
Viz. 1.9.

Problémy s životním prostředím nezmizí jen proto, že se všichni stanou vegetariány.
To je pravda, ale také nezmizí tím, že si všichni dají do svých aut katalyzátory nebo tím, že všichni přestanou používat splachovací záchody, nebo tím že se zakážou baterky obsahující rtuť. Na druhou stranu ale můžou všechny tyto změny v naších životních stylech ukončit znečišťování životního prostředí.

Problémy s hladověním nezmizí jen proto, že se všichni stanou vegetariány.
To je pravda, je také zapotřebí politickou vůli. Ale velmi by pomohlo kdyby se všichni stali vegetariány!

Hodně toho čím se my lidé zabýváme, např. motosporty, ničí životní prostředí. Není přece větší důvod přestat jíst maso než přestat s motosporty.
Představ si kuřáka který obhajuje svůj zlozvyk mnoho dalšími škodlivými zlozvyky které má. Absurdní, nemyslíš?

Hloupé komentáře
Cože? Ty jsi takovej?
Člověk který takto reaguje nikdy nepřemýšlel o tom jestli jedení masa je správné nebo špatné. V očích takového člověka jsi divný. Proto může nejlepší odpověď být protiotázka: „nepřemýšlels někdy o tom proč jíš maso?“ On/ona určitě odpoví tím, že jsme to přece vždycky dělali nebo něco stejně hloupého. Pak můžeš začít pálit všechny argumenty o životním prostředí, zdraví, ekonomií, zvířecích právech.

Tobě je líto zvířat?
Člověk který takto reaguje vidí vegetariány jako sentimentální a naivní přátele zvířat kteří neví nic o chodu přírody. Odpověď: „ Udělal jsem rozvážný etický krok a pochopil jsem, že není žádného důvodu zbytečně mučit zvířata.“ Pak můžeš začít pálit všechny argumenty o životním prostředí, zdraví, ekonomií, zvířecích právech.

Není to nudné jen se zeleninou?
Kdo říká, že vegetariáni jedí jen zeleninu? Tak jednostranná strava by byla nemožná! Vegetariánská strava může stejně jako u „normální“ stravy obsahovat koláče, palačinky, chleba, buchty, špageti, bonbony a dokonce vegiburgery. Rozdíl je jen v tom, že místo masa jsou použité řasy, ořechy, semínka a sojové produkty a většinu věcí jedí i masožravci, takže při přechodu na vegetariánskou stravu vynecháš jen jednu přísadu, maso.

Přemýšlel jsi o všem tom hmyzu který se omylem připlete?
Ano. Také jsem přemýšlel o těch stovkách hmyzu které ušetřím nejedením masa. Dobytek totiž sní velké množství zeleně plné hmyzu.

Netoužíš někdy po pořádném, šťavnatém, krvavém steaku?
Netoužíš někdy po pořádně šťavnatém, marinovaném kousku tofu? Když je zvíře zabito tak v mase začne hnilobný proces. To mi nepřijde moc chutné. Nevidím maso jako jídlo ale jako kousky poloshnilých mrtvol. Ukázkový rozhovor Po mnohých hodinách únavného debatování vyvolaného zpravidla rozhořčeným masožroutem si možná všimnete, že se scénáře těchto rozhovorů opakují. Zjistíte, že oponenti přicházejí se stále stejnými argumenty, ba dokonce tyto argumenty předkládají v podobném pořadí. Jak jdou v diskusi většinou za sebou: Zvířata se navzájem také žerou (jiná varianta: Zkuste přesvědčit lva, ať žere trávu)

1) Zvířata se navzájem ale nezavírají do koncentráků a následně se nezabíjí na běžícím pásu. Zvíře jako oběť v přírodě má alespoň nějakou šanci se zachránit, utéct, je to vyrovnaný boj a taková zvířata mohou prožít aspoň přibližně svůj určený čas v přirozeném prostředí. Zvířata v masném průmyslu to mají spočítané už od začátku, a je tak s nimi i zacházeno jako s kusem masa. Prostředí jatek je stresující a nepřirozené, zvířata křičí, bojují o svůj život, ale nemají šanci uniknout – jsou zpracováváni stroji a lidmi, kteří si již dávno vytvořili citovou distanci. 3) Lva nikdo přesvědčovat nechce – lidé mají na rozdíl od lva morální zásady a není důvod lvy napodobovat. Lvi např. také žerou lvíčata, aby samice byla dříve v říji – ale také to nebudeme kopírovat že:) 4) Zvířata dělají vše, aby přežila, nemají jinou volbu. Člověk má mnoho jiných způsobů obživy a nemá oprávnění pro to, že se projevuje ze všech zvířat nejkrutěji (oběti nedává šanci na útěk, zvířata jsou celý život zavřená v nuzných podmínkách atd...) Že se člověk stane vegetariánem, stejně nic nezmění 1) Vegetarián (byť pasivně) ovlivňuje své okolí. Lidé, kteří o vegetariánství neuvažovali, ač k němu měli myšlenkově blízko nebo uvažovali, ale báli se, jak to bude skutečně fungovat, vidí ve známém vegetariánovi názorný příklad toho, že to není žádný problém. 2) Člověk by měl jednat podle svého přesvědčení. Např., i když většina společnosti třídit odpad nebude, já nějaký ten plast a papír do kontejneru odnesu, jelikož si nepřeji, aby byla země zahlcena odpadky. A stejně tak to je se zabíjením zvířat – jestliže je to člověku proti mysli, neměl by být přímou příčinou (odběratelem) tohoto zabíjení, byť by byl ve společnosti jedním z mála. Rostliny mají taky duši, jaký je rozdíl mezi konzumací rostliny a zvířete? Reagovat na argumenty typu "i zelenina má duši" nemá téměř cenu, jelikož jejich obhájcům jde o duši zeleniny stejně tak málo jako o duši mimolidských tvorů. 1) Mezi lidmi a zvířaty co do vnímání bolesti a světa vůbec je rozdíl nepatrný a to je ti jedno. Proč se ptáš na rostliny, kde je ten rozdíl propastný? To z fyziologického hlediska musíš uznat, že člověk a šimpanz mají centrální nervovou soustavu, že jsou si prostě mnohem podobnější než šimpanz a pampeliška. 2) Zvíře během svého života (než je zabito), spotřebuje mnohem více rostlin než by člověk dokázal sám zkonzumovat. Člověk, který jí maso, nepřímo konzumuje velké množství rostlin, které však prošlo trávicím traktem někoho jiného. 3) Kromě toho musíme něco jíst, abychom si uchovali život – proč nezvolit menší "zlo"? 4) Pokud nevidíš rozdíl, proč si na procházku nevezmeš na vodítko květák? A další příklad je nasnadě. Představ si, že k tobě přijdu na návštěvu a utrhnu si na tvém záhonku kopretinu. Pak přistoupím k tvému psovi a uříznu mu hlavu. Vážně nebudeš vidět rozdíl? Co kdyby se všichni stali vegetariány? Všechno by se tu přemnožilo a co potom? Zabíjet? 1) Člověk nemá v přírodě regulační funkci dravce – zvířata pro svou potravu si v drtivé většině případů chová zvlášť, mimo přirozený ekosystém, takže na potenciální přemnožení žádný vliv nemá. Pokud by se všichni stali vegetariány (což by nebylo ze dne na den), lidé v zemědělství by snižovali počty narozených zvířat v zajetí podle momentální poptávky. 2) Ještě je třeba dodat, že tam, kde do přírody člověk zasahuje, způsobuje často obrovské škody a vymírání živočišných druhů (např. masivním rybolovem v oceánech). Kdyby lidé přestali konzumovat makrely, tresky, tuňáky atd., jejich počet by se časem snad dostal nad hranici ohrožení (od roku 1950 jejich výskyt klesl o 90%) – o přemnožení se nedá hovořit. Maso je dobré 1) Maso nám chutná jen proto, že je ochuceno rostlinnými prostředky – maso na česneku, pepř, sůl... Maso samotné má odpornou chuť. Jen zabalené v množství rostlinných surovin chutná dobře. Kulturně jsme si zvykli obalovat do těchto surovin právě maso, ale tato hmota

je velice snadno nahraditelná jinou bílkovinnou strukturou, která je po tradiční úpravě chutná, ale i stejně výživná (tofu, sojové maso, tempech). Člověk je od přírody všežravec, který potřebuje bílkoviny, které jsou ve velké míře obsažené v masu. 1) Člověk je označován za všežravce kvůli jeho stravovacím návykům, ale ze zdravotního hlediska je pro něj vegetariánská strava velice vhodná. Bílkoviny o stejné kvalitě člověk získá z obilovin (pečivo, těstoviny), luštěnin, rýže, mléčných výrobků nebo tradičních asijských výrobků jako je tofu, tempech, atd (půl kila tofu, např., má stejnou výživovou hodnotu jako 2 kila masa). Jsme nejmocnější, vydobyli jsme si toto postavení, proto na to máme právo. 1) A co morálka? Takto by se dal obhajovat i fašismus. Ale kam až by to vedlo? Bude trestné na záhoně zabít žížalu? A co krysy? Stejný argument používali i proti ochráncům lidských práv – dáme svobodu černochům, co nastane? Dáme volební právo ženám, kam až to půjde? Budou volit opice? Jde o to řešit momentální etickou potřebu. Stále cítíme rozdíl mezi tím, zdali bylo zvíře zabito neúmyslně (žížala) nebo pro zbytečné lidské choutky. Kdyby člověk z masa nic neměl, tak by ho nejedl. 1) Od počátku věků člověk konzumoval např. drogy, aniž by je potřeboval. U masa máš pravdu, že v jednu chvíli bylo výhodnější získávat potravu zabíjením, jelikož nebyly jiné možnosti. Ovšem tento zvyk vydržel kvůli lidské oblibě v chuti zvířat a konzervativní povaze stravovacích návyků až do dnešních dnů, kdy už zde ta potřeba není. To si vážně myslíš, že kvůli tomu, že ses ty stala vegetariánkou, se přestanou zabíjet zvířata na jatkách? To jsi teda naivní. 1) Ne, nejsem naivní, abych si myslela, že se kvůli mé snížené spotřebě masa přestanou rázem zabíjet zvířata na jatkách. Stejně tak si nemyslím, že když v Praze nesednu do auta a nepojedu do centra zamořovat lidem vzduch, tak že v centru žádná auta nebudou a bude blaze; když vytřídím odpad, nezajistím, že to tak udělá každý, atd. Ale je mi proti srsti provádět něco, co je v rozporu s mým hodnotovým systémem. Kdyby si se ocitl ve společnosti, ve které se jedí psi, koně, nebo lidi, koupil by sis také takové maso, protože "tvé rozhodnutí stejně nic nezmění"? 2) Snažím se být zodpovědný spotřebitel, který se rozhoduje podle svých hodnot a přesvědčení a ne podle většinových zvyků. To by mě zajímalo, kolik tisíc tun rostlinných bílkovin by se muselo vypěstovat, aby nahradily živočišné bílkoviny v mase. Nehledě na to, že pro mnoho živočišných druhů by konec domestikace znamenal jejich vymření. Nejdřív si uvědomte, kolik proteinů se musí dodat zvířeti během jeho života, než je zabito. Z 11 kg proteinů, které zkrmí např. tele, zůstane pro člověka jen půl kilogramu živočišného proteinu – čili získáme zpět méně než 5% toho, co jsme vložili. Dále máme, dejme tomu, 1 akr půdy – pokud jej použijeme k pěstování rostlin s vysokým obsahem proteinu (hrách, fazole), získáme 150-200 kg proteinů. Nebo jej použijeme na pěstování plodin, jimiž budeme krmit jateční zvířata, která potom sníme. V tom případě získáme 20-50 kg proteinů. 1) Vymření to pro ně znamenat nebude, protože mnoho lidí dobytek chová v zájmových chovech. A i kdyby, jsou to druhy vyšlechtěné člověkem, takže by to pro přírodu žádná velká katastrofa nebyla. Některý zvířata jsou prostě na jídlo. 1) Dřív si lidi taky mysleli, že černoši jsou prostě od toho, aby byli otroky. A ženy od toho, aby rodily děti a vařily jídlo. Prostě věc zažité tradice, kterou někdo nemusí považovat za správnou, může do toho vnést určité etické připomínky nebo se podle svého přesvědčení

jednoduše řídit. Pes, kterého mám doma, necítí bolest jinak než prase, které je ve velkochovu, nebo jinak než pes, na kterém jsou prováděny experimenty. Je to jen sociální konstrukt. Proč jsi vegetarián? Zde si každý samozřejmě musí dosadit své vlastní důvody. Uvádím to, co nejčastěji říkám já: 1) Nejím zvířata, protože se nechci sytit z utrpení a smrti jiných živých bytostí. 2) Nepotřebuji pro svůj život brát život jiným. Nepovažuji život zvířete za méně hodnotný než ten lidský

Related Interests