You are on page 1of 21

Obsah:

1. Veobecn o masu 2. O rybch 3. O lovu 4. O zdrav 5. O rostlinch a pstovn 6. O ekonomii 7. Zbvajc protiargumenty 8. Typick vmluvy 9. Hloup komente 10. Ukzkov rozhovor

O tto sbrce argument: Nejsi asto konfrontovn, jako nov vegetarin, diskusemi o svch jdelnch zvycch? Pi komenti jako "kdyby se vichni stali vegetariny tak by nae planeta petekla zvaty" si mon polo otzku, jestli tvoje volba nejst maso je opravdu tak chytr. Nemj strach! M jak fakta, tak logiku na sv stran, jen jsi je zatm neobjevil! Vdomosti o tom jak porazit protiargumenty masoravc jsou tam venku, rozdlen v knkch o vegetarinstv, zvec etice, fyziologi vivy, ivotnm prosted, ekonomi, biologi, archeologi, ekologi, mimo jin pedmty, na internetu a v knkch. Ale nikdo se nepokusil je vechny shromdit na jednom mst, nejble, jak se jde dostat, je asi The Manual of Animal Rights (Manul zvecch prv), co je sbrka otzek a odpovd o zvecch prvech (doporueno st!) a tak se trochu zabv vegetarinstvm. Je jen v anglitin a postrd mnoho o vegetarinstv. Jak odpovdat masoravcm je mj pokus posbrat odpovdi na vechny vhrady a otzky se ktermi masoravci vtinou pichz. Nen mm myslem v tto sbrce argument pichzet s absolutn pravdou. Nkter vci, o kterch se diskutuje, jsou tk filosofick otzky, na kter mon neexistuj odpovdi. Spe je to sbrka nvrh k odpovdm na otzky, kterm musme jako vegetarini elit. Nkdo by si mohl myslet, e by se tato sbrka mla jmenovat Jak odpovdat ivoichojedm nebo nco podobnho a obsahovala vce o tom, pro by se nemly jst ivoin produkty vbec. No, zn to jako dobr npad a Jak odpovdat masoravcm se mon tmto smrem bude vyvjet. Ale te si myslm, e je dost prce na smru jakm to te m. Navc se chci soustedit na zatenky, kter se mlo kdy hned stanou vegany. Nicmn si nemyslm, e vegani budou zklamn. Smyslem je, aby tato sbrka rostla a vylepovala se. Jestli jsi vegetarinem u nkolik let, tak jsi urit u narazil na nkolik otzek nebo koment kter tato sbrka neobsahuje. Nebo mon m vce nebo lep odpovdi ne jsem zahrnul. Kdybych uvedl vechny zdroje, odkud jsem erpal pro Jak odpovdat masoravcm, tak by to zabralo nkolik strnek, kdybych si pamatoval, odkud vude jsem to zskal. Hodn pochz od rozhovor mezi masoravci a vegetariny a nco je jen samozejmou logikou zjitn veobecn ivotn moudro. Zdroje, kter bych chtl zmnit, jsou: The Manual of Animal Rights (Manul o zvecch prvech) Vegetarian Pages (http://www.veg.org/veg) asopis Djurens Rtt (zvec prva) (vydv Nordiska amfundet Mot Plagsamma Djurfrsk (Nordick spolenost proti bolestnm pokusm na zvatech)) Vegetar (vydv Svenska Vegetariska Freningen (vdsk vegetarinsk spolek)) The Vegetarian (Vegetarin) (vydv The Vegetarian Society UK (Vegetarinsk spolenost UK)) Vegetariansk kuchaka od Inga-Britta Sundkvist

Veobecn o masu
Pro lidi je pirozen jst maso.
Lid, stejn jako dal primti se vyvinuli, aby jedli z nejvt sti vegetabiln stravu. Zuby, ke, aludek, aluden kyseliny, mo, sliny, elisti, steva, nehty a tlo jako celek jsou typick pro zvata kter jsou z nejvt sti vegetarini. Ta mal ivoin st, 0 - 10 %, vtiny primt se skld z hmyz a housenky. To plat i pro nae nejbli pbuzn, impanze. Ti jed ovoce, zelen list, erstv vhonky, konky a semnka spolu s termity kter vytahuj stblem trvy. Zdka impanz chyt seltko kter se mu piplete do cesty. Roztrh jej a sn syrov. To se stv jen nkolikrt do roka. N dal pbuzn, gorila, je ist vegan. J jen zelen list, erstv vhonky a konky. O tom co pedci impanz, goril a lid jedli se moc nev, ale d se pedpokldat, e jedli nco mezi impanz a goril stravou - take z nejvt st vegetabiln stravu a velmi mlo hmyzu. Nkdy ped dlouhou dobou, kdy byla nouze o jdlo, tak jsme pouili nai inteligenci a ruce, abychom vyrobili nstroje jejich pomoc jsme mohli zabt zvata, rozporcovat je, oht jejch maso pro lep trven. Byl to relativn jednoduch zpsob jak zskat proteiny a energii a dvalo nm to vhody oproti ostatnm druhm. Mohli jsme se sthovat na msta na kter jsme ped tm nemohli pet. Zaali jsme se roziovat po planet. To, e za posledn milion let lid jed maso, nutn neznamen, e jsme k tomu dokonale pizpsobeni. Byli jsme prakticky vegany 50 milion let ped tm ne jsme zaali jst maso. Mnoho vdeckch zkoumn ukazuj, e nae tla stle pracuj nejlpe na vegetarinsk strav, i kdy dokeme strvit mal mnostv ohtho masa. Bez nach nstroj je naprosto jasn co je nae pirozen strava. Chtl bych t vidt jak nah dobh losa, vrh se na nho, zachyt ho svmi nehty a ukoue ho k smrti, nae ho roztrh na kusy svma holma rukama a syrovho jej sn! To nejde, protoe nejsi dost rychl, jsi a moc mal a jemn, nem dost ostr a tvrd nehty, tv zuby jsou rovn a ne piat, m a pli slab ruce a syrov maso ti urit nechutn. Na druhou stranu je naprosto mon sbrat bylinky, semnka a ovoce svma holma rukama a jst je takov jak jsou. To naznauje, e jeden masa je krajn monost kterou jsme objevili jako een pi nedostatku jinho jdla. Ale mon nejdleitj ze veho kdy jsi hladov, ct neodvratiteln instinkt vydat se na lov a zabjet zvata? Co se vlastn mysl tm, e je njak innost pirozen? Mysl se tm, e se to dl u dlouho? Mysl se tm, e vtina obyvatelstva to dl? e je njak innost vykonna dlouho a/nebo mnoho lid nem jakkoliv pochopen zda je tato innost morln obhajiteln! Viz. 1.2 a 8.7.

Kdy pirozenost mysl, e jsme se pizpsobili k jeden masa a proto by jsme ze zdravotnch dvod v tom mli pokraovat tak by sis to ml pebrat jet jednou. Jedin co se pot do evoluce je schopnost se reprodukovat. Nai pedci se dovali 35 a 40 let pesn tolik nato, aby se jejich dti doili dosplho vku. Pro n bylo tk nalzt energickou potravu plnou protein. Ti kdo nali takovou stravu na doplnn svoj (z vtiny vegetabiln ) vivy housenky, brouci, hmyz, vajka, pta mlata a asem dky nstrojm vt zvata byli ti kte se stali nejspnj v reprodukovn. e sycen tuky v ivoinch produktech psobilo tunn il, e cholesterol se pi ohvn pemn na rakovinotvornou ltku metylkolantren a e neptomnost vlkniny postupn vede k rakovin tlustho steva v t dob nemlo dn vznam, protoe tyto nemoci se projevuj a po 40 letech ivota. Viz. 4.

Lid vdy jedli maso. Pro bychom to nemli dlat te?


Lid vdy vradili a vlili a zotroovali. Mysl si, e bychom v tom mli tak pokraovat? Kdysi byli vhody v jeden masa, zejmna proto, e to byl jednoduch zpsob jak do sebe dostat energi a proteiny. Nyn to u nejsou vhody ale nevhody. Obezita, dnut kost, revma, srden a cvn choroby zvis na pebytek energie a protein. Viz, 1.1 a 4. Kdysi na tto planet ilo jen nkolik milion lid. Nyn je ns 6 miliard. Vichni nemohou jst maso, takov tlak by proda nezvldla. Produkce uritho mnostv energie nebo proteinu v podob masa je mnohokrt vt tlak na zdroje ne produkce stejnho mnostv energie nebo proteinu v podob rostlinn stravy. e lid jedli maso od pradvna nen tak pln pravdiv. Co je pesn mnno masem? Co je pesn mnno od pradvna? Faktem je, e lov savc se neprovdl ve velkm rozsahu. Sbrn hmyzu, housenek, vajek a dal mal zvata jako jetrky a pttka bylo mnohem obvyklej. To plat pod pro lidi z doby kamenn, kte ij dodnes. Obvykl vsledek lovu a sbratelsk vpravy u tchto lid me nap. bt velk ko hub a ovoce vetn nkolika pttek. Mtus o jeskynnm mui kter se vydv na kadodenn lov antilopy pro udren sv eny kter sed doma v jeskyni se zd tak velmi nepravdpodobn. lovk nen elma. Nem dn loveck instinkt, jen sbratelsk instinkt.

Jeden masa nm dodv pocit nadvldy nad prodou.


To je pesn pocit kterho se musme zbavit pokud chceme, aby ivot na tto planet ml njakou anci. Musme se nauit t s prodou ne proti n. Tvoje mylenky nadvldy pat do 19. stolet.

Bez jeden masa by lidstvo nikdy nedoshlo takovch spch jako doshlo.
Samozejm, kdysi byla konkurenn vhoda v jeden masa. Tyto vhody nm umonili se roztahat po cel planet. Ale jak je to te? Te si nekonkurujeme s nikm v jdle. Rozthli jsme se po cel planet a pemnoili se na groteskn poet esti miliard lid. Nae innosti, mino jin produkce masa, ni celou biosfru. My v prmyslovch zemch si meme lehnout na gau a cpt se tolik masem jak jen chceme. My mme tovrny kde miliony zvat je chovno v dlouhch adch, aby se pak prodvala v pkn zabalenm balen. Jeden masa

nm dv jen nadvhu, rakovinu a srden a cvn nemoci. Existuj njak vhody v jeden masa v dnen dob? Ne. Naopak jsme nuceni pejt na vegetarinsk ivotn styl pokud chceme zvldnout nakrmen vech lid kter jsme tak spn pivedli na tento svt. Samozejm, ale kter druh si mysl, e by nm te konkuroval kdybychom pestali jst maso? Bavme se o souasnosti a ne o tom co bylo kdysi. Viz. 1.2. To je pravda ale asy se mn. Kdy se ti naposled stalo, e jsi zachrnil ivot kouskem masa kter jsi nael? Przkumy ukazuj, e vegetarini ij dle ne ostatn. O kolik si mysl, e by se tvoje reprodukn schopnost zhorila kdybys pestal jst maso? Przkumy vlastn ukazuj, e vegetarini maj lep sexuln ivot ne ostatn!

Ekologicky pstovan maso pece me koupit bez patnho svdom. Takov zvata pece mla dobr a svobodn ivoty a bezbolestnou smrt.
Zvata kter se produkuj na eko farmch nejsou svobodn. Pohybuj se ve vbzch oplocench elektrickm kabelem. Lid nad nimi maj naprostou nadvldu. Bereme jejich mlko a dvme jm plastov krouky do u. Rozhodujeme kdy maj zemt a rozhodn nebudou t tak dlouho jako by ila svobodn. Toto ve je naprosto zbyten, protoe nepotebujeme maso.

Zvata transformuj rostliny kter jst nememe na maso kter jst meme.
Nkter zvata ano, nap. krvy kter jed trvu, ale asto jm dvme jdlo vhodn pro lidi. Blorav zvata ano. I kdybychom jedli maso jen od takovchto zvat tak zstv etick argument a zdravotn argument. Argument o ivotnm prosted tak zstv pokud jsou pstovna ve velkch mnostvch.

Podle biologick teorie, Maximum Power Principle nm jezen masa dv vhody; biologick systmy kter nejlpe zuitkuj energi jsou ty kter dlouhodob vytla biologick systmy kter h zuitkuj energi.
Maximum Power Principle nen prodn zkon kter vdy nevyhnuteln plat pro vechny biologick systmy. Je to princip kter plat pro konkurenn populace kter ij v prostedch kde je nedostatek jdla. Nyn u prmyslov st lidstva nem dn konkurenty a nemme nedostatek jdla. Proto nen MPP argument pro pokraovni v jeden masa.

Zvata kter umela pirozenou smrt ale pece meme pouvat?

Samozejm, to nen samotn jeden masa kter je z morlnho hlediska nesprvn ale zbyten zabjen. Ale zdravotn argumenty zstvaj i kdy bude jst jen zvata zemel pirozenou smrt, nen to nic co bych doporuoval!

Maso zpsobuje velk poitek pro lidi.


Zpsobovat bolest a smrt jinm kvli svmu poitku je patn. To je obyejn zdrav morlka kterou uznv vtina lid. Navc je mnoho dalch zpsob jak se radovat, nemluv o poitku z jeden vegetarinsky! Je mi lto masoravc kte nemohou prot ten ohostroj chut, vn a barev kter vegetarinsk strava pedvd.

Bh rozhodl, e mme jst maso.


Jak to v? Kdy si pete bibli najde citty jak podporujc jeden masa, tak proti jeden masa. Proto nen bible dnm vodtkem v tomto smru a kdy si petete jin nboensk knihy jako Bhagavad gitu zjistte, e tam se jeden masa pmo zavrhuje.

O rybch
Dobe, erven maso nen dobr ale ryby jsou lep.
Nordsjn (jezero ve vdsku), kde se vtina nach ryb chyt je tak zneitn, e tamn rybi si zakrvaj obliej, aby nemli vyrku kter vznik kvli zneitn vod. Samozejm jsou tyto jedy i v rybch ijcch v tchto vodch. (Toto se nevztahuje jen na vdsko. Vtina jezer a mo je dnes zneitna.) Nkter ryby z istch vod (pokud njak jsou) by mohly bt zdrav. Ale jsou ti argumenty proti jeden ryb. Za prv nen dnch pochyb o tom, e ryby trp kdy jsou chycen. Za druh, urit druhy ryb vymraj dky rybolovu. Za tet, eventueln vhody jeden ryb mou jednodue bt dosaiteln vegetarinskou stravou. Proto je etick volba jasn nemli bychom jst ryby.

Ryby nect bolest.


Ryby maj velmi komplexn centrln nervov systm a vechny smyslov orgny pro pociovn bolesti. Na druhou stranu neki kdy jsou muen a to me bt zavdjc k mylen, e nic nect. Mysl, e ty ryby sebou hz radost kdy jsou vytaen z vody?

Ryby ij svobodn v prod.


Pro by si svobodn zvata zaslouila zbytenou smrt vc ne jin? Nemme dn prvo jm brt ivoty z tak trivilnch dvod jako chu jejch masa, penze nebo poitek z jejch lovu a je jedno jestli ij voln v prod nebo v zajet.

O lovu
Musme stlet zvata, aby se nepemnoila.
Jak si mysl, e to proda zvldala ped pchodem lovka? Poteba zabjet divok zvata byla vytvoena lovkem. Lovci stl elmy, aby se poet srnek, los a zajc zvtil, aby se pak taky mohli stlet.

Lidt lovci pracuj stejn jako elmy kter udruj v rovnovze populaci sv koist.
elmy zabj jen nejslab jedince. Silnj zvata peij a mou pedvat sv siln geny dl. Proto jsou elmy a jejch koist v rovnovze v ekologickm systmu. Lidt lovci si vtinou vyberou silnj jedince, aby si je mohli vystavit jako trofej nebo si mysl, e je zbava zabjet velk zvata. Proto se siln geny nepedvaj dl zatmco slab ano. Proto lov vytv v ekologickm systmu chaos a populace zvat kles.

Lov je jen pro dobro zvat.


Co tak dobr na tom bt zastelen? Kad rok je lovci zbyten zabito tisce zvat. Viz 3.2.

Nememe pece mt plno srnek, kter ni zahrdky lid.


Stejn jako nemme prvo stlet srnky pro poitek z jejich masa tak nemme prvo je stlet pro poten ze zahrdky kterou srnky vid jako jdlo. Me na zahrdce mt jin rostliny nebo j oplotit, aby se srnky k n nedostali.

O zdrav
Potebujeme maso pro udren naeho dobrho zdrav.
Naopak, vechny lkask studie ukazuj, e vegetarini maj lep zdrav ne lid co jed maso. Jezen masa podporuje obezitu, ucpn cv, vysok krevn tlak, nkolik druh rakoviny, ledvinov a luov kameny, cukrovku, dnu, znt slepho steva, hemoroidy, dnut kost, apod. Maso neobsahuje dn ltky kter potebujeme a nejsou obsaen v dostatenm nebo i vtm mnostv v rostlinn strav.

Lid mohou jst mal mnostv masa a stejn se ctit dobe.

Samozejm, lidsk trvic systm je pizpsoben k tomu, aby zvldl mal mnostv masa. Ale pointou je, e se ctme stejn dobe nebo i lpe bez jakhokoliv mnostv masa. Nen morln obhajiteln zbyten niit ivotn prosted a zpsobovat bolest milinm.

e je zdrav bt vegetarinem nen relevantn argument pro to, aby vichni pestali jst maso. Kad je zodpovdn za svoje zdrav.
Kad z ns je sousti spolenosti se sociln ochranou kter vyaduje penze ve form dan kterou vichni ve spolenosti plat. Kdy onemocn utrp na tom vichni daov poplatnci. Tvoji pbuzn tm tak budou trpt pokud se budou muset starat o tv zleitosti nebo kdy se strachuj o tv zdrav.

e vegetarini maj v prmru lep zdrav ne masoravci souvis s tm, e vtinou ij zdravjm ivotnm stylem a ne proto, e nejed maso.
Vegetarinsk strava obsahuje v prmru vce vlkniny, vce vitamn a minerl a mn tuk a pitom stejn mnostv protein jako normln strava, bez ohledu na to, jestli ten kdo jdlo pipravuje m lep ivotn styl nebo ne. Mimoto se kodliv ltky koncentruj vce v ivoinch produktech ne v rostlinn strav. Pedstav si porci masovch kuliek a nudl. To neobsahuje prakticky dnou vlkninu, dn vitamn C a navc velmi mlo dalch vitamn a minerl. Vegetarinsk protjek toho, nap. kuliky z cizrny a nudle obsahuje mnohem vce vlkniny, vce minerl a vitamn, mlo tuk a dostatek protein. Nen zapoteb lepho ivotnho stylu k pipraven kuliek z cizrny ve srovnn s masovmi kulikami.

Vegetarini musej vdt hodn o viv.


Vbec ne. Jedin co lovk potebuje vdt kdy pechz z jezen masa na vegetarinskou stravu je m nahradit maso. To znamen lutniny, oechy, semnka a sojov produkty (a/nebo mlko a vejce pro lakto-ovo-vegetariny). Tak to by bylo, u to zn! Dle plat jen star znm pravidlo kter plat pro ivoinou stravu: jez hodn syrov zeleniny, vym blou mouku za celozrnnou, vyhbej se soli, blmu cukru, nasycenm tukm, kv a alkoholu. V ivoin strav nen nic co bys musel kompenzovat prky pi vegetarinsk strav (nanejv mon vitamn B12 pro psn vegany viz. 4.10 ). Naopak se lovk vyhne negativnm vlivm na zdrav kter jezen masa pin.

Budu mt mlo proteinu.


Ten kdo etl trochu biologie v, e proteiny (blkoviny) jsou zkladem pro ivot. Protein se nachz ve vem ivm nebo ve vem co ilo. Proto nehraje moc velkou roli pro pijmn protein co vlastn j. Dokud bude jst tolik, e bude mt dostatek energie tak bude i mt dostatek protein. Bn vegansk strava obsahuje dostatek protein. Laktovegetarinska strava obsahuje sp pebytek protein ne mlo.

Kravsk mlko kter je ureno pro teltka kter maj rst neuvitelnou rychlost, obsahuje 3.4% proteinu. pent obsahuje 2%. Burky obsahuj 28%. Rostlinnou stravou obsahujc zvl hodn proteinu, jsou oechy, fazole, oka, hrek, semnka. Maso obsahuje koncentrovanou blkovinu. Proto do sebe vtina konzument masa dostane tolik proteinu, e jsou jejch tla zahlcena. Toto se projevuje dnou, revmatem a dalmi kloubnmi problmy, zancenmi vazivy, ledvinovmi kameny, dnutm kost a nedostatkem niacinu, vitamnu B6, kalcia, magnesia a dalch minerl. Zvl se namh bin slinivka orgn kter produkuje enzymy kter maj na starost trven protein.

Budu mt mlo eleza.


Vegansk strava obsahuje dvojnsobek doporuenho pjmu eleza a trojnsobek doporuenho pjmu vitamnu C. Vitamn C zlepuje schopnost pijmat elezo. elezo je obsaeno v suenm ovoci, obil, oechch, zelenin, semnkch, lutninch, melase, asch apod. Kdy pouije elezn hrnce pi vaen me tak zskat elezo.

Budu mt mlo kalcia.


Mezi vegetariny se nevyskytly ppady nedostatku kalcia. Pebytek proteinu (tzn. kdy j moc masa nebo mlnch produkt) zpsobuje, e tlo rychleji vypout kalcium z kost. Toto me bt vysvtlenm pro vegetarini jsou mn postieni dnutm kost. Kalcium je bohat obsaen v tofu (tyikrt vce ne v kravskm mlku), zelenin, suenm ovoci, okch, lutninch, melase, asch a pedevm v sezamovch semnkch.

Budu mt mlo vitamnu D.


Vitamn D se tvo v ki kdy je ozena sluncem. V prmru sta tvrt hodiny denn (i kdy je zataeno) k zskn dostatenho mnostv.

Budu mt mlo vitamnu B12.


Vitamn B12 neprodukuj rostliny ani zvat ale urit mikroorganismy. Zelenina neobsahuje B12, krom uritch vjimek. Tak potebujeme jen mal mnostv vitamnu B12 a dokeme ho uchovvat v tle po nkolik let. Laktovegetarini se vbec nemus strachovat. Nedostatek je velmi neobvykl jak mezi vegany a laktovegetariny, tak mezi masoravci. Jsou poruchy kter zpsobuj neschopnost jej vstebvat. Veganm se doporuuje doplovat B 12. B12 se tvo bakteriemi ve stevech. Jet nevme jestli takov mnostv je pro lovka dostaujc. Vzkumy pokrauj. Meme ale dodat, e vegani na 100 procentn striktn vegansk strav bez jakchkoliv tablet se ct velmi dobe. Vitamn B12 se nachz v mlnch produktech, kvasnicch a mon i v nkterch asch. Tak se pidv do uritch corn flak a pod.

To pak lovk pece mus jst hrozn moc, aby ml dostatek energie.
Nadvha je nemoc v zemch kde se pevn j maso. Laktovegetarinsk strava me bt stejn energeticky bohat jako ivoin strava. Vegansk strava je dost energeticky bohat pokud obsahuje oechy, semnka, lutniny nebo sojov produkty.

ena neme bt thotn a pitom bt vegetarin.


Thotn eny maj zvltn potebu vivy a mly by vdy dohlet na to, aby mly dostatek ivin kter ony a jejch dt potebuj. Tyto iviny jsou lehce zskateln vegetarinskou nebo veganskou stravou.

Dti nemou bt vegetariny.


Dlaly se vzkumy na vegetarinskch dtech, mimo jin se napsalo v The British Medical Journal, 'Nutrition and Health' (Britsk zdravotn dennk, Viva a zdrav), evegetarinsk strava je adekvtn stravou pro nemluvata."(stanovisko WHO tak potvrzuje prospnost vegetarinstv u dt, podobn stanovisko ADA zde http://www.vegetarian.cz/stanada/stanada.html ) Vegansk a vegetarinsk dti se ct naprosto bjen. Zvlt vegansk dti maj tendenci bt o nco thlej ne jejch masorav kamardi, co jm dv men pravdpodobnost nadvhy a budou star.

O rostlinch a pstovn
Pstovn obn zabjen kdc.
Zvata se nestvaj kdci protoe dlaj chybu ale protoe jsme ji udlali my. Je mon pstovat bez pouit jed kdy pstujete ekologicky. Na ekologickch farmch se populace kdc udruje sm od sebe, stejn jako ve voln prod. kdci mohou tak bt zvata kter utekla z chov. Ale pod jsme to my kdo dlme chybu a ne zvata.

I kdyby se vichni stali vegetariny tak by pstovn pod zabralo msto divokm zvatm.
Ano, ale zdaleka ne tak velk prostor. Ve Velk Britni se zjistilo, e kdyby se vichni stali vegetariny tak by vyuili jen zhruba 25% plochy kterou povaj dnes. Tch dalch 75% by se pak mohlo vrtit zvatm. Zemsk povrch nen nic co vlastnme je to nco co sdlme s ostatnmi druhy. Proto bychom ho mli pouvat s odpovdnost a respektovat poteby ostatnch ivoich a brt si jen to co potebujeme.

Jak v, e rostliny nemou trpt?


Aby nco mohlo ctit bolest mus mt centrln nervov systm a urit stupe vdom, aby mohl trpt. Rostliny nemaj ani jedno. Proto nen poteba si myslet, e mohou trpt. I kdyby rostliny mohly trpt tak by to nejlep co pro n me udlat je stt se vegetarinem. Nebo dobytek j velk mnostv rostlin.

Nemaj rostliny tak prva?


Dvme jedincm prva, aby je chrnila ped zbytenou bolest. Vzhledem k tomu, e rostliny nemou trpt nemou ani mt prva. (To neznamen, e mme prvo zabjet rostliny jak se nm zlb protoe jsme na nich zvisl. Kdy zahyne hodn rostlin tak tm tak trpme.)

Vichni lid se nemou stt vegetariny, protoe se ned vypstovat tolik rostlin
Co si mysl, e j dobytek? Vzduch? 90 % obdlvateln pdy kterou vyuv zpadn svt je pmo nebo nepmo pouito pro pstovn potravy pro dobytek. Toto je naprost pltvn. Kdybychom dali to jdlo lidem namsto dobytku tak by mnohokrt vce lid dostalo najst ne jich dostane dnes.

Kdyby se vichni stali vegetariny tak by pstovn rostlin zabralo tolik msta, e by to zahubilo divok zvata.
90 % obdlvateln pdy kterou vyuv zpadn svt je pmo nebo nepmo pouito pro pstovn potravy pro dobytek. Kdybychom tu rostlinnou stravu jedli pmo namsto pltvn na viv dobytka, tak by se velk sti t pdy mohly nechat ladem a bt prostorem pro divok zvata. Mnohokrt vc zvat ne nyn by mohlo t v Evrop a USA.

Chovn zvat je nutn v zemdlstv. Hovz vkaly jsou nutn na udren ivin v pd.
Existuj dal zpsoby jak udret iviny v pd: zelenm hnojivem, kompostem nebo pouvnm lidskch vkal. Mnoho zemdlstv v dnen dob funguje bezvadn bez chemikli nebo dren zvat.

O ekonomii
Vegetarinsk jdlo je drah.
Nejdra co v obchod najde je maso. Kilo masa stoj 70-300 korun a pi pprav se jeho obsah zmen. Kilo oky stoj 15-20 korun a pi pprav nabobtn nejmn jednou tolik.

Vegetarinsk strava se d podit za stejnou cenu jako ivoin strava. lovk me t velmi levn na koenov zelenin a fazolch ale tak extrmn draze na polotovarech a exotickm ovoci a zelenin. Przkumy ale ukazuj, e vegetarinsk strava je v prmru levnj ne ivoin.

e je levnj bt vegetarinem nen relevantn pro vechny aby se staly vegetariny. Kad se pece star o svoje vlastn finance.
Kad z ns jsme sousti spolenosti se sociln ochranou kter vyaduje penze ve form dan kterou vichni ve spolenosti plat. Mnoz z tch kdo maj mal pjem by nemuseli dostvat pdavky od sttu nebo alespo ne tak velk kdyby se stali vegetariny. Pdavky se financuj danmi. Dan plat vtina spolenosti.

ivoin vroba je velmi vnosn.


e je nco vnosn nemus vbec znamenat, e to je morln obhajiteln. Mnoho poruen zkona je tak vnosnch, ale to pod neznamen, e jsou morln obhajiteln. Nemli bychom se ptt jakou cenu m ivot zvete pro ns ale jakou cenu m pro zve. Pro zve znamen ve.

Zbvajc protiargumenty
Mli bychom respektovat ostatn nzory a zvyky. Proto byste vy vegetarini nemli pesvdovat ns abychom pestali jst maso.
Samozejm, e bychom mli respektovat nzory zvyky ostatnch. Ale to neznamen, e bychom se nemli upozorovat na patn innosti. Vy co jte maso se mete klidn snait pesvdit ns vegetariny o tom, e bychom mli zat jst maso, pokud mte rozumn argumenty pro jeden masa. Ale problm je v tom, e vy dn nemte. Na druhou stranu, my jich proti jeden masa mme spoustu. Rozdl mezi nmi je, e my jme vegetarinskou stravu, protoe jeden masa ni ivotn prosted, zdrav, zvata a ekonomi, zatmco vy jte maso, pestoe to ni ivotn prosted, zdrav, zvata a ekonomi. Proto nevidte dn dvod ns pesvdovat o tom, e bychom mli zat jst maso, zatmco my vidme spousta dvod pro vy byste mli pestat s jedenm masa.

Kdybyste mli bt dsledn tak byste museli pinutit vechny elmy, aby se taky staly vegetariny.
elmy nemou pestat jst maso, protoe jejch tla k tomu nejsou pizpsobena a i kdyby k tomu mli sv tla pizpsobena tak by s tm nepestali protoe nemaj dnou morlku nebo

empati. elmy ij v rovnovze s prodou. Jejch jeden masa nen destruktivn ale sp konstruktivn. Jsou to predtoi kte udruj populaci sv koisti, aby se nekontrolovateln nemnoila. Rovnovha mezi koist a elmou je dc sla evoluce. elmy si berou jen slab jedince a dlaj to pro peit. Nemaj volbu vbru. Nutit elmy, aby pestaly jst maso by znamenalo znien ekologickho systmu. My, v industrializovanch zemch, si na druhou stranu meme vybrat sv jdeln zvyky pln svobodn. Mme morlku a schopnost vctn. Nejsme elmy. Nae populace nen v rovnovze s dnm jinm druhem, prakticky eeno jsme se odtrhli od evoluce. Nemme absolutn dnou potebu masa a naopak se ctme lpe kdy ho nejme. Je ns extrmn mnoho (populace savc v potu nkolika miliard je extrmn). Kdyby lidstvo pestalo jst maso tak by dn ekologick systm nevyel z rovnovhy, naopak by se cel biosfra mohla zat vzpamatovvat ze zaten kter jsme j sestavili. My (nebo zatm alespo nkte z ns) vme, e nae jeden masa je destruktivn pro cel lidstvo, zvata a ivotn prosted. Proto mus elmy pokraovat v jeden masa a my s tm musme pestat.

Nen lep snst jdlo zvat ne jst zvata samotn.


Mysl, e by zvata umela hlady kdyby se vichni lid stali vegetariny? Vtinu potravy kterou dobytek sn je vypstovna lidmi. Kdybychom pestali pouvat tuto potravu pro vypstovn dobytka a dvali to lidem tak by ani lid, ani zvata nemusela hladovt. Viz. 5.5 a 5.6.

Mli bychom vypustit vechen dobytek do prody? dn zemdlec pece nechce vypstovat zvata ani by byla k nemu pouita.
V poslednch letech se poet vegetarin zvtil. Slyel jsi nkdy o tom, e by dky tomu vce krav a prasat bylo nuceno t voln v prod, nebo e by m dle vc zemdlc muselo pstovat zvata ani by za to nco zskali? Viz. 7.5.

Kdyby se vichni stali vegetariny tak by cel planeta pekypla domcmi zvaty.
Zd se, e si mysl, e dobytek je v prodn rovnovze s lidstvem stejn jako jsou antilopy a zebry v prodn rovnovze se lvy a tygry. To nen pravda, masn prmysl pece produkuje pesn poet zvat kolik je pro danou dobu zapoteb, aby vyhovl poadavkm. Kdy se poptvka zmen tak zvec tovrny zmen poet vypstovanch zvat. Nakonec, kdy bude poptvka nulov tak u nebudou produkovat dn zvata na maso. Toto je proces kter bude trvat nkolik let. Nhl ukonen jeden masa by samozejm nefungovalo a nikdy nebude aktuln.

Kdyby se vichni stali vegetariny tak by vechna domc zvata vymela. To je nepijateln zsah do zvecho svta.

Jak m vznam udrovat druhy kter lovk stvoil? Oni jsou pece stvoen proto, aby se stali masnmi a mlnmi stroji a mon by nedokzali t voln. Nejdleitj pece je, aby pvodn druhy zstali, ty kter vznikli v prod bez vmovn lovka. Po miliny let ila prasata a hovz dobytek svobodn v rovnovze s prodou, v potu kter udrovaly elmy. Za poslednch nkolik deseti tisc let lovk vznil, zotrooval, ponioval a mnil tato zvata, aby se stala stroji na maso kter stoj seazen po milionech v zahnojench stjch bez monosti pohybu, jen, aby mohla dovrit sv krtk ivoty na jatkch a ty k, e navrcen tchto zvat do jejich pirozenho prosted je zsah do zvecho svta!

Kdyby se vichni stali vegetariny tak by se mnoho tradic a zvyk ztratilo.


Dal pklady pknch tradic a zvyk je sexismus, rasismus, muen, veejn popravy a plen arodjnic. Nkterch tradic a zvyk se mus opustit, aby spolenost dlala krok vped. Jin a lep tradice a zvyky by urit vznikly!

Kdyby se vichni stali vegetariny tak by hodn lid pilo o prci


Pechod k vegetarinstv je dlouh proces. Vzhledem k tomu, e v masnm prmyslu pracuje m dle mn lid, tak by si urit nali prci v jinm brani. A tak vznikaj pod nov obory. O masivn nezamstnanosti se nem vbec cenu strachovat.

Zvata jsou k tomu, aby je pouvali lid.


Chyba. Zvata existuj pro svj vlastn el. Jsou nezvislmi jedinci s vlastnmi potebami a pocity. Nemme dnou potebu je muit nebo zabjet a proto bychom je mli nechat na pokoji. Viz. 1.3. 8

Typick vmluvy
J ale pece ty zvata nezabjm.
Ti kdo kupuj maso jsou osobn zodpovdn za utrpen a smrt zvat. Ve vdsku se zabj 60 milion zvat ron na zklad poptvky lid kte si pak v obchod koup to pkn balen s masem. (V R bylo napklad v roce 1998 zabito 528,613 krav a bk, 29,168 telat, 4,720,939 prasat a 103 miliony drbee! Ryb je v R zabito ron asi 22,000 tun.) Tm, e d penze na masn prmysl souhlas s krutm a bolestnm zachzenm se zvaty.

Zvata se pece zabjej bezbolestn.


I kdyby zabjen bylo bezbolestn tak nemme prvo zabjet ani pro sv poten o kterm jezen masa v dnen dob je. Pece neuznvme vradu i kdy vrah zabije bezbolestn.

Zvata jsou pece pstovna, aby se stala potravou pro lidi.


Zvata kter jsou pstovna, aby se stala potravou pro lidi maj pod schopnost ctit bolest stejn jako jin zvata.

Kdyby neexistoval masn prmysl tak by se ta zvata nikdy nenarodila.


Bylo by lep t krtk a bolestn ivot ne se vbec nenarodit? To sotva. Je lep, aby se rodilo vt mnostv, bez ohledu na tom jak ivot budou mt? Kdybys nad tm pemlel tak bychom nedlali nic jinho ne pivdli dti na svt!

Ta zvata pece neznaj jin ivot.


I kdy neznaj jin ivot tak maj pocit, e jejich poteby nemaj pleitost uspokojit. Krva, kter nen dovoleno krmit sv teltko, slepice, kter nen dovoleno se pohybovat a rozthnout si kdla, prase kter se neme hrabat v zemi, to jsou pklady neuspokojench poteb. Zvata maj stejnou schopnost ctit fyzickou bolest stejn jako kdyby ila svobodn. Konec konc odebrme zvatm jejich nejzkladnj pn t.

Vichni musme jednou zemt.


Ano, ale radji ne zbyten. Nae jezen masa je zbyten a naprosto niiv. Pedstav si vraha kter obhajuje svj in s vichni musme jednou zemt. Absurdn, co? Tak by ti nemlo vadit kdy t te na mst zabiju. Vichni musme pece jednou zemt!

Vegetarini nejsou spoleensky pijati.


Vegetarini jsou m dle tm vce pijati a pijet se bude zlepovat jen v ppad, e se vce lid stane vegetariny. e nkte nevdom masoravci nepijmaj vegetariny nen vmluvou pro to se nestt vegetarinem a dvodem sm pro sebe nco udlat. m vce bude vegetarin tm bude mn spoleensk pijateln jst maso! Pedstav si eho se vzd kdy se stane vegetarinem. dn zve nebude muset trpt, a v tom by ti zabrnila trocha spoleenskch nepjemnost?

O jednoho vegetarina vc nebo mn pece nedl dn rozdl.


Prmrn vd sn za svj ivot 5 krav, 28 prasat, 200 slepic a mnoho dalch zvat. A vegetarini navc inspiruj sv okol, nap. rodinu a ptele, aby pestali jst maso. Tito pak

ovlivn dal. Efekt je vt ne si mysl. (Prmrn oban esk republiky ron sn kolem 45kg vepovho, 16kg hovzho, 15kg drbeho a 5,5kg rybho masa.)

Zvata jsou pece pizpsobena k masnmu prmyslu.


Zvata jsou nucen k pizpsoben kter zvt jejch produktivitu, pemhnm jejich tl nad jejich skuten monosti. Toto pizpsoben jen zvtuje jejch utrpen. Vegetarinsk jdlo pece nem dnou chu. Mysl tm, e vegetarinsk nechutn masem. Naprost pravda a jinak by to tak bylo divn. Ale vegetarinsk jdlo chutn jinak. Bylinky, rzn cibule, rzn druhy paprik, tamari a rzn druhy hub mou dodat od ostrch pepovitch a po avnat jemnch chut. dn zelenina nechutn stejn. Nkter, nap. bl zel, fenykl nebo edkviky maj v syrov podob ostrou chu, nemluv o kenu! Jst vegetarinsky nen jen o vynechvn ale naopak se pidv hodn toho, o em masoravci obvykle nikdy neslyeli! A navc, do masa se vtinou pidv spoustu koen, aby to vbec mlo njakou chu, take to co ti chutn nen jen maso ale to koen.

Maso je chutn.
Viz. 1.9.

Problmy s ivotnm prostedm nezmiz jen proto, e se vichni stanou vegetariny.


To je pravda, ale tak nezmiz tm, e si vichni daj do svch aut katalyztory nebo tm, e vichni pestanou pouvat splachovac zchody, nebo tm e se zakou baterky obsahujc rtu. Na druhou stranu ale mou vechny tyto zmny v nach ivotnch stylech ukonit zneiovn ivotnho prosted.

Problmy s hladovnm nezmiz jen proto, e se vichni stanou vegetariny.


To je pravda, je tak zapoteb politickou vli. Ale velmi by pomohlo kdyby se vichni stali vegetariny!

Hodn toho m se my lid zabvme, nap. motosporty, ni ivotn prosted. Nen pece vt dvod pestat jst maso ne pestat s motosporty.
Pedstav si kuka kter obhajuje svj zlozvyk mnoho dalmi kodlivmi zlozvyky kter m. Absurdn, nemysl?

Hloup komente
Coe? Ty jsi takovej?
lovk kter takto reaguje nikdy nepemlel o tom jestli jeden masa je sprvn nebo patn. V och takovho lovka jsi divn. Proto me nejlep odpov bt protiotzka: nepemlels nkdy o tom pro j maso? On/ona urit odpov tm, e jsme to pece vdycky dlali nebo nco stejn hloupho. Pak me zat plit vechny argumenty o ivotnm prosted, zdrav, ekonomi, zvecch prvech.

Tob je lto zvat?


lovk kter takto reaguje vid vegetariny jako sentimentln a naivn ptele zvat kte nev nic o chodu prody. Odpov: Udlal jsem rozvn etick krok a pochopil jsem, e nen dnho dvodu zbyten muit zvata. Pak me zat plit vechny argumenty o ivotnm prosted, zdrav, ekonomi, zvecch prvech.

Nen to nudn jen se zeleninou?


Kdo k, e vegetarini jed jen zeleninu? Tak jednostrann strava by byla nemon! Vegetarinsk strava me stejn jako u normln stravy obsahovat kole, palainky, chleba, buchty, pageti, bonbony a dokonce vegiburgery. Rozdl je jen v tom, e msto masa jsou pouit asy, oechy, semnka a sojov produkty a vtinu vc jed i masoravci, take pi pechodu na vegetarinskou stravu vynech jen jednu psadu, maso.

Pemlel jsi o vem tom hmyzu kter se omylem piplete?


Ano. Tak jsem pemlel o tch stovkch hmyzu kter uetm nejedenm masa. Dobytek toti sn velk mnostv zelen pln hmyzu.

Netou nkdy po podnm, avnatm, krvavm steaku?


Netou nkdy po podn avnatm, marinovanm kousku tofu? Kdy je zve zabito tak v mase zane hnilobn proces. To mi nepijde moc chutn. Nevidm maso jako jdlo ale jako kousky poloshnilch mrtvol. Ukzkov rozhovor Po mnohch hodinch navnho debatovn vyvolanho zpravidla rozhoenm masoroutem si mon vimnete, e se scne tchto rozhovor opakuj. Zjistte, e oponenti pichzej se stle stejnmi argumenty, ba dokonce tyto argumenty pedkldaj v podobnm poad. Jak jdou v diskusi vtinou za sebou: Zvata se navzjem tak erou (jin varianta: Zkuste pesvdit lva, a ere trvu)

1) Zvata se navzjem ale nezavraj do koncentrk a nsledn se nezabj na bcm psu. Zve jako ob v prod m alespo njakou anci se zachrnit, utct, je to vyrovnan boj a takov zvata mohou prot aspo piblin svj uren as v pirozenm prosted. Zvata v masnm prmyslu to maj spotan u od zatku, a je tak s nimi i zachzeno jako s kusem masa. Prosted jatek je stresujc a nepirozen, zvata ki, bojuj o svj ivot, ale nemaj anci uniknout jsou zpracovvni stroji a lidmi, kte si ji dvno vytvoili citovou distanci. 3) Lva nikdo pesvdovat nechce lid maj na rozdl od lva morln zsady a nen dvod lvy napodobovat. Lvi nap. tak erou lvata, aby samice byla dve v ji ale tak to nebudeme koprovat e:) 4) Zvata dlaj ve, aby peila, nemaj jinou volbu. lovk m mnoho jinch zpsob obivy a nem oprvnn pro to, e se projevuje ze vech zvat nejkrutji (obti nedv anci na tk, zvata jsou cel ivot zaven v nuznch podmnkch atd...) e se lovk stane vegetarinem, stejn nic nezmn 1) Vegetarin (by pasivn) ovlivuje sv okol. Lid, kte o vegetarinstv neuvaovali, a k nmu mli mylenkov blzko nebo uvaovali, ale bli se, jak to bude skuten fungovat, vid ve znmm vegetarinovi nzorn pklad toho, e to nen dn problm. 2) lovk by ml jednat podle svho pesvden. Nap., i kdy vtina spolenosti tdit odpad nebude, j njak ten plast a papr do kontejneru odnesu, jeliko si nepeji, aby byla zem zahlcena odpadky. A stejn tak to je se zabjenm zvat jestlie je to lovku proti mysli, neml by bt pmou pinou (odbratelem) tohoto zabjen, by by byl ve spolenosti jednm z mla. Rostliny maj taky dui, jak je rozdl mezi konzumac rostliny a zvete? Reagovat na argumenty typu "i zelenina m dui" nem tm cenu, jeliko jejich obhjcm jde o dui zeleniny stejn tak mlo jako o dui mimolidskch tvor. 1) Mezi lidmi a zvaty co do vnmn bolesti a svta vbec je rozdl nepatrn a to je ti jedno. Pro se pt na rostliny, kde je ten rozdl propastn? To z fyziologickho hlediska mus uznat, e lovk a impanz maj centrln nervovou soustavu, e jsou si prost mnohem podobnj ne impanz a pampelika. 2) Zve bhem svho ivota (ne je zabito), spotebuje mnohem vce rostlin ne by lovk dokzal sm zkonzumovat. lovk, kter j maso, nepmo konzumuje velk mnostv rostlin, kter vak prolo trvicm traktem nkoho jinho. 3) Krom toho musme nco jst, abychom si uchovali ivot pro nezvolit men "zlo"? 4) Pokud nevid rozdl, pro si na prochzku nevezme na vodtko kvtk? A dal pklad je nasnad. Pedstav si, e k tob pijdu na nvtvu a utrhnu si na tvm zhonku kopretinu. Pak pistoupm k tvmu psovi a uznu mu hlavu. Vn nebude vidt rozdl? Co kdyby se vichni stali vegetariny? Vechno by se tu pemnoilo a co potom? Zabjet? 1) lovk nem v prod regulan funkci dravce zvata pro svou potravu si v drtiv vtin ppad chov zvl, mimo pirozen ekosystm, take na potenciln pemnoen dn vliv nem. Pokud by se vichni stali vegetariny (co by nebylo ze dne na den), lid v zemdlstv by sniovali poty narozench zvat v zajet podle momentln poptvky. 2) Jet je teba dodat, e tam, kde do prody lovk zasahuje, zpsobuje asto obrovsk kody a vymrn ivoinch druh (nap. masivnm rybolovem v ocenech). Kdyby lid pestali konzumovat makrely, tresky, tuky atd., jejich poet by se asem snad dostal nad hranici ohroen (od roku 1950 jejich vskyt klesl o 90%) o pemnoen se ned hovoit. Maso je dobr 1) Maso nm chutn jen proto, e je ochuceno rostlinnmi prostedky maso na esneku, pep, sl... Maso samotn m odpornou chu. Jen zabalen v mnostv rostlinnch surovin chutn dobe. Kulturn jsme si zvykli obalovat do tchto surovin prv maso, ale tato hmota

je velice snadno nahraditeln jinou blkovinnou strukturou, kter je po tradin prav chutn, ale i stejn vivn (tofu, sojov maso, tempech). lovk je od prody veravec, kter potebuje blkoviny, kter jsou ve velk me obsaen v masu. 1) lovk je oznaovn za veravce kvli jeho stravovacm nvykm, ale ze zdravotnho hlediska je pro nj vegetarinsk strava velice vhodn. Blkoviny o stejn kvalit lovk zsk z obilovin (peivo, tstoviny), lutnin, re, mlnch vrobk nebo tradinch asijskch vrobk jako je tofu, tempech, atd (pl kila tofu, nap., m stejnou vivovou hodnotu jako 2 kila masa). Jsme nejmocnj, vydobyli jsme si toto postaven, proto na to mme prvo. 1) A co morlka? Takto by se dal obhajovat i faismus. Ale kam a by to vedlo? Bude trestn na zhon zabt alu? A co krysy? Stejn argument pouvali i proti ochrncm lidskch prv dme svobodu ernochm, co nastane? Dme volebn prvo enm, kam a to pjde? Budou volit opice? Jde o to eit momentln etickou potebu. Stle ctme rozdl mezi tm, zdali bylo zve zabito nemysln (ala) nebo pro zbyten lidsk choutky. Kdyby lovk z masa nic neml, tak by ho nejedl. 1) Od potku vk lovk konzumoval nap. drogy, ani by je poteboval. U masa m pravdu, e v jednu chvli bylo vhodnj zskvat potravu zabjenm, jeliko nebyly jin monosti. Ovem tento zvyk vydrel kvli lidsk oblib v chuti zvat a konzervativn povaze stravovacch nvyk a do dnench dn, kdy u zde ta poteba nen. To si vn mysl, e kvli tomu, e ses ty stala vegetarinkou, se pestanou zabjet zvata na jatkch? To jsi teda naivn. 1) Ne, nejsem naivn, abych si myslela, e se kvli m snen spoteb masa pestanou rzem zabjet zvata na jatkch. Stejn tak si nemyslm, e kdy v Praze nesednu do auta a nepojedu do centra zamoovat lidem vzduch, tak e v centru dn auta nebudou a bude blaze; kdy vytdm odpad, nezajistm, e to tak udl kad, atd. Ale je mi proti srsti provdt nco, co je v rozporu s mm hodnotovm systmem. Kdyby si se ocitl ve spolenosti, ve kter se jed psi, kon, nebo lidi, koupil by sis tak takov maso, protoe "tv rozhodnut stejn nic nezmn"? 2) Snam se bt zodpovdn spotebitel, kter se rozhoduje podle svch hodnot a pesvden a ne podle vtinovch zvyk. To by m zajmalo, kolik tisc tun rostlinnch blkovin by se muselo vypstovat, aby nahradily ivoin blkoviny v mase. Nehled na to, e pro mnoho ivoinch druh by konec domestikace znamenal jejich vymen. Nejdv si uvdomte, kolik protein se mus dodat zveti bhem jeho ivota, ne je zabito. Z 11 kg protein, kter zkrm nap. tele, zstane pro lovka jen pl kilogramu ivoinho proteinu ili zskme zpt mn ne 5% toho, co jsme vloili. Dle mme, dejme tomu, 1 akr pdy pokud jej pouijeme k pstovn rostlin s vysokm obsahem proteinu (hrch, fazole), zskme 150-200 kg protein. Nebo jej pouijeme na pstovn plodin, jimi budeme krmit jaten zvata, kter potom snme. V tom ppad zskme 20-50 kg protein. 1) Vymen to pro n znamenat nebude, protoe mnoho lid dobytek chov v zjmovch chovech. A i kdyby, jsou to druhy vylechtn lovkem, take by to pro produ dn velk katastrofa nebyla. Nkter zvata jsou prost na jdlo. 1) Dv si lidi taky mysleli, e ernoi jsou prost od toho, aby byli otroky. A eny od toho, aby rodily dti a vaily jdlo. Prost vc zait tradice, kterou nkdo nemus povaovat za sprvnou, me do toho vnst urit etick pipomnky nebo se podle svho pesvden

jednodue dit. Pes, kterho mm doma, nect bolest jinak ne prase, kter je ve velkochovu, nebo jinak ne pes, na kterm jsou provdny experimenty. Je to jen sociln konstrukt. Pro jsi vegetarin? Zde si kad samozejm mus dosadit sv vlastn dvody. Uvdm to, co nejastji km j: 1) Nejm zvata, protoe se nechci sytit z utrpen a smrti jinch ivch bytost. 2) Nepotebuji pro svj ivot brt ivot jinm. Nepovauji ivot zvete za mn hodnotn ne ten lidsk