You are on page 1of 33

2012

Sociln dsledky zaveden kolnho na veejnch vysokch kolch v R


[Sociologick analza.]

PhDr. Zuzana Kubiov PhDr. Ondej Lnsk, Ph.D.

Obsah
vod ..................................................................................................................................... 3 Strun rozbor souasnho stavu financovn .................................................................... 4 Poplatky za V studium v EU Velk Britnie a Rakousko ............................................. 6 Nstin sociln situace a situace ve vzdlvn v R ........................................................12
Nerovnosti v pstupu ke vzdlvn ............................................................................................................... 12 Zmny sociln struktury spolenosti: ohroen skupiny ................................................................................ 20

Zvr: Mon sociln dopady zaveden kolnho a doporuen ........................................26 Plohy .................................................................................................................................29

vod
Souasn vldn koalice v nvaznosti na pedchoz vldu Mirka Topolnka plnuje zaveden kolnho i jeho obmny na veejnch vysokch kolch. Tato expertiza je pokusem o strunou analzu monch socilnch dopad tohoto politickho kroku v esk republice z hlediska sociln struktury a z hlediska prohlubujcch se socilnch rizik souasnosti. V poadovanm rozsahu tto prce nen mon uskutenit dostaten irok eten tak, aby bylo zvolen tma prozkoumno vyerpvajcm zpsobem. Jedn se tedy spe o zkladn vhled do tmatu. Nam clem je pedevm poukzat na to, e v pstupu ke vzdlvn panuj ji v souasnm stavu nerovnosti, kter by byly zavedenm kolnho pravdpodobn prohloubeny. Ji v programovm prohlen vldy se pe, e [v]lda zavede finann spoluast absolvent vysokch kol na hrazen nklad jejich studia formou tzv. odloenho kolnho s termnem zaveden od akademickho roku 2013/2014, pi stropnch nkladech 10 000 K na jeden semestr a pi uplatnn zvhodujcho koeficientu pro podporu klovch studijnch obor s vazbou na strategick segmenty prmyslov vroby a slueb. koln bude kolm zaplaceno ihned, za tmto elem student bude mt monost uzavt pjku garantovanou sttem. Pjka bude hrazena obany v okamiku, kdy jejich pjem pekro vi prmrn mzdy, co nevyluuje monost dobrovoln dvj hrady pmm zpsobem.1 V prbhu asu dolo k nkolika zmnm zmru vldy a obecn je mon ci, e v tomto procesu zmn postoj vldy nen snadn se orientovat. I z tohoto dvodu vol autoi tto studie ten postup, e se pedevm pokus ukzat dopady zaveden kolnho na veejnch vysokch kolch obecn. V nvaznosti na publikovan domc i zahranin vzkumy ukeme, e zaveden kolnho (bez ohledu na jeho startovac vi) pravdpodobn zvrazn ji existujc sociln nerovnosti v pstupu k tercirnmu vzdlvn. V prvn sti se tud zamme na strun rozbor souasnho stavu financovn veejnch vysokch kol. Ve druh sti se budeme vnovat seznmen se situac kolnho ve Velk Britnii a v Rakousku. Tet st bude vnovna nstinu sociln situace v R a situace ve vzdlvn pedevm z hlediska pstupu k nmu. Posledn st (zvr) shrnuje mon dopady zaveden kolnho a strun popisuje navrhovan een.

Viz <http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf>.

Strun rozbor souasnho stavu financovn


Rol tohoto strunho rozboru financovn veejnch vysokch kol je pouze ilustrovat jednoduch mezinrodn srovnn a obecn ukzat podfinancovanost tohoto sektoru v esk republice. Podl veejnch prostedk sttnho rozpotu navrhuje vlda a schvaluje parlament. Podle 18 bodu 2 platnho zkona o vysokch kolch2 jsou hlavnmi pjmy veejnch vysokch kol: a) dotace ze sttnho rozpotu, b) poplatky spojen se studiem, c) vnosy z majetku, d) jin pjmy ze sttnho rozpotu, ze sttnch fond a z rozpot obc, e) vnosy z doplkov innosti a f) pjmy z dar a ddictv. Veejn vysok koly sestavuj svj rozpoet vdy na kalendn rok a podle nj maj hospodait se svmi finannmi prostedky. Tento rozpoet m bt sestavovn jako vyrovnan. Veejn vysok koly jsou v dsledku financovny pevn z rozpotu kapitoly 333 MMT. Mezi nejdleitj poloky pat pspvky a dotace, kter jsou zkladem tohoto rozpotu. Jak je skutenost z hlediska zkladnch ukazatel: celkovch veejnch vdaj na vzdlvn a z hlediska nastaven normativ3? V mezinrodnm srovnn nevychz esk republika v ukazateli podpory vzdlvn vbec dobe. Tabulka . 1 v ploze jasn indikuje, e esk republika vydv relativn malou stku financ na vzdlvn obecn. V roce 2008 to bylo pouze 4,08 % HDP, piem prmr EU in 5,08 % HDP. Zde je navc jasn vidt, e veejn vdaje na vzdlvn od roku 2007 klesaj. Graf . 1 pehledn zobrazuje vdaje sttnho rozpotu (vetn vdaj zemnch rozpot) na tercirn vzdlvn v letech 2004 a 2010 v nominlnch hodnotch. V roce 2010 byly vdaje na vysok kolstv meziron sneny o 6 %. Mezinrodn srovnn ilustruj tak schmata . 1 a 2 v plohch. Zde se pehledn ukazuje podprmrn mra financovn vzdlvn v R ve srovnn s EU.

2 3

Zkon . 111/1998 Sb., o vysokch kolch a o zmn a doplnn dalch zkon (zkon o vysokch kolch). Ve sttnho pspvku na ka a studenta.

Tento trend zstv nadle zachovn. V tto souvislosti je mon se podvat na vvoj ve normativ4 za roky 2010, 2011 a 2012, kdy nastoupila koalin vlda Petra Nease. V roce 2010 byl prmrn normativ stanoven na 34770,- K (zkladn 29554,K). V roce 2011 byl snen o cca 1500 K a v roce 2012 je odhadovn na 30546,- K (zkladn normativ 24437,- K). V tchto tech letech se tedy jedn o snen o 12 %. Takov krok nelze vnmat jinak ne jako klasick pklad fungovn politiky tto vldy: veejn systmy dostat pod rozpotov tlak a pot privatizovat jejich potenciln vdlen prvky5. V tomto ppad tedy kolstv jde o to, e zaveden kolnho umon snit st financovn vysokch kol z veejnch zdroj. Je tedy pravdou, e kolstv obecn a tud tak tercirn vzdlvn je v mezinrodnm srovnn jednoznan a dlouhodob podhodnoceno (viz schmata . 1 a 2 z plohy). Hlavn zjitn z tchto zkladnch ukazatel je to, e souasn politick tendence (omezovn rozsahu financovn a snaha o prosazen kolnho/zpisnho) tento stav jet prohlubuj. Navrhovan zaveden kolnho je doprovzeno stejnm typem argumentace, jak se pouv v dalch privatizovanch oblastech6.

4 5

Ve sttnho pspvku na ka a studenta.

V souladu s daovou, sociln, zdravotn ad. politikou vldy. Pedevm snen dan pjmov nejlpe situovanm obanm a zrove zven DPH se ne uke jako jeden ze zdroj problm v tto oblasti. V kapitole XXX ukeme, e souasn rozpoty domcnost jsou natolik napjat, e dal dodaten vdaje (koln apod.) jejich situaci mohou rapidn zhorit.
6

Viz nap. analzy a komente zde: <http://zasvobodnevysokeskoly.cz/>.

Poplatky za V studium v EU Velk Britnie a Rakousko


Jeden z nejvznamnjch trend v evropskm vysokokolskm vzdlvn v posledn dekd je nrst potu studujcch tj. rst tohoto sektoru. Tento nrst je o to vznamnj, e se tk slabch demografickch ronk, tj. poet obyvatel v dan vkov kategorii kles, ale poet studujcch na vysokch kolch roste. Napklad esk republika7 m mezi lety 2004 a 2008 nrst 55 %. V souvislosti se zavedenm kolnho je v grafu signifikantn Rakousko (v grafu AT), kde zmny potu studujcch souvisej se zavedenm kolnho v roce 2000 a jeho (stenm) zruenm v roce 2009.
Graf . 2: Tendence v potech studujcch v tercirnm sektoru. Srovnn rok 2000 a 2008 8

V esk republiky jsou mezi studujcmi v tercirnm vzdlvn ponn studujc vysokch kol i vych odbornch kol.
7

Pevzato z Modernisation of Higher Education in Europe: Funding and the Social Dimension 2011, s. 32. Potno podle dat Eurostatu.
8

Z hlediska plateb za vysokokolsk studium9 je dleit, e tyto platby maj celou adu forem, od pomrn nzkho zpisnho, kter napklad aktuln existuje ve Francii, a po koln, kter se dnes napklad plat ve Velk Britnii. Jde tak o to, zda poplatky plat vichni studujc na veejnch vysokch kolch i jen nkte. Napklad v esk republice plat platby za pekraovn standardn dlky studia ex definitione pouze ti, kte standardn dlku studia pekro. V esk republice studenti zatm neplat zpisn, ale poplatky za kony spojen s pijmacm zenm10, kter Evropsk komise pravdpodobn zaleuje do statistik jako poplatky za studium. Existuj i dal rozdly v platbch spojench s vysokokolskm studiem, napklad v tom, zda se poplatky plat ihned i a po absolvovn V. Pro pln pochopen plateb za studium je ovem teba se dvat nejen na strnku plateb, ale rovn na strnku finannch pspvk, na kter maj studenti nrok. Stejn jako v ppad plateb, tak i v ppad pspvk existuje cel ada forem tchto pspvk, kter mohou bt jak nevratn (sttn podpora), tak mohou zahrnovat pjky, kter studujc/absolventi musej v urit moment splatit. Z hlediska pomr mezi platbami a pspvky, lze stty v EU rozdlit do ty skupin, kter jsou pedstaveny v nsledujcm grafu.
Graf . 3: Pomr mezi platbami a pspvky (stipendii) u studujcch na V (prvn a druh cyklus) v akademickm roce 2009/1011

Do prvn skupiny pat ty zem, kde jen menina (ppadn dn)12 studujcch plat poplatky a zrove m vtina studujcch nrok na finann pspvky. Druh skupina je tvoena tmi stty, kde menina studujcch plat poplatky a zrove m

Zde vychzme z Modernisation of Higher Education in Europe: Funding and the Social Dimension 2011. Materil Evropsk komise. Education, Audiovisual and Culture Executive Agency, 2011, s. 45. ISBN 978-92-9201-205-2. Dostupn na <http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/thematic_studies_en.php>.
9

Podle odstavce 1, 58, Zkon . 111/1998 Sb., o vysokch kolch a o zmn a doplnn dalch zkon (zkon o vysokch kolch).
10

Hlavn body ze zprvy Modernizace vysokho kolstv v Evrop 2011: financovn a sociln dimenze. Dostupn na <http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/thematic_studies_en.php>. Vzhledem k tomu, e v rmci Velk Britnie se li situace ve Skotsku a v ostatnch stech, tak v grafu figuruje samostatn Skotsko (UK-SCT) a zbytek Velk Britnie, tj. Anglie, Wales, Severn Irsko (UK-EWNI).
11 12

dn poplatky za studium se neplat v Dnsku, Finsku, vdsku

nrok na pspvky/stipendia jen menina studujcch. Tyto dv meniny se samozejm nemusej pekrvat neboli ti studujc, kte maj nrok na pspvky, nemusej bt zrove tmi, kdo plat poplatky. Tet skupina v grafu je tvoena tmi zemmi, kde vtina student plat poplatky a jen menina studujcch pobr pspvky/stipendia. Sem pat i esk republika. Do tvrt skupiny pat ty zem, kde vtina studujcch plat poplatky, ale zrove vtina student zskv urit finann pspvky. Graf . 3 vak nevypovd o vi poplatk, ani o vi pspvk/stipendi. Pro tyto daje se je teba podvat na situaci v jednotlivch sttech. Zde uvdme pr vybranch zem (graf . 4).13
Graf . 4: Platby a pspvky u studujcch na V (prvn a druh cyklus) v esk republice v akad. roce 2009/1014

Platby za studium v esk republice jsou tverho typu. Jednak zpisn, kter plat vichni studujc na zatku kadho studijnho cyklu (bakalsk, magistersk). Ostatn platby za studium se tkaj jen nkterch studujcch. Jednak tch, kte pekrauj standardn dlku studia. Dle povinnost hradit poplatek za dal studium vznik studujcmu, kter je ji absolventem studijnho programu v danm cyklu a studuje studijn program dal v tme cyklu. Dal platby se tkaj studia studijnch program v cizm jazyce.

13 14

Ve poplatk i pspvk jsou vyjadovny ve standardu kupn sly (PPS). Modernisation of Higher Education in Europe: Funding and the Social Dimension 2011, s. 70.

Co se te finann podpory studujcch v esk republice, tak existuj stipendia poskytovan na zklad studijnch vsledk, stipendia poskytovan na vzkumnou, umleckou a dal innost. Existuje rovn pspvek na bydlen a sociln stipendia. Dal formu finann podpory pedstavuj rodinn pdavky, na kter m nrok st rodin do 26 let vku dtte, a slevy na dani, na kter maj nrok rodie studujcch do 26 let vku studujcho.
Graf . 5: Platby a pspvky u studujcch na V (prvn a druh cyklus) v Rakousku v akad. roce 2009/1015

V Rakousku je nyn studium bezplatn pro studujc ze zem EU a pro ty studujc, kterm jsou piznna stejn prva jako studujc z EU. Jedinou platbou je platba za studium pi pekroen minimln doby studia o vce ne dva semestry. V tomto ppad studujc plat 363,63 EUR za semestr. Vichni ostatn studujc krom ve uvedench a krom studujcch z rozvojovch zem, kter povinnosti platby zbav univerzita, musej platit za studium ve vi 363,63 EUR za semestr. Co se te sttn finann podpory studujcch v Rakousku tu lze rozdlit na dva druhy. Za prv se jedn o pmou podporu vyplcenou v hotovosti studentm. Ve tto podpory je urovna na zklad pjmu a potu rodinnch pslunk studujcho a maximln ve tto podpory je 8 952 EUR. Dal druh podpory se tk rodi

15

Modernisation of Higher Education in Europe: Funding and the Social Dimension 2011, s. 85.

studujcch a jedn se bu o rodinn pdavky (152,7 EUR) i slevu na dani (58,4 EUR na dt), na kter maj rodie nrok do 27-mi let vku studujcho.
Graf . 6: Platby a pspvky u studujcch na V (prvn a druh cyklus) ve Velk Britnii (Anglie, Wales, Severnm Irsku) v akad. roce 2009/1016

V rmci studi prvnho stupn byla v akad. roce 2009/2010 vldou stanovena maximln ve poplatk ve vi 3 785 GBP/rok, piem vtina vysokch kol vyaduje koln v maximln vi. koln za bakalsk programy nemus bt placeno ihned bhem studi, nebo studujc maj monost vzt si na koln pjku, kterou budou splcet ve chvli, kdy jejich pjem pekro 15 785 GBP/rok. koln za studium ve druhm cyklu a zrove koln placen zahraninmi studujcmi a dlkovmi studujcmi si uruj pmo vysokokolsk instituce a maximln ve tohoto kolnho nen nijak stanovena. Existuj pomrn velk rozdly ve vi plateb, a to zvlt v ppad zahraninch studujcch a dlkovch studujcch. V grafu jsou poplatky za studium ve druhm cyklu potny jen pro studujc dennho studia, kte v uebnch programech (taught programmes) plat v prmru 4 955 GBP/rok a studujc ve vzkumnch programech (research programmes) plat v prmru 3 990 GBP/rok. Pro studujc prvnho cyklu existuje veobecn a centrln spravovan systm pjek na koln. Zrove existuje systm pspvk a pjek na ivotn nklady a specifick stipendia pro nzko-pjmov studenty. Pro studentu druhho cyklu v akad.

16

Modernisation of Higher Education in Europe: Funding and the Social Dimension 2011, s. 94-95.

10

roce 2009/2010 neexistoval veobecn systm podpor a pjek na ivotn a studijn nklady. Existuj programy zsluhovch grant (merit-based grants) a podpory studujcch specifickch obor, ale obecn plat, e vtina studujcch ve druhm cyklu si studium hrad z vlastnch zdroj a nem nrok na dn specifick studentsk podpory i pjky. Podpory a levy na dani specificky zamen na rodie studujcch ve Velk Britnii neexistuj.

11

Nstin sociln situace a situace ve vzdlvn v R


Tato kapitola sestv ze dvou st. V prvn sti pedstavme zvry vzkum, kter se tkaj panujcch nerovnost v pstupu ke vzdlvn. Druh st textu se zabv seznmenm s nktermi aspekty promn sociln struktury v rozvinutch ekonomikch. Zkladnm zjitnm je zde to, e panujc nerovnosti v pstupu ke vzdlvn budou v souladu s mnc se sociln strukturou pravdpodobn zavedenm kolnho posleny, anebo pinejmenm nebudou sneny.

Nerovnosti v pstupu ke vzdlvn


Pro analzu socilnch dopad zaveden kolnho na veejnch vysokch kolch v esk republice je teba nejdve popsat aktuln situaci pstupu k vysokokolskmu vzdln v esk republice. Pi tomto popisu se zamme na to, jak vznamnmi faktory jsou pro studium potomka na vysok kole vzdln jeho rodi, socioekonomick status rodi a kulturn kapitl rodiny.17 Po t, co popeme aktuln situaci, se zamme na pedpokldan vvoj situace po zaveden kolnho na veejnch vysokch kolch. V rmci vzkumu socilnch nerovnost v oblasti vzdlvn se sociologov vnuj otzce, jak jin faktory krom inteligence a individulnho sil ovlivuj vzdlvac drhu jedince. V centru pozornosti stoj zejmna faktory, kter jedinec neme nijak ovlivnit svm silm (tzv. pipsan i askriptivn status). Jedn se o faktory jako vzdln rodi, socioekonomick pvod, etnicita, pohlav, velikost bydlit apod. Jde toti o to, e zatmco rozdly v dosaenm vzdln, kter jsou vsledkem rozdln inteligence a rozdlnho individulnho sil jsou ospravedlniteln, tak rozdly ve vzdln, kter vychzej z pipsanho statusu, neodpovdaj idelu rovnosti anc. Pi analze vzdlanostnch nerovnost je teba sledovat jak distribuci vzdln a takalokaci vzdln. Distribuce vzdln je koncept, kter popisuje, kolik procent osob celkov z dan populace dosahuje danho stupn vzdln. Napklad v roce 2008 bylo

Pi tomto popisu vychzme primrn z nsledujcch zdroj: Katrk, T.; Simonov, N. Intergeneran vzdlanostn fluidita a jej vvoj v esk republice v letech 1990 a 2009. Sociologick asopis. 2011, vol. 47, . 2, s. 207-242; Katrk, T., Fuk P. Nvrat k socilnmu pvodu. Vvoj sociln stratifikace v esk spolenosti v letech 1989-2009. Brno: CDK, 2010.; Simonov, N.; Soukup, P. Stv se pstup ke vzdln v esk republice rovnjm/spravedlivjm? In: Makov, H.; Kosteleck, T.; Lebeda, T.; kodov, M. (eds.). Jak je nae spolenost? Praha: SLON, 2010, s. 351-366; Simonov, N.; Katrk, T. Empirick pstupy v sociln stratifikanm vzkumu vzdlanostnch nerovnost. Sociologick asopis. 2008, vol. 44, . 4, s. 725-743.
17

12

v esk republice 15% osob s tercirnm vzdlnm na populaci ve vku 25-64 let.18 Jinm dajem o distribuci vzdln me bt poet zapsanch na V ve vztahu k populaci maturant.19 Alokace vzdln popisuje relativn ance potomk rznch socilnch skupin na dosaen uritho stupn vzdln. Napklad tedy anci vystudovat vysokou kolu u dtte, jeho rodie jsou vyueni, anebo anci vystudovat vysokou kolu u dtte, jeho rodie jsou vysokokolci. A prv na alokaci vzdln, a to se zetelem ke vzdln rodi a k socioekonomickmu pvodu jednice se soustedme v tomto textu.

Kulturn kapitl a vzdlanostn nerovnosti v cel kolsk soustav


Existuje cel ada sociologickch teori, kter na zklad provedench empirickch eten vysvtluj, pro a jak jsou vzdlvacm systmem zvhodnni potomci vych vrstev. Pro (nejen) eskou situaci povaujeme za velmi relevantn teorii penosu kulturnho kapitlu od francouzskho sociologa Pierra Bourdieho, kter kulturn kapitl definuje jako celek intelektulnch kvalifikac a dispozic a tak kulturnch statk zskanch v prbhu vzdlvn a individulnho ivota.20 Podle jeho zjitn plat to, e m vce je lovk zbhl v dominantnch kulturnch kdech a praktikch (nap. ve zpsobech interakce, ve zpsobu mluvy, ve vysok kultue apod.) a m vce jsou statky (nap. obrazy, nbytek, knihy), kter vlastn, hodnoceny v rmci dominantnch kulturnch kd a praktik jako ocenn-hodn, tm vy mnostv kulturnho kapitlu m jedinec k dispozici. Z hlediska fungovn kolskho systmu jsou zsadn dv skutenosti. Za prv mnoh dimenze kulturn kapitlu se penej v rodinnm prosted. Napklad rozvinut lingvistick kd (kdy mluv uvaj rozvinutch vt, velk slovn zsoby, obecn vrazy apod.), motivace ke studiu, vzdlanostn aspirace, obeznmenost s vysokou kulturou apod. Dti z tchto rodin tak vchzej do koly s vtmi znalostmi, ale hlavn jsou pomrn snadno schopni dekdovat pravidla skryt pravidla koln hry, lpe se adaptuj a dle rozvjej kulturn dovednosti a zliby, kter kola vyaduje. Takov ci pak snze zdolvaj cestu vzdlvacm systmem a po jeho nejvy stupn.21

Statistika Eurostat, 2010; pevzat ze Statistickho adu R. <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/6_osoby_s_ukoncenym_terciarnim_vzdelanim_mezinarodni_srovnani>.


18 19 20

Viz graf . 7 dle v textu.

Definice kulturnho kapitlu vychz z Bourdieu, P. The Forms of Capital. s. 241258. In: Richardson, G. (ed.). Handbook of Theory and Research for Sociology of Education. New York: Greenwood Press, 1986. Definice pevzata a citovna podle Katrk, T. Odsouzeni k manuln prci. Praha: SLON, 2004, s. 42. V etin dostupn Bourdieho text o vzdlanostnch nerovnostech viz prvn dv kapitoly v Bourdieu, P. Teorie jednn. Praha: Karolinum, 1998.
21

Simonov, N.; Soukup, P. Stv se pstup ke vzdln v esk republice rovnjm/spravedlivjm? C. d., s. 354.

13

Druhm zsadnm momentem je to, e kola jakoto instituce k km a studujcm pistupuje jako k individum a tyto sociln diference nebere v potaz, resp. ignoruje nskok, kter maj dti z rodin s vym kulturnm kapitlem, a jejich dobr koln vsledky pipisuje pouze jejich inteligenci a jejich individulnmu sil. Obdobn pak v ppad dt z rodin s nzkm kulturnm kapitlem jsou jejich prmrn i podprmrn vsledky vysvtlovny opt individulnmi faktory a nikoli socilnm kontextem. kola tak tm, e sama sebe pojm jako neutrln prosted, kde maj vichni stejn podmnky a kde jsou vsledky jen zleitost individulnch promnnch (inteligence, ple), a tm, e v rmci tohoto sebepojet zrove pomj sociln kontext, ze kterho studujc pochzej (kulturn kapitl rodiny), podle Bourdieho psob ve velk me jako mechanismus sociln reprodukce, protoe v n dosahuj spchu zejmna potomci z rodiny s vym kulturnm kapitlem (potomci z vych vrstev), kterm koln spch a dosaen vysokokolsk vzdln zajiuj lep vchoz pozici na trhu prce a nsledn pak rovn vy socioekonomick status. A naopak nespch ve kolnm prosted zakouej vesms potomci rodin s nzkm kulturnm kapitlem. Vhody dan vym mnostvm kulturnho kapitlu se neprojevuj teprve a na tercirnm stupni vzdlvn, ale projevuj se od zatku vzdlvac drhy, piem zsadn je to, e dti z vysokokolk si z rodiny pinej vy vzdlvac aspirace, lpe se orientuj ve kolnm prosted a dosahuj lepch vsledk. Maj tak vhodu tedy nejen v tranizici mezi sekundrnm a tercirnm vzdlvnm, ale ji v tranzicch mezi primrnm a sekundrnm stupnm, co v praxi znamen, e prv z vrstev z vym kulturnm kapitlem (a zrove vym socioekonomickm statusem) se vesms rekrutuj studenti gymnzi, a to zvlt gymnzi vceletch.22 Tuto situaci ilustruj nsledujc ti grafy. Vechny grafy pochzej z kvantitativnho empirickho eten provedenho v roce 201023, kdy rodie ve standardizovanch rozhovorech vypovdali o innostech, prospchu a aspiraci svch dt na druhm stupni zkladn koly. Graf . 7 ilustruje vazbu mezi vzdlnm rodi a prospchem ka ve kole. Graf . 8 ukazuje, do jak mry je ten (tedy innosti, kter je z hlediska koly jak povinn, tak doporuovan a kterou si jedinec zvyuje vlastn kulturn kapitl) vnuj dti z rodin vysokokolk a dti z rodin dlnku. Graf . 9 pak dokumentuje odlinou strukturu vzdlanostnch aspirac u potomk dlnickch rodi a rodi vysokokolk.
Viz Strakov, J. Pidan hodnota studia na vceletch gymnzich ve svtle dostupnch datovch zdroj. Sociologick asopis. 2010, vol. 46, . 2, s. 187- 210.
22

paek O.; afr J.; Vojtkov K. Rodie a vchova 2010: Zvren zprva z vzkumu. Praha: Sociologick stav AVR, 2010. (Dostupn z: <http://sdilenihodnot.soc.cas.cz/>). Problematikou rozdlnho pstupu ke kole v dlnickch rodinch a v rodinch vysokokolk se v kvalitativnm vzkumu zabval Tom Katrk ve svm vzkumu. Katrk, T. Odsouzeni k manuln prci. C. d.
23

14

Graf . 724

Graf . 8: Vliv kulturnho kapitlu a vzdln rodi na rozvjen aktivit, kter kola vyaduje a podporuje25

24 25

paek O.; afr J.; Vojtkov K. Rodie a vchova 2010: Zvren zprva z vzkumu. C. d., s. 11. Tamt, s. 8.

15

Graf . 926:

Vzdlanostn mobilita
Termn vzdlanostn mobilita27 zde pouvme pro oznaen situaci, kdy maj potomci vy vzdln ne rodie. Na vzdlanostn mobilit se podl jednak celkov fungovn systmu sociln stratifikace a zrove tak podoba a struktura vzdlvacho systmu. Z hlediska vzdlanostn mobility v lze esk republice po roce 1989 pro populaci ve vku 25 a 40 let lze konstatovat, e mezi lety 1990 a 2003 se ance na vzdln podle vzdlanostnho pvodu (tedy alokace vzdln) nemn, piem existuje siln vazba jak mezi vzdlnm rodi, resp. otce, a vzdlnm potomk (viz graf . 10), tak mezi socioekonomickm statusem (vyjdenm socioekonomickm statusem povoln otce) a vzdlnm potomk (viz graf . 11). Vzdlanostn reprodukce v tomto obdob pitom roste pedevm zdola, kdy jsou to potomci rodi nich socilnch td, kte kon se stejn nzkm vzdlnm jako jejich rodie (viz graf . 11). Od plky prvnho desetilet, se vzdlanostn mobilita zvyuje, co v grafu . 10 indukuje rst kivky otec bez maturity, potomek s maturitou a v grafu . 11 pokles u kivek vech pti kvintil. Zvyovn vzdlanostn mobility v poslednch nkolika letech podle Katrka a Simonov dsledkem zvyujcho se potu studujcch na vysokch kolch.

26 27

Tamt, s. 15.

Definice vychz z Katrk, T.; Simonov, N. Mezigeneran vzdlanostn fluidita a nvrat k socilnmu pvodu. In: Katrk T., Fuk P. Nvrat k socilnmu pvodu. Vvoj sociln stratifikace v esk spolenosti v letech 1989-2009. Brno: CDK, 2010, s. 151. a ze Simonov, N.; Katrk, T. Empirick pstupy v sociln stratifikanm vzkumu vzdlanostnch nerovnost. Sociologick asopis. 2008, vol. 44, . 4, s. 725-743. Cel nsledujc st, pokud nen uvedeno jinak, vychz z Katrk, T.; Simonov, N. Mezigeneran vzdlanostn fluidita a nvrat k socilnmu pvodu. C. d,

16

Graf . 10: Podl osob s maturitou a vym vzdlnm a osob s nim vzdlnm podle vzdln otce (vkov omezen 25-40 let)28

Graf . 11: Vvoj vzdlanostn fluidity podle socioekonomickho pvodu (kvintily ISEI otce) a obdob (vkov omezeni 2540 let)29

Graf . 11 ukazuje, e m ni je socioekonomick status otce, tm men je vzestupn vzdlanostn mobilita jednice (resp. vzdlanostn fluidita, kterou autoi mili). m vy je hodnota na svisl ose grafu, tm je vzdlanostn mobilita (fluidita) ni, neboli tm vce lid z dan vrstvy m stejn vzdln jako jejich otec. Jednotliv
28 29

Katrk, T.; Simonov, N. Mezigeneran vzdlanostn fluidita a nvrat k socilnmu pvodu. C. d., s. 176. Tamt, s. 175.

17

kvintily, do kterch byla rozdlena populace respondent, jsou vytvoeny na zklad mezinrodnho indexu socioekonomickho statusu povoln (ISEI), piem m ni slo kvintilu, tm se jedn o povoln s nim socioekonomickm statusem. Jak je v grafu vidt nejni vzdlanostn fluidita (a tedy nejvy poet osob se stejnm vzdlnm jako jejich otec) je mezi lety 1993 a 2003 v prvnm kvintilu, tedy mezi respondenty, jejich rodie pochzej z nich socilnch td. Nsledujc tabulka a graf (. 12) dokldaj, jak roste poet studujcch na vysokch kolch, co je dsledek rozen tercirnho sektoru vzdlvn.
Tabulka . 3: Poet pihlench a zapsanch na V ve vztahu k populaci 18/19letch a k potu maturant (v denn form vzdlvn) v letech 1999/002011/12 (v tis.)30
1999/00 zapsan v tis. podl na potu 18/19letch* podl na potu maturant 18/19let k 31.12.* maturanti v pedch. roce 43,2 30,60% 47,50% 141,2 91 2000/01 43,7 31,50% 124,50% 138,7 35,1 2001/02 52,5 37,60% 71,90% 139,7 73,1 2002/03 58,3 43,20% 78,70% 134,9 74,1 2003/04 66,5 49,00% 83,80% 135,8 79,4 2004/05 72,2 53,30% 88,40% 135,5 81,7 2005/06 76,2 57,30% 90,00% 133,1 84,7 2006/07 85,5 65,10% 100,10% 131,3 85,4 2007/08 92,7 68,70% 108,00% 134,9 85,8 2008/09 98,7 76,40% 110,70% 131,5 89,2 2009/10 99,8 75,30% 111,10% 132,6 89,9 2010/11 100,7 77,00% 108,80% 130,8 92,5 2011/12 97,8 79,10% 108,70% 123,8 90

* Do roku 2002 populace 18letch, od roku 2002 populace 19letch.

Graf . 12: Vvoj potu maturant a student zapsanch na vysok koly mezi lety 1980 a 2009 v esk republice31

Aktuln situace v esk republice odpovd teorii maximln udrovanch nerovnost (Maximally Maintained Inequality MMI) Adriana Rafertyho a Michaela

30 31

<http://www.msmt.cz/file/21578>.

Katrk T; Simonov, N. Intergeneran vzdlanostn fluidita a jej vvoj v esk republice v letech 1990 a 2009. Sociologick asopis. 2011, vol. 47, . 2, s. 238.

18

Houta.32 Tato teorie zaloen na empirickch vzkumech provedench v Irsku tvrd, e v situaci, kdy je hlavnm i jedinm faktorem, kter se mn v rmci vzdlvacho systmu, rst potu mst na danm stupni vzdlvn (nap. rst potu mst na vysokch kolch), zstvaj rozdly v alokaci vzdln mezi jednotlivmi socilnmi vrstvami konstantn a do t doby, ne se nasyt poptvka po vzdln u potomk nejvych vrstev. Jinmi slovy, jak je vidt v grafu . 13, pestoe distribuce vzdln roste (v populaci je stle vce absolvent vysokch kol), tak ance potomka rodi ze stedn tdy, e vystuduje vysokou kolu, je stle o konstantu a ni ne ance potomka rodi z vy tdy. Konstanta a pestane bt konstantou a zane se zmenovat a ve chvli, kdy je nasycen poptvka po vzdln u potomk vych vrstev. To ukazuje graf . 14, kdy je vidt, e teprve od momentu m, se rozdl v alokaci vzdln mezi tdou 1 a tdou 2 zan sniovat, zatmco rozdl mezi tdou 2 a tdou 3 zstv konstantn, protoe poptvka po vzdln mezi potomky tdy 2 jet pln uspokojena nebyla.
Graf . 13: Stabilita tdnch nerovnost ve vzdln podle teorie MMI 33

S teori maximln udrovanch nerovnost, kterou zde pedstavujeme, v eskm prosted seznamuj napklad lnky Katrk, T.; Simonov, N. Intergeneran vzdlanostn fluidita a jej vvoj v esk republice v letech 1990 a 2009. C d.; Simonov, N.; Soukup, P.: Stv se pstup ke vzdln v esk republice rovnjm/spravedlivjm? In: Makov, H.; Kosteleck, T.; Lebeda, T.; kodov, M. (eds.). Jak je nae spolenost? C. d., s. 351-366; Simonov, N.; Katrk, T.: Empirick pstupy v sociln stratifikanm vzkumu vzdlanostnch nerovnost. C. d. Pvodn text viz Raftery, A. E., Hout, M.. Maximally Maintained Inequality: Expansion, Reform, and Opportunity in Irish Education, 192175. Sociology of Education. 1993, vol. 66, . 1, s. 41-62.
32

Katrk, T. Jak je mechanismus sniovn nerovnch anc na vzdln podle socilnho pvodu? Sociologick asopis. 2009, vol. 45, . 5, s. 1033-1037, s. 1036.
33

19

Graf . 14: Sniovn tdnch nerovnost ve vzdln podle teorie MMI 34

Situace popisovan teori MMI ovem nen nevyhnuteln. Vzdlvac politikou a dalmi politicko-socilnmi strategiemi je mon doclit toho, aby se kivky tda 2 a tda 3 zaali pibliovat kivce tda 1. Tato situace nastala napklad ve vdsku, kde v v 80. a 90. letech 20. stolet se ekonomick tdn diference ve vdsk spolenosti sniovaly dky progresivnmu zdann a redistribucm v rmci socilnho sttu (pdavky na dti, nejrznj penn dvky a materiln pomoc rodinm nich socilnch td). Clem bylo vyrovnat ekonomick podmnky dt z rozdlnch socilnch prosted. Spolen s tm byly zrueny veker poplatky spojen se stednm a vysokokolskm studiem. Stravu ve kolch a zdravotn pi pro ky zaal hradit vdsk stt. Uebnice a vukov materily pro ky zkladnch a stedn kol zaaly bt dostupn zdarma. Zkrtka v poslednch desetiletch 20. stolet byla ve vdsk spolenosti zavedena takov opaten, jejich clem bylo rozpojit vazbu mezi vzdlanostnmi ancemi potomk a ekonomickmi zdroji jejich rodin pvodu.35 Tm dolo ke zvyovn ance na vy vzdln u vech dt z jinch ne nejvych vrstev (kivky tda 2 a tda 3 nejsou rovnobn s kivkou tda 1, ale tto kivce se pibliuj, tj. rozdly mezi kivkami nezstvaj konstantn, ale zmenuj se) a ve vdsk spolenosti vzrostla vzestupn vzdlanostn mobilita.

Zmny sociln struktury spolenosti: ohroen skupiny


Dopady zaveden kolnho je obtn pesn predikovat, nebo sociologick vzkumy jsou realizovny dlouhodob a pesn sociologick analzy socilnch dopad
34 35

Upraveno na zklad: Tamt.

Tamt. Katrk odkazuje na studie Breen, R. Inequality, Economic Growth and Social Mobility. British Journal of Sociology. 1997, vol. 48, . 3, s. 429449; Erikson, R. Explaining Change in Educational Inequality: Economic Security and School Reforms. In: Erikson, J. R.; Jonsson, O. (eds.). Can Education Be Equalized? Boulder, CO: Westview Press, 1996, s. 95-112.

20

opaten tto vldy z let 2010 a 2011 nejsou v zsad k dispozici. Pesto je mon vychzet z uskutennch vzkum a z dat S, kter se tkaj pedevm osob ohroench pjmovou chudobou. esk sociolog Jan Keller se v nkterch svch poslednch textech vnoval tmatu promny sociln struktury v postindustriln spolenosti36 a tak tmatu socilnch rizik37. V tchto textech ukazuje, e v souasn dob dochz k pemn sociln struktury postindustrilnch spolenost. esk spolenost prochz v souasn dob obdobnou promnou sociln struktury. V em tato zmna spov? Je znmo, e obdob zhruba 50. a 70. let 20. stolet tzv. zlat ra socilnho sttu je v Zpadnm svt obdobm institucionalizovanho socilnho kompromisu38 mezi kapitlem a prac. V tto dob se rozvj sociln stt keynesinskho typu a s nm souvisejc organizace vroby spovajc ve fordismu. Z hlediska vvoje sociln struktury dochz do 70. let k rstu ivotn rovn relativn irokch vrstev. Avak postupn od 70. let dochz k dal zmn, kter spov v tom, e je tento povlen kompromis napadn neoliberlnmi reformami39 socilnho sttu jeho destrukc. Rozpad socilnho sttu je zapinn na jedn stran globalizanmi procesy a nad druh stran poklesem mry socilnch transfer a zmnou struktury prce. Ve strunosti jde o to, e spolenosti rozvinutch ekonomik od sedmdestch let postupn pechzely k ekonomice zaloen na slubch a nikoliv na rozvinut industriln vrob (deindustrializace)40. Vroba byla penena do zem s ni cenou prce. V tto souvislosti dochz tak k pemn organizace prce: z pyramidln formy organizace se firmy promuj na st. Konkurence je tak penena na nejni lnky tchto st: zamstnan pracujc a samostatn vdlen inn. Ti mezi sebou soupe o kontrakty a zvod v tom, kdo doke nabdnout men cenu vlastn prce. Politick kroky jednotlivch vld (v podstat neoliberln reformy) je nsledn mon vnmat jako snahy o institucionln potvrzen rozpadu instituc industrilnch spolenost. Sociln stt je postupn redukovn na pouhou svou karikaturu a jeho financovn je postupn svovno jen zamstnancm. Velmi ilustrativn je v tto otzce pesun finann zte socilnho sttu z firem na zamstnance. (Graf . 15 zobrazuje tento pesun na pkladu

36 37 38 39

Keller, J. Ti sociln svty. Sociln struktura postindustriln spolenosti. Praha: SLON, 2010. Keller, J. Nov sociln rizika a pro se jim nevyhneme. Praha: SLON, 2011. Munck, R. Globalisation and Labour. The New Great Transformation. London & New York: Zed Books, 2002, s. 24-50.

Jedn se o politiku, jej ambic je na rovni makrosociln pemna sttu v obslunou instituci soukromch firem a na rovni mikrosociln modelovn mylen a jednn kadho lovka podle priorit tchto firem. Keller, J. Nov sociln rizika a pro se jim nevyhneme. C. d., s. 9. S tmto procesem souvis fenomn nov mezinrodn dlby prce. Srov. s Munck, R. Globalisation and Labour. The New Great Transformation. London & New York: Zed Books, 2002.
40

21

Nmecka.) Vsledkem je to, e sociln struktura industriln spolenosti se rozpad a vznik spolenost nesoumitelnosti41.
Graf . 15: Pesun daov zte z firem na zamstnance42

Jeden z dsledk, kter ns na tomto mst zajm, je promna sociln struktury spolenost, kter proli touto zmnou deindustrializac. esk republika se jako postkomunistick stt zapojila do tchto globlnch proces pozdji, avak v souasn dob lze ci, e prochz podobnmi zmnami sociln struktury. Samozejm, e nap. deindustrializace se ve struktue prce projevila ji dve. Graf . 16 ukazuje, jak v esk republice postupn ubvalo dlnk, co zsadn souvis s procesem transformace od relnho socialismu smrem k post-industrilnmu kapitalismu. Jestlie v roce 1988 pedstavovali dlnci tm 45 % pracujcch, tak v roce 2009 je to ji pouze necelch 29 %. To znamen, e tdn struktura R reagovala na zmnn podmnky dlby prce.

41 42

Keller, J. Ti sociln svty. Sociln struktura postindustriln spolenosti. C. d., s. 9-12 Srov. s Keller, J. Soumrak socilnho sttu. Praha: SLON, 2005, s. 80.

22

Graf . 16: Vvoj tdn struktury v letech 1988 a 2009 v R (6 td ESeC)43

Z hlediska monho zaveden kolnho na veejnch vysokch kolch je dleit si uvdomit, e ji dnes existuj nerovnosti v pstupu na tento stupe vzdlvn (viz ve). Na nsledujcch strnkch se pokusme podpoit kvalifikovan odhad, e tyto nerovnosti by byly tmto krokem prohloubeny, nebo v esk republice rostou skupiny obyvatel, kter se pohybuj pod i tsn nad hranic chudoby. Pechod od industriln k postindustriln spolenosti vedl k rozpadu dlnictva jako jednotn sly, kter je spojovna podobnmi socio-ekonomickmi charakteristikami. st dvjch dlnk se stala soust nich stednch vrstev zamstnanc pevn ve slubch a st samozejm zstala na pozicch kvalifikovanch i nekvalifikovanch dlnickch profes. Celkovm efektem je to, e [] spolenost se stle vraznji a podle stle vce kritri diferencuje a rozpad v mozaiku zcela odlinch socilnch a kulturnch skupin.44 esk statistick stav zveejuje dv zajmav statistiky, kter mohou leccos napovdt o vrstv sociln ohroench. Kdy se podvme na tabulku . 2 z plohy, zjistme, e pod hranic 40 % medinu nrodnho ekvivalizovanho disponibilnho pjmu se v roce 2007 236 tisc osob, zatmco v roce 2009 to bylo 230 tisc osob. Avak v roce 2010
Katrk, T.; Fuk, P. Nvrat k socilnmu pvodu. Vvoj sociln stratifikace esk spolenosti v letech 1989 a 2009. C. d., s. 71.
43 44

Keller, J. Ti sociln svty. Sociln struktura postindustriln spolenosti. C. d., s. 94.

23

dolo ke strmmu nrstu na 298 tisc osob, co pedstavuje meziron nrst piblin o 30 %. Shodou okolnost se v tto dob zaaly realizovat nkter z neoliberlnch reforem souasn vldy. Na 70 % medinu nrodnho ekvivalizovanho disponibilnho pjmu se v roce 2007 podlelo 7,1 % pracujcch, avak v roce 2010 to ji bylo 8,3 %, co potvrzuje stoupajc trend, e zamstnn pestv fungovat jako jist pojistka ped chudobou. (Je teba poznamenat, e se jedn o meziron nrst piblin 17 %). Zrove tato data ukazuj, e existuje relativn irok vrstva obyvatel, kte trp uritou mrou chudoby (od 40 % po 70 % medinu pjm), jej pslunci se vtinou pelvaj mezi tmito kategoriemi, avak v letech 2009-2010 dolo k rapidnmu zhoren jejich situace. Jan Keller se nadto dlouhodob vnuje tmatu rozkladu stednch vrstev. Sna se ukzat, e ani pslunci stednch vrstev nejsou uchrnni vlivu rozkladnch proces socilnho sttu. Naopak. Jejich situace je paradoxn v uritm smyslu hor. Prekarizac prce jsou toti tyto vrstvy ohroeny podobn nebo stejn jako vrstvy ni: v situaci R nap. prostednictvm oslabovn pozice zamstnance ve vztahu zamstnavatel/zamstnance i tm, e obecn miz plnohodnotn pracovn msta. Navc ada slueb, kter dve ve velk me poskytoval sociln stt je stle vce omezovna i zpoplatovna (veejn doprava, kultura, zdravotnictv apod.), m se zatuj rozpoty rodin a jednotlivc. Na druhou stranu jsou to vak pedevm prv stedn vrstvy, kter mus na chod socilnho sttu pispvat stle vt st svch pjm (viz zvyovn DPH a ve uveden graf . 15 apod.). Stedn vrstvy se vytrcej v tom smyslu, e se vytrc jistota, kterou jejich pozice dve zaruovala. V tomto smyslu se pomalu pibliuj situaci ji dnes deklasovanch socilnch vrstev. Pokud se bude tato situace dle prohlubovat (piem zaveden kolnho je pesn tmto prohloubenm), je pravdpodobn, e se pslunci (i jejich dti) takto ohroench vrstev budou strukturln he dostvat k veejnmu vzdlvn. Tato souasn promna sociln struktury tedy spov ve tech vzjemn propojench procesech: 1. v tom, e pibv lid, kte sice pracuj, ale jejich prce nen dlouhodobou zrukou toho, e si zajist ve potebn ke svmu peit v situaci, kdy o tuto prci z njakho dvodu pijdou (v situaci nemoci apod.), 2. v tom, e se pravdpodobn rozpad jednotn charakter stednch vrstev jako vrstev, kter dostaten chrnny ped riziky,

24

3. v tom, e zan vznikat vrstva lid trpc opakujc se nezamstnanost, kter nen pmo ohroena chudobou, ale je tto hranici velmi blzko. Urit stav nejistoty se postupn stv realitou stle irch vrstev spolenosti a prce ji nen zrukou toho, e tuto nejistotu budou schopni odvrtit. Zaveden kolnho jako dalho nkladu by pravdpodobn vedlo k tomu, e ti, kte se ocitaj v tto obtn uchopiteln vrstv, by na veejn vysok koly vbec nenastupovali. Nerovnosti v pstupu ke vzdln by se tak pravdpodobn prohloubili.

25

Zvr: Mon sociln dopady zaveden kolnho a doporuen


Mon sociln dopady zaveden kolnho
Nelze pedpokldat, e zaveden kolnho, a ji s nzvem koln i zpisn, by jakkoli pisplo k odstrann existujcch nerovnost v pstupu k vysokokolskmu vzdln. Naopak k ji existujcm vzdlanostnm nerovnostem zaloenm na rozdlnch objemech kulturnch kapitlu se pid jet ekonomick pekka. Tato ekonomick pekka bude jednak dle sniovat atraktivitu

vysokokolskho vzdln zvlt u rodin s nim kulturnm kapitlem, kde i v souasn dob st tchto rodin nepedv svm potomkm vysok vzdlanostn aspirace (viz graf. . 9). Dle bude samozejm pedstavovat ekonomickou zt, ji nyn napnutch rozpot domcnost (viz analza Zmny sociln struktury spolenosti: ohroen skupiny a pslun tabulky v ploze). Piem samozejm i dnes, v situaci bezplatnho veejnho vysokho kolstv s sebou studium nese ekonomick nklady. Jednak nklady pm uebnice, ubytovn, ivotn nklady, kter je teba hradit bez ohledu na to, zde jedinec pracuje, studuje i je teba nezamstnan a dle nklady nepm, kter pedstavuje odloen (plnohodnotn) vstup na trh prce. Celkov lze pedpokldat, e zaveden kolnho by prohloubilo zvislost dosaenho vzdln na socioekonomickm statusu rodi, tj. dolo by prohlouben ji v souasnosti existujcch vzdlanostnch nerovnost.

Doporuen
Jakkoli to me znt banln, tak zsadn doporuen zn: koln v dn podob nezavdt. Situace v Anglii a v Rakousku ukzala, e zaveden kolnho na veejnch kolch vede k zadluovn generace absolvent, piem vt ekonomick problmy maj samozejm lid z nich socilnch vrstev (lid, jejich rodie maj ni socioekonomick status), kte nejsou schopni koln zaplatit ihned z vlastnch i zdroj i ze zdroj svch rodi. Jak ukzaly pklady v Anglii a v Rakousku, zaveden kolnho na veejnch kolch vede v prbhu nsledujcch let ke zvyovn stky, kterou musej studujc platit. 26

Jak ukzaly pklady v Anglii a v Rakousku, zaveden kolnho na veejnch kolch vede ke sniovn objemu financ, kter veejn vysok koly zskvaj ze sttnho rozpotu, co koly nut k tomu, aby se chovaly jako firmy, tud aby generovaly zisk (anebo alespo minimln pokryly nklady na svj provoz), namsto toho, aby se pln vnovaly vuce a vzkumu, vetn vzkumu dlouhodobho, kter nemus v krtkodobm horizontu pinet dn ekonomick zisky. Vede to asto k ruen tzv. nerentabilnch obor.

Jak ukzal strun nstin analzy situace v esk republice, ji nyn existuj nerovnosti v pstupu ke vzdln na zklad socilnho pvodu a zaveden kolnho by tyto nerovnosti jen prohloubilo.

Pedpokldme, e clem politick reprezentace je zajistit co nejrovnj pstup k vysokokolskmu vzdln bez ohledu na pipsan sociln status jednotlivce. Zrove pedpokldme, e politick reprezentace nechce jt cestou pouhho zvyovn potu studijnch mst na veejnch vysokch kolch, kterch je v esk republice ji stejn vce ne dost (viz ve tabulka . 3 a graf . 12). Za tchto vchozch pedpoklad je mono doshnout cle egalitrnjho kolskho systmu jedin promylenou reformou cel vzdlvac soustavy, kolskch politik a ostatnch socilnch politik (doprava, zdravotnictv). Inspirac pro takovto reformy mohou bt skandinvsk stty. Jednak, ji ve (sekce Nerovnosti v pstupu ke vzdlvn) zmnn vdsko, kde dky progresivnmu zdann a redistribucm v rmci socilnho sttu; dky zruen vekerch poplatk spojench se stednm a vysokokolskm studiem; a dky souvisejcm socilnm politikm (zcela sttem hrazen strava ve kolch, zdravotn pi pro ky, uebnice a vukov materily zdarma pro ky zkladnch a stedn kol) byly odstranny socioekonomick pekky pro vzdlvn na nich stupnch, co se pak pozitivn projevilo i ve vyrovnn anc na dosaen vysokokolskho vzdln u potomk z nich socilnch vrstev. Nejinspirativnj vzdlvac systm m v souasn dob Finsko,45 kde v sedmdestch letech 20. stolet provedli zsadn reformu vzdlvacho systmu, kde dolo ke sjednocen dve pomrn diverzifikovanho primrnho a sekundrnho vzdlvn. Vznikl systm jednotn devtilet zkladn koly, tzv. Peruskoulu, kter
Popis vzniku a fungovn finskho vzdlvacho systmu viz nap. Sahlberg, P. Finnish Lessons. What Can the World Learn from Educational Change in Finland? New York and London: Teachers College Press, 2011; Hargreaves, A.; Shirley, D. The Fourth Way. The Inspiring Future for Educational Change. Thousand Oak (CA) and London: Corwin Press, 2009.
45

27

ve Finsku funguje dodnes. (Souasn finsk systm je zobrazen na schmatu . 2 v ploze.) Impulsem pro dal fzi promny finskho vzdlvacho systmu byla pak ekonomick krize, kterou Finsko prolo v potku devadestch let. Klov je, e jak v sedmdestch, tak devadestch letech nebyly reformy neseny imperativem, co nejvy vkonnosti a excelence, ale zmrem bylo doshnout rovnosti. Clem bylo, aby kad dt mlo stejnou anci na vzdln bez ohledu na svj rodinn pvod, pjem rodiny, lokalitu, gender, etnick pvod apod. Ke kole Finov pistupovali a pistupuj nikoli jako k systmu, jeho clem je vychovat elitu a pak taky dt urit vzdln vem ostatnm, ale jako k instituci, kter m pispvat k vytven spoleensk rovnosti. Zkladem finskho vzdlvacho systmu je ji zmnn draz na rovnost a spoluprci, kter se projevuje jednak tm, e uitel maj velkou samostatnost v tom, jak vedou sv ky, piem napklad jedinm povinnm testem ve Finsku je vstupn maturita. Jinak je zcela na kole a na uitelch, jak budou pojmat vuku. Ve kole se vzhledem ke studentm klade velk draz na sdlenou odpovdnost. Nejedn se tedy o rovnost formlnch kritri, kdy je vem bez ohledu na jejich rozdly meno podle stejnch mtek (stejn testy), ale o rovnost ve vsledku, kdy jde o to, aby se vem bez ohledu na jejich vchoz podmnky dostalo co nejlepho vzdln. Proto ve Finsku neexistuje a do konce povinn koln dochzky dlen na lep a hor typy kol, jako je znme napklad v eskm prosted v rozdlovn a souti mezi druhm stupnm zkladn koly a prvnmi ronky vceletch gymnzi. Nedlnou soust finskho systmu je pak stejn jako ve vdsku provzanost s dalmi veejnmi sektory (zdravotnictv, zamstnanost, doprava). Aby obdobn reforma veden idelem rovnosti, kdy se m vem bez ohledu na jejich vchoz podmnky dostat co nejlepho vzdln, byla dlouhodob spn, tak mus probhat za celonrodnho konsensu, tj. po dlouhodob celonrodn diskusi, kter se budou astnit vichni doten, tj. vyuujc vech stup, rodie, studujc, kolt ednci, pslun samosprvy atd. Je samozejmost, e vsledky reformy by se neprojevily ihned, ale po nkolika letech fungovn novho systmu. Aby takovto reforma byla vbec mon, je teba v tto souvislosti opustit politiku neoliberlnch krt a promyslet daov systm a nslednou redistribuci, a to nejen ve kolstv, ale ve vech sektorech.

28

Plohy
Schma . 1: Celkov veejn vdaje na vzdlvn podle klasifikace vzdlvn ISCED v procentech HDP z roku 201246

Metodika ISCED 97 aplikovan v esk republice vychz pedevm z mezinrodn klasifikace ISCED 97 vydan UNESCO a ji rozpracovvajcch materil OECD a Eurostatu. Klasifikace byla v rmci ppravy esk verze porovnvna s uspodnm rovn a obor vzdln v eskm kolstv a v detailech doplnna i upravena tak, aby byla v R bez problm pouiteln. Tato klasifikace m tyto stupn: ISCED 0 Preprimrn vzdln ISCED 1 Primrn vzdln ISCED 2 Ni sekundrn vzdln ISCED 3 Vy sekundrn vzdln ISCED 4 Postsekundrn netercirn vzdln ISCED 5 Tercirn vzdln - prvn stupe ISCED 6 Tercirn vzdln - druh stupe Vce viz <http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/mezinarodni_standardni_klasifikace_vzdelavani_isced_>.
46

29

Schma . 2: Celkov veejn vdaje na tercirn vzdlvn v % HDP v letech 2000 a 200747

Modernisation of Higher Education in Europe: Funding and the Social Dimension 2011. Materil Evropsk komise. Education, Audiovisual and Culture Executive Agency, 2011, s. 36. Dostupn na <http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/thematic_studies_en.php>.
47

30

Tabulka . 1: Veejn vdaje na vzdlvn v % HDP v asov ad48

48

Eurostat, 25.11.2011.

31

Tabulka . 2: Osoby ohroen chudobou v letech 2007 2009 (2010 jako odhad)49

49

<http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/CB0030D2AF/$File/30121119.pdf>.

32

Schma . 3: Finsk vzdlvac systm v roce 201150

Graf pevzat z prezentace Finnish Lessons: What can British Columbia learn from educational change in Finland? od Pasi Sahlberga pedstaven 14.4.2011 na BCSTA Annual Meeting ve Vancouveru. Dostupn z: <http://www.pasisahlberg.com/>.
50

33