You are on page 1of 15

SBĚRNICE

Co je sběrnice?
Definovat sběrnici je jednoduché i složité zároveň. Jedná se o předávací místo mezi (typicky)
více součástkami počítače. Sběrnicí však může být i předávací místo jen mezi dvěma body.
Konkrétní sběrnice je souhrn přesně definovaných pravidel, zahrnující tvar konektoru a jeho
umístění, způsob komunikace, datovou a adresovou šířku, způsob přihlašování a odhlašování
do/z komunikace apod. Zjednodušeně lze sběrnici přirovnat k silnici, po které se auty
dopravuje materiál od domu k domu. Čím více pruhů silnice má, tím více aut najednou může
jet a tím více materiálu se dopraví (čím širší je sběrnice – měřeno v bitech – tím více dat se
přenese). Čím rychleji auta jedou, tím více materiálu převezou (čím vyšší je frekvence, tím
více dat sběrnice přenese).

Z čeho se sběrnice skládá?


Každá sběrnice obsahuje tři části:
Adresová sběrnice slouží k přenosu adresy. Přes datovou sběrnici se přenášejí data.
Neviditelným doplňkem je řídicí sběrnice, přes kterou se předávají všechny ostatní záležitosti
(povely, řízení DMA přenosů, Plug and Play, hodinový signál atd.). Doplňkem je napájení
připojených zařízení (karet). Některé sběrnice mají pro každou z výše uvedených funkcí
samostatné vývody. Mnoho sběrnic používá univerzální část pro přenosu informace, ať jde o
adresu nebo data. Nejmodernější sběrnice však mají univerzální vývody, přes které se
přenášejí všechny informace sériově ve formě paketů (tj. obdobně, jako na počítačové síti
LAN).

Jak se přenášejí data?


Existují v zásadě dvě způsoby – přenos přes procesor nebo do/z paměti.
PIO (Processor Input / Output) = procesorový vstup / výstup je způsob, kdy procesor sám čte
či zapisuje data prostřednictvím sběrnice do nějaké periferie. Dnes se tento způsob používá jen
pro krátké datové úseky či jednotlivé bajty.
DMA (Direct Memory Access) = přímý přístup do paměti je způsob, kdy si periferie domluví s
částí čipové sady, že data potečou nikoli do/z procesoru, ale do/z RAM paměti. Samozřejmě do
toho mluví ještě operační systém (+ program), který řekne do/z které části RAM paměti se
data budou nahrávat. Tím se vynechá procesor, který může v tu chvíli pracovat na jiném úkolu.
Proto se tento způsob používá pro nejvýkonnější přenosy dat.

Měření, základní jednotky


Sběrnice je komunikační místo, a tak je nejdůležitější hodnotou přenosová rychlost. Vliv na
přenosovou rychlost má datová šířka, frekvence přenosu, účinnost přenosu, případně počet
přenosových kanálů.

PŘÍKLAD 1:
Sběrnice PCI na základní desce Intel D865PERL má datovou šířku 32 bitů a frekvenci 33,3333
MHz. Jaká je maximální teoretická přenosová rychlost této sběrnice?
32 bitů * 33,3333 MHz = 1066,66666 Mb/s
převod na B (bajty): 1066,6666666 Mb/s / 8 = 133,333 MB/s

PŘÍKLAD 2:
Sběrnice AGP 8x má datovou šířku 32 bitů a frekvenci 533,333 MHz. Jaká je max. teoretická
přenosová rychlost této sběrnice?
32 bitů * 533,3333 MHz = 17.066,666 Mb/s
převod na B: 17.066,6666666 Mb/s = 2133,333 MB/s
převod na GB/s: 2133,333 MB/s / 1024 = 2,0833 GB/s ≅ 2,1 GB/s

Kompatibilita sběrnic
Slučitelnost neboli kompatibilita je velmi důležitá pro lepší rozšiřitelnost či použitelnost. Jestliže
se hovoří o kompatibilitě sběrnice, vždy se bere z pohledu základní desky (slotů).

1
PŘÍKLAD 1:
Jaká je zpětná kompatibilita EISA sběrnice?
EISA je 32bitová sběrnice, která vychází z 16bitové ISA. Ta byla vytvořena na základě
8bitového PC Busu. Do EISA slotu tedy můžeme osadit karty EISA, ISA i pro PC Bus. EISA je
tedy zpětně kompatibilní s ISA a PC Bus.

PŘÍKLAD 2:
Jaká je dopředná kompatibilita 64bitové PCI sběrnice?
64bitová PCI byla vzata jako základ pro rovněž 64bitovou PCI-X. Podmínkou je, že obě strany
budou podporovat 3,3V režim. Do 3,3V 64bitového PCI slotu je možné osadit kartu PCI-X s
tím, že poběží na rychlosti PCI sběrnice. 64bitová PCI s podporou 3,3 V je tedy dopředně
kompatibilní s PCI-X.

Kompatibilita karet
Zde je situace opačná v porovnání se sloty konkrétní sběrnice. Karta musí být sběrnicí
podporována. Větší kartu je možné do menšího slotu osadit jen výjimečně – musí to
podporovat karta, sběrnice i základní deska.

PŘÍKLAD 1:
Kam je možné osadit standardní ISA kartu?
Standardní ISA karta je 16bitová. Logicky ji můžeme osadit do standardního 16bitového ISA
slotu. Protože je EISA a VL Bus slot zpětně kompatibilní také s ISA kartami, je možné tuto ISA
kartu osadit také do EISA či VL Bus slotu. ISA kartu je tedy možno osadit do slotů ISA, EISA
nebo VESA Local Bus.

PŘÍKLAD 2:
Kam je možné osadit videokartu Trident 9000 (16bit. ISA)?
Tato karta má na sobě zkratovací propojku (jumper) v roli přepínače 8 / 16 bitů. Díky tomu je
možné kartu osadit také do 8bitového slotu PC, pokud to podporuje základní deska (jestliže nic
nepřekáží). Uvedenou kartu je tedy možné osadit do PC/XT8Bus, ISA, EISA nebo VL Bus slotu.

SBĚRNICE – 1. generace
Tato generace vznikla v druhé polovině 20. století a používala se dlouhá léta. Spočívá v
hardwarové specifikaci, která nevyžaduje žádnou softwarovou podporu. Jednotlivé vývody
sběrnice mají neměnný význam. Díky tomu byly velmi jednoduché a bylo snadné vytvořit
periferie komunikující na těchto sběrnicích. V jednu chvíli mohou komunikovat jen dvě zařízení
mezi sebou. Ostatní musejí počkat. V jednu chvíli sběrnice přenáší jen jedním směrem. Data
se přenášejí paralelně neboli vedle sebe (zároveň). Data a adresa mají vlastní vývody.

Mezi členy 1. generace sběrnic patří například:


PC bus (někdy též XT Bus), ISA, EISA, PC/104, VESA Local Bus

SBĚRNICE – 2. generace
Tato generace vznikla počátkem 90. let, vrcholem byl přibližně rok 2000. Spočívá v kombinaci
hardwarové a softwarové specifikaci. Jednotlivé vývody sběrnice mají proměnný význam. Díky
tomu jsou složitější na řízení, ale o to rychlejší. Není tak snadné vytvořit periferie komunikující
na těchto sběrnicích. V jednu chvíli mohou komunikovat jen dvě zařízení mezi sebou. Ostatní
musejí počkat. V jednu chvíli sběrnice přenáší jen jedním směrem. Situaci lze přirovnat k silnici
s uzavírkou. Data se přenášejí paralelně neboli vedle sebe (zároveň). Data a adresa mají
společné vývody.

Mezi členy 2. generace sběrnic patří například:


PCI, PCI-X, AGP, PC/104+, PCI/104

2
SBĚRNICE – 3. generace
Tato generace vznikla koncem 90. let, do praxe se začíná uplatňovat od roku 2004. Spočívá v
kombinaci hardwarové a softwarové specifikaci s převahou softwarové. Jednotlivé vývody
sběrnice mají proměnný význam. Díky tomu jsou složitější na řízení, ale o to rychlejší. Není tak
snadné vytvořit periferie komunikující na těchto sběrnicích. V jednu chvíli může komunikovat
více zařízení mezi sebou. Ostatní nemusejí čekat. V jednu chvíli sběrnice přenáší oběma směry.
Každý směr má své vlastní vodiče. Lze to přirovnat ke klasické silnici, kde každý směr má svůj
pruh. Data se přenášejí sériově neboli za sebou (postupně). Data a adresa mají společné
vývody.

Do rodiny sběrnic 3. generace patří například:


PCI Express, InfiniBand, HyperTransport

8bit IBM bus = PC Bus


Původně 8bitová sběrnice procesoru Intel 8088, použitá v prvních osobních počítačích IBM PC a
IBM PC/XT (a kompatibilních). Díky tomu používá PC Bus stejnou frekvenci jako jádro
procesoru 8088. Protože ten nepodporuje vyšší vnitřní frekvenci (ve stylu DX2) ani více
instrukcí za takt, nedokáže 8088 plně využít výkon PC Bus sběrnice. PC Bus používá TTL
úroveň logiky.
TYP KONEKTORU: přímý (plošky na tištěném spoji)
POČET VÝVODŮ: 62
DATOVÁ ŠÍŘKA: 8 bitů
ADRESOVÁ ŠÍŘKA: 20 bitů
FREKVENCE: 4,77 MHz (přímá závislost na taktu procesoru)
Pozn.: Frekvence je 4,77777777777777777777777777777777777 Mhz (pozor na nepřesnost
výpočtů!)
Protože byla sběrnice použita ještě v IBM PC XT, má také název XT bus.

ISA
ISA = Industry Standard Architecture
Vznikl na základě 8bitové IBM sběrnice jejím rozšířením na 16 bitů. Začala se používat od roku
1984 u počítačů IBM PC AT (přesný název je IBM® Personal Computer/AT™). Samotná IBM ji
původně nazývala „AT bus“ a poprvé byla popsána v dokumentu v „PC-AT Technical
Reference“. Protože IBM si svůj název chránila, byl vytvořen nový název – ISA.
Skutečná norma se jmenuje IEEE P996.
ZPĚTNÁ KOMPATIBILITA: PC Bus
POČET VÝVODŮ: 62 + 36
TAKT: originál IBM 6 nebo 8 MHz (podle taktu procesoru 286/6 či 286/8)
nyní typicky 8,3333 MHz (odvozeno z EISA)
DATOVÁ ŠÍŘKA: 16 bitů
ADRESOVÁ ŠÍŘKA: 24 bitů
MAX. PŘENOSOVÁ RYCHLOST: teoreticky až 15,9 MB/s

ISA – napájení
Prostřednictvím ISA slotu jsou přídavné karty také napájeny. Každá z
nich může využívat:
+12 V s proudem až 1,5 A
-12 V s proudem až 0,3 A
+5 V s proudem až 4,5 A
-5 V s proudem až 0,2 A

ISA 8bitová
ISA = Industry Standard Architecture
Zpětně odvozeno ze standardní (16bitové) ISA sběrnice. Konektor je totožný s XT bus, ovšem
frekvence bývá odlišná; 8bitová ISA totiž může mít vyšší takt (například 7,15 či 8,33 MHz),
zatímco karty pro PC bus jen 4,77 MHz.

3
ZPĚTNÁ KOMPATIBILITA: PC bus
POČET VÝVODŮ: 62
TAKT: 4,77 až 8 MHz (závislost na taktu procesoru)
DATOVÁ ŠÍŘKA: 8 bitů
MAX. PŘENOSOVÁ RYCHLOST: až 8 MB/s

Plug and Play ISA


ISA = Industry Standard Architecture
Roku 1993 firmy Intel a Microsoft vytvořily novou verzi zvanou Plug and Play ISA. Nová verze
dovoluje operačnímu systému automaticky nakonfigurovat ISA kartu, takže uživatel nemusí nic
nastavovat (přerušení, adresy apod.).

AT96 = „evropská“ ISA


Pro ISA sběrnici hlavně se v Evropě začal používat konektor podle německé normy DIN41612
zvaný Euro-DIN 96. Ten se také používal v průmyslové VME sběrnici nebo NuBus. Konektor má
96 vývodů.

EISA
EISA = Extended Industry Standard Architecture
EISA je rozšíření sběrnice ISA na 32 bitů (o 59 kontaktů). Konektor byl prodloužen směrem od
karty k základní desce. EISA je zpětně kompatibilní s ISA sběrnicí. To byl argument pro
rozšiřování a v boji proti MCA sběrnici firmy IBM. EISA se používala v druhé polovině 80. let a
první polovině 90. let v pracovních stanicích a serverech (kombinace s procesory 386, 486 a
Pentium). Nejčastěji používaná verze sběrnice EISA je Rev. 3.12. Jeden slot může předat až
4,5 A při napětí +5 V.
TVŮRCI: „Gang devíti“ - AST, Compaq, Tandy, Zenith atd.
ZPĚTNÁ KOMPATIBILITA: PC bus, ISA
TAKT: 8,33 MHz (pro ISA karty 4,77 až 8,33 MHz)
DATOVÁ ŠÍŘKA: 32 bitů (možnost provozu v 8 či 16-bitovém režimu)
ADRESOVÁ ŠÍŘKA: 32 bitů (do 4 GB)
PŘENOSOVÁ RYCHLOST: 33 MB/s (synchronní DMA režim)
při standardním 32bitovém režimu až 16,6 MB/s

EISA - přenosy DMA

4
MCA (Micro Channel)
MCA = Micro Channel Architecture
MCA je firemní sběrnice firmy IBM pro určité série počítačů PS/2. Práce na ní byly započaty
roku 1983, takže mohla být původně uvedena již roku 1984 společně s počítači IBM PC AT (tj.
ISA by vůbec nevznikla!). Díky problémům s vyzařováním byl výsledek uveden na trh až 2.
dubna 1987.
16bitová MCA je u procesorů 80286 a 80386sx,
32bitová MCA je u procesorů 80386dx a novějších (tj. procesory s 32bitovou externí datovou
sběrnicí). MCA snad jako jediná sběrnice splňovala normu FCC Class B. MCA nebyla zpětně
kompatibilní. Díky tomu i licenční politice však sběrnici MCA používala pro své počítače jen
firma IBM. Ta ji však používala nejen pro PC-čka, ale též pro servery a pracovní stanice
RS/6000, AS/400 či dokonce System/370. Příchodem PCI sběrnice postupně i firma IBM
opustila MCA sběrnici a nahradila ji modernější a výkonnější sběrnicí PCI.

ZPĚTNÁ KOMPATIBILITA: žádná


POČET VÝVODŮ: 16bitová verze 45 + 11
32bitová verze 45 + 42
TAKT: 10 / 16,666 / 20 / 25 MHz podle procesoru (teoreticky až 40 MHz)
(standardně jen 10 MHz)
DATOVÁ ŠÍŘKA: 16 nebo 32 bitů
ADRESOVÁ ŠÍŘKA: 32 bitů (do 4 GB)

OPTi Local Bus


Vznikla roku 1991 u firmy OPTi (odtud název sběrnice). Bohužel ji podpořilo jen několik malých
výrobců. Měla vycházet z konektoru, použitého pro EISA sběrnici.
POČET VÝVODŮ: 188
TAKT: ?
DATOVÁ ŠÍŘKA: 32 bitů
INFORMACE: U.S. Patent No. 5,309,568, Issued May 3, 1994 (Local Bus Design)
Pozn.: Tato sběrnice je zde uvedena jen pro ucelení látky; není třeba se ji učit.

VL Bus
VESA Local Bus (VL Bus)
Konsorcium vytvořilo v červnu 1992 tým, který 28. srpna téhož roku oficiálně uvedl sběrnici
zvanou VESA LOCAL Bus. Vycházela ze firemní sběrnice společnosti NEC. VL Bus znamená
přímý přístup na sběrnici procesoru Intel 386 nebo Intel 486 (a kompatibilní). Jako základ se
použila sběrnice ISA, která slouží pro úvodní komunikaci. Přídavný konektor teprve umožňuje
vysokou přenosovou rychlost. Nevýhodou je závislost na procesorové sběrnici.
POČET VÝVODŮ: 62 + 36 + 116
TAKT: 20 až 33 MHz (3 karty), 40 MHz (2 karty), 50 MHz (1 karta), 66
MHz (pouze integrované na zákl. desce) (závislost na taktu procesoru)
DATOVÁ ŠÍŘKA: 32 bitů

VL Bus – praktické výkony


32 bitů / 33 MHz – teoreticky až 133,333 MB/s
32 bitů / 33 MHz v režimu mastering - 66 MB/s
32 bitů / 33 MHz v režimu strobe = 105 MB/s

VL Bus – verze 2.0 (64bit.)


Vznikla 1. listopadu 1993. Používá přímý přístup na sběrnici procesoru Pentium (externě
64bitový). Jako základ se použila sběrnice ISA, která slouží pro úvodní komunikaci. Přídavný
konektor teprve umožňuje vysokou přenosovou rychlost. Nevýhodou je závislost na
procesorové sběrnici. Použil se stejný konektor jako v případě 32bitové verze. Aby se
však mohlo komunikovat pomocí 64bitové datové sběrnice, zneužívá se k tomu adresová
sběrnice (pro datové bity 33 až 64). Verze 2.0 také přináší oficiální podporu frekvence 66 MHz.
POČET VÝVODŮ: 62 + 36 (ISA) + 116 (rozšíření VLB)
TAKT: 40 MHz (3 karty), 50 MHz (2 karty), 66,666 MHz (1 karta)

5
DATOVÁ ŠÍŘKA: 64 bitů (zpětná kompatibilita s 32bitovou verzí)

Díky stejnému konektoru je možná i dopředná kompatibilita – nové 64bitové karty pracují i v
32bitových základních deskách!

VL Bus – praktické výkony


64 bitů / 50 MHz – teoreticky až 400 MB/s
64 bitů / 50 MHz v režimu strobe = 320 MB/s
64 bitů / 66 MHz – teoreticky až 533 MB/s
ODKAZ: www.vesa.org

PCI
PCI = Peripheral Component Interconnect
Jedná se o universální sběrnici pro počítače. Sběrnice PCI není určena pro konkrétní procesor.
Je navržena tak, aby mohla sloužit téměř s libovolným 32- a vícebitovým procesorem od
určitého výkonu. Přímá podpora je pro procesory 386, 486, Pentium, Alpha, PowerPC a MIPS.
Sběrnici navrhla společně skupina firem (v čele Compaq, Digital, IBM, Intel a NCR); první
verze přišla v červnu 1992. Dnes se o standard stará PCI-SIG s více než 800 členy. Nyní se
jedná o celou rodinu sběrnic. PCI přenáší po univerzálních vodičích data i adresu. Tím se
snižuje počet vodičů (a vývodů v konektorech), takže se mohou používat menší a levnější
konektory. Naproti tomu stejná vlastnost mírně snižuje přenosový výkon.

PCI – technické parametry


Pomocí vývodů PRSNT1 a PRSNT2 může výrobce karty sdělit její spotřebu. Může si vybrat mezi
hodnotami 7,5 W, 15 a 25 W (případně nemusí sdělovat nic). Každá karta disponuje při napětí
+5 V proudem až 5 A, při napětí +3,3 V proudem až 7,6 A, při napětí +12 V proudem 0,5 A a
nakonec při napětí -12V proudem až 0,1 A. Vše ale záleží na možnostech základní desky a
na ostatních osazených kartách.
POČET VÝVODŮ: 120
TAKT: 33 nebo 66 MHz (přesněji 33,333333333 nebo 66,66666666666)
DATOVÁ ŠÍŘKA: 32 nebo 64 bitů
MAX. PŘENOSOVÁ RYCHLOST: 133 až 533 MB/s
ODKAZ: www.pcisig.com
SEZNAM VÝROBCŮ A VÝROBKŮ: www.pcidatabase.com

PCI – burst režim (32b/33MHz)


Kromě samotného přenášení dat se musí zdroj a cíl domluvit jaká data, kam a za jakých
podmínek se budou posílat. Tomu se říká režie. Protože ta může zabrat poměrně hodně času,
snižuje se o tento režijní čas doba pro přenos samotných dat a tudíž i výsledná přenosová
rychlost. Zde je příklad rychlých přenosů pro 32bitovou PCI při 33 MHz.

PCI – verze
PCI 1.0 (červen 1992) – PCI Plug and Play
PCI 2.0 (duben 1993) – PCI Power Management
PCI 2.1 (1994) – PCI 66 MHz 3,3 V
PCI 2.2 (1998) – PCI Hot Plug 1.0, Mini PCI 1.0
(2001) – PCI Hot Plug 1.1
PCI 2.3 (2002) – odstraněna jen 5V verze karet
PCI 3.0 (2004) – důsledně odstraněna podpora napětí 5 V

Low Profile PCI


Původní verze PCI 2.3 může být snížena ve verzi Low Profile na poloviční výšku. Tato verze
ovšem podporuje pouze 3,3V rozhraní (přesněji 85 mm).
Vespodu plná výška, navrchu Low Profile PCI (64bit.)

Mini PCI
Jedná se o obdobu PCI karet v miniaturní podobě. Standard Mini PCI 1.0 byl oficiálně přijat v

6
říjnu 1999.
POČET VÝVODŮ: 124
POUŽITÍ: notebooky, set top boxy, herní konzole apod. (bezdrátové
propojení, LAN, modemy atd.)
PCI-X
PCI-X = Peripheral Component Interconnect Extended PCI-X 1.0 – rok 11. 9. 1998
ZPĚTNÁ KOMPATIBILITA:
PCI
PCI-X 66 (SDR) – přenosová rychlost 0,5 GB/s
PCI-X 100 (SDR) – přenosová rychlost 0,75 GB/s
PCI-X 133 (SDR) – přenosová rychlost 1 GB/s
TAKT: 50 až 133 MHz
KONEKTOR: Je shodný s 3,3V verzí 64bitového PCI
POUŽITÍ: čipová sada Intel E7500 a E7210 (a South Bridge 6300ESB), ServerWorks Grand
Champion a Grand Champion LE (32bitové procesory Intel Xeon), čipová sada Intel 870 (IA-
64)

PCI-X a PCI – kompatibilita


Tyto dva typy sběrnic mají poměrně unikátní zpětnou i dopřednou kompatibilitu mezi PCI a
PCI-X. Je tedy možné nejen do „silnějšího“ slotu PCI-X osadit „slabší“ PCI kartu (3,3V verzi),
ale také do slabšího 3,3V 32bitového PCI slotu osadit „silnější“ 64bitovou PCI-X kartu.
Pochopitelně, že ta se sníží na úroveň 32bitové 33MHz PCI karty. Po osazení do správného
slotu (PCI-X) bude pracovat naplno.

PCI-X a PCI – propustnost


Jestliže se na sběrnici osadí více karet, dělí se navzájem o přenosovou rychlost.
PŘÍKLAD 1:
Na sběrnici PCI-X 66 jsou osazeny 2 karty PCI-X 66. Spravedlivě se dělí o přenosovou rychlost.
Jaká je přenosová rychlost jedné karty?
Přenos jedné 66MHz karty je 64 b * 66,6666 MHz / 2 = 266,6666 MB/s
Celkový přenos PCI-X 66 je 64 b * 66,6666 MHz = 533,3333 MB/s.
PŘÍKLAD 2:
Na 64bitové sběrnici PCI-X 66 jsou osazeny 4 karty PCI-X 66. Spravedlivě se dělí o přenosovou
rychlost. Jaká je přenosová rychlost jedné karty?
Přenos jedné karty je 64 b * 66,6666 MHz / 4 = 133,3333 MB/s
Celkový přenos PCI-X 66 je 64 b * 66,6666 MHz = 533,3333 MB/s.

PCI-X a PCI – propustnost


Nevýhodou osazení slabší karty do silnějšího slotu je možné zpomalení ostatních karet. Čím
více komunikuje pomalá karta, tím menší je celková propustnost sběrnice.
PŘÍKLAD:
Na sběrnici PCI-X 66 jsou osazeny dvě 64bitové karty. Jedna komunikuje na 33, druhá na 66
MHz. Každá z nich využívá 50 % přenosové kapacity. Jaká je celková přenosová rychlost, jaké
je zpomalení oproti plné rychlosti PCI-X 66?
Přenos 33MHz karty je 64 b * 33 MHz / 2 = 133,3 MB/s
Přenos 66MHz karty je 64 b * 66 MHz / 2 = 266,6 MB/s
Celkový teoretický přenosový výkon je 133,3 + 266,6 = 400 MB/s
PCI-X 66 dokáže komunikovat na 64 b * 66 MHz = 533 MB/s.
Sběrnice komunikuje na 400 / 533 = 75 % maximálního výkonu

PCI-X a PCI – propustnost


Jestliže se na 64bitovou sběrnici osadí 32bitová karta, využívá ji jen z poloviny. Proto i při
stejné frekvenci 32bitové karty zpomalují 64bitovou sběrnici.
PŘÍKLAD:
Na sběrnici PCI-X 66 jsou osazeny dvě karty. Jedna komunikuje na 33 MHz (32 b), druhá na
66 MHz (64 b). Každá z nich využívá 50 % přenosové kapacity. Jaká je celková přenosová

7
rychlost, jaké je zpomalení oproti plné rychlosti PCI-X 66?
Přenos 33MHz karty je 32 b * 33 MHz / 2 = 66,6 MB/s
Přenos 66MHz karty je 64 b * 66 MHz / 2 = 266,6 MB/s
Celkový teoretický přenosový výkon je 66,6 + 266,6 = 333,3 MB/s
PCI-X 66 dokáže komunikovat na 64 b * 66 MHz = 533 MB/s.
Sběrnice komunikuje na 333,3 / 533 = 62,5 % maximálního výkonu

PCI-X 2.0
PCI-X 2.0 – rok 2002
TAKT: 266 až 533 MHz (virtuálně)
ZPĚTNÁ KOMPATIBILITA: PCI (jen 3,3 V verze 2.1, 2.2 a 2.3 PCI)
PCI-X 266 (DDR) – přenosová rychlost 2,1 GB/s
PCI-X 533 (QDR) – přenosová rychlost 4,2 GB/s (vyžaduje 1,5 V)
Přináší nově též detekci a korekci chyb ECC
POUŽITÍ: přenosová rychlost bude nutná pro připravovaný standard
„Ultra640 SCSI“, 10 Gigabit Ethernet, 10 Gigabit FibreChannel apod.
IMPLEMENTACE: obvod 8132 z čipsetu AMD 8000 (pro Opterony)

PCI-X 3.0
PCI-X 1066 – přenosová rychlost 8,5 GB/s přijato 13.11.2002
POUŽITÍ: přenosová rychlost bude nutná pro připravovaný standard „40 Gigabit Ethernet“
KDY – na trhu by se měla objevit nejdříve v roce 2004 (pokud nebude vytlačena modernější
sběrnicí PCI Express ještě před uvedením PCI-X 3.0). Do současné doby (listopad 2005) ještě k
nasazení nedošlo.

AGP
AGP = Accelerated Graphics Port
Sběrnice specializovaná na grafické účely. V počítači je vždy prostor jen pro jednu AGP kartu.
Byla vytvořena pro potřeby procesoru Intel Pentium II a uvedena na podzim 1997. Je to
vlastně modifikovaná 32bitová sběrnice PCI, ovšem upravená pro jediný slot a vyšší frekvence.
POČET VÝVODŮ: 132
TAKT: fyzicky 66 MHz, virtuálně až 533 MHz (podle verze)
DATOVÁ ŠÍŘKA: 32 bitů
ODKAZY:http://developer.intel.com/technology/agp/ , http://www.agpforum.org

AGP – verze
Podle rychlosti:
AGP 1x (266 MB/s, takt 66 MHz, 3,3 V)
AGP 2x (533 MB/s, takt 133 MHz, 3,3 V)
AGP 4x (1 GB/s, takt 266 MHz, 1,5 V)
AGP 8x (2,1 GB/s, takt 533 MHz, 0,8 V)

Podle spotřeby:
AGP (do 25 W)
AGP Pro-50 (do 50 W)
AGP Pro-110 (do 110 W)

AGP – přenosový výkon


za 1 takt skutečný takt virtuální takt
AGP 1x 32 bitů (4 B) 66 MHz 66 MHz
AGP 2x 64 bitů (8 B) 66 MHz 133 MHz
AGP 4x 128 bitů (16 B) 66 MHz 266 MHz
AGP 8x 256 bitů (32 B) 66 MHz 533 MHz

8
AGP Pro
Jde o AGP sběrnici upravenou pro karty s větším odběrem. První specifikace byla Intelem
zveřejněna v srpnu 1998. AGP konektor je prodloužen do délky na obě strany s tím, že na
straně jedné se přidaly vývody pro +12 V (až 9,2 A), na druhé pro +3,3 V (až 7,6 A). Celkově
bylo přidáno 28 + 20 vývodů. Běžná verze AGP umožňuje jen spotřebu do 25 W, zatímco AGP
Pro může jít až na 110 W. Podle normy se verze AGP Pro-50 (do 50 W) nazývá „Low Power
A.G.P. Pro“ a AGP Pro-110 (do 110 W) má název „High Power A.G.P. Pro“. V dubnu 1999
vznikla AGP Pro verze 1.1a.

PCI Express v1
PCI Express™ = Peripheral Component Interconnect Express
Původní název byl 3GIO (3rd Generation Input Output = sběrnice třetí generace). Má nahradit
nejen sběrnici PCI, ale také sběrnici AGP. Spočívá ve dvou čistě jednosměrných sběrnicích, kde
jedna část přenáší data pouze jedním a druhá část sběrnice pouze druhým směrem.
ZÁKLADNÍ FREKVENCE: 2,5 GHz
První generace byla uvedena ve 2. čtvrtletí 2004, druhá generace měla
následovat přibližně od roku 2006 (viz PCI Express v2.0).
ODKAZ: http://developer.intel.com/technology/pciexpress/devnet/

PCI Express v1 – varianty


Nejmenší šířka může být jeden bit (přesněji řečeno 1 + 1 bit). Šířka může vzrůstat
zdvojnásobením předchozí šířky. Známe tedy:

PCI Express
Výkon PCI Express sběrnice je nejvyšší, pokud je poměr vyslaných a přijatých dat shodný (tj.
50 : 50). Potom např. pro PCI Express x1 můžeme říci, že jde o 250 + 250 = 500 MB/s
Jestliže přenos probíhá jen jedním směrem, je polovina sběrnice nevyužita (část pro přenos
dat zpět). Není však možné ani na chvíli použít i zbývající vodiče. Ty jsou vyhrazeny skutečně
jen pro jednosměrný provoz bez výjimek.

PCI Express – efektivita (1/2)


Stejně jako u jiných sběrnic se i zde odlišuje čistě teoretický maximální datový průtok od
reálného režimu. Při něm záleží na tom, po jak velkých blocích se data přenášejí. Řídicí a jiné
doprovodné části bývají stále stejné. Je tedy lepší přenášet data hromadně po větších blocích
než jednotlivě po malých částech.

PCI Express – plány Intelu


Dne 1. prosince 2004 PCI-SIG uvedla specifikaci „PCI Express x16 Graphics 150W-ATX
Specification 1.0“. Ta umožňuje, jak název napovídá, osadit grafickou kartu PCI Express x16 do
počítače se základní deskou formátu ATX. Slot PCI Express x16 kartě poskytne výkon až do
150 W. Standardní verze PCI Express x16 totiž poskytuje jen 75 W. Tato specifikace je pro
kombinaci se základními deskami rodiny ATX. Pro podporu formátů BTX se nový standard
připravuje (doposud není – 12. ledna 2006). V průběhu září 2006 se objevila informace, že
formát BTX se nadále nebude podporovat. Proto se zřejmě zastavily také práce na novém
standardu PCI Express x16 pro grafické karty pro BTX formáty.

9
PCI Express v2.0
První generace byla uvedena ve 2. čtvrtletí 2004, druhá generace měla následovat přibližně od
roku 2006. Podle oficiální informace z 15. 12. 2004 má definice druhé generace následovat v 2.
polovině roku 2005 a na trh se první výrobky mají dostat v průběhu roku 2007. Sběrnice bude
100% zpětně kompatibilní – do slotů PCI Express druhé generace bude možné osadit karty z
druhé i první generace PCI Express.
Největší výhodou je dvojnásobná přenosová rychlost při stejných konektorech. Mezi další
inovace patří práce v tandemu, kdy dvojice karet může mít spotřebu do 300 W (tj. vazba s
SLI). Dále se hovoří o podpoře IOV (I/O Virtualisation). Podle informace z léta 2006 se verze
0.9 má dokončit ve 4. čtvrtletí 2006 a finální verze roku 2007.
ZÁKLADNÍ FREKVENCE: 5 GHz
ODKAZ: http://developer.intel.com/technology/pciexpress/devnet/

Mini PCI Express Card


PCI = Peripheral Component Interconnect
Původní označení bylo „PCI Express Mobile“. Nahrazuje sběrnici mini PCI. Na kartu je přiveden
signál PCI Express x1 a USB 2.0. První specifikace byla přijata v červenci 2002, do praxe se
přenáší až koncem roku 2004.
ROZMĚRY: 51 x 30 mm
POČET VÝVODŮ: 52

ExpressCard™
Původní kódový název byl „NEWCARD“. Nahrazuje dosavadní sběrnice = moduly PCMCIA PC-
Card-16 a CardBus. Existuje ve dvou podobách (číslo je šířka karty v milimetrech):
ExpressCard™/34 ExpressCard™/54
Na kartu se přivádí sběrnice PCI Express x1 a rozhraní USB 2.0

InfiniBand
…je vysokorychlostní propojení s extrémně nízkou přístupovou dobou. Slouží k propojení
obvodů v rámci základní desky, ale také počítačů v rámci clusteru, počítače s RAID polem nebo
SAN či NAS.
ZNÁMÉ POUŽITÍ: čipová sada Intel 870 (IA-64)

HyperTransport
LDT = Lightning Data Transport™
Technologie navržená firmou AMD. Původní kódový název byl LDT. Slouží k vysokorychlostnímu
propojení integrovaných obvodů v čipové sadě. V rámci ní jsou převodníky (bridge) mezi
HyperTransport a sběrnicemi AGP, PCI-X apod., případně i obvodem South Bridge.
MAXIMÁLNÍ FREKVENCE: 800 MHz
MAXIMÁLNÍ PŘENOSOVÁ RYCHLOST: 12,8 GB/s oběma směry (6,4 GB/s jedním směrem)
NAPĚŤOVÝ ZDVIH: 0,6 V (0,3 až 0,9 V)
POUŽITÍ: čipové sady AMD 8000 (AMD64), nVidia nForce (Socket A)

HTX™
HTX = HyperTransport eXtension
Tento typ sběrnice byl představen 9. listopadu 2004 konzorciem HyperTransport. Pro každý
směr má vlastní kanál, podobně jako PCI Express. Jde tedy o konkrétní podobu slotu pro
přídavné karty, kde se data přenášejí pomocí HyperTransport protokolu verze 1. Společně s
ním byla uvedena specifikace základní desky Extended ATX (12“ x 13“) s s upřesněním HTX
pozice. Datovou šířku 16 bitů je možné případně použít jen v 8bitovém režimu. Podporu
vyjádřila například společnost Iwill Corp., výrobce základních desek, která již produkuje desku
s názvem DK8S2-HTX (2x AMD Opteron). Sběrnice HTX najde použití především v kombinaci s
procesory řady AMD Opteron 800.

POČET VÝVODŮ: 160


DATOVÁ ŠÍŘKA: 8 nebo 16 bitů
FREKVENCE: 800 MHz

10
PŘENOSOVÁ RYCHLOST: až 6,4 GB/s
NAPÁJECÍ NAPĚTÍ: 12 V a 3,3 V
KONEKTORY: jako u PCI Express x1 a x16, jen otočené a posunuté
POUŽITÍ: typicky servery se čtyřmi a více procesory, především při skládání do clusterů. Právě
tam se Iwill chlubí nejkratším zpožděním 1,32 μs, což je méně, než nabízejí Quaorics (1,7 μs),
Cray XD1 (1,8 μs), Myricom (3,5 μs) či Infiniband (4 μs).

HTX-Pro™
HTX = HyperTransport eXtension
Společnost Iwill hovoří o HyperTransport rozhraní jako o HTX-Pro™. Budou ji obsahovat
základní desky QK8S a QK8S-8P (2 nebo 8 procesorů AMD Opteron).

HyperTransport 2.0
Druhá verze zvyšuje komunikační rychlost. Podporuje stejné frekvence jako HT 1.1, navíc 1,0
GHz, 1,2 a 1,4 GHz. Výsledkem je teoretická maximální přenosová rychlost 22,4 GB/s (oběma
směry), což činí 11,2 GB/s jedním směrem. Navíc také umožňuje podporu PCI Express.
Je zpětně kompatibilní s HyperTransport verze 1.

HyperTransport 3.0
Třetí verze opět zvyšuje komunikační rychlost. Podporuje nové technologie jako Link-Splitting –
případné rozdělení jedné sběrnice na dvě poloviční. Podporuje stejné frekvence jako HT 2.0,
navíc také 1,8 GHz, 2,0 Ghz, 2,4 či 2,6 GHz. Teoretická maximální přenosová rychlost je 41,6
GB/s, což činí 20,8 GB/s na linku (tj. jedním směrem). Je zpětně kompatibilní s
HyperTransport verzemi 1 a 2.

NuBus
Vytvořena na MIT a pojmenována firmou Texas Instruments. Velmi záhy
vznikla norma IEEE 1196, „Nubus-A simple 32-bit backplane bus“.
Společnost NeXT sběrnici přejmenovala na NeXTbus.
VÝSKYT: Apple Macintosh II / SE a novější (do PCI), počítače NeXT
DATOVÁ ŠÍŘKA: 32 bitů
TAKT: 10 MHz
PŘENOSOVÁ RYCHLOST: až 40 MB/s
POČET VÝVODŮ: 96 (tři řady po 32 neboli Euro-DIN 96)

NuBus90
Rozšíření NuBus sběrnice z roku 1990, kdy byla urychlena na dvojnásobek.
VÝSKYT: Apple Macintosh II / SE a novější (do PCI), NeXT
DATOVÁ ŠÍŘKA: 32 bitů
TAKT: 20 MHz
PŘENOSOVÁ RYCHLOST: teoreticky až 80 MB/s
POČET VÝVODŮ: 96 (tři řady po 32)

Sbus™
Firemní sběrnice Sun Microsystems. Poprvé se objevila v pracovní stanici SPARCstation roku
1989. Dnes existuje jako oficiální IEEE standard P1496. Rozšiřující karty zde nejsou kolmo na
základní desku, nýbrž vodorovně s ní.
POČET VÝVODŮ: ?
FREKVENCE: 16,67 až 25 MHz
DATOVÁ ŠÍŘKA: 32 (typicky) nebo 64 bitů

UPA64S
UPA = Unified Port Architecture
Proprietární 64bitová sběrnice společnosti Sun Microsystems. Poprvé byla použita v pracovní
stanici Ultra 1 (rok 1995) s taktem 66,6 Mhz, později 83 MHz. Ultra 2 zvýšila na 100 MHz
(1996), Ultra 60 na 120 Mhz (1998). Sběrnice je umístěna mezi procesor a RAM paměť (řadič
RAM je součástí procesoru). Proto je počet slotů omezen. Obvykle bývá jediný, někdy jsou dva.

11
POČET VÝVODŮ: 219
FREKVENCE: 100 až 200 MHz
DATOVÁ ŠÍŘKA: 64 bitů (+ 8 bitů pro ECC)
POUŽITÍ: 64bitové pracovní stanice Sun Microsystems s procesory
UltraSPARC a novějšími s kompatibilní počítače
(firmy Tadpole, Force Computers a další)

POMOCNÉ SBĚRNICE
Tato kategorie se specializuje na určité úlohy, kde obecné sběrnice jsou příliš obecné. Proto se
část přídavného zařízení (např. Modemu, zvukové karty apod.) umístí na základní desku,
zatímco druhá část na rozšiřující kartu. Obě části spojuje právě pomocná sběrnice.
Existuje několik verzí:
AMR, ACR, CNR

AMR
AMR = Audio/Modem Riser
Vytvořena 30. června 1998 společností Intel pro snadnější rozšiřování počítače o komunikační
periferie používající nízké frekvence (modem, zvuková karta). Jde o vyvedení signálu AC 97 ze
čipové sady (konrétně z obvodu South Bridge) do karty. Karta je umístěna uprostřed desky u
AGP slotu (u procesoru). Protože AMR nebylo tvořeno pro podporu Plug and Play, pokusil se
Alberto Martinez (Intel) nastínit koncept jak toto vytvořit (8. června 1999). K praktické
realizaci však nedošlo.
VÝSKYT: počítače PC mezi roky 1999 a 2002; poprvé v čipové sadě i810
ZPĚTNÁ KOMPATIBILITA: není
UMÍSTĚNÍ: mezi AGP a PCI (typicky)
POČET VÝVODŮ: 46 (symetrická přepážka)
POZN.: neakceptuje perfektně PnP !

ACR
ACR = Advanced Communications Riser
INICIÁTOR: firmy 3Com, AMD, ALi, Conexant, Lucent, Motorola, Nvidia, PCtel, TI a VIA
Technologies. Autoři rozšířili původní AMR sběrnici o další možnosti včetně HomePNA,
xDSL modemů či USB případně i bezdrátových zařízení (Bluetooth či rodina 802.11). Využili
konektor PCI, který je na základní desce otočený o 180 stupňů a posunutý směrem k zadní
části. Kartu je možné poznat podle přepážky, která je blíž okraji karty. Podobná karta v
provedení PCI se nepoužívá (tj. jen 3,3V verze).
VÝSKYT: minimální; od roku 2000
ZPĚTNÁ KOMPATIBILITA: AMR
POČET VÝVODŮ: 120
ODKAZ: www.acrsig.org

CNR
CNR = Communication and Networking Riser
Vytvořena 8. února 2000 společností Intel pro snadnější rozšiřování počítače o komunikační
periferie (modem, LAN). Je následníkem původní AMR, se kterou ovšem není kompatibilní.
Roku 2002 převažuje jako doplněk PCI sběrnice, přičemž plně vytlačil předchozí AMR a
konkurenční ACR.
VÝSKYT: počítače PC od roku 2000; poprvé v čipové sadě i815 (zpětně také s čipsetem Intel
810). Od sady 845 počátek vytlačování. Od sady 915 se již nevyskytuje (2004)
ZPĚTNÁ KOMPATIBILITA: není
UMÍSTĚNÍ: za PCI (tj. co nejdál od AGP)
POČET VÝVODŮ: 60 (nesymetrická přepážka)

CNR – verze a použití


CNR 1.0 – 7. února 2000
CNR 1.1 – 18. října 2000
CNR 1.2 – 8. listopadu 2001

12
CNR obsahuje:
-rozhraní AC 97 (audio a modem funkce)
-LAN rozhraní (jedno nebo dvě)
-USB rozhraní (verze 1.x nebo 2.0)
-SMBus (implementace Plug and Play do CNR)
ODKAZ: www.intel.com/technology/cnr/ (odkaz zrušen Intelem)

CMR
CMR = Chaintech Multimedia Riser
Specialita společnosti Chaintech, určená pro multimediální záležitosti (viz zvuková karta 5.1).
Je využitý konektor z CNR, který je otočený a posunutý. Používá se i u současných základních
desek, příkladem je VNF3-250 s čipsetem nVidia nForce3 250 pro procesor AMD Athlon 64
(Socket 754).
VÝSKYT: základní desky Chaintech
ZPĚTNÁ KOMPATIBILITA: není
UMÍSTĚNÍ: za PCI (tj. co nejdál od AGP)
POČET VÝVODŮ: 60 (nesymetrická přepážka)

PRŮMYSLOVÉ SBĚRNICE
Ty se používají pro tzv. průmyslové účely neboli pro počítače, používané přímo ve výrobě. Jsou
odolnější vůči prachu, mají větší teplotní rozsah, odolávají otřesům apod. Průmyslové sběrnice
bývají obdobou běžných sběrnic, jen mívají jiný konektor – vhodnější pro průmyslové potřeby.
Kapitola PRŮMYSLOVÉ SBĚRNICE látka doprovodná, neslouží jako základ písemného a ústního
zkoušení.
běžná verze průmysl
XT bus 8bit PC/104
ISA 16bit PC/104
PCI PC/104+
CompactPCI

PC/104
PC/104 (též IEEE P966) je průmyslová podoba ISA sběrnice. Elektricky je shodná, jen
konektory jsou odlišné. Používala se sice od roku 1987, ale první verze 1.0 vznikla v březnu
1992 ve shodě s návrhem normy IEEE P996.1. Verze 2.4 byla přijata v srpnu 2001, verze 2.5 v
listopadu 2003. V této doposud poslední verzi byly některé vývody přejmenovány tak, aby
odpovídaly knize Edwarda Solariho „ISA and EISA Theory and Operation“ z nakladatelství
Annabooks ISBN 0-929392-15-9). Sběrnice byla vytvořena konzorciem „PC/104 Embedded
Consortium“
FREKVENCE: 6 až 8 MHz
POČET VÝVODŮ: 62 + 36
ODKAZ: www.pc104.org

PC/104 Plus
PC/104 Plus je průmyslová podoba kombinace ISA + PCI. Jinými slovy jde o PC/104, ke které
se doplnila 32bitová PCI. Elektricky je shodná, jen konektory jsou odlišné. Norma PC/104 Plus
verze 1.0 vznikla v únoru 1997. Jde o 32bitovou verzi PCI s frekvencí 33 MHz s teoretickou
možností využít 66 Mhz. Poslední verze normy 2.0 vznikla v listopadu 2003. Ta změnila
předchozí PCI 2.1 na novější PCI 2.2, přidala podporu 3,3V karet. POČET VÝVODŮ: 62 + 36 +
120
ODKAZ: www.pc104.org
Pro zajímavost – pracovní rozpětí teplot je -55 až +85 stupňů Celsia!
Konektor vydrží 50 cyklů (tj. spojit – rozpojit).

13
PCI-104
Jde vlastně o PC/104 Plus bez ISA sběrnice. Jde o 32bitovou verzi PCI s frekvencí 33 MHz s
teoretickou možností využít 66 Mhz. Poslední verze normy 1.0 vznikla v listopadu 2003. Byla
odvozená od PC/104 Plus.
POČET VÝVODŮ: 120 (4 řady po 30 pinech)
ODKAZ: www.pc104.org

CompactPCI
Průmyslová podoba 32/64bitové 33MHz PCI sběrnice, vytvořená sdružením PICMG (PCI
Industrial Computers Manufacturers Group). Karty CompactPCI mají velikost 3U a 6U formátu
EuroCard. Velikost modulu 3U je 160 x 100mm, velikost modulu 6U je 160 x 233,35 mm.
Čelní panel systému CompactPCI splňuje obě normy IEEE1101.1 a IEEE1101.10, tj. bez/s
definovanou elektromagnetickou kompatibilitou. Specifikace CompactPCI definuje použití až 5ti
konektorů, značených jako J1 až J5. Procesorové moduly využívají pouze konektory J1 a J2. J1
pro 32bitový přenos dat, je použit u všech modulů. Konektor J2 je volitelný, je použit u modulů
využívající 64bitový přenos dat. Formát 3U využívá pouze konektory J1 a J2. Ve formátu U6
jsou použity i konektory J3,4 a 5 – jsou částečně definovány normou a dále rezervovány pro
speciální použití, jako např. pro vyvedení signálů na zadní panel nebo pro můstky s
rozhraním pro jiné standardy jako je VME nebo SCSI.
KONEKTOR: 7x47 pin (IEC917 a IEC1076-4-101)

PXI
PXI = PCI eXtensions for Instrumentation
Jde o rozšíření CompactPCI sběrnice pro měření a automatizaci. Byla vytvořena společností
National Instruments a je otevřeným standardem, o který se nyní stará PXISA = PXI Systems
Alliance.

PMC
PMC = PCI Mezzanine Card
Jde o speciální verzi PCI karty, umístěné vodorovně se základní deskou. Rozhraní má základ v
normě IEEE P1386.1. Karty mohou mít 2 velikosti:
- jednoduchá 74 mm x 149 mm x 8,2 mm
- dvojitá 149 mm x 149 mm x 8,2 mm

TERMINOLOGIE (A – O)
ACR Advanced Communications Riser
ADD AGP Digital Display
AGP Accelerated Graphics Port
AMR Audio/Modem Riser
CNR Communication and Networking Riser
DMA Direct Memory Access
EISA Extended ISA
HTX HyperTransport eXpansion
ISA Industry Standard Architecture
LDT Lightning Data Transport
MCA Micro Channel Architecture

TERMINOLOGIE (P – Z)
PCI Peripheral Component Interconnect
PCI-X Peripheral Component Interconnect eXtended
PCI SIG PCI Special Interest Group
PICMG PCI Industrial Computers Manufacturers Group
PIO Processor Input Output
PXI PCI eXtensions for Instrumentation
PXISA PXI Systems Alliance
SAN Storage Area Network
UPA Unified Port Architecture
VESA Video Electronics Standards Association
VLB, VL Bus VESA Local Bus

14
Otázky
1) Jakou datovou šířku může mít PCI sběrnice?

2) Na sběrnici PCI-X 133 jsou osazeny tři 64bitové karty. Jedna komunikuje na 33, druhá na
66, třetí na 133MHz. Každá z nich využívá třetinu času. Jaká je celková přenosová rychlost,
jaké je zpomalení oproti plné rychlosti PCI-X 133?

3) Na 32bitové sběrnici PCI s taktem 33 MHz jsou osazeny dvě karty, které využívají sběrnici
stejně (tj. dělí se o ni 50:50). Jaká je celková přenosová rychlost?

4) Jakou datovou šířku může mít PCI Express sběrnice?


5) Jaké rozpětí frekvencí má ISA sběrnice?
6) Karty s jakými sběrnicemi je možné osadit do EISA slotu?
7) Jaký teoretický maximální datový tok má AGP 8x?
8) Je teoreticky rychlejší AGP 2x nebo 64bitová PCI sběrnice?
9) Jaký teoretický maximální datový tok může mít síťová karta Gigabit Ethernet (full duplex)
na 32bitové PCI s taktem 33 Mhz?

10) Jaké nastane teoretické zrychlení trvalého plně duplexního provozu, když síťovou kartu
Gigabit Ethernet přesuneme z PCI 32b/33MHz na PCI Express?

11) Z počítače IBM PC XT byla zachráněna karta. Kterou sběrnici musí mít počítač, aby mohla
být tato karta otestována? (vyjmenujte všechny)

12) Do 32bitové sběrnice PCI na 33 MHz byla osazena karta PCI-X 133. Je to jediná karta na
sběrnici. Jaká je maximální teoretická přenosová rychlost?

13) Lze do slotu PCI-X 133 vložit kartu pro 5V verzi 32bitové PCI? Zdůvodněte své tvrzení.
14) Lze do slotu pro PCI Express x8 vložit kartu PCI Express x1? Zdůvodněte své tvrzení.

15

Rate