James Krss: Pavilon z porcelnu Ped mnoha lety vyjela si mal spolenost na nsk dunce na vlet na lut moe.

Cestujc pochzeli z rznch zem, mluvili rozlinmi jazyky, a tedy si vbec nerozumli. Slena Detnkov, mlad dma pvodem z Berlna, sedla open o bok loky a zaujat pozorovala vodn hladinu. Ven pask lka, doktor Meunier, si etl noviny a malinko u toho pospval. A mlad Amerian Freddy upral svj nov dalekohled na obzor. Li, nsk majitel dunky, sedl u kormidla a usmval se. Nhle vyvolal Fredy pozdvien. Podvejte! Vidm ostrov! a na nm dm! Mohl bych se tak podvat? zeptal se spn doktor Meunier. Ale ovem, odpovdl Fredy. Tomu rozhovoru se vichni nemlo podivili. Jak to pijde, e si rozumme? nemohla vit svm um slena Detnkov. Dnes je dvactho tvrtho ervna, a to je astn den. Dnes se dj podivn vci, promluvil toho dne poprv Li. Zraky vech se otoily na majitele dunky. Loka ale u kodrcav narazila na psit beh ostrova. Cestujc vystoupili a Fredy vyskoil na kmen. Dmo a pnov, ostrov je obydlen. Kdo se neboj tajemnch vc, nech m nsleduje!

V mal spolenosti si vichni dodali odvahy a vypravili se smrem k budov. Kdy k n dorazili, zjistili, e nejde o dm, ale vysokou blou ze bez oken a bohuel i bez dve. to je hloup, e se nememe podvat dovnit, povzdechla si slena, kdy domnl dm obeli. V tom se ve zdi objevila malink dvka a do psku ped zd se vykutlel svazek drobnch kolej a rozvinul se. Po nich tie pihrel vlek s nkladnmi vozky, kter se s klapnutm otevely a z nich vypadly stromky a nepatrn keky, miniaturn laviky a drobn ptci. Vlek dojel na konec kolej a lokomotiva s veselm psknutm zajela do psku. Kdy zmizel posledn vagnek, stromy i kee se rozmstily a narovnaly. Ne by kdo napotal do t, prostrala se v psku jarn krajina. Ale to je kouzeln, zavskla slena Detnkov a zaermovala parapletem, docela jedna bse! Doktor Meunier zpozornl, vypjal hru a zaujal divadeln postoj a jal se recitovat vere, za co sklidil obdivn pohled mlad Berlanky: Na zdce, thnouc se podl souvrat, Porostl sveepcem, jen poboil ji zpola, Svtila chudobka jak bl aureola. Podvejte, nco se dje, peruil jej Freddy a ukazoval na drobnou krajinku. Zatmco star pn deklamoval, v krajin se otevely re a na zem se snesl d kvt. V psku bylo lto a ve zdi vedle pskovit se na okamik objevila brna. eknte jet njakou! obrtil se Amerian na lkae. Ale j jinou neumm, ekl sklesle doktor Meunier. Tak pokejte, zkusme to sami, navrhla slena Detnkov. Zamyslela se a zkusila:

Kdo by mi mohl povdt, Kdo posadil na vtve hedvbn ptky? Doktor Meunier se rozzil a dodal: Ten, kdo je star jako svt A mlad jak jaro taky. Krajina rozkvetla jet vc, stromy se obalily jablky a ta dozrla, list se zaalo snet do loutnouc trvy. Pak se zachvla posledn vtvika a v krajin se rozhostil klid. Brna ve zdi opt zablikala a zmizela. Jet njakou! kiela naden slena a mvala detnkem jako o ivot. Kdy je horko, nkde v stnu Vypstuji zeleninu, nadhodil Freddy. V krajin se nepohnul ani lsteek. Zkusila to jet slena Detnkov: Rok se brzy zakulat, Jak ovoce na stromech, Jablka nm budou zrti, Nejpknj pro m nech. Ale ani tmito veri se krajina nedala pohnout. Jen posledn lstky opadaly a pokryly trvu lutoervenm kobercem. Cestujc sklesle postvali kolem pskovit, kdy tu si Li, majitel dunky, klekl a nabral do dlan hrst list. Blou chryzantmu Pozvedne k oku A nikde ani smtko. Ostatn se zatvili rozpait, ale nad krajinou se jako kouzlem snesla hust snhov vnice a vechno pokryla blm zvojem. A ve zdi se zcela zeteln objevila brna.

Z nieho nic kdosi ekl: astn dobr den, ven panstvo. Brna se otevela a vedle n st usmvav an v podivuhodnm starobylm odvu. To je velk Li Po, nsk bsnk, eptal doktor Meunier slen Detnkov. Znm ho ze starch obraz. Jako ve snu vstupovali te zamylen cestujc do zahrady, kter se prostrala za zd. Uprosted zahrady leelo jezero. Na jezee byl ostrvek a na nm mezi tamaryky a blahovinky mal paviln z blho a zelenho porcelnu, ke ktermu vedl nefritov most. Li Po je vedl zahradou a spolenost okouzlen pozorovala okoln produ. Velk Li Po, dovol, abych od tebe pednesl bse? zeptal se Li, majitel dunky. Jen si poslu, svolil s smvem bsnk. Zde v jezrku se zhl K veeru jako k rnu Bl a zelen Pavilon z porcelnu. Zde mostek pihrben Jak tygr v toku Od behu k pavilonu Je vn ve skoku, A dole na hladin V stbrn zplav Pavilon s lampiony Ve stoj na hlav. Ta bse vznikla jist zde v tomto pavilonu, ekla slena Detnkov. Nikoliv, odpovdl Li Po, naopak, paviln vznikl z t bsn. Nebo zde jsme na ostrov, kde se krsa stv

skutenost. Bsnk se odmlel, ze zhyb kimona vythl karafu, nathl se a srpkem msce j uzl hrdlo. Potom utrhl tyi kalichy kvt a kadmu nalil trochu vna. Nkter kvty se promnily v ptky a uletly a nad jezerem se v gondole letcho balnu vznela mal myka, jej obraz vesele proplul po hladin. Jedno ze slunc zalo a bl mrky se s lehkm zajiskenm promnily v hvzdy. Na zahradu padl veer. Stecha pavilonu se roztoila a lampiony se rozzily oranovm svtlem. Vem bylo velice lehko a bezstarostn u srdce. Kdy bylo naase, doprovodil Li Po cestujc zpt k loce a ti se se srdenmi pozdravy vydali na ir moe, zpt k domovu. Vtr k nim donel tny mandolny a vlny hzely jedna druh barevn bubliny. Je to jen zdn, nebo je to skutenost? zeptal se Amerian Freddy, kter se pomalu probral z opojnho okouzlen. Je to oboj, odpovdl an Li nsky.