Kuba se zachmuřil. „Máš pravdu,“ přisvědčil a rozhlédl se.

Po knize se Žabí Zátokou, která je vždycky přenesla domů, nebylo ani stopy. Anička znovu vykoukla z okénka. „Ale kde to vůbec jsme?“ „Zjistím to,“ řekl Kuba. Zvedl otevřenou knihu a přečetl název na obálce. „Život v době ledové.“ „Doba ledová?“ opakovala Anička. „To už se nedivím, že je nám taková zima.“ „Měli bychom co nejrychleji najít třetí magickou věc na M, než docela zmrzneme.“ „Podívej,“ špitla Anička a ukazovala cosi z okénka. „Lidi!“ Kuba už je taky viděl: čtyři postavy na útesu, dva dospělé a dvě děti. Všichni drželi dlouhé oštěpy.
18

„Kdo to může být?“ zeptala se Anička. „Podívám se do knihy,“ odpověděl Kuba.

19