Předmluva prezidenta republiky profesora Václava Klause

Názory prezentované v této knize jsou názory autora a nemusí se vždy shodovat s oficiálními názory a stanovisky ČNB.

Z pera předního českého ekonoma Vladimíra Tomšíka, viceguvernéra České národní banky a profesora financí na Vysoké škole ekonomické v Praze, vznikla – a to nejen v našem kontextu – zcela unikátní kniha. Je to pohled ekonoma, důsledně využívajícího instrumentarium moderní ekonomické vědy, na vybraná aktuální témata dnešní doby. Autorem diskutované problémy spojuje to, že se staly objektem široké politické a společenské debaty, ale bohužel i předmětem manipulace v rukách politiků. Jako málo co jiného symbolizují fenomén posledních let – stále narůstající převahu politiky nad ekonomikou a racionálními ekonomickými hledisky, narůstající nedůvěru v tržní principy a cenový mechanismus, a v konečném důsledku další omezování trhu a svobody jednotlivce. Politici obvykle ekonomy vážně neberou, ale v posledních letech to ještě zesílilo. Při svých rozhodnutích velmi často ignorují – vědomě či nevědomě – elementární ekonomické zákonitosti. Tyto zákonitosti ale existují. Svět kolem nás a podmínky, v nichž žijeme, se měnit mohou, ale lidé zůstávají pořád stejní. Jejich rozhodování se řídí stále stejnými principy. Politicky prosazované zásahy do ekonomiky mají nemalé dopady a je úlohou ekonomů je analyzovat a upozorňovat i na ty jejich důsledky, které na první pohled nejsou vidět. Ekonomická analýza je v tomto úkolu nezastupitelná. Jen ta může poskytnout racionalitu a zdravý rozum do společenské a politické diskuse a vyvrátit některé ve společnosti zažité, ale v ekonomické vědě již dávno vyvrácené mýty. To, že ekonomové jsou slyšet jen zřídka, je chybou těch, kteří by naslouchat měli – tedy politiků, ale je třeba uznat, že selhávají i samotní ekonomové. Při jejich pasivitě se během dosavadních diskusí nad krizí eurozóny, stavem veřejných financí či bojem s klimatickými změnami ke slovu v lepším případě hlásili samozvaní odborníci a „mediální“ ekonomové (kteří odkláněli debatu od podstatného a posouvali ji tu více, tu méně do marginálií), v horším případě ti, jimž vůbec nešlo o to, aby se o věcech začalo racionálně diskutovat a lidé okolo nich jim lépe rozuměli, ale kteří viděli pro sebe samé příležitost stát se spasiteli a inženýry dalšího vývoje (a tedy záměrně mnohé podstatné věci zamlčovali a překrucovali). Platí to obecně, ale v českých podmínkách o to 5

více. Při listování našimi předními odbornými ekonomickými časopisy se nejednou mračím, že témata aktuálních společenských debat jsou zcela opomíjená. Prof. Tomšík, jako jeden z mála erudovaných ekonomů, na tuto „povinnost“ nerezignoval. Využívá standardní a netriviální ekonomické postupy, zcela klíčovou cost-benefit analýzu, ze které musí vycházet jakékoli zhodnocení návrhů a opatření. Důsledně rozlišuje pozitivní a normativní přístup v ekonomii. Jeho jasným hodnotovým názorům předchází objektivní, pozitivní analýza. Předložená monografie je bezesporu textem ekonomickým, ale na druhou stranu je – díky velmi precizní, podrobné a logicky vystavené argumentaci i díky didakticky vhodně zvolené skladbě – textem, který při troše pozorného čtení je přístupný i širší neekonomické veřejnosti. Autor to dokáže, aniž by sklouzával do přitažlivých, ale bezobsažných frází a zjednodušení. A to je vzácné. První blok pojednávající o příčinách krize eurozóny je klíčový pro další uvažování o jejím setrvání a budoucí podobě. O tom, že potíže eurozóny jsou inherentním, vrozeným defektem, jsem napsal mnoho. Vladimír Tomšík v návaznosti na naši společnou publikaci vydanou před čtyřmi lety (Makroekonomická fakta české transformace, NC Publishing, Brno, 2007) zaměřuje svůj výklad na zcela klíčový aspekt „víceúrovňové“ ekonomické asymetričnosti a nesladěnosti jednotlivých členských zemí. S eurem úzce souvisí i další okruh, kterému se Vladimír Tomšík věnuje – obrovské fiskální potíže vyspělého světa. Nedávná krize odhalila nejen systémovou vratkost evropského měnového uspořádání, ale i naakumulované problémy veřejných financí. Nechci polemizovat s Tomšíkovým nadpisem, zda návrat k tržním principům je vůbec možný, ale jedno je jisté – je potřeba razantní a systémové změny, opuštění konceptu evropského státu blahobytu, který ztratil vazbu na své rozpočtové omezení. Musí nastat fundamentální změna přístupu a nejen kosmetické ladění jednotlivých složek příjmové či výdajové strany rozpočtů. Fiskální problém je zesílen pokusy bojovat proti krizi obrovskými finančními injekcemi, ať už v podobě masivních investic či formou nejrůznějších dotací. Příčinu krize – špatná alokační rozhodnutí způsobená státními zásahy – další alokační pokřivení nevyřeší. Je opět potřebné poukazovat i na nezamýšlené náklady těchto opatření. Ač se naše vláda v době všeobecné paniky nenechala uchýlit k nesmyslným pobídkám spotřeby, mnoho nejrůznějších pobídek na straně investic existuje, a ty ekonomiku velmi poškozují. Ještě více zesilovat rozpočtové potíže a zpomalovat budoucí ekonomický růst mohou další iracionality – jako je (pro ekonoma na zcela nesmyslném principu předběžné opatrnosti) postavený boj proti změnám klimatu snížením emisí uhlíkových plynů a na to navázané debaty o energetice a jejím mixu vytržené z kontextu její vazby na 6

ekonomický vývoj. Falešná internalizace nákladů pomocí obchodovatelných emisních povolenek je jen hrou na trh a další iracionalitou pokřivující trhy a ceny. Ti, kteří v této hře mohou potenciálně vydělat, ve snaze ospravedlnit své chování, předstírají, že je to tržní řešení problému globálního oteplování. Jak prof. Tomšík dokládá, boj s klimatem v zájmu „vyšších hodnot“ povede k obrovským ztrátám lidského blahobytu. Věřím, že tato ojedinělá publikace bude přínosná nejen pro ekonomy či studenty ekonomických oborů, ale že přiblíží ekonomické uvažování i širší veřejnosti a umožní tím minimalizovat lidovou, resp. politickou tvořivost. Ekonomické zákonitosti platí bez ohledu na to, zda si to sympatizanti jednotlivých zaváděných opatření a lepších zítřků přejí či jak dokáží zmanipulovat uvažování podstatné části veřejnosti a mediální debaty. Zdravý rozum je třeba o něco opřít. Ekonomie pro to vytváří předpoklady. Jsem přesvědčen, že si tato kniha své pozorné čtenáře najde. Václav Klaus

Prezident České republiky a profesor pro obor finance na Vysoké škole ekonomické v Praze Říjen 2011

7

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful