You are on page 1of 76

2005

AC TA U N I V E S I TAT I S C A RO L I N A E S T U D I A T E R R I TO R I A L I A V I I

PAG . 1 1 8 6

VZTAHY NIZOZEMSKA S NMECKEM V LETECH 19451995


I V A N A PA R P E L O V

Obsah
Seznam pouvanch zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Literatura k tmatu nmecko-nizozemskch vztah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Okupace Nizozemska a druh svtov vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Povlen situace ve vztahu Nizozemska k Nmecku . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Anexe nebo korekce hranic? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1 Postoj veejnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.2 Pechod od anexe ke korekci hranic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.3 Reakce pichzejc ze zahrani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.4 Reakce nizozemsk politick scny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Vypovzen nmeckho obyvatelstva z Nizozemska po roce 1945 . . . . . . 2.3 Povlen vyrovnn Nizozemska s Nmeckem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Reakce na Veobecnou smlouvu a jej ratifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Ekonomick vztahy Nizozemska a Nmecka po roce 1945 . . . . . . . . . . . . . 2.4.1 Ekonomick situace Nizozemska a Nmecka ped vypuknutm druh svtov vlky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.2 Povlen navzn ekonomickch vztah mezi obma zemmi . . . 2.5 Doba oficilnho usmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.1 Heinemannova nvtva v Nizozemsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Vztahy Nizozemska se sjednocenm Nmeckem do roku 1995 . . . . . . . 3.1 Akce zlobm se . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 14 15 19 21 21 23 24 27 30 31 34 40 42 42 44 47 48 50 50 11

3.1.1 Nizozemsk vyrovnvn s nacistickou okupac . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.2 Reakce nizozemskch mdi na nmeck protirasistick akce v letech 19921993 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Fotbalov hnut a jeho role ve vztahu Nizozemska s Nmeckem . . . . . 3.3 Znm a neoblben Obraz Nmecka a Nmc mezi nizozemskou mlde . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.1 Celkov vsledky a zvry studie Znm a neoblben . . . . . . . . . . . 3.3.2 Reakce na studii Znm a neoblben . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Polovina 90. let 20. stolet ve vztahu Nizozemska s Nmeckem . . . . . . . . 3.4.1 Nvtva nmeckho kancle Helmuta Kohla v Nizozemsku 22.23. kvtna 1995 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.2 Ohlas na Kohlovu nvtvu v nizozemskm tisku . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.3 Zamylen nad Kohlovou nvtvou v Nizozemsku . . . . . . . . . . . . . . . Zvr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prameny a literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

57 58 60 61 68 70 72 73 76 78 79 83

12

Seznam pouvanch zkratek


BuZa CDA CDU CHU CPN D 66 FAZ FDP JEIA KVP NAA NIPO NSDAP PvdA SPD VVD Ministerie van Buitenlandse Zaken, ministerstvo zahraninch vc (v Nizozemsku) Christen Democratisch Appl, Kesansko-demokratick vzva (konzervativn pravicov strana) Christlich Demokratische Union, Kesansko-demokratick unie Christelijk-Historische Unie, Kesansko-historick unie (protestansk stana) Communistische Partij van Nederland, Komunistick strana Nizozemska Democraten 66, Demokrat 66 (levicov liberln strana) Frankfurter Allgemeine Zeitung Freie Demokratische Partei, Svobodn demokratick strana Joint Export-Import-Agency Katholieke Volkspartij, Katolick strana lidov (pozdji splynula s CDA) Nedelands Audiovisueel Achief, Nizozemsk audiovizuln archv Nederlandse Instituut voor de Publieke Opinie, Nizozemsk institut veejnho mnn Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, Nacionln-socialistick nmeck dlnick strana Partij van de Arbeid, Strana prce (sociln demokracie) Sozialdemokratische Partei Deutschlands, Socilndemokratick strana Nmecka Volkspartij voor Vrijheid en Democratie, Lidov strana svobody a demokracie (pravicov liberln strana)

13

vod
Tato prce si klade za cl seznmit tene pedevm s povlenmi vztahy Nizozemska s Nmeckem. Tyto bilaterln vztahy dvou evropskch zem by se nestaly tmatem tto prce, pokud by byly nezajmav a nespecifick. Povlen vztah Nizozemska a Nmecka se d jednodue charakterizovat nkolika zpsoby. Je to vztah vtze a poraenho, vztah mal a velk zem, ale tak vztah dvou spnch hospodskch partner a dvou dobrch soused na zpad evropskho kontinentu. Vztah tchto dvou zem je zajmav proto, e mezi Nmeckem a Nizozemskem existuje ada rozdl i shod. V 16. a 17. stolet bylo Nizozemsko svtovou velmoc, disponovalo velkou koloniln a rozvoj nizozemskch mst zaznamenval neuviteln rozmach. V tto dob bylo pozdj Nmecko rozdrobeno jet do stt a sttek Svat e msk. Ke vzniku jednotnho Nmecka dolo a v 19. stolet, kdy slva nizozemskho impria ji dvno vymizela. Definitivn teku za kolonilnm panstvm Nizozemska udlalo vyhlen samostatnosti Indonsie (1949) a Surinamu (1975). Nejvraznj pelom v nmecko-nizozemskch vztazch dodnes stle jet tvo druh svtov vlka. Ptilet okupace nacistickm Nmeckem se stala na dlouh lta pro nizozemskou spolenost otesnm traumatem. Nizozemsko neoekvalo Hitlerovo pepaden, nebo zstalo v prvn svtov vlce neutrln. Ne se po roce 1945 stailo Nizozemsko z vlenho oku vzpamatovat, zaala studen vlka a z okupanta a neptele se stal pro Nizozemsko spojenec a partner. Politicky a hospodsky inn st spolenosti si velice rychle zvykla na tento nov podek, ale psychologick spoleensk podvdom se s touto skutenost vyrovnvalo dlouho a nkdy se jet stle vyrovnv. Nen mon zmnit vechny povlen udlosti, kter se odehrly mezi Nmeckem a Nizozemskem. To nen zmr tto prce. Jde pedevm o udlosti, kter nejvce a zeteln ovlivnily nmecko-nizozemsk vztah. Prce se sousted na dv obdob v povlench nmecko-nizozemskch vztazch. Tyto dva asov seky jsem vybrala proto, protoe si myslm, e se zde odehrly nejdleitj udlosti tkajc se vzjemnch vztah obou stt. Dleitou lohu sehrlo v tchto vztazch obdob nsledujc bezprostedn po skonen vlky. Prvn ti kapitoly pojednvaj o tom, jak se
14

Nizozemsko po konci vlky vyrovnvalo s nsledky nacistick okupace. Byla to korekce nizozemskch hranic na kor Nmecka, vysdlen nmeckch oban z Nizozemska a konen vyrovnn se s vlenou minulost, kter pedstavuje Veobecn smlouva uzaven mezi Nizozemskem a Nmeckem v roce 1960. tvrt kapitola charakterizuje povlen nmecko-nizozemsk hospodsk vztahy. Tuto problematiku jsem vybrala proto, nebo tvo velice dleitou st nmecko-nizozemskch vztah. Nmecko se stalo ji koncem tyictch let nejvtm a nejdleitjm nizozemskm hospodskm partnerem. Druh obdob, kterm se zabv tato studie je obdob prvn poloviny 90. let 20. stolet. K charakteristice devadestch let jsem si vybrala nkolik udlost, kter mi pipadaly vhodn k interpretaci nejnovjch nmeckonizozemskch vztah. Byla to pedevm akce nizozemskch mdi zlobm se (1993), anketa Institutu Clingendael Znm a neoblben (1993) a nvtva nmeckho kancle Helmuta Kohla v Nizozemsku (1995).

Literatura k tmatu nmecko-nizozemskch vztah


Pro tuto prci jsem erpala z literatury, kterou jsem sbrala pedevm bhem svho stipendijnho pobytu v Nizozemsku. V nizozemskch universitnch knihovnch se na tma nmecko-nizozemsk vztahy najde velk mnostv publikac. V tto kapitole bych chtla podat strun pehled doposud vydan literatury, kter se zabv pedevm tmto tmatem. Pehled literatury jsem rozdlila do dvou st. A to podle doby, kter je v nich zpracovna. V prvn sti jsou hodnoceny publikace tkajc se povlench let a do roku 1963, kdy dolo k faktickmu vyrovnn mezi Nmeckem a Nizozemskem. Tyto publikace vychzely pedevm v sedmdestch a osmdestch letech. V druh sti pehledu je literatura pojednvajc pedevm o devadestch letech 20. stolet. Literatura na tma nmecko-nizozemsk vztahy vychz pedevm v nizozemtin a v nmin, zdka v anglitin a francouztin. Literaturu, kterou jsem pro svoji prci pouila byla pedevm v nizozemtin, ale tak v nmin. Tma okupace a druh svtov vlka hraje v povlench nmecko-nizozemskch vztazch velice dleitou roli. Toto tma je stle jedno z nejastji zpracovanch tmat v nizozemsk literatue vbec (jak v odborn lite15

ratue, tak v beletrii).1 V kapitole o okupaci Nizozemska jsem vychzela pedevm z publikace nmeckho autora Gerharda Hirschfelda a z nkolika odbornch asopiseckch lnk. Kniha tohoto nmeckho historika Nadvlda a kolaborace. Nizozemsko v dob okupace 194019452 vyla jak v nmin, tak v nizozemtin. Z publikace se dozvme podrobn informace o organizaci a dn v skm komisaritu Nizozemsko. Velk st kapitol se zabv kolaborac a pizpsobenm nizozemsk spolenosti nacistickmu reimu. Kolaboraci Hirschfeld dl na ekonomickou, spoleenskou a ednickou. Posledn kapitola je vnovna nizozemskm faistm a jejich spoluprci s nmeckmi okupanty. Jeden z nejvznamnjch autor, kter se zabv povlenmi nmecko-nizozemskmi vztahy, je nizozemsk autor Friso Wielenga. Wielenga je profesorem nmeckch studi na universit Groningenu a krom nesetnch lnk a esej na toto tma, vydal nkolik vdeckch knih, kter se daj oznait za standardn publikace o nmecko-nizozemskch vztazch. Spolen s Jrgenem C. Hessem vydal Wielenga v roce 1982 studii Nmecko v nizozemskm tisku je stle problmem?3. Autoi studie zkoumali ve tech nizozemskch dencch z let 19691980, jak byl prezentovn obraz Nmecka. Vzhledem k tomu, e autoi hodnotili pomrn dlouh obdob, me publikace poslouit i jako zdroj informac o udlostech ve vztazch mezi Nizozemskem a Nmeckem. Dal velice zajmavou odbornou knihou je Wielengova publikace Zpadn Nmecko: partner z nutnosti. Nizozemsko a Spolkov republika v letech 194919554. Tato disertan prce mohla vzniknou dky zpstupnn jak nizozemskch, tak nmeckch archv po uplynut ticetilet uzavrac lhty na konci osmdestch let. Wielenga se pokou odpovdt na tyto otzky: Jakou roli hrlo Nizozemsko v povlenm rozhodovn o Nmecku? Bylo vyeen tzv. nmeckho problmu rozhodujcm pro Nizozemsko? Jak probhala diskuse o optnm vyzbrojen Nmecka? Wielenga analyzuje tyto otzky nejenom z pohledu Nizozemska a Nmecka, ale ten se tak dozv i o postojch zpadnch mocnost a Sovtskho svazu. Tato obshl publikace pojednv o vech dleitch okamicch v nmecko-nizozemskch vztazch, a proto je koda, e existuje pouze v nizozemtin.
1 2 3 4

Bank, J.: Oorlogsverleden in Nederland. S. 3. Bezetting en collaboratie. Nederland tijdens de oorlogsjaren 19401945. Duitsland in de Nederlandse pers-altijd een probleem. West-Duitsland: partner uit noodzaak. Nederland en de Bundesrepubliek 19491955.

16

Z knih a lnk, kter Wielenga doposud uveejnil, je zeteln jeho pozitivn nzor na nmecko-nizozemsk vztahy. Wielenga je zastncem stle se zlepujcho vztahu obou zem a jejich nrod. Udlosti, jako byla napklad v roce 1993 studie Institutu Clingendael Znm a neoblben nebo akce zlobm se, oznauje za nhodn vkyvy v harmonickm vztahu mezi malou a velkou zem. Nedvra a zisk. Nizozemsko a Zpadn Nmecko v letech 194519815 je nzev dal publikace, kter komplexn interpretuje nmecko-nizozemsk vztahy. Jejmi autory jsou historikov H. J. G. Beunders a H. H. Selier. Prvnch sedm kapitol deskriptivn popisuje to, co se odehrlo mezi Nizozemskem a Nmeckem v letech 1945 a 1980. Pedmtem pozorovn je normalizace povlench nizozemsko-nmeckch vztah v danm asovm obdob. Tato publikace se stav kriticky k tzv. nizozemskmu Calimerokomplexu, postoji mal zem, kter neustle klade poadavky na svho velkho souseda, aby si vydobyla svou dleitost. Posledn tyi kapitoly se jen velice vzdlen dotkaj nmecko-nizozemskch vztah, a proto mi nen jasn, pro je autoi do sv knihy zaadili. Meme bt jet antinmet?6 je nzev sbornku ty esej, kter se zabvaj tmatem, kter je obsaeno v nzvu. Sbornk vyel ji v roce 1965 a tm je jednou z nejstarch publikac interpretujc nmecko-nizozemsk vztahy po druh svtov vlce, kterou jsem v Nizozemsku zaznamenala. Vichni autoi jet proili okupaci sv zem, a tak mli v edestch letech velice kritick postoj k Nmecku a obavy zda se v Nmecku opravdu upevnila demokracie. Dva soused, dv kultury7 je nzev velice zdaen knihy o Nizozemsku a Nmecku od H. W von der Dunka. Von der Dunk se zabv nejno. vjmi djinami obou zem a poukazuje na skutenost, e nejenom Nmecko, ale ani Nizozemsko nem neposkvrnnou minulost (Indonsie). Dleit je vnmn dvou odlinch politickch tradic. Kniha vychz pedevm z vyhodnocen nejnovjch lnk dennho tisku a asopis. Krom odbornch knih vychz pravideln cel ada odbornch esej, lnk a vah na tma nmecko-nizozemsk vztahy. Protoe nen mon jmenovat vechny sbornky, pokusm se zmnit alespo o tch nejdleitjch.
5 6 7

Argwaan en profijt. Nederland en Duitsland 19451981. Mogen wij nog anti-Duits zijn? Twee buren, twee culturen.

17

Centrum nizozemskch studi pi univerzit v Mnstru vydv pravideln svou roenku, kter obsahuje lnky tkajc se vech oblast nmecko-nizozemskho vztahu. Roenka vychz v nmin a jejm vydavatelem je profesor Horst Lademacher, kter psobil jako editel Centra nizozemskch studi v Mnstru. Jeho funkci v roce 1999 pevzal nizozemsk profesor Friso Wielenga. Roenka poslou pedevm tm, kte hledaj informace o konkrtnch aspektech nmecko-nizozemskch vztah. V tematick ad Studie o mezinrodnmu vzkumu uebnic8 vydvan institutem Georga Eckerta v Braunschweigu vyel v roce 1988 svazek vnovan Nmecku a Nizozemsku. Krom dalch pspvk je zde uveden, asto citovan esej Existuje jet resentiment?9 autor J. C. Hesse a F. Wielenga. Tento esej je velice vstinou interpretac nmecko-nizozemskch vztah komentujc nejdleitj udlosti, kter se odehrly mezi obma zemmi po roce 1945. Dleitou publikac, kter podrobn hodnot pouze ekonomick vztahy Nmecka a Nizozemska je publikace Faktor Nmecko10. Dvojjazyn vydan zprva, kterou zpracovala ,vdeck rada pro vldn politiku v Nizozemsku, byla uren pedevm potebm nizozemsk vldy. Spojitost ekonomickch vztah je zachycena do roku 1982. lnky na tma nmecko-nizozemsk vztahy najdeme pedevm v tchto odbornch asopisech: nmeck Aussenpolitik a nizozemsk Internationale Spectator asopis, kter vydv Institut Clingendael a vnuje se mezinrodnm vztahm. Publikace vnujc se nmecko-nizozemskm vztahm v 90. letech 20. stolet Toto nejnovj obdob je zpracovno v lncch, esejch a vahch. Jednm z nejdleitjch pramen pro interpretaci tchto vztah jsou novinov lnky. Institut Clingendael vydal dvoudln sbornk, kde jsou shromdny vstiky z nizozemskch a nmeckch novin z let 19921996. Pod vedenm R. Aspeslagha (vedouc nmeck sekce) vydal institut Clingendael nkolik sbornk k aktulnm otzkm vztahu Nizozemska a Nmecka. Vzhledem k tomu, e sbornky obsahuj eseje nebo krat stat jsou velice aktuln a autoi maj monost tmto zpsobem reagovat na nejno8 9 10

Studien zur internationalen Schulbuchforschung. Gibt es noch Ressentiments? Faktor Deutschland.

18

vj fenomny v nmecko-nizozemskch vztazch. Nmeck asopis Zeitschrift zur politischen Bildung vnoval v roce 1997 cel sv slo nmecko-nizozemskm vztahm. V roce 1995 vydala Zemsk centrla politickho vzdlvn Severnho Porn-Vestflska sbornk pod nzvem Nerozumm? Obraz Nmecka v Nizozemsku11. Znm autoi ve svch pspvcch hodnot nmecko-nizozemsk vztahy v souasnosti. Posledn sbornk, kter bych chtla zmnit je tematick ada Nachbarn. Tuto publikaci vydv v nmeckm jazyce tiskov a kulturn oddlen Nizozemskho velvyslanectv v Bonnu. Kad dl je zamen na urit problm tkajc se Nizozemska a Nmecka. Napklad v roce 1997 vyel dl Nizozemci, Nmci a sjednocen Evropy.

1. Okupace Nizozemska a druh svtov vlka


10. kvtna 1940 v rannch hodinch pepadly nmeck ozbrojen sly Nizozemsko. Nmeck armda vstoupila do Nizozemska, ani by mu pedtm Nmecko vyhlsilo vlku. Pro Nizozemsko to byl velik ok, kter nikdo neoekval. Veobecn se doufalo, e Nizozemsko zstane neutrln jako v dob prvn svtov vlky. Nizozemsk armda dokzala brnit Nizozemsko pouze pt dn. I kdy nizozemsk mobilizace trvala ji osm msc, nemohla nizozemsk armda dle bojovat proti silnj a lpe vyzbrojen nmeck armd. Nmecko donutilo Nizozemsko ke kapitulaci po zcela zniujcm bombardovn Rotterdamu.12 Bhem celho obdob druh svtov vlky se na zem Nizozemska neodehrly skoro dn vlen boje. Pouze ke konci vlky v z 1944 bojovali spojenci u Arnheimu a osvobodili tak jin st Nizozemska.13 Takto bylo Nizozemsko nacistickm Nmeckem pepadeno, poslze dobyto a nacist ho zaali rychle obsazovat. 18. kvtna 1940 podepsal Hitler dekret, kterm zmnil Nizozemsk krlovstv v sk komisarit Nizozemsko14. Nizozemci, jako bratrsk germnsk nrod, mli pro nacisty sehrt partnerskou lohu pi budovn novho podku v Evrop.
11 12 13 14

Kannitverstan? Deutschlandbilder aus den Niederlanden. Blom, J. C. H.: Die Niederlande im Zweiten Weltkrieg. S. 52. Tamt. S. 53. Reichskommissariat Niederlanden.

19

A. Seyss-Inquart byl dosazen do funkce skho komisae. Tomuto nrodnmu socialistovi z Rakouska byli podzeni tyi generln komisai. Byli to F. Wimmer, H. Fischbck, H. A. Rauter a F. Schmit. Nmeck administrativa plnila v Nizozemsku lohu jaksi dohlec sprvy. Vjimku v tomto ppad tvoila policie, kter pevzala plnou zodpovdnost za dn na obsazenm nizozemskm zem. Vzhledem k tomu, e nizozemsk vlda odela do Londnskho exilu a parlament byl rozputn, pravomoce v tchto zleitostech pevzal sk komisa. Byly zzeny i nov orgny jako napklad v oblasti propagandy a nrodnho vzdlvn. Nacistit okupanti sledovali v Nizozemsku dva cle: nacifikaci a hospodsk vyuit (exploatace) Nizozemska.15 Nizozemsk obyvatelstvo mlo bt zcela zskno pro nacismus, spolenost mla bt uspodna podle nacionln-socialistickch zsad a idovsk obyvatelstvo z n zcela odstranno. Hospodstv a pracovn sla z Nizozemska mly bt vyuity pro poteby e a jej vlen zmry. Nmeck a nizozemsk hospodstv mlo bt propojeno. Tento zmr zpsobil, e Nizozemsko bylo ekonomicky vyerpno. Z devti milionovho nizozemskho nroda bylo v Nmecku 700 000 obyvatel totln nasazeno.16 Infrastruktura zem byla koncem vlky z velk sti zniena. Nmet okupanti zaali po obsazen Nizozemska velice rychle eit tzv. idovskou otzku. Obyvatel Nizozemska idovskho pvodu tvoili ped rokem 1940 1,5 % celkov populace. Podle pkazu okupan moci byla vytvoena idovsk rada, v jejm veden stly dv ven osobnosti nizozemskho idovskho obyvatelstva (A. Asscher a D. Cohen).17 idovsk rada zodpovdala za registraci i deportaci. Vtina deportovanch id prola nejprve nizozemkm tborem Westerbork. Proti deportacm idovskho obyvatelstva bylo bhem okupace zorganizovno nkolik protestnch akc. Jako byla napklad amsterdamsk stvka v roce 1941, kter zastavila cel chod msta. Pesto bylo z celkovho potu 140 tisc osob, kter byly oznaeny za Volljuden, 100 tisc zavradno v koncentranch tborech. Touto dsivou statistikou se ad Nizozemsko na jedno z pednch mst mezi okupovanmi evropskmi zemmi.18
15 16 17 18

Blom, J. C. H.: Die Niederlande im Zweiten Weltkrieg. S. 55. Tamt. S. 57. Tamt. S. 57. Hirschfeld, G.: Die Niederlande und der Zweite Weltkrieg. S. 33.

20

K zamlen nacifikaci nizozemskho nroda pouili nacist nizozemskou politickou stanu Nacionln socialistick hnut19. Tato strana oznaovan asto podle jejho vdce jako Mussertovo hnut (A. A. Mussert) nebyla ped okupac velmi populrn. V poslednch pedvlench volbch zskala pouze 4 % voliskch hlas.20 Bhem okupace byla jedinou povolenou politickou stranou. Poet jejch len se od pchodu nacist do zem zvil z 30 000 na 80 000.21 V zimnch mscch na pelomu let 19441945 se snila produkce nizozemskho hospodstv na 25 % produkce z roku 1938. Zhroucen dopravnho systmu v tomto obdob vedlo ke zhroucen zsobovn. V zim roku 1945 zemelo na podvivu v okol mst Amsterdam, Utrecht, Rotterdam, Den Haag 20 000 obyvatel.22 Osvobozovn Nizozemska od nacistickch okupant zaalo na jihu zem v z roku 1944. Cel stt osvobodili spojenci. 5. kvten 1945 toto datum, kdy oficiln dolo k nmeck kapitulaci, se stal dnem osvobozen i sttnm svtkem Nizozemska.

2. Povlen situace ve vztahu Nizozemska k Nmecku


2.1 Anexe nebo korekce hranic? Ptilet obdob okupace Nizozemska nacistickm reimem zanechalo tuto zemi katastrofln vydrancovanou a ekonomicky vyerpanou. Krom tchto skutenost, nechali nacist zatopit velkou st nizozemskho pobe v provincich Holland a Zeeland. Zatopen a tud znien tto pdy mlo zabrnit spojencm vylodn na nizozemskch bezch, kterho se v roce 1944 okupanti obvali. Pro rozlohou malou, ale lidnatou zemi, jakou je Nizozemsko, bylo zskvn nov pdy tzv. poldr, ivotn dleit. Nizozemsko tak po stalet roziovalo rozlohu sv zem. Tyto zemn a ekonomick kody zpsoben nacisty, mly bt kompenzovny anex nmeckho zem. Anexe mla bt provedena v nizozemsko-nmeckch hraninch oblastech.
19 20 21 22

Nationaal Socialistische-Beweging. Blom, J. C. H.: Die Niederlande im Zweiten Weltkrieg. S. 61. Tamt. S. 61. Hirschfeld, G.: Die Niederlande und der Zweite Weltkrieg. S. 35.

21

Diskuse o anexi nmeckho zem byla spolu s otzkou Indonsie23, nejdleitjm pedmtem nizozemsk zahranin politiky v obdob bezprostedn po skonen druh svtov vlky. Anexe nmeckho zem byla jednm z prvnch fenomn nmecko-nizozemskch povlench vztah a tud je i ovlivnila. Tato kapitola m podat pehled toho, co se udlo od konce vlky do 23. dubna 1949, kdy na nmeck zem vstoupila nizozemsk armda a zabrala zem okolo vesnic Elten a Tudderen. Dle se bude zabvat otzkou, pro z pvodn plnovan rozlohy 1750 km2 s 119 000 obyvateli zabralo Nizozemsko pouze rozlohu 70 km2 s 10 000 obyvateli, kterou v roce 1963 Spolkov republice z velk sti opt vrtilo. I kdy anexe nmeckho zem byla pedevm nmecko-nizozemsk problm, byl ovlivnn mezinrodn situac, kter byla poznamenna vznikem studen vlky. Proto zde vyvstv otzka, zda Nizozemsko mohlo v tto zleitosti jednat samostatn, a nebo bylo ovlivnno vtznmi mocnostmi? Pi hodnocen tchto udlost bychom tak nemli zapomenout, e probhaly prv v dob, kdy samo Nizozemsk krlovstv vedlo vlku proti sv bval kolonii Indonsii.24 O povlenm zabrn sti nmeckho zem, uvaovala ji nizozemsk exilov vlda ped ukonenm vlky s Nmeckem. V jnu 1944 zaslala exilov vlda spojencm ntu, ve kter si vyhrazovala prvo na anexi sti nmeckho zem jako nhradu za ekonomick a zemn kody zpsoben nacisty.25 Nizozemsk poadavek anexe se u velkch spojeneckch mocnost setkal s podporou. 10. listopadu 1944 vydal jmnem britsk vldy C. R. Attlee prohlen, e vechny teritoriln poadavky Nizozemska, chpan jako odkodnn Velk Britnie podpo a Nizozemsko s tm me potat.26 Jedin Sovti (jedni ze t velkch mocnost) se stavli k anexi nmeckho zem Nizozemskem zdrenliv a nedvali najevo svj postoj v tto vci. Pravdpodobn to bylo proto, e se tato anexe netkala sovtsk zny Nmecka a tmto, na rozdl od Polska, se stala pro Sovtsk svaz nezajmavou. Zabrn nmeckho zem Nizozemskem se tkalo vhradn britsk okupan zny. Pozdji se nizozemsk exilov vlda v Londn rozhodla, aby
23 24 25 26

194549 probhala nizozemsk intervence proti Indonsii. Mal eskoslovensk encyklopedie. S. 583. Schaper, H. A.: Wij willen zelf niet Mnchen-Gladbach! S. 261. Tamt. S. 261.

22

otzku rozsahu projednal nov kabinet, jen vznikl u v osvobozenm Nizozemsku. 24. ervna 1945 vystdal exilovou vldu nov kabinet veden socilnmi demokraty Schermerhornem a Dreesem. Drees, kter sestavil prvn povlen kabinet, byl odprcem anexe nmeckho zem a tento nzor zastval ji bhem okupace Nizozemska nacisty. V Schermerhorn-Dreesov kabinetu zaujal msto ministra zahraninch vc E. N. van Kleffens. Van Kleffens byl bezpartijn a pvodn a principiln byl proti zabrn nmeckho zem, ale od jna 1944 se z nj stal jeho siln zastnce. Van Kleffens se nejprve obval nepokoj, kter by bvaly mohly vzniknou mezi obyvateli na nmeckm zem obsazen Nizozemskem. Potom co se van Kleffens dozvdl o zatopen nizozemskch oblast, vidl obsazen sti nmeckho zem jako vhodnou kompenzaci za vznikl kody. Postoj politickch stran nizozemskho parlamentu k anexi se vrazn liil. Sociln demokrat ji odmtali ji od potku. Povaovali anexi za morln, politicky a ekonomicky nevhodnou. Naproti tomu katolick kruhy byly jejmi jasnmi zastnci. Nizozemsk protestantsk a liberln kruhy se chovaly v tomto ppad zdrenliv. Nebo v prvnm povlenm kabinetu zasedali jak sociln demokrat, tak katolick a liberln strana, bylo velice obtn v tomto ppad najt koncenzus. Tento nzorov rozdl ve vldnm kabinetu ml bt peklenut doasnm rozhodnutm v tom smyslu, e otzka odkodnn Nizozemska anex sti nmeckho zem, m zstat doasn oteven. Vlda chtla zjistit postoj veejnosti k tomuto problmu. 2.1.1 Postoj veejnosti Ji v ervnu 1945 propukla diskuse o anexi nmeckho zem. K formovn veejnho mnn pisplo znien Nizozemska nacisty a tzv. hladov zima roku 1945. Potlaen emoce bhem okupace se projevily v nesetnch lncch a publikacch, kter zaaly vychzet ihned po osvobozen. Piblin 80 % autor lnk se piklnlo k anexi.27 Dleitou roli pi propagand anektovn hrl Nizozemsk vbor pro rozen zem28, kter byl zaloen 18. ervence 1945. Pedsedou tohoto vboru byl zvolen J. van den Broek, kter byl bhem vlky ministrem fi27 28

Schaper, H. A.: Wij willen zelfs niet Mnchen-Gladbach! S. 261. Nederlandsch Comit voor Gebieduitbereiding.

23

nanc a ji v Londn byl zastncem anexe.29 Vbor se pokusil vystavt v zemi s mstnch podvbor. Na podzim roku 1945 existovaly ji destky podvbor, kter aktivn organizovaly shromdn. Vedouc osobnosti pochzely vtinou z podnikatelsk oblasti, ale byly mezi nimi i vysoc ednci nebo osobnosti z univerzitnch kruh. Vbory byly finann podporovny i nktermi nizozemskmi podniky (nap. F. Philips vnoval 20 000 gulden, Billiton, KLM, Centrale Suiker Maatschappij, Lever Brothers vnovaly kad 5000 gulden).30 Pesto se z tto aktivity, nkterch oblast spolenosti, nestalo masov hnut za obsazen nmeckho zem. Klovou postavou pi zaloen vboru pro rozen zem byl ve zmnn ministr zahraninch vc Van Kleffens. Van Kleffens byl toho nzoru, e rozhodnut by se nemla odkldat a Nizozemsko by mlo vznst sv poadavky vzhledem k nmeck hranici co nejdve, nebo pozdji by mohly bt jeho nroky opomenuty.31 Van Kleffens pedloil svm kolegm nvrh poadavk na pipojen zem o rozloze cca 7000 km2 (vetn vchodnho Frska), kter se thlo podl nizozemskch severnch provinci. Dal st nvrhu bylo jin zem (3500 km2), kter bylo men, ale zato s hustm osdlenm. To se rozkldalo zpadn od Rna. Velikost tchto dvou zem dohromady se rovnala rozloze jedn tetiny Nizozemska.32 Poet obyvatel inil asi jeden a pl milionu. Podle Van Kleffense mlo bt toto obyvatelstvo bhem t let z novho nizozemskho zem vysthovno. Jedinou vjimku mly tvoit tzv. cenn elementy jako napklad hornci. Protoe se nzory na rozsah anexe nmeckho zem mezi nizozemskmi politiky zeteln liily, dal kabinet podnt k zaloen nezvisl komise, kter by tuto situaci odborn posoudila. Z vsledk komise vyplvalo, e by pro Nizozemsko byla vhodnj anexe v menm rozsahu. Komise doporuovala, aby Nizozemsko radji usilovalo o vyuvn nkterch ekonomickch objekt v Nmecku (nap. doly, vysok pece, lesy atd.).33 2.1.2 Pechod od anexe ke korekci hranic Zatkem roku 1946 byla provedena anketa o podpoe anexe mezi nizozemskm obyvatelstvem. 45 % dotazovanch byli zastnci anexe, 41 %

29 30 31 32 33

Bogaarts, M. D.: Land in zicht? S. 3. Schaper, H. A.: Wij willen zelfs niet Mnchen-Gladbach! S. 262. Tamt. Bogaarts, M. D.: Land in zicht? S. 5. Schaper, H. A.: Wij willen zelfs niet Mnchen-Gladbach! S. 263.

24

dotazovanch byli odprci, zatm co 11 % dotazovanch hjilo mandt Nizozemska nad st nmeckho zem, kter nabzela Nizozemsku Velk Britnie.34 Z tohoto pehledu vyplv, e v tto dob anexi podporovala jet vtina nizozemskch obyvatel. Protoe nizozemsk politick veden povaovalo problm anexe nmeckho zem za celonrodn, chtlo konen rozhodnut penechat prvnmu svobodn zvolenmu parlamentu. Prvn povlen volby v Nizozemsku se konaly 16. kvtna 1946. Nov kabinet vznikl na zklad spoluprce mezi katolickou stranou (KVP) a socilnmi demokraty (PvdA). Ministerskm pedsedou se stal pedseda KVP Beel. Post ministra zahrani v msko-rudm kabinetu35 zastval bezpartijn C. G. W H. Baron van Boetzelaer van Oosterhout. Na rozdl od svho . pedchdce Van Kleffense byl jasn odprce anektovn nmeckho zem. kody, kter nacisti v Nizozemsku zpsobili, nepedstavovaly pro nj pdn dvod k anexi nmeckho zem. Dleitj bylo pro jeho ad v tchto zleitostech americk stanovisko. Nov kabinet vedl diskuse o mon anexi nmeckho zem ji nkolik tdn po svm ustanoven. Z jednn kabinetu vzeel nvrh, kter ji obsahoval konkrtn daje o velikosti zem, kter chtlo Nizozemsko na nmeck stran pipojit. Toto pedpokldan zem mlo rozlohu 4980 km2 co bylo 15,1 % rozlohy Nizozemska a bylo obydleno 700 000 Nmci.36 Dky tomuto nvrhu se Nizozemsko na mezinrodnm poli stalo nepmo stranou sporu mezi Franci na jedn stran a Spojenmi stty a Velkou Britni na stran druh. Vysokmi anexnmi poadavky tak Nizozemsko podpoilo postoj Francie, jej zmr byl, Nmecko ekonomicky vyerpat. Spojen stty a Velk Britnie naproti tomu usilovaly o rychl ekonomick rozvoj Nmecka a to bylo ivotn dleit i pro nizozemskou ekonomiku. Tyto skutenosti ovlivnily nizozemskou domc politiku natolik, e i pesto, e vtina ministr byla pro pijet pvodnho nvrhu, bylo zapoato s vypracovnm novho a mrnjho nvrhu korekce hranic. Odborn komise msto anexe zem navrhovala ve svm novm zpracovn nizozemskch nrok, zskn ekonomickch konces v Nmecku. Ty mly bt doasn a tud by nebyly trvalou zt pro formovn
34 35 36

Bogaarts, M. D.: Ressentiment en realiteitszin in Nederland 19451950. S. 19. Bogaarts, M. D.: Land in zicht? S. 2. Schaper, H. A.: Wij willen zelfs niet Mnchen-Gladbach! S. 265.

25

Nizozemsk zemn poadavky z jna roku 1946 rozloha 1750 km2 s 119 tisci obyvateli

Historick archv s. 803 s. 6934


26

pozdjho nizozemsko-nmeckho vztahu. Nizozemsko by se tak vyhnulo nesnzm s problmem menin, kter by tmto mohl vzniknout. Po nkolika zasednch kabinetu byl vypracovn nov nvrh na korekci hranic. Tento nvrh byl vraznou redukc toho pedchozho: zahrnoval zem o rozloze 1750 km2 s 119 000 obyvateli.37 Z tohoto nvrhu tak vypadla velk msta na nmeckch hranicch jako Emmerich a Kleve. 24. jna 1946 se sela spolen prvn a druh komora generlnch stav (Het Comit Generaal). Byla to vjimen politick udlost, kter se pak opakovala jen nkolikrt v povlen historii Nizozemska. Na tto schzi se za zavenmi dvemi projednval vldn nvrh. Kritika vldnho nvrhu pila pedevm ze strany KVP, kter se domnvala, e Nizozemsko by mlo anektovat mnohem vt st nmeckho zem. Proti jakkoliv anexi nmeckho zem vystupovali nizozemt komunist. V podstat dn z parlamentnch stran se nedostval potebn entusiasmus vi plnovan zmn hranic. Pro Nizozemsk vbor pro rozen zem byly vsledky tchto jednn zklamnm. Potom co kabinet neustoupil ani poadavkm ze strany KVP, bylo jasn, e boj o rozshlou nizozemskou anexi je ztracen. Ani podpora veejnho mnn nestoupala, ale spe klesala. Podle przkum bylo 41 % dotazovanch zastnci rozhodnut Beelova kabinetu, zatmco 22 % bylo proti, 7 % se zdrelo hlasovn a 25 % nemlo na tuto otzku dn nzor.38 2.1.3 Reakce pichzejc ze zahrani V listopadu 1946 zveejnila nizozemsk vlda sv ekonomick a teritoriln poadavky vi Nmecku. Tyto poadavky byly zaslny vem svtovm mocnostem formou memoranda. Vechny nizozemsk zemn nroky vi Nmecku se tkaly zny obsazen Brity. Ve Velk Britnii probhala parlamentn jednn, po kterch se ukzalo, e britsk strana mus nizozemsk poadavky odmtnout, nebo pi nejmenm pozastavit. Dvody byly ekonomickho charakteru. Bylo znmo, e ron produkce uhl z oblast, kter mlo zskat Nizozemsko, byla okolo 1 milionu tun. Tzv. ekonomick objekty produkovaly ron 9,5 milion DM. Tmto by dolo v britsk zn k citelnm ekonomickm ztrtm, co by bylo velice nevhodn i pro Velkou Britnii.
37 38

Tamt. S. 265. Schaper, H. A.: Wij willen zelfs niet Mnchen-Gladbach! S. 267.

27

Spojen stty byly proti nizozemskm poadavkm, nebo ty by znamenaly velkou zt pro zpadonmeckou ekonomiku. Podle Byrnese byla korekce hranic pouze minor rectificationsinvolving few people.39 Americk State Department vypotal, e stejn vsledek pinese korekce hranic, kter pilen k Nizozemsku msto 119 000 jen 35 000 Nmc. Jedinou mocnost, kter pln podpoila nizozemsk poadavky, byla Francie. Po obdren nizozemskho memoranda dala Francie najevo, e potala s dalekoshlejmi nroky Nizozemska na Nmecko. Toto stanovisko nezaujmala Francie z dvod njakch zvltnch sympati chovajcch k Nizozemsku, ale vychzela z politickch zmr v oblasti Porn a Por. Na konferenci v Moskv v roce 1947 byly projednvny teritoriln poadavky soused Nmecka pouze veobecn. Nizozemsko pedloilo jedny z nejrozshlejch nvrh teritorilnch zmn vbec. V noru 1948 byla otevena Londnsk konference o budoucnosti Zpadnho Nmecka. Na konferenci zasedaly Spojen stty, Velk Britnie Francie a o ti dny pozdji se pipojily stty Beneluxu. Krom projednvn bezpenostn smlouvy se mly dostat do programu konference i teritoriln nroky Nizozemska. Bhem konference se ji velice brzy ukzalo, e prv ponajc studen vlka, vrazn zmenila monost na prosazovn nizozemskch teritorilnch poadavk. Zpadn Nmecko se mlo stt soust zpadn Evropy, a proto bylo nutn, aby bylo s n, jak politicky tak ekonomicky propojeno. Nicmn nizozemsk delegace se stle pokouela prosadit poadavky, s ktermi na konferenci pijela. Druh fze rozhovor Londnsk konference zaala po peruen v beznu tho roku. Tyto rozhovory ukonily vechny nizozemsk pedstavy o zskn rozshl sti nmeckho zem. Americk delegace odmtala pijmout jak teritoriln, tak ekonomick nroky Nizozemska. Britov se pipojili k tvrd linii zastvan Ameriany. Vyjednvac pozice Nizozemska v tomto okamiku byla velice slab. Nizozemsko nemohlo riskovat peruen strategickch (obrann situace) a ekonomickch (Marshallv pln) vztah se Spojenmi stty. Bhem konference dolo k ustanoven pracovn skupiny, kter mla provit vechny korekce hranic, kter by nebyly viditelnou ekonomickou ztrtou pro Nmecko.

39

Tamt. S. 267.

28

Nizozemsk korekce hranic z 23. dubna 1949

29

V ervenci 1948 zaala v Pai jednn tto pracovn skupiny. Z instrukc nizozemsk delegace vyplvalo, e vlda jet doufala v rozshlej korekce hranic a nechtla se jich vzdt. Bhem paskch jednn bylo Nizozemsko nuceno ustoupit v 53 ppadech anexe zahrnujc sti nmeckho zem. Konenm vsledkem jednn v Pai se stalo rozen nizozemskho zem v na kor Nmecka o 70 km2 s 10 000 obyvateli. Z pvodn ty velkch korekc hranic, mohlo Nizozemsko provst jen dv. Tyto dv korekce hranic se tkaly oblast u msteka Elten a Tudderen.40 Vsledky z Pae byly takovm zklamnm pro Nizozemsko, e se v Haagu diskutovalo o nepijet paskch rozhodnut. Hirschfeld, poradce nizozemsk vldy pro ekonomick zleitosti tkajc se nmeck problematiky, komentoval vsledky jednn v Pai takto: Co je nm nabdnuto je spropitn, vlastn mn ne spropitn, proto budou s korekc hranic jen pote.41 Po zveejnn vsledku o korekci hranic se v zpadnm Nmecku spustila vlna protest proti nizozemskm snahm o zskn sti nmeckho zem. 20. ledna 1949 napsal nmeck tdenk Die Zeit: e je o zfalovn hranic na msto pravy hranic a nizozemsk ,kleinrumige Imperialismus nen o nic vc pitaliv a nespravedliv, ne Hitlerv ,Grossraum Imperialismus.42 Politit pedstavitel budouc spolkov zem Severn Porn-Vestflsko, zaslali protestn dopis adresovan nizozemskmu premirovi Beelovi.43 Krom Nmecka kritizoval teritoriln poadavky Nizozemska i belgick ministr zahraninch vc P. H. Spaak. Spaak se domnval, e lenov Beneluxu by se spolen mly snait o ekonomick rozvoj Nmecka, rozshl anexn poadavky mohly bt pouze zdrojem napt.44 Belgie a Lucembursko se svch teritorilnch nrok na Nmecko vzdaly. 2.1.4 Reakce nizozemsk politick scny Protesty pichzejc z Nmecka hrly dleitou roli pi debat nizozemskch Generlnch stav. V prohlen z druh komory Generlnch

40 41 42 43 44

Bogaards, M. D.: Land in zicht? S. 13. Schaper, H. A.: Wij willen zelfs niet Mnchen-Gladbach! S. 270. Tamt. S. 269. Bogaards, M. D.: Ressentimenten en realiteitszin in Nederland 19451950. S. 22. Tamt. S. 23.

30

stav se hovoilo o vnm zklamn. Jej lenov poukazovali na to, e ani v Nmecku ani u okupujcch mocnost neexistuje vdom o tom, co nacistick Nmecko bhem okupace Nizozemska provedlo.45 Vedle veobecnho konstatovn se nzory jednotlivch poslaneckch klub rozchzely. Poslaneck klub KVP byl stle pesvden o sprvnosti poadavku na rozshlou korekci hranic, podanho ped dvma a pl roky. PvdA vidla v korekci hranic pekku pi budovn zpadoevropsk spoluprce za asti Nmecka. Vchozm bodem pro poslaneck klub PvdA byla nov se rozvjejc, konstruktivn politika Zpadu vi Nmecku. Vsledek hlasovn o nvrhu zkona obsahujc pravu hranic v druh komoe byl: 54 pro a 24 proti. Pozdji po nkolika debatch a projevech novho ministra zahrani D. U. Stikkera hlasovala prvn komora generlnch stav 25 pro a 17 proti. Krom t opozinch stran hlasovalo est len vldnch stran proti (dva za PvdA, dva za KVP a dva za CHU). 23. dubna 1949, po odhlasovn zkona v prvn komoe, pedala britsk okupan zprva nmeck zem Nizozemskmu krlovstv. Po pipojen zem nebyl problm hranic mezi Nizozemskem a Nmeckem jet zdaleka u konce. Zpadonmeck strana vyvjela neustl ntlak na nizozemskou stranu, aby Nizozemskem anektovan zem opt pipadla Nmecku.46 Anektovan zem se stala pedmtem jednn o Veobecn smlouv, kter mla vyeit povlen vztah mezi Nizozemskem a Nmeckem. V roce 1960 dolo opravdu k uzaven dohody mezi obma stty o navrcen velk sti anektovanho zem zpt Nmecku. Vsledek znl, e z 6931 anektovanch hektar pdy si Nizozemsko ponechalo jen 541 ha a tm navrtilo Nmecku 96 % oblast, kter v roce 1949 zabralo. 2.2 Vypovzen nmeckho obyvatelstva z Nizozemska po roce 1945 Dal udlost, kter vrazn ovlivnila nmecko-nizozemsk vztahy po ukonen vlky, byly nizozemsk plny na vysdlen skch Nmc ijcch v Nizozemsku. Dky nlad v povlen nizozemsk spolenosti a jejm antinmeckm sklonm se veobecn oekvalo vypovzen nmeckho obyvatelstva z Nizozemska.47
45 46 47

Schaper, H. A.: Wij willen zelfs niet Mnchen-Gladbach! S. 270. Bogaards, M. D.: Land in zicht? S. 14. Tamt. S. 14.

31

Plny na vypovzen skch Nmc ijcch v Nizozemsku pipravovala exilov vlda Nizozemska ji bhem nacistick okupace. Kryc nzev akce pro vysdlen Nmc byl ,Black Tulip.48 Prvn proti tmto zmrm Nizozemsku nestlo nic v cest, nebo Nizozemsko a Nmecko v roce 1906 uzavely oboustrannou dohodu, kter toto umoovala.49 Podle tto dohody bylo mon ukonit pobyt Nmci nebo Nizozemci, pokud by naruoval spoleensk klid nebo sttn bezpenost danho sttu. Bylo tedy nutn stanovit podmnky, kter by naplovaly skutkovou podstatu tohoto zkona a podle kterch mli bt Nmci vysdleni. V lt roku 1945 byly ministerstvem spravedlnosti vydny smrnice, podle kterch se mlo rozhodovat o odchodu Nmc z Nizozemska. Vypovzeni mli bt lenov NSDAP, lenov Nmeck fronty prce (Deutsche Arbeitsfront) a Nmeckho nrodnho blahobytu (Deutsche Volkswohlfahrt). Dle mli bt vypovzeni Nmci, kte se bhem okupace Nizozemska veejn hlsil k nacistickmu hnut a podporovali ho. Na podklad psemnch materil a svdectv rozhodoval o naplnn smrnic cizineck ad ve spoluprci s mstn polici.50 V kvtnu roku 1940 ilo v Nizozemsku 52 000 skch Nmc, koncem roku 1945 to bylo pouze 25 000 osob. Smrnicm vyhovovalo z 25 000 Nmc 17 000, tedy vce ne polovina z celkovho potu.51 Na druh stran byl povolen pechodn pobyt Nmcm, kte mli urit postoj vi Nizozemsku: ti co pili ped rokem 1940 a mli ptelsk vztah k Nizozemsku, ti kdo se astnili odboje. Speciln nazen bylo vydno pro politick uprchlky. Vysthovn nmeckho obyvatelstva zaalo v z roku 1946. Prvnm mstem se stal Amsterdam. V hlavnm mst byla ptomnost Nmccizinc nejmn dan.52 Urit osoby si mohly vzt si s sebou padestikilov zavazadlo a penn obnos v hodnot 100 gulden. To, co zbylo po Nmcch v Nizozemsku bylo prohleno za neptelsk majetek, kter ml bt rozdlen mezi vlkou postien obany. Nmci byli nejprve dopraveni do sbrnch tbor u Nijmegenu (Marinbosch) a u Arnhemu (Avegoor). Odtud byli pak poslni do britsk zny.

48 49 50 51 52

Bogaards, M. D.: Land in zicht? S. 16. Het Vestigingsverdrag van 1906. Bogaarts, M. D.: Weg met de moffen. S. 163. Tamt. S. 160 Tamt. S. 165.

32

Postup Nizozemska v z 1946, se nezamlouval vtznm mocnostem, kter obsadily Nmecko. Nejvce se naplnn nizozemskch smrnic obvali Britov, do jejich zny mli vypovzen Nmci nejprve smovat. Z tchto dvod se zaalo uvaovat o vmn vysdlenc za 100 000 v Nmecku ijcch Nizozemc. Aby se zaruila prvn ochrana a vznikla irok platforma pro politick rozhodovn spojenc, byla zaloena zvltn poradn komise ve vci Nmc-cizinc. Pedsedou se stal len PvdA a poslanec J. Schilthuis. Komise mla oznamovat ministerstvu spravedlnosti sporn ppady vypovzen. V obdob 194647 bylo vypovzeno 3000 Nmc. Za tvrd zimy v roce 1947 pozastavily okupujc mocnosti nizozemsk vysdlovn Nmc. Prv kdy se dohodlo Nizozemsko s mocnostmi o dalm vysdlen 10 000 Nmc, zvedl se v Nizozemsku spoleensk a politick odpor proti vysdlovacm institucm. Protesty pichzely z katolickch kruh, roermondsk biskup dal zastaven vysdlovn Nmc a kardinl J. de Jong zaslal telegram na hranin pechod s dost o zastaven transport.53 Reakce vldy na protesty katolick crkve byla negativn. Ministersk pedseda L. J. M. Beel (KVP) prosazoval een problm s katolickou crkv a trval na pokraovn v transportech Nmc z Nizozemska. Po nkolika odhalench chybnch vysdlen nmeckch rodin, kdy matka byla nizozemskho pvodu, pela katolick crkev na jae 1948 do ofenzvy proti vldnmu vysdlovn Nmc. Vysdlen t Nmci upozornili na svou situaci a podmnky ve sbrnch tborech v protestnm dopise, kter zaslali: organizaci Unesco, nizozemsk princezn Julin, premirovi Beelovi, ervenmu ki a americkmu a britskmu velitelskm veden v Nmecku. V tomto obdob let 19481949 byla situace dky sporm mocnost vrazn pozmnn a zpadn spojenci odmtali vyjt Nizozemsku v otzce vysdlen Nmc vstc. Jet v roce 1948 dolo k vysdlen tzv. vysoce postavench nacist z Nizozemska. Koncem roku 1948, po zasln posledn protestn nty crkv nizozemsk vld, byly sbrn tbory pro Nmce u Nijmegenu a Arnhemu zrueny a skupinov vysdlovn zastaveno. Dohromady bylo vysdleno z Nizozemska zpt do Nmecka pouze 3691 z pvodn zamlench 17 000 Nmc.54 V letech 19491950 odely
53 54

Bogaarts, M. D.: Ressentiment en realiteitszin in Nederland 19451950. S. 16. Tamt. S. 17.

33

destky Nmc z Nizozemska dobrovoln, potom co jim bylo sdleno, e jsou v Nizozemsku nedouc. 2.3 Povlen vyrovnn Nizozemska s Nmeckem Od zaloen Spolkov republiky Nmecko se nizozemsk vlda zasazovala o integraci Nmecka do zpadoevropskch struktur. Tato strategie mla zpadoevropsk stty poslit proti sovtskmu nebezpe. Pevn zapojen SRN do zpadoevropskch struktur mlo mt ochrann charakter proti sblen Nmecka a Sovtskho svazu, co by pro zpadn Evropu pedstavovalo potenciln nebezpe.55 Vztahy mezi Nizozemskem a Nmeckem se posunuly od neptelstv k partnerskm vazbm. Ji zatkem padestch let se stalo Nmecko nejdleitjm hospodskm partnerem Nizozemska. V kvtnu 1955 po podepsn Paskch dohod se stala Spolkov republika lenem NATO a tm i spojencem Nizozemska. Deset let po obnoven mru se prosazovala spoluprce mezi Nmeckem a Nizozemskem na ekonomick a bezpenostn rovni velice rychle. Na vyeen v tto dob ekaly bilaterln problmy pochzejc z druh svtov vlky. Ty zstvaly nevyeeny jet deset let po jejm ukonen. V roce 1951 byl ukonen vlen stav a navzny diplomatick styky mezi obma zemmi. Nizozemsko a Nmecko ekal sloit kol spadajc do roviny bilaterlnch vztah, a to udlat tlustou ru za vlenou minulost. Rozdl v bilaterlnch a multilaterlnch vztazch Nizozemska k Nmecku komentoval v roce 1954 nmeck velvyslanec v Haagu Hans Mhlenfeld takto: Myslm, e nizozemsk vlda je stle jet ovlivnna vlenou mentalitou, pokud se jedn o jej postoj ke Spolkov republice Nmecko na bilaterln rovni. Od tto mentality se bez problm oprostila na mezinrodn rovni.56 Mhlenfeld chtl poukzat svm vrokem na kvalitativn rozdl mezi bilaterln a multilaterln rovinou nmecko-nizozemskho vztahu. Co tedy prvn polovin padestch let brnilo v normalizaci bilaterlnch vztah mezi Nmeckem a Nizozemskem? Jak konkrtn zleitosti
55 56

Wielenga, F.: Streep onder het verleden? Den Haag, Bonn en de Generalbereinigung van 1960/63. S. 63. Ich glaube, dass bei der niederlndischen Regierung, soweit es sich um ihre Einstellung zur Bundesrepublik auf der bilateralen politischen Ebene handelt, noch recht viel von der Kriegsmentalitt haften geblieben ist, von der sie sich auf der internationalen Ebene zweifellos freigemacht hat Wielenga: Streep onder het verleden? S. 42.

34

stly v cest Nizozemsku a Nmecku, aby mohly udlat za spolenou vlenou minulost tlustou ru? 1. Problm korekce hranic Z dalekoshlch pln anexe hranic zstaly mal korekce, kter bylo Nizozemsko ochotno vrtit Nmecku nazpt vmnou za zem v oblasti eky Ems.57 Hranin zem v oblasti eky Ems mezi Nizozemskem a Nmeckem bylo pedmtem spor mezi obma stty jet ped druhou svtovou vlkou. 2. Odkodnn Nizozemsko poadovalo odkodnn za uloupen cenn papry a akcie bhem okupace nacisty. 3. Neptelsk majetek Ji v roce 1945 byl zabaven majetek Nmc pobvajcch v Nizozemsku jako neptelsk majetek. Jeho hodnota se v roce 1951 odhadovala na cca 450 milion gulden.58 K tomu patila i zemdlsk pda v pohranin oblasti patc Nizozemsku, obdlvan nmeckmi sedlky ijcmi v Nmecku (cca 4400 ha). Nizozemsko zabralo tento majetek, jako odkodnn za kody zpsoben za okupace nacisty. Nmecko se naopak snailo o navrcen tohoto majetku zpt do Nmecka.59 4. Individuln odkodnn nacistickch obt v Nizozemsku (Wiedergutmachung) Jet v prvn polovin padestch let tento poadavek nebyl tak aktuln, ale po roce 1957 se stal centrlnm tmatem diskus o celkovm vyrovnn mezi Nizozemskem a Nmeckem. 5. Nmet vlen zloinci V roce 1955 bylo v nizozemskm vzen 51 nacistickch nmeckch zloinc. Nmecko, jako u dalch zpadnch zemch, nalhalo na jejich proputn. Nizozemsko odmtalo Nmecku tyto zajatce vydat. Oba dva problmy zstaly pozdji mimo projednvn o vyrovnn obou zem.
57 58 59

Wielenga, F.: Streep onder het verleden? S. 43. Wielenga, F.: West-Duitsland:partner uit noodzaak. S. 414. Wielenga, F.: Sreep onder het verleden? S. 44.

35

6. Nizozemsk ast na vnitn nmeck rnsk plavb Tak jako problm hraninho zem v oblasti eky Ems, nebyl tento sporn bod pmo propojen s obdobm okupace Nizozemska. V tomto ppad se Nmecko a Nizozemsko rozchzely v interpretacch Aktu z Mannheimu (z roku 1868),60 kter zaruoval svobodnou plavbu po ece Rnu. V prvn polovin padestch let se nedailo projednvat tato tmata, protoe se Haag domnval, e Spolkov republika neprokazuje dostatenou odhodlanost vyjt Nizozemsku materiln vstc. Nizozemsk vlda byla pesvden o svm morlnm prvu zchladit bilaterln styky s SRN, pokud se j nedostane patinho odkodnn. Naproti tomu Nmecko zastvalo nzor, e nizozemsk strana m a pli vysok nroky ohledn vyrovnn.61 Nizozemsko se snailo, aby projednvn jednotlivch tmat probhalo oddlen. Obvalo se, e pi spolenm een problm by mohla nmeck strana doshnout snadnji svch poadavk (nap. vrcen hraninch oblast nebo vrcen sti neptelskho majetku). Jedin spch, kter byl dosaen, bylo zaloen meziparlamentn Nmeck komise62. Ta vznikla bhem nvtvy Adenauerova spolupracovnka Herberta Blankenhorna v Haagu v kvtnu 1954.63 Pedsedou komise se stal H. Eschauzier. V jnu 1954 se komise rozdlila do esti vbor, kter se zabvaly jednotlivmi tmaty ohledn vyrovnn Nizozemska s Nmeckem. Se svmi poadavky na Nmecko bylo Nizozemsko zcela izolovno od ostatnch zem.64 Oproti Belgii, Lucembursku a Francii anektovalo Nizozemsko pomrn hust osdlen nmeck phranin oblasti a nebylo prun v otzce proputn nmeckch vlench zloinc. V roce 1941 byla Nmci zruena devizov hranice mezi Nmeckem a Nizozemskem. Dky tomuto nazen se pesouval bhem vlky do Nizozemska nmeck majetek snadnji ne do jinch okupovanch zem. Po ukonen vlky dolo k rozshlmu zabaven tohoto nmeckho majetku a Spolkov republika tak mla v tomto smru na Nizozemsko vt poadavky ne u jinch zem.

60 61 62 63 64

Wielenga, F.: Sreep onder het verleden? S. 44. Tamt. S. 44. Duitslandcommissie. Wielenga, F.: West-Duitsland:partner uit noodzaak. S. 409. Wielenga, F.: Streep onder het verleden? S. 45.

36

Vyjednvac pozice Nizozemska byla ztena malou podporou spojenc a tm, e SRN se stala po uzaven Paskch dohod v kvtnu 1955 prvoplatnm spojencem zpadnch mocnost. V z 1955 se vyslovil nmeck ministr zahraninch vc H. von Brentano pro pokraovn bilaterlnch rozhovor mezi Nizozemskem a Spolkovou republikou. Tento zmr nmeck vldy podporoval nizozemsk velvyslanec v Bonnu A. Th. Lamping.65 I kdy by nizozemsk vlda uvtala nvtvu nmeckho ministra zahrani, byla v roce 1956 oznaena jako krajn nevhodn.66 Dvodem pro obavy z tto nvtvy byly nizozemsk parlamentn volby a vldnouc kabinet67 si netroufal v poslednm roce svho adovn tuto, pro Nizozemsko tak citlivou otzku, projednvat. Nizozemsko tak zaostvalo za svmi sousedy a spojenci. Belgie a ecko se vyrovnaly s Nmeckem v roce 1956, Dnsko ji v roce 1955. Zatkem roku 1957 se stalo na ministerstvu zahraninch vc rychl vyrovnn s Nmeckem prioritou. Nizozemsko se obvalo zmny nmeck vldy v nadchzejcch zijovch volbch v roce 1957.68 Nizozemsk kabinet se nechtl vzdt nrok na ekonomick odkodnn ze strany Nmecka a hranin oblast v okol eky Ems chtl zskat vmnou za vrcen anektovanch pohraninch oblast Elten a Tudderen v roce 1949. Jako vchoz stka, kter mla bt vyplacena Nizozemsku ve smyslu odkodnn, byla suma 200 milion DM. V roce 1957 se stala otzka odkodnn nacistickch obt zkomplikovala. Nizozemsko muselo v tto zleitosti vyvjet dvoj strategii. V lednu 1956 vydalo est evropskch zem (Benelux, Francie, Velk Britnie, Dnsko, Norsko a ecko) na podnt Nizozemska protestn ntu proti vydn nmeckch zkon Bundesergnzungsgesetz a Bundesentschdigungsgesetz.69 Protest byl namen proti tomu, e zkony neodkodovaly obti mimo Spolkovou republiku Nmecko. Obti nacistickho reimu ijcch mimo zem SRN nemly tedy nrok na odkodnn. Nmecko muselo pi jednvn s Nizozemskem velice peliv vyjednvat, nebo piznn jakhokoliv odkodnn nizozemskm obtem nacismu, by vyvolalo nroky u dalch pti signat protestn nty.

65 66 67 68 69

Wielenga, F.: Streep onder het verleden? S. 46. Tamt. S. 47. Koalice PvdA, KVP, CHU. Mller, H.: Djiny Nmecka. S. 439. Wielenga, F.: Streep onder het verleden? S. 48.

37

Potom co zaala vyjednvn o tzv. generlnm vyrovnn70 se ukzalo, e nen mon v krtk dob oekvat vsledek. Jednn za nizozemskou stranu vedl mistr J. W Beyen a za nmeckou profesor E. Kaufmann. . Jednn se dostala do slep uliky, nebo Kaufmannovo vystupovn na nizozemsk stran vyvolalo iritace.71 Jednn s Kaufmannem pipadalo nizozemsk delegaci nevyrovnan, nmeck vyjednava se povyoval nad druhou stranu.72 Nsledujc msce se vztah mezi vedoucmi obou delegac zhoril a klesl na nejni bod. Bval ministr Beyen charakterizoval Kaufmannovo chovn pi vyjednvn jako agresivn a autoritativn.73 K tomuto se pidaly vrazn neshody v otzce korekce hranic v oblasti eky Ems a tm dolo ke stagnaci ve vyjednvnch. Ministersk rada komentovala nmeck postoj k vyrovnn s Nizozemskem jako malou zodpovdnost za vinu, kterou nesou Nmci za materiln i nemateriln kody zpsoben bhem okupace a tud se jednn zpomalila. V lednu 1958 byl hlavn nizozemsk vyjednva Beyen jmenovn velvyslancem v Pai a tm skonila po 29 setknch jeho innost na nmecko-nizozemskch jednnch. Nevrazn spchy Nizozemska a odjezd Beyena do Pae byly signlem pro nizozemskho ministra zahraninch vc Lunse (KVP), aby dal svm nmeckm kolegm podnt pro vyjednvn na ministersk rovni. Von Brentano pistoupil na nizozemsk poadavky a v z 1958 byl Kaufmann vystdn ve sv pozici R. Lahrem. Luns zvil morln tlak na Nmecko a poukazoval, e na nizozemsk stran se vychz z nzoru, e Nmecko nabdlo monost napravit to, co zpsobilo enormn duevn a materiln utrpen jeho zemi bhem nacistick okupace.74 Krom toho trval Luns na ji dve vysloven stce na odkodnn obt nacismu 125 milion marek. Tato stka byla vypotna na zklad kritri z Bundesentschdigungsgesetz a vyjadovala pouze globln odhad potu nizozemskch obt nacismu. Nizozemsko zvolilo jin postup pi jednnch s Nmeckem. Nejprve se mlo dokonit bilaterln jednn o odkodnn nacistickch obt (Wiedergutmachung). Dal dl tmata v tomto vztahu mla bt projednna a doeena pozdji.

70 71 72 73 74

Wielenga, F.: Streep onder het verleden? Generalbereinigung. S. 48. Wielenga, F.: Streep onder het verleden? S. 49. Tamt. S. 49. Wielenga, F.: Streep onder het verleden? S. 49. Tamt. S. 52.

38

Po dalch nizozemsko-nmeckch jednnch v roce 1959 informoval nmeck vyjednava Lahr ministra von Brentana, e Nizozemsko by mlo obdret od Nmecka celkovou sumu 200 milion marek (125 milion na Wiedergutmachung a 75 milion na zaplacen dalch poadavk). Jako krajn monou sumu oznaila nmeck strana 225 milion marek. Po zapoet projednvn v roce 1957 pedloila nizozemsk stana poadavek na vyplacen cca 400 milion marek. Byla to absolutn suma, kterou mlo Nmecko Nizozemsku zaplatit. V lt 1959 pedloilo Nizozemsko poadavky na 290 milion DM. Po ad dalch jednn pistoupila nmeck strana na 260 milion. Lahr doporuoval nmeckmu ministru financ, aby neel v stupcch Nizozemsku dle ne do stky 250 milion marek. V listopadu se oba ministi financ dohodli na sum 275 milion. Po dalch jednnch zskalo Nizozemsko dalch pt milion marek. Konen vsledek byl zveejnn v lednu 1960 a obsahoval pauln sumu 280 milion. 8. dubna 1960, ti roky po zapoet jednn byla podepsna Veobecn smlouva75 mezi Nizozemskem a Nmeckem. Na nizozemsk stran panovala veobecn pesvden, e Nizozemsko v tto zleitosti muselo pinst obti.76 Patnct let po ukonen vlky bylo Nizozemsko posledn v ad zem, kter smluvn vyrovnaly vlenou minulost s Nmeckem (Dnsko 1955, Belgie 1956, Lucembursko 1959). Veobecn smlouva byla smlouvou zahrnujc ti smlouvy a dv dohody: 1. Smlouva o hranicch 77 Byla smlouva o navrcen nizozemskch pohraninch korekc zpt Nmecku. Celkov bylo navrceno 96 % bvalho nmeckho zem, kter v roce 1949 pely pod nizozemskou sprvu. Dle smlouva eila vodohospodskou situaci na hranicch. Dleitou soust bylo vyeen problmu zemdlsk pdy, kterou v Nizozemsku obdlvali zemdlci ijc v Nmecku. Vc ne polovina zabran pdy byla navrcena do nmeckch rukou.

75 76 77

Algemeen Verdrag. Wielenga, F.: Streep onder het verleden? S. 57. Grenzverdrag.

39

2. Smlouva o zem Ems-Dollard 78 Tato smlouva upravovala reim na ece Ems a ustanovila stlou Ems-Dollard komisi, kter se mla starat o toto sporn zem. 3. Finann smlouva 79 Tato smlouva urovala sumu (280 milion marek), kterou dostane Nizozemsko, aby mohlo splatit vechny kody, kter vyvstaly dky vlce a okupaci. Suma 125 milion marek pro obti nacismu nebyla explicitn ve smlouv vyslena, aby se pozice Nmecka vi jinm zemm nezeslabila. 4. Dohoda o nizozemsk asti na vnitn nmeck rnsk plavb Tato dohoda podstat neeila vlastn problm v tto oblasti. Nizozemsko nedostalo pslib asti na rnsk plavb, ale ani se jeho pozice nezhorila. 5. Dohoda o vlench pomncch obsahovala zzen pamtnch mst (pomnky, pole cti), kde bhem vlky zahynuli nizozemt oban Nmeck vlda se v tto dohod zavzala k tomu, e po dobu deseti let zaplat kad rok tiscm pozstalch cestovn vdaje na tato msta. 2.3.1 Reakce na Veobecnou smlouvu a jej ratifikace Veobecn smlouva nebyla v Nizozemsku pijata s nadenm, sp byl vysloven obecn div, pro zem tzv. hospodskho zzraku, s vym nrodnm produktem na obyvatele, ne mlo Nizozemsko, nebyla ochotn velkorysejch stupk. Ale nizozemt pedstavitel si byli vdomi toho, e dleitj pro jejich zemi je hospodky siln Nmecko, jen je pro jejich ekonomiku pnosnj, ne nkolik milion nebo snad miliard navc ve vci odkodnn.80 V druh komoe parlamentu byla smlouva pod palbou kritiky ze vech stran: een ve sporn oblasti Ems-Dollard bylo hodnoceno jako nedostaujc, finann odkodnn bylo velice nzk, otzka rnsk plavby zstala nevyeena atd. Sociln demokrat hodnotili Nmecko jako pekvapiv lakom.81 len poslaneckho klubu PvdA Scheps uvedl e, smlouva nen pija78 79 80 81

Ems-Dollardverdrag. Financile Verdrag. Wielenga, F.: Streep onder het verleden? S. 62. Tamt. S. 61.

40

teln. Nmecko si mus uvdomit, e Nizozemsko si nepeje, aby s nm bylo takto zachzeno protoe nizozemsk zjem je i nmeckm zjmem.82 len CHU Diepenhorst oznail smlouvu promekanou pleitost.83 Krom vsledk byla nizozemsk strana tak zklamna nmeckm postojem k cel zleitosti bhem jednn. Tato kritick nlada v druh komoe generlnch stav ostatn neznamenala, e je Veobecn smlouva opravdu ohroena. Vtina poslanc dvala souasn najevo, e podpo vldn nvrh i kdy bez naden a bude pro zkon hlasovat.84 Znovuobnoven jednn mezi Nizozemskem a Nmeckem bylo ostatn zcela nereln. Nizozemsko chtlo se svm velkm sousedem mt dobr bilaterln vztahy. Pedevm proto, aby nedolo ke zhoren, vzjemnch ekonomickch vztah. 20. nora 1963 bylo ve druh komoe generlnch stav rozhodnuto o nvrhu zkona o Veobecn smlouv. Vsledek byl 84 hlas pro a 23 hlas proti. Tak v prvn komoe generlnch stav byl zkon pijat bez vtho naden. Tak jako v druh komoe byl pijat vtinou poslanc (43 pro a 18 proti). Dobrou ilustrac pro rozdln vznam a chpn Veobecn smlouvy na obou stranch byla ratifikan debata v Nmecku. Zatmco debaty v nizozemskm parlamentu probhaly s emocionlnm podtextem a s velkm potem diskusnch pspvk jak poslanc obou komor, tak len vldy, v nmeckm Spolkovm snmu byla jednn krtk a vcn. Na jae 1961, kdy nizozemsk strana jet poadovala znovuobnoven jednn, byla smlouva bez vtch pot ve Spolkovm snmu ratifikovna. Jen tyi poslanci pronesli krtk projevy na tma korekce hranic. Tak ve Spolkov rad byl nvrh zkona pijat vtinou, ale hlasovn se zdrela spolkov zem Doln Sasko.85 Osmnct let po ukonen vlky a est let po zatku jednn vstoupil zkon o vyrovnn v platnost. Bylo to 1. srpna 1963.

82 83 84 85

Tamt. Tamt. Tamt. Tamt.

S. S. S. S.

61. 63. 62. 64.

41

2.4 Ekonomick vztahy Nizozemska a Nmecka po roce 1945 2.4.1 Ekonomick situace Nizozemska a Nmecka ped vypuknutm druh svtov vlky Ne se zaneme zabvat ekonomickmi vztahy Nizozemska a Nmecka po roce 1945, nahldneme trochu do historie a pipomeneme si ekonomick vztahy tchto stt po vzniku Nmeck e v roce 1871 a do vypuknut druh svtov vlky. Prbh tohoto obdob ekonomickch vztah byl ovlivnn rznmi faktory. V 19. stolet se oba stty v ekonomick oblasti od sebe vrazn liily, co dnes u neplat. Nizozemsko bylo jet v pedminulm stolet svtovou velmoc. Disponovalo velkou koloniln , kter pinela Nizozemsku velk mnostv penz a zbo. Koloniln tradice a povst moeplaveckho nroda, pisply k orientaci nizozemsk ekonomiky na komern zjmy, kter byly spojen s nmon dopravou.86 Koncem 19. stolet dolo v cel zpadn Evrop k rozvoji industrializace, kter ale nizozemskou ekonomiku viditeln nezashla. Hojn se toti dovelo zbo z nizozemskch koloni, proto nebyla poteba vlastn produkce, take zstvala velice omezen. Nizozemsko mlo v t dob nerozvinut vvoz z vlastn zem, ale jeho loha spovala pedevm v peprav zbo pro jin zem. V tto dob se stv Nizozemsko dleitou tranzitn zem pro nmeckou ekonomiku, piem stejn lohu zde sehrval rotterdamsk pstav.87 Nmecko v dob, kdy Nizozemsko bylo jet vznamnou kolonilnm mocnost, nevlastnilo kolonie takka dn. Ale nmeck prmysl se na pelomu stolet a potkem 20. stolet rozvjel velkou rychlost. Dleit byl rozvoj Por, kde se nachzely doly a tk prmysl. Nmeck e se v Bismarckov dob orientovala na rozvoj prmyslu a produkci vlastnho zbo.88 Nizozemsko zstalo bhem prvn svtov vlky neutrln, pesnji eeno, vlc mocnosti je neutrln nechaly.89 Velkou Britnii k tomu vedly strategick dvody a pro Nmecko bylo dleit Nizozemsko jako tranzitn pstav a dodavatel potravin. Tm se bhem prvn svtov vlky
86 87 88 89

Is Duitsland (ons) de baas? S. 10. Tamt. S. 12. Mller, H.: Djiny Nmecka. S. 199. Is Duitsland (ons) de baas? S. 10.

42

upevnil nmecko-nizozemsk vztah v ekonomick oblasti, kter existoval ji ped vlkou. Vztahy mezi Nizozemskem a Velkou Britni nebyly v t dob zdaleka tak uspokojiv, jako s Nmeckem. To dokazuje fakt, e britsk armda obsazovala nizozemsk kolonie jako trest za pze prokazovanou Nmecku.90 Ve dvactch a tictch letech 20. stolet nedolo prakticky k vraznjm zmnm nizozemsko-nmeckho ekonomickho vztahu. V Nizozemsku se zaala rozvjet prmyslov odvtv, kter byla zvisl na surovinch, dovezench z nizozemskch koloni (nap. textiln prmysl). Produkty, kter v t dob Nizozemsko vyvelo, byly hlavn ze zemdlsk oblasti. Hospodsk krize tictch let zashla jak Nmecko, tak Nizozemsko stejn siln. V dob druh svtov vlky a nacistick okupace se musela nizozemsk ekonomika zcela poddit poadavkm nacistickho prmyslu. Po ptilet okupaci a vlench udlostech zstala vtina ekonomickch oblast v Nizozemsku znien, stejn tak i dleit pstavy. Podobn jako Nmecko muselo i Nizozemsko po druh svtov vlce znova zat budovat svoj ekonomiku. Ob zem se astnily americk hospodsk pomoci Evrop (Marshalv pln). Krom vlenho vyerpn zem, se nizozemsk ekonomika musela potkat jet se ztrtou nizozemsk Indie (dnen Indonsie) v roce 1949.91 Nizozemsko pilo o oblast, kam nejen dodvalo svoje vrobky, ale kde tak zskvalo levn suroviny. Tmto se od zkladu zmnila struktura nizozemsk ekonomiky: Nizozemsko se zmnilo z tradin obchodn a dovozn zem na zemi, kter sama zaala ve velk me produkovat. Rostouc produkce zbo si musela najt sv odbytit v cizin a tm se staly pedevm zem Evropsk unie. Rozdl v nizozemskm exportu ped a po druh svtov vlce dokazuje nsledujc tabulka:92
1939 Velk Britnie/Indonsie pozdj zem EU (vetn zem DDR) 33,9 % 29,0 % 1969 8,0 % 60,1 %

90 91 92

Tamt. S. 12. Tamt. S. 14. Tamt. S. 16.

43

Z tto tabulky vyplv, e se po druh svtov vlce musel nizozemsk export zcela peorientovat. Nizozemsko vak stle budovalo svoji silnou pozici tranzitn zem, piem nejvt draz se kladl na pevoz a dovoz surovin. Brzy po ukonen vlky se v Nizozemsku zaalo diskutovat o tom, zda by se mla obnovit zpetrhan pedvlen hospodsk pouta s Nmeckem. Avak odpov na tuto otzku nebyla pro mnoh Nizozemce jednoznan ani snadn. Dleitou roli sehrly pedevm psychologick zbrany pramenc z vlky a obtnost navzat partnersk vztahy s dosavadnm neptelem. 2.4.2 Povlen navzn ekonomickch vztah mezi obma zemmi V roce 1947 provdl Nizozemsk institut veejnho mnn (NIPO)93 anketu, v kter poloil Nizozemcm tyto otzky: Myslte si, e by mla nae zem obnovit hospodskou spoluprci s Nmeckem, nebo to podle Vs nen dleit? Z dotazovanch oban odpovdlo 77 % kladn, 11 % se vyslovilo zporn k hospodsk spoluprci s Nmeckem a 12 % nevdlo, jak odpovdt. Dle se NIPO ptal: Jak se vm jev nmeck nrod ptelsk nebo neptelsk?. Pouze 29 % dotazovanch povaovalo Nmce za ptelsk oproti tomu 53 % za neptelsk. Z tchto odpovd je velice zeteln, jak velk byl rozdl mezi politickou averz vi Nmecku a odhodlanost navzat pedvlen ekonomick pouta s touto zem. Pesto, e se velk st Nizozemc vyjadovala o Nmecku nepzniv, celkov vsledek vech odpovd na otzky ze studie NIPO ukzal 66 % souhlas s obnoven nmecko-nizozemskch ekonomickch vztah. NIPO k tomuto dodval, e vtina dotazovanch se pravdpodobn nechala vst stzlivou obchodnickou mentalitou vychzejc z vahy, e ptelstv a obchod spolu nemus jt ruku v ruce.94 Znovuobnoven ekonomickch vztah, byla tedy oblast, kde se neprojevovalo tak siln emotivn napt jako v jinch otzkch tkajcch se Nmecka. Po osvobozen se doadovalo Nizozemsko prostednictvm velkch mocnost navzn hospodskch kontakt pedevm se zpadoevropskmi zemmi. Tyto vztahy mly pispt k znovuobnoven zem. Ji v roce 1944 pedloil americk ministr financ H. Morgenthauen pln na een povlenho vvoje Nmecka. Pln, kter ovem nikdy nebyl
93 94

Wielenga, F.: West-Duitsland: partner uit noodzaak. S. 225. Tamt.

44

pijat, pedpokldal demilitarizaci Nmecka a jeho pemnu v agrrn zemi, demont prmyslovho zazen a zastaven tebn innosti.95 Morgenthaurv pln byl v pmm protikladu s nizozemskmi pedstavami o pozici Nmecka. Agrarizace Nmecka by toti zniila nizozemskou zemdlskou vrobu, kter se siln orientovala na vvoz. Krom toho by Nmecko v takovto situaci pestalo bt pro Nizozemsko dodavatelem vrobnch a investinch celk.96 Ekonomick obnovy zem se mlo doshnout t vysokmi reparanmi poadavky, kter pedloilo Nizozemsko mocnostem v roce 1946. V memorandu z 5. 11. 1946 poadovalo Nizozemsko krom korekce hranic a dlnch konces, omezen konkurenceschopnosti nmeckch pstav, m se mlo zlepit postaven rotterdamskho pstavu. Nizozemsko zastvalo nzor, e by mlo dojt k rozvoji nmeckho prmyslu, samozejm krom vlenho. To dokazuje i nizozemsk podpora pijet nmeckch zpadnch zn do Marshalova plnu.97 Povlen ekonomick vztahy obsazenho Nmecka urovalo samozejm spojeneck velen v jeho znch. Vechny mezinrodn hospodsk kontakty byly organizovny pes spojence. V roce 1947 vznikla z britsk a americk zny bizonie, kde se po jejm zaloen vytvoila pro potebu ekonomickch vztah tzv.: Joint Export Import Agency (JEIA)98 Nizozemsko uzavelo jako prvn v roce 1947 platebn smlouvu s bizoni. Hospodsk vztahy a obchod se vak v tto povlen dob rozvjely pomalu, protoe se musely ob zem vypodat s nsledky vlky. Navc ani nizozemsk vlda nebyla v otzce ekonomickch vztah vi Nmecku jednotn, protoe vzpomnky na nacistickou okupaci byly jet velice erstv. Odpovdt na tyto problmy se pokusili nizozemt odbornci v tzv. Hirschfeldov nt, kter byla vydna vldnm komisaritem v roce 1949. Nta vznikla pro poteby nizozemsk vldy a obsahovalo odborn doporuen ohledn Nmecka. Jej autoi (Hirschfeld a Kohnstamm, vldn poradci) se vyslovili pro optn navzn ekonomickch vztah mezi Nizozemskem a Nmeckem a znovuobnoven jeho prmyslu. Sv stanovisko odvodovali tm, e v dob zanajc studen vlky je pro zpadn Evropu dleit ekonomicky siln Nmecko, kter by stlo na stran Zpadu.
95 96 97 98

Mller, H.: Djiny Nmecka. S. 199. Wielenga, F.: West-Duitsland: partner uit noodzaak. S. 226. Tamt. S. 228. Tamt. S. 227.

45

Do roku 1949 byla vmna zbo mezi Nmeckem a Nizozemskem minimln. Rozvoj nastal od z roku 1949, kdy Amerian neekan povolili Nizozemcm uzavt s Nmeckem obchodn smlouvu. V jednnch, kter vedli Nizozemci s Ameriany, dolo ke zruen vech omezen brncch volnmu vvozu nizozemskch produkt do Nmecka a naopak. Dne 7. z 1949 byla podepsna nov obchodn smlouva mezi obma zemmi, co mlo za nsledek rychl zven nizozemskho exportu do Nmecka. V z 1949 bylo Nmecko na estm mst tabulky zem, kam Nizozemsko dovelo sv produkty. Ji v jnu tho roku stlo na tetm mst a konen o msc pozdji doshlo vedouc pozice.99 V rozmez let 19491950 se nizozemsk export do Nmecka procentuln zdvojnsobil. Od roku 1950 byla Spolkov republika Nmecko pro Nizozemsko nejdleitj exportn oblast. Stejn to vak bylo i v Nmecku, jednm z nejdleitjch odbratel jeho produkt bylo prv Nizozemsko. Dal hospodsk smlouva byla mezi SRN a Nizozemskem podepsna v noru 1950. Ob zmnn smlouvy (z r. 1949 a z r. 1950) vytvoily zklad nizozemsko nmeckch ekonomickch vztah a vrazn podpoily obchodn rst mezi tmito zemmi. V lt roku 1950 se dostala Spolkov republika, ji jako len Evropsk platebn unie, do problm prv pro svoji platebn situaci. Obnova zem a dluhy zpsobily tkosti pi splcen dovozu, kter pichzel do Nmecka z evropskch zem a Spojench stt. Do roku 1951 (konkrtn do 1. ervna) platilo drastick omezen dovozu do SRN. To ovlivnilo i nizozemsk vvoz, kter ml od roku 1950 a do roku 1952 klesajc tendenci. Tato situace vak trvala krtce, u nsledujc rok zaznamenal zven.100 Ze vech len evropsk platebn unie bylo nmeckou platebn kriz nejsilnji postieno Nizozemsko. Dvody byly prost: Nizozemsko od roku 1949 vrazn profitovalo na liberlnch exportnch podmnkch, a tud tce neslo importn omezen vi Nmecku. Nizozemsko si uvdomovalo dleitost Nmecka jako obchodnho partnera a odbratele jeho produkt. Proto nizozemsk strana zahjila jednn s Bonnem o ochran vvozu svch produkt do Nmecka a poadovala bilaterln rovnovhu v obchodnch vztazch. Vsledkem tchto jednn byla nov hospodsk smlouva, obma stranami podepsan v lednu
99 100

Tamt. S. 236. Tamt. S. 240.

46

1951. Dky n se nmecko-nizozemsk ekonomick vztahy dostaly do sv tet fze.101 Po obdob let 19451949, kter se vyznaovala stagnac obchodu dky omezenm ze strany spojenc a po letech 19491951, kdy dolo k prvnmu nevyrovnanmu rstu ekonomickch vztah, nastv konen fze, blzk cli vytyenmu v Hirschfeldov nt. Rozhodujc pro nizozemskou ekonomiku bylo vytvoen irokch ekonomickch vztah s Nmeckem, kter byly vrazn podpoeny smlouvou z roku 1951. 2.5 Doba oficilnho usmen V roce 1963 vstoupila v platnost nizozemsko-nmeck smlouva o povlenm vyrovnn mezi obma zemmi (Veobecn smlouva). Bhem parlamentnch debat ped jejm podepsnm vak bylo evidentn, e se Nizozemci se svmi zitky z druh svtov vlky jet nevyrovnali. V polovin edestch let dorst nov generace, kter okupaci nezaila a stejn jako v Nmecku se v Nizozemsku zan diskutovat o vlce, nacismu a okupaci, doprovz je generan konfrontace. Dkazem existence ivch antinmeckch cit v nizozemsk spolenosti byla reakce na zasnouben princezny Beatrix s nmeckm diplomatem Clausem von Amsberg v roce 1965. Zveejnn zprvy se u sti veejnosti pochopiteln nesetkalo s pozitivnm ohlasem. Jednm z dvod byla skutenost, e Claus von Amsberg byl jako sedmnctilet odveden Wehrmachtem. Pot, co nizozemsk vlda vydala ohledn princezniny svatby schvalovac zkon, podepsalo proti nmu petici na 60 tisc lid.102 Zajmav bylo, e pouze jedno procento signat petice, tvoili plnolet. Nizozemsk vlda interpretovala tuto akci sp jako boj mlad generace proti autoritm, kter asto slchvala od svch rodi o vlce a o jejich utrpen a pouila antinmeck sentiment pro konfrontaci se star generac. Svatba princezny Beatrix s Clausem von Amsbergem 10. bezna 1966 se obela bez antinmeckch projev veejnosti, ale doprovzely ji protesty proti uspodn spolenosti a proti jej dosavadn filozofii.103 Mnoh Nizozemce pekvapilo zvolen Kurta Kiesingera nmeckm kanclem v prosinci 1966, kter byl v dob tet e lenem NSDAP
101 102 103

Tamt. S. 270. Beunders, H. J. G., Selier, H. H.: Argwaan en profijt. S. 22. Tamt. S. 21.

47

a vysokm funkcionem na ministerstvu propagandy.104 I kdy udlost vyvolala hodn diskus, nezbylo nizozemsk spolenosti nic jinho, ne se s tm vyrovnat. V jinch oblastech se rozvoj nizozemsko-nmeckch vztah ubral ponkud pznivjm smrem. Ekonomick propojen Nizozemska a Nmecka se stle prohlubovalo, v roce 1957 doshla hodnota nizozemskho zbo vyvenho do SRN ve 2,3 miliardy marek. V roce 1968 lo ji o zbo v hodnot 9 miliard marek. Nizozemsko-nmeck komise pro zemn plnovn105 rozpracovala v roce 1967 rozshl plny rozvoje hraninch oblast v obou zemch. Je teba tak pipomenout, e v edestch letech Nizozemsko a Nmecko spolupracovalo spn ve vojensk organizaci NATO a v nkolika organizacch pro evropskou integraci, jako napklad v Evropskm hospodskm spoleenstv nebo v Euratomu. Doba dozrla a v vahu pichzela eventualita prvn povlen oficiln nvtvy nmeckho sttnka v Nizozemsku. 2.5.1 Heinemannova nvtva v Nizozemsku V kvtnu 1969, jet ped zijovmi volbami do Spolkovho snmu, byl v Nmecku zvolen nov spolkov prezident. Stal se jm kandidt SPD Gustav W Heinemann. V z 1969 z voleb vznikla nov vldn koalice tvo. en SPD a FDP. Sociln-liberln koalice se vydala na novou cestu zahranin politiky, kter se tkala pedevm vchodoevropskch stt a usmiovn se sousedy Nmecka.106 V tomto duchu se konala i oficiln nvtva nmeckho prezidenta Heinemanna v Nizozemsku, kter se uskutenila 24.27. listopadu 1969. Byla prvn nvtvou nmeckho prezidenta v Nizozemsku od skonen vlky, naposledy byl na oficiln nvtv v Nizozemsku v roce 1907 nmeck csa Vilm II. V Nizozemsku byla pijata zmna vldn koalice v Nmecku jako dleit meznk v djinch Nmecka. Vldn prohlen Willyho Brandta, kde vyzval k vt odvaze demokracii, se u nizozemskho levicovho i pravicovho politickho spektra setkalo s pznivm ohlasem.107
104 105 106 107

Mller, H.: Djiny Nmecka. S. 388. Nederlands-Duitse Commissie voor de Ruimtelijke Ordening. Mller, H.: Djiny Nmecka. S. 397. Beunders, H. J. G., Selier, H. H.: Argwaan en profijt. S. 25.

48

Nizozemsko se na nvtvu nmeckho prezidenta peliv pipravovalo a datum stanovilo na rok, kter se neshodoval s 25. vrom konce vlky. Pesto vak existovaly obavy z neoekvanch demonstrac proti nvtv, i kdy mstn tisk pedstavoval Heinemanna jako dobrho Nmce108. To ostatn odpovdalo skutenosti, e Heinemann jako len evangelick crkve se bhem vlky astnil odboje proti Hitlerovi a odstoupil z funkce ministra vnitra kvli Adenaurov politice na znovu vyzbrojen Nmecka.109 Bhem nvtvy ml Heinemann v programu zahrnuto poloen vnce a uctn pamtky u bvalho holandskho divadla v Amsterdamu. Odtud byli v dob vlky deportovni id do nmeckch koncentranch tbor. Toto Heinemannovo gesto mlo v Nizozemsku stejn pozitivn vznam jako pozdj Brandtovo pokleknut u pomnku ve Varavskm ghettu. Heinemannova nvtva byla nizozemskou veejnost pijata umrnn, davy nmeckmu prezidentovi bouliv ovace rozhodn nepipravily. Tisk v Nizozemsku nvtvu komentoval jako chladnou, ale ne neptelskou110. Nmeck tisk hodnotil nvtvu jako ryze pozitivn a jedin Sddeutsche Zeitung vnovaly nvtv tituln lnek, kde oznaily ptelsk pivtn bez jsotu, ale tak bez naruen veejnho podku111. Zlom v oficilnch nizozemsko-nmeckch vztazch dovrila krlovna Julina nvtvou Nmecka v doprovodu svho manela prince Bernharda v roce 1971. Ta se uskutenila se 26.29. jna a byla odpovd na pedchoz nvtvu nmeckho prezidenta v Nizozemsku. Bhem svho pobytu navtvil nizozemsk krlovsk pr dv pamtn msta obtem druh svtov vlky: 26. jna poloila v Bonnu krlovna Julina se svm chotm vnec u monumentu obt vlky, o dva dny pozdji 28. jna uctila nizozemsk delegace pamtku obt koncentranho tbora v Neungamme, kter jsou pohbeny na Ohlsdorfskm hbitov v Hamburku. V Nmecku byla nvtva nizozemsk krlovny pzniv pijata a dostalo se j velk publicity. O jej nvtv informovalo vc ne 1000 lnk, a to bez vjimky velmi pozitivn. Zcela odlin stanovisko zaujal k nvtv sv krlovny ve Spolkov republice nizozemsk tisk. Nizozemt novini nevnovali tto udlosti dostatenou pozornost a sk informan sluba112

108 109 110 111 112

Beunders, H. J. G., Selier, H. H.: Argwaan en profijt. S. 26. Mller, H.: Djiny Nmecka. S. 379. Beunders, H. J. G., Selier, H. H.: Argwaan en profijt. S. 32. Tamt. S. 33. Rijksvoorlichtingsdienst.

49

prvn den nvtvy s divem konstatovala, e ve vtin denk se neobjevily tyto zprvy na prvn stran. Dky tto nvtv se stal nizozemsko-nmeck vztah vyrovnanj a konsolidovanj. Po nvratu z nvtvy Nmecka, ekl princ Bernhard v rozhovoru pro nmeck tisk: Ve Spolkov republice nenajdeme ji dn pochlebovae nebo bezmezn poslun poddan. Vechno je v Nmecku normln, mil a lidsk a to dve opravdu nebylo. Lid v Nmecku se opt stali normlnmi obany, v nejlepm slova smyslu, s lidskm sebevdomm.113

3. Vztahy Nizozemska se sjednocenm Nmeckem do roku 1995


3.1 Akce Zlobm se O nmecko-nizozemskch vztazch poslednho desetilet 20. stolet byla napsna ada lnk jak nmeckmi, tak nizozemskmi autory. Ve vtin tchto lnk je zmnka o tzv. Ik ben woedend actie114. Tato udlost, kter probhla v nizozemskch mdich v roce 1993, slou asto autorm k interpretaci novodobch nmecko-nizozemskch vztah. Neexistuje dn samostatn vdeck prce, kter by se vnovala pouze tzv. akci zlobm se. Autoi lnk se o n zmiuj okrajov, a proto se nsledujc st pokou jej vznik a prbh popsat. 29. kvtna 1993 zaloili v Solingenu (SRN) pznivci neonacistickho hnut mysln por. V dom, kter byl zaplen, pilo o ivot pt tureckch en. Tento rasisticky motivovan in, namen proti cizincm ve Spolkov republice Nmecko, byl dalm v ad neonacistickch tok (Hoyerswerda, Rostock, Mlln, atd.). Zprvy o rasistickch tocch na cizince v Nmecku byly okamit zaznamenny i v Nizozemsku. V dob neonacistickho toku v Solingenu se na nizozemsk rozhlasov stanici Radio 3 vyslal pravideln rann poad Breakfast Club. Tuto rann show, urenou pedevm mladm poslucha, uvdli modertoi Peter van Bruggen a Jeanne Kooijmans. Breakfast club byl vysln v rannch hodinch od 6:00 do 9:00 a velkou st vyslacho asu zabrala populrn hudba, nsledovaly soute, rozhovory, reporte, atd.

113 114

Beunders, H. J. G., Selier, H. H.: Argwaan en profijt. S. 28. Akce zlobm se.

50

Ti dny po zveejnn zprvy o rasistickm toku neonacist na tureck obyvatelstvo v Nmecku byl na stanici Radio 3 v poadu Breakfast Club prezentovn protest proti tomuto inu. Autory protestu byli oba modertoi. V protestnm ryvku je popsna udlost, kter se stala v Solingenu. Protestn zprvu etla Jeanne Kooijmans: Nmecko je zem, kde by lid mli vdt, jak asto se mou djiny opakovat. Co je to za zemi, kde se zaiva upaluj lid?115 Text byl podkreslen skladbou od Annie Lennox Why. V ivch vstupech do vysln oba modertoi vyzvali, aby se u nich v rdiu pihlsily tiskrny nebo soukrom osoby, kter by mohly natisknout zadarmo pohlednice pro akci proti rasismu. Pohlednice, na kterch by byl protirasistick text, by se mly prostednictvm Radia 3 zaslat nmeckmu kancli Helmutu Kohlovi.116

IK BEN WOEDEND
Solingen, 29 mei 1993. Vijf onschuldige vrouwen en meisjes zijn levend verbrand, alleen maar omdat ze buitelander zijn. Via deze breifkaart wil ik laten weten dat ik verbijsterd ben.
Pvodn text pak znl takto: ZLOBM SE Solingen, 29. kvtna 1993. Pt nevinnch en a dvek bylo zaiva upleno jenom proto, e
115

116

Nederlands Audiovisueel Archief, Radio 3, HAD1114 Start ID 1 (DAT), 1:05:55. Duitsland is een land van grote mensen die beter zouden moeten weten, want hoe vaak moet de geschiedenis zich herhalen, wat is dat voor een land waar mensen levend worden verbrand? NAA, tamt.

51

byly cizinky. Prostednictvm tto pohlednice chci oznmit, e jsem rozhoen.117 Bhem rozhlasovho vysln (2. 6. 1993), kdy se poprv odvyslalo opakovan nkolik vzev, se pihlsily tiskrny, kter slbily zadarmo natisknout nkolik destek tisc pohlednic s ve citovanm textem. Vysln bylo jet doplnno spontnnmi telefonty poslucha a poznmkami reportr, kte navtvili Solingen a zastnili se demonstrac proti rasismu ve Spolkov republice. V poadu Breackfast Club se v dalch dnech opakovaly vzvy k zapojen se do akce, jej hlavnmi organiztory byli modertoi Radia 3. Krom tiskren, kter ji natiskly 100 000 bezplatnch pohlednic, nabdly svoji pomoc tyto spolenosti: Betapress-distribun firma, kter nabdla zajistit rozvoz pohlednic po Nizozemsku. Do svch prodejen umstily pohlednice tyto obchody: AKO, V+D, Albert Heijn, Bruna, Free Record Shop, Fleur op, Quick Fix. Nkter tdenky slbily vloit pohlednice ihned do dalho vydn nap.: Margriet (550 000 ks), CJP Magazien (110 000 ks), de Nieuwu Revu a denk Volkskrant.118 Nizozemt studenti rozmstili pohlednice ve vlacch a st jich dovezli do sousedn Belgie. Protoe se ve rozrstalo, vznikla organizan kancel pi Radiu 3. Na stanicch autobus a vlak se objevily plakty se sloganem Ik ben woedend (zlobm se) a v konen fzi akce dolo i na vysln televiznch spot. Z iniciativy dvou rozhlasovch komenttor se za ti tdny stala celonrodn kampa proti rasistickm tokm v Nmecku.119 Zjemci o vyjden protestu si mohli kdekoli v obchod zadarmo vyzvednou pohlednici, nalepit 60 centovou znmku, podepsat text na pohlednici a odeslat ji na pedtitnou adresu Breackfast Club Radio 3 v Hilversumu. Protestn akce se zvtila natolik, e nizozemsk pota PTT musela zamstnat extern posily na tdn pohlednic. editel PTT uvedl, e pohlednice jsou silnj ne standardn pohlednice, a tud se nevejdou do tdicho stroje.120 Za dvacet dn se natisklo est milion pohlednic.121 Do 23. ervna 1993 dolo do redakce Radio 3 okolo 1,2 milionu pohlednic, kter vyjadovaly
117 118 119 120 121

Mller, B.: Stille Tage im Klischee. Sinn, Unsinn und Entwicklung niederlndischer Deutschlandbilder. S. 24. Van Bruggens woedende weken. Nieuwe Revu. 30. 6. 1993. Renckstorf, K.: Zum Bild der Niederlnder von den Deutschen. S. 417. Mensen van vlees en bloed. De Telegraaf. 23. 6. 1993. Renckstorf, K.: Zum Bild der Niederlnder von den Deutschen. S. 416.

52

protest proti rasistickm tokm v Nmecku. S 1,2 milionu pohlednic zabalench v potovnch pytlch se Peter van Bruggen a Jeanne Kooijmans, modertoi poadu Breakfast Club, vydali do Nmecka. 23. ervna 1993 byl vysln Breakfast Club z jednoho ze dvou autobus, kter z nizozemskho Hilversumu vyjely do Bonnu. Hned prvn den akce slbili organiztoi poadu, e pedaj protestn pohlednice Helmutu Kohlovi. Nmeck kancl byl ten den zaneprzdnn, omluvil se a nahradil ho spolkov ministr Friedrich Bohl. Nizozemskou delegaci pijal Friedrich Bohl ve vldnm centru v Bonnu. Bhem setkn s delegac Radia 3 Bohl ekl: Dvme se na vai akci jako na podporu tch oban Nmecka, kte byli a jsou tak rozhoeni z toho, co se v Solingenu pihodilo.122 Cel prbh akce byl tak dky reisru Ruud van der Colkovi zachycen na filmovou kameru. Van der Colk natel cel ti tdny v Radiu 3, Solingenu a Koln nad Rnem. Bohuel nebyl ji natoen akt pi pedn pohlednic na ad nmeckho kancle.123 K masov podpoe cel akce se pidala i druh komora parlamentu, krom len strany Centrum Demokraten. Tato extrmn pravicov strana byla v t dob v nizozemskm parlamentu zastoupena temi poslanci.124 30. ervna 1993 informoval nizozemsk tdenk Nieuwe Revu o svm przkumu nmeckch denk a tiskovch agentur ohledn akce zlobm se. Bild, nmeck denk s nejvym nkladem v SRN o akci vbec neinformoval.125 Dal dleit nmeck noviny a asopisy o akci nevdly a neinformovaly. Napklad Frankfurter Allgemeine Zeitung, Berliner Zeitung, Stern, Spiegel. Spolupracovnci tiskov agentury DPA oznmili redaktorm Nieuwe Revu, e akce zlobm se byla zmnna jen v loklnm denku Hamburger Post. Pokud chceme vsledek cel akce posoudit, zjistme, e bhem t tdn poslal do SRN vc ne jeden milion Nizozemc protestn pohlednici. Necelch deset procent obyvatelstva se tedy aktivn zastnilo. I kdy
122

123 124 125

NAA. HAD1127 Start ID 1 (DAT), 23. 6. 1993. Wir werden ihre Aktion als Untersttzung besehen fr all die jenigen in Deutschland, die genau so wtend waren und sind ber das, was in Solingen geschehen ist. Tv-veslang van briefkaartactie Breakfast Club. De Gooi-en Eemlander. 19. 6. 1993. Van Bruggens woedende weken. Niewe Revu. S. 14. Co kte, nco ohledn pohlednic? Sorry, ale o tom jsme vbec neslyeli. Duitse kranten weten niets van Holandse woede. Nieuwe Revu. 30. 6. 1993.

53

rasistick toky ji pedchzely a opakovaly se, nebyla akce pedem pipravovan, vznikla spontnn. Ji v prvnch dnech pozorovatel pedpokldali, e by se cel udlost mohla zvtit.126 Akce zlobm se nebyla prvn protirasistickou akc Radia 3. V lednu 1993 zorganizoval Breakfast Club tzv. protirasistickou telefonn linku.127 Cel tden od 1.8. nora mohl kdokoliv zavolat na tuto linku ve, co se tkalo rasismu. Hlavnm inicitorem akce byl koordintor Radia 3 Paul van der Lugt. V tisku se psalo o velkm spchu protirasistick akce zastnilo se j 4000 poslucha. Tento poet je v porovnn s ast v akci zlobm se velice nzk.128 Ji v prbhu ttdennho protestu se objevily kritiky tto akce. 12. 6. 1993 se vyslal na Radiu 2 diskusn poad Spijkers met koppen (Vyrukovat s pdnmi fakty). astnci diskuse byli Paul van der Lugt (editel Radia 3) a Michel Thomassen (redaktor denku Algemeen Dagblad). Diskuse se mohli zastnit i posluchai tm, e iv volali do rdia. Thomassen se vyslovil proti akci. Podle nj nepatila tzv. sloganov akce do poadu Radia 3. (Thomassen) k, e se zde d mluvit o selektivnm rozhoen, kter nevdom nahrv antinmeckm citm.129 Podle Thomassena byla akce nevrohodn, nebo byla namena proti rasismu v Nmecku a ne ve vlastn zemi. Oponent Thomassena editel Radia 3 Paul van der Lugt se zastval cel akce: akce je spontnnm vyjdenm upmnho rozhoen, kter zpsobily udlosti v Solingenu.130 Avak Thomassen namtal, e noviny jsou kad den pln udlost, kter by nm mohli poslouit jako podnt k zorganizovn podobn akce jako byla ,akce zlobm se131. Thomassen uvdl, e akci podpoil antinmeck resentiment v nizozemsk spolenosti.
126

127 128

129 130 131

Reisr Ruud van der Colk ekl: ...kdy jsem uslyel poprv vzvu od Jeanne Kooijmans a Peter van Bruggen v jejich rannm poadu Breakfast Club, byla moje prvn reakce ,oh to se jim vymkne z ruky. Tuil jsem, e tato akce bude vt, ne by se dalo pedpokldat... Tv-veslang van briefkaartactie Breakfast Club. De Gooi-en Eemlander. 19. 6. 1993. Anti-racismelijn druk gebeld. Trouw. 2. 2. 1993. Peter van Bruggen k rozsahu akce dodv ...Nejprve jsme si mysleli, e to bude asi tak 2030 tisc pohlednic, ale najednou jsem zjistil, e se ve ohromn zvtuje... Mensen van vlees en bloed. De Telegraaf. 23. 6. 1993. NAA. HAD1127 Start ID 1 (DAT). Tamt. Tamt.

54

Francouzsk korespondent ijc v Nizozemsku Sylvain Ephimenco byl tak kritikem akce. Piklnl se ke stejn mylence jako Thomassen. V denku Trouw vysvtloval v tto souvislosti nizozemsk resentiment: ,Zlobm se, bylo napsno na pohlednici, ale nizozemsk nrod si tuto vtu peloil jako ,geef mijn fiets terug (vrate mi m kolo) nebo ,voor slechts zes dubbeltjes schaf ik me een goed geweten aan (za edest cent si koupm ist svdom). Sm n zelin vede kad den rasistick vahy se svmi zkaznky, zatmco za nm le hromada ,anti moffenbriefkaarten (protinmeckch pohlednic). Nemu uvit tomu, e jsou Nizozemci kvli rasistickmu toku v Solingenu tak ,rozhoen, jinak by pilo mnohem vce lid na protirasistickou demonstraci v Amsterdamu ped dvma tdny. Tedy koneckonc, jzdenka na vlak stoj vc, ne potovn znmka132 Ephimenco vyslovil sv domnnky o protinmeckch citech ve vrocch: ,vrate mi m kolo a ,protinmeck pohlednice. V dob obsazen Nizozemska nmeck armda s oblibou pouvala nizozemsk jzdn kola, kter vak nikdy nekoupila. Po osvobozen prchali nacist do Nmecka asto na jzdnch kolech, kter jim nepatila, a pvodn majitel tedy sv kola nikdy nedostali zpt. Tato vta v penesenm vznamu je tedy neustlm opakovnm poadavk na pln povlen vyrovnn Nizozemska s Nmeckem. Je jasn, e se nejedn jen o jzdn kola. Pesto e ji v roce 1963 (Veobecn smlouva) dolo k faktickmu povlenmu vyrovnn mezi obma zemmi, maj nkter sti nizozemsk spolenosti pocit, e k tomuto stle jet nedolo nebo pokud ano, tak pouze jen sten. Tud je zapoteb toto neustle zdrazovat. Druh vrok, kter naznail protinmeck city je oznaen pohlednic za ,protinmeck pohlednice. Slovo Moff je v nizozemtin hanliv oznaen pro Nmce. Toto oznaen se objevovalo ji dvno ped druhou svtovou vlkou a znamenalo nco jako neohraban sedlk133. Bhem okupace a po n se Moff zaalo astji a veobecnji pouvat. Ephimenco tedy ohodnotil pohlednice spe jako protinmeck ne protirasistick. Dal dleit aspekt, kter kritizoval nejenom zmnn francouzsk novin, ale i mnoho dalch,134 byla skutenost, e akce byla namena proti rasistickmu toku v zahrani. Pesto, e v Nizozemsku dochz tak132 133 134

Ephimenco, S.: Radio-olie op het Duitse vuur. Trouw. 18. 6. 1993. Lademacher, H.: Der ungleiche Nachbar. S. 182. Van Bruggens woedende weken. Niewe Revu. 30. 6. 1993.

55

t k rasistickm tokm na cizince, Radio 3 nezorganizovalo nikdy podobnou akci proti toku doma nebo v jinch zemch, kter by zskala tak irokou podporu veejnosti jako akce zlobm se. Kritici akce zlobm se v tomto ppad vychzej z toho, e v Nizozemsku zejm nen znm skutenost, e Nmecko pijmalo a stle pijm nejvt poet uprchlk a azylant z evropskch zem.135 Takt pravicov extremismus v Nmecku nen o nic vc sinj i slab, ne v jinch evropskch zemch. V porovnn s Nizozemskem je vlastn Nmecko mn extrmn pravicov, ne by se dalo pedpokldat. Po volbch do nmeckho Spolkovho snmu v roce 1994 vypadala situace v porovnn s Nizozemskem nsledovn. Nmet republikni zskali pouze 1,5 % voliskch hlas, co je mn ne zskala extrmn pravicov strana Centrum Democraten v Nizozemsku (2,5 %). V nmeckm Spolkovm snmu v roce 1994 nezaujmali poslaneck msta dn z pslunk pravicovch extremistickch stran. V Nizozemskm parlamentu mly tyto strany po volbch v roce 1994 ti kesla. Ve Spolkov republice nezskali pravicov extremist pi volbch do mstskch zastupitelstev nikde tolik procent hlas, jako se to povedlo pravicovm extremistm nap. v nizozemskm Rotterdamu. Tam zskali celch 14 %.136 Dleitm pedlem vztahu Nizozemska k velkmu sousedovi byla okupace a nacismus, kter v Nmecku zvtzil v roce 1933. Pro tuto malou zemi byla okupace otesnm zitkem. Od tto doby je v nizozemsk spolenosti velice peliv sledovna ochrana nmeck demokracie. Pravdpodobn z tchto dvod reaguje nizozemsk spolenost nkdy pehnan citliv na udlosti ve Spolkov republice, kter je mon tak zaznamenat i v jinch zemch a v Nizozemsku nevyvolvaj takov rozhoen. Diskuse o stabilit nmeck demokracie probhala v Nizozemsku ji v sedmdestch letech. V lednu 1972 byl ve Spolkov republice zaveden tzv. vnos proti radiklm137 (Radikalenerlass). Spolkov kancl Brandt a ministert pedsedov spolkovch zem se dohodli na Zsadch tkajcch se lenstv sttnch zamstnanc v extrmistickch organizacch, ktermi se mly mimo jin tak dit provrky uchaze o veejnou slubu.138 V Nizozemsku, tak jako v dalch zemch vyvolalo toto usnesen silnou kritiku,
135 136 137 138

Duitsland was te genereus. Het Parool. 23. 6. 1993. Duitser steunt extreem-rechts blijkbaat minder dan Nederlander. De Volkskrant. 18. 10. 1994. Mller, H.: Djiny Nmecka. S. 441. Tamt.

56

nebo bylo vykldno jako zkaz vkonu povoln.139 Sestersk strana SPD, nizozemsk PvdA, se rozhodla zaslat Willy Brandtovi protestn dopis. V dopise vyslovilo veden PvdA znepokojen nad pijetm jmenovanho zkona a obavy o stabilit nmeck demokracie.140 V sedmdestch letech, v dob, kdy se nizozemsk spolenost obvala o pevnost nmeck demokracie, nkte autoi tyto obavy kritizovali jako pehnan. Napklad redaktor liberlnho denku NRC Handelsblad Karel Poll napsal: Nmeck demokracie je v Nizozemsku ji dlouhou dobu ohroen. Jak zprava, tak zleva: radji si nechme vzt Mikulskou zbavu, ne mylenku, e nmeck demokracie je v nebezpe.141 Jako dal pklad opravdu silnch a intenzivnch vzpomnek na dobu okupace byly protesty nizozemsk spolenosti, kter pokad doprovzely proputn vlench zloinc. Nizozemsko drelo do roku 1989 v Bredskm vzen zloince z druh svtov vlky, a bylo tak posledn zem, kter nepropustila vlen zloince ze svho vzen.142 3.1.1 Nizozemsk vyrovnn s nacistickou okupac Na spojitost mezi akc zlobm se, okupac Nizozemska a druhou svtovou vlkou poukazuje ve svm lnku Stille Tage im Klischee Bernd Mller. Ten byl napsn pro sbornk Kannitverstan? vnovan nmeckonizozemskm vztahm v devadestch letech. Dleitj, ne starosti o Nmecko, mi pipad vznam ,akce zlobm se pro samotn Nizozemsko. Pohlednice byly umstny u pokladen v kad trafice nebo samoobsluze. Tyto pohlednice doasn zskaly charakter nrodnho povstn s motivem: ,te to Nmcm ukeme, jak se vci maj! A konec konc nizozemsk lev vycenil milionkrt sv zuby. Udlal to ostatn jenom proto, aby olzl znmku a edesti centy stvrdil opodn zapojen do nizozemskmu protifaistickmu odboje.143 Podle mho nzoru, se Mller vrac svm cittem ke tem spornm bodm, kter se tkaj nacistick okupace Nizozemska. Jak jsem ji zmnila v kapitole o okupaci, je to likvidace idovskho obyvatelstva v Nizozemsku, kolaborace s okupanty a odboj proti nim.
139 140 141 142 143

Tamt. Beunders, H. J. G., Selier, H. H.: Argwaan en profijt. S. 8182. Wielenga, F.: Die Hsslichen Deutschen?. S. 103. Wielenga, F.: West-Duitsland:partner uit noodzaak. S. 451. Mller, B.: Stille Tage im Klischee. Sinn, Unsinn und Entwicklung niederlndischer Deutschlandbilder. S. 2425.

57

Mller uvedl, e v Nizozemsku stle jet pokrauje odboj proti Nmcm, protoe bhem druh svtov vlky a okupace byl opodn a tm tak nevrazn. Podle historickch przkum bylo sloit do roku 1943 rozeznat v obsazenm Nizozemsku rozdl mezi kolaborac a odbojem.144 V nizozemsk spolenosti existovaly toti rzn formy pizpsoben se nacistickmu reimu. Historik L. de Jong doloil, e do roku 1943 pracovalo v protinacistickm odboji pouze nkolik stovek, pozdji vak nkolik tisc nizozemskch oban. Od potku roku 1944 ml nizozemsk odboj okolo 25 000 len.145 Velice dleitou lohu sehrl ilegln nizozemsk tisk, jeho clem bylo korigovat informace propagandistickho okupanho tisku. Napklad z ileglnch tiskovin jako byly Het Parool a Trouw se staly po vlce vznamn nizozemsk denky, kter se vydvaj dodnes. 3.1.2 Reakce nizozemskch mdi na nmeck protirasistick akce v letech 19921993 K akci zlobm se se vyjadovaly osobnosti, kter hrly dleitou lohu v nmecko-nizozemskch vztazch. Odvn, ale i zajmav postoj zaujali dva bval nizozemt velvyslanci v Bonnu. Zatmco A. De Lange nepokryt oznail astnky akce jako jeden milion idiot, P. van Walsum mluvil o milionu zneuitch dobrk.146 Ve svch vrocch kritizovali oba velvyslanci svj nrod. Pod ztitou dobe mylen vci se nechalo 10 % vech Nizozemc strhnout mdii ke kampani, kter mla na nmeckonizozemsk vztahy negativn dopad.147 Ve svm lnku o nizozemskch mdich a jejich loze v nmeckonizozemskch vztazch Karstren Renckstorf polemizoval s mylenkou obou nizozemskch velvyslanc. Je to pro ns dostaujc vysvtlen tohoto fenomnu (akce zlobm se, pozn. autorky): milion idiot? nebo: milion zneuitch dobrk, kte byli zmanipulovni mdii? Nejedn se zde vce mn pi dkladnjm pozorovn o pedvdatelnou udlost, kter vyjaduje mrn eeno e vztah mezi Nizozemskem a Nmeckem by mohl bt problematick?148

144 145 146 147 148

Tamt. S. 46. Tamt. S. 46. Renckstorf, K.: Zum Bild der Niederlnder von den Deutschen. S. 417. Wie die Hollnder uns sehen. Die Welt. 15. 9. 1993. Renckstorf, K.: Zum Bild der Niederlnder von den Deutschen. S. 417.

58

V dob (19921993) opakovanch rasistickch tok na cizince ve Spolkov republice se zvedl v samotnm Nmecku siln protest proti tmto inm. Nmet obyvatel vyli do ulic, aby dali najevo svoje rozhoen nad tm, co se v posledn dob dlo a proti pasivit policie a soud. V ad nmeckch mst (nap. Mnichov, Berln, Bonn, Koln nad Rnem) se konaly masov demonstrace proti rasismu. Z tto doby byly znm tzv. Lichterketten (svteln etzy), kter tvoili demonstranti se zaplenmi svkami. Tyto masov protesty nebyly organizovny oficiln, ale naopak vznikly spontnn dky iniciativ irok veejnosti. V dob neonacistickch tok v Nmecku, informoval nizozemsk tisk o tchto udlostech vcn, bez zbran a zbytenho moralizovn.149 Redaktor FAZ Ernst Lev napsal: Nizozemsk tisk, rozhlas a televize vnuj ji del dobu pozornost masovm protestm proti tokm na cizince, kter jsou zaznamenvny v nmeckch mstech. Stejnou pozornost vnuj sdlovac prostedky v Nizozemsku samotnm rasovm tokm, kter se udly v lt a na podzim roku 1992 Tisk, rozhlas a televize poukazuj na to, e vtina nmeck veejnosti je proti rasov nesnenlivosti. Toto je znmka dobe mnn sousedsk solidarity.150 Pi pleitosti nvtvy spolkovho kancle Helmuta Kohla v Nizozemsku v lednu 1993, se ve svm projevu k tomuto tmatu vyjdil nizozemsk ministersk pedseda Ruud Lubbers: Jist Vm (H. Kohlovi, pozn. autorky) neulo, e nizozemsk tisk informoval o tocch na cizince v Nmecku velice objektivn. I my se pipojujeme k demonstracm, kter probhaly v mnoha nmeckch mstech. Byly zapalovny svky, aby svtlo tolerance svtilo do budoucnosti.151 Jen denk Algemeen Dagblad kritizoval Helmuta Kohla za to, e po toku, ke ktermu dolo v Mllnu, se osobn nedostavil na tato msta a tm tak: nedal signl t sti nmeck veejnosti, kter jet ml.152 Je tedy zejm, e se v Nizozemsku informovalo o silnch nmeckch protestech proti neonacistickm tokm. Nizozemsk sdlovac prostedky podvaly takt zprvy o tom, e velk vtina nmeck veejnosti tyto udlosti odsuzovala.

149 150 151 152

Lev, Ernst: Das deutsch-niederlndische Verlltnis grndet auf solidem Boden. FAZ. 25. 1. 1993. Tamt. Helmut Kohl, bondskanselier met moed en overtuiging. Staatscourant. 26. 1. 1993. Den Haag sieht noch keine akute Gefahr fr die Demokratie in Deutschland. FAZ. 26. 11. 1993.

59

3.2 Fotbalov hnut a jeho role ve vztahu Nizozemska s Nmeckem Voetbalbeweging znamen v nizozemtin fotbalov hnut. Toto hnut se vytvoilo v sedmdestch letech a jsou to udlosti, kter se pokad odehrvaj okolo vzjemnch zpas Nizozemska a Nmecka. Jako jeho zatek se vtinou zmiuje finlov zpas na mistrovstv svta ve fotbale v roce 1974, kde Nizozemsko bylo poraeno Nmeckem 2:1. tmto (prohra nizozemskho fotbalovho mustva, poz. autorky) se zrodilo trauma, s kterm se nizozemsk fotbalov nrod stle jet mus vyrovnvat.153 Za trnct let, v roce 1988, se opt utkaly nrodn tmy tentokrt v Hamburku v semifinle na mistrovstv Evropy: Nizozemsko zvtzilo 2:1. V nizozemskm tisku byla tato vhra oznaovna jako odveta a zadostiuinn. Krom toho se tak objevovaly lnky antinmecky zabarven. Napklad tdenk De Tijd otiskl lnek s titulem pomstili jsme se skopkm154. Semifinlov zpas v Hamburku doprovzely dal udlosti. Bhem zpasu jeden z nizozemskch fotbalist poplival nmeckho protihre a vyvrcholen nastalo po vmn trikot. Nizozemsk fotbalista dobhl k tribun nizozemskch fanouk a nmeckm trikotem si utel sv pozad. Nizozemsko se tomuto fanatickmu inu opovrliv smlo. Nmecko nikoliv.155 Arogantn a opovrliv chovn nizozemskho mustva nemlo v podstat ji nic spolenho s fotbalem. Chovn svch spoluhr vysvtloval brank van Breuken: Toto byla pomsta za Nmci zpsoben hrzy a teror, kter se udly v Nizozemsku bhem druh svtov vlky.156 Ve nasvduje tomu, e nizozemt fanouci si asociuj fotbalov zpasy proti Nmecku jako pokraovn druh svtov vlky za pouit jinch prostedk. V dob zpas mezi obma tmy, to vypad jako by Nizozemsko opt chtlo vyhrt onu vlku.157 V roce 1989 vyla sbrka tzv. fotbalov poezie na tma Nizozemsko Nmecko, kterou sestavil Theun de Winter. Ji nzvy bsn naznauj, jak siln jsou tyto mezinrodn zpasy v Nizozemsku spojovny s vlenmi udlosti. Napklad: Chcete totln fotbal? (Wollt ihr den Tota-

153 154 155 156 157

Heflik, A.: Van Cruijff tot Klinsmann. S. 39. Revanche op de moff. Heflik, A.: Van Cruijff tot Klinsmann. S. 39. Heflik, A.: Van Cruijff tot Klinsmann. S. 39. Tamt. Slotboom, R.: Twee handen op n Europese buik? S. 9.

60

lenfussball?), Napraven (Wiedergutmachung), Osvobozen Hamburg, 21. juni 1988 (Bevrijdingsdag).158 Tento spolen pocit spojuje nejenom fotbalov Hooligans, ale i normln fotbalov fanouky. Zpasy fotbalovch mustev Nizozemska a Nmecka jsou vce emociln. Proto se nasazuje vt mnostv policist do akce, kdy hraje nmeck mustvo v Nizozemsku, ne kdy navtv zemi sttn nvtva. K vzniku pocitu nizozemskch fotbalovch fanouk tzv. musme opt vyhrt vlku dolo pravdpodobn s novou dospvajc povlenou generac v edestch a sedmdestch letech. Nastala doba vrazn prezentace vlench udlost. Dleitou roli zde sehrla mdia. V televizi se vyslal pt let poad nazvan Okupace (De Bezetting) a pozdji byl zpracovn do knin podoby.159 Pokud hraje Nizozemsko zpas proti jinmu nrodnmu tmu, nedochz k projevm nesnenlivosti a k urlivm gestm. Jestlie dojde k rasistickmu toku ve Francii, Belgii nebo jin zemi nepole jeden milion rozzuench Nizozemc protestn pohlednici. Vzhledem k tomu e, lo pokad o formu lidovch hnut nebo spontnnch udlost, d se mluvit o spoleensk nlad, povdom a o uritm obrazu Nmecka v nizozemsk spolenosti. Nejznmj studi devadestch let 20. stolet, zabvajc se tmto tmatem, je studie Znm a neoblben.160 3.3 Znm a neoblben Obraz Nmecka a Nmc mezi nizozemskou mlde Znm a neoblben161 je peklad nzvu studie, kterou provedl v beznu 1993 Nizozemsk Institut mezinrodnch vztah Clingendael. Autoi studie se pokoueli zjistit jak je obraz Nmecka a Nmc u patncti- a devatenctiletch mezi nizozemskou mlde. To byla zkladn otzka, kterou se pokusila studie zodpovdt. Dle se pak pokouela zjistit s jakmi faktory souvis tento obraz. Pojem obraz zahrnuje irokou klu pojm. Postoj jednotlivce k Nmecku je centrln st pojmu obraz. Dalm komponentem obrazu je zjem
158 159 160 161

De Winter, T. (red.): Nederland-Duitsland. Voetbalpozie. Bank, J.: Oorlogsverleden in Nederland. S. 3. Bekend en onbenimd. Jansen, L. B.: Bekend en onbemind. Het beeld van Duitsland en Duitsers onder jongeren van vijftien tot negentien jaar. Nederlands instituut voor internationale betrekkingen Clingendael. Haag. 1993.

61

o Nmecko a vdomosti o tto zemi. Znalosti se daj rozdlit na objektivn a subjektivn. Studie se nezabvala stereotypy nebo pedsudky, ale pozorovala pouze prototypy, co znamen: Jednotu vrok a sudk respektive znak a zpsob chovn, kter jsou jako typick pisuzovny urit skupin.162 Institut mezinrodnch vztah Clingendael vypracoval soubor strukturovanch dotaznk, kter mly zprostedkovat informace o postojch, zjmech a vdomostech dotazovanch. Dotaznky byly rozdny do 52 stednch kol po celm Nizozemsku. Zastoupen v anket odpovdalo celkovmu pomrnmu zastoupen jednotlivch typ stednch kol v Nizozemsku. Ankety se zastnilo 1807 stedokolk.163 Aby se zjistil postoj mldee k Nmecku byly poloeny ti otzky: Zem EU mly bt ohodnoceny podle sympatie od 0 do 100 bod, zem EU mly bt dle seazeny podle kritria, do kter z nich by se dotazovan nejradji pesthoval, pokud by musel opustit Nizozemsko. Posledn otzka znla: koho byste mli nejradji za svho novho souseda, jestlie by byl z ciziny? V prvn otzce obdrely nejvce bod za sympatii zem na jihu Evropy jako napklad: panlsko, Francie, Itlie, ecko, ale i Belgie a Lucembursko. Na poslednch dvou mstech se ocitlo Irsko a Nmecko.164 Druhou a tet otzku zpracoval Institut Clingendael do nzornho grafu, kde na jedn stran jsou seazeny zem podle obliby a na druh stran nrody jako tzv. nov soused. (viz str. 63) V obou kategorich je Nmecko na jednom z nejspodnjch mst. Na ose zem idelnch k pesthovn zabraj opt vysok postaven jin zem. Zmna nastv u otzky o sousedech, zde jin nrody ztrcej a na nejvy pozici se ocitaj Belgian, Anglian a Francouzi. Zem, kter soused s Nizozemskem nebo jsou v jeho tsn blzkosti (Belgie, Lucembursko) maj krom Nmecka na tto ose, zobrazujc sympatie k novm sousedm, vysok postaven.165 Jako pedbn zvr tto sti studie uvdj autoi, e postoj dotazovanch vi Nmecku je ve srovnn s postojem k ostatnm zemm EU zeteln negativnj.
162 163 164 165

Jansen, L. B.: Bekend en onbemind. S. 1516. Tamt. S. 17. Tamt. S. 21. Tamt. S. 23.

62

3 4
(4,7) Francie (5,1) panlsko (5,4) Belgie, Itlie (6) V. Britnie (6,1) ecko (6,3) Dnsko, Lucembursko (6,6) Portugalsko

3
Belgian (3,6)

4
Britov (4,2)

5 6 7 8

5
Francouzi (5,2)

6 7 8 9

Dnov (5,9) Lucemburani (6,1) Italov (6,3) panl (6,7) ekov (7,1) Irov (7,5) Portugalci (7,8) Nmci (8)

(8,3) Nmecko (8,6) Irsko

Subjektivn znalosti mladch Holanan o Nmecku byly zjiovny na nkolika otzkch. Nejprve mli dotazovan napsat, co je spontnn napad pi vysloven slova Nmecko (viz tabulka str. 64). Dle mli sestavit seznam vlastnost, kter by piadili Nmcm a za tet mli dotazovan rozhodnout, jestli by Nmcm pisoudili zadan znaky. Prvn nebo druh svtov vlka, rasismus a pravicov extremismus a prodn krsy Nmecka byly odpovdi na prvnch tech mstech na otzku Co vs spontnn napad pi vysloven slova Nmecko? Prvn dv odpovdi udalo tm 40 % dotazovanch. Z vlastnost, kter byly nejvce piazovny Nmcm se v poped umstila arogance (60 %) a panovanost (71 %). Vlastnosti jako ptelstv
63

Spontnn vroky o Nmecku


Vroky se vztahuj na: rasismus, pravicov extremismus, nsil proti cizinzm prvn nebo druh svtov vlka zem (proda a atmosfra, atd.) obyvatel (vlastnosti, vzhled) jdlo a pit typick nmeck produkty (nap. auta) Berlnsk ze, elezn opona sport, sportovci sjednocen a pd Berlnsk zdi hospodstv propojen Nizozemska a Nmecka Kohl, dal politici a pol. strany rodit a pbuzn fotbal Nizozemsko-Nmecko ostatn celkem 20 % 18 % 12 % 10 % 7% 5% 5% 4% 3% 3% 1% 1% 1% 1% 7% 98 % poet 1623 1405 987 766 598 426 372 350 271 271 110 104 82 82 594 8041

64

(17 %), spoleenskost (16 %) a smysl pro humor (15 %) pisoudilo Nmcm jen mal procento dotzanch. Vlastnosti pti nrodnost
vlastnosti tolerance oddanost nadzenm vztah k tradicm panovanost spoleenskost praktinost zvislost na penzch vcnost stzlivost hrdost na svou vlast svdomitost arogance ptelskost smysl pro humor Niz. 48 % 22 % 15 % 11 % 57 % 51 % 61 % 48 % 57 % 44 % 13 % 12 % 55 % 61 % V. Br. 18 % 36 % 55 % 17 % 21 % 22 % 26 % 47 % 29 % 49 % 27 % 19 % 41 % 37 % Franc. 16 % 16 % 25 % 18 % 32 % 18 % 20 % 19 % 17 % 51 % 15 % 25 % 35 % 20 % Nm. 14 % 38 % 16 % 71 % 16 % 21 % 55 % 37 % 14 % 58 % 25 % 60 % 17 % 15 % Bel. 32 % 15 % 11 % 3% 57 % 18 % 17 % 11 % 25 % 30 % 11 % 5% 60 % 60 %

V dalm dotaznku se ukzalo, e skoro polovina dotazovanch vid v Nmcch vlen tve, kte chtj ovldnout svt. Toto ohodnocen
65

zcela izolovalo Nmecko od ostatnch stt, kter byly do dotaznku zaazeny (nap. Velk Britnie, Francie, Belgie a Nizozemsko).166 Zajmav tak je, e 30 % dotazovanch si myslelo, e Nmecko spolu s Velkou Britni pijm mal mnostv uprchlk. Posledn v seznamu dotaznk bylo sledovn mry demokracie. Dotazovan povaovali Nizozemsko a Belgii za demokratitj ne Francii, Velkou Britnii a Nmecko. Ti posledn zmnn zem obdrely piblin stejn poet bod.167 Prmrn hodnoty na sedmibodov stupnici demokracie (1 = velmi demokratick, 7 = nedemokratick)
prmr Velk Britnie Francie Nmecko Nizozemsko Belgie 3,42 3,34 3,32 2,55 2,98 promnlivost 1,893 1,693 2,434 3,063 2,449 poet 1481 1455 1473 1494 1475

Krom subjektivnho hodnocen Nmecka tvo jeho obraz v och Nizozemc objektivn znalosti. Tyto znalosti se zjit'ovaly prostednictvm osmi otzek (viz tabulka). Odpovdi ukzaly, e skoro kad vdl, jak se v Nmecku pouv mna (92 %). Jen mlo dotazovanch oproti tomu vdlo, kolik ije v SRN obyvatel a jak strany tvo vldn koalici. Pekvapujc byla popularita Helmuta Kohla, 60 % dotazovanch znalo jmno nmeckho kancle. Jen 10 % dotazovanch znalo jmno spolkovho prezidenta. Tkosti se objevovaly u zodpovzen otzek jako rok znovusjednocen a kter je
166 167

Jansen, L. B.: Bekend en onbemind. S. 32. Tamt. S. 33.

66

hlavn msto SRN. Zde asto dochzelo k zmnm roku 1990 s rokem 1989 a Berlna za Bonn.168 Zvrem bylo zjitno, e jen 10 % mladch lid m zkladn znalosti o Nmecku dobr, 48 % m stedn dobr znalosti a 42 % m patn. Znalosti reli Nmecka
dobe poet obyvatel jmno spolkovho kancle jmno spolkovho prezidenta hlavn msto mna vldn strany rok znovusjednocen 9% 60 % 10 % 56 % 92 % 1% 34 % sten dobe 16 % 17 % patn 41 % 3% 12 % 36 % 2% 6% 52 % dn odpov celkem 34 % 37 % 78 % 8% 6% 77 % 14 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 101 % 100 %

V poslednm dotaznku ankety byl zkoumn zjem mladch Nizozemc o Nmecko. Dotazovanm byla poloena otzka, jak velk zjem maj o Nmecko, Velkou Britnii, Francii a Belgii. Vsledky ukzaly, e zjem o Nmecko nen obzvlt velk. Velmi se o Nmecko zajmalo 16 % dotazovanch, stedn se zajmalo 45 % a nezajmalo se 40 %.169 V porovnn s ostatnmi temi zemmi byla u Nmecka skupina, kter odpovdla, e nem dn zjem o tuto zemi, nejvt. Zjem o Francii se ukzal jako nejsilnj.

168 169

Jansen, L. B.: Bekend en onbemind. S. 35. Tamt. S. 36.

67

Zjem o tyi evropsk zem


Nm. velk zjem stedn velk zjem dn zjem celkem souet 16 % 45 % 40 % 101 % 1702 Belg. 10 % 56 % 34 % 100 % 1632 Franc. 26 % 50 % 24 % 100 % 1672 V. Br. 18 % 56 % 26 % 100 % 1652

3.3.1 Celkov vsledky a zvry studie Znm a neoblben V porovnn s ostatnmi zemmi EU byl postoj nizozemsk mldee jak k Nmecku, tak k Nmcm velmi negativn. Vce ne polovina dotazovanch zaujmala negativn postoj k tto zemi a jen 15 % mlo pozitivn postoj.170 Z dotaznk vyplvalo, e tak jasn a zeteln postoj jako k Nmecku, nemla mlde k dn jin zemi v EU. Ze spontnnch vrok mldee se zjistilo, e Nmecko je stle velmi asto asociovno s udlost jakou je druh svtov vlka. asto bylo tak zmiovno aktuln nsil proti cizincm v Nmecku. Tato skutenost mohla souviset s obdobm, ve kterm byla anketa zadna. Na pelomu let 199293 bylo ve Spolkov republice spchno nkolik takovchto trestnch in. Pekvapiv mlo se nizozemsk mlde vyjadovala k nizozemskonmeckm fotbalovm vztahu. Pravdpodobn se tak stalo z toho dvodu, e v obdob od listopadu 1992 a do ledna 1993 se nesehrl dn dleit zpas, a tud to neovlivnilo spontnn vroky dotazovanch.171 Velk procento dotazovanch shledvalo Nmce arogantnmi a panovanmi mysl si, e jejich zem by chtla ovldnout svt a nen mrumilovn. Jen 19 % dotazovanch hodnot Nmecko jako klidnou zemi.

170 171

Tamt. S. 39. Tamt. S. 29.

68

Skepse vi nmeck demokracii, kter je asto zmiovna v nizozemsk literatue a dennm tisku, se u mldee neobjevuje.172 Nmecko je v jejich och stejn demokratick jako Francie nebo Velk Britnie. Co se te objektivnch znalost mldee o Nmecku, byly u velk sti dotazovanch patn. Jen velmi mal st mdee vdla kolik m Nmecko obyvatel, jak se jmenuje spolkov prezident a kter strany tvo v Nmecku koalici. Naopak byla npadn popularita nmeckho kancle Kohla (60 %). Nizozemsk mlde jevila o Nmecko piblin stejn zjem jako o Belgii, a naopak men zjem n o Velkou Britnii nebo Francii. Mezi postojem a zjmem o Nmecko a Nmce existuje jasn a siln spojitost. Mlde s pozitivnm postojem k Nmecku mla o nj veobecn vt zjem, ne mlde s negativnm postojem. Tak mezi postojem a objektivnmi znalostmi a mezi objektivnmi znalostmi a zjmem vznikla zeteln, by ne prv siln spojitost.173 Z vsledk studie vyplv, e u osob, kter o Nmecku vdly vce, byl jejich vztah k sousedovi pozitivnj ne u tch, kte o nm vdli mn. m vy byla rove vzdln, tm lep byly znalosti o Nmecku, a tm se zmenovala skupina s pouze pozitivnmi nebo pouze negativnmi postoji k Nmecku a Nmcm. Zajmav bylo tak zjitn, e bydlit dotazovanch nehrlo prakticky dnou roli. Znalosti a zjmy projeven o Nmecko, neovlivovala skutenost, jestli dotazovan bydlel v tsn blzkosti hranic s Nmeckem nebo v turistickm stedisku na nizozemskm pobe. To vyvrac domnnku, e mlde ijc v blzkosti nmeckch hranic, musela znt Nmecko a Nmce lpe, ne mlad lid z jinch st Nizozemska.174 Autoi oznaili studii za namtkovou a krtkodobou, kter ale mohla bt sten chpna jako reprezentativn. V zvru sv studie autoi uvdli, e zastoupen stedokolsky vzdlan mldee, bylo ve studii mrn vy. Z toho vyvozuj zvr: pokud by ml tento fakt opravdu ovlivnit studii, pak by bylo hodnocen Nmecka a Nmc vce negativn a o to jasnj.175 Studie Institutu Clingendael nm zprostedkovala obraz nizozemsk mldee o Nmecku, ale nedala odpov na otzku, jak tento obraz vznikal.
172 173 174 175

Tamt. Tamt. Tamt. Tamt.

S. S. S. S.

40. 40. 64. 64.

69

Aby se toto dalo zjistit, doporuuj autoi provst studii dlouhodobou. V n by se mohli lpe zkoumat postoje v rznch asovch secch, a to by napomohlo k odhalen dvod, kter daly vzniknout nkdy se vyskytujcmu negativnmu postoji vi Nmecku a Nmcm v nizozemsk spolenosti. 3.3.2 Reakce na studii Znm a neoblben Ji dlouho se vede v Nizozemsku diskuse, jak postoj zaujmaj Nizozemci vi Nmcm a Nmecku a kde jsou piny tohoto postoje. Tato diskuse nen fenomnem devadestch let, ale ji celho povlenho obdob, ve kterm se obraz Nmecka nov vyvjel a formoval. Zajmav je, e i kdy se asto v literatue spekuluje o nizozemskm obrazu Nmecka, przkum veejnho mnn na toto tma stagnuje. Bezprostedn po druh svtov vlce provdl Nizozemsk institut veejnho mnn (NIPO) nkolik anket tkajc se Nmecka. Nkolik let za sebou poloil nizozemskm obanm otzku: Jak postoj zaujmte k nmeckmu nrodu?176 Z vsledk anket vyplv, e do roku 1948 zaujmalo spe neptelsk postoj vc ne polovina dotazovanch. Po roce 1948 zan v Nizozemsku pevaovat ptelsk postoj vi Nmecku. Jak vidli Nizozemci nmeck nrod v letech 19471971
ptelt leden 1947 leden 1948 leden 1950 prosinec 1952 listopad 1953 erven 1965 nor 1971 zdroj: NIPO
176

neptelt 53 % 50 % 36 % 30 % 17 % 20 % 12 %

bez nzoru 18 % 23 % 28 % 28 % 29 % 12 % 2%

29 % 27 % 36 % 41 % 54 % 68 % 86 %

NIPO: Zo zijn wij. S. 140.

70

Dal empirick studie byla uskutenna v roce 1989 a 1990. Jej autoi Hagendoorn a Linssen pozorovali, jak jsou mladm lidem zprostedkovny stereotypy o jinch nrodnostech. Tato studie popisovala pouze vlastnosti, kter mlde Nmcm piadila, nikoliv jejich postoj, zjem a znalosti o Nmecku a jeho nrod.177 Studie Institutu mezinrodnch vztah Clingendael Znm a neoblben byla brzy znm jak v Nizozemsku, tak v Nmecku. V denku Die Welt komentoval vsledky studie nizozemsk velvyslanec v Bonnu Peter van Walsum. Velk st vrok ze zmnn studie pipomnala nizozemskmu velvyslanci charakteristiku dvno zanikl tet e. Jakoby nizozemsk mlde neznala dnen Spolkovou republiku Nmecko. Proto si van Walsum klade otzku, jak probhala vuka djepisu o Nmecku v Nizozemsku. Peter van Walsum kritizoval svj nrod za to, e neustle pipomn kivdy zpsoben nacisty za druh svtov vlky, ani by se sm zodpovdal za sv iny v minulosti (nap. nizozemsk vojensk intervence v Indonsii v roce 1947 nebo nizozemsk obchod s otroky).178 Vsledky ankety nizozemsk velvyslanec nepopral, ale kriticky komentoval: myslm si, e v kad spolenosti existuje primitivn poteba ohraniit se od cizho nroda, rasy nebo nboenstv. Jako Holanany ns za mlada uili, e toto nen sprvn, ale zrove nm byl podvn obraz Nmecka, kter konil v roce 1945. N odpor k Nmcm je varianta na nrodnostn nesnenlivosti, a co je na n atraktivn, je to, e tato varianta nen zakzna.179 Pestoe studie nebyla dokonal, co se metod te, a byla zadna pro Nmecko v nevhodnou dobu (rasistick tok v Mllnu, 1992), stala se ve Spolkov republice symbolem nizozemsk averze vi Nmcm a Nmecku.180 Sami autoi studie R. Aspeslag a L. Jansen se v denku Volkskrant zabvali tm, zda se zde nejedn o jednu z extrmnch forem nacionalismu. Podobn nzor zastval i komenttor nmecko-nizozemskch vztah denku NRC-Handelsblad Jerome Heldring. Podle jeho nzoru jsou Nizo-

177 178 179 180

Jansen, L. B.: Bekend en onbemind. S. 14 Wie die Hollnder uns sehen. Die Welt. 15. 9. 1993. Tamt. Mller, B.: Stille Tage im Klischee. Sinn, Unsinn und Entwicklung niederlndischer Deutschlandbilder. S. 23.

71

zemci, i kdy to siln popraj, stejn nacionalistit tak jako jin nrody. Podoba tto formy nacionalismu je pouze jemnj.181 Studie Znm a neoblben se zaslouila o vytvoen novho nizozemskho stereotypu v Nmecku. Krom kli o zemi sr, vtrnch mln a devk pibylo kli o antinmeck nizozemsk mldei. 3.4 Polovina 90. let 20. stolet ve vztahu Nizozemska s Nmeckem Pd berlnsk zdi a znovusjednocen Nmecka byly udlosti, kter vnesly do vztahu mezi Nizozemskem a Nmeckem nov skutenosti. Nizozemsk politick scna se chovala velice zdrenliv vi tomuto faktu. Obavy z jet silnjho souseda psobily na spoleensk podvdom. Jak ji bylo zmnno, pedevm rok 1993 nezaznamenal ve vztahu k Nmecku nic pozitivnho. Nejprve zveejnil Institut mezinrodnch vztah Clingendael v beznu 1993 svoji anketu, kter potvrdila negativn postoj nizozemsk mldee vi Nmcm a Nmecku. V lt tho roku protestoval prostednictvm akce zlobm se proti rasismu v Nmecku vc ne jeden milin nizozemskch obyvatel. Rozsah a charakter tto spontnn akce se zdl bt vc protinmeck ne protirasistick. Krom toho dolo v roce 1994 k ochlazen tradin dobrch politickch vztah mezi Nizozemskem a Nmeckem. Tento konflikt se odehrl na mezinrodn politick scn. V ervnu 1994 mla Evropsk unie zvolit novho pedsedu Evropsk komise. Do t doby zastval tuto funkci Francouz Jacques Delors.182 O nstupcch Delorse se mlo rozhodnout mezi tmito evropskmi osobnostmi: nizozemskm ministerskm pedsedou Ruud Lubbersem a belgickm ministerskm pedsedou Jaen-Luc Dahaenem. Francie a Nmecko podporovaly kandidaturu Belgiana Jaen-Luc Dahaena. Nizozemsk kandidt potal s podporou t jinch velkch len Evropsk unie. Byly to Itlie, Velk Britnie a panlsko. Na vrcholnm summitu Evropsk unie na ostrov Korfu vak Lubbersovy nadje na zvolen ztroskotaly. Itlie, Velk Britnie a panlsko jeho kandidaturu nepodpoily. Ruud Lubbers a nizozemsk diplomatick delegace byli zklamni. U Nizozemc panovalo pesvden, e Lubbers neuspl dky malm sympatim, kter existovaly mezi nm a Helmutem Kohlem.183 Tento osobn vztah obou sttnk motivoval Kohla k prosazovn kandidatury Belgiana
181 182 183

Tamt. Kooijmans wil betere band met Bonn. Financieel Dagblad. 29. 6. 1994. Lubbers is ,te groot voor Europa. Trouw. 27. 6. 1994.

72

Dehaena. Nizozemsk delegace tak kritizovala nmecko-francouzskou hegemonii v Evropsk unii a Dehaen byl nizozemskmi vldnmi pedstaviteli na Korfu nazvn jako kandidt Pae a Bonnu.184 Po volbch v srpnu 1994 vystdal ministerskho pedsedu Lubberse (CDA) len PvdA Wim Kok. Kok ml dobr osobn vztah k Helmutu Kohlovi, pozdji znovu zvolenmu nmeckmu kancli. Tisk oznail tento vztah jako Mnnerfreundschaft185 ve kterm dobe funguje osobn chemie.186 3.4.1 Nvtva nmeckho kancle Helmuta Kohla v Nizozemsku 22.23. kvtna 1995 V kvtnu 1995 uskutenil nmeck kancl Helmut Kohl svoji ji druhou oficiln nvtvu Nizozemska. Jeho dvoudenn nvtvu pijala nizozemsk veejnost velice kladn. Nizozemsk tisk, jindy velmi kritick, hodnotil nvtvu nmeckho kancle s nadenm. Prvn den sv nvtvy navtvil Helmut Kohl Rotterdam. Toto msto, kter bylo 14. kvtna 1940 znieno nmeckmi nlety, je stle symbolem tchto udlost. Nmeck tok na Rotterdam donutil Nizozemsko po tyech dnech vzdoru ke kapitulaci. Helmut Kohl jako prvn nmeck sttnk poloil vnec k monumentu, kter pipomn znien msta nacisty.187 Nejvt nizozemsk denk Trouw charakterizoval tento akt jako symbol viny a hch, ale tak jako vru, kter pinese vce pozitivn jistoty do vztahu s Nmeckem.188 Velk spch sklidila Kohlova e, kterou pednesl na rotterdamsk Erasmov univerzit. Ve svm projevu vzpomnal na to, co se stalo ped padestipti lety v Rotterdamu: Prv pichzm do msta, ve kterm stoj monument s nzvem: ,msto bez srdce. Chci vzpomenout na rotterdamsk obti nmeckho leteckho toku. Nevinn mui, eny a dti zde pili o ivot. Srdce tohoto msta bylo znieno. Tento tok byl zloin. Okupace Nizozemska byl zloin. Druh svtov vlka rozpoutan Hitlerem byla zloin.189 Kohl ujistil Nizozemsko, e Nmecko nechce zapomenout na to, co se ped ptapadesti lety v jejich zemi stalo: Nechceme zapomenout na utr184 185 186 187 188 189

Kooijmans wil betere band met Bonn. Financieel Dagblad. 29. 6. 1994. Met de nationale identiteit zit het voorlopig wel goed. NRC-Handelsblad. 26. 5. 1995. Zeichen der Hoffnung fr die deutsch-niederlndischen Beziehungen. FAZ. 23. 5. 1995. Tamt. Tamt. Meningen. Het parool. 22. 5. 1995.

73

pen a smrt, na bolest a slzy. To jet obtem dlume. Jako varovn nm poslou znalost tto hrozn nelidskosti. Musme vzpomnky na nacionln socialistickou tyranii uchovat slovy Eda van Thijna: ,abychom byli siln proti opakovn tohoto zla.190 V dal sti svho projevu se Kohl zabval budoucnost: Vm v Evropu. Nrody zde maj sv pevn msto. Nikdo se nemus obvat ztrty svch tradic, charakteru a identity. To plat i pro Nizozemsko dleit evropsk nrod, kter je pkladem obanskho a liberlnho prvnho sttu.191 Kohl zmnil i choulostivost ve vztazch mezi Nmeckem a Nizozemskem: Vm, e nkte Nizozemci jsou stle jet velmi zdrenliv ve vztahu ke svmu nmeckmu sousedovi. Doku to velice dobe pochopit. Na druhou stranu, lid v Nmecku vd velice mlo o Nizozemsku. () Smuji svj apel na nizozemskou mlde: ,Navtivte ns. Seznamte se s Nmeckem. Sami si utvote sv mnn o vaem sousedovi.192 I kdy se jednalo o Kohlv typick projev ve stylu: mir kommen gleich die Trnen (pozn. autorky), byl pijat vn a pozitivn. Zajmav bylo tak zvolen msta jejho pednesu. Jako by organiztoi nvtvy dobe vdli, na jakou st nizozemsk spolenosti m nvtva Helmuta Kohla pedevm zapsobit na nizozemskou mlde. Nejenom v Nizozemsku, ale tak v samotnm Nmecku, zpsobila paniku zprva o antinmecky zamen nizozemsk mldei (studie Znm a neoblben), jej orientace plyne pedevm z neznalosti. Z rozhovor se studenty, kter provdlo na Erasmov univerzit Radio 1 po skonen Kohlova projevu, vyzaovaly velice pozitivn reakce.193 Jet tent den navtvil kancl Kohl Amsterdam. V amsterdamskm skm muzeu se konala slavnostn veee s politickmi pedstaviteli Nizozemska. Nizozemsk ministersk pedseda Wim Kok zde pednesl projev, ve kterm se vnoval pedevm dobrm nizozemsko-nmeckm ekonomickm vztahm: Nmecko a Nizozemsko jsou spolu tsn hospodsky propojeny. 28 % naeho vvozu smuje prv do Nmecka, v roce 1958 to bylo pouze 19 %. Co se te mny, d se s jistotou ci, e nmeck marka a nizozemsk gulden se li pouze ve svm pojmenovn.194

190 191 192 193 194

Tamt. Tamt. Tamt. NAA. HAD3978 Start ID 1 (DAT). Goed nabuurschap belangrijk voor Europese integratie. Staatscourant. 23. 5. 1995.

74

Druh den nvtvy zavtal Helmut Kohl na pozvn nizozemskho parlamentu do jeho prvn a druh komory. Ve svm projevu se zamil pedevm na evropsk sjednocen a na nmeckou a nizozemskou pozici v nm.195 Na zvr se konala tiskov konference premira Koka a kancle Kohla v Haagu. Kohl byl pi hodnocen sv nvtvy Nizozemska velice spokojen, ale piznal, e ml pedem obavy z elu sv nvtvy: Mluvit v Nizozemsku o barbarstv, kter zpsobilo Nmecko bhem druh svtov vlky v tto zemi, nebylo vdy lehk.196 Tmto vrokem poukazoval Kohl na to, jak je stle pro Nmce tk v Nizozemsku diskutovat na toto tma. Vzpomnky na tuto minulost jsou zde stle jet velmi iv a star generace je pedvaj mladm. Krom toho, Kohl mluvil i ze sv vlastn dvj zkuenosti. V noru 1979 se uskutenil pm televizn penos diskuse pedsedy CDU Helmuta Kohl s nizozemskmi obany.197 Nizozemt astnci diskuse mli agresivn a pm otzky (Nap.: Kde je kolo, kter jste ukradli moj babice?), kter vyvolaly silnou kritiku v Nmecku a cel zleitost se oznaovala jako Kohlova afra. Jak je rozdl mezi Nizozemskem a dalmi zemmi v otzce zpracovn minulosti, dokazuje vrok editelky Goethova Institutu v Amsterdamu K. Dittrichov, kter pedtm psobila v Moskv: Rusko bylo tak obsazeno Nmci, ale nlada (ohledn Nmecka pozn. autorky) je tam absolutn jin (ne v Nizozemsku pozn. autorky). Souvis to s tm, e mal zem se ct bt ohroena svm velkm sousedem. Mal zem m pocit bezmocnosti.198 Pro je dleit zmnit negativn obraz a postoj nizozemsk mldee k Nmecku a Nmcm, na to odpovdli autoi studie Znm a neoblben. Negativn a nesprvn pedstavy mohou zapinit pote a strach, kter se tvo na obou stranch. Me dojt k nedorozumn v osobn komunikaci a tkostem pi pochopen mezi obma nrody. K rozvoji politickch a hospodskch kontakt nepispv, kdy politici, vysoc ednci a prmyslnci maj takovto pedstavy o sousedn zemi.199

195 196 197 198 199

NAA. HAD3978 Start ID 4 (DAT). NAA. HAD3978 Start ID 5 (DAT). Faktor Deutschland. S. 21. We repareren wat er op de scholen misgaat. NRC-Handelsblad. 31. 5. 1995. Jansen, L.B.: Bekend en onbemind. S. 11.

75

3.4.2 Ohlas na Kohlovu nvtvu v nizozemskm tisku Ohlas na Kohlovu nvtvu v nizozemskm tisku byl velice pozitivn. K tomuto faktu je nutno dodat, e o tom, jak informuje nizozemsk tisk o Nmcch a Nmecku se stle mezi odbornky a novini vedou diskuse. V roce 1989 se v Centru nmeckch studi v Nijmegenu na toto tma konal semin pod nzvem Hor ne Nmci: obraz Nmc a Nmecka v nizozemskch mdich. Jako vchoz bod byl pro diskusi zvolen ,ostr citt ze studie Haagskho seskupen Evropskho hnut: U velk sti nizozemsk spolenosti pevldaj pedsudky ohledn Nmc ze SRN. Tyto pedsudky souvis s nedostatkem vyrovnanch a vyvench informac o Nmecku a Nmcch. Informace tohoto druhu chyb velkmu potu Nizozemc. To, e se Nizozemcm nedostv tchto informac, zpsobuj nizozemsk mdia.200 Jeden z astnk tto diskuse byl Karsten Renckstorf. Nesouhlasil s tm, e nizozemsk sdlovac prostedky informuj o Nmecku a Nmcch nedostaten. Co vak vidl jako problm tchto sdlovacch prostedk, bylo to, e podporuj a utvrzuj ji zait pedstavy o Nmcch a Nmecku namsto, aby je relativizovaly, zpochybovaly a vedly o nich diskusi.201 Ponkud vce kriticky se stavli k nizozemskm mdim dal dva autoi. Jos Klaassen ekl, e nizozemsk mdia maj stle jet sklon k tomu, aby se o Nmcch a Nmecku informovalo ze zornho pohledu nacismu, vlench zloin a neofaismu.202 Gerard Kessels vidl problm nizozemskho tisku pedevm v nizozemskch korespondentech, ijcch v Nmecku: Tragika nizozemskch korespondent je v tom, e se tak siln zamili na obdob druh svtov vlky, e jim uniklo, e se Spolkov republika stala vysplou zpadoevropskou demokraci Nmecko bylo vlastn ji dlouho policejnm sttem (jedn se o zatek 70. let v SRN, pozn. autorky), jenom to sami Nmci nevdli. To proto, e neetli nizozemsk noviny.203 Z tohoto krtkho hodnocen pevld pocit, e ne vdy nizozemsk mdia informuj o Nmecku objektivn. Nizozemsk mdia ovlivuj nmec-

200 201 202 203

Renckstorf, K.: Vormen of spiegelen de media beelden: Bijvoorbeeld het beeld van Duitsland en de Duitsers? S. 17. Tamt. S. 28. Klaassen, J.: Buitenlandse berichtgeving is vaak gekleurder. S. 39. Kessels, G.: Kijkt de nederlandse correspondent nog te veel naar duitse strafbank? S. 47.

76

ko-nizozemsk vztahy, a proto je dleit s tmto fenomnem pi jejich hodnocen zabvat. Nizozemsk historik a komenttor nmecko-nizozemskch vztah v denku NRC Handelsblad J. L. Heldring pipomnl v lnku vnujcmu se Kohlov nvtv, e podobn euforie jako v kvtnu 1995, doprovzela nvtvu spolkovho presidenta Heinemanna v roce 1969 a v roce 1985 byl vldn pivtn dal nmeck president R. von Weitzsker. V obou ppadech se mluvilo o zlepen nmecko-nizozemskch vztah, kter ostatn na oficiln politick rovni byly od tchto dvou nvtv vborn.204 Heldring se domnval, e dvod, pro byl Kohl v Nizozemsku tak vele pijat, byl optovn pokus nmeckho kancle o usmen a omluva za nmeckou minulost: mus nm opt nmeck prezident nebo kancl pijt ci, jak stran ho mrz, co nm jeho krajan ped padesti lety zpsobili? Tentokrte to bylo slovo ,zloin, kter Kohl pouil pro charakteristiku bombardovn v Rotterdamu, tmto slovem ns tentokrte usmil. Ale na jak dlouho? Zanedlouho navtv nai zemi nmeck prezident Herzog. Mus se i on zabvat touto problematikou, abychom ho s milost pijali, jako to bylo u Kohla? Mme tyto rituly zapoteb pro nai sebedvru?205 Heldring nebyl tedy pln pesvden o celkovm zlepen nmeckonizozemskch vztah ve vech rovinch v dob Kohlovy nvtvy. Podle nho je tento vztah stle zaten vztahem mezi malou a velkou zem: To e problm nizozemsko-nmeckch vztah je vce psychick (na nizozemsk stran), ne politick, je zejm z ovac, kter se dostaly Kohlovi za jeho evropsk krdo, jen pednesl na rotterdamsk universit. V tomto bod se nizozemsk postoj absolutn neli od nmeckho.206 Politick vztahy Nmecka a Nizozemska jsou podle komenttora NRC-Handeslblad tedy velice dobr, ale nizozemsk spolenost m stle jet problmy s definovnm psychologickho vztahu ke svmu velkmu sousedovi na Vchod. Zajmav je, jak se zmnil postoj nizozemskho tisku k osob Helmuta Kohla. Napklad nizozemsk tdenk Vrij Nederland psal o Helmutu Kohlovi v osmdestch letech vce mn s vsmnm tnem. V dob ped jeho znovuzvolenm v jnu 1994, uveejnil tent asopis neutrln a pozitivn ladn portrt tohoto nmeckho sttnka.207 Krom toho se Kohl stal
204 205 206 207

Hoe vaak deze rite herhalen? NRC-Handelsblad. 26. 5. 1995. Tamt. Tamt. Met de nationale identiteit zit het voorlopig wel goed. NRC-Handelsblad. 26. 5. 1995.

77

v Nizozemsku znmm jako kancl, kter sjednotil Nmecko, co pisplo k jeho popularit i zde. Kohlovi se tedy v roce 1995 v Nizozemsku doslalo velejho pivtn ne v roce 1978, kdy ho z davu zashla rajata.208 Profesor spoleenskch vd rotterdamsk university H. J. G. Beunders, v lnku vnovanmu Kohlov nvtv v Nizozemsku, k charakteristice jeho politick osobnosti ekl: Nejsou pochvaln komente na Kohlovu nvtvu uveejnn tento tden ve jmenovanch dencch (Trouw, de Volkskrant, Vrij Nederland, pozn. autorky) nznak toho, e tradin kritick kurz z dvjka ustupuje do pozad? Pokud jde o Nmecko a Evropu, vetn jeho ,spontnn vzvy k mldei zopakoval Kohl v Rotterdamu to, co ji od roku 1990 neustle prosazuje: kontinuita v Nmecku, sjednocen Evropy. Ten kdo se zmnil nebyl Helmut Kohl, ale nizozemsk politika a nizozemsk mdia.209 3.4.3 Zamylen nad Kohlovou nvtvou v Nizozemsku Nvtva Helmuta Kohla v kvtnu roku 1995 by se dala oznait jako pedl v nmecko-nizozemskch vztazch devadestch let. Od znovusjednocen Nmecka v roce 1990 se zaaly it obavy z jet vtho a silnjho Nmecka a tyto obavy oivily nizozemsk antinmeck sentiment.210 Jednou z pin oiven antinmeckch cit byl strach z tok proti cizincm v Nmecku. Tak jako v sedmdestch letech, zaala nizozemsk spolenost i v tomto obdob nedvovat v pevnost nmeck demokracie. Tento psychologick stav nizozemsk spolenosti zejm zpsobil, e nmecko-nizozemsk vztahy se v prvn polovin devadestch let ochladily a vykazovaly mlo pozitivnch udlost. Rok 1995 byl padestiletm vrom ukonen druh svtov vlky. Obvan protinmeck nlady se v Nizozemsku bhem oslav osvobozen (5. kvtna) nedostavily. Ve nasvdovalo tomu, e obavy a strach z Nmecka ustoupily do pozad. Sjednocen Nmecko se zdlo bt stejn demokratick jako star Spolkov republika. Strach v nizozemsk spolenosti z Nmecka nebyl nmeck problm, ale nizozemsk problm.211 S odstoupenm ministerskho pedsedy Lubberse v roce 1994 zmizela zt, kterou pedstavovaly patn osobn vztahy mezi nm a Helmutem
208 209 210 211

Tamt. Met de nationale identiteit zit het voorlopig wel goed. NRC-Handelsblad. 26. 5. 1995. Slotboom, R.: Twee handen op n Europese buik? S. 10. Tamt. S. 11.

78

Kohlem. Pro novho ministerskho pedsedu Wima Koka se stal vztah k Nmecku prioritou jeho zahranin politiky. Na poli nmecko-nizozemskch vztah dolo k mnoha udlostem, kter pisply k zlepen tchto vztah: 30. srpna 1995 vznikl v Mnsteru prvn nmecko-nizozemsk vojensk sbor, kter byl zrove prvnm zpadoevropskm mezinrodnm vojenskm sborem.212 Nmecko-nizozemsk vojensk sbor v Mnsteru byl asto oznaovn jako pklad dobr spoluprce a porozumn mezi nrody. V beznu 1996 se konala v Delftu prvn nmecko-nizozemsk konference. Podntem pro uspodn tto konference byla dohoda mezi obma ministry zahrani Kinklem a Kooijmanem. Toto setkn mlo pispt ke zlepen vztah mezi obma nrody. Konference se zastnily vznamn osobnosti z obou zem, napklad: nizozemsk princ Claus. Od roku 1996 se tyto konference konaj kadoron. V roce 1996 byla udlena cena Karla Velikho nizozemsk krlovn Beatrix. Tato prestin evropsk cena msta Cchy je udlovna kadoron vznamnm osobnostem politickho a kulturnho ivota. Nmeck prezident R. Herzog podkoval ve svm laudanm projevu nizozemsk krlovn Beatrix, jejmu nrodu za prosazovn evropsk integrace a za pomoc pi dorozumvn se mezi nrody. Herzog zmnil ryvek z vnonho projevu krlovny Beatrix v roce 1994, kter byl adresovn pedevm nmeckmu nrodu: Na zniench pilch se nedaj stavt nov mosty. Dnes existuje jedin cesta a to mr a spoluprce mezi nrody. Tady nebyla minulost zapomenuta, ale poraena. Po obdob tlaku pijde doba osvobozen, ale po osvobozen mus pijt usmen.213 Nmecko-nizozemsk vztahy se ve druh polovin devadestch let zlepily. Pedevm proto, protoe se o tyto vztahy zaaly ob zem intenzivnji zajmat. Vznamn politit pedstavitel obou zem dali veejnosti zeteln najevo, e jim zle na dobrch vztazch se sousedy. Zvr Nizozemsko m dva velk sousedy: Severn moe nebo pesnji eeno vodu a Nmecko. Oba tyto faktory hraj velice dleitou lohu
212 213

Lohse, E.: Vlkerverstndigung als Nebeneffekt. FAZ. 24. 2. 1995. Laudatio des Budesprsidenten der BRD Roman Herzog. In: Gelebtes Europa. S. 33.

79

pi formovn nizozemskho sebevdom. Severn moe se ji dky mohutnm Delta hrzm dostalo pod kontrolu, ale faktor ,voda m stle dleit vznam pi formovn nrodn identity. Proti faktoru ,Nmecko nevystavlo Nizozemsko dn vysok hrze, ale zato velice nzkou hranici bolesti. Nmecko sehrv pi formovn nizozemsk identity stejn dleitou lohu jako ji zmnn Severn moe.214 Tento citt nizozemskho historika Friso Wielenga podle mho nzoru pesn vystihuje vztah Nizozemska k jeho velkmu sousedovi na vchod, ke Spolkov republice Nmecko. V tto prci jde o piblen povlench vztah tchto dvou evropskch zem, protoe by bylo nezajmav zamit se pouze na popis jejich bilaterln vztah. Snaila jsem se zjistit, jak dalece jsou pravdiv vroky o citlivosti tchto vztah, vroky o antinmeckm Nizozemsku a v jakch rovinch nmecko-nizozemskch vztah se tato tvrzen daj potvrdit i vyvrtit. Vztahy mezi sousednmi zemmi bvaj vdy zateny minulost, zvlt jedn-li se o malou a velkou zemi, jako je to v ppad Nizozemska a Nmecka.215 Obavy z hegemonie velkho souseda panovaly v Nizozemsku od zaloen Nmeck e (1871) a v kvtnu 1940 se potvrdily jako oprvnn. ok, kter pro Nizozemsko pedstavovala nacistick okupace, se odrazil v povlenm vyjednvn Nizozemska se spojeneckmi mocnostmi o Nmecku. Nizozemsko pedloilo spojencm nejvt teritoriln poadavky ohledn Nmecka, kter mly zem Beneluxu. Mezinrodn situace vznik studen vlky, rozdlen Evropy zabrnila, aby byly splnny v tom rozsahu, jak si nizozemt politikov pedstavovali. Vsledkem tohoto vvoje bylo, e bhem krtk doby se z neptelskho Nmecka stal pro Nizozemsko spojenec. Tento nhl zvrat byl jak pro politickou, tak pro spoleenskou oblast nizozemskho veejnho ivota velice tk. Dokazuje to napklad vrok veden nmeck diplomacie, kter byl adresovn v roce 1953 druhmu nmeckmu velvyslanci v Haagu Mhlenfeldovi: Obdrel jste jeden z nejtch post!216 Protiklad citlivch povlench politickch a spoleenskch vztah mezi Nizozemskem a Nmeckem tvo povlen ekonomick vztahy. Nizozemsko chtlo okamit po vlce obnovit pedvlen ekonomick
214 215 216

Duitsland en het Nederlandse 'wij'-gevoel. Trouw. 20. 5. 1995. Tamt. Hess, J. C., Wielenga, F.: Gibt es noch Resentiments? S. 13.

80

vztahy s Nmeckem. Nizozemsk hospodsk kruhy se zsadn postavily proti nvrhm agrarizace Nmecka (Morgenthav pln), prioritn bylo obnoven vvozu a dovozu do Nmecka. Nizozemsko a Nmecko vykazovaly ji pt let po vlce velice dobr vsledky v oblasti ekonomickch vztah a pevn propojen existuje dodnes. Bval nizozemsk velvyslanec Peter van Walsum v roce 1996 ekl: Kdy Nmecko kchne, tak Nizozemsko dostane chipku.217 Tato diagnza poukazuje na hospodsk propojen obou zem: 30 % nizozemskho vvozu putuje do Nmecka a 20 % nizozemskho dovozu pochz z Nmecka. Nizozemsko je po Francii a Itlii tet nejvt nmeck hospodsk partner.218 Dky tomu, e v oblasti ekonomiky nehrl nizozemsk sentiment vi Nmecku dnou roli, jsou tyto vztahy na tak dobr rovni. V Nizozemsku nikdy neprobhala diskuse o tom, zda se maj navzat ekonomick vztahy s bvalm okupantem. Mon proto, e Nizozemcm je vlastn tradin kupeck povaha, kde nejdleitjm heslem je obchod je obchod a vechny vedlej faktory jdou v tomto ppad stranou. Pedl povlenho vvoje v nmecko-nizozemskch vztazch tvo dva momenty. Daly by se oznait jako pechod od povlench nmecko-nizozemskch vztah k novodobm nmecko-nizozemskm vztahm. V roce 1963 vstoupila v platnost Veobecn smlouva, kter urovala vyrovnn s vlenou minulost mezi obma zemmi, a Nizozemsko, jako jedna z poslednch zpadoevropskch zem, uzavelo se Spolkovou republikou Nmecko smlouvu tohoto druhu. Druh vznamn moment pedstavuje prvn povlen nvtva nmeckho prezidenta G. Heinemanna v Nizozemsku v roce 1969. Nizozemsko pijalo nmeckho prezidenta velice vldn, i kdy panovaly obavy z toho, jak bude reagovat veejnost. A od tohoto okamiku se mluv o dobrch nmecko-nizozemskch vztazch i na politick rovni. Po nvtv prezidenta Heinemanna, zavtala do tto zem cel ada politickch pedstavitel Spolkov republiky. Nmet pedstavitel jsou v Nizozemsku vtni v jakkoli dob, vjimku tvo pouze dva dny v roce 4. a 5. kvten, kdy se v Nizozemsku podaj kadoron velkolep oslavy osvobozen zem od nacist. Dokazuje to i diskuse, kter se rozpoutala okolo pozvn nmeckho prezidenta R. Herzoga do Nizozemska u pleitosti padestho vro ukonen druh svtov vlky, a ke ktermu
217 218

Van Walsum, P.: Deutsch niederlndische Wirtschaftsbeziehungen. S. 271. Tamt.

81

nakonec nedolo. Doba ani Nizozemsko nebyly po padesti letech jet zral a pipraven na tuto nvtvu. Mohla se stt jistm pechodem v nizozemskm vnmn Nmecka, bohuel se tak nestalo. Druh st tto prce se vnuje prvn polovin 90. let 20. stolet v nmecko-nizozemskch vztazch. Zamuji se na psychologicko-politickou rovinu tchto vztah. Jde pedevm o vztah spolenosti jednoho nroda ke spolenosti nroda druhho. Bez prezentace tto roviny by byl pohled na nmecko-nizozemsk vztahy nepln. Jednm z nejastji zmiovanch fenomn tohoto obdob (1993) byla akce zlobm se. Protest nizozemskch mdi proti rasistickm tokm v Nmecku zeteln ukzal, co to znamen, kdy se v nizozemsk spolenosti zabrnk na tzv. antinmeckou strunu nebo oiv protinmeck sentiment. Na jedn stran je zcela pochopiteln, e rasistick toky vyvolaly v Nizozemsku obavy z toho, co by mohlo v Nmecku nsledovat. Na druh stran je mn pravdpodobn, e by se mohla podobn akce takovho rozsahu opakovat (1,2 milionu astnk). Vvoj v polovin 90. let 20. stolet naznail, e Nizozemsko se nauilo dvovat sjednocenmu Nmecku a jeho demokracii. Potvrzuje to mon i fakt, e oba autoi cel akce (modertoi Radia 3), nemli k tomu ji co dodat a rozhovor odmtli. Povlen obdob vztah Nizozemska s Nmeckem samozejm nejvraznji ovlivnila druh svtov vlka a nacistick okupace, co se projevuje ve vech rovinch s vjimkou ekonomiky. Otzkou zstv, pro je tento fenomn v Nizozemsku tak siln, kdy jin evropsk zem majc stejnou zkuenost s Nmeckem, se s touto etapou svch djin ji vyrovnaly (nap. Rusko nebo Belgie). Jak bylo ji zmnno, je to vztah mal a velk zem. Historikov (nap. Wielenga, Beunders nebo Selier) jej oznauj (ohledn Nizozemska) tak jako tzv. Calimero-komplex.219 Tento komplex jet piivuje politick dleitost Nmecka a urit ekonomick zvislost Nizozemska na nm. V nizozemsk spolenosti se nkdy objevuj obavy ze ztrty identity. ast pirovnvn nizozemtiny k nmeckmu dialektu, zmna Holanan v cizin za Nmce a ast oznaovn Nizozemska nmeckmi politiky za sedmnctou spolkovou republiku Nmecka, vzbuzuje nkdy v Nizozemcch potebu njak se od Nmecka a Nmc odliit.

219

Wielenga, F.: Wrijvingen tussen buren horen erbij. Trouw. 25. 7. 1995.

82

V Nizozemsku se s oblibou (stejn jako v jinch sousednch zemch Nmecka) pro charakteristiku Nmc pouvaj podobn stereotypy a kli jako nap.: hlasit, autoritativn, bez smyslu pro legraci, piln a podn. Je vak zajmav, e nezvislmu pozorovateli z tet zem tato kli pipadaj stejn phodn i pro charakteristiku nizozemskho nroda. Historick rozdly mezi Nizozemskem a Nmeckem tvo odlin politick vvoj. Nizozemsko ct kalvinistick a liberln-demokratick politick tradice, naopak nmeckou politickou kulturu poznamenal luternsk sttn orientovan vvoj. Tyto rozdly mohou vysvtlovat nhle vznikl napt nebo vzjemn nedorozumn mezi obma stranami. Zvrem bych se chtla piklonit k nzoru nizozemskho novine Gerarda Kesselse, kter k: Antinmeck sentiment, plynouc z vlky a obdob po n, by se ml v brzk dob ztratit. Ale rozdly v mentalit a skutenost, e Nizozemsko je mnohem men ne Nmecko, budou stle odpovdn za to, e ve vztahu mezi Nizozemskem a Nmeckem to tu a tam zajisk.

Prameny a literatura
Titn prameny
Doprovodn psemn shrnut o nahrvkch Nizozemskho audiovizulnho archvu (NAA), kolekce: rozhlasov programy. Pehledy o oficilnch nvtvch uskutenn mezi Nizozemskem a Nmeckem, vypracovan Nizozemskou informan slubou. Tabulky nizozemskho ministerstva zahraninch vc. JANSEN, B. LTSEN: Bekend en onbemind. Het beeld van Duitsland en Duitsers onder jongeren van vijftien tot negentien jaar. Nederlands instituut voor internationale betrekkingen Clingendael. Haag. 1993. NIPO: Zo zijn wij. De eerste vijfentwintig jaar NIPO-onderzoek. Amsterdam/Brussel. 1970.

Netitn prameny
Nahrvky Nizozemskho audiovizulnho archvu.

Knin tituly
ALETRINO, L. A KOL.: Mogen wij nog anti-Duits zijn? Amsterdam. 1965. BANK, JAN: Oorlogsverleden in Nederland. Amsterdam. 1983. BEUNDERS, H. J. G., SELIER, H. H.: Argwaan en profijt. Nederland en WestDuitsland 19451981. Amsterdam. 1983. 83

VON DER DUNK, H. W Twee buren, twee culturen. Opstellen over Nederland en .: Duitsland. Amsterdam. 1994. Faktor Deutschland. Zur Sensibiltt der Beziehungen zwischen den Niederlanden und der Bundesrepublik. Wissenschaftlicher Rat fr die Regierungspolitik der Niederlande. s-Gravenhage. 1984. HESS, C. JRGEN, WIELENGA, FRISO: Duitsland in de Nederlandse pers altijd een probleem? Drie dagbladen over de Bondesrepubliek 19691980. s-Gravenhagen. 1982. HIRSCHFELD, GERHARD: Bezetting en collaboratie. Nederland tijdens de oorlogjaren 19401945. Haarlem. 1984. IS DUITSLAND (ONS) DE BAAS? Rapport van de studiegroep Nederland-Duitsland van de afdeling Den Haag van de Europese Beweging in Nederland. Den Haag. 1982. Mal eskoslovensk encyklopedie. Academia. Praha. 1987. MLLER, HELMUT A KOL.: Djiny Nmecka. Praha. 1995. WIELENGA, FRISO: West-Duitsland: partner uit noodzaak. Nederland en de Bondesrepublik 19491955. Utrecht. 1989. DE WINTER, THEUN (RED.): Nederland- Duitsland voetbalpozie. Amsterdam. 1989.

lnky ve sborncch
BLOM, J. C. H.: Die Niederlande im Zweiten Weltkrieg.in: Storch D. (Hrsg.) Die Niederlande und Deutschland: Nachbarn in Europa. Niederschsische Landeszentrale fr politische Bildung. Hannover. 1992. S. 93112. BOGAARTS, D. MELCHIOR: Ressentimenten en realiteitszin in Nedeland 19451950. In: Friso Wielenga (red.) De Duitse buur. Visies uit Nedeland, Belgi en Denemarken 19451995. Den Haag. 1996. S. 642. BOGAARTS, D. MELCHIOR: Weg met de Moffen De uitwijzing van Duitse ongewenste vreemdelingen uit Nederland na 1945. In: P. W Klein, G. N. van der Plaat . (red.). Herrijzend Nederland. Opstellen over Nederland in de periode 19451950. 's-Gravenhage. 1981. S. 159176. HEFIK, ALEXANDER: Van Cruijff tot Klinsmann. De bewogen geschiedenis van twee voetbalnaties. In: Robert Aspeslagh (red.) De stand der betrekkingen. De Nederland-Duitse relatie nader bekeken. Den Haag. 1996. S. 3845. HERZOG, ROMAN: Laudatio des Bundesprsidenten der Bundesrepublik Deutschland. In: Alexander Lohe, Olaf Mller (Hrsg.). Gelebtes Europa. Nachbar Niederlande. Knigin Beatrix der Niederlande-Intrenationaler Karlspreis Aachen 1996. Aachen. 1996. S. 2839. HESS, C. JRGEN, WIELENGA, FRISO: Gibt es noch Ressentiments? Das niederlndische Deutschlandbild seit 1945. In: Jrgen C. Hess, Hanna Schissler (Hrsg.) Nachbaren zwischen Nhe und Distanz. Deutschland und die Niederlande. Frankfurt/Main. 1988. S. 1336. KESSELS, GERARD: Kijkt de nederlandse correspondent nog te veel naar duitse strafbank? In: Karsten Renckstorf, Jeroen Janssen (red.) Erger dan Duitsers het 84

beeld van Duitsland en Duitsers in de Nederlandse media. Nijmegen. 1989. S. 4750. KLAASSEN, JOS: Buitenlandse berichtgeving is gekleurder. In: Karsten Renckstorf, Jeroen Janssen (red.) Erger dan Duitsers: het beeld van Duitsland en Duitsers in de Nederlandse media. Nijmegen. 1989. S. 3740. LADEMACHER, HORST: Der ungleiche Nachbar. Das Bild der Deutschen in den Niederlanden. In: G. Trautmann (Hrsg.) Die hsslichen Deutschen. Darmstadt. 1991. S. 181193. MLLER, BERND: Stille Tage im Klischee. Sinn, Unsinn und Entwicklung niederlndischer Deutschlandbilder. Mller Bernd, Wielenga Friso (Hrsg.). Kannint-verstan? Deutschlandbilder aus den Niederlanden. Mnster. 1995. S. 1531. RENCKSTORF, KARSTEN: Zum Bild der Niederlnder von den Deutschen: Befunde einer empirischen Studie zur Exploration des Zusammenhangs von Medienzuwendung und Alltagsbewusstsein. In: H. Sssmuth (Hrsg.) Deutschlandbilder in Dnemark und England, in Frankreich und den Niederlanden. Baden-Baden. 1996. S. 416428. RENCKSTORF, KARSTEN: Vormen of spiegelen de media beelden: bijvoorbeld het beeld van Duitsland en de Duitsers? In: Karsten Renckstorf, Jeroen Janssen (red.) Erger dan Duitsers: het beeld van Duitsland en Duitsers in de Nederlandse media. Nijmegen. 1989. S. 1730. SLOTBOOM, RUUD: Twee handen op n Europese buik? Nederland en Duitsland in de jaren negentig. In: Robert Aspeslagh. (red.) De stand der betrekkingen. De Nederlands-Duitse relatie nader bekeken. Den Haag. 1996. S. 919. VAN WALSUM, PETER: Deutsch niederlndische Wirtschaftsbeziehungen. In: Alexander Lohe, Olaf Mller (Hrsg.) Gelebtes Europa. Nachbar Niederlande. Knigin Beatrix der Niederlande-Internatioler Karlspreis Aachen 1996. Aachen. 1996. WIELENGA, FRISO: Streep onder het verleden? Den Haag, Bonn en de ,Generalbereinigung vam 1960/63. In: Friso Wielenga (red.). De Duitse buur. Visies uit Nederland, Belgi en Denemarken 19451995. Den Haag. 1996. S. 4270. WIELENGA, FRIESO: Die hsslichen Deutschen? Niederlndische Deutschlandbilder seit 1945. In: Bernd Mller, Friso Wielenga (Hrsg.). Kannitverstan? Deutschlandbilder aus den Niederlanden. Mnster. 1995. S. 103155.

lnky v odbornch asopisech


BOGAARTS, D. MELCHIOR: Land in zicht? Een schets van de ontwikkelinge rondom de Nederlandse plannen tot verwerving van Duits grondgebied. In: Politieke Opstellen. Ronk 3. 1982. S. 119. BOGAARTS, D. MELCHIOR: Nederland aan de wieg van de Duitse bondsrepubliek. De Londense Zeslandenconferentie van 1948 en de onwetendheit van de Staten-Generaal. In: Politieke Opstellen. Ronk 5. 1984/85. S. 121. 85

SCHAPER, H. A.: Wij willen zelfs niet Mnchen-Gladbach! De annexatiekwestie 19451949. In: Internationale Spectator. Ronk 39. slo 5. 1985. S. 261272. HIRSCHFELD, GERHARD: Die Niederlande und der Zweite Weltkrieg. In: Damals 11, 1997, S. 3237.

lnky v tisku Nizozemsk tisk


Van Bruggens woedende weken. Nieuwe Revu, 30. 6. 1993. Mensen van vlees en bloed. De Telegraaf. 23. 6. 1993. Tv-verslag van briefkaartenactie Breakfast Club. De Gooi en Eemlander. 19. 6. 1993. Duitse kranten weten niets van Holandse woede. Nieuwe Revu. 30. 6. 1993. Anti-racismelijn druk gebeld. Trouw. 2. 2. 1993. Ephimenco, Sylvain: Radio-olie op het Duitse vuur. Trouw. 18. 6. 1993. Duitsland was te genereus. Het Parool. 23. 6. 1993. Duitser steunt extreem-rechts blijkbaar minder dan Nederlander. de Volkskrant. 18. 10. 1994. Helmut Kohl, bondskanselier met moed en overtuiging. Staatscourant. 26. 1. 1993. Kooijmans wil betere band met Bonn. Financieel Dagblad. 29. 6. 1994. Lubbers is ,te groot voor Europa. Trouw. 27. 6. 1994. Kooijmans gaat verhaal halen bij Bondesrepubliek. Trouw. 27. 6. 1994. Met de nationale identiteit zit het voorlopig wel goed. NRC-Handelsblad. 26. 5. 1995. Meningen. Het Parool. 22. 5. 1995. Goed nabuurschap belangrijk voor Europese integratie. Staatscourant. 23. 5. 1995. We repareren wat er op de scholen misgaat. NRC-Handelsblad. 31. 5. 1995. Hoe vaak deze rite herhalen? NRC-Handesblad. 26. 5. 1995. Met de nationale identiteit zit het voorlopig wel goed. NRC-Handelsblad. 26. 5. 1995. Duitsland en het Nederlandse wij gevoel. Trouw. 20. 5. 1995. Wrijvingen tussen buren horen erbij. Trouw. 25. 7. 1995.

Nmeck tisk
Zeichen der Hoffnung fr die deutsch-niederlndischen Beziehungen. FAZ. 23. 5. 1995. LEV, ERNST: Das deutsch-niederlndische Verlltnis grndet auf solidem Boden. FAZ. 25. 1. 1993. LEV, ERNST: Den Haag sieht noch keine akute Gefahr fr die Demokratie in Deutschland. FAZ. 26. 11. 1993. LOHSE, ECKART: Vlkerverstndigung als Nebeneffekt. FAZ. 24. 2. 1995. VAN WALSUM, PETER: Wie die Hollnder uns sehen. Ihre Abneigung ist eine Variante des Auslnderhasses. Die Welt. 15. 9. 1993.

86