You are on page 1of 4

ei na Vojvodin

Do rumunskho Bantu v osmdestch letech minulho stolet z eskoslovenska zajdli pevn dobrodruzi a fotografov. Po pdu diktatury Nicolae Ceausesca a dky vt prostupnosti hranic v nsledujc dekd, zaali do jihokarpatskch hor clit i turist. Zda to bukolickmu kraji prosplo i ukodilo je otzkou. esk republika mezitm do svho lna vylkala mlad obyvatele dve kompaktn krajansk enklvy. Pithla je vym ivotnm standardem a lep dostupnost prce. Bohuel i kvli tomu se u pes dvacet let esk vesnice v Rumunsku vyliduj a osud tamn krajansk komunity je nejist. Fakt, e v rumunskch Karpatech se nachz nkolik vesnic obydlench eskmi krajany, je tedy pomrn znm. e vak i v sousednm Srbsku lze najt msta, kde pospolu ij stovky potomk eskch starousedlk, v mlokdo. Kdy pohldneme z karpatskch hor tycch se nad dunajskou soutskou do pilehl niny, naskytne se nm odlin obraz. Msto drsnho horskho prosted s krsnmi loukami a lesy spatme rodn zemdlsk kraj. Vojvodina, kter je nyn soust Srbsk republiky, je autonomnm regionem, kter dve pinleel k Uhersku. Uzem sice rn, ovem zrove v minulosti decimovan. Potkn se s tureckmi vpdy Vojvodinu asto lidsky i hospodsky vyerpvalo. Dolo to tak daleko, e rozshl oblasti kraje se vylidnily a csask moc musela eit zajitn jihovchodnch hranic habsbursk monarchie. Tak se do Bantu a Vojvodiny bhem 19. stolet dostaly tisce pesdlenc z jinch st podunajsk e. Pichzeli sem nejen zstupci nmeckho etnika, ale tak Maai, Slovci i ei. O jejich plavb po Dunaji a pchodu do hlubokch karpatskch les se mezi krajany dodnes vyprv. Jsou to pbhy nadj, zklamn i boje s tkou realitou; pbhy podvajc zprvu o csaskch zrukch, polopravdch i ednick lhostejnosti. Ti, kte do Karpat pili za lepm, si museli ivotn prostor doslova vydobt. Nic jinho jim nezbvalo, protoe nvrat do pvodnch domov ji nebyl mon. Tak vzniklo v jihokarpatskch horch nkolik eskch vesnic: Bgr, Eibentl, Gernk, Rovensko, Svat Helena, umice. Dnes jsou to oblben turistick destinace alternativnji naladnch cestovatel. Mlokdo se vak pi cest do Rumunska zastav v sousednm Srbsku, kde se po marnm boji s nstrahami hor usadila menina eskch pesdlenc. Zprvu zapovzen monost postavit si obydl a obdlvat pdu v ninn lokalit byla pro n pli lkav. Pes edn pekky se tak destkm ech v polovin 19. stolet podailo zskat povolen k pesdlen pod pat Karpat. Tmto esk ivel mohl obohatit mnohonrodnostn etnikum msteka Weiskirch. Dosdlena byla i ves Kruica a zaloen ryze esk Ablian. Z desetitiscovho Weiskirchu se po odsunu nmeckch usedlk stala Bela 1

Crkva a Ablian tajc na tyicet dom se dnes edn jmenuje eko Selo. Kruica si svj nzev udrela do dnench dn. Nyn jsou to ze sprvnho hlediska srbsk obce, kde ovem ije vce i mn siln esk etnikum. Pi prjezdu Vojvodinou vs pekvap, jak dce je tento rodn kraj zalidnn. I desetilet sttn podpory novousedlk nestaila k jeho populanmu zahutn. Kulturn rozdl mezi Vojvodinou a zbytkem srbskho sttu je dodnes patrn nejen v multikulturnosti nkdejho uherskho zem, ale napklad i v architektue. Msta jsou nm svm stylem povdom. Dvaj najevo, e dve nleela do spolenho kulturnho prostoru. Komu se napklad lb Uhersk Hradit, tomu se bude lbit i vojvodinsk hlavn msto Novi Sad i okresn Vrac lec u hranic s Rumunskem. Pravda, na jin Morav je ist a upravenj mstsk periferie, ale pokud jde o centra mst, na Vojvodin si jako na Balkn nepipadte. Dvj psoben stedoevropskho, najm nmeckho ivlu, je tu dodnes patrn v pozitivnm slova smyslu. Svd o tom nejen poctiv stavn domy, ale tak mnoho katolickch kostel. Ty jsou vskutku vstavn. Vysokmi kostelnmu vemi se chlub kdekter vojvodinsk obec. Jeden takov maj i v Belej Crkvi. Dve do nj na me dochzeli bantt vbov, dnes slou mstnm echm. Je to dominanta pvtivho a urbanisticky pehlednho msteka. Um zdejch zednk byl forteln a dodnes se odr na vzhledu vtiny ulic. Domy tu patro sice zpravidla nemaj, ale svou objemnost by strily do kapsy kdekterou tradin slovckou chaloupku. Je vidt, e lid v tomto rodnm kraji nemli ani za csae pna nouzi, a tak se nebli do obydl investovat. Bela Crkva o tom svd. Smutn zde na nvtvnka zapsob jen nmeck hbitov, o kter nen dlouh lta peovno. Zarostl nhrobky a pomnky v rozvalu jsou nmmi svdky nrodnostn istky, kter se na Vojvodin odehrla po druh svtov vlce. Jugoslvsk a eskoslovensk historie m nejednu podobnou kapitolu... Zda v tomto ppad lo o odsun i vyhnn nmecky hovocch starousedlk, nech posoud kad sm. Dle mho nzoru to byl smutn, ale logick vsledek vlenho konfliktu. Pokud se chcete dostat z Belej Crkve nebo-li Blho Kostela k Dunaji, muste popojet nkolik kilometr na jih. Pi cest k ir ece minete belocrkvansk jezera, kter jsou oblbenou letn destinac mstnch obyvatel. Ostatn mnoz sem pijd a z Blehradu. Nen nhodou, e v tomto kraji reisr Kusturica natoil dovdiv film ern koka, bl kocour. Se tbem zavtal i do blzk Deliblatsk peare, co je rozshl psit oblast chrnn jako prodn rezervace. Jihomoravsk vt psky u Bzence, kter jsou pevn zarosteny borovicovmi lesy, lze povaovat za menho bratka tto vojvodinsk polopout. Kdo by si pi pohledu na psit kopce ekl, e nedaleko odtud je veletok, jen svou pipomn rozshlou moskou ztoku? Dunaj je zde majesttn a krsn. Line se podl vojvodinsk niny a srbskch kopc, aby se nakonec zaezal do masvu jinch Karpat. Dnes jej krot elezn vrata - ohromn vodn dlo, kter vzniklo na zklad spoluprce Rumunska a 2

Jugoslvie. I proto se tu Dunaj tak vzdouv a stav obdivu nvtvnk irou hladinu, po n lze peplout tebas na jedn z lodk zakotvench v mstnm pstavu. Kyvadlov pvoz zde funguje takt a pravideln. Pokud se nabate krsami prody a opt zatoute po socilnch kontaktech, lze se vypravit do esko-srbsk Kruice. O kulturn dvojakosti obce lec tyi kilometry od Belej Crkve, svd zdej kostelky. Jeden pravoslavn, druh katolick. V chrmu Pn, jen pinle crkvi msk, se schz esk menina. No, menina. ech je zde dobr polovina obyvatel. Pat mezi n i Hana Barbara, postar pan, kter se star o kostel a podl se na aktivitch zdejho krajanskho spolku. Posezen v jejm pbytku bylo setknm, na n se nezapomn. Vskutku staroesk beseda naplnn nejen vyprvnm o vcech minulch. Trochu jsme se zastydli, kdy jsme zjistili, e pan Hana v esk republice navtvila vcero zajmavch mst ne-li mi samotn. ei ze srbskho Bantu se do vlasti pedk asto a rdi vrac. Nejedn se vak o reemigraci. Na rozdl od rumunskch krajan, je nevyhn nouze, ale touha po poznn. Je sice pravdou, e i dnes Vojvodina trp nsledky mezinrodn izolace Srbska, ovem lidem se zde i pes pechodn sten podmnky neije zle. Vdy nen to tak dvno, kdy Jugoslvie byla pro echoslovky ekonomickm vzorem a vyhledvanou turistickou destinac pomrn pstupnou i v rmci tbora socialistickch zem. Dnes jsou Rumunsko i Bulharsko leny Evropsk unie a zbytky vlkou rozvrcen federace slovanskch nrod stoj teprve ped branami tohoto spolku. Jake to paradoxy! Pokud se chcete vrtit proti proudu asu, tak doporuuji nevynechat nejmen eskou vesnici v celm Bantu. eko Selo se nachz za kopcem nedaleko obce Crvena Crkva, a jak u nzev napovd, jedn se o ryze eskou vsku. Kdy do n pijedete po drolc se betonov cest, pivt vs adami nzkch domk postavench nkdy na zatku minulho stolet. Bohuel ada z nich je dnes neobydlen a ve vsi trvale ije jen nkolik rodin ivcch se zemdlstvm. Z nkterch pbytk se staly chalupy, ty mn astnj ohlodv zub asu. Ten se natst nepodepsal na mstnm kostelku, o nj je vzorn postarno. Spolu s obecnm slem a s bvalou kolou je architektonickou chloubou vesnice. Vkladn skn se zde mlo stt i mal muzeum, kter bylo vybudovno dky podpoe eskho ministerstva zahrani. Bohuel ne zcela dotaen organizace jeho provozu a malichern spory mezi krajany (tradin to esk bolest!) dnes brn jeho koncepnjmu vyuit. Expozice vnovan historii eskho ivlu na Vojvodin a mstn lidov kultue je vak zajmav a za nvtvu rozhodn stoj. Kdy dostaten vas oslovte zdejho pana starostu, jist vs neodbude. I kdy m obecnch i domcch povinnost nad hlavu, slun nvtvnky vt. My jsme s pteli z Hnut Brontosaurus posedli dokonce u starosty v domcnosti a ochutnali jeho lahodnou plenku. Pipili jsme si na zdrav eskho Sela i cel krajansk komunity ijc v Republice Srbsk. Snad se v n bude dait i mlad rodin eskho uitele, kter se nedvno do eskho Sela 3

pisthoval. Jeho pedagogick mise je sice asov omezen, ale eln a npady mu neschz. I dky nmu se ostatn o kad nedli rozezvu v mstnm kostelku varhany a pan kantorov pednese nkolik ver z biblickch alm. T m, e jsem atmosfru vdomho kulturnho obrozovn odkazujc k asm pedminulho stolet mohl zat i na podzim roku dvoutischo dvanctho. Petr Slintk