ISOtl 978-80-87 456-15-6

ň ů povodní
ř č č Č ě v t ísni pro domácnosti postižené povodní
9 788087 4561 56 >
lil
ň ů povodní
ř č č Č ě v tísni pro domácnosti postižené povodní)
č J., ě J. a kol
Autor ř schémat: Ing. Michael Balík, CSc.
Fotografie na titulní ě lva Zímová a fotoarchiv č Č ě v tísni
Vydavatel: Č ě v tísni o. p. s, ř 24, Praha 2
Rok vydání 2011
Č ě v tísni, o. p. s.
ISBN 978-80-87456-15-6
Obsah
Slovo úvodem ................................ .. .............. . . . .. . . ........ 1
1) První kroky .... . ........................................... . .............. 2
la) Zmapování stavu objektu ........................ ........... . . . . . . . ........ 2
lb) Kontrola a š ě ů energie a sítí. ..................................... 2
lc) Zamyšlení se nad budoucností .................... .. ........ . ............... 3
ld) Likvidace škod (nábytek, vybavení, auto) ......................... .. .. . ...... 3
le) Souhrn š ě škod a plán oprav ......................................... 5
lf) Hygiena, č a úklidové práce, likvidace plísní ............................. 5
2) Základové ě poruchy a stabilizace staveb ......... .. .. .. ................ 9
3) Č š ě a dezinfekce zaplavené studny ................................. . ..... ll
4) ň č v odpadních a č systémech ................. 14
S) Vysoušení zdiva ....... . . . ......................... . . . . . . . ................ 15
6) č zdiva ..................................... ... ... ... .......... 19
7) Ochrana a zateplení ů .................................. . ..... . . ...... 29
8) ů č ě š chyb ř ř š .......... : ....... . .. ... .............. 31
ř č literatury ................................................ 35
• •
SLOVO ÚVODEM
Vážení č ř
dostává se vám do ruky praktický ů pro ň násled-
ů povodní, který si klade za cíl vnést základní vhled a srozumitelné
ě technických záležitostí ě jako to, jak š ě ž situace,
se kterými se postižené domácnosti ů ž potýkat, a tím je ě
ě Tento ř bývá kritizován odbornou obcí proto, že
nepostihuje všechny problémy, které jsou dány indiviuálními podmín-
kami domácností. K tomuto argumentu je ř dodat, že tato brožu-
ra (již vzhledem ke své velikosti a cílové ě ani ů ž sloužit
jako ř recept, ale ř š ř informace k tomu, aby se maji-
telé postižených nemovitostí mohli v rámci svých možností ě
rozhodnout.
Jednotlivé kapitoly této brožury jsou ř verzí textu použité-
ho ě povodní z let minulých (v letech 1997, 2002,2009 a 2010) a jsou
zpracované a ě o ě š poznatky týmem zkušených odbor-
níkú a ů ě se zabývajících touto problematikou.
Kolektiv autorú
Ň Ů POVODNi ·
• • •
1
PRVNÍKROKY
A) Zmapování stavu objektu
ř ě dbejte vlastní č a s prohlédnutím objektu č dokud voda zcela
neopadne. ě se, že hlavní č ř je vypnutý. ď nejprve detailní ven-
kovní prohlídku, kde se ř ď na viditelné poruchy:
"" poruchy základových konstrukcí (vymletí zeminy a odkrytí č ů domu,
podemletí ů - narušení základové spáry, vymletí pojiva základového zdiva,
narušení základového zdiva),
"" poruchy hlavních obvodových ě (vyboulení, náklon č kolaps štítových ě
ě sedání - pokles, vznik trhlin ě základových ě ů defor-
mací ů č podloží),
poruchy nosných ů ů ř ů ů ř š konstrukce, ů scho-
š ť a komínú (vlivem kombinace ř poruch).
š ě u kontroly lehkých staveb ů ř ř š atp.) jednej te se zvýšenou opatr-
ností, jelikož ě statického narušení je zde ě vyšší. Ve výše uve-
dených ř poškození stavby ř povodni se ě č spoléhat se
na rady lidí bez ř š kvalifikace (více v kapitole 2), ale stavebních odborníkú.
Vodu z objektu č až poté, co velká voda opadne. Zde platí, že ě znamená
více. ě nateklá voda v objektu pomáhá stavbu ř ě ž a vyrovnává tlaky venkovní
vody ů na obvodové ě Ukvapené č vody vede k narušení rovnová-
hy ů a porušení stavby (vydutí a praskání podlah atp.)
Vhodné je zprovoznit a č odtokové cesty š ť vody (okapy, kanálky, potrubí,
č usazenin aj.) pro č svedení š ť vody mimo pozemek. To je základem
č č stavby.
B) Kontrola a š ě ů energie a sítí
ř návratu ě pozornost stavu ř inženýrských sítí (elektro, plyn, kanalizace,
voda). Co ř informuj te (skrze zákaznickou linku) vašeho dodavatele energie o tom,
Kapit ola 1 - První kroky
že jste byli zaplaveni, a ř š s ním vzniklou situaci (zaplavení "hodin", porušení ř
ky, ř š dodávky atp.). Na téže lince získáte i další informace o ř povod-
ň ě ě ř dodavatelé energií v posledních letech vyšli ě takto postiženým
domácnostem ř
Na vašem ě uvážení je provedení revize poškozených domovních ř
jek, ů a ř č ů respektive jejich zaplavených č Zamezíte tak ř
ů na vedení a vysokým č ů č ě ě ž se č ů ě ž ě
zapisovat a sledovat stavy na všech ě ř ř ě ě ě
a jejich ř závady ž ě hlásit dodavateli energie.
ř revizi se ě ř zejména na topnou soustavu, která hraje významnou roli ř vysoušení
objektu (tj. kotle, č ř ě zásobníky na ř vody, podlahová topení
aj.) . Výsledné revizní zprávy se dokládají ř ř č škod na majetku š ť ě
C) Zamyšlení se nad budoucností
ě jak se katastrofa dotkla vašich blízkých nebo ě š ř a ď
te s nimi v kontaktu. Jestliže se jim katastrofa vyhnula, zkuste jim ě ř ě (pro kte-
ré je pobyt v postižených oblastech zdravotním rizikem), ě ě ě
Neodmítejte úlevu a zázemí v rodinných vztazích.
č ě ř š o budoucnosti. Zamyslete se, kde se váš ů nachází a jaká je ě
podobnost, že jej v budoucnu mohou postihnout další záplavy. Zvažte, jaké š bydlení
je pro vás vhodné.
Nezanedbávejte ě postižené ř - ů ž si ě informace a zkušenosti
(a možná ř vaše povzbuzení). ě co ů ž ě svépomocí, a ť se
do práce. Každý den je cenn)r, než ř mrazy a č páchat škody na nevysušených
objektech. ·
D) Likvidace škod (nábytek, vybavení, auto)
I ř ď ř jakýmkoliv úklidem fotodokumentaci .
Ta je nutná pro ě š dokládání škod š ť ě nebo pro dokazování nároku
na č dávky od státu a nestátních neziskových organizací. Pokud nemát e fotoapa-
rát v prvních chvílích k dispozici, ř ď si nafocení ň vyneseného vybavení ř
domem s pomocí ř rodiny, nebo známých z obce. ř ď si kopie fotografií pro
ř š ť nebo jejího likvidátora. ě se, že stále máte originály, pro ř
ztráty fotografií š ť ě ž je vhodné sepsat seznam poškozeného vybavení,
na ě ž se vztahuje š ě a ř podpisy ě ě ů (rodina, známí). ď
pokud možno co nejvíce detaili'I.
Kapi tola 1 -První kroky
Ň Ů POVODN[
I ď poškozený nábytek a vybavení.
Nezapomeú.te, že ě kvalitní nábytek a vybavení ř nádobí) lze zachránit
opláchnutím v č roztoku a vysušením. ů ž tak š ř podstatné
I ň krytiny a materiály, které brání ě
Jde ř š o nasákavé obklady, tapety, koberce a krytiny z PVC, které zadržují vlh-
kost, zbytky naplavených č a dokonce vodu. Jejich ě se č ů ž
projevit zápachem a vlhkostí stoupající do ě Č je ř poodkrýt i ř ě pod-
lahy a zkontrolovat stav pod prkny nebo parketami. Voda a č se drží i za ř ě
mi obklady. Dúkladným odkrytím a ě se vyvarujete ě š výskytu plísní.
I ň usazeniny z naplavenin.
Po mechanickém č š ě bahna, tapet a ě je č ě š použít tlakový vodní č
č (tzv. VAP) a omýt povrchy č a protiplísú.ovým ř Pokud nemáte
,.vapku", nezoufejte. K č ě Sava č ř š ě s kbelíkem nebo
ř na ř ů Splní stejný č ď ě č ř až k ř zaplavení.
I ě topte, ě topte.
ř v ě nebo ě ů který bude ě vlhkost ze zvlhlého vybavení
a ě ě š je režim ř intenzivní topení (na teplotu vyšší než 20 °C}
a ě ě ě ostatní místnosti, kde ě nepoužíváte č
č (viz metodika v kapitole 5). Pokud jste ě okna, nezapomínejte na pravidelné
ě Snaha š ř peníze za topení v tomto ř ě vede k rozvoji plísní. I v ř
znivém č je vlhkost zaplavených místností ě š vyšší, a proto je č
nechat vlhký vzduch ě trvalou cirkulací spíše než jej ř v místnosti (což má
vliv na rúst plísní). Pokud máte sklepní místnosti, ě jejich ř ě mimo
objekt, ne ř obytnou kde probíhá vysoušení. ů ě ě a ě objekt
i ě zimních ě ť je stále vel ké množství vlhkosti ve zdivu i vzduchu a pro-
ces vysoušení zdiva není u konce.
I Zkontrolujte zaplavený automobil.
Pokud máte ů š ě proti živelným pohromám, ř ď fotodokumentaci a kontaktuj-
te š ť Pokud váš vúz š ě není, múžete postupovat podle následujících ů
== Pokud byl automobil zaplavený od výfuku výše, nezkoušej te ho nastartovat a ě
ho ř odbornému servisu. I pokud byl zaplavený jenom podvozek, nechte ho
zkontrolovat, poškozeny mohly být ř brzdy.
== ř zasažení vodou do výše motoru je nutné ů ě odstrojit, rozebrat a č
tit veškeré mechanické a elektronické č To platí pro motor, brzdnou soustavu,
ř bývá nutná také ě ů ř jednotky, startéru a další ě š
kompletní) elektroniky. Nutné je č a vydezinfikovat interiér. Nezapomeú.te, že
bláto se dostane všude.
Kapitola 1 - První kroky
• • •
Zaplavený ů nad ň motoru zdroj: ě v tísni
== ř zaplavením vozu nad výši motoru zvažte jeho hodnotu - zda se investice (váš
a peníze) do oprav vyplatí a jaká jsou rizika ř selhání vozu v dopravním provo-
zu). š ě pokud je oprava jenom č a ě provedená, ů ž docházet
k č poruchám ř š na elektronice a elektroinstalacích), což múže vést
k ě dopravní nehody.
E) Souhrn š ě škod a plán oprav
V rámci plánování oprav si ř podobný seznam škod a plánovaných oprav. Nebojte
se požádat o odbornou technickou pomoc, pokud si nejste jistí. Priority stanovujte dle
vaší momentální č situace (viz tabulka ekonomické rozvahy) a s celou rodinou,
která by ě ě ě jaké výdaje vás č Pamatuj te, že ň a období následujících
oprav je provázeno zvýšeným st resem a je dobré, když je rodina na toto období ř
na a do ň škod zapojena.
F) Hygiena, č a úklidové práce, likvidace plísní
I Hygiena
Období povodní je spojeno se zhoršeným ř k ě a riziko vlivem nedodržo-
vání hygienických ů ě ů Proto shrnujeme všeobecné zásady správné
hygieny: ů mytí rukou a ř mýdlem v ě ř každ}•m jídlem
a po š ě ě toalety, ř nezávadné pitné vody a potravin. Nezapomei'lte na výše
ě ř dezinfekci nádobí. Po povodních hrozí ř ž komárú. Proto
Kap1tola 1 - První kroky
'

'

ODSTRANOVANI Ů POVODNI
se vyzbrojte repelentními ř a zamezte ř líhništím ů ve vašem
okolí ě na ě vzniklých ě ř v loužích atp.). ř
ř ž ř š s obcí a krajskou hygienickou stanicí (KHS).
ě Zaplavenou úrodu a zásoby potravin nekonzumuj te, ale ě se jich
zbavte. Jsou kontaminované č obsaženými ve ě .
I Úklid, dezinfekce a snižování vlhkosti
To jsou ě jedny z prvních prací ř odklízení ň škod. Vysoušení
domu nebo bytu bude č dostane-li se teplo ř ke ě ě (zdivu). Jakákoliv ř
kážka (nábytek, obklady, izolace, omítky, tapety, malby, podlahové krytiny - lina, kober-
ce, plovoucí podlahy aj .) tento proces ě zpomalí a dává živnou ů pro ů plís-
ní. Pro ty jsou vlhko a teplo ideálními podmínkami. V tomto duchu ď i úklidové
práce a prvotní stavební práce. Vyklizené místnosti je vhodné smýt proudem vody (ide-
ě tlakovou vodou WAP) a vydezinfikovat Savem.
ě š ť pravidelnou ě vzduchu ě i ě topné sezóny,
jelikož vysoušení zdiva stále probíhá. ů ž tak zabránit výskytu a ů plísní.
I Likvidace plísní
U ů zasažených vodou je nutný preventivní zásah. ď i ř mohou být napa-
deny, ř ž se ň š ě neprojevila na povrchu. Její viditelná forma je již znakem
vhodných podmínek pro rozmnožování a ů ě (teplo, vlhko).
Je nutné si ě že pokud se neodstraní ř č výskytu plísní, veškerá š ř
budou č pouze č ě V oblastech postižených ě se z valné č
jedná o vysušení ů a š ě č ě vzduchu (viz dále).
ň poškozený materiál, který byl zasažen záplavovou vodou -drolí se, je roz-
č opadává. To je nutné i v ř ě že byla omítka č š ě ř fekáliemi,
ů látkami apod. č pokud se mezi omítkou a zdivem ř mezera
ř poklepu zní ě
ř jakoukoliv manipulací se ě omítkou, je ř tyto omítky zbavit
ř ě tzv. ř a ř ji na š ř č ř
pravkem (viz text níže). K tomu je vhodné Savo proti plísním nebo srovnatelné ř
pravky. Nejlepší ů je aplikace ř ř na bázi chloru nebo na KAS
(kvarterní amoniové č Vybírejte podle podmínek ř a snášenlivosti
materiálu. Nepoužívejte ř na bázi ů protože snižují č dezin-
č ř ě ř na bázi chloru odbarvují.
"' ř viditelném ů plísni je nutné vždy aplikovat č ř s fungi-
cidním č ř č houby a ě Bývá to uvedeno na obalu.
"' Smyjte plíse11 proudem tlakové vody. ů plísní nikdy ň na sucho
smetáním vysáváním! ě se mechanickému ň (otírání, škrábání),
Kapitola 1 - První kroky
• • •
ř kterém ů ž č spóry, kterými se ň rozmnožuje, do omítky. To ů ž
mít za následek jejich ě výskyt. Plochy, které ř do styku s potravinami,
je nutné omýt pitnou vodou.
"" Po ř a smytí ě (viz body výše) je ř zdivo š ř konzer-
č ř ř Pregnolit OMB- k sehnání ve specializovaných dro-
geriích; ř použití dodržujte hygienické ř uvedené na obalu), protože Savo
ů na ě ě a ě Preventivní ř má smysl
aplikovat až na již ě povrchy, které jsou č ě (z nejhoršího) vysušené
a ř na omítání.
"" š ř preventivním ř by ě následovat u všech ř ě konstrukcí,
ř ě omítek. Napadené č konstrukcí (omítky, podlahy, trámy) by ě být
v závislosti na svém stavu š ř a nejlépe ě ě ě bychom však zapo-
mí nat ani na preventivní š ř ě zabudovaných č ů (desky,
trámy, vybavení, apod.). Ty jsou ř zvýšené vlhkosti ě ohroženy oproti stan-
dardním podmínkám.
"" Objekty (místnosti) je nutné ř ě ě a zajistit ů cirkulaci vzduchu -
ě se zvýší ř vysoušení.
"' V ř ě nutnosti ů ž postup zopakovat , pokud se i to ukáže být na projevy
ě č nebo č jen č č ě bude ř povolat odborníka.
"" ř zvýšené kontaminaci spórami plísní ve ř prostorách budov je možné
použít metodu studeného aerosolu - velice jemné rozprášení roztoku specifického
ř ř zamlžení (pozor na zvýšení vlhkosti) č metodu suchého aero-
solu fumigací specifickým ř - tzv. suchá mlha (v č ě pouze jedi-
ný dost upný ř na bázi parabenzylsalicylamidu). ř bývají k sehnání
ve specializovaných drogeriích.
"" V ě ř dochází k napadení objektu ř houbami. To ů ž
být ž ě š ohrožení než samotné ě proto v ě ř č
sit uaci konzultovat s odbornou firmou, která provede i sanaci.
Neumožní-li č č ě a proschnutí objekt u, mohou se ě objevit
znovu. Savo neni preventivní ň ř jako ř ř ř
Pregnolit, ale ř č k "první pomoci".
Znovu ř že se musí odstranit ř č plisní- tedy vlhkost z objektu, ř ě
č nutné stavební a č zásahy. ř zimu je č (pro mnohé ř
jemný) režim intenzivního ě a ě Nejlépe je nechat objekt ě vyschnout,
ě jej neomítat, nepoužívat zatím podlahové krytiny ani ů neprodyšné (latexové
a olejové) ě a ř nábytek. Tyto stavební práce plné vybavení a ě
interiér u je vhodné ě až následující sezónu, kdy je objekt již č ě vysušen.
Kapitola 1 - První kroky

:-)
Ň Ů POVODNÍ
Pokud chcete omítat a malovat již v brzkém období, pak je vhodné použít nejprve omítky
č typu (do výše ě nad zaplavenou č které díky ř ě š ů
napomáhají zdivu snáze vysychat. Levná ě varianta - použití klasických omí-
tek - není optimální, pokud ů není ř vysušen. Snižuje se totiž rychlost vysoušení
ů malým ů ve ř a ě vzniklé vlhkosti z ě omítek) ň
ď ř na ě brzké poruchy omítek.
Pro malování použijte pouze barvy, které nezamezují ě vysoušení zdiva (difú-
zi vodních par) - vápenné, silikátové nebo silikonové, které jsou dražší, ale velmi se
ě č
Ve fázi , kdy jsou zdivo a omítka vysušené, vyzrálé a zbavené plísní, lze použít ě
s nanotechnologií na bázi ř Mezi jeho ř výrobci že likviduje alerge-
ny, viry, bakterie a ě č vzduch, ň ř zápach, má č schop-
nosti ě ů dlouho č a je ě nezávadný. Je ale velmi drahý (cca 1 500
č ř cca 10m
2
/litr) a jeho č je ě ě faktory uvede-
nými výše (na č odstavce). Jelikož je samotná nano-barva č transparentní,
je nutné ř ě prodyšným, dispersním kolorujícím ě Nevhodné je použití
nano-barvy na neprodyšné ě obsahující hlinku, klíh, latex a olej a do místností, kte-
ré nemají trvalé ě ě zkušenost s jejich použitím ř ň povod-
úových škod není známa.
ě Vyvarujte se použití interiérových barev obsahujících hlinku a k líh a dal-
ších neprodyšných barev (latexové a olejové), ť tyto materiály jsou pro ě vhod-
nou živnou púdou. ď ř na vyšší ř náklady a zkrácenou dobu život-
nosti omítek i ě ů ě na vyšší investice spojené s prací).
Tip: Pokud chcete malovat a hledáte vhodné levné š pak použijte na novou omítku
vápenný ě Rozmíchejte klasické hašené vápno č ť s vodou a nanášejte ř
skou š ě Tento ě je levný, prodyšný a má č č Vápenné ě
hmoty lze zakoupit i v ě ž ě barvy-laky.
ě kmeny hub mohou být proti použitému č ř rezistent-
ní. Žádný č univerzální ř dosud neexistuje. Je proto vhodné, zvláš-
ě ř napadení ř ě konstrukcí, na ě provést kontrolu č dezinfekce
ř metodou sledování množství mikroskopických hub vyrostlých na živných ů
odbornou firmou.
I Zdroje:
ř J. - Jak likvidovat ě SZú Praha 2001
č J. - ň ů záplav I, Natrix, Praha 1997
Týn Z. a Baier J. - Ochrana ř Grada 1996
Baier J. a Pekli k V.- Ochrana ř v bytech chatách a chalupách, SNTL 1986
Kapitola 1 - První kroky
• • •
2
ZÁKLADOVÉ Ě
PORUCHY A STABILIZACE STAVEB
Statické, ř geotechnické posou-
zení stability ů by ě být
ě ř autorizova-
ným ů nebo v ř
ě nouze ň autorizovaným
stavitelúm s odpovídající praxí.
Vzhledem k tomu, že rozsah škod
vždy neumožní v plné ř a ř
ě ř č prohlídku všech
postižených objektit, uvádíme dále
ě č ukazatele pro
posouzení statiky:
Základní podmínkou pro ř
ě ž zhodnocení staticke a geo-
technicke stability objektu je
č Je ř zamezit ř
stupu osob do ě porušených
č objektu ř jeho stabilizací.
Kontrolu vyžadují ř š sta-
ticky podstatné prvky stavebních
konstrukcí (základy a jejich bez-
ř okolí, nosné zdi, ě
ř ě drenáže je ř postupovat ě ě hrozí
porušení stability objektu zdroj: ě v tísni
podlahové a stropní desky, š ě č krov). ř zjevném narušení ě konstrukcí
č ě ě statické, ř geotechnické posouzení objektu.
Dále je ř provést základní stabilizaci porušeného objektu:
V ř ě chalup a rodinných ů je č ě š ř č poruch vymílací č
proudící vody, která svým ě podemílá základy po jedné č více stranách objek-
tu. ě pak dochází k popraskání svislých konstrukcí, nebo dokonce ke zhroucení
jednotlivých, zejména štítových ě Z tohoto ů je ř č a prohlédnout oko-
lí základu a ř kaverny (vzniklé dutiny) v blízkosti základu ž ě odvodnit
a zavézt ř ž ě ě zeminou.
Kapitol a 2 - Zákl adové ě poruchy a st abi l1zace staveb
'

*
Ň Ů POVODNÍ
V ř ě pádu štítových ě je vhodné konstrukci ubourat až po nosné zdivo nebo
objekt ř ě ž ě stabilizovat stojinami ze starších ů Zejména je ř ř
š ě č ě zdivo nebo pozednice a v ř ě narušení krovu zajistit jejich vzá-
jemné stažení ocelovým lanem nebo ň fixaci ř č trámem. I problém široce
ř trhlin lze ř š a stabilizovat je ř vložením ocelových ů č
ř kotvících ů ř STATI-CAL). K jejich fixaci se používá rychle tuh-
noucích ě na bázi cementu nebo vysokopevnostních ř Podchycení, stabili-
zace nebo ě ů je pak která vyžaduje odborné posouzení a pro-
jektový návrh.
ě š š ě poruch charakteru trhlin v obvodovém zdivu vzniká v ů ů
bení povrchové nebo podzemní vody na podloží ř ě na základy) a sednutím č
objektu. Situaci ť ž zhoršit anebo i vyvolat ř č č vody, pokud
je š ě vysoká hladina podzemních vod. ě tak je nevhodné ě ě opra-
vy související se základovými konstrukcemi a č novou výstavbu, dokud neopadne
hladina podzemní vody a nedojde ň k č konsolidaci (ustálení) podloží. Ta je
rozdílná podle druhu zeminy. U hrubozrnných zemin š ě písky) dochází k rychlému
a naopak u jemnozrnných ů k pomalému ustálení položí. Stavba si i ě konso-
lidace (ustálení) podloží hledá svou novou, "optimální" polohu a to se ů ž projevit
výskytem nových prasklinek.
ě Trhliny, které se objeví na vašem objektu, š ě nemusí znamenat, že váš ů je
staticky narušen. To, která prasklina trhlina je č pozná zkušený odborník (sta-
ř ř rozsáhlém narušení vašeho objektu, a pokud jste nejistí, je vhodné ho kontaktovat.
Tip: Pro sledování pohybir objektu lze nové trhliny v nosných zdech ř páskem
sádry, k ě ž tužkou napíšeme č a den zhotovení. Tato místa jsou pak ukazatelem
nových ů a podkladem pro další statické posouzení.
Zvýšená hladina vody nad úrovní terénu, její ě č ř vyvolávají č namá-
hání v konstrukcích stavby. Pro š ě celkové stability objektu je ř aby objekt
ě č prostorovou tuhost . Tu lze zajistit nejlépe vhodným situováním ř
ních a obvodových ě tak, aby ř ř krabicový systém. ě musí být vzá-
ě provázány a vyztuženy železobetonovým ě
Proto, pokud chcete v rámci plánovaných oprav ě i nové úpravy na nosných ě
nách, proberte to se zkušeným ř a ň to do projektové dokumentace ě
lání pozedních ě stáhnutí ě táhlem/y, ů č objektu aj.). Bohužel není mož-
né č možnost opakování podobné situace, a tak je vhodné objekt více č
I Zdroj:
č Poruchy staveb v dúsledku povodni, VlA TERRA inženýrská a projektová ř Praha 2002
I
Kap1tola 2 - Základové ě a st abilizace st aveb
3
Š Ě A DEZINFEKCE
ZAPLAVENÉ STUDNY
• • •
Po zasažení vaší studny povodní je možné k jejímu č š ě a ě ř
až tehdy, dojde-Jí k poklesu zvýšené hladiny spodních vod a ě ň
ů Pokud se studna nachází v blízkosti místa postiženého záplavami a nebyla
ř zasažena, č provést revizi zdroje a okolí, provést jednorázovou "šokovou"
dezinfekci a nechat ě rozbor vody ů je vzestup a č š ě spodní vody).
Pokud studna byla povodní ř zasažena, je nutné provést kompletní č a dezin-
fekci. Následné práce (jedná-li se o sanaci svépomocí) ě za ř ě
ř osob, pro ř poskytnutí první pomoci tomu, kdo sestupuje do studny. ř práci
ve studni dodržujete zásady č a hygieny práce (ochranné ů a š ě
č postup ě a dezinfekce ř zaplavené šachtové studny:
1. Mechanicky č ě ě š ě studny a č ř (pumpu) od ů bah-
na a č a opravte poškozené ě š krytu studny. ů ě ě
č vodou, nejlépe tlakovou.
2. Odstraúte zákrytovou desku studny a kalov)rm č č všechnu vodu.
3. ř vstupem do studny ě ř zda se ř ě studny nedrží toxické plyny - a to
jednoduše š ě ř č až ke dnu studny. Zhasne-li č znamená to,
že u dna je bezkyslíkaté ř Pokud prudce vzplane, existuje ě
výskytu výbušného metanu. V ě ř volejte odborníky ů č
ů kompresorem č ě
4. ř práci ve studni dodržujte zásady č a hygieny práce (ochranné pomi'Icky,
š ě
S. ě mechanicky ř č č ě ř ě studny, č ř
ní a dno studny. Pak ů ě ě č vodou a vodu ě ě č
te. Veškerou č vodu v ů ě asanace ě do odpadu kanalizace
č č ě daleko od studny po sklonu terénu tak, aby se zabránilo druhotnému
č š ě vody ve vaší studni, ale i okolních studní! Není-li to možné nebo obsahu-
je-li voda vysokou koncentraci č ř je nutné ji odvézt cisternou
do č odpadních vod, aby nedošlo k poškození vegetace a okolního ů
ř
Kapitola 3- š ě a dezinf ekce zaplavené studny
Ň Ů POVOONI
6. Omyjte ř ě studny a č ř ě š roztokem dezin-
č ř který obsahuje chlor (chlornan sodný 0,5 %, roztok chlorového
vápna 10 %). Pozor- pracujte v gumových rukavicích! Pokud chlorový roztok č
ů ě umýt ě použijte mýdlový roztok. Poznámka: V ř ě použití výrob-
ku SAVO Originál, který je v č ě na trhu, se jedná o ě 1:10 (1 díl SAVO
do 10 ů vody).
7. ě č vodou a vodu č
8. ň stávající pokryv dna š ě hrubozrnný písek) a č ě č ě dno
studny od veškerého zbývajícího kalu, bahna a pevných č Č ě i vtokové
otvory na ě studny.
9. Pak ď č mytí ě a dna studny. Vodu znovu č
10. ť pokryv dna, nejlépe nový vhodný ě nebo hrubozrnný písek, v ř ě nou-
ze použijte ů ě propraný starý pokryv.
ll. Provázkem ě ř celkovou hloubku studny (ode dna k vrchnímu okraji) a ů ě
Budete pak moci snadno zjistit ř množství dezinfekce pro š ě vodu
ve studni.
12. Nechte studnu naplnit vodou a v ř ě že je voda stále kalná, č v
až do vymizení zákalu.
13. ř ř pro dezinfekci pitné vody. Zde respektujte pokyny v návodu
k použití. Celkové množství ř pro dezinfekci č podle výšky vody
ve studni. Toto množství pak ř ď v kropicí konvi a roztokem pokropte ř
ě skruží i hladinu vody. U chlorových ů udržujeme obsah volného chlo-
ru na 0,5 - 1 mg/ 1. Je možno též použít č ř na bázi koloidního
ř (Sagen). č ř musí ů ě 24 hodin, v ř ě
Sagenu 48 hodin. Po ě hodinách ť trochu vody, tím č vodu
ze studny za č dezinfekce též do rozvodního potrubí. Poznámka: V ř ě
použití výrobku SAVO Originál, který je v č ě na trhu, se jedná o ř ě
1:10 (1 díl SAVO do 10 ů vody).
14. ř studnu zákrytovou deskou. č ě upravte a ě udržujte okolí stud-
ny tak, aby nedocházelo k její kontaminaci ř úniku č odpadu vli-
vem vyklízení ů garáži atp.).
15. Asi za 2 až 3 týdny nechte provést ň základní rozbor pitné vody ů mik-
robiologický, biologický rozbor odhalující ř ů a č ů amonio-
vých ionttt, zákalu, pachu a š ť pH, CHSK a obsah volného chlóru (v ř ě že
jste použili dezinfekci na bázi chlóru). V ř ě špatných ů č ě
celou studnu a postupujte znovu od bodu 13.
Kapitola 3 - š ě a dezinfekce zaplavené studny
• • •
16. Do doby, než bude voda ň normy pitné vody, používejte k pití vodu balenou.
Vodu ze ě lze používat jako užitkovou, tedy k mytí (ne k výplachu úst č ř
V ř ě nezbytnosti lze vodu použít jako pitnou až po ě 15 minutách ř
Výše uvedený ů je možné použít ř ě pouze u šachtových studní. U studní
vrtaných ů ž studnu jen č a dezinfikovat. Další práce ř odborné
ě která má možnost posoudit vrt pomocí speciální techniky (TV kamera).
Poruchy ů špatnou údržbou objektu zdroj: ě v tísní
I Zdroje:
č L. - Metodické postupy a hygienických zákrokú po záplavách, Vl A TERRA, Praha 2002 a internetové zdroje··
Koží!ek,F. : Dezinfekce ř dávek a individuálních ů pitné vody za havanjních situací. ln: ě 1997 - zkušenosti
hygi enické služby. Zvláštní AHEM. Str. 92·99. Vydal SZU, Praha 1999.
Koží!ek,F.: Studna jako zdroj pitné vody. Vydal SZÚ, Praha 2003.36 str.
http://www. szu.cz/tema/zivotni·prostredi/studna·jako·zdroj·pitne·vody
Kapitola 3- Č š ě a dezinfekce zaplavené studny •

Ň Ů POVODNÍ
4
Ň Č
V ODPADNÍCH A Č
SYSTÉMECH
Praktickým ů ň organických č v odpadních a č
potrubích domácnosti je využití k tomu č bioenzymatických ř ů S jejich
pomocí lze odstranit pouze biologicky rozložitelné ucpávky. Tyto ř ě stra-
vují biologický odpad a snižují zápach v septicích, žumpách, suchých WC, odpadních
jímkách, č ů odpadních systémech, č potrubích (která pomáhají
udržet ů č č odpadních vod i v nádržích s kejdou. Bioenzymatické ř
pravky se prodávají ď v tekuté ě (pro potrubí, výlevky, č ů nebo ve ě
prášku (pro septiky, žumpy, odpadní jímky, suchá WC). Pro č č odpadních vod se
obvykle používá kombinace suchých i tekutých ř ů Lze použít ř výrobky
firmy Envisan (Esohome, Esosept, Esofarm).
K č š ě odpadú od č jiného než biologického ů použijte hydroxid sodný
(Krtek, Freddy), ě ž ě dostupný ve specializovaných drogériích. K ř dezinfekci
ů použijte 5o/o roztok Chloraminu B (20 polévkových lžic/10 1 vody) nebo zalijte
odpad ř ě ř Savo.
ě Hydroxid sodný je žíravina, která ě ž zastavuje biologické procesy pro-
bíhající v žumpách a domovních č č odpadních vod. Dodržujte č práce,
používejte ochranné ů uchovávejte mimo dosah ě
V ř ě že ani tyto ř nepomáhají ř š vaši situaci a máte-li ř
na poškození potrubí místní kanalizace nebo ř (pokles zásypu, vytržení potru-
bí, odplavení zásypú), ť se na instalatérské specialisty. Ti mohou pomocí moder-
ní techniky (TV kamera) zjistit a odstranit ř č blokády potrubí (zjistit ě č
poruchu spádu potrubí) a stav ě jímacích ř (jímky, septiky). ř ě š
zásahu oprav do odpadního systému domu zkuste zahrnout do vašich úvah instalaci
ě klapky (brání ě vnikání š ů a č kusú (servisní místo umož-
ť č š ě odpadního systému).
Tip: V ř ě že vlastníte č č odpadních vod Č je č kontaktovat
servisní firmu a domluvit se na š a dalším postupu.
Kapitola 4- ň č v odpadních a č systémech
I

• • •
5
VYSOUŠENÍ ZDIVA
Ihned po povodni se každá z domácností snaží zbavit vysoké vlhkosti zaplaveného zdiva
jakožto ů ě Jednoduchý a jednostranný recept na vysoušení zaplaveného
objektu není a je ř je ě v ě místních podmínek (jaký byl stav objektu ř
povodní) a č možností postižené domácnosti.
V této kapitole se ě ř na vysoušení objektu bez zásadních stavebních úprav - jde nám
jen a pouze o snížení vlhkosti ve zdivu na její ů ř hodnotu. Za ideálních
podmínek (vyklizené místnosti, okopané omítky, optimální výkon techniky) č
s minimální dobou 14 dní na nasazení vysoušecí techniky pro standardní rodinní domek.
ě č vysoušení je možno č ř poklesu vody ě pod ň
hydroizolací, č vody ze ů a poklesu pod ň podlah ů a ě
veškerých ř ž o kterých mluvíme níže.
Vysoušení ů ž ě do dvou skupin, a to na ř a s pomoci speciální tech-
niky. U obou jmenovaných skupin v ě není nutné kompletní č zaplavených
omítek, ale je ě š ů je č pro ě š č na vysoušení zdiva.
Shodný postup je i pro ř práce - a to:
1. nechte vytéci č vodu ze stavebních konstrukcí (volná voda v dutinách a pórech ihned
po zatopení), osekejte ě š i ř cementové omítky a obklady lOOmm nad podlahou
ů zamezení vzlínání vlhkosti a pro odtok č vody z konstrukcí ě ň
te veškeré cementové omítky a obklady š ě pro rychlejší vysychání konstrukcí),
2. ů ě ň všechny ř ž - malby, hlinky, tapety a podlahové krytiny
(lina, koberce, ř ě podlahy), které brání procesu vysoušení a jsou živnou ů pro
ě a houby. Dále je vhodné odstranit "odfouklé" omítky (ty, které zní po poklepu
ě č š ě povrch je nutné umýt proudem tlakové vody od naplavených č
a dezinfikovat proti plísni ě č ř Savo.
č že následující období ( 6- I ě ů a mnohdy i déle) se bude stabilizovat vlhkostní
stav konstrukcí. r e tedy ě nutné objekt ě ě vysoušet a ě Je vhod-
né používat speciální č techniku, která proces vysoušení urychlí (viz následující
text). Pozor - prúmyslové ř č nejsou vhodné a jejich použití konzultujte se statikem.
Snadným, ale také ě č ů č je tzv. ř vysoušení -
trvalou ě vzduchu, a to č ě ř prúvanem ě okny a ř
nebo s možnou pomocí ventilátorú. feho č klesá vlivem vysoké vlhkosti venkovního
vzduchu ř ě po povodni.
Kapitola 5 - Vysoušení zdiva
Ň Ů POVODNÍ
V první fázi vysoušení, kdy je vlhkost na zdech viditelná, je č použití horko-
vzdušných č ř energii ě ů ů

• ř tomto
ů se č s ě vzduchu v místnosti, který je ř k ř s ě
ě vlhkosti ze zdiva a spalin agregátu/ú.
ř použití horkovzdušných ů se ř ď zásadami č výrobcem, a to zejména:
"' postupovat od sklepních prostor ů
=- zajistit ň č č ě (i v zimních ě z ů ř vzduchu nutného
pro dobré ř a ě ě vlhkosti ze zdiva a spalin vzniklých ř ř
=- nelze používat v jedné místnosti zároveú s č č ů podmínky pro-
vozu). Vhodné je ale navázání práce s č č po č cyklu - č použití
horkovzdušného agregátu pro ř vlhkosti ze zdiva a omítek a následné ě ě
místnosti a č vzduchu č ě výkonným č č Horkovzdušný
agregát ů ž zatím nasadit v jiné místnosti. Toto š je vhodné zejména v místech,
kde nelze zajistit č ě ě vlhkosti, zejména ve sklepech. Po dobu
č je však ů ž udržovat vhodnou provozní teplotu v místnosti,
ř vysušování postupovat od ů místnosti ť ů ř vysychají), ve vysoušené
místnosti je možno použít ě ů zároveú,
udržovat č vzdálenosti od konstrukcí Qinak zde hrozí porušení materiálu ě
ř šokovém vysoušení, vznícení u ř ů Vhodná vzdálenost je ů dle
výkonu, ale ě š u ů s výkonem do 30 kW tepelného výkonu je asi 1,2-1,5
metru. ř ě ů ž agregát ě tak, aby proud teplého vzduchu obíhal kolem
ě v místnosti. To ů ž ř i ř ě ě ř č oken,
:: č dokud vlhkost na ě není patrná- poté se ř ň do jiné místnosti,
=- ř ě výskytu viditelné vlhkosti opakujte 2-3 cykly vysoušení (v ů ě
č s vysušením obytné místnosti dle typu a š ť materiálu za asi 3 až 4 dny).
Nevýhodou ě ř ů vysoká ř energií ř š u elektrických ů
Vhodným ě ř metody je použití č techniky - pomocí č
ních č č č č ů kdy je nutností, aby yYSoušené místnosti (kde jsou
š č ě ě byly ř a zamezilo se ě ě vzduchu. Snižování
vlhkosti stojí na principu pohlcování č srážerú
2
vlhkosti vzduchu a povrchu ě místnosti,
a tak je metoda pomalejší. Znovu je č postupovat od spodních místností a používat
ě š ů č č ř ř č ů č se ě ř na tyto ukazatele:
ů vzduchu za hodinu (mJ/ h) - vzduch v č místnosti by ě ě
hodiny projít ř 3krát,
pracovní teplota - schopnost práce ř dané ě ř (pro č použití je
č teplota 20-30 oq,
"' pracovní vlhkost- posouzení úbytku vlhkosti ě okolo 70 o/o),
1 Proud horkého vzduchu vzniklý ř paliva č rozžhavením topných spirál (elektrická energie. plyn, nafta, LTO) jes pomocíventtlátoru (koncové
trysky č ě pot rubl) ř na č zdivo.
2 Metoda sraženi- kondenzace - je založena na tom, že vodní pára kondenzuJe na č chladnémpomhu, ž ď se v nádrži a je mechamcky
nebo ř ň .

Kapitola 5 -Vysoušení zdiva
1
\
'

• • •
Na omítce špatné vysušeného zdiva se objeví mokré fleky (levá č a vyvzllná sul (pravá č zdroj: ě v tísni
"' výkon - tzn. množství vody - kondenzátu, ž ě ě 24 hodin (pokud
možno okolo 40 ů h č více),
"' pracovní ř (250 až 1 500 W).
ě Od ř č organizace, která poskytuje ř k ů č ě odbornou
instruktáž a návod k použití ř Je ve vašem vlastním zájmu tyto pokyny následovat .
Pro č č jsou č prázdné místnosti (bez nábytku) a z hlediska pro-
vozu pokud možno nevyužívané (bydlení, praní, ř atp.). ě na teplotu vzduchu
mezi 20-30 oc ň výkonnost ř ů Vstupujte pouze ů vylití vody z nádob-
ky ř Vhodné je užití více č č ů zároveú v sousedních místnostech (nejlépe
v každé místnosti jeden). Nezapomínejte na ř kontrolu ě ě č míst-
ností (okna, ř ů Pokud nábytek v místnosti ponecháte, ě jej do stí·edu
místnosti jej odstavte od ě ve vzdálenosti ě 1 metr.
Dalším ů jak objekt vysoušet, je pomocí mikrovlnného ř ř vysoušení
vysokými teplotami dochází také k likvidaci veškeré mikrofauny a mikroflóry, a dá se tak
zabránit rozvoji plísní a hub (to je vhodné zejména pro ř ě objekty). č vysoušení
není závislá jen na výkonu ř ů ale také na vlastní ě materiálu zdiva ě
vlhkost a ploše, která odvádí vlhkost zdiva.
Mikrovlnné š č nejsou ě prodejné, ale jsou pod správou specializovaných firem
na č které š ť veškerý odborný dohled a obsluhu. ů č ě ř
ů není ě š a č s cenou ř 500 č ř elektrické energie. č
vysoušení bývá dosaženo ě cca týdne, podle charakteru objektu a místních podmínek.
3 Metoda vysouiení mtkrovlnnýmzarenímfunguje na prtnCipu, kdy energie elektromagnetických vln ů ř o na mol ekuly vody v Jádru zdi va, které
rozkmitá za vzniku tepla. Teplá voda a vzniklá vodní pára ě objema tento tlak vzniklé vodnf páry postupuje ě z jádra zdiva ě ven
k obéma licum š ě U suterénních a oblotenych ě je proces k v u li vysoušení ě do mterióru.
Kapi tola S- Vysoušení zdíva
I

Ň Ů POVODNi
Další metodou odstraúování vlhkosti zdiva je pomocí č ř které
pracuje obdobn)•m ů jako kachlová kamna a č paprsky - ř (z ě š
č pevné ř ě Sálavé teplo má oproti č ř ě energie -
ě horkého vzduchu) ě výhod. K efektu vysoušení zdiva dochází od ř
konstrukcí ě podlah, ů nábytku), které pi·edávají svou vlhkost okolnímu vzdu-
chu. Dochází k ě rozložení teplot v místnosti (jak u podlahy, tak i u stropu)
a je ě cirkulaci vzduchu. Je proto vhodné ě ř vysoušení zajistit
ě č vzduchu ě
K nevýhodám ř ř elektrické energie, kterou č sledovat (viz kapi-
tola 8) a menší č vysušováni oproti mikrovlnám. ř č ů jen v místnosti, kde
je nainstalován, ř vzduch a není možné jím ě jiné místnosti. Vysoušené
ř ě musí být ř vystavené ř č protože každá ř ž v ě (náby-
t ek) absorbuje nebo odráží č ř
Naopak výhodou je fakt, že ě cirkulace vzduchu nedochází k ř prachu,
což ocení zejména alergici a astmatici. Technologie ů č a ě
nachází i jako hlavní topný systém rodinného domu.
Upozoméní: Vysoušení ř č nepoužívejte, pokud ě mají malé č
schopnosti (sádrokarton) a zdivo neni č odizolováno od zdroje vlhkosti. Není-li
zamezeno ů (spodní) vlhkosti, natahuje vysoušené zdivo další spodní vlhkost.
Proto je lepší tento zpúsob zvolit až po provedení č ř Výkonný ů
lový č použijte se souhlasem statika.
ř č lze ř ů tvaru, barvy a v provedení ř jako sálavé zrca-
dlo, obraz, tabule nebo kamenná deska ř ě ě ě š prumyslové topné
ř č
Po všech ě .,aktivních" vysoušecích metodách je dále č č inten-
zivním ě a to ě dve následující topné sezóny, a š ť pravidel-
né ě vysoušených místností. Pomocí tohoto postupu by ě (po 1- 2 letech) doj ít
k ustálení vlhkostního režimu ve zdivu a v pod zák ladí na ů ě
V tomto ě ř č č (stavebních a č úprav kon-
strukcí (omítky, injektáže, ř zdiva, ů elektro-fyzikální metody), je vhodné,
když specialista ě odborný prúzkum a navrhne optimální individuální postup sana-
ce s cílem ř vodu v konstrukci .
I Zdroj :
Tepelná ochrana budov 200214, 2002/5, č zdiva v budovách postiženych záplavami, M. Bali k 1997
VAL[(EKJ. a kol.: Odstraiiováni následkú záplav, Via Terra 2002
4 Meloda 1nfracerveného ř karbonovevlákno ř panelu ů eleklrlcké energ<e ř • povrch panelu, na ě vznik.\ sáláni vysokého
ě č Sálavé teplo oproli č ů ě ř z ě (stejné Jako Slunce) pouze povrchy pevných ů
a nikoliv vzduch. Od ř slOn, podlah, mop tl a nabylku se teprve ě ř vzduc h.
Kap1tola S- Vysoušení zdiva
• • •
6
Č ZDIVA
č zdiva je v budovách postižených záplavami č úkolem. Voda ph
záplavách vniká nad vodorovné i plošné izolace (pokud existují) a ě vzlíná
až do výšky celých podlaží. V mnohých ř voda poškodila zdivo ě
č jsou také zimní mrazy, které mohou být ř č roztrhání zdiva a vážného
snížení nosnosti budov.
Domy je ř v co nejkratší ě znovu obývat, avsak vysoká vlhkost stavebních materi-
ů a také vysoká relativní vlhkost interiéru ř ř podmínky pro výskyt hub\
plísní, hmyzu a dalších ř š ů ů To vede ke č š ť ovzduší a u citli-
vých osob, zejména u ě k vyvolávání ast matických ů bolestem hlavy a kožním
ů Prostory, ve kterých se po č dobu ž ď voda, lze tedy využívat
pouze č ě a stárnutí konstrukcí postupuje velice rychle.
Dále uvádíme ě ř která je možné provést svépomocí s cílem zmenšit nega-
tivní č vody na konstrukce. Zvažte, zda č ř která chcete provést,
nebudou bránit budoucím č zásahum nebo zda nebudou č a nákladná
ř omítání, investice do č gelové injektáže a následné ř zdiva).
"' Vzhledem k tomu, že vlivem vysoké vlhkosti jsou porušeny i základové ě
a vlastní základy, je ř nechat ě zhodnotit stav z hlediska statiky a geotech-
niky. Vodu z objektu č dokud neopadnou záplavové vody.
Sledujte ě vlhkosti v porovnání s ř stavem ř povodní) a pátrej te
po jejich ř č ě ě č ř ke sledování viditelných ě č poruch, ť
mnohdy banality jako č svod š ť vody ě nebo ucpaný) ř vaši
usilovnou práci na ě a vysušení objektu.
== ě charakter (materiál) zdiva a podlah. Podmínky, které jsou ř zdivem
kamenným, jsou ě jiné než u cihel a tvárnic, ě ů nepále-
ných ř tzv. ř Rovnéž betonové a keramické podlahy (i v ř ě pod-
kladních vrstev pro PVC, koberce, korek atd.) ř zcela jiné podmínky pro
odvedení vodní páry než podlahy ř ě
s Vlhkosi, ě a houby - Zdraví škodlivé jsou ě ě se objevuji ve vlhkých mi>1nos1ech nebo na tepelných mostech konstrukcí, kde dochází
k neJvél!ímu umku lepIa ř nosmky, rohy mistnosli). ř č vlhké mapy na zdech mohou signalizovat ř nosI ř
hub. ě deslrukce ř ě ů jsou houby schopny zadržovat vodu. Jej1ch provazce, které mohou ů i betonem, mohou ě konslrukce
ě poškodit.
Kapi tola 6 - č zdiva
Ň Ů POVODNI
"' š ě informace použijte dle následujících č - ů ž vám to č
první vyhodnocení stavu zdiva a č ě stavební zásahy.
"' Je ř varovat ř zásahy do ů které by mohly mít negativní vliv na jejich
statiku a které by mohly omezit ě š odborné práce. Dále uvedené návrhy ř š
sklepy a podzákladí budov, jejichž sanace ř š pouze ů
... '";.";. ..... - -- .. - .... --- ---- ·- - .
stavební metody a postupy (je. možno použít nezávisle na ě ·
•,.,._"'\.CL."l....:.-1-'"" _..-.- • • • • , ___ - __ ,
"' č omítek do výše ř + 80 cm (u cihel a tvárnic je vhodná konzultace
s odborníkem),
"' vybourání podlah (nepoužívat u podlah, které jsou š ě pod terénem),
"" odkopání terénu pod ň podlah (vhodné ř vysoko vyvzlínané vlhkosti - nad
0,6m),
"' hloubkové č zdiva (u kamenného zdiva konzultovat s odborníkem),
"' povrchové úpravy.
Prakticky žádné č ř není možné u zdiva z nepálených ů bez od-
borného vyhodnocení. Naopak u všech ů poruch (s touto výjimkou) lze použít
č omítky. Ty urychlí vydýchávání vlhkosti a zpevní povrch zdiva. Nejsou však
v mnohých ř jediným ř š ě č také ř š druhy
č metod, protože jejich návrh ř hlubší ů a znalost
technologií. V dané situaci není vhodné propagovat t o které č ř bez
znalosti konkrétních poruch a podmínek. Firmy nabízející jednu metodu pro všechny
objekty je ř hodnotit velmi kritickým pohledem.
ř
Domek, který byl zaplaven vodou, je postaven ze smíšeného zdiva (kámen a cihly),
v ř má betonové podlahy a základy jsou betonové. ň podlah ř je
pod úrovní okolního terénu a vlhkostní mapy jsou ě i ř domu ve výšce ř
hující 0,9 m.
Tato situace tedy umožiíuje:
- č omítek a aplikaci nových č omítek,
- odkop terénu k úrovni základú a provedení drenáže s možností kombinace se vzdu-
chovou dutinou,
- návrh ě z metod č zdivo.
Pozn.: Dále je ř zamezit č výskytu ů plísní a hub. Zdrojem
výživy plísní je ř ř tapety, lepidla, barvy, laky i pouhé organické č š ě ě
a omítek. Vlhkost ř v záplavách, kdy docházelo k ř kontaktu s vodou, je
trvale vyšší než 20% a lze tedy ř o vysokém ohrožení ř
Kapitola 6 - č zdiva
• • •
Pro ř nadále ě porušené objekty podle stavu izolací:
A) objekty bez izolací
č ty, které plošné izolace ě avšak bez č ř porušení atd.)
"' Zdi byly vlhké i ř záplavami: poruchy jsou ě š voda ustupuje velmi pomalu
a zastaví se na hranici o 20-30% vyšší oprot i ů za č Zdivo je ř
ě č (po konzultaci s odborníkem), nutnou kombinací k radikálním
ř je použití č omítek. č je i stanovení ř č ů vlhkos-
ti. Bez urychleného ř š mohou vést teploty kolem nuly razy k dalším závadám,
a to i statickým.
Zdi nebyly vlhké ř záplavami: vlhkost a hranice vlhkostních map bude klesat
rychlostí závislou na ě místnosti, mírném ě prostor a stavebních úpra-
vách napomáhajících k rychlejšímu vydýchávání vlhkosti ze zdiva.
Post up prací: Základním krokem je odhalení zdiva odbouráním č omítek. Tato
úprava je č ě š z obou stran, avšak č je ě š i pouze z interiéru. Takto
ř plochy (s ř 50-SOcm nad hranici vlhkostních map) je vhodné omítnout
zvláštní č omítkovou maltou, která umožní rychlé vydýchávání vlhkosti.
Použití jin)rch omítek ř perlitových, ř na ě se zvláštními ř
dami) je možné, avšak jsou ě ě č Omítku ě nesmíme ř
neprodyšnou malbou. č je s malbami co nejdéle č dokud č vlh-
kostní stabi lizace objektu, ř ě použít prodyšné ě (viz str. 7 a 8).
Obr. č 1: Voda, která se dostala do suterénu nebo ř zpúsobuj e celkové zvýšení vlhkosti
budova bez. úl.innYf:.h i zol aci
Pods1depenj budova bez č Izolaci
Kapitola 6 - č zdiva
ODSTRANOVÁNÍ Ů POVODNi
B) objekty s č plošnými izolacemi
Vážným problémem jsou ty objekty, u nicM ř záplavami existovala plošná vodorovná
a svislá hydroizolace, protože voda, která vnikla do objektú, ů nad izolacemi nebo
je tlakem narušuj e. V tomto ř ě je ř ě otázka, zda existovaly poruchy
na zdech i ř záplavami. Vlhkost prakticky neustupuje, protože č plošné izolace
ě brání úniku vody do podzákladí.
Pokud nedojde k ústupu vlhkosti v č ě a nejedná se o tlakové izolace pod
hladinou podzemní vody, lze č ě porušit stávající izolace, abychom umožnili ě
a vlhkosti unikat do podzákladí.
Obr. č 2: Porušení č š ě budovy tlakem vody. Voda nemúže ř ě unikat z objektu - z ustává nad
ň izolací
Pfed zá plavam• Po záplavách
Budova podsklepená s plošnými izolacemi
Obr. č 3: Porušení izolace proti ě u objektu tlakem vody. Voda ne muže ř ě unikat z objektu - zústává nad
ň izolací
Po dplavkh
Nepodsklepená budova s plošnými izolacemi proti ě
Kapitola 6 - č zdiva
• • •
U budov podsklepených s č tlakovou izolací pod úrovní hladiny pozemní vody
dochází ř ě č k vyboulení podlah, protrhání vodorovných izol ací a rychlému
vnikání vlhkosti do svislých konstrukcí. Svislá plošná izolace brání pronikání a úniku
vlhkosti do terénu.
U nepodsk.lepených budov je výše popsaný efekt obdobn)r s tím, že výška viditelného za vlh-
č je ě ě š V obou ř mohou vést tyto poruchy k stavebním závadám.
Opravy v ě ř jsou ě radikální a budou znamenat ě ě š náklady:
1. Základem š je nutnost nahradit porušené plošné izolace novými. Nové, č
né izolace mohou ě zdivo, zajistit jeho vysušování ř ě zabrá-
nit vnikání vlhkosti a zdivo vysušit.
2. Dále je nutné č radikální ř které zabrání dalšímu vnikání vody do zdiva
- ď mechanické ř č metody infúzních clon (tj. soustavy ů ě
ných ě nebo hydrofobním ř V obou ř bude zabrá-
ě dalšímu pronikání vody z podzákladí a ř vhodné kombinaci i eventuálnímu
vniknutí vody ě pod izolací do zdiva. V každém ř ě však nedojde
k urychlenému vysušení. To múže být š ě pomocí dalších ř ř použi-
tím š č ů mobilních vysušovacích jednotek, zejména však vhodným ů
bem provozu. Samotné ě respekt ive temperování není v žádném ř ě
ř š bez č ě ř ě klimatizace. Tyto č metody
jsou jistým zásahem do konstrukcí a je ř je vyhodnotit i po stránce statické.
Obr. č 4: ř fungování č metod u stavebních objektú
• ...... ..od .....
""


,..."t ..... ....

Budova podsklepená s pl ošnými izolacemi
3. Na stavebním trhu je celá ř fi rem, které ě sanace "na č a jsou ochotny
poskytnout ř ě ř záruky. ě však není možné ř jejich zásahy bez
odborného návrhu. Z výše popsaných č vyplývá, že ne ve všech ř
jsou tyto metody vhodné. Múže být riskantní, pokud nebudete požadovat záruky
za profesionální návrh, za bezchybné provedení a za materiály použité ř sanaci.
Kapi tola 6- č zdiva
Ň NASLEDKU POVODNi
I ř š ť rychlejší vydýchávání vody ze zdiva
K urychlení vydýchávání vlhkosti se používají ě stavební úpravy. š ř ě š
v dané oblasti jsou metody vzduchové, kdy se kalkuluje s tím, že proudící vzduch se
dokáže nasytit ř vlhkostí a dokáže ji odvést. Dochází tak k č vysušení
zdiva. Tyto úpravy se zdají ě jednoduché a jsou tedy ě svépomocí.
V ř ě záplavové vody se však i ř vybudované vzduchové systémy naplnily vodou.
Jsou-li č odchází voda tou samou cestou.
č tyto stavební úpravy:
"" vzduchová dutina ř ě š líci objektu, s ř vzduchu a jeho odvody
do fasády,
"" vzduchová dutina ř ě š líci, ř k plošnému podpodlahovému systému,
"" vzduchová dutina podélná pod podlahami v interiérech, č ě ě
do exteriéru,
"' ř plošné ř ě dutiny, ě s ř a odvodem zavlhlého vzduchu.
Obr. 5: č ř která zajišfují rychlejší vydýchávání vlhkosti ze zdiva
Dobré f1mgovánl č
ě podiJh vzduchov-fm•
kun.ál)cy bylo napojeno navybOOovany
lfl'diJchowkanálek
- ntodvitrávanA
Vld\Jthov.\ nefeli
problémvlhkosti
do ml\ tn05tl ptQVttri v•n&
v:duct\o\lá mttera
kanálku
doexterif-ru

v:ducl'tová mezera
schémata fungovónl vzducho-izolotnfhosystému - ů vananty
Var iantním č ř š je ř š ě za ř ě soklem. V žádném ř
ě nebude č žádná vzduchová dutina, pokud ů ř Snížení vlhkosti
ve zdivu jakoukoliv z ě úprav bude spíše č a je ř využít i dalších metod.
Vzduchové úpravy jsou proveditelné prakticky v jakékoliv č ě ě hluboko
zamrzlých ů Detaily ě metod (povrchy, druh omítek, ů velikost výde-
ů a ů atp.) je ř navrhnout ě ř odkopávání základu je ř
zvážit i možné statické a stabilitní ů vlivem jeho č
Kapi tola 6 - č zd1va
I

• • • •
Pozor: Odkopání horniny okolo základu je ř ě po ř ponechání ě
ných "zemních" ř ů (viz obrázek). Až po ě ě zeminy v púvodním
výkopu lze odkopat ochranné ř zeminy a navázat ochrannými konstrukcemi.
ě Odkopání a odkrytí základu podél celé ě ve spojení s jílovitým charak-
terem podloží ů ž mít fatální statické dúsledky.
I Stavební úpravy, které ň pronikání vody do ů
Klasické, ř jílové izolace ř jedné nebo obou
stranách zdiva pod úrovní terénu se ě zhut- komennl: zd>vo. f'
zdivo
ě vrstvami ř ř zvláštní zemi-
ny. č takových ř je ř závislá blokYJ"" ' 'o"''''
jakOilOiant
na vlhkosti okolní zeminy a zdiva. Pravidelným
vysušováním jejich č geomet ricky klesá.
ř jsou takové úpravy velmi vhodné v ř J
dech, kdy hrozí č opakovaného zaplave-
ní. Technologii je ě ř ě ě
navrhnout.
u ň upraveného
terénu
ft (
Jílové izolace
I Metody ě ě vodu do podzákladí - elektroosmózy
Tato ř jsou navrhována v situacích, kdy vlhkost ě není prakticky ř š
žádnou stavební ani chemickou metodou. Dále jsou vhodná v takových ř kdy
jsou č zásadní stavební úpravy, jako ř výkopy, odkopy, vybourávání apod.
ě jde o zabudování kladných a záporných elektrod v takovém systému, který obrátí
tok vlhkosti do č míst.
Obr. č 7: Návrh ě elektrod ř ě mírné elektroosmózy
Nepodsklepený objekt Podsklepený objekt
Zpravidla se tak brání vzlínání vody ve zdivu. Tato metoda však neodstraní ř č
č
Kapi tola 6- č zd1va
Ň Ů POVODNi
I Drenážní systémy
Jak bylo č výše, je ř aby ě š zásadních č ř navrhl odborník.
Mimo zústávají stavební úpravy, které zajistí snížení hladiny spodní vody a vodu odve-
dou. Jedná se o velmi obvyklé ě ů ů drenážních ů ř vhodné
konfiguraci terénu se ů ž v kombinaci s dalšími metodami jednat o efektivní š
ř všech úpravách formou drenáží, tzn. ř ř ě odvedení vody od objekt u, je ř
respektovat jejich fyzikální č Uložení drenáže musí být v ě tzv. depresního
úhlu = 60° od oblasti zdiva, které by ě být ě ě č Po vynesení
tohoto úhlu tak vznikne oblast, do které lze drény uložit, a tedy také hloubka a vzdále-
nost od budovy. ř nerespektování této zásady se ů ž voda k objektu naopak ř ě
Výkop se po provedení drenáže zasype s obvyklou skladbou a provede se vyspádovaný
obvodový č Na plochách zdí v interiérech zústávají ř malé oblasti,
na kterých se ů ž projevovat zvýšená vlhkost.
Č ř schematické ukázky ř venkovní volné i ě stavební r }•hy jsou jakým-
si souborem typických ř š
Drenál se jttrkovým zásypem
ě do vsaku, č teml'lfho
dren«J
• č providtlSriovaci
kanálek vyloJenV kameny na
ro5yp, odvodnéní do
v .soku, b Jtmniho dre-nu
ě Neodborné odkopání zeminy kolem objektu ů ž
vést k narušeni stability budovy, č kolapsu. Konzultuj te
vhodnost a postup s odborníky
Kapitola 6 - č zdiva
• • •
Ve ě č 1 a 2 je provedena nejobvyklejší úprava pouhým odkopem, vyspádováním
dna nového kanálu a uložením drenáže. Voda vzlínající z podzákladí do zdiva dále zústá-
vá. Toto ř š ř ů hloubky ů protože hrozí č poru-
ch vlivem mrazu. Ode dna ř by základ ě být š ě v hloubce ě 70cm.
Zdivo v úrovni kanálu a soklové č budovy je vhodné ř č omít kou. Ř š
je ě č avšak č užívané.
Ve ě č 3 došlo vzhledem k úrovni místností k zásypu vybudovaného kanálu - také
s ohledem na ř výšku založení budovy. Do výkopu byla ě uložena drenáž.
Ve ě č 4 je č obdoba ě š dutinových ř která je ř š pouhým
ě š podélným kanálem. Vzni kají tak obvyklé zídky ve dvorech a ě š č
zanesené hluboké š ě To je ě velmi ě ž ř š avšak nepríliš č ě
dokonce vadné, které ale umožúuje č ě nižších podlaží. Z hlediska vlh-
kosti na ř povrchu zdiva je č ě
I Nevhodné ů č v ř klimatických ě
z výše č možností č se ě ř č s klesající teplotou,
ě s mrazy. Nevhodné v chladném období (i když ji nak nutné) úpravy jsou:
== všechny metody s využitím okopání ů v terénu,
"" takové úpravy, které vyžadují č zavlhlých ě š omítek jako č zvole-
né metody (nejedná se o samostatné úpravy, viz dále) ,
== sanace pomocí infúzních clon. pokud využívá chemický ř nevhodný pro
chladné období.
Možné jsou všechny ř úpravy tam, kde je možnost temperování, a v takových ř
padech, kdy zdivo nemá menší teplotu než S oe, Z tohoto hlediska se jeví jako vhodné
č metodou infúzních clon ě ř nebo pomocí aplikované mírné
elektroosmózy.
V období od do ř je možné otloukání omítek a bourání podlah jenom za č
t ých podmínek. Tyto podmínky jsou dány ů zdiva. Nasákavé a ě nasákavé
č stavební materiály není vhodné zbavovat ochranné omítkové vrstvy (i když
porušené vlhkostí). Správná je volba t akové metody, kterou lze ě po č -
ř infúzní clona ihned a č omítky až v následném vhodném období ě tak
elektroosmóza). Zkreslující je optická č že vlhkost se v zimním období "snižu-
je". V žádném ř ě to neznamená vysychání zdiva - naopak vysoká ň vlhkost-
ních map se projeví v ě ř a dubnu.
Z popsaných úvah vyplývá, že se majitel (uživatel) v žádném ř ě nevyhne ř vyso-
kém č zdiva ě konzultaci s odborníkem v daném oboru. Není však
č možnost ě ě prací svépomocí.
Kapitola 6 - č zdiva
Ň Ů POVODNI
I Vlhkost a soli ve zdivu
Výskyt, pohyb a projevy solí ě rozpad omítek a zdiva) jdou ruku v ruce s vlhkostí
zdiva a vzduchu, což je ř povodní postižených ů Vodorozpustné soli jsou
tot iž ě š hygroskopické, tedy schopné na sebe vázat vzdušnou vlhkost, a stavební
materiály se pak projevují v povrchových vrstvách jako vlhké. Mnohé poruchy vlivem
zasolení (vlhký povrch zdiva nad izolacemi, ě soli a rozpad omítek zdiva) bývají
ě ř špatné funkci hydroizolace č plísním. Stejné jako u vlhkosti je i zde
ř odstranit zdroj solí, aby opravy (zdiva i omítek) ě jen krátkodobý efekt.
ř vysoušeni č ě povodní š ě ů znovu krystalizovat, a dochází tak
k ucpání a porušení póru zdiva a omítek.
Zdroje solí ve zdivu jsou: sul a č pro zimní š ř komunikací (soklové par-
tie staveb, klenby č traktCt), technologické procesy ř výroba, chla-
dírenská ř úpravny vody), chlorové vápno užívané k ě a dezinfekci, spod-
ní voda s vysokým výskytem ů chemická hnojiva, rozklad organických hmot
(kanalizace, stáje, ř č š ě atmosféra, holubí trus (povrch fasád), výrobní
proces stavebních surovin, spalování uhlí (v okolí ů chemická hnojiva. Solný roz-
tok známý jako solanka figuruje ve stavebnictví jako nemrznoucí ř
Pro stanovení obsahu solí ve zdivu existuje ř metod, které se liší pracností, ř
jovou č ř požadavkem na velikost vzorku i cenou. Analýza ě š
množství ů bývá č ě nákladná, je tedy vhodné využít všechny dostupné infor-
mace o ů využívání objektu ů prostupování vody do zdiva š ť splašky,
zatékání z chodníku, vzlínání mineralizované spodní vody apod.). U ě ě
ných objektú je dobrým pramenem ě historický ů
Návrh opatí·ení a navržená koncepce sanace závisí na č situaci rodiny a ě být
ř ě ř charakteru objektu a jeho ě technickému stavu. ů ž je, aby jed-
notlivé č zásahy byly komplexní a zahrnovaly i povrchové úpravy zasoleného zdiva.
Nezbytné je ř ř ů ě ž údržby. Úplné odsolení zdiva není z hlediska
stavební praxe proveditelné- to je možné snad jen v ř ě úplné ě zdicího mate-
riálu. Met ody sanace ů ž ě zhruba takto:
::::: ě solí č ě kontaminovaných materiálú,
::::: redukce obsahu solí v materiálech,
ř rozpustných solí na nerozpustné chemickou reakcí,
== omezení migrace na povrch ů (hydrofobizace podkladu, č omítky).
I Zdroje:
VAli(EKJ. a kol.: ň ná1ledku zaplav. Vía Terra 2002
BAL[ KM.: Vy1uiování zdiva. Grada, 1995, 1997,1999
BARTÁK K.: Fasády a jeJích rekonstrukce, Grada, 1996
Autor ř schémat: Ing. Michael Balík, CSc.
Kapitola 6 - č zdiva
• •
7
OCHRANA
A ZATEPLENÍ Ů
Jedno č ř že šaty ě č ě a tak se nelze divit, že mnoho lidí chce novou
fasádou zvenku smazat stopy po nedávné velké ě ě ř z vás možná již ř
povodní uvažovali o novém č kabátu" domu vzhledem k rostoucím cenám
energií. Jelikož se jedná o velmi komplexní a komplikovanou problematiku spojenou
s vyšší č ě ž ň ř a nebajte se vaši situaci probrat a naplánovat
s odborníky. Pokud chcete vlastními silami a bez chyb zateplit starší objekt, ř se
na nastudování mnoha ů a postupú. š ě správné ř š problematiky tzv.
tepelných mostu
6
je ř ř š v kontext u místních podmínek. Zvažte vaše možnosti
a schopnosti, ť š ě ř š detaily mohou vést k ě objektu a zhoršení
podmínekkjeho obývání.
Mnoho lidí volí cestu snížení ztrát. ě místy jsou č ě okna a dvei·e, dále
podlahy a strop. Mnohdy není nutné okna ě (pokud byla v minulosti ř š ř
ná a nebyla zaplavena), ť nejvíce tepla uniká výplní. Pokud jsou tedy rámy v ř
je možné nechat ě pouze ě ž skla za č ě č dvojskla. Jelikož
i zde je velké množství ů kterými lze č zasklení ň je vhodné
vybrat solidního výrobce, který vám ů ž orientovat se v množství ů zasklení,
fólií a ů č ě a nabídne vám ř odborné montáži ě záruky.
Pokud jste již ř povodní ě problémy s vlhkostí zdiva, je nutné postarat se o odstra-
ě jejího zdroje. ě finální zateplovací práce š ě vlhké stavby není vhodné. Pokud
není snížena hmotnostní vlhkost zdiva pod S%, ů ž zaizolování vést naopak k navýše-
ní až k zakonzervování vlhkosti a rozvoji biotického napadení hub a plísní. Avšak ř
blížící se zi mou je vhodné provést provizorní ř která pomohou chránit vlhké
zdivo vašeho domu. ě následujících ů ů provizomího zteplení vlhkého zdiva
bude hrát ě š roli, pokud ř událost povodní nastane ě zimních
ě ů
::::: ě a ě vzduchová mezera + nahrnutí vrstvy zeminy (pokud to terén
dovoluje),
ě a ě vzduchová mezera + obložení ř balíky slámy,
6 Tepelným mostem se rozumí místa konstrukce. kterA jsou nejvíce ochlazována a kterým1 unika nejvíce energie. Na ě místech pak nastAvá
kondenzacevzdušnévlhko5ti a progrese pl isní. Mezi tepelné mosty ř okenní ř oslabené konstrukce, vykonzolované konstrukce ř
balkóny. terasy). neodízolované stropní konstrukce č rohyncjvice ochl azovaných místnosti se špatným ě
Kapitola 7 - Ochrana a zateplení objektu
Ň Ů POVODNI
"" ř ž obklad tepelné izolace s č ě vrstvou č
materiál je možno využít po vysušení k tepelnému plášti),
"" speciální fóliové tepelné izolace (paropropustné fólie vypnuté na ř ř
ě rámu).
Uvedené provizorní zpi1soby zateplení vám pomohou, aby:
"" nedošlo k porušení struktury zdiva vlivem rozpínání ledu ř mrazu) - celé zdivo
ů i za ě š ů mimo mrazové teploty,
"" na ř povrchu zdiva nedošlo ke kondenzaci vodní páry (urychlení procesu
vysoušení a ě biotickému napadení houbami a ě
"" ř spojené s ě v ě zimních ě ů ů na ř
úrovni.
Pokud již máte aplikovaný tepelný š ť (zateplenou fasádu), nemusíte jej ihned sundá-
vat. I ř snížené vlastnosti ů ž pomoci ochránit zdivo ř mrazem. ň
však hned na ř ě detailní prohlídku (sondu) zasažené č zateplovací omítky.
Pokud se rozhodnete pro ě zaplavené izolace, nechte nejprve zdivo vyschnout
(nežli dosáhne v ideálním ř ě požadované ustálené hmotnostní vlhkosti do 5 %) a až
poté ď ě vlhké č izolace. ř návrhu č materiálu ě ž berte
v potaz možné opakování vysoké vody a možnost užití lepších, nenasákavých materiálú
(desky z XPS - extrudovaného polystyrenu aj.). Pozor, tyto materiály bývají ě
dražší.
č š ě ale vlhké zdivo zdroj: ě v tísn1
Kapitola 7 - Ochrana a zateplení ů
8
Ů Č Ě Š
CHYB Ř Ř Š
• • • •
Následující text dává do souvislosti ř č ž ě š chyb, se kterými se v ů ě
obnovy domácnosti zasažené povodní setkávají. Cílem je odhalit pochybení, aby k nim
již nedocházelo.
a) Znovu objevující se ě
Znovu objevující se ě jsou ě č ě š projevem chyb ě odklízení
povodiiových škod. Modelové situace (uvedené v následujídch bodech) č ř č
vzniku plísní a jak vzniklou situaci ř š Jak již bylo ň v ř š textu, je
potí-eba najít a odstranit zdroj ě
ě se znovu objevují.. .
. . . vlivem instalace nových oken a ř š intenzivního režimu topení a ě
ě č ě velmi č ě ň úniku tepelných ztrát. ř jejich insta-
laci domácnosti č č ě omezovat ě vzduchu a takto zaizolovaná vlh-
kost se projevuje náriistem plísní. Č a ě ě a topte!
... když se používají pouze ř Savo k ř zlepšení situace. Jak již
bylo ů ě v kapitole lf, Savo ů na ě ě a ě
ě povrch Savem- "akutním" ř ě š ř č
ř který púsobí ě ř Pregnolit OMB, jenž je k sehnání
ve specializovaných drogeriích.;
. .. po aplikaci interiérových barev. ě malování nevhodnými malbami obsahu-
jícími hlinku, klíh, latex č olej vede k progresi plísní. Tyto materiály pro malbu jsou
vhodnou živnou púdou pro ě a proto je nepoužívejte. Vhodné postupy ř ě
najdete v kapitole 1 f .
. .. po ř nového (i vlhkého) nábytku ke ě Rychlým zabydlením je zabrá-
ě snižování vlhkosti, a to ů ř š cirkulace vzduchu. Navíc (nový) náby-
tek "nasaje" vlhkost místnosti a jeho životnost se ě sníží- vaše finance byly
vydány č ě Ponechejte č vzdálenost nábytku od ě abyste zajistili
cirkulaci vzduchu ke zdem.
Kapitola 8 - ů ě š chyb ř ř š
Ň Ů POVODNI
. zakrytím vlhké podlahy neprodyšnou krytinou (PVC, koberec, lamino). I v tomto
ř ě úpravy nedovolují úniku vlhkosti. ě prostor pod krytinou se stává
živnou ů pro ě a houby. ě položení podlahové krytiny - zabrá-
níte tak jejímu ř č znehodnocení.
.. když neodstraníte ř ř ě obklady. Tím zústávají vhodné podmínky pro
ů plísní. I venkovní nepropustn}• sokl a ř dlažba ů ž ř č vzlínání
ů vl hkosti ě a rozvoj plísní v interiéru.
.. . po ě provedeném ě vlhkého sklepa do obytných prostor. Pokud je
renovace ě provedená, ř š do interiéru zvýšení vlhkosti a vhodné podmínky
pro ě č aby sklepní prostory byly ě ř ven a byly ě
lené ř
.. vlivem chybného (ne)odvedení š ť vody. Toto svépomocí lehko odst ranitelné
zanedbání vede k ů vlhkosti v objektu, což se ů ž projevit výskrytem plísní
(viz kapitola la).
.. na místech v objektu, která ě výskytem plísní už ř povodní. Jelikož se jedná
o tzv. tepelné mosty ě š místa objektu, probíhá zde kondenzace vlhkos-
ti. Pokud se neodstraní ř č (promrzání ě stále zranitelných míst), budou se
zde ě nadále vyskytovat. ď se s odborníky, jak odstranit tato "slabá" místa.
Nevhodné š by mohlo situaci zhoršit.
ř špatnéhovysoušení odvlhlovaiem. Domístnosti proudívzduch ř oknem. zdroj: ě v tísni
Kapitola 8 - ů č ě š chyb ř ř š
• • •
b) ě ekonomické situace spojené s prodražením oprav
ě ekonomické situace spojené s prodražením oprav bývá ů podce-
ě ř neznalostí technického charakteru i stresem v tomto obtížném období.
Mnohdy se prodlouží i doba vysoušení.
K ě ekonomické situace a prodraženi oprav ů ž dojít vlivem ...
. .. velké ř elektrické energie (viz str. 16 a str. 34 - č ě č ř ener-
gie). Probíjení elektrického obvodu (viz kapitola lb), nedodržení zásad ř návrhu a použití
vysoušecí techniky (str. 16) vede ď k č vysoušení, nebo ě ř
ě elektrické energie. ě optimální podmínky pro vysoušení. U vašeho dodavatele
energie se informujte se o povodilové ě ř ě o upravení ě č záloh.
. .. chybného provedení drenáže. Chybným provedením dochází místo odvodu vlhkosti
ke stažení a č š ť vody k ě ů To ů ž vést ke ě základové
spáry a statickému narušení objektu ů nadzdvihnutí mrazem).
. .. ě místností ř použití č č ů a ř š č cyk-
lu vysoušení, ř ě Dodržení zásad ě ů intenzivního
vysoušení (viz str. 16) zefektivi1uje vysoušení objektu a snižuje náklady.
.. . brzkého "zabydlení" (koberce, nábytek, malby). ě vlhkých zdí (novým)
nábytkem vede k ě č vysychání a ř vzduchu. Brzy nastá-
vá dest rukce nového nábytku, krytin a rozvoj plísní (vlivem nastoupání vlhkost i).
č zabydlení, ř nábytek ř ke ě a kontrolujte stav vlh-
kosti i po zabydlení.
... laxního ř ř ř š škod. š ě odplavené zeminy u ů objektu
vede k zatékání š ť vody k ě ů a narušení statiky objektu mrazem č
sedáním. U neobývaného objektu ů ž mráz poškodit i vedení vody a topení. Pokud
sami nemáte technické znalosti, vyhledejte radu spetialistú .
.. . č oprav pro nedostatek financí. To nastává chybným laickým odhadem
ů č nehospodárným mrháním ř ů š ě u rodin s nízkým roz-
č je ř nastavit priority oprav ř ě jen nezbytného č oken,
nikoli v celém ě č nákupy a práce spojené s modernizací objektu
(ne s rekonstrukcí) vedou k č oprav. Výdaje plánujte s celou rodinou (viz
tabulka ř ů a ů na str. 34) .
. .. nesepsání smlouvy o dílo s dodavatelskou firmou. I ř zanedbání kontroly
smlouvy nebo jejích č č nenastavení kontrolních ů ů ž vést ke kom-
plikacím mezi dodavatelem a zákazníkem. Nechte se informovat o ž ě a ě
a ě abyste obdrželi doklady o zaplacení.
. .. použití nekvalitního materiálu ř ř použití komínových cihel dochází k ů
ku dehtu omítkou).
Kap1tola 8 - ů č ě š chyb ř ř š
'

I Tabulka ekonomické rozvahy - ř a výdaje
Níže uvedené tabulky pomáhají ě zmapovat jejich ekonomické zdroje, vydáni
a rezervy ř pro fungování domácnosti a opravu ň škod. Do ekono-
mické rozvahy nejsou ě ě č náklady na stravování, zábavu a kulturu, jeli-
kož jsou ř regulovatelné rodinou jednotkou.
TABULKA Ě Č
Ř Ů A Ů
ř Náklady
druh popis č popis
hlavní č platy nájem
duchody leasing
vedlejší brigády č
alimenty Ali menty
Komunikace
S kola
Energie
Doprava
ř
Pojistky
Celkem Celkem
č
TABULKA OKAMŽITÝCH
Ů NA OBNOVU
ř
druh popis č
ř prodej
ř
úspory
hypotéka
dar
š ě
dotace
Celkem
ě Pozor na č zlatokopy! ř ž rodiny, její neschopnost splá-
cet č ě není možné ř š další ů č ale u č poradce nebo
s pomocí nevládních organizací. Vidina rychlých ě jde ě š ruku v ruce s dalším
zadlužením.
I č ě č ř energie š č ů
ř el. energie= ř ř ů v kW ř ě č ř ů všech š č ů
č č ů v kW uvedená výrobcem na štítku ř ř ř 1 900 W = 1,9 kW)
x jednotková cena za 1 kWh ř cena v roce 2011 se pohybuje okolo 4,65 č x
č hodin, kdy ř pracují x č dní v ě kdy jsou používány
Kapitola 8 - ů č ě š chyb ř ř š
Ř
Č
LITERATURY
BAI ER J., TÝN Z.: Ochrana ř Grada, 1996
BAIERJ., PEKL[K V.: Ochrana ř v bytech, chatách a chalupách, SNTL, 1989
BAL[ KM.: Vysusovánf zdiva, Grada, 1995, 1997, 1999
BARTÁK K.: Fasády a jejich rekonstrukce, Grada, 1996
BARTÁK K.: Rekonstrukce v panelovém ě ř š nástavby, zateplení, Grada, 1998
CAl S S.: Statika stavebních konstrukcí - vybrané, 1990
FARKAV.: Izolace staveb proti ě chladu a hluku, SNTL1975
JUU$ K.: Statika, 1987
Kol. ů Státního zdravotního ústavu: Seznam dezinfek(nich, dezinsek<ních a č ř ů č
ř ů a ů a ř ů pro dezinfekci vody schválených hlavním hygienikem CR k 1. 1. 2002, ř ě
informací SZú 212002
KOLLMORGEN U.: Zateplování domu: Nová úspora energie lkar, 1998
LANDA R.: Rekonstrukce a opravy budov, 1983
LEBEDAJ. a kol.: Sanace zavlhlého zdiva a budov, SNTL, 1988
J.: Jak likvidovat ě Grada, 2001
M.: Dezi nfekce, desi nsekce, deratizace, 1980
VAl[( EK J. a kol.: ň ů záplav, Via Terra 2002
VANfK T.: Rekonstrukce staveb, 1989

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful