Ioannis Psycharis se narodil v Oděse v Rusku roku 1854.

Jeho otec pocházel z ostrova Chios a jeho matka z Epiru (kontinentální část Řecka). Sám byl jedináček, jelikož jeho matka zemřela asi 18 měsíců po jeho narození a jeho otec se již znovu neoženil. Jeho otec, jelikož byl bohatý, se postaral o to, aby mu nic nechybělo. Po krátkém pobytu v Konstantinopoli, odešel do Paříže, kde studoval filologii. Následně odešel na chvíli do Německa, aby se znovu vrátil do Paříže a byl zaměstnán jako profesor Novořeckého jazyka na Škole Vyšších Studií a na Škole Orientálních Jazyků. V roce 1884 se stal se docentem Lingvistiky (Filologie?) na Sorbonně, přejímajíc místo po svém učiteli a helénistovi Emilu Legrand. Ioannis Psycharis navštívil Řecko maximálně pětkrát a to jen proto, aby mohl pokročit v různých studiích, které psal. Přes jeho finanční možnosti a společenské postavené, Psycharis bohužel neměl lehký rodinný život. V roce 1912 se rozvedl s jeho první manželkou a navíc přisel o dva jeho syny, kteří zemřeli během první světové války. Jeho druhá manželka mu, bohužel, také nemohla dát klidné rodinné zázemí, které si tak přál. Navíc jedna hrozná nemoc ho zasáhla v posledních letech jeho života a tak skončil v posteli. Ale jeho duševní jasnost se neztratila. A v této těžké chvíli začal psát. Nakonec ale osudu neunikl a tak 30.9.1929 zemřel a nechal své dimotikistické hnutí bez vůdce- Jeho pozůstatky byly převezeny a pohřbeny na ostrově Chios, tak jak on si přál. Slavný řecký učenec Emannuil Benakis se postaral o koupi slavné Psycharisovy knihovny. Dnes tato knihovna je součástí „Knihovna Benakis“. Jeho dílo Ioannis Psycharis vynikal jako filolog i jako spisovatel. Napsal mnoha děl, jak v řeckém, tak i v italském a francouzském jazyce. V těchto dílech můžeme vidět jeho schopnost, jak zobrazuje život. Je to realistický spisovatel, který popisuje co viděl a zažil. Jelikož byl měšťan, nikdy se v jeho tématech nezabýval společensky a finančně níže postavenými třídami lidu. A právě tento postoj vytváří jistý paradox. Jak vůbec takový člověk, který jako první se odvážil uspokojit požadavek obyčejných lidí v jazykové otázce, a který šel proti proudu svým společensky rovně postaveným, se nepokusil nahlédnout na problémy těchto lidí. I přesto všechno nikdo nemůže zapřít, že Psycharis byl jednou velmi důležitou osobností jak řecké literatury, tak i zastáncem dimotiki. Ve všech jeho dílech převažuje lidový jazyk. Tento jazyk podpořil jak nejvíce mohl, načež prohlásil, že tento jazyk se musí prosadit ve všech druzích psaného projevu, tak jak ho mluví lid, bez dalších gramatických či syntaktických zpracování. V té době jeho jazyková reforma, psycharismos, byla opravdová revoluce, která vyvolala nenávist a ostrou kritiku ze strany veřejnosti a odborníků v těchto otázkách. Celá jeho jazyková reforma byla uplatněna v jeho díle To taksidi mou (Moje cesta), které bylo vydáno v roce 1888. Skrze toto dílo je vidět jeho jazyková teorie, která představuje jakési obrození pro řeckou literaturu. Avšak Psycharis nebyl sám, který usiloval o prosazení dimotiki. Mezi nimi byl například Emannuil Roidis, Eftaliotis, Palamas, Karkavitsas a Pallis, kteří ho podpořili. Mezi další jeho díla patří především romány, které byly napsané v dimotiki. Jsou to například: I Tzulia, Zoi kai agapi sti monaksia (Život a láska v samotě), Ta dyo aderfia (Dva bratři), Agny, Ta dyo triandafyla (Dvě růže), I arosti dula (Nemocná otrokyně). Kritika jeho díla byla kontroverzní, jelikož byla ovlivněna odporem, který měli k němu. Podle některých jeho dílo bylo excelentní, podle jiných zas bezvýznamné. Jeho dílo je důležitou součástí novořecké literatury.

To taksidi mu (obsah) -v Poli a v Athenach a take v hlavnich mestech mluvi koine -na Chiosu zas byli toho nazoru, ze nemame koine, ale pouze mistni nareci -patois (jazyk/nareci, ktere se mluvi na nejake vesnici) +-z politickych i geografickych duvodu postupne se nareci sjednocuje na koine jazyk -lidove pisne a pohadky jsou utvoreny z patois temer vsech vesnici, od kazde neco -tehdy diglosie se skladala z zivych jazyku oproti dnesni dobe (doba Psycharise) kde se stretava mrtvy jazyk s zivym -to taksidi mou je druh dokumentu -odkazuje i na jine jeho knihy jako Apologia, Roda kai mila -tato kniha ma zaklad gramatiku, ale on ji chtel zazpivat a povazuje ji za pohadku a ne za cestu, pouzil jak fantazii tak i poezii -pise pro Ideu -chce uskutecnit cestu na Ionske ostrovy, na Kretu, na Kypr, pote do Aten -zije ve Francii, jelikoz se neucastnil valky, aspon se chce zucastnit valky o narodni jazyk -pise koine jazykem lidu, pokud dimotiki nema nejake slovicko, vezme ji ze starorectiny a snazi se ho prizpusobit gramatickym pravidlum lidu -vse co napsal ve sve knize je smyslene krome nenavisti k Turkum a lasce k vlasti a k jazyku kapitoly: 1-nachazi se v zapadni Francii, natahne se na kpecku nejake louky, je jaro, pri pohledu na more si vzpomnel na svou vlast, rekove ziji se sokratem a platonem, soucasnik V. Uga, rika jeho zene, ze pojedou do Recka, ma vzit s sebou knihu recke gramatiky od Rangavise. 2-gianula,jeho babicka, ktera ho vychovavala, miloval ji nadevse, chtel se ji zeptat na jeji nazor o odjezdu do REcka ona mu to vymlouva, nakonec ale on vyhraje, jen ho upozornuje, ze ackoliv mu budou nadavat, on nesmi odpovedet stejnym zpusobem a nesmi vubec se dotknout nabozenstvi, vzdy ma rikat ano 3-30. cervna vyrazili vlakem do Marseille, odtamtud lodi do Poli 4- Pariz, mesto ktere mu zrodilo dusi a mysl, bude navzdy jeho zeme, nostalgie po ni, od ni vime vsichni co znamena svoboda (revoluce), naucila ho vazit si velkych osobnosti, svobody 5-V. Ugo zemrel, vlast ho vzala, jeho vnoucata brecela, presto on pred nimi kdyz byl nemocny , nikdy na sobe neukazal, ze ho to boli 6-ostatni staty jao francie a italie si rekli, ze budou tak velke, jako byly v minulosti, recko se oproti tomu drzi stareho rrecka 8-v Poli jaksi onemocnel, bylo to asi z te cesty a z unavy v(dle doktora), ve skutecnosti se mu udelalo zle z Turku a z tur. vlajky, kterou videl, Rekove v Poli se snazi vychazet dobre s turky, skoly nahradili spise vojsko, vsichni se radsi uci nez aby bojovali, Turci zas kdyz zabrali nejakou oblast, nesnazili se si ji privlastnit, nybrz delali to jen z fanatismu, aby meli neco navic,proto take je kazdy dokazal rozlisit od ostatnich (zili spolu s reky pres 400 let a stejne nic) 9-sel s jeho otcem do citarny (diabastiri), vse bylo klidne, nebyla tam ani duse, cetl recke noviny,ale zdalo se mu to jako kdyby cetl francouzsky.Pote usnul, zdal se mu sen, kde videl jednu obrovskou mapu a na ni rozdelene staty evropy podle barev a kazdy stat zastupoval jeden clovek a vsichni byli otoceni smerem k Recku a smali se a rikali, ze Rekove pouzivaji pseudokatharevusu a ze tak zneuctuji jazyk Perikla, ppote se vzbudil a odesel domu nastvany 10-jeho bratr Jannis, ktereho popisuje jako lva a ovci, vzdy drzeli spolu, byl obrovsky, mel velkou silu a kdyz mel jist, dokazal sporadat toho tolik jako jeden drak (obelix), byl to velmi chytry clovek ale mel take rad zabavu,nemel rad ucitele, mel i kamose Platanisise, ktery byl tqaky velikan, prirovnal ho k ostrovu

11-navstivil fanarsky patriarchat (kde byl obesen patriarcha), tam se volil patriarcha kazdy dva roky, narozdil od zapadu, ktery mel papeze, navstevoval nabozenska mista (kostely atd) ktere se poturecteli a stali se z nich mesity, tzami atd.. 12-chtel navstivit Bospor (Bogazi), ktery rozdeluje Evropu a Asii, pikolik ho posadil na predni cast lodi, aby mohl mit vyhled, narozdil od Reku Turci nechavaji sve domovy, kdyz je prestanou bavit, nebude utracet za opravy atd, bud nebude mit nic a nebo si koupi novy, pote znovu prisel pikolik a slusne mu rekl, ze jde kapitan a musi se on premistit na jine misto (kapitan burda gelior), kdyz se vracel, tato veta se mu honila hlavou dokola (prirovnal si to k prvnimu prichodu turku do recka) 13-kdyz uz se vratil do Galata, vzpominal na svou starou lasku, ktera mu kdysi slibovala, ze si ho vezme za muze, sedel mezi pomniky a koukal na vyhled na Poli a Agiu Sofiu,nahle nekdo s bilou vlajkou sel k nemu (sultan Mahmut) 14- Mahmut mu chtel slovy ukazat, jakou ma moc a ze v okamziku muze vsechny znicit, pokud se mu nepodridi, on zas argumentoval tim, ze neni jen tak ledajaky clovek nybrz ten, kdo je Idea, Evropa, Svoboda sama, pote vstal a Mahmut a jeho poslici se zacali trast a prisel jeho bratr Jannis spolecne je zahnali 15-jelikoz se bal nasledne reakce, brzy rano odjel na Chios, jak plul, seznamil se s ucitelem, ktery mu dal lekci. ho opravil u jednoho slovesa tim,ze tam dal augment e..oduvodnil to tak,ze to prirovnal k vadnoucim kvetinam, ktere jakmile dostanou vodu, znovu se rozkvetnou, tak stari Rekove projevovali s e zdvorilost jejich duse, katharevusa dokaze oskliva a sprosta slova predelat tak, ze budou znit krasne 16-dopluli na Chios, ubytoval se, kdyz usnul, bylo tam zemetreseni 17-jeli s panem Kostasem na oslech do oblasti, kde se vyrabela masticha, pan Kostas mu rikal ze zde napsal Homer Iliadu, nacez Jannis mu to vyvratil, ze Ilias nebyla napsana pouze jednim jazykem, nybrz vice dialekty a neni to rapsodie nybrz lidova pisen, kterou vlastne vubec nenapsal Homer, protoze neumel psat..dorazil do Pyrgi--> lide tam nechodili do skoly, jelikoz povazovali, ze pismena jsou jim k nicemu, jsou toho nazoru, ze aby jeden narod byl slavny velky potrebuje pouze dve veci--> chce uceni a vojsko. Pote argumentoval s chlapcem, ktery se hadal s otcem, ze neco rekl spatne, nacez pan mu to vyvratil a rekl mu, ze neni v pozici aby opravoval co je spatne a co spravne, pokud nedokaze vysvetlit duvod,proc je tak ten tvat ci onak, ucelem glosologie je najit pravidla mluvy (reci), lepe porozumis gramatice novodobe a staroveke mluvene reci, nez abys to nastudoval z nejake knihy 18-o lasce, ktera vlastne vse spojuje a je sploditelka noveho zivota 19- s panem Kostasem jeli do nejmenovane vesnice, kde se jen hadali a opijeli se, proto se o ni autor nechte zminovat, za to tam potkal starika, ktery ho zavedl ke starence s tim, aby sepsal kazde slovo kazde vesnice a pote je mohl porovnat, pak se setkal s Michalisem (ve vesnici Mesta), tam nejaky dedula mluvi do duse mladikum, ze by meli zustat blazny a spise by se meli naucit remesla a oboru, ktery neni tak obvykly a za ktery ho muze obdivovat cela Evropa (paleolog, astronom, matematik..) 20-on měl průvodce Mentora, říkal, že v Řecku se dodržuje jakési smíření s politickým systémem, tak i s jazykem,nemůžeme znát všechno,nýbrž od všeho něco—uměřenost,jazyk aby nepadl do zapomnění se musí v průběhu času stále měnit,uvádí příklady pbf,kgx...vložení n před nim, n se nachází údajně pouze před konsonanty kpt, ovšen jinak to je u sloves--- eixa filo (1. os. sg) a eixain filo (3. os. pl),konečné n se ztratilo anadiplasiasmem, n zůstalo jen před neznělými souhláskami a samohláskami---zníněné smíření (symbibasmos) bylo nejspíše míněno asi smíření novořečtiny a starořečtiny.Řekové nikdy nedokončí svou práci, začnou něco dělat s nadšením, ale v půlce je to přestane bavit 21- je v Aténách, vše co bylo vytvořeno, tak bylo zásluhou všech a ne jednoho člověka, on jako malé dítě nechápal ty staré Řeky, myslel si o ncihm že všichni jsou učitelé, kdž vyrostl,změnil názor a zpřátelil se s nimi, vydal se na Akropoli, zjevili se mu všichni (Platon,

Sokrates, Herodotos, Aristoteles, Euripides, Demosthenes, Isokrates, Epikuros, Pythagoras, Thukydides...) --všichni tito nemluvili starořecky, nýbrž dimotiki, říkali, že jazyk se přizpůsobí době, jinak by nikdo nikdy nerozuměl tomu,co napsal Homer atd....on s nimi dokonce mluvil (asi mu hráblo, slunko mu spálilo mozek) 22-nazývá jazyk modou, dnes se ti líbí tohle, zítra zas se ti bude líbit něco jiného,přirovnává katharevusu k patois, která ale vlastně nemá žádné zázemí, od někud musela vzniknout,gram pravidla se mají hledat v mluvě lidu

Jediné co známe od Karagiozise jsou texty, ty které se zachovaly, figury-postavy a jeho technika. -sociální nespravedlnost a nerovnost se nezměnila. -označující život chudého ohroženého a neohroženého -v každém případě se dával příklad jednoho vyhovujícího příkladu odporu veřejnosti s divokým důlkem zkorumpované a žoldácké moci. - Karagiozis se málem stal vyjádřením groteskní a nesnesitelné novořecké společnosti PŮVOD -Řecký stát je jediný evropský stát, který měl stínové divadlo, jinak měli něco podobného i státy Ásie. - jedna taková tradice, která existuje v pozůstatcích Sotirise Spatharise nám říká: Chatziavatis byl dodavatelem stavebnin v Pruse M. Asie a měl postavit sarai pro pašu Prusy. Zaměstnal dělníky a mistrem byl určen Karagiozis, který byl tesař, ale měl mozek předáka. Paša ale viděl, že stavba sarai se zdržovala a pohrozil Chatziavatovi, že ho usmrtí. Chatziavatis se bál a tak odhalil pravdu pašovi, že viníkem byl Karagiozis, který od rána do večera říkal vtipy dělníkům a rozesmíval je. Paša si zavolal Karagiozise a řekl mu, aby se už nesmáli na stavbě, jinak ho usmrtí. Ale co měl dělat Karagiozis, když byl takový od narození? Pokračoval opět ve vyprávění vtipů. Paša to slyšel a zabil ho. Všichni byli rozhořčení z nespravedlivého úmrtí Karagiozise. Aby paša uklidnil lid, postavil jeden nádherný pomník v Pruse a pohřbil tam Karagiozise. Tato nespravedlnost ale stála pašu hodně a proto onemocněl. Jeho sluhové, aby utěšili pašu, mu přivedli Chatziavatise, aby mu říkal vtipy Karagiozise. Jednoho dne Chatziavatis vystřihl papírového Karagiozise, natáhl látku, na kterou svítilo světlo a zahrál představení Karagiozise. Paša byl spokojený a povolil Chatziavatisovi, aby

hrál představení, kde chtěl. Jedno představení viděl i Giannis Brachalis a přinesl toto umění do Řecka. Ale řeckým uměním to udělal Mimaros. Další fámou o vzniku Karagiozise byla údajná spolupráce mezi Řeckem a Tureckem. Je nepochybné, že stínové divadlo vzniklo v Turecku, říká se ale, že Karagiozis byl původem Řek. Ještě jednou fámou bylo to, že údajně nějaký Řek z ostrova Ydra, jménem Mavromatis, byl v Číně a po řadě nešťastných událostí přisel o práci a o celý majetek. Tak zůstal sám v této zemi. Jednoho dne se mu dostala do rukou komedie Bertolda a ze zoufalství ho napadlo vystřihnout postavy z teto komedie, natáhnout plato, osvítit to a začal říkat texty z komedie. Jeho nález měl úspěch a rychle ho napodobovali Turci a Židé. Z Turecka pak přisel tento nápad i do Řecka s Barbagianisem Brachalisem. Samozřejmě je pravděpodobně dokázáno, ze stínové divadlo vzniklo v Číně. -stínové divadlo v Číně mělo ze začátku náboženský obsah, bylo prostředkem komunikace s dolním světem (světem stínů) – komunikace s mrtvými, představení někdy trvalo až 4 hodiny, z Číny se stínové divadlo předalo i do indo-čínských a indických zemí, bylo to spojeno s uctíváním mrtvých -na základě jedné verze dlouhá ruka Karagiozise je indického původu -do Turecka se to dostalo pomoci indických acikanu, i Peršane mají podíl na vznik stínového divadla (už ve 13. stol. máme zmínku) -velkou osobností tohoto divadla v Turecku byl šejch Mechmet Kiusteri, pobočník sultána Orchana--> chtěl rozesmát svého pana -chronograf Evlia Celebis zmiňuje, ze Karagiozis byl pošťákem Konstantina Paleologa a Chatziavatis pošťákem sultána Alaentina --> je to nemožné chronologicky,aby se tohle stalo -v 16. století je stínové divadlo je rozšířeno po cele osmanské říši Někteří badatelé říkali,ze Karagiozis pochází již z doby uctívání Elevsínů ve starověkém Řecku Badatel stínového divadla tvrdí, že byzantská společnost převzala stínové divadlo z Číny a ne Turci. Poté co se objevili Turci v Byzanci, převzali tohle divadlo. Nikos Engonopulos zas tvrdil,ze existuje podobnost mezi komediemi Aristofana a Karagiozisem. KARAGIOZIS V ŘECKU V Turecku mohli koukat na představení pouze muži oproti Řecku, kde mohli i zeny. Spyros Melas zpochybňuje, ze Karagiozsi existoval v době revoluce Karagiozis se objevuje v Řecku v době Othona (první zmínka v novinách-hra v Navpliu 18.8.1841), v Athénách mela hra špatný ohlas

Pořečtění Karagiozise--> pořečtily se figury, velká změna byla i v repertoáru, turecky Karagiozis byl sprostý a obscénní, řecký Karagiozis se stal fantastickou hrou bez milostných vztahu KARAGIOZIS V TURECKU Figury byly vyrobeny z velbloudi kůže, neměly napodobovat opravdové lidské podoby, jelikož muslimské náboženství tohle přísné zakazovalo Dialogy byly plné obscénnosti OBDOBÍ ŘECKÉHO KARAGIOZISE 1) 1850-1880-Karagiozis se pořečťuje 2) 1880-1910- I. desetiletí 20. století se vytvářejí nejdůležitější postavy 3) 1915-1940- období dokonalosti, v roce 1924 jsou tištěné první komedie LOUTKÁŘI Byt loutkářem bylo a je náročné, musí držet figury, pamatovat si text, musí umet improvizovat, zpívat, někteří si brali i pomocníky Významní loutkáři: Μπαρμπαγιάννης ο Βράχαλης, Ηλίας και Γιώργης, Δ. Πάγκαλος, Χ. Κόντος, Λ. Γωρανίτης a další. Dělili se to tri skupin dle stylu hraní: podle Mimarose, Rouliase a Memose Nejznámějšími loutkáři ovsem byli: Μάρκος Ξάνθος, Αντώνης Μόλλας και Κώστας Μάνος, byli prvními loutkáři, kteří sepsali jejich hry a které byly vydané v listech Μάρκος Ξάνθος- napsal téměř 46 her (např. doktor Karagiozis, pekar Karagiozis, Karagiozova svatba...) Αντώνης Μόλλας-velmi známý loutkař, vytvořil i své vlastni figury (karetní hráč, Karagiozis a lvi...) Κώστας Μάνος (Lékárník Karagiozis...) POSTAVY ŘECKÉHO KARAGIOZISE • Karagiozis- Chudý, žije v male chatce, je ošklivý a na zadech má hrb, neumí pořádně ani jedno uměni, do všeho se plete, protože nemůže najit prací, tak krade, má manželku a 4 děti, jeho nejlepším přítelem je Chatziavatis • • Chatziavatis- nosí turecké oblečeni, je vždy vážný, děla makléře panovi, je to nejlepší přítel Karagiozise Sior-Dionysios- je Chudý a myslí si,ze je řecký aristokrat, často nadává

• • • • • • •

Barbagiorgos- reprezentuje pravého Reka, je to strýc Karagiozise, pomáhá mu dostat se z problému, je to sukničkář a je hodně Lakomý Stavrakas- je to mazaný kluk, je to sympatická postava Dervenagas- je to policista, je to Turko-Albánec a mluví příšerně řecky Morfonios- je malý s velkou hlavou a nosem, mysli si, ze je hodně hezky, nedokáže poznat pravdu Kolitiris- je to syn Karagiozise Karagiozena- většinou je slyšet pouze její hlas Evreos-je bohatý, lakomý a mazaný, má španělský přízvuk

Beis a Pasas (nebo Veziris)

KARAGIOZŮV REPERTOÁR Můžeme vypozorovat tri skupiny her: v první skupině jsou zařazeny hry, které se tykají každodenního života, do druhé kategorie spadají hry, které jsou inspirované z pohádek nebo z tradic. Třetí kategorie jsou hry, které spadají pod historická a hrdinská díla. Figury byly vyrobeny z Tvrdého papíru a jejich těla byla rozdělena na více časti, aby se lepe pohybovaly.Potahovaly je většinou kůží a pote je malovaly. Hry mely velký vliv na různé spisovatele, kteří psali bud o loutkářích a nebo o Karagiozovi obecně. Také ovlivnily mnoho malířů. Tyto hry nabízí zábavu, sociální osvíceni, vlastenectví, lidovou jednotu a také estetické vzděláni

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful