You are on page 1of 16

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN

FAKULTA SOCILNCH STUDI KATEDRA SOCIOLOGIE

Preisendrferova kla na men obecnho postoje k ivotnmu prosted Kurs SOC107 - Metody vzkumu v sociologii Seminrn prce Jarn semestr 2012/2013

Daniela ov, UO: 397853 Michal Majnu, UO: 397650 Magdalena kopkov, UO: 397679

VOD
V tto prci pedstavme Preisendrferovu klu, kter m mru obav o ivotn prosted. Poprv byla pouita na Nmeck populaci v roce 1996 vzkumnkem Peterem Preisendrferem. Clem tto stati bude aplikovat tuto klu a na zklad validizace zhodnotit jej pouitelnost v sociokulturnm kontextu esk republiky. Peloenou klu jsme doplnili o validizan otzky, kter nm analzu umon. Penos kly do jinho prosted, ne ve kterm byla vytvoena, skt adu problm, s nimi jsme se museli vypodat. Jak pe Disman, pevod indiktor z jedn reality do jin me znamenat ztrtu validity (Disman 2002). Jako jeden z hlavnch problm se ukzal samotn peklad kly. Bylo zapoteb poloky pizpsobit eskmu lovku a zpsobu jeho pemlen o ivotnm prosted. Validizan otzky, kter nm poslou k extern validizaci naeho vzkumu, jsme museli volit obezetn s drazem na povahu reality esk spolenosti. kolem prce nen pinst meritorn poznatky, ale penst mc prostedek vytvoen v jinm kulturnm prosted do eskho kontextu a zhodnotit jeho pouitelnost. Tud se nebudeme zabvat konkrtnmi vsledky respondent ve vztahu k ivotnmu prosted. Nae pozornost bude upena pedevm na reliabilitu a extern a intern validitu naeho vzkumu. Pedn si pedstavme koncept environmentlnch obav a Preisendrferovu klu. Pot zhodnotme sbr dat a problmy s tm spojen. Nsledn provedeme analzu zskanch dat, podvme se na jejich reliabilitu a validitu. V zvru shrneme nae poznatky.

Konceptualizace
Koncept environmentlnch obav1 me bt chpn jako celkov postoj k ivotnmu

prosted (Bamberg 2003). Avak je to koncept velmi irok, kter by mohl zahrnovat nejrznj aspekty lidskho ivota vzhledem k problematice ivotnho prosted od znalost, pes emoce, postoje i hodnoty. Best s Mayerlem (2013: 2)2 tak navrhuj, abychom environmentln obavy chpali jako relativn vgn, obecn koncept kognic (hodnoty, pesvden, postoje) spojench s ivotnm prostedm a abychom pouvali mnohem

Z angl. environmental concern (Diekman, Preisendrfer 2003).

Vlastn peklad: we will use the phrase environmental concern to tap the relatively vague, general concept of cognitions (values, beliefs, attitudes) related to the environment and will use more specific terms to describe specific elements of that cognitive structure.

specifitj termny k popsn specifickch element takov kognitivn struktury (napklad prv hodnoty apod.). Podle Bamberga (2003) jsou environmentln obavy dleitm, avak nepmm determinantem, kter ovlivuje lidsk chovn. Souasn studie se tak vnuj zkoumn jejich nepmho vlivu na vytven a hodnocen uritch pesvden socilnch aktr. Diekman s Preisendrferem se zamuj pedevm na to, jakm zpsobem environmentln postoje ovlivuj ekologick chovn. Tento postoj ke konceptu environmentlnch obav ve vd pevld ji nkolik let, nebo jsou vdci skeptit k explanan sle tohoto konceptu, kter je diskutovn hlavn na poli sociln psychologie (Bamberg 2003). Preisendrfer a Diekman tvrd, e postoje k ivotnmu prosted nemus v kadm jednotlivm ppad ovlivovat chovn jedinc (Diekman, Preisendrfer 2003). Jako pklad uvdj smogovou situaci. Ani apel na lidsk morln faktory a svdom nevede k omezen automobilovho provozu. A to jednodue proto, e by bylo nabourno pohodl jednotlivc. Ti se radji rozhodnou kodit prosted, ne e by omezili sebe. Korelace mezi environmentlnmi postoji a chovnm variuje kolem stednch hodnot (viz. Bamberg 2003), avak roste v ppadech, kdy se environmentln postoje a chovn pohybuj na stejn specifick rovni. Jako hlavn pinu tchto vsledk Diekman s Preisendrferem uvdj vliv faktoru ceny chovn3, kdy pedpokldaj, e lovk pizpsobuje sv chovn smrem k menm nkladm, a tud se formuje pedevm skrze racionln volbu, nikoli morln i jin postoje. Diekman a Preisendrfer (2003: 443)4 dodvaj, e environmentln postoje ovlivuj ekologick chovn primrn v situacch a ppadech spojench s nzkmi nklady, kter mus individuln aktr vynaloit. Ten se rozhoduje, zda omez sv pohodl a bude se chovat ekologicky na zklad vnitn analzy stavu vc, kdy zhodnot, e nklady nebudou dn, i alespo v mezch, kter bude ochoten tolerovat.

Preisendrferova kla
Best s Mayerlem (2013) tvrd, e neexistuje konsenzus ohledn operacionalizace

a men konceptu environmentlnch obav. Preisendrferova kla byla vytvoena za elem men tohoto konceptu na Nmeck populaci v roce 1996. kla pvodn obsahovala dvacet vrok, kter mily mru obav o ivotn prosted. Ovem v konkrtnch vsledcch
3 4

Z angl. cost of behavior (Diekman, Preisendrfer 2003). Vlastn peklad: environmental concern influences ecological behavior primarily in situations and under

conditions connected with low cost.

Preisendrfer vyuil pouze devt z nich5. Pro n vzkum jsme vak zvolili klu osmistupovou, stejn jako to uinil Bamberg (2003) ve svm vzkumu vlivu environmentlnch obav na specifick chovn ve spojitosti s ivotnm prostedm. Respondent byl dotazovn, zda souhlas i nesouhlas s vroky na ptibodov Likertov stupnici: 1 = naprosto souhlasm, 2 = souhlasm, 3 = ani souhlas, ani nesouhlas, 4 = nesouhlasm, 5 = naprosto nesouhlasm6. Z vsledk pak byl vypotn index jednotlivch respondent, kter se pohybuje v intervalu <1;5>. m nich hodnot index dosahuje, tm vt obavy o ivotn prosted dan respondent m. Preisendrferova kla7 1) Afektivn aspekty a) Pomylen na to, v jakm ivotnm prosted budou t nae dti a vnouata, mn dl starosti. b) Jestlie se budeme chovat pod stejn, piblme se k nenvratnmu znien prody. c) Kdy tu novinov lnky o problmech, kter se tkaj ivotnho prosted nebo o nich slym v rdiu i v televizi, tak to ve mn vyvolv pocit rozhoen a hnvu. 2) Kognitivn aspekty d) Stle plat, e vtina lid se nechov k ivotnmu prosted ohledupln. e) Existuj hranice ekonomickho rstu, kter n prmyslov svt ji pekroil nebo brzy pekro. 3) Konativn aspekty f) Pod je pravda, e politici dlaj pro ochranu ivotnho prosted pli mlo. g) Pro dobro ivotnho prosted bychom mli bt pipraveni omezit n souasn ivotn styl. h) Na ochranu ivotnho prosted by mla bt zavedena pslun opaten i za cenu snen potu pracovnch mst. Jeliko Preisendrfer zkoumal vliv environmentlnch obav na ekologick chovn jedinc, vroky rozdlil podle t psychologickch element. Pod hlaviku afektivnch aspekt zaadil vroky, kter mohou vzbuzovat emon reakce. Kognitivn aspekty
5

Preisendrfer vyuil devt vrok: In my opinion, environmental problems are greatly exaggerated by

proponents of environmental movement. ( Diekman, Preisendrfer 2003)Ten spadal do kategorie kognitivnch aspekt.
6 7

Preisendrfer kdoval stupnici od 0 do 4, tud by interval indexu byl <0;4>. Dotaznkovou verzi Preisendrferovy kly pikldme jako plohu.

pedstavuj vroky, kter pedpokldaj jist vhled do problematiky ivotnho prosted. Za konativn oznail vroky, kter maj jist akn potencil. Protoe se vak v naem ppad jedn o metodologick vzkum, nebudeme se touto problematikou dle zabvat.

Sbr dat
Sbr probhl prostednictvm interview administrovanho tazatelem v dubnu 2013.

Soubor respondent byl vybrn nahodile v mst trvalho bydlit autor tto prce8. Nejedn se tedy o pravdpodobnostn vbr, avak takov nen zapoteb pro ely naeho vzkumu. Dohromady vzorek t 100 respondent, jejich vk se pohyboval v intervalu od 18 do 60 let (nejmlad a nejstar respondent m 19, respektive 59 let). Prmrn vk naeho vzorku je 34 let. Ve vzorku se nachz 51 mu a 49 en. Snaili jsme se pokrt co mon nejir pole socilnch vrstev i vkovch skupin.
Tabulka 1: Popis vzorku
Pohlav Mu ena Celkem Absolutn etnost 51 49 100 Relativn etnost (%) 51,0 49,0 100,0 Prmr Minimum Maximum Vk Statistika 34,39 19 59

Metoda
Clem tto stati je zaruit, aby Preisendrferova kla, aplikovna na eskou populaci,

byla reliabiln a validn. Validitu kly budeme posuzovat z vnjho i vnitnho hlediska. Ovem k testovn validity a reliability Preisendrferovy kly bude mono pistoupit a po zskn empirickch dat.

4.1 Extern validita


Jako hlavn soubor promnnch, kter jsme pouili k extern validizaci

Preisendrferovy kly v eskm prosted, jsme se rozhodli vyut Inglehartovu klu, ve kter byly poloeny zklady teze o postmaterialismu. Ronald Inglehart (Inglehart 1997) na potku 70. let 20. stolet definoval koncept tich revoluce. Tento pojem chpe jako proces postupn a vrazn promny hodnotovch preferenc obyvatel vysplch zpadnch zem 8

Respondenti byli vybrni v obcch Mokov, Lanov a v Uherskm Hraditi.

konkrtn opoutn drazu na materiln dostatek a ekonomickou prosperitu tedy materiln hodnoty a vy oceovn hodnot lidsk pospolitosti, individuln seberealizace a kvality ivota a ivotnho prosted charakterizovny jako postmateriln hodnoty. (Dubsk, Duffkov, Urban 2008) K podpoe sv teze ml tehdy Inglehart nedostauj mnostv empirickho materilu a sv hypotzy tkajc se postmaterialismu opral o jedin eten EuroBarometer 9. Z tohoto dvodu se nkolik dalch let zabval testovnm svch hypotz nejen v Evrop, ale i v jinch stech svta10. Shrnut vsledk eten v publikaci Value Change in Global perspective , napsan spolen s Paulem R. Abramsonem, zahrnuje analzy empirickho materilu z let 1970 1993. Clem autor byla snaha dokzat, e kad spolenost m tendenci chovat se v urit fzi svho vvoje podobn v dsledku materilnho dostatku a generan obmny se do poped zjmu lid dostvaj hodnoty vy kvality ivota. Inglehartova teorie o posunu z materialistickch hodnot k hodnotm postmaterialistickm je testovna pomoc tzv. postmaterialistickho indexu na zklad baterie ty hodnot, kter je sloena ze ty clu, ke kterm by mla nae zem smovat v nsledujcch deseti letech. Z tchto cl respondenti vybraj dva, kter jsou podle nich dleit pro vvoj spolenosti. Na vbr maj z tchto monost: 1. udret podek ve stt, 2. dt lidem vt monost hovoit do dleitch vldnch rozhodnut, 3. bojovat proti rstu cen, 4. brnit svobodu projevu. Respondentv vbr odpovd 1. a 3. vypovd o jeho materialistickm zamen, zatmco vbr odpovd 2. a 4. potvrzuje respondentovo postmaterialistick smlen. Inglehart pozdji rozil zkladn baterii o dalch osm cl 11, v praxi se vak tato inovace pli neosvdila,
9

jeliko

neposkytovala

jednoznan

vsledky

materialistickm

eten EuroBarometer se kon kad druh rok od poloviny 70. let v zemch Evropy. Dle se Ronald Inglehart vnoval zejmna pravidelnm etenm Komise Evropskho spoleenstv

10

uskutennho v 8 evropskch zemch, vzkumem World Values Survey a americkm volebnm vzkumm National Election Studies.
11

Rozen dvanctipolokov verze obsahovala tyto cle: zajistit vysokou mru ekonomickho rstu;

zabezpeit silnou obranu na zem; zajistit, aby lid mohli vce mluvit do zen vc v prci a ve svm bydliti; snait se zlepit ivotn prosted; udret v zemi podek; dt lidem vt monost podlet se na dleitch vldnch rozhodnutch; bojovat proti rstu cen; chrnit svobodu projevu; stabiln ekonomika; vvoj ke spolenosti, kde k sob budou mt lid ble; vvoj ke spolenosti, v n mylenky znamenaj vce ne penze; boj proti zloinnosti.

i postmaterialistickm smlen respondent. Z tohoto dvodu jsme pouili pvodn verzi Inglehartovy kly. Jedinci vykazujc zjem o ivotn prosted by zrove mli vykazovat postmaterialistick hodnoty a jedinci, kte se problmy ivotnho prosted zabvaj mn i nikoliv, jsou zstupci materialistickho smlen. Prv proto meme pout Inglehartovu klu jako extern-validizan kritrium.(Inglehart 1997) Mimo jin byla Inglehartova kla hojn pouvna v mnoha pracch, kter se takt zabvaly postoji k ivotnmu prosted. Jako pklad meme uvst vzkumn program ISSP12, kde byla tato environmentln problematika tak rozebrna. V eskoslovensk republice byla Inglehartova kla poprv pouita v roce 1990 v rmci svtovho komparativnho vzkumnho programu WVS199013, o rok pozdji byla kla pouita znovu v rmci EVS14. V obou ppadech ale byla pouita dvanctipolokov baterie kter nepinesla stoprocentn vsledky a tud v rmci WVS a EVS nebylo mon pracovat s touto bateri a uchlilo se zpt k pvodn typolokov baterii. Analza z let 1990 a 1991 dospla k nsledujcm vsledkm, kter nalezneme v tabulce 2.
Tabulka 2: Podly materialist a postmaterialist v SFR v letech 1990 a 1991 Typ Materialist Smen Postmaterialist Celkem Prameny: WVS 1990, EVS 1991 SFR 1990 26 63 11 100 SFR 1991 33 62 6 100

Tabulka 3: Podly materialist a postmaterialist v R v letech 1991 a 1999 Typ Materialist Smen Postmaterialist Celkem R 1991 31 64 6 100 R 1993 31 61 9 100 R 1999 24 67 9 100

12

ISSP (International Social Survey Program) je sdruen 31 zem, kter od roku 1985 provdj komparativn

socilnvdn vzkumy. esk republika je lenem ISSP a na jeho aktivity se napojila v roce 1992.
13
14

WVS (World Value Survey) zaloil Ronald Inglehart, kter tak navzal na vzkum EVS1981. EVS (European Values Study) je longitudinln mezinrodn vzkum hodnotovch orientac.

Prameny: EVS 1991, ISSP 1993, EVS 1999

Jak vidme, v letech 1990 a 1991 dolo k nrstu materialist, kter meme odvodnit pomoc urit ekonomick nejistoty, kter v tchto letech panovala ekonomick nejistota pramen z vysok inflace a lid se astji piklnj k materialistickm hodnotm (Rabuic 2000). Jak ale vidme na vzkumu EVS z roku 1999 (viz tabulka 3), Inglehartova hypotza o posunu z materialistickho smlen smrem k postmaterialismu se potvrzuje. Meme zde pozorovat vrazn pokles materialist: z 31% na 24% a naopak mrn vzrst postmaterialist: z 6% na 9% a lid smenho typu: z 61% na 67%. Tyto vsledky potvrzuj tezi Ingleharta tkajc se tich revoluce. Jako druhou extern validizan otzku jsme zvolili otzku 9: Jak je u ns, podle vaeho nzoru, stav ivotnho prosted? Tato poloka byla mena na ordinln stupnici 1 = velmi dobr, 2 = dobr, 3 = nedoku posoudit, 4 = patn, 5 = velmi patn . Budeme vychzet z hypotzy, e respondenti, kte vnmaj stav ivotn prosted v esk republice spe negativn, budou dosahovat nich hodnot indexu Preisendrferovy kly.

4.2 Vnitn validita


O tom, zda index skuten m pvodn zmry autor, vypovd validita indexu. K posouzen validity indexu ovem meme pistoupit a tehdy, kdy ovme reliabilitu indexu (Krech, Crutchfield, Ballachey 1968). Pro dal posouzen validity je nutn odhalit souvislosti mezi jednotlivmi polokami, piem se zamme jednak na poloky, kter mohou mit stejn informace a mohly by bt v indexu zbyten, ale i na poloky, kter eventuln mohou mit naprosto odlin informace ne zbyl poloky. De Vaus (2002) upozoruje, e korelace mezi jednotlivmi polokami indexu by mly bt minimln 0,3. Zporn i ni korelace mohou znamenat, e kla odpovd je orientovan opan, ne u zbylch poloek, respektive e poloka nen pro n index vhodn. K zskn pslunch korelac pouijeme faktorovou analzu, kter nm pome odhalit poloky, kter statisticky pat k sob (Rabuic 2012). Podle vsledk faktorov analzy nsledn vytvome suman index, jeho vnitn validitu budeme zkoumat. Index je vnitn validn v ppad, e m pouze jednu dimenzi konceptu a je dodreno ve zmnn pravidlo o vzjemn korelaci indexovch poloek.

4.3 Reliabilita
Pro vytvoen sumarizovanho indexu je poteba nejprve provst kontrolu reliability kly. Pouijeme metodu men mezi-polokov reliability, kter zna konzistenci v odpovdch na baterii otzek a je urovna pomoc indexu Cronbachova alfa. Vypovd tedy o spolehlivosti mcho nstroje a pome nm k jednodu a jasnj validizaci. Hodnota pohybujc se v rozmez 0,7 a 0,9 zaruuje, e dn z poloek nen v indexu nadbyten. Pokud nkterou poloku odstranme a hodnota Cronbachova alfa se zv, znamen to, e tato poloka byla nevhodn a odstrann poloky z indexu zv reliabilitu kly. Naopak pokud se hodnota odstrannm poloky snila, nemusme uvaovat o odstrann a meme ji nadle povaovat za platnou soust indexu. Otestovn reliability nm tedy pome provit n vzkumn nstroj a zredukovat ho o nepotebn poloky. Pi vpotu Cronbachova alfa sledujeme daj o nestandardizovan hodnot, ke standardizaci dat bychom museli pistoupit, jen pokud by stupnice poloek byly velmi rozdln a tedy jejich prmry a smrodatn odchylky by se velmi liily.

Zjitn
Sesbran data nm pomohou posoudit reliabilitu Preisendrferovy kly. Hodnota

Cronbachova alfa je 0,66. Jak naznauje tabulka 5, bylo by vhodn vylouit poloku g) Politici dlaj pro ochranu prosted pli mlo, jeliko se nm tak zv hodnota Cronbachova alfa na 0,75, m se zv reliabilita Preisendrferovy kly. Meme tedy konstatovat, e Preisendrferova kla je v prosted esk kultury reliabiln, jeliko hodnota Cronbachova alfa se pohybuje v intervalu 0,7 a 0,9.

Tabulka 4: Statistika reliability Cronbachova alfa Poet poloek

.666

Tabulka 5: Analza reliability Preisendrferovy kly kla Korelace Cronbachovo alfa po odstrann poloky z indexu

a) Vtina lid se nechov k ivotnmu prosted ohledupln. b) Existuj hranice ekonomickho rstu, kter n prmyslov svt ji pekroil nebo brzy pekro. c) Ochrana prody i za cenu snen potu pracovnch mst. d) Pomylen na to, v jakm ivotnm prosted budou t nae dti a vnouata, mn dl starosti. e) Rozhoen z informac o ivotnm prosted. f) Jestlie se budeme chovat pod stejn, piblme se k nenvratnmu znien prody. g) Politici dlaj pro ochranu prosted pli mlo. h) Pro dobro ivotnho prosted bychom mli bt pipraveni omezit n souasn ivotn styl.

.436

.626

.275

.654

.434

.622

.471

.614

.365

.635

.558

.598

.227

.751

.510

.608

Vnitn validitu budeme posuzovat pomoc faktorov analzy, kdy se pokusme dokzat, e nae men kla je jednodimenzionln. V pedchoz sti jsme navrhli vylouit z na analzy poloku g) Politici dlaj pro ochranu prosted pli mlo , protoe tm zvme hodnotu Cronbachova alfa nad poadovanch 0,7. Vzjemn korelace jednotlivch poloek byly nsledn pomrn vysok, avak poloka b) Existuj hranice ekonomickho rstu, kter n prmyslov svt ji pekroil nebo brzy pekro nedosahovala minimln hodnoty korelace 0,3, jak je patrn z tabulky 5.
Tabulka 6: Statistika reliability po odstrann poloek b a g Cronbachova alfa .764 Poet poloek 6

Tabulka 7: Analza Preisendrferovy kly po odstrann poloek b a g kla Korelace Cronbachovo alfa po odstrann poloky z indexu

a) Vtina lid se nechov k ivotnmu prosted ohledupln. c) Ochrana prody i za cenu snen potu pracovnch mst. d) Pomylen na to, v jakm ivotnm prosted budou t nae dti a vnouata, mn dl starosti. e) Rozhoen z informac o ivotnm prosted. f) Jestlie se budeme chovat pod stejn, piblme se k nenvratnmu znien prody. h) Pro dobro ivotnho prosted bychom mli bt pipraveni omezit n souasn ivotn styl.

.496

.733

.414

.753

.566

.713

.515

.728

.607

.703

.451

.743

Nyn jsou hodnoty vech korelac jednotlivch poloek vy ne 0,3. Abychom s konenou platnost rozhodli, zda kla m pouze jednu dimenzi konceptu environmentlnch obav, musme pout faktorovou analzu. Na jejm zklad urme, jestli je kla vnitn konzistentn, i nikoliv. Abychom mohli pout faktorovou analzu, musme se nejdve pesvdit, e je nae kla pro tuto proceduru vhodn. Podle Rabuice (2012) mezi sebou mus poloky korelovat v intervalu 0,3 a 0,8. Men korelace naznauj, e by dan poloka mla bt z faktorov analzy vylouena. Korelace vy znamenaj, e jsou poloky mezi sebou pinn vztaeny, tud jsou pro faktorovou analzu takt nevhodn.
Tabulka 8: Matice interkorelac a)
a) c) d) e) f) h) 1.000 .316 .389 .336 .493 .194 1.000 .236 .253 .239 .436 1.000 .468 .551 .289 1.000 .424 .302 1.000 .355 1.000

c)

d)

e)

f)

h)

Tabulka 8 nm naznauje, e kla je vhodn pro faktorovou analzu, nebo poloky koreluj v intervalu 0,3 a 0,8 a maj kladn znamnka. I kdy poloky c) a h) nedosahuj v nkterch ppadech hodnot korelace vych ne 0,3, rozhodli jsme se, e je z faktorov 10

analzy nevyloume. U poloky c) jsou korelace jen nepatrn pod rovn hodnoty 0,3. Poloka h) m nzkou korelaci pouze s polokou a), tud by dle naeho soudu bylo jej vylouen zbytenm zsahem do konzistence Preisendrferovy kly. Navc se domnvme, e zkrtit klu o dal dv poloky ji po vylouen pedchozch dvou by mohlo znamenat vrazn zkreslen vsledk. Rozhodnut, jestli je faktorov analza vhodn, nm pome uinit tak Kaiser-MeyerOlkinova mra (KMO) a Bartlettv test. Faktorov analza je vhodnou procedurou v ppad, e KMO je vy ne 0,5 a Bartlettv test vyjde statisticky signifikantn. Jak uvd tabulka 9, vechny ve zmnn podmnky jsme splnili, protoe KMO vylo 0,77, co zna velmi dobr vsledek, a Bartlettv test je signifikantn na hladin vznamnosti 0,05.
Tabulka 9: KMO a Bartlettv test Kaiser-Meyer-Olkin mra Bartlettv test Sig. .766 .000

Potvrdili jsme si, e nae kla je vhodn pro faktorovou analzu. Meme tedy pejt k extrakci faktor. Dky SPSS jsme vyextrahovali pouze jeden faktor, jen je mon povaovat za klov a kter vysvtluje 46,3 % variance v polokch. Nae kla je tedy jednodimenzionln a me pedpokldat, e je t validn a pouiteln v eskm sociokulturnm prosted. Korelace mezi faktorem a jednotlivmi polokami Preisendrferovy kly je velmi solidn, jak ukazuje tabulka 10. Tm jsme si potvrdili, e se jedn o jeden pomrn siln faktor, kter vysvtluje znanou st variance.
Tabulka 10: Vsledn faktory Faktor 1 2 3 4 5 6 Eigenvalue 2.781 .997 .733 .602 .500 .387 % variance 46.349 16.612 12.220 10.037 8.331 6.450 Tabulka 11: Korelace poloek s faktorem Poloky kly f) d) e) a) h) c) Faktor 1 .778 .743 .691 .675 .606 .569

Nyn meme pistoupit k tvorb sumanho indexu, kter nm pome s analzou extern validity kly. Suman index jsme vytvoili v procedue Compute podle nsledujcho vzorce: Index_envir = (a + c + d + e + f + h)/6 . Hodnoty indexu se pohybuj v intervalu 1 a 5, piem nzk index znamen velk obavy o ivotn prosted. Tento index budeme 11

porovnvat s indexem Inglehartovy kly, kter m mru postmaterialismu jednotlivch respondent. Budeme pedpokldat, e postmaterialisticky zamen jedinci budou dosahovat nzk hodnoty indexu Preisendrferovy kly. Co znamen, e budou vce environmentln zamen, ne materialisticky smlejc lid. Nejdve porovnme Preisendrferovu klu se klou Inglehartovou. K tomu vyuijeme koeficient Eta, protoe hledme korelaci mezi kardinln a nominln promnnou. Jak nm ukazuje tabulka 12, korelace mezi indexem Preisendrferovy kly a Inglehartovou klou byla stedn siln, a to 0,29 na hladin vznamnosti 0,05. Meme tedy tvrdit, e mezi obma klami je jist souvislost i v eskm prosted.

Tabulka 12: Korelace Preisendrferovy a Inglehartovy kly


Eta Eta Squared .084

Index_envir * post_mat

.289

N vzorek vak ukzal, e pedpoklady ohledn postmaterialisticky smlejcch jedinc se ukzaly lich. Vsledky srovnn prmr indexu postmaterialist, materialist a smench typ nm prozradily, e nejvce environmentln chovn projevuj lid smenho typu, piem postmaterialist doshli nejvyho prmru indexu environmentlnch obav. Nai hypotzu15 ovem nememe zcela zamtnout, nebo nae data nedosahuj patin rovn vhodn pro statistickou inferenci. N vzorek je pli mal, protoe obsahuje pouze 100 respondent.
Tabulka 13: Rozloen podle Inglehartovy kly
Index_envir postmaterialista materialista smen typ Celkem Prmr 2.9167 2.5069 2.3411 2.4500 Poet 12 24 64 100

15

Hypotza zn: Jedinci vykazujc zjem o ivotn prosted by zrove mli vykazovat postmaterialistick

hodnoty a jedinci, kte se problmy ivotnho prosted zabvaj mn i nikoliv, jsou zstupci materialistickho smlen.

12

Jak jsme zmnili ve, krom korelac indexu Preisendrferovy kly a Inglehartovy kly se zamme tak na korelace indexu Preisendrferovy kly s otzkou 9 dotaznku, kter zn: Jak je u ns, podle vaeho nzoru, stav ivotnho prosted? Protoe hledme korelaci mezi kardinln a ordinln promnnou, pouijeme koeficient Kendallovo tau. V tabulce 14 vidme, e hodnota korelace mezi indexem Preisendrferovy kly a otzkou 9 dotaznku je 0,34. Jedn se o pomrn silnou korelaci, piem zporn znamnko dokazuje, e nmi stanovenou hypotzu16 nememe zamtnout. m ni je toti hodnota indexu, tm vy je hodnota poloky otzky 9 dotaznku.
Tabulka 14: Korelace indexu Preisendrferovy kly a otzky 9 dotaznku
Stav ivotnho prosted Stav ivotnho prosted Kendall's tau_b Index_envir Correlation Coefficient Sig. (2-tailed) Correlation Coefficient Sig. (2-tailed) **. Korelace je signifikantn na hladin vznamnosti 0.01 (2-tailed). -.337** .000 1.000 Index_envir -.337** .000 1.000

ZVR
V na prci jsme aplikovali Preisendrferovu klu na vzorek esk populace, abychom ovili, zda kla vytvoen v cizm prosted, bude fungovat i v prosted eskm. Reliabilitu kly jsme ovovali pomoc metody Cronbachovo alfa, piem jsme dospli k vsledku, kter se blil poadovanmu intervalu. Z toho dvodu jsme se rozhodli vyadit poloku g) Politici dlaj pro ochranu prosted pli mlo, m jsme doshli zven hodnoty Cronbachovo alfa na poadovanou rove a meme tedy prohlsit, e Preisendrferova kla je reliabiln. Dle jsme se zabvali vnitn validitou kly, kde jednm z hlavnch kol bylo zjistit, zda je kla jednodimenzionln. Nejprve jsme zjiovali hodnoty vzjemnch korelac a na zklad vsledk jsme se rozhodli vypustit i poloku b) Existuj hranice ekonomickho rstu, kter n prmyslov svt ji pekroil nebo brzy pekro, nebo tato poloka vykazovala slab korelace s ostatnmi polokami. Po splnn podmnek nutnch k vyuit faktorov
16

Hypotza zn: respondenti, kte vnmaj stav ivotn prosted v esk republice spe negativn, budou

dosahovat nich hodnot indexu Preisendrferovy kly.

13

analzy, jsme pi jejm pouit dokzali, e Preisendrferova kla obsahuje jeden faktor, kter vysvtluje 46,3% variance. Tmto vsledkem jsme potvrdili i vnitn validitu kly a mohli jsme pistoupit k vytvoen sumanho indexu., kter jsme potebovali k oven extern validity. Na zklad Preisendrferovy a Inglehartovy kly jsme dospli k vsledku, e tyto kly spolu koreluj na stedn siln rovni a toto zjitn je statisticky signifikantn. Hypotza vychzejc z Inglehartovy teze posmaterialismu se v naem eten zcela nepotvrdila. Nejvce ohledupln k ivotnmu prosted se projevili lid smenho typu. Poslednm krokem k oven extern validizace kly bylo srovnn korelace mezi otzkou 9 dotaznku a indexem Preisendrferovy kly. Dokzali jsme, e poloky spolu vzjemn koreluj a potvrdili hypotzu, e lid, kte maj vt obavy o ivotn prosted, souasn vnmaj souasn stav ivotnho prosted he ne lid, kte se takovmi obavami neznepokojuj. Meme tedy potvrdit, e Preisendrferova kla je reliabiln, vnitn a extern validn. Z eho vyplv, e Preisendrferova kla vytvoen v jinm prosted funguje i v prosted eskm.

DISKUZE
V na stati jsme pokoueli zjistit, zdali meme pout Preisendrferovu klu i v naem eskm prosted. Vzhledem k tomu, e nae statistick vsledky splnily poadovanou rove, meme klu prohlsit za fungujc a pouitelnou v eskm prosted. Pokud se vce zamme na teorii postmaterialismu zjistili jsme, e struktura naeho vzorku obsahovala piblin 64% lid smenho typu. Tento vsledek meme voln interpretovat jako urit posun jedinc z hodnot materilnch k postmaterilnm (vychzejc z konceptu tich revoluce) a naopak nzk poet postmaterialist me vypovdat o tendenci jedinc se v dob ekonomickch nejistot uchylovat k materilnm hodnotm. Jako jeden z monch faktor nepotvrzen hypotzy o vztahu postmaterialist a environmentlnho prosted meme uvst fakt, e n vzorek obsahoval pouze 100 respondent a nebyl tedy zcela reprezentativn. V ppad rozshlejho eten bychom dospli k vce jednoznanm vsledkm.

14

LITERATURA
Ballachey, E. L., R.S. Crutchfield, D. Krech. 1998. lovk v spolenosti. Bratislava: Slovensk akademie vd. Bamberg, S. 2003. How does environmental concern influence specific environmentally related behavi-ors? A new answer to an old question. Journal of Environmental Psychology, 23: 2132. Best, H. Mayerl, J. 2013. Values, Beliefs, Attitudes: An Empirical Study on the Structure of Environ-mental Concern and Recycling Participation. Social Science Quarterly. Diekmann, A., and P. Preisendrfer. 2003. Green and Greenback. The Behavioral Effects of Environ-mental Attitudes in Low-Cost and High-Cost Situations. Rationality and Society, 15: (4): 441-472. Disman, Miroslav. 2002. Jak se vyrb sociologick znalost: Pruka pro uivatele . Praha: Nakladatelstv Karolinum. ISBN 80-246-0139-7. Dubsk J., J. Duffkov, L. Urban. 2008. Sociologie ivotnho stylu. Plze: Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk. ISBN 97880-738-0123-6 Inglehart R. 1997, Modernization and Postmodernization. Cultural, Economic and Political Change in 43 Societies. Princeton: Princeton University Press Rabuic L. 2000. Je esk spolenost postmaterialistick?. Sociologick asopis, 36: 3-22 Rabuic L. 2012. Skripta k programu SPSS, Fakulta socilnch studi Vaus, D. A. de. 1991. Surveys in Social Research. London: UCL Press. ISBN 1857285425

Vaus, D. A. de. 2002. Analyzing Social Science Data. London: SAGE Publications.

15