Magnetický záznam zvuku

Magnetický záznam zvuku se vytváří zmagnetováním magneticky tvrdého materiálu s velkou remanencí Br před štěrbinou záznamové hlavy magnetofonu. Záznamovým materiálem je nejčastěji magnetofonový pásek, tvořený magneticky neaktivním mechanicky dostatečně odolným a trvanlivým plastovým nosičem, na jehož povrchu je nanesena aktivní vrstva z magneticky tvrdých feritů. Pásek je tažen pohonným zařízením konstantní rychlostí (38,1; 19,05; 9,55; 4,75 nebo 2,4 cm/s) kolem pracovní štěrbiny záznamové hlavy.

Hlava je tvořena magnetickým obvodem složeným z tenkých plechů s velkou permeabilitou a malými vysokofrekvenčními ztrátami, nebo je vyrobena ze speciálních feritů. Jádro hlavy bývá ještě přerušeno zadní štěrbinou šířky asi 0,5 mm. Na jádře je navinuta cívka, kterou prochází záznamový proud úměrný okamžité hodnotě zvukového signálu. Vznikající magnetické pole vystupuje v oblasti štěrbiny, jež je vyplněna materiálem s velmi malou permeabilitou, většinou fólií z bronzu, a zmagnetovává aktivní vrstvu pásku, ve které zbývá remanentní indukce úměrná směru a intenzitě pole nad štěrbinou. Kdyby děj probíhal popsaným jednoduchým způsobem, docházelo by při záznamu k silnému nelineárnímu zkreslení vlivem nelineární magnetizační křivky záznamového materiálu, neboť výstupní napětí je přímo úměrné magnetické indukci B , kdežto pásek je magnetován magnetickým polem o intenzitě H , která je přímo úměrná záznamovému proudu i.

 ¡¢£¤ ¦§¨© 

Obr. 1. Záznamová hlava magnetofonu: 1 magnetický tok elementů pásku, 2 aktivní štěrbina, 3 cívka, 4 jádro hlavy, 5 zadní štěrbina

 ¡¢ ¤¥¦ ¨©

Obr. 2. Magnetický záznam bez předmagnetizace (u je výstupní napětí, i je záznamový proud)

Aby bylo toto nelineární zkreslení odstraněno, posouvá se pracovní bod záznamového materiálu superpozicí vysokofrekvenčního magnetického pole, tzv. předmagnetizace, do lineární oblasti magnetizační 1

křivky. což zajišťuje dokonalý výmaz předešlého záznamu. Pro každý záznamový materiál musí mít vhodnou amplitudu odpovídající průběhu jeho konkrétní magnetizační křivky. Jeho hodnota se pohybuje minimálně v rozmezí 65–70 dB.  ¡¢£¤ ¦§¨©   !" Obr. aby byl pásek mazán dvakrát po sobě. univerzální. Snímací hlava má podobnou konstrukci jako hlava záznamová. což je poměr amplitudy signálu 1 kHz před a po vymazání. po kterou proběhne ve sledované části pásku několik uzavřených magnetizačních cyklů. Vysokofrekvenční signál odebíraný z generátoru předmagnetizačního proudu je přiváděn do mazací hlavy umístěné před záznamovou hlavu. Před pořízením nového záznamu. Feritové mazací hlavy mají dvě štěrbiny uspořádané tak. Jak se sledovaný úsek pásku vzdaluje od štěrbiny mazací hlavy. musí být záznamový materiál odmagnetován a proto při každém záznamu probíhá i automaticky odmagnetování – vymazání předešlého záznamu. 3. Udává se tzv. zeslabuje se střídavé magnetické pole. Magnetický záznam s vysokofrekvenční předmagnetizací Reprodukce záznamu se provádí rovnoměrným posunem pásku se záznamem před štěrbinou snímací hlavy. Probíhající magnetické cykly se tím symetricky zmenšují až na nulovou remanentní indukci. V malých magnetofonech se obvykle používá namísto jedné hlavy záznamové a jedné reprodukční pouze jedna hlava tzv. nemá zadní štěrbinu. 2 . mazací útlum. kdy je záznam považován za smazaný. Předmagnetizační proud o kmitočtu asi 50 až 100 kHz se přičítá k proudu záznamovému. Pohyb pásku nad štěrbinou trvá určitou dobu. Nikdy nedochází k ideálnímu smazání záznamu. má však menší šířku štěrbiny a aby byl její magnetický odpor co nejmenší.

J.: Elektronika pro 3. J. ¡¢£¤¥ §¨©  Použitá literatura [HBN86] [MF81] Obr.: Radioelektronická zařízení I. 1986. E. – Nobilis. 4. – Foitová. Mazání magnetického záznamu Hojka. – Boltík. Praha. SNTL. 1981. 3 . Maťátko. SNTL. J. ročník SPŠ elektrotechnických. Praha. J.

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful