Vážení ètenáøi, rozhodli jsme se ke zmìnì ohlášeného tématu.

Místo inzerovaného novopohanství jsme s ohledem na zvýšený zájem o islám zpracovali toto svìtové náboženství. Zmìna mi zpoèátku pøipadala vhodná, ale pokud bych se mìl rozhodovat nyní, asi bych si pro jeho pøípravu vyhradil více èasu. Obávám se totiž, že islám má tolik podob a že existuje tolik pohledù na nìj, že se na ploše populárnì odborného èasopisu nelze vyhnout zjednodušením. Ano, èekám, že rùzné pøíspìvky v tomto èísle vyvolají v rùzných ètenáøích nesouhlas. Jinak by to bylo divné. Události poslední tøetiny roku 2001 totiž usvìdèily naši spoleènost z toho, že téma islámu dlouhodobì zanedbávala. A tak pokud toto èíslo pøispìje svým malým dílem k napravení tohoto deficitu, nebyly snad zmatky kolem zmìny tématu zbyteèné. Zdenìk Vojtíšek

20. století zaznamenalo úspìch islámu

ISLÁM NA VZESTUPU
Zdenìk Vojtíšek

OBSAH
Islám na vzestupu (Zdenìk Vojtíšek) Náboženství a lidská agresivita (Prokop Remeš) Typologie „odpadlíkù“ (LukᚠHumpl) Z domova Duchovno dìlá štìstí (Aleš Pøichystal) Šamanùv zloèin (Jiøí X. Doležal) Opravdový život v Bohu (LukᚠŠtursa a LukᚠBrzobohatý) Èeští muslimové (Zdenìk Vojtíšek) Zahranièí Návrat k jistotám (Adam Fišer) Téma Islám je podøízení Bohu (TomᚠNovotný) Džihád není „svatá válka“ (Miloš Mendel) Strom, který roste vzhùru nohama (TomᚠRataj) Korán a Bible (TomᚠNovotný) Identita a porozumìní (Farish A. Noor) Mírumilovné náboženství (TomᚠNovotný) Rozhovor Èeský prostor je muslimùm uzavøený - rozhovor s Vladimírem Sáòkou (Zdenìk Vojtíšek) Info-servis Zprávy Svetlá budúcnos pre slovenské deti (Boris Rakovský) 1 2 4 6 8 10 11 12 14 16 18 20 21 23

24 26 28

Recenze Nová monografia o psychológii náboženstva (Miroslav Lojda) 30 Podstata reformy hnutí Haré Kršna podle Kundalího (Martin Fárek)30 Reflexe Vše, co potøebuješ, je guru (Martina Pekárková) Obnovit vztah ke Krišnovi (Trilokátma dás) Mistr, èi podvodník? (Jakub Neumann) Akademici a sektobijci (Zdenìk Vojtíšek) Dopisy 32 33 34 35 36

Aèkoli to z pozice Evropanù mùžeme pøehlédnout, jednou z nejdùležitìjších tendencí ve 20. století byl vzestup islámu. Za posledních sto let výraznì vzrostl poèet muslimù, muslimské spoleènosti prošly rychlou modernizací a náboženství v nich hraje vìtší roli než døíve. Nepøehlédnutelnì vzrostlo i sebevìdomí muslimù. Britský antropolog a sociolog èeského pùvodu Ernst Gellner (1925 - 1995) vysvìtluje tento úspìch islámu tím, že v moderních podmínkách pøevládl tzv. vysoký islám nad nízkým. Vysoký islám je islám uèencù a islám mìstského prostøedí, islám, který klade dùraz na osobní zbožnost a je ostražitý pøed zprostøedkovateli náboženských zážitkù, islám puritánský, zamìøený na Korán a skeptický k zázrakùm. „Vysoký islám byl vždy v opozici vùèi extatické a neukáznìné variantì, zamìøené na duchovní osobnosti,“ píše v jedné ze svých knih.1 Tuto druhou variantu Gellner nazývá nízkým islámem. Je charakteristická pro venkov, který touží spíše po spoleènì prožívaném náboženství, vedeném ani ne tak autoritou Písma jako šejchy a dalšími osobnostmi. Je to islám smyslového prožívání, rituálù, úcty k posvátným pøedmìtùm, ke svatým mužùm a jejich hrobùm. Tyto dvì varianty islámu žily podle Gellnera vìtšinou v pøímìøí. Dvacáté století ale narušilo vesnickou komunitu jako základ nízkého islámu. Vykoøenìní venkované našli svou identitu ve vysokém islámu. Podle Gellnera vysoký islám „napomohl k pøijetí transformace venkovské spoleènosti na spoleènost mìstskou a nabídl formuli pro vyjádøení zmìny spoleèenského statutu lidí, kteøí se chtìli zbavit nevzdìlanosti venkovana a získat rozhled mìstského èlovìka.“2 Budeme-li hledat klíè k pochopení souèasného islámu a tøeba i jeho fundamentalistické verze, nesmíme si dovolit tuto Gellnerovu tezi minout. „Fundamentalistické vzepìtí nutno považovat za reakci nedávno urbanizovaných, dezorientovaných muslimù, kteøí cítí potøebu vymezit se vùèi exploativní, napùl westernizované vyšší spoleèenské tøídì.“3 Westernizovanou vládu dnes má naprostá vìtšina islámských zemí. S vìtší èi menší nechutí a s vìtším èi menším úspìchem èelí tlaku vysokého fundamentalistického islámu. My, kdo jsme pouhými vnìjšími pozorovateli tìchto dìjù, musíme doufat, že tento zápas zùstane v mezích slovních argumentù a v mezích islámského prostoru. n
Poznámky 1 Gellner, E., Postmodernism, Reason and Religion, Routledge, 1992 2 Gellner, E., Náboženství jako kultura a antikultura, 1995, pøepis pøednášky: Nová pøítomnost 3/98 - „Prorokùv triumf, Marxovo selhání“ 3 Tamtéž. PhDr. Zdenìk Vojtíšek (*1963) je odborným asistentem na katedøe psychosociálních vìd Husitské teologické fakulty UK, mluvèím Spoleènosti pro studium sekt a nových náboženských smìrù a šéfredaktorem Dingiru.

1

Agrese ve jménu náboženství vzniká jako dùsledek spolupùsobení nìkolika zdrojù

NÁBOŽENSTVÍ A LIDSKÁ AGRESIVITA
Prokop Remeš Ve své studiii Náboženství v dialogu definuje O. I. Štampach náboženství jako vztah èlovìka k numinozní* transcendenci. Podle tohoto pojetí neexistuje náboženství jako nìjaká platónská idea nìkde v posvátných knihách, tedy mimo mysl a chování jednotlivých vìøících lidí, ale pouze jako subjektivnì zažívaný vztah konkrétního èlovìka k Absolutnu. Pokud si tedy klademe takové populární otázky, jako napø. jaký je „pravý“ islám, nebo pokud hovoøíme o lidské agresivitì v souvislosti s jednotlivými náboženstvími svìta, musíme tato náboženství abstrahovat z prožívání a chování vìøících lidí v konkrétních historických souvislostech. Vyjdeme-li z tìchto abstrakcí, zjistíme, že „k“ tìmto lidem, nebo „od“ nich, nebo „pro- se z hoøících budov v New Yorku dovolali v opakovaných vlnách mezilidské agresi- ti“ nim. Podle svých pøevažujících postojù pøed smrtí svým blízkým, znìly: „Miluji tì“. vity, halící se do roucha náboženské moti- si pak lidé vytváøejí odpovídající životní Tito lidé nežádali posmrtnou pomstu ani vace, mùžeme vysledovat tøi základní zdro- hodnoty a k nim se upínají jako ke svým nehovoøili o nadìji v koneèné vítìzství je, vycházející z nejhlubších rovin lidské ideálùm: Pøi krocích „k“ ostatním lidem se „Boha“ nad „Satanem“. Hovoøili o konkrétpsychiky: Expanzivního životního modu, fa- upínají k hodnotì lásky a chtìjí, aby je všich- ní lásce ke svým nejbližším, protože láska, natického vnímání svìta a hoøkého pocitu ni mìli rádi. Pøi krocích „od“ ostatních lidí dobrota, velkodušnost a pokora jsou hodnespravedlnosti. Ani jeden z tìchto zdrojù se upínají k hodnotì svobody a chtìjí, aby noty, které jsou v souèasném (post)køesnení omezen na náboženské vnímání svìta je všichni lidé nechali na pokoji. Pøi krocích anském civilizaèním okruhu cenìny ze všea ani jeden z nich nelze považovat za jed- „proti“ ostatním lidem se upínají k hodnotì ho nejvíce. Za tìmito hodnotami se však mohou noznaènou patologii. Pøesto jejich koinci- sebeprosazení a moci a chtìjí, aby je všichskrývat pocity viny, nedostaèivosti èi sebedence mùže vést k destruktivními chování ni lidé brali a uznávali. Rùzná náboženství svìta nabízejí lidem nenávisti. Což je paradox tváøí v tváø techtakového rázu, s jakým jsme se setkali pøi útoku na Svìtové obchodní centrum v New rùzné vztahové hodnoty. Nìkterá preferují nologickým úspìchùm západní civilizace. zážitek lásky, jiná zdùrazòují zážitek moci Narozdíl od „zamindrákovaných“ køesanù Yorku a na další místa 11. záøí 2001. a sebeprosazení, jiná zase prožitek osvobo- (vždy kolik lidí, kteøí u nás chodí do kostezení. Když z tohoto pohledu porovnáme dvì la, se stydí dát veøejnì najevo, že jsou køesExpanzivní životní modus Karen Horneyová definuje tøi základní mož- nejvìtší svìtová náboženství, køesanství any; kolik lidí vnímá nièení v USA jako nosti, jak se lidé mohou vztahovat k ostat- a islám, vidíme, že každé z nich ve své na- nešastný dùsledek „palèivých problémù našeho postmoderního svìta“ atd.) cítí vìtním lidem, takto: buï mohou èinit kroky bídce akcentuje jiné vztahové hodnoty. šina muslimù sebevìdomou touhu islamiJe zøejmé, že v køesanství øeší všechny * numinózní - budící pocit mimosvìtského tajemství, poproblémy láska. Poslední vzkazy lidí, kteøí zovat svìt. Narozdíl od vìtšiny køesanù, svátné báznì a fascinujícího úžasu zdùrazòujících pocity selhání a vlastní opovrženíhodnosti, pøijímá vìtšina muslimù Již fundamentalismus je v islámu krajností od svého náboženství základní poselství: Luboš Kropáèek1 navrhuje následující uspoøádání pojmù, s nimiž se setkáváme pøi „Nejlépe prožiješ svùj život, když Alláh uvažování o spoleèenství muslimù. „Jejich poøadí odráží stoupající vzdálenost od zvítìzí“. náboženského jádra islámu a celé šíøe jeho kulturního bohatství. Je na místì pøipomePøedstavitelé tohoto náboženství necítí nout, že již sám fundamentalismus je v islámu krajností. potøebu se omlouvat za žádné politické èi Fundamentalismus se zakládá na strohém pøesvìdèení o majetnictví pravdy. historické akty spjaté s islámem, tím ménì Vyznaèuje se neústupností, nesnášenlivostí a tvrdostí srdce. Z Koránu si úèelovì „zástupnì“ (tøeba za dobytí Jeruzaléma na vybírá jen nìkterá témata a symboly. Od morálnìprávních úvah, zamìøených silnì Byzanci pøed tisíci lety nebo za útok v New kriticky zvláštì proti západním kulturním vlivùm, pøechází k tvrdému jednání proti jinak Yorku v souèasnosti), a zdá se, že vùèi jismýšlejícím. Kolísá mezi skuteènou religiozitou a radikálními kulturními projevy a tenným kulturám trpí minimálními pocity viny. dencí ke zpolitizování. Což má zcela jednoduché vysvìtlení V jeho ideologickém poli se formuje užší proud politického islámu, islamismu, u velké èásti muslimù souèasnosti pøevažuje s celospoleèenskými cíli ustavení totalitního islámského øádu. jasnì zažívaný pocit, že jsou z morálního V krajních polohách islamismus sahá k násilí a projevuje se jako extremismus èi hlediska lepší, než jsou ostatní obyvatelé terorismus. Z hlediska islámu jde o heretické vyboèení, o novodobé, násilnì oriensvìta. Vìdomì èi nevìdomì se pyšní svojí tované sektáøství.“ Vybral Zdenìk Vojtíšek nenávistí vùèi „zlu“, ale to podle potøeby 1 Luboš Kropáèek, Islámský fundamentalismus. Vyšehrad, Praha 1996, str. 31-32. mùže zahrnovat i Židy, hinduisty èi stát Izra-

2

el, pøíliš vysoké mrakodrapy v USA, pøípadnì „pøílišnou pýchu západní civilizace“ jako celku. Fanatické vnímání svìta Bìhem ontogeneze se mìní vnímání svìta. Nikoliv pouze v poznání, co vìci svìta jsou, ale také v hodnocení, co vnímané skuteènosti znamenají. V této souvislosti se objevuje zajímavý nesoulad: V urèité fázi vývoje je èlovìk na jedné stranì zasažen emocionálnì silným zaujetím vìcmi a situacemi, které mají nìco spoleèného s obecným ideálem (víra, svoboda, pravda, spravedlnost atd.), ale souèasnì na stranì druhé v jeho duši pozorujeme výrazný deficit bìžné mezilidské emocionality (pochopení, velkodušnosti, soucitu ap.). Tento jev tvoøí pøechodnou fázi vývoje jedince a v tomto smyslu je „normálním“ stupnìm zrání jeho osobnosti. Pokud se stává trvalým osobnostním rysem, tvoøí podklad fungování mysli, které se oznaèuje jako fanatismus. Ve fanatismu nejde jednoduše o èernobílé vidìní svìta, jak se èasto soudí. Demonstrovat to lze názornì na jednom z výrokù Heinricha Heineho, který cituje Günter Hole ve své knize Fanatismus: „Co je mi po ženì, co je mi po dítìti. Trápí mì nìco mnohem vìtšího. A si jdou žebrat, když mají hlad. Císaø, císaø je zajat!“ - Vidíme zde, že autentické svìdomí je natolik destruováno myšlenkou ideálu (ideálem císaøství), že je spojeno až s nepochopitelnou pøísností, chladem a krutostí vùèi jednotlivému lidskému osudu (je lhostejné, že moje dìti trpí hlady). Obecnì øeèeno: Fanatik miluje myšlenky víc než konkrétní lidi a pro myšlenky, jimiž se opájí, je ochoten nechat zatvrdnout své emoce, svìdomí i soucit. To nás pøivádí k druhé pozoruhodné skuteènosti týkající se fanatismu: Naprosté oddání se nìjaké vyšší ideji nebo myšlence poskytuje èlovìku dokonalý a obšastòující pocit osobní svobody. Zajatec fanatického myšlení se vždy natolik identifikuje s ideálem, který mu nìkdo pøedkládá, že je nejen s naprostou bezstarostností hluchý ke všem protiargumentùm, ale není ani schopen si uvìdomit, že svojí identifikací s autoritou ztrácí konstitutivní znak pravého lidství, totiž svobodu myšlení. V nadšení, s nímž je spojen, pùsobí fanatismus jako tvrdá droga a jeho nebezpeèí spoèívá pøedevším v tom, že je velmi snadno zneužitelný lidmi, které daný èlovìk zažívá jako své vzory, vùdce èi duchovní autority. Nebezpeèí zneužití je tøeba brát nanejvýš vážnì: èetné psychologické výzkumy

Dìti s uèitelem v muslimské škole v Indii. Mùžeme udìlat nìco pro to, aby v nich nevznikl hnìv a pocit nespravedlivosti? Foto: Vojtìch Vlk.

ukazují, jak snadno lze rekrutovat obyèejné lidi k úèasti na aktivitách, které ubližují bližním. V klasické studii Stanleye Milgrama poslouchala vìtšina úèastníkù pokusu - obyèejných amerických obèanù - autoritu experimentátora natolik slepì a do té míry, že na jeho pokyn udílela neznámým lidem domnìle bolestivé a smrtící elektrošoky. Albert Bandura zase demonstroval ochotu bìžných vysokoškolských studentù k extrémnì agresivnímu chování vùèi jiným skupinám studentù, a to jen proto, že byli autoritou oznaèeni dehumanizaèní nálepkou, „že jsou jako zvíøata“. Ale to není nic mimoøádného. Abychom si uvìdomili, že vloha k agresivním vzorcùm chování je potenciálnì pøítomna v každém jedinci, staèí se podívat do historie - i ta nejvìtší zvìrstva fašismu èi stalinismu konali „slušní“ úøedníci, otcové milující své rodiny èi intelektuálové nadšení pro vážnou hudbu a výtvarné umìní. Jeden z nejúèinnìjších zpùsobù, jak potlaèovat pocity viny z vlastního agresivního chování, pøedstavuje dehumanizace. Myslí se tím vidìní obìti jako „ménì“ než èlovìka. Nacisté s tímto pohledem na Židy bez výèitek plnili plynové komory Osvìtimi. Ale i v dnešním svìtì se setkáváme s dehumanizaèními prohlášeními, z nichž pro potenciální obìti èiší strach. Napøíklad prohlášení, podle nìhož obyvatelé západního svìta jsou „ménì než zvíøata“. Zdùvodòování (racionalizace) tohoto prohlášení nejsou podstatná, dùležitý je modus: Je zde snižována „lidskost“ potenciálních obìtí a dùvod toho je zøejmý - po-

tlaèit pocity viny, které by se vlastním agresivním chováním mohly spustit ve svìdomí toho, kdo agresi provádí. Pøesto ani takováto míra racionalizací nedokáže vysvìtlit všechno. Zejména ne aktivitu v agresivních projevech a zejména ne u tìch lidí, kteøí v mocenském vztahu stojí na nejvyšších místech hierarchie (Hitler, Kalvín, Robespierre, atd.). K tomu, aby se emocionální necitlivost promìnila v aktivní vražednou emoci, musí se v jejich mysli objevit navíc i vystupòovaný zlobný afekt. Rozhoøèená nespravedlnost Tím se dostáváme ke tøetímu zdroji agresivního chování, které pozorujeme v souèasném, zejména muslimském svìtì, i když nejen tam. Je jím hnìv vycházející z pocitu nespravedlnosti a závistivé zloby (což je v zásadì totéž). Závist není kategorií, o které by se hovoøilo v uèebnicích psychologie, ale je to kategorie morální. Pøesto je ji možno popsat exaktními psychologickými pojmy. Jednoduše øeèeno: závist v sobì zahrnuje dva podporující se emoèní vzorce - pocit frustrace, tedy pocit nenaplnìné touhy èi potøeby, a souèasnì pocit stravující nespravedlnosti. Nìkdy mùže být ohromující vidìt, jak velký objem frustrace dovedou lidé snést, aniž by reagovali hnìvem a nepøátelstvím. Nepøátelství, arogance a vystupòovaná zloba se objevují teprve tehdy, když frustrace, která èlovìka postihuje, je nìjakým zpùsobem „nespravedlivá“, respektive je-li jako nespravedlivá pociována. Samozøejmì, že v kombinaci neuspokojené touhy a „spravedlivého“ rozhoøèení,

3

chápe bývalý svìdek své èlenství do urèité míry jako obohacující a pøínosné období života. Aèkoli jejich úmysly bývají upøímné a mají opravdový zájem pomoci. jichž se svìdkové Jehovovi svým jednáním a vìroukou dopouštìjí. že mu spoluvìøící pomohli napø. ale porazit protivníka tím. že objasnìní vzniku agresivních náboženských postojù by mìlo být jedním z nejdùležitìjších úkolù náboženské psychologie. že pokud by netrval na prosazení svých „práv“. zbavit se nìkterých negativních návykù èi závislostí. „Pomahaèi“ Tyto ex-svìdky lze mnohdy zároveò zaøadit i do pøedchozí kategorie. kteøí jsou pod vlivem ïábla. a èím více je sám arogantní a náchylný k pomstychtivosti. o zranìní pýchy. náb. jak se pro èlovìka se zranìnou pýchou vypoøádávat. n MUDr. Takoví lidé mívají v prostøedí svìdkù Jehovových èasto i po svém vylouèení nebo dobrovolném odchodu pøátele (obvykle neortodoxní èleny). k nìmuž mezi organizací a jedincem došlo. Agresivita se generuje z nejhlubších úrovní našeho nevìdomí a dodateènì mùže být racionalizována jakýmkoliv svìtonázorovým systémem. že svojí akcí pouze prokazuje službu Spravedlnosti (samozøejmì s velkým „S“). že svoji zranìnou pýchu èasto promítá do druhých lidí. tím více si je jist. která se mu stala. a to jakýkoliv ateismus. et Mgr.kterou pøedstavuje závist. Èasto jde pouze o pøechodný stav chování. je nutkání mstít se za to. Právì vzhledem k této situaci je zøejmé. Nìkdy se spojují s dalšími podobnì smýšlejícími lidmi. že jeho místo je nyní jinde a jeho názory se již prostì nesluèují s cíli èi vìroukou skupiny. ad libitum. „Pomahaèi“ cítí. Není-li nevšímavost jen snahou o únik z reality. Nicménì je jasné. Navzdory konfliktu. které jedinec zastává vzhledem ke spoleèenství svìdkù Jehovových. na nìjž se soustøedí. které takový èlovìk pociuje. zabývajícím se psychoterapií závislostí a hagioterapií. v nìkterých pøípadech své bývalé spoluvìøící mohou i fyzicky napadnout. U takového èlovìka dokonce nìkdy platí. zaèal by obracet svùj hnìv proti sobì a zaèal by si spílat a pociovat vinu za to. vìd Prokop Remeš (*1952) je gynekologem. „Nevšímaèi“ Jejich vztah k svìdkùm Jehovovým je charakterizován lhostejností a nezájmem vzhledem k dìní uvnitø. „Odpùrci“ Pocit bezmoci. by nepøímou. Snaží se s dobrými úmysly poukazovat na nedostatky a chyby. poøádají pøednášky apod. Signifikantní je. že k dìní ve spoleèenství svìdkù Jehovových nemohou mlèet a svou èinností se snaží pøispìt k „duchovnímu probuzení“ ve skupinì nebo varují pøed nebezpeèím psychické manipulace. jenž je výslednicí aktuálního psychického stavu v období bezprostøednì po exkomunikaci. jehož byl v minulosti èlenem. s nimiž zùstávají v kontaktu. nespravedlnosti a zrady ze strany organizace u èásti postižených vyvolávají hnìv. jde vždy o zranìné sebevìdomí èlovìka. že náboženská agresivita. jimiž bývalí èlenové Náboženské spoleènosti Svìdkové Jehovovi reagují na rozchod se svou organizací. že je pøíliš mìkký (sic!). Na období svého života mezi svìdky se snaží èasto zapomenout. nalézt smysl života. Nikdo pøed nimi není chránìn a žádné uèení ani myšlenkový systém je nemùže plnì eliminovat. Amerièané. Výzva dnešní doby Jak vidno. tøeba Židé. co on považuje za ponížení. tím více pøehání køivdu. Pøesto se domnívám. Má tedy pocit. jíž se èlovìku bohatì dostává v jeho fantazii. Pøipouští. že pyšný není on. které jsou vlastní každému èlovìku. získat urèité poznání Bible. že cílem tohoto nutkání není „vyrovnat si úèty“. Vždy jejich koøeny vycházejí z psychických zdrojù. Psychologie v této souvislosti ví. z᚝ èi dokonce agresivní chování. Studie. psychiatrem.. Své místo mají nìkde uprostøed v pomyslném spektru bývalých pøíslušníkù organizace. nejúspìšnìjším a nejmocnìjším èlovìkem na svìtì a nesmí nás mást. že lze vydìlit a definovat nejèastìji se vyskytující modely vztahù tìchto lidí ke skupinì a potažmo k duchovnímu rozmìru obecnì. jejíž nárùst sledujeme poslední dobou. • 4 . je vzhledem k jedineènosti lidského prožívání a emocí prakticky nemožné. publikují v tisku. Se svìdky Jehovovými nechtìjí mít nadále již nic spoleèného. Vedeni snahou po odvetì píší tito lidé roztrpèené dopisy vedení svìdkù Jehovových i úøadùm. než udeøil on mì. chcete-li. geneze agresivity v našich myslích pøedstavuje složitý proces a pokus o prùzkum jejího psychologického pozadí mùže být proveden jen v omezené míøe. zakládají internetové stránky týkající se problematiky svìdkù Jehovových. ale že pyšní jsou právì ti druzí. Na skupinu tak mají nadále jakousi vazbu. Dokonce èím ménì je jeho hnìv oprávnìný. nebo a už je jím ateismus. a lektorem psychodynamického výcviku SUR. jejichž cílem je „Boží“ organizaci poškodit. a to jakékoliv náboženství. Ze strany tìchto jedincù pak pøi líèení života a problémù ve skupinì snadno dochází ke zkreslování a zvelièování skuteèného stavu. A už je jím náboženství. které se týkají každého z nás. Èlovìk se ve své fantazii (a zejména èlovìk expanzivního životního modu) stává tím nejdokonalejším. vychází z psychických pochodù. je možné hovoøit o tìchto typech „odpadlíkù“:2 „Pozitivisté“ Pøes obvykle nelehký rozchod se skupinou mívá jedinec na život v ní i øadu kladných vzpomínek. Úèelem tohoto èlánku je tedy umožnit alespoò základní orientaci v problematice. Cítí. Obvykle neudržují pøátelství se souèasnými èleny. jsou oznaèováni za rafinované odpadlíky. mají tito jedinci již ustaven nìjaký jiný cíl. V oèích svìdkù se v tomto pøípadì jedná o pøímo uèebnicové „odpadlíky“.. Nic menšího než triumf nedokáže obnovit zranìné velikášství. Vztah bývalých svìdkù Jehovových k organizaci a spiritualitì TYPOLOGIE „ODPADLÍKٓ LukᚠHumpl Popsat všechny zpùsoby. však.1 Postoj k organizaci S ohledem na postoje. že ho udeøím silnìji. a tím tuto životní etapu definitivnì uzavøít. že nejúèinnìjší zpùsob. Zdaleka ne vždy se však jedná o úmyslné poškozování svìdkù Jehovových. jež by tuto problematiku u èeských ex-svìdkù postihovala. dosud chybí.

Janova tøída. 2-3. Zùstávají tak po rùznì dlouhou dobu a nìkdy i po celý svùj další život jakýmisi „osamocenými bojovníky“. pracuje ve Státní slezské nemocnici v Opavì a na operaèním støedisku Zdravotnické záchranné služby v Opavì. • Obdobnì jako u problematiky vztahu „odpadlíkù“ k organizaci svìdkù Jehovových.O. LukᚠHumpl (*1974) je psycholog. „pozitivista“ a „pomahaè“.prožívání a postoje bývalých èlenù“ (Olomouc 2001). Mnohdy aktivnì hledají svùj nový „duchovní domov“. 3 Tyto nevelké skupiny ne vždy fungují podle pùvodních pøedstav. stává se z dotyèného napø. jež zùstanou vìøícími. již se podaøí postiženému pøekonat. avšak v žádném nedokáží zakotvit.: Svìdkové a odpadlíci. aktivnìji èi pasivnìji zaèleòují. Stanislava Ferfeckého (Havíøov) èi Ondøeje Novotného (Praha). protože se rozešel s jedinou správnou a Bohem uznávanou organizací. Bývalí svìdkové pak jdou z jednoho extrému do dalšího. 5 . kteøí velmi èasto po urèité dobì dospìjí do jiné pozice. 2. Èasto se seskupují kolem bývalých svìdkù. kdo z jakéhokoli dùvodu opustí jejich spoleèenství. 1999. není schopna nalézt denominaci. Vztah k duchovnímu rozmìru Tak jako v pøípadì pohledu na spoleèenství svìdkù Jehovových. è. P. s níž by se ztotožnili. kteøí mìli v prostøedí svìdkù Jehovových nìjaké vyšší postavení. Do tìchto køesanských denominací se pak lépe nebo hùøe. Kupøíkladu bezprostøednì po odchodu se jedinec staví do role „odpùrce“. Pøirozenì zde hrozí nebezpeèí pomìrnì snadného odklonu od poèáteèních ideálù a vyskytne-li se v nich jedna èi více silných osobností se schopností strhnout na sebe veškerou autoritu.. Nìkdy se jedná jen o hlubokou krizi. Každý „odpadlík“ je vlastnì nevìrný Bohu.4 „Samotáøi“ Další èást bývalých svìdkù Jehovových. Výraz zde používám z dùvodu jeho autenticity s terminologií svìdkù Jehovových. „Duchovní troseèníci“ Tito lidé po opuštìní organizace svìdkù Jehovových zároveò ztratili i svou víru v duchovní svìt. Poznamenáni svou pøedchozí zkušeností s organizovaným náboženstvím. v nichž se scházejí ke studiu Bible. aèkoli jeho aplikace vùèi bývalým èlenùm má hanlivý pøídech a je podle mého názoru nesprávná. a dokonce i morálních hodnot. Stejnì tak mùže docházet i ke zmìnám postojù v závislosti na èase. ale pomìrnì pøekvapivì lze pozorovat i kombinaci „pozitivista“ a „odpùrce“. 2 „Odpadlík“ je v oficiální terminologii svìdkù Jehovových každý. Volba je èasto závislá na místì bydlištì. Problematika bývalých èlenù organizace svìdkù Jehovových je pochopitelnì daleko složitìjší. spoleèenství kolem Venuše Smržové (Kynšperk nad Ohøí). R. s.C. Takto se zformovaly skupinky okolo Karla Doležela (Plzeò). Mgr.Uvedená typologie je pochopitelnì umìlá a bývalé èleny nelze jednoduše zaøadit do pøihrádek. „Obrozenci“ Jiní oddìlivší se èlenové vytváøejí skupinky. byli staršími sboru. mùže spoleèenství nabýt až sektáøských rysù. Navzdory odporu k vedení nebo organizaci jako totalitnímu celku totiž mohou pøetrvávat pøátelství s jednotlivými svìdky a vìdomí jistého pøínosu z nìkdejšího èlenství. 3 VELECHOVSKÝ. Po urèité dobì. Køesanské sbory. èi úplné zavržení veškerých duchovních. Kromì osobnostních vlastností lze jako pøíklad uvést délku èlenství nebo zpùsob opuštìní skupiny (exkomunikace. s. Pøíkladem mohou být odštìpenecké skupiny Ing. bývá po rozchodu se skupinou revidován i vztah ke spiritualitì vùbec. „nevšímaè“. Jiøího Holeèka nebo Ing.napø. Kupøíkladu „obrozenci“ bývají nezøídka zároveò „konvertity“. adventisté aj. 1. aby se zorientovali na náboženské scénì. navštìvují bohoslužby rùzných køesanských uskupení. napø. Obecnì však lze øíci. dobrovolný odchod). V organizaci bylo jasné. V této souvislosti bychom mohli bývalé svìdky rozdìlit do následujících kategorií: „Konvertité“ Èást èlenù se záhy po svém rozchodu s organizací svìdkù Jehovových nebo po urèité dobì. 3. že novým „duchovním pøístavem“ se namnoze stávají protestantské církve nebo charismatická spoleèenství (Církev bratrská. Respondenti pocházejí z dvaceti jedna mìst naší republiky a v minulosti byli èleny ètyøiceti dvou rùzných sborù svìdkù Jehovových. Vztahy nìkdejších pøíslušníkù ke spoleèenství svìdkù Jehovových a ke spiritualitì vùbec jsou proto determinovány øadou faktorù. Zejména to platí v pøípadì „samotáøù“ a „obrozencù“ (avšak nejen u nich). 4 Tamtéž. n Poznámky: 1 Informace uvedené v tomto èlánku jsem èerpal ze své diplomové práce „Svìdkové Jehovovi v Èeské republice . nejsou s to zaèlenit se do jiné existující církve. Stejnì tak se jedinec mùže identifikovat s více kategoriemi souèasnì. Jen v Praze je v souèasné dobì asi pìt tìchto malých spoleèenství. Údaje týkající se vlastních zkušeností v prostøedí svìdkù Jehovových poskytlo 101 z nich. Termín je chápán a užíván v negativním smyslu slova. Pavla Baráka (oba v PrazeRuzyni) èi tzv. který zoufalstvím a zlobou reaguje na vzniklou situaci. pøidávají k nìkteré køesanské církvi èi spoleèenství. Nìkteøí mohou zapadat do obrazu více kategorií souèasnì . i zde dochází ke zmìnám vzhledem k èasu.F. In: Dingir. když dojde k dostateèné abreakci a tento zpùsob chování nepøináší zøetelný efekt. nebo ve vìtších mìstech má své sbory daleko více církví. Jsou skeptiètí nejen pokud jde o církevní instituce. co je pravda. nebo mùže jít o trvalou skepsi. V jejím rámci bylo na území Èeské republiky provedeno výzkumné šetøení a osloveno celkem 187 bývalých pøíslušníkù organizace. ale i k samotné existenci Boha. Po odchodu se ale tato Pilátova otázka mùže stát i noèní mùrou. již potøebují k tomu.).

Byl urèen spíše širší veøejnosti a ukazoval.. To vše si mùžete pøeèíst v I. náboženských a cestochodì. jehož bezvýhradnì následovali. Roky studia.“ Jára Dobeš Èeská veøejnost je pomìrnì dobøe seznámena s èinností øady mezinárodních skupin. Nìkolik let tráví vìtšinu dní a nocí v horách a jeskyních. Austrálie. Severní Indii a v Egyptì. Hlavami se nám honí mnoho otázek a mnoho odpovìdí. Pomohl jim najít nejen vnitøní klid. Není nic cennìjšího. Všechno kolem. nahlédnìte do tohoto nového titulu.“ V èervenci roku 1989 odjíždí do Vìèného mìsta . mystik. Byl pokøtìn jménem František. akupresura nebo autogenní trénink). mystik a cestovatel. branou do esoteriky. soustøedìná kolem mladého charismatického gurua Járy Dobeše (v souèasnosti používá transkripci svého jména v podobì: JáRa DoBe¡). který vám pomùže najít vaši vlastní cestu ve spleti toho. Podle jejich názoru je to „nᚠmezinárodnì nejuznávanìjší odborník souèasnosti v oblastech s duchovní tématikou. 1 Dosahuje úrovnì mistra v oborech meditace. Již nikdy se na delší dobu neusazuje na jednom místì. setkání jsou jen záležitosti této energie. Pan J.1998. Dobeš je svými stoupenci oslovován jako Mistr. Studoval súfijské praktiky na Blízkém Východì. Chvíli je to drama. BestCeler 2000. mistøi a zemì plynou. Zasvìcenec Pyramid. Také mystické sklony jej odlišují od ostatních dìtí. praxi vykonával také u duchovních mistrù indického subkonAnotace nakladatelství BestCeler nìkterých dìl Járy Dobeše: Poutník nesmrtelnosti I. Podívejme se tedy na Mistra Járu podrobnìji… Z oficiálního Mistrova životopisu Internetové stránky „Lucerna svìta“ hovoøí o Mistrovi životì takto: Jára Dobeš se narodil („do tohoto fyzického tìla vstoupil“) v Praze v lednu roku 1971. Jeho životní poutì. Støípky z duchovních poutí. co máte. a za druhé odpovìdi. pak je to zase nedùležité. Stranou pozornosti médií i velké èásti odborné veøejnosti však doposud zùstává stále poèetnìjší skupina. Tøetí skupina. než jak si ji vìtšina pøedstavuje. duchovní uèitel a cestovatel. se kterými se v posledních letech setkal. ale ovlivnil také jejich vnìjší životy mezilidské vztahy. kde se naplno vìnuje duchovnímu rùstu a horám. Nejèastìji je k zastižení v Dolomitech. Spojených arabských emirátù. karmický astrolog. Volnì navazující Zlatá Bula nás vede hloubìji ke zdroji moudrosti a jiné nesmrtelnosti. v poøadí již druhá. Nikdy jste nic cennìjšího nemìli. alias guru Anahdána. je jenom nìjaká zábava. BestCeler 1999.„Nic silnìjšího na svìtì není. Mystik. než pøedcházející kniha Poutník k nesmrtelnosti. Tibetu. co vùbec lze hledat. Po dosažení plnoletosti „odchází do vìèného putování bez domova a návratu. jejímž autorem je JáRa DoBe¡. První stav samádhi prožil již v prùbìhu dìtství. Dobeš pomohl celé øadì lidí nalézt svoje místo v tomto svìtì. Egypta“. to je nalezení zaprvé toho. starou naukou Feng Shui a bojovým umìním Kung Fu. uèitel léèebných meditací. chvíli komedie. Nese název Zlatá Bula Poutníkova a jde hloubìji pod kùži. což je jeho oblíbený køesanský mystik (svatý František z Assisi).z d o m o v a komunitì se poprvé setkává s uèením buddhismu. Nìkterým napomohl „nastartovat“ vlastní duchovní rùst a tito lidé jsou dnes již na „Mistru Járovi“ nezávislí. vìtšinou zaøazovaných mezi nové náboženské smìry nebo sekty. jistìji. zasvìcenec Mykerínovy egyptské pyramidy. pak z toho vznikne pocit Cesty. Není pochybnost o tom. který pøináší moudrost a pohlazení výjimeèného Guru Anahdána… Hvìzdná dráha èeského gurua Járy Dobeše DUCHOVNO DÌLÁ ŠTÌSTÍ Aleš Pøichystal „Skuteèné duchovno. Zlatá Bula Poutníkova. již 12. mystiky a osobitého autorova rukopisu. z Holandska. díle Mistrových vybraných spisù z let 1988 . že J.“ . Cestovatel. vybrané èásti z abecedního prùvodce. kdo jsem. koánové básnì a citáty. Jiní zùstali zcela závislí na svém duchovním vùdci a kolektivu jeho blízkých spolupracovníkù. co šíøíte. který byl pohlazením. Provence. Pro èást lidí. Nìkolikrát byl proto prohlížen odbornými lékaøi. to venku. Teprve pøímá zkušenost na prahu života vše zmìnila. jaký smysl má moje existence na Zemi. Proto vyšla. Zasvìcenec z Pyramidy v Gíze.. než to. Foto: internet. Když èlovìk spojí tyto dvì vìci. Guru Anahdán pod oblouky hvìzd. Od svého odborného lékaøe získává první poznatky o technikách alternativních a relaxaèních metod léèení (napø. Poutník k nesmrtelnosti II. Ve vietnamské 6 . když je jen bude tušit. astrologie. Pokud se chcete v této spleti informací a otazníkù cítit lépe. Ani mít nebudete. tarot a léèitelství. políbení nauk o Vìènosti. kterou tvoøí zejména lidé s již vytvoøeným duchovním postojem. Všechny výhry. Vìnuje se realizaci svých duGuru Jára Dobeš bìhem jedné z poutí po Blízkém Výchovních... se stal skuteèným guruem. zamìstnání. rok vìtšinu èasu pùsobí v zemích Asie. kniha. zvláštì v oblasti duchovní. BestCeler 2001. vatelských snù. napø. èást jeho aktivit kritizuje a odmítá. Pravidelnì pøibližuje duchovno posluchaèùm a studentùm z celého svìta. zdravotní stav. Výuka u vatikánských mnichù mìní jeho život.Øíma. Realizaci dosáhl v jeskyni u Arca (Itálie) v roce 1991. Støedomoøí a Jižní Ameriky. jen to. Naše hledání smyslu a štìstí. Do roku 1982 se u nìj pouze projevily pøíznaky mimosmyslových schopností. co je dnes nazýváno duchovnem.

Postupnou nenáprohlídku dovnitø. Klid. Dobeš sám iniciáz údajných zasvìcencù se odvolává na do. Co je pravda a co ne Každý pozorný ètenáø ze stránek oficiálního guruova životopisu musí vyèíst jednu podstatnou informaci . „Letní klášterní esoterických festivalù.ášrám („klášter“) s nái bìhem normálního turistického provozu. P. J. abych uèil. Vše se vzdalovalo. z uèení keltských druidù mysl lidská. musí poèítat s velkým roènou rekonstrukcí zde bylo vybudováno nedostatkem kyslíku. než zaène obøad. Egypt a jiné islámské zemì). vlastní pøednášky a semináøe. Tìlo pøepadl pocit dušení. mohou pokraèovat v dalším studiu. Je tak jediným žijícím zasvìcencem ve Støední Evropì.nakladatelství a vydavatelství se zamìøením na èinnost Mistra JáRy Dobe¡e. Jedná se napø. napø. které nesou sud živé náboženské smìry. 7 . duchovní a esoterický život. „Poutníci. Bìhem prázdninových Akce Járy Dobeše a jeho skupiny mìsícù zde probíhají také vìtší akce.zaštítìna jeho jménem. který je zde ostatnì duchovní centrum .2 O svém nevšedním zážitku vypráví: „Pane.na duchovních festivalech poøádá Mistrovství ÈR v telepatii Poetrie . o Jihlavský duchovní festival. Adepti. Poustevníci. pozdìji zaèal mít univerzita“ atd.torem duchovních festivalù. Vidím okamžik u studny. Jeho témata jsou rých akcí pro èastou nepøítomnost na území napø. následovníkù a „zasvìcencù“. První uèitele ve Vatikánu. horách a staré chýši. napø. jak mì v jedenácti letech lékaøi vrací dech i život. Nejprve jako host v rámci zavedených a dìti“. Najednou vidím. galeriích a klubech. Mozek omílá pozdrav Sfinze. Poprvé zaèal veøejnì pøednášet 30. Mùžeme jen hádat. Èást nebo staroegyptských knìží. Zvláštní vztah má také ke støední a jihovýchodní Moravì. Dobeše.nový èasopis pro esoterické fandy. Pou vìèná. Tma a vrzání klíèe. Egypta. Hlasy strážcù. kvìtna týdenní kurzy. Ruch Gízy. Dobeš se nìktenách. Svìtlo se zhaslo. Dokonce vidím ruské. Tibetu a dalších zemí. kde prožil nìkolik let svého života. Sahara a kámen Pyramidy. Araby pøezdívané Otec hrùzy… Najednou vidím. Léèebné tóny v nás apod. poøádaných skupinou kolem J. kdy za chladného deštì pøišlo probuzení a s ním i pochopení toho.cz. èím jsem jako dítì obtìžoval materialistický svìt. Zlínský duchovní festival apod. Ještì máme hodinu. který prožil zasvìcovací obøad v jedné ze tøí nejznámìjších pyramid Egypta. Navíc chrámy v Egyptì jsou již dávno v Olomouci. nebo je oznaèit za evidentní lež (což èiní jeho odpùrci).kitak. zvem KI-TAK. èasopis mìsíèních cyklù mapující cestovatelský. Jsem uvnitø jedné z pyramid v Gíze. Potom musí obhájit svoje kvality a pokud se jim to podaøí. již brzy zavøou møíž. až se otevøe Poslední pou k nekoneènu. Bližší informace o skupinì Járy Dobeše: www. Èím je civi. a k horolezeckému sportu. jež se po desetiletích opìt doèkají. BestCeler . vìtšinou V posledním období je èást akcí pouze v rùzných èeských a moravských èajov.napø.z tinentu. festival „Láska + Nirvána“ jich zasvìcení bylo ovìøitelné. „Jako starý Tibet“. Pokud bývalé selské usedlosti v hanácké obci Odrse pøesto nìkomu podaøí dostat se i mimo lice nedaleko Olomouce. Izraele. poustevníci 1996. vychází soubornì jednou za 3 mìsíce. Nejvyšší egyptské zasvìcení získal v roce1995. Ale je pøíznaèné. neklidná duše. Nìkdy cestuje sám. tím má více domnìlých nách základních a støedních škol. proè asi. Štìstí míti instrukce. když strávil „zasvìcovací“ noc v Mykerínovì (Menkauréovì) pyramidì v Gíze. S instrukcemi. indické i jeruzalémské uèitele.není zde jediný ovìøitelný fakt. jak mì pøesvìdèují. duchovní srdíèka a hledaèe nových cest mapující cestovatelský a esoterický život planety. Byli to pøedstavitelé ètyø svìtových náboženství a jednoho mystickomagického øádu. Vidím mìsíce v lesích. A.: Objevování vlastní aury. Ještì vèera jsem se louèil se svými mistry v nejtemnìjších ulièkách Jeruzaléma. kteøí splní podmínky na jedné ze ètyø velkých akcí roku (Tibet. jak v osmnácti utíkám za ostnaté dráty. že je možné jim uvìøit (což dìlají jeho pøíznivci). let je J. Klid. Formulace typu „výuka u vatikánských mnichù“ nebo „vykonával praxi u duchovních mistrù indického subkontinentu“ jsou zcela neurèité a neovìøitelné. jindy ho na jeho cestách doprovázejí jeho pøíznivci v rámci tzv. Málokdo Od konce 90. Odevzdán èekám. Zasvìcení.“3 Pan Dobeš je skuteèný cestovatel.spoleèenský duchovní kulturní internetový magazín a tiskový obèasník. Kámen mudrcù) mají jistou úèast na 12 mìsícù. kde se odehrává vìtšina víkendových setkání. Posvátnými nástroji. Bìhem šesti let Pøi studiu materiálù skupiny Járy Dobeše je možné setkat se s tìmito základními pojmy: DOBARA .prestižní duchovní univerzita cesty Kitak. Mateøskou naukou je mu prý zejména ta egyptská. jež v rùzných konèinách svìta tráví velkou èást roku. že uèení novodobých západních guruù pochází Oficiální plakát na jeden z mnoha festivalù. Èást akcí se v souèasnosti odehrává na mrtvé a dnes v nich panuje pøísný zákaz pøebývání mimo bìžný èas prohlídek. Podle Dobešových vlastních slov jeho hlavní duchovní mistøi a uèitelé pocházeli d o m o v a údajnì z Vatikánu. vìtšinou z již vymøelých náboženství a civilizací . cena 200 Kè Magazín Titicaca . Sám. Všechno splývá nad letním Egyptem. v nichž by je. Prezentované skuteènosti jsou formulovány natolik vágnì. Èeská telepatická asociace . vydáván ve Zlínì. Ráno byl zatèen egyptskými vojáky. Èarovná je naší republiky již neúèastní.víkendových semináøù probíhá v tìlocvièlizace mrtvìjší. Indie.jeho jméno. velkých poutí (mezi nejèastìjší destinace patøí Indie.

Uvaøit ayahuyascu (èi yage) 8 . Bude nepochybnì zajímavé a pouèené sledovat další vývoj Járy Dobeše a jeho skupiny. že se podobnými pøednáškami a semináøi živí deset let. organismù a chemických látek hned navrhl. hovoøí o tom. In: www. Musíme se s nimi pouze nauèit pracovat. se pøísady liší.kurzovné + 900Kè fytoterapeutické prostøedky (=2000Kè). nebo „fytoterapeutické prostøedky“ nepil. jejichž vliv se naprosto liší od úèinkù jejich samostatných složek.jako mandala..kurzovné + 900Kè fytoterapeutické prostøedky (=1600Kè)“.zejména tìch urèených pro širokou veøejnost. Jeho jazyk. ukazatel cesty . numerologie. Dobešovi spolupracovíci také sami pøednášejí na rùzná témata . tarot. že jsi se intenzivnì zabýval výzkumem vyšší nervové èinnosti v bývalém Leningradì a od revoluce se již 10 let vìnuješ výzkumu šamanských technik na všech kontinentech svìta. reinkarnace. inebrians èi quitensis) s øadou pøísad. ŠAMANÙV ZLOÈIN Jiøí X.. který uvaøí lektvar . Feng Shui. která bude stále více akcí poøádat samostatnì. Což jsou pøíšerná svinstva. až je nakonec záchranná služba odvezla všechny dvaatøicet pøiotrávených. Mistrovo dílo Motto: „Duchovno dìlá štìstí. zda se Petr Chobot provinil proti pravidlùm šamanù. Nejvyšší Božské osoby aj. n Poznámky: 1 Reklamní poutaè na „Jihlavský duchovní festival“. To je klasický pøístup tradièního medicinmana . Kosmickou Lásku. astrologie. Šaman pracuje jako prùvodce. Šaman. pøed událostí1) Šamanùv zloèin Jakékoliv pochybnosti o tom. Poté. Ch.cz 3 Dobeš. který neochutnává tablety. který z uvedených modelù se stane realitou. co navštívil Peru a nìco omrkl u tamních šamanù. bez pevné vìtné stavby a logické myšlenkové struktury. kterak probíral stejnou otázku s pralesním šamanem: Díky své schopnosti vnímat barevná pole kolem rostlin.se zaèali první z nich skládat. že každá látka má svoji svìtlou i „stínovou“ tváø .J. ale i na plakátech a oficiálních dokumentech je neurèitý. Studenti. Napø.. Lucerna svìta. a vykonávají èajové obøady. Koneèný Cíl. Kosmický Zákon. že se vydá na nìkolikadenní obchùzku své „zahrady“ . J.dvojèata“. Uvìznìn v Pyramidì. která se pøipravuje nìkolikadenním vaøením døeva nìkteré z lián Banisteriopsis (napøíklad B.a neochutná jej. Najdete zde velká slova i nadbytek velkých písmen: Univerzální mysl. jaký je tvùj pohled jakožto vìdce na dnešní prostøedky. ona proslulá superhalucinogenní smìs AYAHUASKA je klasickým výtvorem tohoto systému.a je celkem jedno. kraj od kraje. Cena: základní: 1100Kè . že poèet jeho stoupencù a jimi poøádaných akcí se rok od roku zvyšuje a zasahuje stále vìtší poèet lidí.. Padlé Andìle. která.žák“.kitak. telepatie atd. Dá se tedy øíci. bez pøímého Dobešova vlivu. porovnatelnou s americkými „televizními guruy“. kdy dojde k prolomení mediální bariéry . alchymie. léèitelské praktiky. Pracuje jako statutární zástupce nìkolika nakladatelství. èi ještì èastìji pøíbuzná rostlina rodu Brugmansia. karma. mystika. stejnì jako durman. Pøístup naší kultury k halucinogenùm je ve srovnání se šamanským zpùsobem pøijetí dìtsky naivní. P. Dobeše do ústraní a vznik uzavøené skupiny vlastních žákù podle klasického modelu „guru . že jsi fundovaným odborníkem právì v oblasti výzkumu psychotropních látek. Na síti dodnes kolují jeho recepty na „meditaèní èaje“ z puškvorce a chmele. Chobot o sobì Petr Chobot sám o sobì tvrdíval. Chemické molekuly nejsou ani dobré ani špatné.napø. Dobeš) Jára Dobeš je autorem nìkolika drobnìjších dílek. A to již z toho dùvodu. kteøí umožní odstranit stinné stránky pùsobení bìlošských halucinogenù a naopak znaènì zesílí jejich pozitivní vlivy a pøidají jim silnou schopnost léèit. meditace. magie.“ (J. Tycho).nevidí v chemických stimulantech ani dìsuplné drogy. Božství. Velkou Pravdu. ani v nich nevidí jednoznaènou spásu a øešení všech problémù.. plný kvìtnatých výrazù a frází. P. Jedinou Pravdu. používaný v knihách.hodinu poté. Kolem poledne . Obèas se jako pøísada užívá (hlavnì v Kolumbii) i durman. CH. Šaman od šamana. Zdravotníci zjistili otravu atropinem a skopolaminem. zda lektvar ze substancí legálních. co prodává. èi nelegálních . Tøetím modelem je „duchovní vedení“ skupiny. kvìten 2000 2 Lucerna svìta.tedy džungle a nalezne vhodné „duchy . Medicinman ví. Pro nìkteré ètenáøe je takový neobvyklý jazykový styl bezpochyby pøitažlivý. Doležal V sobotu šestnáctého kvìtna poøádal Petr Chobot v ulici José Martího v Praze „Celodenní semináø zamìøený na velice intenzivní výcvik lucidního snìní.“ (Z rozhovoru s P. Myslím tím chemické halucinogeny jako jsou Extáze a LSD.a musí jít první. nebo nepostrádá nádech exotiènosti a tajemnosti. kdy deníky pøinesly zprávu o tom. dùchodci: 700Kè . Dobeš se tak mùže stát „mediální hvìzdou“. podpoøený prací s úèinnými amazonskými psychoterapeutickými prostøedky. Petr Chobot mezi nimi nebyl. Je to kombinace vzájemnì se podporujících rostlinných alkaloidù. je horší než dealer. zmizely v momentì. puškvorec zavrhl. Vyšší Já. Proto bych se chtìl zeptat.z d o m o v a Zpravodajský popis kauzy Petra Chobota aktivního pùsobení na území Èeské republiky získal okruh blízkých spolupracovníkù. „Otázka: O tobì vím. www. popisujících vìtšinou jeho zážitky z cest nebo kratší úvahy na rùzná duchovní témata. Ménì pravdìpodobnìjší vývoj mùže znamenat odchod J. co úèastníci semináøi dostali vypít èaj z „fytoterapeutických prostøedkù“ . kitak. Je jen otázkou èasu. které používají návštìvníci parties. Pouze èas ukáže. obsahuje atropin a skopolamin. Ayahuyasca a kultura šamanù Ayahuyasca je mimoøádnì složitá a nároèná droga. caapi. že se odvaru své smìsi nenapil. která zabíjejí. kteøí se podílejí na pøípravách a samotné organizaci vìtšiny akcí . Spolupráce s mnoha èajovnami na území celé republiky umožòuje propagaci a konání nìkterých akcí právì v tìchto zaøízeních.cz Aleš Pøichystal (*1965) je novináø a publicista (píšící pod jménem A.

co øíct na všechny ty špatné øeèi o šamanech. CH.stala podobná nehoda. abychom se poradili a spoleènì podpoøili oèištìní špatného obrazu. 12. které považujeme za nevyléèitelné. protože šamanismus není žádná hra. kterých se dopouští pøi manipulaci s lidmi. reklamaci na místì motykou mezi oèi.“ (Zdenìk Ruprecht za projekt Inspiritual 2) d o m o v a Chudák Chobot.com 3 primární: www. kat16. 4.cz. kterým šaman poskytuje pomoc svým bližním. kde vedl výpravu èeských turistù. A tak má vlastnì zradivší šaman neskuteèné štìstí. o jejichž vyjádøení budeme informovat. Znalosti Petra Chobota v oblasti biologie a psychologie jsou velmi omezené (podprùmìrné). Bìhem posledního roku jsou v „práci“ Petra Chobota jasnì patrné prvky odborné nekompetentnosti.. pokoušel svést své omyly na lidi. vìtšinou pouze jako jednu z mnoha pøísad pøi zasvìcovacích ceremoniích. kteøí praktikují šamanskou kulturu.spinet. Nepøijde mi správné. pøi nedávné návštìvì Peru. že se plete do vìcí. jak udává v médiích pøivezl si je sám.. A tak nám vlastnì nemusí být nebohého Chobota líto. Promluvím s nìkolika pøáteli šamany. èímž pøímo ohrozil zdraví tìchto lidí. V pøípadì. Amazonští šamani používají durman jen velmi výjimeènì. Ne každej chobot. práci a kulturu.šamanovi . že je to blázen a podvodník (podobnì dopadly i pøedcházející skupiny). kteøí se po šamanovì èajíèku válejí v køeèích.. že to s tím Chobotovým trestním stíháním nebude až tak horké.. vèetnì tìch. je jeho živnostenský list.inspiritual. sekundární: www. Petr Chobot nikdy nedokonèil žádná studia na katedøe vyšší nervové èinnosti v Leningradì. pøedevším o tom. pijí tam s nimi ayahuascu a nechtìjí s událostmi „typu Chobot“ mít nic spoleèného. která dopadla katastrofálnì. spirituálního poznání a léèbì mnoha nemocí. upadl do prázdnoty zmatení.je to pouhý výmysl a dùkaz chorobné fantazie P. že Petr Chobot je za své jednání trestnì zodpovìdný. aby našel východisko z jejich problémù nebo zpùsob jejich léèby. je to prostøedek. znalý šaman. Kulatnì øeèeno. Ještì že se mu to nestalo v Peru.com. autor 6 knih o psychedelii a od r. který ten šílenec zpùsobil. že se tento èlovìk. A tak se po sobotì 16. Kromì toho by se tento èlovìk mìl stydìt za to. html) 2 www. a tím ménì do šamanismu. pøeklad Vlastimil Rataj.. Petr Chobot svou èinností pošpinil jméno a kulturu peruánských medicinmanù a šamanù. co je na osobì Petra Chobota záhadné.inspiritual. Již delší dobu se na internetu objevuje nìkolik nezávislých svìdectví o psychické nevyrovnanosti tohoto èlovìka a o podvodech.) dìlá Peru špatný obraz. Znají pøesné dávkování a zpùsob použití této rostliny (znalosti rozvinuté za tisíce let). považují ho za blázna a podvodníka. Petr Chobot se nikdy vážnì nezabýval studiem šamanských technik v peruánské Amazonii. Tím. n Prameny 1 http://web. zpùsob hospodaøení a odvádìní daní. kterým nerozumí. Doležal (*1965) je absolvent FF UK (1988).‘“3 9 . jezdí za Indiány do Peru. Od Chobota se distancoval kde kdo. fanatismu a ziskuchtivosti. 6. kdy Petr Chobot pøi semináøi edry psychologie. ne. Petr Chobot nechal požít nìkolik desítek lidí smìs obsahující durman. Petr Chobot nebyl schopen u úèastníkù rozeznat otravu a zøejmì by ani sám pomoc lékaøù nepøivolal. V libovolné primitivní šamanské kultuøe.cz a www. U místních šamanù a léèitelù je velmi neoblíbený. kvìtna zvedla vlna protestù lidí. 11. 3. jak udává na svých propagaèních materiálech a je velmi pochybné. požádá projekt INSPIRITUAL peruánskou vládu o zákaz jeho vstupu na území republiky Peru. 7.z dokáže jen pokroèilý. 10. kteøí nemají vùbec nic spoleèného s jeho prací. kde by se duchovnímu . Žádná válka mezi peruánskými šamany neexistuje ..spirala. V tomto okamžiku nevím. èervna. brzy skonèí a dobøe dopadPozvánka na kurz Petra Chobota v roce 1996. 8. 5.Jediné. 2. Nìkolik šokovaných èlenù této výpravy se od Petra Chobota odlouèilo s tím. o zprávách z ÈR. Doufám že celý tento problém. Odborový svaz šamanù „1. Protože když jej po pár dnech vìzení prohlédl vìzeòský psychiatr. bylo jasné. který špiní jejich jméno. Šaman O nìkolik dnù se pak skuteènì na duchovních serverech mùžeme doèíst: „Obdrželi jsme vyjádøení peruánského šamana Antonia Barrery Bandy k události ze soboty Jiøí X. že se tento èlovìk snažil hrát s city a potøebami lidí. který na nás tento èlovìk vrhá. zda vùbec na této škole jako student nìkdy pùsobil. Petru Chobotovi nikdo žádné byliny z Peru nepøivezl. 9.. V Peru se durman pro komerèní úèely nesbírá a pravdìpodobnost podvodu ze strany peruánských prodejcù bylin je nulová (naprosto to také odporuje kultuøe a myšlení místních lidí). Projekt INSPIRITUAL o této politováníhodné události bude informovat nìkolik pøedních šamanù z oblasti peruánské Amazonie. totiž vznášejí pøíbuzní tìch. který se pravdìpodobnì považuje za èlovìka s vyšší duchovní hodnotou. jak tento èlovìk (P. aniž by tento nápoj pøedem otestoval a sám požil.. kteøí svými schopnostmi a znalostmi po tisíce let prokazatelnì napomáhají v oblasti duchovního rùstu.cz/solidsession/pallmall/chobot. že Petr Chobot nebude zadržen. protože mùžeme na základì vyšetøení psychiatrem s úspìchem pochybovat. 1991 pøiotrávil na tøicet lidí: ’Je zajímavé vìdìt do souèasnosti reportér spoleèenského týdeníku Reflex. CH.spirala.

Potom zených židlí a desítky návštìvníkù musely k mikrofonu pøistoupila sama prorokynì.dìjovice). k níž se pøítomní v tichosti pøipojili. Organizátoøi v jednom z køídel budovy nání této akce informovaly letáky. V hledišti bylo 40 øad plnì obsa. Charakter poselství je obecnì køesanský se znaènì ekumenickým zamìøením. chorál Svatý Václave 10 . 37) • „Ó Vassulo. O ko. Paní Rydenovou nost na akci. Vassulo.žena. zapisovaná majestátným rukopisem. kdy žila v Bangladéši se svým švédským manželem a dvìma syny. Její rodièe pocházeli z Øecka. tor. ných byla více èi ménì zasvìcena èetbou pøímého a jistého hlasu. sekularismus a všeobecnou relativizaci hodnot. Foto: archiv.“ (str. Lidé její slova poslouchali velice soustøedìnì. Vassula se svým pøíznivcùm v Èeské repub. nìkteøí bìhem vystoupení kleèeli. inspirované cením. Setkání zaèalo spoleènou modlitbou rùžence. že tì nechám dotknout se Mého srdce. pøíjemného zevnìjšku a klidného. Ježíš Kristus. že je v pøímém osobním spojení s Kristem. Ježíš Kristus v poselství Vassuly Ryden: • „Já. oèistil ji a pøivedl k Bohu.celém svìtì. V hodinovém pronìkterého ze svazkù knih „Opravdový život jevu pøedstavila hlavní myšlenky svého v Bohu“ nebo èlenstvím v nìjaké modliteb. nekoneènì tì miluji. Marií. Vassula Rydenová je sedmaètyøicetiletá po celou dobu stát. Domníváme se. jsou zakládány po a následný život v Kristu. která sám pojmenoval „Opravdový život v Bohu“. napø. Setkání bylo ukonèeno závìreèným požehnáním jednoho z knìží a výzvou organizátorù o finanèní podporu k pokrytí nákladù. Nes Mùj køíž.poselství. Nìkolik jich také existuje v naší lice pøedstavila v nedìli 30. Tato diference je údajnì potvrzena také grafologickým rozborem. 111) Boží diktát oficiálnì neuznán Vassula se narodila 18. Tyto skupinky.doprovázelo nìkolik katolických knìží. ledna 1942 v Egyptì v pravoslavné rodinì. Na nich blíže nespecifikované modlitební skupinky zøídili malé pódium. o uzdravení. Dopouští se prý matení jmen a specifických funkcí osob Božích. jsem Jeden. Nám jediný známý oficiální dokument Svaté kongregace pro nauku víry z roku 1996 ovšem paní Vassule není pøíliš naklonìn. který vyústil v sepsání Poselství a podnítil její misijní úsilí. pouze výzva k návratu k Bohu a intenzivnímu životu v nìm. Podle jejích slov se jí roku 1985.co se týká køesanských církví . Na veøejných vystoupeních vypráví svùj osobní pøíbìh o setkání s Bohem. Závìrem pronesla Vassula modlitbu. kteøí napadají šíøící se atheismus. že . jsem Jeden. Ostrava. Pøesto se zdá. Èeské Bulovém paláci na pražském Výstavišti. Od té doby se její poselství. jsem ti diktoval svùj smrtelný zápas. nebyly zde žádné extatické výjevy. andìly a svatými.).“ (str. nes jej pro Mne.republice (Praha. že vìtšina z pøítom. jenž jí diktuje poselství. Sám Kristus ji diktuje poselství Opravdového života v Bohu. Brno. Pøevažovala starší generace. kterou legitimní zástupci køesanských církví neuznávají . Od roku 1988 navštívila se svým poselstvím více než 50 zemí. Mùžeme pouze konstatovat.sulu nìkolika údaji o jejím životì. ství smíøení. Její projev byl charakteristický klidnou a nenásilnou výzvou po obrácení k Bohu a sjednocení køesanstva.a soškami panny Marie. Dokument také nesouhlasí s jejím pøíliš širokým pojetím ekumenismu ani nepovažuje její spisy a øeèi za nadpøirozené. které ozdobili kvìtinami Opravdového života v Bohu zvaly veøej. Po modlitbì vystoupil Vassulino poselství v Praze Setkání s Vassulou se zúèastnilo asi osm francouzsky mluvící knìz a pøedstavil Vasset lidí. který je odlišný od jejího vlastního. záøí v Prùmys. Hovoøí se i o zázracích provázejících její misijní putování. Já. Nejprve se jí ukázal její strážný andìl. u nás již vyšlo 9 svazkù tohoto poselství v nakladatelství Matice cyrilometodìjské. Tak to bylo i na Výstavišti v Praze. Kongregace pro nauku víry paní Vas- Poselství køesanské prorokynì Vassuly Rydenové v Praze OPRAVDOVÝ ŽIVOT V BOHU LukᚠŠtursa a LukᚠBrzobohatý Dnešní doba je jako stvoøená pro pùsobení novodobých prorokù. které vychází ve více než 40 jazycích. rozšiøují po celém svìtì. neoèekávanì zjevil Bùh. že se jedná o pøevážnì katolickou aktivitu. popisovala svùj život pøed obrání skupince. I z toho lze soudit.to pro Evropu v podstatì platí. Mé dìti byly stvoøeny mou rukou. Proè jsou rozptýleny? Chci jednotu. lásky a pokoje. charakterizovanou jako posel. Vassula Rydenová tvrdí. že poselství je namíøeno témìø výhradnì do øad øímskokatolické církve a že zde také nachází nejvìtší odezvu. Právì odlišnost rukopisu „Božího“ od Vassulina je zdùrazòována jako jeden z dùkazù pravdivosti jejího poselství. žádné chrastìní pekelnými øetìzy. naši dobu nazývá vìkem odpadnutí od víry. Dám ti pocítit Svou lásku tím. první okamžiky svého obrácení Vassuliným poselstvím.Vassula Rydenová. Vassulo. Potom se zpívalo ještì nìkolik písní (Veni creaK výzdobì pøi Vassuliných vystoupeních patøí i sošky a Ježíšùv domnìlý portrét. 111) • „Vassulo. Bùh. Jedna taková prorokynì.“ (str.z d o m o v a aj.

ské ženy Al-Manára.v posledních letech èinnost. Ale i kdyby byla sama Vassula oficiálními pøedstaviteli zatracena. místa zjevení. 1998 na Vídeòské ulici 38. Po celé Èeské republice pùsobí Všeženských obcí. Nìkteré projevy této lidové zbožnosti byly církví potlaèovány. a proto byly založeny Islámská na. Navzdory negativnímu vyjádøení Svaté kongregace se setkání úèastnili i katoliètí knìží a také laici. Zvláštní by se ovšem mohlo zdát. ukáže až èas. lámské kulturní støedisko pro ÈR. Èetnost takových kultù se zdá být tím vìtší.muslimroku 1992. V Brnì byl provoz Poznámka mešity zahájen r. kteøí jsou jistì aktivními a pravovìrnými oporami svých farností.v Blatské ulici 1275 v Praze 9.cz. Aèkoliv zdaleka ne všichni z nich žijí spoleèným duchovním životem.V roce 2001 vznikla iniciativou nìkolika dace v Praze (1992) a Islámská nadace èeských muslimù Muslimská unie.) nevykazují dvì nadace spravují mešity a islámská cen. Jedním z dùvodù je jistì to. který jektivitu. disponujících zvláštními schopnostmi) èi na význaèných místech (hroby svatých. V poslední dobì na nì byly pøeve. Foto: archiv.obecný svaz muslimských studentù. V Praze je ještì jedna menší modlitebna limských náboženských obcí (Al-Ittihad AlIslamí).islamkultur. Liga èeských deny i nìkteré kompetence Ústøedí. léèitelù a dalších lidí. V Praze . že tato akce nemá oficiální schválení tak. uzdravení. charismatických kazatelù. Ostatní v Brnì. Krèi fungovala provizorní modlitebna od islamcz. nìkteré po èase uznány a oficiálnì potvrzeny. že nemohou mít právní sub. má potenciál šíøit se i bez její osobní pøítomnosti.muslim. Vassulu Rydenovou tak mùžeme zaøadit mezi neoficiální kulty øímskokatolické církve. kde jsou nejvìtší komunity muslimù u nás. religionistika a psychosociální vìdy. Tyto muslimù. když si zájemci pøijdou do Holešovic vyslechnout svìdectví a poselství zbožné køesanky.cz. které uvedla do pohybu. n otevøeno r.Vassula Ryden v Praze. Tato organizace byla obnovena pøevážnì pro turecké muslimy. Zøídilo ji Isroku 1991 a pùsobí bez státní registrace. øíjna 2001. jednotlivé náboženské obce ne. aèkoliv se podílí na svátostech øímské církve. která mìla být urèeÚstøedí je emeritní gymnaziální profesor na hlavnì lázeòským hostùm. Z tohoto dokumentu èerpá i poslední vyjádøení èeských biskupù. 1996 odmítnuta. www. Jaké bude z tohoto hlediska postavení hnutí Opravdového života v Bohu kolem Vassuly Rydenové. které bylo uveøejnìno v Katolickém týdeníku ze 14. Muslimské náboženské obce i muslimské V mešitách je k dostání èasopis pro muslimorganizace u nás zastøešuje Ústøedí mus. a dobrovolnými pracovníky PONS (Poradny o náboženských sektách) pøi HTF UK. hnutí. nadpøirozených jevù apod.cz. Islámský svaz ad. www. kultivovaná a pøesvìdèivá . Sáòkovi. že Vassulino vnímání souèasnosti jako „èasu odpadnutí od víry“ není zdaleka ojedinìlé. Z dùvodu. n Elegantní.z sule dále vyèítá. Ústøedí nìkterých obèanù a nìkterých místních vydává èasopis Hlas muslimských nábo. roèníku Husitské teologické fakulty UK oborù husitská teologie. V roce nebo zatím nesplòuje podmínky k registraci 1995 obdržely severoèeské Teplice nabídjako náboženské spoleènosti. Kvùli odporu Mohammad Ali Šilhavý z Tøebíèe. 1999 na Èerném Mostì . jedná se o aktivní náboženskou komunitu.pozici na internetových adresách www. které v prùbìhu dìjin vznikaly kolem význaèných osobností (vizionáøù. Pøedsedou ku na výstavbu mešity. Foto: Vojtìch Vlk. LukᚠŠtursa (*1979) a LukᚠBrzobohatý (*1979) jsou studenty IV. d o m o v a Data a fakta o souèasné islámské komunitì u nás ÈEŠTÍ MUSLIMOVÉ Zdenìk Vojtíšek Muslimové u nás tvoøí asi desetitisícovou náboženskou menšinu. èím více je doba jejich vzniku souèasníky považována za úpadkovou. jak bývá v øímskokatolické církvi zvykem.sdružuje pøedevším zahranièní studenty. pracují. Za ovìøení údajù v èlánku dìkuji dr. že je stále pravoslavnou køesankou.cz. 11 .církví byla tato nabídka r. Informace o muslimech u nás jsou k distra ve dvou uvedených mìstech.). www. Jeden ze spodních proudù života církve Není jistì nic divného na tom. stálé islámské centrum bylo inform. Modlitba v mužské èásti pražské mešity pøi páteèní bohoslužbì. nìkteré tolerovány.muslimské organizace (napø. prorokù.

kdy museli Arméni odolávat politickému. jíž se ovšem vìnuje podstatnì ménì pozornosti. Stala se však ještì horší vìc. který také pøeložil bibli z øeètiny do arménštiny. Iluminátor. Ovšem hajkakan jegecheci v èele s katolikosem všech Arménù tu NÁVRAT K JISTOTÁM Adam Fišer Pouhý rok po velkém jubileu roku 2000. K ní patøí dva významné kláštery øádu mchitharistù v Benátkách a ve Vídni. 406 sv. rovnìž díky misii Sv. Foto na této stránce: Adam Fišer.2. co se køesanství stalo nìkde státním náboženstvím . postupu v církevní hierarchii ale mohou dosáhnout pouze ti. Jejich výsledkem je nepoèetná arménská katolická církev s tradièním arménským obøadem. Mesropem Maštocem.3 Bylo to vùbec poprvé. Následnou evangelizaci Arménie usnadnilo vytvoøení arménského písma r. V zakavkazské Arménii.na území dnešní Gruzie k tomu došlo r. náboženskému a ozbrojenému tlaku Peršanù. které coby ponìkud nejisté výroèí narození Ježíše Krista slavila hlavnì øímskokatolická církev a kterému se díky tøem magickým nulám dostalo velké publicity.Dnes lze øíci. Jeho pøeklad se dodnes používá a jím vytvoøená abeceda je dalším arménským národním symbolem. Za Vagaršapat pozdìji pøejmenovaném na to jej stihnul boží trest v podobì duševní Eèmiadzin (= místo Pánova sestoupení). Jde tedy o církev autokefální. 337. Grigorovi ve snu Kriskøesanských panen zasvìcených Bohu. ale nechal se od nìj i se svým pøátele patøil i arménský král Trdat (Tiri. se rovnìž pod vlivem americké misie zformovali arménští protestanté. Knìží se mohou ženit. st.pøijal Grigor v Caesareji biskupské svìcení.6 a distancovala se od dalších ekumenických koncilù. Zábìr je z mateøského chrámu v Eèmiadzinu. jež byl navíc synem vra. který byl nadán boží mocí dice klade do souvislosti s misií apoštolù a který ani po dvanácti letech žaláøe neztraTadeáše a Bartolomìje. jde o církev s apoštolskou posloupností) je jedním z jejich národních symbolù. 12 . co žijí v celibátu. Grigora (Øehoøe) zvaného Osvìtlitel. Samostatnost a izolace AAC se prohloubila poté. st. Trdatovi ecclesia“1 zrodila arménská církev (arm.. který dal do podzemní ve svém království. Patøí do rodiny tzv.3 Tak to alespoò líèí tradice a legenda. tak i zde byla tato nová víra krále a uzdravený Trdat nejenže ho nedal zprvu pronásledována. Mimo to existuje mnoho dalších malých arménských evangelikálních skupin (hlavnì v USA). Bùh vyslyšel jeho modlitbu za v øímské øíši.l. K jejím velkým zvláštnostem patøí praktikování zvíøecích obìtí. Arméni (arm. To se stalo roku 301 n. Tyto tøi celky lze chápat jako souèást jedné arménské církve v širším slova smyslu. že právì letos uplynulo 1700 let od roku 301 n. a tak se podle zásady „ubi episcopus ibi ha králova otce. AAC sehrála pomìrnì významnou roli v dramatických dìjinách Arménie po 4. Laikové se prostøednictvím farních a diecézních rad významnì podílejí na øízení církve. køesanství zde však bylo zlegalizováno už r. si køesanský svìt pøipomíná další významnou událost. 313 ediktem milánským. st. zejména v dobì køižáckých výprav.III.. co r. Král patrnì doufal. který mìl pro dìjiny této zemì zásadní význam. že bude moci lépe èelit øímsko-perskému spojenectví. dal ského chrámu v tehdejším hlavním mìstì uražený Trdat celou skupinu popravit. co tato zbožná dívka krále odmítla. dále patriarchové jeruzalémský a konstantinopolský.l. patøící ke skupinì kakan jegecheci). hajpadla do oka Hrispimé. 508 odmítla chalkedonský koncil4. Podobnì jako til svoji víru. že pro zmìnu postoje Trdata moci svému bratrovi se pøimluvila za pro. Haj nebo Hajk) jsou na toto své prvenství náležitì hrdí a arménská apoštolská církev (AAC. však každé malé dítì ví. 380. O rok pozdìji kobky uvrhnout vzdìlaného køesanského misionáøe Grigora. Pùvod køesanství v Arménii se podle tra. východních církví blízkých pravoslaví. Arabù a Turkù. tus ukázal místo pro vybudovaní mateøPoté.dvorem pokøtít a povìøil ho misijní èinností dates) III. bývalé sovìtské republice. Pokusy o její sjednocení s øímskou církví byly èinìny od 12. vùèi køesanùm hovoøily i politické K arménským kostelùm neodmyslitelnì patøí zvyk zapalování svíèek. v dnešní Republice Arménii (RA). V 19. Nejvyšší hlavou AAC je katolikos všech Arménù sídlící v Eèmiadzinu. Níže postavený je kilikijský katolikos se sídlem v libanonském Bejrútu. choroby a šílený král se zaèal chovat jako divoké zvíøe. Mezi její velké ne. ale pøesto zùstává dodnes pomìrnì svébytnou.z a h r a n i è í Prvním køesanským státem byla Arménie dùvody.znovu uvìznit. (287-330). Neustálé válèení a cizí nadvláda se staly fakticky náplní arménských dìjin. arménském Vatikánu. a v øímské øíši až r.puštìní Grigora. Králova sestra ve snaze po.

vždy sám ajatoláh Chomejní prý prohlásil. zasahující dnešní RA. aby uctili památku zavraždìných. šachisté Kasparov a Movsesjan (hrající za ÈR). Arméni tu vždy byli hlavními. mormoni. mající asi 3 miliony obyvatel. 6. nesmíme se nechat zmást pohledem na dnešní politickou mapu svìta. Mezi Turky se o slovo hlásili nacionalisté a reformátoøi. 2001 na ÈT2 Známým poutním místem v Arménii je klášter Geghard. který se díky svému osvìtlení stal atrakcí noèního Jerevanu. a 20. spisovatel Saroyan. Hajastan ). Tam se v této dobì stejnì jako v Evropì formovala nová podoba státního a národnostního uspoøádání. Spíše jde o jakousi národní tradici.). Kromì nezbytného køíže na nich najdeme pohanské a židovské ornamenty. Nedílnou souèástí oslav se stalo vzpomínání genocidy.spolu se ztrátami na životech a kulturním bohatství pøišli Arméni o znaènou èást své vlasti. I po sedmdesáti letech prosazování ateismu je otázka „Jste vìøící?“ v Arménii skoro zbyteèná. století se totiž Arménií rozumìlo území zhruba jedenáctkrát vìtší. Rusku (500 tis. tam je církev. že se „nikdo nesmí dotknout Arménù“. km2. jsou typickou arménskou památkou. dokument Èeské televize uvedený 17. 2 Katolický týdeník 29/2001 3 www. Tyto a další ztráty zadìlaly Arménùm na pocit ukøivdìní. Gruzii (500 tis. konstruktér letadel MiG Mikojan. nebo Øehoø Osvìtlitel byl duchovním otcem celého arménského národa. to vše vytváøí v Arménech velmi specifický životní pocit blízký židovství.5 milionu mrtvých. genocida a ztracená vlast.5 Mezi nejznámìjší Armény patøí zpìvák Aznavour. øíká: „Tisíc sedm set let.com/christen dom/ 4 AAC setrvala v uèení o jedné pøirozenosti Ježíše Krista (monofyzitismu).). že obrovskou sochu Lenina na jerevanském Námìstí Republiky (døíve Lenina) nahradil stejnì obrovský køíž. Francii (450 tis.pøítomni jsou charismatici. to je pro nás velmi dùležitý svátek. na Chaèkari. kdy selhaly zbranì i politici. diaspora. na nedávný váleèný konflikt v Náhorním Karabachu a napjaté vztahy s Ázerbajdžánem a Tureckem a pøedevším na touhu po celosvìtovém uznání genocidy. køížové kameny. Gruzii.) dále pak na Blízkém Východì a v Jižní Americe. které osud Arménùm uštìdøil .armenian highland.com 7 Hajkakan jegecheci. Ze sousedních státù navázala perspektivní vztahy pouze s islámským Íránem. hospodáøská krize a izolace. válka. Národní církev. rozpad SSSR. Letošní velkolepé oslavy6 1700 let od pøijetí køesanství v RA i v diaspoøe mají prohloubit vztah Arménù ke své církvi a národní hrdost. dát pokøtít své dítì.z a h r a n i è í stranì arménské pak šlo o radikální národnì osvobozenecké hnutí. Údajnì se tu nachází hrot kopí. Ruska a Turecka. Oba katolikové vykonali mimoøádnou svatou pou do Sýrie. arcibiskup arménské katolické církve v syrském Allepu. údaje jsou z roku 1990 6 www. nebo podle pozdìjších dohod pøipadlo území západní Arménie i s biblickou horou Ararat (pro Armény posvátný národní symbol) Turecku. 5 Šaginjan Vagaršak: Dìjiny Arménie (Karolinum 2001). Arménští církevní pøedstavitelé se shodují na velké dùležitosti jubilea. kdy Turecko a Rusko stály na opaèných stranách fronty a arménské nadìje na samostatnost zaèaly být spojovány s vítìzstvím Ruska. kláštery a tisíce chaèkari . Petros Miryatyan. Tu lze tìžko získat v souèasné neutìšené hospodáøské a politické situaci RA. bylo území Arménie souèástí Persie. Nevidí v tom problém. www. která vede její obyvatele k masové emigraci. Adam Fišer (*1978) je studentem oboru uèitelství Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Až do prvních let 20. a poskytovala národu oporu duchovní.1700. na pozvání katolikose Garegina II.kamenných desek s vytesaným køížem a dalšími ornamenty. Arménská genocida dodnes zùstává nezhojenou ranou . V Jerevanu najdeme ale poèetné zastoupení dalších i ménì tradièních køesanských skupin . Je to pro nás pøíležitost pøihlásit se k obnovení víry. Hovoøíme-li o historické Arménii (arm. kde navštívili Dajraz Zor. napø. Souèasná RA se pozvolna vzpamatovává z dalších ran.am. abeceda. Je to návrat k našim duchovním jistotám a prožitku sebeuvìdomìní naší víry. adventisté. kulturní a nìkdy i politickou.etchmiadzin. byla i v dobách nejt잚ích.“7 n Poznámky 1 Kde je biskup. zamyslet se nad tím. Správce tamního islámského centra je ovšem arménský køesan. kde žije poèetná arménská menšina. ménìcennosti a nacionalismu. Pomìrnì výmluvnou skuteèností je to. Ti pøi nich byli vystaveni do té doby nevídaným krutostem a jen malá èást deportovaných pøežila. Letos do RA proudili arménští poutníci z celého svìta. aèkoli toto oznaèení mìlo spíše význam geografický a nikoli politický. na níž najdeme malou postsovìtskou republiku o rozloze necelých 30 tis. i když ne jedinými obyvateli. zèásti vytesaný do skály. proè dneska jsme a jaká bude naše budoucnost. Írán. Odhady hovoøí o 1. st. Nespoèet válek a tragédií pøinutil znaèné množství Arménù opustit svoji vlast. svìdkové Jehovovi a jiní. 198. Dá se však èerpat ze slavných epoch minulosti. mít církevní svatbu apod. 1915 popravami pøíslušníkù arménské inteligence a organizováním masových deportací Arménù do syrských a mezopotámských pustin. Pøes asimilaèní tendence si Arméni všude zachovali národní svébytnost a prosluli jako pøièinliví lidé. Typickými køesanskými památkami v Arménii jsou kostely. èím jsme byli. sem také pøijela celá øada vysokých pøedstavitelù rùzných církví ze zahranièí vèetnì papeže Jana Pavla II. jež jim velí obèas zajít do kostela a zapálit tam svíèku. Ti po celém svìtì vytvoøili poèetnou diasporu zastoupenou nejvíc v USA (1 milion). skladatel Chaèaturjan. jakými historickými promìnami jsme prošli. V RA je Íráncù-muslimù jen pár stovek pøedevším v hlavním mìstì Jerevanu. 13 . Víra však pro Armény v drtivé vìtšinì neznalé katechismu neznamená žádnou velkou zbožnost. právì z roku 301. kterým byl proboden Kristus. jedno z dìjiš tragédie roku 1915. str. Existenci nepohodlné menšiny zaèala øešit turecká vláda r. Ázerbajdžán a zejména východní Turecko. Drtivá vìtšina obyvatel jsou køesané hlásící k AAC. Na pøelomu 19.zemìtøesení. mezinárodní církev Kristova. Situaci vyostøila první svìtová válka.

Soubor islámských bem pøijímá i jejich pís. Byl to pro nìho staré pohanské svatynì Ka’by.dobnì. Myslí se tím absolutní Vždy však jde o to uchránit islám a jeho Pøi modlitbì. Jedna se vý zákon. které ovlivní celé lidstvo. Židy a køesany na.a výluènému Bohu. I Muhammad tak postupnì nabyl pøe. pohánìl karavany velbloudù nebo se vìno.nazývá Dar ul-Islam (pøíbytek islámu) ván Indžíl (evange.boženskou stránku od aplikací praktických cházejících monoteis. kde se mu zaèal „peèetí prorokù“. že cítil. nazývanému prostì Alvacetiletý Abul Kassim ženil s bohatou. Proto nelze básnì. dlouhou øadu Božích poslù a stát se tak je považován za praotce Arabù. Smysl slavný Muhammad (Chválený). Jindy mùže zasáhnout i vývoj celého národa. A i pøi této záležitosti sehrála základní láh (arabsky Bùh). že zemøe. A jsou momenty. kde je šarí’a již uplatòoválium).patøí. které vyznává jedna pìtina souèasného lidstva ISLÁM JE PODØÍZENÍ BOHU TomᚠNovotný Nìkdy se stane. ale i ideologií sloužící ke ríl). Vyprávìl. Rozhodnì rokem. Domnívám se zkušenost.Gabriel. kde je teprve Ahl Ul-Kitábi (lid Kni.t é m a Velmi struèný úvod do náboženství. Foto: Vojtìch Vlk. (v mìstì Mekka v dnešní Saudské Arabii). O to usiluje islám hy) a dodnes se tato jako silnì misijní náboženství s nesmírným dvì náboženství tìší nasazením. že to byla právì tato událost. nebyl to pro nìho pøíliš pøíjemná druhou stranu ale do svého systému zahrné snoubence a jejich rodiny. Ko. asi roli právì Chadidža. je pak prosamo. nebo posedlý zlým náboženství. Tomuto úsilí ve jménu islámu se jisté toleranci ze strany øíká džihád (arabsky usilování). že to je právì on. stranì Starý zákon. celý život èlovìka vèetnì rozhodování státProto také svým zpùso.základní náboženskou knihu islámu. Ten mu postupnì diktoval náboženské vení pak prohlásil i mnohé biblické postavy sjednocení arabských kmenù.podøízením. tedy zbytek zemì. jako k tomuto místu putovaly zástupy již dávno pøed Muhammadem. K základním naukám islámu tických systémù .a oznaèuje zemì.ních orgánù a politikù. kdo v dané oblasti žijí. století pìtad. jako o Tauøe (Tóøe). Za pøedchùdce svého zje.úplnì pøesný.potøeba islám prosadit. konce stala ústøedním místem islámského pro celé lidstvo až dodnes. kdo má završit o Abrahamovi a jeho synovi Izmaelovi. jež byly pozdìji sebrány a vytvoøily a svou zvìst uvádìl jako pokraèování v islámu nikdy definitivnì oddìlit èistì ná(a završení) dvou pøed. šarí’a (stezka). až myslel. Na málokoho napadlo. tzv. Nìkdy mùže jít skuteènì ženství pak nazývá islá. asi by po celý svùj život svìøil manželce Chadídže. pagován velice mírumilovnými prostøedky. Pøeklad toislámských vlád. která škrtí. jež jsou závažné velice nepøíjemný zážitek a sám domníval. rán.této svatynì je však pøeznaèen pøíbìhem by nemìl tolik èasu na své náboženské meditace a už by asi vùbec nenašel pøíležitost svìdèení.že se jistì jedná o Boží zjevení a on sám je pøijíždejí každoroènì miliony poutníkù poval obchodu a nikdy by se z nìj nestal tím pádem Božím vyvoleným mužem a pro. Kdyby totiž že je buï nemocný. Své hoto výrazu termínem svatá válka však není vlastní koneèné nábo. nehledì na jejich o nìmž mluví vìtšinou osobní pøesvìdèení nebo pøání.až politických. podøízení jedinému „pøíbytek“ od špatných vlivù. jenž utíkat se do ústraní jeskynì v pohoøí Hira. A je to na jedné zována jako závazné pravidlo pro všechny. že podøízení Allahovi musí pronikat daismu a køesanství.ju. Ostatnì celé uèení bylo od poèátku neBylo to totiž právì tam. Vždy podle 14 .o pouhé „usilování“ a islám mùže být promem . Když se zaèal Muhammadovi zjevovat tickému náboženství arabských kmenù. že by to mohlo být dùležité pro nìkoho jiného než pro samot.zákonù. jak ho Gabriel nul i øadu prvkù tohoto náboženství vèetnì však.sel nemùže pøijít. po níž již žádný Boží pozjevovat archandìl Gabriel (arabsky Džib. že jedna zdánlivì malá událost zmìní celý bìh našeho života. Když se kdysi na konci 6. jenž je nazý. Muhammad tak vystoupil proti polyteiso patnáct let starší vdovou Chadidžou. neSvìt je totiž v islámském pojetí zcela jedbo na druhé stranì No. K této starobylé krychlovité chudý sirotek Abul Kassim nespojil svùj džinem. pøesvìdèila ho. Druhou oblastí je Dar ul-Harb (pøíbytek pak díky tomu nazývá války). Když se však se svým problémem stavbì se zazdìným èerným meteoritem život s Chadidžou.jen náboženstvím. Ta se doodstartovala øetìz následkù.noznaènì rozdìlen na dvì oblasti.

tedy pøidružování k Bohu.. na nichž islám stojí. waMu. ThDr.mìstì. Zvláštì. . Avšak není to jen tìchto pìt základních Ve Spojených státech se poèet muslimù odhaduje na 3-4 miliony. že tento èlovìk vidí na jedné stranì zcela nesporné kvality života islámských zemí (napø. Celý život muslima je protkán jeho pochází již z raného islámu. že k Bohu pøidruží úctu ke komukoli jinému. Muhammadovým. v Nìmecku jsou dva miliony a ve Velké Británii 1. pøijde do ráje. Jedineènost Boží se tak stává alfou Pro úplnost uveïme.. že druhým sloua omegou islámské víry. Je po z vlastních prostøedkù.obec muslimù 1 Kropáèek. šahádì. Na druhé stranì kdokoli. Dokonce se zdá. sekulární. Není proto výstižné. zbožnosti se u jednotlivých muslimù znaènì liší „od fundamentalistù a tradicionalistù n k reformnì. a prozápadní Turecko a šíitský. Spíše mezi modernizací se vším. kdo øádnì vykoná veškeré úkony s ní kového poètu muslimù. zda vrah a cizoložník. str. pøed Blízký východ. jak by vypadal život tìchto lidí a jak zemì pøi jižním okraji Sahary. kromì Alláha a Muhammad se provádí pìtkrát dennì v urèenou dobu je jeho poslem (Lá iláha illá lláh. Foto: Vojtìch Vlk. že toto náboženství v souèasÈtvrtým sloupem je povinná dobroèinné dobì vyznává asi 1. 111 15 . Tedy i nehammad rasúl láh). jakoby tzv.naprosnež miliardy Muhammadových následovto jednolitá. co každý den urèuje jednání více Tato celosvìtová komunita ale není . ženství.„Kontrastnì pùsobí . Proto je také vyjádøena v základním vyznání. Základní rozdìlení na sunnitskou vìtšinu (dnes asi 90%) a šíitskou menšinu níkù. Jedná se také o jediný høích..a pøedepsaným arabským textem.5% z pøíjmu. V Evropì má nejvìtší muslimskou komunitu Francie pak mùže pyšnit pøed svým jménem. L. V yšehrad. jistì to není støet mezi civilizací køesanství a civilizací islámu. a tradicí. 109 2 tamtéž. islámsky radikální a protiamerický Írán. Za tøetí sloup islámu se považuje pùst pìti sloupù. jakého se mùže èlovìk dopustit. který nemùže být èlovìku odpuštìn. Pomyslná umma* A tak dnes už zùstává jen v oblasti spekuzahrnuje pohádkovì bohaté ropné monarchie (pøi Perském zálivu a Brunej) i hladovìjící lace. dva velké muslimjak je formulován ve stovkách pokynù zaské státy odlišných etnik a odlišného pojetí islámu: sunnitské. v tzv. že pokud skuteènì vyznává pouze jediného Boha.2 miliardy nost.t é m a Koránu „svádìní od víry je horší než zabíjení“ (2:191). od východu až do západu slunce po teistické náboženství. tedy povinnost vyvarovat se jakéhokoli jídla. Typický je i pøíbìh. tedy podporování nemajetných lidí. tak poèet sunnitù a šíitù pøibližnì vyrovnaný. se. Indonésii a Filipíny. pití a dalších potìšení po celý Islám je nejmladší svìtové monoden. jak byl jednou Muhammad dotázán. sloupù.. oheò. Nazývá se hadž (arabsky pou) Arabové tvoøí dnes asi 25% z cela ten. Vždy v jistém ohledu jsou islámské zemì „køesanštìjší“ než tzv.. Šíité tvoøí vìtšinu pouze v Íránu a Bahrajnu. když je souèasná napjatá situace prezentována jako boj kladného køesanského svìta proti zlému islámu. TomᚠNovotný (*1952) je docentem na katedøe filozofie Filozofické fakulty Ostravské univerzity a na katedøe religionistiky Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze * umma . Nejvìtší muslimskou zemí svìta je Indonésie. dostává èestný titul hadži . Islámský fundamentalismus.“1 . širk. Odhaduje všechny dny mìsíce ramadánu. jímž se než polovina obyvatel Afriky. Ta zní: Není boha. V mnohých islámských fundamentalistických skupinách je pak v dnešní dobì tento „špatný vliv“ jednoznaènì ztotožòován se západním zpùsobem života. jenž však vyznává jediného Boha. kdyby neneènou vnitøní válkou rozervané Somálsko a Afghánistán. tak ano. zachovaný v islámské tradici a vyprávìjící o tom. Ta pem islámu je modlitba (arabsky salát). Nazývá se zakát køesanství druhým nejrozšíøe(almužna) a je tradiènì formulována jako nìjším náboženstvím svìta. v oblasti morálky) a na druhé stranì spoleènost posedlou konzumem a podøizující veškeré hodnoty finanènímu zisku a úspìchu i za cenu obìtování morálky a víry. Musliodevzdání 2. Posledním sloumové tvoøí vìtšinu v 36 zemích pem je náboženská povinnost vykonat pou v pásu od západní a severní Afriky na posvátná místa islámu v Mekce . Toto svìtì absolutní vìtšinu) se modlí jazykem vyznání je také považováno za první z tzv.podobnì jako tøeba komunita køesanù . hospodáøsky dynamickou Malajsii s Indonésií i nekoby mohl vypadat dnešní svìt. (4-5 milionù). Foto: Vojtìch Vlk. tedy asi pìtina lidstva. V tom se dá islámsky myslícímu èlovìku i do jisté míry rozumìt. Prostým pøihlášením se arabští muslimové (tvoøící dnes v islámském k této vìtì se stává èlovìk muslimem.2 Zdenìk Vojtíšek. Støední Asii až kde Muhammad žil a založil toto nábopo Bangaladéš.Stejnì i zpùsob osobní došlo k jedné svatbì pøed ètrnácti sty lety.7 milionu muslimù. co k ní patøí. Praha 1996. muslimy je více spojené. modernistické chovaných v Koránu i v islámské tradici.“. kdo se dopustí širku tím. západní kultura. Doc. musí oèekávat pekelný Pokud je vùbec úèelné dnes hovoøit o nìjakém svìtovém støetu. hájí i èistotu a jedineènost svého Boha. Odpovìï prorokova byla. nebo silnì sekulárnì smýšlejícím muslimùm a nakonec i k muslimùm ’matrikovým‘. byl vùbec nejhorší høích. v Iráku je vírou v absolutní nárok jediného Boha. (saum). Stejnì vášnivì jako hájí opravdový muslim svùj Dar ul-Islam. když si uvìdomíme. str.

Je možné. Foto: Vojtìch Vlk. zcela v rozporu s normami islámského práva (arabsky šarí’a) . rozsáhlá misijní èinnost v moderní odezvy ve veøejnosti jednotlivých islám. Džihád je jedním z klíèových pojmù islámské vìrouky a právní teorie.. které pojmem džihád míní pøedevším bezchybné a vroucné plnìní stanovených náboženských a etických povinností. konat dobro v souladu s islámským etickým kodexem a potírat zlo v sobì samém i zlo pøicházející zvnìjšku. a tedy vidìt rovnìž ve smyslu teologickém. Liberální èi modernistiètí uèenci vyzdvihují nìkteré prorocké tradice (hadísy). farída ). radikálními islámskými skupinami je zcela aby èlovìk v životì nevyboèil ze stavu systematické a jenž na Západì nahání hrù. který nekriticky sledu. v sobì skrývá pojem džihád. Na druhé stranì s tímto pojmem jako s magickým zaklínadlem manipulují západní (také èeští) novináøi. zatímco umírnìnìjší výklady spíše poukazují na to.tedy ten. kdy se dynamika vývoje první muslimské obce v prùbìhu dvaadvaceti let (610 . Pøísná hanbalovská právní škola jej dokonce uvádí jako šestý pilíø víry a dává jej tak na úroveò s modlitbou èi povinností pùstu. termín. a tak nejspolehlivìji zasáhnout emoce tìch spoleèenských vrstev. a to tøeba i silou. Na druhé stranì by se však nemìl ani zjednodušenì pøekládat jako „svatá válka“ a zneužívat pøi zkreslování reality v islámské civilizaci. že stopy pachatelù vedou k subverzivní struktuøe s arabským názvem al-Ká’ida (Základna) a saúdskoarabskému obèanu Usámovi ibn Ládinovi. než aby ho bylo možno vulgárnì interpretovat a zneužívat jako úèelovou výzvu k všeobecnému boji proti bezvìreckému nepøíteli.jako jedno ze základních Mezi zmínìnými termíny jednoznaènì naøízení a povinností (fard. Promìnlivost jeho obsahu a interpretace podléhá øadì aktuálních podmínek.dobì). politický a hospodáøský su využít jednorázové teroristické akce rozkvìt. Na „muslimské stranì“ jsme svìdky poku. dávat almužnu potøebným. kteøí èasto o islámu neví zhola nic. dokonce nezbytné ho jako „proamerické“. jež k dosažení patøièného mobilizaèního úèinku neváhá nasazovat ty pojmy z vlastních kulturních (náboženských) tradic. Vìtšina souèasných muslimù „bojuje“ pøedevším džihád srdce . ale není jen formativním právním ských státù a destabilizovat vnitropolitické nástrojem politické praxe èi dìjinného pomìry v tìch zemích. Na jedné stranì s džihádem . To mùže být i obranná válka proti bezbožným vetøelcùm.632). Proto je sice tøeba džihád analyzovat a definovat jako kamének v mozaice islámské náboženské doktríny.odevzdává do vùle Boží. Pøedpokladem zaje svìt jen skrze senzacechtivé sdìlovací chování sebe sama v tomto bohulibém staprostøedky. Džihád ovšem pøedpokládá také aktivní šíøení islámu. jež mohou navozovat rùzné asociace. kdy DŽIHÁD NENÍ „SVATÁ VÁLKA“ Miloš Mendel V souvislostmi s tragickými událostmi 11. na nìž jsou ty které výzvy smìrovány. amorální. obrana pøed evropským koloniaa vojenské reakce USA k vyvolání masové lismem. jak se nìkdy dìje v èeských sdìlovacích prostøedcích. pilíø islámPøed mešitou. Klasické islámské právo v tom nepøipouští pochybnosti. a ještì mnohem víc. v nìm. že džihád je vlastnì všechno.pøekonáváním ského pohledu na svìt a místo islámu pokušení a prohlubováním osobní zbožnosti. Ukázalo se mj. „prozápadní“.(vojenské úspìchy. kteøí tak ve jménu „správného“ islámu znevažují zásady a odkaz klasického i moderního konformního proudu islámského náboženství. jež jsou nahlíženy procesu. ale vzápìtí je vždy nutno dávat ho do souvislosti s konkrétním historickým èi politickým kontextem. Džihád je totiž mnohem složitìjší termín. neislámské. který se beze zbytku zu mnohému èlovìku.vu je modlit se pøedepsaným zpùsobem. vykonat alespoò jednou v životì pou do Mekky ke svatyni Ka’bì. To všechno. jehož využívání plnìní je nezbytným pøedpokladem toho. záøí v USA se všeobecnì pøiostøila mezinárodnìpolitická situace. Podobnì jako øada jiných pojmù islámské vìrouky je tedy džihád pojem znaènì vágní. jejichž kraluje džihád. co posiluje individuální i kolektivní zbožnost. Termín má své historické aspekty 16 . jenž je pravdìpodobný sponzor a organizátor této struktury.svévolnì nakládají nezpùsobilí politiètí aktivisté. exegetickém .t é m a Vágní islámský pojem ve službách ideologií postit se ve stanovených èasech. resp. Znaèná rozvolnìnost obsahu termínu je založena už v samých poèátcích islámu.muslim . Události jsou z obou stran souèasného konfliktu provázeny masivní ideologickou kampaní.

Foto: Vojtìch Vlk. vždy my staèíme ti proti posmìváèkùm. terogenním prostoru. aby džihád uskuteè„prohnilých“ a bezbožných režimù.. když sledujeme dìní v onom heligionistiky tamtéž. Ti jen nejvyššímu náboženskému a zákonochtìli pøedevším propojit nìkteré z kontex. pøi jejichž uplatòování se ideové pouèky „ryzího“ islámu leckdy mohly stávat pøítìží.nu Alláha zboøit západní svìt (multimilionáø gramù“. fulbské džihády na Sa.t é m a prorok Muhammad formuloval své reformní uèení.kratickým Západem. tradice) s ambicemi násilného svržení mocní svìtskou moc. vìdecký pracovník v soudobých dìjinách prožít. aby urèitá cílenì vykonstruovaná tradice vyhovovala politickým zámìrùm rodící se islámské øíše. je to ideodálù byl hlavním dùvodem. jakými jsou vìtšinou terepizodou.duchovních. když se tam zrodila nová obec vìøících. ani být vážnìji znepokojen. súry: „Ohlas tedy to. který chce skoncovat s demo(tureckého) soupeøení s evropskými moc. Tím spíše se rùznost výkladù projevila ve sbírkách tradic o Prorokovì životì (souèásti islámského práva). který se mezitím stal státní ideologií rozsáhlé øíše mezi Pyrenejemi a povodím Indu. Právì ho. odrazila v koránském textu nejednoznaènými soudy. docent politologie na Masarykovì univerzitì v Brnì. který s sebou pøinášel stále menší ochotu spoleènosti bojovat a dával pøednost výhodnému obchodu a prohlubování vnitøní prosperity. Pojetí džihádu se už ve druhém století islámského letopoètu stalo tak závažným právním a ideologickým problémem. který chce ve jméislámské rétoriky zahalených „akèních pro. komu. Jakkoli a nesmiøitelných táborù. nebo naopak nìkteré opozièní skupiny. Nakonec se ve století za války v Perském zálivu).dárnému orgánu toho kterého státu . nýbrž tem“.radì tu vytržené myšlenky islámských textù (ko. století vyèerpala. Islámská øíše nemìla v této dobì konkurenta. Džihád se plnohodnotnì zapojil do ideo. Ale ani pak nebyl jeho výklad ve všech naøízeních jednoznaèný.ského veøejného mínìní. Další limity spoèívaly v neochotì muslimù zlézat svahy nehostinných hor a také v ekonomickém a kulturním rozkvìtu øíše. ponižování a vojenské o nic nového v lidských dìjinách. jak se alespoò dnes interpretuje 94. mezi nimiž nejznámìjší patøili k roz. století . Nikoli obavy papežské kurie pro zjednodušení nazývat „islámským svìo osud Božího hrobu v Jeruzalémì. Miloš Mendel (*1952). sionismu. co ti bylo pøikázáno. Tento konfrontace s islámským svìtem v podobì konflikt má zpravidla nìkolik frontových linií køížových výprav do Svaté zemì. než válèila. souvisejících s tamìjOmarova mešita v Jeruzalémì. Avšak není tøeba se tomu diradikálové èiní odpovìdnými za všechny vit. a 95. Nejde pøece n neúspìchy. okolní svìt byl ve vojenském a namnoze i kulturním smyslu slabší. které se témìø vždy tato významná kapitola evropských dìjin identifikují pomocí náboženských komubyla pro dìjiny islámu pomìrnì okrajovou nikaèních znakù. V prvním mekkánském období se zmínky o džihádu jako „úsilí na stezce Boží“ soustøedily výhradnì na otázku vnitøní individuální zbožnosti a džihád ve smyslu násilného šíøení zvìsti se tehdy dokonce zakazoval. ale navíc v sobì skrývaly pøíležitost k vytváøení falzifikátù tak. Proto v období „zlatého vìku“ chalífátu . jež musel fiktivní „svìt islámu“ Doc. která nikterak neskrývala výrazné politické ambice. že soudobé islámtlak vytvoøený nedostatkem dìdièných lén ské myšlení je pomìrnì spletitý a nepøehledpro druhorozené syny køesanských feu. jejichž vládci zastávali stále pragmatiètìjší politické postoje. že klasická islámská exegetika i právní vìda musely postupnì zaujmout zásadnìjší stanovisko: sjednotit výklady o džihádu a vymezit mu zcela jednoznaèné místo v systému islámu. že ozbrojenou haøe). bídu. misie a individuální sebekultivace. je nenostmi o vliv ve støední a východní èásti sporné. termínu džihád se dostalo nové. který se stal pouze formální prostor.-19. Orientálního ústavu AV ÈR. mìjme na pamìti. specialista na problematiku islámu. Tato výsada vždy patøila sáhlé organizaci Muslimských bratøí.nila. jež tito tických cílù.ným“ pøitom vùbec nevadí. v nìmž se rodí nebezpeèný fundafloskulí v nìkterých obdobích osmanského mentalismus.tedy nìkdy v 9.skými duchovními hodnotami v zájmu polinismu a všem ïáblùm tohoto svìta. Tìmto „pravovìrském poloostrovì.gonistùm „rychlých øešení“ stále stojí za to jednak v souvislosti s rùznými pokusy osvìdèené magické zaklínadlo používat o reformu islámu v podobì rùzných bojov. se džihád ve smyslu násilného šíøení víry stal jednou z klíèových povinností. který jsme si zvykli 17 . Potøeba džihádu jako konceptu pro ospravedlnìní šíøení víry meèem se po období rozsáhlé arabské expanze už nìkdy koncem 8.se kdysi tak dùležitý termín džihád stal zcela okrajovým tématem teologických rozprav a jeho pojetí bylo výraznì pozmìnìno ve prospìch oné dobroèinnosti.tentokrát pro tuto skuteènost je tøeba vyvarovat se poprvé výraznìji ve smyslu obranné války.“ Teprve po odhodu muslimù do Medíny roku 622.11.v myslích muslimské civilizace a že protavých koncepcí muslimù až v 18. jednak jako souèást konceptu obrany formu džihádu nemá právo vyhlašovat ani islámu proti koloniálnímu pronikání Evropy svìtský vladaø (Saddám Husajn v roce 1990 do islámského svìta. pøípad. Situace se zmìnila teprve po nìkterých kvalitativních zmìnách v Evropì.Usáma ibn Ládin). a odvra se od modloslužebníkù. by doèasného zhodnocení . jejíž doporuèení (fatwa) zplnorán. že stále ještì nepøestal rezonovat kontinentu. porážky. externì pøednáší na Ústavu reVždy.ný konglomerát názorù a postojù. Pokud jde o sám termín džihád. století .míny a pojmy islámské politické teorie. Do znaèné míry tehdy zapùsobil i faktor rozpadu dosud jednotného impéria na víceménì nezávislé provincie a státy. PhDr. A tak jsme i v tìchto pohnutých donì obrátit hnìv „pravých“ muslimù proti bách svìdky hrubé manipulace náboženzápadnímu imperialismu. Øíše se teritoriálnì stabilizovala a s tehdejší støedovìkou Evropou radìji obchodovala. ani jakkoli zbožný dvacátém džihádu ochotnì chopili tvùrci do laický islámský aktivista. ším stagnujícím hospodáøským vývojem a charakterem držby pùdy. verš 15. proè západní vé vyjádøení trvalého a stejnì spletitého køesanstvo zahájilo dvousetleté období spoleèensko-politického konfliktu. zjednodušeného pohledu na islámské myšDalší staletí znamenala opìt úpadek diskusí lení i na islámskou politiku jako na temný o džihádu.(zneužívat) pøi pokusech o mobilizaci islámných hnutí (wahhábovské hnutí na Arab. které nejenže ještì plastiètìji odrážely složitou spoleèenskou situaci ve støední Arábii.

zmìnila. oznaèované ly bìhem støedovìku vìtšinou jako „vyvrácení“.nábo.Kristovy víry. v oblasti Moha. Nepøekvapí proto. anské hereze (ariánství.nutí Arábie a pak dalších zemí.øihradu a zbytku byzantsech tvoøily kom.apod. Zvláštì bu si ponechaly i v dobì.hrstce vzdìlancù. Tradièní podokù víry. potažmo evrop. Minimálnì pro období 16. že základ jeho na vìtru domnìní jest.).kdy zájem o problemamedovy biografie tiku islámu obnovila tak vzniklo znaèné a rozšíøila osmanská exmnožství variant. ’suma náboženství toho. používaly dva a tvoøily pak pomìrnì základní nástroje . vracejícího pøirozený svìt naruby.hý fakt rozporu staèil jako dùkaz falešnosti mové ztotožòováni s Araby.jako dnes v obecném pojetí bývají musliského náboženství v èeské. nestoriánství za turecké náboženství.v podstatì podobnì. bláhového a oddaného chimérickým v prostém porovnání jednotlivých èlánkù oznaèením muslima .na velmi povrchní úrovni . Polemika hodobé následky. rozkošemi.knihtisku umožnil nelován v krajnì ne. na nìmž Proroka Mohameda a rozbor konkrétních už další staletí pøíliš nemuslimských èlán. cíl a ovoce jeho. který mu sdìluje Boží 1498).líèení života a pùsobení stabilní celek. pøízem.(resp. Patrnì pravdy) vytvoøil novou sektu.“ Touto ponìkud sofistikovanou metaforou holuba na zrní v uchu . pøièemž pou. samého vzniku islámu v 7.‘ I porozumnìl sem. Plzeò charakterizoval islám Jan Amos Komenský Ducha svatého. smyslovým požitkùm. že Kryštofa Haranta který za pomoci i mezi èeskými prvotisky z Polžic a Bezdružic Jedno z alegorických vyobrazení v Antialkoránu od Václava Bu(1608). A mìla U každého èlánku bylo navíc poukázá. Je na nìm zachycen Mohamed jako vlk nejrùznìjších trikù (tedy tisky vydanými do vštívil Blízký východ v rouše beránèím (tedy „zamaskovaný“ jednotlivými èlánky ze (pøedstírání paroku 1500) se nachází jako poutník k Božímu Starého a Nového zákona).pojmenování ské stranì zvláštní „literární žánr“ .Mo. nevìda èeho. pøesnìjší pojmy musulman èi mohamedán tiku mnohem èlenitìjší a košatìjší.s dogmatikou islámu spoèívala zpravidla . panze na Balkánì a ve jež se sice lišily Støedomoøí.no na podobnost s dogmatem nìjaké køes. doucnice. okolo kterýchž množství krtic rylo a jeden veliký krt vùkol chodì jiné svolával a v práci tu zavodil.‘ dí Všezvìd. Harant nadovce z Budova (1614). KTERÝ ROSTE VZHÙRU NOHAMA TomᚠRataj „I dobyta jest a ukázána mi tabule. Obecná znalost islámu se pohybovala dem na teologické rovinì byl na køesanZákladní motivy a postupy protimuslim.(1453) navíc vynález hamed byl vykres. vystøelující proti nebi (Bohu) šípy hrobu v Jeruzalémì. Ale reflexe muslim. Jeho skuteèVpád Turkù do myšlenkového svìta chtìl jejím prostøednictvím vykreslit obraz ným cílem mìlo být údajnì politické ovlád. pro korán se vedle Vzájemná interakce køesanského a mu.obyèejné rozšíøení inforgativních barvách mací o islámu a muslimZobrazení mešity ve jako podvodník ském svìtì v Evropì. pøe.ských polemik se ustáliženské polemiky. že na ratolestech toho stromu pod zemí všelijaké libé ovoce roste. ratolestmi pak v zemi strmící. lákání spisek o Mohamedovi 18 . známém cestopisu èeského šlechtice a falešný prorok. machometán) byly tehdy známy jen už tehdy za sebou pomìrnì dlouhou his.toho pak vydával za (Život Machometa a jeho uèenie. kteréhož prý ti tiší a pracovití živoèíškové dobývají. což mìlo sugerovat obraz islámu pojmu alkorán používalo spojení turecký slimského svìta probíhala samozøejmì od jako smìsi heretických odchylek od pravé zákon. svého rouhání. Sémanticky ské spoleènosti v minulosti tvoøí problema. v detailech. století se slovo Turek stalo obecným ního. v Labyrintu svìta a ráji srdce (1623). pýskati se v zemi a troštovati se neviditelnými. kdež nerostou.køesanské Evropy byl razantní a mìl dlouislámu jako náboženství iracionálního. a slepì hledati. Jejím plo. ale V dobì po pádu Cav obecných ry.ské øíše do turecké moci paktní celek . Tyto texty. islám býval oznaèován torii. století.s èlánky køesanské vìrouky. ’I to jest.koránu. I povídali mi.t é m a Reflexe islámu v èeské rané novovìké spoleènosti STROM.18. na níž stál strom koøenem zhùru do povìtøí se pnoucí.

resp. Vìtšina tìchto obrazù byla ovšem omezena spíše na sféru vzdìlaných. který jej v podstatì staví na úroveò odpadlické sekty.zatímco mnozí oèití svìdkové (pøedevším katolíci) velmi vyzdvihují upøímnou zbožnost Mohamedových ctitelù a dávají ji za pøíklad zkaženému køesanstvu.. jako lidský výtvor bez úèasti Boha (právì to se skrývalo v otitulování pohanské náboženství. pøedevším m욝anských konzumentù literatury. almužny. v nìmž je Mohamed nazýván jako „vlk v rouše beránèím“). odkázaných ve znaèné míøe na nedìlní kázání v kostele a nejrùznìjší fámy. který se stal na poèátku 18. je redaktorem kulturnì historického èasopisu Kudìj. totiž zákonu tureckému a saracenskému a falešnému jich náboženství … knížky dvoje. vzácnì byli muslimové dokonce oznaèeni za ateisty). s odkazy na muslimské pojetí ráje). V roce 1604 vydal Šimon Lomnický z Budèe èeský pøeklad listu papeže Pia II. vytištìno 1614) od èeského šlechtice bratrského zamìøení Václava Budovce z Budova. noviny a publicistika. Rovnìž pøedevším protestanti sdíleli pøesvìdèení o oèividné hlouposti a nerozumnosti islámu.. Ponìkud ambivalentnìjší postoje ovšem nalézáme ve vztahu k muslimským rituálním pøedpisùm (modlitby. poturèit) køesanstvo. Nìkterá díla se vìnovala speciálnì islámu . by bylo námìtem pro samostatný výzkum . se patrnì omezovaly na mlhavou pøedstavu muslima (Turka) jako úhlavního nepøítele a pohana. jednak z vlastní zkušenosti (pobýval v roce 1577 v Caøihradì jako sekretáø císaøského poselstva). s Ismaele pošlý pankhart.navazovala vìtšinou na výše zmínìnou tradici køesanské polemické tvorby. dokázat. Metropoli osmanské øíše navštívil v doprovodu císaøského poselstva. popraveného na Staromìstském námìstí pøi známé exekuci. propagandistická literatura apod.t é m a Süleymanova mešita v Caøihradì. Do jaké míry a jakým zpùsobem se tyto obrazy v dalších dobách zmìnily èi nezmìnily. posvìvaè a rouhaè. tedy i èeská gramotná veøejnost se o islámu dovídala z velmi bohaté knižní produkce o Turcích (nauèná literatura. v roce 1542 vydal Bartolomìj Dvorský spis Proti alchoranu. Napø. V jakých základních obrysech se tedy vytváøely obrazy islámu v èeském vnímání? Již jsme naznaèili základní motiv islámu jako snùšky tradièních køesanských herezí. cestopisy. Mohamed bývá nìkdy mylnì oznaèován za muslimského Boha atd.“ Václav Budovec z Budova Antialkorán svìdèuje osmanského panovníka k pøijetí køesanství.. n Mgr.tento propagandistický spisek ve formì listu vznikl krátce po tureckém dobytí Caøihradu a hlava katolické církve v nìm pøe„.. O pùlstoletí pozdìji vzniklo dílo pod názvem Antialkorán (sepsáno 1593. Boha Alláh bylo obecnì neznámé (v nìkterých textech figuruje pouze jako turecký bojový pokøik). k jejímuž odhalení by staèilo vydání koránu v evropských jazycích (naopak katolíci se takových edic koránu v Evropì velmi obávali a bránili jim). století prvním pražským kavárníkem. Jejím specifikem je. tureckému sultánovi Mehmedu Dobyvateli . Islám byl diskreditován také jako náboženství pohodlné tìlesným chtíèùm (napø. zákaz konzumace vína) .Mahomet byl atheista. jimž jde jedinì o vykoøenìní Kristovy víry. vydaného v Praze v dobì jedné z „válek s Turkem“ (1594). pocházejícího z Blízkého východu a známého pod italským jménem Giorgio Diodato (èi latinsky Georgius Deodatus). Je na ní zachycen muezín.a právì naše souèasnost poskytuje mnoho podnìtù k úvaTitulní ilustrace drobhám na toto téma. ného nauèného spisku o reáliích islámu. který se rouhá Kristu a chce vyhladit (resp. jenž nic o Bohu nevìøil. Evropská..snaha diskreditovat judaismus. TomᚠRataj (*1973) pùsobí v Archivu hl. jiní autoøi (pøedevším protestanti) tyto „pìknotváøné obyèeje“ odsuzují jako pokrytectví a zástìrku falešné podstaty. jak ji v roce 1570 zachytil dánský umìlec Melchior Lorck. m. známého dnes pøedevším jako jednoho z pøedstavitelù èeského stavovského povstání v letech 1618–1620. Prahy. že ke klasické polemické motivaci vùèi islámu pøistupuje další rovina . Budovec vycházel jednak ze starších polemik s koránem. Pøedstavy širších vrstev obyvatelstva. oèista. A jako poslední pøíklad uveïme tvorbu køesana. ten zjevný Antikrist. Islám údajnì ukrývá svoji pravou povahu ryze svìtskou snahu ovládnout nové zemì (to je jakýsi leitmotiv Budovcova Antialkoránu. Ve vztahu ke køesanùm jsou muslimové vykresleni jako úhlavní nepøátelé. 19 . že židovské náboženství je køesanskému ještì vzdálenìjší než muslimské.).. Islám byl navíc vnímám jako náboženství falešné. svolávající z minaretu vìøící k modlitbì.

u Kaina nacházíme vyprávìní o tom. v nìmž nìkteré verše jsou pevnì dvìma knihami je to. a ty jsou podstatou Písma.3 Toto uèení vychází z výroku 2:106. pøidruhé èásti a ostøit vlastní dùvtip. Ten se však vztahuje neseme místo nìj výrok lepší anebo stejný. Andìl Gabriel mu však ská podoba Koránu má svoji ideální pøed. jak se klanìl slunci a mìsíci (6:75nn). Nenachází se tam ani ucelené oddíly pøíkazù nebo naøízení (jako napø. úvodní súry. který mu ukázal. Umm Al-Kitáb (Matce Knihy). Roz- KORÁN A BIBLE TomᚠNovotný Korán a køesanská Bible (židovský Starý zákon i køesanský Nový zákon) jsou èasto kladeny vedle sebe jako dvì Písma obsahující Boží zjevení a pøedstavující tak dvì cesty k témuž Bohu.pøedchùdcù vnukl nìjakou lest.výrok. co bylo sesláno vám. Nakladatelství AMS. talmudské èi jiné pøedlohy jsou tak èasto velice tìžko srozumitelné.se nespornì vyznaèují velkou zvuko. tzv. Korán je chápán pouze jako katta’a. zákona. Fátihy) a na konci Koránu ty nejkratší. moci?“ Na základì tohoto uèení je pak nebo koneèný smysl zná toliko Bùh sám. kde èteme: „On je ten. 67. Aèkoli Cožpak nevíš. že má Bùh všechno ve své moudrým lidem se mùže dostat schopnosti v ní èíst. v jejich pøímluvu máme doufat. str.l.t é m a Srovnání základních spisù islámu a køesanství Narozdíl od Bible také vìtšina pøíbìhù v Koránu pùsobí spíše jen jako urèité glosy nebo pøipomenutí. satan mu prý vnukl pøestává být Písmem v pravém slova smys. jak provokoval a boøil pohanské bùžky (37:92nn). v èem jsou stejné a v èem se liší.4 le.zvláštì umìlecky pøednáše. kde se øíká: na základì zapsaných zjevení Abul-Kassi.“ Vysvìtlují k nìmu. Tomuto „lidu Knihy“ má muslim dokonce podle 29:46 øíci: „Uvìøili jsme v to.“ MuhamSnad je v pozadí tohoto názoru i pøe. nikdo by nemìl být dogmatikem. jak je potøeba mrtvolu zahrabat (5:3). zakterá je svìdectvím celých generací židov. jak Putifarova žena chtìla svým pøítelkyním dokázat. Snad i proto platí v islá. je není schopen vyjádøit. vznikla vykladaèù na výrok z 22:52. esenci Božího poselství. co znamenají.tedy „lid knihy“. že jazyk. hurúf mulidské autory. Ten je jejím o tom. jež jsou v textu Koránu tím. jako Ahl Al-Kitábi . že smysl je širší: ’Matka Písma‘ by mìla v sobì zahrnout hlásí za mansúch (zrušený) a druhý za názáklad. lu a mluví se pouze o „významu Koránu“. èeho se dopustil. benství.satan podvrhne. na nìmž stojí celý zákon. ale vcelku mechanicky podle své délky.“ (Viz rámeèek ských i køesanských pisatelù. mu zásada. súr. v níž vìtšina køesanù vnímá i pøíslušné Jisté rozpaky zpùsobují i tzv. vycházející z pøedstavy. sto.patrnosti opakoval. rituálù atd. 2) Pasáž. o nichž tou obdobou tohoto uèení by snad mohla nikdo neví. Jis. že Korán je Koránem pouze ve Al-Uzza a Manat?“ (tedy o tøech tehdejších svém arabském originále. redakce. k tak hlubokým vìcem. Korán je pozn. co Jeho básnì . nìco nevhodného. jež není zcela jasná. když Muhammad recitoval verše z 53. satanský verš v neosvìdèení. aby satan nebyl podvrhl do pøání jeho letí n.tímco jiné jsou víceznaèné. stanovené.“ Vybral Zdenìk Vojtíšek Jindy se pøi nejasnostech odkazuje na 1 Pøeklad významu Koránu od Ivana Hrbka a jeho komentáø od Abdullaha Josufa Alliho v èeštinì s tematickým rejstøíkem. Tak napø. doslova ’matka Písma‘.nou. nepojímané oddìlenì.vyskytující se jednotlivá písmena.súry (19-20): „Co myslíte o bohyních Allát. U Josefa Korán pøejímá napø. desatero. že se jeden z veršù provšem srozumitelné. jej lze rozdìlit na dvì èásti. nýbrž souvztažnì. Jednotlivé súry také nejsou øazeny ani tématicky ani chronologicky. jenž seslal 20 . že verše možné omluvit jakékoli vnitøní rozpory „jednoznaèné“ (muhkam) se vztahují ke kategorickým pøíkazùm šaríy.mad prý tento. jak je Josef úžasný. vyprávìní o tom. že satan každému z jeho prorockých pozemským otiskem. Celá sbírka Pøekvapivý zùstává i názor nìkterých 114 náboženských básní. že pozem. U Abrahama je zmínìn pøíbìh o tom. jenž znìl: „Jsou to vznešené dívky. být nauka o preexistující Toøe v judaismu. se nad tím velice zarmoutil. Je vzrušující chopit se anebo zpùsobíme. aèkoli urèitou obdobou desatera jsou verše 17:22-395).pøipomnìl. Je proto dobré je srovnat a podívat se.1 Tedy narozdíl od Bib. jak trhal na kusy a zase køísil ptáky (2:260) nebo apokryfní vyprávìní o tom. Jedním ze základních rozdílù mezi tìmito ti Písmo. alegorií. jak Alláh poslal havrana. V nejširším smyslu nsúch). O tomto verši se zmiòuje že sami muslimští bohoslovci hovoøí o tzv.“ Muhammad však zjevnì neznal skuteèný text Starého a Nového zákona. Možná ale. tzv.2  Výklad Koránu V souvislosti s vírou v takovouto nemìnnou nebeskou pøedlohu je pøekvapivé. Pøeložením již pohanských bohyních). ale navazoval spíše na ústní tradici vèetnì pøíbìhù pocházejících z Talmudu nebo na rùzné køesanské legendy.„Nevyslali jsme pøed tebou posla ani proma (zvaného Muhammad) na zaèátku 7. A tak mu Alláh která je uchovávána u Boha a je vlastnì k potìšení seslal výše uvedený verš 22:52 nemìnným vzorem Koránu. že jedné . a Muhammad lohu v tzv. jak je patmo z rùzných podosich (rušící). že bude zapomenut.) výtvorem pouze jediného muže.roka. nebo o tom. pozn. A tak zpoèátku nacházíme súry nejdelší (s výjimkou první. 2000. jehož èlovìk užívá. èlánek „Korán a Bible“. co bylo sesláno nám. tak i o køesanech a dokonce pro nì má zvláštní oznaèení. Korán je totiž chápán jako pokraèování svìdectví Starého a Nového zákona. 1) Jádro èi podstakde se øíká: „Pokud nìjaký výrok zrušíme ta Písma. Sám Korán se mnohokrát zmiòuje jak o židech. avšak Bùh zruší to. Komentáø je dílem Abdalla Yousifa Aliho:1 výrocích rušících (násich) a zrušených (ma„Tento odstavec je dùležitým vodítkem k výkladu svatého Koránu. si na tomto místì mùžeme pøiblížit citací komentáøe k verši 3:7. A tak vedle øady zmínek o starozákonních biblických postavách nacházíme i nejrùznìjší variace a obmìny biblické verze. tzv. 347 výrok 3:7. Komentátoøi obvykle uvádìjí. že narozdíl od Bible. Praha. i v to. pokud jde o její vnitøní smysl. vou pùsobivostí. Bez znalosti biblické. což jsou na zaèátku mnohých súr zjevení nemìnného nebeského vzoru. a nᚠBùh a vᚠBùh jedno jsou.

G. redakce. Avšak a se snažíme sebevíc.. 21 . str. že ti. v nìmž dnes žijeme. J. Shoda a vzájemné pochopení mezi jednotlivými vyznáními pøi respektování identity každého z nich a zaruèení svobody konání obøadù podle vlastního ritu jsou proto dùležitým pøedpokladem vnitøní harmonie a politického i ekonomického rozvoje malajsijské spoleènosti. která byla zjevena Mojžíšovi. zjevené Davidovi (21:105). jsou køesané (1:7). Avšak nejpodstatnìjší rozdíl mezi biblickou zprávou o Ježíšovi a podáním Koránu je to. 2000. Duchovní cesty islámu. které chápe jako knihu zjevenou Ježíšovi. že pøestože jim byla svìøena Tóra. n Poznámky 1 Pøeklad významu Koránu od Ivana Hrbka a jeho komentáø od Abdullaha Josufa Alliho v èeštinì s tematickým rejstøíkem. Jeho úvaha z 23. Orientální bibliotéka. že židé Ježíše neukøižovali ani jinak nezabili. øímskokatolická a metodistická. pøeklad a úvodní poznámka Zdenka Vasiljevová Farish A. o nichž se zde øíká. kde je islám státním náboženstvím. a to dokonce i tehdy. Ignác Veselý.t é m a Nalézat shodu a vzájemné pochopení v rituálech identity IDENTITA I POROZUMÌNÍ Šaháda („Není božstva kromì Boha a Muhammad je posel Boží“) z pøedsádky èeského vydání Koránu s komentáøem. na nìjž byl naložen náklad knih . kteøí bloudí. 580. Islám je závazný pro všechny Malajce a vyznávají ho také usedlíci pocházející z muslimských oblastí Indie. který je považován za polooficiální provládní list.tak mùže mít faraon služebníka Hamana. Vyšehrad 1993. poznali. Stejnì tak i závìr nejznámìjší a nejužívanìjší súry.3:31 a 66:12) a sestøe Hárúnovì (Áronovì .. Pozdìji manifestuje svoji moc napø. to jest politickými. Pøes tuto nespornou inspiraci základního spisu islámu v židovském a køesanském prostøedí (i když ne pøímo v jejich originálních textech) se na druhé stranì proti vyznavaèùm obou tìchto starších náboženství èasto velice ostøe obrací (napø. prosince 2000 se na poèátku muslimských i køesanských svátkù. Praha 1992 3 Kropáèek L.. ð Pokraèování na další stranì také neví. Pravidelnì pøispívá do New Straits Times.). jak jím byly ohromeny (12:31). nejvìtšího malajsijského deníku. Mariin syn Ježíš (Ísa) k ní mluví hned po narození zpod jejích nohou a upozoròuje ji na èerstvé datle a øíèku (19:24-25). o nìmž opìt pøejímá øadu nebiblických vyprávìní. 285. U ní se však Muhammad dopouští dvojího omylu: jednak ji zamìòuje se starozákonní Miriam. 35 4 Korán. Kromì toho se domnívá. obracela k multietnické a multireligiozní malajsijské spoleènosti.19:29).pozn. 4:171. str. co nechala Josefa vstoupit. a o evangeliu (Indžíl). pøíbìh o tom. pøekrývajících se zemìpisných celcích. stranì obálky . a ti. 2 5 Tyto verše jsou uvedeny na 3. Z novozákonních postav musíme na prvním místì zmínit Marii. ale myšlenky v ní vyslovené jsou výzvou. 4606 2 Newman. Mezi køesanskými církvemi má nejvíce stoupencù anglikánská. že se na nì Alláh zlobí. Stál totiž ještì rok mrtvý. tedy úvodní Fátihy se tradiènì vysvìtluje tak. K buddhismu se hlásí Èíòané a nevelká thajská menšina. která dosáhne až k Bohu. Vyšehrad 1993. jsou židé. ekonomickými nebo historickými. Nakladatelství AMS. Sivan. Poté.ten které jsou ve skuteènosti problémy strukturálními. nedokážeme prostì dostát nárokùm života v tomto postmoderním svìtì. když Šalomoun zemøel. které v roce 2000 pøipadly na stejné období. 6 Kropáèek L. Nìkdy dochází i k (anachronickému) propojení nìkolika biblických pøíbìhù . jak kvùli svým oblíbeným koòùm zapomnìl na veèerní modlitbu a pak jim na znamení pokání pøetínal šlachy i šíje (38:32-34). Sefer. pozicích zaujímaných více subjekty èi uvolòujících se pøehradách. nebo o tom. Trh a soudobá kultura popu nám nabízejí zdánlivé øešení našich životních problémù. který se v každém okamžiku sám promìòuje. pùsobí množství jiných církví a vyznání. opøen o hùl. Pøipomeòme. že v souèasné Malajsii. Všichni dobøe známe bìžná klišé o takzvaném postmoderním vìku. Duchovní cesty islámu. Muhammadovou velice oblíbenou postavou je také Šalomoun. Problematické je navazování Koránu na židovská a køesanská Písma i v tom. co to vlastnì nese (62:5). která má co øíci i Evropì. str. se všechny ženy poøezaly. z arabštiny pøeložil Dr. Judaismus od A do Z. že mluví pouze o Tóøe.. 235 dala jim proto na hostinì nože na oloupání pomeranèù. Praha. Noor je malajsijský intelektuál. Noor. Všude kolem nás neustále slyšíme o pøekonaných mezích. který v souèasnosti pùsobí na univerzitì v Berlínì. Teprve když èerv hùl rozvrtal a Šalomoun spadl na zem. že jsou osvobozeni z jeho podruèí (34:12-14). ale omylem zabili nìkoho Ježíši podobného (4:157). Praha 1945. Vzápìtí také mluví k lidem a hájí svou matku pøed obvinìním z neèestného poèetí (19:3033). sestrou Mojžíše a mluví o ní jako o dceøi Imránovì (Amramovì . jak pro nìj museli džinové pracovat. str. že Korán zcela jednoznaènì øíká. že ji køesané považují vedle Boha Otce a Ježíše za tøetí osobu Svaté Trojice (5:116). pozn. kterému porouèí vypálit cihly a postavit (babylonskou?) vìž. a džinové se domnívali. z Pákistánu a Bangladéše. pøièemž køesanství vyznává èást èínských a indických usedlíkù a pøíslušníci domorodých etnik v Sarawaku a Sabahu na Borneu. že je živý. Tak napø. Sikhù je asi 40 tisíc. O židech se dokonce øíká.6 Výjimeènì jsou zmínìny i Žalmy (Zubúr). Vìtšina imigrantù z Indie jsou hinduisté. pozn. vdechnutím života podobì ptáka vytvoøené z hlíny (3:49). jsou jako osel. Farish A. 5:51 nebo 98:6 aj.

tak mové a køesané jsou s to najít spoleèný politických) setkávat se a pøitom si podržet dùvod pro oslavu v dobì ramadánu. Foto: Vojtìch Vlk vpøed k novému chápání náboženství. kdy pro mne ramadán znamenal pøedevším jiskøící rakety a spoustu bájeèných lahùdek.titu jiných. pochopit a respektose pouze sedm lidí.ané dokáží sejít a poznat. Když jsem pøed tìmi mnoha lety pøijel poprvé do Evropy. když mì ostatní považovali za nezdvoøilého èi povýšeného. v níž i církev bojuje o pøežití. V myšlenkách se vracím zpìt do onìch èasù. Dostavilo nì a naléhavì poznat. jících se spoleèenství. Teï po ètrnácti letech musím konstatovat. jež jsou výrazem vzájemnosti a spoleèenství. že díky  tomuto obnovenému zájmu o víru a její úlohu pøi formování identity a spoleèenství postupujeme Arabský ženich. Zdá se.) Právì odtud mùžeme Jestliže se berlínští muslimové a køesèerpat nadìji do budoucnosti a vùli pokra.vat specifické prvky.šebním kamenem doby. co je sbližuje.t é m a Slavné pøíbìhy minulosti sice ponìkud ztratily ze své gnoseologické hodnoty a jistoty. ské Katolické akademii. kteøí dokážeme popøát rovnìž pøipomenout. nebo nelze zamlèet skuteènost. Dnešní Evropa je do velké míry postmoderní a postreligiozní spoleèností. kdo hledá pozitivní signály. Snaha znovu nalézt vlastní identitu v chodu každodenního života nás nechrání pøed nejistotami naší doby. kterou všichni sdílíme a která nás všechny zlidšuje. pøišli i ti. a musím pøiznat.ve svìtì posunujících se hranic a prolínarace. byla hostitelkou berlínská Muslimská fede. který nikde nežije natrvalo. tokrát následují tìsnì za sebou. který jako mi mezi islámem a køesanstvím. Pøitom svou identitu nebo že se ocitáme v ohrožení. hledání pocitu pøíslušnosti. Hledáme prostøedky a vysvìtlení. upadlo v zapomenutí. k èemu je to dobré a hlavnì zda je to vùbec nutné. kdy do naší pøítomnosti vstupují zvyky a rituály. který umožní lidem rùzných Nìkomu se mùže zdát divné. v níž žijeme. tolik znamenají pro pøíslušníky onoho zvláštního lidského druhu. že vymizely veškeré bývalé pøedsudky a nedùvìra. které je tøetí evropskou zemí. že musli. co mnì samotnému pøipadalo naprosto pøirozené. aniž se nám zdá. která nás bratrství a respektování vzájemných rozdíl. a pøedstavovaly jsme si. S pøibývajícím vìkem vzpomínám víc a víc na všechno to kouzlo a radosti postního mìsíce ramadánu. Jedním okem jsme visely na hodinách a druhým pošilhávaly po sklenici ledové limonády. které je založeno na kulturním dialogu. Ale totéž je možné øíci o muslimech.nás staví souèasná doba. jehož koøeny tkví v celé øadì ké vztahy s jinými. spoleèných zásad. dìti. proè nìco takového dìlám. že svátky po skon. Ale ten. Je to hledání domon 22 . kdo mají málo pochopení pro sekularizovanou spoleènost. zálního jazyka. Proti každému islamofobovi. v níž za posledních ètrnáct let žiji a pracuji. sedìly u prostøeného stolu a do volání k veèerní modlitbì zbývalo už jen pár okamžikù. Bezprostøednì ji pociujeme v té roèní dobì. jež by nám pøinesly klid a útìchu to je obecná touha. Pak pøicházely na øadu otázky. kteøí nebyli muslimové. nomu z tìchto vyznání nebo kdo nevìøí vùPøitom je tøeba vytváøet vzájemné svazbec. se stane zkukromì prostého faktu.ta v tomto bezdomovském svìtì.všechny spojují. (Což mi. který vyvstane v mocenských kuloárech západního svìta. ale potom by postrádal jasné a stabilní koordináty. že nebylo snadné a nìkdy dokonce bývalo velmi krušné postit se sám. že mezi muslimy v Evropì je právì tak hodnì tìch. kteøí žijí mezi nimi a nazývají se muslimové. mùže muslimský svìt postavit nìkoho z vlastních demagogù a eurofobù. potøebujeme nezbytbylo rozesláno na 400 pozvánek. Takže v tomto skóre si jsou obì strany rovné. zvyky a rituály. aby spoleènì v duchu ky a upevòovat humánní pouta. pøipadl ramadán na léto a konec každodenního pùstu nastával teprve po deváté veèer. Po pùlstoletí rychlého a pøevratného sociálního vývoje a materiálního rozvoje zaèínají zdejší lidé chápat. kdo se nehlásí ani k jed.vyznání a doktrín (jak náboženských. Avšak vlastní specifiku a rozdílnost. Pøesto se sešli. Ten musí být jedv mentalitì zažil tento týden. A pøece právì na Západì mùžeme vidìt obrovské oživení alternativních nauk a vìrouèných systémù. že v názorech a posuzování islámu došlo u evropských nemuslimù k mnoha pozitivním posunùm. univerností oslavili konec pùstu. abych zakonèil svùj pùst v berlín. èení ramadánu a køesanské Vánoce tenZaèátkem je porozumìní a úcta k jiným.svìtový názor. kdy jsme my. A ještì horší bylo. je mùže najít. Letos se slavnosti úèast. že mají podobný èovat v úsilí vybudovat smysluplné a etic. bezdìky se mi v mysli vybavuje doba. po jejímž povrchu stékaly kapièky vody. mají cosi. Èasto mezi námi docházelo k nedorozumìním. hledání mísmochodem existovalo pøed mnoha staletí. vzájemném porozumìní a souladu. Pøišli muslimové odvozujeme identitu svou stejnì jako idena køesané. že tím ztrácíme postmoderním Západì minoritami. mysticismu a tradièní medicínì než kdekoli jinde ve svìtì. pak zøejmì existuje nadìje Já sám jsem pøíklad takového posunu na mezikulturní dialog. Když se takovéto setkání konalo prvnì. Dostal jsem nou z nejnaléhavìjších výzev. protože jsem odmítal pozvání k veèeøi. z nichž nilo mnohem více hostù.va. Žil jsem tehdy mezi lidmi. že jsem musel ostatním vysvìtlovat a zdùvodòovat to. Jak se tak potuluji svìtem jako koèující vìdec. jak nádherný bude první doušek. je tøeba A na konci stojíme my. že obì tato spoleèen. kteøí žijeme v postmoderním svìtì. V minulém roce My. jimž jsme se nauèili v dìtství. Hledání nového. Prodává se tu více knih o spiritualismu. které pøed pozvání. v níž žijí. Bylo by samozøejmì naivní tvrdit. proè prosté zvyky a rituály. ale pøesto toužíme po jednoduchých øešeních a prostých odpovìdích.si navzájem šastné a veselé Vánoce a Eid ství se ve skuteènosti stala na souèasném Mubarak . Letos se postím v Nìmecku. pøinejmenším co do hlouposti a vzájemné ignorance.

Praha 1935 2 Kropáèek Luboš. i pøi válce.najdeme veliké procento laskavých a mírumilovných lidí. co bylo jdete. aby na veøejnosti vznikl pøíznivý dojem.spokojno“. Danìk základním významem øádu než s mírem a pokojem. Ani zpùsob. až o pozdìjší zneužití pùvodnì menšinového a pokojného náboženství k mocenským úèelùm. K pochopení mùže prožívat napø. tedy 2:256 „Nebudiž žádného donucování „islám“. V arabštinì tejte proti nim všemožné nástrahy. I za našimi hranicemi se stalo zvykem mluvit o islámu jako o „peaceful religion“. Muslim je pak ten. A tak nás v tuto chvíli zajímá arabský ukazuje. Platí to nejen o našich novináøích. známý veøejnosti pøedevším z muslimského pozdravu Salám alajkum .stejnì tak. kdo se podøídil. tedy opìt svým jedžovat modlitbu a dávat almužnu. kdekoliv je namenat „zaplatit“. že islám je mírumilovným náboženstvím. Samuelova 17. Nedomnívám se však. považovat se za výjimeènì mírumilovné náboženství. Svou mírumilovnost a toleranci by mìl islám dokazovat na jiných frontách.arabský koøen s-l-m) spojen spíše s øádem nìných slovech). tím. opravòovala k tomu. Stejnì tak jako judaismus si pro své stálé Šalom. 4 Viz napø. Ten však rozhodnì není pøesným obrazem skuteènosti. podrobit se. a tím obnovit poøádek. Vždy by jistì slušel nejrùznìjším skupinám z východu. n Poznámky 1 Danìk Slavomil. Každý. kdo se trochu zajímá o historii a seznámil se i s poèátky islámského hnutí.totiž. 2. Nešlo tedy. Slovo Islám znamená doslovnì: 1. které jsou a poøádku. i v hebrejském š-l-m. Tak se ji pokusil vyjádøit i prof. 23 . jež hlásal Muhammad. obléhejte je a chysdluženo. vány muslimskou stranou.Mír vám.“ náboženství. A právì od toje jít cestou jejich. ví.ná o pokoj ve smyslu klidu a neèinnosti. kdy to uvažovat tento koøen a seznámit se tak pøibìhne mladý král David ke svým bratrùm i s etymologickými souvislostmi pøíbuzných do vojska seøazeného k bitvì a ptá se jich doslova. Velice iluspravého významu slova je pak potøeba èas. budou dodrpoddat se. kdo „odpadnou“ od islámské víry k jinému náboženství. vždy Bùh je vìru hoto slovesa je pøímo odvozeno oznaèení odpouštìjící. slitovný.5 A sjednocování arabských kmenù rozhodnì neprobíhalo mírovou cestou. Co jest Islám. že význam jakéhoko. Pøíèinu tohoto stereotypu je možné vysvìt. že se nìkdo zdraví slovy Salám alajkum.htm MÍRUMILOVNÉ NÁBOŽENSTVÍ TomᚠNovotný Od jisté doby se stalo normou a spoleèenskou nutností pøidat vždy ke slovu islám pøívlastek mírumilovný.trativní je v této souvislosti situace.6 Jisté je.ve svém základním významu „být zdravý. Nejde tedy jen o mír. dat už v samotných termínech „islám“. mír.t é m a Vyhnout se zjednodušením na všech stranách Pouze tendenèním zdùrazòováním jednoho významu tohoto koøene na úkor významù základnìjších je možné zdùvodòovat. Snad je ho tedy nejlépe pøekládat v náboženství!“ jako „podøízení“ nebo „podrobení se (AlKorán. protože už ve svém názvu má obsažen koøen. Pro tyto šem slova smyslu. zajímejte je. „mus. Napø. rozhodnì nekvalifikuje islám na titul mírumilovného náboženství. ale li slova je založen na tzv. tedy nahradit to. že by se oficiálnì vzdal svého nároku trestat smrtí ty.køesanství . ale o programatickou státnickou ideologii. došlo k teroristickým útokùm“ nebo: „Usáma bin Ládin je skvrnou na mírumilovném náboženství“ atp. pak slovesné podobì mùže v hebrejštinì znazabíjejte modloslužebníky. Vysvìtlení je napø. jak tomu bylo u prvních køesanù. jak je koøen š-l-m (stejnì tak jako koøen s-l-m (obsažený ve všech tøech zmí. Arabsko èeský slovník. pøeklad Ivan Hrbek láhovi)“.mír. proè si tento stereotyp nevysloužil nikdo z daleko žhavìjších kandidátù na takový titul. Praha 1994. leták Al Ittihad al Islami . kteøí nemají zájem o jakýkoli konflikt. www. protože islám již od svého vzniku byl vedle náboženského uèení koncipován i jako státní ideologie. 1. Pøesto u nich málokdy takovouto charakteristiku slyšíme. když lovat rùznì. A tak se stále znovu setkáváme s obraty jako „pøestože je islám mírumilovné náboženství. musíme si uvìdomit s výrazem pro mír a pokoj. jenž má svùj blízký ekvi. odevzdání. nechte náním obnovit klid a øád.islám.ve svém slovníèku pro bohoslovce.org/Silas/terrorism. jako ve vìtšinì jiných náboženství .22.4 Takovéto vysvìtlení pak manipuluje skuteèností tak. jaký je jejich „šalóm“. možné hle. jako u køesanství. koøeni.2 Kdykoliv se tedy setkáme skuteènost pochopili. Jestpak ve slovesné formì „aslama“ znamená liže se však kajícnì obrátí. Rozhodnì také není možné klást zjednodušující rovnítka mezi islám a terorismus. Ostatnì i všichni první chalifové (nejvyšší pøedstavitelé islámu) zahynuli násilnou smrtí ve vzájemných rozporech mezi samotnými muslimy a ne muèednickou smrtí z ruky pohanských vládcù tak. pokoj)“. A tak zákonitì i všechny odvozeniny a všechny pøíbuzné semitské koøeny je základním významem myšlenka nenarušenosti tohoto slova mají více spoleèného s tímto a øádu. ale takovýto øád se pak prokládány samohláskami a obohacovány pøedponami a pøíponami. že se nejedliturgický jazyk . že by samotná etymologická podobnost nebo skuteènost.Ústøedí muslimských náboženských obcí: „Islám jest náboženství míru. 340 6 Viz napø. jakým sám Muhammad odstraòoval své kritiky. Jsou to o pokoj. který nastává pøiladìním se k øádu v naprosté vìtšinì tøi souhlásky. že i mezi muslimy .1 Stejnì tak i arabský koøen s-l-m znamená lim“ nebo „salám (arabsky .3 To názornì slov.“ 5 Slovník judaismus .mezi nìž patøí i arabština. které se programovì hlásí k nenásilí k jakékoli formì života. musíme mít na pamìti. šalom nemùže nárokovat tento titul. str. Praha 1972 3 Bible. Zvláštì. Abychom tuto být v poøádku“. když jsou propagandisticky využí.tento hebrejský koøen pøekládal jako „úplno. že tomu tak nemohlo být. Proto se musíme ptát. a v arabské potypickou vlastnost všech semitských jazykù dobì „salám“ nebo v hebrejské podobì . Proto také tento koøen ve své 9:5 „A až uplynou posvátné mìsíce. jako islámský „šalóm“.answering-islam. Vocabula Hebraica Primitiva.a náležitým chodem vìcí než s mírem v navalent napø.

zemí bývalého Sovìtského svazu a dalších. ale je jich velmi málo. Bosny. Srí Lanky. Indonésie. vìøí tedy v Mojžíše i v Ježíše a nedìlá mezi nimi rozdíl. Øada z nich ale muslimské náboženství nepraktikuje. i když podíl Èechù stále stoupá. Jaká byla vaše cesta k islámu? Zaèala asi pøed sedmi lety tím. Nebylo pro mne tìžké tyto islámské principy akceptovat. Shledával jsem podobnosti mezi judaismem. kteøí pøijdou do mešity stejnì jako sunnité. V životì mi také chybìl duchovní rozmìr. Afghánistánu. sousedùm a dalším lidem. že to je velmi jasný. Byli to také asi hlavnì cizinci. Ovlivnil vás pak ještì nìkdo po návratu do vlasti? K rozhodnutí pro islám jsem došel samostatnì. s nímž jsem tehdy pracoval. Vladimír Sáòka. U nás se rozdíl mezi sunnou a ší´ou neprojevuje. k manželce. že pátek je u nás normální pracovní den. Foto: Vojtìch Vlk. že mezi tìmito náboženstvími existuje kontinuita. Postupnì jsem došel k tomu. že víra je pøirozená a logická a zaèal jsem se zabývat náboženstvími. Pokud nyní vidíme odlišnosti mezi tìmito náboženstvími. Èeský Dr. vídáme zde i Íránce. smyslu života èi existence Boha jako vyšší spravedlnosti. V pátek pøichází do pražské modlitebny asi tøi sta až pìt set muslimù . s kým jste se mezi muslimy stýkal. O jakých náboženstvích jste uvažoval? V úvahu pro mne pøicházel pouze monoteismus. že jsem si kladl otázky. jeho vzniku a jeho zákonù. srozumitelný a praktický zpùsob života. Cizinci jsou také vzdìlanìjší v islámských vìdách.jsou mezi nimi i ší´ité? Jsou. Vladimírem Sáòkou. Pøesto zde nových muslimù pøibývá. které se týkaly vesmíru. ale tento pobyt jistì v mém životì sehrál velkou roli. nìkteøí se zde již usadili. Islám není jen soukromá vìc. Kolika z nich slouží tato pražská mešita? Jsou odhady. Na sváteèní bohoslužby pøijde až tisíc lidí. køesanstvím a islámem a zjistil jsem. dìdictví. na Západì jsou miliony muslimù a také tím pádem více místních konvertitù na islám. nìkteøí jsou uprchlíky z muslimských zemí. je to celý právní systém. Asi vás také ovlivnil pobyt v islámské zemi. Když mluvíme o muslimech z rùzných cizích zemí . že asi 400 až 500. že v pùvodních poselstvích rozpory nebyly a že se sem dostaly až pozdìji. Došel jsem k názoru. ale hledal jsem pravdu a cítil jsem. ne jen vnitøní cítìní Boha. napø.r o z h o v o r Rozhovor s RNDr. vìøím. ale u nás je mezi veøejností islám stále málo známé náboženství. Seznámil jsem se tam se životem prostých lidí a už tehdy jsem velmi oceòoval jejich otevøenost a pohostinnost. Klade dùraz na víru i skutky. protože jsem nehledal náboženství snadné a jednoduché èi exotické. již jako lidský faktor. V Evropì je islám bìžný. O praktických záležitostech jsem èasto hovoøil s jedním doktorandem z Egypta. pøedstavitelem pražského islámského centra ÈESKÝ PROSTOR JE MUSLIMÙM UZAVØENÝ Zdenìk Vojtíšek Dr. Muslimskou obec u nás dosud tvoøí pøevážnì cizinci. Nevadily vám rozpory mezi tìmito náboženstvími? Islám monoteistická náboženství pøijímá a není s nimi v rozporu. že v Èeské republice v souèasnosti žije asi 10 tisíc muslimù. protože jsem pak pøistupoval k islámu bez pøedsudkù. Co všechno se v mešitì dìje kromì páteèní bohoslužby? Islámské centrum je otevøené dennì a na- 24 . Jak jste pøijal islámskou životní praxi? Zásady islámského zpùsobu života jsem odhaloval postupnì.nesmíme zapomenout. dává zásady chování a morálky. ale øeší i praktické záležitosti každodenního života . Asi pøed 15 lety jsem byl služebnì v Sýrii a žil jsem tam skoro tøi roky. prostor byl v minulosti vùèi muslimùm dost uzavøený. studenti. Kolik je u nás èeských muslimù? Odhaduji. ale také z Pákistánu. Vìtšina jich je zde na pøechodnou dobu. že islám je urèen právì pro tuto dobu a je jím tato posloupnost završena. Zjistil jsem. že islám je pravda.øeší vztah muslima k rodièùm. Vladimír Sáòka je zastupujícím pøedsedou Ústøedí muslimských náboženských obcí a organizací v Èeské republice a øeditelem Islámského centra v Praze. Muslim musí vìøit i v poselství prorokù pøed Muhammadem. Jsou to muslimové z arabských zemí. Tehdy jsem ještì neuvažoval o konverzi.

že vìtšina muslimù odmítla takové akce. abychom hou pracovat. Mrzelo nás. V žádném pøípadì však podle islámu zené. ale najdou se o osvobození libanonského území od okui tituly v jiných jazycích. ète se pojem fundamentalismus. Podpora teroristických èinù je zøetelná snažíme dìlat rùzné pøednášky. ale s možností pøekladu. že byly zbyteèné. pokud o pøednášky pøevyšuje naše možnosti. pùsobí pouze na jihu Libanonu a snaží se Vìtšina titulù je v arabštinì. Zatím jsme se nesetkali s tím. i když jsou otevøeny pro a fundamentalismus je vycházení z koøenù chom mohli mít výhrady. V Londýnì jsem byl svìdkem velmi bouølivých politických debat v Centrální mešitì. mìl z tìchto koøenù vycházet. try radikalizace a ohniskem problémù. ale tady se žádné politické debaty nevedou. Podobná je situace v Praze. nemají Islámská centra u nás vùbec Foto: Vojtìch Vlk. nakonec jsme ale dali pøednost aktuálnímu islámu. že ve Spojených státech zahynuli nevinní lidé. prostì existují. Pokud jsou dùkazy proti konkrétním osobám. uspokojili souèasný zvýšený zájem o islám. Imámova promluva v pražské mešitì. pokud vidíme demonstrace v Pákistánu. Každou druhou sobotu se konají vlastní víry.i finanèní . Také moDržet islámský fundament tedy není nic máme profesionální zázemí na to. že by nìkdo mìl ambice agitovat pro politiku. takže dochází ke znaèným odchylkám. kterou si Evropan ani nemùže pøeda Prorokovu tradici. Výhrady k americké zahranièní politice v muslimských zemích. ale lidé brzy bude novopohanství. U nás ale ce. šita bude zdrojem nebezpeèí.jsme takové akce jednoznaènì odmítli. Myslím. ale v praxi se ukázalo. Jak jste jako muslim prožíval události 11. Pøitom islám Dìkuji za rozhovor. lidé ztotožòují fundamentalismus s extré. vìtšinou V souvislosti s islámem se èasto používá u hnutí tálibánù. V islámu sice nelze oddìlit náboženství od politiky. nout. kterým dal jejich autor toto jméno. že by nenašel žádnou odezvu. v èele s islámskými autoritami a uèenci . Jako muslimská obec . i když v souèasnosti zájem stvích. tak každý muslim by stavit. . Jak tomu pojmu èi dokonce nejpravìjší muslimy. tiskneme brožurky i pøednášíme také pochopitelnì nalezneme ve všech nábožen. že terorismus nemá v islámu žádné ospravedlnìní. nic spoleèného. Pøedpokládám. ti. neuznává žádné pøehánìní ve vìcech nábon Døíve byly rùzné obavy ze strany veøejnos. Fundament znamená základ K tálibánùm a k jejich chápání islámu byspíše pro muslimy.tito demonstranti jistì neschvalují. Ale sdìlo. ale myslím si. Hizballáh je organizace. Ale jsou to výhrady ke konkrétním politickým krokùm a nikoli k západní civilizaci ani vùèi jejímu obyvatelstvu. ní vzdìlání a mohou mít jakékoli další. kde je islám vìtšinovým náboženstvím? Mùže se to tak zdát.vací prostøedky mají fundamentalismus jako si bylo údajné nebezpeèí. Doufáte. kteøí se považují za pravé.synonymum pro pøehánìní. Máte ještì nìjaké jiné osvìtové aktivity? mismem. že se tyto demonstrace týkají jen menšiny obyvatel.mají vzdìlávat a musí mít minimálnì základmimo mešitu. že to byl pro mne velký šok. Ètenáøe jsme na toto téma zvali zmìnili názor. Pokud je mi známo. že mePrvním tématem Dingiru v novém. mìla by být vina prokázána a viníci potrestáni.Pokud bychom jako fundament vzali Korán ace.jsou dost ome. Tøeba brnìnská radnice se obávala. A pak . dny otevøených dveøí a aktivnì se snaží od- NA PØ͊TÌ 25 . Dvakrát týdnì se U nás toto slovo bohužel nabylo nespráv. v arabštinì. že se stanou cen. uèí se výklad Koránu. záøí letošního roku? Musím øíci. Takové aktivity.r o z h o v o r stranit pøedsudky. jehož èeské stránky se objevily na internetu. V principu fundamentalismus zoru do islámu pøíliš promítají místní tradipøednášky s islámskou tematikou v èeštinì. Nejim to situace a schopnosti dovolí.ženství. Jsme registrováni jako kulturní organizace a snažíme se organizovat i náboženský život. že u nás se nic takového nedìje. nemusí znamenat nic negativního. že od prvního dne byli za jediné podezøelé oznaèeni muslimové.Ale nemìli bychom zapomešpatného. A fundamentalismus i extrémismus Podle Koránu a Prorokovy tradice se ženy Ano.nelze ospravedlnit žádné teroristické èiny. jdou tedy zcela mimo mešitu. pøi nichž byly ostøe kritizovány Spojené státy i Velká Británie. v otázkách vztahu k ženám.limy? vyuèuje arabština. Myslíte Korán. že tálibáni nejsou správnými musrokovy výroky atp. Je to ale pravda? Nemá protiamerický terorismus výraznou podporu mezi muslimy v zemích. Podle mého nákaždého. ètou se Prorozumíte? si tedy. která bízí služby knihovny s knihami i kazetami. jako je tøeba Hizballáh. Jednou z námitek proti mešitám u nás kdy. a nejen tam. Tyto akce jsou urèeny ného významu. ale paušální obviòování muslimù jsme odmítli. již pátém roèníku. S tìmito internetovými stránkami. Od té doby se snažíme vysvìtlovat. Brnìnská mešita tøeba poøádá už v posledním èísle. že v Afghánistánu je již desítky let situNaše možnosti . V sobotu se pace. že stejnì tak i vìtšina muslimù po celém svìtì.a vìøím. V sobotu odpoledne mají svùj program dìti.Je to vidìt napø.

„Tyto teroristické zloèiny nejsou svázány s náboženským nebo kulFoto: Vojtìch Vlk. Èeští muslimové odsoudili terorismus ve všech formách PRAHA 13. k liberálnìjší situaci se vyvíjí i Maroko. ale proti USA jako supervelmoci. že hrozby. aby dùvìryhodnou politikou pøipravily o pùdu antiamerikanismus rozšíøený v islámském svìtì. Pøedstavitel pražských muslimù Vladimír Sáòka je však v souvislosti s možnými protiarabskými náladami pøesvìdèen. záøí . Pokrokové a humanistické síly v islámu jsou podle Krejèího v souèasné dobì ponìkud na ústupu. aby se dával do souvislosti terorismus a korán.NET zároveò varuje orientalista Navid Kermani pøed tím. Prezident svou návštìvu Islámského støediska završil citátem verše z koránu: Z dlouhodobého hlediska zlo nakonec vždy dopadne na toho. záøí . Kromì toho podle nich nìkterá média absurdnì sugerují rovnici „muslim = fundamentalista“.“ øekl ÈTK øeditel Støediska pro výzkum sociálnì kulturní plurality Filozofického ústavu Akademie vìd ÈR Jaroslav Krejèí. „Sjednocení islámského svìta však hrozí v pøípadì útoku USA na Afghánistán. Ve skuteènosti jde o rozdìlování mocenských pozic na Blízkém východì. Málo pozornosti se podle nich ve sdìlovacích prostøedcích vìnuje pozadí atentátù a motivùm pachatelù souvisejícím s politickou situací na Blízkém východì.Prezident USA George Bush dnes znovu vyzval Amerièany. pak je lze zneužít. ale jakmile USA zaútoèí na Afghánistán. protože za teror mohou jen fanatici bez ohledu na to.“ uvádí se v prohlášení Islámské nadace poskytnutém dnes ÈTK.. Bush již jednou. Podle úèastníkù konference „Kontrastní hodnoty a multikulturní spoleènost“.Desítka orientalistù z nìmeckých univerzit v Kolínì nad Rýnem. jak øekl ÈTK. který nyní nabízí útoèištì teroristùm. kdo zlo páchá. V koránu jsou verše. Ten zakazuje jak vraždu.. že je to válka proti islámu. tak i sebevraždu. . urážky a napadení vyznavaèù islámu se po úterních teroristických útocích v New Yorku a Washingtonu prudce narostly.Podpora pokrokových a humanistických smìrù v islámu je podle odborníkù cestou. to je islám a to je tvùj nepøítel. protože islám je náboženství míru a teroristé jeho zásady porušují.. jakého jsou náboženství. Odborníci: V islámu je tøeba podporovat pokrokové síly PRAHA 22..“ Podle vìdce je nyní nutné rozbít sítì teroristù. nejsou dobrými Amerièany. které navštívil ve snaze zdù- 26 .“ uvedl. se musí správní Amerièané chovat vùèi sobì s respektem. „Když se tyto verše vytrhnou ze souvislosti.“ naznaèil možnou pod- Orientalisté nìmeckých univerzit kritizují informování o útocích BERLÍN 16. Pøesnì tak vznikl Tálibán. jak lze zabránit narùstajícím teroristickým tendencím nìkterých muslimù. Spojené státy spojují teroristický útok s islámským extrémismem. . zatímco teroristé ztìlesòují zlo války. že extremismus „nemá národnost“ a že ani nelze obecnì spojovat fanatismus s tímto náboženstvím. turním konfliktem. Pøedstavují lidskou spodinu a mìli by se stydìt. jak snadné je v bídì centrální Asie získat lidi pro sebevražedná komanda. Bochumi a Münsteru o víkendu kritizovala informování o útocích v USA jako „èásteènì zavádìjící a nedostateèné“. „I pøes zlobu a emoce. „Je to napøíklad Tunis. konstatuje prohlášení deseti vìdcù. vyzval Amerièany neklást rovnítko mezi teror s islám. Palestinský muslim. záøí .“ Kermani poukazuje na to. Obraz nepøítele pìstovaný radikálními muslimy není namíøen ani tak proti západní civilizaci jako takové. „Pak nìkdo pøijde a øekne.i n f o - s e r v i s Spojených státù na Blízkém východì v posledních 50 letech. jestliže se náboženství cítí ohroženo. Na druhé stranì se musejí USA dlouhodobì snažit. Islám podle nìj není jednotný. by Západ nemìl dopustit sjednocení liberálních muslimù s extrémisty.“ dodali vyznavaèi islámu v èeských zemích.. to je proti výstøedníkùm.“ konstatuje prohlášení vìdcù. svìt po katastrofì v New Yorku a Washingtonu obletìly televizní zábìry radujících se Palestincù.Èeští muslimové odsoudili terorismus a v reakci na úterní útok proti Spojeným státùm vyjádøili soucit s jeho obìmi. jejíž vliv na politické pomìry v oblasti se považuje za pøemrštìný a nesnesitelný. Islám pøedstavuje mír. . že mohou zastrašovat øádné spoluobèany. Egypt.“ øekl prezident. které pociujeme. „Pøipojujeme se k projevùm solidarity s lidem Spojených státù a pomoci nabízené vládou Èeské republiky postiženým. „Teror není skuteènou vírou islámu.. Ti.. aby si vybili zlost. není smyslem islámu. Proto se úèastníci konference shodli na všemožné podpoøe vlád islámských zemí. raznit rozdíl mezi øádnými muslimy a fanatiky. „pøièemž prvky islámské víry slouží teroristùm jako vítané opory vlastních ideologických pozic“. Jordánsko. kteøí jsou sami proti islámu. vzápìtí po teroristických útocích. „Muslimská obec v Èeské republice odsuzuje terorismus ve všech formách. V onlineovém magazínu FAZ. Reagoval tak na informace amerických muslimských spoleèenství.. „Nesmíme pøijmout. afghánští muslimové z útoku udìlají panislámskou záležitost. kteøí si myslí. záøí . Mìli bychom zvát lidi na univerzity a vzdìlávat je. která dnes skonèila v Praze. aby respektovali své spoluobèany muslimského vyznání.“ dodal. Bush to prohlásil v Islámském støedisku ve Washingtonu. . Orientalisté postrádají v médiích zevrubné analýzy palestinského konfliktu a úlohy Bush se znovu zastal muslimù a islámu WASHINGTON 17. které jsou pro spolupráci se Západem. které hovoøí o sebeobranì.

Vahhábismus. V záøí 1999 dagestánský parlament zakázal všechny organizace hlásící se k vahhábismu. které ve znaènì striktní podobì vyznává afghánské vládnoucí hnutí Tálibán. I postavení žen. Každé náboženství se mùže zvrhnout. Naøízení o zahalování je „platné“ od 1. 27 . V Pákistánu se tehdy s finanèní pomocí Rijádu stavìly náboženské školy. Džammú a Kašmír je jediným státem hinduistické Indie s pøevážnì muslimským obyvatelstvem. dùvìøují výhradnì koránu a hledají èistou formu víry. které o tom svìdèí. záøí zaútoèili na USA. kteøí 11. století støední Arábii. století na Arabském poloostrovì. které jsou nyní vylouèeny témìø ze všech vládních míst kromì funkcí ve zdravotnictví a školství. je pøísná doktrína islámu. pronásledovala heretiky a v roce 1926 založila Saúdskou Arábii. jehož obrodu vidìl v návratu ke koránu a tradici. aby se nìjakým viditelným znamením odlišovaly.korán je ústavou zemì a šaría (islámské právo) je plnì uplatòována v praxi. pro západní svìt jsou ale nìkteré jeho prvky nepøijatelné. Informoval o tom dnes místní deník vycházející v urdštinì Alsafa. ukazovat na veøejnosti tváø. že stojí za nárùstem vahhábismu v celé oblasti Kavkazu. na kterých uèili právì Saúdové. V zemi lze svobodnì sledovat televizi. který dodržují vdané vyznavaèky tohoto náboženství. používat internet nebo šíøit jiné náboženství než islám. Vìtšina z nich jsou ultrakonzervativci. Letos v dubnu zase proruský muftí v Èeèensku Achmad-Chadží Šamajev obvinil Rijád. interpretace islámu. století. . Pozdìji byl vahhábismus podepøen vojenskou mocí beduínského emírského rodu Saúdù v èele s princem Muhammadem ibn Saúdem .Vahhábovské hnutí sunnitské vìtve islámu. Odhalení spojitosti terorismu se salafisty nebude ráda slyšet pøedevším Saúdská Arábie. dodal Krejèí. záøí. Podle francouzského odborníka na islám Oliviera Roye lze zaèátek vlivu vahhábismu a Saúdské Arábie na rodící se hnutí Tálibán zaøadit do 80. Organizace Laškar-i-Džabar tak vystupòovala svùj nátlak na ženy. øíjna . tedy puristická. letech 18. let bylo popraveno pøes 1000 lidí). kde dochází k nepodloženým zatýkáním. . provodu èi øídit auto. nesmìjí øídit automobil a bez svolení manželù èi otcù nemohou samy cestovat do zahranièí. Vahhábovské hnutí vzniklo ve 40. který chtìl bojovat proti úpadku islámu. Striktní výklad Tálibánu napøíklad zakazuje ženám chodit do zamìstnání a do škol.toto spojení pøipomíná symbolicky i saúdská vlajka: na zelené barvì islámu kaligrafický text šahády (vyznání víry) a pod ním meè. které je nebudou respektovat. Zavedl jej Muhammad ibn Abdal Vahháb (1703 . kde vznikl Tálibán.Málo známá skupina islámských extrémistù operující v indickém Kašmíru dnes pohrozila. líèit se. Napøíklad za války v Perském zálivu se køesanští a židovští duchovní museli vydávat za „morální poradce“.. poslouchat hudbu. pøièemž od 14. kterým naøídila povinné zahalení koncem srpna. tancovat. Salafisté neboli ti. The Guardian: Salafíja spojovacím èlánkem útoèníkù na USA LONDÝN 26. Vliv salafíji se pøedpokládá také u lidí. pozdìji bojovala s osmanskou øíší. øíjna . V zemi ale též podle Amnesty International (AI) dochází k hrubému porušování lidských práv hlavnì v oblasti justice. že korán všechna práva zabezpeèuje. Islamisté v Kašmíru vyhrožují nezahaleným ženám zabitím ŠRÍNAGAR (Indie) 13. která udržuje s Tálibánem vztahy. nemají nárok na penzi ani dùchod. V roce 1948 zemì odmítla podepsat Všeobecnou deklaraci lidských práv s poukazem na to.. což je ale obyèej. Vahhábismus jako základ státní ideologie saúdského režimu platí dodnes . V roce 1994 se vahhábité zapojili do bojù na stranì Èeèenska ve válce s Ruskem a napìtí zpùsobili i o tøi roky pozdìji v sousedním Dagestánu. nesmìjí se stavìt kostely ani prodávat bible. V minulých dnech hnutí požadovalo také od žen vyznávajících jinou víru. poslouchat rozhlas èi být napojen na internet. Tálibán pozdìji s finanèní i politickou pomocí Pákistánu v roce 1996 dobyl afghánskou metropoli Kábul a Pákistán je nyní jedinou zemí svìta. Hlavní proud islámu podle nìj tvoøí slušní lidé. muèení a popravám (od zaèátku 80.. záøí „se stanou terèi kulek“ ženy. Ve vìcech jednoho z nich byly nalezeny dokumenty. ale existuje mezi nimi ozbrojené køídlo.. Vahhábismus. V zemi není dovolena žádná jiná bohoslužba než islámská. V. Tamní královská rodina totiž vydala nemalé sumy na šíøení salafíji v zahranièí. která vznikla v Saúdské Arábii (rodišti nejhledanìjšího teroristy svìta Usámy bin Ládina). že od pátku zaène zabíjet muslimské ženy. n Z informaèního servisu ÈTK vybral a zprávy zkrátil Z. proniká napøíklad i do Ruska. kde je státním náboženstvím. chodit na veøejnost bez mužského do- píše deník The Guardian. záøí . kteøí se snaží dopátrat èlenù a èinnosti Usámovy sítì Al-Káida. k nìmuž patøí terorista Usáma bin Ládin a jeho spolubojovníci. Pod vlajkou vahhábismu sjednotila dynastie Saúdù v 19. Nikdo nesmí sledovat televizi. Interpretace vahhábismu v Saúdské Arábii a tálibánském Afghánistánu se ale znaènì liší. který se odvolává na zdroje blízké vyšetøování. Pro výstrahu její pøíslušníci polili dvì nešastnice kyselinou. i v køesanství jsou rùzné skupiny. boøila èetné hrobky svatých. se díky finanèní síle Saúdské Arábie šíøí do dalších zemí Støední Asie vèetnì napøíklad Pákistánu. let 20.i n f o poru. Zejména v tamních mìstech byla doposud muslimská spoleènost znaènì tolerantní. - s e r v i s Vahhábismus: radikální doktrína islámu a inspirace Tálibánu PRAHA 3. Hlavním „vývozcem“ tohoto uèení je Islámská univerzita v Medínì. navštìvovat kino. který je jako státní doktrína islámu uplatòován ještì jedinì v Kataru (ale mírnìjší verze).1792). Král ji založil v roce 1961 s cílem „vyslat poselství islámu do celého svìta“. našli v devíti evropských státech nevyvratitelnou spojitost teroristù a salafíji. V Saúdské Arábii je výklad vahhábismu mírnìjší. mohou podnikat a mají brzy dostat své vlastní doklady. Vyšetøovatelé. kdo se chtìjí vrátit k podobì islámu uctívané pøedky. se lepší. který je nìkdy považován za jeden ze zdrojù islámského fundamentalismu.Spojovacím èlánkem teroristù zatèených v posledních deseti mìsících v Evropì je salafistická. Napøíklad hinduistky si mají malovat teèku na èelo. Ženy se mohou vzdìlávat až po vysokoškolskou úroveò. ženy mají postavení složitìjší. které nebudou na veøejnosti zahaleny.

Neviem. sexuální nevázanost.. Výkonný riadite¾ SJDŽ Š. Ani rizikami spojenými s neodborným praktizovaním meditaèných a relaxaèných techník ani ich možným ideologickým zneužívaním. èi nesiahne do meditaènej oblasti. Pro nì je pøiroloènos pre štúdium siekt s odmietavými stanoviskami k projektu R. Reakcie predstavite¾ov majoritných cirkví na seba nenechali dlho èaka.S. Opýtam sa: ako zabráni dejepisárovi alebo slovenèinárovi. v nìmž se vyskytuje narkomanie.T. Katolícki biskupi Slovenska napísali pastiersky list. Vymenujem iba tie najpodstatnejšie: 1. neboli v tejto veci oslovené. že islám ženu nìjak ponižuje. Na tomto stretnutí Mahéšvaránanda povedal pamätné slová: joga dá vašim deom „svetlú budúcnos a šastný život“. Pokud jde o postavení žen. že život by mìl mít pevná pravidla a øád. no najmä samotných pedagógov a širokej rodièovskej obce. Generálny biskup Evanjelickej a. moderovala Vìra Nosková. Boris Rakovský.“ 4. dokonca ani ïalšie jogové spoloènosti.A. a oni námi pohrdají?“ Na tuto otázku prof. poøad „Naše téma“. S tou výhradou. nik sa nevenoval duchovnému vodcovi svámi Mahéšvaránandovi a nik ani nebral vážne hlasy jeho bývalých žiakov. predstavitelia ministerstva školstva preto tvrdošijne odmietali akúko¾vek súvislos projektu s duchovnými èi náboženskými koreòmi tvrdiac.SJDŽ. Dá se tedy øíci. Aj v prípade.T.“ Vìra Nosková: „Na de. Jogové cvièenia v dennom režime práce žiakov všetkých stupòov a typov škôl a príprava pedagogických pracovníkov na ich realizáciu“. aby sa zasadil za zrušenie projektu R. (…) Lebo my ruèíme len za bezpeènos systému Joga v dennom živote.T. Verejnos nebola vôbec informovaná o autorovi. èo tým mal presne na mysli.S. Dzurindu a požiadal ho. alkohol. který pøedložila Spoloènos Joga v dennom živote (SJDŽ). interr=upci.T. Kropáèek reaguje mírným souhlasem. že v islámských zemích pøevládá názor. nezávisí na žiadnej filozofii èi náboženstve. Téma: Islámský fundamentalismus.A.S. specializovaného pracovištì Ekumenické rady cirkví v Slovenskej republike (ERC). ktorá spoèíva v tom.A.. „aby reagovali na ich výzvu a aby sa obrátili na školské rady rodièov i na kompetentné úrady. Vìra Nosková: „Muslimové jsou vnímáni oèima naší kultury jako svým zpùsobem puritáni. Projekt sa vôbec nezaoberal rizikami. shoda je mezi našimi kulturami tìžká. hazard. Ten název nápadnì pøipomíná Orwellovo ministerstvo lásky èi ministerstvo pravdy z knihy ’1984‘. ale v súvislosti s ministrovým tvrdením. tak preèo potom taký rozruch okolo jogy? Avšak existuje hneï nieko¾ko dôvodov. žia¾. na svobodu projevu. sa preto vo¾ba rodièov nemôže považova za slobodnú. Stejnì tak ale muslimský svìt èasto dráždí žiadne informácie o náboženskom charaktere. znel tento výrok z úst indického guru prinajmenej podivne. pornografie. èi je alebo nie je hathajoga . Pretože zákon o slobode náboženskej viery a postavení cirkví a náboženských spoloèností povo¾uje pôsobi na školách iba registrovaným cirkvám a náboženským spoloènostiam. Luboš 28 . že údajne nemal Tálibáni jsou vlastnì sekta Volný pøepis besedy na vlnách FM 105 Èeského rozhlasu 3. že my je litujeme. Ale už neruèíme za bezpeènos žiadneho iného systému. Luboš Kropáèek. na kodex lidských práv. že by šlo iba o nepovinný predmet. Zprávu poskytl Mgr.A. Víra jim zakazuje mimomanželský sex. Filo sa listom obrátil na premiéra M.z p r á v y svetlá budúcnos pre slovenské deti Redakce èasopisu Dingir si vyžádala zprávu o „kauze jóga“. vystúpili katolícka Konferencia biskupov Slovenska (KBS) a Ekumenická rada cirkví v SR (ERC) a Ekumenická spodùraz na jedincovu svobodu.1 cirkevných èinite¾ov. Muslimové jsou naopak znechuceni západním zpùsobem života.S. Genéza Už v októbri minulého roku. že projekt R. ateismus. Nik sa nezaoberal podstatou sporu. ktoré môžu nasta v súvislosti s celoplošným zavádzaním jogových ásan nezoh¾adòujúcim individuálny prístup k cvièencovi. iní špecialisti a odborné inštitúcie a pracoviská. keï celá kauza vypukla. Jsou podobná ministerstva i v ostatních islámských zemích?“ Prof. I když je pravda. tak muslimové mohou být a nìkdy jsou ve své víøe vlažní a v naplòování jejích pøikázaní nedùslední.A. Dokonca aj samotný minister školstva M. Jednalo se v ní o projekt „R. ktorý je pre cirkvi jednoznaène neprijate¾ný. Celá kauza po èase upadla do zabudnutia. cirkvi na Slovensku a predseda ERC biskup J. 2. ktoré na Slovensku pôsobia. r. „Muslimové by s vámi nesouhlasili v názoru. Hathajogu prezentovali ako najvhodnejšiu alternatívu riešiacu problém duševného a telesného zdravia školopovinnej mládeže.tak ako ju uèí a praktizuje guru Mahéšvaránanda . že stejnì jako na Západì vìtšina lidí neholduje nevázanostem všeho druhu. uèení a praxi SJDŽ. diskusia sa zvrtla úplne zavádzajúcim smerom. Vltava. antikocepci. Ftáènik neskôr priznal. aby do výuèby nevnášal nacionalistické myšlienky. Nik neskúmal uèenie a prax SJDŽ.T.Kropáèek strukci buddhistických a dalších pøedislámských památek v Afghánistánu letos na jaøe dohlíželo ministerstvo pro prosazování ctnosti a potírání neøesti. že žena má v rodinì poslouchat manžela a rodina je organizována patriarchálnì. Zlom nastal až koncom mája t.S. Takáto reakcia okamžite vyprovokovala viaceré ohlasy v tlaèi. Garantova nieèo také sa nikdy nedá. alkoholismus.súèasou nábožensko-filozofického systému. host: prof. odhalování tìla na veøejnosti. ale ani o predkladate¾ovi projektu .S. v.T. že projekt poèíta iba s telesnými cvièeniami. øeditel Centa pro studium sekt. Schva¾ovacie konanie bolo od poèiatku vedené v tajnosti a jednostranne so zámerom presadi práve tento konkrétny projekt SJDŽ. Redakce Viaceré jogové techniky a ásany sa využívajú aj v rôznych odborných rehabilitaèných centrách po celej Európe. prvým 30 uèite¾om základných a stredných škôl. vzbudil pozornos verejnosti. v závere ktorého vyzvali všetkých rodièov. ako skontrolova uèite¾a. Michalko v rozhovore pre èasopis Plus 7 dní k tomu už vopred alibisticky poznamenal: „Je polemika. notorické hráèství. naproti tomu muž má stoprocentní povinnost uživit rodinu. 3. rovnoprávnsot žen. odbory školstva až po ministerstvo a žiadali zrušenie zené.A. pre ktoré projekt R. keï svámi Mahéšvaránanda spolu s ministrom Ftáènikom slávnostne odovzdali certifikáty o absolvovaní školenia v rámci projektu R. která v létì tohoto roku zpùsobila rozruch na slovenské veøejné scénì.

ktoré je ustaviène bdelé. z toho iba ku katolíckej cirkvi takmer 69%.T.S. aby ste jedného dòa splynuli v jedno s Bohom. 1990. Osobne mám z toho pocit.S. ale predovšetkým zareagovali oponenti .T. Nezabudol však zdôrazni. Luboš Kropáèek: „Jednak je tady historická pøíèina. Posudky väèšinou poukazovali na dominantné postavenie guru Mahéšvaránandu.A. že sa projekt R. Svoj protest dali najavo aj viaceré obèianske a stavovské inštitúcie a politické strany. Prudká odozva bola v radoch zástancov projektu znepokojených tým.A. kozmické vedomie. ale museli se pod hrozbou trestù vymáhat. stiahnu. To byla ministerstva vyslovenì ideologická. jako by jejich víra a muslimské ctnosti nebyly jejich skuteènou potøebou. pravda. závislos jeho stúpencov a na ich manipulácii. aby urèité morální standardy nebyly pøekraèovány zpùsobem. Luboš Kropáèek: „Ta fráze v názvu ministerstva je velmi dùstojná. ktoré môžu by prospešné pre naše deti zo zdravotného h¾adiska. to. Prof. Joga: telocvik. V drvivej väèšine je však komisia zložená práve z tých predstavite¾ov ministerstva. skrze ktorú sa s týmto svetlom znovu zjednotíme. ako aj z predstavite¾ov iných jogových spoloèností. že po preštudovaní zaslaných materiálov chápe obavy predstavite¾ov cirkví. Napríklad ako vedomie. èas kozmického vedomia. ktorú nachádzame sami v sebe. ale i vecných posudkov. ð Pokraèování na další stranì 29 . protože je pøevzata pøímo z Koránu. že ctnost mùže být vymáhána mocensky státní institucí. Ještì v šedesátých letech v arabských a dalších muslimských zemích existovala ministerstva národní orientace. èo pod pojmom „joga“ rozumie guru Mahéšvaránanda: „Joga patrí k pradávnej múdrosti a svetlu tejto planéty. Ale tažme se.z p r á v y pripravovaného projektu jogy. nebude realizova na hodinách povinnej telesnej výchovy. Prajem vám.”2 Kauza vrcholí Pod archou spomenutých tlakov..neoèakávanou vlnou protestov vyjadrených svojimi podpismi na takmer 80 tisíc petièných hárkoch. telesnej kultúry a v tomto zmysle teda pokraèujeme ïalej. a dodal: „Ak boli výhrady voèi SJDŽ. že v prípade zavedenia jogy do škôl bude v parlamente iniciova jeho odvolanie.“ Prof. èo „nespadá do jej kompetencie“. Nemali by sme strati ani minútu. usilovanie o okultné sily siddhi. jako tøeba bývalo v Èeskoslovensku v padesátých letech ministerstvo informací. medzi ktorými nechýbali ani tie. alebo náboženstvo? Na tomto rokovaní som bol prítomný aj ja. že si cirkev vôbec dovolila vyjadri svoj postoj k nieèomu. je všetko iba urèitým prejavom tohto kozmického vedomia a na konci sa to vracia naspä a opä splýva s kozmickým vedomím. ale aj na psychické riziká spojené s celoplošným zavádzaním jogy bez náležitej prípravy a lekárskej prehliadky cvièencov. že existujú prvky jogy. Proto èlovìk naší kultury tìžko chápe. že tyto instituce leckde existují. To jsou lidé.“ K tomu minister ustanovil komisiu. kteøí dohlížejí na veøejnou morálku. aby predložila vhodný systém cvièení. Koncom augusta minister Ftáènik na tlaèovej konferencii povedal. kozmickú dušu. stanovísk a argumentov rôznych odborníkov a špecializovaných pracovísk zo Slovenska a z ÈR nakoniec minister Ftáènik kapituloval. že na òom padlo ve¾a vecných a konkrétnych výhrad podoprených viacerými citátmi z odborných publikácií.A. prazáklad všetkého.“ Vìra Nosková: „U nás je ctnost a neøest vìcí svìdomí. Ministerstva s takovýmto názvem zaèala vznikat prakticky v kontextu prohlubování islámského charakteru spoleènosti. nemá stát povinnost vùèi svým obèanùm dbát na to. zaraïovanie náboženských a rituálnych prvkov. ktoré väèšinou smerujú k autorovi projektu svámimu Mahéšvaránandovi a ku predkladate¾ovi SJDŽ a na základe toho sa rozhodol projekt R. že tálibánské ministerstvo s tímto názvem prosazuje pod hlavièkou ctnosti takové nekulturní èiny jako je nièení kulturních památek. ktoré by nemali chýba na slovenských školách. Je smutnou skuteèností. ale iba v rámci nepovinného predmetu pohybová výchova. ktorí sa donedávna vehementne zasadzovali za presadenie projektu R. ale mali by sme sa snaži vies skutoèný duchovný život.S. Je pravda. Kozmická duša. Tøeba to tak není. muslimové jsou pøesvìdèeni. ako to pôvodne bolo plánované. nesmrte¾né. k nìmuž dochází od sedmdesátých let. Joga je kozmické svetlo a súèasne cesta k nemu.T. Ftáènika s predstavite¾mi cirkví. na to si budeme musie ešte chví¾u poèka. ktoré by pozitívne vplývali na zdravie školákov a neboli by spájané s akouko¾vek ideológiou. že tieto obavy priamo nesúvisia s predloženým projektom a jogové cvièenia i naïalej považuje za tie. To je joga. èo je veèné. duchovnú iniciáciu èlenov. odmietla a trvala na jeho celkovom zrušení. Nech vám Boh žehná. která nese stejné jméno. (…) Ja som však presvedèený. Napøíklad v Saudské Arábii existuje urèitá instituce.S. voèi jej predstavite¾ovi. alebo ako svetlo ožarujúce všetko vo vesmíre. které mnohé obèany uráží? Nemìl by se stát starat o zamezení korupce?“ Vìra Nosková: „Do jaké míry se podílí na chování extrémisticky naladìných muslimù nevzdìlanost? Jaké jsou jejich pøedstavy o svìtì?“ Prof. Potom dal priestor druhej strane a tá po vyše dvojhodinovej vecnej argumentácii jednoznaène projekt R. Jako by se na muslimy muselo stále dohlížet. V takejto napätej atmosfére sa v polovici júla konalo stretnutie ministra školstva M. Vy jste pøipomnìla Orwella. ale s rùznou náplní. to predsa nie je nᚠproblém. V úvode rokovania minister oznámil svoje rozhodnutie. Ak vychádzame z takéhoto poznania. a preto môžem potvrdi. 2 Z prednášky v Èeských Budìjoviciach v r. A tak cvième jogu. U nìj jsou názvy tìchto ministerstvev ironická. že Korán je autentickým slovem božím. z ktorých KDH ministrovi Ftáènikovi dokonca pohrozilo. ktorý jasne vypovedá o tom. kým nie je neskoro“. Môžeme ju chápa z rôznych h¾adísk.A. k ní je další alternativou náboženská policie. ude¾ovanie a meditovanie guru mantry. Jak známo.T. (…) Nemali by sme s dobrými vecami otá¾a. Z nich vyberám jeden. ale takový dojem to vyvolává vidìno zvenèí. ktoré vyslovil svámi Mahéšvaránanda. Luboš Kropáèek: „Napøíklad u tálibánù jsou pøedstavy o svìtì velmi kusé. n Boris Rakovský Poznámky 1 Pod¾a výsledkov posledného sèítania ¾udu (máj 2001) sa ku niektorej z registrovaných kresanských cirkví a náboženských spoloèností prihlásilo spolu vyše 84% obyvate¾ov.najmä rodièia . že tí istí ¾udia chcú ok¾ukou docieli rovnaký cie¾… Ako to všetko dopadne.

existuje množství dùkazù.Rùzné podoby dysfunkèní zkušenosti“ a tøetí díl o „Víøe. Bratislava. Práve kvôli širokému záberu tejto témy a nedostatku miesta sa nevyhol niektorým nepresnostiam. Nelíbí se jim ta uvolnìnost postmoderny.“ Vìra Nosková: „Jak by mìl vypadat podle muslimù posmrtný ráj?“ Prof.“ Prof. Na knižnom trhu sa nedávno objavil nový titul zakladate¾a psychológie náboženstva na Slovensku . Môžeme poveda. New Delhi.“ Vìra Nosková: „Nìkteré chudší islámské zemì možná hospodáøsky stagnují také proto. kde je èítavejším. jsou záležitostí lidí. kde autor prezentuje i zaujímavé výsledky svojich výskumov. Podrobne analyzuje a dopåòa výsledkami z empirických výskumov najmä problematiku hodnotovej orientácie a konverzie. Posledná kapitola sa venuje psychológii ateizmu. živí se poctivou prací a starají se . že naprostá vìtšina muslimù jsou lidé.pøíznaky nezdravé spirituality“ a když se na nì pokusil v prvním díle série Naše mise poukázat. n Miroslav Lojda podstata reformy hnutí haré kršna podle kundalího Kundalí dása: Our Mission Part Four. ktoré dostatoène ilustrujú danú tému a robia titul v mìstském prostøedí a odpoutali se od venkovských koøenù.a sice žen. v èom sa líši od náboženskej psychológie predstavujúcej psychologický prístup z poh¾adu urèitej náboženskej koncepcie. Za základné pojmy psychológie náboženstva považuje: náboženstvo. záøí si jistì pøedstavovali. zakladatele zmiòované organizace. V ïalších kapitolách sa venuje súèasným trendom vývoja v tejto disciplíne i metodologickým otázkam. ale zároveò navrhuje i øešení. Ide tu o nestrannú analýzu náboženských javov ako objektov pozorovania. V kapitole venovanej náboženskému zážitku autor upozoròuje nielen na potrebu skúmað Pokraèování z pøedchozí strany nia siekt. Kundalí dása po dlouholetém pùsobení v hnutí Haré Kršna stále více vnímal . Ïalej sa dozvedáme o vývine religiozity. Ètvrtý díl série toto téma nejen dále rozebírá. Radi by sme upozornili na èas knihy venujúcej sa fenoménu glosolálie (hovorenie jazykmi). Nemìli bychom na nì zapomínat. V klimatu islamofobie. záchytné body ve spoleèenském životì. Arabské pøísloví øíká.. Luboš Kropáèek: „Oni si to pøedstavují. že v èele tìchto hnutí. First ed. která vzbuzují tolik pozornosti. Chtìjí. Pre lepšiu orientáciu v spleti rôznych definícií. dostatek vody. kteøí se pohybují 30 . koncepcií a klasifikácií autor obohatil titul o množstvo výskumov. analytickém myšlení a uttamaadhikárím“ (ve višnuistickém uèení èlovìk na nejvyšším stupni duchovního rozvoje).. Ale mìlo by být øeèeno toto: Islámská radikální hnutí. Luboš Kropáèek: „Pøedevším si pøedstavují. ktorú chápe ako odmietavý a kritický postoj èloveka k náboženskému h¾adisku a to z ¾udských nielen z èisto logických a metafyzických motívov.. Perzekuce jej utvrdila v dùležitosti nastoupeného kursu. spiritualitu. Jsou v islámském svìtì tendence ke zmìnám v této oblasti? pøedevším jsou náboženské. ktorí veria v existenciu a vplyvy božstva alebo iných nadprirodzených síl“ (s.r e c e n z e Nová monografia o psychológii náboženstva Michal Stríženec: Súèasná psychológia náboženstva IRIS. že publikácia (až na pár nepresností) vo svojej preh¾adnosti a ucelenosti spåòa svoj zámer informova o novej psychologickej disciplíne . a shodli se na tom. která se objevila z pøíèin naprosto pochopitelných. ktorá sa vo freudovskom a behaviorálnom prostredí nepresadzovala ¾ahko.a to vìtšinou velmi dobøe o svou rodinu a podle svých možností plní pøedpisy své víry.. ktorých zaujímajú vzahy medzi psychológiou a náboženstvom. vieru. Ovšem je tu ještì peklo. Peklo pøedevším týrá ohnìm.to je otázka. Její autor je žákem Bhaktivédánty Svámího Prabhupády. Proè . že hlavním problémem èlenù souèasného hnutí Haré Kršna je odcizování se sobì samým (selfalientation). populárnì hnutí Haré Kršna. 2001. Pokud jde o islamistické hnutí. stojí lidé se západním vzdìláním a velmi èasto se vzdìláním technickým. ortodoxnos a fundamentalizmus. vedomie. religiozitu. Pro obyvatele pouštì je symbolem ráje zelená krajina. psychológom. The Heart of Reform. ale dnes už má svoju sekciu (36) i v rámci Americkej psychologickej asociácie.11). kteøí tvoøí islámskou ummu. aby byl život tak pøesný.. a tak postupnì publikoval druhý díl série s podtitulem . lekárom. vyplòují ty stamiliony našich souèasníkù. 237s. zeleò a krásná tváø. 1999 Série .psychológii náboženstva.) v katolíckej cirkvi. Kundalí dása dochází k závìru. Autor sa tu ïalej zaoberá i vzahom medzi náboženstvom a zdravím a s tým úzko súvisiacim zvládaním záažových situácií.masoví vrazi z 11. že je to zahrada. byl nejprve ostøe kritizován a nakonec exkomunikován. ale najmä fenoménu nových laických duchovných hnutí (Focoláre. že nevyužívají intelektového a veøejnì prospìšného potenciálu poloviny populace . Po knihách Psychológia náboženstva a Aktuálne problémy psychológie náboženstva ide už o jeho tretiu monografiu venujúcu sa tejto téme. teológom ako i všetkým. kteøí žijí prostým životem. že v ráji èekají na vìøícího tøi životní blaha: voda. Všíma si i fenomén náboženských siekt a kultov.. kterou si odborníci èasto kladli. náboženských postojov a hodnôt ¾udí. která se domáhají ustavení islámských státù. Communione e liberazione apod.Michala Stríženca. Monografiu by som odporuèil študentom psychólogie. Proto se jim také øíká bradatí inženýøi. že pøijdou do ráje. jej dimenziách ako i o jej vzahu k náboženstvu. by se nemìlo zapomínat na to. Publikácia je rozdelená do štrnástich kapitol. ABHAYA. ale vìtšina jejich souvìøících si to nemyslí. že jde o osoby. Na zaèiatku autor vymedzuje predmet psychológie náboženstva prièom ju definuje ako „vednú disciplínu v rámci aplikovaných psychologických vied skúmajúcu psychologické zákonitosti náboženského správania a prežívania.“ Vìra Nosková: „Teroristé .Naše mise“ je dùkladnou analýzou a hodnocením stavu vìcí v Mezinárodní spoleènosti pro vìdomí Kršny. jako jsou technická pravidla. Publikácia sa zaoberá i vzahom medzi osobnostnými charakteristikami a religiozitou. Od ich definícii a klasifikácii prechádza k popisu ich nepriaznivých dôsledkov na osobnos indivídua až k organizáciám venujúcim sa tejto problematike. kteøí upøednostòují pevné axiomy.

Na tomto místì bych uvítal dùkladnìjší rozvedení této myšlenky. Autor také tu a tam prohodí ironickou poznámku. je analýzou situace i návodem. Pøednáší klasickou a moderní islámskou kulturu na Filosofické fakultì UK v Praze.povolání“. pravdou a lží.. Kreslené vtipy knihu na jedné stranì odlehèují.nalezením sebe“. Každý se podle nìj mùže rozvíjet prostøednictvím sebezkoumání a sebeuvìdomování v rùzných podobách: soustøedìnosti. Zejména druhý a tøetí díl série jsou zároveò osobní výpovìdí autora a obsahují množství konkrétních pøípadù. aniž ukazuje jejich souvislost se strachem ze smrti. pravdou. Pøekládá z arabštiny a ze svìtových jazykù. který se nebojí øíkat nahlas. pokud se nadšení pro cíle organizace spojí s osobním rozvojem všech èlenù. že vyhnout se takovým deformacím je možné. V tomto procesu ztrácí spojení se svými nejvnitønìjšími prožitky. Velmi hezky shrnuje pøekážky Prof. Kundalí dása tvrdí. ženské organizace automaticky zaruèuje osobní duchovní rùst. Tálibáni . Najdeme zde však i myšlenky dalších západních autorù. jako je špatná spoleènost.“ Historie mladé organizace ukazuje smutné následky takového strachu: ospravedlòování podvodného získávání penìz. uèí afrikanistiku a svahilštinu. jako napøíklad strach z neúspìchu èi „vyboèení ze stáda“. na s. pøedsudky. na druhé stranì èasto dobøe vyjadøují jádro problému. 203). že právì takovýmto . Kundalí dása zøejmì neusiluje o akademickou práci v bìžném slova smyslu.r e c e n z e Co je pøíèinou sebe-odcizování èlenù souèasného hnutí Haré Kršna? Podle Kundalího dáse pøedevším široce rozšíøená pøedstava. èást ètvrtá. Ètivost knihy zvyšuje shrnutí hlavních myšlenek na konci každé kapitoly. v Turecku. Luboš Kropáèek: Této skuteènosti si všimli už ve støedovìku arabští filozofové. že plným pøijetím zodpovìdnosti za sebe i spoleènost a sebezkoumáním najdou jednotliví èlenové organizace své talenty. jako M. že fanatická.“ Navrhuje tedy reformu zdola. Výteèný je postøeh. èi pøístup . že je to v jádru strach ze smrti. Stává se z nìj uniformní èlen skupiny. V duchu višnuistické teologie autor øíká. Publikuje èasopisecky i knižnì. Srovnáváním názorù nìkterých západních autorù s višnuistickou filosofií dochází Kundalí dása k závìru. ignorování nespravedlivých rozhodnutí. podobnì i R. kterými dokazuje závažnost své kritiky.to je sekta. S. Luboš Kropáèek je orientalista. ale mezi pøevládajícím názorem skupiny (nezøídka diktovaným vedením) a vším ostatním. je tøeba zaèít pøi øešení mnoha sociálních a ekonomických problémù souèasného hnutí Haré Kršna. V tomto procesu mùže každý pøispìt rozvíjením svého nezávislého a kritického myšlení. že tálibánské pojetí úlohy ženy a její omezování je normálními muslimy vnímáno jako cosi nepøirozeného. pøedsudkù a iluzí široké spoleènosti. kterým není hnutí Haré Kršna nìjak blízké. Myslím ale.pro jejich dobro“ apod. Je urèena nepochybnì pøedevším lidem z hnutí Haré Kršna. Naše mise nese i prvky jakési náboženské satiry. že tálibáni dìlají islámu ostudu. v Bangladéši. tlachání. zaslepená identifikace èlena s organizací vychází ze strachu. rozjímání. n Prof. Freuda. Identifikací èlenù se skupinou dochází nakonec k podvìdomému ztotožòování organizace s Bohem. pøijímá nové iluze ve jménu osvobození. že v hnutí Haré Kršna vládne podvìdomá obava: . 259 až 261. jejichž cílem je pøesvìdèit druhého o svém názoru. ale bez udání názvu díla a strany. nebudu schopen následovat základní zásady a vìnovat dostatek èasu a pozornosti své duchovní praxi. A. Podtrhuje dùležitost upøímnosti ke svìtu i sobì samým. na cestì sebezkoumání. Varuje pøed rùznými zpùsoby manipulativní rétoriky (uvádí praktický seznam trikù a fint. Rùzné podoby strachu jsou pro Kundalího pøíèinou popírání reality. se svým svìdomím.Pokud mì skupina odmítne èi vyobcuje. Autor pøitom kromì èaitanjovské tradice staví zejména na názorech Ericha Fromma... G. což patøí k jeho osobitému stylu i v mluveném projevu. má tendenci potlaèovat vlastní kritické myšlení a zpochybòovat svou zkušenost. V èásti . Intelektuální produkce nìkterých muslimských žen je opravdu pozoruhodná. sebedotazování.Nejvìtším dobrodiním je uèit druhé rozlišovat mezi pravdou a falší. Martin Fárek n 31 .. manipulace druhými . která je mu jednou z hlavních vlastností žáka na duchovní cestì. Tyto výtky však nemìní nic na tom. pravdy a lásky. Stejnì tak bych uvítal seznam použité literatury a alespoò vìcný rejstøík na konci knihy. Konvertita pak nerozlišuje mezi skuteèností a klamem.. kterou považuje za jeden z klíèových bodù èaitanjovského uèení: . ke kterým by se ètenáø mohl obrátit pro další rozvedení zajímavých myšlenek (napø. že plnìní Kundalí dása pøi loòské cílù vytyèených návštìvì Èeské repubvedením náboliky. jmen a situací. Závìr knihy je výzvou k pøebudování hnutí Haré Kršna ve spoleènost orientovanou pøedevším na blaho a rozvoj svých èlenù. Arendtová na s. Napøíklad Frommùv modus bytí ztotožòuje Kundalí dása se zpùsobem života v modu dobra (sattva-guna). že ètvrtý díl Naší mise pro mne zùstává velmi podnìtným ètením. Následnì èlovìk. Tím se vrací k myšlence. století se postavení žen mnohde zlepšilo. Muslimský svìt mìl své premiérky: v Pákistánu.. který se svou konverzí vzdává sociálních klišé. Frost na s. vydávání nìkdy až zloèinného jednání nìkterých guruù za nepochopitelnì správné. V tisku došlo evidentnì k pøehození stran vytištìných jako s. 153 je citována pasហStevense. To všechno svìdèí o tom. 159. modlitbì. Scott Pecka. kritikou i výzvou. Od 19. Pøesto považuji za závažný nedostatek nepøesné odkazy na citované pasáže knih. nikoli dobrat se k pravdì). Muslimský svìt je témìø zajedno v tom. realitou. vedení deníku. Kniha Naše mise. Swift a H. nikoli jen na získávání dalších konvertitù a udržování stávajích center. svá . Maslowa a dalších. Autor totiž o nìco dále popisuje další typy strachu. tj. Pro zasvìcenìjšího ètenáøe bude zajímavé sledovat odvážné paralely vedené mezi Frommovými myšlenkami a èaitanjovskou višnuistickou teologií v podání Bhaktivédánty Svámího Prabhupády. reformu zaèínající ve všech aspektech života každého oddaného Kršnovi. Kundalí dása v první èásti ètvrtého dílu Naší mise zdùrazòuje. to jest rozvinutím pøirozených sklonù a nadání ve službì Kršnovi. protože jej udržuje ve spojení s jeho svìdomím. že knihu pro její snahu o zobecòování zkušeností ocení i ti zájemci o náboženství. pøíèinou racionalizování zøejmých problémù.Strach a sociální vìzení“ vyvozuje. Jeho ideálem je nezávislý myslitel..za málo penìz hodnì muziky“. Foto: Jan Kotrè. co vidí a co si myslí. Úsilí o analýzu situace se u Kundalího dáse nevyluèuje se silnou emotivní angažovaností.

Pokud má nìkolik tisíc žákù ve všech frakce. Z hlediska hinduistického myšlení byl letími. V Evropì jako zakladatel ISKCONu duchovní uèitel žit a následovat. èasem potøebuje nìkoho zkušenìjšího. jiní ho vidí jen obèas (ISKCON). z níž oba vycházejí. V Indii funguje minimálnì ètyøi tisíce let. Nìkteøí žijí v ášramech a chrámech Zajímavé je sledovat v tìchto souvis. Dùsledkem byly spory. Volba gu. Když se situaci podaøilo jakžtakž stabia nadèasový. nikovat se staršími žáky. Islám zná tradici putujících svìtcù. ISKCONský systém zónálse proto èasto setkáme s duchovními vùd.pro snažší pokrok v duchovním životì. že èím více žákù. Prabhupáda vycházel patøí v jeho životì k tìm nejdùležitìjším zralou psychicky i duchovnì a lidé takové z indické tradice guru . že se vidìli dvakrát nebo tøikrát za s dlouhou tradicí. jež pøevezme jeho au. jež svým pùso. do zón a každé a udržují kontakt písemnì.ností se snaží vykonávat jeho pokyny. Guruovo vedení má být vala. Vedení se tento problém pokusilo vyøea témìø nikdo o nich neví. jejich další vztah závisí èasteènì na osobních dispozicích. Ke sporùm pøesto došlo. ISKCON byl už velká a pomìrnì mu. prostì se nemùže odpoví.1977 zemøel. Koøeny této èlenové mohli pøijmout jen nìkterého ho . Nìkteøí žáci své uèitele témìø neznali . ale stále je omezen reali. že to po nìm guru chce nebo s ultimátem.r e f l e x e Problém. jsou dobré. Noví svým uèitelem nìjakou dobu žít a poznat istickému reformnímu hnutí. 1965 v nichž ISKCON pùsobil. V Indii je na to. 32 .bením v Indii v šestnáctém století bojoval také nijak schvalováno. ale protože má uèitele rád a dùvìøuje nenásilné a pøizpùsobené možnostem a po. Nìkteøí žáci žijí se Mezinárodní spoleènost pro vìdomí Kršny šit diskutabilním manévrem: spojili zemì. To ovšem vyžaduje osobnost bohatá organizace. Podle hinduistické tradice je také tou. CO POTØEBUJEŠ. podle níž byl on a každou radu èi pokyn se snaží peèlivì zváúrovnì nejsou ani v Indii èastí.jejichž zamìøení a povahy se k sobì èasto vynahrazují psychickou manipulací a vy. jindy je „guru“ po. objevil se další problém. žákù. Guru mùže mít èleny hnutí. toritu. jiní pøestali dodržovat Prabhupádou vztah mezi guruem a žákem velmi silný koutech Evropy. A to pøíkazù a zákazù a pøedložit je žákùm svìtovou organizaci. ci.byli jako jediní oprávnìni pøijímat žáky. guru se pak ale guruové nepøibývali.a jeho spolubratry a místo toho ustanovil ností je mu pøedávat duchovní poznání užívá prostì proto. Založil ho v New Yorku r. nezávislý na vnìjších tento pokus kacíøský: žák má mít ke svému guruovi velmi úzký vztah a za všech okolvést a žák jeho rady pøijímá. zneužívajícího svého dajícím zpùsobem vìnovat všem. Jiní mají jen nìkolik žákù lostech hnutí Haré Kršna. Gurua. Chvíle strávené ve spoleènosti gurua tøebám žáka. a to je ci stále pøicházeli a podle tradice si mìl každý ního smìru hledá „svého“ gurua celé ro. jeho povin.žili tak daleko jeden od druJsou guruové známí a s velkým poètem stává spíše symbolickou postavou. protože vìøí.Obecnì platí. Patøil k višnu. aby si udržel postavení. kteøí v ní platí. že každý žák by mìl mít možnost se kazatel a duchovní vùdce. je velmi stará. že je buï budou dodržovat. V tradici nicménì Bhaktivédanta Svámí Prabhupáda.èlen za èas vybrat vlastního gurua.jen èásteèné øešení.protože se bojí trestu v pøípadì neuposlechnebo musí odejít. kteøí mìli po a napomáhat v osobním vývoji. Opìt podle tradice by si ních aèárjù (uèitelù) spojil guruy a žáky. kdo se snaží o duchovní život. z jehož poznatkù by mohl èerpat.pracovních sil a penìz. ale Tento systém je v Indii provìøený sta. Guru propracované a slouží pøedevším k získaní ným sporùm mezi takovým nástupcem má právo na poslušnost žáka. v buddhismu existuje obdobná tradice jako v hinduismu. V køesanství býval jeho obdobou osobní zpovìdník. jenž by tyto principy nikoliv proto. kteøí si nedostatek skuteèné autority mìl zvolit pøed smrtí nástupce ze svých nej.pokroèilejších žákù. než se opravdu skupiny sahají k bengálskému mystikovi z tìchto guruù. Další za èas odešli. bhaktijógy (cesty lásky k Bohu) propago. jak velkou duchovní osobností je. které nemusejí zcela vyjadøovat stanovisko redakce.a také ho vyzkoušet. který byl v èlánku Faktor èasu a hnutí Haré Kršna (Dingir 3/2001) zmínìn jen okrajovì VŠE. JE GURU Martina Pekárková Tradice pøijímání gurua . oficiálním názvem rok. tím více klesá jeho smrti fungovat jako guruové pro nové rua je soukromou a naprosto osobní vìcí. radu dvanácti nejstarších žákù. lizovat. Tedy nikoliv sebrat hromadu Prabhupádùv zámìr byl vytvoøit celo. Èaitanjovi Maháprabhuovi.hého.urèená pravidla. indický zónì pøidìlili urèitý poèet guruù. špatné zacházení s žáky ze strany guruù a naopak užívají neznalosti a naivity svých žákù. Jenže ky. že adept nìkterého duchov. Prabhupáda se chtìl vyhnout pøípadNìkdy jsou tyto techniky velmi dobøe Konkrétnì v hinduismu je tento vztah jasnì definován tradicí a pokyny véd.jen ne tak vyhranìnì a jasnì. To se zdaøilo: než Prabhupáda v roce nutí.všech jeho èlenù. Pøi pozornìjším pohledu zjistíme. Uèitel má žáka osobní vztah k Bohu. Obecnì platí. bez ohledu postavení.Žáci jsou pak odkázání na jeho knihy. že ten. v kmenových náboženstvích tuto roli zastávají šamani. že omezeních. Noví zájempomìrnì bìžné.nehodily. V rubrice „reflexe“ uveøejòujeme též názory. èásteènì na náboženské tradici. nìdo níž nemá nikdo právo budoucímu žákovi sebelepší úmysly. chtít pøijmout jiného gurua rozhodne ho následovat. Pokud ho najde. kvalita pøípadného vedení. Pøípadnì mohou komu. V Evropì a v Americe dospìl bohužel proti kastovním pøedsudkùm a propagoval místy k podivným koncùm.žák.z øad ISKCONu sice nebylo zakázano. svým uèitelem léta.duchovního uèitele . že tento fenomén duchovního rádce ve skuteènosti žije tak èi onak ve všech kulturách . má žák právo opustit.kteøí nástupci zaèali vytváøet odštìpené zasahovat.

že z filosofie závislosti ny zájemce. tak i k jeho souèasným èinnostem. Noví èlenové zároveò budou moci vybírat jen z tìchto tøí uèitelù. že každý si z požívání drog a dalších omamných látek. Èeský ISKCON zaèal svým jednáním s èleny silnì pøipomínat tvrdou sektu a pøes tvrzení vedení. ISKCONským vedením byli pro oblast východní Evropy urèeni tøi guruové: Bhaktivaibhava svámí. Mezi tìmito guruy a správními vùdci èeské skupiny rychle došlo k dohodì: výše jmenovaní nepøijmou v Èechách jako žáka nikoho.je pøitom spojena s oèekáváním.øeší moje osobní problémy. jež pøijmou filosofii a uèení pøiblížit zpùsob poznání vlastního já. že budeme pøicházet do hou do tohoto procesu bhakti-jógy zapojit kontaktu s osobami.ISKCONu jenom jako módní záležitost nebo li duše. ního vztahu ke Krišnovi.níkem a oba se s tìmito falešnými rolemi Kršna jako Góvinda . gavatam.ztotožní. Pøíspìvky v rubrice „reflexe“ v redakci procházejí pouze minimální jazykovou úpravou. kde momanželství. který je stvo. pokrok v rozvoji zmínìných vlastností. zbožnost. ne.vlivy.neuspoøádaných rodin a partnerských vztame (vyhýbat se jedení hù a z celkového morálního úpadku. a pak už chybí me se trénovat všech.jógy následovat. kdo se za nìj vydává. chamtivosti a nenávisti Èím aktivnìjší je naše kazatelské úsilí. Nejsou Pøedevším chceme co nejširšímu okruhu lidí výjimkou osoby. aby doká. že lídr vylou spoleènost. dovat sami za sebe. Je tøeba poèínat si racionálnì a používat více rozum než city. ovládání hnìvu.ným zpùsobem života. Èlánek obsahuje pøevážnì ve své první èásti øadu zajímavých myšlenek a postøehù. Nìkteøí lidé ale k tomuto vìdomí musí dojít pøes bolestnou zkušenost. livých návykù a touží po zmìnì k lepšímu. a po èase pøestanou principy bhaktihmotného svìta. ryb a vajec. jak se doèasnì zbavit mentálního øitelem. Je tedy zøejmé. atd. které mají problémy a velmi brzy sami na sobì pozorovat výrazný najít své místo v dnešním moderním svìtì.Krišny. že je pøímo úmìrný tomu. odøíkání. mìli V pøípadì.stupnì zanechat všech nežádoucích a škodvost. plynoucí Martina Pekárková (*1976) je studentkou religionisI když nepøedpokládáme. Sociální a psychické problémy. važujeme za úspìch Snaha zbavit se vlastní zodpovìdnosti a velký pøínos pro ce. které èlenové hnutí distribují. Skuteèné cíle hnutí nejsou žádným tajem. že se mohu zodpovìdnì vyjádøit jak k historii hnutí v Èeské republice. bez ohledu na zemi. tolerance. Guru není zdaleka každý. Jedním z takových pøitažlivých útoèiš zardním hrám). že byl tento stav zavinìn nezkušeností vedoucích a postupnì se zlepšuje. že žák je v ISKCONu guruovi povinován témìø absolutní poslušností. Individuální pokrok v tomto stvím.ními situacemi. že se zájemce o duchovní život pøi hledání gurua mùže snadno spálit.r e f l e x e odpírání poslušnosti ze strany žákù. Nováèci byli vystavení znaènému tlaku a nežádoucí jedinci zároveò rychle eliminováni. ISKCON tento systém nakonec opustil a nyní mùže jeho èlen (èlenka) pøijmout jakéhokoli gurua. Vojtíšek pokouší o analýzu hnutí na základì studií britské socioložky Eileen Barkerové. tiky na Husitské teologické fakultì UK v Praze. èasto masa. že se v roli lídra setká mladý jasnou vizi budoucnos. který miluje zemi a krávy. které mohou vyvolávat zkreslený obraz o hnutí a jeho èinnostech.ten. tím je vùèi ostatním. je ochotný pomilosrdnost a s ní spojené nenásilí. koho jim vedení pøímo nedoporuèí.vaci a je zøejmé.vedou k touze zbavit se zodpovìdnosti za dovolenému sexu mimo svoje jednání a najít útoèištì tam. Nejvyšší OsobNa cestì duchovní seberealizace se nosti Božství.pouze krùèek k tomu. Snaží. není zatím vidìt nìjaké zásadní zmìny. n Tiskový mluvèí hnutí Haré Krišna (ISKCON) o jeho vývoji OBNOVIT VZTAH KE KRIŠNOVI Trilokátma dás V èlánku nazvaném „Faktor èasu a hnutí Haré Kršna“ v Dingiru 3/2001 se PhDr. které doporuèuje.pravdìpodobnìjší.zpùsob. S tím snažíme pomoci každému. a obnovení našeho pùvod.jasnì definovaným a zdánlivì bezstarostkrok v tomto smìru po. Suhotra svámí a Harikéša svámí.a nezkušený vedoucí se slepým následovti a byli schopni se vy. nebo si je každý mùže pøeèíst v kni. udržovatelem a nièitelem tohoto utrpení. máme zadìláno na problémy. ovšem v èásti druhé je uvedeno mnoho chyb a nepøesností. jiné budou moci pøijmout jen ti. v níž pùsobí. požívání hou být ochránìni pøed tìmito negativními omamných látek a ha. poøádat se všemi život. jak kdo vezme tento proces vážnì. pocti. pøesto se mùže zdát hnutí Hare Krišna se svým i jenom èásteèný po. kdo má zájem souvisí rozvoj morálních hodnot jako je zapojit se do èinností hnutí.úsilí závisí pøedevším na upøímnosti a motihách jako je Bhagavad-gítá a Šrímad Bhá. 33 . èistota. kteøí jsou vedením obzvl᚝ provìøení. To se pøíliš nezmìnilo ani po odchodu Harikéši svámího z ISKCONu. Jsem èlenem hnutí více než 11 let a myslím. nebo.ka pøemìní na filosofii závislosti na lídrovi. Vedoucí skupina v èele s pražským chrámovým prezidentem Nárakritim získala nad èleny témìø absolutní moc. systém dvojité kontroly tak dosáhl dokonalosti. pøíèinì všech pøíèin. Vezmeme-li v úvahu.na Bohu se v mysli „slepého“ následovnízali zodpovìdnì rozho. Všichni zájemci se mo. V Èechách byly v devadesátých letech ještì patrné dozvuky tohoto systému. poznání Boha . osvojí všechny principy.

že pokud se nìkdo významnì odchýlí od pùvodní nauky. Není ovšem pravda. které usilují o nápravu a snažíme se uèit jak z vlastních chyb. pøestal již být nadále žákem. došlo na farmì k významným zmìnám k lepšímu a pomìrné stabilizaci situace. S touto teorií nemùžeme v pøípadì ISKCONu zcela souhlasit. mùže nìkteré praktiky pøizpùsobit souèasným okolnostem. že svým upøímným èlánkem. øíkáme. ale stal se skuteèným mistrem jógy. nebo zahrnuje pouze minimální procento všech èlenù. aby se na problematiku „exotických guruù“ dokázali podívat i z jiného úhlu.“2 Hnutí žákù a následovníku Sri Chinmoye se postupnì zaèalo šíøit po celé Americe. že málokterý èlen v hnutí setrvá i po nìkolika letech. starostem. S rostoucím poètem vyznavaèù se však toto nové náboženské hnutí stává více organizovaným a strukturovaným. 36 ðð Sri Chinmoy spojuje moudrost Východu s dynamikou Západu MISTR. Pøiznáváme. (Ášram je hinduistický klášter. Také aby pøestali používat nesmyslné hanlivé oznaèení „mistøi v adidaskách“ apod. Pøesto jsem se rozhodl i já pøispìt svým skromným pøíspìvkem. „Byl jednou jeden osiøelý chlapec. ÈI PODVODNÍK? Jakub Neumann V odborných pracích i v populárních èasopisech toho bylo o indickém mistru žijícím v New Yorku napsáno již mnoho. sportoval a dlouhé hodiny meditoval. Pøes neutuchající nadšení èlenù zaèal být chaos a neustálé improvizace v hnutí již neúnosné. Africe a v Rusku. úzkostem a beznadìji. které jsou kolem nás: žárlivosti. tak i z chyb druhých a pøekonávat lidské nedostatky. Zanedlouho však díky jeho obrovskému duchovnímu dosažení a díky pøející dobì hippies a východní filozofii. Když dosáhl znaèných duchovních výsledkù. kteøí pøijeli na jeho mírový koncert. mohl zaèít plnit svoji úlohu. že náboženská hnutí prochází osmi zmìnami. Pøijel tam sám. že se mohl v jednotlivých pøípadech u jednotlivých osob vyskytovat. Jednou ze zmìn má být. který uèí vlastním pøíkladem. starostí a frustrace. je pìt minut klidu po deseti hodinách úzkostí.zjevených písem a pøedcházejících áèárjù. V jedné své knize o sobì píše. kvùli níž do New Yorku pøijel. Ale ani zde nemìl na rùžích ustláno. nýbrž v celém jeho životì a skutcích. Jsme otevøení pøipomínkám èi kritikám našich èinností. „Proè meditujeme? Meditujeme. že vìrouèný systém se s pøibývajícím èasem mìní. Pouze mimoøádnì zplnomocnìný áèárja. Takzvaný mír. které nemusejí zcela vyjadøovat stanovisko redakce.) Zde vyrùstal. nebo jedním z principù pøedávání védského poznání je zachovávat pùvodní uèení beze zmìn. Do Pondocherry pøišel ve vìku dvanácti let. že umìle vykonstruoDokonèení èlánku na str. Paní Barkerová ve své studii uvádí. kdy došlo k vyvrcholení krize. avšak meditace? Ta je pro nás stále nìèím zvláštním a neobvyklým. kterých se nevyhnutelnì ve svém podmínìném stavu dopouštíme. dochází ke krizím. Pevnì vìøím. Svého otce ztratil v jedenácti letech. se mi podaøí pøesvìdèit novináøe i odborníky. co nosí. aby byl pasažérem Èlunu svého Mistra. rozkolu a zklamání. pøiznáváme. Neopomíjel ale svùj sen o jednotì s Bohem. Vojtíšek ze svých návštev a pozorování Krišnova dvora po roce 1997. Tyto síly jsou jako opice. založené na skloubení meditace a sportu. aby tam šíøil uèení o integrální józe. Copak velikost duchovního èlovìka se pozná podle bot. že se radujeme z míru. že místo obìda se zamìstnanci chodil do parku a živil se levnými potravinami z blízké samoobsluhy. aby mozaika názorù a pochybností byla ucelenìjší. Co øíci k samotným obvinìním autorù Petice? Snad jen to. Tím úkolem bylo šíøení jeho systému jógy v západním. který cítíme v denním životì. protože v dalším okamžiku nás opìt napadají. Jeho pùsobení v Americe bylo ze zaèátku plné komplikací a obtíží. že právì odklon od pùvodního uèení ISKCONu ze strany vedoucího ekologické farmy Krišnùv dvùr zpùsobil velká zklamání a odchod nìkterých èlenù z hnutí. Pokusím se vám proto ve struènosti pøiblížit životní pøíbìh Sri Chinmoye. Jsme stále odkázáni na milost negativním silám. jež nosí?! Jsem hluboce pøesvìdèen o tom. Když se unaví kousáním a nìkolik minut odpoèívají. strachu a pochybám. Jmenoval se Madal Chinmoy. V roce 1964 byl poslán do prostøedí nejménì pøejícího duchovnímu životu. Posuzovat celkovou situaci v hnutí na základì pozorování výhradnì jednoho z projektù. ale i v Evropì a Austrálii. Život èlenù je proto nyní svázán mnoha pravidly a pøíka- V rubrice „reflexe“ uveøejòujeme též názory. Skuteènì ve dvanácti letech nastoupil do Aurobindova1 ášramu v bengálském Pondicherry. že po nástupu nového vedoucího a pøijetí nìkterých organizaèních opatøení. Hnutí Hare Krišna má v souèasnosti pøes 500 aktivních èlenù a nìkolik tisíc pøíznivcù a sympatizantù. možná spíše osobní výpovìdí. ponìvadž jiné zatím neznám. není zajisté objektivní metodika. do hektického New Yorku. 34 . moudrosti východu a dynamiky západu. Od té doby až dodnes z farmy skuteènì odešla vìtšina pùvodních obyvatel. v nìmž žijí adepti jógy. nemìl dostateèné jazykové znalosti a ještì ménì penìz. Ale to vùbec není skuteèný mír. Nicménì díky shodì šastných okolností brzy získal místo na tamìjším indickém konzulátu. Dnes mùžeme vidìt. Rok na to byla jeho matka povolána nebem. pøetechnizovaném svìtì. Díky neskuteèné aktivitì a odhodlání jeho žákù se toto „východo-západní“ uèení šíøí i ve východní Evropì.r e f l e x e I když scénáø rozdìlení „na vùdce a oveèky“ není filosofií hnutí Hare Krišna. protože tento svìt nás nemùže naplnit. aby vytvoøil pro své žáky více prostoru pro kázání. Potøebnost sportu i pohybu vùbec v moderní sedavé civilizaci nemusím nijak zvl᚝ komentovat. Pocházel z malièké vesnice Shakpura. Jógy.“ Tak o svém mládí napsal sám mistr v jedné z jeho mnoha básní. Naopak mùžeme souhlasit s tvrzením paní Bakerové. duchovní mistr. Napøíklad Šríla Prabhupáda snížil pøedepsaný poèet odøíkávání Hare Krišna mahámantry na rùženci pro zasvìcené oddané. že velikost èlovìka nespoèívá v tom. kompletnìjší. Dokonce jsem se setkal ve Varšavì i s mongolskými žáky. Mìl rád sporty a stal se vrcholovým šampiónem. Takové zmìny ovšem musí být v pøísném souladu s uèením a filosofií šáster . nebo jak dobøe hraje na koncertech. Pøi této úvaze zøejmì vycházel PhDr.

Zaboženským smìbývá se v nìm rùznými úrovnìmi rùm své nebo cizí vìdomí. ale èasto i nepøijatelné emocionální angažmá. podle Lexikonu vých. Tento direktivní a pøísný pøístup vedl k tomu. že duchoci“) a nespravedlivì vnì-psychologický systém Sri pøièítají novým náAurobinda je na západì naprosto nepochopen a nedocenìn. Netøeba dodávat.r e f l e x e zy. 35) Zdenìk Vojtíšek Když v druhé polovinì 60. znamenalo to pro tamní spoleènost šok. a 70. Foto: archiv. udìlujících Literatura: granty. vždy moje osobní duchovní zážitky s mistrem budou pøednìjší a dùležitìjší. tak jsem Chinmoyovi následovníky opustil. A budu èíst v odborné literatuøe èi èasopisech jakékoliv polopravdy o manipulaci a nebezpeèném sektáøství v tomto hnutí. O tuto novou náboženskou vlnu se zaèali zajímat akademiètí religionisté. i když oprávnìnì. vyšla èesky zatím jen jedna práce na toto téma: Lužný. let 20. že antikultisté jsou pøíliš „uvnitø“ . D. Akademiky totiž èasto charakterizuje pøekvapivá naivita.1950) byl jedním z nejvýsvými kritiky vítají a pøilévají olej do ohnì. a ochotu vynášet autoritativní soudy pouze od stolu.to však pøináší nejen dobré faktické znalosti.1 Zjednodušenì je mùžeme nazývat akademiky (protože jejich jádro tvoøí vysokoškolští uèitelé a pøíslušníci vìdeckých pracoviš) a antikultovním hnutím. školu ani dìtský oddíl. Antikultovní hnutí naopak (a také velmi èasto právem) vyèítá akademikùm nedostateènou znalost konkrétních reálií. pøechod od vnìjšího jednostrannì negabytí k nejniternìjšímu pravému tivnì zaujati (proto já (Briefe über den Yoga. Pøesto jsem však stále hluboce vnitønì pøesvìdèen o nesmírné duchovní velikosti tohoto indického mistra. složeným vìtšinou z rodièù a dalších „postižených“ a jejich odborných pøíznivcù. Votobia. Jde totiž o mnoho: nejen o akademickou èest na jedné stranì a o pociované ohrožení rodinných hodnot na druhé stranì. Meditace. V tom je ale patrnì zakopaný pes. že odešlo mnoho zajímavých lidí. Pøipouštím ale. sociologové náboženství a psychologové. let a v 70. Doufám. Pro správné pochopení životní filozofie Sri Chinmoye musím pøiV èem je jádro tìchto sporù? Akademicblížit i neobyèejnì zajímavé a komlikované „filozofické ká fronta (velmi èasto právem) vyèítá antipodhoubí“ jeho pøedchùdce. Remešovi (Dingir 3/2001. 35 . Religio 1/1996. ještì k tomu tu temnou a negativní. mezi nimi i já. když lidé znají jen tu jednu. Ani mùj odchod z hnutí nebyl nijak problematický a dramatický. že urèité sektáøské znaky tam jsou a zvláštì v poslední dobì jich pøibývá. které se nových náboženství týkají. . je duchovní Antikultisté bývají stezka. Zavilost tohoto boje je v nìkterých zemích až pøekvapivá. ale naštìstí nemáme ani žádné sektobijce. Meditace. což sice znamená vidìní souvislostí. že chci žít jiným zpùsobem. gativismem dokáží Pøíspìvky v rubrice „reflexe“ v redakci procházejí pouze minimální jazykovou úpravou. ale také to. str. A nejen „sektobijce“ pochopitelnì dráždí intelektuálská póza tìch. kauzy moonistù.Uvítám vaše pøipomínky a kritiku na adrese: Jneumann@email. Vždy každá mince má dvì strany a je chybné. Barkerové nebo Meltona. Domnívám se. Olomouc 1996 provází zranìná ješitnost. Uèení Sri Aurobinda o moderní integrální józe spojuje starou východní moukultovnímu hnutí malou odbornost a nedrost a duchovnost moderním záschopnost posoupadním zpùsobem myšlení. hnutí Haré Kršna èi sóka gakkai plnily stránky novin a jitøily rány tìch.171.cz n K odpovìdi I. v nìmž jsem vyrùstal a pozdìji ho vedl. spoleèenskou prestiž apod. Boj Lexikon východní moudrosti. Madal v jiné formì stejnì Bal. která pøekonává rovinu intelektu. která možnost nebezpeèného vývoje nové religiozity ještì zvyšuje. Svým pociJakub Neumann (*1979) je stuSri Chinmoy pøi svém pražském kontem ohrožení a nedentem psychosociálních vìd na certì v roce 1999. Akademici jsou pak pøíliš „nad“. Nejvyšší oznaèuje jako supramentální úroveò božského rodinné problémy. zení problematiky co se vytratilo v pøeintelektualizovaném mentálním vìdomím v širším kontextu. Díky tomu jsem neopustil rodièe. tohoto zvláštního a rychle se rozvíjejícího nového náboženského hnutí. Do èeských zemí dorazila vlna nových náboženských smìrù ze 60. které se týkají všech oblastí života. n Poznámka 1 Pokud je autorovi známo. Snad i proto se u nás žádné fronty nevytvoøily a žádná ze snah o ustavení antikultovních skupin nebyla úspìšná. moudrosti). Zjednodušenì mùžeme øíci. Prostì jsem se rozhodl. Vnášet cizí staré spory s jejich nadávkami do naší situace není k nièemu dobré. Jízlivì. že individuální osudy a mnoho dùležitých detailù zùstává „pod jejich rozlišovací schopností“. století se znaèným zpoždìním a již oslabená. pozitivnìjší stránky. antikultisté vyvolávat ve spoleènosti paniku. Husitské teologické fakultì UK. pak akademici mezi nové náboženské smìry zaøazují antikultovní hnutí samotné. Díky své vlažnosti a pochybovaènosti jsem však nikdy nepatøil mezi nejaktivnìjší následovníky. letech zaèaly na Západì pùsobit desítky nových náboženských smìrù. které by patrnì 2 Sri Chinmoy. Zlín 1997 další nepublikované prameny od Sri Chinmoye až nenávist. Zlín 1997 nastaly. ale i o finance a pøízeò organizací. AKADEMICI A SEKTOBIJCI V e vztahu k nové religiozitì tak pomalu krystalizovaly dvì fronty. a nìkdy dokonce Sri Chinmoy. kteøí se tváøí „být nad vìcí“. Madal Bal. „To. Štampacha P .. vìdomí. že nìkteré Poznámky nové náboženské smìry tento zápas mezi 1 Aurobindo Ghose (1872 . Nemáme žádné akademiky typu Bainbridge. s. že se mi podaøilo doplnit ty chybìjící. Antikultovní hnutí. Byl jsem aktivním žákem Sri Chinmoye od roku 1994 až do zaèátku roku 2000. znamnìjších mistrù jógy dvacátého století. I. s níž jsou schopni považovat propagaèní materiály a úèelová prohlášení za bernou minci a postavit na nich svùj akademický výzkum. nadávka „sektobijcit. Mezi tìmito frontami brzy zaèalo na mnoha místech západního svìta docházet k ostrým odborným støetùm. kdo se kvùli netradiènímu náboženství cítili postiženi ochlazením èi pøetrháním rodinných svazkù. o nichž se tak mnoho nehovoøí a nepíše. souèasné Evropy.

Rozsudek znamenal obrat v posuzuvání tohoto typu pøípadù ve prospìch svìdkù Jehovových. V mnoha pøípadech získali a obohatili i své materiální poznání a nauèili se praktickým èinnostem (aktivní ovládání anglického jazyka.. jsou vegetariány a následují urèité principy. že se mi údajná ilegální práce daøila. Praha 4 Cena: 39. Vyøešil je totiž již v roce 1943 Nejvyšší soud Spojených státù. nacionalismu. Pøesto všechno doufáme. Otázkou však je.“ Ano. 140 21 Praha 4 tel: 02 / 6100 6608. který v hnutí strávili. øidièské oprávnìní. Foto z publikace „Svìdkové Jehovovi . fax: 02/ 8387 2222 e-mail: dingir@dingir. s. píše: „Jistì je docela rozumné pochybovat o tom. ani nutit obèany. že by dvì tøetiny volièù jednali podle zásad Svìdkù Jehovových.cz http://www. že s chladnou hlavou a s odstupem èasu alespoò nìkteøí ze signatáøù Petice pochopí. Proto je také dobré èas od èasu si pøipomenout. 6100 6609 fax: 02 / 6100 6563.r. Zdenìk Vojtíšek mj. s èím sami signatáøi zápasí a projektují na ostatní: slepé následování (øada z nich odešla po krizi na farmì). øíjna 2001 K vysvìtlení Chtìl bych ubezpeèit pana Adamyho. kdybych jeho èi kohokoli jiného køivì obvinil. listopadu 2001 èasopis o souèasné náboženské scénì Èíslo 4/2001 vychází 17. pochybovat lze kdykoli a o èemkoli. o mnì u uvedeném èlánku tvrdí. Jankovcova 31. èervence 2001 K tomu chci uvést. 1. obèané mají podle èlánku 21 odstavce 1 Listiny základních práv a svobod „právo [nikoli povinnost] podílet se na správì veøejných vìcí … svobodnou volbou svých zástupcù“. Herbert Adamy. kdo se zaséváním nepodložených pochybností zaèal.) A co se týká obrany vlasti. Dokonèení ze strany 34 ð vaná a v mnoha pøípadech zcela nepravdivá obvinìní vedoucích ISKCONu jsou jenom odrazem toho.Petr Jandík Tisk: VS ÈR.cz ISSN: 1212-1371 Registrace: MK ÈR 7943 z 30. že „další odcházející se už nebudou muset trápit palèivým pocitem. podle èlánku 15 odstavec 3 zmínìné Listiny „nikdo nemùže být nucen vykonávat vojenskou službu. Nejde jen o úctu k hymnì èi vlajce. Proto by bylo dobré.cz Redakèní rada: Martina Dvoøáková.Sk Objednávky a urgence: SEND . které jsou stále pro mnoho lidí nedosažitelné. 15. I když se dnes od hnutí distancují. Lubomír Müller 17. když mne tehdy StB bez jakýchkoliv dùkazù obvinila z trestné èinnosti a poslala mne do vìzení. že by mne rozhodnì velice mrzelo. urèitì to není vlivem toho.d o p i s y O pochybnostech V èlánku „Ovlivnìní mimo osnovy“ (Dingir 2/2001) pan PhDr. nakolik je to v daném konkrétním pøípadì rozumné a na jakém základì je pochybnost založena. a není proto divu.) A pøesto.1998 DINGIR Odpovìï na èlánek „Svìdkové ve srubu“ (Dingir 3/2001) Marie a Gathie Barnettovy.. TomᚠNovotný MUDr. e-mail: send@send. verš. když v kauze Státní školská správa Západní Virginie proti Barnettovi rozhodl.O. že jsem svìdek Jehovùv a ne agent Státní bezpeènosti.) JUDr. Tvrzení pana religionisty považuji za stejnou hanebnost jako to. vytváøení konfliktù a zneužívání nauky pro dosažení osobních cílù. prosince 2001 Vydává DINGIR. které v nìm vykonali. vysoký ani místní. že vina je na jejich stranì“.pøedplatné. Jakoby chtìl také zdùvodnit a ospravedlnit svùj vlastní odchod z hnutí. jejichž odmítnutí zdravení vlajky bylo projednáváno u Nejvyššího soudu Spojených státù. atd). Pokud jde o úèast ve volbách. pobyty v zahranièí. aby v to slovem nebo skutkem vyznávali víru“. P. abych byl v roce 1983 uvìznìn za trestný èin maøení dozoru nad církvemi a náboženskými spoleènostmi. Státní bezpeènost se naopak pøièinila o to. zmìnili k lepšímu svoji životosprávu. Ivan O. (Viz Genesis. religionista Ostravské university. Jiøí Koubek doc. 36 . kdo je tedy tou osobou. pochybnosti lze šíøit kdykoli a o komkoli.cz Šéfredaktor: PhDr.hlasatelé Božího království“ Pan TomᚠNovotný. že jsem byl veden jako agent Státní bezpeènosti. (Mimochodem. nemùže pøedepsat. že èas.o.Kè / 40. 3. co je ortodoxní v politice. Jeden z hlavních iniciátorù Petice naznaèuje možnou motivaci pro její sepsání výrokem. pøekrucování filosofie a významný odklon od pùvodní nauky.cz internet: www. že je bude povzbuzovat k zabíjení bližních.Trilokátma dás (*1960) je tiskovým mluvèím Mezinárodní spoleènosti pro vìdomí Krišny (ISKCON). ale hlavnì o úèast ve volbách a tøeba i ochotu bránit svùj stát. TomᚠNovotný. náboženství nebo jiných záležitostech názoru. pokud je to v rozporu s jeho svìdomím nebo s jeho náboženským vyznáním”. že „žádný úøedník. byly užiteèné. (Uèitel tedy není povinen podporovat obèanské ctnosti svých žákù tím. 1990. aby se pokusil vysvìtlit. kapitola. zpívají Hare Krišna. jestliže se v Èeské republice posledních voleb do Senátu úèastnila pouhá tøetina volièù. a èinnosti.3. Prokop Remeš doc. 170 00 Praha 7 tel: 02/ 8387 2223.. vedenou v seznamu agentù StB. BOX 141 Antala Staška 80. management. 10. n Antonín Valer . o první dvì vìci (hymna a vlajka) vlastnì ani nejde. zda svìdek Jehovùv mùže podporovat obèanské ctnosti svých žákù. Štampach Fotografie na obálce: Vojtìch Vlk Grafický návrh: Richard Bobùrka Zlom: Zdenìk Vojtíšek Osvit: CDS . Zdenìk Vojtíšek tel: 02/ 8387 2222 e-mail: vojtisek@dingir.dingir. jejíž jméno i datum narození se shodují právì s jeho vlastními.send. Jak je naznaèeno. vaøení. Èlenem tohoto hnutí je od r.

se vìtšinou øíká podle starého sumerského oznaèení pro boha. A tak i v naší souèasné spoleènosti se setkáváme s desítkami nejrùznìjších náboženských a pseudonáboženských skupin. 140 00 Praha 4. Kolejní 4. Obèanská poradna Jihlava. 1. Ivo Aštara Bendy. vždy od 10 h. ze smìru od pražského Dianetického centra scientologové. co ho pøesahuje.Praha. co bude následovat. které se týkalo „oèistné události“ z 11. Foto: Vojtìch Vlk. Znak DINGIR se tak mùže pro nás stát symbolem jistì nezanedbatelného rozmìru lidství. který hledá nìco. e-mail: sssnns@volny. který se musel napsat pøed jméno jakékoli božské bytosti nebo boha. Foto: Zdenìk Vojtíšek 38 . Poradna o náboženských sektách. øeky apod. svìtovému sympoziu o lásce kontaktéøi s mimozemšany.00 18. Pacovská 350/4. linka 37. POZVÁNÍ A KONTAKTY Další veøejné semináøe Spoleènosti pro studium sekt a nových náboženských smìrù: 11.Ani ne za týden pøijal pan Benda poselství è. Pøed rybníky. Toto slovo je pak zároveò i pravdìpodobnì vùbec nejstarším oznaèením pro božskou bytost. hodiny pro veøejnost: ètvrtek 15. tel. 9. že náboženská práva jsou v Èeské republice ohrožena a že to jsou právì scientologové. Gorkého 2.00.cz. Bendy rozhovory o lásce a evakuaci z ohrožené Zemì. tel/fax: (02) 8387 2222. jak právì jejich DINGIR ovlivòuje jejich život a jaké formy jejich cesta za tímto cílem nabývá. poboèka Brno. Asi po pùlhodinové spoleèné meditaci popisovali nìkteøí úèastníci zážitky kontaktu s láskyplnými bytostmi z kosmu. A tak se napø. jež jsou výrazem tohoto rozmìru èlovìka.cz. „jeden z nejvìtších hrubovibraèních záøièù na této planetì Zemi“.cz.30 .: (066) 733 0164 nebo (0604) 928 733. které pøedjímaly vlastnosti následného slova. strom. a pøesto zùstává pro mnohé nezmapovanou krajinou. která je od pradávna neodmyslitelnou souèástí života lidstva. je ve skuteènosti obrázkem hvìzdy. tel. Èistí. kdo nebo co je DINGIRem tìch.17. Po meditaci následovaly pod vedením ing. hodiny pro veøejnost: pondìlí 16. kteøí se úèastnili Evropského maratónu za lidská práva na trase Budapeš . Èasopis DINGIR by tak mìl pomoci porozumìt oblasti. který spoèíval v tom. Zajímavé je. DINGIR. v klínopisných textech vkládal pøed každou vìc ze døeva (napø.: (02) 433 386. Foto: Zdenìk Vojtíšek Snímek krámku v pražské mešitì slouží jako pozvání k tématu tohoto èísla Dingiru. 2002 (Eckankar.brno@post. se vkládal znak pro vodu atd. ale i stùl nebo židli) znak pro døevo.17. Spoleènost pro studium sekt a nových náboženských smìrù.cz. kteøí by je mìli hájit. ideogramy.PROÈ DINGIR Nìkteré starovìké jazyky mìly zajímavý zvyk. HTF UK. na èem se mùže orientovat a k èemu mùže smìøovat. Palackého 50. že klínový znak. záøí se na Pražském hradì sešli ke II. pozorovat tuto náboženskou scénu a zamýšlet nad tím.3. Jankovcova 31.00 . v Pastoraèním støedisku pražského arcibiskupství. úøední hodiny: èt 15. Praha 6. e-mail: poradcex@centrum. 170 00 Praha 7. sdružení kolem ing. tel: (05) 4124 8780. Maratón poøádala Scientologická církev a kromì scientologù se akce úèastnilo jen nìkolik málo posluchaèù a øeèníkù. který se jako oznaèení DINGIR používá. kteøí uvìøili. k nìmuž èlovìk hledí a k nìmuž se upíná. která pøedstavuje smìr. 602 00. upozoròující na božskost toho. Tato lidská touha nachází nejrozmanitìjší podoby v nejrùznìjších kulturách a sociálních skupinách. e-mail: sssnns.00.sekty. jaké známe. Chtìli bychom se tedy rozhlížet kolem sebe. Byly to znaèky. 4. a 5.30. Této znaèce. Jihlava. záøí 2001. . neudýchaní a nezpocení dobìhli 27. 1508 od velitele Vesmírné flotily Aštara a velitele Vesmírné flotily z Plejád Ptaaha. internet: www. Podobnì existoval i zvláštní znak. Pøi ní bylo znièeno Svìtové obchodní centrum v New Yorku. že do psaného textu vkládaly tzv. 1. tn V sobotu 8. kdo se k tìmto skupinám hlásí. host: Ivan Milota).

nech však pøi zabití nepøehání. vždy sluch. pøeložil Ivan Hrbek. vždy zemi nemùžeš rozpoltit a nedosáhneš výškou svou hor vrcholku. súra „Noèní cesta“ . A nedávej vedle Boha božstvo jiné. A jejich zabíjení je høíchem velkým. 31 Nezabíjejte dìti své z obavy pøed zchudnutím. 30 Pán tvùj otevøenou rukou uštìdøuje obživu anebo ji odmìøuje. abys nezùstal zahanben a opuštìn. Praha 1972 39 . ve které doufáš. dali jsme jeho nejbližšímu pravomoc jej pomstít. súry „Noèní cesta“ („Dítka Izraele“) s verši 18 . tak jako oni mì vychovali. o èem vìdìní nemáš. a také chuïasovi a po cestì Boží jdoucímu. 26 A dávej pøíbuznému po právu. 32 A nepøibližujte se k cizoložství. abyste nikoho kromì Nìho neuctívali a abyste rodièùm dobré prokazovali. potìš je alespoò slovem útìšným! 29 A nemìj ruku svou pøivázanou ke krku svému ani ji nerozevírej pøíliš široce. 36 A nenásleduj to. a važte vahami pøímými . jež Bùh zakázal zabíjet. co v duších vašich je a jste-li zbožní. 23 Pán tvùj rozhodl. smiluj se nad nimi obìma. leda podle práva. zrak i srdce budou všechny žádány. leda zpùsobem co nejlepším. vždy My jim i vám obživu uštìdøíme. když jsem byl malý!“ 25 Pán vᚠnejlépe ví. A byl-li nìkdo zabit nespravedlivì. když odmìøujete. 38 To všechno je špatnost u Pána tvého a je mu to odporné. 22 A nepøidávej k Bohu božstva jiného. pokud nedosáhne dospìlosti. On vìru ke kajícníkùm je odpouštìjící.37. nebo žádáno bude zúètování o závazku! 35 A buïte spravedliví v míøe. A jestliže jeden èi oba z nich u tebe zestárnou. Dodržujte vìrnì závazky své. aby poèet vydaly. 33 A nezabíjejte osoby. 28 Jestliže se od nich odvrátíš èekaje na milosrdenství Pána svého. nebo to ohavnost je i špatná cesta. komu chce.NEDÁVEJ VEDLE BOHA BOŽSTVO JINÉ 17. 27 vždy marnotratní jsou bratøi satanovi a satan byl vùèi Pánu svému nevdìèný. 39 A toto je èást toho. co vnukl ti Pán tvùj z moudrosti své. 34 A nepøibližujte se k majetku sirotka. abys nebyl pomlouván a neupadl v nouzi. bys nebyl do pekla uvržen.. Academia.to pro vás je lepší i nejlepší co do výsledku. potupen a zatracen! … Strany arabského Koránu s textem 17. nýbrž mluv s nimi slovem laskavým! 24 Skloò k nim obìma z milosrdenství køídla pokory a øekni: „Pane mùj. vždy zajisté mu bude pomoženo. však nerozhazuj rozhazováním. 37 A nevykraèuj si po zemi troufale.. Korán. neøíkej jim „Fuj!“ a neodbývej je stroze. nebo On dobøe je zpraven o služebnících Svých a jasné je zøí.

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful